Hydrogeologická studie - Zelená hráz | Těžba štěrku firmou

Transkript

UHERSKÝ OSTROH – TĚŽBA
ŠTĚRKOPÍSKU –
HYDROGEOLOGICKÁ STUDIE
Závěrečná zpráva
Praha/Olomouc, prosinec 2012
AQUATEST a.s.
Geologická 4, 152 00 Praha 5
IČ 44 79 48 43
zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189
Kód zakázky:
Uherský Ostroh – těžba štěrkopísku – hydrogeologická studie, č. zakázky 981120228000,
evidováno u ČGS, č. 2314/2012
Popis zakázky:
Doplnění hydrogeologické studie z roku 2010 pro záměr „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském
Ostrohu“
Pořadové č.:
1
Objednatel:
Pavel Josefus, Slunečná 353/2, 748 01 Hlučín - Bobrovníky
UHERSKÝ OSTROH – TĚŽBA
ŠTĚRKOPÍSKU – HYDROGEOLOGICKÁ
STUDIE
Závěrečná zpráva
Odpovědný řešitel:
RNDr. Hana Koppová
osvědčení MŽP ČR poř. č. 1815/2003
Schválil:
RNDr. Jiří Jelínek
regionální ředitel
Za statutární
orgán:
....................................................
....................................................
Ing. Petr Máša
ředitel společnosti a místopředseda představenstva
Praha, Olomouc, prosinec 2012
Výtisk č.:
1 2 3 4 5 6 7 8
aquatest
OBSAH
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
ÚVOD.................................................................................................................................................................... 1
METODIKA PRACÍ ............................................................................................................................................. 2
KLIMATICKÉ A HYDROLOGICKÉ POMĚRY PŘI TERÉNNÍCH PRACÍCH................................................ 3
3.1.
KLIMATICKÉ POMĚRY .................................................................................................................... 4
3.2.
HYDROLOGICKÉ POMĚRY ............................................................................................................. 7
3.2.1. Povrchová voda ........................................................................................................................ 7
3.2.2. Podzemní voda ......................................................................................................................... 7
AKTUÁLNÍ PRŮZKUMNÉ PRÁCE ................................................................................................................. 11
4.1.
METODIKA A ROZSAH PRŮZKUMNÝCH A ANALYTICKÝCH PRACÍ .................................. 11
4.2.
VÝSLEDKY PRŮZKUMNÝCH PRACÍ........................................................................................... 20
4.2.1. Změny jakosti vody v těžebním jezeře po ukončení těžby ........................................................ 20
4.2.2. Kvantitativní a kvalitativní změny v jímacích objektech vlivem těžby štěrkopísku a vlivem
existence jezera vzniklého při těžbě ........................................................................................ 37
4.2.3. Nebezpečí kontaminace vody ve vzniklém jezeře po ukončení těžby ........................................ 40
4.2.4. Omezení a nejistoty ................................................................................................................ 42
MATEMATICKÝ MODEL SIMULACE OVLIVNĚNÍ HYDROGEOLOGICKÝCH POMĚRŮ TĚŽBOU
ŠTĚRKOPÍSKU - DOPLNĚNÍ ........................................................................................................................... 43
5.1.
POPIS VSTUPNÍCH DAT MODELU A SIMULOVANÝCH VARIANT ....................................... 43
5.2.
KOLMATACE BŘEHŮ JEZERA...................................................................................................... 43
5.3.
PROUDOVÝ MODEL EXTRÉMNĚ NÍZKÝCH STAVŮ HLADIN PODZEMNÍCH VOD........... 44
5.4.
SHRNUTÍ ........................................................................................................................................... 44
HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ RIZIK VZNIKAJÍCÍCH PŘI TĚŽBĚ ŠTĚRKOPÍSKU
A PO JEJÍM UKONČENÍ ................................................................................................................................... 45
6.1.
STANOVENÍ POTENCIÁLNÍCH RIZIK ......................................................................................... 45
6.2.
HODNOCENÍ RIZIK ......................................................................................................................... 45
6.3.
ŘÍZENÍ RIZIK .................................................................................................................................... 49
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................ 50
SEZNAM LITERATURY ................................................................................................................................... 52
PŘÍLOHY:
Seznam mapových příloh:
Příloha č. 1:
Příloha č. 2:
Příloha č. 3:
Příloha č. 4:
Příloha č. 5:
Situace zájmového území a jeho okolí v měřítku 1 : 50 000 s vyznačením objektů
státní pozorovací sítě ČHMÚ pro sledování hladiny podzemní vody a srážkoměrné
stanice Bzenec
Situace zájmového území s vyznačením stávajících a archivních vrtů a odměrných
bodů povrchových vod v měřítku 1 : 25 000
Situace zájmového území s vyznačením míst odběru vzorků podzemní a povrchové
vody a sedimentů v měřítku 1 : 25 000
Mapa hydroizohyps ze dne 15. 10. 2012
Grafické výstupy matematického modelu
Seznam textových příloh:
Příloha č. 6:
Příloha č. 7:
Příloha č. 8:
Příloha č. 9:
Příloha č. 10:
Příloha č. 11:
Pasport odběru vzorků vody a sedimentů
Tabulkové zpracování výsledků laboratorních analýz
Protokoly granulometrických analýz
Protokoly laboratorních analýz vzorků vody a sedimentů
Hydrologická měření
Týdenní stavy hladiny podzemní vody v objektech VB0201 a VB0418, měsíční úhrny
srážek ve stanici Bzenec a hodnoty výparu ve stanici Strážnice (poskytnuté ČHMÚ,
pobočka Brno)
Příloha č. 12: Fotodokumentace
Uherský Ostroh - hydrogeologická studie
i
závěrečná zpráva
aquatest
Seznam tabulek:
Tabulka 1:
Tabulka 2:
Tabulka 3:
Tabulka 4:
Tabulka 5:
Tabulka 6:
Tabulka 7:
Tabulka 8:
Tabulka 9:
Tabulka 10:
Tabulka 11:
Tabulka 12:
Tabulka 13:
Tabulka 14:
Tabulka 15:
Tabulka 16:
Tabulka 17:
Tabulka 18:
Tabulka 19:
Tabulka 20:
Tabulka 21:
Tabulka 22:
na straně
Průměrné měsíční a roční úhrny srážek v různých obdobích a měsíční
úhrny srážek (mm) v letech 2009 až 2012, stanice Bzenec
4
Podíl průměrných měsíčních a ročních úhrnů srážek na dlouhodobých průměrech
z let 1961 až 2010 v %
5
Srovnání úhrnu srážek ve stanici Bzenec a potenciální evapotranspirace ve stanici
Strážnice na Moravě – dlouhodobé měsíční průměry za období 1961 – 2000 (mm) 6
Srovnání úhrnu srážek ve stanici Bzenec a potenciální evapotranspirace ve stanici
Strážnice na Moravě – dlouhodobé měsíční průměry za období 2000 – 2011 (mm)
6
Základní informace o objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ
8
Hodnoty průměrných, minimálních a maximálních hladin v objektu VB0201
v období listopad 1962 – září 2012
8
Hodnoty charakteristických úrovní hladiny podzemní vody za období 1962 – 2012 8
Úroveň hladiny podzemní vody v objektech ČHMÚ při hydrologických měřeních 9
Hydraulický spád v zájmovém území v listopadu 2009 a říjnu 2012
11
Čerpání pro odběr vzorků podzemní vody z hydrogeologických objektů
14
Základní fyzikálně-chemické parametry podzemní vody na konci vzorkovacího
čerpání
14
Základní fyzikálně-chemické parametry vzorků povrchové vody
15
Přehled provedených analýz vzorků podzemní a povrchové vody a sedimentů
16
Přehled použitých laboratorních metod a technik pro chemické, mikrobiologické
a zrnitostní analýzy
17
Měření hloubky jezera a průhlednosti vody
18
Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné znázornění (viz tabulka č. 6
v příloze č. 12 vyhlášky č. 98/2011 Sb.)
34
Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné znázornění
34
Stupně trofie podle úrovně nutrientů (převzato z [15])
35
Porovnání stupňů trofie ve vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi
a v jezeře bývalého štěrkoviště
36
Petrografické popisy podle křivky zrnitosti a hodnoty součinitele hydraulické
vodivosti (K) stanovené výpočtem z granulometrické analýzy
38
Srovnání hodnot fyzikálně-chemických ukazatelů v podzemní a povrchové vodě
zájmového území s limity vyhlášky č. 252/2004 Sb., MP MŽP Indikátory znečištění
a s limity vyhlášky č. 5/2011 Sb.
41
Hodnocení rizik
46
Seznam grafů:
Graf č. 1:
Graf č. 2:
Graf č. 3:
Graf č. 4:
Graf č. 5:
Graf č. 6:
Graf č. 7:
za stranou
Roční úhrny srážek v letech 1961 – 2011 ve stanici Bzenec
Vývoj hladiny podzemní vody v objektech VB0201, VB0204 a VB0418
v letech 2007 až 2012
Průměrné roční stavy hladiny podzemní vody v objektu VB0201 (m p.t.)
a roční úhrny srážek ve stanici Bzenec (mm) v letech 1962 - 2011
Průměrné měsíční stavy hladiny podzemní vody v objektu VB0201 (m n.m.)
a měsíční úhrny srážek ve stanici Bzenec (mm) v letech 1962 - 2012
Vývoj hladiny podzemní vody v objektu VB0201 v letech 1962 - 2012
- týdenní stavy (m p.t.) – spojnice trendu dat 6
Vývoj hladiny podzemní vody v objektu VB0201 v letech 1962 – 2012
- týdenní stavy (m p.t.) – spojnice trendu dat 4
Úroveň hladiny podzemní vody v objektech VB0201 a VB0204 v letech
1962 - 2012 - týdenní stavy (m n.m.)
ii
na str. 5
7
9
9
9
9
9
aquatest
Seznam obrázků:
na straně
Obrázek č. 1: Místa záměru hloubky dna bývalého štěrkoviště a měření průhlednosti
Obrázek č. 2: Výsledky zonálních měření pomocí přístroje WTW 340i SET v rámci
jednorázového monitoringu v roce 2012 v jezeře bývalého štěrkoviště
za str. 18
25
Seznam použitých zkratek:
CHSKCr
CHSKMn
Cl-Eth
ČHMÚ
ČR
JÚ
K
k. ú.
m n. m.
m n. t.
m p. t.
NH4+
N-NH4+
NO2NO3N-NO2N-NO3NZV
OB
ORP
Pcelk.
pH
SOP
TOC
ÚV
VaK
ZCHR
χ
Ø
chemická spotřeba kyslíku dichromanem
chemická spotřeba kyslíku manganistanem
chlorované etyleny
Český hydrometeorologický ústav
Česká republika
jímací území
součinitel hydraulické vodivosti (dříve koeficient filtrace kf)
katastrální území
metrů nad mořem
metrů nad terénem
metrů pod terénem
amonné ionty
amoniakální dusík
dusitany
dusičnany
dusitanový dusík
dusičnanový dusík
náhradní zdroj vody
odměrný bod
oxidačně redukční potenciál
celkový fosfor
reakce vody
standardní operační postup
celkový organický uhlík
úpravna vody
vodovody a kanalizace
základní fyzikálně-chemický rozbor
konduktivita
průměr
pro světové strany jsou použity zkratky:
J - jih, apod.
jz. - jihozápadní, jihozápadně, apod.
ROZDĚLOVNÍK:
Výtisky č. 1 - 5:
Výtisky č. 6 - 7:
Výtisk č. 8:
RNDr. Pavel Josefus, Slunečná 353/2, 748 01 Hlučín - Bobrovníky
AQUATEST a.s.
ČGS – Geofond Praha
iii
aquatest
1.
ÚVOD
Objednávkou ze dne 3. 9. 2012 požádal RNDr. Pavel Josefus, Slunečná 353/2, 748 01 Hlučín Bobrovníky (dále jen objednatel), společnost AQUATEST a.s. (dále jen zhotovitel)
o zpracování hydrogeologické studie, která doplní původní hydrogeologickou studii
vypracovanou zhotovitelem v dubnu 2010 a jejímž předmětem zájmu je záměr „Těžba a úprava
štěrkopísku v Uherském Ostrohu“.
Akce byla přijata společností AQUATEST a.s. pod číslem 981120228000 a názvem Uherský
Ostroh – těžba štěrkopísku – hydrogeologická studie. Jejím zpracováním byla pověřena divize
Olomouc. Smlouva o dílo na tuto zakázku byla podepsána objednatelem dne 27. 9. 2012. Akce
byla zaevidována v České geologické službě – Geofondu v Praze pod číslem 2314/2012.
Zájmovým územím v předkládané studii označujeme část údolní nivy řeky Moravy v prostoru
mezi Uherským Ostrohem, Moravským Pískem a Veselím nad Moravou, která by mohla být
ovlivněna plánovanou těžbou štěrkopísku. Jedná se o oblast na severu ohraničenou silnicí
č. II/495 spojující Uherský Ostroh a Moravský Písek, na východě řekou Moravou, na jihu
železniční tratí spojující Veselí nad Moravou a Bzenec a na západě silnicí č. III/427, procházející
Moravským Pískem.
Samotná těžba štěrkopísku v rámci navrhovaného dobývacího prostoru je uvažována na ploše
30 ha. Je situována jižně od silnice č. II/495 a západně od toku Nová Morava. Po správní stránce
náleží do okresu Uherské Hradiště a je zobrazena na listu základní vodohospodářské mapy ČR
35-11 Veselí nad Moravou v měřítku 1 : 50 000. Situace s vyznačením zájmového území tvoří
přílohy č. 1 až 3. Kapacita štěrkoviště je, podle záměru investora, 6 791 000 m3, při plánované
těžbě 350 000 t/rok a při měrné hmotnosti těženého materiálu 1 600 t/m3 bude těžba trvat cca
30 let.
Předmět zadání předkládané studie vyplývá ze znaleckého hydrogeologického posouzení
závěrečné zprávy společnosti AQUATEST a.s. „Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském
Ostrohu. Vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na podzemní a povrchovou vodu.“
[6], které zpracovala Hydrogeologická společnost, s.r.o. Praha v dubnu 2012 [4]. V závěru
posouzení (kapitola 10) bylo požadováno provést tyto práce:
doplnění matematického modelu o variantu s extrémním srážkově podnormálním
obdobím a s kolmatací břehů těžebního jezera a dalších nádrží /bod c) z kapitoly 10/,
posouzení změn jakosti vody v těžebním jezeře po ukončení těžby /bod f) z kapitoly 10/,
posouzení nebezpečí kontaminace vody v jezeře po ukončení těžby živelným využíváním
jak jezera, tak jeho přímého okolí /bod g) z kapitoly 10/,
posouzení kvalitativních a kvantitativních změn v konkrétních jímacích objektech, které
mohou nastat vlivem těžby štěrkopísku a vlivem existence vzniklého jezera po ukončení
těžby /bod h) z kapitoly 10/,
posouzení technické možnosti, vymahatelnosti a financování ochranných opatření
v průběhu těžby /bod i) z kapitoly 10/.
Pro stávající vodní plochu v k. ú Veselí nad Moravou, situovanou východně od JÚ Bzenec III
- sever ve vzdálenosti 350 m (příloha č. 2), která vznikla těžbou štěrkopísku prováděnou
Státním statkem Veselí nad Moravou, je níže používán název bývalé štěrkoviště, případně
jezero. Těžba štěrkopísku byla ukončena v roce 1990 bez následné rekultivace.
1 z 53
aquatest
Zpracovatelé studie:
Odpovědný řešitel:
RNDr. Hana Koppová
Zpracovatelé dílčích částí:
RNDr. Hana Koppová
Ing. Květoslava Bartošová
Mgr. Andrej Kapinus
Bc. Aleš Novák
Ing. Jaroslav Nosek
rešerše archivních zpráv, zpracování klimatologických a
hydrologických dat a podkladů pro matematický model;
vyhodnocení;
vyhodnocení výsledků laboratorních analýz vzorků
povrchové a podzemní vody, zpracování grafických výstupů;
terénní práce, zpracování kapitoly o aktuálních průzkumných
pracích;
terénní práce;
matematické modelování.
Spolupracující subjekty:
laboratoře Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě - pracoviště Olomouc a Ostrava analýzy vzorků vody a sedimentů;
GEOtest, a.s. - granulometrické analýzy;
ČHMÚ, pobočka Brno - poskytnutí klimatologických, hydrologických a
agrometeorologických údajů;
Katedra ekologie a životního prostředí UP v Olomouci - určení vodních rostlin.
2.
METODIKA PRACÍ
Při zpracování studie byla převzata všechna data a výsledky uvedené v hydrogeologické studii
H. Koppové z roku 2010 [6].
Rozsah prací vycházel z požadavků uvedených v kapitole 1. Pro hodnocení změn jakosti
vody byla použita srovnávací analýza, při níž byla posuzována kvalita podzemní vody
v zájmovém území a kvalita povrchové vody v bývalém štěrkovišti, které nebylo
rekultivováno, a tudíž ho lze využít jako kritérium míry ovlivnění povrchové vody těžbou
štěrkopísku. Získané výsledky jsou porovnány také s výsledky studie provedené ve
vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi, případně s dalšími výsledky z jiných lokalit. Pro
posouzení vlivu těžby štěrkopísku na hydrogeologické poměry byl doplněn matematický
model uvedený v [6]. Technické možnosti, vymahatelnost a financování ochranných opatření
byly posuzovány s plány rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje [13]
a Zlínského kraje [14].
Pro splnění požadovaného zadání byl dne 3. 9. 2012 předložen projekt prací, v němž byl uveden
tento rozsah činností:
Terénní a vzorkovací práce
V bývalém štěrkovišti ověřit jeho hloubku, změřit průhlednost Secchiho deskou v dostatečné
vzdálenosti od břehu (z loďky), aby nedošlo k ovlivnění zvířeným sedimentem u břehu.
Současně zaznamenávat barvu a vzhled vody (typ případného zákalu, apod.).
2 z 53
aquatest
Ze stávajících vrtů situovaných v místě plánované těžby, v prostoru směrem k jímacím území
Bzenec I a v místě mezi bývalým štěrkovištěm a jímacím územím Bzenec III - sever odebrat
v dynamickém režimu 10 vzorků podzemní vody pro ověření aktuálního chemismu podzemní
vody a vlivu vody z bývalého štěrkoviště na podzemní vodu proudící směrem k JÚ Bzenec III sever.
Odebrat zonální vzorky povrchové vody z bývalého štěrkoviště z hladiny jezera z 5-ti různých
hloubek v místě největší zjištěné hloubky dna štěrkoviště. Odebrat 1 vzorek povrchové vody
z toku Nová Morava.
Ze dna a stěn bývalého štěrkoviště odebrat 3 vzorky sedimentu na granulometrické a chemické
analýzy a 1 vzorek rostlin na určení druhu.
Laboratorní práce:
Vzorky podzemní vody analyzovat v rozsahu základního fyzikálně-chemického rozboru
(anorganické ukazatele), TOC, stanovení chlorofylu-a, biosestonu mikroskopicky a abiosestonu.
Ve 3 vzorcích stanovit i obsah uhlovodíků C10 - C40.
Vzorky povrchové vody analyzovat v rozsahu základní fyzikálně-chemické parametry – pH, T,
konduktivita, O2, Eh, ukazatelů charakterizujících úroveň eutrofizace, případně eutrofizační
projevy a v 1 vzorku ukazatel kontaminace ropnými látkami (uhlovodíky C10 - C40).
Vzorky sedimentu analyzovat v ukazatelích, které zásadním způsobem ovlivňují koloběh fosforu
– P, Fe, Al, TOC, N, Ca, obsah sušiny a ztráta žíháním. Navíc, pro ověření potenciální
kontaminace v 1 vzorku sedimentu stanovit ukazatel uhlovodíky C10 - C40. Z hlediska
granulometrických analýz stanovit zrnitost vzorků a vypočítat součinitel hydraulické vodivosti.
Hydrologická měření
V jednom kole provést měření hladiny podzemní vody (57 záměrů) a hladiny povrchové vody
(15 záměrů).
Matematický model
Stávající matematický model doplnit o modelování pro extrémní stavy ve srážkově
podnormálním období a o kolmataci břehů těžebního jezera a dalších nádrží.
Data z ČHMÚ
Jako podklad pro doplnění matematického modelu a aktualizaci hydrologických výstupů
původní studie zakoupit data za období leden 2009 až září, resp. říjen 2012:
týdenní stavy hladiny podzemní vody ve 2 objektech ČHMÚ,
měsíční úhrny srážek ve stanici Bzenec,
hodnoty výparu ve stanici Strážnice.
Všechny činnosti specifikované v návrhu prací byly realizovány. Práce na zakázce byly
prováděny od září do prosince 2012.
3.
KLIMATICKÉ A HYDROLOGICKÉ POMĚRY PŘI TERÉNNÍCH PRACÍCH
Přírodní poměry zájmového území byly podrobně popsány a hodnoceny v hydrogeologické
studii z roku 2010 [6]. Ve studii byly hodnoceny srážkové úhrny, chod hladiny podzemní
3 z 53
aquatest
vody a výpar v zájmovém území do prosince 2008. Níže uvádíme doplnění těchto
charakteristik až do září, resp. října 2012, neboť je nutné posoudit, za jakých podmínek byly
prováděny průzkumné práce.
3.1.
Klimatické poměry
V tabulce 1 jsou uvedeny původní dlouhodobé průměrné úhrny srážek za období 1931 až 1960
a za období 1961 - 2008 ve stanici Bzenec. Protože využívání jímacího území Bzenec I bylo
započato v roce 1980 a objekt státní pozorovací sítě VB0206 byl sledován do roku 1979, byly
vypočteny průměrné měsíční úhrny srážek i pro období 1961 až 1979 (převzato z [6]). V letech
1931 až 1960 činil průměrný roční úhrn srážek 569,0 mm, což je o cca 30 mm více než v letech
1961 až 2008, kdy činil 536,5 mm. V letech 1961 až 1979 průměrný roční úhrn srážek odpovídal
téměř hodnotě z období 1961 až 2008. Dále jsou v tabulce uvedeny dlouhodobé průměry 50tileté
řady (1961 - 2010), a protože v letech 2009 až 2011 roční úhrny srážek výrazně kolísaly, jsou
v tabulce uvedeny i dlouhodobé průměry za období 1961 - 2011. Jak vyplývá z tabulky 1, na
dlouhodobých průměrech, které oscilují kolem 540 mm za rok, se tyto výkyvy téměř neprojevily,
přestože v roce 2009 a především v roce 2010 byly srážkové úhrny velmi vysoké.
Tabulka 1: Průměrné měsíční a roční úhrny srážek v různých obdobích a měsíční úhrny srážek
(mm) v letech 2009 až 2012, stanice Bzenec
Období
I
II
III
IV
V
VI
VII VIII
IX
X
XI
XII IV-IX X-III I-XII
1931 - 1960 30,0 26,0 31,0 37,0
59,0 64,0 78,0 68,0 49,0 46,0 43,0
38,0 355,0 214,0 569,0
1961 - 1979 29,5 28,5 28,8 45,5
61,1 73,7 60,4 55,9 34,4 35,9 45,8
34,9 331,0 203,4 534,4
1961 - 2008 27,6 26,7 30,1 38,2
58,8 72,4 66,7 58,6 44,0 35,4 42,0
36,0 338,7 197,8 536,5
1961 - 2010 28,2 27,5 30,6 37,8
60,3 72,7 68,1 58,9 43,5 35,1 42,1
35,9 341,3 199,4 540,7
1961 - 2011 28,1 27,1 30,5 38,3
60,2 73,1 68,4 58,3 43,2 35,0 41,3
35,6 341,5 197,6 539,1
2009
32,0 69,6 72,6
0,8
2010
50,9 25,3 12,8 52,6 131,5 86,0 92,3 98,5 49,1 16,1 40,4
30,1
510,0 175,6 685,6
2011
25,5
20,4
350,5 108,3 458,8
2012
43,8 21,5
4,9 23,3 64,2
4,8 28,1
65,1 70,5 112,1 34,8 15,7 38,4 49,9 35,6
51,0 93,1 87,3 28,6 26,3 34,1
0,1
299,0 298,1 597,1
36,8 98,5 63,0 14,2 56,1
V grafu č. 1 jsou roční úhrny srážek v letech 1961 až 2011 porovnány s průměrnými
hodnotami z let 1931 až 1960 a 1961 až 2011 (tedy nejdelší časovou řadou dat, kterou máme
k dispozici). Z hlediska jednotlivých let byl v období 1963 až 2011 nejvyšší roční úhrn
srážek zaznamenán v roce 1962 ve výši 707,4 mm, nejnižší pak v roce 1983, kdy spadlo
pouze 396,6 mm srážek. Z hlediska jednotlivých měsíců (posuzováno je období od ledna
1961 do září 2012) byl nejvyšší měsíční úhrn srážek zaznamenán v červenci 1997 ve výši
188,9 mm, kdy bylo zájmové území postiženo povodní. Celkový úhrn srážek v roce 1997
činil 566,5 mm. Druhý nejvyšší měsíční úhrn srážek byl zaznamenán v červenci 1962 a činil
177,8 mm. Nejnižší úhrny srážek byly dokumentovány v listopadu 2011, kdy napršelo
0,1 mm vody. Z grafu vyplývá, že na začátku 60. let 20. století byly srážky spíš
nadprůměrné, od konce 60. do začátku 80. let podprůměrné. Od 90. let 20. století byly srážky
průměrné a na počátku 21. století spíš nadprůměrné. V posledních 20-ti letech je trend
v úhrnu srážek vzestupný s výjimkou suchých let 2003 a 2011 a velmi vlhkého roku 2010.
Největší rozdíl v ročním úhrnu srážek (za celé hodnocené období) byl zaznamenán v roce
2010, kdy byl úhrn o 227 mm vyšší než v roce 2011 (tabulka 1).
4 z 53
aquatest
Graf č. 1: Roční úhrny srážek v letech 1961 – 2011 ve stanici Bzenec
750,0
700,0
650,0
mm
600,0
průměrná roční hodnota
za období 1931 - 1960
(569,0 mm)
550,0
R2 = 0,2471
500,0
průměrná roční hodnota
za období 1961 - 2011
(539,1 mm)
roční úhrny srážek
450,0
spojnice trendu
dat
400,0
09
11
20
20
05
07
20
01
03
20
20
97
95
93
99
20
19
19
19
19
89
91
19
87
19
19
83
85
19
81
19
79
19
75
77
19
19
73
19
71
19
19
67
69
19
19
63
65
19
19
19
61
350,0
datum
V tabulce 2 je vypočten procentuální podíl průměrných měsíčních, resp. ročních úhrnů
srážek na dlouhodobých průměrech v roce 2009, kdy byla prováděna hydrologická měření
v rámci studie [6], a v roce 2012, kdy byly realizovány práce v rámci předkládané studie. Pro
hodnocení vlhkosti měsíců a roků byla použita Réthlyho klasifikace vlhkosti měsíců
a období:
% dlouhodobých normálů:
pro měsíce
pro roky
< 10
mimořádně suchý
SSS
< 60
10 – 49
velmi suchý
SS
60 – 79
50 – 79
suchý
S
80 – 89
80 – 120
normální
N
90 – 110
121 – 150
vlhký
V
111 – 120
151 – 190
velmi vlhký
VV
120 – 140
191 a více
mimořádně vlhký
VVV
> 140
Tabulka 2: Podíl průměrných měsíčních a ročních úhrnů srážek na dlouhodobých průměrech z let
1961 až 2010 v %
Období
2009
2012
I
II
III
IV
%
113,5
253,1
237,3
2,1
Réthly
N
VVV
VVV
SSS
78,2
S
15,7
SS
74,4
S
%
155,6
Réthly VV
V
VI
VII
VIII
108,0 97,0 164,6 59,1
N
N
VV
61,0 135,5 92,6
S
V
N
5 z 53
S
IX
X
XI
XII
I-XII
36,1 109,4 118,5 99,2 110,4
SS
N
N
N
N
24,1 128,9
SS
V
aquatest
Rok 2009 lze hodnotit z hlediska srážkového jako normální, v jednotlivých měsících převládalo
období normální (6 měsíců), mimořádně vlhké období bylo 2 měsíce. Období mimořádně suché,
velmi suché, suché a velmi vlhké bylo vždy 1 měsíc. V roce 2012 (hodnoceno 9 měsíců) byly
3 měsíce suché, 2 měsíce velmi suché nebo vlhké a 1 měsíc normální nebo velmi vlhký.
V období 2 měsíců před hydrologickým měřením bylo období velmi suché a následně vlhké.
Obecně se proměnlivost v úhrnech atmosférických srážek projevuje kolísáním hladiny podzemní
vody. Ovšem záleží na řadě faktorů, především na mocnosti a propustnosti krycí vrstvy
hydrogeologického kolektoru, na velikosti výparu z území. Jak bylo uvedeno v [6], v zájmovém
území je nejdůležitějším zdrojem doplňování zásob podzemní vody infiltrace z povrchových
toků, která nabyla na významu především po zahájení intenzivní vodárenské exploatace. Z toho
důvodu nebyly rozdíly hladiny podzemní vody v listopadu 2009, v normálním období z hlediska
srážkových úhrnů, a v září, resp. říjnu 2012, ve vlhkém období, výrazně odlišné, naopak dne
15. 10. 2012 byly hladiny podzemní vody v zájmovém území o 0,05 až 0,36 m níže než
v listopadu 2009.
Pro posouzení množství srážek, které se podílí na doplňování zásob podzemní vody, jsou
důležité informace o výparu. V zájmovém území převažují zemědělsky obhospodařované
pozemky, méně jsou zastoupeny lužní lesy a volná vodní hladina. Pro kvantifikaci výparu
existuje celá řada výpočetních postupů, které se od sebe vzájemně liší a které většinou byly
odvozeny v určitých oblastech a za určitých místních fyzicko-geografických podmínek.
Výsledkem je jistá rozdílnost vypočítaných hodnot výparu. Potenciální evapotranspirace
travního porostu je maximálně možná evapotranspirace za optimálních vláhových
podmínek a vyjadřuje schopnost vzdušného prostředí odnímat vodu různým typům
vypařujících se povrchů (půdní povrch, volná vodní hladina a rostlinstvo apod.). Je uvažován
při optimálním množství vody k vypařování, tj. není limitován nedostatkem vody v půdě,
a při zachování daných meteorologických podmínek [12]. Potenciální evapotranspirace je
prakticky vždy vyšší než skutečná. Její největší rozdíly jsou hlavně ve vegetačním období
(duben až září), a to o jednotky až desítky mm, naopak jejich hodnoty jsou velmi podobné
v zimním období [12]. V tabulkách 3 a 4 jsou srovnány úhrny srážek a potenciální
evapotranspirace pro různé časové úseky. V prvním desetiletí 21. století je potenciální
evapotranspirace výrazně nižší než v období 1961 až 2000.
Tabulka 3: Srovnání úhrnu srážek ve stanici Bzenec a potenciální evapotranspirace ve stanici
Měsíc
I
srážky
výpar potenciální
rozdíl
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
roční
27,41
26,87
29,58
38,33
60,75
74,74
64,45
56,44
41,93
35,86
43,36
36,25
535,97
10,50
16,00
37,40
67,40
92,30
96,50 102,20
93,50
59,60
37,30
20,00
13,00
645,70
16,91
10,87
-7,82
-29,07
-31,55
-37,06
-17,67
-1,44
23,36
23,25 -109,73
-21,76
-37,75
Tabulka 4: Srovnání úhrnu srážek ve stanici Bzenec a potenciální evapotranspirace ve stanici
Měsíc
I
srážky
výpar potenciální
rozdíl
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
X
XI
XII
roční
31,76
27,58
36,95
35,98
57,04
63,87
83,64
63,12
47,48
32,10
37,59
34,58
551,69
9,20
15,80
33,50
62,60
83,50
90,90
99,30
87,30
50,70
27,00
16,40
8,90
585,10
22,56
11,78
3,45
-26,62
-26,46
-27,03
-15,66
-24,18
-3,22
5,10
21,19
25,68
-33,41
6 z 53
aquatest
Vláhová bilance (rozdíl mezi srážkami a celkovým výparem) je záporná. Průměrná hodnota
z let 1961 až 2000 je z hlediska doplňování zásob podzemní vody méně příznivější než
hodnota z let 2000 až 2011, kdy činí -33,41 mm. Z hlediska koloběhu vody v lužních lesích
rostoucích v nelimitujících půdních vlhkostních podmínkách (v povodí řeky Dyje, které jsou
srovnatelné s lužními lesy v zájmovém území), při vysokých evapotranspiračních
požadavcích transpirují velká množství vody, blížící se 80 % potenciální evapotranspirace.
Objem transpirované vody je vyšší než sezónní úhrn srážek. Toto množství pochází až ze
70 % z podzemní vody a 30 % z místních srážek (M. Malina, 2011).
Lze tedy konstatovat, že atmosférické srážky se na doplňování zásob podzemní vody podílí
omezeně a především v nevegetačním období. Příznivější je doba, kdy je zemědělská půda
bez vegetačního pokryvu a voda není spotřebována rostlinstvem.
3.2.
Hydrologické poměry
3.2.1. Povrchová voda
Při režimním měření dne 15. 10. 2012 byly hladiny povrchových vod níže o 0,02 m (OB 6
Domanínský potok) až 1,73 m (OB 1 Nová Morava). V bývalém štěrkovišti došlo k poklesu
břežní čáry výškově cca o 0,5 m, takže v OB 15 a OB 16 (příloha č. 4) nebylo možné provést
záměr hladiny vody. Také Polešovický potok při ústí do Nové Moravy (OB 2) a horní profil
Polešovického potoka (OB 5) byl suchý. I v nádrži Plaňavy poklesla hladiny vody tak, že
nebylo možné ji od OB 7 změřit. V řece Moravě byla, ve srovnání s hydrologickým měřením
z listopadu 2009, hladina o 0,13 až 0,15 m níže. V Nové Moravě byly vodní stavy nižší
o 1,06 m (OB 4) až 1,73 m (OB 1).
3.2.2. Podzemní voda
V zájmovém území je sledováno v pravidelných intervalech kolísání hladiny podzemní vody
v objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ. Ve studii [6] byly použity 3 nejbližší objekty
v okolí plánované těžby štěrkopísku vzdálené 2,1 km (objekt VB0201), 1,5 km (objekt
VB0204, který byl od roku 2009 nahrazen objektem VB0418) a 2,9 km (objekt VB0206).
Protože v objektu VB 0206 bylo měření ukončeno k 31. 10. 1979, nemohl být pro
předkládanou studii použit. Objekt VB0204 byl nahrazen v roce 2008 novým objektem
VB0418, jehož data byla zakoupena. V obou objektech probíhalo měření hladin paralelně od
21. 3. 2007 (zahájení měření ve VB0418) do 29. 10. 2008 (ukončeno měření ve VB0204).
Naměřené hodnoty jsme pro srovnání vynesli do grafu č. 2 a doplnili jsme je o hodnoty
z VB0201, který leží cca 1 km severně.
Jak vyplývá z grafu č. 2, není měření z objektu VB0418 použitelné. Tento objekt je od
původního VB0204 vzdálen cca 140 m západně, kóta terénu je 171,31 m, leží tedy o 1,01 m
výše. Chod hladiny podzemní vody v objektech VB0201 a VB0204 byl po celou dobu
pozorování přibližně stejný. V objektu VB0418 byly naměřeny extrémní výkyvy, které nelze
logicky vysvětlit, pravděpodobně dochází k chybě při nastavení základní výšky
u dataloggeru, neboť v tomto objektu je hladina podzemní vody měřena automaticky. Pro
potřeby studie byly použity aktuální výsledky měření z objektu VB0201. Základní údaje o
objektech VB0201, VB0204 a VB0418 jsou uvedeny v tabulce 5. V objektu VB0201 byly
hladiny podzemní vody měřeny v pravidelných týdenních intervalech vždy ve středu.
7 z 53
aquatest
Tabulka 5: Základní informace o objektech státní pozorovací sítě ČHMÚ
Objekt
ČHMÚ
Název
objektu
Hydrogeologická pozice
Moravský údolní/hlavní
Písek
terasa
Moravský
údolní terasa
VB0204
Písek
Moravský údolní/hlavní
VB0418
Písek
terasa
VB0201
Nadm.
výška OB
(m n.m.)
Výška Hloubka
OB
vrtu
(m n.t.) (m p.t.)
Vzdálenost
od okraje
těžebny
(km)
Doba pozorování
171,68
0,57
10,6
2,1
XI/1962 - dosud
170,84
0,54
10,5
1,5
XI/1962 do X/2008,
poté nahrazen VB0418
172,06
0,75
7,5
1,6
III/2007 - dosud
V tabulce 6 uvádíme data o úrovni hladiny podzemní vody v objektu VB0201, který je
situovaný na rozhraní údolní a hlavní terasy, na hranici hydrogeologických rajónů 1651
a 2250. Ve srovnání s údaji za období listopad 1962 až prosinec 2008, uvedenými v [6]
nedošlo k zásadním změnám. Rozkyv ve vrtu VB0201 je stejný (2,39 m), pouze průměrná
hladina se snížila z 1,33 na 1,30 m p.t. V období let 2009 až 2012 byla maxima hladiny
podzemní vody vždy pod úrovní terénu, hladina podzemní vody byla vždy napjatá
a minimální hodnoty neklesly pod 1,2 m p.t. Průměrná úroveň hladiny podzemní vody
v tomto objektu má charakter napjaté hladiny (graf č. 5).
Tabulka 6: Hodnoty průměrných, minimálních a maximálních hladin v objektu VB0201
v období listopad 1962 – září 2012
Objekt
VB0201
Průměr
m p.t.
1,30
m n.m.
169,81
Minimum
m p.t.
2,34
m n.m.
168,77
Maximum
datum
16.11.83
m p.t.
-0,05
m n.m.
171,16
datum
14.7.65
Rozkyv
hladiny
m p.t.
2,39
Hodnoty charakteristických úrovní hladiny podzemní vody v objektu VB0201 jsou uvedeny
v tabulce 7.
Tabulka 7: Hodnoty charakteristických úrovní hladiny podzemní vody za období 1962 - 2012
Objekt
VB0201
Úroveň
m p.t.
minimum
maximum
průměr
modus
medián
mimořádně vysoká
pravděpodobnost překročení 10 %
pravděpod. překročení 40 % - vysoká
průměrná pravděpod. překročení 50 % - střední
pravděpod. překročení 60 % - nízká
mimořádně nízká
pravděpodobnost překročení 90 %
8 z 53
m n.m.
2,340
-0,050
1,300
1,030
1,340
168,770
171,160
169,810
170,080
169,770
0,700
170,410
1,210
1,340
1,470
169,900
169,770
169,640
1,850
169,260
aquatest
Poznámka:
u hladiny podzemní vody v m p.t. – překročení 10 % = 10. percentil,
u hladiny podzemní vody v m n.m. – překročení 10 % = 90. percentil
Z tabulky 8 vyplývá, že při režimních měřeních v září 2009 byla úroveň hladiny podzemní
vody průměrná vysoká, v listopadu 2009 průměrná - nízká a v říjnu 2012 průměrná - střední.
Přitom v říjnu 2012 byly hladiny podzemní vody ve všech měřených vrtech níže než
v listopadu 2009. Je třeba upozornit, že pro porovnání byl použit objekt VB0201, situovaný
na rozhraní údolní a hlavní terasy. V údolní terase je kolísání hladiny podzemní vody
ovlivňováno především infiltrací povrchové vody z toků a vodárenskými odběry.
Tabulka 8: Úroveň hladiny podzemní vody v objektech ČHMÚ při hydrologických měřeních
Objekt
VB0201
Datum
23.9.2009
12.11.2009
15.10.2012
Hladina
(m n.m.)
170,02
169,32
169,86
Úroveň
průměrná - vysoká
mimořádně nízká
průměrná - střední
V grafu č. 3 jsou porovnány průměrné roční stavy hladiny podzemní vody v objektu VB0201
s ročními úhrny srážek ve stanici Bzenec včetně spojnice trendů dat. Bližší vysvětlivky
k termínu „spojnice trendu dat“ jsou uvedeny v poznámce na konci této části textu. Z grafu
vyplývá relativní shoda, pokles srážkových úhrnů obvykle odpovídá poklesu hladiny
podzemní vody, výjimkou je období posledních 5 let, kdy i při nízkých srážkových úhrnech
hladina podzemní vody v objektu VB0201 stoupala. V grafu č. 4 jsou takto porovnány
průměrné měsíční stavy hladiny podzemní vody s měsíčními úhrny srážek. Trend vyjádřený
stupněm 6 má však velmi nízkou spolehlivost, neboť měsíční srážkové úhrny kolísají v roce
obvykle s určitou pravidelností, což se projevuje vyrovnaným průběhem spojnice trendů dat.
Z grafu č. 4 je zřejmé, že i na okraji údolní terasy je vzájemná vazba mezi množstvím
spadlých atmosférických srážek a kolísáním hladiny podzemní vody málo významná a že
podíl atmosférických srážek na doplňování zásob podzemní vody v zájmovém území je
podružný. Přesto jak úhrny atmosférických srážek, tak i chody hladiny podzemní vody
vykazují sezónní změny.
V grafech č. 5 až 6 je znázorněn chod hladiny podzemní vody v m p.t. v objektu VB0201.
Současně je v grafech vyznačena úroveň terénu, báze krycí vrstvy hlín a průměrná hladina
podzemní vody za hodnocené období. Graf č. 5 je proložen spojnicí trendů dat stupeň 6
a graf č. 6 stupněm 4. V objektu VB0201 byla téměř vždy hladina podzemní vody mírně
napjatá a mělce pod terénem, obvykle nepřekročila hloubku 2 m p.t. Nižší stavy hladiny
podzemní vody (pod dlouhodobým průměrem) byly zaznamenány od prosince 1971 do února
1986 s výjimkou vysokých vodních stavů na jaře 1977. V období po roce 2000 byl trend
relativně vyrovnaný s relativně mírným poklesem v letech 2002 až 2004, poté až do roku
2011 byl trend vzestupný. V grafu č. 6 znázorňuje spojnice trendu dat stupeň 4 určitý pokles
hladiny podzemní vody od června 2011 do současnosti.
V grafu č. 7 je porovnán vývoj hladiny podzemní vody v objektech VB0201 a VB0204 se
spojnicí trendu dat stupně 6. Tvar spojnice trendů je velmi podobný, což potvrzuje
předpoklad, že data naměřená v objektu VB0418 nejsou správná (viz graf č. 2), neboť chod
hladiny v tomto objektu vykazuje výrazné výkyvy. V grafu jsou vyznačeny doby zahájení
exploatace jímacích území. Porovnáme-li spojnice trendu dat u objektů VB0201 a VB0204,
9 z 53
aquatest
pak v 60. a 70. letech je trend vývoje hladin stejný. V 80. letech je v objektu VB0204,
situovaném blíže jímacímu území, poklesový trend výraznější a v 90. letech je vzestupný
trend strmější než u VB0201. Po roce 2000, kdy dochází k postupnému nárůstu čerpané vody
z jímacího území Bzenec I až na 60 l/s v roce 2007 a současně je sanačně čerpáno jz. od JÚ
Ø 16,5 l/s, je poklesový trend strmější ve vrtu VB0204 než v objektu VB0201, v němž je
téměř vyrovnaný průběh. V objektu VB0204 byly nejnižší stavy hladiny podzemní vody
zaznamenány v 80. letech, od konce roku 1981. Tento pokles pravděpodobně souvisí se
zahájením využívání jímacího území Bzenec I v září 1980. Po dosažení ustáleného stavu
v hydrogeologické struktuře hladina podzemní vody již neklesala, dokonce měla vzestupný
trend s maximem v letech 1994 až 2000. Nepochybně byl tento vzestupný trend ovlivněn
i poklesem odběrů vody z jímacího území Bzenec I v důsledku zjištěné kontaminace
horninového prostředí Cl-Eth, a také extrémně vysokými vodními stavy v létě 1997. V době
zvýšení odběrů podzemní vody v jímacím území Bzenec I (od roku 2001) byl zaznamenán
poklesový trend směřující k průměrné hodnotě úrovně hladiny podzemní vody. Jak vyplývá
z výroční zprávy VaK, a.s. Hodonín za rok 2011, celkový objem „vyrobené“ vody mírně
klesá, pro přesné hodnocení nemáme k dispozici data o odběrech v jednotlivých jímacích
územích. Přesto lze usuzovat, že došlo v posledních letech k ustálení hydraulických
parametrů zvodně, z níž je jímána podzemní voda, což se projevuje mírně vzestupným
trendem u hladiny podzemní vody, i když ve vrtu VB0201 se vodárenské odběry v jímacích
územích Bzenec – komplex téměř neprojevily. Pokles hladiny podzemní vody v zájmovém
území v důsledku vodárenských odběrů není tak výrazný, neboť významným zdrojem
doplňování zásob podzemní vody je vcezování povrchové vody z Nové Moravy.
Poznámka:
Vysvětlení termínu „spojnice trendu dat“ použitého v grafech v textu studie: Spojnice trendů se používají
ke grafickému zobrazení trendů v datech a k analýze předpovědí.
Polynomická spojnice trendu je křivka používaná u dat, která kolísají. Stupeň polynomu může být
určen počtem kolísání v datech nebo počtem zakřivení (maxim a minim) v křivce. Stupeň 2 má
obvykle jeden vrchol. Stupeň 3 má obvykle jeden nebo dva vrcholy. Stupeň 4 má obvykle až tři
vrcholy a byl použit v grafu č. 6 pro srovnání se stupněm 6, který je charakterizován nejvyšším
počtem vrcholů (zakřivení) a byl použit ve všech ostatních grafech.
Spolehlivost spojnice trendu: Spojnice trendu je nejspolehlivější, pokud se její hodnota spolehlivosti
R rovná nebo blíží 1. Hodnoty spolehlivosti R jsou v grafech vyznačeny.
Při režimním měření dne 15. 10. 2012 byla hladina podzemní vody ve všech měřených
objektech níže než v listopadu 2009, a to od 0,05 m (vrty HV-111/3, MP-15 a MP-30) do
0,36 m (HV-217/2). Vyšší pokles hladiny (o více jak 0,25 m) byl dokumentován především
v sv. části území v prostoru mezi JÚ Bzenec III - sever a Uherským Ostrohem, tedy
východně od Nové Moravy. Lze předpokládat, že byl způsoben výrazně nižšími vodními
stavy v Nové Moravě a vodárenskými odběry v JÚ Bzenec III - sever. Naopak nejnižší
poklesy hladiny podzemní vody, ve srovnání s listopadem 2009, byly naměřeny severně
a jižně od východní větvě JÚ Bzenec I, což může být důsledkem nižších vodárenských
odběrů. Protože data o odběru podzemní vody v období hydrologických měření nejsou
k dispozici, nelze vyvodit přesnější závěry o úrovni hladiny podzemní vody při
hydrologických měřeních. Z hlediska nadmořské výšky byly nejvyšší vodní stavy v severní
a sv. části území, nejvýše byla naměřena hladina ve vrtu HV-212 (169,30 m n.m.). Nízké
úrovně hladiny podzemní vody byly ve vrtech v okolí jímacích území, nejnižší pak byla
naměřena ve vrtu HV-203 (166,95 m n.n.). Maximální rozdíl mezi piezometrickými výškami
v celém měřeném prostoru činil 2,35 m. Hydraulický spád se pohyboval v rozmezí od
0,001343 v sv. části území směrem k JÚ Bzenec III - sever až 0,000034 ve střední části
10 z 53
aquatest
území (v prostoru mezi vrty MV-1 a PV-7). V tabulce 9 jsou porovnány hodnoty
hydraulického spádu z listopadu 2009 a října 2012. Přestože v říjnu 2012 byly vodní stavy
v Nové Moravě výrazně nižší a ve větší části území nedocházelo k vcezování povrchové
vody do kolektoru, na změně hydraulického spádu se to téměř neprojevilo. Rozdíl výšek
hladin v objektech uvedených v tabulce 9, ve srovnání s úrovní v roce 2009, se pohyboval od
-0,03 do 0,13 m. Hydraulický spád východně od Nové Moravy zůstal beze změny, případně
poklesl. Západně od Nové Moravy byl spád mírně nižší.
Tabulka 9: Hydraulický spád v zájmovém území v listopadu 2009 a říjnu 2012
Hydraulický spád
Rozdíl výšek hladin (m)
Prostor mezi objekty
HP-33 a HV-109
MV-1 a PV-7
MP-38 a HV-106
HV-214 a MP-15
MP-38 a HV-225/3
PV-1 a HV-211
HV-203 a HV-212
PV-3 a HV-212
PV-3 a HV-204
12. 11. 2009
15. 10. 2012
12. 11. 2009
15. 10. 2012
0,000844
0,000034
0,000238
0,000771
0,000889
0,000945
0,001349
0,000895
0,000808
0,000756
0,000034
0,000162
0,000676
0,000806
0,000931
0,001343
0,000907
0,000722
0,57
0,02
0,28
1,06
1,40
1,30
2,36
2,08
1,03
0,51
0,02
0,19
0,93
1,27
1,28
2,35
2,11
0,92
Z měření hladin dne 15. 10. 2012, v období středních úrovní hladiny podzemní vody, byla
zkonstruována mapa hydroizohyps (příloha č. 4). Proudění podzemní vody je v zájmovém
území ovlivňováno odběry vody v jímacích územích Bzenec I a Bzenec III – sever a jih
a vodními toky protékajícími zájmovým územím. V důsledku nízkých vodních stavů v Nové
Moravě je vcezování podzemní vody omezeno pouze na prostor u JÚ Bzenec I, v ostatních
částech je naopak podzemní voda drénována Novou Moravou. Změna potenciometrického
pole mělkého kolektoru v důsledku omezení břehové infiltrace z Nové Moravy se projevila
pouze v s. části území. Hlavním zdrojem podzemní vody je vcezování z řeky Moravy, v níž
byly, oproti roku 2009, vodní stavy srovnatelné. Protože nejsou k dispozici údaje
o vodárenských odběrech v jímacích územích a depresích vytvořených kolem jednotlivých
jímacích objektů, je hodnocení zatíženou určitou mírou nejistoty. Předpokládáme, že v říjnu
2012 byl odběr vody standardní. Lze tedy konstatovat, že nízké stavy vody v Nové Moravě,
nemají negativní vliv na režim proudění podzemní vody.
4.
AKTUÁLNÍ PRŮZKUMNÉ PRÁCE
Cílem průzkumných prací bylo:
získat potřebné informace o chemismu podzemní vody, povrchové vody a sedimentů
v bývalém štěrkovišti,
porovnat aktuální směr proudění podzemní vody se stavem v roce 2009,
získání podkladů pro matematický model.
4.1.
Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací
Rozsah a metodika průzkumných prací vycházely ze zkušeností získaných zhotovitelem při
realizaci hydrogeologických průzkumů na jiných lokalitách. Vrty pro odběr vzorků podzemní
11 z 53
aquatest
vody byly vybrány tak, aby pokryly oblast ve směru proudění od bývalého štěrkoviště a od
plánované těžby směrem k jímacím územím. Metodika vzorkování byla v souladu
s Metodickým pokynem MŽP ČR „Vzorkovací práce v sanační geologii“ [16] a s normami
stanovujícími pokyny pro odběr vzorků jednotlivých médií ([17] až [22]).
Rozsah průzkumných prací zahrnoval následující dílčí úkoly:
-
dynamické odběry vzorků podzemní vody - ze stávajících hydrogeologických vrtů
(některé původně určené vrty pro vzorkování byly zasypány - MP-19),
statické odběry vzorků povrchové vody – z bývalého štěrkoviště a toku Nová
Morava,
odběry vzorků sedimentu a rostlin – z bývalého štěrkoviště,
laboratorní analýzy vzorků podzemní a povrchové vody a sedimentu,
měření hladiny podzemní vody ve všech stávajících přístupných hydrogeologických
vrtech,
měření fyzikálně-chemických parametrů přístrojem Multi 340i SET a přístrojem
Watertest v podzemní vodě v hydrogeologických vrtech a v povrchové vodě.
Vzorkovací práce
Vzorkovací práce byly realizovány firmou AQUATEST a.s. ve dnech 25. 9. až 2. 10. 2012
(podzemní voda), 3. 10. a 4. 10. 2012 (povrchová voda) a 3. 10. 2012 (sediment a rostliny).
Metodika odběru vzorků a popis vlastních odběrů jsou uvedeny v následujících odstavcích.
Odběr vzorků podzemní vody, povrchové vody a sedimentu
Podzemní voda, povrchová voda a sediment na chemické a mikrobiologické analýzy byly
vzorkovány do standardních dekontaminovaných vzorkovnic, převzatých z akreditované
laboratoře Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, centrum hygienických laboratoří Wolkerova
6, PSČ 779 11 Olomouc. Vzorkovnice byly před vlastním odběrem vypláchnuty vodou určenou
k analýzám. Sediment určený na stanovení zrnitosti byl vzorkován do standardních PE pytlů
a předán do akreditované laboratoře Mechaniky zemin společnosti GEOtest, a.s., Šmahova
1244/112, PSČ 627 00 Brno. Všechny vzorky byly značeny číslem vrtu resp. odběrovým místem
a na etiketách byla dále vyznačena požadovaná analýza a den odběru.
Po odběru vzorků byly vzorkovnice uloženy v chladnu a temnu (do transportních chladících
boxů o teplotě 4 °C) a expedovány do laboratoří ke zpracování. V souladu s SOP zhotovitele byl
odběr každého vzorku dokumentován. V dokumentaci byly podchyceny základní identifikační
údaje, m.j. označení vzorku, datum a čas odběru, hloubka odběru, kdo vzorek odebral, způsob
uložení a přepravy, čas převzetí vzorku do laboratoří, rozsah analyzovaných látek, u vzorků vody
i teplota, vodivost, pH, Eh. Kopie dokumentace vzorku byla předána se vzorkem do laboratoří.
Každý vzorek byl při předání do laboratoří vybaven předávacím protokolem, který zároveň
sloužil jako průvodka vzorku. Byl na něm zaznamenáván pohyb vzorku po laboratořích a doba
zpracovávání vzorku s podpisem zodpovědného pracovníka. Kopie předávacího protokolu byla
spolu s výsledky analýz předána řešiteli úkolu, u něhož je archivována.
Dynamický odběr podzemní vody
Vzorky podzemní vody z hydrogeologických vrtů byly odebírány v dynamickém režimu pomocí
ponorného čerpadla AL-KO TBP 4800-8 poháněného elektrocentrálou Honda EC 2200 nebo
pomocí samonasávacích benzínových čerpadel Oleo-Mac SA 18 a Oleo-Mac SA 30 TLA.
Čerpadla a hadice byly před odběrem řádně vyčištěny podle SOP zhotovitele. Odběry byly
12 z 53
aquatest
prováděny po ustálení teploty, vodivosti vody a po vyčerpání požadovaného objemu vody ve
vrtu. Tím došlo k vytvoření nezbytně nutné deprese a k přítoku dynamické podzemní vody do
vrtu z jeho okolí. Parametry byly při vzorkování měřeny pomocí přístrojů Watertest a WTW
340i SET. Před a v průběhu čerpání pro odběr vzorku podzemní vody bylo prováděno také
měření pohybu hladiny podzemní vody. K zaměření ustálených úrovní hladiny podzemní vody
byly použity elektroakustické hladinoměry G-10 a G-30.
Zonální odběr povrchové vody
Z bývalého štěrkoviště byly odebrány vzorky vody pomocí ponorného čerpadla Geo Duplo Plus
na autobaterii v daných hloubkových intervalech tak, že první vzorek byl odebrán těsně pod
hladinou vody, další byly odebrány vždy o 1,5 m hlouběji. Poslední vzorek byl odebrán 0,4 m
nade dnem (z hloubky 6,2 m). Odběry vzorků byly prováděny z nafukovací kanoe Pálava,
poháněné pádlováním. Před odběrem vzorků byly změřeny fyzikálně-chemické parametry
vzorku pomocí přístrojů Watertest a WTW 340i SET.
Statický odběr povrchové vody
Z povrchového toku Nová Morava byl proveden odběr vzorku vody pomocí odběrného
vzorkovacího válce, a to těsně pod hladinou blíže pravému břehu toku. Současně byly změřeny
fyzikálně-chemické parametry vzorku pomocí přístrojů Watertest a WTW 340i SET.
Odběr sedimentu a rostlin
Odběr sedimentu na chemické analýzy a zrnitostní analýzy byl proveden ze břehu a dna jezera
a rostlin na určení druhu byl proveden pomocí lopatky na zeminu a pod hladinou uložen do PE
pytlů. Odběry byly provedeny ponorem potápěčskou technikou, místo ponoru bylo určeno
pomocí GPS Garmin Colorado 300, hloubka potvrzena potápěčským hloubkoměrem.
Odběry vzorků podzemní vody
Odběry vzorků podzemní vody ze stávajících vrtů HV-203/3, HV-215, HV-217, HV-222,
HV-225, MP-11, MP-13, MP-15, MP-38 a PV-1 byly provedeny ve dnech 25. 9. až
2. 10. 2012 po předchozím 25-ti až 50-ti minutovém čerpání. Před zahájením v průběhu a na
konci čerpání byla měřena hladina podzemní vody. Dále byl v průběhu čerpání měřen průtok
čerpané vody.
V průběhu vzorkovacího čerpání a před odebráním vzorku vody byly sledovány fyzikálněchemické parametry v 10-ti minutových intervalech pomocí přístroje WTW 340i SET
soupravy Multi 340i SET (fa WTW), která umožňuje měření hodnot pH, Eh, teploty,
vodivosti a rozpuštěného kyslíku. Hodnoty pH byly měřeny kombinovanou pH-elektrodou
SenTix 20 s gelovým elektrolytem, hodnoty redoxního potenciálu (Eh) platinovou elektrodou
SenTix ORP s elektrolytem KCl 3 mol/l, hodnoty vodivosti a teploty byly měřeny standardní
vodivostní měřící celou TetraCon 325 se zabudovaným teplotním snímačem a hodnoty
rozpuštěného kyslíku byly měřeny membránou krytou kyslíkovou sondou CellOx 325. Měrná
vodivost, jejíž hodnota je funkcí teploty, byla přepočtena na teplotu vody 25 °C pro všechny
sledované vzorky.
Odběr vzorků vody byl vždy proveden po ustálení těchto parametrů a vyčerpání určeného
objemu vody z vrtů. Průběh čerpání pro odběr vzorků je uveden v tabulce 10. Naměřené
fyzikálně-chemické parametry na konci čerpání těsně před odběrem vzorku jsou uvedeny
v tabulce 11. Pasport odběru vzorků tvoří přílohu č. 6.
13 z 53
aquatest
Tabulka 10: Čerpání pro odběr vzorků podzemní vody z hydrogeologických objektů
Objekt
Aktuální
Datum
hloubka
vzorkovacívrtu
ho čerpání
(m)
Hladina podzemní vody
před
na konci
zahájením
čerpání
čerpání
(m p.t.)
Snížení
hladiny
Čerpané
množství
(m)
(l/s)
Doba
ustálení
fyz. chem.
parametrů
(min.)
Doba
čerpání
(min.)
HV-203/3
HV-215
5,4
16,6
26.9.2012
1.10.2012
3,37
2,95
3,49
3,03
0,12
0,08
*0,40
1,67
15
40
25
50
HV-217
31,3
1.10.2012
2,41
2,51
0,10
1,67
30
50
HV-222
29,5
26.9.2012
3,54
3,89
0,35
1,67
20
50
HV-225
32,6
1.10.2012
2,68
2,80
0,12
1,67
40
50
MP-11
11,0
25.9.2012
2,53
2,56
0,03
0,91
30
30
MP-13
10,0
2.10.2012
2,47
2,50
0,03
1,67
20
30
MP-15
3,6
2.10.2012
2,70
2,81
0,11
**0,40
20
40
MP-38
10,2
2.10.2012
2,70
2,87
0,17
0,91
20
30
7,6
26.9.2012
3,14
3,30
0,16
0,83
20
30
PV-1
* - čerpané množství bylo nevyrovnané, vrt je mělký částečně zanesen kalem
** - čerpané množství bylo nevyrovnané, vrt je téměř zaházen
Tabulka 11: Základní fyzikálně-chemické parametry podzemní vody na konci vzorkovacího
čerpání
Objekt
Datum
Teplota (°C)
HV-203/3
HV-215
26.9.2012
1.10.2012
14,3
12,4
HV-217
1.10.2012
11,0
HV-222
26.9.2012
HV-225
Vodivost κ20
(µS/cm)
454
753
pH
Eh
(mV)
Rozpuštěný
kyslík (mg/l)
6,6
6,9
55
-63
3,52
1,16
566
6,8
-53
0,79
12,3
483
7,3
-7
0,71
1.10.2012
10,5
343
6,8
-1
1,29
M3-11
25.9.2012
10,3
952
7,1
-19
1,15
MP-13
2.10.2012
9,8
737
6,8
-66
1,37
MP-15
2.10.2012
11,0
770
6,8
-10
5,11
MP-38
2.10.2012
11,4
548
6,8
-66
1,70
PV-1
26.9.2012
8,7
632
7,0
25
7,24
Celkem bylo odebráno 10 vzorků podzemní vody v dynamickém režimu. Ve všech vzorcích
byly analyzovány koncentrace TOC, chlorofyl-a, bioseston, abiosteston a dále byl proveden
ZCHR = pH, konduktivita, nerozpuštěné látky, zbytek po žíhání, tvrdost, pach, barva, zákal,
alkalita celková KNK4,5, acidita KNK4,5, CO2 volný, CO2 agresivní, Na, K, NH4+, Ca, Mg,
Mn, Fe2+, Fecelk., Cl-, SO42-, NO3-, NO2-, HCO32-, CO32-, PO43-, CHSKMn, CHSKCr, Ncelk.,
Pcelk. (ICP-MS), amoniak volný, oxid fosforečný, celková mineralizace, iontová analýza
(milival % zastoupení). Uhlovodíky C10 - C40 byly sledovány ve 3 vzorcích. Přehled
provedených laboratorních analýz je uveden v tabulce 13.
14 z 53
aquatest
Odběry vzorků povrchové vody
Zonální odběry vzorků povrchové vody z jezera byly provedeny dne 3. 10. 2012 pomocí
ponorného čerpadla na autobaterii a dne 4. 10. 2012 z toku Nová Morava ve statickém
režimu pomocí odběrného vzorkovacího válce, a to těsně pod hladinou v blízkosti pravého
břehu. Vzorky vody z jezera byly odebrány z příslušné hloubky nasátím vody do sacího koše
čerpadla umístěného na člunu. Vždy před odběrem vzorku byly změřeny základní fyzikálněchemické parametry vody pomocí přístrojů Watertest (vodivost, pH) a WTW 340i SET (T,
ORP a O2), které jsou uvedeny v tabulce 12.
Tabulka 12: Základní fyzikálně-chemické parametry vzorků povrchové vody
Místo měření
Hloubka
měření (m)
Teplota
(°C)
Vodivost κ20
(µS/cm)
484
483
Eh
(mV)
Kyslík
(mg/l)
8,0
8,1
122
93
9,63
10,29
pH
Jezero, vz. č. 1
Jezero, vz. č. 2
0,2
1,7
18,1
17,6
Jezero, vz. č. 3
3,2
17,4
483
7,8
127
10,44
Jezero, vz. č. 4
4,7
17,4
485
8,0
114
8,87
Jezero, vz. č. 5
6,2
16,7
485
8,0
136
8,50
Nová Morava
0,2
13,8
544
7,2
25
5,20
Celkem bylo odebráno 6 vzorků povrchové vody, z jezera 5 vzorků a z toku Nová Morava
1 vzorek. V jednom vzorku z jezera a ve vzorku z toku Nová Morava byly sledovány
koncentrace uhlovodíků C10 - C40, TOC, chlorofyl-a, bioseston a ZCHR = pH, konduktivita,
nerozpuštěné látky, zbytek po žíhání, tvrdost, pach, barva, zákal, alkalita celková KNK4,5,
acidita KNK4,5, CO2 volný, CO2 agresivní, Na, K, NH4+, Ca, Mg, Mn, Fe2+, Fecelk., Cl-, SO42-,
NO3-, NO2-, HCO32-, CO32-, PO43-, CHSKMn, CHSKCr, Ncelkový, Pcelkový (ICP-MS) - mez
stanovitelnosti pod 0,01 mg/l, amoniak volný, oxid fosforečný, celková mineralizace, iontová
analýza (milival % zastoupení). V dalších 4 vzorcích byly sledovány koncentrace TOC,
chlorofyl-a, bioseston a ZCHR = pH, konduktivita, nerozpuštěné látky, zbytek po žíhání,
alkalita celková KNK4,5, NH4+, Ca, Mg, Mn, Fe2+, Fecelk., NO3-, NO2-, PO43-, Ncelkový, Pcelkový
(ICP-MS) - mez stanovitelnosti pod 0,01 mg/l, amoniak volný a u vzorku „Jezero, vz. č. 1“
navíc uhlovodíky C10 - C40. Přehled odebraných vzorků je uveden v tabulce 13.
Odběry vzorků sedimentu a ponořené makrovegetace (rostlin)
Vzorky sedimentu a rostlin byly odebrány z jezera dne 3. 10. 2012. Celkem byly odebrány
3 vzorky sedimentu a 1 vzorek rostlin. První vzorek sedimentu byl odebrán z hloubky 1 m
pod hladinou ze západního břehu, druhý vzorek byl odebrán z hloubky 3,5 m pod hladinou
také ze západního břehu, ovšem cca o 5 m směrem do jezera, neboť západní stěna štěrkoviště
netvoří kolmou stěnu. Třetí vzorek byl odebrán ze dna štěrkoviště z hloubky 6,6 až 7,1 m ve
vzdálenosti cca 20 m od místa odběru vzorku č. 2. Místa odběru vzorků jsou znázorněna
v příloze č. 3. U vzorků sedimentu byly stanoveny ukazatele v sušině (Al, Ca, Fecelk., Pcelk.,
Ncelk., TOC, ztráta žíhání, sušina) i ve výluhu (Fecelk., Fe2+, Pcelk. (ICP-MS), Ncelk.). Ve vzorku
z hloubky 1 m pod hladinou byly navíc analyzovány uhlovodíky C10 - C40. Vzorky sedimentu
byly navíc podrobeny granulometrické analýze včetně určení koeficientu hydraulické
vodivosti. Vzorek rostlin byl odebrán ze západního břehu v hloubce cca 3,0 - 3,5 m. Vzorek
byl předán k určení na Katedru ekologie a životního prostředí UP v Olomouci vědeckému
asistentovi Mgr. Martinovi Dančákovi, Ph.D.
15 z 53
aquatest
V tabulce 13 je uveden souhrnný přehled provedených laboratorních analýz v podzemní
a povrchové vodě a v sedimentu.
Tabulka 13: Přehled provedených analýz vzorků podzemní a povrchové vody a sedimentů
Druh analýzy
Al
Ca
Fe
K, Mg, Mn, Na, Ca+Mg
CO2 volný, CO2 agresivní, HCO3-, CO32uhlovodíky C10 - C40
TOC
amonné ionty, amoniak volný
barva
dusičnany, fosforečnany
chloridy, sírany
dusitany
fosfor celkový
dusík celkový
elektrická konduktivita (25°C)
CO2 volný, CO2 agresivní, HCO3-, CO32celková mineralizace
CHSK-Cr
CHSK-Mn
chlorofyl-a
KNK 4,5
oxid fosforečný
pH
pach
zákal
ZNK 8,3
Fe2+
rozpuštěný kyslík
redox potenciál
NL 105°C, NL 550 °C (ztráta žíháním)
ztráta žíháním
sušina
abioseston, živé organismy (bioseston)
sinice
zrnitost, zatřídění zemin, K
Počet analýz (ks)
podzemní
Povrchová
Sediment
voda
voda
0
0
3*1)
10
6
3*1)
10
6
3 / 3*2)
10
6
10
2
3
1
1*1)
10
6
3*1)
10
6
10
2
10
6
10
2
10
6
10
6
3 / 3*2)
10
6
3 / 3*2)
10
6
10
2
10
2
10
2
10
2
10
6
10
6
10
2
10
6
10
2
10
2
10
2
10
6
3*3)
10
0
10
0
10
6
3*1)
3*1)
10
6
6
3
Počet analýz
celkem (ks)
3
19
22
16
12
5
19
16
12
16
12
16
22
22
16
12
12
12
12
16
16
12
16
12
12
12
19
10
10
16
3
3
16
6
3
Vysvětlivky:
*1)
- jen v sušině, *2) - v sušině i ve vodném výluhu, *3) - jen ve výluhu
Laboratorní metody
Chemické a mikrobiologické analýzy byly zajištěny laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem
v Ostravě (na pracovištích Olomouc a Ostrava), která je držitelkou osvědčení o akreditaci
č. 127/2012 pro zkušební laboratoř č. 1393 vydaného ČIA dne 2. 3. 2012 dle ČSN EN
ISO/IEC. Zrnitostní analýzy byly provedeny v laboratoři mechaniky zemin společnosti
16 z 53
aquatest
GEOtest, a.s, která je akreditována ČIA pod č. 1271.2 a je držitelkou osvědčení o akreditaci
č. 377/2010 vydaného dne 13. 9. 2010. Přehled použitých laboratorních metod je shrnut
v tabulce 14.
Tabulka 14: Přehled použitých laboratorních metod a technik pro chemické, mikrobiologické
a zrnitostní analýzy
Typ
vzorku
Druh analýzy
Laboratorní metoda/technika
Ca, Fe, K, Mg, Mn, Na, Ca+Mg
CO2 volný, CO2 agresivní, HCO3-, CO32uhlovodíky C10 - C40
TOC
amonné ionty, amoniak volný
barva
dusičnany, chloridy, sírany
dusitany
fosforečnany, fosfor celkový
oxid fosforečný
dusík celkový
elektrická konduktivita (25°C)
CO2 volný, CO2 agresivní, HCO3-, CO32Podzemní
a povrchová celková mineralizace
voda
CHSK-Cr
CHSK-Mn
chlorofyl-a
KNK 4,5
pH
pach
zákal
ZNK 8,3
Fe2+
rozpuštěný kyslík
redox potenciál
NL 105°C, NL 550 °C (ztráta žíháním)
abioseston, živé organismy, sinice
Fe, P*
dusík celkový*
Fe 2+*
Al, Ca, Fe, P
uhlovodíky C10 - C40
Sediment
TOC
dusík celkový
ztráta žíháním, sušina
zrnitost zemin
zatřídění zemin
koeficient hydraulické vodivosti (K)
* - ve výluhu
ČSN CEN ISO/TS 17294-1, ČSN EN ISO 17294-2
ČSN 75 7373
ČSN EN ISO 9377-2
ČSN EN 1484
ČSN EN ISO 7150-1
ČSN EN ISO 7887
SOP OV 073
ČSN EN 26777
ČSN EN ISO 6878
SOP zhotovitele
návod firmy MERCK
ČSN EN ISO 27888
ČSN 75 7373
ČSN 75 7358
TNV 757520, ČSN ISO 6060
ČSN EN ISO 8467
ČSN ISO 10260
ČSN EN ISO 9963-1
ČSN ISO 10523
TNV 75 7340
ČSN EN ISO 7027
ČSN 75 7372
ČSN ISO 6332
SOP OV 036
SOP OV 028
ČSN EN 872, ČSN 75 7350
ČSN 75 7712, ČSN 75 7713, ČSN 75 7717
ČSN ISO 11885
návod firmy MERCK
ČSN ISO 6332
ČSN ISO 11885
ČSN EN ISO 9377-2
ČSN EN 13137
ČSN EN 11261
ČSN EN 14346, část A
ČSN CEN ISO/TS 17892-4
ČSN CEN ISO 14688-2, ČSN 73 6133
Mallet - Pacquant
Protokoly granulometrických analýz jsou uspořádány do přílohy č. 8, protokoly chemických
a mikrobiologických analýz tvoří přílohu č. 9.
17 z 53
aquatest
Měření hladiny podzemní vody ve vrtech a povrchové vody ve vodních tocích
Ve dnech 15. 10. a 16. 10. 2012 bylo provedeno měření úrovně hladiny podzemní vody
v 57 vrtech a hladiny povrchové vody v 15 odměrných místech na mostech přes vodní toky. Při
měření bylo zjištěno, že u 5 vrtů bylo vytržené zhlaví (MP-13, MP-15, MP-30, MP-31 a MP-38),
takže musela být upravena výška odměrného bodu. Další 4 vrty byly zaházené zeminou (MP-19,
MP-28, PI-42 a PV-8), takže nemohly být změřeny. Vrt MP-15 byl navíc částečně zaházen
zeminou. Namísto hlavní výstroje vrtu PI-42, která byla zaházena, byla změřena výstroj vedlejší.
Vrt HP-39 byl zlikvidován zcela a pozemek kolem vrtu PI-37 byl oplocen, takže oba vrty
nemohly být změřeny. Také OB 10 na řece Moravě byl nepřístupný. Měření bylo prováděno
ručně pomocí elektrokontaktních hladinoměrů G-10 a G-30. Zjištěné údaje byly použity pro
konstrukci mapy hydroizohyps (viz kap. 3.2.2.). Naměřené hodnoty jsou uvedeny v příloze č. 10.
Měření hloubky dna jezera a průhlednosti
Dne 3. 10. 2012 byla realizována pozorování a měření na bývalém štěrkovišti. Nejdříve byly
ověřeny podmínky v době pozorování (počasí - jasno beze srážek, vítr jižní 1 m/s, teplota
vzduchu 22 °C, hladina v jezeře byla rovná, voda byla bez zákalu a vykazovala světle
zelenou barvu). Nejprve byla změřena hloubka jezera na 15 místech, a to ve 3 profilech 8 měření v profilu č. 1 ve směru V - Z, 3 měření v profilu č. 2 ve směru SV - JZ a 3 měření
v profilu č. 3 ve směru S - J. Měření bylo realizováno pomocí hladinoměru G-30
z nafukovací kanoe Pálava poháněné pádlováním. Místa měření byla zaznamenána pomocí
GPS Garmin Colorado 300. Současně s měřením hloubky bylo provedeno měření
průhlednosti vody v jezeře pomocí Secchiho desky na 4 místech. Naměřené hloubky
a průhlednosti jsou uvedeny v tabulce 15. Měření fyzikálně-chemických parametrů bylo
provedeno v nejhlubším místě v pěti hloubkových úrovních (0,2 m, 1,7 m, 3,2 m, 4,7 m a 6,2
m). Zjištěné hodnoty jsou uvedené v tabulce 12. Místa měření hloubky jezera, průhlednosti
vody a fyzikálně-chemických parametrů vody jsou vyznačena na obrázku č. 1.
Tabulka 15: Měření hloubky jezera a průhlednosti vody
Místo měření
Hloubka (m)
Průhlednost (m)
1
2
6,45
5,30
-
3
4,60
-
4
4,45
-
5
4,40
-
6
4,50
-
7
4,30
-
8
4,65
-
9
6,20
2,20
10
3,45
2,20
11
5,05
-
12
4,60
2,20
13
4,40
-
14
6,20
-
15
4,45
2,20
18 z 53
aquatest
Jak vyplývá z tabulky 15, je bývalé štěrkoviště mělké, největší zjištěná hloubka byla
naměřena u z. okraje jezera a činila 6,45 m. Průměrná hloubka činila 4,87 m. Na dně
štěrkoviště se vyskytují dílčí deprese, které jsou vyplněné mírně zapáchajícím jemným kalem
tmavé barvy (foto č. 6 v příloze č. 12). Při odběru vzorků sedimentu VZ-3 bylo potápěčem
zjištěno dno štěrkoviště pomocí hloubkoměru v 6,6 m pod hladinou. Dále byla ověřována
mocnost jemného kalu. V místě největší deprese činila 0,8 m, v okolních elevacích se
pohybovala kolem 0,4 m. Břehy jezera jsou vysoké 2 až 4 m, jsou příkré, na řadě míst
dochází k jejich řícení v důsledku eroze a zvětrávání. V profilu břehů byla dokumentována
slabá vrstva ornice (řádově nižší dm), která přecházela do povodňových hlín s příměsí štěrku
a písku. Na břehu byly patrny erozní stopy po kolísání jezerní hladiny o výšce kolem 0,5 až
0,7 m. Na pobřežní linii byly zastiženy tlející zbytky dřevin a rostlin, které dokladují přísun
organické hmoty z okolní vegetace do jezera gravitací a srážkovou vodou. Stěny štěrkoviště
pod hladinou vody jsou mírně svažité.
Použité statistické metody a způsob zpracování dat
Výsledky laboratorních analýz vzorků podzemní a povrchové vody a sedimentů vody byly
porovnány s limitními hodnotami stanovenými platnou legislativou s ohledem na cíle
předkládané studie. Z toho důvodu byly obsahy jednotlivých stanovení u vzorků podzemní
vody porovnány především s hygienickými limity ukazatelů pitné vody stanovenými ve
vyhlášce č. 252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů [24]. Navíc byly porovnány
s referenčními hodnotami definovanými ve vyhlášce č. 5/2011 Sb., jejichž překročení indikuje
vliv lidské činnosti a zhoršenou jakost podzemních vod [25] a s indikátory znečištění [23].
Indikátory znečištění jsou specifické koncentrace chemických látek v jednotlivých složkách
horninového prostředí, konkrétně zemině, podzemní vodě a půdním vzduchu. Překročení hodnot
indikátorů se posuzuje jako indikace znečištění, kterému by měla být věnována pozornost,
zpravidla by toto znečištění mělo být dále zkoumáno a hodnoceno. Hodnoty indikátorů
znečištění vycházejí z tzv. screeningových hodnot U.S. EPA RSL odvozených na základě
toxikologických vlastností jednotlivých látek a potenciální expozice těmto látkám, vyskytujícím
se v některé ze složek horninového prostředí. Využity jsou obvyklé expoziční parametry
a faktory reprezentující maximální odůvodnitelnou chronickou expozici při zahrnutí citlivých
skupin osob (dětí). Smyslem indikátorů znečištění je, jak již vyplývá z jejich názvu, indikace
míst s významnější přítomností chemických látek, která může reprezentovat riziko pro lidské
zdraví.
Výsledky laboratorních analýz vzorků povrchové vody (tabulka 1 v příloze č. 7) byly porovnány,
z důvodu konzervativního přístupu, také s hygienickými limity ukazatelů pitné vody, neboť
povrchová voda jak z Nové Moravy, tak z bývalého štěrkoviště je vcezována do
hydrogeologického kolektoru, z něhož je jímána voda pro veřejné zásobování pitnou vodou.
Dále byly porovnány s normami environmentální kvality NEK-RP a s požadavky pro užívání
vody pro vodárenské účely uvedenými v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. Kritéria pro užívání vody pro vodárenské účely mají být posuzována z ročního
aritmetického průměru hodnot, ovšem v rámci předkládané studie byl monitoring proveden
pouze jednorázový. V kapitole 4.2.1. je provedeno pro bývalé štěrkoviště i orientační hodnocení
stavu útvaru povrchových vod podle vyhlášky č. 98/2011 Sb. [27], neboť k dispozici bylo pouze
jedno kolo monitoringu.
Vzorky sedimentu v sušině byly porovnány s indikátory znečištění [23], pro ukazatel
uhlovodíky C10 - C40 s limitní hodnotou uvedenou v příloze č. 10 k vyhlášce č. 294/2005 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů, která stanovuje požadavky na obsah škodlivin v odpadech
19 z 53
aquatest
využívaných na povrchu terénu, a s maximálně přípustnou hodnotou obsahu rizikových prvků
v půdách [26] pro ukazatel „nepolární uhlovodíky celkem“, který byl použit pro stanovení
uhlovodíky C10 - C40.
Výsledky analýz vzorků sedimentů ve výluhu byly porovnány se stejnými předpisy jako vzorky
povrchových vod.
Statistické zpracování dat nebylo možné provést, neboť počet vzorků byl dostatečný pro
zpracování studie, ne však pro statistické analýzy. Analýzy časových řad nemohly být
u výsledků analýz vzorků vod i sedimentu provedeny z důvodu jednorázového vzorkování
a nedostatku dat z minulosti. Proto také nebylo možno provést regresní analýzy ke grafickému
zobrazení trendů v datech a k analýze předpovědí spojnice trendů dat.
Metody řízení jakosti (včetně plnění zákonných požadavků)
Všechny průzkumné i vyhodnocovací práce byly prováděny v souladu s procesními
příručkami podnikového systému jakosti dle normy ISO 9001. Na tuto příručku navazují
standardní operační postupy (SOP).
4.2.
Výsledky průzkumných prací
4.2.1. Změny jakosti vody v těžebním jezeře po ukončení těžby
Riziko eutrofizace označuje proces znehodnocování a zhoršování kvality povrchové vody.
Jedná se o složitý proces obohacování stojatých a tekoucích povrchových vod živnými
minerálními látkami, které zpětně vedou ke zvýšení biologické produkce a k nežádoucímu
zarůstání vodního biotopu. Obecně je za příčinu eutrofizace považována zvýšená koncentrace
sloučenin dusíku a fosforu. Podrobně je problematika eutrofizace uvedena v [6].
Pro posouzení změn jakosti vody v těžebním jezeře po ukončení těžby byla použita
srovnávací analýza výsledků průzkumných prací v bývalém štěrkovišti, situovaném
východně od jímacího území Bzenec III – sever ve vzdálenosti cca 350 m a ležícím
v ochranném pásmu II. stupně vnitřním. V tomto štěrkovišti byla ukončena těžba před více
jak 20 lety bez jakékoliv rekultivace. Výsledky monitoringu byly porovnány se závěry
studie, zabývající se posouzením rizika eutrofizace 2 jezer vzniklých při těžbě štěrkopísku
v jímacím území Ostrožská Nová Ves, v rámci níž byl v roce 2006 realizován samostatný
monitoring obou jezer, zaměřený na jakost vody, biocenózu a sediment [10]. Pro
vyhodnocení byly využity i poznatky z biologického hodnocení provedeného pro plánovanou
revitalizaci Chomoutovského štěrkoviště, situovaného severně od Olomouce ve stejném typu
hydrogeologického kolektoru, z hlediska biologického oživení a eutrofizace [8].
V jímacím území Ostrožská Nová Ves se jedná o tzv. vodárenské jezero, které vzniklo po
těžbě štěrkopísku a od roku 1978 je využíváno jako vodárenský zdroj a k rekreačnímu
rybolovu. Druhé z jezer, tzv. těžební jezero, je dosud využíváno k těžbě a k rekreačnímu lovu
ryb a neintenzivně i ke koupání. V suchých obdobích je z něj přečerpávána voda do jezera
vodárenského a nadlepšována tak jeho hydrologická situace. Výsledky monitoringu
těžebního jezera z roku 2006 nasvědčují tomu, že těžba působí na vodní ekosystém
oligotrofizačně - jílové částečky patrně sorpcí na svůj povrch „vychytávají“ sloučeniny
fosforu, čímž snižují jejich už tak velmi nízké koncentrace. Neustále se usazující jílové
částice udržují povrch sedimentu bez organických látek, což znamená také nízkou spotřebu
20 z 53
aquatest
kyslíku procesy v sedimentu probíhajícími, a tedy dobré kyslíkové poměry v celém vodním
sloupci. Voda v jezeře nevykazovala žádné známky eutrofizačních trendů, ani známky
mikrobiální kontaminace. Také vodárenské jezero se vyznačovalo dlouhodobě velmi dobrou
jakostí vody bez jakékoliv známky eutrofizačních trendů. Klíčovými faktory zajišťujícími
dobrou jakost vody jsou v případě tohoto jezera - infiltrace podzemní vody bohaté Fe, které
váže fosfor z vody i v sedimentu a dále morfologie jezera příznivá pro velkoplošný růst
ponořených vodních rostlin (vodní makrovegetace je dominantním činitelem, který určuje
charakter celého ekosystému). Doplňkově se uplatňuje vliv příznivého chemismu vody (vyšší
KNK4,5 umožňuje srážení CaCO3 v letním období s případnou koprecipitací sloučenin
fosforu) a také hojná přítomnost mlže slávičky mnohotvárné, která disponuje silnou filtrační
kapacitou.
Protože vzorkovací a laboratorní práce v rámci předkládané studie proběhly jednokolově
v měsíci říjnu 2012 (vzhledem k cílům studie je to dostačující), nelze zhodnotit faktory
eutrofizace v časové řadě tak, jak je uvedeno v hydrogeologickém posudku v Ostrožské Nové
Vsi, kde analýzy povrchové vody z vodárenského i těžebního jezera byly realizovány od
května do září roku 2006 [10]. Z toho důvodu byly při vzájemném porovnávání použity
z lokality Ostrožská Nová Ves především výsledky z konce září 2006, tedy z hlediska
průběhu roku ze stejného období (vzorky povrchové vody v bývalém štěrkovišti byly
odebrány začátkem října 2012).
Výsledky monitoringu povrchových vod v roce 2012
Makroskopické pozorování
Makroskopická pozorování zachytila při terénním šetření bývalého štěrkoviště slabý zákal
způsobený fytoplanktonem. Barva vody v jezeře byla světle zelená. Pozorováním pod
hladinou byl zjištěn abiotický zákal způsobený jílovými částečkami a prázdnými schránkami
mlžů.
Průhlednost vody
Průhlednost vody měřená Secchiho deskou byla změřena na 4 místech bývalého štěrkoviště
(obrázek č. 1) a na všech činila 2,20 m. Charakteristické zbarvení jezera může být způsobeno
žlutozelenými řasami, které byly detekovány 1,7 m pod hladinou ve vzorku „Jezero, vz.
č. 2“. Průhlednost vody v bývalém štěrkovišti v říjnu 2012 dosahovala podobných hodnot
jako průhlednost naměřená na jaře 2006 ve vodárenském i těžebním jezeře v Ostrožské Nové
Vsi, kdy ve vodárenském jezeře byla v rozmezí 2,8 m až 3,2 m a v těžebním jezeře 2,0 m.
Naměřená průhlednost v říjnu 2012 v jezeře bývalého štěrkoviště byla ve srovnání
s naměřenou hodnotou v září 2006 (4,5 m) ve vodárenském jezeře menší a přibližně stejná
jako hodnota naměřená v srpnu 2006 (2,1 m) v těžebním jezeře v Ostrožské Nové Vsi.
Průzkum ponořené makrovegetace
Průzkumem ponořené makrovegetace bylo zjištěno, že na lokalitě se vyskytuje stolístek
klasnatý (Myriophyllum spicatum), který je běžným druhem vodních nádrží a nevztahuje se
na něj žádná forma ochrany podle legislativy ČR. Stolístek klasnatý roste v pomalu
tekoucích i stojatých vodách, v hloubkách cca od 0,2 do 5 m. Objevuje se hlavně v rybnících,
tůních, mrtvých ramenech, zatopených lomech, pískovnách, přehradách, na dolních tocích
řek, v melioračních kanálech apod. V eutrofních vodách vytváří často husté porosty, při
21 z 53
aquatest
přemnožení se stává velmi obtížným plevelem (www.botany.cz). Tento druh se nacházel
v nejhlubší změřené hloubce jezera 6,45 m. V bývalém štěrkovišti se stolístek vyskytoval
vždy až pod hladinou vody, jak na uklánějících se svazích směřujících od břehů do jezera,
tak i v depresích na dně, zde však byl jeho výskyt řidší.
Pozorování pod vodní hladinou bývalého štěrkoviště
Rybí osádka v jezeře bývalého štěrkoviště byla druhově poměrně chudá. Z hlediska četnosti
jednotlivých druhů však byly tyto relativně hojné. Při odběru vzorků vody z hladiny i při
ponoru pro odběr vzorků sedimentů byly v jezeře spatřeny druhy jako štika obecná, kapr
obecný, plotice obecná a okoun. Po ponoru potápěče byla voda zakalená, s výskytem
přirozeného planktonu a s částicemi abiosestonu. Nevykazovala známky hniloby.
Stručná charakteristika živých organismů analyzovaných ve vodě bývalého štěrkoviště
Laboratorními analýzami byly ve vodě bývalého štěrkoviště stanoveny tyto živé organismy:
Volvocales
Řád Volvocales spadá do oddělení Chlorophyta – zelené řasy a do třídy Chlorophyceae –
zelenivky. V tomto řádu se vyskytují převážně bičíkovci (samostatně žijící i koloniální) se
specifickou buněčnou stěnou. Mezi volně žijící bičíkovce patří rod Chlamydomonas, který
obývá zejména sladké vody. Nejznámějším zástupcem, který tvoří kolonie, je Volvox (váleč)
se svým charakteristickým uložením buněk po obvodu slizové koule (www.sinicearasy.cz).
Skrytěnky
Oddělení Cryptophyta (skrytěnky) jsou volně žijící bičíkovci, mořští i sladkovodní. Důležití
jsou zejména pro plankton jarních stojatých vod. Jsou velmi odolní vůči chladu a ve
studených a hlubokých vodách tvoří velmi podstatnou složku fytoplanktonu
(www.sinicearasy.cz). V přírodě se vyskytují ve volné vodě zejména z jara a na podzim
(pobřežní vody, přehrady, rybníky), kde tvoří maxima objemové biomasy za tvorby hnědého
vegetačního zbarvení vody. Jsou důležitou potravou zooplanktonu. Pro vodárenství má
význam jejich hromadný výskyt s doprovázejícím fialkovým až rybím zápachem a pachutí
vody, která je nasládlá [1].
Rozsivky
Oddělení Chromophyta (rozsivky) jsou jednobuněčné řasy, které žijí samostatně nebo tvoří
kolonie. Buňka je uzavřená v dvoudílné buněčné stěně, která má tvar krabičky, tzv. frustuly.
Tvar schránky z SiO2 může být kruhový s radiální souměrností (centrické rozsivky) nebo
podlouhlý s bilaterální souměrností (penátní rozsivky). V přírodě jsou velmi rozšířené jako
složka fytobentosu v tekoucích i stojatých vodách, přichycené na kamenech, vodních
rostlinách, či jako hnědé povlaky na bahně. Ve vodárenství se řadí k mezi obtížně
odstranitelné organismy (díky svému tvaru) a dále mezi organismy, které způsobují
organoleptické závady vody. Při hromadném výskytu ve vodách se projevují muškátovým,
kořenitým, travnatým, hnilobným, plísňovitým až rybím zápachem [1].
Drobné chlorokokální řasy
Drobné chlorokokální řasy patří do řádu Chlorococcales – kokální zelenivky, třídy
Chlorophyceae – zelenivky a oddělení – zelené řasy. Zelenivky jsou řasy s jednobuněčnou
(bičíkaté, kokální) nebo mnohobuněčnou stélkou (vláknitá, heterotrichální). Žijí jednotlivě
22 z 53
aquatest
nebo tvoří kolonie. Při hromadném výskytu ve vodách se projevují hnilobným, tchořovitým,
po zkaženém česneku až rybím zápachem, pachuť vody bývá nasládlá [1].
Obrněnky
Příslušnost skupiny do oddělení Dinophyta, třídy Dinophyceae. Obrněnky jsou převážně
mořští bičíkovci se 2 bičíky a buněčným obalem, který může být mnohovrstevný.
Charakteristickým znakem skupiny je dinokaryon, tj. nápadně velké jádro se zrnitou
strukturou. V přírodě se vyskytují v planktonu, v litorálu stojatých vod s nižším pH (méně
než 7), v rašelinných vodách a dystrofních jezerech a jsou velmi citlivé na změny prostředí.
Z hlediska vodárenství je hromadný výskyt nežádoucí, protože se projevují hnilobným až
rybím zápachem, pachuť vody je nahořklá. Při masovém výskytu způsobují hnědé zabarvení
vody [1].
Chrysophyceae
Třída Chrysophyceae – zlativky je řazena do oddělení Chromophyta. Zlativky jsou převážně
jednobuněčné organismy, které vyžadují ke svému růstu organické zdroje dusíku a uhlíku,
popřípadě vitamíny. Pro tuto skupinu je typická nadměrná spotřeba fosforečnanů. V době,
kdy jsou sloučeniny fosforu dostupné, je buňky hromadí a využívají je až v době, kdy
v prostředí chybějí. V přírodě žijí volně či přichycené na organickém a anorganickém
substrátu, na vláknitých řasách či detritu. V přírodě osidlují převážně chladné biotopy,
maximum rozvoje je na jaře a na konci zimy. Ve vodách tvoří vegetační zabarvení vody
spolu se skrytěnkami. Častou složkou fytoplanktonu v našich vodách jsou rody
Chrysococcus, Dinobryon, Synura, Mallomonas a Uroglena. Při přemnožení dodávají
zlativky vodě zápach rybího tuku [1].
Slunivky
Slunivky jsou jednobuněční prvoci, zařazení do kmene bezbrví Sarcomastigophora a třídy
Sarcodina – panožkovci. Slunivky mají kulovité tělo s radiálně uspořádanými nitkovými
pseudopodiemi vystuženými ostrým osním vláknem. V přírodě jsou volně žijící či přisedlé,
přednost dávají čistějším a dobře prokysličeným vodám [1].
Sinice
Sinice přísluší do oddělení Cyanophyta, třídy Cyanophyceae. Jsou to autotrofní
prokaryotické organismy s jednobuněčnou nebo vláknitou stélkou. Některé sinice mají
schopnost fixovat plynný dusík, který je redukován na amonné soli za účasti enzymu
nitrogenázy. Fixace dusíku je umožněna pomocí speciálních buněk heterocyst. Dalším
specifikem sinic je přítomnost akinet s tlustou buněčnou stěnou a hutným obsahem, které
mají význam při přežívání sinic. Výraznou strukturou sinic tvořící vodní květ jsou plynové
měchýřky shlukující se v aerotopy uvnitř buněk. Při nízké světelné intenzitě stoupají
k hladině a naopak klesají při zvýšené světelné intenzitě. Vznik vodního květu souvisí
s postupující eutrofizací. Některé vodní květy mohou produkovat toxiny. Toxiny
produkované sinicemi se nazývají cyanotoxiny. Uvolněním do okolního vodního prostředí
ovlivňují fyzikální a chemické vlastnosti vody [1]. Produkce cyanotoxinů je známa jen
u některých rodů nebo druhů sinic, v případě sladkovodních sinic jde asi o třetinu z přibližně
50 rodů [3]. Rod Planktothrix je zpravidla vysoce toxický. Druh Planktothrix isothrix je
rozšířen ve stojatých, často zabahněných vodách. Vyvíjí se v bentosu, ale později může
vytvářet vodní květ. Druh není příliš hojný, v ČR se vyskytuje např. v oxidačních nádržích
nebo v rybnících a nádržích s organickým znečištěním [11]. Rod Microcystis je nejdůležitější
rod vytvářející sinicové vodní květy. Ze začátku vegetační sezóny jsou kolonie
mikroskopické, později makroskopické a vytvářejí práškový vodní květ. Tento rod je
23 z 53
aquatest
významným producentem cyanotoxinů [11]. V přírodě sinice tvoří povlaky na ponořených
předmětech, rostlinách, ve vlhkém bahně, v půdě, na smáčených skalách, kůře a listí stromů.
V případě vodárenství, je zvýšený výskyt sinic v surové a upravované vodě, spojen
s problematikou organoleptických závad. Při přemnožení dávají sinice vodě travnatý,
plísňovitý a řeřichovitý pach. Při hojném výskytu sinic je pach hnilobný a kořenovitý,
pachuť vody je nasládlá [1]. Nanoplanktonní sinice jsou koloniální nebo vláknité typy,
zpravidla mikroskopické s bezbarvým slizem. Intenzivně namnožené populace způsobují
vegetační zákal, ale nikdy ne makroskopický vodní květ a jejich buňky neobsahují aerotopy
[11].
Žlutozelené řasy
Žlutozelené řasy náleží oddělení Chromophyta, třídě Xanthophyceae – různobrvky.
Různobrvky jsou velmi podobné skupině zlativek. S výjimkou barvy chloroplastů, které jsou
žlutozelené. Jedná se o skupinu s obrovskou paletou tvarů a typů stélek. Ve vodním prostředí
se většinou pasivně vznášejí, aktivně pohyblivé druhy mají 2 nestejně dlouhé bičíky [1].
V převážné většině jsou půdní a sladkovodní. Jejich ekologická role není nijak zásadní,
pouze s výjimkou velké biomasy, tvořené na jaře v kalužích (www.sinicearasy.cz).
Krásnoočka
Příslušnost skupiny do oddělení Euglenophyta, třídy Euglenophyceae. Krásnoočka jsou
jednobuněční volně žijící bičíkovci, kteří mají 1 nebo 2 bičíky, z nichž jeden slouží k pohybu
a druhy je vlečný. Zaujímají izolované postavení mezi ostatními řasami. V přírodě se
vyskytuji v brakických vodách, rašeliništích, v planktonu, menších eutrofizovaných nádržích
a v odpadních vodách. Důležitou úlohu hrají při samočisticích procesech. Při masovém
výskytu způsobují zelené vegetační zbarvení vody či neustonickou blanku. Projevují se
rybím zápachem, pachuť vody je nasládlá [1].
Vířníci
Tělo vířníků (Rotatoria) je tvořeno hlavou, trupem a nohou a je nečlánkované. Žijí ve volné
vodě v planktonu jezer a rybníků, v malých tůňkách, mezi vodním rostlinstvem a hnijícími
rostlinnými zbytky, ve vodách silně znečištěných, ve vlhké půdě a mokrém a vysychavém
mechu, mezi zrnky písku na písčitých březích, či v edafonu, přisedle, žijí jednotlivě nebo
tvoří kolonie. Největší druhová rozmanitost je ve vodách s nízkým pH. Potravou vířníků jsou
řasy, prvoci, bakterie a detritus [1].
Analýzy povrchové vrstvy vody bývalého štěrkoviště
Analýzu povrchové vrstvy vody dokládá vzorek označený jako „Jezero, vz. č. 1“, odebraný
0,2 m pod hladinou (tabulka 1 v příloze č. 7). Hodnota pH byla naměřena ve středně zásadité
oblasti. Posun do alkalické oblasti nad 8 bývá způsoben intenzivní fotosyntetickou asimilací
zelených organismů, kdy dochází k vyčerpání volného oxidu uhličitého [7]. Hořčík je ve
vodách obvykle méně zastoupen než vápník [7]. Hmotnostní poměr Ca : Mg v tomto vzorku
odpovídá hodnotě 5,3. Koncentrace Fe byla zjištěna v nepatrném množství. Obsah živin byl
velmi nízký, charakteristický pro oligotrofní jezera, čemuž odpovídala velmi nízká
koncentrace chlorofylu-a <5,0 µ g/l.
V povrchové vrstvě jezera byly ojediněle stanoveny penátní rozsivky, drobné chlorokokální
řasy, obrněnky, Chrysophyceae a slunivky. Vzorek obsahoval v 1 ml 480 jedinců řádu
Volvocales a skrytěnek a 160 jedinců centrických rozsivek. Povrchová vrstva vykazovala
také zbytky organického původu, minerální úlomky, schránky rozsivek, bakteriální vlákna
a shluky.
24 z 53
aquatest
Obrázek č. 2: Výsledky zonálních měření pomocí přístroje WTW 340i SET v rámci jednorázového monitoringu v roce 2012 v jezeře
bývalého štěrkoviště
25 z 53
aquatest
26 z 53
aquatest
Měření a analýzy ve vertikálním profilu jezera bývalého štěrkoviště
Výsledky analýz jednotlivých vzorků z jezera, odebrané z různých hloubkových úrovní, jsou
zpracovány v tabulce 1 v příloze č. 7. V tabulce jsou také uvedené hodnoty naměřené ve
vzorku vody odebraném z Nové Moravy a pro srovnání i výsledky analýz vody
z vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi z 18. 9. 2006. Všech 5 vzorků z jezera bylo
odebráno ve stejný den, a to 3. 10. 2012, vzorek z Nové Moravy byl odebrán následující den.
Na obrázku č. 2 jsou znázorněny výsledky zonálních měření vybraných fyzikálních
a chemických parametrů.
Koncentrace Ca stanovená ve všech 5 vzorcích vody z jezera se pohybovala v rozmezí od
55,5 mg/l do 57,2 mg/l. Vyšší hodnota vápníku 71,9 mg/l byla stanovena ve vzorku z Nové
Moravy. Analýzy odpovídají skutečnosti, že koncentrace Ca se v povrchových vodách
pohybuje řádově od desítek až do několika set mg/l. Jak již bylo výše uvedeno, hořčík je ve
vodách méně zastoupen než vápník. Jednak je to tím, že je v porovnání s Ca méně zastoupen
v zemské kůře, jednak zřejmě podobně jako draslík podléhá sorpci a výměně iontů při styku
vody s některými horninami a jílovými minerály, mimoto je využíván rostlinami [7].
Koncentrace Mg ve všech analyzovaných vzorcích byla v rozmezí od 10,5 mg/l do 10,8 mg/l.
Přičemž nejvyšší hodnota 10,8 mg/l byla naměřena v hloubce 6,2 m pod vodní hladinou.
Tvrdost vody byla zkoumána ve dvou vzorcích. Ve vzorku z jezera (Jezero, vz. č. 3), který
byl odebrán 3,2 m pod hladinou, bylo stanoveno 1,84 mmol/l, což podle klasifikace mezí
tvrdosti vody odpovídá vodě středně tvrdé. V druhém vzorku z Nové Moravy bylo stanoveno
2,23 mmol/l a podle klasifikace se jedná o vodu dosti tvrdou. Koncentrace Fe byla stanovena
ve všech vzorcích z jezera i ve vzorku z Nové Moravy. Z tabulky 1 v příloze č. 7 a z obrázku
č. 2 je zřejmé, že s rostoucí hloubkou se zvyšoval obsah Fe. Je to dáno tím, že Fe je hlavním
kovem tvořícím součást dnových sedimentů a do kapalné fáze může přecházet v důsledku
remobilizačních procesů [7]. V hloubce 6,2 m pod hladinou bylo Fe analyzováno
v koncentraci 0,21 mg/l, která nepatrně převyšuje limit vyhlášky č. 252/2004 Sb., ve znění
pozdějších předpisů (0,20 mg/l). S tím korespondují stanovené obsahy železa ve vzorcích
sedimentů (tabulka 5 v příloze č. 7), nejvyšší obsah byl analyzován v dnovém sedimentu.
Koncentrace Fe v Nové Moravě odpovídala hodnotě 2,57 mg/l. Tato koncentrace převyšuje
výše zmíněný limit vyhlášky a zároveň také limity nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění
pozdějších přepisů (1,00 mg/l a 0,55 mg/l). Koncentrace Mn byly v jednotlivých vzorcích
vody proměnlivé. Ve vzorcích z bývalého štěrkoviště však nepřekročily limity ani jedné ze
dvou výše jmenovaných vyhlášek. Ve vzorku z Nové Moravy byl mangan stanoven nad limit
vyhlášek č. 252/2004 Sb. i č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Mn obsažený
v sedimentech nádrží může být při poklesu oxidačně – redukčního potenciálu v anoxických
až anaerobních podmínkách uvolněn zpět do vody. V případě bývalého štěrkoviště však
nebyly s hloubkou zaznamenány poklesy Eh a množství kyslíku také výrazně neklesalo
(obrázek č. 2).
V důsledku chemických, biochemických a sorpčních procesů, dochází v jezerech a nádržích
k vertikální stratifikaci fosforu s periodickými změnami během roku [7]. Obsahy fosforu
byly v jednotlivých vzorcích z různých hloubkových úrovní rozkolísané. Nejvyšší obsah
fosforu byl ve vzorku vody z hloubky 1,7 m pod hladinou (0,035 mg/l). Vyšší koncentrace
byla naměřena v Nové Moravě, a to 0,037 mg/l. Celkový organický uhlík (TOC) je parametr
uváděný u vod, který ukazuje množství organických látek přítomných v daném vzorku. TOC
je významný ukazatel kvality vod. Zvýšení tohoto parametru nad určité meze má negativní
vlivy na celý vodní ekosystém. Vysoké hodnoty TOC způsobují nevhodnost vody pro život
vodních organismů, a tak ničí celá vodní společenstva a mají za následek snížení obsahu
27 z 53
aquatest
kyslíku ve vodě, což způsobí nadměrné bujení anaerobních mikroorganismů. V požadavcích
na jakost pitné vody se pro TOC udává mezní hodnota 5 mg/l. Tuto hodnotu nepřekročil ani
jeden analyzovaný vzorek. Nejnižší obsah TOC byl naměřen v Nové Moravě. Zvýšená
koncentrace amonných iontů byla detekována ve vzorku z Nové Moravy (0,480 mg/l).
Koncentrace překročila limit nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů
(0,179 mg/l). Dusičnany se vyskytují téměř ve všech vodách a patří mezi čtyři hlavní
anionty. Jejich koncentrace v přírodních vodách vzrůstají v důsledku vzrůstajícího počtu
obyvatel a zemědělské činnosti [7]. Dusičnany byly kromě jednoho vzorku pod mezí
stanovitelnosti. Vzorek „Jezero, vz. č. 3“ vykazoval anomální koncentraci 9,2 mg/l
dusičnanů, přitom fyzikální parametry i obsahy dalších forem dusíku odpovídaly výsledkům
z ostatních vzorků vody v bývalém štěrkovišti. Dusitany zpravidla doprovázejí ve vodách
dusičnany a amoniakální dusík. Vzhledem ke své chemické a biochemické labilitě se
vyskytují obvykle v nízkých koncentracích, což dokazují provedené analýzy. Koncentrace
dusitanů ve vzorcích se pohybovaly od 0,02 mg/l do 0,03 mg/l. Vzorky „Jezero, vz. č. 1“,
„Jezero, vz. č. 2“ a „Jezero, vz. č. 5“ obsahovaly koncentraci celkového dusíku pod mezí
stanovitelnosti. Vzorek z hloubkové úrovně 4,7 m pod hladinou a vzorek z Nové Moravy
vykazovaly stejné množství celkového dusíku (0,5 mg/l). Nejvyšší naměřená koncentrace
byla naměřena v hloubce 3,2 m pod vodní hladinou jezera a činila 2,4 mg/l celkového dusíku
v důsledku vyššího obsahu dusičnanů v tomto vzorku. Fosfor tvoří s kyslíkem fosforečnany,
které jsou přítomné v litosféře, biosféře, hydrosféře či atmosféře. Rozpuštěný anorganicky
vázaný fosfor se může vyskytovat ve vodách ve formě jednoduchých nebo komplexních
orthofosforečnanů nebo polyfosforečnanů v iontové nebo neiontové formě [7]. V hloubce
odběru 1,7 m, 4,7 m a 6,2 m byly koncentrace fosforečnanů analyzovány pod mezí
stanovitelnosti. Nejvyšší obsah fosforečnanů byl naměřen v Nové Moravě (0,096 mg/l).
Elektrolytická konduktivita se ve všech vzorcích z jezera pohybovala kolem hodnoty
48,5 mS/m. Ve vzorku z Nové Moravy byla naměřena hodnota vyšší, a to 54,4 mS/m.
Celková mineralizace, míra skutečného obsahu anorganických látek ve vodách, byla
stanovena v 1 vzorku z bývalého štěrkoviště - „Jezero, vz. č. 3“ a z Nové Moravy. Na
základě celkové mineralizace (v mg/l) lze přírodní a užitkové vody rozdělit do 5 kategorií
[7]. Oba dva analyzované vzorky spadají do kategorie vody se střední mineralizací (středně
mineralizované). Na absenci organického znečištění ukazují velmi nízké hodnoty chemické
spotřeby kyslíku dichromanem (CHSKCr) a manganistanem draselným (CHSKMn). Tyto dva
ukazatele byly analyzovány, tak jako celková mineralizace, ve vzorcích „Jezero, vz. č. 3“
a „Nová Morava“. Nejrozšířenější formou výskytu sloučenin chloru ve vodách jsou chloridy,
které byly analyzovány opět ve 2 výše jmenovaných vzorcích. Vzhledem k velmi dobré
rozpustnosti chloridů, jejich koncentrace ve vodách se vzrůstající celkovou mineralizací
obvykle vzrůstá na úkor síranů a hydrogenuhličitanů a mohou se stát i dominujícím aniontem
(jedná se o chloridové vody) [7]. Naměřená koncentrace chloridů nepřekročila 30,0 mg/l.
Při rozboru přírodních a užitkových vod je hodnota KNK4,5 jedním ze základních údajů,
protože z ní lze vypočítat zastoupení hydrogenuhličitanů a uhličitanů a provést kontrolu
výsledků základního chemického rozboru vody [7]. Hodnoty KNK4,5 ve vzorcích v jezeře
byly totožné (2,4 mmol/l), vyjma vzorku „Jezero, vz. č. 3“ (2,3 mmol/l). V Nové Moravě
byla naměřena vyšší hodnota, a to 3,5 mmol/l. Mezi nerozpuštěné látky (NL) patří
v přírodních a užitkových vodách různé hlinitokřemičitany, hydratované oxidy kovů
(nejčastěji železa, manganu a hliníku), fytoplankton, zooplankton, organický detrit, tuky,
oleje aj. Ve všech odebraných vzorcích byly stanoveny nerozpuštěné látky při 105 ºC,
ale i při 550 ºC. Se vzrůstající hloubkou odběru rostl i obsah nerozpuštěných látek při
105 ºC. V Nové Moravě bylo analyzováno 15,0 mg/l nerozpuštěných látek při 105 ºC.
Nerozpuštěné látky při 550 ºC byly v hloubkových úrovních 0,2; 1,7 a 3,2 m pod hladinou
28 z 53
aquatest
jezera naměřeny pod mezí stanovitelnosti. Z posledních dvou etáží (4,7 a 6,2 m pod hladinou
jezera) vykazovaly vzorky téměř stejnou hodnotu (7,0 mg/l). Poloviční hodnota byla
naměřena ve vzorku z Nové Moravy (3,5 mg/l). V čistých přírodních vodách je hodnota pH
v rozmezí asi od 4,5 do 9,5 dána uhličitanovou rovnováhou. Naměřené hodnoty pH ve
vzorcích z jezera oscilovaly kolem hodnoty 8,0. Nejnižší hodnota pH byla zjištěna ve vzorku
z Nové Moravy. Pach zkoumaný v jediném vzorku z jezera (Jezero, vz. č. 3) byl přijatelný,
zatímco pach určený ve vzorku z Nové Moravy byl určen jako nepřijatelný. Nepřijatelný
pach ve vzorku z Nové Moravy může být způsoben životní činností nebo při odumírání
mikroorganismů ve vodě. Zákal zjištěný ve vzorku z Nové Moravy překročil limit vyhlášky
č. 252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Ve vzorku byla naměřena hodnota 14,0 ZF(n).
Všechny odebrané vzorky z jezera i z Nové Moravy byly analyzovány na obsah Fe2+.
Nejvyšší hodnoty byly naměřeny z posledních dvou hloubkových úrovní jezera 4,7 m pod
hladinou (0,10 mg/l) a 6,2 m pod hladinou (0,21 mg/l). Vyšší hodnota byla zaznamenána
v Nové Moravě (0,28 mg/l). Amoniak volný byl ve všech vzorcích povrchové vody stanoven
pod mezí stanovitelnosti.
Pro hodnocení úrovně eutrofizace povrchových vod jsou výchozími informacemi údaje
o obsahu celkového fosforu, dusíku a chlorofylu-a ve vodě. Koncentrace chlorofylu-a je
používána jako měřítko přítomné biomasy autotrofních mikroorganismů (fytoplanktonu).
U třech vzorků z jezera byla naměřena koncentrace chlorofylu-a pod mezí stanovitelnosti,
vzorek z Nové Moravy a vzorek „Jezero, vz. č. 2“ měly stejnou hodnotu chlorofylu-a
(10,0 µg/l) a jeden vzorek (z hloubky 3,2 m) obsahoval 7,1 µg/l chlorofylu-a.
Abioseston byl identifikován ve všech odebraných vzorcích jezera i z Nové Moravy (tabulka
2 v příloze č. 7). Abioseston je tvořen částicemi organického i anorganického původu. Může
být složený například z částí rostlinných a živočišných tkání, z částic půdy nebo prachu,
pylových zrn produktů koroze, prázdné schránky rozsivek, zbytky schránek obrněnek,
korýšů, vířníků či hmyzu. Všechny zkoumané vzorky obsahovaly zbytky organického
původu, minerální úlomky, schránky rozsivek, bakteriální vlákna a shluky. Pouze vzorek
„Jezero, vz. č. 4“ neobsahoval minerální úlomky.
Živé organismy byly detekovány ve všech vzorcích povrchové vody (tabulka 3 v příloze
č. 7). V povrchové vrstvě jezera byl počet živých organismů 5,5x nižší než v hloubce 1,7 m
pod hladinou jezera (3 540 jedinců). Se vzrůstající hloubkou se počet živých organismů
snižoval. Druhý nejvyšší počet živých organismů byl spočítán ve vzorku z Nové Moravy.
Vzorek obsahoval 1 383 jedinců. Živé organismy, nalezené ve vzorku „Jezero, vz. č. 1“, jsou
popsány výše v odstavci Analýzy povrchové vrstvy vody jezera. Z tabulky 3 v příloze č. 7 je
patrné, že nejvyšší počet živých organismů byl zjištěn u vzorku „Jezero, vz. č. 2“. V tomto
vzorku se ojediněle vyskytovaly penátní rozsivky a Chrysophyceae a řídce pak
nanoplanktonní sinice. Dominantní počet představovaly žlutozelené řasy v počtu 2 220
jedinců/ml. V tomto vzorku byly stanoveny přibližně stejné počty jedinců řádu Volvocales
a skrytěnek a centrických rozsivek jako v povrchové vrstvě jezera (vzorek „Jezero, vz. č. 1“).
Ojedinělý výskyt drobných chlorokokálních řas a Chrysophyceae byl detekován ve vzorku
„Jezero, vz. č. 3“. Největší zastoupení v tomto vzorku měl řád Volvocales a skrytěnky
a centrické rozsivky. V hloubkové úrovni 4,7 m pod hladinou jezera (vzorek „Jezero, vz.
č. 4“) opět dominovali výše zmínění zástupci. V této úrovni byly také nalezeny
nanoplanktonní sinice a žlutozelené řasy v řádech desítek buněk či jedinců v mililitru.
Nejnižší počet živých organismů byl vyhodnocen ve vzorku z největší hloubkové úrovně 6,2
m (vzorek „Jezero, vz. č. 5“). Celkový počet živých organismů v tomto vzorku činil 260
jedinců. Větší polovinu celkového množství tvořily žlutozelené řasy (140 jedinců/ml).
Zbytek jedinců zaujímal řád Volvocales a skrytěnky a centrické rozsivky. Penátní rozsivky
29 z 53
aquatest
a drobné chlorokokální řasy se vyskytly ojediněle. Ve srovnání se vzorky z jezera vykazoval
vzorek z Nové Moravy vyšší zastoupení jednotlivých živých organismů. Ojediněle byly
nalezeny drobné chlorokokální řasy a vířníci. V nejhojnějším počtu 650 jedinců/ml byl
identifikován řád Volvocales a skrytěnky. Nanoplanktonní sinice, Planktothrix sp.
a Microcystis sp. byly druhou nejpočetnější skupinou živých organismů tohoto vzorku.
Krásnoočka v počtu 8 jedinců/ml byla pouze ve vzorku z Nové Moravy. Nárůst populace
fytoplanktonu souvisí s množstvím dostupného hořčíku. V důsledku jeho úbytku (navázáním
do molekul chlorofylu) se může rovněž stát limitujícím faktorem eutrofizace. V bývalém
štěrkovišti však byl obsah hořčíku ve všech vzorcích téměř shodný, přesto se počet
organismů výrazně lišil. Růst fytoplanktonu může být ovlivněn také koncentrací
rozpuštěného křemičitanu ve vodě a jeho poměru k dusičnanu [3].
K hodnocení eutrofizace bývalého štěrkoviště byly použity výsledky uvedené v Závěrečné
zprávě Ostrožská Nová Ves – jímací území [10]. Společenstvo drobného biosestonu
v povrchové vrstvě vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi bylo druhově sice poměrně
pestré, ale početně velmi chudé. Odběry vzorků povrchové vody z vodárenského jezera na
stanovení biosestonu probíhaly od května 2006 do září 2006. Odběry na analýzy v rámci
předkládané studie byly realizovány jednorázově v měsíci říjnu 2012. Z tohoto důvodu nelze
hodnotit zastoupení jednotlivých živých organismů v čase. Ve výše uvedené zprávě [10] byl
poslední odběr na analýzu biosestonu uskutečněn 18. 9. 2006, tedy na podzim, tak jako odběr
z bývalého štěrkoviště. V povrchové vrstvě vody v Ostrožské Nové Vsi byla řídce stanovena
sinice Pikocyanobakterie. Jedná se o nejmenší sinice, které běžně procházejí vodárenskými
úpravami. Tato sinice nebyla ani v jednom vzorku z bývalého štěrkoviště z října 2012
detekována. V bývalém štěrkovišti byly analyzovány pouze nanoplanktonní sinice ve
2 vzorcích jezer. Sinice rodu Planktothrix a Microcystis byly prokázány pouze ve vzorku
z Nové Moravy. Rod Planktothrix je zpravidla vysoce toxický. Rod Microcystis je
nejdůležitější rod vytvářející sinicové vodní květy. Zastoupení zlativek ve vodárenském
jezeře v Ostrožské Nové Vsi v září 2006 bylo ojedinělé jako v jezeře bývalého štěrkoviště
v říjnu 2012, ale druhově rozdílné. Žlutozelené řasy v říjnu 2012 byly v hloubce 1,7 m pod
hladinou jezera stanoveny v nižších tisících, zatímco v září 2006 byly v povrchové vrstvě
vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi stanoveny v jednotkách a pouze jeden druh.
Výsledky stanovení rozsivek v září 2006 poukázaly na druhovou pestrost, počty se však
pohybovaly v jednotkách a nižších desítkách. Naproti tomu, centrické rozsivky stanovené
v říjnu 2012 se pohybovaly od 60 do 300 jedinců/ml a penátní rozsivky byly stanoveny
většinou ojediněle. Hojné zastoupení skrytěnek a řádu Volvocales bylo možno pozorovat
ve vzorcích z října 2012, vzorek ze září 2006 skrytěnky neobsahoval. Povrchová vrstva
vodárenského jezera v září 2006 i povrchová vrstva v bývalém štěrkovišti v říjnu 2012 byla
ojediněle oživena skupinou obrněnek. Ojedinělé zastoupení drobných chlorokokálních řas
dokazují vybrané vzorky v říjnu 2012, v září 2006 se řasy ve vodárenském jezeře pohybovaly
v jednotkách, ojediněle v nižších desítkách jedinců na mililitr. Krásnoočka se ve
vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi v září 2006, ani v bývalém štěrkovišti v říjnu
2012 nevyskytovala. Byla však identifikována ve vzorku vody z Nové Moravy.
Při porovnání kvality vody z jezer v Ostrožské Nové Vsi a jezera bývalého štěrkoviště
vyplývá, že vzorky vody z povrchové vrstvy vodárenského i těžebního jezera v Ostrožské
Nové Vsi nevykazují jakékoliv známky eutrofizačních trendů, přestože bylo v těchto dvou
jezerech v jednotlivých měsících analyzováno více sinic než v jezeře bývalého štěrkoviště.
Z hlediska eutrofizace je tedy bývalé štěrkoviště podle ukazatele sinic kvalitnější, nutno
podotknout, že se jedná o závěr z jedné analýzy. Z důvodu konzervativního přístupu na
straně bezpečnosti byly k porovnání použity analýzy provedené v povrchové vodě
30 z 53
aquatest
z vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi, protože vykazovalo lepší fyzikálně-chemické
vlastnosti než těžební jezero, přestože se ve zprávě [10] uvádí, že je voda z těžebního jezera
celoročně vhodná k dotaci množství vody ve vodárenském jezeře a nepředstavuje pro
vodárenské jezero jakékoli riziko eutrofizační, biologické či hygienické.
Povrchová vrstva vody v bývalém štěrkovišti ve srovnání s vodárenským jezerem
v Ostrožské Nové Vsi byla ve vybraných ukazatelích na podzim přibližně stejná (tabulka 1
v příloze č. 7). Chlorofyl-a byl pod mezí stanovitelnosti, sinice nebyly stanoveny. Obsah
hořčíku a vápníku byl v bývalém štěrkovišti nižší. Z hlediska hlavních nutrientů byla
koncentrace celkového fosforu v jezeře bývalého štěrkoviště vyšší než ve vodárenském
jezeře v Ostrožské Nové Vsi, proto limitujícím prvkem pro případnou eutrofizaci může být
v bývalém štěrkovišti fosfor. Ve vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi byly stanoveny
dne 18. 9. 2006 při zonálních odběrech amonné ionty, dusitany i dusičnany pod mezí
stanovitelnosti s výjimkou dusičnanů na dně jezera (3,0 mg/l), zatímco v jezeře v Uherském
Ostrohu byly amonné ionty a dusitany vždy mírně nad mezí stanovitelnosti, dusičnany byly
ve 4 vzorcích pod mezí stanovitelnosti, ovšem ve vzorku vody z hloubky 3,2 m bylo
stanoveno 9,2 mg/l dusičnanů. Hodnota KNK4,5 byla téměř shodná.
Analýzy povrchové vrstvy vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi byly provedeny v roce
2006 v 6ti kolech monitoringu (květen až září). Nejméně příznivé výsledky byly naměřeny
v měsíci červnu. V jednotlivých vrstvách vody během letní stratifikace bývají zaznamenány
značné změny koncentrace kyslíku a zvýšení koncentrace živin. V tomto měsíci byla
naměřena nejvyšší koncentrace celkového fosforu ze všech 6ti kol (0,03 mg/l) a navíc druhá
nejvyšší koncentrace chlorofylu-a (0,9 µ g/l). S blížícím se podzimem (v měsících srpnu
a září) byly výsledky analýz povrchové vrstvy příznivější. Koncentrace celkového fosforu
byla naměřena <0,01 mg/l a chlorofyl-a nebyl ve vodárenském jezeře prokázán, sinice se
vyskytovaly řídce. Lze tedy předpokládat, že v bývalém štěrkovišti může docházet
k podobným sezónním trendům, které byly ověřeny v povrchové vrstvě vody ve
vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi.
K orientačnímu porovnání míry oživení vody v bývalém štěrkovišti byla také použita
diplomová práce na téma „Vodní květy sinic a problémy spojené s jejich výskytem v nádrži
Žermanice“, která leží v okrese Frýdek - Místek a zásobuje ostravské průmyslové podniky.
Autorka se v diplomové práci [3] zaměřila na studium možné souvislosti mezi rozvojem sinic
v nádrži Žermanice a rozvojem sinic v její předzdrži. Jsou zde uvedeny výsledky analýz
fytoplanktonu nádrže Žermanice a její předzdrže. Terénní práce byly realizovány od dubna
do října roku 2009. Pro porovnání byla vybrána analýza z nádrže ze stejného ročního období
- z 9. 10. 2009. Ve vzorku z odběrného místa u hráze přehrady Žermanice byly detekovány
kokální sinice Microcystis aeruginosa a Woronichinia naegeliana a dle indexu dominance
tvořila Microcystis aeruginosa 21,05 % a Woronichinia naegeliana 0,66 %. V říjnu 2012 se
v bývalém štěrkovišti žádná z těchto výše jmenovaných sinic nevyskytovala, a proto můžeme
usuzovat na lepší kvalitu vody v jezeře bývalého štěrkoviště, neboť Microcystis aeruginosa
a Woronichinia naegelina prokazatelně patří k druhům vytvářející vodní květ.
Nanoplanktonní sinice byly v hloubce 1,7 m stanoveny jen řídce a v hloubce 4,7 m byly
stanoveny nižší desítky. Nejhojnějším druhem v nádrži Žermanice byla zelená řasa Phacotus
lenticularis se zastoupením 51,32 %. Zbytek fytoplanktonu tvořily populace zelených řas
Oocystis parva, Pediastrum simplex a hnědé řasy Cryptomonas sp. Druhy Oocystis sp.
a Cryptomonas sp. („sp.“, tj. „species“, tj. obecný druh) byly detekovány i ve vzorcích
z jezera bývalého štěrkoviště v říjnu 2012. Z hlediska zastoupení sinic v obou jezerech lze
říci, že lepší kvalitu vykazuje jezero bývalého štěrkoviště (u JÚ Bzenec III - sever). Při
31 z 53
aquatest
porovnání ostatních dostupných druhů se jezera shodují ve výskytu 2 druhů (Oocystys
a Cryptomonas). Dále nelze živé organismy detailněji porovnat, protože v nádrži Žermanice
nebyl fytoplankton stanovován v takovém rozsahu jako v bývalém štěrkovišti.
Ověření výskytu závadných látek v povrchové vodě bývalého štěrkoviště
Ve vzorku povrchové vody, odebraném těsně pod hladinou jezera, byl analyzován obsah
uhlovodíků C10 - C40, neboť při těžbě se manipulovalo s ropnými látkami (mazacími oleji,
pohonnými hmotami). Navíc v zájmovém území byly v minulosti ropné látky detekovány
v podzemní vodě ve vrtu HV-217 [6]. Obsah uhlovodíků C10 - C40 byl pod mezí
stanovitelnosti, tudíž výskyt ropných látek v nerekultivovaném a nijak chráněném bývalém
štěrkovišti nebyl prokázán.
Porovnání jakosti povrchové vody v Nové Moravě a bývalém štěrkovišti
Jak vyplývá z výše uvedených hodnocení a z tabulky 1 v příloze č. 7, voda v Nové Moravě
vykazuje horší kvalitu než voda v bývalém štěrkovišti, především v obsahu železa, manganu,
přítomnosti živých organismů a sinic. Vzhledem k tomu, že se povrchová voda z vodních
toků podílí z velké části na doplňování zásob podzemní vody, která je využívána pro
vodárenské účely, lze konstatovat, že míra ohrožení kvality jímacích objektů vodou z jezera
vzniklého po těžbě štěrkopísků je nevýznamná.
Pro doplnění je v příloze č. 7 v tabulce 9 porovnána jakost povrchové vody v tocích Morava
a Okluka z let 2010 a 2011 s výsledky analýz vzorku vody odebraného z Nové Moravy
v říjnu 2012. Obsahy sledovaných ukazatelů v Nové Moravě odpovídají většinou průměrným
hodnotám v řece Moravě, kvalita vody v toku Okluka, který ústí do řeky Moravy až pod
odlehčovacím ramenem Nová Morava, vykazuje horší jakost, především u dusitanového
dusíku a fosforu.
Analýzy sedimentů odebraných z bývalého štěrkoviště
Vzorky sedimentu odebrané ze 3 hloubkových úrovní (ze stěny štěrkoviště z 1,0 m a z 3,5 m
pod hladinou vody a ze dna z hloubky 6,6 až 7,1 m) byly analyzovány na jednotlivé
ukazatele ve výluhu i v sušině, výsledky jsou uvedeny v tabulkách 6 a 7 v příloze č. 7.
Chemickou analýzou byla zjištěna nízká ztráta žíháním u všech vzorků, která spolehlivě
indikuje nízký obsah organických látek, jak dokládá i stanovení organického uhlíku (TOC).
Pro porovnání, výsledky analýz ztráty žíháním a TOC směsných vzorků sedimentu
odebraných z vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi v roce 2006 byly podobné, ale
s rozdílem, že byl analyzován povrch sedimentu a vrstva sedimentu silná 4 – 6 cm. Obsah
železa lze považovat za obvyklý, je dominantním kovem tvořícím součást dnových
sedimentů a jeho obsah se pohybuje v desítkách gramů v 1 kg sušiny [7]. I v kvartérních
fluviálních štěrkopíscích jsou takovéto koncentrace železa běžné. Na lokalitě Uherský Brod
ve štěrkopíscích z hloubky 4,6 až 5,0 m činil obsah Fe 27 600 mg/kg (in H. Koppová, 2006).
Na lokalitě Olomouc v písčitém štěrku z hloubky 7 až 8 m p.t. bylo stanoveno 21 400 mg/kg
Fe (in H. Koppová, 2011). Toto tvrzení dokládá i hodnota indikátoru znečištění (tabulka 6
v příloze č. 7), neboť pro železo je stanovena ve výši 55 000 mg/kg. Nejvyšší obsah Fe byl
zjištěn v hloubce odběru 6,6 – 7,1 m, což potvrzuje teorii desorpce Fe do kapalné fáze
a zvýšený obsah Fe ve vodě vzorku „Jezero, vz. č. 5“, který byl odebrán 6,2 m pod hladinou.
Vzorek „sediment 1“ obsahoval větší množství Al (9 270 mg/kg suš.), než „sediment 2“
odebraný z větší hloubky (7 550 mg/kg suš.). Největší obsah Al byl ve vzorku „sediment 3“,
a to 25 300 mg/kg suš. Vyšší množství Al obsahovaly vzorky z vodárenského jezera
v Ostrožské Nové Vsi, v povrchové vrstvě bylo stanoveno 34 000 mg/kg suš. a ve vrstvě 4 –
32 z 53
aquatest
6 cm bylo 45 000 mg/kg suš. Vápník byl ve vzorcích sedimentů z bývalého štěrkoviště,
odebraných v říjnu 2012, rozkolísaný. Přibližně stejnou hodnotu vykazovaly vzorky
„sediment 1“ a „sediment 3“, o zhruba polovinu byla koncentrace Ca nižší u „sedimentu 2“.
Vzorky sedimentu odebrané z hloubkových úrovní 1,0 a 3,5 m vykazovaly téměř stejný
obsah fosforu. Koncentrace P v „sedimentu 3“ byla 438 mg/kg suš. Vyšší hodnoty celkového
P byly naměřeny ve vzorcích z vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi v roce 2006.
Koncentrace celkového dusíku v sedimentech v bývalém štěrkovišti nepřekročila v žádném
vzorku hodnotu 1 000 mg/kg suš. (indikátory znečištění jsou uvedeny jen pro dusitany
a dusičnany). Obsahy prvků v sušině, pro něž je definována hodnota indikátoru znečištění
zemin, byly vždy pod těmito hodnotami. Přibližně 80 % sušiny bylo stanoveno ve vzorcích
„sediment 1“ a „sediment 2“. Vzorek „sediment 3“ vykazoval menší podíl sušiny (58,1 %).
Sedimenty z vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi obsahovaly podstatně menší
množství sušiny, 17,5 % z povrchu a 39,7 % z vrstvy 4 – 6 cm.
Ve vzorku „sediment 1“, odebraném ze břehu z hloubky 1,0 m, byl analyzován obsah
uhlovodíků C10 - C40, který byl pod mezí stanovitelnosti, tudíž výskyt ropných látek
v sedimentech bývalého štěrkoviště nebyl prokázán.
Představu o intenzitě šíření železa a fosforu vázaných v sedimentech stěn a dna bývalého
štěrkoviště do povrchové vody podávají výsledky analýz výluhů z pevných vzorků. V tabulce
7 v příloze č. 7 jsou uvedeny obsahy vybraných látek ve výluhu sedimentu. Pro doplnění jsou
porovnány s limity danými ve vyhlášce č. 252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů [24],
a v nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů [30] a s indikátory znečištění
[23]. Na základě provedené výluhové zkoušky lze odhadnout distribuční koeficient Kd pro
dané prvky, který je ukazatelem schopnosti látky sorbovat se na horninové prostředí a lze ho
určit jako podíl koncentrace látky v sušině ku koncentraci látky ve vodném výluhu ze
zeminy. Hodnoty vypočtených Kd jsou uvedeny v příloze č. 7 v tabulce 8. Vypočtené
hodnoty distribučního koeficientu se především u železa u jednotlivých vzorků liší. Přestože
vzorky „sediment 1“ a „sediment 2“ jsou podobného litologického charakteru, distribuční
koeficient tomu neodpovídá. Míra vyluhovatelnosti je velmi vysoká u vzorku „sediment 2“,
naopak u vzorků „sediment 1“ a i u kalu ze dna štěrkoviště (vzorek „sediment 3“) je velmi
nízká, takže schopnost migrace železa je v daných podmínkách velmi omezená. Stejně to
platí i pro fosfor, jehož míra vyluhovatelnosti byla vysoká ve štěrkopísku „sediment 2“. Ve
výluhu byla u železa stanovena koncentrace překračující hodnotu indikátoru znečištění pro
podzemní vodu u vzorku „sediment 2“, u celkového dusíku byl obsah pod hodnotou
indikátoru znečištění (ten je stanoven buď pro dusičnany nebo dusitany).
Hodnocení stavu útvarů povrchových vod podle vyhlášky č. 98/2011 Sb.
Pro posouzení ekologického stavu bývalého štěrkoviště byla použita metodika uvedená ve
vyhlášce č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu
hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod
a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod [27]. Dobrým
ekologickým stavem se podle vyhlášky rozumí stav útvaru povrchových vod, který se určí na
základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky. Dobrým
ekologickým potenciálem se rozumí stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě
systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 [27]. Využity byly ty části klasifikace,
které jsou pro hodnocení bývalého štěrkoviště smysluplné. Ekologický potenciál nebyl
hodnocen, protože se vztahuje na případy silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových
vod v kategoriích řeka nebo jezero.
33 z 53
aquatest
Hodnocení jakosti povrchových vod
Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá srovnáním zjištěných hodnot sledovaných
ukazatelů s normami environmentální kvality a požadavky na užívání vod způsobem
uvedeným v § 11 odst. 1, 2 a 3 a v příloze č. 12 [27]. Povrchová voda v jezeře byla
hodnocena podle přílohy č. 12. Základem hodnocení jsou data sbíraná každoročně. Námi
vyhodnocená data byla získána pouze v měsíci říjnu 2012, což částečně snižuje vypovídací
hodnotu, ovšem provádět celoroční sledování je nad rámec cílů studie.
Pro hodnocení jakosti vody v jezeře a v Nové Moravě byl použit v případě, že stanovení
byla prováděna ve více vzorcích (zonální odběry v bývalém štěrkovišti), aritmetický průměr
koncentrací jednotlivých ukazatelů. V případě, že byl analyzován pouze jeden vzorek, byla
použita příslušná hodnota daného ukazatele (všechny ukazatele ze vzorku vody z Nové
Moravy a chloridy, sírany, CHSKCr a uhlovodíky C10 - C40 ve vzorku vody z bývalého
štěrkoviště). Hodnota aritmetického průměru byla porovnána s limitními hodnotami pro
jakostní třídy uvedenými v tabulce č. 6 přílohy č. 12, pro grafické znázornění jakosti
jednotlivých ukazatelů byly použity barvy uvedené v této tabulce. Pro lepší přehlednost je
tabulka z [27] uvedena níže.
Tabulka 16: Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné znázornění (viz tabulka č. 6
v příloze č. 12 vyhlášky č. 98/2011 Sb.)
Jakostní třída
1. velmi dobrá
2. dobrá
3. střední
4. poškozená
Limitní hodnoty
< mez stanovitelnosti
< NEK
< 2*NEK
≥ 2*NEK
Barva znázornění
modrá
zelená
žlutá
oranžová
Hodnocení jednotlivých ukazatelů, pro něž jsou stanoveny NEK-RP, je uvedeno v tabulce
17. Pro všechny vybrané ukazatele byla povrchová voda v jezeře bývalého štěrkoviště
zařazena do jakostní třídy 2. dobrá. Kvalita povrchové vody v Nové Moravě byla horší.
Nejhorší hodnocení kvality bylo zjištěno u ukazatelů železa, manganu a amonných iontů,
které byly zařazeny do třídy jakosti 4. poškozená.
Tabulka 17: Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné znázornění
Koncentrace
jezero Ø
Nová Morava
vápník
mg/l
190,000
56,140
71,900
železo
mg/l
1,000
0,104
2,570
hořčík
mg/l
120,000
10,580
10,700
mangan
mg/l
0,300
0,111
1,660
amonné ionty
mg/l
0,179
0,108
0,480
dusík celkový
mg/l
6,000
0,730
0,500
fosfor celkový
mg/l
0,150
0,025
0,037
chloridy
mg/l
150,000
*25,200
29,900
sírany
mg/l
200,000
*41,900
56,300
CHSKCr
mg/l
26,000
*10,000
9,700
C10 – C40
mg/l
0,100
*0,015
TOC
mg/l
10,000
3,780
2,600
*analýzy byly provedeny jen u 1 vzorku, který je v tabulce použit
Ukazatel
Jednotka
NEK-RP
34 z 53
Jakostní třída
jezero Ø
Nová Morava
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
4. poškozená
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
4. poškozená
2. dobrá
4. poškozená
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
2. dobrá
aquatest
Hodnocení stavu útvaru povrchových vod
Hodnocení stavu útvaru povrchových vod se provádí hodnocením chemického
a ekologického stavu nebo ekologického potenciálu v případě silně ovlivněných a umělých
útvarů povrchových vod v kategoriích řeka nebo jezero.
Pro zjišťování chemického stavu se použijí normy environmentální kvality a postupy podle
§ 11 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky [27]. Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací chemického
stavu útvaru povrchových vod jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“. Dobrý
stav je dosažen tehdy, pokud ani jedna ze zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů
nepřesáhne hodnoty norem environmentální kvality. Z tabulky 1 v příloze č. 7 vyplývá, že
v ani jednom případě u vzorků z jezera nedošlo k překročení norem environmentální kvality
vyjádřené jako celoroční průměrná hodnota. Lze tedy chemický stav povrchové vody z jezera
označit za „dobrý stav“. Naproti tomu ve vzorku z Nové Moravy došlo k překročení norem
environmentální kvality a chemický stav lze označit za „nedosažení dobrého stavu“.
U útvarů povrchových vod, které nebyly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se
hodnocení ekologického stavu provede v souladu s přílohami č. 4, 5, 6, 13 a 14 vyhlášky
č. 98/2011 Sb. pro jednotlivé kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického stavu jako „velmi dobrý“, „dobrý“,
„střední“, „poškozený“ nebo „zničený“. V souladu s přílohou č. 4 lze stav v jezeře ohodnotit
jako „velmi dobrý“ a v Nové Moravě jako „dobrý“. Podle přílohy č. 5 je v kategorii řeka
rozlišeno hodnocení podle biologických ukazatelů, hydromorfologických ukazatelů
a chemických a fyzikálně-chemických ukazatelů. Pro biologické ukazatele v Nové Moravě
byl určen stav „dobrý“, pro hydromorfologické ukazatele stav „dobrý“ a pro chemické
a fyzikálně-chemické ukazatele stav „střední“. V kategorii jezero (příloha č. 6) platí stejné
rozdělení jako v kategorii řeka. Pro biologické, hydromorfologické, chemické a fyzikálněchemické ukazatele v jezeře byl vyhodnocen stav jako „velmi dobrý“.
Srovnání jakosti vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi a jezera bývalého štěrkoviště
Vodárenské jezero v Ostrožské Nové Vsi se vyznačuje dlouhodobě vysoce stabilní velmi
dobrou jakostí vody, která nevykazuje jakékoli známky eutrofizačních trendů [10].
Podmínky v jezeře lze hodnotit jako oligotrofní (málo úživné) a podle již málo používaného
systému saprobity též jako oligosaprobní. Jezero bývalého štěrkoviště můžeme podle
saprobity zařadit, také jako vodárenské jezero v Ostrožské Nové Vsi, mezi oligosaprobní.
Obecně jsou oligosaprobní vody charakterizovány jako vody s nepatrným organickým
znečištěním, s nadbytkem O2 a se silně aerobními procesy. Druhová diverzita je zde však
slabá. Níže jsou vyhodnoceny stupně trofie obou jezer z dostupných ukazatelů podle
klasifikace převzaté z WQA (Water Quality Association), uvedené v tabulce 18 [15].
Tabulka 18: Stupně trofie podle úrovně nutrientů (převzato z [15])
Stupeň
ultra-oligotrofní
oligotrofní
mesotrofní
eutrofní
hypertrofní
PØ
(mg/l)
4
10
10-35
35-100
100
Chlorofyl-a
Ø
(mg/m3)
1
2,5
2,5-8
8-25
25
Chlorofyl-a
max
(mg/m3)
2,5
8
8-25
25-75
75
35 z 53
Secchiho
deska Ø
(m)
12
6
6-3
3-1,5
1,5
Secchiho
deska min.
(m)
6
3
3-1,5
1,5-0,7
0,7
O2 min
% sat.
< 90
< 80
40-89
40-0
10-0
aquatest
Z porovnání hodnot jednotlivých ukazatelů stanovených ve vzorcích z obou jezer (tabulka 1
v příloze č. 7) s charakteristikami uvedenými v tabulce 18 je zřejmé, že se shodují ve stupni
trofie podle ukazatele P (průměrný) a chlorofyl-a (maximální). Jedná se o jezero ultraoligotrofní, jde o typ slabě úživné až neúživné vody. Jezero bývalého štěrkoviště je podle
parametru měření Secchiho deskou v kategorii eutrofní (silně úživné) na rozdíl od
vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi, které spadá do stupně mesotrofní (středně
úživné). Povrchová voda v obou jezerech se od sebe významně neliší (tabulka 19).
Tabulka 19: Porovnání stupňů trofie ve vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi a v jezeře
bývalého štěrkoviště
Jezero
bývalé štěrkoviště
Ostrožská Nová Ves
PØ
(mg/l)
0,02461)
ultra-oligotrofní
0,03002)
ultra-oligotrofní
Chlorofyl-a max
(mg/m3)
0,00001003)
ultra-oligotrofní
0,00000144)
ultra-oligotrofní
Secchi disc Ø (m)
2,25)
eutrofní
5,06)
mesotrofní
1)
průměr spočítán z jednotlivých vzorků z jezera („Jezero, vz. č. 1“ až „Jezero, vz. č. 5“),
brána maximální hodnota naměřená ve vodárenském jezeře v červnu 2006,
3)
brána maximální hodnota naměřená ve vzorku „Jezero, vz. č. 2“,
4)
brána maximální hodnota naměřená ve vodárenském jezeře v květnu 2006,
5)
průměr spočítán z měření průhlednosti na 4 místech jezera bývalého štěrkoviště,
6)
průměr spočítán z měření průhlednosti na 11 místech vodárenského jezera.
2)
Porovnání dle obsahu hlavních nutrientů – fosforu a dusíku
Hlavními regulačními faktory pro rozmnožování řas jsou anorganický dusík a zvláště pak
fosfor. Poměr N : P (Redfieldův poměr) je důležitým ukazatelem toho, která živina omezuje
proces eutrofizace. Pokud je Redfieldův poměr 16 : 1, pak je prvkem limitujícím růst řas
fosfor. Ve vodách s nízkým obsahem fosfátů je chudá biocenóza, fytoplankton vyskytující se
v takových podmínkách je adaptován na nízkou koncentraci a dostupnost fosforu. Dostupný
dusík je limitující živinou pro růst fytoplanktonu ve vodách s vysokým obsahem fosforu. Ve
vodách s deficitem fosforu nebo s dostatečnou fixací atmosférického dusíku sinicemi, se
stává limitujícím prvkem fosfor, protože jeho část je využívána k vyrovnávání vysokého
obsahu dusičnanů. Na rozdíl od planktonních řas jsou tak některé sinice schopny uniknout
limitaci dusíkem tím, že vážou atmosférický dusík. Nedostatek dusičnanů nebo amoniaku
proto upřednostňuje dominanci těchto druhů. Ukázalo se, že fosfor má hlavní regulační úlohu
v mnoha sladkovodních ekosystémech, zatímco dusík je běžně limitujícím prvkem
v ekosystémech mořských [3].
Koncentrace celkového fosforu v jezeře bývalého štěrkoviště byla o něco vyšší než ve
vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi. Nejvyšší naměřená hodnota v jezeře bývalého
štěrkoviště byla 0,035 mg/l a v Ostrožské Nové Vsi 0,030 mg/l, nejnižší pak 0,018 mg/l
a <0,010 mg/l. Ve vodárenském jezeře v Ostrožské Nové Vsi byly stanoveny dusitany
i dusičnany. Celkový dusík analyzovaný v jezeře bývalého štěrkoviště byl z 5 vzorků ve
3 pod mezí stanovitelnosti (<0,5 mg/l). Po výpočtu Redfieldova poměru ze dvou stanovených
koncentrací dusíku a z koncentrací jim příslušného fosforu v jednotlivých vzorcích vyplývá,
že v obou případech je limitujícím prvkem fosfor, a proto je považován obecně za klíčový
faktor eutrofizace.
36 z 53
aquatest
4.2.2. Kvantitativní a kvalitativní změny v jímacích objektech vlivem těžby štěrkopísku a
vlivem existence jezera vzniklého při těžbě
Kvantitativní změny
Kvantitativní změny (pokles vydatnosti) v jímacích objektech vlivem těžby byly hodnoceny
pomocí matematického modelu ve studii z roku 2010 s těmito závěry:
Ve srovnání s množstvím vody, které je čerpáno v jímacích územích Bzenec I a Bzenec III, bude
v době těžby štěrkopísku objem vody, jenž se odpaří z povrchu volné hladiny štěrkoviště
a objem vody, který nahradí vytěžený štěrkopísek, činit cca 7,53 l/s, což je 2,9 až 3,9 %
stávajícího vodárenského odběru (ve výši 260 l/s, resp. 190 l/s). Po ukončení těžby štěrkopísku
to budou cca 0,8 až 1,1 %. Lze tedy konstatovat, že výpar z hladiny ani nahrazování štěrkopísku
podzemní vodou ve vznikajícím jezeře nezpůsobí zásadní změny v bilanci podzemní vody.
V překládané studii byl matematický model doplněn o hodnocení extrémních stavů
v srážkově podnormálním období a navíc byla uvažována kolmatace břehů těžebního jezera
a dalších nádrží (Plaňavy a bývalé štěrkoviště). Jak vyplývá z aktualizace modelu (kap. 5),
při potenciální kolmataci břehů jezera v budoucnosti by docházelo v důsledku snížení
hydraulické vodivosti břehů k poklesu množství vod odtékajících ze štěrkoviště, což by dále
vedlo k delším časům migrace potenciálního znečištění z prostoru štěrkoviště. Kolmatace
břehů tedy snižuje riziko pro JÚ Bzenec při potenciálním úniku kontaminace do prostoru
štěrkoviště. Vydatnost jímacích objektů by však ovlivněna nebyla, neboť u JÚ Bzenec III sever se neprojeví v důsledku existence hydraulické bariéry Nové Moravy mezi plánovaným
štěrkovištěm a jímacím územím. U JÚ Bzenec I podíl vody vcezované směrem k jímacímu
území ze štěrkoviště činí cca 8 %, což je nevýznamná hodnota (šířka jezera, tj. profil, kterým
se povrchová voda bude šířit do horninového prostředí, je 500 m; vzdálenost okraje
štěrkoviště ke studním jímacího území Bzenec I je 1 000 m; obvod kružnice opsané ve
vzdálenosti 1 000 m je 6 280 m). To je srovnatelné s vlivem bývalého štěrkoviště na jímací
území Bzenec III - sever.
Pro ověření míry kolmatace bývalého štěrkoviště byly ve všech 3 odebraných vzorcích
sedimentů provedeny granulometrické analýzy (viz kapitola 4.1.). Z hlediska zrnitostního
složení sedimentů, odebraných pod hladinou vody v hloubce 1,0 a 3,5 m (VZ-1 a VZ-2), činil
podíl hlíny (zrn <0,063 mm) 10, resp. 7 %, z toho jíl 6, resp. 5 %. Nejvyšší byl podíl písku,
který činil 63, resp. 52 %, převažoval písek střední (příloha č. 8). Štěrk byl zastoupen 27,
resp. 41 %, převažoval jemný a v menší míře střední štěrk. Ve vzorku VZ-3 činil podíl
hlinité frakce 72 %, z toho jílu bylo 25 %. Písek byl zastoupen 25 %, z hlediska velikosti
převládal jemný a případně střední písek. Podíl štěrkových zrn činil pouze 3 %.
Z granulometrických analýz a stanovení hodnoty součinitele hydraulické vodivosti vyplývá,
že prostor břehu a mírně upadajícího svahu pod hladinou vody v jezeře není zakolmatován,
případně nepatrně, neboť metodou Mallet-Pacquant stanovené součinitele hydraulické
vodivosti odpovídají hodnotám zjištěným při hydrogeologickém průzkumu J. Taraby v roce
1971 (in [6]), kdy byl K stanoven ve výši 2,6 až 7,9 × 10-4 m/s. Pouze vrstva kalu o mocnosti
cca 0,8 m (odebrán byl vzorek o výškovém profilu 0,4 m) vykazuje charakter izolátoru.
Z porovnání petrografického profilu archivního vrtu situovaného nejblíže místu odběru
vzorku VZ-3 (vrt HV-217/2) je zřejmé, že v uvedené hloubce se přirozeně vyskytoval šedý
písčitý štěrk. Lze tedy konstatovat, že za 20 let po ukončení těžby, ovšem bez jakékoliv
rekultivace a péče o bývalé štěrkoviště, se na jeho dně v depresích vyskytuje cca 0,8 m
37 z 53
aquatest
mocná vrstva sedimentů, která omezuje proudění vody v jezeře, ovšem pouze ve vertikálním
směru. Tato izolační vrstva působí v horninovém prostředí jako jílovité vložky, které jsou
pro daný kolektor přirozené a běžné. Lze tedy konstatovat, že míra kolmatace v bývalém
štěrkovišti nedosahuje takové hodnoty, jaká byla, z důvodu konzervativního přístupu, použita
v aktualizaci matematického modelu pro navrhovanou štěrkovnu.
Tabulka 20: Petrografické popisy podle křivky zrnitosti a hodnoty součinitele hydraulické
vodivosti (K) stanovené výpočtem z granulometrické analýzy
Objekt
Hloubka odběru
vzorku (m)
VZ-1 (sediment - 1)
1,0
VZ-2 (sediment - 2)
3,5
VZ-3 (sediment - 3)
6,6 – 7,0
Petrografický popis podle
granulometrické analýzy
písek se štěrkem (27%)
písek se štěrkem (41%)
jílovitá hlína
K
(m/s)
7,2 x 10-5
2,7 x 10-4
<3,0 x 10-8
Požadavek na posouzení změn režimu podzemní vody při extrémních situacích - srážkově
podnormálních obdobích není úplně relevantní, protože atmosférické srážky se podílí na
doplňování zásob podzemní vody v menší míře a jak vyplývá z grafu č. 4, ne vždy v roce
s velmi nízkými srážkovými úhrny byly nejnižší úrovně hladiny podzemní vody (i když je
uvažována určitá retardace). Pro posouzení extrémních stavů jsme vycházeli ne
z minimálních srážkových úhrnů, ale z minimální úrovně hladiny podzemní vody. Ta byla
stanovena tak, že byl porovnán rozdíl úrovní hladiny podzemní vody v objektech státní
pozorovací sítě VB0201 a VB0204 v listopadu 2009, tedy v období použitém pro kalibraci
modelu, s minimálními naměřenými úrovněmi hladiny podzemní vody v těchto objektech za
celou dobu jejich sledování. Nejnižší úroveň hladiny podzemní vody byla naměřena
v listopadu 1983. Rozdíl činil 0,55 m u objektu VB0201 a 0,98 m u objektu VB0204 (viz
tabulky 7 a 8). Z důvodu strany bezpečnosti bylo uvažováno snížení hladiny o 1,0 m. Toto
počáteční snížení hladiny podzemní vody bylo nastaveno na okrajových podmínkách - tedy
řece Moravě a na z. a j. okraji území při aktualizaci matematického modelu. Ani v jedné
modelové variantě čerpání podzemní vody z jímacích území (150 až 350 l/s) nebyl problém
s omezením vydatnosti jednotlivých vrtů jímacího území. U variant s vyšším množství
čerpaných vod (varianta V1 – 260 l/s, varianta V3 – 350 l/s) bylo možné pozorovat podstatné
zvětšení dosahu 20denní deprese a to až o cca 200 m.
Kvalitativní změny
Pro posouzení možné změny jakosti podzemní vody v jímacích objektech JÚ Bzenec I a JÚ
Bzenec III - sever vlivem těžby a vlivem existence vzniklého jezera po ukončení těžby byla
použita srovnávací analýza, pro kterou byly odebrány vzorky podzemní vody ve vybraných
vrtech jak v prostoru neovlivněném těžbou - tedy v místě plánovaného záměru a směrem
k JÚ Bzenec I, tak v prostoru mezi bývalým štěrkovištěm a JÚ Bzenec III - sever, neboť
podzemní voda směřuje z prostoru štěrkoviště k jímacím objektům a v prostoru mezi Novou
Moravou a JÚ Bzenec III - sever, protože povrchová voda z Nové Moravy dotuje
hydrogeologický kolektor. Výsledky laboratorních analýz jsou uspořádány v tabulkách 4 a 5
v příloze č. 7, vybrané ukazatele, porovnané s limitními hodnotami pro pitnou vodu jsou
uvedeny v tabulce 21 v textu studie.
Podzemní voda byla analyzována na vybrané ukazatele z 10-ti stávajících vrtů - HV-203/3,
HV-215, HV-217, HV-222, HV-225, MP-11, MP-13, MP-15, MP-38 a PV-1. Stanovené
hodnoty byly porovnány s MP MŽP Indikátory znečištění [23], s limity vyhlášky č. 252/2004
38 z 53
aquatest
Sb., ve znění pozdějších předpisů [24] a s referenčními hodnotami vyhlášky č. 5/2011 Sb.
[25]. U všech výše jmenovaných vrtů, bez ohledu na jejich pozici vůči Nové Moravě, nebo
bývalému štěrkovišti, bylo nad limit vyhlášky [24] stanoveno železo. Hlavní, přirozenou
příčinou jsou oxidačně redukční procesy při provzdušňování podzemní vody v mělce
uložených kolektorech kvartéru, při styku s povrchovou vodou, případně srážení limonitu.
Koncentrace železa, resp. manganu v podzemní vodě štěrkopísčitých kolektorů obvykle
klesají s hloubkou. Na lokalitě byly vzorkovány 3 vrty hluboké kolem 30 m. Ve dvou z nich
(HV-222 a HV-225) byly obsahy železa, ale i manganu velmi nízké, ovšem ve vrtu HV-217
situovaném poblíž Nové Moravy byla koncentrace celkového železa nejvyšší (24,2 mg/l).
V podzemních vodách neobsahujících rozpuštěný kyslík se může vyskytovat železo
v oxidačním stupni II v koncentracích dosahujících i desítek mg/l [7]. Rozpuštěný kyslík byl
přítomen ve všech vzorcích podzemních vody, a proto zřejmě byly koncentrace Fe2+ nízké.
To platí pro vrt PV-1, u ostatních vrtů vzájemná korelace mezi Fe2+ a rozpuštěným kyslíkem
nebyla tak průkazná. Koncentrace manganu v podzemních vodách jsou obecně vyšší než ve
vodách povrchových, kde probíhají oxidační procesy [7]. Toto tvrzení potvrdily výsledky
analýz, které u všech vrtů prokázaly překročení limitu vyhlášky [24] a i referenční hodnoty
[25]. Zároveň byla překročena hodnota indikátoru znečištění [23]. Nejvyšší koncentrace
manganu byla naměřena ve vrtu MP-13 (7,35 mg/l), tedy mimo dosah bývalého štěrkoviště
a Nové Moravy. Amonné ionty překročily ve 4 případech výše jmenované limity a referenční
hodnoty. Jejich výskyt je důsledkem redukčního prostředí, čemuž ve vrtech HV-217, MP-13
a MP-15 odpovídá naměřená záporná hodnota Eh a obsahy dusitanů pod mezí stanovitelnosti
a dusičnany v zanedbatelných koncentracích. Ovšem ve vrtu HV-203/3 byl obsah amonných
iontů druhý nejvyšší ale hodnota Eh byla 55 mV. Oproti povrchové vodě z jezera byly
obsahy amonných iontů ve vzorcích podzemní vody vyšší. Koncentrace CHSKMn překročila
limity na pitnou vodu ve vrtech HV-215, HV-217, MP-13, MP-15 a MP-38. Vyšší hodnoty
CHSKMn potvrzují přítomnost určitého organického znečištění, které se v případě povrchové
vody z jezera a Nové Moravy neprokázalo. Při odběru vzorků na lokalitě byl zákal vizuálně
zjištěn u vrtů HV-203/3 a MP-15. Laboratorní analýzy však stanovily zákal ve všech vrtech
nad limit vyhlášky č. 252/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejvyšší hodnota
290 ZF(n) byla naměřena ve vrtu HV-203/3. Příčinou může být malá hloubka vrtu (5,4 m).
Větší obohacení podzemních vod vápníkem a hořčíkem závisí na rozpuštěném CO2, který
podstatně zvyšuje rozpustnost minerálů na bázi uhličitanů a podporuje zvětrávání
hlinitokřemičitanů [7]. Převládající křemitá klastika v horninovém prostředí se také projevují
na poměru rMg/rCa, kde vápník dominuje. Ze všech vrtů byl nejvyšší obsah Ca (131 mg/l)
a Mg (22,3 mg/l) analyzován ve vrtu MP-11. V převážné většině vzorků byl celkový fosfor
a celkový dusík pod mezí stanovitelnosti. V každém z vrtů byl stanoven nepřijatelný pach.
Hodnota pH podzemní vody ve vrtech se pohybovala v rozmezí 6,6 až 7,3 a byla o 1,0 nižší
než pH v povrchové vodě z jezera. Živé organismy se ani v jednom vrtu nevyskytovaly na
rozdíl od povrchové vody v jezeře, které bylo oživeno.
Z tabulky 21 vyplývá, že z hydrochemického hlediska převažuje typ podzemní vody Ca-HCO3SO4 (stanoven u 6 vzorků z 10). Podzemní voda typu Ca-HCO3 byla zjištěna u vrtů HV-215,
HV-217, HV-222 a HV-225. Referenční hodnoty vyhlášky č. 5/2011 Sb. byly překročeny ve
všech vrtech v případě stanovení Mn a ve vybraných vrtech v případě NH4+ a CHSKMn. Vyšší
koncentrace manganu byly zjištěny při analýzách v rámci hydrogeologických průzkumů
jímacích území v 80. letech 20. století, ale i při využívání jímacích území v roce 2002. Jsou
typické pro podzemní vodu v kvartérních fluviálních sedimentech a jsou způsobeny oxidačními
procesy v systému hornina – voda.
39 z 53
aquatest
Ze srovnání výsledků laboratorních analýz vzorků podzemní a povrchové vody vyplývají
určité změny v chemismu podzemní vody po přítoku do těžebního prostoru, kdy dojde ke
kontaktu s atmosférou. Teplota se zvýší, vzroste pH, oxidačně redukční potenciál
a rozpuštěný kyslík. Z dvojmocného železa, které je v podzemní vodě hydrogeologického
kolektoru přítomno, se po kontaktu s atmosférou stává hydroxid železitý. Pokud porovnáme
složení podzemní vody v prostoru mezi bývalým štěrkovištěm a JÚ Bzenec III - sever, tak se
tyto změny ve zvodni neprojevují. Ve vrtu HV-203/3 byl obsah celkového železa srovnatelný
s vrty na pravém břehu Nové Moravy. Zjištěné obsahy jednotlivých ukazatelů ve vrtu jsou
částečně ovlivněny jeho malou hloubkou.
V tabulce 21 jsou vrty uspořádány z hlediska pozice vůči jímacím územím. Z hlediska
celkové mineralizace, obsahu železa a manganu lze vysledovat nižší obsahy ve vrtech
situovaných na levém břehu Nové Moravy - s výjimkou železa ve vrtu PV-1.
Abioseston byl identifikován ve všech vzorkovaných vrtech (tabulka 5 v příloze č. 7). Je
tvořen částicemi organického i anorganického původu. Všechny zkoumané vzorky
obsahovaly železité sraženiny. Zbytky organického původu nebo bakteriální vlákna byla
přítomna ve všech vrtech s výjimkou objektu HV-215.
Ve všech vzorcích vody byly také sledovány živé organismy a sinice (tabulka 4 v příloze
č. 7). U podzemních vod se zaznamenává především přítomnost organismů vázaných na
povrchové vody a organismů indikujících zhoršenou jakost vody. Podzemní voda s výskytem
organismů vázaných na povrchové vody musí být považována za vodu podzemní ovlivněnou
vodou povrchovou (viz [25]). Živé organismy a sinice nebyly zjištěny v žádném vzorku
podzemní vody, a to ani ve vrtu PV-1, který je nejblíže k Nové Moravě (příloha č. 2), a ve
vrtu HV-203/3, který je situován cca 100 m od bývalého štěrkoviště.
Ověření výskytu závadných látek v podzemní vodě
Protože v roce 2002 byly v zájmovém území v podzemní vodě detekovány ropné látky, byl
analyticky ověřován obsah TOC ve všech 10-ti vrtech a obsah uhlovodíků C10 - C40 ve vrtu
HV-203/3 situovaném mezi bývalým štěrkovištěm a JÚ Bzenec III - sever, ve vrtu HV-215
ležícím u frekventované silnice č. II/495 spojující Uherský Ostroh a Moravský Písek a ve
vrtu MV-15, který leží v blízkosti JÚ Bzenec I (vrty byly vybrány na základě nejvyššího
obsahu TOC). Obsah TOC se pohyboval od 1,2 mg/l ve vrtu HV-225 do 2,3 mg/l ve vrtu
HV-215 a vždy byl pod limitem pro pitnou vodu. Obsah uhlovodíků C10 - C40 byl ve všech
3 vzorcích pod mezí stanovitelnosti. Kontaminace ropnými uhlovodíky nebyla prokázána.
4.2.3. Nebezpečí kontaminace vody ve vzniklém jezeře po ukončení těžby
V okolí jímacích území je řada nezabezpečených vrtů, volně přístupných veřejnosti, často na
velkou vzdálenost viditelných a v těsné blízkosti jímacích objektů. Riziko, že do některého
z vrtů bude vnesena úmyslně jakákoliv závadná látka, která může ohrozit kvalitu vody
čerpanou v jímacích územích, je velmi vysoké. Také existující bývalé štěrkoviště je volně
přístupné. Možnost kontaminace vody ve vzniklém jezeře po ukončení těžby je stejná, tedy
nelze ji vyloučit. Na rozdíl od výše zmíněných nezabezpečených vrtů a bývalého štěrkoviště
bude po ukončení těžby probíhat po dobu desítek let monitoring kvality povrchové vody
v jezeře a podzemní vody ve vybraných, ovšem zabezpečených vrtech, situovaných od místa
nově vzniklého jezera ve směru proudění podzemní vody. Podrobný návrh monitoringu je
uveden v hydrogeologické studii z roku 2010 [6].
40 z 53
aquatest
Tabulka 21: Srovnání hodnot fyzikálně-chemických ukazatelů v podzemní a povrchové vodě zájmového území s limity vyhlášky č. 252/2004 Sb.,
MP MŽP Indikátory znečištění a s limity vyhlášky č. 5/2011 Sb.
Datum
odběru
Objekt
pH
κ
Tvrdost
-
(mS/m)
mmol/l
ΣM
Na+
K+
NH4+
Ca2+
Mg2+
Mn
Cl-
Fe
NO3-
NO2-
SO42-
HCO3- CHSKMn CHSK Cr
Typ vody
(mg/l)
Objekty situované na pravém břehu Nové Moravy (JÚ Bzenec I)
HV-215
1.10.2012
6,9
75,3
2,77
551,5
HV-225
1.10.2012
6,8
34,3
1,53
MP-11
25.9.2012
7,1
95,2
4,19
MP-13
2.10.2012
6,8
73,7
MP-15
2.10.2012
6,8
MP-38
2.10.2012
HV-217
2.10.2012
29,6
2,20
0,36
85,8
15,40
5,00 18,30
64,7
<4,0 <0,02
105,0
230,0
3,40
270,0
8,4
1,47
0,14
47,5
8,30
743,0
21,7
2,80
0,22
131,0
22,30
1,52
3,22
13,4
5,36
48,3
2,00
2,87
555,0
19,8
1,79
0,83
90,4
14,90
7,35 22,30
77,0
3,34
550,0
20,9
1,77
0,95
104,0
18,20
6,8
69,7
2,84
548,0
18,4
1,93
0,46
6,8
56,6
2,30
443,1
15,5
1,66
0,54
89,3
72,3
9,3
Ca-HCO3
<2,0 <0,02
15,2
170,0
1,50
<4,0 <0,02
180,0
330,0
0,77
<2,0 Ca-HCO3-SO4
3,3
Ca-HCO3
61,4
<2,0 <0,02
117,0
220,0
4,50
11,0 Ca-HCO3-SO4
6,32 15,20
57,5
<2,0 <0,02
130,0
190,0
7,90
20,0 Ca-HCO3-SO4
14,80
5,09 21,10
46,8
<4,0 <0,02
119,0
230,0
3,90
9,3 Ca-HCO3-SO4
12,00
4,92 24,20
37,5
<4,0 <0,02
49,3
230,0
3,30
6,4
6,70
3,95 19,80
30,6
<2,0 <0,02
82,0
110,0
2,90
2,9 Ca-HCO3-SO4
Ca-HCO3
Objekty situované na levém břehu Nové Moravy (JÚ Bzenec III - sever)
HV-203/3
26.9.2012
6,6
45,4
1,47
320,0
17,5
1,86
0,91
48,0
HV-222
26.9.2012
7,3
48,3
1,92
337,5
16,1
2,01
0,23
61,5
9,30
1,04
4,41
28,8
<2,0 <0,02
55,0
160,0
0,99
2,5
PV-1
26.9.2012
7,0
63,2
2,63
435,0
13,2
1,71 <0,05
84,9
12,50
2,29
6,01
40,2
<2,0 <0,02
85,2
180,0
0,93
3,2 Ca-HCO3-SO4
0,02
41,9
140,0
1,6
10,0
Ca-HCO3
<2,0 <0,05
56,3
210,0
2,1
9,7
Ca-HCO3
-
-
-
-
-
4)
-
-
-
Ca-HCO3
Povrchová voda6)
Jezero, vz. č. 3
3.10.2012
7,8
48,4
1,84
311,0
22,9
4,84
0,09
56,3
10,6 0,059
0,06
25,2
Nová Morava
4.10.2012
7,2
54,4
2,23
407,0
19,6
3,31
0,48
71,9
10,7 1,660
2,57
29,9
-
-
-
-
MP Indikátory zneč.
-
-
-
Vyhl. č. 252/2004 Sb.
2)
125,0
2)
- 200,0
-
0,50 40-80
-
-
-
- 200,0
-
0,50
Ref.
hodnota
č. 5/2011 Sb.
vyhl.
6,5-9,5
2,0-3,5
-
-
2)
2)
-
20-30
-
0,88 26,00
0,20
3)
0,05
- 58,00
3,7
1)
50,00 0,500
250,0
-
3,00
200,0
50,0 0,500
400,0
10,0 5)
3,00
0,20 100,0
-
9,2
<10,0
Vysvětlivky:
1)
pro Cl- činí mezní hodnota 100,0 mg/l, v případě, kdy jsou vyšší hodnoty chloridů způsobeny geologickým prostředím, se považují hodnoty Cl- až do 250
mg/l za vyhovující požadavkům vyhlášky č. 252/2004 Sb.
2)
doporučená hodnota (odchylka od doporučené hodnoty je vyznačena kurzívou)
3)
mezní hodnota pro Mn činí 0,05 mg/l, v případě, kdy jsou vyšší hodnoty manganu způsobeny geologickým prostředím, se považují hodnoty Mn do 0,20 mg/l
za vyhovující požadavkům vyhlášky č. 252/2004 Sb.
4)
doporučená hodnota <10 mg/l pro CHSKCr daná normou ČSN 75 7111, která přestala být od 1. 1. 2001 platnou
5)
referenční hodnota je minimum
6)
povrchová voda je porovnána pouze s vyhláškou č. 252/2004 Sb.
41 z 53
aquatest
V případě jakýchkoliv zjištění, indikujících kontaminaci vody ve vzniklém jezeře, bude
zahájeno sanační čerpání podzemní vody v rozsahu, zohledňujícím co nejvyšší účinnost
nápravných opatření a současně neohrožujících provoz jímacích území z kvantitativního
hlediska [6]. V důsledku přirozené filtrační schopnosti hydrogeologického kolektoru
v zájmovém území předpokládáme, že i v případě určitého zhoršení kvality vody v jezeře se
to na kvalitě vody jímané jednotlivými objekty v jímacích území neprojeví. Monitoring
kvality vody v jezeře, vzniklém po ukončení těžby, pak umožní včasný sanační zásah
v případě potenciální kontaminace závadnými látkami.
V [6] byly provedeny výpočty rychlosti šíření polutantů - ropných látek, při nejméně
příznivé variantě. Rychlost šíření ropných látek, havarijně uniklých do povrchové vody
v těžebně, saturovanou zónou je odhadována na 13 až 70 m/rok. Vzhledem ke vzdálenosti
jímacích území od okraje budoucí těžebny, vzhledem k filtračním schopnostem
hydrogeologického kolektoru a vzhledem k provádění monitoringu kvality vod po ukončení
těžby štěrkopísku, který bude podmínkou pro povolení realizace záměru, i když by došlo ke
kontaminaci vody ve vzniklém jezeře, nebude ohrožena kvalita podzemní vody v jímacích
územích Bzenec I a Bzenec III - sever.
4.2.4. Omezení a nejistoty
Omezení a nejistoty, spojené s průzkumnými pracemi a jejich vyhodnocením včetně
doporučení pro snížení nejistot, jsou následující:
Prostorová omezení
–
při terénních pracích byly nepřístupné studny a pozorovací vrty v oplocených částech
jímacích území Bzenec I a Bzenec III - sever a jih.
Časová omezení
–
vzhledem k cílům předkládané studie byl monitoring kvality podzemní a povrchové vody
realizován pouze v jednom kole.
Vstupní data
–
záměr úrovní hladiny podzemní vody byl proveden na všech dostupných
hydrogeologických objektech, nebylo umožněno provést hydrologické měření v jímacích
objektech společnosti VaK, a.s. Hodonín.
Vyhodnocení získaných dat
pro hodnocení hydrochemických poměrů v bývalém štěrkovišti byly použity výsledky
jednorázového měření,
kritéria pro užívání vody pro vodárenské účely mají být posuzována z ročního
aritmetického průměru hodnot, ovšem v rámci předkládané studie byl monitoring
proveden pouze jednorázový,
hodnocení stavu útvaru povrchových vod podle vyhlášky č. 98/2011 Sb. [27] bylo
provedeno jako orientační, neboť k dispozici bylo pouze jedno kolo monitoringu.
Míra nejistoty vyhodnocení průzkumných prací je přijatelná. Ověření kvality vody
v bývalém štěrkovišti bylo provedeno především pro definování aktuálního stavu této
povrchové vody, která je vcezována do hydrogeologického kolektoru, z něhož je jímána
podzemní voda pro vodárenské účely v JÚ Bzenec I a Bzenec III - sever. Při srovnávací
analýze s jinými lokalitami byly použity výsledky měření ze stejného období (podzimu).
Vzhledem k tomu, že je více jak 20 let bývalé štěrkoviště bez jakékoliv rekultivace, jsou
42 z 53
aquatest
zjištěné výsledky velmi příznivé a vyvrací tvrzení vlastníka JÚ o znehodnocení vodních
zdrojů vlivem těžby štěrkopísků a vznikem vodní plochy ve vytěženém prostoru.
Doporučení pro snížení míry nejistoty
V případě, že majitel JÚ Bzenec - komplex poskytne data o chemismu podzemní vody
jímané v JÚ Bzenec I a JÚ Bzenec III - sever, budou porovnána s výsledky průzkumných
prací. Také pokud budou poskytnuty údaje o množství čerpané vody z JÚ při hydrologickém
měření, bude doplněno hodnocení režimu proudění podzemní vody.
5.
MATEMATICKÝ MODEL SIMULACE OVLIVNĚNÍ HYDROGEOLOGICKÝCH
POMĚRŮ TĚŽBOU ŠTĚRKOPÍSKU - DOPLNĚNÍ
Aktualizace numerického modelu proudění popisujícího vliv výstavby štěrkoviště na hladinu
podzemní vody v okolí vodních zdrojů Bzenec I a Bzenec III - sever spočívala v doplnění
toho modelu o nové hydrogeologické skutečnosti a novou variantu stavu hladiny podzemní
vody na základě požadavků zadavatele. Požadavek zadavatele na modelové posouzení změn
jakosti vody ve vzniklém jezeře po ukončení těžby nemohl být zapracován, z důvodu
nemožnosti jeho zpracování v prostředí zvoleného simulačního softwaru (Processing
Modflow Pro). Tato varianta by prakticky znamenala vytvoření transportně reakčního
modelu lokality, což je velmi obtížně řešitelná úloha i v simulačních softwarech, které toto
umožňují. Náročnost takovéto úlohy by spočívala v potřebě velkého množství vstupních dat
a modelování celé řady fyzikálně-chemických dějů, které se na lokalitě vyskytují a které se
vzájemně ovlivňují. Z těchto důvodů je komplexní řešení takovéto úlohy v dnešních
podmínkách prakticky neřešitelné.
Cílem aktualizace proudového modelu bylo:
5.1.
•
v proudovém modelu změnit hydraulickou vodivost dna záchytné nádrže
„Plaňavy“ na hodnotu odpovídající existujícímu jílovému zatěsnění nádrže,
•
vytvořit variantu proudového modelu uvažující kolmataci břehů vzniklého jezera
a určit jeho vliv na hladiny podzemní vody,
•
zpracovat variantu simulující extrémně nízké stavy hladin podzemní vody.
Popis vstupních dat modelu a simulovaných variant
Byl použit existující proudový model lokality kalibrovaný na hladiny z roku 2011, pouze
byly změněny některé jeho parametry. První změna spočívala ve změně hydraulické
vodivosti dna záchytné nádrže „Plaňavy“ a to na hodnotu 1×10-8 m/s odpovídající jílovému
zatěsnění dna. Kolmatace břehů jezera štěrkoviště byla řešena pomocí modulu „HorizontalFlow Barriers“, který umožňuje zadávat méně propustné polohy na hranách modelových
elementů. Tímto způsobem byla simulována kolmatace břehu materiálem s hydraulickou
propustností 1×10-6 m/s a mocností 1 m.
5.2.
Kolmatace břehů jezera
Kolmatace jezera byla simulována pro 5 modelových variant čerpání v JÚ Bzenec (stejné
varianty čerpání jako v předchozím modelu), vypočtené hladiny podzemní vody jsou pak
zachyceny v příloze č. 5 na Obr. 01 (Varianta bez čerpání), Obr. 02 (Varianta 0), Obr. 03
(Varianta 1), Obr. 04 (Varianta 2) a Obr. 05 (Varianta 3).
43 z 53
aquatest
Pro varianty 0–3 byl opět pomocí modulu PMPATH metodou „Backward tracking“
simulován dosah dvacetidenní deprese. Počátky vyobrazených proudnic jsou umístěny
v okolí čerpaných vrtů, modul PMPATH následně zpětně určí, v jaké vzdálenosti by musel
být do podzemní vody aplikován pomyslný stopovač tak, aby za 20 dní migroval až do
čerpaného vrtu.
Z výsledku modelu je zřejmé, že pro všechny testované varianty čerpání se dle očekávání
sníží množství vody, které proudí z prostoru štěrkoviště do okolí, což vede ke zpomalení
migrace kontaminace z prostoru štěrkoviště. S ohledem na velmi dobrou hydraulickou
vodivost horninového prostředí však nedojde k omezení maximálního jímaného množství
vody v JÚ.
5.3.
Proudový model extrémně nízkých stavů hladin podzemních vod
Tato varianta byla, s ohledem na nedostupnost měřených hladin podzemních vod při jejich
extrémně nízkých stavech (v době zpracování zprávy takový případ nenastal), simulována,
po konzultaci s řešitelem, snížením počátečních hladin proudového modelu na celém území
o 1 m (včetně hladiny v řece Moravě tvořící okrajovou podmínku). Model byl také doplněn
o kolmataci břehů jezera štěrkoviště jako v předchozí variantě. Vypočtené hladiny podzemní
vody jsou pak zachyceny v příloze č. 5 na: Obr. 06 (Varianta bez čerpání), Obr. 07 (Varianta
0), Obr. 08 (Varianta 1), Obr. 09 (Varianta 2) a Obr. 10 (Varianta 3).
S ohledem na velmi dobrou hydraulickou vodivost horninového prostředí nedochází ani
v této modelové variantě extrémně nízkého stavu hladin podzemní vody k omezení
vydatnosti vrtů JÚ. Pro varianty čerpání v JÚ s menším celkovým množstvím vod (varianta:
V0 – 190 l/s, V2 – 150 l/s) je dosah 20denní deprese prakticky stejný. Pro vyšší čerpané
množství (varianta: V1 – 260 l/s, V3 – 350 l/s) pak lze pozorovat citelné zvýšení dosahu
20denní deprese a tím i zvětšení oblasti, ze které je odčerpávána podzemní voda, a to až
o cca 200 m.
5.4.
Shrnutí
Nově zpracované varianty proudového modelu, počítající s budoucí kolmatací břehů jezera
plánovaného štěrkoviště, popisují vliv tohoto jevu na JÚ Bzenec při potenciálním čerpání
kontaminované vody z nově vzniklého štěrkoviště vrty navrženými pro tento účel. Zcela dle
počátečních předpokladů dochází v důsledku snížení hydraulické vodivosti břehů ke snížení
množství vod odtékajících ze štěrkoviště, což dále vede k delším časům migrace
potenciálního znečištění z prostoru štěrkoviště. Kolmatace břehů tedy snižuje bezpečnostní
riziko pro JÚ Bzenec při potenciálním úniku kontaminace do prostoru štěrkoviště.
Další varianta proudového modelu měla za úkol demonstrovat vliv extrémně nízkých stavů
hladiny podzemní vody na čerpání v JÚ. Ani v jedné modelové variantě čerpání nebyl
problém s omezením vydatnosti vrtů jímacího území. U variant s vyšším množství čerpaných
vod (varianta: V1 – 260 l/s, V3 – 350 l/s) bylo možné pozorovat podstatné zvětšení dosahu
20denní deprese, a to až o cca 200 m.
44 z 53
aquatest
6.
HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ RIZIK VZNIKAJÍCÍCH PŘI TĚŽBĚ ŠTĚRKOPÍSKU A
PO JEJÍM UKONČENÍ
Obecně je riziko funkcí pravděpodobnosti a závažnosti negativních vlivů, které mohou
vzniknout v životním prostředí v důsledku nějaké činnosti - v daném případě při a po
ukončení těžby štěrkopísku - za definovaných podmínek. V předkládané studii je provedeno
hodnocení rizik ve vztahu k jímacím územím Bzenec I a Bzenec III - sever, která slouží pro
veřejné zásobování pitnou vodou. Cílem hodnocení rizik je identifikovat a charakterizovat
rizika z nějaké činnosti nebo zdroje tak, aby se zajistil seriózní podklad pro proces
rozhodování, zda toto riziko má být:
uzavřené,
má se mu předcházet,
má být vyloučené,
může být akceptovatelné jako nevýznamné nebo přijatelné.
6.1.
Stanovení potenciálních rizik
S ohledem na charakter předkládané hydrogeologické studie jsou níže uvažována pouze
rizika, která potenciálně mohou ohrozit provoz jímacích území v okolí plánované těžby
štěrkopísku v důsledku možných hydrochemických změn v prostředí a změn
potenciometrického pole proudění podzemní vody. Při těžbě štěrkopísku a po jejím ukončení
lze identifikovat tato potenciální rizika:
a) riziko kontaminace vody ve vznikajícím jezeře během těžby,
b) riziko změny jakosti vody v těžebním jezeře během těžby,
c) riziko poklesu vydatnosti jímacích objektů v JÚ Bzenec I a Bzenec III - sever během
těžby,
d) riziko kontaminace vody v těžebním jezeře při povodňových stavech v průběhu
těžby,
e) riziko kontaminace vody závadnými látkami ve vzniklém jezeře po ukončení těžby,
f) riziko změny jakosti vody v těžebním jezeře po ukončení těžby,
g) riziko poklesu vydatnosti jímacích objektů v JÚ Bzenec I a Bzenec III - sever po
ukončení těžby v důsledku kolmatace stěn nově vzniklého jezera,
h) riziko ovlivnění kvality vody v jímacích objektech v JÚ Bzenec I a Bzenec III - sever
po ukončení těžby,
i) riziko tzv. bezprizorního stavu, tedy období, kdy je ložisko vytěženo a rekultivace
není provedena,
j) riziko kontaminace vody v jezeře při povodňových stavech po ukončení těžby,
k) riziko kontaminace podzemní vody v jímacích územích při povodňových stavech.
6.2.
Hodnocení rizik
Potenciální negativní vlivy, které by mohly vyvolat výše uvedená rizika, byly z větší části
posuzovány ve studii z roku 2010 [6]. V předkládané studii bylo hodnocení rizik doplněno.
Na základě údajů, uvedených ve studii z roku 2010 [6] a v předkládané studii, lze potenciální
rizika hodnotit tak, jak je uvedeno v tabulce 22.
45 z 53
aquatest
Tabulka 22: Hodnocení rizik
Označení
Potenciální riziko
Rozhodnutí o
přijatelnosti
rizika
Hodnocení rizika
Opatření pro eliminaci rizik
v průběhu těžby štěrkopísku
a)
riziko kontaminace
vody ve vznikajícím
jezeře
Ke kontaminaci může dojít pouze v případě havarijního
stavu, znečištění může být pouze ropnými látkami, které
jsou z hlediska environmentálních a zdravotních rizik
nepříliš závažné, používaná maziva a oleje budou
biologicky odbouratelné. Vzhledem k objemu vody ve
vznikajícím štěrkovišti, jsou potenciální úniky ropných
látek zanedbatelné.
b)
riziko změny jakosti
vody v těžebním jezeře
Hodnocení kvality vody v těžebním jezeře v Ostrožské
Nové Vsi neprokázalo výrazné změny její jakosti.
c)
d)
riziko poklesu
Matematický model a jeho aktualizace doložily, že
vydatnosti jímacích
k poklesu vydatnosti jímacích objektů nedojde ani při
objektů v JÚ Bzenec I a
extrémních stavech nízkých hladin podzemní vody.
Bzenec III - sever
K havarijnímu úniku olejů a maziv nebo pohonných hmot
nemůže dojít při povodni, neboť před případným rozlivem
inundačních vod do prostoru štěrkoviště budou všechny
riziko kontaminace
mechanizmy, obsahující náplně ropných látek, a
vody v těžebním jezeře
nebezpečné odpady shromažďované v areálu těžebny
při povodňových
vymístěny do bezpečného prostoru. Množství těchto látek
stavech
bude maximálně 800 l. Navíc budou používány pouze
biologicky odbouratelné oleje a maziva, které jsou za 21
dní odbouratelné z 80 až 96 %.
46 z 53
přijatelné
nevýznamné
nevýznamné
přijatelné
Certifikace podle ISO 14001, zpracování
havarijního plánu, do provozně manipulačního
řádu zakotvit prvky maximální ochrany ŽP,
kontrola dodržování provozně manipulačního
řádu, monitoring kvality vody v jezeře včetně
každoročního vyhodnocování výsledků, používání
biologicky odbouratelných maziv a olejů pro
stroje.
Manipulace se skrývkou ornice tak, aby
nedocházelo ke splachům živin do vznikajícího
jezera, tvarování břehů štěrkoviště tak, aby
atmosférické srážky nevtékaly do jezera.
Monitoring hladiny podzemní vody ve vrtech a
povrchové vody ve vznikajícím jezeře včetně
každoročního vyhodnocování výsledků, v případě
potřeby i návrhu opatření.
Používání výhradně biologicky odbouratelných
olejů a maziv, které jsou za 21 dní odbouratelné
z 80 až 96 %. Manipulace se skrývkovými
zeminami tak, aby nevznikaly bariéry při rozlivu
povodňových vod.
aquatest
Označení
Rozhodnutí o
přijatelnosti
rizika
Hodnocení rizika
po ukončení těžby štěrkopísku
e)
f)
g)
h)
riziko kontaminace
vody závadnými
látkami ve vzniklém
jezeře
Náhodná kontaminace vyplývající z následného
vodohospodářského využití, které bude směřováno např.
k závlahám zemědělských pozemků nebo jinému
využití, jež bude realizováno.
Podle hodnocení jakosti lze vodu v bývalém štěrkovišti,
v němž byla těžba ukončena před více jak 20 lety,
riziko změny jakosti
zařadit do jakostní třídy 2. dobrá, podle ukazatele P
vody v těžebním jezeře a chlorofyl-a se jedná o jezero ultra-oligotrofní, jde o typ
slabě úživné až neúživné vody, podle průhlednosti náleží
do kategorie eutrofní (silně úživné).
Matematický model a jeho aktualizace doložily, že
riziko poklesu
k poklesu vydatnosti jímacích objektů nedojde ani při
vydatnosti jímacích
extrémních stavech nízkých hladin podzemní vody, ani
objektů v JÚ Bzenec I a při kolmataci stěn vzniklého jezera. Granulometrické
Bzenec III - sever
analýzy vzorků sedimentů ze stěny bývalého štěrkoviště
prokázaly, že ke kolmataci nedochází, hodnota K,
v důsledku kolmatace
stěn nově vzniklého
stanovená
ve
vzorcích
sedimentů,
odpovídá
jezera
hydraulickým parametrům ověřeným v zájmovém území
hydrodynamickými zkouškami.
Laboratorními analýzami vzorků podzemní vody z vrtů
HV-203/3 a HV-222 situovanými v prostoru mezi
bývalým štěrkovištěm a JÚ Bzenec III - sever nebylo
riziko ovlivnění kvality
prokázáno negativní ovlivnění kvality podzemní vody
vody v jímacích
prouděním vody z bývalého štěrkoviště. Navíc jak bylo
objektech v JÚ Bzenec
opakovaně prokázáno v letech 2010 i 2012 hlavní podíl
I a Bzenec III - sever
na doplňování zásob podzemní vody má vcezování
povrchové vody z odlehčovacího ramene Nová Morava
a z řeky Moravy.
47 z 53
přijatelné
Při následném vodohospodářském využití jezera
k závlahám nebo jinému využití zajistit, aby do jezera
nevnikaly závadné látky, především ropného původu.
přijatelné
Provedení rekultivace podle matematického modelu
tak, aby se minimalizovalo riziko eutrofizace. Projekt
rekultivace musí oponovat odborník na hydrobiologii.
Monitoring kvality vody v jezeře včetně každoročního
vyhodnocování výsledků v průběhu rekultivace a po
ukončení rekultivace po dobu minimálně 10 let.
nevýznamné
Vhodná rekultivace po ukončení těžby
nevýznamné
Provedení rekultivace vzniklého jezera tak, aby
nedocházelo ke splachům živin (hnojiv obsahujících
fosfor a dusík) z okolních zemědělsky využívaných
pozemků do vznikajícího jezera, v případě následného
vodohospodářského využití jezera k závlahám zajistit,
aby do jezera nevnikaly závadné látky především
ropného původu.
aquatest
Označení
Rozhodnutí o
přijatelnosti
rizika
Hodnocení rizika
po ukončení těžby štěrkopísku
i)
riziko tzv.
bezprizorního stavu,
tedy období, kdy je
ložisko vytěženo a
rekultivace není
provedena
j)
riziko kontaminace
vody v jezeře při
povodňových stavech
k)
riziko kontaminace
podzemní vody
v jímacích územích při
povodňových stavech
Srovnávací analýzou bylo zjištěno, že bývalé
štěrkoviště, situované 350 m východně od JÚ Bzenec III
- sever, v němž byla ukončena těžba před více jak 20
lety a které je v bezprizorním stavu, nevykazuje
závadnou míru eutrofizace, závadný výskyt manganu,
dusíku, fosforu a železa ve vodě, a to ani na bázi
štěrkoviště.
Hodnocením kvality vody ve vodárenském jezeře
v Ostrožské Nové Vsi při povodních v roce 1997 bylo
prokázáno pouze krátkodobé skokové zhoršení jakosti
vody. K návratu na původní hodnoty došlo v řádu
měsíců a systém vodárenského jezera se s touto zátěží
postupně vyrovnal. Vodárenské jezero se vyznačuje
dlouhodobě vysoce stabilní velmi dobrou jakostí vody.
Kvalita vody v jímacích územích při povodňových
situacích se vlivem těžby štěrkopísku nezmění, neboť je
jímána podzemní voda a ve srovnání s inundační vodou
bude voda v těžebním jezeře podstatně lepší kvality.
Filtrační vlastnosti hydrogeologického kolektoru
vykazují vysokou samočisticí schopnost zvodně.
48 z 53
přijatelné
Součástí Plánu využívání ložiska bude Plán sanace a
rekultivace území dotčeného těžbou, který bude
obsahovat:
a) technický plán a harmonogram prací,
b) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání
očekávaných škod a na sanaci a rekultivaci pozemků
dotčených vlivem dobývání,
c) návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a
na časový průběh jejich vytvoření.
přijatelné
Protipovodňová
povodí.
přijatelné
Protipovodňová opatření realizovaná správcem povodí
a vlastníkem jímacích území.
opatření
realizovaná
správcem
aquatest
6.3.
Řízení rizik
Cílem řízení rizik je navrhnout optimální způsob minimalizace rizika na společensky
přijatelnou míru rizika. Základním předpokladem v průběhu těžby je volba vhodných
technologických postupů, které budou podrobně definovány v provozně manipulačním řádu,
a zamezení přísunu živin, umožňujících rozvoj eutrofizace ve formě splachů z polí
obsahujících zbytky hnojiv, správnou modelací okrajů vznikajícího těžebního jezera během
těžby. Po ukončení těžby je nejdůležitější provedení rekultivace tak, aby trvale ke splachům
nedocházelo. Je třeba zpracovat matematický model, který posoudí varianty pohybu a rozlivu
srážkových vod a rychlosti jejich vsaku při různých intenzitách přívalových dešťů. Na
základě získaných výsledků bude navržena taková morfologie břehů jezera, která zabrání
vsakování srážkových vod z okolních zemědělsky využívaných ploch do jezera. Úprava
břehů štěrkoviště nesmí mít negativní vliv na průběh povodní. V tabulce 22 jsou způsoby
minimalizace rizik uvedeny.
Míra eutrofizace nijak nerekultivovaného bývalého štěrkoviště je nízká, jeho existence
neovlivňuje jakost vody v jímacích územích. Proto v případě, že bude realizována těžba
v místě záměru, ve větší vzdálenosti od jímacích území a s následnou rekultivací, je obava
z ohrožení kvality vody v jednotlivých jímacích objektech neoprávněná.
Přestože jsou rizika vyplývající z těžby štěrkopísku hodnocena jako akceptovatelná
(přijatelná nebo nevýznamná), je níže diskutována technická možnost, vymahatelnost
a financování opatření pro zajištění optimálního procesu vývoje jakosti vod v těžebním
jezeru po ukončení těžby.
Optimální proces vývoje jakosti vod bude zajištěn následnou rekultivací, která je dána
legislativními požadavky, které jsou stanoveny v horním zákoně č. 44/1988 Sb., ve znění
pozdějších předpisů [29] a ve vyhlášce Českého báňského úřadu č. 104/1988 Sb.,
o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování a ohlašování hornické činnosti
a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů [28].
Součástí Plánu otvírky, přípravy a dobývání výhradního ložiska hlubinným nebo
povrchovým způsobem bude zpracován Plán sanace a rekultivace území dotčeného
těžbou, který bude obsahovat:
a) technický plán a harmonogram prací,
b) vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných škod a na sanaci
a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání (těžby štěrkopísku),
c) návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich vytvoření.
Situace přerušení dodávky vody z ÚV Bzenec je řešena v Plánu rozvoje vodovodů
a kanalizací Jihomoravského kraje pro jednotlivé obce (Moravský Písek, Bzenec, Veselí nad
Moravou, Hodonín, atd.) v kapitolách D5 Varianty nouzového zásobování pitnou vodou za
krizové situace (podklad pro krizový plán obce a kraje):
Jestliže dojde k přerušení dodávky vody z ÚV Bzenec do skupinového vodovodu Veselí Strážnice, bude nutno uvést do provozu odstavené zdroje skupinového vodovodu. Jedná se
o prameniště Milokošť o vydatnosti Q = 54 l/s, vrt Vnorovy-Topůlky o vydatnosti Q =
7,0 l/s, vrt Sudoměřice o vydatnosti Q = 2,0 l/s, JÚ Tvarožná Lhota o Q = 2,5 l/s. Současně
bude nutno provést zásahy v manipulaci u sekčních uzávěrů na přivaděčích, aby byla
zajištěna dodávka vody. Když dojde k přerušení dodávky vody ze všech zdrojů, bude nutno
na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách. Voda pro veřejnou potřebu (na
pití a vaření) za krizové situace se bude dovážet ze zdroje NZV - Vrt Bzenec I, nacházejícího
49 z 53
aquatest
se ve vzdálenosti cca 9 km. Při nouzovém zásobování se budou rovněž využívat místní
zdroje - studny jako zdroje užitkové vody. Jestliže by tento stav byl dlouhodobějšího rázu
nebo by to byl trvalý stav, bylo by nutno zřídit nový zdroj. Pro jednotlivé obce jsou pak
uvedeny drobné odchylky v havarijním zásobování pitnou vodou v závislosti na vzdálenosti
jednotlivých náhradních zdrojů od konkrétní obce.
S ohledem na provedená hodnocení rizik je přerušení dodávky vody z JÚ Bzenec I a Bzenec
III - sever z důvodu negativních vlivů těžby štěrkopísku, resp. z existence jezera po ukončení
těžby pouze hypotetická možnost, která nenastane.
7.
ZÁVĚR
Předkládaná studie ze zabývá vlivem záměru těžby štěrkopísku na podzemní vodu v jeho okolí
především s ohledem na existenci významného jímacího území Bzenec - komplex.
Z vyhodnocení průzkumných prací, realizovaných v rámci studie, a z aktualizace matematického
modelu vyplývají následující závěry:
Průzkumnými pracemi realizovanými v rámci předkládané studie byly potvrzeny závěry,
uvedené v hydrogeologické studii z roku 2010.
Výsledky hydrologických měření v říjnu 2012 a konstrukce mapy hydroizohyps potvrdily
závěry studie z roku 2010 [6], tedy že nejvýznamnějším zdrojem podzemní vody je
vcezování povrchové vody z řeky Moravy a případně odlehčovacího ramene Nová
Morava, které představuje cca 75 % veškeré dotace podzemní vody do zájmového území.
Nově zpracovaná varianta proudového modelu, počítající s budoucí kolmatací břehů
jezera štěrkoviště prokazuje snížení bezpečnostního rizika pro JÚ Bzenec I a Bzenec
III - sever při potenciálním úniku kontaminace do prostoru štěrkoviště.
Další varianta proudového modelu, uvažující vliv extrémně nízkých stavů hladiny
podzemní vody na čerpání v JÚ, neprokázala problém s omezením vydatnosti vrtů
jímacího území. U variant s vyšším množství čerpaných vod (260 – 350 l/s) bylo
možné pozorovat podstatné zvětšení dosahu 20denní deprese a to až o cca 200 m.
Srovnávací analýzou bylo zjištěno, že bývalé štěrkoviště situované 350 m východně od
JÚ Bzenec III - sever, v němž byla ukončena těžba před více jak 20 lety a které je
v bezprizorním stavu, nevykazuje závadnou míru eutrofizace, závadný výskyt manganu,
dusíku, fosforu a železa v podzemní vodě ani na bázi štěrkoviště. Ve vodě štěrkoviště byl
analyticky ověřen obsah ropných látek pod mezí stanovitelnosti.
Aktualizace matematického modelu prokázala, že kvantitativní změny v konkrétních
jímacích objektech vlivem těžby štěrkopísku a vlivem existence vzniklého jezera po
ukončení těžby nenastanou.
Výsledky laboratorních analýz vzorků podzemní vody odebraných z vrtů v prostoru mezi
bývalým štěrkovištěm a JÚ Bzenec III - sever neprokázaly kvalitativní změny podzemní
vody v důsledku infiltrace vody ze štěrkoviště do hydrogeologického kolektoru.
Podle orientačního hodnocení jakosti lze vodu v bývalém štěrkovišti zařadit do jakostní
třídy 2. dobrá, podle ukazatele P a chlorofyl-a se jedná o jezero ultra-oligotrofní, jde o typ
slabě úživné až neúživné vody, podle průhlednosti náleží do kategorie eutrofní (silně
úživné).
50 z 53
aquatest
Přestože v bývalém štěrkovišti byly procesy eutrofizace indikovány, kvalita podzemní
vody ve směru proudění ze štěrkoviště do jímacího území Bzenec III - sever je
vyhovující. Živé organismy ani chlorofyl-a nebyly v podzemní vodě detekovány, i když
byly vzorky vody odebrány z vrtů situovaných v blízkosti povrchových vod. Filtrační
schopnosti hydrogeologického kolektoru jsou velmi účinné a jsou hlavním prvkem
v řízení rizik.
Technickou možnost, vymahatelnost a financování ochranných opatření v průběhu těžby
lze specifikovat v Plánu využívání ložiska, jehož součástí bude Plán sanace a rekultivace
území dotčeného těžbou, který bude obsahovat:
•
technický plán a harmonogram prací,
•
vyčíslení předpokládaných nákladů na vypořádání očekávaných škod a na
sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem těžby štěrkopísku,
•
návrh na vytvoření potřebných finančních rezerv a na časový průběh jejich
vytvoření.
Ověření kvality vody v bývalém štěrkovišti bylo provedeno především pro definování
aktuálního stavu této povrchové vody. Ta je vcezována do hydrogeologického kolektoru,
z něhož je jímána podzemní voda pro vodárenské účely v JÚ Bzenec III - sever, a tudíž může
ovlivnit jakost podzemní vody v jímacím území. Vzhledem k tomu, že je od roku 1990
bývalé štěrkoviště bez jakékoliv rekultivace a vlastník JÚ v této záležitosti nečiní žádné
kroky, lze vyvodit závěr, že kvalita podzemní vody není procesy v bývalém štěrkovišti
negativně ovlivňována, a tudíž že i nově vzniklá vodní plocha v místě plánované těžby bude
mít stejnou, ale spíše lepší kvalitu vody. Nemůže tedy negativně ovlivnit jímání podzemní
vody v JÚ Bzenec I a Bzenec III - sever.
Ovšem z důvodu významnosti jímacího území Bzenec - komplex byl ve studii z roku 2010 [6]
navržen rozsáhlý monitoring podzemní a povrchové vody, který považujeme za nezbytné
provádět a který zahrnuje:
monitoring biologického oživení a eutrofizace,
monitoring změn základního chemismu povrchové vody (jakosti),
monitoring změn základního chemismu podzemní vody (jakosti),
monitoring šíření potenciální kontaminace ropnými látkami,
monitoring kolísání hladiny podzemní a povrchové vody.
V předložené studii byla identifikována rizika související s těžbou štěrkopísku a následným
vznikem vodní plochy v blízkosti jímacích území. Byla posouzena míra rizik a byla navržena
opatření na jejich eliminaci a byl definován postup, jak rizika řídit.
V rámci předkládané studie byly řešeny všechny úkoly požadované ve znaleckém
hydrogeologickém posouzení V. Kněžka [4]. Výstupem jsou závěry, které poskytují
v dostatečném rozsahu odpovědi na všechny otázky formulované v závěru znaleckého
posouzení. Těžba štěrkopísku za splnění podmínek, uvedených v kapitole 6, je z hlediska
ohrožení jímacích území Bzenec I a Bzenec III - sever akceptovatelná. Úroveň potenciálních
rizik, vyplývajících z plánované těžby štěrkopísku ve vztahu k vodárenskému využívání území,
je hodnocena jako přijatelná nebo nevýznamná. Pro jejich minimalizaci byla navržena v kapitole
6 řada opatření, jejichž realizace bude vzniku rizik předcházet.
Praha, Olomouc 4. 12. 2012
51 z 53
aquatest
8. SEZNAM LITERATURY
[1]
Ambrožová, J. (2002): Mikroskopické praktikum z hydrobiologie. VŠCHT. Praha.
[2]
Chocholoušková, Z. :Mapování makrofyt ve vodním toku či vodní nádrži. Západočeská
univerzita v Plzni, Plzeň. (www.envirogis.fpe.zcu.cz/projekty/projekt3.pdf)
[3]
Janovská, V. (2010): Vodní květy sinic a problémy spojené s jejich výskytem v nádrži
Žermanice. Diplomová práce. VŠB - TUO. Ostrava.
[4]
Kněžek V. H. (2012): Uherský Ostroh. Otvírka a těžba štěrkopísků. Znalecké
hydrogeologické posouzení závěrečné zprávy Aquatest a.s. „Vyhodnocení velikosti a
významnosti vlivů záměru na podzemní a povrchovou vodu“. Hydrogeologická
společnost, s.r.o. Praha.
[5]
Kočí, V., Burkhard, J., Maršálek, B. (2010): Eutrofizace na přelomu tisíciletí.
Eutrofizace 2000. Sborník semináře. Praha.
[6]
Koppová, H. (2010): Těžba a úprava štěrkopísku v Uherském Ostrohu. Vyhodnocení
velikosti a významnosti vlivů záměru na podzemní a povrchovou vodu. Závěrečná
zpráva. AQUATEST a.s. Praha.
[7]
Pitter, P. (2009): Hydrochemie. VŠCHT. Praha.
[8]
Rulík, M. (2004): Hydrobiologicko – hydrochemické hodnocení. In: Kostkan, V. et al.
(2004): Biologické hodnocení pro akci Revitalizace Chomoutovského jezera (II. etapa
– Velké jezero): 11 – 15. RNDr. Vlastimil Kostkan, Horka nad Moravou.
[9]
Říhová Ambrožová, J.: Eutrofizace. In: Encyklopedie hydrobiologie: výkladový
slovník [online]. VŠCHT Praha, 2007.
[10] Sedláčková, J., Duras, J. (2006): Ostrožská Nová Ves – jímací území. Hydrogeologický
posudek. Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov a.s., Holešov.
[11] Šejnohová, L., Komárek, J., Zapomělová, E., Pumann, P., Maršálek, B., Babica, P.,
(2005): Interaktivní klíč k určování sinic vodních květů. Centrum pro cyanobakterie a
jejich toxiny. CD.
[12] Tolasz, R. et al. (2007): Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav,
Praha. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc.
Ostatní podklady:
[13] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje. AQUATIS a.s.
(http://prvkjm.poyry.cz)
[14] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje. Textová část – vodovody. Voding
Hranice, s.r.o. Textová část – kanalizace. Centroprojekt Zlín a.s. (http://vms4.krzlinsky.cz/tms/projekty/prvkuk/info/)
[15] Rödlová, S. (2012): Kvalita povrchových vod. Biologické ukazatele znečištění.
(web.natur.cuni.cz/.../WQ_06_biologicke_ukazatele_znecisteni.pdf)
[16] MŽP ČR (2007): Vzorkovací práce v sanační geologii. Metodický pokyn MŽP.
Věstník MŽP, únor 2007, částka 2, Příloha 2.
52 z 53
aquatest
[17] ČSN ISO 5667-11
Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod.
[18] ČSN EN ISO 5667-3 Jakost vod - Odběr vzorků - Část 3: Návod pro konzervaci vzorků a
manipulaci s nimi.
[19] ČSN ISO 5667-4
Pokyny pro odběr vzorků z vodních nádrží.
[20] ČSN ISO 5667-6
Návod pro odběr vzorků z řek a potoků.
[21] ČSN ISO 5667-11
Pokyny pro odběr vzorků podzemních vod.
[22] ČSN ISO 5667-12
Pokyny pro odběr vzorků dnových sedimentů.
[23] MŽP ČR (2012): Metodický pokyn MŽP - Indikátory znečištění. Věstník MŽP ČR,
únor 2012, částka 2.
[24] Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou
vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů.
[25] Vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních
vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a
hodnocení stavu podzemních vod.
[26] Vyhláška č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany
zemědělského půdního fondu.
[27] Vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu
hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových
vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.
[28] Vyhláška č. 104/1988 Sb., o hospodárném využívání výhradních ložisek, o povolování
a ohlašování hornické činnosti a ohlašování činnosti prováděné hornickým způsobem,
ve znění pozdějších předpisů.
[29] Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění
pozdějších předpisů.
[30] Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění
povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod
do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších
předpisů.
Podklady z internetu:
www.irz.cz
www.sinicearasy.cz
www.vodarenstvi.cz
www.wqa.org (Asociace pro kvalitu vody)
Pro přílohy č. 2 až 4 byly jako podklad použity zakoupené výtisky map. Podle sdělení
Zeměměřického úřadu není třeba zpoplatňovat užití zakoupeného výtisku map, protože bude
výsledná zpráva předána pouze jednomu klientovi – RNDr. Pavel Josefus, Slunečná 353/2,
748 01 Hlučín - Bobrovníky.
53 z 53
hladina v m n.m.
167,50
168,00
168,50
169,00
169,50
170,00
170,50
171,00
171,50
172,00
VB0201
VB0204
datum
VB0418
Vývoj hladiny podzemní vody v objektech VB0201, VB0204 a VB0418 v letech 2007 - 2012
Graf č. 2
m p.t.
4,00
3,50
3,00
2,50
2,00
1,50
1,00
0,50
0,00
roční úhrny srážek ze stanice Bzenec
spojnice trendu dat 6 (srážky)
spojnice trendu dat 6 (hladina podzemní vody)
datum
Ø roční úrovně hladiny podzemní vody
zahájení využívání jímacího území
Bzenec I - 1980 (Ø 60 l/s)
Bzenec I od 1992 1993 (Ø 120 l/s)
Bzenec III - 1993 (Ø 120 l/s)
Průměrné roční stavy hladiny podzemní vody v objektu VB0201 (m p.t.)
a roční úhrny srážek ve stanici Bzenec (mm) v letech 1962 - 2011
R² = 0,2067
R² = 0,6557
300,0
350,0
400,0
450,0
500,0
550,0
600,0
650,0
700,0
750,0
Graf č. 3
mm
mm
0,0
20,0
40,0
60,0
80,0
100,0
120,0
140,0
160,0
180,0
200,0
měsíční úhrny srážek
Ø měsíční úrovně hladiny PV
spojnice trendu dat 6 (srážky)
datum
R² = 0,0076
R² = 0,3904
167,5
168,0
168,5
169,0
169,5
170,0
170,5
171,0
171,5
spojnice trendu dat 6 (hladina podzemní vody)
Průměrné měsíční stavy hladiny podzemní vody v objektu VB0201 (m n.m.)
a měsíční úhrny srážek ve stanici Bzenec (mm) v letech 1962 - 2012
Graf č. 4
m n.m.
3,00
2,50
2,00
1,50
1,00
0,50
0,00
-0,50
hladina m p.t.
VB0201
průměrná hodnota
v letech 1962 - 2012
(1,30 m p.t.)
spojnice trendu dat 6
datum
báze krycích hlín
(1,9 m p.t.)
Vývoj hladiny podzemní vody v objektu VB0201 v letech 1962 - 2012 - týdenní stavy (m p.t.)
- spojnice trendu dat 6
R² = 0,3795
terén
Graf č. 5
3,00
2,50
2,00
1,50
1,00
0,50
0,00
-0,50
hladina m p.t.
VB0201
průměrná hodnota
v letech 1962 - 2012
(1,30 m p.t.)
spojnice trendu dat 4
datum
báze krycích hlín
(1,9 m p.t.)
Vývoj hladiny podzemní vody v objektu VB0201 v letech 1962 - 2012 - týdenní stavy (m p.t.)
- spojnice trendu dat 4
R² = 0,3298
terén
Graf č. 6
m n.m.
166,0
167,0
168,0
169,0
170,0
171,0
172,0
VB0201
VB0204
průměrná hladina VB0201
v letech 1962 - 2012
(169,81 m n.m.)
spojnice trendu dat 6 - VB0201
datum
Bzenec I - 1980 (Ø 60 l/s)
spojnice trendu dat 6 - VB0204
průměrná hladina VB0204
v letech 1962 - 2008
(168,69 m n.m.)
Bzenec I od 1992 1993 (Ø 120 l/s)
Bzenec III - 1993 (Ø 120 l/s)
Úroveň hladiny podzemní vody v objektech VB0201 a VB0204
v letech 1962 - 2012 - týdenní stavy (m n.m.)
R² = 0,4565
R² = 0,3796
Graf č. 7
4,40
Zdroj: Google earth, © Tele Atlas, © Google
N
4,60
6,20
6,45
5,05
5,30
4,45
4,60
4,45
4,40
3,45
4,50
4,30
6,20
4,65
Místa záměru hloubky dna bývalého štěrkoviště a měření průhlednosti
4,65
1
místo odběru sedimentu ze dna štěrkoviště
místo odběru sedimentů ze břehu
štěrkoviště
místo odběru vzorků povrchové vody
ze štěrkoviště
místo měření průhlednosti štěrkoviště
hloubka štěrkoviště v místě měření v m
místo měření hloubky štěrkoviště
Vysvětlivky:
Obrázek č. 1

Hydrogeologická studie - Zelená hráz | Těžba štěrku firmou

Transkript

Podobné dokumenty