Dietoterapie a prevence žaludečních vředů

Dietoterapie a prevence žaludečních vředů

Dietoterapie a prevence žaludečních vředů
Iveta Bečvářová
Virginia-Maryland Regional College of Veterinary Medicine, Blacksburg,
Virginia, USA
E-mail: [email protected]
Syndrom ţaludečních vředů u koní zahrnuje několik nozologických jednotek: neonatální ţaludeční
vřed, gastroduodenální vředovou chorobu u sajících hříbat, ulcerace glandulární sliznice a ulcerace
kutánní (skvamózní) sliznice. Ulcerace u neonatálních hříbat se objevují v souvislosti se závaţným
onemocněním, jako je sepse nebo asfyxie a mohou způsobit perforaci a fatální peritonitidu.
Gastroduodenální ulcerace u sajících hříbat se objevují v proximálním duodenu, pyloru, ţaludku nebo
v distálním jícnu. Jedním z navrţených mechanismů rozvoje těchto vředů je abnormální
vyprazdňování ţaludku, které způsobuje stázi kyselého ţaludečního obsahu a iritaci ţaludeční a
ezofageální sliznice. Záněty ţaludeční sliznice a ulcerace u odstavených hříbat se často objevují v
souvislosti s klkáním.
Eroze a ulcerace kutánní sliznice ţaludku jsou nejběţnější formou ţaludečních vředů u dospělých
koní. Nejčastěji je postiţena kutánní sliznice v blízkosti margo plicatus, zejména v malé kurvatuře
ţaludku. Patogeneze těchto lézí je pravděpodobně multifaktoriální a zahrnuje mimo jiné i dietní
faktory a způsob krmení. Ulcerace glandulární mukózy ţaludku nebo jejich kombinace s ulceracemi v
kutánní mukóze ţaludku se taktéţ objevují u dospělých koní, i kdyţ méně často. Ulcerace v
glandulární mukóze jsou spojeny s anorexií a abdominální bolestí po krmení a mají souvislost s
transportem a podáváním vysokých dávek nesteroidních antiflogistik.
Vředy kutánní sliznice ţaludku se často objevují u sportovních koní s prevalencí 80 – 90 %, avšak
prevalence je vysoká i u koní, kteří jiţ ukončili sportovní kariéru (52 %). Hlavním faktorem, který
vede ke vředům kutánní mukózy ţaludku se v epidemiologických studiích opakovaně uvádí intenzivní
trénink a závodní sezóna. Nízká prevalence ţaludečních vředů je naopak u koní s omezenou fyzickou
aktivitou a u koní chovaných na pastvině.
Primární příčinu ulcerace kutánní části ţaludku je expozice sliznice k ţaludečním kyselinám, ale také
k těkavým mastným kyselinám, které jsou produktem fermentace v ţaludku. Dalšími uváděnými
příčinami jsou reflux ţlučových kyselin z duodena, vliv ţaludečních trávicích enzymů (tj. pepsin)
nebo opakované podávání hypertonických elektrolytů koním během vytrvalostních závodů.
Fyzická aktivita přispívá k prodlouţení expozice kutánní části ţaludeční sliznice ţaludeční kyselině,
pepsinu a ţlučovým kyselinám z důvodu zmenšení objemu ţaludku. Kůň v pohybu má zvýšený
intraabdominální tlak, coţ tlačí na ţaludek, výrazně zmenšuje jeho objem a vytlačuje kyselý obsah
ţaludku do jeho dorzální části. Toto prodluţuje expozici kutánní mukózy ţaludečním kyselinám (pH
1-2). Další navrţenou hypotézou je zpomalené vyprazdňování ţaludku, které opět prodluţuje expozici
mukózy kyselému ţaludečnímu obsahu. Existují i studie, které dokumentují zvýšené vylučování
gastrinu při krmení po fyzické aktivitě, coţ indukuje zvýšení sekrece ţaludečních kyselin a sníţení pH
ţaludku.
Souvislost s přesunem z pastviny do stáje byla taktéţ navrţena v jedné ze studií jako důvod pro rozvoj
lézí na kutánní mukóze. Ţaludeční léze se objevily jiţ během sedmi dnů po změně ustájení. Autoři této
studie odůvodnili tyto změny jako výsledek nedostatečné socializace, změny v krmné dávce a
přechodu na intermitentní krmný reţim.
Některé studie opakovaně publikují souvislost ţaludečních vředů s nervózním temperamentem koně.
Jedna z neověřených hypotéz navrhuje, ţe koně s nervózní dispozicí udrţují perzistentní tenzi břišních
svalů, coţ opět způsobuje tlak na ţaludek, zmenšuje ţaludeční objem a vytlačuje kyselý ţaludeční
obsah do kutánní části ţaludku.
Vliv výţivy na vývoj ţaludečních vředů není zcela jednoznačně prokázán a je pravděpodobně
multifaktoriální. Dietní faktory zahrnují:
1. Komponenty krmné dávky,
2. Mnoţství krmiva na jedno krmení,
3. vliv frekvence krmení na produkci slin,
4. rychlost a stupeň ţaludeční fermentace
5. dynamiku vyprazdňování ţaludku.
Produkce slin během ţvýkání potravy neutralizuje kyselé prostředí ţaludku. Konzumace sena
prodluţuje mastikaci a produkci slin, která je dvojnásobná ve srovnání s konzumací stejného mnoţství
sušiny ve formě jadrných krmiv. Konzumace jadrných krmiv nebo koncentrátu tedy můţe vést k
nedostatečné produkci slin potřebných k neutralizaci ţaludečního pH. Existují dvě studie, které
prokazují, ţe krmná dávka s obsahem vojtěškového sena buď s jádrem nebo s peletovaným
koncentrátem udrţuje vyšší pH ţaludku a sniţuje stupeň ţaludečních ulcerací. Autoři spekulují, ţe
vojtěškové seno bohaté na vápník a bílkovinu neutralizuje ţaludeční obsah a tak chrání ţaludeční
sliznici.
Dalším faktorem, který přispívá k tvorbě ţaludečních vředů, je konzumace krmné dávky s vysokým
obsahem jádra (tj. škrobu). Škrob podléhá částečné fermentaci v ţaludku, coţ zvyšuje produkci
těkavých mastných kyselin (acetátu, propionátu, butyrátu). Tyto organické kyseliny se ve velmi
kyselém ţaludečním prostředí (pH ≤ 4) vyskytují v neionizované formě, coţ umoţňuje jejich penetraci
a poškození epiteliálních buněk mukózy.
Nadměrné mnoţství jadrných krmiv nebo koncentrátů na jedno krmení je taktéţ povaţováno za jeden
z rizikových faktorů. Velké dávky jádra jednak zvyšují fermentaci a taktéţ prodluţují vyprazdňování
ţaludku a kontakt ţaludeční sliznice s organickými kyselinami.
Frekvence krmení je dalším významným faktorem. Koně, kteří mají přístup k celodenní pastvě, mají
méně kyselé ţaludeční prostředí (pH >4) z důvodu konstantní produkce neutralizujících slin.
Přirozenou výţivou koně je přijímat objemné krmivo v malých dávkách během 24 hodin denně.
Ţaludek koně je tak adaptován k tomu, aby konzistentně produkoval ţaludeční kyseliny a to i v době,
kdy je prázdný. Výsledkem této normální fyziologie zaţívání je nízké pH ţaludku (aţ 1.6) v době na
lačno, coţ patří mezi výrazné rizikové faktory pro rozvoj vředu. Z tohoto důvodu je ideální krmit koně
častěji neţ dvakrát denně.
Jedna z nedávno publikovaných studií uvádí, ţe krmná dávka s nízkou koncentrací škrobu a vysokou
koncentrací vlákniny a kukuřičného oleje sníţila produkci ţaludečních kyselin a zvýšila koncentraci
ochranného prostaglandinu E2 v ţaludečních šťávách. Účinnost této krmné dávky pro prevenci a léčbu
ţaludečních vředů však nebyla zatím ověřena.
Některé vředy se mohou vyhojit spontánně, avšak většina diagnostikovaných případů vyţaduje
podpůrnou farmakologickou léčbu. Cílem léčby pro oba nejčastější typy vředů (kutánní a glandulární
mukózy) je sníţení ţaludeční kyselosti a suprese produkce ţaludečních kyselin (tj. HCl). Lékem volby
je v současné době omeprazol, inhibitor protonové pumpy, který má jak léčebný, tak preventivní efekt.
Doporučená doba medikace je 28 dní. Po vyhojení vředu a ukončení farmakologické léčby se riziko
exacerbace vředu opět zvyšuje a proto je nutné implementovat preventivní zásahy, jako je úprava
prostředí, úprava krmné dávky a způsob krmení.
SOUHRN:
SNÍŽENÍ INTENZITY A DÉLKY FYZICKÉ AKTIVITY
Pokud je to moţné, trvání a intenzita fyzické aktivity by se měla sníţit, dokud se vředy nevyhojí.
Pokud kůň závodí, doporučuje se vynechat podávání orálních hypertonických elektrolytů. Pokud je
nutné hypertonické roztoky podat, lze to udělat aţ po fyzické aktivitě současně s malým mnoţstvím
koncentrátu nebo sena.
MAXIMALIZOVAT POBYT KONĚ NA PASTVINĚ.
Pobyt koně na pastvině je povaţován za nejúčinnější prevenci a součást léčby ţaludečních vředů u
koní. Trvalý přístup k senu u ustájených koní nevede k urychlení hojení vředů. Pokud pastvina není
dostupná a kůň musí být ustájen, lze doporučit inkorporaci vojtěškového sena nebo směsi travního a
vojtěškového sena do krmné dávky. Kůň by měl mít přístup k vojtěškovému senu nebo k mixu s
travním senem 24 hodin denně.
ZVÝŠENÍ FREKVENCE KRMENÍ, KRMNÁ DÁVKA ZALOŽENÁ NA OBJEMNÝCH KRMIVECH
(ZELENÁ PÍCE, SENO) A OMEZENÍ KONCENTRÁTU A JADRNÝCH KRMIV.
Trvalý přístup k objemným krmivům, jak k pastvě, tak k senu, zvyšuje produkci slin obsahujících
neutralizující bikarbonát. Denní průměrná konzumace sena (sušiny) odpovídá 1,5 – 2 % tělesné
hmotnosti. Výsledkem konzumace vojtěškového sena je vyšší pH ţaludku, coţ má ochranný efekt na
ţaludeční sliznici i pokud je současně krmeno jadrné krmivo či koncentrát s vysokým obsahem
obilovin. Pokud to výţivný stav koně dovolí, je dobré vynechat jak koncentráty, tak jadrná krmiva.
Kompletní krmiva se zvýšeným obsahem hrubé vlákniny (≥15 %), zvýšeným obsahem tuku a nízkým
obsahem nestrukturálních sacharidů (přibliţně méně neţ 15 % NSC) jsou vhodnou alternativou. Pokud
eliminace koncentrátu či jadrných krmiv není moţná, doporučuje se rozdělit celodenní dávku
koncentrátu do minimálně tří denních dávek a před kaţdým krmením nabídnout seno. Dávka
koncentrátu pro 500 kg koně s anamnézou ţaludečních vředů by neměla překročit 2 kg na jedno
krmení. Interval mezi krmeními by neměl být delší neţ 6 hodin.
KRMENÍ KUKUŘIČNÉHO OLEJE.
Kukuřičný olej v dávce 240 ml jednou denně smíchaný s jadrným krmivem nesníţil stupeň ulcerací v
kutánní části ţaludku v jedné ze studií. Následující studie však prokázala zvýšení koncentrace
ochranných prostaglandinů v ţaludečních šťávách. Zatímco léčebný a preventivní vliv kukuřičného
oleje na ţaludeční vředy nebyl prokázán, olej je vhodnou volbou pro dodání energie, coţ umoţňuje
sníţit mnoţství energetických jadrných krmiv pro udrţení kondice.
DOPORUČENÁ LITERATURA:
Clinical Nutrition, Veterinary Clinics of North America: Equine Practice; April 2009; Volume 25;
Number 1; Authors: Reese RE, Andrews FM “Nutrition and Dietary Management of Equine Gastric
Ulcer Syndrome”.