1Bezpečnostní zpráva_text_2016

Transkript

Bezpečnostní zpráva
SPOLANA a.s. Neratovice
člen skupiny ANWIL
AKTUALIZACE Č. 3 (březen 2016)
Výtisk č.:………
Název dokumentu:
Bezpečnostní zpráva SPOLANA a.s., aktualizace č.3
(ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., §12)
Dokument vytištěn:
06.05.2016
……………………………...……………………
generální ředitel a předseda představenstva
Karel Pavlíček
……………………………...……………………
finanční ředitel a místopředseda představenstva
Michał Kaliciak
Rozdělovník:
Výtisk č.
1
SPOLANA a.s.
2
Krajský úřad Středočeského kraje
2
Obsah
1
Základní informace o objektu................................................................................................... 12
1.1
Identifikační údaje ................................................................................................................ 12
1.2
Zpracovatelé bezpečnostní zprávy ...................................................................................... 12
1.3
Údaje o činnosti a zaměstnancích ....................................................................................... 12
1.3.1
Hlavní provozovaná činnost ........................................................................................ 12
1.3.1.1
Výrobní program objektu ..................................................................................................... 13
1.3.2
Historie objektu ............................................................................................................ 13
1.3.3
Počty zaměstnanců v objektu ...................................................................................... 14
Popisné, informační a datové části ......................................................................................... 15
2.1
Technický popis objektu ....................................................................................................... 15
2.1.1
Organizační struktura .................................................................................................. 15
2.1.2
Informace o základním členění.................................................................................... 15
2.1.2.1
Popis areálu objektu ............................................................................................................. 17
2.1.3
Přehled umístěných nebezpečných látek .................................................................... 23
2.1.3.1
Seznam a množství nebezpečných látek ............................................................................... 23
2.1.3.2
Přehled nebezpečných látek a jejich vlastností ..................................................................... 32
2.1.3.3
Produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů ........................................ 62
2.1.3.4
Vypouštění, zadržování, opětovné použití, materiálové využívání nebo odstraňování
odpadů.................................................................................................................................. 62
2.1.3.5
Vypouštění a úprava odpadních plynů ................................................................................. 62
2.1.3.6
Ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze ............................................. 63
2.1.4
Informace o technologii ............................................................................................... 66
2.1.4.1
Závod Kaprolaktam .............................................................................................................. 66
2
2.1.4.1.1
2.1.4.1.2
2.1.4.2
2.1.4.2.1
2.1.4.2.2
2.1.4.2.3
2.1.4.3
2.1.4.3.1
2.1.4.3.2
2.1.4.3.3
2.1.4.3.4
Provoz Kyselina sírová ...................................................................................................................................... 66
Provoz Kaprolaktam .......................................................................................................................................... 69
Závod PVC ........................................................................................................................... 80
Provoz Elektrolýza............................................................................................................................................. 80
Provoz VCM a TZO ......................................................................................................................................... 89
Provoz PVC ..................................................................................................................................................... 109
Závod Energetika a vodní hospodářství ............................................................................. 116
Provoz Teplárna ............................................................................................................................................... 116
Provoz Elektro ................................................................................................................................................. 122
Provoz Vodárna .............................................................................................................................................. 124
Provoz Čistírna odpadních vod ........................................................................................................................ 125
Informace o provozních činnostech a procesech spojených
s rizikem závažné havárie .......................................................................................... 130
2.1.5.1
Skladování a stáčení amoniaku .......................................................................................... 130
2.1.5
2.1.5.1.1
2.1.5.1.2
2.1.5.2
2.1.5.2.1
2.1.5.2.2
2.1.5.3
2.1.5.4
2.1.5.4.1
2.1.5.4.2
Skladování amoniaku....................................................................................................................................... 130
Stáčení amoniaku z cisterny............................................................................................................................. 132
Skladování a stáčení chloru ................................................................................................ 134
Skladování chloru ............................................................................................................................................ 134
Plnění cisterny chlorem ................................................................................................................................... 138
Mezizásobník kapalného chlorovodíku .............................................................................. 139
Skladování a stáčení VCM ................................................................................................. 140
Skladování VCM ............................................................................................................................................. 140
Plnění cisterny VCM ....................................................................................................................................... 142
2.1.6
Popisy vnitřně zajišťovaných služeb.......................................................................... 145
2.1.6.1
Vnitřní energetická síť ........................................................................................................ 145
2.1.6.2
Vlastní zdroj elektrické energie .......................................................................................... 146
2.1.6.3
Skladování a zásobování palivy ......................................................................................... 146
2.1.6.4
Havarijní dodávky médií .................................................................................................... 147
2.1.6.5
Vlastní zdroj vody .............................................................................................................. 148
2.1.6.6
Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií .................................................... 149
2.1.6.6.1
2.1.6.6.2
Rozvod páry..................................................................................................................................................... 149
Výroba a rozvod komprimovaného vzduchu ................................................................................................... 151
3
2.1.6.6.3
2.1.6.7
2.1.6.7.1
2.1.6.7.2
2.1.6.8
2.1.6.9
2.1.6.9.1
2.1.6.9.2
2.1.6.10
2.1.6.11
2.1.6.12
2.1.6.13
2.1.6.14
2.1.6.15
2.1.6.15.1
2.1.6.15.2
Výroba a skladovací kapacity dusíku ............................................................................................................... 151
Požární zabezpečení a vlastní jednotka požární ochrany.................................................... 152
Požární zabezpečení......................................................................................................................................... 152
HZS SPOLANA a.s. ........................................................................................................................................ 158
Zajištění zdravotní pomoci ................................................................................................. 159
Řídící střediska bezpečnosti provozu objektu .................................................................... 160
OS HZS SPOLANA a.s. .................................................................................................................................. 160
Centrální velíny výrobních provozů ................................................................................................................. 161
Laboratoře .......................................................................................................................... 161
Údržba a opravy ................................................................................................................. 162
Ostraha objektu .................................................................................................................. 168
Kanalizační síť ................................................................................................................... 168
Retenční nádrže a úpravna odpadních vod ......................................................................... 171
Komunikační a informační systémy ................................................................................... 174
Komunikační systémy...................................................................................................................................... 174
Informační systémy ......................................................................................................................................... 175
2.1.7
Popis externě zajišťovaných služeb .......................................................................... 177
2.1.7.1
Dodávky elektrické energie ................................................................................................ 177
2.1.7.2
Dodávky ostatních energetických médií............................................................................. 177
2.1.7.3
Dodávky vody .................................................................................................................... 177
2.1.7.4
Zásobování technologickými surovinami ........................................................................... 177
2.1.7.4.1
2.1.7.4.2
2.1.7.5
2.1.7.6
2.1.7.7
2.1.7.8
2.1.7.9
2.1.7.10
2.1.7.11
2.1.7.12
Etylén .............................................................................................................................................................. 177
Ostatní suroviny............................................................................................................................................... 177
Ostatní zásobování ............................................................................................................. 178
Požární zabezpečení a Hasičský záchranný sbor ČR.......................................................... 178
Zdravotnická pomoc ........................................................................................................... 178
Laboratorní rozbory............................................................................................................ 178
Údržba a servisní služby..................................................................................................... 178
Ostraha objektu .................................................................................................................. 180
Odkanalizování objektu (likvidace hasebních vod) ............................................................ 180
Komunikační a informační systém (telekomunikace, radiová síť apod.) ........................... 180
2.2
Informace o okolí objektu složkách životního prostředí ..................................................... 182
2.2.1
Demografické a sociálně-geografické charakteristiky ............................................... 182
2.2.2
Environmentální charakteristika okolí ........................................................................ 185
2.2.2.1
Popis nejzávažnějších environmentálních charakteristik okolí .......................................... 185
2.2.2.2
Celkové zhodnocení životního prostředí z hlediska možného ohrožení závažnou havárií . 185
2.2.3
Informace o průmyslových a skladových objektech a přepravních komunikacích .... 187
2.2.4
Meteorologické charakteristiky .................................................................................. 189
2.2.5
Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky okolí objektu ...... 191
2.2.5.1
Obecná hydrologická charakteristika ................................................................................. 191
2.2.5.2
Obecná hydrogeologická charakteristika............................................................................ 192
2.2.5.3
Obecná geologická charakteristika ..................................................................................... 192
2.2.5.4
Charakteristika a popis poměrů v okolí podniku ................................................................ 193
2.2.5.5
Rizika přeshraničních přenosů dopadů závažné havárie hraničními toky a atmosférou..... 196
2.2.5.6
Způsob využití okolních pozemků, které by mohly být závažnou havárií zasaženy .......... 196
2.2.5.7
Popis kanalizace v objektu a její zaústění do ČOV, vodních toků ..................................... 196
2.2.6
Další potenciální specifická ohrožení objektu ........................................................... 197
Posouzení rizik závažné havárie ............................................................................................ 199
Zásady, cíle, politika prevence závažné havárie .................................................................. 201
4.1
Zásady a celkové cíle prevence závažných havárií ........................................................... 201
4.2
Politika prevence závažných havárií .................................................................................. 203
4.3
Informace o veřejné přístupnosti Politiky ........................................................................... 204
4.4
Konkrétní cíle a úkoly PZH ................................................................................................. 204
4.5
Informace o tom, zda celkové cíle odpovídají existujícím zdrojům rizik ............................ 204
4.6
Řešení systému prevence závažných havárií .................................................................... 205
Popis systém řízení bezpečnosti ........................................................................................... 208
5.1
Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti ...................................................... 208
3
4
5
4
Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úroveň ................................. 208
Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících
se systémem řízení bezpečnosti................................................................................ 212
5.1.3
Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnosti zaměstnancům...................... 215
5.1.4
Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti, uvedení
příslušných předpisů .................................................................................................. 216
5.1.4.1
Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizik závažné havárie .......................... 216
5.1.4.2
Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování systému řízení
bezpečnosti......................................................................................................................... 218
5.1.1
5.1.2
5.2
Struktura popisu tematických oblastí systému řízení bezpečnosti..................................... 226
5.2.1
Lidské zdroje v objektu a jejich řízení ........................................................................ 226
5.2.1.1
Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných havárií
podílející se na omezování rizik závažných havárií ........................................................... 226
5.2.1.2
Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích (název pracovní funkce) a jejich
odpovědnost ....................................................................................................................... 256
5.2.1.3
Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání ................................................................... 267
5.2.1.4
Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných havárií ........................ 286
5.2.2
Řízení provozu objektu .............................................................................................. 290
5.2.2.1
Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost posuzování provozních
činností z hlediska možnosti vzniku závažné havárie, včetně uvedení stručné
charakteristiky tohoto vnitřního předpisu .......................................................................... 290
5.2.2.2
Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie ........................................ 294
5.2.2.3
Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění
ovzduší, vody a půdy ......................................................................................................... 295
5.2.2.4
Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést
bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné
charakteristiky tohoto vnitřního předpisu .......................................................................... 296
5.2.2.5
Informace o zavedení bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních činností
významných z hlediska bezpečnosti .................................................................................. 300
5.2.2.6
Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na: ................. 312
5.2.2.7
Informace o zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízení
a technologických komponent, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis......... 312
5.2.2.8
Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol a revizí .......................................... 316
5.2.2.9
Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních
a regulačních systémů a o prokazatelném vedení záznamů o ověřování ........................... 319
5.2.2.10
Informace o tom, že jsou v bezpečných postupech uvažovány následující aspekty ........... 321
5.2.2.11
Informace o souladu zavedených bezpečných postupů s provozními předpisy
výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy .................................................................. 324
5.2.2.12
Informace o zajištění účasti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu,
při zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů) .............. 325
5.2.2.13
Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro zaměstnance, kteří zajišťují
provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie.............. 325
5.2.2.14
Informace o seznámení zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří
vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, s bezpečnými postupy,
včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis .......................................................... 328
5.2.2.15
Informace o prověřování znalostí bezpečných postupů u zaměstnanců a o způsobu
dokumentování záznamu tohoto prověřování .................................................................... 333
5.2.2.16
Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů
před jejich zaváděním do praxe, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis....... 335
5.2.2.17
Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými
vědeckotechnickými poznatky ........................................................................................... 339
5.2.2.18
Informace k zavádění bezpečnostních opatření na základě nových skutečností
a zjištění, zkušeností z provozu a výsledků technických kontrol a revizí .......................... 340
5.2.2.19
Informace o tom, který vnitřní předpis ukládá zaměstnancům, kteří zajišťují
provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závžné havárie,
dodržovat bezpečné postupy .............................................................................................. 341
5
5.2.3
Řízení změn v objektu ............................................................................................... 344
5.2.3.1
Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola,
opravná opatření) změn v technologických a technických řešeních, v provozních
činnostech, v programovacích systémech, v personálním obsazení a při změně
vnitřních a vnějších podmínek ........................................................................................... 344
5.2.3.2
Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné
posouzení změny z hlediska bezpečnosti ........................................................................... 348
5.2.3.3
Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny ......................... 349
5.2.3.4
Informace o pravidlech a postupech informování zaměstnanců dotčených změnou .......... 349
5.2.3.5
Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně .......................................... 350
5.2.3.6
Informace o opravných patřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně ................. 350
5.2.4
Havarijní plánování .................................................................................................... 351
5.2.4.1
Zásady a postupy zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mohou
vyvolat závažnou havárii ................................................................................................... 351
5.2.4.2
Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou
vnějších nebo vnitřních podmínek ..................................................................................... 352
5.2.4.3
Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích
subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek IZS apod........................................... 352
5.2.4.4
Stanovené postupy a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení
následků závažné havárie ................................................................................................... 353
5.2.4.5
Organizační zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro
případy závažných havarijních situací ............................................................................... 357
5.2.4.6
Spolupráce s externími subjekty, základními složkami IZS, havarijními službami apod. . 357
5.2.4.7
Aktuální přehled spojení se základními složkami IZS, s odbornými pracovišti orgánů
veřejné správy a dalšími odbornými institucemi................................................................ 357
5.2.4.8
Aktuální přehled kontaktů na provozovatelem určené zaměstnance pohotovostních
služeb v pracovní i mimopracovní době ............................................................................ 358
5.2.4.9
Informace vnitřním předpisu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní odpovědnosti
vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů ....................................... 359
5.2.4.10
Informace, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém podkladu
znázorněny ......................................................................................................................... 362
5.2.4.11
Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost průběžně aktualizovat
dokumenty havarijního plánování ...................................................................................... 366
5.2.4.12
Informace o tom, zda k aktualizaaci havarijní dokumentace dochází vždy: ...................... 367
5.2.4.13
Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost systémově
prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovatele, včetně
prověřování aktuálnosti kontaktů na základní složky IZS ................................................. 367
5.2.4.14
Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích
a tematických cvičení ......................................................................................................... 369
5.2.4.15
Informace o tom, zda prověřovací cvičení jsou zaměřena na: ............................................ 369
5.2.4.16
Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků
prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti
těchto opatření.................................................................................................................... 370
5.2.4.17
Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení
a přijatých opatření ............................................................................................................ 370
5.2.4.18
Informace o organizačně technickém řešení situace při náhlém výpadku elektrického
zdroje, včetně popisu postupů aktivování náhradních zdrojů ............................................ 371
5.2.5
Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘB ..................... 371
5.2.5.1
Postupy průběžného sledování a hodnocení stanovených úkolů a cílů .............................. 371
5.2.5.2
Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií, nehod,
skronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů ........................................ 380
5.2.6
Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií ................. 388
5.2.6.1
Informace o zdokumentovaném systému plánování interních auditů a jejiích zaměření ... 390
5.2.6.2
Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti politiky
prevence závažné havárie a systému řízení bezpečnosti .................................................... 392
5.2.6.3
Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně naplňování
bezpečnostní politiky prevence závažných havárií prostřednictvím systému řízení
bezpečnosti......................................................................................................................... 392
6
5.2.6.4
5.2.6.5
5.2.6.6
5.2.6.7
5.2.6.8
5.2.6.9
5.2.6.10
5.3
Anotace legislativních podnikových norem SPOLANA a. s. .............................................. 412
Popis preventivních bezpečnostních opatření k omezení možnosti vzniku a následků
závažné havárie ....................................................................................................................... 423
6.1
Přehled instalovaných technických bezpečnostních systémů snižujících riziko vzniku
závažné havárie ................................................................................................................. 423
6.1.1
Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení ........ 423
6.1.2
Detekční a poplachové systémy ................................................................................ 425
6.1.2.1
Systém plynové detekce ..................................................................................................... 425
6.1.2.2
Místní systémy plynové detekce ........................................................................................ 427
6.1.2.3
Automatický imisní monitoring ......................................................................................... 428
6.1.2.4
Ochrana vod – monitoring odpadních vod (MOV) ............................................................ 429
6.1.2.5
Elektrická požární signalizace ............................................................................................ 430
6.1.3
Automatické systémy ochrany před požárem a výbuchem ....................................... 432
6.1.4
Automatické systémy ochrany před úniky nebezpečných toxických látek ................ 432
6.1.5
Zvláštní opatření proti neoprávněnému vniknutí a manipulacím............................... 432
6.1.6
Pulty integrované havarijní ochrany .......................................................................... 433
6.2
Informace o provedeném posouzení přiměřenosti bezpečnostních a ochranných
opatření .............................................................................................................................. 434
6.3
Popis vlastních ochranných a zásahových prostředků ...................................................... 445
6.3.1
Stabilní technické prostředky..................................................................................... 445
6.3.2
Mobilní technické prostředky ..................................................................................... 446
6.3.3
Dopravní prostředky a speciální mechanismy........................................................... 447
6.3.4
Zásahové a havarijní materiály.................................................................................. 448
6.3.5
Osobní ochranné prostředky ..................................................................................... 450
6.3.6
Prostředky pro zajištění první pomoci ....................................................................... 451
6.3.7
Personální zajištění ................................................................................................... 452
6.4
Popisy smluvně zajištěných ochranných a zásahových prostředků .................................. 452
6.5
Informace k systémům vyrozumění a provádění zásahu ................................................... 452
6.5.1
Popis systému a způsob varování ............................................................................. 452
6.5.2
Popis systémů a způsobů vyrozumění příslušných subjektů v případě vzniku
havarijního stavu ........................................................................................................ 453
6.5.3
Popis postupů provádění zásahu vlastními silami a prostředky................................ 455
6.5.3.1
Únik nebezpečné látky .................................................................................................... 455
6
6.5.3.1.1
6.5.3.1.2
6.5.3.1.3
6.5.3.2
6.5.3.2.1
7
8
Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažných havárií ....... 392
Zdokumentovaní zásad a postupů kontrolní činnosti ......................................................... 393
Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených auditů
systému řízení bezpečnosti................................................................................................. 397
Informace o tom, zda v rámci auditů plnění úkolů prevence závažných havárií
je mimo jiné ověřována ...................................................................................................... 399
Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na
základě zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti,
auditech a vyhodnocení ...................................................................................................... 408
Informace o způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti
stanovených opatření ......................................................................................................... 409
Informace o systému prověřování politiky prevence závažných havárií
a systému řízení bezpečnosti s důrazem na ........................................................................ 409
Únik plynné nebezpečné látky do ovzduší ....................................................................................................... 455
Únik nebezpečné látky do půdy nebo vody...................................................................................................... 459
Taktický postup zásahu - únik nebezpečné látky z technologie ....................................................................... 461
Požár, výbuch................................................................................................................... 463
Taktický postup zásahu - požár technologie .................................................................................................... 465
6.5.4
Havarijní komise SPOLANA a.s. ............................................................................... 467
Závěrečné shrnutí.................................................................................................................... 468
Seznam příloh .......................................................................................................................... 475
7
Použité zkratky
AIM
BZ
ČHMÚ
DMV
EMS
EPS
ERS
HK
HW, SW
HZSP
CHP
IDP
IZS
KHS
KL
KŠ
kyselina LS
MaR, M+R
MŽP
NL
NPK
OOPP
OS HZSP
PEL
PO
PP
PPN
QMS
ZZS
ŘS
SBK
SMS
KOPIS HZS Kladno
STO
TNS
TZO
CÚ
UŘJ
VCM
VPN
ZPN
ZR
ŽC
ŽP
automatický imisní monitoring
bezpečnostní zpráva
Český hydrometeorologický ústav
dolní mez výbušnosti
systém ochrany životního prostředí
elektrická požární signalizace
elektrorozvodný systém
havarijní komise SPOLANA a.s.
hardware, software
hasičský záchranný sbor SPOLANA a.s.
chemický poplach
izolační dýchací přístroj
integrovaný záchranný systém
krajská hygienická stanice
kaprolaktam
krizový štáb SPOLANA a.s.
kyselina laktamsírová
měření a regulace
Ministerstvo životního prostředí
nebezpečná látka
nejvyšší přípustná koncentrace
osobní ochranné pracovní prostředky
operační středisko Hasičského záchranného sboru SPOLANA a.s.
přípustný expoziční limit
požární ochrana
pověřený pracovník
posouzení požárního nebezpečí
systém řízení kvality
zdravotnická záchranná služba
řídící systém
sektor Bezpečnosti a kontroly
systém řízení bezpečnosti
Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru
Středočeského kraje se sídlem v Kladně
skládka toxického odpadu
tlaková nádoba stabilní
termické zpracování odpadních látek
útvar Centralizovaná údržba
útvar Řízení jakosti
Vinylchlorid monomer
vysoké požární nebezpečí
zvýšené požární nebezpečí
zdroj rizika
železniční cisterna
útvar Životní prostředí
8
Definice pojmů
Pro účely této BZ je následujícími pojmy míněno:
prevence
nebezpečná látka
závažná havárie
objekt
zařízení
riziko
provozovatel
umístění
nebezpečné látky
domino efekt
zóna havarijního
plánování
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
organizační a technická opatření nebo činnosti, jejichž cílem je předejít
závažné havárii a vytvořit podmínky pro zajištění havarijní připravenosti
vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a
balení látek směsí, splňující kritéria stanovená v přlíloze č.1 k zákonu
č.224/2015 Sb. v tabulce I nebo uvedená v příloze č. 1 zákona č.224/2015
Sb. v tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt,
meziprodukt nebo zbatek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně
předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie
mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově
ohraničená událost, například závažný únik nebezpečné látky, požár nebo
výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti
s užíváním objektu, vedoucí k važnému ohrožení nebo k vážným následkům
na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující
jednu nebo více nebezpečných látek
celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo
více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeníchužívaných právnickou
nebo podnikající eyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících
infrastruktur a činností
technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka
vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která
zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména
stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a
nákladové prostory
pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde
během určité doby nebo za určitých okolností
právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat
objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství
stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č 1 k zákonu č.
224/2015 Sb. v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny
A nebo skupiny B rozhodnutí krajského úřadu
projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna,
zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u
které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem
průmyslového chemického procesu nebo vzniku závažné havárie může
v objektu nahromadit
možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie
v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a
umístění nebezpečných látek
území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany
obavytelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování
formou vnějšího havarijního plánu
Nejvyšší přípustná koncentrace chemické látky v pracovním ovzduší, tj.
koncentrace, které nesmí být zaměstnance v žádném časovém úseku
pracovní směny vystaven
Přípustný expoziční limit, tj. celosměnový časový vážený průměr koncentrací
plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jímž mohou být podle
současného stavu znalostí vystaveni zaměstnanci při osmihodinové pracovní
době, aniž by u nich došlo i při celoživotní expozici k poškození zdraví,
ohrožení jejich pracovní schopnosti a výkonnosti.
Výkyvy koncentrace chemické látky na hodnotu přípustného expozičního
limitu až do hodnoty nejvyšší přípustné koncentrace musí být v průběhu
směny kompenzovány jejím poklesem tak, aby nebyla hodnota přípustného
expozičního limitu překročena
9
Úvod
Bezpečnostní zpráva SPOLANA a.s. je součástí bezpečnostní dokumentace podniku,
požadované zákonem č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými
nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsi.
Účelem bezpečnostní zprávy je:
–
vytvoření určitého kontrolního mechanismu zdrojů rizik, které by v případě havárie
mohly způsobit vážné následky jak pro SPOLANA a.s., tak i pro okolí a.s.
–
posouzení míry rizika technologií výrobních provozů, manipulace, přepravy
a skladování nebezpečných chemických látek
–
zabezpečení komplexního řešení problematiky prevence vzniku závažných havárií,
minimalizace jejich rozvoje
–
zabezpečení systémového přístupu ke způsobu zvládání závažných havárií a vytváření
podmínek k minimalizaci případných negativních následků havárií jak ve
SPOLANA a.s., tak i v jejím okolí
–
zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných zařízení
–
mít k dispozici podklady pro jednání s pojišťovnami o uzavření povinného pojištění,
které stanoví zákon č. 224/2015 Sb.
Bezpečnostní zpráva SPOLANA a.s. schválena rozhodnutím KÚ Středočeského kraje č.j.
17238-9064/2003/OŽP/V-Fl v 8/2003.
Aktualizace č.1 bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. schválena rozhodnutím KÚ
Středočeského kraje č.j. 5104-10032/2005/OŽP/V-Fl v 7/2005.
Posouzení bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. schváleno rozhodnutím KÚ Středočeského
kraje č.j. 163003/2008/KUSK OŽP/Oh v 5/2008.
Aktualizace č.2 bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. schválená rozhodnutím KÚ
Středočeského kraje č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh v 6/2009.
Posouzení bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. schváleno rozhodnutím KÚ Středočeského
kraje č.j. 094277/2014/KUSK OŽP/POP v 4/2015.
10
Změnový list
Změna č.
1. odstavení výroby LAO
2. modernizace skladu chloru objekt E 4920
(bezpečnostní ventily, plynová detekce)
3. analýza rizika plnění železničních cisteren VCM
4. analýza rizika skladování VCM v zásobníku T
1411 v souvislosti se záměrem využití zásobníku
butenu ke skladování VCM
5. využití zásobníku butenu ke skladování VCM,
stáčení ŽC s VCM
6. analýza rizika skladování amoniaku při využití
plné projektované kapacity
7. analýza rizika stáčení železničních cisteren s
amoniakem
8. využití plné projektované kapacity skladování
amoniaku
9. snížení počtu hasičů na základě splnění opatření
z posouzení požárního nebezpečí
10. analýza rizika skladu chloru po modernizaci
11. posouzení DOMINO efektů
12. selekce zdrojů rizika závažné havárie
(aktualizace)
13. spolehlivost lidského činitele (aktualizace)
14. ukončeno míchání solanek R
15. odstavení výrobny granulovaného PVC
16. odstavení výrobny HCl
17. nová organizační struktura
18. ukončena výroba a skladování kyslíku
19. Dodatek č. 1 k selekci zdrojů rizika závažné
havárie
21. zvýšení skladovací kapacity cyklohexanonu
23 ukončeno používání mazutu
24. analýza a hodnocení rizik havárie - příprava
výroby PVC bez provozu Elektrolýza
období
8/2003 (uvedeno v aktualizaci BZ č. 1)
10/2004 (uvedeno v aktualizace BZ č. 1)
12/2004 (KÚ Středočeského kraje, po
posouzení VÚBP, neuplatňuje žádné
připomínky, dopis č.j.
37-15657/05/OŽP/V-Fl v 3/2005 )
1/2011
7/2011(příloha zprávy o posouzení 6/2014 a
aktualizace BZ č.3)
4/2012
4/2013
5/2013
8/2013
2/2014 (uvedeno v příloze č.12 aktualizace
BZ č.3)
4/2014
Tento předložený návrh aktualizace č.3 Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. byl předán KÚ
Středočeského kraje v 5/2016. Údaje uvedené v této bezpečnostní zprávě jsou platné
k 31.3.2016.
Poznámka: Přílohy č. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 byly schváleny v rámci schvalovacího řízení aktualizace č. 2
Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. viz kap.3. Závěry a výsledky těchto příloh jsou platné a aktuální a po
konzultaci s Krajským úřadem Středočeského kraje nebyly předány znovu v tištěné podobě. Pro zachování
celistvosti aktualizované bezpečnostní zprávy, v průběhu nového schvalovacího řízení, jsou tyto přílohy součástí
Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s., aktualizace č.3, předané v elektronické podobě.
11
1
Základní informace o objektu
1.1
Identifikační údaje
Obchodní název provozovatele:
SPOLANA a.s.
Adresa:
ulice Práce 657
Neratovice
PSČ 277 11
Identifikační číslo:
45 14 77 87
Registrované místo podnikání:
Neratovice
Statutární zástupce:
Karel Pavlíček – místopředseda představenstva, generální
ředitel
Michal Krzysztof Kaliciak – místopředseda
představenstva, finanční ředitel
Spojení přes dispečink a.s.:
tel.: 315 662 555
fax: 315 666 633
e-mail: [email protected]
1.2
Zpracovatelé bezpečnostní zprávy
SPOLANA a.s., ul. Práce 657, 277 11 Nratovice, IČO 45 14 77 87
Analýzy a hodnocení rizika závažné havárie zpracovali:
TLP, spol. s r.o., Nučická 1746/9, 100 00 Praha 10, IČO 43 00 39 23
Prof. Ing. František Babinec, Hoblíkova 11, 613 00 Brno, IČO 12 17 25 88
Projekty PO s.r.o., Příkop 838/6, 602 00 Brno, IČO 48 90 78 98
1.3
Údaje o činnosti a zaměstnancích
1.3.1
Hlavní provozovaná činnost
Výroba chemických výrobků průmyslovým způsobem a jejich prodej.
Rozsah činností z obchodního rejstříku:
Výroba chemických výrobků průmyslovým způsobem.
Výroba a dovoz chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako výbušné,
oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, vysoce toxické, toxické, karcinogenní,
mutagenní, toxické pro reprodukci, nebezpečné pro životní prostředí a prodej chemických
látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické.
12
1.3.1.1 Výrobní program objektu
Základní oblasti výrobního programu:
–
Výroba PVC.
–
Výroba suroviny pro polyamidová vlákna a konstrukční plasty (kaprolaktam).
–
Výroba anorganických produktů (hydroxid sodný, chlor, kyselina chlorovodíková,
kyselina sírová, síran amonný).
–
Pro celý komplex vzájemně propojených technologií je ve vlastní teplárně vyráběna
elektrická energie a technologická pára.
–
Společnost zajišťuje vlastními zařízeními úpravu a čištění vod, exhalací a provozuje
vlastní skládky odpadů.
–
SPOLANA a.s. disponuje cca 40 km vlastní železniční vlečky a přístavem pro lodní
přepravu po Labi.
Část dalších činností, které nepřímo nesouvisí s výrobou, zajišťují externí společnosti na
základě smlouvy např.:
–
UNIPETROL SERVICES s.r.o. - zabezpečuje pro SPOLANA a.s. některé služby
v oblasti nákupu služeb, materiálu, správy areálu
–
ZSD servis, s r.o. – zabezpečuje pro SPOLANA a.s. služby v oblasti autodopravy
a zdvíhacích zařízení.
–
ORLEN Serwis S.A. – zabezpečuje pro SPOLANA a. s. údržbu zařízení a servisní
služby.
–
UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. – zabezpečuje provozování dráhy a drážní dopravy
v areálu SPOLANA a. s.
–
ORLEN Ochrona Sp. z o.o. – zabezpečuje ochranu areálu a provoz vrátnic
1.3.2
Historie objektu
Historie chemického průmyslu v Neratovicích se datuje od r. 1898, kdy byla zahájena
výstavba výrobny karbidu vápníku. V průběhu století se výroba rozvíjela, měnil se program
i majitelé. Výroba těžké chemie v podniku byla zahájena v r. 1940.
Nejdůležitější etapy rozvoje a.s.:
–
1947 – zahájena výroba viskózové střiže
–
1950 – vznik samostatného národního podniku SPOLANA
–
1955 – zahájena výroba kyseliny sírové
–
1968 – zahájena výroba kaprolaktamu
–
1975 – zahájena výroba polyvinylchloridu (PVC)
–
1982 – zahájena výroba prostaglandinu (Oestrophan)
13
–
1992 – zahájena výroba lineárních alfaolefinů (LAO)
–
1992 – 1. května založena SPOLANA akciová společnost
–
1996 – dokončena stavba skládky nebezpečných odpadů
– 1997 – zahájen zkušební provoz termického zpracování odpadů (TZO) a najetí nového
kotle na zemní plyn (K-4)
–
2000 – ukončení výroby viskózové střiže.
–
2001 – SPOLANA a.s. součást holdingu Unipetrol a.s.
–
2003 – odstavena výroba lineárních alfaolefínů
–
2005 – Unipetrol a.s součást PKN ORLEN
–
2006 - SPOLANA a.s. členem skupiny ANWIL S.A.
1.3.3
Počty zaměstnanců v objektu
Systemizovaný stav ke dni 31. 3. 2016 je 665 zaměstnanců, z toho je 233 zaměstnanců
kategorie THP (technicko-hospodářský pracovník) a 432 zaměstnanců kategorie D (dělník).
Z celkového počtu pracuje 410 zaměstnanců ve čtyřsměnném provozu (4×cca 102).
V době od 7:00 do 15:00 hodin se v areálu nachází cca 890 osob (zaměstnanci SPOLANA
a.s., zaměstnanci externích firem, návštěvy včetně řidičů vozidel cizích dopravců).
Na odpoledních a nočních směnách se počet osob přítomných v areálu pohybuje kolem 115
(zaměstnanci SPOLANA a.s., zaměstnanci externích firem UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.,
ORLEN Ochrona Sp. z o.o. popř. dalších firem pracujících ve směnovém režimu).
14
2
Popisné, informační a datové části
2.1
Technický popis objektu
2.1.1
Organizační struktura
Organizační struktura SPOLANA a.s. je zobrazena Obr. č. 1
2.1.2
Informace o základním členění
Organizační struktura společnosti je víceúrovňová, tvořená funkčními organizačními
jednotkami.
Definice řídících úrovní:
• 1. řídicí úroveň N: generální ředitel (předseda představenstva), finanční ředitel (člen
představenstva)
• 2. řídicí úroveň N-1: organizační jednotky v přímé podřízenosti generálního ředitele a
finančního ředitele (řízeny řediteli a vedoucími sektorů)
• 3. řídicí úroveň N-2:
organizační jednotky v přímé podřízenosti vedoucích
pracovníků řídicí úrovně N a N-1 (útvary, závody)
• 4. řídicí úroveň N-3: organizační jednotky s ucelenou věcnou, technologickou nebo
organizační náplní v přímé podřízenosti vedoucích pracovníků řídicí úrovně N-2
(oddělení / provozy)
Organizační jednotky tvořící základní organizační strukturu jsou
-
Úsek finanční, sektor Kvality a životního prostředí, sektor Bezpečnosti a kontroly,
sektor Lidské zdroje, sektor Výrobně-provozní, sektor Obchodní, útvar Supply Chain
Management (SCM), sektor Centralizovaný nákup
Sektor Výrobně-provozní, kde se nebezpečné látky umístěné ve SPOLANA a.s. vyskytují, je
organizačně členěn na závody, a dále na provozy:
Závod Kaprolaktam (provoz Kaprolaktam, provoz Kyselina sírová)
Závod PVC (provoz Elektrolýza, provoz VCM a TZO, provoz PVC)
Závod Energetika a vodní hospodářství (provoz Teplárna, provoz Elektro, provoz Vodárna,
provoz Čistírna odpadních vod)
15
Obr. č. 1
SPOLANA a.s. – organizační struktura k 1.2.2016
FINANČNÍ ŘEDITEL
GENERÁLNÍ ŘEDITEL
Asistentka
Generálního ředitele
Právní Oddělení
SEKTOR KVALITY A
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
SEKTOR BEZPEČNOSTI
A KONTROLY
FINANČNÍ ÚSEK
SEKTOR LIDSKÉ ZDROJE
VÝROBNĚ-PROVOZNÍ
SEKTOR
OBCHODNÍ SEKTOR
SCM
(Supply Chain Management)
SEKTOR
CENTRALIZOVANÝ NÁKUP
Integrované Systémy
Řízení
Koordinace Řízení
Bezpečnosti
Závod PVC
Řízení Jakosti
Bezpečnost a Prevence
Závod Kaprolaktam
Skladové hospodářství
Životní Prostředí
HZS
Závod Energetika
a Vodní Hospodářství
Realizace Přeprav
Výrobků
Business Controlling
Řízení a Optimalizace
Technologie Výrob
Expedice
Budgeting & Reporting
Investice
Balení a Expedice PVC
Informační Technologie
Centralizovaná Údržba
Vnitropodniková Doprava
Finanční Účetnictví
16
Manažeři Prodeje
Zákaznická Péče
Správa Areálu
2.1.2.1 Popis areálu objektu
Umístění objektu
Areál SPOLANA a.s. je situován severně od Neratovic po obou březích řeky Labe na
katastrálním území obcí Neratovice a Libiš. Na levém břehu, na ploše cca 150 ha, jsou
umístěny výrobní objekty, sklady, administrativní budovy, laboratoře, sociální objekty, sklady
a objekty externích firem. Objekty (prostory), kde se nebezpečné látky vyskytují, skladují či
je s nimi manipulováno, jsou situovány převážně v severní polovině areálu SPOLANA a.s.
(zóna „CHEMOPARK“). V areálu SPOLANA a.s. sídlí řada externích firem, z nichž
nejvýznamnější jsou Cayman Pharma s. r. o., NERAAGRO s. r. o., TIÚ Plast a.s.,
UNIPETROL DOPRAVA, s. r. o., ZSD s. r. o., K-PROTOS s. r. o., ORLEN Serwis S.A.
Na pravém břehu Labe je na ploše 96 ha areál skládkového hospodářství společnosti.
Na jižní straně areál SPOLANA a.s. sousedí s obcí Neratovice, firmami Lach-Ner, s.r.o., FCC
Neratovice s.r.o., ARRIVA s.r.o. a nádražím ČD. Obec Libiš, vzdálenou cca 450 m, odděluje
od areálu SPOLANA a.s. na západní straně ochranné lesní pásmo. V bezprostředním okolí
severně od areálu společnosti se nachází chráněné území Úpor-Černínovsko (CZ0210186).
Východním směrem přes Labe je oblast bez osídlení. Nejbližší obytná zástavba, v tomto
směru, je obec Tišice, vzdálená od areálu SPOLANA a.s. cca 2,5 km. Areálem společnosti
protéká meliorační kanál, ve směru k obci Libiš a v obci Obříství je zaústěn do Labe.
Příloha č.1 SPOLANA a.s. - okolí
Mapa objektu
Územně je podnik rozdělen komunikacemi na jednotlivé bloky, označované kombinací
velkých písmen A až G (ve směru jih – sever) a čísel 1 až 6 (ve směru východ - západ).
Každému objektu uvnitř bloků je podle „Objektové soustavy podniku.“ (seznam všech
objektů) přiřazeno pětimístné identifikační označení složené z písmenného a číselného
označení bloku např. blok D2 a pořadové číslo objektu XXX v rámci bloku D2 např. objekt
D2610.
Územní dělení areálu podniku přehledně ilustruje následný schematický náčrtek.
17
1 : 13 600
18
Vstup do objektu, přístupové a únikové cesty z objektu
Vrátnice č. 1 – umístěna na jižní straně areálu, vstup z ulice Práce, je určena pro vstup
zaměstnanců (SPOLANA a. s. a externích firem). V současné době uzavřena.
Vjezd pro železniční dopravu (brána) – umístěna na jihozápadní straně areálu, určena
pouze pro železniční dopravu zabezpečovanou UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., Závod
Kralupy, Neratovice, železniční provoz Neratovice.
Vrátnice č. 3 – umístěna na západní straně areálu, vstup z ulice Spojovací, určena pro vstup
zaměstnanců, služebních návštěv a vjezd osobních aut.
Recepce – umístěna na západní straně areálu v objektu B5100, vstup z ulice Spojovací, vedle
III. vrátnice, určena pro vstup služebních návštěv.
Vrátnice č. 4 – umístěna na západní straně areálu, vstup z ulice Spojovací, určena pro vstup
zaměstnanců a pro nákladní silniční dopravu.
Vrátnice č. 5 (CHEMOPARK) – vnitřní vrátnice, umístěna v areálu, v ulici U 3-4 (ulice od
4. vrátnice), je určena pro oprávněný vstup a vjezd zaměstnanců a vozidel do
CHEMOPARKU.
Rozdělení objektu
Z hlediska prováděných činností a jejich rizika pro zaměstnance a další vstupující osoby je
území areálu podniku rozděleno na dvě zóny, ve kterých je uplatňován rozdílný režim
oprávněnosti vstupu a pohybu osob a vozidel:
- zóna CHEMOPARK
- zóna KOMERČNÍ
V zóně CHEMOPARK jsou výrobní prostory se zvýšeným rizikem zranění tj. chemické
výroby SPOLANA a.s. a je zde uplatňován zvýšený režim ostrahy spočívající v kontrole
oprávněnosti vstupu osob a vozidel. V této zóně je zároveň vyžadováno striktní používání
předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků přítomnými osobami. Zóna
CHEMOPARK je oplocena, s jedinou branou ( vrátnice č.V) umožňující oprávněný vstup a
výstup osob a vozidel. Ostatní vstupy, umožňující pouze neoprávněný vstup, jsou uzavřeny
mechanickými závorami (silniční komunikace) a infra závorami (koleje a silniční
komunikace). Zároveň jsou tato místa snímána bezpečnostními kamerami s vyvedením
obrazu na Pult centrální ochrany (PCO) SPOLANA a.s., který je obsluhován firmou
provádějící na smluvním základě ostrahu areálu. Signál při narušení infra závor je vyveden
rovněž na PCO a zároveň na mobily vybraných pracovníků ostrahy a podniku. Na vstupu do
zóny CHEMOPARK je nainstalováno svislé značení obsahující značky příkazu k používání
přilby, brýlí, pracovního oděvu a pracovní obuvi.
V zóně KOMERČNÍ jsou převážně prostory s běžným rizikem zranění tj. sklady, dílny,
pronajaté objekty a je zde uplatňován volnější režim ostrahy spočívající pouze v kontrole
prováděné na vstupech do areálu podniku (vrátnice, recepce). Vybavení osob osobními
ochrannými pracovními prostředky v této zóně je dáno konkrétně prováděnou činností.
Umístění nebezpečných látek
Objekty (prostory), kde se vybrané nebezpečné látky skladují, zpracovávají, vyrábějí,
používají či jsou prováděny manipulace související s jejich přepravou, jsou situovány
převážně v severní polovině areálu SPOLANA a.s. v zóně CHEMOPARK.
19
Z hlediska nebezpečných vlastností těchto látek se jedná především o zkapalněné extrémně
hořlavé plyny a zkapalněné toxické plyny. Z hlediska jejich množství v zařízení pak o jejich
skladování.
V následující tabulce jsou uvedeny druhy zkapalněných plynů a objekty, v nichž jsou
skladovány.
Tab. č. 1
Název látky
Umístění skladů zkapalněných plynů v areálu SPOLANA a.s.
Zařízení
chlor kapalný
skladovací zásobníky
amoniak
kapalný
(kulové)
chlorovodík
kapalný
provozní zásobník
vinylchlorid
kapalný
(kulové)
zkušební zásobníky
Technologické
označení
12.01 A–E
Územní
blok
E-4
Označení
objektu
E4920
T1.1 A,B
F-1
F197 A,B
T-204
D-4
D4660
T-1411, 1412
F-3
F305A,B
T-401 A–D
E-6
E6610
Vlastnost NL
(rozhodující)
Toxický při
vdechování
H331
Toxický při
vdechování
H331
Toxický při
vdechování
H331
Extrémně
hořlavý plyn
H220
Rovněž místa obvyklého umístění železničních cisteren s nebezpečnými látkami se nacházejí
v zóně CHEMOPARK. Jde především o cisterny s chlorem, amoniakem a VCM.
V automobilových cisternách se tyto nebezpečné látky nepřepravují.
Železniční cisterny s chlorem jsou umístěny u objektu E3920, kde je plnící místo těchto
cisteren na koleji č. 617 a odstavná kolej č. 601, určená pro odstavení plných cisteren před
expedicí.
Železniční cisterny s amoniakem jsou umístěny u objektu F1970, kde je stáčecí místo těchto
cisteren na koleji č. 208 a odstavná kolej č. 201, určená pro odstavení plných cisteren, které se
nevejdou na kolej č. 208, před stočením.
Železniční cisterny s VCM jsou umístěny na objektu F3080, kde je stáčecí místo na koleji č.
403, kde jsou rovněž odstaveny plné cisterny před expedicí popř. před stočením.
Znázornění situace – viz následující schémata
20
21
Kulový zásobník T1411
1 550 t VCM
zdroj č. 10 Smax = 96,73
Kulový zásobník T1412
1 450 t VCM
Kulový zásobník T1.1B
510 t NH3
Kulový zásobník T1.1A
510 t NH3
Železniční cisterna
50 t NH3
Železniční cisterna
45 t Cl2
zdroj č. 51 Smax = 1 500
Válcové zásobníky
TK12.01A až TK12.01E
5 x 85 t Cl2
zdroje č. 41 až 45 Smax = 28,33
Zásobník T204
78 t HCl
22
2.1.3
Přehled umístěných nebezpečných látek
2.1.3.1 Seznam a množství nebezpečných látek
Množství a druh všech umístěných nebezpečných látek viz Tab. č. 2. V následujících
tabulkách této kapitoly jsou částečně rozepsána množství těchto látek na významné zádrže –
sklady, výrobní zařízení, potrubní rozvody.
23
Tab. č. 2
Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek umístěných v objektu
látka
množství v
tunách
1,2-dichlorethan (EDC)
3867
amoniak
1122
Cu katalyzátor (CuCl2) OXISTAR
5
cyklohexanon
4560
dusitan amonný roztok
330
klasifikace
třída a kategorie
nebezpečnosti
Flam. Liq. 2
Acute Tox. 4 (orální)
Acute Tox. 3 (inhalační)
Eye Irrit. 2
STOT SE 3 (dýchací c.)
Skin Irrit. 2
Carc. 1B
Flam. Gas 2
Press. Gas
Skin Corr. 1B
Aquatic Acute 1
Aquatic Chronic 2
Skin Irrit. 2
Eye Dam. 2
Aquatic Acute 1
Aquatic Chronic 1
Flam. Liq. 3
Acute Tox. 4 (dermální)
Skin Irrit. 2
Eye Dam. 1
Ox. Sol. 3
24
standardní věta o
nebezpečnosti
H225
H302
H331
H319
H335
H315
H350
H221
H281
H331
H314
H400
H410
H301
H315
H319
H400
H410
H226
H302
H312
H332
H315
H318
H272
H301
fyzikální forma látky
kapalina
zkapalněný plyn
pevná
kapalina
kapalina
ethanol
ethylen - potrubí, 0,83 MPa
4
0,01
hydrazin síran
12
hydrazin hydrát 24-35%
4
hydroxylamin sulfát roztok
1512
chlor
450
Aquatic Acute 1
Flam. Liq. 2
Eye Irrit. 2
Flam. Gas 1
Press. Gas
STOT SE 3
Carc. 1B
Aquatic Acute 1
Aquatic Chronic 1
Skin Corr. 1B
Carc. 1B
Skin Sens 1
Aquatic Acute 1
Aquatic Chronic 1
Met. Corr. 1
STOT RE 2
Eye Irrit. 2
Skin Irrit. 2
Skin Sens. 1
Carc.2
Aquatic Acute 1
Aquatic Chronic 3
Ox. Gas 1
Press. Gas
25
H400
H225
H319
H335
H302
H220
H281
H336
H301
H311
H331
H350
H400
H410
H302
H312
H331
H314
H350
H317
H400
H410
H290
H302
H312
H373
H319
H315
H317
H351
H400
H412
H270
H280
H331
kapalina
plyn
pevná
kapalina
kapalina
zkapalněný plyn
chlornan sodný
400
chlorovodík
78
kapalné odpadní látky (TZO)
146
motorová nafta
21
nitrozní plyny cca 10% NOx (NO2pod 10%)
0,05
oleum (25-27% volného SO3)
5572
hydrofobizační prostředek SK FERT C-1370
52
Eye Irrit. 2
Skin Irrit. 2
Aquatic Acute 1
Skin Corr. 1B
Aquatic Acute 1
Press. Gas
Skin Corr. 1A
Flam. Liq.2
Skin Irrit. 2
Eye Irrit. 2
Carc. 1A
Flam. Liq. 3
Skin Irrit. 2
Asp. Tox. 1
Carc. 2
STOT RE 2
Aquatic Chronic 2
Ox. Gas 1
Skin Corr. 1B
Skin Corr. 1A
STOT Single Exp. 3
Skin Corr. 1A
Eye Dam. 1
STOT RE 2
Asp. Tox. 1
Aquatic Acute 1
26
H319
H335
H315
H400
H314
H335
H400
H280
H331
H314
H225
H302
H315
H319
H335
H350
H226
H332
H315
H304
H351
H373
H411
H270
H330
H314
H314
H335
EUH014
H302
H314
H318
H373
H304
H400
kapalina
zkapalněný plyn
kapalina
kapalina
plyn
kapalina
kapalina
organické peroxidy
oxid siřičitý jako 100%
36
0,04
propylen
13
protinálepové činidlo (EC3067B)
1
rtuť
210
topný olej
210
vinylchlorid monomer (VCM)
3600
vodík - potrubí, max. 0,1 MPa
0,05
zemní plyn - potrubí, max. 0,3 MPa
0,4
Aquatic Chronic 1
Org. Perox. D
Press. Gas
Skin Corr. 1B
Flam. Gas 1
Press. Gas
Flam. Liq. 3
Skin Corr. 2
STOT SE 3
Aquatic Chronic 2
Repr. 1B
STOT RE 1
Aquatic Acute 1
Aquatic Chronic 1
Asp.Tox 1
Carc. 1B
Repr.2
STOT RE 2
STOT SE 3
Aquatic Chronic 2
Flam. Gas 1
Press. Gas
Muta. 2
Carc. 1A
Flam. Gas 1
Press. Gas
Flam. Gas 1
Press. Gas
27
H410
H242
H331
H314
H220
H280
H226
H315
H336
H411
H330
H360
H372
H400
H410
H332
H304
H350
H361d
H373
H336
H411
H220
H281
H341
H350
H220
H280
H220
H280
pevná
plyn
zkapalněný plyn
kapalina
kapalina
kapalina
zkapalněný plyn
plyn
plyn
Tab. č. 3
Množství vybraných nebezpečných látek skladovaných v areálu SPOLANA a.s.
Látka
Závod Elektrolýza
chlor kapalný
chlor kapalný
chlornan sodný
chlornan sodný
síran hydrazinu
Závod PVC
organické peroxidy
Závod VCM a TZO
chlorovodík kapalný
VCM (vinylchlorid mon.)
EDC (1,2-dichlorethan)
Závod Kaprolaktam
cyklohexanon
cyklohexanon
cyklohexanon
cyklohexanon
cyklohexanon
Použití
Objekt Zásobník (pozice), sklad, Projektované
zařízení
množství
[m3]
výrobek
výrobek
výrobek
výrobek
pomoc. látka
E4920
E4920
E4890
E4890
E4930
zásobník 12.01A–E
monžík 12.02
nádrž cirk. TK 801AB
zásobník TK 803ABCD
sklad
surovina
surovina
E5860
D4610
sklad
sklad
odpad
odpad
odpad
odpad
meziprodukt
meziprodukt
meziprodukt
meziprodukt
meziprodukt
meziprodukt
meziprodukt
meziprodukt
meziprodukt
D4660
D4660
D4660
D4730
D4660
E6610
E6610
F305A
F305B
D4690
D4690
D4690
D4690
zásobník T-402
zásobník T-405
zásobník D-4005c
zásobník T-801
zásobník T-204
Zásobník T-401ABC
zásobník T-401D
zásobník T-1411
zásobník T-1412
zásobník T-450
zásobník T-451
zásobník T-452
zásobník T-520
53
30
30
27
88
3× 152
100
2000
2000
600
825
825
695
surovina
surovina
surovina
surovina
surovina
D2600
D2600
D2600
E3050
E3050
Zásobník T1.3, T1.4abc
zásobník T1.5ab
zásobník T1.7b
zásobník H 600, 601
zásobník H 612, 613
4× 200
2× 200
1× 50
2x 1250
2x 980
28
5× 80
16
2x 30
4x 60
Maximální
plnění
[%]
80
80
Maximální
plnění
[t]
Provozní
podmínky
teplota/tlak
[°C/MPa]
5× 85*
15
74
296
12
0-5/0,45
0-5/0,45
15/0,1
15/0,1
20/0,1
36
20/0,1
20/0,1
85
95
85
85
85
65,7
85
85
80
95
95
95
95
50
36
32
28
78
3× 91
77
1 550
1 450
712
980
980
825
30/0,3
30/0,0015
50/0,3
40/0,005
-35/1,6
30/0,7
30/0,7
30/0,8
30/0,8
40/0,0015
40/0,0015
40/0,0015
40/0,0015
95
95
95
80
80
4× 180
2× 180
1× 45*
2x 945
2x 740
15/0,1
15/0,1
15/0,1
15/0,1
15/0,1
Látka
oleum
amoniak
hydrofobizační prostředek
hydroxylaminsulfát
hydroxylaminsulfát
dusitan amonný
Provoz kyselina sírová
oleum
oleum
topný olej
Závod Energetika
hydrazin hydrát 24%
SCM
motorová nafty
Použití
surovina
surovina
pom. látka
meziprodukt
meziprodukt
meziprodukt
Objekt Zásobník (pozice), sklad, Projektované
zařízení
množství
[m3]
D2610
F197AB
D2630
D2620
D2620
D2620
zásobník T2.1ab
zásobník T1.1ab
zásobník S1
zásobník T4.1ab
zásobník T4.2ab
zásobník T2.3abc
2x 18
2× 1 000
50
2× 103
2× 536
3× 100
výrobek
D177B
výrobek
D177B
pomoc. látka D1760
zásobník ZK6
zásobník ZK7, ZK8
zásobník č. 1,2,3
360
2× 1 200
3x 90
pomoc. látka C1480
nádrž A
4
pomoc. látka A3030
benzinová stanice
*Poznámka: Jeden zásobník je trvale prázdný (havarijní opatření)
29
Maximální
plnění
[%]
80
90
Maximální
plnění
[t]
2x 36
2× 500
50
252
1260
330
Provozní
podmínky
teplota/tlak
[°C/MPa]
40/0,1
15/max. 0,8
15/0,1
15/0,1
15/0,1
20/0,1
700
2× 2400
3x 70
40/0,1
40/0,1
max.40/01
4
max. 60/0,1
21
15/0,1
Tab. č. 4
Provoz
Elektrolýza
VCM
PVC
KL
Množství vybraných nebezpečných látek v zádržích zařízení výr. provozů a potrubních vnitroprovoz. rozvodech
Látka
chlor
rtuť
vodík
HCl
VCM
chlor
EDC
propylen
VCM
amoniak
amoniak
cyklohexanon
Objekty
E 4840, E 4900, E 4910
E 4840, E 4960
E 4880 + rozvody
D 4660
D 4660
D 4660
D 4660
D 4660
E 4600, D 4620
D 2610
D 2620
D 2610
Množství v (t)
0,6
210
0,05
0,5
50
0,3
320
13
135
1,05
28
5
30
Poznámka
pomocná látka
vedlejší produkt
pouze potrubní přívod do R-101 a potrubí do R-304
pomocná látka – chlazení
Tab. č. 5
Množství vybraných nebezpečných látek v nejvýznamnějších potrubních rozvodech
Látka
Provoz
Objekty
chlor
Elektrolýza
potrubí plynného chloru z objektu E 4900 do objektu B 1170 (výrobna kyseliny solné
je dlouhodobě odstavena)
potrubí plynného chloru z objektu E 4900 do objektu D 4660 (provoz VCM)
potrubí ze skladu amoniaku z objektu F 1970 do objektu D 2620 (výrobna HAS)
cirkulační potrubí VCM z kulového zásobníku objektu F 305A do objektu D 4600
(výrobna polymerace PVC)
potrubí VCM z objektu D 4660 do objektu E 6610 (zkušební zásobníky VCM)
rozvody zemního plynu z objektů C 601 A,B do objektu C 1410 (provoz Teplárna)
ostatní rozvody zemního plynu do výrobních závodů
amoniak
VCM
KL
VCM
zemní plyn
Teplárna
Tab. č. 6
Množství
(t)
0,2
Délka
(m)
1210
0,3
3,4
55
200
800
2000
9,2
0,2
0,2
460
1260
1000
Množství vybraných nebezpečných látek v železničních cisternách
Látka
Provoz
Objekty
chlor
amoniak
cyklohexanon
VCM
EDC
Elektrolýza
KL
KL
VCM
VCM
Stáčení u E3920 – 2 stáčecí místa
Stáčení F1970 – 2 stáčecí místa
Stáčení D2590 – 2 stáčecí místa
Stáčení F3080 – 1 stáčecí místo
Stáčení D4690 – 1 stáčecí místo
Počet cisteren
2
2
2
1
1
množství
(t)
90
90
110
45
50
Poznámka: Další cisterny s chlorem, amoniakem, cyklohexanonem, EDC a VCM umístěné v areálu SPOLANA a. s. vykazuje ve svém Návrhu na
zařazení a další dokumentaci dle zákona č. 224/2015 Sb. UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. železniční provoz Neratovice.
31
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
Označení pro dopravu (ADR)
CAS:
Ostatní vlastnosti
2.1.3.2 Přehled nebezpečných látek a jejich vlastností
1,2-Dichlorethan
Obchodní název látky
Vlastnosti
Chemický vzorec
Stupeň čistoty látky [%]
Relativní molekulová
hmotnost
-1
Výhřevnost [kJ·kg ]
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Měrná hmotnost [kg·m ]
Hutnota par
Tlak nasycených par [kPa]
-3
Rozpustnost ve vodě [kg·m ]
Rozpustnost v jiných
rozpouštědlech
Bod vzplanutí [°C]
Třída nebezpečnosti
Třída hořlavosti
Teplota vznícení [°C]
Stechiometrická koncentrace
ve vzduchu [% obj.]
Mez výbušnosti dolní/horní
[% obj.]
Bod výbušnosti dolní/horní
[°C]
Přepočítávací faktory
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
meziprodukt
Hořlavá, lehce vznětlivá, snadno těkavá,
po chloroformu páchnoucí, bezbarvá
kapalina; páry jsou těžší než vzduch, se
kterým tvoří výbušné směsi;
C2H4Cl2
Min. 98
99
11 774
-35,2
83,39
1 253
3,42
Účinky na lidský organismus
Příznaky
Nerozpustný
Rozpustný v ethanolu a etheru;
13
I
hořlavý
413
7,75
Třída požáru
Hasební látky
6,2/16
První pomoc
11/34
-3
1 mg·m = 0,25 ppm (20 °C)
-3
1 ppm = 4,05 mg·m (20 °C)
20
Ochrana osob
32
10
-3
4 000 (1 670 mg·m )
2(Y)E
225, 302, 331, 319, 335, 315, 350
201, 210, 261, 305+351+338,311
nebezpečí
GHS02, GHS06, GHS08
16b, UN 1184, K 336
107-06-02
Nebezpečné reakce s alkal. kovy, kovy alkal.
zemin, kovovými prášky a natriumamidem;
reaguje při kontaktu se silnými zásadami
a ox. činidly; napadá železo, polyethylen
a hliník; vhodné materiály – ocel, nerezová
ocel, galvanizované a pocínované železo;
vznícení působením horkých povrchů, jisker,
elektrost. náboje nebo otevřeného ohně; při
zahřátí se rozkládá na toxické plyny (fosgen,
chlorovodík);
Do organismu může pronikat všemi
cestami
Kašel, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení,
závratě, křeče, ochromení dýchání, kolaps
krevního oběhu, bezvědomí, poškození
jater a ledvin;
B
Při velkém požáru – pěna, vodní mlha,
tříštěná voda;
Při menším požáru – vodní mlha, tříštěná
voda, suchý prášek, oxid uhličitý;
aparáty s látkou chladit vodou;
Při zasažení očí okamžitě důkladně
vypláchnout, ošetření očním lékařem;
symptomatické ošetření; při požití
nevyvolávat zvracení;
Při nehodě – ochranný oděv, individuální
dýchací přístroj při požáru nebo rozkladu,
filtr A (hnědý);
Akutní toxicita
Toxicita na ryby,
Ekotoxicita
Při práci – nepropustný pracovní oděv,
obuv, rukavice, brýle, respirátor;
LD50 = 670 mg/ kg orálně, krysa
3
LC50 =7758 mg/m vdechnutí, krysa, 4 h
LD 50 = 2800 mg/ kg, kožní, králík
LC50 = 225 mg/l / 96 h, pstruh duhový
nesnadno biologicky odbouratelný
log BCF: 2 (exp); log P(oct): 1,45 (exp)
Henryho konstanta: 149 Pa.m3/mol (exp)
CHSK: 1,025 g/g, ThOD: 0,97 g/g
Skupina výbušnosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Amoniak
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Teplotní třída
Amoniak bezvodý
Těžko zápalný (nehořlavý), bezbarvý,
štiplavě páchnoucí, ve vodě lehce
rozpustný, stlačený nebo zkapalněný
toxický plyn; lehčí než vzduch; uvolněná
kapalina přechází rychle do plynné fáze;
směsi se vzduchem resp. kyslíkem jsou
výbušné.
NH3
99,8
17,0
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
18 631
-77,8
-33,4
Kapalina 681 (-33,4 °C), plyn 0,771 (0 °C)
0,60
101,3 (-33,3 °C); 857 (20 °C)
517 (20 °C)
Rozpustný v ethanolu, chloroformu,
benzenu, acetonu a methanolu;
T1
33
IIA
650
21,9
-3
15/28; (105/196 [g·m ])
-3
1 mg·m = 1,44 ppm (20 °C)
-3
1 ppm = 0,69 mg·m (20 °C)
36
14
-3
500 (360 mg·m )
2PE
221, 280, 331, 314, 400
210, 261, 273, 280, 305+351+338, 310,
403+233
nebezpečí
GHS06, GHS05, GHS04, GHS09
2TC (RID/ADR 2/2TC) UN 1005, K 268
7664-41-7
Nebezpečné reakce s kyselinami (prudká
neutralizační reakce), ethylenoxidem,
chlorem, halogeny (výbušné produkty),
halogenovodíky a oxidy chloru, fluoridem
boru, fluoridem chloru, 1,2dichlorethanem, oxidy dusíku, silnými
oxidačními činidly, oxidem uhličitým
a siřičitým, vodíkem, stříbrem a rtutí
(výbušné produkty); hoří jen při vysokých
koncentracích, vyšších teplotách
a působením silného energetického zdroje
– nebezpečí požáru malé, při teplotách
nad 450 °C emituje vysoce hořlavý vodík
(nebezpečí exploze); za žáru emituje
toxické dýmy (nitrózní plyny); koroduje
různé formy plastů, kaučuků a nátěrů,
přepravovat v ocelových nebo skleněných
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
obalech, nesmí přijít do styku s mědí; se
vzdušnou vlhkostí tvoří hustou mlhu, která
se drží při zemi;
Páry působí velmi silné dráždění, popř.
poleptání očí, kůže a dýchacích cest;
možné otoky krku a plic; styk s vodným
roztokem vede k silnému dráždění, popř.
poleptání očí a kůže, vznikají těžké
omrzliny; při požití poleptání zažívacího
traktu; ve vysoké koncentraci způsobuje
poruchy centrálního nervového systému
a reflexní zástavu dechu, smrt; při
zasažení očí hrozí oslepnutí;
Pálení očí, kůže, nosní a hrtanové
sliznice, slzení, kašel, zvracení; při požití
bolesti v ústech a hltanu, poruchy střevní
a žaludeční; puchýře; nebezpečí šoku při
vdechnutí vyšší koncentrace s následkem
zástavy srdce;
Nehořlavá látka
Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí,
prášek, pěna, vodní mlha, tříštěná voda
pro zkrápění uvolněného čpavku; nádrž
chladit vodou; kapalný amoniak nesmí
přijít do styku s vodou;
Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch,
udržovat v klidu a teple, výplach ústní
a nosní dutiny;
Při styku s kůží, očima – odstranit
potřísněný oděv, zasažené části těla
oplachovat proudem vody min. 10 min.,
oči vyplachovat 10 min. vodou (nejlépe
použít borovou vodu) – vyhledat odborné
lékařské ošetření; při omrzlinách
zasažené místo netřít, ale sterilně překrýt;
puchýře neotvírat;
Při požití – výplach ústní a nosní dutiny,
pít ledovou vodu, nevyvolávat zvracení,
lékařské ošetření;
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
34
Při nehodě – individuální dýchací přístroj,
úplný protichemický oblek, maska s filtrem
K2 nebo K (zelený);
Při práci – štít nebo brýle, pracovní oděv
a obuv, gumové rukavice; ochranná
maska s filtrem;
LC50 =2000 ppm, potkan, inhalačně, 4 h
EC50, 25 hod, dafnie = 60 mg/l
Nepředpokládá se bioakumulace v těle
ryb
Cu katalyzátor OXISTAR
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
Rozpustnost ve vodě [% hm.]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
Např. BASF Catalyst Oxistar O3-114K65
Pevná látka – olivově zelené kroužky
CuCl2 (dále Al2O3, KCl, MnCl2)
Není uvedeno
CAS:
Ostatní vlastnosti
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
950
Ochrana osob
nerozpustný
Akutní toxicita
Ekotoxicita
není hořlavý
nerozpustný
301, 315, 319, 400, 410
273, 280, 264, 310, 391, 501,
305+351+338, 303+352, 332+313,
35
362+364
nebezpečí
GHS05, GHS09
UN 3077, třída 9, látka ohrožující životní
prostředí, tuhá, j.n.
7447-39-4 (CuCl2)
dráždí oči, dýchací orgány a kůži,
Dráždění, závratě, bolest hlavy, nevolnost,
Dle okolí
Voda, prášky, CO2
Přísun čerstvého vzduchu, omytí, výplach
očí, lékařské ošetření
Hasiči - IDP, ochran. Oblek
Obsluha – brýle, rukavice, ochranný oděv,
při tvorbě prachu respirátor
LD50, potkan, orální = 5 000 mg/kg
Vysoce toxický pro vodní organismy,
může vyvolat dlouhodobé nepříznivé
účinky ve vodním prostředí, významná
akumulace v organismech se neočekává
P-věty
Cyklohexanon
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
Cyklohexanon
Hořlavá, olejovitá kapalina, bez barvy
a páchnoucí po acetonu. Páry tvoří se
vzduchem výbušné směsi .
C6H10O
Min. 99,8
98,15
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
33 640
- 45
155,7
948 (20 °C)
3,3
0,49 (20 °C)
0,87 (20 °C)
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
44 - 54
II
Dobře hořlavý
425
2,56
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
1,3/9,4
Ekotoxicita
31/57
Málo rozpustný
-3
1 mg·m = 0,25 ppm (20 °C)
-3
1 ppm = 4,02 mg·m (20 °C)
80
40
3YY
226, 318, 302, 312, 332, 315
36
210, 241, 303+361+353, 305+351+338,
310, 501
nebezpečí
GHS02, GHS05, GHS07
31c, UN 1915, K 30
108-94-1
Nebezpečné reakce s kyselinou dusičnou
a s oxidačními činidly. Při hoření možnost
vzniku CO.
Páry vznikající při zahřátí nebo požáru
silně dráždí oči a dýchací cesty.Mírný
narkotický účinek. Tekutina může vyvolat
zakalení rohovky a dráždění očí
Pálení očí, sliznice nosu a hrtanu,
pokožky, kašel, nevolnost, bolest hlavy,
dušnost. Zrychlená srdeční činnost,
snížení tělesné teploty, ospalost až
bezvědomí.
B
Soustředěný nebo rozptýlený proud vody,
pěna, prášek, CO2
Čerstvý vzduch, omytí vodou, výplach,
lékařské ošetření
Maska, brýle,rukavice, ochran. oděv
LD50, orálně, krysa, 24 h = 1 535 mg/ kg
LD50, pokožkou, králík = 948 mg/ kg
LC50, inhalačně, krysa, 4 h = 8 000 mg/kg
EC50, 96 h, Phimephales promelas = 527
mg/ l, biologicky odbouratelný, nelze
očekávat akumulaci v organismech
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Dusitan amonný
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
Meziprodukt při výrobě kaprolaktamu
Bezbarvá až slabě nažloutlá kapalina,
mírně páchnoucí po amoniaku; pevná
látka je velice nestálá; zahřátím nebo
nárazem se explozivně rozkládá;
v technologii se udržuje stále v roztoku;
NH4NO2
21% dusitanu amonného
2% dusičnanu amonného,
roztok dále obsahuje normální i kyselý
uhličitan amonný, NH3,
64
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
1 100 (20°C)
Neomezeně
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
Nehořlavý
37
272, 301, 400
220, 273, 280
nebezpečí
GHS03, GHS06, GHS09
Nepřepravuje se
13446-48-5
Pevný (krystalický) dusitan amonný je
velice nestálý; zahřátím nebo nárazem se
explozivně rozkládá;
Pokles krevního tlaku, v organismu
blokuje přenos kyslíku;
Bolesti hlavy, zčervenání obličeje, při
požití většího množství – zvracení, bolesti
břicha, závratě, bezvědomí, poruchy zraku
Nehořlavý
Dle okolí
Čerstvý vzduch, kůži omýt, oči
vypláchnout, lékařské ošetření;
Brýle, rukavice, ochranný oděv;
Není známo
Není známo
Ethanol
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
Přepočítávací faktor na ppm
(25°C, 100 kPa))
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
LD50, orálně, potkan
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
Označení pro dopravu
(RID/ADR)
CAS:
Ostatní vlastnosti
Líh kvasný
Bezbarvá vysoce hořlavá kapalina, velmi
mobilní, příjemné vůně
C2H5OH
Min. 95,5 % C6
46
27000
-114,1 až – 130,0
78,3
784,4 (20 °C)
1,6
5,9 (20°C)
Neomezeně
Mísitelný s etherem, chlorofomem,
benzínem a benzenem
12,7 – 13,2
I
Dobře hořlavý
415
6,54
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
3,5/15,0
11/41
Akutní toxicita
Ekotoxicita
0,532
3000
1000
7060 mg/kg
2YE
225, 302, 319, 335, EUH066
210, 233, 240, 241, 242, 243, 261, 270,
280, 301+310, 302+352,
38
304+340,305+351+338, 312, 362
nebezpečí
HGS02, GHS07
tř. 3, klasifik. kód F1 , číslice 3b,
UN 1170, K 33
64-17-5
Zahřátím nad 60°C vzniká nad hladinou
směs výbušných par, při hoření se
uvolňuje voda a oxid uhličitý, reaguje se
silnými oxidačními činidly
Dráždí dýchací, trávicí ústrojí, pokožku
a oči; způsobuje závratě;
Odmašťuje pokožku, opilost;
B
Voda, lehká, střední, těžká pěna,
kombinace hasební prášek a těžká pěna;
Při inhalaci – přenést na čerstvý vzduch;
Při styku s kůží – omýt proudem vody,
mast,
Při zasažení očí – vyplachovat proudem
vody, lékařské ošetření;
Při požití v koncentrovaném stavu lékařské ošetření, výplach žaludku;
Při nehodě – izolační dýchací přístroj,
ochranný oděv;
Při práci – brýle nebo štít, rukavice,
ochranný oděv;
3
LC50, inhalace, potkan = >30 000 mg/ m
LC50 ryba (L. idus), 48 h = 8 140 mg/ l,
biologicky snadno odbouratelný
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Ethylen
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Ethylen pro polymeraci
Hořlavý, bezbarvý, nasládle páchnoucí,
stlačený plyn; plyn lehčí než vzduch, se
kterým tvoří výbušné směsi
C2H4
min 99,9 obj. %
28,01
47 562
- 169,4
-104
1,26 (0 °C)
0,978
4 100 (20 °C)
0,154 (20 °C)
Rozpustný v diethyletheru a benzenu;
-100
Neurčuje se
Extrémně hořlavý
425
6,53
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
3,1/32
-154/-128
První pomoc
Není stanoveno
Není stanoveno
2PE
220, 281, 336
210, 243, 261, 377, 381, 410+403
39
nebezpečí
GHS02, GHS04, GHS07
3F (RID/ADR 2/3F), UN 1038, K 223
74-85-1
Nebezpečné reakce s bromovodíkem,
chlorem (ve směsi s chlorem exploduje –
iniciace světlem), chlorovodíkem, oxidy
dusíku a oxidovadly; nenapadá plasty,
sklo, porcelán, kameninu, ocel a hliníkové
slitiny; nebezpečí výbuchu při zvýšené
teplotě; nebezpečí vznícení účinkem
horkých povrchů, jisker nebo otevřeného
ohně; nehasit dokud není utěsněna trhlina
na aparátu (nebezpečí UVCE);
mimořádně hořlavá látka; při teplotách
nad 600 °C polymeruje (v přítomnosti
mědi již při 400 °C)
Vytlačuje kyslík v důsledku rychlého
odpařování, páry působí narkoticky
a dráždivě, při styku s kapalinou vznikají
omrzliny a vážná zranění zraku; vliv na
centrální nervovou soustavu;
Závratě, únava, dušení, bezvědomí,
nevolnost, zmatekbílé omrzliny;
C
Tříštěná voda, vodní mlha, těžká pěna
(zkapalněný plyn), velký požár hasit
z velké vzdálenosti nebo nechat vyhořet,
riziko exploze, nádrž chladit nebo
odstranit z nebezpečné zóny; nevhodné
hasivo – přímý vodní proud, toxické dýmy
při hoření mohou obsahovat CO a CO2
teplo a klid na lůžku, umělé dýchání;
Při styku s kůží, očima – odstranit
potřísněný oděv, ošetřit omrzliny, lékařské
ošetření; oči vyplachovat min. 15 min.
vlažnou vodou, lékařské ošetření;
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
Při nehodě – individuální dýchací přístroj,
celotělový ochranný oblek, filtr A (hnědý)
proti organickým plynům a parám;
Při práci – pracovní oděv, rukavice,
uzavřená obuv, v nevětraných
místnostech dýchací přístroj, zabezpečit
dokonalé větrání;
LC50 inhalačně, 4 h ≥ 65,4 mg/ l
EC50, Daphnia, 48 h = 62,48 mg/ l
LC50, ryby, 96 h = 126 mg/ l
Biologicky snadno rozložitelný,
bioakumulace se nepředpokládá
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Hydrazin síran
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
Síran hydrazinia
Bílá krystalická látka
N2H4·H2SO4
100 %
130,08
Příznaky
254
Třída požáru
Hasební látky
1 370 (20 °C)
30
První pomoc
Nehořlavá látka
40
-3
1 mg·m = 0,763 ppm
-3
1 ppm = 1,31 mg·m (hydrazin)
0,1 (hydrazin)
0,05 (hydrazin)
301, 311, 331, 317, 350, 400, 410
261, 270, 301+310, 361, 405, 501
nebezpečí
GHS06, GHS08, GHS09,
UN 3288, K 60, 6.1, látka toxická tuhá
10034-93-2
Při hoření nebo rozkladu (> 254 °C) se
uvolňuje amoniak, oxid siřičitý, sulfan
a síra; nebezpečné reakce s oxidačními
činidly (rozklad) a alkáliemi (uvolňuje se
hydrazin hydrát);
Senzibilizace kůže, dráždění očí a kůže;
Kašel, dýchací potíže, pálení očí a sliznic,
nevolnost, bolesti hlavy, křeče, zvracení
Nehořlavá
Voda, pěna, suchý prášek, oxid uhličitý;
zásobníky chladit vodou; dle podmínek
okolí
vypláchnout nosní a ústní dutinu vodou,
teplo, lékařské ošetření;
Při zasažení kůže, očí – oplachovat vodu
min. 10 min., oči vyplachovat proudem
vody min. 10 min., lékařské ošetření;
Při požití – vyvolat zvracení, vypít 0,5 l
vody a znovu vyvolat zvracení, podat
živočišné uhlí, lékařské ošetření;
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
Při nehodě – ochranný oděv, dýchací
přístroj;
Při práci – respirátor, brýle, rukavice,
ochranný oděv;
LD50, orálně, potkan = 601 mg/ kg
EC50, Daphnia magna, 48 h = 0,8 mg/ l
LC50, ryby (Lepomis macrochirus), 96 h =
0,43 mg/ l
Biologicky odbouratelný, silně ohrožuje
vodní prostředí, může se obohacovat v
organismech
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Hydrazin hydrát
Hořlavá, bezbarvá, po čpavku zapáchající
kapalina, ve vodě lehce rozpustná
N2H4·xH2O
24 % roztok ve vodě
32,1 (bezvodý)
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Hydrazin hydrát
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
-14
102,2
1 008
1,1
Rozpustný v běžných organických
rozpouštědlech;
> 100
Příznaky
132
Třída požáru
Hasební látky
4,7/100
41
Neomezeně
-3
1 mg·m = 0,76 ppm (20 °C)
-3
1 ppm = 1,31 mg·m (20 °C)
0,1 (hydrazin)
0,05 (hydrazin)
2P
331, 312, 302, 314,, 317, 350, 400, 410
201, 273, 280,
301+330+331,303+361+353, 304+340,
305+351+338, 308, 310
nebezpečí
6.1, UN 3293, K 60
10217-52-4
Nebezpečné reakce s oxidy kovů,
peroxidem vodíku a kyselinou dusičnou
(spontánní vznícení); za tepla se výbušná
směs s kyslíkem rozkládá za vzniku
hořlavých toxických látek (nitrózní plyny,
NH3, H2);
Silné dráždění očí a dýchacích cest; styk
s kapalinou způsobuje poleptání kůže
a očí; vstřebává se kůží; poškození jater,
srdce, rohovky, centrální nervové
soustavy, krevní změny a možnost
plicního edému; může způsobovat
senzibilizaci kůže;
Pálení očí, kůže a sliznic; nevolnost,
bolesti hlavy, střevní a žaludeční poruchy,
křeče, zástava dechu, poruchy srdečního
rytmu;
B
Tříštěná voda, střední a těžká pěna,
První pomoc
Ochrana osob
Atutní toxicita
Ekotoxicita
suchý prášek;
Při styku s kůží, očima – omýt vodou, oči
vyplachovat proudem vody;
lékařské ošetření
Maska, individuální dýchací přístroj, brýle,
rukavice, ochranný oděv;
Odhad, orálně 600 mg/ kg (výpočetní
metoda)
Odhad, inhalačně 5,06 mg/ l (výpočetní
metoda)
LC50, Lepomis macrochirus, 96 h = 1,1
mg/ l
EC50, Daphnia magma, 24 h = 0,81 mg/ l
Biologicky odbouratelný, nízký
bioakumulační potenciál
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
Hydroxylamin sulfát roztok
Vlastnosti
Chemický vzorec
Stupeň čistoty látky
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
Meziprodukt (HAS)
Bezbarvá až lehce nafialovělá čirá
kapalina bez zápachu, silně kyselé reakce
(HO-NH2)2.H2SO4
Roztok hydroxylamin sulfátu, volné
kyseliny sírové, kyselého a normálního
síranu amonného a dusičnanu amonného
ve vodě, obsah HASu 160 – 170 g/ l
164,13
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
-33,5
1 260 (20 °C)
neomezeně
Ochrana osob
42
Nehořlavý
290, 302, 312, 315, 317, 319, 351, 373,
400, 412
273, 280, 305+351+338
varování
UN 2865, 8
10039-54-0
Neslučitelné materiály – oxidační činidla
Dráždění a pálení kůže, může způsobit
ekzémy, působí na nervový systém,
způsobuje cyanózu, křeče, bezvědomí
Podráždění pokožky, bolest hlavy
Dle okolí
Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí;
Dopravit na čerstvý vzduch, opláchnout
vodou, převléknout, vypláchnout oči, při
požití vypláchnout ústa vodou; vždy
Při nehodě – celotělový oblek, holínky,
gumové rukavice; při požáru IDP
Akutní toxicita (čistá
krystalická látka)
Ekotoxicita
Při práci – brýle nebo štít, nepropustný
oděv, gumové rukavice, uzavřená obuv
LD50, orálně, krysa = 642 mg/ kg
LD50, kožní, králík = 1500 až 2000 mg/ kg
LC50, Pimephales promelas, 96 h = 7,2
mg/ l
Statický test EC50, Dapnia magna, 48 h =
1,62 mg/ l
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
S-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Chlor
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
Chlor kapalný
Toxický, nehořlavý, zelený až žlutý,
štiplavě páchnoucí, zkapalněný plyn;
uvolněná kapalina přechází rychle do
plynné fáze; tvoří chladné, žíravé
a toxické mlhy
Cl2
100 %
70,9
-100,98
-34,05
Kapalina 1 470, plyn 3,214
2,48
7,4 (25 °C)
Příznaky
Nehořlavý
Třída požáru
Hasební látky
43
nevýbušný
-3
1 mg·m = 0,34 ppm (20 °C)
-3
1 ppm = 2,91 mg·m (20 °C)
1,5
0,5
-3
30 (89 mg·m )
2XE
270, 280, 331, 319, 335, 315, 400
403, 308+313, 314, 273
nebezpečí
2 (RID/ADR 2TOC), UN 1017, K 265
7782-50-5
Silné oxidační činidlo, nebezpečné reakce
s vodíkem (třaskavý plyn), čpavkem (vznik
chlorodusíku – nestabilní explozivní
sloučenina), acetylenem, oxidem
dusnatým, oxidem uhelnatým, alifatickými
uhlovodíky, terpentýnem, práškovými
kovy, sirovodíkem, sulfidy a halogenidy;
nekoroduje ocel (čistý) při normálních
podmínkách, za přítomnosti vlhka napadá
ocel i jiné materiály; organické látky
mohou v plynném chloru hořet a některé
tvoří s chlorem výbušné směsi;
Silně dráždí a leptá oči, pokožku i dýchací
cesty, plicní edém se může vyvinout
s latencí až 2 dnů; omrzliny (kapalný
chlor)
Kašel, pálení očí a sliznic, zvracení,
nevolnost, otok hrtanu a plic, zástava
dýchání, selhání srdce a krevního oběhu,
edém plic, smrt;
Nehořlavý, dle okolí
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
použít vodní mlhu ke zkrápění uvolněného
chloru; nádrže chladit vodou;
umělé dýchání, výplach ústní a nosní
dutiny, masáž srdce, klid a teplo na lůžku,
Při styku s kůží, očima – oči vyplachovat
vodou min. 10 min., vypláchnout ústa
a nosní dutinu, kůži omývat vodou min. 10
min., poleptané části pokožky překrýt
sterilním obvazem; lékařské ošetření;
Při nehodě – celotělový ochranný oblek
a izolační dýchací přístroj (IDP), filtr B
(šedý) nebo V (žlutý);
Při práci – ochranný oděv, rukavice,
uzavřená obuv, ochrana dýchadel a očí;
LCLo, inhalačně, člověk, 30 min = 2530
3
mg/m
LCLo, inhalačně, člověk 5 min = 500 ppm
LC50, inhalačně, potkan, 1 h = 293 ppm
LC50, ryba, 96 h = 390 µg/ l
LC50, ústřice, 1 h = 637,5 µg/ l
EC50, řasy, fytoplankton, 23 h = 50-1000
µg/ l
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
Měrná hmotnost relativní
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Chlornan sodný
Vlastnosti
Chemický vzorec
Chlornan sodný technický
Vodný roztok, světležlutá čirá kapalina,
páchnoucí po chloru, s bělícími a
desinfekčními účinky
NaOCl
Minimální obsah 12,3 % aktivního chloru
(140 – 150 g/ l)
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
hmotnost
-1
44
Neuvádí se
Neuvádí se
1,22 (voda = 1)
neomezeně
Neuvádí se
>111 (101,3 kPa)
Nehořlavý
Není výbušný
1,5 (chlor)
0,5 (chlor)
-3
30 (89 mg·m ) chlor
2XE
314, 335, 400
273, 280, 301+330+331, 303+361+353,
304+340, 305+351+338
nebezpečí
GHS09, GHS05
2TC (RID/ADR 2/2TC), UN 1050, K268
7681-52-9
Oxidační činidlo, při kontaktu se snadno
oxidovatelnými, organickými a jinými
hořlavými materiály může vést ke
vznícení, prudkému hoření nebo explozi,
při tepelném rozkladu vznik toxických a
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
-1
korozivních zplodin (zejména chlor)
Těžké poleptání kůže a poškození očí;
Pálení očí, kůže a sliznic, dráždivý kašel,
Dle okolí
CO2, pěna, vodní mlha, ne přímý vodní
proud
Přenést na čerstvý vzduch, klid na lůžku;
vypláchnout oči, ústa a nosní dutinu
vodou; odstranit potřísněný oděv, oplach
vodou, výplach očí, při požití pod ledovou
vodu, ne aktivní uhlí, nesnažit se vyvolat
zvracení; hrozí perforace zažívacího
traktu, vždy lékařské ošetření;
Při nehodě – individuální dýchací přístroj
a celotělový oblek, filtr B (šedý) nebo
V (žlutý);
oděv, gumové rukavice, gumová obuv,
ochranná maska s filtrem;
LC50, inhalačně, potkan, 1 h >10,5 mg/ l
LD50, orálně, potkan = 1100 mg/kg
LC50, ryby = 0,06 mg/ l
LC50, řasy = 0,04 mg/ l
EC50, Dafnie = 141 µg/ l
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Chlorovodík
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
Chlorovodík
Nehořlavý, bezbarvý, štiplavě páchnoucí,
hygroskopický, zkapalněný toxický plyn;
na vlhkém vzduchu tvoří bílou mlhu těžší
než vzduch, uvolněná kapalina přechází
rychle do plynné fáze;
HCl
Signální slovo
Výstražný synbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
36,46
45
-114,2
-85
1 247,3 (15 °C), 1 639 (0 °C)
1,259
555 (20 °C), rozpustný za vzniku kyseliny
chlorovodíkové;
Rozpustný v ethanolu a dalších
alkoholech;
Nehořlavý
-3
1 mg·m = 0,68 ppm (20 °C)
-3
1 ppm = 1,47 mg·m (20 °C)
15
8
-3
100 (155 mg·m )
2RE
280, 331, 314
260, 280, 303+361+353, 304+340,
305+351+338, 315, 403, 405
nebezpečí
GHS04, GHS05, GHS06
2TC, UN 1050, K268
7647-01-0
Nebezpečné reakce se sodíkem, sulfidem
rtuti, aldehydy, epoxidy (polymerace),
alkoholy a glykoly (dehydratace); při 1 780
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
°C se rozkládá za vzniku vodíku a chloru;
reaguje s kovy za vzniku vodíku; se
čpavkem tvoří výbušnou směs; může se
rozkládat za vzniku toxických zplodin;
bezvodý chlorovodík není korozívní,
vodný roztok napadá všechny kovy;
odolnými materiály jsou speciální smalty,
porcelán, teflon a sklo;
Dráždí dýchací cesty, těžké poleptání očí,
kůže i zažívacího traktu; silně toxický plyn;
Pálení očí, kůže a sliznic, dráždivý kašel,
dýchací obtíže, otok hrtanu a plic; při
požití poleptání zažívacího traktu, potíže
žaludeční a střevní, perforace žaludku;
krvácení z nosu;
Dle okolí
uniklý chlorovodík srážet vodní clonou,
aparáty chladit vodou;
Přenést na čerstvý vzduch, klid na lůžku;
vypláchnout oči, ústa a nosní dutinu
vodou; oplach kůže vodou, požití není
považováno za možnou cestu expozice;
převléci, vždy lékařské ošetření;
Při nehodě – izolační dýchací přístroj
a celotělový oblek, filtr E (P2) nebo B (P2)
nebo V (žlutý);
oděv, gumové rukavice, uzavřená obuv,
ochranná maska s filtrem;
LC50, inhalačně, krysa = 3120 ppm
LC50, ryby, 96 h = 4,92 mg/ l
EC50, dafnie, 48 h = 0,492 mg/ l
zanedbatelný potenciál bioakumulace
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
Kapalné odpadní látky (TZO)
jsou spalovány na TZO
46
Tmavá, ostře zapáchající kapalina, lehké
a těžké kapalné podíly – destilační zbytky
z výroby vinylchloridu;
Voda (0,1 %), vinylchlorid (0,39 %),
ethylchlorid (19,75 %), 1,2- a 1,1dichlorethan (9,97 %), chloroform (9,76
%), trichlorethylen (19,57 %), dehty
(31,50 %);
17000 - 23000
1 003
225, 302, 315, 319, 335, 350
P-věty
CAS:
Ostatní vlastnosti
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
262, 280, 360, 303+361+353,
305+351+338
Nepřepravuje se
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
Spodní hranice výbušnosti
-3
[g·m ]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Narkotické a účinky, poškození jater
Dráždí sliznice dýchacích cest, bolest
hlavy, žaludeční nevolnost, malátnost,
nespavost, závratě,
B
Prášek, pěna, CO2
Čerstvý vzduch, výplach očí vodou,
opláchnout proudem vody, převléknout,
požití se nepředpokládá, lékařské ošetření
Pracovní oděv, gumové rukavice, holínky,
ochrana dýchadel, filtr proti org. parám
Není známo
Není známo
Motorová nafta
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
Signální slovo
Výstražný symbol
Označení pro dopravu
(ADR/RID)
EC:
Ostatní vlastnosti
Motorová nafta pro mírné klima třídy
B,D,F
Bezbarvá až žlutá hořlavá kapalina
charakteristického ropného zápachu
Směs uhlovodíků
93 nafta + 7 methylestery mast. kyselin
Menší než 0
180 - 370
800 – 845 (15 °C)
6
Menší než 0,01 (20 °C)
nepatrná
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
47
Větší než 55
III
cca 220
0,5/6,5
1000
200
226, 304, 315, 332, 351, 373, 411
261, 273, 280, 301+310, 331, 332+313,
501
nebezpečí
Tř. 3, klasif.kód F1, tab. 3, UN 1202, K 30
38334-30-5
Páry tvoří se vzduchem výbušnou směs,
při hoření se může uvolňovat oxid
uhelnatý a saze
Odmašťuje a dráždí pokožku, páry mohou
působit narkoticky
Bolest hlavy, nevolnost, dráždění očí a
dýchacích cest, křeče, bezvědomí
B
pěna, prášek, CO2 , voda pouze na
chlazení okolí
Přísun čerstvého vzduchu, klid, omytí
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
mýdlem a vodou, výplach očí, při požití
nevyvolávat zvracení, lékařské ošetření
Hasiči - IDP, ochran. oblek
Obsluha – brýle, rukavice, ochranný oděv
LD50 (oral) >2000 mg/ kg bw
LD50 (dermal) > 5000 mg/ kg bw
3
LC50 (inhalation) = 4100 mg/ m vzduchu
LL50, ryby, 96 h = 21 mg/ l
EL50, bezobratlí, 48 h = 68 mg/ l
EL50, řasy, 72 h = 22 mg/ l
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
Nitrozní plyny
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
Nehořlavý, červeně zbarvený plyn
Směs NO2 a NO
cca 10 NOx (kyslík 5, dusík 70, vodní
pára)
30 NO; 46 NO2
CAS:
Ostatní vlastnosti
21 NO2
Příznaky
1,04; 1,6
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
7,3 NO; neomezeně NO2
Ochrana osob
Akutní toxicita (NO2)
nehořlavý
Ekotoxicita (NO2)
48
-3
1 ppm = 0,531 mg·m
(NO2, 25°C, 100 kPa)
20 (3 pro NO2)
10 (2 pro NO2)
2R (NO); 2RE
270, 330, 314
244, 260, 304+340, 315
nebezpečí
GHS03, GHS05, GHS06
Tř.2, UN 1070 K 25 (NO), UN 1067 K 265
(NO2);
10102-44-0
Nebezpečné reakce s mědí (NO2);
s kyslíkem, fosforovodíkem,
ethylenoxidem (NO);
Oxid dusnatý má přímý vliv na centrální
nervovou soustavu, oxid dusičitý dráždí
oči, kůži a dýchací cesty, možnost otoku
plic, změny krevního oběhu;
Závrati, bolesti, mdloby, pálení očí, kůže,
sliznic, dráždivý kašel, zvracení, bolesti na
prsou, útlum a zástava dýchání;
Dle okolí
Přizpůsobit okolní hořící látce
Při inhalaci - čerstvý vzduch, omytí vodou,
výplach, lékařské ošetření
Maska, IDP, brýle, rukavice, ochran. oděv
3
LCLo, inhalačně, pes, 8 mh = 123 mg/ m
Neuvádí se
Hydrofobizační prostředek
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% hm.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
EC:
Ostatní vlastnosti
SK FERT C1370
hnědá kapalina, amoniakální zápach
směs
Cca 25-35 % 2,2 oxydiethan-1-ol
Cca 50-70 % mastný alkylamin
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
850 (25 °C)
Nerozpustný ve vodě
Vyšší než 120°C
hořlavý
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
nestanoveno
nestanoveno
302, 314, 318, 373, 304, 400, 410
280, 310, 273, 305+351+338
nebezpečí
49
Tř.8, tab. 8, UN 2735, K80
203-872-2 a 268-219-6
Při vyšších teplotách může uvolňovat
amoniak; se silnými oxidanty může dojít
k požáru; tepelným rozkladem vznikají
oxidy uhlíku a dusíku;
Dráždění pokožky a očí, poleptání sliznic;
Může vyvolat alergii, přecitlivělost;
žaludeční nevolnost
B
Prášek, pěna, CO2,
Při styku s kůží, očima – omýt proudem
vody, oči vyplachovat min. 10 min.
proudem vody;
Při požití – vypláchnout ústní dutinu
vodou, vypít max.0,2 l vlažné vody popř.
s živočišným uhlím, nevyvolávat zvracení,
Při nehodě – izolační dýchací přístroj;
Při práci – při vyšších teplotách respirátor
(vložka A proti org. parám), brýle,
LD50, orální, krysa, aminy = 300-2000
mg/ kg
LD50, orální, krysa, 2,2-oxydiethan-1-ol =
12565 mg/ kg
Není k dispozici
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Organické peroxidy: Dicetylperoxydikarbonát
Vlastnosti
PEDOX-DCP/WF
Bezbarvá, krystalická látka, zplodiny
hoření vytváří se vzduchem výbušné
směsi;
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
C34H66O6
Max.75 dihexadecyl-peroxydikarbonát
570,9
55–56 (rozklad)
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
450-500
Nerozpustný
První pomoc
184
Dobře hořlavý
294 (prachu)
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
33/96
210, 234, 280, 363, 411 403+235, 501
nebezpečí
GHS03
5.2 P2, UN 3116
26322-14-5
Při teplotách nad 40 °C nastává rozklad;
při styku se zápalnými zdroji hrozí
nebezpečí vznícení (pozor na
elektrostatický náboj), nebezpečné reakce
s kyselinami, zásadami, solemi těžkých
kovů, redukčními činidly a urychlovači; při
rozkladu vznikají nebezpečné nehořlavé
plyny;
Dráždí oči, dýchací cesty a kůži;
Pálení očí a sliznic, kašel, svědění;
A
Vodní mlha, tříštěná voda, pěna, suchá
hasiva;
Při styku s kůží, očima – omýt vodou, oči
vyplachovat min. 10 min. proudem vody,
Při požití – vyvolat zvracení, vypít 0,5 l
vlažné vody, lékařské ošetření;
Při nehodě – dýchací přístroj, filtr A;
Při práci – rukavice, brýle, ochranný oděv;
Údaje nejsou k dispozici
Organické peroxidy: Dilauroyl-peroxid
Vlastnosti
Chemický vzorec
242
50
LAUROX
Bílá, práškovitá, nepáchnoucí, hořlavá
látka; páry jsou těžší než vzduch;
C24H46O4
80–100 %
Relativní molekulová hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
Stechiometrická koncentrace ve
vzduchu [% obj.]
[% obj.]
Bod výbušnosti dolní/horní [°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
398,63
8 700
54 (rozklad)
Rozklad
400
13,8
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
Nerozpustný
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
Dobře hořlavý
112
0,62
rozkládá se za uvolňování kyslíku;
reaguje spontánně s hořlavými látkami;
Dráždí oči, kůži a dýchací cesty;
Pálení očí, kašel, svědění;
A
Střední a těžká pěna, vodní mlha,
tříštěná voda;
Při styku s kůží, očima – omýt proudem
vody, oči vypláchnout vodou; při požití
podat velké množství vody
Brýle, rukavice, ochranný oděv;
LC50, paví očko, 96 h >0,3 mg/ l
Oxid siřičitý
Vlastnosti
Rozpustný v olejích a organických
rozpouštědlech;
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
242
210, 220, 234, 280, 370+378, 403+235,
nebezpečí
GHS03
5.2, UN 3106, K 539
105-74-8
Nebezpečné reakce se silnými
kyselinami, zásadami, solemi těžkých
kovů, terciálními aminy a redukčními
činidly; při rozkladu bez vznícení hrozí
exploze směsi zplodin se vzduchem;
51
Nehořlavý, bezbarvý, štiplavě páchnoucí ,
hygroskopický plyn
SO2
15 – 16,5 (4,5-6 kyslíku, 80 dusíku)
64,1
-72,5
-10,2
2, 3 (plyn)
1
Neomezeně
Ethanol, koncentrovaná kyselina sírová,
ether, formaldehyd
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
Smrtící konc. pro člověka při
-3
1 min. expozici [mg·m ]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
nehořlavý
Ochrana osob
Akkutní toxicita (SO2)
-3
1 mg·m = 0,38 ppm
-3
1 ppm = 2,62 mg·m (25°C, 100 kPa)
5
1,5
1048
Čichový práh = 1 ppm
2RE
331, 314
280, 260, 304+340+315,
303+361+353+315, 305+351+338+315,
403, 405
nebezpečí
GHS06, GHS05
Tř.2, klasif. kód 2TC, UN 1079, K 268
7446-09-5
Ekotoxicita (SO2)
pokožky překrýt sterilním obvazem, oči
vyplachovat min. 10 min. proudem vody,
Při nehodě – ochranný oděv, dýchací
přístroj;
Při práci – maska s filtrem proti kyselým
plynům, brýle nebo štít, ochranné
LC50, člověk, 1 h = 2520 ppm
IDLH, člověk, 0,08 h = 400-500 ppm
IDLH, člověk, 0,5 h = 50-100 ppm
LC50, ryby, 1 h 220 – 460 mg/ l
EC50, dafnie, 48 h = 89 mg/ l
Oxid sírový – roztok v kyselině sírové
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Silně dráždí oči, dýchací cesty, možný
otok plic;
Pálení očí, sliznic a dýchacích cest;
dráždivý kašel, při vysokých
koncentracích křeče hlasivek, dýchací
potíže, poruchy vědomí, otok plic, smrt;
Dle okolí
Přizpůsobit látce hořící v okolí
výplach ústní a nosní dutiny, teplo,
Při styku s kůží, očima – převléct, omývat
vodou min. 10 min., poleptané části
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
52
Oleum
Nehořlavá, olejovitá, bezbarvá až
zakalená, silně žíravá kapalina štiplavého
zápachu; na vzduchu silně dýmá (bílá
mlha); při ředění vodou značný vývin
tepla;
SO3 v H2SO4 (25–27 obj. % volného SO3
v H2SO4)
178,14
-4,35 (25% oleum)
-17,1 (30% oleum)
145,5 (25% oleum)
1914 (25% oleum, při 20°C)
1,4 (40°C)
Neomezená, vývoj tepla
Rozkládá se v alkoholu;
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H - věty
P - věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Nehořlavý
nevýbušný
Příznaky
nevýbušný
-3
1 mg·m = 0,31 ppm
-3
1 ppm = 3,27 mg·m (pro SO3)
(25°C, 100 kPa
2 (jako oxid sírový)
1 (jako oxid sírový)
Třída požáru
Hasební látky
4WE
H314, H335, EUH014
P280, P261, P301+P330+P331,
P303+P361+P353, P305+P351+P338,
P304+P340, P403+P233
nebezpečí
GHS05 GHS07
8, CT1 (RID/ADR), UN 1831, K X886
8014-95-7
Nebezpečné reakce s organickými látkami
(zuhelňování a vznik nebezpečného oxidu
siřičitého), za vyšší teploty rozkládá
oxidační činidla za vzniku kyslíku nebo
jiných plynů zvyšujících rychlost hoření
hořlavých látek; nebezpečné reakce
s chlorečnany (bouřlivá exploze, vývin
oxidu chloričitého), kovy, (uvolňuje vodík),
mědí (vývin oxidu sírového), bouřlivé
reakce se zásadami; reaguje v kontaktu
se vzduchem, teplem a světlem; při ředění
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
53
se musí vždy přidávat do vody, nikdy ne
naopak, ředění provázeno velkým
vývinem tepla;
Silné dráždění a poleptání kůže,
dýchacích cest a očí; zánět hrdla, edém
plic, při zasažení očí hrozí oslepnutí;
odvodňuje a působí bolestivé rány;
Pálení očí, sliznic a kůže, kašel, dušnost,
dýchací potíže, krvácení z nosu; při
zasažení kůže popáleniny 3. stupně,
odvodnění, možnost šoku, rány se špatně
hojí; při zásahu očí hrozí oslepnutí,
poškození rohovky, zánět spojivek; při
požití bolesti břicha, střevní a žaludeční
poruchy, poleptání a perforace zažívacího
traktu, intenzívní žízeň, rychlý a slabý
puls, šok a křeče;
Nehořlavá
Při menším požáru – oxid uhličitý, vodní
mlha, pěna;
Při velkém požáru – těžká nebo střední
pěna, vodní mlha;
výplach ústní a nosní dutiny vodou, teplo,
Při styku s kůží, očima – sejmout
zasažený oděv, oplachovat proudem vody
min. 10 min., popáleniny překrýt sterilním
obvazem, teplo; oči vyplachovat min. 10
min. proudem vody, lékařské ošetření;
Při požití – nevyvolávat zvracení, pít
ledovou vodu, lékařské ošetření;
Při nehodě – izolační dýchací přístroj,
ochranný kyselinovzdorný oděv;
Při práci – ochranné brýle nebo štít,
rukavice, ochranný oděv, maska;
LD50, orálně, = 2140 mg/ kg bw
Ekotoxicita.
LC50, ryby = 19 mg/l
LC100, ryby = 20-52 mg/ l
EC50, dafnie = 100 mg/ l
Není biologicky odbouratelná, nemá
potenciál k bioakumulaci
[% obj.]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Propylen
Vlastnosti
Chemický vzorec
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
vzduchu [% obj.]
Propylen pro polymeraci
Extrémně hořlavý, bezbarvý, téměř bez
zápachu, stlačený nebo zkapalněný plyn
těžší než vzduch, se vzduchem tvoří
výbušné směsi; uvolněná kapalina
přechází rychle do plynné fáze a tvoří
studenou mlhu těžší než vzduch
(výbušné směsi); zkapalněný plyn plave
na vodní hladině a vytváří výbušné
směsi;
C3H6
99,8
42,1
46 055
-185
-48
647 (-79 °C)
1,4
1 030 (20 °C); 1 310 (30 °C)
200
Dobře rozpustný v ethanolu, etheru,
diethyletheru a kyselině octové;
-48
Neurčuje se
Dobře hořlavý
455
4,46
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
54
2,4/10,1
-108/-87
Není stanoveno
Není stanoveno
2WE
220, 280
210, 243, 377, 381, 410+403
nebezpečí
GHS02, GHS04
2F, UN 1077, K 23
115-07-1
Nebezpečné reakce s oxidovadly,
acetylenem, bromovodíkem,
chlorovodíkem, chlorem, fluorem a oxidy
dusíku, s dusičnanem lithným a oxidem
siřičitým (explozivní polymerace);
skladovat v nádobách z ocelových nebo
hliníkových slitin; nehasit dokud není
utěsněna trhlina (nebezpečí vzniku
výbušných směsí), vznícení působením
horkých povrchů, jisker, otevřeného
ohně nebo elektrostatického náboje, hoří
svítivým plamenem na vodu a oxid
uhličitý, při nedokonalém spalování na
oxid uhelnatý;
Vytlačování kyslíku v důsledku rychlého
odpařování, nebezpečí udušení, páry
působí narkoticky, styk s kapalinou
způsobuje omrzliny;
Závratě, únava, bezvědomí, ovlivnění
činnosti srdce, udušení, bílé omrzliny;
C
Tříštěná voda, střední pěna (u kapaliny)
prášek, oxid uhličitý, nádrž s látkou
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
chladit vodou, rozsáhlý požár hasit
z velké vzdálenosti, příp. nechat vyhořet;
umělé dýchání, klid na lůžku, teplo;
Při styku s kůží, očima – omýt vodou
a mýdlem, omrzliny překrýt sterilním
obvazem, lékařské ošetření; oči
důkladně vyplachovat vodou min. 15
min. velkým množstvím vody;
Při nehodě – individuální dýchací
přístroj, filtr A a A2 (hnědý), celotělový
oblek;
Při práci – pracovní oděv (ne ze
syntetických vláken – možnost vzniku
elektrostatického náboje), rukavice,
uzavřená obuv, izolační dýchací přístroj
v nevětraných prostorách,
Zjištěné LC50 inhalačně převyšují
koncentrace, při kterých by látka musela
být klasifikována jako akutně škodlivá
pro zdraví lidí
LC50 ryby, 96 h = 51,7 mg/ l
EC50 dafnie, 48 h = 28,2 mg/ l
snadno biologicky odbouratelný,
nepředpokládá se akumulace produktu
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
vzduchu [% obj.]
[% obj.]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Protinálepové činidlo
Vlastnosti
Chemický vzorec
-1
Bod tání [°C]
EC3067B
Přísada proti zanášení, tekutina tmavě
jantarové barvy, čirá,
Směs uhlovodíků (30% petrolej, 5% 2Butoxyethanol)
Příznaky
Třída požáru
-28,9
55
174,5
964
53
200 (2- Butoxyethanol)
100 (2- Butoxyethanol)
226, 315, 336, 411
210, 2602, 273, 304+340, 391, 403+235
varování
GHS02, GHS07, GHS09
3, UN 1993,
Při spalování mohou vznikat COx, NOx,
SOx, výpary mohou vytvářet hořlavé
směsi, kontakt se silnými oxidačními
činidly (např. chlor, peroxidy aj.) může
vyvolat zahřívání, požár, výbuch
Dráždí kůži, narkotické
odmaštění kůže, ospalost, závratě
B
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
Pěna, prášek, oxid uhličitý, nádrž
s látkou chladit rozprášenou vodou,
klid;
Při styku s kůží, očima – omýt vodou
a mýdlem, převléknout, lékařské
ošetření; oči důkladně vyplachovat
vodou min. 15 min. velkým množstvím
vody; při požití výplach úst, podat pitnou
vodu, vždy lékařská pomoc
Při nehodě – individuální dýchací
přístroj, filtr A-P, celotělový oblek;
syntetických vláken – možnost vzniku
elektrostatického náboje), rukavice,
uzavřená obuv, brýle, izolační dýchací
přístroj v nevětraných prostorách,
Na základě dostupných údajů nejsou
kritéria pro klasifikace splněna
Petrolej - LL50, pstruh duhový, 96 h = 25 mg/l,
2-Butoxyethanol LC50, pstruh duhový,
96 h = 1,474 mg/ l
Složky snadno biologicky odbouratelné,
bioakumulace nepravděpodobná
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Rtuť
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Rtuť
Nehořlavá, stříbřitě bílá až kovově šedá,
bez zápachu, lesklá, těkavá, toxická
kapalina; páry jsou těžší než vzduch;
sublimuje;
Hg
100 %
200,61
56
-39
356,6
13 540
7
-4
1,6 10 (20 °C)
0,02 (20 °C)
Rozpustná v benzenu a dioxanu;
koncentrované minerální kyseliny
rozpouští rtuť za vzniku solí;
Nehořlavá
Nevýbušná
Nevýbušná
-3
1 mg·m = 0,122 ppm
-3
1 ppm = 8,20 mg·m
0,15
0,02
2Z
330, 360, 372, 400, 410
201, 273, 304+340
nebezpečí
GHS06, GHS08, GHS09
8, CT1, UN 2809, K 86
7439-97-6
Nebezpečné reakce s kyselinou dusičnou,
oxidem chloričitým, vápníkem, hliníkem,
olovem, bromem, lithiem, rubidiem,
kyslíkem, amoniakem, ethenem,
ethylenoxidem, methylazidem,
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
methylsilanem, karbidem sodíku,
tetrakarbonylniklem, dusičnany
a chlorečnany, PVC; rozpouští olovo,
hliník, zlato, měď, mosaz, stříbro, zinek
a cín (za tvorby amalgámu; odolné
materiály – nerez ocel, železo, sklo
a plasty; nebezpečné rozkladné produkty
fulminát rtuťnatý a oxykyanid;
Páry dráždí dýchací cesty, kovová rtuť
působí neurotoxicky, nebezpečí otravy
především při inhalaci, střevní potíže, při
požití velké dávky rtuti kolaps, poškození
plic a ledvin až jejich selhání, vstřebává se
nepatrně kůží; poškození kůže a očí;
Poškození dýchacích cest, kovová chuť
v ústech, poruchy žaludeční a střevní,
bolesti břicha, nevolnost, horečka, kašel,
dušnost, dýchací potíže, vředy na rtech,
vypadávání zubů, smrt;
Nehořlavá
Hasivo přizpůsobit látce hořící v okolí,
nepoužívat vodu;
Čerstvý vzduch, klid, lékař, omýt pokožku
a vyplachnout oči velkým množstvím
vody, lékař, při požití – nevyvolávat
zvracení, výplach žaludku, antidotum –
Dimercaptol a BAL;
svléci kontaminovaný oděv, lékařské
ošetření;
Při nehodě – ochranný oblek, ochrana
dýchacích cest, filtr Hg (červený);
Při práci – ochrana dýchacích cest,
gumové rukavice, ochranný oblek;
podlaha beze spár a stoly se zvýšenými
okraji, dostatečná čistota a výměna
vzduchu;
LD50, inhalačně, potkan, 2 h < 27 mg Hg/
3
m
LC50, živorodka duhová, 96 h = 26 µg/ l
EC50, dafnie, 48 h = 1,5 µg/ l
Není rozložitelná, významná
bioakumulace v biotě
Topný olej
Vlastnosti
Chemický vzorec
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
vzduchu [% obj.]
[% obj.]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
57
Topný olej těžký TOT-L
Nažloutlá kapalina, značkovač červené
barvy
Směs uhlovodíků vroucí v rozmezí cca
170 - 450°C
99
43 000
-3
170-450
880 (15 °C)
6
menší než 0,01
nepatrná
větší než 66
III
hořlavý
cca 250
0,6/6,5
10 (aerosol)
5 (aerosol)
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
ES:
Ostatní vlastnosti
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
332, 336, 304, 350, 361d, 373, 411
201, 260, 273, 281, 308+313, 501
nebezpečí
GHS07, GHS08, GHS09
3, F1, UN 1268, K 30
270-675-6
Páry se vzduchem tvoří výbušnou směs,
při hoření se může uvolňovat oxid
uhelnatý
Dráždí a odmašťuje kůži; páry mohou
působit narkoticky; bolesti hlavy,
žaludeční nevolnost, dráždí oči a
dýchací cesty
Nervozita, opilost, bolesti hlavy,
nevolnost, zvracení slabost, závratě,
pálení očí a sliznic,
B
Pěna, prášek;
Při styku s kůží, očima – omýt mýdlem,
proudem vody, vypláchnout oči vodou,
Při požití – nevyvolávejte zvracení, lékař
Maska, IDP, brýle, rukavice, ochranný
oděv;
3
LC50, inhalační, králík > 4100 mg/ m
LD50, dermální, králík >2000 mg/ kg
LL50, ryby, 96 h = 79 mg/ l
EL50, bezobratlí, 48 h = 2 mg/ l
Biologicky odbouratelná
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
S-věty
Vinylchlorid
Vlastnosti
VCM
Hořlavý, lehce vznětlivý, bezbarvý, sladce
páchnoucí, ve vodě málo rozpustný,
58
stlačený nebo zkapalněný toxický plyn;
těžší než vzduch, se kterým tvoří výbušné
směsi; uvolněná kapalina přechází rychle
do plynné fáze; tvoří chladnou mlhu těžší
než vzduch;
C2H3Cl
62,5
19 169
-153,8
-13,9
969 (-13 °C)
2,2
Malá
Rozpustný v ethanolu, etheru, chloridu
uhličitém, benzenu, chlorovaných
rozpouštědlech a uhlovodících;
-78
Hořlavý
415
7,75
3,8/22
-72/-39
-3
1 mg·m = 0,34 ppm
-3
1 ppm = 2,56 mg·m
15
7,5
2WE
220, 281, 341, 350
202, 210, 281, 308+313, 377, 403
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
nebezpečí
GHS02, GHS04, GHS08
2, 2F, UN 1086, K 239
75-01-4
Bouřlivě reaguje s látkami bohatými na
kyslík; za tepla, na světle a na vzduchu
má tendenci polymerovat; za tepla se
rozkládá za tvorby toxických látek
(chlorovodíku); nebezpečné reakce
s acetylenem, chlorem a fluorem; produkty
rozkladu – oxidy uhlíku, chlorovodík, může
i fosgen
Vytlačování kyslíku v důsledku rychlého
odpařování, nebezpečí udušení; páry jsou
omamné, působí na centrální nervovou
soustavu, dráždí oči a dýchací cesty;
poškození ledvin a jater; styk s kapalinou
vede ke vzniku omrzlin;
Únava, závratě, bolest hlavy, ztráta
vědomí, poruchy srdečního rytmu, pokles
krevního tlaku, útlum dýchání, bílé
zabarvení omrzlin;
C
Prášek, CO2, tříštěná voda, pěna;
klid, lékař;
Při styku s kůží, očima – důkladně omýt,
oči vypláchnout množstvím vody; lékař
Při nehodě – ochranný oděv příslušné
odolnosti, IDP
syntetických tkanin), rukavice, uzavřená
obuv, maska s filtrem proti organickým
parám;
LD50, orálně, potkan = 500 mg/ kg
LC50, inhalačně, potkan, 15 min = 18 ppm
LC50 ryby Leuciscus Melanotus, 48 h =
356-406 mg/ l
IC50 dafnie Microcystis aeruginosa, =
105 mg/ l
Vodík
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-1
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
Rozpustnost ve vodě [mg/ l]
rozpouštědlech
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
59
Hořlavý, snadno výbušný, lehce vznětlivý,
bezbarvý, stlačený nebo zkapalněný plyn,
bez zápachu; uvolněná kapalina přechází
rychle do plynné fáze; při vysokém stupni
expanze je samozápalný; stlačený plyn
lehčí než vzduch, se kterým tvoří výbušné
směsi;
H2
2,0
120 400
-259,2
-252,8
0,09 (0 °C, 101,3 kPa)
0,07
1,6
560
29,6
4/75
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
-3
1mg·m = 12,02 ppm
-3
1 ppm = 0,08 mg·m
Ekotoxicita
Není známo, že ohrožuje životní prostředí
Zemní plyn
2SE
220, 280
210, 377, 381, 403
nebezpečí
GHS03, GHS04
2, 1F, UN 1049, K 23
1333-74-0
Nebezpečné reakce s kyslíkem,
acetylenem, fluorem, bromem, jodem
a chlorem (ve směsi s chlorem tvoří za
přítomnosti světla reaktivní směs); při
expanzi z vysokého tlaku se vzněcuje;
obvyklé materiály nenapadá, tlakový vodík
však způsobuje „vodíkovou korozi“ –
nepoškozuje titan a některé další kovy;
Rychlé odpařování vytlačuje vzdušný
kyslík – nebezpečí udušení; styk
s kapalinou způsobuje omrzliny;
Únava, závratě, dušení, bezvědomí; bílé
omrzliny;
C
Tříštěná voda, hasicí prášky; nádrž chladit
vodou, příp. odstranit z požářiště; rozsáhlý
požár hasit z velké vzdálenosti, příp.
nechat vyhořet;
Vyvést na čerstvý vzduch, klid, při
projevech dušnosti a zástavě dechu
zavést umělé dýchání, ošetřit popáleniny;
Při nehodě – ochranné prostředky
(protipožární oděv) chránící před tepelnou
expozicí
Nemá žádný známý toxikologický účinek
Vlastnosti
Chemický vzorec
hmotnost
-3
Výhřevnost [kJ/Nm ]
Bod tání [°C]
Bod varu [°C]
-3
Hutnota par
-3
rozpouštědlech
Teplotní třída
Třída hořlavosti
ve vzduchu [% obj.]
[% obj.]
[°C]
Třída výbušnosti
60
Zemní plyn odorizovaný
Extrémně hořlavý, bezbarvý plyn
merkaptanického zápachu (zápach
odorantu), se vzduchem vytváří výbušnou
směs. Je lehčí než vzduch.
CH4
Cca 98 % methanu, zbytek vyšší
uhlovodíky C2-C8
16
34 102
-182,5
-161,6
0,72 (0 °C, 101,3 kPa)
0,6
147 (21 °C)
Nerozpustný
187
T1
Dobře hořlavý
650
9,51
4,4/17
-188/-180
IIA
(podmínky)
-3
NPK-P [mg·m ]
-3
PEL [mg·m ]
IDLH [ppm]
Hazchem kód
H-věty
P-věty
Signální slovo
Výstražný symbol
CAS:
Ostatní vlastnosti
Příznaky
Třída požáru
Hasební látky
První pomoc
Ochrana osob
Akutní toxicita
Ekotoxicita
3
z mg/m na ppm je 1,525 (25 °C, 0,1 MPa)
Není uvedeno
Není uvedeno
2SSE
220, 280
210, 240, 243, 377, 403
nebezpečí
GHS02
2, 1F, UN 1971, K 23
74-82-8 (methan)
Nedokonalým spalováním vzniká CO.
Nemísit s chlorem, NOx
Při vysokých koncentracích může
způsobit udušení (vytlačuje kyslík). Nemá
toxické účinky. Při jeho nedokonalém
spalování se může vytvářet oxid
uhelnatý. Symptomy otravy oxidem
uhelnatým: bolesti hlavy, postižený může
být zmatený, nespolupracuje, dýchání
obtížné nebo zcela vymizí.může dojít ke
ztrátě vědomí. Kůže postiženého je
třešňově červená.
Dráždění, závratě, bolest hlavy, nevolnost,
dušení
C
Vodní mlha, prášky, dusík, pěna, CO2,
únik plynu nehasit, nechat vyhořet, hrozí
vznik výbušné směsi
Přísun čerstvého vzduchu, lékařské
ošetření
IDP, ochran. oblek
Není klasifikována jako akutně toxická
Není klasifikována jako nebezpečná pro
životní prostředí
61
2.1.3.3 Produkty vzniklé jako důsledek neřízených chemických procesů
Jedná se zejména o požáry, při nichž mohou vznikat nebezpečné látky jako zplodiny hoření
a které by mohly negativně ovlivnit zdraví zaměstnanců.
–
Při požáru chlorovaných uhlovodíků (trichlorethylen, EDC, VCM, PVC) vzniká
chlorovodík, při nedokonalém hoření se může tvořit fosgen.
–
Při nedokonalém hoření cyklohexanonu, může vznikat toxický oxid uhelnatý.
–
Při tepelném rozkladu čpavku mohou vznikat oxidy dusíku.
–
Při požáru skladů síry by došlo ke tvorbě oxidu siřičitého.
Množství těchto látek nelze objektivně stanovit vzhledem k jejich tvorbě v závislosti na
podmínkách hoření, rozkladu. S nebezpečím, vyplývajícím z vlastností uváděných látek, jsou
všichni zaměstnanci seznamováni při školeních z oblasti bezpečnosti práce a havarijní
prevence. V dokumentaci těchto oblastí jsou uvedeny údaje o vlastnostech nebezpečných
látek a způsobech ochrany před jejich působením v potřebném rozsahu.
2.1.3.4 Vypouštění, zadržování, opětovné použití, materiálové využívání nebo
odstraňování odpadů
Zařízení používaná SPOLANA a. s. k odstraňování odpadů „kategorie O a N“ jsou
následující:
a) skládka toxických odpadů (STO) včetně kójí (odpady „kategorie N“)
b) čistírna odpadních vod závodu Energetika a vodní hospodářství (kapalné odpady „kategorie
N“ od externích firem)
Podrobně viz kap 2.1.4.5 Závod Energetika a vodní hospodářství.
2.1.3.5
Vypouštění a úprava odpadních plynů
Termické zpracování odpadních látek
Součástí technologického zařízení provozu VCM a TZO je jednotka Termického zpracování
kapalných a plynných odpadních látek (TZO). Jednotka má ekologicko-výrobní charakter.
Zajišťuje termické zpracování vedlejších produktů (chlorovaných uhlovodíků) z výroby VCM
a PVC, za dodržení emisních limitů v souladu s příslušnými předpisy na 30% kyselinu
chlorovodíkovou, která se expeduje.
Kapacita jednotky je navržena tak, aby zpracovala plynné a kapalné organické odpadní látky
při maximální výrobě jednotek VCM a PVC i při mimořádných stavech (poruchy, havárie).
Není určena k likvidaci cizích odpadních látek.
Podrobně viz. kap. 2.1.4.3
Výroba chlornanu sodného
Součástí technologického zařízení provozu Elektrolýza je jednotka chlornanu sodného.
Výroba je umístěná v objektu E 4890. Zařízení slouží pro výrobu roztoku chlornanu sodného
o koncentraci cca 15 % převážně z odpadního chloru vznikajícího v ostatních provozních
62
souborech provozu. V případě najíždění a odstavování provozu, mimořádných nebo
havarijních situací pak zařízení slouží jako ničící stanice chloru.
Chlornan sodný vzniká chemickou reakcí mezi chlorem obsaženým v odplynech
a cirkulujícím roztokem hydroxidu sodného o výchozí koncentraci cca 20 %. K absorpci
dochází v absorpční věží opatřené výplní Raschigových kroužků. Absorpční věž T 810 je
určena pro zpracování všech odplynů vznikajících v provozu Elektrolýza a obsahujících chlor
při běžném provozu včetně havarijních případů. Absorpční věž je zálohována věží T 801.
Podrobně viz kap. 2.1.4.2.3
2.1.3.6
Ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze
Demerkurizace odpadních vod
Veškeré odpadní vody provozu Elektrolýza kontaminované rtutí, tj.:
- voda ze sběrné nádrže odpadních vod v podsálí haly elektrolyzérů D 102 B čerpaná
čerpadlem P 101
- oplachová voda z filtrace NaOH včetně deionizované vody z proplachu filtrů hydroxidu
sodného F 201 A-E
- odpadní voda a kondenzáty z demerkurizace vodíku
jsou čerpány do betonové sběrné nádrže, odkud jsou nastřikovány do míchaného reaktoru
R 2401 současně s přebytkem roztoku hydrazin síranu. V reaktoru dochází k redukci Hg+
a Hg++ přítomných v odpadní vodě na kovovou rtuť, není ovšem vyloučen vznik
nerozpustného kalomelu Hg2Cl2, který se již dále chemicky neredukuje je spolu k kovovou
rtutí zachycován ve filtraci, jak bude popsáno dále. Z reaktoru R 2401 je odpadní voda
s nadávkovaným hydrazin síranem čerpána do zásobníku H 03.
Ze zásobníku H 03 je dále odpadní voda s vyredukovanou rtutí čerpána čerpadlem do
dvojstupňové
filtrace,
kde
na
aktivním
uhlí
dochází
k zachycení
vyredukovaných mikroskopických kapiček rtuti, resp. kalomelu. Voda zbavená rtuti je
vypouštěna do chemické kanalizace. Aktivní uhlí se zachycenou rtutí se jako nebezpečný
odpad předává externí firmě.
Čištění a úprava odpadních vod provozu VCM
Při čištění a úpravě odpadních vod zpravidla nedochází k chemickým přeměnám médií. Jedná
se o odstraňování organických látek (tzn. chlorovaných uhlovodíků) z odpadních vod
destilačním postupem - tzv. stripováním (v principu se jedná o proces přehánění vodní párou)
s následnou kondenzací destilátu a jeho separací na organickou a vodnou fázi. Organická fáze
se buď vrací do hlavního technologického procesu nebo se likviduje v jednotce termického
zpracování odpadních látek (TZO), vodná fáze se spojuje s proudem příslušných odpadních
vod.
a) Čištění odpadních technologických vod provozu VCM
Pro stripování technologických odpadních vod z výroby VCM (tj. reakční vody z procesu
oxichlorace, vody z praní EDC včetně vody ze separátoru PALL S106, vody z kolony C102,
vody z praček odplynů C2253/C253 a vodné fáze ze zásobníků mokrého EDC T452 ev. T520)
je určeno technologické zařízení stripéru C252. Uvedené odpadní vody se shromažďují v
zásobnících T252A/B, které jsou zhotoveny z polypropylenu. Do zásobníků T252A/B je
zavedena i odpadní voda z regenerace VCM, která obsahuje NaOH.
63
Po rozdělení se organická fáze ze zásobníků T252A/B diskontinuálně odtahuje pomocí
čerpadla P254 do pračky T101. Plynná fáze ze zásobníků odchází do tzv. sběrače mokrých
odplynů (WV) jednotky TZO.
Vodná fáze ze zásobníků T252A/B je po oddělení nerozpuštěné organické fáze nastřikována
pomocí čerpadla P252A/B buď přímo nebo přes předehřívač nástřiku H253 na stripér C252.
Ten je zhotoven z poteflonované oceli a titanu, výplň tvoří PALL-kroužky. Vyhřívání stripéru
je parou z řádu 0,35 MPa, průtok páry FC130 je řízen vlečnou regulací od teploty na hlavě
stripéru poz. TC109. Destilát odchází hlavou C252 do kondenzátoru H251 umístěného nad
alkalickou pračkou T102 — sem odtéká vykondenzovaná kapalina. Vystripované vody
odcházejí z C252 spodem přes uzavírací sifon a předehřívač nástřiku H253 (nebo jeho
obchvatem) do dochlazovače H252 (chlazeného cirkulační chladicí vodou — dále jen CW) a
z něho samospádem do uzavřené nadzemní jímky T-2254A. Odtud vody odtékají
samospádem do sání čerpadel P2255A/B a jsou čerpány společně s vystripovanými
oplachovými vodami na podnikovou čistírnu odpadních vod.
b) Čištění odpadních oplachových vod provozu VCM
Odpadní oplachové vody z plata výrobny VCM a z jednotky TZO jsou shromažďovány v tzv.
jímce oplachových vod jednotky VCM (dále jen JOV-VCM). Do JOV-VCM se zároveň
čerpají vody ze sanačního vrtu (tj. výstup z čerpadla P606) a diskontinuálně i vody z tzv.
odolejovače (sběrná jímka pro kapalinu ze skladu hořlavin — objekt D4690). Z JOV-VCM se
vody nastřikují pomocí čerpadla P2256A/B na striper oplachových vod C2252 a to buď přímo
nebo přes předehřívač nástřiku H2252. Najetí čerpadel je povoleno tehdy, je-li hladina v jímce
(měří ji obvod LI118) vyšší jak 50 % (tzn. je-li zaplaveno oběžné kolo čerpadla).
Striper oplachových vod C2252 je zhotoven z titanu, výplň tvoří PALL-kroužky. Do jeho
spodní části je zavedena pára 0,3 MPa, její dávkování je v závislosti na teplotě na hlavě
stripéru. Destilát (hlavový produkt) vstupuje do kondenzátoru H2251, vykondenzovaná
kapalina odtéká do separátoru S2224. Zde dojde k rozdělení na dvě fáze — hladinu spodní
organické fáze měří obvod LI119, její odtah se provádí diskontinuálně pomocí čerpadla
P2254 do zásobníku lehkých podílů T402. Horní vodná fáze odtéká přepadem zpět do JOVVCM. Separátor S2224 je prostorem plynné fáze propojen sběračem vlhkých odplynů s TZO.
Vystripované vody odtékají ze dna stripéru buď přes předehřívač nástřiku H2252 do
dochlazovače H2253 chlazeného cirkulační chladicí vodou (dále jen CW). Po ochlazení
vstupují do nadzemní jímky T2254A a odtud se diskontinuálně odčerpávají pomocí čerpadel
P2255A/B na podnikovou čistírnu odpadních vod. Hladinu v jímce měří obvod LI122, průtok
odtahovaných vod měří obvod FT138.
Součástí objektu je dále podzemní jímka T2254B, která slouží jako sběrná jímka vod z
betonového plata pod konstrukcí stripéru, dále jako jímka k zadržení nedokonale
vystripovaných vod nebo jako náhrada za nadzemní jímku T2254A. Z jímky T2254B se
nashromážděné vody odtahují pomocí čerpadla P2257 zpravidla na přestripování (tzn. do
stripéru C2252), ve výjimečných případech přímo na podnikovou čistírnu odpadních vod.
Kvalita vystripovaných vod se sleduje pravidelným ručním odběrem vzorků. Pro sledování
kvality společného proudu vystripovaných odpadních vod z provozu VCM je dále určen
procesní chromatograf AI204, který automaticky určuje obsah 1,2-dichloretanu (EDC),
chloroformu a vinylchloridu (VCM), dále je schopen určovat obsah trichloretylenu a
trichloretanu.
Vzorek odpadních vod je pomocí čerpadla nasáván z jímky T2254A do tzv. „rychlé“ smyčky,
kde se provádí jeho první filtrace (filtr je vybaven zpětným proplachem pomocí demi vody). Z
64
ní je odbočka do tzv. „mokrého“ modulu, kde se nejprve provádí úprava pH vzorku (pomocí
roztoku NaOH nebo HCl) a odsazení mechanických nečistot. Poté následuje nástřik
kapalného vzorku do tzv. aquamodulu, kde se ze vzorku pomocí čistého dusíku vytěsní
organické látky. Plynná směs dusíku a chlorovaných uhlovodíků je pak dávkována k vlastní
chromatografické analýze.
Na panelu VCM jsou zjištěné koncentrace sledovaných složek zobrazovány v řídícím systému
na obrazovce „Stripování odpadních vod“ jako pozice AI204A (koncentrace VCM) až
AI204D (koncentrace 1,1,2-trichloretanu) — v DCS se provádí přepočet zjištěných
koncentrací na mg/litr.
Demonomerace odpadních vod (DOV) provozu PVC
Provoz polymerace produkuje odpadní vody, které jsou znečištěné monomerem. Před dalším
zpracování na čistírně OV je nezbytné VCM odstranit.
Zdrojem OV jsou:
• demonomerace suspenze – kondenzát z EX-1404 A,B, který je čerpán z VS-1412
čerpadly PS 1408 A/B do VS 1309
• jednotka adsorpce – kondenzát z desorbátu, který se shromažďuje ve VS-1410 a je
čerpán čerpadly PS-1406 A/B do VS-1309, kondenzát z odkalení adsorbérů, který je
sbírán ve VS 1411 a je čerpán čerpadlem PS 1407 do VS 1309
• jímka regenerace VCM, zde se sbírají oplachové vody z plata regenerace, kondenzát z
VS 1509, VS 1502, z JOV regenerace jsou OV čerpány čerpadlem PS 1508 do VS
1309
• podzemní nádrž VS 1311, kde se shromažďuje voda z čištění polymeračních reaktorů,
přepad z VS 1306, VS 1310 a TK 1501 a kondenzát z EX 1303, tyto vody jsou
čerpány ponorným čerpadlem PS 1306 do VS 1309
• jímka plata BL 704, kde se shromažďuje kondenzát z PVC ventu, kondenzát je čerpán
čerpadlem PS 704 do VS-1309
• v případě poruchy čerpadla PS 1501 B nebo stripování OV v provoze VCM je možné
do VS 1309 čerpat také odpadní louh z VS 1508
Odpadní vody, které obsahují VCM, se shromažďují v míchaném zásobníku VS-1309 a z
něho se řízeně nastřikují odstředivým čerpadlem PS-1307 A/B přes sítový filtr FT 1303 A/B a
deskový výměník EX-1304, který předehřívá nástřik OV patovým proudem z kolony, do
demonomerační kolony odpadních vod DT 1301. Teplota nástřiku se reguluje směšováním s
přímou párou 0,4 MPag ze sekce demonomerace suspenze ve směšovači MS 1301.
V koloně opatřené sítovými patry se odpadní vody vedené na první patro kolony stripují v
protiproudu parou uváděnou do vařáku kolony. Množství stripovací páry je řízeno ručně z
panelu.
Brýdové páry a VCM se vedou do kondenzátoru EX-1303, kde se zkondenzuje vodní pára a
odtéká do zásobníku VS-1311. Nezkondenzovaný podíl odchází do adsorpční jednotky.
Odpadní vody zbavené převážné části VCM odtékají z paty kolony DT-1301 přes filtr FT1304 a deskový výměník EX-1304 do jímky odpadních vod u objektu polymerace, odkud se
čerpají na čistírnu odpadních vod.
65
Podzemní nádrž VS 1311 je vybavena přepadem do JOV polymerace se snímačem hladiny v
potrubí, který signalizuje na panel polymerace přetékání nedemonomerovaných OV. Pomocí
ponorného čerpadla se obsah cirkulací promíchává a zároveň čerpá do zásobníku VS-1309.
Plynná atmosféra sběrného zásobníku VS-1311, VS-1309 a VS-1310 je odsávána potrubím
přes ventilátor CS-1201 do adsorpční jednotky.
2.1.4
Informace o technologii
2.1.4.1 Závod Kaprolaktam
Z organizačního hlediska se tento závod dělí na dva výrobní útvary:
–
provoz Kyselina sírová
–
provoz Kaprolaktam (výrobna hydroxylaminsulfátu, výrobna síranu amonného,
výrobna kaprolaktamu)
2.1.4.1.1 Provoz Kyselina sírová
Zařízení provozu kyseliny sírové je umístěno na otevřeném prostranství v severní části bloku
D1. Provoz Kyselina sírová je směnové pracoviště pod trvalou kontrolou obsluhy.
Kyselina sírová se vyrábí dvojstupňovou katalytickou oxidací oxidu siřičitého (SO2) na oxid
sírový (SO3), který je ve dvou stupních absorbován v kyselině sírové, event. v 1. stupni
absorpce i v oleu. Potřebný SO2 se vyrábí spalováním kapalné síry v proudu suchého
předehřátého vzduchu. Výrobní zařízení je tvořeno jednou výrobní linkou. Technologické
aparáty na sebe bezprostředně navazují, takže meziprodukty se nekumulují.
a) SO2 se vyrábí spalováním kapalné síry v horizontální peci, do které je síra dodávána
z pohotovostního zásobníku síry a rozstřikována v čele pece jedním až třemi hořáky. Do téhož
čela horizontální pece je zaveden, v sušičovém absorbéru (SA) vysušený a ve výměníku tepla
(VT-4) předehřátý, vzduch. Dodávku vzduchu do pece a dále dopravu plynů v celém
technologickém procesu zajišťuje jedno ze dvou turbodmychadel.
S(1) + O2(g) = SO2 (g) H°298 = -297,89 kJ
Plynná směs o teplotě max. 1010 °C a obsahu cca 10 % SO2 (a s malým množstvím SO3) před
vstupem do kontaktního reaktoru (KR, čtyři vrstvy kontaktní hmoty) odevzdává přebytečné
teplo v parním kotli. Parní kotel je konstruován tak, že umožňuje plynné směsi udržet i při
různých výkonech teplotu cca 410oC před I. vrstvou katalyzátoru.
Chemická reakce:
b) SO3 vzniká oxidací SO2 na vanadičném katalyzátoru v KR. Pro dosažení maximální
přeměny (konverze) SO2 na SO3, je proces oxidace po III. vrstvě přerušen, vzniklý SO3 je v
1. stupni absorpce, vložený absorbér (VA), oleový absorbér (OA), vyabsorbován, načež
následuje 2. stupeň oxidace (IV. vrstva KR), tím je proces oxidace ukončen a plynná směs je
vedena do druhého, posledního stupně absorpce koncového absorbéru (KA).
Chemická reakce:
2 SO2 (g) + O2 (g) = 2 SO3 (g) H°298 = -98,348 kJ
Reakční teplo z 1. stupně oxidace slouží k výrobě přehřáté páry, předehřevu plynu z VA na 2.
stupeň oxidace, předehřevu vzduchu do P. Reakční teplo z 2. stupně oxidace slouží
k předehřevu napájecí vody pro PK v ekonomizérech (DEKO,EKO).
c) Absorpce SO3 v kyselině sírové (oleu) je posledním technologickým stupněm
výroby. V 1. stupni absorpce (VA a OA) je vyabsorbován SO3 vzniklý v 1. stupni oxidace.
66
VA a OA jsou zapojeny v sérii. Obchvat OA umožňuje jeho vyřazení z procesu, respektive
minimalizaci výroby olea. Ve 2. stupni absorpce se v KA zachycuje SO3 z 2. stupně oxidace.
Odplyny jsou vedeny do ovzduší 80m komínem v areálu provozu KS. Reakční tepla ze sušení
a obou stupňů absorpce se odvádějí chladící vodou, která cirkuluje mezi chladiči a chladící
věží. Požadovaná koncentrace kyselin v okruzích věží se udržuje přidáváním technologické
vody. Koncentrace olea se udržuje přidáváním kyseliny z okruhu VA a KA.
Produkce
– oleum o koncentraci 105,6–107,2 % (25 %-32 % volného SO3 ).
– kyselina o koncentraci 94–96,5 % se čerpá do skladu výrobků.
Plynné odpady
Odplyny z výroby, obsahující oxid siřičitý a sírový jsou po průchodu koncovou absorpcí
vedeny do komínu (výška 200 m) na závodě EVH (C 1450). Koncentrace SO2 v odplynech je
měřena kontinuálně. Neměřený SO3 je dopočítáván na základě koeficientu. Emitované
množství SO2 a SO3 je omezeno předepsanými limity. Ostatní odplyny jsou zpracovány na
pračkách, zkrápěných kyselinou sírovou.
Kapalné odpady
Anorganicky znečištěná odpadní voda je vedena na čistírnu odpadních vod.
Pevné odpady
Odpadní síra z čištění jímek a skladových zásobníků je vyvážena na skládku odpadů.
Parametry technologického zařízení
Zásobník olea ZK6:
360 m3
1 200 m3
1 200 m3
Stojaté válcovité zásobníky, otápěné, izolované, umístěné v záchytné jímce, měření hladiny
v zásobnících je vyvedeno na panel provozu kyseliny sírové, signalizace maximální hladiny,
teplota olea v zásobnících max. 50 °C.
Parametry technologického procesu
Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování zařízení jsou
dány technologickým reglementem pro výrobu kyseliny sírové.
Řízení provozu
Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu provozu kyseliny sírové, který je umístěn
v objektu D 161B. Při řízení a sledování jednotlivých procesních souborů (operací)
technologického procesu je využíván klasický pneumatický systémem s instalovanými
blokádami od rozhodujících výrobních prvků.
Blokády zařízení
Blokace nastává při překročení nebo podkročení vybraných parametrů technologického
procesu. Důvodem instalování blokád je ochrana výrobního zařízení proti havárii.
Pec:
Při vyhřívání (chlazení) pomocí topného oleje zhasnutí hořáku signalizuje hlídač plamene,
který součastně uzavře elektro. ventil přívodu oleje na hořák.
67
Parní kotel:
Ochrana parního kotle je blokádou (vypnutím) dmychadla, která může nastat:
a) poruchou blokády napájecího čerpadla
b) je-li volič záskoku napájecího čerpadla nastaven na čerpadlo v chodu nebo na „0“
c) pokles tlaku napájecí vody do parního kotle pod 3,0MPa
Blokády jsou odvozeny od hladiny vody v kotlovém bubnu a průtoku napájecí vody.
K vypnutí dmychadla dojde:
a) dosažením havarijní hladiny v kotlovém bubnu (-130mm) signalizované v obou
nezávislých dálkových stavoznacích LIS 169 a LRYCA 174
b) dosažením havarijní hladiny v kotlovém bubnu (-130mm) signalizované buď LIS 169 nebo
LRYCA 174 při současném poklesu tlaku napájecí vody do parního kotle pod 3,0MPa.
Energetika: Předvolené napájecí čerpadlo najíždí:
a) pokles tlaku napájecí vody do parního kotle (PI 132) pod 3,0MPa
Absorpce:
a)
Blokáda dmychadla v sedmé minutě od výpadu koncového čerpadla
b)
Blokáda přívodu technologické vody do směšováku, při výpadu příslušného
okruhového čerpadla (u vloženého čerpadla při výpadu obou čerpadel).
Dmychadlo: Nastavení hodnoty pro signalizaci a blokaci
-Teplota ložisek dmychadla
-Teplota ložisek převodovky
-Tlak oleje na ložiska dmychadla
-Tlak oleje na ložiska převodovky
-Tlak oleje na ložiska dmych. za čerpadlem
– signalizace 65°C,
blokáda 75°C
– signalizace 55°C,
blokáda 65°C
– signalizace 150 kPa, blokáda 100 kPa
Uzavření klapky na sání dmychadla, bez jeho odstavení, při dosažení 40 000 Pa na výtlaku
dmychadla lze najet jen při uzavřené klapce sání. Dmychadlo lze najet jen při uzavřeném
výtlačném šoupěti sousedního dmychadla.
Vibrace – signalizace zvýšených vibrací nastavena na 5,6mm.s,
– při dosažení vibrací 11,2mm.s blokáda dmychadlo vypne
Vzduchový kompresor:
Automatická regulace výkonu:
-první válec vypíná při tlaku 0,7MPa, zapíná při 0,5MPa,
-druhý válec vypíná při 0,8MPa a zapíná při 0,6MPa
Blokáda chodu nastane při:
-překročení teploty vzduchu za I° (TSAH 303/1) 110°C
-překročení teploty vzduchu za II° (TSAH 304/1) 95°C
-překročení teploty chladící vody ve druhém válci (TSAH 306/1) 45°C
-překročení tlaku vzduchu za druhým válcem (PSAH 301/1) 1,0MPa
-dosažení minimálního tlaku mazacího oleje (PSAL302/1) 0,15MPa
Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stádiích provozu, opatření a postupy
při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení, jsou
uvedeny v následující provozní dokumentaci:
– Technologický reglement pro výrobu kyseliny sírové
– Pracovní instrukce (PI) pro jednotlivá pracoviště (např. PI-33-01 pro obsluhu stáčení
a skladování síry apod.)
68
–
–
Vnitřní havarijní plán závodu kaprolaktam
Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
a půdy závodu kaprolaktam
– Dílčí povodňový plán závodu kaprolaktam
Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu
Provoz Kyseliny sírové je vybaven hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným
počtem přenosných a pojízdných hasicích přístrojů. Rozmístění a počty hasicích přístrojů jsou
uvedeny v požárním řádu pro skladování kapalné síry. Skladovací zásobníky kyseliny sírové
a olea jsou umístěny v záchytných jímkách.
2.1.4.1.2 Provoz Kaprolaktam
2.1.4.1.2.1
Výrobna hydroxylaminsulfátu
Zařízení výrobny hydroxylaminsulfátu, kromě chladící kompresorové stanice umístěné ve
zděném objektu, je umístěno na otevřeném prostranství v několika blocích. Stáčení,
skladování a spalování síry je umístěno v severovýchodním rohu bloku C2. Stáčení
a skladování amoniaku je v severní části bloku F1. Ostatní zařízení se pak nachází na
jihovýchodní straně bloku D2.
Chemickou podstatou výroby hydroxylaminsulfátu (HAS) je redukce dusitanu amonného
hydrogensiřičitanem amonným a oxidem siřičitým, za vzniku hydroxylamindisulfonanu
amonného, který se následně autokatalyticky hydrolyzuje na hydroxylaminsulfát, síran
amonný a kyselinu sírovou.
Prvním krokem syntézy je spalování amoniaku při cca 800 °C. Hlavním produktem reakce je
oxid dusnatý, dle rovnice:
4 NH3 + 502 ⇒ 4 NO + 6 H2O
Oxid dusnatý při výstupu z reaktoru okamžitě oxiduje a dimeruje:
2 NO + O2 ⇒ 2 NO2 ⇒ N2O4
Ochlazené nitrózní plyny (směs NO2 a NO) jsou absorbovány v roztoku (směs uhličitanů
amonných a čpavkové vody) za vzniku dusitanu amonného:
NO2 + NO + 2 NH3 + H2O ⇒ 2 NH4NO2
NO2 + NO + (NH4)2 CO3 ⇒ 2NH4NO2 + CO2
NO2 + NO + 2 NH4HCO3 ⇒ 2NH4NO2 + 2CO2 + H2O
Další výrobní fází je spalování kapalné síry ve spalovací peci v přebytku vzduchu při teplotě
1300–1400 °C:
S + O2 ⇒ SO2
Vzniklé spaliny obsahují cca 14–16 %obj. SO2. Oxid siřičitý je následně z jedné třetiny
absorbován v čpavkové vodě za vzniku hydrogensiřičitanu amonného:
NH3 + H2O + SO2 ⇒ NH4HSO3
Syntézou dusitanu amonného, oxidu siřičitého a hydrogensiřičitanu amonného vzniká
hydroxylamindisulfonan dle rovnice:
NH4NO2 + SO2 + NH4HSO3 ⇒ OH–N (SO3)2(NH4)2
69
Složitý reakční mechanismus naznačuje možnost řady vedlejších reakcí snižujících výtěžek.
Pro dosažení vysokých výtěžků je třeba udržovat vhodný molární poměr a nízkou teplotu
(pod 10 °C).
Vodné roztoky hydroxylamindisulfonanu amonného jsou nestálé. V kyselém prostředí
dochází k autokatalytické hydrolýze při teplotě nad 10 °C:
2 OH–N (SO3)2(NH4)2 + 4H2O ⇒ (HO–NH2)2 H2SO4 + (NH4)2SO4
Uvolněná kyselina sírová se neutralizuje čpavkem, za vzniku síranu amonného:
H2SO4 + 2 NH3 ⇒ (NH4)2SO4
Produktem provozu je roztok hydroxylaminsulfátu o koncentraci cca 160–170 g/l. Roztok je
ze skladovacích zásobníků dopravován potrubní trasou do výrobního uzlu oximace provozu
Kaprolaktam. Skladovací kapacita zásobníků je 1 280 m3 roztoku (1512 t), což je cca 210 t
100 % hydroxylaminsulfátu. Nebezpečnou látkou v tomto provozu je rovněž meziprodukt
roztok dusitanu amonného (DA), skladovaný v zásobnících, o celkové skladovací kapacitě
300 m3 (69 t 100 % dusitanu amonného). Roztok DA je nutno zajišťovat proti rozkladu
bezpečnostní alkalitou minimálně 10 g/l NH3. Zásobníky jsou z tohoto důvodu opatřeny
přívodem kapalného čpavku.
Vstupní suroviny, amoniak a síra, jsou dováženy v železničních cisternách a stáčeny do
skladovacích zásobníků. Amoniak je skladován v zásobnících T 1.1a,b, o projektované
kapacitě 2× 1 000 m3 tj. 2 x 500 t (podrobně viz kap. 2.1.5.1.1). Kapalná síra je skladována
v zásobníku o skladovací kapacitě 1 500 m3.
Plynné odpady
Odplyny z výroby, obsahující NOx, SO2, NH3 a CO2, jsou vedeny na centrální výduch (komín
45 metrů). Emitované látky jsou kontinuálně sledovány. Emitované množství NOx, SO2 a NH3
je omezeno předepsanými limity.
Kapalné odpady
Anorganicky znečištěná odpadní voda je vedena na čistírnu odpadních vod. Mazací oleje jsou
po ztrátě funkčních vlastností předávány k likvidaci externí autorizované firmě.
Pevné odpady
Odpadní síra z čištění jímky a zásobníku síry je předávána externí firmě.
zásobníky amoniaku T 1.1ab:
2× 1000 m3 (0,8 MPa, 5–20 °C)
zásobníky DA T 2.3abc:
3× 100 m3 (0,1 MPa, 5–20 °C)
zásobníky HAS T 4.1ab:
2× 103 m3 (0,1 MPa, 5–20 °C)
zásobníky HAS T 4.2ab:
2× 536 m3 (0,1 MPa, 5–20 °C)
potrubní trasa vodíku z provozu Elektrolýza: DN 150, 85 kPa
Zásobníky jsou umístěny v záchytných jimkách, měření hladin zásobníků, signalizace
maximálních hladin, měření teploty a tlaku (T11.1ab) je vyvedeno na centrální panel
hydroxylaminsulfátu. Zásobníky amoniaku jsou osazeny pojistnými ventily proti přetlaku.
70
dány technologickým reglementem pro výrobu hydroxylaminsulfátu.
Řízení provozu
Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny hydroxylaminsulfátu, který je
umístěn v objektu D 2620 a z místního velínu v objektu C 3400 (spalování síry a vodíku).
Z hlediska možnosti vzniku závažnější havárie jsou pracoviště výroba dusitanu amonného
a stáčení a skladování kapalného amoniaku nejnebezpečnější.
Zabezpečovací systémy
Oxidace NH3 a absorpce NOx.
Ve výrobě dusitanu jde o oxidaci amoniaku a absorpci nitrózních plynů. Přívod NH3 do
oxidace (spalování) je osazen bezpečnostní klapkou, která je napojena na soustavu
blokovacích signálů vyvedených z čidel vlastní oxidace NH3 a úpravy nitrózních plynů a dále
z úseku produkční absorpční věže K2.1. Tento systém zajišťuje zabezpečení oxidace NH3
proti explozi vzduchočpavkové směsi a kolonu K2.1 proti rozložení dusitanu amonného.
Podrobný popis funkce systému je uveden v pracovní instrukci pro výrobu dusitanu
amonného.
Přívod čpavku do spalování se automaticky uzavírá v těchto případech:
– Při poklesu poměru průtočných množství čpavku a vzduchu pod 1:7
– Při zvýšení teploty na Pt sítech nad 830 oC
– Při zvýšení teploty nitrozních plynů na výstupu z kotle nad 220 °C
– Při poklesu tlaku napájecí vody za napáječkami pod 1,5 MPa
– Při zvýšení teploty roztoku dusitanu amonného ve věži K2.1 nad 18 °C
– Při výpadu nebo odstavení provozovaného vzduchového ventilátoru R1.1a nebo R1.1b
– Při výpadu nebo odstavení provozovaného oběhového čerpadla P1.1a nebo P1.1b
– Při výpadu nebo odstavení dvou provozovaných cirkulačních čerpadel P2.1a, P2.1b
nebo P2.1c
– Při výpadu nebo odstavení provozovaného ventilátoru R2.2a
– Při výpadu elektrické energie pro napájení blokovacích obvodů
– Při zvýšení tlaku plynného NH3 na spalování nad 0,165 MPa
– Při ručním odstavení havarijním tlačítkem.
Skladování NH3
Případné úniky NH3 detekuje 9 ks čidel plynové detekce. Překročení koncentračních limitů
600 ppm (v I. stupni) a 800 ppm (ve II. stupni) je opticky a akusticky signalizováno na velínu
provozu HAS a OS HZS. V případě reakce čidla pod zásobníkem, spolu s čidlem umístěným
na obvodu uprostřed zásobníku, v úrovni 800 ppm, dojde automaticky ke spuštění
drenčerového zařízení a uzavření armatur kapalného a plynného amoniaku u zásobníku a tím
k oddělení skladu NH3 od technologie. Podrobný popis funkce systému je uveden v pracovní
instrukci pro obsluhu skladového hospodářství - skladu NH3 a CO2 a v pracovním předpisu
pro systém plynové detekce závodu kaprolaktam. Podrobně viz kap. 2.1.5.
uváděny v následující provozní dokumentaci:
– Technologický reglement pro výrobu hydroxylaminsulfátu
71
–
Pracovní instrukce (PI) pro jednotlivá pracoviště (např. pro obsluhu skladového
hospodářství - skladu NH3 a CO2)
– Vnitřní havarijní plán závodu kaprolaktam
– Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
Protipožární a bezpečnostní zajištění výrobny
Výrobna hydroxylaminsulfátu je vybavena hydrantovým rozvodem požární vody
a dostatečným počtem přenosných a pojízdných hasicích přístrojů. Rozmístění a počty
hasicích přístrojů jsou uvedeny v požárních řádech. Skladovací zásobníky amoniaku jsou
vybaveny havarijními bezodtokovými jímkami a drenčerovým zařízením spřaženým s čidly
plynové detekce, které jsou instalovány na skladě amoniaku. Výrobna hydroxylaminsulfátu je
rovněž vybavena čidly plynové detekce s přenosem signálu na panel výrobny a OS HZS
podniku.
2.1.4.1.2.2
Výrobna síranu amonného
Zařízení výrobny je umístěno na volném prostranství (odparky) a ve zděné budově
(odstředivky, sušárna). Sklad síranu (D266A) tvoří betonová vana zastřešená laminátovou
skořepinou. Výrobna je umístěna v severovýchodní části bloku D2. Podstatou výroby síranu
amonného jsou fyzikální procesy odpařování, krystalizace a sušení.
Technologickým procesem se získává krystalická sůl síranu amonného z odpadních
síranových louhů, které vznikají ve výrobních stupních oximace cyklohexanonu a neutralizace
přesmykové směsi, neutralizací kyseliny sírové amoniakem při výrobě kaprolaktamu a
neutralizací kyseliny sírové ze sušení chloru amoniakem.
Síranové louhy jsou čerpány z výroby kaprolaktamu přes skladovací zásobníky do
odpařovacích linek. Po zahuštění roztoku nad mez rozpustnosti vzniká v zařízení krystalová
kaše, která se odtahuje na odstředivky, kde se zbaví matečného roztoku. Vlhký síran je, dle
požadavků obchodu, upravován hydrofobizační směsí proti spékavosti a dále je veden přes
bubnovou sušárnu, kde se zbaví dalšího podílu vlhkosti, do skladu, odkud se expeduje.
Finálním výrobkem je krystalický síran amonný, který je ze skladu síranu expedován
v železničních vozech, nákladních autech.
Plynné odpady
Odplyny z provozu jsou vedeny společně s odplyny z provozu hydroxylaminsulfátu, do
centrálního výduchu (komín 45 m) a kontinuálně sledovány.
Kapalné odpady
Anorganicky znečištěná odpadní voda je vedena na čistírnu odpadních vod. Mazací oleje jsou
po ztrátě funkčních vlastností předávány k likvidaci externí autorizované firmě.
Pevný odpad
Pevný odpad tvoří pouze smetky, které se prodávají jako nestandardní síran amonný
maloodběratelům.
zásobníky SA louhů T 1.1.1–3:
3× 500 m3
72
sklad krystalů síranu amonného:
6 000 t
dány technologickým reglementem pro výrobu síranu amonného.
Řízení provozu
Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny síranu amonného, který je umístěn
v objektu D 2660. Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stádiích provozu,
opatření a postupy při mimořádných podmínkách, včetně činností bezpečnostních
a blokovacích zařízení, jsou uváděny v následující provozní dokumentaci:
– Technologický reglement pro výrobu síranu amonného
– Pracovní instrukce (PI) pro obsluhu odpařování síranových louhů, odstřeďování
krystalů síranu amonného, sušení krystalů síranu amonného
– BI-33-03 pro výrobu síranu amonného
Výrobna síranu amonného je vybavena hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným
uvedeny v požárním řádu objektu.
2.1.4.1.2.3
Výrobna kaprolaktamu
Zařízení výrobny kaprolaktam je umístěno ve zděné, částečně prosklené budově (D2610),
kromě skladování cyklohexanonu, na západní straně bloku D2.
Výroba kaprolaktamu je prováděna klasickou technologií, vycházející z cyklohexanonu a
hydroxylaminsulfátu, který se připravuje Raschigovou technologií. Cyklohexanon nejdříve
vytvoří s hydroxylaminsulfátem cyklohexanonoxim, který v prostředí olea přesmykuje na
kaprolaktam. Ten se izoluje z reakční směsi neutralizací čpavkovou vodou. Surový produkt se
čistí extrakcí a rektifikací.
a) Cyklohexanonoxim se vyrábí jako meziprodukt v koncentraci asi 96 % přímou reakcí
cyklohexanonu s hydroxylaminsulfátem v oximační kaskádě míchaných reaktorů.
Vznikající kyselina sírová se neutralizuje kapalným a plynným čpavkem. Při výrobě
probíhají tyto chemické reakce:
2
=O + (NH 2 OH) 2 H 2 SO 4
pH 3,5-5
2
=NOH + H 2 SO 4 + 2 H 2 O
85 °C
101 kPa
H 2 SO 4 + 2 NH 3
(NH 4 ) 2 SO 4
73
–
∆ Hr
b) Příprava surového kaprolaktamu probíhá Beckmannovým přesmykem v kyselém
bezvodém prostředí přesmykového reaktoru. Chemická podstata děje je dána rovnicí:
101 kPa
=NOH
NH
–
∆ Hr
100 – 120 °C
C=O
H 2 SO 4 SO 3
c)
d)
e)
f)
Reakční teplo se odvádí chladicí vodou v systému výměníků tepla.
Z roztoku v kys. sírové se kaprolaktam izoluje tzv. vysolením, tzn. neutralizací kyseliny
čpavkovou vodou 13,5 %. Touto operací vznikne ternární systém voda - kaprolaktam síran amonný, přičemž se rozdělí na 2 fáze:
72% roztok kaprolaktamu ve vodě (při 50 °C) a
40% roztok síranu amonného ve vodě s příměsí asi 0,8 % KL.
Laktamová vrstva se dále zpracovává, síranová se po extrakci trichlorethylenem spojuje se
síranem amonným z oximace a vede se na provoz „síran amonný“.
Extrakce se provádí ve 2 stupních. V prvním stupni se kaprolaktam extrahuje do
trichlorethylenu a ve druhém z trichlorethylenového extraktu zpět do demi vody. Tím se
oddělí většina polárních a nepolárních nečistot a stržený síran amonný. Trichlorethylen se
recykluje a regeneruje destilací.
Asi 35 – 38% roztok kaprolaktamu se zahušťuje v pěti stupních, kde první stupeň je
atmosférický a oddestilovává trichlorethylen, druhý je tlakový, třetí a čtvrtý stupeň
vakuový a pátý atmosférický. Výsledná koncentrace je 92 % při konečné teplotě 130 °C.
Zahuštěný kaprolaktam se nastřikuje na šestistupňovou rektifikaci, která probíhá při
teplotě 120 až 135 °C a vakuu 4 kPa – 0,6 kPa (25 – 4 torr), kde se kaprolaktam dosušuje
a zbavuje níže a výše vroucích nečistot. Finální produkt se odtahuje ze IV. a V. stupně.
Finální produkt, tavený kaprolaktam, je ze skladovacích zásobníků čerpán do železničních
nebo automobilních cisteren nebo je zpracováván na granulaci a v pevné formě expedován
v pytlích.
Cyklohexanon je dodáván v železničních a automobilních cisternách a stáčen do skladovacích
zásobníků v objektech D2600 a E3050 o celkové projektované skladovací kapacitě 5660 m3
(4450 t). Rovněž trichlorethylen je dodáván v železničních cisternách a stáčen do zásobníků
v provozu Kaprolaktam. NH3, oleum, NaOH a pomocné látky jsou dodávány potrubními
trasami z jiných provozů závodu a SPOLANA a. s.
Plynné odpady
Odplyny z výroby jsou na jednotlivých výrobních uzlech zkrápěny ve sprchových pračkách.
Kapalné odpady
Kapalný odpad, odpadní rafinát z extrakce, je nejprve čištěn v děličce a poté ve stripovací
koloně. Vystripovaný rafinát je kontinuálně vypouštěn do odpadních vod znečištěných
trichlorethylenem. Zbytky z kotlové destilace kaprolaktamu, v případě poruchy extrakce
zbytků, jsou vypouštěny do kanalizace organicky znečištěných vod a zpracovávány na čistírně
odpadních vod. Trichlorethylenové zbytky jsou shromažďovány v zásobníku a jejich
likvidace je prováděna externí firmou. Mazací oleje jsou po ztrátě funkčních vlastností
předávány k likvidaci externí autorizované firmě.
74
Pevné odpady
Při výrobě kaprolaktamu nevznikají pevné odpady. Smetky kaprolaktamu z granulace jsou
vraceny do výroby k přepracování.
zásobníky cyklohexanonu T 1.3, T 1.4abc, T 1.5ab
6× 200 m3
zásobníky cyklohexanonu T1.7b – prázdný pro havárie
1× 50 m3
zásobníky cyklohexanonu H600, H601
2× 1250 m3
zásobníky cyklohexanonu H612, H613
6× 980 m3
Amoniak kapalný – potrubní rozvod (z výrobny hydroxylaminsulfátu)
DN 50, 0,5 MPa
Zásobníky olea T 2.1 a+b
18+20 m3
Zásobníky cyklohexanonu jsou stojaté, válcovité nádoby, izolované, vybavené dálkovým
měřením hladiny (alarm min. a max. hladiny) s přenosem na centrální velín výrobny
kaprolaktam. Surovina se skladuje za atmosférického tlaku a venkovní teploty. Zásobníky na
objektu D2600 jsou umístěny v záchytné havarijní jímce. Zásobníky na objektu E3050 (H600,
601, 612, 613) jsou dvouplášťové.
dány technologickým reglementem pro výrobu kaprolaktamu.
Řízení provozu
Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny kaprolaktam, který je umístěn
v objektu D 2610.
Při řízení a sledování jednotlivých procesních souborů (operací) technologického procesu
výrobny je využíván řídící systém HONEYWELL TDC 3000.
Technologický proces je neustále sledován a řízen směnovým operátorem (panelářem) a jeho
pomocníkem z velínu pomocí řídící konzole na 3 obrazovkách s dotykovým ovládáním
s příslušnými ovládacími klávesnicemi (+ příslušné drivy). Kurzor 3. monitoru (GUS) je
možný ovládat i „myší“.
Změny nastavených režimů jsou zapisovány automaticky jednou ze 2 instalovaných tiskáren.
Jakákoli operace (soubor) může být ovládána pomocí kterékoli obrazovky s klávesnicí.
Kromě uvedených funkcí umožňuje řídící systém TDC 3000 provádět:
– vyvolávání veškerých řídících a zobrazovacích schémat na obrazovkách
– pořizování kopií zobrazovaných displejů na tiskárně
– grafické vyhodnocování odchylek vybraných parametrů od žádaných hodnot
– historizaci vybraných provozních parametrů.
Neautorizovaný přístup k řízení procesu je zamezen přístupovými právy na úrovních:
OPER – operátor: řízení technolog. parametrů
SUPV – technolog, programátor: změny regulačních konstant, alarmů
ENGR – programátor: práce s uživatelskými programy, schématy, texty, údržba systému
75
Vedle velínu jsou v prostoru bez nebezpečí výbuchu umístěny systémové procesní skříně,
které obsahují až 4 typy vstupních a výstupních karet.
Je tam umístěn též záložní zdroj (UPS) pro napájení systému TDC 3000.
V místnosti vedle velínu je též umístěna veškerá dokumentace instalovaného řídícího systému
TDC 3000, veškeré změny a úpravy SW stávajících i nově instalovaných provozních.
souborů, vše je zálohově nahráno.
Jiskrová bezpečnost
Rozhraní procesních vstupních a výstupních systémů signálů je řešeno tak, aby zajišťovalo
jiskrovou bezpečnost venkovní části obvodu. Provozní čidla typu odporových teploměrů,
provozních spínačů jsou v nevýbušném závěru – jejich signál je standardní.
Vysílače tlaku a diferenčního tlaku Honeywell mají proudový výstup v jiskrově bezpečném
provedení, jsou napájené přímo ze vstupních svorek systému TDC 3000.
Pro regulaci je použit systém TDC 3000 s převodem výstupního proudového signálu na
pneumatický 20-100 kPa.
Pro regulaci média jsou použity pneumatické ventily s korektorem, vždy je doplněn
elektromagnetický převodník v jiskrově bezpečném provedení. Pro přímé připojení jiskrově
bezpečných přístrojů na vstup nebo výstup systému jsou použity oddělovače MTL, které jsou
součástí TDC 3000.
Jištění
Přívodní vedení jističem.
Vývody pro přístroje – jističem dle předpisu výrobce
Vývody pro přístroje – přístrojovými pojistkami dle předpisu výrobce.
Výchylky v technologickém režimu jsou akusticky a vizuálně signalizovány, pro nebezpečné
provozní situace a případy, kdy hrozí zamoření prostoru nebezpečnými látkami, jsou v řídícím
systému TDC 3000 instalovány „BLOKÁDY“:
CL 110018 – oximace „A“ – při výpadku míchadla XS 100028 a při výpadu jednoho
z nástřiků:
– uzavření nástřiků HAS, C-onu, kapalného NH3 (FC 110024, FC 110016, QC 110044)
– zamezení výroby nekvalitního oximu a zamezení vypěnění předoximátoru A1.1A
CL 120018 – oximace „B“ – při výpadku míchadla XS 100029 a při výpadku jednoho
z nástřiků:
– uzavření nástřiků HAS, C-onu, kapalného NH3 (FC 120024, FC 120016, QC 120044)
– zamezení výroby nekvalitního oximu a zamezení vypěnění předoximátoru A1.1B
Charakteristickým rysem pracoviště Beckmannův přesmyk je nutnost bezpečného zajištění
aparatury pro případ, že technologie vybočí z předepsaných norem. Chod I. stupně přesmyku
je proti vzniku nebezpečných situací zajištěn blokovacím systémem, který automaticky
odstavuje nástřiky komponent. K zablokování I° dochází:
a) Při poklesu jednoho z nástřiků - oxim, oleum pod nastavenou hodnotu.
b) Při zvýšení teploty nad 130 °C nebo poklesu teploty pod 85 °C.
c) Při poklesu tlaku za cirkulačními čerpadly (před směšovačem) pod 350 kPa.
d) Při poklesu tlakového signálu (vzduchu) pro automatickou regulaci pod 125 kPa.
76
e) Při výpadu elektrického proudu. Proti vypadnutí přesmyku při krátkodobých
poklesech napětí el. energie je přesmyk zabezpečen zpožďovačem, který po 3 sec.
zamezí výpadu cirkulačních čerpadel.
f) Při výpadu nástřikového čerpadla oximu P 1.3ab nebo nástřikového čerpadla olea
P 2.1ab.
g) Při použití blokačního tlačítka.
Chod II. stupně přesmyku je proti vzniku nebezpečných situací zajištěn blokovacím
systémem, který automaticky odstavuje nástřik oximu. K zablokování II.° dochází:
a) Při zablokování I. reakčního stupně Beckmannova přesmyku.
b) Při zvýšení teploty KLS před vstupem do E 2.4c nad 130 °C.
c) Při poklesu průtoku v cirkulační smyčce pod nastavenou hodnotu.
d) Při zvýšení nástřiku oximu nad nastavenou hodnotu.
e) Při výpadu cirkulačního čerpadla P 2.10d.
f) Při použití blokačního tlačítka.
Chod III. stupně přesmyku je proti vzniku nebezpečných situací zajištěn blokovacím
systémem, který automaticky odstavuje nástřik oximu do sání cirkulačního čerpadla P 2.10c.
K zablokování dochází:
a) Při zablokování I° BP.
b) Při min.a max. nástřiku oximu do P 2.10c (0,3 – 2 m3).
c) Při max. teplotě kys. laktamsírové před výměníkem E 12a (120 °C).
d) Při výpadku čerpadla P 2.10c
e) Při poklesu proudového zatížení čerpadla P 2.10c pod nastavenou hodnotu na
počítači TDC 3000 (100 A), správný chod čerpadla P 2.10c je dále jištěn nastavením
relé v el. rozvodně na hodnotu 85 A, při níž dochází též k zablokování.
f) Při použití blokačního tlačítka.
Blokáda III° nemá vliv na chod II° a I°, blokáda II° rovněž neblokuje III°, ani I°. Pouze I° je
dominantní, bez chodu I° stupně nemůže jet II° ani III°. To znamená, když se zablokuje I°,
tak zablokují II° i III°. Přestavení blokovacích hodnot lze provést pouze se souhlasem
technologa KL. Hodnoty nástřiků oximu, olea a průtoku v cirkulaci lze přestavit bez zásahu
do programu řídicího počítače TDC 3000, ostatní hodnoty lze měnit jen v programu, což jsou
oprávněni provádět pouze pracovníci dodavatele softwaru fa HONEYWELL. Jednou za měsíc
je prováděna kontrola funkčnosti blokád (viz PI pro přesmyk, neutralizaci a přípravu
čpavkové vody).
FS 200129 – neutralizace. „B“:
– při výpadku čerpadla P2.11 B (XM 200129) se uzavřou nástřiky:
kyseliny laktamsírové (FC 200232)
čpavkové vody (QC 220240)
– zabrání se výronu NH3 do ovzduší
FS 200254 – extrakce „SA“: při výpadku čerpadel P2.6A,B (XM 300014, XM 300013)
– uzavře RV „SA“ ovládaný LC 200254
77
–
zabrání se „vyhebrování“ triextraktu z kolony K3.1C přes nádrž U2.3 do T1.1, odkud
by unikal do ovzduší
FS 310493 – regenerace „A“: při vysoké teplotě – TC 310493 nebo náhlém poklesu tlaku
HFV (PI 200304)
– zavře RV nástřik triextraktu do K3.5A (FC 310472)
– odvod parního kondenzátu z E3.3A (LC 310476)
– zabránění úniku trichloretylenu do ovzduší
FS 320493 – regenerace „B“: při vysoké teplotě – TC 320493 nebo náhlém poklesu tlaku
HFV (PI 200304)
– zavře RV nástřik triextraktu do K3.5B (FC 320472)
– odvod parního kondenzátu Z E3.3B (LC 320476)
– zabránění úniku triextraktu do ovzduší
Firma HONEYWELL zajišťuje preventivní údržbu HW a SW kvartálně, zabezpečuje
pohotovostní servisní dispečink, předává hodnotící zprávy a poskytuje konzultační
a poradenskou činnost.
– Technologický reglement pro výrobu kaprolaktamu
– Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. pro oximaci apod.)
Výrobna kaprolaktamu je vybavena hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným
uvedeny v požárních řádech. Výrobna kaprolaktam je vybavena detektory plynové detekce
s přenosem signálu na panel výrobny kaprolaktam a operační středisko HZS podniku.
Zásobníky s cyklohexanonem, oleem a trichlorethylenem jsou umístěny v bezodtokových
havarijních jímkách. Skladovací zásobníky cyklohexanonu na objektu E3050 jsou vybaveny
polostabilním hasicím zařízením. Stáčení cyklohexanonu je rovněž osazeno detektory plynové
detekce.
78
Výroba taveného kaprolaktamu v závodě KL – schéma procesu
79
2.1.4.2 Závod PVC
Z organizačního hlediska se tento závod dělí na tři výrobní útvary:
–
provoz Elektrolýza (výroba hydroxidu sodného, chloru, chlornanu sodného)
–
provoz VCM a TZO (výroba VCM a HCl)
–
provoz PVC (výroba suspenzního PVC)
Produktem závodu je polyvinylchlorid v práškové formě, který je k zákazníkům expedován
volně ložený v autocisternách popř. balený v pytlích nebo vacích (big-beg).
2.1.4.2.1 Provoz Elektrolýza
2.1.4.2.1.1
Výroba hydroxidu sodného a plynného chloru
Zařízení provozu Elektrolýza tj. výroby chloru a hydroxidu sodného je umístěno ve zděné
budově E 4840 a na otevřeném prostranství v bloku E4 (západ). Stáčení hydroxidu sodného je
umístěno na východní straně bloku E4. Vykládka a skladování soli jsou umístěny na jižní
straně bloku F3.
Principem výroby hydroxidu sodného a plynného chloru, je elektrolytický rozklad horkého a
téměř nasyceného roztoku chloridu sodného v amalgamových elektrolyzérech (44 kusů) typu
MC 101 24 M 2–300 De Nora. Tyto elektrolyzéry jsou vybaveny aktivovanými rozměrově
stálými anodami typu „RUNNER“ a vertikálními rozkladači amalgamu.
Elektrolytický rozklad, který je základem výroby, probíhá podle chemické reakce:
2 NaCl + 2 H2O ⇒ 2 NaOH + Cl2 + H2
Jsou tedy simultánně vyráběny tři produkty, kapalný hydroxid sodný o koncentraci 50 %,
plynný koncentrovaný chlor a plynný vodík.
Základní surovinou je chlorid sodný, dovážený do podniku v krytých uzavřených železničních
a automobilních vozech, který je po vyložení skladován ve skladu soli. Maximální skladovací
kapacita skladu je 14 000 t. Denní spotřeba soli je dána aktuálním výkonem elektrolýzy a
pohybuje se v rozmezí 400 – 650 t.
Chlor z elektrolýzy je chlazen, sušen koncentrovanou kyselinou sírovou a komprimován na
0,5 MPa. Následně je chlór rozváděn ke spotřebitelům (výroba VCM). Přebytek je
zkapalňován.
V ekvimolárním množství souběžně vyráběný hydroxid sodný v roztoku o koncentraci 50 %
je v dalších fázích procesu chlazen, filtrován a demerkurizován ve dvou stupních a nakonec
skladován ve čtyřech provozních zásobnících 10.01 A/B/C/D, každý z nich je o objemu 1200
m3. Ze zásobníků je hydroxid sodný o koncentraci 50 % stáčen do železničních cisteren nebo
autocisteren.
Menší část vyráběného hydroxidu sodného je po filtraci ředěna na koncentraci 20 %.
Hydroxid sodný o koncentraci 20 % je skladován v zásobníku TK 802 o objemu 100 m3 a je
používán v provozu Elektrolýza pro úpravu solanky a výrobu chlornanu sodného. Ze
zásobníku TK 802, umístěného ve výrobně chlornanu sodného, je zředěný hydroxid sodný
čerpán i ke spotřebitelům v podniku (závod KL, provoz VCM, závod EVH), existuje i
možnost stáčení do železničních cisteren.
Vodík, jako třetí souběžně vyráběný produkt procesu elektrolýzy, je rovněž nejprve chlazen,
pak komprimován na cca 0,09 MPa (přetlak), demerkurizován průchodem přes lože
aktivovaného granulovaného uhlí a potrubními rozvody rozváděn výhradně ke spotřebě
80
v SPOLANA a. s. (provoz VCM a TZO – termické spalování odpadních látek, náhrada
zemního plynu, závod KL – vodíkový kotel, výroba páry).
Odpadní vody z procesu elektrolýzy, obsahující rtuť, jsou demerkurizovány filtrací přes
náplavu aktivního uhlí v třístupňové demerkurizační jednotce a vypouštěny do sběrné jímky
chemické kanalizace.
Elektrolyzéry typ MC 101 24 M 2–300 De Nora – 44 ks
Podtlak: 20–100 Pa, množství rtuti: 210 t, teplota: 80 °C.
Rozvod chloru: DN: 250, přetlak: 0,5 MPa.
Rozvod vodíku: DN: 150, přetlak: 0,09 MPa.
Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování jsou dány
technologickým reglementem pro výrobu hydroxidu sodného a plynného chloru a pracovními
instrukcemi pro jednotlivá pracoviště.
Řízení provozu
Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny, který je umístěn v objektu E 4840.
Zde jsou umístěny všechny hlavní regulace a měření důležitých provozních parametrů.
Základním článkem řízení provozu je řídící a monitorovací systém PlantScape od firmy
Honeywell, kde jsou shromažďovány a vyhodnocovány všechny základní veličiny týkající se
řízení provozu včetně poruchové signalizace a evidence a grafického zobrazení průběhu
hodnot v čase.
V centrálním panelu jsou déle pro každý elektrolyzér instalovány následující systémy:
A)
Měření a řízení dálkové
• vypínání elektrolyzérů
• zvedání nebo snižování anodových rámu a to buď společně nebo samostatně
• čtení následujících údajů na displeji počítače FOX 3:
- napětí na jednotlivých anodových rámech
- teplota výstupní solanky z elektrolyzéru
- teplota produkovaného hydroxidu sodného
- rozložení proudu na jednotlivých sekcích anod
- průtok rtuti
• čtení údajů stejných jako v předchozím bodě na televizní obrazovce paralelně
instalovaného monitorovacího systému
• vypínač pro havarijní vypnutí měnírny
• signalizace chodu rtuťových čerpadel elektrolyzérů
• signalizace pro kontrolu napájecího napětí ochrany elektrolyzérů současně
indikující i poruchu motorku pro pohyb rámu
B)
Poplachové signalizační systémy
• elektrolyzér odstavený z provozu - zelené světlo
81
•
•
•
•
•
nízké napětí elektrolyzéru - modré světlo a akustický signál
přetížení anod - červené světlo a akustický signál
porucha napájení místního panelu nebo výpad jističe motorku pro pohyb
rám - oranžové světlo a akustický signál
napájení kontrolních obvodů solenoidových ventilů pro ovládání
krátkospojovačů - žluté světlo
nízký průtok rtuti elektrolyzérem - bílé světlo a akustický signál
Řídící systém elektrolyzérů
Řídící systém elektrolýzy je počítačový systém, který pomocí souboru programů MECS
umožňuje optimalizaci provozu elektrolyzérů a získávání dat pro jednotkový informační
systém. Řídící systém v automatickém provozu pravidelně kontroluje postupně všechny
elektrolyzéry, sleduje hodnoty všech měřených veličin a na jejich základě provádí zásahy
vedoucí k optimalizaci proudového rozložení a napěťového režimu elektrolyzérů. Současně
upozorňuje paneláře na všechny zjištěné anomálie, které by mohly vést ke vzniku vážnějších
poruch.
Místní řízení elektrolyzérů
U každého elektrolyzéru je umístěn místní ovládací panel, ze kterého lze ovládat následující
funkce:
a) Vypnutí a zapnutí elektrolyzéru (zapnutí je možno provést pouze speciálním
klíčem, je-li elektrolyzér vypnut, pak svítí na místním panelu zelená signálka).
b) Vypnutí a zapnutí rtuťového čerpadla (je-li čerpadlo v provozu svítí červená
signálka)
c) Zásuvka pro měření napětí jednotlivých sekcí anod pomocí přenosného
voltmetru
d) Přepínač pro volbu jednotlivých rámů, event. všech rámů
e) Tlačítka pro posun předvoleného rámu, resp. všech rámů nahoru nebo dolů
f) Kontrola funkce signalizačních a alarmních systémů
g) Přepínač pro vypnutí anodové ochrany
Mimo to jsou v místních panelech instalovány alarmní systémy pro:
h) Nízké napětí na některé sekci anod se zvukovou i optickou signalizací, které
současně blokuje i možnost dalšího snižování anod
i) Proudové přetížení některé ze šestnácti trojic anod se zvukovou i optickou
signalizací
j) Porucha rtuťového čerpadla nebo přerušení toku rtuti v elektrolyzéru se
zvukovou i optickou signalizací
Havarijní tlačítka pro nouzové odstavení měnírny
Na sále elektrolyzérů jsou instalována 4 havarijní tlačítka pro vypnutí měnírny a tím
k přerušení dodávky stejnosměrného proudu pro elektrolyzéry. Umístění tlačítek:
a) na jižní straně sálu u schodiště do podsálí
b) mezi řadami elektrolyzérů na sloupu v úrovni lázně č. 17
c) na východní straně sálu v úrovni montážního prostoru
d) na západní straně sálu v úrovni montážního prostoru
Tato havarijní tlačítka se použijí pouze v případě, kdy hrozí nebezpečí závažného poškození
zařízení a není dostatečná časová rezerva pro informování paneláře nebo směnového mistra,
82
např. rozžhavení pasoviny nebo krátkospojovačů elektrolyzérů, velké zkraty mezi částmi
zařízení o různém napětí nebo velké zkraty mezi zařízením a zemí.
Detailní postupy řízení a provozování zařízení ve všech stadiích provozu, opatření a postupy
-
TR pro výrobu hydroxidu sodného a plynného chloru
Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI-32-01 pro obsluhu skladu soli)
Vnitřní havarijní plán závodu Elektrolýza,
Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
a půdy provozu Elektrolýza
Dílčí povodňový plán závodu PVC
Plynné odpady
Plynné odpady lze v podstatě rozdělit na dva typy: odplyny obsahující rtuť a odplyny
obsahující chlor.
Zdroje emisí rtuti:
1) Hala elektrolyzérů a demerkurizace vodíku:
K emisím Hg do ovzduší dochází v rozhodující míře ventilací z haly elektrolyzérů, což je
dáno vysokou teplotou, při které je elektrolýza provozována, počtem a strojní složitostí
elektrolyzérů a tudíž nelze stoprocentně vyloučit možnost úniků rtuti. Obsah rtuti v pracovním
prostředí i emise jsou pravidelně měřeny.
Emise Hg v proudu demerkurizovaného vodíku z elektrolýzy.
Emise Hg v proudu vodíku z haly elektrolyzérů, který neprochází demerkurizací:
– vodík vznikající a odcházející do atmosféry při uvádění elektrolyzérů do provozu po
opravě rozkladače elektrolyzéru
– vodík vznikající a odcházející do atmosféry při uvádění elektrolýzy do provozu po
plánovaném odstavení nebo neplánovaném výpadu.
2) Ostatní
K emisím řádově menším než v bodě 1) může docházet i v úseku přípravy solanky, filtrace
NaOH a kompresi a demerkurizaci vodíku. Jsou měřeny v rámci kontroly pracovního
prostředí. Jejich příspěvek k celkovým emisím Hg je zanedbatelný.
Zdroje emisí chloru:
K systematické produkci emisí s obsahem chloru nedochází, koncentrace chloru v ovzduší je
kontrolována v rámci kontroly pracovního prostředí.
Kapalné odpady
Odpadní vody s rizikem kontaminace rtutí jsou separovány a kontinuálně podrobovány
demerkurizaci. Nejprve jsou podrobeny redukci hydrazínem k vyloučení kovové rtuti a poté
jsou filtrovány přes aktivní uhlí. Demerkurizovaná voda je vedena na ČOV.
Veškeré odpadní anorganicky znečištěné vody z elektrolýzy pak jsou jímány v podúrovňové
centrální jímce chemické kanalizace, ze které jsou po potrubních mostech čerpány do
podnikové čistírny odpadních vod. Pro jednotlivé znečišťující složky odpadní anorganicky
83
znečištěné vody z elektrolýzy jsou stanoveny limity. Odpadní vody jsou pravidelně analyticky
kontrolovány.
Upotřebené oleje jsou likvidovány externí autorizovanou firmou.
Pevné odpady
Mezi nebezpečné pevné odpady patří všechny odpady obsahující rtuť. Aktivní uhlí (cca
3 t/rok) a grafit z rozkladačů (cca 3 t/rok), solankové kaly (cca 20–50 t/rok), odpad
kontaminovaný rtutí z čištění kanálků v podsálí elektrolyzérů (5–10 t/rok), sírou aktivované
aktivní uhlí (cca 3 t/rok) jsou likvidovány na jednodruhové skládce nebezpečných odpadů
nebo autorizovanými firmami.
Množství ostatních odpadů je odhadováno na 20 – 50 t/rok.
2.1.4.2.1.2
Zpracování plynného chloru (zkapalňování, skladování, plnění)
Zařízení výrobny je umístěno v severovýchodní části bloku E4 (E 4910, E 4920).
Účelem výrobní jednotky je zkapalňování plynného chloru, vyráběného na elektrolýze, jeho
skladování, plnění do přepravních obalů a expedice. Zkapalňování chloru se provádí
ochlazením plynného chloru o přetlaku cca 0,42 MPa. Chlad vytváří freonový chladící
systém.
Kapalný chlor odtéká do skladu kapalného chloru. Ze skladových zásobníků je dopravován
k plnícím místům, kde se plní do železničních cisternových vozů.
Nezkapalněný chlor a inertní složky plynného chloru jsou ve formě chlorových odplynů
využívány při výrobě kyseliny chlorovodíkové nebo chlornanu sodného.
Jednotka je vybavena zařízením pro zpětné odpaření kapalného chloru do rozvodu plynného
chloru, které může být použito v situacích omezeného odbytu kapalného chloru a dále
v případě zastávek elektrolýzy pro dodávku zplyněného chloru pro výrobu VCM.
Součástí výrobní jednotky je příprava strojně chlazené vody, užívané při chlazení plynného
chloru a vodíku z elektrolýzy a dále k dochlazení odplynů pražící pece při úpravě odpadů
s obsahem rtuti. Chladicí stanici tvoří dvě freonové blokové chladicí jednotky, chlazená voda
cirkuluje v uzavřeném okruhu. K výrobní jednotce náleží vzduchové kompresory, sloužící
k dotlačení suchého tlakového vzduchu na přetlak 1,10–1,20 MPa pro obslužné potřeby
zásobníků kapalného chloru.
Zkapalněný chlor natéká samospádem do některého z pěti zásobníků (pozice 12.01 A, B, C,
D, E), umístěných v objektu E 4920 v samostatné záchytné jímce. Při plnění zvoleného
zásobníku je tento plynově propojen se zkapalňovačem a tlak v něm je stejný, jako ve
zkapalňovači.
Nátokové trubky chloru v zásobnících zasahují až do jímek ve dnech zásobníků. Trubky pro
odběr kapalného chloru ze zásobníků sahají až ke dnu zásobníků. Každý zásobník je opatřen
hrdly pro odvzdušnění a pro přívod tlakového vzduchu pro manipulaci s kapalným chlorem.
Zásobníky 12.01 D, E jsou dále vybaveny potrubními odbočkami k odparce kapalného chloru.
Zásobníky mohou být plněny maximálně na 80 % objemu tj. do množství kapalného chloru
64 m3. Z hlediska hmotnosti se připouští plnění na max. 85 t kapalného chloru v každém
zásobníku. Skladovat lze současně chlor max. v 4 zásobnících. Vážení obsahu je nepřetržité
u každého zásobníku pomocí uložení na tenzometrických vahách. Údaje jsou přenášeny na
84
panel plnírny chloru a na místní panel komprese chloru. Všechny zásobníky kapalného chloru
jsou opatřeny pojistným ventilem a dálkově ovládanými uzavíracími armaturami na každém
potrubí přímo na víku každého zásobníku, ventily pro manipulace s chlorem jsou dále
umístěny na potrubních rozdělovačích na vnější (východní) straně skladu. Nátoková
a odběrová trubka sahají až ke dnu zásobníku a ústí do rozdělovače kapalného chloru. Odtud
je z odběrové trubky rozváděn kapalný chlor příslušným potrubím do libovolného zásobníku,
železničních cisteren.
Plnění (stáčení) kapalného chloru do (z) železničních cisteren, lze lze provádět na jednom
stáčecím místě vybaveném kolejovou vahou. Druhé stáčecí místo nebylo po povodni 2013
zrekonstruováno a nelze jej v současné době používat. Plnění popř. stáčení se v současné době
provádí minimálně. V roce 2015 nebyla stočena nebo naplněna žádná železniční cisterna.
Veškerá produkce chloru byla zpracovaná na provoze VCM a TZO.
Pro účely plnění/stáčení je možno chlor odebírat/doplňovat z kteréhokoli zásobníku.
Přečerpávání se provádí přetlačováním tlakovým vzduchem o přetlaku 0,9 MPa. Odplyny
z železniční cisterny jsou vedeny na výrobnu chlornanu sodného.
Budova skladu kapalného chloru má instalováno havarijní odsávání chloru z prostoru
skladovacích zásobníků, které se uvede do provozu při případném výronu chloru v prostoru
skladu nastavením odsávací trasy do havarijní absorpční věže T-810 na výrobně chlornanu
sodného.
Zásobníky kapalného chloru:
12.01 A, B, C, D, E:
5× 80 m3, 0 – 5 °C, 0,45 MPa
12.02 monžík:
1× 16 m3 (dlouhodobě odstaven, zrušeno plnění lahví a sudů)
Skladovací zásobníky jsou plněny na max. 80 %, tj. max. 85 t. Chlor je skladován ve čtyřech
zásobnících, jeden je udržován prázdný pro havarijní stavy. Využitelná kapacita skladování
chloru je pak 355 t (včetně monžíku). Podrobně viz kapitola 2.1.5.
technologickým reglementem pro výrobu kapalného chloru a příslušnými pracovními
instrukcemi pro dílčí úseky.
Řízení provozu
– Technologický reglement pro výrobu kapalného chloru
– Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI-32-13 pro obsluhu zkapalňování
chloru a přípravu strojně chlazené vody apod.)
– Vnitřní havarijní plán závodu PVC
– Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a
půdy pro provozu Elektrolýza
– Dílčí povodňový plán závodu PVC
85
Plynné odpady
Plynné odpady nejsou. Při zkapalňování chloru vzniká plynný proud inertů z plynného chloru
ve směsi s chlorem. Tento odpadní proud je zpracován při výrobě kyseliny chlorovodíkové
nebo při výrobě chlornanu sodného.
Při plnění kapalného chloru do obalů vzniká plynný proud chloru s případnými inerty, který
se jako zužitkovatelný odpad využívá při výrobě chlornanu sodného.
Kapalné odpady
Použitý strojní olej je po ztrátě funkčních vlastností likvidován autorizovanou externí firmou.
Pevné odpady
Ze systému zkapalňování chloru odpadá vysoušedlo, které je po vyčerpání sušící schopnosti
zařazeno do kategorie O. Roční produkce cca 50 kg/rok. Uložení na skládce Uhy.
2.1.4.2.1.3
Výrobní jednotka chlornanu sodného
Zařízení je umístěno ve východní části bloku E4 v objektu E 4890.
Základním úkolem zařízení je absorbovat veškerý odpadní chlor vznikající v elektrolýze a to
jak v průběhu najíždění, běžného provozu i při odstavení, včetně havarijního. V případě
havarijního výpadu je zařízení schopno absorbovat celou produkci chloru po dobu 15 minut.
Toto zařízení slouží rovněž i k běžné výrobě chlornanu sodného jako finálního výrobku.
Výroba ovšem nesmí narušit pohotovost zařízení pro výše uvedené havarijní případy.
Hlavním zařízením jsou dvě absorpční věže T 810 a T 801 s výplní Raschigových kroužků
a s příslušenstvím, tj. s cirkulačními nádržemi a čerpadly. Absorpční věž T 810 zajišťuje výše
uvedené požadavky, tj. absorpci veškerého chloru jak z havarijního řádu, tak i ze
zkapalňování chloru. Při ustáleném provozu je odplyn ze zkapalňování zpracováván ve
výrobně kyseliny chlorovodíkové, do vlastní výrobny chlornanu sodného je veden pouze
výjimečně (odstavení výrobny kyseliny chlorovodíkové, najíždění nebo odstavování
elektrolýzy, zvýšený obsah vodíku v chloru). Absorpční věž T 810 zajišťuje absorpci
veškerého chloru z havarijního potrubí chloru, do kterého jsou zavedeny následující zdroje
chloru:
– havarijní odfuk z výtlaku chlorového kompresoru (PV 712)
– havarijní odfuk ze sálu elektrolýzy (PV 101 A)
– havarijní odsávání chloru ze skladů kapalného chloru
– zředěný chlor vznikající při najíždění elektrolyzérů
– odfuky z pojišťovacích ventilů ze skladu kapal. chloru, zkapalňování chloru a odparky
chloru
– odvzdušnění chlorových zásobníků, cisteren, lahví a sudů
– odvod chloru ze striperu T 501
– odvzdušnění zásobníků chlornanu sodného pro likvidaci
– odvzdušnění zásobníku odpadní kyseliny sírové.
Chlornan sodný vzniká chemickou reakcí mezi chlorem, obsaženým v odplynech
a cirkulujícím roztokem hydroxidu sodného o výchozí koncentraci cca 20 %. K absorpci
dochází v jedné ze dvou instalovaných výplňových absorpčních věžích. Chlorační proces je
šaržovitý, nejprve je v uzavřeném okruhu cirkulován čerstvý roztok NaOH o koncentraci asi
86
20 % a postupnou chlorací dochází k jeho přeměně na ekvimolární směs chlornanu sodného
a chloridu sodného dle chemické rovnice:
2 NaOH + Cl2 ⇒ NaClO + NaCl + H2O
Cirkulace přes absorpční kolonu se provádí až do té doby, kdy je dosaženo předepsaného
zbytkového obsahu hydroxidu sodného, který zaručuje dostatečnou stabilitu výrobku. Poté se
proces opět zahajuje s čerstvým roztokem NaOH.
Vyrobený chlornan sodný je přečerpáván do jednoho ze čtyř skladovacích zásobníků (po
60 m3), ze kterých je výrobek stáčen do železničních a automobilních cisteren. Pro vlastní
stáčení jsou vybudovány stáčecí lávky. Chlornan sodný, určený k likvidaci, je katalyticky
rozkládán pomocí železa, resp. oxidů železa dle rovnice:
2 NaClO ⇒ 2 NaCl + O2
Výsledným produktem je solanka, využitelná pro stávající solankový okruh, resp. pro
přípravu solanky pro vodárnu.
Vstupní suroviny (chlor a NaOH) jsou do výrobní jednotky přiváděny potrubními trasami
z jiných výrobních jednotek provozu Elektrolýza.
Zásobníky chlornanu sodného:
TK 803 A, B, C, D: 4× 60 m3
Zařízení výroby chlornanu sodného včetně skladovacích zásobníků je umístěno v záchytné
jímce. Měření hladiny v zásobnících je pomocí místních stavoznaků.
technologickým reglementem pro výrobu chlornanu sodného.
Řízení provozu
Provoz je řízen operátorem z centrálního velínu výrobny, který je umístěn v objektu E 4840.
– Technologický reglement pro výrobu chlornanu sodného
– Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI-32-15 pro výrobu, skladování,
stáčení a likvidaci chlornanu sodného)
– Vnitřní havarijní plán závodu Elektrolýza
– Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vody a
půdy provozu Elektrolýza
– Dílčí povodňový plán provozu Elektrolýza
Opatření pro mimořádné situace
Protože výrobna chlornanu sodného zajišťuje absorpci chloru i v případech mimořádných
situací a havárií, je nutné aby byla udržována neustále v provozuschopném stavu a proto pro
87
případy, kdy nebude možné výrobnu chlornanu sodného provozovat standardním způsobem je
nutno předem provést opatření uvedená dále.
• Před každou plánovanou zastávkou provozu vodní hospodářství nebo Závodu
energetika, v jejímž důsledku bude odstaven okruh chladící cirkulační vody pro
chlazení ve výrobně chlornanu sodného, v dostatečném předstihu odstavit elektrolýzu
a provést opatření dle 3. stupně povodňové aktivity platná pro sklad kapalného chloru.
• Před každou plánovanou odstávkou výrobní jednotky chlornanu sodného je
bezpodmínečně nutné zajistit odsátí kapalného a plynného chloru z navazujícího
potrubí uvnitř i vně skladu kapalného chloru včetně rozdělovačů kapalného a plynného
chloru.
• V případě vyhlášení druhého stupně povodňové aktivity (ve smyslu SGŘ-22-04) musí
být elektrolýza odstavena, odpojeno potrubí od zásobníků kapalného chloru, zaslepena
volná hrdla na zásobnících chloru i na odpojených potrubních trasách. Následně jsou
demontované části potrubí uloženy na určené místo. V době povodňové situace se
provozování elektrolýzy, skladu chloru a chlornanu sodného podřizuje povodňovému
plánu, doba nutná na zpracování chloru z technologie (bez skladu chloru) je cca 1
hodina, ovšem teprve po provedení výše uvedených opatření ve skladu chloru může
být odstavena i výrobna chlornanu sodného.
• V případě havárie na provozu Vodní hospodářství zajistit provoz chlornanu sodného
převodem na chlazení hrubě filtrovanou vodu (místo stávající cirkulační) do
bezpečného odstavení provozu. Za provedení výše zmíněných opatření zodpovídá
vedoucí provozu Elektrolýza.
Plynné odpady
Veškerý odplyn, odtahovaný ventilátorem C 801 A/B přes absorpční věž T 810 (T 801), je ve
zmíněných věžích zbaven chloru. Koncentrace chloru ve vypouštěném odplynu do atmosféry
může činit max. 0,006 g/m3. Při maximálním výkonu ventilátoru 5 000 m3/hod je emise
chloru max. 0,03 kg/hod.
Kapalné odpady
Kapalným odpadem mohou být pouze náhodné úniky chlornanu sodného při poruše potrubí
nebo zařízení. V tom případě je prováděna redukce aktivního chloru a celý postup je určen
v „Dílčím plánu opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
a půdy provozu Elektrolýza“. Za běžného provozu ke vzniku kapalných odpadů nedochází.
Pevné odpady
Ke vzniku pevných odpadů při výrobě chlornanu nedochází.
2.1.4.2.1.4
Výrobní jednotka kyseliny chlorovodíkové
Výroba solanek „R“ v podniku byla ukončena v 1/2009 a výroba kyseliny chlorovodíkové na
bloku B1 byla ukončena v 12/2010. Zařízení bylo asanováno a výrobna zakonzervována.
Obchodní požadavky na dodávky kyseliny chlorovodíkové jsou zajišťovány kyselinou
chlorovodíkovou vyráběnou na provoze VCM a TZO ve výrobně termického zpracování
odpadních látek.
88
Protipožární a bezpečnostní zajištění provozu Elektrolýza
Provoz Elektrolýza je vybaven hydrantovým rozvodem požární vody a dostatečným počtem
přenosných a pojízdných hasících přístrojů. Rozmístění a počty těchto přístrojů jsou uvedeny
v požárních řádech. Venkovní a vnitřní prostor skladu chloru, prostor výrobní jednotky
chlornanu sodného a kyseliny chlorovodíkové je osazen čidly systému plynové detekce
s vyvedením signalizace na panel provozu Elektrolýza a OS HZS SPOLANA a.s. Sklad
chloru je vybaven havarijním odsáváním, které v případě úniku chloru ve skladě zajistí
odsávání chloru na ničící stanici. Každý zásobník chloru je uložen v samostatné bezodtokové
jímce, schopné pojmout celý objem zásobníku. Obdobně i zásobníky chlornanu sodného jsou
umístěny v bezodtoké záchytné jímce.
2.1.4.2.2 Provoz VCM a TZO
Ze stavebního hlediska je technologie výroby VCM (objekt D4660) otevřená. Nosné
konstrukce jsou z nehořlavých materiálů (ocel a železobeton). Půdorysné rozměry
technologického zařízení jsou cca 60×150 m. Výška technologie cca 56 m (hlavy destilačních
kolon). Výška dalšího technologického zařízení je cca 15 m.
Technologie výroby VCM je v severojižním směru podélně rozdělena provozní komunikací,
umožňující přístup k jednotlivým zařízením. Nad provozní komunikací je veden potrubní
most. Technologie výroby VCM je řízena z panelu VCM v objektu D 4640 a venkovní
obsluhou technologického zařízení. Technologie tvoří jeden požární úsek.
Vinylchlorid je meziproduktem pro výrobu PVC ve SPOLANA a.s. Výroba VCM je
rozdělena do následujících technologických uzlů:
1)
Přímá chlorace a čištění EDC
V přímé chloraci se vyrábí 1,2-dichloretan (EDC) reakcí etylénu s chlorem. Rovněž zde
probíhá dochlorování nenasycených uhlovodíků v recyklovaném nerozštěpeném EDC
z krakování. Vyrobený EDC se spolu s EDC z oxichlorace čistí praním a destilacemi a je
veden na krakování. Vedlejší produkty z destilací (v kapalné a plynné fázi) se zpracovávají ve
výrobním souboru termické zpracování odpadů (dále jen TZO) provozu VCM.
Plynný etylén reaguje s chlorem v kapalné fázi, za vzniku 1,2-dichloretanu, dle rovnice:
C2H4 + Cl2 ⇒ C2H4Cl2
Katalyzátorem reakce je bezvodý chlorid železitý (FeCl3), který potlačuje substituční reakce
a podporuje adici Cl2 na etylén. Chlorid železitý není nutné přidávat, neboť požadovaná
koncentrace cca 25 ppm v EDC vzniká reakcí Cl2 se zařízením. Reakce je exotermní. Reakční
teplo je odváděno cirkulační chladicí vodou v trubkovém chladiči, spojeném s reaktorem
přímé chlorace.
Etylén je do výroby VCM přiváděn hlavním dálkovým potrubím z Unipetrolu RPA Litvínov
přes regulační stanici obj. D 4650, kde je hlavní uzávěr přívodu etylénu. Regulační stanice je
umístěna mezi objekty D 4640 a D 4660 (hlavní budovou závodu PVC a výrobní jednotkou
VCM).
Chlor pro chloraci a oxichloraci je přiváděn potrubím z provozu Elektrolýza. Uzávěr přívodu
chloru pro výrobu VCM je umístěn za redukční stanicí chloru na Elektrolýze. Další uzávěr
přívodu chloru je v úrovni reaktoru přímé chlorace závodu VCM.
89
Kromě vlastní výroby EDC se další EDC, v případě potřeby, dováží v železničních cisternách.
Stáčí se do skladu hořlavých kapalin, objekt D4690. Na koleji č.613 u objekt D4690 je jedno
stáčecí místo.
2)
Štěpení EDC (krakování)
V krakovací peci (topivo – zemní plyn) probíhá tepelný rozklad EDC za vzniku vinylchloridu
a chlorovodíku (HCl). V čistící sekci se získá destilacemi čistý chlorovodík a VCM a oddělí
se nezreagovaný EDC, který se recykluje do přímé chlorace. Reakcí vznikající chlorovodík se
zpracuje v oxichloraci.
Chladící stanice je kompresorová, jako chladivo je používán propylen. Propylen, stlačený
v osmistupňovém kompresoru se ochladí, zkapalní a podchladí. Podchlazený kapalný
propylen se přes regulační ventily vede do vlastních spotřebičů, kde se odpařuje a tím odnímá
teplo. Páry chladiva jsou znovu nasávány turbokompresorem.
Štěpení 1,2-dichloretanu je endotermní reakcí probíhající v plynné fázi při teplotě 465–500 °C
a tlaku cca 1,0 MPa dle rovnice:
Cl-CH2-CH2Cl ⇒ CH2 = CHCl + HCl
Rychlost reakce je řízena teplotou a dobou zádrže v reaktoru a koncentrací promotorů štěpení
v EDC. Reakce probíhá při teplotě 465–490 °C. Teplota nad 500 °C zvyšuje stupeň
karbonizace (vyšší tvorba uhlíku a vedlejších organických látek, dále může dojít k místnímu
přehřátí trubek). Maximální povolená výstupní teplota reakční směsi je 520 oC.
Štěpení probíhá s konverzí v rozmezí 55–61 %. Při vyšší konverzi dochází k zanášení trubek
krakovací pece. Při poklesu stupně konverze na 45 % a při výstupní teplotě odplynů 515 °C
dochází ke zvýšené karbonizaci. Při teplotě nad 535 °C může dojít k poruše zařízení
(poškození trubek štěpícího hadu).
Chlorovodík je od finálního produktu a nezreagovaného EDC oddělen frakční destilací.
Vinylchlorid je oddělen od nezreagovaného EDC rektifikací. EDC se následně vede na
přímou chloraci, kde se některé vedlejší produkty nachlorují a lze je pak lépe oddělit.
VCM rektifikace (z kondenzátoru H207) je nejprve veden do sání čerpadel P 204 A,B. Na
výtlaku se proud rozděluje na zkondenzovaný VCM, který se vrací do kolony C 203 jako
reflux. Zbytek kapalného VCM je čerpán přes louhový sušič S-207 A nebo B do zkušebního
zásobníku T 401 A/B/C (před vstupem do sušiče se VCM zvhlčuje malým přídavkem
demineralizované vody pro udržení aktivity povrchu louhové náplně). V sušiči S 207 A/B
dojde k zachycení stop HCl. Čtvrtý zkušební zásobník T401D je vyčleněn pro případy
havarijního odstavení a pro potřeby skladování VCM ze sekce regenerace VCM provozu
PVC. Každý zkušební zásobník je vybaven dálkovým měřením tlaku, teploty a hladiny (s
automatickým přepočtem na objem a přes teplotu i na hmotnost).
Jakmile je zkušební zásobník plný, izoluje se a po procirkulování se odebere kontrolní vzorek
jeho obsahu. Odpovídá-li obsah specifikaci, přečerpá se jeho obsah pomocí čerpadla P401A/B
přes filtr F411 a průtokoměr FI444 do skladovacího kulového zásobníku T1411 (výtlak
čerpadla P401A/B je napojen na vratné cirkulační potrubí VCM z provozu PVC do T1411).
Pro případ nouzového odstavení systému zkušebních zásobníků T401A-C existuje možnost
nouzového přepnutí odtahu VCM z H207 přímo do zásobníku T1411 (tato operace je za
normálního provozu přísně zakázána), další možností je použití havarijního zásobníku
T401D. Pokud ale nebyl tento zásobník dokonale zbaven nečistot z regenerovaného VCM
(provoz PVC), je zakázáno čerpat obsah T401D do T1411 nebo jako rework do kolon C202 či
C203 — jeho obsah je nutné zpracovat odpařením do regenerace VCM (provoz PVC).
90
VCM ze zkušebních zásobníků je přečerpáván do skladovacích kulových zásobníků T-1411
nebo T-1412. Zásobník T-1411 je vybaven dálkovým měřením tlaku PI 1401, místním
manometrem PI 6263 a dálkovým měřením hladiny (obvod poz. LI 1401 - doplněn přepočtem
na objem a přes teplotu poz. TI 1106 B i na hmotnost), pro zásobník T-1412 slouží dálkové
měření tlaku PI 1412, místní manometr PI 6444 a dálkové měření hladiny LI 1412 (i tento
obvod je doplněn o přepočet na objem a přes teplotu TI 1412 na hmotnost). V zásobníku T1412 je dále hladinový spínač poz. LSH 1412, který signalizuje maximální povolené naplnění
zásobníku (maximální povolená náplň zásobníku je 1 450 tun VCM).
Součástí skladu VCM jsou dále cirkulační čerpadla P-1411 A/B pro dávkování kapalného
VCM z jednoho ze zásobníků nebo z obou zásobníků T-1411/T-1412 současně do provozu
polymerace závodu PVC. Z výtlaku čerpadel P-1411 A/B kapalný VCM nejprve prochází
filtrem F-1411, tlak kapalného VCM v cirkulačním potrubí měří obvod PI 1103 (snímač je
umístěn v budově polymerace závodu PVC). Podmínkou startu čerpadla je zaplavení
hladinové sondy na sání příslušného čerpadla (musí být naplněna kapalným VCM, jinak nelze
čerpadlo najet).
• Oba zásobníky jsou vybaveny následujícími dálkově ovládanými rychlouzávěry (lze je
ovládat pomocí příslušných přepínačů z panelu VCM):
• HC 1401 – nátok kapalného VCM z cirkulace zpět do T-1411
• HC 1402 – nátok kapalného VCM ze dna T-1411 k čerpadlům P-1411 A/B nebo k
plnícím čerpadlům P-1412 A/B
• HCV 1403 - nátok kapalného VCM z cirkulace zpět do T-1412
• HCV 1404 - nátok kapalného VCM ze dna T-1412 k čerpadlům P-1411 A/B nebo k
plnícím čerpadlům P-1412 A/B
• HCV 1405 – trasa plynné fáze ze zásobníku T-1412 do potrubí plynné fáze (tj. do
TZO)
Zásobníky T-1411 a T-1412 lze provozovat v režimech:
• Jeden ze zásobníků je celkově odstaven a popřípadě i asanován, do druhého zásobníku
je čerpán kapalný VCM ze zkušebních zásobníků T-401 A-C a sou-časně je z něj
cirkulován VCM do provozu PVC.
• Jeden ze zásobníků je plněn (tzn. jde do něj vratný proud VCM z cirkulace i výroba
VCM z T-401 A-C) a druhý zásobník se vyprazdňuje čerpáním VCM do výroby PVC.
• Oba zásobníky jdou paralelně propojeny na straně sání k P-1411 A/B, vratný proud
VCM z cirkulace plus výroba VCM z T-401 A-C natékají buď do jednoho nebo do
obou zásobníků.
Rozhodujícím kritériem pro volbu způsobu provozování uvedených zásobníků je ve-dle plánu
revizí i vliv skladování VCM na jeho kvalitu ve smyslu podkapitoly č. 2.1.
3)
Oxichlorace
V oxichloraci reaguje etylen se vzdušným kyslíkem a chlorovodíkem z krakování za vzniku
EDC, který se čistí praním a destilacemi.
Oxichlorační reakce probíhá podle rovnice:
91
C2H4 + 2 HCl + 1/2 O2 ⇒ C2H4Cl2 + H2O
Reakce probíhá v plynné fázi ve třech katalytických reaktorech s pevným ložem zapojených
v sérii. Vstupní teplota surovin je minimálně 115 °C, teplota produktu 220 °C. Optimální
reakční teplota je 280 °C, tlak cca 0,5 MPag. Maximální vstupní tlak do R-301 je dán
tlakovým spádem od kolony C-202 a může být max. 0,75 MPag. Pod 180 °C reakce probíhá
velmi pomalu, nad 330 °C se zvyšuje oxidace etylénu.
Teplota se mění podél délky reaktoru v závislosti na stupni zreagování vstupních surovin.
Teplotní profil má maximum (v reakční zóně), které v závislosti na vyčerpání katalyzátoru
postupuje směrem k výstupu z reaktoru.
Reakce probíhá ve skutečnosti dle následujících reakcí:
C2H4 + 2 CuCl2 ⇒ C2H4Cl2 + 2 CuCl
(1)
4 CuCl + O2 ⇒ 2 CuCl2·CuO
(2)
CuCl2·CuO + 2 HCl ⇒ 2 CuCl2 + H2O
(3)
Reakce (1) je silně exotermní, katalyzátorem je chlorid měďnatý na alumině. Ve čtvrtém
reaktoru probíhá na alumině přímá chlorace zbytkového množství etylénu.
4)
Termické zpracování odpadních látek (TZO)
Jednotka TZO má ekologicko-výrobní charakter, je umístěna na bliku D4, objekt D4730.
Zajišťuje termické zpracování vedlejších produktů (chlorovaných uhlovodíků v kapalné a
plynné fázi) z výroby VCM a PVC, za dodržení emisních limitů v souladu s příslušnými
předpisy a jejich „přeměnu“ na kyselinu chlorovodíkovou, která se expeduje.
Kapacita jednotky je navržena tak, aby zpracovala plynné a kapalné organické odpady při
maximální výrobě jednotek VCM a PVC i při mimořádných stavech (poruchy, havárie). Není
určena k likvidaci cizích odpadů.
V části termického zpracování jsou instalovány dvě paralelně pracující spalovací pece
s následným využitím tepla spalin na výrobu 2,2 MPa páry (linka A a linka B).
Za normálního provozu jsou v lince A spalovány suché (DV) a mokré odplyny (WV) z VCM,
dále odplyny z reaktoru přímé chlorace (EV) a kapalné odpady (LW). Požadovaná spalovací
teplota 1 250 °C je udržována spalováním přídavného paliva – zemního plynu. Spaliny jsou
ochlazovány na 250 °C v kotli na odpadní teplo, ve kterém je vyráběna středotlaká pára (2,2
MPag, 225 °C). Následně jsou spaliny opět zchlazeny a chlorovodík je absorbován roztoky
různě koncentrované kyseliny chlorovodíkové v absorpční koloně. Spaliny z linky A jsou
potom zavedeny na dočištění do koncové vypírky, která je společná pro obě linky.
Odplyn z oxichlorace (OV) je samostatně zaveden do linky B, kde je spalován společně
s přídavným palivem – zemním plynem, popř. vodíkem z Elektrolýzy, aby se zabezpečila
požadovaná teplota 1 200 °C. Teplo spalin je opětovně využíváno k výrobě 2,2 MPag páry.
Chlorovodík ze spalin linky B je vypírán společně se zbytkem chlorovodíku ve spalinách
z linky A v prací koloně. Prací roztok je tvořen 5% kyselinou chlorovodíkovou. Sorpční
schopnost je udržována odpouštěním části 5% HCl a současným dopouštěním čiřené vody.
5% HCl je čerpána jako odpadní proud na neutralizaci ČOV.
Odplyn z provozu PVC (PV) je veden do linky B jako spalovací vzduch.
Aby se dosáhlo zákonem požadovaných úrovní emisí, jsou spaliny z obou linek zavedeny na
koncové dočištění do neutralizační kolony, kde jsou zbytky chlorovodíku odstraněny praním
92
zásaditým pracím roztokem. Potřebné pH je udržováno kontinuálním přidáváním roztoku
louhu sodného. Přebytek cirkulačního roztoku je odpouštěn do zásobníku, ve kterém je
redukován v odpadním proudu přítomný NaClO na NaCl pomocí roztoku siřičitanu sodného.
Kontrolní (zkušební) zásobníky VCM:
Objekt skladu VCM s interním označením E 6610 je umístěn v severozápadní části areálu
SPOLANA a.s. Ve skladu jsou umístěny čtyři válcové ležaté zásobníky, z nichž každý
zásobník s provozním označením T-401 A/B/C má kapacitu 152 m3, max. povolené plnění
65,7% tj. 91 t a zásobník T-401 D má kapacitu 100 m3, max. povolené plnění 85% objemu tj.
77 t. Kontrolní zásobníky jsou umístěny na vyvýšeném prostranství a situovány do betonové
záchytné jímky. Ze severní a západní strany jsou kontrolní zásobníky obestavěny požární
betonovou stěnou. Ve spodní části stěny je technologický podélný otvor o výšce 0,2 m,
kterým je záchytná jímka propojena s havarijní jímkou.
Prostor zásobníků je oplocen. Kontrolní zásobníky slouží k promíchání vyrobeného VCM
a k odběru vzorků pro analýzu. V případě vyhovující analýzy je obsah zásobníku přečerpán
do skladovacích zásobníků T 1411, 1412.
Skladovací zásobníky VCM:
Objekt skladu VCM s interním označením F 305AB je umístěn v severní části areálu
SPOLANA a.s. Ve skladu jsou umístěny 2 kulové zásobníky s provozním označením T-1411
a T-1412, každý o průměru cca 12 m. Kapacita zásobníků je 2 x 2000 m3, max. povolené
plnění T-1411 je na 85 % objemu tj. 1550 t, T-1412 na 80 % tj. 1450 t. Zásobníky jsou
umístěny na vyvýšeném prostranství, jsou vybaveny záchytnou betonovou jímkou, která je
spojena betonovým šikmým žlabem s havarijní jímkou. Podrobně viz kap. 2.1.5.4.1
Skladovací zásobníky EDC:
Objekt skladu EDC je umístěn v objektu D 4690. Ve skladu jsou umístěny čtyři válcové
vertikální zásobníky. Každý zásobník je samostatně oddělen betonovou záchytnou jímkou:
T-450: 600 m3
T-451: 825 m3
T-452: 825 m3
T-520: 695 m3
Skladovací podmínky: cca 40 °C, 1,5 kPag, inertní ochranná atmosféra (N2).
Parametry technologického procesu při běžném provozu, najíždění i odstavování jsou
uvedeny v „Technologickém reglementu pro výrobu VCM“.
Nebezpečné látky v technologickém procesu:
1,2-dichloretan (EDC)
vinylchlorid monomer (VCM)
propylén v S-221-1
etylén
chlor plynný
chlorovodík kapalný T-204
cca 320 t
100 t
7,9 t
kontinuální průtok v potrubí DN 200, tlak 0,83 MPag
kontinuální průtok v potrubí DN 250, tlak 0,5 MPag
3
10,5 m , tj.10 t (max.)
93
chlorovodík plynný
zemní plyn
kontinuální průtok v potrubí DN 200 , tlak 0,75 MPag
kontinuální průtok v potrubí DN 150 , tlak 0,3 MPag
Řízení provozu
Výroba VCM je řízena operátorem z centrálního velínu provozu VCM, který je umístěn
v objektu D 464A.
Řízení technologického procesu na závodech PVC, VCM a TZO je svěřeno z velké části
řídicímu systému TDC 3000 od firmy Honeywell. Tento model je určen pro použití
v energetice, petrochemii a papírenském průmyslu. Systém dodala a pečuje o něj pobočka
Honeywell ČR, která má potřebné certifikáty pro instalace a údržbu těchto systémů a školení
technického personálu.
Základní informace o architektuře TDC-3000.
Systém TDC-3000 je hierarchický, distribuovaný řídicí systém, jehož veškeré řídicí, regulační
a prezentační funkce jsou rozděleny mezi řadu specializovaných, na sobě nezávislých modulů,
které spolu navzájem komunikují. Vysoká spolehlivost celého zařízení je zajištěna mimo jiná
opatření i přímým fyzickým zdvojením důležitých modulů a částí systému. Tyto moduly jsou
funkčně propojeny v několika úrovních:
– LCN – představuje řídicí úroveň, je redundantní a nemá přímé výstupy do provozu. Na
LCN jsou m. j. připojeny operátorské stanice, diskové a historizační systémy.
– UCN – tři procesní sítě, které přímo komunikují s technologickým procesem. Styk
mezi LCN a UCN je zprostředkován moduly NIM. Všechny sítě tohoto typu jsou
redundantní, stejně jako většina zařízení k nim připojených.
– IS – informační síť závodu je připojena prostřednictvím jednoho z historizačních
serverů a umožňuje oprávněným uživatelům jednosměrný přístup k provozním údajům
v reálném čase. Z této sítě nelze provést žádný zásah do technologie a přístupy k datům
jsou vázány na přidělená oprávnění.
TDC-3000 je navržen s ohledem na co největší spolehlivost systému. Zařízení, včetně
kabeláže, jsou převážně redundantní – tedy zdvojená. V případě poruchy některého modulu
pak jeho záložní dvojník přejímá automaticky všechny funkce bez rizika ztráty informaci
nebo kontroly nad systémem. Zásobování proudem celého systému je řešeno bezzánikovými
zdroji tzv. UPS. Ty mají ve svých akumulátorech zásobu energie na přiměřeně dlouhou dobu
chodu celého řídicího systému i v případě naprostého selhání zásobování elektrickým
proudem pro uvedení provozu do bezpečného stavu.
V případě poruchy některého modulu nebo jeho části je možno opravu obvykle provést za
chodu systému bez nutnosti cokoli vypínat a žádná porucha by neměla mít vliv na funkci jeho
ostatních částí. Uzavřená servisní smlouva s dodavatelem systému zaručuje jednak okamžitý
nástup technika na opravu a dosažitelnost potřebných náhradních dílů, ale i pravidelnou
preventivní údržbu a poradenství.
Bezpečnostní prvky části pro VCM
Výroba VCM je kompletně řízena pomocí řídícího systému TDC 3000 fy Honeywell z
operátorského pracoviště na centrálním velínu VCM. Na tomto velínu jsou umístěna rovněž
schémata znázorňující stav (světelné kontrolky) blokád dílčích částí výrobní jednotky.
Technologicky je výroba dělena na čtyři základní úseky včetně blokačních systémů.
– Přímá chlorace
– Štěpení a zásobníky VCM
– Oxichlorace
94
–
Chladicí stanice – turbokompresor BL-221
Automatický blokovací systém instalovaný v počítači PLC přímé chlorace má v případě
nestandardních situací zabránit poškození výrobního zařízení a úniku médíí do životního
prostředí. Za běžného provozu musí být všechny blokovací systémy aktivní. Automatický
blokovací systém instalovaný v počítači PLC přímé chlorace má v případě nestandardních
situací zabránit poškození výrobního zařízení a úniku médíí do životního prostředí. Za
běžného provozu musí být všechny blokovací systémy aktivní.
Bezpečnostní zajištění stupně přímé chlorace a čištění EDC
Automatický blokovací systém instalovaný v počítači PLC přímé chlorace má v případě
nestandardních situací zabránit poškození výrobního zařízení a úniku médíí do životního
prostředí. Za běžného provozu musí být všechny blokovací systémy aktivní.
Blokovací systém reaktoru přímé chlorace R 101/H 101
Blokáda
Limit
Nápravné akce
Uzavření:
PSH 106
Vysoký tlak v R 101
0,28 MPag
PSL 106
Nízký tlak v R 101
0,10 MPag
TSH 103
Vysoká teplota v R 101
64 °C
PSL 104
Nízký tlak chloru
0,30 MPag
PSL 102
Nízký tlak ethylenu
0,50 MPag
MS 101
Blokovací tlačítko na panelu
-
HS 101
Blokovací povel z DCS
-
•
•
FV 101, FV 101, FV 103 –
regulační ventily chloru a
ethylenu pro R 101
V 101 a V 102 –
rychlouzavírací armatury
chloru a ethylenu pro R 101
Přetlakování reaktoru (vysoký tlak v systému R-101/H-101):
Pokud by přestoupil tlak na spodku reaktoru tlak v potrubí každého napájecího proudu,
zastavil by se průtok reakčních složek a došlo by ke zpětnému toku kapalného EDC z reaktoru
do potrubí. Aby k tomu nedošlo, způsobí signál tlakového spínače PSH 106, který je umístěn
na vrchlíku reaktoru R-101, uzavření všech regulačních ventilů reakčních složek (tj. uzavření
ventilů FV 101, FV 102 a FV 103) a dvoupolohových rychlouzavíracích armatur (kohoutů) na
napájecím potrubí ethylenu (V 101) a chloru (V 102). Stav poloh jednotlivých armatur
a příslušná blokovací podmínka jsou signalizovány na panelu VCM buď na mozaice
blokovacího systému (při uzavřené armatuře svítí příslušná žárovka) nebo v řídícím počítači
provozu VCM (DCS přímé chlorace, obrazovka „Blokády“).
Nízký tlak v reaktoru (nízký tlak v systému R-101/H-101):
V případě poruchy pojistné membrány (nebo nádoby) poklesne rychle tlak v reaktoru. Aby se
zabránilo možnému úniku velkého množství reakčních složek do atmosféry, signál
z tlakového spínače PSL 106 při poklesu tlaku ihned uzavře jejich nástřik.
Vysoká teplota v reaktoru:
Indikuje pravděpodobnou poruchu v dodávce chladící vody nebo poruchu chladiče H-101.
Vysoká teplota způsobí var komponent a stoupnutí tlaku v reaktoru a zároveň stoupne tvorba
vedlejších produktů. V takovém případě způsobí teplotní spínač TSH 103, který je umístěn
95
pod chladičem H-101, uzavření regulačních ventilů a dvoupolohových armatur na napájecím
potrubí všech reakčních složek.
Nízký tlak v potrubí chloru:
Na přívodním potrubí chloru je tlakový spínač PSL 104, který hlídá hodnotu tlaku. Při
poklesu tlaku pod nastavený limit blokovací systém uzavře regulační ventily a dvoupolohové
armatury na potrubí všech reakčních složek.
Nízký tlak v potrubí ethylenu:
Na přívodním potrubí ethylenu je tlakový spínač PSL 102, který hlídá hodnotu tlaku. Při
poklesu tlaku pod nastavený limit blokovací systém uzavře regulační ventily a dvoupolohové
armatury na potrubí všech reakčních složek.
Odstavení reaktoru R-101 z panelu VCM
Reaktor R-101 lze odstavit z panelu VCM tímto způsobem:
a) stisknutím tlačítka MS 101 a - je umístěno pod mozaikou blokovacího systému přímé
chlorace
b) aktivací povelu HS 101 v řídícím počítači
v obou případech se uvede do chodu automatický blokovací systém, který uzavře regulační
ventily a dvoupolohové rychlouzavírací kohouty na potrubí reakčních složek.
Při najíždění reaktoru, kdy nejsou splněny všechny podmínky, se používá deblokovací
tlačítko MS 101 B „Reset“, které je umístěno pod mozaikou blokovacího systému přímé
chlorace. Před jeho stisknutím je nutné nejprve deaktivovat povel HS 101 v řídícím počítači
Blokovací systém destilací EDC
Blokáda
Limit
Nápravné akce
PSH 108
Vysoký tlak v C 102
0,30 MPag
Uzavírá FV 110 – pára do
vařáku H 105
PSH 109
0,17 MPag
vařáku H 108
PSH 110
45 kPag
vařáku H 114
Při zvýšení tlaku v destilačních kolonách EDC (tj. C-102, C-103, C-104) nad blokovací
hodnotu dojde k automatickému uzavření páry do vařáků uvedených kolon. Pro kolonu C-102
je to blokovací obvod PSH 108, pro C-103 obvod PSH 109 a pro C-104 obvod PSH 110.
Na mozaice blokovacího systému přímé chlorace nebo v řídícím počítači (DCS přímé
chlorace, obrazovka „Blokády“) lze zkontrolovat uzavření příslušného regulačního ventilu na
přívodu páry.
Bezpečnostní zajištění štěpení EDC a čištění VCM
Blokovací systém sekce štěpení EDC má tyto části:
• Blokovací systém odpařováku H-201/krakovací pece R-201
• Blokovací systém kolony C-203
96
• Blokovací systém zkušebních zásobníků VCM
• Blokovací systém odparky H-2107
• Blokovací systém cirkulačních čerpadel P-1411 A/B
Blokovací systém odpařováku H-201 a krakovací pece R-201
Automatický blokovací systém štěpící pece je instalovaný v průmyslovém počítači FSC
R201. Blokovací systém má v případě nestandardních situací zabránit poškození výrobního
zařízení a úniku médíí do životního prostředí. Za běžného provozu musí být všechny
blokovací systémy aktivní.
Jako celek má tyto odstavovací systémy:
A)
systém „GS“ - tzv. GENERAL SHUTDOWN (celkové odstavení),
B)
systém „FS“ - tzv. FUEL SHUTDOWN (odstavení paliva),
C)
systém PY-201, zavírá nátok kapalného EDC do H-201 při jeho nízkém tlaku.
D)
blokovací systém předehřívače EDC H-1109
E)
blokovací systém plynového zařízení pece R-201
F)
blokovací systém předehřevu vzduchu pro R-201
Blokovací sekvence GENERAL SHUTDOWN (GS) – celkové odstavení
GENERAL SHUTDOWN je realizován pomocí elektronického systému PLC AEG Modicon
umístěného v domku DCS-Krak (DCS 2). Ten je propojen s elektronickým řídicím systémem
pece R-201 FSC R201.
Blokáda
Limit
Nápravné akce
PSL 217
Nízký tlak EDC z H 201 do
R201
0,70 MPag
General shutdown (GS)
FSL 201
Nízký průtok EDC do R 201
17 t/h
GS
DCS_SD1
Povel z DCS HS 201 A
-
GS
DCS_SD2
Povel z DCS HS 201 A
-
GS
MS 201
Blokovací tlačítko na panelu
-
GS
NOUZOVÉ Blokovací tlačítko na panelu
ODSTAVENÍ
-
GS
výpadek elektřiny
-
po 5s prodlevě GS
blokuje (zavírá)
• ihned nástřik kapalného EDC z T-451 do předehřívací sekce R-201 (kohout V-202)
• ihned přívod páry 2,1 MPa do odpařováku H-201 (regulační ventil obvodu FC201 ventil je typu AFC, tzn. že bez napájecího vzduchu je zavřený)
• ihned přívod páry 2,1 MPa do odpařováku H-201 (regulační ventil obvodu FC201 ventil je typu AFC, tzn. že bez napájecího vzduchu je zavřený)
97
• ihned přívod kapalného EDC do H-201 (regulační ventil obvodu LC 201 - ventil je
typu AFC)
• ihned přívod zemního plynu do pece R-201 (ventily V-250 a V-260 a dále
elektromagnetické ventily V-251 až V-258
• ihned přívod kvenčovacího proudu (kohout V-208
otevírá
•
ihned odtah kapalného EDC z předehřívací sekce do zásobníku T-450 - dojde k přetlačení
EDC do T 450 (kohout poz. V-203)
• po uplynutí 10 sekund otevírá přívod dusíku do trubek
• v předehřívací sekci R-201 (kohout V-204). Po uplynutí 2 minut od svého otevření se
kohout V-204 uzavře
• po uplynutí 10 sekund jsou na maximum zvýšeny otáčky ventilátoru vzduchu BL-201.
Po uplynutí intervalu 120 sekund se otáčky BL-201 vracejí zpět na hodnotu
odpovídající žádané hodnotě tlaku vzduchu PC 213
• po potvrzení polohy „zavřeno“ (koncovými spínači) pro ven-tily V-250 a V-260
otevírá odfukový kohout V-259 (odfuk ZP z prostoru mezi V-250 a V-260 do
atmosféry).
• pokud je v intervalu 130 sekund od výpadku stisknuto tlačítko MS 201 B „RESET“,
ihned se zavře kohout V-204 a otáčky BL-201 jsou ihned přizpůsobeny žádané
hodnotě na regulátoru PC 213
Blokovací sekvence FUEL SHUTDOWN (FS) – odstavení zemního plynu
Blokovací systém krakovací pece R-201 obsahuje blokády technologické (tzv. celkový blok
R201) a blokády dílčí pro jednotlivé řady hořáků. Funkci těchto blokád zajišťuje elektronický
blokovací systém na bázi FSC, ke kterému jsou připojeny všechny potřebné vstupy a výstupy
technologického celku R-201. Veškerá elektronika včetně napájení akčních členů (solenoidů)
je připojena na bezztrátové napájení z UPS jednotky TZO. Celková skladba blokovacího
systému uvedené technologické části je následující:
FSC R201 řídící jednotka fy Honeywell, umístěná v domku DCS 2
Místní panel LP 201 ovládací panel ve skříni na první podestě na R-201
Mozaika R201 monitorování stavu pece R-201 na velínu VCM
Blokáda
Limit
Nápravné akce
TSH 201_9
B
Vysoká teplota na výstupu
R201
520 °C
Fuel shutdown (FS)
PSL 240 B
Nízký tlak zemního plynu
10 kPag
FS
PSL 241 B
Nízký tlak zemního plynu
10 kPag
FS
PSL 214
Nízký tlak vzduchu
3,0 kPag
FS
MS 211
Tlač. na místním panelu LP
201
-
FS
98
Blokáda
Limit
Nápravné akce
MS 202
Tlačítko odstavení ZP na
panelu
-
FS
DCS_FS1
Povel z DCS HS 202
-
FS
DCS_FS2
Povel z DCS HS 202
-
FS
-
pokud je výstupní teplota z R
201 TI 201_9 > 350°C, po 10
sek. FS
970 kPag
FS
-
FS
Výpadek elektřiny pro LP 201 -
FS
výpadek BL 221
PSHH 221
Vysoký tlak za R 201
R201 STOP Aktivace sekvence GS
PWR_OFF
signál k odstavení dává:
• vysoká teplota reakční směsi na výstupu z R-201 (obvod TSH 201_9 B),
• nízký tlak zemního plynu do R-201 (obvody PSL 240 B a PSL 241 B),
• nízký tlak vzduchu do hořáků (obvod poz. PSL 214),
• blokovací tlačítko MS 211 umístěné na místním panelu (LP 201) v prostoru pece R201 (červené tlačítko)
• blokovací tlačítko MS 202 „ODSTAVENÍ PALIVA R-201“ pod hořákovou mozaikou
na panelu VCM
• aktivace signálů DCS_FS1 nebo DCS_FS2 (tj. aktivace povelu HS 202 „ZEMNÍ
PLYN SHUTDOWN“) z řídícího systému DCS
• výpadek propylenové chladicí stanice BL-221. Tato pomocná blokáda z DCS
automaticky uzavře aktivací povelu HS 202 přívod zemního plynu a to po 10
sekundách od výpadku chladicí stanice. Druhou podmínkou je, že výstupní teplota
reakční směsi poz. TI 201_9 musí být vyšší jak hod-nota 430 °C – do této teploty
k odstavení ZP do R-201 ne-dojde). Impuls blokování drží po dobu 5 sekund, pak je
možné ZP do R-201 znovu najíždět.
• Vysoký tlak reakční směsi na výstupu z R-201 – obvod PSHH221. Tento obvod je odvozen od
měření tlaku reakční směsi na výstupu z pece PI 221. Při dosažení blokovací hodnoty
dojde k automatickému odstavení přívodu zemního plynu (je to obdoba předchozího
bodu). Obvod PSHH221 má přes přístupový kód možnost přechodného vyřazení
z funkce (tzn. debloku) a to pouze pro potřeby údržby a revize obvodu PI221.
• aktivace blokovací sekvence GENERAL SHUTDOWN sekce štěpení R201STOP výstup z PLC KRAK do FSC
• ztráta napětí pro místní panel LP 201 PWR_OFF
blokuje (zavírá)
• ihned vypíná napájení solenoidů na přívodu zemního plynu do pece R-201 (uzavřou
ventily V-250 a V-260, elektromagnetické ventily V-251 až V-258 a po ztrátě napájení
pro solenoidy PSOV240 a PSOV241 uzavřou i regulační ventily PV240 a PV241).
Uzavření ventilů V-250 a V-260 potvrzují koncové spínače v poloze „zavřeno“.
99
• FSC po uplynutí 10 sekund aktivuje signál BL201_OT a na dobu 120 sekund jsou
zvýšeny otáčky ventilátoru BL-201 na maximum k provedení proplachu vnitřního
prostoru.
• R-201 vzduchem - tento režim signalizuje na místním panelu LP201 blikající signálka
„READY“. Po uplynutí 120 sekund se otáčky BL-201 vrací zpět na hodnotu
odpovídající nastavené hodnotě regulátoru PC 213.
otevírá
•
po uzavření ventilů V-250 a V-260 (po potvrzení polohy v poloze „zavřeno“) otevře odfukový
kohout V-259 (DN 15) na potrubí ZP - do atmosféry
Blokovací zařízení zemního plynu krakovací pece R201
Redukční stanice zemního plynu RS213:
Každá větev má samostatné blokovací armatury, které uzavírají výstup plynu ze stanice při
poklesu na minimální a nárůstu na maximální hodnotu:
A – strana – provozní (jižní strana RS)
B - strana - záložní (severní strana RS)
minimální tlak
20 kPa
maximální tlak
65 kPa
minimální tlak
16 kPa
maximální tlak
70 kPa
Hlavní přívod plynu k peci R-201 je opatřen blokovacími ventily V-250 a V-260, které jsou
zapojeny do blokovacího systému pece. Na jednotlivých odbočkách plynu k jednotlivým
řadám hořáků jsou solenoidové ventily poz. V-251 až V-258, které jsou rovněž zapojeny do
blokovacího systému pece R-201
Dále při:
• nízké teplotě ve spalovacím prostoru (tzn. uvnitř R-201) - při teplotě TI 242 nad
670 °C a při výpadku některého z hořáků je výpadek hořáku pouze indikován, ale
k odstavení celé příslušné řady nedojde
• teplotě ve spalovacím prostoru pod blokovací hodnotu TSL 242 (670°C) a při
výpadku některého z hořáků dojde automaticky k odstavení celé příslušné řady (tzn.
uzavře příslušný elektromagnetický ventil V-251 až V-258)
Blokovací systém zkušebních zásobníků VCM T-401 A-D
Blokovací a alarmní systém zkušebních zásobníků VCM T-401 A-D je tvořen následujícími
prvky:
a) alarm a blokáda od maximální hladiny v zásobníku
b) blokáda chodu čerpadel od minimální hladiny v zásobníku
c) alarm a blokáda od maximálního tlaku v zásobníku
d) blokáda chodu čerpadel od uzavřeného výstupu ze zásobníku
e) blokáda chodu zařízení od výpadku tlakového vzduchu
f) blokáda chodu zařízení od výpadku elektrické energie
g) blokáda chodu zařízení od stisknutí blokovacího tlačítka
100
Obvod
Veličina
Min.
LI 424
Hladina v T 401 A
0,05 m
Max.
Blokáda
2,16 m
přepnutí výroby do dalšího
zásobníku
LI 425
Hladina v T 401 B
0,05 m
2,16 m
zásobníku
LI 426
Hladina v T 401 C
0,05 m
2,16 m
zásobníku
LI 427
Hladina v T 401 D
PI 429
Tlak v T 401 A
0,05 m
2,05 m
600 kPag 650 kPag
zásobníku
PI 430
Tlak v T 401 B
600 kPag 650 kPag
zásobníku
PI 431
Tlak v T 401 C
600 kPag 650 kPag
zásobníku
PI 432
Tlak v T 401 D
600 kPag
650 kPag
TAH 420
Teplota v T 401 A
40°C
TAH 421
Teplota v T 401 B
40°C
TAH 422
Teplota v T 401 C
40°C
TAH 423
Teplota v T 401 D
40°C
PAH 433
Tlak nad průt. memb. T 401
A
70 kPag
PAH 434
B
70 kPag
PAH 435
C
70 kPag
PAH 436
D
70 kPag
101
alarm a blokáda od maximální hladiny v zásobníku
V následující tabulce je přehled alarmních a blokovacích hodnot měření hladin v jednotlivých
zásobnících. Při dosažení blokovací hodnoty dojde k automatickému přehození produkce
VCM buď do předem zvoleného dalšího zásobníku (volbu provádí operátor v řídícím systému
DCS) nebo v havarijních případech do zásobníku poz T-401D
blokáda chodu čerpadel od minimální hladiny v zásobníku
Při dosažení nížeuvedených hodnot minimální hladiny v zásobníku dojde k automatickému
odstavení chodu příslušného čerpadla P-401 A,B,C.
alarm a blokáda od maximálního tlaku v zásobníku
Při dosažení vysokého tlaku dojde k automatickému přehození produkce VCM buď do
předem zvoleného dalšího zásobníku (volbu provádí operátor v řídícím systému DCS) nebo
v havarijních případech do zásobníku T-401 D.
blokáda chodu čerpadel od uzavřeného výstupu ze zásobníku
Chod čerpadel P-401 A-C je vedle blokády od minimální hladiny v zásobníku podmíněn i
otevřením výstupu kapalného VCM ze zásobníku do sání příslušného čerpadla. To znamená,
že dálkově ovládaný kohout na výstupu poz. 6 A, B, C nebo D musí nejprve svým koncovým
spínačem potvrdit polohu „otevřeno“ a teprve pak lze spustit čerpadlo.
blokáda chodu zařízení od výpadku tlakového vzduchu
Při výpadku v dodávce tlakového vzduchu pro měření a regulaci (dále jen M+R) se jednotlivé
armatury přestaví do svých bezpečných poloh a to takto:
1) nátok kapalného VCM do zásobníku - kohouty 5 A, B a C zavřou, 5 D otevře
2) odplyňovací armatury - kohouty 12 A, B, C a D zavřou
3) výstup kapalného VCM ze zásobníku - kohouty 6 A, B, C a D zavřou
4) obchvat (by-pass) zkušebních zásobníků - kohout V 17 otevře
blokáda chodu zařízení od výpadku elektrické energie
V tomto případě se jednotlivé armatury přestaví do svých bezpečných poloh, jak je uvedeno
v předcházejícím bodu (pouze s tím rozdílem, že se ihned odstaví chod čerpadel P-401 A-C
a přestavení armatur odpovídá časům jako za běžného provozu).
blokáda chodu zařízení od stisknutí blokovacího tlačítka
Stisknutím nouzového tlačítka na panelu VCM se jednotlivé armatury přestaví do svých
bezpečných poloh, jak je uvedeno v bodu f) - přestavení armatur odpovídá časům jako za
běžného provozu. Po zpětném odaretování tlačítka zůstávají armatury ve svých bezpečných
polohách, pouze obchvatový kohout V 17 uzavře. V takovém případě musí operátor ihned
otevřít nátok do některého ze zkušebních zásobníků A, B nebo C (jinak dojde k přetlakování
kolony C-203).
Bezpečnostní zajištění oxichlorace
Blokovací systém oxichlorace je řešen pomocí elektronických vysílačů a logických automatů
PLC (řízení s obohaceným vzduchem je aktuálně vyřazeno z činnosti).
Do blokovacího systému jsou zařazeny následující regulační ventily a dvou-polohové
blokovací armatury:
•
•
regulační pneumatický ventil PAFC-302 (přívodní potrubí HCl)
regulační pneumatický ventil FAFC-305 (potrubí HCl od S-210)
102
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
regulační pneumatický ventil FAFC-315 (přívodní potrubí chloru)
regulační pneumatický ventil FAFC-301 (přívodní potrubí etylenu)
regulační pneumatický ventil FAFC-302 (vzduch do R301)
regulační pneumatický ventil FAFC-308 (vzduch do R-302)
regulační pneumatický ventil FAFC-311 (vzduch do R-303)
blokovací pneumatický kohout V-301 (přívod dusíku do R301)
blokovací pneumatický kohout V-302 (přívod dusíku do R-302)
blokovací pneumatický kohout V-303 (přívod dusíku do R-303)
blokovací pneumatická klapka V-304 (přívodní potrubí vzduchu)
blokovací pneumatický kohout V-305 (odfuk vzduchu do atmosféry)
blokovací pneumatický kohout V-306 (přívodní potrubí chloru)
blokovací pneumatický kohout A-301 (vzorek odplynů do AR301)
Bezpečnostní zajištění propylenové jednotky BL221:
Havarijní odstavení
V případě nutnosti lze chladící stanici odstavit tlačítkem „Havarijní odstavení“
Havarijní tlačítka jsou umístěna:
•
•
•
Na velínu VCM panelové pole č: 1
Vedle místního panelu BL-221 a BL-222
V místnosti DCS štěpení na dveřích el. rozvaděče
Bezpečnostní zajištění vzduchového kompresoru BL1321:
Řídicí systém kompresoru BL-1321 je vybaven signalizačním a blokovacím systémem, který
je určen k bezobslužnému hlídání resp. odstavení vlastního kompresoru a pomocného
zařízení. Je řešen pomocí elektronických měřicích přístrojů. Překročení některé z mezních
hodnot je nejprve signalizováno rozsvícením signálky „ALARM“ na místním ovládacím
panelu kompresoru a dále rozsvícením kontrolky na panelu VCM (je označena jako
„Společný signál BL-321“ - tímto způsobem je signali-zováno dosažení jak alarmní, tak i
blokovací hodnoty). Další signalizace je na obra-zovce „BL1321“ v řídiím systému DCS
(překročení alarmní hodnoty je zobrazeno žlutým blikajícím označením měřené hodnoty).
Ostatní blokovací systémy
1) Blokování čerpadel nízkotlakého kondenzátu P-503 na kotelnu
Pro snížení rizika průniku nízkotlakého kondenzátu se zvýšenou vodivostí na kotelnu je
instalována blokáda čerpadla kondenzátu P503A od vodivosti AR503 na hodnotu 25 µS/cm.
2) Blokování páry do nástřiku stripéru C-252
Do nástřikové trasy byl instalován směšovač kapalina-pára, ve kterém se do nástřiku přidává
pára z řádu 0,35 MPag a to v závislosti na teplotě nástřiku těsně před vstupem do stripéru
(nový obvod pozice TC 112). Aby nedošlo ke zpětnému průniku silně kyselých vod do
parního potrubí, hlídá nový obvod PDSH 122 tlakovou diferenci mezi nástřikem a přívodem
páry. Měření je realizováno pomocí dvou samostatných snímačů tlaku poz. PI 122.1 (tlak
nastřikované vody) a PI 122.2 (tlak páry).
103
Při nárůstu tlakové diference nad hodnotu 70 kPa (jestliže dojde ke zvýšení tlaku nástřiku
na stripér nebo ke snížení tlaku v parním rozvodu) se automaticky uzavírá přívod páry do
směšovače, tzn. uzavře regulační ventil TV 112.
3) Blokování čerpadla P-2255A/B
Při nárůstu koncentrace 1,2-EDC nad hodnotu 5 ppm nebo chloroformu nad hodnotu 2 ppm v
odpadních vodách na ČOV dojde k automatickému odstavení čerpadla P-2255 A/B. Tím je
zamezeno nežádoucímu odtahu nedostatečně vystripovaných vod na BČOV. Po poklesu
koncentrace 1,2-EDC pod 4,0 ppm a koncentrace chloroformu pod 1,5 ppm a po zvýšení
hladiny (musí být splněny obě podmínky) je chod čerpadla opět odblokován (chod čerpadla se
obnoví, je-li dosaženo nastavené maximální hodnoty hladiny v T-2254 a na 80%).
K blokádě chodu čerpadla také dojde při snížení hladiny v jímce T2254A na 40%, a znovu
najetí čerpadla je možné až po zvýšení hladiny v T2254A na 80%.
4) Blokování při úniku vodíku v analyzačním domku
Uvnitř analyzačního domku pro měření kvality odpadních vod je hlídána koncentrace vodíku
v atmosféře uvnitř analyzačního domku (obvod AASHH 122).
Případný únik vodíku je v DCS alarmován hlášením „únik H2“. Při prvním stupni vysoké
koncentrace vodíku je jen alarmní hlášení, při druhém stupni se automaticky vypíná elektrické
napájení analyzačního domku.
5) Blokovací systém odsávacího kompresoru propylenu BL 222
Odsávací kompresor BL 222 se používá při odstávce propylenového turbokompresoru BL 221
ke snížení tlaku v propylenovém okruhu. Podmínky blokující chod/spuštění kompresoru:
Blokáda
Blokovací hodnota
LBEH 4010 Vysoká hladina kapaliny v odlučovači sání
vysoká hladina
PBEH 4034 Tlak na výtlaku
1,65 MPag
PdEL 4035
Nízká tlak. diference na olejovém systému
0,1 MPad
(porucha mazání, prodleva 30 s při nájezdu stroje)
PSLH 4036
Nízký tlak na sání
0,1 MPag
TSLH 4057 Nízká teplota oleje
20 °C
6) Blokovací systém plnění a stáčení VCM
Blokáda
Blokovací hodnota
LI 1414
Nízká hladina v zásobníku T 1414 – blok chodu P
1414
5%
LSH 1421
Vysoká hladina – blokáda sekvence plnění
spínač vysoké hladiny
104
Blokáda
GSL 1412
Blokovací hodnota
Poloha rychlouzávěru HV 1412 (na sání čerpadla P
1412)
signál od uzavřené
polohy
– blokáda sekvence plnění
HS 1412
Povel z ŘS na uzavření HV 1412 – blok. sekv. plnění
povel pro zavřeno
MS 1412
Havarijní uzavření HV 1412 – blok. sekvence plnění
povel pro zavřeno
P 1412 A/B
Chod čerpadla P 1412 A/B – blokáda sekvence plnění čerpadlo odstaveno
HV 1421
Rychlouzávěr na plnícím rameni Z 1412 A – blok.
plnění
uzavřený
HV 1422
Rychlouzávěr na odpyln. rameni Z 1412 A – blok.
plnění
uzavřený
MS 1422
A,B
Místní havarijní odstavení – blokáda sekv.
plnění/stáčení
povel pro odstaveno
LSL 1423
Hladina inhibitoru na sání čerpadla P 1419
spínač nízké hladiny
XA 1423
Poloha plnícího ramene Z 1412 A – blok. posun.
zařízení
rameno mimo stojan
XA 1424
Poloha odplyn. ramene Z 1412 A – blok. posun.
zařízení
rameno mimo stojan
XA 1425
Uzemnění cisterny – blokáda sekvence plnění/stáčení
cisterna neuzemněna
XA 1426
Blokování posunovacího zařízení
blokáda aktivní
HV 1431
Rychlouzávěr na stáčecím rameni Z 1412 B – blok.
stáčení a chodu čerpadla P 1414
uzavřený
HV 1432
Rychlouzávěr na odplyn. rameni Z 1412 B – blok.
stáčení a chodu čerpadla P 1414
uzavřený
XA 1433
Poloha stáčecího ramene Z 1412 B – blok. posun.
zařízení
rameno mimo stojan
XA 1434
Poloha odplyn. ramene Z 1412 B – blok. posun.
zařízení
rameno mimo stojan
UA 1413
Společná poruchua BL 1413
blokáda aktivní
LSHH 1413 Hladina v separátoru S 1413 – blokáda chodu BL
1413
spínač vysoké hladiny
PdSH 1413
Tlaková dif. výtlak-sání BL 1413 – blok. chodu BL
1413
90 kPad
TSH 1413
Výtlak BL 1413 – blokáda chodu BL 1413
140 °C
JL 1413
Odsávací ventilátor skříně BL 1413 – blok. BL 1413
ventilátor odstavený
UA 1414
Společná porucha P 1414
blokáda aktivní
105
Blokáda
Blokovací hodnota
LZLL 1414 Hladina VCM na sání P 1414 – blokování chodu P
1414
spínač nízké hladiny
TSH 1414
Vysoká teplota vinutí P 1414 – blokování chodu P
1414
40°C
Při aktivaci blokovací sekvence plnění železničních cisteren jsou uzavřeny blokovací
armatury HV 1421 na kapalné propojce a HV 1422 na plynné propojce.
Při aktivaci blokovací sekvence stáčení železničních cisteren jsou uzavřeny blokovací
armatury HV 1431 na kapalné propojce a HV 1432 na plynné propojce.
při mimořádných podmínkách včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení jsou
– Technologický reglement pro výrobu VCM
– Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI č. Z-PVC-VCM/01 pro obsluhu
přímé chlorace)
– Požární řád pro výrobu VCM
– Pracovní předpis pro systém plynové detekce závodu VCM a TZO
– Vnitřní havarijní plán provozu VCM a TZO
a půdy závod PVC
– Dílčí povodňový plán provozu VCM a TZO
Plynné odpady
Plynné odpady (odplyny) ze zařízení se termicky zpracovávají na jednotce TZO.
Kapalné odpady
Separované zbytky kapalných uhlovodíků se termicky zpracovávají na jednotce TZO.
Odpadní vody:
Technologické odpadní vody, obsahující chlorované uhlovodíky, jsou nejprve podrobeny
separaci organické fáze v děličce a poté stripovány parou ve striperu technologických
odpadních vod. Podrobně viz kap. 2.1.3.6.
Pevné odpady
Použitý katalyzátor z oxichloračních reaktorů je dáván do sudů a likvidován externí firmou.
Výrobní jednotka VCM je řízena dálkově a je vybavena autoregulačními a blokovacími
obvody. Blokovací systém je elektronický viz předcházející text.
Při vznícení hořlavých kapalin nebo par lze ve výrobě VCM použít k hašení:
–
vodní mlhu, pěnu, oxid uhličitý, hasící prášek
Vodou je zakázáno hasit štěpící pec R-201, pro hašení se případně použije zhášecí pára.
106
Vybavení protipožárními systémy
a) Vodní monitory:
Provoz je vybaven 4 ks vodních monitorů, napojených na rozvod požární vody. 2 ks jsou
umístěny na západní a 2 ks na východní straně objektu D 4660 závodu VCM. Monitory jsou
rozmístěny tak, aby proudem vody mohly zasáhnout všechna zařízení. Současně je možné
monitory napojit na zdroj posilové vody pro zvýšení tlaku vody na 1,0 MPag. Posilová
čerpadla M-101 a M-102 jsou umístěna v čerpací stanici (objekt kompresorovny) a lze je
uvádět do provozu z panelu kompresorové stanice. Místní ovládání je z čerpací stanice. Pro
udržení požadovaného přetlaku v rozvodu požární vody slouží za běžného provozu systém
pomocných čerpadel po. PV-3 a PV-4 zásobníku posilové vody SPV-1 vzduchového
kompresoru KPV-1. Tento systém zajišťuje tlak vody v rozmezí 0,75 až 1,0 MPag,
k automatickému startu posilového čerpadla M-101/M-102 dojde po poklesu tlaku na 0,35
MPag.
b) Vícemístný nadzemní hydrantový rozvod:
Hydrantový rozvod je tvořen ze 6 ks baterií, umístěných kolem výrobny VCM. Systém je
tvořen potrubím s 5–6 ks vývody s armaturami a pevnými spojkami B.
Baterie jsou umístěny:
– před oxichloračními reaktory
– před štěpící pecí R-201
– před spalovací jednotkou TZO
– před destilačními kolonami
– před a za skladem hořlavin D 4690
Používání hydrantového rozvodu k jiným účelům, než k požárnímu zásahu je zakázáno,
s výjimkou oplachování provozu v případě asanace zařízení a chlazení zařízení. Rovněž
oplach betonového plata je povolen. Vícemístné nadzemní hydrantové rozvody jsou rovněž
napojeny na posilová čerpadla M-101 a M-102.
c) Zkrápěcí vodní systém:
–
zásobníků skladu hořlavin – označení objektu D 4690 T-450, T-451, T-452 a T-520
–
kulových zásobníků VCM T-1411, T-1412 – objekt F 305 AB
–
zásobník propylénu S-221-1 – v objektu D 4660.
Systém je tvořen přívodním potrubím vody s armaturami a kruhovým prstencem s tryskami na
vrchlících zásobníků a více prstenci s tryskami u kulového zásobníku. Toto zařízení se
používá k chlazení zásobníků v letním období a v případě požáru okolních zásobníků
k chlazení.
Zkrápění kulových zásobníků T 1411, T 1412 se uvádí do provozu jako chlazení pouze tehdy,
stoupne-li tlak uvnitř nádoby nad hodnotu 300 kPa. Zkrápěcí zařízení
je tvořeno třemi prstenci, z nichž jeden je v horní části zásobníku, druhý na největším
průměru zásobníku a třetí v dolní části zásobníku.
d) Polostabilní pěnové hasicí zařízení:
–
u zásobníků EDC T-450, T-451, T-452 a T-520
Slouží k hašení požáru uvnitř výše uvedených zásobníků. Systém je tvořen potrubím,
zavedeným přes směšovač a zapěňovač, opatřený záslepkou ze skla, do horní části každého
107
zásobníku. Na požárním rozvaděči se v případě zásahu připojí pěna z požárního vozidla HZS.
Obsluhu provádí HZS. Při zásahu lze zapěnit i havarijní jímky kolem zásobníků.
e) Stabilní hasící zařízení SIDES
Slouží ke snížení odparu VCM a k zamezení požáru při poruše kulových zásobníků VCM
T 1411, T 1412, kdy dojde k vytékání kapalného VCM do havarijní (vyhořívací) jímky.
Systém je tvořen zařízením na výrobu střední pěny, který se skládá ze zásobníku pěnidla,
čerpadla na dopravu vody a směšovače injektorového typu voda – pěna.
Vytvořený pěnotvorný roztok je dopravován k 10 kusům generátorů na výrobu pěny, z nichž
je 6 ks po obvodu havarijní (vyhřívací) jímky a 2 ks pod každým zásobníkem VCM.
Generátor tvoří rozstřikovací tryska v ocelové trubce a jemný děrovaný plech. Zařízení je
doplněno přímočinnými ventily na otevírání přívodu pěny a vody do injektoru. Tyto ventily
umožňují najetí zařízení dálkově z panelu VCM. Obsluhu provádí provoz. Stabilní hasicí
zařízení SIDES je společné pro oba zásobníky kapalného VCM.
f) Drenčerové chladící zařízení a stanice pro výrobu pěny
Objekt č. E 6610, kde jsou umístěny zkušební zásobníky VCM T-401 A–D, je vybaven
drenčerovým (zkrápěcím) zařízením pro každý ze zásobníků (samostatně lze zkrápět zvolený
zásobník) a dále stanicí pro výrobu lehké pěny pro překrytí kapalného VCM v případě jeho
úniku do havarijní jímky, situované na západní straně objektu. V případě požáru se pomocí
drenčerového zařízení provádí buď hašení zásobníku, nebo ochlazování sousedních
zásobníků. Stanice na výrobu pěny se spouští v případě požáru v havarijní jímce.
Drenčerové zařízení i stanici pro výrobu pěny lze spustit buď z místa (tzn. z ovládacího
panelu v budově stanice) nebo dálkově z panelu VCM, za předpokladu, že jsou splněny
všechny podmínky pro start (dostatečný tlak hrubě filtrované vody, dálkově ovládané
elektroarmatury jsou nastaveny v pohotovostní poloze, v zásobníku pěnidla je dostatečná
hladina – podrobnosti viz. předpis pro obsluhu tohoto zařízení). Stanice pro výrobu pěny
pracuje tak, že do proudu vody je nejprve přidáváno ze zásobníku pěnidlo. Vzniklá směs je
potrubím dopravována k vlastnímu generátoru nad havarijní jímkou, kde vzniká pěna
a postupně zakrývá celý povrch jímky.
g) Přenosné a pojízdné hasící přístroje
Přenosné a pojízdné hasící přístroje jsou rozmístěny ve všech objektech závodu VCM a TZO
a umožňují první hasební zásah před příjezdem jednotky HZS.
Požární signalizační zařízení
Závod VCM a TZO je vybaven několika druhy požárního signalizačního zařízení a zařízení
na hlášení úniku hořlavých a škodlivých plynů a kapalin.
a) Požární signalizační zařízení SIMPLEX
Tato zařízení slouží k oznámení požáru na panel VCM. Tlačítka jsou umístěna v zasklených
červených skříňkách. Tlačítko se uvolní rozbitím sklíčka a uvede po stisknutí v činnost
světelnou a akustickou signalizaci na panelu VCM.
Tlačítka jsou umístěna:
– na vstupech na obě schodiště oxichlorace
– u čerpadel P-1450 A,B
108
–
–
u zásobníku lehkých podílů T-402
u čerpadla P-453 a hlásky telefonu na stáčení
Ústředna signalizace je na panelu VCM.
b) Systém EPS je určen pro signalizaci požáru. Signalizace požáru je vedena na panel VCM
a současně na HZS.
c) Systém plynové detekce
Systém signalizuje úniky nebezpečných látek ze zařízení. Detektory tohoto systému detekují
únik uhlovodíků, chloru a chlorovodíku.
Souhrnně viz kapitola. 6.1.2.1
2.1.4.2.3 Provoz PVC
Zařízení provozu PVC (polymerace) je umístěno v budově objektu D 4600. Budova má
železobetonový montovaný skelet s lamelovým opláštěním ze smíšených konstrukcí. Jižní
štítová stěna je z cihlového zdiva. Stropní konstrukce jsou železobetonové s neutěsněnými
technologickými otvory. Střešní krytinu tvoří železobetonová deska. Schodiště jsou ocelová,
umístěná v severní a východní části objektu v samostatném požárním úseku. Budova je 18 m
vysoká, má 4 nadzemní podlaží. Budova má dva požární úseky.
Ve SPOLANA a.s. je PVC vyráběn suspenzní technologií. Výchozí surovinou je vinylchlorid
monomer (VCM), dodávaný ze závodu VCM a TZO. VCM je radikálovou polymerací,
iniciovanou organickými peroxidy a za přítomnosti dalších komponent stabilizačního
systému, transformován na PVC. Postup lze vyjádřit následující chemickou rovnicí:
n CH2=CHCl ⇒ [–CH2–CHCl–]n
Suspenzní technologie spočívá v mechanickém dispergování kapalného VCM ve vodě
(obsahující ochranný koloid), ve které je prakticky nerozpustný a následné polymeraci,
iniciované organickými peroxidy.
Disperze VCM-voda je udržována mícháním, které též usnadňuje rovnoměrný odvod tepla
exotermní reakce stěnami reaktoru. Větší část vyvíjeného tepla je však odváděna
prostřednictvím zpětného chladiče instalovaného na reaktoru při odpaření a zpětné
kondenzaci plynného VCM. Použité iniciátory jsou rozpustné ve VCM. Ochranný koloid,
rozpustný ve vodě, zabraňuje koagulaci částic vznikajícího PVC.
Polymerace je prováděna diskontinuálně ve vertikálních reaktorech s míchadlem, dvěma
rušiči proudění a zpětným chladičem. Polymerace probíhá při tlaku 0,8–1,25 MPa a teplotě
50–70 °C. Reakční teplota je udržována chlazením pláštěm a zpětným chladičem pomocí
cirkulační chladící vody. Polymerace je vedena do konverze 85–90 %. Nezreagovaný VCM je
tlakově a vakuově odplyňován do plynojemu, následně zkapalňován – regenerován a přidáván
k čerstvému VCM, dávkovanému do reaktorů. Produktem polymerace je suspenze PVC ve
vodě, která se vypouští do zásobníků suspenze.
Časový průběh polymeračního procesu je závislý na typu vyráběného PVC. V průměru by
celková doba jedné várky neměla překročit 11 hod., takže při 14 reaktorech je možno počítat
průměrně odstup mezi várkami cca 45 min. Denně se tedy nasazuje při plné výrobě 30-34
várek.
Časový průběh operací u 1 polymerační várky je přibližně následující:
109
1. Dávkování vodní fáze 0,25 h
2. Evakuace a těsnostní zkouška 0,45 h
3. Dávkování VCM a HDV 0,55 h
4. Vyhřívání a zahájení reakce 0,2 ÷ 1,0 h
5. Polymerace (k poklesu tlaku) 3,5 ÷ 4,5 h
6. Dopolymerace 0,5 ÷ 1,3 h
7. Odplynění (tlakové a vak.) 0,8 ÷ 1,2 h
8. Vyprázdnění, proplach, oplach 0,5 h
9. Impregnace, výplach 0,1 h
10. Čištění, příprava pro další násadu
(čištění se neprovádí po každé várce) 0,1 ÷ 0,6 h
Celková doba pro jednu násadu (dle typu a receptury) 7,5 ÷ 11 hod
Ze zásobníků je suspenze PVC kontinuálně čerpána na dvě linky demonomerace, kde se
v kontinuálně pracujících kolonách snižuje působením stripovací páry obsah VCM
z cca 3 000–6 000 ppm na max. 20 ppm. Získaný VCM se vede do plynojemu nebo
výjimečně při vyšším obsahu O2 do jednotky adsorpce. Demonomerovaná, 75–85 °C teplá,
suspenze je dávkována odstředivými čerpadly do odstředivek.
Vlhký PVC z odstředivek jde přes vibrační násypku (linka A) a kolíkový mlýn s podávacím
zásobníkem (linka B) do vibračního dávkovacího žlabu, odkud je dopravován do sušáren.
Suchý prášek PVC je skladován ve skladovacích silech, odtud je plně volně do autocisteren
nebo je dopravován na balení (pytle, big-begy).
Součástí závodu PVC je demonomerace odpadních vod (DOV), kde je z nich stripováním
parou za vakua odstraňován zbytkový VCM a jednotka adsorpce VCM
z nízkokoncentrovaných odplynů na aktivním uhlí.
Polyvinylchlorid (PVC) je syntetická polymerní makromolekulární látka, patřící do skupiny
tzv. termoplastů. Jedná se o druhou nejrozšířenější plastickou hmotu, jejíž tepelné zpracování
vyžaduje sice použití tepelných stabilizátorů, je však zpracovatelná všemi pro plasty známými
zpracovatelskými technikami a umožňuje výrobu rozsáhlé palety výrobků, od silně
měkčených až po velmi tvrdé.
Polymerační reaktor RC-1201A–N
42 m3
Parametry technologického procesu při provozu zařízení, najíždění i odstavování, jsou dány
technologickým reglementem pro výrobu suzpenzního PVC.
Řízení provozu
Výrobní proces polymerace je řízen počítačovým řídícím systémem. Technologický proces
řídí operátor z centrálního velínu provozu PVC, který je umístěn v obj. D 464A. Ruční zásahy
vyžaduje pouze dávkování některých komponent, vypouštění výrobní suspenze a čištění
reaktorů vysokotlakou vodou.
Řízení technologického procesu na závodě PVC je zajišťováno řídicím systémem TDC 3000
od firmy Honeywell. Tento model je určen pro použití v energetice, petrochemii
110
a papírenském průmyslu. Systém dodala a pečuje o něj pobočka Honeywell ČR, která má
potřebné certifikáty pro instalace a údržbu těchto systémů a školení technického personálu.
Základní informace o architektuře TDC-3000
Systém TDC-3000 je hierarchický, distribuovaný řídicí systém, jehož veškeré řídicí, regulační
a prezentační funkce jsou rozděleny mezi řadu specializovaných, na sobě nezávislých modulů,
které spolu navzájem komunikují. Vysoká spolehlivost celého zařízení je zajištěna mimo jiná
opatření i přímým fyzickým zdvojením důležitých modulů a částí systému. Tyto moduly jsou
funkčně propojeny v několika úrovních:
–
LCN – představuje řídicí úroveň, je redundantní a nemá přímé výstupy do provozu. Na
LCN jsou mj. připojeny operátorské stanice, diskové a historizační systémy.
–
UCN – tři procesní sítě, které přímo komunikují s technologickým procesem. Styk
mezi LCN a UCN je zprostředkován moduly NIM. Všechny sítě tohoto typu jsou
redundantní, stejně jako většina zařízení k nim připojených.
–
IS – informační síť závodu je připojena prostřednictvím jednoho z historizačních
serverů a umožňuje oprávněným uživatelům jednosměrný přístup k provozním údajům
v reálném čase. Z této sítě nelze provést žádný zásah do technologie a přístupy k datům
jsou vázány na přidělená oprávnění.
TDC-3000 je navržen s ohledem na co největší spolehlivost systému. Zařízení, o kterých byla
řeč včetně kabeláže, jsou převážně redundantní – tedy zdvojená. V případě poruchy některého
modulu pak jeho záložní dvojník přejímá automaticky všechny funkce bez rizika ztráty
informaci nebo kontroly nad systémem. Zásobování proudem celého systému je řešeno
bezzánikovými zdroji tzv. UPS. Ty mají ve svých akumulátorech zásobu energie na
přiměřeně dlouhou dobu chodu celého řídicího systému i v případě naprostého selhání
zásobování elektrickým proudem pro uvedení provozu do bezpečného stavu.
V případě poruchy některého modulu nebo jeho části je možno opravu obvykle provést za
chodu systému bez nutnosti cokoli vypínat a žádná porucha by neměla mít vliv na funkci jeho
ostatních částí. Uzavřená servisní smlouva s dodavatelem systému nám zaručuje jednak
okamžitý nástup technika na opravu a dosažitelnost potřebných náhradních dílů, ale
i pravidelnou preventivní údržbu a poradenství.
Bezpečnostní prvky části pro PVC
V řídicím systému je naprogramována řada prvků bezpečnostního charakteru kontrolující jak
řízenou technologii, tak paneláře – operátora. Všechny důležité hodnoty, které operátor
vkládá z klávesnice, jsou kontrolovány na povolený rozsah, význačné akce je nutno
potvrzovat. V případě, že si počítač (sekvenční program) nedokáže poradit se vzniklou situací,
žádá o rozhodnutí operátora. Taktéž operátora upozorňuje na každé překročení povolených
mezí, průchody programů důležitými pasážemi nebo jakoukoli systémovou poruchu. Všechny
výpisy se ukládají včetně časového razítka vzniku, události, zániku události a potvrzení
operátorem.
Pracoviště operátora na panelu PVC je tvořeno třemi univerzálními operátorskými stanicemi
napájenými ze tří UPS pro vlastní řídicí systém. Displeje a data potřebná pro řízení jsou vždy
na dvou ze tří diskových subsystémů. Modul APM pro řízení polymerace je redundantní, jeho
primární UPS je dimenzována na 30 min. provozu, záložní baterie pro ruční ovládání vydrží 2
hodiny. Operátoři na panelech jsou vždy ve dvojicích se vzájemnou zastupitelností.
111
Dále následuje příklad několika samostatných rutin a programů určených jen pro udržení
bezpečnosti provozu:
–
PRESSURE – hlídá tlak v polymeračních reaktorech. Pokud dojde k nebezpečnému
nárůstu, informuje operátora a zahájí nápravné akce. Ty jsou vedeny ve čtyřech
funkčních hladinách, které jsou podle potřeby pružně střídány. Jako pátá hladina je
rozhodnutí počítače o nouzovém zastavení reakce.
–
GASOMETER – rutina kontroluje provoz plynojemu TK-1501. Při překročení
povoleného stavu uzavře všechny přívodní armatury na polymeračních reaktorech
a zablokuje je až do návratu do normálu.
-
Zakázaná kombinace – rutina kontroluje na každém polymeračním reaktoru stavy
vybraných armatur. Pokud dojde k otevření dvou nebo více ventilů, které by neměly
být současně otevřeny, snaží se tyto armatury uzavřít a současně vydá příkaz
k zastavení spalování na provoze TZO.
Do bezpečnostních mechanismů spadají také dálkově ze dvou míst ovládané rychlouzávěry
cirkulačního potrubí VCM mezi závody VCM a PVC a mezi S-1500 a S-1200 v provozu
PVC. Uzavřením těchto tras dojde k oddělení jednotlivých částí provozu a vypnutí
příslušných čerpadel. K automatickému uzavření dojde též vždy při totálním výpadu napájení
24 V = nebo ovládacího vzduchu.
při mimořádných podmínkách včetně činností bezpečnostních a blokovacích zařízení jsou
– Technologický reglement pro výrobu suzpenzního PVC
– Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště (např. PI PVC/02 pro obsluhu polymerace,
odplynění, demonomerace suspenze, sklady a rozvažování iniciátorů apod.)
– Vnitřní havarijní plán závodu PVC
a půdy – provozu PVC
– Dílčí povodňový plán provozu PVC
– Pracovní předpis pro systém plynové detekce provozu PVC
Plynné odpady
Veškeré technologické odplyny obsahující VCM, tzn. odplyn z regenerace, demonomerace
odpadních vod, odsávání reaktorů, ze zásobníků suspenze a odplyny VCM s vyšším obsahem
O2, jsou vedeny do jednotky adsorpce VCM. Zde dochází k adsorpci VCM na aktivní uhlí.
VCM se po desorpci vrací zpět do výrobního procesu. Jednotka adsorpce pracuje s účinností
90-98%. Odplyny po průchodu adsorpční jednotkou obsahují cca 0,01-0,1 % obj. VCM tj.
0,5-8,0 kg/h, tj.max. 62 t/rok. Vzdušnina vystupující z adsorpce je po neutralizaci dopravena
ventilátorem do jednotky TZO ve výrobně VCM, kde slouží jako spalovací vzduch.
Dalším zdrojem plynných odpadů je vzduch odcházející ze sušáren a z pneudoprav. Vzduch
obsahuje malé množství tuhých znečišťujících látek (PVC) v koncentraci cca 5 ÷ 50 mg/m3
vzdušniny při platném emisním limitu 100 mg/m3.
Kapalné odpady
Veškeré odpadní vody z PVC představuje odpadní voda v množství 4,60 m3/t PVC.
Tato voda obsahuje PVC a malé množství VCM (pod 1 mg/l).
Veškeré kontaminované vody obsahující VCM jsou podrobeny demonomeraci stripováním
parou, kde se zbavují VCM na obsah menší než 3 mg/l.
112
Tyto vody jsou shromažďovány v centrální jímce odpadních vod. Do centrální jímky jsou
dále svedeny odpadní vody neobsahující VCM, tj. matečné louhy z odstředivek a oplachové
vody ze sušení a polymerace.
Veškeré odpadní vody obsahují cca 2,95 kg/t PVC odpadního PVC, tj. cca 385 t/rok. Odpadní
vody jsou čerpány z centrální jímky na čistírnu odpadních vod.
Pevné odpady
Pevné odpady představují především pevné obaly znečištěné, chemikáliemi (stabilizátory
suspenze, iniciátory).
Jsou to papírové pytle od stabilizátorů suspenze a plastové pytle od iniciátorů. Tyto
nebezpečné odpady (kat. N) v množství cca 9 t/rok jsou předávány externí firmě oprávněné
nakládání s odpady.
Dále jsou to plechové sudy od nenasycených mastných kyselin a KOH. Množství sudů je cca
150 t/rok a jsou po vyčištění odváženy na šrotiště. Plastové obaly (kategorie O) v množství
cca 10 t/rok se předávají externí firmě oprávněné k nakládání s odpady. Neznečištěné
papírové krabice od iniciátorů (kat.O) se předávají k recyklaci externí firmě cca 6 t/rok.
Upotřebené aktivní uhlí z jednotky adsorpce VCM (kat. N) v množství cca 6 t/rok je na
základě analýzy likvidováno buď na skládce toxických odpadů nebo na skládce Uhy.
Systém EPS:
Na provoze PVC jsou pokryty následující objekty:
E 5860 Sklad iniciátorů - 17 ks
D4640 (Velín VCM, velín PVC, lab. MOK, kabelové prostory), D4610 (Rozpouštění
(rozvažovna), C 441A (Sklad chemikálií) – 60 ks
Poplach je vyvolán hlásičem na velínu VCM, kde je ústředna Cerberus CZ 10. Jsou použity
hlásiče tlačítkový, opticko – kouřový, ionizační, teplotní plamenný. Na ústředně jsou
signalizovány pohotovostní, poruchové a poplachové signály opticky a akusticky. Při
signalizaci se objeví na ústředně slovní popis umístění aktivovaného hlásiče. Veškerá
signalizace je paralelně svedena na OS HZS podniku.
Systém plynové detekce:
Pro zjištění úniků VCM ze zařízení je provoz osazen 22 ks detektorů plynové detekce
s vyvedením signalizace na panel PVC a OS HZS podniku. Dalších 6 ks detektorů (větrání
haly polymerace, klimatizace) signalizuje na panelu PVC.
Jako podpůrný systém systému plynové detekce lze považovat systém sledování koncentrace
VCM v pracovním prostředí (v provoze PVC 11 ks detektorů). Tento systém pracuje
s koncentracemi řádově nižšími než systém plynové detekce (vyhodnocuje koncentrace
v mg/m3), ale jeho údaje mohou napomoci při vyhodnocování údajů systému plynové
detekce.
Prostředky k hašení požáru:
Budova polymerace PVC je vybavena třemi větvemi vnitřního požárního rozvodu vody –
jedna větev v prostoru hlavního schodiště s vyústěními C52 v každém podlaží a ve staré
strojovně vzduchotechniky, druhá větev ve východní části s vyústěními C52 v každém podlaží
a třetí větev v prostoru požárního žebříku s vyústěními C52 v podlažích + 4,8 a 8,1 m. Provoz
je vybaven přenosnými a pojízdnými hasicími přístroji.
113
2.1.4.2.3.1
Výrobna Granulace PVC
Zařízení výroby granulátu PVC je umístěno v objektu C 3520. PVC granulát je směs PVC
polymeru s různými aditivy, které mají za úkol upravit výsledné vlastnosti směsí pro různé
způsoby zpracování a použití. Výroba granulátu PVC byla v SPOLANA a.s. ukončena
v 6/2009.
114
Výroby PVC-S v závodě PVC – schéma procesu
115
2.1.4.3 Závod Energetika a vodní hospodářství
Závod Energetika a vodní hospodářství (EVH) zajišťuje:
– dodávky tepla a energií v areálu SPOLANA a.s.
– dodávky vod do areálu SPOLANA a.s.
– nákup a prodej paliv, energií a vod
– provoz podnikových skládek odpadů
Z organizačního hlediska se tento závod dělí na čtyři provozy:
-
Provoz Teplárna
-
Provoz Elektro
-
Provoz Vodárna
-
Provoz Čistírna odpadních vod
2.1.4.3.1 Provoz Teplárna
Provoz Teplárna zajišťuje výrobu vysokotlaké přehřáté vodní páry, která se vyrábí v kotlích
odpařováním vody teplem získaným spalováním paliva.V kotelně provozu teplárny (blok C1)
jsou instalovány 2 parní granulační kotle K6 a K7 (palivo hnědé uhlí) a 1 parní plynový kotel
K4 (palivo zemní plyn). Pára, vyrobená na těchto parních kotlích, je soustavou parovodů
přiváděna k turbogenerátorům a redukčním stanicím páry, kde se využívá zejména k výrobě
elektrické energie a k dodávce technologické páry z redukčních stanic páry do jednotlivých
provozů ve SPOLANA a.s. Provozování kotlů závisí na aktuální energetické situaci,
klimatických podmínkách a potřebách SPOLANA a.s.
Kotel K6
Kotel K6 je jednobubnový s přirozenou cirkulací s dvoustupňovým odpařováním. Zdrojem
tepla je spalování hnědého uhlí s nízkým obsahem síry v práškovém granulačním ohništi.
Kotel má 3 mlýnské okruhy s přímým foukáním, 3 tlukadlové mlýny a 3 práškové hořáky
v čelní stěně kotle. Sušení a doprava uhelného prášku do hořáků se provádí horkým
vzduchem. V každé boční stěně je umístěn 1 plynový hořák sloužící k zapálení uhlí a ke
stabilizaci. Spaliny kotle procházejí osmikomorovým hadicovým filtrem a po odloučení
popílku se dopravují kouřovým ventilátorem do komína o výšce 200 m.
Jmenovitý parní výkon:
125 t/hod
Jmenovitý přetlak přehřáté páry:
9,5 MPa
Jmenovitá teplota přehřáté páry:
540 °C
Minimální výkon bez stabilizace:
75 t/hod
Účinnost při jmenovitém výkonu: 88 %
Kotel K7
Kotel je jednobubnový s přirozenou cirkulací. Zdrojem tepla je spalování hnědého uhlí
s nízkým obsahem síry v práškovém granulačním ohništi. Kotel má 4 mlýnské okruhy
s šachtovým topením, 4 tlukadlové samonasávací mlýny a 4 práškové hořáky v čelní stěně
kotle. Sušení uhlí a doprava prášku do hořáků se provádí spalinami. V každé boční stěně je
umístěn 1 plynový hořák sloužící k zapálení uhlí a ke stabilizaci. Spaliny kotle procházejí
116
osmikomorovým hadicovým filtrem a po odloučení popílku se dopravují kouřovým
ventilátorem do komína o výšce 200 m.
150 t/hod
9,41 MPa
540 °C
90 t/hod
Účinnost při jmenovitém výkonu: 86 %
Pomocné zařízení kotlů K6 a K7:
–
–
–
–
zařízení pro dopravu paliva do kotlů
odstruskovací zařízení včetně hydraulické dopravy popílku
rozvody technologické vody, sloužící k chlazení zařízení a k dopravě popílku
spalinové rukávové filtry na K6 a K7, sloužící k odstranění tuhých částic ze spalin
Základním palivem je hnědé uhlí, v omezené míře je možno spalovat černé uhlí. Ke
stabilizaci a najíždění kotlů se používá zemní plyn. Uhlí je do závodu dopravováno po
železnici, vykládáno na hlubinném výklopníku, v zimním období rozmrazováno
v rozmrazovacím tunelu.
Hlubinný výklopník, rozmrazovací tunel a teplárna jsou umístěny na levém břehu Labe.
Uhelná skládka je na pravém břehu Labe. Celková kapacita skládky je 400 tis. tun. Obvyklá
skladovací zásoba je cca 18 tis. tun. Doprava uhlí je zajišťována pásovými dopravníky.
Provoz zauhlování je řízen centrálně z velínu zauhlování. Celé zařízení je elektricky
blokováno ruční a automatickou blokádou.
Odvod škváry a popílku z uhelných kotlů K 6, 7 je zabezpečován přes drtiče strusky, které
jsou umístěny pod spalovací komorou každého kotle. Drcená struska je chlazena vodou a dále
plavicí vodou dopravována kanály do jímek v bagrovací stanici. Popílek z výsypek kotlů
a z výsypek filtrů každého kotle je opět dopravován plavicí vodou kanály do jímek
v bagrovací stanici. Z jímek je hydrosměs vody, škváry a popílku dopravována čerpadly
škvárovým potrubím, vyloženým čedičem, na odkaliště popílku, která jsou umístěna na
pravém břehu Labe.
Kotel K4
Technologie výroby spočívá v přímé výrobě přehřáté páry v parním kotli, jehož
jednobubnový výparník pracuje na principu přirozené cirkulace. Teplo se získává spalováním
zemního plynu za mírného přetlaku v ohništi parního kotle. Nosičem tepla jsou spaliny,
představující současně hlavní odpadní látku procesu, rozptylovanou bez jakéhokoli čištění
komínem do atmosféry. Sdílení tepla, neseného spalinami, do vody a páry se děje na
teplosměnných plochách tlakového systému kotle, a to jak sáláním (v oblastech vysokých
teplot spalin), tak i konvekcí (v oblastech nižších teplot spalin).
75 t/hod
6,0 MPa
460 °C
30 t/hod
117
Účinnost při jmenovitém výkonu: 95,7 %
Úsek vodní hospodářství provozu Teplárna
Úsek vodní hospodářství je umístěn v objektech C 1420 a C 142B.
Základním procesem na úseku vodního hospodářství je shromažďování, tepelná a chemická
úprava a distribuce napájecí vody pro kotle, měniče páry a chlazení redukčních stanic páry.
Z úseku vodního hospodářství mohou být zásobovány rovněž kotle chemických výroben na
kyselině sírové a kaprolaktamu. Kromě toho je v úseku vodního hospodářství energetiky
instalováno čerpadlo pro rozvod požární vody.
Úsek strojovna
Úsek strojovna je umístěn v objektech C1430 a C143B.
Základním procesem na úseku strojovny je přeměna tepelné energie páry v energii elektrickou
v šesti turbosoustrojích (TG1–6), doprovázená výrobou odběrové páry 1,0 MPa a protitlaké
páry 0,3 MPa.
Úsek měnírny páry
Úsek měnírna páry je umístěn v objektech C 1440 a C 144B.
Základním procesem na úseku měníren páry je přeměna přehřáté protitlaké páry z TG1, 2, 4,
5, 6 a RS4 na sytou páru pro potřeby technologie a topení v závodě. K tomuto účelu je
instalováno 6 parních nízkotlakých měničů. Kondenzát z primérní (topné) páry měničů je
čerpán do kotlových sborníků ve vodním hospodářství.
Úsek úpravna vratných kondenzátů a centrální výměníková stanice
Úsek úpravna vratných kondenzátů je umístěn v objektu C 2450, v němž je rovněž stará
centrální výměníková stanice.
Základním procesem na úseku úpravny vratných kondenzátů je jejich shromažďování,
odstraňování železa a změkčování. Úpravna kondenzátů je za tímto účelem vybavena
4 antracitovými filtry a 3 katexovými změkčovači.
Parametry technologického zařízení viz výše, další
Potrubí zemního plynu
DN 300, 300 kPa
Parametry technologického procesu při provozování zařízení, najíždění a odstavování jsou
dány technologickým reglementem pro výrobu páry.
Řízení provozu
Provoz kotlů je řízen operátorem z centrálního velínu, který je umístěn v objektu C 1470.
Povinnosti topičů (operátorů) jsou obecně dány ČSN 070710. Případné manipulace přímo
v prostoru kotelny provádí pochůzkář na příkaz operátora. Operátoři kotlů se řídí příkazy
vrchního topiče, příp. vedoucího směny.
118
Vzhledem k topnému mediu (zemní plyn) by následky případné havárie kotle K 4 byly zřejmě
závažnější, než v případě havárie kotlů na pevná paliva K 6 a K 7.
Kotel K 4:
Z velínu, kde je umístěn řídící systém kotle, lze vydávat povely do řídícího systému a sledovat
stav a chod kotle. Řídící systém na bází PLC systému Simatic S 5 zajišťuje všechny funkce
potřebné pro ovládání a řízení technologie.
Řízení běžného provozu kotle zajišťuje operátor prostřednictvím automaticky spojitě
pracujících regulačních obvodů:
– vodní hladiny v bubnu
– teploty přehřáté páry
– množství spalovacího vzduchu
– tlaku přehřáté páry
– tlaku spalin
– teploty spalovacího vzduchu za parním ohřívákem vzduchu.
Pro řízení nestacionárních najížděcích a odstavovacích provozních stavů a pro prevenci
některých poruch či nebezpečných stavů (zpravidla s časovým předstihem signalizovaných
nepřípustnými výchylkami některých fyzikálních parametrů) má operátor k dispozici
následující diskrétně pracující automatické obvody:
– diskrétní řízení pro odvětrání ohniště, tří kotlových tahů a spalinovodů
– diskrétní řízení plynových hořáků
– diskrétní řízení nouzové výpusti vody z bubnu
– diskrétní řízení vzduchového ventilátoru
– diskrétní řízení hlavního parního uzávěru kotle
– diskrétní řízení spalinové klapky
– diskrétní řízení pro okamžité odstavení kotle
Řídící systém odstaví automaticky kotel při následujících podmínkách:
– při výpadku automatiky hořáku
– při poklesu tlaku plynu za regulačním ventilem na 10 kPa
– při poklesu hladiny v bubnu na – 200 mm
– při stoupnutí hladiny v bubnu na + 200 mm
– při stoupnutí tlaku výstupní páry na 6,8 MPa
– při poklesu tlakové diference mezi topeništěm a vzduchovou skříní na 50 kPa
– při výpadku vzduchového ventilátoru
– při uzavření komínové klapky
– při nedostatečném větrání kotelny
– při stoupnutí koncentrace ZP v kotelně na 20 % spodní meze výbušnosti
– při poklesu tlaku plynu za HUP na 150 kPa
– při poklesu tlaku ovládacího vzduchu na 0,35 MPa
– při stoupnutí teploty výstupní páry na 475 oC
– při stoupnutí teploty ložisek motoru a vzduch. ventilátoru na 80 oC
– při výpadku komunikace s ŘS kotle, nepodaří-li se komunikaci do 180 vteřin obnovit
– Pokud ŘS selže a kotel při dosažení těchto podmínek neodstaví, odstaví okamžitě kotel
operátor „STOP“ – tlačítkem
Konkrétně automat provede:
– okamžitě odstaví všechny provozované plynové hořáky
– okamžitě uzavře hlavní parní uzávěr
119
–
uzavře HUP (pouze tehdy, přišel-li odstavovací příkaz od některého z tlačítek
„Nebezpečí“, instalovaných v kotelně)
Kotle na pevná paliva K 6 a K 7
Provoz kotlů řídí operátoři z tepelné dozorny.
Řídící systém fy Siemens je vybaven operátorskou stanicí PCS a procesní stanicí, kterou je
průmyslový kontroler „Simatic“ S 5 – 155 U. Vlastní řídící software je umístěn na těchto
kontrolerech. Operátor má možnost komunikovat a provádět zásahy prostřednictvím
vizualizačního software. Každá z operátorských stanic je vybavena tiskárnou pro výpisy
alarmů a hlášení. Ochranu kotlů zajišťuje samostatný programovatelný bezpečnostní automat
Simatic S 5 – 95 F, komunikačně a HW propojený s řídícím systémem kotle.
Při indikaci mimořádných stavů, které by mohly vést k závažnému poškození kotle, odstavuje
kotel operátor. V případě, že dojde ke vzniku blokovacích podmínek, odstavuje automaticky
provoz kotle řídící systém:
– zastavuje okamžitě přívod spalovacího vzduchu
– odstavuje všechny provozované mlýnské okruhy včetně práškových hořáků
– odstavuje všechny plynové hořáky, jsou-li v provozu
– uzavře hlavní parní šoupě, navolené na dálkové ovládání
Detailní postupy řízení a provozování zařízení závodu energetika ve všech stádiích provozu,
opatření a postupy při mimořádných podmínkách včetně činností bezpečnostních
a blokovacích zařízení jsou uvedeny v následující provozní dokumentaci:
– Technologický reglement pro výrobu páry
– Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště, obsluhy (např.pro kotel K4 apod.)
– Dílčí povodňový plán závodu EVH
– Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vody
a půdy – závod EVH
– Vnitřní havarijní plán závodu EVH
– Místní regulační plán závodu EVH pro případ nepříznivých rozptylových podmínek
Objekty provozu Teplárna na bloku C1 jsou vybaveny vnějšími i vnitřními rozvody požární
vody včetně nástěnných hydrantů, pojízdných a přenosných hasících přístrojů.
Na podavačích paliva pro kotel K6 a K7 je instalováno zařízení detekce jisker (fy. Grecon),
které automaticky spouští SHZ. Signál je přiváděn na OS HZS podniku.
Prostory kotelny jsou osazeny čidly EPS. Redukční stanice plynu, plynový kotel K4 a přívody
plynu do spalovacích hořáků kotlů K6 a K7 jsou vybaveny čidly plynové detekce.
Havarijní zablokování přívodní armatury zemního plynu na vstupu do kotelny je automaticky
spouštěno při signalizaci úniku plynu čidlem v II. stupni plynové detekce.
Součástí mlýnských okruhu kotlů K6 a K7 je protiexplozivní ochranný systém HRD (fy.
RSBP), který v případě vzniku exploze zajistí extrémně rychlé vnesení hasícího prostředku do
chráněného zařízení (zamezení rozšíření nebo izolace výbuchu již ve fázi vzniku).
120
Výroba páry v provoze Teplárna – schéma procesu
121
2.1.4.3.2 Provoz Elektro
Zajišťuje provozování elektrorozvodného systému a distribuci elektrické energie v podniku.
SPOLANA a.s. získává elektrickou energii ze sítě 110 kV ČEZ, a.s. a z vlastní výroby na
turbogenerátorech.
Distribuce ze sítě STE, a.s.
Na síť ČEZ a.s. je elektrorozvodný systém (ERS) SPOLANA napojen 4 linkami 110 kV:
–
linky V908 a V910 z rozvodny Elektrárna Mělník II (EMĚ II)
–
linka V918 z rozvodny Čechy střed
–
linka V920 z rozvodny Praha sever.
Tyto linky jsou zaústěny do venkovní 110 kV rozvodny, označené r00 závodu Energetika,
umístěné vně podniku u 4. vrátnice.
Odběr elektrické energie z linek a zapojení rozvodny ovládá manipulant hlavního
elektrovelínu závodu Energetika (objekt C2470). Řídí se přitom SGŘ-09-10 (Plán regulačních
opatření ve spotřebě energií a vod), SGŘ-09-04 (Elektrorozvodný systém), směrnicemi ČEZ,
a.s. a pokyny Energetického dispečinku ČEZ distribuce, a.s. Praha.
Vlastní výroba elektrické energie
Řízení provozu
Provoz je řízen dle následující provozní a bezpečnostní dokumentace:
– Reglement pro výrobu a rozvod el. energie
– Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště, obsluhy (např. Pracovní instrukce pro r00
apod.)
– Dílčí plán opatření pro případ havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
a půdy závodu EVH
Objekty provozu elektro jsou vybaveny přenosnými hasícími přístroji.
V objektech C 1520, C 1540, C 2440, C 2470, E 2770 jsou instalována čidla EPS.
122
Výroba elektrické energie v provoze Elektro - schéma procesu
123
2.1.4.3.3 Provoz Vodárna
Provoz Vodárna zajišťuje výrobu a dodávku různých druhů vod pro výrobní provozy a útvary
SPOLANA a.s.
Provoz zajišťuje výrobu a dodávky následujících druhů vod:
–
Hrubě filtrovaná voda:
22 000 000 m3/rok
–
Chladící cirkulační voda:
90 000 000 m3/rok
–
Alkalicky čiřená voda:
–
Změkčená voda:
600 000 m3/rok
–
Odplyněná voda:
600 000 m3/rok
–
Demineralizovaná voda:
–
Užitková voda:
170 000 m3/rok
–
Vodovodní sítě:
200–300 000 m3/rok
5 000 000 m3/rok
1 500 000 m3/rok
Pro zásobování provozů vodou slouží voda z řeky Labe. Podstatná část odebrané vody je
upravena pouze filtrací a užívána pro průtočné chlazení. Při průtočném chlazení je voda
čerpána z Labe a vedena potrubím do jednotlivých výrobních bloků, kde ve výměnících
odebírá teplo a je vypouštěna zpět kanalizace. Část chladící průtočné vody je svedena zpět do
čerpací stanice, odkud se čerpá do úpravny alkalického čiření.
V severní části areálu SPOLANA a.s. je využíváno cirkulační chlazení. Voda (chladící
médium) cirkuluje v okruhu chladící věž – čerpací stanice – výměníky – chladící věž. Pro
zamezení koroze, inkrustace a tvorby builigických nárůstů je voda chemicky upravována.
Ztráty vody (odpar, rozstřik, netěsnosti, odkal) jsou doplňovány.
Kromě chladící vody je pro výrobní provozy třeba zajistit dodávku vody technologické.
Úprava technologické vody je prováděna různými stupni chemické úpravy. Základním
stupněm úpravy je čiření – odstraňování koloidních nečistot koagulací. Koagulací je voda
upravována alkalickým čiřením.
Alkalické čiření (nebo neutrální) – dávkování roztoku síranu železitého a vápenného mléka do
čiřícího reaktoru s vločkovým mrakem, vyčištěná voda je filtrována na pískových filtrech.
Fe2(SO4)3 + 3 Ca(OH)2 ⇒ 2 Fe(OH)3 + 3 CaSO4
Ca(OH)2 + Ca(HCO3)2 ⇒ 2 CaCO3 + 2 H2O
Alkalicky (nebo neutrálně) čiřená voda je dále upravována v následujících stupních:
–
voda změkčená – úprava pomocí měničů iontů
I. změkčování:
MNa2 + Ca2+ ⇒ MCa + Na+
II. regenerace:
MCa + 2 Na+ ⇒ MNa2 + Ca2+
Pro potřebu energetiky je změkčená voda upravována vakuovým odplyněním a dávkováním
chemikálií pro odstranění zbytkového kyslíku a zbytkové tvrdosti.
2 Na2SO3 + O2 ⇒ Na2SO4
2 Na3PO4 + 3 Ca2+ ⇒ Ca3(PO4)2 + 6 Na+
124
–
voda užitková – úprava chlorací chlornanem sodným
–
voda demineralizovaná – úprava na čtyřstupňové ionexové lince – odstranění téměř
všech rozpuštěných látek
I. katex:
MH + A+ ⇒ MA + H+
II. anex:
MOH + B- ⇒ MB + OH-
2.1.4.3.4 Provoz Čistírna odpadních vod
Provoz čistírna odpadních vod zajišťuje čištění odpadních vod a provoz skládky a odkališť.
2.1.4.3.4.1
Čistírna odpadních vod
Čistírna odpadních vod (ČOV) je rozmístěna v severovýchodní části závodu v bloku E 1 a
částečně F 1. Čistírna odpadních vod se skládá z anorganické (A-linka) a biologické linky
(B-linka) a třetího stupně čištění na odkališti S 2 (pravý břeh Labe).
Maximální přítok na primární sedimentaci anorganické linky je: Q max = 1 200 m3/hod.
Maximální přítok na primární sedimentaci biologické linky je: Q max = 1 870 m3/hod.
Provoz čistírny odpadních vod, jako zařízení k odstraňování odpadů byl schválen
integrovaným povolením č. j. 17402/156649/2004/OŽP, vydaným Krajským úřadem
Středočeského kraje, dne 11. 2. 2005.
Podrobně viz kap. 2.1.6.14.
Řízení provozu
Provoz je řízen dle následující provozní a technologické dokumentace:
– Technologický reglement pro výrobu vod
– Pracovní instrukce pro jednotlivá pracoviště, obsluhy (např. pro obsluhu čerpací stanice
C 1510 apod.)
– Kanalizační řád
– Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vody
a půdy závodu EVH
– Vntřní havarijní plán závodu EVH
Objekty provozů vodárna a ČOV jsou vybaveny přenosnými hasícími přístroji, objekt C 1550
vnitřními nástěnnými hydranty.
V objektu C 1520 (úpravna vody) je umístěno čidlo EPS.
125
Čištění odpadních vod na provoze ČOV – schéma procesu
126
2.1.4.3.4.2
Úsek skládkování odpadů
Hlavní podniková zařízení, určená k odstraňování odpadů jsou:
– skládka toxických odpadů (STO) v Tišicích, odpady kategorie „N“,
– čistírna odpadních vod, odpady kategorie „N“ a „O“ viz. předchozí text této kapitoly.
Skládka toxického odpadu (STO)
STO je umístěna v pravobřežním areálu SPOLANA a.s. na katastrálním území obce Tišice, na
místě původní skládky toxických odpadů S1-V, která byla asanována jako stará ekologická
zátěž. Stále zde probíhá sanační čerpání podzemních vod. Zařízení bylo uvedeno do provozu
v roce 1997 a má projektovanou kapacitu 90 000 + 5 000 m3. Podle zákona č. 185/2001 Sb. je
za účelem budoucí rekultivace skládána na bankovní účet společnosti povinná finanční
rezerva.
Provoz skládky, včetně provozního řádu skládky byly schváleny integrovaným povolením č.
j. 135217/2007/KUSK OŽP/St, vydaným Krajským úřadem Středočeského kraje, dne 11. 9.
2007.
Skládka skupiny S IV o výměře 3,4 ha, je vybavena vlastním tělesem skládky, které je
proloženo drenážním potrubím, zakrytým kombinovaným těsněním a vymezeno 4,5 m
hrázemi, nasypanými ze zhutnělých popelovin a překrytými fólií. Hráze jsou zatíženy
pneumatikami a přikryty štěrkem, vnější svahy jsou zatravněny.
V souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcích předpisů se jedná o
skládku skupiny S-NO, s možností stabilizace odpadů – ukládání do kójí.
Kójí je pět, čtyři z nich jsou z vnitřní strany železobetonové konstrukce těsněny kotvenou
HDPE fólií o tloušťce 3 mm, pátá je opatřena kotvenou těsnící fólií HDPE, s hliníkovou
vložkou o celkové tloušťce 5 mm. Tato kóje slouží k zneškodnění odpadů s obsahem
chlorovaných uhlovodíků. Pro ukládání odpadu jsou určeny sudy o objemu 200 l, vhodné pro
manipulaci jeřábem, které budou umísťovány až do pěti vrstev nad sebou. Prostor mezi sudy
bude naplněn samotuhnoucí cementopopílkovou suspenzí. Zalévání bude prováděno po
etapách, každá vrstva sudů samostatně. V současné době je naplněna první kóje cca z 1/5,
ostatní kóje, včetně kóje na odpad s obsahem chlorovaných uhlovodíků, jsou prázdné.
Provozní kóje je zastřešená s uzavřeným odtokem dešťových vod.
K nakládání s odpadními vodami ze skládky je určen kontrolní objekt. Voda je zde
shromažďována ve třech nádržích, odkud je podle potřeby a charakteru znečištění čerpána na
pískové filtry a demerkurizaci na aktivním uhlí. Pokud nejsou překročeny limity znečištění
odpadní vody, je tato vypouštěna do dočišťovací nádrže S2 a poté vypouštěna do Labe. Čtyři
dosud neprovozované kóje STO jsou odvodněny samostatným systémem, napojeným na
odvodňovací systém úložiště popelovin S4-J.
Monitoring skládky je prováděn z hlediska ochrany vod, hydrogeologie a geodézie.
Z vodohospodářského hlediska je zde monitorována jakost vod, vypouštěných z kontrolního
objektu a to odběry 2× týdně, dále při mimořádných situacích z nádrže kontaminovaných vod
a před každým vypouštěním nádrží kalového hospodářství. Všechny vzorky jsou analyzovány
v laboratoři ÚŘJ. Výsledky se zaznamenávají do provozního deníku STO. Mimo to je externě
monitorováno firmou Ekohydrogeo i sanační čerpání z vrtů.
Pro účely sledování v oblasti hydrogeologie je zde zřízen systém 4 čerpacích a 6
pozorovacích vrtů uvnitř skládky a 6 pozorovacích vrtů umístěných vně podzemních stěn
skládky. Smyslem tohoto systému, je zejména sledování hladiny podzemních vod.
127
Geodetické sledování zahrnuje monitoring poklesů hrází, pohyb kójí a pohyb odměrných
bodů na vrtech pomocí výškových značek.
Provozní řády obou uvedených zařízení obsahují kromě popisné části i seznam odpadů, které
je povoleno ukládat pouze po jejich stabilizaci a které ukládat nelze. Podstatnou součástí
těchto materiálů jsou i opatření pro případ havárie.
Dalším provozním dokumentem jsou pracovní instrukce, kde je popsáno pracoviště a jeho
zařízení a jsou zde uvedeny postupy řešení mimořádných situací.
Řízení provozu skládek
Provoz je řízen podle následující provozní a bezpečnostní dokumentace:
– Provozní řád pro STO
– Manipulační a provozní řád pro odkaliště S2, S3 a S4-jih
– Dílčí plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a
půdy pro závod EVH
Protipožární a bezpečnostní zajištění objektů skládek
Objekt skládky je vybaven přenosnými hasícími přístroji.
Na skládce toxických odpadů je instalován systém plynové detekce Winter (10 čidel)
k monitorování možných produktů (CH4, H2S, HCN) biologických procesů úložiště. Signál je
vyveden na pracoviště obsluhy skládky.
128
Ukládání odpadů na skládce toxických odpadů - schéma procesu
129
2.1.5 Informace o provozních činnostech a procesech spojených s rizikem
závažné havárie
2.1.5.1 Skladování a stáčení amoniaku
Pro potřeby závodu Kaprolaktam je amoniak do SPOLANA a. s. dopravován v železničních
cisternách. Objekt stáčení cisteren kapalného amoniaku (označení F 1970) a skladovacích
kulových zásobníků amoniaku (F 197A,B) je situován v severní části areálu SPOLANA a.s.
na ploše cca 90 x 50 m. V blízkosti skladu (cca 30 m) jižně je umístěno pracoviště stáčení
a skladování CO2. (zásobník 100 m3 , max. přetlak 2,5 MPa, pracovní teplota – 35°C).
Od výrobních provozů a skladů s jinými nebezpečnými látkami je stáčení a skladování
amoniaku vzdáleno cca 300 m.
Stavební konstrukce jsou svým charakterem technologické zařízení, ocelové, svařované
potrubní trasy jsou neizolované.
Požárně bezpečnostní zařízení:
Detektory úniku amoniaku: v objektu celkem 9 detektorů :
• 2 detektory na stáčecích místech,
• 1 detektor ve strojovně u čerpadla
• 3 detektory na každém kulovém zásobníku
Přenos reakce detektorů je signalizován na místním velínu, centrálním velínu výrobny HAS a
OS HZSP. Funkce detektorů a systému signalizace je při výpadku elektrické energie
zajišťována systémem UPS po dobu několika hodin.
Objekt je vybaven 5 požárními hydranty, v prostoru objektu skladu jsou umístěny 2 ks
sněhových hasicích přístrojů.
Havarijní tlačítko – světelný a akustický signál na velín výrobny o vzniku mimořádné situace
v objektu skladu.
Příjezdová komunikace pro mobilní požární techniku je v odpovídajícím provedení, doba
dojezdu jednotky HZS SPOLANA a.s. k objektu do 5 minut.
2.1.5.1.1 Skladování amoniaku
Ve skladu amoniaku jsou umístěny 2 skladovací kulové zásobníky kapalného amoniaku
s provozním označením T 1.1AB, každý o projektované kapacitě 1000 m3. Zásobník T-1.1A
byl uveden do provozu v r.1996, T 1.1B v r. 1997. Oba zásobníky jsou z konstrukčního
hlediska shodné, stejně tak i jejich vybavení je totožné. Jedná se o tlakové nádoby.
Parametry zásobníku
Materiál zásobníku
Objem nádoby
Max. procento plnění
Pracovní přetlak
Pracovní teplota
Max. přetlak
Max. teplota
ocel tř.11 418.1
1000 m3
80 % (tj. 500 t)
max 0,8 MPa
-20 až +20°C ( běžně10-15 °C)
0,80 MPa
20 °C
130
Vnější rozměry: průměr
výška spodní části
od podlaží jímky
tloušťka. stěny
Izolace zásobníků
12,4 m
cca 1,5 m
30 mm
chladová, protikorozní, protisluneční
Při běžném provozu jsou zásobníky vzájemně propojeny. V současné době je maximální
zásoba čpavku v jednom zásobníku stanovena Technologickým reglementem výroby HAS na
500 t (v obou celkem 1000 tun). Kapalný amoniak ze zásobníků do technologie výrobny HAS
je dopravován potrubní trasou rozdílem tlaků ve skladovacím zásobníku a provozním
zásobníku amoniaku T-12.2 na výrobně HAS. Potrubní trasa kapalného amoniaku do provozu
HAS je DN 100, potrubní plynné propojky mezi skladem a provozem HAS je DN 80 a DN
50. Délky jednotlivých potrubních tras jsou shodné, cca 800 m. Potrubí kapalného amoniaku
do provozu HAS je celosvařované, (po trase 1 přírubový spoj), neizolované, tloušťka stěny
4,5 mm, o celkovém objemu amoniaku cca 3,4 t.
Bezpečnostní vybavení
Kulový zásobník je osazený na vrchlíku pojistným ventilem. Otevírací přetlak je 0,8 MPa.
Odfuk odplynu je vyveden do atmosféry.
Zásobník je vybaven dálkovým měřením tlaku, teploty a hladiny. Tlak je měřen také místně.
Pro případ vzniku havarijní situace jsou zásobníky vybaveny drenčerovým skrápěcím
zařízením o kapacitě 50 l/s, které po spuštění vytváří kolem zásobníku vodní clonu (mlhu) a
samostatným přívodem zavodňuje havarijní jímku pod zásobníkem. Je spouštěno
automaticky systémem plynové detekce nebo ručně místním tlačítkem u stáčení oxidu
uhličitého.
Výstupy a vstupy (kapalina do výrobny HAS na spodku, kapalina ze stáčení na spodku, plyn
na vrchu) potrubních tras amoniaku jsou osazeny dálkově ovládanými armaturami (3 ks),
hrdla jsou uchycena na těle zásobníku. Tyto rychlouzávěry jsou ovládány systémem plynové
detekce, déle je možno je ovládat z panelu skladu amoniaku a panelu HAS. Přírubové spoje
pero-drážka.
Zásobník je osazen 3 ks detektorů úniku amoniaku, (pod zásobníkem, ve střední části a na
vrchlíku), nastavených na 400 ppm (varování), 600 ppm (1. stupeň plynové detekce) a 800
ppm (2. stupeň plynové detekce). Signalizace z čidel je vyvedena na velín HAS a OS HZSP.
V případě reakce čidla (v úrovni 800 ppm) pod zásobníkem, spolu s čidlem umístěným na
obvodu uprostřed zásobníku, dojde automaticky ke spuštění drenčerového zařízení a uzavření
dálkově ovládaných armatur tras kapalného a plynného amoniaku u zásobníku a tím
k oddělení skladu amoniaku od technologie.
Skladovací zásobníky amoniaku jsou od sebe vzdáleny cca 30m.
Oba kulové zásobníky jsou umístěny na 12-ti ocelových podporách, které jsou ukotvené do
betonových patek umístěných na obvodu kruhových železobetonových havarijních jímek,
nacházejících se pod zásobníky. Dna jímek jsou spádovaná do odkalovací jímky, potrubně
propojené s čerpací stanicí, kde je možnost napojení při stáčení obsahu jímek (čpavkové
vody) do cisteren, prostor jímek pod zásobníky je otevřený, vnější kruhový val jímek je
vysoký cca 2,7 m. Stabilita konstrukce jímky není ohrožena nárůstem spodní hladiny vody.
131
Celkový využitelný objem jedné havarijní jímky je 520 m3. Havarijní jímky zásobníků jsou
potrubně propojené přes uzavírací armaturu.
Prostor skladu má svoje vlastní oplocení a je uzamčen.
Prostor skladu je osazen ze všech čtyř stran požárními hydranty.
Příjezdové komunikace pro mobilní požární techniku umožňují případné provedení zásahu
kolem celého objektu.
Praktickými zkouškami je ověřená doba dojezdu jednotky HZS SPOLANA, a. s. ke skladu do
5minut.
K provozované technologii se vztahují následující normy a předpisy:
– ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní – Provozní požadavky
– ČSN 69 0010 Tlakové nádoby stabilní – Technická pravidla
– Pracovní instrukce pro obsluhu skladového hospodářství - sklad NH3 a CO2
2.1.5.1.2 Stáčení amoniaku z cisterny
Stáčení železničních cisteren se provádí na koleji č. 208. Přístavbu cisteren ke stáčení
zabezpečuje železniční vlečka UNIPETROL DOPRAVA s.ro. železniční provoz Neratovice.
Cisterny jsou přistavovány po předchozí prohlídce.
Místní posun pak zabezpečují pracovníci obsluhy skladu amoniaku pomocí vrátku. (typ VVZ
2000 kp). Na kolejích v prostoru skladování a stáčení amoniaku nejsou deponovány ani
posunovány žádné cisterny s hořlavými látkami.
Kolej je zabezpečena proti najetí vozů zabudováním výhybkového zámku. Cisterna proti
pohybu je jištěna zabržděním tlakovou a ruční brzdou ovládanou z brzdařské plošiny
a zarážkami proti posunu. Železniční cisterny jsou tlakové, ložná hmotnost závisí na typu
cisterny, na stáčecí koleji je možno stáčet současně 2 cisterny.
Kapalný amoniak je po napojení cisterny na stáčecí rameno stáčen do dvou kulových
zásobníků T1.1A,B. Stáčecí rampa je vybavena dvěma ks stáčecích ramen. Stáčení je
zajišťováno tlakem plynného amoniaku z rozvodu výtlaku čpavkových kompresorů,
instalovaných v chladící stanici výrobny HAS (Hydroxylaminsulfátu) .
Kapalný amoniak je ze zásobníků T1.1A,B do výrobny HAS (objekt D 2620), dopravován
rozdílem tlaků v T1.1A,B a provozním mezizásobníku T12.2. umístěným v chladící stanici
výrobny. Vstupy a výstupy potrubí amoniaku na zásobnících jsou osazeny ručními
armaturami a dálkově ovládanými rychlouzávěry. Zásobníky NH3 i stáčené železniční
cisterny je možno odsávat čpavkovými kompresory ve výrobně.
Průměrná denní spotřeba amoniaku je cca 200 tun, stáčeno je tedy v denním průměru 4-5
cisteren ( dle množství amoniaku v cisterně).
Plocha se stáčecími rameny mezi kolejištěm a objektem strojovny a místního velínu je
vybetonována, kolejiště vyloženo štěrkem a zeminou.
Prostor stáčecích stolic je proti dešťovým srážkám chráněn zastřešením. Zařízení měření a
regulace je v odpovídajícím provedení. Komunikace obsluha, velín, HZSP – telefon.
132
Popis železniční cisterny
Cisterna je silnostěnná tlaková nádoba zhotovená z ocelových plechů, obsah cisterny je 95 m3
a ložná váha kapalného NH3 max. 48,7 t. Ve spodní části je opatřena armaturami plynné a
kapalné fáze.
Cisterny jsou opatřeny hydraulicky uzavíratelnými ventily (kapalná i plynná fáze) systému
EVA nebo GESTRA, které jsou ovládány hydraulickou pumpou. Od těchto ventilů je
vyvedeno na obě strany cisterny vysokotlaké potrubí, na jehož konci jsou umístěny
mechanické ventily, které jsou opatřeny koncovými záslepkami.
-
-
objem ŽC cca 95 m3, plnění na cca 48,7 t (průměr ø 3 m, délka cca 14,22 m),
frekvence stáčení je 1450 ŽC za rok,
doba stáčení ŽC je cca 1,5 hod,
ŽC se stáčí pomocí stáčecího ramene,
jsou dvě stáčecí stolice, je možné stáčet současně dvě ŽC,
stáčí se tlakem plynného amoniaku z rozvodu výtlaku čpavkových kompresorů,
instalovaných v chladící stanici výrobny HAS (Hydroxylaminsulfátu).
pro fixaci na koleji se používají klíny z obou stran (klínová zarážka),
při stáčení ŽC je vždy uzamčená vyhýbka (výkolejka) ⇒ do ŽC nemůže narazit jiná
cisterna nebo posun, z důvodu zamykání kolejiště je omezena možnost, že se na kolej
dostane cisterna s jinou látkou,
při stáčení ŽC je vždy obsluha – 2 osoby (trvalý dozor),
pod kolejištěm není jímka,
stáčecí pozice je osazena 2 detektory úniku, 1 detektor je ve strojovně
v blízkosti stáčení je 5 hydrantů,
používaný typ železniční cisterny s výstrojí GESTRA nebo EVA.
Materiál žel. cisterny:
Objem žel. cisterny:
Průměr kotle:
Délka:
Zkušební vnitřní přetlak:
Výpočtový vnitřní přetlak:
Tloušťka pláště:
Tloušťka dna:
Kontrolní průlez :
Vyprazdňovací zařízení:
Uzavírací armatury :
Protisluneční kryt:
Brzda:
11 474
95 m3
3 000 mm
14 220 mm
26 bar(g)
26 bar(g)
12,2 mm
13,7 mm
DN 500 mm
bezpečnostní rychlouzavírací ventily GESTRA, pro kapalný
amoniak DN 80, pro plynný amoniak DN 50
DN80/DN50.
ocelový plech 1,5 mm, kryje 1/3 kotle v horní části
KE-GP 16
133
Schéma železniční cisterny
V = 95 m3
– Pracovní instrukce pro obsluhu skladového hospodářství - sklad NH3 a CO2
– PRP 3 Posun drážních vozidel mechanizačními prostředky, silničními prostředky a
posun ruční
– Vlečkový provozní řád UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.
2.1.5.2 Skladování a stáčení chloru
Skladování (interní označení objektu E 4920) a stáčení kapalného chlóru je situováno
v severovýchodní části výrobního závodu Elektrolýza. Plynný chlór se vyrábí elektrolýzou
vodného roztoku chloridu sodného. Produkt je dodáván do závodu VCM a TZO k dalšímu
zpracování, zbývající chlór je používán na výrobu kyseliny chlorovodíkové nebo je
zkapalňován, skladován, plněn do přepravních obalů a expedován jako výrobek.
Zkapalněný chlór stéká ze zkapalňovačů samospádem do zásobníků, umístěných v budově
skladu kapalného chlóru. Ze skladovacích zásobníků je kapalný chlór dopravován tlakovým
suchým vzduchem k plnícím místům, kde se plní do železničních cisternových vozů nebo
nádržkových kontejnerů. Chlorové odplyny z výroby a skladu jsou využívány pro výrobu
chlornanu sodného.
Železniční cisterny jsou plněny na koleji číslo 617, vedoucí podél skladu na východní straně
objektu E 4920.
2.1.5.2.1 Skladování chloru
Kapalný chlor ze zkapalňovačů chloru (pozice 11.302 A,B,C) je skladován v chlorových
zásobnících (pozice 12.01 A, B, C, D, E) umístěných ve zděném, uzavřeném objektu E 4920.
Zásobníky chloru 12.01 A, B, C, D, E:
5× 85 t (max. 1,2 MPa, -40–40 °C)
134
Objekt skladu je zděná, uzavřená jednopodlažní budova. Zděná příčka rozděluje objekt na dvě
poloviny. Jižní část slouží jako plnírna drobných obalů (sudy, láhve). V severní části
(vlastním skladu) je umístěno 5 zásobníků kapalného chlóru, každý o objemu 80 m3.
Technologické označení zásobníků je TK-12.01 A, B, C, D, E. Monžík s označením TK12.02 má objem 16 m3 a byl používán k plnění sudů a lahví kapalným chlórem v plnírně.
Plnění drobných obalů bylo zrušeno a tedy se neprovádí.
Vlastní sklad má plochu cca 424,4 m2, výšku cca 8,75 m, objem cca 3700 m3.
V severní části objektu E 4920 je umístěna odparka pro odpařování kapalného chlóru
napojená do potrubního řádu plynného chlóru do závodu VCM a TZO. Odparka je využívána
v případě zastávek elektrolýzy pro dodávku zplyněného chlóru pro výrobu VCM a pro
zplyňování kapalného chlóru v době jeho omezeného odbytu. Toto zařízení je umístěno
v samostatné místnosti, oddělené od prostoru zásobníků zdí s plynotěsnými dveřmi. Do
odparky kapalného chlóru je chlór přiváděn odbočkami z odběrových potrubních tras
zásobníků, zpravidla z TK-12.01 C, D, E.
Každý zásobník chloru je umístěn v betonové vaně projektované tak, aby byla schopna
zachytit celý objem zásobníku. Zásobníky chloru včetně monžíku jsou umístěny na
tenzometrických vahách s kontinuálním dálkovým přenosem měřeného údaje do panelu
skladu chloru a do počítačového monitorovacího systému pracoviště komprese chloru.
Zásobníky kapalného chloru jsou opatřeny pojistným pružinovým ventilem s průtržnou
membránou (otevírací přetlak 1,2 MPa) a uzavíracími armaturami přímo na víku každého
zásobníku, další ventily pro manipulace s chlorem jsou též umístěny na potrubních
rozdělovačích na vnější (východní) straně skladů. Odběrová trubka ústí do rozdělovače
kapalného chloru, příslušného k dané nádobě, krátká (odvzdušňovací) trubka ústí do
rozdělovače plynného chloru, příslušného k dané nádobě. Z rozdělovače kapalného chloru je
možno přetlačovat kapalný chlor příslušným potrubím do libovolného zásobníku, včetně
monžíku, železničních cisteren a nádržkového kontejneru. Při plnění zvoleného zásobníku
z výroby je plněný zásobník propojen se zkapalňovači choru tzv. vyrovnáním tlaku, aby byl
přetlak plynného chloru v systému stejný a vyráběný chlor mohl být do zásobníku chloru
plněn samospádem. Zásobníky 12.01 C,D,E jsou dále vybaveny potrubními odbočkami do
odparky kapalného chloru.
Objekt skladu chloru je konstruován tak, aby bylo možné v případě úniku chloru uzavřít
všechny vstupní dveře do objektu E 4920 a odsávat chlorový plyn z vnitřku objektu tzv.
havarijním odsáváním do výroby chlornanu sodného. Ve výrobně chlornanu sodného je chlor
absorbován do 20% roztoku hydroxidu sodného za vzniku komerčního výrobku chlornanu
sodného technického. Armatury pro uvedení havarijního odsávání do provozu jsou umístěny
vně budovy skladu chloru. Mimo to jsou sklady chloru vybaveny i klimatizací, která
umožňuje větrání objektů při běžné pracovní činnosti, ovládání klimatizace je rovněž
prováděno z místa vně objektu. Tato klimatizace nemá žádné spojení s havarijním odsáváním
skladů chloru a slouží výhradně pro úpravu pracovního prostředí.
V prostoru kolem skladů kapalného chloru jsou umístěny tři detektory systému plynové
detekce. Měřený signál je z nich veden na centrální panel elektrolýzy, kde je vyhodnocován.
Při překročení nastavených limitů pro I. a II. stupeň plynové detekce upozorňuje akusticky
i opticky paneláře. Signál je paralelně snímán a vyhodnocován na OS HZSP. Nastavený limit
je 6 mg/m3 pro I. stupeň a 24 mg/m3 pro II. stupeň plynové detekce. Při II. stupni automaticky
vyjíždí jednotka HZS.
Zásobníky 12.01 mohou být plněny maximálně do 80 % objemu, tj. max. do 85 t kapalného
chloru v každém zásobníku, monžík max. do objemu 12,8 m3, tj. max. 15 t. Pro skladování
135
kapalného chloru jsou používány pouze čtyři zásobníky. Jeden musí být trvale prázdný (se
zbytkovým přetlakem min. 50 kPa) jako provozní rezerva pro havarijní případy.
Po povodni v srpnu 2002 byla provedena následující preventivní bezpečnostní opatření
a opatření doporučená studií HAZOP:
a) Skladování chloru je omezeno na cca 50% původní skladovací kapacity. Ke skladování
chloru je využíván pouze sklad v E 4920 (zásobníky 12.01 A,B,C,D,E).
b) Pro případné zatopení skladu chloru E 4920 jsou zásobníky vedeny vodící konstrukcí
umožňující pouze jejich vertikální pohyb.
c) Obslužná lávka chlorových zásobníků je rozdělena na oddělitelné segmenty zamezující
vzájemné zachycení sousedních segmentů při zvedání zásobníků s různým obsahem chloru
vztlakem vody při povodni.
d) Prostoru skladu chloru E 4920 byl opatřen dalším rozvodem k odsávání na chlornan sodný
umístěným v dostatečné výšce nad případnou hladinou zátopové vody, aby prostor skladu
bylo možno odsávat i při zatopení retenčních van.
e) Sklad byl hermetizován (plynotěsné dveře, utěsnění průchodů potrubí) a zajištěn
pojistkami proti přetlakování a s možností zaplavení v případech, kdy by hrozilo
vyzdvižení celé budovy záplavovou vodou (instalována záplavová klapka). Před prostor
uvolnění chloru byly instalovány sprinklery ke zkrápění vodou.
f) Systém plynové detekce skladu byl rozšířen a upraven tak, že vnitřní prostor skladu chloru,
objekt E 4920, je vybaven 4 ks detektorů plynové detekce (PD), na pracovišti stáčení
chloru jsou instalovány 3 ks detektorů PD. Světelná a zvuková signalizace těchto
detektorů je vyvedena na panel zkapalňování chloru (místo stálé obsluhy) a na venkovní
výstražná světla. Čidla detekují chlor a jsou spřažena s pneumatickými bezpečnostními
ventily viz následující.
g) Všechny zásobníky kapalného chloru v objektu E 4920 jsou vybaveny pneumatickými
bezpečnostními ventily, instalovanými na všech potrubních větvích jednotlivých zásobníků
(4 ks pro každý zásobník, 3 ks pro monžík), zajišťujícími uzavření zásobníku v případě
mimořádné situace, např. úniku chloru. Tyto ventily se automaticky zavírají na základě
signalizace systému plynové detekce, nebo zásahem obsluhy pomocí havarijních tlačítek.
h) Rovněž obě potrubní trasy pro plnění kapalného chloru do železničních cisteren jsou
vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily. Stejně jako v předcházejícím případě i
tyto ventily se automaticky uzavírají na základě signalizace systému plynové detekce,
nebo zásahem obsluhy pomocí havarijního tlačítka.
Zásobník na kapalný chlor
Jedná se o ležatou válcovou nádobu, uzavřenou klenutými dny, upevněnou na dvou sedlových
podporách. Ve spodní válcové části je opatřena sběrnou jímkou (kalníkem). V horní válcové
části jsou umístěny dva pracovní otvory DN 600, zakryté víky, ve kterých jsou instalována
hrdla zakončená přírubami pro osazení armatur a připojení technologického potrubí.
V samostatném hrdle je vedena odvzdušňovací trubka, která svou délkou vymezuje
maximální povolené plnění do 80 % objemu nádoby.
Na prvním z obou pracovních otvorů, situovaným nad sběrnou jímkou, jsou ve víku,
uzavírajícím pracovní otvor DN 600, umístěna technologická hrdla světlosti DN 50, PN 40.
Hrdla jsou opatřena přírubami pro připojení technologického potrubí. Do vnitřního prostoru
136
nádoby jsou od dvou hrdel DN 50 vedeny trubky, nátoková (plnící) a vypouštěcí (odběrová),
které zasahují do sběrné jímky (kalníku) na dně zásobníku.
Z vnější strany je plášť opatřen antikorozním nátěrem bez vnější tepelné izolace.
Technické parametry zásobníku
Objem zásobníku:
80 m3
Průměr:
2 800 mm
Délka:
14 145 mm
Hmotnost prázdné nádoby:
23 000 kg
Max. hmotnost skladovaného média: 85 000 kg
Nejvyšší pracovní přetlak:
1,2 MPa
Výpočtový přetlak:
2,255 MPa
Max. pracovní teplota stěny:
+40 °C
Min. pracovní teplota stěny:
-40 °C
Obvyklé provozní podmínky zásobníku:
Pracovní látky:
Cl2 (l) – chlor kapalný
Cl2 (g) – chlor plynný
chlor plynný + suchý vzduch (odplyn)
Max. povolené množství náplně:
64 m3, tj. 85 t kapalného chloru
Provozní teplota Cl2 (l):
0–5 °C
Provozní teplota Cl2 (g) a odplyn:
10–15 °C
Provozní tlak při plnění chloru:
0,40–0,45 MPa
Prov. tlak při přetlačování z druhého zásobníku:
0,3–0,5 MPa
Provozní tlak při vyprazdňování nádrže:
max. 0,9–1,2 MPa, min. 50 kPa
Bezpečnostní výstroj zásobníku:
–
měření hmotnosti kapalného chloru – tenzometrická vážící souprava s optickou
i akustickou signalizací v panelu plnírny chloru, optickou i akustickou signalizací na
monitoru v panelu komprese a zkapalňování chloru
–
dálkové měření teploty – rozsah -50 až +70 °C; v panelu komprese a zkapalňování
chloru jsou instalovány akustické i optické alarmy pro nízkou teplotu (+5 °C –
varování, -5 °C – signalizace) a pro vysokou teplotu (30 °C – varování, 40 °C –
signalizace)
–
dálkové měření tlaku 0–2,5 MPa, v panelu komprese a zkapalňování chloru jsou
instalovány akustické i optické alarmy pro nízký tlak (0,3 MPa – varování, 0,1 MPa –
signalizace), a pro vysoký tlak (0,5 MPa – varování, 1,1 MPa – signalizace)
–
membránový tlakoměr (místní měření) – rozsah 0–2,5 MPa
137
–
pojistný pružinový ventil s průtržnou membránou – otevírací tlak 1,2 MPa.
– PI-32-16 Pracovní instrukce pro obsluhu skladu a plnírnykapalného chloru
2.1.5.2.2 Plnění cisterny chlorem
Přístavbu cisteren k plnění zabezpečuje UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., železniční provoz
Neratovice. Cisterny jsou přistavovány po předchozí technické prohlídce. Základním
dokladem o předání cisterny na manipulační místo (plnění) výrobního provozu Elektrolýza
k plnění, je plnící lístek. Ten dokladuje schopnost cisterny k naplnění. Před zahájením
obslužných činností musí být kolej v obou směrech uzavřena uzamčenou výměnou v poloze
„do odbočky“ a rozsvíceným červeným signálním světlem. Cisterna musí být zabrzděna a
zajištěna proti posunu (zarážky kol).
Parametry - Kotlový vůz 4-nápravový
Materiál žel. cisterny
Rok výroby
Objem žel. cisterny
Průměr kotle žel. cisterny
Délka
Zkušební vnitřní přetlak
Provozní vnitřní přetlak
11523/ST 52-3
1979
40 m3
2256 mm
10848 mm
1,70 MPa
0,30 MPa
Plnící a vyprazdňovaní zařízení:
Víko
DN 500 s krytem s možností celního uzávěru
Bezpečnostní rychlouzavírací ventily pro kap. chlor:
GESTRA PV 55 PN 25 DN 40
Bezpečnostní rychlouzavírací ventily pro plyn. chlor:
GESTRA PV 55 PN 25 DN 40
Protisluneční stříška:
Brzda
ocelový plech tl. 1,5 mm (kryje 1/3 kotle v horní části)
DAKO CV 1 – D 14
Železniční cisterna je na víku průlezu opatřena třemi rychlouzavíratelnými pneuventily
GESTRA DN 40 (2 x kapalná fáze, 1 x plynná fáze). Součástí každého rychlouzávěru je i
ručně ovládaná armatura. Konstrukce rychlouzávěru umožňuje i ruční uzavření pneuventilu.
K plnění dochází vždy pouze jedním rychlouzávěrem (podle pozice cisterny – pravý/levý), a
to plnící trubkou DN 40 zavedenou až ke dnu cisterny. Připojovací hadice plynného propojení
DN 25 se redukuje na DN 40.
Plnění cisteren je prováděno vrchem, propojení potrubních plnících tras a cisterny pomocí
připojovacích hadic (kapalina, plyn).
V prostoru plnění železničních cisteren kapalným chlorem jsou umístěny dva detektory úniku
chloru; překročení koncentračních limitů 6 mg/m3 a 24 mg/m3 je opticky a akusticky
signalizováno na centrální velín provozu Elektrolýza a OS HZS; při překročení druhé úrovně
automaticky vyjíždí HZS k zásahu.
138
Systém plynové detekce na pracovišti stáčení chloru byl rozšířen o 3 ks detektorů PD.
Světelná a zvuková signalizace těchto detektorů je vyvedena na panel zkapalňování chloru
(místo stálé obsluhy) a na venkovní výstražná světla. Detektory detekují chlor a jsou spřažena
s pneumatickými bezpečnostními ventily na zásobnících a na potrubních trasách pro plnění.
Obě potrubní trasy pro plnění kapalného chloru do železničních cisteren jsou vybaveny
pneumatickými bezpečnostními ventily, které se automaticky uzavírají na základě signalizace
systému plynové detekce, nebo zásahem obsluhy pomocí havarijního tlačítka.
Kapalný chlor se plní do železničních cisteren (max. obsah cisterny 45 t) na 2 stáčecích
místech vybavených tenzometrickými vahami pro kontrolu naplnění. Současně lze plnit max.
dvě cisterny. Po povodni v 2013 nebylo jedno stáčecí místo obnoveno (obnova tenzometrické
váhy) tzn., že je v současné době používáno pro plnění a vyprazdňování železničních cisteren
pouze jedno stáčecí místo. V roce 2015 nebyla naplněna nebo stočena ani jedna železniční
cisterna. Veškerá produkce chloru byla zpracována na provoze VCM a TZO.
Pro plnění železničních cisteren je možno kapalný chlor odebírat z kteréhokoli zásobníku.
Plnění se provádí přetlačováním komprimovaným suchým vzduchem o přetlaku 0,9 MPa.
Odplyn z plněné cisterny je veden do výrobny chlornanu sodného.
K prováděné činnosti se vztahují následující normy a předpisy:
– Předpisy RID
– ČSN 07 8304 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů – Provozní pravidla
– ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynů – Technická pravidla
– PI-32-16 Pracovní instrukce pro obsluhu skladu a plnírny kapalného chloru
– PRP 3 Posun drážních vozidel mechanizačními prostředky,silničními prostředky a
posun ruční
– Vlečkový provozní řád UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.
2.1.5.3 Mezizásobník kapalného chlorovodíku
V objektu SPOLANA Neratovice a.s., závod VCM a TZO, je provozován mezizásobník
kapalného chlorovodíku T-204.
Chlorovodíková kolona (C202) frakčně odděluje chlorovodík od VCM a EDC ze směsi, která
vznikla štěpením EDC. Část produkce čistého HCl z této kolony se po zkondenzování vrací
jako reflux do kolony a zbytek je odtahován do mezizásobníku T-204. Z něho se poté
potřebné množství odpařuje k doplnění a stabilizaci proudu plynného HCl, odváděného
z kolony C-202 do oxichlorace k dalšímu zpracování.
Ležatý válcový zásobník T-204, vyrobený roku 1975, je uložený na dvou podporách ve výšce
2,1 m nad zemí. Izolaci zásobníku tvoří polyuretanová pěna z vnější strany chráněná
povrchově ošetřeným plechem. Výstupní a vstupní potrubí DN 50, zásobník je osazen ručními
armaturami. Všechna hrdla (vyjma hladinoměru) jsou uchycena na průlezech. Výrobce
skladovacího zásobníku uvádí přípustné kolísání teplot v rozsahu od - 50°C do + 100°C
(teplota vnitřního pláště). Maximální skladovaný objem je V = 88 m3, běžná zádrž je cca 10
m3 .
Parametry zásobníku T-204 na kapalný chlorovodík
Objem nádoby
TT St-E-39
88 m3
139
Pracovní tlak
Pracovní teplota
Max. pracovní přetlak
Max. teplota
Vnější rozměry: průměr
délka
tl. stěny
85%
0,97 – 1,15 MPa
- 33°C
1,6 MPa
-50/100°C
3 000 mm
13 066 mm
17 mm
Pod zásobníkem je vyspádovaná plocha s odvodem do chemické kanalizace.
Zásobník je osazený dvěma pojistnými ventily přes trojcestnou armaturu. Otevírací přetlak je
1,6 MPa (průtržné membrány Hast Alloy). Odfuk odplynu z pojistných ventilů je zaveden na
louhovou pračku.
Ve vzdálenosti 3 metrů od zásobníku je na přívodním potrubí dálkově ovládaná armatura.
Zásobník je osazen dvěma dvoustupňovými detektory HCl nastavenými na 10 a 40 mg/m3
vysílajícími signál na panel VCM a OS HZS.
Zásobník je vybaven dálkovým a místním měřením tlaku a hladiny (ultrazvuk radar
KROHNE). Na základě doporučení z analýzy rizika bylo instalováno v průběhu roku 2005
druhé nezávislé dálkové měření hladiny.
Možnost odplynění zásobníku do zásobníku kyselého odplynu T-411 popř. do technologie.
Chlorovodík z T-411 se zpracovává v TZO.
Zásobník je v dosahu vodních monitorů a hydrantů.
Při výronu chlorovodíku lze účinně zasáhnout mobilními vodními clonami jednotky HZS,
kterými se chlorovodík (těžší než vzduch) dobře vypírá.
– PI č. Z-PVC-VCM/03 Pracovní instrukce pro obsluhu štěpení 1,2-dichloretanu
2.1.5.4 Skladování a stáčení VCM
Kapalný vinylchlorid vyrobený na provozu VCM je ze zkušebních (kontrolních) zásobníků
po vyhodnocení kvality přečerpán přes filtr a průtokoměr do skladovacích zásobníků
v objektu F 305AB situovaného v severní části areálu SPOLANA a. s. V objektu jsou
provozovány dva skladovací kulové zásobníky kapalného vinylchloridu s provozním
označením T 1411 a T 1412. Zásobníky jsou propojeny přes rozdělovací armatury. Ze
zásobníku je VCM čerpán čerpadlem do provozu PVC cirkulačním potrubím. Z cirkulačního
potrubí je potřebné množství VCM odváděno do procesu polymerace na provoze PVC,
neodebrané množství cirkuluje zpět do zásobníku. Ze zásobníků je možno VCM plnit do
železničních cisteren na objektu F 3080 popř. stáčet železniční cisterny s VCM do zásobníků.
2.1.5.4.1 Skladování VCM
Skladovací kulové zásobníky VCM jsou postaveny na vyvýšeném valu, na ocelových nohách,
které jsou kotvené do betonových patek, umístěných v kruhových záchytných jímkách pod
140
zásobníky. Jímky jsou vyspádovány a betonovým odtokovým žlabem spojeny se
společnou havarijní jímkou o rozměrech 45 x 20 x 2m. Vzhledem k umístění nejsou
zásobníky ohroženy ani povodní v rozsahu 8/2002.
Vzdálenost středů zásobníků = 33 m
Nejkratší vzdálenost mezi zásobníky = 17 m.
Vzdálenost stěny zásobníků od hrany společné havarijní jímky = 12 m.
Zásobníky jsou odděleny cihlovou protipožární stěnou o výšce 2,3 m, tloušťce 0,3 m.
Nejbližší technologická zařízení nebo skladovací zásobníky s obsahem jiného druhu
nebezpečné látky jsou od objektu skladu vzdáleny cca 300 m.
Popis zásobníku T 1411
Kulový zásobník, vyrobený roku 1981, je uložený na 10 ti podporách. (každá zdvojena ve
tvaru V, výška cca 7 m nad zemí). Výstupní a vstupní cirkulační potrubí DN 200 (objem cca
50 t), zásobník je osazen dálkově ovládanými armaturami.
Hrdla (vyjma hladinoměru – uchycen na průlezu) jsou uchycena na těle zásobníku.
Sací a zpětné cirkulační potrubí DN 200, celosvařované, izolované, tl. stěny 6 mm.
Parametry zásobníku T 1411
CS (carbon-steel)
Objem nádoby
2 000 m3
85% (tj. 1 550 t VCM)
Pracovní přetlak
0,1 – 0,4 MPa
Pracovní teplota
-20/+35°C
Max. přetlak
0,80 MPa
Max. teplota
-40/+50°C
15,6 m
Vnější rozměry – průměr
– výška podpěr
cca 2 m
– tl. stěny
22 mm
Kulový zásobník T-1411 je osazený dvěma pojistnými ventily přes trojcestnou armaturu.
Otevírací přetlak je 800 kPa (průtržné membrány Hast Alloy). Odfuk odplynu do atmosféry.
Zásobník je osazen čtyřmi dvoustupňovými detektory nastavenými na 10 a 20% spodní meze
výbušnosti, detektory vysílají signál na velín VCM a OS HZS.
Sací a zpětné cirkulační potrubí DN 200 je osazeno rychlouzávěry.
Záchytná jímka pod zásobníkem je vybavena SHZ – 2 ks monitorů na tvorbu střední pěny.
Zařízení se spouští dálkově z velínu VCM popř. z místa.
Zásobník je vybaven dálkovým i místním měřením tlaku, měření hladiny ultrazvukem - radar
KROHNE s možností připojení diferenčního měření hladiny. Dále je zásobník vybaven
dálkovým měřením teploty.
Sací a zpětné cirkulační potrubí DN 200 je osazeno regulací tlaku.
Potrubní systém ke zkrápění a ochlazování zásobníku.
Ochranný nátěr protikorozní, protisluneční.
Na základě doporučení z analýzy rizika byly jednotlivé podpory (nohy) zásobníku v roce
2005 opatřeny protipožárními nástřiky.
141
Popis zásobníku T 1412
Kulový zásobník byl uveden do provozu v roce 1992, původně byl používán pro skladování
butenu. Odstaven z provozu v důsledku zastavení výroby LAO v 2. polovině roku 2003.
V průběhu let 2005-2006 byl upraven (potrubní propojení) pro skladování VCM.
Konstrukčně i parametricky je shodný s kulovým zásobníkem T 1411.
Objem nádoby
2 000 m3
je dáno množstvím VCM v úrovni 1 450 t
Kulový zásobník T-1412 je osazený dvěma pojistnými ventily přes trojcestnou armaturu.
Otevírací přetlak je 800 kPa (průtržné membrány Hast Alloy). Odfuk odplynu do atmosféry.
Systémem plynové detekce – 3 detektorů (další detektory u vedlejšího zásobníku VCM).
Signalizace je vyvedena na velín VCM a HZS.
Zásobník je vybaven dálkovým i místním měřením tlaku, měření hladiny ultrazvukem - radar
KROHNE s možností připojení diferenčního měření hladiny. Dále je zásobník vybaven
dálkovým měřením teploty.
Sací a zpětné cirkulační potrubí DN 200 je osazeno rychlouzávěry.
Nohy zásobníku jsou opatřeny protipožárním nástřikem.
Záchytná jímka pod zásobníkem je vybavena SHZ – 2 ks monitorů na tvorbu střední pěny.
Zařízení se spouští dálkově z velínu VCM popř. z místa.
Zásobník je osazen potrubním rozvodem ke skrápění a k chlazení vodou.
Ochranný nátěr protikorozní, protisluneční.
Havarijní jímka společná pro oba zásobníky je vybavena stabilním hasicím zařízením na
tvorbu střední pěny, která je produkována 6 monitory umístěnými po obvodu havarijní jímky.
Pěnotvorné zařízení se spouští dálkově z velínu VCM a popř. z místa.
K provozované technologii se vztahují následující normy a provozní předpisy:
– ČSN 65 0205 Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny. Výrobny a sklady
– PI č. Z-PVC-VCM/03 Pracovní instrukce pro obsluhu štěpení 1,2-dichloretanu
2.1.5.4.2 Plnění cisterny VCM
Plnění popřípadě vyprazdňování železničních cisteren s VCM je prováděno pouze ve
výjimečných případech. Za normálního stavu se veškeré VCM vyrobené na provoze VCM a
TZO skladuje v kulových zásobnících viz předchozí text a následně zpracuje na provoze
PVC. Přístavbu cisteren k plnění zabezpečuje UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., železniční
provoz Neratovice. Cisterny jsou přistavovány po předchozí technické prohlídce. Základním
dokladem o předání cisterny na manipulační místo (plnění) závodu VCM a TZO k plnění, je
plnící lístek. Ten dokladuje schopnost cisterny k naplnění. Před zahájením obslužných
činností musí být kolej uzavřena uzamčenou výhybkou a výstražnou tabulí. Cisterna musí být
zabržděna a zajištěna proti posunu (zarážky kol).
142
Parametry cisterny
Parametry - Kotlový vůz 4-nápravový, typ 7695.14
Materiál žel. cisterny
11523/ST 52-3
Objem žel. cisterny
75 m3
Průměr kotle žel. cisterny
3000 mm
Délka kotle
10500 mm
Zkušební vnitřní přetlak
2,90 MPa
Provozní vnitřní přetlak
0,30 MPa
Bezpečnostní rychlouzavírací ventily pro kap. VCM:
EVA-BV, P 136, hydr. DN 80
Bezpečnostní rychlouzavírací ventily pro plyn. VCM:
EVA-BV, P 136, hydr. DN 50
Protisluneční stříška:
Brzda
ocelový plech tl. 1,5 mm (kryje 1/3 kotle v horní části)
DAKO CV 1 – D 14
Expedice produktu je situována cca 70 m východně od kulových zásobníků VCM na ploše
cca 36 x 6 m.
Stavební konstrukce jsou svým charakterem technologické zařízení, ocelové, svařované
potrubní trasy jsou neizolované.
Plnění/ vyprazdňování železničních cisteren se provádí na koleji č. 403 na kolejové váze.
Kolej je zabezpečena proti najetí vozů zabudováním výhybkového zámku na výhybce č. 415.
Je zde jedno stáčecí místo pro plnění, jedno stáčecí místo pro vyprazdňování.
Cisterna proti pohybu je jištěna zabržděním tlakovou a ruční brzdou ovládanou z brzdařské
plošiny a zarážkami proti posunu. Železniční cisterny jsou tlakové, ložná hmotnost závisí na
typu cisterny.
Železniční cisterna je vybavena hydraulickým systém Eva, vnějšími mechanickými
a vnitřními hydraulickými ventily.
Vnitřní ventily lze (havarijní stav při stáčení) okamžitě uzavřít pomocí kolejového háku.
Produkt je přiváděn potrubní odbočkou z potrubí sání cirkulačního čerpadla kulového
zásobníku VCM T 1411 a pomocí čerpadla je plněn do cisterny spodním plnícím ramenem.
Vlastní proces plnění železniční cisterny na plnícím místě je řízen sekvenčním automatem
(PCL) z lokálního velínu.
Proces plnění cisterny je jištěn ochranou proti přeplnění plnicího ramene, automaticky
uzavíranými armaturami a přípojkou pro vyrovnání tlaku mezi cisternou a zásobníkem.
Na pracovišti je instalováno havarijní tlačítko k okamžitému odstavení plnění cisterny.
Uzemnění cisterny je po celou dobu stáčení zabezpečeno obsluhou.
Nepropustná plocha stáčení s přesahem 3 m od obrysu cisterny je spádována do sběrného
kanálu podél kolejí svedeného do bezodtokové havarijní jímky. Do jímky je rovněž zaústěn
prostor kolejové váhy
Havarijní jímka umístěná mimo půdorys plněné cisterny má kapacitu cca 100 m3.
Prostor plnění cisterny je proti dešťovým srážkám chráněn zastřešením.
143
Jsou instalovány tlačítkové hlásiče požáru Cerberus 2 ks (1 v místě plnění, 1 u čerpadel).
Detektory úniku VCM s přenosem signálu na velín VCM a OS HZSP:
2 detektory na plnícím místě (v prostoru váhy),
1 přímo u čerpadla,
2 v havarijní jímce.
Prostor plnicího stanoviště je monitorován kamerou s přenosem na panel VCM
Objekt je vybaven nadzemními požárními hydranty, v prostoru expedice jsou umístěny
celkem 4 ks přenosných hasícících přístrojů ( práškových a sněhových).
Příjezdové komunikace pro mobilní požární techniku umožňují případné provedení zásahu
kolem celého objektu ze všech stran.
Doba dojezdu jednotky HZS SPOLANA a.s. k objektu do 5minut.
K prováděné činnosti se vztahují následující normy a provozní předpisy:
- předpisy RID
- ČSN 65 0205 Hořlavé zkapalněné uhlovodíkové plyny. Výrobny a sklady
- PI č. Z-VCM/10 Pracovní instrukce pro plnění a stáčení VCM
- PRP 3 Posun drážních vozidel mechanizačními prostředky, silničními prostředky a posun
ruční
- Vlečkový provozní řád UNIPETROL DOPRAVA s.r.o.
144
2.1.6
Popisy vnitřně zajišťovaných služeb
2.1.6.1 Vnitřní energetická síť
SPOLANA a.s. získává elektrickou energii ze sítě ČEZ Distribuce a.s. 110 kV a z vlastní výroby
na turbogenerátorech.
Na síť ČEZ distribuce a.s. je elektrorozvodný systém (ERS) SPOLANA napojen 4 linkami
110 kV:
–
–
–
Tyto linky jsou zaústěny do venkovní 110 kV rozvodny, označené r00 závodu EVH, umístěné
vně podniku u 4. vrátnice. V základním provozním stavu jsou linky V910 a V920 zapojeny do
A (resp. B) sběren rozvodny r00 a linky V908 a V918 jsou zapojeny do B (resp. A) sběren
rozvodny r00. Spojka sběren A-B je vypnuta.
Ze sběren A (resp. B) je v základním provozním stavu napájeno:
- transformátor 110/6 kV označený T109 (v objektu C239A) pomocí kabelů 110 kV,
transformátor slouží pro napájení havarijní rozvodny r02.2
Ze sběren B (resp. A) je v základním provozním stavu napájeno:
- transformátory 110/6 kV označené T101, T102 (v objektu C2440) a T108 (v objektu
C2390) pomocí kabelů 110 kV, transformátory slouží pro napájení distribučních
rozvoden r01 a r02.1
- transformátory 110/44,3 kV označené T103, T104 a T105 (v objektu E4820) pomocí
kabelů 110 kV, transformátory slouží pro napájení technologie provozu elektrolýzy
- transformátor 110/5,75 kV označený T107 (umístěn přímo na rozvodně r00),
transformátor slouží pro napájení kompenzační stanice pro kompenzaci jalového výkonu
Odběr elektrické energie z linek a zapojení rozvodny ovládá manipulant hlavního
elektrovelínu provozu Elektro (objekt C2470). Řídí se přitom SGŘ-09-10 (Plán regulačních
opatření ve spotřebě energií a vod), SGŘ-09-04 (Elektrorozvodný systém), směrnicemi ČEZ
a.s. a pokyny Energetického dispečinku ČEZ Distribuce a.s. Praha.
Rozvod elektrické energie o napětí 6 kV v podniku
Pro rozvod elektrické energie slouží 4 distribuční rozvodny závodu EVH a podružné
rozvodny. Distribuční rozvodny r01, r02.1 a r03 jsou napájeny z transformátorů 110/6 kV
T101, T102, T108 a vlastní výrobou elektrické energie na generátorech. Distribuční rozvodna
r02.2 je napájena z transformátoru T109. Je také označována jako havarijní rozvodna a napájí
druhé (tzv. havarijní) vývody do vybraných podružných rozvoden, které jsou vybaveny
automatickým záskokem.
Síť 6 kV je odporově uzemněná, v uzlech sekundárních vinutí transformátorů T101, T102,
T108 a T109 jsou umístěny odporníky (R = 36 ohm )
145
Podružné rozvodny jsou napojeny kabely, které jsou vedeny převážně po kabelových
mostech, v některých úsecích v zemi.
Distribuční rozvodny, přívody a spojky některých podružných rozvoden je možné kromě
místního ovládání ovládat i dálkově z elektrovelínu závodu EVH (C 2440).
2.1.6.2 Vlastní zdroj elektrické energie
Provoz Teplárna závodu EVH zajišťuje výrobu vysokotlaké přehřáté vodní páry, která se
vyrábí v kotlích odpařováním vody teplem získaným spalováním paliva.V kotelně provozu
teplárny (blok C1) jsou instalovány 2 parní granulační kotle K6 a K7 (palivo hnědé uhlí) a 1
parní plynový kotel K4 (palivo zemní plyn). Pára, vyrobená na těchto parních kotlích, je
soustavou parovodů přiváděna k turbogenerátorům a redukčním stanicím páry, kde se využívá
zejména k výrobě elektrické energie a k dodávce technologické páry z redukčních stanic páry
do jednotlivých provozů ve SPOLANA a.s. Provozování kotlů závisí na aktuální energetické
situaci, klimatických podmínkách a potřebách SPOLANA a.s.
Výroba elektrické energie probíhá na 5 protitlakých a 1 kondenzačním turbosoustrojí.
Turbogenerátory (TG) jsou umístěny ve strojovně v objektu C 1430. TG1 je zapojen do
rozvodny r02.1. TG2, TG3, TG4 a TG5 jsou zapojeny do rozvodny r03, TG6 je zapojen do
rozvodny r01. Celkový instalovaný výkon je 77,2 MW. Turbogenerátory jsou fázovány
a ovládány rozvodným z elektrovelínu rozvodny r03 za spolupráce se strojníkem turbíny.
2.1.6.3 Skladování a zásobování palivy
Uhlí
Zásobování uhlím v SPOLANA a. s. zajišťuje závod EVH. Základním palivem je hnědé uhlí,
v omezené míře je možno spalovat černé uhlí. Ke stabilizaci a najíždění kotlů se používá
zemní plyn. Uhlí je do závodu dopravováno po železnici, vykládáno na hlubinném
výklopníku, v zimním období rozmrazováno v rozmrazovacím tunelu. Hlubinný výklopník,
rozmrazovací tunel a teplárna jsou umístěny na levém břehu Labe. Uhelná skládka je na
pravém břehu Labe. Celková kapacita skládky je 400 tis. tun. Obvyklá skladovací zásoba je
cca 18 tis. tun. Doprava uhlí mezi vykládkou, skládkou a teplárnou je zajišťována pásovými
dopravníky. Provoz zauhlování je řízen centrálně z velínu zauhlování. Celé zařízení je
elektricky blokováno ruční a automatickou blokádou.
Zemní plyn
SPOLANA a.s. (závod EVH) nakupuje zemní plyn od RWE g.m.b.h. a je zásobována zemním
plynem z plynovodu „Středočeská magistrála“. Plyn je přiveden vysokotlakým potrubím DN
300 k regulačním stanicím plynu (RS 5 000 a RS 12 000) v oploceném areálu ( objekty C
601A, B) v lesíku západně od SPOLANA a.s. V zimních měsících je dodávka posílena přes
RS 15 000 (majetek STP, a.s.). Vstupní tlak do RS 12 000, resp. RS 5 000 se pohybuje
v rozmezí 1,7–2,2 MPa.
Středotlaký plynovod zemního plynu SPOLANA a.s. je vymezen uzavíracími armaturami na
výstupech z regulačních stanic RS 12 000, resp. RS 5 000 a uzávěry osazenými na začátcích
odboček k jednotlivým odběratelům. Zemní plyn se používá jako palivo. V závodě EVH pro
provoz plynového kotle č. 4 a zapalovací a stabilizační hořáky uhelných kotlů K6 a K 7, na
závodě PVC (krakovací pec, TZO), na závodě KL (vodíkový kotel), na UŘJ. V externích
firmách – Cayman Pharma s.r.o.
Středotlaký plynovod je rozdělen do dvou tras. Trasa č. I z RS 5 000 a trasa II. z RS 12 000.
Tyto trasy jsou za normálního provozu propojeny. V provozu je trvale RS 12 000, výstup
146
z RS 5 000 je uzavřen, tato RS je ponechána v záloze. Provozní tlak v plynovodu je 300 kPa.
Dopravované množství 12 000 Nm3/hod.
Potrubí plynovodu je vyrobeno z bezešvých ocelových trubek dle ČSN 42 57 15.01, materiál
11 353.1 TPD ČSN 42 250.12. Potrubí je barevně značeno dle ČSN 13 0072 barevným
odstínem 6200 (žluť chromová střední) po celé délce. Potrubí je v úseku mezi regulačními
stanicemi a areálem SPOLANA a.s. uloženo v zemi. V areálu je vedeno po potrubních
mostech.
2.1.6.4 Havarijní dodávky médií
Stavy ERS při ztrátě vnějšího napájení
ERS SPOLANA je za běžného provozního stavu rozdělen na dvě relativně nezávislé části:
–
hlavní rozvod
–
záložní (havarijní) rozvod.
Oba rozvody jsou napájeny vedením ze dvou relativně nezávislých oblastí elektrorozvodné
sítě ČEZ Distribuce a.s. (rozvodna Čechy střed a rozvodna Praha sever). Za běžného
provozního stavu je hlavní rozvod SPOLANA a.s. napájen vedením V908 a V918 a záložní
rozvod vedením V910 a V920.
Z hlavního rozvodu jsou pomocí distribučních rozvoden r01, r02.1 a r03 napájeny všechny
podružné rozvodny 6 kV ERS SPOLANA a z rozvodny r00 jsou napájeny transformátory
T103, T104 a T105 pro elektrolýzu.
Ze záložního rozvodu jsou pomocí distribuční rozvodny r02.2 napájeny vybrané podružné
rozvodny 6 kV vybavené ve většině případů automatickým záskokem (AZ).
Základní provozní stav podružných rozvoden se záložním přívodem:
–
Rozvodny r32, r50, r61, r80, r83, r84 – celá rozvodna je napájena z hlavního rozvodu
se zapnutou spojkou sběren, záložní přívod na příslušné rozvodně vypnut (pod
napětím).
–
Rozvodny r60, r62 – polovina rozvodny napájena z hlavního rozvodu, polovina ze
záložního rozvodu, spojka sběren rozepnuta.
–
Rozvodna r91 – není vybavena AZ, sběrny A napájeny z hlavního rozvodu, sběrny B
ze záložního rozvodu, spojka sběren rozepnuta, AZ realizován na nn straně napájení
zásobníků čpavku.
–
Rozvodna r04 – není vybavena AZ, sběrny A napájeny z hlavního rozvodu, sběrny B
ze záložního rozvodu, spojka sběren rozepnuta, veškerý odběr z A sběren, na B
sběrnách připravena k zapnutí napáječka.
Reakce ERS SPOLANA při ztrátě napájení
Ztráta napětí na přívodních linkách, které napájejí hlavní rozvod:
–
výpadek transformátorů T103, T104, T105 pro elektrolýzu v důsledku podpětí
–
ve většině případů v důsledku přetížení generátorů jejich výpadek a tím ztráta napětí
v celém hlavním rozvodu
–
v důsledku toho v rozvodnách bez záložního přívodu trvalá ztráta napětí
147
–
v rozvodnách r32, r50, r61, r80, r83, r84 dojde do 3 sekund k působení AZ (přepnutí
rozvodny na záložní rozvod zapnutím záložního přívodu)
–
v rozvodnách r60 a r62 do 3 sekund působení AZ (přepnutí postižené poloviny
rozvodny na záložní rozvod zapnutím spojky sběren).
Ztráta napětí na přívodních linkách, které napájejí záložní rozvod:
–
v rozvodnách r60 a r62 do 3 sekund působení AZ (přepnutí postižené poloviny
rozvodny na hlavní rozvod zapnutím spojky sběren).
Ztráta napětí na všech přívodních linkách:
–
výpadek transformátorů T103, T104, T105 pro elektrolýzu v důsledku podpětí
–
ve většině případů v důsledku přetížení generátorů jejich výpadek a tím ztráta napětí
v celém hlavním rozvodu.
Zabezpečovací technická zařízení v případě rozpadu elektrorozvodné sítě
Dieselagregát
Dieselagregát na ničící stanici chloru (výrobna chlornanu sodného) na provoze Elektrolýza,
objekt E 489A, zajišťuje cirkulaci louhu přes absorbční kolonu.
Dieselagregát u zásobníku 3000 m3 požární vody závodu EVH, objekt E 2760.
Dieselagregát v objektu HZS C5480 zajišťuje provoz OS HZS podniku.
Dieselagregát v objektu B5110 zajišťuje provoz telefonní ústředny.
Agregáty jsou udržovány ve funkčním stavu, pravidelně kontrolovány a zkoušeny.
UPS
Všechny řídící technologické počítače na centrálních velínech výrobních provozů (VCM a
TZO, PVC, Elektrolýza, Kaprolaktam, Teplárna, Elektro) jsou vybaveny UPS, které
zabezpečují překlenutí krátkodobých výpadků el. proudu a umožňují bezpečné nouzové
odstavení výroby (provozu) havarijním způsobem. Obdobně je zabezpečeno operační
středisko HZS, telefonní ústředna, výpočetní středisko.
2.1.6.5 Vlastní zdroj vody
Surová voda se odebírá z Labe v jímacím objektu závodu EVH, umístěném na levém břehu
v říčním km 11,3. Odtud voda proudí přes plovoucí nornou stěnu hrubými česlemi, a dvěma
betonovými rourami DN 1200 je vedena do dvou vtokových komor. Přes čtyři rozdělovací
komory, ukončené jemnými strojně stíranými česlemi, vtéká voda do dvou podzemních
nádrží, každé o objemu 300 m3. Nádrže jsou zájemně propojeny a odděleny kanálovými
šoupaty. Lze je provozovat každou samostatně. Rovněž oba vtoky jsou vzájemně propojeny a
do každé nádrže je možno pouštět vodu z libovolného přívodu.
Čerpací stanice pro čerpání a distribuci labské surové a alkalicky čiřené vody (AČV) je
umístěna v objektu C 1510. Do rozvodu SPOLANA a. s. je hrubě filtrovaná voda (HFV) dle
potřeby čerpána čerpadly č. 9-12 zajišťujícími vysoký tlak HFV udržovaný na hodnotě 400450 kPa (dvě potrubní větve DN 500) a čerpadly č. 13-16 zajišťujícími nízký tlak HFV
udržovaný na hodnotě 200-280 kPa (potrubní větev DN 500 pro Teplárnu, potrubní větev DN
1000 pro TG 3 a potrubní větev DN 600 pro výrobu AČV). Mezi potrubím vysokého tlaku
DN 500 a potrubím nízkého tlaku DN 500 pro Teplárnu je propojka pro případ poruchy
porubní větve vysokého tlaku. Alkalicky čiřená voda je do rozvodu SPOLANA a. s. a na další
úpravu (změkčená voda a demivoda ) čerpána čerpadly č. 2-5.
148
Pro vytvoření zásoby HFV a AČV, udržování tlaku v rozvodech a k distribuci pro jednotlivé
provozy slouží vodojem, napájený z rozvodu HFV a AČV. Vodojem je dvouplášťový, vnitřní
část má objem 300 m3 AČV a vnější část 500 m3 HFV.
2.1.6.6 Rozvody vody, páry, vzduchu a technologických médií
2.1.6.6.1 Rozvod páry
Venkovní nadzemní rozvody slouží k dopravě páry od výrobce, tj. ze závodu EVH
a z výtepelných kotlů ostatních závodů k jednotlivým spotřebitelům. Rozvody kondenzátu
slouží k dopravě vratných kondenzátů zpět na závod EVH.
2.1.6.6.1.1
Rozvod technologické páry 2,1 MPa
Rozvod páry 2,1 MPa je řešen jako paprskový rozvod, který je napájen z vývodu ze závodu
EVH (redukce RS 2) a z vývodů výtepelných kotlů:
– kotel na provozu Kyseliny sírové, závod Kaprolaktam (alternativně lze přepojit do
parovodu 1,0 MPa)
– vodíkový kotel na výrobně HAS, závod Kaprolaktam (alternativně lze přepojit do
parovodu 1,0 MPa)
– kotel výroby kysličníku siřičitého na výrobně HAS, závod Kaprolaktam
– kotel LA MONT na výrobně HAS, závod Kaprolaktam (alternativně lze přepojit do
parovodu 1,0 MPa)
– kotle TZO na závodě VCM a TZO
– kotle oxichlorace na závodě VCM a TZO
Rozvod slouží k zásobování technologickou parou 2,1 MPa následujících spotřebitelů:
–
závod VCM a TZO, závod PVC - sušení PVC
–
závod Kaprolaktam
U objektu D 4600 (polymerace PVC) je umístěna redukce 2,1/1,0 MPa. Redukce slouží jako
záskok pro polymeraci PVC v případě odstávky, popř. poruchy na rozvodu páry 1,0 MPa.
Všechny zdroje i spotřeby na parovodu 2,1 MPa jsou měřeny.
Parametry
průměrná
2,1
225
tlak [MPa]
teplota [°C]
2.1.6.6.1.2
maximální
2,15
235
minimální
2,05
220
Rozvod technologické páry 1,0 MPa
Rozvod páry 1,0 MPa je řešen jako paprskový rozvod. Tento rozvod je napájen z vývodů
ze závodu EVH. Jedná se o vývody:
–
starý závod
–
závod Kaprolaktam
–
závody Elektrolýza, VCM a TZO, PVC, granulace PVC
Dále je parovod 1,0 MPa napájen z vývodu výtepelného kotle na kyselině sírové (např. v době
odstávky 2,1 MPa).
149
Jako trvalý zdroj páry 1,0 MPa slouží na závodu EVH odběry páry z protitlakých turbín
v případě většího odběru v závodě také redukce RS 3 (9(6)/1 MPa).
Rozvod slouží k zásobování parou 1,0 MPa následujících spotřebitelů:
– závod KL (kaprolaktam a síran amonný)
– Cayman Pharma, spol. s r.o.
– závod PVC (polymerace)
– UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. (výplach cisteren)
– K-Protos, spol. s r.o. (vulkanizace)
– LACH-NER a.s.
– NeraAgro, spol. s r.o.
Všechny zdroje páry 1,0 MPa a převážná většina spotřeb jsou měřeny. Neměřeny jsou pouze
malé, nárazové spotřeby. Tyto neměřené spotřeby se klíčují.
Parametry
průměrná
1
210
tlak [MPa]
teplota [°C]
2.1.6.6.1.3
maximální
1,13
220
minimální
0,834
190
Rozvod páry 0,3 MPa
Rozvod páry 0,3 MPa slouží pro dodávku páry pro vytápění většiny objektů ve
SPOLANA a.s., pro ohřev teplé užitkové vody, k otopu technologických potrubí, nádrží
a zásobníků. Pára se používá také k technologickým účelům na všech závodech.
Pára se dodává do rozvodů z měničů páry na závodě EVH. Měniče páry jsou zásobovány
z protitlaku protitlakých turbín.
Všechny vývody páry 0,3 MPa jsou měřeny. Spotřeby u jednotlivých odběratelů jsou měřeny
částečně. V objektech, kde není instalováno měření, se spotřeba páry klíčuje.
Parametry
průměrná
0,286
126,8
tlak [MPa]
teplota [°C]
2.1.6.6.1.4
maximální
0,336
136
minimální
0,255
117
Technologický a topný kondenzát
Rozvody kondenzátu jsou řešeny jako paprskovité. Kondenzát z podružných sběren
kondenzátu v jednotlivých objektech se přečerpává buď přímo na úpravnu kondenzátu na
závodu EVH nebo do jedné ze tří skupinových sběren, odkud se dále přečerpává na úpravnu
kondenzátu. Tyto sběrny jsou v majetku závodu EVH.
Na centrální úpravně kondenzátu se vracený kondenzát upravuje a používá se jako napájecí
voda na kotle kyseliny sírové, oxidu siřičitého, HAS a vodíkový kotel. Přebytek této upravené
napájecí vody se přečerpává na provoz závodu EVH.
2.1.6.6.1.5
Rozvody horké vody
Horkovodní rozvody jsou vedeny z centrální výměníkové stanice C 144b. Centrální
výměníková stanice má výkon 70 MW. Po výstupu na potrubní most se horkovodní potrubí
dělí na tzv. „Severní větev“ a „Jižní větev“. Jižní větev sloužila k vytápění a výrobě teplé
150
užitkové vody ve městě Neratovice (odstaveno, záloha), severní větev slouží k vytápění
a výrobě teplé užitkové vody v objektech SPOLANA a.s.
Parametry
průměrná
10
30
specifická elektrická vodivost (µS/cm)
tvrdost celková (µval/l)
SiO2 (g/l)
olej
pH
teplota (°C)
90
maximální
25
100
40
nepřípustný
6,5–7,5
150
minimální
70
2.1.6.6.2 Výroba a rozvod komprimovaného vzduchu
Komprimovaný a sušený vzduch pro měření a regulaci (dále jen vzduch) je do rozvodů
technologického vzduchu dodáván z centrálních kompresorových stanic na provozu VCM a
TZO, o tlaku 0,55–0,65 MPa a rosném bodě -25 až -40 °C v závislosti na klimatických
podmínkách (léto × zima). Provozovatelem rozvodu vzduchu v podniku po předávací
armatury jednotlivých odběratelů je provoz VCM a TZO.
Pro potřeby provozu Elektrolýza (chlorové hospodářství) je zajišťována dodávka
technologického vzduchu o rosném bodě -40 °C účelovou propojkou z výtlaku kompresorové
stanice v objektu D 368A.
Kompresorová stanice D 368A dodává do rozvodů SPOLANA a.s. rozhodující množství
vzduchu. Kompresorová stanice D 468A ji doplňuje dle odběru až do výše cca 11 000 m3/hod.
a slouží k vyrovnávání výkyvů v odběru vzduchu. Kompresory určené jako záložní, jsou
udržovány v pohotovostním stavu!
Koordinátorem při řešení mimořádných situací je výrobní dispečer, ve spolupráci se
směnovým mistrem (obsluhou kompresorových stanic) VCM a TZO. Chod kompresorových
stanic zajišťuje vždy navzájem nezávislý systém chlazení, tj. vzájemně nezávislý provoz
cirkulačních vodáren CV I a CV II a přívod elektrického proudu z různých nadřazených
rozvoden 6 kV v podniku. Rovněž u obou kompresorových stanic a cirkulačních vodáren je
zabezpečen havarijní přívod elektrického proudu z nezávislé přívodní linky 110 kV
z rozvodné sítě ČEZ Distribuce a.s., přes nezávislou transformaci na 6 kV.
2.1.6.6.3 Výroba a skladovací kapacity dusíku
Výroba dusíku je instalovaná na provoze VCM a TZO (objekt D468C). Výrobu zajišťuje
jednotka firmy Air Product dálkově řízená ze sídla firmy. Plynný dusík je vyráběn
oddělováním ze vzduchu pomocí molekulových sít. Ze zásobníků je dusík dodáván do
podnikové rozvodné sítě.
Bývalá výrobna dusíku a kyslíku instalována na provozu VCM aTZO (objekt D368B) je
odstavena a skladovací zásobníky dusíku jsou používány pro skladování dováženého
kapalného dusíku:
Skladovací kapacita:
OS-50:
3× 45 m3 = 135 m3 kapalného dusíku
151
Pro bezpečné bezztrátové zajištění provozování OS-50 je nutná záloha 2,5 m3 kapalného N2.
Maximální povolený odpar je u skladovacího zařízení OS-50 je 2 100 m3/hod a tlak 0,7 MPa.
Tento odpařený dusík, lepší kvality (nižší obsah kyslíku), je používán při výrobě
kaprolaktamu na závodě KL.
Při výjimečných situacích, nárazový odběr, je odběratel povinen tento odběr předem nahlásit
na provoz VCM a TZO a při odběru se řídí pokyny paneláře dusíkové stanice. Sporné případy
řeší dispečer na OS HZSP. V případě výpadku dusíkové stanice obsluha ihned zajistí najetí
odpařovací stanice kapalného dusíku prostřednictvím směnového mistra provozu VCM a
TZO.
2.1.6.7
Požární zabezpečení a vlastní jednotka požární ochrany
2.1.6.7.1 Požární zabezpečení
Organizace požární ochrany v SPOLANA a. s.
SPOLANA a. s. má zpracovaný dokument SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“, který
upravuje vlastní organizační systém, nezbytný pro plnění povinností vyplývajících z předpisů
o požární ochraně (PO).
Účelem tohoto dokumentu (směrnice generálního ředitele) je:
- vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života, zdraví pracovníků a majetku SPOLANA
a.s. před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech,
- stanovení organizace zabezpečení požární ochrany ve smyslu zákona 133/85 Sb. ve znění
pozdějších předpisů, a prováděcích vyhlášek č. 246/2001 Sb. a č. 247/2001 Sb. s ohledem
na požární nebezpečí provozované činnosti včetně stanovení povinností pracovníkům
podniku v oblasti požární ochrany.
Tato SGŘ je závazná pro všechny pracovníky podniku, v přiměřeném rozsahu je závazná
(příslušná ustanovení) pro pracovníky externích firem působících v areálu podniku na
smluvním základu.
Zásady požárního zabezpečení
Kouření (tento zákaz platí i pro elektronické cigarety !)
Zákaz se netýká prostor v objektech v Komerční zóně, které jsou v majetku či nájmu
externích firem, kde může být ve výjimečných případech kouření povoleno (limitováno
příslušnou požárně-technickou dokumentací). Výjimka může být udělena na základě písemné
žádosti vedoucího pracovníka externí firmy pro přesně definovaný prostor. Povolení kouření
uděluje vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence na základě místního šetření (větrání, likvidace
nedopalků, dodržení zásad požární prevence). V prostorech a objektech, kde je kouření
povoleno, musí být na viditelném místě umístěno toto povolení ke kouření s uvedením
identifikace místa, evidenčního čísla a podpisem vedoucího útvaru Bezpečnost a prevence.
Používání mobilních telefonů, operátorů a radiostanic, diktafonů, fotoaparátů, kamer – je
zakázáno na území podniku v prostoru výroben a dalších míst označených tabulkou
„Nebezpečí výbuchu“ (zóna 0, 1, 2, 20, 21, 22) a tabulkou „Zákaz kouření a vstupu
s otevřeným ohněm“ (ve výše uvedených prostorách musí být přístroje vypnuty!). V těchto
označených prostorách je povoleno použití radiostanic a přístrojů pouze v provedení „EX“.
152
Pracovat s otevřeným ohněm – je zakázáno vykonávat práce, které mohou vést ke vzniku
požáru nebo výbuchu bez vystaveného povolení k práci (dle přílohy č. 2 SGŘ-23-13) a
odborné způsobilosti pro provádění těchto prací.
Práce jsou povoleny jen na základě písemného příkazu vedoucího pracovníka, a to vždy po
ověření, že práce nelze ekonomicky zdůvodnitelně provést jinak. Pro povolování prací
s otevřeným ohněm platí příloha č. 2 SGŘ-23-13.
Práce v prostorách, kde je ZPN a VPN (viz příloha č. 1 SGŘ-23-13), musí být odsouhlaseny
osobou proškolenou v oblasti PO, v případě nepřítomnosti takové osoby velitelem směny
jednotky HZS, se záznamem do „Povolení“. V případech, kdy není možné jednoznačně
definovat rizika spojená s použitím otevřeného ohně, je příslušný vedoucí pracovník povinen
ustavit komisi, ve které bude přítomna osoba odborně způsobilá v oblasti PO (OZO nebo
technik PO).
Poškozovat zařízení PO (požární ochrany) – je zakázáno poškozování nebo používání
věcných prostředků a zařízení požární ochrany k jinému účelu než ke kterému je určeno.
Rovněž tak i poškozovat výstražné a bezpečnostní tabulky.
Vjíždět motorovými vozidly do prostorů a míst označených tabulkou „NEBEZPEČÍ
VÝBUCHU“ (zóna 0, 1, 2, 20, 21, 22).
V mimořádných případech může vedoucí pracovník vystavit „Povolení k vjezdu do prostorů
s nebezpečím výbuchu“ (vzor viz příloha č. 13 této SGŘ-23-13) za podmínek stanovených
v příloze č. 13 SGŘ-23-13. Tím nejsou dotčena ustanovení SGŘ-01-07 „Propustkový řád“.
Povinnosti pracovníků podniku
-------------------------------------------- Každý pracovník je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru,
neohrozil život a zdraví osob, zvířat a majetek.
- Bezodkladně oznamovat OS HZSP dle SGŘ-22-02 každou mimořádnou událost (požár,
havárie, únik nebezpečných látek apod.) vzniklou při činnostech, které provozují, nebo v
prostorách, které vlastní nebo užívají.
- Při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí je povinen
poskytovat přiměřenou osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení
sebe nebo osoby blízké anebo nebrání-li mu v tom důležitá okolnost. Současně je dále
povinen poskytnout i potřebnou věcnou pomoc.
- Účastnit se školení požární ochrany na svém pracovišti.
- Znát a dodržovat Požární poplachovou směrnici, Požární evakuační plán a Požární řád, je-li
zpracován pro činnost na pracovišti pracovníka.
- Oznámit neprodleně svému nadřízenému pracovníkovi závady, které mohou mít za následek
vznik požáru.
- Oznámit neprodleně svému nadřízenému pracovníkovi závady věcných prostředků PO
(zejména přenosné hasící přístroje, výbavy hydrantů apod.) nebo jejich použití (zneužití).
Tyto povinnosti platí přiměřeně i pro pracovníky jiných útvarů podniku, kteří se s vědomím
příslušného vedoucího pracovníka zdržují na jím řízeném pracovišti (včetně externích
pracovníků, exkurzí a návštěv).
Generální ředitel ukládá řízení požární ochrany příslušným ředitelům a vedoucím na jimi
řízeném úseku (útvarech).
153
Odpovědnost za zabezpečení PO v jednotlivých objektech
mají příslušní vedoucí pracovníci “uživatele”. Odpovědnost nelze přenést na pracovníka
podřízeného, ani na pracovníka, provádějícího kontrolní činnost v PO.
Povinnosti vedoucích pracovníků
---------------------------------------------V objektech, ve kterých vykonávají činnosti “správce” nebo “uživatele” jsou vedoucí
pracovníci povinni:
· Obstarávat a zabezpečovat (např. v souladu s projektem a opatřením z PPN) v potřebném
množství a druzích požární techniku, věcné prostředky PO a požárně bezpečnostní zařízení
se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném
stavu (údržba, obnova, kontroly a revize).
· U vyhrazené požární techniky, věcných prostředků PO a požárně bezpečnostních zařízení,
kromě výrobků stanovených podle zvláštních právních předpisů, instalovat a používat
pouze schválené druhy. Definice druhů vyhrazené požární techniky, věcných prostředků a
zařízení PO je uvedena § 4 Vyhlášky č. 246/2001 Sb.
· Vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, zejména udržovat volné
příjezdové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku, únikové cesty a volný
přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům
vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům PO a k ručnímu ovládání
požárně bezpečnostních zařízení.
· Dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo
činností.
· Označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy,
zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází
věcné prostředky PO a požárně bezpečnostní zařízení.
· Pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat
zjištěné závady.
· Umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností v oblasti
PO, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k
zabezpečování PO v souladu se zákonem o PO a ve stanovených lhůtách splnit jím uložená
opatření.
· Poskytovat bezúplatně orgánu státního požárního dozoru výrobky nebo vzorky nezbytné k
provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru.
· Zajišťovat pravidelné čistění a kontrolu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv v rozsahu a
lhůtách stanovených právními předpisy popř. doporučením výrobce a odstraňovat zjištěné
závady.
· Písemně a ústně (v závislosti na situaci) informovat Jednotku HZS podniku o požárně
nebezpečných činnostech provozovaných v objektech a požárně nebezpečných látkách a
materiálech nacházejících se v objektech, před uvedením látky do výroby a před zahájením
požárně nebezpečné činnosti.
· Zabezpečovat zpracování a mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných,
používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů, nutných k stanovení
preventivních opatření k ochraně života, zdraví a majetku.
· Zpracovávat ve spolupráci s odborně způsobilou osobou:
- Požární řád včetně směrnic pro činnost preventivní požární hlídky pro pracoviště, kde se
vykonávají činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím,
- Požární evakuační plán.
· Zabezpečovat PO v závislosti na použité technologii, zpracovávaných materiálech a při
pracích s otevřeným ohněm.
154
· Kontrolovat, zda na jimi řízených útvarech jsou dodržovány předpisy PO, zvláště Požární
řády a nepřipustit jejich porušování.
· Při nástupu do funkce musí absolvovat školení vedoucích pracovníků o PO (školení
provádí odborně způsobilá osoba a opakuje se jednou za tři roky, nevyplývá-li z posouzení
požárního nebezpečí častější potřeba školení).
· Zajišťovat školení pracovníků o PO při jejich nástupu na pracoviště, při každé změně
pracoviště nebo pracovního zařazení pracovníka, pokud se tím mění i obsah skutečností
uvedených v tématu školení příslušného pracoviště; školení se opakuje jednou za rok
nevyplývá-li z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba.
· Zajišťovat školení o PO v rozsahu školení pracovníků pro osoby, které vykonávají činnosti
ZPN nebo VPN na jím řízených pracovištích podniku a nejsou k němu v pracovním
poměru nebo obdobném pracovním vztahu.
· Zajišťovat školení o PO v rozsahu školení pracovníků pro osoby, které vykonávají činnosti
na jím řízených pracovištích podniku a nejsou k němu v pracovním poměru nebo
obdobném pracovním vztahu. Školení zajišťuje útvar, který uzavírá s externími firmami
smlouvu.
· O provedeném školení pracovníků a osob podle předchozích bodů vést dokumentaci ve
smyslu SGŘ-23-13.
· Poučit podřízené pracovníky o požárním nebezpečí z hlediska technologie výroby i o
vlastnostech látek, materiálů, výrobků apod., se kterými budou pracovat.
· Při uzavírání smluv s externími firmami seznámit jejich pracovníky, kteří budou v
příslušném útvaru provádět sjednanou činnost, s požárním zabezpečením příslušného
útvaru a s legislativními podnikovými normami vztahujícími se k této problematice.
Školení zajišťuje útvar, který uzavírá s externími firmami smlouvu.
· Zajišťovat bezodkladné odstraňování požárních závad na svěřeném pracovišti; závady,
jejichž odstranění nemůže být zajištěno vlastními silami a prostředky, hlásit bez odkladu
nadřízenému pracovníku.
· Vést dokumentaci, kterou lze prokázat úroveň zabezpečení PO příslušného útvaru podle
SGŘ-23-13, zajistit podmínky funkce elektrické požární signalizace a plynové detekce:
- změny, úpravy a rozšíření zařízení EPS a PD projednat s pověřeným pracovníkem HZS,
- zabránit jakémukoliv neoprávněnému zásahu do zařízení,
- dbát na přístupnost k zařízení a na odstranění překážek (nesprávné skladování, nábytek
atp.),
- umožnit J HZSP, pověřeným pracovníkům SBK a servisním technikům přístup
k zařízení,
· Zajišťovat PO v řízeném útvaru i v době směnného provozu, sníženého provozu a v
mimopracovní době.
V objektech s činností VPN a ZPN
V objektech, ve kterých jsou provozovány činnosti s VPN a ZPN, jsou mimo výše uvedených
úkolů vedoucí pracovníci dále povinni:
-
zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a
lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
-
stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených
obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to
není stanoveno zvláštními právními předpisy, a zabezpečit provádění prací, které by mohly
vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,
155
-
mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných
nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně
života a zdraví osob a majetku,
-
zřizovat preventivní požární hlídky v prostorách s nejméně třemi pracovníky, ve kterých
provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním
nebezpečím,
-
zajistit trvalý dohled (doprovod) a v nezbytném rozsahu seznámení s požárním zabezpečením
pro osoby, které se příležitostně zdržují na pracovištích podniku provozujících činnosti ZPN
nebo VPN, nebo které s těmito činnostmi přicházejí do styku.
Pouze v objektech s činností VPN (kromě úkolů uvedených v odst. 3.4.1 a 3.4.2) jsou vedoucí
pracovníci povinni:
-
prostřednictvím SBK zabezpečit posouzení požárního nebezpečí odborně způsobilou osobou
z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností v oblasti PO,
plnit opatření a lhůty vyplývající ze schváleného posouzení požárního nebezpečí.
Složky zajišťující PO v SPOLANA a.s.
Preventivní požární hlídka
Úkoly preventivní požární hlídky
Dohlížet na dodržování předpisů o PO a v případě vzniku požáru provést nutná opatření k
záchraně ohrožených osob, přivolat Jednotku HZS a zúčastnit se likvidace požáru.
Početní stav preventivní požární hlídky
Preventivní požární hlídku (vedoucí hlídky + 2 členové hlídky) jmenuje vedoucí pracovník na
pracovištích (po projednání s odborně způsobilou osobou), kde se provozují činnosti se ZPN a
VPN trvale, nebo na dobu trvání požárně nebezpečné činnosti.
Pokyny a příprava preventivní požární hlídky
Jmenný seznam zařazených pracovníků musí být uveden v dokumentu “Pokyny pro činnost
preventivní požární hlídky”, který je součástí Požárního řádu. Úkoly, odborná příprava,
četnost, tematický plán a časový rozvrh je uveden v příloze č. 11 SGŘ-23-13.
Organizační články PO v podniku
Plnění úkolů v oblasti PO zajišťuje pro podnik Sektor bezpečnosti a kontroly a jeho složky:
• Jednotka HZS SPOLANA a.s. tvořená:
- vedením HZS
- směnami výjezdové jednotky HZS
- operačním střediskem a ohlašovnou požárů
• specialista - koordinátor ŘB
• útvar Bezpečnost a prevence.
Sektor bezpečnosti a kontroly
SBK zajišťuje plnění specifických úkolů požární ochrany v oblastech:
• požární prevence (dodržování předpisů o PO formou preventivních požárních prohlídek - viz
156
•
•
•
•
•
příloha č. 12 SGŘ-23-13),
kontrol provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení (provádí externí firma na
smluvním základě),
kontrol vyhrazených druhů věcných prostředků PO a vyhrazených druhů požární techniky
(provádí externí firma na smluvním základě),
vzdělávání v PO (školení vedoucích pracovníků o PO, odborná příprava pracovníků
zařazených do preventivních požárních hlídek),
dokumentace PO (zpracování a vedení dokumentace PO),
plánování prostředků PO v podniku a jejich řízení.
Útvar Bezpečnost a prevence
Plní úkoly v oblasti požární prevence, jež jsou stanoveny zákonem o PO a prováděcími
vyhláškami pro právnické osoby. Při ustanovení pracovníků do funkcí musí být naplněny
požadavky právních předpisů na jejich odbornou způsobilost.
Útvar Bezpečnost a prevence provádí asistenci útvarům SPOLANA a. s. v systému řízení
požární ochrany a havarijní prevence, poskytuje poradenské služby, metodicky řídí
a kontroluje činnosti útvarů v oblasti požární ochrany a havarijní prevence.
Zabezpečuje, koordinuje a provádí odborné činnosti v rámci své působnosti dané SGŘ-01-06
„Organizační řád“ (havarijní plánování, odborná školení vedoucích zaměstnanců, požárních
hlídek, servisní služby údržby a revizí SHZ a PHZ, hasicích přístrojů a vyhrazených požárně
bezpečnostních zařízení).
Zabezpečuje gesci příslušných podnikových norem, jejich aktualizaci a implementaci
zákonných předpisů, vyhlášek a norem ČSN do podnikových norem.
Útvar zodpovídá za stanovení a kontrolu dodržování podmínek požární bezpečnosti v souladu
s právními a technickými předpisy. Stanovuje dodatečná opatření k povolení pro práci s
otevřeným ohněm.
Jednotka hasičského záchranného sboru podniku (J HZSP)
Plní úkoly v oblasti požární represe a řídí se postupy pro organizační a operační řízení.
J HZSP je ustavena k ochraně života a zdraví pracovníků a majetku podniku před požáry a k
poskytnutí účinné pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. Její
základní úkoly jsou stanoveny zákonem o PO.
Velitele jednotky HZSP jmenuje nebo odvolává vedení podniku po vyjádření HZS
Středočeského kraje k jeho způsobilosti vykonávat funkci velitele. Jeho úkoly plynou z
“Organizačního řádu” podniku a platných právních předpisů.
Složení J HZSP je stanoveno “Organizačním řádem” v souladu se závěry PPN (Posouzení
požárního nebezpečí) a zákonem o PO a prováděcími vyhláškami č. 246/2001 Sb. a č.
247/2001 Sb.
Jednotka HZSP je tvořena:
- vedením J HZSP,
- směnami výjezdové jednotky HZSP,
- Operačním střediskem a Ohlašovnou požárů.
157
Mimo základní úkoly plynoucí ze zákona o PO jednotka HZS P dále zajišťuje:
- technickou pomoc podle svého technického vybavení uvnitř i vně podniku,
- technologické pomoci na pokyn velitele směny J HZSP a pracovníků SBK,
- pochůzkovou službu,
- činnost OS HZSP a Ohlašovny požárů.
Blíže o HZS SPOLANA a. s. viz následující kapitola 2.1.6.7.2
Operační středisko a ohlašovna požárů podniku
Operační středisko je řízeno pracovníkem J HZSP ve funkci velitel družstva - operační
důstojník. Obsluha je dále tvořena dvěma pracovníky ve funkci hasič-operátor a hasičdispečer.
Ohlašovna požárů (podniku) je umístěna v objektu C 5480, jako součást operačního střediska
J HZS P. Postup hlášení událostí je definován “Požární poplachovou směrnicí”, kde je
uvedeno i telefonické spojení z pevných podnikových linek a mobilních telefonů.
Podrobný postup obsluhy operačního střediska řeší dokument “Řád operačního střediska a
ohlašovny požárů”, který vydává velitel J HZSP.
OS HZS zajišťuje zpracování dokumentace dle “Řádu operačního střediska a ohlašovny
požárů”, elektronické zpracování dat v instalovaném programu na výpočetní technice.
Zajištění PO v době sníženého provozu a v mimopracovní době
V době sníženého provozu a v mimopracovní době je požární ochrana v podniku zajištěna:
- Jednotkou HZSP,
- prostřednictvím systému EPS,
- prostřednictvím systému plynové detekce,
- stabilními a polostabilními hasícími zařízeními.
Nepravidelně je prováděna pochůzková činnost pracovníky J HZSP.
Další vnější kontrolu objektů zajišťuje pravidelnou pochůzkovou činností podle vlastního
plánu ostraha podniku.
V případě zvýšených bezpečnostních opatření jsou přijímány další konkrétní opatření a to
samostatným rozhodnutím GŘ nebo Krizového štábu.
2.1.6.7.2 HZS SPOLANA a.s.
Jednotka HZS SPOLANA a.s. zabezpečuje především represivní činnosti při vzniku
mimořádných událostí v areálu SPOLANA a.s. Početní stav směny jednotky HZS SPOLANA
a.s. (celkem 3 směny) činí dle Posouzení požárního nebezpečí 19 osob (18 hasičů + 1 hasičdispečer).
Hlavním typem zásahů jednotky HZS SPOLANA a.s. jsou výjezdy na úniky látek, které se
v podniku vyrábějí nebo používají. Dalšími typy výjezdů, při kterých je jednotka schopna
účinně zasáhnout jsou likvidace požárů, technické zásahy - technické a technologické pomoci,
čerpání vody a olejové havárie. Jednotka také poskytuje předlékařskou pomoc.
V rámci IZS je jednotka HZS SPOLANA a.s. schopna zasahovat při požárech a dalších
mimořádných událostech v regionu. Na základě podnikové legislativy a smlouvy o
158
Transportním informačním a nehodovém systému (TRINS) zajišťuje zásahy a technickou
pomoc při nehodách spojených s nebezpečnými látkami vyráběnými ve SPOLANA a.s.
Jednotka HZS SPOLANA a.s. je schopna měřit explozivitu prostředí pomocí detekčního
přístroje GasAlert micro 5 a Microclip XP. Množství kyslíku, amoniaku, chlóru, chlorovodíku
a VCM rovněž přístrojem GasAlert nebo přístrojem Dräger XM. Další látky je možno měřit
přístrojem CMS Dräger pomocí kapilár (chlorovodík, amoniak, oxid siřičitý, VCM) a
detekčními trubičkami (ethen, cyklohexan, amoniak, oxid siřičitý, uhlovodíky, vodík,
vinylchlorid, nitrózní plyny, dichlorethan, …).
Na vyproštění osob z automobilů, příp. rozstříhání ocelových konstrukcí apod. používá
jednotka hydraulické nůžky a rozpínací kleště Lukas, rozbrušovací pilu Stihl, zdvihací
vysokotlaké a nízkotlaké vaky Holmatro.
Vaky lze použít i pro utěsnění trhlin a netěsností zásobníků a cisteren. Pro těsnění používá
jednotka také těsnící manžety, klíny a tmely.
Na záchranu či evakuaci osob z výšek nebo hloubek je nasazována lezecká skupina HZS,
využívající znalosti horolezecké techniky. Lezci mají ve vybavení horolezecká lana, karabiny,
kladky, stupadla, smyčky a pro vytahování a spouštění zařízení Evak 500. Evak 500
umožňuje jednomu člověku vytáhnout nebo spustit zátěž do hmotnosti 500 kg.
Činnost na úseku Chemicko technické služby (ChTS)
• detekční práce s přístrojem CMS Dräger, Dräger XM včetně detekčních trubiček,
• detekční práce s přístroji GasAlert micro 5, Microclip XP
• výcvik v dýchací technice a ochranných oblecích,
• výcvik v dýchací technice v polygonu ChTS s možností využití pro HZS regionu,
• měření vzduchových a kyslíkových dýchacích přístrojů,
• plnění, opravy a seřizování ostatních dýchacích přístrojů pro jednotlivé závody podniku,
• výcvik na vodě pomocí motorového člunu
• výcvik při záchraně osob ve výškách a nad volnou hloubkou
• plnění a revize kyslíkových tlakových láhví pro zdravotnickou záchrannou službu Mělník,
• spolupráce v rámci IZS (součinnostní cvičení).
2.1.6.8 Zajištění zdravotní pomoci
Zdravotní služba ve SPOLANA a.s. Neratovice je zajišťována prostřednictvím jednotky
Hasičského záchranného sboru SPOLANA a.s. Jednotka HZS P zajišťuje poskytování
odborné předlékařské první pomoci prostřednictvím vlastních, odborně vyškolených a
přezkoušených zaměstnanců. HZS vlastní záchranný automobil (sanitka – MB Sprinter) s
plnou výbavou.
Osádky tvoří řidič + záchranář, případně řidič + 2 záchranáři. Na základě oboustranné dohody
mezi HZS SPOLANA a.s. a ZZS Mělník nezajišťuje jednotka převoz pacientů vlastními
prostředky. Tato činnost spadá do kompetence ZZS. Úkolem osádky sanitky je poskytnutí
odborné předlékařské první pomoci, tj. zajištění základních životních funkcí, stabilizace
pacienta a následně po příjezdu ZZS, předání postiženého ZZS, případná další spolupráce a
návrat na základnu. Po dobu výjezdu sanitky je její provoz řízen OS HZS P (operačním
střediskem), které udržuje spojení s dispečinkem ZZS od příjezdu ZZS až do ukončení
zásahu. Samotný výjezd a činnost je podrobně popsán v pokynech pro provoz záchranného
automobilu a uložen na OS HZS P. Tento sanitní vůz prochází pravidelně ve smluvených
159
časových intervalech hygienicko-epidemiologickým režimem, včetně kontroly expiračních
dob a doplňování vybavení.
Traumatologický plán obsahující zásady poskytování první pomoci, přivolání odborné
pomoci apod. je nedílnou součástí Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s. (SGŘ-22-05),
s nímž jsou všichni zaměstnanci SPOLANA a.s. pravidelně seznamováni. Zásady poskytování
první pomoci jsou rovněž obsaženy v každé bezpečnostní instrukce zpracované pro kterékoliv
pracoviště SPOLANA a. s.
2.1.6.9 Řídící střediska bezpečnosti provozu objektu
Řídící centra pro případ vzniku havárie:
–
operační středisko HZS SPOLANA a.s. (OS HZSP)
–
centrální velíny výrobních provozů
(umístění řídících center je uvedeno ve schématu v kap. 2.1.2.1).
2.1.6.9.1 OS HZS SPOLANA a.s.
Pracoviště je umístěno v objektu C 5480. Směnu tvoří hasič-operátor, hasič-dispečer a
operační důstojník. V případě vzniku havarijních situací zabezpečují:
Operační důstojník zabezpečuje zejména přenosy informací (telefonicky, radiostanicemi)
mezi velitelem zásahové jednotky HZS společnosti, velínem výrobního provozu, kde k havárii
došlo a KOPIS HZS Kladno. Vyhlašuje chemický poplach pro areál SPOLANA a. s.
spuštěním varovných signálů (sirény) a následnou relací v podnikovém rozhlasu informuje
areál a popř. připojené obce o stupni poplachu, druhu nebezpečné látky, objektu, kde k havárii
došlo a směru šíření a rychlosti větru.
V případě potřeby povolává na pokyn velitele zásahu externí jednotky HZS a Zdravotnickou
záchrannou službu, zabezpečuje přenosy pokynů a informací a požadavků velitele zásahu
podnikovým subjektům, které se podílejí na řešení a likvidaci havárie.
OS HZSv případě vzniku havarijních situací zabezpečuje zejména:
přenosy informací (telefonicky, radiostanicemi) mezi velitelem zásahové jednotky
HZS SPOLANA a.s. i velínem výrobního provozu, kde k havárii došlo, a KOPIS HZS
Kladno,
vyhlašuje chemický poplach pro podnik spuštěním varovných signálů (sirény) a
následnou relací v podnikovém rozhlasu informuje podnik o stupni poplachu, druhu
nebezpečné látky, objektu, kde k havárii došlo a směru větru,
vyrozumění ohrožených obcí, orgánů státná správy a vedoucích pracovníků podniku
dle vnitřního havarijního plánu,
v případě potřeby povolává na pokyn velitele zásahu externí jednotky HZS a
Zdravotnickou záchrannou službu,
zabezpečuje přenosy pokynů, informací a požadavků velitele zásahu podnikovým
subjektům, které se podílejí na řešení a likvidaci havárie,
informování objektů a útvarů, které mohou být ohroženy,
vydává pokyny ostraze SPOLANA a.s. k uzavření dané vrátnice s určením vstupní
vrátnice (vrátnici č. 1 otevírá pro vjezd/výjezd vozidel Ostraha podniku na pokyn OS
HZS podniku),
podle vývoje situace koordinuje v potřebném rozsahu činnosti, nutné pro udržení
chodu technologií výrobních závodů, nebo naopak pro jejich odstavování v
havarovaných nebo ohrožených výrobnách,
160
koordinuje uzavírku komunikací, posun železniční vlečky, informuje ČOV o možnosti
průniku nebezpečných látek do kanalizace,
informuje a povolává příslušné vedoucí pracovníky podniku,
zabezpečuje požadavky velitele zásahu,
informuje KOPIS HZS Kladno, obce a Policii ČR o situaci a nastalých změnách.
-
2.1.6.9.2 Centrální velíny výrobních provozů
Umístění na objektech:
–
velín provozu Elektrolýza
E4840
–
velín závodu VCM a TZO
D464A
–
velín závodu PVC
D464A
–
velín výrobny HAS
D2620
–
velín výrobny KL
D2610
–
velín provozu Kyselina sírová
D161B
–
tepelný velín provozu Teplárna
C1470
–
elektrovelín provozu Elektro
C2470.
Na každé směně je vedle paneláře (velínáře) vždy na velínu přítomen alespoň jeden další
pracovník směny (pomocník paneláře nebo směnový mistr, topič kotlů), který zajišťuje
zastupitelnost panelářů v případě vzniku mimořádné situace, která by mohla zapříčinit jeho
náhlou indispozici, či nezpůsobilost.
Při vzniku havárie obsluha centrálního velínu zajišťuje zejména:
– vyhlášení chemického poplachu pro příslušný „havarovaný“ provoz místními
(provozními) komunikačními prostředky (telefon, hláskový telefon, radiostanice, místní
provozní siréna) a ohlášení na OS HZSP
– organizuje provozní činnosti podle vývoje situace, včetně eventuálního odstavování
technologického zařízení nebo celé výrobní jednotky provozu
– zajišťuje protipožární opatření, přerušení servisních prací, zabezpečuje směnovou
elektroslužbu (strojní údržbu a M+R aj.)
– zajišťuje požadavky mistra provozu, který spolupracuje s velitelem zásahu na omezení
následků vzniklé havarijní situace.
Všechny řídící technologické počítače na centrálních velínech výrobních závodů jsou
vybaveny UPS, které zabezpečují překlenutí krátkodobých výpadků el. proudu a umožňují
odstavení výrobny (provozu) havarijním způsobem. Obdobně je zabezpečeno operační
středisko HZSP, telefonní ústředna a výpočetní středisko.
2.1.6.10 Laboratoře
Součástí sektoru kvality a životního prostředí je útvar Řízení jakosti (ÚŘJ). Tento útvar ve
svých laboratořích zebezpečuje kontrolu jakosti vstupních surovin, mezioperační kontrolu a
výstupní kontrolu jakosti chemických výrobků.
Rovněž provádí kontrolu jakosti vod, paliv a páry, provádí speciální analýzy čistých a
odpadních vod včetně povrchových, kalů a pevných odpadů. Dále provádí měření koncentrace
průmyslových škodlivin v pracovním prostředí.
ÚŘJ rozhoduje o zákazu převzetí a použití neshodných surovin a o zastavení expedice
neshodných výrobků.
161
2.1.6.11 Údržba a opravy
Základní postupy pro udržování majetku SPOLANA a.s. a vychází ze základní strategie
údržby podniku, jejímž cílem je:
• zvýšení provozuschopnosti a spolehlivosti výrobního zařízení,
• dosažení optimalizace nákladů na údržbu se zaměřením na preventivní a
prediktivní údržbu a standardizaci postupů,
• zvládnutí procesu managementu dodavatele údržby jako nakupované služby.
K naplnění těchto cílů slouží všechny dále uvedené prvky:
• tvorba plánů údržby,
• nákup údržbářských kapacit,
• vlastní realizace,
• vyhodnocení jednotlivých trendů v údržbě,
• přijímání systémových opatření ke zlepšení jakostních znaků údržby.
Údržba a udržování majetku podniku je zajišťována v následujících oblastech:
a) údržba
• strojního zařízení, elektrozařízení, zařízení měření a regulace,
• budov a staveb, ocelových konstrukcí potrubních a kabelových mostů, podzemních
rozvodů vody a kanalizace, kolejiště podnikové vlečky,
• laboratorní techniky,
• dopravní techniky, služebních osobních automobilů,
• hasební techniky a požárního zabezpečení,
• informační technologie (IT),
• řídících systémů výroby,
• slaboproudých rozvodů (s výjimkou IT a řídících systémů výroby),
• telekomunikační techniky,
• automatického imisního monitoringu,
• docházkového systému (HW),
• komunikací,
b) metrologické činnosti,
c) revizní a inspekční činnosti,
d) ostatní (údržba a udržování travnatých ploch atp.).
Při zajištění mechanizmu údržby a udržování v podniku se vychází zejména z následujících
obecných požadavků:
• dodržování legislativních předpisů a ČSN,
• zajištění bezpečnosti,
• zajištění kvality výroby,
• snižování dopadů provozu na životní prostředí,
• předcházení vzniku poruch,
• udržování majetku v provozuschopném a způsobilém stavu,
• optimální vynakládání nákladů na údržbu,
• optimalizace skladových zásob.
Za tímto účelem je užíváno standardních postupů pro údržbu a udržování (návody od
výrobců, kategorizace zařízení, sledování technického stavu zařízení a dalších odborných
metod). Zodpovědnost za údržbu majetku mají gestoři údržby.
162
Realizace údržby
Veškeré výkonné činnosti v oblasti údržby jsou zajišťovány externími dodavateli, s výjimkou
revizí a inspekcí v oblastech daných oprávněním (tlakové nádoby, plynová zařízení) a
diagnostických měření, kde tyto činnosti zajišťuje útvar Centralizované údržby vlastními
kapacitami a údržby řídících systémů výroby, kde tyto činnosti zajišťují výrobní útvary.
163
Schéma procesu řízení údržby, oprav, servisu, revizí
164
Plánování údržby
Za plánovací proces údržby spravovaného majetku je zodpovědný gestor údržby ve spolupráci
s provozovateli. Za sestavení ročního plánu údržby (RPÚ) je zodpovědný specialista
plánování investic a údržby z podkladů jednotlivých gestorů údržby.
V rámci plánování činností v údržbě je plánování rozděleno do několika stupňů, přičemž
všechny stupně plánování jsou mezi sebou vzájemně provázány.
Hodnocení technického stavu majetku
Hodnocení technického stavu majetku provádějí pověření pracovníci gestora údržby ve
spolupráci s jednotlivými provozovateli a je pod gescí útvaru Centralizovaná údržba.
Hodnocení se provádí jednou ročně. V hodnocení stavu majetku se musí zohlednit všechny
technické změny provedené za poslední hodnotící období (předchozí kalendářní rok). V
hodnocení je okomentován stav zařízení a musí zde být uvedeny i případné zhoršující se
trendy technického stavu zařízení vyplývající z diagnostického sledování. Součástí hodnocení
je návrh opatření zejména u klíčových zařízení. Na základě „Hodnocení“ jednotlivých
pověřených pracovníků gestorů údržby zpracuje útvar Centralizované údržby „Hodnocení
technického stavu majetku podniku“ a předkládá návrhy na opatření provozovatelům.
Roční plán údržby (RPÚ)
Podkladem pro návrh RPÚ je hodnocení stavu majetku, výstupy z revizních zpráv a výstupy
z diagnostického sledování zařízení jednotlivých útvarů podniku.
Po odsouhlasení celkové finanční výše RPÚ vedením podniku provádí specialista plánování
investic a údržby v součinnosti s provozovateli alokaci nákladů na údržbu jednotlivým
provozovatelům. Gestoři údržby vytvoří z těchto podkladů konečnou variantu RPÚ s věcnou
náplní plánu údržby pro příslušná nákladová střediska. Konečná varianta RPÚ je rozdělena po
jednotlivých měsících na měsíční plány údržby.
165
Schéma procesu Plánování údržby
166
Schéma procesu Plánování zastávek
167
2.1.6.12 Ostraha objektu
Ostrahu SPOLANA a. s. zajišťuje na základě smlouvy externí firma.
2.1.6.13 Kanalizační síť
Odvádění odpadních vod nezávadných, chemicky znečištěných a splaškových je na území
podniku prováděno oddělenou samostatnou kanalizací a jednotlivé druhy vod jsou striktně
separovány podle jejich specifického znečištění. Schéma kanalizační sítě viz přílohy
Příloha č. 3 Situační schéma chemické kanalizace – napojení závodů/provozů
Příloha č. 4 Situační schéma nezávadné (dešťové) kanalizace
Kanalizační systém Spolany je tvořen těmito základními částmi:
Nezávadná kanalizace odvádí nezávadné odpadní (chladící a dešťové) vody z území areálu
SPOLANA a.s. kanály K6a a K7 do řeky Labe.
Kanalizace je převážně z betonových trub. Výpusti jsou pravidelně vzorkovány a
analyzovány. Na kanálech je provozován denní monitoring na jednotlivých odběrových
místech kanalizace pro případ úniku závadných látek.
Na kanálech, svádějících nezávadné odpadní chladící a dešťové vody do Labe, je provozován
automatický monitoring těchto vod.
Kanál K6a je vybaven havarijním uzávěrem, který je ovládán řídicím systémem, uzávěr je
možno po provedení deblokace ovládat ručně z místa. Při překročení nastavených hodnot
řídicí systém kanálu K6a uzavře přívod odpadních vod do Labe automaticky hradítkem.
Kontaminovaná odpadní voda je odčerpávána havarijními čerpadly na ČOV do systému
čištění odpadních vod.
Malá část dešťové kanalizace v nevýrobních prostorách západní části areálu – bloky A4
(sklady), A5 (učiliště), B5 (administrativní budova, TIÚ), západní část bloku B4, část bloku
C4, bloky C5 (Cayman Pharma, spol. s r.o., útvar Řízení jakosti, parkoviště, HZS), D5, D6 a
část bloku E5 (sklady) je svedena do melioračního kanálu, který v obci Libiši přechází v
otevřenou strouhu. Kvalita těchto vod je kontrolována 1x měsíčně ve 2 profilech meliorační
strouhy, a to v profilu u vrátnice č. 4 SPOLANA a.s. (místo MS1) a po zaústění vtoku u 1.
mostu od garáží u sídliště v Libiši (místo MS2).
Chemická kanalizace odvádí anorganicky a organicky znečištěné vody, které jsou svedeny
podle své povahy do dvou oddělených okruhů kanalizačních řadů zakončených ČOV. Jedná
se o anorganickou (A) a biologickou (B) linku. Doprava odpadních vod je gravitační
(podzemní kanalizace a otevřená kanalizace) a tlaková (nadzemní kanalizace vedená po
potrubních mostech).
Kvalita chemicky znečištěné vody je sledována řídícím systémem monitoringu odpadních vod
na vstupu a výstupu z ČOV, překročení limitních parametrů je signalizováno na panel ČOV.
168
Odtok vyčištěných vod z biologické a anorganické části ČOV je realizován po potrubním
mostě do laguny S2 na pravém břehu Labe, kde dochází k homogenizaci a sedimentaci těchto
vod. Odtud vyčištěné vody pak odtékají spolu s vodami z hydrotransportu popelovin hlavní
výpustí SPOLANA a.s. kanálem K10 přes kontrolní místo monitoringu odpadních vod do
Labe.
Chemická kanalizace je rozdělena podle uložení:
a) otevřená kanalizace – betonovými žlaby jsou odpadní vody podle druhu znečištění
odváděny na A nebo B linku ČOV. Otevřené kanály jsou betonové opatřené chemicky
odolnou vyzdívkou.
b) nadzemní kanalizace vedená po potrubních mostech - odpadní vody z jednotlivých výrob
jsou přečerpávány do otevřené kanalizace. Nadzemní rozvody jsou plastové.
c) podzemní kanalizace – slouží na jednotlivých závodech k odvádění odpadních vod do
jímek, ze kterých jsou do otevřené kanalizace buď přečerpávány nebo natékají gravitačně.
Podzemní kanalizace je převážně z chemicky odolné kameniny, v místech větších oprav pak
byla již provedena náhrada plastovými materiály.
Chemická kanalizace – areály jednotlivých závodů
Závod Kaprolaktam
Výrobna Kaprolaktam
Zařízení výrobny Kaprolaktam je umístěno buď v bezodtokých záchytných jímkách (vanách)
nebo je umístěno v prostorách, ze kterých jsou veškeré odpadní vody (některé jsou ještě na
výrobně podrobeny předčištění např. rafinát z extrakce s obsahem trichloretylenu je stripován
vodní parou) gravitačně svedeny do otevřené chemické kanalizace (linka B – organicky
znečištěné vody) v prostoru ulice S-3D, kterou jsou odváděny na ČOV.
Výrobna HAS
Zařízení výrobny HAS je umístěno buď v bezodtokých záchytných jímkách (vanách) nebo je
umístěno v prostorách, ze kterých jsou veškeré odpadní vody gravitačně svedeny do otevřené
chemické kanalizace (linka A – anorganicky znečištěné vody) v prostoru ulice S-2D, kterou
jsou odváděny na ČOV.
Provoz Kyselina sírová
Zařízení provozu Kyselina sírová je umístěno buď v bezodtokých záchytných jímkách
(vanách) nebo je umístěno v prostorách, ze kterých jsou veškeré odpadní vody gravitačně
svedeny do otevřené chemické kanalizace (linka A – anorganicky znečištěné vody) v prostoru
křižovatky ulic S2/U4, kterou jsou odváděny na ČOV. Veškerá nezávadná (dešťové a chladící
vody) kanalizace z prostoru provozu je svedena do kanálu K5, který je propojen s chemickou
kanalizací.
Provoz Elektrolýza
Zařízení a skladovací nádrže provozu Elektrolýza na bloku E4 je umístěno buď
v bezodtokových záchytných jímkách (vanách) nebo je umístěno v záchytných jímkách
(vanách), ze kterých jsou veškeré odpadní vody, svedeny samospádem kanalizační sítí do
centrální jímky chemické kanalizace v objektu E 4770. Do této centrální jímky jsou odváděny
i odpadní vody po demerkurizaci ve zvláštní jednotce demerkurizace odpadních vod.
Z centrální jímky chemické kanalizace jsou anorganicky znečištěné vody periodicky
169
odčerpávány nadzemní potrubní trasou do sběrného otevřeného kanálu (linka A) v prostoru
křižovatky ulic S2/U4, kterým jsou vedeny na ČOV.
Skladovací nádrže se závadnými látkami na bloku B1 nejsou vybaveny záchytnými vanami (s
výjimkou stojatých skladovacích zásobníků kyseliny chlorovodíkové E I a E II, 2 ks
zásobníků HCl ze Z-VCM a systému přípravy inhibičního roztoku) tzn. že, případný únik
půjde do půdy popř. do chemické kanalizace napojené na otevřenou chemickou kanalizaci
(linka A) prostoru ulice S2-B.
Provoz VCM a TZO
Zařízení závodu VCM a TZO je umístěno na samostatném betonovém platu. Technologické
odpadní vody ze závodu (tj. reakční vody z procesu oxichlorace, vody z praní EDC včetně
vody ze separátoru PALL S-106, vody z kolony C-102, vody z praček odplynů C-2253/C-253
a vodné fáze ze zásobníků mokrého EDC T-452 ev. T-520) jsou podrobeny stripování vodní
parou a po odstranění organických látek odcházejí ze stripéru C-252 samospádem do
nadzemní uzavřené jímky odpadních vod T-2254 A.
Odpadní oplachové a dešťové vody z plata výrobny VCM a z jednotky TZO jsou
shromažďovány v tzv. jímce oplachových vod jednotky VCM (dále jen JOV-VCM). Tato
jímka je realizována jako uzavřená s odtahem odplynů do jednotky TZO. Z ní se nastřikují
vody na stripér oplachových vod C-2252.
Do JOV-VCM se zároveň čerpají vody ze sanačního vrtu, dále diskontinuálně vody z jímky
oplachových vod jednotky TZO (dále jen jako JOV-TZO) a diskontinuálně i vody z tzv.
odolejovače (sběrná jímka pro kapalinu ze skladu hořlavin - objekt D 4690). Vystripované
vody odtékají ze dna stripéru do uzavřené nadzemní jímky T-2254 A.
Vystripované odpadní technologické a oplachové vody jsou z jímky T-2254 A pomocí
čerpadel kontinuálně odčerpávány na čistírnu odpadních vod (do otevřené chemické
kanalizace - linka B v prostoru křižovatky ulic S3/U4).
Technologické odpadní vody z jednotky TZO jsou kontinuálně odčerpávány na ČOV (do
otevřené chemické kanalizace - linka A v prostoru křižovatky ulic S2/U4).
Provoz PVC
Všechny odpadní vody závodu PVC, obsahující VCM, jsou svedeny do zásobníku VS-1309 a
podrobeny demonomeraci stripováním vodní parou za vakua v koloně DT-1301. Odpadní
vody zbavené VCM jsou ze spodu kolony vedeny do centrální jímky odpadních vod. Do této
jímky jsou dále svedeny odpadní vody ze sušení a matečné louhy. Z jímky jsou odpadní vody
odčerpávány na ČOV (do otevřené chemické kanalizace – linka A v prostoru křižovatky
S2/U3).
Externí firmy
Všechny externí firmy působící v areálu SPOLANA a.s. využívají závadnou i nezávadnou
kanalizační síť SPOLANA a.s. k odvádění odpadních vod z vlastních nebo pronajatých
objektů. Podmínky odběru a vypouštění vod externími firmami jsou dány smluvně. Odběr
čistých vod, kvalita a množství odpadních vod musí odpovídat sjednaným podmínkám.
Podmínky odběru vod a jejich vypouštění v pronajatých prostorách podniku externími
firmami jsou součástí uzavřené smlouvy o nájmu nebytových prostor (řeší SGŘ-26-02).
Pracovníci těchto firem postupují při vzniku havárie dle SGŘ-26-05 „Povinnosti externích
firem v areálu Spolany” a podle vlastních interních předpisů (plánů) a pokynů.
Na bloku A1 využívá chemickou kanalizaci z části NeraAgro, spol. s r.o., ZSD servis, spol.
s r.o., UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.; v tomto bloku je připojena na chemickou kanalizaci i
firma Lach-Ner, s.r.o. umístěná mimo areál SPOLANA a.s. Veškerá odpadní voda je svedena
170
do přečerpávací stanice A 1650 a odtud svedena do kanalizace anorganicky znečištěných vod
vedoucích na ČOV.
Kanalizace firem Cayman Pharma, spol. s r.o. a TIÚ Plast a.s. v objektech na blocích C5 a
B5 je jejich majetkem. Odpadní vody jsou přečerpávány nadzemními řady po potrubních
mostech do otevřené kanalizace organicky znečištěných vod v prostoru křižovatky ulic
S3/U2, vedoucí na ČOV.
Splašková kanalizace odvádí odpadní vodu ze sanity z jednotlivých objektů a je svedena do
aktivačních nádrží BČOV. Splašková kanalizace je převážně kameninová, v místech větších
oprav vyvložkována plastem.
Celková délka nezávadné kanalizace je 25 705 m, chemické kanalizace 16 515 m, splaškové
kanalizace 14 975 m.
Legislativní plnění provozovatele
Pro provozování kanalizačního systému v areálu SPOLANA a. s. je vypracován areálový
Kanalizační řád, který byl schválen rozhodnutím č. 23384/2260/08/OŽP/VH ze dne 2.12.2008
odborem životního prostředí Městského úřadu v Neratovicích. Kanalizační řád vytváří
pravidla pro vypouštění chemicky znečištěných, splaškových, chladících a dešťových vod do
jednotlivých druhů kanalizačních řadů provozovaných na území SPOLANA a. s. a zároveň
určuje látky, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizační sítě musí být
zabráněno.
Sledování kvality odpadních vod v areálu je zabezpečeno podle schváleného Kanalizačního
řádu a Kontrolního plánu analýz ÚŘJ-řízení jakosti vod. V dokumentech jsou popsána místa
odběru vzorků, stanoveny interní limity a četnost analýz, dále je stanoven způsob a četnost
měření množství odpadních vod.
2.1.6.14 Retenční nádrže a úpravna odpadních vod
Čistírna odpadních vod (ČOV) je rozmístěna v severovýchodní části závodu v bloku E 1 - a
částečně F 1. Čistírna odpadních vod se skládá z anorganické (A-linka) a biologické linky
(B-linka) a třetího stupně čištění na odkališti S 2. Maximální přítok na primární
sedimentaci anorganické linky je: Q max 1 200 m3/hod. Maximální přítok na primární
sedimentaci biologické linky je: Q max = 1 870 m3/hod.
Na anorganické lince jsou čištěny vody z výroby kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové,
síranu amonného, NeraAgra, vodárny, teplárny, elektrolýzy, výroby PVC, dále pak
anorganicky znečištěné vody z výplachu cisteren a externí vody z Lach-Neru, Intermontu
a Stylu.
Na biologické lince jsou čištěny vody obsahující převážně organicky odbouratelné látky z
výroby kaprolaktamu, VCM, Z EVH, TIÚ (technicko-inženýrského ústavu), ÚŘJ, Cayman
Pharma, odkalů cirkulační chladící vody.
Současně jsou čištěny splaškové vody přiváděné samostatnými kanalizačními řady ze
závodu, z města Neratovic a odpadní vody od externích firem. Na vstup ČOV je
přiveden výtlačný řad ze skládky toxických odpadů s možností vstupu těchto odpadních vod
do obou linek - anorganické i organické
Odpadní vody dalších externích firem jsou dováženy a vypouštěny do nátoku na
anorganickou a biologickou linku v místě k tomu určeném. Vyčištěné odpadní vody obou
linek jsou smíchány v sacích jímkách objektu E 1910 a společně čerpány na pravý břeh
Labe na odkaliště S2, kde dochází k homogenizaci a dočištění. Vyčištěná odpadní voda je
vypouštěna společně s vodami z hydrotransportu popelovin, přes kontrolní místo
Monitoringu odpadních vod K 10 do recipientu Labe.
171
ANORGANICKÁ LINKA (A LINKA)
A linku tvoří tyto části:
a) hrubé předčištění a neutralizace odpadní vody
b) sedimentace + vyústění neutral. vod z monitoringu
c) čerpání vyčištěných vod na odkaliště S2
Hrubé předčištění a neutralizace odpadní vody
K hrubému předčištění odpadní vody slouží ručně stírané česle, které zachycují větší
mechanické nečistoty a tak chrání technologické zařízení před poškozením. Čištění česlí se
provádí na každé směně. Shrabky jsou ukládány do kontejneru vedle česlí a jsou odváženy
k likvidaci.
K neutralizaci odpadních vod dochází v neutralizačním železobetonovém žlabu umístěném
za česlemi. Průřez žlabu je obdélníkový, délka cca 100 m a účinný obsah cca 30 m3.
Míchání odpadních vod při neutralizaci je prováděno tlakovým vzduchem, který je
rozváděn po dně žlabu polypropylenovými děrovanými trubkovými rošty. Vzduch je
přiváděn trubním rozvodem z dmychárny. Na začátku žlabu je přivedeno potrubí 10%
vápenného mléka s 2 dávkovacími ventily, které jsou ovládány automaticky podle hodnoty
pH vody před a za neutralizačním žlabem. Dodávku vápenného mléka zajišťují cirkulační
čerpadla, která jsou umístěna u zásobníků vápenného mléka v objektu E 1800.
Nespotřebované vápenné mléko se vrací cirkulačním okruhem zpět do zásobních nádrží.
Sedimentace
Zneutralizovaná odpadní voda A linky přichází na 3 podélné sedimentační nádrže, kde
se odstraní přibližně 70 % nerozpuštěných látek. Účinný objem jedné nádrže je 660 m3,
účinná plocha jedné nádrže je 430 m2 a kalový prostor je 215 m3. Provoz usazovacích
nádrží je diskontinuální vzhledem k periodickému odčerpávání kalů. Odsazená voda na
konci protéká pod nornou stěnou nádrží a přepadá přes přepadové hrany. Do objektu
čerpací stanice E 1910 je přiváděna potrubím z 2. sedimentační nádrže sloužící jako
otevřený žlab. Nad tímto žlabem je umístěné zařízení pro měření průtoku vody a
vzorkování. Po naplnění sedimentačního prostoru nádrží kalem se příslušná nádrž odstaví a
usazený kal se ručně sestříká z odboček potrubí hrubě filtrované vody umístěných okolo
nádrží. Sestříkávaný kal se odčerpává před primární sedimentaci B linky.
Do 5 a 6 sedim. nádrže je zaústěno potrubí zneutralizované vody z monitoringu
odpadních vod. V případě spuštění neutralizační linky monitorovaných odpadních vod,
jsou zneutralizované vody vedeny do 5 a 6. sedimentační nádrže, které jsou pro tyto vody
E 1910.
vyhrazeny a odtud jsou přepadem vedeny do objektu
Čerpání na odkaliště
Vyčištěná voda po sedimentaci odtéká do západní jímky čerpací stanice vyčištěných vod
v objektu E 1910, kde se mísí s vyčištěnou vodou z B linky. V objektu je umístěno 6
čerpadel, každé o výkonu 100 l/s. Trojice čerpadel je napojena na společný výtlačný řad
DN 600. Z čerpací stanice vedou dva výtlačné řady DN 600, které jsou navzájem
propojeny v čerpací stanici. Oba řady vedou po visutém lanovém mostě na pravý břeh
Labe, kde jsou zaústěny do odkaliště S2, kde dochází k homogenizaci a sedimentaci.
Odsazená voda z odkaliště se odvádí jednou ze čtyř železobetonovou věží, z jejíž paty je
172
vedeno kameninové potrubí do odvodňovacího kanálu K10, který ústí do řeky Labe. Tento
kanál je opatřen Parshallovým měrným žlabem, monitorovacím a automatickým
vzorkovacím zařízením.
BIOLOGICKÁ LINKA (B LINKA)
B linku tvoří tyto základní části:
a) hrubé předčištění na hrubých a jemných česlích
b) šneková čerpací stanice a neutralizace
c) primární sedimentace
d) aktivace s dmychárnou
e) dosazovací nádrže s recirkulací
f) čerpání vyčištěné vody na odkaliště S2
Hrubé předčištění
K hrubému předčištění odpadní vody slouží ručně stírané hrubé, dřevěné česle s šířkou
průlin 20 mm. Česle jsou čištěny pravidelně každou směnu. Shrabky jsou shromažďovány
na betonové ploše u česlí, nakládány do kontejnerů a odváženy k likvidaci.
Šneková čerpací stanice a neutralizace
Odpadní voda prochází za česlemi měrným žlabem do šnekové čerpací stanice, která má
výkon: 1 x 625 l/s a 1 x 165 l/s. V objektu E 1830 probíhá neutralizace odpadní vody 10
% vápenným mlékem v komoře o účinném objemu 56 m3. Na začátku komory jsou
instalovány dva dávkovací ventily vápenného mléka, množství vápenného mléka je
dávkováno automaticky v závislosti na pH, které je měřeno na výtoku z komory. Obsah
komory je míchán vzduchem přiváděným z dmychárny, doba zdržení v jímkách je při
průměrném přítoku asi 30 min. Nepřetržitou dodávku vápenného mléka k dávkovacím
ventilům zajišťují cirkulační čerpadla umístěná u zásobníků vápenného mléka. Pro možnost
ručního dávkování nebo výplachu nádrží jsou na rozvodech recirkulace vápna výpustné
armatury. 10% vápenné mléko připravované na výrobní lince z mletého páleného vápna
nebo z 50 % suspenze karbidového vápna je čerpáno dvěma čerpadly typu NCU do
zásobníků. Každá nádrž je míchaná míchadlem. Jednotlivé nádrže jsou odstavitelné.
Zatímco je z jedné nádrže dávkováno vápenné mléko, v dalších je připravován nebo
udržován 10 % ní roztok vápenného mléka. Každá nádrž má obsah 23 m3 a je opatřena
stavoznakem.
Primární sedimentace
Odpadní voda po neutralizaci je vedena železobetonovým žlabem přes jemné, ručně
stírané česle do nátokové jímky šnekové čerpací stanice, která má výkon 2 x 630 l/s. Odtud
je odpadní voda vedena do dvou kruhových primárních nádrží typu Dorr o průměru 30 m,
kde dochází k separaci primárních kalů, přebytečných biologických kalů a kalů z linky
A. Odsazená voda přepadá do aktivačních nádrží. Vznikající kal je odčerpáván do
zahušťovacích nádrží provozu zahušťování a odvodňování kalů, kde je strojně zahuštěn a
odvodněn. Odvodněný kal je odvážen v kontejnerech jako kaly z jiných způsobů čištění
průmyslových odpadních vod - kategorie O. Odstředěná voda z kalu je vypouštěna zpět do
chemické kanalizace v obj. E 1790 a je zpracovávána na ČOV.
173
Aktivace s dmychárnou
V aktivačních nádržích dochází k biologickému rozkladu organických látek působením
aerobních mikroorganismů při hrubobublinné aeraci. Aktivační proces probíhá ve čtyřech
žlabech (koridorech a, b, c, d). Každý žlab se skládá ze tří aktivačních nádrží (sekce 1, 2,
3). Nad aktivačními nádržemi je umístěn potrubní rozvod vzduchu z dmychárny. Z
potrubního rozvodu jsou každé 3 m vyvedeny odbočky k provzdušňovacím roštům z
děrovaných trubek o průměru otvorů 8 mm. Přívod odpadní vody je zaveden do sekcí a3 a
d3. Odtok vody z aktivace je ze sekcí b3 a c3. Recirkulovaný kal je přiváděn dvěma
potrubími vzájemně propojenými a je zaveden do jednotlivých sekcí aktivačních nádrží a do
regenerační nádrže - koridor e. Kteroukoliv aktivační nádrž je možné oddělit, případně
vyčerpat. V současné době jsou v provozu koridory c,d. Splaškové vody z města a ze
závodu jsou přivedeny do sekce d3. Pro zásobování aktivačních nádrží vzduchem slouží
dmychárna, kde jsou umístěna tři dmychadla, dvě (TD 3,4) o výkonu 40 000 m3 /hod. a
jedno (TD 5) o výkonu 16 000m3/hod. Část vzduchu se používá pro míchání neutralizačních
žlabů A a B linky.
Dosazovací nádrže s recirkulací
Vyčištěná voda z aktivačních nádrží, obsahující aktivovaný kal, přitéká do objektu E 1850,
kde je umístěna rozdělovací studna. Z vnitřního prstence studny odtéká voda z koridoru c,d
na dvě kruhové dosazovací nádrže. Z vnějšího prstence z koridoru a,b je voda vedena přes
rozdělovací šachtu na příslušné sekce v obdélníkových dosazovacích nádržích. Aktivovaný
kal, usazený v kruhových dosazovacích nádržích (obdélníkové dosazovací nádrže jsou
v současné době mimo provoz) je recirkulován pomocí čerpadel zpět do aktivace.
Přebytečný aktivovaný kal je odpouštěn z recirkulačního potrubí u SZ strany aktivačních
nádrží do nátoku biolog. znečištěných odp.vod - B linky. Odtud je spolu s biolog.
odpadními vodami čerpán šnekovou čerp. stanicí na primární sedimentaci. Zde dojde k
jeho separaci spolu s ostatními kaly a v podobě tzv. směsného kalu je zahuštěn a odvodněn
technologií pro zahušťování a odvodňování kalů.
Čerpání vyčištěné vody na odkaliště
Vyčištěná voda z dosazovacích nádrží B linky je odváděna do východní jímky objektu E
1910, která je propojena se západní jímkou, kam je rovněž přiváděna vyčištěná voda z linky
A. Voda z obou jímek je společně čerpána na odkaliště S2, kde dochází k homogenizaci a
sedimentaci, množství vyčištěné vody je měřeno. Odsazená voda se mísí s vodou z
hydrotransportu popelovin a odtéká kanálem K 10 do Labe. Kanál K 10 je monitorován.
2.1.6.15 Komunikační a informační systémy
Problematiku komunikačních a některých informačních systémů zabezpečuje útvar Správa
areálu. Do jeho kompetencí spadají provoz a správa podnikové telefonní ústředny včetně
podnikové telefonní sítě, údržba rozvodů podnikového rozhlasu, údržba rozvodů časové sítě,
údržba varovného systému VISO.
2.1.6.15.1 Komunikační systémy
Telefonní ústředna a podniková telefonní síť
Telefonní pobočková ústředna Ericsson MD 110 instalovaná v roce 2001 je otevřený
komunikační systém s vysokou spolehlivostí provozu, zajištěný vzájemnou zastupitelností
řídících procesů mezi sebou. Telefonní ústředna je umístěna v obj. B5100 (správní budova),
která stejně jako objekt B5140 (výpočetní středisko) je napájena vysokonapěťovým 6 kV
kabelem z rozvodny B5210. Při dlouhodobém výpadku el. proudu nelze napájení ústředny
174
řešit přepojením na jinou rozvodnu. Proto současně s pořízením této telefonní ústředny byl
instalován generátor s automatickým startem. Ústředna je také jištěna UPS.
Pevná telefonní síť obsahuje 2 300 analogových koncových zařízení. V souvislosti s novou
ústřednou byla modernizována část koncových zařízení o digitální telefony s funkcemi ISDN
(400 ks). Těmito přístroji jsou vybavena pracoviště podílející se na řízení likvidací
mimořádných událostí.
Dispečerské zařízení
Dispečerské zařízení na pracovišti OS HZS umožňuje připojit až 6 AUT linek včetně 1 linky
státní s možností přepojení státní linky na vybraný tel. přístroj v případě výpadku tel.
ústředny. Tvoří ho 2 souběžná pracoviště na bázi PC a monitor Touch Screen + 2 ks
digitálních telefonů jako záloha, zajišťuje vytvoření až 10 konferenčních skupin s 22
účastníky s plně duplexním konferenčním provozem. Dispečerské zařízení umožňuje záznam
komunikačních aktivit. V případě vzniku mimořádné události zařízení umožňuje posílání
SMS zpráv na mobilní telefony. Zařízení je zálohováno UPS.
Výjezdový systém pracoviště HZS SPOLANA a.s.
Integrovaný výjezdový systém (IVS IKIS RCS Kladno) je umístěný na OS HZS SPOLANA
a. s. a obsluhován 24 hod./den operačním důstojníkem HZS společně s hasičem-operátorem.
Zpracovává data telefonní sítě a HZSP, dále hlášení ze systému EPS (elektrické požární
signalizace) a PD (plynové detekce), oznámení „POŽÁRU“ apod.
Poskytuje podporu Jednotce HZSP v operačním a organizačním řízení, tj. dokumentuje
činnost OS HZSP od převzetí zprávy o mimořádné události, zpracovává podklady a vyhlašuje
poplach pro výjezd Jednotky HZSP k zásahu, ukládá data o zásahu jednotky HZS SPOLANA
a. s. (ZOZ - zpráva o zásahu, radiové spojení) a nahrávky telefonních hovorů, hovorů přes
RDST (radiostanice) a hlášení rozhlasu. Tento výjezdový systém je napojen na IT dohled
RCS Kladno, který řeší problémy se serverem a eventuální závady.
2.1.6.15.2 Informační systémy
Informační a varovný systém
Varování a informování zaměstnanců při vzniku mimořádné události je zajišťováno
varovným systémem, který tvoří následující prostředky varování:
- varovný systém VISO 2002, jehož součástí jsou: síť venkovních a vnitřních reproduktorů
(podnikový rozhlas), bezdrátové přijímače a bezdrátové hlasové sirény, systém umožňuje
vstup do varovných systémů připojených okolních obcí,
- elektromotorové sirény (záloha),
- podniková telefonní síť,
- místní varovné systémy na některých výrobních závodech (hlasité telefony, radiostanice).
Systém VISO 2002 (bezdrátový rozhlas + sirény)
Systém je ovládaný z OS HZS SPOLANA a. s. a je určen pro varování a informování při
mimořádných událostech (únik nebezpečné látky, požár a jiné).
Zařízení má v současné době průnik do: SPOLANA a. s., Neratovice (včetně Mlékojed),
Libiš, Obříství, Tišice, Kly, Kojetice, Dřísy, Všetaty, Chlumín, Odolená Voda a to hromadně
nebo jednotlivě. Ovládání má speciální úpravu zpracovanou za podpory spojové a informační
služby HZS podniku pro účely pouze OS HZS SPOLANA a. s. Za funkci varovného systému
175
VISO 2002 odpovídá útvar Správa areálu. Odpovědnost za reálné využití má Jednotka HZS
podniku.
Podnikový rozhlas
Rozhlasová ústředna typ Tesla AUC je umístěna v budově C 1530 (vodojem). Sestává ze čtyř
samostatných výkonových stojanů, každý o výkonu 1 200 W. Jednotlivé stojany napájí
relativně samostatný okruh reproduktorů. Kvalita a spolehlivost stávajícího zařízení je na
standardní úrovni. Vysílání (hlášení) rozhlasu je možno ovládat z OS HZSP. Po technické
stránce je rozhlas v kompetenci útvaru Správa areálu. Údržbu zařízení zabezpečuje externí
firma.
Podnikový informační systém (IS)
Podnikový IS je souhrn celopodnikově využívaných aplikací provozovaných útvarem
Informační technologie (IT). Slouží k shromažďování, zpracování, uchování a zpřístupňování
informací v souvislosti s pracovními činnostmi v podniku.
Seznam aplikací tvořících podnikový IS je uveden v následujích tabulkách. Pro každou
aplikaci je určen uživatelský útvar zodpovědný za zachování věcné správnosti. Tento útvar
nárokuje u OI realizaci změn aplikace nezbytných pro zachování věcné správnosti při
změnách v podniku a změnách legislativy, kterou je podnik povinen dodržovat a zodpovídá za
validaci funkce příslušné aplikace před jejím uvedením do rutinního provozu.
Rozvoj podnikového IS včetně zavádění nových aplikací zajišťuje IT.
Za rozvoj, údržbu a provozování lokálních informačních systémů včetně archivace jejich dat
zodpovídají vedoucí příslušných útvarů.
Užívání podnikového IS
Pracovníci užívají podnikový IS pro plnění svých pracovních povinností. Jsou přitom povinni
dodržovat návody k obsluze a časové harmonogramy stanovené v dokumentaci aplikací.
Zejména přitom zodpovídají za přesné, úplné a včasné zadávání údajů. V obsluze jsou při
zavádění jednotlivých aplikací jejich uživatelé vyškoleni pracovníky IT nebo dodavatelem.
Dodatečné školení nárokují v případě potřeby vedoucí útvarů dle SGŘ-18-02.
Zabezpečení IS
OI zajišťuje po technické a organizační stránce zabezpečení IS proti neoprávněným vstupům
(vnějším a vnitřním). K technickým prostředkům zabezpečení IS patří zejména systém
přístupových oprávnění.
Součástí podnikového informačního systému je aplikace monitoring odpadních vod viz kap.
2.1.6.13 a údaje o sledování hladiny Labe.
176
2.1.7
Popis externě zajišťovaných služeb
2.1.7.1 Dodávky elektrické energie
SPOLANA a.s. nakupuje část elektrické energie od ČEZ a.s. ze sítě 110 kV.
Se sítí ČEZ Distribuce a.s. je elektrorozvodný systém (ERS) SPOLANA a. s. spojen 4
linkami 110 kV:
Tyto linky jsou zaústěny do venkovní 110 kV rozvodny označené r00 provozu Elektro,
závod EVH, umístěné vně podniku u 4. vrátnice.
Z rozvodny r00 jsou napájeny: - transformátory 110/6,3 kV pro napájení 6 kV rozvoden
v podniku
- transformátory 110/44,3 kV pro napájení technologie
závodu elektrolýza
- transformátor 110/5,75 kV pro napájení kompenzační
stanice jalového výkonu
Pomocí 4 distribučních rozvoden 6kV (r01, r02.1, r02.2 a r03) a dalších podružných
rozvoden 6kV jsou pak napájeni všichni odběratelé v rámci elektrorozvodného systému
(ERS) Spolana.
2.1.7.2 Dodávky ostatních energetických médií
Zemní plyn
SPOLANA a.s. je zásobována zemním plynem z plynovodu „Středočeská magistrála“.
V zimních měsících je dodávka posílena přes RS 15 000 (majetek RWE g.m.b.h.)
z produktovodu „910“. Vstupní tlak do RS 12 000, resp RS 5 000 se pohybuje v rozmezí 1,7–
2,2 MPa.
Plyn je přiveden vysokotlakým potrubím DN k regulačním stanicím plynu (RS 5 000
a RS 12 000) v oploceném areálu v lesíku západně od SPOLANA a.s.
2.1.7.3 Dodávky vody
SPOLANA a.s. odebírá pitnou vodu z veřejného rozvodu sítě Středočeské vodárny, a.s.
2.1.7.4 Zásobování technologickými surovinami
2.1.7.4.1 Etylén
SPOLANA a.s. nakupuje etylén, který je přiváděn dálkovým potrubím z Unipetrolu RPA
Litvínov přes regulační stanici obj. D 4650 ve SPOLANA a.s.
2.1.7.4.2 Ostatní suroviny
Ostatní potřebné suroviny SPOLANA a.s. nakupuje od externích dodavatelů a jsou dodávány
do podniku po železnici (amoniak, cyklohexanon, EDC, síra, sůl kamenná) a po silnici (síra,
sůl kamenná, cyklohexanon).
177
Železniční přeprava je zajišťována v souladu s předpisy RID. V objektu SPOLANA a.s.
provozuje železniční přepravu externí firma UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., železniční
provoz Neratovice.
Silniční přeprava je zajišťována externími dopravci a je prováděna v souladu s předpisy ADR.
2.1.7.5 Ostatní zásobování
Ostatní zásobování např. pomocnými látkami (katalyzátory, pigmenty, laboratorní chemikálie,
apod.), spotřební materiál, náhradní díly aj. jsou dopravovány do SPOLANA a. s. převážně
silniční přepravou.
2.1.7.6 Požární zabezpečení a Hasičský záchranný sbor ČR
Externě je zajišťována problematika týkající se posouzení požárního nebezpečí prováděna
odbornými firmami.
V případě potřeby zajištění dalších sil a zásahových prostředků v místě havárie žádá velitel
zásahu o poskytnutí pomoci pro provádění záchranných činností a likvidačních prací
prostřednictvím IZS dle §5 zákona č. 239/2000 Sb., §28 zákona o PO č. 133/1985 Sb.
2.1.7.7 Zdravotnická pomoc
SPOLANA a. s. má uzavřenou smlouvu se zdravotnickým pracovištěm
-
Všeobecná fakultní nemocnice, Praha
-
COMFORT CARE a.s., Praha
o poskytování závodní preventivní péče zahrnující vstupní, výstupní a preventivní periodické
prohlídky. Součástí uzavřených smluv je i provádění dohledu ze strany lékařů nad pracovním
prostředím a pracovními zvyklostmi, nad zdravím zaměstnanců, spolupráce při zpracování
programu zlepšování pracovních podmínek, poradenství a školící činnost.
2.1.7.8 Laboratorní rozbory
Některé speciální laboratorní rozbory z oblasti ochrany životního prostředí jsou zjišťovány
externě, akreditovanými laboratořemi.
Například pravidelně (1 x měsíc/ 1x za 14 dní) jsou externě prováděny speciální analýzy
z oblasti ochrany vod (ALS Laboratory Group/ Povodí Labe). Analýzy monitoringu
podzemních vod v rámci sanační zakázky ministerstva financí provádějí laboratoře firmy
Aquatest. Pravidelná (např. 1 x rok) měření v oblasti ochrany ovzduší (stacionární zdroje
znečištění) jsou rovněž zajišťována externími laboratořemi (INPEK Praha aj.)
2.1.7.9 Údržba a servisní služby
Veškeré výkonné činnosti v oblasti údržby jsou zajišťovány externími dodavateli, s výjimkou
revizí a inspekcí v oblastech daných oprávněním (tlakové nádoby, plynová zařízení,
elektrorevize), diagnostických měření a údržby řídících systémů výroby, kde tyto činnosti
zajišťuje útvar Centralizovaná údržba vlastními kapacitami.
Nákup údržby a ostatních služeb popisuje procesní model 3.1 na následující straně
Provádění údržby se provádí dle procesních modelů 1.5, 1.6 a 3.11 jejich schémata jsou
uvedena v kapitole 2.1.6.11.
178
Procesní model Nákup materiálu a služeb
179
Realizace činností v údržbě
V případě každodenní operativní údržby vystaví provozovatel „Povolení k práci na zařízení“
(viz SGŘ-23-14 „Povolování práce na zařízení a prací za mimořádných podmínek“), které
předá gestorovi údržby. Pověřený pracovník gestora údržby uplatní požadavek
prostřednictvím systému SAP u operativní dílny dodavatele údržby. V ostatních případech
gestor údržby uplatňuje požadavek u útvaru Centralizovaný nákup.
U činností v průběhu odpolední a noční směny a v průběhu dní pracovního volna předává
požadavky pověřený pracovník provozovatele, požadavek je pověřeným pracovníkem gestora
údržby zaevidován do systému SAP dodatečně pro uchování evidence historie oprav.
Po ukončení činnosti provede gestor údržby technickou přejímku opravy a provozovatel
převezme zařízení do provozu podpisem na „Povolení k práci na zařízení“, v případě
požadavků na odpoledních a nočních směnách a v průběhu dní pracovního volna provádí
pověřený pracovník provozovatele i technickou přejímku zařízení z opravy.
2.1.7.10 Ostraha objektu
Ostraha podniku je řešena formou nákupu služby, nejedná se o kmenové zaměstnance
SPOLANA a.s. V současné době zabezpečuje ostrahu výrobního areálu SPOLANA a. s. firma
ORLEN Ochrona Sp. z o.o., organizační složka Česká republika. Střežení probíhá nepřetržitě
v dvanáctihodinových směnách s výjimkou recepce a odbavovacího parkoviště.
Pracovníci ostrahy (celkem 38 pracovníků) zajišťují následující činnosti
- provoz vrátnic, recepce
- provoz odbavovacího parkoviště
- strážní službu formou pochůzek a kontrolních jíuzd
- školení nových nástupů a vydávání identifikačních karet
Technické vybavení
– 1 osobní vozidlo,
– mobilní telefony
– radiostanice (z toho 1 x vozidlová),
– další vybavení potřebné k zajištění ochrany areálu,
– prostředky osobní ochrany (maska, filtr, přilba, brýle, výstražné vesty).
Činnosti zajišťované firmou při ostraze areálu jsou popsány v Plánu fyzické ochrany areálu
SPOLANA a. s.
2.1.7.11 Odkanalizování objektu (likvidace hasebních vod)
SPOLANA a. s. zabezpečuje odkanalizování areálu vlastní kanalizační sítí a úpravu
vypouštěných odpadních vod ve vlastní čistírně odpadních vod viz kap. 2.1.6.13 a 2.1.6.14.
2.1.7.12 Komunikační a informační systém (telekomunikace, radiová síť apod.)
Problematiku spojů zabezpečuje útvar Správa areálu. Do jeho kompetencí spadají, provoz
a správa podnikové telefonní ústředny včetně mimoblokové telefonní sítě, údržba rozvodů
podnikového rozhlasu, údržba rozvodů časové sítě, koncepce rozvoje mobilní telefonie
a metodicky řídí provoz radiové sítě. Útvar spolupracuje s telefonními operátory a Českým
telekomunikačním úřadem.
180
Mobilní telefony
Počet služebních mobilních telefonů v a.s. byl rozšířen na cca 200 ks. Telefony jsou užívány
vedoucími pracovníky všech úrovní řízení a vybranými osobami, které se podílejí na
likvidacích mimořádných událostí.
Radiový systém
Radiové spojení mezi pracovníky HZS SPOLANA a.s. probíhá na vlastní frekvenci (zasahuje
pouze HZS SPOLANA a.s.). V případě součinnosti dalších útvarů podniku probíhá radiové
spojení na havarijní frekvenci podniku. Pro havarijní radiovou síť byla vyčleněna společná
frekvence 166,200 MHz.
181
2.2
Informace o okolí objektu složkách životního prostředí
2.2.1
Demografické a sociálně-geografické charakteristiky
Území je využíváno k průmyslové a zemědělské výrobě. Bezprostřední okolí SPOLANA a.s.
plní rovněž sídelní funkce – v jižním kvadrantu zájmového území obce Neratovice,
v západním obec Libiš. Území je protkáno poměrně hustou sítí silnic, železnic, podzemních
rozvodů, inženýrských sítí. V severním směru od podniku je území pokryto zalesněnými pásy
po obou březích Labe.
Typ sídelního útvaru
Nejvýznamnější lokalitou z hlediska ohrožení obyvatelstva možnými následky závažné
havárie je město Neratovice, v těsné blízkosti jižní hranice areálu, zabírající svou rozlohou
přibližně 2 001 hektarů, včetně správních území Byškovic, Lobkovic, Mlékojed, Horňátek
a Korycan.
Dále pak obec Libiš, jejíž nejkratší vzdálenost od zdrojů rizik umístěných ve SPOLANA a.s.
je cca 470 metrů. Vzdálenosti ostatních obcí a sídelních útvarů jsou již podstatně větší.
Převažující typ obytných staveb
Převážnou část územní zástavby v jižní polovině Neratovic tvoří rozsáhlá sídliště. Panelové
bloky domů jsou průměrně osmipodlažní.
Sídlištní výstavbu v obci Libiš tvoří 7 cihlových domů, průměrně o 3 podlažích.
Ostatní osídlená území jsou z převážné části zastavěna rodinnými domky.
182
Počty osob
Správní obvod obce s rozšířenou působností NERATOVICE (2117) je vymezen územím
obcí: Čakovičky, Chlumín, Kojetice, Kostelec nad Labem, Libiš, Nedomice, Neratovice,
Obříství, Ovčáry, Tišice, Všetaty, Zálezlice
Katastrální výměra a počet obyvatel podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností a
podle obcí k 31. 12. 2010 (http://www.neratovice.cz/spravni-obvod-orp-neratovice/ms36488/p1=36488, staženo 9.2.2016)
Umístění objektů orgánů veřejné správy a dalších institucí
Objekt
Městský úřad Neratovice
Obecní úřady Libiš
Obecní úřad Tuhaň
Obecní úřad Kly
Obecní úřad Obříství
Obecní úřad Tišice
Policie ČR
HZS Neratovice
Úřadu práce
Neratovice, Kojetická 1028
Neratovice, Nám. Republiky 400
Libiš, Mělnická 579
Tuhaň 91
Záboří 375
Obříství 40
Tišice, Marie Podvalové 334
Neratovice, 5. května 205
Neratovice, Kostomlatského sady 24
Neratovice, Na Výsluní 1234
183
Finanční úřad
Neratovice, Smetanova 1222
Místa soustřeďování většího počtu osob
Nádraží – stanice ČD
Společenský dům
Neratovice, Nádražní 43
Neratovice, Náměstí
Republiky 1399
Koupaliště
Plavecký bazén
Neratovice, Tyršova ul.
Neratovice, Mládežnická
435
Neratovice, areál TJ
Neratovice, areál TJ
Neratovice, Jarošova 233
Neratovice, Kojetická ul.
Neratovice, Tyršova ul.
Mlékojedy, Byškovice,
Lobkovice, Libiš
Letní stadion
Zimní stadion
TJ SPOLANA Neratovice
Víceúčelová sportovní hala
Letní kino
Sportovní hřiště
přednáškový sál – kapacita 120
osob
velký sál – kapacita 500 osob
kinosál – 410 osob
klub – 60 osob
180 osob
kapacita 700 osob
Další ohrožená místa v okolí
Objekt
Základní škola
Základní škola
Základní škola Libiš
Mateřská škola Písnička
Mateřská škola Sluníčko
Mateřská škola U rybiček
Mateřská škola Čtyřlístek
Mateřská škola Kaštánek
Mateřská škola
Mateřská škola Berušky
Mateřská škola Zahrádka
Dětský stacionář
Gymnázium F. Palackého
Soukr. obchodní akademie
SOŠ a SOU
Dům dětí a mládeže
Základní umělecká škola
Nemocnice Neratovice
(Almeda)
Městská poliklinika
Domov důchodců Dům
Kněžny Emy
Pečovatelská služba
Farní charita Neratovice
Dům s pečovatelskou
službou Sv. Jakuba
Neratovice, Školní 900
Neratovice, 28. října 1157
Libiš, Školní 180
Neratovice, OSN 1033
Neratovice, Hamplova 1104
Neratovice, Dr. Beneše 1155
Neratovice, Dr. Beneše 1156
Libiš, Školní 192
Mlékojedy, Ke kolonii 120
Neratovice, V Olšinkách 700
Neratovice, Hamplova 129
Neratovice, Masarykova 450
Neratovice, Palackého 43,
Neratovice, Školní 664, Spojovací 632
Neratovice, Mládežnická 984
Neratovice, Vojtěšská 1219
Neratovice, Alšova 462
kapacita cca 100 osob +
personál
kapacita 88 osob + personál
Neratovice, U Závor 1458
Libiš, Budovatelů 654
184
1.1.2016 převedeno pod Domov
důchodců Dům Kněžny Emy
Rybka poskytovatel
sociálních služeb
Základní škola Neratovice
Neratovice, Tovární 122
kapacita 30 dětí + personál
Byškovická 85
Památkové objekty
–
kostel sv. Jakuba s dřevěnou zvonicí a kostel sv. Trojice v Libiši
–
kostelík sv. Vojtěcha v Neratovicích
–
hrobka F. Palackého a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Lobkovicích.
2.2.2
Environmentální charakteristika okolí
2.2.2.1 Popis nejzávažnějších environmentálních charakteristik okolí
Reliéf terénu okolí podniku je rovinného charakteru, s recipientem krajiny, řekou Labe,
proudící severním směrem.
Nejvýznamnějším hydrologickým prvkem území je řeka Labe. Podnik je situován na obou
březích recipientu Labe, na jeho středním toku, který se nachází v Polabské nížině. Řeka tvoří
osu levobřežního výrobního a pravobřežního skládkového areálu SPOLANA a. s. Koryto je v
této oblasti stabilizováno regulací toku a rozděleno jezovými stupni na jednotlivé zdrže.
Samotný areál SPOLANA a.s. se mírně svažuje k severovýchodu. Stavebními úpravami
(navýšením levého břehu Labe) bylo dosaženo téměř rovinatého terénu. Výrobní závody leží
na levém břehu Labe v nadmořské výšce 160–163 m. V pravobřežním areálu SPOLANA a.s.
jsou mírné antropogenní vyvýšeniny s rekultivovanými výsypkami popelovin. Terénní vlny
v širokém okolí jsou nevýrazné, pohybují se do převýšení 30 m oproti kótě podniku.
Převýšení o 40 m je pouze v severovýchodním směru u obce Byšice-Liblice.
Zvláště chráněná území
Evropsky významná lokalita Úpor – Černínovsko (CZ0210186, celková rozloha 873,8 ha,
Kly, Libiš, Tišice, Tuhaň), bezprostředně přiléhající ze severozápadu k areálu SPOLANA a.s.
Lokalita se nachází v místě, kde Labe tvoří slepé rameno (10 ha) a rostlinná společenstva jsou
zde zastoupena lužními lesy (70 ha) a mokřadní vegetací, s výskytem chráněných mlžů.
Z vegetace lze uvést výskyt kosatce žlutého a stulíku žlutého, z fauny např. slavíka obecného,
ledňáčka říčního, žluvu hajní.
Kromě Černínovska se ve vzdálenějším okolí nachází další evropsky významné lokality.
Všetatská černava (CZ0210034, celková rozloha 11 ha, Chrást u Tišic, Všetaty) ležící cca 1,3
km severovýchodně od areálu SPOLANA a.s. Je tvořena zbytkem černav s velmi vzácnou
květenou (silnokvět chrpovitý). Lokalita Polabí u Kostelce (CZ0210152, celková rozloha
387,8 ha, Mlékojedy u Neratovic, Lobkovice, Kozly u Tišic, Chrást u Tišic) leží jihovýchodně
od areálu ve vzdálenosti cca 1 km. Jedná se o smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem
vazem, nivní louky říčního údolí.
Příloha č.2 mapa Neratovice – Libiš
2.2.2.2 Celkové zhodnocení životního prostředí z hlediska možného ohrožení závažnou
havárií
Všude tam, kde by došlo při haváriích k následkům na životech a zdraví lidí a/nebo majetku,
lze počítat s následky na životním prostředí. K následkům na životním prostředí však může
185
dojít i v případě, že nedojde k přímému ohrožení osob a majetku. Z hlediska závažných
havárií se však nejedná o dlouhodobé působení na životní prostředí.
Území v okolí podniku je využíváno k průmyslové a zemědělské výrobě. V severním směru
od podniku je území pokryto zalesněnými pásy po obou březích Labe. Reliéf terénu okolí
podniku je rovinného charakteru, s recipientem krajiny, řekou Labe, proudící severním
směrem.
Úniku toxických látek, ohrožujících životní prostředí, do ovzduší může způsobit poškození
okolní flóry a fauny ve směru svého rozptylu. Z tohoto pohledu je ohrožena biotické složka
životního prostředí (oblast Černínovska) a zemědělská produkce v okolí. Toto poškození je
však jednorázové a dočasné. Tyto toxické látky, umístěné v podniku ve větších množství, jsou
zkapalněné plyny, které za normálních podmínek zplyňují a tudíž vážně neohrožují další
složky životního prostředí – vody a půdu.
K ohrožení podzemních vod a následně povrchových (řeka Labe) by však mohlo dojít za
nepříznivých atmosférických podmínek (déšť) v době úniku toxických látek a/nebo např.
kontaminovanou vodou při zásahu členů HZS (zasahující členové by vytvořením mobilních
vodních clon zabraňovali rozptylu toxické ho plynu) v místech propustného podloží. V těchto
případech nelze předpokládat ekologickou újmu ve smyslu zákona o prevenci závažných
havárií.
Ostatní nebezpečné chemické látky a směsi jsou skladovány v kapalné a pevné formě. Přijaté
preventivní opatření vylučují ohrožení půdy a vod – skladovací nádrže, nepropustné záchytné
jímky, vlastní ČOV, monitoring odpadních vod, trvalá obsluha.
V případě požáru by pravděpodobně došlo k ohrožení nejbližšího okolí požáru vliv tepelného
toku ( požár, exploze, vyhoření oblaku) tj. poškození flory a fauny. Dalším nepříznivým
vlivem na životní prostředí by bylo dočasné zhoršení kvality ovzduší s možným spadem
nedokonale shořelých částic (saze). Zcela nelze vyloučit i úhyn některých živočichů a
poškození části vegetace v oblasti požáru a rozptylu zplodin. Toxické zplodiny požáru
znamenají vážné ohrožení osob především v těsném okolí požáru (zejména členů HZS
provádějících zásah). Ve větších vzdálenostech by mohly způsobit určité zdravotní potíže,
popř. zranění osob a dočasné zhoršení kvality ovzduší.
186
2.2.3
Informace o průmyslových a skladových objektech a přepravních
komunikacích
Průmyslové objekty
Rozhodující ekonomickou dominantou Neratovic je SPOLANA a.s. Vedle ní pak menší
chemický podnik LACH-NER, ležící v těsném sousedství SPOLANA a.s. Vzhledem
k umístění nebezpečných látek v areálu této firmy spadá firma pod zákon č.224/2015 Sb.
V severní části Neratovic, v blízkosti jižního okraje areálu SPOLANA a. s. se nachází řada
malých průmyslových výroben (např. Styl). Tyto firmy jsou napojeny na kanalizační síť
SPOLANA a.s. Ohrožení SPOLANA a.s. ze strany těchto firem se nepředpokládá.
Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství
V okolí se vyskytují lokální ložiska štěrků, štěrkopísků a písků. Ložiska štěrkopísku jsou
vázána na říční terasy a v současnosti se těžba štěrkopísku provozuje na pravém břehu Labe
proti areálu SPOLANA a.s. na katastrálním území obce Tišice.
Benzínové stanice
Benzínové stanice:
Benzina, a.s.
PAP OIL
Qatro
Prima
MOL
Čerpací stanice LPG
Umístění (komunikace)
Lobkovice, Kostelecká ul. (komunikace Neratovice – Kostelec nad Labem)
Neratovice, Byškovická 1363 (komunikace Neratovice – Byškovice)
Byškovice, Byškovická ul. (komunikace Neratovice – Byškovice)
Na Štěpáně - Obříství (komunikace Praha – Mělník)
Libiš (komunikace Praha – Mělník)
Obříství 233 (komunikace Neratovice – Obříství)
Zemědělská výroba
Z hlediska zemědělské výroby se v přilehlém okolí kromě pěstování zemědělských plodin
nachází také chovy hospodářských zvířat. Orientační přehled chovu hospodářských zvířat
uvádí následující tabulka.
Lokalita – obec
Zálezlice
Tišice-Chrást
Chlumín
Byškovice
Mlékojedy
Obříství
Byškovice-Horňátky
Libiš
Umístěná zvířata
prasata
prasata
skot
prasata
koně
koně
koně
drůběž
drůbež
drůbež
187
Počet
250 ks
8 000 ks
99 ks
260 ks
20 ks
21 ks
28 ks
90 000 ks
120 000 ks
240 000 ks
Vzhledem k předpokládanému dosahu možné havárie mimo areál (únik chloru, amoniaku), se
s ohledem na možný dopa závažné havárie na zemědělskou výrobu počítá pouze s dočasným,
reverzibilním dopadem, s maximální škodou – zničení zemědělských produktů a úhynem
chovaných zvířat v dosahu závažné havárie.
Silniční doprava
Z hlediska možnosti ohrožení provozu na komunikacích následky případné závažné havárie,
vzniklé ve SPOLANA a.s., jde o veřejnou příjezdovou komunikaci od Neratovic, těsně
lemující areál SPOLANA a.s. na jeho západní straně ke IV. vrátnici a ulici Spojovací od IV.
vrátnice ke křižovatce na komunikaci Neratovice–obec Libiš (ul. Mělnická). Tato spojnice je
nejdůležitější příjezdovou komunikací vnějších záchranných sil do SPOLANA a.s. Na jižní
straně a.s. pak vstupní příjezdová komunikace z Neratovic do a.s. k vrátnici č. I.. V případě
mimořádné události vstupní vrátnici určí velitel zásahu.
Ze vzdálenějších komunikací od podniku (cca 1,5 km), které by v důsledku závažného úniku
toxických látek do ovzduší mohly být ještě ohroženy, lze předpokládat úsek silnice I. třídy I/9
Praha–Mělník, od Byškovic po most Na Štěpáně. Tato komunikace je velmi frekventovaná.
Východně od SPOLANA a.s. lze předpokládat možnost ohrožení komunikace Mělník–Stará
Boleslav, v úseku Tišice–Chrást. Nejkratší vzdálenost této komunikace od areálu společnosti
je cca 1,75 km.
Železniční doprava
Z převážné části jsou nebezpečné látky přepravovány po trati Neratovice–Všetaty, částečně
pak ve směru Neratovice–Kralupy, ve směru Neratovice–Praha pouze ojediněle. Z oblastí
v okolí podniku, kde v případě úniku nebezpečné látky z přepravované cisterny, či kontejneru,
by mohlo dojít k ohrožení obyvatelstva, je nejvýznamnější území v okolí předávací koleje
podnikové vlečky Českým drahám. Předávací kolej navazuje na kolejiště v železniční stanici
Neratovice.
Říční doprava
Říční dopravou nejsou do SPOLANA a.s. ani z ní nebezpečné látky přepravovány.
Ohrožení provozu říční dopravy po Labi v úseku areálu společnosti únikem nebezpečných
látek ze SPOLANA a.s. je, vzhledem k velmi podstatnému snížení frekvence plavidel,
k němuž došlo v důsledku omezení přepravy uhlí říční dopravou do elektrárny Chvaletice,
v současném období minimální.
Vzhledem k tomu, že možnost ohrožení plavidel při úniku toxických plynů při západním
směru větru nelze vyloučit, je varování posádek a zastavení plavby zabezpečováno
prostřednictvím KOPIS HZS Kladno.
Produktovody
Do areálu SPOLANA a.s. je přiveden etylén ethylénovodem z Litvínova. Je majetkem
Unipetrolu RPA Litvínov a.s. SPOLANA a.s. je zásobována zemním plynem z plynovodu
„Středočeská magistrála“.
188
2.2.4
Meteorologické charakteristiky
Z hlediska klimatického patří Neratovice a okolí do teplé oblasti, okrsku teplého, mírně
suchého s mírnou zimou. Oblast lze charakterizovat následujícími srážkovými a teplotními
údaji:
průměrná roční teplota vzduchu
maximální teplota vzduchu
minimální teplota vzduchu
průměrný počet ledových dnů v roce
průměrný počet letních dnů v roce
průměrný úhrn srážek
průměrný roční výpar z půdy
8,6 °C
35,2 °C
-27,2 °C
30
40–50
571 mm
421 mm
Relativní vlhkost vzduchu byla uvažována 80% (naměřené hodnoty se pohybují v rozmezí
50–80 %).
Podle bilance srážky-výpar vody se v ročním průměru zúčastňuje odtoku cca 150 mm srážek
za rok, což odpovídá průměrnému specifickému odtoku 4,76 10-3 m3s-1km-2.
Sněhové srážky jsou minimální, kroupy se vyskytují pouze ojediněle. Bouřková činnost je
průměrná. Vzhledem k blízkosti Labe se mlhy vyskytují v podzimních a jarních měsících
častěji.
189
Větrná růžice lokality Neratovice
-1
m.s
1,7
5,0
11,0
součet
-1
m.s
1,7
5,0
11,0
součet
-1
m.s
1,7
5,0
11,0
součet
-1
m.s
1,7
5,0
11,0
součet
-1
m.s
1,7
5,0
11,0
součet
-1
m.s
1,7
5,0
11,0
součet
S
0,45
0,00
0,00
0,45
SV
0,61
0,00
0,00
0,61
S
1,12
0,02
0,00
1,14
SV
1,19
0,03
0,00
1,22
S
0,89
0,80
0,00
1,69
SV
1,01
0,61
0,00
1,62
S
0,35
0,85
0,01
1,21
SV
0,42
0,37
0,02
0,81
S
0,32
0,18
0,00
0,50
SV
0,49
0,25
0,00
0,74
S
3,13
1,85
0,01
4,99
SV
3,72
1,26
0,02
5,00
třída stability F – silně stabilní
JV
J
JZ
Z
0,67
0,35
0,53
0,71
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,67
0,35
0,53
0,71
třída stability E – slabě stabilní
V
JV
J
JZ
Z
2,29
1,66
1,20
1,86
2,18
0,12
0,08
0,03
0,09
0,09
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
2,41
1,74
1,23
1,95
2,27
třída stability D – neutrální
V
JV
J
JZ
Z
1,93
1,68
1,22
2,29
3,20
3,39
2,49
0,57
2,32
3,21
0,02
0,00
0,00
0,03
0,01
5,34
4,17
1,79
4,64
6,42
třída stability C – slabě labilní
V
JV
J
JZ
Z
0,98
0,71
0,57
1,13
1,34
1,85
1,47
0,31
3,38
5,65
0,14
0,17
0,02
0,70
0,51
2,97
2,35
0,90
5,21
7,50
třída stability B+A – mírně a silně labilní
V
JV
J
JZ
Z
0,77
0,57
0,60
1,18
1,27
0,56
0,51
0,13
0,49
084
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1,33
1,08
0,73
1,67
2,11
celková růžice
V
JV
J
JZ
Z
6,92
5,29
3,94
6,99
8,70
5,92
4,55
1,04
6,28
9,79
0,16
0,17
0,02
0,73
0,52
13,00
10,01
5,00
14,00
19,01
V
0,95
0,00
0,00
0,95
190
SZ
0,39
0,00
0,00
0,39
bezvětří
7,63
SZ
1,69
0,09
0,00
1,78
bezvětří
5,21
SZ
1,95
2,14
0,01
4,10
bezvětří
2,12
SZ
0,62
2,98
0,20
3,80
bezvětří
1,94
SZ
0,51
0,42
0,00
0,93
bezvětří
1,09
SZ
5,16
5,63
0,21
11,00
bezvětří
17,99
7,63
5,21
2,12
1,94
1,09
17,99
součet
12,29
0,00
0,00
12,29
součet
18,40
0,55
0,00
18,95
součet
16,29
15,53
0,07
31,89
součet
8,06
16,86
1,77
26,69
součet
6,80
3,38
0,00
10,18
součet
61,84
36,32
1,84
100,00
2.2.5
Vodohospodářské, hydrogeologické a geologické charakteristiky
okolí objektu
2.2.5.1 Obecná hydrologická charakteristika
Nejvýznamnějším hydrologickým prvkem území je řeka Labe. Podnik je situován na obou
březích recipientu Labe, na jeho středním toku, který se nachází v Polabské nížině. Řeka tvoří
osu levobřežního výrobního a pravobřežního skládkového areálu SPOLANA a. s. Koryto je v
této oblasti stabilizováno regulací toku a rozděleno jezovými stupni na jednotlivé zdrže. Areál
SPOLANA a.s. se nachází v úseku mezi jezy v Obříství a v Lobkovicích. Vodní stavy na Labi
jsou ovlivněny těmito jezy. V okolí areálu není řeka Labe zařazena do kategorie
vodárenských toků.
Výrobní část podniku se nachází na levém břehu koryta, v zastavěném záplavovém území.
Nachází se zde výrobní a skladovací zařízení jednotlivých výrobních závodů včetně
administrativních budov, blok energetiky a vodního hospodářství podniku včetně zařízení pro
čištění odpadních vod. Výrobní areál podniku se nachází v říční kilometráži (dle MKOL)
846,165 (severní hranice podniku) až 849,165 na obřístevské jezové zdrži (9,000 a 12,000 km
od soutoku Labe s Vltavou).
Na pravém břehu koryta Labe se nachází skládkové hospodářství podniku. Jedná se o
odkaliště popelovin S4 - jih, odkaliště S2 - retenční nádrž pro vyčištěné odpadní vody,
rekultivované odkaliště S4 - sever, skládku STO, kypu, zaplněné odkaliště S3, území
zavezené pískovny a sklad uhlí. Toto území podniku se nachází v říční kilometráži 847,465 až
848,515 (10,3 až 11,35 km od soutoku Labe s Vltavou).
Soutok Labe s Vltavou se nachází v říční kilometráži (dle MKOL) 837,165.
Základní hydrologické údaje jsou následující:
–
hlásný profil: Kostelec nad Labem (staniční km 856,92), plocha povodí 13 183,73 km2
–
hydrologické číslo povodí:
1-05-04-012
–
průměrný roční průtok Qa:
104 m3/s
–
průtoky, při nichž dochází k vybřežení:
pravý břeh: 605 m3/s
levý břeh: 763 m3/s
–
max. průtok Qmax (vztaženo na vodní dílo 1030 m3/s (r.2006)
Brandýs nad Labem):
N- leté průtoky Labe
Průměrný roční průtok
Q1
Q5
Q10
Q50
Q100
stanice Kostelec n/L
3
m /s
104
442
755
896
1240
1390
191
stanice Brandýs n/L
3
m /s
99,3
441
754
895
1230
1390
Stanice Mělník
3
m /s
252
1080
2060
2520
3640
4150
Skutečnost 8/2002
Skutečnost 4/2006
Skutečnost 6/2013
530
1030
552
5350
2470
3900
Nejbližším přítokem Labe, z hlediska SPOLANA a.s., je Košátecký potok, který teče ve
směru od východu k západu a vlévá se do Labe na protilehlém břehu.
Na pravém břehu Labe se nacházejí umělá jezera, která vznikla ve vytěžených ložiscích
štěrkopísku. Tyto plochy využívá SPOLANA a.s. k ukládání popílku z energetiky. Jako trvalý
prvek v území je, po vytěžení písků, využívána k rekreaci tzv. Mlékojedská nádrž.
2.2.5.2 Obecná hydrogeologická charakteristika
Hydrogeologické poměry území jsou ovlivněny především propustností zemin a hornin.
Režim proudění podzemních vod je charakterizován bezprostřední blízkostí řeky Labe, která
tvoří erozní bázi rozsáhlého povodí.
Podzemní voda je vázána na dosti dobře průlinové propustné prostředí terasovitých
sedimentů. Povrchové pokryvné útvary vykazují proměnlivou propustnost a mohou být až
nepropustné. Rovněž předkvarterní podloží je prakticky nepropustné. Pokud jde o podzemní
vody, jsou v této oblasti vyvinuté dvě významnější zvodně.
V terasovitých uloženinách, tvořených kvarterními jílovitými písky a štěrkopísky, se vytvořila
mělká kvarterní zvodeň a druhá zvodeň je v cenomanských pískovcích. Kvalita podzemních
vod v obou existujících zvodních je diametrálně odlišná.
Mělká zvodeň, vytvořená v terasových uloženinách, je dotována prakticky výhradně
atmosférickými srážkami, v úzkém pruhu podél toku Labe (včetně území areálu) i břehovou
a dnovou filtrací (v období vysokého stavu povrchových vod). Ke vsaku srážek dochází
poměrně snadno, protože je reliéf terasových uloženin plochý a terasové, dobře propustné
uloženiny, vystupují prakticky v celé ploše až k úrovni terénu. Hladina podzemní vody ve
štěrkopískových sedimentech je volná a pohybuje se kolem 1–3 m pod terénem. Mocnost
zvodnění je 3–8 m. Směr proudění podzemní vody je východní, tzn. směrem k Labi. Režim
pohybu podzemních vod je úzce spjat se stavem vody v řece Labi. Ovlivnění stavu podzemní
vody průtokem v řece je velmi rychlé.
Transmisivita štěrkopískového kolektoru se pohybuje v rozmezí 6,35·10-2–6,72·10-4 m2/s.
Koeficient filtrace dosahuje hodnot 2,33.10-3–1,16.10-4 m/s.
Pokud jde o cenomanskou podzemní vodu, tak představuje poměrně rozsáhlý rezervoár
kvalitní pitné vody (táhnoucí se v podstatě až ke Staré Boleslavi). Cenomanská zvodeň je
umístěna pod nepropustnou vrstvou turonských slínovců, které jsou situovány pod
pokryvnými útvary (terasovité uloženiny).
2.2.5.3 Obecná geologická charakteristika
Morfologie území je podmíněna akumulací terasových uloženin, které se vyskytují ve dvou
stupních.
Podél toku Labe prochází úzký pruh nivní terasy, která náleží do třetího podstupně hostínské
terasy (podstupeň c), jejíž dno se nachází až 12 m pod úrovní toku a horní hranice je zhruba
v úrovni současného toku. Tato terasa je tvořena štěrkopísky, které jsou pokryty
povodňovými hlínami.
192
Spodní stupeň, tzv. b, má bázi asi 4 m pod úrovní toku a horní hranici 7 m nad úrovní toku.
Nad ním je tzv. terasový stupeň a, jehož báze se nachází asi 2 m nad úrovní toku, mocnost
štěrkopísku zde dosahuje 7–8 m.
Po petrografické stránce jde většinou o různé druhy fluviálních drobnozrnných štěrkopísků,
písků s proměnlivým množstvím jílovité frakce. Obecně lze říci, že se množství jemné frakce
směrem do nadloží zvětšuje. Nejsvrchnější část je tvořena povodňovými hlínami, které jsou
však vyvinuty pouze podél toku Labe (na nivní terase). V terasových uloženinách je volně
rozptýlen eolický jemnozrnný stejnozrnný písek, který se vzácně akumuluje v souvislých
tělesech. V prostoru spodní terasy zůstaly zachované relikty starých slepých ramen Labe,
které bývají vyplněny různými druhy humolitů, jejichž mocnost je místně velmi proměnlivá.
Terasové uloženiny disponují dobrou až výbornou průlinovou propustností, kterou můžeme
charakterizovat koeficienty filtrace v řádech 10-3–10-4 m/s. Obecně je možno tvrdit, že
velikost koeficientu klesá s množstvím jemné frakce, tzn., že propustnost terasových uloženin
se směrem do podloží zvětšuje, což je běžné v strukturách, kde existuje gradační zvrstvení
uloženin.
Pod pokryvnými útvary (terasové uloženiny a eolická tělesa) vystupují v celé šíři světle šedé,
většinou slabě jemně písčité slínovce turonského stáří. Tyto horniny bývají na rozhraní
s terasovými uloženinami silně zvětralé na slíny. Mocnost rozvětrání kolísá v rozpětí l–4 m.
Tyto horniny jsou jako celek relativně nepropustné (ve vztahu k propustnosti štěrkopísků,
koeficient filtrace dosahuje řádu 10-7 m/s, v některých případech spodní části řádu 10-6 m/s).
Nejméně propustnou částí těchto hornin je nejsvrchnější rozvětralá část. Nerozvětralé slínovce
disponují velmi omezenou puklinovou propustností, která se velmi rychle mění na poměrně
malém území.
O nepropustnosti turonských slínovců svědčí rozdílné reakce hladin na klimatické situace
v podložním zvodněném souvrství – v cenomanských pískovcích a ve zvodni mělké
podzemní vody v terasových uloženích a zároveň diametrálně odlišná kvalita podzemních vod
v obou zde existujících zvodních.
Pod turonskými slínovci je zachováno nepravidelně mocné souvrství cenomanského stáří,
které je tvořeno většinou různými druhy pískovců, místy i drobnozrnných slepenců
s prolohami pelitických hornin. Toto souvrství disponuje jako celek nepříliš výraznou
puklinovou propustností (koeficient filtrace v objektech, umístěných v blízkosti
posuzovaného prostoru, se pohybuje v řádech 10-6–10-7 m/s.
V podloží křídových hornin vystupují jednak horniny náležející proterozoiku, permokarbonu
i horniny neratovického komplexu. Tyto horniny v podstatě ovlivňují celou hydrogeologickou
situaci pouze svou relativní nerozpustností (ve vztahu k cenomanským pískovcům).
2.2.5.4 Charakteristika a popis poměrů v okolí podniku
Areál SPOLANA a.s. se mírně svažuje k severozápadu. Stavebními úpravami (navýšením
levého břehu Labe) bylo dosaženo téměř rovinatého terénu. Výrobní závody leží na levém
břehu Labe v nadmořské výšce 160–163 m. V pravobřežním areálu SPOLANA a.s. jsou
mírné antropogenní vyvýšeniny s rekultivovanými výsypkami popelovin.
Záplavové poměry
Areál je situován v inundačním území Labe i Vltavy tzn. že příčinou zatopení areálu může být
povodeň jak na Labi, tak i na Vltavě. V říčním km 11,3 přichází v úvahu tyto údaje o výšce
hladiny (výškový systém Balt) Labe při „letité“ vodě:
193
N-leté průtoky a výšky hladin velkých vod
stanice Brandýs n/L
m3/s
měření hladiny SPOLANA a. s.
ř.km 11,3; blok C
m n.m.
99,3
441
754
895
1230
1390
530
1030
552
158,9
160,15
161,20
161,40
161,75
161,80
164,53
162,07
163,25
164,7
Průměrný roční průtok
Q1
Q5
Q10
Q50
Q100
Skutečnost 8/2002
Skutečnost 4/2006
Skutečnost 6/2013
Rozrušení Orlík-Slapy
Poznámka: Výšky hladiny LABE ve SPOLANA a. s. odpovídající n-letým průtokům jsou odečteny
z konzumpční křivky Labe tj. bez vlivu průtoku Vltavy.
Zdroj: Měření v SPOLANA a. s. a hodnoty zveřejněné Povodím Labe (8/2006).
K prvnímu průniku vody do areálu dochází při následujících hodnotách hladiny Labe (dle
měření SPOLANA a. s.):
- 161,44 m n.m v severozápadní části ve směru od Libiše dešťovou kanalizací z meliorační
strouhy,
- 161,64 m n.m. v severozápadní části ve směru od Libiše přelivem z meliorační strouhy,
- 161,79 m n.m. v severozápadní části u objektu F 2050 přelivem z Labe.
V srpnu roku 2002 došlo při povodni na Vltavě k vybřežení řeky Labe (snížením průtoku) a
zaplavení areálu podniku, obdobně i v červnu roku 2013.
Část území bývalého okresu Mělník je ohrožena účinky zátopové vlny způsobené protržením
nebo rozrušením přehradních hrází Vltavské kaskády.
Při úplném rozrušení tělesa hráze dojde k vytvoření průlomové vlny a zátopové vlny, která je
schopna destruktivně působit do vzdálenosti 170 km od vodního díla. V důsledku takové
situace bude zaplaveno rozsáhlé území v povodí řek Vltavy a Labe včetně areálu SPOLANA
a. s.
Hydrologické údaje zátopové vlny v SPOLANA a. s.
vodní dílo ORLÍK
vzdálenost
vrchol zaplavení
doba
příchodu
km
nadm. výška
čelo
vrchol
návrat do normálu
147
(v metrech B.p.v.)
164,7
6 hod. 24 min.
24 hod.
50 hod.
vodní dílo SLAPY
vzdálenost
vrchol zaplavení
doba
příchodu
km
čelo
vrchol
nadm. výška
(v metrech B.p.v.)
194
návrat do
normálu
93
164,7
4 hod. 30 min.
17 hod.
40 hod.
Geotechnika
Terén je rovinatý, sesuvy svahů, náspů a půdy nehrozí.
Seismologické údaje
V oblasti je intenzita seizmické aktivity nižší než 5° M.S.C. (stupnice makroseismické
intenzity).
Geochemie a pedologie
Z hlediska půdotvorného substrátu lze území areálu SPOLANA a.s. a nejbližší okolí
charakterizovat povodňovými hlínami s rozdílnou mocností, které kryjí povrch štěrkopísků.
Půdy v okolí jsou z hlediska jejich využívání klasifikovány převážně jako orné (60 - 70 %) s
výrazně menším podílem půd lesních (cca 10 - 15 %) a malým podílem luk a pastvin (do 5
%). V prostoru areálu SPOLANA a.s. jde o půdy řazené do kategorie ostatní plochy.
Důlní díla
Významná důlní díla, která mají vliv na bezpečnost SPOLANA a. s. se v okolí nevyskytují.
Průběh okolních vodohospodářských významných vodotečí a vodních ploch
Potenciálně ohroženou vodohospodářsky významnou vodotečí je řeka Labe. Ohrožení
vyplývá z umístění SPOLANA a. s. na obou březích řeky.
Jímací území zdrojů pitné vody
V okolí SPOLANA a. s. se v dosahu možných následků případné závažné havárie nevyskytují
jímací území zdrojů pitné vody, ani území akumulace podzemních vod.
Mělká zvodeň, vytvořená v terasových uloženinách, je dotována prakticky výhradně
atmosférickými srážkami, v úzkém pruhu podél toku Labe (včetně území areálu) i břehovou
a dnovou filtrací (v období vysokého stavu povrchových vod). Ke vsaku srážek dochází
poměrně snadno, protože je reliéf terasových uloženin plochý a terasové, dobře propustné
uloženiny, vystupují prakticky v celé ploše až k úrovni terénu. Hladina podzemní vody ve
štěrkopískových sedimentech je volná a pohybuje se kolem 1–3 m pod terénem. Mocnost
zvodnění je 3–8 m. Směr proudění podzemní vody je východní, tzn. směrem k Labi. Režim
pohybu podzemních vod je úzce spjat se stavem vody v řece Labi. Ovlivnění stavu podzemní
vody průtokem v řece je velmi rychlé.
Pokud jde o cenomanskou podzemní vodu, ta představuje poměrně rozsáhlý rezervoár kvalitní
pitné vody (táhnoucí se v podstatě až ke Staré Boleslavi). Cenomanská zvodeň je umístěna
pod nepropustnou vrstvou turonských slínovců, které jsou situovány pod pokryvnými útvary
(terasovité uloženiny).
Propustnost podloží pro kontaminanty
Terasové uloženiny disponují dobrou až výbornou průlinovou propustností, kterou můžeme
charakterizovat koeficienty filtrace v řádech 10-3–10-4 m/s. Obecně je možno tvrdit, že
velikost koeficientu klesá s množstvím jemné frakce, tzn., že propustnost terasových uloženin
se směrem do podloží zvětšuje, což je běžné ve strukturách, kde existuje gradační zvrstvení
uloženin.
195
Pod pokryvnými útvary (terasové uloženiny a eolická tělesa) vystupují v celé šíři světle šedé,
většinou slabě jemně písčité slínovce turonského stáří. Tyto horniny bývají na rozhraní
s terasovými uloženinami silně zvětralé na slíny. Mocnost rozvětrání kolísá v rozpětí l–4 m.
Tyto horniny jsou jako celek relativně nepropustné (ve vztahu k propustnosti štěrkopísků,
koeficient filtrace dosahuje řádu 10-7 m/s, v některých případech spodní části řádu 10-6 m/s).
Nejméně propustnou částí těchto hornin je nejsvrchnější rozvětralá část. Nerozvětralé slínovce
disponují velmi omezenou puklinovou propustností, která se velmi rychle mění na poměrně
malém území.
O nepropustnosti turonských slínovců svědčí rozdílné reakce hladin na klimatické situace
v podložním zvodněném souvrství – v cenomanských pískovcích a ve zvodni mělké
podzemní vody v terasových uloženích a zároveň diametrálně odlišná kvalita podzemních vod
v obou zde existujících zvodních.
Pod turonskými slínovci je zachováno nepravidelně mocné souvrství cenomanského stáří,
které je tvořeno většinou různými druhy pískovců, místy i drobnozrnných slepenců
s prolohami pelitických hornin. Toto souvrství disponuje jako celek nepříliš výraznou
puklinovou propustností (koeficient filtrace v objektech, umístěných v blízkosti
posuzovaného prostoru, se pohybuje v řádech 10-6–10-7 m/s).
V podloží křídových hornin vystupují jednak horniny náležející proterozoiku, permokarbonu
i horniny neratovického komplexu. Tyto horniny v podstatě ovlivňují celou hydrogeologickou
situaci pouze svou relativní nerozpustností (ve vztahu k cenomanským pískovcům).
2.2.5.5 Rizika přeshraničních přenosů dopadů závažné havárie hraničními toky a
atmosférou
Vzhledem k umístění SPOLANA a. s. nepřichází v úvahu.
2.2.5.6 Způsob využití okolních pozemků, které by mohly být závažnou havárií zasaženy
Okolní území je převážně využíváno k průmyslové a zemědělské výrobě. Půdy v okolí jsou z
hlediska jejich využívání klasifikovány převážně jako orné (60 - 70 %) s výrazně menším
podílem půd lesních (cca 10 - 15 %) a malým podílem luk a pastvin (do 5 %). Bezprostřední
okolí SPOLANA a.s. plní rovněž sídelní funkce – v jižním kvadrantu zájmového území obce
Neratovice, v západním obec Libiš. Území je protkáno poměrně hustou sítí silnic, železnic,
podzemních rozvodů, produktovodů, inženýrských sítí. V severním směru od podniku je
území pokryto zalesněnými pásy po obou březích Labe.
Podrobně je popsáno v kap. 2.2.1 a 2.2.2.
2.2.5.7 Popis kanalizace v objektu a její zaústění do ČOV, vodních toků
Popsáno viz. kap. 2.1.6.13 a 2.1.6.14
196
2.2.6
Další potenciální specifická ohrožení objektu
Letový provoz
Město Neratovice se nachází východně od radionavigačního zařízení NER (Neratovice).
Vzhledem k tomu, že osa hlavní vzletové a přistávací dráhy letiště Praha-Ruzyně, na níž je
směrováno okolo 80 % letového provozu, se nachází přibližně na spojnici Roztoky-LíbezniceKostelec nad Labem, tj. cca 10 km jihovýchodně od města Neratovice, je hustota letového
provozu ve vzdušném prostoru nad SPOLANA a.s. poměrně značná. Výše uvedené
radionavigační zařízení slouží, kromě jiného, i pro případné vyčkávání letadel v případě
špatných povětrnostních podmínek na letišti Praha Ruzyně. Tyto skutečnosti vytvářejí ze
vzdušného prostoru nad Neratovicemi jedno z provozně značně zatížených míst v koncové
řízené oblasti Praha.
S účinností od 15.4.2004 byl Ministerstvem dopravy nad areálem SPOLANA a.s. vyhlášen
zakázaný prostor pro létání ve tvaru válce, se středem v poloze 50:16:30,00 N 14:31:10,00 E,
ohraničený povrchem země a kruhovitou plochou o poloměru 0,8 NM do výšky 2000 ft
AMSL ( 610 m) po dobu 24 hod/den. Zakázaný prostor byl označen jako LK P11
NERATOVICE.
Poznámka: nejvyšší výškový bod SPOLANA a.s. je výduch komínu (objekt C146D) v závodu Energetika – 200 m,
který je osazen výstražným světlem s automatickým zapínáním v případě snížené viditelnosti.
Přeprava nebezpečných látek po železnici
V případě havarijního úniku nebezpečné látky z železniční cisterny, nacházející se v okolí
areálu SPOLANA a.s. – na nádraží ČD Neratovice, by mohlo dojít k ohrožení části
zaměstnanců podniku v jižní části areálu společnosti.
Činnosti externích firem v areálu SPOLANA a.s.
Z externích firem v areálu společnosti, které manipulují s nebezpečnými chemickými látkami
a jejichž provozované činnosti mohou mít vliv na bezpečnost zaměstnanců SPOLANA a.s.
jde o:
–
NeraAgro, s. r.o.,
–
Cayman Pharma, s. r.o. (výroba humánních a veterinárních léčiv),
–
UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. (zabezpečuje činnosti železniční vlečky),
Na základě vyhodnocení druhů a množství nebezpečných chemických látek a chemických
přípravků umístěných v uvedených společnostech v areálu SPOLANA a.s. (dle přílohy č. 1
zákona č.224/2015 Sb.) nejsou firmy NeraAgro, Cayman Pharma zařazeny do skupiny A ani
B. Společnost UNIPETROL DOPRAVA s.r.o., železniční provoz Neratovice je zařazena do
skupiny B.
NeraAgro, s.r.o.
Vzhledem k množství nebezpečných látek umístěných ve skladu hořlavin a provozních
objektech společnosti, jde o xylen v maximálním množství 111 t v objektu A1230, a umístění
v areálu podniku, společnost nepředstavuje riziko ohrožení SPOLANA a. s.
197
Cayman Pharma, s.r.o.
Firma vyrábí prostaglandiny – účinné látky pro výrobu humánních a veterinárních léčiv
v množství několika kg ročně. Výrobny závodu jsou umístěny na bloku B5 a C5.
Zařízení používaná pro výrobu jsou pouze maloobjemová, výrobny mají laboratorní
a poloprovozní charakter.
Ve skladech jsou umístěny nebezpečné látky o maximálních objemech v jednotkách tun jako
např. 1,3 t metanol, 1,2 t kyselina octová, 1,5 t aceton, 2 t 1,2-dichloretan, 2 t etylacetát.
Ostatní nebezpečné látky se vyskytují pouze v malých množstvích, v jednotlivých výrobních
operacích se dávkují v množství desetin, maximálně pak pouze v desítkách kg nebo litrů.
Firma má schválený Protokol o nezařazení ve smyslu zákona o prevenci závažných havárií
z 26.2.2016.
UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o., železniční provoz Neratovice
Tato společnost je vlastníkem železničních cisteren a provozuje dráhu a drážní dopravu
v areálu SPOLANA a.s. Společnost je zařazena do skupiny B dle zákona č. 224/2015 Sb.
Nebezpečí, vyplývající pro SPOLANA a.s., z provozních a ostatních činností firem
NeraAgro, Cayman Pharma popř. dalších, je z hlediska množství nebezpečných látek
a z územního umístění pronajatých objektů nevýznamné. Z posouzení následků scénářů
havárií z analýzy rizik ve SPOLANA a.s. ve vazbě na polohu výše uvedených objektů, druh
a množství nebezpečných látek v nich umístěných, se možnost vzniku kumulativních
a synergických účinků nepředpokládá.
Z provozních činností společnosti UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o. vyplývá možnost ohrožení
zaměstnanců SPOLANA a.s. v případě vzniku závažné havárie.
Opatření v případech vzniku mimořádných provozních situacích jsou stanovena v provozní
a bezpečnostní dokumentaci (pracovní instrukce, bezpečnostní instrukce, požární řády) těchto
firem. Zpracované havarijní plány jsou v souladu s havarijními plány SPOLANA a.s. (na
základě smluv).
Činnosti externích firem v okolí areálu SPOLANA a.s.
Lach-Ner, s.r.o. Neratovice
Na jižní straně areál SPOLANA a.s. sousedí s areálem společnosti Lach-Ner, s.r.o. Tato firma
pronajímá své prostory jiným společnost i ke skladování nebezpečných chemických látek
např. firmě GHC Invest s.r.o., která zde skladuje chlor.
Firma Lach-Ner, s.r.o. byla zařazena dle zákona č.224/2015 Sb. do skupiny A. Vzhledem
k charakteru látek a způsobu skladování není pravděpodobné ohrožení SPOLANA a.s. při
závažné havárii. V případě vzniku závažné havárie v SPOLANA a.s. je vyrozuměno vedení
společnosti Lach-Ner, s.r.o. (zapracováno ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s.)
Terorismus
S tímto druhem ohrožení je uvažováno. SPOLANA a.s. má zpracován Plán fyzické ochrany
areálu dle zákona č. 224/2015 Sb. Účinky útoku s využitím výbušniny by byly srovnatelné
s uvažovanými scénáři vzniku závažných havárií – okamžité úniky látek ze zařízení.
Obdobným typem ohrožení je i pád letadla v souvislosti s leteckým provozem nad areálem.
198
3
Posouzení rizik závažné havárie
Obsah této kapitoly bezpečnostní zprávy tvoří následující dokumenty, které jsou přílohami
této bezpečnostní zprávy.
Příloha č. 5
Selekce zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E v objektu
SPOLANA a.s.
Pro podrobnou kvantitativní analýzu rizika byly vybrány následující zdroje rizika:
– Kulové zásobníky – VCM (T1411, T1412),
– Zásobník T 204 – chlorovodík,
– Železniční cisterna (plnění) – chlór,
– Železniční cisterna (stáčení) – amoniak,
– Kulové zásobníky – amoniak (T1.1A, T1.1B),
– Válcové zásobníky – chlór (TK12.01A,B,C,D,E).
Schváleno rozhodnutím Krajského úřad Středočeského kraje, odbor ŽP a zemědělství
č.j. 003800/2009/KUSK OŽP/Oh ze dne 22. červena 2009
Příloha č. 5a (nová příloha)
Dodatek č. 1 k selekci zdrojů rizika závažné havárie metodou výběru podle CPR 18E
v objektu SPOLANA a.s. - Rozšíření skladu cyklohexanonu (E3050)
Příloha č. 6
Systematická bezpečnostní studie skladování VCM v zásobníku T-1411 metodou
HAZOP a Analýza a hodnocení rizika skladování VCM v zásobníku T 1411
Z důvodu platnosti analýz pro skladování VCM v zásobníku T-1411 nebyla tato
dokumentace, zpracovaná v roce 2005 (únor), aktualizována. Případné změny jsou pouze
formálního charakteru např. odkazy na v současné době neplatné předpisy (zákon č.353/1999
Sb., vyhláška č.8/2000 Sb.).
Příloha č. 7
Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladovací zásobník kapalného
chlorovodíku a plnění železničních cisteren kapalným chlórem a Analýza hodnocení
rizika pro zařízení identifikovaná selektivní metodou
Z důvodu platnosti analýz pro skladovací zásobník kapalného chlorovodíku a pro plnění
železničních cisteren kapalným chlorem nebyla tato dokumentace, zpracovaná v roce 2004
(leden), aktualizována. Případné změny jsou pouze formálního charakteru např. odkazy na
v současné době neplatné předpisy (zákon č.353/1999 Sb., vyhláška č.8/2000 Sb.).
Součástí této přílohy je i analýza skladovacího zásobníku VCM T 1411 na kapacitu 500 t
VCM (dlouhodobá běžná zádrž). Analýza rizika tohoto zdroje byla aktualizována
v souvislosti s využitím kulového zásobníku odstavené výrobny LAO a je uvedena v příloze
č. 6. Pro zachování souvislostí byla původní analýza v příloze č. 7 ponechána.
199
Příloha č. 8
Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladování amoniaku
v zásobnících T-1.1A,B a stáčení železničních cisteren s amoniakem a Modelování
následků a posouzení přijatelnosti rizika závažné havárie – sklad amoniaku a železniční
cisterna s amoniakem
Příloha č. 9
Systematická bezpečnostní studie metodou HAZOP – skladování kapalného chlóru ve
válcových zásobnících TK-12.01 A, B, C, D, E, objem zásobníku 80 m3 a Modelování
následků a posouzení přijatelnosti rizika závažné havárie – sklad kapalného chlóru
zásobníky TK-12.01 A, B, C, D, E
Příloha č.10
Posouzení DOMINO efektů v objektu SPOLANA a.s.
Příloha č. 11
Spolehlivost lidského činitele
Příloha č. 12 (nová příloha)
Analýza a hodnocení rizik havárie – Výroba PVC bez provozu Elektrolýza
Poznámka: Přílohy č. 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11 byly schváleny v rámci schvalovacího řízení aktualizace č. 2
Bezpečnostní zprávy SPOLANA a.s. Závěry a výsledky těchto příloh jsou platné a aktuální a po konzultaci
s Krajským úřadem Středočeského kraje nebyly předány znovu v tištěné podobě. Pro zachování celistvosti
aktualizované bezpečnostní zprávy v průběhu nového schvalovacího řízení jsou tyto přílohy součástí
bezpečnostní zprávy, aktualizace č.3, předané v elektronické podobě.
200
4
Zásady, cíle, politika prevence závažné havárie
4.1
Zásady a celkové cíle prevence závažných havárií
Politika integrovaných systémů řízení SPOLANA a.s. obsahuje rámcové zásady společnosti.
Níže jsou uvedeny zásady a celkové cíle pro jednotlivé oblasti systému prevence závažných
havárií (PZH).
Zásady v oblasti lidské zdroje
Zajistit kvalifikované a motivované zaměstnance, kteří si jsou vědomi své odpovědnosti,
při provádění činností, na zajištění bezpečnosti své, svých spolupracovníků a okolí.
Zásady v oblasti řízení provozu
Zajistit soustavné a odborné vyhledávání, hodnocení a minimalizaci rizik a informovat o nich
zaměstnance a ostatní dotčené subjekty.
Zajistit, aby se hlediska bezpečnosti a prevence závažných havárií stala trvalou a
neoddělitelnou součástí práce všech zaměstnanců a byla tak minimalizována možnost
vzniku nebezpečných odchylek provozních parametrů nebo úniku nebezpečné látky ze
zařízení. Pro všechny rizikové činnosti udržovat bezpečné postupy. Vycházet při tom
z provedené analýzy a hodnocení rizik týkajících se přítomných nebezpečných látek.
Zásady v oblasti řízení změn
Včasně uplatňovat bezpečnostní hlediska při projektování všech nových zařízení a pracovišť,
postupů i při změnách personálních.
Zásady v oblasti havarijní plánování
Udržovat postupy reakcí na havarijní situace včetně skoronehod a zajišťovat
seznamování zaměstnanců s těmito postupy. Zabezpečovat přiměřené prostředky pro
zvládání všech havarijních situací vycházejících ze zjištěných zdrojů rizik. Pravidelně
aktualizovat postupy havarijního plánování.
Zásady v oblasti sledování a hodnocení plnění cílů
Realizovat soustavnou kontrolní činnost tak, aby bylo zajištěno plnění stanovených cílů a
úkolů, stejně tak i stanovených nápravných opatření.
Zásady v oblasti audit systému řízení bezpečnosti
Provádět audity s cílem systematického a nezávislého zkoumání ke zjištění, zda činnost je
prováděna v souladu s požadavky systému řízení prevence závažné havárie. Výsledky,
nová zjištění a závěry kontrol a auditů jsou pravidelně přezkoumávány a zapracovávány
do platné dokumentace systému PZH.
201
Cíle systému PZH odpovídají nebezpečnosti umístěných látek a způsobu nakládání. Uvedené cíle
jsou naplňovány v rámci zavedených certifikovaných systémů řízení kvality, řízení ochrany
životního prostředí a řízení bezpečnosti.
Cíle pro jednotlivé oblasti systému prevence závažné havárie
lidské zdroje
Cíl č. 1: Udržovat povědomí zaměstnanců o principech PZH
Zajistí:
představitel vedení
pracovníci
Termín:
1 x ročně
Jak:
v rámci školení EMS
pro integrované systémy řízení (PVISŘ), vedoucí
řízení provozu
Cíl č. 2: Kontrola, hodnocení a minimalizace stávajících rizik, vyhledávání,
hodnocení a minimalizace nových rizik
Zajistí:
vedoucí BP, vedoucí pracovníci
Termín:
trvale
Jak:
Cíl č. 3:
zpracování odpovídajících analýz
Udržovat technologickou provozní dokumentaci v aktuálním stavu
Zajistí:
vedoucí zaměstnanci
Termín:
trvale
Jak:
zajištění aktualizace předpisu po každé změně podmínek
řízení změn
Cíl č. 4:
Při jakékoliv technologické změně nebo změně pracovních postupů ovlivňující
bezpečnost provozu zajistit přezkoumání a zhodnocení rizik
Zajistí:
vedoucí zaměstnanci, vedoucí BP
Termín:
průběžně, podle aktuální potřeby ihned
Jak:
zpracování dokumentace dle zákona č.224/2015 Sb.
havarijní plánování
Cíl č. 5:
Pravidelně revidovat, popř. vytvářet novou interní dokumentaci havarijního
plánování
Zajistí:
vedoucí útvaru Bezpečnosti a prevence (BP)
Termín:
průběžně, podle aktuální potřeby ihned
Jak:
v rámci změnového řízení
sledování plnění programu
Cíl č. 6:
Prověřování plnění cílů a úkolů programu, vyhodnocování výsledků a identifikace
příčin u nesplněných cílů a úkolů programu
Zajistí:
PVISŘ
202
Termín:
1 x ročně
Jak:
informace pro poradu vedení
audit systému řízení bezpečnosti
Cíl č. 7: Účinně provádět systém auditů
Zajistí:
PVISŘ
Termín:
1 x ročně
Jak:
systém plánování auditů Integrovaného systému řízení
4.2
Politika prevence závažných havárií
V rámci integrace zavedených systémů řízení kvality, ochrany životního prostředí, prevence
závažných havárií a bezpečnosti je zpracována jednotná Politika integrovaných systémů řízení
SPOLANA a. s. Politika integrovaných systémů řízení SPOLANA a.s. slučuje Politiku
kvality, Environmentální politiku, Politiku prevence závažných havárií a Bezpečnostní
politiku SPOLANA a.s. Originál Politiky (schválený představenstvem společnosti) je uložen
u představitele vedení pro integrované systémy řízení.
Politika integrovaných systému řízení SPOLANA a. s.
Jako dceřiná společnost Anwilu S.A. jsme součástí kapitálové skupiny PKN ORLEN. Máme
vybudován a zlepšujeme systém řízení kvality ve smyslu požadavků normy EN ISO 9001:2008,
systém environmentálního managementu ve smyslu požadavků normy EN ISO 14001:2004, systém
managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu požadavků normy OHSAS 18001 a
systém managementu hospodaření s energií ve smyslu EN ISO 50001.
Optimalizujeme technologie a receptury pro zabezpečení kvality našich výrobků a procesů a tím i pro
uspokojování požadavků našich zákazníků. Zajišťujeme bezpečnost provozu a ochranu zdraví
zaměstnanců v souladu se zákonnými požadavky. Realizujeme opatření ke snižování množství
škodlivin do životního prostředí, dodržujeme zákonné požadavky v této oblasti. Realizujeme opatření
pro snižování energetické náročnosti a pro zlepšování energetické účinnosti a využívání a spotřeby
energií.
K zabezpečení výše uvedených činností považuje management SPOLANA a.s. za prioritní tyto
závazky:
• zajistit stabilní výrobu a kvalitu našich výrobků
• uspokojit požadavky zákazníků a zdokonalovat servisní služby zákazníkům
• posilovat naši pozici na trhu
• optimalizovat náklady na výrobu
• snižovat energetickou náročnost výrobních i nevýrobních procesů
• předcházet znečištění v oblasti životního prostředí
• zdokonalovat opatření ke snižování rizik vzniku havárií
• identifikovat a minimalizovat rizika ohrožující zdraví a bezpečnost zaměstnanců při práci.
Pro naplnění těchto závazků management SPOLANA a.s. zajistí:
• prohlubování odborné způsobilosti zaměstnanců a jasné vymezení jejich kompetencí při práci
• zdokonalování činností zaměřených na zlepšení kvality výrobků, bezpečnosti zaměstnanců a
snižování dopadů na životní prostředí, monitorování spotřeby energií a efektivní hospodaření s
energií
203
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
přizpůsobení obchodní nabídky měnícím se potřebám zákazníků
výběr vhodných dodavatelů pro zabezpečení kontinuity dodávek surovin a služeb podle našich
požadavků
rozvoj komunikace pro zachování korektních vztahů s našimi dodavateli a zákazníky
plnění finančního plánu při dodržení kvality výrobků, bezpečnosti práce, ochrany životního
prostředí a snižování energetické náročnosti
sledování vlivů na životní prostředí (zejména u zdrojů znečišťování) v důsledku podnikatelských
aktivit společnosti
monitorování rizik v oblasti životního prostředí, bezpečnosti práce a havarijní prevence
snížení potencionálního dopadu na životní prostředí u zdrojů znečišťování
dodržování zákonných požadavků v oblasti životního prostředí, bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a energií, provádění pravidelného hodnocení souladu
respektování přírodních zdrojů, zejména racionálním využíváním surovin, materiálů, vod a energií
eliminaci zranění, pracovních úrazů, nemocí z povolání a potencionálních nehod
zapojení všech zaměstnanců do procesu neustálého zlepšování v oblasti kvality výrobků,
bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí a snižování energetické náročnosti.
Obraz SPOLANA a.s., jako důvěryhodné, odpovědné a stabilní společnosti, posiluje realizace
programu „Responsible Care“.
Management SPOLANA a.s. očekává od všech zaměstnanců přijetí zásady, že plnění všech
povinností vůči životnímu prostředí, ochraně zdraví při práci, bezpečnosti provozu a snižování
energetické náročnosti patří k nejdůležitějším základním úkolům každého zaměstnance společnosti.
S touto Politikou jsou všichni zaměstnanci seznámeni, je jimi pochopena a respektována, obsahuje
závazek k našim zákazníkům, akcionářům a regionu.
Neratovice 3.3.2016
4.3
Informace o veřejné přístupnosti Politiky
Politika integrovaných systémů řízení je obsažena v Integrované příručce
QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. a pro zaměstnance je přístupná v podnikové PC síti.
Veřejně je
přístupná prostřednictvím Internetu na www.spolana.cz v položce O
nás/Certifikované systémy/Politika ISR-CZ.
4.4
Konkrétní cíle a úkoly PZH
Pro naplňování Politiky a udržování systému prevence závažných havárií jsou vedením
společnosti definovány konkrétní cíle a úkoly. Cíle a úkoly jsou zapracovány do programů
EMS popř. SMS a 1 x za rok předkládány poradě vedení společnosti ke schválení.
Hlavním cílem společnosti v oblasti prevence závažných havárií je, při aktivním zapojení
všech zaměstnanců, dosáhnout takového stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a
předcházení závažným haváriím, který bude minimálně na úrovni požadavků platných
zákonů.
4.5
Informace o tom, zda celkové cíle odpovídají existujícím
zdrojům rizik
Charakter zdrojů rizik a rizik závažné havárie v SPOLANA a. s. vyplývá z charakteru činností
v SPOLANA a. s., kdy výrobním programem je obecně zpracování a výroba chemických
látek. Vzhledem k množství a druhu umístěných nebezpečných látek a k způsobům nakládání
s nimi spadá SPOLANA a. s. pod zákon č. 224/2015 Sb. Je tedy provedeno hodnocení zdrojů
204
rizik formou bezpečnostních analýz rizik zpracovaných odbornými firmami. Na základě
těchto analýz a možných způsobů ohrožení okolí jsou stanoveny cíle a zásady systému
prevence závažné havárie. Tyto cíle a zásady jsou součástí programů bezpečnosti práce a
ochrany životního prostředí.
4.6
Řešení systému prevence závažných havárií
Zákon č.224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií požaduje po provozovateli objektu, který
byl zařazen, dle tohoto zákona do skupiny A nebo B, vytvoření systému prevence závažné
havárie. SPOLANA a.s. je rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje zařazena do
skupiny B. K vytvoření tohoto systému bylo využito zavedených systémů řízení kvality,
ochrany životního prostředí a bezpečnosti. Tyto systémy řízení v SPOLANA a.s. jsou
certifikovány a auditovány externími odbornými firmami.
Představenstvo SPOLANA a.s. Neratovice spolu s výkonným vedením na základě své
odpovědnosti k akcionářům, obchodním partnerům, svým zaměstnancům, regionu a celé
společnosti vydalo veřejné prohlášení tzv. Politiku integrovaných systémů řízení, ve které
přijalo, mimo jiné, spoluzodpovědnost za postupné zlepšování životních podmínek pro
současnou i budoucí generaci. Proto jako nejvyšší priority společnosti chápe ochranu a tvorbu
životního prostředí včetně prevence jeho znečišťování a havarijní prevenci. Dále přijímá
závazek pro zachycení širších cílů společnosti k vytváření bezpečných a zdraví neohrožujících
pracovních podmínek a bezpečného provozu veškerých zařízení vzhledem k zaměstnancům
podniku i jeho okolí.
Pro zvládnutí závazků uvedených v Politice má společnost vybudován a dále rozvíjí
integrovaný systém řízení, který sdružuje
- systém řízení kvality (QMS)
- systém řízení ochrany životního prostředí (EMS)
- systém řízení bezpečnosti (SMS)
- systém řízení hospodaření s energií (EnMS)
Nedílnou součástí systému řízení ochrany životního prostředí a systému řízení bezpečnosti je
systém prevence závažné havárie podle zákona č.224/2015 Sb.
Všechny tyto systémy řízení jsou založeny na několika krocích, jejichž řádné naplňování vede
ke zlepšování procesu řízení.
1) vyhlášení politiky – jasné stanovení celkových cílů
2) plánování - stanoven program k postupnému dosažení celkového cíle
3) zavedení, provoz – realizace programu
4) kontrola, měření a hodnocení – kontrola plnění programu
5) přezkoumání a zlepšování - vedení organizace přezkoumává efektivnost systém řízení
a vyhodnocuje potřebu provedení změn systému řízení, stanoví potřebná opatření,
nové priority k neustálému zlepšování – úprava politiky, stanovení nových cílů,
úprava programu atd.
Jedná se tedy o cyklický, neustále se opakující proces zajišťující dosažení vyšší kvality
(pohyb po spirále).
Zavedené systémy QMS, EMS a SMS včetně postupů k jejich zabezpečení jsou popsány
v Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s.
Generální ředitel stanovil jako představitele vedení pro integrované systémy řízení vedoucího
sektoru Kvality a Životního prostředí, který zabezpečuje podmínky pro udržování,
205
zdokonalování a rozšiřování těchto systémů a zároveň stanovil jeho pravomoci a
odpovědnosti.
Ve SPOLANA a.s. je organizační struktura společnosti je stanovena Organizačním řádem
(SGŘ-01-06). Organizaci pracovních míst řeší dokumenty např. proces č.3.8.1 Řízení
lidských zdrojů – zřízení pracovního místa, Popis pracovního místa, Kvalifikace (požadavky).
Základním dokumentem stanovujícím základní požadavky na zaměstnance v oblasti
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, ochrany životního prostředí a
prevence závažné havárie k naplnění povinnosti zaměstnavatele, závazným pro všechny
zaměstnance v SPOLANA a.s. je Základní bezpečnostní instrukce pro zaměstnance (BI-0001).
Základním dokumentem stanovujícím pravidla k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, požární ochrany, prevence závažné havárie, fyzické ochrany (dále jen bezpečnosti) a
ochrany životního prostředí (dále jen ŽP) platným pro pracovníky externích firem působících
v areálu SPOLANA a.s. a informujícího tyto osoby o požadavcích SPOLANA a.s. na
bezpečnost a proškolení těchto externích pracovníků, informování o rizicích SPOLANA a.s.
je směrnice generálního ředitele SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu Spolany“.
Vedoucí zaměstnanci odpovídají v rozsahu svých pracovních funkcí za průběžné sledování a
zajišťování bezpečnosti, ochrany zdraví při práci požární ochrany, ochrany životního
prostředí a předcházení závažným haváriím, podle Organizačního řádu a dalších interních
dokumentů (dokumenty detailně popisující zásady a konkrétní postupy jsou uvedena v dalším
textu).
Zaměstnanci jsou motivováni k účasti na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího
pracovního prostředí. Jsou pravidelně seznamováni se stavem a vývojem úrazovosti
(Zpravodaj Spolany). Vyšetřovací zprávy, cíle a cílové hodnoty programů systémů řízení jsou
k dispozici na podnikové intranetové síti.
Společnost vytváří podmínky pro neustálé zdokonalování systému prevence vzniku a
omezování rizik ohrožujících bezpečnost a zdraví.
Odpovědnost za bezpečnost, ochranu zdraví při práci, požární ochranu, ochranu životního
prostředí a předcházení závažným haváriím se závazně promítá do povinností každého
zaměstnance a dokumentu řešícího smluvní vztahy s externími subjekty.
Vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik a včasné přijímání adekvátních opatření je trvalý
proces s úzkou návazností na kvalifikaci a schopnosti zaměstnanců k provádění určené
činnosti. Tato oblast je řešena dle rozhodnutí generálního ředitele RGŘ-01-09 „Krizové
řízení“ a směrnice generálního ředitele SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán“.
Identifikace, analýza a hodnocení závažných zdrojů rizik, nalézajících se v objektech
SPOLANA a.s. a poradenství v oblasti bezpečného provozu těchto zdrojů rizik je realizováno
ve spolupráci s externími firmami.
Seznamování zaměstnanců, zákazníků, orgánů regionů a veřejnosti s riziky plynoucími
z charakteru činnosti a s přijatými bezpečnostními opatřeními je povinným a důležitým
prvkem komunikace společnosti. Toto informování je činěno prostřednictvím pracovních
porad, školení, Intranetu, webových stránek, povinně zpracovávaných a úřadům ke schválení
předkládaných dokumentů (např. Bezpečnostní zpráva) apod.
Oblast prevence závažných havárií je řízena těmito a dalšími směrnicemi a Organizačním
řádem. Odpovědnou osobou za fungování systémů řízení v podniku, tedy i systému PZH, za
systém provádění auditů má představitel vedení pro integrované systémy řízení, který má
206
k dispozici poradní orgány Rady QMS/EMS/SMS. Za metodické vedení v oblasti prevence
závažných havárií odpovídá vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly.
Systém řízení bezpečnosti obsahuje plány a postupy k realizaci stanovených cílů a úkolů,
uvádí odkazy na interní dokumenty, které tato řešení obsahují, na všech řídících úrovních
podniku, uvádí navazující dokumentaci (VHP, závodové VHP, apod.), řeší i postupy při
změnách (technologie, provozních podmínek, organizační, pod.) a způsob sledování účinnosti
a funkčnosti systému řízení bezpečnosti za účelem jeho trvalého zlepšování.
207
5
Popis systém řízení bezpečnosti
5.1
Náležitosti charakteristiky systému řízení bezpečnosti
5.1.1
Charakteristika systému řízení bezpečnosti, struktura, úroveň
Členění podniku
Organizační struktura podniku je definována přílohou č.1 Organizačního řádu.
Organizační struktura společnosti je víceúrovňová, tvořená funkčními organizačními
jednotkami.
Definice řídících úrovní:
•
1. řídicí úroveň N : generální ředitel (předseda představenstva), finanční ředitel (člen
představenstva)
•
2. řídicí úroveň N-1: organizační jednotky v přímé podřízenosti generálního ředitele
a finančního ředitele (řízeny řediteli a vedoucími sektorů)
•
3. řídicí úroveň N-2: organizační jednotky v přímé podřízenosti vedoucích pracovníků
řídicí úrovně N a N-1(útvary, závody)
•
4. řídicí úroveň N-3: organizační jednotky s ucelenou věcnou, technologickou nebo
organizační náplní v přímé podřízenosti vedoucích pracovníků řídicí úrovně
N-2 (oddělení / provozy)
Organizační změny měnící organizační strukturu společnosti do řídicí úrovně N-2 schvaluje
představenstvo.
Společnost řídí její představenstvo prostřednictvím generálního ředitele společnosti, který je
zároveň předsedou představenstva; na základě strategie a dlouhodobých plánů rozvoje řídí
udržitelný rozvoj společnosti.
Za finanční činnosti zodpovídá člen představenstva – finanční ředitel; zlepšuje hodnotu
společnosti na základě společné činnosti a strategie udržitelného rozvoje společnosti,
optimalizuje strukturu kapitálu, koordinuje modelování stávajících podnikových procesů a
vytváření nových ve všech oblastech, které mají dopad na hospodářskou a finanční situaci
společnosti.
Dozorovou činnost vykonává dozorčí rada společnosti.
Představenstvo společnosti se při své činnosti řídí Stanovami a jednacím řádem
představenstva, dozorčí rada společnosti se při své činnosti řídí Stanovami a jednacím řádem
dozorčí rady.
Představenstvo rozhoduje o obsazení následujících pozic vedoucích pracovníků společnosti
(podniku):
• generální ředitel
• finanční ředitel
• výrobně-provozní ředitel
• ředitelé/vedoucí úseků
Představiteli výkonného vedení podniku jsou ředitelé, vedoucí úseků a představitel vedení pro
integrované systémy řízení.
208
Na další pracovní funkce v podniku jsou Organizačním řádem delegována práva a povinnosti
odvíjející se od pravomocí a povinností ředitelů a vedoucích sektorů a dále plynoucí z obecně
závazných právních předpisů a z působnosti příslušného útvaru uvedené v Organizačním
řádu. Detailně jsou práva a povinnosti stanoveny v dalších legislativních podnikových
dokumentech a v popisech pracovních míst.
Představitelem vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro
udržování a rozvoj těchto systémů, stanovil generální ředitel – vedoucího úseku Kvality a
životního prostředí.
Pracovní skupina QMS / pracovní skupina EMS / pracovní skupina SMS má funkci
koordinačního, poradního a výkonného orgánu představitele vedení pro integrované systémy
řízení při udržování a rozvoji QMS / EMS / SMS v podniku (prostřednictvím členů
příslušných pracovních skupin pověřených řízením QMS / EMS / SMS v určeném sektoru /
úseku / útvaru).
Organizace řízení podniku je legislativně upravena:
• soustavou obecně závazných právních předpisů,
• Stanovami,
soustavou legislativních podnikových dokumentů, tj. legislativních podnikových norem
(směrnice generálního ředitele, rozhodnutí generálního ředitele), metodických pokynů
jednotlivých vedoucích pracovníků, procesních map a dalších dokumentů definovaných
procesním modelem č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů.
• Integrovanou příručkou QMS/EMS/ SMS/EnMS SPOLANA a.s. – pro zavedené systémy
QMS, EMS a SMS, EnMS
• dokumenty uvedenými v Integrované příručce SPOLANA a.s.
• dalšími dokumenty uvedenými v dokumentech zmiňovaných v tomto odstavci.
Poznámka: Důkazní prostředky a postupy, citace z podnikové legislativy, jsou
uvedeny ve formátu písma Ariel, velikost 10 včetně číslování kapitol tak,
jak je uvedeno v konkrétním dokumentu. Normální text je ve formátu
Times New Roman, velikost 12.
V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno:
4
SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI, ENVIRONMENTU A BEZPEČNÉHO PODNIKU
4.1
Všeobecné požadavky
----------------------------------QMS/EMS/SMS je v podniku vytvořen, dokumentován, uplatňován a udržován v souladu
s požadavky příslušných ČSN (viz kapitola 1 této Příručky). Zásadní pozornost je spolu
s minimalizací dopadů činnosti podniku na životní prostředí, rizik vzniku pracovních úrazů a
zabezpečení ochrany zdraví zaměstnanců věnována neustálému zlepšování efektivnosti
procesů.
- Procesy potřebné pro QMS/EMS/SMS a jeho aplikaci jsou identifikovány, jejich základní
mapa vyjadřující jejich posloupnost (vč. externě zabezpečovaných procesů) je uvedena na
obrázku č.1 této Příručky „Hlavní mapa procesů SPOLANA a.s.“.
- Procesy jsou monitorovány, měřeny, analyzovány a jsou znázorněny formou „Mapy
procesu“ (viz Listy procesů a Mapy procesů uložené v databázi QMS - pohled „Procesní
model“ v prostředí Lotus Notes).
209
- Pro zajištění efektivního fungování a řízení procesů jsou definovány klíčové ukazatele
výkonnosti procesu (KPI), kritické body procesu a výstupní znaky monitorování procesu
(detail je uveden v Listech procesů).
- Dostupnost zdrojů a informací určených pro podporu fungování procesů a jejich
monitorování
je
zabezpečována
(viz
Listy
procesů
a
přezkoumávání
QMS/EMS/SMS/EnMS vedením podniku).
- Pro neustálé zlepšování procesů jsou uplatňována nezbytná opatření (viz Listy procesů a
přezkoumávání QMS/EMS/SMS/ENmS vedením podniku).
Oblasti podléhající certifikaci QMS/EMS/SMS/EnMS jsou uvedeny v organizační struktuře
podniku (viz příloha č. 1 této Příručky).
210
Hlavní mapa procesů SPOLANA a.s.
211
5.1.2
Struktura a přehled vnitřních předpisů souvisejících se systémem
řízení bezpečnosti
SPOLANA a.s. vytváří ve všech oblastech řízení tj. kvality, ochrany životního prostředí,
bezpečnosti, ochrany zdraví při práci a předcházení průmyslovým haváriím soustavu
legislativních podnikových norem stanovujících kompetence, práva a povinnosti jednotlivých
subjektů a jejich vzájemné vazby a vztahy při práci v objektech SPOLANA a.s. Legislativní
podnikové normy rozpracovávají a respektují ustanovení zákonných předpisů (např. zákon č.
262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., zákon č. 224/2015 Sb.,
zákon č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů, zákon č.133/1985 Sb. ve znění
pozdějších předpisů aj.). Systém řízení prevence závažných havárií je ve SPOLANA a.s.
vybudován ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb. a vyhlášky č. 227/2015 Sb. a je dokumentován
v této Bezpečnostní zprávě.
Dokumentace SPOLANA a.s. je uspořádána hierarchicky jako čtyřstupňová, její stavbu udává
následující text kapitoly:
Obrázek č. 2 - Pyramida legislativy SPOLANA a.s.
4.2.1
Principy vytváření systémové dokumentace jsou následující:
a) Vypracování dokumentovaných postupů ve shodě s požadavky příslušných ČSN (viz
kapitola 1 této Příručky) při dodržení zásady, že dokumentace postupů závisí na složitosti
práce, používaných metodách, dovednostech a výcviku zaměstnanců, kteří jednotlivé
činnosti provádějí.
b) Účinné zavedení dokumentovaných postupů QMS/EMS/SMS do denní praktické činnosti
podniku.
c) Činnosti podniku mohou být rovněž řízeny požadavky veřejnoprávních orgánů, jako jsou
zákony, vyhlášky, nařízení vlády, rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, Krajského
úřadu, ČIŽP, případně jiných institucí činných zejména v oblasti životního prostředí. Úprava
dokumentace popisující činnosti a postupy může být řízena mimopodnikovými
legislativními požadavky. Za sledování aktuálnosti a promítnutí těchto požadavků
zodpovídají zpracovatelé příslušné dokumentace.
4.2.2
Součástí dokumentace je:
a) Politika a cíle QMS/EMS/SMS/EnMS (viz odst. 5.3 a 5.4),
b) Příručka (viz odst. 4.2.5),
212
c) dokumentované postupy a mapy procesů QMS/EMS/SMS (viz odst. 4.2.6),
d) záznamy (viz odst. 4.2.7).
Veškerá tato dokumentace je operativně řízena, zodpovědnost je stanovena v Matici
zodpovědností za operativní řízení dokumentů a údajů QMS/EMS/SMS (viz příloha č. 2).
4.2.3
Účinné zavedení dokumentace QMS/EMS/SMS/EnMS
Za účinné zavedení dokumentace do praxe zodpovídají vedoucí podnikových útvarů. Tito
vedoucí zodpovídají za to, že obsah dokumentů jejich zaměstnanci správně pochopí, a že
návody a opatření v nich uvedené budou vždy dodržovány. Dokladování skutečnosti, že
zaměstnanec byl s dokumentací seznámen a následně přezkoušen z jejího pochopení a
správného používání, je prováděno zápisem o proškolení a přezkoušení zaměstnanců v
osobních kartách bezpečnosti práce, případně v samostatném záznamu o tomto proškolení a
přezkoušení (zvláště v případech rozsáhlejšího okruhu dokumentů).
Výjimkou jsou vedoucí podnikových útvarů 1. až 3. řídící úrovně (viz [06]), kteří se seznamují s
dokumentací formou samostudia, pokud není daným dokumentem (v závěrečných
ustanoveních) stanoveno jinak.
Dokumentace I. úrovně
Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a. s.
Tento základní podnikový dokument v oblasti řízení kvality, ochrany životního prostředí a
bezpečnosti, popisuje koncepci systémů řízení s rámcovým určením povinností,
zodpovědností a pravomocí jednotlivých útvarů uvedených v organizačním schématu
SPOLANA a.s. Dále popisuje opatření a pravidla pro dokumentování a prověřování
funkčnosti a účinnosti těchto systémů.
Dokumentace II. úrovně
Legislativní podnikové normy ( i v oblasti bezpečnosti a PZH), mapy procesů
Legislativní podnikové normy (i v oblasti bezpečnosti a PZH) a mapy procesů stanovují
konkrétní postupy pro příslušné činnosti a opatření na zabezpečování systému řízení (i
bezpečnosti a PZH) a to včetně pravomocí a zodpovědností k určeným činnostem. Mají
celopodnikovou působnost a stanovují spolupráci mezi útvary SPOLANA a.s. při
zabezpečování systému řízení (i bezpečnosti a PZH). V legislativních podnikových normách a
mapách procesů jsou odvolávky na dokumentaci III. úrovně a dokumentaci související se
systémem řízení bezpečnosti a PZH. Legislativní podnikové normy jsou:
SGŘ – směrnice generálního ředitele
RGŘ – rozhodnutí generálního ředitele
SGŘ a RGŘ jsou legislativní podnikové normy vymezující odpovědnosti a kompetence úseků
a jednotlivých útvarů (rozpracovávají Organizační řád) stanovují postupy a zásady vybraných
meziúsekových činností. Rovněž zabezpečují aplikace obecně platných legislativních
předpisů v SPOLANA a.s. např. SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“ aplikuje zákon č.
254/2001 Sb. (vodní zákon).
Za aktuálnost legislativních podnikových norem ve vztahu k externí legislativě zodpovídají
gestoři. Povinnosti gestorů jsou zejména:
– navrhovat v okruhu své působnosti tvorbu, revizi nebo rušení příslušných legislativních
podnikových norem,
– při aplikaci závazných ustanovení obecně platných legislativních předpisů a ČSN mají
gestoři za povinnost odborně posoudit způsob zapracování dané problematiky do
legislativy SPOLANA a.s.
Pokud nedojde k revizi LPN do jednoho roku od nabytí její účinnosti, jsou jejich gestoři
povinni přezkoumat platnost dané LPN. O přezkoumání platnosti takových LPN informují
213
vedoucího Systémů řízení (ve lhůtě do jednoho roku od nabytí účinnosti poslední platné
revize dané LPN). Zásady zpracování LPN jsou definovány procesním modelem č. 3.12
Řízení dokumentů a záznamů.
Bezpečnostní instrukce s celopodnikovou působností
Bezpečnostní instrukce (BI) je dokument vyplývající např. z § 133, 135 Zákoníku práce –
povinnost prokazatelně seznámit každého pracovníka s pravidly, zásadami a postupy
bezpečného jednání a chování při provádění pracovních a jiných činností a s riziky těchto
činností v potřebném rozsahu dle jeho pracovního zařazení. Směrnice SGŘ-05-06
„Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ stanovuje jednotný postup při
zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí v SPOLANA a.s. BI
s celopodnikovou působností, které jsou zaměřeny na obecné činnosti prováděné v celé
SPOLANA a.s. Zpracovatelem BI s celopodnikovou působností je dle Organizačního řádu
útvar Bezpečnost a prevence.
Dokumentace III. úrovně
Tato skupina obsahuje prováděcí a technologické předpisy, které mají zpravidla útvarovou
působnost. Předpisy stanovují detailní popisy a postupy, které určují co, kdy a jak mají
jednotlivé útvary a jejich pracovníci provádět, a jak mají činnosti dokumentovat. Patří sem:
– Technologická provozní dokumentace - Technologický reglement, Předběžný
technologický reglement, Pracovní instrukce, Provozní zkouška (SGŘ-05-03)
– Provozní řády (SGŘ-05-01, SGŘ řady 24)
– Provozní řády vodohospodářského zařízení (SGŘ-24-03)
– Místní regulační plány – ovzduší (SGŘ-24-06)
– Dílčí povodňové plány (SGŘ-22-04)
– Dílčí plány opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
a půdy (SGŘ-24-04)
– Vnitřní havarijní plány závodů (SGŘ-22-05)
– Bezpečnostní instrukce útvarové (SGŘ-05-06)
– Požární řády (SGŘ-23-13)
– Pracovní předpis pro systém plynové detekce (SGŘ-23-13)
– Podnikové technické normy (SGŘ-05-08)
– Pracovní postupy pro kalibraci (SGŘ-11-01)
– Technicko organizační postupy –TOP (SGŘ-05-01)
– Standardní operační postup (SGŘ-11-01)
U jednotlivých typů předpisů jsou v závorce uvedeny nadřazené dokumenty tj. dokumenty II.
úrovně, ze kterých vyplývá povinnost a způsob zpracování, aktualizace, distribuce,
seznamování zaměstnanců atd. těchto dokumentů III. úrovně.
Dokumentace IV. úrovně
Tento typ dokumentace tvoří předpisy týkající se provádění analytické kontroly a provádění
údržby zařízení.
- Podnikové technické předpisy (PTP č. 09-108)
- Pracovní instrukce ÚŘJ
- Zkušební předpisy ÚŘJ
V následujícím přehledu jsou uvedeny stěžejní podnikové legislativní normy zpracované pro
jednotlivé oblasti.
214
Lidské zdroje v objektu a jejich řízení
SGŘ-01-06 Organizační řád
SGŘ-01-10 Pracovní řád
SGŘ-23-08 Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence
SGŘ-23-13 Zajištění požární ochrany
Mapa procesu č.3.8.1 Řízení lidských zdrojů – zřízení pracovního místa
Mapa procesu č.3.8.2 Řízení lidských zdrojů – nástup zaměstnance
Mapa procesu č.3.8.3 Řízení lidských zdrojů – přestup zaměstnance
Mapa procesu č.3.8.4 Řízení lidských zdrojů - vzdělávání
Řízení provozu objektu
SGŘ-05-03 Technologická provozní dokumentace
SGŘ-05-06 Zpracování, vydávání a schvalování bezpečnostních instrukcí
Mapa procesu č.1.5 Plánování údržby
Řízení změn v objektu
SGŘ-04-02 Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení
Havarijní plánování
RGŘ-01-09 Krizové řízení
SGŘ-22-04 Povodňový plán podniku
SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a. s.
SGŘ-24-04 Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
a půdy
SGŘ-22-09 Ohrožení areálu SPOLANA a. s.
Sledování a hodnocení plnění cílů
Mapa procesu č.3.14 Přezkoumání systému managementu
Audit systému řízení bezpečnosti
Mapa procesu č.3.13 Řízení auditů a nápravných opatření
5.1.3
Informace o přístupnosti systému řízení bezpečnosti zaměstnancům
Všichni zaměstnanci jsou seznámeni se schválenými programy systémů řízení v rámci
pravidelných školení v oblast QMS/EMS/SMS v rozsahu jejich funkčního zařazení svými
nadřízenými. Aktuální stav plnění cílů a cílových hodnot programu je zveřejněn na
podnikové počítačové síti v prostředí LOTUS NOTES v databázích QMS, EMS a SMS.
V osnově školení např. pro dělnické profese je uvedeno:
4. Osnova pro školení pracovníků v oblasti QMS/EMS/SMS
Okruh pracovníků:
Dělnické profese
Rozsah školení: v rozsahu osnovy - minimálně 1 hodina
Lektor:
přímý nadřízený
215
Obsah:
1. Dokumentace pracoviště
-
dokumentace pracoviště, změny v postupech pracovních činností
- záznamy zpracovávané pracovníky provozu, význam důsledného provádění záznamů
2. Integrovaná Politika QMS/EMS/SMS
3.
4.
5.
6.
- seznámení s politikou
Význam kvality práce každého pracovníka a důsledky nekvalitní výroby ve vztahu k
zákazníkovi
Cíle, cílové hodnoty, programy, aspekty QMS/EMS/SMS pro daná pracoviště, podíl
pracovníků na plnění konkrétních cílů
Zdroje rizika závažných havárií na školeném pracovišti
Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií na školeném pracovišti
-
pracovní instrukce, bezpečnostní instrukce, bezpečnostní listy, havarijní plány, postupy,
specifická pravidla pro jednotlivé oblasti ŽP
- nejzávažnější nebo nejčastější odchylky zjištěné při auditech v útvaru, na pracovišti
7. Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik havárií a na odstranění zdrojů těchto rizik
prostřednictvím svých nadřízených
8. Řízení Bezpečnosti práce na školeném pracovišti
-
9.
10.
11.
12.
5.1.4
BI, PI, Bezpečnostní pokyny a doporučení výrobců, strojů a zařízení používaných na
pracovišti, Provozní řády, Bezpečnostní listy, havarijní plány, postupy, specifická
pravidla pro jednotlivé oblasti bezpečnosti práce
Seznámení s podmínkami vydání osvědčení „Bezpečný podnik“ – závazek organizace
Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik a na odstranění zdrojů těchto rizik
Řízení bezpečnosti práce ve SPOLANA a.s.
- změny v organizaci - zajištění systému BOZP, požární prevence a havarijní prevence
vlastními zaměstnanci
Projekt „Bezpečná Spolana“ cíle, zadání, komunikační prostředky.
Organizační zajištění klíčových prvků systému řízení bezpečnosti,
uvedení příslušných předpisů
5.1.4.1 Popis organizačního zajištění procesu posuzování rizik závažné havárie
Vedení SPOLANA a.s. od roku 1992 zajišťuje soustavné a kvalifikované vyhledávání
a hodnocení rizik. Tato povinnost je uvedena v SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA
a.s. Tímto dokumentem se stanovuje vedoucím zaměstnancům výrobních závodů
odpovědnost za vyhledávání a hodnocení rizik. Vyhledávání a hodnocení rizik je prováděno
ve spolupráci s SBK a externími organizacemi.
Tato problematika je řešena následovně:
1.
Identifikace zdrojů rizik a jejich selekce a výběr pro podrobné hodnocení
Výběr zdrojů rizika pro podrobné hodnocení (kvantitativní analýzu) uvedený v Bezpečnostní
zprávě je proveden metodou výběru podle CPR 18E, vyvinutou pro tento účel nizozemským
institutem průmyslové bezpečnosti (TNO) a publikovanou v knize Purple Book z edice
216
GUIDELINES FOR QUANTITATIVE RISK ASSESMENT pro kvantitativní hodnocení rizika
při provozování, manipulaci, transportu a skladování nebezpečných látek.
2.
Systematická identifikace příčin poruch
Pečlivá a dokladovatelná identifikace příčin a následků provozních odchylek je základním
požadavkem vysloveným v zákoně č. 224/2015 Sb. Doporučenou metodou pro systematickou
identifikaci je metoda HAZOP, která je založena na aplikaci klíčových slov a identifikaci
odchylek od provozních stavů, odhalení příčin, bezpečnostních opatření a odhadu možných
následků.
3.
Sestavení scénářů havárií
V rámci kvantitativní analýzy vybraných zdrojů rizika jsou stanoveny reprezentativní scénáře,
charakterizující možný rozvoj havárie. V případě potřeby je použita i metoda ETA (grafické
znázornění rozvoje havárie).
4.
Stanovení pravděpodobnosti havárie
Je proveden odhad pravděpodobnosti havárie:
Na základě známých statistický dat zveřejněných v odborné literatuře
Popř.sestavením stromů poruch (FTA), událostí (ETA)
5.
Modelování následků
Všechny závažné zdroje rizika jsou analyzovány metodou matematického modelování.
Modelování je provedeno za použití špičkových programů EFFECTS 4.0, 5.5 a DAMAGE
1.14 nizozemského Institutu průmyslové bezpečnosti (TNO).
6.
Stanovení přijatelnosti
Výpočet hodnoty míry rizika (součin pravděpodobnosti s druhou mocninou následků)
a určení, zda příslušný zdroj rizika je přijatelný pro okolí objektu, nebo zda je jeho
provozování pro okolí z hlediska zákona č. 224/2015 Sb. nepřijatelné.
7.
Aktualizace dokumentace
Na základě výsledků analýz jsou v případě identifikovaných nedostatků nebo doporučených
opatření ke zvýšení úrovně bezpečnosti opatření zařazena do investičních plánů popř. do
programu nebo aktualizovány příslušné havarijní plány.
Ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. (SGŘ-22-05) je uvedeno:
3
KOMPETENCE
A
ZODPOVĚDNOST
PODNIKOVÝCH
ÚTVARŮ
V
OBLASTI
HAVARIJNÍ
PREVENCE
3.1
Sektor Bezpečnosti a kontroly
---------------------------------3.1.1
Je gestorem systému požární a havarijní prevence.
Dále zajišťuje (ve spolupráci s externími firmami zajišťujícími na smluvním základě oblast bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci a oblast požární a havarijní prevence):
• metodické řízení při hodnocení rizik na závodech, shromažďování těchto údajů a jejich využívání
pro hodnocení podniku při zpracovávání havarijní dokumentace. Hodnocení rizik zajišťuje dle
vyhlášky MŽP č. 227/2015 Sb. s použitím vhodných světově uznávaných metod.
217
3.2
Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů)
------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
•
Ve spolupráci s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly a s externími firmami určení
zdroje rizik na závodu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., odhadují scénáře možných havárií,
oceňují závažnost následků a pravděpodobnosti možných havárií a posuzují přijatelnost rizik. K
tomu využívají doporučené kvalitativní metody (např. Check-list, What-If, Safety Review, DOW
F&EI, PHA, HAZOP aj.), kvantitativní metody (např. FTA, ETA, FMEA, CPQRA) či jejich
kombinace. Veškeré údaje a výsledky zaznamenávají a postupují vedoucímu sektoru Bezpečnosti
a kontroly pro případné aktualizace dokumentace požadované zákonem č.224/2015 Sb.
Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015
Sb. na závodu. Tyto podklady a včetně změny druhu a množství umístěné nebezpečné látky
přesahující 10 % dosavadního množství neprodleně předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a
kontroly pro účely zařazení objektu. Znají vlastnosti vyráběných, používaných, skladovaných a
dopravovaných nebezpečných látek a technických zařízení z hlediska jejich vlivu na možnost
vzniku havárie.
5.1.4.2 Popis organizačního zajištění procesu zavádění, udržování a zdokonalování
systému řízení bezpečnosti
5.5.1
Odpovědnost a pravomoc
Základní odpovědnost za stálou vhodnost a účinnost QMS (a kvalitu výrobků), EMS a
SMS má výkonné vedení SPOLANA a.s. v čele s generálním ředitelem.
Odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy podnikových útvarů a jednotlivých zaměstnanců
vycházejí ze základního organizačního schéma SPOLANA a.s. (uvedeno v příloze č. 1) a
Organizačního řádu [06].
Vlastní základní odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy jsou dokumentovány
Organizačním řádem, organizační strukturou, systemizací a popisy pracovních míst (viz [06]),
detailně jsou tyto vztahy rozpracovány systémovou dokumentací uvedenou v podkapitole 4.2.
Odpovědnost za systém managementu kvality, za systém environmentálního
managementu a za systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Za zvyšování efektivnosti, účinnosti a zlepšování integrovaného systému QMS, EMS, SMS v
podniku zodpovídá představitel vedení pro integrované systémy řízení. Za podporu
představiteli vedení v technické a odborné části jednotlivých složek systému zodpovídá:
• za oblast QMS
- sektor Kvality a životního prostředí (podpora v oblasti auditů
- útvar Řízení jakosti (předcházení výskytu neshodných výrobků, vstupní, mezioperační a
výstupní kontrola, gesce v oblasti poskytování metodické podpory při využívání a
zavádění statistických metod)
- sektor Lidské zdroje (podpora v oblasti organizace)
• za oblast EMS
- útvar Životní prostředí (podpora v oblasti ochrany vod, ochrany ovzduší, nakládání s
odpady, technické legislativy výrobků podniku)
- sektor Bezpečnosti a kontroly (podpora v oblasti havarijní prevence)
• za oblast SMS
- sektor Bezpečnosti a kontroly (podpora v oblasti prevence bezpečnosti práce, ochrany
zdraví zaměstnanců, hygieny práce a pracovního prostředí).
Odpovědnost za organizační změny
Navrhovat organizační změny v podniku jsou oprávněni generální ředitel, ředitelé a vedoucí
pracovníci 2. a 3. řídící úrovně (jejich návrhy musí být potvrzeny jejich nadřízeným).
218
Odpovědnost za schvalování organizačních změn je uvedena v Organizačním řádu [06].
Schválené organizační změny jsou promítnuty do databáze ORGAPER (v Lotus Notes).
Detailní postup činností při organizačních změnách je stanoven v [06], schvalování
organizačních změn viz podkap.
Popis organizačního zajištění procesu sledování požadavků právních předpisů a
technických dokumentů a zajištění jejich dodržování
V Integrované příručce QMS/EMS/SMSEnMS SPOLANA a.s. je uvedeno:
4.2.6.2 Dokumenty externího původu (právní a jiné požadavky)
Podnik má vypracován postup identifikace a zajištění přístupu k právním a jiným požadavkům,
kterým podnik v oblasti QMS/EMS/SMS podléhá. Základní kompetence za jednotlivé činnosti
při zajištění právních a jiných požadavků jsou stanoveny Organizačním řádem [06],
legislativními podnikovými normami, mapami procesů a popisy pracovních míst.
Požadavky jsou členěny do čtyř okruhů:
- Právní požadavky (zákony, vyhlášky, metodická sdělení, nařízení vlády ČR a jim na roveň
postavené předpisy EU).
- Technické normy (ČSN).
- Požadavky kapitálové skupiny (provádění činností na smluvním základu).
- Jiné požadavky (rozhodnutí a vyjádření státní správy).
Právní požadavky
Zdrojem právních požadavků je internet a software ASPI (automatizovaný systém právních
informací) dostupný dle přístupových oprávnění na interní počítačové síti.
Informace o nově vydávaných zákonech jsou uváděny na internetu (http://www.sbirka.cz/). Za
sledování změn zodpovídají gestoři (viz [14]) - zpracovatelé jednotlivých legislativních
podnikových norem.
Informace o nově vydávaných předpisech EU jsou uváděny prostřednictvím internetových
stránek v Úředním věstníku Evropské unie, dostupných dle přístupových oprávnění.
Sledování požadavků legislativy a její aplikaci do interní legislativy zajišťují gestoři (viz [14]) zpracovatelé jednotlivých legislativních podnikových norem.
Přehled právních požadavků v oblasti BOZP, ochrany životního prostředí a požární ochrany je
zabezpečen zpracováním registru zákonů, vyhlášek a nařízení vlády. Registr je šířen v
elektronické podobě v databázi SMS, rozdělovník je dán přístupovými oprávněními do
prostředí Lotus Notes. Za aktualizaci registru zodpovídá sektor Bezpečnosti a kontroly.
Přehled právních požadavků v oblasti QMS je zabezpečen zpracováním registru zákonů,
vyhlášek a nařízení vlády. Registr je šířen v elektronické podobě v databázi Podniková
legislativa, rozdělovník je dán přístupovými oprávněními do prostředí Lotus Notes. Za věcnou
správnost Registru zodpovídají gestoři (viz [14]), za aktualizaci Registru zodpovídá sektor
Kvality a životního prostředí.
Technické normy
Vymezují činnosti podniku v daných oblastech, jejich operativní řízení zajišťuje gestorský útvar
(viz [06]).
Požadavky kapitálové skupiny
Pro zabezpečení výkonu činností, které jsou externě (na smluvním základu) vykonávány pro
SPOLANA a.s., je přípustný systém přebírání legislativních dokumentů. Tato možnost se týká
zejména činností, které jsou poskytovány v rámci kapitálové skupiny. Převzatý legislativní
dokument probíhá shodným režimem jako interní dokument (viz odst. 4.2.6.1), dokument je
před vydáním prověřen z hlediska souladu s interními legislativními dokumenty a z hlediska
souladu s požadavky QMS/EMS/SMS. Schvalování a řízení těchto převzatých legislativních
dokumentů podléhá postupu definovanému v [14].
219
Jiné požadavky
Přehled jiných požadavků (v oblasti ochrany životního prostředí, BOZP a havarijní prevence)
je zabezpečen zpracováním Registru rozhodnutí a Registru vyjádření státní správy. Registr je
seznam platných rozhodnutí, povolení a souhlasů.
Registr je šířen v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes v databázi EMS (Registr
vyjádření) a v databázi SMS (Registr rozhodnutí), rozdělovník je dán přístupovými
oprávněními do prostředí Lotus Notes.
4.2.6.3 Hodnocení souladu
Aktuálnost příslušných požadavků právních a jiných předpisů pro oblast QMS/EMS/SMS je 1x
ročně ověřována v rámci přezkoumání platnosti systémové dokumentace (viz [14]).
Jiné požadavky pro oblast EMS/SMS (uvedeny v Registrech rozhodnutí a Registrech
vyjádření státní správy - viz odst. 4.2.6.2) jsou průběžně prověřovány a aktualizovány.
Plnění souladu s příslušnými právními a jinými požadavky pro oblast EMS je hodnoceno 1x
ročně v rámci přezkoumání managementu (viz podkap. 5.6), materiál předkládaný na poradu
vedení obsahuje:
a) v oblasti ochrany ovzduší plnění emisních limitů
b) v oblasti odpadních vod plnění limitů pro koncentraci a množství vypouštěného znečištění
c) v oblasti nakládání s odpady plnění povinností ze zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech
[107].
Limity jsou uvedeny v příslušné dokumentaci (pro oblast ovzduší [70], pro oblast vod [66],
nakládání s odpady je popsáno v [65]) a v Rozhodnutích Krajského úřadu Středočeského
kraje včetně integrovaných povolení.
V databázi „EMS“ v pohledu „Integrovaná povolení IPPC“ jsou uložena všechna vydaná
integrovaná povolení (včetně změn) k provozu zařízení. Zodpovědnost za zpracování
příslušných dat má útvar Životní prostředí.
Oblast havarijní prevence je popsána v příslušné dokumentaci ([53], [67]).
Plnění povinností vyplývajících ze zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií [105]
přezkoumává vedení podniku 1x ročně (viz podkap. 5.6). Podkladem je „Zpráva o stavu
havarijní prevence ve SPOLANA a.s.“ za minulý rok. Zodpovědnost za zpracování zprávy má
sektor Bezpečnosti a kontroly. Zpráva je uložena v databázi „Havarijní prevence“ v prostředí
Lotus Notes.
Popis organizačního zajištění definování cílů a úkolů v oblasti prevence závažných
havárií
Cíle a úkoly v oblasti prevence závažných havárií jsou součástí programů EMS popř. SMS.
Jedenkrát ročně je prováděna aktualizace a revize programů a prováděna kontrola plnění.
Plnění cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií je vyhodnocováno
pomocí systému kontrol a auditů a o plnění je informováno vedení podniku a je zveřejněno.
5.3
Politika a cíle QMS/EMS/SMS/EnMS
----------------------------------------------Vedení podniku vychází ze svých závazků (viz podkap. 5.1). Politikou integrovaných systémů
řízení vyhlašuje své strategické záměry, které každoročně rozpracovává (formou materiálu na
poradu vedení) na cíle QMS/EMS/SMS/EnMS.
Důsledným uplatňováním, rozvíjením a zefektivňováním QMS/EMS/SMS/EnMS působí na
zvyšování:
- účinnosti řízení, efektivnosti výroby a obratu,
- spokojenosti zákazníků, zaměstnanců a obyvatel regionu,
- bezpečnosti výroby a tím i ochrany zaměstnanců a obyvatel,
220
- ochrany a tvorby životního prostředí včetně prevence znečišťování a havarijní prevence.
Součástí Politiky je vždy závazek vedení podniku k plnění požadavků a k neustálému
zlepšování QMS/EMS/SMS/EnMS. Politika integrovaných systémů řízení je uvedena v příloze
č. 6, vedením podniku je přezkoumána 1x ročně z hlediska vhodnosti pro další kalendářní rok
a případně aktualizována. Zaměstnancům podniku je dostupná v databázích QMS, EMS a
SMS v prostředí Lotus Notes.
5.4
5.4.2
Plánování
---------------EMS
5.4.2.1 Environmentální aspekty
Podnik má vypracován postup identifikace, evidence, vyhodnocování a sledování dopadů
environmentálních aspektů činností, výrobků a služeb, které mají nebo mohou mít vliv na
životní prostředí.
Identifikace environmentálních aspektů
Pro výrobní a obslužné útvary jsou pro prováděné činnosti zpracovány registry
environmentálních aspektů (viz [18]). V nich jsou identifikovány environmentální aspekty a
dopady do životního prostředí doprovázející činnosti v jednotlivých útvarech. Tato identifikace
prochází každoročně přezkoumáním odpovědnými zaměstnanci příslušných podnikových
útvarů a technickými specialisty útvaru Životní prostředí.
Vyhodnocení environmentálních aspektů
Významnost identifikovaných environmentálních aspektů je bodově zhodnocena (dle předem
stanovených kritérií viz [18]) technickými specialisty útvaru Životní prostředí. Dle dosaženého
bodového hodnocení je stanoven rozsah pro výběr významných environmentálních dopadů.
Významné environmentální dopady
Po vyhodnocení všech dopadů environmentálních aspektů jsou technickými specialisty útvaru
Životní prostředí dle stanoveného rozsahu vybrány významné environmentální dopady a
zpracován jejich přehled, který je výchozím materiálem pro stanovení cílů a cílových hodnot.
5.4.2.2 Cíle a cílové hodnoty
Výběr a určování cílů a cílových hodnot provádí útvar Životní prostředí na základě aktuální
Politiky EMS a přehledu významných environmentálních aspektů a dopadů na životní
prostředí. Podnětem k aktualizaci může být zejména přezkoumání vedením a změna
legislativy.
5.4.2.3 Program environmentálního managementu
Zpracovává útvar Životní prostředí na základě stanovených cílů a cílových hodnot. Tento
program je základním prvkem realizace a neustálého zlepšování EMS. Slouží k rozpracování
cílů do dílčích úkolů, pro rozdělení zodpovědností a stanovení harmonogramu realizace úkolů.
Po projednání v Pracovní skupině EMS předává útvar Životní prostředí návrh představiteli
vedení, který ho formou materiálu předkládá poradě vedení ke schválení. Program
environmentálního managementu je 1x ročně přezkoumáván vedením podniku.
Náležitosti programu:
- název cíle a jeho identifikace,
- cílová hodnota,
- činnosti a postupy směřující k dosažení cíle,
- prostředky a zdroje zabezpečující realizaci jednotlivých činností,
- zodpovědnosti a termíny plnění.
Zaměření programu:
- řešení starých ekologických zátěží,
- zajištění ochrany podzemních a povrchových vod,
- snižování emisí do ovzduší,
- snižování energetické náročnosti,
- optimalizace nakládání s odpady,
- zkvalitnění poskytovaných informací o životním prostředí,
221
- sledování a implementace evropských trendů v ochraně životního prostředí,
- havarijní připravenost a ochrana životního prostředí,
- implementace nařízení REACH,
- integrovaná prevence.
5.4.2.4 Environmentální profil podniku
Vyjadřuje měřitelné výsledky ochrany životního prostředí a jejího řízení. Systém získávání
měřitelných výsledků environmentálního profilu je součástí systémové dokumentace (viz [65],
[66], [69] a [70]) zahrnující i požadavky mimopodnikové legislativy. Detaily jsou rozpracovány
v Provozních řádech.
Environmentální profil přezkoumává vedení podniku 1x ročně (viz podkap. 5.6). Podkladem je
„Zpráva o vlivu na životní prostředí“ za minulý rok. Obsahuje základní údaje výsledků
monitoringu dopadů do životního prostředí. „Zpráva o vlivu na životní prostředí“ je každoročně
zveřejňována na internetových stránkách na adrese www.spolana.cz.
Odpovědnost za sledování environmentálního profilu má za celý podnik útvar Životní
prostředí, za řízené závody vedoucí výrobních závodů.
5.4.3
SMS
5.4.3.1 Cíle a cílové hodnoty
Výběr a určování cílů a cílových hodnot provádí sektor Bezpečnosti a kontroly na základě
aktuální Politiky SMS a zpracovaného registru rizik z oblasti BOZP. Podnětem k aktualizaci
může být zejména přezkoumání vedením, změna v registru rizik, podněty zaměstnanců a
změna legislativy.
5.4.3.2 Program bezpečnostního managementu
K dosažení stanovených cílů a cílových hodnot má podnik stanoven program bezpečnostního
managementu. Program sestavuje sektor Bezpečnosti a kontroly na základě stanovených cílů
a cílových hodnot. Po projednání v Pracovní skupině SMS předává sektor Bezpečnosti a
kontroly návrh představiteli vedení, který ho formou materiálu na poradu vedení předkládá ke
schválení.
Program bezpečnostního managementu je 1x ročně přezkoumáván vedením podniku.
Náležitosti programu:
jsou shodné s odst. 5.4.2.3.
Zaměření programu:
- snižování hlučnosti dominantních zdrojů hluku,
- udržování budov v rámci bezpečného a řádného provozování veškerých činností ve
společnosti,
- zlepšení údržby (stavu) budov,
- zlepšení technického stavu prvků kolektivní ochrany proti pádu z výšky a do volné hloubky,
- zvyšování úrovně bezpečnosti zařízení,
- snížení expozice zaměstnanců škodlivinami,
- aktualizace, rozvíjení a správa informačního systému technických a grafických informací.
Popis organizačního zajištění stanovování ukazatelů, parametrů a kritérií použitelných
pro hodnocení plnění úkolů, cílů a účinnosti opatření
Pro hodnocení stanovených cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a pro posuzování účinnosti
přijatých opatření jsou vytvářeny a zaváděny vyhodnotitelné ukazatele:
Plnění cílů a úkolů v oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií je vyhodnocováno
pomocí systému kontrol a auditů viz kapitoly Sledování a hodnocení plnění cílů a Audit
systému řízení bezpečnosti.
V procesu č.3.17 Havarijní připravenost a reakce jsou stanoveny následující měřitelné
ukazatele
222
-
reakční čas při vzniku krizové situace (měření času)
-
identifikace a odstranění rizik (počet identifikovaných a odstraněných rizik)
-
kontrola dodržování bezpečnostních opatření (počet kontrol)
-
havarijní prevence – školení, pravidla, systémy, legislativa… (počet úkonů)
-
mimořádná událost (počet mimořádných událostí)
-
závažnost mimořádné události (počet mrtvých, zraněných, škody na majetku, na
životním prostředí)
viz následující databáze Integrovaných systémů řízení, Procesní model, Procesy podpůrné,
proces č.3.17 Havarijní připravenost a reakce
Popis organizačního zajištění procesu určování prioritních úkolů a sestavování časového
harmonogramu
223
5.6
5.6.1
5.6.2
Přezkoumání systému managementu
----------------------------------------------------------Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost
QMS/EMS/SMS/EnMS s cílem identifikovat a odstranit slabá místa tak, aby veškeré procesy
byly trvale zlepšovány (viz [75]).
Vstupy pro přezkoumání
a) Představitel vedení předkládá 1x ročně k projednání na poradu vedení materiály obsahující
závazně následující části:
= kontrolu plnění úkolů z předchozích materiálů
= plnění cílů managementu kvality, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního
managementu a programů bezpečnostního managementu
= pro oblast EMS, SMS, EnMS vyhodnocení plnění souladu s právními a jinými
požadavky
= pro oblast EMS informace o komunikaci s externími zainteresovanými stranami včetně
vývoje stížností (viz [50])
= hodnocení QMS/EMS/SMS/EnMS za sledované období, včetně hodnocení
dostatečnosti zdrojů, informací o výsledcích auditů, vývoji a plnění nápravných a
preventivních opatření, opatřeních z předchozích přezkoumání, změnách s možným
dopadem na QMS/EMS/SMS/EnMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků
právních předpisů a dalších požadavků spojených s environmentálními aspekty) a
návrhů doporučení pro zlepšování
= pro oblast QMS informace o zpětných vazbách zákazníků, vývoji situace na trzích,
výkonnosti procesů, shodě produktů, výsledků hodnocení dodavatelů.
b) K projednání na poradu vedení je dále 1x ročně předkládána:
= „Zpráva o stavu havarijní prevence“, materiál obsahující hodnocení za minulý rok (viz
odst. 4.2.6.3), zprávu předkládá sektor Bezpečnosti a kontroly
= „Zpráva o vlivu na životní prostředí“, materiál obsahující hodnocení environmentálního
profilu podniku za minulý rok (viz odst. 5.4.2.4), zprávu předkládá útvar Životní
prostředí.
Na základě předložených materiálů jsou generálním ředitelem v případě potřeby ukládány
úkoly. Úkoly z oblasti EMS jsou následně promítnuty do programu environmentálního
managementu.
Úkoly z oblasti havarijní prevence jsou zapracovány do programů EMS a SMS.
c) Vedení podniku má k dispozici:
= výsledky interních auditů QMS/EMS/SMS/EnMS prováděných v souladu se zásadami
uvedenými v odst. 8.2.2 a výsledky plnění nápravných a preventivních opatření,
uložených v souladu s odst. 8.5.2,
= měsíční rozbory vlivu podniku na životní prostředí v oblasti
• ovzduší (emise hlavních škodlivin do ovzduší, přehled plnění emisních limitů u
kontinuálně měřených zdrojů a monitoring imisní situace),
• odpadních vod (množství produkovaného a vypouštěného znečištění),
informace o kvalitě odpadních vod jsou součástí informačního systému SAP,
• nakládání s odpady (přehled produkovaného odpadu a poplatků za jeho
likvidaci)
(tyto měsíční rozbory jsou k dispozici v útvaru Životní prostředí)
= informační systém SAP poskytující detailní informace o finančních tocích
= denní informace o průběhu výroby, o případných haváriích a podaných stížnostech,
tento „informační servis“ je zpracován a rozesílán elektronicky hasičem-dispečerem
(viz [24]),
= měsíční a pololetní zprávy o stavu kvality surovin a výrobků, zpracované útvarem
Řízení jakosti, zprávy jsou dostupné v databázi QMS,
= další údaje o vývoji řízených procesů (viz monitorování uvedené v podkap. 8.2),
případně doporučení podřízených zaměstnanců pro zlepšování.
5.6.3
Výstupy z přezkoumání
Výstup z přezkoumání obsahuje:
a) Konstatování zjištěného stavu.
224
b) Zahrnutí všech případných rozhodnutí a opatření vztahujících se:
• k odstranění neshod i ke zlepšení daného procesu, každé opatření musí být
termínované s definovanou odpovědností a musí být měřitelné (případně
vyhodnotitelné)
• ke zlepšování produktu ve vztahu k požadavkům zákazníků (oblast QMS)
• k posouzení dostatečnosti zdrojů (a to nejen finančních), pokud analýza příčin neshod
směřuje do oblasti zdrojů.
Poznámka: Rozhodnutí a opatření mohou být formulována prostřednictvím
aktualizovaných cílů kvality pro daný rok.
Výstupy z přezkoumání mohou být zároveň vstupem do:
a) oblasti zlepšování výrobků (inovace a investiční výstavba)
b) zlepšování a zefektivnění procesů
c) zkvalitnění pracovního a životního prostředí.
Popis organizačního zajištění kontrol na všech stupních řízení zaměřených na sledování
plnění stanovených úkolů a cílů, uvedení pravidel, lhůt nebo termínů
5.4.5
Termíny plánovacích činností a kontroly úkolů
5.4.5.1 Předložení návrhů pro rozpracování cílů, cílových hodnot, programů environmentálního
managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality
Návrhy ročních plánů (konkrétních termínovaných úkolů) pro rozpracování:
- cílů QMS,
- cílů a cílových hodnot EMS/SMS/EnMS,
- programů environmentálního managementu a programů bezpečnostního managementu
předávají členové výkonného vedení SPOLANA a.s. každoročně do 15. 1. představiteli
vedení, který jejich sumarizaci formou materiálu předkládá k projednání poradě vedení.
5.4.5.2 Zajištění plnění cílů, cílových hodnot, programů environmentálního managementu,
programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality
Na základě schválené politiky, cílů, cílových hodnot, programů environmentálního
managementu, programů bezpečnostního managementu a cílů managementu kvality ukládají
ředitelé/vedoucí sektorů podřízeným útvarům úkoly pro plnění cílů a průběžně kontrolují jejich
plnění.
O výsledcích tohoto plnění předávají 1x ročně (k 15. 1.) souhrnnou informaci představiteli
vedení. Další činnosti - viz podkap. 5.6.
Popis organizačního zajištění technických, finančních a lidských zdrojů pro účely plnění
jednotlivých tematických oblastí systému řízení bezpečnosti
Systém prevence závažných havárií je nedílnou součástí systému řízení podniku. Plánování
potřebných zdrojů k zajištění plnění programu prevence závažných havárií je prováděno
v rámci programů EMS a SMS. V dokumentu Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS
SPOLANA a.s. je uvedeno:
6
MANAGEMENT ZDROJŮ
6.1
Poskytování zdrojů
------------------------------Výkonné vedení SPOLANA a.s. v čele s generálním ředitelem trvale v rámci plánovacích
procesů identifikuje požadavky na zdroje a v odpovídající výši je poskytuje tak, aby zajistilo
zlepšování výkonnosti podniku a zvyšování jakosti všech procesů při současném zvyšování
225
úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zlepšování rizikových faktorů pracovních
podmínek.
Popis organizačního zajištění rezervních zdrojů pro případy nečekaných změn v objektu
nebo jiných neobvyklých okolností (technických, finančních a lidských)
Rezervní zdroje jsou vytvářeny v rámci skupiny ANWIL S.A. jehož členem je SPOLANA
a.s. Důkazem existence těchto rezervních zdrojů je zajištění obnovy výroby ve SPOLANA
a.s. po povodni 6/2013.
5.2
Struktura popisu tematických oblastí systému řízení
bezpečnosti
5.2.1
Lidské zdroje v objektu a jejich řízení
5.2.1.1 Zaměstnanci s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik závažných
havárií podílející se na omezování rizik závažných havárií
Přehled pracovních pozic zaměstnanců (funkční zařazení) s vlivem na omezování rizik
nebo s vlivem na vznik závažných havárií, popis úkolů, povinností a odpovědností, …
V dokumentu Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno:
6.2
6.2.1
Lidské zdroje
------------------Cílem řízení lidských zdrojů je zabezpečit odbornou způsobilost zaměstnanců k výkonu jejich
činností se zaměřením na prohlubování jejich dovedností se zvláštním zřetelem na znalost
právních a dalších předpisů, motivovat zaměstnance k rozvoji jejich schopností a obecně
rozvíjet podnikovou kulturu.
Pro zabezpečení systému PZH vytváří vedení SPOLANA a.s. optimální organizační strukturu
se stanovením rozsahu činností jednotlivých článků této struktury a určením odpovědností
s vymezením vzájemných vztahů a vazeb.
Na omezování rizik závažných havárií se podílejí všichni zaměstnanci podniku s ohledem na
své funkční zařazení. Funkčnímu zařazení pak odpovídá i úroveň zodpovědnosti zaměstnance.
Rozhodující podíl na omezování rizik mají vedoucí pracovníci výrobně provozního sektoru na
všech stupních řízení jednotlivých útvarů, kde se manipuluje s nebezpečnými látkami.
Specifické úkoly v oblasti PZH pak plní především pracovníci odborných útvarů:
– Integrované systémy řízení
– Bezpečnost a prevence
– Životní prostředí
– Centralizovaná údržba
– Jednotka HZS podniku
Jejich působnost je stanovena v SGŘ-01-06 Organizační řád.
226
V SGŘ-01-06 Organizační řád je uvedeno:
6
OBECNÉ ČINNOSTI VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ
V rámci pravomocí svěřených tímto organizačním řádem jsou vedoucí pracovníci odpovědní za plnění
úkolů v působnosti svěřeného útvaru. Obecné činnosti týkající se všech vedoucích pracovníků se člení
do následujících oblastí :
• organizace a řízení útvaru
• personální a mzdová politika v rámci útvaru
• požární ochrana, havarijní prevence, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního
prostředí
• QMS, EMS a SMS
V oblasti organizace a řízení útvaru:
01
Řídí činnost útvaru a jeho pracovníků, zodpovídá za výkon činností uvedených v působnosti
řízeného útvaru a za ekonomicky efektivní a kvalitní plnění úkolů útvaru
02
Je povinen sledovat podnikovou legislativu, kterou aktualizují gestorské útvary, a obecně
závazné předpisy publikované ve Sbírce zákonů z oblastí, které má řízený útvar v gesci;
zodpovídá za harmonizaci podnikové legislativy s platnými obecně závaznými právními předpisy
v oblasti působnosti útvaru a za zpracování legislativních podnikových dokumentů v gesci útvaru
03
Zodpovídá v řízeném útvaru za dodržování obecně závazných právních předpisů i legislativních
podnikových dokumentů, seznamuje se s nimi formou samostudia (pokud není v konkrétním
případě stanoveno jinak), zajišťuje prokazatelné proškolení podřízených pracovníků a rozhoduje
o formě proškolení
04
Zodpovídá v řízeném útvaru za ochranu podnikových informací
05
Navrhuje vnitřní organizaci útvaru, navrhuje zařazení pracovních míst útvaru a jejich optimální
strukturu, stanovuje kvalifikační požadavky.
06
Spolupracuje s útvary podniku, s podnikovými komisemi a týmy v potřebném rozsahu, poskytuje
příslušným vedoucím na vyžádání dokumentaci potřebnou pro činnost jejich útvarů
07
Zpracovává smlouvy v oblasti své působnosti a zajišťuje jejich schválení dle Podpisového řádu
08
Kontroluje za útvar dodavatelské faktury, provádí jejich likvidaci ve stanoveném rozsahu
09
Zpracovává připomínky k projektové dokumentaci týkající se útvaru, hodnotí návrhy technických
změn a zlepšovací návrhy z hlediska technického a ekonomické účinnosti, poskytuje spolupráci
při jejich zavádění
10
Navrhuje zařazení akcí do rozvojových programů podniku, zpracovává připomínky k tomuto
programu
11
Zodpovídá za ochranu majetku svěřeného do péče řízeného útvaru a za vedení příslušné
dokumentace
12
Předává útvaru Správa areálu návrh na pronájem majetku ve své správě, který nelze v rámci
podniku efektivně využít
V oblasti personální a mzdové politiky:
13
Navrhuje vznik a ukončení pracovního poměru pracovníků útvaru, spolupracuje při aktualizaci
personálních údajů
14
Zajišťuje zpracování popisů pracovních míst a účastní se procesu zařazování pracovníků na
pracovní místa v rámci útvaru (finální rozhodnutí o zaměstnání vyjadřuje předseda
představenstva a člen představenstva)
15
Organizuje proškolování pracovníků útvaru stanovené pro výkon jejich pracovních činností a
přezkušování jejich znalostí
227
16
Zodpovídá za provádění mzdové politiky v řízeném útvaru, organizuje zpracování mzdových
podkladů
17
Sleduje dodržování práv a povinností pracovníků v řízeném útvaru, kontroluje a eviduje za útvar
vyřízení všech škod
18
Zodpovídá za plnění povinností vyplývajících z platné Kolektivní smlouvy
19
Zajišťuje v řízeném útvaru činnosti v oblasti ochrany osobních údajů
V oblasti požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ochrany
životního prostředí:
20
Zabezpečuje na pracovištích útvaru řízení požární ochrany, havarijní prevence, bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí, kontroluje jejich dodržování a plnění úkolů
v těchto oblastech
21
Organizuje proškolování a přezkušování pracovníků útvaru v oblasti požární ochrany, havarijní
prevence, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ochrany životního prostředí v návaznosti na
rozsah pracovních činností vykonávaných pracovníky
22
Spolupracuje při zpracování a aktualizaci dokumentace uvedených oblastí, při zjišťování příčin
vzniku mimořádných událostí a pracovních úrazů v rámci útvaru, kontroluje nápravu
23
Rozhoduje o zastavení práce a provozu zařízení na svěřených pracovištích při ohrožení
bezpečnosti pracovníků, životního prostředí nebo majetku podniku, organizuje nápravu
24
Zpracovává seznam profesí pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků v rámci
řízeného útvaru, zajišťuje vybavení pracovišť a pracovníků těmito prostředky
25
Zodpovídá za zajištění a kontroluje dodržování předepsaných periodických lékařských prohlídek
pracovníků útvaru, respektuje výsledky prohlídek při zařazování pracovníků
26
Aktualizuje údaje o provedených prohlídkách pracovníků (v databázi ORGAPER) na základě
sdělení poskytovatelů pracovnělékařských služeb v „lékařském posudku“ o posouzení zdravotní
způsobilosti k práci
27
Zajišťuje (prostřednictvím osoby odborně způsobilé) odborný dohled a podmínky pro nakládání s
nebezpečnými chemickými látkami, vedení předepsané evidence a školení pracovníků útvaru
nakládajících s těmito látkami, v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších
předpisů, souvisejícími předpisy a SGŘ-23-11
28
Vykonává další činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s obecně
závaznými právními předpisy a s legislativními podnikovými dokumenty
V oblasti QMS, EMS a SMS:
29
Zodpovídá za udržování a rozvoj QMS / EMS / SMS v řízeném útvaru v souladu s vyhlášenými
politikami, cíli a cílovými hodnotami a s příslušnou legislativou, zodpovídá za funkčnost,
efektivnost a účinnost zavedeného QMS / EMS / SMS a pravidelně ji vyhodnocuje
30
Zodpovídá za vypracování, udržování a doplňování dokumentace QMS / EMS / SMS v řízeném
útvaru, zodpovídá za kontrolu dodržování dokumentovaných postupů QMS / EMS / SMS v
řízeném útvaru
Další (odborné) pravomoci a povinnosti vedoucích pracovníků jsou dány působností příslušného
útvaru (viz kap. 7 této SGŘ) a v soustavě legislativních podnikových dokumentů.
Za fungování zavedeného systému řízení bezpečnosti a prevence závažné havárie je
odpovědný představitel vedení pro integrované systémy.
228
4.4
Představitel vedení pro integrované systémy řízení
Představitelem vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro udržování a
rozvoj těchto systémů, stanovil generální ředitel člena výkonného vedení – vedoucího sektoru Kvality a
životního prostředí.
Pravomoci a odpovědnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení
•
sestavovat, udržovat a po schválení generálním ředitelem vydávat Integrovanou příručku
QMS / Pravomoci a odpovědnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení stanovuje
generální ředitel pro zavádění, udržování a rozvoj QMS / EMS / SMS v souladu s ČSN EN ISO 9001 /
ČSN EN ISO 14001 / ČSN OHSAS 18001 v podniku takto:
• sestavovat, udržovat a po schválení generálním ředitelem vydávat Integrovanou příručku QMS /
EMS / SMS SPOLANA a.s.,
• předkládat poradě vedení k projednání a představenstvu ke schválení aktualizaci politiky
integrovaných systémů, tj. politiky kvality, environmentální politiky a bezpečnostní politiky,
• předkládat poradě vedení k projednání roční zprávy hodnotící vhodnost, přiměřenost a efektivnost
QMS / EMS / SMS a plnění stanovených cílů (cílových hodnot a programů) při jejich zdokonalování
a rozšiřování dle vypracované osnovy,
• zabezpečit podmínky pro udržování a rozvoj QMS/EMS/SMS prostřednictvím pracovní skupiny
QMS/EMS/SMS,
• řídit zpracování a aktualizaci dokumentace QMS / EMS / SMS, stanovovat strukturu a okruh
dokumentace,
• provádět systematickou kontrolu funkčnosti a účinnosti QMS / EMS / SMS – pro zajištění této
odpovědnosti má udělenu pravomoc kontroly všech vnitropodnikových útvarů z pohledu dodržování
legislativy QMS / EMS / SMS,
• sestavovat a schvalovat v oblasti integrovaných systémů řízení (ISŘ) QMS / EMS / SMS plán
interních a externích auditů na kalendářní rok,
• řídit provádění auditů u dodavatelů a zákaznických auditů v podniku; v oblasti QMS / EMS / SMS je
oprávněným pracovníkem pro styk s certifikačními organizacemi,
• informovat výkonné vedení podniku o fungování QMS / EMS / SMS k přezkoumání systémů a jako
základ pro zlepšování těchto systémů,
• ukládat opatření k nápravě vedoucím všech útvarů (s výjimkou ředitelů / vedoucích sektorů) v
případě zjištění odchylek (neshod) a preventivní opatření v případě zjištění problému,
• předkládat generálnímu řediteli návrhy na uložení opatření k nápravě a preventivních opatření
ředitelům / vedoucím sektorů v případě zjištění odchylek (problémů) v rámci úseku / sektoru /
útvaru nebo celého podniku,
• zajišťovat ve spolupráci s manažery prodeje a sektorem SCM přenesení požadavků zákazníků do
podniku a informování porady vedení o výsledcích hodnocení spokojenosti zákazníků (součást
ročního hodnocení systému kvality)
• ve spolupráci s externí firmou zajišťující na smluvním základě nákupní činnosti informovat poradu
vedení o výsledcích hodnocení dodavatelů (součást ročního hodnocení systému kvality)
• koordinovat reklamační řízení v rámci podniku
7.4.1 INTEGROVANÉ SYSTÉMY ŘÍZENÍ – působnost
1. Provádí audity integrovaných systémů řízení dle ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN
OHSAS 18001
2. Zajišťuje systémovou podporu představitele vedení pro integrované systémy řízení
Působnost - detailně
01
Metodicky, organizačně a věcně podporuje představitele vedení pro integrované systémy řízení
při zabezpečování jeho činností (systémová podpora představitele)
02
Organizuje jednání pracovní skupiny QMS / EMS / SMS, připravuje, distribuuje a eviduje
materiály pro jednání pracovní skupiny
03
Zabezpečuje certifikační a kontrolní audity podniku certifikační organizací dle ČSN EN ISO 9001
a ČSN EN ISO 14001
229
04
Zpracovává podklady k provádění auditů integrovaných systémů řízení QMS / EMS / SMS
05
Provádí audity integrovaných systémů řízení (ISŘ) dle ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a
ČSN OHSAS 18001
06
Kontroluje plnění opatření k nápravě a preventivních opatření
07
Zpracovává roční hodnocení QMS a EMS, kontroluje plnění úkolů uložených v materiálech
08
Koordinuje legislativní činnost v podniku, metodicky řídí zpracování soustavy legislativních
podnikových norem a kontroluje vzájemnou provázanost legislativních podnikových norem s
respektováním požadavků norem ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001
(v rámci podpory představitele vedení pro integrované systémy řízení), eviduje legislativní
podnikové normy a ukládá všechny jejich revize
09
Vydává Integrovanou příručku QMS/EMS/SMS SPOLANA a.s. a ukládá všechny její revize
10
Vykonává činnosti správce databází v oblasti své působnosti ve spolupráci s útvarem Informační
technologie
11
Vede agendu podnikových razítek
7.5.2 BEZPEČNOST A PREVENCE – působnost
1.
2.
3.
4.
Zajišťuje preventivní činnosti v oblasti bezpečnosti podniku
Zajišťuje systém krizového řízení a havarijní a požární prevenci
Zajišťuje preventivní činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Zajišťuje podporu představitele vedení pro integrované systémy řízení při udržování a
optimalizaci SMS
Působnost - datailně
01
Metodicky řídí a koordinuje spolupráci útvarů podniku a externích firem v oblastech své
působnosti
02
Zajišťuje aplikaci obecně závazných předpisů a mimopodnikových nařízení v oblastech své
působnosti do legislativy podniku
03
Zajišťuje komunikaci v oblastech své působnosti s externími firmami a s orgány státní správy
04
Zajišťuje kontrolu plnění podmínek orgánů státní správy v oblastech své působnosti
05
Zajišťuje posouzení návrhů opatření v oblastech své působnosti, kontroluje plnění přijatých
opatření
06
Zajišťuje posouzení projektové dokumentace staveb a technologií v objektech a technologických
procesech z hlediska své působnosti
07
Zajišťuje kontrolu postupu realizace staveb, je účastníkem přejímacího a kolaudačního řízení
dokončených investičních akcí z hlediska své působnosti
08
Zajišťuje z hlediska oblastí své působnosti :
• zpracování a aktualizaci bezpečnostních instrukcí s celopodnikovou působností
• kontrolu zpracování a aktualizace útvarových bezpečnostních instrukcí, provozních
předpisů a dílčích havarijních plánů
• schvaluje uvedené dokumenty a zajišťuje jejich schvalování a vydávání
09
Provádí kontrolní činnost v oblastech své působnosti, o zjištěných nedostatcích informuje
příslušné vedoucí pracovníky, z výsledků kontrolní činnosti a hodnocení stavu zpracovává
informace pro vedení podniku
V oblasti požární prevence:
10
Zajišťuje výkon požární prevence, preventivních prohlídek objektů, kontrolu stavu požárních
zařízení
11
Kontroluje, zda je generální ředitel informován o zásadních otázkách požární ochrany pro
bezodkladné zajištění požární bezpečnosti podniku a koordinuje projednávání požární ochrany
podniku s orgány státního požárního dozoru smluvně prováděné externí firmou
230
12
Zajišťuje zpracování podkladů pro školení a odbornou přípravu pracovníků v oblasti požární
ochrany, koordinuje a kontroluje provedení školení požární ochrany a školení vedoucích
požárních hlídek pracovišť se zvýšeným požárním nebezpečím
13
Zajišťuje zpracování a evidenci určené dokumentace požární ochrany v souladu s požadavky
obecně závazných předpisů, zajišťuje kontrolu odstranění závad uvedených v požárních knihách
preventivních úseků
14
Zajišťuje zpracování dokumentace zdolávání požárů včetně operativních karet
V oblasti havarijní a bezpečnostní prevence:
15
Koordinuje organizačně technické zapojení podniku do systému havarijní prevence regionu
16
Zajišťuje aktualizaci Bezpečnostní zprávy podniku, Vnitřního havarijního plánu podniku a další
dokumentace dle zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií (ve znění pozdějších
předpisů)
17
Zpracovává a aktualizuje plány preventivních bezpečnostních opatření pro řešení mimořádných
událostí na úrovni podniku
18
Kontroluje plnění havarijních plánů a preventivních bezpečnostních opatření v areálu podniku
19
Navrhuje opatření k omezení následků úniků nebezpečných látek do životního prostředí,
organizuje, kontroluje a hodnotí celopodniková součinnostní cvičení na únik nebezpečných látek
do životního prostředí
20
Účastní se šetření mimořádných událostí
V oblasti krizového řízení:
21
Organizuje systém krizového řízení podniku k prevenci krizových stavů a při jejich vyhlášení ve
smyslu zákona č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a systém hospodářských opatření pro krizové
stavy podle zákona č. 241/2000 Sb. (oba ve znění pozdějších předpisů)
22
Spolupracuje Krajským úřadem a s orgány Integrovaného záchranného systému (definovaného
zákonem č. 239/2000 Sb. o Integrovaném záchranném systému ve znění pozdějších předpisů)
V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:
23
Spolupracuje se sektorem Centralizovaný nákup při hodnocení dodavatelů služeb z hlediska
bezpečnosti, spravuje databázi EBA a eviduje v ní bezpečnostní údaje o dodavatelích a
nájemcích
24
Ve spolupráci s vedoucími útvarů a s orgány ochrany veřejného zdraví provádí v podniku
hodnocení rizik a zařazování prací do kategorií podle úrovně zátěže rozhodujícími faktory
pracovních podmínek, vede o nich evidenci v databázích Hodnocení rizik a ORGAPER
25
Navrhuje rozsah měření fyzikálních a chemických škodlivin v pracovním prostředí, zajišťuje
vyhodnocení těchto měření a zpracovává příslušná hlášení
26
Zajišťuje kontrolu manipulací s látkami škodlivými zdraví, vyřizuje s orgány ochrany veřejného
zdraví podmínky práce s těmito látkami
27
Zajišťuje vyšetření příčin úrazů, vedení jejich evidence, vyřizuje a eviduje za podnik uplatněné
pojistné události z titulu úrazů a nemocí z povolání
28
Eviduje choroby z povolání, hodnotí jejich příčiny a navrhuje opatření k odstranění těchto příčin
29
Aktualizuje v databázi ORGAPER údaje o rozsahu preventivních prohlídek na jednotlivá pracovní
místa a kontroluje dodržování lhůt předepsaných preventivních prohlídek pracovníků
30
Zpracovává podklady pro smlouvy s poskytovateli pracovnělékařských služeb (závodní
preventivní péče – vstupní a výstupní prohlídky, práce v noci, povinné prohlídky dle kategorizace
prací, odborné profesní prohlídky atd.) podle platné legislativy a kontroluje jejich plnění
31
Zajišťuje aktualizaci instruktážních materiálů pro vstupní školení nových pracovníků podniku i
externích firem v oblastech své působnosti
231
32
Provádí činnosti k zavádění, udržování a optimalizaci SMS ve smyslu ČSN OHSAS 18001 v
souladu se schválenou politikou SMS, zajišťuje podporu představitele vedení pro integrované
systémy řízení při udržování a optimalizaci SMS, řídí radu SMS, zpracovává hodnocení SMS
jako podklad pro materiál předkládaný představitelem vedení pro integrované systémy řízení
7.4.3 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – působnost
1. Metodicky řídí zajišťování péče o životní prostředí
2. Vykonává činnosti v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží v souladu se smlouvou o
ekologických závazcích včetně jejích dodatků a s rozhodnutími orgánů státní správy
3. Řídí chemický legislativní proces u výrobků a meziproduktů
01
Vykonává činnosti v oblasti odstraňování starých ekologických zátěží v souladu se smlouvou o
ekologických závazcích včetně jejích dodatků a s rozhodnutími orgánů státní správy
02
Metodicky řídí činnost útvarů podniku v oblasti životního prostředí
03
Zpracovává plán (Program EMS) ochrany životního prostředí a kontroluje jeho plnění
04
Spolupracuje při zpracování návrhů rozvojových akcí, zpracovává připomínky k těmto návrhům v
rozsahu své působnosti
05
Zpracovává připomínky k přípravné a projektové dokumentaci ekologických staveb a ostatních
staveb v rozsahu své působnosti, organizuje projednání této dokumentace s orgány státní správy
06
Hodnotí postup realizace ekologických staveb a ostatních staveb v rozsahu své působnosti,
kontroluje a hodnotí postup jejich uvádění do provozu a postup kolaudačního řízení, zpracovává
připomínky k přejímacímu řízení dokončených staveb a vyjadřuje se k jejich zkušebnímu provozu.
07
Schvaluje z hlediska své působnosti technologie a určenou provozně technickou dokumentaci,
navrhuje a hodnotí návrhy jejich změn
08
Navrhuje příslušným vedoucím zastavení práce a provozu zařízení na podnikových pracovištích
při bezprostředním nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví pracovníků – viz odst. 5.1
této SGŘ
09
Vyřizuje veřejnoprávní jednání jménem podniku v oblasti životního prostředí
10
Řeší po odborné stránce nároky externích subjektů na náhradu škod ve sporných případech
11
Provádí činnosti k udržování a optimalizaci EMS ve smyslu ČSN EN ISO 14001 v souladu se
schválenou politikou EMS, řídí Radu EMS, zpracovává hodnocení EMS formou materiálu pro
poradu vedení
12
Provádí aktualizaci instruktážních materiálů pro vstupní školení nových pracovníků v oblasti
ochrany životního prostředí
13
Vykonává v podniku funkci gestora pořizování monitorovacích zařízení emisí do ovzduší a
odpadních vod
14
Účastní se šetření mimořádných událostí spojených s únikem nebezpečných látek do životního
prostředí
15
Koordinuje za podnik činnosti pro přípravu řízení o vydání integrovaného povolení a jeho změn
dle zákona č. 76/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů
16
Koordinuje za podnik činnosti týkající se posuzování vlivu na životní prostředí dle zákona
č.100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů
17
Zpracovává požadovaná data pro integrovaný registr znečišťování dle zákona č. 25/2008 Sb. ve
znění pozdějších předpisů
18
Sleduje legislativu v oblasti ochrany životního prostředí a zabezpečuje její implementaci do
podnikové legislativy
19
Na základě žádosti se zúčastňuje připomínkového řízení při tvorbě národní legislativy v oblasti
životního prostředí
232
20
Sleduje a vyhodnocuje údaje za oblast životního prostředí, provádí hodnocení dle zákona č.
167/2008 Sb. o ekologické újmě ve znění pozdějších předpisů
21
Vyhodnocuje provozní náklady na ochranu životního prostředí pro Český statistický úřad
22
Vede agendu Responsible Care
V oblasti ochrany ovzduší:
23
Metodicky řídí útvary podniku v oblasti ochrany ovzduší
24
Vyjadřuje se k organizačně technickému zapojení podniku do regionálního systému ochrany
ovzduší
25
Navrhuje příslušným vedoucím zastavení práce a provozu zařízení při nedodržování emisních
limitů
26
Vykonává dozor nad dodržováním emisních limitů, monitoruje stav v podniku z hlediska ochrany
ovzduší, upozorňuje příslušné útvary v rámci podniku na nedostatky
27
Zpracovává hlášení o emisích do ovzduší pro orgány státní správy
28
Zpracovává za podnik zákonem stanovené souhrnné vyhodnocení údajů provozní evidence
zdrojů znečišťování ovzduší a výpočet poplatku za znečišťování ovzduší
29
Provádí kontrolu plnění podmínek orgánů státní správy v oblasti ochrany ovzduší
30
Metodicky řídí monitorování emisí CO2 v rámci obchodování s povolenkami CO2, předává
Finančnímu úseku podklady pro obchodování s povolenkami
31
Zpracovává a projednává Plán zjišťování a vykazování emisí skleníkových plynů (Monitorovací
plán CO2)
32
Zpracovává a projednává Plán snižování emisí
33
Rozpočítává poplatky za znečištění ovzduší na jednotlivá střediska
V oblasti ochrany vod:
34
Metodicky řídí útvary podniku v oblasti odpadních vod
35
Navrhuje příslušným vedoucím zastavení práce a provozu zařízení při selhání čisticích zařízení,
informuje příslušné vedoucí – viz odst. 5.1 této SGŘ
36
Metodicky řídí měření ukazatelů znečištění v odpadních vodách a hodnotí výsledky měření
37
Hodnotí a eviduje únik látek škodlivých vodám dle zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších
předpisů, eviduje poškozování životního prostředí a zdroje znečištění, spolupracuje při řešení
havárií s únikem látek škodlivých vodám
38
Vede evidenci znečištění vypouštěného v odpadních vodách, vypracovává poplatkové hlášení a
poplatkové přiznání dle zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů
39
Ve spolupráci se závodem Energetika a vodní hospodářství vypracovává majetkovou a provozní
evidenci vodovodů a kanalizací dle zákona č. 274/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů a
předává ji vodoprávnímu orgánu
40
Zpracovává údaje pro integrovaný registr znečišťování dle zákona č. 25/2008 Sb. ve znění
pozdějších předpisů
41
Zpracovává hlášení o bilanci vypouštěného znečištění v odpadních vodách pro orgány státní
správy a správce toku
42
Obstarává stavební povolení pro vodní díla, organizuje a vyřizuje povolení k užívání vodních děl
(kolaudace), spolupracuje na vyhodnocení zkušebního provozu vodních děl a vyjadřuje se k
němu
43
Kontroluje dodržování pravidel technického provozu vodních děl, navrhuje a kontroluje odstranění
závad
44
Provádí kontrolu plnění podmínek vodoprávních orgánů
233
45
Posuzuje a schvaluje odstranění kapalných odpadů a externích odpadních vod na čistírně
odpadních vod
46
Vyjadřuje se ke změnám úpravy užitkové vody a čištění odpadních vod
47
Určuje ve spolupráci se závodem Energetika a vodní hospodářství limity znečištění vody v rámci
podniku
48
Vykonává technicko bezpečnostní dohled na vodních dílech dle zákona 254/2001 Sb. a vyhlášky
č. 471/2001 Sb. (oboje ve znění pozdějších předpisů)
49
Zabezpečuje spolupráci s externí firmou oprávněnou ke kontrolní činnosti v oblasti technickobezpečnostního dohledu
50
Organizuje prohlídku vodních děl za účasti vodohospodářského orgánu a externí firmy oprávněné
k vykonávání technicko-bezpečnostního dohledu
V oblasti nakládání s odpady:
51
Metodicky řídí útvary podniku v oblasti nakládání s odpady
52
Vede celopodnikovou agendu týkající se nakládání s odpady dle zákona č. 185/2001 Sb. ve
znění pozdějších předpisů včetně evidence odpadů
53
Vykonává činnosti odpadového hospodáře dle zákona č. 185/2001 Sb. ve znění pozdějších
předpisů
54
Je odpovědným zástupcem podniku v koncesované živnosti pro podnikání v oblasti nakládání s
nebezpečnými odpady
55
Určuje způsob nakládání s odpady v návaznosti na zákonné limity
56
Kontroluje dodržování provozního řádu skládky a ostatních zařízení pro nakládání s odpady,
navrhuje jejich změny
57
Projednává s odbornými firmami a s orgány státní správy odstranění příp. využití odpadů,
schvaluje a koordinuje jejich odstranění, příp. využití
58
Provádí kontrolu plnění podmínek orgánů státní správy pro nakládání s odpady, navrhuje a
kontroluje odstranění závad v nakládání s odpady
59
Zpracovává výpočet poplatků za ukládání odpadů na skládce Spolany včetně rekultivační rezervy
60
Rozpočítává podle faktury na jednotlivé provozy náklady za komunální odpad, plasty, papír a
uložení odpadů na skládce Uhy
61
Zpracovává údaje pro integrovaný registr znečišťování dle zákona č. 25/2008 Sb. ve znění
pozdějších předpisů
62
Zpracovává hlášení o bilanci odpadů pro orgány státní správy
63
Posuzuje a schvaluje odstranění kapalných odpadů na čistírně odpadních vod
64
Provádí kontrolu dodržování podmínek SGŘ-24-01 „Odpadové hospodářství“
65
Zabezpečuje provedení certifikace popílku a pravidelných dohledů ze strany Technického a
zkušebního ústavu stavebního (TAZUS)
V oblasti chemických výrobků podniku a hnojiv:
66
Sleduje legislativu v oblasti chemických látek a hnojiv a provádí její implementaci do podnikové
legislativy
67
Metodicky řídí útvary podniku v oblasti chemické legislativy a hnojiv
68
Provádí v podniku kontroly souladu vykonávaných činností s chemickou legislativou
69
Provádí klasifikaci výrobků a meziproduktů dle chemické legislativy
70
Zajišťuje registraci a případnou autorizaci výrobků a meziproduktů podniku dle nařízení EU
1907/2006 (REACH)
234
71
Zabezpečuje ohlášení, případně registraci hnojiv a jejich aktualizaci dle zákona 156/1998 Sb. ve
znění pozdějších předpisů
72
Zpracovává a aktualizuje bezpečnostní listy výrobků, meziproduktů, surovin a pomocných látek v
elektronické formě (databáze SHEET)
73
Odsouhlasuje návrhy etiket na balené výrobky
V oblasti obalů:
74
Ve spolupráci s útvarem Zákaznická péče vypracovává a vede evidenci obalů uvedených na trh a
provádí výpočet poplatků za ně dle zákona č. 477/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů
75
Provádí rozpočítání poplatků za obaly uvedené na trh pro jednotlivá střediska
76
Čtvrtletně předkládá hlášení do systému EKO-KOM
V oblasti ochrany přírody:
77
Vypracovává a projednává s orgány státní správy žádosti o kácení dřevin a keřů dle zákona č.
114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů
78
Kontroluje provedení nařízené náhradní výsadby na základě rozhodnutí příslušných orgánů státní
správy
7.7.4 CENTRALIZOVANÁ ÚDRŽBA – působnost
1. Řídí a zajišťuje péči o hmotný majetek závodů v oboru strojním, stavebním, elektro, měření a
regulace
2. Metodicky řídí péči o hmotný majetek v podniku, vykonává gesci v oblasti údržby
3. Řídí metrologii podniku
4. Řídí dohled nad dodržováním požadavků ochrany před ionizujícím zářením
V oblasti péče o dlouhodobý hmotný majetek :
02
Metodicky řídí péči o dlouhodobý hmotný majetek v podniku, vykonává činnost gestora údržby v
rozsahu stanoveném SGŘ-09-11
03
Řídí a zajišťuje péči o dlouhodobý hmotný majetek výrobních závodů v oboru strojním,
stavebním, elektro, měření a regulace
04
Zodpovídá za technický stav a provozuschopnost hmotného majetku výrobních závodů, sleduje a
hodnotí jeho technický stav, zpracovává odborná doporučení a zajišťuje potřebná opatření
05
Zpracovává harmonogramy zastávkových prací výrobních závodů, organizuje přípravu postupu
zastávkových prací, řídí zastávkové práce a hodnotí jejich provedení
06
Navrhuje plán údržby výrobního zařízení, budov a staveb z věcného hlediska, spolupracuje s
ostatními útvary při plánování údržby a oprav dlouhodobého hmotného majetku závodu, navrhuje
alokaci nákladů na údržbu hmotného majetku závodů
07
Zodpovídá za naplnění plánu oprav a údržby, za efektivní čerpání finančních prostředků na opravy
a údržbu a za nepřekročení nákladů na údržbu
08
Rozhoduje o technologických postupech oprav, vykonává technický dozor nad prováděním prací
při opravách a údržbě, kontroluje správnost údajů v montážním deníku externích organizací
pracujících v rámci výrobních závodů, účastní se přejímek majetku po opravách, kontroluje a
odsouhlasuje kvalitu konečného provedení opravy a technickou způsobilost zařízení k předání
provozovateli
09
Spolupracuje při stanovení postupu najíždění a odstavování výrob k provedení oprav a údržby
výrobního zařízení
235
10
Sleduje (v rozsahu působnosti gestora dle SGŘ-09-11) stav zařízení a doporučuje provozovateli
odstavení strojů a zařízení v případě překročení provozních limitů, které by vedly k zhoršení
technického stavu dlouhodobého hmotného majetku
11
Zjišťuje příčiny provozních poruch a havárií
12
Vystavuje požadavky na nákup služeb údržbářského charakteru, spolupracuje se sektorem
Centralizovaný nákup při výběru dodavatelů externích výkonů charakteru údržby a udržování
13
Vykonává činnosti v oblasti korozního inženýrství v rozsahu oprávnění „korozní technolog“
14
Zpracovává plán diagnostiky strojů a zařízení podnikových útvarů
15
Provádí diagnostická měření strojů a zařízení na základě plánu diagnostiky
16
Doporučuje a provádí mimořádná diagnostická měření strojů a zařízení na základě zjištěného
zhoršení stavu
17
Provádí technickou kontrolu ocelových konstrukcí, potrubních mostů a potrubních rozvodů,
rozhoduje o způsobu jejich opravy
18
Provádí technický dozor nad vyhrazenými technickými zařízeními v podniku v oblastech: tlakové
nádoby stabilní, parní a kapalinové kotle třídy I. - IV., elektrozařízení, plynová zařízení, zdvihací
zařízení, zpracovává plány revizí a kontrol uvedených vyhrazených technických zařízení s
výjimkou zdvihacích zařízení
19
Vykonává revize a kontrolu vyhrazených technických zařízení tlakových a plynových, rozhoduje o
provozuschopnosti těchto zařízení, kontroluje a eviduje opatření vyplývající z rozhodnutí orgánů
státního dozoru, zodpovídá za včasné zajištění revizí a za plnění plánu revizí a kontrol těchto
vyhrazených technických zařízení
20
Zabezpečuje provedení revizí a kontrol elektrozařízení, zodpovídá za včasné zajištění revizí a
za plnění plánu revizí a kontrol vyhrazených elektrozařízení
21
Sleduje a kontroluje činnost externího dodavatele komplexní služby v oblasti zdvihacích zařízení,
spolupracuje s podnikovými útvary provozujícími zdvihací zařízení a s útvarem Správa areálu při
pronájmu zdvihacích zařízení
22
Spravuje údaje v podnikovém informačním systému údržby SAP-PM
23
Spravuje automatický imisní systém podniku, provádí údržbu, revize, apod.
24
Je gestorem podnikové legislativy v oblasti údržby a činností spojených s revizemi zařízení
V oblasti technické dokumentace:
25
Eviduje, distribuuje a uchovává ČSN pro podnik, obstarává je dle požadavků podnikových útvarů
26
Eviduje, distribuuje a uchovává zahraniční normy a podnikové normy jiných organizací
27
Na základě podkladů od podnikových útvarů zajišťuje aktualizaci základní mapy podniku
28
Zajišťuje správu a aktualizaci počítačové aplikace pro oblast generelu a technické dokumentace
(GIS) podniku
V oblasti metrologie:
29
Metodicky řídí metrologii v podniku, vykonává dle metrologického řádu činnosti podnikového
metrologa
30
Schvaluje (v rozsahu působnosti podnikového metrologa) požadavky na nákup měrových služeb a
měřicí techniky
31
Vykonává dle metrologického řádu činnosti útvarového metrologa výrobních závodů a útvaru
Životní prostředí, vystavuje požadavky na nákup měrových služeb a měřicí techniky
7.5.3 JEDNOTKA HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU – působnost
1. Zajišťuje činnosti centrálního dispečinku podniku
236
2. Zajišťuje činnost operačního střediska - závodní ohlašovny požárů HZS
3. Provádí zásahy při požárech a mimořádných událostech
01
Při vzniku mimořádné události organizuje činnosti dle Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s.
včetně hlášení o mimořádných událostech v podniku orgánům státní správy a dozoru
02
Provádí zásahy při požárech, dopravních nehodách, pracích na vodě, olejových haváriích,
únicích látek, živelných pohromách, průmyslových haváriích a jiné technické zásahy, které
umožňuje technické vybavení; v případě potřeby organizuje a řídí štáby likvidace požárů a
likvidace havárií
03
Provádí zásahy dle bodu 02 i mimo území podniku na vyzvání Krajského operačního a
informačního střediska Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje se sídlem v Kladně,
informuje zasahující externí jednotky požární ochrany o požárně nebezpečných látkách a rizikové
činnosti v objektech při zásahu, informuje o provedených zásazích
04
Zajišťuje v oblasti represe
služby chemicko-technické, strojní, materiálně technického
zásobování, požární, spojové a informační
05
Poskytuje předlékařskou první pomoc prostřednictvím výjezdu záchranného vozu Jednotky
hasičského záchranného sboru podniku ve spolupráci se Zdravotnickou záchrannou službou
06
Poskytuje technologické pomoci v rozsahu bodu 02 při pracích v prostorech se zvýšeným a
vysokým požárním nebezpečím včetně proměřování prostředí na přítomnost toxických a
explozivních látek
07
Zajišťuje potřebnou požární techniku pro represní zásahy
08
Plánuje a skladuje prostředky požární ochrany pro Jednotku, kontroluje jejich využití, nárokuje
opravy
09
Provádí odbornou přípravu a výcvik pracovníků Jednotky
10
Organizuje, provádí a kontroluje prověřovací a taktická cvičení Jednotky včetně součinnostních
útvarů
11
Zpracovává nebo zabezpečuje zpracování dokumentace požární ochrany v souladu s požadavky
obecně závazných předpisů
12
Zpracovává dokumentaci a hlášení o zásazích a výjezdech Jednotky hasičského záchranného
sboru podniku
13
Projednává otázky represe požární ochrany s externími právními subjekty
14
Navrhuje a zabezpečuje organizačně technické zapojení podniku do Transportního informačního
a nehodového systému (TRINS)
15
Při zjištění nedostatků, které mohou vést bezprostředně ke vzniku požáru nebo jiné mimořádné
události v podniku, je velitel Jednotky oprávněn nařídit provedení nutných opatření k odstranění
tohoto nebezpečí – viz odst. 5.1 této SGŘ
16 Zajišťuje činnosti operačního střediska - závodní ohlašovny požárů
střediska - závodní ohlašovny požárů
dle Řádu operačního
V oblasti centrálního dispečinku:
17
Vykonává činnosti centrálního dispečinku podniku ve spolupráci se specialistou operativního
řízení výroby (útvar Řízení a optimalizace technologie výrob)
18
Sleduje, hodnotí a koordinuje chod výroby v nepřetržitém provozu dle plánu výroby a zastávek
19
Zajišťuje realizaci regulačních opatření ve spotřebě energií, vod a technických plynů
20
Zajišťuje realizaci opatření při nepříznivých rozptylových podmínkách
21
Zajišťuje činnosti stanovené provozními řády zdrojů emisí
22
Zajišťuje činnosti dle Povodňového plánu podniku
237
23
Zajišťuje činnosti při oznamování a prošetřování stížností na registraci pachu
24
Při vzniku mimořádné události zajišťuje činnosti dle Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s.
včetně hlášení o mimořádných událostech v podniku orgánům státní správy a dozoru
25
Provádí prvotní záznamy o úrazech v podniku
26
Zajišťuje činnosti spojené s Transportním informačním a nehodovým systémem (TRINS)
27
Zajišťuje činnosti spojené s plněním úkolů dle Krizového plánu SPOLANA a.s.
V oblasti souvisejících činností:
28 Provádí kontrolu vnější hydrantové sítě a elektrické požární signalizace v rozsahu potřebném pro
činnost Jednotky, vede příslušnou evidenci a kontroluje odstranění závad
29
Koordinuje servis, zajištění funkčnosti a revize elektrické požární signalizace a plynové detekce,
kontroluje výkon servisní činnosti u hasicích přístrojů, stabilních a polostabilních hasicích
zařízení, výkon činností gestora údržby hasební techniky smluvně prováděný externí firmou a
zajišťuje činnosti gestora údržby uvedených technických prostředků v rozsahu stanoveném SGŘ09-11
30 Vykonává činnost gestora údržby a zabezpečuje údržbu dlouhodobého hmotného majetku v
účetní evidenci Jednotky v rozsahu stanoveném SGŘ-09-11
V SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. je uvedeno:
3.2
------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik
havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky
HZS.
Zpracování vnitřního havarijního plánu závodu viz kap. 4 této SGŘ, realizaci opatření v něm
specifikovaných a v případě vzniku havárie se jím řídí při likvidaci havárie a omezování či
odstraňování jejích důsledků (včetně zajištění asanace dle pokynů ŽP či správních úřadů).
Poskytují dle požadavků útvarů v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly další potřebné informace a
podklady o závodu pro zpracování bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu nebo jejich
aktualizaci.
Monitorování úniků nebezpečných látek z provozovaného zařízení.
Sledování stavu a změn technologických zařízení obsahujících nebezpečné látky, monitorovacích,
bezpečnostních, protipožárních a varovných zařízení, provádějí periodické kontroly jejich
technického stavu k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti jejich provozu.
Nezbytné osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně pracovníků i ostatních osob na závodu
pro případ vzniku havárie (viz SGŘ-23-06, SGŘ-26-05).
Informovanost a prokazatelné seznamování pracovníků a ostatních osob zdržující se na území
spravovaném provozovatelem o možných rizicích vyplývajících z chodu závodu, o preventivních
bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku havárie (zdroji informací
jsou vnitřní havarijní plán podniku, vnitřní havarijní plány závodů, informace o rizicích).
Proškolování podřízených pracovníků a ověřování jejich znalostí havarijních pokynů, havarijních
plánů v souladu se SGŘ-23-08. V případě změn těchto dokumentů seznamují s nimi pracovníky
neprodleně.
Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu
havarijních a požárních cvičení příslušného závodu, vedou o tom záznamy včetně hodnocení
cvičení. Cvičení musí být organizována tak, aby postihla všechny směny. S přijatými opatřeními
seznamují podřízené pracovníky.
V případě změn technologického postupu nebo zařízení (nerealizovaných formou investic)
provedení nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky
předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly.
238
•
•
•
•
•
•
•
Včasnou aktualizaci veškeré havarijní dokumentace (havarijních plánů, havarijních postupů a
pokynů v provozních předpisech).
Přístup zaměstnancům externích firem a ostatním osobám provádějícím smluvní činnosti v útvaru
provozovatele k havarijní dokumentaci a jejich prokazatelné seznámení s ní v potřebném rozsahu
před zahájením činností.
Aby systém prevence závažné havárie byl nedílnou součástí stávajícího EMS, popř. SMS.
Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015
vzniku havárie.
Podmínky pro neustálý přehled o přítomnosti a činnostech zaměstnanců externích firem a návštěv
na území spravovaném provozovatelem.
Nahlášení a konzultace předem se sektorem Bezpečnosti a kontroly a útvarem ŽP při každé
plánování nového nakládání s nebezpečnou látkou, jež by mohlo způsobit havárii či negativně
ovlivnit životní prostředí.
V SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. , příloha č.1, je např. uvedeno:
2.2.1
Únik plynné nebezpečné látky do ovzduší
2.2.1.3 Směnový mistr (předák, panelář) havarovaného útvaru
- Vyhlašuje chemický poplach I. stupně pro havarovaný provoz (závod); poplach vyhlašuje místními
(provozními) komunikačními prostředky (telefon, hláskový telefon, popř. radiostanicí, místní
provozní sirénou).
- Neprodleně oznamuje na OS HZSP (linka č. 150, 315 662 222) vyhlášení chemického poplachu
(CHP) pro havarovaný provoz.
- Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách havarovaného provozu
(jako jsou laboratoře útvaru Řízení jakosti, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem
aj.).
- Nařizuje připravit (použít) osobní ochranné pracovní prostředky.
- Zjistí, zda došlo ke zranění osob.
- Zajišťuje opatření k lokalizaci a omezení úniku, protipožární opatření (chlazení, zkrápění, přípravu
hasících prostředků apod.).
- Organizuje činnosti podle vývoje situace a rozsahu úniku včetně eventuálního odstavení
technologického zařízení nebo celé výrobní jednotky a evakuace osob.
- Informuje OS HZSP (linka č. 2555, 2585, 2150, 315 662 555, 315 662 585, 315 662 150).
- Zajišťuje uzavření přístupů a vjezdů do havarovaného útvaru (rozmístění výstražných tabulí).
- Po příjezdu zásahové jednotky HZSP k místu havárie informuje VZ HZSP o situaci, poskytuje a
upřesňuje údaje potřebné pro efektivní zásah a vyhlášení příslušného stupně CHP tj. druh unikající
NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsob poškození, pravděpodobnou prognózu dalšího
rozvoje události, podmínky v zařízení (teplota, tlak), spolupracuje s VZ HZSP.
- Na žádost VZ HZSP zabezpečuje vypnutí elektrického proudu v havarované části provozu.
- Zajišťuje přerušení servisních a údržbářských prací, prací s otevřeným ohněm, uložení tlakových
lahví do bezpečného prostoru apod.
- Zabezpečuje likvidaci havárie na “svém” zařízení, které prochází územím jiného útvaru.
Spolupracuje přitom s pověřeným pracovníkem dotyčného útvaru.
- Další činnosti zajišťuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP.
- Údaje o průběhu události a provedených opatřeních zaznamená do provozní knihy.
239
2.2.1.4 Směnový mistr (předák, panelář) ohroženého útvaru
- O nebezpečí je informován OS HZSP nebo přímo z útvaru, kde k havárii došlo, a varovným
systémem.
- Informuje podřízené a ostatní osoby přítomné na pracovištích útvaru a nařídí jim připravit (použít)
příslušné osobní ochranné pracovní prostředky.
- Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách ohroženého provozu
(jako jsou laboratoře útvaru Řízení jakosti, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem
aj.).
- Podle vývoje situace, získaných informací a pokynů OS HZSP provádí zásahy do technologie
(omezení, odstavování apod.).
- Na pokyn OS HZSP zabezpečí uzavření ohroženého území výstražnými terči.
- Další činnost koordinuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP.
2.2.1.5 Jednotka Hasičského záchranného sboru podniku
Operační středisko HZS
Operační důstojník a hasič-operátor
- Zpětným dotazem ověří hodnověrnost informace o vzniku havárie a vyhlášení chemického
poplachu mistrem provozu (panelářem).
- Vyhlásí poplach zásahové jednotce HZS, předá VZ HZS získanou informaci.
- Naváže a udržuje spojení s VZ HZS.
- Na základě informace směnového mistra havarovaného provozu nebo příkazu VZ HZS vyhlašuje
chemický poplach I. stupně rozhlasem (informace o situaci).
- Na základě příkazu VZ HZS vyhlašuje II. a III. stupeň sirénou s doprovodnou hlasovou informací.
- Určuje “vstupní” vrátnici.
- Spolupracuje s VZ HZS (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie), zabezpečuje jeho
požadavky (technické a pomocné prostředky, povolání pracovníků odborných útvarů).
- Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle přílohy č. 11 této SGŘ.
- Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle přílohy č. 11 této SGŘ.
- Operační důstojník zajistí po skončení mimořádné události předání vyplněného formuláře (viz
příloha č.11 této SGŘ) technickému specialistovi operativního řízení výroby (odbor Hlavního
inženýra výroby) k uložení.
- V případě potřeby povolává na pokyn VZ HZS externí jednotky HZS a Zdravotnickou záchrannou
službu s určením meteosituace, směru nájezdu do podniku a s určením vstupní vrátnice (technika
externích jednotek HZS vjíždí dle meteosituace vrátnicemi č. 1 a 4 (vrátnici č. 1 otevírá pro
vjezd/výjezd vozidel ostraha podniku na pokyn OS HZS podniku), vozy Zdravotnické záchranné
služby mohou vjíždět i vrátnicí č. 3, dovoluje-li to meteosituace).
- Na případné dotazy zástupců obcí z okolí podniku poskytuje informace pouze v rozsahu
rozhlasové relace pro podnik.
- Na příkaz velitele zásahu odvolává vyhlášené stupně poplachu v podniku podnikovým rozhlasem.
- V případě vyřazení varovného systému VISO 2002 z činnosti zapíná elektromotorovou sirénu a
využívá rozhlasového výstupu ze systému IKIS (RCS Kladno).
Velitel zásahu a jednotka HZS
- Plní úkoly dle § 26 vyhlášky č. 247/2001 Sb. (ve znění vyhl. č. 226/2005 Sb.) a dále provádí
koordinaci složek IZS v místě zásahu a ukládá příkazy vedoucím těchto složek.
- Organizuje, stanovuje postupy k omezení ohrožení vyvolaného mimořádnou událostí a stabilizaci v
místě zásahu, např. hašení požárů, ochlazování konstrukcí, ohraničení uniklých látek,
odstraňování staveb aj.
- Určuje stupeň protiplynové ochrany pro jednotku HZSP.
- Provádí průzkum místa havárie.
- Vydává pokyn OS HZS k vyhlášení II. a III. stupně chemického poplachu, případně i I. stupně
chemického poplachu, kdy je na místě úniku jako první jednotka HZSP (např. výjezd na signalizaci
plynové detekce) a velitel zásahu nemá možnost získat okamžité a upřesňující informace o situaci.
- Vychází z prvotního posouzení situace - např. velikost a směr šíření mraku, získaných informací od
provozních pracovníků o druhu unikající NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsobu
poškození, o prognóze dalšího rozvoje události, o podmínkách v zařízení (teplota, tlak), na základě
meteosituace, informací průzkumu apod.
- Udržuje spojení s OS HZSP a průběžně ho informuje o situaci a provedených opatřeních.
240
-
Zabezpečuje záchranu osob.
Řídí, organizuje činnosti k omezení následků havárie, určuje nasazení technických a pomocných
prostředků k likvidaci havárie.
Určuje vytýčení ohrožených prostorů k uzavření přístupů a vjezdu do těchto prostor, žádá OS
HZSP o zajištění jejich uzavření výstražnými terči.
Zabezpečuje průběžnou kontrolu přítomnosti NL v ovzduší a měření její koncentrace (zaměřuje se
na prostory ve směru šíření úniku).
Určuje shromaždiště raněných.
Zajišťuje přesun raněných na shromaždiště za pomoci pracovníků z havarovaného útvaru.
V případě potřeby prostřednictvím mistra (předáka, paneláře) havarovaného útvaru povolává
směnového elektrikáře.
Po dohodě s mistrem havarovaného útvaru vydává pokyn OS HZSP k odvolání poplachu.
Zabezpečuje následnou kontrolu po ukončení zásahových činností v havarovaném útvaru.
Předává místo zásahu jednotky HZS směnovému mistrovi (vedoucímu havarovaného útvaru).
Průběh zásahu a časový záznam prováděných činností uvede ve zprávě o zásahu.
Hasič-dispečer
- Na základě informací o situaci v havarovaném útvaru od směnového mistra vyhodnotí prostory,
objekty, útvary, které jsou nebo mohou být ohroženy.
- Předává sdělení operačního důstojníka o určení „vstupní“ vrátnice veliteli směny ostrahy podniku.
- Podle vývoje situace koordinuje v potřebném rozsahu činnosti, nutné pro udržení chodu
technologických zařízení, nebo naopak pro odstavování v havarovaných nebo ohrožených
provozech či ohrožených útvarech.
- Spolupracuje s operačním důstojníkem (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie v
podniku i okolí), zabezpečuje požadavky operačního důstojníka.
- Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle přílohy č. 11 této SGŘ.
- Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle přílohy č. 11 této SGŘ.
- Zajišťuje ohlašovací povinnosti příslušným mimopodnikovým orgánům v souladu se SGŘ-22-02.
- Na základě žádosti VZ HZS o výpomoc zajišťuje potřebné pracovníky, techniku, prostředky a
materiální zabezpečení z těchto útvarů a organizací:
- Provoz ČOV,
- ZSD servis spol. s r.o.,
- Remwil sp.z.o.o.,
- UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.
2.2.1.6 Ostraha podniku
- Po obdržení informace od OS HZSP o chemickém poplachu, zajistí velitel směny ostrahy (příp.
jeho zástupce) uzavření vrátnic pro vstup osob a vjezd vozidel.
- Určenou „vstupní“ vrátnicí pak zabezpečuje průjezd jednotek HZS, Policie ČR, povolaných
vedoucích pracovníků, pohotovostních vozů Zdravotnické záchranné služby.
- V případě, že OS HZSP určí vrátnici č. 1 (je uzamčena) jako „vstupní“, zajistí její otevření.
- Řídí se pokyny OS HZSP.
- Připraví si osobní ochranné pracovní prostředky.
- V případě potřeby zajišťují uzavírku příslušných komunikací (dle přílohy č. 8 této SGŘ).
- V případě bezpodmínečné nutnosti opustit prostor některé z vrátnic podniku oznámí pracovník
ostrahy podniku (dané vrátnice) veliteli směny ostrahy opuštění vrátnice, který o této skutečnosti
informuje OS HZSP.
2.2.1.7 Provoz ČOV
- Pracovník provozu ČOV zajišťuje kontrolu odpadních a povrchových vod, odběr vzorků k analýze
na výtoku do Labe.
2.2.1.8 Útvar Životní prostředí
- Určuje rozsah analýz odebraných vzorků (viz předcházející bod).
2.2.1.9 Útvar Řízení jakosti
- Přednostně provádí analýzy odebraných vzorků a o výsledcích informuje OS HZSP, útvar Životní
prostředí a předáka ČOV Z-EVH.
241
Organizační a funkční schéma se zvýrazněním pracovních pozic zaměstnanců s vlivem na omezování nebos vlivem na vznik závažných
havárií
242
Dostupnost aktuálního přehledu zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem
na vznik závažných havárií.
Je nesmysl, v případě SPOLANA a.s., která má víc jak 600 zaměstnanců, vytvářet a
aktualizovat přehled zaměstnanců s vlivem na omezování rizik nebo s vlivem na vznik
závažných havárií. Nemá smysl specifikovat tyto zaměstnance, protože se to týká především
všech pracovníků výrobních útvarů. Činnost každého z nich, byť pouze okrajové, má vliv na
omezování rizik nebo vliv na vznik závažné havárie. Ve výrobních útvarech, kde se
manipuluje s nebezpečnými látkami jde tedy více méně o všechny pozice – obecně = vedoucí
útvaru, směnový mistr, panelář, obsluha zařízení, stáčeč apod. Dále se jedná o všechny
pracovníky odborných útvarů vyjmenovaných v předcházejícím textu.
Uvedení odkazu na vnitřní předpis, kterým se ukádá povinnost seznámit dodavatele,
zaměstnance externích právnických osb nebo externí podnikající osobys bezpečnostními
pravidly v objektu a provádět kontrolu dodržování pravidel.
3.2
------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
•
Základním předpisem řešícím problematiku externích subjektů v podniku je SGŘ-26-05
„Povinnosti externích firem v areálu SPOLANY“ Dokument má následující obsah:
Č.kap.
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Název kapitoly
Úvod
Rozsah platnosti a rozdělovník
Informace o rizicích
Školení pracovníků externích firem
Vydání, používání a vracení identifikačních karet
Pohyb v areálu SPOLANA a.s.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
Osobní ochranné pracovní prostředky
Systém povolování prací
Ochrana životního prostředí (nebezpečné chemické látky,
vody, odpady), povodňová prevence, prevence závažných
havárií, znečištění areálu SPOLANA a.s.
Povinnosti v oblasti požární ochrany
Oznamování pracovních úrazů
Mimořádné události
Kontroly plnění stanovených pravidel v areálu SPOLANA a.s.
Pojištění odpovědnosti. Náhrada škody při neplnění povinností
243
16
17
18
19
Související dokumenty
Záznamy
Výklad pojmů a zkratek
Seznam příloh
1
ÚVOD
1.1
SPOLANA a.s. klade zásadní důraz na:
•
bezpečnost a ochranu zdraví při práci jak vlastních pracovníků, tak pracovníků externích
firem působících v areálu SPOLANA a.s.,
•
minimalizaci dopadů činností vykonávaných v areálu SPOLANA a.s. na životní prostředí.
1.2
Tato směrnice GŘ (spolu se směrnicí SGŘ-01-07 „Propustkový řád“) stanovuje externím firmám a
jejich pracovníkům působícím v areálu SPOLANA a.s. základní pravidla a povinnosti v oblasti
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění
nebezpečných chemických látek, požární ochrany a ochrany životního prostředí, jimiž se tito
pracovníci musí bezpodmínečně řídit.
Povinnost dodržovat tuto SGŘ a další v ní citované legislativní podnikové dokumenty SPOLANA a.s.
je zakotvena ve Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smluvního vztahu
uzavřeného mezi externí firmou a SPOLANA a.s.
Příslušné smluvně závazné legislativní podnikové dokumenty a dále citované formuláře (šablony) k
účelům proškolení pro externí firmy jsou dostupné na internetových stránkách SPOLANA a.s. na
adrese http://www.spolana.cz/ v pohledu „Služby a areál / Legislativa“ a v pohledu „Služby a areál
/ Formuláře a informace ke stažení“.
Předmětem smluvního ujednání může být i povinnost dodržování dalších legislativních podnikových
norem.
Smluvní ujednání o dodržování legislativních norem SPOLANA a.s. nezbavuje externí firmu
povinnosti dodržovat obecně závazné právní předpisy, zejména z oblasti bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, havarijní prevence, požární ochrany a ochrany životního prostředí.
1.3
Tato SGŘ se nevztahuje na jednorázové krátkodobé vstupy pracovníků externích firem, pokud jsou
doprovázeni pracovníky SPOLANA a.s. (kteří zodpovídají za jejich bezpečnost), nebo byli seznámeni
s bezpečnostními pokyny pro krátkodobý (jednorázový) vstup / vjezd (viz SGŘ-01-07 „Propustkový
řád“).
2
ROZSAH PLATNOSTI A ROZDĚLOVNÍK
Tato SGŘ je závazná pro externí firmy:
• působící v areálu SPOLANA a.s. v pronajatých a vlastních objektech / prostorách,
• provádějící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě práce pro SPOLANA a.s.
Tato SGŘ je šířena:
• v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes:
- podnikovým útvarům SPOLANA a.s.
- externí firmě zajišťující pro SPOLANA a.s. na smluvním základě ostrahu podniku
• v elektronické podobě prostřednictvím internetu (mailem – zajišťuje sektor Kvality a životního
prostředí):
- externí firmě UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.
• ověřeným výtiskem této SGŘ – předání zajišťuje útvar Správa areálu :
- externím firmám na základě smluvního vztahu (pronájmu nebytového prostoru)
• na internetových stránkách SPOLANA a.s. (na http://www.spolana.cz/ v pohledu „Služby a areál /
Legislativa“)
244
-
ostatním externím firmám působícím v areálu SPOLANA a.s.
3
INFORMACE O RIZICÍCH
Povinnost vzájemné informovanosti více zaměstnavatelů na jednom pracovišti stanovuje § 101
zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Systém vzájemného informování na pracovištích SPOLANA a.s. je následující:
3.1
Informace o rizicích SPOLANA a.s. Neratovice
------------------------------------------------------------------------SPOLANA a.s. informuje externí firmy :
• o vlastních rizicích možného ohrožení života a zdraví – v příloze č. 2 této SGŘ; informace o rizicích
je dále doplňována školením zaměstnanců externích firem a v případě specifikovaných prací dále
upřesněna systémem povolování prací dle SGŘ-23-14 a přílohy č. 2 SGŘ-23-13
• o charakteru vybraných umístěných nebezpečných látek (zejména toxických) – v příloze č. 3 této
SGŘ; informace o charakteru dalších nebezpečných látek umístěných v areálu SPOLANA a.s. je
uvedena v příloze č. 6 SGŘ-22-05 (dostupná u pronajímatele / provozovatele).
3.2
Informace o rizicích vnášených externí firmou do areálu SPOLANA a.s.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------Externí firma je povinna (před započetím prací) zaslat hodnocení rizik a přijatá opatření k omezení
možného ohrožení života, zdraví a životního prostředí v souvislosti s činnostmi, které bude vykonávat
v areálu SPOLANA a.s. (vnášených do podniku), pronajímateli / provozovateli v elektronické (popř.
písemné) podobě. Zaslaná hodnocení rizik externích firem jsou následně k dispozici v databázi EBA v
Lotus Notes (zajišťuje sektor Bezpečnosti a kontroly po předání dokumentů pronajímatelem /
provozovatelem).
Za bezpečnost a ochranu zdraví při práci pracovníků externí firmy, jejich školení, příslušné vybavení a
používání
osobních ochranných pracovních prostředků při konkrétní pracovní činnosti zodpovídá vedoucí
pracovník dané firmy.
4
ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ EXTERNÍCH FIREM
4.1
Školení, která zabezpečují externí firmy
----------------------------------------------------------------4.1.1
Za školení týkající se konkrétní pracovní činnosti externích pracovníků zodpovídá vedoucí pracovník
externí firmy.
4.1.2
Úvodní proškolení z této SGŘ-26-05 a SGŘ-01-07 „Propustkový řád“
Toto školení se týká všech externích firem působících v areálu SPOLANA a.s. na smluvním
základě, které budou vykonávat sjednanou činnost v areálu SPOLANA a.s., a jejich subdodavatelů,
kteří budou vykonávat sjednanou činnost v areálu SPOLANA a.s.
Proškolení svých pracovníků a svých subdodavatelů je povinen zabezpečit vedoucí pracovník externí
firmy.
4.1.3
Školení ze SGŘ-23-14 „Povolování práce na zařízení a prací za mimořádných podmínek“
a (v případě prací s otevřeným ohněm) i z přílohy č. 2 k SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“
Povinnost proškolit pracovníky externích firem a jejich subdodavatelů ze SGŘ-23-14 a přílohy č. 2 k
SGŘ-23-13 platí v případě, kdy daná externí firma provádí pro SPOLANA a.s. činnosti vyžadující
vystavení „Povolení k práci“ (viz kap. 9 této SGŘ). Toto školení se týká pouze těch pracovníků
externích firem, kteří jsou pověřeni vedoucím externí firmy pro tuto firmu přebírat „Povolení k
245
práci“; okruh těchto pracovníků označí v „Žádosti o vstupní školení a vystavení identifikační karty
(IK)“.
Proškolení svých pracovníků a svých subdodavatelů je povinen zabezpečit vedoucí pracovník externí
firmy.
Seznam pracovníků externích firem oprávněných převzít „Povolení“ je k dispozici ve SPOLANA a.s. v
databázi EBA (zajišťuje pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly, kterému seznamy
předává pracovník zajišťující školení).
4.1.4
Školení subdodavatelů externích firem
Povinnosti uvedené v odst. 4.1.1 až 4.1.3 platí i v případech, kdy jeden subdodavatel má dalšího
svého subdodavatele na výkon některých činností v areálu SPOLANA a.s.
4.2
Školení, která zabezpečuje SPOLANA a.s.
-----------------------------------------------------------------4.2.1
Vstupní školení pracovníků externích firem
Toto školení ve formě videoprogramu se týká všech pracovníků externích firem působících v
areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě.
Vstupní školení probíhá na vrátnici č. 3 SPOLANA a.s. každý pracovní den od 7.30 hod. (sraz
účastníků školení do 7.20 hod. na vrátnici č. 3 SPOLANA a.s.), provádí je pověřený pracovník (PP
Orlen).
Před zahájením sjednaných prací, nejpozději při nástupu pracovníků svých firem na vstupní školení,
předá oprávněný zástupce externí firmy jím schválenou „Žádost o vstupní školení a vystavení
identifikační karty (IK)“, resp. „Žádost o povolení vjezdu vozidel a vystavení IK“ (dostupnost formuláře
viz odst. 1.2 této SGŘ). K žádosti přiloží kompletní seznam pracovníků k proškolení. Přidělení
osobních identifikačních karet pracovníkům externích firem schvaluje objednatel podpisem „Žádosti“
(blíže viz SGŘ-01-07 „Propustkový řád“).
Při nástupu na vstupní školení předá zároveň doklad o proškolení pracovníků (uvedených v seznamu)
ze směrnic SPOLANA a.s.: SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu Spolany“ a SGŘ-01-07
„Propustkový řád“.
„Žádost o vstupní školení a vystavení identifikační karty (IK)“ platí 30 dnů od předání do SPOLANA
a.s.
Pro zaměstnance, kteří se v uvedené lhůtě na školení nedostaví, musí být vystavena nová žádost.
Vstupní školení nemusí absolvovat pracovník externí firmy, který opakovaně nastupuje k vykonání
sjednaných prací v období kratším než 2 roky od absolvování posledního vstupního školení. Tím není
ovlivněna povinnost dle odst. 4.2.2 této SGŘ.
4.2.2
Školení pracovníků externích firem na pracovišti
Toto školení se týká pracovníků externích firem vykonávajících činnosti pro SPOLANA a.s. na
smluvním základě; tito se musí prokazatelně seznámit na pracovišti SPOLANA a.s., kde budou
vykonávat sjednanou činnost, s:
• podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti
• havarijním plánem příslušného útvaru – z hlediska prevence závažných havárií obsahuje
seznámení s:
a) riziky vyplývajícími z umístění nebezpečných látek na pracovišti a nakládáním s nimi
b) vlastnostmi těchto nebezpečných látek z hlediska ohrožení zdraví, majetku a životního
prostředí
c) způsobem informování, vyrozumění a varování těchto pracovníků
d) požadavky na způsob chování v prostorech s umístěnými nebezpečnými látkami
e) způsoby ochrany (použití osobních ochranných pracovních prostředků, zásady ukrytí a
evakuace)
246
f) rozmístěním a užíváním spojových prostředků včetně důležitých telefonních čísel
• přílohou č.13 SGŘ-23-13 (budou-li externí pracovníci vjíždět do prostorů s nebezpečím výbuchu)
• dalšími legislativními podnikovými dokumenty nutnými pro výkon daných činností.
Externí pracovníci svým podpisem potvrdí proškolení na daném pracovišti v „Seznamu školených
pracovníků“ (kopii seznamu obdrží také provádějící firma).
Doba platnosti tohoto školení za předpokladu nezměněných podmínek je maximálně 1 rok.
Po absolvovaném školení jsou externí pracovníci při vykonávání sjednaných prací v areálu SPOLANA
a.s. povinni dodržovat předpisy SPOLANA a.s., s nimiž byli prokazatelně seznámeni, i obecně
závazné bezpečnostní předpisy. Jestliže tito pracovníci porušením předpisů způsobí podnikovému
útvaru škody, je příslušná externí firma povinna tyto škody uhradit.
4.2.3
Opakované (cyklické) školení pracovníků externích firem
Toto školení se týká externích firem vykonávajících dlouhodobě činnosti pro SPOLANA a.s. na
smluvním základě, po uplynutí lhůty 1 roku od příslušného školení (viz odst. 4.2.2).
14
KONTROLY PLNĚNÍ STANOVENÝCH PRAVIDEL V AREÁLU SPOLANA a.s.
Plnění pravidel stanovených touto SGŘ a SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ je průběžně namátkově
kontrolováno.
SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ definuje:
• Rozsah kontrol v areálu SPOLANA a.s.
• Kompetence k provádění kontrol a postup při jejich realizacích
• Co je považováno za zvlášť hrubé porušení povinností
• Sankce při zjištění, že kontrolovaná osoba porušila povinnosti definované SGŘ-01-07 zvlášť
hrubým způsobem.
Kontrolovaná osoba má právo na základní údaje o osobě provádějící kontrolu a důvodu prováděné
kontroly.
SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ uvádí:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje pravidla pro pohyb osob, materiálů, předmětů a vozidel
vrátnicemi podniku a v obou zónách areálu podniku.
Areál podniku je rozdělen do dvou zón, a to „Komerční zóny“ a zóny „Chemopark“. Vymezení zón je
definováno v příloze č. 1 této SGŘ. Pravidla pohybu a přístupu do „Komerční zóny“ stanovuje kap. 3
této SGŘ, do zóny „Chemopark“ kap. 4 této SGŘ.
2
Tato SGŘ je závazná:
• pro všechny podnikové útvary,
• pro externí firmy působící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě.
Tato SGŘ je šířena v elektronické podobě:
• v prostředí Lotus Notes: podnikovým útvarům a externím firmám zajišťujícím pro podnik na
smluvním základě ostrahu SPOLANA a.s.,
247
• prostřednictvím internetu: externí firmě UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. (mailem) – zajišťuje sektor
Kvality a ŽP, ostatním externím firmám působícím v areálu SPOLANA a.s. – na internetových
stránkách SPOLANA a.s. (na adrese “http://www.spolana.cz/” v pohledu „Služby a areál /
Legislativa“).
3.3
Kontroly v areálu SPOLANA a.s.
-------------------------------------------------3.3.1
Povinnost podrobit se kontrole:
Všechny osoby, které se pohybují v areálu podniku včetně prostoru vrátnic a recepce, jsou povinny
podrobit se na vyzvání oprávněné osoby (viz dále) následujícím kontrolám:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Kontrole totožnosti. Prokázáním totožnosti se rozumí ztotožnění osoby podle identifikační karty a
dalšího dokladu totožnosti obsahujícího fotografii kontrolované osoby (občanský průkaz, cestovní
pas, řidičský průkaz, popřípadě jiný věrohodný doklad).
Kontrole vozidla, která spočívá v prohlídce zavazadlového prostoru, kontrole kabiny, kontrole
ložné plochy a kontrole dalších částí vozidla včetně kontroly technického stavu jízdního kola a
vybavení cyklisty pro jízdu dle BI-00-05. Kontrolám nepodléhají požární a sanitní vozidla jedoucí
se zapnutým výstražným zařízením a zaplombované náklady kamiónů.
Kontrole zavazadel včetně příručních zavazadel a věcí vynášených / vyvážených z areálu
SPOLANA a.s. (výlučně jen přes vrátnice č. 3 a 4) včetně kontroly příslušných průvodních
dokladů (viz příloha č. 2 této SGŘ); u věcí vnášených do areálu SPOLANA a.s., u nichž by při
zpětném průchodu vrátnicí mohly nastat nejasnosti o jejich původu a vlastnictví, zajistit průvodní
doklad dle přílohy č. 2 této SGŘ včetně jeho předání na vrátnici.
prohlídce oděvu. Prohlídkou oděvu se rozumí kontrola oděvních svršků; pokud je při tom nutno
oděvní svršky odkládat, musí být zachována zásada, že kontrolu provádí vždy osoba stejného
pohlaví a na místě k tomu určeném.
Kontrole přítomnosti alkoholu v dechu – dechové zkoušce; tuto kontrolu provádí Ostraha podniku.
Kontrole požití jiných omamných či psychotropních látek
Kontrole dodržování zákazu kouření v celém areálu SPOLANA a.s. (netýká se prostor a objektů v
Komerční zóně v majetku či nájmu externích firem).
Kontrole, zda osoba nevnáší do areálu SPOLANA a.s. střelné nebo chladné zbraně a střelivo
(netýká se příslušníků Policie ČR).
Při odmítnutí kontroly není dotyčné osobě umožněn průchod vrátnicí. O dalším postupu rozhodne
příslušný nadřízený nebo vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly.
3.3.2
Oprávněné osoby určené k výkonu uvedených kontrol:
•
Pracovníci Ostrahy podniku
•
Všichni vedoucí pracovníci SPOLANA a.s. až do úrovně mistrů (včetně),
•
Pracovníci sektoru Bezpečnosti a kontroly.
3.3.4
Sankce při zjištění, že kontrolovaná osoba porušila povinnosti definované touto SGŘ zvlášť hrubým
způsobem
Při zjištění zvlášť hrubého porušení povinností definovaných touto SGŘ-01-07 (viz níže) je Ostraha
podniku povinna:
•
odebrat této osobě identifikační kartu/y,
•
vyvést tuto osobu mimo areál SPOLANA a.s.,
•
ihned informovat příslušného vedoucího pracovníka, v případě pracovníka externí organizace
/ firmy – odpovědného pracovníka této firmy; pokud daná externí organizace / firma vykonává
na smluvním základě činnosti pro SPOLANA a.s., informovat rovněž vedoucího útvaru
SPOLANA a.s., pro který daná externí organizace / firma činnosti vykonává.
248
V případě zneužití identifikační karty stanovuje další sankce pro danou externí organizaci /firmu
příloha č. 6 této SGŘ.
Případné problémy řeší sektor Bezpečnosti a kontroly a Ostraha podniku.
Pro zaměstnance SPOLANA a.s. stanovuje další postup SGŘ-01-10 „Pracovní řád“.
3.3.5
Zvlášť hrubé porušení povinností definovaných touto SGŘ-01-07:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Kouření v celém areálu SPOLANA a.s. (zákaz kouření platí i pro elektronické cigarety) – netýká
se prostor a objektů v Komerční zóně v majetku externích firem; rovněž se netýká prostor a
objektů v Komerční zóně v nájmu externích firem, kde je kouření limitováno příslušnou požárnětechnickou dokumentací a podmíněno písemným povolením vedoucího útvaru Bezpečnost a
prevence.
Ohrožení nebo poškození životního prostředí, ohrožení bezpečnosti vlastní nebo
bezpečnosti jiných osob hrubou nedbalostí, opakované porušení předpisů bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, protipožárních předpisů, a předpisů na ochranu životního prostředí
během šesti měsíců po sobě jdoucích.
Vstup do areálu SPOLANA a.s. nebo zdržování se v něm pod vlivem alkoholu nebo jiných
omamných či psychotropních látek nebo konzumace alkoholu nebo jiných omamných či
psychotropních látek v areálu SPOLANA a.s.
Vnášení alkoholických nápojů či návykových látek do areálu SPOLANA a.s. za účelem jejich
konzumace či užití
Odmítnutí podrobení se kontrole, zda osoba je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných
omamných či psychotropních látek.
Vnášení střelných či chladných zbraní a střeliva do areálu SPOLANA a.s. (netýká se Policie
ČR).
Svévolné zdržování se v areálu SPOLANA a.s. za jiným účelem, než je výkon smluvené
činnosti, nebo předmětem výkonu činnosti v rámci prostor pronajatých externí firmě.
Prokazování se identifikační kartou vystavenou na jiné jméno, nebo přenechání své identifikační
karty jiné osobě, či jiné zneužití identifikační karty (viz příloha č. 6 této SGŘ).
Neoprávněné užití nebo použití majetku (hmotného nebo nehmotného) SPOLANA a.s. nebo
majetku spolupracovníka či jiných subjektů působících v areálu SPOLANA a.s.
Fyzické napadení jiné osoby v areálu SPOLANA a.s. nebo verbální napadení jiné osoby zvlášť
hrubým způsobem.
Příloha č.4 k SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ uvádí:
249
BEZPEČNOSTNÍ POKYNY PRO OSOBY VSTUPUJÍCÍ, VJÍŽDĚJÍCÍ A POHYBUJÍCÍ SE V
AREÁLU PODNIKU
PRACOVNÍCI OSTRAHY PODNIKU MAJÍ PRÁVO ZAMEZIT V ODŮVODNĚNÝCH PŘÍPADECH
KOMUKOLIV VSTUP DO AREÁLU SPOLANA a.s.
1. V areálu SPOLANA a.s. je zakázáno:
-
kouřit (platí i pro elektronické cigarety) a používat otevřený oheň (netýká se prostor a objektů v
Komerční zóně v majetku externích firem ani prostor a objektů v Komerční zóně v nájmu externích
firem, kde je kouření podmíněno písemným povolením),
250
-
-
-
používat zápalek, zapalovačů, vařičů a jiných prostředků a zařízení, která způsobují vznik
otevřeného ohně či jisker,
vnášet alkoholické nápoje a návykové látky za účelem jejich konzumace či užití, konzumovat
alkohol nebo omamné či psychotropní látky, vstupovat nebo zdržovat se v areálu pod vlivem
alkoholu nebo omamných či psychotropních látek,
vnášet střelné či chladné zbraně a střelivo do areálu SPOLANA a.s. (neplatí pro Policii ČR)
pořizovat fotografie a videozáznamy technologických zařízení (netýká se zařízení v majetku
externích organizací /firem) – výjimky povoluje vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly),
ohrožovat nebo poškozovat životní prostředí, ohrožovat bezpečnost vlastní nebo bezpečnost jiných
osob hrubou nedbalostí, přečerpávat naftu, benzin či jinak manipulovat s pohonnými hmotami,
vstup cizím osobám (které nemají příslušná oprávnění), prokazování se identifikační kartou
vystavenou na jiné jméno, nebo přenechání své identifikační karty jiné osobě, či jiné zneužití
identifikační karty,
vstup osobám nevhodně oblečeným nebo obutým z hlediska ochrany jejich zdraví
svévolně se zdržovat v areálu SPOLANA a.s. za jiným účelem, než je výkon smluvené činnosti,
vstupovat do autocisterny, autosila nebo kontejneru,
neoprávněně použít majetek (hmotný nebo nehmotný) SPOLANA a.s. nebo majetek jiných
subjektů,
fyzicky napadat jiné osoby v areálu SPOLANA a.s., verbálně napadat jiné osoby zvlášť hrubým
způsobem,
mobilní telefony musí být vypnuty v prostoru výroben a míst označených tabulkou
„Nebezpečí výbuchu“ (zóna 0, 1, 2, 3, 20, 21, 22 a ochranný prostor) a tabulkou „Zákaz
kouření a vstupu s plamenem“ (vzory tabulek jsou umístěny na Odbavovacím pracovišti před
vrátnicí č. 4),
2. Pohyb osob v zóně Chemopark
Osoba, která vstupuje, případně posádka vozidla, které vjíždí do areálu SPOLANA a.s., je povinna ve
vyznačené zóně Chemopark dodržovat pravidla pro používání osobních ochranných pracovních
prostředků. Při vjezdu vozidla do zóny Chemopark musí být vybavena ochrannou přilbou,
pevnou obuví, ochranným oděvem a ochrannými brýlemi. Tyto ochranné prostředky musí trvale
používat.
Vjezd do zóny Chemopark je u komunikace označen svislým značením obsahujícím značky
příkazu k použití přilby, brýlí, pracovního oděvu a pevné obuvi.
3. Vstupující osoby (posádky vozidel) musí dodržet následující pokyny:
-
zákaz vypouštění jakýchkoli zbytků z autocisteren / kontejnerů při parkování uvnitř i vně
areálu SPOLANA a.s.,
sledovat a dodržovat povolené limity rychlosti (nejvyšší povolená rychlost je 30 km/hod), dopravní
značky, znamení pro zastavení, výstražná a jiná upozornění pro motorová vozidla,
dodržet pokyny hasičů, pracovníků Ostrahy podniku, popřípadě dalších oprávněných osob, jestliže
dojde k požáru, plynovému poplachu či jinému ohrožení,
po celou dobu pobytu v areálu SPOLANA a.s. musí být dveře vozidla (tahače, kamiónu) řádně
zajištěné (v otevřené či zavřené poloze),
řidič nebo závozník musí být přítomen u vozidla po celou dobu nakládky / vykládky,
pokud nebude určeno jinak, při nakládce mít vypnutý motor, auto zabrzděné a zajištěné,
na vyzvání oprávněné osoby se podrobit kontrole pracovníkem Ostrahy podniku či jiným
pověřeným pracovníkem.
4. Provoz parkoviště u vrátnice č. 4 uvnitř areálu SPOLANA a.s. (blok C5):
-
Tato plocha je určena pouze pro parkování vozidel během doby nutné k vyřízení expedice zboží /
odpadu. V případě parkování po této uvedené době povoluje výjimku na základě žádosti pověřený
pracovník útvaru Správa areálu. V tomto případě nenese SPOLANA a.s. zodpovědnost za
případné ztráty, eventuelně poškození vozidla a nákladu.
- V případě úniku škodlivých látek nejen z některého vozidla, ale i nebo úniku škodlivých látek z
výrobních objektů SPOLANA a.s. do ovzduší se řidiči okamžitě vrátí do svých vozidel a připraví se
k opuštění parkoviště.
251
V Organizačním řádu (SGŘ-01-06) je uvedeno:
7.5.2
BEZPEČNOST A PREVENCE – působnost
09
Provádí kontrolní činnost v oblastech své působnosti, o zjištěných nedostatcích informuje
příslušné vedoucí pracovníky, z výsledků kontrolní činnosti a hodnocení stavu zpracovává informace
pro vedení podniku
23
bezpečnosti, spravuje databázi EBA a eviduje v ní bezpečnostní údaje o dodavatelích a nájemcích
Informace o prověřování kvalifikace externích subjektů
7.5.2
23
bezpečnosti, spravuje databázi EBA a eviduje v ní bezpečnostní údaje o dodavatelích a nájemcích
Proces č.3.1 Nákup materiálu, služeb údržby uvádí v bloku
specifikace poptávky následující pravidla:
Zadání výběrového řízení,
2 Zadání a specifikace poptávky
-------------------------------------------• Technická část poptávky obsahuje podrobný popis požadovaného materiálu / služby a technické
zadání pro zpracování nabídky (požadované množství, požadované kvalitativní parametry,
požadované technické parametry, určení základního rozsahu prací, požadavky na provedení
zkoušek /revizí, požadavky na rozsah dodávané dokumentace, seznam podnikem předávané
dokumentace, stanovení požadavků na chemickou odolnost atp., požadované termíny dodání /
realizace služby, požadavek na dodání seznamu rizik souvisejících s poptávanou službou a
způsoby ochrany proti těmto rizikům, etapové rozdělení prací – termíny, stanovení provozních
podmínek podniku pro provádění prací, rozsah přípravných prací, likvidace nepotřebného
materiálu, požární zabezpečení, sociální zabezpečení, zajištění a úhrada dodávek energií a
veškeré další rozhodující informace týkající se předmětu poptávky).
• Obchodní část poptávky obsahuje platnost nabídky, požadavek na doložení způsobilosti a
kvalifikace nabízejícího, jeho profesní pojištění a standardní obchodní náležitosti.
Za soulad zadání poptávkového řízení s požadavkem odpovídá Nákup SSC. Odchylky musí být
projednány s žadatelem.
Proces č.3.1 Nákup materiálu, služeb údržby uvádí v bloku Hodnocení dodavatelů služeb
následující pravidla:
Hodnocení dodavatelů provádí Nákup Unipetrol SSC dle jejich směrnice 506/ „Sourcing“.
Výsledky hodnocení předá manažerovi nákupu SPOLANA a.s., který je neprodleně podstoupí
představiteli vedení pro integrované systémy řízení.
V SGŘ-26-02 „Nájem majetku podniku“ je uvedeno:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje zásady pro nájem majetku podniku.
252
7
HODNOCENÍ NÁJEMCŮ
7.1
Hodnocení nájemce (v době trvání smluvního vztahu) z hlediska bezpečnosti (BOZP a PZH), požární
ochrany a dodržování smluvních podmínek provádí pověřený pracovník pronajímatele ve spolupráci
s PP SBK na základě společné kontroly provedené minimálně jednou ročně.
Hodnocením nájemce z hlediska bezpečnosti (BOZP a PZH) a požární ochrany se rozumí:
• posouzení souladu způsobu užívání pronajatého majetku s uzavřenou smlouvou – provádí
pronajímatel
• posouzení míry ohrožení podniku činnostmi nájemce, případně pohybem jeho zaměstnanců
v areálu podniku –zajišťuje SBK.
Hodnocení je zaznamenáno v „Záznamu o kontrole a hodnocení nájemce“ (viz šablona
formuláře„1hod_naj.dot“).
Stupnice pro vyhodnocení úrovně bezpečnosti, resp. míry ohrožení podniku:
1 – vyhovuje
2 – vyhovuje s výhradou
3 – NEvyhovuje
nezjištěny neshody s obecně závaznými předpisy ani s legislativou podniku
ani nezjištěno žádné porušení smlouvy
zjištěny neshody nebo drobné neshody, které však s ohledem k činnostem
nájemce nemohou podnik ohrozit
od poslední kontroly zjištěny neshody, které podnik ohrožují, nebo
prodlení se zaplacením nájemného nebo jiných plateb delší než 30 dnů
Výsledek hodnocení „1“ je dokladem o tom, že nájemce respektuje obecně platná kritéria a
základní požadavky SPOLANA a.s. v oblasti bezpečnosti (BOZP a PZH)
a požární ochrany a plně dodržuje smluvní podmínky.
Výsledek hodnocení „2“ je dokladem pro zahájení jednání s nájemcem, pro stanovení opatření k
odstranění zjištěných nedostatků.
Výsledek hodnocení „3“ při výsledku hodnocení „3“ je tato externí firma jako nájemce nepřijatelná;
stávající smluvní vztah s nájemcem musí být přehodnocen.
7.2
„Záznam o kontrole a hodnocení nájemce“ zpracovaný dle odst. 7.1 ve dvou vyhotoveních potvrdí obě
smluvní strany podpisem. Jedno vyhotovení zakládá pronajímatel, druhé vyhotovení zakládá nájemce,
kopii záznamu obdrží PP SBK k následnému zavedení do databáze EBA v Lotus Notes.
Informace o projednávání problematiky prevence závažných havárií na úrovni
vedoucích zaměstnanců
V „Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s.“ je uvedeno:
5.5.3
Interní komunikace
5.5.3.1 Koordinace
Pro zabezpečení koordinace činností při udržování, zdokonalování a rozšiřování
QMS/EMS/SMS v podniku je generálním ředitelem ustavena Pracovní skupina
QMS/EMS/SMS. Statut Pracovní skupiny QMS/EMS/ SMS (poslání, složení, činnost,
zodpovědnosti a pravomoci členů) stanovuje [06].
5.5.3.2 Způsob, obsah a směr komunikace mezi jednotlivými organizačními útvary a pracovními
funkcemi je určen pro každou oblast QMS/EMS/SMS/EnMS příslušnými legislativními
dokumenty.
253
Interní komunikace probíhá v následujících liniích:
- řídící - informace prostřednictvím vedoucích útvarů směrem k podřízeným zaměstnancům
(včetně zpětné vazby),
- představitel vedení pro integrované systémy řízení,
- podniková informační síť v prostředí Lotus Notes.
Každý zaměstnanec podniku má možnost své připomínky a náměty týkající se oblasti
QMS/EMS/SMS/EnMS přednést prostřednictvím svého přímého vedoucího.
5.5.3.3 Komunikace v oblasti BOZP
V podniku je vyhlášen motivační systém (viz [61]) jehož cílem je zainteresovat zaměstnance
na stavu a výsledcích v oblasti péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a v oblasti
prevence závažných havárií. Motivačním systémem jsou stanoveny podmínky hodnocení
dosažených výsledků a způsob odměny, a to zejména za aktivity nad rámec plnění základních
povinností, vyplývajících z pracovního zařazení. Systém zahrnuje jak ocenění za dosažení
pozitivního výsledku, tak současně prvek soutěživosti v úrovni jednotlivce i celku.
V podniku jsou monitorovány rizikové stavy a skoronehody ohlášené zaměstnanci podniku.
Jsou stanoveny postupy pro jejich šetření a vyhodnocování (viz [61]).
5.6
-----------------------------------------------------
5.6.1
Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost
byly trvale zlepšovány (viz [75]).
5.6.2
= pro oblast EMS, EnMS vyhodnocení plnění souladu s právními a jinými požadavky
= hodnocení QMS/EMS/SMS za sledované období, včetně hodnocení dostatečnosti
zdrojů, informací o výsledcích auditů, vývoji a plnění nápravných a preventivních
opatření, opatřeních z předchozích přezkoumání, změnách s možným dopadem na
QMS/EMS/SMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků právních předpisů a dalších
požadavků spojených s environmentálními aspekty) a návrhů doporučení pro
zlepšování
prostředí.
managementu.
254
= výsledky interních auditů QMS/EMS/SMS prováděných v souladu se zásadami
• odpadních vod (množství produkovaného a vypouštěného znečištění), informace o
kvalitě odpadních vod jsou součástí informačního systému SAP,
• nakládání s odpady (přehled produkovaného odpadu a poplatků za jeho likvidaci)
Informace o seznamování zaměstnanců s výsledky projednávání problematiky prevence
závažné havárie na úrovni vedení.
Zaměstnanci mají volný přístup k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti
bezpečnosti a prevence závažných havárií. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS je
uvedeno následující:
5.4.6
Seznámení s politikou a cíli QMS/EMS/SMS/EnMS, cílovými hodnotami EMS/SMS/EnMS,
programy environmentálního managementu, programy bezpečnostního managementu
a akčními plány managementu hospodaření s energií
Zaměstnanci:
Všichni zaměstnanci podniku jsou seznamováni následujícími formami:
- v rámci pravidelného školení (viz odst. 4.2.3 a 6.2.2.4), seznámení je dokumentováno
zápisem v osobních kartách bezpečnosti práce (dále též „osobní karty“) - záznamem o
školení zaměstnanců,
- v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes podle přístupových oprávnění do Lotus
Notes.
Zaměstnanci externích organizací (Politika):
- v rámci vstupního školení.
V elektronické podobě v prostředí LOTUS NOTES jsou databáze EMS, SMS, kde jsou
uvedeny programy těchto systémů, cíle, cílové hodnoty včetně stavu plnění, databáze
Havarijní prevence, kde jsou, mimo jiné, vyšetřovací zprávy, zprávy o stavu plnění opatření
z šetření.
Projednávání problematiky prevence závažných havárií je součástí porad na všech úrovních
vedení a řízení SPOLANA a.s.
Zaměstnanci jsou, při školení EMS, seznámeni s možností předkládání návrhů k prevenci
rizik havárií a snižování následků. V osnovách školení EMS je uveden i následující bod:
Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik havárií a na odstranění zdrojů těchto rizik
prostřednictvím svých nadřízených.
V organizační struktuře SPOLANA a.s. jsou vytvořeny podmínky pro vertikální komunikaci.
Zaměstnanci mají možnost se kdykoliv vyjádřit k otázkám bezpečnosti nebo ochrany zdraví
při práci. Všichni zaměstnanci SPOLANA a.s. jsou si vědomi, že jejich připomínkami
a dotazy z oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií jsou příslušní kompetentní
vedoucí zaměstnanci povinni se bezodkladně zabývat, řešit je a o výsledcích zpětně
informovat. Informace jsou podávány písemně nebo ústně. V závažných případech vždy
písemně, po linii systému řízení. Zásadní otázky bezpečnosti provozovaných zařízení a změny
255
provozních podmínek jsou vždy konzultovány na všech úrovních řízení procesu. Jejich
dopady na bezpečnost zaměstnanců a okolí jsou předem důsledně analyzovány.
5.2.1.2 Zaměstnanci na vedoucích pracovních pozicích (název pracovní funkce) a jejich
odpovědnost
Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za provádění posouzení
rizik závažné havárie
-
Vedoucí výrobních závodů a jimi pověření podřízení
-
Vedoucí útvaru bezpečnosti a prevence a jím pověření podřízení
3.2
------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
•
•
V případě změn technologického postupu nebo zařízení provedení nového posouzení rizik možné
havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a
kontroly.
Včasnou aktualizaci veškeré havarijní dokumentace (havarijních plánů, havarijních postupů a
7.5.2 BEZPEČNOST A PREVENCE – působnost
2. Zajišťuje systém krizového řízení a havarijní a požární prevenci
V oblasti havarijní a bezpečnostní prevence:
16
Zajišťuje aktualizaci Bezpečnostní zprávy podniku, Vnitřního havarijního plánu podniku a další
dokumentace dle zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií (ve znění pozdějších
předpisů)
17
Zpracovává a aktualizuje plány preventivních bezpečnostních opatření pro řešení mimořádných
událostí na úrovni podniku
18
Kontroluje plnění havarijních plánů a preventivních bezpečnostních opatření v areálu podniku
19
Navrhuje opatření k omezení následků úniků nebezpečných látek do životního prostředí,
organizuje, kontroluje a hodnotí celopodniková součinnostní cvičení na únik nebezpečných látek
do životního prostředí
256
20
Účastní se šetření mimořádných událostí
Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za seznamování
dodavatelů, externích subjektů a návštěvníků s existujícími riziky a pravidly bezpečného
výkonu činností nebo pohybu v objektu
-
Vedoucí výrobních závodů a jimi pověření podřízení
-
Vedoucí útvaru uzavírajícího smlouvu s externí firmou
-
Vedoucí ostrahy podniku
-
Vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí (internetové stránky)
-
Vedoucí útvaru Investice
3.2
------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
•
•
Podmínky pro neustálý přehled o přítomnosti a činnostech zaměstnanců externích firem a návštěv
Základním předpisem řešícím problematiku externích subjektů v podniku je SGŘ-26-05
„Povinnosti externích firem v areálu SPOLANY“, kde je uvedeno:
1
ÚVOD
1.1
•
bezpečnost a ochranu zdraví při práci jak vlastních pracovníků, tak pracovníků externích
firem působících v areálu SPOLANA a.s.,
•
minimalizaci dopadů činností vykonávaných v areálu SPOLANA a.s. na životní prostředí.
1.2
Tato směrnice GŘ (spolu se směrnicí SGŘ-01-07 „Propustkový řád“) stanovuje externím firmám a
jejich pracovníkům působícím v areálu SPOLANA a.s. základní pravidla a povinnosti v oblasti
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění
nebezpečných chemických látek, požární ochrany a ochrany životního prostředí, jimiž se tito
pracovníci musí bezpodmínečně řídit.
Povinnost dodržovat tuto SGŘ a další v ní citované legislativní podnikové dokumenty SPOLANA a.s.
je zakotvena ve Všeobecných obchodních podmínkách, které jsou součástí smluvního vztahu
uzavřeného mezi externí firmou a SPOLANA a.s.
257
Příslušné smluvně závazné legislativní podnikové dokumenty a dále citované formuláře (šablony) k
účelům proškolení pro externí firmy jsou dostupné na internetových stránkách SPOLANA a.s. na
adrese http://www.spolana.cz/ v pohledu „Služby a areál / Legislativa“ a v pohledu „Služby a areál
/ Formuláře a informace ke stažení“.
Předmětem smluvního ujednání může být i povinnost dodržování dalších legislativních podnikových
norem.
povinnosti dodržovat obecně závazné právní předpisy, zejména z oblasti bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, havarijní prevence, požární ochrany a ochrany životního prostředí.
1.3
Tato SGŘ se nevztahuje na jednorázové krátkodobé vstupy pracovníků externích firem, pokud jsou
doprovázeni pracovníky SPOLANA a.s. (kteří zodpovídají za jejich bezpečnost), nebo byli seznámeni
s bezpečnostními pokyny pro krátkodobý (jednorázový) vstup / vjezd (viz SGŘ-01-07 „Propustkový
řád“).
2
Tato SGŘ je závazná pro externí firmy:
• působící v areálu SPOLANA a.s. v pronajatých a vlastních objektech / prostorách,
• provádějící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě práce pro SPOLANA a.s.
Tato SGŘ je šířena:
• v elektronické podobě v prostředí Lotus Notes:
- podnikovým útvarům SPOLANA a.s.
- externí firmě zajišťující pro SPOLANA a.s. na smluvním základě ostrahu podniku
• v elektronické podobě prostřednictvím internetu (mailem – zajišťuje sektor Kvality a životního
prostředí):
- externí firmě UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.
• ověřeným výtiskem této SGŘ – předání zajišťuje útvar Správa areálu :
- externím firmám na základě smluvního vztahu (pronájmu nebytového prostoru)
• na internetových stránkách SPOLANA a.s. (na http://www.spolana.cz/ v pohledu „Služby a areál /
Legislativa“)
- ostatním externím firmám působícím v areálu SPOLANA a.s.
3
INFORMACE O RIZICÍCH
Povinnost vzájemné informovanosti více zaměstnavatelů na jednom pracovišti stanovuje § 101
zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Systém vzájemného informování na pracovištích SPOLANA a.s. je následující:
3.1
Informace o rizicích SPOLANA a.s. Neratovice
------------------------------------------------------------------------SPOLANA a.s. informuje externí firmy :
• o vlastních rizicích možného ohrožení života a zdraví – v příloze č. 2 této SGŘ; informace o rizicích
je dále doplňována školením zaměstnanců externích firem a v případě specifikovaných prací dále
upřesněna systémem povolování prací dle SGŘ-23-14 a přílohy č. 2 SGŘ-23-13
• o charakteru vybraných umístěných nebezpečných látek (zejména toxických) – v příloze č. 3 této
SGŘ; informace o charakteru dalších nebezpečných látek umístěných v areálu SPOLANA a.s. je
uvedena v příloze č. 6 SGŘ-22-05 (dostupná u pronajímatele / provozovatele).
258
Dále je v SGŘ-26-05 uvedeno:
4.2.2
Školení pracovníků externích firem na pracovišti
Toto školení se týká pracovníků externích firem vykonávajících činnosti pro SPOLANA a.s. na
smluvním základě; tito se musí prokazatelně seznámit na pracovišti SPOLANA a.s., kde budou
vykonávat sjednanou činnost, s:
• podmínkami bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na pracovišti
• havarijním plánem příslušného útvaru – z hlediska prevence závažných havárií obsahuje
seznámení s:
a) riziky vyplývajícími z umístění nebezpečných látek na pracovišti a nakládáním s nimi
b) vlastnostmi těchto nebezpečných látek z hlediska ohrožení zdraví, majetku a životního
prostředí
c) způsobem informování, vyrozumění a varování těchto pracovníků
d) požadavky na způsob chování v prostorech s umístěnými nebezpečnými látkami
e) způsoby ochrany (použití osobních ochranných pracovních prostředků, zásady ukrytí a
evakuace)
f) rozmístěním a užíváním spojových prostředků včetně důležitých telefonních čísel
• přílohou č.13 SGŘ-23-13 (budou-li externí pracovníci vjíždět do prostorů s nebezpečím výbuchu)
• dalšími legislativními podnikovými dokumenty nutnými pro výkon daných činností.
Externí pracovníci svým podpisem potvrdí proškolení na daném pracovišti v „Seznamu školených
pracovníků“ (kopii seznamu obdrží také provádějící firma).
Doba platnosti tohoto školení za předpokladu nezměněných podmínek je maximálně 1 rok.
Za toto proškolení odpovídá vedoucí zaměstnanec útvaru, kde bude externí firma svoji činnost
vykonávat. Vede dokumentaci o tomto proškolení.
SGŘ-01-07 „Propustkový řád“ uvádí:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje pravidla pro pohyb osob, materiálů, předmětů a vozidel
vrátnicemi podniku a v obou zónách areálu podniku.
Areál podniku je rozdělen do dvou zón, a to „Komerční zóny“ a zóny „Chemopark“. Vymezení zón je
definováno v příloze č. 1 této SGŘ. Pravidla pohybu a přístupu do „Komerční zóny“ stanovuje kap. 3
této SGŘ, do zóny „Chemopark“ kap. 4 této SGŘ.
2
Tato SGŘ je závazná:
• pro všechny podnikové útvary,
• pro externí firmy působící v areálu SPOLANA a.s. na smluvním základě.
Tato SGŘ je šířena v elektronické podobě:
• v prostředí Lotus Notes: podnikovým útvarům a externím firmám zajišťujícím pro podnik na
smluvním základě ostrahu SPOLANA a.s.,
• prostřednictvím internetu: externí firmě UNIPETROL DOPRAVA s.r.o. (mailem) – zajišťuje sektor
Kvality a ŽP, ostatním externím firmám působícím v areálu SPOLANA a.s. – na internetových
stránkách SPOLANA a.s. (na adrese “http://www.spolana.cz/” v pohledu „Služby a areál /
Legislativa“).
259
Bezpečnostní pokyny viz příloha č.4 k SGŘ-01-07 „Propustkový řád“
uvedená
předcházejícím textu (kap.5.2.1.1), dostávají dodavatelé, externí subjektu a návštěvníci při
vstupu do areálu od ostrahy podniku.
Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zajištění potřebných
zdrojů (včetně lidských) pro zavedení a udržování systému řízení a jeho rozvoj
-
generální ředitel,
-
finanční ředitel,
-
výrobně-provozní ředitel,
-
ředitel sektoru SCM,
-
vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí,
-
vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly.
V Integrované příručce QMS/ EMS/ SMS SPOLANA a.s. je uvedeno:
6
MANAGEMENT ZDROJŮ
6.1
Poskytování zdrojů
-----------------------------Výkonné vedení SPOLANA a.s. v čele s generálním ředitelem trvale v rámci plánovacích
procesů identifikuje požadavky na zdroje a v odpovídající výši je poskytuje tak, aby zajistilo
zlepšování výkonnosti podniku a zvyšování kvality všech procesů při současném zvyšování
úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a snižování rizikových faktorů pracovních
podmínek.
6.2
Lidské zdroje
--------------------Cílem řízení lidských zdrojů je zabezpečit odbornou způsobilost zaměstnanců k výkonu jejich
činností se zaměřením na prohlubování jejich dovedností se zvláštním zřetelem na znalost
právních a dalších předpisů, motivovat zaměstnance k rozvoji jejich schopností a obecně
rozvíjet podnikovou kulturu.
6.2.1
4.2
Řízení společnosti. Vedoucí pracovníci společnosti. Výkonné vedení podniku
Společnost řídí její představenstvo prostřednictvím generálního ředitele společnosti, který je zároveň
předsedou představenstva; na základě strategie a dlouhodobých plánů rozvoje řídí udržitelný rozvoj
společnosti.
Za finanční činnosti zodpovídá člen představenstva – finanční ředitel; zlepšuje hodnotu společnosti na
základě společné činnosti a strategie udržitelného rozvoje společnosti, optimalizuje strukturu kapitálu,
koordinuje modelování stávajících podnikových procesů a vytváření nových ve všech oblastech, které
mají dopad na hospodářskou a finanční situaci společnosti (detail působnosti viz kap. 7.2 této SGŘ).
Dozorovou činnost vykonává dozorčí rada společnosti.
Představenstvo společnosti se při své činnosti řídí Stanovami a jednacím řádem představenstva,
dozorčí rada společnosti se při své činnosti řídí Stanovami a jednacím řádem dozorčí rady.
260
Představenstvo rozhoduje o obsazení následujících pozic vedoucích pracovníků společnosti
(podniku):
• generální ředitel
• finanční ředitel
• výrobně-provozní ředitel
•
ředitelé/vedoucí sektorů
Představiteli výkonného vedení podniku jsou ředitelé, vedoucí sektorů a představitel vedení
pro integrované systémy řízení.
Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za proces zavádění a
udržování systému řízení a jeho rozvoj
-
představenstvo společnosti,
-
-
-
-
-
vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí,
-
vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly.
V Integrované příručce QMS/ EMS/ SMS/ EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno:
5.1
Angažovanost a aktivita managementu
------------------------------------------------------------Představenstvo SPOLANA a.s. spolu s výkonným vedením si uvědomuje odpovědnost
k akcionářům, obchodním partnerům, svým zaměstnancům, regionu a celé společnosti.
Na základě toho stanovilo závazky a základní kroky pro jejich naplnění, a to formou Politiky
integrovaných systémů řízení a stanovením cílů, cílových hodnot a programů v oblasti QMS,
EMS a SMS. Následně provádí každoročně přezkoumání jak plnění cílů, tak i účinnosti těchto
zavedených a dále rozvíjených systémů.
5.5.1
Odpovědnost a pravomoc
Základní odpovědnost za stálou vhodnost a účinnost QMS (a kvalitu výrobků), EMS a
SMS má výkonné vedení SPOLANA a.s. v čele s generálním ředitelem.
Odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy podnikových útvarů a jednotlivých zaměstnanců
vycházejí ze základního organizačního schéma SPOLANA a.s. (uvedeno v příloze č. 1) a
Organizačního řádu [06].
Vlastní základní odpovědnosti, pravomoci a vzájemné vztahy jsou dokumentovány Organizačním
řádem, organizační strukturou, systemizací a popisy pracovních míst (viz [06]), detailně jsou tyto
vztahy rozpracovány systémovou dokumentací uvedenou v podkapitole 4.2.
Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za identifikaci potřeb
výcviku, zajištění a realizace výcviku a vyhodnocení jeho efektivnosti
-
vykonné vedení podniku,
-
vedoucí útvarů a jimi pověření podřízení pracovníci,
261
-
vedoucí útvaru Bezpečnosti a prevence a jím pověření pracovníci,
-
velitel Jednotky HZS podniku
6
20
v těchto oblastech
21
V SGŘ-22-05 (Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.) je uvedeno:
3.2
------------------------------------------------------------------Zajišťují:
• Proškolování podřízených pracovníků a ověřování jejich znalostí havarijních pokynů, havarijních
neprodleně.
• Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu
3.5
Vedoucí nevýrobních a správních útvarů
----------------------------------------------------• Periodicky prověřují u podřízených pracovníků znalost povinností vyplývajících z vnitřního
havarijního plánu a provádějí nácviky evakuace osob.
9.6
Nácviky řešení likvidací havarijních úniků NL jsou prováděny dle plánu požárních a havarijních cvičení
a jsou vyhlašovány velitelem Jednotky HZS, kdy zaměření a rozsah nácviků přizpůsobuje po dohodě
se zúčastněnými subjekty (tj. závodem, útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly, popř. Ostrahou
podniku). Cvičení vyhlašuje minimálně 2x za rok (zápis a vyhodnocení ukládá pověřený pracovník
sektoru Bezpečnosti a kontroly).
262
Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za sledování funkčnosti
systému řízení, provádění jeho kontrol a auditů a vyhodnocování jeho účinnosti
-
-
-
-
-
vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí (představitel vedení pro integrované
systémy řízení),
-
vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly,
-
vededoucí jednotlivých útvarů podniku.
V „Integrované příručce QMS/ EMS/ SMS /EnMS SPOLANA a.s.“ je uvedeno:
5.1
plnění.
5.6
5.6.1
5.6.2
----------------------------------------------------------Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost
byly trvale zlepšovány.
= pro oblast EMS/EnMS vyhodnocení plnění souladu s právními a jinými požadavky
dopadem na QMS/EMS/SMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků právních
263
předpisů a dalších požadavků spojených s environmentálními aspekty) a návrhů
doporučení pro zlepšování
prostředí.
managementu.
• odpadních vod (množství produkovaného a vypouštěného znečištění),
informace o kvalitě odpadních vod jsou součástí informačního systému SAP,
• nakládání s odpady (přehled produkovaného odpadu a poplatků za jeho
likvidaci)
(viz [24]),
5.6.3
vyhodnotitelné)
Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za zavedení, sledování a
vyhodnocování nápravných aktivit
-
-
-
-
264
-
vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí (představitel vedení pro integrované
systémy řízení),
-
-
vedoucí jednotlivých útvarů podniku.
V Integrované příručce QMS/ EMS/ SMS /EnMS SPOLANA a.s. je uvedeno:
5.1
plnění.
8.5.2
Nápravná a preventivní opatření
Tímto odstavcem Příručky jsou stanoveny kompetence a postupy pro:
- ukládání nápravných opatření (dále též OKN) - při zjištění neshod (odchylek),
- ukládání preventivních opatření (dále též OKP) pro předcházení neshodám a řešení
závažných problémů ve všech oblastech.
Dále uváděná opatření platí pro všechny útvary podniku s působností v definovaném
QMS/EMS/SMS. Zaměstnanci, kteří jsou odpovědni za vyšetření příčin neshod (identifikaci
problémů) a oprávněni k ukládání OKN (OKP) jsou definováni dle druhu neshody (problému) v
odst. 8.5.2.2.
8.5.2.2 Ukládání OKN při systémových a závažných výrobkových neshodách a OKP při
systémových a závažných výrobkových problémech
Po zjištění neshod (problémů) ze zdrojů uvedených v odst. 8.5.2.1 jsou ukládána nápravná
opatření (OKN) nebo preventivní opatření (OKP) postupem dle [48] následujícími
zaměstnanci:
Systémové neshody (problémy) - OKN (OKP) ukládá:
generální ředitel
: představiteli vedení a ředitelům/vedoucím sektorů na návrh
představitele vedení
ředitelé/vedoucí sektorů: vedoucím podřízených útvarů
: vedoucím útvarů s výjimkou ředitelů/vedoucích sektorů
Výrobkové neshody (problémy) závažného charakteru - OKN (OKP) ukládá:
: výrobně-provoznímu řediteli a představiteli vedení
výrobně-provozní ředitel
: vedoucím podřízených útvarů
vedoucí útvaru Řízení jakosti
: vedoucím útvarů s výjimkou ředitelů/vedoucích
sektorů
Postup pro ukládání OKN (OKP) včetně kompetencí, formální a obsahové náplně OKN (OKP)
a jeho plnění, případně sledování účinnosti stanovuje [48].
265
Informaci o uložených OKN (OKP) včetně jejich vyhodnocení předkládá představitel
vedení poradě vedení jako součást ročního hodnocení QMS/EMS/SMS (podkap. 5.6).
Uvedení pracovních pozic vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení a řešení
mimořádných a havarijních situací
-
-
-
-
veltel jednotky HZS podniku,
-
velitel zásahu HZS podniku,
-
pracovníci na OS HZS podniku,
-
specialista-koordinátor Řízení bezpečnosti,
-
vedoucí závodů,
-
vedoucí provozů,
-
pracovníci odborných útvarů.
1.1
Identifikace osob
Funkční zařazení a telefonní spojení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat
preventivní bezpečnostní opatření uvedená ve vnitřním havarijním plánu, a které jsou ve spojení s
krajským úřadem.
Funkce
Telefon
Generální ředitel
3104, 736 506 643
Vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly
4102, 736 506 566
Specialista - koordinátor ŘB
3209, 736 506 568
Velitel jednotky HZS
4100, 603 565 248
Velitel zásahu HZS
Radiostanice
OS HZS
150 (2222); 155 (2223); 112; 2150
hasič-dispečer – 2555, 2585; 736 506 488, 736 506 511
Funkční zařazení a telefonní spojení fyzických osob, které jsou provozovatelem určeny k plnění úkolů
určených vnitřním havarijním plánem a které nejsou ve spojení s Krajským úřadem.
Funkce
Telefon
Výrobně-provozní ředitel
Vedoucí útvaru, kde k havárii došlo
4712, 736 506 487
Závod KL
- 5557, 736 506 580
Závod EVH
- 2114, 739 384 721
Závod PVC - vedoucí
- 3767, 736 506 554
- provoz PVC
- 3769, 736 506 576
- provoz VCM a TZO - 3765, 736 506 611
266
- provoz Elektrolýza
Odborní pracovníci podniku, popř.
externích společností, dle rozhodnutí
předsedy havarijní komise
- 2776, 736 506 530
---
5.2.1.3 Řízení lidských zdrojů, výchova a vzdělávání
Informace o tom, zda je zaveden systém výběru zaměstnanců pro obsazování pracovních
pozic významných z hlediska prevence závažných havárií, včetně uvedení odkazu na
příslušný předpis
Za problematiku řízení lidských zdrojů odpovídá vedoucí sektoru Lidské zdroje a jednotliví
vedoucí zaměstnanci, každý ve své kompetenci. Řízení lidských zdrojů je řešeno dle zásad
uvedených v procesech číslo:
3.8.1 Řízení lidských zdrojů – zřízení pracovního místa
3.8.2 Řízení lidských zdrojů – nástup zaměstnance
3.8.3 Řízení lidských zdrojů – přestup zaměstnance
3.8.4 Řízení lidských zdrojů - vzdělávání
Zde je popsáno:
- stanovování kvalifikačních požadavků na pracovní místa,
- způsob hodnocení míry jejich plnění,
- režim povolování výjimek z kvalifikačních požadavků,
- způsob přípravy pracovníků pro výkon práce,
- systém výběru personálních náhrad,
- stanovení systému odborné výchovy a vzdělávání pracovníků v souladu s
kvalifikačními požadavky stanovenými pro příslušné pracovní místo,
- stanovení odpovědností za vedení a aktualizaci dokumentace.
Zajišťování lidských zdrojů je uskutečňováno ve spolupráci s úřady práce popř. personálními
agenturami a provádí se s důrazem na kvalifikační, odborné a osobnostní předpoklady pro
výkon dané pracovní funkce. Součástí řízení lidských zdrojů jsou tyto oblasti:
– výběr a příprava zaměstnanců,
– výcvik a rozvoj,
– personální administrativa,
– odměňování a zaměstnanecké výhody,
– strategické řízení lidských zdrojů,
– motivace,
– firemní kultura.
Problematika bezpečnosti práce a prevence závažných havárií se prolíná všemi výše
uvedenými personálními oblastmi a následujícími činnostmi:
– kvalifikační požadavky pro výběr zaměstnanců na všech úrovních
– výběr zaměstnanců pro obsazování pracovních míst,
– personální zajištění činností ve všech vyskytujících se fázích provozu,
– školení všech zaměstnanců podle jejich pracovního zařazení odpovídající vyskytujícím
se rizikům,
– ověřování znalostí a dovedností zaměstnanců,
– prosazování postupů zabezpečujících rozvoj a udržování potřebných odborných
způsobilostí pro pracovní úkoly, u nichž byla identifikována nebezpečí a rizika,
– dokumentování provedeného školení a jeho hodnocení.
267
Souhrn požadovaných znalostí, dovedností a odborné praxe pro výkon práce, vyjádřených pro
konkrétní pracovní místo je popsán ve výše uvedených procesech Řízení lidských zdrojů. Pro
stanovení kvalifikačních požadavků se vychází ze standardních popisů pracovních činností.
Speciální kvalifikační požadavky se stanovují rovněž podle popisu pracovních činností
s ohledem na splnění požadavků legislativy, předpisů, norem apod. na konkrétní pracovní
činnost.
Kvalifikační požadavky:
– stupeň školního vzdělání,
– obor školního vzdělání,
– délka odborné praxe,
– speciální znalosti.
Výběr zaměstnanců pro obsazování pracovních míst se provádí formou náborů pro dělnické
profese popř. výběrových řízení pro obsazování pozic THP.
Informace o tom, zda u pracovních pozic významných z hlediska prevence závažných
havárií je zajištěn rozvoj a udržování potřebných odborných znalostí a dovedností,
včetně odkazu na příslušný vnitřní předpis
Systém vzdělávání všech pracovních pozic včetně pracovních pozic významných z hlediska
prevence závažných havárií popisuje proces řízení č.3.8.4 Řízení lidských zdrojů – vzdělávání
viz následující mapa procesu.
268
269
Zde je uvedeno:
Školení v oblasti bezpečnosti práce a havarijní prevence
-----------------------------------------------------------------------je prováděno v jednoletém cyklu (školení zaměstnanců dělnických kategorií) a tříletém cyklu (školení
technických a administrativních zaměstnanců).
Systém školení viz SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“.
Školení v oblasti požární ochrany
-------------------------------------------je prováděno v tříletém cyklu (školení vedoucích pracovníků odborně způsobilou osobou) a
jednoletém (školení zaměstnanců vedoucími pracovníky), nevyplývá-li z posouzení požárního
nebezpečí častější potřeba školení.
Systém školení viz SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“.
Školení v oblasti profesních předpisů
------------------------------------------------je prováděno v jednoletém cyklu (školení zaměstnanců dělnických kategorií) a tříletém cyklu (školení
technických a administrativních zaměstnanců).
Systém školení je obdobný jako školení bezpečnosti práce a havarijní prevence (viz SGŘ-23-08),
obsah školení viz „Plán výcviku" v databázi ORGAPER
Školení v oblasti ADR-RID
----------------------------------Dle kap. 1.3 předpisů ADR a RID musí být pracovníci, jejichž pracovní povinnosti se týkají přepravy
nebezpečných věcí (chemických látek a odpadů), vyškoleni o předpisech pro dopravu takových věcí
podle své odpovědnosti a pracovní náplně.
V podmínkách podniku se jedná zejména o :
• pracovníky na plnicích a stáčecích místech nebezpečných věcí do silničních a železničních
cisteren / kontejnerů,
• pracovníky zajištující nakládku / vykládku dopravních prostředků
• pracovníky zajištující skladování nebezpečných věcí
• pracovníky pověřené pro dohled nad nakládkou nebezpečných látek.
O účasti pracovníků na školení rozhoduje vedoucí příslušného útvaru na základě jejich popisu
pracovních míst, odpovědnosti a povinností týkajících se přepravy nebezpečných věcí.
Základní a periodické školení z předpisů ADR a RID provádí interní školitel (bezpečnostní poradce pro
přepravu nebezpečných věcí vlastnící platné osvědčení o odborné způsobilosti).
Základní školení je zajišťováno dle potřeby; periodické školení 1x ročně (externí personalista Unipetrol
Services).
Po absolvování základního školení obdrží pracovníci „Osvědčení o absolvování všeobecného
bezpečnostního školení dle kap. 1.3 ADR/RID“. Do tohoto „Osvědčení“ je pracovníkům potvrzována
účast na periodickém školení.
Jsou možné i jiné alternativy interního školení zaměstnanců.
Informace o školení zaměstnanců ve vztahu jejich pracovnímu zařazení, včetně uvedení
odkazu na příslušný interní předpis a informace o ověřování znalostí a dovedností u
zaměstnanců, včetně uvedení odkazu na příslušný interní předpis
Školení zaměstnanců se řídí dokumentem SGŘ-23-08 Školení bezpečnosti práce a havarijní
prevence a dokumentem SGŘ-23-13 Zajištění požární ochrany, které definují požadavky na
znalosti zaměstnanců v souvislosti s vyskytujícími se riziky. Podle pracovního zařazení je
každý pracovník školen jednak z celopodnikových předpisů (platné pro celý podnik) např.
BI-00-01 Základní bezpečnostní instrukce pro zaměstnance, SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní
plán SPOLANA a.s. a z předpisů daného pracoviště např. BI-35-01 pro pracoviště provozu
270
VCM, Vnitřní havarijní plán závodu Elektrolýza, Pracovní instrukce pro obsluhu oximace
apod. Tyto předpisy jsou pak zpracovány s ohledem na rizika daného pracoviště a zákonnou
povinnost zaměstnavatele seznámit své zaměstnance s těmito riziky.
V SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“ je uvedeno:
1
ÚVOD
1.1
Účelem této směrnice generálního ředitele je stanovení postupu školení pracovníků v oblasti
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) a v oblasti havarijní prevence, a v přiměřeném
rozsahu rovněž postupu školení z profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese).
Tato SGŘ neřeší školení pracovníků o požární ochraně – tuto problematiku komplexně řeší SGŘ-2313 „Zajištění požární ochrany“.
1.2
Tato SGŘ rovněž určuje zodpovědnost za absolvování vstupního školení a za proškolení externích
pracovníků na pracovištích podniku.
Obecné zásady pro vstup externích pracovníků, návštěv a exkurzí do areálu podniku stanoví SGŘ-0107 „Propustkový řád“.
4
ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PODNIKU
Pracovníci, kteří nastupují do pracovního poměru na dobu určitou, a studenti, kteří nastupují na praxi
do podniku (na smluvním základě mezi podnikem a školou), se musí podrobit systému školení BOZP
a havarijní prevence (viz tato SGŘ) a PO (viz SGŘ-23-13) jako ostatní pracovníci podniku.
4.1
Vstupní školení (viz příloha č. 1 této SGŘ, 1. bod v tabulce)
--------------------Každý pracovník, který nastupuje do podniku, je povinen v souladu s „Pracovním řádem“ (SGŘ-01-10)
se zúčastnit vstupního školení, které zajišťuje pověřený pracovník externí firmy (na základě uzavřené
smlouvy) prezentací videoprogramu.
Vstupní školení nemusí znovu absolvovat pracovník, u kterého dochází k opakovanému uzavření
pracovního poměru a absolvoval vstupní školení nejdéle před 2 roky.
Absolvované vstupní školení zaznamená pověřený pracovník pověřený pracovník externí firmy (na
základě uzavřené smlouvy) do pravého oddílu karty A pracovníka, potvrdí svým podpisem a zajistí
podpis pracovníka. Zároveň pracovníkovi vydá obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými
kartami (viz odst. 3.2 této SGŘ) a identifikační kartu opravňující ke vstupu do areálu podniku (viz
SGŘ-01-07). Bez vstupního školení nesmí pracovník vykonávat činnost v podniku.
Rozsah vstupního školení:
• zásady havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek v
areálu podniku,
• zásady požární bezpečnosti,
• zásady ochrany životního prostředí,
• zásady poskytnutí první pomoci,
• základní zásady stanovené BI-00-01,
• charakteristika výrobků a používaných látek v technologickém procesu (z hlediska jejich
nebezpečnosti, ochrany proti jejich účinkům a zajištění zdravotní pomoci).
4.2
Úvodní instruktáž na pracovišti (viz příloha č.1 této SGŘ, 2. bod v tabulce)
-------------------------------------------
271
Po nástupu na pracoviště odevzdá pracovník svému přímému nadřízenému pracovníkovi obálku
„Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami. Cílem úvodní instruktáže na pracovišti je dát
dostatečný základní přehled o pracovišti z hlediska BOZP a havarijní prevence.
Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) seznámí pracovníka s obsahem základního
bezpečnostního předpisu BI 00-01 (ze kterého zvlášť zdůrazní pasáže vztahující se k danému
pracovišti), se specifickými podmínkami pracoviště, s existujícími mechanickými, tepelnými,
chemickými, požárními a dalšími riziky při pracovních činnostech a s vnitřním havarijním plánem.
Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) provede průkazný záznam do levého oddílu karty
A o absolvování úvodní instruktáže (stvrzení podpisem přímého nadřízeného pracovníka a
nastupujícího pracovníka). Vzor záznamu viz příloha č. 2 této SGŘ.
4.3
Nástupní školení na pracovišti (viz příloha č.1 této SGŘ, 3. bod v tabulce)
-----------------------------------------4.3.1
Po úvodní instruktáži před zařazením k výkonu práce provádí přímý nadřízený pracovník (nebo
pověřený školitel) nástupní školení BOZP, havarijní prevence a profesní na pracovišti. Cílem školení je
seznámení pracovníka s pracovními a bezpečnostními předpisy nebo jejich částmi, které se vztahují k
pracovnímu zařazení pracovníka a vykonávaným činnostem na pracovišti, a to v potřebném rozsahu
(BI 00-01, BI s celopodnikovou platností, havarijní plány, PI a BI pracoviště včetně návodů a
doporučení výrobce pro obsluhu strojů nebo zařízení, reglementy, provozní řády, ČSN, legislativní
podnikové dokumenty, zákony, vyhlášky, věstníky aj.).
4.3.2
Školení z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence se provádí podle osnovy školení vytištěné pro
pracovníka nebo skupinu pracovníků z databáze „Hodnocení rizik“ v Lotus Notes (osnova je přístupná
rovněž přes link z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“), která zahrnuje zejména:
• rozsah předpisů pro příslušné pracovní místo – viz pohled „Osnova školení BOZP",
• výčet rizik a jejich hodnocení – viz pohled „Hodnocení rizik",
• způsob provedení přezkoušení
Časový rozvrh školení (stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho
kvalifikaci a schopnosti).
U vedoucích pracovníků je možné zvolit formu samostudia předpisů v rozsahu stanoveném příslušnou
osnovou pracovního místa.
Součástí školení pracovníků musí být prokazatelné seznámení s nebezpečnými vlastnostmi
chemických látek a směsí, s nimiž bude pracovník nakládat, zásadami ochrany zdraví a životního
prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci ve smyslu zákona č.
258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů); tyto údaje jsou zpravidla
obsaženy v BI pro pracoviště.
Pokud je na pracovišti nakládáno s látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, je
způsob, rozsah a interval školení uveden v SGŘ-23-11, příloha č. 7.
Aktualizaci osnovy školení v databázi „Hodnocení rizik“ zajišťuje příslušný vedoucí pracovník.
4.3.3
Školení profesní se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků z
databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ v Lotus Notes, která zahrnuje zejména:
• rozsah profesních předpisů pro příslušné pracovní místo,
• výčet speciálních znalostí k zajištění odborné způsobilosti a jejich plnění,
• způsob provedení přezkoušení.
272
Aktualizaci osnovy školení v databázi ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ zajišťuje příslušný vedoucí
pracovník.
4.3.4
Přezkoušení znalostí školených pracovníků musí být provedeno vždy nejdéle do 10 dnů po
absolvování školení. Forma přezkoušení:
• písemný test nebo zodpovězení kontrolních otázek (test /seznam otázek musí být součástí osnovy
– např. formou přílohy k osnově, vypracuje školitel),
• u vedoucích pracovníků je možné zvolit formu pohovoru se školitelem.
4.3.5
Záznam o absolvování školení potvrdí svým podpisem školitel i školený pracovník:
• z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence – v „kartě B“ (součástí dokumentace o školení
musí být i osnova školení z databáze „Hodnocení rizik“, v příp. proškolení více pracovníků může
být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků),
• z provozních a souvisejících předpisů, profesní požadavky – v kartě „D“ (součástí dokumentace o
školení musí být i osnova školení z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku", v příp. proškolení
více pracovníků může být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků).
Záznam o přezkoušení z příslušných předpisů dle osnovy potvrdí školitel v kartě „B“ i „D“.
Vzor záznamu do karet je uveden v příloze č. 2 této SGŘ.
7
CYKLICKÉ ŠKOLENÍ A PŘEZKUŠOVÁNÍ
(viz příloha č. 1 této SGŘ, 4. bod v tabulce)
Účelem cyklického školení je obnovení a prohloubení znalostí v oblasti BOZP, havarijní prevence a
profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese).
Dojde-li ke zpoždění stanovené lhůty cyklického školení a přezkoušení v důsledku nemoci nebo jiné
nepřítomnosti, musí být toto provedeno neprodleně po nástupu pracovníka do zaměstnání.
7.1
Cyklické školení a přezkoušení pracovníků podniku provádí přímý nadřízený pracovník (nebo
pověřený školitel) v těchto cyklech:
• Pracovníci dělnických kategorií (kategorie D)
– 1 rok.
• Pracovníci technicko-hospodářské (kategorie THP) – 3 roky.
Rozsah školení je obsahově totožný s obsahem dle odst. 4.3 této SGŘ. Záznam o cyklickém školení a
přezkoušení viz odst. 4.3.5 této SGŘ.
7.2
Cyklické školení vedoucích pracovníků je prováděno formou samostudia v tříletém cyklu, doplněného
v oblasti BOZP a havarijní prevence o tematická školení, která provádí pověřený pracovník sektoru
Bezpečnosti a kontroly (odborně způsobilý pracovník) průběžně s ohledem na potřeby řešení
konkrétních problémů BOZP v podniku.
7.3
U externích firem vykonávajících dlouhodobě na smluvním základě činnosti pro SPOLANA a.s., je
vedoucí pracovník útvaru, ve kterém vykonávají sjednanou činnost, povinen zajistit opakované
(cyklické) školení externích pracovníků v rozsahu odst. 5.4 po uplynutí jednoho roku od příslušného
školení.
8
ŠKOLENÍ A CYKLICKÉ ŠKOLENÍ V OBLASTI SPECIÁLNÍ ODBORNOSTI
273
Školení a cyklické školení v oblasti speciální odbornosti pracovníků (např. řidiči, topiči, obsluhy
vyhrazených technických zařízení apod.) se provádí ve lhůtách stanovených příslušnými předpisy.
Záznamy o těchto školeních provádějí do „karty G“ školitelé - odborní specialisté, popř. je nahrazuje
osvědčení o absolvovaném školení vydané školitelskou firmou.
Informace o způsobu dokumentování provedeného školení a jeho vyhodnocení, včetně
odkazu na příslušný vnitřní předpis
Při dokumentování provedeného školení se postupuje dle podnikového předpisu SGŘ-23-08
„Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“ viz následující:
3
OSOBNÍ KARTA BEZPEČNOSTI PRÁCE
3.1
Karty bezpečnosti práce jsou soubor dokladů pro vedení záznamů o školení a přezkušování
pracovníků na určených kartách A, B, C, D, E, F, G, P, Q (celkem 9 ks karet) – viz odst. 3.2 této SGŘ.
•
•
•
Záznamy o účasti pracovníků na školení bezpečnosti práce, havarijní prevence a požární ochrany
a o výsledcích přezkušování zajišťují příslušní vedoucí pracovníci na určených kartách, které jsou
uloženy v obálce „Osobní karta bezpečnosti práce“.
Vyplněné karty A, B, C, D, G, P, Q mají důkazní charakter, jímž příslušný vedoucí pracovník
prokazuje splnění svých povinností z hlediska provádění školení a kontroly znalostí předpisů jemu
podřízených pracovníků v rámci řízeného útvaru.
Karty E a F mají informativní, případně i průkazní charakter pro další řízení v případě pracovního
úrazu.
3.2
Obsah obálky a jednotlivých karet
-------------------------------------------------obálka
karta A
karta B
karta C
karta D
karta E
karta F
karta G
karta P
karta Q
základní údaje o pracovníkovi (jméno, bydliště, osobní číslo, středisko, název pracovního
místa / profese)
záznam o školení při nástupu do podniku (vstupní školení) a o seznámení se základními
bezpečnost-ními pokyny (úvodní instruktáž na pracovišti)
záznamy o výchově v oblasti BOZP na pracovišti – nástupní školení na pracovišti dle odst.
4.3, cyklické školení BOZP a havarijní prevence dle kap. 7, školení v případě revizí
bezpečnostní dokumentace apod. (BI 00-01, havarijní plány, souhrn příslušných předpisů pro
dané pracovní místo)
záznamy o výchově v oblasti požární ochrany dle SGŘ-23-13
záznam o seznámení s technologickými a pracovními předpisy (pracovní instrukce apod.) dle
osnovy pro dané pracovní místo a profesi (viz databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“)
záznamy o porušení bezpečnostních předpisů včetně následků
záznamy o úrazech - poskytuje přehled o úrazovosti dotyčného pracovníka (užití karty viz
SGŘ-22-02)
záznamy o odborné způsobilosti (svářeči, jeřábníci, vazači, topiči, řidiči apod.)
záznamy o školeních pro práci s počítačem a s informačními systémy
záznamy o každoročním cyklickém školení integrovaných systémů řízení – managementy
řízení kvality, environmentální a bezpečnostní; rozsah školení viz osnova v databázích QMS
/ EMS / SMS v Lotus Notes
274
Informace o tom, zda školení zahrnuje následující oblasti:
a) právní předpisy relevantní k prevenci závažných havárií,
b) politika prevence závažných havárií,
c) vnitřní předpisy relevantní k prevenci závažných havárií,
d) identifikace rizik, hodnocení a omezování rizik,
e) nežádoucí účinky na zdraví, opatření na ochranu zdraví a osobní ochranné pracovní
prostředky ohrožených osob,
f) postupya a činnosti při mimořádných událostech,
g) instalovanétechnologické a bezpečnostní systémy (detekce, signalizace, výkonové
akční členy),
h) provozované protipožární systémy,
i) ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy,
j) nouzové a havarijní bezpečnostní systémy.
Všichni zaměstnanci jsou pravidelně školeni a podrobují se ověřování znalostí potřebných pro
výkon zastávané pracovní pozice.
Školení z politiky prevence závažných havárií je stanoveno Integrovanou příručkou
QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. viz následující:
5.4.6
a skčními plány managementu hospodaření s energií
Zaměstnanci:
Notes.
- v rámci vstupního školení viz SGŘ-23-08.
6.2.2.4 Školení z oblasti QMS, EMS, SMS
Pro účely školení zaměstnanců v oblasti QMS/EMS/SMS jsou vypracovány a každoročně
aktualizovány představitelem vedení osnovy školení pro příslušnou oblast. Osnovy jsou vypracovány
pro daný kalendářní rok, stanovují okruh školených zaměstnanců, lektora, časový rozsah školení a
základní obsah problematiky, se kterou musí být zaměstnanec seznámen. Provedené školení je
dokumentováno v osobních kartách bezpečnosti práce zaměstnanců (Q-karty). Přezkoumání osnov
školení QMS/EMS/SMS provádí představitel vedení ve spolupráci s útvarem Životní prostředí a
sektorem Bezpečnosti a kontroly. Detailně tuto oblast řeší řeší proces 3.8.4 Řízení lidských zdrojů –
vzdělávání.
Příklady osnov školení z oblasti QMS, EMS, SMS pro různé pracovní kategorie uvedené
v podnikové databázi QMS/EMS/SMS např:
Okruh pracovníků:
275
Vedoucí pracovníci (řídící úroveň „n-2“ až „n-3“)
Rozsah školení: v rozsahu osnovy - minimálně 2 hodiny
Lektor:
EMS - vedoucí ŽP, SMS – specialista - koordinátor ŘB, QMS - technický
specialista QMS
Obsah:
• Společné pro oblasti QMS/EMS/SMS:
1. Plná integrace QMS/EMS/SMS v roce 2015, sdílený certifikační audit
2. Integrovaná politika QMS/EMS/SMS
• Oblast QMS:
1. Cíle QMS
2. Revize normy ISO 9001 v roce 2015
3. Procesní model QMS – jeho filozofie, smysl a přínos (procesní mapy, KPI, monitorování
procesů)
4. Nedostatky QMS podniku z výsledků:
-
kontrolní a rozborové činnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení
- auditů se zaměřením na nejzávažnější nebo nejčastější odchylky
5. Důsledky nekvalitní výroby ve vztahu k zákazníkovi (komunikace se zákazníkem, řešení
problémů)
6. QMS a jeho změny od předchozího školení
• Oblast EMS:
1. Základní informace o EMS
- systém ochrany životního prostředí včetně prevence závažných havárií, informace o normě ISO
14001 a zákonu č. 224/2015 Sb.
- příslušné databáze v Lotus Notes (EMS, Havarijní prevence, Audity-OKNQMS/EMS/SMS)
2. Cíle, cílové hodnoty a programy EMS
- informace o systémových požadavcích, závazky pro oblast EMS
3. Environmentální aspekty
- definice, identifikace, registr environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí, významné
dopady na životní prostředí
4. Zdroje rizika závažných havárií ve SPOLANA a.s.
5. Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií ve SPOLANA a.s.
- organizace, postupy, specifická pravidla pro jednotl. oblasti ŽP, základní informace o legislativě
- zpráva o stavu havarijní prevence ve SPOLANA a.s.
-
environmentální profil SPOLANA a.s. - Zpráva o vlivu na životní prostředí
informace o nejzávažnějších nebo nejčastějších odchylkách zjištěných při
auditech
• Oblast SMS:
1. Základní informace o SMS, jeho plánované začlenění do integrovaného systému
2. Politika SMS a Cíle, cílové hodnoty a programy bezpečnostního managementu
- informace o systémových požadavcích
3. Seznámení s podmínkami vydání osvědčení „Bezpečný podnik“ – závazek organizace
4. Výsledky interních auditů se zaměřením na nejzávažnější nebo nejčastější odchylky
5. Řízení BOZP ve SPOLANA a.s.
276
organizace, postupy, specifická pravidla pro jednotlivé oblasti, základní informace o
nové legislativě
- změny v organizaci – zajištění systému BOZP, požární prevence a havarijní prevence
vlastními zaměstnanci.
6. Základní prvky programu kontrolních úkolů Státního úřadu inspekce práce na rok 2015
8. Projekt „Bezpečná Spolana“ cíle, zadání, komunikační prostředky.
-
Okruh pracovníků:
Ostatní TH pracovníci včetně mistrů
Lektor:
Obsah:
1.
2.
3.
4.
5.
Integrovaná politika
Cíle, cílové hodnoty, programy, aspekty QMS/EMS/SMS pro daná pracoviště
Nový procesní model Spolany - jeho filozofie, smysl a přínos (procesní mapy, KPI,
monitorování procesů)
Význam kvality práce každého pracovníka a důsledky nekvalitní práce ve vztahu k
zákazníkovi
Nedostatky útvaru a pracoviště z výsledků:
-
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
kontrolní a rozborové činnosti příslušného vedoucího pracovníka
- auditů se zaměřením na nejzávažnější nebo nejčastější odchylky
Dokumentace pracoviště a její významnější změny od předchozího školení
Zdroje rizika závažných havárií v SPOLANA a.s.
Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií ve SPOLANA a.s. se zaměřením na příslušný
útvar
- organizace, postupy, specifická pravidla pro jednotlivé oblasti ŽP, základní
informace o legislativě
Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik havárií a na odstranění zdrojů těchto rizik
Řízení bezpečnosti práce ve SPOLANA a.s. se zaměřením na příslušný útvar
- organizace, postupy, specifická pravidla pro jednotlivé oblasti, základní informace o
legislativě
vlastními zaměstnanci.
Poznámka: Jako podklad ke školení lze využít prezentace pro školení vedoucích pracovníků dle 2.
osnovy. Prezentace jsou uloženy v databázích „QMS“, „EMS“ a „SMS“ v části „Osnova
školení“, okruh „Prezentace“.
277
Okruh pracovníků:
Dělnické profese
Lektor:
Obsah:
-
2. Integrovaná Politika QMS/EMS/SMS/EnMS
3. Význam kvality práce každého pracovníka a důsledky nekvalitní výroby ve vztahu k
zákazníkovi
4. Cíle, cílové hodnoty, programy, aspekty QMS/EMS/SMS pro daná pracoviště, podíl
5. Zdroje rizika závažných havárií na školeném pracovišti
6. Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií na školeném pracovišti
-
-
9.
10.
11.
12.
V rámci školení na jednotlivých pracovištích jsou všichni zaměstanci proškoleni
z bezpečnostních a pracovních instrukcí pracoviště a z havarijních plánů pracoviště. Tato
dokumentace pak obsahuje všechny relevantní informace požadované vyhláškou č.227/2015
Sb. tj. vnitřní předpisy relevantní k prevenci závažných havárií, identifikace nebezpečí,
hodnocení a mezování rizika, nežádoucí účinky na zdraví, opatření na ochranu zdraví a osobní
ochranné pracovní prostředky, postupy a činnosti při mimořádných událostech, instalované
technologické bezpečnostní systémy – detekce, signalizace, výkonové akční členy,
provozované protipožární systémy, ventilační, retenční, přepouštěcí a odpouštěcí systémy,
nouzové a havarijní bezpečnostní systémy viz následující kapitoly.
278
Povinnost školení z dokumentace včetně dokumentace řešící problematiku prevence
závažných havárií je stanovena v Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA
a.s. viz následující:
4.2.3
Účinné zavedení dokumentace QMS/EMS/SMS/EnMS
Za účinné zavedení dokumentace do praxe zodpovídají vedoucí podnikových útvarů. Tito
vedoucí zodpovídají za to, že obsah dokumentů jejich zaměstnanci správně pochopí, a že
návody a opatření v nich uvedené budou vždy dodržovány. Dokladování skutečnosti, že
zaměstnanec byl s dokumentací seznámen a následně přezkoušen z jejího pochopení a
správného používání, je prováděno zápisem o proškolení a přezkoušení zaměstnanců v
osobních kartách bezpečnosti práce, případně v samostatném záznamu o tomto proškolení a
přezkoušení (zvláště v případech rozsáhlejšího okruhu dokumentů).
Výjimkou jsou vedoucí podnikových útvarů 1. až 3. řídící úrovně, kteří se seznamují s
dokumentací formou samostudia, pokud není daným dokumentem (v závěrečných
ustanoveních) stanoveno jinak.
Informace o provádění vstupního školení
Školení zaměstnanců se řídí dokumentem SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní
prevence“, který definuje typy školení v průběhu pracovního poměru viz následující:
4
4.1
• zásady havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek v
areálu podniku,
279
Informace o školeních prováděných během trvání pracovního poměru
4
4.2
------------------------------------------Po nástupu na pracoviště odevzdá pracovník svému přímému nadřízenému pracovníkovi obálku
„Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami. Cílem úvodní instruktáže na pracovišti je dát
dostatečný základní přehled o pracovišti z hlediska BOZP a havarijní prevence.
Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) seznámí pracovníka s obsahem základního
Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) provede průkazný záznam do levého oddílu karty
A o absolvování úvodní instruktáže (stvrzení podpisem přímého nadřízeného pracovníka a
4.3
-----------------------------------------4.3.1
4.3.2
280
4.3.3
Školení profesní se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků z
databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ v Lotus Notes, která zahrnuje zejména:
pracovník.
4.3.4
– např. formou přílohy k osnově, vypracuje školitel),
4.3.5
• z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence – v „kartě B“ (součástí dokumentace o školení
musí být i osnova školení z databáze „Hodnocení rizik“, v příp. proškolení více pracovníků může
být doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků),
7
7.1
– 1 rok.
281
7.2
7.3
školení.
8
Informace oškolení zaměstnanců při převedení na jinou práci a při zavádění nových
postupů a technologií
4.4
Přestup pracovníka v rámci podniku
-----------------------------------------------Při přestupu pracovníka do jiného podnikového útvaru si nový přímý nadřízený pracovník neprodleně
vyžádá z předchozího pracoviště obálku „Osobní karta bezpečnosti práce“ s kartami. Před zařazením
dotyčného pracovníka k samostatnému výkonu práce musí přímý nadřízený pracovník zajistit jeho
proškolení a přezkoušení z předpisů nového pracoviště v oblasti BOZP, havarijní prevence a
profesních předpisů v rozsahu stanoveném v odst. 4.2 a 4.3 této SGŘ a z předpisů v oblasti požární
ochrany dle SGŘ-23-13.
12
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
12.1
Znalost předpisů pracovních, bezpečnostních, požárních a předpisů havarijní prevence je nedílnou
součástí kvalifikace pracovníka. Projeví-li pracovník zásadní neznalost těchto předpisů, je jeho přímý
nadřízený / příslušný vedoucí pracovník povinen zajistit jeho nové proškolení nebo uložit mu
samostatné studium a v dohodnutém termínu zajistit opakované ověření jeho znalostí.
12.2
Vedoucí pracovních čet, zástupci mistrů a pracovníci, kteří mají zodpovědnost za řízení skupiny, musí
být proškoleni z předpisů vztahujících se na řídící stupeň mistrů.
12.3
V případě vydání nového předpisu /revizí platných předpisů je přímý nadřízený pracovník povinen
zajistit neprodlené seznámení s tímto předpisem všech podřízených pracovníků určených v
282
příslušném předpisu, popř. dalších podřízených pracovníků, jejichž profese se předmětný předpis
nebo změna týká.
Přímý nadřízený pracovník / školitel provede o proškolení pracovníků zápis do příslušné karty
bezpečnosti práce, podepíše a zajistí podpisy školených pracovníků. Nový předpis ihned doplní do
osnovy školení pro dotčená pracovní místa (viz odst. 4.3 této SGŘ).
Dále viz kapitola Řízení změn v objektu.
Specifickým školením je školení zaměstnanců v oblasti požární ochrany, které je prováděno
prostřednictvím odborně způsobilé osoby (OZO) v oblasti požární ochrany. Tuto
problematiku řeší SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“ viz následující:
3.2
Povinnosti všech pracovníků podniku
-----------------------------------------------• Účastnit se školení PO na svém pracovišti (viz odst. 4.3.9).
• Znát a dodržovat Požární poplachovou směrnici, Požární evakuační plán a Požární řád, je-li
3.4
Povinnosti vedoucích pracovníků (vedoucích závodů / útvarů a vedoucích provozů / oddělení)
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3.4.1
V objektech, ve kterých vykonávají činnosti „správce“ nebo „uživatele“, jsou vedoucí pracovníci
povinni:
• Zpracovávat ve spolupráci s odborně způsobilou osobou:
• Požární řád (dle přílohy č. 6 této SGŘ) včetně směrnic pro činnost preventivní požární hlídky pro
pracoviště, kde se vykonávají činnosti se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím,
• Požární evakuační plán (dle přílohy č. 7 této SGŘ).
• Při nástupu do funkce absolvovat školení vedoucích pracovníků o PO (školení provádí odborně
způsobilá osoba popřípadě technik PO; školení se opakuje jednou za tři roky, nevyplývá-li z
posouzení požárního nebezpečí častější potřeba).
• Zajišťovat školení pracovníků o PO (viz odst. 4.3.9) při jejich nástupu na pracoviště, při každé
změně pracoviště nebo pracovního zařazení pracovníka, pokud se tím mění i obsah skutečností
uvedených v tématu školení přísluš-ného pracoviště; školení se opakuje jednou za rok, nevyplýváli z posouzení požárního nebezpečí častější potřeba.
• Zajišťovat školení o PO v rozsahu školení pracovníků pro osoby, které vykonávají činnosti na jím
řízených pracovištích podniku a nejsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním
vztahu (viz odst. 4.3.9). Školení koordinuje (požaduje) útvar, který uzavírá s externími firmami
smlouvu.
• Zajistit vedení dokumentace o provedeném školení pracovníků a osob podle předchozích bodů
(ve smyslu odst. 4.3.9 této SGŘ).
• Poučit podřízené pracovníky o požárním nebezpečí z hlediska technologie výroby i o vlastnostech
látek, materiálů, výrobků apod., se kterými budou pracovat.
4.3.9
Školení pracovníků o PO a dokumentace o školení
4.3.9.1
Školení pracovníků a fyzických osob
Z obecně závazných předpisů vyplývá povinnost školení pracovníků a fyzických osob (včetně
pracovníků Ostrahy podniku), jež se zdržují na pracovištích podniku nebo vykonávají činnosti v
souladu s uzavřenými smlouvami.
Školení má dvě části:
•
1. část, tzv. vstupní školení – základní informace a proškolení – zajišťuje sektor Lidské zdroje
prostřednictvím externí firmy formou projekce videoprogramu (společný pro oblast bezpečnosti práce,
havarijní a požární prevence),
283
•
2. část – školení na konkrétním pracovišti – je dán tematickým plánem a časovým rozvrhem
školení.
Školení provádí osoba, která byla proškolena v PO jako vedoucí pracovník (školitel). Školení
vedoucích pracovníků se opakuje 1x za tři roky.
Školení se provádí v den nástupu na dané pracoviště. Druhá část školení pracovníků se opakuje 1x
ročně.
Tématické a časové plány školení (osnovy školení) včetně záznamů viz odst. 4.3.10 a příloha č. 11
této SGŘ.
4.3.9.2
Školení vedoucích pracovníků (včetně mistrů)
Dokumentaci o školení vedoucích pracovníků a mistrů tvoří tematický plán a časový rozvrh školení,
jež jsou přílohou č. 11 této SGŘ.
Záznam o provedeném školení je uložen u vedoucího BP a obsahuje:
název pracoviště (objektu),
datum,
náplň a dobu trvání školení,
způsob ověření získaných znalostí,
seznam pracovníků s jejich podpisy,
jméno a podpis osoby, která školení provedla.
Školení musí provést OZO nebo technik PO nejpozději do 1 měsíce od nástupu vedoucího pracovníka
do funkce a opakuje se 1x za 3 roky.
4.3.9.3
Odborná příprava pracovníků zařazených do preventivních požárních hlídek
Dokumentaci tvoří plán odborné přípravy, tematický plán a časový rozvrh školení, jež je přílohou č. 11
této SGŘ. Odborná příprava se provádí před zahájením činnosti u stálých hlídek a opakuje se 1x
ročně. Školení musí provést OZO nebo technik PO. Záznam o provedeném školení je shodný s odst.
4.3.9.2 a je uložen u vedoucího BP.
4.3.10
Záznamy o provedeném školení
4.3.10.1
Záznam o provedeném nástupním školení - „1. část“ (viz odst. 4.3.9.1) pracovníkům podniku do
osobních karet bezpečnosti práce - části „A“ (viz příloha č. 10) provádí externí firma, která realizuje na
smluvním základě toto školení. Evidenci karet vede příslušný nadřízený pracovník. Po skončení
pracovního poměru zodpovídá za uložení osobních karet bezpečnosti práce sektor Lidské zdroje.
Záznam o nástupním školení cizích fyzických osob viz odst. 4.3.10.4.
4.3.10.2
Záznam o provedeném školení - „2. část“ (viz odst. 4.3.9.1) provádí vedoucí pracovník (školitel)
příslušného pracoviště proškoleným pracovníkům do osobní karty bezpečnosti práce - části „C“ (viz
příloha č. 10). Nedílnou součástí záznamu o provedeném školení je odkaz na tematický plán a časový
rozvrh školení. Evidenci a dokumentaci o školení pracovníků vede vedoucí pracovník příslušného
pracoviště (objektu).
4.3.10.3
Záznam o provedeném školení vedoucích pracovníků vede vedoucí BP formou prezenčních listin,
podle nichž provádí OZO, popř. technik PO i záznam do osobní karty bezpečnosti práce - části „C“ s
uvedením příslušné osnovy a data ukončení školení. Stejným způsobem je vedena dokumentace o
odborné přípravě preventivních požárních hlídek.
284
V SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“ je příloha č.11, kde je uvedeno:
2. Tématický a časový plán školení o PO pro pracovníky
(Osnova školení)
Při vstupu na pracoviště a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení pracovníka, pokud
se tím mění i obsah skutečností uvedených v bodech a) - g), se kterými má být pracovník seznámen.
Školení provádí vedoucí pracovník, který absolvoval školení vedoucích pracovníků v PO.
Školení pracovníků o PO obsahuje seznámení:
a) s organizací a zajištěním PO a se základními povinnostmi vyplývajícími z předpisů o PO,
b) s požárním nebezpečím vznikajícím při činnostech provozovaných podnikem v místě výkonu práce
pracovníka
(čas - 20 min.),
c) s požárním řádem, s požárními poplachovými směrnicemi, popřípadě požárním evakuačním
plánem a další dokumentací obsahující stanovení podmínek požární bezpečnosti při činnostech
vykonávaných na pracovišti,
d) se zvláštními požadavky na provoz a obsluhu instalovaných technických zařízení v případě požáru
(čas - 20 min.),
e) se zajištěním PO v době sníženého provozu a v mimopracovní době,
f) s rozmístěním a se způsobem použití věcných prostředků PO na pracovišti,
g) s požadavky PO při výkonu požárně nebezpečných činností, popřípadě se způsobem obsluhy
požárně bezpečnostních zařízení na pracovišti
(čas - 20 min.).
Celková doba školení je cca 1 hodinu.
Provedení: ihned při nástupu a opakuje se 1 x ročně.
Záznam:
- karta „C“ bezpečnosti práce – pracovníci podniku
- seznam pracovníků – fyzické osoby (pracovníci externích firem, pracující v podniku na smluvním
základu)
Záznam provádí vedoucí pracovník (školitel) příslušného pracoviště (nedílnou součástí
záznamu o provedeném školení je odkaz na tematický plán a časový rozvrh školení).
Informace o zajištění výcviku u činností významných z hlediska bezpečnosti, přehled
těchto činností
Odborná školení zaměstnanců zajišťuje sektor Lidské zdroje u odborných externích
organizacích na základě požadavku vedoucích pracovníků v souladu s příslušnými obecně
závaznými předpisy a na ně navazující podnikovou legislativu. Požadavek odborného školení
vyplývá z popisu konkrétního pracovního místa. Z činností vyžadujících zvláštní výcvik a
školení lze např. uvést
- obsluhy kotlů (topičské zkoušky),
- posun železničních vozů pomocí vrátku, stáčení železničních cisteren (práce
v kolejišti),
- obsluhy na manipulačních místech (předpisy ADR/RID),
- řidiči služebních osobních vozidel,
- řidiči vysokozdvižných vozíků,
- pracovníci elektro a M+R (znalost vyhlášky č.50/1978 Sb.),
- obsluhy zdvihacího zařízení a vazači,
285
-
práce ve výškách.
5.2.1.4 Aktivní přístup zaměstnanců k problematice prevence závažných havárií
Informace o možnosti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, předkládat návrhy
při přípravě, zavádění a naplňování systému řízení prevence závažných havárií, včetně
uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis
Zaměstnanci jsou, při školení z oblasti QMS, EMS, SMS seznámeni s možností předkládání
návrhů k prevenci rizik havárií a snižování následků. V osnově školení pro dělnické profese
je uveden i bod:
10. Předkládání námětů a návrhů na prevenci rizik a na odstranění zdrojů těchto rizik
Školení z oblasti QMS, EMS, SMS je stanoveno Integrovanou příručkou QMS/EMS/SMS
SPOLANA a.s. viz následující:
6.2.2.4 Školení z oblasti QMS, EMS, SMS
Pro účely školení zaměstnanců v oblasti QMS/EMS/SMS jsou vypracovány a každoročně
aktualizovány představitelem vedení osnovy školení pro příslušnou oblast. Osnovy jsou vypracovány
pro daný kalendářní rok, stanovují okruh školených zaměstnanců, lektora, časový rozsah školení a
základní obsah problematiky, se kterou musí být zaměstnanec seznámen. Provedené školení je
dokumentováno v osobních kartách bezpečnosti práce zaměstnanců (Q-karty). Přezkoumání osnov
školení QMS/EMS/SMS provádí představitel vedení ve spolupráci s útvarem Životní prostředí a
sektorem Bezpečnosti a kontroly. Detailně tuto oblast řeší řeší proces 3.8.4 Řízení lidských zdrojů –
vzdělávání.
Příklady osnov školení z oblasti QMS, EMS, SMS pro dělnické profese uvedené v podnikové
databázi QMS/EMS/SMS viz náisledující:
Dělnické profese
Lektor:
Obsah:
-
2. Integrovaná Politika QMS/EMS/SMS/EnMS
3.
4.
5.
6.
Význam kvality práce každého pracovníka a důsledky nekvalitní výroby ve vztahu k
zákazníkovi
Cíle, cílové hodnoty, programy, aspekty QMS/EMS/SMS pro daná pracoviště, podíl
Zdroje rizika závažných havárií na školeném pracovišti
Řízení ochrany ŽP a prevence závažných havárií na školeném pracovišti
286
-
-
9.
10.
11.
12.
Informace o akceptování návrhů zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu
Zaměstnanci mají, prostřednictvím svých nadřízených, možnost zapojení do přípravy
programu PZH tím, že mohou předložit vlastní návrhy a náměty viz předchozí odstavec.
Programy všech systému řízení jsou 1 x ročně kontrolovány a aktualizovány.
V organizační struktuře SPOLANA a.s. jsou vytvořeny podmínky pro vertikální komunikaci.
Zaměstnanci mají možnost se kdykoliv vyjádřit k otázkám bezpečnosti nebo ochrany zdraví
při práci. Všichni zaměstnanci SPOLANA a.s. jsou si vědomi, že jejich připomínkami
a dotazy z oblasti bezpečnosti a prevence závažných havárií jsou příslušní kompetentní
vedoucí zaměstnanci povinni se bezodkladně zabývat, řešit je a o výsledcích zpětně
informovat. Informace jsou podávány písemně nebo ústně. V závažných případech vždy
písemně, po linii systému řízení. Zásadní otázky bezpečnosti provozovaných zařízení a změny
provozních podmínek jsou vždy konzultovány na všech úrovních řízení procesu. Jejich
dopady na bezpečnost zaměstnanců a okolí jsou předem důsledně analyzovány.
Popis motivačních nástrojů ke zvyšování znalostí, dovedností a dodržování bezpečných
pracovních postupů u zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu
Ke zvyšování znalostí obsluh a dalších zaměstnanců jsou využívány obvyklé formy tj.
finanční odměny a přeřazení pracovníka, po splnění kvalifikačních požadavků, do funkce
s vyšší mzdou.
V Kolektivní smlouvě je uveden např. příplatek za víceprofesnost.
Víceprofesnost je schopnost zaměstnance vykonávat práce odlišného obsahu a odlišnými
metodami na větším počtu různých, přesně definovaných a popsaných pracovních míst.
V závislosti na jejich počtu je víceprofesnost finančně ohodnocena formou příplatku
k základní mzdě.
Motivace zaměstnanců k aktivnímu přístupu k otázkám prevence závažné havárie spočívá
v soustavném definování a vysvětlování významu prevence závažné havárie, vymezování
a objasňování podílu každého zaměstnance na systému prevence závažné havárie
a soustavném posilování vědomí každého zaměstnance, že dodržování předepsaných
bezpečných pracovních postupů a preventivních opatření je v jeho zájmu, v zájmu jeho
blízkých spolupracovníků a ostatních občanů.
287
Motivaci zaměstnanců k aktivnímu přístupu k bezpečnosti a PZH řeší SGŘ-23-09 „Prověrky
bezpečnosti a ochrany zdraví“ Tato směrnice generálního ředitele vymezuje motivační
systém, jehož cílem je zainteresovat zaměstnance SPOLANA a.s. na stavu a výsledcích
v oblasti péče o bezpečnost a PZH. Dále tato SGŘ stanovuje postup pro monitorování
rizikových stavů a skoronehod ohlášených v rámci SPOLANA a.s. a stanovuje postup pro
jejich šetření a vyhodnocování.
V SGŘ-23-09 je uvedeno:
6
MOTIVACE PRACOVNÍKŮ K OZNAMOVÁNÍ RIZIKOVÝCH STAVŮ A SKORONEHOD (RSS)
6.1
Monitorování rizikových stavů a skoronehod (RSS)
-----------------------------------------------------------------------RSS jsou zpravidla průvodním jevem vzniku pracovních úrazů, nehod a havárií. V mnoha případech
předcházejí závažnému následku. Jejich faktická četnost je o několik řádů vyšší než četnost nehod a
umožňuje tak, za předpokladu jejich evidence a vyhodnocení, shromažďování dostatečného objemu
poznatků k formulaci odpovídajících preventivních opatření.
Příčiny RSS spočívají v tom, že došlo k porušení ustanovení platných legislativních dokumentů
podniku, nebo se jedná o stav, který tyto předpisy neřeší.
Monitorování RSS napomáhá rychlému získávání informací o rizikách na daném pracovišti s cílem
jejich odstranění, případně jejich minimalizace.
6.2
Oznamování RSS
-------------------------Oznámení je prováděno na podnikovou tel. linku 5555 se záznamníkem.
Poznámka: Pracovník, který oznámil RSS a rozhodl se spolupracovat při jejich vyhodnocení, nesmí
být nijak postižen, a to ani v případě vlastního podílu na jejich vzniku (nejedná-li se o
trestný čin).
Jeho účast při oznámení RSS je považována za dostačující výchovné opatření.
6.3
Vyzvednutí RSS
---------------------Pravidelné vyzvedávání oznámených RSS ze záznamníku zajišťuje specialista - koordinátor ŘB (v
případě jeho nepřítomnosti jím pověřený pracovník SBK) a písemně je zaznamenává. Tento pracovník
smí jako jediný oznámené RSS ze záznamníku vymazat. (Postup pro vyzvednutí RSS: Obsluha
záznamníkové služby je prováděna dle „Návodu k použití Panasonic KX-TS620FX“.)
6.4
Šetření a vyhodnocení RSS
--------------------------------------6.4.1
Šetření RSS zajišťuje vedoucí útvaru BP nebo jím pověřený pracovník SBK. Šetření může přidělit
specialistovi prevence BOZP (dle místa vzniku RSS – rajonizace) nebo tohoto pracovníka může k
šetření pouze přizvat.
Pokud problematika bude zasahovat do oblasti působnosti útvaru Životní prostředí (ŽP) nebo jiných
odborných útvarů podniku, budou zástupci těchto útvarů přizváni k prošetření RSS.
6.4.2
Šetřením RSS se rozumí:
- objektivní zjištění příčiny a zdroje oznámených RSS,
- stanovení nápravných opatření k oznámeným RSS,
- stanovení dalších (preventivních) opatření proti opakování obdobných RSS,
288
- informování vedoucího pracovníka (vedoucího závodu / útvaru) formou předání autorizované kopie
dokumentu „OZNÁMENÍ RSS vyhodnoceno jako RIZIKOVÝ STAV / SKORONEHODA“ vytištěného z
databáze „Motivace“ v Lotus Notes.
6.4.3
K šetření musí být přizván vždy vedoucí pracoviště (výrobny), kde byly RSS zjištěny. Šetření se může
na základě vlastní žádosti zúčastnit rovněž pracovník, který RSS oznámil.
6.4.4
Pracovník, který vedl šetření, ve spolupráci s příslušným vedoucím pracoviště (výrobny) vyhodnotí
RSS. Vyhodnocením se rozumí:
- stanovení, zda se jedná o skoronehodu nebo o rizikový stav,
- objektivní posouzení vzniku oprávněného nároku na odměnu pracovníkovi (oznamovateli RSS).
6.4.5
Oznámení RSS, výsledky šetření a vyhodnocení se zapisují do dokumentu „OZNÁMENÍ RSS
vyhodnoceno jako RIZIKOVÝ STAV / SKORONEHODA“ v databázi „Motivace“ v Lotus Notes.
6.4.6
Pracovník, který vedl šetření, sleduje (kontroluje) vždy plnění nápravných opatření u jím šetřených
RSS. Jejich realizaci pak uvede do příslušného dokumentu dle předcházejícího odstavce 6.4.5.
6.4.7
Vznikne-li předpoklad možného vzniku obdobných RSS i v rámci jiných útvarů podniku, zajistí útvar
BP sektoru Bezpečnosti a kontroly vhodnou formu seznámení vedoucích těchto útvarů s výsledky
šetření a přijatými opatřeními.
6.5
Odměny za oznámení RSS
--------------------------------------6.5.1
V případě, že oznámení povede k zábraně vzniku případné další škody nebo dojde-li na základě
tohoto oznámení ke zlepšení stavu v oblasti BOZP, náleží oznamovateli RSS (pracovníkovi podniku)
peněžní odměna ve výši stanovené dále. Podnět k vyplacení odměny předává sektor Bezpečnosti a
kontroly do sektoru Lidské zdroje.
6.5.2
Pokud stejnou událost oznámí více oznamovatelů, náleží odměna prvnímu z nich.
6.5.3
Odměně nepodléhají oznámení RSS provedená vedoucími pracovníky 1. a 2. řídicí úrovně a
pracovníky sektoru Bezpečnosti a kontroly.
6.5.4
Každý pracovník podniku, který na podnikovou tel. linku č. 5555 oznámí událost, která bude
vyhodnocena jako rizikový stav ve smyslu ustanovení podkap.6.4, obdrží odměnu ve výši 200,- Kč.
6.5.5
Každý pracovník podniku, který na podnikovou tel. linku č. 5555 oznámí událost, která bude
vyhodnocena jako skoronehoda ve smyslu ustanovení podkap.6.4, obdrží odměnu ve výši 300,- Kč.
6.6
Evidence oznámených RSS
----------------------------------------Evidenci RSS zajišťuje specialista - koordinátor ŘB - dokumenty ukládá v databázi „Motivace“ v Lotus
Notes.
289
Informace o zajištění volného přístupu zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu,
k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti prevence závažných havárií
Projednávání problematiky prevence závažných havárií je součástí porad na všech úrovních
vedení a řízení SPOLANA a.s.
Zaměstnanci mají volný přístup k výsledkům vyhodnocení plnění úkolů z oblasti
bezpečnosti a prevence závažných havárií. V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS je
uvedeno následující:
5.4.6
a akčními plány managementu hospodaření s energií
Zaměstnanci:
Notes.
- v rámci vstupního školení (viz [74]).
V elektronické podobě v prostředí LOTUS NOTES jsou databáze QMS, EMS, SMS, kde jsou
uvedeny programy těchto systémů, cíle, cílové hodnoty včetně stavu plnění, databáze
Havarijní prevence, kde jsou, mimo jiné, vyšetřovací zprávy, zprávy o stavu plnění opatření
z šetření.
5.2.2
Řízení provozu objektu
5.2.2.1 Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost posuzování
provozních činností z hlediska možnosti vzniku závažné havárie, včetně uvedení
stručné charakteristiky tohoto vnitřního předpisu
Povinnost posuzování provozních činností vyplývá z povinností uvedených ve Vnitřním
havarijním plánu SPOLANA a.s.
Tato SGŘ stanovuje:
• kompetence a zodpovědnost podnikových útvarů v oblasti havarijní prevence,
• povinnosti pracovníků a útvarů podniku v případech havarijních úniků
nebezpečných látek (do ovzduší, do vody a půdy a při úniku látek s následným
požárem, výbuchem),
• zásady a postupy při činnostech spojených s řešením likvidace úniků,
• potřebná preventivní opatření,
• způsoby přenosu informací a vyrozumění příslušných orgánů a okolí podniku o
havárii ve SPOLANA a.s.
• zásady poskytování první pomoci a způsob přivolání lékařské pomoci
290
Tento „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ (informativní a operativní část řešená v příloze
č. 1 této SGŘ) vychází z vyhlášky MŽP č. 227/2015 Sb. Účelem havarijního plánu je zajistit
havarijní připravenost pracovníků podniku a technických prostředků potřebných k řešení
havárie a minimalizaci škod při jejím vzniku, vývoji a likvidaci.
V tomto předpisu je je uvedeno:
3.2
----------------------------------------------------------------Zajišťují:
• Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik
havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky HZS.
• Zpracování vnitřního havarijního plánu závodu viz kap. 4 této SGŘ, realizaci opatření v něm
• Poskytují dle požadavků útvarů v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly další potřebné informace a
podklady o závodu pro zpracování bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu nebo jejich
aktualizaci.
• Monitorování úniků nebezpečných látek z provozovaného zařízení.
• Sledování stavu a změn technologických zařízení obsahujících nebezpečné látky, monitorovacích,
bezpečnostních, protipožárních a varovných zařízení, provádějí periodické kontroly jejich
technického stavu k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti jejich provozu.
• Nezbytné osobní ochranné pracovní prostředky k ochraně pracovníků i ostatních osob na závodu
pro případ vzniku havárie (viz SGŘ-23-06, SGŘ-26-05).
• Informovanost a prokazatelné seznamování pracovníků a ostatních osob zdržující se na území
• Proškolování podřízených pracovníků a ověřování jejich znalostí havarijních pokynů, havarijních
neprodleně.
• Provádění havarijních cvičení včetně nácviků evakuace osob dle zpracovaného ročního plánu
• V případě změn technologického postupu/zařízení (nerealizovaných formou investic) provedení
nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky předávají
vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly.
• Včasnou aktualizaci veškeré havarijní dokumentace (havarijních plánů, havarijních postupů a
• Přístup zaměstnancům externích firem a ostatním osobám provádějícím smluvní činnosti v útvaru
• Aby systém prevence závažné havárie byl nedílnou součástí stávajícího EMS, popř. SMS.
• Ve spolupráci s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly a s externími firmami určení zdroje
rizik na závodu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., odhadují scénáře možných havárií, oceňují
závažnost následků a pravděpodobnosti možných havárií a posuzují přijatelnost rizik. K tomu
využívají doporučené kvalitativní metody (např. Check-list, What-If, Safety Review, DOW F&EI,
PHA, HAZOP aj.), kvantitativní metody (např. FTA, ETA, FMEA, CPQRA) či jejich kombinace.
Veškeré údaje a výsledky zaznamenávají a postupují vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly
pro případné aktualizace dokumentace požadované zákonem č. 224/202015 Sb.
• Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015
291
vzniku havárie.
• Podmínky pro neustálý přehled o přítomnosti a činnostech zaměstnanců externích firem a návštěv
• Nahlášení a konzultace předem se sektorem Bezpečnosti a kontroly a s útvarem ŽP při každém
3.3
Útvar Investice
-------------------Zajišťuje při projektování nových zařízení (investic), obsahujících nebezpečné látky, předávání
projektové a související dokumentace v dostatečném časovém předstihu k posouzení sektoru
Bezpečnosti a kontroly a útvaru ŽP. Při zadávání projektu požaduje vždy od zpracovatele projektu
jako součást technické zprávy projektu dílčí bezpečnostní zprávu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb.
Ta popisuje stav bezpečnosti užívání zařízení či jeho změny, výsledky provedené analýzy rizik
závažné havárie obecně uznávanými metodami (viz podkap. 3.2) včetně odhadů následků
a pravděpodobností vzniku havárie a návrhy preventivních opatření k minimalizaci vzniku havárie,
které budou promítnuty do projektové dokumentace. Při tom spolupracuje s útvary v rámci sektoru
Bezpečnosti a kontroly, s útvarem ŽP a s příslušnými zástupci výrobních útvarů.
Dále v případě změn technologického postupu nebo zařízení včetně rekonstrukcí a modernizací
realizovaných formou investice požaduje od navrhovatele změny (zpracovatele projektu) provedení
nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a předání výsledků vedoucímu
sektoru Bezpečnosti a kontroly a vedoucí útvaru ŽP. Při tom spolupracuje s útvary v rámci sektoru
Bezpečnosti a kontroly, útvarem ŽP a zástupci příslušných závodů/útvarů.
6
V rámci pravomocí svěřených tímto organizačním řádem jsou vedoucí pracovníci odpovědní za plnění
úkolů v působnosti svěřeného útvaru. Obecné činnosti týkající se všech vedoucích pracovníků se člení
do následujících oblastí :
*
organizace a řízení útvaru
*
personální a mzdová politika v rámci útvaru
*
požární ochrana, havarijní prevence, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana životního
prostředí
*
QMS, EMS a SMS
20
21
22
23
24
v těchto oblastech
Rozhoduje o zastavení práce a provozu zařízení na svěřených pracovištích při ohrožení
bezpečnosti pracovníků, životního prostředí nebo majetku podniku, organizuje nápravu
Zpracovává seznam profesí pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků v rámci
řízeného útvaru, zajišťuje vybavení pracovišť a pracovníků těmito prostředky
292
25
26
27
28
Zodpovídá za zajištění a kontroluje dodržování předepsaných periodických lékařských prohlídek
pracovníků útvaru, respektuje výsledky prohlídek při zařazování pracovníků
Aktualizuje údaje o provedených prohlídkách pracovníků (v databázi ORGAPER) na základě
sdělení poskytovatelů pracovně-lékařských služeb v „lékařském posudku“ o posouzení zdravotní
způsobilosti k práci
Zajišťuje (prostřednictvím osoby odborně způsobilé) odborný dohled a podmínky pro nakládání
s nebezpečnými chemickými látkami, vedení předepsané evidence a školení pracovníků útvaru
nakládajících s těmito látkami, v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. ve znění pozdějších
předpisů, souvisejícími předpisy a SGŘ-23-11
Vykonává další činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu s obecně
závaznými právními předpisy a s legislativními podnikovými dokumenty
Všechny systémy řízení v SPOLANA a.s. jsou založeny na zpracování
soustavy
dokumentace pro všechny prováděné činnosti. Jedině tak lze dokumentovat dodržování
legislativních požadavků, norem aj. předpisů, předepsaných postupů při zajišťování činností,
prokazatelně seznamovat zaměstnance s těmito postupy, provádět kontrolu dodržování
správnosti, vyhodnocovat účinnost systémů řízení a navrhovat opatření ke zlepšení. Mezi
prováděné činnosti patří samozřejmě i činnosti související s provozem chemických výrob. I
tyto činnosti jsou popsány a zdokumentovány ve formě provozní technologické dokumentace
a bezpečnostních instrukcí. Při tvorbě této dokumentace jsou všechny provozní činnosti
posuzovány i z hlediska bezpečnosti.
4.2.1
Principy vytváření systémové dokumentace jsou následující:
a) Vypracování dokumentovaných postupů ve shodě s požadavky příslušných ČSN (viz
kapitola 1 této Příručky) při dodržení zásady, že dokumentace postupů závisí na složitosti
práce, používaných metodách, dovednostech a výcviku zaměstnanců, kteří jednotlivé
činnosti provádějí.
b) Účinné zavedení dokumentovaných postupů QMS/EMS/SMS do denní praktické činnosti
podniku.
c) Činnosti podniku mohou být rovněž řízeny požadavky veřejnoprávních orgánů, jako jsou
zákony, vyhlášky, nařízení vlády, rozhodnutí Ministerstva životního prostředí, Krajského
úřadu, ČIŽP, případně jiných institucí činných zejména v oblasti životního prostředí. Úprava
dokumentace popisující činnosti a postupy může být řízena mimopodnikovými
legislativními požadavky. Za sledování aktuálnosti a promítnutí těchto požadavků
zodpovídají zpracovatelé příslušné dokumentace.
Obecné povinnosti vedoucích pracovníků
03
Zodpovídá v řízeném útvaru za dodržování obecně závazných právních předpisů i legislativních
podnikových dokumentů, seznamuje se s nimi formou samostudia (pokud není v konkrétním
případě stanoveno jinak), zajišťuje prokazatelné proškolení podřízených pracovníků a rozhoduje
o formě proškolení
V oblasti požární a havarijní prevence, bezpečnosti a hygieny práce, ochrany životního
prostředí:
22
Posuzování provozních činností z hlediska bezpečnosti zajišťují rovněž odborné útvary
podniku - útvar Bezpečnosti a prevence. Jeho působnost je dána SGŘ-01-06 „Organizační
řád“. Zde je uvedeno:
293
7.5.2
08
Zajišťuje z hlediska oblastí své působnosti :
• zpracování a aktualizaci bezpečnostních instrukcí s celopodnikovou působností
• kontrolu zpracování a aktualizace útvarových bezpečnostních instrukcí, provozních
předpisů a dílčích havarijních plánů
• schvaluje uvedené dokumenty a zajišťuje jejich schvalování a vydávání
5.2.2.2 Přehled provozních činností s vlivem na vznik závažné havárie
SPOLANA a.s. se zabývá výrobou základních anorganických chemikálií, PVC a
kaprolaktamu. Obecně lze říci, že všechny provozní činnosti spojené s manipulacemi
s nebezpečnými chemickými látkami mají vliv na bezpečnost a vznik závažné havárie. Tyto
činnosti lze rozdělit následovně:
- vykládka surovin, zejména stáčení železniční cisteren
- skladování surovin
- vlastní výroba (chemické, fyzikální proces, skladování meziproduktů apod.)
- skladování výrobků
- nakládka výrobku, zejména plnění železničních cisteren
- pomocné technologie (výroba energií)
V objektu SPOLANA a. s. je počet tzv. bezpečnostních jednotek (z hlediska bezpečnosti
samostatných/efektivně oddělitelných zařízení s nebezpečnými látkami) poměrně vysoký.
Poněvadž ne všechna zařízení významně přispívají k riziku, není nutno uvažovat všechny
jednotky/zařízení při QRA. Pro identifikaci takových jednotek/zařízení, která nejvíce
přispívají k riziku byla vyvinuta metoda výběru podle CPR 18E, umožňující selekci těchto
jednotek/zařízení. Vybrané jednotky/zařízení odhalené metodou výběru musejí být zahrnuty
do detailního kvantitativního hodnocení rizika.
Metodou výběru oceněno celkem 85 nezávislých jednotek – zdrojů rizika. Posouzením všech
identifikovaných jednotek a možných dopadů případné havárie na hranici objektu bylo
z celkového počtu jednotek identifikováno 34 jednotek, které mohou svými následky
dosahovat za hranici objektu. Hodnoty selektivních čísel jednotlivých zdrojů se významně
odlišují, následky menších zdrojů rizika jsou překryty většími zdroji rizika. Proto lze použít
pravidlo výběru těch zdrojů rizika, jejichž selektivní číslo dosahuje alespoň 50 % největšího
selektivního čísla v daném kontrolním bodě. Takových zdrojů rizika je celkem 7, některé
aparáty jsou shodné (dva zásobníky amoniaku, dva zásobníky VCM). Po doplnění zásobníků
chlóru bylo pro další podrobné posouzení vybráno 6 typových zdrojů rizika závažné havárie,
které vyžadují další detailní a kvantitativní posouzení rizika. Jsou to následující zdroje rizika:
–
–
–
–
–
–
Kulové zásobníky – VCM (T1411, T1412),
Zásobník T 204 – chlorovodík,
Železniční cisterna (plnění) – chlór,
Železniční cisterna (stáčení) – amoniak,
Kulové zásobníky – amoniak (T1.1A, T1.1B),
Válcové zásobníky – chlór (TK12.01A,B,C,D,E).
Podrobně viz kap.3 Analýza a hodnocení rizika závažné havárie této Bezpečnostní zprávy.
Z toho přehledu je zřejmé, že následující provozní činnosti mající vliv ne bezpečnost jsou:
- skladování a stáčení VCM,
- skladování a stáčení amoniaku,
294
-
skladování a stáčení chloru.
5.2.2.3 Přehled provozních činností s možným vlivem na vznik havarijního znečištění
ovzduší, vody a půdy
Vliv provozních činností s možným vlivem na jednotlivé složky životního prostředí (ovzduší,
voda, půda) je vyhodnocován pomocí registrů EMS. Za zpracování registrů EMS odpovídají
příslušní vedoucí závodu a jsou uvedeny v podnikové databázi EMS. Řídícím dokumentem
pro zjišťování možného vlivu provozních činností na ŽP je SGŘ-05-07 Registry EMS. V této
podnikové normě je uvedeno:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele určuje v podniku postup a zodpovědnosti při zpracování registrů
(přehledů) údajů a informací se vztahem k životnímu prostředí.
3
REGISTRY
3.1
Registry environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí
---------------------------------------------------------------------------------------------Registry slouží k souhrnnému přehledu vlivů na životní prostředí v důsledku podnikatelských aktivit
podniku. Vyhodnocením dopadů je získán přehled významných dopadů (viz odst. 3.1.4), který je
výchozím materiálem pro stanovení environmentálních cílů a cílových hodnot.
3.1.1
Vypracování registrů - identifikace environmentálních aspektů
Identifikace environmentálních aspektů je zjišťování všech vlivů na životní prostředí při činnostech
prováděných podnikem: výroba, laboratorní kontrola, údržba, skladování, manipulace apod.
Identifikovány jsou všechny aspekty vznikající při běžných provozních podmínkách, aspekty při
zahájení i zastavení provozu a reálně možné při předpokládaných a havarijních situacích.
Postup při zpracování registrů environmentálních aspektů a dopadů, zodpovědnost za zpracování
jednotlivých částí registrů uvádí příloha č. 1 této SGŘ.
Formální náležitosti registrů spolu s příkladem vyplnění uvádí příloha č. 2 této SGŘ.
3.1.2
Hodnocení závažnosti dopadů environmentálních aspektů
Hodnocení závažnosti dopadů všech environmentálních aspektů slouží ve své konečné podobě
k identifikaci významných environmentálních dopadů, které jsou následně úzce propojeny
s problematikou cílů a cílových hodnot.
Pro hodnocení závažnosti dopadů bylo stanoveno 7 kritérií. Přehled a obsah sedmi kritérií a bodové
hodnocení závažnosti dopadů na životní prostředí je uvedeno v příloze č. 4 této SGŘ.
Postup a zodpovědnost při hodnocení závažnosti dopadů environmentálních aspektů uvádí příloha č.
1 této SGŘ.
3.1.3
Vydávání registrů
V písemné formě jsou vypracovány originály registrů environmentálních aspektů a dopadů do
životního prostředí a schváleny (podepsány) příslušnými pracovníky podniku.
295
Registry environmentálních aspektů a dopadů do životního prostředí jsou v podniku vydávány v
elektronické podobě v databázi EMS v prostředí Lotus Notes (pohled „Registry dopadů“).
3.1.4
Přehled významných dopadů na životní prostředí
V příloze č. 1 je určena bodová hodnota jako hranice pro výběr významných dopadů na životní
prostředí. Dopady, jejichž bodová hodnota přesahuje určenou hranici, jsou zpracovány do přehledu viz příloha č. 7 této SGŘ. Aspekty vztahující se k dopadům v „Přehledu významných dopadů na
životní prostředí“ jsou vzaty v úvahu při stanovování environmentálních cílů.
3.1.5
Aktualizace registrů
Registry jsou aktualizovány v případě zásadní úpravy výrobní technologie.
V následující tabulce je uveden příklad Registru environmentálních aspektů a dopadů na
životní prostředí při výrobě NaOH, provoz Elektrolýza, závod PVC. Stejně jsou zpracovány
Registry pro všechny činnosti prováděné podnikem.
5.2.2.4 Informace k vnitřnímu předpisu, kterým se zavádí povinnost zpracovat a zavést
bezpečné postupy pro identifikované rizikové činnosti, uvedení stručné
charakteristiky tohoto vnitřního předpisu
Ze Zákoníku práce ( § 133, 135 ) – vyplývá povinnost zaměstnavatele prokazatelně seznámit
každého pracovníka s pravidly, zásadami a postupy bezpečného jednání a chování při
provádění pracovních a jiných činností a s riziky těchto činností v potřebném rozsahu dle jeho
pracovního zařazení.
296
Pro všechny činnosti, tedy i rizikové, jsou zpracovány bezpečné postupy činností ve formě
provozně technologické dokumentace a bezpečnostních instrukcí. Při zpracování těchto
předpisů je postupováno dle SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, SGŘ-05-06
„Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“.
V SGŘ-05-03 Technologická provozní dokumentace je uvedeno:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje zásady a postupy pro vypracování, schvalování a
vydávání technologické provozní dokumentace (TPD) včetně stanovení pravidel pro její operativní
řízení.
3
DRUHY A OKRUH UPLATNĚNÍ TECHNOLOGICKÉ PROVOZNÍ DOKUMENTACE
3.1
Technologický reglement (TR) a Předběžný technologický reglement (PTR)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------Technologický reglement (TR) - základní technický dokument o výrobě, který závazně určuje operace
technologického postupu, včetně popisu výrobního zařízení, ukazatelů technologického režimu a
ekonomie výroby. Dále obsahuje údaje o fyzikálně chemických vlastnostech, toxikologické údaje a
údaje o požadavcích na kvalitu surovin a výrobků. Jejich dodržování je základním předpokladem
dodržení kvality výrobku, hospodárného vedení výroby a bezpečnosti práce.
TR dále obsahuje výčet nejvýznamnější domácí i zahraniční literatury, patentových spisů, výzkumných
zpráv apod., které se vztahují k provozované technologii. V této formě se stává technologický
reglement i instruktivním materiálem, informujícím o základních pracích teoretického charakteru, které
mají spojitost s problematikou technologie výroby popisovaného procesu.
Předběžný technologický reglement (PTR) - se vypracovává pouze pro záběhovou a zkušební výrobu a
vždy pro nové výrobky; obsah a uspořádání PTR se řídí pravidly platnými pro technologický reglement.
PTR obsahuje provozní předpisy předané v rámci projektové dokumentace (včetně nákupu licencí) a
předpisy výzkumných a projektových úkolů, včetně předpisů dodavatelů strojních zařízení.
Provozování těchto výrobních procesů bez PTR je nepřípustné.
3.2
Pracovní instrukce (PI)
-------------------------------PI výrobních závodů jsou podrobným předpisem pro bezpečnou a správnou obsluhu zařízení. Zahrnují
rozpracování technologického postupu a organizace výroby na každém jednotlivém pracovišti pracovním místě. Navazují na TR nebo PTR, který podrobně rozvádějí. PI obsahují podrobný
instruktivní popis technologie a manipulace s výrobním zařízením, normy technologického režimu,
analytickou kontrolu výroby, měření a regulaci procesu, dále bezpečný a ekologický způsob odstavení
a podrobný popis blokovacích systémů.
3.3
Provozní zkouška (PZ)
---------------------------------
297
Je způsob vedení technologického procesu, kdy dochází k odchylkám oproti parametrům předepsaným
technologickým reglementem. Důvodem k těmto změnám mohou být ověření nových poznatků
získaných na základě výzkumu, technického rozvoje či poznatků převzatých z literatury, ověření
nových surovin či strojního vybavení, event. poznatky získané výrobními zkušenostmi. Formou
provozní zkoušky se dále provádí ověřování technologie při výzkumné, vývojové a rozvojové činnosti.
4.4
Kompetence k vypracování, schvalování a vydávání TPD
-------------------------------------------------------------------------------
Typ
TPD
Zpracovává
Prověřuje
PTR
pracovník určený
výrobně -provozním
ředitelem
(u nových výrob)
technolog pověřený
vedoucím závodu
- vedoucí TO závodu
VPŘ
- vedoucí OŘTV
a GŘ
1)
Schvaluje
V listinné podobě je podepsaný výtisk TR (PTR) uložen vždy:
výtisk č. 1 - vedoucí závodu
výtisk č. 2 - vedoucí provozu
- vedoucí závodu
výtisk č. 3 - vedoucí TO závodu
(další určuje vedoucí závodu; rozdělovník bude
uveden v kap.12 TR)
V elektronické podobě v systému iProject mají
k dokumen-tům vždy přístup pracovníci podniku
uvedení v odst. 8.2
- vedoucí ÚŘJ
- vedoucí ŽP
TR
Rozdělovník
- PP SBK
- hlavní mechanik závodu
- vedoucí CÚ
PI
pracovník pověřený
vedoucím TO
- vedoucí OŘTV
- vedoucí provozu
- vedoucí závodu
příslušný
ředitel
V listinné podobě je podepsaný výtisk PI uložen vždy:
(VPŘ,
SCM)
příslušný
ředitel
(VPŘ,
SCM)
k dokumentům přístup pracovníci podniku uvedení
v odst. 8.2
- PP SBK
- vedoucí ŽP
(další určuje vedoucí závodu – dle pracovišť, která
se dokumentem řídí; rozdělovník bude uveden
v kap.13 PI
k dokumentům vždy přístup pracovníci podniku
- vedoucí CÚ
PZ
PZ navrhuje
vedoucím závodu
- vedoucí ÚŘJ
- vedoucí závodu
- příslušný manažer prodeje
(podle dotčené výrobkové
skupiny)
V listinné podobě:
- vedoucí ÚŘJ
- vedoucí ŽP
(další určuje vedoucí závodu)
- vedoucí OŘTV
- vedoucí CÚ
- vedoucí provozu
Zpracovatelem technologické provozní dokumentace je pověřený pracovník příslušného
provozu. Povinnými účastníky schvalovacího řízení jsou pak odborné útvary podniku viz
předchozí tabulka – zejména sektor Bezpečnosti a kontroly, útvar ŽP, útvar Centralizovaná
údržba (vyhrazená technická zařízení). Povinností těchto útvarů je posouzení popisované
298
činnosti z hlediska bezpečnosti. Tato povinnost vyplývá z působnosti těchto odborných
útvarů, která je dána SGŘ-01-06.
V SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ je uvedeno:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje jednotný postup při zpracování, schvalování a vydávání
bezpečnostních instrukcí v podniku. Zpracování bezpečnostních instrukcí vyplývá ze zákonných
povinností zaměstnavatele prokazatelně seznamovat každého zaměstnance s pravidly, zásadami,
postupy a požadavky bezpečného jednání a chování při provádění pracovních a ostatních činností v
potřebném rozsahu dle jeho pracovního zařazení.
3
OKRUH PŮSOBNOSTI BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
3.1
BI s celopodnikovou působností - jsou zpracovány centrálně pro činnosti opakující se na více
pracovištích podniku.
3.2
BI s útvarovou působností - musí být zpracovány pro činnosti, které nejsou pokryty BI s
celopodnikovou působností nebo Provozními řády. Tyto BI jsou součástí provozní technologické
dokumentace a musí být vypracovány popř. aktualizovány (v případě změn majících vliv na
bezpečnost práce) souběžně se zpracováním popř. aktualizací provozní technologické dokumentace.
Za včasné vyhotovení těchto BI odpovídá vedoucí příslušného útvaru.
3.3
BI prozatímní - s útvarovou působností, pro provádění činností pro určité, časově omezené období,
nebo pro provedení konkrétní, krátkodobé práce.
3.4
Návody a doporučení výrobce nebo dodavatele zařízení, ČSN – v případě, že existuje ekvivalent BI ve
formě dokumentace výrobce/dodavatele zařízení nebo ČSN (kterým se stanoví bližší požadavky na
bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí), může být BI tímto
dokumentem doplněna nebo nahrazena.
Návod a doporučení nebo příslušná ČSN v tomto případě musí být součástí „řízené provozní
dokumentace“, tj. pro pořizování a šíření výtisků platí stejná pravidla jako pro BI (pro šíření ČSN platí
zvláštní předpis); pokud jsou použity jako příloha BI, jsou řízeny společně s tímto dokumentem.
4.2
Matice kompetencí pro zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
typ BI
BI
celopodniková
platnost
BI
útvarová
platnost
zpracovatel
připomínkující
pověřený pracovník - vedoucí CÚ
sektoru Bezpečnosti
- vedoucí ŽP
a kontroly
prověřuje
koordinátor ŘB
schvaluje
vedoucí sektoru
Bezpečnosti a kontroly
- vedoucí závodu /
útvaru
pověřený pracovník
příslušného závodu
/ útvaru
v rámci
schvalovacího
řízení (viz
sloupec
"schvaluje")
distribuce BI
- podnikovým útvarům
v elektronické podobě
v Lotus Notes
- externím firmám
vedoucí
- vedoucí závodu / útvaru
Technologického
odd.
vydávajícího BI
příslušnéhozávodu,
vedoucí příslušného na titulní straně:
299
- řízené výtisky dle
rozdělovníku
útvaru
- koordinátor ŘB
- vedoucí BP
- vedoucí ŽP
- vedoucí CÚ
- smluvní lékař
- podnikovým útvarům
v elektronické podobě
v Lotus Notes
- orgán ochrany veřejného
zdraví
Zpracovatelem BI je pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly nebo příslušného
útvaru. Účastníkem schvalovacího řízení jsou odborné útvary podniku viz předchozí tabulka –
zejména sektor Bezpečnosti a kontroly, útvar ŽP, útvar Centralizované údržby (vyhrazená
technická zařízení), smluvní lékař. Povinností těchto útvarů je posouzení popisované činnosti
z hlediska bezpečnosti. Tato povinnost vyplývá z působnosti těchto odborných útvarů, která je
dána SGŘ-01-06.
5.2.2.5 Informace o zavedení bezpečných postupů (instrukcí) pro výkon provozních
činností významných z hlediska bezpečnosti
Pro všechny činnosti jsou zpracovány bezpečné postupy činností ve formě provozně
technologické dokumentace a bezpečnostních instrukcí. Při zpracování těchto dokumentů je
postupováno dle SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, SGŘ-05-06
„Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“.
V SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace je uvedeno“:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje zásady a postupy pro vypracování, schvalování a
vydávání technologické provozní dokumentace (TPD) včetně stanovení pravidel pro její operativní
řízení.
3.1
Technologický reglement (TR) a Předběžný technologický reglement (PTR)
--------------------------------------------------------------------------------------------------------Technologický reglement (TR) - základní technický dokument o výrobě, který závazně určuje operace
technologického postupu, včetně popisu výrobního zařízení, ukazatelů technologického režimu a
ekonomie výroby. Dále obsahuje údaje o fyzikálně chemických vlastnostech, toxikologické údaje a
údaje o požadavcích na kvalitu surovin a výrobků. Jejich dodržování je základním předpokladem
dodržení kvality výrobku, hospodárného vedení výroby a bezpečnosti práce.
TR dále obsahuje výčet nejvýznamnější domácí i zahraniční literatury, patentových spisů, výzkumných
zpráv apod., které se vztahují k provozované technologii. V této formě se stává technologický
reglement i instruktivním materiálem, informujícím o základních pracích teoretického charakteru, které
mají spojitost s problematikou technologie výroby popisovaného procesu.
Předběžný technologický reglement (PTR) - se vypracovává pouze pro záběhovou a zkušební výrobu a
vždy pro nové výrobky; obsah a uspořádání PTR se řídí pravidly platnými pro technologický reglement.
PTR obsahuje provozní předpisy předané v rámci projektové dokumentace (včetně nákupu licencí) a
předpisy výzkumných a projektových úkolů, včetně předpisů dodavatelů strojních zařízení.
Provozování těchto výrobních procesů bez PTR je nepřípustné.
300
3.2
-------------------------------PI výrobních závodů jsou podrobným předpisem pro bezpečnou a správnou obsluhu zařízení. Zahrnují
rozpracování technologického postupu a organizace výroby na každém jednotlivém pracovišti pracovním místě. Navazují na TR nebo PTR, který podrobně rozvádějí. PI obsahují podrobný
instruktivní popis technologie a manipulace s výrobním zařízením, normy technologického režimu,
analytickou kontrolu výroby, měření a regulaci procesu, dále bezpečný a ekologický způsob odstavení
a podrobný popis blokovacích systémů.
Věcnou náplň a vzor formální úpravy těchto dokumentů stanovuje příloha č. 1 této SGŘ viz
následující:
Obsahová náplň technologické provozní dokumentace (TPD)
----------------------------------------------------------------------------------------------1 Technologický reglement (TR), předběžný technologický reglement (PTR)
TITULNÍ LIST
Vzor viz strana 11 této přílohy.
OBSAH
Uvádí seznam jednotlivých kapitol (podkapitol) dle jejich číslování a celkový počet stran jednotlivých
kapitol (podkapitol).
Kapitola 1
PODSTATA A ZÁKLADNÍ SCHÉMA TECHNOLOGICKÉHO PROCESU
Podkap. 1.1
Účelem této části je poskytnout představu o sledu výrobního procesu a o průběhu jednotlivých
výrobních stupňů, vyjádřených zpravidla chemickými rovnicemi, včetně vedlejších reakcí. Přiloženo je
jednoduché schéma, charakterizující návaznost jednotlivých stupňů výroby, kde to složitější
návaznosti vyžadují.
Podkap. 1.2
V seznamu literatury jsou uvedeny práce z oblasti teoretické chemie, chemického inženýrství hlavních
operací a souborné technické literatury.
Kapitola 2
CHARAKTERISTIKA VÝROBKŮ (poloproduktů)
Podkap. 2.1
Uveden je název a obchodní název výrobku (poloproduktu) a způsob jeho značení, číslo, název a
označení příslušné technické normy, vnější vzhled, složení, strukturní a empirický vzorec.
Podkap. 2.2
Chemické složení výrobku (není-li výrobek chemické individuum, uvádí se přibližné chemické složení),
základní údaje bezpečnostní, požární, hygienické, toxikologické (zatřídění ve smyslu zákona č.
350/2011 Sb.; detailní popis vlastností ve smyslu uvedených zákonů je uveden v příslušných
bezpečnostních instrukcích). Dále jsou uvedeny fyzikálně-chemické vlastnosti.
Podkap. 2.3
Základní údaje o použití výrobku.
Podkap. 2.4
301
Jakostní specifikace minimálně v rozsahu technických požadavků uvedených v platné technické
normě nebo kupní smlouvě včetně možných základních prodejních specifikací a odkazů na postupy
jejich zkoušení (technické normy všech stupňů, ZP).
Kapitola 3
CHARAKTERISTIKA SUROVIN A POMOCNÝCH LÁTEK
Podkap. 3.1
V záhlaví této podkapitoly se uvede seznam všech surovin a pak ke každému z materiálů
charakteristiky v rozsahu jako u kap. 2 (s výjimkou jakostní specifikace - viz podkapitola 3.2 ).
Zatřídění ve smyslu zákona č. 350/2011 Sb.; detailní popis vlastností ve smyslu uvedených zákonů je
uveden v příslušných bezpečnostních instrukcích a požárních řádech.
Podkap. 3.2
Uvede se:
- jakostní specifikace (technické požadavky) jako minimální požadavek na nakupovanou surovinu,
- rozsah vstupní kontroly,
Pozn.: Změna rozsahu nebo způsobu vstupní kontroly surovin podléhá změnovému řízení TR,
rozšíření rozsahu vstupní kontroly po omezenou dobu (podezření na nestandardní jakost
suroviny apod.) lze provádět na základě dohody vedoucího závodu a vedoucího ÚŘJ.
- způsob provádění vstupní kontroly;
provádí přejímku (viz SGŘ-10-01).
v případě, že se analytická kontrola neprovádí, kdo a jak
Kapitola 4
POPIS A SCHÉMA VÝROBNÍHO PROCESU
Tato kapitola, která je základem TR nebo PTR, musí stručně postihnout technologii dané výroby,
manipulaci se strojním zařízením, měřicími a regulačními přístroji, organizaci a bezpečnost práce
apod. bez uvádění podrobných postupů (detailní popis jednotlivých činností obsahují PI).
Závazný obsah jednotlivých podkapitol je uveden v následujícím textu.
Podkap. 4.1
Výrobní fáze technologického procesu
------------------------------------------------------V této podkapitole se provede rozdělení výrobního procesu na příslušné výrobní stupně (A, B, C...)
podle složitosti a členitosti výroby. U složitých výrob jsou těmito stupni jednotlivé stanice a podle
potřeby se provede další členění na dílčí úseky. Každý z uvedených stupňů se dále popíše v
podkapitole 4.3, 4.4, atd. až 4.n.
Podkap. 4.2
Výrobní schéma
-----------------------Uvede se podrobné proudové schéma celé výrobny a připojí se přiměřené zjednodušené schéma
příslušné materiálové bilance, případně tepelné bilance či bilance exhalací.
Bilance i proudové schéma respektují svým vyjádřením stupně ve smyslu podkap. 4.1.
Podkap. 4.3
Výrobní stupeň A (B, C ...)
--------------------------------------Podkap. 4.3.1
Chemické vyjádření stupně A (B, C ...)
--------------------------------------------------------
302
Kromě chemických rovnic, kterými se vyjádří hlavní reakce, podle kterých probíhá tvorba
meziproduktů nebo v konečné fázi tvorba hotového produktu, se popíší i vedlejší reakce, jejichž
průběhem dochází ke vzniku nežádoucích produktů. Ke každé rovnici se kromě tepelného zabarvení
uvádí i souhrn všech známých faktorů, které ovlivňují (kladně či záporně) tvorbu jednotlivých produktů
hlavního výrobku, meziproduktů i vedlejších produktů.
Podkap. 4.3.2
Technologický postup stupně A (B, C ...)
----------------------------------------------------------V této stati se zachycuje výstižný popis technologického postupu ve stupni se všemi důležitými faktory
včetně potřebné manipulace s materiálem. U složitých výrob, při členění stupně na dílčí úseky
(operace), se použije pro značení jednotlivých úseků systém 4.3.2.1 až 4.3.2.n. Do popisu
technologického postupu se zahrnou všechny chemické, fyzikálně-chemické i mechanické pochody,
kterým se podrobují suroviny, meziprodukty, vedlejší produkty a pomocné látky v daném výrobním
stupni. Souhrn těchto pochodů se uvádí s časovou návazností. Zařízení pro dané procesy a měřicí a
regulační přístroje se v popisu technologického postupu daného stupně charakterizují jen názvem a
číslem pozice ve schématu ve smyslu podkap. 4.2.
Podkap. 4.3.3
Časový harmonogram stupně A (B, C ...)
----------------------------------------------------------Uvádí se v přehledném schématu (tabulce, diagramu) časové trvání jednotlivých technologických
kroků či operací tohoto výrobního stupně a údaje o návaznosti jednotlivých operací i stupňů.
U složitějších výrob se provádí ještě další členění na dílčí operace, v souladu s členěním ve smyslu
podkap. 4.3.2.
Podkap. 4.3.4
Závady, jejich příčiny a odstranění
--------------------------------------------Závady ve vedení technologického procesu výrobního stupně, jejich příčiny a způsob jejich odstranění
se zpracovávají ve formě (možno zpracovat i v tabulkové formě):
Závada A: ......................
Příčina: .........................
Odstranění: ..................
U složitějších výrob se opět uplatní členění ve smyslu podkap. 4.3.2. Závada se stručně charakterizuje
svým nepříznivým důsledkem, včetně vlivu na pracovní a životní prostředí.
Příčina zahrnuje teoreticky zdůvodněný soubor všech faktorů, které se v konečném následku objevují
jako závada. Odstranění obsahuje stručný způsob postupu pro vyloučení závady (bez detailů v
pracovních úkonech a teoretického zdůvodňování).
Pokud závada má vliv na životní a pracovní prostředí, uvádí se i způsob odstranění tohoto negativního
vlivu.
Podkap. 4.3.5
Způsob manipulace s polotovary a výrobky odchylné jakosti.
Kapitola 5
NORMY TECHNOLOGICKÉHO REŽIMU
U složitějších výrob se uvádí v přehledné formě výčet závazných hodnot technologického režimu
včetně povolených tolerancí (formou výrobních schémat s označením hodnoty v měřeném místě nebo
tabulkovou formou).
303
Kapitola 6
POPIS A SCHÉMA VÝROBNÍHO ZAŘÍZENÍ
Provede se popis hlavních výrobních článků a připojí se tabulkové schéma obsahující údaje ke všem
rozhodujícím parametrům těchto článků:
Kapitola 7
KAPACITNÍ A SPOTŘEBNÍ NORMY A NORMY OBSLUHY
Uvádějí se kapacitní, výtěžkové a spotřební normy materiálů a energií na surovinu nebo na konečný
výrobek včetně porovnání s teoretickými výtěžky. Dále se uvádějí i normy obsluhy.
Kapitola 8
OCHRANA VÝROBNÍHO ZAŘÍZENÍ
Je všeobecně popsána problematika koroze, eroze a zanášení výrobního zařízení včetně způsobů
ochrany výrobního zařízení proti těmto vlivům, pokud jsou prováděny jako součást vedení
technologického procesu.
Kapitola 9
KONTROLA VÝROBY
Podkap. 9.1
Uvádí se analytická kontrola výroby zkušebními metodami prováděná obsluhou, útvarem Řízení
jakosti a kontrola prováděná automatickými měřicími přístroji. V přehledné formě jsou účelně
podchycena kontrolní místa výrobního procesu a jsou označena na proudovém schématu výroby.
Kapitola 10
ODPADY
Podkap. 10.1
Vliv výroby na životní a pracovní prostředí
------------------------------------------------------Tabulkovou formou jsou uvedeny zákonné podmínky a podmínky orgánů státní správy, za nichž je
možno provozovat výrobu (tuhé, kapalné a plynné odpady). Dále se uvádějí skutečné hodnoty při
ustáleném chodu výroby a hodnoty pro extrémní provozování (např. najíždění a sjíždění), včetně
časových omezení. Podkapitola uvádí hlavní bodové zdroje znečištění (plynné, kapalné i tuhé) a
způsob likvidace, včetně číselných údajů (t/rok, t/hod., m3/hod.) a definici výduchů (místo, výška). U
odpadů (dle zákona č. 185/2001 Sb.) neuvádět katalogové číslo odpadů, uvádět pouze kategorii (N nebezpečný, O – ostatní) a způsob nakládání – např. externí firma (neuvádět firmu konkrétně). Uvádí
se rovněž hodnoty pro provozování za extrémních podmínek, včetně časového omezení. Stejné údaje
se uvádí pro rozptýlené zdroje znečištění ovzduší.
Uváděné číselné údaje mohou být orientační, případně lze uvést obvyklé rozmezí.
Pro všechny druhy odpadů se uvádí fyzikálně-chemické vlastnosti, toxicita a způsob manipulace.
Z hlediska pracovního prostředí se uvede způsob zjišťování a evidence (při normálních a extrémních
stavech chodu výroby) těchto faktorů: záření, znečišťující, nebezpečné a toxické látky.
Pozn.: Odpadní vody vedené na čistírnu odpadních vod nejsou klasifikovány jako kapalný odpad,
ale do TR se uvádějí z důvodu bilancování a evidence škodlivin. Výjimky, kde uvádění těchto
vod v TR není nutné, musí odsouhlasit podnikový vodohospodář.
Podkap. 10.2
Likvidace zbytků výrobku a obalů
---------------------------------------------Uvádí se způsob likvidace nevyčerpatelných zbytků v cisternách, balónech, znečištěných obalech a
obalů samotných.
304
Kapitola 11
SEZNAM PRACOVNÍCH A BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
SEZNAM PŘÍLOH
ROZDĚLOVNÍK
2 Pracovní instrukce (PI)
TITULNÍ LIST
Vzor viz strana 12 této přílohy.
OBSAH
Obsahuje seznam jednotlivých kapitol dle jejich číslování a celkový počet stran jednotlivých kapitol.
U PI pro manipulaci se zdroji ionizujícího záření (viz SGŘ-23-07) je struktura PI odlišná v souladu s
požadavky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Kapitola 1
CHARAKTERISTIKA PRACOVIŠTĚ
V této kapitole je stručně popsán účel, kterému slouží dané pracoviště umístěné ve výrobním procesu
a zařízení.
Kapitola 2
POPIS ZAŘÍZENÍ
V kapitole se uvádějí údaje o výrobním zařízení, které je používáno na daném pracovišti, o vzájemné
souvislosti v práci zařízení a funkce měřicí a regulační techniky.
Charakteristika vyhrazeného technického zařízení:
- seznam vyhrazeného technického zařízení s přesnou specifikací,
- technické parametry těchto zařízení,
- bezpečnostní výstroj,
- kvalifikační požadavky na obsluhu těchto zařízení,
- přezkušování zařízení, lhůty přezkušování, kým prováděna a způsob vedení záznamu,
- značení armatur a potrubí,
- zakázané manipulace.
U vyhrazených technických zařízení, kde to ČSN stanoví (vazači, jeřábníci, obsluha plynového
zařízení, topiči, elektrikáři), musí mít obsluha příslušná oprávnění.
Části PI týkající se vyhrazených technických zařízení musí být v souladu s požadavky uvedenými v
SGŘ-09-03, SGŘ-09-07 a SGŘ-09-09.
Kapitola 3
CHARAKTERISTIKA ZPRACOVÁVANÝCH LÁTEK
Uvádí se stručná charakteristika surovin zpracovávaných v daném pracovišti, pomocných
poloproduktů, konečných výrobků a odpadních látek, hygienická koncentrace, meze výbušnosti apod.
Uvádí se název a obchodní název výrobku, jeho vnější vzhled, rozhodující kvalitativní znaky.
Informace o vlastnostech látek nezbytné pro bezpečnou obsluhu a ochranu zdraví jsou uváděny v BI.
Kapitola 4
TECHNOLOGIE VÝROBY
Uvádí se výstižný popis technologie příslušného výrobního stupně.
305
Kapitola 5
NAJÍŽDĚNÍ
Uvádí se podrobný postup jednotlivých pracovních operací, najíždění ze zálohy, po generální nebo
střední opravě. Popis je proveden souhlasně se schématem, tj. včetně čísel aparátů, ventilů, přístrojů
apod.
Kapitola 6
OBSLUHA BĚHEM NORMÁLNÍHO PROVOZU
V této kapitole jsou uvedeny ve formě tabulek normy technologického režimu, dovolená rozmezí
hodnot a hodnoty optimální. Uvedeny jsou také možné následky nedodržení norem technologického
režimu. Rovněž je zde uveden způsob vedení předepsané operativní evidence s odkazem na
příslušné vzory operačních listů, respektive knih, které jsou dokumentovány jako příloha k PI nebo
jako příloha k TOP (musí však být na pracovišti k dispozici).
Dále kapitola obsahuje:
- popis pracovního postupu při odebírání vzorků (pokud je tato činnost v pracovní náplni obsluhy)
obsahující místo odběru, časový harmonogram odběru, způsob značení vzorku, komu a kam
obsluha vzorky předává, povinnost předání vzorku ihned po odběru (jestliže je tomu jinak, je
uvedeno, jak se provádí se zdůvodněním). Dále je uvedeno, kdo je oprávněn nařídit odběr
mimořádných vzorků,
- časový a věcný rozvrh měření, které obsluha provádí,
- obsluhu a soubor opatření prováděných za mimořádných klimatických podmínek (zimní, letní provoz
apod.),
- způsob pravidelného záznamu o průběhu technologického procesu.
- určení, kdo dává příkaz k provedení jednotlivých operací.
Kapitola 7
ODSTAVENÍ Z PROVOZU
Kapitola obsahuje popis odstavení krátkodobého a dlouhodobého. Zvlášť jsou popsány povinnosti
plynoucí z hlediska vyhrazeného technického zařízení. Popis krátkodobého odstavení je zaměřen na
konkrétní podmínky daného provozu. Dlouhodobé odstavení je podrobně popsáno, včetně nutných
prací zajišťujících řádné zabezpečení zařízení (např. zimní opatření apod.).
Tato kapitola obsahuje povinnosti obsluhy při předávání výrobního zařízení do opravy s popisem
způsobu asanace (vyprázdnění, propláchnutí, inertizace včetně nakládání s odčerpanými náplněmi) a
při jeho převzetí z opravy.
Kapitola 8
PORUCHY VYSKYTUJÍCÍ SE BĚHEM PROVOZU, JEJICH PŘÍČINY A ZPŮSOBY ODSTRANĚNÍ
Uvádí se popis možných poruch a příčin jejich vzniku a způsob odstranění.
Dále je zde určena kompetence zodpovědných pracovníků při rozhodování o odstavení zařízení v
mimořádných případech a o najetí na rezervní zařízení. V případě, že událost je kvalifikována jako
havárie, postupuje obsluha podle havarijních řádů (plánů) pracoviště.
Kapitola 9
POVINNOSTI A PRÁVA OBSLUHY
Jsou uvedeny povinnosti obsluhy, komu je podřízena a jaká má práva na svém pracovišti.
Kapitola 10
SCHÉMA PROVOZU
Je uvedeno schéma vč. aparátů, měřicích a regulačních přístrojů, míst odběru vzorků médií apod.
306
Kapitola 11
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
V této kapitole je popsán způsob pravidelné smyslové kontroly strojů, zařízení, armatur a potrubí
prováděné obsluhou při pochůzkové kontrole se stanovením intervalu této kontroly a popisem
způsobu záznamu a hlášení zjištěných závad respektive záznamu o bezporuchovém provozu
(seznam a interval kontrol může být řešen ve formě přílohy k PI).
Dále kapitola obsahuje popis udržování zařízení, který obsahuje práce charakteru udržování
prováděné obsluhou během normálního provozu. Je uveden seznam prací charakteru udržování
odsouhlasený pověřeným pracovníkem oddělení Hlavního mechanika závodu a vedoucím provozu
(popř. závodu). Jsou to práce charakteru:
- udržování zařízení v čistotě (např. technologické čištění zařízení),
- kontrola činnosti chladicích systémů,
- kontrola chodu mazacích přístrojů a mazacích vedení,
- mazání zařízení, výměna oleje apod.,
- kontrola stavu ložisek,
- dozírání na stav a protažení řemenů, drátěných lan, řetězů, zvláště jejich spojů a upevnění,
- kontrola stavu šroubových, nýtovaných a klínovaných spojů,
- kontrola funkce prvků a jejich pohotovosti pro okamžité zastavení ochranného zařízení,
- doplňování ucpávek armatur, čerpadel apod.,
- dotažení netěsných přírub a ucpávek bez zásahu do zařízení,
- mazání vřeten armatur,
- výměna poškozených ovládacích kol armatur,
- výměna a čištění hořákových hlavic,
- demontáž a zpětná montáž filtru po čištění apod.,
- kontrola funkce místního měření, pojistných a havarijních systémů.
Odkaz na příslušný havarijní plán, podle kterého obsluha postupuje v případě vzniku havarijní situace.
Dále kapitola obsahuje
Tam, kde se provádí občasný nebo pravidelný oplach podlah, stěn, popřípadě i zařízení vodou, musí
být v této části PI stanovena oplachová pásma a obsluha musí být prokazatelně poučena, jak si při
oplachu počínat, aby bylo zamezeno možnosti úrazu elektrickým proudem, nebo poškození
elektrického zařízení.
Musí být definovány i případy, kdy je zakázáno mokré čištění zařízení.
Kapitola 12
ZÁZNAMY
V této kapitole se uvádí přehled všech záznamů o jakosti, které obsluha provádí (např. operační listy,
záznamy o kvalitě, registrační pásky apod.). Dále jsou v této kapitole uváděny záznamy EMS (např.
koncentrace škodlivin v odpadních vodách, kvalita pracovního prostředí, záznamy o přerušení
kontinuálního měření týkající se provozního stavu definovaného provozním řádem, záznamy z
monitoringu odpadních vod, hmotnostní koncentrace emisí z kontinuálního měření apod.), pokud je
obsluha provádí.
Přehled musí obsahovat:
- název záznamu,
- co obsahuje (případný odkaz na vzor záznamu),
- místo jeho uložení (pracoviště),
- doba jeho uložení na pracovišti (v souladu s SGŘ-05-05),
- zodpovědnost za uložení.
307
Nedílnou součástí technologické provozní dokumentace jsou bezpečnostní instrukce (BI).
Směrnice SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“
stanovuje jednotný postup při zpracování, schvalování a vydávání této dokumentace
v SPOLANA a.s.
V příloze č. 1 této SGŘ je uvedeno:
OBSAH BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
Rozsah kapitol je vždy závazný pro BI s útvarovou platností. V případě BI s celopodnikovou platností
může zpracovatel (gestor) rozsah omezit (v případech, kdy daná kapitola se řešené problematiky
netýká). BI musí být stručná a výstižná.
1
Rozsah platnosti
---------------------Upřesnění (popis) problematiky, která je předmětem dané BI. Uvede se dle potřeby rozsah platnosti
věcný, kompetenční nebo časový, může zde být např. stručný popis výroby a popis činností nebo
charakteristika pracoviště.
Pokud je BI závazná i pro externí firmy, popřípadě třetí osoby, které nejsou pracovníky podniku, ale
vykonávají nějakou činnost v areálu podniku, musí být tato skutečnost výslovně uvedena. Závaznost
celého dokumentu nebo jeho částí pro jiné právní subjekty působící na území podniku musí být
zakotvena ve smluvním vztahu.
2
Zásady bezpečné práce
------------------------------2.1
Charakteristika pracoviště s ohledem na bezpečnost a hygienu práce; musí obsahovat zejména:
• Definice (popis) přístupové cesty zaměstnance na pracoviště (do šatny k převlečení do pracovního
oděvu a k vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky) – vždy ve směru od příslušné
vrátnice po hlavních meziblokových komunikacích a na vlastním vnitrobloku tak, aby byla
maximálně eliminována rizika zranění,
• Popis uspořádání pracovišť, na nichž je vykonávána práce spojená s expozicí hluku – umístění
výrobních prostředků a zařízení, volba pracovního nářadí, pracovní postupy a metody práce musí
směřovat ke snižování rizika hluku u jeho zdroje.
• Pokud jsou vykonávány práce spojené s expozicí ustálenému nebo proměnnému hluku, jehož
ekvivalentní hladina akustického tlaku překračuje 80 dB, nebo práci spojenou s expozicí jiným
druhům hluku, jehož hodnoty překračují jejich přípustný expoziční limit, musí obsahovat zejména
informace o :
- správném používání výrobních prostředků, zařízení a pracovního nářadí,
- zdrojích hluku na pracovišti,
- druhu a účincích daného hluku a jeho přípustných expozičních limitech,
- výsledcích měření hluku,
- opatřeních přijatých k omezení úrovně míry a doby expozice hluku,
- správném používání osobních ochranných pracovních prostředků,
- vhodných pracovních postupech stanovených k minimalizaci expozice hluku,
- postupech při zjištění možného poškození sluchu,
- účelu lékařských preventivních prohlídek zajišťovaných poskytovatelem pracovnělékařské péče.
• Popis uspořádání pracovišť, na nichž je vykonávána práce spojená s rizikem pádu z výšky nebo do
volné hloubky – pracovní postupy a metody práce musí směřovat k vyloučení rizika pádu osob,
musí obsahovat zejména informace o:
- vyhodnocení rizik a popis místa / činnosti s rizikem pádu z výšky / do volné hloubky,
- konkrétní popis přijatých opatření k eliminaci rizik,
308
-
-
musí být určen technologický postup práce a přesná specifikace osobních ochranných
pracovních prostředků – určení vhodného OOPP proti pádu, popřípadě pracovního
polohovacího systému, včetně kotevních míst,
správném používání osobních ochranných pracovních prostředků (podmínky použití,
školení, kontroly, prohlídky a revize těchto prostředků),
požadavku lékařských preventivních prohlídek zajišťovaných poskytovatelem pracovnělékařské péče (požadovaná pro práce ve výšce nad 10 m při použití OOPP, práce
v kolejišti apod.),
• Informace o práci v prostředí s nebezpečím výbuchu – seznámení (v odpovídajícím rozsahu) s
dokumentací o ochraně před výbuchem, s preventivními a ochrannými opatřeními,
• Upozornění na manipulace s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi,
• Vybavenost pracoviště ochranným a zabezpečovacím zařízením (analyzátory, detekce plynů
apod.),
• Seznam prostředků pro poskytování první pomoci a popis místa jejich uložení,
• Rozmístění bezpečnostních sprch,
• Seznam prostředků pro likvidaci havarijních stavů a jejich uložení,
• Seznam prostředků kolektivní ochrany a pokyny pro jejich použití (digestoře a odsávací systémy,
monitorovací zařízení apod.),
• Definování spojovacích a signalizačních prostředků a způsob ověřování jejich spolehlivé funkce,
• Zvláštní opatření a jejich dodržování (např. režim kontrolovaných hygienických pásem).
2.2
Konkrétní požadavky na činnost obsluhy:
• návody k bezpečnému provádění prací na daném pracovišti,
• stanovení postupu bezpečného použití rozvodu dusíku – použití pouze speciálních spojek CAMLOCK, žlutých hadic apod.,
• stanovení postupu bezpečného použití napojení medií hadicemi pod tlakem (dusík, vzduch, voda,
pára apod.) – popis postupu uvolnění tlaku – povinnost použití armatury k uvolnění tlaku –
definování osobních ochranných pracovních prostředků pro tuto činnost,
• pokyny pro pracoviště s osamocenou obsluhou (způsob komunikace a kontroly),
• pokyny a doporučení výrobce používaných strojů, zařízení, drobných pomocných zařízení (ruční
nářadí, chromatografy, zařízení pro čištění tlakovou vodou, vařiče aj.) z hlediska zajištění
bezpečnosti práce a ochrany zdraví pracovníků,
• při používání zdvihacího zařízení musí být zpracována dokumentace pro toto zařízení (zejména ve
smyslu ČSN ISO 12480-1, kap. 4 – Systém bezpečné práce),
• při používání vrátku pro posun drážních vozidel musí být zpracována dokumentace pro toto
zařízení (viz PRP3, kap. 4.14.1 – na každém pracovišti s mechanizačním prostředkem pro posun
s drážními vozidly musí být vydána příslušná dokumentace platná pro provozování tohoto
prostředku …).
2.3
Obsahuje příkazy, zákazy:
• vymezení konkrétních povinností při vykonávaných pracích formou zákazů a příkazů (hlavní
zásady pro vykonávanou činnost),
• vymezení zakázaných prací pro osamocenou obsluhu (vyjmenování prací),
• seznam činností, které musí být prováděny za použití osobních ochranných pracovních prostředků,
přesná specifikace OOPP (speciální odolnost), způsob uložení a použití během pracovní směny.
3
Zdravotní nebezpečí a rizika
------------------------------------Hodnocení rizik
309
Uvede se výčet zdravotních a bezpečnostních rizik spojených s vykonávanou činností (včetně
možnosti mecha-nického poranění, popálení / podchlazení, úrazu elektrickým proudem, pádu z výšky
nebo do volné hloubky apod.).
4
Způsob likvidace zbytků a odpadů - plynných, kapalných, pevných
--------------------------------------------------------------------------------------Uvede se konkrétní popis způsobů likvidace (u nebezpečných látek podrobně). Musí být patrno, které
likvidační práce provádějí pracovníci, pro něž je BI závazná.
5
Způsob likvidace obalů
------------------------------Uvede se přehled a specifikace obalů (surovina, objem, materiál), konkrétní popis způsobů
dekontaminace, shromažďování a likvidace. Musí být patrno, které likvidační práce provádějí
pracovníci, pro něž je BI závazná.
6
Opatření v případě havárie nebo poruchy
-----------------------------------------------------Zde se uvádí pokyny pro obsluhu v případě přerušení dodávek energií, při úniku látek do životního
nebo pracovního prostředí, v případech souvisejících s poškozením zařízení nebo obalů surovin apod.
Pokud je havarijní stav řešen jiným předpisem, uvede se odkaz na tento předpis (např. na havarijní
plán podniku – SGŘ-22-05, popřípadě na dílčí havarijní plán daného pracoviště).
7
Související předpisy
--------------------------Soupis platných předpisů – BI, mimopodnikových technických norem, platných podnikových
legislativních dokumentů (viz databáze "Podniková legislativa - nová" v Lotus Notes) a obecně
závazných předpisů o ochraně zdraví při práci apod., jejichž příslušná ustanovení je nutno při dané
činnosti respektovat.
Zde se uvádí pouze předpisy, které jsou pro vykonávání činnosti dle BI nutné a jsou k dispozici na
pracovišti (jsou součástí dokumentace pracoviště) !
8
Výklad pojmů a zkratek
------------------------------Vysvětlí se málo běžné nebo nové pojmy včetně pojmů specificky používaných v podniku (i když uvnitř
podniku jsou známy).
Použité zkratky je nutné vysvětlit vždy, i když jejich význam je v podniku (i mimo podnik) obecně
znám.
Seznam často používaných pojmů a zkratek, který je závazný při legislativní činnosti v podniku
(včetně názvů útvarů a jejich zkratek), je k dispozici v databázi "Podniková legislativa - nová" v Lotus
Notes.
9
Závěrečná ustanovení
-----------------------------V závěrečných ustanoveních se uvádí:
- derogační klauzule (pokud vydaná BI ruší nebo nahrazuje jinou, dosud platnou BI),
- datum ukončení platnosti BI (pokud vydávaná BI má časově omezenou platnost),
310
- jednorázový úkol související s aplikací dané BI.
10
Seznam příloh
-------------------Uvede se seznam příloh k dané BI s udáním pořadového čísla a přesného názvu.
Povinné přílohy BI : každá BI musí obsahovat následující přílohy:
(vzor přílohy č. 1 a č. 2 je uveden dále a je též publikován v databázi „Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes)
•
Příloha č. 1 - Důležitá telefonní čísla
•
Příloha č. 2 - Zásady pro poskytování první pomoci
•
Příloha č. 3 - Vlastnosti používaných látek a směsí
11
Rozdělovník
---------------11.1
U BI s celopodnikovou platností je rozdělovník dán přístupovými oprávněními do systému Lotus
Notes.
11.2
U BI s útvarovou platností je rozdělovník dán:
− pro šíření dokumentu v elektronické podobě – přístupovými oprávněními do systému Lotus Notes,
− pro šíření tištěného dokumentu – rozdělovník stanovuje zpracovatel (gestor) BI, je uveden v textu
BI.
Zpracovatel BI s útvarovou platností zasílá vždy jeden výtisk platné BI spolu s předávacím listem
(šablona formuláře „1BI2.dot“) smluvnímu lékaři dle rozdělovníku BI.
V procesu řízení provozu jsou uplatňovány další předpisy s útvarovou působností, zahrnující
specifickou problematiku jednotlivých pracovišť, včetně oblasti havarijní prevence:
Provozní řády.
Regulační a manipulační řády.
Požární řády.
Pracovní předpisy pro systém plynové detekce.
Vnitřními havarijními plány závodů
Dílčí plány opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
a půdy.
– Předpisy pro obsluhu stabilních a polostabilních hasicích zařízení.
–
–
–
–
–
–
Obsahová náplň těchto předpisů je dána podnikovými předpisy vyšší vrstvy nebo obecně
platnou legislativou.
311
5.2.2.6 Informace o tom, že v bezpečných postupech jsou zohledněny požadavky na:
a) bezpečné nakládání s látkami nebezpečnými životnímu prostředí.
b) minimalizaci zatěžování životního prostředí nebezpečnými látkami a odpady,
c) snižování míry rizika ekologických havárií,
d) minimalizaci následků případné ekologické havárie.
Pro všechny činnosti jsou zpracovány bezpečné postupy činností ve formě provozně
technologické dokumentace a bezpečnostních instrukcí. Při zpracování těchto dokumentů je
postupováno dle SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, SGŘ-05-06
„Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“. V předpisech vypracovaných
dle těchto směrnic jsou i níže uvedené povinné kapitoly, které zohledňují výše uvedené
požadavky. Například v SGŘ-05-03, příloha č.1 je uvedeno:
Kapitola 8
Uvádí se popis možných poruch a příčin jejich vzniku a způsob odstranění.
Dále je zde určena kompetence zodpovědných pracovníků při rozhodování o odstavení zařízení v
mimořádných případech a o najetí na rezervní zařízení. V případě, že událost je kvalifikována jako
havárie, postupuje obsluha podle havarijních řádů (plánů) pracoviště.
V SGŘ-05-06, příloha č.1 je uvedeno:
4
Způsob likvidace zbytků a odpadů - plynných, kapalných, pevných
--------------------------------------------------------------------------------------Uvede se konkrétní popis způsobů likvidace (u nebezpečných látek podrobně). Musí být patrno, které
likvidační práce provádějí pracovníci, pro něž je BI závazná.
5
Způsob likvidace obalů
------------------------------Uvede se přehled a specifikace obalů (surovina, objem, materiál), konkrétní popis způsobů
dekontaminace, shromažďování a likvidace. Musí být patrno, které likvidační práce provádějí
pracovníci, pro něž je BI závazná.
6
-----------------------------------------------------Zde se uvádí pokyny pro obsluhu v případě přerušení dodávek energií, při úniku látek do životního
nebo pracovního prostředí, v případech souvisejících s poškozením zařízení nebo obalů surovin apod.
Pokud je havarijní stav řešen jiným předpisem, uvede se odkaz na tento předpis (např. na havarijní
plán podniku – SGŘ-22-05, popřípadě na dílčí havarijní plán daného pracoviště).
5.2.2.7 Informace o zavedení bezpečných postupů pro provádění údržby zařízení a
technologických komponent, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis
Základní strategie údržby podniku je:
- zvýšení provozuschopnosti a spolehlivosti výrobního zařízení,
312
-
dosažení optimalizace nákladů na údržbu se zaměřením na preventivní a
prediktivní údržbu a standardizaci postupů,
zvládnutí procesu managementu dodavatele údržby jako nakupované služby.
Jde o proces, který představuje souhrn vzájemně provázaných aktivit (pořízení, opravy,
udržování, rekonstrukce, modernizace a likvidace strojů) důležitých pro udržení zařízení
v požadovaném technickém provozním stavu. Uspokojivý stav zařízení a jednotlivých strojů
je jedním ze základních prvků systému PZH.
Součástí systému péče o hmotný majetek je kromě údržby též provozní péče a funkčnost,
spolehlivost a výkonnost technologického zařízení při dodržování požadavků bezpečnosti,
vyplývajících z příslušných předpisů a odborných norem.
Jsou zpracovány Podnikové technické předpisy (PTP) pro údržbu zařízení a pro bezpečné
provedení opravy. PTP údržby jsou v souladu s provozními předpisy výrobce zařízení
a s obecně platnými předpisy. Při zpracování PTP údržby je přihlíženo ke zkušenostem
zaměstnanců údržby i provozu. Za vedení a aktualizaci bezpečných pracovních postupů pro
údržbu zařízení i z hlediska PZH je odpovědný vedoucí útvaru Centralizované údržby. PTP
jsou zveřejněny v databázi na podnikové počítačové síti.
Provádění bezpečné údržby v podniku je zajištěno systémem povolovacího řízení tj. na
základě vystavené povolenky na práci na konkrétním zařízení při dodržení stanovených
podmínek. Povolenku vystavuje pověřeným pracovníkem provozu, který je dokonale
obeznámený s možnými riziky daného provozu. Tento systém je řízen SGŘ-23-14
„Povolování práce na zařízení a prací za mimořádných podmínek“, kde je uvedeno:
1
ÚVOD
1.1
Tato SGŘ komplexně řeší problematiku povolování prací na zařízeních a prací za mimořádných
podmínek v areálu SPOLANA a.s. Stanovuje požadavky na zajištění BOZP, kompetence při řízení
prací, koordinace činností a vzájemných informací o rizicích při provádění prací v areálu SPOLANA
a.s. Vymezuje okruh prací, na které se povolení vystavuje, stanovuje kompetence a pravidla pro
vystavování „Povolení“ a provádění daných činností.
1.2
Nedodržování příslušných ustanovení této SGŘ je s ohledem na závažnost možných důsledků
posuzováno jako porušení povinností zaměstnance zvlášť hrubým způsobem ve smyslu SGŘ-01-10
„Pracovní řád“ (nedodržení technologických postupů, ohrožení zdraví a životů pracovníků, hrubá
nedbalost) se všemi z toho vyplývajícími důsledky!
V případě externích firem může být nedodržování této SGŘ důvodem k ukončení spolupráce.
2
Tato SGŘ je při povolování prací na zařízeních a prací za mimořádných podmínek v areálu SPOLANA
a.s.:
• závazná pro podnikové útvary, ve kterých se vykonávají činnosti dle kapitoly 3 této SGŘ
• smluvně závazná (v přiměřeném rozsahu, tj. příslušná ustanovení) pro externí firmy, na jejichž
činnost se vztahuje vystavení „Povolení“ (viz kapitola 3 této SGŘ).
Tato SGŘ je šířena v elektronické podobě :
313
• v Lotus Notes: podnikovým útvarům a externí firmě zajišťující na smluvním základě ostrahu
SPOLANA a.s.,
• externím firmám působícím v areálu podniku – na internetových stránkách SPOLANA a.s. (na
adrese “http://www.spolana.cz/” v pohledu „Služby a areál / Legislativa“).
3
PRÁCE, NA KTERÉ JE NUTNO VYSTAVIT „POVOLENÍ“
Bez řádně vystaveného „Povolení“ nesmějí být práce definované v této kapitole zahájeny!
3.1
Práce na zařízení v majetku SPOLANA a.s.
-------------------------------------------------------• Všechny opravy zařízení a budov včetně oprav prováděných v rámci inspekční údržby, přípravné
práce jako je příprava terénu apod.
• Čističské práce, pro které nejsou zpracovány podrobné bezpečnostní a pracovní instrukce
• Všechny opravy zařízení technologických a energetických nadzemních i podzemních rozvodů
• Veškeré práce na zdvihacích zařízeních kromě běžné obsluhy (tj. jeřábnických a vazačských prací
prováděných pracovníky útvaru provozovatele zdvihacího zařízení ve smyslu SGŘ-09-07)
• Zaslepování a odslepování nádob a potrubí všeho druhu
• Všechny lešenářské práce
• Veškeré práce na elektrických zařízeních, při kterých je současně nutno dodržovat ustanovení
ČSN EN 50110-1 a SGŘ-23-03
• Veškerou údržbu měřicího zařízení v prostorách velínů a v měřicích místnostech
• Veškeré práce ve volných prostorech s výskytem nebezpečných chemických látek v pracovním
prostředí nebo s nedostatkem/přebytkem kyslíku (obsah kyslíku musí být v rozmezí 19,5 – 23,5 %).
Meze výbušnosti a hygienické limity vybraných chemických látek jsou uvedeny v příloze č. 3 této
SGŘ.
Konkrétní podmínky pro povolování viz příloha č. 4 této SGŘ.
3.2
Práce spojené se vstupem do zařízení v majetku SPOLANA a.s. nebo pod úroveň terénu
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Na veškeré činnosti v uzavřených prostorách a nádobách s možností výskytu nebezpečných
chemických látek v pracovním ovzduší nebo s nedostatkem/přebytkem kyslíku (obsah kyslíku musí být
v rozmezí 19,5 – 23,5 %), za které jsou ve smyslu této SGŘ zejména považovány:
• skladovací nádrže, zásobníky, plynojemy, zásobníky sypkých hmot (sila), destilační kolony,
pračky, kotle, šachty, potrubí velkých rozměrů, železniční a automobilové cisterny, pece apod.
• jímky, prohlubně, nádrže a kanály (včetně energetických) pod úrovní terénu
• veškeré práce výkopové a zemní pod úrovní terénu.
Poznámka: Pro provoz, obsluhu, a údržbu stabilních zásobníků na sypké hmoty platí BI 00-04
„Zajištění bezpečnosti práce a provozu u skladovacího zařízení sypkých hmot“. Pro zemní a
výkopové práce pod úrovní terénu, na práce v kabelových kanálech, na práce v plynojemech a v
parních generátorech platí ustanovení příslušných obecně závazných předpisů, zejména vyhlášky
č. 48/1982 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), nařízení vlády č. 591/2006 Sb. a nařízení vlády č.
378/2001 Sb.
Konkrétní podmínky pro „Povolení“ viz příloha č. 5, definice prostor je uvedena v příloze č. 3 této SGŘ.
3.3
Práce v prostorách s nebezpečím výbuchu
-------------------------------------------------------V prostorách s nebezpečím výbuchu smí být práce prováděny pouze v souladu s dokumentací o
ochraně před výbuchem.
314
Tam, kde je to stanoveno v dokumentaci o ochraně před výbuchem, smí být nebezpečné činnosti (při
nichž může vznikat výbušná atmosféra nebo které mohou způsobit iniciaci výbušné atmosféry) nebo
činnosti, které mohou vzájemným působením s jinou činností vyvolat nebezpečí výbuchu) prováděny
pouze na základě „povolení“ označeného v záhlaví jako „příkaz V“ (blíže viz přílohy č. 1 a 6 této
SGŘ).
3.4
Práce s otevřeným ohněm
-------------------------------------Pro práce na zařízení a v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů, plynů a par a
v případech, kdy bude při práci použit oheň nebo jiný zdroj zapálení (např. vjezd vozidel apod.), musí
být „Povolení“ rozšířeno o povolení k práci s ohněm – pro svou specifičnost je problematika
vystavování „Povolení“ uvedena v příloze č. 2 „Podmínky pro práce s otevřeným ohněm“ SGŘ-23-13
„Zajištění požární ochrany“. Definice prostor je uvedena v příloze č. 3 této SGŘ.
3.5
Práce při investiční výstavbě
-------------------------------------• Provozovatel je povinen spolupracovat s útvarem Investice při projednávání SOD se zhotovitelem
na stanovení podmínek povolení prací a jejich zapracování do připravovaných SOD (určit
bezpečnostní opatření na pracovištích, časová ohraničení prací, předání pracovišť po ukončení
prací, osobní ochranné pracovní prostředky pro provedení prací, specifikovat pracovní prostředky a
speciální nářadí).
• Před zahájením prací na staveništi, tj. při jednání o předání staveniště zhotoviteli (protokol o
předání staveniště sepisuje pověřený pracovník útvaru Investice) vedoucí pracovník provozovatele
určí vystavovatele, který v souladu se zásadami uvedenými v této SGŘ vystavuje „Povolení“ na
práce v prostoru předaného staveniště. Zároveň jsou v protokolu uvedeni pověření pracovníci
přilehlého obvodu, kteří v případě zasahování prací do jejich prostoru připojí na „Povolení“ své
vyjádření. Koordinaci při získání jejich vyjádření zajišťuje pověřený pracovník útvaru Investice
za účasti určeného pracovníka zhotovitele dle požadavků vystavovatele.
• Určený pracovník zhotovitele (viz databáze EBA v Lotus Notes, pohled „Povolení na práci“) denně v
určenou hodinu vyzvedne u vystavovatele kompletně vyplněné „Povolení“ a zároveň mu předá
potřebné informace o následném postupu činností zhotovitele pro další období tak, aby
vystavovatel mohl v předstihu zajistit potřebná opatření a připravit „Povolení“ pro kontinuální
pokračování prací bez zbytečných prostojů.
• Koordinátor na staveništích je odborně způsobilá osoba s příslušným oprávněním, plnící
legislativou stanovené požadavky. Činnost koordinátora stavby je vyžadována při investičních
stavbách, na kterých budou působit zaměstnanci více zhotovitelů stavby (subdodávky v tomto
nejsou zohledňovány) a zároveň se jedná o stavby:
o
o
o
na ohlášení nebo stavební povolení dle stavebního zákona,
kde trvání prací přesáhne 30 pracovních dnů, za současného vykonávání práce více než 20
osobami delší než 1 pracovní den,
kdy objem prací přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na osobu.
3.6
Práce při údržbě zeleně
-----------------------------• Údržba zeleně v zóně Chemopark, plochy ve správě výrobních závodů – „Povolení“ vystavuje PP
závodu
• Údržba zeleně v zóně Chemopark, plochy ve správě útvaru Správa areálu – „Povolení“ vystavuje
PP SAR (pouze v pracovní dny, a to v závislosti na pracovní době vystavovatele).
• Údržba zeleně v Komerční zóně – „Povolení“ vystavuje PP útvaru Správa areálu, práce je možno
provádět i mimo pracovní dobu vystavovatele při splnění těchto podmínek:
o Vystavovatel oznámí provádění těchto prací na dispečink SPOLANA a.s.
315
o
o
o
Vystavovatel poučí vedoucího pracovní skupiny o povinnosti oznámit zahájení a ukončení prací
na dispečink SPOLANA a.s.
Tuto povinnost napíše vystavovatel i do „Povolení“ včetně uvedení telefonních čísel na
dispečink SPOLANA a.s. (2555, 2585, z mobilu 315 662 555 nebo 315 662 585)
Dispečer provede záznam do knihy „Údržba zeleně“ – datum, druh činnosti, místo, čas
zahájení, čas ukončení, počet pracovníků, jméno odpovědného vedoucího pracovní čety,
firma.
5.2.2.8 Informace o zavedení harmonogramů údržby, kontrol a revizí
Řídícím dokumentem v oblasti údržby je SGŘ-09-11 Provádění údržby. Zde je uvedeno:
Plánování činností v údržbě je plánování rozděleno do několika stupňů, přičemž všechny
stupně plánování jsou mezi sebou vzájemně provázány.
•
•
•
•
•
•
•
a) Hodnocení stavu majetku se provádí na základě:
znalosti skutečného technického stavu majetku,
posouzení stavu majetku z hlediska bezpečnosti provozu,
výsledků hodnocení zastávek,
počtu provozních hodin (dle údajů zaznamenaných v provozní dokumentaci) a dalších
parametrů zařízení (teplot na ložiscích, technologického režimu apod.) sledovaných
obsluhou nebo řídicími systémy,
zkušeností z minulých období, historie oprav,
výstupů z diagnostického sledování zařízení,
výstupů z revizních zpráv a z kontrol provedených orgány státního dozoru a sektorem
Bezpečnosti a kontroly.
Sledování klíčových zařízení
------------------------------------Klíčové zařízení = zařízení, jehož porucha způsobí omezení nebo zastavení výroby, ohrožení
bezpečnosti provozu, zdraví lidí nebo životního prostředí
Gestor údržby (útvar Centralizovaná údržba) zpracovává ve spolupráci s výrobními závody
seznam klíčových zařízení; evidenci klíčových zařízení vedou příslušní mechanici (útvar
Centralizovaná údržba) v systému SAP - PM s označením „zařízení kategorie 1“.
Pro klíčová zařízení vytvoří systém pravidelného sledování jejich technického stavu
(inspekce, prohlídky, revize apod.) a stanovují způsob údržby přiměřeně důležitosti zařízení z
hlediska technologie výroby a požadavkům na funkčnost a spolehlivost.
b) Výstupy z diagnostického sledování
Klíčová a provozně důležitá zařízení jsou sledována diagnostickými metodami
(vibrodiagnostika, nedestruktivní defektoskopie). Výsledky měření jsou využity k zajištění
minimalizace poruch. Na základě výsledků diagnostického měření může provozovatel
rozhodnou o odstavení zařízení z provozu nebo o změně režimu provozování. Výsledky
diagnostických měření jsou podkladem pro plánování údržby zařízení. Pro pravidelné
sledování stavu zařízení zpracovává útvar Centralizovaná údržba ve spolupráci
s provozovateli zařízení roční plán revizí a diagnostiky.
316
c) Výstupy z revizních zpráv
Revize vyhrazeného zařízení provádějí revizní technici útvaru Centralizovaná údržba nebo
externí pracovníci.
Hodnocení stavu majetku, výstupy z diagnostického měření a výstupy z revizních zpráv jsou
podklady pro roční plán údržby. Roční plán údržby je složen z ročních plánů údržby elektro,
vyhrazeného technického zařízení, údržby ocelových konstrukcí potrubních a kabelových
mostů a údržby a revizí hasební techniky.
Plánování údržby popisuje proces č.1.5 viz následující mapa procesu.
317
Schéma procesu Plánování údržby (proces č.1.5)
318
5.2.2.9 Informace o systematickém ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a
regulačních systémů a o prokazatelném vedení záznamů o ověřování
Problematiku ověřování funkčnosti signalizačních, bezpečnostních a regulačních systémů
v souladu s obecně platnými právními předpisy má SPOLANA a.s. rozpracovánu např. v
SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, příloha č. 1, obsahová náplň PI
Kapitola 2
POPIS ZAŘÍZENÍ
V kapitole se uvádějí údaje o výrobním zařízení, které je používáno na daném pracovišti, o vzájemné
souvislosti v práci zařízení a funkce měřicí a regulační techniky.
Charakteristika vyhrazeného technického zařízení:
- seznam vyhrazeného technického zařízení s přesnou specifikací,
- technické parametry těchto zařízení,
- bezpečnostní výstroj,
- kvalifikační požadavky na obsluhu těchto zařízení,
- přezkušování zařízení, lhůty přezkušování, kým prováděna a způsob vedení záznamu,
- značení armatur a potrubí,
- zakázané manipulace.
Kapitola 11
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
V této kapitole je popsán způsob pravidelné smyslové kontroly strojů, zařízení, armatur a potrubí
prováděné obsluhou při pochůzkové kontrole se stanovením intervalu této kontroly a popisem
způsobu záznamu a hlášení zjištěných závad respektive záznamu o bezporuchovém provozu
(seznam a interval kontrol může být řešen ve formě přílohy k PI).
- kontrola funkce místního měření, pojistných a havarijních systémů.
SGŘ-11-01 Metrologický řád. Zde je uvedeno:
4.1
Za dodržování metrologického pořádku v podniku odpovídají všichni pracovníci podílející se
na rozhodování o zařazení měřidel do příslušné metrologické kategorie, nákupu, kalibraci, údržbě a
opravách měřidel, na přípravě měření a vlastním měření. Na validaci a verifikaci HW a SW se vztahuje
proces č. 3.9.2 ASŘTP. Vymezení kompetencí (zodpovědnost a spolupráce) je uvedeno v matici
základních odpovědností v podnikové metrologii (viz příloha č. 2 této SGŘ). Dále jsou v následujícím
textu uvedeny nejdůležitější povinnosti a práva vybraných pracovníků nebo skupin podnikových útvarů
v oblasti metrologie.
4.3.1
Provozovatel měřidel
a) zodpovídá v rámci útvaru za to, že na všechna měřicí místa, určená příslušným technologickým
reglementem (viz SGŘ-05-03), budou instalována jen měřidla příslušné kategorie nebo kategorie
vyšší,
b) určuje a písemnou formou pověřuje v útvaru pracovníka k výkonu řízení a kontroly metrologického
pořádku (metrologa útvaru), kopii pověření předává podnikovému metrologovi,
c) zodpovídá za používání pouze ověřených (zkalibrovaných) měřidel a za zařazení měřidel a
měřicích obvodů do kategorií podle charakteru a četnosti jejich použití (dle podkap. 6.2 této SGŘ),
d) uchovává měřidla v provozuschopném stavu, zajišťuje provádění funkční kontroly orientačních
měřidel v rámci pravidelné údržby zařízení,
319
Proces č.3.9.2 Automatizované systémy řízení technologických procesů. Zde je uvedeno:
POSTUP PŘI PROVOZOVÁNÍ SYSTÉMU
Systém je nutné provozovat v souladu s provozní dokumentací. Současně je podrobován pravidelným
preventivním prohlídkám. Při odstávkách výroby zabezpečí správce aplikace čištění systému.
Případné verifikační testy jsou prováděny jen při úpravách systému nebo na požadavek uživatele.
Verifikace aplikačního SW vybavení ŘS se provádí ověřením shody veškerých funkcí skutečných a
deklarovaných v příslušné provozní dokumentaci. Verifikaci (validaci) provádí dodavatel aplikačního
SW. Na základě zkalibrovaných procesních signálů (viz příslušný seznam měření) a periferií se
provádí ve spolupráci s obsluhou za plného chodu technologie. Podle provozních možností je možno
verifikaci rozdělit do ucelených částí a to, pokud možno, vzájemně nezávislých. O verifikačních
testech provede verifikující pracovník zápis, který je součástí provozní dokumentace. Provozní
dokumentace může obsahovat seznam funkcí, které je nutné kontrolovat pravidelně, i když nebudou
prováděny úpravy systému. Pak musí být tato částečná, popřípadě úplná, verifikace prováděna
pravidelně v požadovaném časovém intervalu (je stanoveno provozní dokumentací).
SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“. Zde je uvedeno:
4.4.3
Elektrická požární signalizace (EPS)
4.4.3.3
Kontrolní, revizní a servisní činnost je zajišťována dle uzavřené smlouvy u externí odborné firmy
s příslušným oprávněním prostřednictvím určeného pracovníka HZS.
4.4.4
Zařízení pro detekci hořlavých plynů a par
4.4.4.2
Kontrolní, revizní a servisní činnost je zajišťována dle uzavřené smlouvy u externí odborné firmy
s příslušným oprávněním prostřednictvím určeného pracovníka HZS.
4.4.5
Stabilní a polostabilní hasicí zařízení
4.4.5.3
K zajištění akceschopnosti hasicích zařízení stabilních a polostabilních je určena osoba odborně
způsobilá k zabezpečení provozuschopnosti hasicích zařízení. Pověřený pracovník SBK provádí
pravidelné kontroly dokumentace revizí stabilních a polostabilních hasicích zařízení v souladu s
platnou legislativou a návodem k použití výrobce, za přítomnosti pověřeného pracovníka příslušného
útvaru. Ten zároveň dohlíží na pravidelné provádění funkčních zkoušek a revizí PHZ a SHZ dle lhůt
uvedených v platné legislativě a návodu k použití výrobce.
Vlastní provedení funkčních zkoušek a revizí PHZ a SHZ zajišťuje správce objektu nebo uživatel PHZ
a SHZ dle odst. 4.4.5.4.
4.4.5.4
Kontrolní, revizní a servisní činnost hasicího zařízení (stabilního, polostabilního) je zajišťována dle
uzavřené smlouvy u externí odborné firmy s příslušným oprávněním prostřednictvím určeného
pracovníka HZS.
SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán“, příloha č.1, kap. 13.2, kde je uvedeno:
320
Zkouška varovného systému
Zkouška varovného systému v SPOLANA a.s. se provádí pravidelně, každou první středu v měsíci ve
12:00 hodin. Před vlastní zkouškou - před spuštěním sirény, je vysílána hlasová relace - upozornění,
že jde o zkoušku varovného systému! Po zkoušce pak následuje relace o ukončení zkoušky.
Následně (12:00 – 12:10 hodin) se provádí zkouška průniku signálu do varovného systému okolních
obcí, pouze hlasovou relací s informací, že se jedná o zkoušku.
5.2.2.10 Informace o tom, že jsou v bezpečných postupech uvažovány následující aspekty
a) možné ohrožení v důsledku přítomnosti nebezpečných látek v provozu,
b) technická a organizační opatření k zabránění požáru, výbuchu, toxického rozptylu,
c) opatření pro případ kontaktu osob s nebezpečnou látkou nebo při úniku nebezpečné
látky do prostředí.
SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, příloha č. 1 Formální úprava a obsahová
náplň technologické provozní dokumentace, kde je uvedeno:
Technologický reglement
Kapitola 2
CHARAKTERISTIKA VÝROBKŮ (poloproduktů)
Podkap. 2.2
Chemické složení výrobku (není-li výrobek chemické individuum, uvádí se přibližné chemické složení),
základní údaje bezpečnostní, požární, hygienické, toxikologické (klasifikace dle Nařízení EU
2008/1272 v účinném znění; detailní popis vlastností ve smyslu uvedených zákonů je uveden v
příslušných bezpečnostních instrukcích). Dále jsou uvedeny fyzikálně-chemické vlastnosti.
Kapitola 3
CHARAKTERISTIKA SUROVIN A POMOCNÝCH LÁTEK
V záhlaví této kapitoly se uvede seznam všech surovin a pak ke každému z materiálů charakteristiky
v rozsahu jako u kap. 2 s výjimkou kvalitativní specifikace - viz následující text:
Uvede se:
- kvalitativní specifikace (technické požadavky) jako minimální požadavek na nakupovanou surovinu,
- rozsah vstupní kontroly,
- způsob provádění vstupní kontroly; v případě, že se analytická kontrola neprovádí, kdo a jak provádí
přejímku (viz procesní mapa č. 2.8 „Kontrola kvality“),
- zatřídění ve smyslu zákona č. 350/2011 Sb.; detailní popis vlastností ve smyslu uvedených zákonů je
uveden v příslušných bezpečnostních instrukcích a požárních řádech.
Pracovní instrukce
Kapitola 3
CHARAKTERISTIKA ZPRACOVÁVANÝCH LÁTEK
Uvádí se stručná charakteristika surovin zpracovávaných v daném pracovišti, pomocných
poloproduktů, konečných výrobků a odpadních látek, hygienická koncentrace, meze výbušnosti apod.
Uvádí se název a obchodní název výrobku, jeho vnější vzhled, rozhodující kvalitativní znaky.
Informace o vlastnostech látek nezbytné pro bezpečnou obsluhu a ochranu zdraví jsou uváděny v BI.
Kapitola 8
321
Uvádí se popis možných poruch a příčin jejich vzniku a způsob odstranění. Dále je zde určena
kompetence zodpovědných pracovníků při rozhodování o odstavení zařízení v mimořádných
případech a o najetí na rezervní zařízení. V případě, že událost je kvalifikována jako havárie,
postupuje obsluha podle havarijních řádů (plánů) pracoviště.
Z hlediska požární prevence jsou dle SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“ zpracovány pro
objekty se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím Požární řády. Jejich obsahová náplň je
dána touto SGŘ, přílohou č.6.
Obsah:
(v souladu s ustanovením § 31 Vyhlášky č. 246/01 Sb. o požární prevenci)
1) Stručný popis vykonávané činnosti a charakteristiky požárního nebezpečí provozované činnosti.
2) Požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry látek potřebné ke
stanovení preventivních opatření.
3) Nejvýše přípustné množství látek uvedených, které se mohou vyskytovat v místě provozované
činnosti.
4) Stanovení podmínek požární bezpečnosti k zamezení vzniku a šíření požáru nebo výbuchu s
následným požárem.
5) Vymezení oprávnění a povinností osob při zajišťování stanovených podmínek požární bezpečnosti,
a to pro zahájení, průběh, přerušení a ukončení činnosti.
6) Stanovení podmínek pro bezpečný pobyt a pohyb osob a způsob zabezpečení volných únikových
cest.
7) Jméno a příjmení odpovědného vedoucího pracovníka.
8) Rozdělovník
Jeho součástí musí vždy být vedoucí příslušného oddělení / provozu, vedoucí BP, příslušný
vedoucí útvaru / závodu, další rozsah stanovuje zpracovatel.
9) Přílohy
SGŘ-05-06 „Zpracování schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“, příloha č. 1
Obsah bezpečnostních instrukcí, kde je uvedeno.
2
Zásady bezpečné práce
---------------------------------2.1
Charakteristika pracoviště s ohledem na bezpečnost a hygienu práce, musí obsahovat zejména:
• Informace o práci v prostředí s nebezpečím výbuchu – seznámení (v odpovídajícím rozsahu) s
dokumentací o ochraně před výbuchem, s preventivními a ochrannými opatřeními,
• Upozornění na manipulace s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi,
• Vybavenost pracoviště ochranným a zabezpečovacím zařízením (analyzátory, detekce plynů
apod.),
• Seznam prostředků pro poskytování první pomoci a popis místa jejich uložení,
• Rozmístění bezpečnostních sprch,
• Seznam prostředků pro likvidaci havarijních stavů a jejich uložení,
• Seznam prostředků kolektivní ochrany a pokyny pro jejich použití (digestoře a odsávací systémy,
monitorovací zařízení apod.),
• Definování spojovacích a signalizačních prostředků a způsob ověřování jejich spolehlivé funkce,
• Zvláštní opatření a jejich dodržování (např. režim kontrolovaných hygienických pásem).
3
Zdravotní nebezpečí a rizika
---------------------------------------Hodnocení rizik
322
Uvede se výčet zdravotních a bezpečnostních rizik spojených s vykonávanou činností (včetně
možnosti mechanického poranění, popálení - podchlazení, úrazu elektrickým proudem apod.).
6
--------------------------------------------------------Zde se uvádí pokyny pro obsluhu v případě přerušení dodávek energií, při úniku látek do životního
nebo pracovního prostředí souvisejících s poškozením zařízení nebo obalů surovin apod.
Pokud je havarijní stav řešen jiným předpisem, uvede se odkaz na tento předpis (např. na vnitřní
havarijní plán podniku - SGŘ-22-05, popřípadě na dílčí havarijní plán daného pracoviště).
10
Seznam příloh
--------------------Uvede se seznam příloh k dané BI s udáním pořadového čísla a přesného názvu.
Povinné přílohy BI - každá BI musí obsahovat následující přílohy:
(vzor přílohy č. 1 a č. 2 je uveden dále a je publikován v databázi „Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes)
Příloha č. 1 - Důležitá telefonní čísla
Příloha č. 2 - Zásady pro poskytování první pomoci
Příloha č. 3 - Vlastnosti používaných látek a směsí
SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a. s“., příloha č.1 Vnitřní havarijní plán
SPOLANA a.s. V kapitole 3 viz následující Obsah jsou uvedena bezpečnostní opatření
Obsah
Kapitola
3
Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje havarijní situace
3.1
Závod Kaprolaktam
3.1.1
Výrobna kaprolaktamu
3.1.2
Výrobna hydroxylaminsulfátu
3.1.3
Provoz kyselina sírová
3.2
Závod PVC – provoz elektrolýza
3.3
Závod PVC – provoz VCM a TZO
3.4
Závod PVC – provoz PVC
3.5
Závod energetika a vodní hospodářství
3.5.1
Provoz Teplárna
3.5.2
Provoz a údržba elektro
3.5.3
Provoz Vodárna
3.5.4
Provoz Čistírna odpadních vod
323
V SGŘ-22-05 je v příloze č.12 uveden Traumatologický plán, který mimo jiné obsahuje i
zásady poskytování první pomoci, tedy i opatření pro případ fyzického kontaktu osob
s nebezpečnou látkou, rozmístění bezpečnostních sprch a inhalačních místností.
SGŘ-22-05 ukládá jednotlivým závodů povinnost zpracovat Vnitřní havarijní plán závodu,
který rovněž obsahuje kap. Bezpečnostní opatření k zastavení rozvoje havarijní situace.
5.2.2.11 Informace o souladu zavedených bezpečných postupů
výrobce zařízení a s obecně platnými předpisy
s provozními předpisy
Požadavek je zabezpečen řadou podnikových předpisů. Např.
SGŘ-01-06 „Organizační řád“
Obecné činnosti vedoucích pracovníků v oblasti organizace a řízení útvaru uvedené v kap.6
02
Je povinen sledovat podnikovou legislativu, kterou aktualizují gestorské útvary, a obecně
závazné předpisy publikované ve Sbírce zákonů z oblastí, které má řízený útvar v gesci;
zodpovídá za harmonizaci podnikové legislativy s platnými obecně závaznými právními předpisy
v oblasti působnosti útvaru a za zpracování legislativních podnikových dokumentů v gesci útvaru
V mapě procesu č.3.12 Řízení dokumentů a záznamů je uvedeno:
NÁVRH / REVIZE LEGISLATIVNÍCH PODNIKOVÝCH DOKUMENTŮ
• LEGISLATIVNÍCH PODNIKOVÝCH NOREM / PROCESNÍCH MAP
• METODICKÝCH POKYNŮ / TECHNICKOORGANIZAČNÍCH POSTUPŮ
1
Vypracování návrhu / revize legislativních podnikových norem (LPN)
--------------------------------------------------------------------------------------Vypracování návrhu / revize LPN provádí gestorský útvar na základě:
a) změny externí legislativy (včetně změn politik kapitálové skupiny) která má vliv na změnu LPN,
b) vyhodnocení potřeby legislativní činnosti z vlastní gestorské činnosti, příp. z vnějšího podnětu,
c) podnětu PVISŘ nebo uloženého opatření k nápravě (OKN) / preventivního opatření k nápravě
(POKN).
Formální úprava LPN je shodná se SGŘ, které jsou umístěny v databázi „Podniková legislativa - nová“
v Lotus Notes.
Gestorský útvar zároveň prověří aktuálnost obecně závazných předpisů a ČSN, na které se LPN
odvolává (viz ASPI, Sbírka předpisů na Internetu, pro ČSN podniková databáze „ČSN normy evidence“ v Lotus Notes).
Gestorské útvary určuje představitel vedení pro ISŘ (vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí)
v návaznosti na Organizační řád (SGŘ-01-06).
SGŘ-05-06“ Zpracování schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“. Zde je uvedeno:
4
PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
324
4.1
Podklady pro vypracování BI
----------------------------------------- obecně závazné předpisy a pravidla BOZP (bezpečnost a ochrana zdraví při práci),
- závazné ČSN, vztahující se na příslušné práce nebo výrobní, technologická, technická zařízení a
stroje, popř. závazná ustanovení článků ČSN, ve smyslu SGŘ-05-08,
- legislativní podnikové normy (LPN) pro oblast bezpečnosti práce,
- celopodnikové BI,
- stávající útvarové BI,
- provozní řády,
- návody a bezpečnostní pokyny výrobce strojů a zařízení apod.,
- opatření stanovená k odstranění příčin úrazů na pracovištích podniku, na obdobných pracovištích
jiných organizací, nebo činnostech souvisejících,
- schválený technologický reglement výroby (zejména u nových technologických celků),
- bezpečnostní instrukce jiných obdobných pracovišť.
5
REVIZE BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
Bezpečnostní instrukce se reviduje:
a) při vydání nebo změně závazné ČSN nebo obecně závazného právního předpisu, který mění či
doplňuje stávající BI (např. na základě podnětu některého z gestorů legislativních podnikových
norem či gestora ČSN),
b) při změně technologie výroby nebo výrobního zařízení,
c) na základě pokynu kontrolního orgánu (podnikového nebo externího),
d) při revizi této SGŘ, která má dopady na formální či věcné stránky BI.
5.2.2.12 Informace o zajištění účasti zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu, při
zpracování bezpečných postupů (pracovních instrukcí, pracovních postupů)
Zpracování veškerých legislativních norem podniku (LPN) a další dokumentace, vyplývající
z těchto LPN včetně zpracování bezpečných postupů, provádějí zaměstnanci SPOLANA a. s.
tj. pověření příslušní pracovníci dle popisu svého pracovního místa na základě svého zařazení
v organizační struktuře podniku. Obecně provádí tvorbu takových postupů např. pro
příslušný závod pověřený pracovník závodu. Tedy technicko hospodářský pracovník (THP),
který má dané pracoviště, pro které zpracovává písemný postup, ve své působnosti
vyplývající z jeho zařazení na pracovním místě např. technolog, vedoucí technického
odděleníviz text týkající se zpracování PI a BI. Vždy jsou to pracovníci s kvalifikačními
předpoklady pro výkon této činnosti. Žádná lidová tvorba není připuštěna.
5.2.2.13 Informace o dostupnosti bezpečných postupů pro zaměstnance, kteří zajišťují
provoz a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie
SGŘ-01-10 Pracovní řád, kde je uvedeno:
V.2
Vedoucí zaměstnanec je povinen:
-----------------------------------------d) projednávat se svými podřízenými otázky související s jejich prací;
h) seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a s předpisy protipožární ochrany, s riziky práce na konkrétních pracovištích, a pravidelně
ověřovat jejich znalosti těchto předpisů;
325
j)
k)
zajistit takové postupy práce, které předcházejí havarijním stavům, jejichž příčiny mohou být
způsobeny stavem zařízení, kvalitou obsluhy, případně jinými technickými či živelnými vlivy, nebo
nevhodným jednáním osob v areálu závodu zaměstnavatele či mimo něj;
zajistit likvidaci následků havárií či následků obecného ohrožení;
SGŘ-01-06 „Organizační řád“ kde je uvedeno:
6
20
v těchto oblastech
21
SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, kde je uvedeno:
kap. 4.4
Kompetence k vypracování, schvalování a vydávání TPD
326
Dále je uvedeno:
Typ
TPD
Zpracovává
PTR
pracovník určený
výrobně -provozním
ředitelem
(u nových výrob)
technolog pověřený
vedoucím závodu
Prověřuje
Schvaluje
VPŘ
- vedoucí OŘTV
a GŘ
V listinné podobě je podepsaný výtisk TR (PTR) uložen vždy:
- vedoucí závodu
uveden v kap.12 TR)
- vedoucí ÚŘJ
- vedoucí ŽP
TR
Rozdělovník
- PP SBK
- vedoucí CÚ
PI
vedoucím TO
- vedoucí OŘTV
- vedoucí provozu
V listinné podobě je podepsaný výtisk PI uložen vždy:
příslušný
ředitel
(VPŘ, SCM)
(další určuje vedoucí závodu – dle pracovišť, která
se dokumentem řídí; rozdělovník bude uveden
v kap.13 PI
- vedoucí závodu
- PP SBK
- vedoucí ŽP
- vedoucí CÚ
PZ
PZ navrhuje
vedoucím závodu
- vedoucí ÚŘJ
- vedoucí závodu
- příslušný manažer prodeje
skupiny)
příslušný
ředitel
(VPŘ, SCM)
k dokumentům přístup pracovníci podniku uvedení
v odst. 8.2
- vedoucí ÚŘJ
- vedoucí ŽP
- vedoucí OŘTV
- vedoucí CÚ
- vedoucí provozu
7.2
Revizi TPD zabezpečuje vedoucí závodu vždy v případech:
a) při každé změně technologie výroby, výrobního zařízení, technické dokumentace strojů a
zařízení, způsobu obsluhy, pracovních předpisů apod., které vyplynuly z realizovaných
investičních akcí, realizovaných návrhů změn technologických zařízení, z výsledků provozních
zkoušek a z opatření, která vyplynula jako opatření z prověrek dozorčích orgánů, nebo opatření
z provozních nehod či z pracovních úrazů,
b) na základě rozhodnutí kontrolního orgánu (podnikového nebo externího),
c) při změně kvalitativní specifikace surovin nebo výrobků.
Pro revize TPD platí shodné zásady a postupy jako pro vypracování, schvalování a vydávání TPD (viz
kap. 4 a 5).
327
Po schválení revize TPD zabezpečí vedoucí příslušného závodu:
• u distribuce v písemné podobě výměnu patřičné části všech výtisků TPD v souladu s odst. 5.5 a kap.
6 této SGŘ,
• u distribuce v elektronické podobě platí zásady podle kap. 6 a odst. 8.3 této SGŘ,
• prokazatelné seznámení příslušných pracovníků (obsluh) s každou novou revizí TPD.
SGŘ-05-06 „Zpracování schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“. Zde je uvedeno:
6
SEZNÁMENÍ PRACOVNÍKŮ S BEZPEČNOSTNÍMI INSTRUKCEMI
Povinností vedoucích pracovníků je zajistit průkazné seznamování podřízených pracovníků a
pracovníků externích firem vykonávajících práce na příslušných pracovištích řízeného útvaru s BI ve
smyslu SGŘ-23-08.
SGŘ-05-06 „Zpracování schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“, příloha č. 3. Zde
je uvedeno:
POŘIZOVÁNÍ VÝTISKŮ BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
b) pořizování výtisků pro jiné pracovníky (do doby změny rozdělovníku příslušné BI)
------------------------------------------------V případě, kdy okruh pracovníků s možností přístupu do podnikové počítačové sítě je
nedostatečný, je povinností příslušných přímo nadřízených pracovníků (kteří daný přístup mají)
pořídit potřebný počet řízených výtisků BI a předat je podřízeným pracovníkům.
Důvodem pořízení výtisku je i nutnost vybavení pracovníků externí firmy příslušnou BI.
V obou případech je zhotovitel výtisku povinen dodržet ustanovení odst. 3 této přílohy.
Povinnost vybavit pracovníky externích firem aktuálním výtiskem BI má vedoucí útvaru, který za
podnik uzavírá smlouvu připravuje smlouvu s externí firmou k uzavření (viz odst. 4.2 této SGŘ).
5.2.2.14 Informace o seznámení zaměstnanců, kteří zajišťují provoz a obsluhu a kteří
vykonávají činnosti spojené s rizikem závažné havárie, s bezpečnými postupy,
včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis
SGŘ-01-10 „Pracovní řád“, kde je uvedeno.
IV.1
Vznik pracovního poměru
-----------------------------------7. Zaměstnanec je povinen v den nástupu do práce zúčastnit se vstupního školení podle pokynů
příslušného zaměstnance, při kterém bude seznámen s všeobecnými bezpečnostními a požárními
předpisy, s pracovním řádem, zavedeným systémem QMS, EMS, SMS a platnou kolektivní
smlouvou. Po absolvování vstupního školení bude zaměstnanci vydána osobní karta a do ní
proveden záznam o tomto školení. S dalšími legislativními, vnitřními, bezpečnostními a provozními
předpisy a s pracovními podmínkami na pracovišti, jeho specifiky, riziky a pracovními postupy je
povinen seznámit nové zaměstnance jejich přímý nadřízený v den nástupu do práce.
8. Zaměstnancům, kteří nebyli předem prokazatelně poučeni o příslušném pracovním postupu a
příslušných bezpečnostních předpisech, nesmí být přidělena práce.
V.2
------------------------------------------
328
h)
seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
a s předpisy protipožární ochrany, s riziky práce na konkrétních pracovištích, a pravidelně
ověřovat jejich znalosti těchto předpisů;
VII.
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, POŽÁRNÍ OCHRANA A OCHRANA ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ
VII.1
Při plnění úkolů v oblasti BOZP, požární ochrany a ochrany životního prostředí jsou vedoucí
zaměstnanci na všech úrovních řízení a všichni operátoři - mistři povinni zejména:
a) seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti práce, ochrany
zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí, a soustavně vyžadovat a
kontrolovat znalosti a dodržování takovýchto předpisů;
Podrobně řeší školení zaměstnanců a tedy seznamování zaměstnanců s bezpečnými postupy
SGŘ-23-08 “Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“, kde je uvedeno.
1
ÚVOD
1.1
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) a v oblasti havarijní prevence, a v přiměřeném
rozsahu rovněž postupu školení z profesních předpisů (tj. potřebných pro výkon konkrétní profese).
Tato SGŘ neřeší školení pracovníků o požární ochraně – tuto problematiku komplexně řeší SGŘ-2313 „Zajištění požární ochrany“.
1.2
Tato SGŘ rovněž určuje zodpovědnost za absolvování vstupního školení a za proškolení externích
pracovníků na pracovištích podniku.
Obecné zásady pro vstup externích pracovníků, návštěv a exkurzí do areálu podniku stanoví SGŘ-0107 „Propustkový řád“.
4
4.1
329
• zásady havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek
v areálu podniku,
4.2
------------------------------------------• Po nástupu na pracoviště odevzdá pracovník svému přímému nadřízenému pracovníkovi obálku
„Osobní karta bezpečnosti práce“ s jednotlivými kartami. Cílem úvodní instruktáže na pracovišti je
dát dostatečný základní přehled o pracovišti z hlediska BOZP a havarijní prevence.
• Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) seznámí pracovníka s obsahem základního
• Přímý nadřízený pracovník (nebo pověřený školitel) provede průkazný záznam do levého oddílu
karty A o absolvování úvodní instruktáže (stvrzení podpisem přímého nadřízeného pracovníka a
4.3
-----------------------------------------4.3.1
4.3.2
Časový rozvrh školení stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho
kvalifikaci a schopnosti.
330
4.3.3
Školení profesní se provádí podle osnovy školení vytištěné pro pracovníka nebo skupinu pracovníků
z databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“ v Lotus Notes, která zahrnuje zejména:
Časový rozvrh školení stanoví školitel s ohledem na zařazení pracovníka na pracovní místo, jeho
kvalifikaci a schopnosti.
pracovník.
4.3.4
např. formou přílohy k osnově, vypracuje školitel),
4.3.5
• z předpisů v oblasti BOZP a havarijní prevence – v „kartě B“ (součástí dokumentace o školení musí
být i osnova školení z databáze „Hodnocení rizik“, v příp. proškolení více pracovníků může být
doplněna prezenční listinou s podpisy pracovníků),
7
7.1
– 1 rok.
331
7.2
7.3
školení.
8
12
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
12.1
Znalost předpisů pracovních, bezpečnostních, požárních a předpisů havarijní prevence je nedílnou
součástí kvalifikace pracovníka. Projeví-li pracovník zásadní neznalost těchto předpisů, je jeho přímý
nadřízený / příslušný vedoucí pracovník povinen zajistit jeho nové proškolení nebo uložit mu
samostatné studium a v dohodnutém termínu zajistit opakované ověření jeho znalostí.
12.2
Vedoucí pracovních čet, zástupci mistrů a pracovníci, kteří mají zodpovědnost za řízení skupiny, musí
být proškoleni z předpisů vztahujících se na řídící stupeň mistrů.
12.3
V případě vydání nového předpisu /revizí platných předpisů je přímý nadřízený pracovník povinen zajistit
neprodlené seznámení s tímto předpisem všech podřízených pracovníků určených v příslušném
předpisu, popř. dalších podřízených pracovníků, jejichž profese se předmětný předpis nebo změna
týká.
12.4
Dodržování ustanovení této SGŘ kontrolují:
• vedoucí pracovníci na svých útvarech,
• celopodnikově pracovníci sektoru Bezpečnosti a kontroly.
O výsledcích kontrol vedou tito pracovníci záznamy (např. v Knize kontrol).
SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“, kde je uvedeno:
3.2
Povinnosti všech pracovníků podniku
-----------------------------------------------• Každý pracovník je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život
a zdraví osob a zvířat a majetek.
• Bezodkladně oznamovat operačnímu středisku HZS (dle SGŘ-22-02) každou mimořádnou událost
332
(požár, havárie, únik nebezpečných látek apod.).
• Při zdolávání požárů, živelních pohrom a jiných mimořádných událostí poskytovat přiměřenou
osobní pomoc, nevystaví-li tím vážnému nebezpečí nebo ohrožení sebe nebo osoby blízké, anebo
nebrání-li mu v tom důležitá okolnost (např. povinnost obsluhy technologického zařízení).
Současně je dále povinen poskytnout i potřebnou věcnou pomoc.
• Účastnit se školení PO na svém pracovišti (viz odst. 4.3.9).
• Znát a dodržovat Požární poplachovou směrnici, Požární evakuační plán a Požární řád, je-li
• Oznámit neprodleně svému nadřízenému pracovníkovi závady, které mohou mít za následek vznik
požáru.
• Oznámit neprodleně svému nadřízenému pracovníkovi závady věcných prostředků PO (zejména
přenosných hasicích přístrojů, výbavy hydrantů apod.) nebo jejich použití (zneužití).
Ustanovení této podkapitoly platí přiměřeně i pro pracovníky jiných útvarů podniku, kteří se s vědomím
příslušného vedoucího pracovníka zdržují na jím řízeném pracovišti (včetně externích osob, exkurzí
a návštěv).
3.4
Povinnosti vedoucích pracovníků (vedoucích závodů / útvarů a vedoucích provozů / oddělení)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------3.4.1
V objektech, ve kterých vykonávají činnosti „správce“ nebo „uživatele“, jsou vedoucí pracovníci
povinni:
• Při nástupu do funkce absolvovat školení vedoucích pracovníků o PO (školení provádí odborně
způsobilá osoba popřípadě technik PO; školení se opakuje jednou za tři roky, nevyplývá-li z
posouzení požárního nebezpečí častější potřeba).
• Zajišťovat školení pracovníků o PO (viz odst. 4.3.9) při jejich nástupu na pracoviště, při každé
změně pracoviště nebo pracovního zařazení pracovníka, pokud se tím mění i obsah skutečností
uvedených v tématu školení příslušného pracoviště; školení se opakuje jednou za rok, nevyplývá-li z
posouzení požárního nebezpečí častější potřeba.
• Zajišťovat školení o PO v rozsahu školení pracovníků pro osoby, které vykonávají činnosti na jím
řízených pracovištích podniku a nejsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním
vztahu (viz odst. 4.3.9).
Školení koordinuje (požaduje) útvar, který uzavírá s externími firmami smlouvu.
• Zajistit vedení dokumentace o provedeném školení pracovníků a osob podle předchozích bodů (ve
smyslu odst. 4.3.9 této SGŘ).
• Poučit podřízené pracovníky o požárním nebezpečí z hlediska technologie výroby i o vlastnostech
látek, materiálů, výrobků apod., se kterými budou pracovat.
V SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“ je uvedeno:
6
SEZNÁMENÍ PRACOVNÍKŮ S BEZPEČNOSTNÍMI INSTRUKCEMI
Povinností vedoucích pracovníků je zajistit průkazné seznamování podřízených pracovníků a
pracovníků externích firem vykonávajících práce na příslušných pracovištích řízeného útvaru
s bezpečnostními instrukcemi (BI) ve smyslu SGŘ-23-08.
5.2.2.15 Informace o prověřování znalostí bezpečných postupů u zaměstnanců a o způsobu
dokumentování záznamu tohoto prověřování
Některé zásady systému prověřování znalostí jsou uvedeny už v předchozím textu. Dále
SGŘ-01-06 Organizační řád, kap.6, kde je uvedeno.
333
Obecné činnosti vedoucích pracovníků
V oblasti personální a mzdové politiky:
15
Organizuje zvyšování kvalifikace pracovníků útvaru a přezkušování jejich znalostí pro výkon jejich
činností
21
Komplexně systém školení i prověřování znalostí bezpečných postupů u zaměstnanců a
způsob záznamu tohoto prověřování řeší předpis SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a
havarijní prevence“. Většina relevantních informací již byla uvedena v předchozím textu.
Dále je uvedeno:
3
OSOBNÍ KARTA BEZPEČNOSTI PRÁCE
3.1
Karty bezpečnosti práce jsou soubor dokladů pro vedení záznamů o školení a přezkušování
pracovníků na určených kartách A, B, C, D, E, F, G, P, Q (celkem 9 ks karet) – viz odst. 3.2 této SGŘ.
• Záznamy o účasti pracovníků na školení bezpečnosti práce, havarijní prevence a požární ochrany
a o výsledcích přezkušování zajišťují příslušní vedoucí pracovníci na určených kartách, které jsou
uloženy v obálce „Osobní karta bezpečnosti práce“.
• Vyplněné karty A, B, C, D, G, P, Q mají důkazní charakter, jímž příslušný vedoucí pracovník
prokazuje splnění svých povinností z hlediska provádění školení a kontroly znalostí předpisů jemu
podřízených pracovníků v rámci řízeného útvaru.
• Karty E a F mají informativní, případně i průkazní charakter pro další řízení v případě pracovního
úrazu.
3.2
Obsah obálky a jednotlivých karet
----------------------------------------------obálka
základní údaje o pracovníkovi (jméno, bydliště, osobní číslo, středisko, název pracovního místa /
profese)
karta A
záznam o školení při nástupu do podniku (vstupní školení) a o seznámení se základními bezpečnostními pokyny (úvodní instruktáž na pracovišti)
karta B
záznamy o výchově v oblasti BOZP na pracovišti – nástupní školení na pracovišti dle odst. 4.3,
cyklické školení BOZP a havarijní prevence dle kap. 7, školení v případě revizí bezpečnostní
dokumentace apod. (BI 00-01, havarijní plány, souhrn příslušných předpisů pro dané pracovní místo)
karta C
záznamy o výchově v oblasti požární ochrany dle SGŘ-23-13
karta D
záznam o seznámení s technologickými a pracovními předpisy (pracovní instrukce apod.) dle osnovy
pro dané pracovní místo a profesi (viz databáze ORGAPER, pohled „Plán výcviku“)
karta E
záznamy o porušení bezpečnostních předpisů včetně následků
karta F
záznamy o úrazech - poskytuje přehled o úrazovosti dotyčného pracovníka (užití karty viz SGŘ-22-02)
334
karta G
záznamy o odborné způsobilosti (svářeči, jeřábníci, vazači, topiči, řidiči apod.)
karta P
záznamy o školeních pro práci s počítačem a s informačními systémy
karta Q
záznamy o každoročním cyklickém školení integrovaných systémů řízení – managementy řízení
kvality, environmentální a bezpečnostní; rozsah školení viz osnova v databázích QMS / EMS / SMS v
Lotus Notes
5.2.2.16 Informace o systému odborného a nestranného posuzování bezpečných postupů
před jejich zaváděním do praxe, včetně uvedení odkazu na příslušný vnitřní předpis
Posuzování je prováděno v rámci připomínkového řízení veškeré podnikové dokumentace
tedy i dokumentace bezpečných postupů. Dle typu dokumentu je stanoven i okruh odborných
útvarů, které daný dokument prověřují a připomínkují. Po vyřízení všech připomínek a
dosažení shody je provedeno schválení dokumentace. Uvedenou problematiku systémově řeší
SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“ (TPD), kde je uvedeno:
Kapitola 4.4
4.4
Kompetence k vypracování, schvalování a vydávání TPD včetně revizí
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
335
Typ
TPD
Zpracovává
PTR pracovník určený
výrobně provozním
ředitelem
(u nových výrob)
technolog
pověřený vedoucím
závodu
TR
Prověřuje
1)
Schvaluje
VPŘ
- vedoucí OŘTV
a GŘ
- vedoucí ÚŘJ
uveden v kap.12 TR)
- vedoucí ŽP
- PP SBK
pracovník
pověřený
vedoucím TO
- vedoucí OŘTV
- vedoucí provozu
- vedoucí závodu
příslušný
ředitel
(VPŘ,
SCM)
- vedoucí ŽP
- vedoucí CÚ
- vedoucí ÚŘJ
PZ navrhuje
- vedoucí závodu
pracovník
pověřený
vedoucím závodu - příslušný manažer prodeje
skupiny)
V listinné podobě je podepsaný výtisk PI uložen
vždy:
(další určuje vedoucí závodu – dle pracovišť,
která se dokumentem řídí; rozdělovník bude
uveden v kap.13 PI
- PP SBK
PZ
V listinné podobě je podepsaný výtisk TR (PTR) uložen
vždy:
- vedoucí závodu
- vedoucí CÚ
PI
Rozdělovník
příslušný
ředitel
(VPŘ,
SCM)
k dokumentům přístup pracovníci podniku
- vedoucí ÚŘJ
- vedoucí ŽP
- vedoucí OŘTV
- vedoucí CÚ
- vedoucí provozu
5
ZÁSADY PŘIPOMÍNKOVÉHO A SCHVALOVACÍHO ŘÍZENÍ
Celková standardní lhůta pro připomínkové a schvalovací řízení TR a PI je stanovena v odst. 5.1 až
5.3 této SGŘ. Prodloužení této lhůty spolu s příslušným zdůvodněním je třeba dokladovat.
5.1
Připomínkové řízení
----------------------------5.1.1
Připomínkové řízení se provádí prostřednictvím „diskuse“ v iProjectu (zásada přehlednosti všech
připomínek u všech účastníků změnového řízení).
336
Zpracovatel zavede revidovaný dokument (TPD) do iProjectu. U revize TPD specifikuje změny
barevným odlišením textu dle návodu (viz příloha č. 3 této SGŘ) a vyrozumí prověřující (viz odst. 4.4
této SGŘ).
Standardní lhůta pro předání připomínek je v prvním kole řízení:
- 14 dní u TPD obsahující méně než 50 stran,
- 21 dní u TPD obsahující 50 a více stran,
- 14 dní u PZ (je pouze jedno kolo řízení)
Připomínkující může dohodnout se zpracovatelem individuální termín připomínek – ne však delší než
1 týden po lhůtě standardního ukončení připomínkového řízení.
Po uplynutí lhůty je připomínkové řízení ukončeno (při nedodání připomínek v termínu bez písemně
sděleného důvodu a dohody o náhradním termínu se považuje stanovisko prověřujícího za souhlasné
se zněním návrhu TPD).
5.1.2
V případě revize TPD závodu EVH, ve které je definována kvalitativní specifikace dodávaných vod a
energií včetně technických parametrů (tlak, teplota apod.), musí být tato TPD předána k připomínkám
vedoucím výrobních závodů (nutnost vzájemného odsouhlasení). Toto se obdobně týká výrobních
závodů produkujících technické plyny, které odebírají jiné podnikové útvary. Při změně technických
parametrů technických plynů v TPD jsou vedoucí příslušných závodů povinni odsouhlasit s vedoucím
odběratelských útvarů příslušné změny v TPD.
5.1.3
V případě TPD přesahující rámec daného závodu je nutno při revizi této dokumentace zahrnout do
připomínkového řízení i dotčené útvary (kterých se popisované činnosti týkají), které nejsou
standardně zahrnuty mezi prověřujícími (viz odst. 4.4 této SGŘ).
5.1.4
Návaznost TPD a Standardních operačních postupů (SOP) ÚŘJ
------------------------------------------------------------------------------------------Návaznost TPD a Standardních operačních postupů (SOP), přímo souvisejících s technologickým
procesem, prověřuje v části „Odběr a manipulace se vzorkem před analytickou kontrolou“ vedoucí
útvaru OŘTV, případně pracovníci pověření vedoucím dotčeného závodu. SOP jsou pro příslušné
vedoucí pracovníky dostupné v elektronické podobě v databázi v Lotus Notes.
Předmětem prověřování je, zda při odběru a manipulaci se vzorkem jsou zohledněny:
• fyzikálně chemická charakteristika látek stanovovaných v odebíraném vzorku s ohledem ke
stabilitě látek při působení vnějších vlivů (jako pH, teplota, působení vzdušného kyslíku, vliv
vzdušné vlhkosti, atd.),
• vliv těkavosti stanovovaných látek na zůstatek látky ve vzorku, vliv případného odparku (v případě
odpařování vzorku před stanovením) na následné odpařované vzorky,
• vliv vzdušné vlhkosti na součásti přístrojů používaných k analytickým stanovením,
• případně další charakteristiky podstatné pro uchování stanovovaných látek ve vzorku
v reprezentativní koncentraci.
Hodnotí se rovněž podmínky skladování vzorku před provedením analýzy a doba, do které se analýza
provede s ohledem na výše uvedené vlastnosti odebíraných látek.
5.2
Dořešení připomínek
-----------------------------Ve lhůtě do 21 dní od ukončení prvního kola připomínkového řízení je povinností zpracovatele
projednat a dořešit s prověřujícími jejich připomínky a podle zásad uvedených v příloze č. 3 upravit text
dokumentu barevným odlišením. Upravený návrh TPD (po prvním kole připomínkového řízení) jde do
dalšího připomínkového řízení, které má lhůtu 14 dní (netýká se PZ).
Dohadovací řízení organizuje zpracovatel tehdy, jsou-li připomínky jednotlivých účastníků odlišné ve
stejné věci. Pokud dojde ke shodě, zaznamená výsledek projednání novou formulací v dokumentu a
337
komentářem k nové revizi. Pokud nedojde ke shodě, předkládá zpracovatel spor k rozhodnutí
příslušnému řediteli (VPŘ, SCM) s návrhem řešení. Záznam s výsledkem řízení zpracovatel uloží do
iProjectu k danému dokumentu do podsložky „Dohady a rozpory“ (vždy s číslem revize, které se to
týká).
5.3
Schvalovací řízení
-------------------------Po vyřešení připomínek zpracovatel vypracuje a vloží do iProjectu čistopis TPD ke schválení. Čistopis
TPD v iProjectu odsouhlasuje skupina „prověřuje“ a „schvaluje“ (viz odst. 4.4 této SGŘ). Povinností
každého účastníka schvalovacího řízení je potvrdit čistopis TPD do 7 dní.
Pokud schvalující nesouhlasí s novými změnami v TPD, vrací zpracovateli neschválenou TPD spolu s
připomínkami formou „diskuse“ v iProjectu (další postup je dle odst. 5.2 této SGŘ).
SGŘ-05-06 „Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“
Kapitola 4.2
Matice kompetencí pro zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------typ BI
zpracovatel připomínkující
BI
pověřený
pracovník
celosektoru
podniková Bezpečnosti
platnost
a kontroly
- vedoucí CÚ
prověřuje
koordinátor ŘB
- vedoucí ŽP
- vedoucí závodu /
útvaru 2), 3)
schvaluje
distribuce BI
- podnikovým
vedoucí sektoru
Bezpečnosti a kontroly útvarům
4)
v elektronické
podobě
v Lotus Notes
6)
- externím firmám
7)
BI
útvarová
platnost
pověřený
pracovník
příslušného
závodu /
útvaru
v rámci
schvalovacího
řízení (viz
sloupec
"schvaluje")
vedoucí Technolo- - vedoucí závodu /
gického odd.
útvaru
příslušného závodu,
vedoucí příslušného vydávajícího BI
útvaru
4), 5)
na titulní straně:
5)
1)
- koordinátor ŘB
- vedoucí BP
- vedoucí ŽP
- vedoucí CÚ
- smluvní lékař
- orgán ochrany
veřejného zdraví
10)
- řízené výtisky
dle
rozdělovníku
8)
- podnikovým
útvarům
v elektronické
podobě
v Lotus Notes
9)
1) Viz přílohy č. 1 a 2 této SGŘ. Podrobnější pokyny a podklady publikuje sektor Bezpečnosti
a kontroly (koordinátor ŘB) v databázi „Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes (adresář "Other").
Pověřený pracovník útvaru Bezpečnosti a prevence je konzultantem při zpracování BI.
2) Vedoucí závodu / útvaru dle SGŘ-01-06, do jehož působnosti patří problematika řešená
bezpečnostní instrukcí.
338
3) Pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly vypracuje návrh BI s celopodnikovou platností
a zašle jej do připomínek. Připomínkující posoudí návrh dané BI a své připomínky či souhlas zašle
do 7 dní interním sdělením nebo mailem sektoru Bezpečnosti a kontroly.
Sektor Bezpečnosti a kontroly vyhodnotí všechny připomínky k dané BI a projedná (písemně nebo
osobním jednáním) s připomínkujícím způsob jejich zpracování. Pokud není dosaženo shody,
vyvolá koordinátor ŘB dohodovací řízení s vedoucím připomínkujícího útvaru za účasti vedoucího
sektoru Bezpečnosti a kontroly. O závěrech řízení pořídí zápis.
Dořešené připomínky (vzájemná shoda všech účastníků připomínkového řízení) zapracuje
pověřený pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly do textu BI a čistopis postoupí k prověření a
následně ke schválení.
4) Schvalující uvede svůj podpis v zápatí BI v rubrice „Schválil“ – u BI s celopodnikovou platností
pouze na titulní straně, u BI s útvarovou platností i na straně s obsahem (vzor viz databáze
„Metodika tvorby BI“ v Lotus Notes); na dalších stranách BI se uvádí v této rubrice funkce a jméno,
podpis je nahrazen zkratkou „v.r.“.
Účastníci schvalovacího řízení jsou povinni předat své stanovisko do 14 dní vedoucímu útvaru,
který BI vydává (připomínky formou interního sdělení nebo mailem, při souhlasu předáním
schválené BI).
5) BI jsou schvalovány v následujícím pořadí:
a) podpisy pracovníků uvedených v zápatí BI („Vypracoval“, „Prověřil“, „Schválil“),
b) podpisy vedoucích útvarů, smluvního lékaře a případně orgánu ochrany veřejného zdraví v
pořadí uvedeném ve vzoru titulní strany BI s útvarovou platností (viz databáze „Metodika tvorby
BI“ v Lotus Notes).
Schvalování BI dle bodů a) a b) zajišťuje vedoucí útvaru, který BI vypracoval a vydává. Schválení
orgánem ochrany veřejného zdraví zajišťuje sektor Bezpečnosti a kontroly (v případě, že BI tomuto
schválení podléhá).
8
KONTROLA BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
Kontrola, zda BI jsou v souladu s technologickou provozní dokumentací a skutečným stávajícím
pracovním postupem, je prováděna v rámci pravidelné kontroly BOZP příslušným vedoucím v jím
řízeném útvaru (ve smyslu SGŘ-23-09).
Dále je prováděna při schvalovacím řízení (viz kapitola 4 této SGŘ), u BI s celopodnikovou platností i
v rámci připomínkového řízení (viz kapitola 4 této SGŘ).
Výsledky kontroly mohou být podkladem pro revizi BI (viz kapitola 5 této SGŘ).
5.2.2.17 Informace o systému aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými
vědeckotechnickými poznatky
Sledování nových vědeckotechnických poznatků je v kompetenci výrobních závodů (oblast
technického rozvoje, sledování evropských trendů) a v kompetenci odborných útvarů např.
útvaru Technický rozvoj.
SGŘ-01-06 Organizační řád. Zde je uvedeno:
7.7
SEKTOR VÝROBNĚ - PROVOZNÍ – působnost
1. Řídí činnost výrobních závodů
2. Řídí činnosti v oblasti optimalizace technologií výrob, údržby technologií, investic
339
3. Řídí dodávky tepla, vod a energií do podniku i mimo podnik, nákup paliv a energií, prodej energií
a vod
4. Řídí čištění odpadních vod a provoz skládky
5. Řídí plánování v oblasti investic a údržby a koordinaci zastávek v podniku
Dále je uvedeno, že v působnosti jednotlivých výrobních závodů je:
7.Zpracovává plán technického rozvoje závodu
Každá změna technologie, aktualizace bezpečných postupů v souvislosti s novými
vědeckotechnickými poznatky pak musí být promítnuta do příslušných bezpečných postupů.
SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“, kde je uvedeno:
3.3
--------------------------------Je způsob vedení technologického procesu, kdy dochází k odchylkám oproti parametrům předepsaným
technologickým reglementem. Důvodem k těmto změnám mohou být ověření nových poznatků
získaných na základě výzkumu, technického rozvoje či poznatků převzatých z literatury, ověření
nových surovin či strojního vybavení, event. poznatky získané výrobními zkušenostmi. Formou
provozní zkoušky se dále provádí ověřování technologie při výzkumné, vývojové a rozvojové činnosti.
4.3.2
Vyhodnocení PZ provádí pracovníci zodpovědní za vyhodnocení v termínu uvedeném v PZ.
Vyhodnocení obsahuje souhrn získaných údajů a jejich zpracování; v případě, že je nutné i externí
posouzení, jsou jeho závěry součástí provedeného vyhodnocení.
V závěru vyhodnocení musí být jasné stanovisko, zda novou/změněnou technologii, surovinu nebo
výrobek doporučuje k zavedení. Závěrem vyhodnocení může být i návrh dlouhodobého odzkoušení
nebo opakování PZ.
Návrh a vyhodnocení PZ schvaluje VPŘ.
Schválené vyhodnocení PZ je distribuováno dle rozdělovníku návrhu PZ (v listinné podobě i
v elektronické verzi).
U změn v technologii, které budou na základě PZ využity, je vedoucí příslušného závodu povinen
zajistit – do 6 měsíců od data schválení PZ – promítnutí změn do TPD a ostatní dotčené
dokumentace. Do doby, než jsou výsledky PZ promítnuty do PI příp. TR, slouží schválené
vyhodnocení PZ a technologický příkaz jako legislativní podklad pro provedenou změnu.
5.2.2.18 Informace k zavádění bezpečnostních opatření na základě nových skutečností a
zjištění, zkušeností z provozu a výsledků technických kontrol a revizí
Řešení uvedené problematiky je zajištěno soustavou podnikových předpisů např. SGŘ-05-03
„Technologická provozní dokumentace“, kde je uvedeno:
7.2
Revizi TPD zabezpečuje vedoucí závodu vždy v případech:
a) při každé změně technologie výroby, výrobního zařízení, technické dokumentace strojů a
zařízení, způsobu obsluhy, pracovních předpisů apod., které vyplynuly z realizovaných
investičních akcí, realizovaných návrhů změn technologických zařízení, z výsledků provozních
zkoušek a z opatření, která vyplynula jako opatření z prověrek dozorčích orgánů, nebo opatření
z provozních nehod či z pracovních úrazů,
b) na základě rozhodnutí kontrolního orgánu (podnikového nebo externího),
340
c) při změně kvalitativní specifikace surovin nebo výrobků.
Pro revize TPD platí shodné zásady a postupy jako pro vypracování, schvalování a vydávání TPD (viz
kap. 4 a 5).
Po schválení revize TPD zabezpečí vedoucí příslušného závodu:
• u distribuce v písemné podobě výměnu patřičné části všech výtisků TPD v souladu s odst. 5.5 a kap.
6 této SGŘ,
• u distribuce v elektronické podobě platí zásady podle kap. 6 a odst. 8.3 této SGŘ,
• prokazatelné seznámení příslušných pracovníků (obsluh) s každou novou revizí TPD.
SGŘ-05-06 Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí, kde je uvedeno:
5
REVIZE BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
Bezpečnostní instrukce je nutno revidovat:
a) při vydání nebo změně obecně závazného právního předpisu nebo mimopodnikové technické
normy, která mění či doplňuje stávající BI (např. na základě podnětu některého z gestorů
legislativních podnikových norem či gestora mimopodnikové technické normy),
b) při změně technologie výroby nebo výrobního zařízení,
c) na základě pokynu kontrolního orgánu (podnikového nebo externího),
d) v návaznosti na revizi této SGŘ, která má dopady do věcné stránky BI.
8
KONTROLA BEZPEČNOSTNÍCH INSTRUKCÍ
Kontrola, zda BI jsou v souladu s technologickou provozní dokumentací a skutečným stávajícím
pracovním postupem, je prováděna v rámci pravidelné kontroly BOZP příslušným vedoucím v jím
řízeném útvaru (ve smyslu SGŘ-23-09).
Dále je prováděna při schvalovacím řízení (viz kapitola 4 této SGŘ), u BI s celopodnikovou platností i
v rámci připomínkového řízení (viz kapitola 4 této SGŘ).
Výsledky kontroly mohou být podkladem pro revizi BI (viz kapitola 5 této SGŘ).
5.2.2.19 Informace o tom, který vnitřní předpis ukládá zaměstnancům, kteří zajišťují provoz
a obsluhu a kteří vykonávají činnosti spojené s rizikem závžné havárie, dodržovat
bezpečné postupy
V Pracovním řádu (SGŘ-01-10) je uvedeno:
I.
ÚVOD
I.1
Společnost SPOLANA a.s., IČ: 45147787, se sídlem ul. Práce 657, 277 11 Neratovice (dále jen
„zaměstnavatel“), tímto v souladu s ustanovením § 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo jen „ZP“) vydává pracovní řád, který
vymezením vzájemných práv, povinností a odpovědnosti zaměstnanců blíže rozvádí ustanovení
zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele
(dále jen „pracovní řád“).
341
II.
ROZSAH ZÁVAZNOSTI A ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
II.1
Pracovní řád je závazný pro všechny zaměstnance společnosti SPOLANA a.s. vykonávající práci v
základním pracovněprávním vztahu. Pracovní řád je veřejně přístupný pro každého zaměstnance a je
k dispozici v písemné podobě v Lotus Notes – Podniková legislativa - nová, dále pak u vedoucích
zaměstnanců.
II.2
Každý zaměstnanec nastupující do pracovního poměru musí být seznámen s tímto pracovním řádem.
Zaměstnanci jsou povinni tento pracovní řád znát a sledovat jeho případné změny nebo dodatky.
V.
POVINNOSTI ZAMĚSTNANCŮ
V.1
Zaměstnanec je povinen:
-------------------------------a) dodržovat obecně závazné právní předpisy, vnitřní předpisy zaměstnavatele včetně tohoto
pracovního řádu, a plnit příkazy vedoucích zaměstnanců;
d) plnit příkazy zaměstnanců se zvláštními právy a povinnostmi;
f) dodržovat stanovené pracovní a technologické postupy;
g) používat při práci ochranných zařízení a přidělených osobních ochranných pracovních prostředků;
kk) účastnit se školení a výcviku prováděného či organizovaného zaměstnavatelem v zájmu
zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany, a udržení a zvyšování
úrovně své odborné způsobilosti pro provádění prací, a podrobit se stanoveným
odborným zkouškám a přezkoušení;
nn) sledovat platnost vlastních kvalifikačních oprávnění a průkazů a včas oznamovat příslušnému
vedoucímu zaměstnanci termín ukončení jejich platností a jejich případné odejmutí;
oo) účastnit se předepsaných periodických školení a školení pro splnění kvalifikačních
předpokladů pro výkon práce;
V.2
-----------------------------------------c) uplatňovat nové formy a metody práce schválené zaměstnavatelem;
d) projednávat se svými podřízenými otázky související s jejich prací;
g) zajišťovat podřízeným zaměstnancům vhodné pracovní podmínky a pracovní prostředí zaručující
bezpečnost a hygienu práce;
h) seznamovat podřízené zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a s předpisy protipožární ochrany, s riziky práce na konkrétních pracovištích, a
pravidelně ověřovat jejich znalosti těchto předpisů;
i)
dbát na účelné a hospodárné využívání, obsluhu, údržbu a zajištění proti odcizení svěřených
věcí, včetně osobních ochranných pracovních prostředků, strojů, přístrojů a zařízení podřízenými
zaměstnanci;
j)
zajistit takové postupy práce, které předcházejí havarijním stavům, jejichž příčiny mohou
být způsobeny stavem zařízení, kvalitou obsluhy, případně jinými technickými či živelnými
vlivy, nebo nevhodným jednáním osob v areálu závodu zaměstnavatele či mimo něj;
VII.
BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI, POŽÁRNÍ OCHRANA A OCHRANA ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ
VII.2
Zaměstnanci jsou povinni zejména:
a) dodržovat předpisy a pokyny k zajištění požární ochrany, BOZP, ochrany životního
prostředí a stanovené pracovní a technologické postupy, se kterými byli seznámeni;
342
b) používat při práci ochranných zařízení a přidělených osobních ochranných pracovních prostředků,
pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit;
c) nezdržovat se v prostorech, kde by mohl vzniknout pracovní úraz, pokud to není nezbytné pro
plnění úkolů, nebo v mimořádných situacích; neuvádět svévolně do chodu stroje a zařízení a
neodstraňovat ochranná zařízení;
d) používat provozní, energetická, chemická a jiná zařízení pouze způsobem uvedeným v
příslušných vnitřních předpisech zaměstnavatele, obecně závazných právních předpisech a
návodech pro ně stanovených a obsluhovat je na základě příslušných oprávnění;
Základní bezpečnostní instrukce pro zaměstnance (BI-00-01) uvádí následující:
Tato BI stanovuje všem zaměstnancům základní pravidla pro chování při výkonu jejich pracovní
činnosti a povinnosti v oblasti:
*
pohybu v areálu
*
požární ochrany, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
*
havarijní prevence včetně rizik, vyplývajících z umístění nebezpečných chemických látek
*
ochrany životního prostředí
jimiž se zaměstnanci musí bezpodmínečně řídit.
Předpis vychází z platných obecně závazných právních předpisů, hygienických předpisů a norem pro
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Tato základní bezpečnostní instrukce nenahrazuje speciální předpisy, normy a pravidla, shrnuje a
zdůrazňuje základní požadavky a zásady bezpečnosti práce v nich uvedené.
2
Tato BI je závazná pro všechny podnikové útvary. Celý dokument nebo některá z jeho částí je
závazná pro jiné právní subjekty působící na území podniku, pokud je tato skutečnost zakotvena ve
smluvním vztahu.
Pracovníci dodavatelských a montážních podniků jsou povinni při své práci a činnosti v podniku
dodržovat podmínky předávacího protokolu nebo předaného písemného povolení k práci na zařízení.
Tyto bezpečnostní předpisy a pravidla organizačních vztahů na úseku bezpečnosti práce a požární
ochrany jsou závazná pro všechny pracovníky podniku. Jejich porušení může mít za následek postih a
uplatnění náhrady škody. Tento předpis platí i na odloučených pracovištích podniku.
Kromě tohoto základního podnikového bezpečnostního předpisu musí být pracovníci seznamováni
v potřebném rozsahu s dalšími předpisy, pravidly a normami za účelem zajištění správné obsluhy
zařízení, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci s přihlédnutím k charakteru pracoviště a
konkrétním pracovním podmínkám.
5
OBECNÉ ZÁSADY BEZPEČNÉ PRÁCE
V podniku se vyrábí, zpracovává a skladuje mnoho nebezpečných chemických látek a přípravků,
v četných nadzemních i podzemních rozvodech proudí kapalné i plynné produkty, vysokotlaká pára,
technologické a chemicky znečištěné vody. V areálu podniku je instalovaná hustá podzemní a
nadzemní síť elektrických kabelů o napětí až do 110 kV.
Proto je třeba nepodceňovat nebezpečí a rizika na pracovištích, v každodenní praxi pak pamatovat na
zásady bezpečnosti práce a požární ochrany, důsledně dodržovat všechny předpisy, povinnosti
a pracovní kázeň. Dodržování předepsaných pracovních postupů je základní podmínkou pro
bezpečnost provozovaných technologií. Dodržováním základních pravidel bezpečnosti práce se
vyvarujete zbytečných úrazů a ohrožení sebe i svých spolupracovníků.
343
5.2.3
Řízení změn v objektu
5.2.3.1 Informace o postupech v procesu řízení (plánování, provádění, kontrola, opravná
opatření) změn v technologických a technických řešeních, v provozních činnostech,
v programovacích systémech, v personálním obsazení a při změně vnitřních a
vnějších podmínek
Postup řízení změn je stanoven v SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním
zařízení“. Cílem této SGŘ je systémově ošetřit procesy změn od okamžiku námětu přes
realizaci až po aktualizaci technické či technologické dokumentace a zároveň zamezit
negativním vlivům v oblasti bezpečnosti práce či havarijní prevence. Zde je uvedeno:
1
ÚVOD
Tato SGŘ definuje kompetence a zodpovědnosti :
• V procesech změn v technologii či technickém vybavení ve výrobě (včetně změn spojených se
zaváděním nových výrobků) od návrhu změny až po její trvalé užívání.
• Upravuje věcné postupy při změnách technického zařízení, které mají dopad do změn v technologii
chemických výrob podniku a v technologiích závodu EVH. Dokumenty vypracované podle této
SGŘ jsou podkladem pro investiční akci v případech, kdy dochází ke změně technologie nebo
jejího technického vybavení. Každá změna v existující technologii včetně změn majících charakter
investice je před zařazením do přípravy před realizací posouzena řízeným postupem formou
„Námětu na změnu technologického zařízení“ popsaným v příloze č.5 této SGŘ. Při sestavování
„technického zadání“ takové investice je pak zpracovatel vždy vázán věcným postupem v části
„Náležitosti Návrhu změny technologického zařízení“ v příloze č.1 této SGŘ. Součástí rozhodnutí o
přijetí „Námětu na změnu technologického zařízení“ je i rozhodnutí o tom, zda pro zadávací
dokumentaci změny bude vypracován „Návrh změny technologického zařízení“ nebo technické
zadání investice.
• Při zajištění činností spojených s uplatňováním práv k vynálezům, užitným vzorům, průmyslovým
vzorům a zlepšovacím návrhům, s jejich odměňováním a s prováděním dalších úkonů směřujících
k jejich řádné právní ochraně a k ochraně oprávněných zájmů jejich původců a podniku.
3
DEFINOVÁNÍ OKRUHU ZMĚN
3.1
Pro účely této SGŘ se jedná o veškeré změny a úpravy zařízení ve výrobě s dopadem na změny
technologie (zejména změny technického řešení, technologického postupu, programového vybavení
provozních systémů řízení a algoritmů, změny s dopadem do počtu či kvalifikace pracovníků obsluhy
nebo změnu způsobu obsluhy a údržby technologického zařízení, změny konstrukčních materiálů).
Pro účely této SGŘ je změnou myšlen souhrn navazujících aktivit a procesů od předložení námětu na
změnu, jeho projednání a přijetí, zpracování návrhu řešení, oponentní řízení, schválení a zařazení do
plánu, realizaci, vyhodnocení změny až po její trvalé užívání a zanesení do technické či technologické
dokumentace.
Příloha č. 3 této SGŘ je závazná i pro aktualizaci stávající provozní dokumentace (PID).
3.2
Určité procesy nebo jejich části jsou popsány v následující podnikové legislativě:
• Zavádění nových výrobků a rušení stávajících (SGŘ-04-03 „Schvalování a rušení výrobků“)
• Realizace investičních akcí (SGŘ-25-02 „Příprava, provádění a užívání investic“), popřípadě
v legislativní formě, která tuto SGŘ nahradí (jiná směrnice, procesní mapa)
344
• Realizace (změna) řídicích systémů (SGŘ-09-14 „Automatizované systémy řízení
technologických procesů“)
• Schvalování a realizace provozní zkoušky (SGŘ-05-03 „Technologická provozní dokumentace“)
• Činnosti spojené s vydáváním podnikových technických předpisů (TOP TOÚ-05-01 „Podnikové
technické předpisy“)
• Tvorba návrhu změny (útvarové legislativní dokumenty – TOP aj.)
Postupy a zodpovědnosti stanovené výše uvedenými předpisy jsou v rámci daných činností závazné
pro všechny pracovníky vstupující do procesu změn (řešitelé, připomínkující, schvalovatelé, správci
změn atd.).
4
ZÁKLADNÍ KRITÉRIA POTŘEBNOSTI / PŘÍPUSTNOSTI ZMĚNY
Zdrojem „Námětů na změnu technologického zařízení“ jsou především rozvojové a optimalizační
záměry výrobních závodů zařazené příslušným Technologickým oddělením do plánu rozvojové
činnosti závodu („Plán technického rozvoje závodu“).
„Plán technického rozvoje závodu“ je souhrnem iniciativ závodu rozvojového charakteru na příští rok
s odhadem externích nákladů na jejich realizaci. OŘTV předkládá souhrnný Plán technického rozvoje
Výrobně-provozního sektoru na příslušný rok ke schválení výrobně-provoznímu řediteli vždy před
termínem předkládání návrhu do plánu režijních nákladů vyhlašovaného Finančním úsekem (tj. před
1.9.).
Návrh „Plánu technického rozvoje závodu“ obsahuje zejména stručnou charakteristiku akce,
jednoznačnou definici cíle, kterého má být dosaženo, náklady na řešení v členění na jednotlivé roky,
termín řešení, odhad přínosů (nelze-li číselně, tak slovně) a důvod pro zařazení úkolu do plánu.
„Náměty na změnu technologického zařízení“ (náležitosti viz příloha č.5 této SGŘ) musí být přiměřeně
podle závažnosti změny prověřeny buď podklady z hodnocení technologie, nebo podklady
z provozních zkoušek, případně doloženy oponovanými výsledky externě pořízených technických
studií stávajících technologických procesů. Změny jsou uskutečňovány pro:
• omezení negativních vlivů výroby na životní prostředí,
• zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti provozu,
• snížení energetické nebo surovinové náročnosti výroby,
• zvýšení kvality produktu,
• zvýšení kapacity výrobního zařízení,
• snížení nároků na obsluhu zařízení (snížení počtu pracovníků),
• snížení nákladů na údržbu.
Jakákoliv změna nesmí zhoršit bezpečnost práce a nesmí způsobit nebo negativně ovlivnit
vznik či následky závažné havárie.
5
SPRÁVCE ZMĚNY
5.1
Jmenování správce změny
----------------------------------V případě rozhodnutí o vypracování „Návrhu změny technologického zařízení“ (NZTZ) / Technického
zadání investice jmenuje výrobně-provozní ředitel současně i správce změny na základě návrhu
vedoucího útvaru, kde bude změna navrhována. U složitých změn technologie, kde je zapotřebí
zapojení pracovníků podniku mimo příslušný závod, určí výrobně-provozní ředitel na návrh uvedený v
„Návrhu změny technologického zařízení“ složení přípravného týmu a termín předložení postupu
změny.
Pokud se změna týká více útvarů, musí být o jmenování správce změny informován rovněž vedoucí
pracovník dotčeného útvaru. Oproti tomu sdělí vedoucí dotčeného útvaru kontaktní údaje osob(y) pro
další komunikaci se správcem změny.
Správce změny:
345
• může být i pracovník jiného útvaru,
• musí být způsobilý řídit celý proces změny od přípravy po zavedení včetně zapracování do
dokumentace (dokumentace zařízení, provozní technologické schéma - PID, technologická
provozní dokumentace, atd.) bez ohledu na organizační hierarchii zúčastněných útvarů,
• může / nemusí být současně řešitelem, garantem investice nebo vedoucím projektu ve smyslu
předpisů uvedených v odst. 3.2 této SGŘ.
5.2
Základní povinnosti správce změny
---------------------------------------------• sleduje a koordinuje celý proces změny od začátku až do konce,
• zodpovídá za dodržení celého legislativního postupu změny – zadání návrhu k řešení, oponenturu
návrhu ve všech dotčených útvarech podniku (okruh útvarů závisí na konkrétní změně a na
rozsahu působnosti útvarů – viz kap. 9 této SGŘ, případně je stanoven v příslušném předpisu –
viz odst. 3.2 této SGŘ), zadání realizace, zapracování změny do provozní a technické
dokumentace, vyhodnocení změn,
• pro zdárný průběh realizace návrhu změny může jmenovitě navrhnout sestavu týmu
spolupracovníků, který rovněž podléhá schválení a jmenování výrobně-provozním ředitelem.
6
PŘÍPRAVA, ZAŘAZENÍ DO PLÁNU A REALIZACE NÁVRHU ZMĚNY
6.1
Vypracování „Návrhu změny technologického zařízení“
---------------------------------------------------------------------Dle náročnosti změny je její řešení prováděno pracovníky závodu nebo pracovníky odborných útvarů
podniku, případně je zadáno k řešení externí firmě.
• V případech změn majících charakter investice jsou podklady pro změnu zpracovávány formou
"technického zadání" při dodržení věcných náležitostí postupu předepsaného v příloze č.1 této
SGŘ.
• V ostatních případech musí být zpracován „Návrh změny technologického zařízení“ – jde o souhrn
podkladů dostatečných pro posouzení navrhované změny v těch aspektech, podle nichž se
rozhoduje o efektivním vynaložení nákladů na změnu; slouží i jako podklad ke zpracování
dokumentace před realizací změny.
• Správce změny vyplní formulář titulní strany „Návrhu změny technologického zařízení“ (vzor viz
příloha č. 1 této SGŘ). Rozdělovník „Návrhu“ viz příloha č. 1 této SGŘ.
• Řešitel obdrží od správce změny zadání (námět) v písemné podobě s uvedením termínu
vypracování návrhu řešení a určení rozsahu výsledné dokumentace.
• Schvalovací a připomínkové řízení „Návrhu změny technologického zařízení“ je prováděno
v systému iProject podle zásad dle přílohy č. 3 SGŘ-05-03.
6.2
Náležitosti „Návrhu změny technologického zařízení“ (technické zadání)
--------------------------------------------------------------------------------------------• technický popis a specifikace rozsahu navrhované změny,
• požadavky na cílové parametry a způsob ověření dosažení cílových parametrů,
• požadavky na technické parametry (materiály, typy přístrojů, přesnosti přístrojů, …),
• požadavky na nákup měřidel a jejich zařazení do metrologického řádu podniku,
• požadavky na návody v českém jazyce, atesty (u nebezpečí výbuchu), protokoly o shodě výrobku s
uvedenými parametry, kalibrační protokoly,
• požadavky na posouzení důsledků realizovaného řešení na celý podnik (umístění, meziútvarové
vazby aj.),
• odhad celkových nákladů s přesností na 30%,
• předpokládaný termín dokončení,
346
• podkladové výkresy, provozní technologická schémata (PID), situace, protokoly o stanovení
vnějších vlivů atd.
Za úplnost a technickou správnost technického zadání zodpovídá příslušný správce změny,
spolupracuje na něm s provozovatelem (příslušným závodem, pro který se změna připravuje).
6.3
Obsah „Návrhu změny technologického zařízení“
----------------------------------------------------------------Obsah je podrobně rozveden v příloze č. 1 této SGŘ.
6.4
Oponentní řízení a schvalování „Návrhu změny technologického zařízení“
------------------------------------------------------------------------------------------------Řešitel předá vypracovaný „Návrh“ řešení správci změny.
Správce změny poté:
• stanoví kritéria, dle nichž bude možno realizovanou změnu vyhodnotit,
• popíše dotčené podnikové gesce,
• pro změny s ekonomickým přínosem, překročí-li realizační náklady 50 tis. Kč, zajistí v útvaru
Finanční analýza a reporting zpracování propočtu ekonomické efektivnosti změny,
• stanoví dotčené útvary podniku (viz kap. 9 této SGŘ), kterým odešle „Návrh“ k oponentuře,
přičemž musí respektovat minimální okruh připomínkujících stanovený příslušnými předpisy dle
typu změny (viz odst. 3.2 této SGŘ); připomínkové řízení probíhá v prostředí iProject.
V případě neshod rozhoduje výrobně-provozní ředitel o dalším postupu na poradě, na kterou musí být
přizváni vedoucí všech dotčených útvarů. Na základě výsledků oponentního řízení rozhodne výrobněprovozní ředitel o schválení / neschválení navrženého řešení. Pokud „Návrh“ není schválen a je
vrácen k dopracování, předává jej správce změny řešiteli k provedení úprav „Návrhu“ dle výsledků
oponentního řízení; upravený „Návrh“ je znovu postoupen do dalšího kola oponentního řízení.
Konečný „Návrh“ musí být schválen vedoucími všech dotčených útvarů, kteří tímto spolu s řešitelem
zodpovídají za úplnost a správnost „Návrhu“ v mezích působnosti svého útvaru. Schválení se
potvrzuje po změnách v prostředí iProject a poté podpisem na formuláři „Návrh změny
technologického zařízení“ (viz příloha č. 1 této SGŘ).
6.5
Zařazení do plánu
-----------------------V průběhu řízení o „Návrhu“ určuje specialista plánování investic a údržby účetní zařazení nákladů na
změnu a tím formu realizace. Podle účetního zařazení jsou akce realizovány buď v rámci rezervy v
plánovaných režijních nákladech závodu, nebo navrženy do realizace formou plánu investic, nebo do
plánu nákladů na opravy v příslušných plánovacích termínech.
Náklady akcí „Plánu technického rozvoje závodu“ v přípravné fázi jsou plánovány do režijních nákladů
příslušného závodu.
6.6
Průběh realizace „Návrhu“
---------------------------------Realizaci změny zadává výrobně-provozní ředitel dotčeným útvarům (příslušný závod / závody nebo
závod ve spolupráci s útvarem Investice) v rozsahu dle jejich působnosti; vyústí-li změna ve změnu
s charakterem investiční akce, zadává návrh investice do plánu investic.
347
Uvádění změny technologie do provozu se provádí formou provozní zkoušky (postup definuje SGŘ05-03 „Technologická provozní dokumentace“). Jde-li pouze o dílčí změnu, která se dotkne např.
výkonového parametru stroje beze změny výkonu technologické linky, PZ se neuskutečňuje – je nutno
provést pouze úpravu provozně technologické dokumentace a seznámení obsluhy a údržby se
změnou (pokud přitom nedojde ke změně, která vyžaduje například ověření trvanlivosti použitých
komponent stroje, korozní odolnost apod.).
Změny technologického zařízení, které vedou ke změně technologického postupu a ke změnám, které
vyžadují např. ověření trvanlivosti použitých komponent stroje, korozní odolnost apod., musí být
vyhodnoceny provozní zkouškou.
Správce změny sleduje postup realizace a odpovídá za dodržení schváleného „Návrhu“. V případě, že
dojde k novým poznatkům, na jejichž základě je nutno – byť jen částečně – upravit schválený návrh
řešení, musí zajistit písemný souhlas výrobně-provozního ředitele a dotčených útvarů a o úpravě
informovat všechny útvary, které se účastnily oponentního řízení.
Úpravy technického řešení při realizaci formou investiční akce se řeší postupem dle SGŘ-25-02,
popřípadě v legislativní formě, která tuto SGŘ nahradí (jiná směrnice, procesní mapa); v případě, že
dojde k novým poznatkům, na jejichž základě je nutno – byť jen částečně – upravit schválený návrh
řešení, musí správce změny zajistit písemný souhlas výrobně-provozního ředitele a dotčených útvarů
a o úpravě informovat všechny útvary, které se účastnily oponentního řízení.
5.2.3.2 Informace o tom, zda součástí procesu plánování a provádění změny je i odborné
posouzení změny z hlediska bezpečnosti
Posouzení změny z hlediska bezpečnosti je zabezpečno procesem posuzování změn
stanoveném v SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení“, kde je
uvedeno:
9
KOMPETENCE V PROCESU POSUZOVÁNÍ ZMĚN
Posuzování (připomínkování) návrhů změn formou oponentury provádějí vždy:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
vedoucí Technologického oddělení závodu
vedoucí provozu
hlavní mechanik závodu
útvar OŘTV – technicko-hospodářské normy, náležitosti řídicích systémů, technologická
koncepce, chemicko-inženýrské posouzení,
sektor Bezpečnosti a kontroly – požární a havarijní prevence, bezpečnostní prevence a hygiena
práce,
útvar Centralizovaná údržba – vyhrazená technická zařízení, koncepce údržby,
specialista plánování investic a údržby – účetní zařazení nákladů na změnu,
útvar Životní prostředí – odpady, čistota odpadních vod a ovzduší, případná nutnost změnit
Integrované povolení (IPPC) nebo nutnost registrace (či změny zaregistrované) chemické látky v
systému REACH,
vedoucí závodu.
Z hlediska své působnosti (v případě, je-li dotčena gesce):
•
•
•
•
závod EVH (podnikový energetik),
útvar Finanční analýza a reporting – ekonomické vyhodnocení,
úsek SCM a útvar Správa areálu – v oblasti infrastruktury podniku (vlečka, silnice apod.) a
logistických návazností (váhy apod.).
útvar Řízení jakosti – analytika, vlivy na kvalitu výrobků a potřebné vybavení laboratoří.
348
5.2.3.3 Informace o personální odpovědnosti za dílčí části procesu řízení změny
Je stanoveno v SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení“, kde je
uvedeno:
5
SPRÁVCE ZMĚNY
5.1
Jmenování správce změny
----------------------------------V případě rozhodnutí o vypracování „Návrhu změny technologického zařízení“ (NZTZ) / Technického
zadání investice jmenuje výrobně-provozní ředitel současně i správce změny na základě návrhu
vedoucího útvaru, kde bude změna navrhována. U složitých změn technologie, kde je zapotřebí
zapojení pracovníků podniku mimo příslušný závod, určí výrobně-provozní ředitel na návrh uvedený v
„Návrhu změny technologického zařízení“ složení přípravného týmu a termín předložení postupu
změny.
Pokud se změna týká více útvarů, musí být o jmenování správce změny informován rovněž vedoucí
pracovník dotčeného útvaru. Oproti tomu sdělí vedoucí dotčeného útvaru kontaktní údaje osob(y) pro
další komunikaci se správcem změny.
Správce změny:
• může být i pracovník jiného útvaru,
• musí být způsobilý řídit celý proces změny od přípravy po zavedení včetně zapracování do
dokumentace (dokumentace zařízení, provozní technologické schéma - PID, technologická
provozní dokumentace, atd.) bez ohledu na organizační hierarchii zúčastněných útvarů,
• může / nemusí být současně řešitelem, garantem investice nebo vedoucím projektu ve smyslu
předpisů uvedených v odst. 3.2 této SGŘ.
5.2
Základní povinnosti správce změny
---------------------------------------------• sleduje a koordinuje celý proces změny od začátku až do konce,
• zodpovídá za dodržení celého legislativního postupu změny – zadání návrhu k řešení, oponenturu
návrhu ve všech dotčených útvarech podniku (okruh útvarů závisí na konkrétní změně a na
rozsahu působnosti útvarů – viz kap. 9 této SGŘ, případně je stanoven v příslušném předpisu –
viz odst. 3.2 této SGŘ), zadání realizace, zapracování změny do provozní a technické
dokumentace, vyhodnocení změn,
• pro zdárný průběh realizace návrhu změny může jmenovitě navrhnout sestavu týmu
spolupracovníků, který rovněž podléhá schválení a jmenování výrobně-provozním ředitelem.
5.2.3.4 Informace o pravidlech a postupech informování zaměstnanců dotčených změnou
Změna je promítnuta do příslušné dokumentace dle SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii
výrob a výrobním zařízení“, kde je uvedeno:
8
AKTUALIZACE DOKUMENTACE
349
Správce změny je zodpovědný za uskutečnění revizního řízení pro zapracování změn do provozní a
technické dokumentace:
• provozní technologické dokumentace (způsob zpracování, připomínkování, schvalování a
operativního řízení řeší SGŘ-05-03),
• technické dokumentace (dokumentace skutečného stavu – strojní, stavební, elektro a M+R) po
dokončení změny a před uvedením změny do provozu,
• zahájení revizního řízení provozních technologických schémat (PID) – viz příloha č. 3 této SGŘ,
případně technologických schémat (tzv. PFD ) do 14 dnů po obdržení dokumentace skutečného
stavu (včetně povinnosti předkládat změny PID vedoucímu OŘTV k posouzení, jak se promítnou
změny PID do navazující provozní technologické dokumentace – viz SGŘ-05-03).
Činnost správce změny končí zařazením změny do trvalého provozu po úspěšné realizaci, případně
po úspěšně provedené provozní zkoušce (nebo v případě neúspěšné zkoušky po odstranění změny)
a aktualizací provozní a technické dokumentace.
S revidovanou dokumentací jsou seznámeni příslušní zaměstnanci, jichž se změna přímo
dotýká postupem stanoveným v SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence“,
kde je uvedeno:
12.3
V případě vydání nového předpisu /revizí platných předpisů je přímý nadřízený pracovník povinen zajistit
neprodlené seznámení s tímto předpisem všech podřízených pracovníků určených v příslušném
předpisu, popř. dalších podřízených pracovníků, jejichž profese se předmětný předpis nebo změna
týká.
5.2.3.5 Informace o zásadách kontrolní činnosti po provedené změně
Zásady kontrolní činnosti po realizaci změny jsou stanoveny SGŘ-04-02 „Řízení změn
v technologii výrob a výrobním zařízení“, kde je uvedeno:
7
VYHODNOCENÍ ZMĚNY
Správce změny zodpovídá za vyhodnocení změny po její realizaci, a to z hlediska technického i
ekonomického. Pokud postup vyhodnocení změny stanovuje příslušná legislativní podniková norma
(např. SGŘ-05-03), řídí se tímto postupem. Správce změny při tom spolupracuje s odbornými útvary
podniku.
Písemné vyhodnocení změny předá správce změny prostřednictvím systému iProject (jako dokument
přiložený ke schválenému NZTZ). V případě změny provozně bezpečnostního charakteru se
předkládá vyhodnocení nejpozději do 6 měsíců po realizaci změny (výjimkou jsou změny, jejichž
účinek lze hodnotit až po delším období, např. opatření omezující zanášení výměníků v období mezi
celozávodními zastávkami). Změny s ekonomickým přínosem se hodnotí před uplynutí jednoho roku
od změny. Každé vyhodnocení podléhá ověření – viz příloha č.2 této SGŘ.
5.2.3.6 Informace o opravných patřeních vyvolaných kontrolou po provedené změně
V SGŘ-04-02 „Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení je uvedeno“:
8
AKTUALIZACE DOKUMENTACE
350
Správce změny je zodpovědný za uskutečnění revizního řízení pro zapracování změn do provozní a
technické dokumentace:
• provozní technologické dokumentace (způsob zpracování, připomínkování, schvalování a
operativního řízení řeší SGŘ-05-03),
• technické dokumentace (dokumentace skutečného stavu – strojní, stavební, elektro a M+R) po
dokončení změny a před uvedením změny do provozu,
• zahájení revizního řízení provozních technologických schémat (PID) – viz příloha č. 3 této SGŘ,
případně technologických schémat (tzv. PFD ) do 14 dnů po obdržení dokumentace skutečného
stavu (včetně povinnosti předkládat změny PID vedoucímu OŘTV k posouzení, jak se promítnou
změny PID do navazující provozní technologické dokumentace – viz SGŘ-05-03).
Činnost správce změny končí zařazením změny do trvalého provozu po úspěšné realizaci, případně
po úspěšně provedené provozní zkoušce (nebo v případě neúspěšné zkoušky po odstranění změny)
a aktualizací provozní a technické dokumentace.
5.2.4
Havarijní plánování
5.2.4.1 Zásady a postupy zjišťování a odhalování možných situací a stavů, které mohou
vyvolat závažnou havárii
Zjištění a popisu havarijních situací je založeno na komplexní analýze všech činností v areálu
společnosti a jeho okolí. Každý objekt, zařízení, používané látky, pracovní postupy a zavedená
ochranná opatření jsou posouzeny ve smyslu příslušných legislativních předpisů a norem (zákon o
PZH, zákon o požární ochraně, zákon o vodách, zákon o ovzduší). Stejně tak jsou posouzeny
jakékoliv změny provedené ve výše jmenovaných oblastech. Dále se při zjišťování možných
havarijních situací využívá připomínek především bezpečnostního technika, státních orgánů i
vlastních zaměstnanců, zkušeností jiných provozovatelů, zkušeností zpracovatelů analýzy rizik.
SPOLANA a.s. má přijaty, zavedeny a zdokumentovány postupy pro zjišťování a popis
možných havarijních situací. Tyto postupy umožňují zjistit a definovat předpokládané
havarijní situace a účinně na tyto havarijní situace reagovat.
Ke zjišťování bezpečnosti, resp. rizikovosti instalovaných nebo nových technologií jsou
využívány obecně známé postupy a metody:
– metoda relativní klasifikace Dow´s Fire & Explosion Index,
– analýza stromem událostí – ETA,
– analýza stromem poruch – FTA,
– analýza metodou HAZOP.
Povinnost provádět tyto postupy je uvedena v SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA
a.s.“ viz následující:
3.1
-------------------------------------3.1.1
a ochrany zdraví při práci a oblast požární a havarijní prevence) :
• poskytování odborné poradenské činnosti a pomoci závodům při zpracovávání havarijní
dokumentace.
Kap.3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) zajišťují
351
• Ve spolupráci s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly a s externími firmami určení zdroje
rizik na závodu ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., odhadují scénáře možných havárií, oceňují
závažnost následků a pravděpodobnosti možných havárií a posuzují přijatelnost rizik. K tomu
využívají doporučené kvalitativní metody (např. Check-list, What-If, Safety Review, DOW F&EI,
PHA, HAZOP aj.), kvantitativní metody (např. FTA, ETA, FMEA, CPQRA) či jejich kombinace.
Veškeré údaje a výsledky zaznamenávají a postupují vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly
pro případné aktualizace dokumentace požadované zákonem č. 224/2015 Sb.
• Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č. 224/2015
vzniku havárie.
• Podmínky pro neustálý přehled o přítomnosti a činnostech zaměstnanců externích firem a návštěv
Výsledky analýz rizika jsou využívány pro úpravu zařízení nebo technologických postupů za
účelem zvýšení jejich bezpečnosti a při zpracování havarijních plánů.
5.2.4.2 Schopnost zásad a postupů identifikovat možné havarijní situace, vzniklé změnou
vnějších nebo vnitřních podmínek
V SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. jsou uvedeny následující povinnosti
zabezpečující zásady a postupy identifikovat možné havarijní situace při změně viz
následující:
Kap.3.2 Provozovatelé rizikových činností (vedoucí závodů) zajišťují
• V případě změn technologického postupu/zařízení (nerealizovaných formou investic)
provedení nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky
předávají vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly.
• Identifikaci druhu, množství a umístění nebezpečných látek definovaných zákonem č.
224/2015 Sb. na závodu. Tyto podklady a včetně změny druhu a množství umístěné
nebezpečné látky přesahující 10 % dosavadního množství neprodleně předávají
vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly pro účely zařazení objektu. Znají vlastnosti
vyráběných, používaných, skladovaných a dopravovaných nebezpečných látek a
technických zařízení z hlediska jejich vlivu na možnost vzniku havárie.
• Nahlášení a konzultace předem se sektorem Bezpečnosti a kontroly a s útvarem ŽP při
každém plánování nového nakládání s nebezpečnou látkou, jež by mohlo způsobit havárii
či negativně ovlivnit životní prostředí.
5.2.4.3
Schopnost zásad a postupů akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, externích
subjektů, orgánů veřejné správy, základních složek IZS apod.
Mechanismus připomínkování, tedy akceptovat podněty a zkušenosti zaměstnanců, veškeré
podnikové legislativy, to znamená i legislativy týkající se PZH a havarijního plánování řeší
procesní model č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů. Ten závazně stanovuje, že návrh každé
LPN musí projít připomínkovým řízením v rámci SPOLANA, a.s. s následným
vyhodnocením připomínek (řešení, dohadovací řízení, úprava dokumentu). Zpracování těchto
připomínek provádí gestorský útvar, u havarijní dokumentace je gestorem útvar sektor
Bezpečnosti a kontroly. Vedoucí tohoto sektoru pověřuje podřízeného pracovníka (dle popisu
pracovního místa) úpravou dokumentace. Dokumentaci nižší úrovně (dílčí havarijní plány
352
závodů/útvarů), vyplývající z podnikové legislativy, zpracovávají podřízení pracovníci
pověření vedoucím příslušného závodu/útvaru. Při úpravě této dokumentace využívají
zkušeností ostatních pracovníků útvaru. Tyto dokumenty jsou připomínkovány a schvalovány
sektorem Bezpečnosti a kontroly.
Projednávání plánů opatření s orgány veřejné správy a složkami IZS je dáno příslušnými
zákony (např. zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., zákon č. 224/2015 Sb.) nebo
návazností těchto opatření na mimopodnikovou sféru. Toto projednávání zajišťuje gestor
příslušné dokumentace a výsledek projednání tj. připomínky jsou pak zapracovány do
příslušné havarijní dokumentace, která je následně těmto orgánům v řízené formě předána.
V rámci projednávání příslušných plánů je řešena i externí spolupráce v oblasti zajištění
potřebných prostředků, které v případě potřeby je nutno zajišťovat z jiných zdrojů než
vlastních.
5.2.4.4 Stanovené postupy a pravidla zpracování opatření pro ochranu a zásah k omezení
následků závažné havárie
Základní legislativní podnikovou normou pro oblast krizového řízení je RGŘ-01-09 „Krizové
řízení“. V kap. 3 je uvedeno:
3
PŘEDCHÁZENÍ KRIZOVÝM SITUACÍM, PŘÍPADNĚ JEJICH ELIMINACE
Zásadním cílem vedení SPOLANA a.s. je předcházet systémem havarijní prevence a krizového řízení
krizovým situacím zapříčiněných činností společnosti a eliminovat dopady externích vlivů.
3.1
Havarijní prevence
------------------------Pro minimalizaci možného selhání lidí a zařízení a tím i předcházení vzniku krizové situace a závažné
havárie je ve společnosti vytvořen systém havarijní prevence ve smyslu zákona č. 224/2015 Sb., který
je nedílnou součástí EMS. Řízení havarijní prevence zajišťuje sektor Bezpečnosti a kontroly
(působnost detailně definována SGŘ-01-06 „Organizační řád”).
Pro oblast havarijní prevence jsou vydány následující LPN:
SGŘ-05-06
SGŘ-05-03
SGŘ-22-05
prevence)
SGŘ-23-06
SGŘ-23-08
SGŘ-24-03
„Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí“
„Technologická provozní dokumentace“
„Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.” (část řešící povinnosti v oblasti havarijní
„Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků“
„Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence”
„Vodní hospodářství“
3.2
Krizové řízení
------------------Pro případy vzniku krizových situací má vedení společnosti zpracovány postupy a ustanoveny orgány
pro jejich řešení a minimalizaci negativních dopadů.
3.2.1
Pro minimalizaci dopadů krizové situace způsobené případným selháním lidí nebo zařízení jsou
zpracovány postupy definované v následujících LPN:
SGŘ-22-05
„Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.”
353
SGŘ-24-04
„Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy“
SGŘ-09-10
„Plán regulačních opatření ve spotřebě energií, vod, technických plynů“ (případ
interních vlivů).
3.2.2
Pro minimalizaci dopadů krizové situace způsobené externími vlivy existují postupy definované
v následujících LPN:
SGŘ-09-10
„Plán regulačních opatření ve spotřebě energií, vod, technických plynů“ (případ
externích vlivů)
SGŘ-22-04
„Povodňový plán podniku”
SGŘ-22-09
SGŘ-26-05
„Ohrožení areálu SPOLANA a.s.“
„Povinnosti externích firem v areálu SPOLANY“
Gestorem oblasti havarijní prevence je dle SGŘ-01-06 „Organizační řád“ sektor Bezpečnosti
a kontroly. V kap. 7.5 je uvedeno:
7.5
SEKTOR BEZPEČNOSTI A KONTROLY – působnost
==========================================
1. Řídí a zajišťuje preventivní činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
2. Řídí a zajišťuje oblasti krizového řízení a havarijní a požární prevence
3. Řídí a zajišťuje spolupráci s externími firmami při ostraze areálu SPOLANA a.s. včetně vnitřní
bezpečnosti
4. Řídí a zajišťuje kontrolní činnost dle zadání generálního ředitele (představenstva)
5. Řídí a zajišťuje činnosti centrálního dispečinku podniku
6. Řídí a zajišťuje činnost operačního střediska - závodní ohlašovny požárů HZS
7. Řídí a zajišťuje koordinaci a zásahy při požárech a mimořádných událostech
8. Zajišťuje podporu představitele vedení pro integrované systémy řízení při udržování a optimalizaci
SMS
V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ v kap. 3 KOMPETENCE A
ZODPOVĚDNOST PODNIKOVÝCH ÚTVARŮ V OBLASTI HAVARIJNÍ PREVENCE je
v podkap. 3.1 Sektor Bezpečnosti a kontroly uvedeno:
3.1
-------------------------------------3.1.1
a ochrany zdraví při práci a oblast požární a havarijní prevence) :
• poskytování odborné poradenské činnosti a pomoci závodům při zpracovávání havarijní
dokumentace.
3.1.3
Zajišťuje a koordinuje zpracování:
• „Návrhu na zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B“ ve smyslu § 5 a přílohy č.
2 zákona č. 224/2015 Sb. obsahující druh a množství nebezpečných látek umístěných v areálu
SPOLANA a.s. a návrhu zařazení SPOLANA a.s. do příslušné skupiny. Návrh předává na KÚ
Středočeského kraje k vydání rozhodnutí o zařazení. Pokud dojde v důsledku změny druhu nebo
množství umístěné nebezpečné látky ke změně zařazení, doručí KÚ Středočeského kraje do 1
354
měsíce po změně (též při ukončení činnosti v areálu) nový návrh na zařazení.
21.7.2000 je SPOLANA a.s. zařazena do skupiny B.
Poznámka: Od
• Na základě informací a podkladů ze závodů „Bezpečnostní zprávy“ (BZ) ve smyslu § 12 zákona č.
224/2015 Sb. v rozsahu daném vyhláškou MŽP č. 227/2015 Sb. a předává ji ke schválení KÚ
Středočeského kraje. Nejpozději do 5-ti let ode dne schválení, aktualizace nebo předchozího
posouzení BZ zajistí její opětné posouzení a o jeho výsledku předloží zprávu KÚ Středočeského
kraje. Při změně druhu či množství umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10% dosavadního
množství, po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, nebo po
organizačních změnách, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti užívání objektu nebo
zařízení, zajistí bezodkladně aktualizaci BZ.
• Vnitřního havarijního plánu ve smyslu § 23 zákona č. 224/2015 Sb. v rozsahu daném vyhláškou
MŽP č. 227/2015 Sb. a po jeho schválení ho předkládá KÚ Středočeského kraje a HZS
Středočeského kraje.
Zajišťuje aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství
umístěné nebezpečné látky přesahujícím 10% dosavadního množství, nebo po každé změně
technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tyto změny vedou ke změně bezpečnosti
užívání objektu nebo zařízení, a při organizačních změnách ovlivňujících systém zajištění
bezpečnosti. Aktualizaci neprodleně předkládá KÚ Středočeského kraje a HZS Středočeského
kraje. Zajistí prověření aktuálnosti vnitřního havarijního plánu nejméně jednou za 3 roky ode dne,
kdy se stal platným dokumentem.
• Písemných podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího
havarijního plánu ve smyslu § 27 zákona č. 224/2015 Sb. v rozsahu stanoveném vyhláškou MŽP č.
227/2015 Sb. a předložit je současně s BZ Krajskému úřadu Středočeského kraje a HZS
Středočeského kraje. Spolupracuje s KÚ Středočeského kraje a dále jím pověřenými organizacemi
a institucemi na zajištění havarijní připravenosti v zóně havarijního plánování.
• Plánu fyzické ochrany areálu SPOLANA a.s. a ve smyslu § 24 zákona č. 224/2015 Sb. a předává
jej Krajskému úřadu Středočeského kraje a krajskému ředitelství Policii ČR, včetně následných
aktualizací. Prověřuje funkčnost bezpečnostních opatření jedenkrát ročně (je součástí ročního
plánu požárních a havarijních cvičení). O provedených zkouškách funkčnosti provádí zápis.
Dále je v SGŘ-22-05 uvedeno:
3.2
----------------------------------------------------------------Zajišťují:
• Připravenost zařízení a podřízených pracovníků dle příslušných předpisů a plánů na možný vznik
havárie, k tomu spolupracují s útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly včetně jednotky HZS.
• Zpracování vnitřního havarijního plánu závodu viz kap. 4 této SGŘ, realizaci opatření v něm
V RGŘ-01-09 „Krizové řízení“ je uvedeno:
5.3
Postupy pro řešení předem identifikovaných krizových situací
----------------------------------------------------------------------------------V případě vzniku následujících krizových situací probíhá krizové řízení podle předem zpracované
dokumentace.
355
5.3.1
Krizová situace spojená s rozsáhlou havárií technologického zařízení a únikem nebezpečných
chemických látek
•
Řízení první fáze zajišťuje velitel zásahu jednotky HZS s Krizovým centrem a příslušným
závodem, a to v souladu s ustanoveními SGŘ-22-05 a SGŘ-24-04 (dle typu úniku) až do doby
převzetí řízení předsedou Havarijní komise SPOLANA a.s. nebo Krizového štábu SPOLANA
a.s.
•
GŘ (případně jeho zástupce) s přihlédnutím k rozsahu ohrožení rozhoduje, zda situaci řídí
Havarijní komise SPOLANA a.s. nebo Krizový štáb SPOLANA a.s.
V obou případech se orgány řídí SGŘ-22-05 a SGŘ-24-04 (dle typu úniku).
•
Krizový štáb může na základě rozhodnutí GŘ nebo jeho zástupce navázat i na činnost
Havarijní komise SPOLANA a.s., pokud to vývoj situace vyžaduje.
Detail postupů:
• SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“
Je povinný dokument vyplývající ze zákona č. 224/2015 Sb. o prevenci závažných havárií. Stanovuje
povinnosti útvarů a pracovníků v případech havarijních úniků nebezpečných chemických látek
do životního prostředí a při požáru. Obsahuje popisy činností a opatření směřujících k co
nejrychlejší likvidaci vzniklé havárie (včetně závažné havárie) a ke zmírnění jejího dopadu. Vnitřní
havarijní plán SPOLANA a.s. je prvním stupněm systému vnitřních havarijních plánů ve
SPOLANA a.s. Je kompatibilní s druhým stupněm systému vnitřních havarijních plánů –
s vnitřními havarijními plány závodů.
• SGŘ-24-04 „Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy“
Je povinný dokument vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon, ve znění pozdějších
předpisů). Určuje povinnosti útvarů k zajištění opatření zabraňujících úniku závadných látek do
vod a půdy a při řešení havárií spojených s únikem těchto látek do vod a půdy. Jeho náležitosti
jsou dány prováděcí vyhláškou č. 450/2005 Sb. (ve znění pozdějších předpisů). Plán opatření je
prvním stupněm systému této dokumentace ve SPOLANA a.s. Je kompatibilní s druhým
stupněm systému plánů opatření – s dílčími plány opatření závodů.
•
Pokyny pro případ vzniku mimořádných událostí
Součástí provozních předpisů na jednotlivých závodech jsou postupy a pokyny pro případ vzniku
nežádoucích mimořádných událostí. Jsou určeny pro obsluhy zařízení a stanovují prvotní kroky
k likvidaci havarijních stavů na konkrétních jednotlivých zařízeních či výrobních uzlech. Jsou
informačním zdrojem pro zpracování vnitřního havarijního plánu závodu. Zpracování pokynů a jejich
aktualizace zajišťuje vedoucí závodu v rámci zpracování nebo aktualizace technologické provozní
dokumentace dle SGŘ-05-03 a bezpečnostních instrukcí dle SGŘ-05-06.
5.3.2
Povodeň
Řízení první fáze (1. a 2. stupeň povodňového nebezpečí) zajišťuje Povodňová komise podniku,
ve své činnosti se řídí SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“.
Při vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity – STAV OHROŽENÍ – aktivuje GŘ (případně
jeho zástupce) Krizový štáb, který se rovněž řídí SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“. Krizový
štáb pak přejímá řízení všech činností souvisejících s povodní v podniku a Povodňová komise podniku
– v souladu s RGŘ-01-09 – se stává podpůrným orgánem Krizového štábu.
Detail postupů:
•
SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“
356
Je povinný dokument vyplývající ze zákona č. 254/2001 Sb. (vodní zákon, ve znění pozdějších
předpisů). Určuje koncepci, vzájemné vazby a povinnosti útvarů při prevenci, řízení a výkonu
povodňových aktivit. Určuje vazbu povodňových orgánů státní správy, Povodňové komise
podniku a dílčích povodňových komisí podnikových útvarů a externích firem. Povodňový plán
podniku je prvním stupněm systému této dokumentace ve SPOLANA a.s. Je kompatibilní
s druhým stupněm systému povodňových plánů – s dílčími povodňovými plány útvarů.
5.3.3
Ohrožení areálu (vniknutí nepovolaných osob, hrozba bombového útoku)
V případě přijetí výhrůžky nebo informace o hrozbě bombovým útokem je vždy GŘ (nebo jeho
zástupcem) aktivován Krizový štáb.
Detail postupů:
• SGŘ-22-09 „Ohrožení areálu SPOLANA a.s.“
Tato SGŘ stanovuje postup a povinnosti útvarů a pracovníků v případech ohrožení areálu
podniku vniknutím nepovolaných osob do areálu podniku nebo hrozbou bombovým útokem.
5.3.4
Ostatní krizové situace
V závislosti na charakteru a typu krizové situace – např.:
- finanční
- ekonomická
- personální
- bezpečnostní
- politická
- informační
apod.
zajišťuje řízení v první fázi věcně odpovědný odborný útvar dle organizační struktury podniku.
V závislosti na rozvoji situace navazuje řídící a koordinační činnost Krizového štábu SPOLANA
a.s. (v případě jeho aktivace GŘ nebo zástupcem GŘ).
5.2.4.5 Organizační zajištění materiálně technických prostředků a lidských zdrojů pro
případy závažných havarijních situací
Je podrobně popsáno v kapitole 6 této bezpečnostní zprávy.
5.2.4.6 Spolupráce s externími subjekty, základními složkami IZS, havarijními službami
apod.
Je podrobně popsáno v kapitole 6.4 této bezpečnostní zprávy.
5.2.4.7 Aktuální přehled spojení se základními složkami IZS, s odbornými pracovišti
orgánů veřejné správy a dalšími odbornými institucemi
Nedílnou součástí havarijní dokumentace je přehled aktuálního spojení na výše uvedené
složky, úřady a instituce. Součástí vnitřního havarijního plánu je i havarijní plán dle vodního
zákona a vyhlášky č.450/2005 Sb. V podniku je zpracováno ve formě SGŘ-24-04 „Plán
opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy“. V příloze č.4
této SGŘ je uvedena následující tabulka:
357
ADRESY A TELEFONICKÁ SPOJENÍ NA SPRÁVNÍ ÚŘADY, SUBJEKTY ÚČASTNÍCÍ SE
ZNEŠKODŇOVÁNÍ HAVÁRIE
Instituce
Spojení
KOPIS HZS Kladno,
Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, krajské
ředitelství, Jana Palacha 1970, 272 01 Kladno
tel: 950 870 406, 950 870 407,
950 870 443, 724 180 594
fax: 950 870 150
e-mail: opis @sck.izscr.cz
tel: 950 895 011, 950 895 102,
950 895 103, 950 895 111
e-mail: opis @sck.izscr.cz
tel: 950 879 111
tel: 2205 (přímá linka)
974 876 740
fax: 974 870 613
tel: 495 088 720
495 088 730
fax: 495 088 733
tel: 315 650 334 (336-339)
fax: 315 682 052
tel: 731 405 313 (vedoucí vody,
havárie)
233 066 101 (sekret. řed.)
fax: 233 066 103
[email protected]
tel: 315 623 197
[email protected]
[email protected] (dispečink Kladno)
tel: 731 137 055
tel: 315 650 300 (starosta)
315 650 304 (tajemník)
tel: 257 280 396 (ved. odboru)
257 280 900 (v mimo pracovní
dobu)
fax: 257 280 170
tel: 736 521 329
315 617 074
fax: 315 617 089
OS HZS Mělník
Požární stanice Neratovice
Obvodní oddělení Policie České republiky
5. května, 277 11 Neratovice
Povodí Labe, státní podnik
Víta Nejedlého 951, 500 03 Hradec Králové
Městský úřad Neratovice, odbor životního prostředí
Kojetická 1028, 277 11 Neratovice
Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát
Praha
Wolkerova 40/11, 160 00 Praha 6
Územní středisko záchranné služby
Středočeského kraje, ZS oblasti Mělník–Mladá Boleslav
Bezručova 3409, 276 01 Mělník
E. Urxe 1027, 277 11 Neratovice
Městský úřad Neratovice
Kojetická 1028, 277 11 Neratovice
Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního
prostředí a zemědělství
Zborovská 11, 150 21 Praha 5
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se
sídlem v Praze, územní pracoviště Mělník
Pražská 391, 276 01 Mělník
5.2.4.8 Aktuální přehled kontaktů na provozovatelem určené zaměstnance pohotovostních
služeb v pracovní i mimopracovní době
Na pracovištích s rizikem možných závažných havárií se pracuje ve směnovém režimu, z toho
vyplývá i trvalá možnost kontaktovat odpovědného pracovníka na daném pracovišti
v kteroukoliv dobu.
Dále jsou vybraní pracovníci podniku, tedy i pracovníci držící pohotovost, vybaveni
mobilními telefony k zajištění povolání do podniku v případě mimořádné události. Toto
svolání zajišťuje Jednotka HZS podniku prostřednictvím OS HZSP, který pracuje ve
358
směnovém režimu. Aktuální přehled kontaktů je uložen na pracovišti OS HZS SPOLANA,
a.s. V případě potřeby je organizován i návoz těchto pracovníků prostřednictvím HZS
podniku, který má k dispozici osobní automobil.
5.2.4.9 Informace vnitřním předpisu, kterým jsou stanoveny činnosti a konkrétní
odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě závažných havarijních stavů
Při řešení mimořádné události v SPOLANA a. s. spolupracuje řada pracovišť. Postup jejich
činností je dán Vnitřním havarijním plánem SPOLANA a. s. (SGŘ-22-05). Řešení zásahu na
místě zabezpečuje jednotka HZSP v těsné součinnosti s pracovníky havarovaného útvaru.
Kompetence HZSP k řízení zásahu a předávání řízení zásahu jsou dány vyhláškou č.
247/2001 Sb. Jednotka HZS podniku postupuje při zásahu podle zpracovaných taktických
postupů.
Činnosti a odpovědnosti vybraných zaměstnanců v případě vážných havarijních stavů jsou
uvedeny ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. (ve formě SGŘ-22-05) zpracovaného
dle zákona č.224/2015 Sb. Zde jsou v příloze č.1 v kap.2.2 Popis úkolů jednotlivých
organizačních útvarů a zásahových složek provozovatele a osob při likvidaci havárie uvedeny
povinnosti zaměstnanců a útvarů při vzniku havarijní situace. Je např. uvedeno:
Základní povinnosti všech pracovníků v objektu SPOLANA a.s. při zjištění havarijního úniku
nebezpečné látky, požáru a výbuchu.
Každý, kdo zjistí, že hrozí havárie (nebo k ní již došlo) v důsledku úniku nebezpečné látky (NL), či
došlo k požáru nebo výbuchu, je povinen podle svých možností učinit nezbytná opatření k odvrácení
hrozby nebo ke zmírnění následků události. Svá zjištění nejvhodnějším a nejrychlejším způsobem
oznámí svému nadřízenému pracovníkovi nebo přímo na Operační středisko HZS podniku, linka 150
(platí i při volání z interní podnikové sítě), 315 662 222 (platí při volání z telefonu mimo podnikovou
síť).
2.2.1.1 Povinnosti pracovníků při vyhlášení chemického poplachu:
- Přerušit telefonické hovory, pokud nejsou nezbytně nutné pro zajištění chodu technologie, zásahů
do provozu zařízení či odstavování výrobních jednotek nebo jejich částí, nebo pro varování
pracovníků a organizování nutných činností souvisejících s vyhlášenou mimořádnou situací.
Hovory je nutno omezit na co nejkratší dobu.
- Při zaznění podnikové sirény ihned zajistit odposlech podnikového rozhlasu (v místnostech jimi
vybavených).
- S okamžitou platností respektovat zákaz kouření i na jinak povolených místech.
- Uzavřít okna a dveře.
- Vypnout elektrické spotřebiče a uhasit „otevřený“ oheň, přerušit práce s „otevřeným ohněm“.
- Vypnout přivětrávání klimatizačního systému, pokud není místním provozním předpisem stanoveno
jinak.
- Připravit si osobní ochranné pracovní prostředky.
- Řídit se pokyny příslušného vedoucího.
-
Při evakuaci opustit pracoviště podle pokynů vedoucího, VZ HZS nebo požární poplachové
směrnice.
Při evakuaci nepoužívat výtahů.
Dbát pokynů pracovníků represivních útvarů a orgánů (pracovníků HZS, ostrahy podniku,
Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR).
Pracovníci, kteří jsou pracovními instrukcemi (PI) nebo bezpečnostními instrukcemi (BI) nebo tímto
vnitřním havarijním plánem (popř. VHPZ) určeni k nutné obsluze výrobního zařízení nebo technických
prostředků, jsou povinni použít ochranné pomůcky a zajišťovat provoz zařízení nebo jeho odstavení
podle PI a BI a příkazů směnového mistra (vedoucího pracoviště).
359
2.2.1.2 Pracovníci, kteří jsou v době vzniku mimořádné události mimo svá trvalá pracoviště, jsou
povinni:
- Řídit se pokyny směnových mistrů (vedoucích pracovišť) na ohrožených územích a informacemi
podnikového rozhlasu.
- Při pohybu po podniku respektovat pokyny osob, které organizují likvidaci vzniklé události
(pracovníků HZS, Ostrahy podniku, Zdravotnické záchranné služby, Policie ČR).
- Respektovat značení zákazů vstupů a vjezdů na křižovatkách a komunikacích (únik nebezpečné
látky) a světelných zákazových signálů (červená světla).
2.2.1.3 Směnový mistr (předák, panelář) havarovaného útvaru
- Vyhlašuje chemický poplach I. stupně pro havarovaný provoz (závod); poplach vyhlašuje místními
(provozními) komunikačními prostředky (telefon, hláskový telefon, popř. radiostanicí, místní
provozní sirénou).
- Neprodleně oznamuje na OS HZSP (linka č. 150, 315 662 222) vyhlášení chemického poplachu
(CHP) pro havarovaný provoz.
- Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách havarovaného provozu
(jako jsou laboratoře ÚŘJ, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem aj.).
- Nařizuje připravit (použít) osobní ochranné pracovní prostředky.
- Zjistí, zda došlo ke zranění osob.
- Zajišťuje opatření k lokalizaci a omezení úniku, protipožární opatření (chlazení, zkrápění, přípravu
hasících prostředků apod.).
- Organizuje činnosti podle vývoje situace a rozsahu úniku včetně eventuálního odstavení
technologického zařízení nebo celé výrobní jednotky a evakuace osob.
- Informuje OS HZSP (linka č. 2555, 2585, 2150, 315 662 555, 315 662 585, 315 662 150).
- Zajišťuje uzavření přístupů a vjezdů do havarovaného útvaru (rozmístění výstražných tabulí).
- Po příjezdu zásahové jednotky HZSP k místu havárie informuje VZ HZSP o situaci, poskytuje a
upřesňuje údaje potřebné pro efektivní zásah a vyhlášení příslušného stupně CHP tj. druh unikající
NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsob poškození, pravděpodobnou prognózu dalšího
rozvoje události, podmínky v zařízení (teplota, tlak), spolupracuje s VZ HZSP.
- Na žádost VZ HZSP zabezpečuje vypnutí elektrického proudu v havarované části provozu.
- Zajišťuje přerušení servisních a údržbářských prací, prací s otevřeným ohněm, uložení tlakových
lahví do bezpečného prostoru apod.
- Zabezpečuje likvidaci havárie na “svém” zařízení, které prochází územím jiného útvaru.
Spolupracuje přitom s pověřeným pracovníkem dotyčného útvaru.
- Další činnosti zajišťuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP.
- Údaje o průběhu události a provedených opatřeních zaznamená do provozní knihy.
2.2.1.4 Směnový mistr (předák, panelář) ohroženého útvaru
- O nebezpečí je informován OS HZSP nebo přímo z útvaru, kde k havárii došlo, a varovným
systémem.
- Informuje podřízené a ostatní osoby přítomné na pracovištích útvaru a nařídí jim připravit (použít)
příslušné osobní ochranné pracovní prostředky.
- Zajistí informování pracovníků jiných útvarů nacházejících se v prostorách ohroženého provozu
(jako jsou laboratoře ÚŘJ, pracoviště údržby, osádky vozidel expedičních firem aj.).
- Podle vývoje situace, získaných informací a pokynů OS HZSP provádí zásahy do technologie
(omezení, odstavování apod.).
- Na pokyn OS HZSP zabezpečí uzavření ohroženého území výstražnými terči.
- Další činnost koordinuje podle vnitřního havarijního plánu závodu, pokynů VZ HZSP a OS HZSP.
2.2.1.5 Jednotka Hasičského záchranného sboru podniku
Operační středisko HZS podniku
Operační důstojník a hasič-operátor
- Zpětným dotazem ověří hodnověrnost informace o vzniku havárie a vyhlášení chemického
poplachu mistrem provozu (panelářem).
- Vyhlásí poplach zásahové jednotce HZS podniku, předá VZ HZSP získanou informaci.
- Naváže a udržuje spojení s VZ HZSP.
360
-
-
Na základě informace směnového mistra havarovaného provozu nebo příkazu VZ HZSP
vyhlašuje chemický poplach I. stupně rozhlasem (informace o situaci).
Na základě příkazu VZ HZSP vyhlašuje II. a III. stupeň sirénou s doprovodnou hlasovou
informací.
Určuje “vstupní” vrátnici.
Spolupracuje s VZ HZSP (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie), zabezpečuje
jeho požadavky (technické a pomocné prostředky, povolání pracovníků odborných útvarů).
Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle přílohy č. 11 této SGŘ.
Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle přílohy č. 11 této SGŘ.
Operační důstojník zajistí po skončení mimořádné události předání vyplněného formuláře (viz
příloha č.11 této SGŘ) technickému specialistovi OŘV k uložení.
V případě potřeby povolává na pokyn VZ HZSP externí jednotky HZS a Zdravotnickou
záchrannou službu s určením meteosituace, směru nájezdu do podniku a s určením vstupní
vrátnice (technika externích jednotek HZS vjíždí dle meteosituace vrátnicemi č. 1 a 4 (vrátnici č.
1 otevírá pro vjezd/výjezd vozidel Ostraha podniku na pokyn OS HZS podniku), vozy
Zdravotnické záchranné služby mohou vjíždět i vrátnicí č. 3, dovoluje-li to meteosituace).
Na případné dotazy zástupců obcí z okolí podniku poskytuje informace pouze v rozsahu
rozhlasové relace pro podnik.
Na příkaz velitele zásahu odvolává vyhlášené stupně poplachu v podniku podnikovým
rozhlasem.
V případě vyřazení varovného systému VISO 2002 z činnosti zapíná elektromotorovou sirénu a
využívá rozhlasového výstupu ze systému IKIS (RCS Kladno).
Velitel zásahu a jednotka HZS podniku
-
-
-
-
Plní úkoly dle § 26 vyhlášky č. 247/2001 Sb. (ve znění vyhl. č. 226/2005 Sb.) a dále provádí
koordinaci složek IZS v místě zásahu a ukládá příkazy vedoucím těchto složek.
Organizuje, stanovuje postupy k omezení ohrožení vyvolaného mimořádnou událostí a stabilizaci
v místě
zásahu, např. hašení požárů, ochlazování konstrukcí, ohraničení uniklých látek,
odstraňování staveb aj.
Určuje stupeň protiplynové ochrany pro jednotku HZSP.
Provádí průzkum místa havárie.
Vydává pokyn OS HZSP k vyhlášení II. a III. stupně chemického poplachu, případně i I. stupně
chemického poplachu, kdy je na místě úniku jako první jednotka HZSP (např. výjezd na signalizaci
plynové detekce) a velitel zásahu nemá možnost získat okamžité a upřesňující informace o situaci.
Vychází z prvotního posouzení situace - např. velikost a směr šíření mraku, získaných informací od
provozních pracovníků o druhu unikající NL, množství NL v havarovaném zařízení, způsobu
poškození, o prognóze dalšího rozvoje události, o podmínkách v zařízení (teplota, tlak), na základě
meteosituace, informací průzkumu apod.
Udržuje spojení s OS HZSP a průběžně ho informuje o situaci a provedených opatřeních.
Zabezpečuje záchranu osob.
Řídí, organizuje činnosti k omezení následků havárie, určuje nasazení technických a pomocných
prostředků k likvidaci havárie.
Určuje vytýčení ohrožených prostorů k uzavření přístupů a vjezdu do těchto prostor, žádá OS
HZSP o zajištění jejich uzavření výstražnými terči.
Zabezpečuje průběžnou kontrolu přítomnosti NL v ovzduší a měření její koncentrace (zaměřuje se
na prostory ve směru šíření úniku).
Určuje shromaždiště raněných.
Zajišťuje přesun raněných na shromaždiště za pomoci pracovníků z havarovaného útvaru.
V případě potřeby prostřednictvím mistra (předáka, paneláře) havarovaného útvaru povolává
směnového elektrikáře.
Po dohodě s mistrem havarovaného útvaru vydává pokyn OS HZSP k odvolání poplachu.
Zabezpečuje následnou kontrolu po ukončení zásahových činností v havarovaném útvaru.
Předává místo zásahu jednotky HZSP směnovému mistrovi (vedoucímu havarovaného útvaru).
Průběh zásahu a časový záznam prováděných činností uvede ve zprávě o zásahu.
Hasič-dispečer
-
Na základě informací o situaci v havarovaném útvaru od směnového mistra vyhodnotí prostory,
objekty, útvary, které jsou nebo mohou být ohroženy.
361
-
-
Předává sdělení operačního důstojníka o určení „vstupní“ vrátnice veliteli směny ostrahy podniku.
Podle vývoje situace koordinuje v potřebném rozsahu činnosti, nutné pro udržení chodu
technologických zařízení, nebo naopak pro odstavování v havarovaných nebo ohrožených
provozech či ohrožených útvarech.
Spolupracuje s operačním důstojníkem (výměna informací o situaci a postupu likvidace havárie
v podniku i okolí), zabezpečuje požadavky operačního důstojníka.
Zabezpečuje vyrozumění útvarů a pracovníků SPOLANA a.s. dle přílohy č. 11 této SGŘ.
Zabezpečuje vyrozumění mimopodnikových orgánů a obcí dle přílohy č. 11 této SGŘ.
Zajišťuje ohlašovací povinnosti příslušným mimopodnikovým orgánům v souladu se SGŘ-22-02.
Na základě žádosti VZ HZSP o výpomoc zajišťuje potřebné pracovníky, techniku, prostředky a
materiální zabezpečení z těchto útvarů a organizací:
- Provoz ČOV,
- ZSD servis spol. s r.o.,
- Remwil sp.z.o.o.,
- UNIPETROL DOPRAVA, s.r.o.
2.2.1.6 Ostraha podniku
- Po obdržení informace od OS HZSP o chemickém poplachu, zajistí velitel směny ostrahy (příp.
jeho zástupce) uzavření vrátnic pro vstup osob a vjezd vozidel.
- Určenou „vstupní“ vrátnicí pak zabezpečuje průjezd jednotek HZS, Policie ČR, povolaných
vedoucích pracovníků, pohotovostních vozů Zdravotnické záchranné služby.
- V případě, že OS HZS určí vrátnici č. 1 (je uzamčena) jako „vstupní“, zajistí její otevření.
- Řídí se pokyny OS HZSP.
- Připraví si osobní ochranné pracovní prostředky.
- V případě potřeby zajišťují uzavírku příslušných komunikací (dle přílohy č. 8 této SGŘ).
- V případě bezpodmínečné nutnosti opustit prostor některé z vrátnic podniku oznámí pracovník
ostrahy podniku (dané vrátnice) veliteli směny ostrahy opuštění vrátnice, který o této skutečnosti
informuje OS HZSP.
2.2.1.7 Provoz ČOV
- Pracovník provozu ČOV zajišťuje kontrolu odpadních a povrchových vod, odběr vzorků k analýze
na výtoku do Labe.
2.2.1.8 Útvar Životní prostředí
- Určuje rozsah analýz odebraných vzorků (viz předcházející bod).
2.2.1.9 Útvar Řízení jakosti
- Přednostně provádí analýzy odebraných vzorků a o výsledcích informuje OS HZSP, útvar Životní
prostředí a předáka ČOV Z-EVH.
Tímto způsobem jsou popsány povinnosti dalších zaměstnanců a útvarů i pro jiné typy
havarijních popř. jiných mimořádných situací (únik kapalné látky, požár, výbuch, povodeň,
vniknutí nepovolaných osob) podrobně popsáno v kap. 6.5.3 této bezpečnostní zprávy.
5.2.4.10 Informace, zda v dokumentech havarijního plánování jsou na topografickém
podkladu znázorněny
a) bezpečnostní zóny v provozech – nejsou, jsou vyznačeny na místě výstražnými značkami
(zóna CHEMOPARK, zóny s nebezpečím výbuchu)
b) oblasti se stanovenými zákazy, omezeními, zábranami apod. – nejsou, jsou vyznačeny
výstražnými značkami viz předchozí bod
c) trasy havarijních potrubí pro odvod nebezpečných látek a médií mimo technologii –
takové trasy nejsou provozovány
362
d) míst vyústění havarijních odpouštěcích armatur pro nebezpečné látky a média – nejsou
e) únikových cest a evakuačních tras, případně shromaždiště pro zaměstnance – u složitých
objektů z hlediska požární ochrany jsou zpracovány plány únikových cest, evakuační
trasy z prostoru technologií nelze předem zpracovat a nařídit jejich používání, vzhledem
k různým zdrojům rizika (jejich umístění) a vzhledem k proměnlivé meteosituaci,
shromaždiště pro zaměstance jsou označena informačními cedulemi a jsou vedle
únikových cest z CHMOPARKU vyznačena na schematu, který je přílohou č.13 SGŘ-2205 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. viz následující:
363
364
f) umístění prostředků k ochraně osob, včetně umístění věcných prostředků požární ochrany
a osobních ochranných pracovních prostředků v případě havarijních událostí – umístění
těchto prostředků je popsáno v havarijních plánech, požárních řádech (zaměstnanci
seznámeni v rámci cyklického školení), všichni zaměstnanci mají k dispozici osobní
ochranné pracovní prostředky (poskytuje zaměstnavatel).
Např. v SGŘ-22-05 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. je v příloze č.1 v kap. 14 PLÁNY
INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY je uvedeno:
Vzduchové dýchací přístroje
Na výrobních provozech, na nichž se vyskytují nebezpečné látky, jsou k dispozici pro ochranu
pracovníků provozu, kteří zabezpečují nutné provozní činnosti při vzniku závažných havarijních
událostí a podílejí se ve spolupráci s HZSP na likvidaci události, vzduchové dýchací přístroje.
Umístění vzduchových dýchacích přístrojů:
Provoz Elektrolýza:
E484/A centrální velín elektrolýzy
1 ks
E4890 místnost obsluhy výroby chlornanu sodného 1 ks
E4910 panel komprese a zkapalňování chlóru
2 ks
E4920 kancelář mistra plnírny kapalného chlóru
4 ks
Provoz VCM a TZO:
D464A panel provozu VCM
2 ks
D4680 kompresorová stanice
1 ks
D4730 TZO
D368B dusíková stanice
1 ks
2 ks
Provoz PVC:
D464A panel provozu PVC
2 ks
D4600 obsluhy
29 ks
Provoz Kyselina sírová:
D161B panel provozu KS
3 ks
Provoz KL – výrobna Kaprolaktam:
D2610 panel výrobny KL
2 ks
Provoz KL – výrobna HAS a SA:
D2620 panel výrobny HAS
4 ks
C3410 výrobna SO2 panel
2 ks
F1970 stáčení čpavku – sklad
2 ks
D2660 SA panel
2 ks
Pro používání, uložení, skladování a údržbu dýchacích přístrojů platí BI-00-06 „Zásady používání
izolačních dýchacích přístrojů“. Kontrola je prováděna v rámci kontrolní činnosti sektoru Bezpečnosti a
kontroly a vedoucích pracovníků.
365
5.2.4.11 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost průběžně
aktualizovat dokumenty havarijního plánování
V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ je uvedeno:
3.1
3.1.3
Zpracovává:
• Vnitřního havarijního plánu ve smyslu § 23 zákona č. 2244/2015 Sb. v rozsahu daném vyhláškou
MŽP č. 227/2015 Sb. a po jeho schválení ho předkládá KÚ Středočeského kraje a Hasičskému
záchrannému sboru Středočeského kraje.
• Zajišťuje aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství
bezpečnosti. Aktualizaci neprodleně předkládá KÚ Středočeského kraje a Hasičskému
Zajistí prověření aktuálnosti vnitřního havarijního plánu nejméně jednou za 3 roky ode dne, kdy se
stal platným dokumentem.
3.2
-----------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
Včasnou aktualizaci veškeré havarijní dokumentace (havarijních plánů, havarijních
postupů a pokynů v provozních předpisech).
V SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“ je uvedeno:
4.2.2.1
Povinností vedoucích pracovníků podnikových útvarů je:
-
zpracovat dílčí povodňové plány dle podkap. 5.2, udržovat je v aktuálním stavu a prokazatelně
1x ročně s nimi seznamovat pracovníky; aktualizaci provádět rovněž při změně Povodňového
plánu podniku,
4.5
Aktualizace VHPZ (vnitřní havarijní plán závodu)
-----------------------Vedoucí závodu odpovídá za periodické prověřování aktuálnosti VHPZ minimálně 1x ročně (obvykle k
31. lednu) a vždy po každé mimořádné události spojené s únikem NL na závodu.
Aktualizaci VHPZ při změně podmínek souvisejících s bezpečností zařízení nebo druhu či množství
manipulované NL je povinen provést nejpozději do 1 měsíce po realizaci změny. Zpracovatel
spolupracuje při zpracování (aktualizaci) VHPZ se sektorem Bezpečnosti a kontroly..
366
5.2.4.12 Informace o tom, zda k aktualizaaci havarijní dokumentace dochází vždy:
a) při jakýchkoliv změnách v technologii, materiálních vstupech a výstupech, pokud mají
vliv na bezpečnost
b) v důsledku nových poznatků, které souvisejí s riziky rizikovými procesy
c) na základě podnětů z vykonaných externích inspekcí a kontrol
3.1
3.1.3
Zpracovává:
• Zajišťuje aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce po každé změně druhu nebo množství
bezpečnosti. Aktualizaci neprodleně předkládá KÚ Středočeského kraje a Hasičskému
3.2
-----------------------------------------------------------------------Zajišťují:
• V případě změn technologického postupu/zařízení (nerealizovaných formou investic) provedení
nového posouzení rizik možné havárie či ohrožení životního prostředí a výsledky předávají
vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly.
Obecně, lze konstatovat, že při jakýchkoliv změnách ve smyslu zákona o prevenci závažných
havárií, při zjištění nových poznatků v souvislosti s riziky a na základě podnětů z externích
inspekcí a kontrol je prováděna aktualizace havarijní dokumentace. Za provedení těchto změn
odpovídá sektor Bezpečnosti a kontroly, který dle Organizačního řádu (SGŘ-01-06), kap.
7.5
SEKTOR BEZPEČNOSTI A KONTROLY – působnost
===================================
1. Řídí a zajišťuje preventivní činnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
2. Řídí a zajišťuje oblasti krizového řízení a havarijní a požární prevence
5.2.4.13 Informace o vnitřním předpisu, kterým je stanovena povinnost systémově
prověřovat připravenost havarijních sil a prostředků provozovatele, včetně
prověřování aktuálnosti kontaktů na základní složky IZS
3
367
KOMPETENCE
PREVENCE
A
ZODPOVĚDNOST
PODNIKOVÝCH
ÚTVARŮ
V OBLASTI
HAVARIJNÍ
3.1
---------------------------------------3.1.1
3.1.3
• Ročního plánu a přípravné dokumentace požárních a havarijních cvičení na úrovni podniku, podílí
se na koordinaci součinnostních cvičení se zásahovými složkami regionu (případně armády ČR);
vyhodnocení cvičení včetně přijatých opatření vkládá specialista - koordinátor ŘB do databáze
„Havarijní prevence“.
3.2
-----------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
HZS podniku.
•
cvičení. S přijatými opatřeními seznamují podřízené pracovníky.
Dále je uvedeno v SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plá SPOLANA a.s.:
9.6
Nácviky řešení likvidací havarijních úniků NL jsou prováděny dle plánu požárních a havarijních cvičení
a jsou vyhlašovány velitelem Jednotky HZSP, kdy zaměření a rozsah nácviků přizpůsobuje po dohodě
se zúčastněnými útvary (tj. závodem, útvary v rámci sektoru Bezpečnosti a kontroly, popř. Ostrahou
podniku). Cvičení vyhlašuje minimálně 2x za rok (zápis a vyhodnocení ukládá pověřený pracovník
sektoru Bezpečnosti a kontroly).
Poznámka: Vedle uvedených cvičení provádí Jednotka HZSP nácviky dle svého plánu - zprávy o
cvičeních jsou uloženy na HZS podniku.
9.7
Vedoucí závodů (provozovatelé rizikových činností) zajišťují (dle podkap. 3.2):
- zpracování ročního plánu havarijního a požárního cvičení příslušného závodu,
- předání ročního plánu cvičení vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly do 31.1. každého roku
- provedení havarijního cvičení včetně nácviku evakuace osob na všech směnách dle zpracovaného
plánu,
- vedou o tom záznamy včetně hodnocení cvičení, s přijatými opatřeními seznamují podřízené
pracovníky.
368
5.2.4.14 Podrobnosti o systému plánování, realizace a vyhodnocování prověřovacích a
tematických cvičení
V předchozím odstavci je uvedeno, že sektor bezpečnosti a kontroly zpracovává roční plán
cvičení, který schvaluje vedoucí sektoru. Plán je zpracováván ve spolupráci s jednotkou HZS
podniku a příslušnými závody. Zaměření a rozsah nácviků je přizpůsobeno dohodě
zúčastněných subjektů. Nácviky jsou vyhlašovány velitelem jednotky HZS podniku.
Pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly provede záznam o průběhu cvičení a ve spolupráci
s vedoucími zúčastněných útvarů provede vyhodnocení popřípadě přijetí nápravných opatření
se stanovením termínu plnění a odpovědností. Kontrolu plnění zajišťuje sektor Bezpečnosti a
kontroly.
V SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plá SPOLANA a.s. je uvedeno:
3.2
-----------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
HZS podniku.
•
Dále je ve Vnitřním havarijním plánu SPOLANA a.s. uvedeno:
7
ZÁZNAMY
Roční plán havarijních a požárních cvičení příslušného závodu včetně hodnocení cvičení - 3. kapitola,
odst. 3.2
Za uložení výše uvedených záznamů po dobu minimálně 1 roku zodpovídá vedoucí příslušného
závodu (u provozní knihy od posledního záznamu - po dopsání knihy). Následné uchování dle SGŘ05-05.
Zpráva o průběhu námětového cvičení - 9. kapitola, odst. 9.6
Uloženo v PHP po dobu 1 roku. Za uložení zodpovídá vedoucí PHP. Následné uchování dle SGŘ-0505.
Zpráva o cvičení jednotky HZS - 9. kapitola, odst. 9.6
Uloženo v HZS po dobu 1 roku. Za uložení zodpovídá velitel HZS. Následné uchování dle SGŘ-05-05.
5.2.4.15 Informace o tom, zda prověřovací cvičení jsou zaměřena na:
a) Prověření vhodnosti postupů řešení závažných havarijních stavů
b) Nácvik dovedností
c) Prověření organizace a řízení akcí, včetně prověření kordinace a komunakce všech
zúčastněných složek
369
3.2
-----------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
HZS podniku.
•
Při cvičení jsou prověřovány postupy řešení závažných havarijní stavů (obecné postupy řešení
jsou uvedeny v kap.2.2, příloha č.1 Vnitřního havarijního plánu SPOLANA a.s. (SGŘ-22-05),
včetně koordinace zúčastněných útvarů, jsou procvičovány dovednosti obsluh a podnikových
hasičů potřebných k úspěšnému řešení mimořádných událostí, je prověřováno i spojení na
podnikové i mimopodnikové úrovni (zóna havarijního plánování, složky IZS, odborné
instituce apod.).
5.2.4.16 Informace k systému zavádění a realizace opatření vyplývajících z výsledků
prověřovacích a tematických cvičení, a prověřování účinnosti a efektivnosti těchto
opatření
3
KOMPETENCE
PREVENCE
A
ZODPOVĚDNOST
PODNIKOVÝCH
ÚTVARŮ
V OBLASTI
HAVARIJNÍ
3.1
---------------------------------------3.1.1
3.1.3
• Ročního plánu a přípravné dokumentace požárních a havarijních cvičení na úrovni podniku, podílí
se na koordinaci součinnostních cvičení se zásahovými složkami regionu (případně armády ČR);
vyhodnocení cvičení včetně přijatých opatření vkládá specialista - koordinátor ŘB do databáze
„Havarijní prevence“.
Pracovník sektoru Bezpečnosti a kontroly provede záznam o průběhu cvičení a ve spolupráci
s vedoucími zúčastněných útvarů provede vyhodnocení popřípadě přijetí nápravných opatření
se stanovením termínu plnění a odpovědností. Kontrolu plnění zajišťuje sektor Bezpečnosti a
kontroly. Účinnost a efektivnost přijatých opatření je ověřována při následujících nácvicích.
5.2.4.17 Informace o způsobu informování zaměstnanců o výsledcích těchto cvičení a
přijatých opatření
370
3.2
-----------------------------------------------------------------------Zajišťují:
•
Zaměstnanci jsou informováni o výsledcích cvičení a přijatých opatření formou seznámení
s vyhodnocením cvičení zpracovaným pověřeným pracovníkem závodu. O seznámení je
prováděn záznam.
5.2.4.18 Informace o organizačně technickém řešení situace při náhlém výpadku
elektrického zdroje, včetně popisu postupů aktivování náhradních zdrojů
Je podrobně popsáno v kap. 2.1.6.4 Havarijní dodávky médií.
5.2.5
Sledování a hodnocení plnění cílů stanovených politikou PZH a SŘB
5.2.5.1 Postupy průběžného sledování a hodnocení stanovených úkolů a cílů
Systém sledování plnění programu spočívá:
1) v uplatňování systému průběžného prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z
programu,
2) v identifikaci příčin nesplněných úkolů,
3) v návrhu a realizaci nápravných opatření.
Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí
V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je popsán systém průběžného
prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu viz následující:
5.6
-----------------------------------------------------
5.6.1
Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost QMS/EMS/SMS
s cílem identifikovat a odstranit slabá místa tak, aby veškeré procesy byly trvale zlepšovány
(viz [75]).
5.6.2
371
dopadem na QMS/EMS/SMS/EnMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků
prostředí.
managementu.
(viz [24]),
5.6.3
vyhodnotitelné)
Poznámka: Rozhodnutí a opatření mohou být
372
formulována
prostřednictvím
Základní organizační vazby a kompetence stanovuje SGŘ-01-06 Organizační řád, kde je
uvedeno:
4.4
Představitelem vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro udržování a
rozvoj těchto systémů, stanovil generální ředitel člena výkonného vedení – vedoucího sektoru Kvality
a životního prostředí.
4.5
Pracovní skupina QMS / Pracovní skupina EMS / Pracovní skupina SMS
Pracovní skupina QMS / pracovní skupina EMS / pracovní skupina SMS má funkci koordinačního,
poradního a výkonného orgánu představitele vedení pro integrované systémy řízení při udržování a
rozvoji QMS / EMS / SMS v podniku (prostřednictvím členů příslušných pracovních skupin pověřených
řízením QMS / EMS / SMS v určeném sektoru / úseku / útvaru).
složení Pracovních skupin
předseda a koordinátor
tajemník
členové
Pracovní skupina QMS
technický
specialista
QMS
pověření
pracovníci
pro integrované systémy řízení
Pracovní skupina EMS
vedoucí útvaru Životní prostředí
Pracovní skupina SMS
specialista - koordinátor řízení bezpečnosti
z jednotlivých
sektorů
/ úseků /
útvarů
7.4
SEKTOR KVALITY A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ – působnost
================================================
1. Vykonává činnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení (viz odst. 4.4 této SGŘ)
Pravomoci a odpovědnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení
Předkládat poradě vedení k projednání a generálnímu řediteli ke schválení:
• aktualizaci a rozpracování politiky jakosti, environmentální politiky a politiky BOZP včetně
stanovení cílů (v případě EMS i cílových hodnot) pro následující kalendářní rok v
termínech dle Integrované příručky SPOLANA a.s.,
• roční zprávy hodnotící vhodnost a účinnost QMS / EMS / SMS a plnění stanovených cílů
(cílových hodnot) při jejich zdokonalování a rozšiřování dle vypracované osnovy,
• pán interních sdílených auditů QMS / EMS / SMS na kalendářní rok,
Pracovní skupina QMS / Pracovní skupina EMS / Pracovní skupina SMS
• zpracovává a projednává návrh harmonogramu postupu prací v oblasti příslušného
systému,
• připravuje podklady pro formulování politiky jakosti / environmentální politiky /
bezpečnostní politiky, cílů a cílových hodnot, kontroluje plnění úkolů a projednává
hodnocení funkčnosti systémů,
• projednává návrhy řešení závažných úkolů v oblasti uvedených systémů a koordinuje
plnění systémových opatření k nápravě (preventivních opatření).
373
V SGŘ-01-06 Organizační řád, kde je dále uvedeno:
6
OBECNÉ ČINNOSTI VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ ÚTVARŮ
V oblasti QMS, EMS a SMS:
29
Zodpovídá za udržování a rozvoj QMS / EMS / SMS v řízeném útvaru v souladu s vyhlášenými
politikami, cíli a cílovými hodnotami a s příslušnou legislativou, zodpovídá za funkčnost,
efektivnost a účinnost zavedeného QMS / EMS / SMS a pravidelně ji vyhodnocuje
30
Zodpovídá za vypracování, udržování a doplňování dokumentace QMS / EMS / SMS v řízeném
útvaru, zodpovídá za kontrolu dodržování dokumentovaných postupů QMS / EMS / SMS v
řízeném útvaru
Informace o tom, zda jsou při sledování plnění úkolů u měřitelných ukazatelů stanovena
pravidla a postupy měření
V Integrované příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a. s. je uvedeno:
8
8.1
MĚŘENÍ, ANALÝZA A ZLEPŠOVÁNÍ
Smyslem procesů monitorování, měření, analýzy a zlepšování je zejména:
---------------------------------------------------------------------------------------------------------a) prokázat shodu výrobků
b) zajistit shodu QMS/EMS/SMS/EnMS
c) zajistit neustálé zlepšování efektivnosti QMS/EMS/SMS/EnMS
d) kontrola a zlepšování pracovního a životního prostředí.
8.2.3
Monitorování a měření procesů
Požadavky na způsob monitorování a měření procesů jsou stanoveny v Listech procesů.
Za obsahovou správnost a optimálnost Listů procesů zodpovídají majitelé procesů.
Za operativní řízení Listů procesů (v elektronické podobě v databázi QMS v prostředí Lotus
Notes) zodpovídá sektor Kvality a životního prostředí. Za rozsah měření a monitorování
procesů zodpovídají jejich majitelé včetně volby a rozsahu využití statistických metod. Určují
vhodné ukazatele pro toto měření, vývoj ukazatelů systematicky sledují a využívají pro řízení
jednotlivých procesů.
Pokud monitorování a měření signalizuje neplnění stanovených hodnot, jsou majitelé procesů
povinni přijímat adekvátní opatření, která povedou k nápravě zjištěného stavu.
Četnost a způsob monitorování spotřeby energií a materiálů (plnění technickohospodářských
norem) je popsáno v [25].
Měření a monitorování emisí, množství odpadů, množství a čistoty vstupních a výstupních vod
stanovují pro jednotlivé oblasti životního prostředí postupy, uvedené v [65], [66], [70] a [86].
Monitorování starých ekologických zátěží je prováděno prostřednictvím externích organizací.
Monitorování emisí CO2 (tzn. získávání primárních dat pro výpočet a vlastní výpočet) a
vykazování emisí CO2 je popsáno v „Ročním plánu pro monitorování emisí“ (dále jen
„Monitorovací plán“), který vytvořil útvar Životní prostředí na základě zákona č. 383/2012 Sb.
(viz [108] a [70]). Monitorovací plán je schválen Ministerstvem životního prostředí, kam se
předkládá jako žádost o povolení emitovat skleníkové plyny. K dispozici je v písemné podobě
v útvaru Životní prostředí, v závodu Energetika a vodní hospodářství a v Závodu PVC Provozu VCM a TZO, kterých se bezprostředně týká, v elektronické podobě je k dispozici
v databázi EMS v prostředí Lotus Notes.
V procesu č.3.17 Havarijní připravenost a reakce jsou stanoveny následující měřitelné
ukazatele
374
-
reakční čas při vzniku krizové situace (měření času)
-
identifikace a odstranění rizik (počet identifikovaných a odstraněných rizik)
-
kontrola dodržování bezpečnostních opatření (počet kontrol)
-
havarijní prevence – školení, pravidla, systémy, legislativa… (počet úkonů)
-
mimořádná událost (počet mimořádných událostí)
-
závažnost mimořádné události (počet mrtvých, zraněných, škody na majetku, na
životním prostředí)
viz následující databáze Integrovaných systémů řízení, Procesní model, Procesy podpůrné,
proces č.17 Havarijní připravenost a reakce
Informace o tom, zda je v případech měření prováděna archivace naměřených dat a
záznamů
Způsob a pravidla archivace naměřených dat a záznamů jsou stanoveny předpisem SGŘ-1601 Záznamy. Zde je uvedeno:
1
375
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje zásady pro:
- vytváření a nakládání se záznamy v podniku (tj. pořizování, identifikaci, shromažďování, registraci,
přístup, ukládání, úschovu, udržování a vypořádání záznamů ve smyslu ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO
14001 a ČSN OHSAS 18001),
- písemný kontakt uvnitř podniku i mimo něj,
- ukládání písemností, provádění skartací a výběru archiválií ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb. o
archivnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"),
- přidělování a používání razítek (služebních, osobních).
3
NAKLÁDÁNÍ SE ZÁZNAMY
Okruh
Záznamy jsou všechny údaje v písemné či elektronické podobě zaznamenávající stav
záznamů
procesů v podniku, jsou důkazními prostředky o plnění požadavků na zavedený
QMS, EMS a SMS dle požadavků ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN
OHSAS 18001 (formuláře, objednávky, smlouvy, provozní knihy, zprávy z interních
auditů, záznamy k opatřením k nápravě a preventivním opatřením, záznamy k
uplatněným reklamacím atd.).
Zásady
pořizování
záznamů
Zásady
shromažďování a
ukládání
záznamů
Vyhodnocování
záznamů
Okruh záznamů, pracovníky zodpovědné za pořízení záznamů, předepsanou formu a
četnost pořízení záznamů definují legislativní podnikové dokumenty QMS, EMS a
SMS citované Integro-vanou příručkou QMS/EMS/SMS SPOLANA a.s., dokumenty
nižší úrovně citované v legislativních podnikových dokumentech uvedených
v Integrované příručce, nebo schéma příslušného procesu.
• čitelnost a jednoznačnost záznamu,
• případná oprava chybného záznamu (pořízeného písemnou formou) se provádí
škrtnutím původního údaje a novým záznamem (s uvedením, kdo a kdy opravu
provedl - datum a parafa)
• záznamy nesmí být vyhotoveny obyčejnou tužkou a původní údaje přepisovány /
přelepovány
• musí být dodržena forma záznamu stanovená v legislativních podnikových
dokumentech.
• záznamy jsou definovány v legislativních podnikových dokumentech nebo v příslušném
schématu procesu
• záznamy se shromažďují a ukládají na místě určeném vedoucím útvaru po dobu
stanovenou legislativními podnikovými dokumenty nebo příslušným schématem
procesu
• minimální dobou uložení je 1 rok od vzniku záznamů, event. od jejich konečného
vyplnění
- po uplynutí lhůty pro uložení záznamů na pracovišti je příslušný vedoucí pracovník
oprávněn rozhodnout o dalším nakládání se záznamy (dlouhodobé uložení nebo
skartaci v souladu se skartačním rejstříkem – viz kap. 8 Skartační řád)
- záznamy musí být dostupné a vhodně označeny k umožnění jejich identifikace
- záznamy musí být ukládány v podmínkách a způsobem, které zamezí jejich
poškození / ztrátu
- zálohování a ukládání záznamů v elektronické podobě viz SGŘ-08-02.
• způsob vyhodnocování záznamů stanoví buď přímo příslušné legislativní podnikové
dokumenty nebo příslušné schéma procesu nebo vedoucí pracovník (na jehož
útvaru záznam vzniká)
• vyhodnocování záznamů je zdrojem pro :
- získání důkazů o shodě procesů s požadavky na systémy QMS, EMS, SMS,
informací o efektivním fungování procesů a pro jejich optimalizaci
- získání důkazů o shodě s požadavky na výrobky podniku,
- ukládání nápravných a preventivních opatření (OKN, OKP),
- plánování kvality a tvorbu cílů QMS, cílů, cílových hodnot a programů EMS a SMS.
376
Poskytování
záznamů
zákazníkům
Zákazníkům lze poskytnout záznamy přímo nebo zapůjčit k nahlédnutí k prokázání
shody kvalitativních parametrů odebíraných výrobků, plnění požadavků EMS / SMS.
Záznamy jsou poskytovány buď na základě smluvního ujednání nebo v rámci
zákaznických auditů (dle zásad stanovených SGŘ-17-01).
Zákazníkům nejsou poskytovány záznamy tvořící součást obchodního tajemství (viz
SGŘ-22-03).
V jednotlivých podnikových směrnicích je i kapitola Záznamy, kde je seznam záznamů
vzniklých při činnostech popisovaných danou směrnicí. Pro ilustraci lze použít např. SGŘ-2205 Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s. viz následující:
7
ZÁZNAMY
Provozní kniha (obecný název záznamů směnových mistrů o průběhu směny) - příloha č.1, bod
2.2.1.3 a 2.2.3.1
Roční plán havarijních a požárních cvičení příslušného závodu včetně hodnocení cvičení - 3. kapitola,
odst. 3.2
Za uložení výše uvedených záznamů po dobu minimálně 1 roku zodpovídá vedoucí příslušného
závodu (u provozní knihy od posledního záznamu - po dopsání knihy). Následné uchování dle SGŘ16-01.
Postup vyrozumění při vzniku mimořádné události - příloha č. 11
Zpráva o zásahu HZS - příloha č.1, bod 2.2.1.5 a 2.2.3.3
Ukládá technický specialista OŘV po dobu minimálně 1 roku. Následné uchování dle SGŘ-16-01.
Záznam o proškolení do Osobní karty bezpečnosti práce „B“ - 9. kapitola, odst. 9.1, příloha č.10.
Odpovědnost, doba a způsob uložení viz SGŘ-23-08.
Zpráva o průběhu námětového cvičení - 9. kapitola, odst. 9.6
Uloženo v sektoru Bezpečnosti a kontroly po dobu 1 roku. Za uložení zodpovídá pověřený pracovník
sektoru Bezpečnosti a kontroly. Následné uchování dle SGŘ-16-01.
Zpráva o cvičení jednotky HZS - 9. kapitola, odst. 9.6
Uloženo v HZS po dobu 1 roku. Za uložení zodpovídá velitel Jednotky HZS. Následné uchování dle
SGŘ-16-01.
Informace o tom, zda je v případě nesplněného úkolu prováděna identifikace příčin
Způsob identifikace příčin nesplněných úkolů spočívá ve zjištění aktuálního stavu jeho plnění
ke stanovenému termínu (splněn, nesplněn, rozpracován, zrušen, přeformulován) a ve zjištění
důvodů nesplnění popř. změny úkolu. V materiálu, který předkládá představitel vedení na
poradu vedení jsou uvedeny i identifikované příčiny nesplněných úkolů.
V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a. s. je uvedeno:
8.5
Zlepšování
----------------
8.5.1
Neustálé zlepšování
Strategickým cílem podniku je neustálé zlepšování všech procesů směřující ke zvyšování
výkonnosti. Akce směřující ke zlepšování efektivnosti QMS/EMS/SMS/EnMS jsou prováděny
na základě úkolů uložených poradou vedení podniku.
Za účelem dokumentování a vyhodnocování akcí pro zlepšování QMS/EMS/SMS/EnMS je
sektorem Kvality a životního prostředí veden v databázi QMS pohled „Zlepšování procesů“.
Vyhodnocení zadaných úkolů je předmětem přezkoumání vedením podniku.
377
8.5.2
Nápravná a preventivní opatření
Tímto odstavcem Příručky jsou stanoveny kompetence a postupy pro:
- ukládání nápravných opatření (dále též OKN) - při zjištění neshod (odchylek),
- ukládání preventivních opatření (dále též OKP) pro předcházení neshodám a řešení
závažných problémů ve všech oblastech.
Dále uváděná opatření platí pro všechny útvary podniku s působností v definovaném
QMS/EMS/SMS/EnMS. Zaměstnanci, kteří jsou odpovědni za vyšetření příčin neshod
(identifikaci problémů) a oprávněni k ukládání OKN (OKP) jsou definováni dle druhu neshody
(problému) v odst. 8.5.2.2.
8.5.2.1 Definice neshod a zdroje jejich zjištění
Neshoda - nesplnění stanovených požadavků, které je po vyhodnocení závažnosti a míry rizik
podnětem k uložení OKN. Podnětem k uložení OKP je zjištěný problém (zjištěná možnost
vzniku neshody).
Systémové neshody (problémy) - veškeré zjištěné odchylky (nalezené možnosti vzniku
odchylky) prováděných činností od postupů definovaných legislativou nebo zjištěné odchylky
těchto postupů nebo činností od požadavků ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN EN ISO
14001:2005, ČSN OHSAS 18001:2008, ČSN EN ISO 50001:2012.
Zdroje zjištění odchylek (problémů) prováděných činností od postupů definovaných příslušnou
legislativou nebo jejich prevence jsou zejména:
- externí audity QMS/EMS/SMS/EnMS prováděné zákazníkem nebo smluvní organizací,
- interní audity QMS/EMS/SMS/EnMS,
- rozborová činnost představitele vedení,
- poznatky představitele vedení získané z činností sektorů Kvality a životního prostředí,
Bezpečnosti a kontroly a útvaru Řízení a optimalizace technologie výrob jako útvarů s
celopodnikovou působností v QMS/EMS/SMS/EnMS,
- kontrolní činnost všech vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení jako součást vlastní
řídící práce.
Zdroje zjištění odchylek (problémů) postupů definovaných systémovou dokumentací nebo
činností od požadavků ČSN EN ISO 9001:2009, ČSN EN ISO 14001:2005, ČSN OHSAS
18001:2008, ČSN EN ISO 50001:2012 nebo jejich prevence jsou zejména:
- pravidelná prověrka dokumentace (viz odst. 4.2.4)
- ostatní zdroje uvedené v předchozím textu u odchylek činností.
Informace o tom, zda v případě nesplněného úkol jsou bezodkladně přijata příslušná
nápravná opatření
V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a. s. je uvedeno:
8.5.2.2 Ukládání OKN při systémových a závažných výrobkových neshodách a OKP při systémových
a závažných výrobkových problémech
Po zjištění neshod (problémů) ze zdrojů uvedených v odst. 8.5.2.1 jsou ukládána nápravná
opatření (OKN) nebo preventivní opatření (OKP) postupem dle [48] následujícími
zaměstnanci:
Systémové neshody (problémy) - OKN (OKP) ukládá:
:
ředitelé/vedoucí sektorů:
představiteli vedení a ředitelům/vedoucím sektorů na návrh
představitele vedení
vedoucím podřízených útvarů
378
:
vedoucím útvarů s výjimkou ředitelů/vedoucích sektorů
Postup pro ukládání OKN (OKP) včetně kompetencí, formální a obsahové náplně OKN (OKP)
a jeho plnění, případně sledování účinnosti stanovuje [48].
Informaci o uložených OKN (OKP) včetně jejich vyhodnocení předkládá představitel
vedení poradě vedení jako součást ročního hodnocení QMS/EMS/SMS/EnMS (podkap.
5.6).
8.5.2.3 Řešení odchylek (problémů) v oblasti pracovního prostředí
Řešení odchylek v pracovním prostředí (dodržování hygienických limitů) je v kompetenci
sektoru Bezpečnosti a kontroly.
8.5.2.4 Řešení odchylek (problémů) v ostatních případech
Postupem uvedeným v odst. 8.5.2.2 se neřeší odchylky (problémy) technologického
charakteru nebo méně závažné výrobkové neshody (problémy), jejichž řešení je v kompetenci
přímého řízení jednotlivých podnikových útvarů. Jedná se zejména o následující odchylky a
problémy řešené:
V působnosti výrobních závodů
- změny technologického postupu na základě zjištěných odchylek nebo na základě
vyhodnocených provozních zkoušek (problém). Detailní postupy nápravných opatření
technologického charakteru závodů jsou součástí dokumentů řízení výrobního procesu
(viz podkap. 7.5).
V působnosti nakupujících útvarů:
- podle charakteru odchylek (problémů) některé z opatření od projednání s dodavatelem až po
změnu dodavatele. Okruh opatření při neshodách surovin je specifikován v [09].
V působnosti útvaru Řízení jakosti:
- oblast kontroly kvality surovin - podle charakteru odchylek některé z opatření specifikované v
[09],
- rozšíření mezioperační kontroly technologického procesu v laboratořích útvaru Řízení
jakosti,
- oblast kontroly kvality výrobků - podle charakteru odchylky (problému) některé z interních
opatření (např. přerušení redukované výstupní kontroly a zavedení kontroly v plném rozsahu
– viz [36]).
V případě nezbytnosti realizovat nápravná opatření nebo řešit problém součinností několika
podnikových útvarů, je postup stanoven na základě projednání vedoucích příslušných
podnikových útvarů nebo jimi pověřených zaměstnanců. Neopomenutelným účastníkem
jednání je:
- v případě systémových neshod (problémů): vedoucí sektoru Kvality a životního prostředí
vedoucí útvaru Životní prostředí
vedoucí sektoru Bezpečnosti a kontroly
- v případě výrobkových neshod (problémů): vedoucí útvaru Řízení jakosti.
Povinnost a oprávnění vyvolat výše uvedené jednání má kterýkoliv podnikový útvar při
zjištění odchylek (problémů) souvisejících s kvalitou výrobků a s postupy zavedenými v
QMS/EMS/SMS/EnMS.
Vyvolává-li realizace OKN (OKP) změnu dokumentovaných postupů je povinen útvar,
zodpovědný za změnové řízení této dokumentace, neprodleně provést změnu.
Pravidla přijímání příslušných nápravných opatření jsou stanovena v modelu procesu č.3.13
Řízení auditů a nápravných opatření. Popsáno podrobně v následující kapitole Audit systému
řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných havárií..
379
5.2.5.2 Postupy zahrnující systém hlášení, evidence a vyšetřování závažných havárií,
nehod, skronehod nebo selhání bezpečnostních a ochranných systémů
Informace o vnitřním předpisu, kterým se uvedené postupy zavádějí
Systém hlášení a evidence havárií a nehod stanovuje podnikový předpis SGŘ-22-02 „Hlášení,
vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“. Zde je uvedeno:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje jednotný postup při hlášení, vyšetřování a evidenci
mimořádných událostí (havárií, závažných havárií, požárů a výbuchů) a pracovních úrazů.
2
Tato SGŘ je závazná pro všechny podnikové útvary a je šířena v elektronické podobě v prostředí
Lotus Notes.
3
HAVÁRIE, POŽÁR, VÝBUCH
3.1
Havárie
-----------Pro účely této SGŘ havárie je:
a) porucha (poškození – zničení) zařízení, která způsobila zastavení nebo výrazné omezení či
ohrožení chodu podnikového útvaru, případně podniku,
b) nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících
látek nad povolené limity a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými
postupy; v podniku je spojen s vyhlášením 2. a 3. stupně chemického poplachu dle SGŘ-22-05,
c) mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo
podzemních vod (stanoví povolaný pracovník útvaru Životní prostředí),
d) živelná pohroma – událost způsobená přírodními jevy (např. povodeň, zemětřesení, vichřice
apod.), která má za následek ohrožení nebo poškození majetku, zdraví nebo životního prostředí
v rozsahu uvedeném v bodech a), b), c) tohoto odstavce.
Při poruchách na zařízeních sloužících ke koncovému čištění výstupních proudů do atmosféry či
vodního recipientu se postupuje dle podmínek uvedených v příslušném provozním řádu zařízení (viz
SGŘ-24-07, SGŘ-24-03).
3.2
Požár
---------Požár je každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k zranění či usmrcení osob nebo zvířat, ke škodám
na materiálních hodnotách nebo životním prostředí. Za požár se považuje i nežádoucí hoření, při
kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí ohroženy.
3.3
Výbuch
-----------Výbuch je náhlá a prudká oxidační nebo rozkladná reakce vyznačující se vzrůstem teploty, tlaku nebo
vzrůstem obou těchto veličin (chemický výbuch). Výbuchem je i nárůst tlaku způsobený změnou
objemu při náhlém odpaření kapaliny (fyzikální výbuch).
3.4
380
Hlášení havárií, požárů, výbuchů
------------------------------------------------Každý pracovník je povinen:
• ihned oznámit havárii vzniklou na jeho pracovišti sám nebo prostřednictvím svého nadřízeného na
OS HZS:
- z pevné podnikové linky 150, 112, 2222 (ozve se Operační středisko HZS SPOLANA a.s.),
- z mobilního telefonu nebo telefonu mimo areál podniku 150, 112 (ozve se Krajské operační a
informační středisko HZS Středočeského kraje) nebo 315 662 222 (ozve se Operační
středisko HZS SPOLANA a.s.),
• oznámit každý požár nebo výbuch na území podniku, i když byl zlikvidován bez účasti HZS, svému
nadřízenému nebo sám událost oznámit na OS HZS SPOLANA a.s.
Při oznámení postupovat v souladu s havarijním plánem (viz SGŘ-22-05) nebo požární poplachovou
směrnicí.
3.4.1
Hlášení havárií
• Dispečer vypracuje, na základě informace příslušného vedoucího útvaru (mistra), písemné hlášení
o havárii (dle přílohy č. 1) a předává je neprodleně mimopodnikovým orgánům dle následující
tabulky.
• Při úniku nebezpečných látek do vod a půdy stanoví klasifikaci události povolaný pracovník ŽP (viz
SGŘ-24-04).
Havárie
Porucha (poškození / zničení)
zařízení - viz podkap. 3.1 a)
Podává hlášení
V případě havárie v oblasti energetiky – orgánům, které
určí pověřený pracovník Z-EVH.
Únik nebezpečných látek do ovzduší
- viz podkap. 3.1 b)
ČIŽP - ochrana ovzduší, Policie ČR Neratovice, KOPIS
HZS Kladno, KHS Mělník, KÚ Střč. kraje - Odbor ŽP a Z
1)
Únik nebezpečných látek
KOPIS HZS Kladno, ČIŽP - ochrana vod, KHS Mělník,
Povodí Labe,
do vod a půdy - viz podkap. 3.1 c)
KÚ Středočeského kraje - Odbor ŽP a Z, MěÚ Neratovice odbor ŽP 2)
Živelná pohroma - viz podkap. 3.1 d)
dle charakteru události (viz předcházející případy)
1) Při vyhlášení II. a III. stupně chemického poplachu.
2) Vždy ve spolupráci s pracovníkem útvaru ŽP.
3.4.2
Hlášení požárů a výbuchů
Dispečer vypracuje (na základě informace příslušného vedoucího útvaru / mistra) písemné hlášení o
požáru / výbuchu (dle přílohy č. 1) a předává je neprodleně níže uvedeným mimopodnikovým
orgánům.
Při požáru (výbuchu), v jehož důsledku došlo k:
a) poškození (zničení) zařízení, které způsobilo zastavení nebo výrazné omezení či ohrožení
chodu podnikového útvaru, případně podniku – na KOPIS HZS Kladno a dále dle odst. 3.4.1
(viz tabulka),
b) bezprostřednímu ohrožení nebo zhoršení kvality ovzduší – dle odst. 3.4.1 (viz tabulka),
c) mimořádně závažnému zhoršení nebo mimořádnému ohrožení jakosti povrchových nebo
podzemních vod – dle odst. 3.4.1 (viz tabulka).
381
4
ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE
4.1
Závažná havárie je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená
událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik
bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným
následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo
více nebezpečných látek..
4.2
Hlášení o vzniku závažné havárie
--------------------------------------------V případě mimořádné události (havárie, požár, výbuch, úraz) způsobené nebezpečnou látkou v
množství a v důsledcích dle podkap. 4.1 (závažná havárie) je zachována povinnost podat hlášení dle
podkap. 3.4 a 5.2.
Každou závažnou havárii musí dispečer neprodleně oznámit Krajskému úřadu Středočeského kraje Odboru ŽP a Z na základě hodnocení události, které zajistí vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence.
Do 24 hodin od vzniku závažné havárie vypracuje vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence „Hlášení o
vzniku závažné havárie“ (šablona formuláře W:\OI_FORMS\1havar1.dot, evidenční číslo závažné
havárie přidělí vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence) a předá je v písemné a současně i v
elektronické podobě Krajskému úřadu Středočeského kraje - Odboru ŽP a Z.
„Hlášení o vzniku závažné havárie“ (dle této podkapitoly) předá vedoucí útvaru Bezpečnost a
prevence v písemné a elektronické podobě technickému specialistovi OŘV k uložení.
SGŘ-23-09 „Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ stanovuje pravidla
monitorování, evidenci a šetření rizikových stavů a skoronehod viz následující:
1.4
Dále tato SGŘ stanovuje postup pro monitorování rizikových stavů a skoronehod ohlášených v rámci
SPOLANA a.s. a stanovuje postup pro jejich šetření a vyhodnocování.
6
MOTIVACE PRACOVNÍKŮ K OZNAMOVÁNÍ RIZIKOVÝCH STAVŮ A SKORONEHOD (RSS)
6.1
Monitorování rizikových stavů a skoronehod (RSS)
-----------------------------------------------------------------RSS jsou zpravidla průvodním jevem vzniku pracovních úrazů, nehod a havárií. V mnoha případech
předcházejí závažnému následku. Jejich faktická četnost je o několik řádů vyšší než četnost nehod a
umožňuje tak, za předpokladu jejich evidence a vyhodnocení, shromažďování dostatečného objemu
poznatků k formulaci odpovídajících preventivních opatření.
Příčiny RSS spočívají v tom, že došlo k porušení ustanovení platných legislativních dokumentů
podniku, nebo se jedná o stav, který tyto předpisy neřeší.
Monitorování RSS napomáhá rychlému získávání informací o rizikách na daném pracovišti s cílem
jejich odstranění, případně jejich minimalizace.
6.2
Oznamování RSS
382
-------------------------Oznámení je prováděno na podnikovou tel. linku 5555 se záznamníkem.
Poznámka: Pracovník, který oznámil RSS a rozhodl se spolupracovat při jejich vyhodnocení, nesmí
být nijak postižen, a to ani v případě vlastního podílu na jejich vzniku (nejedná-li se o
trestný čin). Jeho účast při oznámení RSS je považována za dostačující výchovné
opatření.
Popis pravidel a postupů užívaných při vyšetřování havárií a nehod, sestavování
vyšetřujícího týmu, dokumentování průběhu a výsledku vyšetřování, projednání závěrů
šetření vedením organizace, přijetí nápravných a preventivních opatření
Pravidla způsobu vyšetřování havárií a nehod stanovuje podnikový předpis SGŘ-22-02
Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů. Zde je uvedeno:
1
ÚVOD
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje jednotný postup při hlášení, vyšetřování a evidenci
mimořádných událostí (havárií, závažných havárií, požárů a výbuchů) a pracovních úrazů.
3.5
Vyšetřování havárií, požárů a výbuchů
-------------------------------------------------K šetření příčin vzniku mimořádné události (včetně události spojené s vyhlášením I. stupně
chemického poplachu dle SGŘ-22-05) jsou ustanoveny vyšetřovací komise – viz následující tabulka:
Členové
Zřízeno v Předsed Tajemník
útvarech a komise
Technolog
Závodní (útvarové) Výrobní
Vedoucí závodu Pracovník útvaru Centralizovaná údržba,
vyšetřovací komise závody
závodu
pracovník útvaru Bezpečnost a prevence a
1)
další pracovníci určení vedoucím závodu
Podniková
Je jmenována GŘ na návrh výrobně-provozního ředitele / vedoucího, v jehož
vyšetřovací komise útvaru došlo k mimořádné události, individuálně pro každou událost (vyžaduje-li
to rozsah a charakter události). Při požáru / výbuchu je členem komise
pracovník HZS.
1) Na závodech jmenuje komisi vedoucí závodu. V případě ostatních útvarů jmenuje komisi vždy pro
konkrétní událost vedoucí, v jehož útvaru došlo k mimořádné události (ve složení, které určí).
Při šetření havárie/ požáru/ výbuchu je vždy členem komise pracovník útvaru Bezpečnost a
prevence. V případech, kdy je jmenována na vyšetření téže události podniková vyšetřovací komise,
vyšetřování závodní (útvarové) vyšetřovací komise (po předání dosavadních poznatků podnikové
komisi) končí.
3.5.1
Za objektivní zajištění podkladů a vyšetření příčin mimořádné události zodpovídá předseda příslušné
vyšetřovací komise.
4.3
Vyšetřování závažných havárií
-------------------------------------------4.3.1
Činnost vyšetřovací komise
Při vyšetřování závažné havárie komise postupuje dle zásad stanovených podkap. 3.5 této SGŘ.
4.3.2
383
Konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie
Vedle zprávy zpracované dle přílohy č. 2 je v případě závažné havárie povinností vyšetřovací komise
vypracovat „Konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie“ (šablona formuláře
W:\OI_FORMS\1havar2.dot). Po schválení GŘ předá předseda komise konečnou zprávu Krajskému
úřadu Středočeského kraje v písemné a současně i v elektronické podobě, a to nejpozději do 3
měsíců od vzniku závažné havárie.
„Konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie“ předá předseda komise v jednom
vyhotovení (písemně a elektronicky) sektoru Bezpečnosti a kontroly k archivaci.
V příloze č.2 SGŘ-22-02 „Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a
pracovních úrazů“ je uvedena osnova vyšetřovací zprávy
OSNOVA ZPRÁVY VYŠETŘOVACÍ KOMISE
1 Úvodní část
Obsahuje datum, čas a místo vzniku události, stručný popis události včetně následků.
2 Plnění ohlašovací povinnosti
3 Popis místa události
Situace před vznikem události, stav zařízení před událostí (četnost a poslední kontrola, proškolení
obsluh z PI, BI a dalších předpisů, předepsané revize a kontroly).
4 Průběh události
Popis všech okolností souvisejících s průběhem události, provedená rozhodnutí a opatření z
průběhu události v časovém sledu, výpovědi svědků.
5 Následky události
Rozsah škod: a) škody přímé
b) škody následné (i na majetku mimo podnik)
- ekologické důsledky, jejich likvidace, stanovení množství uniklé nebezpečné
látky
- přehled pracovních úrazů, ke kterým při události došlo
- předpokládaná doba obnovy
6 Příčina vzniku události
Objektivní stanovení příčiny vzniku události na základě šetření (posudky, odborná vyjádření a
stanoviska, výpovědi apod.), posouzení dodržení či nedodržení PI, BI, TR, požárních řádů a
dalších norem a předpisů.
7 Návrhy na opatření
Přehled technicko-organizačních, výchovných a dalších opatření zabraňujících opakování události
(jedním z návrhů na opatření je vždy seznámení pracovníků s výsledky šetření viz kapitola 6 této
SGŘ).
8 Přehled předpisů použitých při šetření
9 Seznam příloh
10 Podpisy členů komise
11 Rozdělovník
Výtisk vyšetřovací zprávy povinně obdrží:
- Předseda vyšetřovací komise
- Vedoucí závodu / útvaru, kde k události došlo
384
- Technický specialista OŘV – vedle písemné i v elektronické podobě
- Útvar Životní prostředí (v případě úniku nebezpečných látek do životního prostředí)
- Vedoucí útvaru Bezpečnost a prevence – vedle písemné i v elektronické podobě
- ČIŽP (v případě úniku nebezpečných látek do životního prostředí, kdy je zasláno hlášení dle odstavce
3.4.1 - tabulka)
- OIP (v případech smrtelných úrazů a úrazů při kterých došlo k hospitalizaci delší než 5
kalendářních dnů)
- Policie ČR (vždy, jedná- li se o podezření z trestného činu, které šetří; jinak na vyžádání)
- popř. další (na vyžádání)
12 Přílohy ke zprávě (dle potřeby)
- výpovědi obsluh, postižených, svědků
- kopie záznamů o úrazech v souvislosti s událostí (viz podkap. 5.3 této SGŘ)
- kopie provozních záznamů
- kopie protokolů o revizích apod.
- technologická schémata apod.
- situační plánek místa události
- fotodokumentace
- analýzy odebraných vzorků, meteosituace apod.
- jmenovací dopis GŘ na složení podnikové komise (vždy).
Vyšetřovací zprávy jsou projednávány a schvalovány na poradě vedení viz příloha č.2 SGŘ22-02, kde je uveden vzor titulního listu viz následující:
ZPRÁVA
(závodní/útvarové, podnikové)
VYŠETŘOVACÍ KOMISE
o události ………………………………
Vypracoval: předseda vyšetřovací komise
………………………………………………........
Jméno, funkce, datum, podpis
Schválil: příslušný ředitel / vedoucí sektoru ………………………………………………..……
(v jehož útvaru došlo k mimořádné události)
Schváleno poradou vedení dne:
Jméno, funkce, datum, podpis
……………………………..………………………
(týká se pouze zpráv podnikové vyšetřovací komise, není-li určeno jinak)
Výtisk č. ……………
SGŘ-23-09 „Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ stanovuje pravidla
monitorování, evidenci a šetření rizikových stavů a skoronehod viz následující:
6.3
385
Vyzvednutí RSS
---------------------Pravidelné vyzvedávání oznámených RSS ze záznamníku zajišťuje specialista - koordinátor ŘB
(v případě jeho nepřítomnosti jím pověřený pracovník SBK) a písemně je zaznamenává. Tento
pracovník smí jako jediný oznámené RSS ze záznamníku vymazat. (Postup pro vyzvednutí RSS:
Obsluha záznamníkové služby je prováděna dle „Návodu k použití Panasonic KX-TS620FX“.)
6.4
Šetření a vyhodnocení RSS
------------------------------------6.4.1
Šetření RSS zajišťuje vedoucí útvaru BP nebo jím pověřený pracovník SBK. Šetření může přidělit
specialistovi prevence BOZP (dle místa vzniku RSS – rajonizace) nebo tohoto pracovníka může
k šetření pouze přizvat.
Pokud problematika bude zasahovat do oblasti působnosti útvaru Životní prostředí (ŽP) nebo jiných
odborných útvarů podniku, budou zástupci těchto útvarů přizváni
k prošetření RSS.
6.4.2
Šetřením RSS se rozumí:
- objektivní zjištění příčiny a zdroje oznámených RSS,
- stanovení nápravných opatření k oznámeným RSS,
- stanovení dalších (preventivních) opatření proti opakování obdobných RSS,
- informování vedoucího pracovníka (vedoucího závodu / útvaru) formou předání autorizované kopie
dokumentu „OZNÁMENÍ RSS vyhodnoceno jako RIZIKOVÝ STAV / SKORONEHODA“ vytištěného
z databáze „Motivace“ v Lotus Notes.
6.4.3
K šetření musí být přizván vždy vedoucí pracoviště (výrobny), kde byly RSS zjištěny. Šetření se může
na základě vlastní žádosti zúčastnit rovněž pracovník, který RSS oznámil.
6.4.4
Pracovník, který vedl šetření, ve spolupráci s příslušným vedoucím pracoviště (výrobny) vyhodnotí
RSS. Vyhodnocením se rozumí:
- stanovení, zda se jedná o skoronehodu nebo o rizikový stav,
- objektivní posouzení vzniku oprávněného nároku na odměnu pracovníkovi (oznamovateli RSS).
6.4.5
Oznámení RSS, výsledky šetření a vyhodnocení se zapisují do dokumentu „OZNÁMENÍ RSS
vyhodnoceno jako RIZIKOVÝ STAV / SKORONEHODA“ v databázi „Motivace“ v Lotus Notes.
6.4.6
Pracovník, který vedl šetření, sleduje (kontroluje) vždy plnění nápravných opatření u jím šetřených
RSS. Jejich realizaci pak uvede do příslušného dokumentu dle předcházejícího odstavce 6.4.5.
6.4.7
Vznikne-li předpoklad možného vzniku obdobných RSS i v rámci jiných útvarů podniku, zajistí útvar
BP sektoru Bezpečnosti a kontroly vhodnou formu seznámení vedoucích těchto útvarů s výsledky
šetření a přijatými opatřeními.
Informace o pravidlech a způsobu archivace dokumentů z vyšetřování havárií a nehod
Způsob a pravidla archivace naměřených dat a záznamů jsou stanoveny předpisem SGŘ-1601 „Záznamy“. V předpisu pro vyšetřování havárií a nehod SGŘ-22-02 „Hlášení, vyšetřování
a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“ je tedy povinnou kapitolou i kapitola
Záznamy, kde je uveden způsob archivace dokumentů z vyšetřování viz následující:
386
9
ZÁZNAMY
Hlášení o mimořádné události - kapitola 3, podkap. 3.4, osnova viz příloha č.1 této SGŘ
Hlášení o vzniku závažné havárie - kapitola 4, podkap. 4.2
(šablona formuláře
W:\OI_FORMS\1havar1.dot)
Výše uvedené záznamy ukládá technický specialista OŘV na svém pracovišti po dobu 5-ti let.
Konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie - kapitola 4, odst. 4.3.2 (šablona formuláře
W:\OI_FORMS\ 1havar2.dot). Ukládá technický specialista OŘV na svém pracovišti po dobu 5-ti let.
Zpráva vyšetřovací komise - kapitola 3, odst. 3.5.3, osnova viz příloha č. 2 této SGŘ
Ukládá na svém pracovišti po dobu 5-ti let: technický specialista OŘV, předseda příslušné vyšetřovací
komise, vedoucí příslušného útvaru.
Další nakládání s výše uvedenými záznamy se řídí dle SGŘ-16-01.
Informace o tom, jak je zajištěno informování zaměstnanců o příčinách, následcích a
důsledcích havárií a nehod
Zajištění informovanosti zaměstnanců s výsledky šetření řeší podnikový předpis SGŘ-22-02
„Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“, kde je uvedeno:
6
SEZNÁMENÍ PRACOVNÍKŮ
6.1
Seznámení pracovníků s výsledky šetření havárií, požárů, výbuchů a závažných havárií
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Předseda vyšetřovací komise ve vyšetřovací zprávě (viz příloha č. 2, osnova vyšetřovací zprávy, bod
7 – návrhy na opatření), navrhne okruh pracovníků, kteří budou seznámeni s výsledky šetření
mimořádné události (příčina, následky, opatření). Příslušný vedoucí pak zajistí prokazatelné
seznámení těchto pracovníků (do jednoho měsíce od schválení vyšetřovací zprávy) s výsledky
šetření.
Informace o tom, zda jsou zaměstnanci informováni o nápravných a preventivních
opatřeních přijatých v souvislosti s haváriemi a nehodami
Zajištění informovanosti zaměstnanců s nápravnými a preventivními opatření přijatými
v souvislosti s haváriemi a nehodami řeší podnikový předpis SGŘ-22-02 „Hlášení,
vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů“, kde je uvedeno:
6
SEZNÁMENÍ PRACOVNÍKŮ
6.1
Seznámení pracovníků s výsledky šetření havárií, požárů, výbuchů a závažných havárií
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Předseda vyšetřovací komise ve vyšetřovací zprávě (viz příloha č. 2, osnova vyšetřovací zprávy, bod
7 – návrhy na opatření), navrhne okruh pracovníků, kteří budou seznámeni s výsledky šetření
mimořádné události (příčina, následky, opatření). Příslušný vedoucí pak zajistí prokazatelné
seznámení těchto pracovníků (do jednoho měsíce od schválení vyšetřovací zprávy) s výsledky
šetření.
387
Podrobně jsou pravidla seznamování pracovníků s přijatými opatřeními popsána v kapitole
5.1.5 Řízení změn v objektu.
5.2.6
Audit systému řízení bezpečnosti a politiky prevence závažných
havárií
Jako řídící dokument pro řešení procesu auditů má SPOLANA a. s. zpracovaný proces č.
3.13 Řízení auditů a nápravných opatření viz následující mapa procesu:
388
Interní audity
389
5.2.6.1 Informace o zdokumentovaném systému plánování interních auditů a jejiích
zaměření
Dle SGŘ-01-06 Organizační řád je zajištění kontrol funkčnosti systémů řízení a řízení
provádění auditů v odpovědnosti představitele vedení pro QMS, EMS a SMS viz následující:
4.4
Představitelem vedení pro integrované systémy řízení, který zabezpečuje podmínky pro udržování,
zdokonalování a rozšiřování těchto systémů, stanovil generální ředitel člena výkonného vedení –
vedoucího sektoru Kvality a životního prostředí.
Pravomoci a odpovědnosti představitele vedení pro integrované systémy řízení stanovuje
generální ředitel pro vytvoření, uplatnění a udržování QMS / EMS / SMS v souladu s ČSN
EN ISO 9001:2009 / ČSN EN ISO 14001:2005 / ČSN OHSAS 18001:2008, ČSN EN ISO
50001:2012 v podniku takto:
• sestavovat, udržovat a po schválení generálním ředitelem vydávat Integrovanou
příručku QMS / EMS / SMS /EnMS SPOLANA a.s.
• předkládat poradě vedení k projednání a generálnímu řediteli ke schválení:
- aktualizaci a rozpracování politiky jakosti, environmentální politiky a bezpečnostní
politiky včetně stanovení cílů
(v případě EMS i cílových hodnot) pro následující
kalendářní rok v termínech dle Integrované příručky QMS / EMS / SMS /EnMS
SPOLANA a.s.,
- pololetní zprávy hodnotící vhodnost a účinnost QMS / EMS / SMS /EnMS a plnění
stanovených cílů (cílových hodnot) při jejich zdokonalování a rozšiřování dle
vypracované osnovy,
- plán interních auditů integrovaných systémů řízení (ISŘ) QMS / EMS / SMS /EnMS
na kalendářní rok,
Interní prověrky integrovaných systémů řízení (dále jen audity ISŘ) se provádějí pro splnění
následujících cílů:
- ověření shody činností, týkajících se ISŘ, se stanovenými pravidly (externími i
podnikovými),
- zvyšování efektivnosti a účinnosti ISŘ (jeho optimalizací na měnící se podmínky),
- dosažení nápravy při zjištění neshod a pro předcházení neshodám.
Pod pojem „externí prověrky (audity)“ se zahrnují:
- kontrolní a certifikační audity oprávněné certifikační firmy v oblasti QMS, EMS,SMS a
EnMS,
- audity zákazníků odebírajících výrobky podniku,
- audity prováděné pracovníky podniku u dodavatelů surovin, materiálů a služeb.
Plánování interních auditů je dále uvedeno v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ
AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ kde je uvedeno:
PLÁN INTERNÍCH A EXTERNÍCH AUDITŮ
K PROCESU č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ
390
Plán interních a externích auditů integrovaných systémů řízení (komplexních i dílčích) sestavuje a
schvaluje PVISŘ na základě vlastních poznatků, námětů vedoucích pracovníků a námětů vedoucího
útvaru Životní prostředí a vedoucího sektoru Bezpečnosti a kontroly.
Cílem plánování interních auditů je:
- ověření shody činností, týkajících se integrovaných systémů řízení, se stanovenými pravidly
(externími i podnikovými),
- zvyšování efektivnosti, účinnosti a udržování integrovaných systémů řízení (jejich optimalizací na
měnící se podmínky),
- dosažení nápravy při zjištění neshod a pro jejich předcházení.
Cílem plánování externích auditů u dodavatelů je:
- ověření, zda dodavatel může pravidelně expedovat výrobky nebo poskytovat služby bez
podstatného kolísání kvality
- objasnění chronických nebo jednotlivých problémů v kvalitě dodávek
- vývoj komunikace, důvěry a respektu mezi podnikem a dodavatelem
- ověření samohodnocení dodavatele na základě vyplněného dotazníkového auditu
- ověření chování dodavatele z hlediska ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci
- rozšíření znalostí o systému kvality dodavatele, aby bylo možno zodpovědně rozhodnout o zadání
objednávek.
Při plánování auditů se přihlíží zejména k termínům konání zastávek na výrobních provozech a k
výběru auditorského týmu (využití specialistů k prověření odborných oblastí).
Distribuci plánu interních auditů provádí PVISŘ prostřednictvím databází QMS, EMS, SMS a databáze
Audity-OKN, vedoucí útvarů zodpovídají za seznámení pracovníků v jimi řízených sektorech/útvarech
Plán interních auditů závazně obsahuje tyto náležitosti:
Typ auditu - Udává rozlišení auditu - komplexní nebo dílčí (např. audity oblasti metrologie)
Termín auditu - Udává časové období, v němž se audit uskuteční (tj. měsíc v příslušném roce).
Pořadové číslo auditu, auditovaný útvar - Udává pořadové číslo auditu a název podnikového
útvaru, kde se audit uskuteční.
Cíl a rozsah auditu - Obsahuje vždy číslo oblasti (které se audit v auditovaném útvaru týká) v
souladu s čísly kapitol Integrované příručky QMS/EMS/SMS/EnMS
SPOLANA a.s., zpracované dle ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001,
ČSN OHSAS 18001 a ČSN EN ISO 50001:2012.
Plán externích auditů závazně obsahuje tyto náležitosti:
Pořadové číslo auditu - Udává pořadové číslo auditu v daném roce.
Auditovaný dodavatel - Udává název firmy, kde se audit uskuteční.
Rozsah auditu - Obsahuje výčet činností, které dodavatel vykonává pro SPOLANA a.s., a které
budou předmětem auditu.
Příprava auditorů na interní audit je popsána v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ
AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedno:
PŘÍPRAVA AUDITORŮ NA INTERNÍ AUDIT
Vlastní přípravu k auditu provádí auditoři s cílem seznámit se s oblastmi QMS, EMS a SMS v
auditovaném útvaru.
391
Pozn.: V případě, že nelze ze závažných důvodů provést interní audit v termínu dle schváleného
plánu, řeší přeložení termínu vedoucí auditor, příp. vedoucí útvaru s PVISŘ, který má kompetenci
přeložení termínu schválit či zamítnout.
1 Vypracování otázek pro interní audit integrovaných systémů řízení
V rámci přípravy na audit vypracují vedoucí auditoři seznam otázek pro příslušný audit. Zdroje pro
sestavení otázek jsou zejména:
- dokumentace a procesní mapy příslušné danému útvaru a oblastem QMS, EMS, SMS
- základní otázky pro provádění auditů integrovaných systémů řízení,
- protokoly o výsledcích předchozích auditů v auditovaném útvaru, tj. interních (plánovaných,
neplánovaných) a externích (certifikačních, zákaznických),
- nápravná a preventivní opatření (OKN/OKP) uložená auditovanému útvaru.
Uvedenou dokumentaci poskytuje na základě požadavku vedoucího auditora:
- v případě auditu QMS - sektor Kvality a Životního prostředí (zodpovídá vedoucí sektoru)
- v případě auditu EMS - útvar Životní prostředí (zodpovídá vedoucí útvaru)
- v případě auditu SMS - sektor Bezpečnosti a kontroly (zodpovídá vedoucí sektoru).
Dokumentaci QMS, EMS, SMS příslušnou danému útvaru poskytuje vedoucí auditovaného útvaru.
2 Příprava auditorského týmu
Vlastní přípravu před uskutečněním auditu provádí auditoři pod vedením vedoucího auditora, který
zorganizuje schůzku auditorského týmu. Na schůzce předloží auditorům připravené otázky pro audit
a další podklady potřebné pro provedení auditu. Na základě seznámení s podklady a jejich projednání
s auditory doplní vedoucí auditor v případě potřeby seznam otázek pro provedení auditu o další
specifické otázky.
5.2.6.2 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření správnosti
politiky prevence závažné havárie a systému řízení bezpečnosti
Nedílnou součástí auditů QMS EMS/SMS/EnMS je i ověření správnosti politky prevence
závažných havárií a systému řízení bezpečnosti viz předchozí text.
5.2.6.3 Informace o provádění nezávislého auditu zaměřeného na ověření úrovně
naplňování bezpečnostní politiky prevence závažných havárií prostřednictvím
systému řízení bezpečnosti
Nedílnou součástí
auditů QMS/EMS/SMS/EnMS je i ověření úrovně naplňování
bezpečnostní politky prevence závažných havárií prostřednictvím systému řízení bezpečnosti
viz předchozí text.
5.2.6.4 Přehled kontrolovaných oblastí významných z hlediska prevence závažných havárií
Předmětem kontroly a auditu je kontrola úplnosti a aktuálnosti organizačně řídících norem
SPOLANA a.s. a kontrola jejich naplňování v oblastech:
–
–
lidské zdroje (kvalifikace, školení, zdělávání)
řízení provozu objektu (technologická dokumentace, bezpečné postupy, aktuálnost a
úplnost, metrologie)
– řízení změn v objektu (provádění, schvalování, posuzování, seznamování)
– havarijní plánování (scénáře, opatření, nácviky, školení)
– aaudity systému řízení bezpečnosti (realizace opatření, vyhodnocování vhodnosti)
392
5.2.6.5 Zdokumentovaní zásad a postupů kontrolní činnosti
Infomace o zdokumentovaných zásadách a postupech kontrolní činnosti, včetně informací o
požadavcích na kvalifikaci a zkušenost kontrolního orgánu, na konkrétnost a komplexnost
záznamu z auditu, na bezodkladné postoupení výsledků auditu vedení k projednání a následné
přijetí a provedení příslušných opatření.
Zásady provádění auditů jsou uvedeny v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A
NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedeno:
ZÁSADY PROVÁDĚNÍ AUDITŮ ISŘ, ZÁKLADNÍ PRÁVA
A POVINNOSTI AUDITORŮ ISŘ A VEDOUCÍCH PROVĚŘOVANÝCH ÚTVARŮ
Audit integrovaného systému řízení provádí skupina auditorů pod vedením vedoucího auditora.
1
Zásady provádění auditů integrovaných systémů řízení (ISŘ)
1.1 Zahajovací jednání
Zahajovací jednání provádí vedoucí auditor a vedoucí prověřovaného útvaru, účelem tohoto
jednání je zejména:
- představení auditorů,
- představení pracovníka pověřeného vedoucím útvaru účastí na auditu za prověřovaný útvar,
- rekapitulace věcného a časového programu auditu s časovým upřesněním včetně termínu
projednání závěru auditu,
- potvrzení dostupnosti zdrojů (dokumentace, vybavení apod.), které auditoři potřebují k auditu.
1.2 Provádění vlastního auditu
Úkolem auditorů je:
- Zjišťování souladu s postupy definovanými QMS, EMS, SMS, EnMS (dle ČSN EN ISO 9001,
ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001, ČSN EN ISO 50001:2012) nebo s dokumentací
QMS, EMS, SMS, EnMS. Pro zabezpečení tohoto úkolu provádějí auditoři zejména:
- kontrolu předložených dokumentů, záznamů a podkladů,
- ověření shody činností jednotlivých pracovníků a útvarů s dokumentovanými postupy.
Ověřování provádí pomocí pohovorů, zkoumáním dokumentů, záznamů a zjišťováním
činností a podmínek v daných oblastech zájmu. Informace shromážděné při pohovorech
musí být testovány získáním stejných informací z jiných nezávislých zdrojů, jako je např.
fyzické zjišťování, měření, záznamy apod.
- Zhodnocení funkčnosti, efektivnosti a vhodnosti QMS, EMS, SMS, EnMS v prověřovaném
útvaru se uvádí v závěru protokolu variantně:
Funkčnost a efektivnost:
- systém je funkční a efektivní
nebo
- systém je funkční a efektivní s výhradou … (uvést, jakou, co udělat pro nápravu)
nebo
- systém není funkční a efektivní - bude řešeno uložením OKN a sledováním jeho
plnění nebo neplánovaným auditem
Vhodnost:
- systém je pro útvar vhodný, event. pro vykonávané činnosti je vypracována …
dokumentace.
- systém není pro útvar vhodný - zdůvodnit
1.3 Záznamy z průběhu auditu
393
O průběhu auditu vedou jednotliví auditoři záznamy (šablona záznamového listu je dostupná
v adresáři W:\OI_forms\1zaznam_list.dot). Tyto záznamy obsahují zejména zjištění charakteru
odchylek (neshod), eventuálně charakter doporučení. Všechna zjištění odchylek musí být
vyjádřena jasně a stručně, úplně dokumentována a identifikována ve vztahu k požadavkům
dokumentace, podle nichž byl audit proveden.
2 Práva a povinnosti auditorů
- oznámit vedoucímu prověřovaného útvaru zahájení auditu a vyvolat zahajovací jednání,
- korigovat a zpřesňovat zjištění jednotlivých auditorů v oblastech QMS, EMS, SMS a
EnMS
- vstupovat do objektů, zařízení a provozů (pokud souvisí s předmětem auditu),
- požadovat na pověřených pracovnících prověřovaného útvaru, aby předložili originální doklady,
záznamy včetně dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky,
- požadovat na pověřených pracovnících prověřovaného útvaru poskytnutí pravdivých a úplných
informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech,
- zajišťovat v odůvodněných případech doklady, jejich převzetí musí pověřenému pracovníku
prověřovaného útvaru písemně potvrdit a ponechat mu kopie převzatých dokladů,
- předat neprodleně převzaté doklady pověřenému pracovníku prověřovaného útvaru, pominou-li
důvody jejich převzetí,
- zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození
nebo zneužití,
- šetřit práva a právem chráněné zájmy prověřovaného útvaru,
- zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, které vyplynuly při výkonu auditu a nezneužít
znalosti těchto skutečností,
- seznámit s výsledky auditu vedoucího prověřovaného útvaru a po projednání výsledků
vypracovat protokol z auditu.
Poznámka: tučně vyznačený text přísluší vedoucímu auditorovi.
3 Povinnosti vedoucích prověřovaných útvarů
- vytvořit základní podmínky k provedení auditu, zejména poskytnout součinnost odpovídající
oprávněním auditorů, uvedeným v bodu 2,
- poskytnout v nezbytném rozsahu materiální a technické zabezpečení pro výkon auditu.
Složení auditorských týmů, základní otázky k auditům, kvalifikační požadavky na auditory
jsou uvedeny v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH
OPATŘENÍ, kde je uvedeno:
SLOŽENÍ AUDITORSKÝCH TÝMŮ, ZÁKLADNÍ OTÁZKY K AUDITŮM, KVALIFIKAČNÍ
POŽADAVKY NA AUDITORY
1 Složení auditorských týmů integrovaných systémů řízení (ISŘ)
Okruh auditorů k provedení konkrétního auditu (interního a externího) jmenuje PVISŘ na základě
návrhu (příp. po konzultaci) příslušného ředitele/vedoucího sektoru. PVISŘ schvaluje „Složení
auditorských týmů ISŘ“, následně zajistí jeho rozeslání auditorům a umístění do databází QMS,
EMS, SMS a Audity-OKN.
Náležitosti „Složení auditorských týmů ISŘ“ jsou:
- typ auditu,
- časové období, v němž se audit uskuteční,
- pořadové číslo auditu,
- auditovaný útvar (u externích auditů název dodavatele/auditované firmy),
- jméno vedoucího auditora (útvar),
- jména auditorů, příp. specialistů/odborných pracovníků (útvar).
2 Základní otázky pro provádění interních auditů integrovaných systémů řízení
394
Základní otázky pro provádění auditů ISŘ zpracovává a aktualizuje vždy do 15.1. běžného roku pro
oblast QMS technický specialista QMS, pro oblast EMS vedoucí útvaru Životní prostředí, pro oblast
SMS specialista-koordinátor ŘB. Vypracované otázky schvaluje PVISŘ, který následně zajistí jejich
rozeslání auditorům ISŘ.
Zdroje pro sestavení základních otázek jsou zejména:
- dokumentace QMS, EMS, SMS, EnMS (tj. ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS
18001, ČSN EN ISO 50001:2012 a příslušné legislativní podnikové dokumenty a procesní mapy viz proces řízení dokumentů a záznamů),
- zjištění a závěry interních auditů ISŘ (předešlých),
- zjištění a závěry externích auditů (tj. certifikačních a zákaznických),
- uložená nápravná a preventivní opatření,
- hodnocení QMS, EMS, SMS a EnMS za příslušné období.
Tyto základní otázky jsou pro vedoucí auditory podkladem k vypracování konkrétních otázek pro
příslušný audit.
3 Kvalifikační požadavky na auditory integrovaných systémů řízení
Auditor integrovaných systémů řízení QMS, EMS, SMS, EnMS (dále jen auditor) je pracovník
podniku, s prokázanými osobními vlastnostmi, kompetencemi a kvalifikací k provádění auditů ISŘ a
je na činnostech auditovaného útvaru nezávislý. Vedoucí auditoři a auditoři jsou jmenováni
představitelem vedení pro integrované systémy řízení (dále PVISŘ) po konzultaci s příslušným
ředitelem / vedoucím sektoru.
3.1 Kvalifikační požadavky na interní auditory
-----------------------------------------------------------K provádění auditů v oblasti QMS, EMS, SMS, EnMS může být jmenován pracovník, který splňuje
následující kvalifikační požadavky:
• minimálně středoškolské vzdělání,
• minimálně čtyři roky praxe v podniku,
• úspěšné absolvování kurzu interních auditorů některé z oblastí QMS, EMS, SMS,
• znalosti v oblasti technik, postupů, zásad a metod auditů, organizačního uspořádání, QMS,
EMS, SMS, EnMS, legislativních a smluvních požadavků, základních provozních a technických
požadavků,
• dovednosti tj. organizační a analytické schopnosti, pochopení složitých operací v širších
souvislostech, schopnosti reálně vnímat situace, objektivnost, zdravý úsudek, porozumění úloze
jednotlivých útvarů v rámci celého podniku,
• osobní vlastnosti tj. spravedlnost, upřímnost, slušnost, diskrétnost, přístupnost k názorům,
taktnost, pozornost, vnímavost, přizpůsobivost, houževnatost, rozhodnost, samostatnost,
odpovědnost)
• v intervalech stanovených PVISŘ (zpravidla tříletých) absolvovat opakované proškolení
interních auditorů z dané oblasti ISŘ.
3.2 Kvalifikační požadavky na vedoucí auditory
--------------------------------------------------------------Vzhledem k integrovaným auditům oblastí QMS, EMS, SMS, EnMSmusí vedoucí auditor (navíc
oproti požadavkům uvedeným v odst. 3.1) splňovat následující požadavky:
• absolvování kurzu interních auditorů ze všech tří oblastí (QMS, EMS, SMS)
• minimálně dvouletá praxe výkonu funkce auditora v oblasti QMS, EMS nebo SMS
• řídící a organizační schopnosti, způsobilost k jasnému a plynnému vyjadřování pojmů a
myšlenek ústně i písemně, dovednost navázat mezilidské vztahy, diplomatické jednání,
schopnost naslouchat a udržet si nezávislost a nestrannost, schopnost vytvářet správné
úsudky, schopnost předcházet konfliktům a řešit je,
• zvládnutí principů asertivního chování a odolnost vůči stresu.
3.3
Do auditorského týmu může být jmenován i auditor v zácviku, který nesplňuje některé výše
uvedené kvalifikační požadavky. Podmínkou však je, že činnosti provádí pod dohledem
zaškoleného auditora (vedoucího auditora), a že není ve funkci vedoucího auditora.
395
Do auditorského týmu lze jmenovat specialistu (technického experta), který poskytuje týmu
technickou podporu, odborné posudky a specifické znalosti v určité oblasti. Specialista musí
splňovat minimálně následující požadavky:
• dostatečné znalosti svého oboru pro využití k interním auditům ISŘ (zejména splnění
kvalifikačních požadavků)
• minimálně 1 rok praxe v podniku
• osobní vlastnosti (tj. objektivnost, analytické schopnosti, pochopit složité operace v širších
souvislostech, porozumět úloze jednotlivých útvarů v rámci celého podniku).
Specialista nevystupuje v roli auditora, ale je vedoucímu auditorovi odbornou podporou.
3.4 Hodnocení interních auditorů
-------------------------------------------Hodnocením interních auditorů je prověřována odborná způsobilost pracovníků a jejich
kompetence pro výkon auditora v dané oblasti ISŘ.
Hodnocení interních auditorů provádí PVISŘ ve spolupráci s vedoucím útvaru Životní prostředí
(dále jen vedoucí ŽP) a s vedoucím sektoru Bezpečnosti a kontroly (dále jen vedoucí SBK)
s využitím záznamů o vzdělání a školení auditorů a na základě poznatků získaných z přezkoumání
protokolů z auditů, zpětné vazby od auditovaných útvarů, pohovorů s auditory apod.
Výsledek hodnocení PVISŘ zaznamená do „Listu hodnocení auditora“ (šablona
W:\OI_forms\1hod_aud.dot), který je u PVISŘ uložen. Výsledné hodnocení slouží k identifikování
potřeb pro další zdokonalování nebo školení auditorů.
Z každého auditu je zpracován protokol jehož obsah je uveden v dokumenatci k procesu č.
3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedeno:
VYPRACOVÁNÍ PROTOKOLŮ Z AUDITŮ INTEGROVANÝCH SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ (ISŘ)
Na základě výsledků z auditu zpracovává vedoucí auditor (do 1 týdne) soupis zjištěných odchylek
a projedná jej s vedoucím útvaru s cílem navrhnout způsob řešení zjištěných neshod (formou
pracovního pořádku nebo uložením OKN/OKP) a stanovit termín pro jejich odstranění.
V případě, že zjištěné odchylky spadají do oblasti EMS/SMS, zašle vedoucí auditor návrh
protokolu k posouzení vedoucímu útvaru Životní prostředí nebo vedoucímu sektoru Bezpečnosti
a kontroly.
Následně vedoucí auditor vypracuje protokol (šablona W:\OI_forms\ 1audit.dot), v němž uvede
termíny pro odstranění odchylek a zhodnocení funkčnosti QMS/EMS/SMS/EnMS v útvaru:
nebo
nebo
Vhodnost:
dokumentace.
Zpracovaný protokol, se zohledněnými připomínkami vedoucího útvaru Životní prostředí a
vedoucího sektoru Bezpečnosti a kontroly, postupuje vedoucí auditor představiteli vedení pro
ISŘ.
396
Představitel vedení pro ISŘ protokol posoudí a následně jej elektronicky postoupí vedoucímu
útvaru k seznámení. V případě nejasností nebo nedostatků v protokolu vyzve představitel vedení
pro ISŘ vedoucího auditora k úpravě protokolu.
Vedoucí auditovaného útvaru provede seznámení s protokolem elektronicky v databázi AudityOKN.
Představitel vedení pro ISŘ protokol elektronicky schvaluje a ukládá opatření k nápravě (viz
subproces „Uložení OKN“). Schválený protokol o auditu je elektronicky zaslán vedoucímu útvaru,
vedoucímu auditorovi a všem zainteresovaným pracovníkům.
V případě vážnějších nedostatků, zjištěných auditem, rozhoduje představitel vedení pro ISŘ ve
spolupráci s vedoucím útvaru Životní prostředí a s vedoucím sektoru Bezpečnosti a kontroly
o opakovaném prověření útvaru.
Pozn.: Zodpovědnost za odstranění neshod ve stanoveném termínu má zpravidla vedoucí
auditovaného útvaru, případně pracovník určený představitelem vedení pro ISŘ.
5.2.6.6 Informace o způsobu evidence a archivace záznamů z provedených auditů systému
řízení bezpečnosti
Evidence a archivace záznamů z provedených auditů je uvedena v dokumentaci k procesu č.
3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde je uvedeno:
ZÁZNAMY K INTERNÍM AUDITŮM
List hodnocení auditora - šablona W:\OI_forms\1hod_aud.dot - ukládá PVISŘ
Návrh a rozhodnutí o konání neplánovaného interního auditu - ukládá PVISŘ
Plán interních a externích auditů ISŘ – ukládá PVISŘ
Složení auditorských týmů ISŘ – ukládá PVISŘ
Základní otázky pro provádění auditů ISŘ – ukládá PVISŘ
Písemná žádost o přeložení termínu auditu – ukládá PVISŘ
Otázky pro audit - ukládá vedoucí auditor ISŘ
Program auditu - elektronická forma
Protokol o výsledku auditu - elektronická forma, šablona W:\OI_forms\1audit.dot
Stanovisko vedoucího auditora k plnění OKN - elektronická forma
Výše uvedené dokumenty ukládají uvedení pracovníci na svých pracovištích po dobu minimálně 3 let,
další nakládání se záznamy se řídí dle Skartačního rejstříku.
Dokumenty tvořené v databázi Audity-OKN jsou uloženy v elektronické formě dle zásad SGŘ-08-02.
VÝKLAD POJMŮ A ZKRATEK
audit integrovaného systému řízení - systematický, nezávislý a dokumentovaný proces získávání
důkazů, s cílem objektivně vyhodnotit a stanovit rozsah splnění kritérií systému QMS/EMS/SMS a
kritérií stanovených podnikem;
audit může být:
- interní - prováděný pracovníky podniku (auditory)
- externí - prováděný stranami, které v podniku uplatňují svůj zájem (tzn. zákazníci) nebo
prováděný nezávislými společnostmi oprávněnými k provádění auditů, které nabízejí
certifikaci zavedených systémů
397
- plánovaný - interní audit provedený v podnikovém útvaru nebo u externí firmy (komplexní
nebo dílčí) zařazený do plánu interních auditů
- neplánovaný - interní audit provedený v podnikovém útvaru nebo u externí firmy
(komplexní nebo dílčí), nezařazený do plánu interních auditů ISŘ
auditor -
osoba s odbornou způsobilostí k provádění auditů
v případě interních auditů ISŘ (a externích auditů u dodavatelů) pracovník, pověřený
provedením konkrétního auditu
v případě externích auditů (mimo auditů u dodavatelů) auditor, pověřený externí organizací
provedením konkrétního auditu
-
databáze Audity-OKN - databáze „Audity-OKN-QMS/EMS/SMS“ v prostředí Lotus Notes sloužící k
elektronickému šíření dokumentace k provádění interních auditů QMS/EMS/SMS, tj.
plánů, programů a protokolů interních auditů ISŘ a OKN(P)
dílčí audit ISŘ - audit provedený v podnikovém útvaru v rozsahu vybrané oblasti (odpovídající
Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s.), která se týká činnosti
útvaru
komplexní audit ISŘ -
audit provedený v podnikovém útvaru v rozsahu všech oblastí (odpovídajících
Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s.), které se týkají
činnosti útvaru
neshoda - nesplnění stanovených požadavků i zjištění možnosti vzniku neshody (prevence).
Rozlišujeme:
- systémové neshody - veškeré zjištěné odchylky prováděných činností od postupů
definovaných legislativou QMS/EMS/SMS příp. zjištěné odchylky těchto postupů nebo
činností od požadavků ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN OHSAS 18001
nebo ČSN EN ISO 50001:2012
- výrobkové neshody - za tyto neshody se považují odchylky výrobků od kvalitativní
specifikace, předepsané technickou dokumentací nebo kupní smlouvou, zjištěné zejména
z následujících zdrojů: oprávněná reklamace zákazníka, oprávněná připomínka
zákazníka ke kvalitě výrobků, výstupní kontrola výrobků
plán auditu - pro účely interních auditů platí, že „plánem auditu“ je myšlen „program auditu“ ve smyslu
ČSN EN ISO 19011
program auditu - pro účely interních auditů platí, že „programem auditu“ je myšlen „plán auditu“ ve
smyslu ČSN EN ISO 19011
problém - zjištěná skutečnost, která při neřešení může vést k neshodě.
Rozlišujeme:
- systémové problémy - veškeré zjištěné skutečnosti, které nejsou doposud systémem
řešeny nebo bez dalšího řešení mohou vést k systémovým neshodám
- výrobkové problémy - veškeré zjištěné skutečnosti, které bez dalšího řešení mohou vést
k výrobkovým neshodám
specialista (technický expert) - pro účely podniku je jím pracovník kteréhokoliv podnikového útvaru,
který je odborníkem v určité oblasti, do auditorského týmu je jmenován představitelem
vedení pro ISŘ
vedoucí auditor - pracovník určený představitelem vedení pro ISŘ jako vedoucí skupiny auditorů
EMS
ISŘ
OKN(P)
PVISŘ
-
Systém environmentálního managementu dle ČSN EN ISO 14001
integrované systémy řízení (QMS, EMS, SMS, EnMS)
opatření k nápravě (opatření k prevenci)
představitel vedení pro integrované systémy řízení (QMS, EMS, SMS, EnMS)
398
QMS
SMS
EnMS
- Systém managementu kvality dle ČSN EN ISO 9001
- Systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle ČSN OHSAS 18001
- Systém managementu hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001:2012
5.2.6.7 Informace o tom, zda v rámci auditů plnění úkolů prevence závažných havárií je
mimo jiné ověřována
•
•
•
•
•
znalost zaměstnanců o existujících rizicích a odpovídající způsoby ochrany
úroveň dodržování technologických postupů ze strany obsluhy
úroveň dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů provozovatele
znalost zaměstnanců o postupech a činnostech při mimořádných událostech
úroveň dodržování právních předpisů externími subjekty v objektu provozovatel
Základní otázky pro provádění interních auditů integrovaných systémů řízení
Základní otázky pro provádění auditů ISŘ zpracovává a aktualizuje vždy do 15.1. běžného roku pro
oblast QMS technický specialista QMS, pro oblast EMS vedoucí útvaru Životní prostředí, pro oblast
SMS specialista-koordinátor ŘB. Vypracované otázky schvaluje PVISŘ, který následně zajistí jejich
rozeslání auditorům ISŘ.
Zdroje pro sestavení základních otázek jsou zejména:
dokumentace QMS, EMS, SMS, EnMS (tj. ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001, ČSN
OHSAS 18001, ČSN EN ISO 50001:2012 a příslušné legislativní podnikové dokumenty a procesní
mapy - viz proces řízení dokumentů a záznamů),
zjištění a závěry interních auditů ISŘ (předešlých),
zjištění a závěry externích auditů (tj. certifikačních a zákaznických),
uložená nápravná a preventivní opatření,
hodnocení QMS, EMS, SMS a EnMS za příslušné období.
Tyto základní otázky jsou pro vedoucí auditory podkladem k vypracování konkrétních otázek pro
příslušný audit.
Příklad vypracování konkrétních otázek na rok 2016 viz následující:
Otázky pro provedení interního auditu integrovaných systémů řízení na rok 2016
sektor Kvality a životního prostředí
4.2 POŽADAVKY NA DOKUMENTACI
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Jaká dokumentace je k činnostem útvaru vypracována? (LPN, TOP, TR, PI, ZP, PN, PTP, ČSN,
manipulační řády, provozní řády apod.)
Je tato dokumentace pracovníkům útvaru k dispozici? Prověřit přístup k dokumentaci, případně
rozsah vybavení pracovníků ověřenými kopiemi.
Jsou dodržovány zásady pro řízení dokumentace? Tzn. číslování výtisků, seznamy, rozdělovníky,
řízené kopie, úplnost dokumentace, stahování neplatných výtisků, operativní řízení výtisků
poskytovaných mimo útvar dle procesu č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů.
Je dokumentace ukládána podle SGŘ-16-01 „Záznamy“?
Jsou v útvaru k dispozici technické normy nebo mimopodnikové normy, jejichž užívání
předepisuje dokumentace QMS, EMS, SMS (např. ČSN dle MP-11-02 „Řízení mimopodnikových
technických norem..“)?
Jsou gestorskými útvary dodržovány zásady pro řízení mimopodnikové dokumentace?
Mají pracovníci útvaru k dispozici dokumentaci vyplývající z řídících LPN pro oblast ochrany ŽP?
(provozní řád, dílčí povodňový plán, dílčí plán opatření pro případy havárie, dokumentace PO,
vnitřní havarijní plán závodu, v útvarech, kde je instalován SPD „Pracovní předpis pro systém
plynové detekce“, Místní regulační plány atd.).
399
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Jsou prováděny záznamy o seznámení pracovníků s dokumentací QMS, EMS, SMS (LPN, TPD,
TOP, ZP, PI, BI, SOP ÚŘJ a další)?
Je v rámci školení SMS prováděno seznámení pracovníků s kapitolou 6 k SGŘ-23-09 – Prověrky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci“ – motivace pracovníků? Prověřit provádění záznamů o
provedeném školení.
Jak je zajištěna identifikace nových právních požadavků a jejich implementace do řízení podniku?
Mají pracovníci útvaru zajištěnu dostupnost legislativních požadavků (týká se pracovníků, kteří
jsou zodpovědní za aplikaci do interní legislativy)?
Je veden registr právních a jiných požadavků (zodpovědnost, aktualizace, dostupnost)?
Prověřit záznamy o provedeném seznámení s RG-R-01-16 „Změna systému podnikové legislativy
SPOLANA a.s.“ – zavedení procesních modelů.
4.2.4 ŘÍZENÍ ZÁZNAMŮ
14. Jsou dodržovány zásady dle SGŘ-16-01 „Záznamy“, tj. provádění záznamů v souladu s
předepsaným postupem a dostatečná čitelnost záznamů (ne tužkou, opravy záznamů –
autorizace apod.)?
15. Je v útvarové dokumentaci (LPN, TOP, PI, BI, TR, PrŘ apod.) předepsán rozsah záznamů QMS,
EMS, SMS a lhůta pro ukládání záznamů (kdo, kde, jak dlouho) - kontrola dodržování.
16. Jsou záznamy vyhodnocovány, pokud ano, jakým způsobem?
5.3 POLITIKA A CÍLE QMS, EMS, SMS
5.4 PLÁNOVÁNÍ
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Má vedoucí útvaru k dispozici Politiku integrovaných systémů řízení, Cíle QMS, EMS a SMS,
Cílové hodnoty včetně konkrétních programů EMS a SMS? (databáze QMS, EMS a SMS,
materiál pro poradu vedení).
Je v útvaru prováděno seznámení pracovníků s Politikou integrovaných systémů řízení, Cíli QMS,
EMS a SMS a Cílovými hodnotami a programy EMS a SMS?
Jsou prováděny záznamy v Q-kartách o seznámení pracovníků? Namátkově ověřit znalosti
pracovníků o cílech a programech, které se týkají útvaru.
Vyplývají z cílů QMS a programů EMS a SMS pro útvar úkoly? Lze dokladovat stav rozpracování,
včetně hodnocení plnění úkolů?
Jakým způsobem zadává vedoucí útvaru úkoly z pravidelných hodnocení QMS/EMS/SMS svým
podřízeným a jak kontroluje jejich plnění?
Je v útvaru zpracován registr environmentálních aspektů a dopadů na životní prostředí?
Jsou stanoveny postupy pro identifikaci environmentálních aspektů?
Jsou některé dopady na životní prostředí uvedené v registru útvaru vyhodnoceny jako
významné? Přehled významných dopadů na životní prostředí viz SGŘ-05-07 „Registry EMS“.
5.5 ODPOVĚDNOST, PRAVOMOC A KOMUNIKACE
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Je útvar začleněn do QMS a EMS plně nebo částečně?
U útvarů nezačleněných plně do QMS/EMS předložit organizační schéma útvaru s vyznačením
zahrnuté části; v SMS jsou všechny útvary zařazeny plně - viz Integrovaná příručka
QMS/EMS/SMS.
Má útvar gesci za nějakou oblast QMS/EMS/SMS nebo zvláštní práva (dle SGŘ-01-06)? Lze
doložit výkon těchto činností?
Jsou externí organizace působící v areálu SPOLANA a.s. seznámeny s pravidly pro ochranu
životního prostředí a pravidly BOZP? (v rámci vstupního školení a školení na příslušných
útvarech - SGŘ-26-05 „Povinnosti externích firem v areálu Spolany“)
Mají podnikové útvary (pronajímatelé nebo objednatelé) k dispozici informace o rizicích od
externích firem, které vnášejí při svých činnostech do areálu podniku (SGŘ-26-05)?
Jsou podnikovými útvary (pronajímatelé nebo objednatelé) předávány specialistovi –
koordinátorovi ŘB a útvaru ŽP informace o rizicích vnášených externí firmou? Předávání
informací ověřit u uvedených útvarů.
400
7.
8.
9.
Jakým způsobem jsou řešeny stížnosti veřejnosti nebo pracovníků podniku na registraci pachu?
(SGŘ-22-01 „Oznamování a prošetřování stížností na registraci pachu“ - dokladování)
Jsou vedeny záznamy o šetření stížností, tj. výsledky měření a kontrol, informace o výsledcích
šetření stížností.
Má útvar vytvořeny postupy pro externí komunikaci, včetně předávání informací veřejnosti
(Příručka b. 5.5.4, programy EMS v oblasti externí komunikace – dokladování plnění)?
5.6 PŘEZKOUMÁNÍ SYSTÉMU MANAGEMENTU
1.
Prověřit proces přezkoumání QMS, EMS, SMS – tj. ověřit způsob zadání úkolů/programů
týkajících se podnikových útvarů, ověřit sledování plnění úkolů/programů (včetně vývoje
sledovaných ukazatelů) a jejich vyhodnocování (1x ročně), ověřit předávání informací v rámci
útvarů o úkolech/programech, které se jich týkají.
6.1 LIDSKÉ ZDROJE
1.
Prověřit plánovací procesy.
6.2 LIDSKÉ ZDROJE
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Mají pracovníci útvaru vypracovány popisy pracovních míst a kvalifikační požadavky a jsou s nimi
seznámeni?
Je u vedoucího útvaru založen stejnopis, popř. kopii popisu pracovního místa a listu kvalifikace?
Namátkově ověřit shodu popisu pracovního místa s kvalifikačním požadavkem.
Prověřit, zda odpovídají kvalifikační požadavky skutečnosti (zejména u „Speciálních znalostí“).
Jsou kvalifikační požadavky na jednotlivé funkce (profese) stanoveny dostatečně?
Jsou řešeny případné odchylky kvalifikačních požadavků od skutečnosti a jakým způsobem jsou
řešeny?
Je u nových pracovníků vypracován „Zaškolovací plán a výjimka z kvalifikace“ se zapracováním
plánu pro splnění kvalifikačních požadavků? Jsou se zaškolovacím plánem pracovníci
seznámeni?
Je prováděno vyhodnocení zaškolení a výjimky z kvalifikace? Je kopie vyhodnocení odeslána
sektoru Lidské zdroje? (originál ukládá vedoucí útvaru dle SGŘ-18-02)
Jsou potřeby školení hlášeny v souladu s podnikovou legislativou (např. prostřednictvím
výchovně vzdělávacích akcí na příslušné období)?
U funkcí, kde je stanoveno pravidelné obnovování oprávnění, ověřit jeho platnost.
Je prováděno vyhodnocení kurzu účastníkem (hodnocení se provádí do 1 týdne od ukončení
akce) nebo vyhodnocení efektivity vzdělávací akce (získaných poznatků a zkušeností) vedoucím
útvaru (hodnocení se provádí od 3 do 6 měsíců od ukončení akce)?
Jsou výsledky vyhodnocení kurzů a školení předávány do sektoru Lidské zdroje?
Prověřit proškolení pracovníků zodpovědných za realizaci regulačních opatření v kartách D (viz
SGŘ-24-06 „Regulační opatření při nepříznivých rozptylových podmínkách“).
Jsou pracovníci nakládající s nebezpečnými CHLP pravidelně proškolováni? (SGŘ-23-11
„Nebezpečné chemické látky“). Prověřit vedení evidence toxických látek..
Je jmenován v útvaru pracovník pro nakládání s odpady? Prověřit činnosti a vedení příslušných
záznamů dle SGŘ-24-01 „Odpadové hospodářství“.
Je jmenován v útvaru pracovník za ochranu ovzduší dle SGŘ-24-07 „Podmínky ochrany ovzduší
při provozování stacionárních zdrojů znečišťování“? (oblast měření emisí, vedení evidence a
výkaznictví).
6.4 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ
1.
2.
Provést kontrolu uzavřených prostorů za velíny (pouze v doprovodu zodp. pracovníka M+R).
Hodnocení stavu hmotného majetku v souladu s platnou legislativou?
Další otázky a oblasti jsou uvedeny v Kontrolním listu pro audity BOZP.
401
8.2.2 INTERNÍ AUDIT
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Jsou dodržovány zásady stanovené v procesu č. 3.13 Řízení auditů a nápravných opatření pro
provádění interních auditů ISŘ.
Je vypracován plán interních auditů ISŘ, programy interních auditů, otázky k provedení auditů,
protokoly z auditů? Mají uvedené dokumenty příslušní pracovníci k dispozici?
Jakým způsobem jsou řešeny případy, kdy nelze provést interní audit podle schváleného plánu?
Je prováděno vyhodnocování interních auditů?
Jsou z výsledků interních auditů ukládána opatření k nápravě (k prevenci)?
Je prováděno hodnocení interních auditorů?
8.2.3 MONITOROVÁNÍ A MĚŘENÍ PROCESŮ
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
Je prováděno monitorování kritických bodů procesů, které jsou uvedeny v Listech procesů
(databáze QMS)?
Jsou zaznamenávány a vyhodnocovány výsledky monitorování?
Je u výrobních procesů sledován a dokumentován vývoj vnitřních neshod? (databáze
„Reklamace, stížnosti, náměty“)
Jsou přijímána opatření při neplnění stanovených hodnot/parametrů?
Využívá útvar při svých činnostech statistické metody?
Je vedena evidence využívaných statistických metod?
Je znalost statistických metod součástí kvalifikačních požadavků - plnění?
8.5 ZLEPŠOVÁNÍ
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Jsou výsledky monitorování a měření procesů využívány pro zlepšování procesů?
Uskutečňuje se systematicky vyhodnocení vad a odchylek činností od definovaných postupů?
Jsou na základě výsledků hodnocení přijímána nápravná opatření nebo jsou přijímána
preventivní opatření pro předcházení neshodám?
Je uložení nápravných opatření zaměřeno na odstranění příčin vzniklých nedostatků?
Je sledována účinnost a efektivita uložených opatření?
Jakým způsobem je vedena evidence uložených nápravných a preventivních opatření
v sektoru KŽP?
Ověřit evidenci včetně způsobu sledování lhůt plnění a vyhodnocování nápravných a
preventivních opatření.
Ověřit sledování účinnosti a efektivity uložených opatření. U zjištěných nedostatků prověřit
stav plnění z:
a) minulého interního/externího auditu, příp. zákaznického auditu
b) mimořádné události – zprávy vyšetřovací komise
c) kontroly ČIŽP
d) kontroly pracovníků ŽP
e) kontroly zákona o prevenci závažných havárií.
9 HAVARIJNÍ PŘIPRAVENOST A REAKCE
1.
2.
3.
4.
Prověřit, jakým způsobem jsou na útvaru signalizovány havarijní situace (Systém elektrické
požární signalizace, Systém plynové detekce – dle SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“).
Jsou postupy při vzniku mimořádné situace zapracovány do provozní dokumentace? Dílčí
havarijní plány.
Jakým způsobem probíhá na útvaru vyšetřování vzniklé nenadálé situace, jsou ukládána
preventivní opatření?
Jsou prostředky nutné pro likvidaci havarijních úniků závadných látek udržovány ve stavu
pohotovosti?
402
(do konce února běžného roku při preventivní povodňové prohlídce provést kontrolu úplnosti a
připravenosti věcných prostředků pro likvidaci havarijních úniků závadných látek uvedených v
Dílčím plánu opatření – ukládá odst.16.1 SGŘ-24-04 „Plán opatření pro případy havárie
v důsledku úniku závadných látek do vod a půdy“).
5. Jsou o těchto prohlídkách prováděny zápisy v dílčích povodňových knihách (ukládá SGŘ-22-04
„Povodňový plán podniku“, odst. 4.2.2.1).
6. Ověřit u jednotlivých pracovníků znalosti:
a) způsobu oznámení havárie, úrazu, přivolání lékařské pomoci
b) poskytování první pomoci u používaných NCHLP
c) způsobu likvidace NCHLP
d) o vybavení a způsobu použití OOPP.
Další otázky a oblasti jsou uvedeny v Kontrolním listu pro provádění interních auditů SMS.
9.2 Školení k havarijní připravenosti a reakcím
7.
Kontrola dodržování termínů školení dle SGŘ-23-08 „Školení bezpečnosti práce a havarijní
prevence“ (zápisy v kartách, osnovách školení…).
Kontrola činností a dokumentů dle SGŘ-23-13 (Požární evakuační plán, Požární řád, Požární
poplachová směrnice,…).
Je vypracován plán nácviku reakce na nenadálou situaci?
8.
9.
Rozsah kontroly při auditu BOZP v r. 2016
(Kontrolní list)
Rozsah školení: dle SGŘ-23-08
- prověřit, zda jsou používány osnovy školení vycházející z databáze ORGAPER a
HODNOCENÍ RIZIK (datum, doba školení, podpisy).
- důsledně prověřit obsah osnov školení – BI, seznam strojů a zařízení, kategorizace
pracovníků, smluvní lékař, hodnocení rizik, u T-1x za 3 roky, u D –1x za 1 rok.
- způsob ověření znalostí při školení (test, pohovor)
- BI (varné konvice, kávovary, ventilátory, skartovačky … BI-00-01 „Základní bezpeč. předpisy
pro zaměstnance“, BI-00-03 „Pravidla používání osobních ochranných prostředků“; BI-00-05
„Používání soukromých a služebních jízdních kol v areálu Spolana“)
- PI, návody od výrobce
- příslušné LPN
- kontrola plnění cílů, cílových hodnot a programů bezpečnostního managementu (při
rozpracovanosti kontrola stavu plnění úkolu)
- školení elektro dle SGŘ-09-08 na pracovníky poučené ve smyslu § 4 vyhlášky č. 50/1978 Sb.
- viz odst. 4.7 této SGŘ
- školení řidičů referentů dle SGŘ-15-06, MP-06-01:
-
- pracovníci, kterým je přenechán do osobního užívání osobní služební automobil,
- pracovníci, kteří užívají automobil ke služebním účelům k zabezpečení
činností jednotlivých útvarů,
- pracovníci, kteří užívají služební automobil z podnikové autopůjčovny jednorázově
ke služebním účelům – služební cesty.
Odborná způsobilost pracovníků :
- ověřit, zda je v souladu odborná způsobilost – zdravotní způsobilost pracovníků –
popis PM a list kvalifikace (podmínky kvalifikace).
Prověrka bezpečnosti práce: dle SGŘ-23-09
- Zápis z prověrky BOZP
- Kontrola plnění opatření z prověrky
- Pravidelné kontroly BOZP na pracovištích, Knihy kontrol BOZP
Ověření znalostí zaměstnanců: dle SGŘ-23-08, 22-04, 22-05, BI-00-01
403
-
BI s celopodnikovou působností – základy, BI 00-01, BI 00-03, BI 00-05, (proškolení +
záznamy o přezkoušení = testy + uvedení kontrolních otázek)
BI s útvarovou působností (proškolení + záznamy o přezkoušení)
provozní řády – uvedeno v procesu č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů.
havarijní plán (druhy poplachů a způsob vyhlašování) – uvedeno v SGŘ-22-05 „Vnitřní
havarijní plán SPOLANA a.s.“ – příloha č. 11
povodňový plán – SGŘ-22-04 „Povodňový plán podniku“ – příloha č. 3
tísňová telefonní čísla
kdy bylo provedeno poslední školení
Revize vyhrazených technických zařízení, kontrola provedení a odstranění závad z revizí
(viz databáze Technická zařízení a systém SAP)
- Tlaková zařízení – revizní zprávy+odstranění závad – dle SGŘ-09-03
- Elektrická zařízení +hromosvody – revizní zprávy+odstranění závad – dle SGŘ-09-08
- Zdvihací zařízení – revizní zprávy+odstranění závad – Systém bezpečné práce, Deníky ZZ –
dle SGŘ-09-07, pověření pracovníků, revize vázacích prostředků (včetně označení) prověřit skutečný fyzický stav na pracovištích! Jak systém funguje po uzavření
smlouvy se ZSD servis)
- Seznamy pracovníků pověřených k obsluze nákladních výtahů – odborná a zdravotní
způsobilost těchto osob
- Plynová zařízení – revizní zprávy+odstranění závad – SGŘ-09-09
- Zdravotní způsobilost pracovníků, kteří obsluhují VTZ
Provozní dokumentace:
- Ověření aktuálnosti BI, PrŘ, DPrŘ, PrŘ výměníkových stanic
- Šetření pracovních úrazů – kontrola opatření, ověření záznamů o seznámení s pracovními
úrazy a přijatými opatřeními
- Provozní deníky, řády
- Záznamy z vícestupňové kontroly dodržování BOZP dle SGŘ-23-09 (kontroly používání
OOPP)
- Revizní zprávy z kontrol VTZ a záznamy o způsobu odstraňování závad
- Plán pravidelné kontroly a údržby zařízení dle NV 101/2005 Sb., NV 378/2001 Sb.
- Karty el. revizí ručního nářadí a el. spotřebičů - PC, tiskárny, varné konvice, el. prodlužováky,
vysavače, kompresory a jiná el. zařízení s pohyblivým přívodem (řádné označení) SGŘ-09-08
- Evidence vstupu osob do kontrolovaného pásma dle MP-12-01 Evidence vstupu do
kontrolovaného pásma, SGŘ-23-11
- Povolenky na práci + seznam pověřených pracovníků k povolování prací na zařízení- SGŘ23-14
- Evidence o provozu vozidla dle MP-06-01, příl. č. 3 (Kniha jízd)
- Protokoly o stanovení prostředí s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par dle NV
č.406/2004 Sb.
- Záznam o prověření aktuálnosti dokumentace o ochraně před výbuchem (DOPV) útvaru - 1x
ročně záznam v dokumentaci
-
Záznamy o přezkoušení funkčnosti bezpečnostních prvků (např.koncové vypínače u zábran
kolem balicích linek, vypínání pasových dopravníků – lanka, koncové vypínače apod.)
Projektová dokumentace k investičním akcím (útvar Investice):
• Doklady o připomínkovém řízení
• Jmenování koordinátora BOZP na staveništi, Zákon č. 309/2006 Sb. § 14
• Plán BOZP stavby - Zákon č. 309/2006 Sb. § 15
• Informace o rizicích Zákon č. 309/2006 Sb. § 18
• Přejímky
Projektová dokumentace k akcím drobného charakteru v rámci údržby:
• Doklady o připomínkovém řízení
• Dokumentace a uvedení do provozu
Dokumentace k lešení:
• Doklady o předání lešení do užívání
• Pravidelné odborné kontroly instalovaného lešení - záznamy
404
•
Stav konstrukce lešení, úplnost bezpečnostních prvků – zábradlí, podlážky a jejich zajištění,
žebříky, značení dle platných norem a pod.
Kouření:
- dodržování zákazu kouření dle SGŘ-01-10 (ověřit, zda byly odstraněny staré tabulky a
nápisy kouření povoleno)
Telefony:
- označení telefonů (telefonní číslo, číslo objektu) dle BI-00-01, část IV. bod 10.
- Seznam důležitých telefonních čísel
Lékárna 1. pomoci:
- znalost umístění
- kontrola výbavy a expirační doby
- doporučený seznam – dle SGŘ-22-05, příl. č. 12 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“
- na dveřích označení " Místo první pomoci", tj. tabulka uprostřed je bílý kříž na zeleném
podkladu – stanoveno NV 101/2005 Sb., Příloha - bod č.8
Kontrola zařízení – nevýrobní úsek: NV101/2005, NV361/2007, Zákon č. 309/2006 Sb. § 2
- stav nábytku, židle
- okna – stav skel (bezpečné otevírání a neporušenost skel)
- skleněné výplně - značení
- osvětlení pracoviště (stav osvětlovacích těles – neporušenost a čistota krytů)
- PC (ověření doby používání PC – bezpečnostní přestávky – po 2 hodinách na 5-10 min.)
- archiv – nosnost regálů (nosnost 1 buňky a počet buněk v regálu)
- technický stav soc. zařízení (vybavení a provádění pravidelného úklidu WC+umývárny+ šatny)
Kontrola zařízení – výrobní úsek: NV101/2005, NV361/2007; Zákon č. 309/2006 §§ 2, 4; BI-0001
- pořádek na pracovišti
- stav nábytku
- židle (u PC – podpěrky rukou)
- okna (bezpečné otevírání a neporušenost skel)
- skleněné výplně - značení
- osvětlení pracoviště (stav osvětlovacích těles – neporušenost a čistota krytů)
- PC (ověření doby používání PC – bezpečnostní přestávky)
- archivy-nosnost regálů, sklady–nosnost regálů a podlahy
- stav soc. zařízení – WC, sprchy, šatny, denní místnosti (vybavení a provádění pravidelného
úklidu)
- stav výrobního zařízení – stav ochranných nátěrů
- zajištění vrat proti samovolnému zavření
- zabezpečení otvorů v podlahách, stropech a jímek kryty zajištěnými proti samovolnému
posunu
- stav ochranných zábradlí (pevná)
- ochranná zábradlí (přemístitelná) – v místech určených pro sestup z volného okraje
pochůzné plochy po pevném žebříku dle PTP-09-109
Stav bezpečnostního značení (bezp. tabulky, bezp. nátěry) a ochranných. zařízení: Zákon č.
309/2006 Sb. § 6, NV 11/2002 Sb., NV 101/2005 Sb.
- stav bezpečnostního značení (nátěry, výstražné tabulky, zařízení a prostředky PO)
- vymezení a vyznačení komunikací v provozu (bezp. značení, označení vymezených
manipulačních a skladovacích prostorů)
- stav barevného značení potrubí dle PTP-09-108
- označení zásobníků pro skladování chemických látek
- označení lešení
- označení hrany prvního a posledního schodu na ramenech schodiště
- bezp. značení na profilech vrat, kde projíždí manipulační technika
- označení el. vypínačů stroj. zařízení – pozice, vypnuto/zapnuto
- označení nosnosti na zdvihacím zařízení
- označení volného okraje nakládací rampy bezpečnostním značením
- označení a zabezpečení prostoru nakládky/vykládky proti vstupu neoprávněným osobám
405
-
označení vymezeného kontrolovaného pásma proti vstupu neoprávněným osobám na
provoze: VCM, PVC, Elektrolýza
ochranná zařízení strojů
ochranná zábradlí (pevná, přemístitelná)
označení vymezeného prostoru s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par dle NV
č.406/2004 Sb.
Zabezpečení proti neoprávněnému používání: NV 378/2001 Sb.
- zdvihacích zařízení – zabezpečení hlavního vypínače (zámek, odpojení od el. napájení)
- manipulační techniky (vozíky, multikáry) – uzamčení, vyjmutí klíčku ze spínací skříňky,
zabezpečené klíčky (např.uložením v kanceláři mistra)
- vrátků pro místní posun – zabezpečení hlavního vypínače (zámek, odpojení od el. napájení)
- el. rozvodny a rozvodné skříně
Kontrola volných prostorů: SGŘ-23-13, NV 101/2005Sb.
únikových cest
u hasicích prostředků
u hlavních vypínačů a el. rozvodných skříní
nástupní prostory pro zásah požární techniky
prostředků pro poskytování 1. pomoci - lékárničky
OOPP: dle SGŘ-23-06
- kontrola pracovníků při používání OOPP stanovených regulativem – přilby doba použitelnosti
na 5 let, na maskách je lhůta vyznačena
- regulativ (druh), aktualizace regulativů podle org. struktury, seznamy
- evidence (výdejní karty) - podpisy pracovníků k převzetí osobních ochranných pracovních
prostředků, mají pracovníci na závodech k dispozici i ochranné pracovní pomůcky?
- kontrola stavu (čistota prac. oděvu) a doby použitelnosti u OOPP (ochr. přilba, ochr.masky,
ochr. filtry)
- označení ochranných přileb dle BI-00-03
- vybavení vozidla výstražnou vestou (multikáry, osobní vozy pro služební účely)
Hodnocení rizik: Zák. práce č. 262/2006 §§ 101, 102
- ověření znalostí pracovníka s jakými riziky je pracoviště zatíženo
- kontrola pořádku na pracovišti
Komunikační prostředky: SGŘ-22-05 „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“
- podnikový rozhlas (funkčnost, předávání informací)
Kategorizace prací: SGŘ-23-01 „ Zařazování pracovníků na pracoviště dle zdravotní způsobilosti
k práci“, Zák. práce č. 262/2006 §§ 103, 106
- ověření znalosti pracovníka (do jaké kategorie je zařazen)
- který smluvní lékař poskytuje závodní preventivní péči. Kategorie 2R a 3 je riziková a je nutná
preventivní prohlídka.
- Další profesní zařazení je dle vykonávané práce – např. obsluha výtahů bude mít jiné nároky.
Práce s nebezpečnými látkami – pracovníci by měli vědět, co pro ně při této práci vyplývá.
Preventivní prohlídky:
V ORGAPERU v pohledu Preventivní prohlídky uvidíte u pracovníků následující symboly.
Význam symbolů:
Vše v pořádku
Termín preventivní prohlídky je propadlý
Nutno doplnit termín platnosti preventivní prohlídky (pouze pokud je místo obsazené)
Během měsíce je třeba absolvovat preventivní prohlídku
- V současné době je k prohlídkám, kde u kódu není uvedeno datum, přiřazen symbol bomby
(pokud je místo neobsazené, je tento symbol v pořádku, v opačném případě datum v databázi chybí).
406
Potvrzení lékařského posudku:
smluvní lékař provede vyplnění dokladů – 1x u sebe archivuje a 1x zajistí jeho předání do
SPOLANA a.s.
vedoucí pracovník v rámci seznámení pracovníka s lékařským posudkem (po
obdržení vyplněného formuláře od lékaře) potvrdí seznámení pracovníka s obsahem
lékařského posudku - vyznačí datum a zajistí podpisy
Povinností každého příslušného vedoucího je v ORGAPERU průběžně doplňovat u svých
podřízených aktuální údaj o termínu platnosti do rubriky „Preventivní prohlídky“.
Před auditem doporučuji vytištění sestavy příslušného úseku pomocí výběru tisku, pro porovnání
s reálným stavem v kartách.
Závěrečné hodnocení útvaru/závodu (celkový dojem)
Provádí se na závěr protokolu - podobné hodnocení jako u interních auditů QMS a EMS:
funkčnost systému
vhodnost systému
efektivnost systému.
U oblastí, které jsou splněny pouze částečně se navrhnou formou doporučení postupy k zajištění
splnění požadovaného stavu.
Přehled databází:
Bezpečnostní instrukce - s celopodnikovou platností a útvarovou platností, SMS, Hodnocení rizik,
Závady BOZP - tj. přestupky, závady + plnění, EBA – bezpečnostní audit, hodnocení rizik, povolení
na práci, Technická zařízení/SAP – odstraňování závad z revizí, Úrazy - vedení záznamů o úrazech
+ šetření, ORGAPER - Preventivní prohlídky, Testy, Bezpečnostní listy, SHEET, Havarijní prevence,
ČSN, ASPI.
Vypracoval: vedoucí auditor
Dne: 02.03.2016
Jedním z typů externích auditů jsou audity prováděné pracovníky podniku u dodavatelů a
externích subjektů v areálu SPOLANA a.s. v dokumentaci k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ
AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ je uvedeno:
PLÁN INTERNÍCH A EXTERNÍCH AUDITŮ
Plán interních a externích auditů integrovaných systémů řízení (komplexních i dílčích) sestavuje a
schvaluje PVISŘ na základě vlastních poznatků, námětů vedoucích pracovníků a námětů vedoucího
útvaru Životní prostředí a vedoucího sektoru Bezpečnosti a kontroly.
Cílem plánování externích auditů u dodavatelů je:
- ověření, zda dodavatel může pravidelně expedovat výrobky nebo poskytovat služby bez
podstatného kolísání kvality
- objasnění chronických nebo jednotlivých problémů v kvalitě dodávek
- vývoj komunikace, důvěry a respektu mezi podnikem a dodavatelem
- ověření samohodnocení dodavatele na základě vyplněného dotazníkového auditu
- ověření chování dodavatele z hlediska ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci
- rozšíření znalostí o systému kvality dodavatele, aby bylo možno zodpovědně rozhodnout o zadání
objednávek
- popř. úrověň dodržování právních předpisů SPOLANA a.s..
407
Při plánování auditů se přihlíží zejména k termínům konání zastávek na výrobních provozech a k
výběru auditorského týmu (využití specialistů k prověření odborných oblastí).
Plán externích auditů závazně obsahuje tyto náležitosti:
Pořadové číslo auditu - Udává pořadové číslo auditu v daném roce.
Auditovaný dodavatel - Udává název firmy, kde se audit uskuteční.
Rozsah auditu - Obsahuje výčet činností, které dodavatel vykonává pro SPOLANA a.s., a které
budou předmětem auditu.
5.2.6.8 Informace o způsobu stanovení a realizace opatření, která jsou přijímána na základě
zjištění z prováděných sledování a měření, při kontrolní činnosti, auditech a
vyhodnocení
Způsob stanovování
a realizace nápravných a preventivních opatření je popsán
v dokumentaech k procesu č. 3.13 ŘÍZENÍ AUDITŮ A NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ, kde
je uveden následující postup:
VYPRACOVÁNÍ PROTOKOLŮ Z AUDITŮ INTEGROVANÝCH SYSTÉMŮ ŘÍZENÍ (ISŘ)
Na základě výsledků z auditu zpracovává vedoucí auditor (do 1 týdne) soupis zjištěných odchylek a
projedná jej s vedoucím útvaru s cílem navrhnout způsob řešení zjištěných neshod (formou
pracovního pořádku nebo uložením OKN/OKP) a stanovit termín pro jejich odstranění.
V případě, že zjištěné odchylky spadají do oblasti EMS/SMS, zašle vedoucí auditor návrh protokolu
k posouzení vedoucímu útvaru Životní prostředí nebo vedoucímu sektoru Bezpečnosti a kontroly.
Následně vedoucí auditor vypracuje protokol (šablona W:\OI_forms\ 1audit.dot), v němž uvede
termíny pro odstranění odchylek a zhodnocení funkčnosti QMS/EMS/SMS/EnMS v útvaru:
nebo
nebo
Vhodnost:
dokumentace.
Zpracovaný protokol, se zohledněnými připomínkami vedoucího útvaru Životní prostředí a vedoucího
sektoru Bezpečnosti a kontroly, postupuje vedoucí auditor představiteli vedení pro ISŘ.
Představitel vedení pro ISŘ protokol posoudí a následně jej elektronicky postoupí vedoucímu útvaru
k seznámení. V případě nejasností nebo nedostatků v protokolu vyzve představitel vedení pro ISŘ
vedoucího auditora k úpravě protokolu.
Vedoucí auditovaného útvaru provede seznámení s protokolem elektronicky v databázi Audity-OKN.
Představitel vedení pro ISŘ protokol elektronicky schvaluje a ukládá opatření k nápravě (viz
subproces „Uložení OKN“). Schválený protokol o auditu je elektronicky zaslán vedoucímu útvaru,
vedoucímu auditorovi a všem zainteresovaným pracovníkům.
V případě vážnějších nedostatků, zjištěných auditem, rozhoduje představitel vedení pro ISŘ ve
spolupráci s vedoucím útvaru Životní prostředí a s vedoucím sektoru Bezpečnosti a kontroly
o opakovaném prověření útvaru.
408
Pozn.: Zodpovědnost za odstranění neshod ve stanoveném termínu má zpravidla vedoucí
auditovaného útvaru, případně pracovník určený představitelem vedení pro ISŘ.
5.2.6.9 Informace o způsobu sledování a vyhodnocování vhodnosti a účinnosti
stanovených opatření
Vedoucí auditor provede na základě plnění opatření k nápravě (které obdrží od vedoucího
útvaru) vyhodnocení způsobu a dostatečnosti řešení zjištěných nedostatků.
Své stanovisko uvádí přímo v „Listu uložení OKN(P)“ v databázi Audity- OKN, a to po
ověření provedených opatření a ověření, zda byla odstraněna příčina neshody. Stanoviskoo
k plnění OKN(P) slouží k vyhodnocení komplexnosti a kvality řešení zjištěných nedostatků
představitelem vedení pro ISŘ.
Způsob odstranění neshod je předmětem prověření při náísledném interním auditu útvaru, a
může být námětem k prověření zjištěných odchylek i v jiných podnikových útvarech.
5.2.6.10 Informace o systému prověřování politiky prevence závažných havárií a systému
řízení bezpečnosti s důrazem na
• přiměřenost, časovou a věcnou aktuálnost a správnost definovaných cílů
stanovených plitikou prevence závažných havárií a systémem řízení bezpečnosti,
• dostatečnou náročnost a efektivnost politiky prevence závažných havárií a
systému řízení bezpečnosti,
• úplnost systému řízení bezpečnosti,
• existenci kontrolních a regulačních mechanismů v systému řízení bezpečnosti,
• možnost dynamického chování systému řízení bezpečnosti k jeho postupnému
zdokonalování.
V Integrované příručce QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s. je popsán systém průběžného
prověřování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu viz následující:
5.6
-----------------------------------------------------
5.6.1
Vedení podniku 1x ročně přezkoumává vhodnost, přiměřenost a efektivnost
byly trvale zlepšovány (viz mapa procesu č.3.14 Přezkoumání systému managementu).
5.6.2
= hodnocení QMS/EMS/SMS,EnMS za sledované období, včetně hodnocení
dopadem na QMS/EMS/SMS, EnMS (v oblasti EMS včetně vývoje požadavků
409
prostředí.
managementu.
(viz [24]),
5.6.3
vyhodnotitelné)
Poznámka: Rozhodnutí a opatření mohou být
formulována
prostřednictvím
Tento způsob prověřování systémů řízení zaručuje možnost dynamického chování systémů
směřující k jeho postupnému zdokonalování.
410
411
5.3
Anotace legislativních podnikových norem SPOLANA a. s.
SGŘ-01-06 Organizační řád
Organizační řád SPOLANA a. s. Neratovice je základní řídící normou ze soustavy
legislativních podnikových norem. Vychází ze Stanov, upravuje vztahy mezi jednotlivými
útvary uvnitř SPOLANA a. s., stanovuje základní organizační vazby a povinnosti útvarů a je
dále rozvíjen soustavou legislativních podnikových dokumentů a popisy pracovních míst.
SGŘ-01-07 Propustkový řád
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje pravidla pro pohyb osob, materiálů, předmětů
a vozidel vrátnicemi podniku a v obou zónách areálu podniku.
SGŘ-01-10 Pracovní řád
Společnost SPOLANA a.s., IČ: 45147787, se sídlem ul. Práce 657, 277 11 Neratovice (dále
jen „zaměstnavatel“), tímto v souladu s ustanovením § 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník
práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo jen „ZP“) vydává
pracovní řád, který vymezením vzájemných práv, povinností a odpovědnosti zaměstnanců
blíže rozvádí ustanovení zákoníku práce, popřípadě zvláštních právních předpisů podle
zvláštních podmínek u zaměstnavatele (dále jen „pracovní řád“).
SGŘ-04-02 Řízení změn v technologii výrob a výrobním zařízení
Tato SGŘ definuje kompetence a zodpovědnosti :
• V procesech změn v technologii či technickém vybavení ve výrobě (včetně změn
spojených se zaváděním nových výrobků) od návrhu změny až po její trvalé užívání.
• Upravuje věcné postupy při změnách technického zařízení, které mají dopad do změn v
technologii chemických výrob podniku a v technologiích závodu EVH. Dokumenty
vypracované podle této SGŘ jsou podkladem pro investiční akci v případech, kdy dochází
ke změně technologie nebo jejího technického vybavení. Každá změna v existující
technologii včetně změn majících charakter investice je před zařazením do přípravy před
realizací posouzena řízeným postupem formou „Námětu na změnu technologického
zařízení“ popsaným v příloze č.5 této SGŘ. Při sestavování „technického zadání“ takové
investice je pak zpracovatel vždy vázán věcným postupem v části „Náležitosti Návrhu
změny technologického zařízení“ v příloze č.1 této SGŘ. Součástí rozhodnutí o přijetí
„Námětu na změnu technologického zařízení“ je i rozhodnutí o tom, zda pro zadávací
dokumentaci změny bude vypracován „Návrh změny technologického zařízení“ nebo
technické zadání investice.
• Při zajištění činností spojených s uplatňováním práv k vynálezům, užitným vzorům,
průmyslovým vzorům a zlepšovacím návrhům, s jejich odměňováním a s prováděním
dalších úkonů směřujících k jejich řádné právní ochraně a k ochraně oprávněných zájmů
jejich původců a podniku.
SGŘ-05-03 Technologická provozní dokumentace
Stanovuje zásady a postupy pro vypracování, schvalování a vydávání technologické provozní
dokumentace (TPD) včetně stanovení pravidel pro její operativní řízení.
412
Druhy a okruh uplatnění technologické provozní dokumentace
Technologický reglement a Předběžný technologický reglement
----------------------------------------------------------------------------Technologický reglement (TR) - základní technický dokument o výrobě, který závazně určuje
operace technologického postupu, včetně popisu výrobního zařízení, ukazatelů
technologického režimu a ekonomie výroby. Dále obsahuje údaje o fyzikálně chemických
vlastnostech, toxikologické údaje a údaje o požadavcích na jakost surovin a výrobků. Jejich
dodržování je základním předpokladem dodržení jakosti výrobku, hospodárného vedení
výroby a bezpečnosti práce.
TR dále obsahuje výčet nejvýznamnější domácí i zahraniční literatury, patentových spisů,
výzkumných zpráv apod. V této formě se stává technologický reglement i instruktivním
materiálem, informujícím o základních pracích teoretického charakteru, které mají spojitost s
problematikou technologie výroby popisovaného procesu.
Předběžný technologický reglement (PTR) - se vypracovává pouze pro záběhovou a
zkušební výrobu a vždy pro nové výrobky; obsah a uspořádání PTR se řídí pravidly platnými
pro technologický reglement.
PTR obsahuje provozní předpisy předané v rámci projektové dokumentace (včetně nákupu
licencí) a předpisy výzkumných a projektových úkolů, včetně předpisů dodavatelů strojních
zařízení. Provozování těchto výrobních procesů bez PTR je nepřípustné.
-------------------------------PI výrobních závodů jsou podrobným předpisem pro bezpečnou a správnou obsluhu zařízení.
Zahrnují rozpracování technologického postupu a organizace výroby na každém jednotlivém
pracovišti - pracovním místě. Navazují na TR nebo PTR, který podrobně rozvádějí. PI
obsahují podrobný instruktivní popis technologie a manipulace s výrobním zařízením, normy
technologického režimu, analytickou kontrolu výroby, měření a regulaci procesu.
-------------------------------Je způsob vedení technologického procesu, kdy dochází k odchylkám oproti parametrům
předepsaným technologickým reglementem. Důvodem k těmto změnám mohou být ověření
nových poznatků získaných na základě výzkumu, technického rozvoje či poznatků převzatých
z literatury, ověření nových surovin či strojního vybavení, event. poznatky získané výrobními
zkušenostmi. Formou provozní zkoušky se dále provádí ověřování technologie při výzkumné,
vývojové a rozvojové činnosti.
SGŘ-05-06 Zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí
Stanovuje jednotný postup při zpracování, schvalování a vydávání bezpečnostních instrukcí v
SPOLANA a.s.. Zpracování bezpečnostních instrukcí vyplývá ze zákonných povinností
zaměstnavatele prokazatelně seznamovat každého zaměstnance s pravidly, zásadami, postupy
a požadavky bezpečného jednání a chování při provádění pracovních a ostatních činností v
potřebném rozsahu dle jeho pracovního zařazení.
Okruh působnosti bezpečnostních instrukcí:
• BI s celopodnikovou působností jsou zpracovány centrálně pro činnosti opakující se na
více pracovištích podniku, útvaru.
413
• BI s útvarovou působností musí být zpracovány pro činnosti, které nejsou pokryty BI s
celopodnikovou působností nebo Provozními řády. Tyto BI jsou součástí provozní
technologické dokumentace a musí být vypracovány popř. aktualizovány (v případě změn
majících vliv na bezpečnost práce) souběžně se zpracováním popř. aktualizací provozní
technologické dokumentace. Za včasné vyhotovení těchto BI odpovídá vedoucí
příslušného
• BI prozatímní – s útvarovou působností, pro provádění činností pro určité, časově omezené
období nebo pro provedení konkrétní, krátkodobé práce.
• Návody a doporučení výrobce nebo dodavatele zařízení, ČSN – v případě, že existuje
ekvivalent BI ve formě dokumentace výrobce/dodavatele zařízení nebo ČSN (kterým se
stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení,
přístrojů a nářadí), může být BI tímto dokumentem doplněna nebo nahrazena. Návod a
doporučení nebo příslušná ČSN v tomto případě musí být součástí „řízené provozní
dokumentace“, tj. pro pořizování a šíření výtisků platí stejná pravidla jako pro BI (pro
šíření ČSN platí zvláštní předpis); pokud jsou použity jako příloha BI, jsou řízeny společně
s tímto dokumentem.
SGŘ-05-07 Registry EMS
Stanovuje postup a zodpovědnosti při zpracování registrů (přehledů) údajů a informaci se
vztahem k životnímu prostředí. Registry slouží k souhrnnému přehledu vlivů na životní
prostředí v důsledku podnikatelských aktivit SPOLANA a. s. Vyhodnocením dopadů je
získán přehled významných dopadů, který je výchozím materiálem pro stanovení
environmentálních cílů a cílových hodnot.
SGŘ-09-03 Vyhrazená tlaková zařízení
Účelem této směrnice generálního ředitele je zajistit bezpečný provoz vyhrazených tlakových
zařízení v SPOLANA a. s..
Tato SGŘ stanovuje v oblasti VTZ:
• odpovědnost podniku (SPOLANA a.s. je provozovatelem ve smyslu vyhlášky ČÚBP
č.18/1979 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ČSN 69 0012 a ČSN 07 0710 v oblasti
provozu, revizí a zkoušek VTZ,
• povinnosti vnitropodnikových provozovatelů (útvarů podniku) při zadávání požadavků na
nákup výkonů externích firem v oblasti konstrukce, výroby, montáže, údržby, oprav a
rekonstrukcí VTZ,
• způsob a rozsah technické a provozní dokumentace (pasportu), technologických postupů,
revizí a tlakových zkoušek tak, aby byly v souladu s požadavky vyhlášky ČÚBP č.
18/1979 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících předpisů a norem
uvedených v příloze č. 1 této SGŘ,
• rozsah předávané technické konstrukční dokumentace VTZ do podniku.
Tato SGŘ se vztahuje i na VTZ v rámci investičních akcí. SGŘ nenahrazuje předepsané
technické normy (ČSN) a platná ustanovení právních předpisů, ale vyjímá z nich zásadní
povinnosti a stanovuje kompetence útvarů podniku ve vztahu k VTZ.
SGŘ-09-04 Elektrorozvodný systém
Stanovuje zásady pro zajištění spolehlivého a bezporuchového provozu elektrorozvodného
systému a jeho správnou funkci, která je jednou ze základních podmínek bezpečné a plynulé
chemické výroby a správného chodu celé SPOLANA a. s.. Zároveň tato SGŘ určuje
414
odpovědnosti jednotlivých
elektrorozvodného systému.
útvarů
za
provozování,
údržbu
a
technický
rozvoj
SGŘ-09-08 Řád preventivní údržby elektrozařízení a revize
Účelem této SGŘ je určení postupu a zodpovědnosti při údržbě a revizích elektrických
zařízení a ověření jejich stavu z hlediska bezpečnosti. Požadavky bezpečnosti se považují za
splněné, pokud elektrické zařízení odpovídá z hlediska bezpečnosti příslušným ustanovením
norem, uvedených v kap. 6 této SGŘ.
SGŘ-09-09 Vyhrazená plynová zařízení
Účelem této SGŘ je zajistit bezpečný provoz vyhrazených plynových zařízení (VPZ) v
podniku. Tato SGŘ stanovuje v oblasti VPZ:
Tato SGŘ stanovuje v oblasti VPZ:
• odpovědnost provozovatele v oblasti provozu, kontrol, revizí a zkoušek VPZ,
• povinnosti vnitropodnikových provozovatelů při zadávání požadavků na nákup výkonu
externích firem v oblasti výroby, montáže, údržby, oprav a rekonstrukcí VPZ,
• způsob a rozsah technické a provozní dokumentace (revizní kniha), technologických
postupů, revizí a tlakových zkoušek tak, aby byly v souladu s požadavky vyhlášky ČÚBP
č. 85/1978 Sb. ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících předpisů a norem,
• požadavky na odbornou způsobilost pracovníků pověřených obsluhou VPZ v podniku ve
smyslu vyhlášky ČÚBP č. 21/1979 Sb., popř. vyhlášky ČÚBP č. 18/1979 Sb. (obě ve znění
pozdějších předpisů).
Tato SGŘ nenahrazuje předepsané normy a platná ustanovení právních předpisů, ale vyjímá z
nich zásadní povinnosti a stanovuje kompetence útvarů podniku ve vztahu k VPZ.
SGŘ-09-10 Plán regulačních opatření ve spotřebě energií, vod, technických plynů
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje:
• Regulační opatření zabezpečující řízení odběru všech druhů energií, vod a technických
plynů z podnikových rozvodů v případě poruch a havárií a v době energetických špiček
a vyhlašovaných regulačních stupňů. Dále upravuje zásady pro řízení v období
plánovaných a neplánovaných změn ve spotřebě energií s dopadem do podnikových
bilancí tepla a výroby elektrické energie.
• Zásady dodržování sjednaných odběrů zemního plynu ve SPOLANA a.s.
SGŘ-11-01 Metrologický řád
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, v platném znění, ukládá podniku povinnost zajišťovat
jednotnost a správnost měřidel a měření a vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu
zdraví pracovníků, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti.
Používání správných měřidel, měřicích přístrojů a zkušebního zařízení je jedním ze
základních požadavků ČSN EN ISO 9001 pro zajištění kvality výrobků, věrohodnosti a
zdokonalení ochrany zájmů spotřebitelů, ČSN EN ISO 14001 pro minimalizaci dopadů na
životní prostředí a ČSN OHSAS 18001 pro zajištění ochrany zdraví při práci.
Tento „Metrologický řád“ a proces č. 3.10 Řízení měřicích a monitorovacích zařízení
stanovuje pravidla k zabezpečení metrologického pořádku v podniku v souladu s výše
uvedenou externí legislativou.
415
SGŘ-16-01 Záznamy
Stanovuje základní požadavky na identifikaci, shromažďování, registraci, přístup, ukládání,
úschovu, udržování a vypořádání záznamů v oblasti QMS, EMS a SMS vychází z normy ČSN
EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001 a ČSN OHSAS 18001.
Záznamy jsou všechny údaje, které jsou důkazními prostředky o plnění požadavků na
zavedený QMS, EMS a SMS dle požadavků normy ČSN EN ISO 9001, ČSN EN ISO 14001
a ČSN OHSAS 18001. Tyto záznamy vznikají ve všech oblastech QMS, EMS a SMS, v
písemné či elektronické podobě.
Přehled záznamů, které se týkají řešené problematiky, je vždy součástí:
•
legislativních podnikových dokumentů
QMS/EMS/SMS SPOLANA a. s.,
•
dokumentace nižší úrovně, která je citovaná v legislativních podnikových
dokumentech uvedených v Integrované příručce QMS/EMS/SMS SPOLANA a. s..
citovaných
Integrovanou
příručkou
Okruh záznamů definují legislativní podnikové dokumenty QMS, EMS a SMS. Tyto
dokumenty určují zodpovědné pracovníky za pořízení záznamů, předepsanou formu záznamu,
četnost pořízení.
SGŘ-22-01 Oznamování a prošetřování nestandardních stavů
Tato směrnice generálního ředitele stanovuje povinnosti a sled činností jednotlivých
podnikových útvarů po ohlášení:
• stížnosti na zvýšené emise na území podniku a v jeho okolí
• předpokládaných nebo neočekávaně zvýšených emisí na území podniku a v jeho okolí
• podezření nebo zjištění situace s možným epidemiologickým dopadem
Emise – jedná se o komplexní pojem zahrnující:
• emise do ovzduší (plynné – pach, barevná vlečka, tuhé znečišťující látky – spad, kouřová
vlečka, aerosoly)
• emise do vod – znečištění povrchové vody (pěna, změna barvy, zápach vody)
• emise hluku – zvýšená hlučnost v okolí podniku vzhledem k běžnému pozadí.
Situace s možným epidemiologickým dopadem – jedná se o pojem zahrnující:
• závadnou vodu – pitnou nebo používanou k očistě pracovníků (tj. v umyvadlech,
sprchách, zařízení pro havarijní výplach očí) – netýká se technologických vod
• hromadné zdravotní problémy (zdravotní potíže obdobného druhu u více osob současně,
z jakéhokoliv zdroje)
Tento postup se nevztahuje na mimořádné události řešené dle SGŘ-22-05 "Vnitřní havarijní
plán SPOLANA a.s.".
SGŘ-22-02 Hlášení, vyšetřování a evidence mimořádných událostí a pracovních úrazů
Stanovuje jednotný postup při hlášení, vyšetřování a evidenci mimořádných událostí (havárií,
závažných havárií, požárů a výbuchů) a pracovních úrazů.
SGŘ-22-04 Povodňový plán podniku
Zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů) v § 63 stanoví, že škodám
způsobeným povodněmi je třeba předcházet, jejich rozsah a následky omezovat a průběh
416
povodní ovlivňovat. Děje se tak zejména systematickou prevencí a zabezpečovacími a
záchrannými pracemi prováděnými podle povodňových plánů (viz § 65 a § 71) a příkazů
povodňových orgánů. Dále ukládá právnickým a fyzickým osobám umožnit vstup na své
pozemky a do objektů k provádění zabezpečovacích a záchranných prací a přispět dle svých
možností, na příkaz povodňových orgánů, osobní a věcnou pomocí k ochraně životů
a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.
Tato SGŘ rozpracovává ustanovení výše uvedeného zákona na podmínky podniku. Určuje
koncepci, vzájemné vazby, vztahy a povinnosti podnikových útvarů a externích firem při
prevenci, řízení a výkonu povodňových aktivit. Určuje vazbu povodňových orgánů státní
správy, povodňové komise podniku (viz příloha č. 1 této SGŘ) a dílčích povodňových komisí
podnikových útvarů a externích firem.
Rovněž stanovuje způsob organizačního zajištění a činnosti v podniku k řešení situace a
následků vzniklých rozrušením vodního díla Slapy - Orlík.
Tato SGŘ stanovuje:
• kompetence a zodpovědnost podnikových útvarů v oblasti havarijní prevence,
• povinnosti pracovníků a útvarů podniku v případech havarijních úniků
nebezpečných látek (do ovzduší, do vody a půdy a při úniku látek s následným
požárem, výbuchem),
• zásady a postupy při činnostech spojených s řešením likvidace úniků,
• potřebná preventivní opatření,
• způsoby přenosu informací a vyrozumění příslušných orgánů a okolí podniku o
havárii ve SPOLANA a.s.
• zásady poskytování první pomoci a způsob přivolání lékařské pomoci
Tento „Vnitřní havarijní plán SPOLANA a.s.“ (informační a operativní část řešená v příloze
č. 1 této SGŘ) vychází z vyhlášky MŽP č. 227/2015 Sb. Účelem havarijního plánu je zajistit
havarijní připravenost pracovníků podniku a technických prostředků potřebných k řešení
havárie a minimalizaci následků při jejím vzniku, vývoji a likvidaci.
SGŘ-22-09 Ohrožení areálu SPOLANA a.s.
Tato SGŘ stanovuje postupy v případech ohrožení areálu podniku vniknutím nepovolaných
osob do areálu společnosti nebo hrozbou bombovým útokem.
SGŘ-23-06 Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
Stanovuje podmínky, povinnosti a zodpovědnosti pro poskytování osobních ochranných
pracovních prostředků, mycích, čistících a desinfekčních prostředků a jejich používání. Dále
tato SGŘ stanoví pravidelné hodnocení rizik pro výběr osobních ochranných pracovních
prostředků.
Osobními ochrannými pracovními prostředky pro účely této směrnice nejsou:
• běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před
riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění,
• výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle
zvláštních právních předpisů,
• speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a
bezpečnostních silách,
•
výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích,
•
sportovní výstroj a vybavení,
417
•
•
ochranné prostředky určené pro sebeobranu,
prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti.
Osobní ochranné pracovní prostředky musí:
• být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí
představovat další riziko,
•
odpovídat podmínkám na pracovišti,
•
být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,
•
respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců.
SGŘ-23-08 Školení bezpečnosti práce a havarijní prevence.
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP) a v oblasti havarijní prevence,
a v přiměřeném rozsahu rovněž postupu školení z profesních předpisů (tj. potřebných pro
výkon konkrétní profese).
Tato SGŘ neřeší školení pracovníků o požární ochraně – tuto problematiku komplexně řeší
SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“.
SGŘ-23-09 Prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Ve smyslu zákona č. 262/2006 Sb. Zákoník práce (ve znění pozdějších předpisů), § 108 odst.
5, je uloženo všem zaměstnavatelům organizovat nejméně jednou v roce prověrky
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele v
dohodě s odborovou organizací a zjištěné nedostatky odstraňovat. Pro splnění výše uvedené
povinnosti vydává generální ředitel tuto směrnici, ve které jsou stanoveny podmínky
k provedení prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v podniku.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je jednou z hlavních priorit podniku. Její plnění
je uplatňováno přímou odpovědností všech zaměstnanců bez ohledu na jejich zařazení.
Povinností vedoucích zaměstnanců na všech úrovních řízení je mimo jiné provádění kontrolní
činnosti, a to s ohledem na rizika možného ohrožení života nebo zdraví na celém území a v
prostorách jimi řízeného úseku / sektoru / útvaru. Pro splnění výše uvedené povinnosti vydává
generální ředitel pravidla pro provádění kontrolní činnosti vedoucích zaměstnanců.
Dále tato SGŘ stanovuje postup pro monitorování rizikových stavů a skoronehod ohlášených
v rámci SPOLANA a.s. a stanovuje postup pro jejich šetření a vyhodnocování.
SGŘ-23-11 Nebezpečné chemické látky
Tato směrnice generálního ředitele řeší podmínky pro používání chemických karcinogenů,
mutagenů a biologických činitelů v podniku. Dále řeší ochranu zdraví při práci s azbestem a
olovem. V souladu s platnými předpisy pro tuto oblast stanoví základní hygienické
a bezpečnostní požadavky na ochranu zdraví pracovníků.
Dále tato SGŘ vychází ze zákona č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a chemických
směsích (chemický zákon) a zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve znění
pozdějších předpisů. Stanoví povinnosti a zodpovědnosti pro výrobu, uvádění na trh nebo
používání látek samotných nebo obsažených ve směsích nebo v předmětech (matice
povinností a odpovědností viz příloha č.5 této SGŘ).
Touto SGŘ je zvláště vymezeno nakládání s chemickými látkami a směsmi, které jsou z
hlediska svých vlastností klasifikovány jako nebezpečné.
Chemický zákon a tato SGŘ se nevztahuje na :
418
* radioaktivní látky
* látky samotné nebo obsažené v směsi nebo v předmětu, které podléhají celnímu dohledu,
pokud neprocházejí žádnou úpravou ani zpracováním, a které jsou dočasně uskladněné
nebo se nacházejí ve svobodném pásmu či svobodném skladu za účelem zpětného vývozu
anebo v tranzitu
* neizolované meziprodukty
* humánní nebo veterinární léčivé přípravky
* potraviny a krmiva
* polymery
* přepravu nebezpečných látek samotných nebo obsažených v nebezpečných směsích po
železnici, silnici, vnitrozemských vodních cestách, po moři nebo letecky (v těchto
případech musí být splněny požadavky zvláštních předpisů upravujících přepravu
nebezpečných věcí – např. ADR, RID – viz procesní model č.3.7. Realizace expedic).
SGŘ-23-13 Zajištění požární ochrany
Účelem této směrnice generálního ředitele je:
* vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života, zdraví pracovníků a majetku SPOLANA
a.s. před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných
událostech,
* stanovení organizace zabezpečení požární ochrany ve smyslu zákona č. 133/1985 Sb. ve
znění pozdějších předpisů a prováděcích vyhlášek č. 246/2001 Sb., č. 247/2001 Sb. a č.
23/2008 Sb. s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti včetně stanovení
povinností pracovníků podniku v oblasti požární ochrany.
SGŘ-23-14 Povolování práce na zařízení a prací za mimořádných podmínek
Komplexně řeší problematiku povolování prací na zařízeních a prací za mimořádných
podmínek v areálu SPOLANA a. s. Stanovuje požadavky na zajištění BOZP, kompetence při
řízení prací, koordinace činností a vzájemných informací o rizicích při provádění prací v
areálu podniku. Vymezuje okruh prací, na které se povolení vystavuje, stanovuje kompetence
a pravidla pro vystavování “Povolení“ a provádění daných činností.
SGŘ-24-03 Vodní hospodářství
Tato SGŘ:
* vymezuje činnosti v oblasti vodního hospodářství podniku a vzájemné vztahy jednotlivých
útvarů, které se týkají nakládání s vodami a se závadnými látkami,
* stanovuje způsob projednávání vodohospodářských problematik a staveb s
mimopodnikovými orgány a organizacemi.
* určuje závazné činnosti z oblasti nakládání s vodami pro externí firmy působící v areálu
SPOLANA a.s. na smluvním základu.
Hospodaření s vodou v podniku - včetně ochrany podzemních vod - je metodicky řízeno ve
smyslu zákona č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění pracovníkem útvaru ŽP – podnikovým
vodohospodářem.
SGŘ-24-04 Plán opatření pro případy havárie v důsledku úniku závadných látek do vod
a půdy
Ustanovením zákona o vodách č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je uložena
uživatelům závadných látek povinnost vypracovat Plán opatření pro případy havárie v
důsledku úniku závadných látek do vod a půdy (ohrožení jakosti povrchových nebo
419
podzemních vod), dále jen Plán opatření. Náležitosti tohoto Plánu opatření stanoví prováděcí
vyhláška MŽP č.450/2005 Sb.
Tento Plán opatření, zpracovaný ve formě SGŘ, určuje postupy řešení havárií (mimořádných
událostí) spojených s únikem závadných látek do vod a půdy ve SPOLANA a.s. a ukládá
povinnosti pracovníkům podnikových útvarů k zabezpečení požadavků, vyplývajících z výše
uvedené prováděcí vyhlášky k vodnímu zákonu.
SGŘ-24-05 Mimořádná a havarijní situace při přepravě chemických látek a výrobků
Stanovuje povinnosti jednotlivých útvarů po obdržení informace o nehodě při přepravě
chemických látek po komunikacích a železnici na území ČR.
SGŘ-26-05 Povinnosti externích firem v areálu SPOLANY
* bezpečnost a ochranu zdraví při práci jak vlastních pracovníků, tak i pracovníků externích
firem působících v areálu podniku,
* minimalizaci dopadů činností vykonávaných v areálu podniku na životní prostředí.
Tato směrnice GŘ stanovuje externím firmám a jejím pracovníkům působícím v areálu
SPOLANA a.s. základní pravidla a povinnosti v oblasti požární ochrany, bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci, havarijní prevence včetně rizik vyplývajících z umístění
nebezpečných chemických látek a ochrany životního prostředí, jimiž se tito pracovníci musí
bezpodmínečně řídit.
Povinnost dodržovat tuto SGŘ a další v ní citované legislativní podnikové normy je dána
smluvním ujednáním mezi externí firmou a SPOLANA a.s. Předmětem smluvního ujednání
může být i povinnost dodržování dalších legislativních podnikových norem.
Příslušné smluvně závazné legislativní podnikové dokumenty pro externí firmy jsou dostupné
na internetových stránkách SPOLANA a.s., adresa „http://www.spolana.cz/“ v pohledu
„Služby a areál / Legislativa“. Předmětem smluvního ujednání může být i povinnost
dodržování dalších legislativních podnikových norem.
povinnosti dodržovat obecně závazné právní předpisy, zejména z oblasti požární ochrany,
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, havarijní prevence a ochrany životního prostředí.
RGŘ-01-06 Organizační struktura a počty pracovních míst
Určuje aktuální organizační strukturu SPOLANA a. s. a počty pracovních míst.
RGŘ-01-09 Krizové řízení
Toto rozhodnutí generálního ředitele stanovuje cíle a zásady krizového řízení, povinnosti
vyplývající pro SPOLANA a.s. ze zákonů č. 224/2015 Sb., č. 239/2000 Sb., č. 240/2000 Sb.,
č. 241/2000 Sb. (vše ve znění pozdějších předpisů). Dále stanovuje organizační strukturu
krizového řízení, základní postupy, odpovědnosti a činnosti při řešení krizových situací s
cílem minimalizace škod a zajištění kontinuity podnikání společnosti.
Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS SPOLANA a.s.
Tato Příručka je integrovanou příručkou Systému managementu jakosti (dále QMS), Systému
environmentálního managementu (dále EMS), Systému managementu bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci (dále SMS) a Systém managementu hospodaření s energií déle EnMS)
SPOLANA a.s. se sídlem v Neratovicích (dále též „SPOLANA a.s.“, též „podnik“).
420
Příručka popisuje QMS, EMS, SMS a EnMS včetně postupů k jejich zabezpečení a vychází
ze zásad a terminologie:
* QMS z ČSN EN ISO 9001:2009,
* EMS z ČSN EN ISO 14001:2005,
* SMS z ČSN OHSAS 18001:2008
* EnMS ČSN EN ISO 50001:2012.
Příručka je dokument, který je nadřazen legislativním podnikovým normám (SGŘ, RGŘ)
uvedeným v předcházejícím přehledu této kapitoly.
Některé legislativní podnikové normy byly nahrazeny procesními modely, které stanovují
postupy řešené problematiky např.
Procesní model č. 3.12 Řízení dokumentů a záznamů:
Tento procesní model stanovuje postup pro tvorbu, změnové řízení, schvalování, vydávání,
operativní řízení, evidenci a ukládání:
- politik kapitálové skupiny PKN ORLEN S.A. a ANWIL SA ve SPOLANA a.s.,
- legislativních podnikových norem (LPN),
- technickoorganizačních postupů (TOP),
- metodických pokynů (MP),
- provozních řádů (PrŘ) pro skladování výrobků, polotovarů, surovin a manipulačních
činností s tím spojených a uzavřených objektů.
V případě ostatních legislativních podnikových dokumentů uvádí odkaz na související
dokumentaci, která danou problematiku řeší.
Legislativní podnikové normy (LPN):
Politiky kapitálové skupiny PKN ORLEN S.A. a ANWIL SA ve SPOLANA a.s.
- stanovují pravidla platná v rámci celé kapitálové skupiny v definovaných oblastech. V
podmínkách SPOLANA a.s. jsou po schválení Představenstvem společnosti vydávány
formou LPN (SGŘ řady 00 ve tvaru SGŘ-00-XX). SGŘ řady 00 jsou politikami společnosti
nadřazenými ostatním LPN s tím, že mohou být rozpracovány dalšími legislativními
podnikovými dokumenty (prováděcími předpisy). Gestoři daných prováděcích předpisů
(např. LPN) zodpovídají za to, že nejsou v rozporu s příslušnou politikou.
Legislativní podnikové normy (LPN)
- vymezují odpovědnosti a kompetence úseků/SBU a jednotlivých útvarů (rozpracovávají
Organizační řád a politiky kapitálové skupiny) a stanovují postupy a zásady vybraných
meziúsekových činností.
Technickoorganizační postupy (TOP)
- vymezují odpovědnosti a kompetence (při respektování příslušných LPN) jednotlivých
útvarů (zpravidla v rámci jednoho úseku), případně jednotlivých pracovníků a stanovují
postupy a zásady vybraných meziútvarových činností.
Metodické pokyny (MP)
- stanovují postupy specifických činností (např. oblast účtování, plánování, odměňování
apod.).
Provozní řády (PrŘ)
- pro účely této SGŘ se jedná o PrŘ, které stanovují souhrn pravidel při jednotlivých
pracovních činnostech (skladování výrobků, polotovarů, surovin a manipulačních činností s
421
tím spojených). Zpracovává se tam, kde není pracovní postup předepsán v pracovních
instrukcích dle SGŘ-05-03.
Dále se jedná o PrŘ, které stanovují zásady pro činnosti v uzavřených objektech.
Dodržování provozního řádu je závazné a jeho porušení je posuzováno jako porušení
pracovní kázně.
Externí dokumentaci řeší samostatně Integrovaná příručka QMS/EMS/SMS/EnMS
SPOLANA a.s.
Procesní model č. 3.13 Řízení auditů a nápravných opatření:
Tento procesní model stanovuje postup pro plánovací činnosti v oblasti interních auditů,
provedení auditů, ukládání opatření k nápravě, monitorování odchylek a opatření k nápravě.
Další procesní modely jsou použity a okomentovány v předchozích kapitolách této
bezpečnostní zprávy.
422
6 Popis preventivních bezpečnostních opatření
k omezení možnosti vzniku a následků závažné
havárie
6.1
Přehled instalovaných technických bezpečnostních
systémů snižujících riziko vzniku závažné havárie
6.1.1
Automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování
zařízení
Neoddělitelnou součástí řídících systémů jednotlivých výrobních technologií jsou
automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení. K aktivaci těchto
systémů dochází při vybočení nastavených technologických parametrů (obvykle teplota, tlak,
průtok, hladina) mimo požadované rozmezí. Podrobně jsou tyto systémy popsány u
jednotlivých technologií v kap. 2.1.4.
Některé automatické odstavovací systémy a automatické systémy blokování zařízení jsou
napojeny na detekční a poplachové systémy.
Skladování a stáčení chloru
Vnitřní prostor skladu chloru, objekt E4920, je vybaven 4 detektory plynové detekce (PD), na
pracovišti stáčení chloru jsou instalovány 3 detektory PD. Světelná a zvuková signalizace
těchto detektorů je vyvedena na panel zkapalňování chloru (místo stálé obsluhy) a na
venkovní výstražná světla. Detekují chlor a mají nastaveny dvě koncentrační hladiny detekce
(1. a 2. stupeň plynové detekce). Všechny zásobníky kapalného chloru v objektu E 4920 jsou
vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily, instalovanými na všech potrubních větvích
jednotlivých zásobníků (4 ks pro každý zásobník, 3 ks pro monžík), zajišťujícími uzavření
zásobníku v případě mimořádné situace, např. úniku chloru. Tyto ventily se automaticky
zavírají na základě signalizace systému plynové detekce, nebo zásahem obsluhy pomocí
havarijních tlačítek.
Rovněž obě potrubní trasy pro plnění kapalného chloru do železničních cisteren jsou
vybaveny pneumatickými bezpečnostními ventily. Stejně jako v předcházejícím případě i tyto
ventily se automaticky uzavírají na základě signalizace systému plynové detekce, nebo
zásahem obsluhy pomocí havarijního tlačítka.
Signál 1. stupně plynové detekce
Optická signalizace reakce detektoru (rozsvícení výstražného světla nad rampou ve východní
straně objektu E 4920 a ) nastane tehdy, je-li chlor v okolí některého ze sedmi detektorů
v koncentraci rovné nebo větší než 6 mg/m3.
Signál indikující překročení koncentrace 1. stupně plynové detekce je monitorován
a vyhodnocován i v počítači na panelu pracoviště komprese a zkapalňování chloru.
Signál 2. stupně plynové detekce
Signál, indikující překročení koncentrace 2. stupně plynové detekce některým ze sedmi
instalovaných detektorů, tj. vyšší než 24 mg/m3, je monitorován a vyhodnocován v počítači
na panelu pracoviště komprese a zkapalňování chloru, následuje zvuková i optická signalizace
423
na západní čelní zdi objektu E4910 – Zkapalňování chloru a chladící stanice a optická
signalizace na rampě stáčení kapalného chloru.
Překročením úrovně 2. stupně plynové detekce se automaticky provedou následující akce:
Sklad kapalného chloru
• při signalizaci některého z detektorů uvnitř skladu chloru nebo na rampě se
automaticky uzavřou všechny automatické ventily na všech zásobnících kapalného
chloru a monžíku (tj. plnění zásobníku, stáčení, odvzdušnění a přívod vzduchu) a oba
automatické ventily na rampě stáčení kapalného chloru,
• při signalizaci některého z detektorů uvnitř skladu chloru se automaticky odstaví i
přivětrávací a odvětrávací ventilátory včetně automatického uzavření výtlačných
klapek.
•
Odparka kapalného chloru
při signalizaci detektoru v místnosti odparky se mimo uzavření všech pneumatických
ventilů i automaticky odstaví odvětrávací ventilátor v místnosti odparky včetně
automatického uzavření klapky na výtlaku ventilátoru
Uvedení ventilátorů do provozu po ukončení signalizace plynové detekce je nutno provést
ručně. Signalizuje-li, kterýkoliv detektor 2. stupeň, nelze tyto ventilátory uvést do provozu.
Rampa stáčení kapalného chloru
• při signalizaci jakéhokoliv detektoru se na rampě automaticky uzavřou oba
pneumatické ventily pro plnění železničních cisteren.
Mimo automatického uzavření blokovacích ventilů na zásobnících chloru, monžíku a stáčecí
rampě při signalizaci 2. stupni plynové detekce, lze všechny výše zmíněné ventily uzavřít
havarijním tlačítkem umístěným na východní straně plnírny chloru v objektu E4920, dále
havarijním tlačítkem pod zařízením pro signalizaci na západní stěně budovy E4910 nebo
obdobným tlačítkem v panelu komprese chloru v objektu E4900.
Skladování amoniaku
Případné úniky NH3 na skladu (objekt F197AB) detekuje 6 detektorů systému plynové
detekce. Překročení koncentračních limitů 600 ppm (v 1. stupni) a 800 ppm (ve 2. stupni) je
opticky a akusticky signalizováno na velínu provozu HAS a OS HZS podniku. V případě
reakce detektoru pod zásobníkem, spolu s detektorem umístěným na obvodu uprostřed
zásobníku, v úrovni 800 ppm, dojde automaticky ke spuštění drenčerového zařízení
a uzavření dálkově ovládaných armatur kapalného a plynného amoniaku u zásobníku a tím
k oddělení skladu NH3 od technologie.
Vodíkový kotel
Na závodě Kaprolaktam v prostoru objektu C3530 (spalovací stanice vodíku) je umístěno šest
detektorů ( 3 ks na zemní plyn, 3 ks na vodík). Při dosažení úrovně 20 % dolní meze
výbušnosti, na kterémkoliv detektoru, dojde k uzavření hlavního uzávěru na vstupu
spalovaného média (zemní plyn nebo vodík) do kotle. Signalizace detektorů je vyvedena na
panel výrobny SO2.
424
Plynový kotel K 4
Na závodě EVH v prostoru kotelny je instalováno 12 detektorů na zemní plyn, které při
dosažení koncentrace zemního plynu v kotelně na hodnotu 20 % dolní meze výbušnosti
uzavírají hlavní uzávěr plynu do kotle. Signalizace detektorů je vyvedena na panel kotelny a
OS HZS podniku.
Dešťová kanalizace
Kanál K6a je vybaven havarijním uzávěrem, který je ovládán řídícím systémem (ŘS). V ŘS
jsou zavedeny meze pro hodnoty pH a vodivosti odpadních vod na jednotlivých kanálech pro
signalizaci akustickou i optickou a spínání havarijního čerpání kontaminované odpadní vody
na neutralizaci a ČOV.
Nastavené mezní hodnoty:
hodnota pH
6,0–9,0
vodivost
maximálně 5,0 mS/cm
Překročení těchto hodnot je ŘS akusticky signalizováno a v případě kanálu K6a uzavře ŘS
výstup odpadních vod do Labe automaticky hradítkem. Kontaminovaná odpadní voda je
odčerpávána havarijními čerpadly (označována jako Č1) na ČOV.
6.1.2
Detekční a poplachové systémy
6.1.2.1 Systém plynové detekce
Detekci přítomnosti směsí výbušných látek v ovzduší a zjišťování úniků nebezpečných látek
do ovzduší z výrobních resp. skladovacích zařízení a potrubních tras, zabezpečuje systém
plynové detekce (PD). Popis, postupy a činnosti zainteresovaných subjektů při signalizaci
čidel, zodpovědnost a zásady při provozování systému, nastavení koncentračních limitů, řeší
SGŘ-23-13 „Zajištění požární ochrany“.
Popis systému plynové detekce
Systém plynové detekce (PD) je zařízení pro kontinuální měření přítomnosti nebezpečných
látek (hořlavých, toxických) v ovzduší, které při dosažení nastavených koncentračních limitů
nebezpečných látek spouští varovnou signalizaci (na panelu provozu a OS HZSP) popř. SHZ.
Základní prvky systému:
- snímače, detektory, senzory
- vyhodnocovací jednotky, ústředny
- přenosový systém, LOOP (smyčka)
- vyhodnocovací systém, DMS (danger management systém)
* Snímač, detektor, senzor - je polovodičový, peristorový nebo elektrochemický senzor
reagující na přítomnost plynu v ovzduší a elektronický blok pro úpravu signálu. Je
proveden v nevýbušném provedení a zařazen mezi pracovní měřidla.
* Vyhodnocovací jednotka, ústředna PD - je určena k vyhodnocování elektrického signálu ze
snímače PD v závislosti k nastaveným mezním koncentracím sledovaného plynu a
signalizuje dosažení těchto koncentrací v prostoru sledovaném snímači. Je umístěna mimo
sledovaný prostor v normálním prostředí. Porucha funkce je hlášena akustickou a optickou
signalizací.
425
* Přenosový systém - je zařízení pro přenos signálů z vyhodnocovací jednotky nebo ústředny
PD na OS HZSP, kde jsou informace zpracovány na DMS, počítači a archivovány. Na
centrálních panelech příslušných provozů je signalizace úniku nebezpečných látek a
tiskárnou automaticky evidována.
* Vyhodnocovací systém : vyhodnocovací PC a DMS - je zařízení pro kompletní sběr dat z
jednotlivých vyhodnocovacích jednotek. Slouží pro jejich zpracování, vyhodnocování,
evidenci a poskytnutí potřebných informací jednotce HZS k zásahu.
Hlavní úkoly a povinnosti podnikových útvarů při signalizaci PD
Signál I. stupně signalizace plynové detekce
Ohlášení reakce snímače na přítomnost nebezpečné látky v okolí snímače, kdy byl překročen
koncentrační limit I. stupně:
a) opticky a akusticky na příslušném panelu provozu, závodu, útvaru,
b) opticky na monitoru vyhodnocovacího DMS a PC na OS HZS.
- Panelář nebo směnový mistr neprodleně zajistí kontrolu výrobního zařízení v prostoru
reagujícího detektoru pracovníky příslušného útvaru (provozu apod.).
- Směnový mistr zajistí likvidaci zdroje úniku v případě, že je zdroj zjištěn. Není-li zdroj
zjištěn a přítomnost nebezpečné látky je v ovzduší prokazatelně smyslově zjištěna, požádá
směnový mistr (panelář) o technickou pomoc jednotku HZS.
Signál II. stupně signalizace plynové detekce
Ohlášení reakce snímače na přítomnost nebezpečné látky v okolí snímače, kdy byl překročen
koncentrační limit II. stupně:
a) opticky a akusticky na příslušném panelu provozu, závodu, útvaru,
b) opticky a akusticky na PC a DMS na OS HZSP s automatickým přenosem do výjezdového
systému HZS SPOLANA a.s..
- Panelář nebo směnový mistr neprodleně zajistí kontrolu výrobního zařízení v prostoru
reagujícího detektoru pracovníky příslušného útvaru (provozu apod.) a likvidaci zdroje
úniku v případě, že je zdroj zjištěn.
- jednotka HZS SPOLANA a.s. vyjíždí automaticky na místo signalizace detektoru a provádí
činnosti dle zjištěné situace (průzkum, měření, zásah) v souladu se svými útvarovými
předpisy a ostatními legislativními podnikovými normami.
- Směnový mistr nebo panelář oznámí telefonicky pracovníkovi OS HZSP příčinu reakce
detektoru na únik nebezpečné látky
Zodpovědnost a spolupráce podnikových útvarů
Výrobní útvary, na nichž je systém PD instalován, zodpovídají:
- za periferie připojené k těmto jednotkám,
- za ohlášení vzniklé závady pracovníkovi, zodpovědnému za provoz PD nebo na OS HZSP.
Jednotka HZS SPOLANA a.s. zodpovídá:
- za provoz vyhodnocovací DMS a PC na OS HZSP a připojené periferie,
- za provoz detektorů, vedení, vyhodnocovací jednotky, ústředny,
- za kontrolu správné funkce systému PD a jeho efektivního využívání jako prvku havarijní
prevence v podniku,
426
- za koordinaci zúčastněných subjektů v průběhu oprav systému, při zpracování projektové
dokumentace a řízení změn ve stávajícím PD.
Jednotka HZS SPOLANA a.s. vede aktuální evidenci detektorů v podniku a jejich umístění na
objektech jednotlivých závodů.
V následující tabulce je uveden přehled pokrytí jednotlivých provozů (technologií) podniku
detektory systému plynové detekce (počet) a přehled detekovaných látek.
Podrobné umístění detektorů systému plynové detekce, druh detekované látky a povinnosti
mistra, operátora a obsluh na příslušném provozu, jsou popsány v Pracovních předpisech pro
systém plynové detekce jednotlivých provozů.
Rozmístění detektorů systému plynové detekce v podniku
Technologie
Detektory systému plynové detekce - počet
Elektrolýza
6
VCM + PVC
55 + 22
TZO
39
Kaprolaktam+ CON
4+5
HAS+NH3+SO2+H2
6+9+5+3
Energetika
12
ÚŘJ
4
Celkem
169
Přehled detekovaných látek
látky toxické - NH3, Cl2, HCl, SO2
látky hořlavé - EDC, VCM, C2H4, C3H6, C2H5OH, zemní plyn, cyklohexanon, vodík
6.1.2.2 Místní systémy plynové detekce
Vedle tohoto podnikového systému plynové detekce (signalizace detektoru vyvedena na OS
HZSP) jsou instalovány místní provozní systémy plynové detekce s vyvedením signálu na
pracovištích provozu (např. na panel obsluhy).
Ve skladu chloru (objekt E4920) a na stáčecí rampě je umístěno celkem 7 detektorů chloru
napojených na vyhodnocovací jednotku umístěnou ve skladu chloru. Signál z vyhodnocovací
jednotky je veden do řídící jednotky PLC a odtud jsou ovládány pneumatické bezpečnostní
ventily instalované na jednotlivých zásobnících kapalného chloru a monžíku. Dále je signál
veden do počítačového monitorovacího systému pracoviště komprese a zkapalňování chloru,
kde je aktuální

1Bezpečnostní zpráva_text_2016

Transkript

Podobné dokumenty

5. týden