GHANA Stručné informace o zemi Ghana je stát v západní Africe
Transkript
GHANA Stručné informace o zemi Ghana je stát v západní Africe. Sousedí na severu s Burkina Faso, na východě s Togem, na západě s Pobřežím slonoviny a jižní pobřeží státu omývají vody Guinejského zálivu. Hlavním městem je Accra. Ghana je parlamentní demokracií a součástí Commonwealthu. Ghanský politický systém vychází z modelů Velké Británie a Spojených států amerických. Ghana má na 22 milionů obyvatel, kteří hovoří mimo úřední angličtiny dalšími asi 50 jazyky a nářečími. Zemi osidluje mnoho etnik (kmenů) – odtud i ona jazyková pestrost. Bělošské obyvatelstvo činí pouhých 0,2% populace. Ghana je bohatá na různorodé zdroje (zlato, diamanty, manganová ruda a bauxit). Ghana je však převážně zemědělská země a většina obyvatel pracuje v zemědělství. Ghana vyváží zejména kakao a kakaové polotovary, dále dřevo, kokosové ořechy a kávu. Mezi základní potraviny obyvatel Ghany patří maniok, sladké brambory, kukuřice, rýže, arašídy, čirok a proso. Nejrozšířenějším náboženstvím v Ghaně je křesťanství, které vyznává 63% obyvatel, tradiční víru (domorodá náboženství) vyznává 22% obyvatel a islám 15% obyvatel. Život křesťanů v Ghaně má svá specifika – ostatně jako v každé jiné zemí – do které směřují aktivity PMD a PMDD. (pramen: Wikipedia) Křest Děti, které mají být pokřtěny, jsou před křtem přivítány i s rodiči, kmotry a instruktory při vstupu do kostela. Křtí se buď během mše, nebo mimo mši svatou, většinou v rámci RCIA programu. Dospělí s jejich kmotry a instruktory vítá kněz při vstupu do kostela, pak následují obřady. U dětí je obvyklý věk kandidátů na křest 11 let, u dospělých je různý. V průměrné farnosti je ročně pokřtěno zhruba 90 čekatelů. Ve většině farností jsou děti připravovány na křest v rámci Papežského misijního díla dětí. Většina jejich katechetů jsou také misijními animátory. Přijetím křtu se děti zároveň stávají členy Misijního díla dětí. Pokřtění někdy obdrží od kněze malý dárek, například medailky, růžence a podobně. Toto však není pravidlem. Křtěnci bývají oblečeni do bílých šatů, jména si většinou vybírají podle známých svatých patronů jako Josef, Petr, Jan, Pavel, Marie, Anna, ale někteří si vybírají jména i méně známých světců. Příprava dětí na křest trvá obvykle tři roky. Pro dospělé může být doba přípravy kratší. Záleží na jejich věku. Například sedmdesátiletý člověk by určitě byl ke křtu připraven a pokřtěn během kratší doby. Katechumeni se před křtem většinou účastní třídenních duchovních cvičení. Na hodně vzdálených místech křtí ve většině případů kněz, ale v ojedinělých případech i jáhen. Kandidáti musí chtít být pokřtěni a být k tomu být dobře připraveni. Biřmování se koná se obvykle během nedělní mše svaté. Kandidáti se setkávají v místě slavení mše svaté. Obvyklý věk kandidátů na biřmování je u dětí průměrně 12 let. U dospělých je to různé. V průměrné farnosti je ročně biřmováno na 50 biřmovanců. U dětí je tato svátost vždy spojena s Papežským misijním dílem dětí. Biřmovanci obdrží při této příležitosti někdy od biskupa nějaký dárek - růžence, medailky apod. K obřadu jsou oblečeni do bílých šatů. Pro biřmování si biřmovanci většinou vybírají stejná jména jako ke křtu. Zřídka někdo přidá další jméno. Biřmovány jsou obvykle děti. Při této příležitosti se učí mít jako vzor životní styl svých svatých patronů. Příprava kandidátů na biřmování trvá zhruba rok, na rozdíl od křtu, kdy je příprava delší. Kandidáti mají před biřmováním duchovní cvičení. Někteří se účastní semináře „Život v Duchu“, který trvá 3 až 7 dnů. I na hodně vzdálených místech biřmuje obvykle biskup. Jen zřídka pověří kněze, aby biřmoval dospělé, které pokřtil. Kandidát musí chtít být biřmován a být dobře připraven. První svaté přijímání dětí se obvykle se koná v neděli. Pro tuto příležitost si oblékají bílé šaty. Kandidáti čtou při bohoslužbě čtení, vedou přímluvy a také přinášejí obětní dary během průvodu k oltáři. U dospělých 1. svaté přijímání následuje po křtu. Jinak je průběh stejný, jako u dětí. Průměrný věk kandidátů na 1. svaté přijímání je u dětí 11 let. Běžně ve farnosti příjme 1. svaté přijímání zhruba 60 lidí za rok. 1. svaté přijímání je u dětí spojeno s Papežským misijním dílem dětí, do kterého děti v den křtu vstupují. Starší děti se postupně učí být jako vedoucí skupinek v Misijním díle dětí. Prvokomunikanti při této příležitosti obvykle obdrží nějaký dárek, zpravidla růžence nebo medailky. Příprava kandidátů na 1. svaté přijímání trvá u těch, kteří byli pokřtěni v dětství, tři roky, stejně tak jako u těch, kteří se současně připravují na přijetí křtu i na 1. svaté přijímání. Kandidáti mají před 1. svatým přijímáním obvykle třídenní duchovní cvičení. Na odlehlých místech uděluje 1. svaté přijímání kněz. Potřebná je připravenost kandidátů a dobré katecheze. Slavení Eucharistie: Vzdálenost věřících od kostelů je různá. Někteří lidé bydlí blízko centrálního kostela, kde je mše svatá, a jiní dál. Mnohdy musí ze svých domovů ujít 6 i více kilometrů, aby se mohli zúčastnit mše svaté. Nedělní mše svatá obvykle trvá jednu a půl až tři hodiny. V ghanské církvi slouží služebníci Eucharistie (akolyté) a v celé Ghaně jsou asi jen dva trvalí jáhnové. V běžné farnosti se nedělní mše svaté zúčastňuje na 400 lidí. Během mše svaté hrají účastníci většinou na bubny, zřídka na varhany a některé farnosti mají i dechovou kapelu. Farnosti mají zhruba 20 nebo více ministrantů či ministrantek, ale jen asi 6 jich ministruje každou neděli. Během nesení darů v obětním průvodu přinášejí lidé ze svých domovů (často ze vzdálených míst) kromě chleba a vína i jídlo a ovoce. Z více obydlených oblastí nosí jako obětní dary: mléko, mýdlo, chléb, koláče, cukr a sardinky. Během mše svaté vytvářejí věřící procesí či průvody při vstupu, obětování a na konci mše svaté. Na jednoho kněze připadá správa území farnosti o velikosti zhruba 50 x 20 kilometrů. Ve farnosti, spravované knězem, může být až 25 kostelů nebo kaplí. V jiných třeba okolo deseti. V průměru je to zhruba 15. Za obvyklých okolností slouží kněz i biskup mši svatou ve dvou jazycích – v angličtině a v jazyku, kterým se mluví v dané oblasti.
Podobné dokumenty
Věžník č. 91 - Tre-fa
aby byl před upečením takto nastavován? Kde je
úcta k Božímu daru? Měli bychom se proti tomu
zasazovat, třeba i veřejně! Kdysi dávno jsem slyšel
rčení, že „člověk má být dobrý jako chléb“(je míněn ...
Misijni_adorace
Tato slova naznačují Ježíšovu vůli rozšířit poslání i na další, kteří jsou k tomu ochotní. Ježíš
však nepřicházel jen k lidem tehdejšího věku. On chce přicházet ke všem, proto si své
učedníky volí ...
Kodex kanonického práva ohledně exorcismu uvádí: „Kán. 1172, § 1
„Dojde-li k psychickým či fyzickým problémům, které je těžké správně vyložit, kněz
nepřikročí k ritu velkého exorcismu, ale přijme trpící osoby s láskou, svěří je Pánu a vyzve
je, aby používaly mod...
Průběh vlastního křtu: (nezapomeňte na svíci a křestní roušku
Odpověď rodičů:
Josef, Marie, Michael, Terezie...
* Rodiče, kmotři a farář dbají, aby se nedávalo jméno, které je cizí
křesťanskému smýšlení. (CIC 855)
Otázka druhá:
Co pro svého (svou) Josefa, Mar...
katechumenát - Cesty katecheze
Katechismus katolické církve1 dělí svátosti do tří skupin a prvou
skupinu označuje jako svátosti iniciační (v českém překladu je
užito výrazu „svátosti uvedení do křesťanského života“). Jsou
to kře...
Lastura - Farnost Praha
Pastorační rady (PRF) mohou a mají být zřizovány jen za tím účelem, aby
jejich činnost podporovala a vedla k účinné evangelizaci společnosti,
duchovnímu oživení a povznesení farnosti a tím sloužila...