Lekce 3

Ekologie půdních organismů 3
půdní mikrofauna <0,2 mm
Prvoci (Protozoa)
Hlísti (Nematoda)
Strunovci (Nematomorpha)
Vířnící (Rotatoria)
Želvušky (Tardigrada)
Prvoci (Protozoa)
Polyfiletická skupina jednobuněčných eukaryotních organismů
několik ekologických skupin (polyfiletických)
Naked amoebae
-velmi malé, <30µm, žijí na povrchu půdních částic živí
se bakteriemi
drobné pseudopodi pronikají i do pórů
okolo 1 µm některé lizují stěny hub
2*103 - 2*106 jedinců na g půdy (na základě kultivačních
metod).
Krytenky Testacea
Měňavkovití prvoci ve schránce tvořené buď z
křemičitých šupin nebo z cizích částic.
Z půdy známo asi 300 druhů
abundance v minerální půdě 102-103 g-1
v organominerálníh horizontu luk 103-104 g-1
v opadu a fermentační vrstvě 104-105 g-1
vysoká biomasa
Produkční parametry půdních krytenek v různých ekosystémech podle Foisnera 1999
Densita ind 106 m-2
Biomasa mg m-2
Počet generací za rok
Produkce biomasy g m-2
Obrat biomasy
Jilm javor
mull
33
1033
13
25
43
Alpská rendzina
moder
39
2209
1,4
07
Bičíkovci Flagelata
asi 260 druhů v půdě až 106 ind g-1
krátký generační čas v laboratoři pod
5h
malí pod 20 µm živí se bakteriemi.
Někteří symbiotičtí v střevech termitů
a přežvýkavců, podíl na dekomposici
celulózy a produkci metanu
Osikový les
Mor
261
723
90
5,4
285
Bukový les
mull
84
1715
73
43
Ciliata
jednobuněčné, heteroeukariotní
organismy mají makronukleus a
mikronukleus.
Makronuklus typicky polyploidní dělí
se při nepohlavním dělení a řídí
somatické funkce.
Mikronucleus je diploidní uplatňuje se
při conjugaci.
Jsou bakteriofágní nebo predátoři
jiných prvoků, méně omnivorní
vzácně houbožraví
specializují se na opadovou vrstvu
půdy minerální půdě je jich málo
Odhaduje se asi 2000 půdních druhů.
Sporozoa
parazitičtí prvoci(zahrnují
původce coccidií a malárie).
Ale i parazité bezobratlých
členovců a kroužkovců
Gregarina
Význam prvoků v půdní potravní síti
v sladkovodních sedimentech je významná část roční produkce
bakterií (blízká 100%) konzumována flageláty ty jsou potravou
ciliátů
V půdě jsou prvoci
odpovědní ya
70% respirace živočichů
a
14-66% mineralizace C
20-40% mineralizace N
Mnohobuněčné mikroskopické půdní organismy
Hlísti Nematoda
Asi 15 000 druhů (Fauna Europea udává 4075), žijí v půdě, ve vodě
řada druhů jsou parasité.
Jsou velmi početní udává se že
jedno
hnijící jablko obsahuje asi 90 tis
nematodů
významní parasité rostlin a predátoři
mikroflóry a mikrofauny
Rostlinní parasité
Strunovci Nematomorpha
Dlouzí bílí červy (1m), jsou parasity bezobratlých v půdě se
mohou vyskytnout, jen jako dospělci, většinou ale ve vodě larvy
jsou parasitické, mají podélné svaly, žádné střevo, respirační ani
exkreční orgány.
Vířnící (Rotatoria)
Asi 2000 druhů (1381 udává Fauna Europea), převážně sladkovodních
ale vyskytují se prakticky ve všech ekosystémech na zemi
Drobné organismy 0,1-0,5mm,
mají v rámci druhu fixní počet
buněk (okolo 1000), růst se děje
zvětšováním buněk.
Charakteristický je vířivý aparát
(corona) sloužící k vytváření
proudu přivádějícího potravu k
ústům a mastax sloužící k drcení
potravy (detritus, bakterie,
drobní prvoci).
Želvušky Tardigrada
Celkem známo 930 druhů hlavně
sladkovodních a terestrických (žijí
ve vodním filmu) v Evropě 450 dr.
0,3-0,5 mm max až 1mmvelcí
členité tělo, 4 páry nohou
opatřených drápky
stilety vysávají buněčný obsah
„il tardigrado“ pomalý
roydělěná pohlaví ale i
partnogenese z vajíček se líhne
rovnou malý jedinec s plným
počtem buněk jen roste
žijí méně než rok
kosmopolitní rozšíření
stará skupina 350 mil let
Želvušky - Tardigrada
v půdě dosahují populačních hustot
50-250 tis jedinců m-2
běžně 4-12 druhů
citlivý na znečištění
jsou schopni cryptobiosy
ztráta tělesné vody na 1% původního obsahu (hygroskopická voda)
v tomto stavu mohou přežít až 120 let
snáší teploty -272,8 až +150oC
radiaci 570 k Rad (člověka zabije 500)
dlouhodobý pobyt ve vakuu, např. na oběžné dráze
mechanismus cryptobiosy není zcela jasný, zachování struktur,
trehalosa, LEA proteiny
Otázky ?