T. Windischová-Historie tělesné kultury

T. Windischová-Historie tělesné kultury

HISTORIE TĚLESNÉ KULTURY (KSK/KHITK )
Vážení studenti, cílem předloženého e-learninkového textu je seznámit Vás se základními
informacemi, zabývajícími se historickým pohledem na tělesnou kulturu. E-learninkový text je
určen pro předmět „Historie tělesné kultury“ (KSK/KHITK ). Získáte vědomosti z oblasti
historického vývoje tělesné kultury od nejstarších civilizací po současnost. Budete upozorněni
na přelomová historická data, základní mezníky v tělesné kultuře a vývoj filozofických
myšlenek, které ovlivnily tělesnou kulturu v průběhu století až po současnost.
Světové dějiny tělesné kultury
Tělesná cvičení v počátcích lidské civilizace
Již v dávné minulosti byl člověk nedílnou součástí přírody. K postupné kultivaci člověka
docházelo pomocí her ve spojení s prací a rozvíjejícími se náboženskými představami.
Tělesná cvičení už od pradávna hrála důležitou úlohu v životě společnosti.
Dříve byla tělesná cvičení důležitá k zachování existence. Hlavním problémem bylo přežít,
udržet rod. Proto nejvíce času musel člověk věnovat shánění potravy. Rozhodujícím
činitelem, umožňujícím primitivnímu člověku přežít, byla schopnost myslet. Člověk v boji o
přežití musel mobilizovat veškeré své fyzické a duševní síly, což znamenalo, že začal
zdokonalovat své zbraně, které mu usnadňovaly lov (př. vor, loď, sněžnice pro snadnější
chůzi ve sněhu). S vlivem rostoucího duševního vývoje člověka se stává tělesná kultura
součástí životního stylu člověka. Stává se určitou filozofií.
Od sběru potravy člověk postupně přecházel k aktivním formám obživy, jako je lov, ochočení
prvních zvířat, k pastevectví a nakonec k zemědělství. Základem byly přirozené pohyby jako,
chůze, běh, skoky, překonávání překážek, plavání a později již kultivované pohyby se zbraní,
jízda na lodi a na koni. Chlapci měli jako budoucí lovci a válečníci procházet intenzivnější a
později i specializovanější výchovou než dívky. Již malé dítě se muselo aktivně podílet na
obživě. V době pohlavního dozrávání prokazovali fyzickou zdatnost díky tzv. iniciačních
slavností (zkoušek z dospělosti). Z počátku se na výchově dětí podíleli prakticky všichni
dospělí, později především nejzkušenější členové rodu. Výchova dostávala řád a systém,
diferenciovala se (vznikala výchovná zařízení). Tělesná kultura se rozvíjela s rostoucí
vzdělaností lidstva.
Lepší fyzická zdatnost, dokonalejší zbraně a specializovaná příprava umožnily, aby lidé lépe
využili volný čas, který pak mohli věnovat tělesné a duševní relaxaci. Volný čas tvořili
slavnosti, při kterých se tančilo a hrálo. V raném období mělo vše, tedy i účast na slavnostech
výrazně užitkový charakter (práce, boj, lov, účast na slavnostech).
Ve velké míře se tělesná cvičení objevovala při náboženských obřadech (kult plodnosti, kult
zemřelých, kult krve atd.). Také vznikaly různé rituály, ve kterých hrála fyzická zdatnost a
dovednost důležitou roli (rituální tanec, běh zápas, lov). Skupinový charakter podporoval
závodivé měření sil, což vedlo k dalšímu rozvoji řady dovedností a kultů, a to vše vyústilo ke
vzniku soutěží, např. panhelénských her.
Historie tělesné kultury je nedílnou součástí lidstva jako každá jiná kultura, která je vytvořena
lidmi v procesu jejího historického vývoje. Je to věda o zákonitostech vzniku a vývoji idejí,
organizačních forem, prostředků a metod TV.
Pohyb dělíme na:
 Existenční (na přežití): chůze, běh, skok, šplh
 Účelové: chytání, vrhání, nošení, házení
Doklady o TK v nejstarším období známe z archeologických nálezů. Nejznámější světová
naleziště jsou z Tanzanie, Etiopie, Jávy a Číny. V České republice je to jeskyně Šipka u
Štramberka, Sedlč u Prahy, Mladečské jeskyně.
Běžící lovci (Jižní Afrika, před 8000 lety př.n.l.)
Otázky:
Ikona6a
1. Jakým způsobem byla prováděna tělesná cvičení v počátcích lidské civilizace a proč?
2. Jak lidé trávili volný čas?
3. Jaká jsou nejznámější naleziště vypovídající o Tělesné kultuře?
Tělesná kultura nejstarších civilizací
Čína






byla zde jedna z nejstarších soustav tělesné kultury
byl vytvořen systém léčebné zdravotní gymnastiky zvaný Kung-fu (umělec-muž)
vzniká 1. Soustava tělesné přípravy
šlechtici, vojáci hráli kopanou a golf, věnovali se plavání, lukostřelbě, jízdě na koni
Číňané znali masáž jako léčebnou metodu i jako prostředek k rozvoji tělesné zdatnosti
v Číně jsou také počátky bojových umění se zbraní a beze zbraně, které se pak později
vyvíjely v Japonsku a Koreji
Japonsko


různé druhy zápasů – Sumo, Kendo, Judo
dobrá vojenská příprava – Samurajové (kůň, šerm, masáže)
Kendo – šerm s bambusovými tyčemi, Japonsko
Indie




již od 3. tisíciletí př.n.l. se využívalo tělesných cvičení pro přípravu vojáků
od 6. století př.n.l. se uplatňoval požadavek na všestrannou harmonickou výchovu
(harmonie těla a duše)
výchovný systém měl pět disciplín fyzických (šerm, zápas, box, skok a plavání) a pět
duševních (výklad starých děl, znalosti rostlin a zvířat, psaní, znalosti gramatiky a
matematiky)
v 2. tisíciletí př.n.l. se v Indii zrodila Jóga
Egypt




rozvoji tělesné zdatnosti v Egyptě byl přikládán velký význam již od dětství
děti se učily plavat, skákat, běhat, zápasit, hrály řadu pohybových her
u dospělých to byl především lov, přetah lanem, šplh, plavání, veslování, šerm, zápas a
lukostřelba
sporty předváděny při slavnostech příslušníci sociálních tříd
Hra dívek s míčem ve Starověkém Egyptě
Mezopotámie




státy Sumerů, Babyloňanů, Asyřanů, Peršanů
vysoká úroveň tělesné přípravy a péče o tělo
rozvoj vozatajství, s tím souvisí i zkvalitnění chovu a tréninku koní
vytvořeno zákonodárství
Krétsko-Mykénské období



začala se rozvíjet již ve 3. století př.n.l., ovlivnila vývoj řecké tělesné kultury
zápasy s posvátnými býky
základy akrobacie (akrobacie přes běžící býky)
TK ve starověkém Řecku (8.stol. př.n.l.)





zde dosáhla TK nejvyšší úroveň v otrokářském řádu
na rozvoj TK měla vliv kultura krétská a mykénská
Platon, Aristoteles – TV je nedílnou součástí výchovy mládeže, k občanským právům
patřilo právo na duševní a fyzické vzdělání, to platilo je pro svobodné občany (ne pro
ženy, otroky a cizince)
řecká fyzická kultura vyvrcholila ve vědecké léčebné gymnastice
výchova probíhala rozdílně v různých městských státech
Sparta
Athény
Tělesná příprava – výrazný vojenský
charakter
Harmoničtější výchova – Kalokaghathia
(rozvoj těla i duše)
bojový duch – připravit mládež na válku
Harmonická výchova slučující fyzickou
zdatnost a rozumovou mravní vyspělost
Výchova státní pro dívky i chlapce (po
narození odstranění slabých jedinců)
Výchova soukromá, pouze pro chlapce do 7
let, v rodině-hry, dívky měly rodinnou
výchovu
Těžiště výchovy bylo v tělesných cvičeních,
vojenském výcviku, v otužování. Podpořit
bojový duch měla hudba, sborový zpěv a
tanec, což mělo podpořit bojový duch nikoli
kultivaci člověka
Součástí výchovy byly tři složky: 1.
gymnastika (tělesná cvičení základy branné
výchovy a hry) 2. muzika (výuka hry na lyru
a píšťalu, tanec), 3. gramatika (výuka čtení a
psaní)
Při TV- gymnastka, atletika, plavání zápas,
pětiboj, všeboj
Vznikala gymnázia. Gymnázium bylo vybaveno několika otevřenými a krytými běžeckými
dráhami a nezbytným hygienickým zařízením vysoké úrovně, jako sprchami, bazény, prostory
pro masáž a odpočinek. Gymnázia byla vybavena studovnami, přednáškovými sály a
knihovnami, základem však byla palaistra – zápasiště a sály pro míčové hry a gymnastiku.
Každé gymnázium a každá palaistra pořádala různé soutěže, kde si posluchači měřili své síly,
jak v řadě sportovních disciplín, tak i v hudbě, zpěvu, případně v tvorbě literárních děl.
Účastníci olympijských her se museli dostavit nejméně měsíc před zahájením her do
gymnázia města Elis, které hry v Olympii pořádalo, a tam se podrobit měsíční přípravě, v
jejímž závěru prošli kvalifikací a jen ti nejlepší, kteří splňovali „olympijské limity“, pak byli
připuštěni jako závodníci na olympijské hry. U řady měst byly hipodromy – dostihové dráhy.
Panhelénské hry (všeřecké):
4. Nemejské – na počest boha Dia od roku 583
5. Pytijské v Delfách od roku 582 z boha Apolóna
6. Istmické – byly zasvěceny bohu Poseidonovi
7. Olympijské hry – nejslavnější, první OH v roce 776 př.n.l. konané vždy po 4 letech
Kalokaghatia–Polyleiktův oštěpař, Myronův diskař a Lyssipsův atlet se škrabkou
Otázky:
Ikona6a
8. V jakých zemích vznikaly bojové sporty?
9. Co to je palaistra?
10. Jaké jsou rozdíly mezi sparťanskou a athénskou výchovou?
Jak probíhaly historické OH:
 Konaly se každé 4 roky, původně trvaly 1, pak 5 dní
 Účastnit se mohl každý svobodný Řek (nesměli se účastnit cizinci, otroci, ženy,
provdané ženy nemohly ani přihlížet)
 Ženy měly své vlastní soutěže - heráie
 Závodníci měli předem Olympii intenzivní přípravu
 Závody začínaly průvodem závodníků a slavnostní přísahou bohu Diovi
 Závody probíhaly pod dozorem rozhodčích – héladovníků
 Vítězové byli odměněni olivovým věncem, mohli si nechat postavit sochu v rodné
obci
 Mírová myšlenka OH – v době konání se nesmělo v Řecku válčit
 Krásné postavy závodníků inspirovaly starověké umělce (sochy, malby)
 Závodilo se původně pouze v běhu na 1 stadion, v 7. stol. př.n.l. – Pentathlon (běh,
skok, hod diskem, oštěp, zápas).
 Pankration – všeboj, spojení zápasu ve volný styl s boxem, v 6.stol. běh se zbraněmi
 Objevily se první pokusy o korupci a podvody (první případ roku 388 př.n.l., kdy
boxer Eupolis z Thessálie podplatil své tři soupeře)
 Po ovládnutí Řecka Římem (146 př.n.l.) byl úpadek OH
 3. stol. n.l. nový rozmach OH (císař Nero)
 4. stol.n.l. opěk úpadek OH z důvodu křesťanství
Program OH:
1. den – zahájení, obětování bohům, přísaha, losování
2. den – soutěže hlasatelů, závody chlapců - dorost
3. den – soutěže dospělých – krátký i dlouhý běh, zápasy
4. den – dostihy, pentathlon
5. den – běh se zbraní, vozatajské závody, slavnostní zakončení
Hoplítodromos - běh těžkooděnců
Skokan do dálky s činkami (haltérami)
Zápas
Římská říše









civilizace Etrusků (8.- 6. stol. př.n.l.)
největší starověký otrokářský stát s dokonalou organizací a zákony, jazyk - latina
vyspělá TK, k poctě bohů, k uctění mrtvých – byly pořádány slavnosti, které měly
sportovní charakter (tanec, box, zápas, běh, hody diskem a oštěpem, skok, plavání,
skoky do vody)
v římské říši byla TV podřízena vojenskému výcviku, Řím se podobal výchovou
Sparťanům
Římané dbali na hygienu, rozšířené zde byly především lázně – Thermy
náplní tělesné přípravy v soukromých školách a doma: gymnastika (i pro dívky),
míčové hry, k vojenské přípravě, využití přirozených tělesných cvičení (běh, skok,
šplh, běh se zbraní, disk, plavání, dlouhé pochody, zápas, oštěp
pádem římské říše v 5.stol. zanikly všechny Antické hry, jen v Byzantské říši se
udržely závody voz do 15. stol. (dobytí Turky)
Zavedením profesionální armády přestala většina římského obyvatelstva pravidelně
cvičit, ale právě v této době pronikala do Říma vyspělá řecká tělesná kultura
Od poloviny 3. stol. př.n.l. se začaly příležitostně konat souboje ozbrojených dvojicGladiátorské hry (glaudius - meč)
Souboj gladiátorů
Tělesná cvičení vesnického lidu a měšťanstva
Hlavním zdrojem nejrůznějších forem tělocvičných aktivit obecně bylo prostředí vesnice. Hry
a zábava byla náplní dnů svátečních a hlavně doby, kdy se nemuselo intenzivně pracovat na
poli. V dětství to byly hlavně různé běžecké, pálkovací a míčové hry a tanec. U mužů pak
různé formy zápasu, vzpírání těžkých předmětů atd. S postupným utužováním poddanství a
zejména pak s konečným vítězstvím křesťanství, byly mnohé tyto aktivity omezovány. Hry a
zábava však z vesnice nikdy nevymizely. Dobrou úroveň si v celku hry a zábavy vesnického
lidu udrželi v Itálii, Francii, Švýcarsku a částečně i v Uhrách a zejména v Anglii, kde se staly
významným zdrojem pro vznik moderního sportu. Lidové tradiční hry, které probíhaly při
lidových slavnostech nebo trzích, byly ovlivněny pohanskými zvyky (prováděla se lidová
cvičení jako běh, hod, skok, zápas, plivání, základ moderních sportovních her – kopaná,
házená). Zvláštní kapitolou dosvědčující dobrou fyzickou zdatnost českého vesnického
obyvatelstva, je období husitských válek.
Soutěže vrhu kamenem, skoku do dálky, zápasu a v běhu
Otázky:
Ikona6a
11. Jaká byla cena pro vítěze OH?
12. Jak se projevovala mírová myšlenka OH?
13. Kdy nastal úpadek OH a proč?
14. Jaký byl program OH?
Tělesná výchova v období renesance a humanismu








Místo zrodu renesance a humanismu byla středověká Itálie, kde nikdy nedošlo k
přerušení tradic
15.-16.století, opírá se o antickou kulturu
Humanismus – lidskost, péče o blaho člověka (umělecko-vědecký směr, evropský)
Vznik nových typů škol podle antických vorů – návrat k přírodním vědám, antickým
ideálům těla i ducha (kalokaghatia)
Humanisté zavádějí tělesnou přípravu na dvorech školy a mezi měšťany, náplní
zůstává rytířský 5boj - kůň, lov, střelba, plavání, zápas (šerm) a veslování v
přímořských oblastech
Důležitou roli v rozvoji tělesné výchovy sehráli i v tomto období lékaři, neboť zájem o
zdraví a jeho upevnění rozvíjel i otázky prevence a léčbu pohybem
Rostl zájem o léčebnou gymnastiku
Humanismus začal také pronikat i mimo Itálii, také do prostředí Francie, Anglie,
Německa, Nizozemí
Tělesná kultura v 18. století








Rozmach výroby, objevné cesty, námořní expanze – podněcují nové požadavky na
vzdělání včetně tělesného rozvoje člověka
Principy realismu a humanismu ovlivnily výchovnou teorii a praxi
Osvícenství – racionalismus (vše se dá vědecky vysvětlit)
Kapitalismus vzhledem k feudalismu znamenal pokrok – zlepšení techniky, výroby,
změna zákonů, byl omezen vliv církve
Zvýšily se nároky na fyzickou přípravu pracovníka
Dochází k organizačním i obsahovým změnám ve školství, hledají se nové formy
výuky – učí se ve větších skupinách
Zdůrazňuje se pohyb na čerstvém vzduchu
Začíná spolupráce pedagoga s doktorem – „pohyb je lék“
Raně buržoazní pedagogika a tělesná výchova






Pro rozvoj buržoazního anglického školství mělo velký význam dílo Johna Locka
(1632 – 1704)
Jeho cílem bylo připravit co nejlépe gentlemana pro budoucí povolání, pro práci
Tato doba vyžadovala vzdělané a současně fyzicky zdatné a cílevědomé muže, vojáky,
námořníky, obchodníky, právníky i pedagogy
Locke požaduje obnovení klasického antického ideálu kalokaghathie (ve zdravém těle
zdravý duch – motto Lockovy práce)
Zdraví a dobrá fyzická kondice je podle Locka nezbytným předpokladem úspěšné
výchovy
Doporučoval otužování, pobyt na čerstvém vzduchu, pravidelné cvičení atd.





Jean Jacques Rosseau byl francouzský osvícenec, který byl ovlivněn Lockem a
rozvinul názory o významu TV v přirozeném prostředí
Hlásal návrat k přírodě a přirozenou výchovu.
Všestranná harmonická výchova (pozornost věnuje především výchově chlapců)
Pro fyzický výcvik doporučoval plavání, jízdu na koni, hry, tanec, chůzi, běh, lezení,
skákání, šplh a hody
Jeho trvalým odkazem je však láska a úcta k člověku a k dítěti zvlášť a požadavek
přirozené, radostné a láskyplné výchovy
John Locke
Filantropismus (lidumilství, láska k člověku)











Lékař Francis Fuller 1704 se věnoval léčebnému tělocviku, součástí školy se stává
TV povinně
Jan Bernard Besedow (1723 – 1790) založil v Desavě školu – filantropium, pro děti
zdravá, všestranná výchova. Zavedl do ústavu tělesnou výchovu jako předmět
Desavský pentatlon (běh, skok, šplh, nošení břemene, balancování – zdůrazněn šerm)
Pozornost byla věnována také výuce plavání
Cvičilo se i v přírodě
Johann Christian GutsMuths (1759-1839) se snažil nalézt formu tělesných cvičení,
která by byla vhodná pro hromadnou tělesnou výchovu v ústavu
Opíral se o antickou gymnastiku, rytířská umění, vojenskou praxi, spontánní dětské a
lidové hry
Ze systému vyloučil manuální řemeslnou práci
Pojetí tělesných cvičení uspořádal v soustavu a popsal ve svém základním díle
Gymnastik fur Jugend (Tělocvik pro mládež) z roku 1793, a tím položil základy
fyzických cvičení vhodných pro potřeby škol, ale i základy moderní evropské
gymnastiky
Své zkušenosti z hodin výuky plavání shrnul do publikace Malá učebnice plavání
Johann Heinrich Pestalozzi – významný švýcarský pedagog, se věnoval výchově
chudých, založil řadu ústavů, předchůdce hromadných cvičení
Shrnutí:
Ikona4
Filantropismus má velké zásluhy o další rozvoj tělesné kultury a zvláště pak školní tělesné
výchovy. Filantropisté zavedli:
15. Tělesná cvičení do škol
16. Prosadili přirozená cvičení
17. Jejich díla položila základy vědecky zdůvodněné tělesné výchovy, současně
požadovali odbornou přípravu učitelů tělesné výchovy
Otázky:
Ikona6a
18. Jakou výchovu propagovali Locke a Rosseau?
19. Co je to filantropismus a co filantropisté zavedli?
Tělovýchovné systémy a vznik sportovních klubů
Koncem 18. stol. vznikaly sportovní kluby (jezdectví, golf, cricket). V 18. stol. první
sportovní tělocvičný systém.
Vznik anglického systému sportů a her, jeho vývoj












Počátky ve školách, týmy na SŠ, univerzitách, školní kluby
Zdůraznění zdraví, vznik prvního klubu v Anglii, kluby vznikají spontánně
Zdroje byly z lidových her a zábav, z obrození antiky (atletika, agonistika), z
latinských škol
1750 – jockey klub
1753 – golf klub
1788 - cricket klub
Setkáváme se již s profesionalizací – najímaní sportovců, kteří závodí a ostatní na ně
mohou vsadit
Vznikají kluby mladých mužů (kriket, jízda na koni, golf, vznik gentlemanských
sportů)
Úkoly a cíle sportovních klubů: rozšiřovat sporty, organizovat soutěže, sjednocení
pravidel
Thomas Arnold 1795 – 1842: pastor, vychovatel a ředitel koleje a sportovní
pedagogické školy v Bugly. Vzniklo tzv. hnutí Arnoldismu – šířil sport po celé Anglii,
vedl studenty, aby sportovali, nenařizoval, ale motivoval.
Thomas Arnold oddělil fotbal od rugby, na VŠ – atletika, hry, veslování
Z nejlepších studentů vychovával trenéry
Míčové hry

Herbert Spencer 1820 – 1903: pedagog, filozof, propagátor moderního sportu,
propagoval sport pro muže i ženy, usiloval o všestranný tělesný výcvik, mravní a
volní, intenzita tréninku se musí střídat
Do Anglie pronikají také systémy – turnérský (německý), švédský atd.
1. John – Eiselenův německý systém
Zakladatel německého, turnérského tělovýchovného systému byli Friedrich Ludvík Jahn
(1778 – 1852) a Ernst Wilhelm Eiselen (1792 – 1846). Systém vzniká v 2. desetiletí 19. stol.
jako součást přípravy k boji proti Napoleonské okupaci a snah o sjednocení Německa. Měl
výrazně branný charakter. Organizátor odbojových spolků byl Friesen, začal organizovat
veřejná cvičení pro mládež, někdy se sešlo až na 500 cvičenců. Cvičili ve skupinách podle
stáří a vyspělost. Na programu byla prostná, pořadová a přirozená cvičení (běhy, skoky, hody)
a stále častěji cvičení na nářadí, z nichž některá vymyslel. Později zvítězilo umělé nářaďové
pojetí, z volné přírody se přeneslo do tělocvičen. Podle berlínského vzoru brzy vznikla
podobná cvičiště i v dalších německých městech. V krátkém čase se zrodilo skutečné
tělovýchovné hnutí, základem byly Turnvereiny (tělocvičné spolky) přístupné širokým
vrstvám obyvatelstva. Spojoval je nacionalismus, boj proti okupantům a úsilí za sjednocení
Německa.
Německý systém měl vliv na rozvoj TV ve střední Evropě. Cvičilo se na hrazdě, koni a
bradlech. V roce 1811 Jahn zakládá I. Tělocvičné cvičiště, náplň tvořila přirozená cvičení
jako chůze, běhy, skoky, hody. Eiselen dělil cvičení do 4 stupňů obtížnosti a rozšířil je o
cvičení na koze, kruzích, s tyčemi, činkami, na kolovadle. Vynalezl kruhy na cvičení a
odrazový můstek. Cílem tělesných cvičení byla vlastenecká výchova směřující ke sjednocení
a obraně Německa. Základem byly cviky vhodné pro hromadný výcvik.
Vývoj turnérského systému koncem 19. a 20. stol. navazuje na Guts-Muthse – zavádí
nářaďovou gymnastiku (z GutsMuthsovy jednoduché klády vznikla hrazda, vzniklo nové
nářadí – bradla, byly zavedeny kruhy, kolovadla, žebříky. Důležitou součástí spolkového
turnérského života se staly různé nacionální slavnostispojené s hromadnými tělocvičnými
vystoupeními. V roce 1868 vznikla organizace turnerského hnutí. Vzniklo přes 300
turnérských spolků. Od roku 1860 se začaly konat TURN FESTY (slavnosti). Turnerská
cvičení se vyhýbá jednostrannosti, přidávají se hry, pro ženy rytmika.
Turnérské hnutí nemělo jen obdivovatele, ale i kritiky hlavně z církevních řad. Podle nich
vážně ohrožuje mravy mládeže, odtrhuje ji od rodiny, školy a církve. Církev si stěžuje, že
mládež hubne, nestuduje a podléhá škodlivým politickým vlivům.
 V německých státech vznikaly první sportovní a turistické kluby (1862 šermířský)
 První ženské tělovýchovné organizace
 V roce 1856 – začal vycházet tělocvičný časopis DeutscheTurnzeitung
Cvičení turnerů
2. Lingův Švédský tělovýchovný systém
Zakladatelem švédského systému byl Henrik Ling (1776 – 1839). Při šermu na pravidelném
cvičení si vyléčil nemocné rameno a to ho dovedlo na myšlenku, že pravidelné a promyšlené
cvičení má vliv na tělesný a duševní rozvoj cvičence. Dospěl k názoru, že tělesnou výchovu je
třeba založit na dobré znalosti stavby lidského těla a činnosti jeho orgánů. Zdůrazňoval
jednoduchost, harmoničnost a důsledné procvičování celého těla. Roku 1812 byla ve Švédsku
zavedena všeobecná branná povinnost. To vedlo ke zvýšení zájmu státu o tělesnou výchovu
mládeže.
Vydal pojednání „Několik slov o gymnastice“, ve které zdůraznil, že gymnastika a hry jsou
nejlepším prostředkem ke zvýšení zdatnosti školní mládeže a vojáků. Velkou pozornost
věnoval správnému držení těla. Správně vedený tělocvik má podle něho rozvíjet člověka
nejen tělesně, ale i duševně, citově a charakterově. Cvičil nejen se zdravými, ale i s
nemocnými. Rok po jeho smrti vyšlo základní dílo švédské tělesné výchovy „Všeobecné
základy gymnastiky“.
Ling je pokládán za tvůrce moderní léčby pohybem, pohybové rehabilitace. Rozeznává cviky
aktivní a pasivní. Nářadí má být jednoduché a levné. Zavedl ribsol, boom, lavičky, kladiny,
lana, bednu, žebříky.
Prvními kritiky švédského systému byli němečtí tělocvikáři. Jejich postoje byly dány
především vypjatým nacionalismem.
 Švédský systém se již ve 30. letech stal hlavním tělovýchovným systémem
skandinávských zemí a postupně pronikal i do škol.
 Snažili se o zmírnění přísně racionálního cvičení a zařadili postupně hry
 Lingův systém se úspěšně šířil i v Anglii, Francii, později i v Německu, Prusku
 Nastalo období ortodoxní gymnastiky (výběr cviků a forma cvičení nepřizpůsobovaly
pokroku biologických věd, zejména s ohledem na děti a ženy)




Švédský systém prosazoval léčebný tělocvik, budovaný na anatomických znalostech
Léčba tělesným pohybem – cviky byly jednoduché, racionální, zaměřené na kloubní
pohyblivost páteře, důraz na rovnoměrnost
V 2. polovině 19.stol. systém ustrnul – forma cvičení se nepřizpůsobila pokroku
biologických věd, systém začal být kritizován fyziology
Vznikla mezinárodní federace výchovné gymnastiky
Otázky:
Ikona6a
20. Kde a kdy vznikaly první sportovní kluby?
21. Jaké byly úkoly a cíle sportovních klubů?
22. Jaké znáš tělocvičné systémy? Pokus se je stručně popsat.
Vznik a vývoj moderního sportu na přelomu 19. a 20. století, vývoj
Olympijského hnutí
Koncem 18. a na počátku 19.stol. začaly vznikat různé sportovní kluby a sportovní
organizace.
 Bylo to právě školní prostředí, které přetváří do nové podoby dědictví lidových her
 Formoval se tzv. gentlemanský sport (základem amatérského sportu)
 V 17. a 18. stol. začali šlechtici najímat a vydržovat zápasníky, běžce, jockeje, boxery
– začátek profesionálního sportu
 V 19. stol. se na sportu začali podílet dělníci, nebylo možné udržet původní pojetí
amatérismu
 Vznikal nový přístup sportu – měřítkem se stal příjem peněz za sportovní výkon
 V anglickém školním prostředí vznikala nová sportovní filozofie – myšlenka „fair
play“
 Vznikaly základy moderní sportovní filozofie
 Založily se turistické a horolezecké kluby
 Základní organizační jednotkou se stal klub (podmínkou bylo být amatérem, zaplatit
příspěvky, účastnit se aktivně života klubu)
 První kluby aristokratické – uzavřené vznikaly již v 18.stol. (Jockey Club 1750, Golf
Club 1754, Cricket Club 1788)
Na anglických školách studenti pěstovali zpočátku hlavně kriket a veslování, později box a
lehkou atletiku. Zvláštní místo zaujímal fotbal, díky Arnoldovi vysoce hodnocený pro své
výchovné možnosti při vytváření studentského kolektivu.
Bylo potřeba začít organizovat sport na vyšší úrovni, proto začaly vznikat národní sportovní
svazy. S jejich vznikem se začaly rozvíjet - rychleji než dosud – i mezinárodní styky.
 Prvním národním sportovním svazem byl Football Association (1863)
 Amateur Athletic Association (1866)
 Swimming Association (1869)
 Podobné asociace začaly o něco později vznikat i v USA, ve Francii, Německu
 Spolu s národními svazy vznikala i jednotná pravidla jednotlivých sportů a disciplín

Z anglické kolébky se šířila sportovní ideologie, sportovní terminologie a systém
organizace i do jiných zemí Evropy a Severní Ameriky, později i na další kontinenty
 První soutěže skutečně mezinárodního charakteru vznikaly v 70. letech (např. od roku
1877 se pravidelně pořádá tenisové mistrovství ve Wimbledonu) Zajímavost:
důležitou roli ve Wimbledonu hraje tradice a historie. Šatny jsou původní dřevěné.
Areál včetně dvorců neobsahuje žádné reklamní plochy a tenisté musí hrát v
předepsaném oblečení, které je bílé. Typické je podávání jahod se šlehačkou a
šampaňského. V neděli předělující první a druhý týden se tradičně nehraje
 Počet soutěží vzrostl zejména koncem 80. a na počátku 90. let. Organizátory byli
nejen kluby, ale často i jednotlivci, kteří v podobných akcích viděli lehký zdroj příjmů
 Spory a skandály, které soutěže provázely, přesvědčily kluby, že je třeba vytvořit
mezinárodně platná pravidla a mezinárodní orgány sportu.
 První mezinárodní sportovní federace:
23. Evropská federace gymnastiky 1881 – od roku 1920 Mezinárodní federace gymnastiky
- FIG
24. Mezinárodní federace veslování 1892 FISA
25. Mezinárodní bruslařská unie 1892 ISU
 Roku 1894 vznik Mezinárodního olympijského výboru
 1896 vznik moderních Olympijských her
Vznikaly mezinárodní sportovní federace, které vedly ke vzniku mezinárodně platných
sportovních pravidel a řádů, k vypracování moderních tréninkových metod, ke vzniku
věkových a váhových kategorií a tím i k růstu sportovní výkonnosti. Současně byly budovány
všesportovní areály, důležitá centra kulturního a společenského života. A co je nejdůležitější –
díky svému zakladateli – francouzskému pedagogovi Pierru de Coubertinovi (1863 – 1937) se olympijské hry a olympijské hnutí staly symbolem a nositelem myšlenky míru a přátelství
mezi národy. Pro Pierra de Coubertina byly olympijské hry součástí jeho úsilí o reformu
výchovy mladé generace a jedním z prostředků pro masový rozvoj sportu, pro všestrannou a
harmonickou výchovu člověka.
Coubertin navazuje na antický ideál kalokaghatia – ideál tělesně a duševně kultivované
osobnosti. Byl si vědom, že obnovené olympijské hry musí plnit potřeby současnosti. Převzal
vše, co bylo únosné – čtyřletý cyklus, název a zejména myšlenku míru a harmonické výchovy.
Na program her zařadil moderní sporty, včetně návrhu na moderní pěti boj, prosadil střídání
místa olympijských her jako důležitého prostředku šíření olympijské myšlenky a zejména
obnovil olympijské hry jako mezinárodní slavnost „nastupujícího mládí“.
Postupně Coubertin vytvářel i olympijský ceremoniál, zahajovací a závěrečný obřad (včetně
obřadu předávání cen vítězům). Důležitá byla zahajovací formule, kterou má vyslovit hlava
státu, kde se hry konají, text přísahy sportovců, vztyčení vlajky a hraní hymen, fanfáry,
vypouštění holubů. Vztyčení vlajky a hraní hymny při rozdělování cen považoval za
mimořádně důležitý výchovný moment v životě sportovce. Coubertin je autorem
olympijského symbolu a vlajky – pěti vzájemně propojených kruhů vyjadřující jednotu všech
pěti kontinentů a současně všechny barvy kruhů byly tehdy základem všech existujících
národních vlajek. Některé části olympijského ceremoniálu byly přidány až později (zapálení
olympijského ohně, olympijská štafeta).
 Coubertin zároveň usiloval o rozvoj masové tělesné výchovy
 Od roku 1906 propagoval tzv. lidový sport a organizoval lidový odznak zdatnosti pro
zájemce ve Francii, součástí byla užitková cvičení
 Roku 1926 vyhlásil právo na sport za základní lidské právo
 Olympijské hry se konají co 4 roky
 Všichni sportovci jsou si rovni
 Olympijské hry se konají vždy v jiném městě světa
 Jsou stanoveny sporty, které jsou na OH
 První obnovené OH se konaly v Athénách 1896
 Pierre de Coubertin se snažil o to, aby se MOV stal centrem mezinárodního sportu,
aktivním činitelem a podněcovatelem rozvoje celé tělesné výchovy
 Nejvyšším orgánem olympijského hnutí byly olympijské kongresy, které řešily
technické otázky OH, všechny problémy celého světového sportu a olympijského
hnutí: otázku pravidel, sportovní pedagogiky a psychologie, tělovýchovného lékařství
i dějin tělesné výchovy a sportu
 Účast žen na olympijských hrách v roce 1900
 V roce 1919 byly zveřejněny základy Olympijské charty
 Vznikaly mezinárodní organizace, zejména olympijských sportů (1904 FIFA –
Fédération Internationale de Football Association, 1912 IAAF - International
Amateuer Athletic Association)
Vypuknutí I. světové války přerušilo v Evropě rozvoj tělesné výchovy a sportu. Byly
přerušeny mezinárodní styky. Zatím však nastal rozmach sportovního života v Jižní Americe
a v Asii, kde v těchto letech získalo i na významu i olympijské hnutí. Do Evropy začala
pronikat nebývalou měrou YMCA (Young Men´s Christian Association 1885) a YWCA
(Young Women´s Christian Association 1894), která současně přinášela i nové sporty
(odbíjená, košíková) a seznamovaly evropské sportovce s moderními metodami tréninku.
V lednu roku 1933 se dostal k moci Hitler. Zahájil tvrdé pronásledování antifašistů a občanů
židovského původu. Když v roce 1931 byly XI. Olympijské hry přiděleny Berlínu, vystoupili
nacisté velmi ostře proti uspořádání her v Německu. Když se však dostali k moci a Německo
se ocitlo v politické izolaci, začali využívat nacisté her k tomu, aby ji porazili. Panovala
obava, že se nacisté pokusí zneužít olympijské myšlenky a olympijské hry k zastření
válečných plánů. Ihned po skončení II. světové války (už v jejím závěru) byly postupně
navazovány válkou přerušené mezinárodní styky. V tomto období vznikala řada nových
federací (1946 mezinárodní federace odbíjené – FIVB, 1948 mezinárodní federace moderního
pětiboje a biatlonu – UIPMB).
 V polovině 80. Let se znovu dostala do popředí otázka účasti profesionálů na
olympijských hrách
 Byl vypracován tzv. „kodex sportovce“
 Důležitým problémem byla a je otázka vývoje programu OH a ZOH
 Přes všechny pozitivní změny, snahu zapojit do činnosti olympijského hnutí více
sportovce a ženy, propagovat olympijské ideály, posilovat postavení národnostních
olympijských výborů, budovat jejich ekonomickou samostatnost a především
podporovat a organizovat výchovnou funkci sportu a olympionismu, nelze přejít
skutečnost, že hrozí nebezpečí za strany komerčního zneužití her a sportu
Zahájení Olympijských her
Největší tragédie na OH se odehrála v Mnichově v roce 1972, kdy komando Palestinských
teroristů přepadlo členy Izraelské výpravy (13 mrtvých)
Otázky:
Ikona6a
26. Jaký byl první národní sportovní svaz a kdy vznikl?
27. Jaké byly první sportovní federace a kdy vznikly?
28. Kdy vznikly moderní Olympijské hry? Kdo byl zakladatelem moderních OH?
29. Kdo byl zakladatel olympijských symbolů (hymny a vlajky)?
30. Popiš vše, co víš o OH
Tělesná výchova a sport žen
























Postavení žen na konci 18. a na začátku 19. stol. záviděníhodné – to platilo i pro oblast
tělesné výchovy
Roku 1829 v Bernu vydal knihu o tělesné výchově žen Phokion Heinrich Clias (1782
– 1854). Jeho kniha Cvičení ke zvýšení krásy a půvabu dívek je odrazem jeho
zkušeností
Ve 30. letech vyšlo několik dalších publikací (Gymnastika pro ženskou mládež)
Ernest Eiselen – spoluzakladatel německého systému, zřídil školu pro dívky
S rozvojem turnérského hnutí začaly vznikat spolky, kde cvičily i dívky
1847 založen v Mannheimu první tělocvičný spolek žen a dívek
V roce 1887 vznikají ženské odbory – při mužských těl. jednotkách
V roce 1869 vzniká tělocvičný spolek paní a dívek pražských v Praze
Vedle prostných a tanců cvičily na nářadí, dále v různých hrách např. ve futsalu
Roku 1901 vystoupily ženy poprvé i na IV. všesokolském sletu
TV je postupně zaváděna i do škol: od roku 1922 – TV povinná (na obecných a
městských školách), od roku 1919 – TV povinná na SŠ, 2 hodiny TV i na učitelských
ústavech
V 80. letech se začal postupně rozvíjet i ženský sport. V nejvyspělejších zemích
Evropy a v řadách vyšší společnosti ženy pěstovaly veslování, tenis, bruslení, plavání
a šerm.
ženy si začaly zakládat své dámské spolky, různého zaměření
Dívčí tělocvik se začal otevírat moderním směrům gymnastiky a sportu
1900 – v Paříži 1. Start žen v tenise a golfu
Francouzský herec a pedagog Francois Delsarte (1811 – 1871) provedl analýzu
pohybu v jeho emociálním projevu. Stal se zakladatelem tzv. estetického tělocviku,
který spojoval zdravotní význam pohybu s jeho krásou.
Systém zdravotní ženské gymnastiky na vědeckém základě vytvořil
BessMeinsendicková (1864 – 1958)
Na počátku 20.stol. se tyto směry střetly s rytmickou gymnastikou, jejímž
zakladatelem je švýcarský Francouz Emil Jacques Dalcroze (1865 – 1950). Přispěl k
rozvoji tělesné výchovy spojením pohybu s hudební a hlasovou kulturou
Vlastní zakladatelkou soustavy rytmické gymnastiky byla však Elizabeth Duncanová
Důležitý činitel v rozvoji ženského sportu bylo obnovení OH
Pierre de Coubertin byl sice proti aktivní účasti na OH, ale jinak ženskou tělovýchovu
a sport podporoval
Ženy poprvé startovaly na OH roku 1900 v Paříži, a to v tenise a golfu, roku 1904 v
lukostřelbě, 1912 v plavání
1921 vznikla Mezinárodní federace ženských sportů (FSFI), která začala od roku 1922
pořádat tzv. Ženské olympiády, později přejmenované na Ženské světové hry
(uskutečnily se čtyři)
Od té doby stoupal počet sportů a disciplín na programu olympijských her i zimních
olympijských her

1981 – přijal MOV první ženy za členky
Školní tělesná výchova
Spolu s rozpadem antického světa a jeho hodnot se postupně vytrácely ze systému výchovy i
tělesná cvičení. Vznikaly církevní školy, které vylučovaly všechny projevy tělesných cvičení,
byly přísně vylučovány. Tělesná cvičení se nadále rozvíjela mimo výchovné a vzdělávací
instituce. Byl to humanismus, který vrátil tělesná cvičení do systému výchovy. V 2. polovině
17. stol. a během 18. stol. došlo ke střetu rozvíjející se ateisticky zaměřené vědy s
náboženstvím, s církvemi. Z církevních škol začaly mizet tělocvičné aktivity a množily se
zákazy her a další zábav. Velká pozornost hrám byla již tradičně věnována v Anglii.
Problémem výchovy a tělesných cvičení se zabývali i francouzští osvícenci, z nichž
především J. J. Rousseau, svým dílem významně ovlivnil další vývoj pedagogické teorie a
praxe.

Napoleonské války zvýraznily potřebu fyzické přípravy vojáků, to vedlo ke
zvýšenému zájmu o tělesná cvičení.

Dánsko bylo první zemí, která zavedla tělesnou výchovu jako povinný předmět
do státních škol (1814)

Největší zásluhy o zavádění tělesné výchovy do škol ve střední Evropě měl
Adolf Spiess (1810 – 1858).

Spiess vypracoval první osnovy (cvičilo se podle nich až do I. světové války.

Ve 40. letech byla tělesná výchova zaváděna i do škol ve Švédsku (teorie a
praxe J. H. Ling)

V zemích habsburské monarchie se vývoj opozdil a tělesná výchova byla
koncem 40. let zaváděna jako nepovinný předmět.
Otázky:
Ikona6a
31. Kdy a kde vznikl první tělocvičný spolek pro ženy a dívky?
32. Jaká byla první země, která se zasloužila o zavedení tělesné výchovy jako povinného
předmětu do státních škol (1814)?
33. Kdo měl největší zásluhy o zavádění tělesné výchovy do škol ve střední Evropě?
České dějiny
Tělesná kultura v Českých zemích v letech 1774 – 1862




Tereziánské a josefinské reformy vedly k celkovému uvolnění společenské a kulturní
atmosféry v habsburské říši, tedy i v českých zemích
Došlo k postupnému zavádění povinné školní docházky pro všechny děti ve věku od 6
do 12 let
Roku 1810 byla v Praze zřízena vojenská plovárna, první zařízení toho druhu v
Evropě
Na Karlově Univerzitě propagoval tělesnou výchovu filozof Bernardo Bolzano (1781
– 1848)














Tělocvik a hry zůstávaly výsadou především šlechty a zámožnějšího měšťanstva
Od 30. let se začalo cvičit v soukromých tělocvičných ústavech
První ortopedický ústav byl zřízen roku 1839 v Praze lékařem Johanem J. Hirschem
Jan Malypetr (1815 – 1899) založil tělocvičný ústav v Panské ulici v Praze, byl také
učitelem tělocviku na staroměstském gymnáziu
Cvičilo se především na bradlech, hrazdě, koni, kruzích, na koze a žebříku, součásti
cvičení byl i běh a chůze
Společně s K. J. Erbenem, F. L. Čelakovským a J. E. Purkyněm vytvořil také první
tělocvičné názvosloví
Malypetr má velké zásluhy o vznik a rozvoj naší tělesné výchovy
Byl učitelem Dr. M. Tyrše, stál u počátků Sokola Pražského
Jeho přínos později zastínil rozmach sokolské myšlenky a Tyršova osobnost
Dalším významným tělocvikářem byl Adolf Hájek (1825 – 1915), spoluzaložil
česko– německý Akademický tělocvičný spolek, který však v revolučním roce 1848
zanikl
Studenti pražských vysokých škol zaslali roku 1848 císaři petici, ve které požadovali,
aby stát na vysokých školách zřizoval a financoval tělocvičné ústavy, platil jejich
učitele a zřizoval plovárny
V soukromých a zemských zařízeních se v tomto období aktivně pěstoval šerm,
oblíbena byla i střelba
Vyšší kruhy pěstovaly jízdu na koni, velkou oblibu si rychle získávalo bruslení
(klouzání, jízda na želízkách)
V roce 1845 byly uspořádány první veslařské závody
České tělovýchovné organizace (1862 – 1918), vznik a vývoj sokolského
hnutí



Připravovalo se vytvoření tělocvičného spolku
16. února 1862 se konala schůze v tělocvičně J. Malypetra
Starostou nového spolku Tělocvičné jednoty Pražské (pozdějšího Sokola Pražského)
byl zvolen Jindřich Fugner (1822 – 1865), náměstkem starosty se stal Dr. Miroslav
Tyrš (1832 – 1884)
 Dalšími spoluzakladateli byli bratři Grégrovi, Adolf Hájek, Rudolf Turn – Taxis
 Ve stejné době vznikl v Praze německý Pražský mužský turnérský spolek
Hlavní osobností Sokola se stal Dr. Miroslav Tyrš. Narodil se 17.9.1832 v Děčíně. V roce
1841 se přestěhoval do Prahy a začal studovat na malostranském gymnáziu. Na začátku
šedesátých let pracoval jako cvičitel soukromého tělocvičného ústavu J. Malypetra a zabýval
se celou řadou vědních oborů zejména estetikou a filozofií.
V roce 1862 se stal rozhodující osobností jak ideové, tak metodické a organizační činnosti
Sokola. Tyrš byl vynikajícím tělovýchovným odborníkem. Vyvrcholením jeho organizátorské
činnosti byl I. Sokolský slet v roce 1882, který začal tradici hromadných tělovýchovných
vystoupení. Tyršovou základní teoretickou prací, ve které podal výklad sokolské tělocvičné
soustavy byly Základové tělocviku. Tyrš dělil tělesná cvičení do čtyř skupin:
34. Cvičení bez nářadí a bez pomoci nebo odporu jiných
35. Cvičení nářaďová
36. Cvičení toliko pomocí jiných proveditelná (skupinová)
37. Úpolová (odpory, zápas, rohování, šerm)
Pod jeho vedením se vytvořily i základy sportovní gymnastiky, atletiky, turistiky a některých
branných činností. V průběhu šedesátých let začaly vznikat sokolské spolky i v ostatních
českých městech, proto se brzy objevila myšlenka založit celonárodní sokolskou organizaci.
Se vznikem Sokola jsou spojeny i počátky organizované tělesné výchovy žen. Již v roce 1869
vznikl Spolek paní a dívek pražských. Sokolské hnutí prožilo v sedmdesátých letech velkou
krizi, kdy některé jednoty byly převáděny na hasičské spolky.
 K roku 1884 měl Sokol již 137 jednot se 17424 členy
 V roce 1889 došlo k vytvoření sjednocující organizaci Českou obec sokolskou – ČSO
 1892 – založena Moravsko – slezská obec sokolská, 1904 – jednotná Česká obec
sokolská
 Sokolské jednoty vznikaly ve Slovinsku, na území Polska, v Rusku, Bulharsku,
Srbsku, ale i ve Francii, USA a některých rakouských a německých městech
Vznik katolické tělovýchovné organizace Orel







Věřící si začali zakládat své spolky
Jádrem vznikajícího hnutí se stala Morava
Zásadní význam měl sjezd křesťansko – sociální strany na Velehradě roku 1904, který
přijal směrnice k zakládání tělovýchovných odborů při katolických organizacích
1908 – vznik tělocvičné organizace Orel
Roku 1910 začal vycházet časopis Orel
V Čechách se Orel před první světovou válkou ujal pouze v Praze a na
Královehradecku
Po tělovýchovné a organizační stránce se jednoznačně opíral o Tyršovu tělocvičnou
soustavu
Otázky:
Ikona6a
38. Kdo to byl Jan Malypetr?
39. Kdo založil Sokol a kdy?
40. Jak byla dělena tělesná cvičení?
41. Jaké jsou rozdíly mezi tělovýchovnými organizacemi Sokolem a Orlem?
Školní tělesná výchova v českých zemích od roku 1918












Do roku 1861 byla tělesná výchova jako nepovinný předmět
Mimoškolní tělesná výchova studentů byla velmi omezena disciplinárním řádem
Vliv církve byl omezen a nejvyšším orgánem nad školstvím se stal stát
Stát i armáda měla zájem zavést povinnou tělesnou výchovu do škol
Zavedení tělesné výchovy do obecných, měšťanských a reálných škol a do učitelských
ústavů se setkalo s pochopením u většiny učitelů a sokolských pracovníků, ale narazilo
na odpor církve a zčásti i široké veřejnosti
Chyběli kvalifikovaní učitelé a materiálně technické zabezpečení
Obsah tělesné výchovy tvořily pořadová, prostná, cvičení na nářadí a s náčiním
První osnovy na Moravě byly roku 1876 a ve Slezsku v roce 1875 a v Čechách roku
1877
V roce 1909 byla přijata úprava výuky na středních školách, která stanovila tělesnou
výchovu jako povinnou pro všechny střední školy s výjimkou dívčích, na nich byla
povinná školní docházka zavedena až od roku 1913
Kořeny tělesné výchovy na vysokých školách lze spatřovat v česko-německém
Akademickém tělocvičném spolku, založeném roku 1847
Vznik a vývoj tělesné výchovy na našich vysokých školách je úzce spjat s Univerzitou
Karlovou
Prvním učitelem sportovních her na univerzitě byl Antonín Krištof (1882-1910, učitel
tělesné výchovy a zakladatel české házené)
Tělovýchovné spolky v letech 1918-1939
Československá obec sokolská







Do nově vzniklého Československa vstoupil Sokol jako masová tělovýchovná
organizace
V roce 1920 už měla Československá obec Sokolská 562 651 členů
Díky své odbojové činnosti bylo vedení Sokola na vyhlášení samostatné republiky
připraveno
Nejvyšším orgánem ČOS zůstal výbor, který se skládal z členů předsednictva a
delegátů žup
V čele Sokola stál od roku 1932 jeho starosta JUDr. Josef Schneider, Tyršův žák a
spolupracovník
Českoslovenští sokolové stáli také v čele Svazu slovanského sokolstva, v jednotách se
hrálo také ochotnické divadlo, loutkové divadlo a sokolská představení
Hlavním zdrojem příjmu byly členské příspěvky, další finance byly z vlastního
podnikání (hotel, plovárna, nakladatelství, biografy)
Československý Orel








Měl podobnou organizační strukturu jako Sokol
Od roku 1930 byla orelská správa rozdělena na tři zemské oblasti- Čechy, Moravu, a
Slezsko a Slovensko
Orel byl úzce spjat s Československou stranou lidovou
V tělovýchovné činnosti se orlové poučili Tyršovou soustavou
V první polovině 30. let usilovali orelští cvičitelé o vytvoření širšího tělocvičného
systému s rovnocenným začleněním všech druhů sportu, skautingu a turistiky,
nezříkali se ani kopané a boxu
Nejvíce se v Orlu rozšířila lehká atletika
V roce 1931 sportovalo v 700 odborech 35000 orlů
Důležitou úlohu v orelské osvětě hrál časopis Orel
Svaz dělnických tělocvičných jednot
42. Svaz dělnických tělovýchovných jednot se stal po první světové válce početnou
organizací, která měla v roce 1920 kolem 220 000 příslušníků
43. Organizační struktura se blížila Sokolské
44. Převážnou většinu členstva tvořili dělníci a činovníci svazu
45. Usilovali o sociální reformy a na poli tělovýchovy o větší podporu státu v této oblasti
46. Základním pilířem Tyršova soustava
47. Největší přehlídky dělnické tělovýchovy byly dělnické olympiády, konané v roce
1921, 1927, 1934
48. Materiální základna Svazu dělnických tělocvičných jednot patřila k nejchudším
Československý sport 1918 – 1939





Vytvoření samostatného československého státu přispělo k rychlejšímu rozvoji
sportovního hnutí
V listopadu 1918 obnovil svoji činnost Český olympijský výbor přejmenovaný v roce
1919 na Československý olympijský výbor
Vznikaly nové svazy (1919 Československý amatérský plavecký svaz a
Československý svaz házené a ženských sportů)
Meziválečný československý sport byl v drtivé většině amatérský
V roce 1930 byl uveden do provozu barrandovský plavecký stadión a v roce 1932 byl
otevřen zimní stadión na Štvanici – první umělá lední plocha v Československu
Vývoj české a slovenské tělesné kultury v letech 1939 – 1989

28. května 1942, den po atentátu na Heydricha, bylo vytvořeno „Kuratorium pro
výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (organizace Protektorátu Čechy a Morava
programově zaměřená na převýchovu mládeže v nacistickém duchu)






















Mnozí členové tělovýchovných, sportovních i skautských organizací se zapojili do
domácího i zahraničního odboje
Vznikl sokolský odboj, který však nepřežil období heydrichiády a po roce 1942 přestal
existovat
Sokolové přinesli velké oběti v boji proti okupantům (podle údajů bylo 80%
sokolských jednot v období okupace zatčeno 11 611 příslušníků Sokola, z toho 3 888
členů nacisté umučili a popravili
Do odboje se zapojili také orlové vedení svým náčelníkem Vojtěchem Jílkem
Členové Orla byli i Bublík a Kubiš, příslušníci výsadkářské skupiny, která provedla
atentát na Heydricha
1941 Zastavení činnosti Sokola a činnost Orla na Moravě
Jedinou tělovýchovnou organizací, kterou okupanti nerozpustili, zůstal Svaz
dělnických tělocvičných jednot, chtěli tím demonstrovat svůj vztah „národních
socialistů“ k dělnictvu
Vývoj československé tělesné kultury v letech 1945 – 1956 je charakterizováno
především hledáním a častým měněním organizační struktury, prosazováním často
odlišných názorů a postojů jednotlivých tělovýchovných a sportovních organizací
Roku 1946 byl vydán zákon o pedagogických fakultách, kterým bylo zaručeno
vysokoškolské vzdělání všem učitelům
Po roce 1948 vznikaly sokolské družiny na školách
1953 založen Institut tělesné výchovy a sportu v Praze
I. celostátní spartakiáda 1955 v Praze (hromadná, veřejná tělocvičná vystoupení)
Nově ustanovená organizace ČSTV (československý svaz tělesné výchovy)
zajišťovala funkci systému tělesné kultury
V roce 1971 vrcholilo úsilí o normalizaci
K velkému rozmachu výstavby tělovýchovných zařízení došlo v sedmdesátých letech
(bazény, sportovní haly a umělé ledové plochy)
V masovém rozvoji tělesné kultury byl kladen největší důraz na značně zidealizované
československé spartakiády, které v tomto období proběhly v letech 1975, 1980, 1985
V letech 1974 a 1976 byly postupně přijaty nové osnovy TV pro jednotlivé stupně
základních škol a pro střední školy
Dále byly v tomto období zřízeny sportovní třídy a sportovní školy
V souvislosti s reprezentačními úkoly v některých sportovních odvětvích dosáhla
metodika tréninku světové úrovně
Výkonnostní a masový sport žil svým svébytným způsobem poměrně nezávislým na
vládnoucím politickém systému
Po 17. Listopadu 1989 došlo k demokratizaci československé tělesné výchovy a sportu
Uvolnil se Československý olympijský výbor, došlo k obnovení Československé obce
Sokolské, svoji činnost obnovil i Orel
Otázky:
Ikona6a
49. Jaký obsah tvořila tělesná výchova?
50. Kdo byl prvním učitelem sportovních her?
51. Kdy byla zastavena činnost Sokola a Orla? Kterou jedinou organizaci okupanti
zanechali a proč?
52. Kdy byl založen institut tělesné výchovy a sportu v Praze?
53. V kterém roce byla konaná I. celostátní spartakiáda?
Referenční seznam
Ikona7
Kӧssl, J., Štumbauer, J., & Waic, M. (1998). Vybrané kapitoly z dějin tělesné kultury. Praha:
Karolinum.
http://www.fsps.muni.cz/impact/dejiny-sportu/pravek/vyvoj-pohybovych-aktivit/
http://www.esquire.com/features/sports/olympics-2012/opening-ceremony