Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny

Transkript

Praktický průvodce
rekonstrukcí koupelny
Centrum energetického
poradenství PRE
• bezplatné poradenství zaměřené na:
– úspory energie v domácnosti
– hospodárné využití elektřiny
– efektivní využití alternativních zdrojů energie
• 11 tematicky zaměřených multimediálních prezentací
• 6 výpočtových aplikací na dotykových obrazovkách
• vzorová moderní domácnost
• bezplatné zapůjčování měřičů spotřeby
• sezónní slevy elektrických spotřebičů
Centrum energetického poradenství PRE
Jungmannova 28 (palác TeTa), Praha 1
Tel.: 267 055 555, E-mail: [email protected]
Provozní doba: Po – Pá 10.00 – 18.00
www.energetickyporadce.cz
Milí čtenáři!
Na jaře roku 2008 jsme vydali brožuru Praktický průvodce rekonstrukcí
kuchyně – publikaci určenou pro všechny, kteří se zajímají o hospodárné
využívání elektřiny, úsporné spotřebiče a moderní technologie v domácnosti
v souvislosti s přestavbou nebo modernizací kuchyně. Nyní vám přinášíme
volné pokračování, tentokrát zaměřené na koupelnu.
Koupelna je místem, kde se využívá elektřina jak pro provoz spotřebičů,
tak i k ohřevu vody a vytápění. V koupelně také více než kde jinde záleží
na správném umístění všech elektrozařízení, protože při nedostatečné
ochraně a kontaktu s vodou může dojít k úrazu elektrickým proudem. V naší
publikaci se proto dozvíte, jak správně naplánovat rekonstrukci, jak co
nejlépe využít prostor nebo jak esteticky zvelebit svou koupelnu vhodnými
doplňky. Poradíme vám, jaké jsou možnosti úspory energie – ať už výběrem
inteligentních spotřebičů nebo jejich hospodárným provozem. Jistě vám
přijdou vhod i naše tipy na drobné opravy a údržbu koupelny.
Ne každý je tak zdatný kutil, aby zvládnul rekonstrukci koupelny provést
sám; většinou je nezbytné najmout si na práce odbornou stavební firmu.
V takovém případě je prospěšné mít po ruce dostatek informací, které vám
usnadní rozhodování například při volbě materiálů nebo koupelnových
zařízení. I otázka nákladů bude pro vás, informované investory přestavby,
mnohem přehlednější.
V září 2009 jsme pro vás v Praze 1, Jungmannově 28 otevřeli moderní
informační Centrum energetického poradenství PRE, kde vám naši odborní
poradci pomohou najít řešení, jak snížit spotřebu elektřiny a nemuset přitom
ustupovat ze svého navyklého životního standardu. V expozici věnované
moderní domácnosti se můžete inspirovat nejnovějšími trendy v regulacích
a dalších technologiích, které mohou snížit náklady na provoz vaší
domácnosti.
Pražská energetika se tak stává nejen vaším spolehlivým dodavatelem
elektřiny, ale i rádcem v oblasti úspor a šetrného nakládání se zdroji energie.
Přejeme vám, abyste v naší publikaci našli vše, co pro vybudování své
vysněné koupelny potřebujete.
Pražská energetika, a. s., váš dodavatel elektrické energie
1
Obsah
01 I koupelna potřebuje svůj prostor ..................................................................................................... 3
Moderní koupelna potřebuje dostatek správně uspořádaného prostoru. Kde a jak umístit koupelnu
v bytě? Kolik místa budete potřebovat a s čím vším musíte počítat?
02 Koupelnové dispozice ...´
9
Rozměry koupelny a její uspořádání by měly vycházet z rozměrů zařizovacích předmětů. Poradíme jak
vybrat správné umyvadlo, vanu a/nebo sprchový kout, WC či bidet.
03 Odolné materiály zdí a podlah............................................................................................................ 17
Koupelna je místo, kde se setkává vlhkost a časté střídání teplot, tudíž všechny povrchy – stěny
i podlahy, musejí tomuto náročnému provozu odolat. Díky moderním technologiím se však nemusíme
ve výběru příliš omezovat.
04 Teplo a teplá voda............´
24
Stabilní dodávka teplé vody a vytápěné prostory patří ke komfortu, bez něhož si už dnes jen těžko
dokážeme představit naši domácnost. I zde však existuje spousta možností, jak tohoto komfortu
dosáhnout.
05 Bezpečná a světlá koupelna ................................................................................................................. 32
Víte, že koupelna je po kuchyni dějištěm nejčastějších domácích úrazů? Lze jim však předcházet,
pokud budete dodržovat několik bezpečnostních zásad.
06 Zařízení koupelny ............´
39
Aby koupelna sloužila svému účelu, nestačí jen zařídit ji sanitární keramikou či vanou. Neméně
důležité je správně umístit vhodné úložné prostory, ale třeba i pračku či sušičku.
07 Šetřit se dá i v koupelně ........................................................................................................................... 47
Nebo spíše – především v koupelně. S racionálním přístupem k užívání koupelny lze uspořit na
nákladech za vodu, topení i elektřinu.
08 Bezúdržbová koupelna............................................................................................................................... 54
Koupelna patří z hlediska hygieny a čistoty mezi nejchoulostivější místa v bytě. Správným výběrem
materiálů a povrchů si lze péči o koupelnu usnadnit.
09 Malá koupelna .....................´
60
Mít velkou koupelnu je snem téměř každého z nás. Často si však musíme vystačit s málem
předepsaným dispozicí našeho bytu. I malou koupelnu lze vyřešit tak, aby poskytla všechen komfort
i servis. Stačí vědět jak na to.
2
I koupelna potřebuje svůj prostor
Koupelna se stala nepostradatelnou součástí každého domu a bytu teprve před
necelým půlstoletím. Navzdory tomu patří
mezi prostory, které prošly fascinujícími
změnami a vývojem. A kdyby jen to. Dnes
se běžnou součástí obytných prostorů
stává nejen jedna koupelna – s koupelnou se v podstatě můžete setkat téměř
na každém kroku.
Koupelna pro každého
Řešení a vzhled koupelny je často rozhodnutím na desítky let, respektive na
celý život. Styl ložnice nebo obývacího
pokoje obměníte v průběhu několika hodin, ale změna v koupelně – to je na delší
dobu s množstvím náročných stavebních
zásahů. Proto si musíte dobře promyslet,
co vlastně od své nové koupelny budete
požadovat. Základem je hygiena – mytí,
koupání a sprchování. Kromě toho se
často v koupelně pere a suší prádlo. Ve
stísněných podmínkách sem lze umístit
i záchod. O množství odkládacích prostorů ani nemluvě. A nezapomeňte na
relaxaci a odpočinek. Moderní koupelna
by měla být relaxačním centrem, v němž
si kromě koupele ve vířivce či masážní
sprchy můžete dopřát dokonce pobyt
v sauně.
Pro většinu z nás představuje přestavba
koupelny nezbytnost, k níž nás donutil havarijní stav vodovodních rozvodů a odpadů, dezolátní stav zařizovacích předmětů
a obkladů nebo prostě jen potřeba udělat
z koupelny místnost, za niž se nemusíte
stydět. Pak je načase zastavit se, přemýšlet, uvažovat a občas dělat ústupky
a kompromisy. V zájmu většího a kvalitnějšího prostoru je někdy nutné vzdát se
například samostatného WC nebo vany,
případně najít jiné místo pro pračku. Nedá
se však jednoznačně říci, jaké řešení je
nejlepší. Závisí to na individualitě a různých specifických potřebách jednotlivých
členů domácnosti.
Jak velkou koupelnu potřebujete?
Odpovězte si nejprve na pár otázek,
které pomohou vytvořit si správnou
představu:
• Kolik lidí bude koupelnu používat?
• Jsou v domácnosti děti?
• Budou koupelnu používat starší lidé
nebo pohybově hendikepovaní?
• Kdo bude koupelnu uklízet?
• Je koupelna dostatečně velká, nebo
jí chybí potřebné rozměry?
Kam s ní
Koupelny jako méně důležité prostory bez
potřeby přímého osvětlení a větrání se
v dispozici umísťovaly většinou doprostřed
3
Na jádro se sádrokartonem
Nejuniverzálnějším, konstrukčně a realizačně nejméně náročným systémem
při renovaci bytového jádra je systém
sádrokartonových příček a podhledů.
Už jen porovnání pracnosti výstavby či
dopravy materiálu mluví jasně v jeho
prospěch. Samozřejmostí sádrokartonových systémů je mnoho promyšlených detailů, které pomohou vyřešit
téměř každý větší či menší problém
(jejich popis najdete v technických
příručkách nebo jiných odborných
materiálech).
a na chladnější stranu objektu. Moderní
koupelna se v dispozici přesouvá k obvodovým stěnám na teplejší strany, nejlépe tam, kde získá i pořádné okno. Okno
v koupelně je velká výhra – přímé větrání
a především denní světlo vytvoří jedinečnou atmosféru. I v případě, že tento nedostatek nemáte možnost napravit, lze nalézt
řešení. Použitím sklobetonových tvárnic
(luxferů), případně vsazením proskleného
otvoru pod strop koupelny, můžete získat
nepřímé osvětlení ze sousední místnosti. I samotné umístění koupelny v rámci
bytu se změnilo. V současnosti je ideální,
je-li rodinná koupelna napojena na ložnici.
V některých případech je praktické, když
se dá do koupelny vcházet přímo z ložnice (případně přes malou šatnu). Takové
řešení je nutné pečlivě zvážit – především
v případě, když se v bytě nachází jen jediná koupelna. A nezapomeňte, že dveře
do koupelny se z bezpečnostního hlediska nikdy nesmějí otevírat dovnitř.
Koupelna v bytovém jádru
V případě koupelny v panelovém domě je
otázka umístění ta první, na kterou musíte odpovídat. Od tohoto rozhodnutí se odvíjí celková náročnost rekonstrukce, a te4
dy i s tím spojené náklady. Při zachování
původní dispozice získáte téměř vždy pár
centimetrů, které původně zabírala konstrukce bytového jádra. Zvýší se i světlá
výška koupelny, což přispěje k odlehčení
a provzdušnění už i tak dost stísněných
prostor. Velkou výhodou při zachování
původní dispozice je to, že ve většině
případů lze přímo, případně jen s malými
úpravami použít původní rozvody elektroinstalací a vodoinstalací. Při celkové
změně dispozice, většinou v případech,
kdy se spojuje prostor koupelny a WC, je
možné měnit umístění zařizovacích předmětů a nahrazovat je úplně odlišnými typy.
Přináší to sice velké zásahy do instalací,
které je lepší přenechat odborníkům, výsledek však bývá velmi zajímavý.
Máte-li dobrého architekta, který spolupracuje s kvalitní stavební firmou, můžete si
dovolit přestěhovat koupelnu do jiné části
bytu. Je nutné však důkladně vyřešit spádování od vany a sprchového koutu v podlahových vrstvách, například celoplošným
zvýšením podlahy (pozor na podchozí
výšku zárubně!). Některá dispoziční řešení
umožňují přestěhovat koupelnu k obvodové stěně, přičemž se využije jedno křídlo
kuchyňského okna a koupelna získá pří-
mé osvětlení a odvětrání. V tomto případě
je třeba počítat i s výměnou okna v kuchyni a s vložením sloupku v rámci původního
členění okenních křídel. V místě sloupku
se vytvoří napojení dělicí příčky. V případě,
že máte vedle koupelny komoru či jiný víceméně nevyužívaný prostor, je rozumné
popřemýšlet o zvětšení koupelny právě
o tuto místnost.
Velikost
Velikost i zařízení koupelny ovlivňuje
počet uživatelů. Ačkoli se v ní většinou
nevyskytují všichni najednou, musejí se
v koupelně nacházet ručníky a kelímky
na čištění zubů pro všechny. Koupelna by
měla také pro všechny, kdo ji pravidelně
používají, nabízet dostatek odkládacích
Omezující stoupačky
Koupelna, to znamená mnoho vody,
kterou je třeba dovést z veřejného
vodovodu i odvést do kanalizace.
V případě rekonstrukce koupelny v bytě
je malá pravděpodobnost, že budete
moci hýbat s hlavními svislými rozvody,
na něž je vázáno umístění záchodové
mísy. Tyto rozvody musejí zůstat zachovány funkční a dostatečně zakotvené.
Potřebný spád odpadového potrubí ze
záchodu výrazně ovlivňuje vzdálenost
záchodu od stupačky. Čím dále od odpadu, tím výše musí být položen vývod
z mísy nebo níže umístěno připojení
na hlavní odpad. Podobný problém
představuje i instalační šachta. Navíc
k ní musíte zachovat volný přístup, aby
se daly vyměnit svislé rozvody a byly
dostupné měřiče spotřeby vody. V cestě
radikálnějším přesunům v rámci dispozice bytu stojí nebo doslova překážejí
i nosné panely. Dříve než se rozhodnete s nějakým pohnout nebo ho odlehčit
otvorem, raději se zeptejte kvalifikovaného statika na možné následky.
ploch. Pro dvojčlennou až tříčlennou
domácnost splňuje základní hygienické
potřeby koupelna minimálních rozměrů
s integrovanou záchodovou mísou. Avšak
v případě početnějších rodin (a nejen jich)
se doporučuje jak větší prostor koupelny,
tak i další samostatný záchod s pohotovostním umyvadélkem na omytí rukou.
Rozměry koupelny se určují také podle
rozměrů zařizovacích předmětů a prostoru potřebného k jejich používání. Například k tomu, abyste se mohli naklonit nad
vanu nebo se pohodlně umýt v umyvadle,
potřebujete 65 – 70 cm průchozí šířky. Aby
za vámi mohla projít další osoba, je třeba
dalších 60 cm. Z toho vyplývá, že do koupelny minimálních rozměrů (1,4 × 1,7 m,
případně 1,6 × 1,6 m), které však vůbec
nevyhovují současným prostorovým požadavkům, se pohodlně vejde maximálně
jedna osoba.
Zásady správného uspořádání
Správná velikost, tvar a umístění sanitární
keramiky či zařizovacích předmětů vycházejí z prostorových možností koupelny i ze
způsobu realizace rozvodů a instalace.
Renomovaní výrobci nabízejí speciální
5
Pěkné teplo
V koupelně musí být teplo. Vždyť co
by to bylo za zážitek z koupele nebo
sprchy, kdybyste se museli usušit
v chladném prostoru? Klasický radiátor
svoje místo v koupelně nenajde. Častým
řešením je tzv. trubkový registr, který se
dá použít i na sušení ručníků. Elegantním vytápěním jsou desková elektrická
sálavá tělesa na principu infravytápění.
Jde o tenké panely, které mohou být
umístěny kdekoliv, kde je elektrická
zásuvka.
série menších umyvadel i toalet do malých
prostorů. Někteří výrobci dokonce navrhují
speciální tvary sanitární keramiky pro komplikovanější prostory, například úzké průchody. Pokud jste zvyklí mít hygienické potřeby neustále po ruce, věnujte zvýšenou
pozornost dostatečně velkým odkládacím
plochám v blízkosti umyvadla. Praktický je
široký okraj umyvadla.
Za výrazného šetřiče prostoru se považuje
sprchový kout. Jestliže se však nechcete rozloučit s vanou, určitě na trhu najdete tu pravou, i když její nároky na prostor jsou vždy
poměrně velké. Možná právě pro vás bude
ideálním řešením vana spojená se sprchovým koutem. Základní výbavu moderní koupelny můžete doplnit o záchod s bidetem,
případně pisoár, který určitě najde uplatnění
v rodinách s mužskou většinou.
Každý člen rodiny potřebuje mít v koupelně své hygienické potřeby a všelijaké
drobnosti. Bez poliček, háčků, držáků,
skříněk či zásuvek by to v koupelně za
krátkou dobu vypadalo jako v nepřehledném skladu. Proto už při návrhu přemýšlejte o odkládacích plochách a prostorech, které ukryjí vše, co nepotřebujete
mít na očích. Vyberte si ucelenou kolekci
doplňků, které sjednotí charakter koupelny. Hledejte důmyslná řešení, která
usnadní udržování pořádku.
Při návrhu koupelny si musíte přesně určit
i výšku, v níž budou vedeny rozvody vody,
což je důležité hlavně pro volbu baterií.
Pokud si zvolíte stojánkovou, přívod vody
se posouvá níže, a když si zvolíte stěnovou (raději podomítkovou, kde ze stěny
vycházejí jen samotný vývod vody a ovlá-
Kam s pračkou?
Podobný prostor jako vana zabere
v koupelně pračka a koš na špinavé
prádlo. Asi málokoho dnes překvapí
pračka zabudovaná v kuchyňské lince.
V panelákových bytech mají však i kuchyně minimální rozměry, a tak je třeba
při umísťování pračky zapojit veškerou
fantazii. Možná by se pro ni našlo místo
na chodbě nebo v komoře...
6
dací páka, a směšovač je ukrytý ve stěně),
je nutné počítat s prostorem na umístění
směšovací kartuše, a to buď zasekáním do
stěny, nebo vytvořením předstěnové instalace ukryté za sádrokartonovou konstrukcí.
Důležitá je i výška odtoku pod umyvadlem,
aby se vám nestalo, že si budete muset
každé ráno při mytí kleknout, protože umyvadlo budete mít umístěno nízko.
Barva a materiál
Celkový estetický obraz koupelny tvoří
kombinace materiálu, barvy a osvětlení. Materiál a barva nejsou důležité jen
u zařizovacích předmětů, na stěnách,
podlaze a nábytku. Svou roli sehrává
i vhodné doladění pomocí doplňků (držák
ručníků, mýdla, police...), barvami sprchového závěsu, koberce, či dokonce ručníků. Výběrem barevně zajímavých doplňků
vykouzlíte i z koupelny s jednoduchou
povrchovou úpravou prostor s osobitým
a svěžím charakterem.
Drobné „koupelnové“ rady
• Použitím mechanického filtru na nečistoty ve vodě prodloužíte životnost
vodovodních baterií.
• V případě, že jste se rozhodli pro
kvalitní značkové vodovodní baterie,
zvolte k nim i rohové ventily s třídou
hlučnosti menší než 20 dB.
• Renomované stavební firmy a koupelnová studia nabízejí vypracování
projektu koupelny včetně trojrozměrné vizualizace a plánu kladení. Takto
ještě před realizací budete mít nejen
jasnější představu o vzhledu koupelny a umístění zařizovacích předmětů,
ale i výpočet spotřeby materiálu
a podklad pro řemeslníka.
• Běžná výška zálohy na stavební
práce je 60 %. Smlouva s příslušnou
firmou musí obsahovat termín dodání, délku záruky a způsob reklamace.
Barva stěn a podlahy nemusí být stejná, i když v menších koupelnách lépe
působí stejný obklad stěn i podlahy, případně jen se změnou sytosti odstínu.
Doporučuje se sladit barvu zařizovacích
předmětů (vana, umyvadlo, záchodová
mísa...) a obkladů, neznamená to však,
že barva umyvadla a vany se musí shodovat s barvou stěn.
Koupání pod střechou
Koupelna v podkroví má svoje výhody,
ale i nevýhody. K výhodám patří možnost větrání a osvětlení vlastním oknem
– v případě, že je koupelna na obvodu
dispozice. S umístěním u obvodové stěny se však pojí i poloha v nejnižší části
podkroví – u nadezdívky, což může občas způsobit problémy. Navíc především
u rekonstrukcí může být problémem
zvýšené zatížení stropu pod koupelnou
(vana plná vody není maličkostí) a zvýšená vlhkost.
Protože výška prostoru bývá v podkroví proměnlivá, je třeba v podkrovní
koupelně brát v úvahu nejen půdorysné rozměry koupelnového zařízení
a optimální plochu potřebnou k k pohodlnému pohybu u umyvadla či sprchy,
ale i požadavek na dostatečnou výšku
prostoru. Nejméně problémů bude se
zařizovacími předměty, které se vám
podaří umístit ke stěně kolmé na nadezdívku (také v tomto případě musí být
například umyvadlo dostatečně vzdáleno od obvodové stěny, aby u něj mohl
člověk stát) nebo naproti nadezdívce.
Ne vždy však dispozice a rozměry
koupelny dovolí vyhnout se nejnižším
místům podkroví. Praktické je umístit
k nadezdívce například pračku, která
se plní zepředu a má výšku přibližně
85 cm, koš na prádlo či skříňky. Také
zde však myslete na výšku podkroví,
abyste se do hlavy neudeřili vždy, když
se k pračce příliš přiblížíte.
7
Koupelna pro děti
Pokud jste se rozhodli vést děti k samostatnosti a nezávislosti i při hygieně,
určitě budete uvažovat o koupelně,
která bude vyhovovat vašim potomkům
během všech výškových období. Tento
problém vám může vyřešit samostatná
„dětská“ koupelna vybavená zařízením
ve velikostech a tvarech přizpůsobených dětským rozměrům. Základ tvoří
umyvadlo, buď výškově nastavitelné –
dá se snadno a rychle kdykoliv nastavit
na potřebnou výšku, nebo ve standardní výšce doplněné o vhodný schůdek
nebo mobilní podestu, která vyrovná
výškový rozdíl a případně poslouží i jako úložný prostor. Jednodušší přechod
z nočníku na záchod zabezpečí záchodová mísa správné velikosti a výšky
(napojení na kanalizaci je stejné jako
u záchodu pro dospělé). Záchodové
mísy pro děti mají tvarovaný podstavec
pod nohy a ergonomickou záchodovou
desku se zvýšeným okrajem, která se
dá snadno demontovat. Velká vana je
také pro nejmenší děti nepřiměřená, ale
když ji doplníte o plastovou podložku,
usnadníte život nejen jim, ale i sobě.
8
Kvůli snížení rizika úrazů dává mnoho
rodičů přednost sprchovým koutům.
Zajímavým řešením je vana s vytvarovaným sedátkem a doplněná
o schůdek s protiskluzovou úpravou.
Na děti nezapomínejte ani ve společné
koupelně. Veselý barevný závěs nebo
zástěna prostor oživí a navíc zachytí
většinu cákající vody. Termostatické baterie s pojistkou proti opaření
(nepropustí vodu teplejší než 38 °C)
a též průtokové pojistky (zabrání tomu,
aby se koupelna zatopila vodou) by
měly být ve společných koupelnách
samozřejmostí. Už nejmenší děti ocení
masážní sprchové hlavice s jemným
proudem uchycené na nastavitelném
držáku, který je lehce ovladatelný. Mezi
důležité maličkosti patří rozmanité
doplňky, jako jsou věšáky na ručníky, sklopné zrcadlo, držák na zubní
kartáček či polička na oblíbené hračky
do vody. Věšáky a držáky mají být ve
výšce, do níž děti bez problémů dosáhnou, a samozřejmě bez ostrých hran či
rohů a pevně uchycené ke stěně nebo
koupelnovému nábytku.
Koupelnové dispozice
Rozměry koupelny a její uspořádání by měly
vycházet z rozměrů jednotlivých zařizovacích předmětů a z velikosti funkčních ploch
potřebných pro jejich používání. Pohodlí
v koupelně zabezpečíme vhodným výbě-
rem, promyšlenou kombinací a optimálním
umístěním sanitární keramiky a zařizovacích předmětů. Nejprve si však ujasněte, co
všechno v koupelně chcete a především co
všechno opravdu využijete.
umyvadlo
450 ÷ 600
550
1 000 ÷ 1 150
600 ÷ 800
900
9
Základem je umyvadlo
Do styku s umyvadlem přicházíme několikrát denně, a přitom si ani neuvědomujeme, jak na nás působí. Současná moderní umyvadla nabízejí čisté, geometrické
a funkční tvary a nadčasový vzhled. Vybrat si můžete z různých forem i rozměrů, variant umístění či způsobu montáže
(zavěšené se sloupem, polosloupem, případně zabudované do koupelnové skříňky či jednoduše položené na desku, podstavec nebo zídku), o tloušťce materiálu,
šířce okrajů a výběru různých doplňků
nemluvě.
Při výběru rozměrů, tvaru a počtu umyvadel je třeba vycházet z koupelnových
zvyklostí uživatelů i prostorových možností koupelny. Prvořadá je funkčnost,
ale zapomínat by se nemělo ani na bezpečnost. V početnějších rodinách přijdou vhod dvě umyvadla. Ale pokud to
plocha koupelny nedovolí, existují různá
dvojumyvadla, která plní stejnou funkci,
avšak šetří prostor. Zapomenout byste
neměli ani na odkládací plochy kolem
– v nabídce jsou různé typy koupelnového nábytku, které dokážou dokonale
využít i prostor pod umyvadlem.
Umyvadlo se musí snadno čistit, k če10
Umyvadla se vyrábějí se šířkou od
18 do 63 cm a hloubkou v rozpětí
37 – 45 cm. Výška umístění umyvadla
– vzdálenost od podlahy k hornímu
okraji umyvadla – je asi 85 cm. Pokud
však výška uživatele dosahuje nadprůměru, mělo by i umyvadlo být v přiměřené výšce.
Umyvadlo by mělo být snadno dostupné a s dostatečným prostorem kolem.
Před umyvadlem musí být místo na
předklon, pohyb rukou při mytí a na
utírání. Průchozí šířka 65 – 70 cm
vedle umyvadla poskytne minimální
komfort na pohodlné umytí a utření
jednoho člena domácnosti. Je-li vás
v koupelně obvykle více, přidejte
dalších 60 cm na pohodlné procházení
kolem.
muž napomáhá i jeho tvar bez zbytečných záhybů. Módním trendem v materiálovém provedení je sklo. Zajímavá je
i povrchová úprava s obsahem teflonu,
která odpuzuje vodu, a zamezuje tak
usazování prachu a nečistot a redukuje
vznik vodního kamene. Nerez se sice
častěji využívá v kuchyni, ale svoje místo si najde i v koupelně. Pokud vám však
vadí kapky na lesklém povrchu, o nere-
zovém umyvadle raději neuvažujte. Pro
milovníky extravagance je v nabídce
plast či beton, z přírodních materiálů
dřevo. Nejúspěšnějším materiálem pro
výrobu umyvadla nadále zůstává keramika s mimořádně tvrdým povrchem
odolným proti opotřebování, působení
chemikálií i poškrábání.
S výběrem umyvadla velmi úzce souvisí
i volba vodovodní baterie. Může být stojánková nebo nástěnná, jednopáková,
termostatická či dvojventilová. Na umyvadlo s jedním otvorem se hodí stojánková
baterie, tři díry jsou určeny pro trojotvorovou dvojvrškovou nebo termostatickou
baterii a k umyvadlu bez otvorů patří
nástěnná baterie. Vyústění přívodu vody
by mělo být asi 20 cm nad horní hranou
umyvadla čili ve výšce, která zabezpečí
pohodlné mytí rukou bez zbytečného cákání vody.
nebo zapuštěním vany do vyvýšeného
podstavce. Především pro seniory je
vhodné, když se na stěnu vedle vany
namontuje madlo. Kolem vany, která
se využívá i ke sprchování, je rozumné
umístit sprchový závěs nebo prosklenou
zástěnu.
Velkou výhodou moderních van je vícero
způsobů instalace, které umožňují umístit vanu kamkoliv – i do středu koupelny.
Ideální délka vany je taková, která se
shoduje s výškou, v níž máte ramena. Zabudované vany mají délku 125
– 180 cm, šířku 68 – 75 cm. Optimální výška okraje vany je 45 – 50 cm,
měřeno od úrovně podlahy. Sedací
vana dlouhá 100 – 105 cm a široká 65
– 70 cm nabízí výhodu navíc, protože
kromě sprchování se hodí i na pohodlné mytí nohou a koupání dětí.
Vana a její umístění
Teplá voda a ničím nerušený klid – nenahraditelný relaxační požitek v pohodlné
vaně. Proto vana náležitých rozměrů nachází v koupelně stále své místo. U vany
jsou důležité nejen vnitřní rozměry, ale
i umístění, výška a způsob zabudování
nebo pohodlnost vstupu a výstupu (to
znamená, zda se vám vejdou chodidla
pod vanu). Úroveň pohodlí při koupání
zvyšují různé doplňky v podobě podhlavníků, poliček na houbu, mýdlo a pomůcky používané při koupání nebo držáky na
noviny, časopisy, či dokonce na sklenice
s nápojem. Svou estetickou roli má také
ztvárnění čelní stěny. Naštěstí nehezké
panely z umakartu jsou minulostí. Moderní přední panely jsou nejen pěkné
a zajímavé, ale svou praktickou stránku
ukážou hlavně při opravách a údržbě.
Pohodlný přístup k vaně získáte ustoupením spodní řady obkladu pro chodidla
Rohová vana místo nešetří
Dá se to snadno spočítat, a jestli nevěříte matematice, můžete si to nakreslit
na čtverečkovaný papír. Proto si dávejte
pozor na „zaručené“ rady – do malé
koupelny se vejde rohová vana vhodná
pouze k sezení.
11
12
vana
750
Novinkou je přesun vany z koupelny do
obytných místností, například do ložnice,
nebo nachází svůj prostor za skleněnou
stěnou či zástěnou.
Podstatné vlastnosti vany závisí na
materiálu, z něhož je zhotovena, i když
na výběr máte v podstatě smaltovaný plech nebo plast. Smaltovaný plech
spojuje pevnost a odolnost plechu s tvrdostí smaltu. Smalt by měl být teoreticky
stejně odolný jako sklo, ale je třeba si
vybírat především podle kvality výrobku, a ne podle ceny. Základem plastových van je akrylát, respektive sanitární
akryl. Jde o hygienický, lesklý, barevně
stálý a neporézní plast příjemný na dotyk. Nevýhodou čistého akrylátu je jeho
nízká pevnost, a proto se při výrobě van
používá ve formě kompozitu doplněný
o zpevňující materiál (něco jako výztuž
do betonu). Plastovou vanu nikdy nečistěte přípravky, které obsahují pevné
částečky. Akrylát se čistí běžnými tekutými čisticími prostředky, případně
prostředky na odstranění vápenatých
usazenin.
680 ÷ 900
800
1 530 –1 750
Vana versus sprcha?
Mnozí lidé si ze začátku neumějí představit, že by se měli vzdát vany. Po důkladné
úvaze však zjistí, že i tak se většinou jen
sprchují, přičemž zacákají celou koupelnu
a navíc riskují nebezpečný pád. Patříte-li
ke šťastlivcům s velkou, prostornou koupelnou, není o čem přemýšlet, je možné
si užít všech druhů hygienických radovánek. Ale když každé ráno svádíte v malé
koupelně boj o místo, stojí za úvahu, zda
by se nevyplatilo vanu oželet a nahradit ji
sprchovým koutem. V případě, že se nacházíte někde mezi, je třeba se zamyslet
nad koupelnovými zvyklostmi celé rodiny
a zvážit, jak často používáte vanu k jejímu
pravému účelu a zda ji náhodou nevyužíváte více ke sprchování. Malou pomůckou
při rozhodování může být i následující
přehled argumentů pro a proti.
Argumenty pro sprchový kout:
• šetří místo v koupelně
• je pohodlnější a bezpečnější pro starší
osoby a lidi, kteří se těžko pohybují
Dejte přednost sprše
Očista těla sprchou je zdravější, rychlejší,
více osvěžující a navíc pod teplou tekoucí
vodou se výborně uvolňuje svalstvo. Do
• jeho součástí může být i parní sauna
či turecká lázeň
• při sprchování se spotřebuje méně
vody,
• sprchování je zdravější
• sprchování je rychlejší forma očisty
těla, což je výhodou hlavně ráno
Argumenty pro vanu:
• poležet si ve vodě s pěnou, vonným
olejem či solí můžete jen ve vaně
• pod sprchou se těžko čte, ve vaně to
není problém
• máte-li rádi romantiku se svíčkami
a šampaňským, ve sprše nepochodíte
• při praní rozměrného prádla, například
peřin nebo potahů, přijde vana určitě
vhod
• i při očistě pokojových rostlin je vana
praktičtější
• nezbytná pro zdravotní procedury,
bylinkové a jiné koupele
koupelny sprcha určitě patří. Jestli úplně
nahradí vanu, je otázka k hlubší úvaze.
Sprchové kouty se obvykle používaly tam,
kde nebyl dostatek místa pro běžnou vanu.
I takový minimální prostor je však třeba
předem připravit. Stavební a instalační
práce odpovídající normám a předpisům
by měli realizovat jen ověření odborníci.
V pořádku musí být kanalizace a odtoky,
vývody teplé a studené vody musejí být
zakončeny předepsanými ventily. Kvalitní
elektroinstalace je otázkou života a smrti.
Voda a elektřina nejsou nejlepšími přáteli,
proto musí být instalace zásuvek, vypínačů a dalších elektrických doplňků vedena
v bezpečných zónách podle příslušných
technických norem.
Nejmenší prostor na sprchování najdete
v rohu, ve tvaru čtvrtkruhu s poloměrem
13
sprchový kout
800 ÷ 900
1 350 ÷ 1 450
550
800–900
80 cm. Standardní velikost sprchového
koutu je 90 × 90 cm, pokud si však chcete užít co největšího pohodlí, vhodnější
je rozměr 90 × 20 cm. Také při tvarování
sprchového koutu máte na výběr několik
možností – rohový, čtvrtkruhový nebo rovný, tedy paralelní, který je oddělen od dalšího prostoru skleněnou stěnou a z obou
stran průchozí. Oblíbenou variantou je
využití niky – tří stěn ve tvaru písmene U.
Sprchový kout kromě místa, na němž stojí, vyžaduje i prostor kolem sebe, ať už na
průchod nebo utírání. Některé dveře sprchových koutů se otevírají směrem ven
a mohly by omezovat přístup k ostatnímu
zařízení koupelny.
Součástí sprchových koutů jsou sprchové vaničky různých typů a hloubek,
které slouží k zachytávání vody a jejímu
bezproblémovému odtoku. Nejdůležitějším bodem je řešení sifonu – vytopit
sousedy přece není levná záležitost.
Neméně podstatná je nosnost vaničky.
Jestliže máte malé děti a do koupelny
se vám vejde jen sprcha, podívejte se
14
po sedací minivaně, která s hloubkou
42 cm vytvoří dostatečný prostor na
vodní hry alespoň pro vaše potomstvo.
Ani vanička však není pro provoz sprchy
nevyhnutelná. Stačí vhodný výklenek,
oddělená část a odtok v podlaze. Nezbytná je samozřejmě dokonalá izolace
proti vodě. Toto bezbariérové řešení se
hodí do starších bytů třetí a čtvrté kategorie, kde se buduje nová koupelna.
Je jen třeba najít přiměřený výklenek
nebo nevyužitou komoru, zrealizovat
kvalitní izolaci stěn a podlahy a můžete
se sprchovat. Jen nezapomeňte umístit
v blízkosti sprchového koutu elektrický
větrák – ušetříte si problémy s vlhkostí
a následnou plísní.
Do sprchových koutů jsou určeny různé
druhy vodovodních baterií, sprchových
hlavic, ale především sprchových systémů, které se díky kvalitním masážním
tryskám postarají o jedinečný relaxační
zážitek. V kvalitním sprchovém koutě najdete i různé doplňky; například sedadla
ocení všechny věkové kategorie.
Záchod a bidet
Záchod za posledních deset let prodělal
mnoho změn. Samostatně stojící záchodové mísy pomalu střídají závěsné se skrytou
nádobkou na vodu a s dvojitým splachováním kvůli úspoře vody. Závěsné provedení
nabízí mnoho výhod, například snadnější
údržbu, úsporu prostoru či tišší provoz.
Konstrukce má nosnost až 400 kg, takže
odtržení od stěny příliš nepřipadá v úvahu.
Vhodný instalační a nosný systém je třeba
vybrat podle toho, jestli záchod montujete
do stěny, sádrokartonu nebo bytového jádra. Určité problémy může způsobit i fakt,
že tento typ záchodu se nedá připojit na
svislý odpad, což je třeba zohlednit už
před začátkem stavebních prací. Nejrozšířenějším typem stojacího záchodu je WC
kombi se splachovací nádržkou, který nabízí univerzální způsob připojení odpadu
a snadnou přístupnost splachovacího mechanismu například při opravě. Při výběru
záchodové mísy dejte přednost co nejjed-
noduššímu tvaru bez zbytečných záhybů –
bakterie a nečistoty tak nebudou mít šanci
skrýt se a způsobovat problémy. Taktéž se
doporučuje uzavřený splachovací okruh,
který zabezpečí rovnoměrné umytí celého
vnitřního prostoru. K záchodu si obstarejte
sedátko se zpomalovacím mechanismem
sklápění, ochráníte se tak před hlučným
dopadem záchodového prkénka. Praktické jsou i odnímatelná záchodová sedátka, která usnadňují údržbu. Je-li záchod
v samostatné místnosti, je vhodné u něj
najít místo i na umyvadlo. Přesně k tomuto
účelu se vyrábějí malá umyvadélka, která
zaberou minimum místa, nebo šikovná
rohová umyvadélka, která dokážou využít
i tento hluchý prostor.
Bidet se v našich koupelnách nepoužívá
příliš často. I když se tvarem a umístěním
podobá záchodu, jde o speciální umyvadlo na oplachování intimní části těla,
což je k organismu mnohem šetrnější
než používání toaletního papíru. Bidet by
záchodová mísa
bidet
550 – 600
1 050 –1 100
700 –750
1 200 –1 250
500
500
400
400
600
600
15
Minimální šířka volného prostoru
z každé strany záchodu by měla být
15 – 20 cm. Když tento rozměr přidáme
k průměrné šířce záchodové mísy (asi
40 cm), vyjde nám, že nejmenší šířka
místnosti pro záchod je 70 – 80 cm.
Hloubka místnosti v případě dveří otevíraných ven je minimálně 80 cm. Když se
dveře otevírají směrem dovnitř, potřebujeme alespoň 110 cm. Výsledný rozměr
místnosti však závisí i na rozměrech
a konstrukci záchodové mísy (například
závěsné WC se zabudovanou nádržkou
potřebuje mnohem méně místa) a především délce nohou uživatele.
Společně, nebo odděleně?
Podle normy by měl mít byt, v němž žijí
více než dva lidé, samostatnou koupelnu a samostatné WC. I když je v bytě
nebo domě více záchodových mís, měl
by být alespoň jeden záchod oddělený.
Umístění záchodu v koupelně je povoleno jen v garsonkách a jednopokojových
a dvoupokojových bytech. Ve skutečnosti se však tato zásada příliš důsledně
nedodržuje a v mnoha bytech, a to nejen renovovaných, ale i v novostavbách,
najdeme koupelnu v jedné místnosti se
záchodem. Vždyť toto řešení umožňuje
nejlépe využít prostor.
Otázka „společně, nebo odděleně?“ je
v podstatě více méně otázkou národních tradic (či předsudků), osobních
zvyků nebo nátury. Proto jste-li zastáncem oddělených místností, mějte je
oddělené i na úkor jejich prostornosti
či reprezentativnosti. Pokud z prostorových důvodů musíte mít záchod
v koupelně, možná vnese trochu klidu
do duše alespoň nízká stěna. Rozhodně by neměl chybět výkonný větrák
nejlépe v kombinaci s odsáváním
pachu přímo ze záchodové mísy, který
odvede „kontaminovaný vzduch“ do
bezpečné vzdálenosti.
16
měl být umístěn co nejblíže u záchodové
mísy. K bidetu se doporučuje vybudovat
přívod nejen studené vody (jako u záchodu), ale i teplé. Odpadové potrubí postačí
stejné jako u umyvadla. Bidetová baterie
se od umyvadlové liší vlastně jen naklápěcí koncovkou. Bidet se používá v poloze „čelem vpřed“ i „čelem vzad“ – důležité je, aby se vám pohodlně umývalo.
Nutné je ponechat kolem dostatek místa,
alespoň tolik jako u záchodu, i když více
místa nikdy nebude na škodu. V blízkosti
by neměl chybět ručník, nejlépe jeden pro
každého člena rodiny.
V domácnosti, kde bydlí více mužů nebo
kde se žije čilým společenským životem
s množstvím návštěv, najde své uplatnění
urinál neboli domácí pisoár. Ke spláchnutí
stačí podle normy dva litry vody a nároky
na funkční prostor jsou ještě menší než
u záchodové mísy.
Odolné materiály zdí a podlah
Ať už při rekonstrukci nebo řešení koupelny v novostavbě, o materiálu nosných stěn
příliš rozhodovat nemůžete. Pokud se však
začnete zajímat o finální úpravu stěn, stropu a podlahy, objevíte širokou škálu mož-
ností. Je potřeba mít na paměti, že koupelna je místo, kde se setkává voda, vlhko,
střídání teplot a proměnlivé klima. Je proto
jasné, že ne každý materiál se bude v tak
náročném prostředí cítit dobře.
Suchá výstavba
V rodinném domě je to jednoduché – nosný systém udrží i něco navíc, takže stěny
nové koupelny mohou být klidně zděné
(jestli však chcete mít stoprocentní jistotu,
konzultujte projekt se statikem). Odlišná
situace je u panelových domů – hromadná výměna umakartových jader nebyla
v plánu, a tak ani statika paneláků není
dimenzována na nové zděné příčky, určitě těžší než umakart. Z tohoto důvodu je
třeba při výstavbě nové koupelny využít
odlehčené stavební materiály, například
pórobetonové tvárnice. Kromě toho, že
17
jsou lehké a přesné, mají i praktické rozměry, takže se s nimi pracuje velmi jednoduše a pohodlně. Pórobeton lze řezat
a bez problémů do něj vyhloubíte drážky
a otvory na instalace. Ke spojování se používá stavební lepidlo. Při volbě tloušťky
tvárnice by se nemělo zapomínat na to, že
rozvody (pokud nevyužijete předstěnové
instalace) tloušťku zdi oslabí. Zdění z pórobetonu při troše snahy zvládne každý
průměrně zdatný domácí kutil. Jde však
opravdu o zdění, s nímž je spojen odpovídající nepořádek během výstavby.
Jednou z nejpoužívanějších variant pro
ohraničení koupelny v prostoru jsou montované sádrokartonové příčky, případně
stavebnicový systém ze sendvičových
panelů. Nízká hmotnost hotové stěny,
malé zatížení stropní konstrukce a rychlá
a suchá montáž předurčují tento systém
pro situace, kdy úplně měníte původní
polohu stěn, případně budujete koupelnu
v podkroví. I když jde o čistší a promyšlenější konstrukci, její realizace vyžaduje více zkušenosti a důkladné plánování
– už předem musíte znát přesné umístění
všech zavěšených předmětů (nejen umyvadla či záchodu, ale i nábytku) a v těch-
18
to místech vytvořit nosnou konstrukci, na
niž se upevní. Ve vlhkých prostorech se
doporučuje použít impregnované desky RBI nebo protipožární impregnované
desky RFI, které jsou určeny speciálně
do vlhkého prostředí koupelen, záchodů
a bazénů. Na hotovou stěnu můžete zvolit
povrchovou úpravu podle libosti. Prakticky žádné materiály (dokonce ani keramický obklad) však nejsou zárukou ochrany
sádrokartonu před vlhkostí, proto na místech, kde se předpokládá stříkání vody
(vany, sprchové kouty), je třeba pod obkladem vytvořit hydroizolační vrstvu a důkladně zkontrolovat práci po řemeslnících
– vyhotovení detailů napojení a styků
musí být velmi přesné.
V některých případech bude nejvhodnějším řešením kombinace různých
konstrukčních systémů – například
příčka mezi kuchyní a koupelnou, na niž
se zavěsí mimo jiné i skříňky kuchyňské
linky, může být zděná, ostatní příčky
mohou být ze sádrokartonu.
... proti vodě
Řešením proti pronikání vlhkosti jsou nátěrové hydroizolace a izolační stěrky, které
se nanášejí podobně jako barva – štětcem
nebo válečkem, ve dvou vrstvách kolmých
na sebe (tloušťka asi 1 mm). Do dilatačních
spár, do přechodů mezi podlahou a stěnou a v rozích se po nanesení první vrstvy
vkládá izolační páska. Nepropustná vrstva
je připravena na realizaci povrchové úpravy po dvou až dvaceti čtyřech hodinách,
v závislosti na použitém nátěru. Nesnažte
se u této vrstvy příliš šetřit a raději používejte penetrační, lepicí, izolační a tmelicí
materiály od jednoho výrobce. Předejdete
tak pozdějším nepříjemnostem u komplikovaných oprav míst, kudy zatéká. Když
nátěrům příliš nevěříte, můžete použít
hydroizolační polyetylenové fólie, které se
na čistý a suchý podklad lepí podobně jako
tapety. Lepidlo se nanáší celoplošně a fólie
se zatlačí do této vrstvy též po celé ploše.
Aby mezi podkladem a izolací nevznikly vzduchové bubliny, používá se fólie se
speciální úpravou ze střiže, na niž lepicí
hmota lépe přilne.
Materiály pro stěny
Chcete, aby vaše koupelna nebyla jen
účelným a praktickým prostorem, ale i přitažlivým místem s vlastní atmosférou?
Věnujte pozornost stěnám. Povrchy stěn
jsou velmi důležité pro příjemný pocit.
Podstatné je vytvoření souladu výběrem
materiálu, vhodných vzorů, barevných
odstínů a povrchů. Výběr je obrovský.
Kam s instalacemi
Instalace v koupelně můžete zabudovat
dvěma způsoby. Do první skupiny patří
instalace, které se řeší klasickým mokrým
způsobem buď jako zasekané do zdiva,
nebo jako tažené před zdivem a dodatečně obezděné. Jde o tradiční postup, který
má několik nevýhod – vysokou pracnost,
nepořádek při realizaci a především
omezené možnosti uspořádání koupelny.
Svobodu při budování nové koupelny vám
nabízí suchá výstavba pomocí instalačních systémů předstěnové montáže
nebo formou samostatné instalační stěny.
V principu jde o montované stěny, do
nichž schováte všechny rozvody i splachovací nádrže záchodů. Navíc můžete
těmito stěnami rozdělit prostor koupelny
nebo vytvořit nové odkládací plochy.
Koupelna je mimořádně zatížená působením vlhkosti, proto je nutné dobře zvážit
a správně vybrat materiály, které na stěny
použijete. Vzhledem k vysoké vlhkosti
a tvorbě kondenzátu musejí být povrchové
plochy snadno čistitelné. Taktéž je třeba
dbát na zvukovou izolaci a zabránit pronikání hluku s větší intenzitou než 35 dB do
dalších obytných místností.
Keramické obklady a mozaiky
Keramické obklady jsou roky ověřenou
klasikou určenou do vlhkého prostředí.
Při nákupu však nerozhodujte jen podle
vzhledu. Velmi důležitá je především kvalita a rozměrová přesnost. Jinak můžete
Trápí vás hlučná koupelna?
Jakýkoliv větší hluk, který vzniká v koupelně, je ve většině případů znakem
nekvalitní realizace vodovodního nebo
kanalizačního potrubí. Častou příčinou
jsou samotné kovové trubky, které jsou
ideálními rezonančními tělesy. Vyhýbejte
se proto instalaci potrubí do stěn, které
sousedí s ložnicí, dětským pokojem, pracovnou, a všude tam, kde je ticho pro vás
potřebné. Snížení hluku můžete dosáhnout použitím potrubních spon s protihlukovou izolační vložkou z gumy nebo
elastické umělé hmoty. Šíření hluku předejdete, nebudete-li vodovodní rozvody
zasekávat do drážek v příčkách s menší
plošnou hmotností než 220 kg/m2.
19
třikrát delší životností a zvýšenou odolností proti hrubým čisticím prostředkům.
Jsou ideální na optické zvětšení malých
místností.
Přírodní a umělý kámen
zapomenout na tenké a přesné spáry.
I když jsou obkládačky nepropustné, vodotěsnou stěnu z nich nevytvoříte, protože spáry vodu propouštějí.
Keramické obklady se vyrábějí v lesklých
i matných variantách, s drsnější glazurou, s imitací kresby přírodního kamene
i s netradičním reliéfem. Výborně se kombinují, přičemž využívají horizontální nebo
vertikální členění listelami nejen s motivy
v duchu minimalismu, ale i s přírodními či
rustikálními vzory.
Velkou předností mozaiky je její použití
na tvarově komplikované prostory a různé zaobleniny.
V opravdu velké koupelně si můžete dopřát i přírodní kámen. Kamenné desky se
dodávají v určitých rozměrech. Na větší plochu je třeba pospojovat více kusů
a vyřešit způsob utěsnění spojů, protože stejně jako u obkladu z keramických
dlaždic jsou rizikovým místem spáry. Kvalitní lepidlo a tmel umějí udělat zázraky,
i když s nasákavostí je třeba počítat stále.
Když kámen zvlhne, tak ztmavne, ale po
odpaření vody znovu získá svou dřívější
podobu. Nasáknutí částečně brání vodoodpudivé přípravky. Jejich nevýhodou je,
že se časem setřou, takže nátěr je třeba
pravidelně opakovat.
Skleněné a zrcadlové obklady
Své místo v koupelně má i sklo. Lakované sklo, lesklé i matné, se vyrábí v široké barevné škále. Odolává poškrábání
i vlhkosti, a proto se objevuje i na stěnách
– například jako materiál pro plochy za
umyvadly nebo ve sprchovém koutě.
Také použití zrcadla je velmi působivé.
Ekologická zrcadla bez mědi a olova, odolná proti korozi, čirá nebo barevná se dají
esteticky včlenit do jakéhokoliv prostoru.
Oproti tradičním zrcadlům se vyznačují až
20
Přírodní kámen je materiál, který podtrhuje luxus a pozvedá estetickou úroveň prostorů. Mezi nejběžněji používané druhy
kamene patří vysoce ušlechtilý mramor
a tvrdá žula. Na obkládání se používá pískovec, travertin, vápenec, břidlice, syenit
a různé druhy lomového kamene.
Také umělé (syntetické) kameny nabízejí
mnoho užitečných vlastností – nemají póry,
jsou homogenní, tvrdé, nehořlavé, barevně
stálé a odolávají organickým látkám i běžným chemikáliím. Kromě toho se výborně
tvarují do požadovaných tvarů a forem. Výchozím materiálem při výrobě jsou přírodní
plniva (práškový minerál) a pryskyřice. Barevná a tvarová stálost je prakticky nezávislá na vlhkosti prostředí. Krátkodobě dokážou odolávat teplotě až 200 °C.
Dřevo
Ve prospěch dřeva v koupelně mluví mnoho jeho výhod – optické změkčení prostoru, pozitivní proudění energie, povrch teplý
na dotyk... Bohužel naše dřeviny jsou hygroskopické (nasávají vlhkost), a protože
zároveň se změnou vlhkosti obvykle mění
i svůj objem a tvar, do vlhkého prostředí se
zrovna moc nehodí. Odborníci doporučují
do koupelny husté dřevo, například akát
nebo různé exotické dřeviny. Nejpoužívanější jsou týk, cedr, ipe, iroko, wenge nebo
makassar. Jejich vlastnosti se dají zlepšit
různými povrchovými úpravami. Speciální
laky zvyšují odolnost proti vodě a přidají
i na tvrdosti, takže dřevo je ideálně připravené do vlhkého prostředí, kde může
bezproblémově sloužit mnoho let. Je to
sice dražší, ale zato jistější cesta k radosti
z dřevěných obkladů.
Ve skutečně stylové koupelně je použito
na obklad totéž dřevo, z jakého je nábytek. Takový obklad je vhodný jen na jednu
stěnu, a to nejen z důvodu šetření financí; příliš dřeva totiž může prostor koupelny
opticky zatížit. V koupelnách se slabým
větráním je nejlépe dřevěný obklad ukládat na rovný podklad s dřevěným roštem.
Ten zabezpečí dostatečný přístup vzduchu. Při lepení obkladu na čistý, suchý
a rovný podklad zbavený mastnoty používejte polyvinylacetátová disperzní lepidla nebo lepidla odolná proti vodě na bázi
polyvinylakrylátové emulze.
Zdá se vám masivní dřevo do koupelny
příliš velkým luxusem? Téměř k nerozeznání od masivního dřeva je dřevěná
dýha, pod níž se ukrývá MDF deska,
případně ještě lepší, hustší, tvrdší a těžší HDF deska, která bez problémů odolá
zvýšené vlhkosti.
Fólie
Finanční nenáročnost a velký výběr vzorů
– od jednobarevných až po imitace různých druhů dřeva – nabízejí fólie. Jejich
nevýhodou je citlivost na vyšší teploty,
především v kombinaci s vlhkem, proto
nejsou vhodné na místa, kam voda nejvíce stříká. Fólii můžete použít téměř na
každém pevném povrchu. Dá se lepit na
stěny, dlaždice, nábytek i vany. Výhodou
samolepicích fólií je i jednoduchá manipulace. A když zatoužíte po změně, prostě fólii přelepíte.
21
Nezapomeňte na omítku a barvu
V koupelně se není potřeba obávat ani
použití omítky. A to ani v exponovaných
místech, která bývají pravidelně zasažena pořádnými dávkami vody. Na taková
místa je vhodná omítka určená do exteriéru, která je nejen voděodolná, ale díky
větší zrnitosti působí i velmi dekorativně.
Problémy s vlhkým prostředím nemá ani
vápenná štuková (pálená) omítka. Na
místa, kam nestříká voda, můžete použít hlazenou vápennou štukovou omítku,
která svou strukturou a barvou připomíná
mramor.
Nejlevnějším a nejlehčím způsobem
dekorování koupelny je barva. V nabídce je například ochranný nátěr do vlhkého prostředí – polomatná akrylátová
barva ředitelná vodou s protiplísňovým
prostředkem. Je určena na nátěry především do vlhkých prostorů nebo tam,
kde se vyžaduje časté mytí stěn čisticími
a dezinfekčními prostředky. Do interiérů
koupelen a kuchyní na méně namáhané
povrchy stačí například omyvatelný nátěr.
Na trhu jsou k dostání i nátěry napodobující hrubozrnné štukové omítky. Zajímavý
povrch vytvoříte rýhováním či roztíráním
akrylátových nebo silikátových omítek.
Do koupelny se hodí i omyvatelné tapety.
V případě, že se vám líbí tapety, které se
s vodou příliš nesnášejí, můžete je vylepšit polyuretanovým nátěrem.
Správná volba barvy umocní zamýšlený efekt – do velké koupelny můžete
vybrat intenzivnější barvy, do malé
světlejší. Bílá barva je barvou absolutní
čistoty a pořádku. U barevného uspořádání hraje bílá v prostoru významnou
roli, protože odděluje ostatní barevné
skupiny od sebe a zároveň oživuje,
zesvětluje a člení.
Podlaha trochu jinak
Co byste tak řekli dřevěné podlaze v koupelně? Samozřejmě ne jakékoliv. Stejně
jako u dřevěných obkladů je třeba vybírat
dřevo odolné proti vodě, například exotické dřeviny, přesněji týk. Důležitou podmínkou dlouhodobé životnosti dřevěné podlahy je kvalitní povrchová úprava, která
zabezpečí uzavření pórů, aby bylo dřevo
chráněno proti vlhkosti. Také v tomto případě platí, že všeho moc škodí, protože
silná vrstva laku je velmi kluzká. Důležité
však nejsou jen prostředky na ochranu
a údržbu, ale i pečlivé vytírání nacákané
vody po každém mytí.
Nedoceněným přírodním materiálem v koupelně je korek. Podle mínění některých
podlahářů jsou jeho užitkové vlastnosti pro
vlhké prostředí lepší než vlastnosti dřeva.
V koupelně nemusí převládat jen jeden
materiál. Pokud se rozhodnete pro různé povrchy, pamatujte, že na připoutání
pozornosti je jedné stěny akorát dost.
Budete-li chtít vystřídat keramický obklad jinými povrchy, použijte je na méně
kritických místech. Dřevo či omítka ani
se speciálním nátěrem zdaleka nevydrží
takový nápor vody jako klasický keramický obklad.
22
Je měkký, teplý a pružný a vyrábí se nejen
v tlumených přírodních tónech, ale i v živých a zářivých barvách. Vyžaduje však
precizní nalakování – dvě vrstvy laku vytvoří
jednolitý povrch s uzavřenými spárami, který nepropustí žádnou vodu.
Víte, že do koupelny si můžete dát
i laminátovou plovoucí podlahu? Laminátová podlaha s označením Aquastar
má vnitřní složení laminátové desky
odolné proti vodě. Při kladení takové podlahy je třeba použít speciální
těsnicí tmel.
Ideální podlaha do vlhkého prostředí
koupelny nepropouští vodu, má jednolitý povrch bez spár a dobře se čistí. Tyto
požadavky splňuje staronové linoleum
nebo modernější vinylová podlahová krytina s polyvinylchloridem, tzv. PVC. Oba
materiály jsou měkké, pružné a pohlcují
zvukové vibrace. Současný sortiment zahrnuje stovky vzorů – nejen jednobarevné
nebo skládané z jednotlivých kousků, ale
i lesknoucí se, s rozmanitými vzory dřeva,
kamene či s imitací keramické dlažby nebo
doplněné o různé ozdobné pásy a intarzie.
PVC a linoleum se lepí na rovný, suchý
a čistý podklad, případné spoje se upravují za studena. Na zakončení u stěny se
používá lišta.
Povrch beze spár, tzv. litá podlaha, se dá
vytvořit i speciální hmotou, která se nalije
na podklad a nechá se zatvrdnout. Může
se barvit, vzorovat barevnými vločkami
nebo pískem. Dokonce se v ní dají vytvářet různé dekorace. Samotná hmota je
pórovitá, proto se musí povrchově upravit například polymerovými vosky, které
ji chrání před působením vlhkosti. Trvanlivější je epoxidový nátěr. Velmi odolná
hmota se získává smícháním epoxidové
pryskyřice s rozemletým kamenem.
Klasikou v koupelnách je keramická dlažba.
Nabídka dlaždic je tak obrovská, že na své si
přijde určitě každý. V současnosti jsou v oblibě tradiční dlaždice s rozměry 45 × 45 cm,
ale i větší, například 60 × 120 cm. Trápit se
nemusíte, ani když potřebujete speciální
odstín, protože na trhu najdete dlaždice
téměř celého barevného spektra. Při realizaci dlažby je velmi důležité lepidlo, spárovací materiál a samozřejmě kvalita práce.
Dlažba i obklady musejí být před samotným lepením čisté a suché. Spárovací
materiál se stěrkou nanáší do mezer mezi
obklady. Po krátkém, přibližně čtvrthodinovém zaschnutí se spárovaná plocha přetře
vlhkým hadříkem a po několika minutách
se přebytečný materiál setře. Během prvních dvanácti hodin se doporučuje dlažbu
nezatěžovat a nevstupovat na ni.
V koupelně by neměla kromě kvalitní
protiskluzové dlažby chybět ani kvalitní protiskluzová předložka. Předložky
z akrylu nebo z bavlny jsou bezpečné,
příjemné na dotyk a navíc působí jako
dekorativní prvek.
23
Teplo a teplá voda
Teplo a teplá voda
Stabilní dodávka teplé vody a vytápěné
prostory patří ke komfortu, bez něhož si
dnes už jen těžko dokážeme představit
24
naši domácnost. Právě tak, jak bylo pro
naše babičky samozřejmostí, že vodu
na praní a koupání ohřívaly v hrnci na
sporáku, je pro nás úplně běžné otočení
vodovodním kohoutkem, z něhož začne
vytékat voda s požadovanou teplotou
a v potřebném množství. Podobně je
tomu i s teplem.
Zásobování domácnosti teplou vodou
závisí na několika faktorech. Mezi nejdůležitější z nich patří spotřeba, počet
a vzdálenost odběrných míst, zdroj
tepelné energie, kterou se voda ohřívá,
a také závislost, respektive nezávislost
přípravy teplé vody na vytápěcím systému. Z hlediska uživatele je principiálně
největší rozdíl mezi dodávkou ohřáté
vody z průtokového ohřívače a ze zásobníku.
Teplo a teplá voda
Průtokové ohřívače
Průtokové ohřívače ohřívají jen tolik vody,
kolik právě potřebujete. Zapínají se otočením vodovodního kohoutku. I když na
ohřev vody je třeba poměrně vysoký příkon ohřívacího média, patří průtokové
ohřívače k hygieničtějším a efektivnějším
zařízením na přípravu teplé vody. Tato
zařízení pracují mnohem kratší dobu než
zásobníkové ohřívače, a protože se v nich
ohřeje jen takové množství vody, které se
opravdu zužitkuje, nedochází ke zbytečnému ohřevu velkého množství vody a zároveň k tepelným ztrátám během uskladnění. Díky kompaktním rozměrům nezaberou
mnoho místa a obvykle se instalují přímo
na místo odběru, takže na přítok ohřáté
vody není třeba dlouho čekat.
Průtokové ohřívače se hodí do domácností s krátkými vzdálenostmi mezi místy odběru a ohřívačem nebo tam, kde se
nepředpokládá, že dojde k odběru ohřáté
vody na dvou či více místech současně.
Množství a teplota ohřáté vody z průtokového ohřívače jsou závislé na příkonu
topného tělesa a regulaci. Při větším počtu odběrných míst se může stát, že dojde
k prudké změně teploty vody, což nepříznivě ovlivňuje komfort užívání. Proto mají
některé typy i malý zásobník.
Zásobníkové ohřívače vody
Zásobníkové ohřívače slouží nejen k přípravě, ale i uskladnění ohřáté vody. Poskytují opravdu vysoký komfort, protože
umožňují zásobovat teplou vodou velké
množství odběrných míst. Zaručují stabilní teplotu vody a jednorázově dokážou
25
Teplo a teplá voda
pokrýt vysokou spotřebu vody. Teplota
vody v zásobníku by se měla udržovat na
hodnotách 55 – 65 °C. Nižší teplota zvyšuje nebezpečí vzniku choroboplodných
zárodků a při teplotě nad 65 °C dochází
k silnému usazování vodního kamene.
Je-li objem zásobníku větší než 400 litrů, doporučuje se z hygienických důvodů teplou vodu jednou denně přehřát na
více než 60 °C, aby se zabránilo množení mikroorganismů.
U zásobníkových ohřívačů je topné těleso
přímo součástí zásobníku a ohřev vody je
zcela nezávislý na vytápění. Akumulační
elektrický zásobník využívá levný nízký
tarif (8 hodin denně), kdy se voda nahřeje. Využita je pak po zbytek dne.
V kombinovaných zásobnících se voda
ohřívá prostřednictvím výměníku – voda
odebírá teplo z média ohřátého vytápěcím systémem – například elektrokotlem.
Během topné sezony je tato možnost
Dimenzování ohřívačů
a zásobníků ohřáté vody
Za běžnou denní průměrnou spotřebu
teplé vody v domácnosti se považuje
50 litrů na osobu. Pokud sezonně ohříváte vodu solárními kolektory, musíte
počítat s objemem zásobníku minimálně dvojnásobným v poměru k denní
potřebě na osobu. Potřebná velikost zásobníku ohřáté vody samozřejmě závisí
na reálné spotřebě vody v domácnosti.
Je-li zásobník příliš velký, zbytečně se
ohřívá velké množství vody, je-li malý,
je zase teplé vody nedostatek. U průtokových ohřívačů se potřebný výkon
určuje v závislosti na požadované teplotě vody a průtoku v litrech za jednu
minutu. Například při průtoku 5 l vody
za minutu s teplotou 37 °C se rovná
potřebný příkon dvojnásobku množství
vody – 10 kW. Při teplotě 50 °C jde už
o trojnásobek, tedy 15 kW.
26
smysluplná a obvykle i úsporná. Avšak
používat kotel v létě jen na přípravu teplé
vody je neefektivní, protože kotel se často zapíná a vypíná, což způsobuje jeho
rychlejší opotřebování.
Bivalentní zásobníky
Z praktického hlediska je nejkomfortnějším zařízením bivalentní zásobník, který
umožňuje ohřívat vodu několika zdroji.
V minulosti šlo o kombinaci ohřevu pomocí kotle a elektrické spirály. V souvislosti
s rozvojem alternativních zdrojů energie
jsou stále běžnější bivalentní zásobníky
na solární zařízení nebo na tepelná čerpadla. Paralelní využívání více alternativních zdrojů energie vede k zavádění
multivalentních zásobníků v kombinaci
s vrstveným ukládáním.
Kombinované zásobníky
Zásobníky s nepřímým ohřevem vody ve
spojení s kotlem se stále používají nejčastěji. Výměník ve tvaru spirály, umístěný v zásobníku, kudy se zároveň přivádí
studená voda, ohřívá vodu, která stoupá
nahoru a smíchává se s ostatní vodou
v zásobníku. Díky tomu je voda v celém
objemu zásobníku ohřáta na stejnou teplotu. Zásobník poskytuje vysoký komfort
při větším odběru ohřáté vody na několika
odběrných místech. Nevýhodou zásobníků je to, že po zapnutí ohřevu je třeba poměrně dlouho čekat, než se voda ohřeje
na potřebnou teplotu. Další problém se
stále častěji objevuje při modernizaci vytápěcího systému. Teplota ve výměníku
musí při ohřevu vody dosahovat 80 °C,
což je u alternativních zdrojů energie nevýhodné.
Centrální ohřev vody
V rodinných domech a bytových domech,
které si vytápění i přípravu teplé vody za-
Teplo a teplá voda
bezpečují samostatně, se využívá centrální ohřev vody – všechna odběrná místa
jsou napojena na centrální zdroj. Potrubí na rozvod ohřáté vody – čím kratší,
tím lepší – musejí být kvalitně izolované.
Jsou-li vzdálenosti mezi kotlem, respektive
zásobníkem a odběrnými místy delší než
5 m, doporučuje se vyřešit cirkulaci teplé
vody. Cirkulační čerpadlo zabezpečí, aby
voda v potrubí byla vždy k odběru. Cirkulační čerpadlo patří mezi elektrospotřebiče
s poměrně malou spotřebou. V současnosti existují čerpadla s integrovaným časově programovatelným modulem, který
umožňuje programovat zapínání a vypínání čerpadla podle zvyků domácnosti.
Jsou-li v domě izolovaná vzdálená odběrná místa, je efektivnější zvážit instalaci
malých místních zásobníkových ohřívačů
s objemem 5 – 15 litrů, které dokážou pokrýt denní potřebu kuchyňské linky nebo
umyvadla. Jde o samostatné malé elektrické ohřívače, které jsou obvykle umístěny
přímo na místě spotřeby. Díky tomuto řešení se minimalizují tepelné ztráty energie
v rozvodech.
Ohřev vody sluneční energií
V dnešních dobách už není výjimečné
využívat k ohřevu vody sluneční záření.
Solární systém dokáže v České republice
během celého roku zabezpečit 50 – 70 %
teplé vody pro domácnost, v létě dokonce až 100 %. Solární systém není třeba
odstavovat ani v zimním období, kdy sluneční paprsky nemají dost energie na
ohřev vody. Tehdy můžete kolektory využít na předehřátí vody, čímž se ušetří asi
10 – 20 % nákladů. Na zabezpečení teplé
vody pro čtyřčlennou až pětičlennou rodinu postačují solární panely s plochou přibližně 5 – 6 m2. Voda ohřívaná sluncem se
ukládá v solárním zásobníku, který je na
dohřev doplněn elektrickou spirálou nebo
nepřímo ohřívaným výměníkem napojeným na kotel. Ke snížení tepelných ztrát
v potrubích je ideální umístit zásobník co
nejblíže ke kolektoru, tedy do podkroví
nebo v nejvyšším podlaží v domě.
Základní solární informace
• Průměrná roční hodnota skutečného
energetického zisku standardního kolektoru je 300 kWh na 1 m2 absorpční plochy.
• Maximum výkonu dodává kolektor za
slunného dne kolem 14. hodiny.
• Pro celoroční přípravu dostatečného množství teplé vody je nutné
instalovat ještě základní zdroj ohřevu
užitkové vody.
• Solární kolektory se vyplatí hlavně
u objektů s vyšší spotřebou teplé
užitkové vody, při průmyslovém využití a při ohřevu vody v bazénu.
• Sluneční kolektory se instalují nejčastěji na šikmou střechu se sklonem
35° – 45° a s jižní až jihozápadní
orientací.
• Životnost slunečních kolektorů se
pohybuje kolem 30 let.
• Investiční náklady na pořízení dvou
slunečních kolektorů včetně příslušenství činí minimálně 70 000 Kč.
Dešťová voda šetří
V průměrné domácnosti spotřebuje
každá osoba asi 130 litrů vody denně.
Z tohoto množství se jen necelá 2 %
spotřebují na pití a vaření. Největší
část, asi 32 %, se spláchne na záchodě. Pokud nechcete za toto množství
platit vodárenské společnosti, měli
byste zapřemýšlet nad zařízením na
využívání dešťové vody. Díky využívání
dešťové vody, například na splachování
záchodů, zalévání a zavlažování či mytí
aut, můžete ušetřit až 68 litrů vody na
osobu za den.
27
Teplo a teplá voda
Vyberte si vodovodní baterii
Kohoutkové baterie si udržují přízeň
především zastánců retrostylu a obdivovatelů módních trendů. Vysoké kvality dosahují díky ventilům s keramickými sedly,
které zaručují výbornou těsnost a lehkost
při ovládání. Maximálního průtoku vody
z kohoutku dosáhnete už při otočení
o 180°. Nevýhodou však zůstávají vyšší
ztráty vody a energie, protože doba potřebná k namíchání požadované teploty
je několikrát delší než u ostatních typů
baterií. Mírného snížení spotřeby vody se
dá dosáhnout perlátorem osazeným na
ústí výtokového ramínka armatury.
Úspornější a pohodlnější pákové baterie postupně vytlačují klasické kohoutky.
Moderní páky umožňují přesné nastavení
požadované teploty vody a pohotové
uzavírání průtoku i na krátkou dobu. Jejich
ovládání je velmi jednoduché – jedním
pohybem nastavíte teplotu i průtok vody.
Kvalita, funkčnost a životnost pákových
armatur závisí na kartuši směšující vodu
pomocí dvou na sobě umístěných keramických destiček s otvory. Jejich vzájemným
pohybem se mění výstupní teplota vody
a její průtok. Kvalitní kartuš navíc zaručuje
dokonalou těsnost a tichý provoz pákové
Termostatické baterie jsou určeny
především k vanám a sprchám. Dokážou
vyrovnávat poklesy teploty, tlak vody
a zabezpečují rovnoměrný proud vody
s konstantní teplotou. Pokud chcete teplotu vody změnit, musíte nejprve zatlačit
tlačítko bezpečnostní pojistky na ovladači
teploty. Až potom se dá nastavit požadovaná teplota na vyznačené stupnici.
Změna teploty nastane do dvou sekund
s přesností 1 °C. Podobným způsobem
se ovladačem průtoku vody nastavuje
velikost průtoku. Termostat zareaguje
okamžitě i na náhlý výpadek přítoku
studené vody uzavřením horké vody. Pojistka proti opaření, tzv. brzda horké vody,
zabraňuje náhodnému nastavení výtoku
vody s teplotou větší než 38 °C. Sprchový
termostat bývá vybaven systémem
eco-klick – omezovačem průtoku, který
sníží spotřebu vody a energie až o polovinu. Výměna termostatické baterie místo
klasické se určitě vyplatí – v průměru
se spotřeba vody sníží o 40 – 50 %, což
znamená návratnost investice do jednoho
roku až dvou let.
Teplo v koupelně je důležité
Životnost baterie
Většina kvalitních vodovodních baterií
a zařízení na přípravu teplé vody je velmi citlivá na kvalitu vody. Vodovodní baterie nesmějí přijít do styku s hrubými
nečistotami, proto k jejich výbavě patří
filtrační sítka. Investovat byste měli i do
mechanického filtru na přívodním potrubí, protože voda i navzdory úpravám
obsahuje mnoho příměsí (písek, rez,
sloučeniny hořčíku, chlóru a vápníku),
které mohou napáchat nemalé škody. Řešením je montáž změkčovače
vody, který oceníte i u pračky a dalších
spotřebičů.
28
baterie. Součástí může být i omezovač
teploty průtoku, díky němuž ušetříte až
50 % vody.
Doporučená teplota pro koupelny je 24 °C.
Zajistit si ji můžete buď lokálními vytápěcími tělesy, nebo centrálním vytápěním.
Vytápět se dá akumulačně nebo pomocí
přímotopných zařízení.
Teplo a teplá voda
Akumulační vytápění využívá podstatnou část elektrické energie v noci. Jak
v akumulačních kamnech, elektroakumulační kotelně, tak u akumulačního i poloakumulačního podlahového vytápění
je podstata v akumulaci tepla, které se
v průběhu dne uvolňuje do vytápěného
prostoru. Při návrhu je třeba respektovat
charakter stavby – tepelněizolační parametry objektu, prostředí, v němž se stavba nachází, i objem vytápěného prostoru.
Navrhovaný výkon je přibližně 2,5násobkem tepelných ztrát objektu. Elektrickému
akumulačnímu vytápění je však třeba přizpůsobit elektroinstalace.
Elektrická energie se pro vytápění objektů
nejčastěji využívá formou přímotopných
systémů. Vzhledem k tomu, že se jedná o systém lokálního vytápění, je možné vytápěcí režim jednotlivých místností
v objektu přizpůsobit potřebám uživatelů.
Přímotopné vytápění slouží k přímé přeměně elektrické energie na energii tepelnou. Pomocí vytápěcích odporových spirál nebo tyčí se ohřívá vzduch (konvektor)
nebo voda (elektrokotel). Vytápěcí těleso
musí být napojeno na samostatný elektrický okruh, který se dá ovládat pomocí
stykače. Spotřebiče se ovládají automaticky – dálkovým signálem (HDO), který
vysílají distribuční společnosti prostřednictvím elektrické sítě.
Hybridní vytápění je ideálním řešením,
když váháte mezi akumulačními kamny
a přímotopným systémem. V podstatě jde
o jejich kombinaci navíc spojenou s výhodným tarifem.
Podlahové topení je jeden z nejefektivnějších způsobů vytápění objektů.
Jedná se o soustavu odporových vodičů
či teplovodních rohoží umístěných
v podlaze.
Odporové podlahové topení může
být v podobě speciální tenkovrstvé fólie
nebo tkaných rohoží uloženo v předepsané skladbě vrstev. Rohože, které
jsou uzpůsobeny i pro nainstalování
svépomocí, jsou napájeny jednofázovým napětím. Průchodem elektrického
proudu v odporovém vodiči dochází
k vytváření tepla. Teplo vyzařuje od
spodních izolovaných vrstev a je předáváno do podlahové krytiny, kde dochází
k jeho částečné akumulaci.
Teplovodní podlahové topení je
soustava speciálních plastových trubek
či plastových rohoží, které jsou uloženy
v předepsané skladbě vrstev podlahy.
Jsou napojeny na hlavní zdroj vytápění
(elektrokotel, tepelné čerpadlo, akumulační kotelna), který ohřívá teplovodní
médium, nejčastěji vodu. Teplo sálá přes
podlahové krytiny dále do místnosti.
Pomocí speciálních oběhových čerpadel
dochází k neustálé cirkulaci teplovodního média v systému.
29
Teplo a teplá voda
Elektrické infrazářiče
Pro vytápění koupelen a záchodů jsou
ideální elektrické infrazářiče. Prodávají se v různých velikostech ve formě
panelů (buď nástěnných, nebo samostatně stojících), sloupů, závěsných
koulí a podobně. Infrazářič (sálavý
panel) vyzařuje elektromagnetické vlny,
které dopadem na předměty a odrazem
zpět předávají teplo. Největší výhodou
je tepelná pohoda v okamžiku sepnutí
přístroje. Pro jeho instalaci, především
v malých prostorech, mluví i kompaktní
rozměry, jednoduchá instalace a prakticky žádná potřeba údržby. K nevýhodám
patří nutnost umístit ho v bezpečnostní
zóně, protože povrchová teplota spirál či
tyčí se pohybuje ve výši až několika set
stupňů.
Infrazářiče byly dříve vybaveny výhradně spirálou z odporového vlákna, ale
moderní kvalitnější typy už obsahují
keramická tělesa, která mají delší životnost a vyšší teplotní odolnost. Infrazářiče jsou běžně používány pro krátkodobé
a efektivní vyhřátí prostoru.
Praktický doplněk koupelny
– topný žebřík
Topný žebřík nejen temperuje prostor,
ale také na něm můžete sušit ručníky
i župany. Je možné jej zapojit rovnou
do zásuvky. Příkon se pohybuje v řádu
desítek až stovek W. Topný žebřík je na
našem trhu nabízen v několika podobách od rovných příček přes zaoblené
až po otočná ramena. Z praktického
hlediska je ideální varianta s otočnými rameny (až o 180°), byť je na trhu
méně rozšířená. Snadno se přizpůsobí
prostoru, všechna ramena lze na rozdíl
pevných žebříků plně obsadit mokrými
osuškami, takže všechny bez problémů
uschnou. Jeho jedinou nevýhodou je
možná jenom pomalejší náběh a u pevných žebříků potřeba místa pro montáž
na stěnu, co může být v malých koupelnách problém.
30
Kvalitní spotřebiče se slevou
Nakupujte přímo
v Centru energetického
poradenství PRE
Našim zákazníkům poskytujeme slevy
na elektrotepelná zařízení značek Stiebel
Eltron, AEG a Electrolux.
Ohřev vody:
• Malé zásobníkové ohřívače vody
– tlakové i beztlakové
• Velké tlakové zásobníkové ohřívače
vody – bojlery
• Průtokové ohřívače 11 – 27 kW.
Vytápění:
• Infrazářiče
• Přímotopné rychloohřívače
• Přímotopné konvektory 0,5 – 3 kW
• Přenosné přímotopné konvektory
Centrum energetického poradenství PRE
Jungmannova 28 (palác TeTa), Praha 1
Tel.: 267 055 555, E-mail: [email protected]
Provozní doba: Po – Pá 10.00 – 18.00
Bezpečná a světlá koupelna
Koupelny patří podle vyjádření pojišťoven
mezi nejrizikovější místa vůbec – soudě alespoň podle počtu úrazů. Množství
z nich lze předejít anebo jejich počet alespoň výrazně omezit. Je však potřeba na
bezpečnost myslet už při jejím zařizování. Vše, co má něco společného s vodou,
s sebou totiž přináší množství rizik.
Vlhká podlaha, ostré hrany a kluzký povrch
vany – prvky, které mohou být každý den
v koupelně příčinou úrazu. Zajistit bezpečné užívání koupelny je prvořadým úkolem
při jejím zařizování. Každoročně dochází
k mnoha zraněním jen kvůli mokré podlaze a netýká se to jen dětí a hendikepovaných lidí. Z tohoto důvodu je třeba věnovat
zvýšenou pozornost protiskluzové úpravě
dlažby (označuje se symbolem bosé nohy).
Protiskluzový efekt mají také spáry. Čím
32
více jich je, tím je podlaha méně kluzká.
Proto je vhodné dát na podlahu například
mozaikovou dlažbu. Svou dávku bezpečí
dodá i koupelnový kobereček s protiskluzovou úpravou na spodní straně. Před
vanu, umyvadlo či sprchu můžeme položit
takzvané softy – snadno čistitelné gumové nebo pěnové předložky (kusové nebo
v metráži). Účinnou prevencí uklouznutí
je i podlahové topení. Kapky vody rychle
uschnou a podlaha neklouže.
Pomůckou proti vodě na podlaze jsou sprchové zástěny. Elegantní průsvitné nebo
průhledné konstrukce jsou často součástí
vany a sprchového koutu. Díly sprchové
zástěny pravidelně kontrolujte. Předejdete
tak případnému vypadnutí a rozbití. Obávat se nemusíte ani těch skleněných z tvrzeného strukturovaného mléčného skla.
Bezpečnost podle zón
Bezpečnostní zóny jsou prostory, v nichž je
zvýšené riziko újmy na zdraví nebo majetku.
Jde o místa, kde byste mohli přijít k úrazu
a škodě, ať už elektrickým proudem nebo požárem. V těchto místech platí speciální pravidla
pro umístění elektrospotřebičů a zásuvek. Zákon rozeznává čtyři typy zón s předepsanými
vzdálenostmi a umístěním přístrojů a zařízení.
Především v koupelně je otázkou (možná až
života a smrti) dodržování těchto pravidel;
vždyť určitě byste nebyli rádi, kdybyste si vy
nebo někdo z vašich blízkých ublížili.
zóně nesmějí být instalovány žádné spínače
a elektrospotřebiče, kromě výjimek, jakými
jsou spínače obvodů SELV, ohřívače vody,
sprchová čerpadla a zařízení na elektrický
proud s proudovým chráničem.
Zóna 2
Zóna 0
Nejpřísněji chráněna je zóna 0. Označuje
vnitřní prostor vany nebo sprchového koutu.
V případě sprchy bez vaničky jde o prostor
vymezený podlahou a rovinou ve výšce
5 cm nad podlahou. Do tohoto prostoru se
nesmějí umísťovat žádné spínače nebo příslušenství, až na výjimky (napájení pomocí
SELV – malé elektrické napětí bez spojení
se zemí), které si můžete najít v normách.
Zóna 2 v podstatě navazuje na zónu 1
v 60 cm širokém páse a dosahuje od podlahy až po strop, minimálně do výšky 2,25 m
nad podlahou. Umísťovat se sem nemohou
žádná spínací zařízení, vypínače nebo zásuvky, byť s menšími výjimkami, například
spínače a zásuvky obvodů SELV, svítidla,
ventilátory, vytápěcí zařízení a jednotky pro
vířivé vany s patřičnou ochranou.
Zóna 3
Zóna 1
O něco méně přísné je to v zóně 1, která se
nachází v prostoru nad zónou 0 a dosahuje
až do výšky 2,25 m nad podlahou. Ani v této
Zóna 3 se nachází nejdále od zdroje vlhkosti
a vody. Vytváří ji prostor, který se rozprostírá v šířce 2,4 m od vnějšího okraje zóny 2
a výškově je ohraničen podlahou a stropem
(od 2,25 do 3 m). Navíc do zóny 3 patří
i prostory pod vanou nebo sprchou, které
jsou přístupné jen s použitím nástroje. V této
zóně už mohou být i zásuvky, ale jen s samočinným odpojením od zdroje s ochranou
oddělovacího transformátoru, pomocí SELV,
s použitím proudového chrániče.
33
Jde o materiál vysoce odolný proti tlaku na
plochu, který má charakter automobilového skla – po úderu zůstane vcelku. Nemáte-li zástěnu, pomůže i klasický sprchový
závěs, samozřejmě jen tehdy, když voda
z něj nestéká přímo na podlahu.
Dalším nebezpečným prvkem v koupelně
je vana, i ta ve sprchovém koutě. Designové vany sice lákají svým vzhledem,
mějte však na paměti bezpečnost! Čím
méně ostrých hran, tím lépe. Samozřejmostí musí být protiskluzová úprava dna.
Jak se chránit
Koupelna je bohužel i místo, kde může
dojít k úrazu elektrickým proudem.
Existují však prostředky, které vás před
nebezpečím mohou ochránit.
• Pospojujte všechny nechráněné vodivé části ochranným vodičem.
• Proudový chránič je elektrický přístroj, který odpojí chráněný elektrický obvod, když část přicházejícího
proudu odtéká mimo obvod (například při dotyku člověka). Ve většině
domácností se používají proudové
chrániče jen zřídka jako doplněk ke
standardním jističům. V nových instalacích koupelen je naštěstí použití
proudových chráničů povinné.
• Jistič je elektrický přístroj, který při
nadměrném elektrickém proudu (tzv.
nadproudu) automaticky rozpojí elektrický obvod, například při přetížení
nebo zkratu. Na rozdíl od pojistky,
která se musí vyměnit, se dá jistič
opět zapnout, čímž se obnoví dodávka proudu do elektrického obvodu.
• Elektrické krytí označuje ochranu
elektrického zařízení před dotykem,
vniknutím cizích předmětů a proti
proniknutí vody. Stupeň ochrany
zjistíte podle zkratky IP a dvou číslic.
První označuje stupeň krytí před
dotykem a vniknutím cizích předmětů
a druhá ochranu proti vodě.
34
Kritická místa v koupelně
z pohledu dětí:
• Mokré povrchy jsou kluzké, proto je
vhodné používat ve vaně protiskluzovou podložku a na podlaze protiskluzové koberce.
• Přebalovací stůl by měl mít zvýšené
okraje, navzdory tomu je třeba dítě
stále jednou rukou přidržovat.
• Pozor na horkou vodu. Zásadou je
vždy nejprve pouštět studenou vodu
a až následně přidávat teplou. Zvlášť
u pákových baterií by si neměly děti
pouštět vodu samotné.
• Většina koupelen je vybavena zámkem. Pokud jdou do koupelny děti, je
vhodnější klíč odložit.
• V koupelně je většinou mnoho kosmetiky, čisticích prostředků a chemikálií.
Někdy je právě v koupelně místo i na
domácí lékárničku. Všechny chemické
látky a přípravky, včetně těch určených
na hygienu dětí, by měly být uloženy
mimo dosah dětí. Totéž platí pro holicí
potřeby, zvlášť pro žiletky a nůžky.
• Při pobytu dětí v koupelně by se tu
neměly nacházet elektrické spotřebiče. Fén raději vyndejte ze skříně
a zapojte až po skončení koupele.
Pokud se nechystáte na výměnu původních zařizovacích předmětů bez protiskluzové úpravy, podívejte se po protiskluzových podložkách, které se přilepí ke dnu
vany. Nebezpečím může být i horká voda.
Před opařením se můžete uchránit také
například termostatickou baterií. Připlatíte si, ale v rodině s dětmi je to investice
zajišťující bezpečí a po několika měsících
provozu navíc zjistíte, že i účty za teplou
vodu jsou o dost nižší.
Samozřejmě nezanedbatelné riziko představuje také spojení vody a elektřiny. Proto
dbejte na správné vyhotovení elektrických
rozvodů a vývodů, protože setkání vody
s elektřinou by dopadlo katastrofálně.
Několik koupelnových zásad
pro seniory:
• Dno vany i podlaha ve sprše by měly
mít protiskluzovou úpravu, případně
si obstarejte protiskluzové podložky.
• Pro pohodlné a bezpečné vstupování
a vystupování je dobré doplnit vanu
a sprchový kout držadly. Své uplatnění najde i speciální sedačka.
• Také ostatní podlaha v koupelně
může být kluzká. Nezapomeňte na
protiskluzový koberec.
• Nikdy nepoužívejte elektrické přístroje ve vaně ani před sušením, když
z vás ještě kape voda. Všechny elektrické přístroje musejí být v bezvadném stavu. Úraz elektrickým proudem ve vlhkém prostředí koupelny se
nesmí podceňovat.
Posviťte si na sebe
Kvalitní a hlavně bezpečné osvětlení je
nezbytnou součástí koupelny. Svítidla do
koupelny by měla splňovat kritéria daná
příslušnými normami a předpisy, které
jednoznačně definují možnost umístění
a provedení svítidel do koupelen.
Správné osvětlení v koupelně by se mělo
skládat minimálně ze dvou komponentů: hlavní osvětlení a osvětlení prostoru
u zrcadla. Minimální hodnota intenzity
osvětlení koupelny je 200 luxů, doporučuje se však 300 luxů. Příjemně bude
působit světlo rovnoměrně rozptýlené po
celém prostoru. Nezapomeňte, že světlé
obklady odrážejí světlo lépe než tmavé,
správné nasvícení světlé koupelny tak
vyžaduje méně elektrické energie, než je
potřebné k dosažení stejné kvality světla
v koupelně tmavé.
Hlavní osvětlení
K zajištění hlavního osvětlení můžete
zvolit centrální stropní svítidlo umístěné
uprostřed stropu nebo bodová svítidla
s rozptylným krytem umístěná do podhledů. Stropní svítidla mohou být namontována na strop, ale i zapuštěna do stropu.
Centrální svítidlo můžete doplnit nástěnnými svítidly kolem zrcadla. Díky jasnému
světlu z obou stran zrcadla získáte dostatek světla jak při holení, tak i při nanášení
make-upu, protože svítidla po stranách
zrcadla, na rozdíl od horního osvětlení,
nevytvářejí na tváři stíny. Při navrhování
hlavního osvětlení je třeba vzít v úvahu celý prostor koupelny i se zařízením
a jeho barevnost. V koupelnách s malými
rozměry může funkci hlavního osvětlení
plnit osvětlení zrcadla. V tomto případě
by dvě lampy umístěné vpravo a vlevo od
zrcadla měly postačovat.
Osvětlení zrcadla
Velká zrcadla jsou trendem, neboť opticky
zvětší prostor. A k zrcadlu nevyhnutelně
patří kvalitní osvětlení. Svítidla by měla kromě prostého osvětlení důležitých činností
poskytnout především příjemné, rozptýlené, měkké světlo, které nebude oslňovat
a osvětlí tvář co nejrovnoměrněji. Neoslňujícího a rovnoměrného osvětlení bez
rušivých stínů dosáhnete lampami namontovanými po stranách zrcadla. U větších
35
vého koutu. Jedinečnou harmonii světla,
barev a prostoru vytvoříte především pomocí bodových svítidel či LED pásů.
Dávejte si pozor
na ochranné známky
zrcadel se doporučuje
použít i jedno svítidlo
nad zrcadlem, které vytvoří rovnoměrné světlo na celé zrcadlové
ploše. Oblíbeným řešením jsou halogenové
žárovky, halogenová bodová svítidla, obvyklá jsou i zářivková lineární svítidla s opálovým krytem. Všechny interiérové světelné
zdroje používané v koupelnách by měly dosahovat velmi dobrého podání barev (index
Ra = 80 u zářivkových zdrojů, Ra = 100 u klasických a halogenových žárovek).
Náladové osvětlení
Jedním z nejdůležitějších požadavků při
realizaci osvětlení v koupelně je bezpečnost. K řešení osvětlení je nutné přistupovat
s rozvahou a dodržovat všechny bezpečnostní požadavky. V minulosti platilo pravidlo, že v koupelně nesmíte používat žádný
vypínač ovládaný přímo dotykem ruky, ale
jen vypínač ovládaný šňůrkou. I když se
toto pravidlo změnilo, mohou se v současnosti v koupelnách používat jen osvětlovací
zdroje odolné proti vodě a páře. Speciální
technická norma o bezpečnostních požadavcích v koupelnách říká, že v prostoru
kolem vany a sprchy se mohou používat
jen lampy, které jsou chráněny před stříkající a tekoucí vodou. Tyto lampy mohou být
napájeny jen nízkým napětím v rozsahu do
12 V a musejí být určeny speciálně pro prostory se zvýšenou vlhkostí. Bezpečnostní
norma rozeznává ještě další tři ochranná
pásma, která by měli znát všichni elektro-
Je-li pro vás koupelna i místem relaxace,
určitě oceníte možnost vytvořit si pomocí
osvětlení příjemnou atmosféru. K tomuto
účelu jsou ideálním prostředkem svítidla s LED diodami. Jejich malé rozměry
a především malé napájecí napětí umožňují instalaci v místech, kde by se jiná svítidla uplatnila jen velmi těžko, například
u podsvícení vany. Výsledným efektem je
intimní atmosféra a díky podsvícení opticky odlehčená hmota vany. V koupelně
však najdete i další místa, kde můžete
pomocí osvětlení vytvářet různé nálady a zajímavé akcenty. Nasvícením lze
zvýraznit skoro všechno – i tekoucí vodu
v umyvadle, sklo, zrcadlo, ale i zajímavý
prvek na obkladech nebo vnitřek sprcho36
instalatéři a odborníci v prodejnách svítidel.
Ke zvýšení bezpečnosti se doporučuje pojistit elektrický obvod v koupelně proudovým chráničem. Zabráníte tak neštěstí způsobenému pádem zapnutého elektrického
spotřebiče do vany plné vody.
Několik pravidel při navrhování
koupelnového osvětlení
• Kosmetické procedury vyžadují
osvětlení s dobrou barevnou odezvou, respektive podáním barev.
Znamená to, že i při umělém osvětlení se barvy musejí zobrazovat stejně
jako při přirozeném denním světle
(index podání barev Ra je u žárovky
a halogenového zdroje 100).
• Nejvhodnější barva světla do koupelny je teplá bílá 2 700 K.
• Bíle opálové sklo má vynikající vlastnosti při rozptylování světla.
• Světlé plochy odrážejí světlo lépe než
tmavé. V tmavých prostorech se potřeba
výkonu lampy může zvýšit až o 100 %.
• V koupelně nepoužívejte svítidla bez
krytů a stínidel nebo taková, která
svítí přímo do tváře. Zabráníte tak
nežádoucímu oslňování.
• Svítidla nasměrovaná přímo na zrcadlo mohou nevhodně oslňovat.
• Halogenová svítidla nad vanu? Proč
ne, jen dobře zapřemýšlejte nad jejich
umístěním, aby vám při relaxaci ve
vaně nesvítila přímo do očí a nepříjemně neoslňovala. Vhodný světelný zdroj
do sprchových kabin a ke čtení ve vaně
je lampa s širokým rozptylem světla.
Nejlepší je denní světlo
Okno v koupelně nemá jen praktický význam. Denní světlo přijde vhod i při nanášení make-upu a milovníci všeho živého
jistě ocení možnost zkrášlit koupelnu živými rostlinami.
Také z hlediska bezpečnosti, hygieny a psychické pohody je vítané mít koupelnu dobře
prosvětlenou a vyvětranou. Sladění funkce
oken a zařízení koupelny je poměrně ošemetná záležitost, protože řešení obvykle nespadá do kompetence téže osoby. Zatím co
o velikosti, tvaru a rozmístění oken na stavbě rozhoduje architekt, zařízení koupelny si
určíte vy, případně koupelnové studio. Při
řešení oken v koupelně dodnes architekti
volí raději jakýsi paušální, nekonfliktní přístup. Okno, nebo spíše okénko, umístí někam výše, přibližně doprostřed stěny, a to
tak, aby zvenku neměl nikdo možnost nahlédnout dovnitř. Jenže tímto řešením zruší
i výhled ven. Naštěstí ne všechny koupelny jsou tmavou komorou a stále častěji se
objevují takové, do nichž dopadá dostatek
denního světla. I když i zde musíte vytvořit
alternativu pro večerní a noční používání.
Zajištění přístupu světla
Prvním krokem při využívání denního světla v koupelně je zvětšování standardního
rozměru koupelnového okna (40 × 40 cm).
S větším oknem proniká do koupelny více
světla a otevírají se i nové možnosti jeho
využití. S jedním oknem se v některých
případech dostanou do koupelny i další
a mezi ně můžete umístit umyvadlo se
zrcadlem, čímž využijete kvalitní boční
osvětlení. Prostor mezi okny se hodí i na
umístění polic nebo praktického závěsného programu. Rohová okna nebo okna
umístěná v rohu na doraz ke stěně jsou též
výzvou, jak vyřešit koupelnu netradičně.
V moderních koupelnách se klade důraz
na kvalitní prosvětlení velkými okny nebo
zasklenými stěnami. Populární jsou i úzké
pásy oken, které vytvářejí netradiční efekt
nejen při pohledu zvenčí, ale i zevnitř.
V koupelně je můžete zúročit například
jako zdroj denního světla nad vanou nebo
řadou umyvadel. Při tvorbě prostorů svou
roli sehrává i hra světla a stínu. Například v prostorech přímo pod střechou se
37
dá kouzlit s proudy světla, které přicházejí přes bodová či pásová střešní okna
a světlíky. Tímto způsobem můžete zlepšit osvětlení zrcadla nebo velmi zajímavě
nasvítit sprchový kout. Extravagantním
řešením koupelny, které se musí zohlednit
už v návrhu samotné stavby, je úzký pás
okna v netradiční výšce, například nad
úrovní horní hrany vany. Výsledek působí
o to překvapivěji, že může jít o kombinaci
zcela klasické vany s úplně netradičním
oknem. Principiálně podobným řešením
je luxferový pás v příčce, která odděluje
koupelnu od vedlejší místnosti, řekněme
od kuchyně. V takovém případě jde spíše
o efekt doplňkového prosvětlení prostoru.
Okna s vysokým parapetem nebo umístěná úplně pod stropem neumožňují svou
velikostí a polohou tak kvalitní osvětlení
jako běžná okna. Jsou však vhodná pro
doplňkové osvětlení, které zvyšuje celkový jas, a spolu s ostatními okny vytvářejí
rovnoměrnější osvětlení místnosti. Výhodou takto umístěných oken je, že se pod
ně vejde mnoho zařizovacích předmětů
a koupelnového nábytku.
Střešní okno v koupelně
V některých rodinných domech či
podkrovních a mansardových bytech se musíte vyrovnat s osvětlením
koupelny přes vikýř nebo střešní okno.
Vikýř může velmi dobře posloužit tam,
kde není dostatečná podchozí výška
a hrozí, že byste si při hygieně otloukali
hlavu o zešikmenou stěnu. U vysokých
podkrovních prostorů je velmi zajímavý
a účinný způsob prosvětlení střešní
okno, které vpouští světlo přímo shora.
Denní světlo přicházející shora vytváří
velmi zajímavý efekt i v domech s plochou střechou. Světlo můžou přivádět
souvislé zasklené pásy nebo bodově
rozmístěné světlovody různých tvarů
a rozmanitého uspořádání.
38
Proti slunci a nežádoucím
pohledům
Pokud je v koupelně okno, mělo by se
dát i zatemnit nebo zastínit. Opálové
či matované sklo je krásnější než sklo
vzorované nebo sklo s imitací ledu.
Další variantou jsou žaluzie, police
s květinami napříč oknem nebo jednoduché textilní záclony. Pokud používáte
tenké, poloprůsvitné závěsy, umístěte osvětlení tak, aby zvenku nebylo
vidět siluetu koupající se postavy. Do
koupelny se hodí i omyvatelné rolety.
Dlouhé závěsy jsou určeny do velkých
prostorů, kde není problém s párou.
Dobrým tipem do malých místností je
výměna některých skleněných okenních tabulí za zrcadlo. Ani u střešních
oken nezapomeňte na účinné a snadno
ovladatelné stínicí prvky.
Koupelny, které mají přístup na terasu
nebo balkon, mohou těžit z přísunu světla přicházejícího přes balkonové dveře.
Z takového komfortu se můžete těšit
i v případě, že byt nemá balkon – stejně
dobře poslouží francouzské okno sahající až po zem. V moderně řešených domech se objevují i celoprosklené stěny,
které prostoru dodávají punc výjimečnosti
a elegance. V takových případech se i od
samotného řešení koupelny očekává více
extravagance a exkluzivnosti.
Světlovod je zařízení, které umožňuje
na nepřístupné místo v bytě či domě
přivést denní světlo. Světlovod tvoří
zrcadlový tubus ukončený skleněnou
kupolí na vnější straně a průhledným krytem v interiéru (skleněným či
plastovým). Světlovod ústí na fasádě
či na střeše a díky soustavě zrcadel
v tubusu dokáže přivést sluneční světlo (a to i při zatažené obloze) dovnitř
dispozice.
Zařízení koupelny
Koupelna patří k jednomu z nejnáročnějších prostorů v bytě. Vyžaduje se v ní
maximální využití prostoru, praktičnost,
dokonalá funkčnost, jednoduchá údržba
a zároveň i poměrně vysoká estetická
úroveň.
Bez ohledu na velikost má koupelna plnit
nejen úlohu místa pro očistu těla. Měl by to
být prostor, který působí útulně, příjemně,
kde můžete odpočívat a relaxovat. Často
se však zapomíná ještě na jednu důležitou
funkci – skladování. Chcete-li mít koupelnu, která nejen dobře vypadá, ale máte
v ní i všechno potřebné po ruce, zaměřte
svou pozornost na koupelnový nábytek
a různé užitečné doplňky. Nezapomeňte
však, že problém s nezvládnutelným chaosem v koupelně nezpůsobuje jen nedostatek úložných prostor, ale i živelné zaři-
zování – jednotlivé zařizovací předměty se
dokupují postupně a bez logických souvislostí. Proto se v mnoha koupelnách to
málo místa, které se tu nachází, nakonec
využívá velmi neefektivně.
Místo se najde vždycky
Ve většině koupelen je příliš málo místa
na to, aby se do nich vešel ještě i nábytek. Aspoň na první pohled to tak vypadá.
Vždy se však v koupelně skrývá obrovské
množství věcí, které jsou uloženy na neuvěřitelných místech.
Přitom příležitostí a prostoru na vhodné
uskladnění je opravdu hodně. Je třeba
se jen zamyslet nad správnou organizací, například ve formě praktického koupelnového nábytku. Světoví výrobci koupelen a koupelnových doplňků nabízejí
39
navzájem sladěná umyvadla, vany, zrcadla, ale i nábytek a doplňky. Při tvorbě nábytku kladou důraz na promyšlený design,
elegantní, čisté linie, přitažlivé povrchy,
propracované detaily, rafinované osvětlení, účelné uspořádání a s tím související
dokonalou funkčnost. A všechno s jediným cílem – vytvořit praktickou a harmonicky sladěnou koupelnu.
Nábytek v koupelně
Nábytek určený do koupelny musí být
nejen praktický, ale i důmyslný. Touto myšlenkou se řídí většina výrobců skříněk,
poliček a různých úložných koupelnových
prostorů. Sestavy se řeší promyšleně, aby
dokázaly využít každé volné místo beze
zbytku. Na skříňku se zabudovaným umyvadlem bezprostředně navazuje horní část
se zrcadlem a s osvětlením, horní skříňky
a police, vysoké skříňky nebo nízké skříňky, které slouží i jako kosmetický stolek.
Vnitřní vybavení koupelnového nábytku
též odpovídá specifickým nárokům koupelny. U skříněk se osvědčila například
40
dvířka s mělkými poličkami – podobná
jako v chladničce. V nich je možné přehledně a bezpečně seřadit lahvičky, tuby
a nádobky různých tvarů a velikostí. Velmi
praktické jsou zásuvky, věšáky či výsuvné
regály, které jsou mnohem přehlednější
Po ruce, ale ne na očích
Pokud máte pocit, že úložné prostory a množství poliček a vystavených
přípravků narušují designový vzhled
koupelny, nezbývá než najít řešení,
které vám všechny úložné prostory elegantně schová. Skříňky, police a zásuvky se dají maskovat celistvou plochou
koupelnového nábytku, do umyvadlových desek, designových podstavců
pod umyvadlem nebo za celodřevěnou
stěnu, z níž se uvolní lehkým dotykem.
Krása tvarové jednoduchosti přiměla
výrobce koupelnového nábytku k hledání vtipných, překvapivých, ale hlavně
funkčních řešení, která si vypůjčila
nápaditost výsuvů, otočných košů
a skrytých úchytek z dnes už povinné
výbavy kuchyňských linek.
než klasické police. Populárním prvkem
moderních koupelen je umyvadlo zabudované do pultu. Tímto jednoduchým způsobem si vytvoříte prostor na mnoho věcí
denní potřeby a nemusíte je pokaždé odkládat někam do police nebo do skříňky.
K zabudování do pultu lze použít všechny
typy umyvadel – od klasicky tvarovaných
až po extravagantní skleněné kousky, které se do plochy pultu zapouštějí úplně, jen
tak do půli nebo se na desku pouze položí.
Prostor pod pultem dokážou výrobci využít
k zabudování praktických skříněk a polic.
Univerzálním doplňkem, který se objevuje
v koupelnových řadách mnoha renomovaných firem, jsou nízké zásuvkové skříňky
na kolečkách. Mohou sloužit i jako příruční
stolek nebo jako židlička. V případě, že je
právě nepotřebujete, jednoduše je zasunete pod umyvadlo jako obyčejnou skříňku.
Zrcadlo nesmí chybět
V koupelně nesmí chybět zrcadlo z tvrzeného skla, které dokáže dělat v tomto
prostoru zázraky – opticky ho zvětšuje, rozjasňuje. Vzhled umyvadla, vany
a dalších zařizovacích předmětů spolu
s ostatními doplňky a nábytkem, ovlivňuje nejen celkové řešení koupelny,
ale také umístění zrcadel, zrcadlových
skříněk nebo větších zrcadlových ploch
a funkčního doplňkového osvětlení. Zrcadlo s osvětlením osazené nad umyvadlem se zabudovanou stojánkovou baterií má svůj prostor vyhrazený ve výšce
nad 120 cm od podlahy. V případě, že je
umyvadlová armatura vyvedena ze stěny, všechny předměty nad umyvadlem
musejí být umístěny o něco výše – nad
130 cm od podlahy, dbejte přitom ale především na výšku členů vaší rodiny, aby
se v zrcadle neviděli od pasu dolů anebo
aby naopak nemuseli použít stoličku, pokud chtějí vidět svůj obličej.
Jednoduché ale praktické
Pokud svou zabydlenou koupelnu nechcete nijak radikálně reorganizovat, ale
přece jen byste chtěli její vzhled trochu
vyčistit a sjednotit, možná vám pomohou jednoduché triky.
• Police, pračku nebo kotel umístěný
ve výklenku můžete zakrýt zatahovací roletou nebo žaluzií. Máte-li po
stranách dost místa, v úvahu přichází i posuvná stěna na kolejničkách.
• Jestliže se vám líbí nápad se
skříňkou na kolečkách, podobným
způsobem poslouží i obyčejný
taburet. Sedací nábytek v koupelně
oceníte, když si porovnáte kvalitu
sezení na okraji vany se sezením
na pohodlné a stabilní ploše. Kromě
toho, má-li taburet úložný prostor,
můžete do něj odkládat například
špinavé prádlo.
• Velmi oblíbený je závěsný drátěný
systém, který dokáže vyřešit ukládání prakticky čehokoliv. Jeho instalace
je přitom velmi jednoduchá. Pokud
se vám nechce vrtat do stěny nové
díry, kupte si košíky a police, které
se dají zavěsit na koupelnové dveře,
na dveře skříňky, nebo na existující
polici nebo na skobu.
Velké zrcadlové plochy vyžadují úplně
hladký povrch stěny, na kterou se montují. Minimální tloušťka zrcadla je 4 mm.
U tloušťky 6 mm a více lze na zrcadlové
ploše udělat i ozdobnou fazetu. Šikovné
ruce kvalifikovaných řemeslníků a kvalitní lepidla dojem prostornosti koupelny
znásobí.
Drobnosti na každý den
Každodenními společníky v koupelně
jsou i misky a dávkovače na mýdlo, stojany a kelímky na zubní kartáčky a mnoho
dalších praktických doplňků, které pomáhají udržet v koupelně pořádek. I když se
41
zdá, že jde o drobnosti, jejich designem
se zabývají přední designéři. Jejich snahou je sladění se vzhledem jednotlivých
koupelnových sérií. Na trhu se však najdou i originální kousky, jimiž svou koupelnu oživíte a rozveselíte.
Pro skromné i náročné
Mezi nejčastější, ale také nejlevnější materiály na výrobu koupelnového nábytku patří stále plasty a kovy. Pokud však
toužíte po něčem exkluzivnějším, není
problém ani dřevo, proutí nebo textil, samozřejmě s důkladnou ochranou proti
vlhkosti. Podobně jako v kuchyních se
i v koupelnách objevují lakované desky
s vysokým leskem, laminát a fólie, které
se vyrábějí v různých barvách a vzorech
imitujících například dřevo nebo kámen.
V nabídce jsou moderní, klasické nebo
rustikální modely a stále častěji se setkáváme i se zajímavými průniky rozmanitých protichůdných stylů. Výjimkou
Textilní barvy a vzory
Textil dokáže změnit koupelnu k nepoznání. Jeho výraznými atributy jsou
barva a vzor, protože právě ty vás
jako první zaujmou při vstupu. Zatím
co muži zpravidla ocení šedé a černé
odstíny, ženy se nebojí výrazných barev, jako jsou oranžová, červená, žlutá
a podobně. Obě pohlaví se shodnou
na zemitých tónech. Co se týče obliby
vzorů, převládají geometrické dezény a květinové motivy – od malých
po velké, vypadají, jako byste si je
kreslili sami. Téměř ve všech kolekcích
najdete i vzory spjaté s koupelnovým
prostředím (kapka vody, nápisy aqua
a podobně).
není například klasický design v šatu
moderních materiálů, nebo naopak tvarově jednoduchý moderní design, který
v duchu návratu k přírodě nese znaky
tradičního nábytku.
Kam s ručníky?
Také tady platí klasická rada – vždy
mají být po ruce. Menší ručník na
utírání tváře a rukou věšte k umyvadlu.
Výška umístění háčku by měla odpovídat délce ručníku tak, aby osušky neležely na zemi, a naopak ručníky na tvář
nevisely metr nad umyvadlem. Praktickou pomůckou bývá kromě klasických
háčků i trojramenný držák nebo dlouhá
rukojeť nebo tyč, kde mokré ručníky
lépe proschnou. Držák se dá nainstalovat přímo na stěnu a díky kloubovému
upevnění zabírá místo jen ve chvíli, kdy
plní svůj účel.
Šikovnou možností je mít přímo v koupelně (nebo alespoň v její blízkosti)
skříňku nebo vhodný prostor, kam můžete uložit náhradní koupelnový textil.
Nezapomeňte ani na stylově vhodný
koš na špinavé prádlo.
42
Ručníky a spol.
Koupelnový textil – pěkný, praktický a příjemný na používání – by neměl chybět
v žádné koupelně. Dnes už ovšem neplní jen čistě praktickou funkci, výběr toho
správného materiálu a barvy může dojem
z koupelny zcela zničit, nebo naopak podpořit. Asi nejčastěji se v koupelnách setkáme s ručníky a osuškami z přírodních materiálů, například z froté ze stoprocentní
bavlny. Kvalita bavlněného froté se určuje
gramáží – hustotou nití nebo smyček. Nejčastěji se používá 350 – 400 g/m3, přičemž
platí, že čím je gramáž vyšší, tím lepší
užitkové vlastnosti výrobek má. Někdy
se může stát, že ani výrobek s vysokou
gramáží nebude při prvním použití dostatečně sát. Je to způsobeno úpravou nití
při tkaní. Správnou nasákavost materiál
získá až po vyprání.
Ručníky a osušky by měly být sladěny
s ostatním textilem (závěsy, předložky
k umyvadlu, vaně nebo záchodu). Při výběru se musíme řídit celkovým zařízením
a vzhledem koupelny. Určujícími faktory
jsou i velikost koupelny a počet jejích
uživatelů. Každý by měl mít svůj háček
nebo držák na ručník či osušku umístěný
minimálně 80 cm nad zemí.
Předložky před vanu, sprchový kout a záchod najdete většinou v sériích s jednotným vzorem, tvarem i barvami, součástí
může být i kryt poklopu záchodového sedátka, sprchový závěs a záchodové doplňky. Předložky se šijí z materiálu s gramáží
700 g/m3 s protiskluzovou úpravou na rubové straně. Tvar, rozměr a vzor vybírejte
s ohledem na velikost koupelny. Barevnost
by měla korespondovat s použitým obkladem a barvou sanitárního zařízení.
Levnější variantou sprchové zástěny je
závěs – buď z PVC, nebo textilní. Jeho
nízká nákupní cena dovoluje rychlou
změnu, takže v momentě, když vás začne
nudit jeho barevnost a design, prostě ho
vyměníte za jiný.
Jakou pračku vybrat
V rodinném domě si můžete vybudovat
samostatnou prádelnu, ale v bytě většinou umístíte pračku do koupelny. Na jedné straně, pokud máte pračku plněnou
43
Na co je nutné myslet před koupí pračky a sušičky
• Velikost – najděte si tak velkou pračku,
která se vejde nejen do plánovaného
prostoru, ale i do dveří koupelny při
stěhování. Shora plněné pračky jsou
široké 40 – 45,6 cm, vysoké 85 – 90 cm
a hluboké 60 – 62 cm. Zpředu plněné
pračky jsou široké 60 cm, vysoké 85 cm
a hluboké 60, 45, 44, nebo dokonce jen
37 cm. Máte-li málo místa a nemáte kde
prádlo sušit, zvolte si kombinovanou
pračku se sušičkou.
• Kapacita – pro rodinu je vhodná pračka s kapacitou 6 – 9 kg prádla. Pokud
žijete sami či jen s partnerem, stačí
vám menší pračka na 3,5 – 4,5 kg
prádla.
• Spotřeba energie – energeticky
úsporná pračka ušetří peníze a chrání životní prostředí (nenižší spotřeba energie je 0,15 kW na kilogram
prádla, tj. od 0,75 do 1,35 kW na
kapacitu 5 – 9 kg).
• Spotřeba vody – pračka s funkcí DirectSpray stříká vodu přímo na prádlo,
čím využívá vodu opravdu úsporně.
Ověří množství prádla v bubnu a podle
toho přizpůsobí spotřebu vody i energie (nejnižší spotřeba vody je od 39 do
42 litrů).
• Alergie – pokud trpíte alergií, zvolte
pračku, která má funkci extra máchání.
Jestliže budete sušit v sušičce, zbavíte
prádlo pylů, prachu a dalších alergenů.
• Odstřeďování – máte sušičku, nebo
budete sušit venku, či dokonce uvnitř
v bytě? Pračka odstřeďující při vysokých otáčkách vysuší prádlo rychleji
a úsporněji, než kdybyste sušili stejné
množství prádla v sušičce. Pračku
s menším počtem otáček než 1 000 si
v současnosti už nekupujte. Počet otáček 1 000 znamená účinnost sušení
třídy C. Až 2 000 otáček za minutu je
potřeba na účinnost sušení třídy A.
44
Do sušičky se doporučuje prádlo odstředit při minimálně 800 otáčkách. Při
odstřeďování ve vysokých otáčkách
se však prádlo více zmačká a někdy
dojde i ke zlámání vláken.
• Senzor vlhkosti – sušičky mají
časovač nebo elektronický senzor
vlhkosti, který sušení ukončí, když je
prádlo usušeno tak, jak jste chtěli. Tato
funkce šetří spotřebu energie.
• Inteligentní praní – technologie
FuzzyLogic, 6. smysl nebo
Softtronic regulují praní podle zvoleného programu, nastavují teplotu
praní, máchání a odstředění. Dokážou
identifikovat množství náplně a vnímat
jednotlivé fáze pracího cyklu a podle
toho zabezpečit vynikající výsledky
praní každého druhu prádla s vysokou
úsporou vody, času a energie. V zájmu
zefektivnění pracího cyklu a přizpůsobení praní rychlému životnímu tempu
jsou mnohé pračky vybaveny funkcí
TimeManager, která umožní upravit si
délku praní nebo posunout start.
zpředu, získáte místo na odkládání různých drobností, ale prostor, který pračka
potřebuje na umístění, může při zařizování dost chybět. Do malých prostorů nebo
tam, kam se nevejde pračka standardních
rozměrů 60 × 60 cm, jsou ideální úzké
pračky s předním plněním s hloubkou
37 – 40 cm, tzv. „slimky“. Svrchu plněná
pračka je vhodná do prostorů s omezenou šířkou. Otevírání směrem nahoru
zabírá asi 50 cm prostoru nad pračkou
a tyto pračky jsou často méně stabilní
než pračky plněné zpředu. Je také třeba
počítat s tím, že víko pračky bude často
otevřené po praní, aby vnitřek pračky neplesnivěl, což nepůsobí zrovna esteticky.
Pro umístění pračky je vhodné počítat se
zásuvkou, která bude sloužit pouze pro
pračku, připojením do odpadu a napojením na studenou, případně teplou vodu
(vyplatí se pouze tehdy, je-li teplá voda
ihned k dispozici bez prodlev a tepelných
ztrát). Při realizaci nových rozvodů na to
nezapomínejte. I když neplánujete nové
rozvody, můžete si opatřit speciální odtok
k umyvadlu se samostatnou odbočkou
pro odtok pračky. Rovněž se neobejdete
bez samostatného, případně sdruženého
(společný i pro potřeby baterie) ventilu,
Moderní pračky a sušičky jsou vybaveny bezpečnostními prvky, díky nimž
se nemusíte obávat škod způsobených
vodou ani se strachovat o bezpečnost
dětí nebo samotné pračky.
• Ochrana proti přetečení vody
– běžná je několikanásobná ochrana
proti škodám způsobeným vodou
(AquaStop, AquaSafe, WaterProof,
3D-AquaSpar systém).
• Senzor na kontrolu stavu vody
v pračce před začátkem ohřevu. Toto
zařízení se uplatní například tehdy,
když zapomenete otevřít vodovodní
kohoutek.
• Dvířka pračky zůstanou během praní
a odstřeďování zamknuta.
• Pračky s velkým plnicím otvorem
jsou vybaveny dětskou pojistkou proti
nechtěnému uzavření dvířek, kterou
můžete aktivovat sami. Toto opatření
například zabrání dětem, aby uvízly
v bubnu.
• Dětská pojistka uzamkne funkce
pračky.
• Kontrola stability pračky zabezpečí,
aby při odstřeďování pračka zvyšovala otáčky postupně, a je-li prádlo
špatně rozložené, pračka pomalu
otáčí bubnem střídavě na jednu
a druhou stranu do té doby, než je
buben zatížen rovnoměrně.
• Indikace různých kontrolních funkcí
na displeji, testovací program pro
servisní službu. Sušičky mají LED
ukazatele stavu sušení a signalizují,
kdy vyprázdnit nádržku nebo vyčistit
filtr.
• Elektronická regulace pěnivosti, která
zabrání nadbytečné tvorbě pěny
a problémům s tím spojeným.
nejlépe se zpětnou klapkou. Ventily spotřebiče je lepší neumísťovat za spotřebič,
jednak kvůli jejich přístupnosti a také kvůli
možným vibracím pračky, která může do
ventilu narážet.
45
V koupelně najde uplatnění i mnoho
malých elektrospotřebičů – dnes jsou
již zcela běžné kulmy, fény, holicí
strojky či elektrické zubní kartáčky.
Každý takový přístroj však potřebuje elektrickou zásuvku. A pokud vás
koupelnu používá najednou více, určitě
nevystačíte jen s jednou. Proto při
plánování nezapomeňte na dostatečný
počet elektrických zásuvek, samozřejmě s náležitou ochranou před úrazem
elektrickým proudem.
Suší a nemačká
Častým problémem při provozu domácnosti je zajistit místo, kde se dá sušit
prádlo. S terasou, lodžií, balkonem nebo
dokonce sušárnou máte vystaráno, nám
ostatním zůstávají radiátory nebo sušičky prádla, kterým k provozu v podstatě
stačí obyčejná zásuvka. Dobrá sušička
totiž dokáže vysušit prádlo tak, aby se
snadno žehlilo nebo se dalo přímo uložit
do skříně. Navíc pokud se prádlo ze sušičky nevyndá hned po usušení, mnohé
46
ze sušicích programů se zakončí až třicetiminutovou fází proti pomačkání a na
usnadnění žehlení.
V prostorné koupelně může sušička tvořit
celek s pračkou zpředu plněnou. Postavit
je můžete nejen vedle sebe, ale pomocí
speciálního podstavce i přímo na sebe
do tzv. komínu. Dveře sušičky se dají přizpůsobit na levé nebo pravé otevírání, na
rozdíl od pračky, kde jsou dveře zpravidla
s otevíráním doleva. Pokud ani na toto řešení místo prostě nemáte, můžete si obstarat alespoň pračku kombinovanou se
sušičkou. Po vyprání vložíte do sušičky
poloviční množství prádla, zvolíte vhodný
program, nastavíte dobu sušení. Toto řešení však není zcela ekonomické, co se
týče provozu.
Existují tři typy sušiček: ventilační, kondenzační a kondenzační s tepelným čerpadlem. Rozdíl spočívá v tom, jakým způsobem se ze spotřebiče odvádí horký vzduch,
který odebírá vlhkost z prádla. U ventilační
se vlhký vzduch odvádí mimo spotřebič.
Proto je třeba počítat s odvodem do exteriéru (například do světlíku), aby voda nekondenzovala v místnosti. V kondenzační
sušičce vlhkost odebraná z prádla zkondenzuje a odteče do sběrné nádoby přímo
v sušičce. Nasbíranou vodu lze odvést do
kanalizace či pravidelně vylévat.
Šetřit se dá i v koupelně
Koupelna patří k prostorům, kde je mnoho
příležitostí k úsporám, především během
provozu. S racionálním přístupem k vedení domácnosti lze ušetřit na nákladech za
vodu, topení i elektřinu. Metody, jak šetřit,
můžeme rozdělit do dvou skupin. Do první skupiny tzv. technických opatření patří zařízení, díky nimž lze snížit spotřebu
a tepelné ztráty nebo zvýšit efektivitu využívání všech zdrojů. Druhým způsobem
jsou racionalizační opatření čili vědomě
šetrný přístup ke spotřebě, například
změnou hygienických návyků.
přímou spotřebu – pití a vaření, využijí
jen 4 litry. A protože pitná voda se stává
poměrně vzácným artiklem, je třeba se
zamyslet nad způsoby, jak jí šetřit. Cesta k úsporám přitom není v radikálním
Při provozu koupelny můžete ušetřit
značné množství energií, ale především pitné vody, ať už teplé, nebo i té
studené. Z přibližně 122 litrů pitné vody,
které denně jeden člověk použije, se na
47
omezení, ale v její efektivnější spotřebě.
Například pokud eliminujete plýtvání vody
u domácích spotřebičů, jako jsou pračky,
můžete být překvapeni, kolik vody ušetříte.
Při koupi nových spotřebičů proto věnujte
pozornost třídě jejich energetické účinnosti
a vybírejte si modely třídy A, případně ještě
lepších tříd A+ nebo A++.
Koupání a mytí
Podle typu vodovodní baterie odteče do
kanalizace 7 – 20 litrů vody – za každou
minutu. Proto když vodu právě nepotřebujete, zastavte její přívod. Na ústní hygienu
používejte kelímek. Dokonce i mokré holení zvládnete s malým množstvím vody
v umyvadle. Pomocí pákové baterie nastavíte požadovanou teplotu vody mnohem rychleji než pomocí kohoutků. Tak se
zredukuje množství vody, které zbytečně
proteče odpadem. Instalovat se vyplatí
i termostatické směšovací baterie.
To, že spotřeba vody je při sprchování
mnohem nižší než u koupele, asi ani není
třeba zmiňovat. Navíc omezovač průtoku
a speciálně upravené sprchové otvory
umožňují i u sprchování až 50% úsporu
vody. Některé horní a ruční sprchy mají dokonce spotřebu jen 6 litrů vody za minutu.
Tyto výhody přináší regulační technologie
48
využívající takzvaný O-kroužek, který se
flexibilně přizpůsobuje tlaku vody: je-li tlak
vysoký – plocha kroužku se zvětší, u nízkého tlaku se jeho plocha opět zmenší
– takže proud vytékající vody zůstává
stejný. Důvtipná technologie umožní šetřit
vodu i energii též na jiných místech – při
mytí smíchává vodu se vzduchem, čímž
se v konečném výsledku zvětšuje objem
vodních kapek. Díky tomu je vodní proud
objemnější a pocit při mytí a sprchování
intenzivnější, přičemž hodnota průtoku je
o 10 % nižší.
Záchod
Také běžný záchod spotřebuje příliš mnoho pitné vody. U klasických toalet se při
jednom spláchnutí použilo až 15 litrů!
Méně vody spotřebujete, když si obstaráte splachovací nádržku s duálním systémem nebo regulátorem splachování
– tak dokážete omezit spotřebu vody až
o třetinu. Úsporným plovákovým ventilem
ve splachovací nádržce získáte možnost
regulovat množství vody vytékající z nádržky při splachování podle potřeby, čímž
můžete ušetřit až 60 % vody. Neplánujete
koupi nové toalety? Úspory dosáhnete,
například když do splachovací nádržky
dáte naplněnou jednu až dvě PET láhve,
které svým objemem zmenší objem nádržky, takže při spláchnutí odchází vody
méně. Nainstalovat si můžete i fotobuňku,
která automaticky zastaví přívod vody,
když se od záchodu vzdálíte. Nezapomeňte pravidelně kontrolovat těsnění
v nádržkách – protékající WC je velký původce plýtvání vodou.
Do záchodové mísy nikdy nelijte jedovaté
a nebezpečné látky (ředidla, ropné látky,
zbytky léků, benzín, barvy atd.), protože je
čistírny odpadních vod nedokážou v některých případech bezpečně odstranit, a tak
se následně dostávají do vodních toků.
Jak šetřit vodu
• Dávejte přednost sprchování před
koupáním, ušetříte až 30 % energie.
• Na sprchování používejte úsporné
hlavice.
• Namontujte si pákové baterie, předejdete zbytečnému pouštění vody při
nastavování správné teploty a ušetříte až 30 % energie potřebné pro
ohřev vody.
• Opravte kapající kohoutky. Při úniku
desíti kapek za minutu je roční ztráta
1 800 litrů. U teplé vody se kromě
toho zbytečně plýtvá energií.
• Šetřete vodu při splachování – pomocí úsporného splachování, nastavení
plováku v nádržce na nižší hladinu,
vložením cihly nebo plné láhve s vodou do nádržky apod.
Ekotoaleta
Vodu v rodinném domě můžete ušetřit
i vybudováním kompostovací toalety,
jejíž princip je založen na oddělení
pevné a tekuté části odpadu. Pevný
odpad a papír skončí ve speciálním odvětrávaném kompostovacím
zásobníku, kde se rozkládá. Odpad
dokonale rozložený na humus se
zhruba jednou za dva roky vynese na
kompost, nebo je-li příliš suchý, dá se
i spálit. Větrání se řeší buď vlastním
odtahem, nebo ventilátorem. Tekutý
odpad (moč) se odvádí jinou odpadovou rourou do zemního zásobníku (po
zředění dešťovou vodou vhodné na
zalévání zahrady), do malé čistírny odpadních vod (biologického filtru) nebo
do běžné kanalizace.
Úspory při ohřevu vody
Asi největší položku v rodinném rozpočtu představují náklady na přípravu
teplé vody. Dodržováním několika jednoduchých pravidel můžete i zde ušetřit.
Například přeprava teplé vody z místa
Malý koupelnový výměník
ohřevu do místa spotřeby – čím je potrubí delší, tím více musíte odpustit vychlazené vody, než přiteče dostatečně
teplá. Než se tak stane, voda odtéká do
odpadu, a i když ji nevyužíváte, zaplatit
musíte. Proto je důležité promyslet si
důkladně výběr zdroje na ohřev vody.
K odběrným místům s častým odběrem většího množství je vhodný bojler,
u nárazového odběru průtokový ohřívač
a k umyvadlu, které je daleko od centrálního rozvodu, je ideální malý beztlakový zásobník. Svou roli sehrává i kvalitní
tepelná izolace rozvodných potrubí.
49
Jak ušetřit při přípravě teplé vody
• Před výběrem nového zdroje tepla pro
vytápění a pro ohřev vody se poraďte
s odborníkem a zvažte možnost přechodu na úspornější systém nebo na
alternativní zdroje (tepelné čerpadlo,
solární kolektory, rekuperace apod.).
• Vybírejte druh ohřívače podle toho, co
od něj čekáte:
 častý odběr většího množství vody
– bojler,
 nárazový odběr vody – průtokový
ohřívač,
 umyvadlo vzdálené od centrálního
rozvodu – malý zásobník.
• Zjistěte si energetické ztráty (pohotovostní spotřebu) spotřebiče a vybírejte
ten s nejnižšími. Kvalitní bojler by
neměl mít energetické ztráty vyšší než
asi 1 kWh na 120 litrů za den, malý
beztlakový ohřívač 0,22 kWh na
5 litrů za den.
• Potrubí s teplou vodou od kotle k radiátorům po celé délce obalte izolací
doporučenou výrobcem.
• Snažte se co nejpřesněji dimenzovat
ohřev – nastavte ohřívač vody přesně
podle svých požadavků a potřeb
Ohřátou vodu můžete získat z alternativních zdrojů. I když asi nepokryjete celkovou spotřebu domácnosti, přispějete
alespoň k hospodárnosti jejího provozu.
Využít můžete solární kolektory, případně
tepelná čerpadla. Zajímavým řešením je
i koupelnový výměník.
Pro běžné sprchování se používá voda
ohřátá asi na 37 – 40 °C, která v podstatě
se stejnou teplotou (asi 34 – 36 °C) i odtéká.
V kanalizaci tak končí bez užitku více než
90 % energie vynaložené na ohřátí vody.
Tato energie se dá získat zpět pomocí koupelnového výměníku, který pracuje podobně
jako vzduchová rekuperační jednotka. Dokáže ušetřit 20 – 50 % nákladů vynaložených
na ohřev vody. Pracovní část výměníku tvoří
50
•
•
•
•
a nemusíte platit energii navíc. Bojler
nepřehřívejte, průtokový ohřívač nastavujte na teplotu sprchování, abyste nemuseli teplou vodu míchat se studenou.
Nenastavujte teplotu ohřevu vody
v bojleru na více než 65 °C – při této
teplotě je provoz ekonomicky nejvýhodnější, neboť energetické ztráty
jsou minimální a navíc je výrazně
omezena přirozená tvorba vodního
kamene snižující životnost zařízení.
Bojler pravidelně čistěte – asi jednou za tři roky nechte bojler kompletně vyčistit od usazenin a kalu. Zvýšíte
tím podstatně jeho účinnost a ušetříte
za elektřinu.
Pokud používáte oběhovou cirkulaci
teplé vody v potrubí (kvůli okamžité
dodávce teplé vody z baterie), instalujte časovou regulaci. Cirkulaci tak můžete naprogramovat pouze na tu dobu,
kdy jste doma a tuto službu využíváte.
Nenechávejte nikdy téct teplou vodu
zbytečně. Ať už při čištění zubů, nebo
nanášení šamponu na vlasy, vždy se
vyplatí otočit kohoutkem a neplýtvat
energií ani vodou.
ploché měděné profily, po jejichž povrchu
volně stéká teplá odpadní voda. Uvnitř profilů
proudí studená voda z vodovodu a odebírá
teplo odpadní vody. V profilech se ohřeje na
teplotu asi 22 – 25 °C. Tato vlažná voda se
přivede do směšovací baterie na studenou
stranu. Ve směšovací baterii se při sprchování smíchává teplá voda ohřátá běžným spůsobem s vlažnou, předehřátou ve výměníku,
takže spotřeba klasicky ohřáté vody klesá.
Optimální namíchání stále stejné teploty během sprchování zajistí termostatická směšovací baterie.
Recyklace vody
Jednou z možností šetření vodou je domácí systém recyklace odpadních vod,
Kolik vody spotřebuje domácnost?
V tabulce jsou shrnuty hodnoty denní
potřeby vody na osobu při činnosti
v domácnosti. Jde o teoreticky nejnižší
možné hodnoty potřeby vody nutné
k zajištění funkce dané činnosti.
Účel spotřeby
l / os. / den
Splachování WC
18
Velká hygiena
(sprchování, koupání)
40
Malá hygiena (mytí rukou)
16
Praní prádla v pračce
18
Vaření, pití
10
Mytí nádobí
10
Ostatní činnosti
10
Celkem
122
(zdroj www.tzb-info.cz)
který čistí vodu použitou ve vaně nebo
při sprchování. Domácí recyklace vody se
dá bez problémů zapracovat do projektu
nového domu či rekonstrukce. Jejím úkolem je vytvářet čistou vodu z použité a připravit ji například pro splachování toalety
nebo zalévání zahrady.
Dalším řešením je využívání dešťové vody,
která je vhodná na splachování záchodů
a zalévání zahrady. Sběrné zařízení na
dešťovou vodu je třeba navrhnout na začátku stavby, protože namísto tradičního
připojení na rozvod pitné vody se instaluje
ve všech záchodech rozvodná síť na dešťovou vodu. Při nedostatku dešťové vody
se nádrž doplňuje pitnou vodou.
Zdá se vám investice na zachycování
dešťové vody při stavbě rodinného
domu příliš velká? Myslete alespoň na
budoucnost a už při novostavbě nezapomínejte na opatření, která později
umožní její využívání, například při projektování navrhněte i prázdné potrubí
pro rozvod užitkové dešťové vody.
Teplo není levná záležitost
Ačkoli koupelny a záchody patří většinou
k nejmenším místnostem v domě či bytě,
úspor při vytápění můžete dosáhnout
také zde. Začněme u oken a dveří. Samozřejmostí by mělo být kvalitní těsnění
a jejich pravidelná údržba. Vytápěcí tělesa je třeba umístit pod okna a jen v ojedinělých případech je využívat na sušení
ručníků. Prostor před radiátorem má být
volný, bez nábytku či převislých závěsů.
Do malých koupelen je vhodný lokální
zdroj tepla, který pracuje na radiačním
principu – tepelné paprsky infrazářiče
procházejí prostorem rovnou k uživateli,
takže ohřev je přímý bez jakékoliv časové
nebo energetické ztráty. Z tohoto důvodu
je vhodné umístit infrazářič tak, aby paprsky dopadaly před i na prostor sprchového koutu nebo vany.
Koupelny běžných rozměrů stačí vytápět
nárazově – vytápěcí těleso spustit pár
minut před použitím koupelny. Vhodné je
používat inteligentní zónovou a časovou
regulaci teplot, která dokáže vytápěcí režim jednotlivých místností, a tedy i koupelny, naprogramovat podle skutečného
využití.
Nezapomeňte po skončení sprchování
a koupání vždy důkladně vyvětrat. Předejdete tak tvorbě plísní a nadbytečné
vlhkosti.
Úsporné žárovky nešetří světlo,
ale energii
Světlo v koupelně je velmi důležité, neznamená to však, že musíte za ně i hodně platit. Ideálním řešením během dne je
okno. Pokud ho však nemáte, používejte
místo klasických žárovek kompaktní zářivky, které mají pětkrát menší spotřebu
a patnáctkrát větší životnost. Vhodné
51
jsou i kompaktní zářivky s elektronickým
předřadníkem. Pozor však na vhodnou
barvu světla. Klasické žárovky jsou vhodné jen na krátkodobé svícení. I když používáte při náladovém osvětlení kvalitní
a úsporné světelné zdroje, například
kompaktní zářivky, trubicové zářivky nebo
LED svítidla, omezte jejich svícení na
opravdu potřebnou dobu.
Při řešení osvětlení vybírejte jen kvalitní
světelné zdroje ve specializovaných obchodech. Kvalitní zářivky mají delší životnost, lepší podání barev i odolnost proti
častému spínání. Při koupi kompaktní
zářivky se ujistěte, že pasuje do konkrétního svítidla. Kompaktní zářivky mají často objemnější spodní část – patici, která
znemožňuje použití v některých lampách.
A nezapomeňte pravidelně všechna svítidla zbavovat prachu.
Jak prát za méně peněz
• Dopřejte vaší domácnosti úsporného pomocníka – nové typy praček
spotřebují v porovnání s těmi staršími
až o 60 % méně elektřiny a téměř
o 3/4 méně vody. Vybírejte si kvalitní
značkové spotřebiče od renomovaných výrobců, kteří nabízejí záruční
i pozáruční servis.
• Pračku postavte na rovnou a pevnou
podlahu, aby se optimálně odstřeďovalo. U nerovné nebo „houpavé“
panelákové podlahy se doba odstřeďování prodlužuje, takže se zvyšuje
spotřeba elektřiny a klesá životnost
pračky.
• Méně perte, více větrejte. Časté praní
látku ničí, a přitom někdy stačí oblečení
jen vyvětrat. Máte-li sušičku s programem na osvěžení prádla, můžete si
oděv napařit. Testování ukázalo, že je to
dokonce účinnější než čerstvý vzduch.
• Pračku zapínejte, až když bude zcela
naplněná.
52
• Volte úsporné a krátké programy
a nižší teplotu praní. Snížením teploty
z 90 °C na 60 °C ušetříte 25 % energie.
Předpírání používejte jen v nutných
případech.
• Používejte prací prášky, které jsou
účinné při nižších teplotách. Prospěje
to i prádlu.
• Při dávkování pracího prášku se řiďte
tvrdostí vody. Dávkujte přiměřeně
– prací prášky zatěžují životní prostředí.
• Většinu elektřiny spotřebuje pračka na
ohřev vody, proto je vhodné používat
k praní vodu předehřátou například
slunečními kolektory nebo tepelným
čerpadlem – pokud to pračka umožňuje.
• Pravidelně, alespoň dvakrát ročně, čistěte filtr odtokové vody.
• Starší pračku alespoň jednou ročně
změřte měřičem spotřeby elektřiny.
Získáte tak údaj, který vám prozradí,
zda je její provoz ještě ekonomický.
Omezte náklady na provoz sušičky
• Dejte přednost samostatné sušičce
s bubnem na asi 5 kg prádla.
• Při výběru se řiďte energetickým
štítkem. Vybírejte kategorii B a lepší.
Zvažte možnost koupit sušičku využívající k úspoře elektřiny tepelné čerpadlo. Jde o jedinou sušičku zařazenou
do energetické třídy A.
• Vyberte si vhodnou sušičku pro dané
klima – v mírném a chladném pásmu
je vhodnější kondenzační. Ventilační
sušička sice spotřebuje méně energie,
ale protože odsává ohřátý vzduch
z bytu a vypouští ho ven, zhoršuje
celkovou energetickou bilanci bytu.
• Do sušičky dávejte prádlo dostatečně
vyždímané a odstředěné (min. při 800
otáčkách). Čím je prádlo sušší, tím
lepšího výsledku dosáhnete.
• Prádlo nejprve vytřiďte. Vhodnost
použití sušičky musí být vyznačena
výrobcem symboly na štítku prádla.
•
•
•
•
Důležitý je i materiál – samostatně se
suší bavlna a len, odděleně syntetické
prádlo. Ani oděvy, které je nutné žehlit,
nesušte společně s nemačkavými.
Nepoužívejte funkci sníženého
tepelného výkonu – snížíte účinnost
sušicího procesu a zvýšíte spotřebu
elektřiny.
Pravidelně čistěte vzduchový filtr
sušičky.
Otevřete dveře do místnosti, v níž
je sušička umístěna – okolní vzduch
využívá sušička k chlazení kondenzátoru, a jestliže bude příliš ohřátý,
sníží se účinnost kondenzace, zvýší
spotřeba energie a prodlouží doba
sušení.
V zimě můžete teplo vytvářené
kondenzační sušičkou využít jako přídavný zdroj vytápění. Díky tepelnému
výkonu kondenzační sušičky tak lze
snížit celkové náklady na vytápění
53
Bezúdržbová koupelna
Koupelna patří z hlediska hygieny a čistoty mezi nejchoulostivější místa v bytě. Její
úklid a čištění zabere v téměř každé domácnosti podstatné množství času. A přitom stačí tak málo – pořídit si koupelnu,
která se sama uklízí. Čištění vany, umyvadla, záchodové mísy nebo keramických
obkladů se díky výrobkům se speciálními
úpravami povrchu stalo opravdu jednoduchou záležitostí.
Nová generace keramických obkladů
a dlaždic má aktivní povrchovou vrstvu s výjimečnými hygienickými vlastnostmi a vysokými samočisticími a antibakteriálními
schopnostmi, které zabezpečují snadnou,
nenáročnou údržbu. Na povrch keramické
dlažby je nanesena a natavena tenká, průhledná vrstva, která nemá vliv na vzhled
a mechanické vlastnosti keramických prvků. Hygienické vlastnosti zlepšuje pomocí
54
hydrofilního a antibakteriálního efektu. Životnost vrstvy je stejná jako životnost keramického obkladu či dlažby. Aktivní vrstva
trvale odolává působení čisticích prostředků. Hydrofilita (smáčivost) i antibakteriální
účinek této povrchové úpravy mohou byt
aktivovány slunečním UV zářením. Hydrofilita zabezpečuje, aby povrch keramické
dlažby přitahoval vodu – částečky vody
vytvářejí namísto kulovitých kapiček rovnoměrný souvislý vodní film, který podmáčí,
rozpustí a z povrchu odplaví všechny částečky špíny. Antibakteriální efekt spočívá
v tom, že samočisticí vrstva při kontaktu se
vzdušným kyslíkem a vlhkostí, za pomoci
slunečného světla nebo UV světla, vytváří
aktivní kyslík. Aktivní kyslík na povrchu ničí
organické látky, choroboplodné zárodky,
bakterie, plísně, kvasinky atd. Navíc neutralizuje zápach a zabraňuje jeho vzniku.
Novinkou, která usnadňuje údržbu zařizovacích předmětů, je povrchová úprava se
samočisticím účinkem a velmi vysokým
leskem. Tato úprava je schopna zabránit
i množení bakterií. Výrobci ji nabízejí pod
různými názvy, ale v principu jde o další
vrstvu glazury, která se vypaluje při vysokých teplotách. Antibakteriální účinek
zabezpečují různé chemické prvky, například stříbro v glazuře. Samočisticího účinku se dosahuje díky hladkému povrchu
keramiky. Mikroskopické póry, které jsou
běžné na povrchu neupravené keramiky,
jsou zahlazeny. Špína se nemá kde zachytit a dá se snadněji odstranit dokonce
i po několika týdnech. Při čištění takových
povrchů ušetříte nejen čas a sílu, ale
i čisticí prostředky, protože k čištění vám
postačí jen navlhčená utěrka.
Koupelnové smaltované vany s jedinečným zušlechtěným povrchem a samočisticím efektem odolávají otěru, poškrábání,
nárazům, poškození kyselinami či chemikáliemi. Vypalovaný smaltový povrch na
bázi skla vydrží mnoho let stále stejný. Na
hladkém povrchu tvrdém jako sklo se nevytvoří ani nejmenší mikroskopické rýhy,
bakterie nemají šanci usadit se. Z tohoto
samočisticího povrchu voda jednoduše
odteče a odnese s sebou všechny nečistoty i vodní kámen. Také pravidelnou údržbu provedete velmi rychle, přičemž ani po
zaschnutí nezůstanou žádné stopy.
Při koupi nové záchodové mísy byste měli
dbát na to, aby byla po celém povrchu
opatřena glazurou. Glazování vnitřních
kruhů a sifonu (jakož i systém sprchovacích kanálků po celém obvodě záchodové mísy) zaručí snadnější údržbu a vyšší
hygienický standard. Sprchovací kanálky
rovnoměrně rozvádějí splachovací vodu
pod vyšším tlakem, čímž se dosahuje dokonalého omytí. Zvýšenou pozornost věnujte i záchodovému sedátku. Mezi jeho
základní vlastnosti by měly patřit lehká
a jednoduchá demontovatelnost, kvalitní
materiál a povrchová úprava, která brání
tvorbě a množení mikroorganismů, zárodků a bakterií. Taková povrchová úprava může být obohacena o složku s antibakteriálním a protiplísňovým účinkem,
která se nachází nejen na povrchu, ale
i v celém průřezu materiálu, čímž se zabezpečuje permanentní účinnost.
Použití čirého skla není v koupelně neobvyklé. Je lepší používat sklo s povrchovou
úpravou, která zaručuje snadné čištění.
Takto upravené čiré sklo má hladký, vodoodpudivý povrch, na němž se nezachycují
nečistoty a vodní kámen. To málo, co přece jen zůstane, snadno a bez problémů
odstraníte jemným otřením navlhčeným
hadříkem s trochou saponátu. Druhou
možností je volba neprůhledného skla
s kapkovým dekorem, na němž nejsou
vidět ani zaschlé kapky.
Největším problémem při údržbě a čištění
koupelny bývají vodovodní baterie. Dosud
se nepodařilo vytvořit žádnou povrchovou úpravu, která by ochránila chromový
nebo nerezový povrch vodovodní baterie.
55
Výrobci doporučují pravidelné čištění bez
čisticích prostředků a především přetření
vodovodní baterie suchým a savým hadříkem po každém použití. Jiná situace je
v ochraně vodovodních baterií proti zanesení vodním kamenem. Baterie je doplněna o silikonový provzdušňovač, který
obohacuje vodu o vzduch, čímž se proud
vody stává měkčím a jemnějším. Na této
silikonové podložce se jen velmi těžko
usazuje vodní kámen. Pokud se i nějaký
zachytí, dá se snadno odstranit prstem.
Také u sprchových hlavic existuje účinná
technika proti usazeninám vodního kamene. Systém ochrany proti nečistotám
a vodnímu kameni může být složen až ze
tří úrovní:
• filtr – při každém sprchování protéká voda vyplachovatelnou filtrační
svíčkou; v jemných žlábcích filtrační
svíčky se zachytí drobné částečky
nečistot, které se při čištění sprchy
vypláchnou;
• silikonové výstupky – mají na sprchové hlavici manuální čisticí funkci; vodní
kámen se jen těžko usazuje a také se
dá snadno odstranit rukou;
• čisticí kolíčky – prvky proti vápenatým
usazeninám jsou automaticky aktivní při
každém přepnutí proudu vody na hlavici
sprchy; při otočení hlavice se posunou
čisticí kolíčky proudovými kanálky v hlavici a vytlačí zbytky vodního kamene.
Čištění koupelny
Koupelnu je třeba čistit jemně – raději se
sametovým hadříkem než s kartáčem.
Také v případě chemikálií a čisticích prostředků platí podobné pravidlo – méně,
ale častěji. Nikdy nepoužívejte abrazivní,
drsné práškové čisticí prostředky!
Při mytí a čištění je třeba začínat s těmi
nejšetrnějšími a řekněme i tradičními
čisticími prostředky. A jiné byste vlastně
56
při pravidelné péči potřebovat ani neměli. Jen pokud se objeví odolnější špína,
můžete použít i silnější čisticí přípravek.
Trvalým jevem v koupelně je postříkaná
podlaha, na kterou stačí mít po ruce suchou houbičku nebo podlahovou žínku
na časté stírání. V koupelně s dřevěnými rošty se musíme starat i o ně – čistí
se podobně jako dřevěná podlaha. Náročnější na údržbu jsou textilní předložky před umyvadlem, vanou nebo záchodem; jejich stříhané střapcové okraje
zachycují vlasy a prach a odstranění
vyžaduje důkladné kartáčování, vysávání a praní. S hladkými povrchy si poradí
tzv. švédská utěrka nebo textilie z mikrovlákna. Její účinnost stoupá úměrně
s hustotou vláken. Vyplatí se jich mít
více, na různé povrchy jinou kvalitu.
Funkční utěrka však musí být suchá
a čistá. Šetrně čistěte i umyvadlo. Vanu
ošetřujte velmi opatrně podle návodu,
který by měl být součástí její dodávky.
Na vodovodní baterie stačí jemný saponát, vysušit a vyleštit měkkým hadříkem. Záchodovou mísu čistěte vaším
osvědčeným
čisticím
prostředkem.
Důležité je, aby se dala dobře vyčistit
nepřístupná místa za horním ohybem
mísy. Při čištění svítidel používejte suchý hadr. Pracujte při vypnuté elektřině.
V saponátu umývejte vždy jen odšroubovaná a sundaná stínidla lamp.
Několik tipů pro čistou koupelnu
Na vodní kámen jsou všeobecně vhodné
prostředky, které mají pH pod hodnotou 2,
například kyselina šťavelová, mravenčí nebo
fosforečná. Nepoužívejte tyto prostředky na
chromované a postříbřené předměty – kyselé čističe způsobí nenapravitelné škody.
Usazeniny vodního kamene na umyvadle
a vanách jednoduše odstraníte i pomocí
prášku do pečiva. Kypřicí prášek nasypte
na jemně zvlhčená místa, rovnoměrně
rozneste vlhkým hadříkem, nechejte chvíli
účinkovat a nakonec setřete.
Ucpaný odtok v umyvadle je vhodné
čistit čisticími prostředky na zubní protézy.
Lépe rozkládají usazeniny, poradí si
i s vlasy a nepoškodí odtokové trubky.
Na vlasy v odtoku stačí použít rovný
kartáč na vymývání lahví, který zasuneme
do odtoku a několikrát jím otočíme dokola.
Vlasy se na něj nalepí a odtok už jen
pročistíte pomocí prášku do pečiva.
Otvory na hlavici sprchy zanesené
vodním kamenem nejlépe očistíte, když
hlavici vložíte do misky s teplým octem
nebo slanou vodou a necháte odležet, než
se vodní kámen rozpustí.
Jestliže vás trápí pomalý odtok vody
v záchodě, můžete si pomoci horkou vodou – dvě až tři varné konvice plné horké
vody vylijte do záchodové mísy a nechte
15 – 30 minut účinkovat. Celý proces
zopakujte, pokud se ani po prvním čištění
nedá stále pořádně spláchnout.
Ucpané WC můžete kromě klasického
zvonu vyčistit i pomocí PET láhve. Stačí,
když odstřihnete dno, zavřete ji a zasunete do otvoru ve WC – dále je to jako
s klasickým zvonem.
Plesnivých míst v koupelně se zbavíte,
když do alkoholu přidáte špetku (na špičku
nože) kyseliny askorbové (koupíte v lékárně). Roztok přelijte do rozprašovací láhve
a místa s plísní postříkejte. Nechejte chvíli
účinkovat a přečistěte jemnou drátěnkou.
Nakonec opláchněte vodou.
Plesnivé spáry se dají očistit i roztokem
práškového droždí a vody. Roztok se nechá
účinkovat asi 10 minut. Potom stačí opláchnout a dočistit zubním kartáčkem. Podobně
poslouží i kypřicí prášek s vodou, který
se nanese zubním kartáčkem na spáry.
Nechejte účinkovat 10 – 15 minut a setřete
vlhkým hadříkem.
Škrábance na emailových vanách zahladíte, když je natřete dvěma vrstvami
bílého laku na nehty.
Trvalou a příjemnou vůni a lesk v koupelně a na záchodě získáte čištěním
slupkou z pomeranče – potřete všechny
plochy a přeleštěte utěrkou z mikrovlákna.
Proti vodnímu kameni
I když na kvalitu pitné vody dohlíží vodárenská společnost, přece se v ní občas
objeví různé příměsi, jako písek, rez,
sloučeniny hořčíku, chlóru, vápníku a ve
výjimečných případech mikroorganismy.
A všechny tyto příměsi mohou čas od
času působit problémy. K odstranění nežádoucích látek a zabránění nadměrné
tvorby vodního kamene slouží zařízení na
úpravu vody, které se umísťují za vodoměrem.
Tvrdostí vody (podle stupně pH) se rozumí podíl rozpuštěných vápenných
57
Usazeniny vodního kamene se tvoří
už v nádržce záchodu. Proto je třeba ji
občas vyčistit. Vezměte kryt z nádržky
a utřete ho. Podobně pokračujte i s nádržkou – samozřejmě nezapomeňte
nejprve uzavřít přívod vody. Z nádržky
vytřete usazeniny. Jsou-li usazeniny větší, nalijte do vysušené nádržky sklenici
octa a nechte účinkovat alespoň hodinu,
nejlépe však během noci. Potom znovu
otevřete přívod vody a alespoň dvakrát
spláchněte.
Také o pračku se musíme starat
• Myjte ji – v průběhu roku pusťte pračku občas naprázdno na 90 ˚C, stačí,
když přidáte běžné množství přípravku na bílé prádlo nebo trochu octa.
• Čistěte filtr – je nutné ho čistit
pravidelně alespoň dvakrát ročně
(raději častěji než méně). Nové typy
mají sítko, které zachycuje drobnosti, například mince. Pravidelně ho
vyprazdňujte.
• Čistěte násypku na prášek a změkčovadlo (aviváž) – zbytky vody,
prášku a aviváže mohou způsobit
množení bakterií. Po každém praní
vyndejte násypku a umyjte ji horkou
vodou. Pořádně vyčistěte především
část na aviváž i místo, kam násypku
zasouváte – hlavně shora, protože
odtud stříká voda. Aby násypka nezapáchala, když neperete, nechávejte ji
pootevřenou.
a hořčíkových sloučenin ve vodě. Čím je
voda měkčí, tím spíš se v ní rozpouštějí
kovy a kovové oxidy v potrubí. Tvrdá voda
není v zásadě zdraví škodlivá nebo horší
než měkká. Její velkou nevýhodou však
zůstává ukládání vodního kamene, které
může způsobit zanášení potrubí a tím například snížení účinnosti vytápěcích těles
nebo ucpání potrubí v pračkách či myč58
Domácí recepty na čištění
Použití
Prostředek
čištění
oken/skla
1/4 hrnku octa a 1/4 l teplé vody
nebo1 – 2 lžíce citronové šťávy
a 1/4 l vody
odolné
skvrny
třít půlkou citronu namočeného
v boraxu
osvěžovač
vzduchu
ocet na otevřeném talíři,
odpařovat skořici a hřebíčky
leštění
mosazi
worcesterská omáčka nebo
směs 1 : 1 soli a mouky a troška
octu
leštění
stříbra
namočit do vařící vody
s obsahem sody, soli a kouskem
hliníku
čištění
chrómu
třít novinami, alkoholem nebo
moukou v suchém hadru
čištění
mědi
citronová šťáva nebo horký ocet
a sůl
dřevěná
podlaha
mýdlová voda
čištění
linolea
soda
všeobecné
čištění
horká voda, soda a mýdlo,
respektive roztok sody v teplé
vodě
kách nádobí, o vápencovém znečištění
okrajů umyvadel a van ani nemluvě. Ukládání vodního kamene nastává při teplotě
vody nad 60 °C. Pokud voda ve vnitřním
vodovodu nepřesáhne tuto teplotu, starostí s vodním kamenem ubude. Kromě
jednoduchých přípravků na odstraňování
vodního kamene (například ocet, soda)
se na trhu objevuje mnoho zařízení na
změkčování vody. Změkčování je možné
řešit několika způsoby:
• převařením,
• destilací,
• přidáním mycí sody,
• výměnou iontů použitím tzv. iontoměničů.
Na trhu jsou většinou ke koupi změkčovače vody, které používají technologii výměny iontů vápníku a hořčíku a jejich na-
hrazování ionty sodíku. Voda procházející
změkčovačem proudí přes vrstvu, v níž
dochází k výměně iontů, a tak k jejímu
změkčení.
Chemická úprava vody je určena na úpravu tvrdé vody všude tam, kde je potřebné
snížit nebo úplně odstranit z upravované vody soli vápníku a hořčíku. Spočívá
v dávkování zdravotně neškodných chemických přípravků, obvykle na bázi potravinářských polyfosfátů, které mají za úkol
zabránit usazení vodního kamene v potrubích, jemných dýzách perlátorů výtoků
nebo v pračkách, ohřívačích teplé vody
a myčkách nádobí.
Podstatou fyzikální úpravy vody je přenos
nebo uložení volného elektrického náboje na jednotlivé molekuly vody, které se
v důsledku toho zpolarizují (jednotně orientují). Tento efekt má za následek změnu
tvaru rozpustných pevných látek ve vodě
tak, že už tak lehce netvoří krystalickou
mřížku, protože mají různý tvar a velikost.
Díky tomu se nevytváří vodní kámen. Srážením vzniká měkké, nepřilnavé bahno –
kal. Mezi fyzikální úpravu vody lze zařadit
úpravu vody elektrostatickým (vyšší účinnost) a magnetickým (nejnižší účinnost)
polem nebo ultrazvukem. Elektrostatická
úprava vody pracuje na principu působení
Tvrdost vody
podle společnosti PVK, a. s.
Pitná
voda
Obsah vápníku a hořčíku (mmol/l)
mmol/l
odH
oF
velmi
tvrdá
> 3,76
> 21,01
> 37,51
tvrdá
2,51–3,75
14,01–21
25,01–37,5
středně
tvrdá
1,26–2,5
7,01–14
12,51–25
měkká
0,7–1,25
3,9–7
7– 2,5
velmi
měkká
< 0,5
< 2,8
<5
Levné filtry
Ochrana před nečistotami v potrubí
a usazováním vodního kamene vám
pomůže i k úspoře nákladů na provoz.
Z tohoto důvodu by měly být výtokové
baterie, ale i ruční sprchy a sprchové
hlavice vyrobeny z materiálů odolných
proti usazování vodního kmene, čímž se
zvyšuje jejich životnost. Určitě se vyplatí
investovat do mechanického filtru, který
se instaluje na přívodní potrubí z vodovodního řadu, aby ochránil drahé vodovodní baterie. Filtry přitom nemusejí
výrazně ovlivnit váš rozpočet. Na našem
trhu prodávají filtry s plastovým nebo
s nerezovým sítkem, které si koupíte
opravdu za pár korun.
Doporučená tvrdost pitné vody
Doporučená hodnota pro pitnou vodu
určuje obsah vápníku a hořčíku
1,1 – 5 mmol/l (tj. tvrdost vody
6,16 – 28 °N). Vápník, který tvoří hlavní faktor tvrdosti, nemá žádné negativní účinky na zdraví. Voda z vodovodu
je vlastně nejjednodušším každodenním zdrojem vápníku a hořčíku pro
organismus člověka.
vysokonapěťového elektrostatického pole
na krystalickou strukturu vápenatých solí,
kdy dochází k jejich rozpouštění. Působením zařízení se vytváří v potrubí antikorozní ochranná vrstva. Elektrodynamická
metoda používá modulované impulsy
střídavého proudu vysoké frekvence. Tak
se naruší vazby vápníku a hořčíku s molekulami vody a uvolní se jako ionty, které
vzájemně kolidují a vytvářejí neškodné
krystalické zárodky. Tato metoda rozpouští i starší vrstvy vodního kamene. Škodlivé
působení fyzikálních metod na zdraví nebylo dosud prokázáno ani u osob citlivých
na elektromagnetická pole.
59
Malá koupelna
Malá koupelna
V malé koupelně je každá rada drahá.
Existují však dva způsoby, jak se můžete
s koupelnou minimálních rozměrů vypořádat: buď přizpůsobíte rozměry koupelny
svým představám o její velikosti a vybavení na úkor jiného prostoru, nebo přizpůsobíte své nároky rozměrům koupelny na
úkor svých smělých představ. Zůstanete-li
u druhého řešení, pamatujte, že z malé
koupelny velká nikdy nebude, ale pomocí
několika triků může být příjemná a především uživatelsky pohodlná. Všechno je
možné – chce to jen správným směrem
o kousek vybočit z běžného standardu.
Velikost koupelny je relativní pojem. Většina lidí si standardně představuje koupel60
nu vybavenou pohodlnou vanou a umyvadlem, s místem na pračku a koš na prádlo,
na stěnách nějaké ty poličky nebo skříňky.
Obvykle se však setkáváme s koupelnou
jen o málo větší než tři metry čtvereční
(často i menší). Při proměně koupelny,
která je limitovaná malým prostorem, je
proto třeba všechno dobře naplánovat,
důkladně změřit, spočítat a snažit se
dobře využít každého prostoru a zákoutí.
Důležitý je též výběr místa, kde svou novou koupelnu začnete budovat. Od tohoto
rozhodnutí se dále odvíjí správná volba
zařizovacích předmětů a samozřejmě výsledný vzhled – výběr povrchové úpravy
stěn, podlahy a doplňků.
Malá koupelna
Příklad rekonstrukce jádra
Starší byty mívají někdy zbytečně mnoho
chodbových prostorů. Zkuste se zamyslet, zda by se nedaly využít ve prospěch
koupelny.
Pomoci může i tzv. otevření koupelny a její propojení s jiným prostorem
– například s ložnicí. Pro další zařízení
získáte sice jen malou plochu, například
v místě bývalých dveří, ale vaše koupelna
nebude tak stísněná. Řešení je vhodné
pro odvážné, kteří žijí sami, případně
ve dvojici, nebo mají k dispozici vícero
koupelen. Pro tradičněji založené může
být kompromisním řešením použití posuvných nebo skládacích dveří, nejlépe
z matného skla. Dveře totiž v malém prostoru dokážou způsobit poměrně mnoho
komplikací.
Centimetry navíc, alespoň kvůli volnějšímu pohybu, získáte i spojením koupelny
se záchodem. Tento krok však je nutné
dobře zvážit hlavně v početnějších rodinách. V některých případech je dobré
oddělit záchod nízkou stěnou nebo
krátkou odlehčenou příčkou, například
z luxferů.
Elegantně a především definitivně
vyřešíte malou koupelnu, když jí najdete
nový a větší prostor. Stěhování koupelny je vhodné především ve velkých
bytech, kde zůstala jen koupelna tmavou
a stísněnou výjimkou. Také v případě,
že můžete oželet některou z místností
v bytě (například nejmenší pokoj za kuchyní), je vhodné koupelnu přestěhovat.
Jedinou podmínkou je, aby byly v dosahu nové koupelny všechny potřebné
instalace a hlavní svislé rozvody. To je
i důvod, proč se koupelna nejjednodušeji stěhuje na místo bývalé kuchyně nebo
do pokoje, který s kuchyní nebo původní
koupelnou sousedí. Takové náročné
dispoziční a stavební úpravy je lepší
svěřit do rukou odborníka – architekta
a projektanta.
Několik způsobů řešení malé koupelny:
Příklad rekonstrukce jádra
Původní stav
Původní stav
Původní stav
Návrh
Návrh
Návrh
61
Malá koupelna
Plánování
I ta nejmenší koupelna může změnit svůj
rozměr. Je třeba se jen zamyslet nad
dispozicí a umístěním. Jestliže jste se
rozhodli zachovat původní dispozici, pár
centimetrů navíc získáte například odstraněním umakartové konstrukce jádra.
U tohoto řešení je velkou výhodou zachování původních rozvodů, což vám ušetří
nemalé finance.
Pokud vám nepomůže ani těchto pár centimetrů, měli byste zapřemýšlet nad vybudováním koupelny ve větším prostoru
– rozšířit ji můžete o prostor chodbičky
nebo o část kuchyně či pokoje. A bránit
vám nemusejí ani panelové stěny – dají
se do nich vyřezávat otvory, případně je
lze úplně zbourat. Likvidace panelové
stěny však není ani levná, ani čistá záležitost, navíc je třeba někdy stěnu nahradit
jinou nosnou konstrukcí (například nenápadnými ocelovými sloupy a překladem).
Důležité je nepouštět se do likvidace stěn
bezhlavě. Každý zásah do stěn by měl
posoudit statik, protože ke změně jakékoliv nosné stěny rozhodně potřebujete
nejen její posouzení, ale i odborný projekt
a stavební povolení.
Zařizování
Největší problém v malé koupelně představuje vana. Někdy pomůže, když si vyberete menší model vany, případně když
kratší vanu umístíte na jiné místo (napří-
Několik praktických tipů pro plánování malé koupelny
• Přesně analyzujte
Základ malé koupelny musí vycházet
z přesné analýzy potřeb a požadavků budoucích uživatelů koupelny. Proto si musíte předem zodpovědět otázky: Kdo bude
koupelnu používat? Jak bude vypadat
půdorys koupelny? Jak bude rozmístěno
zařízení (například záchod, bidet, sprcha,
umyvadlo a vana)?
• Nejprve kreslete
Užitečnou pomůckou je nakreslit si na
milimetrový papír půdorys v poměru
1 : 50. Na čtvrtku stačí nakreslit ve stejném poměru plošné nároky různého zařízení, případně i instalační stěny, které
po vystřižení můžete libovolně přesouvat
po nakresleném půdoryse koupelny.
A nezapomeňte, že délka instalační
stěny se mění v závislosti na umístění
jednotlivých zařizovacích předmětů, jakož i na vzdálenosti od hlavního svislého
rozvodu vody a odtoku.
• Optimalizujte plošnou spotřebu
Při plánování je třeba co nejlépe využít
prostor v koupelně bez toho, aby působil
přeplněně.
62
• Racionalizujte
Především u renovace malých koupelen
se ukazují výhody instalačních systémů
na předstěnovou montáž, které dokážou
využít i ten nejmenší prostor pro umístění zařizovacích předmětů.
• Kombinujte modulové systémy
Pro malé koupelny existují speciální programy sanity a koupelnového
nábytku, které jsou velmi variabilní
a umějí se přizpůsobit téměř každému
prostoru.
• Profitujte z přidané hodnoty
V praxi to znamená zvolit raději kvalitnější, i když dražší výrobek, který bude
odpovídat vašim požadavkům.
• Nechte si poradit od odborníka
Už i u nás jsou poměrně dostupné odborné služby architekta nebo specialisty
v koupelnovém studiu. Za návštěvu
takového studia nic nedáte, a když už
nenajdete pomoc, alespoň se můžete
inspirovat.
• Nevzdávejte se
Každý problém má řešení, které jednou
určitě objevíte.
Malá koupelna
klad u kratší strany dlouhé a úzké koupelny). Výrobci nabízejí vany normální délky
tvarované tak, aby se v nich mohl koupat
člověk průměrného vzrůstu a zároveň
aby se v koupelně mohly otevřít dveře
běžných rozměrů. Vana je u nohou užší,
takže zabere méně místa, ale koupelový
komfort se tím v podstatě nemění.
Je-li vaše koupelna opravdu malá, řešením bude zřeknutí se vany a pořízení
sprchového koutu nebo sprchové kabiny.
Nejméně místa zabere půlkruhový rohový sprchový kout. Jeho úsporné rozměry
vám umožní umístit do koupelny i pračku.
I v případě, že chcete dopřát svým dětem
radost z koupele, existuje řešení – hluboká a prostorná sprchová vanička dětem
na koupání jistě postačí. Koupelna však
není jen hygiena, ale i relaxace a odpočinek. Protože vana i sprcha nabízejí odlišný druh relaxačního zážitku, můžete si do
malé koupelny obstarat takzvaná dvojčata
– sprchový kout a vana tvarované tak, aby
na sebe rafinovaně navazovaly a dokonale tak využily každý centimetr koupelny.
Ještě méně náročná na prostor je vana
„dva v jednom“ – jeden konec vany je tvarován jako sprchový kout (je dostatečně
široký, má rovné dno a téměř svislé boky),
někdy je na tomto konci vany integrovaný
masážní panel a zástěna. Pro labužníky
je určena kombinace masážní vany a masážního sprchového boxu, samozřejmě
oboje v jednom.
Do malé koupelny patří kvalitní design.
Dobří designéři totiž dokážou s vtipem
vyřešit problémy malých místností a navrhnout efektní a zároveň praktické zařízení s různými promyšlenými detaily. Díky
designu se například nemusíte v malém
prostoru automaticky vzdávat ani takové příjemné vymoženosti, jakou je bidet.
Dokonce i zde máte na výběr z několika
možností. Nejběžnější je zkrácená verze,
která má namísto běžných 52 centimetrů
jen něco přes 45. Variací na téma zmenšování je i připojení záchodu k bidetu.
Toto řešení zabere opravdu jen minimum
prostoru, i když trochu na úkor pohodlí pro nohy. Řešením, které šetří prostor
(rozhodně však nešetří na komfortu), je
záchod a bidet v jednom – „douche WC“.
Vše se ovládá a reguluje elektronicky. Nevýhodou tohoto velmi efektního zařízení
je však jeho cena.
Každý seriózní výrobce má alespoň jednu
sérii určenou speciálně do malých místností, větší sety často obsahují takzvané kompaktní verze (s o trochu menšími
rozměry, než mají běžné zařizovací předměty) a zařízení určené do koupelen pro
hosty, které se vyznačuje úspornými proporcemi. Důležité jsou přitom nejen rozměry předmětu, ale i jeho tvar a možnosti
umístění – je-li určen do rohu nebo se
63
Malá koupelna
jednotlivé zařizovací předměty navzájem
tvarově doplňují, dá se prostor koupelny
využít lépe než u standardních tvarů. Postačí vám tedy menší místnost, a přesto
získáte větší komfort.
Zaostřeno na detaily
Zůstala koupelna zařízená promyšlenými tvary a úspornými rozměry zařizovacích předmětů stále stejně malá? Pak
přichází čas na fázi dolaďování, v níž se
musíte důkladně zamyslet nad barevným
řešením a celkovou atmosférou koupelny.
Díky jednoduchým optickým trikům tak
nabudete pocitu volnějšího prostoru.
Prvním osvědčeným zvětšovacím prostředkem je velké zrcadlo. Pokud je dostatečně široké, včleněné bez rámu přímo
do obkladu, optický klam bude dokonalý
a vám přibude ještě jedna stejně velká
místnost. Zrcadlo však může být dvojsečnou zbraní – všechno totiž znásobí – ne-
64
jen to dobré a pěkné, ale i to špatné, nejen
prostor, ale i všechny předměty a ozdoby.
Takže pozor na to, kam ho umístíte a co
všechno se v něm odrazí. Ještě opatrněji
je třeba pracovat s několika zrcadly v jedné místnosti – dokážou vskutku divy, ne
vždy však pozitivní.
Dalším osvědčeným trikem je sklo – když
nahradíte mléčným sklem všechny dveře, stěny a zástěny, které se jím nahradit
dají, téměř jako byste v koupelně vybudovali okno. Posuvné skleněné dveře vám
navíc poskytnou nejen efekt prostornosti,
ale i skutečný prostor.
V malé koupelně jsou velmi důležité barevnost a členění stěn a podlahy. Osvědčenou
volbou je světlá barevnost. Rozhodně tady
není nutné příliš experimentovat s extravagantními vzory a pestrými barvami. Opatrně pracujte i s formátem obkladů. Moderní
velkoformátový obklad bude vypadat směšně, když se na stěnu vejdou dvě a půl obkládačky. Je tedy lepší sáhnout po klasice
(formáty s hranou 15 – 30 cm), případně
mozaice (nejlepší je kombinovat ji s klasickým formátem jednoduchého obkladu),
dobrou volbou jsou i jednolité povrchy.
Pravidlem, jehož byste se měli při dolaďování koupelny držet, je střídmost a jednoduchost. Neznamená to, že se musíte
vzdát například vaší oblíbené červené.
Nevybírejte však nápadité kreace. Úplně
postačí jednoduchá červená listela a červená podlaha, případně jedna červená
mozaiková stěna ke třem nenápadným
béžovým a správně umístěné zrcadlo.
Máte-li rádi květinové vzory, můžete je
mít i v malé koupelně – ne však květy, ale
květ. Nebo pár decentních kvítků, které
vytvoří jednoduchou linku. Rozhodně nic
komplikovaného. A na závěr ještě jedna
univerzální rada – v malé koupelně neplatí ono méně je někdy více; v malé koupelně je méně vždy více.
Poradenský web
• Úspory energie
a hospodárné využití elektřiny
• Obnovitelné zdroje
• Interaktivní komunikační nástroje
• Výpočtové aplikace
• Tipy a rady pro výběr, provoz
a recyklaci spotřebičů
• Elektronický katalog elektrotepelných
zařízení za zvýhodněné ceny
• Aplikace zásuvky ve světě
• Spotřebitelské testy
Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny nabízí spoustu užitečných nápadů a tipů, jak se
vypořádat s přestavbou Vaší koupelny. Najdete v ní informace jak postupovat – od prostorového
řešení přes tipy na výběr zařizovacích předmětů, záludnosti a pravidla instalace a elektroinstalace,
osvětlení, vytápění, praní, návod jak zvládnout rekonstrukci malé koupelny a v neposlední řadě
i rady jak a kde ušetřit nejen na spotřebě elektřiny.
Publikaci Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny vydala pro své zákazníky Pražská energetika, a. s.
Na Hroudě 1492/4, 100 05 Praha 10
Zákaznická linka PRE: 267 055 555
Centrum energetického poradenství PRE, Jungmannova 28, Praha 1
www.pre.cz, www.energetickyporadce.cz
Texty: Ing. arch. Erika Vodičková, Jaga Media, s. r. o., a PRE, a. s.
Editor: PhDr. Matej Šišolák
Foto: BSH – spotřebiče, Devi, Duravit, Duscholux, Electrolux, Grohe, Hansgrohe, Ideal Standard, Jika,
Kaldewei, Keramag, Keuco, KKH, Knauf, Laufen, Massive, Nippon, Oras, PRE, Rako, RAVAK, Redwell, Riho,
Roca, Sakal, Sanitec, Stiebel Eltron, Teiko, Tomterm, Viera Struhařová, Villeroy & Boch, Wagner,
Whirlpool a vydavatelství Jaga Media, s. r. o.
Foto na titulní straně: Villeroy & Boch
Tisk: Kavka Print
Vyšlo v Praze ve vydavatelství Jaga Media, s. r. o., v listopadu 2009

Praktický průvodce rekonstrukcí koupelny

Transkript

Podobné dokumenty