Lumírovci
Transkript
Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912) • vl. jm. Emil Frída • nar. v Lounech • stud. G, filosofie, historie, románských jazyků • vychovatel v severní Itálii • sňatek s Ludmilou Podlipskou • profesor literatury na Karlově univerzitě • poezie lyrická i epická • divadelní hry • literární kritiky (v Lumíru) • překlady (především z románských literatur): Dante, Petrarca, Hugo, Rostand (Cyrano z Bergeracu) J. Vrchlický – básnické dílo (...) My valili se jako bouřn bou né vody, a my zas tekly ospale a lí líně,, my květy kv ty šli a my zas krve brody,, my žili ili prá ili vině. právu a my žili vin . (...) Kde cí cíl jest náš náš, áš, kdy přijde p ijde vyplněn vypln ní? Ty, Pane, mlčíš as dá ml íš a čas dále cvá cválá, my rostem v moře, mí a se pěn mo e, jež je hřm p ní , a lidskost jen jest v proudech naš našich ská skála. (...) Nad problemů problem svých mlhovitou tůn t ní on v nejistotě nejistot v dlaň dla své své skrá skráně tlačí tla í, on neví neví, zda věk v k jeho ku výsluní výsluní za pravdou spěje, sp je, neb zda v bludu krá kráčíí. (...) Tak té též v mé mé dumy doby moje tyčí ty í se jako přelud p elud krytý věk v ků plí plísní sní; v mé mé duš duši moře mo e pochybností pochybností klí klíčíí... Buď Bu lidstva vesny skřiv sk ivá ivánkem, ó písni! bás. cyklus Zlomky epopeje sb. Duch a svět (- reflexívní poezie) b. Věkové J. Vrchlický – Zlomky epopeje (sb. Duch a svět, b. Pan) (...) Tu jednou – bylo léto – šel v poledne jsem lesem; vůně těžká se nesla z mýtiny, kde unavený na trávě motýl kolébal se líně a much a cvrčků zněla jako ze sna mdlá melodie. Tu jsem viděl dívku; ve trávě spala. Ach, tak sličná byla, že slunce svojím zlatem na jejích zdřímlo rozhalených ňadrech, že vánek s jejím pohrával si vlasem a lesní narcis skloněn k její hlavě jí šeptal v žárlivosti: Ó jak jsi krásná, sestro! J. Vrchlický – Zlomky epopeje (sb. Duch a svět, b. Pan) A nevím, čím to bylo, já musil k ní si usednouti na mech a líbat ústa, objímati boky, až náhle divem nebes jsem cítil, tiskna hlavu v její ňadra, má duše opojená jak splývá v duši světa, jak mizí mez, jež od věčna mě dělí, v mých ňadrech náhle propasti jak zejí! I zajásal jsem, neb na ňadrech ženy jsem tebe nalez, Pane, dárče klasů, na ňadrech ženy nalezl jsem divem klid chaosu a ztracené své božství. (...) J. Vrchlický – Zlomky epopeje (sb. Selské balady, b. Hrabě Breda) V zlém hněvu hrabě Breda burácí; daň neplatili jemu sedláci. Vojáci kol vsi řetěz splítali a všecky mladé dívky schytali, Zda nemohli neb nechtěli, on čeká darmo třetí neděli. a mladé ženy všecky do jedné a do zámku je hnali v poledne. A k poledni zněl návsí bubnů vír a v drábů středu kráčel mušketýr. Co bude s nimi? - Jaký osud jich? A v mušketýra odpověď zněl smích. "Pan hrabě to vám činí vzkázání, že nejvyšší čas dělat pokání. "Pan hrabě poslouchat vás vycvičí, na zámku čekají už holiči. A zaplatit co dávek, desátků, neb hrdlo chystat v pěknou oprátku!" Ti ostřihají vlasy ženám všem, by hrabě zkrácen nebyl v příjmu svém. Však marně prchl čtvrtý týden zas a návsí bubny zní a polnic hlas. Co měli vy jste dáti na zlatě, kštic zlatem nahradí si bohatě." J. Vrchlický – Zlomky epopeje (sb. Selské balady, b. Hrabě Breda) A stalo se tak. - Jedna dívka jen jak vesna sličná, tichá jako sen Svit jitra plnou září v pokoj vnik‚ a dveřmi hlavu strčil komorník. se zdráhala - a hrabě povelí: "Ji ku lepšímu chystám úděli; Pán nezaspal tak nikdy do rána. Zří k loži - clona jeho strhána. já pro sebe ten zlatý nechám vlas, ty druhé ostřihané pusťte zas!" Zří k oknu - s něho bílý vlaje šat, zří v lože zas a trne hrůzou jat, A stalo se. Noc táhla v tichý kraj. Ó pane hrabě, dnes tě čeká ráj! a neví, je to pravda, je to sen – tam zlatou kšticí hrabě uškrcen. Ta dívka selská, soujem luzných vnad, v svých vlasů zakryje tě vodopád. Jí tisíckrát se tobě odplácí, co dluhují ti ještě sedláci. - J. Vrchlický (sb. Hudba v duši, b. Sestina v srpnu) 1. strofa: stromy trávě dáli mlze žárem oko 1 2 3 4 5 6 2. strofa: oko stromy žárem trávě mlze dáli 6 1 5 2 4 3 J. Vrchlický (sb. Hudba v duši, b. Sestina v srpnu) 2. strofa: oko stromy žárem trávě mlze dáli 6 1 5 2 4 3 3. strofa: dáli oko mlze stromy trávě žárem 6 1 5 2 4 3 ..... ..... ..... ..... ..... ..... 1 2 3 4 5 6 J. Vrchlický (sb. Okna v bouři, b. Epitaf sobě) To zůstane juž mojí pýchou, že miloval jsem, tož jsem žil; v ples zvlnil mnohou duši tichou a mnoho srdcí podmanil. Vím, hlubá tůň se sotva zvíří, až padnu tam a ztonu v tmách. Zříš větrem pampelišky pýří, a přec kdys plála na lukách! J. Vrchlický (sb. Meč Damoklův, b. Osamění) V shonu davů, lidstva vření náhle cítíš osamění, náhle ptáš se: Co tu chceš? kam se řítíš, a kam jdeš? (...) J. Vrchlický – přehled díla (1) • bás. cyklus Zlomky epopeje Duch a svět (sb. reflexívní poezie) Bar Kochba (epická skladba) Mýty (sb.) Selské balady (sb.) • lyrika Hudba v duši („láska je sestra poezie“) Poutí k Eldorádu Okna v bouři Já nechal svět jít kolem Meč Damoklův J. Vrchlický – přehled díla (2) • experimenty ve strofických útvarech gazel, sestina, sonet, villonská balada, ... Dojmy a rozmary (sb.) • divadelní hry Hippodamie (Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie) Oinomaos, Hippodamie, Pelops, Myrtillos (Myrtillos: „Žij si s červem v duši!“) scénický melodram Zdeňka Fibicha Noc na Karlštejně J. Vrchlický a parnasisté parnasismus (estet. hnutí ovlivňující francouzskou poezii v poslední třetině XIX. stol.) • • • • „umění pro umění“ (lartpourlartismus, l´art pour l´art) důležitá je forma, nikoliv téma či obsah „broušení a cizelování“ veršů svět nahlížen z odstupu, z „věže čistého umění“
Podobné dokumenty
z d e
Nové sonety samotáře
Mythy
Já nechal svět jít kolem
Epické básně
Eklogy a písně
Poutí k Eldoradu
Má vlast
Brevíř moderního člověka
Hudba v duši
Hořká jádra
Potulky královny Mab
Duše - Mimosa
Prchav...
www.antikfiducia.com
Vážení návštěvníci, upozorňujeme vás, že kapacita sálu je pouze 100 míst. Doporučujeme vám proto rezervovat si místa
k sezení na tel.: 596 117 312 (po–pá 10.00–18.00
hod.). Při zaplnění kapacity se...
Přiložený soubor
Tritona a rozkázal mu, aby zatroubil na obrovskou lasturu. Triton
uměl na ni troubit tak mocně, že naplnil troubením ovzduší celého
světa. Zatroubil a vody začaly ustupovat, řeky vstoupily do svýc...
13/2012 - Kulturní noviny
veřejnost z velké části lhostejná, nebo ho dokonce
přijímá s nedůvěrou. Mládež poznává Lidice jako
školní učivo, k němuž si nevytváří osobní vztah.
V rámci projektu proto chceme Lidice očistit od...