rt 194 195
Transkript
rt 194 195
A DRASLIKU SLINAMI u KRYS Po cELorEsoplru zMENy vE vyLUCovANI LOVEM OZAR6NI. J. Ondrdikoad, Biofysikdlni ristav KU, Bratislava. Piedneseno na I L fysiologickfch dnech v Bratislav6 dne 29. l. 1963 ZrnEny metabolismu elektrolytir hraji dirleZitou ulohu v prubdhu nemoci z oztien| Dosud byla v6novdna mal6 pozornost kolis{ni iejich koncentrace ve slindch po celotElov€m ozAieni X paprsky. Proto jsme tuto ot6zku zkoumali. Odebirali isme sliny u krys v ndkolika dasovfch intervalech po ozfieni. Na plamenn€m spektrofotometru jsme urdovali koncentraci sodiku a drasliku. Ziistili jsrne, Ze v prvnich hodin6ch po ozriieni dochSzi k poklesu koncentrace obou iontt. V intervalu 48-96 hod. koncentrace sodiku stoupi nad hladinu normy, koncentrace drasliku kles6 pod tuto hladinu. Po 96hod. intervalu koncentrace sodiku klesd a drasliku stoupi vzhledem k hladin6 normy, ODPOVEDI NA ZVYSENOU TENSI VYZNAM STANoVENI KRIVEK VENTILACNI UCtNfu FARMAK. F. Paletek, B. Korech!, J. Jelinek5 Vfzkumnf Coz PRI HoDNOCENI ustav piirodnich l6div a Usnv experimentrllni fysiologie FDL KU, Praha. Piedneseno na ll' fysiologickfch dnech v BratislavEdne 30. l. 1963 \R =0016P*",' NroevR 016 =0016P*,, A0.9VR 0.6t6 Ihr"evR=0816P.a 0754 Graf zndzoriuie relativni ventiladni odpovEd (VR) na zvli5en6 napdti CO2 v alveol6rnlm vzduchu (Prcoz) . N: : regresni piimka ventiladni odpov6di krdlika bez farmakologick6ho ovlivntni, A : po piedchozim pod{ni hydroxydionu, Th : po thiopentalu. Stanoveni reaktivity dfchaciho centra na zvj'Senou tensi COz ie vhodnou metodou pii klinickdm hodnoceni riiinku farmak na dfchfni (1,2). V na5ich pokusech jsme pracovali na nenarkotisovanfch krrilicich. Sledovali isme Pcoz v alveolfrnim vzduchu a korelovali s minutovlim objemem. Normrilni ventiladni odpovEd naSich krdlikrilze vyiddiit rovnici: log VR : 0,0126 Pacoz-0,416. Alveoldrni ventilace v na5i pokusne sesbve byla ukazatelem citlivEj5im, nikoliv v5ak piesnEj5im, V!'znam tdto metody pii hodnoceni udinku farmak na dfch6ni lsme demonstrovali na dvou pfikladech. Steroidni narkotikum, hydroxydion, netlumi piiliS dfchdni podle ndktegjch praci experimentriinich (3)i podle zkuSenosti klinickj'ch (4). Porovnali isme proto hydroxydion s b€Znfm nitroZilnim narkotlkem, thipentalem, v ieiich udincich na d!ch6ni. Z grafit ie zielm€, ie deprese dlchdni po hydroxydionu se neli5i vfznamn6 od thiopentalov6 (ovtieno analysou rozptylu), a to v narkotickfch ddvkAch 40 melke hydroxydionu a 20 mglkg thiopentalu i.v. Ddlka narkosy po tdchto iednor6zovich d6vkich byla vfznamnd del5i u hydroxydionu. Druhj'piiklad se tfk6 morfinovdho derivdtu, antitusika folkodinu. ZmEny v djchrini po folkodinu bez sou<lasn6hosledov6nl ventiladni odpov6di na zvti5eni Pcoz nebyly piiliS prrikazn6, Sestroieni kiivek ventiladni odpovddi viak iednoznadnE prokdzalo budivf vliv folkodinu na plicni ventilaci. Uveden6 piiklady dokumentufi vhodnost pouiiti kiivek ventiladni odpovEdi pii hodnoceni irdinku farmak na dichdni i v ookusu na zviiatech. rt VySetiovali isme soustavnEji bioelektrickj potenci6l sliznice hornich dj'chacich a zativacich cest a zlskali isme velmi zaiimav6 vfsledkv, . Argentchloridovj'mi -nepolarizovateGimi elektrodami a Poggendorfovou kompenzadni metodou ,sme _meill bloelektnckli potenciSl sliznice vridi koZni skarifikaci na voldrni pl,ole z{pEsti. podet vyletienfch osob byl I20. je po sliznici hornich dfchac ich a zaLivacich cest zdkonitd distribuov6n. - Bioelektrickf potencidl Je vesm€snegativni, nejvy55inegativni hodnoru m6 hibet jazyka, nermzsi nrbet,azyka, neiniZii le tonsildchapakvhltanu. !e na tonsildchapakvhltanu, . -chronick{ch ,lI tedy v predilekinich mistech akutnich i _l"l^'.^[| rwrul zdn€tri,V istimus faucium se srlkaii v bezprostiedni blizkosti rlrl[lury struktury ss Icrvyssrll nefvy5Sim'a'nejniZiim potenpotena nernrzslm ToNstLy t(JN)tLr |L I ci{lem, dimZ vznik{ elektrick6 pole o intensit€ asi | \ 15 V/cm, takle mriZeme mluvir o elekrrostarickem _ _ - -l \ 7s0001 filtru. \ Mikroby maji vesmEsnegarivni n6boj (1, 5, 6, S), PHARYNX I \ musi tedy na n6 prisobit i toro elektrickd pole. Z HelI \ mholtzovyrovni"" (rr: 5o00ol q obdrZime pro \ ltz\K h elektroforetickou rychlost mikroba v mistd maximdl| ni.intensity pole 75 rni/sec., takZe mikrob mriZe bft I v isthmus faucium ve zlomku vteiiny piesunut na _" I z)wl ". povrch.tonsily nebo pii polknuti na zadni stenuhltanu. Vfsledky vyietiov6ni hustoty mikroflory na rrizI nfch mistech sliznice,kter6 isme prov{d6[ s M. HeI gtem, mohou potvrzovat tento piepoklad. -r jsme ridinek etektrostatick6ho pole v Zkoumali _10 -v -?o-. ;0-isthmus faucium i na inhalovan6 66stice s elektricklim ndbofem,kterd maji vliv na viraliru sliznice d,iTdvislost mezi viSi. bio_el.potencirilu slizchacich cest (s7. za" ." i. .rj".".i*.iv nice a hustotou mikroflory, zii5t6nd u 15 "t"r"i", filtr l7aldeyerova-Pirogovova li,it -E i"" piipadri. " nf.vfznam'pro zadrleii lehkfch iontri, ; 6 ""pJr'6;;. pii vdechovdni risty. l. Kaier Z.: Rozhl. tbc, l7 : 393, 1957 - 2. Kornblueh I. H., Grilfn J. E.; Amer. J. phys. Med. p., Smith R. F.: I. Gen. phyiiol. qO ,"955, tisg _ 41,'Lot*onirooa 1+:-0t1. 1.9-55 3. \yu-egerA. L. V-: Fiziol. Zurn. SSSR 45 :710,1959 - 5. Lerihe Ch.: Eleclrophoresisoffnni"to"ot",r. pyogenes Ay"ryr, Copenhagen 1953 6.- Salzman J., Kuta O...Rozhl. tLc, l8 : i73, 1t5S-:-7. S;lt; H.: The Stress, Montreal 1950 - 8. stdrha J.: Fysiologie a biochemie mikrobrl,-!pN, prarra1959. FREKVENCNI PRENOS NEUROEFEKTORO ODPOROVYCH CEV. J. PCiItiZ,P. BUridNEK, Fysiologickf ristav I6k. fak. university J. E. purkyn€, Brno. piedneseno na 11".fysioloiickj,ch dnech v Bratislavddne 29. 1. 1963 Elektrofysiologie vtnuje t€mdi veikerou svoii pozornost bioelektrickj'm projevim specificky vzrulivj'ch elementir a piece nemdnd zivaLnt a zajimav€ isou klidov6 potencidly bunEk a tkrni, hrajici dfileZitouulohu v jejich metabolismu (2. 4,7\. Metodou frekvendnd modulovan6ho dr6ZdEni, ti. drdZddnim podndty, jejichZ frekvence kolis6 v piesn6 sinusov6m rytmu (1, 2,3), jsme analysovali dynamiku vaiomotoriciych reakci odporov6ho tiseku c6vniho._iedi5tE. V pokusechna kr{licich v uretanovenarkosejsme slidovali prirok v s, carotis comm. pii frekvendnd modulovandm dr:iidEnt krdniho sympaiiku. K registraci arteri{lniho prritoku jsme pouzili foroelektrick6ho kapkovdho prritokomEru (4)-s optickjm ie.n^mr^ dasoqich intervalt mezi_kapkami(5). Sinusove zm6ny dr:izdici frekvence'(pii'mod-ulaini hloubce I : j. I ,9 zprisobuji pii velmi ,pomal6m,rytmu(perioda 30-60 sec)'vlnovit6kolisdni krevniho prirtoku. ZkracuiemeJi,postupnd d6lku vln pii konstantni hloubce modulace, dochdzi k nripadn6mu a zdkonit€mu zmen5ov{ni amplitudy cdvni reakce. Sou6asnd narristri uiel frizov€ho :zpoLd1ni 7.ts-lo! ve vln:ichdlouhlch 30-60 secaZ na 250-3000 ve vlndch 2-3 vteiinovj,ch. K obr6ceni fize, tj. ke zpoLdEni o 1800 dochdzi pii d€lce cyklu asi 5 sec. Na rozdil od diive analysovan6ho chovani kapacitnich c6v (6), studovan6ho na t€mze obiektu, jsou vasokonstrjkdni reakce neuroefektoni odporovj'ch c6v podstatnd rychlejii a nelze u nich prok6zat integraini sloiku. Mezi dynamid<lim chovdnim jednotlivlch neuroefektorri krevniho obEhu isou tedtpodstatn6 kvantitativni i kvalitativni rozdily. ZiiStdn6 zdvislosti maji zdsadni vlznam pro piesnou analysu chov6ni obdhov6ho autoreguladniho obvodu a piispivaji tiZ k dosud spo.n€ irte.p.etaci visomotorickfch vln krgynjhg tlaku, kter6 ie moZno na zdkladd naiich kvantitativnich ridajtr poklidat za oscilacevznikl6 v diisledku zpoLdEni ve zpEtne vazb6 (7, 8, 9). 194 Cs. fysiol. 12 (1963) FILTR \TALDEYEROVA-PIROGOVOVA KRUHU. I. PAUIih, ELEKTROSTATICKY Sanatorium Palace,Luhadovice. Piedneseno na I l. fysiologickj'ch dnech v Bratislavd dne 28. 1. 1963 Cr. fysiol. 12 (1961) 195 Tabulka 5 svAzEK 12 (1963) tuku a jdtrech mortst, Iiaenjch Obsah aitaminu C a nadledainkdch, aitaminu A a celhniho syntlretickou dietou a Lundeho dietou. Obd diety byly doplitoadny 5 mg aitaminu C dennd. Dieta Lunaleho Synthetick6 -l vit.Cvmgo/o vnadledvink:ich I I 39,0+ 5,93 vit.Avmgo/o vidtrech 0,32+ 0,19 3s,2+ 4,60 0,33+ 0,21 I I t_I i- * ,.oo 4 . 3+ 1 . 5 0 Souhrn Uvedli jsme piehled piirozenj'ch a synthetickjch diet pouZivanyich v pokusech s mordaty. Navrhujeme synthetickou dietu pro mordata, kterou jsme ov€iili krmnfm pokusem, trvajicim 90 dni. Podle v6hovlich piirristkfr, klinick6ho stavu zviiat, hladin vitaminri A a C v org6nech a tuku v jdtrech lze soudit, Le navrien| dieta vyhovuje pro pokusy trvajici 90 dni. Literatura: BanerjeeS., Brsacs D. ,<..' J. biol. Chem. 234 :3094, 1959. Booth A. N., ElxehjemC. 4., Hart E. B.: I. Nur. 37 :263, 1949. Briggs G. M., Spiaey M. R., Keresztest J. C., Silaerrun.M..' Proc. Soc. exp. biol. Med. N. Y. 8 1 : 1 1 3 ,1 9 5 2 , CasselmanW. G. B.: Nature 173 :210, 1954. Catel \V., SchuphanW., Barth L., Kehlen H., WetnmannJ..' Biochem. Z.:325 :109' 1954. CollinsM., ElvehjemC. A.: I. Nutr. 64 : 503, 1958. ConstableB. j..' Brit. J. Nutr. 14 :259, 1960. CotereauH., GabeM., Gero 8., Parrot J.1..' Nature 161 : 557, 1948. Coward K. H., KassnerE. If. Biochem. J. 30/3: 1719,1936. CramptonE. t"V.:J. Nutr. 33 : 491, 1947. Ginter E.: Sbornik pr6c UVVL, str. 275, tsratislava,1961. Handler P..'Proc. Soc. exp. Biol. Med. N. Y. 70 :70, 1949. Ileinicke H. R., Harper A.8., ElaehjcmC. A.: J. Nutr. 57 :483, 1955. HegstedD. M., Milk R.C., EluehjemC. 4., IIart E. B.: l. biol. Chem. 138 :459, 1941. Hellman L., Burns J. J.: J. biol. Chem. 230 : 923, 1958. Hogan A. G., Hamilton J. W.: J. Nutr. 23 : 533, 1942. Hogan A. G., Regan O. W., House W. B.: .J. Nutr. 4l : 203, 1950. Hromddkoxd.V,, Hrubd F..' Soubor praci UVVL, str. 81, Praha, 1957. Hrubd F., Malek J.: Piednesenona konferenci o vitaminech 2. 7.11. 1960 v Sofii. HubbellR. 8., Mendel L. 8., WakemanA. 1.: I. Nutr. 14 : 273, 1937. JarusoaaN. S..' ,,Sovremenyievoprosy sovEtskoivitaminologii'c st.242, MEDGIZ, 1955 Krjuiakoaa F. 1..'Vitaminy I, str.208, Izd. Akad. Nauk. USSR, Kijev, 1953. Lunde H.: ref.: Hanke H.: ,,Vitamine und Chirurgie" G. Thieme, str. 141, Leipzig' 1943. ManneringG. J.,CannonM. D., Barki H.V., ElvehjemC.4., Hart E. B.: J. biol. Chem. 151: 101,1943. Mettier S. R., Cheu W'. B.: l. exp. Med. 55 :971, 1932. O s b o r nN e . , M e n d e lL . B . ; J . b i o l . C h e m . 1 5 : 3 1 7 , 1 9 1 3 . l. G..' ScienceN. Y. 75:339, 1932. Osbune N., Mendel L. B.: ref . W'esson PatersonJ. S..' Proc. Nutr. Soc. 16 : 81, 1957. Reid trtI.E., Briggs G. M.: I. Nutr. 5l :341, 1953. R o i n e P . , B o o t h A . N . , E l a e h j e mC . A . , H a r t . L ' . - B . . ' P r o c . S o c .e x p . B i o l . M e d . N . Y . 7 l : 9 0 ' 1 9 4 9 . ShermanH. C., LaMer V. K., Campbell1L l..' Amer. Soc. 44 : 165' 1922. Sigal A.: Proc. Soc. exp. Biol. Med. N. Y. 42 :163, 1939. Sober H. A., Mannering M. D., CannonM. D.' Elvehjem C. 4., Hart E.8..' J. Nut. 24 : 503' 1942Trofimovii I/. P..' ,,Sovremenyjevoprosy sov€tskoivitaminologii" str. 215,MEDGIZ, Moskva, 1955. Zilua S. S..' Biochem. J. 30 : 1419, 1936. Dollo:28.1.1962. t68 eislo 3 Pr6cepiednesen6na 11. fysiologickfch dnech celkovjtukvo/" vj6trech L.n { e E s r o s u o v E N sF KY As r o L o c r E naii Cs. fysiol. f2 (196f) STIMULACNI MIKROMYoGRAFIE. R. Berdnek, Fysiologickf ristav CSAV, Praha. Piedneseno na 11. fysiologickfch dnech v BratislavE dne 28. l. 1963 Popisuieme zaiizeni, iimZ ie moZno isolovan€ podrdtdit jedin6 lidskd svalovd vldkno in situ a soudasndregistrovat jeho elektrickou odpov6d nitrobunddnou technikou. DrdZd6ni i snim6ni providi se soudasn6 touZ elektrodou, sklenEnou ultramikropipetou s hrotem menSim neZ 1 p plnEnou dvou aZ tiimol6rnim citroianem nebo chloridem draselnj'm, Elektrodou, kterd je zavedena do nitra svalov6 buiky prostiednictvim jehlov6ho troak6ru (Berrinek 1959, 1961) se prohdni dr62dici proud i6du 5.107 A, kterj'ie s to vyvolat depolarisaci membrdny nutnou ke vzniku vzruchu. Nap6ti, kter6 vznik6 na elektrod6 v drisledku prichodu dr6Zdiciho proudu fe vykompensov6no odporovlim mrlstkem, tvoienfm Re (odporem elektrody), odporem Rr (100 MO), a prorndnnfmi odpory P1 (10 kO) a P, (11 kJ2). Mrlstek ie kapacitnE vyrovndvdn prorndnnou kapacitou paralelni k Pr. Nastavime-li pom€r P1 : P2:p. : Re, nevychyili driZdici puls nulovou linii zesilovade, zatimco elektrickd odpovdd bun66n6 membrdny ie zaregistrov6na, nebot mdni potenci6lni rozdil mezi vstupem zesilovade a zemi, iak bylo demonstrovdno na kodi6ich motoricklich neuronech Frankem a Fuortesem (1956). Casovri konstanta elektrometrick6ho vstupniho obvodu, zhor5en6 piedev5im kapacitou mezi elektrodou a troakdrem, je vyrovnfvdna positivni zpdtnou vazbou na vstupu zesilovade s jednotkovjm ziskem v zapoieni Backovd (1958). Takovfmto zprisobem je moZno registrovat akdni potenci6iy, vyvol6van6 jak zapnutim proudu depolarisadniho, tak pieruSenim proudu hyperpolarisatniho. Isolovanost kontrakce a jeji Siieni symetricky na ob6 strany od mista vpichu elektrody natolik sniZi pohybouf artefakt, Le driLdtni s registraci lze mnohokr6t opakovat, aniZ dojde ke zm€n6 zaznamenan€odpov6di. Na dvoupaprskov6m osciloskopu soudasn6 s elektrickou odpov6di membrriny zaznamendv6me prubdh drdtdiciho proudu, odpor elektrody a iasovou konstantu ieiiho obvodu. 1. Back A. F..' Electroenceph.clin. Neurophysiol. lO:745, 1958 - 2. Berdnek R.: es. fysiol. 8 :172, 1959- 3. Ber<inekR..' Physiol. bohemosl. 10 :94, 1961 - 4. Frank K., FuortesM. G. F.: J . P h y s i o l .1 3 4 : 4 5 1 , 1 9 5 6 . SRDECNIHO SVALU. P. Braaenj,, A TRVANI KONTRAKCE vzTAIJ AMPLITUDY Fysiologickf ristav 16k. fak. univ. J. E. Purkyn€, Bmo. Piednesenona 11. fysiologickfch dnech v BratislavEdne 29. l. 1963 V dal5im sledov6ni zmEn kontraktility, kter6 provizeji pravidelnd zmdny rytmu dinnosti myokardu, isme sledovali zmdny trvdni stahu, tj. aktivniho stavu. Pokusy jsme provid6li na lev6 sini mor6ete pii teplotfch kolem 23'C, kdy jsou kontrakce velk6 a pomal6, takie zm6ny lze dobie sledovat. U vyrovnanfch staht, kdy ie velikost piizpirsobena piisluSn6 frekvenci a restitu6ni ddie jsou nastaveny na urditou hodnotu, je pii ruznfch frekvencich dinnosti nepiim6 zrivislost mezi amplitudou a rrvdnirn stahu. Cim je frekvence iinnosti vySSi, tim isou amplitudy v6tii a trvdni kratii. Korelace je signifikantni pro p<0,01. Naproti tomu pii zmEnfch amplitudy sousedicich stahri, vyvoianfch n6hlfmi iednorSzovfmi zmdnami rytmu, je mezi amplitudou a tNinim piime korelace. Vy55i stahy (napi. po prodlouZeni intervalu nebo po pieddasn6m stahu) trvaii delSi dobu, mal6 stahy (pieddasn€) maji kratSi trvrini. Zivislost je line6rni a vysoce vliznamnd. Zm€ny trvini isou v5ak ien zlomkem odpovidaiicich zmdn amplitudy, takZe se vznistem velikosti stahu se vZdy z6rovefi stah zrychluje. Pii vy3Sich teplotdch senepiimd z6vislost mezi amplitudou a trvinim stahu, charakteristick6 pro vyrovnan6 vf5ky stahri za ruznlch frekvenci dinnosti, zmeniuje a nakoncc mizi, takZe za tdlesn6 teploty lze zjistit jen piinou korelaci mezi ob6ma parametry. Tyto nilezy jsou dal3im dokladem pro rozdilnost bezprostiednich a kumulovanfch zmdn kontraktility. Skuteinost, Ze se na zv6tieni stahu myokardu uplatiuje iak urychleni prribdhu stahu, tak i prodlouZeni aktivniho stavu, je pravd6podobnd v souhlase s novdj5i piedstavou dvou elemcntdrnich mechanickfch dejt na rirovni myofilament v pnib6hu kontrakce. Cs. fysiol. 12 (1963 t69
Podobné dokumenty
Výměna střešního pláště Národní 2, Rýmařov
Nabidkovi cena dila bude kalkulovrlna pii respektovini nisledujicich podminek:
1. Zhotovitel na sebe piejim6 zodpovddnost za Skody zprisobend v5emi ridastniky qistavby na
zhotovovan6m dile po celou...
ffi vynikaiicilllllllll
pr0zvudnou tkaninou jsou samoziejmd odnimateln6, kovov6 koliky aretuji dtyii zSmky). Zminit si
zaslouZi i prvky pasivniWhybky, pouze svitkov6
kondenzdtory a vzduchov6 civky. Na zadni stdn6
najdete ...
Archeologický výzkum 2013
různé intenzitě v několika etapách pokračoval až do roku 1975. Odkryta byla celkově
plocha o 5.768 m2, na níž bylo za 9 let výzkumu odkryto 370 archeologických objektů. O
významu lokality v mladší ...