docke stažení: Orl-2015-9
download 
Stížnost Transkript
ke stažení: Orl-2015-9
2015-9 kognitivně disonantní občasník, informační destilátor, internetové(nejen) výstřižky ve fraku, splaskávač simulákrů, rozpouštěč falešných egregorů, narušovač zpráchnivnělých paradigmat, kompenzátor hypotékového novinářství, flokulant mediálního žaboklamu, širokopásmové dráždidlo, argenteum oppositus coffeteria pragensis, kanonizátor síťové pomíjivosti, virtuální plátek k propagaci holé skutečnosti, homeopaticko psychedelický 1 Motto: „ Věříme, že jsi něco, nad co nic většího nelze myslet. (...) I pošetilec (tj. ten, kdo existenci Boží popírá) tedy musí uznat, že to, nad co většího nelze myslet, je přinejmenším v nahlédnutí, neboť když o tom slyší, nahlíží to, a cokoli nahlíží, to je v jeho nahlédnutí. Není ovšem možné, aby to, nad co nic většího nelze myslet, bylo pouze v nahlédnutí. Je-li to totiž pouze v nahlédnutí, lze myslet, že je to také jako věc sama, což je více. Je-li tedy to, nad co nic většího nelze myslet, pouze v nahlédnutí, pak to, nad co nic většího nelze myslet, je zároveň něco, nad co lze myslet něco většího. To však jistě není možné. Existuje tedy beze vší pochyby něco, nad co nic většího nelze myslet, a to jak v nahlédnutí, tak jako věc sama. “ Anselm z Canterbury, Proslogion 2 OBSAH OBSAH Obsah Kdo organizuje invazi uprchlíků do Evropy? Profesionálové z USA! 6 Kdo je nemocný muž světové ekonomiky? 7 Bylo mezi nás vloženo téma, které silně zaměstnává emoce, abychom neviděli... 10 Islám a Evropa 12 Psychologie islámské krutosti 14 Papež Benedikt XVI.: V žádné jiné kultuře na světě nevznikla taková hudba, jakou dala světu křesťanská civilizace 16 Žádní azylanti, ale ideologická invaze. Plíseň, které už se Evropa není schopna bránit. 18 Uznávaný psycholog poskytl rozhovor o uprchlících, ale „zamázli“ mu ho. 23 Pád Bašára Asada a Sýrie v rukou radikálních islamistů? Katastrofa nejen pro Blízký východ, ale také pro Evropu! 30 Půlka našeho průmyslu je v cizích rukou. Ujíždí nám vlak, politikům to vyhovuje. Musíme kontrolovat zdroje jako půda a voda, jinak na to doplatíme 31 Spojené státy rozvracejí Evropu 35 Saúdský vpád do Jemenu 38 Neonacisté Azova cvičí už šestileté děti střílet ze samopalů! 38 Egyptolog Bárta: Uctívané ekonomické paradigma selhalo 39 Nejsme xenofobní národ. Jsme jen příčetní 43 3 OBSAH OBSAH Na NATO se spolehnout nemůžeme. Současná politika již není demokratická. Novináři zneužívají svůj prostor. Roste strach, že se Německo sblíží s Ruskem. 45 Je to o integraci Eurasie vs. Říše chaosu 53 Do sítě pedofilních prominentů prý patřil i britský expremiér 60 Ve Spojených státech odhalí sektáři obří sochu Satana 61 Čekání na černou labuť 62 Hus a úroky 62 Když pojišťovny sloužily Říši 63 Spolehlivé Turecko 68 Hospodinovo svádění 68 Fraktální uspořádání časoprostoru a astrologie 70 Blue Lotus : The Entheogen of Ancient Egypt 73 Hallucinogenic plants: are humans hard-wired to seek them out? 75 Antraxové útoky s největší pravděpodobnosti organizovala americká vláda 77 Bez komentáře: říšský termoprotektor 82 Profesor Keller: Zeman dovedl k nepříčetnosti všechny pokrytce, vývoj bude bouřlivý. Hořící ubytovny pro cizince. Schwarzenbergův Bilderberg. 83 Analytik Jan Schneider: Řekněte mi jediný důvod, proč by USA chtěly „rozmetat" Islámský stát. USA odejdou z Ukrajiny, ta se sesype, Ukrajince zachrání Rusové. 87 Padej na zadek, obyčejný občane? Ne. Martin Koller rozstřílel výzvu vědců na podporu uprchlíkům. 96 Paul Rosenberg: „Tento systém se však už napravit nedá. Tohle je Řím roku 460!“ 4 106 OBSAH OBSAH Vlna imigrace: Součást plánu na zničení evropské civilizace. Nic nového pod sluncem. Idea sjednocené Evropy za pomoci džihádu. Poslední totalita dějin. Odvážný hlas jezuity 108 5 KDO ORGANIZUJE INVAZI UPRCHLÍKŮ DO EVROPY? PROFESIONÁLOVÉ Z USA! Kdo organizuje invazi uprchlíků do Evropy? Profesionálové z USA! organizovat rozklad bohaté Evropy chudými uprchlíky především z muslimských zemí? Za celým skandálním projektem pomoci nelegální imigraci stojí prosionistická, prokapitalistická a protiislámská nadace. Doména z USA Více informací a údaje o doméně stránek najdete ZDE nebo ZDE (do vyhledávače zadejte "www.fluchthelfer.in/"). Ayn Rand Institute je americká nadace, která v současné době verbuje přes své webové stránky ZDE převaděče a pomocníky v Německu a Rakousku. Projděte si stránky a zjistíte, že se jedná o velmi profesionálně a draze zaplacenou kampaň, která neuvěřitelně pokrytecky apeluje především na „lidskost“ a „soucit Evropanů“. Vzhledem k tomu, že, jak se zdá, za celým projektem pomoci nelegální imigraci stojí prosionistická, prokapitalistická a protiislámská nadace, není divu, že podobné stránky jako „Fluchthelfer.in“ nebyly vytvořeny pro nábor pomocníků pro nelegální imigraci na mexické hranici. Cíle těchto "pomocníků "Fluchthelferz" z USA jsou zcela jiné než pomoc bližnímu svému. Velká část těchto převáděných osob jsou muslimové a Arabové, což je přinejmenším velmi podivné, protože Ayn Rand Institution nikdy sympatie k Arabům nechovala. Kdo zná dílo dámy, jejíž jméno nadace nosí, ví, že se jednalo o velmi vášnivou příznivkyni Izraele, rozenou jako "Alissa Sinowjevna Rosenbaumová" která považovala Araby za primitivní divochy nenávidějící Izrael. Ayn Randová byla jednou z hlavních ideologů americké radikální pravice, která zastávala a nadále zastává názor, že je „potřeba uvolnit cestu hrdinům kapitalismu“. Pasovala se na filosofku velikosti Aristotela a k obrazu o tom, kým byla a jaké názory zastávala, by postačil název jednoho jejího díla: "Obrana proti společnosti lupičů. Chudým brát a bohatým dávat". No není to zvláštní, že právě její jméno nese nadace, která pomáhá nyní Odpovědnost neponese zřejmě nikdo Požadujme, aby politici vznesli protestní nótu vůči USA, protože iniciativa „Pomocník utečenců“ nabádá k trestnému činu. V Německu a Rakousku byla již podána řada trestních oznámení a Rakušané požadují pro převaděče a „pomocníky“ vysoké tresty. Více např. ZDE . O samotné Ayn Randové se dozvíte více ZDE nebo třeba ZDE . Příznačné je, že na těchto stránkách zaštit’ujících se filozofií Ayn Randové jsou imigrace a její pomahači například v článku Imigrace jako zbraň proti západní kultuře tvrdě kritizováni. Proizraelská lobby dštící síru a oheň na vše levicové, muslimské a islámské zároveň podporuje imigraci muslimů do Evropy. 6 KDO JE NEMOCNÝ MUŽ SVĚTOVÉ EKONOMIKY? Nejsme obětí kolosální mystifikace i v jiných případech? Nebylo by divu, kdyby většina mediálních výstupů tzv. "Islámského státu" měla stejný původ. Všechna ta hrůzná videa (nebo jejich velká část) jsou možná vyrobena v Kalifornii nebo na jiných klidných místech "svobodného světa". Žijeme již dnes ve virtuálním světě tvořeném médii. Světě, který nikdy neexistoval a který neexistuje. Naši domnělí nepřátelé jsou jen produktem scénáře z nějaké obdoby Hollywoodu. Svět se ocitá uvnitř reality show, směsi skutečnosti a prostoduchého "filmového" scénáře. Není tedy divu, že si další zdroje všímají generování falešných identit propagátorů nelegální imigrace ZDE a ZDE . Bud’ je tedy spolu s námi obětí i sám americký "Ayn Rand Institute" nebo je naopak tvůrcem mystifikace, za kterou by se nemusel stydět ani Jára Cimrman. Jen postrádá jeho vtip. Spojené státy americké. Analýzu příčin a zoufalého stavu ekonomiky USA představil šéf ekonom německé Landesbanky z Brém Volker Hellmeyer . Každý si však může udělat názor sám. Jen chybí možnosti ověřování informací. Prostě nemáme všichni tolik času a prostředků jako nejbohatší lobby naší Země. Takové ekonomy jako je on, nebo i další – dokonce univerzitní profesory - kteří se v Německu umí ozvat a nebojí se říci pravdu, bychom v Česku potřebovali jako sůl. Bohužel. . . Kde je vzít? zdroj:http://news.e-republika.cz/article3249-Kdo-organizujeinvazi-uprchlik%C5%AF-do-Evropy-Profesionalove-z-USA Kdo je nemocný muž světové ekonomiky? Ekonomika, která nic nevyrábí, ale parazituje, nemá budoucnost Květa Pohlhammer Lauterbachová Spojené státy jsou přes všechny pozitivní hlášení o hospodářském oživení, kterými nás krmí mainstreamová média, na tom velmi špatně. Nicméně, ještě hůře jsou na tom Japonsko a Velká Británie. Ukazatel HDP je k ničemu, nemá žádnou relevantní Podíváme-li se na poctivá čísla a porovnáme-li vývoj od roku 2008, zjistíme, že tím nemocným mužem světové ekonomiky není Evropa, která se zmítá ve válečném nájezdu - prozatím beze zbraní - nýbrž 7 KDO JE NEMOCNÝ MUŽ SVĚTOVÉ EKONOMIKY? vypovídací schopnost. Pro Evropu platí, že se podařilo, a to přes veškeré kolaterální škody, které přineslo utahování opasků, alespoň udržet ekonomiku EU v chodu, zejména tu německou, a údolí strukturálních deficitů alespoň částečně opustit. Spojené státy se z roku 2008 nepoučily Hospodářský model, který vedl ke krizi 2008/2009, USA neopustily, ba naopak. Ekonomika Spojených států amerických je hnána dál turbo konzumerismem na dluh. Růst ekonomiky je tažen spotřebou na dluh díky levným penězům, stačí se podívat na tuto tabulku: Evropské podniky se z hlediska konkurenceschopnosti udržely, přestože na ně dopadají katastrofální důsledky hospodářských sankcí na Rusko. Německý strojírenský průmysl právě hlásí 30% propad exportu do Ruska a nám by nemělo být k výskání. Naše levné montovny jsou totiž na německé výrobce jako subdodavatelé navázáni. Nebudou-li Němci vyvážet, nebude práce ani pro naše lidi. Ukazatel Veřejný dluh bilance FED spotřební úvěry studentské půjčky půjčky na auta HDP US dolary Konkurenceschopné podniky, nikoliv finanční průmysl jako v Británii, musí být páteří ekonomiky 2008 10 bln 800 mld 2,7 bln 577 mld 780 mld 14,8 bln 2015 18,155 bln 4 414 mld 3,4 bln 1 360 mld 972 mld 17,7 bln nárůst +82% +550% +25,3% +135% +24,6% +19,2% Doplňující údaj: V roce 2008 bylo na potravinových poukázkách (food stamps) 31 milionu lidí, v roce 2015 již 45,6 milionu Američanů. O síle ekonomiky a konkurenceschopnosti vypovídá například údaj o tzv. „Hidden Champions“(HCH). To je označení pro podniky, které jsou jedničkami na domácím trhu a nacházejí se mezi TOP 3 světového žebříčku. Politika nízkých úrokových sazeb končí. Zvedne-li FED skutečně na podzim, jak avízuje, úrokové sazby, bude to pro celou zemi katastrofa. Volker Hellemeyer říká: "Jsme konfrontováni s nejvyšším stupněm Stav 2015 počet obyvatel počet podniků boje o udržení moci od roku 1945. USA posilovaly vliv na své západní spojence,aby společně čelili rozvíjejícím se Japonsko 127 milionů 250 ekonomikám, které dnes dohromady představují 56 % svěUSA 320 milionů 350 tové ekonomiky, žije v nich 85% obyvatel světa a vlastní Německo 82 milionů 1 300 Celá EU 501 milionu 2 000 (podniky eurozóny) 70% všech devizových rezerv. Jde o nové rozdělení světa. Hlavně postavit Evropu proti Rusku, a to mnohem moTady snadno pochopíme, proč USA tak masivně hutněji než doposud. Díky globalizační doktríně západní zneužívají NSA i k hospodářské špionáži svých spocivilizační okruh posílil. Nyní hrají USA na notu deglobjenců. alizace, čímž uvalí USA hypotéku na další generace. Doposud exportně silné země jako Německo a severní země eurozóny vůbec, se budou muset připravit na hodně špatné časy." 8 KDO JE NEMOCNÝ MUŽ SVĚTOVÉ EKONOMIKY? Evropa bude obětována, pokud se nevzchopí k odporu a nebudeme-li my, občané, požadovat razantně adekvátní reakce na ohrožení od politiků. Smlouva TTIP nesmí být podepsána, protože není možné zvrátit důsledky jejího působení a znamenala by uvalení hypotéky na další generace. Bushova doktrína jasně říká, že USA budou dodržovat pouze takové smlouvy, které budou znamenat konkurenční výhodu pro ně, a to bez ohledu na škody, které utrpí druhá strana. Položme si tedy otázku, co je to vůbec za smlouvu, o které se již dopředu ví, že bude mít nezvratitelné důsledky na život budoucích generací a přesto ji zrádci národa protlačují. Taková smlouva je ve skutečnosti protiústavní a její podepsání je nelegální. I když si zkorumpovaní politici myslí, že kvůli svému čtyřletému nebo pětiletému volebnímu mandátu mají mandát podepisovat smlouvy, které uvrhnou naše děti a vnuky do vězení. Plán elit zpoza oceánu se rozjíždí naplno Evropa je rozklížena. Pořád se ještě díky setrvačnosti drží. Pokud ovšem politici budou pokračovat dále stylem střílení si do vlastních řad a slepě poslouchat oslabeného rozzuřeného býka ze zámoří, který se pokouší ji unést, je konec dobrých časů. Nastává společenský, politický a hospodářský rozpad. Slepá poslušnost evropských kolaborantských politiků vytvořila ideální podmínky pro vyloupení celého kontinentu. Zde jsou fakta: • Evropu zaplavují proudy uprchlíků – jde zřejmě o řízený proces • Začíná se projevovat nedostatek eur pro financování ekonomik eurozóny • Hospodářský růst zpomaluje a v mnoha zemích klesá I válečné přípravy jsou v plném proudu. Spojeným státům je jedno, kolik lidí v Evropě zahyne. Existuje dokonce doktrína „omezené jaderné války“ – pochopitelně mimo území USA- tzv. zpráva Project ATOM , kterou uveřejnil washingtonský think- thank Centrum pro strategická a mezinárodní studia (Center for Strategic and International Studies - CSIS). K této zprávě se ještě vrátíme v dalším článku. • Exporty kolabují • Nezaměstnanost v celé EU roste • V EU existují minimálně 4 zcela zbankrotované státy • NATO se roztahuje čím dál více a požaduje více peněz na zbrojení Vrat’me se k analýze Volkera Hellmeyera. Na otázku reportéra z DWN.de, jakou představu má o Evropě v roce 2025 říká, že vi,dí jedinou šanci, jak udržet sociální smír a prosperující ekonomiku v tom, že se politici emancipují od diktátu USA, otevřou se směrem na východ a budou dále rozvíjet spolupráci na smysluplných projektech, které nepovedou pouze k multiplikaci zisků z krátkodobého konzumu. A jako pozitivní příklad uvádí projekt Hedvábné stezky • Podařilo se vrazit klín mezi Evropu a Rusko Investoři z USA začínají privatizovat majetek cíleně zadlužených států • Politici jsou slepí a hluší a bezradně plní požadavky hegemona z USA 9 BYLO MEZI NÁS VLOŽENO TÉMA, KTERÉ SILNĚ ZAMĚSTNÁVÁ EMOCE, ABYCHOM NEVIDĚLI... poskytne to nejcennější: volný čas. Dnes už nejde o přežití, netrpíme hladem a zimou a máme, když ne vše, tak přinejmenším mnohé. A tak se ukazuje mnoho z toho, co už vůbec nedává smysl, co nám bere jen čas a jeví se jako zcela zbytečné. To je tedy podle vás obrázek oné postkapitalistické společnosti? Možná jsou pro ni typické i další jevy. Třeba to, co se děje v Řecku. . . Pokud ještě jednou tedy zůstanu u sociální sítě a vaší komunikace na ní, před časem jste si posvítil jako astrolog na datum narození řeckého premiéra Alexise Tsiprase. Co jste z něj vyčetl? Dá se z toho usuzovat i vývoj Řecka jako takového? – srovnatelný se stavbou velké čínské zdi, která zajistí práci pro 1,5 miliardy lidí. Negativní scénář raději nechce - a nemáme se proto na něj zlobit - vůbec komentovat. Alexis Tsipras se vydal řešit situaci, kterou sám nezpůsobil. A kterou, jak dnes víme, ani vyřešit nemohl. Unijními představiteli mu bylo ukázáno, že po řešení není ani poptávka. Protože plán zní: Řecko ohlodat jako kost. Angela Merkelová po celou dobu Tsiprase chlácholila, že vše dopadne dobře. Ale už mu neřekla, že vše dopadne dobře pouze pro banky. Tsipras byl za svoji odvahu vyjednávat zcela znemožněn. Podle jeho horoskopu soudím, že se časem vrátí na scénu. Není to typ muže, který se vzdává. Vývoj Řecka odhadnout nedovedu, ale asi všichni chápeme, že nejdéle za rok a půl tu stejná situace bude znovu, protože ani kompletní vybrakování Řecka nepomůže jeho dluh zkrátit. zdroj:http://news.e-republika.cz/article3238-Kdo-je-nemocnymu%C5%BE-sv%C4%9Btove-ekonomiky Bylo mezi nás vloženo téma, které silně zaměstnává emoce, abychom neviděli... Pane Baudyši, nedávno jsem zaznamenala na facebooku vaše vyjádření k tomu, jak vnímáte zvěsti o vstupu současné společnosti do již postkapitalistické doby... Co nám tedy tato doba přinese, podle vás? A podle čeho můžeme dle vašeho mínění poznat, že tomu tak skutečně je? Nejen v souvislosti s Řeckem jste se nechal též slyšet, že ve vás vzbuzuje pochybnost fakt, že selhání bank je úzkostlivě nevyslovováno. Nemluvě o dosud nevysloveném podezření, že banky půjčovaly nehorázné peníze právě proto, aby nastala tato situace. Země tak rozprodává státní majetek, jak se děje po Tsiprasově kapitulaci: vodárny, železnice, Víte, je to poměrně jednoduché. Postřehy formulované britským ekonomickým novinářem Paulem Masonem říkají jasně, že potřeba práce klesla. Hranice mezi prací a volným časem již není tak ostrá. A souvislost mezi prací a mzdou také není zrovna samozřejmá. Hodnotu získává vše, co je zdarma a co člověku 10 BYLO MEZI NÁS VLOŽENO TÉMA, KTERÉ SILNĚ ZAMĚSTNÁVÁ EMOCE, ABYCHOM NEVIDĚLI... Celé to na mne působí dojmem, jakože je to ze všeho nejvíce hra s lidskou pozorností. Bylo mezi nás skrze média vloženo téma, které silně zaměstnává emoce. V reakci na záměrné tvoření chaosu ztrácíme schopnost vnímat témata ostatní. A tak je náš kontinent smlouvou TTIP potichu přebírán pod křídla Spojených států. Což ale beztak probíhá již dlouhodobě. Náš pud sebezáchovy celý ten blázinec s uprchlíky a Islámským státem vyhodnocuje jako primární ohrožení, přestože se nám reálně nic neděje. Německý novinář Udo Ulfkotte upozornil na možnost, že chystané odstátnění německých věznic a jejich převedení do soukromých rukou, po americkém vzoru, přinese proměnu věznic na továrny s levnou pracovní silou. A upozornil na možnost, že se s imigranty pravděpodobně počítá jako s těmi, kdo budou v těchto obřích výrobních táborech dlouhodobě pracovat. Je pravděpodobné, že z uprchlíků chce Evropa nadělat novodobé otroky. Vždyt’ se ukázalo, že například distribuční sklady firmy Amazon fungují více méně jako technologicky propracované pracovní tábory. Legálně to však nejspíš udělat nejde jinak než takovýmto manévrem, v návaznosti na justici a vězeňství. pošta, letiště, energetika, telefonní operátor, to vše má jít do privatizace. Ergo do rukou Západu, koupeno za výhodnou cenu... To jsou silná slova a podezření - přesto zaznívají již hlasitěji i z jiných úst. Můžeme se tedy teoreticky podle vás obávat toho, že podobné scénáře mohou nastat i v jiných zemích? Ano, bohužel to skutečně vypadá, jako kdyby Řecko bylo jakýsi pilotní projekt. Zkoumá se v něm možná, co unese řecká veřejnost a co tomu řekne evropská veřejnost? Zdá se, že jsme připravováni na vedení kontinentu zcela jiného typu, kdy vlády a parlamenty jsou již jen nepodstatnou kulisou. A volby a voliči zbytečný vedlejší produkt. Státní zřízení je v podstatě nepotřebné, direktivy přicházejí odjinud, stát je vyvlastněn, diskuse se nepřipouští, politika je zbytečná, protože je nahrazena obchodními podmínkami technokratického vedení unie a bank. Je to však stejně málo platné, protože ač to vypadá, že jsme v defenzivě my, kdo tvoříme 90 procent populace, tak ve skutečnosti jsou v defenzivě oni, protože se jim pomalu, ale jistě, rozpadá dolar i vláda nad světem. Tím se dostáváme k hodně palčivému tématu dneška - k uprchlíkům a lidem, kteří opouštějí masově své domoviny, v kterých nemají šanci na plnohodnotný život a hledají zcela nové domovy v Evropě. Nejde o poklidný exodus, a tak je s tím spojena řada vášní. Samozřejmě se objevují i teorie, že může jít o jakýsi plán nejmocnějších. Myslíte, že je možné, že by toto někdo zosnoval, aby například mohl oslabit Evropu? Nebo je to přirozený jev, zvaný po celá staletí putování národů? Na závěr je asi dobré se zeptat i na roli lidského elementu - tedy jednotlivce. On totiž, jak víme, někdy i jednotlivec, aby se někomu zalíbil, může udělat ve svém okolí jakési nesvobodné peklo. . . Třeba tím, že bude přitahovat šrouby v jisté formě cenzury. Hrdě se tak sice stále provolává, že cenzura v českých médiích není, ale souhlasíte s tím? Pokud vím, i vám nedávno zablokovali blog, který jste dlouhá léta psával. Samozřejmě – objevovaly se v něm značně nekonformní názory – stejně jako nyní ve vašich odpovědích, ale. . . 11 ISLÁM A EVROPA Média vlastní do velké míry oligarchové a jejich obsah tím pádem slouží jim. Což se neobejde bez důsledného filtrování. O své psaní nemám obavu, stejně jako nemám obavu o žádného jednotlivce. Tlak na nás a omezování našeho prostoru nás vede k větší odvaze a větší síle. Čím více negace nabízejí média svým konzumentům, tím více pozitivity v sobě člověk musí najít, aby se s tím vyrovnal. Celým tímto procesem získáváme zkušenost, že řešení na nízké úrovni, tedy řešení založená na strachu, nepřinášejí pomoc. A jsme nucení hledat řešení, která obsahují jistotu, pramenící v sobě a pohled zbavený strachu. zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/FilozofBaudys-a-zcela-jiny-pohled-na-uprchlickou-krizi-Bylo-mezi-nasvlozeno-tema-ktere-silne-zamestnava-emoce-abychom-nevideli387660 Islám a Evropa písku. Jde jen o to, že akcentování této zprávy v médiích drnkající na strunku strachu, paniky a xenofobie se hodí určité zájmové skupině (jejímž centrum je pravděpodobně Londýn, ale nejde o žádné mysteriózní spiknutí). Jde především o unifikaci Evropy, ospravedlnění zbrojení, zesílení kontroly a o odvedení pozornosti od toho, co se děje někde za tím vším - a to je příprava na válku. Zatímco se paní Vomáčková při otevření novin chvěje strachy, že z lesíka vyrazí zahalení nomádi na velbloudech, lační žen a krve, ty skutečné "válečné bubny" nejsou slyšet. Stručné shrnutí výsledků dvou konstelací se dvěma nezávislými skupinami na téma Islám a Evropa. Proč se nyní v médiích akcentují zprávy ohledně přistěhovalců do Evropy? Určité vůdčí koncerny, industriální komplexy a banky, mají nyní zájem vyvolat šířící se strach a paniku, aby ospravedlnily budování ozbrojených a policejních složek, utahování Evropy pod jednotnou obruč. Evropa byla vždy metalurgickým kotlem slévání různých národů, byla jím odnepaměti a v tisícinásobné míře než dnes a bude jím vždycky. To je její přirozenost. Dnešní vlna přistěhovalectví je z dlouhodobého měřítka nepatrná. Jde o zrnko Psychologie muslimského muže žijícího v Evropě První vrstva. Neotřesitelné sebevědomí na základě víry. Pocit vyvolenosti, nadřazenosti, jistoty. Evropan mu je vždy níže, dokud nepřijal JEHO pravdu. 12 ISLÁM A EVROPA by rozuměl optice humanistického starce. Pak by ji teprve s úctou ocenil. Humanistický stařík přešlapuje; cosi nedomyslel. V podstatě není schopen ze své úrovně k mladíkovi jakékoli akce; je bezmocný, a hlavně už je pozdě. Je pět minut po dvanácté. Může si už jen kroutit šediny a litovat, že nezakročil dříve. (Tento obraz ilustruje situaci s muslimy v západní Evropě, která se začala utvářet už několik desetiletí nazpátek). Druhá vrstva. Když ji dotazujeme, nerudnost, hněv, nenávist, explozivní nenávist a destruktivita, která se nechce dát prolomit. Zahořklý vzdor. Vidíme zde silný vliv matky. Ženy stojí na druhé straně; nemůže k nim. Jedině k matce může. Třetí vrstva. Pod tím vším obrovská slabost a nejistota na úrovni první čakry. Sexuální podvyživení, jež není dáno jen nemožností se sexuálně vybít, ale spíše neschopností od ženy čerpat při milování, mazlení, propojení. Není zde psychologický most k ženskému protějšku, po němž by mohla proudit výživa, kterou muž potřebuje od své ženy. Z toho pramení hluboké znejistění, bezmoc až ke zvracení, nesebedůvěra v sebe jako muže, jako když se podlamují kolena a nastává zhroucení. Tato vrstva vyvolává tlak na první - důraz a opora o víru a jedinou pravdu (pocit’ovaná na úrovni hlavy) - ta se opět zpevňuje, aby vůbec bylo o co se opřít. Jako kompenzace nejistoty je první vrstva posílena. Proto muslim nesnese jakéhokoli št’ourání v jeho psýché - raději zahořkle nenávidí celý svět, než by padl do kolen a vyznal se ze své nejistoty a nevědění. Frustrace je tím palčivější čím více hledí na svobodné ženy na západě a jejich laskání s muži. Oni mohou - a já ne. I kdybych si ji vzal násilím, nedostane se mi "toho". Tyto obrazy jej hluboce ponižují. Připomínají mu, co sám nemá a nikdy mít nebude. Jižní, Západní, Střední a Východní Evropa Jižní Evropa slouží pro imigranty jako transitní, nemají zájem zde setrvat déle. Jihoevropané s imigranti sdílí vzdor a nenávist vůči Západu - Bruselu, jehož vnímá jako staršího, kárajícího bratra jedničkáře, který se za něj stydí, a proto mu dotuje dálnice a záchodky. Jihoevropan s imigrantem se zrovna nemilují, ale je zde spiklenecké srozumění: vpustím tě a jdi si zahnojit Brusel. Střední ani východní Evropa nejsou pro imigranty lákavé destinace, bud’ jen transitně nebo se zde usazuje velmi omezené množství. Vypadá to, že v budoucnu se (s reptáním Čechů) na území Čech usadí určité množství imigrantů na základě kvót z EU, které budeme muset "zkousnout", aniž by to ale napáchalo nějaké škody nebo zanechalo výraznější stopy do budoucna. Tento mladík vnímá liberálně multikulturní přístup západního "starce" (na základě jakých si "humanitních hodnot") jako senilní slabost, jíž se směje do očí. Mladíka a starce dělí několik úrovní. Jsou od sebe příliš daleko. Mladík by potřeboval zpohlavkovat maskulinním trenérem v propoceném tílku - to je síla, jíž by rozuměl a jíž by respektoval. Teprve časem by mohl dorůst do kulturní úrovně, z níž Střední Evropa (Od Polska dolů po Chorvatsko) se v konstelaci jeví jako neutrální zóna, která leží přesně na rozhraní západu (EU) a východu (Rusko). Z této pozice by mohla čerpat taktickou výhodu. Jde o poziční sílu. Namísto toho se upisuje západu do nevýhodné polohy postkoloniálního odbytiště pro 13 PSYCHOLOGIE ISLÁMSKÉ KRUTOSTI gor. Rád by byl první světovou mocností. Ten ví, že arabský svět musí růst a sílit technologicky, vojensky, finančně, na všech úrovních. Je velmi racionální. Uvědomuje si, že islámští muži, tím, že nedovolují angažování žen, zpomalují jeho růst. Posiluje proto ženy v jejich snahách. Potřebuje islámský svět kompetetivní a mocný. K tomu je třeba žen. Ženy sílí. Muži se chytají za hlavu. Jejich svět se hroutí. Mění se. Ženy promění islám zevnitř. šunt a levné manufaktury pro západ, který z této situace luxusně profituje. Střední i Jižní Evropa proto hledí na Západ se značnou nevolí. Snaha udržet sjednocený prstenec Evropy je ekonomicky užitečná především pro korporace sídlící na Západě. Namísto, abychom těžili ze své poziční síly, nastává absurdní situace, kdy díky dobře řízené mediální propagandě reptáme proti kvótám Bruselu ohledně přistěhovalců (které nemají fakticky žádný dopad), ale zcela dobrovolně ohýbáme před Západem hřbet na rovině industriálně-ekonomické (což má dopad tisícinásobný a promítá se do života každého z nás). Je změněný islám ještě islám? Jak mocný bude pak? zdroj:http://ografologii.blogspot.cz/2015/06/islamevropa.html Vnitřní reforma Islámu Psychologie islámské krutosti Přijde ze strany žen. Ženy stále víc přicházejí do styku s informacemi a technologickými novinkami ze západu, probouzejí se v nich ambice dosáhnout v politice, vědě, obchodě svých vlastních pozic stejně jako muži. - I když nejprve to začíná právem na to dát si kafíčko s kamarádkami a kamarády. (Slovo "kamarád" rozpaluje manžela doběla. Moc dobře ví, co by takový "kamarád" asi tak chtěl! Přece to samé, co on sám.) Začíná to těmi nejprostšími svobodami. Těmi, které vidí v amerických telenovelách. V luxusních mobilech, tabletech a televizorech, jež jim jejich muži zakoupili, aby jim zajistili bezpečnou zlatou klec, z níž by neměly vycházet! - Muži si to v žádném případě nepřejí. Jsou (ke své škodě) zcela konzervativní a rigidní, chtějí ženu udržet v její tradiční roli. Změna postavení ženy mu sugeruje otřes základních jistot na kterých stojí celý Islám. Má pocit, že změna jedné cihličky rozloží celou zed’. A má svým způsobem pravdu. V konstelaci se objevuje bod, který má zájem na expanzi a moci islámu - jakýsi jeho egre- Benjamin Kuras Jak nám v záběrech internetových zpravodajství před očima bují a do celého světa se roztéká islámská státotvornost uřezáváním hlav odpůrcům, ukřižováním nedostatečně loajálních souvěrců, kamenováním znásilněných, usekáváním údů obviněným, bičováním nedostatečně loajálních, věšením homosexuálů, masakrováním jinověrců a destrukcí jejich kulturních památek a svatyň, je na čase pokusit se identifikovat, z jaké psychické vady takové šílenství pramení. Vysvětlovat to několika stovkami vražedných veršů středověké, blouznivě nesrozumitelné a týravě nudné knihy tklivě kvílivých veršů inspirovaných pouštními džinny a jeskynními halucinacemi už nepostačí. Žádná kniha nedokáže ke krutosti tohoto kalibru inspirovat nikoho, kdo na tuto inspiraci není psychologicky naladěný. Hitlerův Mein Kampf by nedokázal k nacistickému řádění 14 PSYCHOLOGIE ISLÁMSKÉ KRUTOSTI ženské poslušnosti. Zákaz veřejného pohybu žen bez příbuzného muže nebo bez „zneviditelnění“ kompletním zahalením. Nucená manželství a otcovské či bratrské „ctnostní“ vraždy neposlušných dívek. Trestání žen za vlastní znásilnění. Genitální mrzačení dívek bolestivým a často životu nebezpečným odřezem klitorisu a stydkých pysků s účelem zbavit je navždy možnosti pohlavní rozkoše, které se i v západních zemích stává v muslimských komunitách endemickým, postihujícím statisíce dívek i přes jeho trestnost. Snadnost mužského a nesnadnost ženského rozvodu. Samotné mnohoženství, které muži umožňuje sexuální potěchu si „omlazovat“ až do pedofilie. A vrozená neschopnost cítit k ženám úctu neprojevitelnou ani k vlastním ponižovaným matkám. hromadně inspirovat Skoty nebo Švédy a dokonce ani ne samotné Němce tři desetiletí před nebo tři měsíce po druhé světové válce. K tomu byl nutný dostatečně velký počet („kritická masa“) lidí, kteří v sobě dokázali překonat základní prvky lidskosti a uvěřit v bohulibost vraždění a přijmout je za osobní úkol a životní poslání. Krutosti bolševismu a nacismu jako následek sexuální represe vysvětlil a dokumentoval už v 30. letech minulého století Freudův žák, rakouský a později americký psychiatr Wilhelm Reich. Tentýž aspekt – plus absenci smyslu pro humor, krásu, lásku, laskavost a soucit – identifikoval dánský psychiatr Nicolai Sennels u dnešní evropské islámské mládeže nakažené „memem“ (mentálním virem) islámského totalitarismu. V české vědě se o to s mimořádným úspěchem pokouší docent biologie Martin Konvička stručnou knížkou esejů, bohužel trochu nešt’astně a zavádivě titulovanou „Sex, drogy a islám“ (vydavatel www.lukaslhotan.cz). Ona je totiž především strhující a do hloubky lidské psychiky a biologických zákonitostí pronikající studií krutosti přímo způsobené sexuální represí. Mnohoženství je samozřejmě zároveň příčinou sexuální frustrace mužů zůstávajících „ na ocet“ a nadržených na lov nemuslimek. Znásilňování žen žádnému muži „nepatřících“. Ochoty věřit v ráj plný panen pokorně se oddávajících bojovníkům padlým ve jménu Alláhově. Segregace žen od mužů ve většině sfér veřejného života a zákaz veřejných projevů mužsko-ženské intimnosti přidává k frustraci z nedostatku dostupných žen ještě frustraci z nemožnosti se s ženami seznámit. Vyřazení pohlavního výběru a nevyhnutelná častost příbuzenských sňatků již dlouhodobě působí „evoluční zblbnutí“. Jako hlavní psychologicky formující represivní prvky islámu Konvička identifikuje tyto: Klasická islámská mysogynie, která je předislámského pohanského původu, jen koránskými veršemi potvrzená. Žena je v ní majetkem muže, muži ve všem podřízená a podřazená, k plození hojného potomstva a mužovu sexuálnímu uspokojení stvořená a nemající nárok na uspokojení vlastní. Žena projevující nezávislost, samostatnost a nepotlačené ženství je brána za prostitutku koledující si o znásilnění. Z toho pramení i schválení mužského násilí a příkaz Z nedostatku dostupných žen pramení i rozšířený sklon k homosexualitě, která je ale zároveň trestná čili nebezpečná. Přidáním zákazu alkoholu, hudby, divadla a prakticky veškeré veřejné zábavy, si islám z frustrovaných mladíků vytváří trvalé vzteklouny, jimž stačí málo, aby se proměnili ve vrahouny. Ty pak 15 PAPEŽ BENEDIKT XVI.: V ŽÁDNÉ JINÉ KULTUŘE NA SVĚTĚ NEVZNIKLA TAKOVÁ HUDBA, JAKOU DALA SVĚTU KŘESŤANSKÁ CIVILIZACE špetka pohrdání životem a lásky k smrti přeměňuje v živé střely směřující k lepšímu životu na věčnosti. Zákaz opuštění víry a nenávist k vírám ostatním této střele poskytne nasměrovanou hlaveň a spoušt’ stisknutou s rozkoší pohlavního orgasmu. Není divu, že Konvička je už delší dobu terčem nenávisti milovníků islámu a obhájců islámského práva ohrožovat práva a životy všech ostatních. Ale člověka žasnoucího nad jejich vehemencí napadá pár hodně palčivých otázek. V Konvičkově sexuologické definici se většinový islámský muž nachází v úchylové kategorii „hierarchické sexuality“ dominantně-submisivní nebo až sado-masochistické. Její podstatou je získávání rozkoše působením bolesti podmaněným, nebo podmaňování druhých působením bolesti. To se pak promítá i do krutosti k dětem, zvířatům, životnímu prostředí a poraženým odpůrcům. Tím vším je islámský muž nucen udržovat předstíraný self-image nadsamce či alfasamce nepřipouštějícího projev slabosti, soucitu, lítosti nebo submisivnosti. Kdy už prosím někdo z vás laskavě vydá nějaký spis vysvětlující, čím vlastně – kromě možná ekologické záchrany planety vyvražděním přemnoženého lidstva – by vláda islámu civilizaci a světu prospěla? Kde je nějaká islámská kultura, která by nás povznesla, oduševnila, inspirovala k větší tvořivosti a laskavosti? Jakou dnešní literaturu, umění, hudbu, divadlo, vědu, technologii a vzdělanost nabízí? Kde jsou nějací islámští filozofové, psychologové, lékaři či ekonomové, od nichž bychom se mohli učit něco všeobecně lidsky užitečného? Kde jsou islámské technické vynálezy usnadňující život na planetě? Která islámská země by pro svět mohla být vzorem spravedlnosti, laskavosti, prosperity a št’astného žití? Kam se poděl a čím byl zabit onen slavný a do nekonečna omílaný „zlatý věk vzdělanosti“ trvající dvě staletí ale už sedm staletí mrtvý? K vyjeknutí „euréka“ inspiruje Konvičkovo ujištění, že „biolog a ekolog pochopí islám snáze než orientalista“. A to právě Dawkinsovým objevem „memu“, jímž je jakákoli informace, kterou lidé imitují a předávají. Biolog tudíž může chápat i každé náboženství jako mem, který má určitý účel. Jediným účelem a smyslem existence islámu je šíření islámu a podřízení celého světa, jemuž je správné obětovat vlastní život. Ale „memetický virus par excellence dělá z islámu až to, že jakmile by islám – dle vůle alláhovy – zvítězil, zničil by své nositele a tím i sám sebe.“ Díky memetickému příkazu „šiř mě!“ by totiž důsledkem islámského vítězství nad světem bylo „lidstvo přemnožené, sexuálně frustrované, degenerované, neznající vlastní minulost, neschopné tvůrčího vývoje, kruté, zničivší životní prostředí, utápějící se v sektářském násilí a poddajně zblblé“. Zkuste to konečně, prosím. A aby to mělo alespoň dvě stránky. zdroj:http://blog.aktualne.cz/blogy/benjaminkuras.php?itemid=23292 Papež Benedikt XVI.: V žádné jiné kultuře na světě nevznikla taková hudba, jakou dala světu křesťanská civilizace Významné kruhy liturgického hnutí se domnívaly, že pro velká chorální díla jakož i pro orchestrální mše 16 PAPEŽ BENEDIKT XVI.: V ŽÁDNÉ JINÉ KULTUŘE NA SVĚTĚ NEVZNIKLA TAKOVÁ HUDBA, JAKOU DALA SVĚTU KŘESŤANSKÁ CIVILIZACE nemohou nalézt odpověd’ v pouhém slovním projevu. Velká hudba západní tradice není liturgii cizí, ale zrodila se a vyrostla z ní A nakonec třetím místem původu hudby je setkání s tím, co je božské, a co je už od počátku součástí toho, co se nazývá lidství. Tím spíše výskyt toho, co je naprosto jiné a naprosto velkolepé, vzbuzuje v člověku nové způsoby vyjadřování. Možná lze tvrdit, že i v obou předchozích oblastech – lásce a smrti – se nás ve skutečnosti dotýká mystérium božství, a v tomto smyslu je právě dotek Boha tím, co souhrnně vzato představuje původ hudby. bude napříště prostor pouze v koncertních síních, nikoli v liturgii. Tady mělo být místo pouze pro zpěv a společnou modlitbu věřících. Čím je ve skutečnosti hudba Skrytá hudba stvoření Na druhé straně nastalo zděšení nad tímto kulturním ochuzením církve, jež z toho nutně plynulo. Jak obojí smířit? To byly otázky, které jsem si kladl já i mnozí další věřící, běžní lidé neméně než ti, kteří prošli teologickou formací. V tomto bodě je snad na místě položit si zásadní otázku: Čím je ve skutečnosti hudba? Odkud přichází a kam směřuje? Citelně se mne dotýkají například zmínky v Žalmech, lidem už nestačí jenom zpěv, ale dovolávají se všech nástrojů, probouzí se skrytá hudba stvoření a její tajemný jazyk. V Žaltáři, kde působí i oba motivy lásky a smrti, se ocitáme přímo u hudebních počátků církve Boží. Lze říci, že kvalita hudby závisí na čistotě a velkoleposti setkání s božstvím, se zkušeností lásky a bolesti. Čím ryzejší a pravdivější je ona zkušenost, tím ryzejší a velkolepější bude také hudba, která se z ní rodí a vyvíjí. Myslím, že lze lokalizovat tři „místa“, odkud pramení hudba. Prvním jejím zřídlem je zkušenost lásky. Když jsou lidé uchváceni láskou, otevírá se jim jiná dimenze bytí, nová velikost a šíře reality. A nabádá také k novým způsobům vyjadřování. Poezie, zpěv a hudba vůbec se zrodily z tohoto vytržení, z tohoto otevření nové životní dimenze. Druhým pramenem hudby je zkušenost smutku, dotek smrti, bolesti a existenciálních propastí. Také v tomto případě se otevírají – opačným směrem – nové dimenze reality, které už V tomto bodě bych chtěl vyjádřit jednu myšlenku, která mne v posledních letech stále více napadá také s ohledem na různé kultury a náboženství, které spolu navazují vztahy. Na poli těch nejrůznějších kultur a náboženství se vyskytuje velká literatura, velká architektura, velké malířství a sochařství. A všude je také hudba. 17 ŽÁDNÍ AZYLANTI, ALE IDEOLOGICKÁ INVAZE. PLÍSEŇ, KTERÉ UŽ SE EVROPA NENÍ SCHOPNA BRÁNIT. Základem jedinečné západní hudby je křesťanství Nicméně v žádném jiném kulturním prostředí není hudba, jejíž velikost je srovnatelná s tou, která vznikla v prostoru křest’anské víry: od Palestriny k Bachovi, Händelovi, až Mozartovi, Beethovenovi a Brucknerovi. Západní hudba je něčím jedinečná a v jiných kulturách nemá sobě rovnou. To by nás mělo vést k zamyšlení. Zajisté, západní hudba silně přesahuje náboženskou a církevní oblast. Přesto však nachází svůj nejhlubší zdroj v liturgii, v setkání s Bohem. U Bacha, pro něhož je Boží sláva tím posledním účelem hudby, je to zcela zřejmé. Velká a ryzí odpověd’ západní hudby se rozvinula v setkání s oním Bohem, který se nám v liturgii zpřítomňuje v Ježíši Kristu. cizí, ale zrodila se a vyrostla z ní a tak stále znovu přispívá k tomu, že dostává formu. Neznáme budoucnost naší kultury a sakrální hudby. Jedna věc je však jistá: tam, kde skutečně dochází k setkání s živým Bohem, který v Kristu přichází k nám, tam se rodí a znovu roste také odpověd’, jejíž krása pochází ze samotné pravdy. Hudba jejíž krása pochází z pravdy Žádní azylanti, ale ideologická invaze. Plíseň, které už se Evropa není schopna bránit. Tato hudba je pro mne důkazem pravdy křest’anství. Tam, kde se rodí takováto odpověd’, došlo k setkání s pravdou, s opravdovým stvořitelem světa. Proto je velká sakrální hudba skutečností teologického dosahu a trvalého významu pro víru celého křest’anstva, i když není vůbec nutné, aby byla přednášena vždy a všude. Na druhé straně je však také zřejmé, že nemůže z liturgie zmizet a že její přítomnost může být zcela zvláštním způsobem účasti na posvátném slavení tajemství víry. Muslimové jsou dnes podle psychologa Jeronýma Klimeše silnější než příslušníci západní civilizace, protože mají za sebou ideologii, kvůli níž jsou ochotni obětovat i svůj život. V souvislosti se sílící migrační vlnou také upozorňuje, že místo o azylantech bychom měli spíše mluvit o ideologické invazi, která způsobí hnilobné zhroucení Evropy. Pranýřuje sebedestruktivní podstatu liberalismu, kdy se více soucitu dostává vězňům a tzv. azylantům než vlastním prarodičům a dětem. Žádní azylanti, Pomyslíme-li na liturgii, kterou slavil svatý Jan Pavel II. na každém kontinentu, spatříme celou šíři výrazových možností víry v liturgickém dění; a vidíme také, jak velká hudba západní tradice není liturgii 18 ŽÁDNÍ AZYLANTI, ALE IDEOLOGICKÁ INVAZE. PLÍSEŇ, KTERÉ UŽ SE EVROPA NENÍ SCHOPNA BRÁNIT. nevázanost – „nevaž se, odvaž se“. Existuje ale zajímavá aporie: Pštros s hlavou v písku – symbol psychické obrany popření – je, pravda, vždy snadným cílem pro lovce. Ale na druhou stranu, kdyby Židé mezi válkami tušili, co je za patnáct let čeká, tak by hrůzou nebyli schopni ani dojít do obchodu pro cikorku. Deprese bývají realističtější, ale nedá se s nimi žít, a navíc deprese trvají déle než samotná tragédie. Rozumným kompromisem mezi těmito extrémy je nedělat dnes kroky, které v budoucnu povedou k tragédii. To je to, co bych chtěl v tomto rozhovoru zdůraznit – prosím, nechovejme se dnes sebedestruktivně. ale ideologická invaze. Plíseň, které už se Evropa není schopna bránit. Muslimové a Rusové si porcují Evropu, a ta nedělá nic, žasne známý psycholog Klimeš Foto: repro youtube, tan Popisek: Upchlíci v Itálii Od počátku ekonomické krize někdy před sedmi lety potvrzují psychiatři nárůst depresivních pacientů. K trudnomyslnosti prý přispívají i neustálé informace o pohromách, válkách a katastrofách. Jak se tomu dá čelit při zachování dobrého duševního zdraví a lze se poučit z minulých dob, kdy lidé museli zvládat nejen špatné zprávy, ale i mnohem krutější realitu než my? Mezi hrozby, o nichž se často mluví, patří především radikální islamismus. Tzv. Islámský stát rozvrací státy zanesené na mapě a místo nich nastoluje státní zřízení založené na brutálních interpretacích islámu. Prezident Miloš Zeman přirovnává Islámský stát k nacistickému Německu a vyzývá, abychom nezaspali. Hrozí našemu světu vážné nebezpečí ze strany takto expanzivního státního útvaru? Jsou období, kdy žádná černá myšlenka není dost černá. Například období mezi válkami. Nikdo, kdo se tehdy realisticky děsil toho, co má přijít, nebyl schopen domyslet, jak hrůzné bude to, co následně přišlo. Ano, například Gilbert Keith Chesterton se právem obával eugeniky. Ale plynové komory ho nenapadly ani v tom nejčernějším snu. Prostě jsou období, kdy civilizace jde nahoru a jindy to s ní jde od deseti k pěti. My jsme ted’ v takovém sestupném období, kdy se obávám, že žádná černá myšlenka není dost černá vzhledem k tomu, co přijde. Tedy nedivím se, že zejména lidi se sklony k depresím, kterým tolik nefunguje psychická obrana popření, deptají vyhlídky na budoucnost. To musí mít člověk opravdu povahu pštrosa a narvat svou hlavu hodně hluboko do písku, aby neviděl to, co se kolem něho děje. Když jsem byl malý, tak jsme se pořád učili o druhé světové válce. Říkalo se, že se na ni nikdy nesmí zapomenout. Ale dnes se zdá, že byla zcela zapomenuta. Politici, ani naši, ani v Bruselu, si neuvědomují, že se nikdo nebude Evropy ptát, zda chce, či nechce bojovat. Ani Německo s Ruskem nenavrhovaly Polsku, zda si s nimi nechce zahrát na vojáky. Prostě si ho rozdělily a anektovaly. Katyň a Osvětim jsou toho dokladem. Dnes si muslimové a Rusové, každý po svém, porcují Evropu a politici strčili hlavy do písku, třepetají nožičkama ve vzduchu a řeší otázky hodné stylu Evropské unie. Tedy něco na způsob, zda zrušit, či nezrušit výtahy páternoster. Reální pštrosi prý hlavu do písku nestrkají, ale reální lidé to dělají. Bohužel moderní konzumní společnost je na psychické obraně popření založena a vybízí k ní v každé druhé reklamě. Od neuvážených půjček, přes frivolní sexuální život, až po egocentrickou 19 ŽÁDNÍ AZYLANTI, ALE IDEOLOGICKÁ INVAZE. PLÍSEŇ, KTERÉ UŽ SE EVROPA NENÍ SCHOPNA BRÁNIT. muslimové silnější právě proto, že mají ideologii, za kterou jsou ochotni obětovat i svůj život, zatímco v Evropě nejsou občané ochotni obětovat za své národy – jak vidíme – ani své pohodlí. Tedy muslimové mají pocit nadřazenosti zcela právem. Opravdu jsou silnější. Zbraně i ekonomika jsou nám na nic, protože naše zbraně jim ochotně prodáváme a za naše peníze – sociální dávky – je budeme živit. Jinými slovy s prezidentem v tomto není možno než souhlasit. Je třeba se rychle probudit. Když mluvíme o rozdílu mezi Evropou a islámských světem, zmiňuje se, že zatímco my, Evropané, jsme se naučili žít bez Boha a víry, muslimovi zasahuje do života náboženství mnohem drtivějším způsobem, posiluje ho a dává mu i pocit nadřazenosti nad námi, kteří Boha nemáme, ale místo něj máme alkohol, porno apod. Je to správná interpretace? Jaké jsou nábožensko-filozofické základy života lidí západní civilizace? Přivádějí nás dosavadní hojnost a svobodomyslnost k životu bez přemýšlení o tom, kdo jsme, co máme dělat a co je či není správné? Do jaké míry se nám rozmohl život ve stylu „každý den dobrý“ či „kašlu na politiku, mně je to jedno“? Změnila by tento přístup nějaká skutečně vážná krize? Ideologie jsou násobičem lidských schopností. Lidé jsou schopni pro ideologii udělat mnohem více, než jsou ochotni udělat pro sebe sama. Jestliže proti sobě bude válčit civilizace bez ideologie a civilizace s ideologií, tak ta bez ideologie musí zaniknout. Když smečka hladových psů dhoulů zaútočí na tygra, tak jednotliví psi nesmějí uvažovat nad tím, jestli přežijí, nebo ne. Samozřejmě více než polovina jich zemře, ale nakonec ta smečka jako celek udolá i tygra. Stejně tak, pokud jde muslim útočit na Evropu či USA, neuvažuje nad tím, jestli on jako jednotlivec přežije, nebo ne. Život jedince není důležitý. Proto muslimové létají skrze paneláky, i když je samotné to stojí život, ale jejich ideologie jako celek vítězí. Ano, jedině vážná krize. Lidé jako živočišný druh nejsou adaptováni na prostředí bez hladu. Proto každá původně vítězná civilizace, která se dostane do stavu blahobytu, se tak do přibližně tří století zhroutí. Historici prostě neznají žádnou civilizaci, která by dokázala odolávat blahobytu déle než tři století. Tedy zhroucení či vážná krize musí zákonitě přijít. Já, jako věřící, neprosím Boha, aby ta krize nebyla, to není realistické. Prosím jen za to, aby ta nadcházející krize byla co nejmírnější. To Evropa už neumí. Občas na přednáškách připomínám starou zásadu: Jedno dítě za mámu, druhé za tátu a třetí za národ. Připadám si jako exot a slyším: „Cože, za národ!? Co mě je do národa? Mně stačí jedno dítě, maximálně dvě ...“ Inu, jak říkám, pokud bude Evropa bojovat s islámem bez ideologie, tak nemá šanci už jen proto, že úhrnná plodnost je 1,4 dítěte na ženu čili vymíráme tempem třicet procent populace za jednu generaci žen. To je srovnatelné se středověkým morem. Dnes jsou Zásadním tématem dneška je migrace. Liberálně orientovaní lidé vyčítají veřejnosti, že uprchlíky nechce přijímat, obviňuje ji z necitlivosti či dokonce extremismu. Výrazná část veřejnosti naopak dává najevo, že se nechce dělit o své zbylé zdroje, že se bojí kulturně odlišných migrantů a islámského radikalismu a že nechce „tahat“ do 20 ŽÁDNÍ AZYLANTI, ALE IDEOLOGICKÁ INVAZE. PLÍSEŇ, KTERÉ UŽ SE EVROPA NENÍ SCHOPNA BRÁNIT. Evropy další chudinu. bližší? práva – církevního i světského. To není jen formální zkratka. Každý katolík žije pod dvojím právním systémem. Já podléhám právu světskému i církevnímu. Ty dnes žijí v symbióze, ale pamatuji, že ještě za minulého režimu jsem zřetelně cítil, že mým primárním právem je příslušnost k církvi a že všechny ty přísahy věrnosti socialistickému zřízení jsou jen formálními žvásty. Konec konců takto polarizovaně to vnímají dnes muslimové vůči této společnosti. Pro ně jsou demokratické zákony této země jen bláboly nepřátel Mohameda, kterými se necítí být jakkoli ve svědomí vázáni. Který z postojů je vám Když si buňka neohlídá vstupy a výstupy pomocí pevné buněčné stěny, tak se zhroutí – rozplyne se a je strávena okolními organismy. To platí pro každý živý organismus. Pozorujte například citron či cibuli ponechané na parapetu za oknem. Nějakou dobu stále drží tvar. Pak chvíli začínají chytat plíseň, ale stále se ještě dokáží bránit. Následně ale, ve velice krátké době, se zhroutí jejich struktura, propadnou se, protože je prožerou bakterie a plísně. Evropa je ve stádiu, kdy je hodně prolezlá plísní, a je jen otázkou času, než se její struktury definitivně zhroutí. Oficiálně se sice mluví o azylantech, ale po pravdě řečeno spíše bychom měli mluvit o ideologické invazi, která nebude ani umírněná, ani nebude mít konec. To je jen jedna z plísní, které se Evropa už není schopna bránit. Proto se bojím, že možná ještě má generace, do smrti mi zbývá maximálně třicet let, bude svědkem jejího hnilobného zhroucení. Ale zpět k církvi. Církvi se podařilo s naší společnosti symbiotizovat, takže nikoho netrápí, že je v kolizi například zpovědní tajemství versus oznamovací povinnost. Například každý občan má povinnost oznámit vlastizradu, ale kněz to neudělá, pokud se dozví o vlastizradě ve zpovědnici. Pro věřícího je církevní právo víc než světské. Bližší je košile nežli kabát. Dnes naši církevní představitelé vyzývají k symbiotizaci s tzv. azylanty. O stejnou taktiku se církev pokoušela i v případě fašistického a nacistického Německa. Dělala to velmi usilovně a dlouho, než zjistila, že to nejde. Přemýšlím, jak dlouho bude našim biskupům trvat, než pochopí to, co už věděli ve středověku, totiž že s ideologií půlměsíce symbiotizovat křest’anství nikdy nemůže. Divím se, že naši církevní představitelé nedoporučují stejnou symbiotizující taktiku syrským křest’anům, které vcelku úspěšně genocidují stejní mohamedi, kteří se u nás chtějí natrvalo usídlit. Podléhá xenofobním náladám společnosti i církev, když Česká konference biskupů vyzývá k přijímání křest’anských uprchlíků? Kritici té výzvy tvrdí, že to začíná tím, že chceme křest’any, pak budeme chtít světlé křest’any a poté třeba blond’até, a že se církev veze na protiimigrantské vlně. Jak jsem poslouchal kázání našeho faráře v Netolicích, Pavla Lišky, měl jsem spíš pocit, že církevní představitelé vyzývají k otevřenosti k této migrační vlně obecně. Uvědomil jsem si pak, že je to zaběhaná církevní taktika. Vždy, když se objeví nová a cizí ideologie, tak katolíci nejprve vyzkouší, zda s ní nedokáží symbiotizovat. Všimněte si, že zkratka JUDr. znamená Iuris Utriusque Doctor, tzn. doktor obojího Tedy nemám pocit, že by se církev vezla na protiimigrantské vlně. Naopak je přirozené, když člověk pomáhá především svým příbuzným či jinak spřízněným než úplně cizím lidem. Je proto log21 ŽÁDNÍ AZYLANTI, ALE IDEOLOGICKÁ INVAZE. PLÍSEŇ, KTERÉ UŽ SE EVROPA NENÍ SCHOPNA BRÁNIT. byla prý zpráva o tom, jak Bartošová tak dlouho zpomalovala rychlík, až ho úplně zastavila. Středověký nevolník byl negramotný, protože neměl jinou volbu. Moderní člověk je negramotný, protože on zásadně nečte. To není o nějaké nadměrné složitosti světa, ale o neochotě blahobytného člověka překonávat nepohodlí. ické, že křest’an bude pomáhat spíš křest’anovi než někomu cizímu. Spíš je paradox, že ateisté necítí žádnou velkou spřízněnost s jinými ateisty. To je asi důsledek faktu, že ateismus je evolučně neúspěšná strategie, a to zřejmě z důvodu, který jsem řekl výše – ateista není ochoten opustit hranice svého ega a programově se vyhýbá nepříjemným prožitkům. Důsledkem je nižší vlastní výkonnost, zejména v nepříznivých obdobích, a ignorování potřeb celků, jichž je součástí a na nichž existenčně závisí. K tomu ještě jednu poznámku. Ideologie jsou návody na svět. Křest’ané, kam jen mohou, si pověsí nechutně vyhlížející mrtvolu popravence, protože křest’anství je návod, jak zvládat právě taková životní období největší prudy. Proto křest’anství bylo vždy úspěšné v oblastech mírného pásu, protože zde člověk musí pracovat přes léto jako otrok, aby následně vůbec přežil dost šílenou zimu. Proto se zde i vyplácí heslo sv. Benedikta: Ora et labora. Modli se a pracuj. Díky této filosofii se zdejší civilizace tak vzmohla – v předchozích generacích se neštítila práce a námahy a chápala je jako naplnění Božího plánu. Doménou islámu byly vždy subtropy, protože otrocká práce rozhodně není součástí jeho programového prohlášení. Jenže dnes se oázou povalování stal i mírný pás, ergo islám v nás logicky vidí sféru zájmu Alláha. Sociální dávky a podpora v nezaměstnanosti je o tom ubezpečují. Mají se v našich mírných pásech lépe než u nich v subtropech. Kam jinam by, chudáčci, šli, když právě sem je volá Alláh? S nadsázkou se říká, že tolik informací, kolik středověký člověk zpracoval za celý život, my přijmeme za jediný den. Ale znamená to snad, že se dnešní lidé umí orientovat ve světě lépe než ti třeba jen o dvě či tři generace zpět? To není nadsázka, ale blbost a nadutost moderního člověka. Někde jsem četl, že mniši ve středověku měli povinnost přečíst každý rok jednu knihu a poreferovat o ní svým spolubratrům. To je dnes naprosto nedostižný ideál. Naproti tomu jsem na vlastní uši slyšel při cestě RegioJetem, jak se stevard Student Agency chlubil v kupé ostatním cestujícím tím, že on zásadně žádné knihy nečte. A nespočítal bych, kolik klientů mi při terapii řeklo, že oni sice žádné knihy nečtou, ale ta má o rozchodech byla jediná, kterou po patnácti letech přečetli. Moderní člověk by naopak mohl studovat, ale on se naučil informace spolehlivě ignorovat. Nebaví ho matematika, ale ta baví ty, kteří mu nabízejí hrozně výhodné spotřebitelské úvěry. Nebaví ho statistika, ale na té jsou založeny volební systémy, kterými ho oblbují politici. Nebaví ho chemie, ale na té jsou založena „Éčka“, která jí v potravinách. Moderní člověk si tak dlouho hrál na krále blbečků, až se jím skutečně stal. Vždyt’ nejčtenějším novinovým článkem v České republice Naše civilizace zažívá nevídané možnosti prodloužení života a zvýšení jeho kvality z hlediska lékařské vědy. Kam až se v tomto směru můžeme dostat v příštích pár desítkách let? A jsme jako společnost připraveni na to, že mezi námi bude žít více starších lidí? 22 UZNÁVANÝ PSYCHOLOG POSKYTL ROZHOVOR O UPRCHLÍCÍCH, ALE „ZAMÁZLI“ MU HO. se nedivím, že na nás muslimové hledí s despektem. Oni – at’ jsou jacíkoli – své prarodiče nekurtují. Ano, věk se prodlužuje, ale kvalita léčeben dlouhodobě nemocných se nezlepšuje. Moje babička byla umístěna kvůli Alzheimerově demenci do psychiatrické léčebny. Když jsem za ní přijel, zjistil jsem, že je přikurtovaná ke křeslu, aby se nemohla zvednout. Tak ji před mýma očima odvázali. Ušel jsem s ní asi padesát metrů dokolečka a ona, že je unavená a že si chce sednout. Víte, proč byla přivázaná? Protože žádná sestra s ní nechtěla korzovat ani těch padesát metrů! Je každému čtenáři jasné, že moje generace kolem padesáti let, si právě dnes nastavuje podmínky, jak bude umírat? Budeme umírat tak, že nás přiváží ke křeslu, abychom nešmejdili ani padesát metrů za den. Jak si to dnes nastavujeme, tak to budeme mít. Liberálové k tomu sundali ze zdi nápis: „Co jste vy, byli jsme i my, a co jsme my, budete i vy“, takže my budeme mít v nemocnici nad postelí jiný nápis: „Neotravuj, dědku, s chozením, od čeho je euthanasie“. V Holandsku je dokonce uzákoněné, že těchto lidí, jako je moje babička, se nemusejí ptát – prostě dementy euthanasují rovnou a bez zbytečných cavyků. Po všem, co jsme říkali o světě a neblahých trendech v něm, by se mohlo zdát, že budoucí generace čeká jen to úplně nejhorší. Zkusil byste odhadnout, v čem budeme žít za dvacet, třicet let? Trendy, jak vidíte sám, jsou šílené a nepochybně nás čeká obdobně šílená budoucnost. At’ s válkou s islámem, nebo bez; „toliko“ přikurtovaní v psychiatrických zařízeních. Proto jen zopakuji to, co jsem už řekl: „Prosme Boha, at’ nás nečeká, jak říkáte ‚jen to úplně nejhorší‘.“ Že to bude hodně zlé, je dnes už jisté. A znova opakuji. Naším dnešním úkolem není ani deprese, ani popření, ale hlavně zásada: Nechovejme se sebedestruktivně! zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Zadniazylanti-ale-ideologicka-invaze-Plisen-ktere-uz-se-Evropa-nenischopna-branit-Muslimove-a-Rusove-si-porcuji-Evropu-a-tanedela-nic-zasne-znamy-psycholog-Klimes-387338 Uznávaný psycholog poskytl rozhovor o uprchlících, ale „zamázli“ mu ho. Na každého vězně jde ze státního rozpočtu okolo čtyřicet tisíc korun měsíčně. Na vězně máme peněz jako na manažery. Ale naše staré prarodiče kurtujeme, aby se nemohli projít ani padesát metrů za den. Na psychiatrii jdou pouhá tři procenta z finančních prostředků v rámci zdravotnictví. Pokud se nepletu, tak v Německu je to minimálně dvakrát tolik. Tady vidíte sebedestruktivní podstatu liberalismu – víc soucítí s vězni a tzv. azylanty než s vlastními prarodiči a dětmi, kterým připravují opravdu hrůznou budoucnost. Jinými slovy: prodloužili jsme si životy, abychom chcípli jako prašiví psi. Opravdu Psycholog Jiří Brančík se ve svém oboru pohybuje již pětatřicet let. Vedle klasické každodenní práce v nemonici se v 90. leteh minulého století účastnil také vojenské mise v Bosně. V rozhovoru pro Parlamentní listy se vyjadřuje k současné migrační vlně. Nesouhlasí s názory, že jsou Češi xenofobové, a naopak jejich nedůvěře dobře rozumí. S obavami vnímá psycholog Brančík vedle nefunkční evropské migrační politiky také schválení volebního práva v ČR pro cizince. Uznávaný psycholog poskytl rozhovor o uprchlících, ale „zamázli“ mu ho. Tudíž své názory sdělil 23 UZNÁVANÝ PSYCHOLOG POSKYTL ROZHOVOR O UPRCHLÍCÍCH, ALE „ZAMÁZLI“ MU HO. Nemám u sebe žádný záznam rozhovoru, v kostce chtěla paní redaktorka vědět, čím je způsoben odmítavý postoj obyvatelstva vůči současné imigraci. Sdělil jsem jí, že tento postoj nepovažuji za výsledek nějaké názorové masáže, ale že je to výsledek narůstající informovanosti lidí o dění kolem nich. Na její námitku, že se může jednat o zkreslené informace, jsem uváděl, že není vhodné podceňovat zdravý úsudek běžného člověka, přes výskyt zavádějících informací jsou lidé velmi dobře schopni se orientovat v realitě. Tato schopnost je podle mne umocněna velkým množstvím informací, které máme v současnosti k dispozici. Například v komentářích často čtu, že něco je HOAX, čili podvod, klamná zpráva. Lidé automaticky nevěří všemu, ale mají schopnost kriticky pochybovat. Paní redaktorka mi v rozhovoru uvedla dva případy. V prvním si jedna paní prý vymyslela, že imigranti někde zabíjí hospodářská zvířata a jiný člověk zase zavolal policii na kapelu z Beninu v domnění, že se jedná o imigranty. Paní redaktorka po mně chtěla slyšet, že zbytečná panika v národě na základě těchto dvou případů roste. Toto jsem jí odmítal potvrdit. Dva nesouvisející případy nedělají žádný trend, a navíc závažnost těchto případů je podle mého názoru neškodná. nám. Jdou proti proudu Foto: archiv Jiřího Brančíka Popisek: Psycholog Jiří Brančík Tento týden je to pro vás již druhý rozhovor do médií. Ten první pro server iDNES.cz bohužel nebyl zrealizován. Původně prý měl vzniknout článek obsahující názory několika psychologů hodnotící obavy české populace z přistěhovalců. Nakonec se ale zrovna ten váš údajně nehodil, proto dostal prostor psycholog, jehož názory jsou v souladu s redakcí zmíněného média... Paní redaktorce jsem poskytl rozhovor po telefonu, během něj jsem vycítil její nesouhlas, ten potvrdila slovy „vy máte vyhraněné názory“. Zeptal jsem se, zda rozhovor vyjde, odpověděla kladně. Večer mi poslala SMS se sdělením: „Článek měl být původně kompilací názorů několika psychologů, nakonec ale editor rozhodl, že uděláme rozhovor s jedním z vašich kolegů.“ Také dnes oblíbený termín „xenofobní“ neberu. Když vás tím dnes někdo označí, vyznívá to pejorativně. V lidské psychice je zakotvena přirozená nedůvěra vůči něčemu cizímu a pouze na základě osobních zkušeností nebo dostatečné informovanosti je člověk schopen tuto nedůvěru měnit. Takže mít jistou míru nedůvěry k neznámému je přirozená vlastnost. Mohl byste v kostce prozradit, co tak „závadného“ jste v onom rozhovoru říkal? Považujete obavy obyvatel naší země zejména z muslimských přistěhovalců za něco nestandardního či snad dokonce xenofobního? Jak bychom měli vyhodnotit skutečnost, že si novinář z iDNES.cz fakticky pozve v rámci své 24 UZNÁVANÝ PSYCHOLOG POSKYTL ROZHOVOR O UPRCHLÍCÍCH, ALE „ZAMÁZLI“ MU HO. přesvědčovací kampaně o údajně bezproblémových přistěhovalcích na pomoc psychologa? dát prostor více názorům. Poté nechat na lidech, at’ názory vyhodnotí. V rozhovoru s psychologem nevidím nic špatného, i kdyby ten novinář měl motivaci veřejnost přesvědčovat. Víme všichni dobře, že jakýkoliv odborník nemá patent na rozum a jeho pohled na současné dění může být ovlivněn mnoha faktory. Nikde ovšem není dán obecný názor psychologů na imigraci, toto v dnešní době velmi diskutované téma se dotýká nás všech. Tudíž jsem předpokládal, že redakce chce znát více pohledů od jednotlivých psychologů, což mi bylo paní redaktorkou potvrzeno. Výsledek byl ale změněn. Obecně vzato je strach z nepoznaného přirozenou záležitostí. Můžeme však obavy z islámu vůbec do této škatulky zařadit? Díky internetu a rychle se šířícím zprávám dnes přece máme o počínání muslimů v západních společnostech až příliš jasné informace... Přesně tak. Sám na sobě mohu potvrdit, že dříve jsem o islámu, ještě tak 15 let zpět, příliš nepřemýšlel. Ten problém se vlastně vynořil sám tím, že islám na sebe začal upozorňovat celý svět svými činy, které se zkrátka s naším pojetím světa vylučují. Zde opět zdůrazňuji – díky za internet, díky za sociální sítě. Podle mého soudu největším nebezpečím islámu jako takového je pocit nadřazenosti nad ostatními vírami a nad ateistickou společností. Islám se nechce v cizích kulturách přizpůsobit tamním podmínkám, ale naopak vše podřídit svému řádu. Nejde náhodou o změnu strategie? Doposud mediální mainstream označoval pochybovače a kritiky přijímání přistěhovalců ze třetího světa za islamofoby a rasisty. Je možné vnímat přizvání psychologa do diskuze o přistěhovalcích jako snahu označit své odpůrce za ne zcela duševně zdravé jedince? Jde tak o poněkud měkčí přístup, ale v samotném důsledku... A ten se za poslední stovky let nezměnil... Jistě, řád islámu se za posledních 1400 let evidentně nezměnil. A pokud vím, změny jsou v rámci této víry tvrdě zapovězeny. Samozřejmě nesmíme opomenout nebezpečí terorismu, o kterém slyšíme zejména v souvislosti s islámem. Je pravdou, že v každé společnosti se najde psychicky nemocný člověk, který nakonec nějaký útok proti společnosti spáchá. Díky fanatické víře je v islámu těchto jedinců mnohem více, a navíc ona „umírněná“ část s teroristy často sympatizuje. Jsou na to mnohé výzkumy. Jestliže je mezi muslimy riziko teroristického útoku vyšší než v běžné evropské populaci, podstatně to vlivem strachu mění způsob života dané společnosti. Toto by byla již opravdu zvrhlá motivace ze strany novináře. Nepodezírám mediální mainstream, že by touto cestou chtěl infikovat pocit patologie mezi zdravě uvažující populaci. To jednoduše nejde. Chybou je však, když novinář ad hoc vybere názor jen toho odborníka, který rezonuje s jeho vlastním názorem. Já dokonce nepožaduji po mediích naprostou objektivitu, zde je již potíž s definicí pojmu, potom i s jeho dodržováním. Myslím si, že novinář profesionál má právo říci „naše redakce se profiluje tím a tím směrem, zastáváme tyto životní názory, chceteli, vyjádřete se“. Pokud však chce být medium alespoň z části objektivní, potom esencí objektivity je 25 UZNÁVANÝ PSYCHOLOG POSKYTL ROZHOVOR O UPRCHLÍCÍCH, ALE „ZAMÁZLI“ MU HO. někdy katastrofická pro celou populaci, chová-li se tak jedinec s určitou mocí. Máme dobrý příklad z nástupu Hitlera k moci. Všichni politici museli vědět, že Hitler zbrojí, porušuje tím dohody, přesto tuto realitu přehlíželi a nechali se ukolébat vlastní filozofií o jakémsi zachování míru. I prostí lidé často nevěřili, dokonce Židé se mezi sebou ujišt’ovali, že Hitler je vlastně neškodný blázen, který se ukojí tím, že dostane dostatečný podíl na moci. Jak to dopadlo, víme všichni. Vláda místo uklidnění občanů chystá kampaň, jejímž základním sdělením je, že nám „muslimský soused hlavu neuřízne“. Proč je třeba podobným organizačně i finančně náročným způsobem přesvědčovat obyvatele České republiky o něčem, co je dle mínění iniciátorů kampaně naprosto zřejmé? Nebo že by tak chtěli přesvědčit i sami sebe? To je vlastně obecný problém států, které se „utrhly ze řetězu“. Stát, který ve svých funkcích nabobtnal, hypertrofoval, považuje za zcela přirozené, že on rozhoduje o tom, co je pro občany nejlepší. To prosím není jen vlastnost totalitních systémů, činí tak téměř všechny státy, bohužel i v Evropě. Zapomíná se, že nejefektivnější fungování společnosti zabezpečí jen přesun většiny odpovědnosti za své životy na občany samé. Stát má plnit jen funkci „podniku služeb“. To není termín můj, píše o něm Hans Adam II., vládnoucí kníže z Liechtensteinu ve své velmi inspirující knize Stát ve třetím tisíciletí. Troufám si tvrdit, že tyto přesvědčovací kampaně, jejichž obsah je velmi sporný, mají nulový efekt. Jak si vůbec z pohledu psychologa vyložit reakci zastánců přistěhovaleckých kvót, kteří své odpůrce bez jakýchkoli zábran označují za islamofoby a rasisty. Myslím, že neexistuje jednotný psychologický profil těchto lidí, spíš bych jejich názory připsal postupnému přejímání multi-kulti ideologie, která začala již za komunismu a zesílila hlavně po revoluci. Jsem toho názoru, že část zastánců žije ve vlastní idealistické filosofii (např. ve stylu: kdyby se všichni lidé domluvili, nebyly by války). Další část má z toho evidentně užitek ekonomický. To je kapitola o mnoha neziskových organizacích živených státem, což je z principu špatné. Přistoupil bych na to, že jen obec může rozhodnout, zda pro její dobro je sponzorovat organizaci, která je dané obci prospěšná a nemůže generovat zisk. Co se týká terminologie (islamofob, rasista), ta je naprosto nepřesná a spíš vyjadřuje argumentační nouzi protistrany. Když tak sleduji diskuzi k uprchlíkům, mám dojem, že údajné šíření hysterie na jedné straně si v ničem nezadá s patologickým přehlížením reality na straně druhé. Jako psycholog možná potvrdíte, že v jisté situaci se snaží lidé některé nepříjemné skutečnosti vytěsnit. Může to být i případ těch, kteří považují islám za náboženství míru a soužití muslimské menšiny s majoritní společností v zemích západní Evropy za naprosto bezproblémové? Jde „pouze“ o snahu utnout diskuzi hned v zárodku a dehonestovat protivníka, či to může mít nějaký hlubší kontext? Dobře jste to vystihl termínem přehlížení reality. Tato vlastnost není sama o sobě patologická, může však být škodlivá pro jednotlivce v jeho vlastním životě a Myslím si, že může jít o kombinaci nedostatku racionálních argumentů a frustrace z obtížného 26 UZNÁVANÝ PSYCHOLOG POSKYTL ROZHOVOR O UPRCHLÍCÍCH, ALE „ZAMÁZLI“ MU HO. Opět začnu vašimi slovy: pomáhat je lidské a žádoucí. Opravdu, máme ve své psychice zakódovánu potřebu pomáhat druhým, protože bez tohoto mechanismu by lidský rod nepřežil. Ta genetická danost způsobuje, že se cítíme dobře, pomůžemeli druhému v nouzi a někdy máme výčitky, když druhému nepomůžeme. Je však důležité si to srovnat: myslím si, že pomáhat je opravdu dobré a žádoucí, není to však povinnost. Musí být na každém jedinci, aby se mohl rozhodnout, zda chce a může v dané situaci druhému pomoci. Sociologie zná pojem Dunbarovo číslo, které určuje, s kolika lidmi jsme ve svém životě schopni udržovat smysluplný sociální kontakt, a jsme tudíž schopni posoudit smysluplnost naší pomoci. Toto číslo se pohybuje kolem 150. Je-li skupina lidí vyžadující pomoc větší, nastupují mechanismy anonymity, odcizení, nedostatku informací, což způsobí nemožnost posoudit, jakou pomoc máme poskytnout a kdy a zda ji poskytnout musíme, nebo ne. Všimněme si, že i povinnost ze zákona, třeba při dopravní nehodě má své limity a jsou okolnosti, kdy případné neposkytnutí pomoci není možno trestat. prosazování vlastních názorů, které někteří mohou považovat za „svaté“. Takových lidí je hodně, zdůrazňuji však, že se nejedná o duševní chorobu. Asi bychom se v této souvislosti měli zmínit také o spasitelském syndromu. Přiznám se, že té bezuzdné touze pomáhat nerozumím. Když vidím na ulici prokřehlého bezdomovce trpícího hladem, jistě mu mohu dát dvacet korun na polévku, ale těžko si jej pozvu k sobě do obýváku. Není to ale vlastně to samé, co navrhují ti, co mají na transparentech nápisy požadující přijetí milionu uprchlíků? U někoho může jít o něco jako mesiášský komplex, není to opět psychická choroba, často se jedná o jakousi kompenzaci pocitů méněcennosti, kdy dotyčný žije třeba i celý život v omylu, že druhé lidi zachrání od neštěstí. V těchto lidech tento pocit vlastně posiluje pojetí vlastní důležitosti. Není to případ jen z aktuálního tématu přistěhovalectví, například plno žen pevně věří, že vyléčí svým přístupem, svojí láskou již třeba třetího partnera – alkoholika, kterého si ve svém životě taková žena opakovaně vybrala. Nutno podotknout, že v tomto chování je značná míra iracionality a životní nevyzrálosti. Citové vydírání je považováno za jednu z účinných ženských zbraní. Řekl bych ovšem, že je přítomno také v nynější diskuzi. Kdo pochybuje o správnosti současné přistěhovalecké politiky EU, tak prý nemá srdce. Novináři k tomu dále přidávají, že našim občanům okolní země po roce 1968 také poskytovaly azyl a nyní je třeba vše vrátit dalším potřebným... Pomáhat lidem v nouzi je lidské a žádoucí. Nesprávně zvolená pomoc ovšem škodí. Mnoho humanitárních pracovníků například po zkušenostech z Afriky konstatuje, že tamější obyvatelé si odvykli starat se sami o sebe a stali se plně závislými na pomoci ostatních. Nehrozí opakování této situace také pokud bude Evropa i nadále přijímat přistěhovalce? Každý si tak může říci, že když je v jeho zemi problém, nemá jej smysl řešit, ale snazší je odejít do Evropy. Řekl bych, že nejen ženskou zbraní, muži umějí ukázkově citově vydírat také. Je to vlastně obecná forma manipulace. A ted’ si přesuňme tento mechanismus na státní úroveň, kdy politik řekne – přece 27 UZNÁVANÝ PSYCHOLOG POSKYTL ROZHOVOR O UPRCHLÍCÍCH, ALE „ZAMÁZLI“ MU HO. méně a šli do stejného kulturního prostředí. A hlavně – evidentně drtivá většina lidí šla do jiné země se samozřejmým přesvědčením – uživit se vlastními silami a schopnostmi. To je přínosem. Česko, Německo, Amerika jsou z hlediska kulturních rozdílů téměř stejné země. V New Yorku byly před 200 lety dokonce německé čtvrtě, které postupně asimilovaly. To se s muslimy v Evropě neděje. Těžko se to bude dít s africkými Eritrejci, kteří běžně praktikují ženskou obřízku. musíme pomáhat! A části populace to zabrnká na city – no ano musíme, jinak jsme špatní. Politik tedy stanoví nějakou formu rádoby dobrovolné pomoci na státní úrovni. Jeho ego je spokojeno, projevil se jako humanista, může se tím dál prezentovat na veřejnosti. Jenže jak mechanismus funguje dál? Tito lidé musejí být někde ubytováni, postupně se o ně musí starat plno organizací, snažit se o jejich další začleňování, a pokud se to nedaří, je to občan, soused, který na nepovedený experiment doplácí. Hlavní problém přijímání imigrantů a rádoby pomoci je ten, že se tak děje opět skrz stát. Nemůže se rozhodnout každý z nás, zda pomoci chce. Nabídka na vykoupení se ze svých vlastních hříchů může ovšem pro mnohé z nás znít lákavě. Zachraň uprchlíka, posílíš lásku a mír. Jako by tímto ožívala ideologie a slogany dob minulých... Komplikované to jistě bude i na úrovni obcí... Částečně jsem o tom mluvil v předchozí odpovědi. Taková manipulace snad funguje již u pouze malého procenta idealistů nebo od života odtržených lidí. . . Ano, zkuste si představit modelovou situaci, že o přijímání uprchlíků rozhoduje starosta obce. Na uprchlíky neobdrží žádnou státní či evropskou dotaci a měl by je umístit v obci jen v rámci rozpočtu obce. Starosta takové obce je odpovědný voličům a každý starosta by musel zvážit, zda vydá peníze občanů na tuto pomoc. Nebo by vybídl své občany – a ti by pak každý podle svého přispěli na provoz ubytovny pro imigranty. Takové rozhodování by bylo plně legitimní a podněcovalo by zodpovědné chování lidí vůči vlastním životům. My ovšem žijeme ve světě, kdy vše nerozhodují občané, ale stát. Lidé nevolí starostu, ale spíše vybírají z přednastavené stranické kandidátky. Naše verze demokracie v nás podporuje nezodpovědnost a odebírá každému člověku možnost větší svobodné volby. Uprchlíci směřující do Evropy z Blízkého východu nebo ze subsaharské Afriky patrně trpí utkvělou představou, mocně živenou pašeráky lidí, že Evropa se podobá ráji. Je vůbec možné v tak širokém měřítku podobným falešným představám úspěšně čelit? Ona ta jejich představa není až tak mimo. Je možné, že někteří z nich byli obelháni někým, kdo jim tvrdil, že v Evropě mají auto a dům zdarma, ale na to skočí jen zlomek. Naopak skoro všichni vědí fakt, že když do Evropy dorazí, bude o ně postaráno. Budou mít sociální dávky a bez práce budou živeni, a v některých zemích i oblékáni. A tak sem jedou. V tomto je představa migrantů naprosto přesná a já jejich pohnutky chápu. Na vině nejsou oni, že k nám jdou, ale my, EU, že toto dopustíme. Čelit se tomu dá velmi jednoduše, můžeme si vzít příklad z Aus- A když se ještě vrátíme k roku 1968 a československým imigrantům? Co se týče roku 1968, a já ho samozřejmě zažil, to byla zcela jiná situace. Emigrantů bylo nepoměrně 28 UZNÁVANÝ PSYCHOLOG POSKYTL ROZHOVOR O UPRCHLÍCÍCH, ALE „ZAMÁZLI“ MU HO. náboženstvími, muslimové tam v té době nebyli, podle dostupných informací byli ze svých domovů vyhnáni. Předpokládám, že před vypuknutím tohoto strašného konfliktu tam nějakým způsobem soužití existovalo, nevím však, co doutnalo pod povrchem, nejsem expert na historický vývoj Balkánu. Jisté je, že tamní kultura je již odlišná od středoevropské. trálie či Švýcarska. Tím řešením je demotivace k jejich cestě. Když každý ekonomický migrant bude vědět, že po příchodu do Evropy bude obrácen a vrácen zpět do Afriky, přestane sem přijíždět. Dnes po nás EU chce, abychom tento systém péče změnili a o imigranty se rovněž začali starat po vzoru západu; a navíc tuším, že podle smluv OSN máme povinnost přijímat rodinné příslušníky těch, co zde již legálně jsou. Takže z počtu 1500 může být do pár let číslo desetkrát větší. Česká společnost je stále více méně homogenní. Občas z jistých kruhů slýcháváme, že je to vlastně špatně a nemoderní. Opravdu se stává společnost pokrokovější a vyzrálejší, když je původní obyvatelstvo upozaděno a nahrazeno přistěhovalci pocházejícími z naprosto odlišných poměrů? Opustit svoji zemi bezesporu představuje obtížné rozhodnutí. Mnoho našich exulantů se dle svých pozdějších svědectví v zahraničí trápilo a často ani nemohlo vykonávat své původní povolání. Přitom se většinou stěhovali do zemí s velmi podobnými zvyklostmi, náboženstvím i kulturou. Dá se říci, že psychicky odolnější jedinec se snáze prosadí kdekoli, bez ohledu na kulturní rozdíly hostitelské země? Nebo je to pouze jeden z vícero aspektů? Opět nemusíme chodit daleko, slyšel jsem odhad, že Belgie bude za 30 let již většinově muslimskou zemí. To je věc Belgie. Položme si ale otázku, chceme my, aby se toto dělo také v naší zemi? Je velmi nebezpečné označovat vše nové za pokrokové a vyzrálejší. Jsem již dlouho na světě, abych mohl poznat a zažít, co zla bylo napácháno v zájmu pokroku. Fakt, že něco má přirozený vývoj a změny nejsou příliš zlomové, je velmi důležitý. Nicméně z Evropské unie k nám chodí požadavky na takřka výhradně zlomové, uměle stanovené změny, kterým se naše demokratické mechanismy neumí bránit. Tyto importované novinky a krásné ideály končí zpravidla vysáváním našich kapes, jako to je v případě dotované solární energie a dotací obecně. V souvislosti s imigrací jsem však zaznamenal další případ, který u nás může způsobit nárůst přistěhovalectví, a tím je volební právo pro cizince s legálním pobytem delším než 5 let – dle zákonu platného od tohoto roku. Vždy volili pouze občané České republiky, nyní dáváme prostor cizincům ovlivňovat naše komunální volby. Tato změna je importovaná z vnějšku a prošla legisla- Nikdy jsem neemigroval, nemám vlastní zkušenost. Myslím si, že adaptovat se na prostředí kulturně blízké je velmi často možné a stává se to. V případě podstatně odlišného kulturního prostředí předpokládám opravdu silnou osobnostní strukturu a motivaci daného člověka, aby se s odlišnostmi dlouhodobě vyrovnal. Myslím si, že takových lidí je ve skutečnosti minimum. Vy jste se coby psycholog účastnil vojenské mise v Bosně. Vnímal jste tam tehdy napětí mezi muslimy a většinovou společností? Mise jsem se účastnil dva roky po největších bojích. V oblasti našeho pobytu (severozápadní Bosna) jsem viděl poměrně čerstvé a strašné důsledky nenávisti. Neměl jsem možnost posuzovat napětí mezi více 29 PÁD BAŠÁRA ASADA A SÝRIE V RUKOU RADIKÁLNÍCH ISLAMISTŮ? KATASTROFA NEJEN PRO BLÍZKÝ VÝCHOD, ALE TAKÉ PRO EVROPU! popraven, by si měli vzpomenout na to, jak dopadl Irák, Libye, Afghánistán a mnoho dalších zemí, ve kterých západní země podpořili povstalecké frakce proti údajným diktátorům (rozuměj proti lidem majícím jiné plány, než ty, které vypracoval Washington). Pokud opravdu Asad padne, bude ze Sýrie do Evropy utíkat ještě mnohem více lidí než dosud (nejlidnatější část země je totiž pořád pod kontrolou Asadových vojsk). Málokdo si dokáže představit teror, jaký islamisté rozpoutají na územích, které jim tak dlouho hrdinsky vzdorovali! Zatímco dnes do Evropy proudí především silní mladí muslimové převážně z řad drogové mafie, obchodníků se zbraněmi a utajení bojovníci IS čekající na správný okamžik a povel, v případě pádu Damašku by se snažili dostat ze země opravdové oběti války, ženami a dětmi počínaje a starci konče! tivním procesem bez povšimnutí veřejnosti, ale bude mít obrovský význam. Myslím, že toto jsou právě ty mechanismy, které mohou rozložit naši českou společnost. Může nastat situace, že se v České republice nebudeme cítit jako doma, a pak již bude pozdě ptát se „jak se to jen mohlo stát?“ Ve vývoji společnosti je vždycky nebezpečné, když si několik lidí hraje na Boha. Tito lidé však rozhodně nemají dost peněz pro pašeráky lidí, takže většina z nich by se cestou utopila na provizorních prámech, nebo by umřela žízní při přechodu pouště, zbytek by zaplavil Evropu a odmítnout tyhle ubožáky by bylo těžké! Je tohle to, co Američané chtějí? Asi ano! Je to však i to, co zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Uznavanychceme my Evropané?! psycholog-poskytl-rozhovor-o-uprchlicich-ale-zamazli-mu-hoTudiz-sve-nazory-sdelil-nam-Jdou-proti-proudu-387267 Tím, že Američané podporují radikální svoloč bojující v Sýrii, dokazují, že jim opět, jako ostatně téměř vždy jde jen o své vlastní zájmy a životy statisíců a milionů obyčejných lidí pro ně neznamenají vůbec nic! Ruská federace si naopak uvědomuje, o co v téhle hře běží, a proto už dlouhá léta podporuje režim v Damašku a nebýt jejich pomoci před čtyřmi lety Američané by na Sýrii zaútočili z moře a země by dnes byla ve stejném stavu jako Libye po pádu Kaddáfího! Pád Bašára Asada a Sýrie v rukou radikálních islamistů? Katastrofa nejen pro Blízký východ, ale také pro Evropu! Lidé křičící po tom, aby v Sýrii padla oficiální vláda a prezident Bašár Asad byl pohnán před soud a nejlépe rovnou 30 PŮLKA NAŠEHO PRŮMYSLU JE V CIZÍCH RUKOU. UJÍŽDÍ NÁM VLAK, POLITIKŮM TO VYHOVUJE. MUSÍME KONTROLOVAT ZDROJE JAKO PŮDA A VODA, JINAK NA TO DOPLATÍME Americká podpora islamistů na Blízkém východě má však několik cílů. Jedním z nich je rozvrácení regionu a vyplenění nerostného bohatství zničených zemí a druhým je útok na Ruskou federaci. Blízký východ je tedy pro Američany takovou „druhou frontou“ po Ukrajině, kde také podporuje radikální (pro změnu fašistické) protiruské síly! Nesmíme totiž zapomenout, že ze Sýrie je to dopravním prostředkem do Čečenska, tedy přímo do Ruské federace pouze jediný den cesty! Nic na světě by nepotěšilo politiky z USA více, než Sýrie jako jedno velké zázemí pro islámské radikály útočící nepřetržitě přes Čečensko na Ruskou federaci! Oslabení, nebo dokonce rozbití Ruska, jako silného geopolitického protivníka Ameriky je totiž opakovaným „vlhkým“ snem většiny washingtonských politiků! významnou hrozbu považuje ekonomka vlastnickou strukturu české ekonomiky, pokud by stát neměl pod kontrolou strategické věci, tak na to šeredně doplatí. Ladislav Kašuka. Bezesporu se ukazuje, že ta velmi dlouhá recese, kterou jsme s menšími přestávkami zažívali od roku 2009, je u konce. Druhá věc je, jak se prosperita projeví u širší populace. Číslo HDP vypadá sice velice hezky, ale jde o to, jestli se projeví také u těch, kteří byli poklesem ekonomiky v minulých letech nejvíce zasaženi. Myslím, že si vláda tyhle věci docela slušně uvědomuje a průběžně se snaží o zvyšování minimální mzdy, která je skutečně abnormálně nízká i v celoevropském srovnání, a jde i o případné navyšování důchodů. Vývoj u nás vypadá velmi pozitivně, nicméně to, co nás ohrožuje, a to platí univerzálně, je vývoj ve světové ekonomice. Ten není zas tak moc dobrý, ale s tím nic nenaděláme. Je tam spousta velkých rizik, eurozóna nebo příliš velký propad cen surovin, a bude záležet také na tom, jestli bude vláda schopna vymyslet nějakou slušnou strategii na to, jak na to alespoň trochu zareagovat. Dá se při pohledu na příznivá čísla české ekonomiky usuzovat na to, že po letech krize se konečně můžeme už těšit na období prosperity? zdroj:http://www.czechfreepress.cz/ladislav-kasuka/padbasara-asada-a-syrie-v-rukou-radikalnich-islamistu-katastrofanejen-pro-blizky-vychod-ale-take-pro-evropu.html Půlka našeho průmyslu je v cizích rukou. Ujíždí nám vlak, politikům to vyhovuje. Musíme kontrolovat zdroje jako půda a voda, jinak na to doplatíme Navzdory příznivému vývoji českého hospodářství nelze podle docentky Ilony Švihlíkové nevnímat skutečnost, že nekontrolujeme náš průmysl, nejsme schopni ovlivnit, aby se v něm používaly moderní technologie, takže jsme v pozici podřízené země. Ale spoustě českých politiků to vyhovuje, protože mají alibi pro to, aby nemuseli dělat nic. Za 31 PŮLKA NAŠEHO PRŮMYSLU JE V CIZÍCH RUKOU. UJÍŽDÍ NÁM VLAK, POLITIKŮM TO VYHOVUJE. MUSÍME KONTROLOVAT ZDROJE JAKO PŮDA A VODA, JINAK NA TO DOPLATÍME ještě na nějakých dávkách, tak to je úplně absurdní situace. A tomu je třeba se maximálně vyhnout. Příznivý ekonomický vývoj vyvolává nutně otázku, zda se lidem u nás žije lépe než před dvěma roky, kdy končila Nečasova vláda škrtů a úspor. Dá se to posoudit? Považujete tedy za potřebné zvětšit rozdíl mezi těmi, kdo pracují za minimální mzdu, a těmi, co nepracují vůbec? Tak samozřejmě se nám trošku obrátil vývoj mezd. Ale je pořád relativně velmi skrovný ve srovnání s tím, jak rostou zisky. To je zjevný nepoměr. Dynamika zisků je podstatně větší než dynamika mezd, což není, bohužel, žádná výjimka, to je poměrně běžný jev u vyspělých zemí. Ale hlavně si myslím, že se změnila nálada ve společnosti, protože za Nečasovy vlády to byla atmosféra nekončících škrtů a čekání, koho dalšího si vyberou za obětního beránka, kterého budou chtít zaříznout. Atmosféra je prostě jiná, je znát uvolnění. Projevuje se to třeba i na vývoji sentimentu, což je otázka tržeb a podobně, kdy jako by cítíme, že ekonomická atmosféra je bezesporu lepší. Zase bych to však úplně nepřeceňovala, protože rizika tam pořád jsou. Ale minimálně ta trajektorie je pozitivní. Četla jsem zajímavou studii Agentury pro sociální začleňování, kde se ukázalo, že když člověk přijme minimální mzdu a odečte od ní výdaje třeba za dojíždění, tak může skončit hůř, než kdyby bral nějakou podporu. Ta je mimochodem také velmi nízká, pohybuje se někde kolem šesti tisíc měsíčně, což dnes opravdu není žádný luxus. A minimální mzda byla tak nízká, že neměla žádný efekt. Její postupné zvyšování je hodně dobrý krok a ekonomicky dává plně smysl. Samozřejmě je to jen jedna část té mince, že u nás obecně jsou velmi nízké mzdy. Ale to už se dostáváme k problému, který je podstatně závažnější, a to je struktura celé české ekonomiky. Jsou lidé ve vládě, kteří si to uvědomují. Na Úřadu vlády vznikl dokument, který říká, že struktura české ekonomiky není moc dobrá hlavně z hlediska vlastnické struktury. Jde o obrovské odlivy dividend, u nichž se dostáváme i s úroky přes sto miliard ročně. To je opravdu strašně moc, ekonomice to samozřejmě chybí a chybí to právě na ty mzdy. Ale to už nevyřeší navyšování minimální mzdy, k tomu potřebujeme úplně jinou hospodářskou politiku. A tady už si nejsem jistá, jestli vláda v tomhle složení, v jakém je, je schopna s tím něco výraznějšího udělat. Jaký vliv mají přijatá opatření Sobotkovy vlády, at’ už ve zvýšení minimální mzdy, růstu platů ve státní sféře, nebo velkorysejší valorizaci důchodů? Důchodci to všechno většinou vydají, takže i to pomáhá ekonomiku roztáčet. Zvýšení minimální mzdy považuji za velmi důležitý krok, protože je stále velmi nízká. Je pod hranicí pracující chudoby, tedy je naprosto nemotivující. Sama o sobě neplní funkci, kterou by plnit měla. A to její postupné zvyšování vidím jako jeden ze zásadních kroků nejen k oživení poptávky, ale vůbec toho, aby ta práce měla nějaký důstojný smysl. Protože ve chvíli, kdy člověk má práci, ale přesto vydělává tak málo, že je závislý Máte na mysli schopnosti jejích členů, nebo odlišné zájmy a cíle jednotlivých členů koalice? To, že je vláda poměrně pestrá, není to vláda jedné barvy a tam se konsensus v těchto otázkách bude hledat velice obtížně. Shoda se našla docela snadno 32 PŮLKA NAŠEHO PRŮMYSLU JE V CIZÍCH RUKOU. UJÍŽDÍ NÁM VLAK, POLITIKŮM TO VYHOVUJE. MUSÍME KONTROLOVAT ZDROJE JAKO PŮDA A VODA, JINAK NA TO DOPLATÍME ních podniků a živnostníků Karel Havlíček upozornil v jedné studii na to, kolik procent večerek neplatí vůbec žádné daně. To přece nelze. Když tu máme subjekt, který se těm povinnostem vyhýbá a nestane se mu nic, a potom druhý, který všechno poctivě dodržuje, tak pak to vypadá, že stát jako by preferuje nekalé chování. To nelze tolerovat. Pokud hovoříme o nějaké základní konkurenci, jak má ODS tak strašně ráda a TOP 09 také, tak musíme mít co možná nejrovnější podmínky u těch subjektů. A ne že budeme tolerovat, že máme desítky třeba právě těch večerek, které neplatí daně. To prostě není možné. v otázkách daňových úniků, ale potom se jde po konkrétních řešeních, a to je obtížnější. Příkladem je zavedení sektorové daně, které ČSSD preferuje a vždy preferovala, ale naopak hnutí ANO je odmítá. A naopak si slibuje hodně od zavedení elektronické evidence tržeb. Takže různé pohledy koaličních partnerů mohou brzdit vyřešení některých závažných problémů, na které potřebujete mít tzv. silný tah na branku. Může státu něco pozitivního přinést zavedení systému elektronické evidence tržeb, kterou prosazuje ministr financí Andrej Babiš, nebo je oprávněná kritika od politiků TOP 09 a ODS, kteří vyhrožují tím, že přijetí zákona o EET v tomto volebním období zablokují? V poslední době zaznamenáváme jednu z nejnižších nezaměstnaností za dlouhé roky, kolem šesti procent. Ale už se ozývají některé firmy, že si na pracovním trhu nemají z koho vybírat. Je tedy tato relativně dost nízká nezaměstnanost pro ekonomiku zdravá? Zrovna ODS a TOP 09 s tím, jakým způsobem umožňovaly daňové úniky, at’ jsou zticha, ty k tomu nemají říct ani slovo. Množství daňových úniků, tím nemyslím jen ty takzvaně domácí, jako je dépéháčko, i když je to samozřejmě velký problém, ale i zahraniční, tedy využívání daňových rájů. Ale zavedení elektronické evidence tržeb má minimálně dva aspekty. První z nich je, že především hnutí ANO a pan Babiš očekává, že to poměrně masívně zvýší příjmy do státního rozpočtu, tedy očekává fiskální efekt. Nějaký bude, ale obávám se, že asi nebude tak velký, jak se pan Babiš domnívá, že vybere nějakých osmdesát miliard. To bych si nebyla úplně jistá v téhle optimistické prognóze. Ale je tam ještě jeden efekt. A ten je přece ještě důležitější. Tedy to, že tzv. tržní prostředí, a to by mělo zvláště ODS ležet na srdci, když to tak rádi zdůrazňují, je v tuhle chvíli velmi nespravedlivé. Máme subjekty, které poctivě platí daně, a potom ty, které je neplatí. Tohle prostě není fér soutěž. Předseda Asociace malých a střed- Určitě. Nejsem příznivcem vysoké nezaměstnanosti, protože ta má samozřejmě sociální náklady. Problém je, že se nám nestřetává struktura poptávky a nabídky. Je otázka, čím to je. Jestli to je vzdělávací soustavou, nebo jestli je to tím, že firmy by chtěly, aby ten člověk uměl všechno a za to mu dají minimální mzdu. Tady je nesoulad, ale musíme si také uvědomit, že velká část té nezaměstnanosti, i když ne tak velká jako na Západě, je dlouhodobá a většina z těch lidí už nejsou nezaměstnaní, ale nezaměstnatelní. Tohle je velký problém, se kterým se budeme muset vypořádat. Má to víc podob. Nějakou roli v tom bude hrát vzdělávací systém. Ale obávám se, že v některých regionech, jako je Ostravsko, Jesenicko, části severních Čech, už to má i podobu sociálního rozkladu, kdy okolo sebe nevidíte nikoho, kdo chodí do práce. Na severu Čech jsem se setkala s pod33 PŮLKA NAŠEHO PRŮMYSLU JE V CIZÍCH RUKOU. UJÍŽDÍ NÁM VLAK, POLITIKŮM TO VYHOVUJE. MUSÍME KONTROLOVAT ZDROJE JAKO PŮDA A VODA, JINAK NA TO DOPLATÍME ekonomika nebude dávat moderní technologie jiným. Proč by to dělala, schovává si je sama pro sebe, aby si uchovávala svůj náskok. Obávám se, že nám ujede vlak ani ne tak kvůli tomu, jaký máme vzdělávací systém, ale proto, že jsme pětadvacet let v pozici podřízené země, kolonie. To je ten problém. Jsou materiály Úřadu vlády, jejichž autoři si to uvědomují, ale mám velké obavy, že z politického hlediska se tomu věnuje velmi málo. Spoustě politiků tento stav totiž vyhovuje. Pro některé z nich je to dost pohodlné, protože řeknou, že jsme v téhle pozici a že to jinak nejde. A mají perfektní alibi pro to nedělat nic. S tím jsem se u politiků různých stran setkala dost často. Řeknou, že jsme malá ekonomika, závisíme na Německu, nic dělat nemůžeme a tečka. A je vymalováno a nemusí se o nic dalšího starat. nikateli, kteří říkali: „Sežeňte mi kohokoli, kdo bude schopen sem ráno na osmou přijít a něco udělat“. To už potom není záležitost vzdělávací soustavy, ale morálně-sociálního rozkladu, na kterém se, bohužel, pracovalo dvacet pět let, takže to nenapravíme jen tak rychle. Tu dlouhodobou nezaměstnanost je třeba brát velice vážně, prototože s lidmi, kteří jsou nezaměstnatelní potřebujete zacházet úplně jinak, než s těmi, kteří jenom na chvíli vypadli z trhu práce. V poslední době se mluví o čtvrté průmyslové revoluci, tzv. Industry 4.0. Může se na ni společnost nějak plánovitě připravovat, at’ už změnami ve školství, lepším zaměřením rekvalifikací, nebo co může stát udělat, aby se v konkurenci jiných zemí úplně nepropadl? Nejenže může, ale přímo musí. Mám trochu rozporuplné zprávy, protože na jednu stranu jsem měla informace o tom, že se tím zabývají i politici, ale také jsem měla možnost seznámit se s jednou německou analýzou a Česká republika z ní nevycházela úplně dobře. Bylo v ní rozčlenění zemí, které už se ted’ připravují na Industry 4.0, nebo tu novou technologickou vlnu, jak já používám, a mezi nimi byly skandinávské země, Švýcarsko a některá německá odvětví. Potom byly země, které k tomu mají našlápnuto, to bylo třeba Nizozemsko. Nakonec byly země v kolonce tradiční průmysl a mezi nimi jsme byli my. Nevím, do jaké míry to úplně odpovídá stavu, ale obávám se, že na tom něco bude. To, co já považuju za problematické, je, že my ten náš průmysl úplně nekontrolujeme. Velká část, minimálně přes padesát procent, našeho průmyslu je v zahraničních rukou, a tím pádem nejsme schopni úplně ovlivnit, jaké moderní technologie na našem území budou,. Jsme v pozici podřízené země a žádná normální vyspělá Na závěr se ještě vrátím k tomu příznivému vývoji české ekonomiky. Nebylo by za této situace lepší, pokud by vláda předložila pro příští rok návrh státního rozpočtu s nižším schodkem než 70 milionů, po čemž volá jak exministr financí Miroslav Kalousek, tak politici ODS? . To je pořád stejné, pravicové, choré uvažování, že hlavní osou hospodářské politiky je rozpočet a jeho deficit, nebo přebytek. Většina vyspělých zemí je mnohem víc zadlužena než Česká republika a navíc máme velmi nízké náklady na financování. Hospodářská politika není o schodku. To je fetiš, který je zaměřený na dlouhodobý sen ODS i TOP 09 úplně zničit veřejný sektor a zprivatizovat všechno, co se ještě zprivatizovat nestihlo včetně penzí a všeho dalšího. Hlavní problém je, z čeho bude Česká republika žít v dalších letech, jakým způsobem se začlení do mezinárodní dělby práce a jestli – současné počasí nám to připomíná dost jasně – má dostatečně 34 SPOJENÉ STÁTY ROZVRACEJÍ EVROPU pod kontrolou strategické zdroje. To znamená minimálně vodu a půdu, ještě bych přidala lesy. To jsou základní otázky, ne jestli budeme mít deficit sedmdesát, nebo osmdesát miliard, to je v zásadě úplně jedno. Hlavní roli hraje to, z čeho ekonomika žije, jestli je stát schopen slušným způsobem fungovat pro všechny své občany, a nejen pro elity, ale ne fetišizovat jedno číslo. Je potřeba se na to dívat mnohem komplexněji a já dlouhodobě kritizuji hlavně vlastnickou strukturu české ekonomiky. My nemáme pod kontrolou to, co nás živí, to je strašný problém. Musíme mít pod kontrolou strategické věci, jednoznačně se ukazuje, že to je půda a voda. To rozhodně musí být pod kontrolou státu. A jestli ne, tak na to pěkně doplatíme. přistěhovalců a způsobují politickou destabilizaci napříč Evropou, tedy nikoli jen na její periferii, ale dokonce až v severní Evropě. zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/IlonaSvihlikova-Pulka-naseho-prumyslu-je-v-cizich-rukou-Ujizdi-namvlak-politikum-to-vyhovuje-Musime-kontrolovat-zdroje-jako-puda-avoda-jinak-na-to-doplatime-395051 3. srpna 2015 Shamus Cooke v článku na webu Off-Guardian pod titulkem Obamovy ‘bezpečnostní zóny’ v Sýrii mají vytvořit novou Libyi (Obama’s ‘Safe Zone’ in Syria Intended to Turn It into New Libya) uvádí, že Obama schválil americkou leteckou podporu pro dříve nevymahatelné turecké bezletové zóny nad Sýrií. Spojené státy ted’ sestřelí všechna Asadova letadla, která budou útočit na islamistické skupiny, včetně Islámského státu, které obsadily oblasti na syrském území. Spojené státy rozvracejí Evropu Eric Zuesse V každé hře jsou dva způsoby, jak vyhrát: První spočívá ve zlepšení svého vlastního výkonu. Ten druhý v oslabení výkonnosti všech soupeřů. Spojené státy právě ted’ téměř úplně spoléhají na ten druhý. Shamus Cooke napsal(a): Americký president Barack Obama provozuje politickou strategii destabilizace, dokonce bombových útoků a jiných vojenských operací v Libyi, Sýrii, na Ukrajině a v dalších zemích na periferii a okrajích Evropy. To má za následek tisíce uprchlíků z těchto periferních oblastí, kteří míří do Evropy, čímž přilévají olej do ohně krajně pravicového odmítání Turecko po Obamovi požadovalo tyto bezletové zóny od té chvíle, co začala válka v Sýrii. Diskuse o nich se vedly v průběhu konfliktu a dokonce v minulých měsících, jejich cílem však vždy byla syrská vláda. A ted’ najednou byly 35 SPOJENÉ STÁTY ROZVRACEJÍ EVROPU zavedeny - právě tam, kde je chtěli mít Turci - ale byly označeny za "anti-ISIS", i když ve skutečnosti se jedná o "protikurdské" a "protiasadovské" bezpečnostní zóny. Hlavním cílem Obamovy zahraniční a tím i vojenské strategie je porazit Rusko , vynutit si změny režimu, které zařídí, aby Rusko již nadále nebylo hlavní zemí, která odolává nadvládě Washingtonu, ale součástí amerického impéria. 27. července 2015 The New York Times informovaly , že "plán vyzývá relativně umírněné syrské povstalce, aby obsadili toto území s pomocí americké a možná i turecké letecké podpory". Timesy však, když stenograficky (jako obvykle) papouškují ze svých zdrojů v americké vládě a v jejich zájmu, nedefinovaly "relativně umírněné". Všichni z této skupiny "relativně umírněných" povstaleckých skupin v Sýrii totiž spolupracují s ISIS a pomáhají jim nalézt a podřezat , případně požadovat výkupné od všech nemuslimů, kteří se tam nacházejí. Sýrie pod Asadem je sekulární stát se svobodou vyznání , což celá syrská protiasadovská opozice odmítá. Spojené státy se tím stávají mnohem zřetelněji protiasadovské a proislamistické . Libye byla až do amerického bombardování v roce 2011 pokojná a prosperující země. Podle MMF bylo v roce 2010 HDP na obyvatele 12 358 USD, v roce 2011, v roce, kdy jsme tuto zemi rozbombardovali a zničili, však pokleslo na pouhých 5 840 USD (ta pověstná scéna po zabití Kaddáfího , v níž Hillary Clintonová jásá: "Přišli jsme, viděli jsme, zabili jsme!"). Na rozdíl od spojence USA Saúdské Arábie bylo navíc toto HDP pozoruhodně rovnoměrně rozděleno , vzdělání a zdravotní péče byla státní a přístupná každému, dokonce i chudým. Nedávno, 15. února 2015, reportérka Leila Fadel z NPR v článku S ropnými poli, o která se bojuje, vypadá budoucnost Libye bledě (With Oil Fields Under Attack, Libya’s Economic Future Looks Bleak) napsala: "Zodpovědný muž se dívá na produkci a ví, že budoucnost vyhlíží bídně. ’Nemůžeme těžit. Ztratili jsme 80 % naší produkce,’ říká Mustafa Sanalláh, šéf Libyjské národní ropné společnosti." MMF podle instrukcí Washingtonu po roce 2011 neohlásil skutečné údaje o libyjském HDP, ale místo toho oznámil, že věci se okamžitě vrátily do normálu (dokonce více než to - HDP na osobu 13 581 USD) už v roce 2012, ale všichni vědí, že to není pravda, dokonce NPR oznamuje, že tak to skutečně není. CIA odhaduje , že HDP na osobu v Libyi byl v roce 2012 neuvěřitelných 23 900 USD (za rok předtím neposkytla žádné údaje) a říká, že až poté lehce poklesl. Žádný z oficiálních odhadů nebyl důvěryhodný, ačkoli se Atlantická rada (Atlantic Council) přine- 17. dubna 2014 publikoval Seymour Hersh v London Review of Books zprávu , že libyjská letecká kampaň Obamovy vlády v roce 2011 byla součástí širšího programu, jak dostat sarin z Libye Frontě al-Nusra v Sýrii, čímž se jí mělo umožnit provést plynový útok na civilisty, z nějž by poté americká vláda obvinila Asada, čímž by získala záminku k bombardování, stejně jako se to Obamovi už podařilo uskutečnit v Libyi. Oba diktátoři, Kaddáfí i Asad, byli spojenci Ruska, a Asad byl pro Rusko obzvláště důležitý, chtěli, aby přes Sýrii šla tranzitní cesta ruského, nikoli katarského plynu - Katar je největší potenciální hrozba pro postavení Ruska jako hlavního dodavatele plynu do Evropy. 36 SPOJENÉ STÁTY ROZVRACEJÍ EVROPU jmenším pokusila vysvětlit celou věc čestně, když 23 ledna 2014 opatřila svoji poslední systematickou zprávu o libyjské ekonomice titulkem Libye v roce 2014 čelí ekonomickému zhroucení (Libya: Facing Economic Collapse in 2014). jná Sýrie předtím, než tam vpadly Spojené státy a Turecko a zničily ji, byla pokojná i Ukrajina předtím, než tam Spojené státy spáchaly svůj převrat, pomohly k moci nacistům a zahájení etnické čistky a zničily ji také . Libye se pro Evropu stala ohromným problémem. Miliony Libyjců prchají před tamním chaosem. Někteří z nich prchají přes Středozemní moře a končí v uprchlických táborech v jižní Itálie. Jiní prchají do jiných částí Evropy. Svržení Kaddáfího v Libyi, současná snaha o svržení Asada i úspěšný pokus o svržení demokraticky zvoleného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, to vše má za cíl porážku Ruska. Skutečnost, že všichni v Evropě podléhají devastaci, kterou Obama a ostatní američtí konzervativciimperialisté způsobují, působí jen malé či spíše žádné obavy mocným ve Washingtonu, pokud je to však nějak zajímá, tak spíše jako další zajímavý prvek jejich širší operace: Oslabením evropských zemí, nejen těch na Středním východě se Obamova válka proti Rusku stává prostředkem ustanovení Spojených států jako "posledního na řadě" v chaosu a destrukci, které způsobují. A Sýrie je ted’ další země, kterou ničí proto, aby dobyli Rusko. Dokonce i tak spolehliví propagandisté jako New York Times ve své nové reportáži uznávají, že "jak Turci, tak syrští povstalci vnímají porážku syrského prezidenta Bašára al-Asada jako svoji nejvyšší prioritu. " Takže americké bombardéry budou vynucovat bezletovou zónu nad částmi Sýrie, aby svrhly ruského spojence Bašára al-Assada a nahradily jeho sekulární vládu islamistickou - a celá ta "anti-ISIS věc" je jenom divadlo, PR, propaganda. Veřejnost má daleko větší zájem na porážce ISIS než na porážce Ruska, ale americká aristokracie na to má jiný pohled. Jejich zájmem je rozšiřování americké říše - rozšiřování jejich vlastní říše. A důsledkem je například, že v podmínkách zahraniční strategie USA není na skutečnosti, že ekonomické sankce proti Rusko významně poškozují hospodářství evropských zemí , nic špatného. V každé hře jsou dva způsoby, jak vyhrát: První spočívá ve zlepšení svého vlastního výkonu. Ten druhý v oslabení výkonnosti všech soupeřů. Spojené státy právě ted’ téměř úplně spoléhají na ten druhý. Podobným způsobem Obama svrhl neutrální vládu Viktora Janukovyče na Ukrajině v únoru 2014, ale stalo se tak pod falešným krytím demonstrací za "demokracii", nikoli pod falešným krytím "boje proti islámskému terorismu" či nějakého jiného hesla, které americká vláda používá na oblbování hlupáků při nastolování a podpoře zuřivě protiruské, rasistickofašistické a nacistické vlády na prahu Ruska, na Ukrajině. A stejně jako byla pokojná Libye, než do ní vtrhly Spojené státy a zničily ji, stejně jako byla poko- Eric Zuesse je investigativní historik, jeho posledním dílem je They’re Not Even Close: The Democratic vs. Republican Economic Records , 1910-2010, a CHRIST’S VENTRILOQUISTS: The Event that Created Christianity . zdroj:http://news.e-republika.cz/article3245-Spojene-statyrozvraceji-Evropu 37 NEONACISTÉ AZOVA CVIČÍ UŽ ŠESTILETÉ DĚTI STŘÍLET ZE SAMOPALŮ! Saúdský vpád do Jemenu Rado Miko Bez povšimnutí našeho tisku, bez souhlasu OSN, bez protestu tak zvaných nejdemokratičtějších zemí, vtrhly ve čtvrtek 6. srpna 2015 do Jemenu vojska Saúdské Arábie. Jemen je rozdělen národnostně obdobně jak Ukrajina. V Jemenu byl svržen místní „Janukovyč“, armáda se přidala na stranu „pučistů“. Cizí stát (Saudská Arábie), bez mandátu OSN bombarduje už několik měsíců civilní obyvatelstvo. USA v Jemenu prosazují návrat místního „Janukovyče“. Ted’ porovnejte záběry z dalekého Jemenu, kde najdete plno záběrů jednotek Saúdské Arábie, se záběry vtrhnutí Ruské armády na Ukrajinu, zemi, která má na rozdíl od Jemenu plné internetové a mobilní spojení a je plná kamer a kvalitních digitálních fot’áků. Didaktika Štětinových přátel v praxi zdroj:http://outsidermedia.cz/saudsky-vpad-do-jemenu/ Neonacisté Azova cvičí už šestileté děti střílet ze samopalů! Britský deník Daily Mail uveřejnil článek, který vypráví o táboře u Kyjeva, v němž členové neonacistické skupiny Azov učí děti od šesti let používat střelné zbraně. Snímky deník označil za naprosto "šokující". Samotný militaristický tábor pod názvem Azovec označuje sebe jako vojensko-vlastenecký. Publikace Daily Mail publikoval snímky, na kterých děti sestavují a nabíjejí samopaly, střílejí a procházejí 38 EGYPTOLOG BÁRTA: UCTÍVANÉ EKONOMICKÉ PARADIGMA SELHALO tréninkem jak přežít v zóně konfliktu. Podle deníku se učí střílet a trénují i dívky ve snaze nalákat je do krvavého konliktu. Tábor pojmenovali dobrovolníci Azovec, analogicky s názvem praporu Azov, jehož vojáci jsou mentory a učitelé dětí. Vedoucím tábora je velitel praporu Azov Andrew Biletsky, kterému se "vůbec nelíbí příměří", a je, jak známo, kamarád českého europoslance Jaromíra Štětiny (TOP 09). A kterého europoslanec pozval do Bruselu. Lze jen dodat, že v červnu tohoto roku americký kongres zakázal americkým vojákům cvičit bojovníky ukrajinského praporu Azov, který se účastní vojenské operace proti milicím Donbasu. Ve Spojených státech byla polovojenská formace obviněna z neonacismu a fašismu. zdroj:http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/neonacisteazova-cvici-uz-sestilete-deti-strilet-ze-samopalu/ Egyptolog Bárta: Uctívané ekonomické paradigma selhalo „Pouze spolupráce mnoha vědních oborů přináší poznání společnosti,“ tvrdí egyptolog Miroslav Bárta, jenž odmítá nálepku „apokalyptika“ strašícího společenskými kolapsy. Zásadní poznání a posun vpřed vyplývají pouze ze spolupráce technických, přírodních i společenskovědních oborů. To se ale u nás až na výjimky moc nenosí, říká Miroslav Bárta. V rozhovoru s LN expert na vývoj dávných civilizací mimo jiné zmiňuje, jak do velkého „civilizačního obrazu“ zapadá nynější řecká krize: „Pokud tomu trochu rozumím, Řekové už při vstupu do eurozóny falšovali účetnictví, což znamená, že když 39 EGYPTOLOG BÁRTA: UCTÍVANÉ EKONOMICKÉ PARADIGMA SELHALO a to, co je ted’, není žádný dlouhodobý vzestup. Bylo velmi stimulující poslouchat jeho argumenty. „Příběh velkých ideologií končí s hy- někdo nesplní vstupní parametry, nemůže se divit, že potom zaostává. Je důsledek politické korektnosti, že se o tom nemluví. Na druhou stranu je evidentní, že Řecko patří do Evropy; je třeba mu pomoct. Ale nejsem si jist, že prodlužování agónie a antagonizace velké části Evropanů je tou správnou cestou...“ poteční krizí, která začala v roce 2007, LN: Co jste přednášel vy, expert na vývoj dávných kdy volná ruka trhu nechala daňové poplatníky zaplatit dluhy soukromých civilizací? BÁRTA: Měl jsem dvě akce. Nejprve jsme diskutovali asi s padesátkou lidí a komentovali povahu změn světa od 60. let minulého století – bylo zajímavé, jak to odlišné profese vnímají. Pak jsem měl přednášku na téma teorie přerušovaných rovnovah, tedy o tom, jak se dějiny civilizací vyvíjejí nerovnoměrným tempem. Svým způsobem jsem se též snažil propagovat naši knížku o kolapsech a regeneraci, která letos vyjde anglicky v nakladatelství Academia. LN: V červnu jste vystupoval na fóru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jak se tam dostane český egyptolog a archeolog? BÁRTA: Byl jsem pozván naším velvyslancem při OECD. Měl bych asi doplnit, že takzvané Forum je největší akcí, kterou tato organizace každoročně pořádá. Podtitulem bylo hledání nového „příběhu“ pro data, jež máme, nebot’ se zdá, že se paradigmata vysvětlování fungování společnosti, zejména to ekonomické, založené na mantře „má dáti – dal“, vyčerpala. Stejně jako se vyčerpaly velké ideologie 20. století. firem, privátních bank...“ LN: Co bylo výsledkem vašeho pařížského vystoupení? „ Nejprve jsme diskutovali asi s padesátkou lidí a komentovali povahu BÁRTA: Vzešly z něj dva závěry. Jednak bych změn světa od 60. let minulého století měl na podzim připravit pro OECD seminář o – bylo zajímavé, jak to odlišné profese dlouhodobých trendech a charakteristikách vývoje vnímají“ civilizací a druhým je obecnější poznatek, že po čtyřech dnech debat je namístě hledat nový „příběh“, způsob, jak poznatky o světě spojit a najít v nich smysl. Protože uctívané ekonomické paradigma selhalo. Příběh velkých ideologií končí s hypoteční krizí, která začala v roce 2007, kdy volná ruka trhu nechala daňové poplatníky zaplatit dluhy soukromých firem, privátních bank... Takže i idea volné ruky trhu skončila fiaskem. A svět hledá, co dál. LN: Koho vaše názory v Paříži zajímaly? Předpokládám, že tam byli hlavně ekonomové... LN: Říkáte „selhalo“. Jak do toho velkého „civilizačního obrazu“ zapadá nynější řecká krize? BÁRTA: Ano, především tam byli – bohužel – jen politici a ekonomové. To je mimochodem důsledek mylného paradigmatu, že podstatu fungování společnosti vysvětlíme tím, že člověka zredukujeme na jakási čísla v tabulkách. Byly tam ale i skutečné osobnosti jako Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor Financial Times, který ve své práci z roku 2014 napsal, že nás čeká ještě větší krize BÁRTA: Nejsem brouk Pytlík, abych měl na všechno kvalifikovaný názor... (smích) Ale pokud tomu trochu rozumím, Řekové už při vstupu do eurozóny falšovali účetnictví, což znamená, že když někdo nesplní vstupní parametry, nemůže se divit, že potom zaostává. Je důsledek politické korektnosti, že se o tom nemluví. Na druhou stranu je evidentní, že Řecko patří do Evropy; je třeba mu pomoct. Ale ne40 EGYPTOLOG BÁRTA: UCTÍVANÉ EKONOMICKÉ PARADIGMA SELHALO BÁRTA: Najdete tam texty o teorii hybridních válek (a jak se projevují v našem světě), o stavu energetiky, o vývoji a devastaci instituce rodiny, o úloze vzdělanosti, o nepotismu či o monopolu násilí ze strany státu. Těch témat a vynikajících autorů jsou dvě desítky... Všechny kapitoly se zabývají procesy, které mají kořeny v minulosti, mají vliv na současnost a budou zcela určitě ovlivňovat i naši budoucnost. „Každý společenský systém v jisté jsem si jist, že prodlužování agónie a antagonizace velké části Evropanů je tou správnou cestou... LN: Najdete v historii nebo přímo i v Egyptě podobnou krizi, kdy společnost žila na dluh? BÁRTA: Tak to dopadá vesměs vždy v historii, že se obdobný proces spustí a pouze se oddaluje bolestné řešení. Krize se neřeší, jen se odkládá, až jednou bude o řád dva bolestnější. Každý společenský systém v jisté etapě svého vývoje začne pohlcovat více, než generuje. Navíc pokud se odkládají systémová řešení, systém se o to rychleji destabilizuje. etapě svého vývoje začne pohlcovat A ukazuje se, že pět let nato, co vyšel můj článek v více, než generuje. Navíc pokud se týdeníku Euro o úloze a významu společenských věd odkládají systémová řešení, systém se při analýze dlouhodobých procesů ve vývoji kom- o to rychleji destabilizuje.“ plexních společností a jejich významu pro pochopení současných procesů, začíná tento názor zajímat i přední politiky. LN: Založil jste fórum Komplexní společnosti, stále častěji míříte od archeologie k otázkám budoucnosti... Připravujete i nějaké analýzy či další studie? LN: To nedávno akcentoval vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL, jenž s vámi a předními historiky i předsedou Akademie věd Jiřím Drahošem debatoval v Historickém ústavu právě o významu společenských věd. Přineslo to něco? „Je myslím pozitivní, že přibývají lidé BÁRTA: Chystáme ted’ knihu, jejíž pracovní název zní Bezpečnost budoucnosti. Vyjde letos v září v nakladatelství Vyšehrad a bude o povaze světa včera, dnes i zítra. Jako editoři jsme ji sestavili opět s Martinem Kovářem a také s podplukovníkem Otakarem Foltýnem. ve veřejné sféře, kteří mají skutečný BÁRTA: Myslím, že je to za ta léta argumentace zájem vědět, jak se společnosti vyvíobrovský posun. Pokud se věci vymaní ze sevření její, co se děje a jakou vizi by stát názoru, že egyptolog Bárta a historik Kovář jsou měl mít“ jen tiší blázni, kteří tady opakovaně prorokují, jak naše společnost není v pořádku, a začne se erudovaně diskutovat i na dalších úrovních o tom, co se odehrává ve společnosti a jaká je pravá anatomie a povaha těch procesů, snáze se dobereme nějakého názoru a systémových, dlouhodobě udržitelných opatření, jež by pomohla společenské potíže včas řešit – či mírnit jejich dopady. Bude obsahovat dvacet příspěvků na základě aktivit, které jsme loni zahájili ve spolupráci s generálem Petrem Pavlem, tehdejším náčelníkem Generálního štábu, kdy jsme našli společnou platformu pro komunikaci mezi vědci a bezpečnostními složkami státu. Impulzem pro knihu bylo i pozvání Petra Gazdíka a Jana Hamáčka k semináři pro politiky ve sněmovně. Je myslím pozitivní, že přibývají lidé ve veřejné sféře, kteří mají skutečný zájem vědět, jak se společnosti vyvíjejí, co se děje a jakou vizi by stát měl mít. Podstatou je poznat genezi a anatomii problému; a ve spolupráci s politiky se snažit najít řešení. Podle mne je propojení vědecké sféry a lidí, kteří v LN: Když hovoříte o dvacítce kapitol, o čem konkrétně budou? 41 EGYPTOLOG BÁRTA: UCTÍVANÉ EKONOMICKÉ PARADIGMA SELHALO politice vnímají onu naléhavost situace, něčím, co se dá rozhodně nazvat velkým posunem vpřed. chtěli udělat apokalyptika, chiliastu a nevím, koho ještě... LN: Vy jste často v médiích, říkáte i nepopulární věci. Jak se podle vás společenští vědci – sociologové, arabisté či etnologové – zapojují do ožehavých diskusí o imigrantech, vzestupu extremismu nebo o stárnutí? LN: Četl jsem, že jste s Václavem Cílkem věrozvěsty apokalypsy. BÁRTA: Kdybych to měl jen jako práci, musel bych se na to nutně vykašlat, ale protože výzkum civilizací jsem chtěl dělat celý život – a myslím, že výsledky za mnou jsou poctivé –, nikomu ze svých závěrů ustupovat nebudu. Ale je to bolestné, to určitě ano. „Prohlubující se poznání, na poli BÁRTA: Obecně je to, domnívám se, častý problém vědců, kteří si myslí, že se jich společenský vývoj moc netýká do doby, dokud mají peníze na vlastní projekty... Ale myslím, že hlavním nástrojem pro poznávání světa v jeho mnohých aspektech je věda. A toto prohlubující se poznání, na poli všech věd, by logicky mělo mít zásadní význam i pro lidi činné ve veřejné sféře, kteří jsou kompetentní a vidí za horizont čtyř let. všech věd, by logicky mělo mít zásadní LN: Přistupují k vám lidé ještě s předsudkem ve význam i pro lidi činné ve veřejné stylu: „Jak nás může nějaký egyptolog starověké sféře, kteří jsou kompetentní a vidí za společnosti poučovat o tom, co se děje v roce 2015?“ horizont čtyř let“ BÁRTA: Mění se to. Ostatně které jiné vědy – pokud přijmeme názor, že současné procesy mají své kořeny v minulosti – než vědy o dlouhodobých trendech by se měly kvalifikovaně vyjadřovat k tomu, co se děje? Povaha většiny dnešních procesů, které dominují světu, má společenskovědní charakter a technická inovace je nám pochopit nijak zásadně nepomůže. LN: Jenže kolikrát není příjemné vystoupit ze „slonovinové věže“ a předávat masám nabyté vědění. Třeba na iDNES.cz vyšel rozhovor s orientalistou Bronislavem Ostřanským (nejen o knize Atlas muslimských strašáků) a podle internetové diskuse plno lidí o jeho poznatky nestojí, hodně mu nadávají a spílají... Musí to být pak docela nepříjemné. LN: Vysvětlování se čeká spíš třeba od sociologie, ekonomie... „Povaha většiny dnešních procesů, které dominují světu, má společen- BÁRTA: Mám dojem, že měřitelná ekonomie je do- skovědní charakter a technická inobrý nástroj pro firemní hospodářství a tak dále, ale vace je nám pochopit nijak zásadně pro chápání civilizace a společnosti jako takové dost nepomůže“ často selhává – právě pro své ideologické redukce. Pokud se mi nějaký nástroj neustále láme v ruce, tak jej bud’ špatně ovládám, nebo je špatně udělán... Zásadní poznání a posun vpřed vyplývají pouze ze spolupráce technických, přírodních i společenskovědních oborů. To se ale u nás až na výjimky moc nenosí. Ekonomie, ale i sociologie jsou součástí společenskovědního bádání. Nic víc, nic míň. BÁRTA: Je to přirozeně nepříjemné. Můj základní postoj vychází z toho, že bud’ budu čekat na Godota, který nikdy – jak známo – nepřijde, anebo přestanu čekat a začnu něco dělat. Každý to má nastaveno jinak a musím sám přiznat, že za roky, co se tématem vzestupů, transformací a pádů civilizací (v mediálním diskurzu populárně zjednodušovaných na „kolapsy“ – pozn. red.) zabývám, jsem to už párkrát schytal i od uvědomělých novinářů, kteří ze mne 42 NEJSME XENOFOBNÍ NÁROD. JSME JEN PŘÍČETNÍ LN: Při druhé rektorské volbě si vetkl Mikuláš Bek z Masarykovy univerzity do programu, že chce přírodní a společenské vědy více sblížit; bakaláři mají projít zkouškou ze sociologie, ale třeba i biologie, aby si „rozuměli“. Co si o tom myslíte? BÁRTA: V rámci našich expedic se to děje po dlouhé roky, přístup je opravdu multidisciplinární, takže my to máme podobně i v rámci výuky egyptologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pokud by to bylo v rámci celé univerzity, bylo by to ještě lepší. U nás na UK vytvořil rektor Tomáš Zima počátkem roku poradní sbor pro aktuální otázky, kde je historik, lidé z energetiky, bezpečnostních složek, ekonom a další. Je to jen přirozené, protože toto pojetí zkoumání světa jsme před lety začínali budovat s kolegy Kovářem a Petrem Pokorným právě na Univerzitě Karlově, která je jednou z institucí, jež je toho intelektuálně i kapacitně schopna. Takže i moc fandím tomu, co akcentuje rektor Bek – podle mě je to jediná správná cesta, již si umím představit. Imigranti, kteří se opět pokusili dostat z francouzského Calais do Doveru přes tunel pod La Manche LN: Do Egypta jezdíte už 25 let. Co chystá váš mezioborový tým v další pracovní sezoně? že pracujeme na unikátní koncesi, posílá nás každý výzkum o kus dál. Z tohoto pohledu jsem optimista. „U nás na UK vytvořil rektor Tomáš BÁRTA: Expedice začne v září. Plánujeme výzkumy v místech, kde by měly být informace, které nám doplní, jak se egyptská společnost vyvíjela koncem třetího tisíciletí př. n. l., ke konci Staré říše, kdy civilizace asi na 150 let kolabuje a poté v začátku Páté dynastie dochází ke skoku ve vývoji státu – od řízení na bázi královské rodiny k vyspělé administrativě. zdroj:http://ceskapozice.lidovky.cz/egyptologbarta-uctivane-ekonomicke-paradigma-selhalo-p1a/tema.aspx?c=A150731_124246_pozice-tema_kasa Nejsme xenofobní národ. příčetní Dva tři měsíce poběží výzkumy v Abúsíru, dále pak v Súdánu, kde zase řešíme otázku vzniku usazených populací z původních nomádských sběračů. Podstata našich nálezů nebývá v tom, aby byly spektakulární, nedají se vždy mediálně „prodat“, ale díky tomu, Jsme jen Jsa častým klientem vietnamského zelinářství i vedlejších vietnamských potravin, opakovaně spolupracuji 43 Zima počátkem roku poradní sbor pro aktuální otázky, kde je historik, lidé z energetiky, bezpečnostních složek, ekonom a další...“ NEJSME XENOFOBNÍ NÁROD. JSME JEN PŘÍČETNÍ jaké Američany - ty berou rovnou ve velkém, po tisícovkách. A nejlepší zprávou o úspěšné asimilaci muslimských a subsaharských imigrantů do Evropy jsou opakované násilnosti druhé generace imigrantů, kterých se dopouštějí v hostitelské zemi. Tomu pak odpovídá - protože v dnešní imigrační vlně k nám do Evropy neproudí Vietnamci, ale lidé z oblasti Blízkého východu a severní Afriky, ale také z Afganistanu a Pákistánu - osmdesátiprocentní výskyt obav z imigrantů v české populaci. s naší fotografkou Thao a umím vietnamsky pozdravit a poděkovat, což po nákupu vždy pečlivě činím. A přesto se bojím přílivu imigrantů jako čert kříže. Tweet Diskutuj přeposlat známému tisk článku reklama Dobře pamatuji začátky českých Vietnamců před třiceti lety, soustavné ponižování, výsměch, otevřeně xenofobní komické televizní pořady a tykání Vietnamcům jako standard. Tehdy skutečně společnost xenofobní byla. Po revoluci se Vietnamci dostali výše, a nyní, když jejich děti excelují na českých vysokých školách a oni sami mají vydřené solidní maloobchodní firmy, by si nikdo nějaké urážení Vietnamců ve slušné společnosti nedovolil. Shrneme-li tato fakta, nevyplývá z nich o české xenofobii vůbec nic. S imigranty, kteří sekají dobrotu a jsou plnohodnotnými členy společnosti, nemáme problém, ani když mají šikmé oči a vypadají hodně jinak než my. Naopak s těmi, se kterými jsou opakovaně a celosvětově zkušenosti špatné, máme problém. Když zvážíme, že palestinští uprchlíci z Izraele vyvolali v Libanonu řadu válek a v Jordánsku puč, že s muslimskými uprchlíky nechtějí nic mít ani bohaté muslimské země, není odpor proti TĚMTO imigrantům známkou xenofobie. Je to naopak známkou zdravého úsudku a příčetnosti. Vietnamci, přestože jejich kultura je odlišná, sdílejí naše hodnoty a jsou plně asimilovatelní. Už druhá generace Vietnamců - ta druhá generace, která u muslimských imigrantů ve Francii zapaluje auta dosahuje díky své píli a inteligenci významných profesních úspěchů. A už ta první generace, která ještě neumí plynně česky, dokáže jako Thao být oporou našeho českého redakčního týmu. Prostě - Vietnamci šlapou jak hodinky. Česko nezachrání, že o něm v Eritrei nikdy neslyšeli, a proto do něj nechtějí. Celá Evropa je náš domov, a nápor imigrantů tu Evropu ohrožuje stejně, jako ohrožovali palestinští uprchlíci Libanon. Proto jsou obavy z nich plně racionální. Pokud někdo počítá, že s imigranty z oblastí, se kterými jsou historicky opakované problémy, nyní problémy nebudou, a ty stávajíc vymizí, je dejme tomu bláhový. Strach ze současné migrační vlny není rasismus ani xenofobie. Ten strach je pouhým racionálně podloženým projevem pudu sebezáchovy. Pokud má Čech nějakou zkušenost s tuzemskými Araby nebo subsaharskými Afričany, velmi často se jedná o kontakt s arabským či nigerijským dealerem drog. Vše, co za informace směrem k nám vysílá ta část islámského světa, kde jsou s tím výkladem Koránu nejdál - Islámský stát, jsou tak děsivá svědectví o brutalitě, netoleranci a vraždění, že i málo citlivý člověk má při sledování masakrování lidí husí kůži. Občas pak vyznavači stejného paradigmatu - ultraortodoxního islámu IS - povraždí nějaké Evropany bud’ v Paříži, nebo v Tunisu. A taky sem tam ně- zdroj:http://www.reflex.cz/clanek/komentare/65662/jiri-xdolezal-nejsme-xenofobni-narod-jsme-jen-pricetni.html 44 NA NATO SE SPOLEHNOUT NEMŮŽEME. SOUČASNÁ POLITIKA JIŽ NENÍ DEMOKRATICKÁ. NOVINÁŘI ZNEUŽÍVAJÍ SVŮJ PROSTOR. ROSTE STRACH, ŽE SE NĚMECKO SBLÍŽÍ S RUSKEM. ekonom Varufakis tepali finanční systém jako cosi založeného na bublinách, na dominanci dolaru a na neustálém snižování reálných mezd. Kam jsme se v té diskusi o současném kapitalismu za sedm let dostali? Co říci o úspěšnosti pojmů kapitalismus, globalizace a volný trh? A jaká je jejich budoucnost, stejně jako budoucnost ekonomického řádu světa? Varufakis není právě můj oblíbenec, ale v tomto ohledu s ním souhlasím. Kapitalismus zažívá krizi své legitimizace. Symbolické pro tento proces je právě to, že došlo k bankovní krizi, a symbolický je i způsob, jakým byla „řešena“. Chování bankéřů zdiskreditovalo mýtus o trhu jako mechanismu zajišt’ujícího optimální alokaci výrobních faktorů a vytvářejícího blahobyt pro celou společnost. F. von Hayek by měl potíže udržet si svůj optimismus ohledně trhu jako neúplatné metody shromažd’ování a vyhodnocování informací jeho účastníků. To, že velké banky mohly manipulovat Libor, je monstrózní perverze trhu. Stát se v této situaci projevil jako instituce, která zneužívání ekonomické moci k neoprávněnému obohacení ze strany promile členů společnosti toleruje. Když jim spekulace nevyjdou, zachraňuje je na úkor všech. Na NATO se spolehnout nemůžeme. Současná politika již není demokratická. Novináři zneužívají svůj prostor. Roste strach, že se Německo sblíží s Ruskem. Poradce pro strategické otázky a člen správní rady INSTITUTU 2080 docent Petr Robejšek pro ParlamentníListy.cz v obsáhlém interview rozebírá stav naší civilizace s výhledem k možným budoucím rizikům. Docent Robejšek připomíná nedávný průzkum, který došel k závěru, že USA už nejsou demokratické, protože politici slouží jen úzké skupině. Vše by mohlo skončit i velkým krachem. Dokonce by i Německo mohlo vystoupit z eurozóny. Podle Petra Robejška stojíme na pokraji zásadního zlomu. Je oprávněné pochybovat o tom, je-li současná politika ještě vůbec demokratická. Nedávný výzkum Princentonské univerzity došel k závěru, že USA již nejsou demokracie, protože politická rozhodnutí neslouží celé společnosti, nýbrž jen malé skupině lidí. Pane docente, je to už sedm let od začátku velké ekonomické krize, která začala krachem amerických bank. Během té doby se kritici současného systému snažili pomocí akcí jako Occupy Wall Street přesvědčit veřejnost, že miliardáři a „banksteři“ ji pomocí finančního systému okrádají. Mnozí odborníci jako řecký exministr financí a Od bankovní krize je zřejmé, že finanční průmysl (tedy pouze jeden sociální subsystém) drží celé společnosti jako rukojmí. To vše se odehrává v době, kdy opět končí (jako zhruba před sto lety) jeden 45 NA NATO SE SPOLEHNOUT NEMŮŽEME. SOUČASNÁ POLITIKA JIŽ NENÍ DEMOKRATICKÁ. NOVINÁŘI ZNEUŽÍVAJÍ SVŮJ PROSTOR. ROSTE STRACH, ŽE SE NĚMECKO SBLÍŽÍ S RUSKEM. nikatelé zjistí, že jim pro jejich levné výrobky ubývají zákazníci, kteří jsou uspořeni díky rostoucí produktivitě. cyklus globalizace. Historicky viděno tak stojíme na pokraji zásadního zlomu v pojetí ekonomickém. Ten se bude týkat dosažitelnosti trvalého růstu, budoucnosti konzumního životního stylu a role peněz. Všechny tyto tři proměnné se nacházejí v zásadní krizi. Ta se může projevit obrovským crashem; jako by jich už nebylo dost. Anebo se navršený konfliktní potenciál vybije pozvolna. Ano, východiskem může být zvýšení daní a může to i nějakou chvíli fungovat. Firmy se totiž nemohou jen tak snadno odstěhovat ze západního světa do Asie, jak často hrozí. Pod pojmem Asie se totiž většinou rozumí Čína. Bouřlivý rozvoj této země dlouho zajišt’oval západním dodavatelům investičního a konzumního zboží vysoké zisky. Radil bych ale povšimnout si toho, že tento proces doznívá a Čína již minimálně tři roky pracuje na své ekonomické soběstačnosti. Nikoliv ve smyslu autarkie, nýbrž v tom smyslu, že se snaží svůj ekonomický rozvoj pohánět více svou vlastní poptávkou. Peking je k tomu donucen právě tím, že západní společnosti přestávají být schopné odebírat čínské exporty ve stejné míře jako doposud. To všechno vede ke zpomalení čínského růstu. Z celé problematiky vydělme otázku neustále se zvyšující automatizace a robotizace ve výrobě. Jinými slovy, k výrobě bude podle některých katastrofických odhadů třeba tak málo lidí, že je volný trh nebude moci zaměstnat, a pokud nebudou moci zůstat bez prostředků, bude se o ně muset postarat stát, třeba tím, že jim práci zařídí. Pak ale bude muset razantně zvednout daně. Co říkáte celé této konstrukci? Její kritici se jejím proponentům smějí coby zpátečníkům, kteří zapomínají, že podobné procesy se děly při průmyslové revoluci. Ještě radikálnější zastánci této teorie naopak tvrdí, že nadbytek lidí se vyřeší pouze a jedině válkou. Druhé možné východisko je přerozdělování majetku od superbohatých k průměru společnosti. To není žádný marxismus, nýbrž způsob jak kapitalismu uspořit revoluční otřes. A to by proto mělo zajímat také a zejména ty, kteří jsou velmi bohatí. Jako jeden z elementů tohoto přerozdělování vidím třeba tzv. občanskou mzdu. To znamená, že občané budou dostávat bez ohledu na to, jestli pracují, pevnou mzdu, ke které si mohou přivydělat. To je poměrně pravděpodobný vývoj, protože posílat stále více lidí na ulici znamená vytvářet potenciál sociální nespokojenosti. Tento proces ale bude muset být doplněn ještě dalšími strukturálními přesuny. Jenom heslovitě: Návrat některých produkcí z levnější ciziny zpět do mateřské země a zejména posílení lokálních hospodářských oběhů. V této souvislosti Snaha o produktivitu je dovedena ad absurdum. To souvisí zejména s tím, že již minimálně tři dekády se zisky a ekonomický růst dosahují zejména úsporami při výrobě, ale méně díky vytváření nových výnosných výrobků. Německo je příkladem země, která profituje ze své schopnosti vyrábět stále produktivnější výrobní technologie. Tyto stroje prodávala a dosud prodává světu, který jejich pomocí šetří pracovní sílu. Fáze robotizace, kterou zmiňujete je podle mého názoru vyvrcholením tohoto procesu. Převážně na zvyšování produktivity výroby založený ekonomický růst se ukončí právě v tu chvíli, kdy pod46 NA NATO SE SPOLEHNOUT NEMŮŽEME. SOUČASNÁ POLITIKA JIŽ NENÍ DEMOKRATICKÁ. NOVINÁŘI ZNEUŽÍVAJÍ SVŮJ PROSTOR. ROSTE STRACH, ŽE SE NĚMECKO SBLÍŽÍ S RUSKEM. odkazuji na významné myšlenky Silvio Gesella a tzv. lokální měny. Do této oblasti patří také již existující fenomény jako Coworking, Timesharing, směňování, věnování, Jobsharing apod. Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje vojenskou přítomnost blízko svých hranic. Jak toto může dopadnout? Jsou zde úvahy, že Rusko napadne některé evropské země, přátelé Ruska naopak tvrdí, že válku chystají USA. . . Úzce spojena s popsanými jevy je i změna hodnotového systému typická tím, že postupně poroste význam nemateriálních odměn. Mnohé vyvinuté společnosti jsou k tomuto přesunu poměrně zralé, ale vládám chybí odvaha tento posun motivačního paradigmatu energičtěji prosazovat. Dobře totiž ví, že s ní bude souviset nižší růst, nižší blahobyt a nutnost postupně kompenzovat dosavadní konzumní fetišismus něčím jiným. Rusko nemá zájem na eskalaci konfliktu se západní Evropou. Naopak geopoliticky je v Eurasii naprogramovaná spíše kooperace. Geopolitika pracuje se skutečnostmi, které mají vliv na osudy a vztahy států bez ohledu na to, jestli je v Kremlu Putin a v Paříži Holland nebo někdo jiný. Tyto geopolitické skutečnosti „tlačí“ Evropany (zejména německý prostor) do spolupráce s Ruskem a Moskvu zase směrem k Berlínu. Spojené státy, které desetiletí kultivují geopolitiku spojenou se jmény Kissinger a Brzezinski tyto tendence vnímají a chtějí je rušit. Pojem „válka“ byl v minulých letech téměř ztotožňován s Ruskem a takto nám byl předkládán. Když opadly emoce a jistá „pěna dní“, v jakém stavu jsou nyní záležitosti mezi Evropou a Ruskem? Byla Ukrajina jen malé nedorozumění, nebo šlo o začátek ruské agresivity vůči Evropě, anebo, a to také slýcháme, šlo o promyšlený krok Západu k oslabení Ruska? To je jedna z nejdůležitějších veličin skrývajících se za americkou podporou touhy Ukrajinců integrovat se na Západ. Vedle Washingtonu hrál v ukrajinské krizi podobně nastavenou roli také Brusel. V tomto hlavním městě krizemi zmítané Evropy roste (oprávněně) strach, že Německo podlehne síle geopolitiky, která v jeho případě stoprocentně působí pro spolupráci s Ruskem a oslabí svůj zájem o EU. Nemusí totiž dojít jenom k vystoupení Řecka z eurozóny. Představitelné je i vystoupení Německa z eurozóny. . . Již před několika týdny jsem upozornil na to, že se ukrajinská situace postupně uklidňuje. Ukrajinská krize byla z velké části kombinací ruské mocenské politiky, strategického záměru ze strany Bruselu a Washingtonu a řemeslných chyb nebo záměrných provokací ze strany evropských politiků. EU sice často hovoří o společné zahraniční politice, ale když přijde na lámání chleba, jsou rozhodující národní zájmy. K nim ale přistoupil ještě zájem Evropské komise vyvolat kontrolovanou eskalaci konfliktu s Ruskem v naději, že tak zakryje kritický vývoj v samotné EU a zároveň se posílí (tváří tvář ruské výzvě) jednota Evropanů. My, pokud jde o obranu země, spoléháme na NATO. Je to dostatečná záruka naší obrany? Co by potřebovala naše armáda, od dob vstupu do NATO zeštíhlená? Před čím je naše armáda schopna nás jako taková sama ubránit? Jaké je reálné nebezpečí současných, třeba i nových forem války? Jak by se na ně měla naše země a její spojenci přichystat? 47 NA NATO SE SPOLEHNOUT NEMŮŽEME. SOUČASNÁ POLITIKA JIŽ NENÍ DEMOKRATICKÁ. NOVINÁŘI ZNEUŽÍVAJÍ SVŮJ PROSTOR. ROSTE STRACH, ŽE SE NĚMECKO SBLÍŽÍ S RUSKEM. Část obyvatelstva bychom chránit mohli, ale nezměníme-li strukturu a zaměření české armády, tak by to byla pouze velmi malá část. Druh výše uvedených rizik vyžaduje koordinovaně operující jednotky, ale ne s vysloveně armádní, ale spíše s policejně-pořádkovou strategií a taktikou. Na nedávné bezpečnostní konferenci v českém parlamentu, na které jsem také vystoupil, doporučil Václav Cílek posílení a obnovení vojenských schopností průměrného obyvatelstva, zhruba spojené s pojmem domobrany. Naprosto s tím souhlasím. Na pomoc NATO se spolehnout nemůžeme. Mimo jiné i z toho důvodu, že není připraveno na typ ohrožení, kterým může být Česká republika nejpravděpodobněji vystavena. Vedle „nevojenských“ ohrožení typu cyberwar myslím, že nejpravděpodobnější ohrožení současnosti a budoucnosti a zároveň i ta, proti kterým se skutečně můžeme bránit, se dají shrnout pod pojmy nepokoje, rabování třeba ve spojení s výpadkem proudu nebo počítačových sítí, porušování hranic, paramilitaristické bandy ze zahraničí, organizovaný zločin, útoky na atomové elektrárny a samozřejmě migrační pohyby. Nad ruským nebezpečím v současné době převládá nebezpečí tzv. Islámského státu, který rozvrací státní útvary zanesené na mapě a místo nich nastoluje zřízení založené na brutálních interpretacích islámu. Existuje mapa vysněného rozsahu území, které by IS chtěl: Půl Afriky, západní Asii, jižní Evropu. A někteří učenci mluví o tom, že islám jako takový má ve svých základech povinnost dobýt celý svět. Prezident Zeman přirovnává IS k nacistickému Německu a vyzývá, abychom nezaspali. Hrozí našemu světu vážné nebezpečí ze strany takto expanzivního státního útvaru? Armáda, která by mohla na tyto útoky efektivně reagovat, by měla být vybudována podle „policejní logiky“. Toto zaměření by bylo vhodnější již proto, že současná velikost české armády a její finanční vybavení ani vzdáleně nestačí na univerzální armádu. Ale pro policejně-pořádkové operace by stačit mohla. To dává smysl o to více, že s daným obranným potenciálem bychom vůči klasickým bezpečnostním ohrožením typu invaze cizího státu stejně nemohli obstát. V roce 1992 jsem zveřejnil sedmdesátistránkovou studii pod titulem „Obrana bez armády“. Ta obsahovala výše zmíněné návrhy na změnu naší obranné politiky. Na svých tehdejších doporučeních bych ani dnes moc neměnil. Takové nebezpečí nesporně existuje, ale nepovažuji je za tak neodvratné jako větší část pozorovatelů. Proti dosažení cílů IS hovoří dvě věci. Jednak rivality uvnitř islámu samotného. Co tím myslím? Z hlediska zmíněných strategických záměrů IS se mi nezdá moudré, že dále rozpaluje konflikt mezi sunnity a šíity. Za chybný z hlediska cílů IS považuji i nedávný atentát na tureckém území. Rozkladně působí na dosažení cílů IS i kmenová struktura islámských společností, která ztěžuje dlouhodobě koordinované útoky proti Západu. Jsme připraveni z hlediska záchranářských, krizových a nouzových procesů v případě války chránit alespoň část civilního obyvatelstva? A půjdeme-li do detailu, k jednotlivému občanu, je nutné něco dělat s absencí vojenských schopností či prosté fyzické zdatnosti? Je dobré v nějaké formě obnovit základní vojenskou službu? 48 NA NATO SE SPOLEHNOUT NEMŮŽEME. SOUČASNÁ POLITIKA JIŽ NENÍ DEMOKRATICKÁ. NOVINÁŘI ZNEUŽÍVAJÍ SVŮJ PROSTOR. ROSTE STRACH, ŽE SE NĚMECKO SBLÍŽÍ S RUSKEM. Druhý faktor, který pravděpodobně plány IS zhatí, je skutečnost, že moderní západní demokracie sice vykazují neklamné příznaky hluboké dekandence, která je vidět na jejich ubývající schopnosti prosazovat na svém vlastním území svoje hodnoty. Ale přesto budou západní demokracie spíše dříve než později okolnostmi donuceny postupovat proti IS mnohem masivněji, než činí doposud. A pak se plně projeví západní vojensko-technologická převaha. Ta bude na „propagandistické“ úrovni doplňována aktivitami podobnými těm, které nedávno pro Velkou Británii vyhlásil David Cameron. zamíří miliony dalších běženců, které vyžene z Afriky nikoliv válka, ale sucho. Lze to takto fatálně říci? A jak si zatím Evropa vede v boji se současnou, mnohem menší migrační „vlnkou“? Liberálně orientovaní lidé nadávají veřejnosti, že uprchlíky i migranty nechce přijímat, obviňují ji z necitlivosti, či dokonce extremismu. Výrazná část veřejnosti naopak dává najevo, že se nechce dělit o své zbylé zdroje, že se bojí kulturně odlišných migrantů a islámského radikalismu a že nechce „tahat“ do Evropy další chudinu. Kdo je v právu? Myslím si, že migrační pohyb je proces, který vznikl, narostl a odezní. Bavíme se spíše o tom, za jak dlouho a za jakých okolností k tomu dojde. Velmi si cením názorů kolegy Bárty, ale nemyslím, že sucho vyžene onen milion lidí. Část z nich se bude pravděpodobně pohybovat tak daleko, až najde přijatelnější podmínky, ale to ještě pořád nebude na evropském území, část se přizpůsobí, aniž by zásadně měnila místo pobytu. Když mluvíme o rozdílu mezi Evropou a islámských světem, zmiňuje se, že zatímco my, Evropané, jsme se naučili žít bez Boha a víry, muslimovi zasahuje do života náboženství mnohem drtivějším způsobem, posiluje ho a dává mu i pocit nadřazenosti nad námi, kteří Boha nemáme, a místo něj máme alkohol, porno apod. Je to správná interpretace? Útěk před válečným konfliktem je jedním zdrojem současné migrační vlny. Druhá silná proměnná je pravděpodobně to, co kdysi pohánělo vysídlování Evropanů do Spojených států třeba po neúrodě a hladomoru. Struktura a funkce velkorodiny v zemích, odkud dnes migranti do Evropy přicházejí, je takového druhu, že rodina vyšle nejsilnější a práceschopné jedince, aby v cizině vydělávali a přispívali tak na ty, kteří se pohnout nechtějí nebo nemohou. Do jisté míry souhlasím. Ale tento pocit nadřazenosti platí pouze pro opravdu pravověrné muslimy. Myslím si ale, že ten „drtivý způsob zasahování do života“, o kterém mluvíte, odrazuje ty muslimy, kteří hledají kompromis mezi tradičním náboženstvím a moderním západním životním stylem. Řekl bych, že těch je právě v západním světě, ale třeba i v Jordánsku, Tunisku anebo Alžírsku, většina. Neumím si představit, že třeba ona absolutizace víry, jak ji propaguje IS, získá trvalou masovou podporu, to znamená, že se udrží i poté, co jednotky IS z toho či onoho důvodu opustí jejich město nebo region. Na otázku, kdo je v právu v postojích vůči migrantům, bych odpověděl takto. Demokratická společnost není ústav pro morální převýchovu svých „necitlivých“ občanů podle představ mediálních elit, Migrace, zásadní téma současnosti. Například podle profesora Miroslava Bárty k nám nevyhnutelně 49 NA NATO SE SPOLEHNOUT NEMŮŽEME. SOUČASNÁ POLITIKA JIŽ NENÍ DEMOKRATICKÁ. NOVINÁŘI ZNEUŽÍVAJÍ SVŮJ PROSTOR. ROSTE STRACH, ŽE SE NĚMECKO SBLÍŽÍ S RUSKEM. nýbrž metoda, jak převést celé názorové spektrum společnosti do konkrétních politických rozhodnutí. Takto viděno je skupina moralizujících sice hlasitá, ale jednoznačně menšinová. nimi? Umíme informace správně třídit? Umíme se správněji a uvědoměleji rozhodovat v politice? Procházíme krizí stylu vládnutí, která se projevuje jako neschopnost západních vlád vypořádat se s výzvami, které před ně klade přítomnost i budoucnost. Jejich reakce je ta nejhorší možná. Snaží se totiž vládnout stále detailněji a „zvládnout“ společnost tím, že ji uvězní do norem a pravidel. Jakkoliv se to dnes může zdát nepravděpodobné, tak je dle mého názoru pouze otázkou času, kdy se západní státy začnou chovat restriktivněji, a sice směrem k vývoji pojmenovatelnému jako „pevnost Evropa“. Samozřejmě, že úplně „opevnit“ Evropu nelze, ale strategie odrazující migranty budou používány stále více a postupně zapůsobí tak, že se jejich proud zásadně oslabí. Krize stylu vládnutí je důsledkem neschopnosti elit rozpoznat skutečnost, že jsou sami součástí problému, protože jejich mánie normovat a kontrolovat pouze zvyšuje složitost společenských procesů a znemožňuje její řízení. Navíc je nejvyšší čas rozeznat, že se společnost nedá matematicky modelovat z politické centrály, nýbrž „pouze“ tu i onde zlepšovat a stabilizovat. Tato tendence se projevuje již dnes. Tak kupříkladu bavorská vláda připravuje vznik uprchlických táborů přímo na svých hranicích a ty příchozí, kteří nemají nárok na politický azyl, bude velmi rychle posílat zpátky. To se týká zejména občanů bývalé Jugoslávie, ale je to první indikátor toho, že se západní společnosti budou bránit přílivu migrantů stále energičtěji. Pomysleme třeba jenom na to, že ve Francii je ve velmi dobré pozici strana Marine Le Penové, která bude většinové mínění vůči migrantům nejenom respektovat, ale ve volebním boji i využívat. Nevěřím sice, že prezident Holland podstoupí riziko nové kandidatury, ale jisté je, že každý protivník Marine Le Penové bude muset v otázce migrace argumentovat velmi podobně jako ona, anebo se nemusí o podporu voličů vůbec ucházet. Ve skutečnosti totiž ovlivňuje dosažení cíle mnoho skutečností, ale pouze velmi málo z nich má opravdu rozhodující vliv. Úspěch se tedy řídí podle toho, zda rozpoznáme, kde a kdy zapřít páku. Ale jaká je realita? V politice převládá sklon vyhýbat se rozhodnutím, která se zaměřují na jádro problému. Vleklá krize Řecka a eurozóny je historií záměrného pomíjení podstatných skutečností a plýtvání zdrojů a času na podružnosti a domnělá řešení. Evropští státníci pomíjejí rozhodující fakt, že Řecko nemělo a nemá konkurenceschopné hospodářství; a místo toho, aby tuto silnou proměnnou respektovali, raději nasazují jedno nákladné pseudořešení za druhým. S nadsázkou se říká, že tolik informací, kolik středověký člověk zpracoval za celý život, my přijmeme za jediný den. Pravdou je, že frekvence informací o dění kolem nás je nejvyšší, jaká kdy byla. Je to nicméně dobře? Umějí se dnešní lidé orientovat ve světě lépe než ti třeba jen o dvě či tři generace před Politici nehledají opravdu důležitá témata, a když jsou k tomu okolnostmi donuceni, vyhýbají se rozhodnutím týkajícím se jádra problému. Přednost dávají řešením, která jsou pro ně snazší, a ne těm, která by byla pro společnost přínosná. 50 NA NATO SE SPOLEHNOUT NEMŮŽEME. SOUČASNÁ POLITIKA JIŽ NENÍ DEMOKRATICKÁ. NOVINÁŘI ZNEUŽÍVAJÍ SVŮJ PROSTOR. ROSTE STRACH, ŽE SE NĚMECKO SBLÍŽÍ S RUSKEM. Proto jsem se s několika dalšími osobnostmi rozhodl založit INSTITUT 2080, který se zaměří na hledání priorit, jimiž by se měla společnost zabývat, a způsobů, jak to nejúčinněji dělat. Naše návrhy chceme čerpat z mezinárodních zkušeností. Spousta problémů byla již někde ve světě vyřešena. Zajímá nás, do jaké míry lze tato řešení aplikovat na naše poměry. Druhým a důležitějším zdrojem našich doporučení budou návrhy našich expertních skupin. formace přibarvit (je znám pojem spin doctoring), brzdit nebo blokovat; skutečně změnit veřejné mínění ve svůj prospěch se podaří jen velmi výjimečně. Stoupá role politického marketingu a reklamy jako takové, psychologické „fígle“ na nás používané jsou mnohem sofistikovanější. Čili lze nás, přeinformované pokolení, snadněji „oblbnout“? Jak hodnotit práci médií v dnešním světě? Po všem, co jsme říkali o světě a neblahých trendech v něm, by mohla vyvstávat představa, že budoucí generace čeká jen to úplně nejhorší. Války, sucho, nedostatek, zaostávání naší civilizace za Východem. Tak jako v 80. letech jistě rodiče neprorokovali svým dětem to, co přišlo, je to jistě těžké i dnes. Nicméně pokusme se: V čem budeme žít za dvacet, třicet let? Obecně bych navíc řekl, že bychom neměli podceňovat kritické schopnosti a realismus většinové společnosti, která umí podstatně přesněji rozlišovat mezi pravdou a manipulací zejména díku tomu, že žije v reálném světě a každodenně může srovnávat skutečnost a její mediální interpretaci. Úloha medií je moderovat společenskou debatu o tom, jaké problémy většinová společnost vnímá jako podstatné a jaká řešení by byla nejvhodnější. Média mají popisovat různé interpretace světa a tu i onde nabízet vlastní. Skutečnost je ale taková, že v médiích hledají uplatnění zejména lidé, kteří mají výchovné až spasitelské sklony a reprezentují často idealistické (od reality na hony vzdálené) názory. Pro svou spasitelskou misi využívají, mnohdy bych řekl, zneužívají, to, že mají možnost rozšiřovat své názory a schopnost je obratně formulovat. Zároveň nenesou za své názory žádnou odpovědnost. V tom se podobají politikům, kteří se také chovají, jako by vlastnili pravdu, ale za své chyby nenesou jinou odpovědnost, než to, že když voliči jejich chyby nezapomenou, možná již nebudou zvoleni. Tady vás musím zklamat. Podařilo se mi sice již předpovědět mnohé události a vývojové tendence v horizontu pěti až deseti let, ale nedokážu nastínit komplexní obraz světa za dvacet až třicet let. Navíc bych to považoval za neseriózní, protože za dvacet let si těžko někdo vzpomene na mou dnešní prognózu. Jak chápat situaci kolem Řecka ve vztahu k nám, ve vztahu k budoucnosti EU? Někteří otevřeně mluví o tom, že dohoda je spíše ponížením Řecka, jakousi bezpodmínečnou kapitulací po prohrané válce. Jak na to nahlížet? Lze to brát i jako varovný signál jiným státům, kdyby chtěly v budoucnu řešit své problémy jako Tsiprasova vláda? K tomu přistupuje druhý fakt, a sice pokusy silných hospodářských subjektů vládnout pomocí medií, tj. ovlivňovat veřejné mínění. Osobně bych však jejich sílu nepřeceňoval. Mediální tycoon může určité in- Uspořil bych si dramatické pojmy jako ponížení. Řecko bylo v posledních letech zemí, která dostala nejvíce finanční pomoci v historii Evropy, a dnes je na tom stejně špatně (abych neřekl hůře) než na počátku 51 NA NATO SE SPOLEHNOUT NEMŮŽEME. SOUČASNÁ POLITIKA JIŽ NENÍ DEMOKRATICKÁ. NOVINÁŘI ZNEUŽÍVAJÍ SVŮJ PROSTOR. ROSTE STRACH, ŽE SE NĚMECKO SBLÍŽÍ S RUSKEM. stejný vysvětlovací vzorec. Ruský stát má celou řadu vnitřních slabin, které souvisí zejména s jeho nezvládnutou a možná i nezvládnutelnou velikostí. své krize. Ponížení vypadá jinak. Osobně bych Řecko již dávno přestal „ponižovat“ finančními injekcemi a vyvedl ho z eurozóny, aby se už konečně opravdu postavilo na vlastní nohy. Jeden z centrálních a trvalých problémů Ruska je otázka jeho hranic. Méně, pokud jde o jejich vymezení ve smyslu mezinárodního práva, ale více v tom smyslu, do jaké míry je Rusko schopné svoje hranice ubránit. Ubránit hranice je v povědomí nebo často jen v podvědomí ruských elit spojeno s obavou o rozpad impéria. To je tradiční téma ruské politiky ještě z carských dob a přetrvává až do dneška. To, jak evropští vůdci „řeší“ krizi eurozóny, je příkladem toho, co jsem zmínil v jedné z předchozích odpovědí. Politici nehledají opravdu důležitá témata, a když jsou k tomu okolnostmi donuceni, tak se vyhýbají rozhodnutím týkajících se jádra problému. Upřednostňují naopak řešení, která jsou pro ně snazší, a ne ta, která by byla pro společnost anebo nadnárodní spolek přínosná. Reakcí Moskvy na tuto skutečnost je snaha „upevnit“ své hranice pomocí kontroly svého předpolí. To se projevuje spektakulárně vůči Ukrajině, ale platí to i pro nás, byt’ mnohem méně dramaticky. Čím dále od ruských hranic, tím méně připadá v úvahu vojenský zásah a ruská snaha kontrolovat své předpolí se projevuje pokusy o ekonomický a politický vliv. Tyto snahy v sobě obsahují nejenom hrozbu, ale také možnosti ke kooperaci. Na to může inteligentně operující česká elita reagovat tak, že v rámci zejména ekonomické spolupráce vznikne na ruské straně přesvědčení o tom, že z naší strany destabilizační ohrožení nepřichází. Politika eurozóny vůči Řecku je příkladem toho, že politici svou moc používají především k tomu, aby kašírovali svou neochotu zabývat se skutečně důležitými problémy a provádět opravdu účinná opatření. Každé nedůsledné řešení ale musí být dříve nebo později podepíráno dodatečnými opatřeními. Tyto „berličky“ však pouze zvyšují finanční a organizační náklady chybného politického jednání. Žijeme mezi Západem a Ruskem. S oběma stranami jsme si zažili dobré i zlé. Jaký vztah máme najít k Rusku? Jsou u nás lidé, kteří tvrdí, že Rusové nás chtějí, když ne napadnout, tak pokoutně ovládat, šířit u nás jen to nejhorší a zneužívat nás k rozbíjení Evropy. Jiní lidé zase tvrdí, že budoucnost Evropy je v náručí s Ruskem – bud’ kvůli nutnosti kolektivní bezpečnosti Evropy, panslovanským idejím, nebo proto, že Rusko je součást BRICS, podle nich politicko-hospodářské aliance budoucnosti. Kde je pravda? Ale jasné je, že snaha silnějšího ovládat slabšího je a bude neoddělitelnou součástí každé sousedské politiky. Česká politika vůči Rusku je a bude proto vždycky politikou defenzivy a politikou, která se musí soustředit na opakované vytváření rovnovážných vztahů. Jednak zmíněnou spoluprací s Ruskem, a na druhé straně vyvažováním ruského vlivu pomocí vybraných západních spojenců. Příklad: Až se česká politická třída smíří s tím, že Temelín musí být Vztah s Ruskem byl a bude silná veličina v rámci naší zahraniční a hospodářské politiky. Již dlouho používám pro chování Ruska ke svému okolí stále 52 JE TO O INTEGRACI EURASIE VS. ŘÍŠE CHAOSU nomického růstu, konzumní společnosti ale i instituce peněz a celkově viděno na vlastní konsolidaci a hledání relativně stabilních cest vývoje. rozšířen, tak by ho měl dostavovat spíše Westinghouse než nějaká jiná firma. A co náš vztah s Německem, přebolelo již všechno a nemusíme se Němců obávat? Kam se má zařadit naše země? Hrozí v případném multipolárním světě, či spíše světě více aliancí, světová válka? Na jaké bázi uspořádat světovou velmocenskou realitu? Také proto bude i nadále platit věta Henryho Kissingera, kterou před lety parafrázoval jako myšlení knížete Metternicha z doby napoleonských válek, tak i závěry ještě staršího geniálního politického myslitele Machiavelliho: „Hra, kterou hrajeme, se jmenuje rovnováha.“ Stejně jako v případě Ruska, je i vztah s Německem trvalou, silnou veličinou naší zahraniční a hospodářské politiky. Také Německo je silný hráč, který pro nás vždycky bude znamenat výzvu, ale i šanci. Pro každého silného aktéra totiž platí, že vykonává vliv, i když tvrdí opak, a dokonce i když se objektivně skutečně snaží vliv nevykonávat. Německá energetická politika je příkladem chybného rozhodnutí velkého souseda, se kterým se musíme vypořádat. O rovnováhu se vždycky snažili a dnes zrovna tak snaží všichni hráči, přesto a právě proto, že je vždy dosažitelná pouze dočasně. Toto snažení o rovnováhu je cesta, smysl a náplň mezinárodní politiky; cesta, která je zároveň i svým nedosažitelným cílem. zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/PetrRobejsek-pro-PL-cz-Na-NATO-se-spolehnout-nemuzemeSoucasna-politika-jiz-neni-demokraticka-Novinari-zneuzivajisvuj-prostor-Roste-strach-ze-se-Nemecko-sblizi-s-RuskemMohlo-by-se-dokonce-stat-nasledujici-385752 Světová válka hrozila a hrozí vždycky. Každá situace umožňuje myslet na různé „budoucnosti“. Jde pouze o to, zvažovat jejich pravděpodobnost a myslitelné alternativy. Jak jsem již v jedné z prvních odpovědí naznačil, jsem přesvědčen, že globalizační éra je u konce. Z toho plyne i to, že „multipolarita“ světa nebude tak vyhraněná jako třeba v době „studené války“. Všechna mocenská centra USA, Čína, Rusko budou mít s velkou pravděpodobností dost obtíží se svou vlastní vnitřní stabilitou a dalším vývojem. Evropa již nyní tyto problémy velmi výrazně má. Nevidím proto světovou válku jako ten nejpravděpodobnější scénář. Je to o integraci Eurasie vs. Říše chaosu Pepe Escobar Pojd’me se pobavit o dnu, který navždy vešel do historie: úterý, 18. listopadu 2014, v Yiwi, v čínské provincii Zhejiang. První nákladní vlak ČínaEvropa, převážející 82 kontejnerů zboží na vývoz, opustil průmyslový sklad v Yiwu směrem Madrid, kam dorazil 9. prosince 2014. Uvítejme vláček Čína-Evropa, nejdelší nákladní vlakovou trasu na světě, mnohem delší, než legendární Transsibiřská železnice – křižující Čínu z Relativně nejsilnější ekonomická centra světové politiky se budou muset (i to jsem již naznačil v úvodu rozhovoru) soustředit na otázky budoucnosti eko53 JE TO O INTEGRACI EURASIE VS. ŘÍŠE CHAOSU A pak je zde onen proslulý obsáhlý balík dohod „výhra-výhra“; nižší přepravní náklady; čínské stavební společnosti rozšiřují svůj již tak kvetoucí obchod se středoasijskými „-stany“ a Evropou; snadnější a rychlejší způsob, jak dopravit uran a vzácné kovy ze střední Asie; a všechny ty nové trhy se stovkami milionů lidí, které se cestou otevřou. východu na západ a pokračující pak do Kazachstánu, Ruska, Běloruska, Polska, Německa, Francie a nakonec do Španělska (1). Možná vůbec netušíte, kde Yiwu je, ale každý obchodník pohybující se v Eurasii, obzvláště Arabové, je na Yiwu („Kde se dějí úžasné věci!“) napojen (2). Řeč je o největším velkoobchodním centru pro malé spotřební zboží nejen v Číně, ale zřejmě na celé planetě. Takže Washington se ukotvuje v Asii“? ukotvuje v Evropě – přes celou Eurasii. Spojení Yiwu-Madrid je velkolepým herním trumfem ve více než jednom ohledu. Je to efektivní logistický kanál. Je to geopolitika s lidským dotekem – spojující dohromady obchodníky a trhy. Je to názorný příklad postupující integrace Eurasie. A především je to první stavební kámen nových čínských hedvábných stezek – největšího obchodního příběhu příštích deseti let. Čína se Přeběhněte na Východ, všichni Rychlost, s jakou se to vše děje, je naprosto ohromující. Čínský prezident Xi Jinping inauguroval ekonomický pás nové Hedvábné stezky v kazachstánské Astaně v září 2013. O měsíc později spustil námořní Hedvábnou stezku 21. století v Jakartě. Peking definuje celkový koncept jako „jedna stezka a jeden pás“ – přičemž ve skutečnosti jde o bezpočet paralelních stezek. Vydej se na západ, mladý Hane. Jednoho dne ti bude patřit, na kolech vysokorychlostní rychlé železnice; Čína-Evropa za 2 dny, namísto 21. Když nákladní vlak opustil Yiwu, rychlovlak D8602 odjížděl z Urumqi do Hami v Xinjiang, na dálném západě Číny. Je to první vysokorychlostní železnice vybudovaná v Xinjiang, a přijde toho ještě více, a jak jinak než závratnou rychlostí (3). Řeč je zde o národní strategii – kdy se využívá legendární historická Hedvábná stezka, kde byl obchod primární spojnicí civilizací – jako základ pro post-moderní paneurasijskou šachovnici ekonomické spolupráce. Protože globální kontejnerový obchod (tvořící 90% z celkového objemu obchodu) jde stále po moři, Peking jej jako protiúder převádí na souš, navyšuje eurasijskou železniční přepravu a, mimo to, začíná být tvrdou konkurencí pro evropské společnosti, které tomuto sektoru stále vládnou. Tato zárodečná relativně pomalá nová Hedvábná stezka je prvním krokem k pozemní transkontinentální revoluci v kontejnerovém obchodu. Fond infrastruktury, dosahující již výše 40 miliard dolarů – dozorovaný Čínskou rozvojovou bankou – již dostal pokyn vybudovat a rozšířit silnice, vysokorychlostní železnice a produktovody ve vybraných čínských provinciích (4). Fond bude financovat projekty i v jižní Asii, jihovýchodní Asii, na Středním východě a v některých částech Evropy. Ale střední Asie je klíčovým bezprostředním cílem. 54 JE TO O INTEGRACI EURASIE VS. ŘÍŠE CHAOSU cesta z Pekingu do Moskvy zkrácena ze současných 6 a půl dne na pouhých 33 hodin (6). Čínské společnosti budou investovat a budou se ucházet o kontrakty v desítkách zemích podél nové Hedvábné stezky. Po třiceti letech krkolomného rozvoje a nasávání zahraničních investic je nyní strategií Číny rozšířit kapitálové toky na své sousedy. Námořní Hedvábná stezka začíná v provincii Guangdong, pokračuje do Malacké úžiny, Indického oceánu, Afrického rohu, Rudého moře a Středomoří. Stezky se schází v Benátkách – Marco Polo naruby; ale pak je zde odbočná větev do Rotterdamu, Duisburgu a Berlína (7). Německý podnikatelský sektor se ji prostě nemůže nabažit. Čína již uzavřela kontrakty ve výši 30 miliard dolarů s Kazachstánem; 15 miliard s Uzbekistánem; poskytla 8 miliard dolarů půjček Turkmenistánu a 1 miliardu Tádžikistánu. Vztahy s Kyrgyzstánem byly povýšeny na strategickou úroveň v r. 2013. Čína již je největším obchodním partnerem všech těchto zemí, vyjma Uzbekistánu. A i když si stará sovětská produktovodná sít’ stále udržuje prim, budou se rozvíjet další součásti Čínou taženého Trubkostánu – jako plynovod z Turkmenistanu (5). Fond čínské Hedvábné stezky začne přeměňovat obrovské čínské rezervy nejen na skutečné úvěry – ale, což je klíčové, na měkkou moc, kterou Čína silně potřebuje; Čína stále postrádá jasnou identitu, jak se prezentovat světu. Když Xi velebí tlak na „prolomení úzkého hrdla konektivity“ přes Asii, mlčky tím říká, že čínské úvěry jsou nyní dostupné celé Asii. Konkurence mezi čínskými provinciemi bude tvrdá. Xinjiang je Pekingem konfigurován jako klíčový uzel. Guangdong – „továrna světa“ – byl na počátku listopadu 2014 pořadatelem prvního mezinárodního expo pro námořní Hedvábnou stezku. Připojilo se 42 zemí. A toto vše má být dokončeno do r. 2025. Nyní si propojte strategii nové Hedvábné stezky s urychlenou kooperací v rámci BRICS; urychlenou kooperací mezi členy Šanghajské organizace spolupráce (SCO) v oblasti bezpečnosti, vojenství, ekonomiky a kultury; urychleným rozvojem světové spolupráce v rámci G-20 a 120 členného Hnutí nezúčastněných zemí (NAM); a není divu, že na celém globálním Jihu panuje dojem, že svět přebíhá na Východ (8). Shaanxi, domovská provincie Xi – kde začínala historická Hedvábná stezka, v Xian – je nyní nadšeně propagována, a to osobně prezidentem. Již naladil Tádžikistán, Maledivy, Srí Lanky, Indii a Afghánistán – kdy všechny tyto země slintají z ekonomických vyhlídek. Ekonomické NATO? Stejně jako historická Hedvábná stezka je i nová Hedvábná stezka spletitou sítí. Klíčové větve vedou přes střední Asii, Írán a Turecko, kdy Istanbul je klíčovou křižovatkou. Další vedou podél transsibiřské trasy, kde je na klíčové křižovatce Moskva. Na modernizované transsibiřské vysokorychlostní železnici bude Není pochyb, že poslední summit APEC v Pekingu byl velkým čínským úspěchem (9). Přesto však prošel značný rozvoj APEC v USA bez povšimnutí. 22 asijských zemí schválilo vytvoření Asijské infrastrukturní investiční banky (AIIB) – 55 JE TO O INTEGRACI EURASIE VS. ŘÍŠE CHAOSU ství (TPP) – obchodní větve „ukotvování se v Asii“. Pro Evropu je to totéž, jak v květnu ve Washingtonu dal celkem jasně najevo holandský ministr zahraničí Frans Timmermans (11); „Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) není dohodou o volném obchodu. TTIP je geostrategickou dohodou. Až bude TTIP platit, změní povahu hry globálně. Protože pak budou stanovovat pravidla hry Spojené státy a Evropa a ostatní se tím budou řídit, včetně Číny, Japonska a dalších“. Není divu, že převážná většina asijských zemí nechce mít s obchodní/komerční diktaturou NATO co dělat. pouhý rok poté, co ji Xi navrhl (10). Takže tu máme další banku – jako Rozvojovou banku BRICS – která bude financovat asijské projekty v energetice, telekomunikacích a dopravě, s počátečním kapitálem 50 miliard dolarů, a Čínou a Indií jako hlavními akcionáři. To je protiúder Číny/Indie k Asijské rozvojové bance (ADB), která zahájila svoji činnost v r. 1966, pod záštitou Světové banky. Členské země BRICS Čína a Indie trvají u nové banky na „spravedlnosti, rovnosti a transparentnosti“, což je silným kontrastem Washingtonského konsensu. Všichni v Asii vědí, jak byl labyrint USA podporované mezinárodní banky desítky let používán ve prospěch expanze západních nadnárodních korporací a zamezování sféry vlivu bývalého SSSR v bývalém rozvojovém světě. Když se drak dává dohromady s medvědem Ruský prezident Vladimir Putin měl skvělý APEC. Poté, co Rusko a Čína v květnu uzavřely plynový mega kontrakt za 400 miliard dolarů – s plynovodem Síla Sibiře – uzavřely druhý kontrakt v hodnotě 325 miliard dolarů, s plynovodem Altaj v západní Sibiři. ADB zůstává americko-japonskou záležitostí (31% kapitálu, 25% hlasovacích práv) – a její rozhodnutí nejsou ani zdaleka reprezentativní. Nemluvě o tom, že ADB nebude financovat snahu o rozvoj asijské infrastruktury. Zde přichází na scénu AIIB. Opět, Čína již je hlavním obchodním partnerem Indie, Pákistánu a Bangladéše; druhým největším Srí Lanky a Nepálu; a hlavním prakticky všech členů ASEAN. Právě ASEAN je místem spojujícím 600 milion lidí jihovýchodní Asie s 1,3 miliardou lidí Číny a 1,5 miliardou lidí indického subkontinentu. Tyto dva mega kontrakty zcela jasně signalizují, že Peking se stane u energií závislým na Moskvě. Budou představovat 17% potřeb Číny v r. 2020; zemní plyn stále tvoří v energetickém mixu Číny jen 10%. Ale extrapolace jsou zajímavé. Když Rusko a Čína podepsaly mega kontrakty, Peking nabídl ruským bankám, vystaveným stupidním sankcím USA/EU, přístup k čínským úvěrům a zavázal se urychlit společné úsilí s cílem vytvořit náhradu SWIFTu. Na vojenské frontě zvýší Rusko a Čína počet rozsáhlých společných vojenských cvičení (12). A nakonec si do Pekingu najdou cestu i ty raketové systémy S-400 (13). Hádejte, kdo AIIB neschválil; Japonsko, Jižní Korea, Indonésie a Austrálie, všechny pod obrovským tlakem Obamovy vlády. Přesto se dostaly do ústraní díky juanové diplomacii. V kontrastu s tím může Washington nabídnout jen ekonomické NATO – jak Asii, tak Evropě. APEC signalizoval skutečnou smrt Transpacifického partner56 JE TO O INTEGRACI EURASIE VS. ŘÍŠE CHAOSU Není divu, že „stále zelený strom čínsko-ruského přátelství“, slovy Xi – či tomu můžeme říkat Putinovo strategické „ukotvování se“ v Číně – přivádí elity Washingtonu/Wall Street doslova k šílenství. Sbohem, jednopolární okamžiku Všechen tento vzájemně provázaný vývoj potvrzuje masivní geopolitický tektonický posun, který americká média nemohou dokonce ani začít chápat. Rusko a Čína nejen chrání své hlavní zájmy, ale stále více se vzájemně doplňují. Jak je poznamenáno zde (14), skvělé ruské schopnosti v leteckém a kosmickém průmyslu, zbraňových technologiích a výrobě těžkého strojírenství ladí se skvělými čínskými schopnostmi v zemědělství, lehkém průmyslu a informačních technologiích. Americká elita propadla předvídatelně panice. Onen starý dobrý okamžik výjimečnosti se „rozpadá“ (16). Americko-čínská komise pro ekonomiku a posuzování bezpečnosti nemá nic lepšího na práci, než obviňovat Čínu s „neloajality“, nepřátelství vůči „reformě“ a jako nepřítele „liberalizace“ své ekonomiky (17). Rusko a Čína – podporovány institucionální vahou BRICS, SCO, CSTO a Eurasijské ekonomické unie (EEU) – jsou více než konkurentem atlanticistickému bloku v politické, ekonomické a vojenské oblasti. Obvyklí podezřelí si stěžují, že zbohatlá Čína narušuje „mezinárodní řád“ (18), což pohřbí „mír a prosperitu“ nadobro a může vytvořit „nový druh studené války“ v Asii (19). V Trubkostánu bylo již roky jasné, že ruské – a ne západní – produktovody budou v Eurasii převažovat. A Čína zůstává „hrozbou“ dokonce i přesto, že Pentagon utrácí téměř 1 bilion dolarů ročně a udržuje rozlehlé základny Říše nedotčenými. Nikdy neuškodí připomenout, že Čína je obklíčena bezpočtem amerických základen, a čínské vojenské základny existují jen na jejím území. To je klíčové: poprvé po studené válce probírala Moskva v Pekingu, nejvyšší vedení s nejvyšším vedením, doktrínu kolektivní bezpečnosti v Asii ze sovětské éry jako klíčový pilíř nového čínsko-ruského strategického partnerství. Nic z toho není překvapující, když víme, že Obama naladil svůj zahraničně-politický projev na absolventském obřadu West Point tak, aby si usmířil tuto elegii super velmoci (20). Co se týká „zbohatlíků“, ti byli již pomlouvání v r. 2009 (21). A v neposlední řadě Putin opakovaně zdůraznil: „Ustupujeme od diktátu trhu, který dominuje všem komerčním tokům v amerických dolarech. Všemožnými způsoby prosazujeme používání národních měn.“ Přímou výzvu americkému dolaru coby světové rezervní měně nemůže nepostradatelná země interpretovat jinak, než jako nejvyšší urážku (15). Samozřejmě, že Čína musí čelit titánským problémům. Dodávky energií a bezpečnost přepravy jsou v Pekingu považovány za klíčové pro stabilitu; proto ty masivní investice v Trubkostánu – od střední Asie po Sibiř; diverzifikace dodávek stylu „únik z Malaccy“, kam spadají i Afrika a jižní Amerika; a ofenziva ve Východo- a Jihočínském moři, kde 57 JE TO O INTEGRACI EURASIE VS. ŘÍŠE CHAOSU livě dvoustranická agenda Washingtonu „izolování“ Ruska odsouzena k neúspěchu. Především proto, že Moskva je jedinou mocností schopnou vyjednávat globální geostrategickou rovnováhu s Washingtonem (29). Peking sází, že by se mohla stát „druhým Perským zálivem“ – a nakonec přinést 130 miliard barelů ropy. Zde je slušně sumarizovaná cestovní mapa očekávaných reforem, které Čína „musí udělat“ (22). Zde je poslední náčrt Xi „na výsledky orientované“ cesty Číny pro příštích deset let (23). A zde je rozumné vyhodnocení oblastí, ve kterých bude Čína nadále vynikat (24). Rusko – stejně jako Čína – sází na eurasijskou integraci; na uzavření dohod o volném obchodu s Eurasijskou ekonomickou unií (EEU), která doplňuje strategii nové čínské Hedvábné stezky, má zájem nejméně 40 zemí (31). Xiaolu Wang a Yixiao Zhou, autoři akademického dokumentu Prohlubování reforem pro dlouhodobý růst a rozvoj Číny, tvrdí, že bude pro Čínu velmi těžké vyskočit u statutu ze středních příjmů do vysokých – což je klíčový požadavek pro skutečně globální mocnost. To bude znamenat lavinu vládních financí do sociálního zabezpečení a dávek v nezaměstnanosti, jakož i do zdravotní péče, kam šlo v r. 2014 pouze 10,5 a 6,1% rozpočtu. Ale co opravdu tvoří jádro tohoto velkého příběhu od této chvíle do r. 2025? Řeč je o SPOT. SPOT má dva klíčové vektory. 1) Elita Washingtonu/Wall Street plánuje, jaká strategie, politika, operace a taktika (SPOT) musí být nasazena, naléhavě, nyní, aby zničila rozvoj čínskoruských nástrojů národní a světové moci. Přesto každý, kdo pozorně sledoval to, čeho Čína v posledních třiceti letech dosáhla, ví, že Čína se nerozloží (25). 2) Elita Washingtonu/Wall Street plánuje jaké SPOT jsou klíčové pro udržení americké nadvlády – finanční a vojenské – když BRICS vytváří všemožné mechanismy, od měnových swapů po obchodování v měnovém koši, aby obešla americký dolar, dluhopisy a petro dolar. SPOT Takže fakta jsou neúprosná. Čína navrhuje integraci Eurasie (rychlé shrnutí toho, co Xi plánuje, najdete u životopisce bývalého prezidenta Jiang Zemina), (26). Mezitím globální systémová krize nadále metastazuje – stále pod záštitou světového systému kasínového kapitalismu/neoliberalismu (32). Elita Washingtonu/Wall Street navrhuje to, čemu říkám Říše chaosu (27); dysfunkční systém, který živí chaos (Libye, Sýrie, Ukrajina, finanční krize 2008), a kdy je zároveň požírána zpětným rázem chaosu (Afghánistán, Irák). Změna dynamiky, již citelná v Německu, může vést k tomu, že Evropa se nakonec bude distancovat od logiky válečných štváčů USA vedeného Západu. Nakonec německý průmysl/podnikatelský sektor chce dělat byznys v celé Eurasii, což znamená hlavně v Rusku a Číně; koncovkou bude pravděpodobně budoucí aliance BMP (Berlín/Moskva/Peking), (33). Takže není divu, že ve vzduchu visí nová studená válka (viz zde), (28). Přesto je však zdán58 JE TO O INTEGRACI EURASIE VS. ŘÍŠE CHAOSU Takže volba, opět mezi dvěma „modely“, je neoblomná: bud’ eurasijská integrace, nebo Říše chaosu. Dámy a pánové, kostky jsou vrženy. 1. http://www.atimes.com/atimes/Central_Asia/CEN-01171014.html 2. http://www.wowyiwu.com/yiwu_guide/why_yiwu/ 3. http://www.chinadaily.com.cn/china/201411/16/content_18923037.htm 4. http://www.chinadaily.com.cn/business/201404/11/content_17427384.htm 5. http://www.atimes.com/atimes/Central_Asia/KL24Ag07.html 6. http://russia-insider.com/en/business_society/2014/11/23/0421-30pm/russia_eyes_chinese_cash_150_billion_moscowbeijing_high 7. http://www.chinadaily.com.cn/opinion/201410/18/content_18763827.htm 8. http://www.leap2020.eu/GEAB-N-88-is-availableGlobal-systemic-crisis-2015-The-world-is-defecting-to-theEast_a17007.html 9. http://russia-insider.com/en/2014/11/19/09-1107pm/apec_was_china_triumph 17. http://www.voltairenet.org/IMG/pdf/USChina_Economic_and_Security_Review_Commission_Report_2014.pdf 18. http://www.washingtonpost.com/... 19. http://www.washingtonpost.com/opinions/fareed-zakariachinas-growing-clout/2014/11/13/fe0481f6-6b74-11e4-a31c77759fc1eacc_story.html 20. http://www.newrepublic.com/article/117859/allure-normalcywhat-america-still-owes-world 21. http://www.heritage.org/research/reports/2009/03/how-theobama-administration-should-deal-with-russias-revisionistforeign-policy 22. http://www.chinadaily.com.cn/china/201411/10/content_18895257.htm 23. http://news.xinhuanet.com/english/china/201411/30/c_133822694.htm 24. http://www.forbes.com/sites/anaswanson/2014/11/30/eightinnovative-industries-china-does-better-than-anywhere-else/ 25. http://www.capx.co/the-great-resilience-of-the-chinesecommunist-state/ 26. http://www.chinadaily.com.cn/opinion/201410/20/content_18770423_2.htm 27. http://www.amazon.com/... 10. http://www.economist.com/blogs/economistexplains/2014/11/economist-explains-6 28. http://consortiumnews.com/2014/11/14/can-the-world-avert-anew-cold-war/ here and 11. http://www.rijksoverheid.nl... 29. 12. http://orientalreview.org/wp-content/uploads/2014/11/Kozin.Conference-Report.October-2014.pdf http://news.xinhuanet.com/english/china/201411/19/c_133800840.htm 30. http://oilprice.com/Energy/Oil-Prices/Russia-Can-Survive-AnOil-Price-War.html http://russia-insider.com/en/military_business/2014/11/26/1201-58pm/russia_will_sell_modern_s400_air_defense_system_china 31. http://www.atimes.com/atimes/World/WOR-01-011214.html 32. http://en.itar-tass.com/economy/761312 33. http://www.forbes.com/sites/brendancoffey/2011/10/26/thefour-companies-that-control-the-147-companies-that-owneverything/ 34. http://www.tomdispatch.com/post/175903/tomgram%3A_pepe_escobar%2C_new_silk_roads_and_an_alternate_ 13. 14. http://www.bjreview.com.cn/world/txt/201411/15/content_653231.htm 15. http://www.globalresearch.ca/... 16. http://www.foreignaffairs.com/... 59 DO SÍTĚ PEDOFILNÍCH PROMINENTŮ PRÝ PATŘIL I BRITSKÝ EXPREMIÉR Wiltshire v půli 90. let zastavili vyšetřování samotného expremiéra Heathe poté, co na něj ukázala majitelka jednoho nevěstince. Nyní nezávislá komise pro stížnosti na policii (IPCC) zveřejnila důkazy, že trestní stíhání někdo protizákonně zastavil, a rozjela vlastní šetření kauzy. Materiály přitom dostala už v březnu, ale o záležitosti informovala teprve nyní. Zároveň se policie v Heathově bydlišti Salisbury veřejně obrátila na údajné expremiérovy oběti, aby podaly svědectví. Důkazy od přímých svědků totiž zatím chybějí. Bývalý britský premiér Edward Heath na snímku z roku 2002 Heath je jedním ze čtyř ministerských předsedů, kteří se nikdy neoženili a zůstali starými mládenci. Spekulacím o své sexualitě čelil celý život. Rok po jeho smrti vydal vlastní životopis jeho známý gay, který nicméně tvrdí, že Heath byl příliš ambiciózní a své sexuální preference raději potlačil, aby si nezničil kariéru. Heathovi přátelé v úterý a ve středu vystoupili na veřejnost s tím, že obviněním ze zneužívání dětí nevěří. Podivně ztracené dokumenty zdroj:http://zvedavec.org/komentare/2015/07/6532-je-to-ointegraci-eurasie-vs-rise-chaosu.htm Do sítě pedofilních prominentů prý patřil i britský expremiér Zatím „největší rybou“, která uvízla v síti vyšetřování prominentních politiků podezřelých z údajné pedofilie, je britský expremiér z let 1970-74 Edward Heath. Politik, který v letech 1965-75 předsedal Konzervativní straně a jejž překvapivě nahradila mladá Margaret Thatcherová, zemřel před deseti roky ve věku nedožitých devadesátin. Nezávislá vyšetřovací komise souběžně prověřuje i jiné kauzy zmíněné „VIP skupiny“. Patří do ní i konzervativní ministr vnitra Leon Brittan, který zemřel letos v lednu, dále Peter Morrison, parlamentní tajemník Thatcherové a konzervativní exposlanec, a náměstek William van Straubenzee. Dokument o jejich údajném pedofilním řádění zpracoval v 80. letech poslanec Geoffrey Dickens. Explozívní zprávu, která mohla smést kabinet Margaret Thatcherové ještě během prvního funkčního období, nakonec odevzdal až roku 1984. Dal ji však ministru vnitra Brittanovi, aniž tušil, že ministr sám se údajně dopustil pěti znásilnění nezletilých chlapců. Složka Británií otřásly informace o takzvané „skupině VIP pedofilů ve Westminsteru“ už v roce 2012. Tehdy poprvé vyšlo najevo, že v roce 1984 zmizely důkazy proti vysoce postaveným politikům i ministrům kabinetu Thatcherové. Loni však promluvil penzionovaný policista, podle něhož vyšetřovatelé v západoanglickém hrabství 60 VE SPOJENÝCH STÁTECH ODHALÍ SEKTÁŘI OBŘÍ SOCHU SATANA vzápětí nenávratně zmizela. Objevit se ji podařilo až v roce 2013, jenže to už v ní chybělo 114 stran. Skandál bobtnal, a tak loni ministryně vnitra Theresa Mayová jmenovala šéfkou nezávislé komise pro vyšetřování kauzy baronku Butler-Slossovou. Ona i její nástupkyně ale během několika dnů po pověření rezignovaly. Kauzy se nakonec ujal soudce Novozélandského nejvyššího soudu Lowell Goddard. Skandál přitom poslanec Dickens rozjel víceméně náhodou. V letech 1981–85 se zabýval hlavně vyšetřováním šíření dětského porna, přitom však narazil na „velké ryby“ z Dolní sněmovny ve Westminsteru. Do „kruhu pedofilů“ prý patřil nejmenovaný vysoký diplomat, jeden státní úředník a agent MI6 Peter Hayman, který už v roce 1978 zapomněl v londýnském autobuse kufřík s pornomateriály zahrnujícími i děti. S ohledem na „národní bezpečnost“ ale nebyl nikdy obviněn, ačkoli tajná služby o jeho sklonech věděla. 25.července v Detroitu hodlají američtí představitelé sekty Církve Satanovy odhalit tři metry vysokou sochu d’ábla. Uvedla to RenTV s odkazem na zpravodajství Fox News. V roce 1983 Dickens prohlásil, že v kauze „lítají samá velká jména“, a pohrozil, že je zveřejní ve sněmovně. Když mu ale anonymové začali vyhrožovat zabitím, rozhodl se vše řešit písemně. Jeho dokument však svého adresáta nenalezl. Bronzový pomník je tvor s lidským tělem, kozí hlavou a křídly. Socha v hodnotě 100.000 dolarů váží asi tunu. zdroj:http://www.novinky.cz/zahranicni/376815-do-sitepedofilnich-prominentu-pry-patril-i-britsky-expremier.html „Naším posláním je probudit soucit a sympatie mezi lidmi," řekl ředitel kostela v Detroitu Jacks Blackmore. Ve Spojených státech odhalí sektáři obří sochu Satana Vstup na akci bude na základě placených vstupenek. Ti, co se na akci dostanou, si budou moci posedět na klíně Satana a vyfotografovat se s ním. Bronzový pomník Satanovi je vypodobněn jako tvor s lidským tělem, kozí hlavou a křídly. Co dodat. 61 HUS A ÚROKY zdroj:http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/zitra-vespojenych-statech-odhali-sektari-obri-sochu-satana/ sice možná odolnější, než před 100 lety, ale rozumnější nejsme. A je naivní se domnívat, že tu poslední kapku včas poznáme a zachytíme. Čekání na černou labuť Jsme připraveni na kapky krizí, o kterých víme, ne na ty, které si neuvědomujeme. Jestli nám něco zlomí vaz, nebude to žádná ze zjevných krizí, které svými mračny vovinuly drahou vlast na všech televizních kanálech, ty poslouží maximálně jako katalyzátor, bude nějaká Talebova černá labut’. Nevíme kdy přiletí ani odkud přiletí a bůh ví, jestli ji vůbec poznáme, až přiletí, jediné, co můžeme dělat, je stoicky čekat, až přiletí. Drahou vlast už zase vovinuly nějaký mraky. To máte krize v Řecku, válka na Ukrajině, do toho imigranti a jako pevný bod ve vesmíru daně a Cikáni. Není toho na jednu drahou vlast už trochu moc? Kupodivu není, alespoň podle novin, kterým jasně dominuje bulvárek a soudničky a jinak je vše při starém, voda teče, slunce svítí, výplata chodí, pivo zdražuje, ale pořád se ještě nestřílí a nehladoví. Kdo chce, může se zatím bát mračen, která jsou vidět, ale větší smysl by mělo se na přílet černé labutě připravovat, začít diverzifikovat naše společenské a ekonomické struktury, protože ve své současné monokultuře jsme velmi zranitelní. Můžeme být připraveni, jde jen o to chtít a umět – umět vymyslet jiné strategie, než zbrojení a utahování šroubů. A to my umíme, zbývá tedy jediné – dovolit si to. Ne, že by mě to mrzelo, naopak, jsem tomu věru rád, ale nemohu nevidět, že míra stresu ve světě výrazně stoupá a neuralgických bodů napjatých k prasknutí přibývá. Pohár trpělivost osudu zdá se být naplněn po okraj a ucho drží u džbánu už jen silou vůle. To nejde do nekonečna, jednou to přece musí prasknout! Ale ještě to neprasklo. Všechny ty mračna jsou totiž svým způsobem staří známí – už víme, kdy z nich asi tak zaprší a co to bude za déšt’, víme, jak reagují na vítr a jak jim správně dávkovat jodid stříbrný (peníze, deriváty, investice, svobodu, demokracii a válku proti terorismu), aby se vypršely někde jinde, než nad drahou vlastí. Nebo si alespoň myslíme, že to víme, ale každopádně máme situaci pod kontrolou ve větší míře, než se může zdát. zdroj:http://tribun.name/2015/07/17/cekani-na-cernou-labut/ Hus a úroky Mistr Jan byl nebezpečný kverulant, který neměl pochopení pro stabilitu vlády, nejen ve své do době. Jeho myšlenky jsou nepříjemně aktuální i dnes (nenechte se zmást Bohem, toho lze docela dobře izolovat a na brizanci Husova myšlení to nic neubere) a spousta lidí je určitě velmi ráda, že je již 600 let bezpečně po smrti a nemůže otravovat naši postkomunistickou selanku svým kacířstvím. Třeba tím, co si myslel o úrocích: Ten pocit napětí, které se dříve nebo později musí někde vybít, ale nemizí. A je nakonec celkem jedno, jestli to napětí objektivně existuje, nebo je to jen subjektivní sebenaplňující se proroctví, ta poslední kapka jednou kápne a pak to bude mazec. Jsme 62 KDYŽ POJIŠŤOVNY SLOUŽILY ŘÍŠI Málo komentovaným Husovým postojem je jeho odmítání úroků. (. . . ) Úrok je zisk, který stoupá v čase. Avšak Bůh je pánem času – a tak si lichvář ten čas nemůže přivlastnit, aby mu vydělával peníze. (podle Jana Schneidera, k nalezení na Psu) zdroj:http://tribun.name/2015/07/31/hus-a-uroky/ Když pojišťovny sloužily Říši Jak Německo za protektorátu vysávalo české občany k podpoře svého válečného hospodářství? A kdo byl první okraden? odškodňování“, je proto velmi cenným příspěvkem k tomuto tématu. Dává i pro laiky srozumitelný náhled do této specifické branže a doprovází ho pro odborníky nezbytnými detailními údaji, grafy a tabulkami. V knize „Pojišt’ovny ve službách hákového kříže“ zkoumá Tomáš Jelínek tok peněz v pojišt’ovnictví v období druhé světové války. Zmiňuje se ale i o tom, jak se za protektorátu chovali představitelé branže a jak jejich zaměstnanci a jaký byl jejich vztah k odboji. Specialita? Zpravodajský potenciál pojišt’ovnických informací... Jelínek popisuje stav českého pojišt’ovnictví mezi válkami, změny za druhé republiky a líčí, jak německé hospodářství pohltilo i tento sektor protektorátního hospodářství, aby jeho prostřednictvím vysávalo české obyvatelstvo k podpoře svého válečného hospodářství. A jak byli Židé i zde okradeni jako první – a úplně. Sledujte stopu peněz, vše ostatní je ideologie – tak zněla rada zkušeného zpravodajského důstojníka badatelům snažícím se dopátrat podstaty dějů za druhé světové války. Přestože (anebo protože?) zkoumání finančních toků a vlastnických poměrů v jejím průběhu přináší „tvrdé důkazy“, zůstává v historickém bádání dosti opomíjeno. Možná proto, že by odhalilo i leckteré pokřivené obrazy o tom, kdo všechno na této válce vydělal a jakými cestami. Kniha Tomáše Jelínka Pojišt’ovny hákového kříže, která je opatřena „Prosazování německých zájmů v ním pojišt’ovnictví, arizace pojistek a Zmiňuje se o tom, jak se za protektorátu chovali představitelé pojišt’ovnické branže a jak jejich zaměstnanci a jaký byl jejich vztah k odboji. Všímá si i jedné specialitky: zpravodajského potenciálu pojišt’ovnických informací. ve službách podtitulkem protektorátmezinárodní Pointou Jelínkova bádání je kapitola, v níž využívá svých vlastních zkušeností z doby polistopadové, kdy působil v Kanceláři prezidenta republiky jako 63 KDYŽ POJIŠŤOVNY SLOUŽILY ŘÍŠI isterstva národní obrany Františku Moravcovi do Londýna.) ekonomický expert a zastupoval Česko při Mezinárodní komisi pro pojistné nároky z období holokaustu (ICHEIC). Zabýval se studiem procesu konfiskací pojistek a hledáním dokumentů, které by umožnily uplatnit pojistné nároky bývalých československých občanů. Pojišt’ovny měly dost informací, a proto i dost důvodů starat se o zajištění svého podnikání proti rizikům vyplývajícím z války. Ačkoliv se navenek prezentovaly jako instituce skýtající rovnováhu a jistotu ve službách štěstí a míru, další události dokázaly, jak rychle se staly účinnými pomocníky německého válečného hospodářství. Téma druhorepublikového a protektorátního pojišt’ovnictví je dosud zpracováno jen okrajově. Jelínek proto vychází především z toho, co zjistil v českých archivech (studovat archivy zahraniční, zejména v USA a Německu, v možnostech soukromého badatele nebylo). Druhá republika Okleštěním ČSR připadla Německu zhruba pětina až čtvrtina československých podniků a jejich kapitálu. V důsledku hospodářských ustanovení Mnichovské dohody (podepsána 29. září 1938) musely čs. pojišt’ovny předat příslušným zemím pojistné kmeny sudetoněmecké, polské a mad’arské. (Sudetoněmecké a říšské pojišt’ovny své československé pojistné kmeny do ČSR samozřejmě nepřevedly.) První republika Československé meziválečné pojišt’ovnictví bylo podle Jelínka na srovnatelné evropské úrovni. Prostředí nebylo zcela tržní, byly uplatňovány jak regulace, tak (v období světové krize) protekcionářská opatření. Leitmotivem bylo, že „soutěž je jako lék – v malých dávkách pomáhá, ve velkých škodí“. Německé pojišt’ovny se snažily rozšířit svůj vliv v ČSR zejména na úkor francouzských a britských. Velký vliv měl pád rakouské pojišt’ovny Fénix, která měla v ČSR po rozpadu Rakousko-Uherska velký podíl na trhu. Doba též nahrávala růstu „hospodářského antisemitismu“. Ještě před zavedením rasových zákonů „norimberského střihu“ žádaly organizace právníků, lékařů a inženýrů, aby Židé nesměli pracovat v jejich oborech. Jelínek dokládá citací dobového tisku, že i v pojišt’ovnictví se odrazila změna kurzu britské a francouzské vlády, které místo konfrontace volily dohody s nacisty v rámci formování „protibolševického bloku“ (velké memento pro dnešek!). Koncem 30. let mnoho československých občanů německé národnosti spolupracovalo s německými orgány, což přispělo k rozpadu první republiky. Stejně tomu bylo i v pojišt’ovnictví. Implicitně tu je naznačena jeho zajímavost z hlediska zpravodajského. (Za války zase někteří zaměstnanci pojišt’oven utajeně poskytovali informace vedoucímu zpravodajského oddělení exilového min- To vše znamenalo značné oslabení čs. pojišt’ovnictví, které se muselo vyrovnávat s dlouho plánovaným snížením počtu pojišt’oven, s úniky jejich zisků do zahraničí a s dlouhotrvající sanací zkrachovalého Fénixu. 64 KDYŽ POJIŠŤOVNY SLOUŽILY ŘÍŠI V souladu s tím probíhalo i začleňování protektorátního pojišt’ovnictví do německého. Československé dluhopisy v držení protektorátních pojišt’oven byly vyměněny za říšské pokladniční poukázky. Křišťálová noc V českém pohraničí bylo během protižidovského pogromu v listopadu 1938 postiženo mnoho židovských objektů, především synagog. Podle pokynů z Říše nesměl být při těchto pečlivě naplánovaných „spontánních demonstracích“ ohrožen majetek árijců (to je důvod, proč některé synagogy nebyly zničeny). Podle koncepce „Pojišt’ovnictví v národněsocialistickém hospodářství“ bylo životní pojištění důležitým nástrojem pro stažení nadbytečných peněz z oběhu, a hrálo tak důležitou roli při financování války. Pojišt’ovny upisováním státních půjček či přímo investicemi podporovaly německé válečné úsilí. Investiční politika protektorátních pojišt’oven byla přizpůsobena říšským zásadám, podle nichž dvě třetiny všech nově disponibilních prostředků musely být k dispozici potřebám Říše. Protektorátní peněžní ústavy měly povinnost vložit zhruba 70 procent svých vkladů do německých válečných obligací. Následně však vyvstala otázka, zda měli majitelé zničených objektů nárok na pojistné plnění. Podle Goebbelsova záznamu Hitler rozhodl, že Židé nic nedostanou, a navíc musejí škody odstranit ve své režii. Pojistné nároky německých Židů byly zkonfiskovány, zahraničním Židům ale mohly být vyplaceny. Göring pak vydal nařízení v duchu Heydrichova upřesnění, že pojišt’ovny škody uznají, ale vyplatí je do říšské pokladny! Řadě říšských pojišt’oven tak začal hrozit bankrot, proto po dohodě s nacistickým ministerstvem financí německé pojišt’ovny odvedly do říšské pokladny sumu ve výši necelých tří procent „židovských nároků“. Současně probíhalo posilování německého vlivu na protektorátní pojišt’ovnictví. Byly arizovány židovské majetkové podíly. Do židovských podniků byli dosazováni treuhändeři, kteří úvěrováním u říšských finančních ústavů otevírali cestu k jejich převodu do německých rukou. Pojišt’ovny mohly být arizovány, i když v jejich vedení byli zastoupeni Židé. Protektorát Jelínek zmiňuje konkrétní případ zpravodajsky využitelných informací získaných z pojišt’ování dopravních rizik. Pojišt’ovány byly totiž i německé ponorky a válečné lodě. Unikátním případem dokazujícím citlivost těchto údajů bylo stěhování Mussoliniho pokladu do horského úkrytu po spojenecké invazi do Itálie. Trasa byla rozdělena na více úseků, každý byl pojištěn u jiného ústavu. Hospodářská politika protektorátu (od března 1939) byla deklarována jako autonomní, avšak pouze byla-li ve shodě s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami Říše. Göring měl právo dávat pokyny říšskému protektorovi. Ten pak dozoroval „autonomní“ orgány protektorátu. Protektorátní vláda oficiálně prohlásila protektorátní hospodářství za součást řízeného hospodářství velkoněmeckého. 65 KDYŽ POJIŠŤOVNY SLOUŽILY ŘÍŠI Zajímavé informace o stavu zásobování mohlo poskytovat i povinné pojištění jatečního skotu, zavedené roku 1942. Židé se chtěli soudit Zvláštní kapitolou je Jelínkem náhodně nalezený materiál, popisující snahy židovských obcí získat soudní cestou pojistné plnění za synagogy vypálené po okupaci ČSR v březnu 1939. Správní orgány totiž po židovských obcích žádaly odstranění trosek, avšak pojišt’ovny odmítly pojistné plnění, takže případy musely jít k soudům. Některé soudy skutečně žalobám židovských obcí vyhověly, avšak Nejvyšší soud v Brně nakonec zamítl i tyto žaloby. Fronta není zeď Zvláštním případem, jenž nerespektoval bojové linie, bylo pojištění amerického konvoje s humanitární pomocí do hladomorem postiženého Řecka – z poloviny u ústavů anglických, z poloviny u německých. Specifické postavení z hlediska nacistických financí mělo Švýcarsko, což platilo i pro zajišt’ovnictví, zvláštní oblast pojišt’ovacího byznysu. Švýcarské ústavy měly nadto garantován přístup ke clearingovým účtům říšské banky vedeným u Švýcarské národní banky, z nichž mohly čerpat své výnosy z Říše v tvrdé měně. Důležitým činitelem byla zřejmě rozhodovací praxe německých soudů, které akceptovaly argumentaci pojišt’oven uplatňujících výjimku z pojistných podmínek, kdy pojištění nekryje škody vzniklé z násilných nepokojů. Předložený důkaz Odboj a pojišťovny Padesát let po ukončení 2. světové války byly zpřístupněny některé archivní materiály na Západě, otevřely se archivy východoevropské – a začaly se dít věci. Impulzy k odškodňovacím procesům dali hlavně právníci privátních amerických firem, kteří mohli způsobit značné lapálie evropským firmám podnikajícím v USA, jež měly „válečnou minulost“. Nelenil ale ani republikánský senátor Alfonso D’Amato (ve funkci v letech 1981–1999) a rozjel kauzu „švýcarských bank“ – „spících kont“ obětí nacismu a nacistického lupu. Pak přišly na řadu pojišt’ovny. Zaměstnanci pojišt’oven měli z pracovních důvodů povolené cestování po celém protektorátu, což někteří využívali pro kurýrní služby odboji. Jiní odboj podporovali dodáváním kancelářských potřeb, třeba i psacích strojů. Vedení pojišt’oven se odmítalo exponovat například v předávání zpravodajsky využitelných informací. Na druhou stranu Jelínek konstatuje, že v mnoha případech významně pomohlo lidem, kteří se ocitli v nesnázích. V roce 1997 existovaly v USA dvě iniciativy usilující o vyplacení pojistných nároků. Jednou cestou byly hromadné žaloby advokátů, druhou představovala 66 KDYŽ POJIŠŤOVNY SLOUŽILY ŘÍŠI ceno, vznikl z peněz mnoha pojišt’oven mnoha států – aniž by kdo měl odvahu říci, že skutečným plátcem mělo být Německo. Důležitá je ale skutečnost, že proces není uzavřen a oprávněné osoby mohou nároky za životní pojistky uplatňovat dodnes. pracovní skupina pojišt’ovacích komisařů. V roce 1998 se k nim připojil Výbor pro spravedlnost obětem holokaustu, který prosazoval, aby se na uhrazení pojistných nároků podílely nástupnické pojišt’ovny ze střední a východní Evropy. Důvod odmítnutí nároků vyplývajících z pojistek uzavřených v předválečném Československu uvedli před kongresovým výborem zástupci Generali a byl použit v mediální kampani proti Česku, Polsku a Mad’arsku; tyto státy prý znárodnily aktiva příslušných pojišt’oven, a měly by se tudíž na platbách za pojistné nároky podílet. Což bylo dokonce požadováno jako podmínka přijetí těchto zemí do NATO. Pak se ale ukázalo, že Výbor pro spravedlnost obětem holokaustu byl jen lobbistickým vehiklem pojišt’ovny Generali... Epilog Jak vidno, druhá světová válka ovlivňuje mnohé dění ještě v dnešní době. Pro někoho to je překvapivé, pro ty, kteří „sledují stopu peněz“, však nikoliv. Uspokojivé by bylo, kdyby se podobně záslužnému bádání, jaké provedl Tomáš Jelínek, věnovaly instituce k tomu určené. Zejména pro Ústav pro studium totalitních režimů, zrozený ve špatném znamení, by to mohla být šance, jak si napravit reputaci a právem zaujmout místo na výsluní. Po dalších peripetiích posléze na bázi iniciativy pojišt’ovacích komisařů v roce 1998 vznikla Mezinárodní komise pro pojistné nároky z období holokaustu (The International Commission for Holocaust Era Insurance Claims, ICHEIC). To byla platforma pro prezentaci Jelínkových závěrů, kterými námitky pojišt’oven vyvrátil: Československu totiž byly znárodněny prezidentským dekretem v roce 1945, tedy nikoliv komunisty po únorovém převratu v roce 1948. Jelínek navíc předložil důkazy, že odkupní hodnoty životních pojistek takzvaných nepřátel říše a osob označených za Židy byly převedeny do nacistického Německa, které postiženým osobám nikdy nevyplatilo kompenzace. Ovšemže to není jen na něm, odborníci jako Tomáš Jelínek jsou těžko k nalezení. Doufejme ale, že se takto „materiálně“ zaměřené studium minulosti podaří založit. Po rocích poznamenaných totálně ideologickým přístupem k historii by to bylo osvěžující. Nehledě k tomu, že „po stopách peněz jdoucí“ metoda by významně přispěla k důkladnějšímu poznání nejen 2. světové války, ale třeba i dějů v době předání moci započatého v listopadu 1989. Ale to už by byla jiná kapitola. P.S. Opravdu by ty dvě kapitoly nesouvisely? zdroj:http://neviditelnypes.lidovky.cz/historiekdyz-pojistovny-slouzily-risi-ffr/p_zahranici.aspx?c=A150521_100043_p_zahranici_wag Díky činnosti ICHEIC bylo nakonec mnoha žadatelům leccos vyplaceno. Celý proces samozřejmě nemohl být dokonalý; co ale překvapuje, je skutečnost, že fond, z něhož bylo odškodnění vyplá67 HOSPODINOVO SVÁDĚNÍ a Turci nemají zapotřebí nám je vysvětlovat. Tak je tomu s Kurdy, které například v boji s Islámským státem zásobují a vyzbrojují Američané, zatímco Turci je ostřelují. Z toho nicméně neplyne, že by se Američané kvůli masakrování Kurdů zlobili na Turky. Jak se dnes otevřeně říká, říše a velmoci si nemohou dovolit trvalé spojence, mají pouze své trvalé zájmy. Proto Turci jednou podpoří islamisty proti Asadovi, jindy islamisty proti Kurdům, anebo Kurdy proti islamistům. Turkům nejde o to s někým vyhrát, něčemu špatnému zabránit, něco dobrého vybojovat. V tureckém zájmu je, aby potenciální soupeři v regionu měli co největší problémy, zabředli do válek, bídy, chaosu. Když to ovšem domyslíme, Evropa vděčí Turecku za slušnou porci uprchlíků a za teroristické hrozby. Protože jsou ale Turci spolehliví spojenci, nebudeme jim to říkat. Spolehlivé Turecko S Tureckem jsme všichni členové NATO naprosto solidární v jeho boji proti terorismu. Tak jsme se shodli na mimořádném zasedání aliance v Bruselu. Jak řekl generální tajemník Stoltenberg, všichni víme, že Turecko je náš spolehlivý spojenec, který má schopnou armádu a také druhou největší v NATO. zdroj:http://www.denik.cz/hoffmanuv_denik/spolehliveturecko-20150728.html Hospodinovo svádění O Turcích je dobré vědět, že jsou spojencem, který má řadu nepřátel. Na nože jsou se syrským prezidentem Bašárem Asadem, s Iránem, s Kurdy tureckými, syrskými i iráckými a nově oficiálně i s Islámským státem. Když se tedy Turci rozhodnou pro bombardování, nepřekvapí, že z jedné vody na čisto trefují všechny, co se jim připletou do cesty. Nově současně islamisty i Kurdy, které jinak střídavě podporují, když válčí mezi sebou. Bůh je suverénně svobodný a nás stvořil ke svému obrazu. V nás miluje sám sebe. Proto respektuje naše osobní rozhodování a nikým nevynucenou iniciativu; proto nás úpěnlivě přemlouvá a nikterak nemanipuluje. Buzerace je mu stvořitelsky proti srsti. Mytické, konzumní, sociální, firemní, státní a církevní systémy neosobní manipulace a moci nad člověkem postupují jinak. Jeremiáš ukazuje na tíhu prorockého zápasu těmito slovy: „Svedl jsi mě, Hospodine, a dal jsem se svést; Turecko je sice členem NATO, ale sleduje vlastní, turecké zájmy, kterým občas nemůžeme rozumět, 68 HOSPODINOVO SVÁDĚNÍ navíc je vegetativní kult potvrzen v řádu každodenní zkušenosti. Mytický člověk se na božském scénáři aktivně podílel, i když se přitom zrovna nepředřel. I dnes je obět’ Hospodinu spojena s určitou drobnou materiální újmou či dokonce se ztrátou nedělního času v kostele. Dříve se obětník sexuálně spojoval s příslušnou chrámovou kněžkou, čímž oba svými omezenými prostředky imitovali akt kosmické plodivé síly. Snad by tato obět’ mohla saturovat vědomé i nevědomé tužby konzumentů pořadů typu Velkého bratra posedlých voyeurstvím a mystériem sexu. Ale třeba se dočkáme vylepšení obětních rituálů konzumu, mediální kouzelníci jistě nehodí flintu do žita. Náboženské akce řetězových prodejců, kteří chtějí nejen peněženku kupců, ale i duši svých agentíků, představují slibný krok do mytické minulosti. byl jsi silnější než já a přemohls mě!“ (Jer 20,7). Tradiční představa o Hospodinu jej ukazuje jako zachmuřeného mocného starce ze Sixtinské kaple tvořícího svět a člověka, přičemž překypuje dobrou vůlí a vznešenými myšlenkami. Pak ale zjistí, že jeho špičkový výrobek má skryté vady. Trpělivě zkouší jeden upgrade za druhým včetně výměny hardwaru a programátorů, a nakonec to vyřeší definitivním zešrotováním výrobku. Idea je to dobrá a době přiměřená. Bůh se nám jeví jednak vzdálený a jednak nesrozumitelný. Pokud najdeme nějaký kosmický scénář, kde by mohl hrát nějakou roli oddělenou od našeho osobního života, Nejvyššího většinou vezmeme na milost. A s ním se sveze i těch pár farářů a jiné Boží havěti, která se snaží žít na okraji společnosti a parazituje na našich daních. Jejich spotřeba naštěstí není tak vysoká jako naše, nějaký ten haléř do zvonečku přece jen dáme. At’ vidí, že na to máme a že jsme i v postmoderně svým způsobem zbožní. Proč dnes v chrámech masově neimitujeme kosmickou plodivou sílu jako za doby Jeremiáše? Protože došlo k posunu ve vztahu k božskému. Základní podobu této změny ukazuje dnešní krátký úryvek. Bůh již nepotřebuje sexualitu jako rituální nástroj zasazený do neosobního kosmického dramatu. Sám svádí, přemlouvá a naléhá, aby se člověk stal jeho partnerem ve spásonosném podniku. Pak ale spiritualita přestává „fungovat“, tj. přestává být součástí mechanismu logicky a existenčně ospravedlněných potřeb, které všichni uznávají za zásadní a zcela oprávněné. Kulty plodnosti představovaly realitu, symbolizovaly společnou ekonomii běžící v domácnosti bohů a lidí spojených stejným údělem, stejnými potřebami a stejnými obavami ze zlých sil. Dnes je nám to divné, protože žijeme v jiném vidění světa. Kéž by. Kdyby se zítra zavřely všechny supermarkety, lidi by asi zbláznili strachem a starostmi. Za Za Jeremiášovy doby to bylo úplně stejné, i když scénář se poněkud lišil. Roli božské vycpávky hrály kulty plodnosti spojené s mytickým viděním světa. Dobří bohové se vyčerpávali tím, že svou plodivou sílu předali půdě, která zplodila úrodu. V době vegetativního klidu odcházela dobrá božstva do podsvětí, kde dlela v zajetí démonických sil. Mechanismus oběti byl zcela logický: lidská obět’ pomohla dobrým bohům nabrat sílu, uvolnit se ze zajetí a znovu zúrodnit zemi. A protože cyklický scénář se opakuje od věků do věků, je tato logika potvrzena i tisíciletou lidskou zkušeností. Mytický obraz světa dostává podobné rysy jako Velký Programátor: všechno běží naprosto logicky, v souladu s našimi nejhlubšími potřebami materiálními a duchovními, a 69 FRAKTÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ ČASOPROSTORU A ASTROLOGIE týden by zjistili, že jim vlastně nic nechybí, protože sousedka za rohem v krámě může objednat totéž a dokonce i levněji, protože si to odneseme v ruce a nikoliv ve smrdícím vehiklu. Stejný posun v mentalitě ukazuje osobní drama, kdy Hospodin přemlouvá a svádí proroka ke službě. Jeremiáš nemá „fungovat“ v neosobním systému náboženských potřeb, ale má „žít“ slovo dávané od Hospodina. Bůh nechce nástroj, ale plně svobodného člověka. Všimněte si souhry dvou zcela suverénních svobod, boží i lidské, které nakonec po oboustranném souhlasu přejdou ke společnému jednání. To je přece základní model svobodné a iniciativní praxe. Hospodin nové, post-mytické doby vsadil na přemlouvání a na respekt k osobě. Jistěže je Bůh aktivní a přemlouvá – jako každý, jemuž o něco důležitého v životě jde. Ale Jeremiáš není manipulován. Nikdo jej nenutí podepsat prohlášení o dogmatické loyalitě, nikdo mu neříká, aby myslel na svůj plat, funkci, titul, obročí, faru, inkardinaci, společenské postavení, církevní souhlas k vyučování a podobně. To jsou běžné metody nátlaku na církevní pracovníky všeho druhu. Hospodin nechce člověka vtlačit do systému materiálních potřeb a morálních imperativů, kde jej pak může pohodlně držet pod krkem. On toho nemá zapotřebí, protože je suverénně svobodný a nás stvořil ke svému obrazu. V nás miluje sám sebe. Proto respektuje naše osobní rozhodování a nikým nevynucenou iniciativu; proto nás úpěnlivě přemlouvá a nikterak nemanipuluje. Buzerace je mu stvořitelsky proti srsti. Mytické, konzumní, sociální, firemní, státní a církevní systémy neosobní manipulace a moci nad člověkem postupují jinak. Proto zmínění představitelé neosobnosti a sterility kamenují proroky. A nezapomeňme, že prorocky vystupujícího Ježíše zabili právě chrámoví kněží. zdroj:http://www.umlaufoviny.com/index.php?a=umlaufoviny/hospodinovosvadeni Fraktální uspořádání časoprostoru a astrologie Miroslav Zelenka Časoprostor je uspořádán fraktálně (pojem fraktálu je velmi dobře vysvětlen v knize "Chaos" Jamese Gleicka, pro názornost viz obr. č. 1 - 2D fraktál, č. 2 - 3D fraktál), a má tudíž uspořádanou nenáhodnou strukturu. Toto fraktální uspořádání lze soudobými vědeckými metodami prokázat a dle mého názoru to z teorií popsaných v uvedené knize více méně vyplývá. 70 FRAKTÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ ČASOPROSTORU A ASTROLOGIE Fraktální uspořádání - obrázek 1 Fraktální uspořádání - obrázek 2 Ostatně fraktální uspořádání prostoru (hmoty) je běžně vnímáno jako téměř samozřejmé. Podobnost modelu atomu nebo molekuly s modelem slunečních soustav, galaxií a supergalaxií je dostatečně známá. I ve výše uvedené knize je pro názornost uváděno např. fraktální uspořádání tvarů země, jako je pobřeží, tj. hmoty (prostoru). Toto fraktální uspořádání však zatím není běžně v myšlenkových konstrukcích používáno i pro časoprostor, a tím i pro historii konkrétního člověka, národa, určité kultury, civilizace nebo lidstva, ale i pro vývoj Země, Sluneční soustavy, Galaxie a Vesmíru. Z teorie fraktálního uspořádání časoprostoru vyplývá, že každý bod časoprostoru lze vyjádřit nejen kvantitativním popisem pomocí časových a prostorových souřadnic, ale má i svoje kvalitativní vyjádření, které je odlišné od jiných bodů časoprostoru. Zároveň však vzhledem k fraktálovému uspořádání všech bodů časoprostoru jsou jednotlivé body časoprostoru, které mají stejnou nebo obdobnou kvalitu. Protože se jedná o čtyřdimenzionální časoprostor, je nutno v této myšlenkové konstrukci uvažovat se čtyřdimenzionálními fraktály. Astrologie Z pohledu astrologie (ale nejen astrologie, na stejném principu je založen i výklad z karet, I ting, ale i exotičtější způsoby věštění jako např. z vnitřností zvířat, kávové sedliny apod.) má každý bod časoprostoru (konkrétní čas v konkrétním místě) svoji kvalitu, která je vyjádřena vzájemnými vztahy několika základních principů. Velkou výhodou astrologie ve srovnání s ostatními metodami, díky níž se stala uznávanou a velmi rozšířenou je to, že vztah základních principů pro určitý bod časoprostoru je dán vzájemnou polohou nebeských těles, která byla určena za představitele určitých základních principů (např. Mars - boj, Venuše - láska apod.). Teorie fraktálního uspořádání časoprostoru umožňuje vědecké zdůvodnění astrologie. Ta vychází z toho, že časoprostor má nenáhodně uspořádanou strukturu, a tudíž konkrétní čas v konkrétním místě má i svoji kvalitu odlišnou od jiného místa a času, ale zároveň cyklicky se opakující a tudíž předvídatelnou. Na tom je založena astrologie jako vědecká disciplína. Polohu jednotlivých nebeských těles lze poměrně snadno (s počítačovým programem zcela snadno) spočítat pro jakýkoliv čas a místo v minulosti, nebo 71 FRAKTÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ ČASOPROSTORU A ASTROLOGIE budoucnosti. Nepřesnost astrologických předpovědí plyne z více faktů Proto také je přesný čas a místo narození rozhodující pro zpracování kvalitního horoskopu. Na jednom z prvních míst stojí bezesporu kvalita astrologa (jeho znalosti a intuice). Základním důvodem je však ve velké většině případů nedostatek informací. Konkrétní postava Kosmické hry pak zase určuje, které principy Bytost s postavou "prožije", se všemi psychickými a fyzickými vlastnostmi, kterými je postava k prožití principů vybavena. Určuje, o které principy Bytost během prožitku této inkarnace obohatí své poznání o sobě samé. Je to velmi podobné jako u meteorologie, u které si nikdo nedovoluje zpochybňovat, zda je to opravdu věda. Přesto její předpovědi budoucnosti jsou v povědomí většiny lidí proslulé svojí nepřesností. Proto je astrologie schopna určit, které základní principy člověk v dané inkarnaci zažije a také, s nižší mírou přesnosti, kdy. Jak se přesně projeví tyto základní principy a kdy v životě člověka, záleží i na člověku samotném. Znalost kvalitního horoskopu umožňuje člověku prožít si tyto principy vědomě. Nedostatek znalosti všech výchozích podmínek způsobuje v některých případech předpovědi počasí značně odchylné od skutečného počasí. Přesto vědeckost metod meteorologie je uznávána i nejskeptičtějšími vědci. Nedorozumění, která často při aplikaci astrologie vznikají, plynou z toho, že lidé chtějí využít astrologii k tomu, aby se prožití těchto základních principů vyhnuli. A to ještě pokud možno tak, že se pokusí změnit vnější podmínky a ne sebe, což je ten základní omyl. Nic jiného než změna sebe při pohledu z úrovně přesahující jediný život nemá smysl. Astrolog většinou pracuje pouze s jedním prvkem systému a na základě výpočtu vzájemného postavení planet pak stanovuje základní principy ovlivňující tento prvek v určitém bodě časoprostoru. Z toho pak plynou možné nepřesnosti jednotlivých horoskopů nebo astrologických předpovědí. Se stoupajícím množstvím informací o člověku a prostředí, v němž žije (např. znalost horoskopu rodičů, partnera, dětí, ale i národa, země, místa), je možno zpřesňovat horoskop a blíže určovat, jak by se základní principy ovlivňující člověka v určitém bodě časoprostoru mohly konkrétně projevit. Tento druh nedorozumění je ostatně charakteristický i pro jiné druhy "předpovědí budoucnosti", což velmi dobře známe z mnoha pohádek, ale zejména z řeckých tragédií. Nejznámějším příkladem je pravděpodobně Oidipus. Analogie s počasím Zase bych zde využil analogii s počasím. Znalost předpovědi, že odpoledne bude pršet, neumožní normálnímu člověku zabránit dešti (snad s výjimkou šamanů), ale pomůže mu v tom, že si ráno, když jde z domova, vezme deštník a díky tomu při návratu domů z práce nepromokne na kůži. Kvalita určitého bodu časoprostoru, do kterého se bytost inkarnuje, má pro tuto bytost zásadní význam. Čas a místo narození vymezuje poměrně přesně určitý bod časoprostoru, a ten je nejdůležitějším bodem časoprostoru pro člověka, protože určuje, do které postavy Kosmické hry se bytost inkarnuje. 72 BLUE LOTUS : THE ENTHEOGEN OF ANCIENT EGYPT Z uvedených srovnání plyne, že astrologie používá přibližně stejně vědecké metody pro své předpovědi jako meteorologie a má i přibližně stejnou - a ze stejných důvodů - ne)úspěšnost. Důvod, proč jsem věnoval více místa speciálně astrologii je ten, že je dobrým příkladem jednoho z vědních oborů, které jsou zahrnovány mezi pavědu, protože jsou posuzovány pouze z pohledu nejnižší úrovně poznání, z pohledu neúplného modelu jsoucna odpovídající této úrovni poznání. Komplexní znalost úplného modelu jsoucna umožňuje při správném zadávání otázek získat i správné odpovědi. Znalost struktury systému umožňuje vyvozovat vlastnosti jednotlivých prvků systému již ze znalosti umístění prvku ve struktuře systému. výjimečně nábožensky zaměřenou částí společnosti za zázrak. Pokrokovější část vědecké komunity říká, že se jedná o jevy, které jsou založeny na dosud nám neznámých fyzikálních procesech. Je to obdobné jako u Mendělejevovy tabulky prvků, kde zařazením prvků na správné místo tabulky jsme schopni předpovědět vlastnosti prvku, i když vlastní prvek třeba ještě nebyl v přírodě nalezen, případně vytvořen v urychlovačích. Rovněž tak dle vlastností nově nalezeného prvku lze vyvodit jeho předpokládané umístění v tabulce. zdroj:http://www.phoenixcasopis.cz/2014/146-cislo-8-srpen2014/2598-fraktalni-usporadani-casoprostoru-a-astrologie.html Blue Lotus : The Entheogen of Ancient Egypt Proto alespoň základní znalost kompletního systému, jeho struktury a principů jeho funkce je velmi důležitá pro možnost poznání jednotlivých prvků systému. To je limitem poznání současné vědy, která vychází z modelu jsoucna pouze z pohledu nejnižší úrovně poznání. Nedá se říci, že model je zcela nepravdivý. On je "jen" neúplný. Protože však naše smyslové vjemy a zkušenosti jsou většinou v souladu s tímto modelem, je tento model považován za pravdivý. For over 3000 years the Blue Lotus was used by priesthood of ancient Egypt for its medicinal properties and as a spiritual sacrament. The Blue Lotus generally produces mild psychoactive effects that are purported to have a "divine" essence, which brings upon the feelings of tranquility and subtle euphoria. Nymphaea caerulea, also known as the Egyptian blue lily or sacred blue lotus, is a blue water-lily in the genus Nymphaea that grows along the Nile Jevy, které nejsou v souladu s tímto modelem, jsou většinou označeny za podvod, halucinace, omyl, 73 BLUE LOTUS : THE ENTHEOGEN OF ANCIENT EGYPT and other places such as the Indian Subcontinent and Thailand. The main effect you will probably sense is a pleasant feeling of warmth around the head and upper body; a very comfortable, dreamy feeling, with a slight stimulant effect. Many people relate to an expanded state of awareness with feelings of a psychic opening of the higher chakras, especially the 6th, or the third-eye. [Pin on Pinterest] The sacred flower seems to produce a subtle, highlevel, expanded state of consciousness that may have been used in ceremonial meditation and magic. Energy workers have reported a heightened sense of psychic energy and the ability to better utilize these higher states in their practices. Many people also use the Sacrament to enhance meditation, utilizing the dreamy, trance-like effects to reinforce an alpha-state. Using the Sacrament before bedtime has also been reported to induce lucid dreaming. pillars, on the thrones and even headdresses of the Divine Kings, the lotus appears everywhere. The Blue Lotus in Buddhism is the symbol of the victory of the spirit over the senses, of intelligence and wisdom, of knowledge. It is generally represented as a partially opened bud, whose center is unseen, the embodiment of the “perfection of wisdom”. The Blue Lotus of the Nile was the most sacred of plants, prized above all others. The plant was associated with the sun god Ra as the bringer of light. Perhaps the most well-known role of the blue Lotus flower in Egyptology is set in it’s association with the Sun, the creation, and rebirth. The reason that that Lotus is used as a metaphor for these things is due to the way that it raises out of the water, over a small period of time, and flowers in the morning to the late afternoon, before sinking below the surface again. The repeat of this pattern makes it easy to understand why the Egyptians chose it to symbolize the Lotus with rebirth, as it followed the same pattern as the sun. Even today blue lotus is used as a tonic for good health. It may be consumed as an extract in doses of 6-12 drops. 1 teaspoon to 1 tablespoon of extract may be taken in juice or wine, 1 to 3 times daily. Fresh Nymphaea caerulea flowers are made into a tea or soaked in wine, then consumed, followed by smoking the dried plant material. The buds and flowers are the psychoactive parts of the plant. In Egypt, not a monument in the valley of the Nile, not a single papyrus scroll is without this plant in an honored place. On the capitals of the Egyptian zdroj:http://www.psychedelicadventure.net/2014/08/bluelotus-entheogen-of-ancient-egypt.html 74 HALLUCINOGENIC PLANTS: ARE HUMANS HARD-WIRED TO SEEK THEM OUT? Every mum whose first move, once the children are safely tucked up, is to hotfoot it downstairs for a glass of wine; every glum spirit who can be cheered with a bar of chocolate; let alone the few stubborn pariahs who experience the singular joy of the first cigarette of the day – all of us are self-medicating with psychoactive compounds. We tend to think of mind-altering plants as dangerous and illicit – and, indeed, some are – but almost every culture around the globe uses plant intoxicants in one form or another, whether mild stimulants such as tea, kat and betel nut, or powerful and potentially lethal substances such as ayahuasca, opium or datura. How we see them – and use them – is conditioned by history and our culture. Hallucinogenic plants: are humans hardwired to seek them out? The benign coca leaf, which for 8,000 years has staved off hunger, weariness and altitude sickness in the High Andes, is also the source of crack cocaine. In Victorian Britain, fretful infants were routinely dosed with Godfrey’s Cordial, a most effective mixture of treacle, water and opium. Alcohol, shunned by Islam, is a social emollient in most Christian societies. Cannabis, revered throughout the ancient world as a conduit to the divine, now provokes polarised views. The weird and fascinating world of mind-altering plants is the subject of an exhibition that opens today at Royal Botanic Gardens, Kew. As a reader of the Telegraph, you are, of course, an upright citizen – not at all the kind of person who would have any doings with mind-altering compounds. Except what’s that by your elbow? A cup of tea? Dangerous stuff. Five cups a day are sufficient to cause addiction. These conundrums are examined by Intoxication Season, an exhibition and series of talks devoted to psychoactive plants, at Kew. There is a chance to see them growing, some under special licence, in the Princess of Wales Conservatory, to taste them in cocktails or in curious confections devised by “jellymongers” Bompas & Parr and, while you may not be permitted to ingest cannabis, you can try knitting with it in the form of hemp. Intoxicating plants from around the world Or maybe you rely on coffee beans to get you going in the morning, to sharpen your reaction times, memory and reasoning skills and to banish sleep by blocking chemical signals in your brain? You’re not alone in needing that caffeine hit: more than 2.25 billion cups of coffee are consumed across the world every day. 75 HALLUCINOGENIC PLANTS: ARE HUMANS HARD-WIRED TO SEEK THEM OUT? Dancing goats Cultural historian and curator Mike Jay has made a study of the global role of mind-altering substances. “For me, it’s the most fascinating corner of our relationship with plants. I find it extraordinary in terms of both botany and biochemistry that so many plants contain alkaloids that correspond to our brain neurochemistry and can change the way that we think and feel, our moods and our perceptions. Their use is so universal, and informs so many different areas – botany, anthropology, ethnography, psychology, science, art, literature – it opens a window on to the whole span of human culture.” The peyote cactus (Lophophora williamsii), in flower. It has long been used for its hallogenetic effects. Jay believes that we are hard-wired to seek out intoxicants, pointing out that animals do so, too. Indeed, many of the original myths for intoxicants begin with animal behaviour: coffee, for example, was allegedly discovered by an Ethiopian goatherd who noticed how frisky his animals became after eating the red berries. Similar tales exist about Sami herders pursuing reindeer in order to drink their urine: the animals were high on Amanita muscaria, commonly known as fly agaric (the white-spotted red toadstool that elves traditionally sit on). his studies of the Koryak peoples of north-eastern Siberia. He described men of the tribe chewing on hallucinogenic mushrooms, then urinating solemnly into an empty can labelled California Peaches. The liquid was subsequently shared out and drunk – an ingenious way of making a limited supply go further. By contrast, Britain’s own magic mushroom, Psilocybe semilanceata, was shunned until the Seventies. Accounts of eating it by accident in the 18th and 19th century characterise the experience as fearful, poisoninduced delirium. It was not until the Western hippy counterculture learnt of the closely related species P. mexicana, important in the Mexican shamanic tradition, that the experience was recast as insightful and as something to be sought out. According to Andy Letcher, mycologist, troubadour and author of Shroom, the definitive cultural history of the magic mushroom, this isn’t as unlikely as it sounds: Sami tribes do, in fact, feed their (tethered) reindeer the mushrooms and collect their urine, thereby filtering out the nastier toxins in this highly unpredictable fungus. Mexico is rich in hallucinogens – various cacti, datura (angel’s trumpet), ipomoea (morning glory) and Salvia divinorum (sage) are all plants of healing and divination. A similar process was observed by ethnologist Waldemar Jochelson in the early 20th century, in 76 ANTRAXOVÉ ÚTOKY S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTI ORGANIZOVALA AMERICKÁ VLÁDA “Other cultures view hallucinogenic plants in a very different way from here in the West,” says Letcher. “Here we see them as problematic, whereas in Mexico, with its long history of shamanism, they are viewed as potent tools, as instruments of healing, and as a way of accessing a level of reality that is more real than the here and now. a shaman, and surrounded by taboos that helped to limit risky interactions. The commodification of what was once a privileged experience causes her concern. “A common experience of psilocybin is that people feel a profound connection to nature, and particularly the plant kingdom. There’s a growing feeling in the West that we’ve lost some essential connection with nature, and, as people get more interested in indigenous cultures and indigenous world views, these plants seem to offer a way of reconnecting, an experience of engaging with the world at a more meaningful level,” he says. It is even possible, she assures me, to get a perfectly legal high by combining the right ingredients with baked beans. I’m not sure if she’s joking. “Now that almost any intoxicant ever used is available on the internet, anyone can get them in any combination, and we don’t know what the effects of that may be,” she says. zdroj:http://www.telegraph.co.uk/gardening/plants/11103764/Hallucinogenicplants-are-humans-hard-wired-to-seek-them-out.html Antraxové útoky s největší pravděpodobnosti organizovala americká vláda “Of course, there will always be people who just want to go on a psychedelic fairground ride on a Saturday night, then go back to work on Monday. But it’s notable that the ’drugs’ that are sanctioned in our society are coffee, which makes you a more productive worker, and alcohol, which helps you wind down after a hard day’s work. These are drugs that are compatible with the capitalist project, whereas tripping out for six hours doesn’t really fit . . . ” Mojmír Babáček 11. září 2001 v noci, tentýž den, kdy došlo k nárazům letadel do amerických budov, rozdala lékařská kancelář Bílého domu personálu Dicka Cheneyho, který ho měl doprovázet na cestě do bezpečí do Camp Davidu, protilátku proti účinkům Antraxu – cipro – s tím, že ji mají užívat a že jde o preventivní opatření ZDE. Tiskový mluvčí Bílého domu, Gordon Johndroe, řekl 7.6.2002, že neví, proč zaměstnanci Bílého domu cipro dostali a že si myslí, že to bylo "preventivní opatření těsně po útocích z 11. září, než mohla být plně vyhodnocena situace" (ZDE.). 18. září 2001, tedy už týden potom, co zaměstnanci Bílého domu začali cipro užívat, byly odeslány dopisy obsahující antraxový prášek, do televizní stanice NBC a do redakce deníku New York Post a nejspíš ještě do 3 dalších redakcí. V obou nalezených dopisech Which intoxicants should be controlled and how is clearly an important matter of debate. Monique Simmonds, a specialist in plant chemistry and leading researcher at Kew, has often helped police investigate mysterious deaths in which plant intoxicants have played a part, sometimes reacting in unexpected ways with other compounds. Prof Simmonds says that, in traditional usage, potentially dangerous plants were tightly controlled by 77 ANTRAXOVÉ ÚTOKY S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTI ORGANIZOVALA AMERICKÁ VLÁDA mezi nimi dva zaměstnanci třídírny pošty ve Washingtonu. K některým dalším se virus pravděpodobně dostal v dopisech, které se dostaly do styku s dopisy obsahujícími antrax. Nakaženo bylo celkem 22 lidí, z toho 11 se antrax dostal do plic, kde je smrtelně nebezpečný, u zbytku pronikl do oděrek v kůži, kde je snadno léčitelný. První dopisy s antraxovým práškem byly odeslány den předtím, než byl americkému kongresu poprvé předložen k hlasování návrh takzvaného Vlasteneckého zákona, který reagoval na útoky z 11. září omezením práva na soukromí amerických občanů a tím i americké demokracie. Návrh by, mimo jiné, uzákonil neomezené zadržování zatčených přistěhovalců, povinnost pro university předávat informace o zahraničních studentech a tajné prohledávání bytů. Navrhovaná definice terorismu umožňovala trestat jako teroristy i odpůrce vlády, pokud by použili násilí (Houston Chronicle, 7.10.2001 ZDE.). Návrh zákona se ale v kongresu setkal s opozicí. byl vložen text, který odkazoval na útoky z 11. září, doporučoval, aby příjemce použil penicilinu, hlásal smrt Americe a Izraeli a končil větou Aláh je velký (9-11-01, this is next, take penacilin now, death to America, death to Israel, Allah is great). Občanská organizace dohlížející na činnost americké vlády Judicial Watch podala žalobu, podle amerického zákona o svobodě informací, ve které žádala o zveřejnění dokumentů, které vedly k tomu, že zaměstnanci Bílého domu dostali hned po 11. září protilátku cipro. V reakci na její žalobu jí byly v lednu 2003 poskytnuty 4 e-maily, které se ale týkaly pouze opatření, které byly v Bílém domě provedeny, až když se v říjnu 2001 dostaly do jeho poštovní kanceláře nepatrné stopy antraxu, které se přenesly do jeho pošty z dopisů s antraxovým práškem, které byly odeslány do amerického kongresu mezi 6. a 9. říjnem 2001 a procházely stejnou třídírnou pošty jako dopisy do kongresu (ZDE.). Podle oficiálních záznamů zemřelo na nákazu antraxem celkem 5 lidí, Další verze návrhu zákona byla kongresu předložena 2. října 2001. O den později vůdce demokratické většiny ve Sněmovně reprezentantů, Tom Daschle, který měl ve své pozici moc schválení zákona zpomalit nebo znemožnit, vyjádřil pochybnost, že by zákon mohl být schválen během jednoho týdne, jak si to přála vláda. 4. října předseda sněmovního výboru pro soudnictví, demokrat Patrick Leahy, který z titulu své funkce řídil diskusi o návrhu zákona, obvinil Bushovu vládu, že zradila dohodu, která o tomto zákonu existovala. Mezi 6. a 9. říjnem byly další dva dopisy s antraxovým práškem odeslány kongresmanům Daschlemu a Leahymu. 15. října byl otevřen dopis senátoru Dashlemu a 17. října byla u 31 zaměstnanců kon78 ANTRAXOVÉ ÚTOKY S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTI ORGANIZOVALA AMERICKÁ VLÁDA gresu zjištěna přítomnost antraxu. 23 lidí z tohoto počtu byli členové personálu Toma Daschleho. Na rozdíl od Bílého domu, zaměstnancům amerického kongresu nikdo nedoporučil, aby užívali proti nákaze antraxem protilátku Cipro (díky opatřením po otevření Daschleho dopisu byl dopis Leahymu nalezen až 16. listopadu v neotevřeném pytli s poštou – pošta byla před otevřením ozářena). Po doručení dopisu Tom Daschle ustoupil od svého původního názoru, že zákon má platit jenom dva roky a souhlasil se čtyřletou platností a 26. října 2001 byl Vlastenecký zákon odhlasován. Šok z celé události nemohl nepřispět k odhlasování zákona. Jako v případě útoků z 11. září i v případě antraxových útoků se americká vláda pokusila z útoků obvinit Irák. Ještě v říjnu byl do Velké Britanie vyslán Paulem Wolfowitzem, tehdejším náměstkem ministra obrany USA, James Woolsley, bývalý ředitel CIA. Měl tam vyšetřovat účast Iráku na útocích z 11.9. a antraxových útocích. Novinářům z deníku Telegraph řekl, že soustřed’ovat se jenom na důkazy o účasti Iráku na útocích, které by byly dostatečně silné, aby přesvědčily soud, by byl omyl. Touha dostat arabská ropná pole pod kontrolu amerických vojáků, byla v té době, a dodnes je, hnacím motorem americké zahraniční politiky. Analýza použitého antraxu v laboratoři americké armády ve Fort Detrick ale už po dvou týdnech dokázala, že byl vyroben v USA. byl použitý antrax vyroben a do kterých laboratoří v USA byl rozeslán a vyšetřovatelé antraxových útoků tak, z pohledu FBI, přišli o nejzákladnější informaci o tom, kde mají hledat pachatele (New York Times, 9.11.2001, ZDE.). FBI a univerzita v Iowě (univerzita v Iowě má svou laboratoř v městečku Ames a podle něj se jmenuje i americký kmen antraxu) se tedy, když se dozvěděly, že došlo k útokům s použitím antraxu, de facto rozhodly zahladit stopy a znemožnit úspěšné vyšetřování. Tuto interpretaci podporuje i rozhovor, který poskytl v červenci 2007 na talk show Alexe Jonese na rozhlasové stanici v Austinu, Francis A. Boyle, expert na mezinárodní právo, který pracoval ve vládě otce současného prezidenta USA jako poradce pro biologické zbraně a v roce 1989 vypracoval pro americký kongres návrh konvence o biologických zbraních. Francis Boyle si uvědomil, že antrax, použitý k útokům byl vyroben v USA, když se dozvěděl z New York Times, jak pokročilé tech- 10. a 11. října 2001, tedy 6 dní po zveřejnění první zprávy o nákaze antraxem, FBI, údajně po dotazu z univerzity v Iowě, souhlasila, aby tato univerzita zničila celý archiv amerických výrob antraxu od roku 1928. Zničením tohoto archivu bylo, zřejmě alespoň z pohledu FBI, která neměla odborníky, kteří by se v antraxu opravdu vyznali, znemožněno zjistit, kdy 79 ANTRAXOVÉ ÚTOKY S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTI ORGANIZOVALA AMERICKÁ VLÁDA použitý k útokům z jedné z těchto tří laboratoří. Univerzita v severní Arizoně dospěla k tomuto závěru po genetické analýze antraxu použitého k útokům a antraxu uloženého v těchto laboratořích. Barbara Rosenbergová vyloučila z podezření tři akademické instituce, které mají stejný kmen antraxu, ale zřejmě nemají vybavení na to, aby z něj vyrobily zbraň. Barbara Rosenbergová také usoudila, že antraxové útoky, které začaly týden po útocích z 11. září musely být naplánovány ještě před 11. zářím. nologie bylo použito k jeho výrobě. Sešel se proto s Marion Spike Bowmanovou, vedoucí právničkou FBI, známou sabotáží vyšetřování případu Zachariase Musaviho a hledání teroristů z 11. září, a řekl jí, že antraxové útoky mohl provést jen někdo, kdo pracoval pro americkou vládu a dal jí seznam lidí, kteří měli k antraxu přístup. Brzy po tomto upozornění, podle Francise Boyla, FBI zničila archiv vzorků z amerických výrob antraxu. Podle Francise Boyla měly antraxové útoky pomoci k vyvoření policejního státu v USA (ZDE.). V únoru 1999 byly v USA rozeslány dopisy s práškem podobajícím se antraxu redakci deníku Washington Post, kanceláři televizní stanice NBC, dvěma poštovním úřadům a vládní kanceláři ve Washingtonu. Obálky obsahovaly informaci, že se jedná o antrax. CIA kvůli tomu tenkrát požádala Williama Patricka, autora patentu, podle kterého je možné zpracovat antrax tak, aby ho mohlo být použito jako zbraně, aby vypracoval tajnou studii o tom, jak by mohl proběhnout teroristický útok s použitím antraxu a jak by na něj měla reagovat americká armáda (New York Times, 3.12.2001). Antraxové útoky z roku 2001 se s touto studií shodovaly natolik, že Barbara Rosenbergová usoudila, že tato zpráva mohla být použita jako model pro útoky z roku 2001 a že v tom případě by je musel provést někdo, kdo by měl bezpečnostní prověrku, která by mu umožnila přístup k této tajné zprávě. Pachatel se také úspěšně vyhnul tomu, aby na obálkách a v nich zanechal jakékoli stopy, které by mohly vést k jeho odhalení, což naznačuje, že k tomu musel mít výcvik (na obálkách ani v nich zřejmě nebyla nalezena ani jeho DNA). Podle Barbary Rosenbergové musel být zřejmě také očkován, aby se při práci s antraxem nenakazil a těchto očkování se provádí málo a vedou se o nich záznamy, a i tak Pokus FBI zahladit stopy amerického organizátora antraxových útoků se ale nevydařil. Vědci později přišli na jinou metodu, jak použitý antrax identifikovat. Barbara Rosenbergová, uznávaná odbornice na americké biologické zbraně, ve své studii o antraxových útocích (ZDE.) napsala, že "experti se shodují, že významný bioteroristický útok by dnes vyžadoval podporu státního programu, aby mohl uspět". Stejný názor, že pachatel musel být ve spojení s americkými programy biologických zbraní, vyjádřil, po konsultacích s odborníky, i vyšetřovací orgán amerického kongresu, dohlížející na činnost americké vlády, GAO. Na státních programech vývoje antraxu, podle Barbary Rosenbergové, pracuje v USA asi 200 vědců, ale přímo s antraxem méně než 50. Kmen antraxu nazývaný Ames má v USA jenom 20 laboratoří, ale jenom 4 z nich mají vybavení, které by jim umožnilo zpracovat ho tak, aby byl použitelný jako zbraň (tj. zpracovat bakterie tak, aby nevytvářely chuchvalce a vznášely se ve vzduchu, odkud by se mohly dostat do plic, kde jsou smrtelně nebezpečné). Mezi ty patří dvě vojenské laboratoře a organizace Batelle, pracující na smlouvu pro americkou vládu, ale fakticky pro CIA. Podle Barbary Rosenbergové pocházel antrax 80 ANTRAXOVÉ ÚTOKY S NEJVĚTŠÍ PRAVDĚPODOBNOSTI ORGANIZOVALA AMERICKÁ VLÁDA ice BBC bylo přečteno prohlášení CIA, ve kterém zcela odmítla teorii Barbary Rosenbergové a sdělila, že neví nic o žádné studii, která by měla vyhodnotit účinky antraxu rozesílaného poštou. Na začátku pořadu řekla moderátorka Susan Watts, že před třemi týdny Barbara Rosenbergová prohlásila, "že FBI zdržuje vyšetřování, protože vydání zatykače by přivedlo do rozpaků americkou vládu" (ZDE.). V závěru své studie z ledna 2002 Barbara Rosenbergová napsala, že "po sérii nekontrolovaných prohlášení pro média byli příslušní experti požádáni, aby zachovali klid a v některých případech se zdá, že byli požádáni, aby ’opravili‘ svá předchozí prohlášení". musel být vzdělán, jak se při zacházení s antraxem, upraveným tak, aby mohl být použit jako zbraň, vyhnout nákaze. Podle těchto charakteristik tedy muselo jít o člověka, který byl vědcem a zároveň pracovníkem zpravodajské nebo bezpečnostní služby nebo šlo o spolupráci dvou takových lidí. Podle analytiků z FBI napsal dopisy příslušník západní civilizace i když text měl veřejnost přesvědčit, že byl psán muslimem. O tom svědčí i to, že první dva příjemce varoval, že se mají léčit penicilinem. U dalších mohl předpokládat, že se to dozvědí z tisku. Protože USA podepsaly mezinárodní dohodu proti vývoji biologických zbraní, nemohla americká vláda, podle Barbary Rosenbergové, zadávat práce na antraxu ministerstvu obrany a na tajných vojenských programech proto většinou pracuje CIA nebo jiné vládní agentury. Mluvčí CIA přiznal, že na vládních programech vývoje biologických zbraní pracují její smluvně najatí vědci. V polovině prosince 2001 oznámila FBI, že se ve svém vyšetřování zaměřuje na smluvního zaměstnance CIA a osoby nepracující pro armádu, které byly očkovány proti antraxu. Ještě v roce 2007 se FBI, přes úzký okruh možných pachatelů, "nepodařilo" odhalit útočníka ze září a října 2001. Pro americkou vládu nejhorší možná interpretace těchto fakt, která je zároveň nejpravděpodobnější, zní, že americká vláda věděla předem o připravovaných útocích na americké symboly a aby si zajistila odhlasování zákonů, které omezí americkou demokracii, připravila ještě antraxové útoky na americký kongres. Potom už jen čekala, jestli se teroristům útoky proti americkým symbolům podaří a v den, kdy k tomu došlo, rozhodla se uskutečnit i druhou část svého projektu a proto doporučila zaměstnancům Bílého domu, aby začali brát protilátku cipro pro případ, že by se prášek z pošty pro kongres dostal i do Bílého domu. V pořadu britské stanice BBC o antraxových útocích v březnu 2002 potvrdil i expert z Marylandské univerzity, že se na výzkumech antraxu podíleli i smluvní zaměstnanci CIA. Barbaru Rosenbergovou, podle pořadu, za její publikaci napadla FBI i Bílý dům (vědců, kteří naslouchají svému svědomí, je v současném světě drtivá menšina, přitom vědci dnes rozhodují o budoucnosti lidstva mnohem víc než si obyčejní lidé uvědomují, drtivá většina z nich ale, místo svého svědomí, poslouchá politiky, kteří se svědomí dávno vzdali z titulu své profese, která je definována zacházením s mocí). Na závěr pořadu televizní stan- Teroristických útoků z 11. září použila americká vláda jak k útoku na Irák (a mezinárodní právo), tak k útoku na americkou demokracii. Antraxové útoky měly být dalším ospravedlněním této nové politiky. 81 BEZ KOMENTÁŘE: ŘÍŠSKÝ TERMOPROTEKTOR (Toto je kapitola z knihy "Útoky z 11. září – podvod století". Celou knihu si můžete objednat na adrese [email protected], obsah knihy najdete ZDE ) zdroj:http://blisty.cz/art/36268.html#sthash.HrL9re3z.dpuf Bez komentáře: říšský termoprotektor 82 PROFESOR KELLER: ZEMAN DOVEDL K NEPŘÍČETNOSTI VŠECHNY POKRYTCE, VÝVOJ BUDE BOUŘLIVÝ. HOŘÍCÍ UBYTOVNY PRO CIZINCE. SCHWARZENBERGŮV BILDERBERG. Profesor Keller: Zeman dovedl k nepříčetnosti všechny pokrytce, vývoj bude bouřlivý. Hořící ubytovny pro cizince. Schwarzenbergův Bilderberg. Miloš Zeman je zhruba v polovině svého prezidentování. Lze si v obecnosti říci, že šlo o úspěšných dva a půl roku? Je dobře, že prezidentem se stal zrovna Zeman, a ne Karel Schwarzenberg? Co by dnes bylo v Česku jinak? Myslím si, že je velice dobře, že se prezidentem ČR stal Miloš Zeman, a nikoliv Karel Schwarzenberg. Se Zemanem nemusíme vždy souhlasit, máme u něho ale jistotu, že to, co říká a dělá, má z vlastní hlavy. U Schwarzenberga bych si nikdy nebyl jist, kdo stojí v pozadí jeho rozhodování. Instituce typu Bilderbergu nejsou zrovna nejprůhlednější. práva“), ve mně budí vzhledem k našim momentálním spojencům od Ukrajiny až po Saúdskou Arábii velkou nedůvěru. Zeman se vydal poměrně aktivně na pole zahraniční politiky. Kritizoval sankce proti Rusku, navštívil Moskvu a metropole dalších postsovětských států, rovněž jel do Číny. Co z jeho „východní“ politiky lze chválit a co ne? Podle expertů zanedbává tradiční pojetí lidských práv a preferuje dělání byznysu... Je to dobře? Je něco, co se mu v oblasti vztahů s někdejšími státy SSSR a Čínou nepodařilo, byt’ o to sám stál? Islám, imigrace, Islámský stát... Zde prezidentův hlas zní jasně: Odmítá přijímání muslimských uprchlíků, Islámský stát srovnává s nacismem, vybízí k ostraze hranic před imigranty. Liberální komentátoři tvrdí, že se podbízí xenofobním pudům české veřejnosti. Postupuje v tomto tématu Zeman správně? Má šanci zlepšit si u české veřejnosti ratingy popularity skrze hraní na tuto notu, či dokonce výrazně posílit svou pozici? Kterými výroky v oblasti imigrace a islámu spíše prospěl a kterými spíše uškodil? Miloši Zemanovi se podařilo dovést k nepříčetnosti všechny pokrytce, kteří vidí porušování lidských práv jen tam, kde se jim to momentálně hodí, a kteří jsou schopni přehlížet i největší zločiny proti lidskosti v zemích, jejichž vlády nám jdou na ruku. Pokud by neudělal nic více, i za to by si zasloužil absolutorium. Už výraz, který jste použil („experti na lidská Myslím si, že Miloš Zeman mnohokrát dokázal, že se nepotřebuje podbízet ničím pudům. Navíc si jako sociolog netroufám tvrdit, že česká veřejnost je xenofobnější než v jiných evropských zemích. Letos už 83 PROFESOR KELLER: ZEMAN DOVEDL K NEPŘÍČETNOSTI VŠECHNY POKRYTCE, VÝVOJ BUDE BOUŘLIVÝ. HOŘÍCÍ UBYTOVNY PRO CIZINCE. SCHWARZENBERGŮV BILDERBERG. často až příliš škrobeně a vybraně. Ale to berte jako bonmot. vyhořelo v Německu přes 200 ubytoven pro cizince, Finsko nabízí utečencům jízdenky, když opustí jejich zemi, ve Francii si dokonce i starousedlíci z řad migrantů myslí, že tato vlna utečenců nepřinese nic dobrého. Proto bych nijak nespěchal s označováním české veřejnosti jako xenofobní. Vrávorání nad korunovačními klenoty, kauza Peroutka, výroky o zdravotně postižených či slova, že 17. listopadu nešlo o masakr. Zeman zkrátka umí zaujmout. Jak vidíte tyto jednotlivé „případy“ a doplnil byste nějaké? K další části otázky: Přesně vám výroky pana prezidenta k muslimům oznámkovat nedokážu. Na jeho místě bych byl obezřetnější při hodnocení islámu obecně. Přece jenom jde o velké světové náboženství, které tak jako všechny jiné věrouky obsahuje prvky nejrůznější, občas i protikladné. Netroufal bych si bez dlouholetého studia odsoudit žádnou věrouku en bloc. Ale uznávám, že jsem dnes v této republice jedním z mála lidí, kteří se nepovažují za na slovo vzaté odborníky na islám. A se týče Islámského státu, velice by mě zajímalo, kdo od něho odebírá ropu a kdo mu dodává zbraně. Kdybychom to věděli, věděli bychom, kdo nás ohrožuje nejvíce. Jde o případy velice odlišné. Každý z nich by se dal dlouho rozebírat a u většiny bychom zjistili, že Miloš Zeman má v něčem pravdu a v něčem přestřelil. Ale opět musím připomenout, že jsem sociolog, což znamená, že mě zajímají reálné poměry u nás, nikoliv št’astnější či méně št’astné výroky o těchto poměrech. Pokud jde o Zemanovu popularitu, ta utrpěla jak po „lánském puči“, tak po zmíněném vulgárním vystoupení. Ale později se začala zvedat, což je i současný trend. Každopádně zakotvuje se někde lehce nad padesát procent. Je podle vás Zemanovým cílem mít co nejvyšší popularitu, nebo mu stačí to „něco“ nad padesát procent? Za Havla i Klause měl prezident zpravidla vyšší podporu. „Kunda sem, kunda tam...“ „Vláda zkurvila služební zákon.“ Jistě si pamatujeme prezidentovo rozhlasové vystoupení, po kterém pedagogové namítali, že prezident kazí děti. Zeman se hájil, že šlo o citace. S odstupem doby: Pomohlo toto extempore Zemanovi, nebo si jím uškodil? Je zde názor, že podobnými kroky prezident utvrzuje své pevné jádro... Netroufám si tvrdit, co je v této oblasti prezidentovým cílem. Obecně si ale myslím, že žádný politik se nebude zlobit, když jeho preference překročí výši, která byla jeho cílem. Naše společnost se diferencuje a polarizuje, proto je ošidné srovnávat prezidentovu oblibu dnes s oblibou prezidentů někdy před dvaceti lety, kdy u velké části lidí přežívaly ještě iluze o naší budoucnosti. Mnoha iluzí jsme se už stihli zbavit, to se nutně odrazí i v preferencích jakéhokoliv politika. Já osobně se počítám k pevnému jádru Zemanových příznivců a mohu prohlásit, že se mi ani trochu nelíbí, když se prezident vyjadřuje vulgárně. A je mi jedno, koho tím napodobuje. Sprost’áky a hulváty by napodobovat neměl. Na druhé straně ovšem musím připustit, že ta největší hovada se vyjadřují nápadně Miloš Zeman dlouhodobě nemá rád novináře, novináři zase nemají rádi Zemana. Kdo za tento vztah může? Jsou novináři na prezidenta zbytečně 84 PROFESOR KELLER: ZEMAN DOVEDL K NEPŘÍČETNOSTI VŠECHNY POKRYTCE, VÝVOJ BUDE BOUŘLIVÝ. HOŘÍCÍ UBYTOVNY PRO CIZINCE. SCHWARZENBERGŮV BILDERBERG. kouření a jiné, zcela osobní věci, díky kterým Zeman prý „neumí reprezentovat“. Je to zasloužené? A je správné kritizovat politika za takové čistě osobní záležitosti? Jak nahlížíte na mladé aktivisty, kteří proti prezidentovi demonstrují? zlí, nebo jen chrání Česko před jeho, jak naznačují, poklonkováním Rusku, buranstvím, xenofobií a podobně? A jak reagovat na Zemanovy výpady vůči ČT a snahám jí škodit? Zažil jsem ve své vlastní kampani do europarlamentu novináře a novinářky, kteří o mně psali vyložené nesmysly a dělali to záměrně. Zažil jsem i novináře seriózní, kteří moje slova nevytrhávali z kontextu a nevymýšleli si své vlastní fabulace. Myslím si, že ani Miloši Zemanovi by neškodilo mezi novináři více diferencovat. Před chvílí jsem vám řekl, že se počítám k pevnému jádru prezidentových stoupenců. Nyní bych rád upřesnil, že to není kvůli tomu, že bych byl fascinován každým jeho výrokem či krokem. Je to spíše moje osobní reakce na lidské a morální profily těch aktivistů, o kterých jste právě hovořil. „Nebudu fíkusem v koutě a úředníkem, co jen podepisuje,“ opakuje často prezident a jedná podle toho. Například odmítá jmenovat některé profesory, komentoval složení vznikající vlády a hlavně bez ohledu na sněmovní většinu jednu vládu sám stvořil. Zaslouží si jako přímo zvolený prezident Zeman více svobody? Které kroky, jimiž vybočil nad běžný rámec, mu lze schvalovat, a které již ne? Má dojít k úpravě prezidentských pravomocí? Co vás naopak napadá, když vidíte jásající davy vítající prezidenta v regionech a když vidíte, že mimopražské obyvatelstvo prezidenta považuje za svého „tribuna“? Je to politicky správné, nebo jsou ti lidé pomýlení? Proč mají rádi zrovna Zemana? To se musíte zeptat těch lidí. Já jsem zatím nejásal při pohledu na žádného prezidenta a pochybuji, že bych si ještě kdy zajásal. Na druhé straně asi nenajdete v našich pohnutých dějinách takového prezidenta, který by svůj jásající dav neměl. Kdyby se ocitl na pražském hradě Frankenstein, dovedu si představit, kdo všechno by ho přijal s jásotem. A mám dokonce tipy na novináře a novinářky, kteří by se rozepsali o tom, že takového krasavce a lidumila ještě neviděli. Promiňte mi, že nebudu tyto poněkud přerostlé naděje naší žurnalistiky jmenovat. Myslím si, že je malicherné, když prezident nejmenuje některé profesory navržené jejich vlastními univerzitami. Už vzhledem k tomu, kdo všechno se u nás stal profesorem v minulosti, považuji za velice odvážné, když prezident nyní někoho z kandidátů odmítne. Jedině kvůli tomu, že nezná pozadí některých jiných profesur, může se domnívat, že je spravedlivý. Komu podle vás prezident v českém systému politických stran nyní fandí? Je to Babiš? Které politiky podporuje? Pokusí se ještě do konce svého mandátu uškodit Bohuslavu Sobotkovi v rámci svých pravomocí? Mají jeho „koně“ v ČSSD šanci k návratu na výsluní? Či najde jiné spojence? At’ už je to jakkoliv, nezanedbatelná část české veřejnosti nemůže svého prezidenta ani cítit, a to už od voleb. Jde o liberálně založené voliče, bohatší voliče a o mládež. Co k tomu říci? Prezident je někdy častován výrazy typu „prase“, jsou mu vyčítány jeho vzhled, sklony k alkoholismu a 85 PROFESOR KELLER: ZEMAN DOVEDL K NEPŘÍČETNOSTI VŠECHNY POKRYTCE, VÝVOJ BUDE BOUŘLIVÝ. HOŘÍCÍ UBYTOVNY PRO CIZINCE. SCHWARZENBERGŮV BILDERBERG. chodu. Takhle je to pro něho určitě zajímavější. Jak se na něm projevuje stárnutí, na to se musíte zeptat lékařů. Já bych vám dokázal poutavě vyprávět o svých příznacích stáří, o lécích, které beru, a o všem tom, na co si už kvůli věku netroufám. Tenhle příběh by za druhé lidi nikdo vykládat neměl. Jsem přesvědčen, že pan prezident neudělá nic, co by oslabilo sociální demokracii. Připouštím, že mu může udělat radost, když se oslabí sama. Ale on jí škodit nebude. Nevěřím ani na řeči, že prezident použije proti ČSSD předsedu ANO Babiše. Jednak se Andrej Babiš použít nenechá, jednak jsem si jistý, že Miloš Zeman vidí dále, než aby sledoval nějaké žabomyší války, které by naši zemi jednoznačně poškodily. Nechá na vládě, at’ si své otevřené i skryté problémy vyřeší sama. Jak Miloš Zeman asi využije druhou polovinu svého mandátu? Pojede na klidnější vlně, bude pouze vyčkávat na příležitost vstoupit do politiky v krizové situaci, nebo ještě zintenzivní své akce ve věci migrace, Ruska a Ukrajiny a podobně? Prostě... co provede a jakou radu by od vás dostal? Vratislav Mynář, Jiří Ovčáček, Hynek Kmoníček, Jan Veleba a jiní. Jak posoudit prospěšnost jednotlivých prezidentových blízkých pro něj samotného? Dává mu hradní aparát dobrý servis? Čí ostuda je, že prezident republiky a bytostný politik Zeman nemá vybudovanou svou prezidentskou stranu? Kdo by mu mohl pomoci to napravit, pokud to je ještě možné? Myslím si, že to závisí spíše na vývoji vnější situace. A obávám se, že ten vývoj bude natolik bouřlivý, že se Miloš Zeman neudrží a bude komentovat situaci po svém, tedy velmi ostře. Pokud nevyhlásí nikomu válku, budu stát při něm. Nelze skončit jinak než úvahou, zda Miloš Zeman v roce 2018 znovu bude kandidovat do funkce prezidenta. Bude? A uspěje? Jací protikandidáti asi typově budou stát proti němu? Tomáš Halík, Jan Švejnar, někdo jiný? Jakým způsobem, s jakými tématy by volby mohl vyhrát? Myslím si, že Miloš Zeman si svoji stranu už nevybuduje. V podstatě ji ale ani nepotřebuje. Má mnoho stoupenců v sociální demokracii, kteří ho budou podporovat, pokud nebude vyloženě škodit jejich straně. A opakuji, že jsem přesvědčen, že to nehrozí. Má docela slušnou podporu u mnoha nevoličů, kteří žádnou politickou stranu nemusejí. Pokud by si vlastní stranu založil, spíše by o jejich podporu mohl přijít. Pokud by kandidovali lidé jako Tomáš Halík nebo Jan Švejnar, budu mezi těmi, kteří budou naléhat, aby Zeman kandidoval znovu. Doufám, že bychom ho umluvili. Čím se Miloš Zeman změnil od doby, kdy byl premiérem? Odpustil už „zrádcům“, kteří ho o prezidentský post připravili v roce 2003? Ve vší úctě k prezidentovi, jak se na něm projevuje stárnutí? Nakonec ještě, zcela na závěr, zcela obecně... Co prezident Miloš Zeman podle vás českému národu svým prezidentstvím zanechá? Jakou stopu po sobě zanechá? Co byste napsal do učebnice dějepisu pod jeho jméno? Myslím si, že Miloš Zeman si uvědomuje, že díky oněm „zrádcům“ může být nyní prezidentem. Pokud by nepřišel o tento post v roce 2003, měl by za sebou už dvě funkční období a byl by v politickém dů86 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. Propagandou může být snad vše, co bylo řečeno – ale velmi nesnadno to, co řečeno nebylo, ač řečeno být mělo. Například, kdo byli ti vrazi z Oděsy, kteří upálili a brutálně pozabíjeli desítky lidí v Domě odborů 2. května 2014. Ukrajinské orgány měly k vyšetření dostatek času. To, že tak dosud neučinily, není propaganda, to je fakt. Kdo střílel na Majdanu? Předběžná zpráva komise, sestavené v parlamentu již „barevného“ režimu, překvapivě nevyznívala proti Janukovyčovu režimu. To, že jsme se již další zprávy nedočkali, není propaganda, ale fakt. Možná nebyl lepší než my ostatní, ale aspoň se o to snažil. zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/ProfesorKeller-Zeman-dovedl-k-nepricetnosti-vsechny-pokrytce-vyvojbude-bourlivy-Horici-ubytovny-pro-cizince-SchwarzenberguvBilderberg-A-ta-nejvetsi-hovada-395433 Analytik Jan Schneider: Řekněte mi jediný důvod, proč by USA chtěly „rozmetat" Islámský stát. USA odejdou z Ukrajiny, ta se sesype, Ukrajince zachrání Rusové. To, co následovalo po sestřelení malajsijského letadla, bude jednou přednášeno ve školách jako příklad totální propagandy (nikoliv však ruské). Nejprve fenomén ejaculatio praecox – obvinění Ruska v okamžiku, kdy letadlo obrazně řečeno ještě nedopadlo na zem. Den ode dne je naopak významnější skutečností, že ani po roce takzvaně nezávislá vyšetřovací komise nebyla schopna (či spíše ochotna) sestavit z trosek letadlo, aby bylo možno provést forenzní (tedy nikoliv propagandistické) závěry. Propagandisté učinili jeden z posledních pokusů ještě něco vyždímat z existence této komise. Jakýsi její člen oznámil, že se v troskách letadla (po roce!) našly zbytky jakési rakety, a že by mohlo jít o zbytky ruské rakety BUK. To už byla ale tak zjevně „propagandistická přidaná hodnota“, že ji mluvčí téže komise následně odmítl s tím, že „je příliš brzy na to činit jakékoliv závěry.“ Posléze upřesnil, že trosky rakety „byly nalezeny na východní Ukrajině,“ a tudíž „v současné chvíli nelze vyvodit žádné závěry, že by existovala přímá souvislost mezi objevenými fragmenty a havárií letu MH17!!!“ Jedním z nejdiskutovanějších témat dneška je zneužívání médií pro propagandu coby součásti takzvané hybridní války. Jak zaznamenáváte její působení zde? Slýchám o ní. Myslím, že našinec ji dokáže odlišit. Desetiletí tréninku z minulého režimu si člověk mohl doplnit polistopadovým šokem, když zjistil praktiky druhé strany. Výsledná zkušenost je velmi praktická, neideologická. 87 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. No, a tak přišel na řadu už docela dětinský pokus vytvořit další vyšetřovací komisi, ovšemže mezinárodní a nezávislou (tudíž tam může být kdokoliv, jen ne Rusové – exemplární ukázka rezignace na „evropské hodnoty“, mezi něž nesporně patří i tradice římského práva). Skutečný smysl existence této komise, bude-li ustavena, se však s největší pravděpodobností vyčerpá vydáním zase nějaké předběžné zprávy, která vyzní opět mlhavě protirusky, aby byla mysl veřejnosti udržována v požadovaném kurzu. Publikování závěrečné zprávy pak komise opět ohlásí na dobu, kdy už po ní pes neštěkne. Nedá se ovšem vyloučit, že mezitím zase někdo jiný vydá nějakou předběžně protiruskou zprávu. Rusku vyplatit Chodorkovskému převratných 10 tisíc eur. Z podobného důvodu se objevila opět „předběžná“ zpráva z obnoveného vyšetřování Litviněnkovy smrti, že v tom – světe, div se! – mají opět prsty Rusové. Já se ale té ruské propagandy u nás nějak nemohu dopídit. Naše televize či tištěné noviny se jí nedopouštějí – to spíše naopak. Příležitosti k protiruským špílcům, jakkoli chabě vyfutrovaným, či dokonce podpásovým, jsou využívány až k trapnosti, jež je vlastní zamindrákovaným dušičkám, které si mohou konečně beztrestně hryznout do ruky, z níž dlouhá léta poníženě zobaly. Chraň ale pánbu mluvit něco o protiruské propagandě a koordinovaných akcích. To se prý jen Evropa brání ruské agresivní propagandě, která je zřejmě ke všemu tak perfidní, že není vidět, nebo co. Dobře, tak proti čemu vytvořila EU zvláštní, bohatě dotovaný útvar „strategické komunikace“, když podle vás přitom ruská propaganda vůbec neexistuje? Určitě existuje, určitě jsou tam – stejně jako u nás a kdekoliv na Západě – přičinliví novináři, redaktoři, šéfredaktoři, majitelé médií, kteří vládnoucí moci „odezírají ze rtů“, takže příslušné pokyny ani nemusejí být vydávány, a oni píší jako z partesu. Podobně můžeme vyhodnotit činnost resuscitované arbitráže v Haagu, která vloni náhle rozhodla o odškodném 50 miliard dolarů, které má Rusko vyplatit bývalým majitelům Jukosu. Pro připomínku, Jukos získal Michail Chodorkovskij v roce 1995, když privatizací Jukosu byla pověřena banka Menatep, vlastněná shodou okolností též Chodorkovským. Takže takto „nestranně“ funguje západní arbitráž. (Mimochodem, toto je snad dostatečně varovný příklad proti našemu přijetí TTIP s jeho ustanovením o arbitráži!) A abychom se dostali do notoricky vyjetých kolejí, dodejme, že hned po „nezávislé“ arbitráži v Haagu o dalším odškodnění akcionářů Jukosu (1,86 miliardy eur) „nezávisle“ rozhodl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburgu! Tentýž soud, který rok předtím rozhodl, že soud s Chodorkovským nebyl politicky motivovaný a za procesní vady nařídil Ale když nejde prorok k hoře, musí hora k prorokovi. A tak došlo k velkému a trapnému odhalení pokusu ruské propagandy zdiskreditovat důvěryhodnou CIA, když Komsomolskaja Pravda zveřejnila záznam rozhovoru dvou údajných příslušníků CIA, domlouvajících se prý na zničení letu MH17 za účelem diskreditace proruských separatistů a samotného Kremlu. Komické na tom je ale to, že tato „propaganda“ se dostala k našim uším až prostřednictvím naší bdělé protiruské kontrapropagandy, která tuto nicotnost 88 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. Nevím, jestli se dá hovořit o Kerrym a Lavrovovi jedním dechem. Spíše bych to viděl tak, že Kerry spoléhá na to, že lze beztrestně rozvrtat zub a odejít... že se Ukrajina hned tak nezhroutí. Předpokládám, že USA se postupně přestanou viditelně angažovat na Ukrajině, protože strategicky z toho vůči Rusku už víc nevyždímou. Američané se budou do budoucna chtít vyhnout přímé odpovědnosti, takže by neradi byli nasvíceni na scéně, až se Ukrajina s nějakou prodlevou sesype. Pak si budou starostlivě mnout bradu a říkat „co tam ten Porošenko blbne?“ (Podobně, jako se zachovali vůči Saakašvilimu v roce 2008.) v Rusku pečlivě vyslídila a rychle dovezla k nám domů. Jinak by zřejmě nebyla šance, aby se k nám ta „agresivní ruská propaganda“ dostala. Takže ten nový „odbor strategické komunikace“ při Evropské komisi, zaměřený na boj s ruskou protizápadní propagandou, prostě proti ní bojovat bude, i kdyby ji měl vydupat ze země, i kdyby její činnost v Rusku měl sám financovat. Za 4350 eur měsíčně už jednomu stojí za to tak nějak skromně zapomenout na sebe, leccos skousnout a podrobit se přání „vyšší moci“. Mottem toho europropagitkomu bude zřejmě bonmot Arta Buchwalda „USA znají odpověd’. Jak zněla otázka?“ a jeho styl práce bude – s omluvou Zdeňkovi Jirotkovi – nejspíše připomínat „Kancelář pro uvádění románových příběhů na pravou míru“ ze závěrečné scény Saturnina. Proč s tím v této fázi souhlasí Lavrov, bude obtížnější vysvětlit, krom obligátní fráze, že to pro Rusy asi bude v daném okamžiku výhodnější. Možná i proto, že se Rusům podařilo díky poziční obraně (znovu upozorňuji na to, že povaha zahraničních akcí má mnoho společného s „národním sportem“, jímž je u Američanů baseball, u Rusů šachy) odvést pozornost jestřábích stratégů jinam a jejich aktivity rozředit do značně velkého spektra problémů a oblastí. Ano, zejména na Blízký východ. Důležitý je ještě poznatek o agresivitě, která je průvodním jevem propagandy. Existuje zde několik „novinářů“, kteří se zabývají vypracováváním seznamů „nepřátel režimu“ a „Putinových pátých kolon“ a podobně. Občas slýchávám, že jsme se „komunismu“ ještě nezbavili. Když si vzpomenu na tyto devianty, agresivně a bezskrupulózně sestavující nejrůznější seznamy, pak musím přitakat. Činnost těchto agresivních „kontrapropagandistů“ pochází skutečně z lůna padesátých let. Nezbytným podkladem pro detailní analýzu současné situace by podle mého názoru byly aktuální informace o strategii rozvoje produktovodů s kaspickým a arabským uhlovodíkem. Vypadá to, že Spojené státy aktivizovaly Turecko, aby „hodilo vidle“ do „Turkish Streamu“, a aby novými a novými nároky a podmínkami projekt v podstatě torpédovalo. To je možná jeden z důvodů, proč USA Turkům tolerují protikurdskou kampaň. Co soudíte o dohodách Johna Kerryho a Sergeje Lavrova? Šlo spíše o Blízký východ, Sýrii, IS a Írán než o Ukrajinu? Tereza Spencerová má za to, že Kerry s Lavrovem spoléhali, že se na Ukrajině dohodnou, a ted’ se tam odehrávají největší střety od dob Minsku. Co vnitropolitická situace Ukrajiny? Odehrály se drobné excesy v Zakarpatí, k tomu fatální celostátní 89 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. Vždy jste vyslovoval obavy z nacismu na Ukrajině. V jakém stavu ted’ vaše obavy jsou? Jak to tam po této stránce vypadá? problémy. Země je v podstatě v bankrotu, možná ani nezačne topná sezona, dobrovolnické bataliony začínají být velmi emancipované. Popularita Arsenije Jaceňuka raketově padá, životní úroveň je tristní. Jak predikovat, co se na Ukrajině může stát alespoň do konce roku? V kontextu jiných problémů, které Evropu postihly (zejména imigrace), co může Ukrajina od EU čekat, co se týče vstřícných kroků jako přijímání zboží, vízový systém? Neskončí ty sliby v koši? Moje obavy se nezmenšily. Naopak. Aktivisté Pravého sektoru hned po Majdanu penetrovali silové struktury. Západní i náš fanklubový tisk tuto skutečnost bagatelizoval. Není mi nic známo o tom, že by Pravý sektor tyto pozice vyklízel. Takže potenciál na další převrat Pravý sektor nepochybně má. K tomu se Ukrajinou pohybují privátní militantní skupiny, které mohou podpořit neodhadnutelně kohokoliv. Pikantní by bylo, kdyby pointou tohoto vývoje na Ukrajině bylo uzavření staronových kontraktů o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu. Samozřejmě až poté, co i nejzabedněnějšímu Ukrajinci začne docházet, v jakém jsou loji, a jaký je rozdíl mezi tím, co pro ně může Západ udělat – a co reálně udělá. Myslím, že Rusko se prostě o Ukrajinu bude muset nakonec postarat samo. Tragédií bude, že spousta nemovitostí na Ukrajině již bude patřit globálním korporacím, protože propadnou jako zástavy nesplatitelných půjček. Ty půjčky však Ukrajinou jen proběhnou, aby v klidu spočinuly na privátních účtech v zahraničí, jako tomu bylo v Rusku za Jelcina. O své majetky se svět postará, o Ukrajince se budou muset postarat Rusové. Včetně toho topení. Vezmu to z druhého konce. Ukrajinští oligarchové by se měli poučit z osudu představitelů německého velkokapitálu, který před osmdesáti lety podporoval nástup Hitlera k moci. Jistěže si v první fázi vyřídili své účty s německou levicí, ale ty konce! Fritz Thyssen by mohl být příkladem, ale jen do jisté míry, protože přežít Sachsenhausen a Dachau se opravdu nepodařilo každému. Dobrým znamením pro Ukrajinu je to, že nejprve Kerry v Soči, později washingtonští zákonodárci odmítli financovat – expressis verbis – ukrajinské neonacisty v pluku Azov. A samy ukrajinské trestněprávní orgány prý jsou v tomto ohledu činné, což by znamenalo, že se tam ještě všichni nezbláznili! Myslím, že Rusové tak získají velmi zajímavou šanci založit dlouhodobě kvalitnější soužití s Ukrajinci – to v případě, že je nebudou ponižovat. Moudrý Orient i Východ zná tradici, kdy obdarovávaný přijetím daru vlastně obohacuje dárce, který obdarovávanému za přijetí daru děkuje. Je to svým způsobem paradoxní, ale kdo ví, zda právě ten paradox není určitým nezbytným parametrem míru, který má mít trvalejší charakter. Nicméně důvodů k optimismu je pramálo. Ukrajina bude mít s těmito zdivočelými militantními extremistickými silami strašné problémy. Situace v zásadě odpovídá tomu, co Západ za poslední desetiletí dělal po celém světě – vypouštěl hnusné džiny z lahví, jen aby destabilizoval regiony. To prosím není ruská propaganda, to je zásadní nález analýzy George Friedmana ze Stratforu. Západ však není nepoučitelný – 90 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. hýčkána Západem v centru jeho pozornosti. Propadá se do zapomnění, a proto učiní ještě mnoho marných gest. Některá z nich ale mohou být provokativní, podobná bombardování Čchinvali, kterým chtěla Gruzie v srpnu 2008 vyvolat konflikt s Ruskem, což mělo ex post „dokázat“ oprávněnost gruzínské žádosti o přijetí do NATO (v dubnu 2008, která však byla odmítnuta) kvůli údajným imperiálním choutkám Ruska. když zjistí, že odšpuntoval nějakou hroznou nádobu, a že ten džin je opravdu špatný, snaží se s tím něco dělat. Pravidelně se mu však daří najít a otevřít ještě něco horšího. Tálibán vytěsňuje al-Káidou, tu pak Islámským státem. Ukrajinská vláda bije na poplach řečmi o všeobecné mobilizaci. Lze to považovat spíše za „přeháňky“? Nebo je to něco, co se ukáže jako zásadní problém? Britské listy informovaly o studii, podle níž se údajně NATO a Rusko připravují na vzájemný konflikt. Vyplývá to prý z analýzy vojenských cvičení. Máme to brát jako něco zásadního, anebo jde o normální praxi každého zodpovědného velitele obrany, který se vždy připravuje na všechny možnosti? Ukrajina zřejmě chřestí zbraněmi i z jiného důvodu – Porošenko má asi dost nahnáno ze všech těch fašizujících sil, které se různě formují, ale nikoliv pod jeho velením. Dělají si, co chtějí, proto Porošenko těmito manévry možná provádí inventuru, kdo všechno ho ještě poslouchá; a ten bojeschopný zbytek udržuje v bojové náladě. Oficiálně je motivuje protirusky, reálně na svou ochranu před těmi privátními hordami ozbrojenců. Správná otázka. Vzpomínám na jednu sekretářku, která sloužila v BIS, a při takovýchto situacích s půvabným úsměvem hlásila, že nejhorší smrt je z úleku. A když si vzpomenu na Rašiho, který již ve středověku učil, že se nikdy nesmí přeskočit doslovná interpretace; ještě než se půjdu ze samého zděšení oběsit, vrátím se zpátky k tomu článku. Co v něm opravdu čteme? Ruský bezpečnostní expert Pavel Felgenhauer tvrdí, že Rusko velmi pravděpodobně brzy začne útok na východ Ukrajiny s cílem naprostého obsazení Doněcké a Luhanské oblasti s tím, že musí zároveň padnout kyjevský režim. Vše je k tomu prý připraveno. Nakolik bychom to měli brát vážně? A má se NATO chystat na případnou odvetnou reakci a pomoc Kyjevu? Že se armádní svazy připravují na válku. Dobré jitro! Na co by se měly připravovat? Na rozvoz mléka do družiny? (Téměř to svádí k posměšné replice, že u nás, kdoví...) Že si NATO brousí zuby na Rusko, to pouze svědčí o nedokrvených mozcích některých vojevůdců, kteří se neradi vzdávají svých plánů, které s takovou láskou a péčí po desetiletí vybrušovali. Ovšem na ruské straně jsou jistě také generálové, kteří s těžko skrývaným potěšením oprášili plány, jak dojet tankem na Cabo da Roca. Ruský bezpečnostní expert s „h“ uprostřed jména nebudí dojem nezávislosti. Pokud jsem správně pochopil, je vůči Putinovi kritický, avšak stále žije v tom totalitním Rusku, kde se údajně žít nedá. Též údajně má mít dobré zdroje v armádě. Z toho, co jsem se dočetl, však vyplývá, že spíše v armádách jiných než v té ruské. Prý „předpověděl“ válku v Ukrajinská vláda je v poněkud zoufalé situaci. Cítí, že se věci začínají odehrávat někde jinde, přestává být 91 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. Jak říká Miroslav Polreich, snižování napětí a budování důvěry to dá fušku. Není ale pro člověka důstojnější úlohy v dějinách. Skeptik však dodá, že otázkou je, zda lidstvo dříve dospěje a pochopí svou globální odpovědnost, anebo jestli nějakému cvokovi odpochodují nervy a on něco zmáčkne – a bude. Gruzii. Pak měl tedy zdroje u Saakašviliho. Logika je neúprosná. Sám jsem znal jednoho astrologa, který toho moc do budoucna nepředpovídal, ale jednou přece. Předpověděl, že kohosi pustí Státní bezpečnost z vazby. Houbelec hvězdy, rezidentem Státní bezpečnosti byl tento astrolog! Nicméně nemůžeme konsternovaně vyčkávat, co se stane. Dennodenní huntování životního prostředí je věcí, na níž se podílí každý z nás. A nejde mi zase o nějaké hysterické kampaně, nahrávající tržnímu „řešení“ emisí a podobným zvrácenostem. Jde mi o odpovědný, důstojný a důsledný lidský postoj, trochu podobný jednomu náboženství, které má (alespoň podle mého mínění) ve svém genetickém kódu de facto svůj zánik. Ten ale spočívá v tom, že člověk místo náboženských obřadů začíná nábožensky žít. Jeho život se tak mění v jednu dlouhou modlitbu – ale beze slov, bez gest, bez obřadů. Tak nějak by měl žít ekologicky odpovědný jedinec. Pointou těchto jestřábích snů je skutečně harašení zbraněmi. Nicméně se zdá, že už jestřábům dochází fantazie a vaří šlichtičku opravdu řídkou. Usuzovat na přepadení Ukrajiny z termínu příchodu nových branců a v dějinách tolikrát proslulého zimního počasí na Rusi, to opravdu, jak se říká, „všechna čest... stranou“. Publicista Daniel Veselý upozornil na krok týmu vědců kolem časopisu Bulletin of the Atomic Scientists, mezi nimiž je 17 nositelů Nobelovy ceny. Ti posunuli ručičku pomyslných hodin z 11.55 na 11.57, kdy půlnoc má znamenat konec lidstva. Jako hrozby se uvádí především neregulované změny klimatu a závody v jaderném zbrojení. Jak se k tomu postavit? Je potřeba ale trochu změnit myšlení. K tomu si dovolím vážené čtenáře upozornit na publikaci „Nová vodná paradigma“, vydanou slovenskočeským kolektivem autorů před devíti lety. Na webu je zdarma ke stažení na www.waterparadigm.org a vřele ji doporučuji. Zvláště v těchto tropických dnech. Co se jaderného odzbrojení týče, chtělo by to, aby se v jaderných velmocích synchronně objevili místní Gorbačovové, kteří by tuto politickou sebevraždu (jaderné odzbrojení) učinili. Samozřejmě, že by to pak schytali za všech stran, ale něco úžasného by po nich zůstalo. To byla rétorika prorocká. Rusko. Ekonomické ukazatele jsou alarmující. Prosakují informace o rozporech mezi kremelskými elitami, mluví se o válkách mezi „věžemi“ Kremlu. Profesor Andrej Zubov tvrdí, že se Putin už dlouho ve funkci neudrží. Do jaké míry se zvýšila šance Západu na svržení Putina? Realista by se při všem obdivu k étosu ukončení studené války před čtvrt stoletím prostě zeptal, jestli by byli Reagan a starý Bush stejně velkorysí a jestli by rozpadající se Sovětský svaz nedorazili, kdyby ty jaderné zbraně neměl. Západ podcenil Putina už kdysi při jeho nástupu. Hodnotil ho podobně trapně, jako nedávno 92 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. Igor Lukeš v rozhovoru s panem Veselovským (doporučuji ke shlédnutí, protože jde o jedinečný doklad neskrývané protiruské propagandy, dehonestující druhdy respektuhodného Lukeše, což staví jeho domovskou bostonskou univerzitu na úroveň plzeňských práv v nejneslavnějších dobách). Na jednu stranu Lukeš tvrdí, jak je Rusko strašně nebezpečné, a za chvíli se stejně rozzářenou tváří tvrdí, že si to Rusko o sobě vlastně jenom myslí, protože není žádnou světovou velmocí, ale jen regionální silou, v čele s nějakým „plukovníčkem“. zfanatizovanost Rusů, absenci kritického myšlení a propagandistickou masáž a dokonce předkládají příběhy intelektuálů, kteří skoro ani nevycházejí z domu, aby v té nenávistné a zfanatizované společnosti nemuseli žít. Kde je pravda? Některým „intelektuálům“ by skutečně konfrontace se skutečným životem mohla velmi přitížit. Takoví lidé mají sklon považovat za propagandu vše, co se neshoduje s jejich názory. Nadto je třeba vzít v úvahu, že Rusko je ještě větší než Spojené státy. A i tam lze jistě najít mnoho „intelektuálů“ s podobnými osudy – a těžko z toho vyvozovat nějaké obecné „pravdy“. Co se Zubova týče, obávám se, že veskrze odpovídá unikátnímu fenoménu, jímž je ruská emigrace. Světová literatura poskytuje mnoho působivých líčení její vášnivě nenávistné lásky k vlasti a rozpolcenosti a dalších barvitých úkazů. Racionálního však bych od Zubova mnoho neočekával. Na „argumentaci“ věčně se někde potulujících novinářů – kolikrát jste na Ukrajině byl, že se o ní odvážíte vůbec hovořit? – odpověděl nedávno ausgerechnet právě v Lidových novinách jeden z nejrespektovanějších analytiků dneška, George Friedman ze Stratforu. Dostal otázku, zda Stratfor má zaměstnance nebo stálé spolupracovníky ve střední Evropě a v Rusku? Friedmanova odpověd’ tazatelku vyškolila: Proto je velmi těžké reálně odhadnout Putinovu pozici. Jistěže budou platit obecné pravdy o mocenských frakcích a podobně, ale to je banální poznání, stejně jako skutečnost, že ruský vůdce to prostě ani nemůže mít lehké. Podpora veřejnosti ruské a respekt veřejnosti světové však nejsou výsledkem fikce či propagandy, což znamená, že případný Putinův nástupce, kdyby ho chtěl vystřídat mimo řádný termín (převratem), by měl značnou část veřejnosti proti sobě. „Podívejte, fakt, že mám svého člověka v Rusku, neznamená, že mám potřebné informace z Ruska. To je omyl, takhle informace neproudí, to si myslí jenom novináři. Někdy blízkost události pomůže, většinou ale nejvíc pomáhá odstup, protože nejste uprostřed vřavy, kde vám každý říká něco jiného. Osvědčilo se nám to během arabského jara v Egyptě. Velmi rychle jsme poznali, že nejde o vzestup liberálních demokratů, ale že se pouliční revolty proti mizerii zmocnilo a zmanipulovalo ji Muslimské bratrstvo. Stačila nám k tomu znalost egyptské armády a věděli jsme, jak funguje v Egyptě dav a jak s davem manip- Nelze však pominout ani loňskou časovou a místní „koincidenci“ jedné z možných letových tras, kterou se Putin vracel do Ruska, a katastrofy barevně podobně vyvedeného malajsijského letadla. Těžko z toho vyvozovat víc, těžko to však nezmínit. S tou obrovskou podporou Putina veřejností se západní média vypořádávají tak, že upozorňují na 93 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. Zrada to musí být opravdu strašná, když probrala i podřimujícího Schwarzenberga! Ten procitl, strašlivě pozdě, ale přece – a co ostatní? A co s tím poznáním ted’ Schwarzenberg bude dělat? ulovali v minulosti Násir či Mubárak. Nepotřebovali jsme nikoho na místě.“ Pokud jde o Islámský stát, Tereza Spencerová uvedla, že Turecko útočí proti Kurdům a občas vystřelí na IS, aby se neřeklo. Jak je možné, že tuto entitu jsme nebyli schopni rozmetat za rok? Jak spolehlivým spojencem je v tom případě Turecko? A proč dle vás nebyla zahájena plnohodnotná pozemní operace států NATO? Šíří se indicie, že Islámský stát podporuje Saudská Arábie, ropné arabské monarchie nebo dokonce Spojené státy. Co na tom vidíte pravdy? IS je podporován Saúdy, kde používá mnoho bankovních spojení. Je proti němu vedena opatrná kampaň, zkouší se technika, zbraňové systémy (jejich cena na trhu pak roste, protože na rozdíl od jiných producentů tito mohou své zboží ozdobit prohlášením „vyzkoušeno v ostrém boji“). IS poutá syrské, ruské a íránské kapacity. IS činí region nestabilním, pročež Izrael neustále žádá dozbrojení (a je za to povinován vděkem). Izraelské dozbrojení zvyšuje zase zbrojní apetit Saúdů, kteří chtějí mít totéž, co Izraelci – což z hlediska vojenskoprůmyslového komplexu je situace dlouhodobě žádoucí. Destabilizovaná situace v regionu generuje uprchlíky, kteří dávají zabrat Evropě, ale i ostatním sousedním státům. USA možná musí „přivřít oči“ nad tureckou protikurdskou kampaní kvůli jejich diverznímu angažmá ve věci Turkish Streamu. Druhým zajímavým momentem je turecká podpora IS, která se stala veřejným tajemstvím, pročež Turecko začalo vyvíjet alespoň nominální aktivity proti IS. Tak mi řekněte jediný důvod, proč by měly Spojené státy „rozmetat“ IS? Nota bene pozemní operací, když je Obama rád, že se mu povedlo nějaké vojáky z oblasti stáhnout živé, protože volby jsou na krku a demokratům by pozemní operace voličské preference nepřinesla. V této souvislosti musím ocenit upřímné zděšení Karla Schwarzenberga, kterému (pozdě, ale přece) došla k pochopení Kissingerova slova, že „Američané nemají přátele, mají jen zájmy.“ Schwarzenberg napsal, že „Američané v touze dostat Turecko na svoji stranu jak v boji proti Asadovi, tak proti IS údajně s útoky na Kurdy tiše souhlasí. Je-li tomu tak, jde o nejhorší zradu, které jsme v posledních letech byli svědky. Je to zrada vůči naším spojencům a spolubojovníkům proti Islámskému státu, kteří byli vražděni nejen IS, ale i jinými extremisty. Je-li toto dílo Západu, tak můžeme jen vzpomenout na velkého francouzského politika knížete Talleyranda, který o jednom z Napoleonových skutků prohlásil: Je to horší než zločin, je to blbost.“ Jak vnímat postupující uprchlickou krizi v Evropě? Přes balkánské země se denně pokouší projít tisíc lidí a existují signály, že na podzim se jejich počty ještě zvýší. Co s tím? Především je třeba dělat všechno pro to, abychom z předěšení (které je zčásti přikrmováno uměle, o tom nepochybuji, a zčásti též mechanismem bulvárních médií) uškodili svým duším co nejméně. Mnozí „civilizovaní“ Evropané se v obavách o ty „vzácné evropské hodnoty“ již nyní vyjadřují jako váleční zločinci. 94 ANALYTIK JAN SCHNEIDER: ŘEKNĚTE MI JEDINÝ DŮVOD, PROČ BY USA CHTĚLY „ROZMETAT" ISLÁMSKÝ STÁT. USA ODEJDOU Z UKRAJINY, TA SE SESYPE, UKRAJINCE ZACHRÁNÍ RUSOVÉ. Zatím jen mluví – obávám se ale, že tento vývoj by vedl směrem podobným, jakým se ze vzdělaného německého národa stala vraždící mašinérie. můžeme udělat efektivně proto, abychom například vyřešili zásobování vodou apod. A co můžeme udělat, aby tam vznikala práce? Velmi podstatné je rozlišovat zdrojové země uprchlíků, a tedy i důvody jejich migrace. U skutečných válečných uprchlíků by měla být úřední defaultní hodnota rozhodnutí „spíše přijmout“, u ekonomických migrantů naopak. Tak to ostatně měl dělat i Západ za studené války, mohli jsme si ušetřit spoustu blbých příkladů, řečených z nějakého důvodu v této souvislosti, „jak nám Západ pomáhal“. Západ tehdy z ideologických důvodů přijímal i ekonomické uprchlíky z Východu, mezi nimi i všelijaké veksláky a kriminálníky, a ti nám nyní přednášejí svá moudra. Podle mého soudu je třeba pracovat na třech plánech. První se týká umožnění života nebo zlepšení životních podmínek ve zdrojových zemích migrace. Druhý se týká ztížení podmínek pro nelegální migraci. Třetí se týká asimilace migrantů, kteří přes všechna ta opatření k nám doputují, a budou dobré důvody jim azyl udělit (anebo prostě nebude, kam je vrátit). Kvůli tomu třetímu plánu se na mne hodně lidí zlobí, ale oni žijí asi půl metru nad zemí a neuvědomují si, že ta protimigrační opatření prostě nikdy nejsou hermetická a vždy sem nějací migranti budou přicházet. Musíme prostě na tento jev reagovat důmyslně a kultivovaně. Největší chybou by bylo uprchlíky umístit na jedno místo, bez práce, kde by se stupňovala jejich frustrovanost. Nikoliv. Musí být rozptýleni po republice, s přikázaným místem pobytu, kursy češtiny a prací. Žádné snové podmínky, které by lákaly další ekonomické migranty. Vzpomínám si na setkání s tehdejší mluvčí Charty 77 Martou Kubišovou někdy v roce 1978. Stěžovala si, a ani neskrývala své zhnusení, že musela na rakouském velvyslanectví potvrdit, že nějaký člověk podepsal Chartu. Skutečně ji podepsal, ale okamžitě po podpisu letěl na rakouské velvyslanectví žádat o politický azyl z důvodu politické perzekuce coby signatář Charty! Státní bezpečnost se o něm ani nestačila dozvědět, natož se na něj byt’ jen křivě podívat, a už byl ptáček pryč, a určitě tam všem venku krmil uši o hrůzách, jimiž prošel. Proti tomu mnozí láteří a řeční o Schengenu. Upřímně řečeno, brala mě hrůza, když starý Dienstbier s Genscherem stříhali v roce 1990 ploty na „zelené hranici“. Mně nevadily. Vždy jsem chtěl důstojně chodit přes přechody, a ne se plazit s kontrabandem borůvčím. Již tehdy i mnoho z nás nových, kteří jsme přišli do bezpečnostního aparátu, mělo z toho totálně zbytečného ideologického aktu nedobrý pocit. Vždyt’ sousedé mezi svými pozemky také nebourají plůtky! Když chtějí na návštěvu, jdou k brance a zazvoní! Co říkáte na variantu vytvoření dočasných uprchlických táborů v místech, která bychom finančně podporovali a poté, co bude zničen Islámský stát, by uprchlíci v rámci jakéhosi Marshallova plánu byli vráceni zpět, tam jim byly postaveny domy a oni by se s naší pomocí pustili do obnovy země. Je takový scénář vůbec možný? Jednou z větví imigrační krize je samozřejmě řádění IS, druhou jsou ale ekonomické i klimatické problémy Afriky. Co Pokud jde o ten druhý plán, ztížení migrace, ty hraniční ploty už s tím souvisí. Dále je to pomoc 95 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. vaných na základě rodinných vazeb. V době globalizace a rozpadajících se rodin to zní snad až příliš nadějně, nereálně. V každém případě bych však rád slyšel pro a proti, co se týče aplikace idejí distributivismu ve zdrojových zemích migrace. hraničním státům EU a pobřežním státům Levanty a Maghrebu. Co je v této situaci podstatné, že účet by měl být Evropskou unií vyžadován po těch, kteří ty státy destabilizovali (především Spojené státy, Francie, Itálie, Německo). Z těchto finančních prostředků by měly být ony země stabilizovány a zde vystavěny ony přechodné uprchlické tábory. zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/politologove/AnalytikJan-Schneider-Reknete-mi-jediny-duvod-proc-by-USA-chtelyrozmetat-Islamsky-stat-USA-odejdou-z-Ukrajiny-ta-se-sesypeUkrajince-zachrani-Rusove-Uprchlici-Jsou-nutne-tri-kroky395447 Onen nejvzdálenější, první plán jsem si nechal na konec. Evropa by totiž mohla přispět zajímavou, polozapomenutou teorií, pocházející od velkého G. K. Chestertona. Touto teorií je distributivismus, jakási třetí cesta, jejíž přednosti pro současnou situaci se pokusím zde načrtnout a budu rád, vznikne-li na toto téma nějaká kloudná diskuse. Padej na zadek, obyčejný občane? Ne. Martin Koller rozstřílel výzvu vědců na podporu uprchlíkům. Všichni rozumní lidé uznávají, že vozit do postižených zemí peníze nebo produkty je – až na výjimečné jednorázové případy – kontraproduktivní. Nikoliv rýži, ale krumpáč, říká se. A Chesterton – pamětliv velmi sociálně citlivých encyklik katolických papežů, o nichž mnozí preláti zachovávají důsledné mlčení – chtěl pomoci odstranit velké sociální nerovnosti. Čeští vědci se prý pustili do akce proti vlastnímu národu, a spustili jakýsi "vědecký multikulturní džihád". Myslí si to analytik Martin Koller na základě výzvy českých vědců proti enofobii, o které již od počátku týdne stále slyšíme ze sdělovacích prostředků, hlavně těch veřejnoprávních. Koller ji tedy rozebral větu po větě, aby bylo zřejmé, jakým neuvěřitelným způsobem čeští akademici uvažují. Padej na zadek, obyčejný občane? Ne. Martin Koller rozstřílel výzvu vědců na podporu uprchlíkům. Odstavec po odstavci, větu po větě. Dal si záležet Foto: Hans Štembera Popisek: Akademičtí hodnostáři Bude férové uvést zde Chestertonovu motivaci, aby čtenář nebyl uveden ve zmatek. V knize „Co je špatného na světě“ Chesterton totiž napsal: „Mámeli zachrániti majetek, musíme jej rozdělit téměř tak přísně a radikálně jako francouzská revoluce. Můžeme se uchránit socialismu jenom změnou tak ohromnou jako socialismus.“ Nedávno se objevila v médiích výzva „Vědci proti strachu a lhostejnosti“. Je zajímavé, že vědci a spol. proti tomuto fenoménu dnešní doby statečně vyrazili až v případě, že jej lze účelově spojit se zájmy islamizace a multikulturního džihádu Evropy i naší republiky. Dříve naprosté většině z nich Proto se distributivismus zabývá rozdělováním, ale nikoliv všech majetků či produkce, ale pouze a jenom výrobních prostředků. Zamezuje tak koncentraci majetku, monopolizaci výroby. Utváří velké množství malých producentů, většinou organizo96 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. hospodě brblající) většina se orientovat podle potřeby takzvaných či samozvaných elit. Výzvu bych označil jako pokrytecký projev urážlivé elitářské nadutosti namířené vůči vlastnímu lidu, a navíc v cizím zájmu. Za druhé světové války, někdy i po ní bojovali čestní a vlastenečtí vědci a pedagogové za vlast a národ, a mnozí při tom položili život. Někteří jejich současní nástupci je beze studu prodávají islamistům. Demokratický pokrok je opravdu evidentní. Nelze přehlédnout fakt, že uvedeným vědcům, vědkyním, pracovníkům akademických a výzkumných institucí trochu ujel vlak, protože převážná většina našeho národa, včetně mnohých civilizovaných cizinců, a dokonce i část politiků (samozřejmě vlastenecká část) se již jednoznačně vymezila proti ilegální islámské invazi. Na straně islamizace české kotliny tedy s vědci zůstávají pouze některá média v čele s ČT, Echo 24, případně „britskými“ listy, nemnozí pobloudilí idealisté, placení agenti zahraničních islamistů, hlasatelé amerického multikulturalismu a především takzvaní aktivisti a zájmové skupiny z různých politických neziskovek, případně nepříliš úspěšní (a bruselští) politici, kteří všichni očekávají od islamizace nějaký kšeft zaplacený z Bruselu, Washingtonu, Rijádu či kapes českých daňových poplatníků. strach, chudoba, lhostejnost a další problémy ve společnosti naprosto nevadily. Asi proto, že se jednalo o naše občany, tedy Čechy, Moravany, Slezany a další zanedbatelnou veřejnost včetně cizinců akceptujících evropskou civilizaci. Vědci se jedním dechem pokrytecky obávají zbytečného (?) strachu našich občanů před multikulturním džihádem valícím se z Afriky a zároveň nás straší nálepkování většiny české společnosti jako xenofobů a extrémistů. Pokrytecky píšou o potřebě diskuze, ale kde, jestliže téměř všude v médiích je jen jednostranná ideologická propaganda a snaha umlčet a zastrašit každého s jiným než bruselsko-islamistickým názorem. Vzhledem k obsahu výzvy mne dost překvapilo, že jako první mezi vědci a sympatizanty nefiguruje americký (ko)mediální propagandista islamizace naší země a zaměstnanec českého vysokého školství pan Kohout, z něhož naše „objektivitou“ překypující veřejnoprávní televize udělala profesora rychleji, než prezident Zeman z jeho kolegy, vysokoškolského pedagoga pana Putny. Petice by tím získala odpovídající vědecký lesk, ba přímo punc, který by lépe umožnil hloupým občanům, tedy neprivilegované veřejnosti známé jako mlčící (u nás ještě v Ostatně z nadpisu začínajícího slovem „vědci“ není třeba padat v němé úctě na zadek. Takzvaný obyčejný občan, mnohými politiky a médii většinou arogantně přehlížený coby nesvéprávný hlupák (zvláště když jde o jeho právo na podíl v přímém řízení státu referendem), v případě více občanů veřejnost, obecněji národ, může zůstat v klidu. Ono mezi těmi jmény ověšenými tituly zase tolik vědců není. Většinu z nich téměř nikdo nezná. 97 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. že mezi uvedenými vědci, akademiky a výzkumníky, a především sympatizanty výzvy (o jejich rodinách a příbuzných ani nemluvě) by se našlo nemálo takových, kteří už podepisovali vícekrát. Vědec je totiž jedinec systémově usilující o poznání skutečnosti, profesionální badatel na poli vědy využívající vědecké metody (a přinášející hmatatelné pozitivní výsledky). Tedy takový Einstein, Mendělejev, Newton, Watt, Nobel, Mendel, Heyrovský, Wichterle, Diviš, Ressel a jiní, kteří ovlivnili chod světových dějin. Někteří z nich neměli ani ty tituly. Kdo z uvedeného seznamu signatářů výzvy se hodí do uvedené definice vědce nebo mezi uvedené velikány? Možná Projevy úcty k podepsaným vědcům a další podepsané multikulturalistické elitě českého národa bych ukončil připomínkou jejich nejslavnějších kolegů. Míním například sovětského, přesněji ukrajinského „genetika“ Trofima Lysenka, který popřel genetiku. Ve své době byl zahrnut poctami, řády a vědeckými hodnostmi, jeho nesmysly se vážně vykládaly na vysokých školách v řadě zemí světa a stal se ředitelem Ústavu genetiky Akademie věd SSSR. A nejednalo se o nic jiného než ubohé politikaření. Českovědecká petice svým ideologickým nábojem, obsahem i výsledky připomíná „slavnou“ lysenkovskou jarovizaci, Chruščovovu kukuřici, současnou „ekologickou“ řepku či bohatě dotované solární elektrárny a bioplynárny. Podobné to bylo s Olgou Lepešinskou, původně úspěšnou revolucionářkou, která popřela buněčnou teorii za mohutné politické a mediální reklamy. Právě ona, ale i mnozí jiní politici, vědci, kulturní a mediální pracovníci řady zemí označili za nejgeniálnějšího vědce soudruha Stalina, známého sociálního inženýra stěhujícího „bratrské“ národy. Dnes je podobným vědcem vševědoucí severokorejský Kim. Naši vědátoři a jejich přátelé v islámu by si tedy mohli podiskutovat o spojení vědy a totality nad Stalinovými sebranými spisy či se vyrazit poučit za kolegou do severní Koreje. Bohužel totalita není jen stalinská nebo fašistická či nacistická; dnes ji úspěšně dostihuje ta islamistická, bruselská a americká. Jen k její propagaci chybí ten správný Goebels schopný přesvědčit národ o potřebě lásky k islámu a radost- malá menšina, možná? A to nechci připomínat, jak se u nás tituly získávají s odvoláním na plzeňská práva, ale i jiné školy, které se místy stávají úložištěm neúspěšných politiků a přátelských protislužeb. Osoby uvedené pod peticí naštěstí představují pouze menšinu českých vědců, vysokoškolských a dalších odborných pracovníků, takže vůči akademickému stavu jako celku nemusíme ztrácet úctu. Ono s tou vědou a hromadnými vyjádřeními všemožných celebrit bývá dost problémů. Podlézání a politická prostituce byly, jsou a budou, nejvíce jsme jich viděli v uměleckém světě. Stačí připomenout nadšenou podporu vyslovovanou hajlujícími reprezentanty českého národa v Lucerně v radosti nad poskytnutou ochranou velkoněmecké říše, uvědomělé petice za přísné potrestání Milady Horákové nebo různých spikleneckých a sionistických center v padesátých letech, hromadné podpisy anticharty či petice proti americké agresi ve Vietnamu. I tam se to jen hemžilo tituly, elitami a osobnostmi. Na pracovištích pobíhali aktivisté se seznamy a málokdo si dovolil nepodepsat. Abychom se ještě jednou nedozvěděli, že někteří vědci podepisovali „výzvu“ pod nátlakem. Kdo z reprezentantů a elit v Lucerně i jinde se dnes ke svému podpisu otevřeně hlásí a svůj podpis obhajuje? Přitom se nemohu zbavit dojmu, 98 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. ČT, demonstrace kdejakých aktivistů či ziskuchtivých neziskovkářů a řečnění všemožných politiků i nepolitiků, a ted’ i některých vědců, vysokoškolských pedagogů a jejich sympatizantů, pravděpodobně početnějších než všichni reální i imaginární extrémisté v naší zemi.) Radikalizace společnosti skrze strach je podle nás jedno z největších nebezpečí (podobně bylo Hitlerem označováno odhodlání většiny občanů bránit republiku v roce 1938 před nacistickou invazí, jen se nepoužíval výraz xenofobové a radikálové, ale čeští šovinisté), které nám v souvislosti s imigrační krizí hrozí. (Ejhle, vědci přiznávají imigrační krizi, ale občané se nemají nějaké krize obávat, natož se radikalizovat; přitom by stačilo odstranit příčinu krize, tedy islámskou invazi do Evropy a přibývající ilegální imigranty u nás – a bylo by po radikalizaci.) Toto téma musí být předmětem diskuze (jenže v ČT a dalších médiích se nevede diskuze dvou názorů, ale jednostranná ideologická propaganda totalitního ražení ve prospěch multikulturního džihádu ilegálních nému vlastnímu zotročení, takže musí jako svazácká ideologická úderka nastupovat i čeští vědci. Už chybí jen multikulturní budovatelské písně sboru vybraných vědců a vysokoškolských pedagogů pod taktovkou nějakého činovníka z Bruselu před mešitou a pod zeleným (a ekologickým) praporem islámu v centru Prahy. V následující části článku bych si dovolil za obyčejné – etnicky, nábožensky, vědecky či majetkově neprivilegované – české občany (kdo nechce, nemusí se mezi ně počítat, či se mnou souhlasit, a může se svobodně vyjádřit sám) komentovat v závorkách obsah české vědecké výzvy větu po větě. Vědci proti strachu a lhostejnosti Jsme vědci, vědkyně, akademici a akademičky, výzkumní pracovníci, studenti a studentky vědeckých oborů, lidé, jejichž základní schopností a hodnotou by mělo být kritické myšlení, schopnost nazírat problémy nezaujatě, pracovat s i informacemi, rozeznat fakta od hypotéz a nedopouštět se manipulací (Vědci se nám pěkně pochválili, ale celá výzva není nic jiného, než pokus o jednostrannou ideologickou manipulaci, což čtenáři zjistí v následujícím textu i bez vědeckých předností a akademických titulů). Jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobních nálad ve společnosti a aktivitou extrémistických skupin (Konktrétně kterých? Máme snad nějaké nové, nebo je kdosi účelově označován za extrémistu za účelem zastrašování?), které nemají dostatečnou protiváhu. (To je snad vtip při pohledu na zuřivou a jednostrannou ideologicko-propagandistickou kampaň ve prospěch Bruselem nakomandovaného multikulturalismu a islamizace naší země, především v islámských imigrantů), avšak musí být vedena s chladnou hlavou na základě faktů (nikoli jako propagandistická kulturní úderka pomocí zamlčování faktů, překrucování informací a lhaní). Cílem této výzvy není zlehčovat skutečná rizika plynoucí z imigrace. (Kupodivu se pokrytecky přiznávají rizika. Ale jak máme chápat označování projevů názorů občanské většiny, která je jednoznačně proti islámské imigraci? Jako xenofobní nálady či aktivitu extrémistických skupin? Jiná imigrace nechává občany v poklidu s výjimkou stabilně sociálně parazitujících necivilizovaných skupin.) Cílem této výzvy není agitovat za konkrétní kroky ve vztahu k uprchlíkům. (Většinou nikoli uprchlíkům, ale ilegálním 99 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. za rasisty a xenofoby.) Vadí nám, že politici a média místo aby prokázali charakter a zodpovědnost (stále větší počet politiků, byt’ někteří s váháním prokázal charakter a začal se zastávat svých voličů, avšak někteří a většina médií v souladu s direktivami Bruselu bezhlavě agresivně prosazují islamistický multikulturalismus vyplývající z lisabonské smlouvy a programu EU MED a bezcharakterně a nezodpovědně zvyšují napětí ve společnosti), dávají šíření strachu a nenávisti prostor (protože odmítají odstranit příčinu problému, ilegální imigraci z Afriky a islamistický multikulturní džihád a naopak je všemožně podporují) a mnohdy se ho dokonce aktivně účastní v hobě za sledovaností a popularitou. (V honbě za sledovaností a popularitou dává většina médií absolutní prioritu propagátorům islamizace a jiným názorům nedávají, pokud možno, žádný prostor.) imigrantům porušujícím zákony, zato výzva vydatně agituje proti všem, kteří s touto islamistickou invazí nesouhlasí, a urážlivě je nálepkuje – vzorová ukázka politického pokrytectví.) Cílem této výzvy je důrazně se vymezit proti tomu, jakým způsobem je v naší zemi (jak si mohou dovolit mluvit o naší zemi jako o svojí, když se nepřátelsky vymezují proti názoru převážné většiny občanů a podporují změnu etnické identity země a sociální inženýrství nejhrubšího zrna) rozdmýchávána a všeobecně tolerována etnická a náboženská nesnášenlivost (ta je zde již čtvrt století rozdmýchávána proti etnickým Evropanům, u nás především Čechům, Moravanům a Slezanům, jsou permanentně urážlivě nálepkováni, označováni za flákače, rasisty, xenofoby, je účelově předělávána historie a ničeno vlastenectví) – dopřávání sluchu extrémistickým hnutím (to budou asi ty české a moravské rodiny s dětmi demonstrující proti islamizaci), šíření překroucených i zcela lživých zpráv (těch je plná ČT i další média, a na internetu je šíří pouze osoby duchem chudé nebo placení provokatéři), které posilují paniku (jakou paniku, někdo snad prchá ze země, kope bunkry nebo hromadí zásoby, nepanikařte především vy, vědci v zápalu multikulturního džihádu), jež ve výsledku vede k dehumanizaci lidí v nouzi (početní čeští lidé v nouzi a dehumanizace společnosti ve vztahu k nim vědce nevzrušovala čtvrt století, ale pro muslimské ilegální imigranty se okamžitě mohou přetrhnout, a prý v naší zemi), diskriminaci i k násilí a nenávisti. (Když je v naší zemi čtvrt století diskriminována etnická většina pracujících civilizovaných bílých Evropanů sociálním parazitismem, loupeživými a rasistickými útoky, vědci odvážně mlčí a považují se za jakousi morální elitu. Když se Evropané ozvou, označují je Vědci proti strachu a lhostejnosti (není jasné, proč se opakují) První odstavec My zde podepsaní vědci a vědkyně, pracovníci (a co pracovnice – fuj, kde jsou genitální kvóty ČSSD a Bruselu?) jsme znepokojeni prudkým nárůstem xenofobie ve společnosti. (Zase nálepkují! Kdo není s nimi a islamistickým džihádem, je xenofob). Mnozí politici (mnozí až v poslední době ve strachu před ztrátou voličů, názorově pevný byl od prvopočátku pouze Tomio Okamura, řada jiných dodnes trapně lavíruje a vymlouvá se na EU) a média (která, jestliže většina médií, s výjimkou několika internetových webů, nadšeně a bezhlavě papouškuje americkou a bruselskou propagandu islamizace?) užívají rétoriku a strach z cizinců (nikoli cizinců; páni vědci nám podsouvají svoje propagandistické 100 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. ciální systém (převážná většina jich v západní Evropě žije již druhou i třetí generaci v paralelní uzavřené, nepřátelské komunitě, nepracuje, páchá trestnou činnost a vegetuje ze štědré sociální podpory, na niž nikdy nepřispěli; takže parazitují na těch, kteří celý život platili daně, snižují životní úroveň domácích mladých sociálně slabých rodin, šance jejich dětí, důchodců, občanů, kteří bez vlastní viny ztratili práci a z dlouhodobého hlediska všech, kteří pracují pro budoucnost svojí vlasti, národa a dětí), nebo rovnou vraždili a znásilňovali. (A oni snad nevraždí a neznásilňují? Zamlčováním se na faktech o parazitování a násilnictví nic nemění, chce to jen pohlížet na ně vědecky, nikoli ideologicky a propagandisticky utajovat pravdu, milí vědci). výmysly; většina cizinců u nás žije bez problémů, ale pouze z agresivních, podlých a prolhaných islamistů a muslimů snažících se islamizovat Evropu pomocí ilegální protizákonné imigrace, narkomafie, ilegálních finančních dotací, případně sociálních parazitů) a lhostejnosti k jejich utrpení (mnohdy dobře naaranžovaná komedie zneužívající zastaralé sociální zákony s cílem získání nezasloužených sociálních příspěvků a dalších výhod, a to s pomocí vedoucích pracovníků různých neziskovek, kteří si královsky žijí z peněz daňových poplatníků na úkor skutečně potřebných občanů), dříve považovanému za extrémní a nepřijatelnou. (Za extrémní a nepřijatelné lze považovat neustálé nenávistné výpady většiny médií proti vlasteneckým občanům hájícím národ, vlast a rodinu jako základ společnosti a evropské civilizační hodnoty, jejich označování různými komentátory za hnědé nacisty a xenofoby, a rovněž až rasistické útoky řady českých médií a politiků proti Rusům, místy už i Číňanům jako národům, stejně jako dlouhodobé přehlížení utrpení sunnitů v Iráku a teror vůči tamním křest’anům ze strany šíitů po vítězství americké demokracie, což ovšem vědcům celá léta nevadilo a nevadí. Pokud ano, tak zbaběle mlčeli.) Cizinci (nikoli cizinci obecně, pouze agresivní a parazitující část muslimů, jejich teroristé a ilegální imigranti, chce to vědecky rozlišovat, nikoli zkreslovat realitu a propagandisticky ohlupovat veřejnost a podsouvat jí nepravdivé myšlenky a výroky, milí vědci) žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona (že část ilegálních imigrantů jsou stoupenci IS a aktivní islamizátoři lze sotva popřít), podvodníci (za ty lze považovat všechny – čest nepočetným výjimkám – místní muslimy, kteří se snaží s podporou většiny médií tvrdit, že islám, reprezentovaný v současnosti především IS a vahábisty a jejich přívrženci, není aktuálním ohrožením evropské civilizace s ideologickým a rasistickým zaměřením proti etnickým Evropanům) a zločinci (opět se nejedná o cizince obecně, vědci zase hloupě klamou, ale o narkomafiány, mezi nimiž kralují kosovští a bosenští islamisti a narkomafiáni navázaní na al-Káidu a teroristy jako nejvyšší formu organizovaného zločinu – kdo jiný provádí vražedné teroristické útoky v zá- O imigrantech, lidských bytostech (islamističtí vrazi z IS, palestinští teroristé střílející rakety na izraelské civilisty, Heinrich Himmler i jeho ukrajinští strážní v Osvětimi byly rovněž lidské bytosti, takže bychom je asi měli přímo chovat v úctě) se píše jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti (valí se evidentně po statisících do Evropy, stále více i do naší vlasti, a to ilegálně v rozporu se zákony, ale vědci to nevidí, nebo spíše nechtějí vidět raněni ideologickou slepotou) aby vysávali so101 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. zvrácený takzvaný multikulturalismus s ubohými, spíše kontraproduktivními výsledky smrt zaslouží, stejně jako vždy v historii, především zrádci vlasti a národa, vrazi, teroristi a jejich pomocníci.) Nic z toho neodpovídá realitě a neodráží ani tak skutečnou migrační krizi, jako nemoc naší vlastní společnosti, která ztrácí lidskost a zdravý rozum. (Zdravý rozum ztrácejí ti, kteří nestydatě mluví o lidskosti a snaží se přitom změnit etnickou identitu národa cestou politicky vnucené africké islamizace s pravděpodobným pokračováním formou ekonomického parazitování a násilného teroru, tedy o rasistické sociální inženýrství, za jaké by se nemusel stydět ani Hitler.) padní Evropě než muslimové?). Muslimové jsou házeni do jednoho pytle s teroristy (a kdo jiný se, kromě fašistů na Ukrajině, zabývá v Evropě etnickými čistkami – Bosna, Kosovo – a terorismem než muslimové?) a bez ohledu na jejich skutečné názory (až na opravdu čestné nepočetné výjimky prosazují u nás žijící muslimové, podporovaní státními dotacemi z našich daní a neprůhlednými neziskovkami, všemi způsoby islamizaci a příliv ilegálních imigrantů, tedy podporují porušování zákona a zločinné multikulturní sociální inženýrství) či nepřebernou rozmanitost náboženských směrů, které vyznávají (v současnosti jsou to v naprosté většině pouze dva směry, bud’ sunnité – Saúdská Arábie, Turecko – či šíité –Írán – nebo jejich sympatizanti; a z hlediska zničení Izraele nebo islamizace Evropy se dokážou bez problémů domluvit na společném postupu, nějaké zanedbatelné menšiny typu syrských alávitů prezidenta Asada nemají na hlavní islamizační tah IS a vahábistů žádný vliv, naopak jsou likvidováni s pomocí USA, Turecka a EU). Důstojné zacházení pro hrdlořezy Boko Haram Druhý odstavec začíná slovy: Proto žádáme politiky, aby nezneužívali neštěstí (vyvolané válkami USA za podpory EU mezi muslimy, kteří se k sobě chovají navzájem hůře než primitivní zvířata) k hromadění levných politických bodů (politické body se spíše snaží vybojovat vědci pro islamisty a jejich přátele z Washingtonu a Bruselu, doufejme, že všichni z nejlepšího přesvědčení, bez nátlaku a zadarmo). Jednejte jako odvážní státníci, nikoli jako malicherní obchodníci s mocí (kašlete na svoji základní povinnost ochrany státu, svobody, života a majetku jeho občanů, kašlete na svoje voliče, členskou základnu, vlast a národ a staňte se odvážně zkorumpovanými sluhy cizích zájmů a zrádci vlastního národa). Vyzýváme vás, abyste ve věci přijímání uprchlíků (reálně ilegálních imigrantů porušujících od první chvíle a dosud zcela beztrestně s podporou různých takzvaných aktivistů zákony EU i ČR) zohledňovali skutečné potřeby a možnosti (v tom Dennodenně se z našeho údajně holubičího národa (holubice vymřely na znechucení koloniální otrokářskou politikou USA a EU ve východní Evropě, chronickou chudobou, nespravedlností, korupcí, multikulturalismem, oficiální podporou parazitování a přehlížením zločinů a narkomafie) ozývající hlasy přející té či oné skupině cizinců smrt. (Takových hlasů je zanedbatelné množství. Méně než vědců podepisujících petice. Nepředstavují obecný názor národa a místy se pravděpodobně jedná o placené provokatéry. Ostatně nikdy v historii nikde neexistoval stav, kdy každý každého miloval; pouze některé totalitní režimy nařizovaly lásku mezi národy; aktuálně americký a bruselský 102 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. okamžitě, i s použitím násilí, aby se doma chutě chopili práce a vybudovali si ekonomicky vyspělou civilizovanou společnost jako Evropané) na základě individuálního (individuálního sotva. Co spojování početných muslimských rodin s využitím evropských zákonů humanitárně podporujících skupinové parazitování imigrantů?) a spravedlivého výběrového procesu (proč bychom měli někoho vybírat, když nikoho dalšího do sociální sítě placené z našich daní nepotřebujeme a máme více než půl milionu lidí hledajících práci? Máme miliony na hranici chudoby, převážná většina důchodců je pod ní, přičemž statisíce příživníků a jejich sice neúspěšných, ale dobře placených ochránců, integrovatelů a začleňovatelů úspěšně parazitují na věčné časy na sociálním systému v našem jinak asociálním státě. A mimochodem, kdo a jak provede ten spravedlivý výběrový proces s půl milionem ilegálních imigrantů v Německu, než je odmítnou, a proto potáhnou k nám?) aniž by byla předem diskvalifikována jejich etnická a náboženská identita (konec jednostranné humanity; oni přicházejí k nám, nikoli my k nim, takže musíme zajistit, aby nebyla diskvalifikována naše etnická či náboženská identita, jak to činí v Japonsku a Austrálii, což automaticky vylučuje, až na nepočetné, spíše zanedbatelné, výjimky všechny muslimy, protože jsou v současnosti rizikovou komunitou zaměřenou na potlačování a islamizaci ostatních náboženství i nevěřících. Navíc, jak je možné, že utíkají lidé z Kosova, Iráku, Afghánistánu nebo Sýrie po vítězství americké bombardovací demokracie a jejích islamistických spojenců? Evidentně něco není v pořádku.) lze jen souhlasit, protože naše republika skutečně žádné další muslimy nepotřebuje, převážná většina občanů je zde nechce a ekonomické možnosti podpory dalších parazitů jsou minimální ve srovnání s USA a některými zeměmi EU, které vyvolaly války v Asii a Africe) ne vrtkavé nálady (kupodivu naprostá většina národa má z hlediska islámských imigrantů stabilně jasno, takže vrtkaví jsou spíše politici v obavách o koryta a signatáři výzvy) veřejného mínění (ano, to zajímá politiky jen před volbami, jinak na mínění veřejnosti, tedy občanů tvořících údajně základ demokratické společnosti moc nedbají – nějaká hloupá poddanská pakáž si dovoluje mít vlastní mínění, jiné než panská elita, hrůza, že, páni vědci, demokratická elito národa). Všem kdo v Evropě hledají útočiště, by mělo být zajištěno bezpečí a důstojné zacházení (samozřejmě především bojovníkům IS, teroristům, narkomafiánům, palestinským raketovým expertům na zabíjení civilistů, íránským a saúdským špiónům, aktivistům Boko Haram přinášejícím ženskou obřízku radostně očekávanou především feministkami, nositelům exotických chorob, vrahům, sociálním parazitům, zlodějům a násilníkům, a to vše na účet etnických Evropanů, nejlépe Čechů topících se dlouhodobě v blahobytu). Ti skutečně potřební (to jsou podle vlastního názoru všichni) musí (vědci nám to nařizují(!) být přijímáni a integrováni (neexistuje důvod k integraci kohokoli, političtí uprchlíci se po ukončení nesmyslných konfliktů vyvolaných USA mohou přece vrátit a budovat či rekonstruovat vlastní zemi, nikoli parazitovat v Evropě a otravovat jejím obyvatelům multikulturně život islámem jako v Belgii, Francii nebo severských zemích, ekonomičtí paraziti by měli být vráceni 103 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. přímo bahníme, bohužel, holými zadky. Za vydatné cenzury, ale v rámci takzvané svobody posloucháme každodenně jednostrannou, primitivní propagandu a lži na téma multikulturalismu, potřeby islámu a obohacující přínosnosti afrických ilegálních imigrantů pro naši zemi;; samozřejmě především v ČT, ale také v islamistických kampaních na Echo 24 nebo „britských“ listech, a další lži o situaci v občanské válce na Ukrajině a kolem sestřeleného malajsijského dopravního letadla; vlastenci jsou nálepkováni komentátory na Novinkách.cz jako hnědí a nacisti, takže zamlčování pravdy, permanentní lži a podpora islamizace jsou ve značné části českých médií bujícím preferovaným standardem.) "Citlivá a zodpovědná" kampaň jak z protektorátu Třetí odstavec: Apelujeme na média, aby si uvědomila svou nesmírnou moc nad názory společnosti (občané by měli apelovat na média, aby nezveřejňovala takové výzvy k sociálně-etnickému inženýrství jako je islamizace). Informujte pravdivě a s chladnou hlavou, nešiřte vykonstruované senzace a paniku. (To by si měl pan generální v ČT číst každé ráno a předčítat každodenně svým podřízeným, především ze zahraničního vysílání a zpravodajství, protože takovou prolhanou ideologicko-propagandistickou islamizační kampaň, jakou vede naše veřejnoprávní televize v rámci evropského programu k zlomení (!) odporu našeho národa k multikulturalismu a islamizaci jsme nezažili ani před rokem 1989.) Svoboda slova patří k tomu nejcennějšímu, co máme. (Proto jsou v ČT i jinde seznamy zakázaných hostů a údajně objektivní „informace“ jsou totalitně jednostranné.) Užívejte ji zodpovědně a citlivě. (Ano, takové kampaně se dělaly v protektorátu Čechy a Morava na podporu němectví a blížilo se jim vymývání mozků při startu sovětizace roku 1948 a normalizace roku 1969 pod prapory proletářského internacionalismu a bratrství národů.) Historie učí, že strach plodí nesvobodu. (Nesvobodu a strach plodí hlavně jednostranná americká mocenská a politická hegemonie, nemožnost dovolat se práva, systémová nespravedlnost vydávaná za právo, přehlížený teror necivilizovaných menšin vůči civilizovaným majoritám, netrestaný organizovaný i jiný zločin a otrokářství v zaměstnání s následkem permanentní chudoby. Historici pravděpodobně při psaní výzvy chyběli.) Kdo se tu uzavírá? Čtvrtý odstavec tetu začíná: Především ale prosíme veřejnost, každého jednoho z vás, tedy nás (Že bychom byli všichni vědci a podporovali islamizaci? Najednou jsme si s panskou elitou rovni – krásná komedie pro prázdné hlavy!) o opatrnost v soudech (Ano, většina národa je naštěstí opatrná a nedává se obelhat některými médii, ani vědci prosazujícími ve službách Washingtonu, Bruselu, Rijádu a IS islamizaci; takže zbytečná péče, milí vědci.) a kritický pohled na svět. (Ten naštěstí máme, především na ten islámský z jeho zaostalou omezeností, brutalitou a ideologickou totalitou, za což jsme nálepkováni jako omezení rasisti a xenofobové.) Své názory musíme stále konfrontovat s fakty (proboha, proč to tedy nedělají vědci-signatáři výzvy, kteří to mají přímo v popisu práce? Ucpávají si oči a uši před fakty, a místo toho nám dělají ideologické školení jak banda politruků z Černých baronů bu- Svoboda slova zneužitá ke lži a očerňování nevinných zabíjí sama sebe. (U nás nezabíjí, údajně si v ní 104 PADEJ NA ZADEK, OBYČEJNÝ OBČANE? NE. MARTIN KOLLER ROZSTŘÍLEL VÝZVU VĚDCŮ NA PODPORU UPRCHLÍKŮM. za peníze daňových poplatníků), at’ jsou jimi hlasy ve volbách nebo sledovanost médií (ta díky primitivnosti a ideologicko-propagandistické prolhanosti většiny z nich zaznamenává zasloužený propad). Nevěřme každé senzaci.(Například tomu, že vědci si doopravdy myslí, že islamizace je přínosná. Ale jinak vědci proti senzacím v médiích neprotestují, přestože jich máme všude plno – o tom, komu co silikonového vykouklo ze spodního prádla, kdo s kým co, zvířátka sexující v zoo, jen aby se odvedla pozornost občana od důležitých problémů.) Pamatujme si, že čím více je zpráva šokující či děsivá, tím dále bývá od pravdy. (Oni vlastně ti islamisti nikoho nepodřezávají, jen zajatcům přátelsky holí zavšivené vousy, že, milí vědci. Zde bych připomněl, že američtí a britští politici kdysi odmítli věřit šokujícím informacím o Osvětimi a dalších vyhlazovacích koncentračních táborech. Takže bez ohledu na žádosti vězňů je odmítli bombardovat, proto statisíce, možná miliony lidí zaplatily životem za nedůvěru k šokujícím informacím; a tak to bude i v Evropě 21. století, pamatujte si to, vědci.) Ověřujme si informace, které utvářejí naše názory, mnohdy stačí jen kliknout na internetu, abychom odhalili lži, tvářící se jako spolehlivé zpravodajství. (To nám nemusí nikdo radit, protože většina národa zjistila, že ČT a mnohá další média jsou nedůvěryhodná a pravda se najde pouze na některých internetových zdrojích.) Neodvracejme se od cizího neštěstí. (Ano, máme plno chudých, nezaměstnaných, invalidů a dalších obětí čtvrtstoletí rostoucího blahobytu a rozhodně se od nich nechceme odvracet. Takže nemůžeme rozhazovat svoje skromné zdroje na cizí parazity a ilegální imigranty.) dovatelskou výzvu – chápu, že u starších z nich se zaběhané totalitní myšlení těžko opouští, možná nelze vyloučit, že nikoli zadarmo.) s vlastním svědomím (To naštěstí většina národa rovněž neztratila, stejně jako odpovědnost k vlasti, národu, rodině a osvědčeným evropským civilizačním hodnotám.) i obyčejným selským rozumem. (Je úžasné sledovat, jak elitáři v podlézavé snaze získat politické body pro islamizaci, řeční o selském rozumu občanů, jejichž inteligencí a schopností vlastního myšlení a správného rozhodování jindy pohrdají, počínaje volbou prezidenta a právem na referendum o důležitých otázkách, včetně přijímání ilegálních imigrantů z Afriky a okolí.) Jen tak nepodlehneme primitivním pudům (Jimiž se řídí islamističtí teroristi z IS a islamističtí vahábističtí fanatici valící se do Evropy, včetně primitivní hrabivosti, jež ovládá nejen je, ale i mnohé české politiky, mediální pracovníky a vědce v naší zemi.) a zůstaneme důstojnými bytostmi obdařenými svobodnou vůlí. (Kterou je třeba zničit v boji za multikulturalismus a islamizaci a označit její nositele za xenofoby a hnědé fašisty.) Nenechme se manipulovat podvodníky (a vědeckými peticemi, které jsou evidentně jednostranně zmanipulované), kteří v nás zasévají falešné důvody ke strachu (například zrůdnou ideologií multikulturalismu, která nikde nefunguje, nebo potřebou islamizace Evropy pomocí údajně přínosných ilegálních imigrantů, kteří nás obohatí, aniž někdo někdy zjistil čím) a sklízejí jeho plody jen k vlastnímu užitku (samozřejmě, všichni politici, multikulturalisti, aktivisti z nezávislých politických neziskovek, televizní ideologové-odborníci v oboru zamlčování pravdy a prezentace lži a další islamizátoři se snaží prodat naši zemi muslimům zcela nezištně, nejlépe 105 PAUL ROSENBERG: „TENTO SYSTÉM SE VŠAK UŽ NAPRAVIT NEDÁ. TOHLE JE ŘÍM ROKU 460!“ Je naivní a nebezpečné si myslet, že se můžeme uzavřít před světem. (Před světem se u nás nikdo neuzavírá. Možná vědci ve svých studovnách a laboratořích; většina ostatních se chce chránit pouze před nebezpečnou invazí ilegálních afrických islámských imigrantů, kteří rozhodně nepředstavují svět, snad jen ve vlastních hlavách omezených islámskou džihádistickou ideologií.) a ignorovat jeho problémy. (Zato ignorováním vlastních zájmů a mícháním se do cizích problémů, především amerických válek v Bosně, Kosovu, Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii, na Ukrajině a jinde jsme si opravdu pomohli.) Naopak čím aktivněji pomůžeme s jejich řešením, tím méně na nás v budoucnu dopadnou. (Aktivně vyřešit cizí problém vlastní etnickou a ekonomickou sebevraždou asi nebude nejlepší cesta; dopadneme jako Srbové v Bosně a Kosovu po vítězství americké multikulturní demokracie.) Zajímejme se o dění ve světě (s využitím nemnoha pravdivých zdrojů informací), snažme se porozumět skutečným příčinám zla (nenechme se ohlupovat zkorumpovanými médii a přemýšlejme vlastní hlavou, kdo má z čeho prospěch) a hledejme jak mu společně čelit. (Společně s kým? Snad s bojovníky IS, ilegálními imigranty a ekonomickými parazity, narkomafiány z Kosova, džihádisty, zkorumpovanými politiky, aktivisty a mediálními pracovníky schopnými prodat vlast i národ? Nebo s vědci, jimž po chlubném řečnění o nezaujatosti a kritické práci s fakty a informacemi není hanba se proměnit v ostudné ideologické propagandisty islamistické invaze a totalitářského sociálně-ekonomického inženýrství?) vedcu-na-podporu-uprchlikum-Odstavec-po-odstavci-vetu-povete-Dal-si-zalezet-396062 Paul Rosenberg: „Tento systém se však už napravit nedá. Tohle je Řím roku 460!“ Ameriku čeká další volební cyklus a spoustě lidí hrozí, že do něj investují mraky iluzí. „Tento systém se však už napravit nedá. Tohle je Řím roku 460. Tečka“. Píše Paul Rosenberg a dodává: „Ti, co nám vládnou, jsou, tak jako v Římě, lháři, šílenci nebo opilci (dneska spíš fet’áci), ne-li to všechno dohromady. ´Pád Říma´ byl samozřejmě mnohem složitější, než jsme se učili ve škole.“ Kulminoval jím „úpadek, vlekoucí se řadu let“. Spousta těch, kdo se ho „pokoušeli reformovat a zachránit, byla už v Římě“. Zvlášt’ agilně se o „to mimochodem snažili právě Gótové“. „Marně.“ zdroj:http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Padejna-zadek-obycejny-obcane-Ne-Martin-Koller-rozstrilel-vyzvu- 106 PAUL ROSENBERG: „TENTO SYSTÉM SE VŠAK UŽ NAPRAVIT NEDÁ. TOHLE JE ŘÍM ROKU 460!“ poměry očima, sledujícíma už labutí píseň Římského impéria. Například moudrého Salviana, který žil v jeho metropoli pár let před jejím vyvrácením. „Nazvěme věci pravým jménem: Jakmile vládnoucí hierarchie překročí určitý bod, zreformovat se už nedá. Moderní Západ ten bod už překročil, tím jsem si jist.“ Jeho postřehy, jež se o tom zachovaly, jsou „o tom, jak stát utrácí“ – a „dělá manka“ - „už nikdo ani vážně neuvažuje“. Poněvadž „to, k čemu to vede, sám nijak nepocit’uje“. A vše se točí už jen kolem „syslování mamonu, překračujícího všechny meze“. „Dá se snad uvěřit tomu, že by se svého monopolu zřekli centrální bankéři?“ „Očekávat, že se sto tisíc miliard dolarů dluhů nějak spláchne, aniž to bude mít následky?“ „Jenže někdejší zdroje“ – zapsal si Salvianus – „jsou ty tam. Po krku už nám jde nouze, žízeň utrácet je však nezkrotná“. Stát tomu „zlu propadl natolik, že se bezpečně cítí už jen darebák“. „To si opravdu myslíme, že se politici zřeknou moci a ještě za její zneužívání omluví?“ „A korporace, které jsou majiteli Kongresu, se zřeknou hrátek, z nichž bohatnou?“ A „co dnes? Kdo mluví pravdu – a kdo lže?“ „Jon Corzine, Louis Lerner a Hillary Clintonová“ – „anebo Julian Assange, Edward Snowden a Chelsea Manning“? „Myslí snad kdokoli vážně, že NSA přijde a řekne ´A jo, Čtvrtý dodatek Ústavy to říká jasně a my ho porušujeme úplně vším. . . takže tu máte všichni padáka a kdo zvedne kotvy jako poslední, at’ za sebou laskavě i zhasne?“ A „kdo za své kroky trpí? A kdo ne?“ „A co britské elity, dopřávající si nezletilé holčičky? Kdy za to skončí za mřížemi ty?“ „Věří snad kdokoli doopravdy, že vojenskoprůmyslový komplex přestane podněcovat války, korporátní média se přestanou klanět státu nebo že se mu šerif za to, jak z poldů cepuje ničemné bestie, omluví?“ „Máme se tvářit i nadále, že tyto systémy mají cokoli společného s tím, co je správné? Není to od jisté chvíle už jen trapas?“ Ještě „v 60. letech byla všude kolem spousta lidí, co to mysleli dobře a o reformu systému, zlepšující život, se pokoušeli ze všech sil. Dnes jsou tu zpátky právě problémy, jejichž řešení zasvětili život: válka, nouze, rasismus a policejní brutalita.“ „Můžu pokračovat dál, to, co chci říct, však už zaznělo: Tento systém svou zásadní reformu jaktěživ nepřipustí. Snažit se o ni je jako oživovat studenou mrtvolu.“ „Systém, vládnoucí Západu, zbankrotuje.“ Rosenberg je humanista jen úzkostlivě abstraktní. To hlavní však vnímá měrou exaktní: Snažit se „zachránit reformou“ Řím i za časů, zachycených Salvianem, už bylo o ničem. Jen mnohem hlubší změna je trvale udržitelná i dnes: „I kdyby tento systém „A to, zda zkrachuje i širší západní civilizace, je na nás.“ „Nejsem heroldem ´posledního soudu´.“ Tváří v tvář dnešní dekadenci však není od věci, nahlédnou-li se 107 VLNA IMIGRACE: SOUČÁST PLÁNU NA ZNIČENÍ EVROPSKÉ CIVILIZACE. NIC NOVÉHO POD SLUNCEM. IDEA SJEDNOCENÉ EVROPY ZA POMOCI DŽIHÁDU. POSLEDNÍ TOTALITA DĚJIN. ODVÁŽNÝ HLAS JEZUITY nezkrachoval ještě dalších sto let, cokoli v jeho rámci už je předem ztracená varta.“ Hlas z Říma Například na webu Vatikánského rádia vyšel jako nepřímá odpověd’ na tuto "diskusi" velmi odvážný, v jistém smyslu průlomový text z pera vedoucího české sekce tohoto média, otce Milana Glasera SJ. Zabývá se ideovými kořeny současné imigrantské vlny a mezi nejasné či evidentně sebezničující postoje našich čelních církevních představitelů vnesl hlas rozumu. zdroj: freemansperspective.com, nrepublika.cz Vlna imigrace: Součást plánu na zničení evropské civilizace. Nic nového pod sluncem. Idea sjednocené Evropy za pomoci džihádu. Poslední totalita dějin. Odvážný hlas jezuity Migrační krize stejně jako ta globálněfinanční či jakákoli jiná mediálně propagovaná není tedy ničím jiným než kolektivní a individuální zkouškou víry Ivan Poledník přináší pozoruhodný článek od kněze, který má narozdíl od "petice akademiků" i mnohých svých kolegů nezastřený pohled na příčiny a souvislosti současného přívalu imigrantů na starý kontinent. Pater Glaser je jezuita. Tento řád je v současné době v totálním modernistickém rozkladu stejně, jako většina ostatních církevních struktur. Sv. Ignác z Loyoly, původně válečník, později zakladatel a duchovní otec jezuitského řádu by nad současným stavem zaplakal. O to statečnější je postoj otce Glasera, který touto jasnou řečí stojí mimo hlavní linii. Ve svém postavení by ho mohl za jeho slova stihnout dokonce i trest. Narozdíl od odpadlých kněží, tolerujících či přímo podporujících zvrácenosti všeho druhu, pošlapávajících duchovní hodnoty, na nichž donedávna stála naše civilizace. Petice "akademiků", kteří z elitářských pozic zaútočili na většinu české veřejnosti, aby ji "poučili", jak je tupá, "xenofobní" a nesnášenlivá - když se staví proti zničující přílivové vlně takzvaných imigrantů, je široce probíraná v médiích. Přidávají se k ní všichni, kteří nechtějí, aby jim ujel "pokrokový" expres či místo v "pražské kavárně". Jsou to známá jména, stále se opakující i v jiných souvislostech - určitě však vždy, pokud jde o to poškodit životní zájmy českého národa výměnou za "obdiv" ze zahraničí. Proč takto jasně nemluví oficiální hlas Církve u nás - Česká biskupská konference? Z textu samotného je patrné, komu se vytrvale podbízí. Výjimky existují již pouze mezi jednotlivci. Jsou mezi nimi pochopitelně i mnozí církevní představitelé, všichni ti Halíkové, Vlkové nebo i mnozí politici od lidovců. Běžným lidem by se tak mohlo zdát, že je to jednotné mínění "duchovních elit". Naštěstí tomu tak není - i když k opačnému postoji je i v Církvi nutná značná dávka osobní statečnosti. 108 VLNA IMIGRACE: SOUČÁST PLÁNU NA ZNIČENÍ EVROPSKÉ CIVILIZACE. NIC NOVÉHO POD SLUNCEM. IDEA SJEDNOCENÉ EVROPY ZA POMOCI DŽIHÁDU. POSLEDNÍ TOTALITA DĚJIN. ODVÁŽNÝ HLAS JEZUITY Milan Glaser: O imigraci jinak Křest’anská povinnost pomáhat člověku, který se ocitl v nouzi, nijak nebrání racionálnímu pohledu na fenomén zvýšeného přílivu imigrantů na starý kontinent. Nejde o jev spontánní, jak naznačuje většina sdělovacích prostředků, které ovšem nikdy neukazují příčiny či důsledky dění, o kterém informují, nýbrž pouze se snaží do něj vtáhnout, aniž by měl člověk možnost samostatně se tázat a přemýšlet. Populační divize OSN (UNPD) uvedla již v roce 2000, že „Evropa bude do roku 2025 potřebovat 159 milionů imigrantů“. Poukaz na potřebu a nezaokrouhlená číslovka prozrazují, že je řeč o konkrétních plánech. Ideový tvůrce Evropské unie, rakouský hrabě Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi (1894- 1972), hovořil již v roce 1923 o vzniku „míšenecké rasy budoucnosti“, aby mohly být evropské národy sjednoceny pod jedinou vládou. Jméno tohoto muže, který byl držitelem také československého pasu, protože vyrůstal na zámku v jihočeských Poběžovicích, obvykle nebývá příliš zmiňováno v učebnicích ani médiích, třebaže to byl právě on, kdo již ve dvacátých letech minulého století formuloval ideu Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), jejímž uskutečněním roku 1950 začal proces nazývaný dnes „evropská integrace“, a mimo jiné přišel také s tím, aby se Beethovenova Óda na radost stala hymnou Evropy. Ideologický, politický, legislativní, ekonomický a kulturní proces dezintegrace křest’anské civilizace v Evropě trvá již přinejmenším dvě VLNA IMIGRACE: SOUČÁST PLÁNU NA ZNIČENÍ EVROPSKÉ CIVILIZACE. NIC NOVÉHO POD SLUNCEM. IDEA SJEDNOCENÉ EVROPY ZA POMOCI DŽIHÁDU. POSLEDNÍ TOTALITA DĚJIN. ODVÁŽNÝ HLAS JEZUITY století a jeho skutečný smysl se ukazuje jenom v perspektivě víry, o jejíž vymazání z lidských srdcí usiluje především. Jeho přínos je poněkud zastiňován legendou o „otcích zakladatelích“ De Gasperim, Schumanovi a Adenauerovi. Ostatně ten poslední jmenovaný se jako kolínský starosta již roku 1926 účastnil ve Vídni prvního zasedání dvou tisíc delegátů ze 24 zemí dodnes působícího Panevropského hnutí, které Coudenhove-Kalergi založil a jehož členem byl např. také Sigmund Freud. V mediálním přítmí se postava Coudenhove-Kalergiho patrně nenachází nedopatřením. Ideje, které formuloval ve svých spisech, jsou totiž - mírně řečeno - zarážející. Např. v knize Praktischer Idealismus (Paneuropa Verlag Wien-Leipzig, 1925) předpovídá odstranění národních kultur původních obyvatel Evropy a vznik nové „negroidní euroasijské rasy“, ovládané elitou, kterou nazývá německy führernation. Tyto a mnohé podobné výplody formuloval člověk, k jehož odkazu se Evropská unie hlásí a zřejmě se je pokouší uskutečňovat. Každé dva roky obdrží některý z čelných evropských politiků cenu nesoucí jméno Coudenhove-Kalergiho za přínos tzv. evropskému procesu integrace. Ze země nikoho do Evropy Francouzský list Le Monde přinesl v červnu t. r. reportáž z bývalé Libye, která je dnes zemí nikoho, kde vládne chaos a odkud týdně připlouvají do Itálie tisíce lidí, většinou mladých mužů ze subsaharské Afriky. Dva reportéři navštívili místo, kde jsou tito lidé shromažd’ováni před naloděním, nalákáni falešnými sliby, penězi a nezřídka také unášeni libyjskými džihádisty a drženi v barácích pod ostrahou, kde musejí celé měsíce živořit v otřesných hygienických podmínkách. Mají jen jedinou možnost úniku, totiž vydat se na chatrné bárce do Evropy, hlavně přes Itálii. Kdo organizuje tento proces integrace? To už francouzský list neuvádí. V Ženevě sídlí Mezinárodní organizace pro migraci, která má roční rozpočet více než jeden a půl miliardy dolarů, a disponuje sedmi a půl tisíci zaměstnanců ve více než stovce zemí. Tato mezivládní organizace se však nesoustřed’uje na humanitární pomoc, nýbrž „celosvětově zprostředkovává a realizuje programy přesídlení,“ jak uvádí na svých internetových stránkách. Migrační pohyb, který posledním rokem směrem do Evropy tak dramaticky sílí, tedy není spontánní. Chudí a hladovějící lidé ostatně nemají prostředky a zpravidla ani sílu či ochotu opouštět svůj domov. Technokrat v čele OSN Generální tajemník OSN Ban Ki-moon řekl v Dublinu 26. května t.r., že „stárnoucí Evropa potřebuje migranty, aby udržela svůj ekonomický dynamismus“. Korejský technokrat tím sugeruje existenci ekonomických důvodů tohoto sociálního inženýrství. Bylo by možné tomu věřit, pokud by v Evropě neexistovala nezaměstnanost. Důsledkem je tedy v každém případě zmatek. Nevraživost ve společnostech cílových zemí, ale i na straně tzv. uprchlíků, kteří si právem připadají jako novodobí otroci posílaní tentokrát nikoli do Ameriky, ale do Evropy, kde s VLNA IMIGRACE: SOUČÁST PLÁNU NA ZNIČENÍ EVROPSKÉ CIVILIZACE. NIC NOVÉHO POD SLUNCEM. IDEA SJEDNOCENÉ EVROPY ZA POMOCI DŽIHÁDU. POSLEDNÍ TOTALITA DĚJIN. ODVÁŽNÝ HLAS JEZUITY nimi šibují filantropové či organizace, které se nazývají nevládní, protože jsou financovány ze státních rozpočtů zemí, ve kterých nepůsobí. Za ekonomickými důvody se však s velkou pravděpodobností skrývají cíle jiné, geopolitické, jak se dnes říká, tedy to, co se označuje jako global governance, ale zavání spíše dokonalým a proto také posledním totalitním režimem lidských dějin. Organizovaný příliv imigrantů je ovšem jen střípkem této agendy anonymních sociálních plánovačů, jejichž cíle jsou mocenské, ne-li přímo okultní. Ideologický, politický, legislativní, ekonomický a kulturní proces dezintegrace křest’anské civilizace v Evropě trvá již přinejmenším dvě století a jeho skutečný smysl se ukazuje jenom v perspektivě víry, o jejíž vymazání z lidských srdcí usiluje především. Zkouška víry V posledním pokušení na poušti nabízel Ježíšovi otec lži za pouhou poklonu všechna království světa i jejich slávu (Mt 4,8-9), a stejný vládce tohoto světa nabízí kolektivně a diferencovaně, každému jinak, také dnes iluzorní podíl na moci, o kterou se však s člověkem jistě dělit nemíní. Království tohoto světa ovšem Ježíš nejen nepřijal, ale také přemohl založením Svého vlastního království, které poroste až k veřejnému zjevení Kristova vítězství. Nabídka otce lži, která jako by byla stále zjevnější, však nepřestává být adresovaná všem lidem až do konce světa. Migrační krize stejně jako ta globálně-finanční či jakákoli jiná mediálně propagovaná není tedy ničím jiným než kolektivní a individuální zkouškou víry. Nejde v ní o přeměnu světa vedoucí k proměně člověka, jak se spolu s otcem lži domnívají sociální inženýři, nýbrž o přeměnu člověka vírou v Ježíše Krista. zdroj:http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/1888vlna-imigrace-soucast-planu-na-zniceni-evropske-civilizacenic-noveho-pod-sluncem-idea-sjednocene-evropy-za-pomocidzihadu-posledni-totalita-dejin-odvazny-hlas-jezuity.htm
