zde

PŘÍRUČKA
ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI
PRO ZACHÁZENÍ S PŘÍPRAVKY
NA OCHRANU ROSTLIN
Učební texty
pro uchazeče o zkoušky k získání osvědčení o odborné způsobilosti podle
ustanovení § 86 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, a k výkonu
odborné rostlinolékařské činnosti podle § 81 odst. 1, písm. g) téhož zákona
(Rozšířené a doplněné vydání)
Česká společnost rostlinolékařská
Ministerstvo zemědělství České republik
Praha 2010
Autoři: RNDr. Jiřina Fridrichovská
MUDr. Barbara Gazdíková
ng. Dagmar Obdržálková
Ing. Václav Peterka
RNDr. Karel Picka, Ph.D.
Ing. Vladimír Řehák, CSc.
doc. RNDr. Josef Šedivý, DrSc.
Ing. Milan Zapletal, CSc.
2
Ing. Ludmila Gočálová
Ing .Michal Hnízdil
Do tisku připravili: Ing. Vladimír Řehák, CSc.
Ing. Milan Zapletal, CSc.
Václav Matějíček
Lektorovali:
3
Vážený uživateli,
osvědčení o odborné způsobilosti, získané podle § 86 zákona
č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů, má pětiletou platnost. Fyzickým
a právnickým osobám, které v průběhu roku 2006 získaly ve smyslu
citovaného právního předpisu uvedený doklad, vzniká počínaje rokem 2011
povinnost obnovení jeho platnosti. Obnovení osvědčení o odborné
způsobilosti spočívá v tom, že žadatel musí před komisí zřízenou Státní
rostlinolékařskou správou prokázat základní odborné znalosti z oblasti
aplikace přípravků, bezpečnosti práce a ochrany zdraví, první pomoci,
funkčnosti strojů na ochranu rostlin včetně jejich seřízení a zásad ochrany
životního prostředí.
Dosavadní příručky („Správná praxe v ochraně rostlin a bezpečné
zacházení s přípravky“, „Toxikologie přípravků na ochranu rostlin a první
pomoc“), vydané pro studijní účely v roce 2005, již plně neposkytují,
s ohledem na časový odstup, nejnovější poznatky a informace. Proto došlo
k přepracování těchto publikací původním kolektivem autorů.
Původní autorský kolektiv rozšířený o další specialisty zpracoval
novou publikaci jako ucelený soubor informací a zásad, zahrnující veškeré
požadavky potřebné k získání „osvědčení odborné způsobilosti“. Příručka
obsahuje vedle základních povinností, které je nutné při manipulaci
s přípravky na ochranu rostlin dodržovat, a to ať již jde o jejich prodej,
skladování, aplikaci nebo o odborné poradenství, také zásady integrované
ochrany rostlin.
Povinné zavedení „osvědčování odborné způsobilosti pro nakládání
s přípravky na ochranu rostlin“ pro všechny subjekty, které se aktivně
podílejí na manipulaci s těmito přípravky, přispělo ke snížení počtu případů
poškození plodin a zejména poškození jednotlivých složek životního
prostředí (výrazně se snížil počet případů úhynu včel, zvěře, ryb a ostatních
organismů) a k zavedení správného režimu v údržbě mechanizačních
prostředků na ochranu rostlin.
Současně je třeba poukázat na existenci nových unijních předpisů
v oblasti rostlinolékařské péče. Vedle nařízení Evropského Parlamentu
a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh
a nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1185/2009 o statistice
pesticidů jde zejména o Směrnici Evropského Parlamentu a Rady
2009/128/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem
dosažení udržitelného používání pesticidů. Tato směrnice upravuje zacházení
s přípravky na ochranu rostlin a bude v průběhu následujících tří let
transponována do předpisů ČR. Uvedená směrnice mj. sjednocuje v rámci
4
EU požadavky na osvědčování odborné způsobilosti (odborné přípravy)
v oblasti používání přípravků. Při implementaci směrnice bude kladen důraz
na to, aby nový systém osvědčování plynule navázal na ten stávající.
Ing. Jitka Markytánová
Ministerstvo zemědělství ČR
odbor rostlinných komodit
5
Úvod
Používání přípravků na ochranu rostlin vyžaduje některé nezbytné odborné
znalosti a dovednosti a důsledné dodržování pravidel správného
a bezpečného zacházení s přípravky, které vylučují možná rizika jejich
vedlejších nežádoucích účinků na zdraví lidí, zvířat a na životní prostředí.
Nesprávné zacházení nebo jejich neuvážené použití může mít vážné
následky.
Povinná odborná způsobilost fyzických a právnických osob, které poskytují
odbornou pomoc, pěstují, zpracovávají nebo uvádějí na trh rostliny
a rostlinné produkty, nebo které při podnikatelské činnosti přípravky skladují,
prodávají spotřebitelům, používají nebo přímo aplikují, nebo poskytují
poradenskou službu, kterou se ovlivňuje používání přípravků, či které
nějakým způsobem zacházejí s přípravky, není v legislativě ČR úplnou
novinkou.
V dřívějším období byly požadavky na odbornou způsobilost při zacházení
s přípravky zaměřeny především na ochranu zdraví a bezpečnost práce.
Nařízením vlády č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách
škodlivých zdraví, byly stanoveny požadavky na odbornou způsobilost pro
zacházení s jedy. Po roce 1990 byly zákonem č. 157/1998 Sb., o chemických
látkách a chemických přípravcích, stanoveny podmínky pro nakládání
s nebezpečnými přípravky a požadavky na odbornou způsobilost odpovědné
autorizované osoby, opět se zřetelem k eliminaci rizik pro zdraví
a bezpečnost pracovníků zacházejících s nebezpečnými přípravky. Zákonem
č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, jsou stanoveny požadavky na
odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky klasifikovanými jako vysoce
toxické.
Správné a bezpečné zacházení s přípravky však vyžaduje kromě znalostí
vlastností přípravků, nebezpečných pro zdraví těch, kteří s nimi pracují,
současně nezbytné odborné znalosti a dovednosti z hlediska jejich
optimálního užití k ochraně proti konkrétním škodlivým organismům,
zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti ošetřených rostlin a rostlinných
produktů a eliminace rizik poškození jednotlivých složek životního prostředí.
Bezpečnost potravin a ochrana zájmů spotřebitele je nyní předmětem
rostoucího zájmu široké veřejnosti, vládních i nevládních organizací
a profesních sdružení a je jednou ze základních priorit zemědělské politiky
EU. Tento aspekt se také stal jedním z hlavních opatření stanovených
unijními předpisy (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na
trh; Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21.října
6
2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení
udržitelného používání pesticidů) a jednoznačně usilují o snižování rizik
spojených s chemickou ochranou rostlin. Předpisy zpracované na úrovni
„nařízení“ musí být celém rozsahu členskými státy respektovány a předpisy
na úrovni „směrnice“ jsou zapracovány do legislativy členského státu
se zřetelem na národní podmínky a uzance.
V souladu s předpisy EU, jsou proto připravovány novely zákona č. 326/2004
Sb., o rostlinolékařské péči a prováděcích vyhlášek včetně vyhlášky
o odborné způsobilosti na úseku rostlinolékařské péče tak, aby bylo v rámci
Společenství docíleno při povolování a zacházení s přípravky včetně odborné
způsobilosti jednotného přístupu a vymezena základní pravidla ke snižování
rizik spojených s používáním přípravků na ochranu rostlin.
7
1. SPRÁVNÁ ODBORNÁ PRAXE V OCHRANĚ
ROSTLIN
A
ZÁSADY
BEZPEČNÉHO
POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ
Podstata správné odborné praxe v ochraně rostlin je harmonické uplatňování
vhodných pěstitelských postupů s volbou účelných ochranných opatření
biologického, mechanického či chemického charakteru se snahou udržet
zdraví rostlin a rostlinných produktů bez ohrožení zdraví lidí, zvířat
a životního prostředí.
1.1. Správná odborná praxe v ochraně rostlin podle § 2 odst. 2 písm.
r) zákona č. 326/2004 Sb., je definována využitím postupů, které zahrnují:




preventivní agronomická a agrotechnická opatření,
použití přípravků a dalších prostředků jen v případech plně
zdůvodnitelných výskytem škodlivých organismů nebo poruch
a podmínkami pro vznik škod a ztrát,
přednostní používání přípravků, které představují minimální rizika
ohrožení zdraví lidí, zvířat a životního prostředí,
používání přípravků a dalších prostředků v souladu s údaji uvedenými na
jejich obalech nebo v příbalové dokumentaci.
Cílem správné odborné praxe v ochraně rostlin je zachování zdraví rostlin
a zajištění kvality rostlinných produktů všemi dostupnými, vědecky
zdůvodněnými a pro praxi přijatelnými opatřeními, která omezují výskyt,
šíření a zavlékání škodlivých organismů, neohrožují pěstované plodiny
a nenarušují ekosystémy. Správná praxe v ochraně rostlin současně vylučuje
opatření, která ohrožují zdraví lidí i zvířat a jsou příčinou nestability
životního prostředí. Vedle toho je rovněž nutné respektovat zásady správné
zemědělské praxe, které ukládají dodržovat pravidla skladování a manipulace
s chemickými látkami v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon
č. 156/1998 Sb., o hnojivech, zákon č. 326/2004 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.,
o ochraně přírody a krajiny, a zákon č. 254/2000 Sb., o vodách) tak, aby
nedocházelo ke kontaminaci složek životního prostředí. Porušení uvedených
zásad je důvodem zamítnutí podpory z titulu hospodaření v méně příznivých
oblastech a v oblastech s environmentálními omezeními (nařízení vlády
č. 241/2004 Sb.) a podpory pro realizaci agroenvironmentálních opatření
(nařízení vlády č. 242/2004 Sb.)
8
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění
přípravků na ochranu rostlin na trh, které v článku 3 definuje správnou praxi
v ochraně rostlin jako praxi, při níž se ošetření daných rostlin nebo
rostlinných produktů pomocí přípravků na ochranu rostlin v souladu
s podmínkami jejich povoleného použití volí, dávkuje a časuje tak, aby byla
zaručena co největší účinnost při minimální nezbytné dávce a aby byly
zohledněny místní podmínky a možnosti agrotechnické a biologické
regulace. Toto pojetí správné praxe v ochraně rostlin je pro členské státy EU
závazné a jen potvrzuje, že dosavadní záměry uplatňované národní
legislativou byly opodstatněné a ve své podstatě splňují unijní požadavky
1.2. Strategie správné praxe v ochraně rostlin je založena na:
a)






přesném dodržování unijních i národních právních předpisů
a úředně stanovených opatření, především v plnění:
povinností fyzických a právnických osob (§ 3 a 4 zákona č. 326/2004
Sb.),
opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů (zákon č.
326/2004 Sb. a vyhláška č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání
a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů),
zásad stanovených mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními,
principů registrace prostředků na ochranu rostlin a zásad jejich
skladování a používání ( zákon č. 326/2004 Sb., zejména § 39, 42, 46
až 50 a vyhláška č. 329/2004 Sb., především § 2, 18, 19 včetně přílohy
6 a 9),
opatření k ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových
organismů (§ 51 zákona č. 326/2004 Sb., a vyhláška č. 327/2004 Sb.,
o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových
organismů při použití přípravků na ochranu rostlin),
požadavků odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky (§ 86 zákona
č. 326/2004 Sb. a vyhláška č. 333/2004 Sb., § 5 až 7).
b) důsledném využívání systémů integrované ochrany rostlin formou
souboru ochranných opatřeních tvořených objektivně stanovenou
kombinací metod:
 pěstitelských a šlechtitelských,
 biologických a biotechnologických,
 chemických a fyzikálních.
Součástí integrované ochrany rostlin je rozhodovací proces závislý
na informacích z oblastí:
 monitoringu a prognóz výskytu škodlivých organismů včetně
souvisejících rizik,
9


rostlinolékařského dozoru,
odborného poradenství.
1.2.1. Integrovaná ochrana rostlin není synonymem správné
praxe v ochraně rostlin, ale její součástí
Při realizaci systémů integrované ochrany se využívá celý soubor
ochranných opatření, který vytváří ucelený systém v rámci pěstební
technologie příslušné plodiny (kultury). Jedná se o systém ochrany, kterým
se integrují všechny dostupné metody a způsoby ochrany umožňující udržet
výskyt škodlivých organismů pod hladinou jejich hospodářsky významné
škodlivosti. Doposud se činnost těchto systémů řídí směrnicemi a je
objektivně hodnocena a kontrolována (např. systém integrované ochrany
ovoce nebo révy vinné). Směrnice pro tyto systémy zahrnují pěstitelské
a šlechtitelské metody spojené s volbou rezistentní odrůdy a s možností
uplatnění chemických a biologických, popřípadě fyzikálních metod proti
hospodářsky významným škodlivým organismům včetně zásad pro
rozhodování a předpovědí výskytu i evidence těchto organismů. Z hlediska
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES je systém integrované
ochrany rostlin současně rámcem pro regulaci a racionální využívání
přípravků a požadavky z toho předpisu při zohlednění národních podmínek,
se stanou součástí národních předpisů. Základní součástí integrované ochrany
rostlin je využívání
preventivních metod (pěstitelské, šlechtitelské),
ekonomických prahů škodlivosti (kritická čísla), selektivních prostředků
ochrany vůči přirozeným nepřátelům škodlivých organismů, prostředků
ochrany nepříznivě zatěžujících životní prostředí, biologických prostředků,
včetně nových strategií v ochraně rostlin (biotechnologické metody)
a respektování informací o rezistenci škodlivých organismů k přípravkům na
ochranu rostlin.
1.2.2. Metody ochrany rostlin ve správné praxi
Pěstitelské a šlechtitelské metody bývají kombinovány s chemickými
metodami, při čemž je třeba respektovat následující faktory:
 výběr vhodného pozemku pro pěstování plodiny (rizika eroze, rezidua
herbicidů, půdy lehké, těžké),
 interval pěstování jedné plodiny na pozemku (vliv konjukturálních
plodin, jednostranné čerpání živin, vyšší výskyty škodlivých organismů,
vyšší nároky na chemickou ochranu),
10




harmonické dávky hnojiv (vliv nadměrných dávek dusíkatých hnojiv zvýšené napadení škodlivými organismy; nevyváženost poměrů živin zvýšený výskyt poruch),
zpracování půdy – klasické (vyšší náklady, možnost eroze, snížení
výskytu škodlivých organismů přezimujících v půdě), redukované –
(nižší náklady, menší riziko eroze, vyšší výskyt škodlivých organismů
přezimujících v půdě a na zbytcích rostlin, nehubí hluboko kořenící
plevele, zvyšuje objem chemické ochrany),
mechanický řez víceletých plodin – ovoce, chmel – nezbytný pro
velkovýrobu (méně nákladný, podmínky pro zvýšený výskyt chorob),
volba vhodné odrůdy - odolné odrůdy jsou zpravidla odolné pouze proti
jednomu škodlivému organismu a mohou být náchylnější k jiným
chorobám a škůdcům, snižuje nebo vylučuje chemickou ochranu např.
proti padlí travnímu, rakovině brambor, háďátku bramborovému,
strupovitosti jabloní aj.
Biologické metody ochrany jsou založeny na využití
 virů (granuloza aj.),
 bakterií (např. Bacilus thuringiensis),
 hub (např. Beauveria spp. aj.),
 dravých roztočů (např. Phytoseilus),
 parazitoidů (např. Trichogramma, kuklice).
V praxi se biologické způsoby využívají převážně proti živočišným škůdcům.
Snižují objem chemické ochrany ve sklenících a ve skladech zemědělských
produktů a nemají nežádoucí vliv na životní prostředí. Jejich nevýhodou je
pracnost, nepůsobí okamžitě. Nelze je použít preventivně, neboť vyžadují
přítomnost hostitele.
Fyzikální a mechanické metody jsou většinou využívány preventivně
a zahrnují:
 čištění osiva (odstraňování semen plevelů, zárodků hub, např. sclerocií),
 kladení pastí a nástrah, lepových pásů, barevných tabulí (lze kombinovat
s jedovatými nástrahami).
Biotechnologické metody jsou spojeny s použitím
 geneticky modifikovaných organismů (GMO) někdy v kombinaci
s biologickými nebo chemickými přípravky.
Povinnosti právnických a fyzických osob při uvádění GMO do oběhu jsou
uvedeny v § 23 zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky
modifikovanými organismy a genetickými produkty, v prováděcí vyhlášce
11
č. 209/2004 Sb. k tomuto zákonu a v Pravidlech koexistence v rostlinné
produkci Ministerstva zemědělství ČR.
Chemické metody ochrany jsou zaměřeny na využití chemických přípravků
se selektivním působením, při čemž ostatní přípravky se používají
v případech
 ochrany proti původcům chorob, škůdcům a plevelům, proti nimž není
známý jiný účinný způsob ochrany,
 pěstebních zařízení a skladů rostlinných produktů jako doplňující
ošetření po selhání biologických nebo nechemických způsobů ochrany,
 preventivního ošetření zdravého sadbového materiálu a k dezinfekci
zamořených skleníků,
 k eradikaci karanténního škodlivého organismu po jeho zavlečení.
Chemická ochrana má racionální charakter, působí okamžitě a snižuje
pracnost. Její nevýhody spočívají v nutnosti opakování a v riziku reziduí
v životním prostředí, především v půdě, vodě a v rostlinných produktech
(někdy i v živočišných), zejména při nesprávné aplikaci nebo neodborném
přístupu.
Doprovodnou složkou integrované ochrany jsou simulační modely, které jsou
založeny na biologických vztazích hostitelské rostliny, škodlivého organismu
a prostředí. Vztahy se hodnotí matematickými vzorci a analýzou rovnic
formou počítačových programů. Jsou zpracovány zejména pro listové
choroby polních plodin, ovocných dřevin, révy vinné a zelenin.
1.3. Rozhodovací proces
Nedílnou součástí správné praxe v ochraně rostlin je rozhodovací proces,
který je významným faktorem pro určení příslušného souboru metod ochrany
a především pro stanovení zásad správného použití přípravků
a pracovního postupu při jejich aplikaci. Tento proces zahrnuje:
 monitoring škodlivých organismů,
 správnou determinaci škodlivého organismu,
 výběr vhodného souboru metod ochrany,
 důslednou kontrolu a potřebnou odbornou způsobilost.
1.3.1. Monitoring škodlivých organismů
Jedná se o proces soustavného sledování výskytu škodlivých organismů
a vyhodnocování souvisejících rizik. Monitoring zahrnuje:
 zjišťování škodlivého organismu, proti kterému se má uskutečnit
ochranné opatření. Sledují se příznaky poškození, počet jedinců na
jednotku plochy, okrajové a plošné osídlení. Pomocnou metodou je
12



využití různých typů lapáků (feromonové, světelné, barevné aj.) a sumy
efektivních teplot,
zjišťování a využití prahů škodlivosti a ekonomických prahů škodlivosti.
Práh škodlivosti (kritický počet) je stupeň výskytu škodlivého organismu
nebo poškození na jednotku plochy nebo počet poškozených rostlin, při
němž se má uskutečnit ošetření. Ekonomický práh škodlivosti je stupeň
výskytu škodlivého organismu nebo poškození rostlin na jednotce
plochy, po jehož překročení dochází k ekonomickým ztrátám, které
převyšují případné náklady na ošetření plodiny. Hodnoty prahů
škodlivosti platí pouze pro porosty, na nichž byly hodnoty prahů
zjištěny,
expertní systémy - navazují na prahy škodlivosti a jsou doplněny
o hodnocení povětrnostních podmínek, dále o vhodnou fenofázi plodiny
a nejvhodnější dávku přípravku. Jsou zpracovány na počítačích pro polní
plodiny, zeleniny, ovocné sady a révu vinnou, ve formě programů,
předpovědi (prognózy) hodnotí vývoj škodlivého organismu podle
povětrnostních údajů a známého koeficientu růstu a rozmnožování
daného škodlivého organismu. Negativní prognózy se používají
k hodnocení podmínek ohrožení a doznívání přemnožení. Jsou
zpracovány pro významné choroby obilnin, bramboru, révy vinné,
chmele.
1.3.2 Určení škodlivého organismu
je rozhodující ukazatel pro stanovení účinného a účelného souboru metod
ochrany. Vyžaduje fundované odborníky s požadovanou odbornou
způsobilostí. Nesprávné rozhodnutí vede nejen k ekonomickým ztrátám, ale
také zvyšuje rizika ohrožení životního prostředí a spotřebitele.
1.3.3 Výběr vhodného souboru metod ochrany rostlin
je závislý na odborné způsobilosti, praktických zkušenostech, znalostech
situace v rozšíření a intenzitě výskytu škodlivého organismu včetně jeho
vývojových stadií vhodných pro aplikaci ochranných opatření.
Při aplikaci přípravků je nutno dodržovat zásady jejich správného
používání a odpovídající pracovní postup, který zahrnuje zejména:
 znalost škodlivého organismu včetně jeho vývojových stadií, intenzity
výskytu a vývojové fáze ošetřované plodiny,
 výběr vhodného přípravku s dobrou biologickou účinností,
představujícího minimální rizika ohrožení zdraví lidí a zvířat (§ 51
zákona č. 326/2004 Sb.) a životního prostředí a volbu způsobu aplikace
13





mechanizačními prostředky s úředně schválenou funkční způsobilostí
(§ 63 až 69 zákona č. 326/2004 Sb.),
stanovení dávky přípravku na jednotku plochy nebo jeho koncentraci,
která nesmí být v rozporu s podmínkami stanovenými v rozhodnuti
o registraci (§ 49 zákona č. 326/2004 Sb.) a je uvedená na etiketě nebo
v příbalovém letáku a v Seznamu (Přehledu) registrovaných přípravků na
ochranu rostlin vydaném pro příslušný rok (např. přípravky pro včely
relativně neškodné - označené Vč3 nebo N - jsou při nedodržení
předepsané dávky nebo koncentrace postřikové kapaliny pro včely
škodlivé),
vymezení optimálního termínu ošetření, který respektuje nejen
nejvhodnější stadium škodlivého organismu, ale rovněž zohledňuje
případný požadavek na stav porostu, vývojovou fázi rostlin
a povětrnostní podmínky,
správnou přípravu postřikové jíchy, která se řídí podle typu přípravku,
velikosti ošetřované plochy, hustoty porostu a množství zelené hmoty,
typem aplikačního zařízení a povětrnostními podmínkami, při čemž
množství kapaliny je většinou uváděno na etiketě či v příbalové
dokumentaci nebo v Seznamu registrovaných přípravků. K přípravě
jíchy nelze používat přípravky s prošlou záruční lhůtou. Rovněž je
nevhodná voda s vysokým obsahem solí, minerálních látek nebo
obsahující nečistoty a organické sedimenty. S ohledem na formulace
jednotlivých přípravků jsou požadavky na přípravu jíchy rozdílné.
Postřikové jíchy se připravují vždy před postřikem, jen v takovém
množství, které se stačí spotřebovat tentýž den. Nikdy se jícha
nepřipravuje do zásoby.
Poznámka – pozor na směsi přípravků tank-mix. Tyto směsi jsou pro
včely rizikové a ovlivňují biologickou účinnost přípravků. Podobně tomu
je u kombinací s hnojivem DAM 390,
evidence používání přípravků (§ 49 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb.,
vyhláška č. 329/2004 Sb., § 19, příloha 9) a slouží k získávání přehledu o
zatížení životního prostředí chemickými látkami a kontrolním orgánům
jako dokument správného používání přípravků na ochranu rostlin.
Současně je podkladem dokumentujícím dodržování zásad pro
bezpečnou výrobu surovin rostlinného původu,
kontrolu kvality a účinnosti realizovaných opatření, která je významným
článkem pro zhodnocení jejich efektivnosti a zjištění nedostatků, včetně
možnosti posouzení případných negativních jevů vzniklých při aplikaci
přípravků. Kontrolu je třeba provádět jednak v průběhu samotné
realizace zásahů pro účely zjištění kvality a dodržení pracovního režimu
14

a jednak následně pro zjišťování účinnosti vedlejších vlivů s dopadem na
složky životního prostředí,
důslednou kontrolu funkčnosti stroje, především čerpadla, míchadla,
trysek a celkové čistoty nádrže a postřikového zařízení od zbytků jíchy
používané při předchozím ošetření. Tím se sníží riziko ohrožení
ošetřované plodiny. Po každé změně skupin použitých přípravků
s odlišnou biologickou účinností je třeba provádět asanaci příslušného
stroje na ochranu rostlin (dále viz kapitola 11)
Součástí pracovního postupu je i určení způsobu manipulace s prázdnými
obaly od použitých pesticidů, jejich skladování a likvidace (dále viz kapitola
10)
15
2. PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN
Přípravky na ochranu rostlin v podobě v níž jsou uváděny na trh a dodávány
uživateli jsou určeny k:
 ochraně rostlin či rostlinných produktů před škodlivými organismy (s
výjimkou použití těchto přípravků pro účely hygienické)
 ovlivňování životních procesů (např. jako látky ovlivňující růst,
avšak jinak než jako živiny)
 uchovávání rostlinných produktů (pokud se na tyto látky nebo
produkty
nevztahují
zvláštní
předpisy
Společenství
o konzervantech)
 ničení nežádoucích rostlin či částí rostlin
 regulaci nebo prevenci nežádoucího růstu rostlin
Podle platné legislativy EU (směrnice EP a Rady 2009/128/ES, kterou se
sranoví rámec pro činnost společenství za účelem dosažení udržitelného
používání pesticidů) se pod pojmeme „pesticid“ rozumí:
a) přípravky na ochranu rostlin (viz nařízení ES číslo 1107/209
O uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh).
b) biocidy
Přípravky na ochranu rostlin jsou tak podmnožinou širší skupině pesticidů.
2.1
Rozdělení přípravků podle charakteru účinné látky
Chemické přípravky
Obsahují chemické účinné látky nebo jejich směsi a další přídavné látky či
přípravky (safenery, synergenty, adjutanty, formulační přísady).
Biologické přípravky
Člení se na
 mikrobiální přípravky - na bázi mikroorganismů a virů zpravidla
průmyslově vyráběné

bioagens - přípravky na bázi makroorganismů s obsahem živých
organismů charakteru parazitů, predátorů, parazitoidů atd.
16
2.2 Rozdělení přípravků podle způsobu jejich úředního
povolování
2.2.1 Přípravky na ochranu rostlin
Převážná většina chemických přípravků a přípravky na bázi mikroorganismů
a virů, definované zákonem č. 326/2004 Sb., které podléhají náročnému
procesu úředního zkoušení, hodnocení a povolování podle tohoto zákona
nově upraveného nařízením (ES) č. 1107/2009 a vyhlášky č. 329/2004 Sb.,
o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
2.2.2. Další prostředky na ochranu rostlin
Jsou definovány zákonem č. 326/2004 Sb. a podléhají zjednodušenému
procesu úředního hodnocení a schvalování, formou zápisu do úředního
registru Státní rostlinolékařské správy. Člení se na:
 pomocné prostředky na ochranu rostlin – většinou jednoduché
chemické látky, které zpravidla nejsou určené k přímé ochraně proti
škodlivým organismům, nýbrž například k omezení výparu
(antitranspiranty), k zlepšení vzhledu rostlin, k ošetření ran, ke
sledování (monitoringu) biologické aktivity škodlivých organismů atd.
 bioagens - přípravky na bázi makroorganismů, jsou živé organismy
charakteru predátorů, parazitoidů apod., zpravidla z umělých chovů,
standardním způsobem adjustované jako obchodní přípravky.
2.2.3. Biocidní přípravky
Jsou definovány zákonem č. 120/2002 Sb., o podmínkách uvádění
biocidních přípravků a účinných látek na trh, ve znění pozdějších předpisů.
Zahrnují široký okruh chemických přípravků, z nichž některé obsahují
pesticidní účinnou látku s účinností na některé vybrané druhy škodlivých
organismů, zejména skladovaných zásob rostlinných produktů
v zemědělských a potravinářských provozech.
Uvádění na trh a používání biocidních přípravků se řídí zákonem
č. 120/2002 Sb. Evidenci povolených a oznámených biocidních přípravků
vede a zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví průběžně v elektronické
podobě na své internetové adrese a nejméně jednou ročně ve Věstníku
Ministerstva zdravotnictví.
17
2.3. Rozdělení přípravků podle biologické účinnosti
a praktického použití
Přípravky se člení do skupin podle toho, proti kterým škodlivým
organismům se používají:
2.3.1. Fungicidy
jsou přípravky k ničení nebo potlačování původců houbových chorob.
Působí kontaktně (dotykově) v místě aplikce nebo systémově, kdy po
proniknutí do rostliny jsou rozváděny vodivými cestami uvnitř rostliny
směrem k vegetačnímu vrcholu nebo směrem dolů ke kořenům.
2.3.2. Zoocidy
jsou přípravky proti živočišným škůdcům, které se podle účinnosti
na určitou skupinu škodlivých organismů dále dělí na:
 akaricidy – s účinností na roztoče (svilušky, roztočíci atd.),
 insekticidy - k hubení hmyzu,
 nematocidy - s účinností na háďátka,
 rodenticidy - k hubení škodlivých hlodavců,
 moluskocidy - s účinností na plže, slimáky apod.
Podle způsobu působení a mechanismu účinku na uvedené škodlivé
organismy, se tyto přípravky člení na:
 požerové - působí toxicky, jsou-li přijaty jako potrava,
 kontaktní (dotykové) - působí po přímém styku škůdce s účinnou
látkou přípravku,
 fumigační (dýchací) - působí jako prchavé toxické látky, které škůdce
vdechuje,
 s hloubkovým účinkem - po aplikaci na lícovou stranu listu pronikají
na rub listu, nebo slupkou plodu (třešní apod.),
 systémové - po aplikaci na rostlinu pronikají do pletiv a jsou rozváděny
do dalších částí rostliny.
Největší skupinu zoocidů, co do objemu a sortimentu, tvoří insekticidy,
které se podle chemického složení dělí na:
 organofosfáty - nervové jedy s dotykovým, požerovým nebo
i fumigačním účinkem, jejichž nevýhodou je zpravidla větší toxicita pro
teplokrevné živočichy a zvýšené riziko vzniku rezistence u škodlivých
organismů, při častějším opakovaném použití
 karbamáty - s širokým spektrem insekticidních i akaricidních účinků
18


pyrethroidy - s kontaktním a požerovým účinkem proti žravému
a savému hmyzu, většinou relativně neškodné pro včely. K omezení
vzniku multirezistence je nutné jejich střídání nebo kombinace s
přípravky s jiným mechanizmem účinnosti,
bioracionální insekticidy - relativně mladší skupiny přípravků, na bázi
synteticky získaných analogů přirozených látek hmyzu, které narušují
hormonální činnost a negativně ovlivňují chování hmyzu
2.3.3. Herbicidy
jsou přípravky proti plevelům, které se z praktického hlediska dělí na
selektivní (výběrové), působící na určité plevelné druhy, a neselektivní
(totální), které ničí veškerou rostlinnou vegetaci.
Selektivní herbicidy se podle plevelehubného působení dělí na:
 kontaktní (dotykové),
 systémové listové (s převahou účinku přes listy),
 systémové kořenové (půdní, s převahou účinku přes kořeny),
 s kombinovaným účinkem.
Podle chemického složení patří k nejrozšířenějším tyto skupiny herbicidů:
 fenoxykyseliny - účinkují na dvouděložné plevele a působí na bázi
stimulátorů růstu, což se projevuje deformací stonků a listů (např.
Aminex, Agritox atd.),
 amidy - používají se před setím nebo před vzejitím plodiny preemergentně
 karbamáty - aplikují se většinou na list - postemergentně, jiné jsou
přijímány kořeny,
 substituované močoviny - ve vodě nerozpustné a jsou dobře
adsorbované půdou
 sulfonylmočoviny - selektivní herbicidy se širokým spektrem účinnosti,
aplikují se před vzejitím (preemergentně) nebo časně po vzejití plodiny
(postemergentně) ve velmi malých dávkách
 bipyridyly - ničí nadzemní část rostlin a působí za světla.

triaziny - nejčastěji se aplikují na půdu, ale vykazují vysokou účinnost i
při aplikaci po vzejití (postemergentní); v současné době se podstatně
omezuje jejich použití pro negativní působení na životní prostředí
(kontaminace podzemních vod).
2.3.4. Regulátory růstu
jsou látky, které se používají:
19




k regulaci růstu, např. zkracování stébla obilovin, které zvyšuje
odolnost proti poléhání,
k regulaci plodnosti,
k urychlení dozrávání plodů (např. u rajčat a papriky),
k usnadnění mechanizované sklizně (např. u třešní a višní atd.).
2.4. Rozdělení přípravků podle vlastností nebezpečných
pro zdraví lidí a životní prostředí
Většina chemických přípravků, popřípadě i některé pomocné prostředky
a biocidní přípravky, mají vzhledem ke svému chemickému složení jednu
nebo i více nebezpečných vlastností, jako je hořlavost, nebezpečnost pro
zdraví a pro životní prostředí, a proto podléhají příslušným ustanovením
zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích
a jsou podle tohoto zákona odpovídajícím způsobem klasifikovány
a označeny na obalu (etiketě) příslušným obrazovým výstražným symbolem
nebezpečnosti spolu s jeho písmenným vyjádřením a tzv. standardními
větami označujícími rizikovost pro zdraví lidí a životní prostředí (R-věty)
a pokyny pro bezpečné zacházení (S-věty).
Z hlediska nebezpečných vlastností se přípravky na ochranu rostlin člení
na nebezpečné a přípravky neklasifikované.
2.4.1. Nebezpečné přípravky
jsou takové, při jejichž klasifikaci, balení, označování, vypracování
bezpečnostního listu, dovozu, vývozu i režimu zacházení s nimi musí být
respektována ustanovení zákona č. 356/2003 Sb., přímo použitelného (tj. ve
všech zemích ES závazného) nařízení Evropského parlamentu a rady (ES)
č. 1907/2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických
látek ... (zkráceně označováno REACH) a zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví.
Přehled nebezpečných vlastností přípravků, jejich klasifikace, označování
spolu se základními R-větami jsou uvedeny v části „Toxikologie“
Příklady přípravků s výše uvedenými nebezpečnými vlastnostmi jsou
uvedeny v příloze 1.
2.4.2. Přípravky neklasifikované
jsou přípravky, které nemají žádné nebezpečné vlastnosti definované
zákonem č. 356/2003 Sb.
20
2.5. Složení a formulace přípravků na ochranu rostlin
Přípravky na ochranu rostlin zpravidla obsahují :
 účinné látky – látky (chemické prvky a jejich sloučeniny) včetně
mikroorganismů, které mají obecný nebo specifický účinek proti
škodlivým organismům, či na rostliny, části rostlin nebo rostlinné
produkty,
 synergenty – látky či přípravky podporující činnost účinné látky
u přípravků na ochranu rostlin,
 safenery – látky či přípravky, jež se přidávají do přípravků s cílem
potlačit či snížit jejich fytotoxické účinky na některé rostliny,
 formulační přísady – ostatní látky či přípravky, které se používají
v přípravcích či v adjutantech umožňující zpracování směsi účinné
látky a přídavných složek do finální úpravy obchodního přípravku,
 adjuvanty – tvoří samostatnou skupinu z hlediska kriteria jejich
úředního schvalování a jedná se o látky či přípravky, které zlepšují
vlastnosti a účinnost aplikovaného přípravku.
Formulace přípravků na ochranu rostlin jsou směsi účinné látky (nebo i více
látek) a přídavných (inertních) složek, zpracované do finální úpravy
obchodního přípravku. Formulace přípravku má rozhodující vliv na jeho
účinné a ekologicky přijatelné použití. Každá formulace má určité technické
a obchodní přednosti, stejně tak i nevýhody. Nejvíce používané formulace
přípravků v současné době jsou:
 emulgovatelné koncentráty (EC)
Obsahují obvykle 30 - 60% ve vodě nerozpustné účinné látky, 5 - 10%
emulgátoru, který zajišťuje mísitelnost s vodou a zbytek tvoří organická
rozpouštědla. EC formulace po smíchání s vodou vytváří stabilní
emulzi. Nevýhodou je hořlavost, obsah organických rozpouštědel,
dráždivost pokožky a očí
 smáčitelné prášky (WP, DP)
Jsou formulovány jako směs suché, velmi jemně mleté účinné látky,
nerozpustné ve vodě, s inertním nosičem (kaolin, hlinka, talek atd.) a se
smáčedlem nebo dispergátorem. WP formulace po rozmíchání ve vodě
tvoří poměrně stabilní suspenze. Výhodou je nízká hořlavost, levné
balení a snadná likvidace obalů (většinou z papíru). Nevýhodou je
vysoká prašnost při manipulaci s přípravkem a nižší obsah účinné látky
 rozpustné koncentráty (SL)
Obsahují účinnou látku snadno rozpustnou ve vodě, popřípadě v jiných
vhodných rozpouštědlech. Po smíchání s vodou vytváří pravé roztoky,
21


které se již dále nedělí nebo neusazují. Výhodou je vysoký obsah účinné
látky, nepřítomnost organických rozpouštědel, nehořlavost, snadné
dávkování podle objemu. Nevýhodou jsou zvýšené nároky na podmínky
skladování (nebezpečí přemrznutí). Formulace je vhodná jen pro
omezené množství účinných látek
suspenzní koncentráty (SC)
Jsou to koncentrované suspenze, obsahující 50 - 80% účinné látky na
pevném inertním nosiči (hlinka, kaolin) ve formě částic velikosti 0, 5 - 5
mikronů. Účinná látka musí být nerozpustná ve vodě. SC formulace
mají pastovitou nebo krémovou konzistenci, po zředění vodou vytváří
stabilní suspenze. Výhodou je relativní bezpečnost, nehořlavost, snadné
dávkování. Nevýhodou náročná výrobní receptura, zůstává zbytek
v obalu
ve vodě dispergovatelné granule (WG)
Formulace je tvořena granulemi obsahujícími 75 - 90% účinné látky,
rozpustné nebo nerozpustné ve vodě, smáčedlo, dispergátor a inertní
plnidlo. Granule (mikrogranule) se po přidání do vody smočí,
rozpadnou a pak se vytváří stálá disperze. Výhodou je nehořlavost,
minimální prašnost, vysoká koncentrace účinné látky, žádná
rozpouštědla, levné balení a snadná likvidace obalů. Nevýhodou je
náročný vývoj výroby této formulace
2.6. Návod na použití (etiketa)
Je hlavním zdrojem informací, které uživateli umožní správné zacházení
s přípravkem a jeho bezpečné a účinné použití. Návod na použití musí být
uveden přímo na obalu (jako jeho součást). Pokud nestačí místo na obalu
nebo jeho štítku, mohou být další předepsané údaje a informace, uvedeny
v příbalovém letáku, který je přikládán k obalu.
Podle § 49 zákona č. 326/2004 Sb., se přípravky nesmějí používat jinak, než
je stanoveno rozhodnutím o registraci a v návodu na jejich použití (etiketě),
který je povinnou součástí obalu. Při jejich aplikaci nesmí být:
 překročena nejvyšší dávka ani nesmí být zkrácena ochranná lhůta a jiné
bezpečnostní lhůty uvedené v návodu na použití,
 postupováno v rozporu s pokyny k ochraně zdraví lidí a zvířat, vod,
včel, vodních organismů a půdních organismů, uvedenými v návodu na
použití,
 zasaženy rostliny mimo pozemek, na němž se provádí aplikace.
Při porušení tohoto ustanovení, hrozí podle citovaného zákona fyzické osobě
pokuta v rámci přestupkového řízení až do 40 tisíc Kč a právnické osobě
22
v rámci správního řízení za spáchání správního deliktu pokuta až do výše
1 milionu Kč.
Obsah a struktura etikety (návodu na použití) zahrnuje následující informace:
a) Identifikace přípravku:
 úplný název přípravku (obchodní označení),
 základní charakteristika biologické účinnosti, formulace a aplikační
určení,
 účinná látka (látky), jejich obsah v přípravku,
 registrační číslo přípravku.
b) Varovná označení:
 výstražné symboly a písmenná označení nebezpečných vlastností
(příloha č. 4 k vyhlášce č. 232/2004 Sb.),
 standardní věty (R–věty, S–věty a další věty) vyjadřující charakter
zvláštních rizik a bezpečnostní pokyny pro zdraví lidí, zvířat a životní
prostředí:
R–věty, jde - li o nebezpečný chemický přípravek (příloha č. 5 vyhlášky
č. 232/2004 Sb.) a další věty podle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 329/2004
Sb., vyjadřující charakter zvláštních rizik pro člověka, zvířata nebo
životní prostředí,
S-věty, jde - li o nebezpečný chemický přípravek (příloha č. 6
k vyhlášce č. 232/2004 Sb.) a další věty podle přílohy č. 6 k vyhlášce č.
329/2004 Sb., vyjadřující bezpečnostní pokyny pro ochranu lidí, zvířat
nebo životního prostředí, tj. týkající se zvláštních ochranných opatření
k ochraně včel, zvěře, volně žijících organismů, vodních organismů,
podzemních a povrchových vod apod., (viz kapitola 16)
 předepsané osobní ochranné pracovní prostředky pro práci
s přípravkem.
Identifikace osob uplatňujících práva z registrace přípravku: držitel
registrace, jméno a adresa výrobce, popřípadě distributora.
d) Údaje o výrobku:
 balení a hmotnost, datum výroby, číslo šarže,
 doba použití: roky od data výroby nebo konkrétní datum konce
použitelnosti. dobu použitelnosti: roky od data výroby (např.
24 měsíců, 2 roky od data výroby, 3 roky od data výroby) nebo
konkrétní datum konce použitelnosti (datum expirace).
e) Údaje o použití:
 působení přípravku, návod k použití - indikace (plodina, škodlivý
organismus),
c)
23


podrobnější podmínky aplikace - dávkování (koncentrace), možnost
použití tank-mix kombinací, maximální počet aplikací,
ochranná lhůta, popřípadě další bezpečnostní lhůty mezi aplikací
a setím (výsadbou), vstupem lidí a zvířat na ošetřený pozemek, mezi
aplikací a sklizní apod.
f)
Podmínky správného skladování přípravku.
g) Informace o bezpečném nakládání a odstranění (likvidace) použitých
obalů, neupotřebitelných zbytků přípravků, zbytků postřikové kapaliny
a oplachových vod,
h) Informace o první pomoci při zasažení lidí přípravkem.
2.7. Bezpečnostní list
Poskytuje významné informace pro bezpečné zacházení s nebezpečným
přípravkem. Dodavatel přípravku (výrobce, dovozce, distributor) je povinen
příjemci bezplatně poskytnout bezpečnostní list v tištěné nebo elektronické
podobě v českém jazyce (nařízení REACH). Obsah bezpečnostního listu
stanoví nařízení REACH (podrobnosti uvádí jeho příloha II):
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Identifikace přípravku a osoba odpovědná za uvedení přípravku na trh
(výrobce, dovozce nebo distributor).
Identifikace nebezpečnosti přípravku (tj. klasifikace a informace
o riziku pro člověka a ŽP).
Informace o složení přípravku a nebezpečných vlastnostech (klasifikaci)
jeho složek.
Pokyny pro první pomoc.
Opatření pro hašení požáru.
Opatření v případě náhodného úniku přípravku.
Pokyny pro zacházení s přípravkem a skladování přípravku.
Omezování expozice přípravku a osobní ochranné prostředky.
Informace o fyzikálních a chemických vlastnostech přípravku.
Informace o stabilitě a reaktivitě přípravku.
Informace o toxikologických vlastnostech.
Ekologické informace o přípravku.
Pokyny pro odstraňování přípravku.
Informace pro přepravu.
Informace o právních předpisech vztahujících se k přípravku.
Další informace vztahující se k přípravku.
24
2.8. Evidence používání přípravků
Podle ustanovení § 49, odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., je povinností každé
fyzické i právnické osoby, která v rámci podnikání používá přípravky,
vést předepsaným způsobem evidenci jejich použití. Způsob vedení této
evidence stanoví § 19 vyhlášky č. 329/2004 Sb. ), o přípravcích a dalších
prostředcích na ochranu rostlin, v platném znění
Povinný rozsah evidence používání přípravků při podnikání je uveden
v příloze č. 9 této vyhlášky.
Evidenci o použití POR a pomocných prostředků na OR vede v rozsahu
daném přílohou č. 9 vyhl. č. 329/2004 Sb., v platném znění osoba
odpovědná za subjekt popř. přímo , odborně způsobilá fyzická osoba podle
ustanovení § 86 zákona č. 326/2004 Sb. Předepsané údaje zaznamenává
ve zvláštní knize s průběžně očíslovanými stránkami, popřípadě
v elektronické podobě, co nejdříve po skončení aplikace, nejpozději
následující pracovní den den po aplikaci přípravku.
Evidenci nepodléhá použití feromonů a repelentů proti okusu zvěří, pokud
nejsou aplikovány jako přípravky plošně.
Připouští se společné vedení evidence o používání přípravků a hnojiv
s podmínkou, že záznamy budou obsahovat údaje viz tabulka.
25
Vysvětlivky k tabulce:
Parcelní číslo resp. číslo půdního bloku- v případě více čísel v rámci jednoho
pozemku je možný odkaz (v této kolonce) na katastrální mapu (resp. výpis
z KN), která je k dispozici k nahlédnutí (resp. uveďte číslo půdního bloku dle
LPIS).
Není-li pozemek označen parcelním číslem, lze identifikovat místo použití
jiným odpovídajícím způsobem
Sloupec 1: „Ošetřovaným objektem“, v případě lesního pozemku „JPRL“
(jednotka prostorového rozdělení lesa)“ se rozumí např.:
druh rostliny (plodiny), na níž byl přípravek aplikován (např. pšenice ozimá,
řepka olejka, slunečnice roční a další, dále také druh popř. rod ovocných,
okrasných
dřevin,
rod
popř.
druh
rostlin
pěstovaných
ve skleníku atd.)
 druh rostlinného produktu, na nějž byl přípravek aplikován (např.
pšenice ozimá, ječmen jarní, kukuřice setá apod.)
 půda, jestliže jde o její desinfekci nebo desinsekci, před vysetím
nebo vysázením plodiny nebo jiné rostliny,
 vodní plocha
 prázdný sklad nebo prázdný skleník se zaznamenává v případech
fumigace prostoru bez rostlinných produktů nebo rostlin,
 druh mořeného osiva nebo sadby,
 ostatní plocha (nádvoří, drážní těleso, cesta, apod.)
Sloupec 2: Výměrou oseté plochy se rozumí Osevní plocha plodiny
v ha k 31.5., v případě ozimů k 30.11. daného roku.
Sloupec 3: Rozsah, velikost, množství ošetřovaného objektu – kvantifikace
ošetření, například:
 výměra ošetřené plochy v ha nebo m2

množství namořeného osiva v kg nebo tunách

pokud ošetřenou plochu prázdného skleníku nebo skladu
nelze uvést, záznam se ve sloupci 3 neprovede.
Záznam rovněž nemusí být proveden, jde-li o jinou aplikaci než plošnou.
V případě lesního pozemku se rozumí plocha skutečně ošetřená (nemusí se
shodovat s celou plochou JPRL).
Sloupec 4: Datum aplikace přípravku - se uvede ve formátu den, měsíc, rok
(např. 16. 5. 2009)
26
Sloupec 5: „Úplný obchodní název přípravku“ (např. Command 36 CS,
Falcon 460 EC atd.), v případě použití tank mixu se uvedou ve sloupci
5 všechny použité přípravky.
Sloupec 6: „Způsobem aplikace“ se rozumí aplikační technologie (forma
aplikace - např. postřik, letecký postřik, poprašování, aplikace granulí, atd. a
dále též, zda aplikace byla provedena z vlastních zdrojů (VZ) podniku nebo
podnikem zemědělských služeb (S).
Leteckou aplikaci je třeba uvést vždy (LA).
Byl-li přípravek aplikován spolu s jiným přípravkem nebo pomocným
prostředkem („tank - mix“, tj. TM), je to třeba uvést v tomto sloupci.
V případě lesního pozemku se rozumí způsob provedení, například
„jednotlivě“, „řady“, „celoplošně“, „ručně“, „zádovým postřikovačem“,
„motorovým postřikovačem“, „letecky“, „kladení otrávených návnad do
staniček“, „ošetřování lapáků“, „nátěr“, „zásekem sekerou“.
Sloupec 7:
„Celkovým množstvím aplikovaného přípravku „ se rozumí
skutečné množství přípravku, které bylo použito na ošetřovanou plochu nebo
prostor nebo hmotnost rostlinného produktu.
Sloupec 8:
„Dávkou na jednotku“ (v litrech nebo kg nebo kusech)
se rozumí dávka přípravku na 1 ha plochy pozemku nebo 1 m2 jiné plochy
nebo 1 m 3 prostoru nebo 1 tunu rostlinného produktu popř. mořeného osiva.
Sloupec 9: „Účelem aplikace“ se rozumí cílový škodlivý organismus (např.
mandelinka bramborová, strupovitost jabloně atd.) proti němuž byla aplikace
provedena popřípadě některé z těchto použití – moření, desikace, defoliace,
regulace biologických procesů, ošetření ran rostlin, úprava vzhledu rostlin,
dezinfekce nebo dezinsekce půdy, aplikačně technologický účel.
Řádné plnění této povinnosti, která je mimo jiné podmínkou pro přiznání
některých státních finančních podpor zemědělským podnikům, také přispívá
ke zlepšení úrovně technologické kázně v rámci správné zemědělské praxe.
Je důležitým podkladem pro případné reklamační řízení při snížené
účinnosti přípravku nebo poškození ošetřené plodiny, dále při šetření
případů úhynu včel, zvěře, ryb a vodních organismů a také předchází
případům poškození následných plodin při použití některých půdních
přípravků s dlouhodobým účinkem.
27
Správné vedení evidence použití přípravků pravidelně kontrolují zaměstnanci
územních útvarů Státní rostlinolékařské správy (SRS), popřípadě další
pověřené orgány.
2.9. Nakládání s přípravky s prošlou dobou použitelnosti
Doba použitelnosti (doba použití) daného přípravku je povinně vyznačena
v návodu na použití (etiketě) v rámci údajů o výrobku (datum výroby,
výrobní šarže, doba použití) a je uvedena jako počet roků od data výroby
nebo přímo datem (rokem), kdy končí použitelnost výrobku.
Podle ustanovení § 47 zákona č. 326/2004 Sb., nesmí být přípravky,
u nichž prošla doba použitelnosti, uváděny na trh a do oběhu. Tyto
přípravky lze použít v rámci podnikání jen tehdy, jestliže se prokáže na
základě příslušného rozboru odpovídajícího vzorku, že jejich chemické
a fyzikální vlastnosti se shodují s podmínkami stanovenými v rozhodnutí
o jejich registraci. Laboratorní rozbor pro tento účel zajišťuje držitel
rozhodnutí o registraci přípravku (tj. zpravidla výrobce) a provádí
akreditovaná laboratoř.
Uživatel přípravku (osoba, která při podnikání používá přípravky na ochranu
rostlin) při zjištění zásob přípravku s prošlou dobou použitelnosti se proto
může dohodnout se svým dodavatelem (distributorem) o zprostředkování
laboratorního rozboru vzorku daného přípravku v příslušné laboratoři držitele
rozhodnutí o registraci
nebo jím pověřené akreditované laboratoři.
V případě, že příslušný atest dané laboratoře nepotvrdí na základě rozboru
vzorku shodu vlastností přípravku a další možnou použitelnost přípravku,
stávají se zásoby daného přípravku s prošlou dobou použitelnosti
nebezpečným odpadem a uživatel jako původce tohoto druhu odpadu je
povinen zajistit další nakládání s ním, podle odstavců 10.1. až 10.3.
a předat tento nebezpečný odpad příslušné oprávněné osobě, tj. osobě, které
byl krajským úřadem udělen souhlas k provozování zařízení pro sběr, výkup,
využívání nebo odstraňování tohoto druhu odpadu.
28
3. NAKLÁDÁNÍ S NEBEZPEČNÝMI PŘÍPRAVKY
Pro práci a jiné nakládání s přípravky, které jsou klasifikovány jako
nebezpečné, jsou se zřetelem k jejich specifické rizikovosti pro zdraví lidí
a životní prostředí a potřebě zvýšené úrovně ochrany a bezpečnosti při
zacházení s nimi, stanoveny příslušnými zákony některé zvláštní podmínky:
 zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích,
upravuje jejich klasifikaci, balení a označování, nařízení REACH stanoví
povinnost vypracování a poskytování bezpečnostního listu (základní
informace uvedeny v kapitole 2.6. Návod na použití a 2.7. Bezpečnostní
list),
 zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v § 50 upravuje použití
přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické,
 zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanoví podmínky
pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (§ 44a)
a stanoví požadavky na odbornou způsobilost pro nakládání s přípravky
klasifikovanými jako vysoce toxické (§ 44b).
Podle ustanovení citovaného zákona č. 258/2000 Sb. je nakládáním
s nebezpečnými přípravky jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání,
skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava.
Při nakládání s nebezpečnými chemickými přípravky je každý* povinen
chránit zdraví lidí a životní prostředí a řídit se výstražnými symboly
nebezpečnosti, standardními větami označujícími specifickou rizikovost
a standardními pokyny pro bezpečné zacházení.
*(Tato povinnost se vztahuje i na fyzické osoby nepodnikající, tj. při použití
nebezpečných přípravků v domácnostech, zahrádkách apod.).
3.1. Zvláštní podmínky pro nakládání s vysoce toxickými
přípravky
3.1.1. Odborná způsobilost
Právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání smějí nakládat
s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy,
jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně
způsobilou pro nakládání s vysoce toxickými přípravky.
Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s těmito přípravky může vykonávat
i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá prokazatelně
zaškolila. Opakované proškolení se provádí nejméně jedenkrát za rok.
29
O školení a proškolení musí být pořízen písemný záznam, který je osoba
oprávněná k podnikání povinna uchovávat po dobu 3 let.
Toto ustanovení o odborné způsobilosti se nevztahuje na výkon činnosti
speciální ochranné dezinfekce, dezinsekce a deratizace (DDD), který
podléhá režimu podle ustanovení § 55 a násl. zákona č. 258/2000 Sb.
(§ 58 odst. stanoví pro osoby používající při těchto činnostech látky a
přípravky klasifikované jako toxické nebo vysoce toxické povinnost
absolvování speciálního kursu a složení zkoušky).
Fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s nebezpečnými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické je osoba, která má:
 vysokoškolské vzdělání v oblasti všeobecného lékařství, farmacie,
veterinárního lékařství a hygieny, chemie, včetně učitelských oborů,
nebo má jiné vysokoškolské vzdělání a doklad o absolvování
celoživotního vzdělávání v oboru toxikologie (podrobně viz § 44b
odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.),
 odbornou kvalifikaci rostlinolékaře (vzdělání dle § 82 odst. 2 zákona
č. 326/2004 Sb.),
 jiné vzdělání a podrobila se úspěšné zkoušce odborné způsobilosti
a má osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s nebezpečnými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, vydané orgánem
ochrany veřejného zdraví (Krajská hygienická stanice),
Za fyzické osoby odborně způsobilé pro výrobu, dovoz nebo prodej vysoce
toxických přípravků se považují fyzické osoby odborně způsobilé podle
živnostenského zákona.
Ke zkoušce odborné způsobilosti k nakládání s vysoce toxickými přípravky
se může přihlásit u příslušného zkušebního místa, tj. krajské hygienické
stanicé (KHS), na které je zřízena zkušební komise, fyzická osoba starší
18 let s trvalým pobytem nebo bydlištěm v ČR. Za vydání osvědčení se platí
správní poplatek a je platné 5 let, obsah a podmínky provedení zkoušky jsou
stanoveny prováděcí vyhláškou č. 428/2004 Sb.
Žádost o souhlas SRS s použitím vysoce toxického přípravku
Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti hodlá ve
venkovním (polním) nebo skleníkovém prostředí použít přípravek označený
na základě rozhodnutí o jeho registraci jako vysoce toxický, je povinna
podle § 50 zákona 326/2004 Sb., písemně požádat místně příslušný územní
útvar SRS o souhlas s jejím použitím. V žádosti uvede katastrální území
30
a parcelní číslo pozemku, kde má být použit, plodinu, která má být ošetřena,
účel, rozsah a termín aplikace.
SRS vydá písemné povolení k použití vysoce toxického přípravku tehdy,
jestliže shledá, že potřebné ošetření nelze provést jinak, zejména nelze-li je
provést méně nebezpečným přípravkem. V povolení může stanovit zvláštní
opatření k ochraně životního prostředí. Stejnopis povolení předá žadateli
a místně příslušnému pracovišti krajské hygienické stanice.
Toto ustanovení se nevztahuje na výkon činnosti speciální ochranné DDD
v zemědělských a potravinářských provozech. Osoba oprávněná k provádění
této činnosti je však v případě použití přípravků vysoce toxických
a toxických povinna písemně oznámit místně příslušnému územnímu
pracovišti KHS a obecnímu úřadu, a to 48 hodin před zahájením této činnosti,
datum, místo, druh použitého přípravku a další předepsané údaje (§ 61 odst.
4 zákona č. 258/2000 Sb.).
Prodej, skladování a evidence vysoce toxických přípravků
Fyzické a právnické osoby nesmějí prodávat, darovat nebo jiným způsobem
poskytovat vysoce toxické přípravky jiným fyzickým nebo právnickým
osobám, nejsou-li tyto oprávněny k nakládání s těmito nebezpečnými
přípravky, to znamená, nemají-li nakládání s těmito přípravky zabezpečeno
fyzickou osobou odborně způsobilou (viz kapitola 3.1.1.).
Pro skladování a evidenci vysoce toxických přípravků platí zpřísněné
podmínky (viz kapitola 4.).
3.2. Společné a další podmínky pro přípravky vysoce
toxické, toxické, žíravé, (karcinogenní, mutagenní a toxické
pro reprodukci – kategorie 1-2)
a)
Zákaz prodeje přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické
a žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob.
b) Zákaz prodeje, darování nebo jiného převodu přípravků, které jsou
klasifikovány a označeny jako toxické a žíravé, osobám mladším 18 let
a osobám zcela nebo zčásti zbaveným způsobilosti k právním úkonům.
c)
Fyzické osoby starší 15 let a mladší 18 let smějí nakládat s vysoce
toxickými, toxickými a žíravými přípravky jen v rámci přípravy na
povolání, v případě toxických a žíravých přípravků pod přímým dozorem
odpovědné osoby, v případě přípravků klasifikovaných jako vysoce
toxické pod přímým dohledem osoby s odbornou způsobilostí (viz
kapitola 3.1.1.).
31
d) Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na
povolání nakládají s nebezpečnými přípravky klasifikovanými jako
vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní označené R-větou 45 nebo
49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené
R-větou 60 nebo 61, musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými
vlastnostmi těchto přípravků, zásadami ochrany zdraví a životního
prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první pomoci.
e)
Právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání je povinna
vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s přípravky s vlastnostmi
uvedenými v předchozím odstavci, písemná pravidla o bezpečnosti,
ochraně zdraví a ochraně životního prostředí při práci s těmito přípravky.
Pravidla musí být volně dostupná zaměstnancům na pracovišti a musí
obsahovat zejména informace o nebezpečných vlastnostech přípravků,
pokyny pro bezpečnost, ochranu zdraví a životního prostředí, první
pomoc a postup při nehodě. Zaměstnavatel je povinen projednat text
těchto pravidel s pracovištěm KHS příslušným podle místa činnosti.
f)
Práce s přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické označené
větami R 23 nebo R 24, karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci
a některými dalšími jsou zakázané těhotným a kojícím ženám,
mladistvým osobám jsou zakázány i práce s žíravými a některými
dalšími přípravky (vyhláška č. 288/2003 Sb.).
g) Další podmínky ochrany zdraví při práci s chemickými látkami
a přípravky a požadavky na pracoviště s nimi (včetně zvláštních
požadavků na podmínky a opatření při používání látek a přípravků
karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci a dalších) jsou
stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějšího předpisu.
32
4. SKLADOVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ
K nebezpečným vlastnostem mnoha přípravků patří hořlavost, nebezpečnost
pro zdraví a ekotoxicita, a proto se na jejich skladování vztahuje řada
povinností, technických a bezpečnostních opatření, stanovených
příslušnými právními předpisy.
4.1. Povinnosti osoby skladující přípravky
Podnikatel (osoba oprávněná k podnikání), distributor (osoba uvádějící
přípravky na trh) a profesionální uživatel (osoba, která používá přípravky
v rámci svých profesních činností), jsou při skladování přípravků povinni
zajistit:
a) uskladnění přípravků podle jejich druhů, odděleně od jiných výrobků
a od přípravků určených k likvidaci jako odpad a mimo dosahu látek,
které by mohly ovlivnit vlastnosti skladovaného přípravku,
b) oddělené skladování přípravků s prošlou dobou použitelnosti,
c) průběžné vedení skladové evidence o příjmu a výdeji přípravků včetně
přípravků s prošlou dobou použitelnosti,
d) splnění technických požadavků na skladování přípravků a další
podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. Zvláštní podmínky
vztahující se na stavebně technická řešení pro sklady přípravků jsou
dány vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.
Osoby oprávněné k podnikání musí podle § 44a odst. 11 zákona
č. 258/2000 Sb. skladovat nebezpečné přípravky klasifikované jako
vysoce toxické jen v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené
proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být
vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných přípravků
a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví lidí.
Dle § 44a odst. 12 tohoto zákona musí být vedena evidence vysoce
toxických přípravků, a to pro každý takový přípravek samostatně,
evidenční záznamy musí obsahovat údaje o přijatém a vydaném množství,
stavu zásob a jméno osoby, které byl vysoce toxický přípravek vydán.
Evidenční záznamy se uchovávají nejméně po dobu 5 let, po dosažení
nulového stavu zásob.
e) skladování pouze takových přípravků, které jsou baleny a označeny
v souladu s § 42, jde-li o skladování přípravků určených k uvádění na trh
nebo k použití.
33
4.2. Základní kriteria pro splnění technických požadavků
skladování a
stavebně technického řešení skladů
přípravků
jsou:
 bezpečné zajištění přípravků proti nepříznivým povětrnostním vlivům
a nepovolaným osobám,
 ochrana zdraví lidí a životního prostředí v místě skladování přípravků
a jeho bezprostředním okolí včetně manipulačních a asanačních ploch,
 bezpečné technické zabezpečení místa a okolí skladu proti kontaminaci
povrchových a podzemních vod pesticidními látkami,
 požární bezpečnost odpovídající předpisům pro skladování hořlavin.
Požadavky a nároky na stavebně technická řešení skladů přípravků a jejich
vybavení se zvyšují úměrně s velikostí skladů, objemem a sortimentem
skladovaných přípravků, rozsahem a intenzitou činností spojených
s manipulací s přípravky a způsobem jejich používání, v daném
zemědělském, lesním provozu nebo obchodní firmy.
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, nahrazuje
zrušenou vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro
zemědělství. Tato nová vyhlášky již nerozděluje stavby pro skladování
přípravků na ochranu rostlin dle kapacity na sklady nad 1 tunu a do 1 tuny –
tzv. příruční pohotovostní sklady.
V § 53 odst. 6 vyhlášky č. 268/2009 Sb., jsou stanoveny jednotné požadavky
na stavby pro skladování přípravků na ochranu rostlin, a to
„Podlaha staveb pro skladování přípravků na ochranu rostlin musí být
nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných
přípravků a s povrchem umožňujícím snadné čištění, vyspádovaná do
samostatné bezodtokové jímky. Kanalizační systém musí být řešen jako
oddělený pro srážkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.“
Kromě technických požadavků na stavby dle vyhl. č. 268/2009 Sb. je nutné
dodržovat pokyny pro skladování uvedené na etiketě přípravku, např.
„Přípravek skladujte v suchých uzamykatelných skladech, v uzavřených
originálních obalech při teplotách 5 - 30 °C odděleně od potravin, krmiv,
hnojiv, desinfekčních prostředků a obalů od těchto látek. Chraňte před
mrazem, vlhkem, přímým slunečním zářením a sáláním tepelných zdrojů.“
Sklad má být dále vybaven nezbytným množstvím pitné vody (pro případ
nutného omytí a opláchnutí zasažené části těla, zejména očí přípravky nebo
při potřísnění oděvu), v případě, že se ve skladu manipuluje pouze
s přípravky v originálních obalech (tj. přípravky se přijímají, skladují
a vydávají, aniž se obaly otvírají) alespoň pohotovostní zásobou nejméně
34
20 litrů pitné vody v uzavřené nádobě, je-li tekoucí pitná voda volně a trvale
dostupná v těsné blízkosti skladu (např. v umývárně, apod.).
Mezi nezbytné vybavení patří vhodné osobní ochranné pracovní prostředky,
lékárnička první pomoci, prostředky pro likvidaci případných drobných
havárií při rozlití nebo rozsypání přípravků (Vapex, piliny, písek) a přípravky
k osobní očistě.
Při skladování přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické, toxické,
žíravé, karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené Rvětou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být ve
skladu zaměstnancům volně dostupná (např. vyvěšena) písemná pravidla
s informacemi o nebezpečných vlastnostech přípravků, pokyny pro
bezpečnost, ochranu zdraví a životního prostředí, pokyny pro první pomoc
a postup při nehodě. Vstup do skladu nutno označit tabulí s názvem
„Nepovolaným osobám vstup zakázán“. Praktické zásady skladování
přípravků jsou uvedeny v příloze č. 4
35
5. OCHRANA VČEL PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ
Používání přípravků je často spojeno s vážným rizikem nežádoucích účinků
na některé užitečné druhy živočichů i jiné necílové organismy. Ochrana včel
při používání přípravků proto zaujímá z hospodářského hlediska velmi
významné místo v systému správné praxe v ochraně rostlin. Ochrana včel při
používání přípravků je upravena ustanovením § 51 zákona 326/2004 Sb.,
a vyhláškou č. 327/2004 Sb., o ochraně včel, zvěře, vodních organismů
a dalších necílových organismů.
5.1. Klasifikace a označení přípravků podle účinků na včely
Jednotlivé přípravky podléhají v rámci registračního řízení samostatnému
studiu a hodnocení z hlediska jejich účinků na včely a podle výsledků jsou
následně klasifikovány (zařazovány do příslušných kategorií) z hlediska míry
rizika otrav včel. V současné době i v několika příštích letech se uživatelé
přípravků (ošetřovatelé porostů) mohou v důsledku častých změn předpisů
setkat s rozdílnou klasifikací a označením účinků na včely v návodech na
použití (etiketě), které se liší od současné právní úpravy. Proto jsou v další
části této kapitoly uvedena vždy všechna alternativní označení téže
klasifikace.
5.2. Povinnosti ošetřovatele porostů
Ošetřovatelem porostů se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která při
podnikání používá přípravky nebo biocidní přípravky ve venkovním
prostředí.
Ošetřovatel porostu nesmí aplikovat přípravky, které jsou označené jako
nebezpečné pro včely (přípravky „pro včely škodlivé“) a přípravky označené
jako zvláště nebezpečné pro včely (přípravky „pro včely jedovaté“,
přípravky „pro včely toxické“), pokud nemá k dispozici informace o:
umístění stanovišť včelstev v dosahu alespoň 5 km od hranice pozemku, na
němž má být aplikace provedena a
 směrech hromadného letu včel.
5.3. Povinnosti uživatele pozemku
Uživatelem pozemku se rozumí vlastník pozemku nebo jiná oprávněná osoba,
která využívá pozemek v rámci podnikání a hodlá na něm používat přípravky.
Uživatel pozemku jet povinen v dostatečném předstihu před aplikací
přípravků nebezpečných pro včely („pro včely škodlivých“) a přípravků
zvláště nebezpečných pro včely („pro včely jedovatých“ nebo „pro včely
36
toxických“) projednat opatření k ochraně včel (stanovená prováděcí
vyhláškou MZe č. 327/2004 Sb.) s dotčenými chovateli včel, jejichž
stanoviště včelstev jsou v dosahu do 5. km od hranice pozemku, na němž má
být aplikace provedena a s místně příslušným obecním úřadem. Jménem
chovatelů může jednat jejich zástupce.
Tento právní předpis rovněž stanovní povinnost přímého osobního jednání
uživatelů pozemku hodlajících použít uvedené kategorie přípravků
(nebezpečné a zvláště nebezpečné pro včely) s dotčenými chovateli včel. Nově
také rozlišuje povinnosti „ošetřovatelů porostů“ a „uživatelů pozemků“ pro
případy zajišťované aplikace přípravků na objednávku uživatele pozemku,
který je povinen v daném případě sdělit ošetřovateli porostu podmínky
dohodnuté s chovateli včel a obecním úřadem.
5.4. Povinnosti chovatelů včel
Pro zabezpečení ochrany včel v souladu s uvedenými povinnostmi
ošetřovatelů porostů a uživatelů pozemků a pravidly stanovenými vyhláškou
jsou chovatelé včel povinni oznámit příslušnému obecnímu úřadu údaje
týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Obecní úřad poskytuje
na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů a uživatelům pozemků
(v častém případě jde o jedny a tytéž osoby).
Chovatel včel oznamuje písemně místně příslušnému obecnímu úřadu
každoročně do konce února umístění trvalých stanovišť včelstev. Nové
umístění včelstev včetně kočovných oznamuje opět písemně obecnímu úřadu
nejpozději 5 dnů před jejich přemístěním. Pokud nové umístění nebude
v zastavěné části obce, připojí chovatel jednoduchý situační náčrtek
s označením stanoviště včelstev. Pokud toto stanoviště není umístěno
v zastavěné části obce, označí umístěním žlutého rovnostranného
trojúhelníku o délce stany 1 m v horizontální poloze.
5.5. Opatření k ochraně včel při použití přípravků
Jsou ustanovena vyhláškou č. 327/2004 Sb., která definuje některé důležité
pojmy:
 porost navštěvovaný včelami - lesní porost se stromy a keři lesních
dřevin, které kvetou nebo se na nich vyskytuje medovice nebo
mimokvětní nektar; porost na pozemku ve venkovním prostředí, na jehož
jednom čtverečním metru jsou v době ošetření průměrně více než dvě
kvetoucí rostliny včetně kvetoucích plevelů, navštěvované včelami,
popřípadě při výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru,
37


medovice – sladká tekutina, kterou vylučují na povrchu rostlin některé
druhy hmyzu a cizopasných hub; medovice jt obvyklá na lesních
stromech listnatých i jehličnatých, ale může se vyskytovat i na semenné
řepě či námelovém žitě,
mimokvětní nektar – sladká tekutina, kterou vylučují některé rostliny
na řapících listů, na listech nebo palistech; obvykle bývá u vikvovitých
rostlin. Zjišťování výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru se
provádí jednoduše podle přítomnosti včel na porostu.
5.5.1. Podmínky aplikace přípravků zvláště nebezpečných
pro včely
Přípravky klasifikované a označené jako zvláště nebezpečné pro včely
(nebo pro včely jedovaté, popřípadě pro včely toxické) nesmí být
aplikovány:
na porost navštěvovaný včelami
 na stromy a keře v květu, při výskytu medovice nebo mimokvětního
nektaru
 letecky
Nesprávné posouzení stavu porostu a špatný odhad doby rozkvětu je
nejčastější příčinou hromadných otrav včel. Navíc při posuzování porostu
a odhadu doby rozkvětu je nutné vzít v úvahu i dobu reziduálního působení
přípravku, která může být dlouhá jeden den až tři týdny! V případech, že je
tato doba přímo uvedena v návodu na použití (etiketě), musí být
bezpodmínečně dodržena.
5.5.2. Podmínky aplikace přípravků nebezpečných pro
včely
Přípravky klasifikované a označené jako nebezpečné pro včely (nebo pro
včely škodlivé):
a) nesmí být aplikovány v době, kdy včely létají
 na porosty navštěvované včelami,
 na stromy a keře v květu a při výskytu medovice nebo mimokvětního
nektaru navštěvované včelami,
 letecky v případě, že nejsou splněny dále uvedené podmínky pro
leteckou aplikaci;
b) mohou být aplikovány po ukončení denního letu včel, a to nejpozději
do dvacáté třetí hodiny příslušného dne.
38
U této kategorie přípravků (nebezpečných či škodlivých pro včely) je vedle
nedodržení dávky (předávkování) nejčastější příčinou otrav zpoždění při
ranním ošetření, kdy se ošetření z pracovních důvodů posune a včely již
vylétají. Rovněž při vydatných snůškách mohou včely vylétávat časněji. Proto
je nyní pro tyto případy legislativně upravena doba pouze na večerní
ošetření, tedy po skončení letu včel. Nejvhodnější způsob jak předejít
poškození včelstev je zjištění přítomnosti včel přímo v porostu.
5.5.3. Podmínky aplikace přípravků s přijatelným rizikem
pro včely
U kategorie přípravků dříve klasifikovaných jako relativně bezpečné pro
včely, nyní označené jako přípravky s přijatelným rizikem pro včely, platí
tato klasifikace a označení za předpokladu dodržení návodu na použití
zejména dávkování a dalších podmínek správné aplikace. Při předávkování
může dojít k otravě včel i těmito přípravky. Dalším rizikovým faktorem je
míchání přípravků (tank mix směsi), aniž je znám možný zesilující negativní
účinek této směsi na včely. Synergicky takto mohou působit i některá kapalná
hnojiva. Z praxe jsou známé případy otrav včel při použití relativně
neškodných přípravků ve směsi s DAM. Vyhláška č. 327/2004 Sb., nově
upravuje podmínky použití přípravků s přijatelným rizikem (relativně
neškodných) následovně :
„Aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato
společná aplikace byla doporučena v návodu k použití přípravku, se považuje
za použití nebezpečné pro včely podle § 51, odst. 1, písm. a) zákona. Při této
společné aplikaci se uplatňují opatření jako při aplikaci přípravku zvláště
nebezpečného pro včely, jde-li o použití přípravku nebezpečného pro včely,
nebo jako při aplikaci přípravku nebezpečného pro včely, jde-li o přípravek,
který není nebezpečný pro včely, je-li použit samostatně.“
Podle tohoto ustanovení se použití neregistrované směsi přípravků
označených jako přípravky s přijatelným rizikem (relativně neškodných) nebo
těchto přípravků ve směsi s jinými látkami či přípravky, které nejsou
klasifikovány podle účinků na včely (kapalná hnojiva), stává použitím
nebezpečným pro včely s povinnostmi a podmínkami stanovenými pro
aplikaci přípravku nebezpečného pro včely.
39
5.5.4. Postup bezpečné
nebezpečných
a nebezpečných pro včely
aplikace
přípravků
zvláště
Přípravek zvlášť nebezpečný může být aplikován jen v takové vzdálenosti
od kvetoucích porostů, stromů a keřů navštěvovaných včelami a od
stanoviště včelstev, která s ohledem na způsob aplikace, použitý
mechanizační prostředek a sílu a směr větru zaručuje, že aplikovaný
přípravek na ně nedopadne.
Tato vzdálenost musí být dodržena při aplikaci přípravku nebezpečného
pro včely, jestliže se aplikace provádí v době, kdy včely létají.
Na porostech pod stromy, které jsou navštěvovány včelami, nebo v jejich
blízkosti smí být aplikován
 přípravek zvlášť nebezpečný pro včely jen takovým způsobem, který
vylučuje jeho zanesení na květy a části těchto stromů s výskytem
medovice nebo mimokvětního nektaru,
 přípravek nebezpečný pro včely jen takovým způsobem, který vylučuje
jeho zanesení na květy a části těchto stromů s výskytem medovice nebo
minokvětního nektaru v době, kdy včely létají.
K častým a velkým otravám dochází právě při úletu těchto přípravků
na kvetoucí rostliny, které neošetřujeme. Bývají to často vrby, jívy či javory.
Nevyplatí se proto podceňování síly větru a určení jeho směru .
5.6. Zvláštní podmínky pro leteckou aplikaci z hlediska
ochrany včel:
a) letecká aplikace přípravků zvláště nebezpečných pro včely je zakázána,
b) povinnost ošetřovatele porostu nebo jiné osoby pověřené uživatelem
pozemku oznámit písemně leteckou aplikaci přípravků a látek
účinkujících na hmyz obecnímu úřadu nejpozději 48 hodin před
začátkem jejího provedení,
c) povinnost obecního úřadu bez zbytečného odkladu po obdržení
oznámení vyhlásit počátek letecké aplikace přípravků způsobem v místě
obvyklým,
d) povinnost chovatele včel nebo jím pověřené osoby oznámit obecnímu
úřadu neprodleně po vyhlášení počátku leteckého ošetřování hromadný
let včel za zdrojem snůšky a jeho pravděpodobný směr,
e) letecká aplikace přípravků nebezpečných pro včely je přípustná tehdy,
jestliže:
 nelze ochranný zásah provést přípravkem PR (relativně neškodným),
40


je zabezpečeno, že touto aplikací nebudou zasažena stanoviště včelstev,
dráhy hromadného letu včel a kvetoucí porosty, stromy a keře
navštěvované včelami,
jsou splněny oznamovací povinnosti a vzájemně byla projednána
opatření k ochraně včel podle § 51 zákona č. 326/2004 Sb.
5.7. Postup při šetření úhynu včel
Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravků,
oznámí to neprodleně příslušnému orgánu Státní veterinární správy (SVS),
která v součinnosti se SRS (územním pracovištěm) provede místní šetření
a podle výsledku zajistí odběr vzorků a jejich vyšetření odborným ústavem
a informování chovatele včel o výsledku tohoto vyšetření. Výsledek vyšetření
vzorků poskytne též SRS.
Způsob odběru vzorku uhynulých včel
K vyšetření příčin uhynutí včel se odebírá vzorek uhynulých včel v počtu
nejméně 500 jedinců a vzorek ošetřeného porostu o hmotnosti nejméně
200 gramů. Vzorky musí být označeny a zabaleny v prodyšném pevném
obalu a nejpozději do 72 hodin po ošetření porostu doručeny odbornému
ústavu k provedení analýzy.
41
6. OCHRANA
ZVĚŘE
A
SUCHOZEMSKÝCH OBRATLOVCŮ
DALŠÍCH
Použití přípravků, které jsou podle rozhodnutí o registraci označené jako
nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro suchozemské obratlovce je
upraveno ustanovením § 51 zákona č. 326/2004 Sb., a provádění vyhláškou
č. 327/2004 Sb. Tyto předpisy ukládají některé povinnosti jak osobám, které
hodlají použít tyto přípravky (ošetřovatelé porostů), tak i uživatelům honitby.
6.1. Povinnosti ošetřovatele porostu
Ošetřovatel porostu (uživatel pozemku) je povinen:
a)



oznámit použití přípravků nebezpečných nebo zvláště nebezpečných pro
suchozemské obratlovce tři dny před zahájením aplikace
uživateli honitby,
příslušnému územnímu pracovišti Krajské veterinární správy,
příslušnému územnímu pracovišti Státní rostlinolékařské správy;
b) projednat s uživatelem honitby vzájemný postup a opatření k omezení
rizika ohrožení zvěře.
Příslušné orgány SVS a SRS mohou (ale nemusí) stanovit po oznámení
použití zvláštní podmínky. Na rozdíl od dříve platných předpisů nevydávají
písemný souhlas s použitím přípravků zvláště nebezpečných a nebezpečných
pro zvěř.
6.2. Povinnosti uživatele honitby
Po obdržení oznámení o plánované aplikaci ohrožující zvěř, jednání
a vzájemné výměně informací s ošetřovatelem porostu, je dotčený uživatel
honitby povinen zajistit potřebná opatření k ochraně zvěře s přihlédnutím
k porostům navštěvovaným zvěří, místům určeným ke krmení zvěře, druhům
zvěře apod.
Náležitosti oznámení aplikace uživateli honitby
Oznámení aplikace přípravků ohrožujících zvěř obsahuje:
 identifikační údaje o ošetřovateli porostu (uživateli pozemku) a pozemku
včetně místního určení,
 informace o přípravku, který má být aplikován,
 kontaktní osobu (adresa, telefon), která přijímá oznámení o případném
úhynu zvěře.
42

Formulář pro oznámení aplikace POR ohrožující obratlovce, odeslaný 3
dny před zahájením na SRS, SVS a uživateli honitby:

6.3. Podmínky použití přípravků ohrožujících zvěř
Přípravky nebezpečné nebo zvláště nebezpečné pro suchozemské obratlovce
nesmí být použity:
a)
v oborách, bažantnicích a farmových chovech zvěře,
43
b) v takové vzdálenosti od míst uvedených pod písmenem a), při nichž
hrozí, že při způsobu aplikace, síle a směru větru mohou být tato místa
zasažena tímto přípravkem.
Opatření k ochraně
ohrožujících zvěř:
zvěře
při
aplikaci
přípravků
a) vypuzení zvěře z pozemku, který má být ošetřen,
b) zabránění přístupu zvěře na ošetřený pozemek vhodnými technickými
prostředky (plašiči, ohradníky),
c) použití přípravku způsobem, kterým se zabrání přímému kontaktu zvěře
s aplikovaným přípravkem,
d) vyloučení aplikace nebezpečných (zvláště nebezpečných) přípravků na
honebních pozemcích nebo na jejich částech vyznačených uživatelem
honitby v době, kdy se na nich líhnou mláďata nebo se na nich nacházejí
hnízda s vejci pernaté zvěře.
Vyhláška č. 329/2004 Sb. o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu
rostlin uvádí v příloze č. 6 v souladu s právem EU zvláštní standardní věty
vyjadřující zvláštní rizika přípravků pro životní prostředí, z nichž některé
obsahují konkrétní pokyny pro ochranu suchozemských obratlovců, kterými
je povinen se uživatel přípravků při aplikaci řídit.
44
7. OCHRANA VOD PŘI POUŽÍVÁNÍ PŘÍPRAVKŮ
7.1. Ochrana podzemních a povrchových vod při používání
přípravků
Ochrana vod při zacházení s přípravky je obecně upravena následujícími
právními předpisy:
 zákon č.326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči upravuje v § 51 odst.
3 ochranu vod pouze nepřímo tím, že přípravky, které jsou podle
rozhodnutí o jejich registraci označeny standardními větami pro
specifickou rizikovost:
o R 50 " Vysoce toxický pro vodní organismy",
o R 51 " Toxický pro vodní organismy",
o R 52 " Škodlivý pro vodní organismy" nebo
o R 53 " Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním
prostředí"
smějí být aplikovány jen v takových vzdálenostech od povrchových
vod, které vylučují, že tyto přípravky při aplikaci dopadnou nebo budou
zaneseny větrem do těchto vod nebo do nich budou následně splaveny
deštěm.
Pro ochranu podzemních vod se používají také věty s označením SPe:
o SPe 1: Za účelem ochrany podzemní vody neaplikujte tento přípravek
nebo jiný, jestliže obsahuje účinnou látku XY (název účinné látky
nebo skupiny účinných látek) vícekrát než jednou za tři roky
o SPe 2: Za účelem ochrany podzemní vody přípravek neaplikujte na
půdách (uvedeny zpřesňující údaje o druhu půdy).
Na současném trhu s přípravky v ČR a pravděpodobně v období do r. 2011
se však bude vyskytovat ještě řada přípravků registrovaných podle dřívějších
předpisů, kde toto označení (rizikové věty) chybí, nebo je jiné. Tyto
přípravky jsou označeny „nezařazeno“, tzn. že přípravek nebyl dosud
zařazen z hlediska použití v Ochranném pásmu II. stupně. U těchto
přípravků se doporučuje postupovat při jejich použití obezřetně tak, jako by
se jednalo o přípravky, které jsou z použití v OP II. zdrojů podzemní a nebo
povrchové vody vyloučeny. Proto je nutné upozornit na příslušná ustanovení
platného vodního zákona, jako zvláštního zákona z hlediska ochrany vod.
45

zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších
předpisů - vodní zákon stanoví § 39 „Každý kdo zachází
se závadnými látkami je povinen učinit přiměřená
opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních
vod a neohrozily jejich prostředí."
Podle přílohy č. 1 vodního zákona, je nutno obecně přípravky podle jejich
fyzikálně chemických vlastností považovat za nebezpečné, případně zvláště
nebezpečné závadné látky z hlediska ochrany jakosti vod.
Každý, kdo zachází s těmito nebezpečnými závadnými látkami, je povinen
učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních
vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického výrobního
zařízení. Při porušení těchto ustanovení hrozí značné sankce ze strany
vodoprávních orgánů, a je proto nutné vyvarovat se jakéhokoliv rizika
kontaminace povrchových a podzemních vod při použití přípravků!
Výjimkou může být pouze přípravek, který je podle rozhodnutí o registraci
povolen k použití v povrchových vodách za přesně stanovených podmínek.
7.2. Ochranná pásma vodních zdrojů a zvláštní opatření k
jejich ochraně při používání přípravků
K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních
a povrchových vod, využívaných pro zásobování pitnou vodou (nyní
s průměrným odběrem více než 10.000 m3 za rok), stanoví vodoprávní úřad
ochranná pásma (§ 30 vodního zákona).
Uživatelé přípravků se však setkají ještě s vymezením a označením
ochranných pásem podle dříve platných předpisů, tj. označených jako pásma
hygienické ochrany (PHO) vodních zdrojů 1. stupně, 2. stupně (členěných
na vnitřní a vnější část), 3. stupně vodárenských nádrží a v návodech na
použití (etiketě) dříve registrovaných přípravků s případným omezením
použití ve vztahu k tomuto členění.
Podle platné právní úpravy (ustanovení § 30 vodního zákona) se ochranná
pásma vodních zdrojů člení na:
Ochranné pásmo I. stupně - které tvoří souvislé území a slouží k ochraně
vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení.
V tomto pásmu je použití přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin
zcela vyloučeno.
Ochranné pásmo II. stupně - se stanoví vně ochranného pásma I. stupně
a může být tvořeno jedním nebo i více od sebe oddělenými územími.
46
V tomto pásmu je vyloučeno použití přípravků, které nesplňují národní
kriteria, vycházející z vodního zákona a zákona o rostlinolékařské péči. Tato
omezení jsou uváděna na etiketách přípravků.
V rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje
vodoprávní úřad stanoví (po projednání s dotčenými orgány státní správy),
které činnosti poškozují nebo ohrožují vydatnost, jakost nebo zdravotní
nezávadnost vodního zdroje a nelze je v tomto pásmu provádět, jaká
technická opatření je potřeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob
a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
Obecně platí všeobecný přísný zákaz skladování, používání a jakékoliv jiné
manipulace s přípravky v ochranném pásmu vodního zdroje I. stupně a jeho
bezprostředním okolí. Další informace o stanoveném režimu hospodaření na
pozemcích v dalším okolí vodního zdroje je vhodné (zvláště při změně
majetkových nebo uživatelských poměrů) si opatřit na příslušném
vodoprávním úřadě.
7.3. Praktická opatření k ochraně vod při používání
přípravků
Součástí správné praxe v ochraně rostlin sledující obecně ochranu vod při
provádění ochranných zásahů chemickými přípravky v blízkosti
povrchových vod (vodních toků, odvodňovacích příkopů, rybníků a jiných
vodních nádrží), pokud nejsou přímo chráněnými zdroji pitné vody, jsou
zejména následující opatření:
 zatravnění okrajů vodních toků, rybníků, vodních nádrží (pokud
neexistují přirozené břehové porosty), které významně snižuje riziko
smyvu přípravků a kontaminaci vod,
 zachování okrajového neošetřeného pásu* v předepsané šířce od
břehové čáry vodního toku či nádrže tam, kde obdělávané polní
pozemky se bezprostředně dotýkají okrajů vodních ploch,
 zamezení úletu postřikové kapaliny a zasažení vodní plochy s využitím
všech dostupných technických a organizačních opatření,
 dodržování bezpečných pracovních postupů, které vylučují možnost
havarijních situací a nehod, jako je převrácení postřikovače nebo jiný
havarijní únik postřikové kapaliny a nezodpovědné zacházení
s použitými obaly a zbytky přípravků,
 zamezení čerpání vody do aplikačního zařízení přímo z otevřených
vodních zdrojů (vodních toků, rybníků, nádrží), kdy hrozí závažná
kontaminace vod s následným vážným postihem příslušné osoby.
47
*neošetřený pás – ochranná vzdálenost od vodního toku (břehové čáry)
je vzdálenost stanovená odpovědným úřadem a to buďto jako pevná
vzdálenost (musí být dodržena vždy při aplikaci přípravku)nebo
vzdálenost, uváděná na etiketě konkrétního přípravku, stanovená na
základě vyhodnocení rizika pro vodní prostředí. Velikost této
vzdálenosti se může přípravek od přípravku lišit a také musí být
dodržena při jeho aplikaci.
48
8. PŘÍPRAVKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Přípravek je jako každá chemická látka nebo chemický přípravek ve volném
přírodním prostředí cizorodou látkou, která může za určitých podmínek
negativně působit na jednotlivé složky životního prostředí. Působení
a chování přípravku při aplikaci a zvláště po ní ovlivňují jeho chemické
vlastnosti a současně i podmínky prostředí (půda, rostlina, ovzduší), ve
kterém následně působí.
8.1. Vlastnosti přípravků
K vlastnostem, které je třeba brát v úvahu z hlediska vlivu přípravků na
životní prostředí náleží:
 rozpustnost - přípravky, které se snadno rozpouští ve vodě, se na rozdíl
od méně rozpustných lehce pohybují vodou v půdním horizontu,
 přilnavost (adsorpce) , kdy je přípravek vázán na půdní částice, ovlivňuje
jeho pohyb v půdě. Míra přilnavosti je také ovlivněna zastoupením
organických látek (humusu) v půdě. Také u těžších půd, kde je vyšší
podíl jílových částic, je adsorpce přípravku větší,
 perzistence je schopnost chemického přípravku dlouhou dobu přetrvávat
v původní aktivní formě až do vlastního rozpadu,.
 těkavost se projevuje v případě, kdy se přípravek proměňuje v páru či
plyn. Stupeň těkavosti (výparnosti) závisí na chemickém složení
přípravku, ale obecně se zvyšuje s rostoucí teplotou prostředí.
8.2. Rozpad přípravků v půdě
Zůstává-li přípravek v půdě, jeho chemické složení se postupně mění,
rozpadá se či degraduje na jednodušší chemické látky.
Rychlost degradace přípravků v přírodě závisí na mnoha faktorech. Základní
je stabilita molekuly účinné látky. Z vnějších podmínek je rozpad ovlivněn
půdní reakcí (pH), vodou, teplotou, mikrobiálními procesy a slunečním
zářením.
8.3. Pohyb přípravků v přírodním prostředí
Po aplikaci na povrch rostlin nebo půdu se přípravky mohou z těchto míst
pohybovat různými způsoby:
 vsakováním do podpovrchových vrstev půdy,
 smyvem z ošetřeného povrchu rostliny nebo půdy vodou,
 půdní erozí.
49
Půdní vlastnosti, které nejvíce ovlivňují intenzitu vsakování přípravků:
 struktura půdy,
 organické složení půdy,
 výška hladiny spodní vody,
 propustnost podloží.
8.4. Úlet postřikové kapaliny
Určitý podíl přípravku nikdy nedosáhne určeného místa aplikace v důsledku
úletu postřikové kapaliny, odpaření a nesprávné aplikace.
Úlet (drift) lze definovat jako pohyb postřikové látky vzduchem a její odvátí
na necílovou oblast.
Existují dva druhy úletu:
 úlet odvanutím malých postřikových kapek z ošetřované plochy během
aplikace. Všechny pesticidy aplikované rosením či postřikem jsou za
určitých podmínek k odvanutí náchylné,
 úlet odpařením (vytěkáním) z ošetřeného místa. Některé přípravky se
mohou za určitých podmínek přeměnit z kapalné formy na páru nebo
plyn a v této formě zasáhnout necílové plochy.
V případech úletu vzniká značné nebezpečí kontaminace sousedních porostů,
poškození citlivých plodin v blízkém okolí (chmel, réva vinná, zelenina atd.)
a včel při zasažení sousedních kvetoucích porostů. Úletem mohou být
zasaženy některé druhy volně žijících živočichů a kontaminovány povrchové
a podzemní zdroje vod. Kromě náhrady škody hrozí ošetřovateli navíc sankce
(pokuta) za nesprávné použití přípravku podle příslušného ustanovení
§ 78 zákona č. 326/2004 Sb.
8.5. Hlavní faktory ovlivňující riziko nežádoucího úletu
aplikované kapaliny
Úlet aplikované kapaliny je v současné době středem pozornosti všech
zainteresovaných osob. Počínaje výrobci aplikační techniky přes výrobce
přípravků, dotčených státních orgánů a konče zemědělci, kteří provádí
aplikaci.
 spektrum postřikových kapek - velikost postřikových kapek ovlivňuje
rychlost dopadu na ošetřovaný porost nebo půdu a délku jejich pohybu
vzduchem. Malé a lehké kapky padají velmi pomalu, a proto je
nebezpečí jejich odvanutí z místa aplikace velké. Optimální rozsah
postřikovaného spektra jsou kapky o velikosti od 80 do 150 mikronů
(mikron = tisícina milimetru),
50





rychlost a směr větru - rychlost větru je nejdůležitější faktor počasí,
který ovlivňuje nebezpečí úletu. Vítr o rychlosti nad 5 m . s-1 bude
odnášet všechny kapky malé velikosti a částečně i kapky střední a větší
velikosti. Současně je nutné přihlížet k směru větru a tomu přizpůsobit
způsob aplikace. Na závětrné straně ošetřovaného porostu je nutné
(podle síly větru a aplikační techniky) ponechat dostatečný bezpečnostní
pás, aby částečně odvanuté kapkové spektrum nepřesáhlo hranice
ošetřovaného pozemku,
fyzikální vlastnosti postřikové kapaliny - přídavné látky (aditiva,
adheziva) zvyšují viskozitu postřikové kapaliny, která zároveň zvyšuje
velikost kapek a tím snižuje i riziko úletu,
stabilita vzduchu - turbulence vzduchu je ovlivněna především teplotou
vzduchu u země a teplotou vzduchu výše nad zemí. Protože jsou obecně
venkovní teploty ráno a potom navečer nejvyrovnanější, jsou tato denní
období pro ošetřování nejvhodnější,
vlhkost a teplota - nízká relativní vlhkost a vysoká teplota zvyšují
možnost odpaření postřikových kapek. Odpařováním (evaporací) se
snižuje velikost kapek a tím se zvyšuje nebezpečí jejich úletu odvanutím.
Správné podmínky aplikace přípravků s ohledem na omezení
nežádoucího úletu
Rychlost větru méně než 5 m . s-1
Maximální teplota vzduchu 250 C
Relativní vlhkost vzduchu více jak 60 %
Pracovní rychlost 6 – 8 km . h-1 (v závislosti na použité technice)
Optimální výška rámu nad porostem/pozemkem; využívání
nižšího pracovního tlaku (dolní hodnoty rozsahu tlaku uvedené
výrobcem dané trysky).
Tyto uvedené parametry by měly být dodržovány při aplikaci přípravků
postřikovačem bez protiúletových úprav.
Protiúletová opatření jsou využívána pro redukci nežádoucích úletů
postřikové kapaliny a jsou rozlišována technická i technologická opatření.
Tato opatření se týkají technických úprav strojů pro aplikaci přípravků
(používání protiúletových trysek, deflektorů nebo systémů podpory
vzduchem) a jejich používáním ve stanoveném pracovním režimu (dodržení
pracovní
rychlosti,
tlaku,
výšky
trysek
nad
ošetřovaným
porostem/pozemkem) a také při zohlednění povětrnostních podmínek
(viz výše). Tato opatření jsou podmínkou pro zkracování ochranných
vzdáleností pro aplikaci přípravků s takovým omezením. Systém zkracování
těchto ochranných vzdáleností stanoví rostlinolékařská správa.
51
9. REZIDUA PESTICIDŮ
BEZPEČNOST
A
POTRAVINOVÁ
Na zdraví lidí jako konzumentů a zdravotní nezávadnost potravin mohou mít
negativní vliv zbytky či rezidua pesticidních přípravků obsažená
v potravinách a potravinových surovinách, pokud se vyskytují v množství
vyšším než jsou úředně stanovené tzv. maximální limity reziduí (MLR).
Maximální limit reziduí (MLR) pesticidů je nejvyšší přípustné,
toxikologicky přijatelné množství pesticidů v potravinách a potravinových
surovinách, který se vyjadřuje v hmotnostním poměru mg.kg-1 celého
definovaného produktu. Platná MLR jsou stanovena vyhláškou č. 381/2007
Sb., Ministerstva zdravotnictví, O stanovení maximálních limitů reziduí
pesticidů v potravinách a surovinách.
Podle zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách (ve znění pozdějších předpisů)
jsou:


potravinami látky určené ke spotřebě v nezměněném nebo upraveném
stavu jako jídlo nebo nápoj (z rostlinných produktů např. ovoce,
zelenina, brambory atd.),
potravinovými surovinami zemědělské, lesní, mořské a jiné produkty,
určené pro výrobu potravin, popřípadě potraviny určené k dalšímu
zpracování (např. obiloviny, chmel atd.).
Podle citovaného zákona o potravinách je zakázáno uvádět do oběhu
potraviny jiné než zdravotně nezávadné.
Potraviny, v nichž je vyšší množství reziduí pesticidu než je stanovený
maximální limit pro daný pesticid nebo obsahují rezidua pesticidu, pro který
není příslušný MLR stanoven, tj. zpravidla při použití neregistrovaného
pesticidního přípravku, jsou tyto potraviny „jiné než zdravotně
nezávadné“. Jako takové nesplňují podmínky zdravotní nezávadnosti
a příslušný orgán státního dozoru (v případě potravin rostlinného původu
příslušný Inspektorát Státní zemědělské a potravinářské inspekce) zakáže
uvádění této zdravotně závadné potraviny do oběhu a nařídí příslušná
opatření k jejímu dalšímu využití (použití jako suroviny, přepracování atd.).
K vážnému ohrožení zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti potravin
a potravinářských surovin při používání přípravků dochází zejména
v případech, kdy uživatel přípravků použije neregistrovaný přípravek, pro
který není v ČR stanoven MLR, nebo překročí stanovenou dávku přípravku
nebo nedodrží stanovenou ochrannou lhůtu.
52
V procesu ověřování vlastností každého přípravku v rámci registračního
řízení (nebo jiného řízení o povolení) je sledován průběh a rychlost jeho
rozpadu při ošetření dané plodiny. Z hodnocení dynamiky reziduí přípravku
se současně odvozuje ochranná lhůta jako doba stanovená ve dnech, která
musí být dodržena mezi termínem aplikace a sklizní nebo ošetřením
skladovaného rostlinného produktu a jeho spotřebou a vyskladněním
a uvolněním ke konzumu nebo krmení. Ochranná lhůta je proto vždy, pokud
přichází v úvahu s ohledem na příslušný termín použití přípravku, uvedena
v návodu na použití přípravku (etiketě) k ošetření dané plodiny a také
v Seznamu registrovaných přípravků.
53
10. NAKLÁDÁNÍ S PESTICIDNÍMI ODPADY
Podle zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a prováděcí vyhlášky č. 381/2001
Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů…, jsou
neupotřebitelné zbytky přípravků, použité obaly od přípravků, popřípadě
zbytky postřikové kapaliny nebezpečným odpadem a na podnikatelské
subjekty (tj. uživatele přípravků v rámci podnikání jako původce odpadů),
které v rámci své činnosti produkují a dále nakládají s touto kategorií
nebezpečných odpadů, se vztahuje řada povinností.
10.1. Obecné povinnosti při nakládání s odpady:



každý je povinen předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství
a nebezpečné vlastnosti, nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze
způsobem stanoveným zákonem o odpadech a zvláštními předpisy,
s odpady lze nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání
s odpady určena. K převzetí odpadů do svého vlastnictví je oprávněna
pouze osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení
k využití nebo odstranění nebo ke sběru nebo výkupu určeného druhu
odpadu,
každý je povinen zjistit zda osoba, které předává odpady, je k jejich
převzetí oprávněná.
Povinnosti původců nebezpečných odpadů:




odpady zařazovat podle druhů a kategorií stanovených v Katalogu
odpadů,
shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií,
zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo
únikem, ohrožujícím životní prostředí,
vést průběžnou evidenci odpadů a plnit ohlašovací povinnost ve
stanoveném termínu.
10.2. Evidence a ohlašování odpadů
Původci odpadů v případě, že produkují nebo nakládají s více než 50kg
nebezpečných odpadů za kalendářní rok, jsou povinni podle § 39 zákona
185/2001 Sb., o odpadech, zasílat každoročně příslušnému obecnímu úřadu
s rozšířenou působností do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné
hlášení na předepsaném formuláři o druzích a množství nebezpečných
odpadů a způsobu nakládání s nimi.
Způsob vedení evidence a vzor formuláře pro ohlášení odpadů stanoví
vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
54
Podrobné informace týkající se zařazování pesticidních odpadů podle druhů
a kategorií, způsobu vedení evidence a vyplnění formuláře ročního hlášení,
poskytne případným zájemcům příslušný Inspektorát České inspekce
životního prostředí, popřípadě odbor životního prostředí obecního úřadu
s rozšířenou působností.
10.3. Preventivní opatření k omezení produkce odpadů





zabezpečit pravidelnou obměnu přípravků ve skladech, to znamená
přípravky využívat přednostně od nejstarších výrobních šarží a dodávek
a tak zamezit vzniku zásob přípravků s prošlou dobou použitelnosti,
dodržovat předepsané podmínky skladování, zvláště teploty v rozmezí
od 5 °C do 30 °C, chránit přípravky před mrazem, vlhkem a přímým
slunečním světlem. Stejné zásady dodržovat při dopravě, zvláště pak
zabránit zvlhnutí nebo zmrznutí,
při porušení originálního obalu nutno zabezpečit přebalení přípravku do
vhodného náhradního obalu, tento pečlivě uzavřít, řádně označit
a přípravek přednostně spotřebovat,
přípravky dodané v netěsnících obalech, jejichž obsah uniká, dále
v obalech bez řádného označení a etikety, dodané po uplynutí nebo těsně
před uplynutím doby použitelnosti nepřebírat do skladu a vrátit
dodavateli,
využívat pracovních metod a systémů, které výrazně omezují vznik
odpadů. Jedná se zvláště o vodou rozpustné obaly, vratné obaly, systémy
přímé injektáže přípravků nebo uzavřeného plnění, vyplachování strojů
přímo na ošetřeném pozemku.
10.4. Nakládání s použitými obaly od přípravku
Prázdné nebo znečištěné obaly od přípravků jsou nebezpečným odpadem
a na uživatele přípravku v rámci podnikání se vztahují povinnosti původců
tohoto druhu odpadů podle zákona o odpadech.
V současném sortimentu přípravků a jejich formulací nyní převažují (co do
objemu) plastové obaly a platné předpisy (zákon o odpadech, zákon
o obalech), které upřednostňují jejich likvidaci pálením nebo skládkováním
s možností dalšího využití (recyklace apod.). S ohledem na různé stáří etikety
nemusí být vždy stanovená opatření pro zneškodňování obalů v souladu
s platnými předpisy.
55
Praktická opatření pro bezpečné nakládání s obaly:




prázdné obaly od přípravků nesmí být znovu použity a to pro žádný jiný
účel, s výjimkou bezprostřední potřeby přelití stejného druhu přípravku
z obalu, který netěsní nebo je jinak poškozen,
všechny druhy obalů neprodleně po vyprázdnění důkladně vypláchnout
(s výjimkou papírových sáčků a obalů, které obsahovaly plynný
kyanovodík nebo práškové substance na bázi fosfidu zinku či hliníku),
požadované úrovně vyčistění se dosáhne trojnásobným ručním
vypláchnutím na ošetřeném pozemku nebo použitím vyplachovacího
zařízení s tlakovou tryskou, které je nyní součástí vybavení většiny
moderních strojů na ochranu rostlin,
projednat se svým dodavatelem přípravku možnost zpětného odběru
takto ošetřených prázdných obalů, pokud je podle zákona o odpadech
osobou oprávněnou pro nakládání s těmito druhy odpadů. Podrobné
praktické zásady nakládání s obaly a odpady uvádí příloha č. 4
56
11. MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY NA OCHRANU
ROSTLIN
Účinnost přípravků, ať už chemických nebo biologických, je limitována
mimo jiné řadou faktorů souvisejících s nastavením, seřízením či všeobecně
s použitím konkrétního aplikátoru. Jedná se především o dodržení správného
dávkování a také distribuce přípravku na cílovou plochu. Středem zájmu se
stává otázka možného ohrožení životního prostředí a omezení ztrát vlivem
úletu aplikační kapaliny.
11.1. Definice
Definici výrazu mechanizační prostředek na ochranu rostlin najdeme
v současné době v § 61 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči
v platném znění. Mechanizačním prostředkem na ochranu rostlin jsou podle
tohoto zákona všechny stroje a zařízení nebo strojní částí určené k aplikaci
přípravků. Mechanizační prostředky mohou být uváděny na trh a používány
při podnikatelské činnosti jen tehdy, jsou-li zapsány do úředního registru,
který vede SRS. Toto se nevztahuje na stroje:
poháněné ručně, motoricky nebo stlačeným plynem o objemu zásobní
nádrže do 20 litrů včetně,
b) určené výhradně pro účely výzkumu, vývoje nebo zkoušení,
c) určené pro používání v uzavřených prostorách, s výjimkou strojů
k moření osiv,
d) určené pro používání ve venkovním prostředí, jsou-li vybaveny
 horizontálním rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro plošný postřik
nebo rosení s výjimkou typů určených k ošetření dopravních cest, drah,
 rámem se dvěma nebo jednou tryskou pro prostorový postřik nebo
rosení,
a)
e)
f)
stroje určené pro aplikační technologie založené na plynování, zálivce
a kapénkové aplikaci,
na něž se nevztahuje zvláštní předpis o technických
požadavcích na výrobky.
11.2. Rozdělení mechanizačních prostředků
Základní členění podle způsobu aplikace je:
a)

aplikátory kapalných přípravků
polní postřikovače (včetně polních postřikovačů s podporou vzduchem),
využívané především k plošnému ošetření polních plodin,
57




postřikovače s podporou vzduchem (rosiče), určené zpravidla
k ošetřování prostorových kultur,
zmlžovače, jejichž využití je omezeno na aplikaci v uzavřených
prostorech a za přesně vymezených podmínek použití přípravku,
letecká aplikační zařízení,
ULV aplikátory, které se velmi omezeně používají především jako ruční
aplikátory vysoce koncentrovaných aplikačních kapalin v malých
plošných dávkách.
b) mořičky osiv
c) rozmetadla a poprašovače
d) ostatní stroje
Nejvíce využívané stroje jsou postřikovače a rosiče, které se dělí na:
 nesené, s objemem nádrže do 1800 litrů; jsou levnější, jejich výkonnost
je však omezená,
 návěsné či tažené, případně nástavbové, u kterých se výjimečně objevují
nádrže o objemu až 10000 litrů; jsou výkonné, jejich hlavní nevýhodou
oproti třetí skupině je menší světlost podvozku daná především
energetickým prostředkem,
 samojízdné, s objemy nádrží aplikačních kapalin do 5000 litrů; je to
nejvýkonnější skupina strojů s variabilním nasazením i v méně
výhodných podmínkách s ohledem na stav pozemku a porostu.
11.3. Základní podmínky použití
Pro použití při podnikatelské činnosti musí mechanizační prostředky splnit
dva základní zákonné předpoklady:
 zapsání v úředním registru mechanizačních prostředků na ochranu rostlin
podle § 63 zákona č. 326/2004 Sb. O tento zápis se postará zpravidla
výrobce či distributor konkrétního typu mechanizačního prostředku,
 podrobení pravidelnému kontrolnímu testování, kterým se ověřuje jejich
technický stav a funkční způsobilost ke správné aplikaci přípravků podle
§ 66 a § 67 zákona č. 326/2004 Sb., (testování mechanizačních
prostředků provádí na náklady provozovatele některá ze schválených
provozoven kontrolního testování). Podrobné praktické zásady používání
aplikační techniky uvádí příloha č. 4
11.4. Základy konstrukce a práce postřikovačů a rosičů
Aplikační technika v ochraně rostlin v největší míře využívá technologie
postřikování (polní plodiny) a rosení (prostorové kultury), které se od sebe
liší především v plošných objemech aplikačních kapalin a ve velikosti kapek,
58
na které je kapalina rozptylována. To s sebou nese i základní odlišnosti
v konstrukci vlastní aplikační části strojů a v oblasti jejich použití. Některé
konstrukční části jsou naopak u obou základních skupin strojů shodné.
11.4.1. Nádrž
Nádrž slouží k přípravě a uchování aplikační kapaliny tak, aby během práce
neunikala, byla neustále k dispozici a neměnila se její kvalita nebo
koncentrace. Velikost nádrží se pohybuje od 50. až do 10000 litrů (ojediněle
i více). Plnící otvory nádrží musí být vybaveny sítem o předepsaném
průměru, tvar nádrže musí být proveden tak, aby minimalizoval objem
kapaliny (tzv. technický zbytek), který nelze již z nádrže pomocí čerpadla
nasát, aniž by došlo k přerušení dodávky k aplikačnímu rámu.
Součástí nádrže je vždy míchací zařízení, které udržuje kapalinu v nádrži
v neustálém pohybu před i během aplikace. Toto zařízení je velmi často
hydraulické, kdy k míchání je využita přebytečná kapalina dodávaná hlavním
čerpadlem, nebo je systém vybaven samostatným čerpadlem pouze k pohonu
míchacího zařízení. Vlastní provedení hydraulického zařízení je variabilní,
např. trubka s otvory nade dnem nádrže, volné vyústění hadice do nádrže
nebo nejmoderněji míchací injektorové trysky. Ojediněle se v praxi využívá
mechanických míchacích zařízení v podobě hřídelí s různě tvarovanými
lopatkami a nebo kombinace obou způsobů.
Moderní nádrže jsou doplněny přídavnými nádržemi na čistou vodu, jejichž
velikost odpovídá minimálně 10 % objemu hlavní nádrže a jsou připojeny
tak, aby bylo možné opláchnutí hlavní nádrže po vyprázdnění, ale také všech
částí rozvodu kapaliny a rámu strojů čistou vodou.
11.4.2. Čerpadlo
Čerpadlo má za úkol dát aplikační kapalině dostatečný tlak a také ji
v dostatečném množství dopravit k rozptylovačům (tryskám) a k míchacímu
zařízení. Nejčastěji se využívá hydrostatických (objemových) čerpadel, a to
pístových, membránových či písto-membránových, výjimečně zubových.
Tato skupina čerpadel dodává kapalinu v menším objemu, za to s mnohem
vyšším pracovním tlakem než čerpadla hydrodynamická, z nichž jsou
nejčastější čerpadla odstředivá, která jsou schopna dodávat veliké množství
kapaliny. Se vzrůstajícím tlakem však toto množství klesá v závislosti na
velikosti čerpadla až k meznímu tlaku, kdy čerpadlo přestane dodávat
kapalinu úplně. Naopak není potřeba používat u okruhů s odstředivým
čerpadlem pojistný ventil, sací filtr nebo zařízení k tlumení pulsací, která jsou
u hydrostatických čerpadel nezbytná.
59
11.4.3. Rozvod kapaliny, regulace a filtrace
Na postřikovači nebo rosiči se nachází sací a tlaková větev. Sací větev začíná
v místě vývodu z nádrže a obsahuje výpustný kohout či ventil, sací potrubí
a sací filtr. Ten je nezbytný v případě zařazení objemového čerpadla, kdy
každá nečistota výrazně snižuje jeho životnost. Sací větev bývá u moderních
strojů doplněna i plnícím zařízením, které je schopno přes sací koš a velmi
důležitý zpětný ventil naplnit aplikátor vodou z vnějšího zdroje (požární
nádrž apod.).
Za čerpadlem je složitější tlaková větev, ve které je zařazen regulační prvek
k seřízení pracovního tlaku, sekční ventily, které dělí proud kapaliny
k jednotlivým částem aplikačního rámu, pojistný ventil a vždy také tlakový
filtr. Najdeme zde také ukazatel pracovního tlaku a hlavní uzávěr. Ovládací
armatury mají být umístěny tak, aby byly viditelné a dosažitelné z místa
obsluhy.
Poslední částí rozvodu jsou hadice a trubky přímo na aplikačním rámu stroje,
držáky trysek (u strojů s hydraulickým rozptylem kapaliny) včetně tzv.
protiodkapových ventilů, většinou membránových, které mají za úkol uzavřít
přívod kapaliny do tělesa trysky v případě, že tlak poklesne pod stanovenou
mez, většinou pod 1 bar (0, 1 MPa). Ještě před vlastní tryskou je zařazen
poslední stupeň filtrace a tím je sítko trysky. Systém filtrace je velmi
důležitou součástí aplikačních zařízení. Prodlužuje výrazně životnost
čerpadla, ovládacích prvků a především trysek, zabraňuje jejich ucpávání
a tím výraznému zhoršení kvality ošetření.
11.4.4. Aplikační rám
slouží k rozvodu kapaliny k jednotlivým tryskám. U polních postřikovačů
používáme termín postřikový rám, u rosičů tryskový rám.
a)




Postřikový rám se skládá ze:
dvou ramen, které jsou dále děleny do sekcí, jejichž šíře smí být
maximálně 6 metrů,
závěsného zařízení různých konstrukcí, které musí umožňovat výškové
nastavení rámu, udržování vodorovné polohy rámu, případně regulaci
jeho sklonu při ošetřování svažitého pozemku,
zařízení ke sklápění ramen z pracovní do přepravní polohy,
zařízení, které chrání trysky před kontaktem se zemí a je-li pracovní
záběr stroje větší než 10 metrů též zařízení pro vychýlení ramen při styku
s pevnou překážkou,
60



systému vedení aplikační kapaliny, trubek, hadic, držáků trysek, trysek,
sekčních uzávěrů, tlakových filtrů atd.,
jednoho či dvou ventilátorů a rozvodu vzduchu u postřikovačů
s podporou vzduchem,
značkovacího zařízení, které se osvědčuje u rámů s pracovním záběrem
nad 12 metrů.
b) Tryskový rám je mnohem variabilnějšího provedení. Zpravidla se
skládá z:
 dvou sekcí (pravé a levé) trubkového rozvodu se samostatně
vypínatelnými sekcemi nebo i jednotlivými tryskami,
 ventilátoru (zpravidla axiálního), s možností regulace jeho výkonu buď
změnou otáček nebo nastavení sklonu lopatek,
 rozvodu vzduchu, který upravuje směr a rychlost výstupu vzduchu
s ohledem na ošetřovanou kulturu; může být univerzální, kdy je vzduch
usměrňován pouze nastavením několika vodících lišt, nebo
specializovaný, kdy vzduch je usměrňován deflektorem určeným pro
danou kulturu či spon výsadby.
U rosičů s pneumatickým rozptylem je rám nahrazen:
 usměrňovacími hubicemi v počtu odpovídajícím potřebnému dávkování
a tvaru a povaze ošetřované kultury,
 zpravidla hadicovým rozvodem kapaliny do ústí každé z hubic, kde se
nachází tryska nebo pneumatický rozptylovač,
 ventilátorem (radiálním), který je schopen dodávat sice menší množství
vzduchu než axiální, zato s mnohem větší rychlostí,
 lehkým rámem pro uchycení hubic, který umožňuje jejich variabilní
polohování.
11.4.5. Rozptylovače/trysky
K rozptylování kapaliny je na postřikovačích a rosičích nejčastěji využíván
tzv. hydraulický rozptyl pomocí hydraulické trysky. Používáme několik typů
těchto trysek s ohledem na použitý přípravek, ošetřovanou plodinu či riziko
úletu. Výběr pak také souvisí s požadovanou plošnou dávkou aplikační
kapaliny.
Nejčastěji u postřikovačů využíváme trysek štěrbinových, někdy
označovaných jako univerzální, jejichž rozteč na rámu je 50 cm a jejich
výstřikový úhel nejčastěji 110°, méně pak 80°, výjimečně 120°. Tyto trysky
mají pracovat přibližně 50 cm nad ošetřovaným porostem. Vytváří spíše
středně velké kapky a jsou schopny zaručit velmi rovnoměrné rozptýlení
kapaliny v příčném směru.
61
Pro rosení využíváme spíše trysek vířivých. Ty rozptylují kapalinu na jemné
kapky, které jsou náchylné k úletu a proto, i když pokrytí ošetřených rostlin
takovými kapkami je vyšší, nejsou u polních postřikovačů využívány. Tyto
trysky pracují zpravidla s vyššími pracovními tlaky. Diskutabilní je také
schopnost těchto trysek vytvářet rovnoměrné příčné rozdělení aplikační
kapaliny.
Nárazové trysky vytváří velmi hrubé kapky. Jsou odolné vůči úletu. Ovšem
jejich velikost již negativně ovlivňuje účinnost některých, především
kontaktně působících přípravků, a proto je jejich použití velmi omezené.
Nízkoúletové trysky jsou zpravidla trysky štěrbinové (univerzální), které buď
pracují s nižším tlakem nebo ještě před vstupem kapaliny do trysky je tato
pasivně či aktivně míchána se vzduchem a výsledkem práce pak nejsou
kapky ale spíše bublinky, které jsou větší, k úletu méně náchylné a teprve při
dopadu na cílovou plochu se dále rozpadají na menší kapky, které ulpí na
povrchu rostlin. Výběr ukazuje následující tabulka.
Legenda: x doporučené použití
o možné použití
- nevhodné použití
Druhy hydraulických trysek
Fungicidy
Insekticidy
vířivé
nárazové
(deflektorové)
nízkoúletové
víceotvorové
o
-
x
o
-
kontaktní
x
-
-
o
-
systémové
x
-
o
x
-
kontaktní
o
x
-
o
-
systémové
x
o
-
o
-
kontaktní
o
x
-
o
-
systémové
x
o
-
o
-
Regulátory růstu
x
o
-
x
-
Kapalná hnojiva
o
-
x
o
x
NEBEZPEČÍ ÚLETU
střední
vysoké
malé
malé
malé
před vzejitím
po
vzejití
Herbicidy
štěrbinové
62
11.5. Plnění, čištění a asanace
11.5.1. Plnění nádrže
Při plnění postřikovačů a rosičů je třeba dodržet několik zásad. Nosná látka
(nejčastěji voda), kterou plníme nádrž stroje, musí být v co největší možné
míře zbavena mechanických nečistot. Proto je vždy nutné plnit nádrž přes
plnící síto nebo plnící filtr. Plnícím sítem v nalévacím otvoru nádrže je
povinně vybaven každý mechanizační prostředek na ochranu rostlin. Mimo
tohoto síta umožňují některé stroje také plnění nádrže pomocí vlastního
plnícího zařízení. V těchto případech bývá stroj vybaven sací hadicí
zakončenou košem se sacím sítkem nebo sacím injektorem a nosná látka je
dále vedena přes sací filtr a čerpadlo do nádrže stroje. Toto zařízení lze však
používat pouze v případě, že nosná látka je nasávána z nepropustné nádrže,
odkud nehrozí případné znečištění povrchových nebo spodních vod. Sací
zařízení musí být také vybaveno funkčním zpětným ventilem či jinak
provedenou armaturou, která zamezí úniku nasáté kapaliny zpět do vodního
zdroje.
Po naplnění zhruba poloviny objemu nádrže stroje nosnou kapalinou lze do
nádrže přidat přípravek nebo více přípravků. Za tímto účelem je třeba uvést
do chodu míchací zařízení postřikovače (rosiče). Vpravujeme-li koncentráty
přípravků nalévacím otvorem přímo do nádrže je nezbytné dodržet zásadu, že
nádoba přípravku by neměla být při nalévání nad úrovní ramen obsluhy.
Jedná-li se o práškový přípravek je vhodné tento nejprve rozmíchat v menším
množství vody a až potom vpravit do nádrže. Pokud aplikujeme více
přípravků najednou, přidáváme jejich koncentráty do nádrže odděleně
a nikdy je předtím nemísíme mezi sebou. Pokud je stroj vybaven některým
z řady druhů přimíchávacích zařízení, vždy pro plnění nádrže
přípravkem použijeme toto zařízení.
Jsou-li přípravek nebo přípravky vpraveny do nádrže postřikovače, doplníme
nádrž nosnou látkou na požadovaný objem a kapalinu před započetím
aplikace ještě důkladně promícháme. Míchací zařízení stroje musí být
v činnosti i během aplikace, aby byla zaručena homogenita postřikové
jíchy po celou dobu ošetřování.
11.5.2. Čistění a asanace
Po ukončení práce nebo i během činnosti při střídání aplikovaných přípravků
musí být vždy provedeno důkladné vyčištění stroje, tzv. denní čištění.
V pravidelných intervalech musí být provedena i celková asanace aplikačního
63
zařízení (minimálně po ukončení sezóny nebo odstavení stroje na dobu delší
než jeden týden nebo před plánovaným testováním nebo údržbou stroje).
Denní čištění spočívá v důkladném propláchnutí všech částí rozvodu
aplikační kapaliny, nádrže a trysek. Způsob, jakým toto čištění provádíme, je
dán jednak vybavením aplikátoru a jednak požadavky, které stanoví etiketa
použitého přípravku. Také hlavní nádrže strojů je nutné po vyprázdnění
důkladně vypláchnout. S výhodou využijeme oplachovacích trysek, jsou-li
jimi nádrže vybaveny. V opačném případě se doporučuje naplnit nádrž až do
celkového objemu čistou vodou a poté jí propláchnout i rozvod kapaliny
a trysky. Po vyprázdnění tento postup opakujeme ještě jednou. Spotřeba vody
je ovšem u tohoto postupu značně vysoká. Proto je vybavení postřikovačů
a rosičů systémy pro vnitřní i vnější čištění strojů velmi důležité
a ekonomicky i ekologicky výhodné.
Vnější části aplikačního zařízení pak po ukončení směny oplachujeme čistou
vodou například oplachovací pistolí, kterou lze opět připojit na zdroj vody
z proplachovací nádrže, pokud je jí aplikátor vybaven.
Po sezoně před zimním obdobím je nutné provést důkladnou asanaci všech
častí aplikačního zařízení, důkladně vyprázdnit nádrž, všechny části rozvodu
kapaliny, otevřít všechny výpustné kohouty a části, které se obtížně
odvodňují (čerpadlo apod.) se doporučuje raději naplnit nemrznoucí směsí.
Trysky, síta filtrů i sítka trysek se doporučuje vyjmout, očistit a uložit zvlášť
stejně jako tlakoměry. Kovové části je výhodné po důkladném opláchnutí
nakonzervovat. Podrobné praktické zásady pro činnosti obsažené v části
11.5. uvádí příloha č. 4
11.6. Moření a mořičky osiv
Mořením se rozumí nanesení přípravku (mořidla) na povrch osiva či sadby.
Moření rozeznáváme suché, zvlhčené a kapalné podle toho v jaké formě se
mořidlo na povrch osiva nanáší a je-li tento povrch, například k lepšímu
ulpění mořidla, předem zvlhčen či nikoliv. Aplikačním zařízením jsou tzv.
mořičky osiv, které pracují buď kontinuálním nebo diskontinuálním
(vsázkovým) způsobem.
U kontinuální mořičky je regulován přísun osiva do mořící komory na vstupu
většinou změnou průřezu vstupního otvoru a v závislosti na množství osiva je
do mísící komory dávkován i přípravek buď jako koncentrát nebo jako
předem připravený mořící roztok. Osivo je uváděno do pohybu zpravidla
míchacím šnekem, který funguje i jako dopravník a je míseno s mořidlem.
Na výstupu z mořící komory by již mělo být každé semeno dostatečně
pokryto přípravkem tak, aby byla zajištěna jeho biologická účinnost. Tyto
64
mořičky nejsou vhodné
k mechanickému poškození.
k moření
osiv
luskovin
náchylnějších
Mořící komora diskontinuální mořičky je nejprve naplněna přesně
odměřeným množstvím osiva, které se potom uvede do pohybu pomocí
míchacího zařízení. Postupně se přidává opět přesně odměřené množství
mořidla. Po nastaveném časovém intervalu promíchávání osiva s mořidlem
dojde k vyskladnění namořeného osiva z komory. Výkonnost mořičky je
přímo závislá na objemu mořící komory, čas pro namoření jedné vsázky je
zpravidla konstantní. Moření je šetrnější k osivu a bývá také rovnoměrnější
v namoření jednotlivých semen.
Úspěch moření je závislý v první řadě na vhodně zvoleném mořícím
přípravku, na dodržení jeho dávkování a v neposlední řadě na kvalitě
přípravy osiva, které musí být bez mechanického poškození, prachu, zbytků
osin, plev a dalších nečistot.
11.7. Rozmetadla a poprašovače
Použití aplikátorů této skupiny není speciálně upraveno zákonnými normami
v oblasti rostlinolékařské péče. Využití například rozmetadel průmyslových
hnojiv k aplikaci granulovaných přípravků proti hlodavcům je podmíněno
dodržením všeobecných předpisů pro bezpečnost a ochranu zdraví.
Bezpodmínečně nutné je dodržovat doporučení výrobce přípravku uvedené
v etiketě.
11.8. Kontrolní testování
11.8.1. Předmět kontrolního testování
Institut povinného kontrolního testování mechanizačních prostředků na
ochranu rostlin byl zaveden do právního systému České republiky v souladu
s požadavky právních norem EU. V současné době je upraveno testování
mechanizačních prostředků na ochranu rostlin zákonnými předpisy (zákon č.
326/2004 Sb., vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na
ochranu rostlin v platném znění a ČSN EN 13790). Kontrolní testování má za
úkol zajistit pro aplikaci přípravků používání funkčně způsobilých strojů
nezpůsobujících nadměrnou zátěž životního prostředí, negativně
neovlivňujících účinnost přípravků a zaručujících jejich správné dávkování
a distribuci na cílovou plochu. Splnění těchto požadavků nesporně přináší
také ekonomické zefektivnění využití otestovaných strojů.
Povinnému kontrolnímu testování podléhají všechny mechanizační
prostředky určené k aplikaci přípravků, které jsou používány v rámci
65
podnikání s výjimkou skupiny strojů vymezených v kapitole 11.1. Všechny
ostatní mechanizační prostředky na ochranu rostlin, které používají
podnikatelé v rámci svého podnikání, je nutné podrobit nejméně jednou
kontrolnímu testování. Tzn., že polní postřikovače, rosiče, mořičky,
letecká aplikační zařízení a zařízení k aplikaci přípravků na železnici
musejí být nejméně jedenkrát za tři roky zkontrolovány
U mechanizačních prostředků, kterými podnikatel za sezónu ošetří i několik
tisíc hektarů nebo namoří stovky tun osiva, je vhodné i ekonomicky přijatelné
provádět jejich testování před každou sezónou, čímž lze nahradit předsezónní
prohlídky stroje. V případě pořízení nového postřikovače, rosiče nebo
mořičky osiv musí jejich provozovatel provést otestování do dvou let od
jejich uvedení do provozu.
11.8.2. Místo kontrolního testování
Provádět kontrolní testování mohou osoby, kterým byla vydána koncesní
listina s předmětem podnikání „Kontrolní testování mechanizačních
prostředků na ochranu rostlin“ tzv. provozovny kontrolního testování.
Podmínkou pro vydání takové koncesní listiny je kladné stanovisko oddělení
mechanizace SRS. Právnická (resp. fyzická) osoba s příslušným
živnostenským oprávněním pak provádí kontrolní testování zcela samostatně,
bez dalších omezení ze strany státní správy, pouze s přihlédnutím
k podmínkám, které jí ukládá koncesní listina. Tyto podmínky jsou do
koncesní listiny přeneseny ze stanoviska SRS a týkají se zvláště rozsahu
kontrolního testování (ne každá provozovna smí současně testovat rosiče,
postřikovače i mořičky, případně další zařízení podléhající této povinnosti),
dodržování technologického postupu testování a označování a evidence
otestovaných strojů, využívání vyhovujících zkušebních zařízení, pomůcek
a zabezpečení vhodných krytých prostorů pro výkon kontrolního testování,
aby nebylo ovlivněno povětrnostními podmínkami.
Pokud dojde k případnému porušení těchto podmínek, má místně příslušný
živnostenský úřad právo na základě podnětu SRS k odejmutí vydané
koncesní listiny a tím znemožnění dalšího podnikání v kontrolním testování.
Z uvedeného vyplývá, že osoba provádějící kontrolní testování není nijak
státem vázána, co se týče ceny testování, platebních podmínek atd. Je
rámcově dán pouze rozsah a způsob provedení kontrolního testování, tedy
služby, kterou tato osoba za úplatu poskytuje.
Seznam provozoven poskytujících provádějících testování mechanizačních
prostředků na ochranu rostlin je zveřejněn na internetu SRS a bývá součástí
přehledu přípravků .
66
12. ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PRO ZACHÁZENÍ
S PŘÍPRAVKY
12.1. Odborná způsobilost pro zacházení s přípravky
Ustanovení § 86 zákona 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči stanoví
v odstavci 1:
„Fyzická nebo právnická osoba, která při podnikatelské činnosti přípravky
skladuje, prodává spotřebitelům, používá nebo přímo aplikuje a nebo
poskytuje poradenství, jímž se ovlivňuje používání přípravků (dále jen
„zacházení s přípravky“), musí mít výkon těchto činností zabezpečen odborně
způsobilou fyzickou osobou, která je u ní v zaměstnaneckém poměru nebo
jiném smluvním vztahu. Toto ustanovení se nevztahuje na drobný prodej
přípravků v malospotřebitelském balení“.
Toto ustanovení zakládá kvalitativně novou povinnost odborné způsobilosti
pro zacházení s přípravky. Stanoví princip odborně způsobilé fyzické osoby,
odpovědné za správné a bezpečné zacházení s přípravky, pomocnými
prostředky na ochranu rostlin, popřípadě biocidními přípravky (povolenými
pro použití v oblasti rostlinolékařské péče), v rámci podnikání při výkonu
příslušné odborné rostlinolékařské činnosti (§ 81 odst. 1 zákona 326/2004
Sb.)
Tato zákonná povinnost se tak vztahuje na široký okruh podnikatelů
v zemědělství včetně pěstebních specializací (zahradnických, ovocnářských,
chmelařských), producentů rozmnožovacího materiálu, lesnických pěstebních
podniků, živnostensky podnikajících osob (v oboru „ ošetřování rostlin,
rostlinných produktů, objektů a půdy“), popřípadě distributorů přípravků,
vykonávajících také poradenskou činnost v oblasti používání přípravků.
12.1.1. Odborně způsobilá osoba


odborně způsobilou fyzickou osobou je osoba s odbornou kvalifikací
rostlinolékaře (podle § 82 odst. 2 zákona 326/2005 Sb.) nebo
osoba, která má platné osvědčení o odborné způsobilosti pro zacházení
s přípravky, získané na základě úspěšně vykonané zkoušky před komisí
nebo po absolvování odborného kurzu správné praxe v ochraně rostlin
a bezpečného zacházení s přípravky a úspěšně vykonané zkoušky
v rámci tohoto kurzu.
Odborně způsobilou osobou v podmínkách menšího podniku typu rodinné
farmy, bude zpravidla (po osvědčení či prokázání dané odborné způsobilosti)
majitel nebo rodinný příslušník. V podmínkách středních a větších podniků
67
(zpravidla právnické osoby) příslušný zaměstnanec s určitým odborným
vzděláním a praktickými zkušenostmi v ochraně rostlin, podle zaměření
rostlinné produkce. Zákon připouští také možnost uzavření smluvního vztahu
s jinou odborně způsobilou osobou mimo zaměstnanecký poměr. Toto
smluvní ujednání však musí zavazovat obě strany k plnění povinností ze
zákona (ustanovení § 86 odst. 3 zákona 326/2004 Sb.).
12.1.2. Požadavky na znalosti osoby odborně způsobilé pro
zacházení s přípravky
Osoba odborně způsobilá pro zacházení s přípravky a k výkonu odborné
rostlinolékařské činnosti podle § 81 odst.1 písm. g) zákona 326/2004 Sb. (tj.
„řízení, popřípadě provádění ošetřování rostlin, rostlinných produktů, půdy,
objektů nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům“) musí prokázat
nezbytné znalosti a dovednosti:







vlastností hlavních skupin přípravků, jejich formulačních úprav
a nebezpečných vlastností chemických přípravků podle zvláštního
zákona (356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích)
rizika negativního působení přípravků na zdraví lidí, zvířat a jednotlivé
složky životního prostředí
praktických opatření k ochraně zdraví a bezpečnosti práce při zacházení
s přípravky
právních předpisů a předepsaných pracovních postupů k ochraně včel,
zvěře, ryb a vodních organismů a dalších necílových organismů při
aplikaci přípravků.
zásad správného použití přípravků z hlediska účinnosti ochranných
zásahů, kvality a zdravotní nezávadnosti ošetřených plodin
a skladovaných rostlinných produktů
právních předpisů pro správné a bezpečné skladování přípravků, pro
přepravu a nakládání s použitými obaly a ostatními kategoriemi
nebezpečných pesticidních odpadů (zákon 185/2001 Sb., o odpadech…)
zásad správného seřízení aplikační techniky a principů kontrolního
testování mechanizačních prostředků na ochranu rostlin
12.1.3. Základní povinnosti odborně způsobilé osoby
Osoba odborně způsobilá pro zacházení s přípravky (podle § 86 odst. 3
zákona 326/2004 Sb.):

odpovídá příslušné fyzické nebo právnické osobě, pro kterou vykonává
funkci odborně způsobilé osoby, za dodržování zásad správné praxe
v ochraně rostlin a bezpečného zacházení s přípravky, která omezují na
68
nejnižší míru rizika jejich vedlejších nepříznivých účinků na zdraví lidí,
zvířat a životní prostředí



zajistí každoročně proškolení osob, které budou přímo zacházet
s přípravky o výše uvedených pravidlech. O proškolení pořídí zápis
a zajistí jeho uchování po dobu nejméně 3 let
seznámí před zahájením prací s každým přípravkem osoby, které s ním
budou přímo zacházet, s vlastnostmi a účinky tohoto přípravku a se
způsoby jeho správného a bezpečného použití
může zastupovat osobu pro kterou vykonává tuto funkci při jednáních
s příslušnými orgány státní správy ve věcech použití přípravků
Uvedená právní úprava podle § 86 zákona 326/2004 Sb., zakládající
působnost odborně způsobilé fyzické osoby u příslušných subjektů
zacházejících s přípravky na ochranu rostlin nabyla účinnosti dnem 1. ledna
2006 (§ 97 tohoto zákona).
12.2. Odborná způsobilost pro nakládání s nebezpečnými
chemickými
látkami
a
chemickými
přípravky,
klasifikovanými jako vysoce toxické
Ustanovení § 44a zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví,
v úplném znění, a pozdějších předpisů upravuje požadavky na odbornou
způsobilost pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami
a chemickými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické.
Podle ustanovení § 44a), odst. 8 citovaného zákona, smějí osoby oprávněné
k podnikání, nakládat s chemickými látkami a chemickými přípravky,
klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s touto
kategorií nebezpečných přípravků, mají zabezpečeno příslušnou odborně
způsobilou fyzickou osobou podle citovaného zákona o ochraně veřejného
zdraví.
Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými
přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické se kromě osob s odbornou
kvalifikací podle § 44b), odst.1, písm. a), citovaného zákona považují dále:


osoby s odbornou kvalifikací rostlinolékaře podle § 96 zákona
326/2004 Sb., kterým se pozměňuje příslušné ustanovení zákona
o veřejném zdraví,
fyzické osoby, kterým bylo vydáno rozhodnutí o autorizaci (podle
zákona 157/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pro chemické látky
a chemické přípravky vysoce toxické, a to do doby skončení platnosti
rozhodnutí o autorizaci
69
V ostatních případech pro účely nakládání s vysoce toxickými přípravky
musí ten, kdo bude zabezpečovat tuto činnost pro osobu, která hodlá
skladovat, používat nebo jinak nakládat s přípravky této kategorie
nebezpečnosti, požádat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví
o přezkoušení a získat osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání
s nebezpečnými přípravky, klasifikovanými jako vysoce toxické (dále viz
kapitola 3. Zvláštní podmínky zacházení s nebezpečnými přípravky).
70
13. TOXIKOLOGIE
Předpisy, ze kterých vyplývají tyto povinnosti, se stále ještě poměrně často
obměňují a proto se nelze po delší době spoléhat na tyto podané informace.
Z předpisů jsou vybrány zejména definice nebezpečných vlastností
chemických látek a přípravků, které jsou převzaty z předpisů Evropské unie.
Skupiny látek uvedené v kapitole Speciální toxikologie, jsou vybrány na
základě Seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin a běžně
používaných látek a přípravků.
13.1. Nebezpečnost chemických látek a přípravků –
základní pojmy
13.1.1. Nebezpečnost
Nebezpečnost chemické látky (anglický termín „hazard“) je vlastnost
látky způsobovat škodlivý účinek na zdraví člověka či na životní prostředí. Je
to vlastnost "vrozená" dané látce. Projeví se však pouze tehdy, je-li člověk
(nebo životní prostředí) vystaven (exponován) působení této látky.
13.1.2. Riziko
Pojem „riziko“ (anglický termín „risk“) vyjadřuje pravděpodobnost, s níž za
určitých definovaných podmínek expozice dojde k projevu škodlivého
účinku. Synonymem pojmu riziko (u chemických látek) je „očekávaná
odpověď“, očekávaná pravděpodobnost účinku, míra nebezpečnosti.
Nebezpečí je charakterizováno klasifikací látky, t.j. přiřazením určité
nebezpečné vlastnosti (toxická, žíravá apod. – vyjádřená obrazovým
symbolem, písmenem a slovní charakteristikou), riziko je vyjadřováno
R-větami (rizikové věty upřesňující způsob ohrožení - nebezpečná při
požití, nadýchání, ....).
13.1.3. Vyjadřování toxicity
V toxikologii se používá k vyjádření toxicity látek tzv. střední smrtící
dávka, označovaná jako LD50 (letální dávka). Je to nejmenší dávka, po které
uhyne 50% testovaných zvířat během stanovené doby pokusu (proto index
50). Udává se v jednotkách hmoty (miligram - mg) na jednotku živé hmoty
testovaného zvířete (kilogram - kg), např. 10 mg/kg.
71
Látka je tím toxičtější, čím nižší je její číselná hodnota LD50. Ze dvou látek
je toxičtější ta látka, která má LD50 1 mg/kg oproti látce, která má LD50 10
mg/kg. Uvádí se druh testovaného zvířete (myš, krysa, pes atd.) a způsob
podání látky (zažívacím, dýchacím ústrojím, na kůži a pod.).
Pro koncentrace v ovzduší se používá pojem smrtelná neboli letální
koncentrace
- LC50. Znamená střední smrtelnou (smrtnou, letální)
koncentraci při inhalační
expozici, tedy nejnižší koncentraci látky
v ovzduší, která způsobí za definovanou dobu smrt 50% pokusných zvířat.
Udává se v miligramech (příp. v mikrogramech) na litr nebo krychlový,
kubický metr vzduchu, a údajem o délce expozice (zpravidla 4 hod.).
Koncentrace se mohou rovněž udávat v hodnotách ppm (zkr. pro angl. výraz
pars per million = 1:100000). 1 ppm označuje tedy 1 díl znečištěnin na
1 milion dílů substance; 1 ppm = 0,0001 %.
Údaje o toxicitě získané na zvířatech nelze mechanicky přenášet na člověka,
ale pro orientaci je možné hodnotu LD 50 přepočítat na průměrnou tělesnou
váhu člověka, tj. 70 kg. Z toxicity látek vychází i nejvyšší přípustné
koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Jsou stanovovány pro pracovní
i pro venkovní ovzduší.
Hodnoty LD50, LC50 (pro myš, krysu apod.) slouží jako hlavní kriteria pro
klasifikaci látek do skupin: vysoce toxická, toxická, zdraví škodlivá látka.
Hodnoty pro ryby, řasy, dafnie a jiné organismy slouží jako kriterium pro
zařazení do skupiny látek nebezpečných životnímu prostředí.
S hodnotami LD50, LC50 se setkáváme v bezpečnostních listech látek
a přípravků v kapitole 11 - toxikologické informace, a v kapitole 12 ekotoxikologické informace.
13.2. Nebezpečné vlastnosti chemických látek a přípravků
Při práci v ochraně rostlin je největší nebezpečí z působení chemických látek
a přípravků. Proto je třeba znát jejich nebezpečné vlastnosti.
Pro klasifikaci chemických látek a přípravků se používá několik systémů.
Nejdůležitější systém definic nebezpečných vlastností byl vytvořen pro běžné
způsoby zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (výroba,
nákup, skladování, používání apod.). Tímto systémem definic se proto další
text převážně zabývá.
72
Většině nebezpečných vlastností je přiřazen obrazový symbol a písmenné
označení. Charakteristika látky či přípravku je dále doplněna tzv. R-větami
(rizikové věty upřesňující způsob ohrožení).
Definice tohoto systému nebezpečných vlastností byly do českého právního
systému převzaty z předpisů Evropské unie. V současné době jsou uvedeny
v zákoně 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, a
v prováděcí vyhlášce č.232/2004 Sb.:
a) výbušné: pevné, kapalné, pastovité nebo gelovité látky a přípravky, které
mohou exotermně reagovat i bez přístupu vzdušného kyslíku, přičemž rychle
uvolňují plyny, a které, pokud jsou v částečně uzavřeném prostoru, za
definovaných zkušebních podmínek detonují, rychle shoří nebo po zahřátí
vybuchují.
Písmeno E odvozeno od anglického názvu explosive.
Grafický symbol:
E
výbušný
Základní R-věty:
R 2: Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných
zdrojů zapálení
R 3: Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných
zdrojů zapálení
b)oxidující: látky a přípravky, které vyvolávají vysoce exotermní reakci ve
styku s jinými látkami, zejména hořlavými,
Grafický symbol:
O
oxidující
73
Základní R-věty:
R 7: Může způsobit požár
R 8: Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár
R 9: Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem
Hořlaviny:
Hořlaviny se klasifikují jednak podle zákona č.356/2003 Sb., dále podle ČSN
65 0201 Hořlavé kapaliny. Podle této ČSN se řídí zejména hasiči.
Označení písmenem F odvozeno od anglického názvu flame = plamen.
c) extrémně hořlavé: kapalné látky a přípravky, které mají extrémně nízký
bod vzplanutí a nízký bod varu, a nebo plynné látky a přípravky, které jsou
hořlavé ve styku se vzduchem při pokojové teplotě a tlaku.
Tato klasifikace odpovídá klasifikaci „extrémně hořlavá kapalina“ podle
ČSN 65 0201.
Grafický symbol:
F+
extrémně hořlavý
Základní R-věta:
R 12: Extrémně hořlavý
d)vysoce hořlavé
1. látky a přípravky, které se mohou samovolně zahřívat a nakonec se
vznítí ve styku se vzduchem při pokojové teplotě bez jakéhokoliv
dodání energie,
2. pevné látky a přípravky, které se mohou snadno zapálit po krátkém
styku se zdrojem zapálení a které pokračují v hoření nebo vyhořely
po jeho odstranění,
3. kapalné látky a přípravky, které mají velmi nízký bod vzplanutí,
Tato vlastnost odpovídá přibližně I. třídě hořlavosti podle ČSN 65
0201
4. látky a přípravky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem
uvolňují vysoce hořlavé plyny v nebezpečných množstvích.
74
Grafický symbol:
F
Vysoce hořlavý
Základní R-věty:
R 11: Vysoce hořlavý
R 15: Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny
R 17: Samovznětlivý na vzduchu
e) hořlavé: kapalné látky nebo přípravky, které mají nízký bod vzplanutí.
Tato vlastnost odpovídá přibližně II. třídě hořlavosti podle ČSN 65 0201.
Jediná skupina nebezpečných látek, která nemá výstražný grafický symbol.
Látky a přípravky jsou označeny pouze R-větou
R 10: Hořlavý
Látky a přípravky zařazené podle ČSN 65 0201 do III. nebo IV. třídy
hořlavosti nejsou považovány za nebezpečné ve smyslu zákona č.356/2003
Sb.
Toxické látky
f) vysoce toxické, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i
ve velmi malém množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví
nebo smrt,
Tato vlastnost odpovídá dřívější kategorii zvláště nebezpečných jedů.
Takto klasifikované přípravky nejsou určeny pro prodej spotřebitelům!
75
Grafický symbol:
T+
vysoce toxický
Základní R-věty:
R 26:
R 27:
R 28:
R 39:
Vysoce toxický při vdechování
Vysoce toxický při styku s kůží
Vysoce toxický při požití
Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků
g) toxické, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou i v malém
množství způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt,
Tato vlastnost odpovídá dřívější kategorii ostatních jedů.
Grafický symbol:
T
toxický
Základní R-věty:
Toxický při vdechování
Toxický při styku s kůží
Toxický při požití
Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků
(při akutním působení – poruchy funkce některých orgánů)
R 48: Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví
(např. chlorované uhlovodíky - poškození nervového systému, jater,
benzen - chronické působení na krvetvorbu,
anilin a jeho deriváty - poškození krvetvorby, jater, nervů,
deriváty kumarinu - poruchy srážlivosti krve)
R 23:
R 24:
R 25:
R 39:
76
h) zdraví škodlivé, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou
způsobit akutní nebo chronické poškození zdraví nebo smrt,
Jedná se o látky a přípravky s mírnějšími účinky než jsou u látek a přípravků
toxických.
Grafický symbol:
Xn
zdraví škodlivý
Základní R-věty:
R 20: Zdraví škodlivý při vdechování
R 21: Zdraví škodlivý při styku s kůží
R 22: Zdraví škodlivý při požití
R 65: Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic
(Používá se u kapalných látek a přípravků, které vzhledem ke své
nízké viskozitě představují nebezpečí pro dýchací orgány člověka ropné produkty, ředidla, rozpouštědla, terpentýn, petrolej, saponáty)
R 68: Možné nebezpečí nevratných účinků
R 48: Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví
Látky žíravé
i)žíravé, které při styku s živou tkání mohou způsobit její zničení,
odpovídá dřívější kategorii žíraviny.
Písmenné označení C odvozeno od názvu corrosive = korozivní.
77
Grafický symbol:
C
žíravý
Základní R-věty:
R 35 Způsobuje těžké poleptání
R 34 Způsobuje poleptání
j)dráždivé, látky nebo přípravky, které mohou při okamžitém, dlouhodobém
nebo opakovaném styku s kůží nebo sliznicí vyvolat zánět a nemají žíravé
účinky
Grafický symbol:
Xi
dráždivý
Základní R-věty:
R 38: Dráždí kůži
(vyvolává zánět, podráždění způsobené odmaštěním)
R 36: Dráždí oči
R 41: Nebezpečí vážného poškození očí
R 37: Dráždí dýchací orgány
Látky sensibilizující
k)senzibilizující: látky nebo přípravky, které jsou schopné při vdechování,
požití nebo při styku s kůží vyvolat přecitlivělost, takže při další expozici
dané látce nebo přípravku vzniknou charakteristické nepříznivé účinky;
látky vyvolávající alergie (astma, rýma, kontaktní dermatitida, kontaktní
kopřivka).
78
Grafický symbol:
Xn
Zdravíškodlivý
Základní R-věty:
R 42: Může vyvolat senzibilizaci při vdechování
R 43: Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží
Látky s pozdními účinky
Samostatnou kapitolou jsou tzv. pozdní účinky na zdraví – karcinogenita,
mutagenita a toxicita pro reprodukci. Působí je látky, jejichž účinky se
projevují pozorovatelným účinkem až po dlouhém časovém odstupu od
počátku expozice, resp. od jejího ukončení. Časový odstup může obnášet
i desítky let.
U těchto tří vlastností rozlišujeme tři stupně nebezpečnosti - kategorie:
1. prokázané (prokázáno u člověka),
2. podezřelé (prokázáno jen u zvířat),
3. potencionální (podle některých pokusů - není ověřeno)
l)karcinogenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou
vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu rakoviny,
Účinky karcinogenní mohou být vyvolány různými příčinami,
chemickými látkami nebo zářením.
Chemické karcinogeny jsou chemické látky, které mohou být příčinou
nebo jednou z příčin vzniku zhoubných nádorů. Jejich účinek je vysloveně
pozdní (od počátku expozice do projevů onemocnění mohou uplynout
i desítky let).
Nádory, které mají svůj původ v expozici chemickým karcinogenům, se
většinou nedají odlišit od nádorů vzniklých z neznámých příčin.
Karcinogeny 1.kategorie jsou látky, o nichž je známo, že jsou karcinogenní
pro člověka. Existuje průkazná souvislost mezi expozicí člověka látkou
a vznikem rakoviny (prokázané karcinogeny).
79
Karcinogeny 2.kategorie jsou látky, na něž je třeba pohlížet, jako by byly
karcinogenní pro člověka (podezřelé karcinogeny). Existují dostatečné
důkazy dovolující závažný předpoklad, že expozice člověka látce může mít
za následek vznik karcinomu, obvykle na základě:
- příslušných dlouhodobých studií na zvířatech (obvykle na dvou druzích
zvířat),
- jiných závažných informací.
Grafický symbol pro 1. a 2.kategorii:
T
toxický
Základní R-věty pro 1. a 2. kategorii:
R 45: Může vyvolat rakovinu
R 49: Může vyvolat rakovinu při vdechování
Karcinogeny kategorie 3 jsou látky, které mohou u lidí vyvolat obavy
vzhledem k možným karcinogenním účinkům. Existují některé důkazy na
základě příslušných studií na zvířatech, nejsou však dostačující pro zařazení
látky do kategorie 2 (potencionální karcinogeny).
Grafický symbol pro 3.kategorii:
Xn
zdraví škodlivý
80
Základní R-věta pro 3. kategorii:
R 68: Možné nebezpečí nevratných účinků
m) mutagenní, které po vdechnutí, požití nebo proniknutí kůží mohou vyvolat
nebo zvýšit četnost výskytu genetických poškození,
Mutagenní látky způsobují změnu genetického kódu buněk. Mutace je
trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v organismu,
jež má za následek změnu znaků organismu. Změny mohou zahrnovat
jednotlivý gen, blok genů, nebo celý chromosom.
Mutace vznikají v buňkách různých tkáních. Může tak vzniknout klon
buněk, který způsobí vznik zhoubného nádoru. Postihne-li mutace pohlavní
buňky, může se přenášet na další generace.
Mutageny 1.kategorie: pro zařazení látky do kategorie 1 jsou zapotřebí
pozitivní důkazy z epidemiologických studií mutace u lidí. Příklady těchto
látek nejsou v současné době známé.
Mutageny kategorie 2: Pro zařazení do této kategorie jsou zapotřebí
pozitivní výsledky testů, vykazujících mutagenní účinek v zárodečných
buňkách savců.
Grafický symbol:
T
toxický
Základní R-věta:
R 46: Může způsobit poškození dědičných vlastností
Mutageny kategorie 3: Pro zařazení do této kategorie jsou zapotřebí
pozitivní výsledky testů, vykazujících mutagenní účinek v zárodečných
buňkách savců při pokusech „ve zkumavkách“ (in vitro).
81
Grafický symbol:
Xn
Zdraví škodlivý
Základní R-věta:
R 68: Možné nebezpečí nevratných účinků
n)toxické pro reprodukci, které mohou vyvolat nebo zvýšit četnost výskytu
nedědičných poškození potomků, poškození reprodukčních funkcí nebo
schopností reprodukce muže nebo ženy.
Pojem toxický pro reprodukci zahrnuje jak nepříznivé ovlivnění mužské
a ženské plodnosti (fertility), tak vznik nedědičného poškození plodu
(fetální toxicita). Lze tedy rozlišovat dvě skupiny:
nepříznivé účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost
zahrnují nepříznivé účinky na libido, sexuální chování, aspekty
tvorby a vývoje spermií a vajíčka, nebo na hormonální aktivitu
a fyziologickou
odezvu, které by
mohly interferovat
s rozmnožovací kapacitou, samotným oplodněním nebo vývojem
oplodněného vajíčka, včetně implantace.
2. nepříznivé účinky na mužskou nebo ženskou reprodukční schopnost
zahrnují nepříznivé účinky na libido, sexuální chování, aspekty
tvorby a vývoje spermií a vajíčka, nebo na hormonální aktivitu
a fyziologickou
odezvu, které by
mohly interferovat
s rozmnožovací kapacitou, samotným oplodněním nebo vývojem
oplodněného vajíčka, včetně implantace.
Embryotoxické látky mohou poškodit plod, a to někdy již
v dávkách, které ještě nepoškozují zdraví matky. Jejich účinky se
mohou projevit již během těhotenství nebo až po narození. Některá
poškození plodu nejsou slučitelná s jeho dalším vývojem a životem
a končí potratem nebo smrtí plodu. Narozený jedinec však také
může být zdánlivě normální a důsledky jeho postižení se projeví až
v pozdějším věku.
1.
Zařazení sloučeniny do kategorie 1 z hlediska účinků na fertilitu nebo
toxicitu pro vývoj, je založeno na epidemiologických údajích. Zařazení do
82
kategorie 2 nebo 3 je založeno především na základě údajů získaných na
zvířatech.
Grafický symbol pro kategorie 1 a 2:
T
toxický
Základní R-věty pro kategorie 1 a 2:
R 60: Může poškodit reprodukční schopnost
R 61: Může poškodit plod v těle matky
Grafický symbol pro kategorii 3:
Xn
Zdraví škodlivý
Základní R-věty pro kategorii 3:
R 62: Možné nebezpečí poškození reprodukční schopnosti
R 63: Možné poškození plodu v těle matky
Látky nebezpečné pro životní prostředí
Základním cílem této klasifikace je upozornit uživatele na nebezpečí
plynoucí z přítomnosti látek pro ekosystémy. Látky a přípravky se klasifikují
na základě výsledků zkoušek.
83
o)nebezpečné pro životní prostředí, látky nebo přípravky, které při vstupu do
životního prostředí představují nebo mohou představovat okamžité nebo
pozdější nebezpečí pro jednu nebo více složek životního prostředí.
Grafický symbol:
N
nebezpečný pro životní prostředí
Pro účely klasifikace a označování a s ohledem na současný stav znalostí se
látky dělí do dvou skupin na základě akutních a dlouhodobých účinků ve
vodních systémech, nebo akutních a dlouhodobých účinků v ostatních
systémech.
Vodní prostředí:
Kriterii jsou zejména nebezpečnost pro ryby, dafnie, řasy, rozložitelnost ve
vodním prostředí.
Základní R-věty:
R 50: Vysoce toxický pro vodní organismy
R 51: Toxický pro vodní organismy
R 52: Škodlivý pro vodní organismy
R 53: Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Ostatní prostředí:
Základní R-věty:
R 54: Toxický pro rostliny
R 55: Toxický pro živočichy,
R 56: Toxický pro půdní organismy
R 57: Toxický pro včely
R 58: Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí
R 59: Nebezpečný pro ozónovou vrstvu
84
13.3. Jiné systémy definic nebezpečných vlastností
Nebezpečné vlastnosti mohou být definovány i poněkud odlišně. Předpisy
o přepravě nebezpečných věcí (např. Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě
nebezpečných věcí – ADR) definují nebezpečnost více s ohledem na průběh havárií než podle
vlivu na člověka (např. nemají kategorie látek škodlivých zdraví, dráždivých, apod.). Rovněž
předpisy o odpadech definují nebezpečné vlastnosti poněkud jiným způsobem.
I obrazové symboly pro přepravu se liší od symbolů používaných na
etiketách přípravků. Používají se pro označení přepravních obalů. Liší se tím,
že mají tvar diamantu (čtverec postavený na špičku) a vlastní piktogram
(obrázek) je umístěn v horní části diamantu.
13.4. Rizikové práce
13.4.1. Hodnocení rizika
Každý zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví
zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života
a zdraví. Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních
a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z
opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je
nebo alespoň minimalizovat.
Nezbytným předpokladem pro zjištění míry ohrožení zdraví je podrobná
charakteristika pracoviště a prací, včetně faktorů pracovního prostředí. Na
hodnocení pracoviště z hlediska možného ohrožení zdraví by se měl podílet i
lékař zajišťující pracovně lékařskou péči.
13.4.2. Kategorizace
U faktorů pracovního prostředí se posuzuje vliv na zdraví zaměstnanců.
Podle jejich rizikovosti a podle míry jejich výskytu se práce zařazují do jedné
ze čtyř kategorií.
Zařazení prací do kategorií (kategorizace) vyjadřuje souhrnné hodnocení
úrovně zátěže zaměstnance a úrovně zabezpečení jeho ochrany.
1. kategorie = 1.stupeň zátěže – minimální zdravotní riziko – faktor se při
výkonu práce nevyskytuje nebo je zátěž faktorem minimálním, z hlediska
expozice faktoru optimální pracovní podmínky (zdravotní riziko minimální
i pro hendikepované osoby, vliv faktoru je ze zdravotního hlediska
nevýznamný);
85
2. kategorie = 2. stupeň zátěže – únosná míra zdravotního rizika – ze
zdravotního hlediska je míra zátěže faktorem únosná, úroveň zátěže a faktorů
nepřekračuje limity stanovené předpisy (vliv faktoru je akceptovatelný pro
zdravého člověka, nelze vyloučit nepříznivý účinek faktoru na zdraví
u vnímavých jedinců);
3. kategorie = 3. stupeň zátěže – významná míra zdravotního rizika –
úroveň zátěže překračuje stanovené limitní hodnoty expozice (zátěže), na
pracovištích je nutná realizace náhradních technických a organizačních
opatření (nelze vyloučit negativní vliv na zdraví pracovníků);
4. kategorie = 4. stupeň zátěže – vysoká míra zdravotního rizika – úroveň
zátěže vysoce překračuje stanovené limitní hodnoty expozice, na pracovištích
musí být dodržován soubor preventivních opatření (častěji dochází
k profesionálnímu poškození zdraví; nezahrnuje havarijní situace)
13.4.3. Rizikové práce
Při práci s chemickými látkami a přípravky jsou rizikovými pracemi ty
práce, při nichž je zvýšené ohrožení nemocí z povolání, průmyslovými
otravami nebo jiným poškozením zdraví. Zda daná práce bude riziková,
určuje orgán ochrany veřejného zdraví. Automaticky se za rizikové práce
považují práce, které byly zařazeny do 3 nebo 4 kategorie (viz kap.3.2 –
kategorizace prací), ale za rizikové mohou být vyhlášeny i práce v kategorii 2
rozhodnutím Krajské hygienické stanice.
Z rozhodnutí, že práce jsou
zařazeny jako rizikové, vyplývá pouze a jen povinnost preventivních
periodických lékařských prohlídek ve stanovených intervalech a se
stanovenou náplní.
13.4.4. Nemoci z povolání
Nemoci z povolání jsou nemoci, které vznikají nepříznivým působením
chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů,
pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání.
Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým
působením chemických látek.
Nemocemi z povolání tedy mohou být uznány :
- akutní otravy
- nemoci z vyjmenovaných faktorů (z olova, cínu, z fyzikálních faktorů,
hluku apod., včetně nemocí infekčních.
86
Seznamy nemocí z povolání jsou v současné době uvedeny v nařízení
vlády č.290/1995 Sb.
Při uznávání otravy jako nemoci z povolání se nepřihlíží k tomu, zda látka je
klasifikována jako nebezpečná, ani zda práce je zařazena jako riziková.
Vztah mezi
pojmy "nebezpečná chemická
látka", "nemoc
z povolání" a "riziková práce tedy nejsou žádné. Tyto pojmy vzájemně
nesouvisí a každá tato kategorie má své vlastní předpisy.
13.5. Působení chemických látek na člověka
13.5.1. Expozice
Expozice v klasické toxikologii bývá ztotožňována s přijatou dávkou
(vnitřní expozice). Při hodnocení rizika expozice představuje "nabídku"
škodliviny, která zakládá vznik rizika.
Na velikost expozice při výkonu práce má vliv způsob používání látky,
uplatnění a účinnost technických a jiných ochranných opatření. Při expozici
má významnou roli způsob práce a chování pracovníka.
13.5.2. Způsob vstřebávání chemických látek do organismu
Expoziční vstup je cesta, kterou fyzikální, chemický nebo biologický faktor
vstupuje do organismu, místo, kde překonává jeho vnější hranice (inhalace,
požití, vstřebávání kůží). Vstupem škodliviny do organismu,
t.j.vstřebáváním, rozumíme pochod, kterým se látka dostane do krevního
oběhu. Škodliviny mohou vstupovat do organismu :
1. ústrojím zažívacím
Vstup se děje zpravidla nepřímo - ze špinavých rukou při jídle, pití nebo
kouření, nebo záměnou s látkami neškodnými. Polknutá látka je (již ze
žaludku a hlavně z dalších částí trávicí cesty - dvanáctník, tenké střevo,
tlusté střevo) vstřebávána v původní nebo pozměněné podobě.
Vstřebat se mohou jen látky, které jsou rozpustné ve vodě a
v trávicích šťávách. Látky nerozpustné nevyvolávají otravu (např.
nerozpustný síran barnatý je pro člověka netoxický, kdežto rozpustné
soli barya, jako chlorid a nebo uhličitan barya, jsou látky toxické).
87
Vstup škodlivin do organismu touto cestou
dodržováním základních zásad osobní hygieny.
lze prakticky
vyloučit
2. ústrojím dýchacím
Je to nejvýznamnější cesta vstupu škodlivin do organismu při pracovní
expozici. Škodlivina ve formě plynu (páry) nebo aerosolu (kapénky, nebo
pevné částice rozptýlené ve vzduchu) se dostává do plic a odtud je
vstřebávána. Množství vstřebané látky je závislé na její koncentraci ve
vdechovaném vzduchu a na objemu vdechnutého vzduchu (tedy na
tělesné námaze).
Plyny (páry) prostupují stěnou plicních sklípků do krve přímo, zatímco
aerosoly se vstřebávají tak, že jejich pevné částice jsou pohlceny
pohyblivými buňkami a jimi jsou zavlečeny stěnou plicních sklípků do
mízních cest a dále do krevního oběhu.
V plicních sklípcích se vstřebávají i částice aerosolů i látek špatně
rozpustných ve vodě, jako jsou např.některé sloučeniny olova. Cestou do
plic se mohou plyny (páry) rozpustit a kapénky i pevné částice zachytit
v hlenu, povlékajícím povrch dýchacích cest (nos, nosohltan, hrtan,
průdušky). S hlenem se dostanou pohybem řasinek, jimiž je opatřena
výstelka sliznice dýchacích cest, do nosohltanu. Odtud mohou být
spolykány a dostat se tak do ústrojí zažívacího. Při vstupu látky do
organismu cestou inhalační je proto třeba vždy uvažovat i o možnosti
vstupu cestou zažívací (zejména v případě vysokých koncentrací pevných
aerosolů).
Velikost "nabídky" látky dýchacím ústrojím je dána její koncentrací ve
vdechovaném vzduchu, dobou, po níž exponovaná osoba kontaminovaný
vzduch vdechuje a její plicní ventilací.
3. kůží a viditelnými sliznicemi
Některé látky plynné, kapalné i pevné mohou proniknout do organismu a vstřebat se
neporušenou
kůží a
sliznicemi. Souvisí
to do
značné míry
s jejich rozpustností v kožním tuku a potu. Vstřebávání je proto intenzivnější kůží
prohřátou, dobře prokrvenou, zpocenou. Může být usnadněno a urychleno současnou
přítomností dalších látek prostupujících snadno kůží (např. tuková rozpouštědla, tuky).
Nebezpečná může být kožní resorpce zejména z pracovního oděvu
nasáklého toxickou látkou. Vstup plynných látek nebo jejich aerosolů do
organismu kůží může významně ovlivnit expozici zpravidla tehdy, jde-li
o biologicky vysoce účinné látky, které mohou i v malé dávce vyvolat
otravu (např. organofosfáty).
88
13.5.3. Otravy
Otrava je porucha zdraví způsobená škodlivinou vstřebanou do organismu.
Otravy mohou být různě závažné až smrtelné. Otravy dělíme podle vzniku
na akutní a chronické.
Otrava akutní je poškození zdraví chemickou škodlivinou vzniklé v průběhu
expozice nebo v krátké době po jejím ukončení. Jsou to tedy otravy, k nimž
došlo po jediném (jednorázovém) proniknutí škodliviny do organismu.
Nerozhoduje, zda příznaky otravy se objeví hned nebo až po nějaké době (po
době latence) a jsou-li lehké nebo těžké.
Otrava chronická je poškození zdraví vzniklé po delší době expozice,
v jejímž průběhu dochází buď ke kumulaci toxické látky v organismu nebo
ke kumulaci účinků, které jsou důsledkem opakovaného působení dané
látky na kritické orgány.
Jsou to tedy otravy, které vznikají po mnohonásobně opakovaném podání
malých dávek jedu, z nichž žádná sama o sobě akutní otravu nevyvolá.
Příznaky se objevují plíživě, postupně.
Rychlost projevení se otravy, její závažnost, průběh a léčení závisí na
druhu škodliviny, její toxicitě, množství látky, které se do organismu
vstřebalo, době působení (expozici), tělesné váze, věku a zdravotním stavu
postiženého, teplotě vnějšího prostředí a dalších faktorech.
13.6. Účinky chemických látek na lidský organismus
a jejich projevy
Škodliviny lze orientačně rozdělit podle způsobu účinku na organismus, tj.
podle toho, jak a na co v těle působí. Projevy jednotlivých vlastností
(způsobů účinku) jsou pro tyto vlastnosti charakteristické.
a) účinky dráždivé
Dráždění pokožky se projeví zarudnutím, svěděním nebo pálením, případně
otoky.
Dráždění očí se projeví zarudnutím, slzením.
Dráždění dýchacích cest se projevuje kašlem, kýcháním, až rýmou.
89
Dráždění při požití látek se projeví pálením v dutině ústní, bolestmi za hrudní
kostí, bolestí žaludku.
b) účinky alergizující (senzibilizující)
Při opakovaném styku s nějakou látkou může vzniknout přecitlivělost
organismu na danou látku (mnohdy až i po dvaceti letech). Přecitlivělost
má za následek, že organismus při dalším
styku s látkou reaguje
nepřiměřeně na dávky, které u nepřecitlivělých osob žádnou odezvu
nevyvolávají. Odezvou jsou obvykle astmatické stavy, kožní onemocnění
(ekzémy), případně otoky.
c) účinky dusivé ( pocit dušení, nedostatku vzduchu, pak bezvědomí,
případně smrt), mohou být způsobeny
- vytěsněním kyslíku z vdechovaného vzduchu nějakým
nedýchatelným plynem,
- snížením možnosti přestupu kyslíku z plic do krve (např. při
vzniku plicního otoku),
- ztížením přenosu kyslíku z plic do tkání (blokováním krevního
barviva - hemoglobinu např. oxidem uhelnatým),
- znemožněním využití kyslíku ve tkáních (blokováním tkáňového
dýchání např. oxidem uhelnatým nebo kyanovodíkem),
d) účinky na nervový systém - "jedy nervové":
Účinky na nervový systém mohou být buď tlumivé (narkotické) nebo
dráždivé (excitační), u některých látek je nejprve stadium excitační, pak
útlum.
Narkotické účinky se projevují únavou, ospalostí, bolestmi hlavy, závratěmi,
po delší době nebo při větší dávce dochází k bezvědomí až k ochrnutí
dýchání a selhání srdeční činnosti.
Dráždivé účinky se projevují vzrušeností, neklidem, později úzkostí, třesem
až křečemi.
Kombinované účinky se nejprve projeví excitační stadium – vzrušenost,
hyperaktivita, pak následuje stadium narkotického působení. Typickou látkou
s takto kombinovaným účinkem je etylalkohol.
e) účinky na zažívací systém
Projevují se nevolnostmi, zvracením, průjmy, záněty sliznic až tvorbou vředů
s krvácením.
f) účinky na játra - jaterní jedy (hepatotoxické látky),
90
Projevují se nechutenstvím, později žloutenkou, v těžkých případech až
selhání jater s následnou smrtí.
g) účinky na močový systém - (nefrotoxické)
Mohou se projevit záněty močového měchýře nebo močových cest,
závažnější je poškození funkce ledvin, které se projeví omezením až zástavou
tvorby moče, hromaděním škodlivých zplodin metabolismu, otoky až smrtí
v důsledku urémie.
h) účinky na krev a krvetvorný systém,
Mohou se projevit zničením červených krvinek (hemolýza) s následnou
žloutenkou, nebo poruchami krvetvorby s následnou chudokrevností
(chronické účinky).
i) účinky na srdce a cévní systém.
Některé látky rozšiřují cévy, mění krevní tlak, může však dojít i k poškození
srdečního svalu (např. z nedostatečného prokrvení).
Účinek většiny škodlivých látek je kombinovaný.
91
14. PRVNÍ POMOC
První pomoc je soubor jednoduchých opatření, jejichž účelem je záchrana
života nebo zlepšení stávajícího postižení zdraví.Pro správné poskytnutí
první pomoci je nutná základní znalost resuscitační techniky, rychlá orientace
záchrance a schopnost improvizace.Nesmíme zapomenout i na základní
technická opatření jako je např. vypnutí elektrického proudu, vyproštění
postiženého, atp.
K poskytnutí první pomoci jsou nezbytné i základní prostředky a pomůcky,
jako přikrývky nebo jiné textilie, které zabrání prochladnutí postiženého.atp.
Jednou ze základních potřeb je dostatek vody ( minimální pohotovostní
potřeba pro první pomoc je cca 10 l na osobu).
Další pomůcky jsou součástí lékárničky. Ta musí být na místě práce se
škodlivinami a její obsah se odvíjí od používaných škodlivin.
14.1. Obecné zásady
Správný postup při poskytování první pomoci můžeme rozdělit do čtyř fází:
I.
II.
III.
IV.
Rychlá orientace
Přerušení expozice
Kontrola stavu postiženého
Předání do lékařské péče
14.1.1. Rychlá orientace:
Situaci je nutno vždy posuzovat z ohledem na :
a) posouzení vlastní bezpečnosti a bezpečnosti postiženého
Vlastní bezpečnost chráníme především při vstupu do zamořeného prostoru.
Nikdy nevstupujeme bez vhodné ochrany ( dýchací přístroj, maska
s příslušným filtrem) a jištění dalším pracovníkem, který situaci sleduje a je
schopen přivolat další pomoc.
Rovněž při manipulaci s potřísněným oděvem nebo předměty chráníme
pokožku zejména rukou vhodnými osobními ochrannými pracovními
pomůckami ( gumové rukavice)
b) zachování vitálních funkcí postiženého ( dýchání, krevní oběh,
vědomí)
92
V případě, že postižený nemá zachovány vitální funkce, je nutno přikročit
k neodkladné resuscitaci ( oživování) . Pokud postižený nedýchá , tak
zahájíme dýchání z úst do úst, pokud nemá zachován krevní oběh, tak
provádíme nepřímou masáž srdce ( bez přísunu kyslíku odumírají
mozkové buňky již za 3 – 5 minut a dochází k nevratnému poškození
mozku!!!!! )
Při bezvědomí je nutno uložit postiženého do stabilizované polohy.
Při otravách je nutno především zjistit jaká látka otravu způsobila, jaká byla
cesta vstupu látky do organismu a kdy k otravě došlo. Tyto údaje jsou nutné
k provedení adekvátní první pomoci. Čas otravy hraje roli např. při vyvolání
zvracení, protože po hodině se již látka v žaludku nenachází a zvracení by
nemělo požadovaný efekt.
V případě nejistoty je možno se obrátit na Toxikologické informační
středisko, Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2, telefon. 224 919 293 nebo 224 915
402.
14.1.2. Přerušení expozice
Přerušení expozice se vždy řídí způsobem, jakým k otravě došlo a stavem
postiženého
( jednotlivé postupy v dalším textu).
14.1.3. Kontrola stavu postiženého
O postiženého se postaráme až do příchodu lékaře. Chráníme jej před
prochladnutím, uklidňujeme, chráníme před poraněním v důsledku např.
křečí. Pokud je v bezvědomí, tak vhodnou polohou ( stabilizovaná poloha)
zabráníme vdechnutí zvratků a při zástavě krevního oběhu nebo dýchání
provedeme neodkladně resuscitaci ( oživování).
Při otravách chemickými látkami k první pomoci podáváme pouze vodu (
mléko, bílky, alkohol či léky nejsou vhodné) . Jednak je nemáme vždy ihned
k dispozici a jednak můžeme bez potřebných znalosti stav postiženého
zhoršit.
Pamatujme si , že při poskytování první pomoci je nutná rychlost.
Postiženému rovněž nedovolíme pokračovat v práci či odejít domů bez
lékařského vyšetření. Řada látek má delší dobu latence a příznaky otravy se
mohou projevit až po delší době
( několik hodin či dnů).
93
14.1.4. Předání do lékařské péče
Pokud není možné rychle přivolat lékaře, je nutno volat záchrannou službu (
telefon 155 nebo 112). V krajním případě zajistíme transport postiženého do
nemocnice i s doprovodem.
Přivolanému zdravotníkovi poskytneme všechny potřebné informace
o celé příhodě ( co se stalo, kdy se stalo, čím se stalo a co jsme provedli my).
Je žádoucí při otravě poskytnout zdravotníkovi obal či etiketu přípravku,
který postižení způsobil.
14.2. Zásady první pomoci při otravách
14.2.1. První pomoc při potřísnění
Při potřísnění odstraníme potřísněný oděv tak, aby nedošlo k zasažení
nepotřísněných části těla. Oděv roztrhneme, popř. rozstřihneme. Při
potřísnění trupu nezapomeneme sundat i obuv a ponožky. Odstraníme
i případné ozdoby ( prsteny , hodinky) .Pokud došlo k potřísnění žíravinami,
odstraňujeme oděv i ozdoby pod proudem vody.
Postižené místo ,pokud je to možné, oplachujeme proudem teplé vody
( 30 – 35  ). Oplachujeme nejméně po dobu 15-20 minut. U žíravin oplach
prodloužíme až na 30 minut a u silných alkálií až na
1 hodinu.Dbáme na to, aby stékající voda nezasáhla nepotřísněné části těla.
Po důkladném oplachu provedeme kontrolu pokožky. Pokud nedošlo
k poranění pokožky, umyjeme zasažené místo mýdlem a vodou.
Pokud je pokožka poraněná nebo poleptaná, překryjeme ji sterilním
materiálem a postiženého dopravíme k lékaři.
POZOR: Při zasažení látkami s leptavými účinky nepoužíváme neutralizační
roztoky!
14.2.2. První pomoc při zasažení oka
Přerušení expozice při zasažení oka spočívá ve výplachu oka vodou.
Oční víčko rozevřeme. Je-li třeba, použijeme i násilí. Hlavu předkloníme a
otočíme nabok , zasaženým okem dolů. Oko oplachujeme mírným proudem
vody, který směřujeme do vnitřního koutku zasaženého oka. Dáváme pozor,
aby stékající voda nezasáhla ostatní části obličeje. Výplach provádíme po
dobu nejméně 10 – 20 minut, u žíravin až 30 minut.
Pokud postižený má kontaktní čočky, je třeba je před výplachem vyjmout.
94
POZOR: K výplachu oka nepoužíváme speciální vaničky, jejich obsah je
příliš malý. Taktéž nepoužíváme borovou vodu nebo Ophtal ( se stejného
důvodu ).
Nikdy k výplachu oka nepoužíváme neutralizační roztoky. Mohly by oko
ještě více poškodit!!!
Vzhledem k tomu, že sami nedokážeme posoudit míru poškození oka, vždy
postiženého dopravíme k lékaři.
14.2.3. První pomoc při nadýchání
Expozici chemickým látkám přerušíme tak, že postiženého vyvedeme či
vyneseme ze zamořeného prostoru. Oděv zamořený výpary chemických látek
odstraníme. Postiženému, který je při vědomí doporučíme výplach úst a nosu
vodou.
Při nadýchání dráždivých látek hrozí otok plic z poleptané tkáně. Postižený
nesmí chodit ani se vystavovat jiné námaze. Vždy jej dopravíme k lékaři,
kde zůstane minimálně 24 hodin pod lékařským dozorem.
Při nadýchání narkoticky působících látek je nutno sledovat do příjezdu
lékaře základní vitální funkce. Postižený může upadnout do bezvědomí
i se zástavou dechu a krevního oběhu.
POZOR: Pokud postižený je v bezvědomí, zjistíme zda dýchá a má zachován
krevní oběh. Pokud tomu tak není, tak zahájíme resuscitaci ( oživování) .
14.2.4. První pomoc při požití:
V dnešní době se upouští od vyvolávání zvracení. Zvracení se vyvolává
pouze při požití látek klasifikovaných jako vysoce toxické nebo toxické.
V ostatních případech se používá aktivní uhlí, které s většinou chemických
látek tvoří neškodný komplex látka-uhlí.
Aktivní uhlí se podává minimálně v množství desetinásobku množství látky,
kterou chceme odstranit. Podává se rozmíchaní v 1-2 dl vody.
Aktivní uhlí se v organismu nevstřebává, proto se nemusíme obávat
předávkování. Pokud si nejsme jistí, je lépe podat vyšší dávku aktivního uhlí.
Aktivní ( nesprávně živočišné ) uhlí je k dostání v lékárnách ve formě prášku
(Carbosorb) nebo tablet ( Carbosorb, Carbo medicinalis, Carbotox).
95
Zvracení se nevyvolává:
-

při požití žíravin
při požití látek s rizikem vdechnutí
při požití látek tvořících pěnu
při požití látek málo toxických
u somnolentních stavů ( obluzení) s rizikem vdechnutí
zvratků
Požití žíravin
Nikdy nevyvoláváme zvracení - hrozí nebezpečí dalšího poškození
zažívacího traktu!!! Hrozí perforace jícnu i žaludku!
Okamžitě vypláchneme ústa vodou a v případě , že postižený chce, tak
mu podáme 2 dl chladné vody ke zmírnění tepelného účinku žíraviny
(Vzhledem k téměř okamžitému účinku na sliznice je vhodnější rychle
podat vodu z vodovodu a nezdržovat se sháněním vychlazených tekutin –
s každou minutou prodlevy se stav sliznice nenapravitelně poškozuje!!!
Větší množství požité tekutiny není vhodné, mohlo by vyvolat zvracení
a případné vdechnutí žíravin do plic).
Postiženého k pití nenutíme, zejména má-li již bolesti v ústech nebo
v krku. V tom případě necháme postiženého pouze vypláchnout ústní
dutinu vodou.
Rovněž nepodáváme aktivní uhlí. Znesnadnili bychom vyšetření
poškození sliznic.
Postiženého rychle dopravíme k lékaři nebo voláme záchrannou službu.
96
POZOR: Pokud je postižený v bezvědomí nebo má křeče, nic
nepodáváme ústy!!!

Požití látek, které mohou poškodit plíce
terpentýn, ředidla, petrolej)
( benzín ,nafta,
Nikdy nevyvoláváme zvracení - mohlo by dojít k vniknutí látky nebo
jejich par do dýchacích cest.
Pokud postižený zvrací, dbáme na to , aby nevdechl zvratky ( při
vdechnutí těchto kapalin do dýchacích cest i v nepatrném množství
je nebezpečí poškození plic).
Zajistíme urychleně lékařskou pomoc .Postiženého je nutno dále sledovat po
dobu nejméně 24 hodin.
Lékaři předáme obal nebo etiketu přípravku.

Požití látek vytvářejících pěnu ( saponáty, tenzidy, povrchově
aktivní látky)
Nevyvoláváme zvracení .Při požití těchto látek podáme postiženému 3 – 7
tablet aktivního uhlí rozmačkaných v
1 – 2 dl vody. Postiženého dopravíme k lékaři.

Somnolentní stavy
spolupracuje)
(
stav
obluzení
–
postižený
hůře
V tomto stavu zvracení nikdy nevyvoláváme, protože není zřejmé, jak
postižený bude reagovat.
Hrozí zvracení s nebezpečím vdechnutí zvratků.
Nepodáváme nic ústy, ani vodu s aktivním uhlím. Postiženého co nejdříve
dopravíme k lékaři

Požití látek málo toxických
Při požití látek málo toxických podáme několik tablet aktivního uhlí ( cca 5 )
rozdrcených v 1 – 2 dl vody. U osob bez příznaku je možno kontaktovat
Toxikologické středisko s dotazem na nutnost dalšího lékařského ošetření. U
postiženého se zdravotními problémy vždy vyhledáme lékařskou pomoc.
97

Požití látek toxických a vysoce toxických
Po požití vysoce toxických , většiny toxických, kde nichž již požití méně
než jednoho gramu nebo jednoho doušku o 30 ml představuje ohrožení
života VYVOLÁVÁME ZVRACENÍ .
Vyvolání zvracení:
Zvracení vyvoláváme jen u osoby při vědomí do 1 hodiny po požití. Dáme ji
vypít asi 1-2 dl nejlépe vlažné vody se lžičkou tekutého mýdla a práškovým
nebo rozdrceným aktivním uhlím, odpovídajícím asi 5 tabletám.
Větší množství vody není vhodné, protože v případě, že ke zvracení nedojde,
usnadní voda rozpuštění a vstřebání látky rozpustné ve vodě, v horším
případě způsobí posun toxické látky dále do zažívacího traktu.
Pokud si nejsme jistí, zda máme zvracení vyvolávat , je vhodné kontaktovat
Toxikologické informační středisko , kterému sdělíme údaje o látkách nebo
složení přípravku z originálního obalu nebo z bezpečnostního listu látky nebo
přípravku.
Po požití toxických nebo vysoce toxických látek do 5 minut podáme 1020 rozdrcených tablet aktivního uhlí rozmíchaných ve vodě – nezávisle
na tom, zda se zvracení podařilo vyvolat
VŽDY VOLÁME ZÁCHRANNOU SLUŽBU !!!
14.2.5. První pomoc při popálení a opaření
Popáleniny vznikají působením tepla na organismus přímým kontaktem,
sáláním nebo účinkem záření.
Popáleniny jsou důsledkem působení suchého tepla. Opařeniny působením
vlhkého tepla.
Závažnost poranění je dána jednak rozsahem popálené plochy a jednak
stupněm popálení.
Stupně popálení:
1. stupeň – jsou zasaženy povrchové vrstvy pokožky, kůže je zarudla, vzniká
otok, postižené místo je bolestivé
2. stupeň – místo je zarudle, oteklé , v místě popálení vzniká vesikula s čirou
tekutinou ( puchýř). Postižené místo je bolestivé. Nedošlo ke zničení
nervových zakončení v pokožce
98
3.stupeň – pokožka je postižena v celém rozsahu. Jsou zničená nervová
zakončení, postižené místo není bolestivé. Na pokožce je patrný příškvar (
žlutohnědě zbarvený ). Tento stupeň poškození pokožky se hojí jizvou.
4.stupeň - zuhelnatění – mohou být zničeny i ostatní vrstvy tkání
( podkoží, svaly i kosti )
Postup při první pomoci:
Technická pomoc – zamezíme dalšímu působení tepla ( vypnutí proudu,
uhašení oděvu)
Chlazení popálených ploch – popáleninu chladíme pod proudem studené
vody nebo sáčky s ledem po dobu nejméně 20 minut. Zabráníme tím šíření
tepla hlouběji do tkání.
Po ochlazení postižené místo překryjeme sterilním obvazem k zabránění
vniknutí infekce a postiženého dopravíme k lékaři
Popáleny je v šoku a proto dodržujeme protišoková opatření ( ticho, teplo,
klid, šetrný transport ). Pokud postižený má pocit žízně, tak otíráme jeho rty
zvlhčeným tamponem. Vyvarujeme se podávání nápojů ústy, protože
postižený je v šoku a mohlo by u něj dojít ke zvracení s rizikem vdechnutí
zvratků.
14.2.6. Stavy ohrožující život
Pokud se dostaneme do role záchrance, tak prvním našim počinem je
kontrola vitálních funkcí postiženého. Všechny ostatní úkony provádíme až
poté, co obnovíme nebo stabilizujeme základní životní funkce postiženého.
Pokud nejsou zachovány základní životní funkce, je postižený vždy
bezprostředně ohrožen na životě.
K ohrožení základních funkcí dochází při:
-
Bezvědomí
99
-
bezdeší
zástavě srdce
Bezvědomí je stav, kdy pacient není orientován, jeho schopnost komunikace
je omezená či zcela nemožná.
Bezvědomí lze rozdělit do třech stádií:
Somnolence – postižený je při vědomí, spontánně dýchá a má
zachován krevní oběh, ale schopnost orientace a komunikace je silně
omezená. Není schopen říci, co se stalo, kde se nachází, je zmatený, atp.
Topor – postižený je při vědomí, spontánně dýchá a má zachován
krevní oběh, ale schopnost komunikace je vyloučena. Na dotazy nereaguje.
Lze vybavit reakci na bolestivý podnět
Koma – nejhlubší stupeň bezvědomí. Může , ale nemusí být spojen
s bezdešším a zástavou oběhu. Postižený nereaguje ani na bolestivé podněty
První pomoc U postiženého v bezvědomí vždy kontrolujeme další vitální funkce.
Pokud nejsou zachovány , provádíme oživování. Pokud dýchání a krevní
oběh je zachován, uložíme postiženého do stabilizované polohy a co tři
minuty kontrolujeme dýchání a krevní oběh až do příjezdu lékaře.
Stabilizovaná poloha je poloha na boku, kdy postižený může spontánně
dýchat a nemůže dojít k vdechnutí zvratků , slin , atp.
Postup:
Postižený leží na zádech a záchrance si klekne zboku k jeho trupu. Ruku,
kterou má postižený blíže k zachránci mu zasune pod hýždě a jednu nohu
pokrčí v koleni do pravého úhlu. Potom jej uchopí za vzdálenější ruku a
hýždě a přetočí na bok směrem k sobě.
Hlavu postiženého lehce zakloní a podloží volnou rukou.
100
POZOR:
Pokud máme podezření na poranění páteře, s postiženým nehýbeme a do
stabilizované polohy jej nedáváme. Zafixujeme jej v poloze, ve které se právě
nachází.
U postiženého v bezvědomí nic nepodáváme ústy!!!!
Bezdeší – je stav, kdy postižený nedýchá nebo dýchá jen nedostatečně.
Zjistíme jej tak, že svou tvář skloníme nad ústa a nos postiženého a zrakem
sledujeme pohyb hrudníku. Pokud postižený dýchá, tak na tváři cítíme závan
vzduchu a vidíme pohyby hrudníku.
Pokud nedýchá , tak ihned kontrolujeme krevní oběh.
Kontrolu krevního oběhu u postiženého v bezvědomí provádíme vždy jen na
velkých tepnách např. krkavici !
Pokud je krevní oběh zachován, ale postižený nedýchá , zahájíme dýchání
z úst do úst nebo z úst do nosu ( při traumatech dutiny ústní).
Postiženého položíme na záda,
jednu ruku mu položíme na čelo
a druhou zasuneme pod šíji a hlavu zakloníme tak, aby nos a brada
směřovaly kolmo vzhůru.
Tím dojde k uvolnění dýchacích cest a zapadlého jazyka. Čelist postiženého
zatlačíme vzhůru a směrem k hrudníku , a otevřeme. Dutinu ústní vyčistíme
od případných zvratků, protézy. V této fázi může postiženy začít spontánně
dýchat. Pokud se tak nestane, pak palcem a ukazovákem ruky položené na
čele postiženého, stlačíme nos , zhluboka se nadechneme a obsah
vydechneme do úst postiženého. Sledujeme jeho pohyb hrudníku.Zdvižení
ukazuje, že vzduch pronikl do plic. Po oddálení úst dojde k pasivnímu
výdechu.
Provedeme 3 rychlé vdechy a zkontrolujeme tep na krkavici. Pokud je krevní
oběh zachován, pokračujeme z dýcháním z úst do úst s frekvencí 16 brát za
minutu do doby než postižený začne spontánně dýchat nebo do příjezdu
lékaře. Tep kontrolujeme každé 3 minuty.
101
POZOR: Dýchání z úst do úst doporučuji provádět přes resuscitační roušku
nebo kapesník kvůli případné infekci.
Při poskytování dýchání z úst do úst je nutno dbát na vlastní bezpečnost.
Týká se to hlavně otrav plynnými nebo těkavými chemickými látkami, kde
je třeba provádět dýchání pomocí ručního křísícího přístroje.
Zástava krevního oběhu – při srdečním stahu se šíří všemi tepnami tlaková
vlna. Je známa jako tep, který můžete nahmatat všude tam, kde leží tepna
blízko povrchu těla, např. na krku nahmatáme tep na krkavici, na zápěstí ruky
na radiální tepně. Srdce se stahuje 60 - 80krát za minutu. Normální tep je
pravidelný a silný. Když je tep nehmatný, je činnost srdce zastavena; když je
rychlý a slabý, může být postižený v šoku.
Pokud je postižený v bezvědomí, tep hmatáme vždy na velkých tepnách
( krkavice) po dobu cca 5-10 sekund.
102
POZOR: Po 3 – 5 minutách od zástavy srdce dochází k nevratnému
poškozené mozku v důsledku nedostatku kyslíku.
Pokud je tep nehmatný, je nutno zahájit nepřímou masáž srdce. Principem je
stlačení srdce mezi hrudní kostí a páteří.Po uvolnění tlaku se srdce spontánně
naplní krví.
Pacienta položíme na rovnou a pevnou podložku a klekneme si u něj v
úrovni hrudníku. Tlakový bod se nachází v polovině hrudní kosti. Zápěstí
rukou položíme na tlakový bod, prsty se nesmějí dotýkat hrudníku, ruce se
dotýkají jen hrudní kosti, ne žeber . Naše ramena jsou nad hrudní kostí
postiženého a lokty a paže jsou narovnány. Hrudní kost stlačujeme asi o 4 -5
cm a po každých 30 stlačeních hrudníku provedeme dva vdechy z úst do úst
( frekvence tepu 100/min). Tep na krkavici kontrolujeme každé tři minuty
.Při obnově tepu ihned přerušíme srdeční masáž a v dýchání z úst do úst
pokračujeme dokud nezačne postižený sám dýchat. Pokud postižený dýchá a
má zachován krevní oběh uložíme jej do stabilizované polohy. Vyčkáme
příjezdu lékaře.
103
15. SPECIÁLNÍ TOXIKOLOGIE
Speciální toxikologie se vztahuje na nebezpečné vlastnosti uvedených skupin
účinných látek, které jsou součástí přípravků na ochranu rostlin (viz příloha
č.2)
15.1. Organofosfáty
Složité organické látky odvozené od kyseliny fosforečné. Jsou rozpustné v
tucích a tukových rozpouštědlech, málo rozpustné ve vodě. Odpařují se i
za běžných teplot. Rozkládají se (hydrolyzují) účinkem zásaditých látek
(louh sodný, soda). Vlastnosti všech látek jsou v podstatě stejné, liší se však
co do intenzity toxického působení.
Z účinných látek organofosforových insekticidů jsou v registrovaných
přípravcích používány chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl, dimethoate a
pirimiphos-methyl.
Přípravky:

ACTELLIC 50 EC ,BI 58 EC NOVÉ, DURSBAN
10 G,DURSBAN 480 EC,METANION 48 EM
NURELLE D, OLEOEKOL, PERFEKTHION, RELDAN 40 EC atd.
Účinky na člověka:
Do organismu mohou proniknout všemi cestami, tj. požitím (zejm.
omyly, záměny, sebevraždy), vdechováním i vstřebáváním neporušenou
pokožkou a sliznicemi.
Organofosfáty blokují v těle (různé přípravky různě dlouho) některé
důležité
hydrolytické
enzymy,
zejména acetylcholinesterázu.
Následkem
toho
vázne odbourávání acetylcholinu a dochází k jeho
hromadění v organismu. Hromadící se acetylcholin působí na útrobní
i motorické nervstvo i nervstvo centrální dráždivě, později tlumivě.
Příznaky otravy se neprojevují okamžitě, ale až po krátké době bez
příznaků (doba latence), která při otravě vdechováním trvá asi 1/2 hodiny,
po požití asi hodinu a po potřísnění kůže asi 2 hodiny. Uvedené časy mají
jen orientační význam, záleží na druhu organofosfátu a vstřebaném množství.
Na počátku si postižený stěžuje na nevolnost, nechutenství, bolesti břicha,
bolesti hlavy, závratě, pocity strachu a svírání u srdce. Dochází ke zvracení,
příp. průjmu, k pocení, slinění. Postižený je bledý, má zúžené zornice až na
velikost špendlíkové hlavičky. Později se dostavují třesy, záškuby ve svalstvu
104
(očních víček, obličeje). U těžkých otrav následují křeče kosterního
svalstva s následnou slabostí, ochabnutím, pak bezvědomí a smrt.
První pomoc:
Poskytuje se podle obecných zásad.
Zásady bezpečné práce:
Práce mají být vykonávány za podmínek omezujících vypařování látek
(nepracovat za horka), způsobem vylučujícím možnost potřísnění nebo
vdechování výparů a aerosolů. Je nutno používat předepsané OOPP a pečovat
o jejich náležité odmoření po skončení práce. Je nutno mít na paměti, že tyto
přípravky pronikají i gumovými rukavicemi.
K odmořování pomůcek a zařízení i k likvidaci havárií využíváme
hydrolytického (rozkladného) účinku zásad (soda, louh sodný - 3-5%ní
roztok).
K rozsáhlejším pracím s organofosfáty by neměli být připuštěni pracovníci
s nízkou výchozí hodnotou aktivity acetylcholinesterázy v krvi. Aktivita
tohoto enzymu je za normálních okolností u různých lidí různá, proto je
vhodné před zahájením prací vyšetřit a znát aktivitu tohoto enzymu
u pracovníka, který bude práce ve větším rozsahu provádět. Kontrolní
vyšetření při podezření na otravu nebo při jakýchkoli potížích pak spolehlivě
určí míru poškození zdraví. Vyšetření krve na hladinu acetycholinesterázy lze
zajistit prostřednictvím obvodního (závodního) lékaře u Zdravotního ústavu
příslušného kraje.
15.2. Insekticidní karbamáty
Vsoučasnosti registrované insekticidní přípravky obsahují již pouze dvě
účinné látky z této skupiny, fenoxycarb a pirimicarb, do spotřebování zásob
jsou povoleny ještě přípravky s účinnou látkou methiocarb.
Přípravky:

INSEGAR 25 WG, INSEGAR 25 WP, MESUROL 50 WP (toxický) (povolen již jen do
spotřebování zásob) ,PIRIMOR 50 WG (toxický) a jiné.
Organické látky odvozené od kyseliny karbaminové mají
obdobné toxikologické vlastnosti jako organofosfáty.
Odpařují se i za běžných
teplot. Rozkládají se
(hydrolyzují) účinkem zásaditých látek (louh sodný a
soda).
105
Účinky na člověka:
Do organismu mohou proniknout požitím, vdechováním i vstřebáváním
neporušenou pokožkou a sliznicemi. Místně dráždí kůži a sliznice.
Celkové účinky insekticidních
karbamátů jsou podobné jako
u
organofosfátů. Účinek však nastupuje a odeznívá rychleji než u
organofosfátů, proto i příznaky trvají kratší dobu.
První pomoc:
Poskytuje se podle obecných zásad.
Zásady bezpečné práce:
Práce mají být vykonávány za podmínek omezujících vypařování látek
(nepracovat za horka), způsobem vylučujícím možnost potřísnění nebo
vdechování výparů a aerosolů. Je nutno používat předepsané OOPP a pečovat
o jejich náležité odmoření po skončení práce. Je nutno mít na paměti, že tyto
přípravky pronikají i gumovými rukavicemi.
K odmořování pomůcek a zařízení i k likvidaci havárií využíváme
hydrolytického (rozkladného) účinku zásad (soda, louh sodný - 3-5%ní
roztok).
15.3. Pyrethroidy
V registrovaných insekticidních přípravcích jsou jako účinné látky používány
syntetické pyrethroidy alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, bifenthrin,
cypermethrin, deltamethrin, etofenprox, lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate,
zeta-cypermethrin. Dále je v několika přípravcích jako účinná látka přírodní
pyrethrum nebo směs přírodních pyrethrinů.
Přípravky:

AGRION DELTA , ALFAMETRIN, ALIMETRIN 10 EM, BONUS, BULLDOCK 25 EC,
CHINOOK 200 FS, CYPER 10 EM, CYPERKILL 25 EC, DECIS 15 EW,
DECIS FLOW 2.5 (povolen již jen do spotřebování zásob), DECIS MEGA,
ELADO FS 480,
FAST K, FAST M, FURY 10 EW, IT-ECOLURE, IT-ECOLURE EXTRA ,
IT-ECOLURE MEGA, IT-ECOLURE TUBUS, JANUS FS 80,
KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS, K-OBIOL EC 50, MAVRIK 2 F, NURELLE D,
PERFECT PLANT INSEKTICIDE (obsahuje přírodní pyrethrum), PONCHO
BETA FS 453,3
RAPTOL (obsahuje pyrethriny),SPRUZIT (obsahuje pyrethriny),
SPRUZIT AF (obsahuje pyrethriny), SPRUZIT-FLUSSIG (obsahuje pyrethriny)
SPRUZIT-GARTENSPRAY (obsahuje pyrethriny), TALSTAR 10 EC,
TREBON 10 F, TREBON 30 EC , VAZTAK 10 EC ,
VAZTAK 10 SC a jiné
Účinky na člověka:
106
Do organismu vstupují všemi cestami. Některé látky dráždí pokožku a oči.
Celkově jsou vesměs málo toxické, po požití se v zažívacím traktu
rozkládají. Působí na centrální nervstvo.
Akutní otrava se projevuje žaludeční nevolností, zvracením, průjmy,
bolestmi hlavy, mravenčením na potřísněných místech, tupostí rtů
a jazyka, neklidem, při těžké otravě třesy, křeče, obrny a koma.
V chronickém působení vyvolávají alergie
i astmatické projevy), psychické změny.
(kožní
ekzémy,
vzácně
První pomoc:
Poskytuje se podle obecných zásad.
Zásady bezpečné práce : je třeba se vyvarovat potřísnění, zejména
koncentrovanými látkami.
15.4. Bipyridyly - kvarterní amoniové báze cyklické
Bipyridyly, dipyridyly, kvarterní amoniové báze cyklické jsou soli, jejichž
kationtem je kvarterní báze cyklické struktury. Tato chemická struktura je
příčinou chemické, funkční i toxikologické odlišnosti těchto látek od
jednoduchých kvarterních amoniových bází (jako je např. chlormequat).
Jedná se o pevné látky, dobře rozpustné ve vodě. S jílovitými látkami
(i složkami půdy) vytvářejí pevnou vazbu, při čemž se inaktivují. Používají
se v zemědělství a lesnictví jako herbicidy a desikanty, k hubení vodních
plevelů.
Přípravky : v současnosti např. REGLONE
Účinky na člověka:
Dobře se vstřebávají ze zažívacího traktu po požití. Vdechováním
a neporušenou pokožkou se vstřebávají zvolna. Dojde-li k naleptání pokožky,
pak se vstřebávají velmi snadno.
Na kůži a sliznice působí dráždivě až leptavě, vyvolávají zčervenání, zduření,
zahřátí kůže, v těžších případech s tvorbou puchýřů. Zasažení nehtového
lůžka vede k tvorbě bělavých skvrn na nehtech a k příčnému lámání nehtů,
popř. k trvalému poškození nehtů (diquat). Zasažení sliznic (nos, horní cesty
dýchací) aerosolem vede ke krvácení a bolestivým pocitům. V oku může
přímý zásah látkou vést k těžkým zánětlivým změnám spojivky i rohovky,
které se hojí velmi zvolna (několik týdnů).
Po vstřebání poškozují zejména ledviny, játra. Paraquat poškozuje i plíce.
107
Příznaky akutní otravy : Po požití dochází v krátké době k příznakům
místního podráždění sliznic zažívacího traktu se zvracením, bolestmi břicha,
průjmy. Polykací obtíže jsou důsledkem místního poškození v ústech
a v krku. Po vysokých dávkách se mohou objevit záškuby svalstva až křeče
jako projev podráždění centrálního nervového systému. V chronickém
působení poškozuje ledviny, játra.
Po zdánlivém zlepšení, zklidnění stavu se druhý či třetí den mohou objevit
příznaky poškození jater a ledvin nebo plic.
První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad s tím, že po požití se místo
vody doporučuje podat 30% suspenze Fullerovy hlinky nebo 7% suspenze
bentonitu. V nouzi lze podat i suspenzi zeminy nebo živočišného uhlí. Při
potřísnění lze k oplachu použít rovněž suspenzi zeminy.
Zásady bezpečné práce : je třeba se vyvarovat potřísnění, zejména
koncentrovanými látkami. Potřísněné pomůcky a nářadí lze asanovat
suspenzí zeminy.
15.5. Nitrované fenoly a příbuzné látky
Z přípravků používaných zůstal jen KARATHANE LC.
Účinky na člověka:
Vstřebávají se všemi cestami, kožní cesta je velmi významná. Dráždí
pokožku i sliznice. Po vstřebání zvyšují látkovou přeměnu, poškozují játra
a ledviny. V těle se kumulují. Častý je vznik alergie s kožními projevy.
Příznaky akutní otravy: zvýšení látkové přeměny se projevuje zvýšením
tělesné teploty, zrychlením tepu, pocením, zrudnutím. V této fázi otrava
připomíná chřipkové onemocnění. V těžších případech je nucení na zvracení,
poruchy vědomí až bezvědomí, selhání krevního oběhu a dýchání. Při požití
vystupují do popředí příznaky z podráždění zažívacího traktu – úporné
zvracení, průjmy, bolesti břicha. Po několika dnech dochází k rozpadu
červených krvinek (červenohnědá moč), poškození jater (žloutenka) a ledvin
(bílkovina v moči).
První pomoc :
Poskytuje se podle obecných zásad. Při požití platí přísný zákaz podávání
mléka a tuků.
Zásady bezpečné práce:
Chránit se kontaminace, používat OOPP, často vyměňovat oděv i prádlo.
15.6. Nitrily složitých organických kyselin
Nitrily složitých organických kyselin - s velmi mírným kyanidovým
účinkem. V této skupině jsou účinné látky herbicidů, např. bromoxynil,
108
ioxynil, cyanazine. Jsou odvozeny od kyseliny benzoové a nitrilu
(kyanidového radikálu - CN). Jsou to pevné látky, málo rozpustné ve vodě.
Slouží jako herbicidní přípravky v zemědělství.
Přípravky:

BROMOTRIL 25 SC, CASORON G (povolen již jen do spotřebování zásob),
PARDNER 22.5 EC, případně další
Účinky na člověka:
Vstřebávají se všemi cestami. Dráždí kůži a sliznice. Po vstřebání se tyto
látky v organismu pomalu rozkládají a uvolňují kyanovodík. Kyanovodík se
váže ochotněji a pevněji než kyslík na krevní barvivo (vytváří se
kyanhemoglobin) a tím blokuje přenos kyslíku do tkání. V tkáních se váže
rovněž na dýchací enzymy a tím omezuje využití kyslíku v buňkách.
Molekuly těchto látek jsou poměrně složité a kyanovodík se z nich uvolňuje
velmi pomalu. Proto i příznaky otravy nastupují pomalu, otravy jsou většinou
lehčího rázu. Chronické účinky nejsou známy.
Příznaky akutní otravy : bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, podráždění
v krku, dušení s pocitem sevření hrudníku. Zčervenání v obličeji.
První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad .
Zásady bezpečné práce : chránit se kontaminace a zejména požití.
15.7. Deriváty fenoxykarbonových kyselin
Používají se ve formě esterů a solí jako herbicidy. Soli jsou rozpustné ve
vodě, estery v tucích. Jejich používání se postupně omezuje.
Přípravky:

AGRITOX 50 SL, AGROXONE 750, AMINEX 500 KMV, AMINEX 500 SL,
AURORA SUPER SG, BOFIX, BUTOXONE 400, CZ-600, DICOPUR D,
DICOPUR D EXTRA, DICOPUR M 750, DICOPUR MP, DICOTEX, DUPLOSAN DP,
DUPLOSAN KV, ESTERON, FACTOR 365 SE, LANCET (povolen již jen do
spotřebování
zásob), MUSTANG, OPTICA, OPTICA TRIO, PROTUGAN SUPER, U 46 D FLUID ,
U 46 M FLUID atd.
Účinky na člověka:
Kůží a dýchacími cestami pronikají tyto látky málo, nejzávažnější je vstup
přes zažívací systém. Prach a aerosol mají dráždivý účinek na kůží, oči
a dýchací cesty. Po vstřebání působí na nervový systém. I chronické působení
je především na nervový systém (bolesti hlavy), může dojít i k poškození
jater a vzniku chudokrevnosti.
109
Příznaky akutní otravy: pocit žízně, toporná chůze, nevolnost, zvracení,
svalová slabost až bezvědomí.
První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad .
Zásady bezpečné práce:
Vyvarovat se kontaminace a zejména požití. Dbát omezení použití přípravků
v ochranných pásmech vodních zdrojů.
15.8. Thiuramdisulfidy
Jediná účinná látka z této skupiny, thiram (tetramethylthiuramdisulfid,
TMTD) je používána jako fungicidní složka mořidel a postřikových
přípravků a také jako účinná látka repelentů (proti okusu lesních a okrasných
dřevin zvěří a hlodavci).
Mořidla: RAXIL 515 FS, VITAVAX 200 WP, VITAVAX 2000, jeden souběžně dovážený
přípravek s RAXIL 515 FS
Fungicid: THIRAM GRANUFLO
Repelenty: AVERSOL, LENTACOL (povolen již jen do spotřebování zásob), PELLACOL,
STOPKUS
Účinky na člověka:
Vstřebává se všemi cestami. Dráždí kůži, dýchací cesty, oči. Po vstřebání se
projevují účinky na centrální nervovou soustavu, krvetvorbu, antabusový
účinek (nesnášenlivost alkoholu). V chronickém působení inhalačním
vyvolává rýmy, bronchitidy, záněty spojivek. Častá jsou alergická kožní
onemocnění. Vliv na nervový systém se projeví bolestmi hlavy, závratěmi.
Nelze vyloučit karcinogenní a mutagenní účinky.
Příznaky akutní otravy : žaludeční nevolnost až zvracení, průjem, při těžší
otravě vzrušení, poruchy pohybové souhry, snížení svalového napětí až
obrny, zpomalení dýchání a cyanóza. Později poškození jater a ledvin.
První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad.
Zásady bezpečné práce : 24 hod. před a po práci je nutno se vyvarovat požití
alkoholu (včetně piva). Dbát na osobní hygienu.
15.9. Antikoagulanty
Antikoagulanty se používají jako rodenticidy. Jsou to pevné látky, špatně
rozpustné ve vodě, deriváty kumarinu.
Přípravek: LANIRAT MICRO
Účinky na člověka:
110
Do organismu mohou proniknout především požitím nebo nadýcháním
prachu. Kůží se vstřebávají málo. Způsobují snížení srážlivosti krve
a poškození krevních cév, zejména při chronickém (opakovaném) působení.
Prvními příznaky jsou drobné krevní výrony do kůže, při drobných
poraněních dlouho trvající krvácení, později krvácení z nosu, výskyt krve
v moči, krvavé průjmy, bolesti v břiše, v zádech.
První pomoc:
Poskytuje se podle obecných zásad.
Při otravách se podává vitamín K – dle pokynů lékaře.
Zásady bezpečné práce : zabránit
k nástrahám, dbát na osobní hygienu.
přístupu dětí a domácích zvířat
15.10. Fosfidy a fosforovodík
Fosforovodík, fosfin, PH3 je plyn se zápachem po shnilých rybách, fosfidy
jsou pevné látky rozpustné v tucích, vlhkem se rozkládají a uvolňují
fosforovodík za vývinu tepla (možnost samovznícení). Jsou klasifikovány
jako vysoce hořlavé (F) a vysoce toxické (T+). Při práci je nutno se
vyvarovat nadýchání a po skončení plynování dbát na řádné odvětrání
Přípravky proti skladištním škůdcům:
DELICIA GASTOXIN (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý
PHOSTOXIN PELETY (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý
PHOSTOXIN TABLETY (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý
Rodenticidní přípravky:
RODEX, obsahuje fosforovodík (15 ml) v dýmovnici-patroně (povolen již jen do
spotřebování zásob)
STUTOX I (toxický), obsahuje fosfid zinku
Účinky na člověka:
Otravu i v případě fosfidů působí fosforovodík. Při nadýchání silně dráždí
dýchací cesty, dochází k otoku plic. Po vstřebání působí na nervovou
soustavu, poškozuje játra a ledviny. Po velké expozici dochází rychle ke
smrti.
Při inhalaci i požití se dostavuje suchý kašel, potíže při dýchání, zvracení,
bolesti břicha, průjem. Později dochází ke křečím až bezvědomí. Po několika
dnech se může objevit žloutenka, poškození ledvin. Při přežití přetrvávají
změny na játrech a ledvinách.
První pomoc:
Poskytuje se podle obecných zásad s těmito dodatky:
při nadýchání je nutný naprostý tělesný klid (prevence plicního otoku),
111
při požití je možno podat růžový roztok manganistanu draselného. Zakázáno
je podávání mléka a tuků.
Zásady bezpečné práce:
Je nutné dokonalé zabezpečení kladených nástrah před dětmi a domácími
zvířaty, zabezpečení plynovaných objektů proti vstupu lidí a proti unikání
plynu. Nutno používat OOPP a prostory po plynování řádně odvětrat.
15.11. Sloučeniny mědi
Účinné látky hydroxid měďnatý, oxichlorid mědi a síran měďnatý jsou
v následujících fungicidních přípravcích a pomocných chemických
prostředcích:
ALIETTE BORDEAUX, CUPROCAFFARO, CUPROCAFFARO MICRO, CUPROXAT
SC,
CURENOX 50, CURZATE K , CHAMPION 50 WP, FLOWBRIX, FUNGURANOH 50 WP,
KOCIDE 2000, KUPRIKOL 250 SC, KUPRIKOL 50, MODRÁ SKALICE (evidovaný
chemický prostředek), RIDOMIL GOLD PLUS 42.5 WP, SÍRAN MĚĎNATÝ (evidovaný
chemický prostředek)
Účinky na člověka:
Vstřebávají se požitím, nadýcháním. K otravám dochází prakticky pouze po
požití. Působí místně dráždivě až leptavě na sliznice, zejména dýchacího
a trávicího traktu. Po vstřebání mají celkové účinky akutní emetické účinky
(po požití nucení na zvracení), poškození jater, ledvin, rozpad červených
krvinek, poškození krvetvorby. Účinky chronické jsou alergie, kožní
onemocnění.
Příznaky akutní otravy: při vdechování par a prachu - dráždění dýchacích
cest, kašel, nevolnost, nucení na zvracení, za několik hodin horečka (tzv.
horečka slévačů). Při požití první příznaky jsou vyvolány dráždivými až
leptavými účinky na zažívací trakt - zvracení modrozelených hmot, bolesti
břicha, průjmy až s příměsí krve. Později se dostavují záškuby až křeče
v končetinách, závratě, v těžších případech dochází k rozpadu červených
krvinek a poškození jater (žloutenka) a ledvin (omezení vylučování moče),
poškození krvetvorby.
První pomoc:
poskytuje se podle obecných zásad s těmito doplňky: při horečce - chladné
zábaly, nepodávat léky proti horečce, při požití - zvracení lze vyvolávat jen
asi do 10 min. po požití, místo vody lze podat mléko nebo lépe roztok žluté
krevní soli (ferrokyanidu draselného) v množství 1 lžička do 1/2 l vody.
Zásady bezpečné práce:
V prašném prostředí používat respirátory, vyvarovat se požití.
112
15.12. Sulfidy
Polysulfidy vápníku jsou žlutohnědé tuhé látky, dobře rozpustné ve vodě.
Působením kyselin nebo zahřátím se rozkládají za vzniku nebezpečného
sirovodíku. Roztoky páchnou po sirovodíku.
Přípravky: Přípravek SULKA se používá jako fungicid.
Účinky na člověka:
Cesty vstřebání : pokožkou, požitím, nadýcháním prachu nebo aerosolu.
Místní účinky : dráždění spojivek, slzení, pálení očí (nebezpečí poleptání
rohovky), dráždění dýchacích cest (kašel, rýma) i pokožky (zčervenání až
poleptání).
Celkové účinky (po vstřebání) : při požití dochází vlivem žaludečních
kyselin k uvolnění sirovodíku. Sirovodík působí blokádu dýchacích
enzymů v tkáních (vnitřní dušení), poškozuje srdeční sval, játra, ledviny
a centrální nervový systém ( obrny, psychické změny, např. podrážděnost,
poruchy paměti). Při nadýchání aerosolu nebo prachu a při potřísnění se
sirovodík uvolňuje obvykle velmi pomalu, příznaky jsou mírné.
Příznaky akutní otravy: Místní účinky se projevují drážděním spojivek a
sliznic dýchacích cest (bolesti v očích, slzení, světloplachost, kašel, škrábání
v krku). Po několika dnech může dojít k otoku plic, zánětu průdušek. Po
požití jsou první příznaky zvracení, prudké bolesti břicha, průjmy.
Při těžkých otravách (po požití) je kůže bledá, sliznice lehce promodralé
(cyanóza), ztížené dýchání.
Vliv na centrální nervovou soustavu se projeví bolestmi hlavy,
závratěmi, u těžkých otrav až poruchami vědomí (event. křeče a záchvaty
zuřivosti).
Chronické účinky : působí na centrální nervovou soustavu (slabost, bolesti
hlavy, psychické změny, obrny), mají místní účinky (záněty dýchacích cest,
spojivek). Může dojít ke vzniku přecitlivělosti (alergie).
První pomoc : postupuje se podle obecných zásad.
Po požití se lze o zvracení pokusit pouze do 5 minut po požití!!! (pokud
postižený nemá křeče a je při vědomí). Je nutný klid na lůžku, při křečích
dbát, aby se postižený neporanil,
při bezvědomí dbát na průchodnost dýchacích cest.
Zásady bezpečné práce : Vyvarovat se smíchání přípravku s kyselými
roztoky, zahřátí roztoku. Při postřicích používat osobní ochranné prostředky.
15.13. Kyanamid
Tuhá látka, dobře rozpustná ve vodě. Ačkoliv je odvozen od kyanovodíku,
113
nemá účinky kyanidů. Vápenná sůl je kyanamid vápenatý (DUSÍKATÉ
VAPNO a hebicid ALZODEF.
Účinky na člověka:
Vstřebávají se všemi cestami, prach dráždí pokožku i sliznice, vznikají těžce
se hojící záněty, zejména na místech zapařených. Oči dráždí, vznikají záněty
spojivky. Inhalace prachu způsobuje záněty dýchacích cest. Po vstřebání
dráždí centrální nervový systém, vyvolává nesnášenlivost alkoholu.
První pomoc : poskytuje se podle obecných zásad .
Zásady bezpečné práce:
V prašném prostředí používat OOPP, dbát na osobní hygienu a častou
výměnu prádla a oděvu. Nekonzumovat alkohol (i malé množství vyvolá
prudké příznaky otravy).
15.14. Alkálie
Alkálie jsou látky zásadité povahy, především silné zásady - louhy. Silně
účinné jsou roztoky s pH vyšším než 12.
Látky a přípravky:
Louh sodný (NaOH), louh draselný (KOH), vápenné mléko – hydroxid
vápenatý Ca (OH)2, uhličitan sodný Na2CO3 .
Účinky na člověka:
Koncentrované alkálie rozpouštějí bílkoviny a pronikají hluboko do zdravé
tkáně. povrch poškozené části je šedobílý, mokvavý a neostře ohraničený
proti okolí (tzv. kolikvační nekróza). Vstříknutí do oka je velmi nebezpečné,
může dojít k oslepnutí. Koncentrované páry, aerosoly způsobují podráždění
až poleptání dýchacích cest. Při požití vzniká poleptání dutiny ústní
a trávicích cest.
První pomoc:
Poskytuje se podle obecných zásad pro žíraviny.
15.15. Kyseliny
Anorganické kyseliny jsou jen omezeně použitelné vzhledem ke svým
dráždivým a korosivním účinkům. Jedinou účinnou látkou registrovaných
přípravků, která je kyselinou s nebezpečnou vlastností žíravý, je ethephon (2chlorethylfosfonová kyselina), a to v růstových regulátorech: CERONE 480 SL
(žíravý), ETHREL (žíravý), FLORDIMEX (žíravý),
FLORDIMEX T EXTRA (žíravý), TERPAL C (vzhledem k nižšímu obsahu ethephonu „jen“
zdraví škodlivý), a další
114
Látky a přípravky:Anorganické kyseliny - kyselina solná (chlorovodíková),
kyselina dusičná, kyselina sírová, fosforečná, organické kyseliny mravenčí a
octová jsou považovány za silné kyseliny. Ostatní kyseliny mají mírnější
účinky.
Účinky na člověka:
Podle koncentrace kyseliny a délky působení vzniká poleptání 1.-3. stupně.
Kyselina solná vytváří bělavě šedé příškvary, kyselina dusičná zbarvuje tkáně
žlutě, kyselina sírová vytváří tmavohnědé až černé příškvary. Vstříknutí do
oka je velmi nebezpečné, může vzniknout těžké poškození rohovky
a oslepnutí. Koncentrované páry dráždí dýchací cesty, v těžkých případech
může dojít k edému plic. Při požití dochází k těžkému šoku, hrozí nebezpečí
proděravění trávicího traktu.
První pomoc:
Poskytuje se podle obecných zásad pro žíraviny.
15.16. Chlornany a další přípravky uvolňující chlor
Chlornan sodný, chlorové vápno (směs chlornanu vápenatého, chloridu
vápenatého a hydroxidu vápenatého, částečně rozpustný ve vodě, obsahuje
25% aktivního chloru), chloraminy. Přípravky obsahují většinou 45g
aktivního chloru/1 litr.(SAVO, DEMYRO, DESPON…)
Účinky na člověka:
Dráždivé účinky se přisuzují odštěpení chloru a alkalitě roztoků. Při přímém
kontaktu vznikají kožní nemoci a alergie. Dochází k potivosti kůže rukou,
ztenčení nehtů , depilaci.
První pomoc: Poskytuje se podle obecných zásad pro žíraviny.
15.17. Látky a přípravky s nespecifickými účinky
Přípravky, které nemají specifické účinky, jsou zpravidla klasifikovány jako
zdraví škodlivé, dráždivé, nebo nejsou považovány za nebezpečné ve smyslu
zákona 356/2003 Sb.
Možné účinky na člověka:
Nelze vyloučit, že tyto přípravky budou mít účinky především místní –
dráždění pokožky, sliznic, zejména u citlivých jedinců, alergiků. Rovněž po
vstřebání mohou způsobit nevolnosti, bolesti hlavy, závratě a další neurčité
příznaky.
První pomoc při expozici těmto přípravkům se řídí obecnými zásadami.
Zásady bezpečné práce : dodržování základních pravidel osobní hygieny
a používání předepsaných OOPP
115
16. OSOBNÍ OCHRANNÉ PRACOVNÍ PROSTŘEDKY
PRO PRÁCI S PŘÍPRAVKY
Práce s přípravky na ochranu rostlin představuje pro osoby, které s nimi
přímo pracují nebo se nacházejí v blízkosti jejich aplikace, vždy určité
ohrožení zdraví. Základním opatřením k ochraně zdraví při práci s přípravky
je proto správné použití vhodných osobních ochranných pracovních
prostředků (OOPP) k ochraně jednotlivých částí těla, před škodlivými
účinky pesticidních přípravků.
16.1. Ochranné osobní pracovní prostředky a jejich volba
Musí chránit osoby zacházející s přípravky před jejich škodlivými účinky,
nesmí ohrožovat jejich zdraví a bránit při výkonu práce a musí splňovat
technické požadavky stanovené prováděcím předpisem.
Před volbou vhodných OOPP je důležité vzít v úvahu činnost a způsob
zacházení s přípravkem a tím i možné cesty průniku zdraví ohrožujících
složek přípravku do organismu . Při práci se samotným přípravkem, či
koncentrátem, při přípravě postřikové kapaliny nebo při manipulaci s jeho
větším množstvím, je nutné dodržovat vyšší úroveň ochrany než při práci
s přípravkem již naředěným v postřikové jíše a upravené pro aplikaci.
16.2. Druhy a volba vhodných OOPP
Při výběru vhodných OOPP a rozhodování, který druh (typ) OOPP použít, je
nutno posuzovat nejpravděpodobnější možnosti průniku škodlivých složek
přípravku do lidského organismu:
- Zažívacím ústrojím, dýchacími orgány, pokožkou a sliznicemi
a podle toho volit vhodné OOPP určené pro ochranu :
- Hlavy
- Dýchacíxh orgánů
- Očí a obličeje
- Rukou
- Nohou
- Ochranu těla ( ochranný oděv)
(Přehled OOPP pro práci s přípravky na ochranu rostlin je uveden v tabulce
č. 1)
116
16.3. Míra rizika ohrožení
Míra rizika ohrožení zdraví je odvislá od nebezpečných vlastností přípravků,
které jsou vyjádřeny v návodu na použití (etiketě) daného přípravku,
příslušným výstražným symbolem nebezpečnosti, s písemným označením
a závaznými standardními větami označujícími specifickou rizikovost pro
zdraví lidí, - tak zvané R-věty a pokyny pro bezpečné zacházení s přípravkem
(S-věty).
16.3.1. Seznam standardních vět označujících specifickou rizikovost (R-věty)
Uvedený seznam poskytuje přehled vět uplatňovaných při označení
rizikovosti přípravků a jeho znalost usnadňuje příslušnému subjektu výběr
a volbu použití chodných OOPP.
Jednoduché R-věty
R1 Výbušný v suchém stavu
R2 Nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných
zdrojů zapálení
R3 Velké nebezpečí výbuchu při úderu, tření, ohni nebo působením jiných
zdrojů zapálení
R4 Vytváří vysoce výbušné kovové sloučeniny
R5 Zahřívání může způsobit výbuch
R6 Výbušný za přístupu i nepřístupu vzduchu
R7 Může způsobit požár
R8 Dotek s hořlavým materiálem může způsobit požár
R9 Výbušný při smíchání s hořlavým materiálem
R10 Hořlavý
R11 Vysoce hořlavý
R12 Extrémně hořlavý
R14 Prudce reaguje s vodou
R15 Při styku s vodou uvolňuje extrémně hořlavé plyny
R16 Výbušný při styku s oxidačními látkami
R17 Samovznětlivý na vzduchu
R18 Při používání může vytvářet hořlavé nebo výbušné směsi par se
vzduchem
R19 Může vytvářet výbušné peroxidy
R20 Zdraví škodlivý při vdechování
R21 Zdraví škodlivý při styku s kůží
117
R22
R23
R24
R 25
R26
R27
R28
R29
R30
R31
R32
R33
R34
R35
R36
R37
R38
R39
R40
R41
R42
R43
R44
R45
R46
R48
R49
R50
R51
R52
R53
R54
R55
R56
R57
R58
R59
R60
R61
R62
R63
Zdraví škodlivý při požití
Toxický při vdechování
Toxický při styku s kůží
Toxický při požití
Vysoce toxický při vdechování
při úderu, tření, ohni nebo působením jiných zdrojů zapálení
Vysoce toxický při požití
Uvolňuje toxický plyn při styku s vodou
Při používání se může stát vysoce hořlavým
Uvolňuje toxický plyn při styku s kyselinami
Uvolňuje vysoce toxický plyn při styku s kyselinami
Nebezpečí kumulativních účinků
Způsobuje poleptání
Způsobuje těžké poleptání
Dráždí oči
Dráždí dýchací orgány
Dráždí kůži
Nebezpečí velmi vážných nevratných účinků
Podezření na karcinogenní účinky
Nebezpečí vážného poškození očí
Může vyvolat senzibilizaci při vdechování
Může vyvolat senzibilizaci při styku s kůží
Nebezpečí výbuchu při zahřátí v uzavřeném obalu
Může vyvolat rakovinu
Může vyvolat poškození dědičných vlastností
Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví
Může vyvolat rakovinu při vdechování
Vysoce toxický pro vodní organismy
Toxický pro vodní organismy
Škodlivý pro vodní organismy
Může vyvolat dlouhodobě nepříznivé účinky ve vodním prostředí
Toxický pro rostliny
Toxický pro živočichy
Toxický pro půdní organismy
Toxický pro včely
Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky v životním prostředí
Nebezpečný pro ozónovou vrstvu
Může poškodit reprodukční schopnost
Může poškodit plod v těle matky
Možné nebezpečí poškození reprodukčních schopností
Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky
118
R64
R65
R66
R67
R68
Může poškodit kojené dítě
Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic
Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže
Vdechování par může způsobit ospalost a závratě
Možné nebezpečí nevratných účinků
16.3.2. Seznam standardních pokynů pro bezpečné zacházení (S-věty)
Jednoduché S-věty
S1
S2
S3
S4
S5
S6
S7
S8
S9
S12
S13
S14
S15
S16
S17
S18
S20
S21
S22
S23
S24
S25
S26
S27
S28
S29
S30
S33
Uchovávejte uzamčené
Uchovávejte mimo dosah dětí
Uchovávejte na chladném místě
Uchovávejte mimo obytné objekty
Uchovávejte pod….(příslušnou kapalinu - specifikuje výrobce)
Uchovávejte pod….(inertní plyn – specifikuje výrobce)
Uchovávejte obal těsně uzavřený
Uchovávejte obal suchý
Uchovávejte obal na dobře větraném místě
Neuchovávejte obal těsně uzavřený
Uchovávejte odděleně od potravin, nápojů a krmiv
Uchovávejte odděleně od (vzájemně se vylučující látky uvede výrobce)
Chraňte před teplem
Uchovávejte mimo dosah zdrojů zapálení – Zákaz kouření
Uchovávejte mimo dosah hořlavých materiálů
Zacházejte s obalem opatrně a opatrně jej otevírejte
Nejezte a nepijte při používání
Nekuřte při používání
Nevdechujte prach
Nevdechujte plyny/dým/páry/aerosoly (příslušný výraz specifikuje
výrobce)
Zamezte styku s kůží
Zamezte styku s očima
Při zasažení očí okamžitě důkladně vypláchněte vodou a vyhledejte
lékařskou pomoc
Okamžitě odložte veškeré kontaminované oblečení
Při styku s kůží okamžitě omyjte velkým množstvím …(vhodnou
kapalinu specifikuje výrobce)
Nevylévat do kanalizace
K tomuto výrobku nikdy nepřidávejte vodu
Proveďte preventivní opatření proti výbojům statické elektřiny
119
S35
S36
S37
S38
S39
S40
S41
S42
S43
S45
S46
S47
S48
S49
S50
S51
S52
S53
S56
S57
S59
S60
S61
S62
S63
Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny bezpečným
způsobem
Používejte vhodný ochranný oděv
Používejte vhodné ochranné rukavice
V případě nedostatečného větrání používejte vhodné vybavení pro
ochranu dýchacích orgánů
Používejte osobní ochranné prostředky pro oči a obličej
Podlahy a předměty znečistěné tímto materiálem čistěte (specifikuje
výrobce)
V případě požáru nebo výbuchu nevdechujte dýmy
Při fumigaci nebo rozprašování používejte vhodný ochranný
prostředek k ochraně dýchacích orgánů (specifikaci uvede výrobce)
V případě požáru použijte …(uveďte zde konkrétní typ hasícího
zařízení. Pokud zvyšuje riziko voda, připojte „Nikdy nepoužívat
vodu“)
V případě nehody, nebo necítíte-li se dobře, okamžitě vyhledejte
lékařskou pomoc (je-li možno, ukažte toto označení)
Při požití okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc a ukažte tento obal
nebo označení
Uchovávejte při teplotě nepřesahující …stupňů C (specifikuje
výrobce)
Uchovávejte ve zvlhčeném stavu …(vhodnou látku specifikuje
výrobce)
Uchovávejte pouze v původním obalu
Nesměšujte s …(specifikuje výrobce)
Používejte pouze v dobře větraných prostorách
Nedoporučuje se pro použití v interiéru na velké plochy
Zamezte expozici – před použitím si obstarejte speciální instrukce
Zneškodněte tento materiál a jeho obal ve sběrném místě pro zvláštní
nebo nebezpečné odpady
Použijte vhodný obal k zamezení kontaminace životního prostředí
Informujte se u výrobce nebo dodavatele o regeneraci nebo recyklaci
Tento materiál a jeho obal musí být zneškodněny jako nebezpečný
odpad
Zabraňte uvolnění do životního prostředí. Viz speciální pokyny nebo
bezpečnostní listy
Při požití nevyvolávejte zvracení: okamžitě vyhledejte lékařskou
pomoc a ukažte tento obal nebo označení
V případě nehody při vdechnutí přeneste postiženého na čerstvý
vzduch a ponechejte v klidu
120
S64
Při požití vypláchněte ústa velkým množství vody (pouze je-li
postižený při vědomí)
Tabulka č. 1:
Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) pro práci s přípravky a
dalšími prostředky na ochranu rostlin včetně přípravy aplikační
kapaliny, ředění apod., které nemají žádnou nebezpečnou vlastnost pro
člověka:
OOPP
Typ/dru
h
Na
ochranu
dýchacíc
h
orgánů
Nejsou
nutné
Na
ochranu
rukou
Gumové
nebo
plastové
rukavice
označené
piktograme
m pro
chemická
nebezpečí
Na
ochranu
očí a
obličeje
Na
ochranu
kůže
(celého
Nejsou
nutné
Celkový
pracovní/oc
hranný
oděv
Česká
technická
norma (ČSN)
Orientační údaj o použití
Poznámka:
Nemá-li přípravek žádnou
nebezpezpečnou vlastnost pro člověka
nejsou prostředky na ochranu dýchacích
orgánů nutné.
ČSN EN 42O (83
2300) Ochranné
rukavice. Všeobecné
požadavky a metody
zkoušení, z června
2004, včetně opravy
1, s uvedený kódem
podle Přílohy A
ČSN 374-1
(83 23 10)
Ochranné rukavice
proti chemikáliím a
mikroorganismům.
Část 1:
Terminologie a
požadavky na
provedení, z května
2004.
Např.:
ČSN EN 14905+A1
(83 2721) Ochranný
oděv proti kapalným
121
Poznámka:
1)Vhodné ochranné rukavice
vybere/stanoví zaměstnavatel po
přezkoušení různých komerčně
dostupných druhů rukavic, protože pro
přípravek, který je složen z většího počtu
látek, nelze vhodnost surovin, z nichž
jsou rukavice vyrobeny, předem určit a
musí být druh rukavic ověřen až při
skutečném použití. Při tom
zaměstnavatel současně prověří odolnost
rukavic proti průniku látek obsažených
v přípravku a rozhodne o lhůtách jejich
výměny.
2) Tyto otázky technické normy neřeší.
Poznámka:
Nemá-li přípravek žádnou nebezpečnou
vlastnost pro člověka nejsou prostředky
na ochranu očí a obličeje nutné.
Poznámka:
Nemá-li přípravek žádnou nebezpečnou
vlastnost pro člověka lze připustit i jiné
pracovní ochranné oděvy, na které
těla)
z textilního
materiálu
OOPP
Typ/druh
Na
dodateč
nou
ochranu
kůže
(celého
těla)
Na
ochranu
hlavy
Nepromoka
vý plášť
s kapucí
( turistická
pláštěnka)
chemikáliím.
Požadavky na
provedení pro
ochranné oděvy
proti chemikáliím se
spoji nebo částmi
oděvu, které jsou
nepropustné proti
kapalinám (typ 3)
nebo nepropustné
proti postřiku ve
formě spreje (typ 4)
a zahrnují
prostředky
poskytující ochranu
jen části těla (typy
PB /3/ s PB /4/),
z listopadu 2009.
ČSN EN 13134+A1
(83 2722) Ochranný
oděv proti kapalným
chemikáliím.
Požadavky na
provedení pro
ochranné oděvy
proti
Česká technická
norma (ČSN)
chemikáliím.
Požadavky na
provedení pro
ochranné oděvy
proti chemikáliím
poskytující
omezenou ochranu
proti kapalným
chemikáliím (typ 6 a
prostředky typu
PB/6/), z prosince
2009.
nebyly (zatím) vydány ČSN.
Orientační údaj o použití
Poznámka:
1)Tato ochrana je nutná především před
nepříznivým počasím, proto u přípravků,
které nemají žádnou nebezpečnou
vlastnost pro člověka, není nutná.
2) Pro tato OOPP nebyly vydány
technické normy.
Poznámka:
1)U přípravků, které nemají žádnou
nebezpečnou vlastnost pro člověka není
zpravidla nutná.
Čepice se
štítkem
nebo
klobouk
122
Na
ochranu
nohou
Pracovní
nebo
ochranná
obuv
(např.gumo
vé nebo
plastové
holinky)
ČSN EN ISO 20346
(83 2502)
Osobní ochranné
prostředky.
Ochranná obuv,
z března 2005 vč.
opravy 1 a změny
A1.
ČSN EN ISO 20347
(83 2503) Osobní
ochranné
prostředky. Pracovní
obuv, z března 2005
vč. opravy 1 a
změny A1
2)Tato ochranky byla nutná pouze neníli použita ochrana nepromokavým
pláštěm s kapucí.
3) Pro tyto OOPP nebyly vydány
technické normy.
Poznámka:
1)Tato ochrana je nutná pouze
s ohledem na práci v zemědělském
terénu; k ochraně před POR prakticky
neslouží.
2)Vhodnou pracovní/ochrannou obuv
vybere/stanoví zaměstnavatel podle
charakteru vykonávané práce.
3)Tyto otázky technické normy neřeší.
Tabulka č. 2:
Osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP) při použití přípravků a prostředků na
ochranu rostlin, které mají jednu nebo více nebezpečných vlastností pro člověka, a to jak
při přípravě /ředění aplikační kapaliny, tak při aplikaci postřikem (jsou stanoveny vždy
pro nejnepříznivější situaci):
OOPP
Typ/druh
Na
ochranu
dýchacíc
h
orgánů
max. do
malého
překroč
ení
nejvyšší
ch
koncent
račních
limitů v
ovzduší
Filtrační
polomaska
proti částicím
s integrovano
u vrstvou
z aktivního
uhlí nebo
maska/polom
aska/
čtvrtmaska a
příslušný filtr
proti
plynům/pará
m
Česká technická norma
(ČSN)
ČSN EN 132 (83 2202)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Definice názvů a
piktogramy , z ledna 2000.
ČSN EN 133 (83 2200)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Rozdělení, z června
2002.
ČSN EN 136 (83 2210)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Obličejové masky.
Požadavky, zkoušení, značení,
z prosince 2008, včetně opravy
1.
ČSN EN 140 ( 83 2211)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Polomasky a
čtvrtmasky. Požadavky,
zkoušení a značení, ze srpna
1999, včetně opravy 1.
123
Orientační údaj o použití
Použití přo
dlouhodobé/trvalé práci a
předpokládaném překročení
nejvyšších koncentračních
limitů , je-li přípravek
označen větami o vysoké
míře rizika akutního
poškození zdraví inhalační
cestou.
R 20 Zdraví škodlivý při
vdechování.
R 23 Toxický při
vdechování.
R 26 Vysoce toxický při
vdechování.
Poznámka:
1) S ohledem na
krátkodobou práci
s přípravky na ochranu
rostlin nejsou OOPPk
OOPP
Speciáln
í
prostřed
ky na
ochranu
dýchacíc
h
orgánů
při
vysokém
překroč
ení
nejvyšší
ch
koncent
račních
limitů
v ovzduš
í
s dostat
kem
kyslíku
v ovzduš
í.
Typ/druh
Filtroventilační
jednotka
Izolační
dýchací
přístroj
neautonomní
nebo
autonomní
Česká technická norma
(ČSN)
ČSN EN 405+A1 (83 2226)
Ochranné prostředky dýchacích
ogánů. Filtrační polomaska
s ventily proti plynům a
částicím. Požadavky, zkoušení
a značení, z prosince 2009.
ČSN EN 14387+A1 ( 83 2220)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Protiplynové a
kombinované filtry.
Požadavky, zkoušení a
označení, z července 2008.
ČSN EN 143 (83 2222)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Filtry proti částicím.
Požadavky, zkoušení a značení,
z dubna 2001 včetně změny
A1.
ČSN EN 149+A1 (83 2225)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Filtrační polomasky
k ochraně proti částicím.
Požadavky, zkoušení a značení,
z prosince 2009.
Orientační údaj o použití
ČSN EN 12941 (83 2225)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Filtrační prostředky
s pomocnou ventilací připojené
k přilbě nebo ke kukle.
Požadavky, zkoušení a značení,
z října 1999, včetně změny A1
a A2.
ČSN EN 137 (83 2240)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Autonomní dýchací
přístroje s otevřeným okruhem
na tlakový vzduch
s obličejovou maskou.
Požadavky, zkoušení a značení,
z června 2007.
ČSN EN 138 (83 260)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Hadicové dýchací
přístroje s přívodem vzduchu
s maskou, polomaskou nebo
ústenkou. Požadavky, zkoušení
a značení, z prosince 1996.
ČSN EN 145 (83 224)
Poznámka:
Filtroventilační jednotka je
určena pro výjimečné práce
s POR, a to tam, kde jsou
až padesátkrát překročeny
nejvyšší koncentrační limity
v ovzduší, ale v prostředí je
dostatek kyslíku.
Poznámka:
Izolační dýchací přístroj je
určen pro mimořádné a
zcela výjimečné práce
s POR, a to tam, kde nelze
zajistit dostatek kyslíku
v pracovním ovzduší, jako
např. fumigace v malých
uzavřených prostorách.
124
ochraně dýchacích orgánů
většinou nezbytné.
2)Filtrační polomaska proti
částicím s integrovanou
vrstvou z aktivního uhlí je
určena pro
výjimečnépřípady
dlouhodobých prací, kdy
zpravidla nejsou
překračovány nejvyšší
koncentrační limity
v ovzduší, tedy pro většinu
prací s POR
3)Filtrační
maska/polomaska/
čtvrtmaska a příslušný filtr
proti plynům/parám je
zpravidla určena pro
výjimečné případy
dlouhodobých prací, kdy
dochází k překračování
nejvyšších koncentračních
limitů v ovzduší, tedy pro
rizikové práce s POR.
OOPP
Typ/druh
Česká technická norma
(ČSN)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Autonomní dýchací
přístroje s uzavřeným okruhem
s tlakovým kyslíkem nebo se
směsí tlakového kyslíku a
dusíku. Požadavky, zkoušení a
značení, z prosince 1998 včetně
změny A1.
ČSN EN 14593-1 (83 2261)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Hadicové dýchací
přístroje na tlakový vzduch
s plicní automatikou. Část 1:
Přístroje s obličejovou maskou.
Požadavky, zkoušení a značení,
z prosince 2005.
ČSN 14593-2 ( 832261)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Hadicové dýchací
přístroje na tlakový vzduch
s plicní automatikou. Část 1:
Přístroje s přetlakem
s polomaskou. Požadavky,
zkoušení a značení, z prosince
2005.
ČSN EN 14594 (832263)
Ochranné prostředky dýchacích
orgánů. Hadicové dýchací
přístroje na tlakový vzduch se
stálým průtokem. Požadavky,
zkoušení a značení, z prosince
2005.
125
Orientační údaj o použití
OOPP
Typ/druh
Na
ochranu
rukou
Ochranné
rukavice
chránící proti
POR
označené
piktogramem
pro chemická
nebezpečí
Zkoušení
OOPP na
ochranu
rukou
Na
ochranu
očí a
obličeje
Ochranné
brýle,
bezpečnostní
ochranné
brýle,
ochranný štít
Česká technická norma
(ČSN)
ČSN EN 420 (83 23000)
Ochranné rukavice. Všeobecné
požadavky a metody zkoušení
z června 2004, včetně opravy
A1, s uvedeným kódem podle
Přílohy A ČSN EN 374-1 (83
2310) Ochranné rukavice proti
chemikáliím a
mikroorganismům. Část 1:
Terminologie a požadavky na
provedení, z května 2004.
Orientační údaj o použití
ČSN EN 374-2 (83 2310)
Ochranné rukavice proti
chemikáliím a
mikroorganismům. Část 2:
Stanovení odolnosti proti
penetraci, z května 2004.
ČSN EN 374-3 (83 2310)
Ochranné rukavice proti
chemikáliím a
mikroorganismům. Část 3:
Stanovení odolnosti proti
permeaci chemikálií, z května
2004.
ČSN EN 166 (83 2401)
Ochranné prostředky k ochraně
očí. Základní ustanovení,
z října 2002.
Poznámka:
Obě normy mohou být
citovány jen výjimečně,
především v bezpečnostních
listech.
126
Poznámka:
1)Vhodné ochranné
rukavice vybere/stanoví
zaměstnavatel po
přezkoušení různých
komerčně dostupných
druhů rukavic, protože pro
přípravek, který je složen
z většího počtu látek, nelze
vhodnost surovin, z nichž
jsou rukavice vyrobeny,
předem určit a musí být
druh rukavic ověřen až při
skutečném použití. Při tom
zaměstnavatel současně
prověří odolnost rukavic
proti průniku látek
obsažených v přípravku a
rozhodne o lhůtách jejich
výměny.
2) Tyto otázky technické
normy neřeší.
Použití zejména u
přípravků označených
větami o vysoké míře rizika
pro oči:
R 34 Způsobuje poleptání.
R 35 Způsobuje těžké
poleptání.
R 36 Dráždí oči.
R 41 Nebezpečí vážného
poškození očí.
Poznámka:
OOPP
Typ/druh
Česká technická norma
(ČSN)
Orientační údaj o použití
Pokud je výjimečně použita
ochranná maska, nejsou
další OOPP k ochraně očí
a obličeje nutné.
Na
ochranu
kůže
(celého
těla)
Ochranný
oděv
označený
piktogramem
„Ochrana
proti
chemikáliím“
Zkoušení
OOPP na
ochranu kůže
(celého těla)
Např.:
ČSN EN 14605+A1 (83 2721)
Ochranný oděv proti kapalným
chemikáliím. Požadavky na
provedení pro ochranné oděvy
proti chemikáliím se spoji nebo
částmi oděvu, které jsou
nepropustné proti kapalinám
(typ3) nebo nepropustné proti
postřiku ve formě spreje (typ 4)
a zahrnující prostředky
poskytující ochranu jen částí
těla (typy PB/3/ s PB/4/),
z listopadu 2009.
ČSN EN 13034+A1 (83 2722)
Ochranný oděv proti kapalným
chemikáliím. Požadavky na
provedení pro ochranné oděvy
proti chemikáliím poskytující
omezenou ochranu proti
kapalným chemikáliím (typ 6 a
prostředky typu PB /6/),
z prosince 2009.
ČSN EN ISO 13982-1 (83
2727) Ochranný oděv pro
použití proti pevným částicím
chemikálií. Část 1: Požadavky
na provedení pro ochranné
oděvy proti chemikáliím
poskytující ochranu celého těla
proti polétavým pevným
částicím
(oděv typu 5), z července 2005.
ČSN EN 340 (83 2701)
Ochranné oděvy. Všeobecné
požadavky, ze září 2004.
S ohledem na všeobecné
používání ochranných
oděvů (viz tabulka č.1)
přidává se k příkladově
citovaným normám pro
ochranné oděvy i údaj o
označení piktogramem
„ochrana proti
chemikáliím“ (podle ČSN
EN 340).
ČSN EN ISO 6529 (83 2732)
Ochranné oděvy. Ochrana proti
chemikáliím. Stanovení
odolnosti materiálů ochranných
Poznámka :
Tyto normy mohou být
citovány jen výjimečně,
především v bezpečnostních
127
Poznámka:
Na jiné/další OOPP
k ochraně kůže celého těla
vydány nebyly.
OOPP
Typ/druh
Na
dodateč
nou
ochranu
kůže
(celého
těla)
Nepromokavý
plášť s kapucí
(turistická
pláštěnka)
Na
dodateč
nou
ochranu
hlavy
Čepice se
štítkem nebo
klobouk
Na
ochranu
nohou
Pracovní
nebo
ochranná
obuv
(gumové
nebo plastové
holinky)
Česká technická norma
(ČSN)
oděvů proti permeaci kapalin a
plynů, z října 2002.
ČSN EN ISO 6530 (83 2731)
Ochranné oděvy. Ochrana proti
kapalným chemikáliím. Metoda
zkoušení odolnosti materiálů
proti penetraci (pronikání)
kapalin, ze září 2005.
ČSN EN 464 ( 83 2725)
Ochranné oděvy. Ochranné
oděvy proti kapalným a
plynným chemikáliím včetně
aerosolů a pevných částic.
Zkoušení těsnosti plynotěsných
oděvů (Zkouška vnitřním
přetlakem), z června 1996.
ČSN EN ISO 13982-2 (83
2727) Ochranný oděv pro
použití proti pevným částicím
chemikálií.
Část 2: Metoda zkoušení pro
stanovení průniku aerosolů
jemných částic dovnitř oděvu,
z července 2005.
ČSN EN ISO 20346 (83 2502)
Osobní ochranné prostředky.
Ochranná obuv, z března 2005
včetně opravy 1 a změny A1.
ČSN EN ISO 20347 (83 2503)
Osobní ochranné prostředky.
Pracovní obuv, z března 2005
včetně opravy 1 a změny A1.
128
Orientační údaj o použití
listech.
Poznámka:
1)Tato ochrana je nutná
především před
nepříznivým počasím, a
není přímo ovlivněna
nebezpečností přípravku.
2)Pro tyto OOPP nebyly
vydány technické normy
Poznámka:
1)Tato ochrana by byla
nutná pouze není-li použita
ochrana nepromokavým
pláštěm s kapucí.
2)Pro tyto OOPP nebyly
vydány technické normy.
Poznámka:
1)Tato ochrana je nutná
pouze s ohledem na práci
v zemědělském terénu;
k ochraně před POR
neslouží.
2)Vhodnou
pracovní/ochrannou obuv
vybere/stanoví
zaměstnavatel podle
OOPP
Typ/druh
Česká technická norma
(ČSN)
Orientační údaj o použití
charakteru vykonávané
práce.
Tabulky č. 1 a č. 2 jsou převzaty z Přehledu registrovaných přípravků a
mechanizačních prostředků na ochranu rostlin 2010, strany 41-43, autor
MUDr. Alexandr Fuchs, CSc., SZÚ Brno.
129
Příloha č.1
PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN KLASIFIKOVANÉ JAKO
NEBEZPEČNÉ
Následující údaje o klasifikaci přípravků registrovaných nebo povolených do
spotřebování zásob ke 2. 2. 2010 vychází z etiket a bezpečnostních listů
dostupných ve 3. čtvrtletí 2010. V důsledku legislativních změn a nových
poznatků dochází průběžně k překlasifikaci přípravků, proto se zde uvedená
klasifikace může lišit od údajů v Přehledu registrovaných přípravků na
ochranu rostlin, na obalech a v bezpečnostních listech přípravků uvedených
do oběhu v minulosti a v budoucnu jsou možné další změny.
Výbušný
Žádný.
Oxidující
Žádný.
Extrémně hořlavý
 AGRION LESK NA ROSTLINY, přípravek k úpravě vzhledu rostlin
(obsahuje polyalkylsiloxany), v aerosolovém dávkovači (AE) s extrémně
hořlavým hnacím plynem
 FLORALIFE BLATTGLANZ – lesk na listy, pasivní pomocný
prostředek (obsahuje minerální a silikonový olej) v aerosolovém
dávkovači (AE) s extrémně hořlavým hnacím plynem
 FLORIA LESK NA LISTY, pasivní pomocný prostředek (obsahuje
polyalkylsiloxany) v aerosolovém dávkovači (AE) s extrémně hořlavým
hnacím plynem
 PERFECT PLANT BLATTGLANZ, přípravek k úpravě vzhledu rostlin
(obsahuje minerální a silikonový olej) v aerosolovém dávkovači (AE)
s extrémně hořlavým hnacím plynem
Vysoce hořlavý
R 11 Vysoce hořlavý
 FESEX-CHALCO, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující
páry (VP), obsahuje 4 účinné látky
130













FESEX-TYPO, insekticidní pasivní pomocný prostředek, přípravek
uvolňující
páry
(VP),
obsahuje
(S)-cis-verbenol a ipsdienol
FRUTAPON SUPER LESK, přípravek k úpravě vzhledu rostlin,
obsahuje parafinový olej, kapalina k aplikaci bez ředění (AL) (povolen
již jen do spotřebování zásob)
IPSOWIT, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry (VP),
obsahuje (S)-cis-verbenol a ipsdienol
PCHIT ETOKAP, insekticidní pasivní pomocný prostředek, přípravek
uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol a chalcogran
PETROPAL, evidovaný chemický prostředek, obsahuje směs
uhlovodíků
PHEAGR-IAC, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cisverbenol, ipsdienol a ipsenol
PHEAGR-IDU, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry
(VP), obsahuje E-myrcenol a ipsdienol
PHEAGR-IT, přípravek uvolňující páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol
PHEAGR-IT EXTRA, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující
páry
(VP),
obsahuje
(+/-)-ipsdienol a (S)-cis-verbenol
PHEAGR-IT FORTE, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující
páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol
PHEAGR-PCH, pasivní pomocný prostředek, přípravek uvolňující páry
(VP), obsahuje chalcogran
PHEROPRAX A, evidovaný chemický prostředek, přípravek uvolňující
páry (VP), obsahuje (S)-cis-verbenol a ipsdienol
SCOLYCID C, pasivní pomocný prostředek, emulgovatelný koncentrát
(EC), obsahuje barvivo
R 15/29




Při styku s vodou uvolňuje toxický, extrémně hořlavý plyn
DELICIA GASTOXIN, přípravek pro plynování, obsahuje fosfid hlinitý
PHOSTOXIN PELETY, přípravek pro plynování, obsahuje fosfid hlinitý
PHOSTOXIN TABLETY, přípravek pro plynování, obsahuje fosfid
hlinitý
STUTOX I, rodenticid, obsahuje fosfid zinku
Hořlavý
Řada přípravků, zejména ve formulačních úpravách obsahujících kromě
účinných a pomocných látek hořlavá rozpouštědla, tj. především
emulgovatelné koncentráty (EC) a mikroemulze (ME), ale i některé další.
131
Emulgovatelné koncentráty klasifikované jako hořlavé:
 ACTELLIC 50 EC
 AGIL 100 EC
 ALFAMETRIN
 ARCHER TOP 400 EC
 BI 58 EC NOVÉ
 CORBEL
 CYPERKILL 25 EC
 DOMARK 10 EC
 EMERALD 10 EC
 GARLAND FORTE
 GOAL 2 E
 K-OBIOL EC 25
 MIRAGE 45 ECNA
 NEUDOSAN
 NEUDOSAN AF
 PENDIGAN 330 EC
 PERFEKTHION
 RACER 25 EC
 RONSTAR 25 EC
 SPRUZIT-FLUSSIG
 STARANE 250 EC
 SYSTHANE 12 EC
 TALSTAR 10 EC
 TANDUS 250 EC
 TARGA SUPER 5 EC
 TOMIGAN 250 EC
 VAZTAK 10 EC
Mikroemulze klasifikované jako hořlavé:
 ALIMETRIN 10 EM
 CYPER 10 EM
 METANION 48 EM
 OLEOEKOL
Další přípravky klasifikované jako hořlavé:
 BIOBLATT SPRAY
 BIO PLANTELLA NATUR-F
 CARAMBA
 CHALCOPRAX A
 CRUISER 70 WS
132






CYPLES
JENTEN U
NEO-STOP L 300
SEKATOR
SERENO
SPRUZIT-GARTENSPRAY
Vysoce toxický
 DELICIA GASTOXIN, tabletovaný přípravek proti skladištním
škůdcům, obsahuje fosfid hlinitý, uvolňuje se z něho plynný fosfan
(fosforovodík)
 PHOSTOXIN PELETY, přípravek proti skladištním škůdcům, obsahuje
fosfid hlinitý, uvolňuje se z něho plynný fosfan (fosforovodík)
 PHOSTOXIN TABLETY, přípravek proti skladištním škůdcům,
obsahuje fosfid hlinitý, uvolňuje se z něho plynný fosfan (fosforovodík)
Toxický
 MESUROL 50 WP, insekticid a moluskocid, obsahuje insekticidní
karbamát methiocarb (povolen již jen do spotřebování zásob)
 PIRIMOR 50 WG, insekticid, obsahuje insekticidní karbamát pirimicarb
 REGLONE, herbicid, desikant, obsahuje bipyridyl diquat-dibromid
 STUTOX I, rodenticid, obsahuje fosfid zinku
Zdraví škodlivý
Řada přípravků ze všech hlavních skupin (herbicidy, fungicidy, insekticidy) i
další.
Příklady přípravků:











ACROBAT MZ (fungicid)
AMISTAR OPTI (fungicid)
ARCHER TOP 400 EC (fungicid)
BRAVO 500 (fungicid)
CABRIO TOP (fungicid)
AFALON 45 SC (herbicid)
AGRITOX 50 SL (herbicid)
AGROXONE 750 (herbicid)
AMINEX 500 KMV (herbicid)
AMINEX 500 SL (herbicid)
ACTELLIC 50 EC (insekticid)
133





ALIMETRIN 10 EM (insekticid)
BI-58 EC NOVÉ (insekticid)
BICSCAYA 240 OD (insekticid)
BULLDOCK 25 EC (insekticid)
CALYPSO 480 SC (insekticid)
Žíravý






CERONE 480 SL, růstový regulátor, obsahuje ethephon (kyselina)
ETHREL, růstový regulátor, obsahuje ethephon (kyselina)
FALCON 460 EC, fungicid, obsahuje 3 účinné látky, rozpouštědlo a
další složky
FLORDIMEX, růstový regulátor, obsahuje ethephon (kyselina)
FLORDIMEX T EXTRA, růstový regulátor, obsahuje ethephon
(kyselina)
další přípravky na bázi ethephon
Dráždivý
Přípravky ze všech hlavních skupin (herbicidy, fungicidy, insekticidy) i další.
Příklady přípravků:















ACROBAT MZ (fungicid)
ALIETTE BORDEAUX (fungicid)
ALLIETE 80 WG (fungicid)
ALTIMA 500 SC (fungicid)
AMISTAR OPTI (fungicid)
AGIL 100 EC (herbicid)
AGRITOX 50 SL (herbicid)
AGROXONE 750 (herbicid)
AMINEX 500 KMV (herbicid)
AMINEX 500 SL (herbicid)
ACTELLIC 50 EC (insekticid)
ALIMETRIN 10 EM (insekticid)
BI-58 EC NOVÉ (insekticid)
BICSCAYA 240 OD (insekticid)
BULLDOCK 25 EC (insekticid)
134
Senzibilizující
Přípravky ze všech hlavních skupin (herbicidy, fungicidy, insekticidy) i další.
Příklady přípravků:















ACROBAT MZ (fungicid)
ALTIMA 500 SC (fungicid)
AMISTAR OPTI (fungicid)
ARCHER TOP 400 EC (fungicid)
ATLAS (fungicid)
AFFINITY WG (herbicid)
ASULOX 40 SL (herbicid)
AURORA 40 WG (herbicid)
AURORA SUPER SG (herbicid)
AUTOR (herbicid)
CALYPSO 480 SC (insekticid)
GAUCHO 70 WS (insekticid)
OMITE 30 W (insekticid)
OMITE 570 W (insekticid)
VAZTAK 10 SC (insekticid) (povolen již jen do spotřebování zásob)
Karcinogenní
Karcinogenní kategorie 1 nebo 2.
Žádný.
Karcinogenní kategorie 3
Insekticidní a akaricidní přípravky obsahující
 flufenoxuron (CASCADE 5 EC)
 propargite (OMITE 30 W, OMITE 570 EW)
 pymetrozine (CHESS 25 WP, CHESS 50 WG)
 thiacloprid (BISCAYA 240 OD, CALYPSO 480 EC)
Herbicidní přípravky obsahující
 chlorotoluron (LENTIPUR 500 FW, SYNCURAN 80 DP,
TOLUREX 50 SC, TOLUREX 80 WP, TOLURON)
 isoproturon (AFFINITY WG, CALIPURON, COUGAR SC, GRODYL
PLUS (povolen již jen do spotřebování zásob), HERBAFLEX,
ISOPROTURON 500, MARATON, PROTUGAN SUPER,
PROTUGAN 50 SC, TOLIAN FLO)
 linuron (AFALON 45 EC, LINUREX 50 SC)
135








propyzamide (KERB 50 W)
Fungicidní přípravky obsahující
captan (CAPTAN 50 WP, MERPAN 50 WP, MERPAN 80 WG)
epoxiconazole (DUETT, DUETT TOP, JUWEL (povolen již jen do
spotřebování zásob), JUWEL TOP, OPUS, SWING TOP,
TANGO SUPER)
flusilazole (ALERT BETA, ALERT S, ALERT SUN,
CAPITAN 25 EW, CERELUX PLUS, CHARISMA, HARVESAN,
LYRIC, PUNCH 10 EW)
folpet (FANTIC F, FOLPAN 50 WP, FOLPAN 80 WG, MELODY
COMBI 43,5 WP, MELODY COMBI 65,3 WG, QUADRIX MAC,
RIDOMIL GOLD COMBI PEPITE)
chlorothalonil (AMISTAR OPTI, BRAVO 500, CASOAR, CREDO)
iprodione (PREMIS UNIVERSAL, ROVRAL FLO (povolen již jen do
spotřebování zásob), ROVRAL FLO AKTIV (povolen již jen do
spotřebování zásob))
kresoxim-methyl (DISCUS, JUWEL (povolen již jen do spotřebování
zásob), JUWEL TOP)
Mutagenní
Mutagenní kategorie 1
Žádný.
Mutagenní kategorie 2
Fungicidní přípravky obsahující
 carbendazim (ALERT BETA, ALERT S, ALERT SUN,
ALTO COMBI 420 SC, BAVISTIN WG, DUETT,
KARBEN FLO STEFES, SPORTAK ALPHA HF)
Mutagenní kategorie 3
Fungicidní přípravky obsahující
 thiophanate-methyl (DUETT TOP, TOPSIN M 500 SC,
TOPSIN M 70 WP)
Toxický pro reprodukci
Toxický pro reprodukci kategorie 1
Žádný.
Toxický pro reprodukci kategorie 2
Herbicidní přípravky obsahující
 linuron (R 61) (AFALON 45 SC, LINUREX 50 SC)
136
 flumioxazine (R 61) (SUMIMAX)
Fungicidní přípravky obsahující
 carbendazim (R 60-61) (ALERT BETA, ALERT S, ALERT SUN,
ALTO COMBI 420 SC, BAVISTIN WG, DUETT,
KARBEN FLO STEFES, SPORTAK ALPHA HF)
 dinocap (R 61) (KARATHANE LC)
 flusilazole (R 61) (ALERT BETA, ALERT S, ALERT SUN,
CAPITAN 25 EW, CERELUX PLUS, CHARISMA, HARVESAN,
LYRIC, PUNCH 10 EW)
Toxický pro reprodukci kategorie 3
Herbicidní přípravky obsahující
 bromoxynil (R 63) (BROMOTRIL 25 EC)
 bromoxynil-oktanoát (R 63) (PARDNER 22.5 EC)
 chlorotoluron (R 63) (LENTIPUR 500 FW, SYNCURAN 80 DP,
TOLUREX 50 SC, TOLUREX 80 WP, TOLURON)
 fluazifop-P-butyl (R 63) (FUSILADE FORTE 150 EC)
 isoxaflutole (R 63) (MERLIN 750 WG)
 linuron (R 62) (AFALON 45 SC, LINUREX 50 SC)
Fungicidní přípravky obsahující
 cyproconazole (R 63) (ALTO COMBI 420 SC, ARTEA 330 EC,
ARTEA PLUS, AMISTAR XTRA, MAXIM STAR 025 FS,
SFERA 267,5 EC, SFERA 535 EC))
 epoxiconazole (R 62-63) (DUETT, JUWEL (povolen již jen do
spotřebování zásob), JUWEL TOP, OPUS, SWING TOP,
TANGO SUPER)
 fenarimol (R 62-63) (RUBIGAN 12 EC)
 fenpropimorph (R 63) (CERELUX PLUS, CORBEL, JUWEL TOP,
TANGO SUPER)
 myclobutanil (R 63) (SYSTHANE 12 EC, TALENT)
Nebezpečný pro životní prostředí
V současnosti je takto klasifikována většina přípravků na ochranu rostlin,
nejčastěji pro závažné účinky na vodní organizmy a schopnost dlouhodobé
působit ve vodním prostředí; nejnebezpečnější jsou označeny větou
R 50/53 Vysoce toxický pro vodní organismy, může vyvolat dlouhodobé
nepříznivé účinky ve vodním prostředí.
Příklady přípravků s větou R 50/53:
137















ACANTO (fungicid)
ACROBAT MZ (fungicid)
ALTIMA 500 SC (fungicid)
AMISTAR (fungicid)
AMISTAR OPTI (fungicid)
ACCENT 75 WG (herbicid)
AFALON 45 SC (herbicid)
AFFINITY WG (herbicid)
AURORA 40 WG (herbicid)
AURORA SUPER SG (herbicid)
ACTELLIC 50 EC (insekticid)
AGRIN DELTA (insekticid)
BULLDOCK 25 EC (insekticid)
GAUCHO 70 WS (insekticid)
OMITE 30 W (insekticid)
138
Příloha č.2
PŘÍPRAVKY NA OCHRANU
ÚČINNÝCH LÁTEK
ROSTLIN
PODLE
SKUPIN
Cílem této přílohy je uvedení konkrétních účinných látek a ke 2. 2. 2010
registrovaných nebo do spotřebování zásob povolených přípravků ze skupin
charakterizovaných v kapitole 5. Speciální toxikologie.
Mezi přípravky nejsou jmenovitě uváděny souběžně dovážené přípravky, je
pouze upozorněno na jejich existenci.
Většina uvedených přípravků je klasifikována jako nebezpečný.
U jednotlivých příkladů je vždy upozorněno na klasifikaci vysoce toxický,
toxický a žíravý, ostatní nebezpečné vlastnosti uváděny nejsou.
Organofosfáty
Z účinných látek organofosforových insekticidů jsou v registrovaných
přípravcích používány chlorpyrifos, chlorpyrifos-methyl, dimethoate
a pirimiphos-methyl.
Přípravky:









ACTELLIC 50 EC
BI 58 EC NOVÉ
DURSBAN 10 G
DURSBAN 480 EC
METANION 48 EM
NURELLE D
OLEOEKOL
PERFEKTHION
RELDAN 40 EC
Insekticidní karbamáty
V současnosti registrované insekticidní přípravky obsahují již pouze dvě
účinné látky z této skupiny, fenoxycarb a pirimicarb, do spotřebování zásob
jsou povoleny ještě přípravky s účinnou látkou methiocarb.
Přípravky:


INSEGAR 25 WG
INSEGAR 25 WP
139



MESUROL 50 WP (toxický) (povolen již jen do spotřebování zásob)
PIRIMOR 50 WG (toxický)
cca 5 souběžně dovážených přípravků
Pyrethroidy
V registrovaných insekticidních přípravcích jsou jako účinné látky používány
syntetické pyrethroidy alfa-cypermethrin, beta-cyfluthrin, bifenthrin,
cypermethrin, deltamethrin, etofenprox, lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate,
zeta-cypermethrin. Dále je v několika přípravcích jako účinná látka přírodní
pyrethrum nebo směs přírodních pyrethrinů.
Přípravky:



























AGRION DELTA
ALFAMETRIN
ALIMETRIN 10 EM
BONUS
BULLDOCK 25 EC
CHINOOK 200 FS
CYPER 10 EM
CYPERKILL 25 EC
DECIS 15 EW
DECIS FLOW 2.5 (povolen již jen do spotřebování zásob)
DECIS MEGA
ELADO FS 480
FAST K
FAST M
FURY 10 EW
IT-ECOLURE
IT-ECOLURE EXTRA
IT-ECOLURE MEGA
IT-ECOLURE TUBUS
JANUS FS 80
KARATE SE ZEON TECHNOLOGIÍ 5 CS
K-OBIOL EC 50
MAVRIK 2 F
NURELLE D
PERFECT PLANT INSEKTICIDE (obsahuje přírodní pyrethrum)
PONCHO BETA FS 453,3
RAPTOL (obsahuje pyrethriny)
140










SPRUZIT (obsahuje pyrethriny)
SPRUZIT AF (obsahuje pyrethriny)
SPRUZIT-FLUSSIG (obsahuje pyrethriny)
SPRUZIT-GARTENSPRAY (obsahuje pyrethriny)
TALSTAR 10 EC
TREBON 10 F
TREBON 30 EC
VAZTAK 10 EC
VAZTAK 10 SC (povolen již jen do spotřebování zásob)
cca 10 souběžně dovážených přípravků
Bipyridyly – kvarterní amoniové báze cyklické
V současnosti se z této skupiny účinných látek (vhodnější název je
bipyridyly, nebo soli cyklických kvartérních amoniových bází) používá již
pouze diquat-dibromid, účinná látka jediného registrovaného přípravku
REGLONE (toxický) a 7 souběžně dovážených přípravků; používají se
zejména jako desikanty a herbicidy v lesních školkách a k likvidaci
nežádoucích rostlin ve vodních tocích, nádržích a rybnících.
Nitrované fenoly a příbuzné látky
Nitrované fenoly a jejich homology se již jako účinné látky přípravků
nepoužívají, derivátem (esterem) nitrovaného oktylfenolu je dinocap, který je
účinnou látkou fungicidního přípravku KARATHANE LC.
Nitrily složitých organických kyselin
V herbicidních přípravcích jsou z této skupiny účinných látek používány
bromoxynil, bromoxynil-oktanoát a dichlobenil.
Přípravky:



BROMOTRIL 25 SC
CASORON G (povolen již jen do spotřebování zásob)
PARDNER 22.5 EC
Deriváty fenoxykarbonových kyselin
Z derivátů fenoxykarboxylových (název „fenoxykarbonových“ je zastaralý)
kyselin jsou účinnými látkami herbicidních přípravků deriváty fenoxyoctové
kyseliny MCPA, 2,4-D a 2,4-D EHE, fenoxypropanové kyseliny dichlorpropP, mecoprop a mecoprop-P a fenoxybutanové kyseliny MCPB.
141
Přípravky:
























AGRITOX 50 SL
AGROXONE 750
AMINEX 500 KMV
AMINEX 500 SL
AURORA SUPER SG
BOFIX
BUTOXONE 400
CZ-600
DICOPUR D
DICOPUR D EXTRA
DICOPUR M 750
DICOPUR MP
DICOTEX
DUPLOSAN DP
DUPLOSAN KV
ESTERON
FACTOR 365 SE
LANCET (povolen již jen do spotřebování zásob)
MUSTANG
OPTICA
OPTICA TRIO
PROTUGAN SUPER
U 46 D FLUID
U 46 M FLUID
Thiuramdisulfidy
Jediná účinná látka z této skupiny, thiram (tetramethylthiuramdisulfid,
TMTD) je používána jako fungicidní složka mořidel a postřikových
přípravků a také jako účinná látka repelentů (proti okusu lesních a okrasných
dřevin zvěří a hlodavci).
Mořidla:
 RAXIL 515 FS
 VITAVAX 200 WP
 VITAVAX 2000
 jeden souběžně dovážený přípravek s RAXIL 515 FS
Fungicid:
142
 THIRAM GRANUFLO
Repelenty:




AVERSOL
LENTACOL (povolen již jen do spotřebování zásob)
PELLACOL
STOPKUS
Antikoagulanty
Takto se označují deriváty hydroxykumarinu používané v rodenticidních
přípravcích. V ochraně rostlin se v současnosti užívá pouze jediná účinná
látka tohoto typu, bromadiolon, v jediném registrovaném přípravku
LANIRAT MICRO (k hubení hraboše polního).
Hlavní oblastí používání kumarinových antikoagulantů je tzv. ochranná
deratizace, kde je užíváno několik desítek přípravků na bázi několika
účinných látek této skupiny.
Fofidy a fosforovodík
Fosfidy reagující s vlhkostí nebo kyselinami za uvolnění fosforovodíku
(fosfan) se používají v insekticidních a rodenticidních přípravcích.
Přípravky proti skladištním škůdcům:
 DELICIA GASTOXIN (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý
 PHOSTOXIN PELETY (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý
 PHOSTOXIN TABLETY (vysoce toxický), obsahuje fosfid hlinitý
Rodenticidní přípravky:
 RODEX, obsahuje fosforovodík (15 ml) v dýmovnici-patroně (povolen
již jen do spotřebování zásob)
 STUTOX I (toxický), obsahuje fosfid zinku
Kyanovodík
V současnosti není registrován žádný přípravek na ochranu rostlin obsahující
kyanovodík.
Výjimečně se používá v oboru speciální ochranné dezinfekce, např.
k likvidaci dřevokazného hmyzu v památkových objektech apod.
Sloučeniny mědi
143
Účinné látky hydroxid měďnatý, oxichlorid mědi a síran měďnatý jsou
v následujících fungicidních přípravcích a pomocných chemických
prostředcích:
 ALIETTE BORDEAUX
 CUPROCAFFARO
 CUPROCAFFARO MICRO
 CUPROXAT SC
 CURENOX 50
 CURZATE K
 CHAMPION 50 WP
 FLOWBRIX
 FUNGURAN-OH 50 WP
 KOCIDE 2000
 KUPRIKOL 250 SC
 KUPRIKOL 50
 MODRÁ SKALICE (evidovaný chemický prostředek)
 RIDOMIL GOLD PLUS 42.5 WP
 SÍRAN MĚĎNATÝ (evidovaný chemický prostředek)
Sulfidy
V současnosti je registrován jediný přípravek na bázi polysulfidu, fungicid
SULKA (zdraví škodlivý).
Kyanamid
Pouze do spotřebování zásob je ještě povolen jediný přípravek s touto
účinnou látkou, herbicid ALZODEF.
Vápenatá sůl kyanamidu je používána jako evidovaný chemický prostředek
pro doplnění deficitní složky DUSÍKATÉ VÁPNO.
Alkálie
Pod zastaralým pojmem „alkálie“ se obvykle rozumí silně zásadité
sloučeniny alkalických kovů, zejména hydroxid sodný a draselný, případně i
uhličitany těchto kovů, uhličitan sodný („soda“) a draselný(„potaš“).
Vhodnější je označovat tyto a další látky s obdobnými chemickými
vlastnostmi jako zásady.
Běžné hydroxidy, amoniak a další zásady klasifikované jako žíravé
v přípravcích na ochranu rostlin jako účinné látky používány nejsou.
144
Silná zásada hydroxid vápenatý („hašené vápno“) je účinnou složkou
přípravku k ochraně dřevin proti jarním mrazům a před popraskáním kůry
vlivem slunečního záření PROTEKT (dráždivý) a evidovaného chemického
prostředku pro doplnění deficitní složky VÁPENNÉ MLÉKO (dráždivý).
Vápenné mléko má i účinky dezinfekční a fungicidní, pro které se využívá
k vystříkání („bílení“) prázdných skladů apod.
V souvislosti s ochranou rostlin může být používán k asanaci osobních
ochranných pracovních prostředků, techniky apod. uhličitan sodný
(dráždivý).
Kyseliny
Jedinou účinnou látkou registrovaných přípravků, která je kyselinou
s nebezpečnou vlastností žíravý, je ethephon (2-chlorethylfosfonová
kyselina), a to v růstových regulátorech:
 CERONE 480 SL (žíravý)
 ETHREL (žíravý)
 FLORDIMEX (žíravý)
 FLORDIMEX T EXTRA (žíravý)
 TERPAL C (vzhledem k nižšímu obsahu ethephonu „jen“ zdraví
škodlivý)
 dalších více než 10 souběžně dovážených přípravků
Běžné a obecně známé anorganické a organické kyseliny s žíravými
vlastnostmi mezi registrovanými přípravky na ochranu rostlin, pomocnými a
evidovanými chemickými prostředky nejsou.
Chlornany a další látky uvolňující chlor
Chlornany, chloraminy a podobné látky uvolňující „aktivní“ chlor nejsou
používány jako účinné látky přípravků na ochranu rostlin. Užívají se
především v běžných dezinfekčních, čistících a bělících přípravcích pro
profesionální použití i v domácnostech.
Látky a přípravky s nespecifickými účinky
V současnosti většina přípravků na ochranu rostlin obsahuje další účinné
látky nezařazené do výše uvedených skupin.
145
Příloha č.3
OBECNÉ ZÁSADY PRO ŠKOLENÍ OSOB ZACHÁZEJÍCÍCH S
PŘÍPRAVKY
Cílem školení je poučení pracovníků nakládajících s přípravky o možných
rizicích pro zdraví, která souvisí s jejich prací a opatřeních k jejich odstranění
(předcházení) nebo minimalizaci.
Obsah a rozsah poučení musí odpovídat konkrétním činnostem, které mají
pracovníci vykonávat, způsobu a rozsahu nakládání s přípravky, spektru
používaných přípravků, konkrétním podmínkám a dalším specifickým
okolnostem prací a pracoviště.
 V případě malých podniků a farmářů provádějících ochranu v omezeném
rozsahu a bez použití přípravků s nejzávažnějšími nebezpečnými
vlastnostmi může být školení i při zachování celého doporučeného
obsahu stručné. U podniků s velkým rozsahem ochrany rostlin nebo
používajících v rámci své specializace významně nebezpečné přípravky
musí školení také tomuto rozsahu činností a stupni rizika s ním
spojeného odpovídat.
 Pro pracoviště s omezeným specifickým rozsahem nakládání s přípravky
(distribuční sklady, prodejny apod.) je nutno obsah a rozsah školení
s přihlédnutím k následující specifikaci přiměřeně modifikovat.
Nezbytným předpokladem fungování systému prevence rizik je konkrétní
a jasné vymezení vnitropodnikových pravidel organizace, kompetencí
a stanovení podílu odpovědnosti jednotlivých osob (vedoucích i řadových
pracovníků) v podniku. Proto je nezbytnou součástí školení také podání
informací o systému řízení, odpovědnosti, dokladování a kontroly činností
souvisejících
s nakládáním
s přípravky.
Pokud
existují
platné
vnitropodnikové směrnice, pokyny a další závazné písemné interní
dokumenty upravující otázky BOZP, musí s nimi být současně školené osoby
také seznámeny.
O školení musí být pořízen záznam (protokol), který heslovitě ale
konkrétně a srozumitelně uvádí výčet všech témat a jejich náplně, s nimiž
byly školené osoby seznámeny.
 Nelze připustit, aby namísto konkrétní specifikace témat a náplně
záznam pouze odkazoval na právní předpisy, příručky nebo jiné
publikace. Naopak je možné a vhodné odkazovat na konkrétní platné
a školeným osobám dostupné interní (vnitropodnikové) dokumenty
a směrnice (např. písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví
146
a ochraně životního prostředí při práci s některými nebezpečnými
látkami a přípravky, vydaná a projednaná s KHS dle § 44a odst. 10
zákona č. 258/2000 Sb.).
 Pro případ kontroly či šetření míry zavinění nehod, úrazů a otrav nebo
řešení pracovně právních sporů musí být ze záznamu (protokolu) zřejmé,
s čím byli pracovníci seznámeni, o čem byli poučeni, na co byli
upozorněni apod. Co v záznamu o proškolení není vůbec nebo
dostatečně jasně uvedeno a stvrzeno, to jako kdyby nebylo ze strany
osoby odpovědné za školení a zaměstnavatele školených osob splněno
a zajištěno.
Proškolené osoby je třeba poučit (a na listině s podpisy účastníků je
vhodné uvést), že svým podpisem stvrzují nejen účast na školení, ale
potvrzují rozsah a obsah poučení uvedený v záznamu (protokolu) a potvrzují,
že předneseným tématům rozuměly, že jim byly zodpovězeny jejich otázky,
nemají další dotazy a jsou si vědomy svých povinností a podílu odpovědnosti
na správném a bezpečném nakládání s přípravky.
Osnova proškolení
Školení a část záznamu (protokolu) o školení z problematiky BOZP při
nakládání s přípravky by měla zahrnovat např. následující témata a jejich
obsah:
Poučení o nebezpečných vlastnostech přípravků




vysvětlení nebezpečných vlastností přípravků
vysvětlení způsobu označování nebezpečných vlastností (význam
obrazových symbolů nebezpečnosti a R-vět) a standardních pokynů pro
bezpečné nakládání (S-věty)
informace o dokumentech obsahujících údaje nebezpečných vlastnostech
přípravků (etikety, bezpečnostní listy, písemná pravidla vydaná
zaměstnavatelem aj.), jejich umístění v podniku, poučení o povinnosti
pracovníků se nimi seznámit
poučení o konkrétních skupinách přípravků (včetně uvedení příkladů),
které jsou používány nebo je možno předpokládat, že během
následujícího roku (tj. do dalšího termínu pravidelných ročních školení)
budou používány, se zvláštním důrazem na přípravky s nejzávažnějšími
účinky na zdraví (vysoce toxické, toxické, žíravé, karcinogenní,
mutagenní, toxické pro reprodukci)
Poučení o opatřeních a prostředcích k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví
147





seznámení s organizací, kompetencemi a postupy při řízení nakládání
s přípravky v podniku, vymezením povinností při všech činnostech od
přijetí do spotřebování nebo likvidace přípravku (k čemu je kdo
oprávněn, za co kdo odpovídá - kdo řídí používání přípravků, kdo
odpovídá za příjem, skladování a výdej přípravků, kdo, komu a na
základě jakých pokynů nebo dokladů přípravky vydává, za co odpovídá
osoba, které byl přípravek vydán,…)
poučení o rizicích při práci s přípravky, informaci o kategorii
vykonávané práce
seznámení s prostředky a zásadami zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví při nakládání s přípravky
vysvětlení funkce technických zařízení sloužících k ochraně, způsobu
jejich obsluhy a údržby v rozsahu, který provádí pracovník nakládající s
přípravky (klimatizace kabiny, filtrační zařízení, větrání skladu, ventilace
v objektech a prostorech, kde se aplikují přípravky,…)
seznámení s druhy, vlastnostmi a zásadami poskytování, používání
a kontroly funkčnosti OOPP
pokyny pro očistu OOPP, techniky, prostorů a objektů, kde se nakládá
s přípravky
povinnosti, postupy a ochranná opatření při manipulaci s odpady
poučení o zajištění závodní lékařské preventivní péče a o preventivních
prohlídkách
poučení o dalších rizicích spojených s nakládáním s přípravky
a opatřeních k jejich prevenci (ochranná lhůta a jiné lhůty a opatření,
která je nutno dodržovat z důvodu zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví)
První pomoc při nehodách s přípravky


seznámení s prostředky a vybavením k zajištění první pomoci při práci
s přípravky a souvisejících činnostech
lékárnička, specifikace jejího vybavení pro případ nehod s přípravky,
způsob použití prostředků z lékárničky (aktivní uhlí, bentonit,…)
zabezpečení čisté vody pro případ první pomoci (množství, balení,
umístění, doplňování a kontrola zajištění pohotovostní zásoby vody pro
poskytnutí první pomoci na místech, kde není dostupný zdroj tekoucí
pitné vody)
zabezpečení možnosti přivolání pomoci při nehodách
postupy první pomoci
postup při stavech bezprostředně ohrožujících život (bezvědomí, bezdeší,
zástava srdce)
148

postup při úrazech (krvácení, zlomeniny)
postup při popálení a opaření
postup při nadýchání, potřísnění, zasažení oka a požití přípravků
způsob oznamování a dokladování (pořizování záznamů) úrazů a nehod
při nakládání s přípravky
Poučení o postupech řešení nehod a havarijních situací při nakládání
s přípravky
 rozbor předvídatelných (reálně možných) nehod (havarijních situací) při
nakládání s přípravky (porušení obalu bez úniku obsahu, únik obsahu
obalu, zasažení míst neurčených k ošetření při aplikaci,…), opatření
k jejich prevenci, vymezení odpovědností
 seznámení s prostředky a vybavením pro případ nehody nebo havarijní
situace (technické prostředky ochrany a OOPP, sorbenty a jiné
prostředky pro dekontaminaci, náhradní obaly pro případ porušení
originálních obalů, obaly na odpady vzniklé při sanaci kontaminovaných
předmětů a míst, jejich umístění a označení,…)
 seznámení se závaznými postupy při řešení nehod a havarijních situací
kompetence a povinnosti jednotlivých zaměstnanců
ochranná opatření a postupy řešení možných případů nehod nebo
havarijních situací
oznamování nehod a havárií (kdo, kdy a komu při jaké situaci a rozsahu
nehody,…)
dokladování (pořizování záznamů) nehod a havárií a způsobu jejich
řešení
149
Příloha.č.4
Správné postupy pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin
Převzato z publikace „Správné postupy pro nakládání s pesticidy s ohledem
na zachování čistoty vodních zdrojů“ Training Operators to Prevent
Pollution from Point Sousces, České vydání, Česká společnost
rostlinolékařská, Brno 2009.
Přeprava přípravků
Přepravujte přípravky v původních neporušených obalech
Pro přepravu přípravků, které jsou klasifikovány jako nebezpečné látky platí
požadavky vycházející z Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě
nebezpečných věcí (ADR).
V České republice je tato dohoda
implementována do zákona o silniční dopravě.
Vyhněte se přepravě nadbytečně velkých množství přípravků, zkontrolujte
stabilitu nákladu a jeho bezpečný převoz. Zabraňte poškození obalů během
cesty nebo při vykládce
150
Při přepravě postřikové kapaliny zajistěte, aby nedošlo k jejich úniku,
přetékání, zkontrolujte všechny uzávěry a ventily.
Skladování přípravků
Sklad přípravků umístěte dostatečně daleko od všech citlivých míst abyste
minimalizovali rizika. Přípravky skladujte jen v originálních obalech,
v uzamykatelném prostoru ( v budově nebo skříni ) a nikdy jej nenechávejte
bez zajištění a dohledu. Vchod do skladu označte bezpečnostním označením.
151
Skladovací prostor by měl být izolovaný nebo zajištěn uzavřeným sběrným
systémem se zaslepenou jímkou
152
Pro skladování prázdných obalů od přípravků určete vhodné místo
Sklad by měl být vybaven malou zásobou pitné vody, lékárničkou,
absorpčním materiálem (piliny) k zajištění rozlitých přípravků. Nesplachujte
uniklé přípravky do kanalizace a mějte připravené bezpečnostní postupy pro
případ havárie nebo požáru.
Použití aplikační techniky
Přesvědčte se, zda postřikovač po delším období odstávky správně funguje.
Používejte jen testované postřikovače. Zkontrolujte vždy a seřiďte
postřikovač na optimální pracovní režim.
153
Kontrola průtoku trysek
Zkouška tlakoměru
Kontrola použití správného typu
trysky
Nastavení pracovní rychlosti
Připravujte postřikový roztok bezprostředně před použitím. Neplňte
postřikovač v blízkosti vodního toku nebo studny, nebo přímo z nich.
Zajistěte, aby nemohlo dojít ke zpětnému sifonovému tahu.
154
Předcházejte znečištění místa při plnění aplikační techniky.
Výbava k zamezení úniku rozlitých přípravků během přípravy aplikačního
roztoku. Plňte, míchejte a čistěte aplikační techniku jen ve stabilní a bezpečné
pracovní pozici.
155
Dodržujte správný postřikový režim.Nezapínejte postřikovač když
stojí.Zabraňte úletu postřiků .Dodržujte ochranná pásma, neošetřené zóny a
omezte rizika kontaminace necílových ploch.
Práce prováděné po skončení postřiků
Proveďte vnější očistu postřikovače v čistící zóně na poli.Využívejte zbytku
posřikové kapaliny z nádrže na ošetřeném pozemku, na ploše, která nebyla
ošetřena
156
.
Vnitřní čištění provádějte podle potřeby, nadměrné čištění může zapříčinit
nadměrné množství spotřebované odpadové vody. Zorganizujte si celkový
plán postřiků tak, abyste minimalizovali objem zbytkové vody znečištěné
přípravky. Na vypláchnutí použijte co nejmenší potřebné množství vody.
Nikdy nečistěte postřikovač v blízkosti povrchové vody.
157
Vnitřní a vnější čištění postřikovače provádějte na poli ihned po aplikaci
(pokud je to možné)
158
K čištění postřikovače je možné využít plochy určené pro biodegradaci
odpadních vod
Nevypouštějte zbytky postřikové kapaliny volně na půdu.
159
Pokud není možné provést čištění postřikovače na poli, používejte pro čištění
postřikovačů plochy se sběrným systémem odpadních vod. Nikdy
nevylévejte zbytky přípravků do výlevek, kanálů nebo nekontrolovatelných
odpadů. Likvidujte je legálním způsobem předejdete tak zbytečnému
a nepřijatelnému poškozování životního prostředí.
Vysvětlivky k obrázkům
Smajlíci u jednotlivých obrázků vyjadřují, zda je vyobrazená situace řešená
správně anebo špatně.
Vyhovující postup
Nevyhovující postup
160