ZDE

Transkript

ZDE

Pražské nábřeží
Manuál užívání Pražských Náplavek
2 | Pražské břehy
Abode Service s.r.o.
Obsah
Obsah
Úvod
2
3
1. Popis stávající situace
1.1 Existující nájemci
1.2 Přehled stávajících kulturních a jiných akcí
1.3 ARCHITEKTONICKÉ PROJEKTY PRO VLTAVU A PRAHU V POSLEDNÍCH LETECH
1.4 Příklady zdařilého a funkčního využití nábřeží v Evropě
4
16
18
19
20
2. Základní podmínky pro lepší využití a rozvoj společné pro všechny tři sledované nábřeží – návrhy řešení
2.1 Technický stav, čistota, bezpečnost
2.2 PR a marketingová podpora
2.3 Regulace provozu na Vltavě, kotvení lodí a pontonů
2.4 Regulace dopravy a parkování
2.5 Cyklistická stezka
2.6 Projekt vodní tramvaje
2.7 Rozdělení sezónního provozu
22
22
23
25
27
30
31
33
3. Navrhované změny využití ploch, pronájem nebytových prostor a pořádání akcí
3.1 Levostranná část – Hořejší nábřeží
3.2 Pravostranná část – František, Dvořák, Alšovo
3.3 Pravostranná část – Rašínovo nábřeží
35
36
40
48
Závěr
53
Příloha 1 – Ideová studie Olgoj Chorchoj
Příloha 2 – Projekt vodní tramvaje
Příloha 3 – PR a marketingový plan
Pražské
nábřeží
Prezentace využití
Pražských Náplavek
pro MHMP
Úvod
Cílem této prezentace je popsat stávající stav a možnosti revitalizace a plnohodnotného využití
naprosto unikátní části území hlavního města Prahy všeobecně známé jako Pražské Náplavky. Jedná
se o území s obrovským potenciálem, které leží v samém středu města. Bohužel tento potenciál
zůstává nevyužit a Praha se tak připravuje o jedinečný veřejný prostor. Ve většině ostatních evropských metropolích, které protíná řeka, je nábřeží jednou z nejatraktivnějších a nejnavštěvovanějších
lokalit. Praha by samozřejmě neměla být výjimkou, a jak dokazuje současná praxe, nábřeží jsou
zejména v létě čím dál tím víc navštěvována, čímž se potvrzuje potenciál místa. Bohužel aktivity
na náplavkách mají více či méně živelný charakter, nejsou podporovány a navzájem koordinovány
vlastníkem, a tak se celkový potenciál v současnosti nemůže dařit naplnit.
V souladu se zadáním si tato práce neklade za cíl rozhodnout a ani navrhnout urbanistický a architektonický koncept prostoru nábřeží a přilehlých
území města. Z našeho pohledu by se měli rozlišovat dvě roviny, úrovně revitalizace prostoru pražských náplavek. Pro naši potřebu je můžeme nazývat
Velkou a Malou revitalizací. Velkou Revitalizaci chápeme jako nedílnou součást Metropolitního plánu. Tato koncepce by ve výsledku měla určit celkové směřování náplavek a řešit dané území v rámci celého komplexu Metropole. Pro získání co nejlepších výsledků doporučujeme buď v rámci řešení
Metropolitního plánu, nebo následně, vypsání architektonicko-urbanistických soutěží, které budou sloužit jako podklad pro další fáze velké revitalizace.
Naopak Malá Revitalizace je postavená na principu zesilování stávajících pozitivních prvků, potlačování negativních a posílení synergické funkce s přilehlým městským prostorem. Současný živelný provoz náplavek přirozeně
určil jejich jednotlivé funkční využití, které je ekonomicky životaschopné a je nutné jej dle našeho mínění pouze
kultivovat. Úkolem této práce je tedy identifikovat jednotlivé silné a slabé stránky provozu náplavek, navrhnout
možnosti jejich posílení respektive potlačení a následně sledovat a vyhodnocovat ekonomický a provozní dopad
těchto změn.
V rámci uchopení celého rozsahu problematiky jsme nechali vypracovat rešerši stávajícího stavu designovým a architektonickým studiem Olgoj
Chorchoj a výslednou práci „Ideovou Studii Pražských Náplavek“ přikládáme v plném znění. Nejzajímavější závěry z této studie citujeme dále v textu.
Výsledná práce předkládá MHMP možnosti jak v krátkém časovém výhledu výrazně vylepšit fungování náplavek jako veřejného prostoru, a to už od
jara 2013. Zlepšením podmínek pro podnikání a větším zapojením veřejného sektoru se pokusíme přivést k Vltavě víc lidí a přetvořit tak tento poněkud
opomíjený kout našeho hlavního města v atraktivní místo.
1.Popis stávající
situace
Předmětem této prezentace je návrh posílení využití
nábřeží v třech ucelených částech. Levostranná část
– Hořejší nábřeží, Pravostranná část od Ministerstva
dopravy po Mánesův most a pravostranná část –
Rašínovo nábřeží.
Pražská nábřeží jsou součástí regulace toku Vltavy, která vznikla převážně
na přelomu 19. a 20. století.
V současnosti jsou součástí Pražské památkové rezervace a po provedených
rekonstrukcích (TSK Praha) jsou ve velmi dobrém technickém stavu. Náplavky
leží v aktivní zóně záplavového území a jejich využití musí být v souladu s § 67
zákona o vodách č. 254/2001 Sb. (vodní zákon). Veškerá nově budovaná zařízení
musí splňovat především podmínky v kapitole 5.tohoto povodňového plánu
a umožňovat včasné přerušení provozu v případě povodně.
Obecně lze konstatovat, že stavebně technický stav náplavek je dobrý
a paradoxně k němu přispěla povodeň v roce 2002, kdy byly následně provedeny
rekonstrukce poškozených prvků náplavek. Pro vlastní rozvoj náplavek je nutné
dobudovat napojení na technickou infrastrukturu města v místech, kde chybí
a provést rekonstrukci a renovaci prostorů kobek a nábřežních zdí v souladu
s požadavky na napojení navrhovaných provozů na jednotlivých náplavkách.
Stávající dopravní napojení pro dopravní obsluhu je plně vyhovující, pouze je
nutné regulovat vjezd do prostoru náplavek a parkování na ploše náplavek,
nejlépe výsuvnými zábranami. Naopak je nutné vytvořit napojení na uliční
síť pro chodce v místech, kde chybí a zároveň posílit bezpečnost u stávajících
přístupových míst. V celé délce pravostranných náplavek vede cyklostezka, která
je integrována do městského systému cyklostezek. Je nutné řešit kolizi stezky
s chodci a požadavkem užívání náplavky.
Na Františku, Dvořákovo a Alšovo nábřeží
Rašínovo nábřeží
Hořejší nábřeží
Levostranná část Smíchovská
nájemci a provozovatelé
Rašínovo náb.
Pragoparking
Na Hořejším nábřeží je zakotven botel
Admirál. Část Hořejšího nábřeží je
využívaná jako parkoviště (provozovatel
do 30.6. 2012 Pragoparking)
Admirál
restaurace a botel
Hořejší část nábřeží od botelu Admiral směrem k železničnímu je v současnosti zcela nevyužitá. V předchozích letech zde byla vybudována městská pláž a kotviště
divadelní lodi Tajemství. Chybějí prvky městského mobiliáře – koše, lavičky, pouliční osvětlení a zároveň jakákoli aktivita, která by přivedla návštěvníky.
Dolní část od botelu Admirál až k loděnici Slavie slouží pouze jako průjezdná propojovací komunikace s parkováním.
Pravostranná část
Nábřeží Ludvíka Svobody (km 50,90 – 51,48)
Na nábřeží je trvale zakotven botel Albatros a nábřeží je využíváno jako parkoviště osobních a užitkových vozidel. Je zde rovněž kotviště osobních lodí.
Na nábřeží jsou trvale umístěny velkoobjemové kontejnery na odpad. Dále proti proudu je trvale ukotven Bar u Bukanýra umístěný na pontonu.
EVD s.r.o.
Czech
Boats, s.r.o.
Přístav Praha s.r.o.
Labská
plavební
Bukanýr
Albatros
botel
U Bukanýra
music bar
Labe
Mělník
Classic River
Czech Boat
Moravia, Czechie, Taurus, Orca,
Gladius, Baťa, Europe, Klára
Bohemia, Poseidon, Šumava,
Kotva, Andante, Calypso,
Danubius, Praha, Porto, Natal,
Šárka, Libuše, Valencie,
Florentina
Na Františku, Dvořákovo
a Alšovo nábřeží
V současném stavu je tato
část nábřeží zcela nevhodná k
využití, což je škoda protože tvoří
přirozené propojení směrem na
ostrov Štvanice a dále na Karlín.
Rampa vedoucí k nadchodu při ústí do Těšnovského
tunelu. Kolize cyklostezky s pěší trasou propojující
náplavku s hřištěm Lanová a možnou trasou směřující
na Rohanský ostrov.
Celý prostor náplavky zabírá parkoviště hostů
a personálu botelu Albatros včetně kontejnerů
s odpadky.
Chybějící bezpečné pěší napojení na
Revoluční třídu – chodci jsou nuceni
přebíhat čtyřproudou komunikaci.
Úzké hrdlo v místě mostního pilíře
tvořící bariéru pro průchod chodců
a průjezd cyklistů.
Na Františku a Dvořákovo nábřeží (km 51,48 – 52,75)
Toto nábřeží slouží jako kotviště lodí osobní lodní dopravy několika lodních společností. Nábřeží je po provedené rekonstrukci zvýšeno, jsou zde provedeny
nové vázací prvky pro lodě a jsou zde nové integrované sloupy s napojením na sítě (voda, elektro, kanalizace). Částečně také slouží jako parkoviště
osobních aut. Přibližně v polovině nábřeží mezi mosty Štefánikův a Mánesův je sjezd do vody, vhodný pro spuštění menších člunů na vodu.
EVD s.r.o.
Czech
Boats, s.r.o.
Labská
plavební
Bukanýr
Albatros
botel
U Bukanýra
music bar
Labe
Mělník
Classic River
Czech Boat
Florentina
Chybějící bezpečné pěší napojení na
Revoluční třídu – chodci jsou nuceni
přebíhat čtyřproudou komunikaci.
Potenciálně uzlový bod Pražského
turistického Okruhu (viz kapitola 3.2).
Náplavka je plně využívána pro lodní dopravu jako
kotviště, nástupní mola a parkovací plochy pro
personál.
Jedna z nejatraktivnějších částí pražských náplavek
z hlediska panoramatu a napojení na městské centrum
(Pařížská ulice) je využita jako parkoviště a nástupní
plocha pro lodní dopravu.
Alšovo nábřeží (km 52,75 – 52,85)
Tato část nábřeží je tvořena vysokou nábřežní zdí. Nad mostem je umístěno vysokovodní kotevní stání s plovoucím zařízením s restaurací a se dvěma
výstupy na horní hranu nábřeží a jako kotviště osobní vyhlídkové lodě. V pilíři Mánesova mostu jsou placené toalety a restaurace.
EVD s.r.o.
Czech
Boats, s.r.o.
Labská
plavební
Bukanýr
Albatros
botel
U Bukanýra
music bar
Labe
Mělník
Classic River
Czech Boat
Florentina
Opět se jedná o nevyužití jedné
z nejatraktivnější části náplavek.
V současnosti funguje jako přístupová
rampa propojující Palachovo náměstí
s řekou.
Potenciálně uzlový bod
Pražského turistického
Okruhu (viz kapitola 3.2.).
Rašínovo nábřeží (km 54,38 – 55,75)
Nábřeží od Mánesa až po Železniční most je využíváno především
jako stání osobní lodní dopravy různých společností. Přímo pod
Jiráskovým mostem kotví dvě lodě. Jedna (Klotylda) slouží pro
hotelové ubytování, druhá (Matylda) jako restaurace. Ve vnitřních
prostorách schodiště na Jiráskův most je umístěno zázemí restaurace
včetně veřejnosti přístupného bezbariérového WC nicméně
nedostatečně označeného a uzamčeného.
Stanoviště P.P.S.
11
10
09
08
07
Hořejší náb.
Sabina est.
s.r.o.
Labe, Lužnice, Odra,
Vyšehrad, Vltava,
Hamburk, Visla,
Kontra
Kristián Marco
restaurace
05
04
Tyrš
hudební parník
03
Tajemství
Divadlo bratří
Formanů
Reklamní
klinika
přívoz
Klotylda
botel
Matylda
restaurace a botel
Party Grill
pronájem člunů
DBF
Lodní spol.
Bohemia
06
Gastro
group
Cca 100 m pod Palackého mostem přímo na náplavce je objekt
památkově chráněné restaurace Vltava. Restaurace má vlastní
povodňový plán. Na nábřeží parkují osobní automobily a užitkové
automobily pro lodní dopravu. Je zde také drobná stavba sloužící
jako zázemí lodní dopravy. Na nábřeží jsou nové integrované sloupy
s napojením na sítě (voda, elektro, kanalizace), takzvané přípojné
body. V zimních měsících slouží náplavka pro shoz sněhu do Vltavy.
V jednotlivých zdech nábřeží jsou v současnosti nebytové prostory,
které jsou v některých případech pronajímány a slouží k různým
účelům anebo tvoří technické zázemí pro instalované inženýrské sítě.
V horní části při železničním mostu kotví divadelní loď Tajemství a loď
(A)Void Gallery
LEGENDA KOBEK
kobka číslo
popis
02
prázdná, technické zázemí
03
sklad, nyní prázdná, velikost cca 15 m2,
plán na vybudování WC, nejsou dovedeny
sítě
04
technická místnost, nedá se využít
05
zasíťována - nájemce společnost Party Gril
06
zasíťována - nájemce společnost BajkAzyl
08
zasíťována, vybudovány WC, 3x dámské,
2x pánské + 2 pisoáry - v pronájmu
09
zasíťována, galerie - p. Slavík
10
zasíťována, sklad PPS
11
zasíťována, restaurace
Černá Hora - p. Slavík
02
12/13
zasíťována, bezbarierové WC a vinotéka
- pronajato provozovateli botelu Matylda
Část náplavky od Mánesa k Jiráskovu
mostu. Parkování personálu a hostů,
Kolize cyklostezky s chodci.
Část mezi Jiráskovým a Palackého
mostem. Cyklostezka rozdělující
náplavku na dvě části a tvořící provozní
barieru.
Odpadové kontejnery pro jednotlivé
provozy naopak nedostatek
odpadkových košů. Stánek s rychlým
občerstvením. Živelně vzniklé
restaurace bez příslušného zázemí.
Restaurace Vltava. Kolize cyklostezky
s chodci. Snaha řešit tuto kolizi
zpomalovacími pruhy. Jediné pevné funkční
WC pro tuto část náplavek s nedostatečným
označením a prodejnou zmrzliny.
Část Palackého most – železniční most.
Cyklostezka rozdělující náplavku na dvě části
a tvořící provozní barieru. Nedostatečná
kapacita toalet řešena mobilními WC.
Chybějící mobiliář – lavičky, odpadkové koše.
Živelně vzniklé restaurace bez příslušného
zázemí.
Část železniční most – rampa směrem
k Vyšehradu. Nevyužívaná, mimo mobilní
stánek občerstvení probíhající cyklostezku.
O víkendech v tomto prostoru probíhají
farmářské a bleší trhy. Výjimečně jiná
produkce.
1.1 Existující nájemci (podnájemní smlouvy vypovězeny k 30.06.2012)
Pravý břeh:
č.
podnájemce
číslo smlovy
poznámka
sídlo firmy
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
Klub potápěčů AQIS
BAKAL a.s.
1. Všeobecná člunovací s.r.o.
Splávek s.r.o.
Jakub Dostál*
IUVENIS s.r.o.
EVD / Prague Boats II
Lodní společnost Bohemia s.r.o.
EVD / Prague Boats III
CITY MOORINGS a.s.
CZECH BOATS s.r.o. + Česká lodní doprava - charter s.r.o.
Bojka s.r.o.
Antonette CARLOS - Carlo Styl
ARCHETYP o.s.
Motor Car - Centrum s.r.o.
Pražské Benátky s.r.o.
AQIS - klub potápěčů
Party Grill Boat s.r.o.
PPS + dodatek č. 1
EVD / Prague Boats
EVD / Prague Boats
Labská plavební společnost
IMMO Development s.r.o.
U KOTVY
BB FLASH FOOD SERVICE
BB FLASH FOOD SERVICE
Divadlo bří Formanů
BAJKAZYL
PRAŽSKÉ TRHY
DVOJKA SOBĚ
VITTUS GROUP s.r.o.
CATERINGARDEN s.r.o.
005/2006
003/2007
005/2007
007/2007
002/2008
24/2010
10.08
012/2008
015/08
008/2009
011/2009
19/2009
021/2009
001/2010
002/2012
003/2012
004/2012
005/2012
006/2012
20/2010
19/2010
15/2011
003/2011
21/2010
13/2012
12/2012
11/2012
09/2012
08/2012
07/2012
15/2012
16/2012
18/2012
restaurace Čechův most
botel Albatros
obch. firma nyní Pražské Benátky s.r.o.
lodní restaurace Rašínovo n.
občerstvení Hollar
lodní doprava
WC Národní divadlo
prodej vstupenek
dle dodatku č. 3 je nájem sjednán na dobu nájemního vztahu nájemce
DALBY
DALBY
lodní doprava
botel Rašínovo n.
občerstvení Mánesův most
farmářské trhy Rašínovo n.
občerstvení Rašínovo n.
bývalá 1. Všobecná člunovací s.r.o.
zahrádka Čechův most
NP č.5 Rašínovo n.
lodní doprava
lodní doprava
WC Čechův most
dodatek č. 1 - doba neurčitá
jedná se o pronájem nebytového prostoru V01401 a dále pronájem dvou daleb
WC Rašínovo n.
mobilní stánek občerstvení (So), Rašínovo n.
občerstvení Rašínovo n.
divadelní loď, Občanské sdružení
cykloservis + občerstvení
bleší trhy
2x NP Rašínovo n., kultura + občerstvení
půjčovna loděk Hollar
občerstvení Rašínovo n./Vyšehrad
Dvořákovo nábřeží, 110 00 Praha 1,
Nábř. L. Svobody , Botel Albatros
Platnéřská 191/4, 110 00 Praha 1
Melantrichova 970/17, 110 00 Praha 1
Petýrkova 1966/25, 148 00 Praha 4
Na Pěšině 808/3, 184 00 Praha 8
Valentinská 4/98, 110 00 Praha 1
Nad Vavrouškou 696/19, 181 00 Praha 8
Koněvova 1686/112, 130 00 Praha 3
Záběhlická 1658/48, 106 00 Praha 10
Záběhlická 1658/48, 106 00 Praha 10
Melantrichova 970/17, 110 00 Praha 1
Husinecká 903/10, 130 00 Praha 3,
Šumavská 69/17, 120 00 Praha 2
Ke Klíčovu 8, 190 00 Praha 9
Platnéřská 191/4, 110 00 Praha 1
Dvořákovo nábřeží, 110 00 Praha 1
Na Průhonu 159, 25242 Vestec
Hořejší nábřeží 17/N, 150 00 Praha 5
Kamenická 692/199, 405 00 Děčín II
Evropská 1729/49, 160 00 Praha 6
Vlastina 850/36, 161 00 Praha 6
Na Vaňhově 194, 190 11 Praha 9
Na Vaňhově 194, 190 11 Praha 9
Stržná 33, 165 00 Praha 6
Petřínské sady 342, 118 00 Praha 1
Žitomírská 38, 101 00 Praha 10
Na Bojišti 12, 120 00 Praha 2
Světová 523/1, 180 00 Praha 8 – Libeň
Borského 668/9, 152 00 Praha 5
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
Levý břeh:
č.
podnájemce
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
Streigel
Madroň
Alvatours
Alvatours
Alvatours
Pragoaqunatout
KSO
AlLIA
Universita Karlova
Tomáš Šín
VŠCHT
Calm Down production
Calm Down production
Delight
Delight
Pražská paroplavební společnost
číslo smlovy
poznámka
Botel Admirál
Občanské sdružení pan Popule
p. Houfková
Lékařská Fakulta
Katedra tělesné výchovy
kontakt
602 143 304
602 143 304
257 321 302
257 321 302
257 321 302
732 116 905
71751252
602 359 369
224 920 463
731 758 626
24253124
603 243 565
603 243 565
731 620 963
731 620 963
605 295 101
Zde se jedná pouze o skladovací prostory v kobkách. Tyto nejsou zasíťovány.
Na Hořejším nábřeží není provozována žádná aktivita.
1.2 Přehled stávajících kulturních a jiných akcí
(probíhají výhradně na Rašínově nábřeží)
V současnosti se na pořádání kulturních akcí podílí převážně, Archetyp, (A)Void Gallery, (A)Void floating, Bajkazyl, Dvojka sobě,
Divadelní Loď Tajemství, loď Kristián Marco. Náplavka je nárazově využívána ke konání různých koncertů a festivalů.
• Farmářské trhy na Náplavce (soboty v 8 - 14.00) se staly součástí života lidí v této centrální části Prahy. Již třetí sezónu přivádí na Náplavku tisíce místních lidí všech věkových
kategorií, od těch nejmenších v kočárcích v doprovodu rodičů, až po starší generaci. Rádi sem chodí cyklisté i pejskaři Je příjemné setkat se tu s přáteli, dát si zdravé občerstvení, domácí
ledový čaj nebo fair trade kávu, prohodit slovo i s prodejci i farmáři, kteří jsou hrdí na plody své práce a jsou rádi, když se jich na cokoliv zeptáte. Na FT Náplavka panuje pohoda
a přívětivá atmosféra i přes davy návštěvníků. Hned za nimi přicházejí zvědaví turisté, kteří dychtí právě po takovém autentickém skutečně pražském místě, kam chodí místní lidé.
• Mezigenerační dílny představují zábavu pro všechny věkové kategorie. Společně se svými blízkými můžete strávit čas pří zábavných či pracovních činnostech.
• Lodě na vodě - Výstava je v České republice i ve střední Evropě svým pojetím a ve svém oboru jedinečná. Výjimečnost projektu spočívá především v možnosti vystavovat lodě jak na
výstavní ploše na nábřeží, tak i na vodní hladině řeky Vltavy. Asociace lodního průmyslu (APL) připravila již čtvrtý ročník výstavy lodí, vodních sportů a lodního příslušenství.
• Bleší trhy - V metropolích Evropy a světa jsou nádherné bleší trhy, které se tam konají pravidelně každou sobotu a to již někde i více než 100 let. Jsou navštěvovány intelektuály, politiky
i obyčejnými lidmi a jsou místem zajímavých rozhovorů. I Praha se snaží, aby byl bleší trh symbolem zajímavé zábavy.
• Divadelní loď Tajemství - divadelní loď Tajemství divadla bratří Formanů vyplula se světovou premiérou představení nachové plachty 23. července 2000 v Praze na Vltavě. Od roku
2006 je sezónním plovoucím jevištěm, které hostí divadlo, hudbu i film. Soustředí se také na dětský a rodinný program spoustou pohádek a příběhů, které doplňují mezigenerační dílny,
kde se vyrábí, vaří, zpívá a hraje.
• Loď Kristián Marco - říční lodní Restaurace nabízí v unikátním retro interiéru kompletní gastro služby a kulturní program například šansonové večery a muzikály.
• Loď (A)Void gallery
• Vltavské pivobranní , Run Prague 2012, Avon pochod
1.3 Architektonické projekty pro Vltavu a Prahu
v posledních letech:
IUCH, architektonické studio, 2011, „Vláda opačně“ - změna vstupu / orientace Strakovy akademie a otevření parku směrem k Vltavě,
inspirace i pro ostatní budovy institucí velkoryse vystavěných před 100 lety podél obou nábřeží. U náplavky Cihelná je zpracován projekt
na revitalizaci parku a parkování lodí, MXM architekti, lodě Prague Boats, Gant
Městské zásahy Praha 2010:
2012 Workshop Archip, náplavka Hollar
Jan Kadlas, Pontonová cyklostezka
2012 Skanska: Bridging Prague, Internation Design Competition, (REsite, Archip)
Veronika Jiroušková, Plovoucí květinářství
soutěž byla otevřená architektům, designérům, studentům, umělcům s cílem najít koncepční vizi a konkrétní
inovativní zásahy do bezprostředního okolí řeky Vltavy
Petr Janda, architekt. studio Doomgroup/Brainwork, projekt využití / prosvětlení kobek na nízkých
náplavkách (plastovým / skleněným kruhem)
architektonická kancelář Rossler+Rybář 2007-2011
2007 Rossler+Rybář, Návrh cyklostezky v úseku Mánes- Rudolfinum, Praha1
2009 Rossler+Rybář, Město a řeka, návrh urbanistické koncepce
2009 Rossler+Rybář, Město a řeka Centrum, urbanistická studie
2009 Rossler+Rybář, Město a řeka Centrum a sever, urbanistická studie
2010 Rossler+Rybář, Vodní tramvaj Praha, studie
2010 Rossler+Rybář, Holešovické nábřeží, Praha 7, studie
2011 Rossler+Rybář, Náplavka Holešovice, Praha 7, studie
Plovárny (plovoucí objekty)
1. místo - Pete North, North Design Office (Toronto, Canada)
2. místo - Juras Lasovsky, Koen Hezemans (Den Haag, the Netherlands)
3. místo - Martin Špičák, Nikola Dočekal, Jiří Deyl (Prague, CZ)
2011 Young Architect Award, kategorie ideové studie a školní práce, téma Město a voda, Jakub Jílek,
vítězný projekt Vltava a Praha
OBČANSKÁ / SOUKROMÁ INICITIVA / KOMUNITY:
Dvojka sobě o.s., příklady akcí a projektů: 2011 festival Ahoj, Design!, 2011 výstava klauzurních prací
studentů ateliéru Socha II VŠUP v Praze, Vltava 2010, (A)VOID Gallery, 2007 instalace „Instalace na
chodníku“ Mariána Straky, v rámci projektu výstavního projektu Nic na odiv…?
Komunita “Náplavka” na Facebooku
2011, studie plovárny - jako ostrov, Andrea Kubná, Ondřej Lipenský, Michal Volf (v zimě, kluziště, v
mezisezóně kulturní akce, tržiště)
REsite, CollColl, Urban Act - instatní park na náplavkách 2012 (předcházel workshop na Archip)
SOUTĚŽE /WORKSHOPY PRAHA:
ČLÁNKY / VÝZKUMY:
Ostrov Štvanice – připravuje se soutěž
Karolína Jirkalová: Nábřeží jako výzva, Art + Antiques, 5. 9. 2011
Městská část Praha 5 zadala návrh na Smíchovskou pláž - studentský workshop na úpravu Hořejšího
nábřeží, (+ návrh hotelu vedle u železničního mostu)
Andrea Kubná, Vltava jako veřejný prostor, disertační práce, ateliér Petra Hájka, FA ČVUT, 2011-2014
CTS (Centrum pro teoretická studia), výzkum Metabolity města, Cyril Říha, 2012
1.4 Příklady zdařilého a funkčního využití nábřeží ve Střední Evropě
Za vzor opravdu plnohodnotného využití nábřeží bychom rádi na tomto místě uvedli příklad nábřeží Dunaje ve Vídni a Bratislavě
a nábřeží Labe v Drážďanech. Příkladů by se samozřejmě našlo mnoho v různých částech světa, nicméně právě historicko-kulturní
kontext a celková příbuznost těchto míst s Prahou ukazuje jak je situace v naší metropoli špatná. Ukazuje také i potenciál a cestu
jak je možné k revitalizaci dospět.
Bratislava
K celkové revitalizaci dvou částí nábřeží
došlo v tomto případě silným propojením
soukromých investic a spolupráce města.
Nové plnohodnotné nábřeží s promenádou,
restauracemi, sportem a oddychem vzniklo
kolem nového nákupně administrativního
centra Eurovea (realizováno společností
Ballymore) a v části kolem administrativního
centra a hotelu Kempinski společnosti
J&T) Celé nábřeží je propojeno funkční
cyklostezkou a hojně využívanou běžeckou
tratí. Je obsazeno velkým počtem restaurací,
přičemž mnohé jsou s celoročním provozem.
Velmi často se na nábřeží organizují kulturní
a sportovní akce. Město a soukromé
společnosti tento proces řídí společně
prostřednictvím sdružení.
Drážďany
Labe v Drážďanech je na jednom břehu téměř
neregulováno a je mu nechán přirozený ráz. Lidé mají
téměř v celé jeho délce přístup až k vodě. Nábřeží
je využíváno ve velké míře ke sportu. Je zde mnoho
venkovních restaurací (pivních zahrad). Velmi
uspořádaně je řešeno kotviště lodí a lodní doprava
na protějším břehu těsně sousedícím s historickým
centrem města. Samozřejmosti jsou toalety, lavičky,
směrové tabule pro turisty a propojení
s rušnými ulicemi vedoucími do centra starého města.
Domníváme se, že jak projekt Lodního nádraží (viz.
kapitola 3.2) tak i turisticky okruh, i navzdory tomu,
že nábřeží a centrum města odděluje silnice, fungují
v Drážďanech ukázkově.
Vídeň
Dunaj protéká Vídní v několika ramenech. Je zde
velice akcentována zejména sportovní funkce.
Ve slepých ramenech jsou provozována přírodní
koupaliště. Samozřejmostí jsou přímé přístupy
k řece cyklostezky, prostor na procházky. V centru
města jsou potom na řece hojně využívány pontony
a nefunkční nákladní lodě kde jsou instalovány bazény
a restaurace.
2. Základní podmínky pro lepší využití a rozvoj společné
pro všechny tři sledované nábřeží – návrhy řešení
Základní premisou pro rozvoj daného území je jeho atraktivita. Zejména pravostranná část má všechny předpoklady pro to, aby se stala výkladnou
skříní Prahy. V krátkodobém horizontu kdy není možné měnit současný stav nábřeží stavebními zásahy popřípadě celkovou změnou prostoru v závislosti na zvoleném urbanistickém konceptu navrhujeme tyto základní kroky na podporu prezentace nábřeží.
2.1 Technický stav, čistota, bezpečnost
Je nezbytné v první řadě zlepšit vizuální stránku nábřeží. S odkazem na analýzu stávajícího stavu
popsaného v kapitole 1 navrhujeme tyto změny a vylepšení:
Aktivní správa nemovitosti (Property Management) – profesionální správou automaticky dojde k potlačení
mnoha negativních jevů popsaných dříve. Za základní úkoly považujeme nutnost zabezpečovat kompletní produkci
jednotlivých akcí, koordinaci akcí po stránce marketingové a technické, jejich vzájemná návaznost propojenost
v průběhu roku. Je nezbytné aktivně vyhledávat vhodné nájemce pro nebytové prostory a plochy náplavek. Dále
správa všech stávajících i nově uzavřených nájemních smluv (které budou uzavřené přímo s majitelem tedy
MHMP), organizace kolekce nájemného a souvisejících poplatků, v případě potřeby vymáhat dlužné nájemné, vést
komunikaci a řešit právní spory a podobně. Nezbytná je kontrolní funkce v oblasti úklidu, bezpečnosti
a technického stavu.
Úklid a čistota prostor – ve spolupráci s technickým správcem TCP navrhujeme zvýšit frekvenci strojového
čištění vodorovných částí náplavek, odstranění grafit nápisů na svislých konstrukcích a zdech. Stávající stav
zejména na Hořejším nábřeží, kde je omezený provoz je zcela nedostatečný.
Mobiliář – Rádi bychom oslovili některé z architektů, kteří se úspěšně účastnili nedávných soutěží a připravili
jednotný vizuální koncept laviček, košů, toalet (včetně použitých piktogramů), stínících prvků, informačních
totemů, směrových ukazatelů a dalších. V přechodné době (od sezony roku 2013) navrhujeme provést analýzu
jaký mobiliář má město k dispozici a začít s instalací na přechodnou dobu.
Odpadové hospodářství – odpad z restaurací a provozoven řešit každodenním odvozem odpadků. Tuto povinnost
podchytit v nových nájemních smlouvách. Jedná se o zcela běžný požadavek a patřičnou úpravou nájemních
smluv se odstraní velký problém bez nutnosti investic ze strany města. Veřejný prostor se tak nebude zabírat
velkokapacitními kontejnery na odpad.
Toalety – nutnost vybudovat v kobkách veřejné toalety. Neexistence toalet považujeme v současnosti za
jednu z největších slabin. Stávající provoz mobilních zařízení Toi Toi je placen jednotlivými restauracemi. Záchody
jsou přetížené, a jelikož neexistuji záchody veřejné (s výjimkou WC v pilíři Čechova mostu a velmi nedostatečně
označeného WC vybudovaného v kobce na Rašínově nábřeží vedle restaurace Vltava), restaurace se přirozeně brání
nadužívání tím, že jsou toalety uzamčeny. Důležitá bude úvaha o ekonomice provozu veřejných toalet. V současnosti
jsou toalety pronajímány a provozovatel není nucen (například nájemní smlouvou) zajišťovat veřejnou službu v plném
rozsahu. Celkovou dotaci na provoz WC na Rašínově nábřeží odhadujeme na 25tis Kč měsíčně.
Bezpečnost provozu – navrhujeme posílit bezpečnost náplavek v místech s přístupem k řece instalací záchranných
kruhů popřípadě výstražnými tabulemi s informacemi o poskytnutí první pomoci v případě nebezpečí utonutí.
Osvětlení, policie – osvětlení náplavek je nedostatečné pro pocit bezpečí. Navrhujeme navýšení počtu městských
strážníků vykonávajících službu na náplavkách například na kolech a instalaci mobilní úřadovny Městské Policie v
kombinaci s informačním střediskem. Instalace kamerového bezpečnostního systému.
Doprava – Regulace dopravní obslužnosti a parkování na nábřežích. Zklidnění chaotické dopravy zákazem vjezdu
mimo odstavné parkoviště (na Hořejším nábřeží) a zásobování. Princip pro auta zásobování jako na Praze 1 v zónách.
Instalace hydraulických zábran pro úplné zamezení vjezdu.
Regulace provozu – Navrhujeme vytvořit systém regulace provozu zejména v částech v blízkosti obytných domů,
hudebních produkcí a hluku vytvořením všeobecných podmínek pronájmu, které budou jednotlivý nájemci podepisovat
spolu s nájemními smlouvami, a které budou muset pod sankcemi dodržovat.
Provoz cyklostezky – Navrhujeme regulaci pomocí dopravního značení –například Značka cyklisto veď kolo, značka
Zpomal. Samostatně se věnujeme v kapitole 2.5
Informační funkce – Navrhujeme vytvoření a instalaci informačních totemů (doplnění fotky navigační tabule-grafická vizualizace) přímo v prostoru náplavek anebo na svislých konstrukcích, které budou
využívat jednotnou grafickou formu. Panely můžou být i interaktivní v závislosti na existencí sítí. Kromě informací o programu na nábřežích, informacích jednotlivých městských částí anebo Magistrátu
můžou nést v určité míře i reklamní sdělení čímž by se zajistilo financování jejich pořízení. Propojení s vytvořením Pražského Turistického Okruhu, viz. Kapitola 3.2
Koordinace – Navrhujeme aktivní správou odstranit nekoordinované a nedostatečné využití skladů, kobek v nábřežních zdech, nekoordinované a nedostatečné využití přístavních mol na levém břehu
neexistující koordinace kulturních, sportovních a dalších akcí probíhajících na nábřežích. Je nutné vytvořit jednu společnou platformu na internetových stránkách.
Provoz na řece – projekt Lodní Nádraží, kterému se věnujeme v kapitole 2.3
Dobudování chybějícího napojení na uliční síť – je nutné doplnit přechody pro pěší, schodiště (most Revoluční) v místech kde chybí a posílit bezpečnost a stávajících tak, aby se návštěvníci pohodlně
a bezpečně dostali k řece a zpět do města. Prioritní by měli být uzly v rámci konceptu Pražského Turistického Okruhu (viz kapitola 3.2).
Ekonomika provozu – V současné době dosahují náklady na roční správu pravostranné části vymezené v této práci na částku 11,5M Kč. Celkové roční výnosy činí přibližně 14M Kč. Započteme-li
Hořejší nábřeží, budeme se pohybovat kolem částky 15M Kč výnosů, které město obratem téměř celé zpět vynaloží na provoz nábřeží. Téměř 70% příjmů je nicméně tvořeno z pronájmů provozovatelů
lodní dopravy. Domníváme se, že by se aktivní správou dalo docílit zvýšit kvalitu bez nutnosti dodatečných nákladů. Zatraktivněním prostředí podnikání by se dalo docílit zvýšení výnosů z pronájmu na
náplavkách, tak aby pokryli případný výpadek vzniklý lepší regulací kotvení zejména v části Na Františku. Přesný dopad musí být nicméně dále analyzován v závislosti na podmínkách nově připravovaných
nájemních smluv.
Kompletní přepracování nájemních smluv – Navrhujeme provést kompletní analýzu stávajících nájemních smluv. Tyto do budoucna uzavírat přímo s majitelem tj. MHMP. Vymezit pod sankcemi
podmínky podnikání v dotčených oblastech. Přesunout odpovědnost ve větší míře na jednotlivé provozovatele, a to zejména v oblasti nakládání s odpady, parkováním, kotvením lodí. Skutečný stav potom
monitorovat a používat smluvní sankce.
2.2 PR a marketingová podpora
Jako jeden z prvních kroků navrhujeme posílit povědomí o prostoru Pražských nábřeží.
Sjednotit veškerou externí komunikaci a propagaci pod jednotným názvem podpořeným
logem, které zvolené jméno graficky vyjádří v jednoduché a zapamatovatelné formě.
Logo bude podporováno a komunikováno MHMP a městskými částmi aby vešlo co nejvíc
v povědomí stejně jako se to povedlo s logem Prahy.
Navrhujeme používat jméno Pražské Břehy (Pražské Nábřeží)
Navrhujeme logo (včetně prostorového vymezení o kterou náplavku se jedná)
Navrhujeme vytvořit a spravovat internetové stránky
www.prazskebrehy.cz jejichž základní náplní budou:
Rozdělení tří náplavek, tak aby se pod svým názvem dostaly do podvědomí občanů, kalendář všech
kulturních, společenských a sportovních akcí (pořádání akcí považujeme za jeden ze stěžejných bodů pro
revitalizaci nábřeží a podrobně se tomuto bodu věnujeme kapitole 3.3)
propagace jednotlivých nájemců
komunikace s návštěvníky - zpětná vazba
odkazy na sociální sítě /profil prazskebrehy na Facebook atd./
spolupráce s webovým portálem www.kudyznudy.cz
spolupráce s czech tourism
koordinace s Facebookovým profilem Náplavky, který mapuje provoz kulturních akcí na Rašínově nábřeží.
možnost vydávání samostatného měsíčníku stejně jako např. ve Vídni Donau Express
Navrhujeme zorganizovat tiskovou konferenci k příležitosti zahájení sezóny 2013, prezentovat pozitivní
změny připravené na novou sezonu a chystané dlouhodobější záměry.
Navrhujeme uspořádat PR kampaň před začátkem sezony 2013 za využití reklamní inzerce v Metru,
periodikách vydávaných městem např. Pražská Pětka, Noviny Prahy 2 apod., rádio, tv, billboardy, vozy MHD
atd.
Za první velkou marketingovou akci můžeme připravit zahájení sezony 2013 a potom ji každoročně uzavírat.
V zimě počítat alespoň s Vánočními trhy a Silvestrem včetně ohňostroje.
Navrhujeme zorganizovat průzkum veřejného mínění s cílem zjistit, co by Pražané na náplavkách chtěli.
V minulosti se organizovalo mnoho urbanistických konferencí a architektonických soutěží, ale dle našeho
názoru jejich výsledky jsou dost často odtrženy od reality. Domníváme se, že by bylo velmi oceněno kdyby se
Magistrát obrátil na obyvatele Prahy, alespoň formou průzkumu, jaké využití by na březích Vltavy rádi našli.
Cílem je maximálně posílit povědomí o nové části Prahy, která je svojí polohou skvělým místem pro trávení
volného času. Toto musí zákonitě přivést k Vltavě více lidí, což zvýší podnikatelskou aktivitu a konkurenci
v oblasti což by mělo přinést nárůst kvality poskytovaných služeb a kromě větší spokojenosti lidí i víc peněz
do městské pokladny.
Rozpočet na následnou periodickou kampaň navrhujeme financovat kombinací veřejných a soukromých
prostředku. Všichni nájemci, kteří podepíší nové nájemní smlouvy na provozování podnikatelské činnosti
v prostoru Pražských Břehů budou kromě nájemného a poplatků za služby platit i marketingový poplatek,
tak jak je běžné například v nákupních centrech. Bude zřízen marketingový výbor, kde budou zastoupeny jak
nájemci, tak pronajímatel. Tomuto fóru bude správce předkládat marketingový plán na celý rok (sezonu)
a rozpočet. Po schválení bude jednotlivé marketingové akce produkovat a na konci sezony předloží
vyúčtování.
Plán a rozpočet na PR a reklamní kampaň viz příloha č.3:
2.3 Regulace provozu na Vltavě, kotvení lodí a pontonů
Základním záměrem je odstranit živelnost s jakou se v současné době provozuje lodní doprava v oblastech nábřeží. Přemíra kotvících lodí
často ve velmi špatném technickém stavu znemožňuje využít jednu z největších výhod pravostranných náplavek, a to nádherný výhled od
vody na Staré město, mosty a Pražský Hrad.
Základním a zcela zjevným nedostatkem je, že každý provozovatel lodní dopravy provozuje svoje vlastní nástupní a výstupní terminály. Výsledkem je zcela nepřehledné nábřeží zejména v části na Františku.
Pontony jsou různorodé, často nevalné technické kvality a vzhledu. Navrhujeme vytvořit v části, která je k tomuto účelu jak nejvhodnější svojí polohou a technickými vlastnostmi tj. část Revoluční – Na Františku
Lodní Nádraží.
Smyslem by bylo vybudovat nástupní terminál, který by jako jediný byli nuceni všichni provozovatele lodní dopravy používat. Toto by bylo vymezeno v příslušných smlouvách povolujících provoz na řece Vltavě.
Navrhujeme dále analyzovat ekonomickou stránku pronájmu a provozu na takto vytvořeném nádraží. Analogický příměr je s autobusovým nádražím Florenc.
Hlavními nájemci jsou společnosti EVD s.r.o., P.P.S., Přístav Praha s.r.o., Czech Boats s.r.o. a Labská plavební s.r.o.. Navrhujeme zanalyzovat stávající a připravit nové nájemní smlouvy, kde bude vymezeno
používání náplavky. Domníváme se, že by se nově měly smlouvy podepisovat napřímo s majitelem náplavek tj. MHMP. Počet lodí se mimo to dá regulovat závazným stanovením šířky kotevního stání ve
vybraných místech náplavky. Domníváme se, že regulace provozu zejména v části Na Františku (viz kapitola 3.2) je možná i navzdory nevoli ze strany provozovatelů lodní dopravy. Je nutné vyřešit problém se
zásobováním jednotlivých lodí, které je nekoordinované a nábřeží de facto degraduje na prostor s kontinuálním průjezdem a parkováním dodávek a problém s příjezdem a odjezdem turistů na tu kterou konkrétní
loď. Tady by měl fungovat dispečink, který by toto řešil v souvislosti s řešením dopravy a obsluhou instalovaných výsuvných hydraulických kolíků.
Pro dlouhodobější kotvení lodí navrhujeme využívat vybudované dalby na protějším břehu Vltavy. Tyto jsou majetkem ŘVC a bude tedy nutné uzavřít nájemní smlouvu na zajištění provozu. Dalby nejsou
kolaudovány pro pohyb neoprávněných osob (turistů) a proto můžou sloužit jenom k stání lodí, jejich opravám a podobně.
Rovněž navrhujeme smluvně podchytit jaký je minimálně nutný technický stav lodě pro její provoz a kotvení na náplavkách. Toto je možné v spolupráci se Státní plavební správou.
Dalším asi dlouhodobějším cílem je propojit MHD s říční dopravou včetně integrace převozníků a dobudování patřičného zázemí a projekt Vodní tramvaje (viz kapitola 2.6).
Část 1 (Hořejší nábřeží) – propojení s Rašínovým nábřežím vodní tramvají (viz samostatna kapitola)
Část 2 (Svoboda, Dvořák, Alšovo) – regulace kotvení lodí, vytvoření jednotného Lodního nádraží s dispečinkem, který bude řídit nástup a výstup lidí, prodej lístků a dopravu lidí na náplavku.
Úprava nájemních smluv, nutnost dlouhodobějšího kotvení na dalbách na protějším břehu
Drážďany
Praha
Část 3 (Rašínovo) – instalace zastávky vodní tramvaje, dobudování zasíťování v části pod železničním mostem, úprava nájemních smluv s lodními přepravci
2.4 Regulace dopravy a parkování
„Vývoj města a nábřeží postupně dospěl až k dnešnímu zatížení nábřeží dopravou do takové míry, že horní nábřeží funguje jako bariéra mezi městem
a řekou. To, že se potřeby automobilové dopravy přelévají až na náplavky, které nedávno sloužily i jako pomocná komunikace a dnes jako parkoviště
je vlastně přirozené. Problém náplavek tak vybízí ke komplexnějšímu řešení v návaznosti na celý organismus města. Z těchto důvodů vnímáme
úspěšné řešení náplavek a nábřeží neoddělitelně od řešení problému dopravy, nového řešení přiléhajících veřejných prostranství a úvah o propojením
s městem. Revitalizace jednotlivých náplavek by pak byla vnímána jako dílčí součást obou nábřeží, lemů města kolem řeky jako celku, jehož stavu jsou
důsledkem. Když se podíváme na problém v širších souvislostech, ukáže se jako obrovská příležitost zvolit komplexní mezioborový přístup, který by
jako jediný mohl docílit výrazného zkvalitnění stavu nábřeží a náplavek. Prakticky by to znamenalo, přibrat k návrhu náplavek i zpracování okolí
a návrh celkového konceptu dopravy včetně cyklotras, pěších zón, např. zklidnění dopravy na obou březích vysokého nábřeží, nové řešení jednotlivých
pruhů pro chodce, cyklisty i obslužnou dopravu.“ (Citace viz příloha č.1.)
V rámci námi řešené Malé revitalizace se
zaměřujeme na zregulování automobilové dopravy,
zlepšení přístupu pro pěší a omezení negativních
vlivů cyklostezky tak jak je dále popsáno v kapitole
2.5. Automobilová doprava je v místě Na Františku
ve velké míře využívána pro zásobování lodi (viz
kapitola 2.3), příjezd a odjezd turistů k čemuž jsou
využívány mikrobusy, parkování zaměstnanců lodí
a dokonce zneužívána motoristy pro průjezd
v případě dopravních komplikací na nábřežní
komunikaci.
Domníváme se, že průjezd a parkování by mělo být na nábřežích
zcela zakázáno (až na jednu část Hořejšího nábřeží), zásobování a
doprava turistů koordinována.
T
Hořejší a Rašínovo nábřeží
dopravní obslužnost -stávající stav
přístup na náplavku pro pěší - schodiště
přístup na náplavku pro vozidla - vjezd, rampa
T
100m
přechod pro chodce
Anděl
400m
Rašínovo náb.
M
Hořejší náb.
M
T
Karlovo
nám.
T
zastávka MHD - tramvaj
M
stanice MHD metro
Anděl
T
T
T
100m
Na Františku, Dvořákovo a Alšovo nábřeží
dopravní obslužnost -stávající stav
přístup na náplavku pro pěší - schodiště
přístup na náplavku pro vozidla - vjezd, rampa
přechod pro chodce
T
zastávka MHD - tramvaj
M
stanice MHD metro
Anděl
2.5 Cyklistická stezka
Z hlediska provozu náplavek představuje cyklostezka největší problém v hlavní sezoně kdy zároveň vrcholí využívání stezky cyklisty.
Nejpalčivější je tento problém na Rašínově nábřeží kde stezka protíná prostor náplavky analogicky jako magistrála odděluje Václavské
náměstí a Vinohrady. Cyklodoprava přímo koliduje s pěší dopravou, promenádou a tento fakt je ještě umocněn umístěním cyklostezky na
osu náplavek což omezuje prostor využití náplavky a tvoří fyzickou překážku mezi oběma částmi. Zároveň současné materiálové řešení
evokuje pás chodníku a přirozeně na sebe navádí chodce. Domníváme se, že existuje velice reálná možnost úrazu při dalším posílení užívání
nábřeží. Zejména budou ohroženy rodiny s dětmi, popřípadě tělesně postižení spoluobčané.
V principu se domníváme, že potřebné nastavení užívání Pražských nábřeží
je v hierarchii CHODEC – CYKLISTA – AUTOMOBIL. Toto musíme více
posílit a komunikovat prostřednictvím vhodných kanálů.
Dlouhodobým řešením je posunutí cyklostezky na jiné místo v rámci
náplavek, anebo dokonce do prostoru mimo ně. Navrhujeme provést
analýzu a vypracovat alternativní řešení.
Krátkodobým řešením s okamžitým účinkem je aktivní správa. Navrhujeme
instalovat informační cedule – “Pozor sniž rychlost” a podobně a zejména
závaznou dopravní značku Cyklisto sesedni z kola. Tato by měla omezenou
časovou a územní platnost. Instalována by byla zejména v průběhu hlavní sezony
a dále v průběhu kulturních a sportovních akcí na nejvíce exponovaných místech.
Další technickou možností je instalování retardérů přímo do tělesa cyklostezky.
Výhodou je nutnost cyklistů zpomalit ve vybraných úsecích nicméně může dojít
k dalšímu znesnadnění užívání komunikace pro kočárky a tělesně postižené. Tento
postup by se musel dále analyzovat.
2.6 Projekt vodní tramvaje
Domníváme se, že projekt vodní tramvaje je z několika důvodů vhodným komplementem pro oživení pražských nábřeží. Při promyšleném
rozvržení zastávek na náplavkách je možné přinést do tohoto prostoru větší počet lidi, a to zejména v měsících vedlejší sezony. Věříme, že
o provoz je navíc velký zájem mezi Pražany, což dokazuje provoz vodní tramvaje v nedávné minulosti. Propojení centra města s Modřany,
Císařskou loukou, a dalšími části by byl touto formou časově nejefektivnější. Cely projekt by navíc spadal do koncepce postupného uzavírání
centra města pro individuální automobilovou dopravu a snahu o ekologický přístup k provozu v hlavním městě.
Projekt vodní tramvaje byl už několikrát popsán a navržen v rámci architektonických studii. Například studiem Lews and Hickey Praha.
http://www.lhp.cz/#!__urban-planning/river-&-city-ii---water-tram
V roce 2008 předložila společnost Bomart s.r.o. investiční záměr na vybudování a provozování vodní tramvaje z kterého uvádíme:
“Projekt Vodní tramvaje zajistí celoroční pravidelnou dopravu osob po Vltavě v celé délce jejího toku Prahou ze Zbraslavi do Sedlece. Dopravní cesta byla rozdělena na linku Jih, která vede trasou Modřany Belárie Národní divadlo Hollar s 15 zastávkami a linku Sever Kampa - Podbaba, zahrnující 11 zastávek. Obě linky atraktivně propojí centrum města a rekreační oblasti, jaký-mi jsou Braník, Chuchle, Troja a Modřany. Zastávky
vodní tramvaje jsou situovány do technicky možných a dopravně návazných lokalit na PID. Zastávky jsou navrženy jako modulární plovoucí pontonový systém, který umožní reagovat na potřeby přepravovaných osob
v jednotlivých lokalitách a umožní i operativní přesuny doplňkových modulů. Základní pontony budou mimo centrum kotveny u vysokovodních dalb a tudíž nebude při povodni zapotřebí jejich ?stěhování? do chráněného
přístavu. Vlastní plavidlo by mělo mít kapacitu cca 100 míst s úložným prostorem pro zavazadla, kola, kočárky a je navrženo jako bezbarierové. Mechanické bezobslužné kotvící zařízení (hydraulická ruka) umožní co
nejrychlejší ukotvení a uvolnění plavidla k zastávce.”
http://www.urm.cz/cs/mestske-investice/detail/1258/vodni-tramvaj
Navrhujeme tedy dále analyzovat možnost
opětovného zprovoznění vodní tramvaje v Praze
zejména z ekonomického pohledu.
Odkaz příloha č. 2 s uvedením ekonomického
a provozního rozboru
2.7 Rozdělení sezónního provozu
Základním omezením využití nábřeží jsou klimatické podmínky. I v současnosti nejvyužívanější část tj. Rašínovo nábřeží je de facto aktivní
pouze v období prázdnin. S poklesem večerních teplot pod 15C výrazně klesá zájem o trávení volného času na náplavkách.
Období roku a dopad na aktivitu můžeme tedy rozdělit následovně:
Hlavní sezona 15. Června až 15. Září
Plná a maximální využitelnost všech typů aktivit, a to vzhledem k průměrným teplotám tak k dennímu světlu (3 měsíce)
Vedlejší sezona 15. Září až 15. Listopadu a 15. Dubna až 15. Června
Částečná využitelnost zejména pro společenské a některé kulturní a tematické akce (4 měsíce)
Zimní období 15. Listopadu až 15. Dubna
Téměř minimální využitelnost. Velice specifické akce typu bruslení, Vánoční trhy atd. (5 měsíců)
Ve všech ekonomických modelech je tedy potřeba počítat s využitelností prostoru pouze z ca 60%. Navrhujeme
prozkoumat možnosti rozšíření využití instalaci zasklených, zateplených restaurací typu loft cube anebo zimních zahrad
z celoročním provozem, instalaci plynových zářičů v průběhu vedlejší sezony a většího využití kobek a čapadel ve svislých
konstrukcích.
Navrhujeme posílení provozu mimo sezónu, a to zejména pořádáním specifických kulturních akcí viz kapitola 3.3. Celoroční
provoz restaurací a jiných provozů, v zimní sezóně bude nutné podpořit slevou na nájemném popřípadě jinými iniciativami.
Zde bude opět nezbytná aktivní správa a komunikace s nájemci.
Příklady celoročního využití - Bratislava
3. Navrhované změny využití ploch, pronájem
nebytových prostor a pořádání akcí
Závěrečným bodem této práce je prezentace návrhu konkrétních změn Pražských nábřeží a jsou v souladu ze zadáním
proveditelné z hlediska času, financování, technické proveditelnosti a právních důsledků.
V předcházejících částech jsme se zaměřili na identifikaci a návrhy řešení společných problémů, které vytvoří vhodnou platformu pro obnovení života na nábřežích. Teď předkládáme možné návrhy na vhodnou
náplň. Zde vidíme dva hlavní body aktivní správy nábřeží – 1. vyhledávat pro majitele vhodné nájemce na provozování podnikatelských aktivit dle níže popsaného návrhu využití prostoru, včetně stanovení
a následné kontrole dodržování jasných a transparentních pravidel a 2. vyhledávat, produkovat a koordinovat jednotlivé kulturně společenské akce.
Náplavky jsou v současnosti rozděleny na tři uzavřené a navzájem nepropojené celky, u kterých dále navrhujeme kombinaci aktivit a kulturně společenských akcí, které budou podporovány ze soukromých anebo
veřejných zdrojů (anebo půjde o jejich kombinaci). Domníváme se, že každá část náplavek má svoji převládající funkci, která se utvořila samovolně v průběhu času. Nejpatrnější je tato skutečnost při pohledu na
Rašínovo nábřeží. Navrhujeme v maximální míře tento charakter podpořit a zdůraznit.
3.1 Levostranná část –
Vzhledem k charakteru této části nábřeží a k její poloze ji
považujeme za nejvíc komplikovanou, co se týká přirozené
návštěvnosti. Tady se bude muset vynaložit nejvíce úsilí jak
nábřeží zatraktivnit. Je to oblast, kde je podle našeho názoru
převládající funkce bezesporu oblast využití volného času,
a to aktivní odpočinek a relaxace. Pro toto je vhodná
nejenom svojí polohou, ale i historicky, když se na tomto
území v minulosti realizovala pláž. V parku nad náplavkou
fungují velmi úspěšně sportoviště a dětské hřiště. Tyto
aktivity mohou plynule přejít na nábřežní část.
Úsek Palackého most – Veslařský klub
parkování, dobíjecí stanice elektromobilů
vod
n
í tra
mv
aj
aktivní odpočinek a relaxace
Úsek Botel Admiral - Palackého most
restaurace, tančírna, klidová zóna
Domníváme se, že pro zatraktivnění této části by bylo ideální vybudovat bazén na pontonu
(v zimní sezóně možný provoz zimního kluziště) na náplavce přecházejícího do dětského
koutku s brouzdalištěm, kavárnou a místem odpočinku a relaxaci pro matky a celé rodiny
s dětmi. Dobudování vhodného zázemí a oddechové zóny, osazení laviček a posilovacích
strojů. Vhodná by zcela jistě byla i půjčovna lodiček a šlapadel.
Úsek podél Botelu Admiral
parkování hostů, zasobování
Úsek od Botelu Admiral proti proudu řeky
restaurace, občerstvení, dětský koutek, brouzdaliště
lezecká stěna, minigolf, gril zóna, bazén, půjčovna loděk
Navrhujeme v prostoru náplavky dále vybudovat lezeckou stěnu, a to z veřejných zdrojů
volně přístupnou všem zájemcům o sport a relaxaci. Dále instalaci basketbalových košů,
minigolf a obdobných aktivit. Dalo by se tak připravit platformu, kterou by lidi využívali
a aktivně vyhledávali. Správu, služby a život by zde potom přinesli podnikatelé, a to
formou doplňkových služeb – půjčování sportovních potřeb, lekce výuky (například na
lezecké stěně), prodejem sportovních potřeb, organizací turnajů a propagace sportovních
značek (např. street basketball) atd. Navrhujeme vytvořit a implementovat rezervační
systém na jednotlivá sportoviště, který bude fungovat na portálu www.prazskébrehy.cz.
Jako další krok při zvýšení návštěvnosti Hořejšího nábřeží jsou komplementární služby
typu občerstvení, kavárny, Gril zóna – půjčovna grilů a podobně.
vaj
Hřiště, skate park a dětské hřiště nad náplavkou
funkce a vybavení náplavky bude komplementem
ke stávajícím aktivitám na horní části
Pro plnohodnotné využití nábřeží bude potřeba investičních výdajů. Zejména zasíťování kobek, jejich stavební příprava, instalace mobiliáře (lavičky, koše atd), vybudování alespoň jednoho pevného WC.
Důraz je potřeba dát na jednotný ráz korespondující s prostředím řeky a svislou konstrukcí s kobkami. Tyto jsou v tuto chvíli pronajaty a využívány pouze jako sklady. Navrhujeme v rámci správy začít jednání
s možnými sponzory zejména s místně přilehlým výrobcem piva (Staropramen), a to jak pro vybudování lezecké stěny popřípadě pontonového bazénu.
Na nábřeží chybí kulturní vyžití a vzhledem k poloze navrhujeme V prostoru Admirál – Palackého most pronajmout část náplavky na restauraci, Cube House (na pontonu), popřípadě tančírnu.
Část Palackého most – Veslařský klub je na jakoukoliv aktivitu nevyužitelná. Navrhujeme proto tuto jedinou část nábřeží alokovat na parkoviště. Toto by bylo zpoplatněno a přínos do městské pokladny by
mohl podporovat další aktivity na náplavkách. Navrhujeme dále zde vybudovat dobíjecí stanice pro elektromobily samozřejmě na účet soukromého investora.
Úsek Palackého most – Veslařský klub
Úsek Botel Admiral - Palackého most
Úsek podél Botelu Admiral
Úsek od botelu Admiral proti proudu řeky
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Relaxace
zahrádky barů a restaurací
dětský koutek s brouzdalištěm
Hřiště, skate park a dětské hřiště
stávající sportovní a hrací plochy na nábřeží jsou
zachovány a s funkcí náplavky se doplňují
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Koupaliště na vodě
bazén na pontonu
Restaurace na vodě
Cube House
Aktivní odpočinek
lezecká stěna, minigolf
půjčovna grilů a loděk
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Relaxace
zahrádky barů a restaurací, tančírna
klidová zóna bez dětských koutků
Botel Admirál
zásobování a parking hostů
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
vodn
í tram
vaj
vod
n
í tra
mv
aj
Parkování
parkovací stání o kapacitě cca 60 vozů
dobíjecí stanice elektromobilů
Úsek od Těšnov - Revoluční
prostor botelu Albatros
nástupní zóna, návaznost na Karlín
Křížení s Revoluční
doplnit vertikální propojení nábřeží a náplavky
Úsek Revoluční - Na Františku
„vodní nádraží“ - nástupní mola, lodní doprava
odpočinková a čekací zóna
rychlé občerstvení, dětské hřiště, půjčovna kol
Úsek Na Františku - Čechův most
restaurace, kultura a obchod
rekreační a komerční zóna
Úsek Čechův most - Alšovo náměstí
restaurace, kultura a obchod
vyskoký standarrd služeb, návaznost na
Pařížskou ul. - butiky, módní přehlídky
3.2 Pravostranná část – František, Dvořák, Alšovo
Kulturně turistická
Poloha této náplavky v centru Prahy s přístupem z centra města předurčuje její využití. Tady bychom navrhovali zaměřit se na služby
návštěvníkům Prahy a kulturu. Cílem je vybudovat jednotný nástupní terminál s jízdním řádem a regulovat kotvení lodí - Lodní Nádraží.
kultura a turistika
Propojení a obsluha
Nástupní prostor náplavky
napojení na Karlín
botel Albatros
zásobování a parking hostů
Křížení s Revoluční
doplnit vertikální propojení nábřeží
a náplavky
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Lodní doprava
nástupní mola
„lodní nádraží“
čekárny s občerstvením
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Zábava, lodní doprava
doplnění „lodního nádraží“
rychlé občerstvení, restaurace
dětské hřiště
půjčovna kol a loděk
Nutno dobudovat bezpečné propojení náplavky s ulicí Revoluční - Štefánikův most
kultura a turistika
Úsek od Těšnov - Revoluční
Úsek Revoluční - Na Františku
Restaurace na vodě
Cube House
Kultura a turistika
restaurace - výhled na Pražský hrad
kultura, performance
částečně galerie, butiky
Obchod na vodě
„módní obchodní dům“
galerie, butiky, módní studia
Kultura a turistika
nejlukrativnější prostor
velmi dobré restaurace
módní přehlídky, butiky
Móda na vodě
Cube Loft
galerie, butiky
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
kultura a turistika
Úsek Na Františku - Čechův most
Úsek Čechův most - Alšovo náměstí
Druhým hlavním cílem je posílit turistickou funkci, a to vybudováním Pražského Turistického Okruhu – jakési obdoby Ringstraase ve Vídni.
Propojením turistických stezek Revoluční – Dlouhá – Staroměstské Nám – Kaprova – Nábřeží.
Zde budou nutné investiční výdaje do informačních totemů a mobiliáře. Navrhujeme mediálně podpořit takto nově vzniklý turistický okruh a spolupracovat s incomingovými cestovními kancelářemi.
V celé části navrhujeme naprostý zákaz vjezdu a parkování. Ten je v současnosti využíván zejména zaměstnanci přepravních společností a výrazně znehodnocuje a zamezuje užívání prostoru.
Za velmi důležité zde považujeme regulaci stánků s občerstvením, mobiliáře, informačních tabulí. Nutný jednotný ráz korespondující s prostředím řeky.
Al
šo
vo
ná
b.
Na Františku
nám. Republiky
nám. Jana
Palacha
Staroměstské nám.
Můstek
Celkovou pravostrannou část dále rozdělujeme podle
převládající funkce následovně:
1. Těšnov – Revoluční – návaznost na Štvanici, Karlín, přilehlé dětské hřiště,
sportoviště a alej stromů. Prostor je nicméně zcela zabrán botelem Albatros
a diskotékou Bukanýr. Nemožnost využít tuto část pro propojení nábřeží s další části
města. Neexistence propojení Revoluční ulice s Náplavkou.
2. Revoluční – Na Františku – projekt Lodního Nádraží (viz kapitola 2.3) nástupní
mola vybudovány a provozovány městem, kotvení na dalbách, regulace lodní
dopravy. Restaurace typu bistro komplement k lodní dopravě. Lodní nádraží, malé
dětské hřiště a odpočinková zóna, čekárna, půjčovna kol a elektrokol (samoobsluha).
3. Na Františku – Čechův Most – otevřená široká náplavka, otevírají se výhledy
na Pražský Hrad. Jako převládající funkci zde chápeme kulturu, studenti (díky
univerzitám v těsné blízkosti nábřeží), performace, kulturní akce, spolupráce se
studentskými organizacemi (například Majáles), restaurace, obchodní dům na vodě
4. Čechův most – Alšovo náměstí – nejlukrativnější část. Velmi dobrá restaurace,
logické pokračování Pařížské ulice, módní přehlídky, butik s módou atd. CUBE LOFT
s galerii a butikem.
Pravidelná produkce by měla být koordinována s ostatními nábřežími v rámci správy
a anoncována na společném webovém portálu.
3.3 Pravostranná část – Rašínovo nábřeží
Kulturně zábavní část
kultura a zábava
Úsek od rampy z Palackého nám. po proudu
restaurace a občerstvení
vod
n
í tra
mv
aj
Poloha a zejména současné využití této části
předurčuje nábřeží ke kulturně zábavním akcím.
Navrhujeme charakter, který náplavka má výrazně
neměnit, ale podpořit jej. Tato část je v současnosti
nejvyužívanější a dá se říct i nejatraktivnější.
Myslíme, že by ještě šlo posílit rodinou funkci
větším důrazem na dětské aktivity.
V současné době je kulturní život v části Rašínova nábřeží reprezentován
hudebními a kulturními produkcemi v prostorech před a uvnitř kobek
a v sousedství restaurací. Akcent je potřeba klást zejména na propojení aktivit
a odstranění technických nedostatků (viz kapitola 2.2). Rovněž navrhujeme
dokončit započatou instalaci inženýrských sítí, které byly pozastaveny
a dobudování pevného WC v kobce číslo 3 jak bylo plánováno.
Úsek mezi rampami
volná plocha bez zahrádek
kulturní akce, trhy
vodn
í tram
v
aj
Úsek od rampy u železničního mostu proti proudu
občerstvení, dětský koutek, gril zóna, půjčovna loděk
kultura a zábava
kultura a zábava
Úsek od rampy z Palackého nám. po proudu
Úsek mezi rampami
Úsek od rampy u železničního
mostu proti proudu
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Volná plocha
trhy, stánkový prodej
kulturní akce, výstavy
Restaurace, rodiny s dětmi
dětský koutek
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Restaurace, rodiny s dětmi
půjčovna kol
Restaurace na vodě
Cube House
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
í tram
vaj
Omezení vjezdu
výsuvné patníky
Relaxace, rodiny s dětmi
občerstvení, dětský koutek
půjčovna grilů a loděk
vodn
vod
n
í tra
mv
aj
Restaurace na vodě Matylda a Klotylda
zachovat s vyloučením parkingu na náplavce
Obdobně jako v předchozí kapitole i toto nábřeží můžeme podle převládající funkce rozdělit na 3 části
1. Mánes – Palackého náměstí výjezd – současný provoz kulturních akcí, restaurace, BajkAzyl, (A)Void. Živoucí centrum a v současné době synonymum pro život na náplavkách. Výstavy,
exhibice a instalace moderního umění
2. Palackého náměstí – rampa výjezd – široká a přehledná část náplavky, která je výborně dostupná z MHD a velmi vhodná pro kulturní akce. Ty zde již v určité míře probíhají (viz kapitola 1.2)
3. Výjezd (pod železničním mostem) – odpočinková část, rodiny s dětmi, hřiště, gril zóny, volnočasové aktivity, půjčovna lodiček, zastávka lodní dopravy propojení s císařskou loukou využití
odpočinkové funkce, lezecí stěna, Restaurace na vodě, podpoření oddechové zóny - sedací prvky, vhodné také na ležení, půjčovna elektrokol, půjčovna lodiček a šlapadel,
NAVRHOVANÝ PLÁN AKCÍ NA ROK 2013
Farmářské trhy na Náplavce – (soboty v 8 - 14.00) se staly součástí života lidí v této centrální části Prahy.
Přivádí na Náplavku tisíce lidí všech věkových kategorií. Nutná pravidelnost v celé sezóně.
Kafé Světluška – Světluška je dlouhodobý projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který pomáhá nevidomým,
pomáhá také významně v komunikaci mezi vidomým a nevidomým světem. Cílem projektu Kavárna POTMĚ je
vyměnit si role, vidomý je závislý na nevidomém, který ho provází kavárnou a obsluhuje ho. - Instalace na hlavní
sezónu 2013.
Bleší trhy – V Evropě, zejména v Německu, Nizozemsku či Švýcarsku, patří tento typ prodeje a nákupu po mnoho let
k velmi oblíbeným a “blešáky” v těchto zemích vyhledávají i zahraniční turisté. Podpora humanitárních organizací,
psích útulků apod. - Pravidelná produkce v celé hlavní sezóně.
Český pivní festival – představení sortimentu piv malých českých pivovarů. Odlišné pojetí prezentace piv,
program pro celou rodinu -(červen). Propojení i s Hořejším nábřežím – přívoz, železniční most, který můžou
využít pěší. Spolupráce s pivovary.
Slavnosti lesních plodů – Naši oblíbení farmáři přivezou houby, borůvky, ostružiny a maliny a samozřejmě
nebudou chybět lesní speciality. Borůvkové knedlíky s marcipánem a houbové rizoto z českých hub a mnoho
dalších dobrot bude možné jako občerstvení na trhu zakoupit po celou dobu slavností.Prodej bylinek a sazenic.(červenec)
Dny českého máku – Tržiště. Regionální kuchyně, prodej hotových pokrmů z máku, buchty, nudle, knedlíky. (září)
Výstavy, exhibice a instalace moderního umění
Charitativní koncerty – v průběhu celé sezóny
Dětské dny (divadelní představení, karnevaly apod.) - časově neomezeno
Mezigenerační dílny – setkání důchodců-časově neomezeno
Jablečné slavnosti – aneb české jablko je zdravější,, tržiště a burza, jablečné recepty a dobroty z jablek. - (září)
Tři Králové – Svátkem Tří králů, Kašpara, Melichara a Baltazara, končí liturgické Vánoce. Součástí jeho oslav je
i tříkrálové koledování, které se znovu vrací do českých domácností. Slavnostně odění králové na velbloudech spolu
s pážaty Pražanům a především pražským dětem připomenou cestu legendárních mudrců od východu- (leden)
Volební kampaně
Masopust – podzim
Rybí trhy – podzim
Valentýnské slavnosti – 14. Únor, navrhujeme zorganizovat akci s některým z pražských radií.
Svatomartinské slavnosti a pečená husa – tradiční český svátek. Společné setkání na tržišti. Prodej
farmářských hus a kachen z malých farem a domácích chovů. Svatomartinské tradice a recepty. Ochutnávka
Svatomartinského vína-(listopad)
Velikonoční slavnosti – Velikonoce podle ryzích českých tradic, zajištění rukodělných řemesel, kreslení a zdobení
vajíček, výroba píšťalek, křesťanské a pohanské zvyky, workshop zdobení, pletení pomlázky apod. Velikonoční
tržiště. - (duben)
Sporovní akce, Red Bull akce, Modní přehlídky, Nike běhy - léto
Jahodobraní – oslava jahodové sezóny. spousta jahod v rozličných podobách, jahodové pokrmy, koktejly a zmrzlina.
Výroba, vaření a prodej. Jahody a jejich význam v léčitelství. Kreativní dílny a divadelní představení. - (červen)
Dýňové slavnosti – HELLOWEEN – Dýňový svět, prodej a expozice. Ukázka jednoduchých a zajímavých
receptur. Ochutnávky. Dýňová polévka na zahřátí. Dýňová dílna pro děti, dlabání strašidel. - (říjen)
Mikuláš – Akce pro rodiny s dětmi. Možnost instalace Vánočního stromu
Vánoční trhy – Vánoční jarmark
Novoroční oslavy – ohňostroj
Závěr
Přivést lidi k řece se může podařit jenom kombinací aktivit veřejného a soukromého sektoru. Aktivní správou nábřeží. Aktivit neziskových
a občanských organizací. Spoluprací magistrátu a jednotlivých městských částí. Velkou výzvou je podpořit stávající dění, které zejména díky
neziskovým a občanským organizacím přineslo oživení na Rašínově nábřeží. Obecně je nutný maximálně otevřený a transparentní přístup jak
při navrhovaných úpravách tak při samotném spravování náplavek. Pro oživení je nutno neprodleně začít kultivovat rostlý a živelný charakter
využívání náplavek, tak jak jsme nastínili v předcházejících kapitolách. Tato kultivace přirozeně povede k vybudování silného povědomí
o Pražských náplavkách a jejich jednotné značky Pražské Břehy.
Za základní, nezbytné a do jisté míry i kritické vzhledem k plánu oživení nábřeží od jara 2013 proto považujeme tyto kroky:
• Posílit přímý vztah pronajímatel/nájemce uzavřením nových nájemních smluv přímo s MHMP
• Aktivní správou nájemních vztahů odstranit bez nutnosti investic problémy s parkováním, živelným kotvením lodí a pontonů, nakládáním s odpady, kolize automobilů, cyklistů a chodců.
• V rámci stávajících rozpočtů zvýšit kvalitu úklidu, ostrahy a technického zabezpečení
• S minimálními investičními náklady dobudovat sítě na nábřežích, stavebně připravit další kobky k pronájmům
• Dobudovat toalety, lavičky, informační totemy, odpadkové koše a další prvky mobiliáře.Investovat do veřejných sportovišť, míst pro odpočinek pro rodiny s dětmi
• Produkovat a koordinovat více kulturních a společenských akcí
• Zvýšit povědomí Pražanů a turistů o nábřežích a o životě na nich
• Výše popsané kroky ve svém důsledku zvýší atraktivnost nábřeží pro návštěvníky a tím se zákonitě vyvolá větší poptávka podnikatelů po komerčním pronájmů nebytových prostor.
Pokud Pražané a návštěvníci Prahy přijmou náplavky za svůj další životní prostor, který budou aktivně využívat, potom budeme moci prohlásit revitalizaci za zdařilou a Pražské břehy za živou a atraktivní část města.
Karolíny Světlé 278/28
Praha 1 - Staré Město 110 00
IČ: 24245402

ZDE

Transkript

Podobné dokumenty

rozhodnutí

Pneumatické válce

Leták - Vodácký putovní tábor

Příloha - Klecany

Techtle Mechtle

oprava_Předběžné ceny tepelné energie v ČR

DODATEK KE SMLOUVů MEZI

věSTNÍK KLUBU ZA STAROU PRAHU

Léto v Praze 2016 - Prague City Tourism

LOM(B)_DPS_ESI_PUDORYSY STRECHA