docSklář a keramik 1–2/2014 - photo
download 
Stížnost Transkript
Sklář a keramik 1–2/2014 - photo
sklářské rozhledy 1924–2014 sklář a keramik Odborný časopis pro průmysl skla, keramik y a bižuterie preciosa-ornela.com www.sklarakeramik.cz / www.czech-glass-society.cz 11–2 2 / 2014 75 let Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti Milada Frolcová – barevná příloha k článku na s. 30–32 2 1 4 3 5 8 6 7 1. Džbán – kamenina pálená dřevem 2. Jakub Nakládal – Kameninové vázy dekorované sgrafitovou kresbou, 2010 3. Kateřina Hošová – Svítidlo, sklo, porcelán, 2012 4. Milan Polomíček – Věž, kamenina, výška 170 cm, 2007 5. Lucie Kozelská – Fena, kamenina pálená dřevem, 1998 6. Martin Honzák – Váza-objekt, výška 34 cm,2013 7. Kateřina Hošová, Martina Polanská – štípaná mozaika (ve spolupráci s firmou Los Kachlos), 2010 8. Veronika Münsterová – Objekt, kamenina, 1995 Obsah čísla 64. 1–2 / 2014 Studie 3 Ročník František Novotný – Homogenita skla a proudění skloviny 3 Vlastimil Hotař, Petra Rydvalová, Petr Nový, Irena Novotná 7 – Proměny českého sklářství a bižuterního průmyslu za posledních 22 let Trendy a aktuality 15 Editorial Safina zveřejnila analýzu trhu s drahými kovy ve čtvrtém čtvrtletí 2013 15 Sklenička z tiskárny je realitou, lidské srdce (zatím) ne 16 Lahev Larse Kempera na Pilsner Urquell získala další ocenění 16 Krátké zprávy 17 Z domova 26 75 let Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti 26 Úspěšný rok Jaroslava Bejvla a společnosti Preciosa Lighting 29 RAKO představilo novou kolekci na rok 2014 30 Novak Djokovič vyhrál trofej od společnosti Lasvit 30 Krátké zprávy 31 Česká sklářská společnost Výroční zpráva ČSS za rok 2013 Kaleidoskop – 90 let Skláře a keramika 1924 / 1934 Výstavy a soutěže 33 33 37 37 40 Mezinárodní přehlídka skla a bižuterie v Jablonci již po šesté 40 O výstavě Waldemar Fritsch a jeho doba v Galerii umění Karlovy Vary 41 Glass Excellence IX. Lucie Sokolová – Mimikry 42 Krátké zprávy 42 Tipy na aktuální výstavy 43 Výročí a jubilea 44 Sklářský umělec Pavel Hlava (1924–2003) 44 Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům 45 Připravované akce e 8th Int. Conference Borate Glasses, Crystals and Melts 46 46 & Int. Conference Phosphate Glasses Pardubice 2014 Česká a Slovenská konference o skle, Žďár nad Sázavou 2014 Rejstřík Skláře a keramika 1–12/2013 47 23–25 Na údaje o tom, jak si stál průmysl skla a keramiky České republiky v loňském roce, si ještě budeme muset počkat. Předpokládá se ale, že pokračuje pozvolné oživování. Za rok 2012 se v zemi vyrobilo skla, keramiky a porcelánu za cca 40 miliard Kč. Ve skle je patrné, jak se za dvacet let zcela změnil poměr mezi „designovým“ a „technickým“ sklem – z 55 % / 45 % (1991), na 25 % / 75 % (2012). Rozhlédneme-li se však po Evropě, patříme mezi oázy ruční výroby skla. Co by za zdejší situaci dali skláři z Německa nebo Švédska! Situace zdaleka není růžová – spíše neutrálně bílá s tu a tam patrnými růžovými pigmentovými skvrnami –, nezavdává ale důvod k litaniím. Všichni věříme, že rok 2014 bude pro české sklo, keramiku, porcelán a bižuterii dobrým obdobím. Schopných lidí v oboru na to má jistě dost. A pokud nedostanou větší prostor ti, kteří místo investic do nových výrobků a technologií dávají přednost nekalé konkurenci – kopírování a cenovému podbízení – nemusíme se o osud našeho průmyslu skla a porcelánu strachovat. Zvýšenou pozornost je ale jistě nutné věnovat odbornému vzdělávání. Místo rušení škol – a tím celého edukačního systému, který nám závidí celý svět – nově definovat jejich smysl a poslání tak, aby zůstaly naší nespornou konkurenční výhodou před zahraničím. K tomu je zapotřebí nejen vstřícnosti škol, ale i firem, které by se měly aktivněji zapojit přímo do vzdělávacího procesu. Aby školy věděly, jaké studenty a pro koho mají připravovat. Protože to chtějí slyšet nejen žáci, ale i jejich rodiče. Sklo, keramika, porcelán a bižuterie patří k našim nejznámějším značkám, což si je dobré čas od času připomínat. I proto je tu Sklář a keramik, aby se to vědělo nejen v zahraničí, ale také u nás doma. Skláři a keramici, děkuji Vám za přízeň a těším se na další společný ročník! PhDr. Petr Nový Šéfredaktor Table of contents 1–2 / 2014 Studies 3 František Novotný – e Homogeneity of Glass and Glass Flow 3 Vlastimil Hotař, Petra Rydvalová, Petr Nový, Irena Novotná 7 Sklář a keramik 1–2/2014 – roč./vol. 64 Odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie – ISSN 0037-637X Vychází 6x ročně (dvojčísla) Evid. č. MK ČR E 2919 Vydává / Publisher Vydavatelství České sklářské společnosti, s.r.o., Středová 1767/17, 415 01 Teplice, IČ: 28696778 – Transformation of Czech Glass and Jewellery Industry in Last 22 Years Trenda and Actualities Safina published an analysis of the market with precious metals 15 15 Šéfredaktor / Editor in chief PhDr. Petr Nový Redaktorka a jednatelka společnosti Executive – editor Ing. Miroslava Kohlíčková in the fourth quarter of 2013 Glass from the printer is a reality, but human hearth (yet) not 16 Pilsner Urquell bottle designed by Lars Kemper received another award 16 Short News 17 Home News 26 Successful year of Jaroslav Bejvl and Preciosa Lighting company 29 RAKO presented its new range of products for 2014 30 Novak Djokovič won a trophy made by Lasvit company 30 Short News 31 ČSS Annual Report 2013 Kaleidoscope - 90 years of Sklář a keramik 1924/1934 Exhibitions and Competitions 33 37 37 40 40 e exhibition Waldemar Fritsch 41 and his time in the Art Gallery in Karlovy Vary Glass Excellence IX. Lucia Sokolová – Mimicry 42 Short News 42 Tips on the current exhibitions 43 44 Glass artist Pavel Hlava (1924–2003) 44 Czech Glass Society congratulates to its members 45 Forthcoming Events e 8th Int. Conference Borate Glasses, Crystals and Melts 46 46 & Int. Conference Phosphate Glasses Pardubice 2014 Czech and Slovak Conference on Glass, Žďár nad Sázavou 2014 Sklář a keramik – Index 1–12/2013 Redakční rada / Editorial staff Ing. Ivan Berka Ing. Luboš Dietz Rudolf Hais prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc. prof. Ing. Lubomír Němec, DrSc. doc. Ing. František Novotný, CSc. Ing. Karel Pavlík Ing. Magda Purkrábková Ing. Sylvie Sázavová, CSc. Ing. Jaroslav Stoklasa, Ph.D. Ing. Aleš Svítil, předseda Ing. Jiří Zajíc 33 e 6th International Exhibition of Glass and Jewellery in Jablonec Anniversaries and jubilees Redakční kruh / Editorial board doc. Ing. Stanislav Kasa, CSc. Ing. Jiří Koucký, CSc. doc. Ing. Jaroslav Kutzendörfer, CSc. Antonín Langhamer prof. Ing. Marek Liška, DrSc. Ing. Greta Nováková Ing. Josef Smrček, CSc. 26 75 years of the Secondary School or Applied Art in Uherské Hradiště Czech Glass Society Recenzenti / Reviewers prof. Ing. Josef Matoušek, DrSc. Ing. Jiří Koucký, CSc. Fotografie / Photos © Sklář a keramik – není-li uvedeno jinak © Sklář a keramik – unless otherwise stated Grafika a sazba / Graphic arrangement © David Matura / www.sputnik.cz Tisk / Printed by Macek a Kusala, U Rybníka 11, Jablonec n. N. Redakce / Editor´s Office SNP 21, 466 01 Jablonec nad Nisou Tel.: +420 724 397 365 E-mail: [email protected] Administrace a předplatné Aministration and subscription Ing. Miroslava Kohlíčková Středová 1767/17, 415 01 Teplice Tel.: +420 417 576 236 E-mail: [email protected] č. ú. 0892311399/0800 ČS Teplice Inzertní agentura / Advertisement agency Ing. Greta Nováková Johančina 3251, 415 01 Teplice Tel./Fax: +420 417 576 155 Mobil: +420 603 223 768 E-mail: [email protected] Partneři časopisu Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR / Slovenská sklárska spoločnosť Nevyžádané rukopisy se nevracejí. Otiskování článků jen se svolením redakce při zachování autorských práv. 47 23–25 Uzávěrka 1–2 Do tisku Uzávěrka 3–4 18. 1. 18. 2. 21. 3. Homogenita skla a proudění skloviny The Homogeneity of Glass and Glass Flow František Novotný VŠCHT Praha, Ústav skla a keramiky, [email protected] Příspěvek se zabývá homogenitou skloviny. Na začátku poukazuje na důležitost homogenity skla a dále se zabývá definicí a velikostí nehomogenity. Uvádí jak termodynamické měřítko nehomogenity tak také praktické hodnocení nehomogenity. Dále uvádí nejčastější typy nehomogenit ve skle a mechanismy jejich vzniku. Z homogenizačních dějů se věnuje především proudění. Difuze, která není předmětem příspěvku je jen letmo zmíněna. Velká pozornost je věnována deterministickému a chaotickému proudění. Typ proudění charakterizuje Ljapunovův koeficient. Příspěvek uvádí jak příklady chaotického proudění tak také deterministického proudění ve skle. is paper deals with the homogeneity of glass. At the beginning highlights the importance of homogeneity of glass and addresses the definition and size of inhomogeneities. Indicates both the thermodynamic scale inhomogeneities as well as practical assessment inhomogeneity. It also states the most common types of inhomogeneities in the glass and the mechanisms of their formation. e homogenization processes is primarily devoted to flow. Diff usion, which is not the subject of this paper is only briefl y mentioned. Great attention is paid to deterministic and chaotic flow. Type of flow is dependent on the coefficient of Lyapunov. e paper presents examples of chaotic flows as well as deterministic flow in glass. Úvod Motivací předkládané práce je praktická zkušenost s chováním skloviny obsahující šlíry, to je sklovinu jiného chemického složení než má základní sklovina. Tento proces neodpovídá vztahům, které jsou uváděny v chemickém inženýrství. Tam se sledují dva cíle: Získat kapalinu s co nejméně kolísajícím složením a při míchání se vyvarovat přechodnému zvýšení koncentrace některé složky z důvodů zamezení nežádoucí chemické reakce. Stupeň homogenity se určí tak, že se změří koncentrace v souboru bodů a výsledky se statisticky zpracují. Praktické zkušenosti sklářů ukazují, že při homogenizaci skloviny je vše jinak. Po utavení, vyčeření a homogenizaci nastupuje fáze „sejití“ skloviny v chemickém inženýrství neznámá. Se sklovinou po „sejití“ se musí nakládat velice opatrně. V úvahu nepřipadá, že bychom do skloviny nějak nešetrně hrábli. Okamžitě bychom nadělali nežádoucí šlíry. V případě skloviny je uvedený způsob stanovení homogenity nepoužitelný. Existují sice postupy k vyjádření homogenity, jako např. unit of homogeneity index, critical quantity a další, které jsou objektivně měřitelné ale ani ony nevyjadřují přesně to co potřebujeme. Většinou se proto na přesné vyjádření resignuje a určí se pouze kvalita produktu. Praktici pak ztrácejí důvěru v teoretický popis, ale nic není praktičtějšího, než dobrá teorie. Cílem práce je navrhnout teoreticky odůvodněné stanovení takového aspektu homogenity, které by korespondovalo s požadavky výroby. Nehomogenita ve skle Nehomogenity patří vedle bublin a neprotavů k hlavním problémům při tavení skla. Nehomogenity mohou pocházet z kmene (tzv. „medovina“), žáromateriálu („kočičí škráb“), tavicího procesu (odtěkání) atd. Nejčastěji se setkáváme s tím, že ve skle jsou oblasti nestejného chemického složení, lišící se indexem lomu. Nehomogenita ve skle je proto zpravidla vidět, a proto je považována za vadu [1, 2]. Napřed je třeba definovat co přesně nehomogenitou rozumíme, a především, jak posuzujeme míru nehomogenity a vyjasnit, co přesně homogenizací sledujeme. Na obr. 1 vidíme oblast nehomogenního skla, která je prakticky celá prostoupená větší, či menší nehomogenitou. Nehomogenity nemusí být vždy vidět, někdy se projeví teprve při loužení skla v chemických činidlech. Na obr. 2 je vzorek skla, na kterém se vytvořil reliéf, mapující chemickou nehomogenitu (zirkoničitou šlíru). Zde se nehomogenita projevuje pouze v přesně vymezených oblastech (rotace trubky). Míra nehomogenity Jak ukázaly předchozí dva příklady, nehomogenity mohou být různé. U vícesložkových skel může kolísat obsah kterékoliv složky, takže přísně vzato je nehomogenita mnohostranná a nelze ji vyjádřit jedinou hodnotou. Z praktických důvodů však bereme za míru homogenity kolísání některé vlastnosti skla, nejčastěji indexu lomu, bez ohledu na to, čím je způsobeno. Byla navržena různá praktická měřítka homogenity jako např. [3, 4] „unit of homogeneity index“, „critical quantity“, „reprezentativní vzorek“ a další, vycházející z proSklář a keramik 1–2 / 2014 – 3 Obr. 1 – Nehomogenní sklo vozu. Zde ukážeme odvození fyzikálně opodstatněného měřítka homogenity. Na obr. 3 je schematicky vyznačeno kolísání hodnoty dané vlastnosti po nějaké dráze v nehomogenní oblasti kolem průměrné hodnoty. Z této křivky můžeme odvodit míru nehomogenity Cooper [5] vyjádřil míru nehomogenity jako sumu všech ploch, ohraničených nulovou osou a zmíněnou křivkou. Toto pojetí se zdá být samozřejmé, protože více odchylek s větší plochou odpovídá nehomogennějšímu sklu. Představme si kolísání složení třeba tak, že kolísá pH prostředí, například tak, že kladné odchylky od průměru představují kyselost a záporné alkalitu prostředí. Potom Cooperem definovaná veličina míry nehomogenity vyjadřuje počet molů kyseliny a zásady, které se musí zneutralizovat aby bylo dosaženo všude stejné, neutrální hodnoty pH. Ovšem Cooperovo pojetí má jednu velkou slabinu. Nerozlišuje zda je křivka rozkolísaná do mnoha úzkých odchylek, nebo zda se jedná o plynulý stoupavý/klesavý trend. A to je pro homogenitu skla podstatné. Protože u skla vadí především to, co je vidět. A plynulou změnu indexu lomu na skle nevidíme, kdežto rozkolísání indexu lomu je dobře patrné. Zcela odlišný přístup má Pojman [6]. Pro něj je mírou nehomogenity veličina „hustota volné energie nehomogenity pole“, odvozená v práci Cahna [7]. Zde je ukázáno, že volná energie nehomogenního systému o objemu V je dána vztahem: F = N V V [f0+(c)2]dV, (1) volná energie nehomogenního systému f = f0 + k (c)2, (2) hustota volné energie nehomogenity pole „Hustotu volné energie nehomogenity pole“ můžeme považovat za termody4 – Studie Obr. 2 – Sklo s nehomogenitami namicky odvozené měřítko nehomogenity. Pro její experimentální stanovení můžeme také vyjít z hodnot uvedených na obr. 3. Tato data však musíme zpracovat zcela jinak, než Cooper. Výhodou nehomogenity definované z gradientu koncentrace je její objektivnost, která se projeví v souvislosti různých jevů, vyplývajících z nehomogenity. V – objem systému F – volná energie nehomogenního pole N V – počet molekul v jednotce objemu f0 – hustota volné energie v homogenním systému f – hustota volné energie nehomogenního pole c – gradient koncentrace – parametr, který, obecně, může být závislý na teplotě a koncentraci, ale pro běžné řešení je konstantní Lom paprsku Dalším dějem ve kterém se uplatňuje gradient koncentrace je průchod světla sklem. Nehomogenity mohou způsobovat lom paprsku a jeho odraz. Šíření paprsku v prostředí s proměnným indexem lomu jednoznačně (11) popisuje paprsková rovnice n d2r dr dr = n – n . ds2 ds ds (4) paprsková rovnice 1 d2r = R ds2 (5) poloměr zakřivení dráhy paprsku dr ds (6) směr paprsku Kortewegovo napětí Jedním z dějů, souvisejícím s hustotou volné energie nehomogenity pole je Kortewegovo napětí [8, 9, 10]. Pn – Pt = k (c)2, (3) Kortewegovo napětí Pn – tlak působící kolmo ke koncentračnímu gradientu Pt – tlak působící tečně k povrchu konstantní koncentrace k – konstanta c – koncentrace klíčové složky Kortewegovo napětí se projevuje pohybem kapaliny jako tzv. Marangoniho proudění, někdy nazývané proudění dynodálních párů. Velmi dobře je Marangoniho proudění vidět například v žárovém mikroskopu při interakci tavenin různého složení. Jak je vidět z rovnice (3), uplatňuje se zde obdobně jako v rovnicích (1) a (2) kvadrát gradientu koncentrace. n – index lomu r – polohový vektor s – parametr, který parametrizuje trajektorii křivky obloukem pomocí její délky R – poloměr křivosti v daném bodě Podle rovnice (4) poloměr zakřivení dráhy paprsku závisí na gradientu indexu lomu a na vzájemné orientaci směru paprsku vzhledem ke směru gradientu indexu lomu. Předpokládáme, že změny Obr. 3 – Kolísání sledované hodnoty v řezu sklovinou indexu lomu jsou způsobeny změnami koncentrace. Vysokým gradientům koncentrace odpovídají vysoké gradienty indexu lomu. Z vysokých hodnot gradientu indexu lomu a rychlých změn směru gradientu plyne velké zakřivení paprsku a z toho plynoucí viditelnost nehomogenit. Paprsková rovnice má složitější strukturu, než vzorec pro hustotu volné energie nehomogenity pole nebo pro Kortewegovo napětí. Mimo gradientu indexu lomu se v ní uplatňuje vzájemná orientace gradientu indexu lomu a směru paprsku. Přesto můžeme konstatovat, že lom paprsků, čili viditelnost nehomogenity, nastává především v důsledku gradientu potažmo gradientu koncentrace indexu lomu. Odraz paprsku Někdy se šlíra tak výrazně liší svým chemickým složením a je tak ostře ohraničena, že na jejím povrchu dochází k odrazu. Může být pozorován totální odraz světla. Odraz světla na rozhraní se řídí Fresnelovými rovnicemi. Pro kolmý dopad světla na rozhraní platí: n –n R = n1 + n2 1 2 2 (7) Fresnelova rovnice n1 – index lomu prvního prostředí n2 – index lomu druhého prostředí R – reflexe rozhraní Reflexe je v podstatě dána kvadrátem rozdílu indexu lomu. Ale vzhledem k tomu, že rozhraní mezi sousedními oblastmi není nekonečně tenké, ale má konečnou tlouštku, jedná se také o kvadrát gradientu koncentrací, obdobně jako v předchozích případech. Režimy proudění Pro homogenizaci skloviny se využívá proudění (probíhající difúze není před- Obr. 4 – Režimy proudění mětem tohoto příspěvku). Do agregátu jsou instalována různá míchadla, homogenizační buňky, homogenizátory, bubling, elektrody atd., jejichž účelem je způsobit takové proudění, aby se sklovina homogenizovala. Otázka je, jaký režim proudění je pro homogenizaci nejvhodnější. V úvahu připadající režimy proudění jsou na schematu obr. 4. Základní rozdělení režimu proudění je v závislosti na hodnotě Reynoldsova čísla na turbulentní a laminární. Ve sklářské výrobě panují takové podmínky, že proudění skloviny je vždy laminární. Laminární proudění však může být buď deterministické, nebo chaotické [12]. Kritériem, které rozhoduje o režimu proudění je Lyapunovův (Ljapunovův) exponent. Obvykle se označuje nebo Ly. Lyapunovův exponent je veličina, která charakterizuje míru rozbíhání nekonečně blízkých trajektorií a určuje předvídatelnost systému. Pozitivní exponent je známka toho, že systém je chaotický. Lyapunovův exponent je definován následovně: 1 «GZ(t) « O = lim lim ln t→∞ GZ →0 t «GZ0 « (8) 0 – Ljapunovův exponent t – čas Z0 – počáteční odchylka mezi trajektoriemi Z(t) – konečná vzdálenost mezi trajektoriemi Proudění ve sklářské peci Je vždy laminární a může být buď deterministické nebo chaotické. Deterministické proudění lze pozorovat ve zvláštních případech, jako například při průchodu šlíry kolem řady míchadel, ve válcovém homogenizátoru, nebo při průchodu skloviny plavicí lázní Float. Poslední případ můžeme demonstrovat na obr. 5. Na tomto obrázku je zobrazen vzorek skla (3 x 3200 mm), uříznutý přes celou šířku tažicí linky Float. Opticko-elektronickou cestou byl snímek upraven na obrázek daného formátu. Je vidět, že v okamžiku nátoku byly proudnice skla chaoticky promíseny. Po nátoku na cínovou lázeň se však již proudnice nemísily, ale těleso skla bylo plynule roztaženo do tabule skla uvedených rozměrů. Obraz chaotického proudění tedy zůstal díky deterministickému proudění zachován až na řezací linku. Jaké proudění je tedy ve sklářské peci žádoucí deterministické nebo chaotické? Záleží na okolnostech. Deterministické proudění „uhladí“ sklovinu, všechny nehomogenity se srovnají do stejného směru a vytahují se do tenkých vláken nebo vrstviček. Chaotické proudění zase intenzivněji homogenizuje, způsobuje překřížení proudnic. Obr. 5 – Tabule skla Float 3 mm x 3200 mm Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 5 Metody měření homogenity Zjišťování míry homogenity se provádí různými metodami. Nejčastějším důvodem je zajistit, aby na skleněném výrobku nebyly vidět šlíry. Lidské oko je velmi citlivé na rozdíly indexu lomu. Podle Dvořáka [13] je při pohledu proti vhodně strukturovanému pozadí (v imerzi) postřehnutelná změna indexu lomu 1.10 -6 , což odpovídá odchylce 0,003 % ZrO2 , nebo 0,025 % SiO2, nebo 0,1 % Al2O2. Bartuška [14] uvádí, že je viditelný gradient indexu lomu 10 -5 mm-1, což odpovídá kolísání složení o 0,1 % hmot. Oko vidí ze vzdálenosti 25 cm šlíru 0,1 mm silnou. Pro kvantitativní posouzení se používá objektivních metod i různých pozorovacích pomůcek a srovnávacích standardů. Existuje řada metod studia šlír: podle tvaru, totální odraz, zbytkové napětí v okolí šlíry, lom světla na rozhraní šlíra-sklo, zviditelnění šlír pomocí interference a zástinu , určení gradientu indexu lomu, leptání šlír, mletí a separace v těžkých kapalinách, Beckeho linka, zebra test, šlírová metoda, metoda fázového kontrastu, metoda střihové interferometrie, interference použítím Mach – Zehnderova interferometru s laserovým zdrojem, holografická interferometrie, střihová holografická interferometrie, prostorová filtrace obrazu, které jsou mimo rámec tohoto příspěvku. Ke zkoumání homogenity je také možno využít hustoty. Kolísání hustoty indikuje kolísání homogenity. K měření rozdělení hustoty ve vzorku se používá separace drti skla v těžkých kapalinách. Další vlastnost, které je možno využít ke zkoumání homogenity je křehkost skla. Sklo je podrceno, sítováno a sledováno složení frakcí. Existuje korelace mezi křehkostí a nehomogenitou. Šeljubského metoda Za objektivní metodu měření homogenity můžeme považovat metodu podle Šeljlubského. Princip metody spočívá v tom, že sklo se standardizovaným způsobem podrtí a drť se zalije kapalinou se stejným indexem lomu (Christiansenův filtr). Pokud není sklo homogenní dochází na hranicích zrn k odrazu a lomu což snižuje světelnou propustnost filtru. V praktickém provedení se filtr postupně ohřívá za současného měření propustnosti. Ohříváním se mění index lomu kapaliny a přibližuje se indexu lomu skla. Tím se zvyšuje světelná propustnost filtru do maxima, kdy jsou indexy lomu nejvíce vyrovnány. Dalším ohřevem se zase indexy lomu od sebe vzdalují. Pro výrobu průhledných laminátů je nutný shodný index lomu pryskyřice a skla. Aby nebyl laminát nežádoucím způsobem zabarven, musí být shoda indexu lomu pro více vlnových délek. Laminát je tedy také Christiansenovým filtrem. LITERATÚRA: 1] Novotný F.:, Míchání a homogenizace skloviny, XIII. mezinárodní konference Sklářské stroje, Liberec (2012). 2] Smrček A. a kol.: Tavení skla, Česká sklářská společnost, ISBN 978-80-904044-0-3. 3] Pincus A.G., Davies D.H.: Batching In The Glass Industry, New York (1981), s. 52; Manring W. H., Bauer W. C.: SolidSolid Mixing Efficiencies (1964). 4] Křesťan, Přednáška při příležitosti přejímání Sklářské ceny, Luhačovice (2006). 5] Cooper A.R.: Mixing and Flow in Glass Tanks, Journal of the American Ceramic Society 42 (2) (1959), s. 93–101. 6] Pojman J.A., Chekanov Y., Masere J., Volpert V., Dumont T., Wilke H.: Eff ective interfacial tension induced convection in miscible fluids, 2001-0764, American Institute of Aeronautics and Astronautics. 7] Cahn J.W., Hilliard J. E.: Free Energy of a Nonuniform System. I. Interfacial Free Energy, J. Chem. Phys. 28 (258) (1958). 8] Roušar I., Nauman E. B.: A Continuum analysis of surface 9] 10] 11] 12] 13] 14] Závěry Nehomogenita skla je specifická tím, že je viditelná. V podstatě nevadí pozvolná nenáhlá změna složení, protože ta je prakticky neviditelná. Domníváme se, že nejvhodnější mírou nehomogenity je veličina „volná energie nehomogenity pole“. Jedná se o veličinu, odvozenou z termodynamických úvah, vyjadřující odchylku daného pole od homogenity. Výhodou nehomogenity definované z gradientu koncentrace je její objektivnost a současně praktická užitečnost, protože je také mírou toho, jak moc bude daná nehomogenita na výrobku vidět. Homogenizace skloviny může probíhat buď v režimu deterministického proudění nebo v režimu chaotického porudění. Deterministické proudění „uhladí“ sklovinu. Všechny nehomogenity se srovnají do stejného směru a vytahují se do tenkých vláken nebo vrstviček. Když takovouto nehomogenitu krátce prohrábneme, zvýší se v této oblasti gradienty koncentrace a vzniknou výrazně viditelné šlíry, které výrobek kazí. Chaotické míchání je účinnější, neboť se sousední podíly od sebe nevzdalují jenom rozdílem rychlostí, ale i směrů. Bude tedy rychleji likvidovat nehomogenitu, počítanou podle Coopera. Chaotické proudění je žádoucí v případě intenzivní homogenizace, kdy nevadí přechodné zhoršení „volné energie nehomogenity pole“. Naopak pro finální operace je naprosto nevhodné. tenzion in nonequilibrium systems, Chemical Engineering Communications 129 (1) (1994). Bessonov N., Volpert V.A., Pojman J. A., Zoltowski B. D.: Numerical simulations of convection induced by Korteweg stresses in miscible polymer-monomer systems, Microgravity sci. technol. 17 (1) (2005). Chen C-Y., Meiburg E.: Miscible displacements in capillary tubes, Influence of Korteweg stresses and divergence eff ects, Physics of Fluids 14 (7) (2002). Volfová A., Novák J.: Numerická analýza šíření světelných paprsků v izotropním optickém prostředí, ČVUT Praha Fakulta stavební, katedra fyziky (2007). wikipedia.org/wiki/Lyapunov_exponent Dvořák V.: Homogenita skloviny a homogenizační systémy, Sklář sa keramik 49 (11) (1999). Bartuška M.: Vady skla, Praha (2001) . Lektor: Prof. Ing. Marek Liška, DrSc. 6 – Studie Proměny českého sklářství a bižuterního průmyslu za posledních 22 let Transformation of Czech Glass and Jewellery Industry in last 22 Years Vlastimil Hotař 1, Petra Rydvalová2, Petr Nový3, Irena Novotná 1 Technická univerzita v Liberci, Fakulta strojní, Katedra sklářských strojů a robotiky, [email protected] Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, Katedra podnikové ekonomiky a managementu, [email protected] 3 Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, [email protected] 2 Předkládaný článek se zabývá analýzou stavu českého sklářství a bižuterního průmyslu, kterou autoři zpracovali v rámci studie pro Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Pro její realizaci byla využita data z vlastního jednorázového dotazníkového šetření vybraných oborových firem, školství, data z ČSÚ a především z Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR. Cílem článku je podání souhrnné informace odborné veřejnosti o stavu ve sklářském průmyslu ČR. Text se zabývá změnami za posledních 22 let a hodnotí stav českého sklářského a bižuterního průmyslu v tomto období. Zabývá se také možnými dopady konce sklářských firem, současným stavem, vzdělávacím systémem, inovacemi a perspektivami sklářství v ČR. Volně navazuje na již uvedené články v tomto časopise, které se zabývají krizemi a konjunkturami ve sklářském průmyslu v letech 1700 až 1948 a vývojem sklářství v době socialismu [1, 2]. V prvním čísle Skláře a keramika v roce 2011 vyšel článek s názvem Perspektivy českého sklářství [3]. Článek hodnotil stav českého sklářství od roku 1991 do roku 2009 v kontextu s historií a budoucností. V tu dobu mělo české sklářství za sebou nejhorší rok z pohledu statistických dat, rok 2010. Od té doby vykázalo české sklářství růst po dvou po sobě následujících letech. Následující text se o uvedený článek opírá a doplňuje informace z rozsáhlé analýzy sklářského průmyslu s názvem: Ekonomický, sociální a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v České republice [4]. Vývoj českého sklářství v posledních letech byl analyzován především na základě výročních zpráv Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky [5] z let 2001 až 2012. Je vcelku obtížné definovat co je „české sklářství“. Jsou to firmy vlastněné výhradně českým kapitálem? Ve vyloženě českém vlastnictví je většina malých firem, několik středních a z velkých is article deals with analysis of Czech glass and costume jewellery industry. It was processed at the request of the Confederation of Industry of the Czech Republic. Data from single questionnaire of chosen specialized companies, Czech Statistical Office and finally data acquired from the Association of the Glass and Ceramic Industry of the Czech Republic were used in this article. e aim is a presentation of summary information about the glass in the Czech Republic to professional public. Text occupies with the glass and costume jewellery industry transformation in last 22 years. It also evaluates current state of Czech glass industry, possible impacts of the failure of several glass companies, educational system, innovations and future perspectives of glass industry in the Czech Republic. e text is a loose sequel of previous articles published in this journal, which were dealing with crisis and booms in a glass industry during years 1700 – 1948 and trends during socialism [1, 2]. jen firma Preciosa, ostatní výrobci jsou vlastněni buď nadnárodními společnostmi, nebo za nimi stojí zahraniční kapitál. Globalizace v tomto ohledu české sklářství jednoznačně zasáhla. Tuto situaci ovšem nelze vnímat jako špatnou. Většina firem by bez začlenění do silné nadnárodní skupiny nebo bez silného kapitálu v současné situaci globální konkurence stěží obstála. Do českého sklářství je vhodné a jednodušší zahrnout všechny firmy na území České republiky, i proto, že produkci realizují především čeští zaměstnanci, kteří tak dávají do výroby část svého know-how. Jak bude ukázáno na následujícím textu, náplň práce dnešních českých sklářů se za poslední dobu velmi změnila. 1 České sklářství se změnilo Do sklářského průmyslu obecně patří celá škála výrobků a hlavně polotovarů, které jsou následně používány k dalšímu zpracování. Jejich využití je velmi rozdílné a s trochou nadsázky lze říci, že kromě základního principu technologie výroby, společných základních surovin a z toho vycházejících vlastností, často tyto produkty nic jiného nespojuje. Výrobky ze skla mají rozdílné využití a také diametrálně odlišné trhy. Uplatnění na trzích vyžaduje jiné marketingové nástroje i přístupy. Mimo jiné proto je ve statistikách Asociace sklářského a keramického průmyslu České republiky [3] sklo rozděleno do několika tzv. agregací. Pro pochopení změn je možné tyto agregace rozdělit do dvou skupin z pohledu jejich uplatnění: • Sklo „technického“ charakteru: tyto produkty jsou především polotovary pro další zpracování nebo součásti zařízení, jejich výroba je charakteristická vysokým podílem automatizace. Patří sem ploché sklo, obalové sklo, skleněná vlákna a ostatní sklo zahrnující laboratorní a laboratorní přístrojové sklo, technické kuličky, skleněné průmyslové aparatury, Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 7 ochranné svářečské sklo, optické sklo, stavební skleněné tvárnice. • Sklo „designového“ charakteru: tyto výrobky jsou často určeny pro konečného zákazníka a významné jsou i jejich estetické vlastnosti, jsou spojovány s významným podílem ruční a mechanizované práce. Do této skupiny patří užitkové sklo, ostatní sklo s komoditou bižuterie a osvětlovací sklo. Z uvedeného rozdělení vyplývá také chápání široké veřejnosti pojmu „české sklářství“. To je v očích laické veřejnosti spojeno se sklem „designového“ charakteru. Tomu pak také odpovídá v médiích celkové hodnocení sklářského průmyslu u nás. V okamžiku uzavření skláren na užitkové sklo nebo bižuterní skleněné komponenty je vyvozován závěr o konci sklářského průmyslu u nás. Pravdou je, že užitkové sklo a bižuterie byly hlavními představiteli sklářského průmyslu v ČSSR za dob socialismu. Ještě v polovině 80. let 20. století patřila Československu pozice sedmého největšího vývozce dekorativního a užitkového skla na světě [2]. Užitkové a dekorativní sklo bylo hlavním představitelem sklářského průmyslu u nás ještě na začátku devadesátých let. Od těchto dob české sklářství změnilo zásadně svůj charakter. V roce 2012 měla agregace užitkového skla nejmenší tržby v porovnání s ostatními agregacemi sklářského průmyslu. Uvedenou změnu dokládá analýza tržeb ve sklářství, tab. 1. V roce 1991 utržilo sklo „designového" charakteru (užitkové, bižuterní, osvětlovací sklo) zhruba 55 % z celkových tržeb sklářského průmyslu a sklo „technického“ charakteru (ploché, obalové, technické sklo a skleněná vlákna) 45 %. V roce 2012 byly tržby skla „technického“ charakteru na 75 % a skla „designového" charakteru na 25 % celkových tržeb sklářského průmyslu. Tedy pouze čtvrtinový podíl na tržbách připadá na agregace typicky tradičně spojované se sklářstvím a s vyšším podílem ruční a mechanizované práce. V rámci celého sklářského průmyslu se tak zvýšil podíl automatizace a snížil podíl ruč- ní práce. Tento trend pokračuje od dob socialismu [2]. Pod pojmem české sklo je proto nutné si dnes představit i ploché sklo, skleněné obaly a vlákna, než jen esteticky zajímavější užitkové sklo a skleněné bižuterní komponenty. Lze konstatovat, že čeští skláři nedokázali dostatečně vysvětlit široké veřejnosti změny, ke kterým za posledních 22 let došlo, a to především ve struktuře produkce. Ke změnám došlo i v dalších oblastech sklářského průmyslu jako celku, které je vhodné následně podrobněji popsat: • Produkce skla se od roku 1991 v objemech (počet tun skla za rok) více než zdvojnásobila. • Tržby vzrostly o 160 % (při přepočtených cenách k roku 1991 vzrostly o 26 %). • Produktivita práce vztažená na tržby vzrostla 6 x (při přepočtu k roku 1991 3 x). • Počet zaměstnanců ve sklářském průmyslu se snížil o 55 % proti roku 1991. • V současné době lze odhadovat, že více než 98 % objemu výroby produktů ze skla tvoří výroba automatická. Přes dramatický pokles počtu zaměstnanců, který má své důvody uvedené dále v textu, nevypovídají zmíněná fakta o úpadku průmyslu jako celku. Sklářský průmysl za posledních 22 let neskončil, nepotkal ho stejný osud jako textilní průmysl. Sklářský průmysl se racionalizoval, zvýšil produktivitu, výroba se automatizovala, podíl ruční práce se velmi snížil, sklářský průmysl se orientuje na sklo „technického“ charakteru. V případě designového (užitkového) skla je dnes často voleno propojení výroby s tzv. zážitkovým marketingem jako podporou prodeje (př. AJETO, Harrachovské sklárny…). V poslední době se také daří velkým výrobcům užitkového skla. Lze předpokládat, že v následujícím období již nebude klesat podíl skla „designového“ charakteru. Vypovídá o tom trend z posledních dvou let. Tab. 1 – Změna v tržbách a v počtu zaměstnanců Tržby v procentech 1991 2012 Sklo „designového“ charakteru 55 % 25 % Sklo „technického“ charakteru 45 % 75 % Počet zaměstnanců v procentech 1991 2012 Sklo „designového“ charakteru 65 % 40 % Sklo „technického“ charakteru 35 % 60 % 8 – Studie 1.1 Zaměstnanost ve sklářském průmyslu Vývoj průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve sklářství od roku 1991 klesá (obr. 1). V roce 1991 pracovalo ve sklářství 41 650 pracovníků, v roce 2012 už jen 17 502 (v roce 2010 dokonce jen 14 409). V roce 1991 dominovaly v počtu zaměstnanců agregace Užitkové sklo a Ostatní sklo a Skleněná vlákna. V roce 2012 měla agregace Užitkového skla již jen 18 % zaměstnanců – v porovnání s rokem 1991 tato agregace prodělala největší pokles (z počtu 18 992 pracovníků na 3 276). Naopak v roce 2012 měly nejvíce zaměstnanců agregace Ostatní sklo, kde hlavní podíl má výroba skleněných komponent pro bižuterii. Váhu této agregace dokládá firma Preciosa a.s., která je se svými dceřinými společnostmi největší sklářskou a bižuterní firmou v ČR z pohledu počtu zaměstnanců. Druhou nejvýznamnější agregací je Ploché sklo, přičemž tato agregace byla na úrovni 122 % zaměstnanců v roce 2012 ve srovnání s rokem 1991. Zajímavé je porovnání s Evropskou Unií. V celé Unii sklářství během let 2011 a 2012 ztratilo přes 12 000 pracovních míst, což je 6% pokles vůči roku 2010. Počet zaměstnanců vzrostl pouze ve Francii (o více než 3 000 zaměstnanců, 15 %) a v ČR (také o více než 3 000 pracovníků, 21,5 %). V ostatních státech klesl nebo stagnoval [6]. 1.2 Tržby ve sklářském průmyslu Významným makroekonomickým ukazatelem jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, obr. 2 a 3. Z grafu sklářského průmyslu jako celku je zřejmých pět úseků vývoje. První část reprezentuje převážně pokles do roku 1993 (počátek ekonomické transformace) následovaný vzrůstem do roku 2000 (druhý úsek), který byl tažen agregací Plochého skla a Ostatního skla a Skleněných vláken (nárůst kapacit a nové výrobky s vyšší přidanou hodnotou). Přitom počet zaměstnanců se v té době významně neměnil. Sklářský průmysl jako celek nebyl, jako jedno z mála odvětví průmyslu, zasažen razantním poklesem tržeb a propouštěním v době transformace. Sklářský průmysl přitom dokázal zvyšovat podíl automatizace na úkor ruční výroby. Údaje tak dokládají, že sklářský průmysl při svém růstu dokázal vytvářet dost Obr. 1 – Graf průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve sklářství a v jednotlivých agregacích v letech 1991 až 2012 pracovních míst, které kompenzovaly snižování podílu ruční práce, racionalizaci výroby a automatizaci. Třetí úsek se nachází mezi lety 2001 a 2008, kdy tržby stagnovaly celkově ve sklářském průmyslu, přestože narůstala produkce (období relativní stability). Počet zaměstnanců od roku 2003 klesal, sklářský průmysl zvyšoval produktivitu, ale jako celek nevytvářel nová pracovní místa, počet zaměstnanců v průmyslu klesl v tomto období o 8 360 osob. Dalším (čtvrtým) úsekem je rok 2008 až 2010, což je období poklesu – období krize (více v samostatné kapitole). Posledním úsekem jsou roky 2011 a 2012, ve kterých rostly tržby, ale i počet zaměstnanců. V roce 2012 byly tržby celého sklářského průmyslu na úrovni 38,95 mld. Kč. To je vzrůst proti nejhoršímu roku krize 2010 o 22 %, ale ve srovnání s rekordním rokem 2007 byly tržby na úrovni 84 %. Při pohledu na jednotlivé agregace je v současné době nejvýznamnější komoditou českého sklářství ploché sklo s tržbami 15,6 mld. Kč v roce 2012 (40 % celkových tržeb sklářského průmyslu). Oproti roku 2010 je to vzrůst o 11 % a představují 88 % tržeb proti roku 2007. V současné době jsou z pohledu tržeb největšími českými sklárnami dceřiné společnosti skupiny Obr. 2 – Graf vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (mld. Kč), běžné ceny, sklo celkem, agregace Ploché sklo a Obalové sklo AGC Group (AGC Flat Glass Czech, a.s. západní Evropy rostly. Důvodem bylo a AGC Automotive Czech, a.s.). Druhou cenové podbízení na trhu. To se tehdy nejvýznamnější agregací je Ostatní stalo nikoliv krajním způsobem získásklo, kde mají největší podíl skleněné vání zakázek, ale v podstatě normou. bižuterní komponenty (22 % celkových Jako by se doba opakovala a čeští skláři tržeb sklářského průmyslu). V roce se z historie nedokázali poučit [1, 2]. Stej2012 dosáhla tato agregace tržeb 8,6 ně tak čerpání velkorysých bankovních mld. Kč, oproti roku 2010 je to vzrůst úvěrů, jejichž splácení začalo v horších o 22 %, ale oproti roku 2007 jsou trž- časech stahovat firmy ke dnu. A ty přiby na úrovni 70 %. Třetí největší tržby šly již po roce 2000, a to vlivem razantjsou v agregaci Skleněná vlákna (18 % ního nástupu Číny, ale i Turecka a dalcelkových tržeb sklářského průmyslu). ších zemí, vzestupem hodnoty české Tato agregace nevykazovala jako jedi- koruny, zdražováním energií, atentáty ná významný propad v letech 2008 až na USA (stagnace odbytu do zámoří, 2011. V roce 2012 agregace dokonce vy- „krize důvěry“ na důležitých arabských kázala rekordní tržby 7 mld. Kč, což je trzích). Tyto a další důvody vedly k cio 38 % více oproti roku 2010 a o 30 % telnému úpadku zájmu o výrobky, jenž více než v roce 2007. Další stabilní ag- vyvrcholil v době světové ekonomické regací je Obalové sklo (více než 10 %), krize po roce 2008. Tato agregace dokdy tržby v roce 2012 dosáhly 4 mld. sáhla v roce 2012 tržeb 3,7 mld. Kč. Kč. Oproti roku 2010 je to o 16 % více, Oproti roku 2007 jsou tržby na úrovni ale ve srovnání s rokem 2007 jsou trž- 63 %. Vedle těchto nepříznivých faktů je třeba také vnímat pozitivní obrat. by na úrovni 82 %. Agregace Užitkové sklo byla v roce Tržby v roce 2012 byly o 106 % vyšší 1991 z pohledu tržeb největší agrega- než v roce 2009, kdy byly na svém nocí ve sklářském průmyslu s tržbami vodobém minimu. 5,8 mld., což představovalo 39 % tržeb celého sklářského průmyslu. V roce 1.3 Průměrná hrubá měsíční mzda 2012 byla nejmenší agregací s méně než 10 % podílem na tržbách. Do roku Sklářství je vnímáno jako odvětví 1995 se podařilo nalézt nové vlastníky s nižšími platy, což ale platí jen v něa až do roku 2001 tržby sklářských fi- kterých agregacích, v jiných jsou platy naopak nadprůměrné. Celkově se platy rem produkující Užitkové sklo na úkor Obr. 3 – Graf vývoje tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (mld. Kč), běžné ceny, Ostatní sklo, Skleněná vlákna a Užitkové sklo Obr. 4 – Procentuální vyjádření vývoje měsíční hrubé mzdy v jednotlivých agregacích k celorepublikovému průměru Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 9 Obr. 5 – Vývoj zahraničního obchodu sklářského průmyslu, vývoz, dovoz a saldo v mld. Kč ve sklářském průmyslu ČR pohybují každoročně okolo celonárodního průměru. V roce 2012 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda v celém sklářském průmyslu úrovně 25 591 Kč/měsíčně, což je nepatrně více než celorepublikový průměr 25 101 Kč/měsíčně [7]. Zajímavé je procentuální srovnání vývoje průměrných měsíčních mezd v jednotlivých agregacích vůči celorepublikové průměrné hrubé měsíční mzdě udávané ČSÚ [4] (graf na obr. 4). Nadprůměrné mzdy jsou v agregaci Skleněná vlákna, ty dosáhly v roce 2002 neuvěřitelných 159 % vůči celorepublikovému průměru a v roce 2012 124 % (31 033 Kč/měsíčně). Dále jsou nadprůměrné mzdy v agregaci Ploché sklo, maximum v roce 1998 148 %, v roce 2012 byly na již zmíněné úrovni 122 % (30 537 Kč/měsíčně) a Obalové sklo, maximum v roce 1998 130 %, v roce 2012 na úrovni 118 % (29 561 Kč/měsíčně). Pod celorepublikovým průměrem jsou naopak mzdy v Ostatním skle (v roce 2012 na úrovni 92 %, 22 971 Kč/měsíčně) a v Užitkovém skle (v roce 2012 na úrovni 78 % celorepublikového průměru, 19 499 Kč/měsíčně). Nadprůměrné mzdy a produktivita práce potvrzují fakt, že výroba a zpracování plochého skla, vláken a obalového skla (sklo „technického“ charakteru) jsou vysoce sofistikované se značným podílem odborné a dobře placené práce, značnou mírou automatizace a vysokou přidanou hodnotou. Velký podíl ruční hůře placené a méně kvalifikované práce je v agregaci Užitkového skla a Ostatního skla. 1.4 Vývoz, dovoz a saldo zahraničního obchodu Český sklářský průmysl je již od dob vynálezu českého křišťálu výrazně exportním odvětvím [1]. Sklářský průmysl každoročně přispívá kladnými čísly do obchodní bilance České republiky. Jak ovšem ukazují data za posledních 22 let, sílí také dovoz. Důležitým parametrem je zahraniční obchod vyjádřený vývozem, dovozem a saldem zahraničního obchodu, které jsou pro celý sklářský průmysl uvedeny na obr. 5. Z grafu vyplývá, že v roce 1991 byl dovoz velice nízký (0,66 mld. Kč) a postupně se dostal až na úroveň 16,7 mld. Kč v roce 2007 a v roce 2012 byly na úrovni 15,9 mld. Kč. Vývoz z 6,5 mld. Kč v roce 1991 vzrostl na 44,49 mld. Kč v roce 2007, v roce 2012 byly na úorvni 35,8 mld. Kč. Dovoz mezi lety 1991 a 2007 rostl o 2 420 %, což je rychlejší růst než vývoz, který rostl o 580 %. V letech 2008 a 2009 byl vývoz i dovoz ovlivněn krizí, ovšem vlivem nižšího poklesu dovozu než vývozu došlo mezi roky 2007 a 2009 k propadu salda o 36 %. Od roku 2010 saldo zahraničního obchodu nepatrně roste. Ploché i Obalové sklo je více než jiné agregace vyráběno a dováženo pro domácí spotřebu, proto nedosahují tak vysokého aktivního salda zahraničního obchodu jako jiné agregace. Aktivní saldo má především agregace Ostatní sklo (se skleněnými bižuterními polotovary), Skleněná vlákna a Užitkové sklo [8]. Lze tak konstatovat, že tyto agregace jsou v současné době nejvíce exportně orientovány. Při hrubém porovnání vývozních a dovozních cen lze konstatovat, že v užitkovém skle a ve skleněných polotovarech pro bižuterii jsou dovážené výrobky levnější než vyvážené. V užitkovém skle v roce 2012 byla průměrná cena vyvezeného 1 kg skla 92 Kč, ovšem dovezeného 36 Kč. V případě bižuterie v roce 2012 se vyvezl 1 kg skla za průměrnou cenu 903 Kč, a dovezl za 245 Kč. U agregací Ploché a Obalové sklo a Skleněná vlákna jsou většinou ceny vývozu a dovozu podobné [5]. Většina vyrobeného skla je určena na vývoz a hlavním odbytovým trhem je EU. Do EU směřuje většina exportu (okolo 90 %) u agregací: Skleněná vlákna, Ploché a Obalové sklo. Mimo trhy EU směřuje většina exportu (nad 50 %) u agregací: Užitkové sklo a Ostatní sklo. 2 Je krize za námi? Z historického kontextu vyplývá, že celosvětové hospodářské krize byly vždy pro sklářský průmysl velmi tvrdé [1], protože ze skla jsou převážně vyráběny výrobky, které jsou buď zbytné, nebo je možné jejich nákup odložit. Krize jsou o to citlivější, že český sklářský průmysl je bytostně závislý na exportu a většina výrobků je také závislá na navazujících průmyslových odvětvích. Roky 2008 až 2010 tak byly pro sklářský prů mysl velmi tvrdé, tab. 2. Tržby českého sklářství za rok 2010 Tab. 2 – Změna v tržbách v letech 2008 až 2012 vůči roku 2007 a v roce 2012 vůči roku 2010 2008/2007 2009/2007 2010/2007 2011/2007 2012/2007 2012/2010 Ploché sklo 2,3 % -21,4 % -20,7 % -12,4 % -11,9 % 11,0 % Obalové sklo -10,5 % -23,3 % -29,3 % -25,4 % -18,2 % 15,8 % Ostatní sklo -10,1 % -22,3 % -43,1 % -36,6 % -30,3 % 22,4 % Skleněná vlákna -19,0 % -12,5 % -5,7 % 1,8 % 30,3 % 38,2 % Užitkové sklo -13,3 % -69,2 % -59,4 % -52,0 % -36,6 % 56,4 % Sklo celkem -6,8 % -26,8 % -30,7 % -23,5 % -15,7 % 21,7 % 10 – Studie Tab. 3 – Změna průměrného počtu zaměstnanců v letech 2008 až 2012 vůči roku 2007 a v roce 2012 vůči roku 2010 Ploché sklo 2008/2007 2009/2007 2010/2007 2011/2007 2012/2007 2012/2010 10,5 % -4,9 % -9,1 % 2,9 % 6,2 % 16,9 % Obalové sklo -4,0 % -4,6 % 0,3 % 4,1 % 1,9 % 1,6 % Ostatní sklo -20,7 % -42,1 % -58,3 % -50,7 % -48,7 % 23,1 % Skleněná vlákna -8,4 % -24,6 % -28,9 % -21,0 % -14,3 % 20,5 % Užitkové sklo -12,9 % -72,1 % -65,2 % -52,9 % -52,6 % 36,4 % Sklo celkem -11,9 % -40,6 % -47,3 % -37,9 % -36,0 % 21,5 % byly celkem 32 mld. Kč. Oproti roku 2007, kdy bylo dosaženo rekordní produkce, je to pokles o více než 14 mld. Kč (-31 %). Nejvyšší propad tržeb byl v Užitkovém skle mezi lety 2007 a 2009 z 5,8 mld. Kč (2007) na 1,8 mld. Kč (2009), tedy o 69 %! Z uvedených čísel a grafů vyplývá, že agregace Užitkové sklo si v roce 2009 obrazně řečeno „sáhla na dno“. V té době byly uzavřeny linky hlavních výrobců užitkového skla v ČR. Mezi lety 2008 a 2009 se v této agregaci snížil počet pracovních míst o 4 980, což představuje propad na 28 % roku 2007, tab. 3. Specifické problémy českého sklářství nelze přičítat jen světové ekonomické krizi. Jak bylo již uvedeno, v užitkovém skle začínaly problémy již po roce 2000 (pokles počtu zaměstnanců, pokles tržeb, pokles vývozu atd.). Světová krize byla jen poslední kapkou pro agregaci Užitkového skla a její začátek vyústil v ukončení činnosti předlužených fi rem. Mezi lety 2008 a 2009 došlo k poklesu salda u všech agregací, razantní pokles pak byl zaznamenán u Ostatního skla, Užitkového skla a Plochého skla. Lze konstatovat, že tyto agregace byly nejvíce postiženy poklesem vývozu v době krize. Roky 2011 a 2012 vyzněly pro sklářství pozitivně, kdy ve většině ukazatelů došlo ke zlepšení, tab. 2 a 3 (u některých agregací již od roku 2010). Celkově ve sklářském průmyslu vzrostly tržby a počet zaměstnanců o 21,5 % (proti roku 2007 byly tržby na úrovni 84 % a počet zaměstnanců na úrovni 64 %). V případě Užitkového skla vzrostly tržby o úctyhodných 56 % oproti roku 2010 (ve srovnání s rokem 2007 byly na úrovni 63 %) a počet zaměstnanců se zvýšil o 36 % proti roku 2010 (ve srovnání s rokem 2007 byl v této agregaci počet zaměstnanců na úrovni 47 %). Z uvedených dat lze velmi opatrně konstatovat, že se český sklářský průmysl pomalu zotavuje z krize. Problémem zůstává stagnace většiny Evropy, která je hlavním obchodním partnerem skláren na území ČR. Logické je, že v této situaci pouze některé z výrobků zvyšují svůj prodej, jiné naopak stagnují a potýkají se s problémy. Příkladem je stavební ploché sklo, kde čekání na oživení stavebního průmyslu je poněkud zdlouhavé. 3 Jaké ekonomické a sociální dopady by přinesl konec sklářského a bižuterního průmyslu? V rámci analýzy byly také hodnoceny možné dopady konce sklářského a bižuterního průmyslu. Pravděpodobnost konce celého sklářského průmyslu na ráz nebo v krátkém časovém horizontu (několika měsíců až let) je velmi nízká. Pokud by došlo k uzavírání skláren, bude se pravděpodobně jednat o selektivní ukončení činnosti jednotlivých výrobců či částí agregací. Vzhledem k relativně malé velikosti vůči ostatním průmyslovým odvětvím by dopady byly citelné především v regionech, kde je sklářský průmysl koncentrován. Jako významné pro sklářský průmysl byly v analýze specifikovány kraje: Středočeský (sklářský), Liberecký (sklářský, bižuterní), Vysočina (sklářský), Ústecký (sklářský) [9]. V těchto krajích lze tedy předpokládat zvýšené riziko spojené s výkyvem produkce sklářského a případně i bižuterního průmyslu. Z hlediska teorie klastrů musíme pohlížet i na synergické efekty spojené s produkcí sklářství a bižuterie. Jestliže dojde k útlumu produkce, dojde následně i k útlumu dalších předcházejících i navazujících činností sklářské výroby (dodávka surovin, strojů, energií, služby , prodej atd.). Stejně jako jiná průmyslová odvětví i sklářství vytváří multiplikační efekt. Na jedno pracovní místo skláře jsou vázány další pracovní pozice mimo sklářský průmysl. Ve svém důsledku by útlum firem s výrobou sklářského a bižuterního průmy- slu (včetně dalších služeb) přinesl jednak ztracené příležitosti ve formě daňové výtěžnosti (nevybraných daní z příjmů, DPH, silniční) do státního rozpočtu, ale i zvýšené výdaje státu na sociální dávky v nezaměstnanosti, snížení koupěschopnosti nezaměstnaných a jejich rodin atd. Vlivem toho by dále došlo k prohloubení regionálních disparit v regionech s vysokou koncentrací daného průmyslu, a to se všemi důsledky s tím spojenými (zvýšení nezaměstnanosti, snížení životní úrovně, zvýšení kriminality apod.) Velmi citelné by pro sklářský a bižuterní průmysl bylo také selektivní uzavření dominantních firem na trhu v jednotlivých agregacích. Zkušenosti lze čerpat z let 2008 a 2009, kdy byly na několik měsíců uzavřeny velké výrobní podniky na užitkové sklo a bižuterii. Prvotním efektem bylo masivní propouštění. Na příkladu Novoborska můžeme sledovat, jak uzavření provozů v Crystalexu a.s. (1 360 zaměstnanců bylo v lednu 2009 bez práce) ovlivnilo situaci v regionu. Následovalo uzavření i středních a malých výrobců skla (např. firmy Egermann Nový Bor, Doctor Optics s.r.o. ve Skalici u České Lípy, huť Klára na Polevsku nebo sklárna Bratří Jílků v Kamenickém Šenově). Novoborsko bylo v té době jedním z regionů s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. V prosinci 2008 byla míra nezaměstnanosti na Novoborsku kolem 7 %. Na konci března 2009 (po definitivním uzavření skláren) to bylo již 15,2 % a k prosinci 2009 míra nezaměstnanosti dosáhla 16,2 %. V celém Libereckém kraji se zvýšila nezaměstnanost ze 7 % v prosinci 2008 na více než 11 % v prosinci roku 2009 [10]. Citelná škoda by při selektivním uzavření velkých skláren také nastala ve vazbě na trhy, která by se projevila až z dlouhodobého hlediska. Malí a střední výrobci, kteří se „nabalují“ na úspěchy obchodních oddělení těchto firem, by časem přišli o stávající zákazníky a díky absenci přímé komunikace se zákazníkem na jeho trzích by ztratili kontakt se světovými trendy. Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 11 Tab. 4 – Předpokládaný vývoj ve vybraných ukazatelích managementem sklářských firem Počet respondentů Minimum Průměr Změna ceny vstupních energií a surovin do roku 2020 13 -10 % Změna ceny práce do roku 2020 13 -10 % Očekávaná změna v tržbách ve vlastní činnosti do roku 2020 14 Očekávaná změna v exportu do roku 2020? 12 Předpoklad vývoje managementem firem 4 Závěry dotazníkového šetření Medián Maximum 12 % 12 % 30 % 12 % 15 % 25 % -10 % 27 % 23 % 100 % -10 % 26 % 9% 200 % voje management firem. Jsou to především nové a inovované výrobky. Výsledky také potvrdily známá hlavní rizika rozvoje sklářského průmyslu. Hlavním rizikem je pro respondenty především velká konkurence na trhu, která je typická pro celosvětové sklářství. Důvodem jsou ve většině agregací především vyšší kapacity výrobců skla, než je poptávka na trhu a výstavba dalších skláren především na rozvíjejících se trzích [11]. Dalším hlavním rizikem je posilování koruny vůči světovým měnám. Pro sklářský průmysl, orientovaný především na export, je posilování kurzu zásadním problémem. Nepřekvapuje ani další hlavní riziko, kterým jsou příliš přísné ekologické předpisy. Ty mají vliv zpětně na konkurenceschopnost firem v EU vůči světu. Šetření bylo rovněž zaměřeno na spolupráci průmyslu se školstvím a také poptávku po absolventech. Z výsledků vyplývá, že sklářský průmysl potřebuje pro svou činnost a konkurenceschopnost dostatek kvalitních, technicky vzdělaných absolventů jak vyučených, tak s maturitou, tak i s vysokoškolským diplomem. Výsledky jsou jednoznačné, ekonomicky a umělecky zaměření absolventi firmám nechybí. Neznamená to, že by je sklářské firmy nepotřebovaly, ale poptávka po takto zaměřených zaměstnancích je nižší než jejich počty, které opouští každý rok vzdělávací instituce. V komentářích je také zmíněn požadavek na kvalitu studentů, kterého lze snadno dosáhnout vzájemnou komuni- Přes výše uvedené důsledky, které by mohly vzniknout uzavřením skláren, je nálada v managementu sklářských firem ve výhledu několika následující let spíše optimistická. Tuto skutečnost potvrdilo vlastní dotazníkové šetření realizované v prvním čtvrtletí roku 2013. Celkem bylo osloveno 27 firem vybraných na základě kritéria významu na trhu a doplněné o firmy menší a střední velikosti. Návratnost dotazníku byla 55 %, tj. 15 odpovědí napříč sklářským průmyslem. Investice oslovených firem do inovací jsou v průměru na úrovni 10 %. Investice firem do minimalizace následků průmyslové činnosti na životním prostředí jsou v průměru 2 %. Pro oslovené firmy jsou nejdůležitějšími trhy: EU, ČR, USA a Rusko a do budoucna jimi mají zůstat. Podle odpovědí zabývajících se výhledem do roku 2020, tab. 4, jsou očekávání zvýšení vstupních energií a změna ceny práce (vzrůst platů) na průměru 12 %. Většina firem, které odpověděly na dotazník, uvedla očekávané zvýšení tržeb i exportu do roku 2020. V průměru to bylo 27 % respektive 26 %. Jednoznačně vyzněly odpovědi na rozšiřování výroby. Všichni respondenti předpokládají rozšíření výroby. Výsledky této otázky podtrhují celkovou situaci ve sklářství, firmy předpokládají další rozvoj. Z tab. 5 pak vyplývá, v čem vidí potenciál roz- Tab. 5 – Hodnocení potenciálu rozvoje firmy (lze zaškrtnout více variant), počet respondentů 15 Potenciál rozvoje firmy: Počet kladných odpovědí Vyjádřeno v % Nové výrobky 11 73 % Inovované výrobky 11 73 % Nové trhy 10 67 % Snižování nákladů 9 60 % Rozšíření/Zvýšení výroby 9 60 % Zvýšení produktivity práce 9 60 % Výše flexibility produkce 4 27 % Jiné 0 0% 12 – Studie kací. Je možné doporučit, aby byly podporovány akce, které umožní navázání vzájemných vazeb mezi průmyslovými podniky, vzdělávacími institucemi a samotnými uchazeči o studium. 5 Vzdělávací systém a jeho disproporce Vzdělávací systém sklářských odborníků je na území České republiky na mimořádně vysoké úrovni a má velký podíl na prezentaci českého skla ve světě. Postihuje výuku budoucích řemeslníků pro průmyslovou výrobu od učilišť, přípravu středního managementu na středních sklářských školách až po studium technologů, konstruktérů, výtvarníků a pedagogů na vysokých školách. V současné době procházejí školy vlnou nezájmu o studium, především díky špatné pověsti sklářského průmyslu u nás. Pokud školy učí v oboru, pak jsou přednostně zaměřeny na design užitkového a uměleckého skla. To je dáno poptávkou po studijních oborech žáky a studenty a nízkou aktivitou sklářských podniků, které by absolventy technických oborů viditelně poptávaly. Jako silný argument by měly zaznít i platové podmínky absolventů. Základním cílem by pro následující období měla být diverzifikace především u středních a vyšších odborných škol, která již postupně probíhá. Jako schůdné se jeví dvě cesty: zaměření škol více na zahraniční studenty a (nebo) přímá spolupráce se sklářským podnikem lépe skupinou podniků, které by podporovaly více technické obory a řemeslo. Autoři studie jsou přesvědčeni, že změna zaměření vzdělání a práce se studenty by měla být provedena postupně, a to v kombinaci s jednotlivými školami (i vzájemné komunikaci mezi školami), zástupci firem se zájmem na udržení daného vzdělávání, krajskými úřady, MŠMT a svazy (např. Svaz průmyslu a dopravy ČR), odbornými organizacemi (např. Česká sklářská společnost) a asociacemi (např. Asociace sklářského a keramického průmyslu). Bylo by vhodné, aby cílem této komunikace byla odborná analýza daného problému s jednoznačnými závěry a navrhovanými kroky. Samotné školy by měly provést zmíněnou diverzifikaci, na kterou by měly dostat přiměřený čas v řádu let. Případné neuvážené zrušení některé ze škol by způsobilo nenapravitelné škody. 6 Inovace ve sklářském a bižuterním průmyslu Na základě analýzy dat ČSÚ z výzkumného šetření zaměřeného na inovace realizované v podnicích ČR v letech 2008 až 2010 lze konstatovat, že v uvedeném období realizovalo inovaci 58 % respondentů sklářského a bižuterního průmyslu. Přičemž nejčastěji byly realizovány inovace marketingové (tzn. zavedení nové marketingové koncepce nebo strategie, která se významně odlišuje od již existujících podnikových metod a která nebyla předtím v podniku použita). V dalším pořadí byly inovace technologické (obsahující inovace produktové a procesní) a nakonec inovace organizační (zavedení nové nebo významné změny podnika- telských praktik – včetně znalostního managementu, organizační struktury nebo manažerských metod v rámci podniku za účelem zlepšení využívání znalostí, kvality výrobku nebo služeb nebo zefektivnění průběhu prací). Na vývoji produktu (výrobku nebo služby) pracovali respondenti sklářského průmyslu nejčastěji ve vlastní režii fi rmy, nebo spolupracovali v rámci společné skupiny podniků. Mezi další způsoby realizace vývoje produktu byla zařazena spolupráce s vysokými školami nebo výzkumnými institucemi či převzetí původně vyvinutého produktu jiným ekonomickým subjektem. Obdobné bylo i rozdělení partnerství na vývoji procesů. Mezi nejvýznamnější cíle realizovaných inovací patřilo: rozšíření sortimentu produktů, zlepšení kvality produktů a vstup na nové trhy, či zvýšení tržního podílu, obr. 6. Mezi nejvýznamnější faktory (sestupně) omezující inovace v šetřeném vzorku podniků patří: důvod, že pro realizaci inovace nebyla zjištěna potřeba (ekonomické faktory, konkrétně nedostatek fi nančních prostředků) a příliš vysoké náklady spojené s realizací inovačních aktivit. Obr. 6 – Sestupné setřídění cílů inovací dle významnosti pro inovační podniky Poznámka 1: Vysoký význam: 2,01 až 3; Střední význam: 1,01 až 2; Nízký význam: 0,01 až 1; Bez vlivu: 0 Poznámka 2: TI – technické inovace (produktové a procesní); OI – organizační; MI – marketingové inovace 7 Perspektivy sklářského průmyslu v ČR Perspektivy sklářského průmyslu v ČR je třeba chápat v kontextu s Evropou a se světem. Většina dominantních sklářských firem v ČR je součástí nadnárodních koncernů, které svoji strategii převážně řídí z pohledu globálních trhů. Mateřské společnosti mimo naše území tak budou mít hlavní slovo v rozvoji firem v ČR. Jejich strategická rozhodnutí tak ovlivní i sklářství v ČR. Z vývoje v devadesátých letech 20. století a na začátku 21. století lze vysledovat expanzi těchto firem na území ČR, potažmo na trhy Střední a Východní Evropy. Je otázkou, jak se bude vyvíjet nasycení těchto trhů do budoucna. Přestože má sklářský průmysl vcelku velkou setrvačnost, budou pokračovat přesuny výroby z Evropské unie, Severní Ameriky, Japonska a dalších rozvinutých států směrem do rozvíjejících se ekonomik. Pokud bylo v roce 2007 uváděno, že v EU27 je vyráběna třetina celkové světové produkce skla, v USA zhruba čtvrtina a v Japonsku necelá pětina, pak po krizi z let 2008 až 2010 se budou tyto podíly dlouhodobě zmenšovat ve prospěch rozvíjejících se trhů [12]. Důvodem tohoto přesunu kapacit bude očekávaný konec krize, dostupnost moderních technologií, snaha globálních firem posilovat a prudký rozvoj na trzích jako je Čína, Indie, Brazílie, Turecko, Rusko a další. Vzhledem ke struktuře vlastníků českých sklářských firem a stále se zvyšující konkurenci ve střední a východní Evropě, mohou přesuny kapacit v budoucnu také potkat české sklářství. Na druhou stranu, vzhledem k automatizaci sklářské výroby v ČR, dobrému zázemí ve vzdělaných zaměstnancích, jakožto nositelích know-how a omezeným možnostem přenosu technologie na jiné místo, lze předpokládat udržení současných kapacit na podobné úrovni ve výhledu několika let. Ve výhledu dalších 10 a více let je možné jen trend odhadovat. Na základě dotazníkového šetření je možné usuzovat na optimismus managementu českých firem jako celku. Bude záležet na tom, jak dobře dokáže management dceřiných firem nebo firem se zahraniční účastí přesvědčit o zachování případně dalším rozvoji výroby mateřské společnosti respektive zahraniční vlastníky. Potenciál sklářského a bižuterního průmyslu je možné chápat v jeho hisSklář a keramik 1–2 / 2014 – 13 torickém kontextu. Sklářský průmysl bude i nadále procházet periodou konjunktur a recesí. V budoucnu bude také více ovlivňován konkurenčními materiály, jako jsou plasty [11]. Plasty jsou významnou konkurencí nejen skla, ale i všech „klasických materiálů“, jako jsou kovy, dřevo, kámen, kůže a další. Samotný název „plasty“ v sobě zahrnuje celou škálu materiálů různých vlastností a výrobních cen. Z tohoto důvodu mají velký potenciál k dalšímu rozšíření a nahrazení klasických materiálů. Lze předpokládat, že se budou objevovat v nových aplikacích. Jejich podíl na trzích se stále zvyšuje a tento trend se v dohledné době nezmění. Skleněné výrobky budou v mnoha aplikacích snižovat svůj podíl na úkor plastů. Typickým příkladem nárůstu podílu plastů jsou dlouhodobě obaly a v současné době i bižuterie. V obalech se uplatňuje především polyethylentereftalát (zkratka PET), nově také polyethylennaftalát (PEN), v bižuterii především polymetylmetakrylát (PMMA), v autosklech se uvádí především polykarbonát. Přestože nástup těchto materiálů je nutné brát vážně, není předpoklad, že by plasty úplně nahradily sklo. Důvodem jsou rozdílné vlastnosti obou materiálů, technologie výroby a také tradice. 8 Závěr Uvedená fakta je možné shrnout do několika vět na závěr. Český sklářský průmysl je na tom podobně jako ostat- ce především z východu Evropy a Asie ní průmysl v ČR. Jeho vývoj koreluje a také plasty, které svůj podíl budou i nas vývojem jiných odvětví ve zpracova- dále zvětšovat na úkor skla. telském průmyslu. Sklářský průmysl Dalším nebezpečím pro český sklářský v České republice nekončí, nezavírají průmysl je nedostatek mladých technicky se ve velkém sklárny, sklo bude i na- vzdělaných absolventů v oboru. Pokud nebudou, nemohou starší generace předávat dále používaný materiál v běžném životě. Význam sklářského a bižuter- své zkušenosti a staleté předávání knowního průmyslu lze spatřovat přede- -how by bylo nadobro přerušeno. Z pohledu množství vyrobeného skla, vším v regionech, kde je tento průmysl počtu zaměstnanců, aktivního salhistoricky koncentrován. České sklo da zahraničního obchodu a vzhlepatří mezi tři produkty, které jsou obecně považovány za výrobky repre- dem k velikosti České republiky, lze i v současnosti považovat české sklářzentující Českou republiku vedle piva a automobilů. Ve srovnání se světem ství za významné v regionu střední a východní Evropy. se u nás vyrobí 0,9 % světové produkce piva, 1,6 % světové produkce automobi- Existují ohrožení tohoto oboru, ale přelů a 1,5 % světové produkce skla (podle važují příležitosti, které jsou podpořeny dat z roku 2009). Vzhledem k přepo- silnými stránkami sklářského průmyslu u nás. Pokud se naplní potřeby tohoto čtenému množství skla na obyvatele má větší význam pro národní hospo- odvětví, které lze shrnout do čtyř slov: dářství než ve většině zemí Evropy. vzdělání, výzkum, inovace a investice, bude tu sklářský průmysl i za sto let. V České republice bylo vyrobeno v roce 2010 odhadem 130 kg výrobků ze skla na obyvatele (v roce 2007 dokonce 161 Poděkování: kg/obyvatele), zatímco v Německu 81 Text vznikl na základě analýzy s názvem: Ekonomický, sociální a kulturní kg/obyvatele, Francii 71 kg/obyvatele význam sklářského a bižuterního průa Itálii 74 kg/obyvatele. Příležitosti i ohrožení českého sklářské- myslu v České republice, která byla realizována v rámci projektu „Udržitelnost ho průmyslu existují a reálně se budou významně podílet na další jeho existenci. sociálního dialogu v ČR – rozvoj kvality Příležitostí jsou nové výrobky [13], zlep- služeb zástupců zaměstnavatelů“, reg. šené stávající a úplně nové technologie, č. CZ.1.04/1.1.01/02.00012. Projekt byl nové trhy. Hrozbou pro celé evropské spolufinancován z Evropského sociálnísklářství je hospodářská stagnace Evrop- ho fondu prostřednictvím Operačního ské unie, její neflexibilní a byrokratické programu Lidské zdroje a zaměstnanost fungování a přísné ekologické předpisy. a státního rozpočtu České republiky. Další hrozbou je zmíněná konkuren- LITERATÚRA: 1] Nový P.: Krize a konjunktury ve sklářském a bižuterním průmyslu (1700-1948). Sklář a keramik, 63 (5-6) (2013), s. 111–115. 2] Nový P.: Vzlety a pády sklářského a bižuterního průmyslu v období socialismu. Sklář a keramik, 63 (7-8) (2013), s. 163–167. 3] Hotař V.: Perspektivy českého sklářství. Sklář a keramik 61 (1–2) (2011), s. 3–12. 4] Hotař V., Rydvalova P., Nový P., Novotná I.: Ekonomický, sociální a kulturní význam sklářského a bižuterního průmyslu v České republice. Odborná analýza pro Svaz průmyslu a dopravy ČR. Liberec: Technická univerzita v Liberci. [online] [cit. 2014-01-08] <http://www.socialnidialog.cz/images/ stories/Analyzy/Analyza_Sklarsky_prumysl.pdf> 5] Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR [online][cit. 2014-01-08] http://www.askpcr.cz 6] Glass Alliance Europe [online]. [cit. 2014-01-08]. < http:// www.glassallianceeurope.eu> 7] Český statistický úřad. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v nár. hospodářství ČR [online]. [cit. 2013-03-04]. <http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz031113.doc>. 8] Purkrábková M.: Vývoj sklářského a keramického průmyslu v České republice v letech 2007-2012. Sklář a keramik, 63 (11–12) (2013), s. 286-289. 9] Statistická identifikace klastrů - Národní zpráva [online]. [cit. 2013-03-04]. <http://www.czechinvest.org/data/files/ narodni-zprava-206.pdf> 10] Český statistický úřad. Nezaměstnanost a míra registrované nezaměstnanosti 2009 [online]. ČSÚ, 2010. [cit. 2013-0304]. <http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/120614_nezam09/$File/Nezam%C4%9Bstnanost%20a%20m%C3%ADra%20nezam%C4%9Bstnanosti%202009.pdf> 11] Hotař V.: Trendy evropského a světového sklářského průmyslu. Sklář a keramik, 62 (3-4) (2012), s. 55–63. 12] Trendy a aktuality. Sklář a keramik, Teplice, roč. 59, č. 3–4. ISSN 0037-637X. 13] Hotař V.: Vize ve vybraných aplikacích skla. Sklář a keramik, 62 (5–6) (2012), s. 111-116. Lektor: Ing. Jaroslav Demel 14 – Studie TRENDY A AKTUALITY Safina zveřejnila analýzu trhu s drahými kovy ve čtvrtém čtvrtletí 2013 Podle společnosti v předvánočním období narostl prodej investičních slitků s menší gramáží. Firma prodala ve čtvrtém čtvrtletí více než 100 kg zlata a za celý rok 2013 více než 700 kg investičního zlata. Meziročně se jedná o 40% nárůst v prodejích investičních drahých kovů. Na zahraničních trzích v roce 2013 prodala více než 150 kg, a to především v Polsku a pobaltských státech. Globální trh s fyzickým zlatem podpořily i větší nákupy šperků, a to především v Asii. V posledním čtvrtletí roku 2013 byl celosvětový trend poptávky po zlatě spíše klesající. I nadále dominovala poptávka po fyzickém zlatě vzhledem k jeho příznivé ceně. Velké investiční fondy se zbavovaly cenných papírů vedených ve zlatě, tzv. ETF – „papírového zlata“, a vyvíjely tak tlak na cenu zlata. Držení tohoto typu zlata v investičních fondech je v současné době na velmi nízké úrovni. Na druhé straně centrální banky států pokračovaly v nákupech zlata jako nástroje pro diverzifikaci svých devizových rezerv. Velmi aktivní byla národní banka Turecka, jež v tomto období nakoupila kolem 13 tun a za celý rok celkově 143,4 tuny, a dále pak banky Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Předvánoční nákupy V oblasti investičních drahých kovů se tradičně nejvíce dařilo zlatu, které se stává stále oblíbenějším vánočním dárkem. Nákupy slitků s vyšší gramáží byly ovšem v porovnání se zbytkem roku vystřídány spíše nižšími gramážemi do 100 g. Ještě zajímavějším drahokovovým artiklem jsou na předvánočním trhu samozřejmě šperky, které pomohly zvýšit zájem o nákupy fyzického zlata v globálním měřítku. Dominantním trhem byla v tomto ohledu Asie, konkrétně Indie a Čína. Podle generálního ředitele firmy, Tomáše Plachého, byla „zvýšená poptávka po menších slitcích před Vánoci i na českém trhu. Tento fakt plně koresponduje s globálním trhem. Odlišnosti jsme ovšem ve čtvrtém čtvrtletí zaznamenali – šlo o důsledek intervence České národní banky vůči koruně. Po jejím oslabení jsme pozorovali zvýšený zájem o investice do drahých kovů.“ Důvodem je fakt, že se investoři opět přesvědčili, že peníze v dnešní formě bankovek jsou ovlivňovány mnoha faktory a mohou být lehce znehodnoceny jednoduchými kroky centrálních institucí a během vteřin ztratí i několik procent své hodnoty. Právě proti těmto výkyvům a neočekávaným krokům je zlato ideální pojistkou. Investiční slitky z dalších drahých kovů si také pomalu razí cestu na předvánoční trh, i když význam platinových kovů a stříbra stále zůstává především v průmyslové výrobě (kromě stříbra využívaného taktéž ve šperkařství). Jejich cena není proto dána jen investiční poptávkou, ale odvíjí se i od celosvětové průmyslové výroby. Vzhledem k tomu, že není vnímáno oživení této výroby, i ceny platinových kovů a stříbra spíše stagnovaly a kopírovaly vývoj ceny zlata, které je v určování ceny vždy dominantní. Výhled je pro zlato optimistický Nástup nové předsedkyně FEDu paní Janet Yellen od 1. 2. 2014 je pro cenu zlata dobrou zprávou, protože se předpokládá pokračování uvolněné měnové politiky americké centrální banky. Toto „tištění peněz“ jako motiv pro oživení poptávky má za důsledek vždy růst ceny zlata právě jako pojistky proti inflaci, kterou může velké množství peněz v ekonomice vyvolat. „V současné době jsou tyto vytištěné peníze investovány do dluhopisů a akcií, které dosahují historicky maximálních hodnot, i když vývoj ekonomiky tomuto neodpovídá,“ komentuje Plachý, „v případě, že dojde k prudkému pádu cen těchto cenných papírů, tak jako již několikrát v historii, budou investoři opět hledat bezpečný přístav, kterým vždy bylo zlato, a dojde tak k přesunu těchto finančních prostředků právě do zlata.“ Milníky pro ceny zlata jsou vždy dány zasedáním právě FEDu a zveřejňováním jeho zpráv o vývoji průmyslu v USA a komentování jeho kroků – především právě pokračování či omezování kvantitativního uvolňování. „Stále větší vliv na cenu zlata bude mít v budoucnu také výše nákladů na těžbu zlata. Některé doly jsou při současné ceně již nerentabilní a dlouhodobě neudržitelné, jejich uzavření bude mít pozitivní dopad na cenu zlata,“ dodává Plachý. (podle tiskové zprávy z 16. 1. 2014) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 15 Sklenička z tiskárny je realitou, lidské srdce (zatím) ne 3D tisk zažívá v posledních letech obrovský boom. Běžně už se využívá v nejrůznějších odvětvích lidské činnosti. Technologie umožňují tisknout z mnoha rozmanitých materiálů, jejichž škála se rychle rozšiřuje. V současnosti se tiskne hlavně z různých typů plastů, které se při tisku využívají v rozličných oborech od designu a architektury až po elektroinženýrství či letadlovou techniku. Nejpoužívanější jsou PLA (Polylactic acid) a ABS (Akrylonitrilbutadienstyren). PLA plast je relativně nový materiál, jehož hlavní výhodou je biologická odbouratelnost, nezatěžuje tedy životní prostředí. Nepotřebný výtisk je možné bez problémů zkompostovat. ABS plast se naopak běžně používá v celé řadě odvětví od automobilového průmyslu až po výrobu nábytku. Oproti PLA plastu je pružnější a při použití v exteriéru tak rychle nedegraduje. U nás například společnost Aroja prodává kvalitní materiály pro 3D tisk pod značkou 3Dfactories s vysokou stabilitou průměru a čistotou materiálu. Vývojáři z 3Dfactories pracují na modifikacích těchto materiálů a vývoji nových, které by mohly být využitelné i v oborech, jako je potravinářství. Největším světovým dodavatelem plastových materiálů pro 3D tisk je aktuálně Čína. Z té pochází až 90 % všech materiálů dostupných na trhu. Odborníci ale upozorňují na jejich nízkou kvalitu. Často se stává, že průměr struny 1,75 mm kolísá od 1,4 mm do 2,1 mm, což má značně negativní dopad na kvalitu tisku a nezřídka i na funkci tiskárny. Čínští výrobci si rovněž často nelámou hlavu s přísným dodržováním technologických postupů, což někdy vede i k míchání více materiálů. Běžně se tiskne též z kovu, sádry, písku, keramiky, vosku a – skla: k tisku se používá skleněný prášek, který se vyrábí recyklací ze starého skla. Složení prášku je tedy stejné jako u skla, které nás běžně obklopuje. Aby však model držel pohromadě, používá se při tisku skleněných modelů speciální spojovací materiál. Vývojáři také usilovně pracují na zdokonalování 3D tisku z poživatelných materiálů či živých kmenových buněk. NASA přišla s ambiciózním projektem, jehož cílem je 3D tisk pizzy pro astronauty na Mezinárodní vesmírné stanici. Předpokládá využití několika různých jedlých náplní, které se postupně navrství až do konečné chutné podoby. Jde o to, umožnit 3D tiskárnám tisk z takových materiálů, které budou obsahovat dostatek kalorií a organických molekul co možná nejpodobnějších těm v klasickém jídle. Každá cartridge by odpovídala nějaké chuti a zároveň by byla nutričně vyvážená. Tisk ze stravitelných náplní přitom není ničím novým. Již nyní je možné tisknout například z čokolády. Tu lze jednoduše tavit a chlazením opět tuhne. 3D tisk také nachází významné uplatnění v medicíně. Vědci už zvládli vytisknout například lidské ucho. Nyní výzkumníci pracují na metodách, jak tisknout z čistě buněčného materiálu bez příměsi cizorodých látek. Využívají k tomu embryonální kmenové buňky. Cesta k vytvoření plnohodnotných orgánů použitelných při transplantacích je ale zatím daleká. (podle www.cad.ccb.cz z 13. 12. 2013; red) Lahev Larse Kempera na Pilsner Urquell získala další ocenění Unikátní lahev na pivo, která vznikla loni u příležitosti 170. narozenin originálního plzeňského ležáku Pilsner Urquell, získala aktuálně ocenění WorldStar 2014 v mezinárodní soutěži WorldStar Packaging Awards 2014. Limitovaná edice jednolitrových lahví se pro českého zákazníka Plzeňský Prazdroj vyráběla ve Vetropacku Nemšová. Výroční lahev SAB URQUELL 1000 ml s porcelánovým uzávěrem navázala designem na výroční skleněné půllitry, které Plzeňský Prazdroj vydal ke svému loňskému jubileu jako poděkování svým věrným příznivcům. Oba produkty navrhl renomovaný designér Lars Kemper. Unikátní lahev byla inspirována tvarem historické láhve Pilsner Urquell. Výběr exponátů pro ocenění WorldStar 2014 proběhlo v rámci zasedání WPO (World Packaging Organization) 7. 11. 2013 v Barceloně. Ke slavnostnímu předání dojde na veletrhu Interpack v Düsseldorfu v květnu roku 2014. Již letos na jaře získala lahev ocenění v nové speciální soutěži o nejlepší obalový design roku Desing Touch, která proběhla zároveň se zavedeným kláním Obal roku. Exponáty pro Design Touch hodnotila porota složená převážně z odborníků v oblasti marketingu zcela nezávisle na druhé soutěži České obalové asociace SYBA. (podle www.vetropack.cz z 19. 11. 2013; red) 16 – Trendy a aktuality Německý trh s obalovým sklem roste Indický sklářský trh roste o 15 % ročně Zatímco v první polovině loňského roku byl pozitivní trend je málo patrný, ve třetím čtvrtletí se situace výrazně proměnila. Za devět měsíců roku 2013 byl nakonec vykázán meziroční nárůst o 1,4 %. Údaje poskytuje sdružení Aktionsforum Glasverpackung ustavené roku 2000, jehož členy je 13 společností, které v 35 továrnách zaměstnávají 9 tisíc lidí. Prodej skleněných lahví stoupl o 1,1 %. Zájem byl zejména o lahve na vodu, limonády (+ 8,2 %) a víno (+ 5,9 %), naopak pivní lahve klesly o 4,4 %. Po obalovém skle na potraviny zůstala poptávka konstantní (+ 0,2 %), avšak v obalech pro dětské potraviny razantně stoupla o 18,4 %. Dařilo se též segmentu skleněných obalů pro farmaceutický, kosmetický a chemický průmysl (+ 7,3 %). (podle www.glassinchina.com z 13. 11. 2013; red) V současné době je hodnota trhu se skleněnými produkty v Indii 225 miliard rupií (asi 74 miliard Kč). Díky rostoucí poptávce ve stavebnictví (budovy i infrastruktura), automobilovém průmyslu, průmyslu potravin a nápojů, farmaceutickém byznysu i maloobchodě, odhaduje sdružení Assocham do roku 2015 nárůst až na 340 miliard rupií (112 miliard Kč). V posledních letech přitom indický trh rostl o 15 % ročně. Největšími sklářskými hráči v zemi jsou společnosti ASAHI Glass India Ltd, Hindustan National Glass & Industries Ltd, Piramal Glass, Saint-Gobain India, HSIL, Owens Corning, Triveni Glass, Borosil, Nippon Electric glass, Gujarat Borosil a Sezal Glass (vedle nich ale existuje též řada „nezávislých producentů“, z nichž 70 % je soustředěno v okolí Firozabadu). Největší koncentrace sklářských podniků je v oblasti Uttar Pradesh na severu země. Hlavními exportními destinacemi jsou USA, Čína, Brazílie a Německo. Dovoz pak do Indie směřuje v prvé řadě z Číny, USA a Německa. (podle www.glassinchina.com a www.glass-international.com z 27. 11. 2013 a 2. 12. 2013; red) Další atrakce Las Vegas – koncertní sál v hotelu Cosmopolitan Management hotelu Cosmopolitan se rozhodl lákat návštěvníky na koncertní sál připomínající dobu 30. let 20. století, který je stylizovaný jako sklárna z východní Evropy (tu má evokovat například přítomnost mnoha zrcadel). Nazval jej Chelsea. Slavnostní otevření připadlo na show popové hvězdy Bruna Marse. V interiéru, který pojme tři tisíce lidí, nechybí kožené sedačky či svítidla odkazující k období Art Deco. Náklady na vybudování atrakce hotel – který v roce 2010 nákladem 3,9 miliard USD otevřela Deutsche Bank poté, co původní developer od projektu odstoupil – nezveřejnil. Nespí ani konkurence. Na Stripu, hlavním bulváru „města hříchu“ během roku vyroste nákupní centrum v podobě istanbulského Velkého bazaru a casino v „čínském stylu“, které nabídnet repliku Velké čínské zdi. (podle www.glassinchina.com z 10. 12. 2013; red) Zveřejněna analýza globálního trhu se stolním sklem Podle agentury Transparency Market Research vzroste celosvětová hodnota trhu se stolním sklem do roku 2017 na 8,8, miliard USD. V porovnání s rokem 2011 by se mělo jednat o 40% vzestup. Obecně je důvodem k takovému optimismu rychle rostoucí poptávka v „rozvojových“ zemích a stoupající zájem o nápojové a jídelní soubory. Konkrétněji pak agentura – ve spojení s „třetími“ zeměmi – jmenuje oblast cestovního ruchu (hotely, catering), maloobchod, růst střední třídy a sofistikovanější organizaci trhu. Stolní sklo je též velmi ovlivněno konzumním způsobem života, módní oblibou designových setů, změnou nákupních zvyklostí obyvatel a také dalšími demografickými a sociálními trendy. Růst v následujících letech bude mít na svědomí především Jižní Amerika společně s asijskými a tichomořskými zeměmi. Naopak tradiční trhy v Evropě a USA budou růst mírně nebo stagnovat. Hlavními hráči v oboru stolního skla jsou z výrobců firmy Arc International, Libbey Incorporation, Bormioli Rocco group, Sisecam (Pasabachce), Anchor Hocking Company, WMF a Lenox Corporation. (podle www.glassinchina.com z 31. 12. 2013; red) EU zvýšila clo pro čínské solární sklo na 42,1 % Evropská komise EU ve středu 27. listopadu 2013 rozhodla o uvalení vysokých antidumpigových skel na solární čínské sklo. Dovozní poplatek se zvýšil ze 17,1 % na 42,1 %. Platnost nařízení nabylo ve čtvrtek 28. listopadu. Zatím jde o provizorní ustanovení, které ještě musí potvrdit všech 28 členských států unie. Očekává se, že definitivní rozhodnutí bude stanoveno do 27. května letošního roku. Trh se solárním sklem má hodnotu kolem 200 milionů EUR ročně. Mezi lety 2009–2012 se podíl čínského dovozu zvýšil z 6 % na 29 %, koncové ceny importovaného zboží přitom klesly o 27 %. (podle www.glassinchina.com z 28. 11., 3. 12. a 20. 12. 2013; red) Zákazníci si oblíbili alkohol v 0,35 l lahvích Tento trend má patrně dva důvody – alkohol sice zdražuje, ale lidé propadli kouzlu domácích koktejlů. Díky nařízení EU je dnes standardní balení alkoholu v 0,7 l lahvi. To je ale pro zákazníky často drahé. Proto stále více nakupují 0,35 l a 0,5 l balení. Například ve Velké Británii je již každá čtvrtá skotská whisky prodaná v supermarketech ukrytá v 0,35 lahvi. Menší balení též lépe umožňuje vyzkoušet dosud neznámou značku bez „fatální“ ztráty peněz. Je též ideálním dárkem. (podle http://steklosouz.ru z 16. 12. 2013; red) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 17 Rok 2013 a poptávka po „chytrém“ skle Do vývoje technologií v oblasti tzv. chytrého skla byly v posledních letech investovány stovky milionů USD. To samozřejmě způsobilo globální růst výrobních kapacit. Současně rostla i poptávka – důvodem byl například požadavek energetické účinnosti. Přesto je trh s chytrým sklem stále relativně malý – za rok 2013 se celosvětově odhaduje na 700 milionů USD. Skupina chytrých skel je tvořena různými typy technologií, které mají – díky svým vlastnostem – rozličné využití. Elektrochromická skla umožňují uživateli měnit optické vlastnosti od naprosté průhlednosti po zatmění. Jejich nevýhodou je ale například pomalý průběh změny stavu a nelze ani docílit úplného zneprůhlednění. Pohybují se v rámci branže ve střední cenové rovině. Levnější jsou termochromická skla, která ale koncový uživatel nemůže ovládat a na vnější prostředí reagují samy. Rychlost a dokonalá změna optického stavu je vlastností skla z tekutých krystalů. Omezením je nemožnost volit jinou vlastnost nežli plně transparentní / plně opakní i vyšší pořizovací cena. Nejdražší a nejnovější technologie „částečného pozastavení“ pak kombinuje vysokou rychlost změny s možností nastavení průhlednosti. (podle www.glassinchina.com z 2. 12. 2013 a 15. 1. 2014; red) Bytová výstavba celosvětově stoupne o 3,3 % Podle studie agentury Freedonia Group Inc se v roce 2017 na Zemi postaví 60,9 milionů nových bytových jednotek při ročním růstu 1,5 %. Více než 80% roční podíl bude patřit rychle se rozvíjejícím zemím tichomořské Asie, Jižní Ameriky a Afriky. Na Severní Ameriku připadá 8,9 %, na západní Evropu 5,9 %. Některé země – jako USA, Itálie a Španělsko – ale mohou očekávat dvouciferný meziroční růst. (podle www.ceramicindustry.com z 12. 11. 2013; red) 18 – Trendy a aktuality Íránská sklářská výroba vzrostla o 6,3 % Podle agentury IRN se v Íránu za prvních sedm měsíců íránského kalendářního roku (začíná 21. března) utavilo 601 tisíc tun skla. To znamená meziroční nárůst produkce o 6,3 %. Za stejné období se v zemi vyrobilo též 52 400 tun sanitární keramiky a 25 800 tun porcelánu. V Íránu jsou 3 % světových zásob hlavních minerálů, což jej v tomto ohledu staví na první místo v oblasti Středního východu a třetí v Asii. Země své nerostné bohatství i průmyslové výrobky exportuje do 159 zemí světa, včetně Iráku, Číny, Spojených arabských emirátů, Indie a Afghanistánu. Těží se zde zejména uhlí, kovové minerály, písek, štěrk, chemické minerály a sůl. Írán disponuje největšími zásobami zinku na světě, druhé místo mu patří v ložiscích mědi a deváté v nalezištích železa. (podle www.glassinchina.com z 9. 12. 2013; red) Kazachstán je v obalovém skle závislý na importu Nedostatek sklářských techniků pociťují i v Rusku V Moskvě se konal kulatý stůl k tématu „Nedostatky a překážky rozvoje sklářského průmyslu“. Současně se zabýval též otázkou aktivního zapojení sklářských firem do vzdělávacího procesu. Zástupci vedení oborových škol a podniků hodnotili situaci po školské reformě a „ladili noty“ na akční plán pro sklářský průmysl. Viktor Osipov, prezident StekloSouz Russia (Ruská sklářská společnost), hovořil o tom, že školy si uchovaly kvalitu výuky, ale apeloval na to, aby se vytvořil systém motivace mladých technologů a inženýrů k budoucí práci ve sklářství. Jednou z cest je právě úzká přímá spolupráce škol s firmami, která by se měla začít rozvíjet již v průběhu roku 2014. (podle www.glassinchina.com z 15. 11. 2013; red) Bělorusko hodlá zvýšit efektivitu sklářského průmyslu V zemi je pouze jedna sklárna. Její kapacita umožňuje zásobit jen 15 % domácího trhu, zbytek je nutno dovážet. Hovoří se proto – zejména v souvislosti s obalovým sklem – o neudržitelnosti situace, kdy 85 % výrobků zatím do Kazachstánu míří v prvé řadě z Číny a Uzbekistánu. (podle www.glassinchina.com z 11. 11. 2013; red) Ministr financí dostal od vlády za úkol zabývat se vytvořením podmínek pro zvýšení produktivity běloruských skláren. Kabinet k tomu vedla skutečnost, že v roce 2013 se propadl export skla ze země, což přičítá malé konkurenceschopnosti lokální produkce způsobené zejména vysokými cenami energie a surovin. (podle www.glassinchina.com z 22. 11. 2013; red) Glaston a Jinjing Group partnery Sklárna v Ambergu prošla modernizací Firmy uzavřely strategické partnerství v oblasti nízkoenergetických skel. Zatímco Glaston je dodavatel strojů a servisních služeb, Jingjing Group tento typ skla produkuje a nabízí po celém světě. Společnosti již spolu úspěšně spolupracují řadu let. (podle www.glassblobal.com z 22. 11. 2013; red) Výrobce užitkového skla Kristall Glasfabrik Amberg GmbH, od roku 2005 součást značky Nachtmann, uvedl do provozu inovovanou sklářskou pec. Opět využil služeb firmy HORN, která v roce 2002 postavila tu původní. Nově se tavící prostor pece zvětšil z 24 m² na 28 m². (podle www.glassblobal.com z 5. 12. 2013; red) Barevné solární sklo představeno v Dubaji Nejtenčí čelní sklo na světě Investiční společnost Dubai Investements (DI) oznámila zahájení výroby prvního barevného solárního skla na světě. Na tento produkt vznikla dceřinná firma Emirates Insolaire, která k výrobě využívá licenci technologie Kromatix švýcarské společnosti SwissINSO. Novinka, jejíž barevná škála je v podstatě neomezená, je vhodná jak pro konverzní solární buňky, tak solární termální kolektory. Efektivita je udávána ve výši 90 %. Estetický účinek skla zvýrazňuje matný povrch. DI hodlá v následujícím jedna a půl roce investovat do výrobních zařízení kolem 2 milionů EUR. Odhaduje, že při předpokládané roční celosvětové spotřebě solárního skla přes jednu miliardu m2 – a predikovaném dalším růstu – by se investice měla rychle vrátit. (podle www.glassinchina.com z 19. 11. 2013; red) Japonská společnost NSG Group vyvinula nejtenčí čelní automobilové sklo na světě, které Toyota využila pro svůj koncept ultrakompaktního elektromobilu i-ROAD. Firma k vývoji vyžila nejnovější metody počítačové simulace a výrobní expertízy. Vnější tloušťka laminovaného skla je pouhé 2 mm, vnitřní vrstvy pak 1 mm. Oproti běžnému čelnímu sklu je novinka lehčí o 23 %, což se projeví – mimo jiné – na spotřebě vozu. Svůj koncept Toyota představila na konci roku v rámci 43. ročníku Tokyo Motor Show. (podle www.glassinchina.com z 27. 11. 2013; red) Skleněné solární střešní tašky firmy SolTech System Revoluční a oceněná novinka má za sebou řadu let vývoje a její užití je možné na jakékoliv budově, kde nahradit tradiční keramické střešní tašky. Díky integrovaným fotovoltaickým senzorům skleněné tašky dodávají energii buď přímo do domu, na jehož střeše leží, nebo do elektrické sítě. Životnost „skleněné střechy“ je podle firmy více než čtyřicet let. (podle www.arq4design.com z 10. 1. 2014; red) „Levitující“ skleněné schodiště Společnost AGC oznámila, že jako první na světě vyvinula spirálové skleněné schodiště s využitím suspenzní struktury. Jednotlivé stupínky z dokonale průhledného skla tak vypadají, jako by pluly v prostoru. (podle Glass Alliance Europe, December 2013, s. 26; red) Foto: www.toyota.com Firma f | solar nabízí 2 mm tenké solární sklo Společnost f | solar GmbH získala jako první výrobce solárního skla národní technický certifikát pro využití ve stavebnictví od příslušného německého institutu se sídlem v Berlíně. Jde o ploché sklo vyrobené technologií float tloušťky pouhé 2 mm s velmi nízkým obsahem železa, temperované a opatřené extrémně homogenním antireflexním povlakem. Nabízí se pod názvem f | solarfloat HT a je určeno zejména pro lehké skleněné solární moduly poslední generace. (podle www.glassinchina.com z 12. 11. 2013; red) Novinkové antimikrobiální sklo Gorilla Glass Koncern Corning oznámil, že vyvinul antimikrobiální sklo obsahující ionty stříbra, které eliminuje vznik řas, plísní, hub a samozřejmě bakterií, což by mělo zvýšit komfort a bezpečnost při užívání dotykových displejů. Firma tak reaguje na rostoucí obavy veřejnosti ze „špinavých“ smartphonů a tabletů. Jeden nedávný výzkum totiž ukázal, že statisticky 1 ze 6 dotykových displejů smartphonů vykazuje značné množství výkalů. (podle www.glassinchina.com z 7. 1. 2014; red) Owens-Illinois zřídí v Oregonu recyklační centrum Skleněná stěna s digitálním potiskem instalována v Chicagu Americká společnost se spojila s firmou eCullet Inc, aby mohla vybudovat centrum na recyklaci skla v oregonském Portlandu. Hodlá tu zpracovávat skleněný odpad vhodný k opětovné výrobě skleněných lahví a zásobnic. Místní sklárna koncernu O-I zhotovuje více než jeden milion lahví denně, především pivních, které odebírají lokální malovýrobci hořkého moku. (podle Glass Alliance Europe, December 2013, s. 31; red) Na Terminálu 5 chicagského mezinárodního letiště O´Hare byla dokončena instalace rozměrné skleněné stěny zdobené digitálním tiskem. Tento typ dekorovaného skla umožňuje kontrolovaný průchod světla a tím zvyšuje bezpečnost i komfort cestujících. Stěna navádí cestující k odbavení a zajišťuje jejich soukromí při této nezbytné proceduře. (podle www.glassinchina.com z 14. 1. 2014; red) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 19 Bucher Emhart Glass rozšířil nabídku strojů na obalové sklo Novinkový stroj na výrobu obalového skla ze své produktové řady IS představila firma Bucher Emhart Glass ve sklárně společnosti Nampak v Jižní Africe. Stroj BIS je určen na výrobu širokého spektra skleněných obalů, různých velikostí a váhy v malých sériích s důrazem na možnost rychlé změny výrobního programu. BIS využívá technologii paralelního otvírání a zavírání formy a nabízí se v konfiguraci se šesti, osmi, deseti nebo dvanácti sekcemi. Novinka byla poprvé oznámena na veletrhu glasstec 2010 a rok poté úspěšně dovedena do fáze prototypu. Prvním zákazníkem se stala sklárna Nampak, kde začal stroj pracovat v květnu 2013. Od této doby do závodu zavítalo více než 20 zákazníků Bucher Emhart Glass, aby se s ním mohli v seznámit v praxi. (podle www.glass-international.com z 3. 12. 2013; red) Zprovozněna první ruská továrna na pěnové sklo Největší evropský komplex na hi-tech výrobu pěnového skla ICM Glass Kaluga vyrostl v průmyslové zóně Borovskoje. Jeho vlastníkem je společnost Rusnano. Jako vstupní surovina slouží skleněné střepy, Roční kapacita továrny je plánována na na 300 tisíc m3, práci získalo 50 lidí. Investice přesáhla 1,8 miliard rublů. (podle www.glassinchina.com z 27. 12. 2013; red) Skleněná fotbalová lavička od AGC oceněna Vítězem Good Design Award 2013 se stala fotbalová lavička poprvé představená na Poháru konfedereace FIFA v Brazílii. Je unikátní tím, že jako jediná na světě nabízí střechu z plochého skla AGC Dragontrail™. To se pro svou tenkost, pevnost a odolnost proti poškrábání běžně využívá na displeje smartphonů a tabletů. Podle poroty je skleněná střecha mistrovským dílem demonstrujícím japonské technologické možnosti. Slavnostní předání ceny se konalo v Japonském muzeu fotbalu. (podle www.glassinchina.com z 12. 11. 2013; red) Pilkington zastavuje výrobu v americkém Lathorpu Firma Pilkington North America, součást Nippon Sheet Glass, oznámila uzavření závodu v kalifornském Lathorpu, který se věnoval výrobě stavebního a automobilového skla. Hlavním důvodem je brzká nutnost opravy sklárny a její modernizace podle zpřísněné ekologické legislativy platné od letošního ledna, která by – s ohledem na současný vývoj trhu – nebyla finančně efektivní. Roli sehrály i vysoké pokuty, které již musela firma státu Kalifornie v posledních letech zaplatit. Výroba by měla skončit v únoru, ale dodávky budou možné až do srpna 2014. O práci přijde kolem 115 lidí. (podle www.glassinchina.com z 14. 11. 2013; red) Sklárna Guardian Steklo Rostov zahájila provoz Dne 20. prosince se vydalo na cestu k zákazníkům první ploché sklo typu float z rostovské sklárny společnosti Guardian. V další fázi se v závodě začnou vyrábět též e-low skla ClimaGuard® a SunGuard®. Vybudování továrny je největším projektem Guardianu během jeho osmdesátileté přítomnosti na globálním trhu. Stavba si vyžádala investici osm miliard rublů, denní výrobní kapacita je 900 tun a práci zde získalo 260 lidí. Po dokončení druhé fáze stoupne jejich počet na 300 a dalších 700 lidí najde zaměstnání v partnerských firmách. Rostovská sklárna je druhým ruským projektem Guardianu. Prvním byla továrna v Rjazani. (podle www.glassinchina.com z 16. 1. 2014; red) „Bezdrátové“ elektrochromické sklo Firma SAGE Electrochromics Inc vyvinula elektrochromické sklo SageGlass Simplicity, které je bezdrátově napájeno solární energií a je jej možné – taktéž bez použití kabelů – ovládat pomocí iPadu. Jedná se o pokročilejší verzi již vyráběného elektrochromického tónovaného skla, které lze „programovat“ pomocí ovladače tak, aby se maximalizoval průchod světa a zároveň minimalizovala možnost oslnění a – zejména – energetických ztrát. (podle www.glassinchina.com z 29. 11. 2013; red) Solvay Chemicals investuje v Bulharsku V následujících dvou letech vloží belgický chemický gigant Solvay Chemicals 55 milionů bulharských lev do své továrny na sodu v bulharské Devnie, která je největší v Evropě a třetí na světě. Na export je určeno 90 % produkce. Prostředky spolkne nový destilační závod, který následně sníží výrobní náklady i emise. Důvodem investice je též konkurence Turecka. To hodlá do tří let poblíž bulharských hranic otevřít novou továrnu na sodu s roční kapacitou tři milióny tun, což je dvakrát více nežli nabízí Devnia. Turci navíc avizují, že jsou schopni sodu vyrábět až o 40 % levněji než je v Evropě běžné (důvodem není neschopnost Evropanů, ale přísné ekologické limity). Solvay Chemicals se proto rozhodlo též v blízké budoucnosti zcela uzavřít svou továrnu v Portugalsku a omezit výrobu v Itálii. (podle www.glassinchina.com z 25. 11. 2013; red) 20 – Trendy a aktuality Sklárna Kapiri v Zambii ožije Díky novému místnímu investorovi Chimsoro Milling Company Limited se ve sklárně v červenci 2014 začnou opět vyrábět skleněné lahve. Před zahájením provozu je nutné provést rekapitalizaci a investovat do nových strojů i technologií. Sklárna bude nově působit pod názvem Kapiri Glass Manufacturing (KGM) Limited. Denní kapacita závodu stoupne na 75 tun denně, tedy 21 tisíc tun měsíčně / 20 milionů lahví ročně. Po zahájení kompletního provozu sklárna zaměstná 200 místních obyvatel. Nové vybavení, včetně sklářských pecí, dodají italská společnost Glass Service a německá firma Emhart Engineering. Hlavními zákazníky patrně budou místní pivovary, Pepsi a SABMiller z Jižní Afriky. (podle Glass Alliance Europe, December 2013, s. 32; red) Gazprom omezil dodávky plynu do Stavropolu Nařízení ruské vlády, které se týká všech energií, začal Gazprom plnit dne 9. prosince 2013. Důvodem je špatná platební morálka odběratelů ze Stavropolské oblasti. Pokud klienti nezaplatí do pěti dnů své dluhy, budou podle tohoto nařízení odpojeni nadobro. Regionální sklářské firmy YugRosProduct a sklárna Krasnogvardeiskaja přitom dosud neuhradily dohromady 353 milionů rublů (na první z nich připadá 193 milionů, na druhou 160 milionů).. (podle www.glassinchina.com z 11. 12. 2013; red) Bormioli Rocco vytvořilo oddělení architektury a designu Společnost z italské Fidenzy, která je známá svým vynálezem skleněných bloků pro architekturu, s nimiž přišla na trh v roce 1930, se tak snaží sledovat současné trendy v oboru a nabídnout svým zákazníkům větší komfort. (podle z 13. 1. 2014; red) Češi postaví sklárnu na obalové sklo ve Vietnamu Česká společnost REF, společně s hanojskou firmou ESG (European Safe Glass Joint Stock Company), plánují výstavu sklárny na obalové sklo v oblasti Trieu Phong. Závod by měl zaměstnat kolem 500 lidí. Počáteční kapacita 220 tun denně se ve druhé fázi zvýší na 500 tun. Pomocí moderních technologií se zde budou vyrábět lahve různých tvarů a velikostí. Protože Česká republika je proslavená výrobou vysoce kvalitních skleněných výrobků, počítá se s tím, že produkce bude vedle domácího trhu určena též na export do okolních zemí. (podle www.glassinchina.com z 19. 12. 2013; red) Nízkoenegetické sklo Pilkington energiKare Ploché vrstvené dvojsko s vlastností trojskla představila společnost Pilkington, součást skupiny NSG. Využívá k tomu vlastní skla Pilkington K Glass OW a Pilkington Optitherm S1 Plus. Novinka nazvaná Pilkington energiKare nabízí lepší optické vlastnosti (větší světelnost) a pohltí též více sluneční energie, což sníží energetické náklady majiteli takto zasklené nemovitosti. (podle www.glass-international.com z 11. 12. 2013; red) Vitro Minerals otevřela továrnu na recyklovaný skleněný prášek Závod s roční výrobní kapacitou 18 tisíc tun za rok se nachází v Jacksonu, Tennessee. Recyklovaný skleněný prášek je alternativou k tradičním minerálním plnivům nátěrů, plastů, lepidel, tmelů a betonu, jako jsou uhličitan vápenatý, jíl, oxid křemičitý a nefelinický syenit. Prášek se dodává ve velikostech od 0,5 do 500 mikronů. (podle www.ceramicindustry.com z 3. 12. 2013; red) Nový float uveden do provozu v Dagestánu Společnost JSC v zemi vystavěla nákladem 10,5 miliard rublů továrnu na ploché sklo float s denní kapacitou 600 tun. Závod, jehož základní kámen byl položen roku 2011, se rozkládá na 50 ha pozemku ve vesnici Tube Kumtorkalinsky. Investor předpokládá, že investice do sklárny se vrátí za sedm let. Ploché sklo bude prodávat zejména na Kavkaze, v Azerbajdžánu, Turkmenistánu, Kazachstánu, Iránu a západní Ukrajině. (podle www.glassinchina.com z 12. 12. 2013; red) Safelite získal od Guardianu servisní divizi Bez zveřejnění fi nančních podmínek koupila skupina Safelife z amerického Columbusu dceřinou fi rmu sklářského koncernu Guardian – Guardian Auto Glass LLC – , která se věnovala opravám autoskel v 60 lokacích a 12 státech USA, kde pro ni – především v Ohiu, Virginii, Západní Virginii a Floridě – pracovalo 253 lidí. Guardian, jenž na pěti kontinentech zaměstnává kolem 18 tisíc lidí, se již hodlá soustředit jen na výrobu skla. Safelife se v USA věnuje výhradně opravám autoskel. Pracuje pro ni po celé zemi 10 tisíc lidí, 1 500 z nich v Ohiu. Firma provozuje více než 600 lokálních opraven nebo mobilních servisních center v 50 státech USA. (podle www.glassinchina.com z 5. 12. 2013; red) Sklářská pec v Dagestánu úspěšně uvedena do provozu Německá firma HORN v Machačkale oživila sklářskou pec na výrobu plochého skla typu float. Závod se stavěl dva roky. Vyrábět by se zde mělo zejména sklo s ochrannými povlaky. (podle www.glassinchina.com z 13. 11. 2013; red) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 21 AGC postaví závod na laminované sklo v Mexiku Koncern oznámil, že továrna na laminované sklo pro automobilový průmysl vyroste v San Luis Potosí a pracovat začne na počátku roku 2016. Roční kapacita výroby by měla dosáhnout 750 tisíc skel pro automobily. Půjde již o třetí firemní závod tohoto typu v Severní Americe, které provozuje dceřinná společnost AGC Automotive Americas Co. Další dva stojí v Bellafontaine a Elisabethtownu. Důvodem investice je samozřejmě očekávání růstu odbytu automobilů na mexickém trhu v příštích letech. (podle www.glassinchina.com z 14. 11. 2013; red) Muzeum v Cornignu hledá cestu k čínským návštěvníkům Proslulé Museum of Glass v americkém Corningu uspořádalo 10. prosince 2013 seminář na téma „Vítání čínských návštěvníků: strategie úspěchu“. V roce 2012 do Corningu zavítalo více než 130 tisíc čínských turistů ve skupinách, kterým byly nabídnuty plánky a demonstrace sklářského řemesla v mandarínštině a další produkty. Seminář se zabýval tím, jaká je dnes čínská „poptávka“ a diskutovalo se o nápadech, jak se jí přizpůsobit. (podle www.glassinchina.com z 4. 12. 2013; red) DuPont Glass Laminating Solutions/ Vinyls získala firma Kuraray Nový majitel za divizi společnosti DuPont Packaging & Industrial Polymers zaplatil 543 milionů USD. DuPont Glass Laminating Solutions/Vinyls (GLS) je největším světovým výrobcem polyvinyl butyralu, ionomerové pryskyřice pro bezpečnostní skla i monomer vinyl acetátu a polyvinyl alkoholových produktů pro rozličné architektonické, automobilové a průmyslové využití. Tržby GLS, jež zaměstnává více než 600 lidí v šesti závodech na světě, v roce 2012 přesáhly 500 milionů USD. (podle www.glassmagazine.com z 21. 11. 2013; red) Na Sibiři se bude těžit sklářský písek V ruské Kornilovce letos vyroste závod na těžbu a zpracování sklářského a křemenného písku. Jedná se o záměr Sibiřského průmyslového holdingu. V současné době v Omské oblasti žádný obdobný závod neexistuje. Zároveň je zde v zemi ukryto obrovské množství minerálů využitelných při sklářské výrobě, které se odhaduje na 12.5 milionů tun na 1 m2! Nový závod by měl dosahovat ročního obratu 250 milionů rublů a investice do jeho výstavby by se mohla vrátit do deseti let. (podle http://steklosouz.ru z 10. 1. 2014; red) Továrna firmy Apple na safírové sklo je skutečností V americké Arizoně uvedla společnost Apple do povozu vlastní továrnu na ochranné safírové sklo, která v konečné fázi zaměstná kolem dvou tisíc lidí. Bude zde vyrábět displeje a další komponenty pro firemní produktové řady Mac, iPad a iPhone. Jak se očekávalo, továrna je vybavena nejmodernějším zařízením. V současné době většinu výrobků Applu chrání běžné sklo (s výjimkou snímače prstů u iPhone 5 a objektivů většiny fotoaparátu ve smartphonech), což by se mělo v budoucnu – právě díky vlastnímu výrobnímu zázemí – změnit. (podle www.glassinchina.com z 17. 1. 2014; red) Wedgwood Waterford koupil sklárnu Rogaška Společnost Waterford Wedgwood Royal Doulton za nezveřejněnou sumu získala závod Steklarna Rogaška ve Slovinsku. Nový vlastník slibuje zvýšit objem výroby a udržet dobré jméno sklárny na regionálních trzích. (podle Glass Alliance Europe, December 2013, s. 37; red) Nové křídlo zvýší atraktivitu muzea v Corningu Do konce roku 2014 bude nákladem 64 milionů USD završena renovace sklářského muzea v Corningu, jejíž součástí je i výstavba nového rozlehlého severního křídla, kde bude vystaveno současné sklo. Prostor zbude i na dočasné výstavy. Architektem přístavby je omas Phifer z New York City. Proměny se dočká též ventilační budova bývalé sklárny Steuben na západní straně muzea, jež se změní na další prostor pro předváděcí sklářské akce s kapacitou pro 500 návštěvníků najednou. Muzeum ročně navštíví kolem 400 tisíc lidí z celého světa. Přestože si vedení instituce nestanovilo, o kolik by se toto číslo mělo zvýšit, věří tomu, že nové křídlo do Corningu přiláká další milovníky skla a moderní architektury. (podle www.glassinchina.com z 2. 1. 2014; red) 22 – Trendy a aktuality Foto: www.cmog.org Trendy a aktuality Armádní zakázky oživily letecký průmysl 168 [7–8] Český lustr se opět dostal mezi „100 objektů touhy“ 169 [7–8] Čína varuje EU: zrušte cla na solární panely, nebo přijde protiútok 168 [7–8] Odborný časopis pro průmysl skla, keramiky a bižuterie Čínské výrobce solárního skla loňský rok nepotěšil 66 [3–4] Čínský automobilový průmysl roste, skláři reagují 273 [11–12] Dobrá zpráva: Evropská komise schválila projekt Silikátového svazu 222 [9–10] Evropské obalové sklo si i v krizi vede dobře REJSTŘÍK ROČNÍKU 63/2013 Studie Analýza viskozitní odezvy skloviny na vnější tlakové zatížení – 1. Aplikovatelnost analytického popisu (Matoušek I., Stará M.) 209 [9–10] Fosfátová skla: Struktura – vlastnosti – aplikace (Koudelka L., Mošner P., Rösslerová I.) Harrachovská sklárna v Novém Světě v 18. století (Brožková H.) Historie novosvětské sklárny v první polovině 19. století (Schöttner J.) Hodnotenie mrazuvzdornosti tehliarskeho črepu (Šveda M., Sokolář R.) 155 [7–8] 7 [1–2] 265 [11–12] 3 [1–2] Kolekce nápojového a dekorativního skla ze 70. a 80. let 20. století ve sbírce Moravské galerie v Brně (Vejrostová M.) 60 [3–4] Krize a konjunktury ve sklářském a bižuterním průmyslu (1700–1948) (Nový P.) Leštění křišťálového skla plamenem (Buryan P., Bárta S., Matějka J.) O specifičnosti vývoje české skleněné mozaiky a metologii její periodizace (Hájek T.) Pevnost skla – naděje nebo prokletí sklářského průmyslu? (Smrček J.) 111 [5–6] 103 [5–6] 107 [5–6] 51 [3–4] Problematika snímání skla a kvalifi kace povrchové struktury (Hotař V.) 217 [9–10] ROBOTUL® – servisní robot pro speciální aplikace na hladkých vertikálních stěnách (Horák M., Novotný F., Starý M.) 116 [5–6] Galaxy Round – první mobil s prohnutým displejem 274 [11–12] Globální poptávka po práškových lacích poroste 100 let významné sklářské hutě FLORA – HANTICH v Novém Boru (Hais R.) 258 [11–12] Jaroslav Bejvl ml. mezi TOP 50 designéry Středního východu Krátké zprávy 222 [9–10] Preciosa na Salone del Mobile v Miláně 116 [5–6] Profi l: Stazione Sperimentale del Vetro, Benátky, Itálie 63 [3–4] Sklářský a keramický průmysl ČR v roce 2012 66 [3–4] Sklářský průmysl ve Spojeném království 14 [1–2] Slovenskí sklári bilancovali 65 [3–4] SP ČR: Sklářské svítání na druhou Světová poptávka po plochém skle poroste o 7,1% ročně 66 [3–4] 15 [1–2] Z domova Aktivity a úspěchy sklářské školy v Železném Brodě 179 [7–8] Bakalářské, diplomové a disertační práce 2012/2013 230 [9–10] Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha včetně kooperujících pracovišť 230 [9–10] Univerzita Pardubice 231 [9–10] Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, Katedra užitého umění, Ateliér skla 231 [9–10] Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, Fakulta umění a designu, ateliér Sklo 232 [9–10] Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulty multimediálních komunikací, Ateliér Design skla 233 [9–10] Centrum sklářského umění v huti František – geneze a současnost 174 [7–8] Česká AGC chce ovládnout evropský trh s autoskly 174 [7–8] Zamyšlení nad možností zvýšit kvalitu foukaných borosilikátových výrobků (Mann B.) 80 [3–4] Dům porcelánu s modrou krví slavnostně otevřen Kyjovská sklárna slaví 130 let LUCID připravil unikátní internetový katalog polotovarů kovové bižuterie 179 [7–8] 235 [9–10] 180 [7–8] SUPŠ sklářská Železný Brod 181 [7–8] Absolutoria na Vyšší odborné škole sklářské v Novém Boru 182 [7–8] Mezinárodní letní sklářský workshop ve Vimperku 161 [7–8] 283 [11–12] Maturity 2012/2013 SUPŠ a VOŠ v Jablonci nad Nisou 163 [7–8] 283 [11–12] 26 [1–2], 81 [3–4], 124 [5–6], 183 [7–8], 235 [9–10], 284 [11–12] Mariánská sklářská pouťpo roce oživila Kristiánov 255 [11–12] 77 [3–4] Crystalex zprovoznil v Novém Boru třetí vanovou pec Sklářské pece otápěné dřevem ve střední Evropě od středověku do 19. století (Hais R.) Vzlety a pády sklářského a bižuterního průmyslu v období socialismu (Nový P.) 273 [11–12] Televize se zakřivenou obrazovkou skutečností Krátké zprávy Úvaha o příčinách vzniku kyslíkových bublin na dně dávkovače skloviny (Gelnar S.) 15 [1–2] Pivní láhve tvoří celosvětově 75% všech skleněných obalů na alkohol Sklářská katedra na Technické univerzitě v Liberci slaví padesátiny (Novotný F., Hotař V.) 203 [9–10] 55 [3–4] 168 [7–8] 17 [1–2], 67 [3–4], 117 [5–6], 169 [7–8], 223 [9–10], 274 [11–12] Den otevřených dveří na VŠCHT Praha 214 [9–10] 14 [1–2] Futuristické brýle Coogle Glass mění pohled na svět 180 [7–8] Nová skleněná mozaika zdobí jablonecké muzeum 123 [5–6] Novinky z Odborového svazu SKP 124 [5–6] Sklář a keramik 1–12/2013 – Rejstřík – 23 Platinové termočlánky z Čech expandují do hi–tech průmyslu 79 [3–4] Skleněná kouzla v jabloneckém muzeu 186 [7–8] Současná situace českého stavebnictví v evropském kontextu 20 [1–2] Skleněné městečko Železný Brod 2013 189 [7–8] Společnost Air Products rozšiřuje řadu generátorů vodíku PRISM® 179 [7–8] Světové prvenství Preciosy představeno v rámci Designbloku 294 [11–12] Spolupráce železnobrodské střední školy se sklárnou Rückl Crystal pokračuje Svět patří nám – vzpomínka na jablonecké exportéry 242 [9–10] Stanislav Libenský Award popáté 242 [9–10] Škola bude opět vzdělávat sklářské technology 80 [3–4] 284 [11–12] Trh s drahými kovy v České republice v roce 2012 22 [1–2] Vyhlášeny Ceny Czech Grand Design 2012 79 [3–4] Vzorníky a katalogy fi rmy Schreiber & Neffen on–line 122 [5–6] Ze skleněného městečka skleněnou metropolí? 234 [9–10] Zlaté časy českých vánočních ozdob minulostí? 284 [11–12] Témata: Ambiente 2013 85 [3–4] – Více vystavovatelů, více návštěvníků 85 [3–4] – Očima Skláře a keramika 86 [3–4] – Pohled českých fi rem 87 [3–4] e Coburg Prize of contemporary glass 2014 Tipy na aktuální výstavy Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR 37 [1–2] , 90 [3–4] , 137 [5–6], 192 [7–8], 246 [9–10], 299 [11–12] Transformers Ondřeje Batouška ve WHITEBOXU Vývoj sklářského a keramického průmyslu v České republice v letech 2007–2012 286 [11–12] Česká sklářská společnost XXIII. Mezinárodní sklářský kongres ICG v Praze – aktuality XXIII. Svetový sklársky kongres v Prahe – Repríza prekonala premiéru Členské příspěvky na rok 2013 Schůze užšího výboru ČSS Schůze výboru ČSS 32 [1–2] 290 [11–12] 84 [3–4] 237 [9–10] 136 [5–6] Výsledky Národní ceny za studentský design 2012 243 [9–10] 34 [1–2] Výsledky soutěže Sanssouci Junior Glass Match 2013 135 [5–6] Výstava XI. IGS v UPM 134 [5–6] Výstava 70 let tavené skleněné plastiky 132 [5–6] Výstava k 90. výročí založení Sklářského muzea v Kamenickém Šenově 187 [7–8] Výstava Pavla Hlavy v Semilech 133 [5–6] Výstava ve výstavě WÜNSCH 80 / JEŠTĚD 40 35 [1–2] 184 [7–8] Schůze výboru ČSS, 13. březen 2013 Sklářský klub ČSS v Novém Boru Výroční zpráva ČSS za rok 2012 83 [3–4] Výročí a jubilea 131 [5–6] Beránek J. 300 [11–12] 28 [1–2] Brabec J. 249 [9–10] Drahoňovský J. Výstavy a soutěže 139 [5–6] Dvořáček J. 194 [7–8] 35 [1–2] Gedeon O. 251 [9–10] 70 let tavené skleněné plastiky 238 [9–10] Harcuba J. 247 [9–10] Adéla Krejčová vystavovala v Pražské galerii 244 [9–10] Hospodka J.M. 5. ročník Novoborské skleněné noci ARTCERAMICS 134 [5–6] ARTWALL 2013 35 [1–2] Brilliant By Design na Bratislava Design Week Cena Galérie NOVA: Sklo 2013 Cena pro mladé umělce z celého světa – Stanislav Libenský Award 2013 CO PROČ JAK? Vladimíra Kleina v Českých Budějovicích 242 [9–10] 190 [7–8] 132 [5–6] 295 [11–12] Česká centra připravila výstavu designového skla a porcelánu 89 [3–4] Česká expozice na veletrhu Maison et Objet 89 [3–4] České stopy na výstavě Glasplastik und Garten 241 [9–10] Festival uměleckého skla v Karlových Varech 187 [7–8] Glass Excellence VIII. Agnieszka Leśniak–Banasiak: Line in Space 296 [11–12] Jablonecké muzeum se proměnilo ve Skleněnou ZOO Keramické koláže Marie Rychlíkové Krátké zprávy 297 [11–12] 188 [7–8] 36 [1–2], 89 [3–4], 191 [7–8], 244 [9–10], 297 [11–12] Metropoli na Tchaj–wanu ovládl křišťál Moser Mezinárodní hrnkové sympozium 2013 Mistr křišťálu 2013 – Crystal Memory Mistr křišťálu 2013 zná vítěze 294 [11–12] 187 [7–8] 33 [1–2] 187 [7–8] Na Pražském hradě byli vyhlášeni laureáti Stanislav Libenský Award 2013 293 [11–12] Nejen MAJÁKY na Novoměstské radnici 295 [11–12] Nejstarší sklárna světa se představuje v jabloneckém muzeu 34 [1–2] Pavel Werner vystavuje na hradě Špilberku 189 [7–8] PIERCING – Mezi rituálem pózou 136 [5–6] 24 – Sklář a keramik 1–12/2013 – Rejstřík Hřebíček M. 40 [1–2] 250 [9–10] Jeníček Z. 144 [5–6] Kasal J. 144 [5–6] Kašpárek A. 147 [5–6] Kloužek J. 145 [5–6] Kořínek I. 146 [5–6] Lorenc J. 147 [5–6] Matura J. 43 [1–2] Novák B. 38 [1–2] Oliva L. 195 [7–8] Pelant R. 97 [3–4] Ryba J. 197 [7–8] Smrčková L. 141 [5–6] Urbancová J. Vláková E. Zemek F. Žák L. 143 [5–6] 249 [9–10] 301 [11–12] 143 [5–6] Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům 43 [1–2], 97 [3–4], 146 [5–6], 198 [7–8], 251 [9–10], 302 [11–12] Okno do světa Final Report: Paperworld, Creativeworld and Christmasworld “Trendwatchers“ at Ambiente 2013 Novinky z odborných časopisů 44 [1–2] 45 [1–2] 148 [5–6] Připravované akce Koudelka L. th 12 International Seminar on Furnace Design – Operation & Process 47 [1–2] Simulation – 4th Glass Forming Simulation Workshop 2013 Křen I. Candela 2013 – konference o světle a osvětlení Langhamer A. 46 [1–2] Cesty skla Kybalová J. 151 [5–6], 199 [7–8] Dates Set for glasstec 2014 150 [5–6] HITHERM Prague 2013 46 [1–2] Křehká krása 2013 150 [5–6] Mezinárodní trienále skla a bižuterie JABLONEC 2014 Připravované akce Solar meets Glass conference to take break 155 [7–8] 244 [9–10] 188 [7–8] 38, 40 [1–2], 92 [3–4], 132, 139, 141 [5–6], 189, 194, 195, 197 [7–8], 238, 247, 249 [9–10], 301 [11–12] Laštovička J. 285 [11–12] Liška M. 251 [9–10], 290 [11–12] Lněničková J. 180 [7–8] Mann B. 161 [7–8] 48 [1–2], 98 [3–4] Manoli S. 63 [3–4] 252 [9–10] Matějka J. 303 [11–12] 103 [5–6] Matoušek I. Inzerující firmy Crystalex CZ, s.r.o., Nový Bor [5–6], [11–12] Desko a.s. – člen skupiny Preciosa, Desná [9–10] Glass Service, a.s. Vsetín [3–4] Krátoška Chemin spol. s r.o., Praha–Uhříněves [3–4], [5–6] Messe Frankfurt GmbH. [5–6], [11–12] Polpur spol s r.o. Turnov [7–8] Preciosa Ornela, a.s., Zásada [1–2], [7–8], [9–10] 209 [9–10] Matura J. 83 [3–4], 184 [7–8], 237 [9–10] Mošner P. 155 [7–8] Němec L. 145 [5–6] Novotný F. 203, 214 [9–10] Nový P. 86 [3–4], 111, 143 [5–6], 163 [7–8], 298 [11–12] Pánková E. 249 [9–10] Patková L. 133 [5–6] [5–6] Plesl R. 231 [9–10] Seboref s.r.o., Mariánské Lázně [7–8] Plesl T. 181 [7–8] Valenta Jaroslav, VSS – strojírenská fi rma, s.r.o., Praha [1–2] Polanecký J. Vetropack Moravia Glass, a.s. Kyjov [1–2] Popovský J. Preciosa Figurky, s.r.o., Jablonec nad Nisou 187 [7–8], 297 [11–12] 187 [7–8] Technická univerzita Liberec, Katedra sklářských strojů a robotiky [9–10] Purkrábková M. Teplotechna–Prima, s.r.o. Teplice [11–12] Rösslerová I. Promat Praha, s.r.o. [11–12] Sedláček Z. 232 [9–10] [3–4] Schöttner J. 265 [11–12] UCB Technometal, s.r.o., Chrustenice 28 [1–2] Bočková M. 35 [1–2] Brožková H. 7 [1–2] Březinová D. 284 [11–12] Buryan P. 103 [5–6] Čermák J. 97 [3–4] 231 [9–10] Dvořák V. 131 [5–6] Gelnar S. 255 [11–12] Hais R. Hájek T. 55 [3–4], 258 [11–12] 134 [5–6], 191 [7–8], 243 [9–10], 295 [11–12] Handl M. 182 [7–8] Hlaveš M. Hlubuček M. Horák M. 3 [1–2] Spružinová M. 233 [9–10] Stará M. 209 [9–10] Starý M. 214 [9–10] Sůra J. 174 [7–8] Škultéty Š. 65 [3–4] Šveda M. 3 [1–2] Vejrostová M. 60 [3–4], 122 [5–6] Vejsová V. 295 [11–12] Vích M. 63 [3–4] Zajíc J. 144, 146 [5–6] 107 [5–6] Hálová D. Helebrant A. 51 [3–4], 250 [9–10], 300 [11–12] Sokolář R. 103 [5–6] Beránek P. Černošek Z. 155 [7–8] Smrček J. Autorský rejstřík Bárta S. 66 [3–4], 147 [5–6], 286 [11–12] 32 [1–2], 230 [9–10] 134 [5–6] 179, 182 [7–8] 214 [9–10] Různé Ceník inzerce pro rok 2013 31 [1–2], 84 [3–4], 185 [7–8] Členské příspěvky na rok 2013 84 [3–4] Jak lze získat časopis Sklář a keramik 31 [1–2], 84 [3–4], 150 [5–6], 185 [7–8] Nabízím polariskop P 250–1 vyrobený ve SVUS H. Králové Nejen vzpomínka na EXPO ´58 Brusel 296 [11–12] 92 [3–4] Horák P. 181 [7–8] Hotař V. 203, 217 [9–10] Kašík F. 147 [5–6] Nepřehlédněte – ročníky Skláře a keramika 2002–2010 na jednom CD! 31 [1–2], 84 [3–4], 185 [7–8] Klimentová L. 179 [7–8] Pozvánka na výroční konferenci ČSS Komňacký V. 181 [7–8] Rejstřík Skláře a keramika 1–12/2012 Kořínek I. 144 [5–6] Změna adresy redakce Skláře a keramika 237 [9–10]l 23 [1–2] 185 [7–8], 252 [9–10] Sklář a keramik 1–12/2013 – Rejstřík – 25 Z DOMOVA 75 let Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti Letos oslaví Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti 75. výročí od svého založení. Obor Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu patří mezi nejstarší oddělení zřízené ještě na Škole umění ve Zlíně. Řadí se tak po Karlových Varech a Bechyni mezi nejstarší keramická učiliště na území České republiky. Historie školy Škola umění ve Zlíně Škola umění byla založena firmou Baťa 14. 1. 1939 na základě organizačního a personálního statutu, který předložil architekt F. Kadlec, budoucí ředitel školy. Významnou roli při jejím zakládání sehrály značné neúspěchy firmy v oblasti reklamy a propagace na světové výstavě v Paříži (1937), osobní zaujetí J. A. Bati pro vědu a umění, zájem o účelné reformy ve školství a do jisté míry také potřeba zaplnění kulturního vakua v nové průmyslové aglomeraci. Při koncipování výuky na Škole umění se vedení školy opíralo o přejaté a částečně modifikované principy Bauhausu. Výuka měla být založena na vzájemném prolínání praktického řemeslného výcviku, výtvarných cvičení a teoretických disciplín. Na Bauhaus upomínala i teoretická stránka výuky, těžící z historie umění, uměleckého průmyslu, lidového řemesla a technik, historie všech druhů reklamy, výstavnictví, aranžérství, jakož i ze studia anatomie, psychologie, sociologie, reklamy, literatury a literární estetiky. Nebyl pro ni zcela přesný název uměleckoprůmyslová škola ani škola uměleckých řemesel, ale něco mezi tím. Povahou studia stála zlínská Škola umění na pomezí mezi střední a vysokou školou. Jako první výtvarná škola v našich zemích se rozhodla podřídit výuku potřebám výroby a připravit své studenty na dráhu průmyslových výtvarníků. Studenti měli dopoledne pracovat a odpoledne navštěvovat přednášky a cvičení řádného studia. Uchazeči o studium mohli v souladu se svými zájmy volit jednu ze sedmi oborových kombinací: l) stavební průmysl a architekturu, 2) bytovou kulturu, zdobivá umění, všeobecný umělecký průmysl, 3) průmyslovou grafiku, reklamu, knihařství, 4) aranžérství, výstavnictví (s přihlédnutím k filmové výpravě), 5) módní průmysl, 6) sochařsko-keramický obor, 7) dekorační malbu. Souběžně se specializací ve zvoleném oboru měl žák během studia dosáhnout výučního listu jako řezbář, keramik, kameník, štukatér, odlévač nebo stolař. Dostát těmto nárokům a podřídit se zásadám spolupráce s jinými, vesměs technickými odborníky, vyžadovalo obrovskou individuální kázeň a bylo nesnadné požadovat je od výtvarníků, kteří byli vychovaní pro nezávislou uměleckou práci. Ani během šesti let trvání ŠU se nepodařilo vedení ústavu zavést výuku ve všech plánovaných specializacích, a proto prošlo i obsazování oborů fází proměn. 26 – Z domova Při výběru pedagogů bylo respektováno Baťovo přání, aby byli ke spolupráci vyzváni mladí, akademismem nezatížení, umělci a pracovníci. Objevila se zde i řada již vyzrálých a vynikajících uměleckých a pedagogických osobností (V. V. Štech, A. Kutal, B. Fuchs, J. Sládek, R. Gajdoš, R. Wiesner ad.), které zde za protektorátu našly azyl. Teprve v roce 1940– 1941 se personální situace ve sboru ustálila natolik, že mohl být vypracován statut, v němž byla mimo jiné kodifikována existence čtyř odborných oddělení čtyřletého školního základu. Bylo to oddělení grafické, jehož správu předal J. Kousal do rukou přijatého E. Milena, oddělení dekorační malby v čele s doc. F. Petrem, sochařské oddělení spravované V. Makovským a oddělení bytové kultury podřízené J. Vaňkovi, rozšířené o výstavnictví a aranžérství. Správcem přípravné – všeobecné školy byl jmenován J. Jaška. Speciální oddělení byla otevřena pouze dvě a jejich správci byli nazýváni vedoucími – sochařská speciálka V. Makovského a restaurátorské oddělení, vedené F. Petrem. Organizace dílenského vedení se přidržovala vzoru Bauhausu. Dělila se na správu umělecko-technologickou, která spadala do rukou oborových vedoucích, a technickou. Jako první zahájila provoz štukatérna a modelárna hraček, podřízená sochařskému oboru. V roce 1940 byla dokončena dílna řezbářská a stolařská a po nich přibyly další: knihařská, grafická, reprodukční, kamenická, keramická a dekorační. Už během prvního ročníku mohli žáci některých oborů pracovat na zakázkách a realizovat v dílnách návrhy vypracované v hodinách ateliérových cvičení (plakáty, reklamy, tabla, úpravy časopisů, restaurátorské práce apod.). V českých zemí nebyla škola, která by mohla už po roce vykázat takový přehled výrobní činnosti a finanční zisky jako Škola umění. Žáci byli v prvním ročníku provizorně rozděleni na malíře a sochaře, teprve v dalším školním roce se začali specializovat. V souladu s podvojnou výukou však museli ke specializaci (malířské, grafické, sochařské) připojit druhý uměleckoprůmyslový obor (reklamní grafiku, knihařství, modelářství, nábytkové stolařství, keramiku, kamenictví, štukatérství, dekorační malbu, řezbářství). Ke studiu na zlínské Škole umění byla za dobu její působnosti přihlášena podle školních výkazů necelá stovka studentů (97). Pouze první dva ročníky žáků však prošly celou šíří výuky a předepsanou dílenskou praxí a dočkaly se i otevření speciálek (sochařské, dekorativní malby, restaurátorské). Ateliéry navenek musely vykazovat činnost nezbytnou pro zájmy firmy, aby bylo jejich osazenstvo ušetřeno nucených prací v Říši. Další ročníky však poznaly pouze torzo původní výuky a praxi v dílnách už nikoliv. Velká část studentů byla totálně nasazena. I když se škola fingovanými zakázkami pro Wehrmacht a výrobou vybavení do krytů snažila své studenty chránit, přece jen dalšímu odvlékání do Říše nemohla zcela zabránit. Přesto, sledujeme-li cíle jednotlivých studentů po skončení války, musíme přiznat, že více než polovina z nich rozvíjela talent dalším studiem na uměleckých vysokých školách a pouze malé procento odešlo zcela z oboru. Střední uměleckoprůmyslová škola ve Zlíně a v Uherském Hradišti Osvobození a rok 1945 přinesl Škole umění velké personální ztráty. Odcházeli nejen pedagogové, ale i absolventi pracující ve speciálkách a žáci, kteří studium ještě neukončili, přecházeli na vysoké školy. Původní plány Zlínských se začaly rozpadat jako domeček z karet. Ale šest let pozoruhodného pedagogického experimentu, šest let trvání Školy umění, je nesmazatelně zapsáno do historie českého výtvarného školství. Je zřejmé, že Škola umění měla příliš málo času, než aby dospěla ke svému cíli. V době, kdy byly české školy zavírány, se podařilo vychovat první absolventy a současně udržet kontinuální výuku až do osvobození. To svědčí o velké dávce pracovní energie organizátorů, promyšlenosti jejich postupu i schopnostech zainteresovaných osobností. Množství podnětů, které Zlínští přinesli jak ve výrobě, tak v sociálně kulturní sféře, však bohužel zůstalo nevyužito. Po osvobození, hned ve školním roce 1945–1946, byla zahájena výuka a byly otevřeny čtyři obory: grafický, sochařský, malířský a keramický, ale už v následujícím roce škola ztratila svůj výjimečný statut a začlenila se do sítě středních uměleckoprůmyslových škol. Po odchodu ředitele F. Kadlece ze Zlína se radikálně změnila i sestava vyučujících. K několika bývalým učitelům se připojili mladí pedagogové z řad absolventů (Z. Kovář, J. Blažek, J. Habarta, J. Beran ad.), kteří pokračovali ve výuce, ovšem v nových intencích. Organizace, metodika a zaměření začalo vyrůstat ze zcela jiných základů, začala se měnit struktura školy. Její cíle a praxe již byly jiné než ty, které si kladli zakladatelé. Byly otevřeny nové obory s novou náplní studia: 1) tvarování strojů a nástrojů, 2) návrhářství a modelářství obuvi, 3) kamenosochařství, 4) aranžérství – výstavnictví, 5) modelářství nových hmot. V každém ze stávajících oborů, s výjimkou reklamy – grafiky (6. obor), byla zavedena pravidelná dílenská praxe. V roce 1949 nabyla škola statutu státní instituce s právem uzavírat studium maturitní zkouškou. Škola byla přejmenována na Státní uměleckoprůmyslovou školu Zdeňka Nejedlého (až do roku 1962). Ve školním roce 1949–1950 přibyl sedmý obor dekorativní. Všech sedm oborů si až na proměny v názvu, úpravy osnov a učebního programu, udržovalo svůj obsahový profil až do roku 1989. Jenom obor návrhářství obuvi s osmiletou přestávkou v činnosti v letech 1953–1961 zůstal výjimkou. V roce 1952 v souvislosti se zrušením vazeb na n. p. Svit se sídlo školy přestěhovalo z tehdejšího Gottwaldova (Zlína) do Uherského Hradiště, kde jí bylo vyhrazeno několik prostor v objektu zvaném „Franklovka“, v budově ONV a v areálu staré radnice. Provizorní situace se studijními prostory byla v následujících letech velmi neutěšená, dokonce se uvažovalo, že se škola vrátí zpět do Zlína, zejména v letech 1961–1963, kdy byl vypracován projekt výstavby nové uměleckoprůmyslové školy ve Zlíně. Teprve v roce 1964 se definitivně vyřešila situace s umístěním a škola dostala k dispozici prostory v budově bývalého krajského soudu, kde přetrvává dodnes. Uvolněné interiéry se brzy začaly upravovat pro ateliérovou výuku a došlo ke stabilizaci pracovních podmínek. V této době se několikrát mění i název školy. V roce 1961 na Střední uměleckoprůmyslovou školu dr. Zdeňka Nejedlého a od roku SUPŠ Uherské Hradiště (foto: commons.wikimedia.org – Palickap) 1962 se datuje i současné jméno Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti. Podoba osnov rovněž neprodělává podstatnějších změn. Určité reorganizace výuky přicházejí až ve 2. polovině 80. let (je zaveden nový předmět výtvarná příprava, jsou spojeny obory tvarování strojů a nástrojů s oborem modelářství nových hmot na společný obor průmyslového tvarování, jsou stanovena kritéria výběru při talentových zkouškách). Novou kapitolu ve vývoji začal psát až rok 1989. Škola na prahu nového tisíciletí V souvislosti s politickými změnami tzv. „sametovou revolucí“ se škola začala svobodně rozvíjet a otevřely se pro ni dosud netušené možnosti. Výuka začíná prodělávat kvalitativní změny, spojené nejen s novým počítačovým vybavením, modernizací výuky dějin výtvarné kultury a objevením možností Internetu, ale také s navázáním kontaktů se světem, se školami obdobného zaměření v Anglii, Belgii etc. Prostřednictvím zahraničních stáží studentů a pedagogů, poznávacích zájezdů do Itálie a Francie se rozšířily alternativy rozvíjení dalšího poznání. Škola se úspěšně zapojila do mezinárodních vzdělávacích programů (Socrates-Comenius), účastní se soutěží, v nichž studenti školy zatím vždy úspěšně obstáli a jejich práce byly oceněny (Dobrý design, Veselá bota, TSTTT, O grafický návrh losu a.s. Sazka apod.). Vývoj však neprodělává jenom výuka, ale i celkový studijní program. Již v roce 1990 se uskutečnilo první přijímací řízení pouze na základě talentových zkoušek. Na školu se mohli hlásit i starší žáci nebo absolventi jiných středních škol (tak jak to bývalo zvykem v prvních letech existence školy). Ve stejném roce došlo ke zrušení maturitní zkoušky Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 27 z ruského jazyka a byla stanovena povinná výuka jazyka anglického. Vzrostl počet zájemců o studium na hradišťské SUPŠ. A již v roce 1992 byla v prvním ročníku výuka rozšířena na dvě třídy (A, B) a v roce 1993 zahájena práce v nově založených oborech. Studijní program se postupně obohatil o tři nové obory. Z oboru tvarování plastických hmot vznikl obor tvorba hraček a dekorativních předmětů. Fotografie se vyčlenila jako samostatný obor, v roce 1994 se objevil zcela nový obor – modelářství a návrhářství oděvů, který má návaznost na již stávající obor návrhářství obuvi a módních doplňků. Na škole se tedy vyučovalo v devíti oborech. V roce 1994 se zkušebně přistoupilo k zavedení specializačního pomaturitního studia na oboru propagační a reklamní tvorby, které bylo ukončeno absolutoriem a absolventi získali stupeň vyššího odborného vzdělání. Tato forma však byla po roce ukončena. Forma nástavbového studia nebyla na škole novým fenoménem. Již na přelomu 50. a 60. let zde fungovaly dvouleté nástavbové kurzy pro obor tvarování strojů a nástrojů a v roce 1970/1971 roční grafická speciálka. Dnešní střední uměleckoprůmyslová škola s celkovým počtem devíti vyučovaných speciálních oborů (Průmyslový design, Užitá fotografie a média, Grafický design, Kamenosochařství, Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu, Užitá malba, Multimediální tvorba, Modelářství a návrhářství oděvu, Modelářství a návrhářství obuvi a módních doplňků) se řadí k nejkomplexnějším a nejrozsáhlejším centrům našeho středního uměleckého školství. Velké procento žáků, kteří vycházejí z této školy, rozvíjí svůj talent a pokračuje v dalším studiu na vysokých školách (Akademii výtvarných umění v Praze, Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě a obdobných vysokých školách u nás i v zahraničí). Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu Historie Jak již bylo řečeno, keramický obor patří v rámci školy k nejstarším, přestože v počátečních letech vývoje byl přítomen spíše ve formě konceptu ateliéru sochařsko-keramického. Na jeho náplni se mimo jiných významných pedagogů (V. Makovský) zpočátku podílí i akad. soch. Jan Kavan, který však později odchází do Prahy a stává se profesorem sochařského oddělení VŠUP. V roce 1948 přichází na jeho místo akad. soch. Stanislav Mikuláštík a společně s keramikem Svatoplukem Úředníčkem dlouhodobě vychovávají nastávající keramické výtvarníky. Stanislav Mikuláštík navazuje na předcházející způsob výuky, stejně tak jako na tradici majolikové výroby na Moravě, obohacuje je o nové trendy a postupy a až do roku 1976 je zde určující postavou. Oběma se také daří vybudovat základní technické a technologické zázemí oboru, díky čemuž se keramika stává nedílnou součástí struktury školy. S. Mikuláštík má také zásluhu na tom, že zde v roce 1971 proběhla část VI. ročníku Mezinárodního keramického sympozia, jehož tradice byla založena v Bechyni a kterého se zúčastnili mimo jiných zahraničních umělců také např. Karel Nepraš. Od školního roku 1968/69 se na výuce podílí keramik Vladimír Groš a po odchodu Stanislava Mikuláštíka do penze je v roce 1976 jmenován vedoucím oboru akad. soch. Jiří Vlach. Díky jeho iniciativě (a za organizační pomoci školy a Galerie Slováckého muzea v Uherském Hradišti) se v letech 1988– 28 – Z domova 2008 konalo v budově „Franklovky“, kde dnes sídlí keramický obor, 10 ročníků Mezinárodního sympozia lité plakety, medaile a drobné plastiky, což opět výrazným způsobem přispělo k povědomí o škole nejen v českých zemích. Po uvolnění poměrů po roce 1989 se obor dále rozvíjí a díky otevřenému sdílení informací se škála vyučovaných keramických technologií obohacuje o netradiční či mimoevropské techniky výroby a výpalu. Obor také dostává nový název – Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu – ve snaze reflektovat a potvrdit zaměření na výtvarnou stránku keramické tvorby. Zároveň v roce 1995 přichází na školu Jiří Sokolíček, díky němuž se technologie litého porcelánu stává důležitou součástí výuky stejně tak jako závěrečných maturitních prací. Od školního roku 2010/2011 se stává vedoucím oboru MgA. Eva Blahůšková, která při výuce spolupracuje s MgA. Janem Benedíkem a BcA. Vilémem Čechem. V současné době je na mateřské dovolené a řízením oboru byl dočasně pověřen Jan Benedík spolu s penzionovaným vedoucím Jiřím Vlachem. Profil oboru Samotné studium na keramickém oboru je rozvrženo tak, aby v návaznosti na stupňující se nároky rozvíjelo individuální talent a schopnosti studenta. Jde především o růst invenční zdatnosti při navrhování a realizaci volné, užité, dekorativní a exteriérové keramiky. Důraz při studiu je kladen především na zvládnutí základních řemeslných a výtvarných dovedností, jako je práce na hrnčířském kruhu, zhotovení modelu a sádrové formy, kresba podle živého modelu, příp. úvod do sochařské problematiky. Žáci se také seznámí s navrhováním a následným provedením porcelánových předmětů, užitkových souprav, kameninové zahradní keramiky a keramických plastik. Tradičně se keramický obor věnuje pálení „živým ohněm“, ať už v podobě solné glazury nebo pálení dřevem s využitím efektu „popelové glazury“, či amerického způsobu Raku. Součástí výuky je na začátku každého školního roku týdenní pobyt v přírodě – plenér, který má obohatit škálu výrazových prostředků o přírodní motivy. V průběhu studia podniká obor různé exkurze po muzeích a galeriích České republiky spolu s prohlídkou průmyslových provozů v blízkém okolí a každoročně se také účastní Točířské soutěže na Střední uměleckoprůmyslové škole v Bechyni. Obor je též aktivně zapojen do evropského programu celoživotního vzdělávání Comenius, který umožňuje jak žáků tak pedagogům výměnné pobyty mezi partnerskými školami po zemích EU (Německo, Belgie, Francie ad.). Po úspěšném složení maturitní zkoušky mají absolventi oboru možnost pokračovat ve studiu na vysokých školách výtvarného nebo pedagogického zaměření, pracovat jako návrháři či realizátoři v keramických dílnách a závodech, mohou také pracovat jako samostatní výtvarníci, případně se po dalším specializovaném studiu věnovat restaurátorství keramiky. Za dobu svého trvání na Střední uměleckoprůmylové škole v Uherském Hradišti keramický obor vychoval řadu význačných osobností nejen v oblasti keramické tvorby. V současné době kupříkladu vedou naši dva absolventi – Maxim Velčovský a Daniel Piršč – ateliéry keramiky na vysokých uměleckých školách v Praze a Bratislavě (VŠUP Praha, VŠVU Bratislava). (Milada Frolcová a obor Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu, www.supsuh.cz) Úspěšný rok Jaroslava Bejvla a společnosti Preciosa Lighting Art director společnosti Preciosa Lighting, Jaroslav Bejvl ml., má za sebou velmi úspěšný pracovní rok. O tom svědčí i ocenění uznávaného magazínu Commercial Interior Design (CID). Z celosvětového výběru se umístil na 16. příčce z 50 nejvlivnějších designérů Středního východu. Jeho designové počiny sklízí úspěchy i v tuzemsku, o čemž vypovídá i několik nominací v rámci výročních Cen Czech Grand Design 2013. Jaroslav Bejvl ml. na podzim 2013 rozzářil sychravý Londýn s dechberoucí instalací Hurricane of Inspiration, která se zároveň stala symbolem výstavy 100 % Design London. Světelný objekt založený na konceptu Inspiral, který byl v roce 2012 zařazen do výběru Objects of Desire mezi 100 světových designových artefaktů, byl umístěn přímo v pulzujícím srdci dění – nad centrálním barem výstavní haly. Na výstavě Sleep 2013 pak Hurricane of Inspiration pro změnu dominoval celé výstavní hale. Další osvětlení vycházející z konceptu InSpiral zdobí například nově otevřený luxusní hotel Hilton Bomonti v tureckém Istanbulu. Revoluci do světa osvětlení letos také vnesly designové počiny Jaroslava Bejvla ml. s názvy Element a Glory, na jejichž tvorbě se podíleli i designéři Jaroslav Bejvl a Jan Šípek. U svítidel byla použita technologie tištěných spojů pro napájení LED zdrojů. „Tisk spojů na křišťál byl světovou premiérou, kterou Preciosa Lighting přispěla k novým trendům světového světelného designu a pozvedla ho na zcela novou úroveň,“ popisuje novinku autor. Svítidla, která znamenají přelomový krok v oblasti světelných řešení, sklízí od svého představení na veletrhu Euroluce v Miláně úspěch po celém světě. V Čechách pak byla k vidění v rámci letošního Designbloku. Začátkem roku 2014 Element zazářil v rámci společné české expozice na výstavě Maison et Objet v Paříži. Preciosa Lighting je inovátorská a progresivní společnost dodávající kompletní řešení v oblasti designového osvětlení. Její světelné objekty zdobí luxusní interiéry po celém světě, např. Ritz Carlton v Hong Kongu, luxusní kasino a hotel Pallazo v Las Vegas, módní hotel Shangri-La v Paříži nebo Westin Xiamen v Číně. Preciosa svým klientům nabízí komplexní servis od dodání designu na míru přes výrobu a instalaci až po následnou údržbu. Hodnoty firmy spočívají v řemeslné dovednosti, zručnosti a dlouholeté praxi sklářských mistrů předávané z generace na generaci. Současně Preciosa využívá také nejmodernějších technologií, jakými jsou např. optická vlákna, LED, tištěné spoje či nanotechnologie. V současné době firma zaměstnává přes 600 osob. www.preciosalighting.com Jaroslav Bejvl ml. (* 1967) spolupracuje s Preciosou od roku 1986 a od roku 1999 byl jejím hlavním designérem. Vzhledem k bohatým zkušenostem v oblasti designu a práci se sklem zastává nyní funkci art directora. V posledních dvou letech se opakovaně zařadil mezi 50 nejvlivnějších designérů Středního východu. Ocenění uděluje každý rok uznávaný magazín Commercial Interior Design (CID). V roce 2013 navíc získal ocenění za inovativní řešení interiéru udělovanou Svazem architektů Ruska. V roce 2012 vyhrál Cenu veřejnosti v rámci Cen Czech Grand Design. Jeho kolekce svítidel Metamorfózy byla v roce 2010 zařazena do prestižní expozice Modern Czech Design pro Český pavilon na EXPO 2010 v Šanghaji. Výběr z významných ocenění 2013 TOP 50 – zařazení mezi 50 nejvlivnějších designérů Středního východu 2013 Návrh skleniček v TOP 5 Becherovka poháru českých designérů vybrán odbornou porotou ze 172 přihlášených 2013 Cena za originální a inovativní řešení interiéru, Svaz architektů Ruska – společná expozice výtvarníků Jaroslava Bejvla ml. a Zdeňka Lhotského 2013 Koncept Alaris zařazen mezi 100 objektů touhy Středního východu (Objects of Desire Awards) 2012 TOP 50 – zařazení mezi 50 nejvlivnějších designérů Středního východu 2012 Koncept InSpiral zařazen mezi 100 objektů touhy Středního východu (Objects of Desire Awards) 2012 Zařazení konceptu Sprinkle do sbírek designu NTM v Praze 2012 Czech Grand Design 2011, nominace v kategorii Designér roku za koncepty Fluentum, Sprinkle , Mystery (e Fresh Light of Corian), Cena veřejnosti Czech Grand Design za rok 2011 2011 INDEX Dubai 2011, speciální instalace Fluentum – přední odborníci světového designu jej jako výjimečné dílo vybrali do společné expozice Lighting Visione 2010 EXPO 2010 Šanghaj, Čína, kolekce svítidel Metamorfozy byla zařazena do prestižní expozice Modern Czech Design pro Český pavilon 2005 e European Hotel Design Awards za monumentální skleněnou plastiku 2004 Cena za inovaci v architektuře za světelný objekt ey are just landing na veletrhu Light+Building ve Frankfurtu nad Mohanem 2002 Zařazení svítidla La Scala do prestižní přehlídky Design trendy 2002 na veletrhu Light+Building ve Frankfurtu nad Mohanem (podle tiskové zprávy ze 7. ledna 2014) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 29 RAKO představilo novou kolekci na rok 2014 Obklad PORTO z kolekce NEWS firmy Rako (foto: www.rako.cz) Společnost LASSELSBERGER uvedla na trh novou kolekci obkladů a dlažeb RAKO NEWS 2014. Letošní představení novinek je výjimečné i tím, že se jedná již o 130 rok existence značky RAKO. Novou kolekci tvoří celkem čtrnáct sérií, z nichž je osm určeno pro koupelny a šest pro estetické i funkční ztvárnění podlah. V nové kolekci R AKO 2014 se promítá hned několik stylových linií, z nichž si vybere i zákazník s nejvyššími nároky. Jedním ze spojujících prvků, které se prolínají více koupelnovými sériemi, je nový formát obkládaček 20x60 cm celkem ve čtyřech nových sériích. Kromě nového formátu letošní inovace vkusně kombinují lesklé a matné povrchy, neutrální či odvážné barevné tóny, jednobarevné nebo naopak výrazné motivy, dekorace a mozaiky. Za zmínku stojí série s názvem R AKO 1883 odkazující na dlouholetou tradici značky a na barevnost obkladů použitých ve vile Tugendhat. Samozřejmě fi rma nezapomíná ani na úspěšné a osvědčené formáty 20x40 a 30x60 cm. Z hlediska designu kopírují letošní inovace přírodní trendy: imitace dřeva, kamene a betonu (či cementového povrchu), samozřejmě také s využitím u podlahových inovací. V tomto segmentu nabízí RAKO skutečně špičkové produkty díky nové generaci technologie digitálního tisku, což je v současnosti nejmodernější způsob dekorování. Přidanou hodnotou je kombinace s různými povrchovými úpravami standardní keramické technologie od luxusních lappato dlaždic přes standardní či reliéfní povrch oživený tiskem nebo posypem až po dokonale protiskluzné dlažby s novým typem reliéfu pro venkovní použití. LASSELSBERGER loni zvýšil meziročně tržby o 2 % a letos plánuje nárůst o nejméně 3 %, ovšem jen díky exportu na Západ. Firma vyváží do 35 až 40 zemí, z toho export na Západ tvoří dvě třetiny. V západní Evropě se firmě daří hlavně v objektových obkladech. Ve Francii podnik výrazně uspěl zejména díky tomu, že nabízí alternativu ke španělským a italským výrobcům, kteří jsou nyní v problémech s náklady na výrobu. (podle tiskové zprávy z 21. 11. 2013; red) Novak Djokovič vyhrál trofej od společnosti Lasvit Vítězné trofeje pro tenisový turnaj Mubala World Tenis Championship 2013 v Abu Zabí vyrábí již čtyři roky česká sklářská a designérská společnost Lasvit. Pravidelně se jej účastní nejlepší tenisté světa a již potřetí zde triumfoval Srb Novak Djokovič. Design ceny pro letošního vítěze navrhl kreativní ředitel Lasvitu Maxim Velčovský. Podle jeho návrhu trofej s názvem Sand vyrobili skláři v huti Ajeto v Lindavě. Inspirací pro výrobu letošní trofeje pro vítěze se stal právě písek, který je v Saúdské Arábii všudypřítomný. „Fascinoval mne moment zvětšení zrn písku, když umístíte písek pod mikroskop, tak vidíte různé vrstvy a tvary, které jsou samy o sobě malými sochami. Vzal jsem jednotlivé struktury a vybudoval jsem z nich tvar trofeje ve stylizaci vítězného poháru," vysvětlil pro Deníky Bohemia Velčovský. Trofej je vyrobena z ručně foukaného a tvarovaného skla v ambrové barvě technikou foukání, kdy sklář s píšťalou nalepuje zrnko za zrnkem na sebe a staví siluetu vítězného poháru systémem mravenčího hnízda. Česká společnost Lasvit je předním výrobcem luxusních světelných konstrukcí, skleněných instalací, kolekcí světel a skleněných architektonických prvků, jimž se dostalo mnohých ocenění. Její projekty najdete napříč celým světem, od evropských metropolí, jako jsou Londýn, Paříž a Praha, přes Moskvu, Los Angeles, Melbourne, Hong Kong, Singapur až po Dubaj a Abu Zabí. V lindavské sklárně Ajeto pravidelně vznikají i další trofeje pro vrcholné sportovní podniky. Křišťálové ceny z Novoborska zvedli nad hlavu například vítězové Tour de France 2013. (podle www.denik.cz z 31. 12. 2013; red) 30 – Z domova Trofej pro vítěze turnaje v Abu Zabí (foto: www.lasvit.com) V centru Prahy vzniká „centrální skleněná banka“ Budově bývalé Živnobanky v pražské ulici Na příkopě hodlá developerská skupina CPI Group Radovana Vítka vdechnout nový život velkolepou sklářskou expozicí, obchody se sklem i kancelářemi sklářských firem. Projekt by měl být hotový do dvou let, náklady se odhadují na půl miliardy korun a po svém dokončení by měl být ekonomicky soběstačný. Největší plochu z celkových 20 500 m2 zaberou stálé expozice a plocha pro obměňované výstavy. „Hlavním tématem několika expozic bude sklo, velkou atrakcí pak zážitková instalace nazvaná Glass Experience by Lasvit, kterou vyvíjíme s českou renomovanou sklářskou firmou Lasvit. Půjde o světově unikátní instalaci českých a zahraničních autorů, ve které bude hrát hlavní roli české sklo, křišťál, design, nejnovější technologie a efekty, propojené se zvukem, světlem a proměnou prostoru,“ poznamenala předsedkyně správní rady projektu Živnobanky Marie Vítková. Záměr je nyní ve fázi práce na architektonické studii pro renovaci a adaptaci budovy. Stavební práce by měly přijít na řadu v roce 2015. Největší úpravy se mají týkat hlavně novější části budovy směrem do ulice Nekázanka. Pro vlastní provoz nově vznikajícího projektu vznikla obecně prospěšná společnost, hlavním kurátorem projektu je designér Maxim Velčovský, šéfem Ladislav Pflimpfl, který byl dlouholetým ředitelem londýnského Českého centra. (podle www.ceskatelevize.cz z 19. 11. 2013; red) Good Design Award 2013 po české návrháře Prestižní ocenění Good Design Award 2013, které od roku 1950 uděluje Muzeum architektury a designu v Chicagu, získali v kategorii Na stůl Martin Žampach a Matěj Chabera za skleněný set na čaj KON, , navržený pro firmu Kavalierglass, a Rony Plesl za kolekci pivních sklenic pro Sahm. (podle www.lidovky.cz z 20. 1. 2014; red) PALACE PLUS otevřen v Jablonci nad Nisou 160 let duchcovského porcelánu Slavnostní otevření prodejny „PALACE PLUS – česká bižuterie a sklo“ v budově bývalého Jablonexu u jablonecké přehrady doplnila módní přehlídka Made in Jablonec 2013, předvádění výroby bižuterie a dekorování vánočních ozdob. Prodejna je jednou z klíčových marketingových aktivit Svazu výrobců skla a bižuterie a jeho novým provozovatelem je společnost TEXO PLUS s.r.o. V prodejně je soustředěna nabídka 30 regionálních výrobců bižuterie pod značkou MADE IN JABLONEC, široký sortiment perlí, perliček, komponentů a pomůcek pro zákazníky z hobby sektoru, produkce sklářských firem Crystalex Nový Bor a Bohemia Poděbrady a společnosti Preciosa a.s., obsahující broušené dárky, dekorace a exkluzivní šperky. To vše v inovovaném interiéru na ploše 650 m2. Součástí nabídky PALACE PLUS jsou též vzdělávací a tvůrčí programy. Nabídne stálou tvůrčí dílnu, módní zpravodajství a přednášky módních tvůrců. Pro návštěvníky plánuje organizovat předvádění výroby bižuterie a dekorování vánočních ozdob. Palace Plus je koncipován jako místo reprezentující bižuterní průmysl, které chce návštěvníka přesvědčit, že si česká bižuterie (a sklo) udržují vysokou úroveň. (podle www.svbi.cz z 28. 11. 2013; red) Na počátku prosince se v Duchcově slavilo 160. výročí zahájení výroby porcelánu ve městě. V této souvislosti došlo na odhalení dvou pamětních desek – jedna je věnovaná zakladateli porcelánky Eduardu Eichlerovi, druhá návrháři Karlu Lerchovi. Součástí oslav byl den otevřených dveří v závodě Royal Dux Bohemia, který využily stovky zájemců. Každý si odnesl malý dárek z produkce duchcovské porcelánky. Největší zájem byl samozřejmě o vzorkovnu, kde jsou k vidění vzory z celé historie zdejší výroby. K výročí byla vydána také publikace o duchcovském porcelánu a uspořádána výstava v Městském muzeu. (podle www.5plus2.cz ze 7. 12. 2013; red) Prezident Zeman zavítal do porcelánky v Nové Roli Dne 13. 1. 2014 navštívil porcelánku un 1794 a.s. v Nové Roli během své dvoudenní návštěvy Karlovarského kaje prezident České republiky Miloš Zeman. Zde se setkal se zástupci vedení porcelánky v showroomu společnosti a poté navštívil i provoz, kde si osobně vyzkoušel dekoraci talíře. Talíř byl vypálen a poté ihned zaslán jako památka jeho návštěvy na Pražský hrad. Prezident rovněž pronesl pár slov k zaměstnancům porcelánky. Na závěr své návštěvy obdržel dar v podobě čajové soupravy nového retro tvaru Louise. (podle www.thun.cz ze 14. 1. 2014; red) Nový plán zajištění ložiska žáruvzdorného jílovce v Boršově Koncem roku 2013 byl Radě města Moravská Třebová předložen plán k zajištění ložiska žáruvzdorného jílovce v Boršově. Ten počítá se zachováním současného tvaru tělesa ložiska – stabilizované haldy, a navrhuje dodržování opatření k zamezení nepříznivých vlivů na okolí ložiska. V roce 1996 stanovilo Ministerstvo životního prostředí na podkladě žádosti Moravských šamotových a lupkových závodů Velké Opatovice – právního předchůdce PD Refractories CZ – chráněné ložiskové území Boršov u Moravské Třebové. V roce 1998 získaly MŠLZ k ložisku nerostu dobývací prostor. Roku 2003 byla postavena ochranná hráz k zachytávání splachů z ložiska jako předpoklad pro zahájení těžby, ta však kvůli nulové poptávce nezačala. Protože ale těžař nevylučuje budoucí využití ložiska, a je potřeba o ložisko pečovat, předložila PD Refractories CZ nový plán zajištění ložiska na dobu do konce roku 2023. (podle www.pardubickenoviny.cz z 27. 12. 2013 a www.5plus2.cz z 8. 1. 2014; red) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 31 Harrachovská sklárna po letech očekává ziskové hospodaření Čínský velvyslanec navštívil Kamenický Šenov Zatímco v roce 2012 sklárna vykázala při tržbách 49 milionů Kč dvoumilionovou ztrátu, za rok 2013 utržila o 5 – 10 % více. Majitel firmy JUDr. František Novosad výsledek s nadsázkou označil za kladnou nulu. Harrachov je oblíbenou turistickou destinací, čemuž se přizpůsobila i sklárna, jejíž součástí je muzeum, pivovar, restaurace či firemní obchod. Ročně ji navštíví na 60 tisíc lidí a příjmy z turistiky tvoří třetinu celkového obratu. Har rachovská huť, nejstarší funkční sklárna v Evropě, zaměstnává 110 osob. Největším trhem jsou USA, kam míří 80 % produkce. Sklo firma exportuje též do Skandinávie a dalších zemí Evropy. (podle http://jablonecky.denik.cz z 30. 12. 2013; red) Jeho Excelence Yu Qingtai, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Čínské lidové republiky v ČR, navštívil výrobní závod Preciosa Lighting v Kamenickém Šenově. Vysoký diplomat s chotí a atašé čínského velvyslanectví v České republice neskrývali svůj obdiv nad světelnými realizacemi společnosti a proces výroby je velmi zajímal. V Kamenickém Šenově navštívili huť, slévárnu mosazi, rafi naci a montáž, kde bylo zrovna k vidění velké projektové klasické svítidlo o výšce 6,5 metru. Velvyslanec převzal od Preciosy dárek v podobě dekorativního talíře ze spékaného skla s motivem koně, což je dle čínského horoskopu znamení roku 2014. (podle http://ceskolipsky.denik.cz z 10. 12. 2013; red) Nepřehlédněte – ročníky Skláře a keramika 2002–2010 na jednom CD! Čísla časopisu Sklář a keramik 2/2002 – 10–12/2010 jsou nyní dostupné ve formátu PDF na CD. Cena kompletu včetně media a poštovného je 2 000 Kč. Jednotlivé ročníky nebo čísla objednávat nelze. V případě zájmu prosím kontaktujte redakci: [email protected]. Jak lze získat časopis Sklář a keramik? Odborný časopis pro průmysl skla a keramiky Sklář a keramik, který vychází v nákladu 600–700 výtisků, je tradičním médiem na českém trhu, které pravidelně přináší aktuální a zajímavé informace o dění v oboru doma i v zahraničí (vychází již 64 let, počítáme-li jeho předchůdce Sklářské rozhledy pak dokonce 90). Mezi jeho odběrateli jsou též zahraniční firmy či jednotlivci a informace o otištěných studiích pravidelně vychází v řadě odborných evropských sklářských časopisů. Odborný časopis Sklář a keramik není ve volném prodeji, lze jej proto získat pouze formou a) předplatného nebo b) vstupem do České sklářské společnosti (ČSS). 32 – Z domova Novinkové nevýbušné svítidlo Pro osvětlení řady průmyslových provozů se specifickými normami (zejména v prašném prostředí, v chemickém průmyslu apod.) a také důlních pracovišť jsou nezbytná nevýbušná svítidla. Mezi ně patří model MINEX I z nabídky společnosti ELEKTROSVIT Svatobořice. Skládá se z tělesa, základové desky a příruby s ochranným skleněným krytem. Těleso a příruba jsou odlitky z šedé litiny. V tělese svítidla je upevněna ocelová základová deska s elektrovýzbrojí a reflektorem. Ochranný tvrzený skleněný kryt je odolný proti mechanickému rázu min. 7 J a do příruby je zatmelen polyuretanovým tmelem. (podle www.techtydenik.cz z 19. 11. 2013; red) a) Zisk SaK formou předplatného – pro firmy i jednotlivce 800 Kč ročně (6 čísel časopisu o rozsahu nejméně 52 stran) V případě zájmu kontaktuje administraci Skláře a keramika – [email protected] b) Zisk SaK členstvím v ČSS – jen pro jednotlivce Individuální člen – 400 Kč ročně Individuální člen (důchodce, student) – 200 Kč ročně (v rámci členského příspěvku člen obdrží 6 čísel časopisu o rozsahu nejméně 52 stran) V případě zájmu kontaktuje sekretariát ČSS [email protected] Ceník inzerce pro rok 2014 Obálka – 1. strana 25 000 Kč Obálka – 2 až 4 strana: 20 500 Kč Formát A4 Barevná inzerce (Kč) Černobílá (Kč) 1/1 19 000 15 000 1/2 16 000 11 500 1/3 13 000 8 000 1/4 10 000 6 000 ČESKÁ SKLÁŘSKÁ SPOLEČNOST Výroční zpráva ČSS za rok 2013 Ve výboru České sklářské společnosti nedošlo v průběhu roku 2013 k žádným změnám, výbor pracoval po celé období v konsolidovaném stavu. Sídlo společnosti i nadále zůstává na adrese v Jablonci nad Nisou, Arbesova 66a, kde nám poskytuje veškeré zázemí firma Ecoglass. Sídlo Vydavatelství ČSS zůstává i nadále na adrese Středová ulice 17, Teplice. 1. Vývoj členské základny K 31. 12. 2012 měla Česká sklářská společnost 252 členů. V letošním roce byli přijati za členy Ing. Lubomír Hnilička, Dr. Mgr. MUDr. Tomáš Hájek, Ing. Petra Cincibusová Ph.D., Mgr. Kamila Valoušková, Ing. Václav Kuželka, Jan Viduna ml., Daniela Prokešová, Jan Jelínek, Ing. Ondřej Matúšek, Jarmila Tymyková a Veronika Dubovská. Dne 26. července 2013 zemřel ve věku nedožitých 85 let prof. Jiří Harcuba a dne 5. září 2013 ve věku nedožitých 89 let Ing. Jaroslav Beránek. Oběma byla v minulých letech udělena Sklářská cena. Ing. Zdeněk Hradecký ukončil k 31. 12. 2012 individuální členství a stal se členem pobočky VETROPACK Kyjov. Členství ukončil po úhradě členských příspěvků za léta 2011–2013 také Ing. Milan Hájek. Pro nezaplacení členských příspěvků v letech 2011–2013 bylo ukončeno členství Jiřímu Černému, Ing. Zuzaně Jakubíkové, Ph.D., Ing. Radovanu Karellovi, Ing. Jitce Ožďanové, Ing. Andree Pešové a Mgr. Josefovi Susmilchovi, CSc.. Poprvé od roku 2008 došlo v roce 2013 ke zvýšení počtu členů – i když pouze o jednoho – na 253. Novým kolektivním členem se stalo Sklářské muzeum Nový Bor (organizační složka Města Nový Bor). Společnost Ave Clara přes urgence neuhradila členský příspěvek za rok 2012 a bylo jí proto k 31. 12. 2013 ukončeno členství. Počet kolektivních členů se snížil z 33 v roce 2008 na 17 k 31. 12. 2013. 2. Hospodářské výsledky a finanční situace České sklářské společnosti Za rok 2013 vykázala naše společnost zisk ve výši 2 046 000 Kč. Hospodářský výsledek byl rozhodujícím způsobem ovlivněn mimořádně vysokým ziskem z 23. Mezinárodního kongresu o skle ve výši 2 876 980 Kč. Ke zvýšení příjmů, ale i výdajů, došlo dále z titulu finančního daru od Nadace Preciosa ve výši 200 000 Kč, který byl určen na úhradu nákladů na vydání sborníku abstrakt 23. Mezinárodního kongresu o skle ICG v Praze. Kromě toho nám poskytly finanční dary Český svaz vědeckotechnických společností (64 000 Kč), Nadace Preciosa (50 000 Kč na úhradu nákladů spojených s vydáváním časopisu „Sklář a keramik“) a Petr Novotný (2 000 Kč). Členské příspěvky jak kolektivních (69 400 Kč), tak i individuálních členů (70 900 Kč), nedosáhly v souhrnu výše předpokládané v rozpočtu na rok 2013 (145 000 Kč). Členské příspěvky neuhradilo 67 členů (26,6 %) – z toho 29 členů neuhradilo příspěvky za léta 2012–2013 – a také pobočka VETROPACK Kyjov. Velmi nízké byly i tržby z prodeje knih (8 129 Kč). Vzhledem k dobrým hospodářským výsledkům bylo možno odepsat i nedobytné pohledávky z roku 2008 (7 880 Kč) a za AveClara (5 000 Kč). Ke zvýšení výdajů došlo zejména v souvislosti s poskytnutím finančních darů Nadačnímu fondu prof. Rudolfa Bárty (630 000 Kč) a o.p.s. CESTY SKLA (70 000 Kč). Výdaje byly nepříznivě ovlivněny převodem finančních darů poskytnutých v roce 2012 na úhradu nákladů spojených s vydáním mimořádného čísla časopisu Sklář a keramik, věnovaného restaurování skla a keramiky, ve výši 50 000 Kč, na Vydavatelství ČSS až na základě faktury vystavené v roce 2013. Dalšími významnějšími nákladovými položkami byly osobní náklady (111 600 Kč, z toho bylo vyplaceno na základě dohod o provedení práce 27 600 Kč), úhrada za časopisy Sklář a keramik pro členy (105 000 Kč), náklady na výjezdní zasedání (23 569 Kč), členské příspěvky ICG, ASKP ČR a ČS VTS (18 893 Kč), náklady na vedení účetnictví včetně daňového poradenství (15 500 Kč), odměny studentům za nejlepší diplomové práce (10 000 Kč) a náklady na montáž znaku České sklářské společnosti vyfakturované dodatečně s.r.o. HG ATELIER (7 999 Kč). K 31. 12. 2013 činil zůstatek na běžném účtu 2 562 952,51 Kč a pokladní hotovost 789,20 Kč. Od 1. 2. 2014 se stane Česká sklářská společnost plátcem daně z přidané hodnoty. 3. Hospodářské výsledky a finanční situace VYDAVATELSTVÍ ČSS, s.r.o. Neuhrazená ztráta Vydavatelství ČSS za léta 2009–2010 dosáhla výše 168 320,86 Kč. Vlastní jmění se tak snížilo z 200 tis. Kč na pouhých 31 679,14 Kč. V letech 2011–2012 se podařilo kumulovanou ztrátu snížit o 148 tis. Kč na 20 277,79 Kč. Příznivý vývoj pokračoval i v roce 2013. Za leden až říjen 2013 vykázalo Vydavatelství zisk ve výši 70 260,82 Kč. I když nejsou známy definitivní výsledky za rok 2013, lze předpokládat, že kumulovaná ztráta byla zlikvidována. Zůstatek na běžném účtu činil k 31. 12. 2013 244 513,84 Kč, když ve prospěch účtu bylo ve sledovaném období připsáno 919 969,52 Kč. Závazky po lhůtě splatnosti nebyly vykázány. 4. Zpráva revizní komise Z vyjádření předsedy revizní komise Ing. Davida Hilleho vyplývá, že se stejně jako v předchozím roce dařilo naše náklady přizpůsobovat úrovni nyní reálně dosažitelných výnosů. 5. Schůzová činnost Aktuální problémy společnosti řešil výbor ČSS od poslední výroční konference, která proběhla v prosinci 2012, na šesti výborových sezeních, z nichž se tři uskutečnily jako schůze užšího výboru a tři jako schůze výjezdní. Jako velice užitečné pro činnost naší společnosti je nutno vyzdvihnout dvoudenní zasedání, které se uskutečnilo v hotelu Olympionik v Mělníku. Další výjezdní zasedání se uskutečnila v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou a ve Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Železném Brodě. Jednání užšího výboru probíhala již tradičně v Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha. 6. Časopis Sklář a keramik Vydavatelství ČSS v roce 2013 připravilo 6 dvojčísel časopisu Sklář a keramik. I v letošním roce jedno číslo obsáhlo 52–56 stran, přičemž 56 stran je technologický limit současné podoby časopisu. Vyjma čísla 1–2/2013, kde byl ročníkový rejstřík, každé číslo obsahovalo 4 stránkovou celobarevnou přílohu. Vydavatelství dále realizovalo sborník abstrakt a program pro 23. Mezinárodní kongres ICG v Praze. Byla tím pro ČSS Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 33 docílena – proti konkurenčním kalkulacím – značná finanč- pinách TC2 – chemická odolnost a analýza, TC3 – základní ní úspora. V listopadu 2013 též vznikl profil časopisu na so- sklářský výzkum, TC7 – krystalizace a nukleace skla, TC13 ciální síti facebook (https://cs-cz.facebook.com/sklarakera- – ekologie, TC14 – plyny ve skle, TC19 – výzkum povrchu skla, mik) a začaly práce na webových stránkách , které budou TC20 – skla pro optoelektroniku, TC21 – modelování procesu spuštěny v lednu 2014. tavení, TC23 – vzdělávání a TC25 – modelování tvarovacích Podařilo se stabilizovat počet odběratelů na cca 600, z nichž procesů. V radě INTERNATIONAL COMMISSION ON GLASS zhruba polovinu tvoří členové ČSS a polovinu komerční před- jsme zastoupeni Ing. Petrem Beránkem (člen ICG Council) platitelé – fyzické osoby i firmy. Vydávání Skláře a keramika je a prof. Ing. Alešem Helebrantem, CSc. (člen ICG Council). možné jen díky financím získávaným od inzerentů, kteří zů- Nejvyšší prioritou České sklářské společnosti bylo uspořástali v podstatě stabilní, i když se objevily i některé nové firmy. dání Světového sklářského kongresu v roce 2013. Světové Časopis vychází bez jakékoliv finanční podpory ze strany státu, sklářské kongresy se konají již od roku 1933. což dokazuje jeho životaschopnost i v současné době. Zhodnocení kongresu tvoří samostatnou kapitolu této zprávy. Velké poděkování patří ČSS (předplatné pro členy), Nadaci Preciosa, ASKP ČR, samozřejmě čtenářům, kteří si časopis 9. XXIII. Světový sklářský kongres ICG odebírají, a redakčnímu týmu časopisu. Sklář a keramik byl Již 23. Světový sklářský kongres proběhl ve dnech od 30. 6. též mediálním partnerem Ceny Stanislava Libenského, Ceny do 5. 7. v Paláci kultury v Praze. Registrováno bylo 703 účastLudwiga Mosera, soutěže Mistr křišťálu a vybraných výstav níků ze 43 zemí světa, z toho z České republiky 76 účastníků. Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. S hodnocením kongresu je možné se seznámit v časopise Sklář a keramik v čísle 11–12/2013. Ekonomický efekt na7. Odborné akce šeho pořadatelství je uveden v kapitole 2 této zprávy a pro Nadále trvá podpora naší společnosti odbornému periodiku Českou sklářskou společnost znamená finanční zabezpečení Ceramics-Silikáty. naší činnosti na období nejméně nejbližších deseti let. Veliké poděkování patří firmě Icaris, která organizačně konSeminář doktorandů gres zaštítila, a jmenovitě paní Kočové, ale také pánům HeTradiční seminář doktorandů s názvem Anorganické neko- lebrantovi, Koudelkovi, Gedeonovi, Kloužkovi a Liškovi, bez vové materiály – procesy, technologie, vlastnosti se konal jejichž entusiasmu by kongres nemohl proběhnout. 2013 již po osmnácté. Pořadatelem byl opět Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha. Kromě doktorandů pořádajícího ústa- 10. Centrum sklářského umění vu se semináře zúčastnili i doktorandi ze Slovenské Technic- O tomto projektu Česká sklářská společnost informuje praké Univerzity Bratislava, Univerzity Pardubice a University videlně, neboť je jeho oficiálním partnerem. Detailní inforAlexendera Dubčeka z Trenčína. Stejně jako v posledních roč- mace je uvedena v časopise Sklář a keramik v čísle 3–4/2013. nících byla organizace semináře svěřena doktorandům ÚSK. Oproti zde publikovanému materiálu došlo v průběhu roku Z akce byl připraven sborník anotací, dostupný na www. 2013 ke změně termínu, do kterého by měl být projekt uzausk.cz. Některé příspěvky byly také uveřejněny v časopisech vřen, aktuálně se jedná o posun do roku 2014 s předpokládaSklář a keramik a Ceramics-Silikáty. ným datem ukončení 30. června. Seminář ve Velkých Karlovicích 11. Sklářský klub v Novém Boru V červnu jsme se stali tradičními spolupořadateli již 12. Mezinárodního semináře ve Velkých Karlovicích s názvem Aplikace modelování při konstrukci, optimalizaci a řízení sklářských pecí. Hlavním pořadatelem byla společnost Glass Service Vsetín. V roce 2013 pokračovala činnost našeho Sklářského klubu, který působí jako regionální v oblasti Novoborska, Kamenicko-šenovska a okolí, a to pokud možno podle osvědčeného schématu. Jeho sympatizanti si zvykli, že dostávají vždy na první středu v měsíci internetem pozvánky na plánovanou akci několik dnů předem, přičemž vedoucí klubu dbají na maximální pestrost akcí, aby uspokojili různé zájmy co nejširšího okruhu účastníků. Omezený výčet aktivit klubu byl zveřejněn v časopise Sklář a keramik v čísle 5–6/2013. V tomto roce uskutečnil Klub osm setkání (od počátku působení Klubu celkem již 241). Z dalších aktivit Klubu je třeba zmínit dokončení soupisu zušlechťoven skla v oblasti, z něhož vyplynulo, že se touto činností zabývá v současnosti 155 firem od nejmenších až po velké, dále pak 44 skláren od ateliérových až po klasické průmyslové. 8. Mezinárodní kontakty V rámci mezinárodních kontaktů se v květnu delegace České sklářské společnosti zúčastnila již 86. výroční konference německé sklářské společnosti DGG v německém městě Bremen. V únoru 2013 jsme se zúčastnili jednání Steering Committee ICG v Mainzu v Německu. Nezanedbatelnou aktivitou na mezinárodním poli je naše účast na činnosti technických skupin INTERNATIONAL COMMISION ON GLASS (ICG). Zde jsme zastoupeni ve sku- 34 – Česká sklářská společnost Klub věnoval průběžnou pozornost Technické knihovně ČSS, detašované v Městské knihovně v Kamenickém Šenově. Tam provedl po získání nových prostor uspořádání archivu výzkumných zpráv bývalého VÚSU v Teplicích, které nově inventarizoval a dále knihovnu doplnil ve spolupráci se Sklářskou školou v Novém Boru o 254 svazků převážně zahraničních sklářských odborných časopisů ze zbytků odborné knihovny bývalého SVÚS v Hradci Králové. Náročným úkolem bylo zhotovení stylizovaného skleněného znaku ČSS pro účely propagace u příležitosti konání Světového sklářského kongresu 2013 v Praze. 12. Udílení cen Součástí života společnosti bylo v roce 2013 i udílení našich cen. Sklářskou cenu za rok 2012 získal pan docent Stanislav Kasa. Za nejlepší diplomové práce jsme ocenili finanční částkou a knihou pana Lukáše Hrbka z Ústavu skla a keramiky VŠCHT Praha a pana Davida Fikara z TU Liberec. Společně s Nadací Preciosa a Muzeem skla a bižuterie jsme se podíleli na ocenění vítězů soutěže Mistr křišťálu. 13. Činnost České sklářské společnosti v roce 2014 Těžiště činnosti ČSS bude, v souladu s cílem společnosti poskytovat a zprostředkovávat svým členům odborné znalosti a vzdělání jako v minulých letech, spočívat především v pořádání odborných akcí. Jednoznačně nejvýznamnějšími akcemi jsou dále uvedené konference, semináře či výstavy: 1) Mezinárodní charakter získal postupem doby i seminář doktorandů Anorganické nekovové materiály. Tento seminář pořádá Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha ve spolupráci s ČSS a Silikátovou společností České republiky. V posledních letech se zmíněného semináře účastní nejen doktorandi z VŠCHT Praha, ale i z dalších českých a slovenských univerzit, především z Univerzity Pardubice, Trenčianské univerzity A. Dubčeka, Slovenskej technickej univerzity, Technickej Univerzity Košice i z ústavů Anorganické chemie jak AVČR, tak SAV. Bližší informace jsou k dispozici na www.usk.cz. Již další ročník proběhne opět v únoru 2013. 2) Ve dnech 30. června až 4. července 2014 proběhnou v Pardubicích za sebou dvě navazující konference. První je 8. Mezinárodní konference o borátových sklech, krystalech a taveninách (31. 6.–2. 7) a na ni navazuje Mezinárodní konference o fosfátových sklech (2.–4. 7.). Konferenci organizačně zajišťuje společnost ICARIS a předběžně je přihlášeno 165 příspěvků, z toho 94 přednášek a zbytek jsou posterová sdělení. Konference se koná pod záštitou ČSS a jejím předsedou je prof. Ing. Ladislav Koudelka, DrSc. Místopředsedy a garanty jednotlivých sub-konferencí jsou dr. Alex Hannon z Rutherford-Appleton Laboratory v britské Didcotu (borátová konference) a prof. Richard Brow z University of Science and Technology z města Rolla ve státě Missouri, USA (fosfátová konference). V současné době je připravován program konference, která se koná v prostorách Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice v Pardubicích-Polabinách. 3) Současně s Českou a slovenskou konferencí o skle, která se bude konat ve dnech 5.–7. 11. 2014 ve Žďáru nad Sázavou, se uskuteční i valná hromada České sklářské společnosti. Program bude sestávat z vyzvaných přednášek a postero- Laureát Sklářské ceny 2012 – doc. Ing. Stanislav Kasa, CSc. vé sekce. Předpokládá se, že do programu bude zařazeno 15–16 půlhodinových přednášek v českém jazyce. Další, menší, odborná setkání budou probíhat jako každoročně v rámci odborných sekcí společnosti, informace by se měly včas objevovat jak v časopise Sklář a keramik, tak i na webových stránkách společnosti. Je zde nutno též připomenout fakt, že knihovna odborné literatury naší společnosti je deponována v knihovně MÚ v Kamenickém Šenově a je k dispozici celé široké sklářské veřejnosti. Poděkování na tomto místě patří pracovníkům MÚ v Kamenickém Šenově, kteří nám náš majetek zabezpečují a zpřístupňují. 14. Závěr Dovolte mi na závěr tohoto hodnocení, abych zde připomenul i některá životní výročí našich členů v roce 2013. Oslavili jsme tak 90. narozeniny pana Otakara Wlasáka, 80. narozeniny paní Drahomíry Křivánkové a pánů Vladimíra Novotného, Miroslava Kurfirsta a Antonína Otha, 75. narozeniny pánů Helmuta Schaeffera, Jiřího Matury, Jaroslava Svobody, Josefa Koudelky a Jana Billa, 70. narozeniny oslavila paní Anna Blechová a Alena Bendlová a pánové Jiří Kasal, Josef Doškář, Zdeněk Waldhauser, Antonín Schäfer, Jaroslav Veverka, Jan Nasadil, Milan Hřebíček, Jaroslav Seifrt a Josef Arnošt. Bohužel i letos jsme zažili smutné chvíle, když naše řady navždy opustili pan Jiří Harcuba a pan Jaroslav Beránek. Na závěr děkuji svým kolegům – pánům Aleši Helebrantovi, Jirkovi Maturovi, Láďovi Koudelkovi a Péťovi Novému za vše, co pro Českou sklářskou společnost vykonávají a bez jejichž pomoci bych svoji činnost nemohl vykonávat ani já… V neposlední řadě děkuji firmě Glass Service Vsetín za podmínky, které mi vytvořila, abych mohl tuto funkci předsedy České sklářské společnosti vykonávat vedle mého zaměstnání. Děkuji Vám za pozornost a přeji Vám všem hodně štěstí, zdraví a spokojenosti v roce 2014 a přeji celé České sklářské společnosti úspěchy v letech příštích. (Ing. Petr Beránek, předseda ČSS) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 35 Vzpomínka na XII. sklářský kongres ICG v Praze 36 – Česká sklářská společnost KALEIDOSKOP Kaleidoskop – 90 let Skláře a keramika Letošní ročník je po Skláře a keramika jubilejní. A to dokonce třikrát. Za prvé je tomu 90 let, kdy vyšlo péčí Sklářského ústavu v Hradci Králové první číslo odborného oborového časopisu Sklářské rozhledy, za druhé 60 let od doby, kdy byl původní název změněn na Sklář a keramik (a rozšířen jeho obzor), za třetí: před 20 lety se vydávání časopisu ujala Česká sklářská společnost. Rozhodli jsme proto v každém čísle letošního ročníku přinést – po jednotlivých desetiletích – vý- 1924 Sklářské rozhledy Věstník Sklářského ústavu v Hradci Králové (redaktor Dr. Ing. Václav Čtyřoký) Úvodem Kdo nepokračuje, jde zpět. Tato často vyslovená věta má obzvláštní význam pro obor sklářský, jehož složitá organisace výrobní i obchodní vyžaduje stálého zdokonalování ve všech výrobních činitelů a bedlivého studia po všech stránkách, technické, technologické, umělecko-průmyslové i umělecké, historické, sociální a hlavně hospodářské a obchodní. Naše sklářství založené a vybudované prací několika staletí, zaslouží si podpory, již přináší mu Sklářský ústav odborným časopisem. Podpory takové zaslouží si zvláště domácí výrobci sklářští, rozsetí v počtu mnoha desetitisíců v našich horách. Ačkoliv se těmto znalým sklářům nedostává oněch všestranných pomůcek, technických a uměleckých, které jsou po ruce velkým průmyslovým podnikům, přece vyšlo právě z jejich řad již tak mnoho objevů a zdokonalení výrobních a tvarových i zkušeností chemických a nelze se ani domysliti, kolik originelních uměleckých průkopníků pokroku a novotářů bylo by mohlo povstati sklářskému průmyslu, kdyby se bylo dostalo těmto drobným, na sebe odkázaným výrobcům a dělníkům včas odborného upozornění a návodu. Sklářské rozhledy budou mít proto za úkol přinášeti vedle statí, majících význam pro celý průmysl běr z příspěvků otištěných v „jubilejních“ letech 1924–2004. I bez redakčních komentářů bude jistě zřejmé, co se za ta léta změnilo, co nikoliv, a jak se jevil svět skla a keramiky našim předchůdcům. Náš „Kaleidoskop“ je též holdem všem těm, kteří časopisu věnovali svůj čas, energii a erudici. Výsostné místo mezi nimi zaujímají šéfredaktoři – Václav Čtyřoký, O. Přidal, Arnošt Stulík, Richard Lammel, Sylvia Sázavová a Antonín Smrček. sklářský, zvláště hojně zpráv, určených pro příslušníky domácenského průmyslu a bylo by si přáti, aby nalezly co největšího rozšíření a porozumění v jeho řadách. Nepochybuji, že „Sklářské rozhledy“ budou sledovati vše, co souvisí se zdokonalením výroby sklářské a stanou se rozšiřovatelem poznatků těchto, nových návodů a nových cest. V nich najdou příslušníci sklářského průmyslu tribunu k věcnému hájení zájmů vlastních i společných. Budou přítelem každému, kdo miluje krásu skla. (ministr obchodu inž. Ladislav Novák, č. 1, nestr.) Co nám schází Pracovat a šetřit bylo heslem našeho prvního zasloužilého ministra financí. Od té doby mnozí státníci evropští heslo toto opakovali, když dolehla železná nutnost na zákonodárné sbory odhlasovati oběti na záchranu státních financí a měny. Pro českého skláře musíme však toto heslo doplniti třetím slovem a tím jest „učiti se!“. (...) Až do světové války mělo sklářství v Čechách primát na světovém trhu a jeho tradicionelní výroba udržována dědičnou posloupností v rodinách odborníků, vyhovovala požadavkům světového konsumu. Naši výrobci žili více méně odloučeni, uzavřeni v úzkém kruhu působnosti, věrně trvající na zděděných předpisech a postupech jako praví konservativci, bránící se každé novotě, se svými taviči a sklářskými mistry. Světová válka ukázala světu, že velká část jeho konsumu skla závislá je na výrobě českého „křišťálu“, upnula pozornost technických kruhů na tento druh průmyslu, mobilisovala všechny teoretické odborné síly, aby odpomoženo bylo nedostatku skleněných výrobků, nastalého uzavřením hranic. Několik let světového zápasu stačilo k tomu, aby ve velkých světových státech na podkladě moderních znalostí chemie, tepelné techniky a strojnictví vybudováno bylo sklářství. Nezávisle na starých tradicích, vyzbrojeni všemi moderními poznatky z příbuzných průmyslových odvětví, počali technikové v Americe, Francii a Anglii budovati sklářství a tak země, které do války byly odkázány na import českého a německého zboží, ve 4 letech staly se zeměmi exportními na úkor původních sklářských vlastí (...). (Václav Zádubský, č. 1, s. 6–7) Skupinové vytápění městských čtvrtí navrhuje se v Chicagu tím způsobem, že se nad celou skupinou vystaví obrovská skleněné střecha, která bude uvnitř míti stejnoměrně vytápěný vzduch. Důkaz řešení úsporného topení s celonárodního stanoviska. (č. 2–3, s. 33) „Sklářský inženýr“ jest název článku o poměrně malém počtu sklářských inženýrů, v časopise „Glass & Apparat“, který v mnohém by zasluhoval být upozorněním našemu sklářství. Myšlenka ovšem není Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 37 nová, ale potřebuje neustálého opakování, protože sklářů s vyšším odborným vzděláním jest poměrně k rozsahu tohoto průmyslu nepatrný počet. Redakce se k této otázce rozhodně vrátí. (č. 2–3, s. 35) Keramonik a thermonit se jmenují nové umělé ohnivzdorné hmoty. První jest výrobek z hmoty, která jest uložena kol železné síťoviny, jež slouží k rychlému přívodu tepelnému, a snese největší tepelné rozdíly. Používá se jej hlavně pro výrobu kelímků ohnivzdorných. Hmota, které se k výrobě těchto předmětů používá, může sloužiti také pro nátěry a její jméno je thermolit. (č. 5, s. 64) Podpora sklářského průmyslu v Německu Až do poslední doby (1923) byly poměry ve sklářství v Německu podobné jako u nás. Nepřístupnost v průmyslu a nepochopení vůdčích činitelů národohospodářských (...) (č. 5, s. 67) P. T. předplatitelům! Dnešním číslem zahajujeme druhé pololetí svého časopisu a žádáme pp. předplatitele, kteří buď dosud vůbec předplatného nezaplatili neb kteří je vyrovnali na první pololetí, aby připojené složenky p. ú. š. k jeho poukázání použili. Předplatné jsme stanovili pokud možno nízko, aby tento odborný časopis stal se přístupným všem, kterým na dalším rozvoji našeho vyvinutého sklářského průmyslu záleží. Z toho důvodu však kryje abonement pouze výrobní náklady, které musíme po vyjití každého čísla ihned uhraditi, což nám bylo znemožněno liknavým zasíláním předplatného. Upozornivše na tyto okolnosti, doufáme, že P. T. předplatitelé nám rychlým poukázáním předplatného umožní, abychom i my mohli svým povinnostem dostáti. (Administrace) (č. 6, s. 88) Procházka výstavou malovaného skla (...) Střed tohoto oddělení vyplňovala především exposice firmy „Karlsbader Kristallglasfabriken A. G. Ludwig Moser und Söhne und Meyer´s Neffe“, sklárny ve Dvorech u Karlových Varů a v Adolfově. Výrobky tohoto podniku jsou prvotřídní, dokonalé výtvarně i technicky. Patří-li tento závod k representaci našeho vývozu, nelze si přáti ničeho jiného, než aby bylo podobných prozíravých firem u nás co nejvíce. Jeho výrobky si jistě otevírají vstup do nejelegantnějších salonů světových a dovedou se této své úloze přizpůsobovati s vybraným vkusem a se smyslem pro půvab originálů. Moserovy sklárny měly by býti příkladem, co zmůže odborně založená spolupráce s umělci a svou prosperitou a obchodními výsledky usvědčují z omylu všechny ty, kdož neustále tvrdí, že ve svém sklářství nemůžeme vyvinout samostatnou tvorbu, nýbrž musíme jen udýchaně pobíhati za cizinou a v napodobování jejích výrobků hledati zaměstnání pro své hutě a rafinerie. (...) (Karel Herain, č. 8-9. s. 116) „Inwaldovy sklárny“ prožívají bursovní nemoc. Jedna z nejlépe vedených a zařízených skláren má být vlivem majitelů akcií, kteří zajisté továrnu a její obchod a provoz neznají, uvedena ve finanční chaos. Tendence, jejíž průzračnost jest zjevná, by měla být přece jen vyššími činiteli odstraněna! (č. 5, s. 68) Skleněné šaty jsou prý vystaveny v „německém museu“ Šat má vzhled umělého hedvábí a pochází z roku 1893 jako dar světové výstavě v Chicagu. (č. 6, s. 86) 38 – Kaleidoskop Pamětní váza pro ministra obchodu Ing. Ladislava Nováka, 1937, leptané a ryté křišťálové sklo, návrh Zdeněk Juna, provedla Státní odborná škola pro průmysl sklářský Železný Brod, dar Sklářského ústavu v Hradci Králové čestnému členu, Sbírka Muzea skla a bižuterie v Jabloni nad Nisou, S6513, v. 24,7 cm (foto T. Hilger) 1934 Sklářské rozhledy Věstník Sklářského ústavu v Hradci Králové (redaktor Dr. Ing. Václav Čtyřoký) Naše doba vyznačuje se mimo jiné také tím, že na trh přicházejí stále nové stavební hmoty. Jednou z nich jest též sochařské sklo, výrobek to americké firmy Corning Glass Works, Corning, New York. Je to v podstatě lité sklo o délkovém součiniteli tepelné roztaživnosti 0,0000032, jež se označuje obchodním názvem pyrex. Z tohoto materiálu lijí se skleněné kameny a desky o váze 70 až 115 liber a pro obklady průčelí, na př. desky o tloušťce 1 ¼ až 4 ¼ palce. Umělec zhotoví model reliéfu neb sochy ze sádry a z toho se pak odlévají kovové formy, z níž každá vystačí k odlití 240 skleněných odlitků (…) (č. 2, s. 21) Plánovité budování průmyslu sklářského v Egyptě Státní pokusná sklárna a odborná škola v El Amrya zahájila svou činnost dne 1. prosince 1933. Na vyzvání v tisku přihlásilo se do školy na 1500 žáků, z nichž po lékařské prohlídce bylo přijato 30. V pokusné sklárně je zařízena betonová huť, dále zkušební pec, ve které budou zkoušeny egyptské suroviny, hodící se k výrobě skla. V kryté pánvi pak má býti taveno barevné sklo, určené pro výrobu jablonecké bižuterie (...) (č. 2, s.25) Vzorné exposice československého skla v Praze V minulých dnech otevřeny byly v Praze dvě vzorkovny československého skla, a to firmou Bohemia-Moser na Příkopech a firmou Josef Inwald akc. spol. v Hybernské ulici. Při úpravě obou vzorkoven věnována jest náležitá péče výběru kvalitních výrobků, u prvé firmy převážně uměleckých, v druhé vedle uměleckých také výrobků užitkových a svítidel. Vybudováním těchto dvou vzorných sklářských exposic získala Praha velmi cenné středisko, kde zvláště cizí nákupci mohou si učiniti obraz o vysoké úrovni a vyspělosti československého sklářského průmyslu. Netřeba podotýkati, že také po stránce prakticko-obchodní jistě tyto vzorkovny splní svůj účel. (č. 4, s. 60) Situace sovětského sklářského průmyslu Nepříznivá situace sovětského sklářského průmyslu byla předmětem zvláštního rozhodnutí sovětské vlády. V tomto rozhodnutí jest konstatováno, že se ve sklářském průmyslu velmi mnoho dní v roce vůbec nepracuje, mechanisace výroby skla okenního a lahví je velmi špatně organisována. Brak dosahuje u některých továren 30–40 proc., u některých i více. Nemenší procento skla se rozbije při balení, transportu a p. Zvláště špatná je jakost okenního skla a skleněného zboží. Výroba hodnotných a uměleckých skleněných nádob je minimální. Tyto neutěšené poměry jsou zaviněny především nehospodárností ve všech správních orgánech sklářského průmyslu, počínaje hlavním ředitelstvím sklářského průmyslu v komisariátu lehkého průmyslu a konče jednotlivými podniky samými. (...) (č. 5, s. 75) Výstavní sklářský trh v Železném Brodě od 1. do 29. července t. r. uspořádá Pojizerský průmyslový a vývozní ústav v budově Státní sklářské odborné školy. (č. 6, s. 93) Nové vzory čsl. vánočních ozdob Již po čtvrté předkládají podkrkonošští skláři široké veřejnosti čsl. vánoční ozdoby, jichž výrobu zavedl u nás před čtyřmi roky Sklářský ústav v Hradci Králové. Výrobky jsou jakostní, svěžích barev, vyzařuje z nich radost z práce a úspěchu a jedinečná dovednost pilných rukou našeho domáckého skláře. Zatím co v roce 1931 vyrobili domáčtí skláři 5.438 tuctů, činí výroba v roce 1932 42.605 tuctů, 1933 69.898 a letos dostoupí nejméně 100.000 tuctů. Nemusíme již dovážeti tento líbivý výrobek z Německa, naopak letos začali naši snaživí výrobci již sami exportovati naše čsl. vánoční ozdoby do zahraničí. Vzniká tak u nás nové trvalé odvětví sklářské výroby, které důstojně se přičlení na světových trzích vánočními ozdobami k renomované značce „Made in Czechoslovakia“, kterou nese bezpočetná řada čsl. sklářských výrobků. (č. 9, s. 147) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 39 VÝSTAVY A SOUTĚŽE Mezinárodní přehlídka skla a bižuterie v Jablonci již po šesté Výběr toho nejlepšího ze sklářského a bižuterního průmyslu a umění za poslední tři roky se připravuje na letní sezónu do Jablonce nad Nisou. Výstavní projekt Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou navazuje na tradici velkých výstav bižuterie a skla, které se v Jablonci konaly od 50. let až do sametové revoluce. „Nový, obměněný cyklus výstav zahájilo naše muzeum v roce 1998. Letošní ročník je již šestým pokračováním a bude zaměřen na prezentaci toho nejlepšího, co ve sklářském a bižuterním průmyslu v posledních třech letech vzniklo“, uvedla ředitelka muzea Milada Valečková. Celý projekt neoficiálně odstartoval 9. ledna módní přehlídkou Made in Jablonec 2014. Jejím hlavním pořadatelem je Svaz výrobců skla a bižuterie a muzeum pro tuto příležitost vybralo ze svých bohatých sbírek ukázky bižuterních trendů 60., 70. a 80. let minulého století. Slavnostní oficiální zahájení se pak uskuteční 8. června otevřením hlavní výstavy nazvané TRENDY.DESIGN.PRODUKCE. „Máme potvrzenou opravdu reprezentativní účast sedmdesáti sklářských a bižuterních firem, včetně tuzemských zastoupení zahraničních sklářských výrobců. Na výstavě budou prezentovat své komerčně úspěšné výrobky, designové produkty a to, čím se sami chtějí pochlubit “, sdělil hlavní kurátor projektu Petr Nový. Kromě hlavní výstavy najdou návštěvníci od 19. června v univerzitní Galerii N prezentaci českých i zahraničních středních a vysokých oborových škol pod názvem A.TO.MY! Kostel sv. Anny zaplní od konce června unikátní výběr z tvorby sklářských výtvarníků ze všech krajů naší republiky SKLENĚNÁ REPUBLIKA. „Tato výstava si svou premiéru odbude již v únoru na veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem“, doplnila kurátorka výstavy Dagmar Havlíčková. Jako poslední pak bude zahájena v červenci prezentace výsledků účastníků bižuterního sympozia odborných škol v Galerii Belveder. Součástí projektu bude také již 3. ročník diskusního semináře Sklářské svítání, který je pořádán ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy. V srpnu (7.–10. 8.) se Mezinárodní trienále Jablonec 2014 propojí s pokračováním prodejní výstavy Křehká krása. Celý projekt bude slavnostně zakončen 28. října. (Tisková zpráva z 9. 1. 2014; red) O výstavě Waldemar Fritsch a jeho doba v Galerii umění Karlovy Vary Spojovacím článkem výstavy Waldemar Fritsch a jeho doba / Porcelánová plastika (1925–1945), výstavy drobných, převážně porcelánových plastik vytvořených několika uměleckými osobnostmi, jsou Karlovy Vary, kdysi centrum výroby porcelánu, a Střední odborná škola keramická. Roku 1922 byla v Karlových Varech, ve čtvrti Rybáře, zřízena první škola zabývající se technologií výroby, tvarováním a dekorací porcelánu. Waldemar Fritsch – jeden z nejnadanějších žáků Státní odborné školy pro průmysl porcelánový – zde studoval v letech 1926–1929. Michael Mörtl a Adolf Hegenbarth byli jeho profesory, Jan Lichtág a Jan Znoj spolužáci z pražské Uměleckoprůmyslové školy, a všichni nějaký čas působili jako profesoři na karlovarské škole pro průmysl porcelánový. Výstava prezentovala pouhé torzo z umělecké tvorby těchto významných autorů – dramatické události válečné a poválečné historie i časový odstup znejasnily obraz vývoje porcelánové plastiky té doby, řada vynikajících děl zmizela nadobro. Podařilo se však shromáždit početný soubor porcelánových plastik, který divákovi přiblížily dobovou tvorbu i vkus. Výstava proběhla ve dnech 21. 11.–26. 1. v Galerii umění Karlovy Vary, která ji připravila ve spolupráci se Sudetendeutsche 40 – Výstavy a soutěže Akademie der Wissenschaften und Künste v Mnichově, Egerland-Museum v Marktredwitz, Markgrafen museum v Ansbachu, rodinou W. Fritsche a soukromými sběrateli. Byla podpořena fondem Euregia Egrensis, z programu přeshraniční spolupráce Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013 Spolufinancováno Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj Investice do vaší budoucnosti. Waldemar Fritsch (1909–1978), rodák ze Staré Role, se vyučil lití forem a točení porcelánu v porcelánce Viktoria ve Staré Roli, poté studuje na Státní odborné škole pro průmysl porcelánový v Karlových Varech a pokračuje na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Blízký pracovní vztah s karlovarskými porcelánkami nepřerušil ani během pražského pobytu – některé jeho realizace byly přijaty do výroby v Březové, Horním Slavkově a Ostrově. Vedle zvířecích námětů vytváří akty, žánrové civilní figury, plastiky religiózní a mystické. Roku 1935 získává W. Fritsch místo odborného učitele na keramické škole v Teplicích, ale ani při pedagogické činnosti nepřestává navrhovat porcelánové plastiky – jeho práce vyrábějí porcelánky Puls v Ostrově, Epiag v Březové, Bohemia v Nové Roli, pracuje i pro zahraniční továrny ve Fürstenbergu, Krause & Co. v Ansbachu a Hutschenreuther v Selbu. Adolf Hegenbarth (1892–1972) se narodil se v severních Čechách, vystudoval Sklářskou školu v Kamenickém Šenově a svou praxi zahájil u místní firmy na výrobu lustrů Elias Palme. Později studoval na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Zúčastnil se bojů 1. sv. války. Po válce byl opět zaměstnán u firmy Elias Palme v Kamenickém Šenově a v roce 1922 začal vyučovat na tamní odborné sklářské škole. Věnoval se malbě na skle. Od roku 1926 působil na Státní odborné škole pro průmysl porcelánový v Karlových Varech. Jeho porcelánová plastika osobité dekorativnosti byla zaměřena na náměty pracovní a sportovní. Po osvobození, hned v květnu 1945, byl zatčen a vězněn, následující rok byl zařazen pravděpodobně do odsunu a musel opustit stát. Až do své smrti žil na rakousko-německých hranicích v tyrolském Kufsteinu. Waldemar Fritch, Lední medvědi, 1932, sbírka Markgratenmuseum Ansbach (foto B. Hořínek) Po připojení Sudet k Německé říši je Waldemar Fritsch jmenován ředitelem Odborné keramické školy v Teplicích. Od března 1939 je povolán na Státní odbornou školu pro průmysl porcelánový v Karlových Varech, kde působil velmi krátce – v květnu 1939 byl přímo ve škole zatčen Gestapem a uvězněn. Po dvou letech byl těžce nemocný z vězení propuštěn, následoval zákaz výkonu povolání a teprve roku 1942 mu byl umožněn návrat k odborné práci. V dalším roce narukoval Fritsch do služeb Wehrmachtu, kde sloužil až do konce války. Ačkoli po válce získal v obnoveném Československu status antifašisty, na podzim 1946 se společně se svými rodiči vystěhoval do bavorského Ansbachu. Od roku 1953 se věnuje pouze své tvorbě – spolupracoval s porcelánkami Rosenthal AG v Selbu (1951–1954), Hutschenreuter AG v Selbu, Porzellan-manufaktur ve Fürstenbergu a s keramickou manufakturou Krause & Co. v Ansbachu. W. Fritsch se postupně stále více zaměřoval na volnou tvorbu sochařskou, především na klasické portréty významných osobností a přátel. Fritschova tvorba porcelánových plastik, především v období 1925–1945, se jeví v kontextu našeho výtvarného umění jako nezastupitelná. Jan Znoj (1905–1950), rodák z Kyjova, se vyučil keramikem v Bratislavě a nastoupil ve Slovenské keramice Modra. Po roce odchází studovat na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Po praxi na školách v Teplicích a Brně působil krátce jako profesor na Státní odborné škole pro průmysl porcelánový v Karlových Varech. Spoluzakládal Keramickou školu v Praze, kde působil od roku 1931 až do své předčasné smrti. V letech 1935-1940 vytvořil Jan Znoj svou nejvýznamnější realizaci v architektuře: výzdobu čelní stěny interiéru modlitebny Husova sboru církve československé husitské v Praze na Vinohradech. Vytvořil také několik pomníků a řadu portrétů. V těžké době před 2. světovou válkou vrcholí sochařovo umělecké vzepětí. Vytváří rozměrné expresivní kompozice s klasickými tématy, náboženské kompozice, obecná a sportovní témata. Jan Znoj byl umělec tradičního realistického výtvarného názoru se smyslem pro gradaci výrazu, který postupně rozvinul do rozměrnějších sochařských forem. Eduard Schickl (1884-?) studoval a poté působil na keramické škole v Teplicích, později studoval na vídeňské Uměleckoprůmyslové škole. Po absolutoriu ve Vídni přichází jako učitel na keramickou školu do Znojma. Když je po deseti letech jmenován profesorem, stěhuje se do Karlových Varů a nastupuje na Státní odbornou školu pro průmysl porcelánový, kde zastával v letech 1929–1938 funkci ředitele školy. Zabýval se návrhy užitkového a ozdobného porcelánu, zejména váz, a to i monumentálních rozměrů. Navrhoval a prováděl dekoraci malbou rostlinných motivů ve stylu art deco. Jeho významným příspěvkem k dekoraci porcelánu bylo rozvinutí techniky pískování a hlubokého reliéfního leptání. (podle tiskové zprávy Galerie – Eva Neumannová; red) Jan Lichtág (1898–1985), narozený v Poličce, po absolutoriu na Odborné škole keramické v Bechyni studoval rovněž na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Po zahraniční zkušenosti v hornorakouském Gmundenu a v porcelánce v Sévres u Paříže nastupuje roku 1925 jako profesor na Státní odbornou školu pro průmysl porcelánový v Karlových Varech. Během tří let zde vytvořil ojedinělý soubor porcelánových plastik s pracovními a sportovními náměty. Od roku 1928 působil Lichtág v Brně, kde se trvale usadil. Stal se profesorem na Škole uměleckých řemesel, zde vedl oddělení keramiky až do roku 1958. Poté se věnoval sochařské tvorbě v různých materiálech – je autorem řady portrétů, pamětních desek, pomníků, figurálních alegorií, kašen, reliéfů, vytvářel také návrhy medailí a plaket. Michael Mörtl (1878–1939) studoval nejprve na Odborné dřevařské škole ve Villachu (narodil se v Korutanech) a pak na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Po studiích se věnoval samostatné umělecké práci ve Vídni. Kolem roku 1905 navrhoval keramické plastiky pro Wiener Kunstkeramische Werkstätte. Od 1908 působil ve Znojmě na Odborné keramické škole. Zabýval se návrhy drobných keramických plastik hlavně z barevně glazované majoliky. Roku 1922, při stěhování školy ze Znojma do Karlových Varů, přichází na Státní odbornou školu pro průmysl porcelánový jako profesor modelování. Zde se věnuje návrhům figurálního i užitkového porcelánu. V jeho plastikách se objevuje religiózní tématika. Dalším častým námětem byly zvířecí motivy, z nichž některé se dostaly do výrobního programu místních porcelánek. Waldemar Fritsch, Svatý Josef, 1934, sbírka MK Karlovy Vary (foto B. Hořínek) Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 41 Glass Excellence IX. Lucie Sokolová – Mimikry Pražská galerie českého skla již druhým rokem pořádá pravidelná setkání Glass Exellence ve sklářském umění – celoroční program výstav spojených s vernisáží a debatou se sklářskými tvůrci. Mezi 27. 11.–27. 1. zde na výstavě Mimikry představila tvorbu ze studií a současnou tvorbu – stejně jako design, který navrhuje pro společnost Preciosa – Lucie Sokolová. Lucie Sokolová (*1983) vystudovala Střední průmyslovou školu sklářskou a Vyšší odbornou školu sklářskou v Novém Boru. Magisterská studia absolvovala u Ilji Bílka v ateliéru Sklo na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. Zahraniční zkušenosti získala například na sklářské škole v Orrefors ve Švédsku. V letech 2006–2009 byla na stáži v belgickém Gentu na škole Saint-Lucas Beeldende Kunst. Od roku 2010 pracuje pro společnost Preciosa Lusty. V letech 2010 a 2012 se zúčastnila mezinárodní sklářské výstavy Stanislav Libenský Award. Při této příležitosti prezentovala své magisterské dílo Bystorzor, které pracuje s přírodním fenoménem mimiker tak, jak jej známe od jednotlivých zástupců hmyzí i živočišné říše. Toto téma se ukrývá i v pracích pro Preciosu. Ve své aktuální tvorbě často kombinuje sklo a plexisklo a využívá výrazných barevných kontrastů, které jsou však vždy vzájemně v souladu. Díky velkému citu, který má ke tvaru a materiálu, jsou její díla velmi vyvážená. Neopomenutelný je prvek užití principu průhledů, průniků a prolínání materiálů. Vedle skla se také věnuje nástěnným kompozicím, malbám a keramice. (podle tiskové zprávy z 19. 11. 2013; red) Porcelán, sklo a keramika ve Frenštátě pod Radhoštěm Sázavský projekt Cesty skla inspiroval bechyňské keramiky Skleněné mozaiky díky ateliéru v Třešti stále žijí Od 21. listopadu do 16. února probíhala v Muzeu ve Frenštátě pod Radhoštěm výstava porcelánu, keramiky a skla z jeho sbírek nazvaná Křehká krása. Představila užitkové i dekorativní předměty dokládající dobovou produkci českých i zahraničních výrobců od 2. poloviny 18. století. Zastoupeno bylo stolní nádobí – soupravy na čaj, kávu a čokoládu, talíře, mísy, džbánky, konvičky a kořenky. Dále dekorativní vázy, karafy či porcelánové figurky. Nechyběly ani zdobené toaletní soupravy. Historické sklo bylo reprezentováno souborem ukázek broušených, malovaných a barevných sklenic z 19. století. Část keramických výrobků pocházela z manufaktury v blízké Kopřivnici. Výstavu doplnil soubor měšťanské jídelny včetně vybavení z Frenštátu pod Radhoštěm, z přelomu 19. a 20. století. (podle www.muzeumfrenstat.cz z 6. 11. 2013; red) Protože Alšova jihočeská galerie, provozovatel bechyňského muzea keramiky, má podepsánu nájemní smlouvu na zámecký pivovar (kde dnes muzeum sídlí) jen na dva roky, mohla by po této době celá kolekce z města zmizet. To však místní nehodlají dopustit. Příznivci keramiky se proto obrátili na radnici s myšlenkou přebudovat v muzeum areál opuštěných jatek. Podle ředitele zdejší uměleckoprůmyslové školy Jana Novotného je k záměru inspirovala rekonstrukce sklárny František v Sázavě, z níž vzniká sklářské centrum. Bechyně je podle něj hlavním městem keramiky v Čechách a jde o to, aby Bechyně o tento punc nepřišla. Vize počítá i s dílnou na porcelán, kde by se mohli vzdělávat zdejší studenti, a do mezinárodního muzea by mířili i studenti ze zahraničí. V tuto chvíli mají keramici v ruce prvotní studii a brzy budou zadávat projekt. Revitalizaci areálu bývalých jatek by měla pokrýt dotace, o kterou zažádají. (podle http://taborsky.denik.cz ze 13. 1. 2014; red) Manželé Eva a Svatopluk Kasalí z Třeště už několik desítek let jako jediní v republice vytvářejí unikátní velkoplošné skleněné mozaiky. Používají přitom technologii vyvinutou před lety ve sklárně v Železném Brodě, takzvaný systém Konex (kvalitu mozaiky potvrzuje osvědčení Technického a zkušebního ústavu stavebního v Praze). Jejich společná umělecká díla lze nalézt v Americe, v nejrůznějších evropských zemích a samozřejmě také České republice – největší mozaiky mají plochu několik desítek metrů čtverečních. Výtvarník Svatopluk Kasalý je navíc po celém světě známý i díky svým originálním skleněným šperkům. Manželé se v 70. letech poznali v ateliéru Železnobrodského skla. Eva Kasalá tam nastoupila jako čerstvá absolventka místní Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské. Svatopluk Kasalý, mimochodem absolvent téže školy, byl v té době už na volné noze a s ateliérem spolupracoval. Po čase se manželé přestěhovali do Kasalého rodiště a začali tvořit společné mozaiky ve velkém. (podle http://jihlavsky.denik.cz, Zuzana Musilová; red) 42 – Výstavy a soutěže DALŠÍ TIPY NA AKTUÁLNÍ VÝSTAVY ČESKO Do 2. 3. 2014 Zdeněk Manina – Libor Jaroš Rabasova galerie, Rakovník Do 30. 3. 2014 Legenda o líném mnichovi Song-Mi Kim Muzeum regionu Valašsko, Zámek Kinských, Valašské Meziříčí Do 13. 4. 2014 Fontána znovuzrozená Výstava k 85. narozeninám Dany Hlobilové Národní technické muzeum, Praha Galerie v expozici Architektury, stavitelství a designu Do 30. 4. 2013 Sklo je definitivní Pohled do expozice výstavy „120 let muzea“ ve Sklářském muzeu Nový Bor Vladimír Jelínek Galerie Moser, Praha Do 18. 5. 2014 Skleněná ZOO – exkluzivní vánoční ozdoby Z mimořádně rozsáhlé a jedinečné sbírky vánočních ozdob byla tentokrát vybrána zvířata všech koutů světa. Galerie Belveder, Muzeum skla a bižuterie, Jablonec nad Nisou FINSKO Do 4. 5. 2014 Charles Schneider Colour and Magic – French Art Deco Glass Suomen Lasimuseo, Riihimäki Do 4. 5. 2013 Ulla Forsell Glass Art from Sweden Do 1. 6. 2014 Suomen Lasimuseo, Riihimäki 120 let muzea Sklářské muzeum Nový Bor DÁNSKO Do 16. 3. 2014 Bertil Vallien A retrospective exhibition of works by one of the truly groundbreaking figures in Swedish glass art, best known as the master of sand-casting Glasmuseet Ebeltoft Do 16. 3. 2014 THE STUDY – OBSTRUCTION New works by Ned Cantrell (GB/DK) Glasmuseet Ebeltoft NĚMECKO ŠVÝCARSKO Do 16. 11. 2014 Living Glass Recent acquisitions by the glass art collection MUDAC, Laussanne USA 17. 5. 2014 – 4. 1. 2015 René Lalique: Enchanted by Glass Do 20. 3. 2014 Glasheimat Niederbayern Glasmuseum Frauenau Do 5. 5. 2014 eodor G. Sellner – Wer die Grenzen des Glases sucht, läuft dem Horziont nach Corning Museum of Glass, Corning Do 1. 9. 2014 Chihuly‘s Irish Cylinders: From the George R. Stroemple Collection Museum of Glass, Tacoma Glasmuseum Frauenau 13. 4. – 14. 9. 2014 Do 1. 5. 2014 Coburg Glass Prize 2014 Bohemian Boudoir Europäisches Museum für modernes Glas, Coburg Museum of Glass, Tacoma Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 43 VÝROČÍ A JUBILEA Sklářský umělec Pavel Hlava (1924–2003) Výstava, pořádaná od 16. ledna do 28. února 2014 v Galerii Špejchar v Chomutově, v předstihu připomenula, že před devadesáti lety, 25. června 1924, se v Semilech narodil později mezinárodně významný český sklářský výtvarník Pavel Hlava. Na sklářskou scénu vstoupil koncem čtyřicátých let, v době, kdy se teprve začínalo vážně uvažovat o překonání závislosti uměleckého skla na tradicích a zejména o překročení pomyslné hranice mezi užitým a volným uměním. Ke zrovnoprávnění ateliérové sklářské tvorby se sochařstvím a malířstvím svou tvorbou od začátku přispíval. Nejdříve autorskými rytinami, později, když se sklářští výtvarníci i historici umění od rytého skla odvraceli, dal přednost broušenému a hutnímu sklu. Nikdy se ale nezajímal jen o tvorbu unikátů a od poloviny padesátých až do začátku devadesátých let spolupracoval s průmyslem, navrhoval stolní a dekorativní sklo s využitím široké škály tradičně užívaných i nových a netradičních technik a výrobních postupů. Také si u nás mezi prvními sklářskými výtvarníky uvědomil význam automatizované výroby nápojového skla a věnoval se jí. Nejdříve absolvoval Odbornou sklářskou školu v Železném Brodě v oddělení rytí skla u profesorů Ladislava Přenosila a Božetěcha Medka (1939–1942) a potom Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze v ateliéru užitého sochařství, rytí ve skle a kameni profesora Karla Štipla (1942–1948). Pavel Hlava, Kosmos, foukaná a lepená plastika s broušenými prvky, 1981, foto Gabriel Urbánek 44 – Výročí a jubilea Začínal v Armádním uměleckém studiu, od roku 1952 externě spolupracoval s Výtvarným střediskem průmyslu skla a keramiky, v letech 1957 a 1958 byl jeho zaměstnancem odpovědným za broušené sklo a od jeho zrušení až do roku 1985 výtvarníkem oddělení plastického vytváření Ústavu bytové a oděvní kultury. Spolupracoval s Borským sklem a jeho pokračovatelem Crystalexem Nový Bor, sklárnou Moser v Karlových Varech, Sklárnami Český křišťál v Chlumu u Třeboně, Sklárnami Bohemia v Poděbradech, sklárnou Ústředí uměleckých řemesel ve Škrdlovicích a dalšími českými i zahraničními podniky (Rosenthal), působil v oborových a podnikových výtvarných radách jako člen nebo předseda. Výtvarný a technický vývoj výroby skla ovlivňoval návrhy stolního, hutního a broušeného sodnodraselného i olovnatého skla. Navrhoval pro ni také rytiny. Když se začalo uvažovat o strojní výrobě nápojového skla, stal se členem výzkumného týmu ÚBOKU, který hledal odpovědi na zásadní s ní spojené otázky. Významně se podílel na řešení budoucnosti ruční výroby skla, protože si včas uvědomil, jaké nebezpečí jí hrozí, až se na trhu střetne s levnější, ale přesto kvalitní strojní výrobou. Při hledání východiska navrhoval jak ručně proveditelné předměty na vysoké profesionální úrovni, tak soubory pro automatickou výrobu, aby si nekonkurovaly, ale doplňovaly se. V sedmdesátých a osmdesátých letech patřily jeho strojně vyráběné nápojové soubory Elizabeth (1973), Ideal (1974), Gina (1988), Hortenzie (1981), Izabelle (1985), Nancy (1987), Jumbo a Romy (1988) k nejžádanějším. Jeho posledním velkým designérským úkolem pro ruční výrobu byl nápojový a stolní soubor pro interhotel Fórum v Praze (1989). Do něj promítl hodně ze svých od poloviny padesátých let získávaných zkušeností s ruční i strojní výrobou, ale v čase politických změn po „sametové“ revoluci již nebyl doceněn. V autorské tvorbě se nejdříve uplatňoval jako rytec a brusič, ale když pochopil, že klesá zájem o rytiny bez ohledu na jejich uměleckořemeslné a výtvarné kvality, zaměřil se na individuální hutní sklo často ještě dotvářené broušením. Využil při tom postupů vyvinutých pro malosériovou produkci, ale také z některých pro ni navržených předmětů se staly unikáty. Nepřál si to, ale nemohl za to, že je výroba, pro niž byly předurčeny, nepřijala. Od šedesátých let dělil čas a zájem mezi domácenské sklo a unikáty. Někdy vycházel i ze stejných, nebo podobných technik a pracovních postupů. Některé netradiční výrobní postupy použil jako první a dosáhl výsledků již nikým nepřekonaných, protože jejich předností příkladně využil. Koncem padesátých let jej v závodě Skláren Český křišťál ve Včelničce zaujalo granátové sklo, které se barevně měnilo s každým dalším zahřátím. Využíval je i později zejména k tvorbě dekorativních objektů a plastik, když našel spolupracovníka ve sklářském mistrovi Miroslavu Lencovi a jeho dílně. K zajímavým výtvarným řešením unikátů dospěl v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy například pracoval na do drátěných, nožových nebo speciálně upravených dřevěných forem foukaných objektech-vázách z čirého i barevného skla se zataveným stříbrem nebo mědí a na Květech, Pavel Hlava, Magické oko, foukaná, broušená a lepená plastika, 1980, foto Gabriel Urbánek plastikách z barevného skla s nálepy (1964–1970), když našel spolupracovníka ve sklářském mistrovi Josefu Rozinkovi z novoborské hutě Hantich, na foukaných a za studena lepených koulích a válcích s vpichy – cyklech Práce, Věda a Kosmos (1968–1974), Buňkách, Prostorech, Energiích a Civilizacích s vybroušenými skleněnými krystaly uvnitř (1975–1986) a dalších. Dobře si při realizacích svých tvůrčích záměrů rozuměl také s některými skláři a brusiči z karlovarské sklárny. Barevně přejímaná skla doplňoval zataveným stříbrem, mědí, skleněnými tkaninami a dalšími materiály. Měl rád sklo, ale obdivoval a miloval přírodu. Nejdříve v ní hledal podněty pro hutní, broušené a lepené plastiky z barevného skla z cyklu Příroda – moje zahrada (1987–1989), potom pro cykly broušených, lepených a leštěných Květů, Listů, Ryb, Motýlů, Ranních oparů a Pozdních večerů, Podzimů, Zim, Mořských vln, Prostorů a Vesmírů, jejichž tvary a barvy někdy ještě násobil plátkovým zlatem (1989–2002). Při pohledu na množství realizací se zdá, že tvořil snadno, ale pravda to není. Ve skutečnosti byl příkladně pracovitý, kreativní a při hledání optimálního řešení nelitoval čas ani na četné varianty, z nichž jen některé realizoval. Užitkovým a dekorativním předmětům i plastikám předcházely za jeho života nikdy nevystavené kresby-obrazy a zkoušky v materiálu. Jen nejbližší spolupracovníci věděli, jak pozorně naslouchá jejich připomínkám a v dalších návrzích na ně reaguje. Do výroby vybraným nápojovým souborům často předcházelo deset i více do detailů propracovaných výkresů. Účastnil se velkého počtu výstav doma i v zahraničí. Často se podílel na jejich organizační přípravě a konečném výběru exponátů. Bylo to časově náročné, ale podle jeho názoru nezbytné. Patřil k nejvšestrannějším sklářským výtvarníkům. Podnětně zasáhl téměř do všech výtvarných a výrobních sklářských aktivit. Ze školy odešel jako zručný rytec a brusič, v Chřibské se v padesátých letech naučil sklo za horka tvarovat. Mohl se proto podílet na provádění svých tvůrčích záměrů v huti, vývoji, ověřování a zdokonalování nových výrobních postupů, které pro tvorbu potřeboval. Uměl využít individuálních dovedností konkrétních sklářů. Nepřehlédnutelná byla jeho spolupráce s architekty, zahájená již ve druhé polovině šedesátých let Vegetací, plastikou pro čs. pavilón na EXPO 67 v Montrealu. Potom vytvořil kompozici pro obchodní dům v Praze (1975), skleněnou Svatební kytici pro obřadní síň v Suchdole nad Lužnicí (1976), hutní, broušené a lepené plastiky Buňka do Prahy a Dělení buňky do polikliniky v České Lípě (1977/78, 1981), vitráž Krajina se sluncem pro administrativní budovu Severomoravských papíren v Paskově (1985), Atomový věk pro Kulturní dům v Plzni (1986), rozměrný broušený skleněný světelný objekt pro Novou scénu Národního divadla (1982/83) a skleněný světelný podhled pro Stavovské divadlo v Praze (1989/91), Crystal Gold Flower z broušeného skla a plátkového zlata pro Koganezaki Crystal Park v Japonsku (1997) a další. Pravděpodobně by se uplatnil také jako malíř, kdyby měl více času na malování. Protože neměl, vyžíval se alespoň v navrhování užitkového skla a zaznamenávání představ o skleněných plastikách. Maloval je tak, že si říkají o samostatnou, na realizacích nezávislou výstavní prezentaci. V roce 2002 měl výstavy ve sklářském muzeu ve Finsku a v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. V karlovarské sklárně si objednal další skleněné polotovary. Podle připravených kreseb by je rozřezal, vybrousil, za studena slepil a ještě před tím mezi některé vložil plátkové zlato, potom je znova vybrousil a vyleštil a proměnil v další skleněné skvosty nevídané krásy, ale smrt mu v tom zabránila. Před jedenácti lety, 22. února 2003, v Praze zemřel. Odešel v něm jeden z nejrespektovanějších průkopníků nového průmyslově vyráběného i unikátního skla. Ve druhé polovině 20. století obohatil světovou pokladnici uměleckých skvostů díly trvalé hodnoty. (Antonín Langhamer) Česká sklářská společnost blahopřeje svým členům 70 let 31. 1. – Ing. Berthold Mann, Sázava 50 let 6. 1. – MUDr. et Mgr. Tomáš Hájek, PhD., Praha Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 45 PŘIPRAVOVANÉ AKCE 46 – Připravované akce Sklář a keramik 1–2 / 2014 – 47 PŘIPRAVOVANÉ AKCE 9. 3.–17. 3., Vídeň, A Wohnen & Interieur Největší rakouský veletrh o vysněném bydlení, designu, životním stylu, doplňcích a zahradě Reed Messe Wien GmbH Messeplatz 1, Postfach 277, A-1021 Wien T: 0043/1/72720 2102 F: 0043/1/72720 2184, E: [email protected] www.wohnen-interieur.at 9. 4.–11. 4., Kyjev, UA PACK EXPO jEC EUROPE Mezinárodní veletrh kompozit Kiev International Contract Fair P. O. Box B-13, UA – 01001 Kiev E: [email protected] www.packexpo.kiev.ua 7. 4.–11. 4., Hannover, D HANNOVER MESSE 2014 CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 E: [email protected] www.hannovermesse.de 7.–8. 5., Varšava, PL CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 E: [email protected] www.jeccomposites.com 13.–16. 3., Istanbul, TR Istanbul Window, Glassexpo Instanbul, Doorexpo Istanbul www.instanbulwindowfair.com, ww.glassexpoinstanbul.com, www.doorexpoinstanbul.com 19.–20. 3., Bombaj, IND Glass Performace Days INDIA E: [email protected] www.messe-duessledorf.de 20.–23. 3., Bombaj, IND Glasspex India Every two years Glasspex India offers international companies a platform for a targeted presentation to the Indian glass market E: [email protected] / www.md-india.com 30. 3.–4. 4., Frankfurt n. M., D LIGHT + BUILDING Největší světový veletrh světelné techniky CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2 E: [email protected] light-building.messefrankfurt.com 8.–13. 4., Milán, I SALONE INTERNAZIONALE DEL MOBILE www.cosmit.it/tool/home.php?s=0,2,67,71,75 48 – Připravované akce 87. Glastechnische Tagung DGG e. V. Mezinárodní výstava obalového průmyslu Přední světový veletrh technologií 11. 3.–13. 3., Paříž, F 27.–29. 5., Brémy, D Glassman Europe e leading event for the hollow and container glass manufacturing industries. www.glassmanevents.com/europe/exhibitors www.glassmanevents.com/europe/conference, www.glassmanevents.com/europe/register 8. 5.–14. 5., Düsseldorf, D INTERPACK Mezinárodní veletrh obalové techniky a obalů Veletrhy Brno, a. s. – výhradní zastoupení Messe Düsseldorf, Výstaviště 1, 647 00 Brno www.bvv.cz 10. 5.–13. 5., Milán, I CHIBIDUE Mezinárodní výstava bižuterie, módy a vlasových doplňků Fiera Milano International SpA Largo Domodossola 1, I-20145 Milano, T.: 0039/02/49971, F: 0039/02/4997 6591, E: chibidue@fieramilano.it www.fieramilano.it 22.–23. 5, Peking, PRC Glass Performance Days China is international conference aims to present the latest developments in the production and use of glass in construction, facade engineering and solar technology. Solar and glass industry experts, engineers, designers, architects and researchers are invited to participate at the conference. E: brown.onduso@gpd.fi 24.–27. 5., Peking, PRC Seimensstrasse 45, 630 71 Offenbach E: [email protected] / www.hvg-dgg.de 2.–7. 6., San Diego, USA PacRim 10 e Tenth Pacific Rim Conference on Ceramic and Glass Technology American Ceramic Society. Megan Mahan. 735 Ceramic Place, Suite 100, Westerville, Ohio 43081, USA E: [email protected] /www.pacrim10.org 3. 6.–6. 6., Moskva, RUS MIR STEKLA Mezinárodní výstava sklářského průmyslu CzechTrade Dittrichova 21, 128 01 Praha 2, E: [email protected] www.mirstekla-expo.ru 9.–12. 6., Guangzhou, PRC Guangzhou International Lighting Exhibition Zastoupení Messe Frankfurt pro ČR a SR: Happy Materials, Říčanova 9, 169 00 Praha 5, E: [email protected] www.messefrankfurt.cz / www.il-china.com 11.–13. 6., Frankfurt am Main, D Material Vision E: [email protected] www.material-vision.com 23.–27. 6., Limoger, F EcerS 13th Int. Conf. European Ceramic Society E: [email protected] / www.ecers.fr 29. 5.–2. 6., Bukurešť, RO TIBCO Mezinárodní veletrh spotřebního zboží / Mezinárodní výstava bižuterie ROMEXPO S. A., Bucharest Exhibitions Centre, Marasti Blvd. 65-67, RO-71331 Bucuresti, E: [email protected] / www.tibco.ro 25.–27. 6., Velké Karlovice, CZ Glass Industrial Technical Exhibition 12th International Seminar on Furnace Design – Operation & Process Simulation E: [email protected] www.chinaglass-expo.com Glass Service, Inc., Rokytnice 60, 755 01 Vsetin E: [email protected] / www.gsl.cz China Glass – 24th China International Sklářský umělec Pavel Hlava (1924–2003) Antonín Langhamer – barevná příloha k článku na s. 47–48 1 3 2 6 5 4 8 7 9 1. 2. 3. 4. 5. 6. List, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo, 1997, foto Gabriel Urbánek Motýl, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo se zlatem, 2001, foto Gabriel Urbánek Objekt-váza, do formy foukané sklo se stříbrem, Borské sklo, huť Hantich, 1965/66, foto Miroslav Vojtěchovský Dóza s víkem, foukané sklo, Crystalex Nový Bor, 1980, foto Gabriel Urbánek Objekt s jádrem opřádaným žlutou skleněnou nití a broušený, Crystalex Nový Bor, 1979, foto Gabriel Urbánek Kontakt, hutně tvarované granátové sklo s vpichy, spolupráce Miroslava Lence, závod Včelnička, Sklárny Český křišťál, 1980, foto Gabriel Urbánek 8. Fata morgána II, foukané, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo, 1989/90, foto Gabriel Urbánek 9. Zlatý květ, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo se zlatem, 2002, foto Gabriel Urbánek 10. Zlatý list, řezané, lepené, broušené a leštěné sklo se zlatem, 2002, foto Gabriel Urbánek Dodavatel chemických surovin a specialit Krátoška Chemin spol. s r.o. Bečovská 1007 104 00 Praha-Uhříněves Tel.: +420 266 727 700 Fax: +420 266 727 714 E-mail: [email protected] www.kratoska.cz