časopis farnosti Hovězí září 2013

časopis farnosti Hovězí
LLEDEN 2008
září 2013
Říjen – měsíc modlitby svatého růžence
Jak modlitba vznikla, kde vzala svůj název, kdo ji v církvi svaté rozšířil?
Růženec je nejvíce rozšířená modlitba v katolické církvi.. modlitba růžence se ve své
dnešní podobě šířila od 13. století především zásluhou dominikánů. Spočívá v opakování
andělského pozdravení a v rozjímání o událostech z Ježíšova života a o spoluúčasti, kterou
na jeho narození, utrpení a oslavení má jeho matka Panna Maria.
Legenda vypráví, že sv. Dominik byl obdařen přímo od Panny Marie věncem uvitým ze
150 růží. Bylo to přímo symbolické číslo s počtem žalmů a bylo určeno jak pro řeholníky,
tak i pro laiky (kteří neuměli číst) místo recitace církví určené liturgie hodin. Ave Maria
byla doplněna 15ti tajemstvími ze života, utrpení a oslavení Syna Božího jeho Matky a
rozdělena do 15ti desátků a tak vznikly tři okruhy rozjímavé modlitby – radostný, bolestný
a slavný růženec.
Modlitba je ukončena antifonou Salve Regina – Zdrávas Královno a modlitbou - Bože,
Tvůj jednorozený Syn…, v měsíci ještě modlitbou K Tobě svatý Josefe… na úmysl
církve.
FARNÍ VĚSTNÍK
(pokračování ze strany 1)
Definitivní podobu růžence ustanovil papež Pius V. v roce 1569. slavení dnešní
liturgické památky bylo zavedeno v roce 1572 na paměť vítězství nad Turky v námořní
bitvě 7. října 1571 v Egejském moři. Od roku 1573 přeložena na první říjnovou neděli.
Modlitba růžence byla během staletí obdařena
plnomocnými odpustky při společné veřejné recitaci.
Papežem Lvem XIII. Byla doporučena k modlitbě v měsíci říjnu a Svatý Otec Jan
Pavel II doplnil růženec o čtvrtý okruh – růženec světla s těmito tajemstvími:
Ježíš, který byl pokřtěn v Jordánu
Ježíš, který zjevil v Káně svou božskou moc
Ježíš, který hlásal Boží království a vyzýval k pokání
Ježíš, který na hoře proměnění zjevil svou slávu
Ježíš, který ustanovil Eucharistii,
a doporučil modlitbu růžencových tajemství pro jednotlivé dny v týdnu takto:
pondělí – radostný
úterý - bolestný
středa - slavný
čtvrtek - růženec světla
pátek - bolestný
sobota - radostný
neděle - slavný
Ze zjevení Panny Marie jak v Lurdech, La Salletě, Fatimě či Medžugorje jsme vyzýváni
Matkou Krista k této rozjímavé modlitbě. je to modlitba Kristologická – skrze Marii
k jejímu Synu. Velikán renesanční Itálie Michelangelo Buonarotti v nádherné fresce
Posledního soudu v Sixtinské kapli ve Vatikánu zobrazil v levém dolním rohu Pannu
Marii, jak růžencem pomáhá dostat se hříšníkům z očistce.
S radostí pozdravme denně třeba jen jedním desátkem z dvaceti tajemství
nebeskou Matku a jejího Syna a věřme, že jednou nám to bude připočteno k našemu
dobru.
Připravil Alois Štrbík
Rosa Mystica
Tento měsíc je zasvěcen Panně Marii Růžencové. Rád bych všechny povzbudil k této
krásné modlitbě, oživil ji v našich rodinách i v naší osobní modlitbě.
Naše farnost dostala poštou den před Nanebevzetím Panny Marie putovní sošku Rosu
Mysticu z MONTICHIARI-FONTANELLE. Přáním dárce bylo, aby se lidé před touto
sochou společně v rodinách modlili. Možná dozrál ten čas, kdybychom měli odpovědět
výrazněji na toto obdarování.
strana 2
FARNÍ VĚSTNÍK
V tomto růžencovém měsíci říjnu si ji budou den za dnem naši farníci předávat a
společně se bude rodina modlit… Jednotlivé rodiny ať se zapíší v kostele s možností
kontaktního telefonátu, aby se socha Rosy Mysticy předala další rodině… a dá Pán, že
můžeme zažít hlubokou vnitřní proměnu, tak jak je zaslíbeno a přinese požehnání do
našich rodin i farností i pronásledovaným křesťanům.
Tak můžeme uposlechnout slova papeže Františka:
který ve své katechezi opět rozvíjel cyklus témat
probíhajícího Roku víry, kdy se věnoval tématu
jedinosti a jednoty církve a mimo jiné řekl:
„Všichni si položme otázku: jakožto katolík cítím
tuto jednotu? Žiji tuto jednotu církve? Anebo mne
nezajímá, protože jsem uzavřen do své malé skupinky
nebo do sebe sama? Jsem z těch, kteří církev
„privatizují“ pro sebe, svoji skupinu, svůj národ, své
přátele? Je smutné nalézt církev „privatizovanou“
tímto egoismem a tímto nedostatkem víry. Je to
smutné! A když slyším, že mnozí křesťané ve světě
trpí, jsem lhostejný anebo je to, jako kdyby trpěl někdo
z rodiny? Když přemýšlím nebo slyším o tolika
pronásledovaných křesťanech, kteří dávají i vlastní
život za svou víru, dotýká se to mého srdce anebo ne? Jsem otevřený onomu bratru či
sestře z rodiny, kteří dávají život pro Ježíše Krista? Modlíme se za ty druhé? Položím vám
otázku, ale neodpovídejte nahlas, nýbrž jen v srdci: kdo se modlí za pronásledované
křesťany? Kolik? Modlím se za onoho bratra a onu sestru, kteří jsou v těžkostech, aby
vyznávali a hájili svoji víru? Je důležité dívat se za vlastní ohrádku, cítit se církví, jedinou
Boží rodinou!“
Putovní sochy
Farář Rossi měl šťastnou ruku, když si ke zhotovení sochy Marie, Mystické Růže,
vyvolil řezbářskou rodinu Perathonerových. Otec vytvořil už zmiňovanou sochu stojící na
pravém postranním oltáři v dómě v Montichiari a jeho syn téměř dvoumetrovou sochu
umístěnou ve Fontanelle.
Když Svatá Panna řekla v den svých narozenin 8.9.1974 Pierině, zarmoucené nad tím, že
na kostelní vrata byly opět přitlučeny vyhlášky proti zjevením, že už v té věci něco
zařídila, nikdo ještě netušil, že tím mínila, jak se později ukázalo, svoje putovní sochy. Dnes se neví, jak vlastně tento nápad vznikl, když s ním však přišli za Pierinou, ihned se
pro něj zapálila. Především bylo nutné upřesnit celkový vzhled sochy. Ona dómská socha
byla bez růží, a tak za vzor byla vzata socha z Fontanelle s tím, že všechny růže měly být
umístěny ne do trojúhelníku, ale vedle sebe. Práce se ujal syn Caja Perathonera a podle
Pierininých upřesňujících pokynů vyřezal dnešní světoznámou sochu Marie, Mystické
Růže, tak jak se Pierině Maria po třicet let zjevovala.
Postupně byly vyráběny další sochy, dvoumetrové, menší a nakonec i sádrové asi
50centimetrové, u některých docházelo k zjevením Panny Marie. Došlo i ke zjevení Pána
strana 3
FARNÍ VĚSTNÍK
Ježíše, který stanovil, jak má vypadat obřad přejímání i loučení se s putovní sochou Marie,
Mystické Růže (viz kniha, z níž čerpáme, str. 58-59). Těchto soch je nyní po světě přes
40.000 a obrazů, které mají stejné vlastnosti, více než milión.
Je zvláštní, že u mnoha z těchto soch a obrazů dochází k úkazům ronění slz, ronění slz
krve a pocení vonného oleje (viz část 1-8). První takovou sochou byla socha v belgickém
Postelu, kde začala plakat v říjnu 1976, v letech 1980-1981 plakaly sochy v Rozariu v
Argentině, na několika místech v Kolumbii, Itálii, Maďarsku… V Evropě je asi
nejznámějším místem belgické místo Maasmecheln (1983) a samozřejmě italské
Montichiari, kde k těmto úkazům došlo opakovaně mnohokrát.
Během těchto úkazů dochází k uzdravením a ještě v hojnějším počtu k uzdravením duše,
k obrácením, na těchto místech mimořádně vzrůstá zbožnost a religiozita vůbec. Farář z
Chicaga, P. Jarsinski, o tom píše: "Zde se ve farnosti sv. Jakuba rozplakala 29.6.1974
socha Panny Marie, Mystické Růže. Do kostela denně přichází tři až pět tisíc lidí a modlí
se před sochou, která často před poutníky roní slzy… Kostel je otevřen od 6 hodin ráno, to
už před ním stojí několik set čekajících. Nejprve jsou bohoslužby, potom se modlíme
několik růženců za sebou - anglicky, polsky, španělsky. Denně na místo přichází místní
biskup a spolu s věřícími se pomodlí aspoň jeden růženec. Každý večer až do půlnoci, a to
už léta, držíme smírnou pobožnost."
Pokusím se ještě s putovní sochou přidat obrysový program modliteb. Kdyby se to
časově nepodařilo, stačí zazpívat mariánskou píseň, pomodlit se společně v rodině růženec
svěřit se do ochrany Panny Marie. Každá modlící se rodina si může ponechat medailku a
obrázek Rosy Mysticy. Vždy se včas domluvte na předání sochy Panny Marie. Všem, kteří
se zapojí srdečně děkuji a žehnám.
P. Vlastimil Vaněk
Obnovíme modlitbu růžence v rodinách?
Měsíc říjen je vhodnou příležitostí s touto obnovou začít. Svého času naše farnost
obdržela tzv. putovní sošku Panny Marie, kterou si mají jednotlivé rodiny předávat, aby se
v přítomnosti Panny Marie společně modlily doma svatý růženec. Jsme přesvědčeni, že se
najde 31 farníků, ochotných vzít si k sobě sošku Panny Marie a společně se doma
pomodlit růženec podle rozpisu na jednotlivé dny v týdnu, jak jsou uvedeny v předchozím
článku.
Doporučujeme také zapojení se do společenství „ŽIVÉHO RŮŽENCE“, kde se
každý člen modlí po dobu jednoho měsíce desátek růžence, který na něj připadne. Bližší
informace vám podá paní Jana Mazáčová a Eliška Valíčková.
Společenství mezi sebou uvítá každého nového člena a zvláště muže. Když se bude takto
modlit dvacet chlapů, myslíte, že se něco nepohne? Byla by to jistě pěkná odezva na stálé
výzvy Svatého Otce Františka – modlete se ! papež František v jednom rozhovoru na
otázku jak se modlí odpovídá: „Modlím se liturgii hodin každé ráno. Rád se modlím
strana 4
FARNÍ VĚSTNÍK
žalmy, potom sloužím mši. Modlím se růženec, přednost dávám večerní adoraci, i když
se nesoustředím a myslím na něco jiného, či dokonce při modlitbě usínám. Modlím se
však také v duchu, když čekám u zubaře nebo v jiných momentech dne:“
A tak přijďte všichni na setkání společenství Živého růžence, které se uskuteční 6.
října odpoledne na faře.
MORAVSKÁ LIDOVÁ ZBOŽNOST
V sobotu 14. 9. jsem měl to štěstí dostat se na tzv. „zlatou sobotu“ do Žarošic u
Kyjova. Vesnice Žarošice byla od 13. století majetkem cisterciáckého kláštera na Starém
Brně až do roku 1785, kdy císařským reskriptem byl klášter mnišek zrušen a ves se stala
císařským majetkem se všemi vyplývajícími poddanskými povinnostmi.
Již od raného středověku tu byl poutní kostel zasvěcený Panně Marii na vinici.
Věřící z širokého okolí přicházeli v procesích vždy v sobotu po 12. září – svátku Jména
Panny Marie. Stalo se tak i v roce 1785, ale kostel byl uzavřen. Proto poutníci počkali
v okolních vinicích na soumrak a za noční tmy vyrazili dveře a sochu Panny Marie i
s Ježíškem přenesli z poutního do farního kostela sv. Anny. Od té doby pravidelně každý
rok pěší i motorizovaní poutníci z celé Jižní Moravy, z Vysočiny a ze sousedního
Slovenska. Každé procesí s vlastní sochou Panny Marie na nosítkách , nesenou skupinou
krojovaných družiček, projde vesnicí ke kostelu na kopečku k tzv. pokloně. Za kostelem je
vybudován poutní areál s krytým ochozem, kde jsou procesní sochy uschovány během
slavnostní mše svaté. Letos ji sloužil nitranský biskup Mons. Viliam Judák za účasti asi
třiceti kněží ze Slovenska a moravských diecézí. Sošek ve světelném průvodě jsme
napočítali 37 a bylo se opravdu na co dívat. Těch bohatých krojů ze Slovenska – poutníci
byli od Trnavy, Nitry, Topolčan, Levoče a Nových Zámků. Slavnost skončila po 21.
hodině. Mše svaté jsou slouženy každou hodinu až do půlnoci. Kromě mnoha duchovních
zážitků a poutavého kázání nitranského pana biskupa byly k dostání i podzimní dary Jižní
Moravy včetně tekutého penicilínu – burčáku.
Loučili jsme se ze Žarošicemi za zpěvu staré písně – Před věky již vyvolená,
Bohem otcem oslavená – Salve Regina.
Příští „Zlatá sobota“ je 13. září 2014.
Zapsal Alois Štrbík
Oslavy 120. výročí hasičského sboru na Hovězí
V sobotu 17. srpna si hovězští hasiči připomínali stodvacetiletou historii Sboru
dobrovolných hasičů na Hovězí. Oslavy zahájili ranním budíčkem v obou údolích obce.
Pak následovala bohoslužba ve farním kostele svaté Maří Magdaleny, kterou sloužil
duchovní správce farnosti Hovězí P. Vlastimil Vaněk.
strana 5
FARNÍ VĚSTNÍK
Při mši svaté, která byla obětována za zakladatele a živé a zemřelé členy hasičského
sboru, pronesl k přítomným promluvu, z níž uvádíme alespoň několik myšlenek.
Setkáváme se každý rok v tomto chrámu o svátku svatého Floriána. Dnešní
shromáždění je poněkud slavnostnější – přicházíme oslavit 120. narozeniny sboru.
Přicházíme především poděkovat Pánu za těch 27 občanů, kteří povzbuzeni tehdejším
místním farářem P. Janem Daňkem se rozhodli dobrovolně podporovat a pracovat pro
ideu hasičského hesla Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci.
S tímto úmyslem zakládá P. Daněk v roce 1893 hasičský spolek. Stává se také jeho
prvním starostou a možno říci i „vychovatelem“ členstva. Pořádá pravidelná cvičení,
besedy a přednášky o činnosti hasičstva, o životě v okolních spolcích, a zve hasičské
činovníky, aby zde předávali své zkušenosti.
A není to jen péče o hasiče. Věnuje se také o všeobecný rozvoj veřejného a
hospodářského života ve farnosti – sadařství, chovu dobytka, zalesnění pustých strání, péči
o chudé. Za jeho působení vzniká spořitelní a záloženský spolek, který získal velkou
důvěru u občanů, poněvadž jej vedli kněží.
Jeho nástupcem se stává P. Metoděj Směták, který řídí hasičský spolek po dobu pěti
let.
Od roku 1918 vede hasičský spolek jako starosta P. Ferdinand Matušů plných 33
let. Byl to jeden z nejobětavějších funkcionářů, který kromě starostenství plně zastával i
funkci pokladníka a jednatele. Byl pečlivým zapisovatelem, důkazem toho je pamětní
kniha sboru. Též v pamětní knize farnosti nacházíme vzácné důkazy o životě a činnosti
hasičů.
Čestný člen Sboru dobrovolných hasičů Mons. ThDr. Emil Pluhař byl po celou
dobu působení ve farnosti význačným podporovatelem hasičů především po stránce
strana 6
FARNÍ VĚSTNÍK
morální a dovedl vždy ocenit a vyzvednout význam spolku pro veřejnost a hlavně
oceňoval rozvíjející se práci s mládeží.
Sbor dobrovolných hasičů je nejstarším spolkem v obci, podílel se významným
podílem na dění v obci. Připomněl bych jejich zapojení při církevních slavnostech,
především v minulých letech o Velikonocích, průvodech o svátku Božího Těla, primičních
slavnostech, větších opravách kostela. Zapojují se také do kulturních a společenských akcí
a významná je jejich pomoc při mimořádných událostech.
Co si asi přál P. Jan Daněk, když zakládal Sbor dobrovolných hasičů v Hovězí? Aby
to nadšení, které se rodilo z velké oběti před 120 lety neskončilo za pár let či desítek let,
ale předávalo se dál z generace na generaci. Stejně i vy máte starost, ale i radost, když
znovu a znovu se obnovuje dorost, když přicházejí stále noví nadšenci, aby mohli skrze ty
mnohé cvičby nejen předvést bombastický výkon a všechny oslnit, ale formovat charakter,
vytrvalost a rozhodnost k zásahu, když je to potřebné.
Někdy lidé zúží pohled na kněze jako na toho, kdo slouží mši svatou. Již P. Daněk a
další kněží, o kterých jsme v úvodu slyšeli, ukazují svým životem duchovního, že jim
nejde „jen o kostel“, ale o blaho lidí, jako by byl avantgardou pro potřeby lidí kolem,
všeobecnou péči o rozvoj veřejného a hospodářského života a pod….
Díváme se dopředu a to je dobře. Před vámi je volba – chcete se snažit předat
všechny zkušenosti a pokračovat dále – vaše hojná účast zde demonstruje jasnou odpověď
ANO.
Přál bych vám ze srdce, aby váš elán, vaše rozhodnost i snaha nést ušlechtilé
myšlenky vás vedly k touze mít na paměti dobro člověka, přispěchat mu včas na pomoc a
abyste také nezapomínali na rozměr duchovní.
Ať Bůh nad vámi rozestře svou milost a dá vám své požehnání, aby to krásné
dílo, které započal P. Jan Daněk přineslo užitek, který zůstane a on se mohl na vás
usmívat z nebeských výšin a viděl, že jeho námaha přinesla ovoce, které zůstává.
Po slavnostní bohoslužbě pak pokračoval další program.
Z farnosti
Naši biskupové nás vybízejí v tomto roce víry, aby se děti přidali k celosvětové
Eucharistické adoraci a tak se připojily k dětem na celém světě. Ta proběhne na První
pátek v měsíci 4. října od 17.30 do 18.00 hod.
V tomto týdnu nás dále čeká : Svátost smíření ve čtvrtek od 17.00 – 17.30 hod. Potom
bude adorace dětí a rodičů v 17.30. Zvláště zvu rodiče dětí, které půjdou k Prvnímu
svatému přijímání. V 18.00 bude pak mše svatá za obnovu rodin a duchovní povolání.
V pátek od 16.50 – 17.30 hod. bude svátost smíření a potom se naše děti připojí
k celosvětové adoraci dětí. Svátost smíření bude umožněna též po skončení mše svaté.
strana 7
FARNÍ VĚSTNÍK
PODĚKOVÁNÍ ZA ÚRODU – DOŽÍNKY 2013
Přinášíme ti, Pane,
chléb a víno, plody země
a lidské práce,
které se nám stanou chlebem
věčného života
a nápojem duchovním
Termíny a program zimního Klubu seniorů
6.10.2013 setkání Živého růžence
10.11.2013 svatá Alžběta Durynská, kněžna, matka, františkánská terciářka
1.12.2013 Svatá Zdislava z Lemberka, šlechtična, matka, dominikánská
terciářka
5. 1. 2014 Dona Margarita Bosco, matka dona Boco, vdova, „maminka“
chlapců na Valdeeccu v Turíně
2. 2.2014 Manželé Martinique, rodiče sv. Terezie Lisseux
2. 3.2014 Svatá Ludmila, kněžna, babička a vychovatelka sv. Václava
začátek besedy je vždy v 15.00 hodin
Nyní si můžete Farní věstník přečíst i v elektronické podobě na
www.farnosthovezi.cz
strana 8