Seznam a anotace nových a inovovaných kurzů
Transkript
Seznam a anotace nových a inovovaných kurzů
Modul Geschichte O bsah Úvodové předměty 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Němčina jako jazyk humanitních věd: Jazyková cvičení.............................................. 5 Úvod do studia historie..................................................................................................... 7 Úvod do studia filozofie................................................................................................... 9 Úvod do studia jazyka..................................................................................................... 11 Úvod do sociologie.......................................................................................................... 13 Úvod do srovnávací religionistiky................................................................................. 15 Úvod do studia medievistiky.......................................................................................... 18 Úvod do studia dějin umění........................................................................................... 21 Odborné předměty v šesti podmodulech Modul historie 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století..................................................................... 26 Josefinismus jako osvícenský absolutismus................................................................. 27 Dějiny 20. století.............................................................................................................. 28 Rasismus – teorie a dějiny............................................................................................... 29 Dějiny 19. století.............................................................................................................. 30 Dějiny raného novověku................................................................................................. 31 Pomocné vědy historické................................................................................................ 32 16. 17. 18. 19. 20. 21. Zvláštní cesta rakouské filozofie................................................................................... 33 Myšlenkové postoje a koncepce vybraných německo-židovských filozofů............ 35 Formální logika a argumentační teorie......................................................................... 36 Kurz četby filozofických textů....................................................................................... 37 Německá romantika: filozofie německého idealismu................................................. 38 Teorie poznání a jiné epistémy...................................................................................... 39 22. 23. 24. 25. 26. 27. Obecná jazykověda.......................................................................................................... 41 Metody jazykové analýzy................................................................................................ 42 Česko-německá kontrastivní lingvistika....................................................................... 43 Dějiny německé lingvistiky v kontextu......................................................................... 44 Psycholingvistika.............................................................................................................. 45 Sociolingvistika................................................................................................................. 46 28. 29. 30. 31. 32. Dějiny sociologických teorií........................................................................................... 47 Gender a identita............................................................................................................. 48 Sociologie kultury............................................................................................................ 49 Sociologie náboženství.................................................................................................... 50 Sociologie umění.............................................................................................................. 51 33. 34. 35. 36. 37. 38. Dílčí obory/témata religionistiky.................................................................................. 52 Polymetodologická analýza vybraných biblických textů............................................ 53 Proces vzniku monotheistických náboženství............................................................. 55 Problematika magie a její recepce v religionistice....................................................... 56 Gnóze na rozhraní mezi náboženstvími...................................................................... 57 Bible jako text................................................................................................................... 58 Modul filozofie Modul obecná a srovnávací jazykověda Modul sociologie Modul srovnávací religionistika a judaistika Modul Geschichte Modul medievistika 39. 40. 41. 42. 43. Úvod do dějin středověku.............................................................................................. 60 Německy psaná středověká literatura v českých zemích........................................... 61 Úvod do diachronní lingvistiky...................................................................................... 62 Realita všedního dne v literárních textech středověku............................................... 63 Dějiny starší německé literatury v evropském kontextu............................................ 64 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. Umění středověku v českých zemích ve vztahu k jejich sousedům......................... 65 Kapitoly z dějin umění Německa a Rakouska............................................................. 66 Umění v době Přemyslovské.......................................................................................... 67 Umění renesance a baroka.............................................................................................. 68 Umění 20. století.............................................................................................................. 69 Kapitoly z dějin umění českých Němců a židů........................................................... 70 Základy obrazové sémiotiky........................................................................................... 71 Modul dějiny umění Úvodové předměty Modul Geschichte 5 1. Němčina jako jazyk humanitních věd: Jazyková cvičení Modul Němčina jako jazyk humanitních věd zaujímá v prvním bloku díky vysoké hodinové dotaci (více než 1/3 celkového počtu kontaktních hodin, což jednak odpovídá předpokládanému nízkému stupni referenčního rámce uchazečů a současně vyjadřuje snahu zvýšit „intenzivním jazykovým kurzem“ jazykové schopnosti studentů. V 2. a 3. ročníku kontaktních hodin ubývá) stěžejní postavení mezi ostatními moduly. Cílem této etapy je studenty jazykově připravit na další studium. Základní náplní je prohlubování znalostí německé gramatiky, zvyšování schopnosti rozumět psaným textům i mluveným projevům a aktivní schopnosti komunikovat v německém jazyce a vytvářet vlastní texty v německém jazyce. Studenti jsou dále seznámeni s obecnými zásadami vědecké práce a konfrontováni se stavbou a slovní zásobou odborných textů. Do tohoto modulu jsou pod titulkem „jazyková cvičení“ soustředěny praktické gramatické disciplíny, cvičení zaměřená na práci s texty a disciplína označovaná v klasických studijních plánech cizojazyčných filologií jako „konverzační cvičení“. Předmět „jazyková cvičení“ se tedy realizuje formou více než deseti obsahově různých kurzů. Do předmětu se zahrnuje také workshop „Jazyk jako organon poznání“ a nabídka výuky praktické němčiny (ke komunikačním účelům) pro negermanisty. Výuka jednoho kurzu/předmětu v několika/mnoha konkrétních realizacích odpovídá intenci spřáhnout (v klasickém filologickém studiu zhusta od sebe oddělenou) výuku gramatických jevů a nácviku řečových dovedností (konverzace, práce s texty) a poskytnout tak studentům solidní jazykový základ pro další studium. Dalším deklarovaným cílem kurzu je prohloubit schopnost studentů pracovat s komplikovanými texty humanitních věd a pěstovat u nich zkušenost, že jazyk je „organonem poznání“, nikoli pouhým komunikačním prostředkem. Deutsche Wissenschaftssprache Textarbeit Konverzace Morfologie I a II Fonologie Hör- und Sprechübungen Syntax Semantik Wortbildung Linguistik und Poetik Einführung in die Rhetorik Phraseologie Phraseme in literarischen Texten Lexikalisch-grammatisches Seminar Phraseme in Fachtexten Argumentieren – Theorie und Praxis/Argumentationstheorien und Textanalyse Němčina pro mírně pokročilé Němčina pro pokročilé Workshop: jazyk jako organon poznání P rofil S emináře Podrobné popisy obsahu jednotlivých realizací – viz jednotlivé „zápisy z práce s cílovou skupinou“) Závěrečná zkouška modulu se koná na konci 2. bloku a odpovídá formou i úrovní certifikovaným zkouškám německých/rakouských jazykově-vzdělávacích institucí s úrovní referenčního rámce C2. Formou je písemná komisionální zkouška, jejíž struktura je popsána v publikaci Siegel, Martin: Sprache, Stil, Struktur: Analyse und Komposition von Texten im Studium. Olomouc 2000 a na webových stránkách Katedry germanistiky. V ýstupní kompetence 6 S tudijní opora B ibliografie Modul Geschichte V rámci řešení projektu OPVK vznikla studijní opora (učebnice) Karsten Rinas / Birgit Gunsenheimer / Veronika Opletalová: Übungsbuch zur deutschen Wissenschaftssprache, Nakladatelství UP Olomouc 2011, které se užívá ve všech kurzech modulu. DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u. a. 2005. Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München 2001. Křížková, Zdenka; Nový, Jiří: Übungen zur deutschen Morphologie. Olomouc 2006. Meil, Kläre; Arndt, Margit: ABC der starken Verben. Ismaning 1976. Rinas, Karsten: Vorsicht — Fehler! Odstraňujeme nejčastější ‘české’ chyby v němčině. Plzeň 2003. Hamm, Christian: Bausteine Fachdeutsch für Wissenschaftler. Philosophie. Heidelberg 1989. Rieger, Marie A.: Bausteine Fachdeutsch für Wissenschaftler. Geschichte. Heidelberg 1997. Siegel, Martin: Sprache, Stil, Struktur: Analyse und Komposition von Texten im Studium. Olomouc 2000. Franck, Norbert; Stary, Joachim: Die Technik des wissenschaftlichen Arbeitens. Paderborn 2006. Moennighoff, Burkhard / Meyer-Krentler, Eckhard: Arbeitstechniken Literaturwissenschaft. München 2005. Modul Geschichte 7 2. Úvod do studia historie Studium historie je v prvním bloku koncipováno tak, aby nejen zprostředkovalo základní znalosti a dovednosti studentům, kteří se rozhodnou ve studiu historie pokračovat i ve druhém bloku studia, ale aby zároveň seznámilo i studenty, kteří se již dále studiu historie nebudou věnovat, s obecnými principy a technikami vědecké práce, s problematikou periodizace dějin, se základními historiografickými pojmy a také s dějinami UP Olomouc. Přednášky a semináře druhého bloku jsou rozděleny na povinné a volitelné. Povinné kurzy si kladou za cíl zprostředkovat studentům základní znalosti o evropských a světových dějinách, přičemž je kladen důraz obzvlášť na české a německé dějiny a problematiku česko-německých vztahů. Volitelné přednášky a semináře pak studentům nabízejí možnost specializovat se na konkrétní historické období či problematiku. Cíle: Teorie a metodiky historické vědy, základní dovednosti a techniky historické práce. I historická věda má své dějiny. Přednáška a seminář si kladou za cíl seznámit studenty s nejdůležitějšími metodami, teoriemi a postupy, které určovaly a určují vývoj historické vědy. Diskuse k vybraným pasážím z centrálních děl německé historiografie v rámci semináře pak objasní hranice a možnosti aplikace takto získaných vědomostí při vlastní historické práci. Mimo to si studenti osvojí základní dovednosti nutné pro práci s prameny a také schopnost ústní a písemné prezentace. 1. Úvod: studium historie, historie jako věda 2. Studium historie na FF UP Olomouc – cíle, charakteristika, struktura 3. Co jsou dějiny? 4. Historické poznání 5. Historické pojmy a epochy I. 6. Historické pojmy a epochy II. 7. Historické prameny – typologie, uchování… 8. Dějiny dějepisectví 9. Dějiny německé historiografie 10.Teorie a metody moderní historiografie I 11.Teorie a metody moderní historiografie II 12.Nástin dějin UP Olomouc 1. Úvod – představení předmětu, témata následujících seminářů; doporučená literatura 2. Návštěva knihoven a seznámení se s jejich strukturou I – univerzitní knihovna; knihovna institutu 3. Návštěva knihoven a seznámení s jejich strukturou II – Státní vědecká knihovna Olomouc 4. Historické metody: věda o pramenech I 5. Historické metody: věda o pramenech II 6. Historické metody: kritika pramenů 7. Bibliografické údaje; citování 8. Základní „pomůcky“ při práci historika: bibliografie, časopisy, kompendia, edice 9. Internet ve vědecké práci – možnosti a problémy 10.Ústní a písemná prezentace – formy, typické chyby 11.Návštěva archivu – Zemský archiv v Opavě, pobočka Olomouc 12.Závěrečná diskuse, evaluace semináře Závěrečná/Státní bakalářská zkouška: Student si vylosuje jednu ze 17 otázek, která se vždy vztahuje k širšímu tématickému celku. Existují v principu dvě možnosti, jak danou otázku zodpovědět: Student může stručně charakterizovat problematiku v celé její šíři a souvislostech, nebo může vybrat konkrétní příklad, který P rofil P řednáška S eminář V ýstupní kompetence 8 Modul Geschichte je podle něho pro dané téma reprezentativní. Student předloží seznam četby, který obsahuje alespoň 10 titulů z produkce německy psané historiografie. Ve druhé části zkoušky student předloží návrh tří témat (jimž se v průběhu studia v rámci odborného modulu cíleně věnoval) a doprovodí ho reprezentativním seznamem studijní literatury. Examinátor zvolí jedno z nich k podrobné diskusi. Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce: křesťanství před a po reformaci. Martin Luther Svatá říše římská a český stát Šlechta ve středověku a raném novověku. Srovnání německých a českých zemí Krize 16. a 17. století a třicetiletá válka Osvícenství – jeho formy a vliv na změny společnosti Vznik a vývoj občanské společnosti Nacionalismus – jeho příčiny a vývoj, zejména v Německu a Českých zemích Česko-německé vztahy v 19. a 20. století 19. století – věk revolucí Německá zvláštní cesta? První světová válka Výmarská republika a první československá republika – srovnání politických systémů a vývoje Fašismus – jeho příčiny a formy Druhá světová válka Antisemitismus a holocaust vznik a vývoj evropského společenství Dějiny SRN a NDR B ibliografie Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce: Brandes, Detlef: Der Weg zur Vertreibung 1938–1945. Pläne und Entscheidungen zum „Transfer“ der Deutschen aus der Tschechoslowakei und aus Polen. Múnchen 2005. Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart 2007. Brunn, Gerhard: Die europäische Einigung, Stuttgart 2002. Burckhardt, Jacob: Die Kultur der Renaissance in Italien. Essen 1995. Duchhardt, Heinz: Europa am Vorabend der Moderne 1650–1800. Stuttgart 2003. Elias, Norbert: Über den Prozeß der Zivilisation. 2. Bd., Frankfurt/M. 1997. Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850–1914. Stuttgart 2002. Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin 1991. Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart 2000. Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland. München 1999. Gründer, Horst: Geschichte der deutschen Kolonien. Paderborn 2000. Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. Stuttgart 1998. Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart 2001. Kolb, Eberhard: Die Weimarer Republik. München 1984. Müller, Winfried: Die Aufklärung. München 2002. Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006. Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005. Siemann, Wolfram: Vom Staatenbund zum Nationalstaat – Deutschland 1806–1871. München 1995. Sösemann, Bernd (Hrsg.): Der Nationalsozialismus und die deutsche Gesellschaft. München 2002. Wildt, Michael: Geschichte des Nationalsozialismus. Göttingen 2008. S tudijní Během řešení projektu OPVK vznikla originální učebnice autorů Milana Horňáčka a Sabine Eschgfäller: Kulturhistorische Daten zur deutschmährischen Literatur, která se používá ve všech kurzech modulu historie a je neocenitelnou pomůckou pro komparaci „velkých“ a „malých“ dějin, tedy dějin Evropy (včetně duchovních dějin a dějin umění a kultury) a dějin Čech a Moravy. opora Modul Geschichte 9 3. Úvod do studia filozofie Kurz úvodu do studia filozofie poskytuje pro začátek nutný vhled do druhů lidského myšlení, které tento obor zásadně ovlivnily. Dále se věnuje prvnímu pohledu na sedm základních filozofických disciplín. Přednáška je doplněna seminářem, ve kterém se bude diskutovat nad vybranými úryvky ze základních filozofických děl, a který bude probíhat formou komentované četby. Úvod do studia filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek filozofie, způsob práce v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie. Přednášky a semináře 2. bloku jsou v zásadě volitelné. Jako povinné jsou vypsány jen kurzy „Zvláštní cesta rakouské filozofie“, „Četba textů/Lektürekurs“ a „Seminář k formální logice a argumentační teorii“. Metody: Úvod do studia filozofie zprostředkovává pochopení základních otázek filozofie, způsob práce v této oblasti a problémově orientovaný vstup do historie filozofie. 1. Údiv (θαυμαζειν) 2. Duch a tělo – antropologie 3. Dobro – etika 4. Krása – estetika 5. Bytí – ontologie 6. Metafyzika 7. Myšlení – logika 8. Co můžeme vědět? – Teorie poznání 9. O čem můžeme mluvit? – Filozofie jazyka 10.Vztah filozofie a náboženství. 1. Parmenides: Bytí/jsoucno (Diels/Kranz 28 B 6–8) 2. Platón: Stát (Kniha V, XVIII–XXII) 3. Aristoteles: Etika Nikomachova (Kniha 2, Kapitoly 4–7) 4. Mistr Eckhart: O Lásce 5. Francis Bacon: Indukce (z Novum Organum) 6. Decartes: Meditationes 7. Leibniz: Monadologie (§§ 1–38) 8. Kant: Prolegomena (§§ 1,2 a 5) 9. Fichte: Základ všeho vědosloví (§§ 1–5) 10.Schopenhauer: Svět jako vůle a představa (Čtvrtá kniha § 57) 11.Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním (kráceno) 12.Wittgenstein: Logicko-filozofický traktát (hlavní kapitola) Závěrečná/Státní bakalářská zkouška: Bakalářská zkouška se skládá ze dvou částí, každou musí student úspěšně absolvovat, výsledná známka je pak průměrem těchto dvou částí. V první části zkoušky referuje examinovaný o tématu, které si sám zvolil. Výstavba odpovědi musí mít následující strukturu: 1. pojednání o jednom či více německých pramenných textech (primární literatura) 2. pojednání o sekundární literatuře (seznam sekundární literatury k tématu ) 3. formulace problému, vlastní analýza K bakalářské zkoušce je požadován seznam četby, který musí obsahovat minimálně 30 textů (z toho nejméně 5 primárních textů německy píšících filozofů). Příklad: Bolzano: Was ist Philosophie? Kant: Základy metafyziky mravů Lorenzen: Pravidla rozumné argumentace P rofil P řednáška S eminář V ýstupní kompetence 10 Modul Geschichte Nietzsche: O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním Wittgenstein: Traktát logicko-filosofický Kánon otázek k bakalářské zkoušce: Grundprobleme und „Schulen“ der antiken Philosophie Von der Scholastik zum Humanismus Erkenntnistheorie von Descartes bis zum 19. Jahrhundert Der deutsche Idealismus Grundprobleme der Philosophie Kants und ihre Weiterentwicklung im Neukantianismus Vom böhmischen Reformkatholizismus zur Phänomenologie (Bolzano, Brentano, Mach, Husserl) Deutsche Hermeneutik von Schleiermacher bis Gadamer Die Ausbildung der tschechischen Philosophie zwischen Leibniz und Herbart Moderne Erkenntnistheorie Wittgenstein und die Wiener Schule Politische Philosophie im 19. und 20. Jahrhundert Philosophie der radikalen Kritik (Nietzsche, Heidegger) Die Entwicklung der Logik in Deutschland und Österreich Ethik und Verantwortungstheorie Philosophie und moderne Naturwissenschaft Einflüsse außereuropäischer Philosophien auf Mitteleuropa B ibliografie Základní literatura k bakalářské zkoušce: Klausener, Helge (Hrsg.): Berufe für Philosophen. Darmstadt 2004. Kunzmann, Peter (Hrsg.): dtv-Atlas zur Philosophie. Tafeln und Texte. München 1991. Schmidt/Schischkoff. Philosophisches Wörterbuch.Stuttgart 1991. Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Stuttgart 1993. Tugendhat/Wolf: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart. Cassirer, Ernst: Die Philosophie der Aufklärung. Tübingen 1973 (Erstdruck 1932). Stegmüller, Wolfgang: Hauptströmungen der Gegenwartsphilosophie. 4 Bände. Stuttgart 1989. Albert, K.: Platonismus. Weg und Wesen abendländischen Philosophierens. Darmstadt 2008. Gabriel, G.: Grundprobleme der Erkenntnistheorie. Paderborn 1993. Gorsen, P.: Zur Phänomenologie des Bewußtseinsstroms. Bonn 1966. Hölscher, U.: Anfängliche Fragen. Göttingen 1968. Pauen, M.: Grundprobleme der Philosophie des Geistes. Frankfurt/M. 2001. Sloterdijk, P.: Die Alliierten oder die gehauchte Kommune. In: ders.: Sphären Bd. 1 Frankfurt/M. 1998, S. 17–82. S tudijní Reader: Jörg Krappmann: Neuere Tendenzen in der Erkenntnistheorie. opora Modul Geschichte 11 4. Úvod do studia jazyka Kurz úvodu do studia jazyka je vstupní disciplínou modulu Obecná a srovnávací jazykověda, který má poskytnout solidní orientační bázi pro jazykovědné studium kteréhokoli konkrétního jazyka. Studenti budou seznámeni s předpoklady, metodami a badatelskými programy lingvistiky. Zvláštní pozornost se kromě všeobecně jazykových otázek věnuje oblasti dějin a současnosti německého lingvistického bádání. U studentů má být přitom rozvíjena a prohlubována schopnost samostatné analytické práce s jazykem a schopnost kreativního uplatnění získaných poznatků v teorii a praxi. Důraz kladený na česko-německou komparaci vychází ze skutečnosti, že německá filologie se v českých zemích tradičně a „přirozeně“ rozvíjí v komparaci s mateřským jazykem. Zároveň platí, že výzkumné zaměření prakticky všech členů KG je česko-německo-komparativní: modul bude moci využívat nových poznatků získaných výzkumem docentů a profesorů. Modul Obecná lingvistika zásadně rozšiřuje a komplementárně doplňuje lingvistickou nabídku, jak je obvyklá pro filologické obory, a je úzce propojen s modulem němčina jako jazyk humanitních věd. V 1. ročníku budou posluchači seznámeni s okruhy a směřováním jazykovědy. Studenti získají základní přehled o metodách jazykové analýzy. Nejprve budou ze systémově lingvistického hlediska představeny základní jazykové roviny. Nastíněny budou ale i další, nestrukturalistické perspektivy, z nichž může lingvista na jazyk pohlížet. Náplní seminářů je jednak diskuse nad odbornými texty k jednotlivým tématům (zpravidla úvody do dané problematiky), dále pak praktická jazyková analýza. Cílem je přitom navázat na již stávající znalosti a zkušenosti, které studenti získali během předchozího studia, ať už mateřského či cizích jazyků. Výuka ve druhém bloku předepisuje tři povinné kurzy (reprezentující tří základní okruhy lingvistiky): Obecná jazykověda, Metody jazykové analýzy a Kontrastivní lingvistika. K 2. a 3. okruhu je dále nabízeno několik volitelných kurzů. 1. Východiska jazykovědy a předmět jejího bádání 2. Moderní jazykověda a její předpoklady 3. Principy strukturalistické analýzy jazyka 4. Fonetika a fonologie 5. Morfologie 6. Syntax: tradiční gramatika, dependenční gramatika, generativní gramatika 7. Sémiotika a komunikace 8. Pragmalingvistika, předmět zkoumání a terminologie 9. Textová lingvistika, předmět zkoumání a terminologie 10.Specifika mluveného a psaného jazyka, vývoj písma 11.Sociolingvistika: okruhy sociolingvistiky 12.Jazyky světa, genealogická a typologická klasifikace jazyků 1. Četba a rozbor německého odborného textu: -- Manfred Geier: Orientierung: Linguistik. Was sie kann, was sie will. (Kap. 1: Sprachwissenschaft als Studienfach) 2. Četba a rozbor německého odborného textu: -- Eugenio Coseriu: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. (Kap. 5: Einheit und Vielfalt der modernen Sprachwissenschaft) 3. Četba a rozbor německy psané verze textu: -- Ferdinand de Saussure: Kurz obecné lingvistiky (Obecné základy, Kap.1: Povaha jazykového znaku) 4. Fonetická cvičení ve vztahu k fonologickému systému němčiny 5. Morfematická analýza současné němčiny 6. Analýza vět podle generativní gramatiky P rofil P řednáška S eminář 12 Modul Geschichte 7. Sémiotická analýza dopravních značek 8. Četba a rozbor německého odb. textu: -- Peter Ernst: Pragmalinguistik (Kap. IV: Pragmalinguistik als Sprechhandlungstheorie) 9. Analýza textu 10.Četba a rozbor německého odborného textu: -- K. B. Günher / H. Günter: Schrift – Schreiben – Schriftlichkeit (1. kapitola) 11.Četba a rozbor německého odborného textu: -- A. Linke / G. Nussbaumer / P. R. Portmann: Studienbuch Linguistik (Kap. Soziolinguistik) 12.Četba a rozbor německého odborného textu: -- Das Fischer Lexikon: Sprachen (Úvod) V ýstupní kompetence Seznam okruhů ke státní bakalářské zkoušce: Jazyk jakožto znakový systém v sémiotické teorii Systémově lingvistický popis jazyka ve strukturální gramatice Řeč jako jednání a teorie pragmalingvistiky Metody a dějiny fonologie Sémantické vztahy Indoevropské jazyky z hlediska genealogické a typologické klasifikace Principy a metody kontaktní lingvistiky na příkladu němčiny a češtiny Strukturalizmus: principy, strukturalistické školy Tradiční syntax Významné lingvistické směry od pol. 19. stol. do počátků 20. stol. (od historicky-srovnávací gramatiky až po mladogramatickou školu) Významné lingvistické směry a školy od počátků strukturalismu až po současnost s přihlédnutím k určujícím směrům v německé lingvistice B ibliografie Doporučená literatura ke státní bakalářské zkoušce: Gramatiky a lexikony: Bußmann, Hadumod: Lexikon der Sprachwissenschaft. Stuttgart 2002. DUDEN. Die Grammatik. Hg. v. Dudenred. Mannheim u. a. 2005. Fleischer, W.; Helbig, G.; Lerchner, G. (Hrsg.).: Kleine Enzyklopädie deutsche Sprache. Frankfurt/M.. u. a. 2001. Glück, Helmut (Hrsg.): Metzler Lexikon Sprache. Stuttgart/Weimar 1993. Helbig, Gerhard; Buscha, Joachim: Deutsche Grammatik. Ein Handbuch für den Ausländerunterricht. Berlin und München 2001. König, W.:dtv-Atlas Deutsche Sprache. München 2004. Odborné lingvistické texty: Bartschat, Brigitte: Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin 1996. Coseriu, Eugenio: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübingen, 1992. Linke, Angelika; Nussbaumer, Markus; Portmann, Paul R.: Studienbuch Linguistik. Tübingen 2004. Saussure, Ferdinand de: Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin 1967. Weissgerber, Leo: Das Problem der inneren Sprachform und seine Bedeutung für die deutsche Sprache. In: Germanisch-romanische Monatshefte, 1926. S tudijní Reader: Jörg Krappmann, Marie Krappmann, Karsten Rinas: Sprachphilosophie. opora Modul Geschichte 13 5. Úvod do sociologie Již na počátku realizace studijního programu „němčina jako jazyk humanitních věd“ se ukázalo, že realizovat původně plánovaný modul „Sociologie“ nebude s trvalou udržitelností možné, neboť v českém akademickém prostředí je velice málo odborníků na sociologická témata, kteří by současně vládli němčinou natolik, aby byli schopni v tomto jazyce přednášet a vést semináře, jak to tento studijní obor požaduje. Obor sociologie tak potvrzuje konstatovaný trend, že mnohé společensko-vědní obory se již odpojily od tradiční německé jazykové základny. Obor sociologie jsme tedy vyňali z celkového kurikula studijního programu a nahradili ho kurikulem oboru „dějiny umění“, přesto jsme vypracovali jeho kurikulum a kurikulum pěti jednotlivých předmětů, kdyby se v budoucnu situace zlepšila a Filozofická fakulta UP disponovala kvalitním vědeckým personálem, který by mohl předmět vyučovat. Oprávněnost zařazení modulu sociologie do studijního programu: a) Zemí původu sociologického myšlení je Německo: klasické vědecké studie tohoto oboru jsou sepsány v německém jazyce. Sociologické myšlení a sociologické teorie patří k širšímu proudu německé (a rakouské) „Gesitesgeschichte“. b) Znalost (nejen německých) sociologických teorií a základních textů zásadně rozšíří obzory vzdělaného germanisty a pomůže mu rozumět současným komplikovaným společenským procesům Zároveň platí, že zejména současné literárně-vědné proudy a metody se orientují na sociologických teoriích. c) Jazykově složité, mnohovrstevnaté sociologické texty jsou ideálním „cvičištěm“ pro textovou analýzu. V prvním ročníku budou studenti uvedeni do studia sociologie, seznámí se se základními otázkami, termíny a problémy sociologie. Přednáška bude shrnovat nejzákladnější informace, které studenti pro porozumění sociologii a sociologickým textům potřebují. Seminář se bude věnovat čtení stěžejních textů, kterých se přednáška týkala. Sloužit by měl k seznámení studenta s konkrétními myšlenkami osobností sociologie. Obsahem hodiny bude prezentace každého textu jedním nebo dvěma spolupracujícími studenty a následná debata. 1. Co je to sociologie? 2. Kultura, společnost a jedinec 3. Sociální jednání, interakce a komunikace 4. Stratifikace a mocenská struktura společnosti 5. Konformita a deviace 6. Vzdělání 7. Rasa a etnicita 8. Rodina, manželství a osobní život 9. Pohlaví a sexualita 10.Masová média a populární kultura 11.Metody sociologického výzkumu Bauman, Zygmunt, Vom Nutzen der Soziologie. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1999. Berger, Peter, Einladung zur Soziologie. München: dtv, 1982. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Bauman, Zygmunt, Vom Nutzen der Soziologie Berger, Peter, Luckmann, Thomas, Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit Goffman, Erving, Wir alle spielen Theater Dahrendorf, Ralf, Der moderne soziale Konflikt: Essay zur Politik der Freiheit Foucalt, Michel, Überwachen und Strafen: Die Geburt des Gefängnisses Beck, Ulrich, Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne Hall, Stuart, Ideologie, Kultur, Rassismus P rofil P řednáška B ibliografie S eminář 14 Modul Geschichte 8. Giddnes, Anthony, Wandel der Intimität. Sexualität, Liebe und Erotik in modernen Gesellschaften 9. Beauvoir, Simone de, Das andere Geschlecht: Sitte und Sexus der Frau 10.Simmel, Georg, Philosophie der Mode 11.Disman, Miroslav, Jak vyrábět sociologickou znalost V druhém bloku jsou přednášky a semináře rozděleny na povinné a volitelné. Jako povinná je definována přednáška „Dějiny sociologických teorií“ a seminář k této přednášce. Volitelné kurzy jsou vybrány tak, aby tvořily „kontext germanistiky“, prezentují tudíž především německou/ rakouskou sociologickou školu a opírají se o německy psané tituly. V ýstupní kompetence Seznam otázek ke státní bakalářské zkoušce: Teorie a metoda v sociologii: 1. Vznik sociologie: tradiční versus moderní společnost 2. Počátky německé sociologie 3. Normativní strukturalismus 4. Symbolický interakcionismus 5. Etnometodologie 6. Teorie konfliktu 7. Německá sociologie vědění a sociální konstruktivismus 8. Strukturalismus a poststrukturalismus 9. Feministická sociální teorie 10.Kulturální studia 11.Krize moderny? Nové diagnózy (Ulrich Beck, Zygmunt Bauman) Obecná sociologie: 12.Sociologie náboženství 13.Sociologie kultury a umění 14.Teorie migrace 15.Gender a identita B ibliografie Doporučená literatura ke státní bakalářské zkoušce: Jde o doporučené, nikoli povinné tituly, jejichž využití je plně v kompetenci studenta a závisí mimo jiné na tom, jaké volitelné disciplíny student během studia absolvoval. Bauman, Zygmunt, Der Mensch im Globalisierungskäfig. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2003. Beck, Ulrich, Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1986. Berger, Peter, Luckmann, Thomas, Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit. Eine Theorie der Wissenssoziologie. Frankfurt/M.: Fischer, 1980. Bourdieu, Pierre, Die männliche Herrschaft. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2005. Connell, Robert, Der gemachte Mann. Konstruktion und Krise von Männlichkeiten. Opladen: Leske u. B., 1999. Disman, Miroslav, Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2002. Eliade, Marcia, Das Heilige und das Profane: Vom Wesen des Religiösen. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1990. Foucault, Michel, Die Ordnung der Dinge. Eine Archäologie der Humanwissenschaften. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1988. Giddens, Anthony, Konsequenzen der Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2001. Hall, Stuart, Cultural Studies. Ein politisches Theorieprojekt. Ausgewählte Schriften 3. Berlin: Argument-Verlag, 2000. Lužný, Dušan, Nešpor, Zdeněk, Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007. Nagl-Docekal, Herta, Feministische Philosophie. Ergebnisse, Probleme, Perspektiven. Frankfurt/M.: Fischer, 2001. Simmel, Georg, Philosophie des Geldes, Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1989. Silverman, David, Ako robiť kvalitatívny výskum. Bratislava: Ikar, 2005. Modul Geschichte 15 6. Úvod do srovnávací religionistiky Oprávněnost zařazení modulu srovnávací religionistika do tohoto studijního programu vidíme v pěti skutečnostech: a) Metody a kompetence potřebné pro analýzu kanonických textů různých náboženství se v ničem neliší od obvyklé literárně-vědné analýzy textů. Nácvik těchto dovedností podpoří obecně filologickou kompetenci zacházet s texty a rozumět jim. b) Bez bazálních znalostí kanonických textů především judaistické a křesťanské tradice není možno do hloubky pochopit většinu moderní německé literatury. c) Zemí původu srovnávací religionistiky je Německo: nejpodstatnější vědecké studie tohoto obru jsou sepsány v německém jazyce. d) Odběratelem absolventů tohoto modulu bude mj. magisterský obor judaistika nově akreditovaný na FF UP. Oba obory se tak budou vzájemně podporovat. e) Nabídka modulu komplementárně doplňuje také nabídku modulu historie a filozofie. V přednáškách 1. bloku je zprostředkován úvod do studijního oboru „religionistika“. V rámci tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi religionistikou a blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak nastíněny základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum v rámci religionistiky. Dále je převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled vývoje jednotlivých náboženských systémů. Přednášky a semináře nabízené v druhém bloku jsou koncipovány převážně jako volitelné kurzy. Jako povinné jsou definovány pouze: „Dílčí obory religionistiky“ a seminář zaměřený na plurimetodickou analýzu vybraných biblických textů. P rofil V prvních pěti úvodních dílčích přednáškách je zprostředkován úvod do studijního oboru „religionistika“. V rámci tohoto úvodu jsou jednak specifikovány styčné body a diference mezi religionistikou a blízkými vědními obory jako teologie, filozofie a dějiny náboženství, jednak nastíněny základní teoretické modely a metody, které umožňují systematický vědecký výzkum v rámci religionistiky. V dalších sedmi navazujících přednáškách je převážně diachronním přístupem zprostředkován základní přehled vývoj jednotlivých náboženských systémů. P řednáška Vývoj vědního oboru „religionistika“. Problémy ohraničení oboru a stanovení metodologie. Předmět výzkumu 1. Kontroverzní modely: Dějiny náboženství kontra fenomenologický přístup 2. Polymetodologické přístupy k religionistice I: sociologie, etnologie, antropologie, geografie 3. Polymetodologické přístupy k religionistice II: psychologie, filosofie, filologie, estetika 4. Religionistika versus teologie 5. Kořeny náboženství. Animismus. „Zaniklá“ a „současná“ náboženství 6. Antické náboženské systémy. Problematika mýtu 7. Vznik monotheistických systémů I (Židovství) 8. Vznik monotheistických systémů II (Křesťanství) 9. Islám. Pozdní forma monotheismu 10.Vznik asijských náboženských systémů I 11.Vznik asijských náboženských systémů II Figl, Johann: Handbuch Religionswissenschaft. Innsbruck 2003. Hock, K.: Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt 2002. Michaels A. (ed.): Klassiker der Religionswissenschaft. München 1997. Rudolph K.: Geschichte und Probleme der Religionswissenschaft. Leiden u. a. 1992. Stolz, F.: Grundzüge der Religionswissenschaft. Göttingen 1988. Zinser, H. (ed.): Religionswissenschaft: eine Einführung. Berlin 1988. B ibliografie 16 S eminář Modul Geschichte Seminář úvodu: Cílem semináře navazujícího na úvodní přednáškový blok je bližší seznámení s historickým procesem vývoje oboru „religionistika“ od 19. století, které bude probíhat prostřednictvím četby základních teoretických textů. Tímto způsobem bude studentům jednak zprostředkována základní terminologie v německém jazyce, jednak budou představeny základní teoretické modely oboru a jejich vzájemné vztahy. 1. Christian Meiners: Dějiny náboženství versus církevní dějiny 2. Bernhard Bolzano: Křesťansky orientovaná „religionistika“ 3. Friedrich Max Müller: Religionistika jako nově definovaná vědní disciplína 4. Joachim Wach: Dělení oboru – Dějiny náboženství versus systematika náboženství 5. Gerardus van der Leuw: Fenomenologický přístup I 6. Rudolf Otto: Fenomenologický přístup II 7. R. Pettazzoni: Pokus o syntézu 8. Günter Lanczkowski: Nové vývojové cesty fenomenologie 9. Jacques Waardenburg: Subjektivita výzkumu 10.Hubert Seiwert: Alternativní modely religionistiky 11.„Handbuch religionswissenschaftlicher Grundbegriffe“ – Religionistika jako součást kulturních dějin 12.Klaus Hock: Metodologické výhledy B ibliografie Figl, Johann: Handbuch Religionswissenschaft. Innsbruck 2003. Hock, K.: Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt 2002. Michaels A. (ed.): Klassiker der Religionswissenschaft. München 1997. Rudolph K.: Geschichte und Probleme der Religionswissenschaft. Leiden u. a. 1992. Stolz, F.: Grundzüge der Religionswissenschaft. Göttingen 1988. Zinser, H. (ed.): Religionswissenschaft: eine Einführung. Berlin 1988. V ýstupní Závěrečná/Státní bakalářská zkouška – kánon otázek: 1. Religionistika jako vědní obor 2. Teologický a religionistický přístup k náboženství 3. Teorie vzniku náboženství 4. Zakladatelé vědy o náboženství a jejich teze 5. Historie náboženství a systematická religionistika 6. Fenomenologie náboženství a její kritika 7. Antropologie náboženství 8. Sociologie náboženství 9. Psychologie náboženství 10.Srovnávací religionistika 11.Antické náboženské systémy. Problematika mýtu 12.Západní náboženské tradice: Judaismus 13.Západní náboženské tradice: Křesťanství 14.Náboženské tradice Blízkého východu: Islám 15.Náboženské tradice Dálného východu: Hinduismus, buddhismus, sikhismus 16.Náboženské tradice Dálného východu: Taoismus, konfucianismus, šintoismus kompetence B ibliografie Doporučená literatura k bakalářské zkoušce: Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Gütersloh 2001. Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch -kritische Methoden. Freiburg 1987. Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart 2000. Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen 1995. Modul Geschichte 17 Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation. Stuttgart 1986. Böhme, Angelika: Die Lehre von der Seelenwanderung in der antiken griechischen und indischen Philosophie. Düsseldorf Dissertationsschrift 1989. Deussen, Paul: Allgemeine Geschichte der Philosophie. Band I/2. Leipzig 1899, s. 282–304. Hesemann, Michael: Hitlers Religion. München Pattloch 2004. Franz, M.-L. von: Schöpfungsmythen: Bilder schöpferischer Kräfte im Menschen. München 1990. Steiner, G.: Grammatik der Schöpfung. München u. a. 2001. Grözinger, Karl Erich: Jüdisches Denken. Theologie, Philosophie, Mystik. Bd. I, Vom Gott Abrahams zum Gott des Aristoteles. Frankfurt/M. 2003. (Vybrané kapitoly) Rowley, Harold Henry: Apokalyptik. Ihre Form und Bedeutung zur biblischen Zeit. Einsiedeln u. a. 1965Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/M. u. a. 2000. Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt/M. Eichborn 1992. Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/M. 1999. Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg 1985. Pettazoni, R.: Der allwissende Gott. Zur Geschichte der Gottesidee. Frankfurt/M. u. a. 1960. Stolz, F.: Einführung in den biblischen Monotheismus. Darmstadt 1996. K. E. Grötzinger: Kafka und die Kabbala. Das Jürische in Werk und Denken von Franz Kafka, Frankfurt 1992 Graf, Fritz: Griechische Mythologie. Eine Einführung. München Artemis & Winckler 1991. Studijní opora vzniknuvší v rámci řešení projektu OPVK: Marie Krappmannová: Einführung in die vergleichende Religionswissenschaft. S tudijní opora 18 Modul Geschichte 7. Úvod do studia medievistiky P rofil Medievistika je vědní disciplína, která zastřešuje veškeré obory zabývající se obdobím středověku a počáteční fází raného středověku. Modul je koncipován tak, aby studenti získali kvalitní přehled a schopnost orientovat se v tomto období napříč několika disciplínami – obecnou historií, dějinami literatury i výtvarného umění a filozofií. Po ukončení bakalářského studia budou schopni pokračovat jak ve studiu literárně-vědních a lingvistických oborů se zaměřením na středověkou kulturu, tak ve studiu starších dějin. První blok studia medievistiky obeznámí studenty s problematikou definování středověku a raného novověku (přibližně do roku 1600) a jejich studia. Přednáška a seminář kombinují obecnější rovinu (předpoklady práce se středověkým materiálem, metodologie) s prezentací dobových reálií a specifik vnímání středověkého světa (na příkladu dvorské společnosti). Zájemci, kteří se rozhodnou v modulu pokračovat, tak získají nezbytné základy pro následné zkoumání středověku, ostatním bude zprostředkována podstata historické a kulturně-historické vědy, kterou později uplatní v rámci všech ‚konkurenčních‘ modulů. Jádro druhého bloku tvoří tři povinné kurzy – úvod do dějin středověku, dějiny německy psané literatury středověku a pomocné vědy historické. V prvním z úvodů se studenti seznámí s jevy a procesy, jež určovaly společnost a svět středověku, v druhém poznají vývoj německé literatury a vzdělanosti zasazených do celoevropského kontextu. V posledním z povinných kurzů si osvojí poznatky a dovednosti potřebné pro práci s autentickými prameny, budou je umět popsat, zhodnotit a zpracovat. Nepovinné kurzy rozšiřují základní nabídku tím, že se zaměřují na detailní znalost vybraných aspektů pojednávaných období. Více než hlavní kurzy kladou důraz na kulturní vývoj a poznání dějin jako pokladu pro poznání kultury (dobového smýšlení, textů a jiných uměleckých děl). Na druhou stranu jsou však koncipovány tak, aby tematizovaly postavení českých zemí v kontextu střední Evropy a postavení německy mluvícího obyvatelstva a německé vzdělanosti na tomto území. Přednáška se seminářem úvodového kurzu mají za cíl poskytnout studentům širší a obecný základ pro interpretaci jevů ve středověké a raně novověké společnosti a pro práci s uměleckými produkty této doby (literární texty, výtvarná díla etc.). Dále je obeznámí se základními metodami a vědeckými přístupy, které používá současná historická věda a vymezí vztah historie jako takové vůči příbuzným disciplínám. Náplní semináře bude práce s texty obecně uznávaných historiků a historiků kultury (U. Eco, N. Oehler, J. Le Goff aj.) a primárními texty, jež se budou vázat přímo k tématům pojednávaným v přednášce. Cílem semináře je, aby se studentky a studenti naučili zábavnou a interaktivní formou pracovat s dobovými texty i se sekundární literaturou a vybudovali si slovní zásobu potřebnou pro práci s nimi. Součástí semináře bude návštěva oddělení starých fondů ve Vědecké knihovně v Olomouci. S truktura Co je to středověk? Věda/vědy o středověku Feudální společnost Církev a zbožnost Vzdělání Středověk a antika; »renesance« v období středověku Město a venkov Gender Křížové výpravy, alterita Umění, produkce a recepce uměleckých děl Literatura a společnost Reformace Problémy poznání středověku a středověké kultury Modul Geschichte Boockmann, Hartmut: Einführung in die Geschichte des Mittelalters, München 2001. Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers, Stuttgart 1998. Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München 2005. Cornelissen, Christoph: Geschichtswissenschaften. Eine Einführung, Frankfurt/M. 2000. Daniel, Ute: Kompendium Kulturgeschichte. Theorie, Praxis, Schlüsselwörter. Frankfurt/M. 2006. Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter 1215–1378. München 2003. Goetz, Hans-Werner: Proseminar Geschichte. Mittelalter. Stuttgart 2007. Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart 1997. Hilkert Wedigge, Einführung in die germanistische Mediävistik. München 1987. Jordan, Stefan: Einführung in das Geschichtsstudium. Stuttgart 2005. Landwehr, Achim; Stockhorst, Stefanie: Einführung in die Europäische Kulturgeschichte, Padeborn – Wien – München – Zürich 2004. Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt/M. 1989. Schubert, Ernst: Einführung in die deutsche Geschichte im Spätmittelalter. Darmstadt 1998. Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin 1987. Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005. Beneš, Zdeněk: Historický text a historická kultura. Praha 1995. Závěrečná/Státní bakalářská zkouška: Povinná témata jsou záměrně formulována tak, aby podmiňovala individuální přístup studentů k problému. Otázka může být pojednána v obecné rovině (student musí umět vyvozovat obecné závěry a generalizovat), nebo může být zodpovězena na základě příkladu (nutná detailní znalost). Dále je studentům dána volba, zda-li se chtějí problému věnovat v obecně historické rovině, nebo zda-li jej chtějí uchopit jako kulturní fenomén. Doplňující otázky examinátorů by ani u jedné z otázek neměly (alespoň v náznaku) opomenout literárně-historickou nebo lingvistickou rovinu problému. Studenti předloží před zkouškou seznam četby, který obsahuje alespoň 10 titulů od německy píšících badatelů, kteří se intenzivně zabývají nebo zabývali středověkem. 19 B ibliografie V ýstupní kompetence Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce: Struktura středověkého státu Křesťanství před a po reformaci; Martin Luther Outsideři ve středověké společnosti a v literatuře Evropa a židovství Vzdělanost ve středověku Myšlenkové proudy středověku Kláštery a řády ve středověké společnosti Dvorská společnost Kultura na císařských dvorech od dob Karla Velikého po Fridricha II. Štaufského Gotika a její proměny Renesance a humanismus severně od Alp Středověká zbožnost v praxi, umění a literatuře České země a Svatá říše římská Kultura na sklonku středověku; lidová kultura v historických pramenech a literatuře Prameny, jejich uchovávání a hodnota pro výzkum středověku Artušovský román Hrdinská epika Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce: Angenendt, Arnold: Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900. Stuttgart et al. 2001. Bachtin, Michail: Rabelais und seine Welt. Volkskultur als Gegenkultur. Frankfurt/M. 1987. B ibliografie 20 Modul Geschichte Brandt, Ahasver von: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Stuttgart 2007. Brown, Peter: Die Entstehung des christlichen Europa, München 1996. Brunner, Horst: Geschichte der deutschen Literatur des Mittelalters im Überblick. Stuttgart 1996. Brunner, Horst (ed.): Mittelhochdeutsche Romane und Epen. Stuttgart 2004. Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München 2005. Burke, Peter: Helden, Schurken und Narren. Europäische Volkskultur in der frühen Neuzeit. Stuttgart 1981. Dirlmeier, Ulf; Fouquet, Gerhard; Fuhrmann, Bernd: Europa im Spätmittelalter 1215–1378. München 2003. Eco, Umberto: Kunst und Schönheit im Mittelalter. München 1993. Ehrenpreis, Stefan; Lotz-Heumann, Ute: Reformation und konfessionelles Zeitalter. Darmstadt 2002. Fischer-Weltgeschichte. Frankfurt/M. 1966–83 (zvl. sv. 10–13, 24). Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart 1997. Le Goff, Jacques (ed.), Der Mensch des Mittelalters. Frankfurt/M. 1989. Münch, Paul: Lebensformen in der frühen Neuzeit 1500–1800. Frankfurt/M. 1992. Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006. Prietzel, Malte: Das Heilige Römische Reich im Spätmittelalter (Geschichte kompakt). Darmstadt 2004. Schreiner, Klaus (ed.): Frömmigkeit im Mittelalter. Politisch-soziale Kontexte, visuelle Praxis, körperliche Ausdrucksformen. München 2002. Seibt, Ferdinand: Glanz und Elend des Mittelalters. Eine endliche Geschichte. Berlin 1987. Seibt, Ferdinand: Karl IV. Ein Kaiser in Europa 1316–1378. Frankfurt/M. 2003. Sellin, Volker: Einführung in die Geschichtswissenschaft. Göttingen 2005. Störig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Frankfurt/M. 2006. Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Grossen bis Heute. Köln 1998. Wedigge, Hilkert Einführung in die germanistische Mediävistik. München 1987. Wedigge, Hilkert: Mittelhochdeutsch. Eine Einführung. München 2004. Třeštík, Dušan: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a Střední Evropa v letech 791–871. Praha 2001. Velké dějiny zemí Koruny české I–VII, Praha –Litomyšl 1999–2007. S tudijní opora Jiří Černý a kol.: Einführung in die germanistische Mediävistik. UP Olomouc 2012 Modul Geschichte 21 8. Úvod do studia dějin umění Modul dějiny umění poskytne studentům základy vědeckého bádání na poli vizuální kultury. Posluchači se budou nejen orientovat v umění od středověku až po současnou dobu, ale budou především schopni „myslet o umění“, tedy zabývat se funkcí umělecké památky, mecenátem, poznat základní umělecké techniky, interpretovat vztah textu a obrazu, orientovat se v šířeji pojatých dějinách umění (tzv. Bildwissenschaft) a jejich metodách. Osvojí si základy zpracování stavebně historického průzkumu jako i názvosloví dějin umění na takové úrovni, aby bez problémů překládali odborná pojednání. Německý jazyk je důležitý pro výzkum vizuální kultury na našem území ze dvou hledisek: za prvé je množství archiválií a cenných dokumentů k památkám uměleckého charakteru napsáno v němčině, německé země vývoj umění na našem území prakticky po celou dobu ovlivňovaly či přenášely umělecké vlivy ze vzdálenějších oblastí, často lze doložit školení umělců v sousedních zemích, jejich migraci nebo studium na německé či rakouské vysoké škole (např. Wagnerovi žáci). Za druhé je většina (nejen starší) zahraniční literatury o umění v českých zemích publikována v němčině, pročež bývá toto bádání současnými studenty dějin umění opomíjeno. Protože budou studentky a studenti studovat tento modul v kombinaci s německou filologií, zaměří se výuka jednak na německy mluvící země a jejich vztahu k našemu území, jednak na vztahy textu popř. literatury a obrazu. Tato specializace je důležitá, neboť v našem vzdělávacím systému jako taková doposud chybí. Poskytne tak absolventům a absolventkám možnost prosadit se na trhu práce. Součástí výuky bude slovní zásoba a terminologie jako i překladatelská cvičení, které umožní studentů a studentkám zvolit kromě cesty více odborné, zaměřené na bádání a prezentování výsledků, také polohu praktičtější, která se bude věnovat práci s odborným cizojazyčným textem. Přednáška prvního ročníku podá studentkám a studentům přehled o vývoji evropského umění v době cca. 800–2000, ve dvacátém století s přesahy do umění na americkém kontinentu. Seznámí je s jednotlivými slohy, stavebními funkčními typy, vývojem malířství, sochařství, fotografie a akčního umění. Posluchači si vybudují obecné povědomí o vývoji vizuální kultury, které bude pro ně nezbytné pro pokračování v druhém bloku, kde bude toto vědění prohlubováno. Rozhodnou-li se pro pokračování v jiném z oborů, poslouží jim vědomosti z přednášky jako vynikající a nezbytné kulturně-historické pozadí při studiu literatury, historie, filozofie aj. Seminář se ve své první půli zaměří na základy křesťanské ikonografie, v druhé osvětlí vývoj stylů na příkladu architektury, přičemž si studenti a studentky osvojí základní terminologii z této oblasti. Přednáška si klade za cíl poskytnout studentům širší a obecný základ o vývoji umění v celoevropském kontextu, ve 20. století postaví vývoj na starém kontinentu do souvislosti s vývojem v zámoří. Studentky a studenti získají vědomostní základ, na kterém budou moci stavět při všech dalších kurzech modulu a který jim v případě, že se pro modul nerozhodnou, bude sloužit jako pozadí pro všechny humanitní disciplíny. Návaznost slohů nebude představena jako husí pochod vzájemně se negujících epoch, ale v jejich provázanosti a podmíněnosti. Do značné míry tak rozbije předsudky a přílišná zjednodušovaní vštěpovaná posluchačům na středních školách. V semináři se studentky a studenti seznámí se základy křesťanské ikonografie, naučí s poznávat jednotlivé výjevy a popsat jejich proměny. Osvojí si jejich textové základy. Druhá část semináře, která by měla doprovázet a prohloubit učivo probrané v přednášce, se bude věnovat německé terminologii převážně z oblasti architektury. Pojednány by vždy měly být základní typy architektury, které se v dané době rozvíjely, a jejich zdobné prvky. Studentky a studenti budou vedeni k tomu, aby byli schopni popsat jakoukoli stavbu v německém jazyce. Předrománské umění Románské umění Gotika Gotika u nás Renesance v Itálii P rofil P řednáška 22 Modul Geschichte Renesance severně od Alp Baroko I Baroko II Historismus, Romantismus, Realismus Závěr 19. století Počátek 20. století Dějiny umění jako Bildwissenschaft B ibliografie Appuhn, Horst: Einführung in die Ikonographie der mittelalterlichen Kunst in Deutschland. Darmstadt 1991. Belting, Hans – Dilly, Heinrich – Kemp, Wolfgang – Sauerländer, Willibald – Warnke, Martin (edd.): Kunstgeschichte. Eine Einführung. Berlin 2008. Fillitz, Hermann (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 1–6. München-New York 1998–2003. Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland 1–8. Darmstadt 2006–2009. Gombrich, Ernst H.: Geschichte der Kunst. Frankfurt 1996. Kemp, Wolfgang: Architektur analysieren. Eine Einführung in acht Kapiteln. München 2009. Kirchbaum, Engelbert: Lexikon der christlichen Ikonographie. Rom – Freiberg – Basel – Wien 1994. Koch, Wilfried: Baustilkunde. Gütersloh – München 2009. Kopp-Schmidt, Gabriele: Ikonographie und Ikonologie. Eine Einführung. Köln 2004. Royt, Jan, Biblická ikonografie. Praha 2006. Schiller, Gertrud: Ikonographie der christlichen Kunst 1–5. Gütersloh 1969–1991. Straten, Roelof van: Einführung in die Ikonographie. Berlin 1997. Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Grossen bis Heute. Köln 1998. Jádro druhého bloku tvoří tři povinné kurzy, které prohloubí znalosti studentek a studentů na poli umění v českých zemích. Nepovinné kurzy rozšiřují základní nabídku tím, že se zaměřují na detailní znalost vybraných aspektů pojednávaných období. Nastíní posluchačům problematiku poznání výtvarné kultury, problémy interpretace a datace, obeznámí je se vztahy uvnitř umělecké produkce nebo spojitosti vývoje společnosti a jejího kulturního vývoje. Kurzy by se vždy měly zaměřit na komparaci celoevropského/světového vývoje s vývojem v českých zemích. V ýstupní kompetence Státní bakalářská zkouška: Státní bakalářská zkouška se bude skládat ze dvou částí. První prověří obecnou orientaci ve vývoji umění od doby románské po dobu po druhé světové válce. Studentka nebo student si vylosuje téma z předem daného seznamu otázek. Bude zkoušen nejen jejich přehled v daném časovém úseku, ale také uvědomování si vzájemných vztahů, schopnost vyvozovat závěry a orientovat se v základní literatuře pojednávající dané téma. Pro druhou část odevzdají examinovaní týden před konáním zkoušky názvy dvou volitelných témat, která se budou zabývat různými výtvarnými druhy (malba, sochařství, grafika, konceptuální umění, umělecké řemeslo aj.) a budou od sebe časově vzdálena alespoň 100 let. Předloží seznam odborné literatury, kterou k dané problematice prostudovali. Doporučuje se zvolit okruh, kterému se dotyční podrobně věnovali během přednášek a seminářů. Zkoušející v den zkoušky jedno z témat vyberou a podrobí diskusi. Předmětem této části bude detailní orientace v tématu, popř. vlastní bádání, kritické myšlení, schopnost formulovat vlastní závěry a prezentovat je. Studentky a studenti předloží před zkouškou seznam četby, který obsahuje alespoň 10 titulů od německy píšících badatelů, kteří se intenzivně zabývají nebo zabývali výtvarným uměním. Seznam otázek k státní bakalářské zkoušce: Románské umění Gotická katedrála Umění v českých zemích v době přemyslovské Umění v českých zemích v době Lucemburků 13.–15. století v Itálii Modul Geschichte 23 Umění 16. století v Itálii Renesance v německy mluvících oblastech, umění reformace Umění 15. a 16. století v českých zemích Počátky italského baroku Baroko v německy mluvících oblastech a jeho vztah k Itálii Barokní architektura v českých zemích a její vzory Barokní sochařství a malířství v českých zemích a jejich vzory Malba a sochařství v Čechách a na Moravě v 19. století Malba a sochařství 19. a počátku 20. století v německy mluvících oblastech Architektura v první polovině 20. století Evropská avantgarda Umění mezi válkami, vývojové tendence padesátých a šedesátých let (vyjma architektury) Základní studijní literatura k bakalářské státní zkoušce: Baxandall, Michael: Die Kunst der Bildschnitzer. Tilman Riemenschneider, Veit Stoss und ihre Zeitgenossen. München 1996. Blažíčková-Horová, Naděžda (ed.), České malířství 19. století. Katalog stálé expozice Sbírky umění 19. století. Praha 1998. Burke, Peter: Die europäische Renaissance. Zentren und Peripherien, München 1998. Dějiny českého výtvarného umění I–VI, Praha 1984–2007. Dolgner, Dieter: Historismus – Deutsche Baukunst 1815–1900. Leipzig 1993. Ebert-Schifferer, Sybille: Caravaggio. Sehen-Staunen-Glauben. Der Maler und sein Werk, München 2009. Fajt, Jiří (ed.): Karl IV. Kaiser von Gottes Gnaden. Kunst und Repräsentation des Hauses Luxemburg 1347–1437. München 2006. Fillitz, Hermann (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 1–6. München-New York 1998–2003. Foster, Hal – Krausová, Rosalind – Bois, Yve-Alain – Buchloch, Benjamin: Umění po roce 1900. Modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha 2007. Frampton, Kenneth: Moderní architektura. Kritické dějiny. Praha 2004. Mignot, Claudie: Architektur des 19. Jahrhunderts. Köln 1994. Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland 1–8. Darmstadt 2006–2009. Horyna, Mojmír – Kučera, Jaroslav: Dientzenhoferové. Praha 1998. Horyna, Mojmír: Jan Blažej Santini-Aichel. Praha 1998. Hrbáčová, Jana (ed.): Jindřich Zdík (1126–1150). Olomoucký biskup uprostřed Evropy. Olomouc 2009. Kimpel, Dieter – Suckale, Robert: Die gotische Architektur in Frankreich 1130–1270. München 1985. Kirchbaum, Engelbert: Lexikon der christlichen Ikonographie. Rom – Freiberg – Basel – Wien 1994. Klotz, Heinrich – Warnke, Martin: Geschichte der deutschen Kunst 600–2000. München 2000. Míčko, Miroslav: Expresionismus. Praha, 1969. Koch, Wilfried: Baustilkunde. Gütersloh – München 2009. Konečný, Lubomír Jan: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury. Brno 2005. Krsek, Ivo – Válka, Josef – Kudělka, Zdeněk: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996. Kunst-Epochen 1–12. Stuttgart 2002–2004. (R UB 18168– 8179). Kuthan, Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely. Vimperk 1994. Švácha, Rostislav: Česká architektura a její přísnost. Padesát staveb 1989–2004. Praha 2004. Kuthan, Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely. Vimperk 1994. Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550. I.–III. Brno – Olomouc – Opava 1999–2002. Pippal, Martina: Die Kunst des Mittelalters – Eine Einführung. Wien – Köln – Weimar 2010. B ibliografie 24 Modul Geschichte Popp, Dietmar (ed.): Die Jagiellonen. Kunst und Kultur einer europäischen Dynastie an der Wende zur Neuzeit. Nürnberg 2002. Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526). Praha 1985. Prahl, Roman (ed.): Prag 1780–1830 – Kunst und Kultur zwischen den Epochen und Völkern. Praha 2000. Rakušanová, Marie: Vzplanutí. Expresionistické tendence ve Střední Evropě 1903–1936. Olomouc 2008. Royt, Jan, Biblická ikonografie. Praha 2006. Safarik, Eduard A.: Johann Kupezky (1666 –1740). Ein Meister des Barockporträts. Aachen – Roma 2001. Seibt, Ferdinand (ed.): Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom Klassizismus zur Moderne. Berlin 1995. Sláva barokní Čechie I.–II., Praha 2001. Stolárová, Lenka – Vlnas, Vít: Karel Škréta 1610–1674. Doba a dílo. Praha 2010. Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Großen bis Heute. Köln 1998. Švácha Rostislav: Od moderny k funkcionalismu. Praha 1994. Vlček, Pavel: Dějiny architektury renesance a baroka. Praha 2006. Wittkower Rudolf, Art and Architexture in Italy 1600–1700, London 1965. Zatloukal, Pavel: Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc 2002. S tudijní opora Studijní opora vzniknuvší v rámci řešení projektu OPVK: Jiří Černý: Arbeitsblätter Einführung in die Kunstgeschichte. Odborné předměty v šesti podmodulech 26 Modul Geschichte Modul historie 9. Česko-německé vztahy v 19. a 20. století P rofil Přednáška je zaměřena na problematiku politických, hospodářských, kulturních a společenských vztahů česky a německy mluvícího obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 19. a 20. století. V rámci tohoto období je možno rozlišit tři základní fáze: 1) období národního obrození a vzniku moderního českého a německého národa, 2) éru národních států během světových válek a mezi nimi a 3) dobu po Druhé světové válce (od odsunu sudetských Němců po Česko -německé prohlášení z roku 1997). K nejdůležitějším tématům patří vztah českého obyvatelstva ke třem „kategoriím“ Němců – Němcům z Čech a Moravy, Němcům z „říše“ a Rakušanům. B ibliografie Brandes, Detlef und Kural, Václav: Der Weg in die Katastrophe. Deutsch-tschechoslowakische Beziehungen 1938–1947. Essen 1994. Brandes, Detlef (Hrsg.) Wendepunkte in den Beziehungen zwischen Deutschen, Tschechen und Slowaken 1848–1989. Essen 2007. Seibt, Ferdinand: Deutschland und die Tschechen. München 1974. Křen, Jan: Konfliktní společenství Češi a Němci 1780–1918. Praha 1990. Staněk, Tomáš: Německá menšina v českých zemích 1948–1989. Praha 1993. Některé realizace tohoto kurzu se mohou věnovat jednotlivým speciálním/specializovaným otázkám, problémům, tématům, přístupům, čímž se prohlubuje obecný pohled na disciplínu. Vzhledem ke vřazení modulu historie do rámce filologického studia se velká pozornost věnuje literárnímu zpracování česko-německých vztahů zejména v německé literatuře z Moravy a Čech a také postavení židů v česko-německém konfliktu. Platí ovšem, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu, tedy celkový přehled přes dějiny česko-německých vztahů v 19. a 20. století. Příklady realizovaných variant kurzu: P řednáška Romane aus Böhmen und Mähren in der Zwischenkriegszeit Deutsche Literatur in Böhmen und Mähren (19., 20. Jahrhundert) Josef Mühlberger Texte der mährischen Moderne Die deutsch-tschechische Konfliktgemeinschaft Die Donaumonarchie im Film Juden auf dem Weg zwischen Mähren und Palästina S tudijní Učebnice autorky Ingeborg Fialové: Kurze Geschichte der deutschmährischen Literatur, Olomouc 2011 ilustruje česko-německé vztahy na materii německy psané literatury z Moravy. opora Modul Geschichte 27 10. Josefinismus jako osvícenský absolutismus Cílem kurzu je představit vliv vlády a reforem Josefa II. na vývoj zemí habsburské monarchie, na recepci osobnosti Josefa II. a jeho reforem v různých vrstvách společnosti a na to, co z josefínských reforem přetrvalo po Francouzské revoluci a napoleonských válkách. Zároveň si kurz klade za cíl na příkladu josefínské doby obeznámit studenty s hlavními rysy osvícenského absolutismu jako politické formy, reprezentací panovníka v této době, vztahem církve a státu v době osvícenství. V rámci praktických dovedností si studenti vyzkouší práci s dobovými prameny, především jejich transkribci a analýzu. Specifická témata (která mohou být a v průběhu řešení projektu byla zpracována v jednotlivých samostatných kurzech) pak představují: P rofil Vznik a vývoj „mýtu Josefa II.“ v 19. a 20. století. Recepce josefinské doby v literatuře/literatura josefinské doby Reinalter, Helmut (Hrsg.): Der Josephinismus. Frankfurt/M. /Wien 1993. Reinalter, Helmut: Österreich und die Französische Revolution. Wien 1988. Klueting, Harm (Hrsg.): Der Josephinismus. Ausgewählte Quellen zur Geschichte der theresianisch-josephinischen Reformen. Darmstadt 1995. Rieser, Herbert: Der Geist des Josephinismus und sein Fortleben. Wien 1963. Wangermann, Ernst; Ammerer, Gerhard (Hrsg.): Ambivalenzen der Aufklärung. Festschrift für Ernst Wangermann. Wien 1997. B ibliografie 28 Modul Geschichte 11. Dějiny 20. století P rofil Cílem přednášky je přiblížit v evropské perspektivě (s důrazem na dějiny německy mluvících zemí) často protikladné vývojové linie, které jsou typické pro dějiny 20. století jako „věk extrémů“ (Eric Hobsbawm), pro který byl charakteristický kontrast mezi násilím, chudobou, válkami na jedné straně a rostoucím blahobytem, snahami o mírové řešení konfliktů a demokratizaci na straně druhé. Důraz je kladen především na vliv první světové války jako „civilizačního zlomu“, vývoj mezinárodních vztahů, vznik a vývoj jednotlivých politických, vojenských a ekonomických uskupení, sociální dějiny, dějiny hospodářství a financí hlavní myšlenkové a kulturní proudy 20. století. Studenti mají možnost rozšířit si své znalosti absolvováním semináře k dějinám 20. století, který se zaměřuje detailněji na některé výše uvedené tématické celky a práci s prameny a sekundární literaturou. Seminář se přitom věnuje především dějinám Německa 1914–1990. Studenti budou seznámeni s nejdůležitějšími momenty a vývojovými liniemi německých dějin v „krátkém dvacátém století“. Mezi nejdůležitější témata, kterým, se bude seminář věnovat, patří: první světová válka a její vliv na vývoj Výmarské republiky; kulturní a duchovní dějiny Výmarské republiky; vzestup NSDAP; období „Třetí říše“; problematika holocaustu; situace v Německu po Druhé světové válce; vznik SRN a NDR; vzájemný vztah SRN a NDR; kulturní dějiny 50. a 60. let; studentské hnutí a rok 1968 v SRN; „Frakce rudé armády“ a její vliv na společnost v SRN; krize NDR a sjednocení Německa. Některé realizace tohoto kurzu se mohou věnovat jednotlivým speciálním/specializovaným otázkám, problémům, tématům, přístupům, čímž se prohlubuje obecný pohled na disciplínu. Přitom platí, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu, tedy celkový přehled přes dějiny 20. století. Příklady realizovaných variant kurzu: S truktura Rakousko v meziválečné době: politika, společnost, kultura, První světová válka a její obraz v německé literatuře Národně socialistický stát a jeho interpretace Rozdělené Německo (1949–1990) Německý exil B ibliografie Brunn, Gerhard: Die europäische Einigung. Stuttgart 2002. Hobsbawm, Eric: Das Zeitalter der Extreme. Weltgeschichte des 20. Jahrhunderts. München 1995. Judt, Tony: Geschichte Europas von 1945 bis zur Gegenwart. München, Wien 2006. Mazower, Mark: Der dunkle Kontinent. Europa im 20. Jahrhundert. Berlin 2000. Osterhammel, Jürgen: Kolonialismus. Geschichte, Formen, Folgen. München 1995. Winkler, Heinrich August: Geschichte des Westens. Bd. 2: Die Zeit der Weltkriege 1914–1945. München 2011. Literatura k dějinám Německa: Bauer, Kurt: Nationalsozialismus. Wien, Köln, Weimar 2008. Chickering, Roger: Das Deutsche Reich und der Erste Weltkrieg. München 2002. Evans, Richard J.: Das Dritte Reich. 3 Bde. München 2004–2009. Gay, Peter: Die Republik der Außenseiter. Geist und Kultur der Weimarer Zeit 1918–1933. Frankfurt/M. 1989. Görtemaker, Manfred: Geschichte der Bundesrepublik Deutschland von der Gründung bis zur Gegenwart. München 1999. Weber, Hermann: Geschichte der DDR. München 1999. Modul Geschichte 29 12. Rasismus – teorie a dějiny Ačkoliv pojem „rasismus“ vznikl teprve ve třicátých letech 20. století v souvislosti s rostoucí radikalizací nacistického režimu, jev, který označuje, je daleko starší. Cílem semináře je seznámit studenty jak s dějinami rasismus od tzv. protorasismu přes počátky moderního rasismu v době osvícenství až po jeho proměny po druhé větové válce, tak i s nejdůležitějšími teoretickými přístupy k problematice rasismu, od prvních teorií z třicátých let 20. století, přes pokusy o definici pojmů „rasa“ a „rasismus“ v OSN, až po diskuse v rámci postkoloniálních studií. Důraz je přitom kladen zejména na práci s primárním texty a schopnost porozumět širším dějinným souvislostem, které působily při utváření „moderní“ podoby rasismu. P rofil 1. Úvod, dějiny pojmů „rasa“, „rasismus“ 2. „Protorasismus“, antika, středověk, „monogeneze“ vs. „polygeneze“, počátky moderního rasismu – „limpieza de sangre“ 3. „Mýty o původu“ – předstupeň moderního rasismus? 4. Osvícenství – pojem rasy v biologii, antropologii a lingvistice; „Orientalismus“ 5. Gobineau a jeho teorie ras, „árijci“ jako vyvolená rasa 6. Darwinismus a sociální darwinismus, jejich vliv na vývoj rasismu na konci 19. a začátku 20. toletí, „eugenika“ 7. Rasismus a nacionalismus, „völkische Bewegung“ 8. Antisemitismus – specifická forma rasismu? 9. Rasismus ve „světovém názoru“ Adolfa Hitlera 10.Rasismus po roce 1945 – nové formy, esoterika a rasismus, teorie archetypů a rasismus 11.Kritika rasismu, postkolonialismus S eminář Baum, Bruce: The Rise and Fall of the Caucasian Race. A Political History of Racial Identity. New York, London 2006. Bauman, Zygmunt: Dialektik der Ordnung. Die Moderne und der Holocaust. Hamburg 2002. Budil, Ivo T.: Od prvotního jazyka k rase. Utváření novověké západní identity v kontextu orientální renesance. Praha 2002. Fredrickson, George M.: Rassismus. Ein historischer Abriss. Hamburg 2004. Mosse, George L.: Die Geschichte des Rassismus in Europa. Frankfurt/M. 1990. Rattansi, Ali: Racism. A Very Short Introduction. Oxford, New York 2007. Theories of Race and Racism. A Reader. Ed. by Les Back and John Solomons. London, New York 2000. Ziege, Eva Maria: Mythische Kohärenz. Diskursanalyse des völkischen Antisemitismus. Konstanz 2002. B ibliografie 30 Modul Geschichte 13. Dějiny 19. století P rofil Cílem přednášky je seznámit studenty s nejdůležitějšími fenomény, které určovaly vývoj Evropy během tzv. „dlouhého 19. století“, tj. od Francouzské revoluce po vypuknutí první světové války. Důraz je kladen především na ideje, struktury a procesy, které působily při vzniku občanské společnost a formování moderních evropských států, jakož i na myšlenkové proudy, které významně ovlivnily politiku a kulturu 19. století. Většina výše zmíněných procesů a fenoménů je přitom představena na příkladu německých dějin, se kterými se tak studenti důkladně seznámí. S truktura 1. Francouzská revoluce a její symboly, kontrarevoluce 2. Francouzská revoluce a Německo 3. Napoleon a jeho mýtus; napoleonské války 4. Evropská společnost 19. století – emancipace, sekularizace, kosmopolitismus 5. Národy a nacionalismus – rozdíly mezi formováním národa v západní Evropě, a v Německu 6. Průmyslová revoluce, rozvoj vědy a techniky v 19. století 7. Revoluce 1848 8. Imperialismus a kolonialismus – specifika německého kolonialismu 9. Intelektuálové a jejich role v 19. století 10.Dominantní ideologické směry 19. století – liberalismus, konzervatismus, socialismus 11.Formování mocenských uskupení na přelomu 19. a 20. století 12.Příčiny vypuknutí první světové války Některé realizace tohoto kurzu se mohou věnovat jednotlivým speciálním/specializovaným otázkám, problémům, tématům, přístupům, čímž se prohlubuje obecný pohled na disciplínu. Přitom platí, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu, tedy celkový přehled přes dějiny 19. století. Příklady realizovaných variant kurzu: Vormärz Přednášku může provázet seminář, který je koncipován jako „Lektürekurs“, kurz četby stěžejních textů německých historiků k 19. století (Burkhardt, Hobsbawm, Kosellek, Gall, Mann. Seminář pak splňuje nejen cíl obsahový, seznámit studenty s různými aspekty dějin 19. století, nýbrž i cíl jazykový: Při rozboru textů se poukáže na terminologii a její proměny a také na proměny stylu historické prózy, příp. proběhne komparativní srovnání s česky psanými texty historické vědy. B ibliografie Bergeron, Louis; Furet, Francois; Koselleck, Reinhart: Das Zeitalter der europäischen Revolutionen 1780–1848. Frankfurt/M. : Fischer, 2005. Fisch, Jörg: Europa im Zeitalter von Wachstum und Gleichheit 1850–1914. Stuttgart 2002. Gall, Lothar: Europa auf dem Weg in die Moderne 1850–1890. München: Oldenbourg 2009. Gellner, Ernest: Nationalismus und Moderne. Berlin 1991. Görtemaker, Manfred: Geschichte Europas 1850–1918. Stuttgart 2002. Hobsbawm, Eric J.: Das imperiale Zeitalter. 1875–1914. Frankfurt/M. 1996. Hobsbawm, Eric J.: Nationen und Nationalismus. Mythos und Realität seit 1780. München 1996. Kocka, Jürgen: Das lange 19. Jahrhundert. Stuttgart 2001. Osterhammel, Jürgen: Kolonialismus: Geschichte, Formen, Folgen. München 2003. Osterhammel, Jürgen: Die Verwandlung der Welt. Eine Geschichte des 19. Jahrhunderts. München 2009. Schieder, Theodor (Hrsg.): Handbuch der europäischen Geschichte. Bd. 5–7, Stuttgart 1973– 1992. Schöllgen, Gregor; Kiessling, Friedrich: Das Zeitalter des Imperialismus. München: Oldenbourg, 2009. Modul Geschichte 31 14. Dějiny raného novověku Přednáška je koncipována jako úvod do struktur, pojmů a událostí raného novověku, s cílem zprostředkovat studentům základní znalosti k následujícím tématickým okruhům: reformace a protireformace, dějiny idejí a pojmů, stavovská společnost a její struktura, každodenní život, říše a její ústava, objevné cesty, formy státu v raném novověku, počátky moderního politického myšlení, město v raném novověku, třicetiletá válka. P rofil S truktura Daná témata jsou prezentována převážně na příkladu dějin německy mluvících zemí, aby studenti měli možnost se právě s nimi detailněji seznámit. Studenti mají možnost rozšířit si své znalosti absolvováním semináře k dějinám raného novověku, který se zaměřuje detailněji na některé výše uvedené tématické celky a práci s prameny a sekundární literaturou. Seminář pak splňuje nejen cíl obsahový, seznámit studenty s různými aspekty dějin 19. století, nýbrž i cíl jazykový: Při rozboru textů se poukáže na terminologii a její proměny a také na proměny stylu historické prózy, příp. proběhne komparativní srovnání s česky psanými texty historické vědy. Burke, Peter: Die europäische Renaissance. München 1998. Demel, Walter: Europäische Geschichte des 18. Jahrhunderts. Ständische Gesellschaft und europäisches Mächtesystem im beschleunigten Wandel (1689/1700–1789/1800). Stuttgart 2000. Duchhardt, Heinz: Europa am Vorabend der Moderne 1650–1800. Stuttgart 2003. Freist, Dagmar: Absolutismus. Darmstadt 2010. Giesecke, Michael: Der Buchdruck in der Frühen Neuzeit. Frankfurt/M. 1991. Ginzburg, Carlo: Der Käse und die Würmer. Die Welt eines Müllers um 1600. Berlin 2002. MacCulloch, Diarmaid: Die Reformation 1490–1700. München 2010. Mollat du Jourdin, Michel: Europa und das Meer. München 1995. Münch, Paul: Lebensformen in der frühen Neuzeit 1500–1800. Frankfurt/M. 1992. Schmidt, Georg: Der Dreißigjährige Krieg. München 1999. Schulze, Winfried: Frühe Neuzeit (Oldenbourg Geschichte Lehrbuch). München 2009. Stollberg-Rilinger, Barbara: Das Heilige Römische Reich Deutscher Nation vom Spätmittelalter bis 1806. München 2007. B ibliografie 32 Modul Geschichte 15. Pomocné vědy historické P rofil Po teoretické stránce je cílem semináře seznámit studenty s dějinami, terminologií a metodologií pomocných věd historických – tj. paleografie, chronologie, diplomatiky, kodikologie, heraldiky, genealogie, epigrafiky, sfragistiky, historické metrologie a numismatiky. Cílem je především seznámit studenty se základními poznatky těchto věd a naznačit možnost jejich aplikace při práci historika. V rámci praktické části se studenti naučí číst, transkribovat i transliterovat česky a německy psané texty z období 16. až 20. století a převádět data z historických pramenů. Některé realizace tohoto kurzu se mohou věnovat jednotlivým speciálním/specializovaným otázkám, problémům, tématům, přístupům, či jednotlivým disciplínám. Přitom platí, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu, tedy celkový přehled přes metody práce pomocných věd historických. Příklady realizovaných variant kurzu: S truktura Úvod do latinské a hebrejské paleografie Schrift: Die Entwicklung eines kulturellen Phänomens Četba pramenů k dějinám moravských židů B ibliografie Brandt, Ahasver von; Fuchs, Franz: Werkzeug des Historikers. Eine Einführung in die historischen Hilfswissenschaften. Stuttagrt 2003. Brincken, Anna Dorothee von den: Historische Chronologie des Abendlandes. Kalenderformen und Jahrtausenrechnungen. Eine Einführung. Stuttgart, Berlin, Köln 2000. Die archivalischen Quellen. Mit einer Einführung in die Historischen Hilfswissenschaften. Hrsg. von Friedrich Beck und Eckart Henning, Wien, Köln, Weimar 2004. Hlaváček, Ivan; Kašpar, Jaroslav; Nový, Rostislav: Vademecum pomocných věd historických. Praha 1996. Modul Geschichte 33 Modul filozofie 16. Zvláštní cesta rakouské filozofie Od konce 18. století nastoupila filozofie v Rakousku a v zemích České koruny zvláštní cestu, která je akceptována i některými historiky filozofie, kteří jinak samostatnou rakouskou filozofii považují za nepovolenou konstrukci. Za tuto zvláštní cestu jsou zodpovědné tři faktory: Zřídkavá, s četnými skeptickými výhradami proběhnuvší recepce Kanta, která se proto nestala hraničním momentem či okamžikem změny. Trvalost, se kterou místo toho – na rozdíl od Německa – mohla získat filozofie Herbarta rozhodující význam v rámci filozofického rozvoje Rakouska. Kontinuální rozvoj českého reformního katolicismu a jeho vliv od Bolzana, přes Brentana až k fenomenologii Husserla. V důsledku toho se do moderny hladce dostal poznávací a kritický, ale teologickými koncepcemi často ovlivněný postoj. Přednáška bude sledovat tento vývoj a blíže se bude věnovat také těm filozofům, kteří na základě rozdílného vývoje v Německu nenalezli pochopení (Hieronymus Lorm, Johann Amos Drbal, Robert Zimmermann). Stejně tak budou v tomto kontextu představeni také důležití evropští filozofové (Ernst Mach, Ludwig Wittgenstein, Vídeňský okruh). Vhledy do české filozofie, která se ukazuje být s rakouskou pozicí také spojena, přehled doplní. Materii možno pojmout též jako seminář, který bude prezentovat texty jednotlivých rakouských filozofů. Seminář si klade za cíl zprostředkovat vhled do mozaiky filozofických úvah, které prostupují jak rakouskou filozofii, tak literaturu, výtvarné umění a v neposlední řadě hudební kulturu této země. Tématické akcenty rakouské filozofie budou přiblíženy na základě práce s úryvky z filozofických děl vybraných rakouských myslitelů. Úvahy nad těmito texty budou zasazeny do obrazu historického vývoje Rakouska a jeho multikulturní různorodosti. P rofil 1. Úvod do problematiky: rakouská filozofie na multikulturním pozadí a v historickém kontextu 2. Rakousko a typicky rakouské? Stěžejní rysy rakouského způsobu myšlení, filozofování a uměleckého zachycení reality 3. Filozofové nepocházející z Rakouska, přesto však s dějinami rakouské filozofie související (např. Mikuláš Kusánský, Konrad Celtis, Gottfried Wilhelm Leibnitz, Franz Brentano atd.) 4. Bernard Bolzano a jeho učení o ideálních podstatách 5. Radikální dualismus Antona Günthera 6. Fritz Mauthner a jeho kritika jazyka 7. Ernst Mach a filozofická koncepce empiriokriticismu 8. Teorie tvaru Christiana von Ehrenfelse 9. „Věda o předmětu jako takovém neboli o čistém předmětu“ Alexia Meinonga 10.Idealizace smrti ve filozofickém díle Otto Weiningera 11.Max Adler jako tvůrce koncepce usilující o spojování protikladů 12.Ferdinand Ebner a jeho reflexe o vztahu mezi Já a Ty 13.Filozofie Vídeňského kroužku 14.„O čem nemůžeme mluvit, o tom musíme mlčet.“ Stěžejní myšlenky filozofie Ludwiga Wittgenteina S truktura Fischer, Kurt Rudolf: Österreichische Philosophie von Brentano bis Wittgenstein. Wien 1999. Heintel, Erich: Österreichische Philosophie 1945–1985. Wien 1990. Kampits, Peter: Zwischen Schein und Wirklichkeit: eine kleine Geschichte der österreichischen Philosophie. Wien 1984. Kiss, Endre: Studien zur österreichischen Philosophie. Cuxhaven 1995. B ibliografie 34 Modul Geschichte Mauro Antonelli: Franz Brentano und die Wiederentdeckung der Intentionalität. In: Rudolf Haller: Skizzen zur österreichischen Philosophie. Amsterdam 2000, S. 93–118. Heinrich Ganthalter (Hrsg.): Bolzano und die österreichische Geistesgeschichte. Wien 1997. Rudolf Haller: Gibt es eine österreichische Philosophie?. In: R. H.: Fragen zu Wittgenstein. Amsterdam 1986, S. 31–43. Matthias Heesch: Johann Friedrich Herbart zur Einführung. Hamburg 1999. William M. Johnston: Der böhmische Reformkatholizismus. P. Kruntorad (Hg.), Jour fixe der Vernunft. Der Wiener Kreis und seine Folgen, 1991 J. C. Nyiri (Hg.), Von Bolzano zu Wittgenstein, 1986; Seminář se realizoval také na partnerské instituci OU. S tudijní opora Reader: Iveta Zlá: Sonderweg der österreichischen Philosophie. Modul Geschichte 35 17. Myšlenkové postoje a koncepce vybraných německožidovských filozofů Společným tématem semináře je nejen seznámení s myšlenkovými postoji a koncepcemi vybraných německo-židovských, příp. rakousko-židovských filozofů, nýbrž tato studijní disciplína si zároveň klade za cíl nastínit obraz židovské, německé a rakouské kulturní a myšlenkové symbiózy na pozadí vybraných filozofických textů a reflexí uvedených autorů. Seminář zároveň sleduje obecný výukový cíl modulu, totiž zprostředkovat schopnost číst v německém jazyce komplikované filozofické texty, porozumět jejich obsahu, struktuře, argumentaci a pochopit jazyk jako nástroj myšlení. Téma a obsah kurzu zároveň úzce koresponduje s moduly Religionistika a judaistka a historie, takže umožňuje studentům interdisciplinární přesahy. P rofil 1. Úvod do tématiky německo-židovské, příp. rakousko-židovské filozofie 2. Filozofie dialogu Martina Bubera: práce s výňatky z filozofických pojednání „Ich und Du“ a „Der Mensch und sein Gebild“ a seznámení se stěžejními tématy Buberovy filozofie dialogu 3. Spiritualita a ontologie Edith Steinové: práce s výňatky z filozofických spisů „Kreuzeswissenschaft“ a „Endliches und ewiges Sein“ 4. Theodor Adorno a Max Horkheimer: práce s výňatky z filozofického díla „Dialektik der Aufklärung“ 5. Vybrané reflexe filozofie Ericha Fromma: práce s díly „Die Furcht vor der Freiheit“ a „Die Kunst des Liebens“ 6. Stěžejní myšlenky filozofie Hanse Jonase: práce s výňatky z díla „Das Prinzip Verantwortung“ 7. Hannah Arendt: práce s výňatky z pojednání „Zwischen Vergangenheit und Zukunft“, „Vita activa oder Vom tätigen Leben“ 8. Walter Benjamin a jeho koncepce auratického umění: práce s výňatky z pojednání „Das Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit“ S truktura Adorno, Theodor – Horkheimer, Max: Dialektik der Aufklärung. Frankfurt/M. 2004. Arendt, Hannah: Vita activa oder Vom tätigen Leben. München, Zürich 2010. Arendt, Hannah: Zwischen Vergangenheit und Zukunft. München 2000. Benjamin, Walter: Das Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit. Frankfrurt am Main 2007. Buber, Martin: Ich und Du. Stuttgart 1995. Erler, Hans (Hg.): Judentum verstehen: die Aktualität jüdischen Denkens von Maimonides bis Hannah Arendt. Frankfurt/M. 2002. Fromm, Erich: Die Furcht vor der Freiheit. Frankfurt/M. 1983. Fromm, Erich: Die Kunst des Liebens. Berlin 2008. Jonas, Hans: Das Prinzip Verantwortung. Frankfurt/M. 1995. Kampits, Peter: Zwischen Schein und Wirklichkeit: eine kleine Geschichte der österreichischen Philosophie. Wien 1984. Kiss, Endre: Studien zur österreichischen Philosophie. Cuxhaven 1995. Lehming, Hanna (Hg.): Jüdische Denker im 20. Jahrhundert. Hamburg 1997. Stein, Edith: Endliches und ewiges Sein. Freiburg im Breisgau, Basel, Wien 2006. Stein, Edith: Kreuzeswissenschaft. Freiburg im Breisgau, Basel, Wien 2007. Strörig, Hans Joachim: Kleine Weltgeschichte der Philosophie. Frankfurt/M. 2006. B ibliografie 36 Modul Geschichte 18. Formální logika a argumentační teorie P rofil Metody: Seminář se skládá z teoretické a praktické části. Pro úvod do formální logiky slouží jako základní četba „Logisch-semantische Propädeutik“ autorů Tugendhata a Wolfa. Seminář bude strukturován do tří kategorií: Teoretické základy filozofické argumentace: základní četba poskytne všeobecný úvod do teorie argumentace a představí nejdůležitější formální teorie vyplývání. Toto bude doplněno krátkým úvodem do alternativních systémů logiky, které byly aplikovány např. v konstruktivní logice erlangenské školy. Pomocí krátkých textů a příkladových vět bude argumentace a její vzory procvičovány a diskutovány. Textová analýza a kritika: pomocí společné četby reprezentativních základních filozofických textů by se měla cvičit schopnost rekonstruovat rétorickou stavbu komplexních filozofických textů, tu pak s ohledem na její argumentační strukturu kriticky zhodnotit a rozlišit mezi různými možnými přístupy četby. Produkce textu, diskuze a sebereflexe: tento seminář by měl studentům nabídnout v neposlední řadě také návod, jak filozoficky diskutovat a především jak napsat vlastní text (psaní esejů). Kromě prodiskutování obsahu a formální stránky referátu a odevzdaných esejů by měla být pomocí sebereflexe prověřena také schopnost prezentovat a diskutovat. B ibliografie Tugendhat/Wolg: Logisch-semantische Propädeutik. Stuttgart 1988. Modul Geschichte 37 19. Kurz četby filozofických textů Semestr od semestru budou nabízeny různí autoři k četbě – např.: Immanuel Kant: Základy metafyziky mravů Kantova etika, která vrcholí ve své formulaci kategorického imperativu, platí ještě dodnes za základ všech etických úvah. Kantovo vyvozování z maxim ostatně navozuje některé teoretické otázky, které se týkají filozofického řádu imperativu: „Rovná se zlatému pravidlu?“ „Má pouze jeden formální status?“ „v jaké míře jej lze použít v ´normálním´životě?“ Tyto otázky budou studenti zkoumat na základě precizní četby klasických Kantových děl. K obecnému postupu v rámci kursů četby viz úvod. Immanuel Kant: Grundlegung zur Metaphysik der Sitten. Stuttgart 1988. Herbert James Paton: Der kategorische Imperativ: eine Untersuchung über Kants Moralphilosophie. Berlin 1962. Schönecker, Dieter und Allen W. Wood: Kants ‚Grundlegung zur Metaphysik der Sitten‘. Ein einführender Kommentar. Paderborn 2004. atd. B ibliografie Friedrich Nietzsche: Genealogie morálky Martin Heidegger Bernard Bolzano: Filozofické texty atd. Studenti se seznámí se stěžejními texty německé filozofie bez ohledu na dobu vzniku, filozofický směr či školu. Historické zařazení textů bude součástí cvičení. Studenti budou texty číst v německém jazyce a budou se snažit o jejich pochopení (formální i obsahové), stěžejní či zvláště těžké pasáže budou překládány do českého jazyka. Součástí analýzy textů bude jejich jazyková výstavba a jazykové jevy, které se v nich objevují. Studenti z vlastní zkušenosti poznají stěžejní texty německé filozofie, učiní si obraz o celkovém díle vybraného autora, budou umět autora zařadit do příslušné historické epochy a filozofické školy/směru, budou schopni komparativního srovnání s filozofickými texty jiných autorů, rozšíří si seznam přečtených textů a základní rozhled po dějinách evropského ducha. Zároveň získají praxi v zacházení s jazykově komplikovanými texty, budou se snažit o jejich porozumění obsahové i formální (lexikum, syntax, argumentační stavba), budou je umět překládat do češtiny. Uvědomí si základní premisu, že jazyk je nástrojem myšlení. P rofil V ýstupní kompetence 38 Modul Geschichte 20.Německá romantika: filozofie německého idealismu P rofil V německém idealismu si filozofie vypracovala systematickou reflexní úroveň, kterou lze přirovnat k vrcholné době antické filozofie. Zároveň zde německá filozofie nastupuje vlastní, stranou evropské filozofie probíhající, cestu. Hovořit se bude o době od Kantovy „Kritiky čistého rozumu“ (přičemž filozofie Kanta v „pravém“ slova smyslu nepočítáme ještě k idealismu) až po smrt Hegela. Nastíněny by měla být konsekventně probíhající historie problému, která má svůj počátek ve filozofii Kanta a vede přes Fichteho a Schellinga až k Heglovi. Průběh nebude chápán ve smyslu „Besserungsgeschichte“ (Richard Kroner), nýbrž budou vyzdviženy samostatné systematické přednosti filozofů. Druhá část přednášky spřáhne filozofický pohled a výklad s dějinami literatury, totiž s německou romantikou. Doloženo bude, že nejen „čistí filozofové“ (Kant, Schelling, Schleiermacher, Fichte, Hegel) formulovali idealistickou filozofii a ovlivňovali tak směrodatně ducha doby, nýbrž že k vývoji filozofického myšlení podstatně přispívali také básníci píšící filozoficko-estetické a filozoficko-religiózní eseje (Goethe, Schiller, Schleglové, Novalis, Tieck, Kleist, Hoffmann a další). Ze spřažení obou pohledů a metod vyvstane obraz německé romantiky jako doby krize i kvasu, kdy velcí myslitelé – bez ohledu na konkrétní zaměření svého myšlení a tvorby – pracovali na zrodu nové doby, jež položila základ všem myšlenkovým procesům moderny. S truktura Kant: Kritik der reinen Vernunft als Ausgangspunkt romantischer Denkweise Kleists Kantkrise Kant: Kritik der Urteilskraft als Ausgangspunkt romantischer Ästhetik Novalis und Schiller in der Nachfolge Kants: Novalis: Die Welt muss romantisiert werden, Schillers Kunsttypologie Universalpoesie: die Schlegels Friedrich Schleiermacher und das religiöse Denken der Romantik Novalis: Christenheit oder Europa Kunst und Natur in der Romantik: Schelling und die Dichter Begriff der romantischen Ironie. Romantik als ausganspunkt moderner experiementeller Kunst Das nationale Denken: Herder, Fichte und die Fosgen Der historische Begriff: Hegel, Schlegel, Novalis Einfluss der romantischen Denkweise auf die entwicklung im 19. und 20. Jahrhundert V ýstupní Samostatná četba 5 děl primární literatury: písemná analýza textů (obsahová i formální) + četba 3 děl sekundární literatury kompetence B ibliografie Auszüge aus zentralen Texten von Kant (Kritik der reinen Vernunft), Fichte (Wissenschaftslehre), Schelling (Wiisenschaftslehre) und Hegel (Phänomenologie des Geistes) Nicolai Hartmann: Die Philosophie des deutschen Idealismus. Berlin 1974 (3. Auflage) Gerhard Gamm: Der Deutsche Idealismus. Reclam, Ditzingen 1997, Rolf-Peter Horstmann: Die Grenzen der Vernunft. Eine Untersuchung zu Zielen und Motiven des Deutschen Idealismus. 3. Aufl. Verlag Klostermann, Frankfurt/M. 2004 Silvio Vietta: Die literarische Moderne, Metzler 1992 Břetislav Horyna: Dějiny rané romantiky, Vyšehrad 2005 Stefan Schweizer: Antropologie der Romantik, Paderborn 2008 Richarda Huch: Romantik, Leipzig 1922 Dieter Borchmayer: Goethe der Zeitgenosse, Mnichov 1999. Modul Geschichte 39 21. Teorie poznání a jiné epistémy „Všichni lidé touží od přírody po vědění“, zní známá věta, která uvozuje Aristotelovu „Metafyziku“. Ostatně v rámci filozofické tradice lze neustále nacházet odpovědi na otázku, co vlastně vědění nebo poznání je a jak k němu můžeme dospět. Tyto otázky a problémy se týkají jak bytí tak také možností lidského poznání. Kurz umožní vhled do otázek a postojů teorie poznání. Přitom bude brát v potaz také kritiku teorie poznání, která měla své místo mimo jiné v rámci hermeneutické filozofie 20. století. Kromě toho budou představeny modely jiných epistémů (vitalistický, religiózní, okultní, esoterický), kde lze k poznání dospět jinou než racionálně-teoretickou cestou. Na konci by měla být zodpovězena otázka, zda a jak mohou být tyto modely popsány a vyzkoušeny pomocí instrumentáře filozofie. P rofil Text 1: Husserl: In: Rainer Wiehl (Hg.): 20. Jahrhundert. Geschichte der Philosophie in Text und Darstellung. Reclam Stuttgart 1995. S. 174–188. 1. Welche Bedeutung hat die Sprache für Husserl? Sammeln Sie Ausdrücke oder Begriffe im Text, die sich direkt auf sprachliche Akte beziehen. 2. Wodurch unterscheiden sich ideale und phänomenologische Analyse? 3. Husserl bezeichnet den zeitgenössischen Stand von Logik und Erkenntnistheorie als „zurückgeglieben“ (S. 179). Wie begründet er diese Kritik? Wodurch kann dieser Zustand verbessert werden? 4. Welche Begriffe sind für Husserls phänomenologische Methode zentral? Entstammen diese auch dem semantischen Feld „Sprache“? 5. Beschreiben Sie die grundsätzlichen Probleme der phänomenologischen Analyse anhand Husserls Unterscheidung in primäre und sekundäre „Akte“. 6. Wie definiert Husserl die logische und grammatische Bedeutung von Aussagen? In welcem Verhältnis stht diese Unterscheidung zu den beiden Begriffen „objektiver“ und „deskriptiver“ Gehalt? S truktura Text 2: Moritz Schlick: Die Probleme der Philosophie in ihrem Zusammenhang. Frankfurt Suhrkamp 1986. S. 92–97. 1. Worin sieht Schlick die Aufgaben der Erkenntnis? (praktisch und theoretisch) 2. Welches Verhältnis besteht zwischen Erkenntnis und Sprache? 3. Wie funktioniert nach Schlick sprachliche Erkenntnis? 4. Zweimal bezieht sich Schlick implizit oder explizit auf die Philosophie Platons. Zeigen sie auf, wo dies geschieht, und beurteilen Sie jeweils Schlicks Einstellung gegenüber Platon. Text 3: Otto Neurath: Drei Diskussionsbeiträge. In: ders.: Gesammelte Werke, Bd. 2. S. 765–767. 1. Abstrahieren Sie aus der Argumentation Neuraths, was der Begriff „Einheitswissenschaft“ bedeutet. In wie weit steht Neurath diesem Begriff positiv oder negativ gegenüber? 2. Sind für Neurath empirische Ergebnisse und Daten eine mögliche Materialquelle für Philosophie? 3. In welchem Verhältnis stehen nach Neurath Philosophie und Theologie? Text 4: Gerhard Vollmer: Biophilosophie. Stuttgart Reclam 1995. S. 107–132. 1. Wie definiert Vollmer Erkenntnis? 2. Ist die evolutionäre Erkenntnistheorie mehr an der ersten (Ursprung der Erkenntnis) oder zweiten Frage (Was ist Wissen) der Erkenntnistheorie interessiert? 3. Mit welchem Argument weist Vollmer die Konzentration der analytischen Erkenntnistheorie nach „gerechtfertigter wahrer Überzeugung“ zurück? 4. Wie versucht Vollmer den Zirkelschluss innerhalb von Wahrnehmung/Passung zu entgehen? Ist seine Erklärung nach Kant korrekt? 40 Modul Geschichte 5. Bedenken Sie die Grundlagen von Rationalismus (Descartes) und Empirismus (Locke). Welche der beiden Strömungen steht der evolutionären Erkenntnistheorie näher? 6. Welche Bedeutung kommt der Sprache in der evolutionären Erkenntnistheorie zu? B ibliografie Peter Baumann: Erkenntnistheorie. Stuttgart 2006. Gottfried Gabriel: Grundprobleme der Erkenntistheorie. Von Descartes zu Wittgenstein. Stuttgart 2008. Walter Hirsch: Platons Weg zum Mythos. Berlin 1971. Alan Musgrave: Alltagswissen, Wissenschaft und Skeptizismus. Stuttgart 1993. Nicolas Rescher: Die grenzen der Wissenschaft. Stuttgart 1984. Bernhard Irrgang: Lehrbuch der Evolutionären Erkenntnistheorie. München 1993. Ulrich Krohs (Hrsg.): Philosophie der Biologie. Frankfurt/M. 2005. Mahner/Bunge: Philosophische Grundlagen der Biologie. Heidelberg 2000. Gerhart Vollmer: Biophilosophie. Stuttgart 1995. Michael Weingarten: Organismen – Objekte oder Subjekte der Evolution. Darmstadt 1997. Modul Geschichte 41 Modul obecná a srovnávací jazykověda 22.Obecná jazykověda Cílem přednášky je uvedení posluchačů do „systémové lingvistiky“ tj. do jednotlivých jazykových rovin (hláska, slovo, věta, text) a do způsobu jejich zkoumání. Základní metodou je metoda vypracovaná strukturalisty. Einleitung: 1. Sprachwissenschaft: Gegenstand, Ziele, Methoden, Fachgeschichte 2. Sprache als System: Prinzipien strukturalistischer Sprachbetrachtung P rofil P řednáška Sprachliche Ebenen: Die Form sprachlicher Gebilde: 3. Phonetik / Phonologie 4. Morphologie & Wortbildung 5. Wortklassifikation: die Wortartenlehre 6. Syntax1: traditionelle Syntax: Satzglieder / Subjekt & Prädikat / Satzdefinitionen 7. Syntax2: Konstituentenanalyse / Valenzgrammatik 8. Textlinguistik Der Inhalt sprachlicher Gebilde: 9. Semantik 10.Pragmatik Zum Verhältnis von Form und Inhalt: Ausgewählte Problembereiche: 11.Lexikologie & Phraseologie 12.Wortstellung Dalšími tématy budou též vztahy jazykovědy k ostatním vědám a rozčlenění lingvistických disciplín, dále budou prezentovány základní otázky jazykovědy (povaha jazykového znaku, vztah mezi jazykem a skutečností, vztah jazyka a myšlení). Přednáška vychází z modelu jazyka jako systému, z jeho struktury – rovin, jednotek, jejich vztahů, závislostí a procesů kooperace. Je zaměřena na funkce jazyka a jazykových jednotek, na základní principy vztahů mezi jazykem, realitou a aktivní rolí uživatele jazyka. Zabývá se otázkami sémantiky, problematikou funkce a obsahu. Zdůrazňuje souvislost synchronního a diachronního aspektu, podstatu vývojových tendencí, otázku příčin a průběhu jazykových změn a relací mezi mluvenou a psanou podobou přirozeného jazyka. Problematika je ilustrována na příkladech z jazyků indoevropských a semitských. Coseriu, Eugenio: Einführung in die Allgemeine Sprachwissenschaft. Tübingen 1992. Ernst, Peter: Einführung in die germanistische Sprachwissenschaft. Wien 1989. Graefen, G.; Liedke, M.: Germanistische Sprachwissenschaft. Tübingen; Basel 2008. Jakobson, Roman: Linguistik und Poetik. In: Jakobson, Roman; Holenstein, Elmar (Hrsg.): Poetik. Ausgewählte Aufsätze 1921–1971. Frankfurt/M. 1979. Jakobson, Roman: Suche nach dem Wesen der Sprache. In: ders.: Semiotik. Ausgewählte Texte 1919–1982. Hg. v. Elmar Hollenstein, Frankfurt/M. 1992, S. 77–98. Rinas, Karsten: Einführung in die Sprachwissenschaft I: Die sprachlichen Ebenen. UPOL. Olomouc 2013. B ibliografie S tudijní opora 42 Modul Geschichte 23.Metody jazykové analýzy P rofil I tento kurz je pojmovým svorníkem pro několik různých realizací (podobně jako kurz „jazyková cvičení“). Základní náplní a současně cílem kurzu je ukázat studentům v teoretické i praktické rovině různé přístupy lingvistiky k textům a jazykovým problémům. Jednotlivé realizace přitom mohou být pojaty jako přehledné pojednání o dějinách lingvistických metod a škol, jako prohloubené zkoumání jednoho úhlu pohledu/jedné metody (např. pražský strukturalismus, pragmatický přístup atd.), či jako představení způsobu práce jednotlivých dílčích lingvistických disciplín (které se nepočítají do kánonu deskriptivní gramatiky: onomastika, Feldtheorien, textová lingvistika atd.). V semináři se vychází z četby základních teoretických děl lingvistiky s následnou diskusí. Konkrétní náplň jednotlivých „realizací“ předmětu včetně požadavků k ukončení a seznamu studijní literatury jsou před začátkem každého semestru pravidelně vyvěšovány na webových stránkách Katedry germanistiky. S truktura Geschichte der Methoden Einführung in die Onomastik/Namenkunde Linguistische Feldtheorien Linguistische Analysen ausgewähler deutscher Popsongs Grundlagen der strukturellen Sprachanalyse Konzeptionen der Sprachbetrachtung Valenztheorie Semiotik B ibliografie Austin, John L.: Zur Theorie der Sprechakte. Stuttgart 1972. Bartschat, Brigitte: Methoden der Sprachwissenschaft. Berlin 1996. Coseriu, Eugenio: Die Lage in der Linguistik. Innsbruck 1973. Saussure, Ferdinand de: Grundfragen der allgemeinen Sprachwissenschaft. Berlin 1967. Trubetzkoy, Nikolaj S.: Grundzüge der Phonologie. Göttingen 1989. Bühler, K.: Sprachtheorie. Jena 1934. Austin, John L.: How to do Things with Words. Cambridge 1962. Jakobson, R.: Poetická funkce. Praha 1995. Modul Geschichte 43 24.Česko-německá kontrastivní lingvistika Kontrastivní (také konfrontativní) lingvistika je součástí oboru srovnávací lingvistika, systematicky zkoumá a zaznamenává společné rysy a rozdíly mezi dvěma (více) jazyky. Výsledky jejího zkoumání jsou podstatné pro didaktickou aplikaci, ale také pro teoretické lingvistické disciplíny. V kurzu budou nejprve diskutována teoretická východiska oboru, dále se bude pozornost věnovat zejména č-n komparaci všech jazykových rovin: Fonologie, morfologie, syntax a lexikologie. P rofil Einführung in die Problematik; Erklärung der Begriffe kontrastive Linguistik, Sprachkontakt, Interferenz, Transfer; die bisherigen Ergebnisse der tschechischen Forschung auf dem Gebiet der Kontrastlinguistik Deutsch-tschechischer Sprachkontakt: historischer Hintergrund Deutsch-tschechischer Sprachkontakt: sprachliche Auswirkungen Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: phonetische Ebene Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: morphologische Ebene (das Verb) Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: morphologische Ebene (deklinierbare Wortarten) Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: morphologische Ebene (nicht flektierbare Wortarten) Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: syntaktische Ebene Negation im Deutschen und im Tschechischen Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: lexikalische Ebene Deutsch-tschechischer Sprachvergleich: pragmatische Ebene Zusammenfassung S truktura Kortmann, Bernd: “Kontrastive Linguistik und Fremdsprachenunterricht”. In: Börner, Wolf gang / Vogel, Klaus (Hrsg.) Kontrast und Äquivalenz. Tübingen 1998, S. 136–167. Nickel, Gerhard: “Kontrastive Linguistik”. In: Althaus, Hans Peter / Helmut Henne / Herbert Ernst Wiegand (Hrsg.): Lexikon der germanistischen Linguistik. Tübingen 1980, S. 633–636. Povejšil, Jaromír: “Tschechisch-Deutsch”. In: Goebl, Hans / Peter H. Nelde / Zdeněk Starý / Wolfgang Wölck (Hrsg.): Kontaktlinguistik. Bd. 2. Berlin/New York 1997, S. 1656–1662. Rein, Kurt: Einführung in die kontrastive Linguistik. Darmstadt 1983. Sternemann, Reinhard et al.: Einführung in die konfrontative Linguistik. Leipzig 1983. Šimečková, Alena: Bibliographie zum deutsch-tschechischen Sprachvergleich. Praha 1997. Šimečková, Alena: “Kontrastive Analysen Deutsch-Tschechisch/Slowakisch: eine Übersicht”. In: Helbig, Gerhard et al. (Hrsg.) Deutsch als Fremdsprache. Bd. 2. Berlin, New York 2001, S. 394–403. Štícha, František: Česko-německá srovnávací gramatika. Praha 2003. B ibliografie Některé realizace tohoto kurzu se mohou věnovat jednotlivým speciálním/specializovaným otázkám, problémům, přístupům, čímž se prohlubuje obecný pohled na disciplínu. Přitom platí, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu. Příklady realizovaných variant kurzu: Funkcionální strukturalismus: pohled pražského lingvistického kroužku na problematiku kontrastivní lingvistiky Partikelforschung Kulturtransfer als sprachliches und semiotisches Phänomen Tschechische Interferenzfehler im Deutschen Reader: Lenka Vaňková: Tschechisch-deutsche Kontrast- und Kontaktlinguistik. S tudijní opora 44 Modul Geschichte 25.Dějiny německé lingvistiky v kontextu P rofil Pro základní orientaci na poli lingvistiky je nezbytné znát i dějiny této disciplíny. V přednášce budou představeny historické základy (německé) jazykovědy. Přitom bude poukázáno zejména na těsné propojení gramatiky, rétoriky a filozofie jazyka. Zmíněny budou počátky vývoje jazykovědy, které jsou kladeny již do do 10. a 11. století v souvislosti s činností svatohavelského kláštera (Notker Labeo), dále činnost lingvistů v období humanismu a renesance, jazykové bádání v období baroka či systematická pojednání o německé gramatice od J. C. Gottscheda a J. C. Adelunga. Pozornost bude věnována vzniku srovnávací a historické gramatiky, nástupu mladogramatiků, vývoji lingvistické geografie, novým metodám počátku 20. století a dalším vývojovým etapám germánské filologie. Předmětem seminářů je četba a rozbor vybraných lingvistických textů, jež reprezentují vývoj německé lingvistiky ve 20. století. Probírána budou následující témata: Karl Bühler a Pražský lingvistický kroužek, Leo Weissgerber a obsahově založená gramatika, Dieter Wunderlich, Manfred Bierwisch, textově lingvistická a sociolingvistická tradice. P řednáška Sprachreflexion im Mittelalter Von der Renaissance bis zum 18. Jahrhundert Die vergleichende und historische Grammatik des 19. Jahrhunderts Ferdinand DE SAUSSURE: die Begründung des Strukturalismus Der Prager Linguistenkreis, Funktionalismus Die inhaltsbezogene Grammatik Die deskriptive Linguistik (Distributionalismus) Noam CHOMSKY und die generative Grammatik Text- und Soziolinguistik Neue Empirie: die Korpuslinguistik B ibliografie Arens, Hans (1955) Sprachwissenschaft. Der Gang ihrer Entwicklung von der Antike bis zur Gegenwart. Freiburg/München: Alber. Bartschat, Brigitte (1996): Methoden der Sprachwissenschaft: von Hermann Paul bis Noam Chomsky. Berlin. Coseriu, Eugenio (2003) Geschichte der Sprachphilosophie. Tübingen/Basel: Francke. Černý, Jiří (1996) Malé dějiny lingvistiky. Praha: Portál. Engelien, August (1885) Grundriß der Geschichte der deutschen Grammatik sowie der Methodik des grammatischen Unterrichts in der Volksschule. Berlin: Wilhelm Schultze. Eschbach, Achim (ed.).: Bühler-Studien. 2 Bde. Frankfurt/M. 1984. Gardt, Andreas: Geschichte der Sprachwissenschaft in Deutschland. Vom Mittelalter bis ins 20. Jahrhundert. Berlin – New York, 1999. Helbig, Gerhard (1973): Geschichte der neueren Sprachwissenschaft. Leipzig. Jellinek, Max Hermann (1913/14) Geschichte der neuhochdeutschen Grammatik von den Anfängen bis auf Adelung. 2 Bde. Heidelberg: Winter. Knape, Joachim (2000) Allgemeine Rhetorik. Stuttgart: Reclam. Müller, Hans-Harald / Lepper, Marcel / Gardt, Andreas (Hg.) Strukturalismus in Deutschland. Literatur- und Sprachwissenschaft 1910–1975. Göttingen: Wallstein. Robins, R. H. (1973) Ideen- und Problemgeschichte der Sprachwissenschaft. Frankfurt: Athenäum. Šulc, Michal (1999) Korpusová lingvistika. První vstup. Praha: Nakladatelství Karolinum. [Kap. 2] Modul Geschichte 45 26.Psycholingvistika Psycholingvistika je interdisciplinární pole, na němž se stýkají objekty a metody jazykovědy a psychologie. Je to disciplína, která se zabývá především otázkami osvojování jazyka, jazykovou produkcí a porozuměním. V přednášce budou představeny tyto tři základní kameny psycholingvistiky: Osvojování jazyka: jakým způsobem si osvojujeme jazyk, podle jakých pravidel probíhá tvorba jazykových znalostí (osvojování rodného jazyka u dětí – předpoklady pro osvojení jazyka, teorie osvojování jazyka, bilingvální osvojování druhého jazyka, tvorba nových jazyků = pidžin či kreolské jazyky) Jazykové vědomosti: jak jsou uloženy v paměti, jak jsou propojeny jednotlivé oblasti jazykového vědění – vzájemně a s encyklopedickými znalostmi (význam slov v psycholingvistice, typikalita atd.); afázie aj. Jazykové procesy: Výzkum psychických procesů při jazykové recepci či produkci – během poslechu, četby, psaní a mluvení (modely porozumění textu, textové reprezentace a procesů při čtení) Představeny budou též významné osobnosti, které se zabývaly psycholingvistickou tématikou (např. Karl Bühler, Wilhelm von Humboldt, Hermann Paul, Ferdinand de Saussure, Noam Chomsky, Wilhelm Wundt, Roman Jakobson, A. A. Leontějev, L. S. Vygotskij aj.). Současně bude upozorněno na debaty a kontroverze, které tuto disciplínu v průběhu její historie provázely (např. Chimsky-Piaget, kritika computerového modelu myšlení atd.) P rofil Dietrich, Rainer [2002]: Psycholinguistik. Weimar. Jakobson, Roman [1969]: Kindersprache, Aphasie und allgemeine Lautgesetze. 2. Auflage. Frankfurt/M.. Rickheit, G. u. a. (Hg.). [2003]: Psycholinguistik/Psycholinguistics. Ein internationales Handbuch. Berlin. Szagun, Gisela [1993]: Sprachentwicklung beim Kind. 5. Auflage. Weinheim. Wode, Henning [1993]: Psycholinguistik. Eine Einführung in die Lehr- und Lernbarkeit von Sprachen. Ismaning. Zimmer, Dieter E. [1986]: So kommt der Mensch zur Sprache. 6. Auflage. Zürich B ibliografie 46 Modul Geschichte 27.Sociolingvistika P rofil Objektem sociolingvistiky je zkoumání jazyka jako společenského jevu, tedy v kontextu společenských struktur a daností. Zvláštní akcent přitom klade sociolingvistika na výzkum jazykového chování a jednání jednotlivých společenských skupin. Díky svému komplexnímu zaměření se sociolingvistika stýká s mnoha dalšími disciplínami jazykovědy (stylistika, dialektologie, jazyková kultura a politika atd.) P řednáška Pojmové a předmětné vymezení sociolingvistiky Vývoj sociolingvistiky Variety jednotlivých sociálních vrstev: Bernsteinova deficitní teorie und Labovova diferenční teorie Dnešní sociolingvistika jakožto lingvistika jazykových variet: klasifikace variet dle sociálních faktorů Standardní varianta. Proces standardizace jazykových norem Areální variety: Standardní varieta a dialekty v zemích německého jazyka Věkově specifické variety, mj. jazyk mladých Variety svázané s jednotlivými pohlavími: jazykové chování žen a mužů Specifické variety (žargon, argot) Situačně podmíněné variety Kontaktové variety: Pidžin a kreolské jazyky Sociolingvistický výzkum: Hlavní fáze a metody B ibliografie Ammon, Ulrich / Dittmar, Norbert / Mattheier, Klaus J. (Hg.) (1987) Soziolinguistik. HSK 3 Bd.1–2, Berlin: de Gruyter. Dittmar, Norbert: Grundlagen der Soziolinguistik: Ein Arbeitsbuch mit Aufgaben. Tübingen: Niemeyer, 1997. Linke, Angelika / Nussbaumer, Markus / Portmann, Paul R.: Studienbuch Linguistik. Tübingen: Niemeyer, 31996. Teil II, Kap. 8, Soziolinguistik, S. 293–323. (I novější vydání) Löffler, Heinrich: Germanistische Soziolinguistik. 2., überarb. Aufl. Berlin: Schmidt, 1994. Schlieben-Lange, Brigitte: Soziolinguistik. Eine Einführung. 3., überarb. u. erw. Aufl. Stuttgart u. a.: Kohlhammer, 1991. Jednotlivé realizace kurzu se mohou zaměřit na jednotlivé speciální/specializované problémy, otázky, přístupy sociolingvistiky, čímž se prohlubuje obecný pohled na disciplínu. Přitom platí, že v žádném z takto specializovaných kurzů není puštěn ze zřetele celkový pohled na disciplínu. Příklady realizovaných variant kurzu: Sprache der Massenmedien Sprachkultur, Sprachkritik, Sprachpflege Deutsch als „Minderheitensprache“ in Europa Sprache und Kommunikation im Jugendalter Sprache und Alter Modul Geschichte 47 Modul sociologie 28.Dějiny sociologických teorií Vývoj teorií v sociálních vědách se odvíjí od odpovědi na tři specifické otázky: „Co je to jednání?“, „Co je to sociální řád?“, „Jak je možná sociální změna?“. Tyto otázky jsou vzájemně propojené: lidské jednání se neodehrává ve vzduchoprázdnu, nýbrž je řízeno určitými normami, které se historicky proměňují. Všichni významní sociální teoretici se zabývali uvedenými otázkami a odpověděli na ně odlišnými způsoby. Cílem přednáškového kurzu je zprostředkovat posluchačům vědomosti o historickém vývoji sociologie, návaznosti jednotlivých sociologických směrů a systematické uvedení do moderních sociálních teorií. 1. Teorie v sociálních vědách 2. Počátky německé sociologie 3. Normativní strukturalismus 4. Symbolický interakcionismus 5. Etnometodologie 6. Teorie konfliktu 7. Strukturalismus a poststrukturalismus 8. Mezi strukturalismem a teorií jednání – sociologie kultury Pierra Bourdieua 9. Kulturální studia 10.Feministická sociální teorie 11.Krize moderny? Nové diagnózy (Ulrich Beck, Zygmunt Bauman) Collin, Finn, Konstruktivismus für Einsteiger. Padeborn: Wilhelm Fink Verlag, 2008. Fuchs-Heinritz, Werner, Lexikon zur Soziologie. Opladen: VS Verlag für Sozialwissenschaften, 1994. Joas, Hans, Knöbl, Wolfgang, Sozialtheorie. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2004. Münch, Richard, Soziologische Theorie. Bd 1, 2, 3. Frankfurt/M.: Campus, 2002, 2003, 2004. Další doporučená literatura: Beck, Ulrich, Risikogesellschaft. Auf dem Weg in eine andere Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1986. Giddnes, Anthony, Konsequenzen der Moderne. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 2001. Bauman, Zygmunt, Moderne und Ambivalenz. Das Ende der Eindeutigkeit. Hamburg: Junius, 1992. Bourdieu, Pierre, Praktische Vernunft. Zur Theorie des Handelns. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1998. Dahrendorf, Ralf, Der moderne soziale Konflikt: Essay zur Politik der Freiheit. Stuttgart: DVA, 1992. Foucault, Michel, Die Ordnung der Dinge. Eine Archäologie der Humanwissenschaften. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1988. Habermas, Jürgen, Theorie des kommunikativen Handelns. 2 Bände. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1981. Honneth, Axel, Kritik der Macht. Reflektionsstufen einer kritischen Gesellschaftstheorie. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1986. Simmel, Georg, Soziologie. Untersuchungen über die Formen der Vergesellschaftung. Berlin: Duncker Humblot, 1983. Weber, Max, Wirtschaft und Gesellschaft. Grundriß der verstehenden Soziologie. Tübingen: Mohr, 1985. P rofil P řednáška B ibliografie 48 Modul Geschichte 29.Gender a identita P rofil Genderová problematika není jen otázkou sociálních vztahů mezi muži a ženami, jejich socializace a distribuce moci mezi pohlavími. Gender je sociální institucí, která je ve svým významu i důsledcích na sociální život a jeho organizaci srovnatelná s ekonomikou, politikou rodinou či náboženstvím. Kurz dále ukazuje, nakolik zdánlivě přirozené pohlaví podléhá sociálním konstrukcím a nakolik nelze od genderu oddělit sexualitu. Studium genderových menšin odhaluje širší aspekty konstrukce sociálního řádu, jehož základem je striktní oddělení mužského a ženského genderu a zneviditelňování odlišných genderových identit (tzv. heterosexuální normativita). Chce-li být jedinec sociálně srozumitelný, musí „hrát“ právě jednu ze dvou genderových kategorií. Gender je tak zároveň i jednou ze základních kognitivních a organizačních kategorií současné euroamerické společnosti. S truktura Gender – základní koncepce a přístupy k pojmu Gender coby sociální konstrukt, pohlaví coby přirozaná danost Dekonstrukce opozice gender/pohlaví, sociální konstrukce pohlaví Gender a sexualita – předchází gender sexualitě nebo sexualita genderu? Genderová socializace Mužský a ženský gender Genderové minority a heterosexuální normativista Homosexualita Transgender Intersexualita B ibliografie Badinter, Elisabeth, XY, die Identität des Mannes. München, Zürich: Piper, 1993. Beauvoir, Simone de, Das andere Geschlecht: Sitte und Sexus der Frau. Reinbeck: Rowohlt TB, 2005. Beck-Gernsheim, Elisabeth, Das halbierte Leben. Männerwelt Beruf, Frauenwelt Familie. Frankfurt/M.: Fischer, 1980. Berger, Peter, Luckmann, Thomas, Die gesellschaftliche Konstruktion der Wirklichkeit. Eine Theorie der Wissenssoziologie. Frankfurt/M.: Fischer, 1980. Butler, Judith, Das Unbehagen der Geschlechter. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1991. Fafejta, Martin, Úvod od sociologie pohlaví a sexuality. Věrovany: Nakladatelství Jana Piszkiewicze, 2004. Foucault, Michel, Der Wille zum Wissen: Sexualität und Wahrheit 1. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1983. LorberJudith, GenderParadoxien. Wiesbaden: VS Verlag, 2003. Nagel-Docekal, Herta, Feministische Philosophie. Ergebnisse, Probleme, Perspektiven. Frankfurt/M.: Fischer, 2001. Modul Geschichte 49 30.Sociologie kultury Kurz slouží jako systematický úvod do dílčích tematických oblastí sociologie kultury. Každé téma bude uvedeno přednáškou, jejímž cílem bude výklad příslušného teoretického rámce a odborné terminologie. Teoretická část bude doplněna praktickou aplikací teoretických modelů na kulturní praxi. Tato seminární část kurzu má účastníkům poskytnout prostor pro tvořivé využití získaných znalostí a jejich kritickou reflexi. Sociologie kultury a její vymezení vůči kulturologii, kunsthistorii, kulturní antropologii, kulturnímu managmentu Kultura a význam Kultura a identita Vysoká versus populární kultura Kultura a moc I (Bourdieu) Kultura a moc II (Foucault) Kultura a ideologie Kultura a vyprávění Kulturální studia Závěrečná diskuse Barthes, Roland, Mythen des Alltags, Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1964. Berger, John, Sehen. Das Bild der Welt in der Bilderwelt. Reinbek: Rowohlt, 1974. Bourdieu, Pierre, Die feinen Unterschiede. Kritik der gesellschaftlichen Urteilskraft. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1989. Goffman, Erving, Wir alle spielen Theater. Die Selbstdarstellung im Alltag. München: Piper Verlag, 2008. Foucault, Michel, Die Ordnung der Dinge. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1974. Foucault, Michel, Die Ordnung des Diskurses, Berlin/Wien: Ullstein, 1977. Halbwachs, Maurice, Das kollektive Gedächtnis. Stuttgart: Enke, 1967. Hall, Stuart, Cultural Studies. Ein politisches Theorieprojekt. Ausgewählte Schriften 3. Berlin: Argument-Verlag, 2000. Horkheimer, Max, Adorno, Theodor, Dialektik der Aufklärung. Frankfurt/M.: Fischer, 1971. Kundera, Milan, Nesmrtelnost. Praha: Atlantis, 2006. Müller-Funk, Wolfgang, Kulturtheorie. Tübingen: Francke, 2006. Ricoeur, Paul, Zeit und Erzählung, Bd. 1: Zeit und historische Erzählung. München: Fink, 1988. Simmel, Georg, Philosophie der Mode, Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1995. Ullrich, Wolfgang, Mit dem Rücken zur Kunst. Berlin, Klaus Wagenbach Verlag, 2000. Veblen, Thorstein, Theorie der feinen Leute. Frankfurt/M.: Fischer, 2007. P rofil S truktura B ibliografie 50 Modul Geschichte 31. Sociologie náboženství P rofil Disciplína se zabývá náboženstvím jako specifickou sférou lidského jednání, která se vztahuje k transcendentnu, a to z perspektivy sociologie. Sociologie náboženství prošla pozoruhodným vývojem. Počátkem 20. století se zdálo, že se sociologii náboženství vytrácí předmět jejího zájmu – náboženství samotné. Modernizační proces z náboženství učinil relikt „tradiční“ společnosti a systémové teorie subsystém náboženství ponechávaly skomírat vedle dynamicky se diferencující ekonomiky, politiky a vědy. Sekularizace měla ústit v privatizaci náboženství či dokonce jeho zániku. Proces odkouzlení světa, jak o něm psal Max Weber a další sociologové, však čekal s přelomem století překvapivý zvrat. Náboženství nezaniká, ani neskomírá v privatizované podobě, ale obrozuje se a získává na vlivu. Vrací se do veřejného prostoru, deprivatizuje se, desekularizuje se a působí na ekonomiku, politiku a sféru sociálna, tento „návrat“ společně s novými fenomény a měnícími se významy religiozity je novou výzvou pro sociologii náboženství. S truktura Sociologie náboženství jako sociálně vědní disciplína. Sociologická perspektiva, reflexe náboženství, náboženství v pohledech na společnost. Vymezení pojmu náboženství: substanciální, funkcionální a symbolické definice. Typologie religiozity. Možnosti a limity zkoumání a měření religiozity, uplatnění kvalitativních a kvantitativních metod. Náboženství v moderní společnosti: A. Comte, K. Marx a É. Durkheim. Mýtus a rituál. Max Weber – sociolog náboženství. Podíl náboženství na rozvoji moderního kapitalismu a odkouzlení světa. Sekularizace – očekávání a skutečnost. Přechod od tradiční k moderní společnosti – ztráta sociálního významu náboženství. Sociologie vědění a náboženství. Sociální konstruování a úloha náboženství. Konverze. Motivy konverze a procesuální model. Nová náboženská hnutí. Studium a významy nové religiozity. Znovuoživení náboženství – nový náboženský diskurz. Deprivatizace náboženství. B ibliografie Durkheim, Emile, Die elementaren Formen des religiösen Lebens. Frankfurt/M.: Verlag der Weltreligionen, 2007. Eliade, Marcia, Das Heilige und das Profane: Vom Wesen des Religiösen. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1990. Kepel, Gilles, Die Rache Gottes. Radikale Moslems, Christen und Juden auf dem Vormarsch. München: C. H. Beck, 1991. Lužný, Dušan, Řád a moc. Brno: Masarykova univerzita, 2005. Lužný, Dušan, NEŠPOR, Zdeněk, Sociologie náboženství. Praha: Portál, 2007. Weber, Max, Gesammelte Aufsätze zur Religionssoziologie 1. Tübingen: J. C. B. Mohr, 1988. Modul Geschichte 51 32.Sociologie umění Cílem kurzu je představit vybrané základní problémy a témata filozofické estetiky a podrobit je kritické analýze z hlediska sociologie a kulturálních studií. Řešení vybraných problémů „čisté“ estetiky budeme hledat za hranicemi tohoto oboru v oblasti sociálních, politických a ekonomických vztahů. Dále se budeme zabývat jednak vztahem mezi uměním a politickou a hospodářskou mocí, a jednak současnou kritikou estetiky jako ideologického prostředku, který slouží k posílení a legitimizacaci sociálních nerovnosti. Spory o umění Vysoké versus populární umění Autonomie estetické hodnoty Umění a ideologie Umění jako statusový symbol Feministická estetika Umění, cena a hodnota Estetika, politika a ideologie Estetické aspekty moci Umění a symbolické násilí Závěrečná diskuse Benjamin, Walter, Das Kunstwerk im Zeitalter seiner technischen Reproduzierbarkeit. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1963. Bourdieu, Pierre, Die feinen Unterschiede. Kritik der gesellschaftlichen Urteilskraft. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1989. Bourdieu, Pierre, Darbel, Alain, Die Liebe zur Kunst. Europäische Kunstmuseen und ihre Besucher. Konstanz: UVK Medien, 2006. Bourdieu, Pierre, Die Regeln der Kunst. Genese und Struktur des literarischen Feldes. Frankfurt/M.: Suhrkamp, 1999. Eagleton, Terry, Ästhetik: Die Geschichte ihrer Ideologie. Stuttgart: Metzler, 1994. Hauser, Arnold, Soziologie der Kunst. München: C. H. Beck, 1974. Ullrich, Wolfgang, Mit dem Rücken zur Kunst. Berlin, Klaus Wagenbach Verlag, 2000. Veblen, Thorstein, Theorie der feinen Leute. Frankfurt/M.: Fischer, 2007. Zahrádka, Pavel, Vysoké versus populární umění. Olomouc: Periplum, 2009. P rofil S truktura B ibliografie 52 Modul Geschichte Modul srovnávací religionistika a judaistika 33.Dílčí obory/témata religionistiky P rofil Přednáška je zaměřena na jednotlivé dílčí obory a pomocné vědy religionistiky. První část, ve které bude specifikováno základní dělení mezi dějinami náboženství a systematickou religionistikou, navazuje na přednášku z prvního bloku. Dále budou specifikovány základní koncepty jednotlivých dílčích disciplín jako sociologie náboženství, etnologie náboženství, psychologie náboženství, ekonomie náboženství. Zvláštní pozornost bude věnována vztahům mezi religionistikou a filozofií. Po absolvování této přednášky student získá základní přehled o metodické pluralitě v rámci oboru „religionistika“ a o vývoji jednotlivých dílčích oborů. Doprovodný seminář je zaměřen na četbu vybraných vědeckých textů zprostředkujících koncepty a vývoj jednotlivých dílčích disciplín religionistiky. Jeho cílem není pouze seznámení studentů s relevantní literaturou, ale v prvé řadě řešení terminologických a translatologických problémů při překladu této literatury z němčiny do češtiny. Všechny vybrané teoretické texty budou v semináři konsekventně překládány, studující by tedy na konci semináře měli vykazovat nejen znalost základní sekundární literatury v jednotlivých disciplínách, ale také dostačující jazykovou kompetenci v obou jazycích. Základ četby tvoří díla autorů, na jejichž základě budou diskutována následující podtémata: S truktura Markus Witte: Zusammenhänge zwischen Religion und Kultur. Hans G. Kippenberg: Die Problematik des diachronen Zugangs zur Religion. Hubert Cancik; Hubert Mohr: Religionsästhetik. Hjalmar Sundén: Probleme der Religionspsychologie. Werner Vogd: Soziobiologie und religiöse Kommunikation. Gunter Kehrer: Religionssoziologie. Dieter Schmidtchen: Religionsökonomie. Do tohoto předmětu zahrnujeme také realizace, které se vztahují k jednotlivým tématům religionistiky a nejsou specifikovány v dalších kurzech, např. dějiny Židů v křesťanské Evropě, dějiny antisemitismu, náboženská hnutí a sekty, otázky církevní praxe – celibát atd., a také problematiku religionistiky na rozhraní vědy a umění (náboženská problematika ve filmu, v literatuře, v umění). Freimaurer und Freimaurerdichtung Das Zölibat Darstellung des Göttlichen im Medium Film Vom Heiligen zum Profanen und wieder zurück Verschiedene Religionen in Texten deutscher Literatur Modul Geschichte 53 34.Polymetodologická analýza vybraných biblických textů Polymetodologický přístup se v průběhu vývoje vědy o náboženství stal typickým postupem v rámci religionistického výzkumu. Cílem semináře je zprostředkovat možnosti této komplexní výzkumné metody a zároveň poukázat na problémy, které jsou s ní spojeny. K analýze byla vybrána biblická Kniha „Ezechiel“, která představuje ideální bázi pro demonstraci polymetodologického přístupu. Po úvodu do obecného vývoje polymetodologického přístupu budou tedy konkrétní postupy demonstrovány na základě četby relevantních textů k biblické Knize „Ezechiel“. V semináři bude zaměřena pozornost na následující tématické okruhy: 1. 2. 3. 4. P rofil Historické počátky vývoje polymetodologického přístupu v religionistice. Fenomenologie náboženství jako „spouštěč“ metodologické rozmanitosti. „Brückendisziplinen“, tedy „překlenovací“ disciplíny v rámci religionistického výzkumu. Krátký přehled vývoje biblické exegeze (BE): Zavedení polymetodologických přístupů v rámci BE. 5. Prorocké knihy jako výchozí báze polymetodologického bádání. 6. Kniha Ezechiel: Od historicko-kritické exegeze k polymetodologickému přístupu. 7. Kniha Ezechiel v kontextu literárního druhu „Prophetenbuch“. Srovnání s ostatními biblickými knihami. 8. Teorie o vzniku Knihy Ezechiel na základě svědectví ostatních kultur. 9. Sociologické přístupy k výzkumu Knihy Ezechiel (dále KE). 10.Antropologické perspektivy výzkumu KE. 11.Funkcionalistický přístup v interpretaci KE. 12.Psychopatologický přístup – diagnóza na základě textu. 13.Feministické interpretační přístupy v interpretaci KE. S eminář Feist, Udo: Ezechiel. Das literarische Problem des Buches, forschungsgeschichtlich betrachtet. Beiträge zur Wissenschaft vom Alten und Neuen Testament 138, Folge 7, H. 18. Stuttgart u. a. 1995. Plaut, W. Gunther: Die Tora. In jüdischer Auslegung. Band III. Wajikra. ויקרא. Levitikus. Gütersloh 2001. Egger, W. : Methodenlehre zum Neuen Testament, Einführung in linguistische und historisch -kritische Methoden. Freiburg 1987. B ibliografie Fischer, Georg / Repschinski, Boris / Vonach, Andreas: Wege in die Bibel. Leitfaden zur Auslegung. Stuttgart 2000. Fohrer, Georg (1953): Die symbolischen Handlungen der Propheten. Zürich/Stuttgart: Zwingli Verlag Fuhs, Hans Ferdinand (1986): Ezechiel 1–24. Würzburg: Echter Verlag Jaspers, Karl (1947): Der Prophet Ezechiel. Eine pathographische Studie. In: Arbeiten zur Psychiatrie, Neurologie und ihren Grenzgebieten. Festschrift für K. Schneider, Hrsg. H. Kranz. Heidelberg: Scherer, S. 77–85. Jürgen Roloff, Einführung in das Neue Testament. Ditzingen, 1995. Lanczkowski, Günter (1980): Einführung in die Religionswissenschaft. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, S. 37–65. Liwak, Rüdiger (2006): Herrschaft zur Überwindung der Krise. Politische Prophetie in Ägypten und Israel. In: Die unwiderstehliche Wahrheit. Studien zur alttestamentlichen Prophetie. Lepizig: Evangelische Verlagsanstalt, S. 57–81. Noeller, A.: Feministische Hermeneutik. Wege einer neuen Schriftauslegung. Neukirchen -Vluyn 1995. 54 Modul Geschichte Pohlmann, Karl-Friedrich (2008): Ezechiel. Der Stand der theologischen Diskussion. Darmstadt, Wissenschaftliche Buchgesellschaft. Raguse, Hartmut: Psychoanalyse und biblische Interpretation. Stutttgart 1993. Rothenbusch, Ralf (2010): Das Ezechiel-Buch als Stimme der babylonischen Diaspora. In: Diller, C., Mulzer, M., Ólason, K., Rothenbusch, R. (Hrsg.): Studien zu Psalmen und Propheten. Freiburg/Basel/Wien/Barcelona/Rom/New York: Verlag Herder, S. 251–277. Schweizer, H.: Biblische Texte verstehen: Arbeitsbuch zur Hermeneutik und Methodik der Bibelinterpretation. Stuttgart 1986. Sedlmeier, Franz (2002): Das Buch Ezechiel. Kapitel 1–24. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk. Sedlmeier, Franz (2009): Transformationen. Zur Anthropologie Ezechiels. In: Wagner, A. (Hrsg.): Anthropologische Aufbrüche. Alttestamentliche und interdisziplinäre Zugänge zur historischen Anthropologie. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht 2009, S. 203–233. Tellenbach, Hubertus (1987): ‚Ezechiel: Wetterleuchten einer „Schizophrenie“ (Jaspers) oder prophetische Erfahrung des Ganz-Anderen‘, in Daseinsanalyse 4, S. 227–236. S tudijní opora Reader: Marie Krappmannová: Polymethodologische Zugangsweisen in der Religionswissenschaft. Dargestellt am Buch Ezechiel. Modul Geschichte 55 35.Proces vzniku monotheistických náboženství Monotheismus a jeho vývoj představuje v rámci religionistického bádání velmi komplexní problematiku, k jejímuž výzkumu je třeba metodologie dílčích disciplín jako např. sociologie, etnologie a psychologie náboženství. V semináři budou na základě četby relevantních textů (srov. výběr literatury) diskutovány následující dílčí tématické celky: P rofil 1. Vývoj definice pojmu „monotheismus“ v počátku vývoje religionistiky. 2. Příbuzné pojmy jako např. „monolatrie“ či „henotheismus“ 3. Religionisticky a filozoficky podmíněné rozpory o koncept tzv. „pramonoteismu“ na příkladu vývoje náboženských struktur v Izraeli. 4. Teorie spojené s vývojem monotheistického JAHWE-kultu. 5. Role kritické exegeze Hebrejské Bible a její přínos k výzkumu vzniku biblického monotheismu. 6. Postavy proroků a jejich role při vzniku monotheistických struktur. 7. Archeologické nálezy jako zdroj informací o vzniku monotheismu v Izraeli. 8. Mimo-biblické písemné prameny a jejich role při výzkumu vzniku monotheismu v Izraeli. 9. Přínos psychoanalýzy k diskusi o vzniku monotheismus v Izraeli: Toto téma bude diskutováno v prvé řadě na základě textu „Der Mann Moses und die monotheistische Religion“ od Sigmunda Freuda 10.Vliv monotheistického uctívání Boha na představy o životě po smrti, jak jsou prezentovány v Hebrejské Bibli. 11.Vznik a rozvoj monotheismu v kontextu diskuzí o trojjedinosti v raném křesťanství. S eminář Představen a diskutován bude rovněž teorie časově posloupného vývoje od fetišismu přes polytheismus a henotheismus k monotheismu, hierarchické vnímání těchto konceptů bude na základě četby kriticky diskutováno. Ačkoli vývoj bude demonstrován i na animistických náboženstvích, diskuse se zaměří v prvé řadě na srovnání vývoje monotheismu v židovství, křesťanství a islámu. Assmann, Jan (2007): Gott und die Götter. In: Palmer, Gesina (Hrsg.): Fragen nach dem einen Gott: Die Monotheismusdebatte im Kontext. Tübingen: Mohr Siebeck. S. 29–51. Figl, Johann (1993): Die Mitte der Religionen. Idee und Praxis universalreligiöser Bewegungen. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft. Frevel, Christian (1995): Aschera und der Ausschließlichkeitsanspruch YHWHs. Weinheim: Athenäum Verlag, S. 1–26. Haag, E. (ed.): Gott, der einzige. Zur Entstehung des Monotheismus in Israel. Freiburg 1985. Lang, Bernhard (1981): Die Jahwe-allein-Bewegung. In: Lang, Bernhard (Hrsg.): Der einzige Gott. Die Geburt des biblischen Monotheismus. München: Kösel-Verlag. Leuze, Reinhard (2010): Das Christentum. Grundriss einer monotheistischen Religion. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht. Schmidt, Wilhelm: Der Ursprung der Gottesidee. 12 Bände. Münster 1912–1955. (Vybrané kapitoly) Stolz, Fritz (1996): Einführung in den biblischen Monotheismus. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft. Vorländer Hermann (1981): Der Monotheismus Israels als Antwort auf die Krise des Exils. In: Lang, Bernhard (Hrsg.): Der einzige Gott. Die Geburt des biblischen Monotheismus. München: Kösel-Verlag, S. 84–113. Reader: Marie Krappmannová: Entstehung und Entwicklung des Monotheismus. B ibliografie S tudijní opora 56 Modul Geschichte 36.Problematika magie a její recepce v religionistice P rofil Z hlediska religionistiky v podstatě neexistuje jednotná definice pojmu „magie“, ačkoli se jedná o velmi intenzivně zkoumanou oblast. Pozornost bude proto zaměřena především na vývoj výzkumu tohoto fenoménu v jednotlivých historických etapách. Cílem semináře je na základě četby a překladu odborných textů osvětlit vztahy mezi magií, náboženstvím a vědou z perspektiv dílčích disciplín jako sociologie, etnologie, antropologie, srovnávací religionistika atd. V souvislosti s otázkami magie bude rovněž diskutována definice a typologie rituálů, jež jsou s magií nerozlučně spjaty. S truktura 1. Rozvoj a vliv evolucionistické teorie vyvinuté Jamesem Georgem Frazerem, která předpokládá plynulý vývoj od magického preanimismu přes animismus k theistickému náboženství. 2. Kritická reflexe Frazerových tezí. 3. Funkcionalistické teorie v oblasti analýzy magie: Bronislaw Kaspar Malinowski. 4. Moderní funkcionalistické přístupy k magickým procesům: Victor Witter Turner. 5. Filologické perspektivy výzkumu: analýza jednoho z komunikačních prostředků magie, zaříkacích formulí (Zaubersprüche). 6. Interpretační práce se zaříkacími formulemi. Sémioticky zaměřená analýza textu. 7. Funkce rituálu v kontextu výzkumu magie. Teorie Arnolda van Geneppa. 8. Prohloubení analýzy rituálu: Kritický přístup k teorii „rites de passage“ (Übergangsriten). Demonstrace na konkrétních příkladech. 9. Typologie rituálů: genetická typologie, fenomenologická typologie. Roland Grimes, Catherine Bell. 10.Strukturálně podmíněné rituální konflikty: Koncept tzv. sociálního dramatu. B ibliografie Daxelmüller, Christoph: Zauberpraktiken. Eine Ideengeschichte der Magie. Zürich 1993. van Gennep, Arnold: Übergangsriten. 3., erweiterte Auflage. Frankfurt/M. u. a. 2005. Frazer, James Georg: Der goldene Zweig. Das Geheimnis von Glauben und Sitten der Völker. Frankfurt: Ullstein 1977. Malinowski, B.K: Argonauten des westlichen Pazifik. Ein Bericht über Unternehmungen und Abenteuer der Eingeborenen in den Inselwelten von Melanesisch-Neuguinea. Syndikat, Frankfurt/M. 1979. Petzold, Leander: Magie und Religion. Darmstadt 1978. Schulz, Monika: Magie oder Die Wiederherstellung der Ordnung. Frankfurt/M. u. a. 2000. Stockhammer, Robert: Zaubertexte. Die Wiederkehr der Magie und die Literatur 1880–1945. Turner, Victor Witter: Vom Ritual zum Theater. Der Ernst des menschlichen Spiels. Fischer -Taschenbuch-Verlag, Frankfurt/M. 1995. Turner, Victor Witter: Das Ritual: Struktur und Anti-Struktur. Campus-Verlag, Frankfurt/M. 2005. Tuczay, Christa: Magie und Magier im Mittelalter. Erfstadt 2006. Modul Geschichte 57 37.Gnóze na rozhraní mezi náboženstvími Ačkoli dnes je gnóze prakticky vyznávána jen několika málo mandejskými společenstvími v severním Iráku, představuje stále ještě jeden z nejvýznamnějších náboženských systémů světa. Od doby vzniku v pozdní antice ovlivňovala gnóze svým radikálně důsledným, na mýty vázaným způsobem uvažování ostatních náboženství, která s ní byla v kontaktu. Intelektuální aktivity gnóze zároveň zapříčinily, že ze strany jiných náboženství často docházelo k pokusům o její potlačení. Otázky, na které gnóze hledá odpověď (Kdo jsme byli? Čím jsme se stali = Kde jsme byli? Kam jsme byli vrženi? Kam spěcháme?) jsou nadčasovými metafyzickými problémy. Gnostická řešení těchto otázek mají dozvuky i v současné filozofii náboženství. V tomto semináři budou analyzovány vybrané gnostické texty pozdní antiky, které vychází z nálezů v Nag hammadi a ze spisů církevních otců. Jako studijní báze slouží Wernerem Foersterem vydaná sbírka pramenů (3 svazky, Curych Artemis&Winkler 1997). Gnóze pak bude na základě problémů interpretace a recepce diskutována jako náboženství na rozhraní mezi křesťanskou, islámskou a židovskou teologií. V tomto kontextu bude pozornost zaměřena rovněž na politické a filozofické problémy dnešní doby. Die Gnose und ihre Geschichte I Die Gnose und ihre Geschichte II Die Gnose und Christentum I Die Gnose und Christentum II Die Gnose und Christentum III Katharer und Bogomilen I Albigenser, Waldenser und weitere „Häretiker“ Frau in der Gnose I Frau in der Gnose II Frau in der Gnose III Die schöne Helene und Simeon Magus in der Literatur Weitere gnostische Motive in der Literatur Werner Foerster (ed.): Die Gnosis. 3 sv. Zürich 1997. Peter Sloterdijk / Thomas Macho (ed.): Die Weltrevolution der Seele. 2 sv. München 1993. Brumlik, Micha: Die Gnostiker. Der Traum von der Selbsterlösung des Menschen. Frankfurt a. M. Eichborn 1992. Bultmann, Rudolf: das Urchristentum im Rahmen der antiken Religionen. Zürich 1949. Colpe, Carsten: Die gnostische Gestalt des erlösten Erlösers. In: Der Islam 32 (1956) Heft 3, s. 195–214. Halm, Heinz: Die islamische Gnosis. Die extreme Schia und die Alaviten. Zürich 1982. Jonas, Hans: Die Botschaft des fremden Gottes. Frankfurt/M. 1999. Keller, Carl A.: Gnostik, Urform christlicher Mystik. In: R. Berlinger / W. Schrader: Gnosis und Philosophie. Amsterdam 1994, s. 197–226. Pauen, Michael: Dithyrambiker des Untergangs. Berlin 1994. Rudolph, Kurt: Die Gnosis. Leipzig 1977. Schenke, Hans-Martin: Der Gott „MENSCH“ in der Gnosis. Göttingen Vandenhoeck&RuRuprecht 1962. Tröger, Karl Wolfgang: Die Gnosis. Heilslehre und Ketzerglaube. Freiburg Herder 2001. P rofil S eminář B ibliografie 58 Modul Geschichte 38.Bible jako text P rofil Tento kurz se realizuje ve dvou možných podobách: A. historie biblického textu a jeho překladů (translatologická metoda a problematika) Již po tisíciletí bylo křesťanství spojeno se zvěstováním Slova. Stejně tak i s překladem základních textů. V tomto semináři se studenti seznámí se základními problémy a strategiemi při překladu Bible, a to nejen pokud jde o dobu historickou, ale i současnost. Zřetel bude kladena na epochu renesance a reformace a na překladatelské dílo Erasma von Rotterdam a Martina Luthera. Texty budou analyzovány formou komplexního jazykového rozboru. S eminář Die Bibel als Text I Die Bidel als Text II Hl. Hieronymus und seine Vulgata Wulfilla und seine Übersetzung Kyrill und Method und ihre Übersetzungstätigkeit Mittelalterliche Übersetzer Renaissance (Erasmus von Rotterdam) Martin Luther I Martin Luther II Schleiermacher Eugen Nida und seine „dynamisme Äquivalenz“ Zusammenfassung Literatura (výběr): Schnell-Hornby, M. a kol. (eds.): Handbuch Translation. Tübingen 2007. Gromová, E. / Hrdlička. M. (eds.): Antologie teorie uměleckého překladu. Ostrava 2004. Hrala, M.: Kapitoly z dějin českého překladu. Praha 2002. Levý, J.: Umění překladu. Praha 1998. Popovič, A.: Teória uměleckého prekladu. Bratislava 1975. Stolze, R.: Übersetzungstheorien. Eine Einführung. Tübingen 2001. B. biblický text jako literární inspirace Biblický text představuje dodnes jeden z nejbohatších pramenů inspirace pro literaturu zemí Západu. Biblické figury a motivy sloužily a slouží jako univerzální modely, kterými je v modifikovaných podobách možné reflektovat aktuální situaci. Seminář se zaměří především na biblické motivy a figury v německé literatuře 19. a 20. století. Na základě vybraných literárních textů bude v semináři demonstrována integrace biblických motivů a figur do literárních konstelací. Zároveň bude pozornost zaměřena na vzájemné vztahy mezi původními biblickými fenomény a jejich aktualizovanými odrazy v literárních textech zmíněného období. V kontextu Tóry bude v semináři analyzován především vliv postavy Mojžíše na formování postav v díle Thomase Manna. Jako literární báze analýzy slouží v tomto případě Mannova novela „Das Gesetz“. Z Nového zákona bude sledován zejména vliv postav Jana Křtitele a Salomé, přičemž výchozím textem je dílo Oscara Wilda, dále pak literární integrace figur Ježíše, Jidáše, Piláta, Marie a Marie Magdalény. B ibliografie Thomas Mann: Das Gesetz. In: Ders. Die Betrogene und andere Erzählungen. Fischer-Taschenbuch-Verlag, Frankfurt 1994. Wilde, Oscar: Salome. Tragödie in einem Akt. Übertragung von Hedwig Lachmann. Zeichnungen von Marcus Behmer, Frankfurt/M., 1999. Patrick Roth: Corpus Christi, Frankfurt 1996. Michael Köhlmeier: Der Menschensohn. Die Geschichte vom Leiden Jesu, München 2001. Walter Jens: „Ich, ein Jud.“ Verteidigungsrede in: ders. Zeichen des Kreuzes. Vier Monologe, Stuttgart 1994. Modul Geschichte Walter Jens: „Ich nehme das Urteil an.“ Pilatus, in: Zeichen des Kreuzes. Vier Monologe, Stuttgart 1994. G. Fussenegger: Pilatus. Szenenfolge um den Prozeß Jesu. Mit einem Rechenschaftsbericht, Freiburg, 1982. Rainer M. Rilke: Das Marien-Leben, in: ders.: Sämtliche Werke in 12 Bänden, Bd. II, hrsg. von E. Zinn, Frankfurt 1976. Rainer M. Rilke: Alle in Einer, in: ders.: Sämtliche Werke in 12 Bänden, Bd. VII, hrsg. von E. Zinn, Frankfurt 1976. B. Brecht: Maria, in: ders. Gedichte III. Gedichte und Gedichtfragmente 1913–1927, Frankfurt 1993. Dithmar, Reinhard: Mose und die zehn Gebote in Thomas Manns Erzählung „Das Gesetz“, Ludwigsfelde 1999. Käte Hamburger: Thomas Mann, Das Gesetz, Frankfurt/M. 1964. Golka, Friedemann W.: Mose –- biblische Gestalt und literarische Figur: Thomas Manns Novelle „Das Gesetz“ und die biblische Überlieferung, Stuttgart 2007. Haug, Walter [Hrsg.] : Die Passion Christi in Literatur und Kunst des Spätmittelalters, Tübingen 1993. Kächler, Uwe: Die Jesusgestalt in der Erzählprosa des deutschen Naturalismus, Frankfurt/M. 1993. Kaiser, Gerhard: Christologische Bezüge in säkularer Literatur: einige Beispiele von Goethe bis Dürrenmatt, Berlin 1997. M. Krieg / G. Zangger-Derron (Hrsg): Judas. Ein literarisch-theologisches Lesebuch, Zürich 1996 (Auswahl). K.-J. Kuschel: Maria, in: Die Bibel in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000. Magda Motté: Maria von Magdala und die anderen Frauen des Neuen Testaments, in: Die Bibel in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000. K.-J. Kuschel / Georg Langenhorst: Jesus, in: Die Bibel in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000. Beate Gritsch: Johannes der Täufer, in: Die Bibel in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000. Georg Langenhorst: Zeugen, Helfer, Täter - zu den Gestalten der Passionsgeschichte, in: Die Bibel in der deutschsprachigen Literatur des 20. Jahrhunderts. Formen und Motive. Herausgegeben von Heinrich Schmidinger, Mainz 2000. 59 60 Modul Geschichte Modul medievistika 39.Úvod do dějin středověku P rofil Kurz je pojat jako rozšiřující nadstavba na přednášku a seminář v prvním bloku, zároveň poslouží jako báze pro přípravu k bakalářským zkouškám. Studentky a studenti si osvojí znalosti vybraných událostí a jevů, které formovaly tvář středověké Evropy, seznámí se s badateli, kteří zásadně přispěli k poznání těchto problémů, a získají seznam základní literatury, která jim poslouží jako báze pro zpracování okruhů k závěrečné bakalářské zkoušce. Kurz bude stejně jako úvodní přednáška v prvním bloku organizován jako Ringvorlesung, tzn. že se na něm bude podílet řada vyučujících z katedry germanistiky a ostatních medievistických institutů na FF UP. P řednáška Média středověké komunikace a interakce Specifika středověké zbožnosti Kacířství Husitské Čechy Mecenáši německy psané literatury Žena v dvorské společnosti Smrt ve středověku Migrace Hanza Život na okraji společnosti Středověké testamenty jako pramen Městské knihy B ibliografie Angenendt, Arnold: Das Frühmittelalter. Die abendländische Christenheit von 400 bis 900. Stuttgart et al. 2001. Brown, Peter: Die Entstehung des christlichen Europa, München 1996. Goetz, Hans Werner: Proseminar Geschichte: Mittelalter. Stuttgart 2000. Heimann, Heinz-Dieter: Einführung in die Geschichte des Mittelalters. Stuttgart 1997. Le Goff, Jacques, Die Geburt des Fegefeuers. Stuttgart 1984. Moraw, Peter: Von offener Verfassung zu gestalteter Verdichtung. Das Reich im späten Mittelalter 1250 bis 1490. Berlin 1985. Padberg, Lutz E. von: Christianisierung im Mittelalter. Darmstadt 2006. Postel, Verena: Die Ursprünge Europas. Migration und Integration im frühen Mittelalter. Stuttgart 2004. Schwarz, Jörg: Das europäische Mittelalter. 2 Bd., Stuttgart 2006. Macek, Josef: Jagellonský věk v českých zemích. 4. sv., Praha 2000–2001. Šmahel, František: Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje. Praha 2001. Válka, Josef: Dějiny Moravy I. (Středověká Morava). Brno 1991. Modul Geschichte 61 40.Německy psaná středověká literatura v českých zemích V zemích Koruny české byla již od doby středověku produkována německy psaná literatura. Svého vrcholu dosáhla produkce ve 13. a 14. století na dvoře posledních Přemyslovců a v době Karla IV. a Václava IV. Dvorská literatura v němčině dokonce předchází literárním památkám tohoto typu v češtině; Alexandreida Ulricha von Etzenbach, Arabel Ulricha von dem Türlin, Der Ackermann aus Böhmen Jana ze Žatce (Johannes von Tepl) nebo tzv. Wenzelsbibel tvoří součást učebních plánů na evropských medievistických institutech. Kurz si proto klade za cíl seznámit studenty s produkcí německých textů a s vývojem literatury na našem území. Přitom budou konfrontována latinská, česká a německá díla a odbourávána hlavních klišé, kterými je doposud protkán pohled (pročesky pojatých) dějin české literatury. Zvláštní pozornost bude věnována vrcholnému období středověké literatury (zejm. epiky) vzniknuvší na dvorech Přemyslovců. Pro nedostupnost textů němčině budou starohornoněmecké originály konfrontovány s českými překlady, i přesto zůstane komunikačním jazykem semináře němčina. Gumpold von Mantua: Passio sancti Vencezlavi martyris Sangspruchdichtung bei den Přemysliden I. Sangspruchdichtung bei den Přemysliden II. Ulrich von Etzenbach: Alexander Wenzel II., Lied I. und II. Tagelied Wenzels (Lied III.) und Frauenlobs Dietrich von der Glezze: Der Gürtel Heinrich von Mügeln und die Marienverehrung auf dem Prager Hof Johannes von Tepl: Der Ackermann aus Böhmen Gabriel Tetzel: Die Ritterreise Leos von Rožmitál Jáchymov in den deutschen Liedern Hans Zweck: Das Cadner Scharmützel Behr, Hans-Joachim: Literatur als Machtlegitimation. Studien zur Funktion der deutschsprachigen Dichtung am böhmischen Königshof im 13. Jahrhundert. München 1989. Behr, Hans-Joachim; Lisový, Igor; Williams-Krapp, Werner: Deutsch-böhmische Literaturbeziehungen. Germano-Bohemica. Festschrift für Václav Bok zum 65. Geburtstag. Hamburg 2004. Bok Václav; Behr, Hans-Joachim (ed.): Deutsche Literatur des Mittelalters in und über Böhmen II. Tagung in České Budějovice/Budweis 2002. Hamburg 2004. Bok, Václav; Pokorný, Jindřich (ed.): Moravo, Čechy, radujte se! Němečtí a rakouští básníci v českých zemích za posledních Přemyslovců. Praha 1998. Fliegler, Dominique; Bok, Václav (ed.): Deutsche Literatur des Mittelalters in und über Böhmen I. Vorträge der Internationalen Tagung, České Budějovice, 8. bis 11. September 1999, veranst. vom Institut für Germanistik der Pädagogischen Fakultät der Südböhmischen Universität České Budějovice. Wien 2001. Haustein, Jens; Steinmetz, Ralf-Henning (ed.): Studien zu Frauenlob und Heinrich von Mügeln. Festschrift für Karl Stackmann zum 80. Geburtstag. Freiburg 2002. Krywalski, Diether: Geschichte der deutschsprachigen Literatur des Mittelalters in den böhmischen Ländern. Olomouc 2009. Wolfram-Studien XIII, 1994. (Literatur im Umkreis des Prager Hofs der Luxemburger). P rofil S eminář B ibliografie 62 Modul Geschichte 41. Úvod do diachronní lingvistiky P rofil Kurz přináší studentům vedle obecnějších informací o proměnlivosti jazyka také základní terminologii v oblasti diachronie a stručný přehled jednotlivých etap vývoje němčiny včetně historie jejich výzkumu. Poznatky získané v kurzu budou dále využity jako podklad pro podrobněji koncipovaný kurz v navazujícím magisterském studiu. Inovace kurzu v bakalářském studijním programu spočívá v navýšení hodinové dotace kurzu a s tím související rozšíření probíraných témat. Oproti původní hodinové přednášce je navíc zařazen seminář (1 hod), v němž jsou teoretické poznatky získané v přednášce demonstrovány na konkrétních historických textech. S truktura Die Veränderbarkeit von Sprache. Deutsche Sprachgeschichtsschreibung. Theorien über Sprachwandel. Sprachliche Ökonomie, Innovation, Variation und Evolution. Phonologischer, morphologischer, syntaktischer, semantischer, lexikalischer, pragmatischer und graphematischer Sprachwandel. Periodisierung der deutschen Sprachgeschichte. Vorgeschichte der deutschen Sprache: Sprachgruppen der Erde. Die indogermanischen Sprachen. Vom Indogermanischen zum Germanischen. Die erste (germanische) Lautverschiebung. Germanisch. Die Zeit der germanischen Stammessprachen (1. Jh. v. Chr. – 5. Jh. n. Chr.). Die Anfänge der deutschen Sprache, die zweite (hochdeutsche) Lautverschiebung. Kurze Übersicht über die Entwicklungsphasen des Deutschen. B ibliografie Nübling, Damaris: Historische Sprachwissenschaft des Deutschen. Eine Einführung in die Prinzipien des Sprachwandels. Tübingen 2006. Polenz, Peter von: Deutsche Sprachgeschichte vom Spätmittelalter bis zur Gegenwart. Band I. Einführung. Grundbegriffe. 2., überarbeitete und ergänzte Auflage. Berlin 2000. (Kapitel I, II, III.). Polenz, Peter von: Geschichte der deutschen Sprache. 10., überarbeitete Auflage. Berlin – New York 2009. (Kapitel I, II.). Schmidt, Wilhelm: Geschichte der deutschen Sprache. 10., überarbeitete Auflage. Stuttgart 2007. (Kapitel 0. Einführung und 1.1 Vorgeschichte der dt. Sprache, S. 1–62). Stedje, Astrid: Deutsche Sprache gestern und heute. 6. Auflage. Tübingen 2007. Modul Geschichte 63 42.Realita všedního dne v literárních textech středověku V Písni o Nibelunzích a Iweinovi krvácí rány zavražděného ve chvíli, kdy se v jeho blízkosti nachází ten, který jej usmrtil. Tak Kriemhild nepochybuje, že Hagen zabil Siegfrieda a Laudine nechá svého zavražděného chotě nosit na márách po celém hradě, jen aby nalezla vraha. Ani jeden z textů nelze pochopit, aniž bychom nevěděli, že je v obou scénách citována jedna z běžných praktik středověkého soudnictví, jak usvědčit vraha: die Bahrenprobe. Literární text bude v semináři pojednáván nejen jako beletrie hodná interpretování, ale také jako historický pramen. Na fólii literárních památek by si studentky a studenti měli osvojit některé reálie všedního dne (oblékání, právní a obchodní praxe, sociální rozvrstvení skupin). Studenti a studenky se pomocí úryvků seznámí jednak s nejvýznamnějšími literárními díly německy píšícího středověku (Píseň o Nibelunzích, Iwein, Erec, Parzival, Helmbrecht), především se však naučí vyhledávat informace nutné pro správnou interpretaci těchto děl a obeznámí se s nejdůležitějšími prvky života středověké společnosti. Výuka bude probíhat v tematických celcích, nebudou čtena celý díla, nýbrž jen úryvky textů. Proto bude hodina vždy zahájena obecným úvodem, který stručně představí pojednávaná díla. Při dostatečném zájmu lze uspořádat exkurzi do Institut für Realienkunde des Mittelalters und der frühen Neuzeit v Kremži. P rofil Körper und Sexualität in Konrads von Würzburg Märendichtung Die Bahrenprobe (Iwein, Nibelungenlied) Weitere Gottesurteile in der deutschsprachigen Literatur des Mittelalters (Iwein, Tristan) Die Welt als Ei und andere mittelalterliche Weltvorstellungen Der Physiologus Das Leben der Kirche im Frühmittelalter: Regula Benedikti, Bußbücher Das spätmittelalterliche Frauenkloster: die Augustinus-Regeln des Herburgern-Klosters in Brünn Die mittelalterlichen Sattel Die Frauenmystik Der Teufelspakt im Mittelalter Das Pilgerwesen und die Beschreibungen des Heiligen Landes Andersartige Wesen: Die Schedelsche Weltchronik und ihre Quellen Judenbeschuldigungen in der Publizistik des 15. Jahrhunderts S eminář Z obecné anotace plyne, že kurz se realizuje v různých tématických variantách. Příklady již realizovaných variant: Teufelspakt im Mittelalter: Magier, Hexen Huren, Heilige und Heldinnen oder Gender im Mittelalter Körper und Sexualität in Konrads von Würzburg Märendichtung Bumke, Joachim: Höfische Kultur. Literatur und Gesellschaft im Hohen Mittelalter, München 2005. Bumke, Joachim: Wolfram von Eschenbach. Weimar 2004. Deutsche Lyrik des frühen und hohen Mittelalters. Ed. Ingrid Kasten. Frankfurt/M. 2005. Handwörterbuch zur deutschen Rechtsgeschichte. Berlin 1971–98. Hartmann von Aue: Gregorius, Der arme Heinrich, Iwein. Ed. Volker Mertens. Frankfurt/M. 2008. Lexikon des Mittelalters. München 2003. Müller, Jan-Dirk: Das Nibelungenlied. Berlin – Bielefeld – München 2001. B ibliografie 64 Modul Geschichte 43.Dějiny starší německé literatury v evropském kontextu P rofil Kurz (kolokvium) představí studenkám a studentům nejzákladnější díla německy psané literatury od jejích počátků v 8. století až po konec středověku. Těžištěm budou texty kratšího rozsahu, které mohou být společně analyzovány v jedné až dvou vyučovacích jednotkách. Budou pojednávány tradice zpracování jednotlivých látek a přenášení forem mezi regiony. Důkladněji se bude kurz věnovat dvorské literatuře doby kolem roku 1200 – minnesangu, artušovským románům a hrdinské epice, na jejichž příkladu osvětlí tradování středověké literatury a její dochování do dnešních dob, způsoby přednesu a její funkci v rámci středověké dvorské společnosti. Metodou interpretace bude klasická hermeneutika. Základem bude otevřít účastníkům kurzu oči a senzibilizovat je pro čtení středověkých textů. Dále se počítá s close reading centrálních pasáží probíraných textů. Studentky a studenti by během jednoho semestru měli získat základní rezervoár textů, na nějž se budou moci během dalšího studia odvolávat. B ibliografie Wessobrunner Schöpfungsgedicht, Hildebradslied Hartmann von Aue: Iwein (2 St.) Wolfram von Eschenbach: Willehalm (2 St.) Walther von der Vogelweide: Ausgewählte Lieder Mechthild von Magdeburg: Das fließende Licht der Gottheit Heinrich von der Glezze: Der Gürtel Thüring von Ringoltingen: Melusine (2 St.) Fastnachtsspiele Hans Sachs: Melusine Brunner, Horst: Geschichte der deutschen Literatur des Mittelalters im Überblick. Stuttgart 1996. Brunner, Horst (ed.): Mittelhochdeutsche Romane und Epen. Stuttgart 2004. Bumke, Joachim: Höfische Kultur. München 2005. Bumke, Joachim: Geschichte der deutschen Literatur im hohen Mittelalter. München 1990. Ebenbauer, Alfred: Ältere deutsche Literatur. Eine Einführung. Stuttgart 2000. Frenzel, Herbert A; Frenzel, Elizabeth: Daten deutscher Dichtung. Band 1. München 1962. Heinzle, Joachim (ed.): Modernes Mittelalter. Neue Bilder einer populären Epoche. Leipzig 1994. Hübner, Gert: Ältere deutsche Literatur. Stuttgart 2006. Mertens, Volker: Der deutsche Artusroman. Stuttgart 1998. Kartschoke, Dieter: Geschichte der deutschen Literatur im frühen Mittelalter. München 1990. Klein, Dorothea: Lehrbuch Germanistik. Stuttgart 2006. Modul Geschichte 65 Modul dějiny umění 44.Umění středověku v českých zemích ve vztahu k jejich sousedům Přednáška seznámí studenty a studentky s uměním od doby románské až po doznívání gotiky v Čechách a na Moravě ve souvztažnosti k ostatním evropským zemím tak, jak se historicky vyvíjely. Posluchači by si měli uvědomit pozvolné pronikání gotiky na naše území jako i odlišný ráz umění renesančního ve srovnání s Apeninským poloostrovem. Získají vědomosti o jednotlivých mistrech a školách a budou obeznámeni se současným vývojem bádání o jednotlivých památkách, přičemž bude zohledněn jak pohled domácích, tak i zahraničních dějin umění. Nebude opomenuto přejímání výtvarných impulsů odjinud, odlišování stylových rovin anebo také role mecenášů. Cílem semináře bude naučit studentky a studenty psát samostatné vědecké práce a referovat o svých výsledcích před publikem. Během kurzu se seznámí se základními zásadami vypracovávání stavebně historických průzkumů, v jejichž intencích by měli napsat své samostatné pojednání o zvolené památce menšího rozsahu (např. menší farní kostel, hradní kaple aj.). Pro referát si připraví obrazovou prezentaci. Přednes a úskalí prezentace budou diskutovány v plénu. P rofil Bartlová, Milena: Poctivé obrazy. Deskové malířství v Čechách a na Moravě 1400–1460. Praha 2001. Bartlová, Milena: Průvodce studiem dějin středověkého výtvarného umění. Brno 2005. Dějiny českého výtvarného umění I–1,1. Od počátku do konce středověku. Praha 1984. Fajt, Jiří (ed.): Karel IV. Císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437. Praha 2006. Fajt, Jiří (ed.): Karl IV. Kaiser von Gottes Gnaden. Kunst und Repräsentation des Hauses Luxemburg 1347–1437. München 2006. Fillitz, Hermann (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 1–3. München-New York 1998–2003. Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland 1–4. Darmstadt 2007–2009. Jarošová, Markéta – Kuthan, Jiří – Schulz, Stefan (eds.): Prag und die grossen Kulturzentren Europas in der Zeit der Luxemburger (1310–1437). Internationale Konferenz aus Anlaß des 660. Jubiläums der Gründung der Karlsuniversität in Prag, 31. März – 5. April 2008. Prague and Great Cultural Centres of Europe in the Luxembourgeois Era (1310–1437). International conference on the occasion of the 660th anniversary of the foundation of Charles University in Prague, 31st March – 5th April 2008. Praha 2008. Kimpel, Dieter – Suckale, Robert: Die gotische Architektur in Frankreich 1130–1270. München 1985. Kuthan, Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely. Vimperk 1994. Kuthan, Jiří: Splendor et Gloria Regni Bohemiae. Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha 2008. Líbal, Dobroslav: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001. Pippal, Martina: Die Kunst des Mittelalters – Eine Einführung. Wien – Köln – Weimar 2010. Popp, Dietmar (ed.): Die Jagiellonen. Kunst und Kultur einer europäischen Dynastie an der Wende zur Neuzeit. Nürnberg 2002. Pozdně gotické umění v Čechách (1471–1526). Praha 1985. Šmahel, František: Husitské Čechy. Struktury, procesy, ideje. Praha 2001. B ibliografie 66 Modul Geschichte 45.Kapitoly z dějin umění Německa a Rakouska P rofil Tento kurz je koncipován jako jeden z dalších vstupů do disciplíny, čímž navazuje a rozšiřuje přednášku „Úvod do studia dějin umění“. Jeho cílem je seznámit studenty a studentky ve výběru s velkými uměleckými díly z oblasti malířství, grafiky, sochařství, architektury, filmu/videoartu a užitého umění. Úkolem kurzu je oproti Úvodu v prvním ročníku naučit posluchače interpretovat jednotlivá umělecká díla, zasazovat je do umělecko-historického kontextu a hledat k nim paralely, přičemž by cílovou kompetencí studenta a studentky měl být všeobecný, obecně vzdělanostní přehled po velkých artefaktech umění německy mluvícího prostoru. Současně dbá kurz na zasazení konkrétního tématu do širšího kontextu doby, myšlení, filozofických a estetických názorů a do kontextu ostatních umění (literatura, hudba). Kurz se realizuje v různých variantách v závislosti na konkrétních uměleckých dílech (epochách, žánrech), o kterých je řeč. Např.: S truktura Bildhauerei 1800–1950 Deutsche Kunstgeschichte: Jugendstil und Moderne 1900–1945 Samostatnou součástí kurzu mohou být exkurze do českých i evropských muzeí a obrazáren. B ibliografie Fillitz, Hermann (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 1–6. München-New York 1998–2003. Foster, Hal – Krausová, Rosalind – Bois, Yve-Alain – Buchloch, Benjamin: Umění po roce 1900. Modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha 2007. Frampton, Kenneth: Moderní architektura. Kritické dějiny. Praha 2004.Mignot, Claudie: Architektur des 19. Jahrhunderts. Köln 1994. Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland 1–8. Darmstadt 2006–2009. Klotz, Heinrich – Warnke, Martin: Geschichte der deutschen Kunst 600–2000. München 2000. Kunst-Epochen 1–12. Stuttgart 2002–2004. Seibt, Ferdinand (ed.): Böhmen im 19. Jahrhundert. Vom Klassizismus zur Moderne. Berlin 1995. Suckale, Robert: Kunst in Deutschland. Von Karl dem Großen bis Heute. Köln 1998. Modul Geschichte 67 46.Umění v době Přemyslovské Umění v Čechách a na Moravě bylo do roku 1300 především uměním dvorským. Za účasti panovníka nebo z jeho popudu vznikly prakticky všechny větší podniky té doby. Přednáška se zaměří na vývoj umění v době přemyslovské, zásadní roli však bude hrát umění na dvoře posledních Přemyslovců a jejich mecenát. Z pojednávaných uměleckých druhů bude z důvodu dochování převažovat architektura a její vývoj. Studenti se seznámí s románským stavitelstvím, s pronikáním gotiky (cisterciácká architektura) a vrcholnými projevy nového slohu na našem území za vlády přemyslovské dynastie. Architektura bude tvořit vývojový rámec, uvnitř něhož budou pojednány památky ostatních uměleckých druhů jako je např. Gumpoldova legenda, skupina Evangeliáře vyšehradského, portál cisterciaček v Předklášteří u Tišnova. P rofil Dějiny českého výtvarného umění I–1,2. Od počátku do konce středověku. Praha 1984. Fajt, Jiří (ed.): Gotika v západních Čechách (1230–1530) I–III. Praha 1995. Konečný, Lubomír Jan: Románská rotunda ve Znojmě. Ikonologie maleb a architektury. Brno 2005. Kuthan, Jiří: Česká architektura v době posledních Přemyslovců. Města, hrady, kláštery, kostely. Vimperk 1994. Kuthan, Jiří: Gotická architektura v jižních Čechách Zakladatelské dílo Přemysla Otakara II. Praha 1975. Kuthan, Jiří: Premysl Ottokar II. König, Bauherr und Mäzen. Höfische Kunst im 13. Jahrhundert, Wien – Köln – Weimar 1996. Kuthan, Jiří: Přemysl Otakar II. Král železný a zlatý. Král zakladatel a mecenáš. Vimperk 1993. Kuthan, Jiří: Splendor et Gloria Regni Bohemiae. Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha 2008. Líbal, Dobroslav: Katalog gotické architektury v České republice do husitských válek, Praha 2001. Merhautová, Anežka – Spunar, Pavel: Kodex vyšehradský. Korunovační evangelistář prvního českého krále. Praha 2006. Sommer, Petr – Třeštík, Dušan – Žemlička, Josef (eds.): Přemyslovci. Budování českého státu. Praha 2009. Soukupová, Helena: Anežský klášter v Praze. Praha 1989. B ibliografie 68 Modul Geschichte 47.Umění renesance a baroka P rofil Umění v době barokní bývá považováno za jednu z nejvýznamnějších epoch v českých dějinách umění, stejně tak bývá vyzdvihován přínos české barokní gotiky pro světové umění. Přednáška si klade za cíl osvětlit vývoj v pobělohorské době v kontextu uměleckého vývoje na území současného Německa, Rakouska a Polska. Opomíjeny nebudou základy položené v Itálii a recepce italských vzorů. Kromě velikánů na poli architektury (Santini, Dientzenhoferové), sochařství (Braun, Brokoff) a malby (Škréta, Brandl, Kupecký) se výklad bude zabývat i projekty a fenomény typickými pro tehdejší dobu (vznik obrazáren, kult Jana Nepomuckého, speciální ikonografie – Boží hrob, Svaté schody, vliv vídeňské akademie na malířství na Moravě). B ibliografie Dějiny českého výtvarného umění II–1,2. Od počátků renesance do závěru baroka. Praha 1989. Ebert-Schifferer, Sybille: Caravaggio. Sehen-Staunen-Glauben. Der Maler und sein Werk, München 2009. Engel,Martin – Pozsgai, Martin – Salge, Christiane – Weigl, Huberta (eds.): Barock in Mitteleuropa. Werke, Phänomene, Analyse. Hellmut Lorenz zum 65. Geburtstag Wien 2007 (Wiener Jahrbuch für Kunstgeschichte 55/56, 2006/07). Fillitz, Hermann (Hg.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 4. München-New York 1999. Geschichte der bildenden Kunst in Deutschland 5. Darmstadt 2008. Horyna, Mojmír – Kučera, Jaroslav: Dientzenhoferové. Praha 1998. Horyna, Mojmír: Jan Blažej Santini-Aichel. Praha 1998. Krsek, Ivo – Válka, Josef – Kudělka Zdeněk: Umění baroka na Moravě a ve Slezsku. Praha 1996. Müller, Werner: Von Guarino Guarini bis Balthasar Neumann. Petersberg 2002. Neumann, Jaromír: Škrétové. Karel Škréta a jeho syn. Praha 2000. Polleroß, Friedrich (ed.): Reiselust & Kunstgenuss. Barockes Böhmen, Mähren und Österreich. Petersberg 2004. Royt, Jan: Obraz a kult v 17.–18. století. Praha 1999. Safarik, Eduard A.: Johann Kupezky (1666–1740). Ein Meister des Barockporträts. Aachen – Roma 2001. Sláva barokní Čechie I.–II. Praha 2001. Swoboda, Karl Maria (ed.): Barock in Böhmen. München 1970. Vilímková, Milada: Stavitelé paláců a chrámů Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové. Praha 1986. Vlček, Pavel: Dějiny architektury renesance a baroka. Praha 2006. Wittkower, Rudolf: Art and Architexture in Italy 1600–1700. London 1965. Modul Geschichte 69 48.Umění 20. století Není snad nikoho, kdo by neznal obrazy Marylin Monroe nebo některé jiné ikony popové kultury od Andyho Warhola. Byl však Warhol jediný ve Spojených státech v šedesátých letech minulého století uznávaný nebo nikoli? Jaká výtvarná díla vytvářeli jeho současníci a šli všichni stejným směrem jako on? Jaké myšlenkové pozadí se skrývá za produkty jeho Factory? A je dobře, že se nám jako první vybaví právě Warholova Marylin, pokud je řeč o výtvarném umění let šedesátých? Seminář seznámí studenty a studentky se všemi zásadními uměleckými proudy šedesátých let (Opart, Popart, Happening, Konzeptkunst, Serielle Kunst, Minimalart), přičemž se zaměří především na srovnání evropského vývoje se situací v zámoří. P rofil Bracht, Christian: Kunstkommentare der sechziger Jahre. Funktionen und Fundierungsprogramme. Weimar 2002. Crow, Thomas E.: Die Kunst der sechziger Jahre. Von der Pop-art zu Yves Klein und Joseph Beuys. Köln 1997. Dějiny českého výtvarného umění VI. 1958 – 2000. Praha 2007 Dempseyová, Amy: Umělecké styly, školy a hnutí. Encyklopedický průvodce moderním uměním. Praha 2002. Foster, Hal – Krauss, Rosalind – Bois, Yve-Alain – Buchloh, Benjamin H. D.: Art since 1900. Modernism, Antimodernism, Postmodernism. London 2011. Foster, Hal – Krauss, Rosalind – Bois, Yve-Alain – Buchloh, Benjamin H. D.: Umění po roce 1900. Modernismus, antimodernismus, postmodernismus. Praha 2007. Grasskamp, Walter – Krützen, Michaela – Schmidt, Stephan (Hrsg.): Was ist Pop? Zehn Versuche. Frankfurt/M. 2004. Groh, Klaus (Hrsg.): If I Had a Mind: Concept-art, Project-art. Köln 1971. Lippard, Lucy R.: Pop Art. München 1970. Osten, Gert von der: Kunst der sechziger Jahre. Sammlung Ludwig im Wallraf-Richartz Museum Köln. Köln 1971. Schneede, Uwe M.: Die Geschichte der Kunst im 20. Jahrhundert: Von den Avantgarden bis zur Gegenwart. München 2001. Stemmrich, Gregor (Hrsg.), Minimal Art. Eine kritische Retrospektive. Dresden 1995. B ibliografie 70 Modul Geschichte 49.Kapitoly z dějin umění českých Němců a židů P rofil Na počátku 20. století se německojazyčná enkláva umělců z českých zemí, orientovaná na tradiční umělecká centra (Vídeň, Mnichov), ocitla v izolaci. Dynamický nástup frankofilní české moderny a avantgardy tyto tvůrce „doma“ marginalizoval. Na rozdíl od německojazyčné literatury českých zemí a Prahy se jim dosud věnuje pouze minimální pozornost a to i v Rakousku, resp. Německu. Kapitoly přiblíží osudy secesní generace mnichovské akademie (Orlik, Kahler), solitéry na pomezí moderny a raného expresionismu (Hablik, Teschner, Steiner-Prag), grafiky-vizionáře (Broemse, Jettmar), anthroposoficky orientovanou tvorbu (Pollak-Karlin, Prinke), svébytné modernisty evropského formátu (Kars, Gröger), sociálně orientovanou tvorbu 20. a 30. let (Neuschul, Popper), „monumentální, národní i selský expresionismus“ (Gebauer, Mather) a další. Prizmatem tvůrců akademických center Německa i Rakouska (Stuck, Klinger, Corinth, Kokoschka, Heartfield, Egger-Lienz) se pokusíme o určitou vývojovou strukturu. Dvojí epilog vše uzavře: nacionálně-socialistický (Saliger, Zlamal) a umění koncentračních táborů (Ungar ad.). B ibliografie Bartlová, Milena: Je možné psát jiné než nacionalistické dějiny umění? In: Dějiny – Teorie – Kritika 2, 2005, prosinec 2005, s. 247–254. Šimon, Patrik – Hnojil, Adam: Modernae. Zamlčená moderna: iluze a sny. Středoevropské umění ze sbírky Patrika Šimona 1880–1930. Praha 2009. Rakušanová, Marie: Vzplanutí. Expresionistické tendence ve Střední Evropě 1903 – 1936. Olomouc 2008. Rousová, Hana (ed.): Lücken in der Geschichte 1890–1938. Polemischer Geist Mitteleuropas. Deutsche, Juden, Tschechen. Jůza, Vilém: Německá zastavení. Ostrava 1996. Gang durch die Sammlung (Gemälde, Skulpturen und Objekte). Museum Ostdeutsche Galerie. Regensburg 1993. Von Chodowiecki bis zur Gegenwart (Eine Auswahl aus der Graphiksammlung). Regensburg 1993. Moderní galerie tenkrát 1902 – 1942. Praha 1992. Leisching, J. –Glück, Q.: Von unseren deuschen bildenden Künstlern in Mähren und Schlesien. Brünn 1929. Modul Geschichte 71 50.Základy obrazové sémiotiky Sémiotika je nauka o znakových procesech. Její dílčí disciplína, obrazová sémiotika, tudíž zkoumá veškeré obrazové znakové procesy – ať už jde o umělecká díla či o banální obrazová sdělení (např. v návodu k použití výrobku, na přebalech zboží, reklamní sdělení, atd.). Tato absence estetických premis umožňuje obrazové sémiotice pohlížet na umělecká díla ze širší perspektivy, umožňuje jí poukazovat na paralely mezi uměleckými a triviálními obrazy (např. z hlediska přítomnosti obrazových metafor či jiných tropů). V semináři budou studenti seznámeni se základy obrazové sémiotiky na příkladu kreslených vtipů a komiksů německých autorů. Sémiotická analýza těchto objektů poodkryje, o jak zajímavě strukturovaná sdělení se mnohdy jedná. P rofil Forceville, Charles F.: Bildliche und multimodale Metaphern in Werbespots. In: Zeitschrift für Semiotik. 25/1–2, 2003, s. 39–60. Friedrich, Thomas – Schweppenhäuser, Gerhard: Bildsemiotik. Grundlagen und exemplarische Analysen visueller Kommunikation. Basel – Boston – Berlin 2010. Gelderblom, Arie, Jan (1995): „Ceci n´est pas une pipe. Kunstgeschichte und Semiotik“. In: Halbertsma, Marlite – Zijlmans, Kitty (eds.): Gesichtspunkte: Kunstgeschichte heute. Berlin 1995, s. 219–250. Groensteen, Thierry: Stavba komiksu. Brno 2005. Nöth, Winfried: Handbuch der Semiotik. Stuttgart – Weimar 2000. Posner, Roland: Ebenen der Bildkompetenz. In: Sachs-Hombach, Karl (ed.): Was ist Bildkompetenz? Studien zur Bildwissenschaft. Wiesbaden 2003, s. 17–23. B ibliografie Vzniklo v rámci projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0320 řešeného na Katedře germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Sazba a grafická úprava: Jaromír Czmero; grafická úprava obálky: Veronika Opletalová, s použitím fotografií Jiřího Kolomazníka a Jana Lachnita, s laskavým souhlasem Arcibiskupství olomouckého. Olomouc 2013.
Podobné dokumenty
Inovace obsahu bakalářského studia německé filologie
2) Počet udělených kreditů závisí na množství práce vložené studentem do absolvování semináře. Obecně platí:
1kr - smysluplná účast, 2kr. - účast s diskusními příspěvky, 3kr. - úspěšný ústní referá...