Jeskyně doby kamenné - Nationalpark Bayerischer Wald

NÁVŠTĚVNICKÁ ZAŘÍZENÍ
J
ě
é
Do Bavorského lesa v dobách ledových
Přírodě blízké, řídce osídlené lesnaté krajiny-domov jelení
... Zhruba před 2 miliony let se klima výrazně mění: Během
zvěře. Majestátní býložravci jsou posledními svědky kdysi
následujících tisíciletí se několik období chladu střídá s kratšími
bohaté rozmanitosti velkých druhů zvířat ve střední Evropě.
teplejšími fázemi. Během chladných období se teploty snižují.
Jejich životní prostor a dnes již jen nesouvislé ostrůvkovité
Srážky padají stále častěji ve formě sněhu. Na zemských
rozšíření určuje od časného středověku člověk. Vždy tomu ale
pólech začíná narůstat ledový krunýř a ve velehorách ledovce
tak nebylo! Po miliony let určovalo dění na Zemi klima nikoli
postupují vpřed! Na vrcholu poslední doby ledové (zhruba před
člověk! Teplá období přinášela bující vegetaci rostlin,
20 000 lety) pokrývá led i nejvyšší vrcholky Bavorského lesa.
stromových porostů i druhově bohatou zvířenu, tropické
Malé ledovcové splazy odtud stékají do údolí.
teploty přispívaly k rychlému zvětrávání hornin i k erozi půd.
Změna flóry i fauny
V arktických podmínkách dokáží přežít jen nejodolnější rostliny a živočichové. Dosud
zde převládající lesy se přesouvají na teplejší jih. Skromné a chlad snášející trávy,
zakrslé keře a lišejníky se stěhují do oblastí bez ledu.
Druhově bohatá tundra pokrývá rozlehlé části krajiny.
S chladnou stepí sem přicházejí i jiné druhy zvířat: divocí koně, sobi, tuři pižmoví,
huňatí nosorožci a mamuti putují převážně bezlesými oblastmi. Jejich sezonní
přesuny je zavádějí i do hloubi dnešního Bavorského lesa. Hustá srst a mohutné
vrstvy tuku jim umožňují dobře přečkávat období chladu i potravní nouze během
zimních měsíců.
Homo sapiens
přichází do střední Evropy
Lidé v dobách ledových
Cestovatelé a „umělci v přežívání“
Dávní lidé, putující po tisíce let po Evropě, také dobře ovládaljí
Před asi 40 000 lety vstupuje na scénu střední Evropy Homo
umění přežít v tomto chladném klimatu.
sapiens sapiens „anatomicky moderní člověk“. Naši přímí
Za obydlí a místa náboženských aktů jim často slouží skalní
předci byli nejen vysoce specializovanými umělci v umění
jeskyně. Za pomoci vědomého užívání ohně se lidé dob
přežít, ale byli i prvními zástupci rodu Homo sapiens, kteří v
ledových lépe přizpůsobují život ohrožujícímu klimatu.
Evropě vytvořili nejstarší „umělecká díla“:Drobné plastiky,
Sobi a pratuři, divocí koně a mamuti jsou ceněnou loveckou
jeskynní malby a skalní rytiny!
kořistí a dodávají lidem energeticky výživnou potravu. Z jejich
V Bavorském lese v důsledku geologických podmínek chybí
kožešin a kostí zhotovují oděvy a nástroje. Nové techniky lovu
jeskyně a stopy lidského osídlení ze starší doby kamenné.
a účinnější zbraně zvyšují úspěšnost lovu.
Kyselé horninové podloží kosti zvířat ani lidí nedochovalo.
Jeskyně doby kamenné s trvalou výstavou
Jaké to asi bylo, když se naši předci
v Bavorském lese ještě mohli setkávat s
prastarými velkými zvířaty? Areál obůrek zvěře (Tier-Freigelände) u Ludwigsthalu
nám toto vzrušující téma přibližuje. Pratury a divoké koně, impozantní kopytníky,
kteří zde byli doma během dob ledových, lze pozorovat
z trasy chodníku pro
návštěvníky. Ten nás zavede do temné skalní jeskyně s rekonstrukcemi působivých
jeskynních maleb, zachycujících živě podobu tehdy zde divoce žijících zvířat: Obrazy
pádících stád praturů a prchajících divokých koní na spoře osvětlených skalních
stěnách dokládají neobyčejný pozorovatelský talent „starých mistrů“ a mimořádný
vztah lidí doby kamenné k tehdejšímu světu zvířat.
Reprodukce části maleb z proslulé jeskyně Chauvet v údolí Ardéche v jižní Francii
pootevírá okno do minulosti. Pasoucí se divocí koně a pratuři v obůrkách jsou
oživujícím propojením mezi dobami ledovými a současností.
Informační panely i trojrozměrné animace názorně přibližují změny klimatu, krajiny
a světa zvířat poslední doby ledové a začátku dob poledových a ukazují, jak člověk
novými metodami lovu na změny okolního prostředí i klimatu reagoval.
Impressum
Nationalparkverwaltung Bayerischer Wald
Freyunger Straße 2
94481 Grafenau
Telefon 0 85 52 / 96 000
Telefax 0 85 52 / 96 00 100
[email protected]
www.nationalpark-bayerischer-wald.de
Illustrationen © Burkard Pfeifroth, Reutlingen
S finanční podporou
EU-Gemeinschaftsinitative
INTERREG III A
JESKYNĚ DOBY KAMENNÉ
ě
ě
18. prosince 1994 v Ardeche na jihovýchodě Francie:
Několik jeskyňářů nevěří svým očím. Právě učinili
senzační objev - jeskyni Chauvet s doposud nejstaršími
známými nástěnnými malbami. Stáří a vysoká umělecká
úroveň těchto maleb zpochybňují dosavadní domněnky o
začátcích umění.
Bojující nosorožci, divocí koně, bizoni, lvi a stádo divokých
praturů: Šest metrů dlouhá „Nástěnna malba koní”, v
jeskyni Chauvet platí za mistrovské dílo prehistorického
umění. Napravo od ní: Jeskynní lev očichává pozadí
krčícího se jedince téhož druhu. Obě zvířata patří k
vymřelému druhu, postrádající typickou hřívu. Možná se
právě chtěli spolu pářit. Představují dvě z mnoha
nástěnných maleb této jeskyně v oblasti Ardeche,
vytvořených asi před 35 000 lety. Fantastické svědectví
tvůrčí síly člověka starší doby kamenné.
Veřejnosti je možnost obdivovat poklady jeskyně Chauvet
odepřena z důvodu ochrany její nezměrné hodnoty pro
výzkum dějin lidstva. Proto Vás zveme k návštěvě
rekonstruované „ jeskyně doby kamenné“ při vchodu do
areálu obůrek zvířat u Ludwigsthalu, abyste z
bezprostřední blízkosti mohli obdivovat malou ukázku
tohoto prehistorického uměleckého pokladu.
Virtuální procházku originální jeskyní lze také absolvovat
prostřednictvím internetu na adrese:
www.culture.fr/culture/arcnat/chauvet