Život s řekou - zš vrané nad vltavou

Transkript

ŽIVOT S ŘEKOU
projekt VODA SPOJUJE
ZŠ VRANÉ NAD VLTAVOU
7. A
2014
Obsah
Cíle a metodika
- 3
A) Základní charakteristika Vltavy a Vraného nad Vltavou
B) Proměny Vltavy v našem okolí v čase
1. Regulace řeky
2. Přehrada
C) Kvalita vody ve Vltavě a porovnání řeky v místě jezera a pod hrází
D) Využití řeky
1. Zdroj vody
2. Doprava
3. Mlýny
4. Energie
5. Rybáři
6. Sport a rekreace
E) Problémy řeky
1. Znečištění
2. Invazivní druhy
a) rostliny – křídlatka japonská, netýkavka žláznatá, štětinec laločnatý
b) živočichové - norek, nutrie, rak pruhovaný
3. Vypouštění jezera při opravě hráze
F) Ochrana řeky
1. Ochranné pásmo vodního zdroje
2. Čistička odpadních vod
G) Problémy s řekou - povodně
H) Život v řece
1. Vzácní živočichové ve Vltavě
2. Naše vlastní výzkumy
3. Zajímaví živočichové na řece a v jejím okolí
4. Labutě u přívozu
5. Tragédie kormorána u přívozu
I) Vltavě v tvorbě umělců
1. Ota Pavel
2. Vladislav Vančura
3. Bedřich Smetana
4. František Škroup
5. Jan Morávek
J) Vzpomínky pamětníků
K) Názory současníků
L) Vlastní tvorba
M) Porovnání historických fotografií se současností
- 3
- 4
- 4
- 4
- 9
- 16
- 16
- 18
- 23
- 24
- 25
- 27
- 30
- 30
- 33
- 33
- 36
- 38
- 40
- 40
- 40
- 42
- 48
- 48
- 49
- 49
- 52
- 52
- 54
- 54
- 54
- 55
- 55
- 56
- 56
- 57
- 59
- 60
SHRNUTÍ - přehled problémů a návrhy na jejich řešení
INFORMAČNÍ PLAKÁTY
- 66
- 69
Cíle projektu
1. Žáci zmapují různé úrovně a proměny vztahu mezi lidmi a řekou v průběhu času.
2. Žáci interpretují různými způsoby řeku, u které žijí, popíší její jedinečné rysy a svůj vztah k ní.
3. Žáci na základě vlastního pozorování a průzkumu vyjádří, zda považují řeku za harmonickou,
narušenou či zdevastovanou a své vyjádření zdůvodní.
4. Žáci popíší problémy, které může mít řeka s lidmi a naopak, zformulují k nim své stanovisko
a realisticky navrhnou, případně i uskuteční kroky k omezení vybraných problémů.
5. Žáci shromáždí a porovnají informace z vlastního pozorování a z různých informačních zdrojů,
rozhovorů či dotazníků; shromážděná data vyhodnotí.
6. Žáci závěry svých výzkumů prezentují ostatním žákům i veřejnosti vhodným způsobem.
Metodika práce
1. Výběr tématu a jeho konkretizace, zpracování myšlenkové mapy (využití metody brainstormingu)
zpracovávaných okruhů.
2. Rozdělení práce mezi řešitelské skupiny.
3. Samostatná práce skupin dle zadaných úkolů – dotazování, ankety, vyhledávání informací
v dostupných informačních zdrojích.
4. Společné výzkumy řeky.
5. Zpracovávání výstupů.
6. Prezentování výstupů.
Poznámka: současné fotografie pocházejí (pokud není uvedeno jinak) z archívu ZŠ Vrané nad Vltavou –
autoři Jan Vrtiška a žáci školy pracující na projektu
A) Základní charakteristika Vltavy a Vraného n. Vlt.
1. Vltava
Vltava je nejdelší řekou v ČR – její délka od pramene až do místa, kde se vlévá do Labe, měří 430,
respektive 433 km. Pramení na Šumavě (v české části Teplá Vltava, v německé části Studená Vltava) a
během svého toku přibírá vodu z několika větších řek – Malše, Lužnice, Otava, Sázava, Berounka. Její
povodí je 28 090 km2.
Na řece byla od 30. let 20. století vytvořena kaskáda přehrad (Lipenská, Hněvkovická, Kořensko, Orlík,
Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané), které byly budovány za různými účely – energetický, protipovodňový,
dopravní, rekreační, …
2. Vrané nad Vltavou
První zmínka o Vraném se nachází v zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993 a tento rok je
považován za rok vzniku obce. Obec se skládá ze 2 částí – Vrané nad Vltavou a Skochovice a v současné
době v ní žije přes 2 400 obyvatel. Rozloha obce je 416 ha a patří do ní i přilehlý úsek Vltavy. Západní
hranice obce tvoří řeka Vltava, obec leží na náplavovém břehu této řeky, na tzv. vltavských terasách.
Původně tekla řeka v místech dnešní Březové, postupně svou erozní činností posouvala své koryto
směrem k západu a vytvářela terasy, které jsou dodnes trochu patrné – na jedné z teras leží škola, na
jiné nádraží apod. Bývalou přítomnost řeky prozrazují i kamenné valouny, které je možno najít daleko od
dnešního koryta a které vznikly činností vody.
Vltava život obce hodně ovlivňovala v minulosti, podobně tak činí i dnes. A o životě lidí s řekou je naše
práce.
B) Proměny Vltavy v našem okolí v čase
1. Regulace řeky
Regulace řeky začala na horním toku již ve 14. století a měla za úkol zjednodušit dopravu nákladů po
Vltavě.
Významné zásahy na dolním toku (za ten je považována v současnosti část řeky od hráze Slapské
přehrady) proběhly hlavně v oblasti bývalých Svatojánských proudů a uskutečnily se v 16. a 17. století.
Další úprava koryta proběhla v 19. století, kdy byly vybudovány modřanské nádrže (dnes tůně), které
měly pomoci v případě povodní. Ve 30. letech 20. století začala úprava, která dolní tok řeky proměnila
vlastně v plavební kanál. Současně s tím byla zahájena výstavba vltavské kaskády vranskou přehradou.
Problém:
Kvůli regulaci celého toku jsou břehy nepřátelské vůči živočichům, nenabízejí na většině úseku mezi
Vraným a Modřanami snadný přechod živočichů na břeh (výjimkou je prostor modřanských tůní
a částečně i Krňáku u Zbraslavi).
V oblasti vranského přehradního jezera jsou vytvořeny pro živočichy atraktivní tůně v blízkosti
davelských tunelů.
Jak můžeme přispět k řešení problému:
Navrhujeme vytvořit v některém úseku lagunu (např. v prostoru jarovské louky), která by tento úsek pro
ptáky zatraktivnila. Dále navrhujeme podporovat břehové porosty
2. Přehrada
Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech 1930–1936 jako první část vltavské kaskády. Má plochu 263
ha a je dlouhá 13,4 km. Ačkoli bylo vodní dílo Vrané postaveno primárně kvůli plavbě, dnes slouží
především k vyrovnávání nepravidelných odtoků z hydrocentrál Štěchovice a Slapy, k zajištění
minimálního odtoku v řečišti Vltavy pod vodním dílem a taktéž k výrobě elektrické energie:
Její maximální hloubka je 10,5 m.
Díky ní došlo ke zvýšení hladiny řeky v místě jezera zhruba o 10 m – vzdutí hladiny dosahuje až
k Pikovicím a ke Štěchovicím. V důsledku toho zmizelo původní koryto, které vedlo po levé straně
dnešního jezera, několik objektů muselo být zbouráno a lidé z nich se museli přestěhovat – např.
Pařízkův statek ve Skochovicích stojí nyní v horní části obce, zbourán byl i mlýn Holubov v Měchenicích.
Byl zatopen i ostrov, který se nacházel v těsné blízkosti mlýna.
Ve Vraném nad Vltavou býval na řece ostrov, který rozděloval koryto řeky na tzv. Velkou a Malou řeku.
Ostrov byl zarostlý vegetací a byl využíván hlavně mládeží pro rekreaci a plavání. Někdy se jednalo
i o nebezpečnou zábavu, protože podle jednoho pamětníka se kluci rádi chytali projíždějících parníků
a nechávali se jimi vytáhnout proti proudu.
Malá řeka se nacházela vpravo od ostrova a s Velkou řekou se spojovala zhruba 100 metrů nad
přívozem. Před tím ale byla jezem zvýšena hladina vody a část z ní byla oddělena, aby protékala mlýnem
a později papírnou a sloužila jako zdroj energie. Tento náhon pak dále vedl v místě dnešní silnice na
Zbraslav a do Velké řeky se napojoval až pod Homolí. Přívoz byl spojen s obcí můstkem přes malou řeku.
Při budování přehrady byl materiál vytěžený při stavbě zdymadla použit k zasypání Malé řeky, tím zanikl
ostrov a v jeho místě dnes stojí ČOV, bytové domy a fotbalové hřiště.
V r. 2002 při povodních se řeka snažila obnovit Malou řeku a nahlodala kus břehu v blízkosti dnešního
Megafytu. Oprava břehu (a jeho zpevnění velkými balvany) jí v této činnosti následně (dočasně?)
zabránila.
1933 – stavba zdymadla
1935 – téměř dokončená stavba přehradní hráze
Foto: J. Dvořák – z archívu L. Ryšánka
Zdroj:
http://oldmaps.geolab.cz/ a http://mapy.cz
Upravili: Petr Stránský a Honza Zvolánek
Foto
Foto: J. Dvořák - z archívu L. Ryšánka
Na snímku je patrný ostrov spojený s areálem papírny jezem a také „Malá řeka“, která vede v místech
dnešní silnice na Zbraslav. Obec je s přívozem spojena můstkem.
Pohled na Skochovice před napuštěním vranské přehrady
přehrada v různých ročních obdobích
C) Kvalita vody ve Vltavě a porovnání řeky v místě
jezera a pod hrází
Při našich výzkumech jsme se ptali pamětníků, jak by porovnali kvalitu vody v řece v současnosti s dobou
jejich mládí.
Dozvěděli jsme se v souhrnu toto:
Z paměti mohu konstatovat, že v době mého mládí po 2. světové válce se mi jevila kvalita vody
bezvadná. Později se postupně zhoršovala s přibývající industrializací kolem řeky a jejích přítoků a také
v souvislosti s tím, že všechny splašky z obcí kolem řeky a odpady z papírenského provozu byly vylévány
do řeky nebo její těsné blízkosti. Např. v naší obci se fekální vozy vylévaly buď na louku před tunelem
(do doby, než tam byly vyvrtány záložní zdroje na pitnou vodu), nebo na louku mezi Vraným a
Skochovicemi. Velkým nepřítelem kvality vody byly i zemědělské splachy z polí a odpady z Kovohutí
Mníšek, které zamořily Bojovský potok a tím i Vltavu těžkými kovy, např. vanadem.
V poslední době se kvalita vody opět zvyšuje, i když na přívozu to není někdy znát a stěžují si i rybáři.
V obci existuje čistička odpadních vod, která byla při povodních v roce 2002 i 2013 velice poničena,
v době, kdy ještě fungovaly papírny, měly i ony svoji vlastní čističku odpadních vod.
Stavba přehrady rozdělila Vltavu na dva rozdílné úseky – nad hrází a pod hrází. Ty se od sebe liší různými
biologickými, fyzikálními i chemickými parametry. Jezero nádrže slouží jako usazovací nádrž a protože se
pod hráz pouští spodnější voda, je řeka pod hrází prokysličenější, čistší, v létě chladnější, v zimě teplejší.
Kdyby přehrada neexistovala, měla by řeka ve Vraném charakter parmového až cejnového pásma. Nyní
má řeka pod přehradou parametry spíše pstruhového a lipanového pásma, což vedlo dříve k tomu, že
rybáři označili tento úsek jako pstruhové pásmo a vysazovali tam hlavatky a pstruhy.
Snažili jsme se získat nějaké rozbory vody, ale to se nám podařilo jen částečně. Starší údaje z 9é. let 20.
století a z prvního desetiletí 21. století k dispozici jsou, ale novější jsme nesehnali. V následujících
grafech a tabulkách uvádíme některé údaje:
Teplota vody na jezeře:
Zdroj: http://www.pvl.cz/portal/jvn/cz/mereni_2009_hraz.htm
Zdroj: http://www.pvl.cz/portal/jvn/cz/mereni_2009_hraz.htm
hodnocení množství chlorofylu
Zdroj: http://www.pvl.cz/portal/jvn/cz/index.htm
Víme, že kvalita vody v povrchových tocích se třídí podle jakosti do 5 tříd (ČSN 75 7221):
I. neznečištěná voda – ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku
II. mírně znečištěná voda – dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného
ekosystému
III. znečištěná voda – podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí
být vytvořeny
IV. silně znečištěná voda – podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému
V. velmi silně znečištěná voda – podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému
Tato třída kvality se určuje pro každou zkoumanou látku – např. olovo, rtuť, dusičnany, nerozpouštěné
látky, … a celková kvalita vody se hodnotí podle nejhoršího ukazatele z dané kategorie (chemické
ukazatele, biologické ukazatele, …).
Základní hodnoty jakosti povrchové vody v profilu Vrané (Vltava)
rok
látka
jednotka
2008
2008
BSK5
CHSKcr
mg/l
mg/l
aritmetický
průměr
1.8
15.1
charakteristická
hodnota
2.3
17.8
třída jakosti
II.
II.
2008
Rozp. látky 105 °C
Nerozp. látky 105
2008
°C
2008
N - amoniakální
2008
N - dusičnanový
2008
TP
2008
Cd
2008
Hg
2008
Pb
2008
PCB
2008
AOX
Zdroj dat: ČHMÚ
mg/l
168
189
I.
mg/l
5.2
8.3
I.
mg/l
mg/l
mg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
µg/l
0.04
2.63
0.05
0.03
0.03
0.5
0.05
3.40
0.07
0.05
0.05
0.8
I.
II.
II.
I.
II.
I.
.
Zdroj: http://www.vitejtenazemi.cz/voda/popup_img.php?img=27&system=voda
Závěry: Z výše uvedených tabulek a map vyplývá, že voda ve Vltavě je z hlediska zobrazené veličiny BSK5
kvalitní – až k soutoku se Sázavou je zařazena do třídy 1, po soutoku se Sázavou se její kvalita zhorší do
třídy 2 (Sázava je ve třídě 3), a po soutoku s Berounkou se její kvalita zhorší do třídy 3 (Berounka je ve
třídě 4).
Profil
1991
1992
1993
1994
1995
2,55
2,78
2,34
1044
Vltava - Vrané
2,44
BSK5
2,13
1045
Vltava - Podolí
2,86
3,45
3,73
3,92
2,87
1046
Vltava - Libčice
7,03
5,27
5,39
4,83
4,31
1090
Berounka Lahovice
3,84
4,02
4,02
4,27
3,95
CHSK(CR)
1044
Vltava - Vrané
11,15
6,54
6,68
18,60
21,70
1045
Vltava - Podolí
10,53
7,94
6,93
20,20
22,20
1046
Vltava - Libčice
11,23
8,33
7,83
22,70
23,70
1090
Berounka -
7,97
8,85
8,93
28,30
27,40
Lahovice
NO3
1044
Vltava - Vrané
13,60
23,60
19,00
17,10
16,80
1045
Vltava - Podolí
14,80
21,40
18,10
17,20
17,20
1046
Vltava - Libčice
14,70
20,70
17,00
16,30
17,80
1090
Berounka Lahovice
22,50
18,90
25,50
27,20
20,60
0,12
0,16
0,10
1044
Vltava - Vrané
0,17
P - celkový
0,12
1045
Vltava - Podolí
0,23
0,17
0,16
0,17
0,13
1046
Vltava - Libčice
0,52
0,78
0,43
0,33
0,19
1090
Berounka Lahovice
0,41
0,42
0,36
0,33
0,24
66,1
86,7
115,9
1044
Vltava - Vrané
Průtok [m3.sec-1]
56,7
85,7
1045
Vltava - Podolí
75,9
112,1
93,5
121,8
169,7
1046
Vltava - Libčice
76,6
113,4
94,4
121,9
171,4
1090
Berounka Lahovice
18,8
27,6
26,6
34,9
49,8
Zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/roc96/rocenk96/zk96_2.htm
Tab. 2.3 Třídy jakosti vod v povrchových tocích - hodnocení podle ČSN 75 7221, období
1996 - 1997
VL 1044 = Vrané nad Vltavou; VL 1045 = Praha, Podolí; VL 1046 = Vltava, Libčice
Kód
Název
A
Ukazatele kyslíkového režimu
VL1044
VL1045
VL1046
2
3
3
RO2 Rozpuštěný kyslík
2
1
1
BSK Biochemická spotřeba kyslíku
2
2
3
CHC Chemická spotřeba kyslíku dichromanem
2
3
3
CHM Chemická spotřeba kyslíku manganistanem
2
2
2
4
4
5
TPV Teplota vody
1
1
1
PH
B
Chemické ukazatele - základní
1
1
1
SPV Vodivost
1
1
1
NH4
2
1
3
NO3 Dusičnany
3
3
3
NO2 Dusitany
4
4
5
1
1
1
NRL Nerozpuštěné látky
2
2
3
PCL Celkový fosfor
3
3
3
FE
Železo
2
2
2
MN
Mangan
3
3
3
C
Chemické ukazatele - doplňující
1
3
5
CA
Vápník
1
1
1
MG
Hořčík
1
1
1
RL
Reakce vody
Amoniak
Rozpuštěné látky
SO4
Sírany
1
1
1
CL
Chloridy
1
1
1
NEL Nepolární extrahovatelné látky
0
3
5
TEN Tenzidy
0
0
0
ABS Absorbance (254 nm)
0
0
0
D
Těžké kovy
1
2
2
CU
Měď
1
1
1
ZN
Zinek
1
2
2
CR
Chrom
1
1
1
AS
Arzen
1
1
1
CD
Kadmium
1
1
1
NI
Nikl
1
1
1
PB
Olovo
1
1
1
HG
Rtuť
1
1
1
E
Biologické a mikrobiologické ukazatele
3
4
5
COL Koliformní bakterie
0
0
0
FEK Fekální koliformní bakterie
3
4
5
SAP Saprobní index biosestonu
3
3
2
Zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/roc98/rocenk98/tab_203.htm
Tab. B2.4 Průměrné hodnoty vybraných ukazatelů (koncentrace v mg.l-1), 2001–2006
Profil
2001
2002
2003
2004
2005
2006
BSK5
1044
Vltava – Vrané
2,06
1,76
2,14
1,53
1,53
1,64
1045
Vltava – Podolí
1,74
2,14
2,53
2,21
2,10
2,17
1046
Vltava – Libčice
3,30
2,98
3,05
2,87
2,66
3,08
3,65
3,15
6,24
4,51
3,49
3,49
1090 Berounka – Lahovice
CHSK (Cr)
1044
Vltava – Vrané
21,50
22,46
17,29
17,81
18,57
20,36
1045
Vltava – Podolí
20,60
23,55
23,10
19,43
19,39
22,19
1046
Vltava – Libčice
24,10
23,64
21,83
22,03
20,27
22,96
1090 Berounka – Lahovice 20,80
19,18
23,92
20,33
17,19
17,66
NO3
1044
Vltava – Vrané
3,23
3,70
2,91
3,09
3,05
2,84
1045
Vltava – Podolí
3,17
3,68
2,86
3,10
3,06
2,70
1046
Vltava – Libčice
3,62
3,86
3,12
3,24
3,29
3,10
4,01
4,16
2,64
2,84
3,20
2,89
P – celkový
1044
Vltava – Vrané
0,16
0,10
0,11
0,10
0,15
0,11
1045
Vltava – Podolí
0,18
0,15
0,14
0,13
0,12
0,10
1046
Vltava – Libčice
0,24
0,27
0,21
0,19
0,16
0,16
0,21
0,21
0,16
0,17
0,13
0,12
3
-1
Průtok [m .s ]
1044
Vltava – Vrané
109,60 170,67 109,84 98,25 104,20 121,85
1045
Vltava – Podolí
168,00 275,93 175,64 120,64 137,78 151,95
1046
Vltava – Libčice
169,60 248,35 177,32 121,80 139,10 153,40
1090 Berounka – Lahovice 42,00
67,38
51,16
Zdroj: ČHMÚ, MHMP
23,42
29,91
42,41
Tab. B2.5 Třídy jakosti vod v povrchových tocích, 2005–2006
Ukazatel
A – OBECNÉ, FYZIKÁLNÍ A
CHEMICKÉ UKAZATELE
VL1044 VL1045 VL1046 BE1090 BO01 DL01 KU00 RO01 SP01
III.
III.
III.
IV.
V.
V.
IV.
IV.
IV.
Elektrolytická konduktivita
I.
I.
I.
II.
III.
V.
IV.
IV.
IV.
Rozpuštěné látky
I.
I.
I.
II.
0
0
0
0
0
Nerozpuštěné látky
II.
II.
II.
II.
III.
IV.
II.
III.
III.
Rozpuštěný kyslík
II.
II.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
Biochemická spotřeba kyslíku
II.
III.
III.
III.
III.
III.
IV.
IV.
III.
Chemická spotřeba kyslíku
manganistanem
II.
II.
III.
II.
0
0
0
0
0
Chemická spotřeba kyslíku
dichromanem
II.
II.
III.
III.
III.
III.
III.
III.
III.
Organický uhlík
II.
III.
III.
III.
V.
II.
III.
III.
III.
Absorbovatelné organické
halogeny (AOX)
III.
III.
III.
IV.
0
0
0
0
0
Amoniakální dusík
I.
I.
II.
II.
III.
II.
III.
IV.
II.
Dusičnanový dusík
II.
II.
II.
II.
II.
III.
II.
II.
III.
Celkový fosfor
III.
III.
III.
III.
III.
IV.
IV.
IV.
III.
Chloridy
I.
I.
I.
I.
II.
III.
III.
II.
II.
Sírany
I.
I.
I.
I.
II.
III.
III.
III.
III.
Vápník
I.
I.
I.
I.
I.
II.
I.
I.
I.
Hořčík
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
I.
II.
II.
II.
II.
III.
IV.
II.
II.
II.
Dichlorbenzeny – směs
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
Chlorbenzen
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
1,2-dichloretan
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
Trichloreten
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
Tetrachloreten
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
Chloroform
I.
I.
I.
I.
0
0
II.
0
II.
Tetrachlormetan
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
Lindan
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
SUMA kongenerů PCB
I.
I.
I.
I.
0
IV.
0
0
0
SUMA PAU (6 látek)
II.
II.
II.
II.
III.
0
0
II.
0
C – KOVY A METALOIDY
II.
II.
II.
II.
II.
III.
II.
III.
II.
Chrom
I.
I.
I.
I.
0
0
I.
I.
0
Mangan
II.
II.
II.
II.
II.
I.
II.
III.
II.
Železo
I.
II.
II.
II.
II.
II.
I.
II.
II.
Nikl
I.
II.
I.
II.
II.
I.
II.
II.
0
Měď
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
Zinek
II.
II.
II.
II.
0
0
0
0
I.
Kadmium
I.
II.
II.
II.
0
III.
0
0
0
Rtuť
I.
I.
I.
I.
0
0
0
0
0
Olovo
I.
I.
II.
II.
0
0
0
0
0
B – SPECIFICKÉ
ORGANICKÉ LÁTKY
Arsen
II.
II.
II.
II.
II.
I.
II.
II.
II.
D – MIKROBIOLOGICKÉ A
BIOLOGICKÉ UKAZATELE
II.
I.
III.
II.
II.
I.
II.
I.
II.
Fekální koliformní bakterie
I.
I.
III.
I.
II.
I.
II.
I.
II.
Enterokoky
II.
I.
0
II.
0
0
0
0
0
Index saprobity bentosu
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Chlorofyl
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Zdroj: ČHMÚ, Lesy hl. m. Prahy, MHMP
Zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Pr07_htm/b2_01.htm
Závěry: Z porovnání údajů vyplývá, že se kvalita vody ve Vltavě ve Vraném postupně zlepšuje
(v chemických ukazatelích se ze třídy 4 dostala do třídy 3, v biologických ukazatelích ze třídy 3 do třídy
2). V posledních letech se objevují ale znečišťující rizika, která si dříve nikdo neuměl představit – viz
kapitolka o znečištění řeky.
Se třídou jsme uskutečnili i naše malé vlastní výzkumy nad přehradou a pod ní – zkoumali jsme
průhlednost, teplotu, pH a konduktivitu. Ty samé veličiny jsme zkoumali mi u Zvolského potoka těsně
před tím, než vteče do Vltavy.
odběrné místo – 26. 3. 2014
T
pH
průhlednost
konduktivita
500 m nad hrází přehrady
6
7,9
47
314
200 m nad hrází přehrady
6
7,9
52
296
100 m pod hrází přehrady
7,5
7,75
74
314
300 m pod hrází přehrady
7,5
7,7
70
304
Zvolský potok
7,5
7
79
475
Na nějaké závěry jsme získali málo údajů. Je jen vidět, že teplota vody pod hrází je vyšší než nad hrází,
protože se jedná o spodní vodu, to se ale v průběhu roku vymění ve chvíli, kdy bude hladina jezera
prohřívána sluncem. Konduktivita na řece je výrazně nižší než na Zvolském potoce. Konduktivita
(elektrická vodivost) naznačuje, kolik je ve vodě přítomno rozpuštěných minerálních látek, které zvyšují
její vodivost. Nemusí se tedy nutně jednat o zhoršení kvality vody, ale např. o zvýšení tvrdosti vody.
D) Využití řeky
1. Zdroj vody
Vltava odjakživa sloužila jako zdroj užitkové, ale i pitné vody pro lidi i pro domácí zvířata. Ve Vraném nad
Vltavou byla ještě koncem 19. st. jen jedna studna (na Hrábkově louce blízko Zvolského potoka) – její
voda pocházela z okolních lesů. Zbývající voda potřebná pro život obce byla brána z řeky. Později byla
voda z ní využívána hlavně pro provoz papírny a s ní spojených objektů. Studna je dosud v provozu.
V roce 1953 si vlastníma rukama vybudovali občané Nových Skochovic říční vodovod na užitkovou vodu.
Jednalo se o zásobování vodou části obce, které se lidově říká „žíznivé vršky“ a která odjakživa trpěla
nedostatkem vody. Vodovod byl určen hlavně pro hospodářská zvířata pro zalévání na zahrádkách
a využívalo ho přibližně 30 domů. Později se připojili i další domácnosti a v současné době má Sdružení
vodovodu Nové Skochovice 80 uživatelů, tím je naplněna technická kapacita vodovodu a není možné
napojovat další nemovitosti.
1952 – výkopy pro ukládání potrubí pro říční vodovod a usazování nádrží
1953 – slavnostní spouštění vodovodu do provozu - Zdroj: archív p. L. Ryšánka
2002 – ukládání ochranné roury pro čerpadlo říčního vodovodu – archív L. Ryšánka
2014 – dnešní stav místa odběru vody
archív ZŠ Vrané nad Vltavou
Další využití vody z řeky:
Velký význam má Vltava i jako zdroj vody
pro požární zásahy – ve Skochovicích sídlí
organizace dobrovolných hasičů a při svých
zásazích v obci využívají převážně vodu
z řeky.
2. Doprava
a) Vory a prámy
Dopravní využití řek má dlouholetou tradici. Na počátku se plavilo nesvázané dříví (palivové i stavební),
to se u Davle zachycovalo a nakládalo na lodě, které ho následně odvezly do Prahy
Později byly kmeny svazovány do tzv. tabulí, které se propojovaly za sebe a vznikaly tzv. prameny. První
historicky doložená zmínka o voroplavbě na Vltavě pochází z roku 1316, kdy král Jan Lucemburský udělil
Starému Městu pražskému privilegium předkupního práva na dřevo, dopravené po Vltavě.
Cílem vorařů byla nejen doprava dřeva do Prahy, ale později také doprava jiných důležitých surovin
jiných nákladů, např. od pol. 16. st. soli (ta se původně vozila v soudcích na lodích, ale jelikož se pak
musely prázdné lodě tahat zpět proti proudu, začaly být pro přepravu soli využívány vory.
O tom, že voroplavba na Vltavě a plavba vůbec byly považovány za důležitý „veřejný zájem“, svědčí např.
i výnos Karla IV., kterým se nařizovalo, že všechny jezy na Vltavě musí mít zařízení pro voroplavbu, tj.
vorové propusti.
Největší překážku plavbě vorů a lodí však kladly nesplavné úseky řeky, k nimž patřily zejména
Svatojanské (dříve Štěchovické) proudy. O jejich splavnění, byť částečné v rámci možností doby, se již
v 17. stol. zasloužil opat Strahovského kláštera Kryšpín Fuk (dokončení těchto splavňovacích prací
připomíná dodnes pamětní sloup, umístěný na levém břehu pod hrází Slapské přehrady).
Běžně vory proplouvaly po Vltavě ještě před 2. světovou válkou, poslední pak bylo možné vidět v roce
1947.
V roce 2012 proplul od Štěchovic přes Prahu až do Hamburku 80 m dlouhý vor, který byl vyroben stejnou
technologií, jaká byla využívána v 19. a v 1. pol. 20. století. Vor byl tvořen 5 prameny, ale podle předpisů
byl tažen remorkérem.
b) Lodní doprava
I lodní doprava na Vltavě měla od počátku problémy hlavně s těžce splavnými úseky řeky například
v okolí Štěchovic.
K lodnímu provozu patřila i řada povozníků, kteří se zabývali vlekem lodí proti vodě. Tahání lodí
vyžadovalo velmi zkušené kočí a množství silných koní. Zpětný vlek s koňmi trval z Prahy do Štěchovic
jeden den a do Budějovic 5 až 10 dnů podle stavu vody.
Se zlepšením plavebních podmínek na Vltavě se od 16. století začala rozvíjet i dálková lodní doprava.
Skutečný rozvoj plavby parníků nastal na Vltavě až v první polovině 19. století, po regulačních
a splavňovacích pracích prováděných firmou Lanna, která provozovala i vlastní dopravu.
Úpadek nákladní lodní dopravy na Vltavě nastal zejména po spojení Prahy a Českých Budějovic železnicí
v roce 1874. V dolní části řeky (tedy u nás) nákladní plavba dále pokračovala – vozil se např. kámen
z požárských a středovltavských lomů (z okolí Kozárovic).
V 30. letech 20. století byla řeka proměna regulací v plavební kanál a počítalo se, že bude řeka formou
přehrad s plavebními komorami prostupná pro lodě o výtlaku do 1000 tun až do Českých Budějovic.
Nahrávala tomu i stavba prvních dvou přehrad – vranské a štěchovické.
Po válce došlo ale k přehodnocení názorů a další přehrady vltavské kaskády byly stavěny jako vysoké
(pro lodě neprostupné) a jejich hlavním významem byla výroba el. energie. Vltava se tak stala slepou
cestou.
Dnes je dolní Vltava vodní cestou mezinárodního významu E20-06 ale jen po hráz Slapské přehrady.
V celé své délce je splavná pro lodě nebo tlačné soupravy maximálních rozměrů 110 x 10,6 metrů při
ponoru 1,8 m. Cenné je na ní to, že po celou zimu nezamrzá, protože přehrady odpouštějí spodní teplejší
vodu.
Přestože v úseku nad Prahou ztrácela nákladní doprava postupně svůj význam (občas se dnes jen
dopravuje písek do přístavu ve Štěchovicích pro společnost NAVIKA s.r.o.), velký význam hlavně ve 30.
letech 20. století nabrala osobní doprava. Velkou atrakcí byly totiž Svatojánské proudy. Po jejich
zatopení jezerem štěchovické přehrady během 2. světové války ale zájem o osobní dopravu začal upadat
a dnes probíhá po řece pouze rekreační plavba
parník Roudnice n. L. – v místě Boudníkovy restaurace na Leznici – 30. léta 20. st.
Kolem Vraného projíždějí v současné době
parníky během letního období (přesněji od
1. 5. do 14. 9.) o víkendech a svátcích – míří
do Třebenic pod hrází Slapské přehrady
(zastávky má v okolí na Zbraslavi,
v Měchenicích, v Davli a ve Štěchovicích).
Dříve byly zastávky i ve Vraném a ve
Skochovicích.
Občas po řece pluje parník najatý
soukromou společností a soukromé jachty.
Oživení především osobní a rekreační
plavby se však očekává po výhledové výstavbě lodního zdvihadla na přehradě Slapy.
Problém:
Mrzí nás, že víkendový parník již nestaví v naší obci – staví na Zbraslavi, v Měchenicích, v Davli a ve
Štěchovicích. Myslíme si, že by ho i vranští občané rádi využívali pro rekreační účely.
Aby mohl parník ve Vraném přistávat, bylo by potřeba zřídit přístaviště. Víme, že to by nemohlo být
v místech nad přehradou, protože na naší straně břehu je mělká voda. Navrhujeme jeho umístění do
míst, kde stával kdysi – tedy do blízkosti přívozu. Také by se muselo domluvit s provozovatelem jízd
parníku, což je Pražská paroplavební společnost, a.s.
1986 – parník odváží z Vraného účastníky oslav 1. máje do Davle (přistávací molo stávalo kousek pod
přívozem)
Foto: z archívu L. Ryšánka
c) Přívozy
V minulosti byly přívozy a brody často jediným místem, kde se lidé mohli dostávat na druhou stranu
vodního toku. V naší obci a v jejím nejbližším okolí (mezi Davlí a dnešním modřanským jezem)m
existovalo 9 přívozů:
 Libřice – Davle  dnes již nefunguje (v Davli je k dispozici silniční most a lávka pro pěší)
 Skochovice – Měchenice – zhruba v místech současného železničního mostu
 Skochovice – Trnová/Leznice  dnes již nefunguje, trochu ztratil význam od té doby, co na
Leznici není Boudníkova hospoda a lidé nemají potřebu se tímto způsobem dopravovat do
Trnové
 Vrané n. Vlt. – Strnady  dodnes funkční, ale již jen pro přepravu lidí
 Jarov – Strnady  dnes již nefunguje, ztratil částečně význam po zániku továren, které na
strnadském břehu stávaly
 Hradiště – Záběhlice  dnes již nefunguje
 Závist – Zbraslav  dnes již nefunguje – ztratil význam, protože je na Zbraslavi most
 Komořany  Lahovice
 Modřany – Lahovičky  zrušen, od roku 2009 obnoven na podobné trase
 Modřany – Velká Chuchle  zanikl při stavbě modřanského zdymadla
Přívoz Vrané nad Vltavou – Strnady přes řeku Vltavu vede z přístaviště v blízkosti centra obce Vrané nad
Vltavou k výzkumnému ústavu lesnickému na okraji zbraslavské osady Strnady. Přístaviště ani výzkumný
ústav však katastrálně nepatří k pražské Zbraslavi, ale k obci Jíloviště, k níž však jinak nemají žádnou
vazbu. Nalézá se na říčním kilometru 70,200 (počítáno od Mělníka), dle starého systému řkm 174,60.
Nejstarší dochovaná zmínka o rybáři a přívozníkovi v jedné osobě je kronice z roku 1382.
Od roku 1909 je provozovatelem přívozu obec Vrané nad Vltavou.
Do roku 1939 byl v provozu dřevěný prám s nosností 6 tun a dřevěná loďka pro přepravu osob. Po roce
1939 si nechal přívozník Jaroslav Císař postavit prám o nosnosti 16 tun. V únoru 1958 byl postaven nový
prám o nosnosti 12,8 tuny pro 160 osob. V roce 1966 v rámci spojeneckého cvičení armád Varšavské
smlouvy byl v místě přívozu stavěn brod z betonových panelů (ten byl odstraněn v období od listopadu
1999 do září 2000). Neopatrnou manipulací s tankem byl nákladní prám v roce 1966 neopravitelně
zničen. Od té doby slouží přívoz jen pro osobní dopravu.
1930 – vranský přívoz s autem Praga
1930 – prám a loďka – návrat rekrutů ze Zbraslavi
Obě fota: z archívu L. Ryšánka
Prám je poháněn říčním proudem tak,
že pomocí lana zavěšeného na horní
vodič je loď nastavena do potřebného
úhlu.
V roce 1988 se zprovozněním
modřanského
zdymadla
stoupla
hladina u vranského přívozu asi
o 1 metr a proud se zmírnil. Loď proto
byla místo dosavadního bidla
s háčkem vybavena vesly.
Přívoz jezdí celoročně, avšak jen
v pracovní dny, což snižuje jeho
význam pro turistiku. Přepravuje
osoby, kočárky a jízdní kola. Denně
převeze kolem 150 až 200 lidí, rekord je 3500 lidí za měsíc. Ve třicátých letech 20. století přepravoval i
dvoustopá vozidla.
Dopravní souvislosti
Význam přívozu byl v minulosti o to vyšší, že ještě nevedly žádné cesty podél strmých břehů Vltavy.
Přívoz zajišťoval spojení Vraného se Zbraslaví, Radotínem a Prahou.
Roku 1896 byl postaven první Zbraslavský most a téhož roku byl proražen železniční tunel u Jarova (trať
je v provozu od roku 1897). V roce 1936 byla na navážce zřízena silnice po levém břehu ze Zbraslavi do
Davle. V roce 1951 byl zrušen přívoz ve Skochovicích. V letech 1962–1969 byla v akci Z vybudována
silnice po pravém břehu přes Jarov na Zbraslav.
Nejbližší most je zbraslavský most Závodu míru asi 4 km po proudu řeky níže. Proti proudu jsou nejbližší
veřejné mosty v Davli, ve Skochovicích je železniční most.
Zdroj: informace jsou vybrány z textu, který vytvořil p. Ryšánek pro obecní časopis Zrcadlo a pro potřeby
tohoto projektu
Problém:
Přívoz funguje pouze ve všední dny a my si myslíme, že ho lidé rádi využili i o víkendech v návaznosti na
autobusovou dopravu směrem na Prahu a na Štěchovice a jejich okolí – zjednodušila by se tak cesta
hlavně za poznáváním Prahy a regionu formou výletů. Přívoz by mohl jezdit v ranních a odpoledních
hodinách
Můžeme uspořádat anketu mezi lidmi, abychom zjistili, zda by o víkendový provoz přívozu byl zájem a na
základě zjištěných výsledků případně oslovit zřizovatele přívozu – tedy Obec Vrané nad Vltavou.
d) Silnice
Historie opravdových silnic údolím Vltavy nemá dlouhou tradici. Strmé skály na obou březích
komplikovaly dopravu kolem vody, takže občané Vraného museli dlouhá staletí využívat strmou cestu,
která vedla dnešní ulicí V Zídkách směrem na Zvoli.
Až ve 30. letech 20. století a částečně před tím, při stavbě železničního tunelu pod Homolí, byla částečně
odstřelena skála u Jarova a vznikla široká pěšina, kterou s obtížemi projížděly povozy. Zároveň byla
zasypána „Malá řeka“. Až v roce 1969 byla po několikaleté brigádnické činnosti občanů cesta upravena
v silnici, která obec propojila se Zbraslaví.
e) Cyklostezka
Moderní dopravní vymožeností jsou cyklostezky,
které se snaží zvýšit bezpečnost stále hustšího
provozu tím, že oddělí cyklisty od aut. Od Modřan
na Zbraslav vede cyklostezka od roku 2007,
v letošním roce (2014) se konečně snad podaří tuto
cyklostezku protáhnout až do Vraného nad
Vltavou.
3. Mlýny
Kdysi bývalo běžné, že obce, kterými protékala řeka
či alespoň potok, využívaly energie vody pro mletí obilí. Mlýny bývaly skoro všude. Několik mlýnů bylo
např. v Kamenném Přívozu (Podskalský, Druhostranský, Třískovský, který je znám i pod jménem
Maškův), 2 mlýny byly v Pikovicích, minimálně 2 mlýny byly ve Štěchovicích, na Kocábě i na Sázavě
bývaly mlýny na mletí rudy při těžbě zlata (tzv. puchýrny).
K naší obci byly nejbližší mlýny 2 – mlýn Holubov na kraji Měchenic a mlýn ve Vraném nad Vltavou.
Mlýn Holubov byl napájen náhonem, levým ramenem Vltavy v místě, kde býval na Vltavě ostrov. Náhon
končíval až u tzv. Boudníkovy hospody na Leznici (proti Skochovicím). Při stavbě vranské přehrady byl
mlýn zbourán (stál v zátopové oblasti), zůstala stát pouze část hospodářského zázemí dvora, která byla
později rekonstruována a využívána např. penzion, diskobar či restaurace. Regulační hráz náhonu je pod
hladinou jezera a vidět je pouze v případě snížení jeho hladiny.
Zdroj: http://drozd.info/hag/holubov-mlyn-2.png
Vranský mlýn s pilou byl zřízen v roce 1407 na Malé řece, rameni Vltavy po pravé straně tehdejšího
vranského ostrova. V roce 1836 ho koupil pražský tiskař Gottlieb Haase a během následujícího roku byl
mlýn přestavěn na papírnu, která měla 4 majitele – bratry Haasovy. Dům mlýna byl přestavěn na byty
a kanceláře majitelů, byly přistavěny provozní budovy.
4. Energie
a) Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou
Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1936. Její provoz je dálkově řízen ze Štěchovic, kde se nachází
centrální dispečink, který řídí všechny elektrárny patřící do vltavské kaskády. Je vybavena dvěma
Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 2× 6,94 MW na pravém břehu.
b) Malá vodní elektrárna v modřanském jezu
Malá vodní elektrárna má nominální výkon 1,62 MW a nachází se v prostorách modřanského jezu.
Elektrárna má tři přímoproudé kolenové turbíny, každá z nich má hltnost 30 m³/s a výkon 1,62 MW.
5. Rybáři
Díky stavbě přehrady vznikly ve Vraném dva naprosto odlišné říční ekosystémy. Přehradní jezero a řeka
pod hrází.
a) Rybářský revír – Vltava 8 a 8P
Tento revír se rozkládá od tělesa hráze nádrže Vrané nad Vltavou až k ochrannému přístavu ve Šlemíně
1 km od mostu ve Štěchovicích po proudu. Součástí revíru je úsek Sázavy od soutoku s Vltavou v Davli po
dolní špičku ostrova v Pikovicích a úsek Bojovského potoka od soutoku s Vltavou až k silničnímu mostu
Praha-Štěchovice cca 200 m proti proudu potoka. Úsek od Štěchovic k soutoku se Sázavou je považován
za pstruhovou vodu – Vltava 8P.
Povolen je zde lov z plavidel, hlubinná přívlač a zavážení nástrah.
Přehrada je zajímavá tím, že je napájena 2 řekami s odlišnými parametry, sázavské rameno je tvořeno
teplejší a špinavější vodou (s více živinami), vltavské rameno je studenější a čistší. Pro ryby je lákavější
sázavské rameno.
Setkáme se zde hlavně s kaprovitými rybami amurem,
tolstolobikem, kaprem, cejnem, karasem, jelcem
jesenem i tlouštěm, podouství, bolenem, parmou,
ostroretkou, ale také se sumcem, štikou, či candátem
atd. V úseku 8P samozřejmě s lososovitými rybami –
hlavatkou, sivenem, pstruhem, ale také s lipanem, který
sem byl opakovaně vypouštěn.
b) Rybářský revír – Vltava 7
Tento revír se nachází od soutoku Vltavy s Berounkou až
k tělesu hráze nádrže Vrané nad Vltavou. Lov přívlačí
povolen celoročně. Na živou či mrtvou rybku se smí
chytat od 16. 6. do 31. 12. Na revíru platí doby hájení
podle Rybářského řádu pouze u pstruha obecného a
hlavatky obecné. U všech ostatních druhově hájených
ryb doby hájení dle Rybářského řádu neplatí, platí však
zákaz přivlastňování těchto ryb nedosahujících nejmenší
stanovené délky. Nejmenší lovná míra pstruha
obecného je stanovena na 40 cm a štiky obecné na
50 cm. Parma obecná je celoročně hájena, úlovek
podoustve říční a ostroretky stěhovavé je omezen na
2 kusy denně. Lov mníka je povolen. Lov z plavidel a
zavážení nástrah povoleno. Součástí revíru jsou potoky
Zvolský, Jarovský, Břežanský a Cholupický, které jsou chovné a lov ryb zakázán.
Až do roku 1990 byla tato část řeky označována jako pstruhová (lososová). V roce 1986 ale došlo ke
stavbě modřanského jezu a tím došlo i ke změně kvality vody na řece nad ním – stoupla hladina cca o 20
cm, trochu se oteplila a zpomalila. To postupně vedlo k poklesu množství lososovitých ryb a ty přestaly
být v převaze. Dnes je tento úsek považován za vodu smíšenou, protože ho stále ovlivňuje přehrada
a lososovité ryby jsou sem stále vypouštěny.
Zdroj: http://www.rybsvaz.cz
http://www.praha.eu/jnp/cz/home/zivot_v_praze/zivotni_prostredi/ve_vltave_najdete_ryby_raky_a_ta
ke_zelvy.html
Po povodních v roce 2002 došlo k úpravě koryta i břehů - dno je ploché a břehy znavigované, proto zde
není mnoho úkrytů pro dravé ryby – rybáři za lepší úseky pro lov považují místo cca 300 m nad vranským
přívozem na pravém břehu, dále úsek pod zastávkou autobusů Strnady na levém břehu, podle četnosti
rybářů dále považujeme za pro ně cenné úseky cca 1500 – 500 m před zbraslavským mostem na pravém
břehu řeky.
Mezi typické ryby tohoto prostoru patří:
pstruh americký duhový, siven, hlavatka, štika, okoun, cejn, plotice, podoustev, jelec jesen, mník, kapr,
parma, sumec, na rozhraní jara a léta i úhoři.
Rozhovor s rybářem v blízkosti vranského přívozu
V roce 1910 chodila ze zámečku Trnová k Vltavě
1959 – sumec chycený místním řezníkem
na Leznici chytat ryby Emma Destinová
a uzenářem Františkem Mertlem
- na obrázku je s bratrem.
Fota: z archívu L. Ryšánka
6. Rekreace a sport
Kempy a rekreační zařízení
V současné době fungují na Vltavě v obci 2 rekreační zařízení, která umožňují ubytování ve stanech,
v karavanech či v chatkách a budovách a nacházejí se na břehu Vltavy.
Jedná se o Camp Matyáš a sportovně-zábavné centrum Lávka.
Camp Matyáš – je otevřen od 1. 4. do 30. 9.
Sportovně-zábavné centrum Lávka Skochovice nabízí:
 bazén (12 x 7 m, hloubka 40-90 cm, pouze pro děti do 8 let)
 hřiště s vigvamovými stany a dalším vybavením
 velký letní bar s částečně zastřešenou zahrádkou
 molo, u kterého přistává loď do Prahy
 půjčovnu pramic a vodních kol
 tenisové hřiště (s umělou trávou)
 trampolíny
 velké podium, kde se občas pořádají představení
 restauraci
Další blízký kemp, navíc s dlouholetou tradicí se nachází v Měchenicích na druhém břehu řeky.
Vodní lyžaři
V obci existují 2 neveřejná zařízení, která provozují na řece vodní lyžování, případně wakeboarding (při
něm se za motorovou lodí nejezdí na vodních lyžích, ale na snowboardovém prkně, navíc na zhruba 1 m
vysokých vlnách, které vytváří speciálně upravená loď.
TJ Tatran Praha 7 má základnu v místě, kde ústí do Vltavy potok Dubná na samé hranici katastru obce.
K základně se dá dostat z konce Skochovic po pěšině kolem železniční trati proti proudu Vltavy. Původně
měl klub svoje centrum kousek nad hrází přehrady, ale z hlediska bezpečnosti se musel přesunout na
současné místo.
Povolený úsek řeky: 74,25 – 75,06
Club Galaxie
Základna Clubu Galaxie se nachází cca 500 metrů nad hrází přehrady.
Povolený úsek řeky: 71,9 – 72,55
Vodní skútry
V prostoru pod Zvolskou Homolí v říčním úseku 69,45 – 69,80 km provozuje jízdu na vodních skútrech SK
Jetsport. Jedná se o neveřejné zařízení.
Marina
Tímto názvem jsou označována zařízení, která nabízejí kotvení případně pronájem lodí a další služby,
které souvisí s rekreačním využitím motorových lodí.
Měchenice
Marina Fregatta nabízí:
 Plovoucí molo v délce 12-ti metrů pro návštěvníky restaurace a cukrárny
 7 - 10 míst pro dlouhodobé kotvení vyvazováním mezi bójemi a 30 m pevným molem
 Hloubku 4-6 m a téměř stojatou vodu (jen 0,5 km/hod)
 220 V a pitnou vodu
 Možnost využití sociálního zázemí (wc, sprcha)
 Ubytování ve 2 apartmánech Fregatta
 Jídlo a nápoje v restauraci a cukrárně Fregatta
 Uzavřené, kamerovým systémem hlídané parkoviště pro Váš vůz a trailer
 3 veřejné nájezdové rampy (slipy) v okruhu 2-10 km (více informací v marině Fregatta)
Zdroj: http://www.marinafregatta.cz/
Davle
Marina Davle nabízí prodej nových i bazar motorových lodí, půjčování lodí, prostor pro kotvení, servis, školení,
pojištění, …
Zdroj: http://www.davlemarina.cz/
Kanoistika Zbraslav
Zbraslavský oddíl rychlostní kanoistiky se nachází v krásném prostředí u řeky Vltavy, v ulici U Loděnice.
Tento klub patří k těm menším, přesto úspěšným oddílům.
Informace: http://www.sportzbraslav.org/
Den dětí
V obci baly před několika lety založena tradice společného pořádání oslav Dne dětí. Na pořádání se
podílejí různé místní organizace – např. hasiči, skauti, CEV Zvoneček, SK Vrané apod. Jednou z atrakcí je
pro děti i jízda po Vltavě na raftu – viz snímek.
E) Problémy řeky
1. Znečištění
Znečištění řeky můžeme rozdělit do několika typů podle zdroje, vzhledu a dopadů na život řeky. V této
práci zmíníme 3 tyto typy.
a) Kusový odpad
Kolem Vltavy v našem okolí vedou buď silnice, železnice nebo pěšiny a cesty pro pěší. Prostě se kolem ní
pohybují lidé. A to je důvodem, proč se na březích a často i v samotném korytě vyskytují různé odpady.
Při každoročním dubnovém úklidu v rámci akcí ke Dni Země pravidelně nasbíráme u řeky jen v úseku
mezi
vranským
přívozem a odbočkou k
jarovskému
nádraží
více než 10 pytlů
odpadu a další větší
kusové
odpadky
(pneumatiky, matrace,
sudy). Řada lidí se
tímto
způsobem
zbavuje svého odpadu
a myslí si, že problém
vyřešila. A nedochází jí,
že
svůj
problém
předala
někomu
jinému – jiným lidem,
kteří se snaží přírodu
vyčistit nebo řece,
která se s jejich odpady
musí trápit.
Víme,
že
odpady
putující po řece (např.
různé PET lahve), se mohou dostat až do moře a stát se součástí mořských ostrovů odpadů se všemi
důsledky, které to přináší.
Velkou komplikací z hlediska množství tohoto typu odpadu jsou povodně. Při nich se k hromadění
odpadu přidává i rozlitá řeka, která ho sbírá ve svém okolí. Jakmile začne voda opadávat, začíná se
odpad ukládat v okolí koryta. Stromy kolem řeky pak vypadají velice odpudivě - jsou totiž ověšené kusy
igelitu.
Problém:
Kusový odpad, který se hromadí kolem řeky či plave přímo ve vodě a může ohrožovat kvalitu vodních
ekosystémů nejen v řece, ale i daleko v moři.
K řešení problému se snažíme přispívat opakovanými brigádami – letos jsme zatím při našich exkurzích
kolem řeky uklízeli dvakrát a nasbírali několik pytlů převážně plastového odpadu. Další brigáda je
chystána v rámci oslav Dne Země.
při svých výzkumech u Vltavy pomáháme čistit břehy
b) Chemikálie z domácností
Z domácností a chat, kterých je v okolí Vltavy a jejích přítoků velké množství, se mohou do řeky dostávat
různé typy chemikálií. Řada objektů není dosud napojena na kanalizaci a hlavně chatové objekty nemají
ani svou funkční žumpu. Velký problém mohou ale způsobovat i domácnosti, které jsou na kanalizaci
napojeny nebo nechávají vyvážet své žumpy.
S některými typy chemikálií si totiž neporadí ani ČOV. V této práci zmíníme 3 hlavní typy:
- fosfáty z tablet do myček na nádobí - v ČR už řadu let platí zákaz používání fosfátových
sloučenin v pracích prášcích, ale jejich využívání v tabletách do myček není nijak ošetřeno; fosfáty
v tabletách pomáhají odstraňovat nečistoty tím, že změkčují vodu; jakmile se ale dostanou do řeky
(tomuto procesu říkáme eutrofizace), stanou se potravou pro řasy a sinice, které pak vytvářejí tzv. vodní
květ – ten komplikuje úpravu vody na pitnou, ohrožuje životy vodních organismů, brání v samočištění
vody a může způsobovat i alergické reakce u lidí
-
antibakteriální přípravky v koupelnách a na WC – v televizi často běží reklamy zdůrazňující
nebezpečnost všech druhů bakterií a nutnost je likvidovat; tyto přípravky pracují většinou
s chlorovými sloučeninami, které negativně ovlivňují lidské zdraví, ale i rovnováhu
v mikrobiálních populacích nejen v našem WC či v naší koupelně, ale také v řece,
Zdroj: http://www.bio-eko-logicky.cz/clanky/jak-skodi-dezinfekcni-prostredky
-
hormonální antikoncepce – hormony se močí dostávají do ČOV a ta si s nimi poradí jen částečně;
v důsledku toho vznikají látky, které jsou pro vodní organismy nebezpečnější než původní
hormony; bylo zjištěno, že přítomnost těchto látek ve vodě ovlivňuje populace ryb (a podle
posledních výzkumů i žab) – způsobuje zvrat pohlaví u samečků a ztrátu jejich plodnosti; vliv na
člověka je zatím spekulativní, ale existují domněnky, že by mohly být jednou z příčin vzrůstu
neplodnosti u mužů
Zdroj: http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/ma-hormonalni-antikoncepce-vlivna-prirodu
Problém:
Neinformovanost veřejnosti, případně manipulování veřejnosti formou reklamy ohledně chemikálií
v domácnosti a dopadů jejich používání pro životní prostředí. Manipulace s veřejností ohledně bakterií
a jejich nebezpečnosti.
Důsledkem je zatížení vodních ekosystémů látkami, které ovlivňují život organismů v řece, proces
eutrofizace i likvidaci rozkladačů – to může být problém i samotných ČOV, které také pracují hlavně kvůli
tomu, že v nich žije funkční populace bakterií.
Ve škole se učíme v rámci jedné učební jednotky o důsledcích využívání chemikálií v domácnosti. Své
znalosti můžeme využít ve své vlastní domácnosti působením na své rodiče a další příbuzné. Na
veřejnost zapůsobíme zveřejněním informací ve školním a obecním časopisu, můžeme zde např.
doporučit bezfosfátové tablety do myček (změkčovací funkci v těchto tabletách zajišťují výtažky
z rostlin).
Na naší škole jsme uskutečnili analýzu čisticích prostředků (v rámci projektu Ekoškola) a nalezli
2 přípravky, které negativně ovlivňují život v řece. Hned poté jsme dosáhli toho, že škola tyto prostředky
již nepoužívá a nahradila je přípravky pro životní prostředí šetrnějšími.
c) Splach z polí
Kolem Vltavy v našem okolí nejsou pole, ale pole se vyskytují v okolí jejích přítoků – hlavně Sázavy
a potoků, které se do ní vlévají. Hnojiva a pesticidy používané v zemědělství se mohou splachovat do
řeky. Po větších deštích je na soutoku Vltavy a Sázavy dobře patrné, že Sázava své trampské jméno
„Zlatá řeka“ získala po právu. Nevzniklo totiž jen jako důsledek toho, že se kolem SÁZAVY již od dob
Keltů těžilo zlato, ale také kvůli barvě vody, která je právě kvůli splachům z polí výrazně žlutohnědá.
Vranská přehrada následně slouží jako jakási usazovací nádrž (a bahna na jejím dně je nyní opravdu
hodně – to jsme zjistili, když jsme v roce 2011 pomáhali zachraňovat škeble a velevruby při upouštění
vody z přehrady.
Parametry řeky pod hrází jsou pak trochu jiné.
2. Invazivní druhy
a) rostliny
Křídlatka (Reynoutria)
Jedná se o rod rostlin z čeledi rdesnovité. Podle nejnovějšího názvosloví je zrušen název křídlatka
a rostliny jsou přiřazeny do rodu opletka (Fallopia), případně dokonce do rodu truskavec (Polygonum).
Rod je zastoupen 2 druhy – křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a křídlatka sachalinská (Reynoutria
sachalinensis) a jejich sterilním křížencem – křídlatka česká (Reynoutria × bohemika).
Ve Vraném nad Vltavou se setkáte s křídlatkou japonskou.
Křídlatka japonská pochází ze severovýchodní Asie (Japonsko, Čína, Korea). Evropa se o ní dozvěděla
v roce 1825, ve větším množství byla přivezena v roce 1848 a začala se pěstovat jako dekorativní rostlina
v parcích a zahradách. Z těchto prostor se začala nekontrolovaně šířit a v současné době je považována
za jednu z nejnebezpečnějších invazivních rostlin. Její podzemní oddenky koření v hloubce a rychle se
rozšiřují. Tím přispívají k likvidaci původních druhů rostlin a v souvislosti s tím omezují výskyt živočichů
Hojná je hlavně v okolí řek a lidských sídel na kyselých půdách.
A takové podmínky nabízí právě i Vrané nad Vltavou.
S křídlatkou se setkáte na řadě zatím izolovaných ostrůvků kolem Vltavy nad přehradou i pod ní. Určitě
přispěly k jejímu šíření v poslední době i povodně a zvýšené hladiny řek v letech 2002, 2006 i 2013.
Vadí nám, že se křídlatka v naší krajině rozšiřuje a v okolí školy, kde bylo také několik ostrůvků, se nám ji
podařilo zlikvidovat za použití herbicidu Roundupu.
Plochy kolem Vltavy patří většinou státnímu podniku Povodí Vltavy a tak by se měli o šířící se křídlatku
postarat zaměstnanci tohoto podniku.
Poznámka:
Křídlatka nemá jen negativní vlastnosti (za které ani nemůže). Kvůli jejímu rychlému růstu (někdy se jí
také přezdívá český bambus) a nenáročnosti na podmínky se o ní uvažuje jako energetické rostlině
a v asijské medicíně jsou využívány její oddenky při léčení nehojících se ran a při léčbě rakoviny tlustého
střeva a žaludku.
Problém:
Stále se šířící ostrůvky křídlatky v okolí Vltavy. Zde se nedá počítat s jejím pěstováním kvůli energetickým
účelům, škody s tím spojené by byly moc vysoké.
Zmapovat výskyt křídlatky kolem Vltavy a svá pozorování předat správcům a majitelům pozemků
s žádostí o vhodný způsob likvidace.
Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
Tato jednoletá rostlina pochází původně z Himalájí, do Evropy se jako okrasná rostlina začala šířit
v 1. polovině 19. století. Ve Vraném se vyskytuje kolem Vltavy hlavně pod hrází přehrady a v okolí
přívozu. K jejímu rychlému obsazení prostorů přispívají „samovystřelovací“ tobolky s velkým množstvím
semen.
Není tak nebezpečná jako křídlatka, protože se šíří jen kolem vody a dále do prostoru se rozšiřuje jen
obtížně (nesnáší suché půdy), její likvidace by také mohla přispět k rychlejšímu nástupu právě křídlatky.
Štětinec laločnatý (Echinocystis lobata)
Tato jednoletá popínavá rostlina z čeledi tykvovitých se intenzivněji na březích Vltavy v okolí naší obce
začala šířit až v posledních letech – jedná se pravděpodobně o důsledek povodní v letech 2002, 2006 a
2013. Setkat se s ním můžeme v prostoru mezi hrází přehrady a přívozem a pak také v okolí
modřanských tůní.
Štětinec pochází z USA a Kanady, v Evropě se objevil na počátku 20. století, první zmínka z našeho území
pochází z roku 1911. Jeho životní strategie v novém prostředí nejsou dosud přesně známy, proto je zatím
označován jako potencionálně nebezpečný druh.
Problém:
Poměrně rychlé šíření kolem řeky.
Zmapovat jeho výskyt v okolí a sledovat změny v jeho rozšíření. Informace pak předávat majitelům a
správcům příslušných pozemků.
b) živočichové
Norek severoamerický
Norek je lasicovitá šelma. Pochází ze Severní Ameriky. U nás bývá často chován jako kožešinové zvíře na
farmách, odtud však často uniká (někdy je i úmyslně vypouštěn) do volné přírody, kde se chová
invazivním způsobem, protože zde nemá přirozeného nepřítele a navíc má poměrně široké spektru
potravy, kterou se živí.
Byl pozorován i u nás ve Vraném a nebezpečný zde může být tím, že přispívá ke snižování populace
vzácných živočichů – např. užovky podplamaté.
Zdroj: HUGO.ARG. [cit. 2014-04-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:MustelaVison001.JPG>
Nutrie říční (Myocastor coypus)
Nutrie je velký hlodavec, který se v posledních letech intenzivně šíří kolem Vltavy a jejích přítoků. V okolí
Vraného je možno narazit na několik rodin (Pikovice, Davle, Skochovice, okolí vranského přívozu,
Modřany).
Nutrie pochází z Jižní Ameriky a na různých místech světa je chována pro kožešinu a pro maso. Z chovu
se jí ale podařilo uniknout a v příhodných podmínkách se jí daří založit životaschopné populace. V čele
rozsáhlé skupiny stojí nejsilnější (alfa) samice, kterou v době říje vystřídá alfa samec. Rodit mláďata
mohou nutrie ve vhodných podmínkách celý rok, v jednom vrhu bývá většinou 5 – 6 mláďat, která
pohlavně dospívají za zhruba 4 měsíce.
Nutrie pochází ze subtropických podmínek, proto se jí v mírném pásmu nedaří v době tuhé zimy –
během ní se četnost populace rapidně snižuje. Pokud je však zima mírná (jako ta letošní), může dojít
k velmi rychlému přemožení. Nutrie je tak považována za invazivní a nebezpečný druh. Její nebezpečnost
spočívá v tom, že intenzivně spásá pobřežní vegetaci a v březích si buduje rozsáhlé nory, čímž přispívá
k narušení břehů a hrází, což může vést k masivní erozi.
Lidem bývá sympatická, často si ji pletou s ondatrou nebo dokonce s bobrem a přikrmují ji.
Problém:
Poměrně rychlé šíření kolem řeky, poškozování břehových porostů.
Vytvoříme informační materiály (plakáty do obecních vývěsek, napíšeme články do školního a obecního
časopisu), ve kterých lidem vysvětlíme invazivnost nutrií, jejich nebezpečnost pro kvalitu břehů vodních
toků a nádrží i to, že není dobré nutrie přikrmovat.
Rak pruhovaný (Orconectes limosus)
Rak pruhovaný (také je známý pod jménem rak americký) pochází ze Severní Ameriky (z východního
pobřeží USA) a do Evropy byl uměle vysazen na konci 19. století.
Do České republiky se pravděpodobně dostal migrací proti proudu Labe (zaznamenán u nás byl poprvé
na koci 80. let 20. století).
Ve Vltavě je v současnosti velice rozšířen. Když byla v roce 2011 upuštěna vranská přehrada a došlo
k odkrytí velkých ploch dna, nalezli jsme během akce na záchranu škeblí a velevrubů několik desítek
těchto raků v bahnitém dně v místech mezi hrází a skochovickým železničním mostem. Rak patří mezi
nebezpečné invazivní druhy. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že je přenašečem nemoci račí mor, na
kterou následně umírají domácí druhy raků, takže může dojít k zániku celých jejich populací. Navíc se
jedná o agresivní druh s vysokou množivostí, takže může ohrozit domácí druhy i v případě, že není
infikován račím morem.
Problém:
Velice rychlé šíření do dalších úseků řek – pohyb proti proudu a následná likvidace domácích druhů raků.
K nárůstu problémů přispívá i neinformovaná veřejnost, která se podílí na jeho rozšiřování do nových
ploch – rybníčků, jezírek, potoků.
Můžeme informovat veřejnost o jeho nebezpečnosti a o nevhodnosti jeho přenosu do nových prostředí.
3. Vypouštění jezera při opravě hráze
Jednou za čas je potřeba opravit hráz přehrady, případně uskutečnit další práce, při kterých je nutno
razantně snížit hladinu vody v přehradním jezeře. Naposledy se to stalo v květnu roku 2011. Snížení
hladiny o několik metrů vede k tomu, že je odkryta velká část dna, hlavně při vranském břehu řeky –
protější strana je v tomto směru v pohodě, protože tudy vedlo původní koryto řeky. V důsledku tohoto
poměrně rychlého poklesu se mimo vodu ocitne velké množství živočichů, kteří se nestihnout stáhnout
do míst, kde voda zůstává – jedná se hlavně o škeble rybničné a velevruba tupého, který patří mezi
kriticky ohrožené druhy naší fauny.
V roce 2011 se díky masivní kampani (hrozilo totiž nebezpečí z prodlení) zapojila do jejich záchrany řada
lidí, z Vraného se jednalo převážně o žáky školy. Bylo potřeba se brodit bahnem (a někdy do něj
i zapadnout) a přenášet mlže do hlubší vody. Zachráněno bylo zhruba 20 000 těchto mlžů.
Problém:
Rychlé vysychání bahna v případě snížení hladiny přehradního jezera a brzký úhyn vzácných živočichů.
Budeme se opakovaně zapojovat do akcí na stěhování ohrožených organismů v případě, že to snižování
hladiny bude vyžadovat.
F) Ochrana řeky
Ochrana řeky spočívá v dodržování zákonů a předpisů, které mají k řece vztah a omezování škodlivých
vlivů lidských aktivit.
Úpravna vody v Praze-Podolí je záložní úpravnou vody pro zásobování Prahy pitnou vodou. Z tohoto
důvodu je na Vltavě vyznačeno ochranné pásmo. Naše okolí se týká ochranné pásmo vodního zdroje II.
stupně:
1. Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně Praha-Podolí se stanovuje za těchto podmínek:
1. Na pozemcích v ochranném pásmu II. stupně je zakázáno používat pesticidních látek (např.
k ochraně břehových porostů atd.). Výjimku ze zákazu může povolit vodoprávní úřad pro činnost
správce vodního toku v rámci provádění úprav a udržování vodního toku.
2. V ochranném pásmu II. stupně je výstavba dalších objektů a umísťování dalších zařízení pro
skladování, zpracování a manipulaci s nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami
(dle přílohy č. 1 zák. č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů) možná pouze po projednání se
správcem objektů vodního zdroje Praha-Podolí (Pražská vodohospodářská společnost a.s.).
3. Monitoring jakosti surové vody dle přílohy č. 13 vyhl. č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, bude prováděn 1 x měsíčně v následujících profilech: Vltava v řkm. 70,1 (Vrané nad
Vltavou), Vltava v řkm. 63,4 (Modřany) a Berounka v řkm. 0,3 (Lahovice).
4. Monitoring pesticidních látek (triaziny) v surové vodě bude prováděn 1 x měsíčně v následujících
profilech: Vltava v řkm. 70,1 (Vrané nad Vltavou), Vltava v řkm. 63,4 (Modřany) a Berounka
v řkm. 0,3 (Lahovice).
5. Hranice ochranného pásma II. stupně bude do 6 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí
v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi vyznačena tabulemi s nápisem
„Ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“
Zdroj:
http://envis.praha-mesto.cz/%28nprx5t45b1fjvw3odnwwjw55%29/files/=80224/73355h03_R_zm%C4%9BnaPodol%C3%AD.pdf
2. Čistírna odpadních vod (ČOV)
Čistírna odpadních vod Vrané nad Vltavou je ve vlastnictví obce Vrané nad Vltavou a provozuje jí
společnost Aquaconsult, spol. s r.o. Do provozu byla zkušebně uvedena v roce 1987.
Velké
problémy
měla
při
povodních v roce 2002 i v roce
2013, kdy byla zaplavena.
Foto: archív L. Ryšánka
S ČOV velice úzce souvisí i kanalizační síť. V naší obci je v současnosti na kanalizaci napojeno 80%
obyvatel. Ostatní občané používají svoji vlastní jímku, kterou si musí nechat vyvážet fekálními vozy.
Se školou každoročně navštěvuje ČOV v rámci výuky
chemie v 8. ročníku
1991 – stavba kanalizace nad tratí
G) Problémy s řekou – povodně
Povodně neodmyslitelně patří k údolím řek, k jejich údolním nivám. Dříve přicházely hlavně v jarním
období, pokud došlo k prudšímu tání sněhu na horách. Řeka na pár dní stoupla, zatopila lužní lesy, které
se většinou v údolí řek nacházely, přinesla živiny a zdroje energie pro další rok a pak opadla.
Jakmile si ale lidé začali údolí řek nárokovat, začali se zároveň s řekou dostávat do konfliktu. Když navíc
začali v krajině dělat změny – např. odlesňovat, měnit druhové složení lesů, zkracovat vodní toky apod.,
začaly se konflikty zvětšovat.
Vrané patří mezi staré obce, nejstarší zmínka pochází z roku 993. Tehdy si lidé uvědomovali, že území
kolem řeky patří řece a jádro obce, které se dodnes nachází kolem kostelíku sv. Jiří, vystavěli na kopci.
Žádné povodně tuto část obce nikdy neohrozily.
Horším situace nastávala (a určitě bude nastávat i v budoucnu) v jiných částech obce.
Z materiálů L. Ryšánka uvádíme přehled povodní, které obec postihly v posledním tisíciletí:
Průtoky Vltavou na úrovni obce Vrané nad Vltavou v m3/vteřinu:
rok
1118
1310
1342
na Jakuba
1367, březen
21. 7. 1432
28. 2. 1784
1824
1845
1862
4. 9. 1890 (jako v 1784)
1896
15. 3. 1940
1954, červenec
1977, srpen
1981
27. 3. 1988
16. 5. 1996
25. 3. 2002
8. -18. 8. 2002
2006
1. 6. 2013
průtok + komentář
?
? podle Dalimilovy kroniky
? zničen Juditin most v Praze 6 m široký, hladina Vltavy byla asi
o 3 m nižší než dnes, nebyly na Vltavě v Praze jezy
pobořena část stavěného Karlova mostu, vozovka mostu je asi o
5,5 m výše než u Juditina mostu
? voda do půlky Staroměstského náměstí
zbořeno 5 pilířů Karlova mostu, dostavěno 1532
? vory z Podskalí poškodily pilíř Karlova mostu
? velká voda odnesla podolskou plovárnu až do Roztok
?
?
3 310 pobořen Karlův most v Praze (3 pilíře), opraveno 1892
? do hladiny v roce 1890 chybělo na výšku 1,5 metru
2 790 po zimě kry o tloušťce až 1,5 metru, na Jarově poškozeno
75 chat
1 650 po letní průtrži mračen
1 160 voda asi 10 cm nad vozovkou k Jarovu
?
770
voda přinesla velké množství bahna k přívozu
760
520
3 800 až 4 000, odhad, průtok byl již neměřitelný
1200
2100
Pro zajímavost: průměrný průtok korytem Vltavy ve Vraném v létě činí přibližně 40 m3/s, roční průměrný
průtok je pod 110 m3/s.
Voda v roce 1890 je považována za takzvanou stoletou vodu, velká voda v roce 2002 překonala tuto
výškovou hranici ve Vraném o 1,69 metru u vodoznaků v papírně. Pro porovnání oproti normálnímu
letnímu průtoku vody byla hladina Vltavy u vranského přívozu vyšší přibližně o 10,5 metru.
Podle výše uvedeného přehledu je jasné, že mezi 4 nejhorší povodně patří ty z let 1890, 1940. 2002
a 2013.
Při vůbec nejničivějších povodních v roce 2002 byla zatopena celá dolní část obce včetně ČOV, bytovek
(až do 1. patra), fotbalového hřiště a jeho zázemí, papírny, přívozu a několika domů stojících kolem
silnice Vrané – Zbraslav. Silnice byla samozřejmě také zatopena a z velké části zničena, nejezdily ani
vlaky a tak byla obec spojena se světem silnicí přes Zvoli.
V obci existuje povodňový plán z roku 2006, z něhož vybíráme:
Hydrologické údaje
1
2
5
10
20
50
100
N - letá voda
Q - průtok vody v kubic. metrech/s 550 840 1 330 1 670 2 050 2 600 2 970
kóta hladiny v m. n. m. syst. Jadran 193,32 194,51195,5 196,04 197,78 198,91 199,64
Údaje v předchozí tabulce byly získány ze sledování průtoků a záznamů ve vranských kronikách.
Článek 6. Vyhlašování povodňového nebezpečí potoků
I. stupeň při průtoku korytem ve výši cca 3/4,
II. stupeň při plném průtoku vody korytem,
III. stupeň při vylití vody z koryta.
Článek 7. Vyhlašování povodňového nebezpečí Vltavy
Měřicí stanice
výška v cm
Stupeň pohotovosti I.
II.
průtok v m3/s
III. I.
II.
III.
Poříčí nad Sázavou 200 240 399 107 182 336
VD Slapy
320 650 1000
VD Vrané
400 800 1200
Malá Chuchle
130 230 300 444 1015 1521
Průtok
Článek 8. Ohrožené objekty přirozenou povodní
450 m3/vt. z bezpečnostních důvodů zastaven provoz přívozu
700
přívoz - loď i přívoznický domek s příslušenstvím
980
voda ve Vltavě je u přívozu zároveň s cestou k Jarovu, čerpací stanice odpadních vod
u přívozu
1 100
cesta z Vraného ke Zbraslavi
spodní objekty v papírně (podzemní prostory, sklepy, kanály)
1 200
papírna, obytné domy v dolní části Vraného (rynek), čistírna odpadních vod, Megafyt,
areál TJ Vrané a domy u hřiště,
3 200
prostor dolní části Vraného (kolem zvolského potoka, celá papírna, celý areál Megafytu,
bytovek, hřiště, ČOV) by byl pod vodou až téměř do výše hladiny nad jezerem.
4 000
hladina nad zdymadlem proti normálu asi o 1,5 m výše, zaplavené komory, zaplavená
komunikace do Štěchovic, zatopený přívoznický domek i s komínem, voda dosahuje až
po parapety oken domu Marholdů, voda se vylévá přes potok do Zídek, zatopen na
výšku téměř celý plot papírny kolem cesty k přívozu. Zaplaveno nádvoří statku u Pařízků
až do výše oken. Zatopen dům Ježdíků za potokem až po přízemí, včetně studny.
2002 – areál papíren
2002 – ulice V Zídkách
2002 – bytovky u řeky
2002 – úklid
2013 – příjezd do obce
2013 – záchrana fotbalového hřiště
Problém:
Povodně se mohou kdykoliv opakovat a hrozí, že škody při nich se opět budou šplhat do milionových
částek.
Nemáme ambice zabránit povodním, ale můžeme:
- vzdělávat sebe i ostatní o tom, co všechno může být příčinou povodní, ve škole se v rámci
učebních jednotek seznamujeme s typy zásahů dom krajiny, které mohou vznik povodní
podporovat
- učit se, že je důležité dodržovat protipovodňová opatření a případné výstrahy a nekomplikovat
tak život lidem, kteří se snaží snížit hrozby povodní i jejich důsledky na minimum
- navrhnout obci, aby se pokusila domluvit se současným majitelem areálu papíren a včas se
podařilo vytvořit ochranný val, který by zabránil zpětnému vtoku vody na hřiště, k bytovkám
a k ČOV – v roce 2013 vznikla většina škody právě díky tomuto zpětnému proudu
H) Život v řece
1. Vzácní živočichové ve Vltavě
Ve Vraném a v jeho nejbližším okolí se přímo v řece setkáme se dvěma velice vzácnými živočichy –
s mlžem velevrubem malířským a s plazem užovkou podplamatou. Velevruby jsme pozorovali při
záchranných akcích při snižování hladiny přehradního jezera, při té samé akci jsme pozorovali i několik
exemplářů užovky podplamaté. Tu vzácně spatříme i při procházkách kolem řeky, protože se ráda
vyhřívá na mělčině nebo na břehu.
Velevrub malířský (Unio pictorum)
Velevrub malířský je sladkovodní mlž žijící převážně v pomaleji tekoucích tocích a v přehradních
nádržích. V našem okolí žije populace ve Vltavě v oblasti vranské přehrady. Patří mezi kriticky ohrožené
druhy, i když není tak vzácný jako velevrub tupý, kvůli jehož výskytu je chrněn v rámci evropského
systému Natura 2000 tok Sázavy od soutoku s Blanicí až po ústí do Vltavy u Davle.
Užovka podplamatá (Natrix tessellata)
Užovka podplamatá je vodní nejedovatý had, s kterým se
můžete setkat ve Vltavě (pozorována byla např. na kamenné
regulaci pod přehradní hrází, u přívozu, při snížené hladině
přehradního jezera v oblasti rekreačního zařízení na
skochovické louce). Dorůstá délky kolem 1 m, výjimečně
i více a je to had, který je z našich hadů nejvíce vázaný na
život ve vodě, často se vyhřívá na mělčině, živí se hlavně
rybami. Své netradiční jméno získala podle čtvercových
skvrn, které může mít na břiše („plama“ dříve znamenalo
skvrna). Patří mezi kriticky ohrožené druhy.
Problém:
Populace užovky, ale i velevruba je ohrožena přítomností
invazivního norka amerického. Velevruba může navíc
ohrožovat případné snižování hladiny přehradního jezera při
opravách hráze.
Budeme se opakovaně zapojovat do akcí na stěhování
ohrožených organismů v případě, že to snižování hladiny
bude vyžadovat.
2. Naše vlastní průzkumy
Opakovaně jsme se pokoušeli uskutečňovat svoje vlastní
výzkumy jak v místě přehradního jezera, tak i na řece pod
hrází. Pracovali jsme se síťkou a s cedníky, odebírali vzorky a
po návratu do školy jsme zkoumali i mikrosvět pod
mikroskopem.
Nalezli jsme např.
několik druhů larev chrostíka
2 druhy larev jepice
ploštici klešťanku
korýše buchanku a nosatičku
vířníky
ploštěnku mléčnou
okružanky
před několika lety jsme na vodních rostlinách v řece pod
Zvolskou Homolí nalezli želvušku
3. Zajímaví živočichové na řece a v jejím okolí
Při procházkám kolem řeky můžeme zaznamenat řadu stálých druhů i druhů, kteří se u vody či na řece
vyskytují jen v určité fázi roku.
mezi stálé druhy patří např. kachna divoká, labuť velká, volavka popelavá, slípka zelenonohá, mlynařík
dlouhoocasý či ledňáček říční. Ledňáčka jsme na řece během jednoho dne pozorovali v místech těsně
pod přehradní hrází, u vranského přívozu, na Zbraslavi v místech, kde se do Vltavy vlévá Břežanský potok
a v místě modřanských tůní – počítáme tedy s minimálně 4 rodinami. Populace ledňáčka do nedávné
doby vzrůstala, ale v poslední době jí ublížily holomrazy v zimě 2012/13, kdy řada vodních toků zamrzla
průhledným ledem, což někdy vedlo k tomu, že si ledňáčci při lovu rozbili hlavu o led, druhou ranou byly
povodně v roce 2013, které vytopily řadu hnízd s ještě nedospělými mláďaty.
Vltava slouží jako významný biokoridor a také místo k odpočinku ptáků při podzimních a jarních tazích.
Zároveň řeka slouží jako zimoviště pro druhy přilétající z východu či severu. Pracovníci CEV Zvoneček
uskutečňují každoroční výzkumy zimních hostů na Vltavě v úseku Vrané nad Vltavou – Modřany
(cca 9 km řeky) již od roku 2001, žáci školy se na těchto výzkumech také podílejí v rámci své výuky
o vodních ekosystémech v rámci přírodopisu, také jsme letos takovou výzkumnou výpravu uskutečnili.
Letošní zima se svými nezimními podmínkami nenutila vzácné zimní hosty řeku masivně využívat, ale
v předchozích letech byly na řece pozorovány např. tyto druhy ptáků:
volavka bílá
husa běločelá
bukač velký
čírka obecná i modrá
potápka malá
polák chocholačka
potápka rudokrká
polák velký
potápka roháč
hohol severní
potáplice severní
morčák velký
orel mořský
morčák bílý
zrzohlávka rudozobá
morčák prostřední
hvízdák euroasijský
racek stříbřitý
turpan hnědý
kormorán velký
husa velká
ledňáček říční
hohol severní
morčák velký
morčák bílý
potáplice severní
husa velká
hvízdák euroasijský
čírka modrá
volavka bílá
4. Labutě u přívozu
V posledních letech se opakovaně pokoušely v těsné blízkosti přívozu hnízdit labutě. V současné době se
zde nachází již jen jedna labuť – sameček, který by si zasloužil medaili. Prošel totiž mnoha zraněními –
zlomená noha, krk omotaný vlascem, poškozené oko, hnisající kloub na noze. Před tím, zde pár labutí
postavil hnízdo, vyvedl mláďata, ale málokdy se je podařilo vychovat do dospělosti. Vinu na tom mají
převážně lidé – vykrádání vajec z hnízda, rušení klidu venčenými psy, házení kamení, nevhodné krmení.
Přidali se i živočišní predátoři – hlavně norci.
Labutě u přívozu – zajímavostí je jedno bílé mládě
Foto: J. Kopecký
5. Tragédie kormorána u přívozu
Od pana Ryšánka, který dlouhá léta pracuje jako vltavský převozník, jsme se dozvěděli o tragédii, která
postihla jednoho kormorána při lovu ryby. Byl pozorován, jak se potápí při lovu ryby, následně ale zůstal
ležet na hladině a proud vody ho přinesl k přívozu, kde ho převozník vylovil již mrtvého – kormorán se
udusil nadměrnou kořistí.
Fota na této stran+: z archivu L. Ryšánka
I) Vltava v tvorbě umělců
1. Ota Pavel – 2. 7. 1930 – 31. 3. 1973
český prozaik, novinář a sportovní reportér
Jeho život i dílo jsou většinou spojovány s Berounkou, ale řada jeho povídek o rybách je situována na
Vltavu do Skochovic, kde jeho otec po 2. sv. válce postavil chatu Herma. Zmínit můžeme např. povídky
Pumprdentlich nebo Lov bolena dravého.
Chata Herma ve Skochovicích, kterou pro rodinu postavil otec Oty Pavla a ve které Ota Pavel napsal
některé povídky
2. Vladislav Vančura – 23. 6. 1891 – 1. 6. 1942
český spisovatel, dramatik a filmový režisér, který bydlel před válkou ve vile na Zbraslavi. Za heydrichiády
byl Němci popraven.
Jeho humoristická novela Rozmarné léto se odehrává v říčních lázních, pro něž byly vzorem říční lázně,
které provozoval na Zbraslavi na Vltavě pan Sůra (v novele je přejmenován na Důru). Skutečné lázně byly
nejprve zřízeny při levém břehu Vltavy, později se rozšířili i na stranu pravou a ve 20. a 30. letech 20.
století zažívaly své chvíle slávy a byly využívány davy návštěvníků. K jejich konci přispěla stavba
přehrady, kvůli které došlo k výraznému ochlazení vody v řece.
Kniha byla v roce 1967 zfilmována režisérem Jiřím Menzelem.
Zde stávaly říční lázně, které inspirovaly
V. Vančuru k napsání novely Rozmarné
léto
3. Bedřich Smetana
Vypráví se legenda, že byl při svém pobytu v Povltaví Bedřich Smetana inspirován výhledy na řeku
k napsání symfonické básně Vltava.
V roce 1974 byla na kopci Kletecko u Třebsína vybudována vyhlídka na počest 150 výročí narození
Bedřicha Smetany. Zde prý Smetana pohlížel na tehdejší Svatojánské proudy, dnes je zde vidět meandr
štěchovické přehrady a na protějším břehu o něco výše přesunutá nejstarší trampská osada Ztracenka –
viz foto.
4. František Škroup
Podobně jako o Smetanovi se vypráví legenda o Františku Škroupovi, který jezdil na velkostatek do
Trnové ke svému bratru Václavovi. Při procházkách k řece objevil krásné vyhlídky na Vltavu v době, kdy
ještě neexistovala vltavská kaskáda. To ho inspirovalo k napsání melodie, která je dnes spolu s textem
J. K. Tyla českou hymnou. Dnes se toto místo jmenuje Škroupova vyhlídka.
5. Jan Morávek
Jan Morávek je považován za spisovatele a kronikáře Posázaví. Protože je ale Sázava řekou, která se do
Vltavy vlévá jen pár kilometrů od naší obce a kolem jejího toku se často pohybujeme v rámci projektu
Poznáváme náš region, zařadili jsme do této práce i jeho.
Jan Morávek pochází z Kamenného Přívozu a napsal řadu knih o životě na řece, kde si všímal osudů
plaveckých a vorařských rodin. Mezi tato díla patří např. Plavci na Sázavě, Byl na Sázavě přívoz, Plavecký
mariáš či Zpáteční voda.
Deska na rodném domě J. Morávka v Kamenném Přívozu
Problém: Lidé již často nevědí, kteří umělci v místě nebo o místě jejich bydliště tvořili. Mnoho lidí se do
regionu přestěhovává a nemá k němu vztah, protože nemá v kraji své kořeny a nic o něm neví.
Můžeme (a také to v rámci projektu „Poznáváme náš region“ děláme – např. formou článků do časopisu
či pořádáním vycházek pro veřejnost) propagovat zajímavosti o našem regionu včetně představování
lidí, kteří v něm nebo o něm tvořili.
J) Vzpomínky pamětníků
Při svých výzkumech jsme se snažili zkontaktovat i s pamětníky, kteří by nám mohli předat své
vzpomínky na řeku. Nejvíce informací jsme získali od pana Ladislava Ryšánka, který je jakousi živou
kronikou obce a má archív informací a fotografií. Za jeho pomoc mu moc děkujeme.
Dalším pamětníkům jsme položili následujících 5 otázek:
1. Čím vším se změnila Vltava proti období vašeho dětství?
2. Jak byla Vltava dříve lidmi využívána?
3. Jaký měli lidé k řece vztah – báli se jí (např. povodní), měli z ní spíše radost, uctívali ji, měli z ní
respekt, …?
4. Máte na řeku nějakou konkrétní vzpomínku?
5. Máte nějaké osobní vzpomínky na nějaké povodně? Ovlivnily nějak váš život?
Odpovědi:
Muž, 65 let:
1. Je špinavější.
2. Hlavně na rekreaci.
3. Nebáli se jí.
4. Spoustu, chodili jsme k přívozu a hráli si tam.
5. Bydlím na kopci, takže ne.
Žena, 64 let:
1. Bylo tu míň lidí, dnes je břeh více zastavěný.
2. Říční vodu používali na zalévání, dříve přívoz převážel i auta.
3. Dříve povodně nebyly.
4. V mládí jsem se topila a od té doby se vody bojím.
5. Osobní nemám.
Žena, 78 let:
1. Dříve byla hezčí a čistší
2. Parníky, lodě a kánoe.
3. Ano, lidé se báli povodní, bylo to hrozné. Ale také z ní měli radost.
4. Od přehrady jsme plavali k železničnímu mostu v Měchenicích a zpět.
5. Neovlivnili, bydlím na kopci. Bylo mi líto lidí, které povodně postihly.
Muž, 51 let:
1. Vltava byla určitě čistší a nebyla tolik obestavěna různými lidskými stavbami.
2. Určitě jako zdroj vody, dopravní tepna, rekreační prostor.
3. Měli z ní respekt – brali ji ale jako součást svého života.
4. Když pluli parníky po přehradě, chytali jsme se kormidla a nechali se táhnout proti proudu.
5. Mé bydliště přímo nezasáhly, ale při každých jsem pomáhal likvidovat důsledky.
K) Názory současníků
Zajímaly nás samozřejmě i názory současníků na řeku. Jim jsme položili následující otázky:
1.
2.
3.
4.
5.
Co všechno se vám vybaví, když slyšíte slovo Vltava?
K čemu všemu řeku využíváte?
Co se vám na ní líbí?
Co se vám na ní nelíbí? Co byste chtěl/a změnit?
Co by měli lidé a společnost dělat, aby byla řeka a voda v ní co nejkvalitnější?
Souhrn odpovědí: 38 odpovědí
1.
řeka – IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-I
symfonie Vltava – IIIII-IIII I
voda – IIIII-IIII
vltavská kaskáda – IIIII-II
přehrady – IIIII-I
špína – IIIII
Bedřich Smetana – IIII
koupání – IIII
elektrárny – IIII
přívoz – IIII
Vrané nad Vltavou – III
povodně – III
Praha – III
Šumava – II
Mělník – II
příroda – II
lodě – II
rybaření – II
meandry – II
26
10
 9
 7
 6
 5
 4
 4
 4
 4
 3
 3
 3
 2
 2
 2
 2
 2
 2
nutrie – II
velevrub – I
vodní živočichové – I
voraři – I
kánoe – I
surfy – I
lodní doprava – I
Karlův most – I
dobrodružství – I
ryby – I
vodáctví – I
léto – I
prázdniny – I
rodná zem – I
Rádio Vltava – I
ČOV – I
zalévání – I
rekreace – I
2
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2.
rekreace, koupání – IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-I
přívoz – IIIII-IIIII-IIIII-III
rybaření – IIIII-IIIII
zdroj energie – IIII
výlety lodí – IIII
vodáctví – IIII
 21
 18
 10
 4
 4
 4
k ničemu – IIII
procházky po břehu – III
kochám se rázem krajiny – II
zalévání záhonů – II
bruslení na Lipně – I
peru tam prádlo – I
4
3
2
2
1
1
3.
okolní příroda – IIIII-IIIII-I
přívoz – IIIII-I
nic – IIII
možnost se koupat – III
klid – II
nutrie – II
vyhlídky – I
velikost – I
nevím – I
že je v místě mého bydliště – I
lodě, co po ní plují – I
Český Krumlov – I
dravost – I
 11
 6
 4
 3
 2
 2
 1
 1
 1
 1
 1
 1
 1
ráz krajiny – I
meandry – I
šumění lesních hvozdů – I
labutě u přívozu – I
Slapská přehrada – I
hučící krásná řeka – I
živočichové žijící v jejím okolí – I
je relativně čistá – I
žijí v ní ohrožené druhy – I
přehrada – I
že je v ČR nejdelší – I











4.
špína, znečištěné břehy – IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-III
povodně – IIII
úprava břehů – II
je studená – II
nic – II
místy je moc zarostlá – I
plánovaná cyklostezka – I
přehrady – I
přívoz – I (lávka by byla lepší)
silniční ruch – I
někdy zápach – I
 23
 6
 4
 3
 2
 1
 1
 1
 1
 1
 1
5.
neházet do ní odpadky – IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-I
nevylévat do odpadu chemikálie – IIIII-IIIII-II
čistit koryto řeky – II
nevypouštět fekálie do řeky – II
chovat se šetrně k Vltavě – I
měl by dělat hlavně stát – I
nemýt si v ní auto – I
nehubit druhy, které do vody patří – I
šetřit vodou – I
neničit okolí řeky – I
zapojit se do akce Clean up the world – I
 26
 12
 2
 2
 1
 1
 1
 1
 1
 1
 1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
L) Vlastní tvorba
Snažili jsme se některé důležité prvky Vltavy a všeho, co se k ní vztahuje představit formou Pětilístku.
zde je ukázka některých našich prací:
Vltava
důležitá
meandruje
poskytuje
domov
znečištěná
teče
je užitečná
mnoha
živočichům
voda
Elektrárna
užitečná
výkonná
vyrábí elektřinu
zaměstnává lidi
využívá přírodní síly
máme
z
ní
radost
elektřina
Nutrie
je
hlodavá
krotká
staví
jí
plave
to
nový
přistěhovalec
vetřelec
Přívoz
starobylý
využívaný
pomáhá
převáží
využívá řeky
přívoz
využívá
spousta
lidí
rozšířit
Norek
hezký
zrádný
množí se
je nepůvodní
ničí
původní
přírodní
invaze
škodí
prostředí
Norek
uprchlý
divoký
přemnožuje se
loví
škodí
norek se živí
původními
živočichy
škůdce
M) Porovnání historických fotografií se současností
Následující fotografie zaznamenávají proměnu některých míst spjatých s řekou v průběhu času.
(Historické fotografie pocházejí z archívu L. Ryšánka)
POHLED NA OBEC Z HOMOLE
POHLED ZE SKÁLY NAD PŘEHRADOU PO PROUDU ŘEKY
JAROV
AREÁL PAPÍRNY A STARÁ ČÁST OBCE
SKOCHOVICE
SHRNUTÍ
přehled problémů a návrhy na jejich řešení
1. Problém: nepřátelské břehy pro živočichy
Kvůli regulaci celého toku jsou břehy nepřátelské vůči živočichům, nenabízejí na většině úseku mezi
Vraným a Modřanami snadný přechod živočichů na břeh (výjimkou je prostor modřanských tůní
a částečně i Krňáku u Zbraslavi).
V oblasti vranského přehradního jezera jsou vytvořeny pro živočichy atraktivní tůně v blízkosti
davelských tunelů.
Navrhujeme vytvořit v některém úseku lagunu (např. v prostoru jarovské louky), která by tento úsek pro
ptáky zatraktivnila. Dále navrhujeme podporovat břehové porosty
2. Problém: chybějící přístaviště pro parníky
Mrzí nás, že víkendový parník již nestaví v naší obci – staví na Zbraslavi, v Měchenicích, v Davli a ve
Štěchovicích. Myslíme si, že by ho i vranští občané rádi využívali pro rekreační účely.
Aby mohl parník ve Vraném přistávat, bylo by potřeba zřídit přístaviště. Víme, že to by nemohlo být
v místech nad přehradou, protože na naší straně břehu je mělká voda. Navrhujeme jeho umístění do
míst, kde stával kdysi – tedy do blízkosti přívozu. Také by se muselo domluvit s provozovatelem jízd
parníku, což je Pražská paroplavební společnost, a.s.
3. Problém: nefunkčnost přívozu o víkendech a svátcích
Přívoz funguje pouze ve všední dny a my si myslíme, že ho lidé rádi využili i o víkendech v návaznosti na
autobusovou dopravu směrem na Prahu a na Štěchovice a jejich okolí – zjednodušila by se tak cesta
hlavně za poznáváním Prahy a regionu formou výletů. Přívoz by mohl jezdit v ranních a odpoledních
hodinách
Můžeme uspořádat anketu mezi lidmi, abychom zjistili, zda by o víkendový provoz přívozu byl zájem a na
základě zjištěných výsledků případně oslovit zřizovatele přívozu – tedy Obec Vrané nad Vltavou.
4. Problém: kusový odpad v řece a na jejích březích
Kusový odpad, který se hromadí kolem řeky či plave přímo ve vodě a může ohrožovat kvalitu vodních
ekosystémů nejen v řece, ale i daleko v moři.
K řešení problému se snažíme přispívat opakovanými brigádami – letos jsme zatím při našich exkurzích
kolem řeky uklízeli dvakrát a nasbírali několik pytlů převážně plastového odpadu. Další brigáda je
chystána v rámci oslav Dne Země.
5. Problém: chemikálie z domácností
Neinformovanost veřejnosti, případně manipulování veřejnosti formou reklamy ohledně chemikálií
v domácnosti a dopadů jejich používání pro životní prostředí. Manipulace s veřejností ohledně bakterií
a jejich nebezpečnosti.
Důsledkem je zatížení vodních ekosystémů látkami, které ovlivňují život organismů v řece, proces
eutrofizace i likvidaci rozkladačů – to může být problém i samotných ČOV, které také pracují hlavně kvůli
tomu, že v nich žije funkční populace bakterií.
Ve škole se učíme v rámci jedné učební jednotky o důsledcích využívání chemikálií v domácnosti. Své
znalosti můžeme využít ve své vlastní domácnosti působením na své rodiče a další příbuzné. Na
veřejnost zapůsobíme zveřejněním informací ve školním a obecním časopisu, můžeme zde např.
doporučit bezfosfátové tablety do myček (změkčovací funkci v těchto tabletách zajišťují výtažky
z rostlin).
Na naší škole jsme uskutečnili analýzu čisticích prostředků (v rámci projektu Ekoškola) a nalezli
2 přípravky, které negativně ovlivňují život v řece. Hned poté jsme dosáhli toho, že škola tyto prostředky
již nepoužívá a nahradila je přípravky pro životní prostředí šetrnějšími.
6. Problém: šíření křídlatky
Stále se šířící ostrůvky křídlatky v okolí Vltavy. Zde se nedá počítat s jejím pěstováním kvůli energetickým
účelům, škody s tím spojené by byly moc vysoké.
Zmapovat výskyt křídlatky kolem Vltavy a svá pozorování předat správcům a majitelům pozemků
s žádostí o vhodný způsob likvidace.
7. Problém: šíření štětince
Poměrně rychlé šíření štětince kolem řeky.
Zmapovat jeho výskyt v okolí a sledovat změny v jeho rozšíření. Informace pak předávat majitelům a
správcům příslušných pozemků.
8. Problém: krmení nutrií
Poměrně rychlé šíření kolem řeky, poškozování břehových porostů.
Vytvoříme informační materiály (plakáty do obecních vývěsek, napíšeme články do školního a obecního
časopisu), ve kterých lidem vysvětlíme invazivnost nutrií, jejich nebezpečnost pro kvalitu břehů vodních
toků a nádrží i to, že není dobré nutrie přikrmovat.
9. Problém: šíření raka pruhovaného
Velice rychlé šíření do dalších úseků řek – pohyb proti proudu a následná likvidace domácích druhů raků.
K nárůstu problémů přispívá i neinformovaná veřejnost, která se podílí na jeho rozšiřování do nových
ploch – rybníčků, jezírek, potoků.
Můžeme informovat veřejnost o jeho nebezpečnosti a o nevhodnosti jeho přenosu do nových prostředí.
10. Problém: povodně
Povodně se mohou kdykoliv opakovat a hrozí, že škody při nich se opět budou šplhat do milionových
částek.
Nemáme ambice zabránit povodním, ale můžeme:
- vzdělávat sebe i ostatní o tom, co všechno může být příčinou povodní, ve škole se v rámci
učebních jednotek seznamujeme s typy zásahů do krajiny, které mohou vznik povodní
podporovat
- učit se, že je důležité dodržovat protipovodňová opatření a případné výstrahy a nekomplikovat
tak život lidem, kteří se snaží snížit hrozby povodní i jejich důsledky na minimum
- navrhnout obci, aby se pokusila domluvit se současným majitelem areálu papíren a včas se
podařilo vytvořit ochranný val, který by zabránil zpětnému vtoku vody na hřiště, k bytovkám
a k ČOV – v roce 2013 vznikla většina škody právě díky tomuto zpětnému proudu
11. Problém: snižování hladiny přehradního jezera
Populace užovky, ale i velevruba je ohrožena přítomností invazivního norka amerického. Velevruba
může navíc ohrožovat případné snižování hladiny přehradního jezera při opravách hráze.
Budeme se opakovaně zapojovat do akcí na stěhování ohrožených organismů v případě, že to snižování
hladiny bude vyžadovat.
12. Problém: lidé neznají umělce, kteří o řece tvořili
Lidé již často nevědí, kteří umělci v místě nebo o místě jejich bydliště tvořili. Mnoho lidí se do regionu
stěhuje a nemá k němu vztah, protože nemá v kraji své kořeny a nic o něm neví.
Můžeme (a také to v rámci projektu „Poznáváme náš region“ děláme – např. formou článků do časopisu
či pořádáním vycházek pro veřejnost) propagovat zajímavosti o našem regionu včetně představování
lidí, kteří v něm nebo o něm tvořili.

Život s řekou - zš vrané nad vltavou

Transkript

Podobné dokumenty