komunální odpady - Mechanizace zemědělství
Transkript
komunální odpady - Mechanizace zemědělství
OD01 7.10.08 9:10 AM Page 1 MĚSÍČNÍK VYDAVATELSTVÍ ECONOMIA cena 75 Kč 105 Sk (3,49 EUR) 10/2008 O D B O R N Ý Č A S O P I S P R O N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y A Ž I V O T N Í P R O S T Ř E D Í Téma: Komunální odpady Rozhovor s Danielem Vondroušem Elektrošrot: situace spěje k lepšímu Zájem o sběr biodopadů prudce roste Management odpadů v automobilce TPCA Odpady.ihned.cz 7.10.08 9:13 AM Page 1 OD-000344 OD02 OD03 7.10.08 9:14 AM Page 3 OBSAH SPEKTRUM 4 29 na říjen jsme pro vás připravili pestrou směsici článků. Poradce ministra Daniel Vondrouš nám odpověděl na otázky týkající se přípravy nového zákona Jarmila Šťastná o odpadech i toho, jak šéfredaktorka si ministerstvo životního prostředí představuje další vývoj oboru. Předpokládám, že jeho odpovědi některé z vás »nadzvednou«. Pokud se to stane, prosím neváhejte a napište nám do redakce. Vaše reakce jsou důležité pro nás, ale koneckonců i pro pana Vondrouše, jinak by stále nevolal po veřejné diskusi. Rozhovor s Ing. Jindřichem Kalivodou ze společnosti .A.S.A. ukazuje druhý pól – zkušenosti praktika, který se dlouho pohybuje na »odpadářském« trhu a v prostředí velké firmy. Je signifikantní, že jeho názory jsou diametrálně odlišné od názorů ministerského úředníka, přinejmenším v některých bodech. Dvě strany jsme věnovali odpadovému hospodářství automobilky TPCA. Návštěva v TPCA byl opravdu silný zážitek. Obrovité, nekonečné haly jako ze sci-fi filmu, dělníci synchronizovaní s výrobní linkou, displeje a počítače. A do toho pytle na PET lahve u odpočívárny, které třikrát kontrolují, jestli tam někdo nevyhodil kus papíru. Měla jsem z toho velmi smíšené pocity. Na jednu stranu je obdivuhodné, že se s takovou důsledností věnují věci na první pohled marginální. Kdyby si každá továrna udělala podobně detailní rozbor své produkce a nakládání s odpady, vypadalo by asi odpadové hospodářství jinak. Na druhé straně si člověk říká: myslí to ti lidé vážně? Opravdu dosáhli takových úspěchů, že cítí potřebu pozvat třicet novinářů a celý den je honit po fabrice, aby si prohlédli těch pár pytlů s tříděným odpadem nebo vysoce inovativní využití »japonky« pro odsávání kalů ze sedimentační nádrže? Dokonalá prezentace plná barevných grafů zachycující každé deko odpadů, s nimiž se nakládá jinak, lépe. A na závěr největší bomba, která teprve zasadí celé to úsilí do správných dimenzí: když automobilka vyzývá své pracovníky, aby chránili životní prostředí a jezdili do práce na kole. Přeji vám krásný podzim 30 Jarmila Šťastná ROZHOVOR Nový zákon se připravuje na základě odložené »velké novely« Jarmila Šťastná V odpadovém hospodářství nastává technologický boj Jarmila Šťastná 7 9 N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y Stihneme BRKO? O kaly z lagun mají zájem v Polsku Elektroodpad: situace spěje k lepšímu 11 11 12 T É M A : K O M U N Á L N Í O D PA D Y Povolit místo k uložení stavebního odpadu je riziko PhDr. Jiřina Ondráčková Čistota zlepšuje městům pověst Michal Olbrich Síť recyklačních měst a obcí se chce stát vzorem pro ostatní Veronika Vávrová Vzdělávací »odpadová« stezka Po pomalém nástupu zájem o sběr bioodpadů prudce roste Projekt komunitního kompostování ve Švihově je úspěšný Ondřej Bačík, Martina Kašparová 13 15 16 17 18 19 L E G I S L AT I VA Ptali jsme se za vás: odpady zahrádkářů Mgr. Petr Adámek Pokročilé vzdělávání v odpadovém hospodářství Zpětný odběr použitých výrobků u obchodních řetězců Ing. Petr Havelka Konečně vyšla vyhláška pro nakládání s bioodpady Co nového ve Sbírce zákonů Byla schválena přísnější »kovová« novela 20 20 21 22 22 23 MANAGEMENT Automobilka TPCA – každý pytel s odpady se kontroluje třikrát Jarmila Šťastná Inovace a technologický transfer v rámci sítě Enterprise Europe Network Ing. Dana Váchová, Mgr. Radka Hávová 24 26 SERVIS Představuje se E-domek Graf měsíce: Proč existuje potravinový odpad? První realizace PCO v České republice Vratislav Cibula Kapka vody, kapka života Jozef Gáfrik Do diáře Vážení čtenáři, 27 27 28 Uzávěrka tohoto čísla 6. 10. 2008 o d p a dy. i h n e d . c z O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 3 OD04_06 7.10.08 9:14 AM Page 4 SPEKTRUM Připravte se na Recyklománii Každý, kdo v obchodech s elektronikou v průběhu října zakoupí nový televizor nebo počítačový monitor a přitom prodejci odevzdá svůj starý k recyklaci, obdrží 500 korun. Kampaň pod názvem Recyklománie pořádá kolektivní systém Asekol, který se zabývá organizací zpětného odběru a recyklací vysloužilých elektrozařízení. Kampaň má podpořit nejen ochranu životního prostředí, ale i blížící se digitalizaci. Recyklománie se týká 22 značek televizorů a 9 značek počítačových monitorů od výrobců, zapojených do kolektivního systému Asekol. Aktuální seznam prodejců a značek zapojených do projektu bude od 1. října k dispozici na www.recyklomanie.cz. Aktuální statistiky ukazují, že právě televizory a monitory patří k často obměňovaným elektrozařízením v domácnostech. V průměru 62 % domácností jednou za 6–10 let pořídí nový televizor Nový monitor si lidé pořizují jednou za a PC monitor si polovidva až pět let na domácností kupuje každých 2–5 let. Z důvodu modernizace kupuje novou televizi polovina občanů, monitor dokonce dvě třetiny. Kromě zmiňovaných aspektů cílí kampaň také na občany, kteří uvažují o koupi nového televizoru v souvislosti s blížící se digitalizací televizního vysílání. Nelegálního ukládání zeminy přibývá Několikanásobný nárůst případů nelegálního ukládání zeminy a stavební suti zaznamenala od loňského roku Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). Tyto odpady jsou ukládány na místech, kde to nebylo povoleno nebo se výrazně překračuje složení a povolené množství ukládaného odpadu na povolených místech. Inspekce může uložit pokutu až 50 milionů korun, obvykle je však postih obtížný, neboť je Postih nelegálního ukládání suvelmi těžké zjistit původce. Čas- tí je obtížný to se stává, že firma, která odpad navezla, už neexistuje nebo je v konkurzu. Vymáhání pokuty je v takovém případě velmi problematické, stejně jako vyžadovat nápravu škody. Rekultivace míst s navezenými horami hlíny je velmi drahá a původci – často pouze účelově založené firmy – na to prostě nemají peníze. Podle inspektorů by obce měly důsledně kontrolovat co, a v jakém množství se na povolená místa ukládá. Pokud není navážení odpadu vůbec povoleno, měly upozornit inspekci nebo policii už po vyložení prvního kamionu zeminy nebo sutě. Rubriku zpracovali – kce– a – jhm– 4 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 Slavnostního přestřižení pásky v kompostárně se ujali Ing. Petr Morávek, obchodní ředitel firem .A.S.A. v ČR, starosta obce Žabčice Mgr. Vladimír Šmerda a Ing. Anna Hubáčková, vedoucí OŽP Jihomoravského kraje Nová kompostárna v Žabčicích Využití biologicky rozložitelného odpadu zajistí kompostárna, kterou vybudovala společnost .A.S.A. Žabčice. Kompostárna v Žabčicích je umístěna v areálu skládky komunálního odpadu. Bude sloužit městům a obcím Židlochovicka, Pohořelicka, Hustopečska. Zpracovávat bude především odpad ze zeleně a dřevní odpad. Kompostárna umožní zpracování až 10 tisíc tun bioodpadu ročně. Z tohoto množství se vyprodukuje 7 tisíc tun kompostu, který bude dále využíván v rámci rekultivačních prací. Investice na výstavbu převýšila částku 4 miliony korun. Proklatě vysoká pokuta Česká inspekce životního prostředí, provedla v červnu 2007 opakovanou namátkovou kontrolu. Kontrola byla zaměřena na plnění povinností původců odpadů v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. (zákon o odpadech). Při kontrolách ČIŽP v pražských provozovnách společnosti KFC bylo zjištěno, že společnost nakládá se směsným komunálním odpadem v rozporu se zákonem o odpadech. Jednou ze základních povinností každého původce odpadů je shromažďovat produkované odpady utříděné podle jednotlivých druhů. Společnost KFC však některé vznikající odpady papíru, plastů a biologicky rozložitelných odpadů (zbytků jídla) netřídila, a naopak je dál předávala jako směsný komunální odpad, čímž znemožňovala materiálové využití. Za stejné neplnění povinností dostala společnost KFC už v roce 2006. I přesto však nápravu nezajistila. Za opakované porušení zákona o odpadech je horní hranice pokuty až 1 000 000 korun. Při stanovení výše pokuty přihlédla inspekce k tomu, že se jednalo o opakované porušení povinnosti. Je tedy zřejmé, že společnost KFC porušovala zákon zcela vědomě. Na základě skutečnosti toho byla uložena celková pokuta ve výši 460 000 Kč. Po odvysílání televizní reportáže marketingová ředitelka KFC přislíbila, že do jednoho měsíce bude již situace na všech provozovnách v souladu se zákonem. Opakované porušení povinností přineslo společnosti KFC pokutu téměř půl milionu korun o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m OD04_06 7.10.08 9:14 AM Page 5 SPEKTRUM Megazakázka na sanace nabírá zpoždění Stomiliardový tendr na státní zakázku na odstranění starých ekologických škod se začíná opožďovat. Vláda tak chce vyřešit sanaci starých ekologických škod, která nyní probíhá po jednotlivých zakázkách. Týká se to více než tří set podniků, například Unipetrolu nebo OKD. Podmínky tendru měly být zveřejněny už začátkem září, nyní se hovoří o konci října. Ministr financí Miroslav Kalousek slibuje, že půjde o tendr na evropské úrovni a se zárukou průhlednosti. Podle informací HN bude mít tendr dvě kola. První zřejmě eliminuje menší firmy, jež by obří zakázku nezvládaly. Ve druhém bude rozhodovat jen cena. »Předpokládáme, že zájem projeví šest až osm firemních konsorcií,« říká šéf představenstva firmy Dekonta Tomáš Havlík. Tato tuzemská firma už jedná s významnými mezinárodními hráči, s nimiž do soutěže společně půjde. Budoucnost pro odpady z Plzně Společnost Plzeňská teplárenská podepsala memorandum s městem Touškov, které vlastní pozemky pod skládkou v Chotíkově. Firma zde plánuje vybudovat zařízení na zpracování komunálního odpadu. V úvahu podle ředitele Tomáše Drápely připadá termické zpracování, mechanicko-biologická úprava a podobně. »Chceme s obcemi podepsat nezávazné memorandum, které dá souhlas ke zpracování studie s variantami řešení. Chceme Šéf Plzeňské teplárenské Tojistotu, že do toho s námi chtějí jít,« máš Drápela hledá varianty řešení pro nakládání s odpady řekl tisku Tomáš Drápela, šéf společ- v Plzni nosti Plzeňská teplárenská a dodal, že pokud obce záměr zamítnou, bude teplárna hledat jinou lokalitu. Skládka v Chotíkově, kam se vozí odpady z Plzně, by se měla zaplnit do tří let. Zatím není rozhodnuto, jak se bude poté s odpady nakládat. Drápela označil možné rozšíření skládky za neekonomické, vybudování další kazety by stálo asi 150 milionů Kč. Navíc náklady na skládkování komunálního odpadu podle záměrů ministerstva životního prostředí rapidně porostou, což skládky oproti jiným způsobům nakládání s odpady znevýhodní. Stabilizace radioaktivních odpadů Součástí tendru na odstranění ekologických škod je i zakázka na sanace v Unipetrolu Technologie při výrobě zelené energie V Ústřední čistírně odpadních vod (ÚČOV) v Praze probíhají zkoušky nového zařízení na čištění bioplynu pomocí aktivního uhlí. Touto moderní technologií jsou z bioplynu odstraňovány organické sloučeniny křemíku, Čištění bioplynu aktivním uhlím zlepší které jsou příčinou vzniku jeho využití nežádoucích povlaků u plynových spotřebičů, zejména spalovacích motorů, které slouží k výrobě zelené energie. Pražská čistírna využívá bioplyn v pěti kogeneračních jednotkách, které pokrývají nároky ÚČOV na elektrickou energii. Přebytečná energie je distribuována do rozvodné sítě. Přechodem k vyšší teplotě vyhnívání čistírenských kalů se značně zvýšil podíl škodlivin v čistírenském plynu a docházelo ke vzniku sklovitých nánosů ve spalovacích prostorách motorů. Nová technologie pro sušení plynu aktivním uhlím by měla tyto problémy odstranit. Koncem září proběhly garanční zkoušky, které hodnotily především kvalitu bioplynu. o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m Vědci z University of Technology v Brisbane v Austrálii zjistili, že nanočástice titanové běloby (dioxid titaničitý) jsou schopny absorbovat radioaktivní kationty a zachytit je prakticky navždy ve své struktuře. Vědci vyrobili z dioxidu titanu keramický materiál, který je velmi stabilní. Vydrží po delší dobu než dosavadní ocelové kontejnery, a navíc je podstatně levnější než ocel. Keramická nanovlákna připravili z běžné titanové běloby, která se přidává do bílých barev, její zdroje jsou v mnoha zemích světa (jedním z největších světových výrobců je přerovská Precheza). V principu spočívá výroba tohoto materiálu ve vyžíhání TiO2 se sodou v peci. Radioaktivní částice jsou zachycovány v mezerách mezi těmito vrstvami a jakmile dojde k určitému nasycení radioaktivní látkou, dojde ke kolapsu této struktury a vrstvy vláken radioaktivní částice doslova uza- Nanotechnologie se uplatňují i při stabilizaci radioaktivních látek mknou. O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 5 OD04_06 7.10.08 9:14 AM Page 6 SPEKTRUM Další vlna příjmu žádostí Od poloviny září do 13. 11. přijímá Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP ČR) příjem projektů do další vlny příjmu žádostí o dotace z druhého největšího operačního programu ČR - Operačního programu Životní prostředí. Otevřeny budou dvě ze sedmi prioritních os OP Životní prostředí, a to prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní a prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny. Výzva je určena pro žadatele z řad krajů, měst a obcí, příspěvkových organizací, státních podniků a státních organizací, občanských sdružení, obecně prospěšných organizací a právnických osob. Z prostředků Evropské unie budou v rámci 1. osy OPŽP dotovány například projekty na úpravu koryt a niv s vlivem na protipovodňovou ochranu, na rekonstrukce a modernizace systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, včetně budování a modernizace měřících stanic, budování a modernizace varovných a výstražných systémů ochrany před povodněmi a další projekty. V rámci 6. osy budou podporovány projekty na implementaci soustavy Natura 2000, obnovu a výstavbu návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích a geoparcích, na realizaci a obnovu vegetačních prvků v krajině, na zvyšování retence vody v krajině a protierozní opatření a další projekty. Odpady zadarmo? Nevládní organizace Argo podala na úřad vlády stížnost na město Holešov. Stěžuje si, že město nechce odvézt kontejner na odvoz odpadů na své náklady a požaduje zaplacení po romských rodinách, které ve Školní ulici převáženě bydlí. Starosta města Zdeněk Janalík (ODS) označil stížnost jako bezdůvodnou: »Zásadně nesouhlasím s tím, aby město platilo tuto službu úzké skupině lidí na úkor ostatních obyvatel Holešova. Podle mě jsou to stejní lidé jako všichni ostatní, a proto si musí jako každý jiný občan tuto službu zaplatit.« Vládní agentura na začleňování Romů dala městu Holešov za pravdu. Za svoz odpadů musí všichni platit stejně. I v Holešově Komunikační plán OPŽP Ke zvýšení povědomí veřejnosti o cílech a smyslu Operačního programu Životní prostředí má sloužit Komunikační plán OPŽP. Obsahuje informace o plánovaných informačních a propagačních aktivitách a jejich indikativní rozpočet, včetně stanovení indikátorů plnění plánu. Plán stanoví cíle informování a propagace operačního programu, cílové skupiny, nástroje komunikace a postupy vyhodnocení účinnosti. Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí tento Komunikační plán společně připravily, je ke stažení na stránkách www.opzp.cz. Rozšíření kapacit v Benešově Nejnovější výzva se zaměřuje na protipovodňová opatření Pokuty pro Zevo – skoro milion korun Společnost Zevo, která provozuje ve Velkém Karlově na Znojemsku bioplynovou stanici, dostala dosud pět pokut v celkové výši 900 000 korun. Česká inspekce oznámila, že firma neměla integrované povolení pro svoji činnost, za což dostala pokutu 300 000 korun. Firmě však hrozí další pokuty za to, že včas nedodala informace do integrovaného registru o znečištění. Část obyvatel Velkého Karlova si na stanici stěžuje i kvůli zápachu. Jedna z největší bioplynových stanic v Evropě, postavená nákladem 180 mil. Kč, byla uvedena do provozu v roce 2006. Za den spotřebuje 250 tun odpadů (kaly ČOV, kejda, hnůj a zbytky ovoce a zeleniny apod.), za hodinu vyrobí 2,7 MWh elektřiny. 6 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 Společnost SUNEX se chystá v Benešově rozšířit zpracování odpadů. Středočeský kraj nedávno odsouhlasil EIA zařízení pro sběr, výkup a zpracování kovových, plastových a papírových odpadů, pro sběr a zpracování autovraků a elektroodpadů. Roční kapacita se předpokládá do 2400 t kovových odpadů/rok, do 300 t plastových odpadů/rok, do 1000 t papírových odpadů/rok, do 360 ks zpracovaných autovraků ročně a do 100 t V Benešově budou v budoucnu zprazpracovaných elektroodpa- covávat až 360 autovraků ročně dů/rok. o d p a dy. i h n e d . c z / s p e k t r u m OD07_08 7.10.08 9:15 AM Page 7 ROZHOVOR Nový zákon se připravuje na základě odložené »velké novely« Daniel Vondrouš, šéf poradců ministra životního prostředí, se věnuje zejména problematice odpadového hospodářství. Odborná veřejnost ho zná jako jednoho z tvůrců strategie v této oblasti, který příliš nefandí energetickému využití odpadů a chtěl by zavést zálohy na jednorázové obaly. Odpověděl nám na několik otázek. ◆ Na základě evropské směrnice, která byla nedávno schválena Evropským parlamentem, již začalo MŽP připravovat nový zákon o odpadech. Za tím účelem byla vytvořena i expertní skupina odborníků na odpady. Jak práce pokračují? Příprava zákona probíhá klasicky. Ministerstvo má expertní skupinu vnitřní, ta připravila věcný záměr zákona. Poslali jsme ho k prostudování a připomínkám účastníkům pracovní skupiny se zástupci obcí, krajů, odborníků z oblasti odpadového hospodářství atp., která je jakýmsi předskokanem před veřejným připomínkováním. První jednání skupiny již proběhlo a stihneme ještě tak jedno, dvě. Zároveň budeme komunikovat přes e-maily. Pro přípravu nového zákona jsme využili text tzv. »velké novely«, která byla zveřejněna k připomínkám již v únoru. Připomínky k ní se shromažďovaly tři měsíce a je zřejmé, kde a s kým jsou hlavní sporné body. Dostali jsme i důležité protichůdné připomínky. Například přišly výhrady k zavedení 4+1 složek sběru, na druhou stranu přišly výhrady, že se třídí málo komodit. Podobné je to u ekonomických nástrojů. Připomínka od Svazu měst a obcí říkala, že zvýšení poplatků je příliš vysoké, na druhé straně Hnutí Duha upozorňuje, že výše poplatků dostatečně nemotivuje k třídění. ◆ Projednávání »velké novely« byl ukončeno v okamžiku schválení nové evropské směrnice. K jejímu obsahu bylo kolem 500 připomínek. Svaz měst a obcí, Asociace krajů i Ministerstvo průmyslu a obchodu ji odmítly jako celek. Lze z ní dalšími úpravami vybudovat kvalitní zákon? Myslím, že ano. Počet připomínek je zárukou, že zákon bude kvalitnější. Chtěli jsme do zákona dostat co nejvíce připomínek veřejnosti, a proto jsme na připomínkové řízení vyčlenili dlouhý čas. Připomínky SMO: to je zajímavá situace. Nejprve jsme začali jednat se skupinou obcí, které mají na svém území skládku. Měli výhrady hlavně k výši poplatků a zpoplatnění materiálu. Pak vyšlo jejich společné prohláo d p a dy. i h n e d . c z / ro z h ovo r šení se SMO a Asociací krajů, v němž odmítli novelu celou a zároveň následoval výčet požadavků, co se v ní má změnit. Při dalším jednání však zástupci SMO a AK nemluvili o tom, že novela je celá špatná, ale projednávali jsme s nimi konkrétní body a jak těmto konkrétním výhradám vyjít vstříc. ◆ Zní to, jako byste společné prohlášení SMO a AK nebral vážně, ačkoliv jde prakticky o všechny samosprávy v republice. Mám tomu rozumět tak, že vnímáte námitky SMO a AK jako stejně relevantní a závažné jako námitky nezávislých organizací typu Hnutí Duha? Věcně nehodnotíme, jestli za konkrétní námitkou stojí padesát tisíc lidí, dvě politické strany nebo jedno sdružení nebo jedna politická strana. To si netroufáme jako ministerští úředníci hodnotit. Ale z výsledku je zřejmé, že jsme se zabývali připomínkami SMO a poplatky se podle jejich návrhu snižovaly. Ale není to tak, že bychom se rozhodli pro tu stranu, kde cítíme větší podporu. Připomínky SMO byly podpořeny argumentací, že příliš vysoké a prudké navýšení poplatků může vyvolat zpětnou reakci. ◆ Platí pořád, že do konce září má být připraven věcný záměr a pak se začne připravovat paragrafované znění, takže zákon by měl být hotov do konce roku? Souběžně s vypořádáváním připomínek expertní skupiny běží příprava paragrafovaného znění. Soustřeďujeme se hlavně na části, co nejsou připomínkované. Kdybychom se dostali k připomínkovaným částem, zapracujeme tam výsledky z věcného projednávání. V zákonu je spousta pasáží, kde vůbec žádné změny nejsou. Zároveň také běží práce na vyhláškách. Těch má být patnáct a uvažujeme i o šestnácté. Je jich hodně, protože chceme zákon zjednodušit a co nejvíc podrobností převést do vyhlášek. Na konci října by měl jít návrh do mezirezortního a zároveň vnějšího připomínkového řízení. Pak bychom měli mít čas na vypořádá- »Počet připomínek je zárukou, že zákon bude kvalitnější,« říká Daniel Vondrouš ní připomínek, takže zákon by mohl být do konce roku ve vládě, nebo minimálně v její legislativní radě. ◆ Evropskou směrnici čeká ještě definitivní schválení v Radě ministrů a zatím není k dispozici oficiální překlad. Proč chcete mít zákon hotový za tři měsíce, když bude na implementaci nové směrnice čas dva roky, tj. zhruba do roku 2010? Problém je lhůta voleb v červnu 2010. Zákon se bude v Parlamentu schvalovat nejmíň tři čtvrtě roku (vzhledem ke lhůtám, s nimiž se musí počítat). Takže pokud nedodáme zákon do léta příštího roku do Parlamentu, nebude schválen do voleb. Po ustavení nového Parlamentu bude muset projít celé legislativní kolo znovu – vnější připomínkové řízení, vláda, parlament, senát, prezident - ale pak už se nedá stihnout termín implementace. ◆ Podle členů expertní komise je předložený věcný návrh zákona nekvalitní. Kdyby se zákon připravoval déle a více se projednal s odbornou veřejností, nebyla by větší šance, že v parlamentu skutečně projde? Komunikace s odbornou veřejností o našich klíčových návrzích probíhala zhruba sedm měsíců a do projednání ve vládě nás další tři až čtyři měsíce debaty čekají. Nemyslím, že by její další prodloužení nějak zásadně změnilo přístup k normě. Navíc původním důvodem pro přípravu »velké novely« nebyla implementace směrniO D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 7 OD07_08 7.10.08 9:15 AM Page 8 ROZHOVOR ce, ale nutnost přijmout nástroje ke splnění Plánu odpadového hospodářství. Proto ho nelze odložit do příštího volebního období. ◆ Jedním z cílů POH, které se nejspíš nepodaří splnit, je odklon biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ze skládek – do roku 2010 by to mělo být kolem 300 tisíc tun – a na řešení je velmi málo času. Chceme podpořit rozjezd zavedením sběru bioodpadů ve městech a obcích a navrhovanou úpravou poplatků za skládkování. Ve chvíli, kdy se celý systém spustí, začne odklon BRKO ze skládek, který se zpětně vyhodnotí za daný rok. Kapacita stávajících kompostáren vysoce převyšuje potřebnou kapacitu pro zpracování BRKO. Nemají dost vstupní suroviny, takže není nutné budovat nějaká velká nová zařízení. Předpokládáme, že vyrobený kompost budou v první fázi odebírat hlavně města a obce. Postupně se otevřou možnosti uplatnění kompostů v zemědělství a v průmyslu – kvůli tomu jsme připravili novou vyhlášku o využití BRKO. Další možností je zpracování bioodpadů v bioplynových stanicích, které mají nyní velmi omezenou kapacitu a potřebovali bychom jich několik desítek. Jelikož na jejich budování existuje dotační titul, předpokládáme jejich rozvoj. Nakládání s BRKO by měly ovlivnit po roce 2010. ◆ Nesplnění cílů však znamená možnost sankcí ze strany Evropské unie. Jsou dva možné postupy. První (nepříliš reálný) navrhuje zkusit ještě do roku 2010 otevřít velké kapacity, které by umožnily cíl splnit. OD-000314/A 8 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 Komunikace s odbornou veřejností o našich klíčových návrzích probíhala zhruba sedm měsíců a do projednání ve vládě nás další tři až čtyři měsíce debaty čekají. Nemyslím, že by její další prodloužení nějak zásadně změnilo přístup k normě. Druhá možnost je nastavit systém tak, aby plynule rostl do roku 2013 (tento rok je dalším mezníkem při snižování BRKO). I když v roce 2010 nesplníme plánované cíle, budeme moci prokázat aspoň trend, který máme. A pokud nám přece jen uloží pokutu, bude nižší, než co by nás stálo budování nadbytečných kapacit. Přesto si necháváme otevřená zadní vrátka: uvažujeme o otevření dotací z Operačního programu životní prostředí do zařízení mechanicko-biologické úpravy (MBÚ). Vybudovat by ho bylo možno za jasných, tvrdých podmínek. ◆ Ministerstvo zadalo zpracování studie pro ověření mechanicko-biologické úpravy. Vyplynulo z ní, že MBÚ postavené bez monozdroje (energetický zdroj využívající výhradně vysokovýhřevnou frakci) je ekonomický a technický nesmysl. Já myslím, že vyplynul pravý opak – postavení monozdroje spolu s MBÚ je ekonomický nesmysl. A toho se snažíme držet. Slyšel jsem velmi jednoduchou úvahu od jednoho propagátora spaloven, že je nesmysl budovat MBÚ a monozdroj, když je možné dát odpad rovnou do spalovny. Má pravdu, že budovat obrovské monozdroje jenom aby zpracovávaly vysokovýhřevnou frakci, není ekonomicky oprávněné. Proto počítáme se spalováním vysokovýhřevné frakce výhradně ve stávajících zařízeních. ◆ Pokud vím, autoři studie nenašli v Česku nikoho, kdo by byl ochoten odebrat tuto frakci, a to ani na spalovací zkoušky. Kapacit na spoluspalování není příliš mnoho. V úvahu připadají například zařízení v Tisové a na Kladně. Je tu však dost cementáren, kapacita v nich přinejmenším teoreticky existuje. Jednali jsme s nimi a projevily ochotu toto palivo odebírat. Dotace by musela být podmíněna právě energetickým využitím vysokovýhřevné frakce ve stávajícím zařízení. Museli bychom také připravit vyhlášku o parametrech produktů z MBÚ a nakládání s nimi. ◆ Z mého pohledu byly závěry studie vůči MBÚ jednoznačně negativní. Vy to zřejmě vidíte zcela opačně. Zmiňovaná studie nám velmi pomohla, protože definovala parametry výstupů z MBÚ. Teď víme, že aby ekonomicky fungovalo, musí být zajištěno využití nadsítné (vysokovýhřevné) frakce. Buď se pro ni musí vybudovat monozdroj, což ovšem nechceme, nebo musí mít projekt zajištěn energetický krok spoluspalováním. Další podmínka se týká podsítné frakce, která se ukládá na skládku. Tento podíl musí být ukládán za stejných podmínek jako komunální odpad. Zazněla totiž výhrada, že jde o nebezpečný odpad, což ale není pravda. Úpravou v MBÚ se v zahraničí běžně komunální odpad stabilizuje před uložením jeho podsítné (nízkoenergetické) frakce na skládku komunálního odpadu. Je to rozhodně lepší, než takto ukládat nestabilizovaný komunální odpad. Také tím plníme příslušnou evropskou směrnici. Musejí se rovněž vyřešit poplatky. Je otázka, zda může být při navrhovaném růstu poplatků MBÚ ekonomicky efektivní. Nejspíš by musela být zavedena nějaká úleva na poplatku za ukládání podsítného z MBÚ a tu teď počítáme. Rozhodně však nechceme jít cestou Rakouska nebo Německa a rovnou zakázat ukládání veškerého neupraveného odpadu na skládky. Důsledky jejich neuváženého kroku jsme viděli i u nás. ◆ Chcete podporovat rozvoj MBÚ a jste ochotni změnit legislativu, aby mohly prosperovat. Co spalovny, ty MŽP žádným způsobem podporovat nebude? Dotaci na spalovací zařízení dávat nechceme, a to ani na monozdroje pro výstupy z MBÚ. Nová hierarchie nakládání s odpady v evropské směrnici uvádí energetické využití odpadů až na předposledním místě, před odstraněním. Tím se řídí i dotační strategie. Finanční prostředky chceme směřovat do výstavby zařízení a systémů, které umožní naplnit priority hierarchie. Podporujeme sběrné dvory, třídění, recyklační linky. Pokud bychom se rozhodli zařadit např. podporu spaloven, znamenalo by to, že z celkových peněz odebereme velkou část. Nejde vzít peníze městům a obcím a dát je jednomu mamutímu projektu, který musí mít kapacitu přesahující kraj, aby byl ekonomicky efektivní. Hlavním důvodem, proč se spalovny nestaví, je ovšem odpor veřejnosti. Překonávat odpor veřejnosti tím, že nějaký projekt dostane hodně peněz od státu, to nám nepřipadá vhodné. Jarmila Šťastná o d p a dy. i h n e d . c z / ro z h ovo r OD09_10 7.10.08 9:16 AM Page 9 ROZHOVOR V odpadovém hospodářství nastává technologický boj V létě prošla tiskem zpráva, že majitel holdingu. A.S.A., s. r. o., španělská společnost FCC, chce investovat zhruba 67 miliard korun do svých aktivit ve střední a východní Evropě. V této souvislosti nám na několik otázek odpověděl Ing. Jindřich Kalivoda, vedoucí skupiny projektů .A.S.A., s. r. o. OD-000333/A ◆ Podle tiskové zprávy chce FCC u nás zakoupit některou z privátních firem odpadářské »první pětky«. Jak vypadá situace dnes, zhruba tři měsíce po ohlášené expanzi? Zpracovali jsme strategii, naši představu do roku 2010: jaké akvizice a technologie bychom chtěli pořídit. Museli jsme také ujasnit, co je za tu poměrně krátkou dobu reálné. Další kroky musí mít návaznost na iniciativu koncernu, která směřuje do celého středoevropského regionu. FCC má významné aktivity v západní Evropě, kde patří mezi největší firmy. Trh západní Evropy je v současné době o mnoho stabilizovanější než tady, takže jejich zájem se čím dál víc obrací do zemí střední a východní Evropy. Zamýšlené investice jsou určeny pro několik zemí v tomto regionu – kromě České republiky pro Rakousko, Slovensko, Maďarsko jako nejvýznamnější trhy, ale i pro perspektivní trhy v Polsku, Rumusku, Litvě a Srbsku. Svým způsobem určitě nastane konkurence mezi jednotlivými zeměmi, projekty, ale i mezi odvětvími, protože jde o oblast odpadů a vodního hospodářství. To je zárukou, že vybrané projekty budou opravdu smysluplné. Musíme se snažit připravit co nejlepší projek- Ing. Jindřich Kalivoda ty, abychom z těch 67 miliard získali pro české odpadové hospodářství nějakou zajímavou částku. ◆ V České republice je velký podíl firem, které mají komunální základ (a jsou i mezi »TOP 10«). Myslíte, že postupně přejdou do privátních rukou? Přes polovinu firem v odpadovém hospodářství je stále v komunálních rukou. Není to situace nějak výjimečná. V Evropě nesměřují všechny firmy do privátních rukou, obzvláště ve velkých městech. V Evropě od Německa přes Francii až po Španělsko si komunální sféra zachovává podíl na trhu mezi 45–65%. Jak je vidět, v Česku jsme v podstatě na evropském průměru. Shodou okolností čtyři největší města v ČR - Praha, Brno Ostrava a Olomouc - mají odpadové hospodářství ve svých rukou. Některé z měst možná zvažuje v budoucnu hledání strategického partnera, ale s výjimkou Olomouce to určitě není otázka nejbližší doby. ◆ Když se akvizice velké firmy podaří, .A.S.A. na trhu velmi posílí. Předpokládáte, že pak dojde v celém odvětví k nějakému pohybu? Určitě. Budování veškerých technologických zařízení je vždy podmíněno tím, jak velkou máte klientelu a podíl odpadů v daném regionu. Když posílíme v některých regionech, vyplatí se v daných regionech uvažovat o zařízení s větší kapacitou, které je ekonomičtější. Takže akvizice může mít i tyto efekty – znamená investovat s menším rizikem. Čím je nové technologické zařízení větší, tím zpracuje nebo energeticky využije tunu odpadů efektivněji. Také se snižuje riziko, že neseženete pro zařízení vstupní surovinu. Z území, které firma sama obhospodařuje, máte velký podíl »vlastních« odpadů. Proto jsem říkal, že by nové akvizice měly mít návaznost na naše aktivity. Mohly by být obavy, že s akvizicí jednoho z našich větších konkurentů by nemusel souhlasit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Jenže .A.S.A. má dnes 12–13 % podíl na trhu a když akvizičně získáme někoho menšího, dosáhneme maximálně 20–22 %. Rozhodně se v tomto případě nejedná o dominantní postavení. OD09_10 7.10.08 9:16 AM Page 10 ROZHOVOR ◆ Pokud vím, o českém odpadovém hospodářství oficiálně nejsou dostupná téměř žádná čísla. Jak jste došli k tomu, že máte třináctiprocentní podíl na trhu? Máte pravdu: statistika se zabývá tunami odpadu a podobnými parametry, ale nezabývá se obraty v branži. Těch 13 % je číslo odvozené z předpokládaného obratu. Známe obraty největších konkurentů a dovedeme si namodelovat obraty těch zbývajících. Odhadujeme, že celý trh odpadového hospodářství představuje v současné době řádově 25 miliard korun ročního obratu. Z toho se dají odvozovat s určitou mírou přesnosti i procentuální podíly jednotlivých firem. Je možné, že jiné firmy došly k odlišným číslům, ale řádové rozdíly by tam být neměly. ◆ Opět se musím zeptat, jak jste došli k hodnotě trhu 25 miliard? Je to odborný, kvalifikovaný odhad, který zahrnuje trh týkající se veškerých odpadů, včetně technických služeb, například péče o komunikace, zeleň, veřejné osvětlení atd. Je pravda, že nikde není dostupné oficiální číslo. Ministerstvo životního prostředí se před časem pokoušelo zjišťovat tyto údaje pomocí statistiky, jenže pokud vím, hodně firem jim žádná data nedalo. Spíš si to mezi sebou řekneme, data se dají zjistit například v obchodním rejstříku, zejména u komunálních a menších privátních firem – tedy u subjektů s jedním IČO. Obrat však nejde zjistit prostým nasčítáním hodnot u skupin firem, výsledky musí být očištěny od vzájemné fakturace atd., tedy takzvaně konsolidovány. Bylo to zdlouhavé a obtížné a ne úplně přesné, ale řekněte, kdo si nepotřebuje mapovat trh? ◆ Mluvil jste nejen o akvizici firem, ale i výstavbě technologií. Máte nějaké konkrétnější plány? Je jasné, že do roku 2010, tedy do doby, kdy by v úvodu uvedené peníze měly být proinvestovány, se toho v oblasti přípravy a budování nových technologií opravdu nedá moc stihnout. V první fázi musíme minimálně vědět, které technologie budeme v dohledné době potřebovat, vytipovat pro ně vhodné a použitelné lokality s následnou koupí pozemků. A co se týká volby technologií, uvažujeme jak o mechanické úpravě odpadů s výrobou alternativního paliva, tak i o možnosti jejich energetického využití, zpracování biologické složky odpadů atd. Rozhodně však neplánujeme klasickou mechanicko-biologickou úpravu odpadů, protože ta nepředstavuje ukončení procesu nakládání s odpady. Je to něco mezi – ani ne výroba alternativního paliva, ani výro10 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 ba kompostu. Odborné posudky ve vašem časopise mi mluvily z duše... Nové technologické projekty musíme připravovat, protože se blíží nová doba v odpadovém hospodářství. Všechny směrnice vedou ke snižování množství odpadů ukládaných na skládku, omezování biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO), zvyšování podílů využití odpadů a podobně. Reálný trend v Česku je však úplně obrácený – BRKO a odpady se skládkují stále více. Důvodem je, že výstavba jakékoliv nové technologie v oblasti odpadů naráží vždy na velký odpor nejen veřejnosti, ale i zvláštních »zájmových« a odborně dobře vybavených skupin, které umějí prakticky zastavit jakýkoliv projekt. MŽP na jedné straně kompostárny a další technologie pro zpracování kompostu podporuje, ale na druhé straně je problém tato zařízení kdekoliv postavit. Navíc není vyřešeno následné využití kompostu. Pokud je a bude jeho odbyt založen na tržních principech, kompostárna se prostě nevyplatí. Firmy, které mají vlastní skládky, kompost použijí v nejkrajnějším případě na rekultivaci skládek. Ale co firmy, které skládku nemají? Bioodpadů se dnes zpracovává zhruba 20 % množství, které by se zpracovávat mělo. Kompost ale přesto zůstává na hromadách a nikdo ho nechce ani zadarmo. Natož až se na jeho produkci vrhnou všichni. ◆ Jak vidíte nejbližší budoucnost v oboru? V odpadovém hospodářství nastane pravděpodobně již brzy technologický boj. Předpokládáme, že kolem roku 2015 nastane v České republice velký problém: nebude dostatek zařízení na zpracování odpadů a legislativně se bude silně omezovat skládkování. Máme tedy zhruba pět let na to se rozhodnout a vybavit. Existují v zásadě dvě možnosti: buď koupíte firmy, které už potřebné zařízení mají, nebo zařízení postavíte. Obojí má svá úskalí. Jelikož však zařízení a volných kapacit není dostatek, je nezbytné připravovat výstavbu kapacit vlastních. Veřejné mínění však je téměř všude proti budování zařízení k nakládání s odpady. Takže je možné, že nikdo nic nepostaví a budeme nuceni dál skládkovat. Pro nás, velké firmy, které vlastní dostatečné skládkové kapacity, to zase nebude velká tragedie, ale rozhodně se nejedná o cestu pokroku. Máme přeci 21. století a měli bychom pokročit v nových trendech v odpadovém hospodářství, které jsou již dnes ve vyspělé Evropě běžné. Ale nevím, jestli se nezakonzervujeme proti pokroku, protože jenom hezká slova v programech politických stran vývojem nepohnou. Jarmila Šťastná Staronový hráč na trhu druhotných surovin S loučením společností, které mají na českém i mezinárodním trhu s druhotnými surovinami své tradiční místo - Kovošrot Praha, a. s., Kovošrot Děčín, a. s., Sběrné suroviny Praha, a. s, . a Kovošrot Hradec Králové,s. r. o – vzniká společnost Kovošrot Group CZ, a. s. Společnost je součástí nadnárodního holdingu Demonta Trade SE, v jehož majetkové struktuře figuruje přední německá šrotařská skupina Scholz AG. Svou sítí výkupních skladů a úpravárenských provozů pokrývá oblast Prahy, středních, severních, východních a jižních Čech, rozdělených do regionů Liberec, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Praha, České Budějovice. Lze předpokládat, že nově vzniklá společnost bude i nadále patřit k předním podnikům na poli recyklace kovového odpadu a ostatních druhotných surovin v České republice. Do budoucna sází společnost na technologie a jejich rozvoj. V horizontu jednoho roku plánuje společnost s dalším rozšířením svého technologického parku např. zprovozněním drtící a separační linky v České Lípě. Společnost na trh vstupuje s novým logem, které respektuje na jedné straně vazbu na stávající subjekty, na straně druhé demonstruje příslušnost do skupiny Demonta Group. Sídlo společnosti Kovošrot Group CZ, a. s., bude v Děčíně. Zveřejnění nových údajů v IRZ N a webové stránce Integrovaného registru znečišťování (www.irz.cz) byly zveřejněny nové údaje ohlášené provozovateli výrobních zařízení za ohlašovací rok 2007. CENIA, česká informační agentura životního prostředí zpracovala 1300 podaných hlášení a kontaktovala přes 200 ohlašovatelů za účelem potvrzení poskytnutých údajů. Jen v průběhu září bylo po výzvě doručeno přes 80 oprav. Databáze IRZ je závislá na aktivní účasti ohlašovatelů, kteří jsou zodpovědní za zasílané údaje prezentované veřejnosti a jejich případnou opravu. CENIA velmi úzce spolupracuje s Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP) a společně tak přispívají k hodnověrnosti a kvalitě informací o znečišťování životního prostředí. -kceo d p a dy. i h n e d . c z / ro z h ovo r OD11_12 7.10.08 9:47 AM Page 11 N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y Stihneme BRKO? Snížit množství biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky je jedním z cílů, které bychom měli splnit v nejbližších dvou letech. Nezdá se, že bychom se k němu blížili. P odle Plánu odpadového hospodářství (POH) máme snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995 (v 2013 to má být 50 %, v roce 2020 jen 35 %). Za nedodržení těchto cílů hrozí České republice citelné sankce Evropské unie. Tab. 1 ukazuje, jak by mělo vypadat toto snižování v konkrétních číslech. V roce 2010 bychom měli na skládky ukládat pouze 1147 tisíc tun BRKO (což odpovídá 75 % množství BRKO v roce 1995). Trend ukládání BRKO na skládky by proto měl nyní již klesat, aby bylo reálné daného cíle dosáhnout. Skutečnost je však velmi odlišná a zdá se, že k uloženým cílům nespějeme. Plnění cílů POH je od roku 2003 průběžně kontrolováno a vyhodnocováno. Podle reálných dat z tohoto vyhodnocená množství BRKO ukládaných na skládku od roku 2003 neustále roste (viz graf) a od samého počátku sledování překračuje cílové množství z roku 2010 (až o desítky procent). Například v roce 2006 bylo uloženo na skládku 1425 tisíc tun BRKO, což je o zhruba 300 tisíc tun víc, než kolik budeme smět uložit v roce 2010. Data z roku 2007 nejsou zatím k dispozici, ne- dá se však očekávat, že by se situace nějak dramaticky otočila. Pokud máme uložit v roce 2010 pouze 1147 tisíc tun BRKO, pak nás čeká opravdu heroický úkol. Ode dneška do dvou let musíme rozjet takový systém, aby se otočil trend stoupajícího skládkování BRKO. Navíc je třeba ještě zajistit, aby se jeho objem ve skládkovaném komunálním odpadu snížil nejméně o 300 tisíc tun. Podle Ministerstva životního prostředí by měla pomoci nová vyhláška o nakládání s bioodpady, která byla schválena minulý měsíc. Tři sta tisíc tun BRKO – to je vstupní surovina například pro patnáct středně velkých kompostáren, včetně odpovídající infrastruktury, zajištěných svozů, sběrového systému, nákupu vybavení a technologie a zajištění odbytu kompostů. Podle Daniela Vondrouše (MŽP) je v Česku dostatečná kapacita zpracovatelských zařízení pro bioodpad, jen nemají co zpracovávat (viz rozhovor na str. 7 tohoto čísla). Provozovatelé kompostáren zase žehrají na špatný odbyt vyrobených kompostů. Obce a města se horlivě pouštějí do řešení svých biologicky rozložitelných odpadů. Do roku 2010 má v tomto ohledu Česko rozhodně co dělat. Tab. 1 Snižování ukládání BRKO na skládku podle legislativy Rok 1995 2010 2013 BRKO (tis. tun za rok) 1530 1147 765 - jst 2020 535 Cílové a současné ukládání BRKO na skládky 100 % O kaly z lagun mají zájem v Polsku S taré ropné látky z olejových lagun v Ostravě možná skončí v Polsku. Laguny patří k jedné z největších ekologických zátěží v České republice. Postupně by se měly odtěžit a vytěžené látky odstranit. Uvažuje se o jejich spoluspalování v elektrárně Dětmarovice. Nyní má o tyto materiály zájem polská firma E-Carbo, která obchoduje s palivy. Firma má zájem odebrat pět až deset tisíc tun paliva měsíčně, což by bylo za rok téměř třetina lagun. Polský odběratel chce palivo dodávat do elektráren s fluidním spalováním. Ropné látky z lagun měly skončit také v některých českých cementárnách, ve kterých už proběhly spalovací zkoušky, například v Čížkovicích, Radotíně a Prachovicích. Pro likvidaci lagun bylo zásadním rozhodnutí vlády o klasifikaci materiálu, který vznikne úpravou ropných látek z lagun. Ministerstvo průmyslu a obchodu prosadilo, aby se směsi vyrobené smícháním uhelného prachu s kaly považovaly za palivo, nikoliv za nebezpečný odpad. Pokud by produkty z lagun byly nebezpečným odpadem, muselo by se s nimi zacházet podle mnohem přísnějších podmínek. Náklady by přesáhly plánované 4 miliardy korun a sanace lagun by se zbrzdila. Podle starosty obce Dětmarovice Ing. Lumír Mžika by směs vyrobená z kalů v lagunách měla být i při spalování považována za odpad, protože jinak dětmarovická elektrárna nemusí plnit předpisy platné pro spalování odpadů a není zaručena ochrana zdraví a životního prostředí v okolí těchto provozů. »Zkoušky na spalování se dělaly jen pilotně, ne za běžného provozu. Vůbec se také neřešila logistika celého procesu jak dostat palivo s odpady bezpečně do systému, kde shoří,« upozornil v tisku Mžik. Upozornil také na provozní podmínky: »Elektrárna Dětmarovice má velký regulační rozsah, kotle se často odpojují a znovu napojují. Když se kotel rozjíždí, nefunguje odsíření, které se zapne až při určité teplotě zplodin. Pokud se v té době bude topit alternativním palivem, dojde k zamoření ovzduší. Neřešily se také poruchové stavy, kdy se jede bez odsíření.« -kce- o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 11 OD11_12 7.10.08 9:47 AM Page 12 N A K L Á D Á N Í S O D PA D Y Elektroodpad: situace spěje k lepšímu Třídění elektroodpadu má aspekt ekonomický a ekologický. Podmínkou recyklace je, aby se lidé elektrozařízení zbavovali prostřednictvím sítě sběrných míst a neházeli je do popelnice. J ak se lidé staví k třídění a recyklaci vysloužilých elektrozařízení, zjišťoval v roce 2006 reprezentativní průzkum chování spotřebitelů. Zpracovala ho agentura Markent pro kolektivní systémy (Asekol, Elektrowin, Ekolamp). Výsledky průzkumu přinesly údaje o postojích a chuti občanů třídit elektrozařízení. Přidanou hodnotou studie byly cenné informace o délce užívání spotřebičů, frekvenci jejich nákupu či důvodech vyřazení. Výzkum víceméně potvrdil tehdejší údaje ze sběru – Češi elektroodpad třídí málo, nepovažují to za příliš nutné a nemají o třídění moc informací. V letošním roce se společnost Asekol rozhodla výzkum zopakovat. Nabízí se tak jedinečná možnost srovnání, jak Češi za dva roky ve vztahu k elektroodpadu a elektrozařízení pokročili. Nákupy elektrozařízení První zajímavý údaj přináší frekvence nákupu elektrozařízení. Zatímco před dvěma lety Češi nejčastěji nakupovali kompaktní zářivky, letos se na první místo suverénně dostaly v prvním výzkumu nezohledněné elektronické hračky. Nákup elektronických hraček jednou za rok nebo častěji potvrdilo 47 % dotazovaných. Dalšími v pořadí jsou lineární zářivky, méně často už lidé kupují mobilní telefony. Při porovnání míry likvidace spotřebičů je zřejmé, že zde k velkým změnám nedošlo. Lidé se nejčastěji zbavují mobilních telefonů, zářivek a rychlovarných konvic. Důvod likvidace elektrozařízení Velký rozdíl oproti prvnímu výzkumu představuje důvod vyřazení elektrozařízení. Převažujícím důvodem byl nákup nového modelu: u digitálního fotoaparátu uvádělo tento důvod přes 70 % lidí, u počítače přes 40 % lidí. Dalších téměř 40 % kupovalo nový počítač z důvodu poruchy. Jednou z nejdůležitějších informací je způsob vyřazení elektrozařízení. Nejhůře tříděnými druhy zůstávají kompaktní a lineární zářivky, fény a kulmy. K nim přibyly ještě elektrické hračky. Téměř polovina těchto elektrozařízení pořád končí v popelnicích. Naopak počítače, monitory, video, DVD a CD přehrávače a digitální fotoaparáty již do popelnice nevyhazuje vůbec nikdo. Posun lze sledovat i u mobilních telefonů, televizí, videokamer, discmanů a MP3 přehrávačů. Celkově lze tedy říct, že situace spěje k lepšímu (viz graf). Na základě výsledků výzkumu lze říci, že postoje i znalosti občanů ohledně vysloužilých elektrozařízení se oproti minulému výzkumu zlepšily. S vysloužilým elektrozařízením si umí poradit více než dvě třetiny respondentů, přičemž před dvěma lety to byla jen polovina. Více lidí ví o příspěvcích na recyklaci, které musí platit při nákupu nového výrobku a také o právu odevzdat nefunkční elektrozařízení k recyklaci bezplatně (76 % oproti 70 %). Přesné umístění sběrného dvora v obci zná 80 % lidí, o 11 % více než před dvěma lety. Kde se výsledek bohužel nezměnil, je povědomí o možnosti odevzdat elektrozařízení v kterékoliv elektroprodejně. Má ho pouze třetina respondentů. - fyi – Způsob vyřazení elektrozařízení v domácnostech Videokamera Odevzdáno do sběrného dvora Elektrické hračky Odevzdáno při nákupu nového zboží/odevzdáno odborné firmě Skladováno v domácnosti, ale nepoužíváno Walkman, discman, MP3 Mobilní telefon Videopřehrávač, DVD přehrávač Počítač (bez monitoru) Monitor (např. od počítače) Vyhozeno do popelnice Používáno dále v domácnosti/ předáno k použití jinam Prodáno Jiný způsob OD-000367 Televize 12 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 o d p a dy. i h n e d . c z / n a k l a d a n i s o d p a dy OD13_19 7.10.08 9:27 AM Page 13 komunální odpady TÉMA ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ SPOLEČNÉ TÉMA ČASOPISŮ MODERNÍ OBEC A ODPADY č. 10/2008 Povolit místo k uložení stavebního odpadu je riziko Pro investora výstavby je to samozřejmě jednodušší, protože uložení odpadu na skládku stojí nemalé peníze. Nakládání s odpadem se během posledních let velice změnilo a posunulo směrem k lepšímu. Přesto Česká inspekce životního prostředí každoročně zaznamenává desítky prohřešků, které si vyslouží pokutu. O těch nejzávažnějších jsme hovořili s ředitelkou inspekce Ing. Evou Tylovou. S jakými nedostatky se pracovníci inspekce setkávají nejčastěji? Nejvýznamnější problém, který se objevuje v souvislosti se zvýšenou stavební činností, je ukládání stavebního odpadu na místa, která k tomu nejsou příslušná, tedy mimo skládku. Často se tak děje na základě povolení městských a obecních úřadů. Měly by si ale velmi dobře rozmyslet, komu a proč takové povolení vydávají. Může se stát nejen to, že firma naveze odpadu mnohem víc, než bylo povoleno, ale také to, že pak tento odpad zůstane na místě dlouho po povoleném termínu. Třeba jako v Praze na Kačerově, kde je dodnes hora zeminy, kterou tam uložila firma Interstar Praha, s. r. o., při výstavbě svého obchodního domu. Tohle by si obce měly velmi hlídat. Pokud se nedomohou nápravy, ať se obrátí na naši inspekci. říjen 2008 FOTO: ARCHIV ■ Proč obce takové deponie vůbec povolují? Mohou žádost odmítnout? Také se ptám, proč; odmítnout samozřejmě mohou, je to v jejich pravomoci. Ale my se s takovými případy setkáváme dost často. ■ Co se s takovou horou odpadu pak stane? Je možné ji nějak využít? Jen v dost řídkých případech a přirozeně na základě povolení třeba pro výstavbu protihlukových valů, případně z ní udělat umělý kopec. Ale znovu opakuji, to jsou dost zanedbatelné případy. Proto mé varování na adresu obcí zní, pozor, když za vámi někdo přijde s tím, že chce ukládat zeminu, nejraději nic takového nepovolovat. A pokud přece jen ano, důkladně si prověřit o koho jde, hlídat, zda ukládaná zemina není třeba kontaminovaná, zda v ní není přimíchán stavební odpad, zda je dodržena dohodnutá kubatura navážky a doba, po kterou tam tento odpad zůstává. ■ ■ Existují ještě případy, kdy k nám vozili ci- zinci, hlavně Němci, svůj odpad, který pohazovali kolem hranice? Rozhodně to už není takový problém jako počátkem 90. let, kdy se cizinci u nás zbavovali hlavně elektrospotřebičů. Další vlna přišla po roce 2006. Napomohla tomu německá ODPADY 13 › OD13_19 7.10.08 9:27 AM TÉMA Page 14 komunální odpady ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ robky a jako takové jsou uloženy volně do terénu. My s tím nemůžeme nic dělat, protože už nejde o odpad, ale o výrobky. Takový případ teď řešíme v Lužci nad Vltavou, kde se přes odpor obce, ale se svolením Báňského úřadu začala zavážet vytěžená pískovna takzvanými certifikovanými popílky, k nimž přibyly i nějaké další odpady. Ve svém důsledku pak tyto tzv. výrobky kontaminovaly podzemní vody v okolí pískovny. Teď v této věci vedeme správní řízení. Černé skládky, tedy pytle s odpady odhozené na okraji lesa či podél silnice, nejsou u nás výjimkou. › legislativa, která od roku 2005 nařizuje, že každý odpad musí být před uložením na skládku předtříděn. To nakládání s odpady v Německu velmi zdražilo a výsledkem byly masivní pokusy dovézt je do České republiky. Nejčastěji šlo o částečně vytříděné výrobky, jako jsou koberce, boty, šaty apod. Ale společnou a účinnou spoluprací celníků, policie a naší inspekce se podařilo nejen drobnější, ale také velké dovozy odpadu zastavit, i když se občas ještě podobný pokus objeví. Třeba teď nedávno jsme společně s celníky zadrželi auto, v němž cizinec vezl azbestové dlaždice, tedy velmi nebezpečný odpad. Pokud jde ale o ty běžné černé skládky, bohužel je tvoří téměř výhradně občané naší země. mu, jako například PET lahve, sklo, se dovážejí bez povolení. Dovoz nevytříděného odpadu za účelem podnikání je ale velmi problematický. Jakmile se musí počítat s určitou fází předtřídění, vyvstává riziko, že se doveze i nepovolený odpad a ve větším než povoleném množství, protože se to velmi obtížně kontroluje. Je třeba dát pozor i na takové dovozy, které sice vezou odpad, ale deklarují jej jako něco jiného. To byl případ Libčevse, kde vznikl velký sklad věcí deklarovaných při dovozu jako zboží pro second hand – šaty, boty, koberce, prádlo. Dovozce tvrdil, že toto zboží u nás nějak přepracuje, ale ukázalo se to jako nereálné. A možná je dovezl už s tím, že je zpracovávat vůbec nebude. Co s tím obce mohou dělat? Záleží na tom, jak si své území hlídají. Je pravda, že zejména v rekreačních oblastech to bývá problém. Ale mám osobní zkušenost a starostové mi to potvrzují, že pokud je v obci pořádek, pravidelně se uklízí a odstraní hned ten první odhozený sáček, je celkově odpadu méně. To je psychologický moment a stará známá pravda, že pořádek dělá pořádek. Když už někde černá skládka vznikne, neměli by se bát si ji pozorně prohlédnout, protože v ní často bývá něco, co viníka bezpečně identifikuje. V Německu se to dělá běžně. Vím, že zejména malé obce nemají moc peněz, ale možná i tak by se vyplatilo najmout třeba nějakého důchodce, který by obec třikrát čtyřikrát denně prošel. Určitě by si všiml, že třeba někdo seká trávu, a ta se pak ocitne na kraji lesa. Myslím, že by to odradilo většinu těch, kteří nepořádek dělají. Do jaké míry je problémem ukládání nebezpečného odpadu? Nakládání s nebezpečnými odpady je u nás už na vysoké úrovni. Spíš se potýkáme s úniky poplatků za jejich ukládání. Často bývají tyto odpady deklarovány jen jako zabezpečovací vrstva na skládce, i když to zjevně není pravda. Úniky touto cestou jdou řádově do desítek milionů korun a je třeba to napravit změnou legislativy. Dalším problémem je, že některé nebezpečné odpady obsahující nebezpečné látky, konkrétně elektrárenské popílky, se jednoduchou úpravou, třeba jen tím, že se smíchají s vodou nebo jinou substancí, »změní« v certifikované vý- ■ Smí se vůbec odpad dovážet? Nebezpečný pouze k využití. Povolení na dovoz předtříděného odpadu a takového, který je vlastně surovinou, například slinek, vydává ministerstvo životního prostředí. Další druhy odpadu uvedeného na zeleném sezna- ■ 14 ODPADY ■ ■ Jak je to vůbec možné? To zákony dovolují? Bohužel, konkrétně to probíhalo tak, že elektrárenská společnost popílky prodala jako výrobky a majitel pískovny je sem zavezl. Je to dost ostudné; domnívám se, že elektrárenská společnost vykazuje dostatečně velký zisk, aby mohla mít i na řádné uložení odpadů a jejich likvidaci na úrovni 21. století, a ne je papírově přeměňovat v certifikované stavební výrobky. Tyto certifikace se vydávají jak na běžícím pásu. To by se teď mělo změnit s platností nařízení Evropské unie, které známe pod zkratkou REACH. Znamená to, že od určitého data musí být všechny chemické látky a výrobky z nich zaregistrovány a otestovány na vlastnosti, které by mohly být škodlivé vůči životnímu prostředí. Pro úplnou implementaci nařízení REACH je už pak jen nutné přijmout novelu zákona o chemických látkách, v němž se stanovují kompetence jednotlivých orgánů vůči REACH. Novela sice už Parlamentem České republiky prošla, ale prezident ji nepodepsal, takže se bude muset projednávat znovu. ■ Nakolik se daří vymáhat uložené pokuty? Pokud hovoříme o odpadech, pak jsme loni udělili na základě 698 kontrol, které v roce 2007 nabyly právní moci, pokuty ve výši více než 76 milionů korun. Vymoci pokutu není problém, jestliže firma nebo osoba, které ji dostaly, existují a jsou alespoň trochu solventní. Využíváme služeb exekutorů a ti vymáhají peněžní plnění velice účinně. Problém nastává, když jde o tzv. bílé koně nebo firma zkrachuje. Další potíže nastávají při vymáhání nepeněžitých plnění, tedy nápravných opatření. Třeba když někdo zaveze odpadem údolí a my mu uložíme, aby je opět vyčistil. Pokud se to nestane, umožňuje nám zákon realizovat nápravu vlastními silami a pak vymáhat peníze po viníkovi. To je ale problém, protože my na to nemáme dostatečné finanční prostředky. Ani exekutoři se nechtějí takovými případy zabývat, protože legislativa jim k tomu nedává dostatečný prostor. Chtěla byste na závěr něco vzkázat obcím? Přála bych si, aby jejich představitelé své území bedlivě sledovali, všímali si deliktů proti životnímu prostředí. Hlavně těch záměrných, z nichž jejich původcům plyne zisk. Pokud zjistí náznaky takového chování, ať urychleně kontaktují kraj, policii, naši inspekci. Čím dříve, tím lépe. ■ ■ Může se hodit Od 1. září má ČIŽP zavedenou zelenou, tedy bezplatnou linku 800 011 011. Funguje během pracovní doby, od 8:00 do 16:00 hodin. Jejím prostřednictvím může kdokoli žádat o radu či o pomoc. Po této době se lze s urgentními případy obrátit na havarijní službu jednotlivých inspektorátů. Kontakty lze najít na webové adrese www.cizp.cz. J I Ř I N A O N D R Á Č K O VÁ říjen 2008 OD13_19 7.10.08 9:27 AM Page 15 komunální odpady TÉMA Čistota zlepšuje městům pověst druhé straně žijí ve městě, které si vysloužilo pověst nejšpinavějšího,« shrnul pocity Dubliňanů Cavanagh. Má zato, že čistota měst je pro kvalitu života obyvatel stejně důležitá jako byznys a turistika. Pořadí měst (Praha se soutěže nezúčastnila) berou vážně i soutěžící z čela žebříčku. Přívlastek čisté zlepšuje městu pověst a přitahuje turisty. IBAL rozdělil města do tří kategorií. Za čistá lze považovat prvních sedm. Je to Riga, S bírat volně pohozené odpadky z chodníků není nic příjemného, ale když jde o nezávislý výzkum, musí jít změkčilost stranou. Terezie Pačesová ví, o čem mluví. Od svého zaměstnavatele, což je společnost ETC Consulting Group, zabývající se otázkami životního prostředí, dostala za úkol zmapovat složení odpadků v pražských ulicích. Studii na zmíněné téma si objednal Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR. »S pomocí dobrovolníků jsme se zaměřili na nejrušnější místa Prahy, a to na Staroměstské náměstí a Národní třídu. Nejčastějšími odpadky byly odhozené nedopalky cigaret a žvýkačky,« shrnuje poznatky Terezie Pačesová. První kolo průzkumu se uskutečnilo na podzim 2007. Na něj navázalo kolo druhé letos zjara. Konkrétně nedopalky a vše co souvisí s kouřením, především prázdné krabičky od cigaret, představovaly 56,6 procenta pohozených odpadků. Na druhém místě s 11,1 procenta to byly žvýkačky a jejich obaly. V pořadí třetím »znečišťovatelem« bylo sklo, tedy prázdné láhve od nápojů a jejich střepy. Obdobný průzkum jako v Praze proběhl pro srovnání i v některých dalších českých městech. Obdobné byly i výsledky, k nimž dospěl. »Ukázalo se, že ke znečištění veřejných prostranství ve městech dochází, i když je k dipozici volná kapacita pouličních košů,« upozorňuje Pačesová. Zhruba desetina odpadků ležela na zemi, ačkoli v koších by se pro ně ještě našlo místo. nii. V této zemi také zmíněný nešvar pojmenovali odborným názvem: littering. Výraz postupně převzaly i další státy. Littering se postupně zabydluje už i v terminologii českých úředníků v orgánech životního prostředí. Ve Velké Británii existuje Kodex praxe pro místní úřady, vztahující se na pohozené odpady a smetí. Kodex zahrnuje kategorizaci zkoumaných oblastí podle územního členění s cílem získat srovnatelná data pro rozdílné lokality, například pro Londýn a vesnické oblasti. Jde o dvanáct standardních oblastí, kam patří například centra měst, periferie, nádraží, parky, nábřeží anebo obytné zóny. Britská studie, porovnávající údaje z roku 2004 s lety 1993 a 1996 ukázala, že složení litteringu se v procentuálním zastoupení v průběhu let částečně mění. S rozšiřováním rychlého občerstvení se zvyšuje pohozený odpad spojený s touto formou stravování. Přesto však mezi nejfrekventovanější odpady stále patří nedopalky a žvýkačky. V Irsku je dokonce vytvářen Národní systém monitorování znečištění pohozenými odpadky. Klíčovým rysem systému je sledování ploch, které jsou znečištěné, anebo kde je znečištění pravděpodobné. Místní úřady mají speciálně vyvinutý počítačový program, který spolu se satelitní navigací dokáže vytipovat zóny potenciálních znečišťovatelů podle hustoty osídlení a chodců. Cílem monitorovacího systému je získávání spolehlivých dat pro sledování změn v množství a složení volně pohozených odpadků. V Z ÁV Ě S U Z A V Í D N Í Pozoruhodné je, že složením odpadků se Praha a s ní i další česká města vůbec neliší od jiných evropských sídel a metropolí. Kuřáci a konzumenti žvýkaček suverénně vedou mezi znečišťovateli ulic napříč celou Evropou. K těmto poznatkům dospělo hned několik zahraničních průzkumů. Institut pro technologii a zbožíznalství Hospodářské univerzity ve Vídni se v roce 2003 zaměřil na zmapování volně pohozených odpadků v pěti evropských metropolích včetně Prahy. Dalšími městy byly Vídeň, Brusel, Barcelona a Frankfurt nad Mohanem. Podíl cigaretových odpadků v nich průměru činil 58,3 procenta ze všech znečišťujících složek nalezených na zemi. Jediným lichotivým závěrem z tohoto průzkumu pro nás snad může být to, že co do množství odpadků ve zmíněné pětici měst nedopadla Praha špatně. Dokonce se umístila na druhém místě hned za nejčistější Vídní. Nejšpinavější z tohoto pohledu byl Brusel, následovaný německým Frankfurtem nad Mohanem a španělskou Barcelonou. D R A H Ý, A L E Š P I N AV Ý Propracovaný systém však Irsku zatím mnoho pokroku nepřinesl. Sami Irové se totiž letos zjara dočkali krutého rozčarování, když vyšly najevo výsledky mezinárodní soutěže o nejčistější město. Soutěž přitom organizovali Irové. Prvním, tedy nejčistějším z desítky hodnocených evropských měst, byla lotyšská Riga, zatímco irský Dublin skončil jako poslední. Soutěž o nejčistější evropskou metropoli pořádala irská společnost IBAL (Irish Business Against Litter), což přeloženo do češtiny znamená Irský byznys proti odpadkům. Porota loni v říjnu hodnotila pouliční (ne)pořádek v celkem deseti hlavních městech Evropy. Zaměřila se na chodecky nejfrekventovanější a turisticky nejatraktivnější místa. Byla mezi nimi městská nádraží, hlavní třídy a parky. Zkoumané oblasti zahrnovaly rovněž prostranství před budovami muzeí, katedrál a nejnavštěvovanějších památek. »Všechna kontinentální města Evropy jsou čistější než ostrovní Dublin,« posteskl si předseda IBAL Tom Cavanagh. Dublin, jak připomněl, vychází z různých přehledů současně jako třetí nejdražší město v Evropě. »Jeho obyvatelé platí za pobyt v něm vysokou cenu v podobě životních nákladů, na BRITSKÁ TRADICE Dlouhodobě se průzkumy složení volně pohozených odpadků provádějí ve Velké Britá- říjen 2008 ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ Kuřáci a konzumenti žvýkaček se nejvíc podepisují na znečištění ulic evropských metropolí včetně Prahy. Najít přeplněný odpadkový koš v centru Prahy opravdu nebylo jednoduché. následovaná Vídní a Štrasburkem. Dalšími v pořadí jsou Kolín nad Rýnem, Barcelona, Kodaň a Curych. I tato města lze podle IBAL ještě považovat za čistá. Jen relativně čistým a osmým v pořadí je Stockholm. Amsterdam s Dublinem jsou však města špinavá, konstatuje IBAL. NEBYLA TO NÁHODA V Rize vyvolalo vítězství v soutěži vlnu nadšení. Město okamžitě umístilo toto čestné označení do všech turistických průvodců a katalogů cestovních kanceláří. Čistota v lotyšské metropoli není dílem náhody. Předcházela mu cílená kampaň před vstupem baltského státu do Evropské unie. Země tehdy věnovala nesmírné úsilí renovaci historických památek a zkrášlení metropole, aby po začlenění do unie přilákala více turistů. Svůj průzkum čistých ulic v Česku a zejména v Praze si nyní objednal i Svaz obchodu a cestovního ruchu. Hana Michovská ze zmíněného svazu nechce závěry studie od společnosti ETC Consulting Group komentovat, protože ještě není hotová. Říká však, že získaná zjištění poslouží jako argument pro chystané novely zákonů o odpadech a o obalech. Mělo by být zřejmé, jaké obaly a zbytky jakého zboží nejvíc znečišťují ulice, a jaké kroky by měli obchodníci podniknout, aby nekontrolovanému šíření zabránili. ODPADY 15 › 7.10.08 9:27 AM TÉMA › Page 16 komunální odpady Z A N E P O Ř Á D E K V Y S O K Á P O K U TA Proti odpadkům v ulicích se rozhodla zakročit i sama Praha. Magistrát hlavního města schválil novelu vyhlášky o čistotě, která platila v nezměněné podobě od roku 1980 až do letošního července. Od 1. 7. 2008 platí v Praze nová vyhláška o čistotě, která zakazuje v ulicích odhazovat odpadky včetně nedopalků cigaret a žvýkaček. Pokuta pro nepořádného občana může dosáhnout až 30 tisíc korun. Nad pořádkem v Praze bdí městská policie. Současně začala platit i vyhláška, která zakazuje na veřejném prostranství konzumaci alkoholických nápojů. Praha se tak vydala stejnou cestou, jakou už předtím zvolily New York, Londýn, Brusel a Paříž. Stejný zákaz platí také v Berlíně, Varšavě a Vídni. Potíž je, že odpadkových košů v Praze není nadbytek, anebo jsou přeplněné. Pořádkumilovný občan aby si nosil papírky od potravin s sebou domů a vyhodil je do popelnice až v místě bydliště. Tiskové oddělení Magistrátu hlavního města Prahy se takové výtce brání poukazem na vysoké výdaje za nakládání s komunálním odpadem. »Výdaje Prahy spojené s komplexním nakládáním s komunálním odpadem v roce 2007 činily 1,1 miliardy korun. Z toho občané hradili 660 milionů korun v podobě poplatku za komunální odpad,« uvedl Radim Polák z tiskového oddělení magistrátu. Mluvčí Pražských služeb Miroslava Egererová říká, že na úklid Prahy tato společnost loni vynaložila 300 milionů korun. ■ MICHAL OLBRICH Síť recyklačních obcí a měst se chce stát vzorem pro ostatní Česká republika plánuje do roku 2010 materiálově využívat polovinu komunálního odpadu, ale vzhledem k tomu, že dnes nevytřídíme ani 20 procent, se může tato ambice jevit jako nereálná. V čem je vlastně problém, který nás odlišuje například od úspěšnějších Němců nebo Belgičanů? Národní plán odpadového hospodářství ale počítá do roku 2010 se zvýšením míry materiálového využití komunálních odpadů na 50 % u všech samospráv. A k tomu nestačí změnit politiku jen na několika místech. Je zřejmé, že dříve či později se budou muset zapojit i ostatní. ČR se zavázala snižovat množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů na skládkách až o 65 % mezi roky 1995–2020. V prvních deseti letech tohoto období se ale ČR podařil přesný opak – zvýšení o 6 %.4) Biologicky rozložitelné odpady přitom tvoří polovinu komunálních odpadů. Z měst a obcí v ČR pochází každoročně 4,4 miliony tun odpadu.1) I přestože dvě třetiny představují materiálově využitelné suroviny, jako jsou papír, plasty, kovy nebo biologicky rozložitelný materiál, téměř 85 % končí bez užitku na skládkách nebo zmizí ve spalovnách. Problémem není nechuť třídit, ale špatné recyklační služby. Zatímco popelnice na směsný komunální odpad stojí před každým domem, ke kontejnerům na tříděný sběr musíme docházet v průměru až 170 m.2) A třídit hlavní část komunálních odpadů – bioodpady mohou lidé jen v několika málo obcích. JAK NA TO JDOU V ZAHRANIČÍ Tendence snižovat množství směsných, nevytříděných a nevyužitelných komunálních odpadů, které patří už jen na skládku nebo do spalovny na minimum, se nejvíce projevuje od sklonku 20. století. Cílem pochopitelně je přiblížit se co nejvíce k nule. Nejlépe toho lze dosáhnout dvěma způsoby: Odpad vůbec nevytvářet nebo jej co nejvíce využít k výrobě nového zboží. Myšlenkou minimalizace směsných komunálních odpadů se postupně inspirovala některá města v USA, Austrálii a na Novém Zélandu, kde si materiálově náročný konzumní způsob života vybíral svou daň v podobě překypujících skládek. Kromě jednotlivých měst, například australské metropole Canberra, se na několika místech zapojily i celé regiony – provincie Nové Skotsko v Kanadě nebo kalifornský okres Del Norte v USA. Na příklady úspěšného odpadového hospodářství narazíme také v Evropě – pro někoho možná trochu překvapivě i v sousedním Slovensku. Čtyřtisícové Palárikovo začalo se změnami v roce 2000. Po důsledné informační kampani o domácím komposto- 16 ODPADY FOTO: ARCHIV OD13_19 V Ostopovicích u Brna vytřídí obyvatelé pouze kolem 20 % odpadu. Od příštího roku se proto obec chystá přejít z kontejnerového systému na pytlový sběr. vání, otevření dvou obecních kompostovišť a zvýšení druhů tříděných surovin kleslo původních 285 kilogramů nevytříděného odpadu na obyvatele a rok na pouhých 75.3) Š A N C E I P R O Č E S K É O D PA D Y ? Podobně úspěšné město v ČR zatím chybí, ale tu a tam se objevují první zajímavé počiny. V Havlíčkově Brodě se rozhodli pro domácí, v Chrudimi pro komunitní kompostování. V Nové Pace a Uherském Hradišti lze odkládat bioodpad do speciálních kontejnerů. Postupně se také ujalo jeho využití v kompostárnách nebo v bioplynových stanicích. Radnice v Náchodě, Hodoníně, Českém Těšíně se snaží zvýšit materiálové využití surovin pomocí tzv. pytlového sběru odpadů. Lidé díky tomu nemusí docházet ke vzdáleným, přeplněným kontejnerům, ale třídí svůj odpad do pytlů, které se vyváží v pravidelných termínech přímo od domu. Nejúspěšnější třídiči dostávají v některých městech slevu z poplatku za nevytříděný odpad. PROJEKT PRO 30 OBCÍ A MĚST Ekologická organizace Hnutí DUHA od roku 2006 vede projekt s názvem Síť recyklačních obcí a měst s více než třiceti členy, kteří chtějí minimalizovat množství odpadů a dosahovat vysokých čísel v recyklaci a stát se tak vzorem pro ostatní. Projekt finančně podpořily Státní fond životního prostředí a finanční mechanismy EHP/Norska prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Zúčastněným městům poskytujeme poradenství a prostřednictvím čtvrtletního zpravodaje je informujeme o novinkách z ČR i zahraničí. Ostopovicím, Mořicím a Dubicku – organizace zpracovala i progresivní koncepce nakládání s odpady, které počítají s vysokou mírou materiálového využití komunálních odpadů. Důraz se přitom klade na prevenci vzniku odpadu a podporu domácího a komunitního kompostování. ■ Literatura Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2005, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2006 2) Tisková zpráva Eko-kom, 29. 1. 2004 3) Kropáček, I.- Smolíková, D. (2006): Téměř nulové Palárikovo, Sedmá generace, online verze (http://sedmagenerace.cz/index.php?art=clane k&id=268) 4) Vyhodnocení plánu odpadového hospodářství za rok 2005, Ministerstvo životního prostředí, Praha 2006 1) V E R O N I K A VÁV R O VÁ Hnutí DUHA říjen 2008 OD13_19 7.10.08 9:27 AM Page 17 komunální odpady TÉMA Vzdělávací »odpadová« stezka U ku, která z jímaného skládkového plynu vyrábí elektrickou energii, nebo kompostárnu pro biologické odpady. Celková hodnota vybudovaného zařízení je 2,3 milionu korun a jeho vybudování trvalo více než dva roky. Akci podpořily kraje Plzeňský a Karlovarský, provozovatelé kolektivních systémů zpětného odběru výrobků a obalů (Eko-kom, Elektrowin, Asekol, Ekolamp a Ekobat) a několik soukromých subjektů. Jak řekl na slavnostním otevření jednatel společnosti Ekodepon Ing. Petr Strankmüller, hlavním tahounem při přípravách i shánění sponzorů byla Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje (RRA). Stezka odpadů je primárně určena školním dětem a mládeži, a to již od mateřských škol až po školy střední. Zástupce kolektivního systému Elektrowin Ing. Tvrzník říká: »Nejvnímavější posluchači jsou naše děti, osvědčuje se nám to za tři roky činnosti stále častěji.« Druhou cílovou skupinou, která by měla využívat toto unikátní školicí zařízení, jsou samosprávy, dále úředníci, kteří se starají o odpadové hospodářství v obcích měs- Při slavnostním zahájení si hosté prošli celou naučnou stezku. tech. Již v průběhu listopadu se připravuje rozsáhlé certifikované školení, na které budou pozvána všechna města a obce Plzeňského kraje. Díky své poloze je středisko určeno pro zájemce z krajů Plzeňský a Karlovarský. Provozovatelé v současné době připravují internetový rezervační systém. »Příští rok chystáme další rozšíření spolupráce – a to přes hranici, s bavorskými partnery,« uzavírá Marek Sýkora z RRA. /kce/ MO-000745 místění centra na skládce odpadů umožňuje poskytnout návštěvníkům jak teoretické informace, tak praktické poznatky. Pro přednášky a semináře je určena moderně vybavená učebna, v níž jsou vystaveny praktické ukázky výrobků z recyklace papíru, plastů, kovů i vyřazených elektrických a elektronických zařízení. Připraven je krátký instruktážní film, který populární a vtipnou formou informuje o nakládání s odpady Přímo ze školicí místnosti je možné oknem nebo prostřednictvím kamerového přenosu sledovat práci dotřiďovací linky na plastové obaly. Je to jedno z konkrétních zařízení pro nakládání s odpady, které se nachází v areálu a je návštěvníkům přístupné. V samotném areálu skládky je vybudována tzv. stezka odpadů s informačními tabulemi, které ukazují nakládání se všemi druhy odpadů. Na této »naučné stezce« vysvětluje návštěvníkům některý ze zaměstnanců provoz moderní řízené skládky odpadů či podmínky budování nového skládkovacího prostoru. Mohou si prohlédnout i kogenerační jednot- FOTO: ARCHIV V areálu skládky odpadů Ekodepon, kterou vlastní Sdružení obcí Černošín, bylo otevřeno unikátní centrum pro vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství. říjen 2008 ODPADY 17 7.10.08 9:27 AM TÉMA Page 18 komunální odpady Po pomalém nástupu zájem o sběr bioodpadů prudce roste Sběr biologicky rozložitelných odpadů není jen záležitost nákupu kontejnerů a zabezpečení techniky. Myšlenku musejí přijmout hlavně ti, kterých se týká – občané a zastupitelstva. A Jak je vidět na snímku, bioodpad z domácnosti lze odvézt ke kontejneru i na kole. INFORMACE JSOU KLÍČOVÉ Řešením pro region je donáškový sběr »na půl cesty«. Kontejnery jsou většinou umístěny na stanovištích pro separovaný sběr a jsou vyváženy jednou týdně. Občané do nich mohou odkládat trávu, listí, piliny, zbytky zeleniny a ovoce, drobné větve a odpad ze zeleně v domácnosti. Zcela vyloučeno je odkládání živočišných produktů. Sběrná místa si určily obce podle svých zkušeností a místních podmínek, na svozové společnosti je zajištění logistiky sběru a stanovení optimálních tras. »Zahájení sběru bioodpadů předcházela informační kampaň,« vysvětluje Přemysl Hajník. »Využili jsme k tomu spolu s obcemi letáky, různé zpravodaje, místní rozhlas i kabelovou televizi. Vysvětlovali jsme hlavně, co lze do kontejnerů odkládat, důležité byly i termíny svozů. Tato kampaň byla velmi užitečná a bez ní bychom asi systém nerozjeli.« Ze 44 oslovených obcí se do akce nejdříve přihlásilo 29 obcí. Bylo vytypováno 95 sběrných míst, v každém měly být dva kontejnery. »Když bylo všechno nakoupeno a připraveno, některé obce si to rozmyslely,« vzpomíná Přemysl Hajník. »Na počátku realizace záměru se zapojilo do systému jen 23 obcí, které požadovaly rozmístit pouze 109 kontejnerů, což byl pro nás šok! Systém se rozjížděl velmi pomalu, protože obce mu nevěřily.« Vývoj počtu zapojených obcí a sběrných nádob obce nádoby ZDROJ: ASOMPO 18 ODPADY FOTO: ARCHIV py, uplatňované jinde. Často se například používá sběr do pytlů a svoz dům od domu. To však pro náš region vůbec nebylo vhodné. Rozhodli jsme se sbírat bioodpad do plastových kontejnerů o objemu 770 litrů, a ty zcela vyhovují.« kciová společnost Asompo, a. s., v níž je zastoupeno 44 obcí a měst v okrese Nový Jičín, má jako svou hlavní náplň starat se o nakládání s komunálním odpadem a skládkovat. V roce 2005 bylo rozhodnuto zajistit také sběr a svoz biologicky rozložitelných odpadů (BRO). Na počátku nechalo představenstvo zpracovat vstupní analýzu, při níž byly osloveny v regionu všechny obce, které jsou akcionáři společnosti. Analýza stanovila, kolik účastnické obce vyprodukují biologicky rozložitelných odpadů, a posoudila možnosti svozu a sběru. Tyto údaje byly použity pro návrh kapacity zpracovatelského zařízení, výběr lokalit a návrh svozových tras. Ing. Přemysl Hajník, ředitel společnosti Asompo, a. s., vysvětluje: »Potřebovali jsme vyřešit svoz ze 44 obcí, rozptýlených na dosti velkém prostoru. Ověřovali jsme si postu- FOTO: ARCHIV OD13_19 Po počátečním váhání se zapojily i ty obce, kterým se zpočátku moc nechtělo, říká ředitel společnosti Asompo Ing. Přemysl Hajník. Do konce roku 2007 se však situace obrátila. Po počátečním váhání se zapojily i ty obce, kterým se nejprve moc nechtělo. Na konci roku fungoval sběr bioodpadů ve 29 obcích a bylo rozmístěno 207 kontejnerů. Od té doby zájem měst a obcí raketově roste (viz graf ). Přemysl Hajník říká: »Zpočátku se nám nedařilo zapojit města, spolupráce tam byla komplikovaná, zdlouhavá a nepružná. To v malých obcích, kde je jen starosta, tam jsme byli domluvení hned. Města se zapojila až letos a požadavky na kontejnery rostou tak rychle, že máme problém je uspokojovat. Nyní sbíráme bioodpady od zhruba 100 tisíc obyvatel a zájem občanů je obrovský.« PRONÁJEM KONTEJNERŮ NA TŘI ROKY Nákup kontejneru, který stojí kolem 3700 korun, hradí akciová společnost a obec ho dostane na základě smlouvy na tři roky do pronájmu. Poté kontejner přechází do jejího vlastnictví. Péče o kontejner i kvalitu sběru je záležitostí obce. »S kvalitou však velké problémy nejsou,« upozorňuje Přemysl Hajník: »Za rok 2007 jsme museli řešit jen pět případů znečištěného bioodpadu. Náš největší problém je, že nestačí počet kontejnerů, potřebovali bychom jich víc, výrobce však nestačí uspokojit naše potřeby. Také uvažujeme po letošních zkušenostech svážet BRO dvakrát týdně, protože kontejnery jsou neustále plné. To nejspíš bude znamenat koupi dalšího svozového vozu.« Biologicky rozložitelné odpady jsou zpracovávány v zařízení na úpravu BRO v areálu Asompo, a. s., a používají se na skládce k technologickým účelům. Na Novojičínsku už v prvním roce dosáhli sběru 14 kilogramů bioodpadu na občana a rok. V letošním roce to je už nyní téměř 25 kg na osobu. /kce/ říjen 2008 OD13_19 7.10.08 9:27 AM Page 19 komunální odpady TÉMA Projekt komunitního kompostování ve Švihově je úspěšný K omunitní kompostování je obdobou domácího kompostování z rodinných domků, ovšem s tím rozdílem, že se realizuje společně pro větší skupinu lidí v jedné lokalitě. Pro realizaci projektu ve Švihově byla zvolena sídlištní zástavba, která zahrnuje celkem devět bytových domů s 60 bytovými jednotkami, v nichž žije 155 obyvatel města. Obyvatelé mohou do kompostérů bezplatně odkládat zbytky ovoce a zeleniny, zbytky jídel z domácností, pečivo, trávu apod. Projekt je tedy určen primárně pro kuchyňské bioodpady z domácností rostlinného původu, které se přirozeným procesem aerobního rozkladu přímo v kompostéru přemění na kompost. Na konci června 2008 byly na určené lokality umístěny dva kusy tzv. komunitních kompostérů (dřevěné, celkový objem 1800 litrů) a 8 kusů plastových kompostérů (celkem 5760 litrů). Lokality byly vybrány na základě kompromisu několika posouzených kritérií. Dva komunitní kompostéry byly pečlivěji osazeny do terénu a drobně bylo upraveno jejich okolí tak, aby proces kompostování mohl lépe probíhat. Zároveň byla do každého kompostéru umístěna zakládka za účelem urychlení procesu kompostování. S určitým napětím jsme pak sledovali, zda občané skutečně začnou bioodpady třídit. Dřevěné komunitní kompostéry jsou volně přístupné každému, přesto je kvalita třídění vyborná STOPROCENTNÍ TŘÍDĚNÍ Po vyhodnocení tří měsíců praktického provozu projektu můžeme uvést, že třídění bioodpadů se ujalo a úspěšně pokračuje. Množství bioodpadů ve všech kompostérech přibývá, a téměř všude výrazně. Celkově lze konstatovat, že zhruba polovinu z celkové vytříděné hmoty tvoří bioodpady z domácností a druhou polovinu hmota z přilehlých zahrádek. Složení bioodpadů v konkrétních kompostérech je ovšem rozdílné v závislosti na lokalitě. V komunitních kompostérech je hmota pouze z kuchyňských bioodpadů. Na základě kontroly třídění na konci září byl proveden odhad množství vytříděných bio- FOTO: ARCHIV I N T E N Z I V N Í K A M PA Ň J E N U T N Á Již 30. června se v kompostérech objevil první bioodpad a v následujících dnech přibýval další. Čistota vhozených surovin byla od samotného počátku velmi dobrá. Na- vzdory probíhajícím prázdninám a dovoleným množství hmoty celkově kontinuálně přibývalo. Tomuto vývoji ovšem předcházela intenzivní a osobní osvětová kampaň, která započala již v polovině května a stále průběžně pokračuje. Během rozmístění kompostérů byla oslovena každá domácnost a rozdán byl speciální informační materiál. Ze strany města je každý týden prováděna kontrola kvality sběru a čistoty okolo kompostéru a zároveň probíhá komunikace s občany. Zejména v prvních 14 dnech jsme občanům často vysvětlovali nejasnosti a potýkali jsme se i s určitou nedůvěrou k projektu. Právě aktivní zapojení občanů a správné třídění bioodpadů je základním předpokladem pro úspěch projektu. K tomu přispěla i zdařilá propagace projektu v médiích. Projektu věnovala pozornost nejenom tištěná periodika , ale také rádia a televize. FOTO: ARCHIV Jako jedno z prvních měst v ČR realizuje město Švihov pilotní projekt komunitního kompostování bioodpadů v sídlištní zástavbě. Projekt má za sebou tři měsíce ostrého provozu a jeho vyhodnocení ukazuje, že je úspěšný. Umístění kompostéru v blízkosti nádob na směsný odpad se osvědčilo říjen 2008 odpadů. Z něj vyplývá, že za necelé tři měsíce ostrého provozu Švihované vytřídili celkem kolem 1500 kg bioodpadů. Kvalita bioodpadů je velmi dobrá, prakticky na úrovni 100 %. Jen výjimečně se objevily nežádoucí příměsi: plasty a jednou i zbytky kostí a masa, které dočasně způsobily v jedné lokalitě nepříjemnost se zápachem. Situace byla ovšem okamžitě řešena. Praxe potvrzuje, že při dodržení základních a obecných pravidel pro kompostování nedochází k tvorbě zápachu. Pozoruhodné je i to, že na rozdíl od jiných projektů využívajících komunitní kompostéry, zde kompostéry nejsou uzamčeny. Přístup ke kompostérům nemá jen několik vybraných rodin, ale kompostéry jsou dostupné pro všechny zájemce o třídění. Zásadní pro úspěch projektu je i pozitivní přístup města a aktivní řízení projektu ze strany pověřené představitelky města. Zkušenosti z projektu vedly k tomu, že kompostéry jsou průběžně umývány, kontroluje se čistota okolí a podle potřeby je obsah kompostérů promíchán. Ve čtyřech případech došlo také k optimalizaci umístění plastových kompostérů a osvědčilo se umístění kompostérů vedle nádob na směsný komunální odpad. Zkušenosti potvrdily, že kapacita kompostérů je zatím dostatečná, neboť ačkoliv dojde k jejich zaplnění, vlivem probíhajícího procesu se brzy projeví významná objemová redukce hmoty. Potvrzuje se i rozdílný průběh procesu kompostování v komunitním kompostéru a v plastovém kompostéru, kdy v prvém případě probíhá proces rychleji, za tvorby intenzivní teploty a hygienizace. Zajímavostí je jistě i to, že městský úřad využil projektu k zavedení třídění bioodpadů přímo na radnici. ■ ONDŘEJ BAČÍK, ENVITEC BIOGAS, M A RT I N A K A Š PA R O VÁ , město Švihov ODPADY 19 OD20 7.10.08 9:28 AM Page 20 L E G I S L AT I VA Ptali jsme se za vás: Odpady zahrádkářů Existuje nějaká možnost jak řešit chování zahrádkářů? Ve svých zahrádkářských osadách pečlivě ošetřují své zahrádky a veškeré odpady, které vznikají při jejich činnosti, odstraňují formou zakládání černých skládek v okolí zahrádkářských osad nebo tašky s odpadem odkládají do odpadkových košů a podél komunikací. V případě odpadu vznikajícího na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání, je původcem tohoto odpadu obec (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech) . Na obec tedy plně dopadají zákonné povinnosti původce odpadu. To samozřejmě neznamená, že obec nemá žádné právní možnosti, jak regulovat ukládání odpadů na svém území. Obec se stává totiž původcem komunálních odpadů v okamžiku, kdy fyzická osoba odpady odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem těchto odpadů. Aby bylo nějak ošetřeno mezidobí v nakládání s odpady do doby, než se vlastníkem a původcem odpadu stane obec, je v zákonně oprávnění, kdy obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území. Řeší to vyhláška Obec může velmi dobře regulovat, jakým způsobem bude nakládáno s odpady na jejím území. Když vydá pro svůj územní obvod obecně závaznou vyhlášku, jsou povinny se jí řídit všechny fyzické osoby na území dané obce, tedy i zahrádkáři. Pokud určí, že určitý druh odpadu bude ukládán do určitých nádob a na určité místo, má každá fyzická osoba povinnost v území dané obce ukládat odpad pouze na místa k tomu určená. To, zda nějaká fyzická osoba má v obci trvalý pobyt či vlastní objekt určený k individuální rekreaci, nemá vliv na povinnost ukládat odpady pouze na místa určená, ale týká se plateb za komunální odpad. Místní poplatek za komunální odpad je vázán buď na trvalý pobyt nebo na vlastnictví stavby určené nebo sloužící k individuální rekreaci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Je tedy zřejmé, že pro povinnost ukládat odpady na místa určená není rozlišující trvalý pobyt ani vlastnictví ke stavbě, ale spíše to, že 20 – O D PA DY 9 / 2 0 0 8 jde o fyzickou osobu nepodnikající a nacházející se na území dané obce (což zmínění zahrádkáři splňují). Přestupek se musí doložit V případě, že zahrádkáři nerespektují obecně závaznou vyhlášku obce o nakládání s komunálním odpadem (tedy odhazují odpad na jiná místa než ta, která jsou určená obcí), dopouštějí se přestupku. V takovém případě může obec uložit pokutu až do výše 30 000 Kč. Pokud by obec neměla obecně závaznou vyhlášku o nakládání s komunálním odpadem, tak i přesto má povinnost určit alespoň místa, kam se mají určité odpady odkládat. Pokud by zahrádkáři nerespektovali tuto povinnost a odkládali odpady na místa k tomu neurčená či např. jen tak volně pohazovali, dopouští se přestupku tím, že neoprávněně založí skládku nebo odkládají odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa. Za takový přestupek může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč. Jak je tedy vidět, v daném případě je zcela nerozhodné, zda zahrádkáři obývají objekt sloužící k rekreaci či rodinný dům. Je však potřeba si uvědomit, že jakákoli pokuta může být uložena po dokončeném přestupkovém řízení, kde musí být pomocí důkazních prostředků prokázáno, že daná konkrétní fyzická osoba se přestupku opravdu dopustila. V případě, že neexistují důkazní prostředky (výpovědi svědků, fotografický materiál apod.) nelze samozřejmě dané osoby za přestupek potrestat. Mgr. Petr Adámek, právník, Hradec Králové Pokročilé studium odpadového hospodářství V rámci celoživotního vzdělávání pořádá Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Fakulta technologie ochrany prostředí, Ústav chemie ochrany prostředí, třítýdenní studium pod názvem »Odpady, jejich využití a zneškodňování«. Letošní již třináctý ročník je zaměřen mimo jiné na význam aktuálních právních úprav v ČR a jejich srovnání s odpovídajícími legislativními a technologickými opatřeními EU. Významná část programu je věnována funkci odpadového hospodáře a programům odpadového hospodářství. Součástí výuky jsou rovněž přednášky související s hodnocením nebezpečných vlastností odpadů, technologiím jejich zpracování a odpadům z jednotlivých průmyslových odvětví. Na konci studia se konají exkurze do moderních zařízení na zpracování odpadů. Studium je určeno pro pracovníky s vysokoškolským, případně středoškolským vzděláním z průmyslu, státní správy, zemědělství, podnikatelské sféry, vysokých škol a dalších organizací, kteří se zabývají problematikou odpadového hospodářství a chtějí si rozšířit znalosti a zvýšit kvalifikaci v tomto oboru. Zvyšování kvalifikace pracovníků v odpadovém hospodářství je v souvislosti s opatřeními zákona o odpadech i v zájmu zainteresovaných průmyslových podniků a organizací. Přednášet budou přední odborníci z jednotlivých odvětví odpadového hospodářství. Odborný program je průběžně aktualizován se zřetelem na nové poznatky a technologické trendy v odpadovém hospodářství. Účastníkům bude po složení závěrečné zkoušky vydáno osvědčení o úspěšném absolvování studia. Odborným garantem vzdělávání je prof. Ing. Mečislav Kuraš, CSc. Podrobné informace naleznete na: www.vscht.cz/uchop/studium/odpady09.html Časový plán 1. týden – 12. - 16. leden 2009 – odpadové hospodářství, legislativa 2. týden – 9. - 13. únor 2009 – způsoby využití a odstraňování odpadů 3. týden – 25. - 29. květen 2009 - odpady z některých průmyslových odvětví o d p a dy. i h n e d . c z / l e g i s l a t i va OD21_26 7.10.08 9:29 AM Page 21 L E G I S L AT I VA Zpětný odběr použitých výrobků u obchodních řetězců C ílem kontrol bylo především ověřit, zda řetězce dostatečně dodržují své povinnosti stanovené zákonem o odpadech, a to především informovat spotřebitele o možnostech bezplatně odevzdat použité vybrané výrobky přímo na jednotlivých prodejnách nebo informovat o jiných, pro spotřebitele dostupných místech zpětného odběru. ČIŽP má již několikaleté zkušenosti s tím, že právě některé obchodní řetězce plnění informačních povinností, tedy jednu ze základních myšlenek sytému bezplatného zpětného odběru, dostatečně nezajišťují. Při zjištění podobných, poměrně zásadních porušení zákona ČIŽP ukládá těmto řetězcům sankce, které mají motivovat prodejce k pokud možno rychlé nápravě stavu. Obdobně proběhla série kontrol i u jiného řetězce, kde v průběhu minulého roku bylo zjištěno porušení zákona o odpadech ve vztahu ke zpětnému odběru výrobků a informování spotřebitelů. Zde výsledky kontrol naopak ukázaly, že řetězec nadále spotřebitele dostatečně neinformuje. Hrozí tak reálné riziko, že tyto použité výrobky skončí v komunálním odpadu. Vzhledem k tomu, že za nově zjištěná porušení zákona o odpadech teprve bude se subjektem vedeno správní řízení, nelze zatím uveřejnit název tohoto řetězce. Po ukončení správního řízení však bude ČIŽP opět standardně informovat o jeho výsledcích. Důsledná kontrola Poslední prodejce baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik, zářivek, výbojek a olejů (např. motorových) je povinen spotřebitele informovat o zajištění zpětného odběru. Pokud odebírá výrobky přímo na provozovně, je povinností o tomto informovat spotřebitele Pro příklad si uveďme jeden pozitivní případ. V posledních letech uložila ČIŽP opakovaně několik pokut společnosti Lidl Česká republika, v.o. s., za porušení zákona ve vztahu ke zpětnému odběru. Nejprve se jednalo o sankce v řádech desítek tisíc korun, následně stovek tisíc, stále však bylo zjišťováno porušení zákona. Po uložení sankce ve výši 2 miliony Kč nastal obrat. Společnost začala ke zjištěnému problému přistupovat zodpovědně a přislíbila nápravu zjištěného stavu. ČIŽP zaměřila opět část kontrol právě na prodejny tohoto řetězce. Nemalé sankce ze strany ČIŽP a důsledné vymáhání plnění povinností přispěly k tomu, že společnost učinila dostatečná systémová opatření v celém řetězci. Některá opatření byla předem konzultována i s ČIŽP. Tato opatření ČIŽP následně namátkově prověřila při kontrole 21 prodejen Lidl v celé ČR. Na jednotlivých prodejnách již inspektoři nezjistili žádné porušení informačních povinností ze zákona o odpadech. Spotřebitelé jsou nyní informačními cedulemi písemně informováni o možnosti přímo na prodejnách odevzdat bez nároku na úplatu a nákup nového zboží použité výrobky podléhající zpětnému odběru. o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t Obecné povinnosti posledních prodejců písemně – nápisem »Místo zpětného odběru použitých výrobků«. Poslední prodejce také může odkázat spotřebitele na jiné místo zpětného odběru zřízené dovozcem nebo výrobcem výrobků, které však musí být zřízeno v dané obci nebo městské části, kde se nachází prodejna posledního prodejce. Vyřazená elektrozařízení z domácností (včetně zářivek a výbojek) je možné odevzdávat také např. na sběrných dvorech měst a obcí, kde zřídily místa zpětného odběru kolektivní systémy – organizace založené výrobci a dovozci elektrospotřebičů. Zpětný odběr slouží především k tomu, aby ve směsném komunálním odpadu nekončily některé nebezpečné látky, které uvedené výrobky obsahují (oleje, těžké kovy, nebezpečné chemické látky, apod.). Ty by pak mohly ohrožovat životní prostředí při dalším nakládání s odpadem. Odebrané použité výrobky z režimu zpětného odběru lze naopak vhodnými způsoby materiálově a energeticky využívat – např. získávat cenné suroviny v podobě drahých kovů z elektrozařízení, spalování pneumatik v cementárnách apod. Systém zpětného odběru jako takový je tedy velmi důležitou součástí odpovědné odpadové politiky státu. Ing. Petr Havelka, vedoucí Odboru odpadového hospodářství ČIŽP ředitelství OD-000366 V průběhu měsíce května a června provedla Česká inspekce životního prostředí na prodejnách některých obchodních řetězců sérii kontrol zaměřených na bezplatný zpětný odběr použitých výrobků – především baterií a akumulátorů, elektrozařízení, pneumatik a odpadních motorových olejů. Kontroly byly provedeny v celé ČR. O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 21 OD21_26 7.10.08 9:29 AM Page 22 L E G I S L AT I VA Konečně vyšla vyhláška pro nakládání s bioodpady Po složitých jednáních byla přijata nová vyhláška upravující podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady. Ve Sbírce zákonů vyšla pod číslem 341/2008 Sb. ke dni 12. září a zároveň také nabyla účinnosti. N ový právní předpis zaplňuje mezeru v legislativě, která již dlouho negativně ovlivňovala materiálové využití biologicky rozložitelných odpadů. Nyní jsou stanovena pravidla pro nakládání s bioodpady a díky jinému pohledu na produkty se otevírají nové možnosti pro odbyt kompostů a digestátů. Předpis uvádí seznam bioodpadů využitelných v různých zařízeních pro jejich zpracování, stanovuje technologické požadavky na kompostárny a bioplynové stanice a upravuje kvalitu výstupů z těchto zařízení včetně možnosti jejich dalšího použití. Vyhláška také stanovuje požadavky na zařízení pro zpracování bioodpadů podle kapacity a typu těchto zařízení a podle druhu zpracovávaných odpadů. V provozním řádu pro bioplynové stanice musí být např. jednoznačná specifikace vstupů a předpokládaných výstupů, skladování vstupů, opatření k zamezení vzniku a záchytu emisí pachových látek. Samotný text vyhlášky je relativně krátký a stručný, protože většina konkrétních požadavků byla umístěna do příloh. Ministerstvo proto chystá metodický pokyn k vyhlášce, který upřesňuje některé pojmy nebo metodiky odběru vzorků. Je v ní také uveden obsah žádosti k provozu malého zařízení nebo vzor obecní vyhlášky o komunitním kompostování. To podstatné je v přílohách Vyhláška stanovuje požadavky pro zařízení na využití bioodpadů diferencovaně, v závislosti Tab. 1 Seznam bioodpadů využitelných v malých zařízeních: Druhy odpadů podle Katalogu odpadů 02 01 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství 02 01 03 Odpad z rostlinných pletiv 20 01 Komunální odpady – složky odděleného sběru 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 03 Ostatní komunální odpady 20 03 02 Odpad z tržišť 22 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 být použity na zemědělskou či lesní půdu, a zůstaly tedy i nadále odpadem. Podle nové vyhlášky se i takové typy kompostů a digestátů mohou stát výrobky a být použity právě například pro terénní úpravy. Podle zástupců MŽP by to mělo pomoci řešit problémy s odbytem vyrobených kompostů a digestátů, se kterými se potýkají provozovatelé zařízení na zpracování bioodpadů, zejména například pro využití kompostů na polích, a tedy návrat živin do zemědělské půdy. - kce - Co nového ve Sbírce zákonů Stanovení kritérií pro jakost digestátů z bioplynových stanic umožní jejích širší využití na kapacitě těchto zařízení a na druzích zpracovávaného odpadu. Seznam bioodpadů využitelných v malých nebo ostatních zařízeních obsahuje příloha 1 (tab. 1). Technické a technologické požadavky na vybavení a provoz zařízení, respektive na úpravu bioodpadů, uvádí přílohy 2 a 3. Pro kompostování se například mezi technickými požadavky uvádí zařízení ke sledování teploty, zařízení pro zvlhčování a provzdušňování/překopávání materiálu. Předepsána je i kontrola účinnosti hygienizace odpadů. Při hygienizaci kompostováním se například u malého zařízení vyžaduje teplota vyšší než 45 °C po dobu 5 dní, u kompostování biologicky rozložitelných odpadů se vyžaduje minimálně 55 °C po dobu 21 dní nebo více než 65 °C po dobu 5 dní. Využívání produktů V příloze číslo 5 jsou uvedeny limitní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků, znaky jakosti rekultivačního kompostu a digestátu a kritéria pro kontrolu účinnosti hygienizace. Podle limitní koncentrace rizikových látek (Cd, Cu, Hg, Zn, PAU a další) jsou produkty rozřazeny do čtyř skupin s různými možnostmi využití. Kromě využití jako hnojiva na zemědělské a lesnické půdě bude možno komposty či digestáty využít např. na povrchu terénu u rekreačních a sportovních zařízení, v městských parcích, při rekultivaci v průmyslových zónách nebo pro rekultivační vrstvy skládek. Do této chvíle výsledné produkty často nesplňovaly limity nejvyšší kvality stanovené v prováděcím právním předpisu k zákonu o hnojivech. Z tohoto důvodů nemohly Částka 102 ze dne 26. srpna 2008 316 – Vyhláška o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů Částka 110 ze dne 12. září 2008 341 – Vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) Částka 111 ze dne 12. září 2008 343 – Vyhláška, kterou se stanoví vzor žádostí o vydání záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vzor záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie Částka 114 ze dne 24. září 2008 351 – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (evidence odpadů) 352 – Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky) Částka 116 ze dne 1. října 2008 356 – Vyhláška, kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t OD21_26 7.10.08 9:29 AM Page 23 L E G I S L AT I VA Byla schválena přísnější »kovová« novela Poslanecká sněmovna definitivně schválila poslaneckou novelu zákona o odpadech. Přehlasovala mírnější senátní verzi a výrazně zpřísnila režim výkupen a sběren kovového odpadu. C ílem novely je zamezit případům krádeží různých kovových předmětů, od kanalizačních poklopů, dopravních značek, kolejnic, až po vybavení hřbitovů a různé umělecké předměty. Už delší dobu po ní volaly města a obce, pro které představují krádeže kovů velké ztráty, i ohrožení občanů. Nově přijatá úprava mění paragraf 18 zákona o odpadech. Zatímco v současném zákoně je v §18, odst 3 požadavek ověřovat totožnost osob, které chtějí odevzdat odpad, v novém odstavci 3 je tato povinnost zesílena. Provozovatel je povinen při odběru nebo výkupu odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady (podle Katalogu odpadů), vést podle odstavců 4 až 8 evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. Pokud dochází ke sběru nebo výkupu odpadu, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení, uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen uvést u jednotlivých odebraných nebo vykoupených předmětů jejich stručný popis, umožňující dodatečnou identifikaci, a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, na těchto předmětech se nacházejících. Identifikační údaje je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů. Provozovatel nesmí tyto předměty po dobu 48 hodin rozebírat, jinak pozměňovat nebo postupovat dalším osobám. S tím souvisí i připojená novela zákona o Policii ČR, která dává policistům oprávnění vstupovat i do sběren a výkupen odpadu. Nově vložený odstavec 4 říká, že provozovatel nesmí od fyzických osob vykupovat odpady stanovené prováděcím právním předpisem, s výjimkou autovraků. »Při sestavování prováděcího předpisu podle odstavce 4, tedy seznamu toho, co bude nějak omezeno, chceme být slyšet«, říká Petr Miller ze Sdružení výkupců druhotných surovin, které bylo nedávno založeno mimo jiné kvůli projednávané »kovové« novele. Za odpad, který bude vyjmenován v budoucím prováděcím předpisu, se nebude smět platit v hotovosti. Zatímco města a obce novelu přivítaly, provozovatelé sběren i zástupci průmyslu jí nadšeni nejsou. Za všechny to vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, který po skončeném hlasování v Poslanecké sněmovně řekl: »Mohu ubezpečit všechny z vás, kteří hlasovali pro sněmovní verzi, že tisíce, desetitisíce a statisíce občanů, kterým jste tímto rozhodnutím znemožnili normálně chodit do sběrem se svým železným šrotem, vám rozhodně děkovat nebudou.« Ministerstvo životního prostředí nyní musí provést revizi prováděcí vyhlášky. Petr Miller (SVDS) poznamenává: »Je ovšem také možné, že velká novela zákona o odpadech všechno smete a nastolí zcela novou vizi.« - kce - OD-000362 o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 23 OD21_26 7.10.08 9:29 AM Page 24 MANAGEMENT Automobilka TPCA – každý pytel s odpady se kontroluje třikrát Být zelenou firmou se nosí, je to moderní a zlepšuje to image. Automobilka TPCA, vybudovaná před několika lety v Ovčárech nedaleko Kolína, si dala za cíl udělat pro životní prostředí vše, co se dá. P odle německého ekologicky orientovaného autoklubu Verkehrsclub Deutschland (VCD) patří zde vyráběné malé automobily mezi nejekologičtější na světě. V žebříčku VCD, který zahrnuje více než 350 modelů všech tříd, se umístily na třetím místě hned za hybridními vozy. V každoročně zveřejňovaném žebříčku se hodnotí především spotřeba, množství emisí CO2 na počet ujetých kilometrů, míra hluku a množství škodlivin, které vycházejí z výfuku. Nejde však jen o samotné výrobky, ale i o samotnou výrobu. Automobilka TPCA proto pozvala novináře, aby předvedla, jak k problému »ozelenění výroby« přistupuje. První dojem je impozantní – továrna je celá skryta ve vybudovaných valech, takže blízkou vesnicí můžete projet, aniž byste si automobilky všimli. Na pozemcích kolem továrních hal jsou vysázeny stromy – prý třicet tisíc. A v dálce, za mnoha a mnoha halami, vyjíždí z továrny nepřetržitá řada malých autíček přímo na přepravní vagony. Uvnitř je dokonalý pořádek a čisto. Továrna se chlubí největší open space kanceláří přinejmenším ve střední Evropě. Ani nejvyšší ma- nažeři nemají vlastní kancelář, jen svou »kukaň« v otevřené kanceláři. Většina zaměstnanců nosí podobné šedavé pracovní šaty/uniformy. Rozlišují se podle barvy helmy, kterou berou do provozu. Vztahy se zdají být zvláštní směsicí japonsky loajálního a evropsky demokratického způsobu. Mluví mezi sebou mezinárodním ptydepe, vytvořeným pro potřeby mnohonárodní komunikace převážně v angličtině. Zaměstnancům se v této hantýrce říká »membři«. Anglické slovo member (člen) zde naznačuje, že zaměstnanec je něco víc než jen námezdní síla, že jako člen firmy je v rámci svých kompetencí zodpovědný za její úspěch. Všude visí povzbuzující plakáty, většinou s heslem »Dnes kvalita, zítra úspěch«. Důraz na bezpečnost provozu a předcházení úrazům je enormní. Stejně tak jako snaha přistoupit k ochraně životního prostředí, a také k prezentaci této své snahy, jak to nejlépe jde. Optimalizace odpadového hospodářství Na počátku bylo podle manažerů TPCA nutno definovat hlavní problémy k řešení. Primárně to bylo snížení produkce skleníkových plynů, předcházení znečištění půdy a podzemních vod, snížení spotřeby zemního plynu, celková optimalizace odpadového hospodářství, třídění odpadů a snížení podílu spalování odpadů, snižování množství sedimentačních kalů na ČOV a množství kalů z koagulace. Postup byl vždy zásadně stejný: po definování problému byl stanoven cíl, k němuž by se mělo dojít a navržen způsob jak ho dosáhnout. To vše za setrvalé kontroly, monitorování a sledování výsledků. Ve svých materiálech TPCA uvádí: »Jako součást nadnárodního koncernu respektujeme pravidlo, že žádný odpad nekončí na skládce.« K tomu jsou nastaveny interní cíle, vyjadřované jako produkce odpadu na auto. Jako ideální stav bylo stanoveno dosažení produkce 10 kg odpadu na jeden vyrobený automobil (graf 1). Přínosem mělo být omezení negativního odpadu na životní prostředí, úspora nákladů a lepší image TPCA. Této ideální hranice měla továrna dosáhnout snížením množství kalu z technologického čištění nádrží a jímek (o 1,2 kg/auto, tj. 50 %), snížení obsahu vody v kalech z lakovny (o 0,30 kg/auto, 14 % redukce) a zlepšením třídění a snížení množství spalovaného odpadu (o 0,75 kg/auto, 23 % redukce). Po několika vcelku nekomplikovaných opatřeních se podařilo snížit množství odpadu z technologického čištění o 75 % (lepší nastavením systému technologického čištění, účelnějším objednáváním čisticích prací a zvýšenou kontrolou). Měsíčně v TPCA vzniká kolem 25 tun odpadních ředidel, které v roce 2007 ještě všechny končily ve spalovně. Díky novému zpracovateli odpadu se jich nyní 90 % recykluje. Třídění odpadu v TPCA Jednotné oblečení, ochranné pomůcky, pořádek – to je TPCA 24 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 Jedním z hlavních cílů bylo omezení množství spalovaného odpadu (zejména typu komunálního směsného). Tyto odpady často končí ve spalovně, protože někdo umístil separovaný odpad do špatného kontejneru. Tento jev byl v TPCA označen jako »neshodovost« v třídění odpadu a automobilka mu nemilosrdně vyhlásila válku. Neshodovost přitom způsobují zaměstnanci (nesprávně identifikovaný odpad, nerozložené kartony, nedostatečně zabezpečené popelnice) nebo zaměstnanci úklidové firmy (umístění pytle do kontejneru s odpadem jiného oddělení nebo umístění pytle s odpadem mimo kontejo d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t OD21_26 7.10.08 9:29 AM Page 25 MANAGEMENT ner). Takových neshod bylo v roce 2005 zjištěno 13 %, do roku 2008 se podařilo jejich množství snížit na 2 % díky pravidelným školením pracovníků TPCA i úklidové firmy. Na všechny popelnice v areálu byl nainstalován zámek a zavedeno užívání barevně označených pytlů na odpad (podle jednotlivých oddělení). Zaveden byl systém trojité každodenní kontroly třídění odpadu (graf 3). Třídění se dotklo i samotného provozu. Například poškozené plastové díly (4 % celkového objemu spalovaného odpadu) se dříve spalovaly. Po zavedení separace je možná jejich recyklace (na granulát). Množství vyřazených poškozených dílů z finální montáže v roce 2006 dosahovalo 0,35 kg/jedno auto. Různými opatřeními v roce 2007 bylo dosaženo jen 0,19 kg/auto (při produkci kolem 300 tis aut ročně je to 57 tun) , z toho je 30 % recyklováno (zhruba 17 tun). Vyhlásíme »kaizen« Ani aktivity v jiných oblastech ochrany životního prostředí (úspory nátěrových hmot) nejsou zanedbatelné. Ke zlepšování zde používají systém takzvaných »kaizen«, což by se dalo interpretovat jako zlepšovací návrhy od Zátiší s třídicími pytli u jedné z odpočíváren (desetiminutová přestávka každé dvě hodiny, půlhodiny na oběd) zaměstnanců. Management vychází z toho, že lidé v provozu jsou se »svým« zařízením nejlíp obeznámeni a mohou proto mít nápady na zlepšení. Některé jsou geniálně jednoduché a přitom funkční – díky natření černé střechy Graf 2 Celkový odpad TPCA (2007, 12,5 kg/auto) Recyklovaný odpad s finančním ziskem 7 % Spalovaný odpad 24 % Graf 1 Produkce odpadů TPCA 105 tis. vyrobených automobilů 17,7 kg/auto 322 tis. vyrobených aut (cíl letošního roku) 2006 2007 2008-cíl Rozdíl celkem 2,5 kg/auto – tj. celkem 522 432 kg 10 kg/auto 11,8 308 tis. vyrobených aut 2005 12,5 297 tis. vyrobených aut 15,0 Ideální stav Graf 3 Třístupňová kontrola třídění odpadů Barevné ozna- Kontrola pračení pytlů covníkem úklidové firmy Kontrola pracovníkem TPCA Školení zaměstnanců úklidové firmy Kontrola pracovníkem odpadářské firmy Školení zaměstnanců TPCA Koš Popelnice Kontejner Odvoz kontejneru s odpadem ke zpracovateli Recyklovaný odpad placený 69 % výrobní haly na bílo je nyní v hale příjemnější teplota. Skeptik by si mohl říci, zda se vynaložené úsilí vyplatí – dosažené úspěchy v odpadovém hospodářství se z hlediska obecně produkovaného množství odpadů jeví jako marginální. Stále je přítomen ten základní protimluv, že jde o automobilku, která produkuje závratné množství automobilů ročně s velmi razantním vlivem na životní prostředí obecně (byť patří mezi nejekologičtější). Má smysl při té obrovité produkci kontrolovat třikrát každý pytel odpadů? TPCA došla k názoru, že ano, neboť každý, byť sebemenší krok se počítá. Zdá se, že si tento producent tříset tisíc aut ročně vzal otázky životního prostředí velmi k srdci: vyzývá své zaměstnance, aby jezdili do práce na kole a omezili tak produkci skleníkových plynů. Jarmila Šťastná o d p a dy. i h n e d . c z / m a n g e m e n t O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 25 OD21_26 7.10.08 9:29 AM Page 26 MANAGEMENT Inovace a technologický transfer v rámci sítě Enterprise Europe Network Chcete získat, nebo naopak nabídnout technologii zabývající se zpracováním odpadů v mezinárodním měřítku? Od příštího čísla začne náš časopis přinášet informace týkající se nabídky nebo poptávky technologií, které mohou pomoci vaší firmě lépe využít nebo zpracovat odpady. Zároveň však zde můžete nabídnout i vaši technologii. P řevzetí nebo nabídnutí nově vyvinuté nebo inovované technologie či nového výzkumného výsledku je jednou z důležitých aktivit podnikatelského subjektu pro jeho zdárný ekonomický rozvoj a konkurenceschopné postavení na trhu. Technologický transfer výzkumných či vývojových výsledků a znalostí se proto nachází v zorném úhlu všech politik a strategií, které mají za cíl řešit různé formy podpory inovačního podnikání. Rámcový program »Konkurenceschopnost a inovace«, jehož cílem je podpora růstu a posílení inovačních schopností malých a středních podniků, inicioval vznik nové celoevropské sítě, poskytující služby na pomoc inovačnímu podnikání. Tato pomoc zahrnuje i legislativní poradenství, vyhledávání vhodných obchodních a technologických partnerů a podporu účasti podnikatelského sektoru v 7. rámcovém programu EU pro výzkum a vývoj. Nová evropská síť Enterprise Europe Network v jednom ze svých funkčních modulů zvaném »Inovace a technologický transfer« plynule navazuje na aktivity dřívější Innovation Relay Centre Network, všeobecně známé pod zkratkou IRC. Tato ukončená síť zaměřená na podporu inovací, konkurenceschopnosti a transferu technologií, poskytovala své služby malým a středním podnikům, univerzitám a výzkumným institucím v Evropě více než třináct let. Na tradici a zkušenostech získaných dlouholetou činností sítě IRC jsou postaveny aktivity plánované v uvedeném modulu, který je zacílen na podporu mezinárodního transferu technologií, inovací a přenosu knowhow. Rozvoj inovací Malé a střední podniky tak mohou využít služeb a informací poskytovaných hostitelskými institucemi této evropské sítě k rozvoji svých inovačních aktivit a posílení svého postavení na trhu. S pomocí mezinárodní databáze technologických nabídek a poptávek je možné nabídnout své inovační technologie dalším subjektům nebo si v rámci celé sítě vyžádat nové inovované technologie potřebné pro inovaci či 26 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 zkvalitnění výrobního procesu. Výhodou sítě Enterprise Europe Network je, že každé národní konsorcium zapojené do sítě a realizující její aktivity má partnery se znalostí místního prostředí a svých klientů, takže může na základě zadané poptávky nebo nabídky velmi rychle vyhledat vhodného partnera. Pomocnou ruku podává síť firmám i v podobě účasti na tzv. technologických burzách. Společnosti se tak mohou během jediného dne setkat s vybranými partnery k dvoustrannému jednání. Zároveň mohou využít i případné nostmi podpory a spolupráce v rámci sítě. Pokud má firma zajímavou technologii či identifikuje ve spolupráci s tímto manažerem svoji potřebu, je do tří dnů po vložení do intranetu sítě rozeslána na všechny partnery projektu, zabývající se danou problematikou. Manažeři technologického transferu, zaměření na specifický sektor, se pravidelně setkávají v rámci celé evropské sítě na schůzkách tzv. sektorových skupin, kde si vyměňují zkušenosti o stavu příslušného technologického sektoru jak v jednotlivých zemích, tak i z pohledu EU, získávají potřebné informace o novinkách a předpokládaných směrech v sektoru a plánují společné akce na další období. Společná prezentace podpory pracovníků sítě v oblasti ochrany duševního vlastnictví, přípravy licenčních a jim podobných smluv či finančního poradenství. Konsorcium realizující aktivity české části sítě Enterprise Europe Network má celkem 11 regionálních partnerů. Činností v oblasti transferu technologií se jich zabývá pět, konkrétně jsou to: Technologické centrum AV ČR se sídlem v Praze, dále BIC Plzeň, JIC Brno, BIC Ostrava a VÚTS Liberec. Všichni partneři disponují zkušenostmi jak v oblasti účasti v evropských projektech, tak i v práci s klienty v oblasti přenosu poznatků výzkumu vývoje a inovací. Pro podporu prezentací firem v rámci mezinárodních akcí nabízí síť vytvoření tzv. technologických listů (nabídky technologie), plakátů či společných prezentačních stánků firem. Síť rovněž pořádá mise či exkurze firem na veletrhy nebo do inovačních společností v zahraničí. Manažeři sítě jsou schopni ve spolupráci s dalšími odborníky poskytnout též specializované služby (právní, překladatelské či jiné) pro rozvoj dalšího jednání s vyhledaným partnerem na základě vzájemné dohody. Cílem práce manažerů transferu technologií je uzavření výsledné dohody o spolupráci, transferu technologie nebo know-how. Základní služby sítě jsou dostupné pro podnikatelské subjekty všech typů a velikostí, protože jsou poskytovány zdarma, což při jejich kvalitě a důležitosti znamená určitě nepřehlédnutelný ekonomický benefit. Služby zdarma Podrobné informace naleznete na www.tc.cz. Kontakt se společností začíná návštěvou manažera transferu technologií ve firmě, při které jsou pracovníci firmy seznámeni s mož- Ing. Dana Váchová, Mgr. Radka Hávová, Technologické centrum AV ČR o d p a dy. i h n e d . c z / m a n a g e m e n t OD27 7.10.08 9:29 AM Page 27 SERVIS Představuje se E-domek Uzamykatelný ocelový přístřešek pro ukládání vyřazených elektrozařízení – to je E-domek. S běrné dvory, které slouží zároveň jako místa zpětného odběru vyřazených elektrospotřebičů, často řeší problém jejich skladování. Elektrozařízení je třeba chránit před větrem, deštěm, mrazem a horkem, a také krádežemi. Mnohá totiž obsahují drahé kovy jako zlato, stříbro, platinu či měď, které se mohou stát předmětem obchodu. Obě skutečnosti mají za následek devalvaci elektrozařízení, v případě nepříznivého počasí navíc hrozí i únik nebezpečných látek do půdy či ovzduší. Takto znehodnocená elektrozařízení ztrácí na hodnotě a ohrožují životní prostředí. Poškozená či nekompletní elektrozařízení se v podstatě nedají recyklovat. Jestliže běžně je zpracovatel schopen zajistit využití 80 % hmotnosti, pak v takových případech se z elektrozařízení stává bezcenný odpad. Společnost Asekol zřídila před časem Fond Asekol, jehož úkolem je finančně podpořit neziskové a veřejně prospěšné projekty týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení, a také zvýšit celkovou efektivitu systému zpětného odběru elektroodpadu. »Při vyhod- nocování žádostí se ukázalo, že téměř polovina se týkala místa pro ukládání vysloužilých elektrozařízení. Zájemci navrhovali zastřešení nebo kontejner sloužící ke stejnému účelu. Vzhledem k vysoké poptávce po konkrétní formě pomoci jsme se snažili najít univerzální řešení, které by bylo ekonomicky únosné a zároveň uspokojilo všechny žadatele. Speciální uzamykatelný přístřešek se ukázal být nejlepší variantou,« vysvětluje Jan Vrba, jednatel společnosti Asekol a člen Rady Fondu Asekol. Výsledkem úvah, jak by měl takový přístřešek vypadat, je E-domek. Zatím jich Fond Asekol rozdělil mezi provozovatele sběrných dvorů 24, jejich celková cena se pohybuje kolem 1,5 milionu korun. Do E-domku se vejde E-domek má rozměry 5 x 3,6 x 2,5 metru 45 m3 elektrozařízení, což je například 180 te- a vstupuje se do něj dvoudílnými vraty levizí s úhlopříčkou 72 cm. Podle Pavla Drahovzala ze Svazu měst a ob- nance od státu, a pokud chtějí služby občanům cí ČR, který je zároveň i předsedou Rady Fon- ještě zkvalitňovat, snaží se získat finanční du Asekol, přinesou E-domky obcím vítanou a materiální podporu pro své záměry a projekpomoc: »Počet sběrných dvorů v obcích neu- ty z různých grantů a dotačních titulů. E-dostále vzrůstá a s tím i náklady na jejich provo- mek je jednou z forem této podpory.« zování. Zvláště menší obce těžko získávají fi– jhm – Graf měsíce Důvod Nepoživatelné Zůstalo na talíři Prošlé datum spotřeby Plesnivé Proč existuje potravinový odpad? Příčiny, proč lidé vyhazují do popelnice nespotřebované jídlo, zkoumala společnost Exodus Market Research (UK). Výsledky ukázaly, že nejčastěji vyhazují lidé potraviny, protože jsou nepoživatelné, případně nevypadají dobře, nebo jsou plesnivé. Celkově se zdá, že hlavně kupujeme potravin víc, než můžeme sníst. o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s Nevypadá dobře Voní/chutná špatně Zbytky z vaření Jiné Příliš dlouho v mrazáku Nespecifikováno Pokažená lednice Váha Náklady Procenta veškerých potravin Zdroj: CeHO O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 27 OD28_29 7.10.08 9:31 AM Page 28 SERVIS První realizace PCO v České republice Nepříjemný zápach představuje závažný problém všude kolem nás. Můžeme se s ním setkat téměř všude, např. na biologických čistírnách odpadních vod, úpravnách vod nebo v řadě průmyslových výrob. F otokatalytická oxidace (dále PCO) a ionizace (dále IAO) jsou moderní technologie, které jsou schopny dokonale potlačit potenciální nebezpečí vzniku problémů se zápachem. Tyto metody patří do fyzikálně-chemických způsobů odstraňování zápachů, tím je možno minimalizovat provozní potíže a obejít řadu nevýhod klasických biofiltrů spojených s nepostradatelností stabilního biologického procesu. Společnost ASIO, spol. s r. o., již mnohokrát tyto fyzikálně-chemické technologie na čištění zápachu představila a presentovala na různých seminářích, výstavách po České republice a publikovala v několika od- Pohled na technologii PCO o výkonu 600 m3/hod. 28 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 borných časopisech. Nesporné provozní výhody spojené se 100% funkčností pouze na základě odběru elektrické energie byly přijaty s povděkem, ale stále zde panovala nedůvěra, která vycházela z chybějících referencí v České Republice. Proto jsme rádi, že první realizace je na světě. Mlékárenská společnost NET Plasy, spol. s r. o., jako výrobce sortimentu pomazánkových másel, pařených sýrů, termizovaných sýrů a dalších výrobků zaujímá jedno z předních míst mezi tuzemskými výrobci. V roce 2001 společnost získala certifikát ISO 9001. V posledních letech úspěšně expanduje i na zahraniční trhy. Za své výrobky získala celou řadu významných ocenění. Prvořadým cílem společnosti jsou kvalitní výrobky a spokojený zákazník. V polovině roku 2007 se však vyskytl velmi závažný problém. V okolí celé čistírny odpadních vod se šířil nepříjemný zápach, který vedl ke stížnostem obyvatelstva Bystřice pod Hostýnem žijící poblíž mlékárny. Odbor životního prostředí v Bystřici pod Hostýnem proto určil této společnosti termín do konce měsíce května 2008, kdy musí být vyřešena situace s obtěžujícím zápachem. V loňském roce se společnost pokoušela nepříznivý stav se zápachem vyřešit instalací klasických biofiltrů. Po špatné zkušenosti s těmito biofiltry byla oslovena společnost ASIO, spol. s r. o., a zelenou dostala nová technologie, tj. fotokatalytické oxidace (PCO). Jedná se o první realizaci v České republice. Technologie PCO čistí nepříjemný zápach jako celek, tj. směs organických i anorganických sloučenin. Je to proces, který kombinuje fotooxidaci za působení UV světla a katalytickou oxidací. Technologie se obvykle používá v aplikacích, kde jsou odpadní plyny značně zatíženy obtížně oxidovatelnými, zapáchajícími nebo organickými látkami jako jsou H2S sirovodík, NH3 amoniak, (CH3)2S dimethylsulfidy, VOC těkavé organické látky, CH3SH, CH3-CH2-SH merkaptany aj. Ve vyčištěném vzduchu se vyskytuje oxid uhličitý (CO2), dusík (N), síra (S) a vodní pára (H2O). Jedná se o zařízení, které je provozně spolehlivé, prostorově nenáročné, téměř bez nároků na obsluhu a fungující okamžitě, tj. po stisk- Nepříjemný zápach je ve společnosti NET Plasy už minulostí nutí vypínače vychází z jednotky PCO čistý vzduch. Rovněž spotřeba elektrické energie je zanedbatelná, u instalované jednotky o výkonu 600 m3/hod. je to 3 kW. Ve společnosti NET Plasy čistí jednotka PCO nepříjemný zápach z budovy flotační jednotky, aktivačních nádrží, dosazovací nádrže a z odtokového kanálu vyčištěné vody. Surový nepříjemný zápach je tvořen převážně sirovodíkem (H2S) do max. 100 ppm, amoniakem (NH3) do max. 10 ppm, pachovými látkami do 4000 OU/m3. K PCO jednotce z míst, kde se linul nepříjemný zápach, byly přivedeny dvě potrubní větve s ochranným nátěrem proti UV záření. Po připojení ke zdroji elektrické energie byla jednotka připravena. Do provozu byla spuštěna 5. června 2008. Musíme konstatovat, že nepříjemný zápach je ve společnosti NET Plasy už minulostí. Po dvou měsíčním provozu technologie PCO dokonale čistí zápach v areálu společnosti a lidé v okolní bytové zástavbě přestali podávat petice na odbor ŽP Městského úřadu v Bystřici pod Hostýnem. Vratislav Cibula, ASIO, s. r. o. o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s OD28_29 7.10.08 9:31 AM Page 29 SERVIS Kapka vody, kapka života Po letošní světové výstavě Expo v Zaragoze, jejíž hlavním tématem bylo zásobování lidstva vodou, se další významná vodohospodářská událost odehrála minulý měsíc ve Vídni. Reprezentativního mezinárodního kongresu o vodě se zúčastnilo asi 3000 odborníků z 90 zemí světa, včetně ČR a SR. Jeho organizátorem bylo Mezinárodní sdružení pro vodu (IWA). P odle údajů Světové zdravotnické organizace přístup k zdravotně nezávadné vodě nemá 1,2 miliardy obyvatel naší planety – a jen pět procent odpadní vody se čistí v čističkách vod. Přitom v zemích třetího světa způsobují splašky a znečištěná voda až 80 procent všech nemocí. OSN si proto vytyčila ctižádostivý plán, aby se podíl lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, do roku 2015 zmenšil na polovinu. Jak v jednom z hlavních referátu prohlásil Glen Digger, místopředseda sdružení IWA, lidstvo sice zatím ještě netrpí nedostatkem této životodárné tekutiny, ovšem problémem je přístup k zdrojům. Vždyť sladká voda tvoří jen tři procenta celkové zásoby vody na zeměkouli. Hlavní příčinou nedostatku vody přitom není změna světového klimatu jako moderní zaklínadlo na všechny civilizační problémy, nýbrž urbanizace a hospodářský růst. Ovšem daň, který lidstvo platí za tento pokrok, jakoby zůstávala cudně ve stínu pozornosti. Každý zná snímky vysušené půdy z Afriky nebo Asie. Nedostatkem vody však trpí i průmyslově rozvinuté oblasti, Evropskou unii nevyjímaje. Podle zprávy europoslance Richarda Seebera se vinou technických závad v evropských vodovodech ztrácí až pětina vo- dy. Nejvyšší ztráty vykazuje přitom Velká Británie. Ale neradostná situace vládne třeba i v Moldávii. Zde jsou na vodovod napojeny jen tři procenta domácností a na veřejnou kanalizaci sotva pět procent. K stěžejním tématům patřilo i hospodaření s odpadní vodou. IWA na kongresu udělila ceny za inovaci a přínos k řešení aktuálních problémů. Z pěti oceněných projektů se hned dva týkají využití odpadních vod: projekt zpracování kalů a jejich proměnu na vysoce výživné hnojivo nebo projekt likvidace odpadních vod ve státě Illinois, USA, díky němuž se získává surovina na výrobu skleněných výrobků. Počítadlo ukazovalo, kolik pitné vody se ztrácí každou sekundu Během kongresu se ozvaly také hlasy ochránců životního prostředí, kteří požadují, aby na obalech potravin byla povinně uvedena i informace o tom, kolik vody se spotřebovalo na její produkci. A jen jako zajímavost, rekord v tomto ohledu drží patrně chutné kiwi – na vypěstovaní jednoho kusu ovoce je často nutných až sto litrů vody. V závěrečném prohlášení se účastníci kongresu obrátili na politické a občanské činitele na celém světě, aby se zasadili o zvyšování investic nutných pro vyřešení problémů v zásobování vodou. Tyto investice jsou nevyhnutné, má-li se předejít zostření krize, sužující především chudé země. Mezinárodní sdružení pro vodu (International Water Association, IWA) se sídlem v Londýně vzniklo v roce 1999. Sdružuje jednotlivé vědce-odborníky, významné vodárenské společnosti, vysoké školy i různé vládní instituce. Cílem organizace je efektivní hospodaření s vodou, zejména z hlediska aplikace technologického pokroku do praxe. K tomu rozvíjí celou řadu programů jako: Města budoucnosti, Kvalita pitné vody, Řešení globálního vývoje nebo Klimatické změny a voda. Jozef Gáfrik Zdroj: IWA OBJEDNÁVÁM PŘEDPLATNÉ měsíčníku Odpady na 12 měsíců za cenu 757 Kč včetně DPH 9 % 825 Kč Předplatné se automaticky prodlužuje, dokud není zrušeno. ADRESA KÓD: 1022 OBJEDNAVATELE: PLATBY: FAKTURA PLATEBNÍ KARTA SIPO NÁZEV ORGANIZACE: TITUL: ÚDAJE ULICE , Č. P.: OBEC: SLOŽENKA spoj. č. Akceptujeme Eurocard/Mastercard, Visa, JCB, Diners Club International. Pro doplnění čísla karty a její platnosti vás budeme telefonicky kontaktovat. PŘÍJMENÍ: JMÉNO: ZPŮSOB PSČ: PROFESE: PRO FAKTURACI: IČ: DIČ: Č. ÚČTU: ADRESA PRO DORUČOVÁNÍ: (je-li shodná s adresou objednavatele, nevyplňovat) NÁZEV ORGANIZACE: VYPLŇTE PŘÍJMENÍ: JMÉNO: TITUL: E-MAIL: ✄ ULICE , Č. P.: OBEC: Vyplněný lístek odešlete na adresu: ECONOMIA a. s., oddělení distribuce, Dobrovského 25, 170 55 Praha 7. Podrobnější informace: telefon zdarma 800 110 022, internet – http://www.economia.cz a e-mail: [email protected] o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s KONTAKT: TELEFON: PSČ: RAZÍTKO/PODPIS: Vyplněním kuponu souhlasím bezplatně s tím, aby údaje poskytnuté v rozsahu tohoto kuponu byly po dobu deseti let zpracovávány v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, společností ECONOMIA a.s. se sídlem Praha 7, 170 55, Dobrovského 25, jako správcem, k nabízení výrobků a služeb správce, k průzkumu trhu, analýz, organizování dalších akcí, zasílání informací prostřednictvím SMS zpráv, e-mailů, jakož i dalších elektronických prostředků. Tento souhlas je udělován dobrovolně a může být kdykoli odvolán na adrese správce. Souhlasím se zasíláním obchodních sdělení elektronickou poštou ANO ) NE ) O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 – 29 OD30 7.10.08 9:32 AM Page 30 ODPADY® SERVIS Do diáře 14. – 17. 10 Nitra, Slovensko Embal Specializovaná výstava obalové techniky Kontakt: www.agrokomplex.sk 17. – 20. 11. Itálie, Benátky VENICE 2. mezinárodní symposium o energii z biomasy a odpadů Kontakt: International Waste Working Group, 21. – 23. 10. Gent, Belgie Ifest Veletrh - životní prostředí a obnovitelné zdroje energií Kontakt: www.ifest.com www.iwwg.eu 25. – 29. 11. Praha 7, Výstaviště Aqua-therm Praha 2008, Konference TZB 4. – 5. 11. Hotel Dalibor, Litomyšl Doprava, zdraví a životní prostředí III. mezinárodní konference - strategie a politika udržitelné dopravy, hodnocení zátěže životního prostředí a zdraví dopravou, opatření směřující k omezení negativních vlivů dopravy Kontakt: http://szp.cdv.cz/konference/litomysl08 5. 11. České Budějovice, Krajský úřad Biomasa – kdy se naučíme plně využívat její energetický potenciál? II. krajské fórum na podporu Akčního plánu EU Biomasa, v rámci projektu REGBIE + (Regionální iniciativy na podporu evropského trhu s teplem vyrobeným z biomasy, www.regbieplus.eu) Kontakt: www.eccb.cz 6. 11. Brno, Aula MZLU ODPADY biodegradabilní - energetické a materiálové využití III. ročník mezinárodní konference. Kontakt: MZLU v Brně, www.uake.cz 6. – 7. 11. Praha, Kongresové centrum Bioenergie Konference - informace z oblasti ekonomického a technologického vývoje v bioenergetice (energetické využití biomasy, bioplynu a biopaliv), analýza bioenergetické situace v rozšiřující se Evropě Kontakt: B.I.D. services s. r. o., www.bids.cz 6. – 7. 11. Španělsko, Bilbao GEO2 Veletrh technologií udržitelného rozvoje - technologická burza zaměřená na obnovitelné zdroje a energii. Burza probíhá formou předem domluvených dvoustranných jednání (30 min.). Účast na burze je zdarma. Kontakt: www.enterprise-europe-network.cz, Technologické centrum AV ČR 15. ročník Mezinárodního odborného veletrhu. Veletrh vytápění, ventilace, klimatizační, měřicí, regulační, sanitární a ekologické techniky. Kontakt: PPA, spol. s r. o., www.ppa.cz 25. – 26. 11. Dům techniky, Pardubice Kurz odpadový hospodář Kontakt: www.dtpce.cz 2. – 3. 12. Langenhagen, Německo III. Praxistagung Deponie Kontakt: Wasteconsult international, www.wasteconsult.de 10. – 11. 12. Brémy, Německo Waste To Energy Mezinárodní výstava a konference o energii z odpadů a biomasy Kontakt: www.wte-expo.de 27. – 29. 1. 2009 SRN, Nové výstaviště, Lipsko TerraTec Mezinárodní odborný veletrh techniky a služeb pro životní prostředí Kontakt: Leipziger Messe GmbH, www.leipzigermesse.de 28. – 29. 1. 2009 Hamburg, Německo Verpackung Nord Innovative Packaging Solutions. Packaging Materials, Equipment & Technologies Kontakt: www.verpackung.de Seznam inzerentů FIRMA REMA Systém, a.s. ORRESANT s.r.o. Telefónica O2 Czech Republic SOME LFM - servis s.r.o. TEL. 603 180 476 384 372 011 251 624 916 FAX 384 320 878 - ASEKOL - - 30 – O D PA DY 1 0 / 2 0 0 8 STR. 2 8 9 17 21 32 Odborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí Číslo 10. Ročník XVIII Vychází 14. 10. 2008 V období červenec–srpen vychází jako dvojčíslo v měsíci červenci Cena výtisku ve volném prodeji 75 Kč Roční předplatné 825 Kč Adresa redakce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 tel.: 233 071 427, fax: 233 072 012 e-mail: [email protected] http://odpady.ihned.cz Ředitelka divize odborného tisku: Ing. Sylvie Šmeráková Šéfredaktorka: Ing. Jarmila Šťastná Grafická úprava: Libor Hofman Manažer titulu: Petr Pfleger tel.: 233 071 403, fax: 233 072 012, 603 198 873 e-mail: [email protected] Redakční rada: Ing. Pavel Bartoš, Ing. Zdeněk Horsák RNDr Petr Kratochvíl, RNDr Miloš Kužvart doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc., RNDr. Martina Vrbová, PhD Ing. Jiřina Vyštejnová Vydává: ECONOMIA, a. s., Dobrovského 25, 170 55 Praha 7, IČO: 00499153 Inzerce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Příjem inzerce: tel.: 233 071 703, 233 071 788, fax: 233 072 730 e-mail: [email protected] Komerční přílohy: tel.: 233 071 701, fax: 233 072 780 e-mail: [email protected] Tiskárna: Uniprint, Rychnov nad Kněžnou Distribuce: Dobrovského 25, 170 55 Praha 7 Volný prodej: tel.: 233 071 110, fax: 233 072 001 e-mail:[email protected] Ve volném prodeji rozšiřují: Společnosti PNS, a. s. Předplatné, nové objednávky: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail: [email protected], www.economia.cz Zákaznická linka: tel.: 800 110 022 Objednávky do zahraničí: tel.: 233 071 197, fax: 233 072 009 e-mail: [email protected] Doručování předplatného provádí: Mediaservis, s. r. o., Česká pošta, s. p. - střediska Postservis Předplatné a distribuci v SR zajišťují: L.K. Permanent, s. r. o., Magnet Press, Slovakia, s. r. o. Internetový online archiv: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 142, e-mail: [email protected] Internetová inzerce: Economia OnLine, Ovenecká 380/9, 170 00 Praha 7 tel.: 233 074 163, e-mail: [email protected] Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Uveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat názor redakce. Neoznačené fotografie – archív redakce. ISSN 1210-4922 MK ČR 6330 Poskytnutím autorského příspěvku autor souhlasí s jeho rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním internetem v kterémkoli tištěném a/nebo elektronickém titulu vydavatele či osoby s jeho majetkovou účastí, či v jejich souboru. Autor souhlasí s úpravami a odpovídá za právní i faktickou bezvadnost příspěvku. Za užití náleží autorovi honorář podle obvyklých honorářových podmínek vydavatele. Blíže viz www.economia.cz. Autorská práva k časopisu náleží vydavateli. Přetiskování a přebírání článků, včetně provádění překladů, je zapovězeno. © 2008 ECONOMIA, a. s. o d p a dy. i h n e d . c z / s e r v i s 7.10.08 9:32 AM Page 1 OD-000348 OD31 7.10.08 9:32 AM Page 1 OD-000340 OD32
Podobné dokumenty
ZAHRANIČNÍ VELETRHY říjen – listopad 2008 18
Veletrh životního prostředí, přírody,
zdraví a zdravého životního stylu
Christmas, 18. – 26. 10.
Největší německý vánoční veletrh
infa, 18. – 26. 10.
Informační a prodejní veletrh
German Classics, ...
Odpady.ihned.cz Téma - Mechanizace zemědělství
Ing. Jiří Kvítek
Provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů
Herec Martin Stránský - Oborová zdravotní pojišťovna
obracet se na vás právě nyní uprostřed předvolebních diskuzí s nějakým zásadním sdělením o vývoji našeho zdravotnictví by asi nebylo moudré. Ani my
nevíme, zda a co se bude ve zdravotnictví měnit. ...
03_Expertíza Roadmap_CZ_final
Cílovou skupinou jsou zahraniční potencionální investoři, studující, vědci, inovační
podniky a struktury a inovační sítě