Číslo 17

K
ES
ANSKÝ
Prosinec 2007
ASOPIS O RODIN
17
!
"
#
&'
$
%
(
&
$
)
)
"$
'
)
+
-
)
*
$
. /
)0 12
,
3$ ) 4
5
5 67
,
)
4)
8
!
"
#
$%&
'
Milí tená i,
tak je tu op t další íslo P ikrytí, provázené naší modlitbou, aby k Vám B h
hovo il i skrze tyto stránky.
Nedávno jsme se p est hovali do staršího domu. Dá se íct, že pr b žn
budeme muset obnovit nebo upravit snad každou místnost, aby sloužila
ú elu, kterému má. A práv uprost ed této „p estavby“ mi v mysli vytanul
verš: „I ekl ten, kterýž sed l na tr nu: Aj, nové iním všecko.“ (Zjevení
21:5a) Povahou Toho, který sedí na tr nu, je init ze starého nové,
z nesli ného krásné a z pustého plodné. Nelituje práce a úsilí, aby mohl zm nit k lepšímu život každého z nás…
Jsme navyklí sami na sebe, na to, jací jsme. „To po mn necht jte, na to já
nejsem,“ nebo: „Já už jiný nebudu.“ Ale z tr nu zní: „Všechno iním nové!“
Každá zm na je možná! Tak jako mohu p estav t starý d m a ud lat z n ho
krásné nové místo k bydlení, tak i lidská duše se m že stát novou a krásnou,
pustíme-li k tomu pastý e a biskupa duší, Ježíše Krista. Chceme být p íbytkem, ve kterém m že v plnosti p ebývat Hospodin?
P eji Vám všem, kte í budete pro ítat toto íslo P ikrytí, abyste poznali Ježíše
také jako Toho, který i ve Vašem život iní všechno nové.
S p áním všeho nového
Ji í Kotrla
1
!
"
#!
$
%
% &
)
*
+
)
'
(
"+
*
+
*
,*
! #
!
!+
+
)
+
"
+' .
+ /
!
+
+
0
(
+
!
' ,
&
"
/
,
/
*
*
*
1
*
/
.
!
+
"
,
*
*
%
+
-
3
#
/
!
+
"
-
0
*
!
+
*
% *
+
$
%
+
"
%
*
2
!
+
/
!
*
&
+
!
/
+
+
/
+ 5
* !
!
*
"
1
4
*
+
$
/ "
!
2
+
/
)
.
+
/
6
!
+
!
!
)
9
3
: "
!
"
+
- *+ 7
+
8 *
!' +
&
)
*
/ "
"
/"
.
*
!
*
*
7
* ;< =
1
+
% *
1
/
/
*
*
9
!
2
"
1
*
"
"
*
>
""
+
*
% .
(
,
,*
+
?
(
%
+$
$ 9
@
&
%
- *
%
+ '
*
*
"
/
&
%
*'
"
/
/
2
"
+
+
!
! - *+
- *
*
+'
!
/
$ 4
&
!
2
'
!
%
$
"
&
%
- *
"
!
/
/
3 ?.
!
- *+
*
!
*
*
1
%
*
%
"
*
*
/
&
"
*
#
(
"
*
(
"
+
*
%
/"
3 ?.
+
,
*
.
* '
"
)
"
!
$
% &
*
%'
+
!
3
/
,
.
+
.
"
+
/
*
(
%
+
*
$
A
+
#
4
3 ?.
*
* (
1
/
+
#
+
(
$
!
"
$
"
!
!
+
!
"
%
)
!
*
5 )
?
$
*
*
*
2 B
&
!
- *+
!
/
*
, /
*
+
%
2
- *+
*
+
!
'
+
/*
B,
C
* !
" !
/
/
3
+
5
+
"
%
*
2
)
"
2
!
"+
,4
/
" !
+ C
/ "
?
1
E!
"#$
% !
!
&
* *
*
%
*
*
!
*
+
,*
4
?
+
2
/*
: "
(
/*
/
,
*
+
,
*
C
8
4$
*
+
- *+
$
*
!
D
!
,
4
.
+
$
%
$
,
*
,
+
!
B
%
"
"
.
3 ?.
1
,
*
+
/
'
"
&
+
"!
%
/
'
+
!
"
#
/
&
C
.
,
% !
*
*
#
*
)
,
*
"
$
"+
3 ?.
/
!
)
"
)
$
*
*
!
F
.
$
?
!
*
/
*
!
+
+ 1
&
!*
"
4$
2
*
*
"
H
.
+
*
*
*
3 ?. "
+
!
%
?
*
%
%
*
+
%
3
J
>
I5 )
K
/
/
.
*
*
*
(
++
+
/
*
?
*
$ ! G
" !
"
*
*
+
,*
*
5
1+
)
/
%
+
+
:
#
)
$
3 ?.
%
*
"
*
%
L %
*
+
%
-
*
)
H
*
"
+
$
,
*
C
* !
+
2
"%$
"
+
!
2
* !
+
/
1
1
$ 9
+
%
)
%
+
%
/
4
!
,
+
/
!
'
&(
!
4
"
+
,
!
)*
$
!
C
)
!
2
*
+
/
.
+
"
7 "
$
*
*
*
+
!
"
/$ !
+
*
*
%
*
/
+
,
$
-
+
/
+
"
/
.
2
- *
*
.
!
?
*
!
*
*
"
*
>
!
%
!
!
%
*
!
!
+
+
"
!
/
C
"
.
+
,
!
,
5 * /
-
* !
2
+
5 * %
6
* /
+
* %
*
&
"
%
,
'
%
%
.
*
"
%
%
"
+
+
4
*
!
+
*
5 )
*
* !
"%$
7
%
,
! !
)*
!*
! *
*
!
%
4
,
*
!
+
, *
* /
M3
+ 8
4
*
"
2
9
+
*
%
,
%
+
5 )
/
?
:
/
/
* /
!
3*
8
/ /
/
?
>
3
!
!
"%$
/
$
*
+
!
*
/
%
C
*
, *
'
2
+
&
+
-
C
*
(
,
!
*
.
"
-
+
N"
,*
%
%
! *
*
I &B ,
*
M'
7
*
Mám ráda sv j malý d m.
Snadno se uklízí a je útulný.
Chrání mne od toho, abych
vlastnila zbyte né v ci, v ci,
které jsou navíc, které okrádají moji rodinu o as. Vyzývá
mne k tomu, abych žila, tak
jak bych normáln nežila.
Ani ve snu m nenapadlo, že
bych kdy mohla pat it mezi ty,
kdo žijí z nízkého rozpo tu.
Když jsem vyr stala, m la
jsem všechno, co jsem cht la,
ba i víc. Když jsem se provdala za svého drahého muže, m l v plánu stát se po íta ovým programátorem. Nevyšlo to. Místo toho pracoval v odd lení ryb v blízkých
potravinách. Pán mne p ivedl na místo, kde jsem v d la, že i kdyby
nikdy nedostal lepší práci, bude to v po ádku.
Pán dal mému manželovi jinou práci; možná jen ekal, až se zm ní
m j postoj. Stále ješt nevyd lává hromadu pen z, ale myslím, že jsem
ta nejš astn jší maminka, kterou znám. V našem malém dome ku už
bydlíme t i roky. Když jsem si s ostatními maminkami povídala o tom,
jak se žije na tak malém prostoru, vyvstaly mi z toho t i v ci:
1. PÉ E O PROSTOR
Když nás lidé p ijdou navštívit, obvykle jsou šokováni, když zjistí, že
náš d m má jen 63 m2. Když udržuji v ci upravené a šikovn uspo ádané, vytvá í to dojem v tšího prostoru. D tem se líbí, když spolu spí
v postýlkách nebo na gau i i s dekou na podlaze. Zbavili jsme se d tské
postýlky a p ebalovacího stolu; nahradila je naše postel.
Z objemných v cí jsme zachovali ty pro nás významn jší: poli ky
s knížkami a st l s lavicí (vejde se na ni víc malých zade k než na
židle), piano a elektrické spot ebi e, jako je odš av ova a suši ka
ovoce. Udržte si v ci, které obohacují váš rodinný život.
2. PÉ E O D TI
Studie prokázaly, že zlo innost stoupá ve více zalidn ných m stech. A
už jste maminka se sklonem k plánování, nebo ne, chra te své d ti p ed
znud ností tím, že je budete zam stnávat. Když jsou d ti uchrán ny
8
p ed dlouhou chvílí a zahálkou, je mén pravd podobné, že se z nich
stanou malí „kriminálníci“.
Nechte je, a se venku vy ádí. Trávíme s d tmi mnoho asu venku a
prší, nebo svítí sluní ko. Tady ve stát Washington je déš obvykle
nádherný. Chodíme na procházky, jezdíme na kolech a na výlety. Staráme se o zahrádku a o dvorek. To d ti ochrání od toho, aby dostaly
ponorkovou nemoc a zm nily se v malá tornáda!
3. PÉ E O POSTOJ SRDCE
Nehled na velikost našich domov
v nich máme ukrytý v ný poklad.
Naši manželé (i ti nepo ádní „kramá i“) a d ti jsou naše bohatství.
Nevd né
Pokuste se nikdy si nest žovat, obsrdce vás iní
zvlášt ne svému manželovi. On je
p ece tím, kdo zaopat uje váš domov.
chudými!
Nikdy si nep ipadejte mén cenné ani
neporovnávejte svoji situaci se situací
kamarádky, která m že mít víc, než
máte vy. Cht la bych velký d m?
Ur it ano! Ale sv t se dívá! Beze slov
mu íkáme, že život má pro nás v tší hodnotu než jakékoliv materiální
v ci. V Americe existuje falešný životní standard. M j malý domek je
obrovitánský, když ho srovnám s tím, v em žijí n které v tší rodiny ve
sv t . V ím, že to není malý domek, ale špatný postoj srdce, tedy
nevd nost, která nás ve skute nosti iní chudými.
NEVD NÉ SRDCE VÁS INÍ CHUDÝMI!
RANA ENGELSON, Burlington, Washington, USA
Kyle a Rana jsou požehnáni d tmi Faith (5) a Elijah (2) a jedno je na cest . Dv d ti jsou již s Pánem.
Nancy Campbell
Above Rubies Ministry
PO Box 681687
Franklin, TN 37068-1687
www.aboverubies.org
9
Stacy Asbill
Nedávno jsem etla o n em, co m p inutilo, abych se zastavila a za ala
nad tím p emýšlet. Zkuste hádat, co to bylo? ….RADOST! Ješt p edtím, než se
dostanu ke svému „zjevení“, pod lím se s vámi o definici radosti, která je podle
m naprosto úžasná. Tuto definici najdete ve Wikipedii: Radost je p etékání
vd ného srdce, shledání ztraceného syna s jeho otcem, pot šení z dobroty
ostatních. Je to takové pot šení z dokonalého Božího charakteru, že to ovliv uje
a prostupuje všemi vzájemnými mezilidskými vztahy. Není to skv lé? Zvláš
poslední v ta! Další slovo, nad kterým se chci zamyslet, je „št stí“. Myslím si,
že tato dv slova asto myln zam ujeme, a p itom jde o dv r zné v ci. Št stí
je asto spojováno s p ítomností p íznivých okolností. Nep íznivé okolnosti snižují míru zakoušeného št stí. Št stí je ovliv ováno postojem a pohledem na tyto
okolnosti. Je zajímavé všimnout si rozdílu mezi t mito dv ma slovy. Základem
a st edem radosti je B h, zatímco št stí se soust e uje na životní podmínky.
Protože základ radosti je postaven na Bohu, je radost stálá a spolehlivá –
zatímco št stí, které je založeno na životních podmínkách, je prom nlivé.
Víte, že slovo radost m žete najít ve 155 verších v Bibli? Víte také, že
druhým ovocem Ducha v listu Galatským 5:22 je radost? Když jsem se za ala
dívat do Písma, zjistila jsem n co, co pro m bylo velmi pou né! V d li jste, že
Písmo nám ve skute nosti p ikazuje, abychom m li radost?!? Mnohokrát, když
jsem se modlila za sebe a svoji rodinu, jsem Boha krom jiného žádala, abychom m li Jeho radost. V Žalmu 51 se David modlí, aby B h o istil jeho srdce
a obnovil v n m radost z jeho spasení, takže díky tomu víme, že žádat Boha
o radost je dobrá v c. Kazatel 2:26 íká: „(B h) lov ku zajisté, kterýž se líbí
jemu, dává moudrost, um ní a veselí,“ takže B h nám touží dát radost. Ale pro
m bylo p ekvapivé íst v Písmu o tom, že bychom m li mít v sob radost, která
by z nás proudila vždy, nehled na okolnosti, v nichž se zrovna nacházíme!
„Radujte se v Hospodinu, a plésejte spravedliví, a prozp vujte všickni srdce
up ímného.“ (Žalm 32:11). Žalm 35:27: „Ti pak, kte íž mi p ejí mé spravedlnosti, a plésají, a radují se, a a íkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin,
kterýž p eje pokoje služebníku svému.“ Když p emýšlíme nad definicí radosti,
nacházíme podle mého klí k tomu, jak bychom v sob radost mohli mít. Tím
klí em je, že jednoduše zam íme sv j zrak na Boha a na to, kým je. Líbí se mi
ást definice, která íká, že radost je t šení se z dokonalého Božího charakteru.
Když se dokážeme t šit z dokonalého Božího charakteru, prostoupí radost naše
10
bytí v takové mí e, že bude proudit do všech kolem nás. To je ohromné požehnání!
Zamyslíme-li se ješt jednou nad št stím, vidíme, že št stí je podmín no
událostmi nebo tím, co se kolem nás d je. Neomlouváme si n kdy nedostatek
radosti tím, že se v našich životech nenachází radostné okolnosti? Pokud ano,
Bible k tomu íká jasné slovo. Jakub 1:2-4: „Za nejv tší radost m jte, brat í
moji, kdyžkoli v rozli ná pokušení upadáte, v douce, že zkušení víry vaší p sobí
trp livost. Trp livost pak a má dokonalý skutek, abyste byli dokonalí a celí,
v ni emž nemajíce nedostatku.“ To mi p ipomíná verš z Izaiáše 61:3: „Abych
zp sobil radost kvílícím Sionským, a dal jim
okrasu místo popela, olej veselé místo smutku,
od v chvály místo ducha sev eného. I nazváni
Když se
budou stromové spravedlnosti, štípení Hospodidokážeme t šit
novo, abych oslavován byl.“ Zde leží odpov
z dokonalého
na moje myšlenky; je to uprost ed našich zkouBožího
šek a soužení, kdy B h nejen touží, ale také nás
charakteru,
nabádá, abychom m li radost! Žalm 27 ve verši 6
prostoupí radost
mluví o tom, že dokonce i když jsme obklopeni
našimi nep áteli, máme Hospodinu ob tovat ob
naše bytí
radosti! Není to zcela v protikladu k naší lidské
v takové mí e, že
p irozenosti? P esto když se ocitneme v takových
bude proudit do
situacích a soust edíme se na Boha a budeme se
všech kolem nás.
t šit z N ho, radost Hospodinova bude proudit
z naší bytosti a projeví se skrze nás Kristus! Není
to ohromná myšlenka? Myslete na to, že sv t je
plný hn vivých, mrzutých, st žujících si, nevd ných lidí a že uprost ed této
temnoty B h hledá lidi, kte í budou p inášet všem t m ztraceným Jeho charakter. Jaký to bude pro sv t nádherný d kaz a sv dectví toho, že sloužíme živému
Bohu! A není to koneckonc smysl našeho života, aby byl B h zcela oslaven?
Poslední myšlenka, kterou bych cht la uzav ít, je, že se B h chce radovat
z nás! V Sofoniáši 3:17 Písmo íká: „Hospodin B h tv j u prost ed tebe mocný
zachová t , radovati se bude z tebe velice, p estane na milování svém tebe,
plésati bude nad tebou s prozp vováním.“ Tato Boží radost z nás mi p ipomn la podobenství o h ivnách. Když služebníci jednali v rn s tím, co jim B h
zanechal, Boží odpov
zn la: „Dob e jsi ud lal, dobrý a v rný služebníku,
vstup do radosti svého Pána.“ V ím, že každý z nás si p eje vstoupit na takové
místo obecenství s Pánem, kde by se z nás radoval. Mým p áním je
povzbudit sebe i vás, abychom p emýšleli o Bohu, o tom, kým je a co
vykonal. Dovolte radosti, aby p išla a naplnila váš domov, dotkla se
vaší rodiny a ovlivnila všechny, kte í vám p ijdou do cesty. Nech je
Kristus vyzdvižen a oslaven v každé situaci! Chvála Bohu!
11
RON HUTCHCRAFT
Ptáci svá hnízda obvykle budují v korunách strom . My osobn jsme poznali takové,
kte í se pokusili o tv r í alternativu v našem dom . Zatímco jsme byli na dovolené,
pta í rodi e postavili hnízdo v odsávacím ventilátoru našeho sporáku. Hnízdo bylo tak
velké, že ventilátor p estal plnit svou funkci. Po návratu z dovolené jsme našli digesto op edenou záclonou z pavu in. Podle charakteristických zvuk jsme poznali, že
se v hnízd klubou mlá ata. Nevid li jsme je, ale když byla hladová, velmi siln
o sob dávala v d t. Necht li jsme hnízdo plné ptá at zni it, a tak jsme ekali, až
sta í vyvedou ptá ata ven z hnízda. Když jsme nakonec hnízdo p ece jen vyndali ven,
ekalo nás malé, vlastn velké p ekvapení – v hnízd sed lo nejtlustší ptá átko, jaké
jsme kdy vid li. Jak dlouho by asi „velké ptá e“ z stalo v hnízd , kdybychom nezat ásli jeho sv tem?
Ten pták tak ztloustl, že doslova nebyl schopen dostat se z hnízda ven, stejn jako
mnoho Božích d tí. Chápete!? Bylo t eba ot es , které rozložily celý jeho sv t, aby ho
dostaly z hnízda! Jako v p ípad mnoha Božích d tí.
Je pravda, že my v ící máme tendenci se uvelebit v pohodlné duchovní rutin ,
nasávat vyu ování, obecenství, požehnání a duchovn tloustnout a tloustnout. Jeden
pam tník doby komunismu v Sov tském svazu ekl: „Problém vás západních k esan je to, že jste p ekrmení.“ Bu je to pravda, nebo se prost nehýbeme! Jaké je to
pokušení, uvelebit se v k es anském hnízd , vybrat si takové k es anské závazky, ve
kterých bychom se cítili pohodln , a stát se duchovními konzumenty místo tv rci!
12
Dnešní slovo je o Božím prutu, který ot ásá naším hnízdem. Najdeme ho v Bibli,
v íman m 13:11-12, kde je e eno: „...jest se nám již as ze sna probuditi. Nyní
zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uv ili. Noc pominula, ale den se p iblížil.“ B h íká: „Už je p íliš pozd na to, abyste vysedávali ve svém hnízde ku. as
b ží! Musíte vstát a vrhnout se do reálného života!“ Nebo, jinými slovy, vylet t
z hnízda!
ekn me si to tak, jak to je – asto jsme jako to obézní ptá e. Neopouštíme hnízdo,
dokud B h naším sv tem nezat ese. Teprve tehdy si pomyslíme: „Co se mi, Pane,
snažíš íct?“ Jestli se váš sv t práv t ese a rozkládá, chci vás povzbudit, abyste
na to reagovali tak, že si budete klást otázky tohoto druhu a zvažovat, jestli se
vás Pán nesnaží posunout na místo, kde byste Mu byli blíže. „Pane, co se mi
tím snažíš íct?“ Neklid, který jste poci ovali, nenapln ní, nad kterým jste se pozastavovali, turbulence, kterými jste procházeli – nemohl by to být B h, který se snaží
získat vaši pozornost? Ot ást vaším životem, aby jej posunul tam, kde nikdy p edtím
nebyl?
Jestli vaše hnízdo už není tak pohodlné, jak bývalo,
m že to být proto, že se vás Váš Pán snaží vypudit
z hnízda. Nebojte se jít tam, kde jste dosud nikdy nebyli,
zkusit to, co jste nikdy nezkusili, nebo dosáhnout toho,
co vás tolik p esahuje. Hnízdo je bezpe né, ale pokud
v n m z stanete, nikdy nebudete d lat to, pro co jste
zrozeni. JSTE ZROZENI K LETU!
„...jest se nám již as ze sna probuditi. Nyní zajisté
blíže nás jest spasení, nežli když jsme uv ili. Noc
pominula, ale den se p iblížil.“
íman m 13:11-12
13
Povím vám pravdivý p íb h, který jsem jednou slyšel v rádiu. Asi ho
nebudu vypráv t doslovn , ale hlavní je smysl p íb hu.
Jedna mladá dívka se vydala se svým otcem a p ítelkyní do hor. Ona a její
p ítelkyn se rozhodly vylézt hned zrána na horu. Už byly tém na
vrcholu, když ást výstroje ude ila tu mladou dívku do tvá e. Vypadla jí
p i tom kontaktní o ka, takže najednou o dost h vid la. Když dolezly
na vrchol, rozhlížela se kolem, ale nem la možnost se pokochat nádherným výhledem, který se jim nabízel. A tak se modlila: „Ot e, Ty jsi stvo il
všechnu trávu na poli, Ty jsi stvo il všechny hv zdy na nebi, Ty dokonce
víš, kdy vrabec spadne na zem: prosím, pomoz mi najít mou kontaktní
o ku.“
Pak dívky usoudily, že je as, aby se vrátily do základního tábora, kde na
n ekal otec. Když se blížily k táboru, potkaly muže, a ten se jich ptal, zda
náhodou n která z nich neztratila kontaktní o ku. Dívka se p ekvapen
zeptala: „Pro ?“ Muž odpov d l: „Když jsem p ed chvílí za al stoupat na
úpatí hory, všiml jsem si, že se na zemi n co t pytí, a tak jsem se podíval
zblízka. Spat il jsem zvláštní v c: malého mravence, jak nese kontaktní
o ku!“
Otec té mladé dívky byl povoláním karikaturista, a když se vrátili dom ,
nakreslil pro svoji dceru obrázek malého mravence, jak nese velkou kontaktní o ku. Titulek íkal: „Bože, pro chceš, abych tady nosil tu velkou blýskavou v c? Je strašn t žká, víš, a ani dob e
nechutná. Ale když chceš, Pane, tak já ji budu
„Ale když chceš,
nosit!“ Myslel jsem si, že nám všem tento
Pane, tak já ji
p íb h m že p ipomenout, že sloužit Bohu
budu nosit!“
opravdu není o nás samých. Možná z toho
pro nás neplyne v bec žádný užitek. Nikdy
nemusíme porozum t této stránce slávy,
jaký m že mít to anebo tamto užitek v
Božích o ích. Ale v takových asech se
možná m žeme nau it lekci od malého
mravence, který zcela prost poslechl hlas
svého Pána.
14
Poslušností k dokonalosti
Kamil Ježek
V lét na d tském tábo e v Tatrách za mnou a mou ženou p išel
bratr Martin a zeptal se nás, jestli bychom necht li spolupracovat
na d tském seminá i v Tursku, který plánoval. Chvilku jsme
váhali, ale potom jsme si ekli, že by to mohlo být zajímavé.
P iznám se, že jsem si to v bec nedovedl
p edstavit, protože sami zatím d ti nemáme a n jakou velkou zkušenost odjinud
s nimi také nemám. Ale p išlo mi to jako
zajímavá myšlenka a nová zkušenost, což
se vždycky hodí.
Nakonec p išli s tím, že se vše bude to it na kameru. Zaradoval
jsem se, protože mám rád filmy a videokamera je mým dávným
snem.
Byla sobota ráno a my se ženou celí dychtiví a plni o ekávání
vyrazili sm r Tursko. Sešli jsme se v osm ráno u Kluso
na
snídani, abychom ješt domluvili poslední detaily a modlili se,
a vzh ru na to… „
Seminá byl trochu neobvyklý, protože
byl výhradn pro d ti. Rodi e nám
tudíž v deset ráno p edali své milá ky
a do druhého dne do desíti dopoledne
byly d ti pouze v našich a samoz ejm
i Božích rukách...
Jak se zdálo, d tem to v bec nevadilo. Ba naopak, byly naprosto
nadšené...
15
Sešlo se jich kolem dvaceti, takže jsme m li co d lat. Nás dosp lých
bylo p t + Jeden, takže šest.
M li jsme p esn rozd lené úkoly. Já jsem to il na kameru, Martin
školil, Bibka, Kristýnka a Pé a se staraly o zázemí, aby vše
klapalo, jak má, a Oliver hrál scénky. Všichni jsme se u toho dob e
bavili.
A za íná se... D ti dostaly desky s r znými
materiály v etn obrázk na vybarvování. Dataprojektorem se promítalo na plátno a vše
probíhalo jako na skute ném seminá i. Postupn
jsme probrali ty i obrázky a na každém z nich
bylo vysv tleno klí ové slovo v p vodním eckém
jazyce. D ti pozorn poslouchaly.
Poslušnost – 5219.
hupakouó
Z 5259 (být pod n ím/pod n kým) a 191 (slyšet)
Slyšet, pozorn naslouchat, poslechnout, poddat se p íkazu nebo
autorit
Aha? A co to jako znamená??? Martin se ptá d tí: „Kdo poslouchá
víc? D ti, nebo rodi e?“ D ti p emýšlejí... „Já,“ odpoví jedno. Druhé
zase ekne: „Pán Ježíš p ece!“ „Tak jak je to tedy doopravdy? Musí
v bec rodi e n koho poslouchat? Vždy jsou
dosp lí, ne?“ „No, musí poslouchat.“ „A koho?“ „P ece Boha! Také šéfa v práci. Maminka musí poslouchat tatínka. A tak dál.“ „To
znamená, že budu muset poslouchat, i když
vyrostu?“ „P esn tak!!!“
Poddat se – 5293.
hupotasso
Z 5259 (pod n ím/pod n kým) a 5021 (vložit se)
Poddat se, být pod n kým, poslechnout,…
16
Cooo?? Já že se mám poddávat?? To asto slyšíme z úst našich
d tí – a nejen z jejich. D ti si p ipomn ly ád poddanosti v rodin
pomocí deštní k . Že nevíte, o co jde? Názorná
ukázka viz obrázek.
Ef 5:21: „Poddáni jsouce jedni druhým v bázni
Boží.“ D ti se poddávají pod mamin inu autoritu,
maminka tatínkovi a tatínek Pánu Ježíši. Jak
snadné, ekli byste si. Každodenní praxe však
ukáže, emu ve skute nosti v íme.
Na vojn , když jsem byl mladý erstv obrácený k es an, m B h
u il tuto lekci. M l jsem s sebou Bibli a jednou jsem se rozhodl, že
budu d lat p esn to, co je v ní napsáno. Otev el jsem
ji a dal prst na 13. kapitolu íman m, kde se v 1.
verši píše: „Každá duše vrchnostem poddána bu . Nebo
není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, od
Boha z ízené jsou.“ Co myslíte, že jsem cht l ud lat?
No…, otev ít Bibli n kde jinde pod záminkou, že se
B h ur it spletl, když za íná první lekci zrovna
tady. Ale nespletl se. Naopak, dal mi mnoho
praktických p íležitostí se to u it.
Autorita – 1849.
exousia
Z 1832 (ve smyslu moci, schopnosti)
Privilegium, síla, kapacita, schopnost,
kompetence, svoboda, delegovaný vliv,
moc, síla, právo
Kdo rád poslouchá autoritu? Víme, co
autorita znamená? Je to auto n jaké Rity?
Asi ne. Když se zeptáte d tí, kdo je pro n autorita, tak krom
Pána Ježíše samoz ejm odpoví, že tatínek s maminkou.
17
Vzpoura – 4784.
marah
Základní ko en slova (být ho ký, vzpurný)
Být ho ký, nep íjemný, být rebelem, odporovat, provokovat,
neposlechnout
Ho kost je n co, co je nám v ústech velmi nep íjemné a našemu
životu nepohodlné. Je to pro naše ústa ta nejnep íjemn jší chu .
Náš obli ej dává jasné znamení, že nám to nechutná… Stejn tak
je Hospodinu nep íjemná naše vzpoura.
Deut 31:27:
„Nebo já znám zpouru tvou
a zatvrdilost šíje tvé. Aj, pon vadž, když jsem já
ješt živ nyní s vámi, zpurní (ho cí) jste bývali
Hospodinu…“
1Sam 15:23: „Nebo zpoura jest takový h ích jako
arod jnictví, a p estoupiti p ikázaní jako modlá ství a obrazové. Pon vadž jsi pak zavrhl e Hospodinovu, i on také
zavrhl t , abys nebyl králem.“
Tato pasáž šla d tem úpln nejlépe. Hrály scénky o vzpou e
a poddanosti. P edstavte si situaci: Tatínek nakupuje v obchod
a d ti ky s ním jdou za ruku tam, kam jde on… Jak p íjemn se
nakupuje, když se d ti poddají!
Kolikrát ale lov k zažije na
vlastní o i, jak dít v supermarketu bre í, je í, kvi í a vzteká se,
manipuluje své rodi e, aby mu koupili to i ono… A o tom byla
druhá scénka. Dít se vzpouzí a tahá tatínka za ruku: „Tatíííí,
jdeme pry , m to tu nebaví, já chci na hra ky.“ A to je ten
problém. „Já chci,“ a táhne tatínka za ruku jiným sm rem, než
cht l jít on. To se d tem velmi líbilo. V tšina z nich si cht la zahrát
práv v této scénce.
Na záv r si d ti vybarvily deštní ky, které symbolizují ád poslušnosti v rodin . (Na následující stránce si mohou vaše d ti také
„deštní ky“ vybarvit.)
Následovala malá p estávka na sva inu a pokra ovalo se do
obídka.
18
B h Otec
19
D ti dostaly r zné obrázky a m ly
nalézt dvojice podle toho, kdo má
nad kým autoritu. Nap íklad velitel nad vojákem, ídicí v ž nad
letadlem, pastý nad ovcemi a podobn . Zkuste sami, jak jste na
tom s rozeznáváním autorit. Najd te dvojice slov, které spolu
vzájemn souvisejí.
'
:
(
$ $/)
$$
)
4
')
5:
)
$)
9
)
)
($ )
$&
) $)
4$ $(
)
:
9
4
$
20
4
5
Potom jsme se p esunuli ven a d ti poslouchaly p íb h o Božím
postroji.1 Pro vás, kdo ho neznáte, dovolte, abych ho ve stru nosti
p evypráv l: „Žili byli dva koníci, kte í se spolu spokojen a svobodn pásli na zelené pastv . Pak ale p išel as dospívání a cvi ení.
Jejich pán p išel, aby je zaopat il vším, co pot ebují, a nau il je vše,
pro co byli stvo eni. Jeden koník si však ekl: „Já chci být svobodný, nechci drezírovat. Mám všeho dostatek.“ Vzep el se pánu,
odep el mu poslušnost a nenechal se cvi it. Druhý poslouchal
a d lal vše, co mu pán na ídil. Když p išel as zimy a pastviny už
nebyly zelené, první koník nem l, eho by se napásl, trp l hlady,
zimou a nedostatkem. Zato druhý koník byl v krásném postroji
a m l všeho dostatek. Dokonce táhl ko ár svého pána – veli enstva
Krále. A vše, co zp sobilo ten rozdíl a o i pro plá , byla koníkova
vzpoura a nepoddanost.
D ti si pak také zahrály na divoké koníky. Dosp lí je
chytali do ohrady, kde je potom vycvi ili v koníky
poslušné.
Pro ilustraci, jak chutná neposlušnost a vzpoura,
jsme nachystali d tem malé p ekvapení ve form
ho kého nápoje, který m ly vypít. Jejich obli eje
prozradily, že neposlušnost opravdu k iví ústa.
!"
!
#
Po dobrém ob d jsme d ti rozd lili na t i týmy.
Každé družstvo m lo svého vedoucího z ad d tí,
který dostal p esný plán na sestavení lodi ky.
Vedoucí družstva nesm l sám nic d lat, pouze
rozdával ostatním úkoly. Vyzkoušel si, jaké to je,
když sám nesmí do v cí zasahovat a má
1
Viz The Omega Message leden 2003, str.15
21
zodpov dnost za dokon ení díla, které d lá více lidí. Ostatní d ti
musely naopak pozorn naslouchat všem rozkaz m a najít materiály r zn poschovávané po statku. Pak všechny dohromady
v družstvu lodi ku sestavily. Lodi ky pak poušt ly na nedalekém
rybníce.
Hry je moc bavily a nás dosp lé taky. Vid t
d ti, jak spolupracují a snaží se splnit zadaný
úkol co nejlépe, si nikdy nesmíte nechat ujít.
Jsou jiní než dosp lí, daleko tvárn jší a radostn jší. Když se jim n co povede, jejich
tvá e zá í.
P íkladné také bylo, jak se n která z malinko
starších d v at dovedla postarat o nejmenší
d ti. Nechci n koho vyvyšovat, ale pro mne
samého to bylo velkým p íkladem a malou ukázkou toho, jak by
m lo fungovat T lo Kristovo.
#
$
%
Odpoledne následovalo studium verš o poslušnosti v malých
skupinkách a praktické p íklady pro život. Každé dít výtvarn
ztvárnilo jeden z následujících verš :
•
•
•
•
•
„Jako ocet zub m a jako dým o ima, tak jest lenivý t m,
kte íž jej posílají.“ (P 10:26)
„Stezkou života jde, kdož p ijímá trestání; ale kdož pohrdá
domlouváním, bloudí.“ (P 10:17)
„Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázn ; ale
kdož ost íhá nau ení, zveleben bude.“ (P 13:18)
„Budete-li povolní a poslušní, dobré v ci zem jísti budete.“
(Iz 1:19)
„V srdci svém skládám e tvou, abych neh ešil proti tob .“
(Ž 119:11)
22
•
•
„Poslouchej, synu m j, cvi ení otce svého, a neopoušt j
nau ení matky své. Nebo to p idá p íjemnosti hlav tvé,
a bude zlatým et zem hrdlu tvému.“ (P 1:8-9)
„Nebývejte jako k
a jako mezek, kte íž rozumu nemají,
jejichž ústa uzdou a udidly sev íti musíš, aby tob neškodili.“
(Ž 32:9)
Nebyl to jednoduchý úkol, ale d ti si s tím poradily velmi dob e.
& !
"
'
!
!
%
Po chutné sva ince dostaly d ti za úkol nacvi it s pomocí dosp lých
dva biblické p íb hy jako divadlo. P íb h o poslušnosti si vybíraly
z t chto ty možností: Noe a archa, Ester, Mojžíš a Izraelité
v Egypt p i poslední rán a Marie, když jí and l oznámil, že bude
mít syna. Další p íb h byl o neposlušnosti, zvolit si mohly jeden
z následujících: Elího synové a Samuel, Adam a Eva v ráji, Saul
a Samuel a Jonáš a velryba. Všechna p edstavení byla velmi
zda ilá. Hodn jsme se nasmáli hlavn p i r zných ztvárn ních
velryby polykající neposlušného Jonáše.
(
'
)
"!
Pak ve e e – vždy radostná událost. A po
ní následovalo p ekvapení: D tské kino
v etn nezbytného popcornu. Promítal se
oblíbený kreslený film
o Mojžíšovi „Princ
Egyptský“. Bylo to jako v opravdovém kin .
Zatm ní, špi kový zvuk, velké plátno p es celou
ze … Kdo by odolal takovému p íb hu plnému
nap tí! D ti byly po celodenním maratónu
dob e odm n ny a my také.
Po filmu
následovala nezbytná ve erní o ista a spánek.
23
& !
%
!
Mysleli jste si, že zazvonil zvonec a pohádky byl konec? Kdepak!
Teprve potom nastal ten pravý okamžik pravdy. D ti ky jsme ádn uložili do postýlek provizorn ud laných ze spacá k a karimatek. Zhaslo se a… spalo se. A spaly a spaly… To by byl ale
p íb h o brou cích. My tu však máme opravdové d ti! M l jsem na
starost kluky. Bylo jich jen pár, ale sta ilo…
Nastala noc, d ti, zdálo se, usnuly. Také já jsem usnul, ale najednou co to?? Nejmenší dít volá: „Mamí, mamí…“ Jdu ho uklidnit,
usne… Jdu si lehnout po tm na svoje místo. Usínám, a najednou
zase slyším: „Mamí, mamí…“ Jdu se podívat, zase on. P ikryji ho,
pohladím, odcházím, usínám… A pak ješt asi ty ikrát v pravidelných intervalech po p lhodince. Pochopil jsem, co také znamená
být rodi .
( !"
*
Všichni jsme se už t šili, jaké to bude nádherné, až d ti spat í své
rodi e, a jak budou poslušní. Rodi e je ani nepoznají a bude to
samé: „Tatínku, maminko, nepot ebuješ s n ím pomoct? Co bych
mohl pro tebe ud lat, abys m l více asu pro sebe?“
No, nakonec nevím, kdo pocítil v tší úlevu, jestli rodi e, když m li
op t svoje drahé d ti, nebo já.
24
1(
%
#$
)
%
* + ,
. / 01 2
2
3$ ) 4
5 5 6
! " #$ % & '
(pokra ování – 17. ást)
;
$
<
Dít nelze donekone na ponechat v d tské ohrádce. Nakonec se stejn bude
muset nau it, že si nem že házet k iš álovým rodinným šperkem a že nesmí
tahat ko ku za ocas. Kone ným cílem výchovy dít te není mít nad ním vládu,
ale nau it je, co je správné, tak aby dít získalo kontrolu nad sebou samým.
Rodi e by nem li být v roli vn jší vlády ani o chvíli déle, než je nezbytn nutné.
Jakmile je dít soustavn poslušné, m lo by být vyu ováno do té míry, do které
je schopno chápat.
Malému dít ti m žeme názorn ukázat, pro se nemá dotýkat horkých
p edm t tak, že mu ruku podržíme v dostate né blízkosti, aby cítilo žár.
N které podobné lekce lze tak p edat empiricky (smyslovým vnímáním).
Mnoho lekcí je t eba se nau it rozumov (logickým uvažováním). Ve v ku
deseti až dvanácti let se za íná prudce rozvíjet poznávací schopnost dít te
a umož uje mu u it se. Množství údaj , které je dít schopno se nau it nazpam , je tém neomezené: abecedu, rýmova ky, ísla, po ty, biblické verše atd.
A to dokonce i když nerozumí jejich významu. U it se s porozum ním však
znamená, že dít dob e chápe to, emu je vyu ujete. Chápat ponau ení vyžaduje
jak dostate ný slovník a soust ed ní, tak ochotné srdce. Z toho d vodu nebude
25
patrné, že by se dít n jak významn u ilo, d íve, než dosáhne období dospívání
a než získá úctu k autorit rodi .
Vyu ování, které je sou ástí výchovy, není pouze p edání instrukcí, které
m že dít bu p ijmout, nebo odmítnout. Vyu ování poskytuje výklad pravidel,
za jejichž dodržování se dít stane odpov dné. Jako p i každé výuce, jejímž
cílem je n co pevn vštípit (p ijmout za vlastní), musí dít prokázat, že se lekci
nau ilo, což znamená projít zkouškou. Slovo vštípit znamená „vtisknout do
mysli d razným p ipomenutím nebo astým opakováním; d razná a soustavná
výuka”. [1] Vzhledem k tomu, že vyu ování b hem výchovy dít te se p evážn
týká správného chování, zkouškou dít te je, zda se chová v souladu s p edanými
instrukcemi.
Zásady správného chování, které by rodi e m li vyu ovat, za ínají zp sobem vystupování a kon í mravností. Poslušné dít lze vyu ovat libovolnému
hodnotovému systému, nicmén pouze Boží slovo je jediným spolehlivým
zdrojem skute n spravedlivého systému. Bible nap íklad nastavuje absolutní
m ítko poctivosti ve slovu i skutku. Dít by m lo být vyu ováno, aby nelhalo
a nekradlo. Jakmile je dostate n zralé na to, aby bylo schopno porozum t, co
p esn lež a krádež znamenají, m lo by být vyu eno standardu poctivosti
a následn se zodpovídat za jakékoli odchýlení. Když se dít ti poctivost stane
vlastním životním stylem, aniž by bylo t eba vlivu zven í, pak bylo vychováno
k poctivému charakteru.
Boží slovo odhaluje dokonalý systém (bude o n m pojednáno v následujících kapitolách), podle n hož lze dít úsp šn vychovat. Je založen na
ty ech krocích, kterých by se rodi e m li držet. První je „nastavení pravidel“.
Spo ívá v tom, že se vydají pokyny a oznámí varování, s ím je nutno po ítat,
pokud se pokyny nebudou dodržovat. Druhý je „napomenutí“. K tomuto kroku
dojde poté, co dít porušilo nastavené pravidlo. T etí je „odpušt ní“. Tento
krok následuje poté, co dít p iznalo své pochybení a uznalo svoji vinu. tvrtý
a poslední krok je „potrestání“. Trest je výkon spravedlnosti provád ný Bohem
ustanovenými autoritami, když byla porušena pravidla. Trest a výplata nejsou
ekvivalentní, jak si záhy ukážeme.
Rodi e, kte í tento systém správn a d sledn používají, budou ve
výchov svých d tí úsp šní. Každé dít se nau í a p ijme pravidla, kterým je
vyu ováno. Systém je jednoduchý a lze jej aplikovat v život každého dít te,
které se poddává autorit .
D íve však, než lze tento systém použít, je nutno získat vládu nad neposlušným dít tem, protože pouze dít , které poslouchá, lze n emu vyu it.
Vzpurné dít se pot ebuje nau it jedné jediné lekci, a sice kdo vládne. Jak již
bylo e eno, základním principem je, že dít ti je t eba vládnout tak dlouho,
dokud jedná jako dít , a m lo by být vyu ováno do té míry, do které prokazuje
poslušnost a úctu.
26
Je p irozené, že vláda nad dít tem se uplat uje nejsiln ji, dokud je dít
malé. Vn jší vláda by však m la s p ibývajícím v kem dít te postupn ustupovat do pozadí. Stáhnout se je však možné pouze v p ípad , že dít je vyu ováno
a prokazuje ochotu k sebeovládání. Je d ležité dít vyu it d íve, než rodi e
ztratí schopnost nad ním získat vládu. Obrázek z kapitoly 11 ukazuje p irozenou
ztrátu vlády nad dít tem s p ibývajícím v kem. Diagram lze reprodukovat
v následující podob s tím, že hlavní d raz je kladen na ustupující schopnost
dít ti velet.
Maximální
možnost
vlivu
VELENÍ
V k dít te
(0)
Dít
VYU OVÁNÍ
(13)
Dospívající
(20)
Obr. 19.1 – Ustupující rodi ovská vláda
Tentýž diagram je možné využít k tomu, abychom pochopili, jak vzniká
genera ní rozdíl.
Nep edané
standardy
rodi
ROZDÍL
V k dít te
(0)
Dít
(13)
Dospívající
(20)
Vlastní
standardy
nevyu eného
dít te
Obr. 19.2 – Genera ní rozdíl
Genera ní rozdíl vzniká do té míry, do které rodi e d tem nevštípí své
standardy. Dít ponechané samo sob si vyp stuje standardy podle své vlastní
v le a p irozenosti a také podle vn jších vliv , které se p ípadn rozhodlo p ijmout. Jsou to vn jší vlivy, které p icházejí ze strany jím uznávaných autorit,
jako nap . u itel , spole enských hv zd, len party nebo dynamických v dc
27
nejr zn jších hnutí. Takto dobrovoln p ijaté standardy dít pak odd lují od
jeho rodi , a jak nad ním postupn ztrácejí vládu, rozdíl se prohlubuje.
Obrácená k ivka téhož diagramu ukazuje potenciál rodi
vychovat
poslušné dít :
Standardy
rodi
V k dít te (0)
Dít vyu ené
standard m
rodi
Dít
(13)
Dospívající
(20)
Obr. 19.3 – Nar stající potenciál k výuce
Dob e vychované dít se u í a p ijímá standardy svých rodi . Zárove si
vyp stuje sebeovládání, které musí nahradit pot ebu vn jší vlády ze strany jeho
rodi . Již dlouho p ed tím, než d ti dosáhnou fyzické dosp losti, by se m ly
být schopny o sebe zcela postarat. Žádný rodi by se nem l ocitat v situaci, kdy
musí dospívající d ti ráno budit, uklízet po nich i d lat za n cokoli, co jsou
schopny zvládnout samy. Stará-li se dít zodpov dn samo o sebe a jedná-li
v souladu s vyu ováním svých rodi , aniž by bylo t eba vyvíjet tlak z vn jšku,
dosáhli rodi e cíle své výchovy.
Rodi e si musí uv domit, že skute n mají n co hodnotného, co mohou
svým d tem p edat – a sice svoji zkušenost. Moudrost, které rodi e nabyli
b hem t iceti i ty iceti let života, mohou svým d tem p edat ú innou výukou.
Pokud jsou d ti správn vychovávány v období d tství, jsou nastaveny p ijímat
radu od svých rodi dokonce i v dosp losti. Kdo jiný než rodi e má lepší kvalifikaci k tomu, aby své zásady d tem vštípil? Nikdo jiný nebyl pov en zodpov dností a autoritou dít vychovat. Nikdo jiný než rodi e nebude p ed Bohem
za chování dít te a za zformování jeho charakteru skládat ú ty.
Vštípit dít ti správné zásady neznamená vymýt mu mozek. Vymývání
mozku by znamenalo dít p eprogramovat nebo mu nao kovat názory tak, že
obejdete jeho vlastní v li. To je p evrácená technika, která se nicmén astokrát
obrátí proti t m, kdo ji používají. Namísto toho, aby se dít nechalo p eprogramovat, zcela je zavrhne, jakmile se mu poda í set ást jho. Správná výuka dít te
je vždy namí ena na jeho v domé myšlení a p edstavuje otev enou konfrontaci
jeho v le. N kte í rodi e mají snahu využívat techniky behaviorální modifikace,
které se zam ují na podv domí, a v d sledku toho obchází v li lov ka. Tito
rodi e vychovají d ti s omezenou schopností rozvažovat a aplikovat to, co se
28
u ily. Když je n kdo pozd ji v život zkonfrontuje ohledn jejich standard ,
nejsou schopny svoji pozici racionáln obhájit. V d sledku toho není t žké je
p im t, aby se vzdaly dokonce i t ch dobrých standard .
Náležitá výuka vyžaduje zd vodn ní správnosti toho, co se vyu uje.
Jinými slovy to, co se vyu uje, musí doprovázet d kaz, který potvrzuje pravdivost vyu ovaného. V opa ném p ípad nemá dít žádnou informaci, kterou by
mohlo použít jako odpov na otázky, jež budou zaplavovat jeho mysl. Standardy rodi , a dobré, i špatné, se z pohledu dít te zdají být pouze jejich
vlastními názory a tradicemi. Podobn jako v dramatizaci divadelní hry Fiddler
on the Roof (Šuma na st eše) se stane, že d ti, které nejsou vyu eny d vod m
standard svých rodi , od nich zcela odpadnou. Rodi e se pak diví, kde vlastn
selhali. Mají-li rodi e p edkládat racionální d vody pro své standardy, pak tyto
d vody musí existovat a rodi e sami je musí znát.
Boží slovo je jediným d v ryhodným zdrojem kvalitních standard
doprovázených rozumným opodstatn ním, pro jsou správné. Naše sou asná
generace má relativn omezenou znalost Bible, p estože asi 45 milion lidí
v samotných Spojených státech uvádí, že jsou „znovuzrození“ k es ané. Avšak
dokonce ani mnozí z nich neznají d vody standard morálního jednání, které
vyu uje Boží slovo. A samoz ejm ti, kte í se ke k es anství nehlásí, neuznávají
ani samy standardy. V tšina lidí by nebyla schopna vysv tlit, pro je cizoložství
špatné, a mnozí by ani nesouhlasili s tím, že je špatné.
Sou asný stav biblicky nevzd lané populace je áste n zap í in n tím, že
rodi e selhali ve výchov svých d tí. N kolik posledních generací rodi bylo
v podstat neúsp šných, pokud jde o výuku správným morálním zásadám.
Hlavní d vod tohoto rozkladu je ten, že rodi e nep edali svým d tem d vody,
které by opodstatnily vyu ované standardy.
M j osobní názor je, že tento rozpad výchovy d tí je postupný a trvá
n kolik generací. První generace zná Boží spravedlivé standardy a žije podle
nich. Vychová d ti velmi d sledn a vyu uje je tyto standardy. Ale z n jakého
d vodu, a už je to apatie nebo lenost, selžou v tom, aby své d ti vyu ili
d vody, které opodstat ují jejich standardy.
Druhá generace rodi sestává p evážn z t ch, kte í neví, pro p emýšlejí, tak jak p emýšlejí. V d sledku pocitu nejistoty se pak p ikloní bu
k diktátorství, nebo jsou všetolerující a shovívaví. Diktáto i se pokusí své standardy d tem vnutit, aniž by jim p edložili n jaké d vody – „Je to pravda, protože to íkám.“ Druhá skupina rodi si není jista tím, co mají vyu ovat, a tak
nechají dít , a si jde svou vlastní cestou. Ve své frustraci íkají: „Co zm že
matka?“ Tento typ rodi se schovává za výmluvu: „Chci, aby si mé d ti samy
vybraly.“
T etí generace sestává v tšinou z d tí diktátorských rodi , kte í bu
v této tradici pokra ují, nebo zcela odvrhnou standardy, které jim byly násiln
29
vnuceny. Ti si také vytvo í n jaký systém ve stylu „d lej, jak uznáš za dobré“,
jako t eba: univerzální láska a bratrství – já jsem OK, ty jsi OK; pantheismus,
hedonismus – je-li to p íjemné, drž se toho. N kte í z nich nakonec vypátrají
d vody, které stojí za správným morálním systémem. T etí generace také
sestává z t ch, kte í vychovali sami sebe. I oni hledají a spo inou v jednom
z výše zmín ných systém .
tvrtá generace je v podstat tvo ena t mi, kdo bu znovu objevili
pravdu, nebo se spokojili s n jakým humanistickým systémem. Pokud v tšina
spole nosti té i oné civilizace následuje pravdu, civilizace p ijímá požehnání,
které je d sledkem poslušnosti pravdy. Celý cyklus pak za íná nanovo. Pokud
je v tšina spole nosti humanistická, pak tato civilizace upadá a zhroutí se
zevnit . Nedojde-li k její obrod , je nakonec pohlcena jinou civilizací.
Jediný zp sob, kterým m že civilizace udržovat stabilní morální prost edí,
je ten, že každá generace rodi založí své standardy na t ch, které jsou obsaženy v Božím slov . To poskytuje jediný systém morálního chování, který ov uje sama sebe pozitivními výsledky v praxi.
Následující obrázek ukazuje cyklus t chto ty generací:
První generace
Druhá generace
Rodi e, kte í znají Boží standardy,
ale nevyu í je své d ti
Povolní
rodi e
Hledající
rodi e
T etí generace
tvrtá generace
Vede k národnímu:
Diktátorští
rodi e
Rodi e, kte í se
navrátí k Božím
standard m
požehnání
nebo
Humanisti tí
rodi e
prokletí
Obr. 19.4 – Cyklus ty generací
Kde se v této map nachází sou asná západní civilizace? Je samoz ejmé,
že v každém ase lze sou asn vystopovat prvky všech ty generací, ale jsem
p esv d en, že dnešní spole nost sestává p evážn z lidí tvrté generace.
30
Nicmén existují náznaky, že ada lidí v této dob hledá systém standard , na
kterých by mohla vybudovat vyvážený a stabilní život. Naší modlitbou je, aby
se dostate ný po et rodi s malými d tmi nau il Boží standardy a vyu il je své
d ti zav asu, aby mohla naše civilizace prod lat obrodu.
Vid li jsme, že je nutné nad svými d tmi získat vládu, abychom je mohli
vyu ovat. Tyto dv procedury – vláda a výuka – se slu ují a tvo í výchovu
dít te. Ale bez výuky spravedlivých standard nelze dosáhnout zám ru, který
B h výchovou sleduje. Koneckonc d ti v komunistických zemích jsou také
vychovávány – a dokonce více než jiné d ti. Rozdíl však tkví v kvalit vyu ovaných standard . Nemají-li rodi e nic hodnotného, co by mohli nau it, pak
nemá ani výchova d tí žádný valný význam. Rodi e budou v takovém p ípad
vyu ovat následující generaci svým nepodloženým názor m, p edsudk m
a zmatk m. Boží slovo musí být standardem pro uvažování a život lov ka.
Následující kapitola vysv tluje tvrtý krok fáze výuky v systému
výchovy – trestání dít te. D vod, pro budeme o posledním kroku pojednávat
nejd íve, je ten, abychom p edešli zmatku, který by plynul z nepochopení rozdílu mezi výplatou a trestem.
31
Mrs. Chancey
1O
Q
-P
+
* * %
+
+
+
. 0
.*
*
P
O
*
! . 0
O + 7
. 0
!
O
+
+
R
OQ
O
% /
O
8
!
+
Q Q+
. 0
+
P
!
'
*
!
!
+
%
!
%
1
&.
+
* !
O
*
+
!
%
O*+
+
*
%
!
+ O
Q+ *
O
O
*+
!
"+
*
*
D P
+ O
+Q
+
!
" O
O
*
%
&5Q +
O
.
+
Q
O
(
M' R# Q+
MS . 0
" O
+
"
S
*
!
&#
"
+
"+
Q+
4
+
(
!
O O
-P
D P
O
7
"
!
+
O
*
O
5Q +
T'
32
? +"
!
&N
'
TB
+
O
+ BP
* . 0
& Q O
O '
U
+
P
Q
!
&
O
O
+
T'
%
*
+
+
8 . 0
%
!
O
4
I
Q
Q
Q
&. 0
&
&
Q +"
*
O
%
T'
+
+ O
+
+
. 0
+
. 0
O O
&(
M#
P
'
*
!
M'
+
O) &. 0
O
P OQ O
+
++ $
&.
#
*
( "O
Q
O
+
+
+ T'
M'
+"
&(
' Q
O
+ O
+ OQ
( "O
Q
*
*
T' . 0
O
+
Q !"
Q I &(
!
!
O
Q
+
P
P
&(
+" . 0 T' B P
"
+
+ '3
&. 0
*
+
#
%
*
L
+
+ O
'. 0
Q ! &(
+"
+
%
T(
O Q+
IV
%
+
A 1 N7 #NW TX' . 0
2
&B
*
+
%
+
Q
OT' . 0
Q+ O
&1
*
. 0
& Q O
+ M#
+
+
+
O
*
+"
#
*
"
!
O +
C
P
+
+
"
P* "
+
%
"
O
'
@
5
)
*
*
*
M
+"
+
'
+
+
. 0
O*
O
+
33
!
@
%
O 4
"+
$ %
*
!
"
*
.
O
+
O
Q
O
*
O
Q
O
"
*
$
+
!"+
Q
*
T( *
Q
!
5
/
?
+ 1
O
+
* Q
Q
O
" +
O
"
O
%
I
% *
"
%
+
. 0T 1 + +
$
O
O
* *
O
T 1 Q+
I &(
MT' . Q
Q
Q
Q
I &C
M(
O
"+
+T 3
O
+
%
C
O
O
O
*
%
&3 )
+
'
+
O O *
*
Q+
*
Y 9
"
+
+ ++
+
+
% /
E 5 * !
+
!
5
!
O +
*
O
B
%
7
O
O
+"M' B
I &#
(
Q+
+
Q
! &
8
O
Q
O
O
%
*
"O
O
O
(
!
P
+
!
&
! O +
P
!
P !
P
+ 1O
Q+'
%
O
O
!
+
O
P
*
I
+
%
' +
Q
+
P
%
+O
*
*
+ P
+
9
*
"+
4
/
4
O
C
+
*
L
%
*
S
.
R5
R
E
"O +
!
' R6
4
+)
+
++ % +
>
'
O +
. 0
'
O
&C
. Q
O
!
" KZIKS .
+S
++ 5
;I[S
* &
Q+ %
&
+ *
O" + 5 *
+
%
*
+
+
R
!
34
*
Q
R
4
*
S
"
++
+
'
7O
7
*
+
O
+
O +
%
! O
O *
O
Q
!
O
Q
O
O
+
Q
+
% O %
!
O %
Q+
!
"+
#
&
Q
E (%
+
O
$
%
!
'
7+
+
#
+
%
"
4
O
+
+
O !/
7O
$
O
Q
%
4
+ Q
O* %
4
*
F
%
%
. 0
?
%
.(
*
1
+
4
"+
?
5
*
+
O
%
!
"+
>
\
O
+
O
+
+
%
B
"+
/ * O
Q
%
& + +
'
* + +
+
% "
+
#
"
Q+
!
Q
O
O
Q
*
*
%
Q+ O
*
Q
O
" P
B
O
%
%
+ *
/
8
+
+
*
+
+*
+
Q /
*
/ O
+
+
. 0
O !
+ "
+
4
* 4
+ Q /
O
+ O
!
/ O" O
"
(
*
%
(
++
Q
+
%
"
+P
3*
Q
"
&B
M
" +P
%
35
P
1O
"
1O
++
O
O
%
*
+
(
+
+
O ]+ +
+ *
Q+
+
Q +
)
+ O
Q"
Q
+ M'
%
Q O
I
R O
OS
O
O
C
I &#
O
Q
O
!
*
.
Q
' .
%
O
2
"
%
#
P
*
"
+ O
"
O
"O
4
+
Q"
(
Q
O
*
"
+
+
+ +
"
O
.
O
%
M' ?
+"
"O
I &B P* " Q +
+ &>
T(
Q O
O !
M
!
O
Q
" I
O O
O
+
"
+
*
%
O
*
1
Q
Q+
I &3 *
*
Q" O
M'
M 3*
% * *
"
+
Q+
Q+
%
%
+
^
&C
+
M3
2
Q
"
*
*
P
+
O
%
T 5%*
+
%
P
+
" +
36
!
O
!
*
"
&7 O
+
+
O
4
T' > O
O
*
" +
M'
4
!
+
&1
+
+
.
+
"+
*
"
%
M
Q
O
O %M' B %
%
O
T'
. 0 R + +
S
O
M' . 0
*
#
+M #
O
"+
!
* %
+M #
O
-P
1
"O
O F
Q
M#
+
!
+
Q O
+ O
!
1
+*
+
%
*
*
+
O &
!
O
P
P
+
O
*
"
O
+ B
O 4
%
S laskavým svolením autor z anglických originál p eložili P. Ježková, J. Kebrdlová,
M. Oulická, S. Podsedníková, M. Hloska, R. Oulický.
Vydal: PATMOS
MK R E 16353
Není-li uvedeno jinak, jsou texty Písma citovány z Bible kralické
podle vydání z roku 1613.
Novozákonní biblické citáty ozna ené NBK jsou p evzaty z Nové Bible kralické –
Nový zákon.
Copyright: 1998, 2000, 2001 Alexandr Flek
Vydal: BIBLION, Rudolfovská 20, 370 01 eské Bud jovice, www.nbk.cz
Citováno se svolením vydavatele.
Materiály jsou nabízeny zdarma, a proto jsou neprodejné. Veškeré náklady jsou
hrazeny spole enstvím PATMOS z dobrovolných dar .
Vaše p ísp vky velmi oceníme.
íslo ú tu: 51-1945090257/0100, var. symbol 2000
Navštivte, prosíme, naše internetové stránky www.patmos.cz, kde nabízíme
další materiály, kontakty a informace.
Budeme rádi, když nám napíšete na e-mailovou adresu [email protected]
nebo na adresu PATMOS, U Potoka 26, 252 65 Tursko.