verejna sprava 4 - Mgr. Pavel Petr

Literatura
VE EJNÁ SPRÁVA
Právo EU
Mgr. Pavel PETR
Katedra spole enských v d
VŠB - TUO
Právní p edpisy
!
"
#
$
%&
'&
Internet
www.euroskop.cz
www.europa.eu
www.mfa.cz
www.psp.cz
www.strukturalni-fondy.cz
1
Vývoj p ed rokem 1945
Vznik, povaha a vývoj ES a EU
Vývoj po roce 1945
Politicko
- bezpe nostní p edpoklady
snaha o vytvo ení evropské politické velmoci
obez etnost v i poraženému N mecku (neopakovat chyby,
neizolovat)
reakce na politické rozd lení Evropy (východ x západ)
Ekonomické p edpoklady
zvýšení výkonnosti ekonomik (nejen s cílem povále né obnovy,
ale i dalšího vývoje)
vytvo ení velkého hospodá ského celku, který by se stal
hospodá skou velmocí
Pierre Dubois
Ji í z Pod brad
Tomasso Campanella
Napoleon
Hrab Coudenhove-Calergi
Aristide Briand
V.I.Lenin
Winston Churchill – Univerzita
v Curychu
Integra ní snahy
1949 – Rada Evropy (The Council of Europe)
mezinárodní organizace jejímž cílem je ochrana
lidských práv a spolupráce (nezam ovat
s Evropskou Radou, event. Radou Evropské unie)
sídlo Štrasburk – Evropská úmluva o lidských
právech
1949 – RVHP – Rada vzájemné hospodá ské pomoci
1949 – NATO – Organizace severoatlantické
smlouvy
1952 – Evropské obranné spole enství
1954 – Západoevropská unie
2
1951 – Evropské spole enství uhlí a oceli
Schumannova deklarace
Ozna ováno také jako Montánní unie
Francie, NSR, Itálie, Belgie, Nizozemí,
Lucembursko
Pa ížská smlouva (18.4.1951-23.7.2002)
V ele vysoký komisa – Jean Monnet
1957 - Evropské hospodá ské spole enství (EHS)
ímská smlouva
Celní unie
Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu
Sbližování národních úprav (doprava, zdraví apod.)
Sociální oblast
Od 1993 – vypušt no sl vko „hospodá ské“
Smlouvou o EU – Evropské spole enství –
jednotné íslo
Od r. 1986 – jednotný vnit ní trh
Základem tzv. prvního pilí e
1957 - Evropské spole enství pro atomovou energii
(EURATOM)
ímská smlouva
Nevojenské využívání jaderné energie
Bezpe nost, zdraví, trh
Nenaplnilo o ekávání
1993 – Evropská Unie
Politická integrace Evropy (ekonomická již probíhá ES)
Budování hospodá ské a m nové unie
Nemá právní subjektivitu (smlouvy uzavírá ES)
1. pilí – ES komunitární pilí
2. pilí – spole ná zahrani ní a bezpe nostní politika
mezivládní pilí
3. pilí – justice a vnitro mezivládní pilí
Revize 1. – Amsterdamská smlouva 1997 (1999)
(sociální politika, politika zam stnanosti)
Revize 2. – smlouva z Nice 2000 (2003) (institucionální
zm ny)
3
Vývojové etapy evropské spolupráce
Evropské
spole enství uhlí a
oceli (ESUO) - 1951
Evropské hospodá ské
spole enství (EHS) 1957
Evropská
spole enství
(ES) - 1967
Evropské spole enství pro
atomovou energii
(EUROATOM) - 1957
množné
íslo!!!
Evropská unie (EU)
-1993
Primární právo
Vytvá eno lenskými státy – mezinárodní
smlouvy
Sou ást tzv. acguis communautaire
Z izovací smlouvy /viz dále/
Subsidiární smlouvy /spadající do kompetence
ES a sjednané na jejich p d /
Hospodá ská a
m nová unie
(HMU) - 1999
Sekundární právo
Primární právo
Pa ížská smlouva
ímské smlouvy
Maastrichtská smlouva (smlouva o EU)
Amsterdamská smlouva
Smlouva z Nice
Všechny zm ny a dopl ky (Smlouva o spol. orgánech
(1965); Jednotný evropský akt (1986); dv rozpo tové
smlouvy (1970,1975); smlouvy o p ístupu nových len )
N kdy se ozna uje za „evropské ústavní právo“
Na ízení
Sm rnice
Rozhodnutí
Doporu ení
Stanoviska
Forma ne vždy odpovídá obsahu!!
4
Acquis communautaire
Vše co bylo v rámci ES dosaženo v oblasti
právní úpravy (v nejširším smyslu)
Primární právo
Sekundární právo
Judikatura soud
Mezinárodní smlouvy s t etími státy
aj.
Evropská komise
Reprezentuje Spole enství jako celek (nikoliv lenské
státy)
P edstavuje exekutivní složku Unie, dá se p ipodobnit k
vlád státu
Ozna ována jako „strážce integrace“; iniciátor legislativy
(zákonodárství)
Sídlo Brusel
Pokud paraleln zasedá Evropský parlament schází se ve
Štrasburku
Evropská komise
Nástupkyní Vysokého ú adu ESUO
P vodní název Komise Evropských spole enství –
zavedeno Maastrichtem – smlouva o EU – zd razn ny
pravomoci jen v I.pilí i
Nyní název Evropská Komise – pravomoci i v II. a III. pilí i
Orgán nadstátní povahy – co do složení – nikoliv
pravomocí
www.ec.europa.eu
Evropská komise - sídlo
Palác Berlaymont, Brusel
5
Evropská komise
Složení
V užším slova smyslu sbor komisa
Nejsou zástupci lenských stát , p estože z nich pocházejí
Absolutní nezávislost – prosazování jen zájm
spole enství
Nesm jí vykonávat jiné fce (i neplacené)
Evropská komise
Složení
Evropská komise
Složení
P vodn do r. 2004 byl po et komisa 20
Malé státy m ly po 1 a velké (Velká Británie, N mecko,
Itálie, Francie a Špan lsko) po dvou
Do té doby m la Unie 15 len !!!!
Od 1.5.2004 byl po et rovný 30 (20+10)
Od 1.11.2004 zvolena nová Komise, která již ítala 25
komisa – za každý stát jeden
Volební období prodlouženo Maastrichtem ze 4 na 5 let –
shoda s volebním obdobím EP
eský komisa
PhDr. Vladimír Špidla
V ele stojí p edseda Komise
Má významnou úlohu p i sestavování
Zárove je však stále komisa em (z konkrétního
státu)
Platí ovšem, že musí být na svém státu
nezávislý!!!!!
V sou asné dob José Manuel Durão Barroso
(Portugalsko)
A dalších 24
6
eský komisa
PhDr. Vladimír Špidla
Rada EU
D íve ozna ována Rada ministr
Zástupci lenských stát (nikoliv
Spole enství)
Scházejí se na ministerské úrovni – není
absolutní – nám stci apod.
V obecných politických otázkách – na
úrovni ministr zahrani ních v cí, event.
minist pro evropské záležitosti
Jinak na resortní úrovni – dle
projednávaného tématu
Zasedá v Bruselu a Lucemburku
Rada EU
Resortní úrove – 9 možných variant
Nap . ECOFIN – Rada pro všeob. hosp.
otázky – minist i hospodá ství nebo
financí
Práce rady je p ipravována a
koordinována Výborem stálých zástupc
COREPER
Nejedná se o permanentní orgán!!
Sla uje hospodá skou politiku EU
P enáší kompetence na Komisi
Klí ová role ve 2. a 3. pilí i ( lenské státy)
Rada EU rozhodování
Povaha rozhodnutí Rady má nej ast ji
podobu akt sekundárního práva:
A) Sm rnice
B) Na ízení
C) Rozhodnutí
D) Stanovisek
E) Doporu ení
7
Rada EU rozhodování
Je hlavním zákonodárcem
legislativním orgánem.
Od r. 1993 se d lí o tuto pravomoc
s Evropským parlamentem.
Je hlavním rozhodovacím
orgánem.
COREPER
Výbor stálých zástupc
COMité des REprésentants PERmanents
Pomocný orgán
P ipravuje pro Radu podklady a vykonává úkoly,
které na n j p enesla
Dv úrovn
COREPER I. – zvláštní pov enci technické zál.
COREPER II. – na úrovni velvyslanc politické
zál.
A – agenda – jednomysln – Rada nejedná, ale
hlasuje
B – agenda – jinak – Rada jedná a hlasuje
P edsednictví v Rad EU
Nejd ležit jší nástroj pro reprezentaci
národních zájm v Unii
St ídá se každých šest m síc
Umož uje prosadit vlastní priority
P edsednická zem vystupuje jménem
Rady
Jedná s EP a Komisí
P ed nástupem p edstoupí p ed Radu a
EP s programem cíl a priorit, které chce
dosáhnout
Aktuální otázky EU a vlastní priority
Evropský parlament
Nástupce Shromážd ní ESUO
Demokratiza ní prvek
Poslanci p vodn delegováni
Od r. 1962 nep ímé volby
Od r. 1976(1979) p ímé volby
Maastricht velké rozší ení pravomocí
Sídlo Štrasburk
8
Evropský parlament
P vodn orgán bez politických pravomocí
Nyní spolurozhodovací
Konzultativní
Koopera ní
Evropská rada
Vrcholný orgán EU
Tvo í jej hlavy stát – prezidenti event. premié i
(dle státního z ízení)
Nejednozna ná právní povaha
Nejde o instituci!!!
Nástupce tzv. vrcholných konferencí (70.léta)
Zásadní politická rozhodnutí, nezbytná pro vývoj
Spole enství
(rozší ení EU, p ímé volby do EP, projekt EU)
Instituce
Komise spolu s Radou ( lenské státy) vytvá í
TANDEM,
jehož cílem je d sledn dbát, jak zájm stát , tak
Spole enství.
Ve skute nosti má tandem t i sedadla na t etím sedí
Evropský parlament.
Evropská rada
Název používán od r.1987 JEA
lenem je také p edseda Komise
P edsedu tvo í zástupce zem p edsedající
Rad
Koncep ní otázky
Ozna ována jako Evropský summit
Schází se dvakrát ro n (min) zpravidla 4x
Rozhodování konsenzus
P edevším II. Pilí
Podává zprávu o innosti EP
Schází se v Bruselu event. v p edsedající zemi
9
Soudní orgány
Evropský soudní dv r
European Court of Justice
Sídlo Lucemburk
Soud prvního stupn (1989)
The Court of First Instance
Další soudní orgány možno z ídit na základ
Smlouvy z Nice na základ legislativního aktu ES
Podmínky na jmenování
soudcem v R
Právní bezúhonost
Zp sobilost k právním úkon m
V k minimáln 30 let
VŠ vzd lání právnického sm ru
dosažené v magisterském studijním
programu
Morální vlastnosti
Souhlas s výkonem funkce
ESD – Složení a innost
27 soudc
Každý stát jeden soudce
Voleni dohodou stát na 6 let
Zp sobilost zastávat funkci soudce dle
vnitrostátních p edpis
Nezávislost (absolutní)
V ele stojí p edseda (volen soudci z
jejich st edu)
Sídlo Lucemburk
Generální advokát
8 generálních advokát
Advocate General
Stejné podmínky jako soudce
Volen na 6 let dohodou stát
M že i opakovan
10
Soud prvního stupn
Vznik 1989 (1991) Jednotný evropský
akt
D vodem p etíženost ESD
eší zpravidla mén závažnou soudní
agendu
Soud prvního stupn
25 soudc
Volitelnost totéž co u ESD
Chybí GA
Dvojinstan ní ízení
Odvolání k ESD (pouze právní otázky
nikoliv faktické)
Rozhoduje v senátech 3-5 l.
Jednací ád p ipouští rozhodování
samosoudcem
11