Martina Kabátníka

L. Storchová & ČEgÚ FF UK
1
Transliterace původního českého textu vydání cestopisu
Martina Kabátníka Cesta do Jeruzaléma a Egypta, Litomyšl 1539
Lucie Storchová
Filozofický ústav AV ČR
Cesta z Czech do Geru-zaléma a Egipta/ Martina Kabát-nijka z Lijtomyssle. A na té cestě se
psanij rozličných Zemij/ Kragin/ Měst/ a zpuosobouw gich. Y také obyčeguow Lidij. Wnowě
wytisstěnaa. Leetha Páně MDXXXIX (Litomyšl)/
SLUB Dresden, sign. 4 A 1029
Arminius, Dialogus Huttenicus continens res Arminii in Germania gestas. P. Corneli Taciti de
moribus et populis Germaniae, libellus. Adiecta est brevis interpretatio apellationum partium
Germaniae., sl, s.a., adl. 3
Fotokopie: NK v Praze, sign. f Zc 51
Paginace podle pražské fotokopie
POZN. ke grafice:
- „umlautové s“ je značeno jako „š“,
- zkratky jsou rozepsány do kulatých závorek
- dělění slov na konci řádku je značeno pomlčkou
- paginaceje zanesena bez oddělujících značek
„s. 39b z Ebron geli sme do Gázy ma-gijce doněho puol druhého dne ce-sty. To město ležij
nahoře piesečné okoloněho gest zahrad množstwij a w nich owoce rozličného/ než nay-wiec
dřiewij mandlowého/ gessto ho tak mnoho/ že ge ledwa očyma přehlédne. a to nawssecky
strany kra-guow geho dodáwagij. A ktož ge kupugij/ málo že gich darmo nebe-rau. Gaaza to
město gest nasylnicy Egipské/ y z giných mnohých kra-gin tudy gedau. ač gest neweliké to
město/ wssak proto wssech potřeb kgijdlu/ massa/ chleba/ owoce rozlič-ného dosti gest. Ale
že wssecko wel-mi dra(ho) musý kaupiti. w Zemi Egi-pské nenie pána wětssieho než pán
z Gázy. neb sem tak slyssal/ že odtud 40a bude nayspieš Zoldaanem. Neb to město blijzko
gest stolice Zoldaano-wy. Neb wtěch zemiech Zoldaano-wých/ nenie než pět panuow požoldánu naywyšssijch. Gede(n) te(n) pán g(es)t w Gallatě. Druhý w Damassku. tře-tij w Galilei.
Cžtwrtý w Geruzale-mě. Pátý w Gaaze. A ztěch pěti pa-nuow kdyby Zoldán umřel/ který by
nayspijsse znich/ mohl přitaah-nauti a naysylněgij. toho sobě žol-dnéřy Cýsařowi zapána
wezmú. a Cýsařem bude. Neb w těch zemiech nenie tak mnoho panuo/ nebo knie-žat/ yako
wtěchto zemiech yazyka nasse(ho). Slyssal sem také žeby wssech těch panuow pět/ prwé byli
newol-nijcy a kaupenij lidé/ sauc pobráni z giných zemij. Také sem slyssel/ žeby obyčeg tento
zachowáwali w zemi 40b Egipské/ od Jozeffa syna Jaakobo-wa/ kteréhožto sau Bratřij geho
p(ro)-dali. a ten se gest dostal do Egipta kterýžto byl wladař usazený odkrá-le Faraona
naywyssijm/ zakterehož-to hoynost byla weliká/ a to až po-dnes zachowáwagij/ aby žádný
ne-byl Zoldánem/ než zkaupených lidij neb se(m) se z aumysla a pilně natu wěc ptal. a tak mi
prawili/ že protu přij-činu to činij. neb gest hoynost by-la skrzeněho. a že mocný gest y múdrý welmi/ a že gest bylo dobře známo. Také mi prawili židé. že by bylo ztoho města Gázy to
stádo wepřů dokterýchž dopustil gijti ďaablom pán Krystus, kteréž wywrhl zčlo-wěka/ a ti se
wssyckni wmořy ztopili. neb Gáza nedaleko moře yakoby mohlo býti puol mijle. Také žádného 41a dobytka swinského wtom mě-stě nenie. a netoliko wto(m) městě/ ale wtěch
Pohanských zemiech wew-ssech/ swině žaadnee newiděl sem/ A žid gede(n) hádage se
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
2
semnú/ když sme geli do Gaazy. ukaazaw mi moře a daw přijklad a řekl. že my Krysta
wasseho poslaucháme wiec než wy křesťané/ neb naswině kristus nebyl laskaw/ a teď wtomto
mořy s ďably ztopil ge/ a my gich nepožijwaame ani gich wswých zemiech maame/ ale wy
swině gijte a neposlaucháte Krysta wasseho. w Gáze byli sme týden. Odtud sme geli dwa dni.
Y přigeli sme kgednomu městečku/ a newiděli sme ho/ až sme do něho wgeli/ pro dřiewij
Daktylowee/ totiž to palmowé/ nakterémž daktylowe rostau. neb sau wssecko lesowe palmowij 41b welicý okolo toho Města. Dřewo palmowee gest tlusté yako hrubý smrk. a gest
wysoký welmi/ a kterak g(es)t tlustá udna tak i uwrchu gest/ a znáti co ho doroka přiroste a
g(es)t nehladké/ gessto g(es)t tak podob-ně hrbowaté yakoby hrubssij konec ktlustssijmu
spogowal/ a tak stupně až dowrchu má. a proto stiem gest dřewo rowné/ a suku žádného nemá až dowrchu/ A tepruw w samé(m) wrchu sú ratolesti palmowé okrau-hlé. Zdaleka se zdá
yako neyaké kolo neweliké/ a toho g(es)t wětwowie má-lo napalmě/ neb když zdaleka naně
hledijš/ zdá se yako woháňka. wto(m) pak wětwowie sau kola wyrostlaa yako mýlij/ a natom
mylij bude Da-ktyluow iako chmele/ že gich z toho kola natrhá sedwa wěrtele/ a z druhé(ho)
42a wiec. a nagednom dřewě bude takowých kol čtyřy neb pět. Také wto(m) městečku zdámi
se/ že naywětssj žiwnost gich g(es)t daktylowé/ neb od-tud dodáwagij daktylů dowssech
zemij okolnijch kupcy rozličnij. Ta-ké daktylowij nebo palmowj ač ge(ho) sú lesowé welicý/
wssak ge(ho) nedadij raubati darmo/ ani daktylů trhati/ než pánu zto(ho) plat dáwagj/ a
zkaždé palmy kteráž giž owotce nese/ dáwa-gij čtyry aspry každý rok. Palma g(es)t wždycky
zelená. Také prawij že te-pruw leta padesatého owoce nese. a když g(es)t stará owotce
nenese/ tehdy gi poraubij a gi pálij/ y giné potřeby dělagj a palmowie(m), totiž wětwowí(m)
ploty pletú. Nebo okolo to(ho) městeč-ka giného sem dřiewij newiděl/ než palmy. Také wtom
městečku nicz 42b pěkněyssieho sem newiděl než ploty palmowé/ kteréž sau okolo městečka
Neb g(es)t palma hladká a bijlá. zwlá-sstě když uschne/ y blijskaa se plot z nich udělaný/ a
g(es)t zřetedlný welmi Městečko to gest biednee/ nemagij wněm ani wod dobrých/ než gsau
slané a ktomu teplé. Tu naam prawi-li že giž unich déssť neprssij. kgij-dlu sme w něm nassli
naywiec sayra mléka a twarohůw/ než chleba wel-mi málo magij/ neb co nás tam při-gelo/
newiem by se kdo z nás zapenij-ze nagedl/ Aačby sobě chtěli syeti aneb nagijti ta miesta/
gesstoby na-nich mohli worati/ y g(es)t země zlá ne-urodná/ neb g(es)t země okolo nich welmi zlá a piesečná/ y to gesstě piesku suchého/ gessto když poněm gdess tehdy se welmi
prássij. přebyli sme 43a tu noc. Raano wstawsse geli gsme pryč/ a druhého dne přigeli sme do
gednoho městečka k prwniemu po-dobné(ho)/ palmowijm y zemij. Gest také nuzné/ wody
magij zlé/ slané a teplé. Také sme tu málo měli co kaupiti k gjdlu/ než ptáky morské a cybuli/
chleba malo/ než těm skterýmiž sem gel/ zdálo se gim že g(es)t to dosti. a ty ptaky pekli sobě
neslané a gedli sme ge bez chleba/ mněť sú byli welmi ne-chutnij/ ačť gsau ge welmi chwálili.
Odtud sme třetij(ho) dne p(ři)geli do gedno(ho) města weliké(ho) kterémuž yazyke(m)
Arabským řiekagij Ages. Gest město weliké/ newiem co by menssij bylo prahy/ a nenie
hrazené. Kupect-wie rozličného w něm dosti. w tom městě plátennijkuow a běličuow/ gess-to
plátno čisté dělagij a bjlij g(es)t 43b welmi mnoho/ kteréžto plátno slo-we Kolč. wtom Městě
wssecko su Arábi pohané/ newiem bych wněm slyssal o gednom Křesťanu aby me-zy nimi
bytem byli. Tu sme se měli dobře/ neb sme se chleba nagedli w-ssychni což nás bylo/ a wody
dobré napili gsme se z Nýlusa řeky weliké kteráž teče zráge/ neb teče mimo to město.
Odobrotě wody musý(m) po-wěděti. že gest tak dobrá pijti chutná a sladká/ gessto woda
neoprawowanaa tak prostaa/ newěřiem by mohla lepssij býti. Také yako gsem slýchal w
Cžechách obecné rozp(rá)w-ky opotocých rayských. domněl se(m) se nětco malého býti. ale
tento potok g(es)t řeka weliká/ a krom moře wět-ssij sem newiděl. nazaytří geli sme preč/ a
toho dne přigeli sme do Mě-sta 44a slawné(ho) a welmi weliké(ho) Egipta a gich yazykem do
Misúra. Y wge-li sme doně(ho) yako do giné wsy/ neb doně(ho) nenie žádné brány/ ani které
zdi okolo něho g(es)t. než nayprwé sem před Městem widěl welmi weliké zahrady a čysté/
zdmi wysokými ohražené/ kterýmžto okolo města slu-ssalo gest býti. a sau rozličného ka-
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
3
mene tesané(ho) dělany/ a naty zdi chodij postupnjch kamen(n)ých/ kdož chtj a prochazegij se
pozdech/ diwagij-ce se zahradám přečistým a dřiewij rozličného owoce. Jakož se(m) se také
diewal/ a g(es)t toliko z té zdi dozahrad okny hleděti. Když sme pak donay-prwněyssij ulice
Egiptskee geli. kte-řijž koli sme křesťané a židé byli/ ktož načem gel/ buď nakoni nebo nawoslu/ stěch sme musyli slesti a pěssky 44b gijti až nahospodu/ a koně podlé se-be wésti. Y ssli
sme tau nayprwněy-ssij ulicý/ tak mi se zdálo yakoby půl čtwrty miele zdélij/ kterážtoulice
g(es)t wssecka klenutá yako sklep/ a postra-nách sau wokna do nij. gest ten oby-čey a práwo
města Egipta/ kteréž-to ustawil některý Zoldán/ aby žádný Křesťan ani Zid negel do Egip-ta
yakž koli/ než pěssky ssel až naswú hospodu. a to gest uloženo podpo-kutau. a to pod
takowau/ aťby wza-li to načemžby gel/ a k tomu aby byl bit kygem. Y ssel sem až nahospodu
pěssky y sginými/ weda kuoň pod-lé sebe nakterémž sem gel kměstu/ tak mi se zdá že gest
toho zamijli bylo odtoho miesta kdež sme skonij sedali až nahospodu. Tak sem byl ustal
welmi/ weda kuoň až sem se hněwal 45a natoho Cýsaře kterýž gest takowú prácy lide(m)
pocestným zamyslil. při-ssedsse nahospodu giž sem ten den odpočijwal. y myslil se(m) na to
abych dotak slawné(ho) města nadarmo nege-zdil. ale abych chodě ohledowal což bych kde
mohl ohledowati a se wyp-tati se. Y prawili mi owelikosti mě-sta Egipta/ kterak gest welmi
dlau-hé a ssyroké nawssecky strany/ že ho člowěk odnikud nemuož přehleed-nauti/ ani práwě
shlédnauti. Poto(m) mi prawil ten hospodář a řekl gest Wnassem městě dwanácte g(es)t ulic
nadél města/ krom giných p(ří)čnijch a strannijch. a wté každé ulicy gest dwanáct tisýc domů.
a že Zoldá(n) pán nás popsané maa. neb mu wssyckni daň dáwagij kdyžby měl nawognu geti.
Poto(m) se(m) se ptal giných měssťan-y 45b y žoldnéřuow Zoldánowých gest-li tak yakž mě
hospodář zprawowal gest. etc. neb se to wěc nezdá podobná. a oni nám též prawili/ neb gsem
byl sžidem kterýž yazyk gich uměl když sme oto mluwili. Giného dne wstal sem ráno/ a hned
sem ssel ge-dnau ulicý/ chtě zwěděti kterak gest dlauhá. y přissel sem až k tomu miestu/ kdež
z Nýlusa wodu berú nawelblúdy. a tehdáž nesspor wolali když se(m) tu byl/ neb Nýlus řeka
teče skrze Egipt. a když se(m) zwěděl že tak pozdě g(es)t/ welmi pospiechage sselse(m)
khospo-dě/ neb sem se bál abych se nezpozdil: neb g(es)tli žeby mě noc zassla/ uzkoby mi
bylo. y p(ři)ssel se(m) dohospody ano se giž setmiewa. hospodář se otázal/ kde se(m) byl.
powěděl se(m) ge(mu) co se(m) chtěl zwěděti/ a daw ge(mu) znamenie odkud 46a se(m) se
wrátil zase. hospodář se to(mu) welmi zasmál/ a řekl mi/ pohane cos chtěl násse město pěssky
zade(n) p(ře)gijti. aby to wěděl/ žeby musyl dob-rý kuoň miti aby ge p(ře)gel. a odkuds ty se
zase wrátil. aby to wěděl že sy ledwa puol města přessel. Y nezdaa-lo se mi natom dosti mieti.
opět na-zaytřij wstaw ráno a chtěl sem wž-dy zwěděti kterak bych mohl poro-zuměti welikosti
Egipta. nagaw so-bě muže gedno(ho)/ y ssel sem snim aby mi ukaazal odkud bych gey mohl
naylépe shlédnauti město a položenij geho. a muž ten swědom g(es)t byl Egipta/ a uměl gest
rauský/ tak že sem se uměl snim smluwiti a byl žid y ssli sme nayprw khradu Zoldáno-wu
nakterémž gest Zoldán dwore(m) A když sme přissli khuoře/ ssli gsme 46b nahůru
postupnijch kamenných až k prwnij bráně. Odtud se(m) naylepe shlédl Egipt. a stoge uzdi
dijwal sem se gemu/ano ležij wčisté rowni piesečné/ a nikdiež wrchuow ani le-suow očyma
newiděti/ než čistá kra-gina piesečná. y přehlédl sem Egipt nagednu stranu/ na tu kterú sme do
něho geli/ a ledwa že sem mohl znamenati kde gest počátek Města na druhau stranu nassijř
Města kwý-chodu slunce/ opět ledwa že sem ge přehleedl. ale druhých dwau stran nadél i
nassýř nemohl sem přehléd-nauti. a to dijwanij násse bylo gest předsamým polednem a yasno
přečisté bylo/ wssak mi ktomu nepomo-hlo abych gey přehleedl.y tepruw sem srozuměl y
widěl sem že Egipt jest město weliké přijliš. Hrad Zol-dánuow 47a gest načisté skále bielé a
p(ro)-středně wysoké. a okolo Hradu pět zdij wysokých welmi. a skrze každú zed g(es)t
brána/ a ubran wrátnij mno-zý. a w ohradě zdámi se mno(ho) wět-čij než Chrudim. Y ssli sme
doprw-nij brány/ potom y do druhé/ y ktře-tij sstrachem. než donij sme gijti ne-směli/ neb sem
se bál abychom neby-li tázáni čeho hledáme/ a nebo co ta(m) chceme/ a yaa yazyka gich
neuměge newědělbych co odpowědieti/ než p(ro)to sme tu seděli chwilku. a tu gsme se
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
4
dijwali rozličným služebnijko(m) Zol-dánovým a uřednijkom mnohým gessto ustawičně
chodili/ gedni shradu/ a druzý nahrad w mnohém počtu. Uřednijcy gedni sau múřeniné a gsau
klesstěncy/ o těch sem slyssel že sau naywetssij uřednijcy/ a mohau 47b každého sauditi. a
netoliko obecné li-di ale y Pány. a ti Uřednijcy chodij szlatými hůlkami. A zagednim we-liký
hauff služebnijkuow gde když gede poměstě. a těm Uřednijkuom Zol-dán wěřij nyawiec,
a těch gest nay-wiec při Zoldánu. Druzý sau uřed-nijcy menssij/ a ti nosý hole wrukau wětssij
než prwnij a nezlaté/ ale sau malowané/ a zespod newie(m) yaké sau A třetij Uřednijcy magij
hole bielé a těch nám p(ra)wili býti několik tisýcz. Uřednicy ti wssudy chodij po Egi-ptě/
řiedijc komuž co kde potrzebij gest/ a žádnému nedopustij křiwdy činiti/ a neb sskody
druheemu. Gi-ných uředlnijkuow Zoldánowých o kterýchž se(m) slyssel w Egiptě mnoho
g(es)t/ gichž sem já zanetbal psáti. Neb žádných zpráwcuow ani Uředlnij-kuo 48a
Zoldánowých obyčegem měst-ským w Egiptě nenie/ než wssecko z lidu služebné(ho)/ od
Zoldána ustaw-eni gsau. Pobywsse tu chwijli mezy hradem a branami/ ssli sme těmi branami
zasse/ a wkaždé braaně widěli sme žoldneeřuow množstwij/ a braně rozličné stogijcý a
wisýcý/ gessto tomu yá počtu newiem. Sssedsse shradu/ ssli sme naryňk kterýž slo-we
yazykem gich Taktagal/ ryňk te(n) gest porozumu hádage/ zdámi se že ge zapuol mijle zdélij.
Tu sem widěl Hráče rozličných Her hragijcých Ssermy diwné/ kayklijřstvij rozli-čná/ kolby/
honby/ giné hry diwné nám wnassijch zemiech neobyčeg-né. a omnohých neslýchané. o nichž
by bylo mnoho psati. A odtud sem ssel na Hospodu. y prawili mi. w 48b Egiptě / že g(es)t
xvii tisýc welblauduo toliko těch na ktereež wodu berau z Nýlusa/ a roznássegijc po Egiptě
prodáwagij gi. opět mi se to wěc ne-podobná zdála. y ptal sem se neged-noho oté wěcy/ a
každý gest mi tak prawil gako prwnij/ a že ztoho kaž-dého welblauda nakaždý den Zol-dánovi
platu dáwagij Maydýmu ten penijz/ kterýžto penijz tak mno-ho platij/ gako by viii peněz
bielých než to wiem že těch na wssecky stra-ny města kamž se obratijš/ ano se sni-mi wssudy
ženau/ než počtu yá gim newiem než což sem odlidij slyssel to prawiem. Pak sem ssel
k Nýlusu řece naprocházku/ a okolo břehůw nýlusowých roste třtij wysoké wel-mi/ kteréhož
mnogo gest naobě stra-ně břehuow/ zaniekolik mil zdélij/ A 49a to třtij sladké gest welmi/ a
to třtij sekagij kosami kteréž ktomu připrawenee magij/ a na welblaudijch do Egipta nosie a
dělagij z něho dwůg Cukr. Cukrkandý/ a druhý tento obecný. A ztoho třtij také plat daa-wagij
Zoldánowi. Okolo Nýlusu gest dřiewij rozličnee./ Swateeho Jána chléb/ Dactile Casiafistule
Ja-hody weliké černé. odtud sem ssel na hospodu./ Gedno(ho) pak dne wstaw ráno ssel sem
sžidem gednim kdomom kteréž udělal Jozeff Syn Jáko-buow začasu wládařstwij swého.
kteřijžto sau welmi diwně děláni a neobyčeyně/ a netoliko wzemich na-ssych/ ale y gim
wgich zemiech diwnij sau. sklepy wnich diwně ztočenij. a newiem wkolikeronásob sau gedni
nadruhých. a mezy ty sklepy 49b teče woda kteráž gest přiwedená z Nýlusa. a teče pod sklepy
y nad sklepy. adotěch sklepuo sau ssnekowé diwně ztočenij a welmi misterně dělánij. A
wssecko g(es)t kamenem mra-morowým a alabastrowým. A to gedné napsati sem kázal/ což
sem p(ře)d domy wokny widěl. neb sau wok-na weliká/ ale dwéře sú zadělané/ neb tam žádný
nechodij. a tak sem slyssel žeby Jozeff wtěch domiech pokla-dy weliké měl/ kteréž byl
shromáždil, střiebro a zlatto za Krále faraona A nadedweřmi toho gednoho do-mu gest hrubý
text. y prawij že g(es)t napsáno yazykem gich/ že těmi po-klady nebude hnuto až/ dodruhého
času. Naten čas ptal gsem se židuow rozuměgijli co gest tiem časem mie-nil/ a kterýby to čas
byl. prawij že 50a sami newědij a o něm prawiti neu-měgij. Protož do toho Domu necho-dij
ani směgij. a sau dwéře zazděné/ a tak prawili kdož se tam koli poku-syl/ každé(ho)
mrtwé(ho) zasse wokne(m) wy-táhli. to sú ná(m) múřeniné gistili/ že se tak stáwá. Odtud sme
ssli k gedno(mu) kostelu Tureckému/ kterýžto g(es)t we-liký welmi/ a ten gest připrawený a
wzdělaný wnitř y zewnitř nado-byčeg zkamene alabastrowé(ho) a mramorowého welmi
čystého dělaan gest. a wnitř g(es)t wněm kamenie pu-lerowané/ a rozličných barew/ tak že se
swietij. Giných přijpraw drah-ně wněm i okoloněho/ tak wnáhlo-sti spatřiti sem nemohl abych
měl wcelosti oto(m) p(ra)witi a nebo rozum-ně otom wypsati/ neb sme do Koste-la gijti
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
5
nesměli a předkostelem stra-chem 50b sme se diewali/ a wkostele což sme gedno widěli
dweřmi kterak g(es)t. Nebo dopohanských kosteluo žád-ný giný nesmie gijtj/ lečby gich wieru přiyal a obřezati se dal/ neb gsau hned od toho usazeni aby to pilně opatrowali. Také žádný
člowěk arábuow nehaněg wwieře gich/ ani o gich wieře mluv/ zwlásstě neznaamý/ chceli
žiwot zachowati. Také o-ni giným nebránij wěřyti yak kdo chce. kswé wieře lidij nenutij
bezděk leč kdo dobrowolně chce. Než pohanomť gest swoboda ginee wssecky lidi haněti yakž
oni chtie a činij to(ho) dosti/ dáwagijc křesťanom pohany súce gimi sami. Než odporu p(ro)ti
ni(m) giné(ho) nenie. než trpěliwost mieti/ p(ří)čin cožby mohl warowati se. zwlásstě
bezkterýchžby mohl býti. O to(m) 51a kostele prawili mi múřeniné/ že w něm iii tisýce
ce(n)tnéřuo olege oliwo-wého každý rok spalugij/ než yá new-iem takli gest. než to wiem že
gest welmi weliký a swětla wněm mno-ho gest hořalo. Odtud sme ssli kge-dnomu domu
kterýž (ges)t welmi weli-ký/ a připrawený naakladně přijliš mage wsobě pokoguow
rozličných mnoho. a gest dělán zkamene alaba-strowého a mramorowého. a wnitř sau pokogi
pulerowanij a rozlič-ných barew kamenie/ a wněkterých pokogijch g(es)t / až se welmi čistě
swijtj. a prawili nám otom domu/ žeby nate(n) duom naloženo bylo/ sto tisýc zlatých. a ten
duom g(es)t ustawěl Zoldánuow Kancléř naswuog gross kecti Zoldánowi pánu swému a so-bě
napaměť. Kteréhožto Kancléře 51b widěl sem/ y skrze tlumače mluvil sem snim/ a dobře
učynil gest mně/ neb mi dal Zoldánuow list ffedrownij/ y také swuog/. A neb odsebe list dal
gest mně. Ten duom gest tak p(ro)-stranný yako dobré městečko/ a w tom domu gest y obora/
wkteréžto zwěř chowagii rozličnau/ neb sem tu zwěř některú sám widěl a diewal sem se gij.
Také gest dotoho Domu přiwedena woda z Nýlusa potru-bách. a když giž ztrub teče/ g(es)t
koryto weliké/ kame(n)né/ mřijžij železnú ohražené/ adotoho teče woda ztrub A utoho koryta
sedijta dwa starcy a kdožkoli přigde kté mřijžy a chce pijti/ každému dadij čijssy wody/ a to
pro odplatu božij. Neb gest woda wEgiptě wzácná. a w giném nižád-ném domě wody
přiwedené nemá-gij 52a wewssem Egiptě/než ta okterež sem psal. neb sem tak slyssal že žádnému nedopustij wésti wody dodo-můw. proumenssenie platu Zoldá-nowa. Otom Kancléřy
prawij kte-rak gest welmi bohatý pán/ nazlato y na drahé kamenie/ y naginé wě-cy. Giného
pak dne ssli sme kzahradě wkteréž Balsam roste/ ta zahra-da můž býti mijli od Egipta. a když
sme přissli kzahradě/ uzřeli sme oko-lo nij třy zdi wysoké/ yako okolo mě-sta některého.
naprwní zed/ ssli sme postupnijch kamenných/ a chodili sme ponij/ y hleděli sme okny dozahrady prwnie/ y přes druhau zed mohli sme p(ře)hlédnauti/ a widěli sme zahradu druhau/
wkterýchžto za-hradách gest dřiewij rozličného a owocij y kořenie p(ře)diwných. wuo-ně 52b
přečistá ztěch zahrad wonij. Tře-tij zed také sme widěli/ kteráž g(es)t oko-lo tézahrady/
wkteréžto Balsam ro-ste. ta zed wysoká gest welmi/ že pro wysokost gegij/ nic sme zahrady
newiděli než samau zed. Nadijwawsse se dosti naté zdi těm zahradám. Y ssli sme doluow/ a
slli sme kprwnie braaně zahradnij/ a ubraany seděl wrátný neb strážný/ kteréhož swe-likau
pilností prosyli sme aby naas dozahrady pustil/ abychom ohled-ali kterak Balsam roste a
oznaamili sme gemu kterak gsme zdalekých zem-ij přissli ohledowat zahrady té/ a chtěl sem
rád yzaplatiti. Strážný k tlumačy odpowěděl/ že bych to uči-niti chtěl/ než nesmiem/ neb
přikáza-nie mám odsvého pána kterémuž naywýš zahrada poručena gest. a-bych 53a žádného
nepausstěl. a pán ten byl gest wEgiptě/ y odpustil nám dozahrady okny pohleděti. widěli sme
wssecky tři brány/ a skrze každú zed gest brána. a ukaždé brány gest duom kamenný. a ten
strážný dal se ná(m) wody napiti. pobywsse tu chwij-li a ohledawsse což nám možné bylo. y
ssli sme zase do Egipta. potom giného dne ssli sme mezy zlatnijky kteříjžto zlatnijcy sú
bohatij welmi a duoložytij wswé(m) řemesle přieliš acožby člowěk snad mohl pomysli-ti
chtěge sobě kúpiti odzlata neb od-střiebra kamenie drahé(ho) a to rozlič-né(ho) cožkoli
giného/ tu nayde hoyně dosti. A těch zlatnjkuo gest welmi mnoho/ a hned sau zwlásst/ a magij
swé Město tak podobně jako židee w Praze/ A ač sem mezynimi často býwal 53b wssak sem
mezynimi zablaudil gednau. Také y podle toho zdá mi se/ že gich město malé nenie: Od-tud
smessli dogedné ulice/ kteráž slowe Bázár/ tak p(ra)wij yakoby řekl Trž-ná ulice. Wté ulicy
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
6
každý den wždy-cky g(es)t welmi mnoho lidij/ že se trau a tlačij přewelmi. A že málo muože
postáti pro weliký daw. A slyssal sem o té ulicy/ kdoby ráno obleka na se sukni nowú/ y
chodil w nij po tee ulicy dowečera/ že gi naněm lidé zde-ru. A gestliže nezderú/ ale otrú mu
barwu snij/ že bude yako stará. Neb gest w té ulicy lidij přeweliké množ-stwie/ gessto gest
nepodobné kwie-ře otom prawiti. Wté ulicy wssecz-ky wěcy prodáwagj k giedlu/ y gi-né
wěcy krá(m)ské/ gessto mi se tak zdá-lo coby sobě mohl člowěk pomysli-ti/ 54a že by tu
nassel kaupiti. Wssak tak obyčegem gich/ než budeli kdo slysseti obyčegem těchto zemij/
daleko chyba bude/ zwlásstě což se giedla tkne. než toho wiem/ ač toho přeweliké množstwie
g(es)t/ což se prodáwá/ gessto nenie podobné prawiti o to(m)/ wssak proto ty wssecky wěcy
gsau přewelmi drahé nepodobně. Zwlá-sstě proti zemijm zdeyssijm yazyku nasseho a
městom. Nebo zamaydý-nu ten peněz/ kúpil gsem sobě chleba čtyři pecníky nerowně menssij
než Pražská žemle. a maydýna gich pe-nijz/ platij tak mnoho yakoby viii peněz bjlých. A tak
kúpě ho za maydý-nu pacholek nagie se ho. Giné wěcy wssecky sau drahé. A tak mi se gistě
zdá/ že mnohých wěcý/ w Cžechách kúpij wiece zabielý peniz/ než w Egi-ptě 54b za
swrchupsanú Maydýnu. A wiece za bielý groš. než tam za viii maydýn. A ztěchwssech kúpij
které se p(ro)dáwagij wté ulicy/ nic lacněgss-ijho sem newiděl než Dactille/ a Cukr. neb sem
ho kaupil gako puol čtwrty libry české za čtyři maydy-ny. a to p(ře)dni(ho) wybrané(ho)
Cukruka(n)-dy. Ta ulice g(es)t ssyroká welmi/ odlú-hosti gegij newiem co p(ra)witi/ hned
se(m) se nesměl pokusyti/ abych gi přessel. p(ro) množstwie lidij stesklo by se gijti a
zatie(m)by noc byla. Wté ulicy uděla-ná g(es)tbrána welmi wysoká nepodobně ssyroká/ tak
že by čtyři wozowe obozem donij wgeti mohli. také g(es)t nanie udělaná wěže okrúhlá/
podobná kstolu weliké(mu)/ kterážto gest nad branú welmi ssyroká/ a potom čim wýsse wždy
užssij. a g(es)t wssecka zdě-ná. 55A w wrchu tee wěže gest spičatá. a dělaná gest zkamene
alabastrowé-ho welmi hladkého. Oté bráně sem slyssal/ že by gi dala gedna Zidowka ustawěti
naswuoy groš.a to proto gedně / aby gegij pamět zuostala po nij. neb té brány natom miestě
nicz potřebij nebylo/ gest mezy domy. a slowe až do dnes Zidowčina bra-na. gest nedaleko
miesta zlatnické(ho) a p(ro)ti hradu zoldánovu. Wegiptě trhu dne určeného žádneeho nenie.
ani Jarmarku: Než každý den wždycky yak se gedno den počne/ g(es)t trh a Jarmark až do
nocy. a to na wssecky wěcy/ gessto sem se to(mu) na-diwiti nemohl. Ano wždycky den
odedne lidij welikee množstwie sem y tam přeléwá se yako woda/ gessto newiem by nebylo w
Egiptě tak 55b mnoho lidij/ yako wněkteré celé zemi. A nic nebudu zazlé mieti. gestli že se
komu co nepodobneeho zdati bude proti obyčeguom těchto zemij wěřiti nebude. Neb yá giž
nace-stě gsa/ rozpráwky mnohé/ a některé tam gsa wěřiti sem nechtěl. A po-tom gsem sám
wiece widěl. A p(ro)tož gesstě mnohé wěcy nijže gsem psá-ti kázal. než gest wskutku
shledáno. A mnoho gest což sem shledal a widěl nepodobného/ hned gsem ne-chtěl/ by to
psáno bylo. a zwlásstě w té židowčiné ulicy. A wtom slaw-ném městě/ y ginde kdež sem byl.
než což sem znamenitěyssýho widěl/ to-ho některeeho gesste welmi krátce dotekl gsem/
gessto newiem budeli mnohému tomu wěřeno. //Zoldán gest pán bohatý nazlatto y na střiebro
56a přewelmi/ y na rozličnee klénoty. a gest pán mocný přewelmi. y na lid gest bohatý. neb
gich množstwie u swé(ho) dworu chowá. a hoyný žold platij nebo dáwá žoldnéřuom swým. A
ugeho dworu gsau dwořané ne-bo Zoldneeřy welmi bohatij. nebo magij zlattých dosti. yakož
gsem se gim diwal. a byl gsem mezynimi/ y seznámil sem se sgednim/ kterýžto uměl rausky/
a ten byl gest z země walaské/ y ptal sem se ho kterak se gest dostal do Egipta/ kterýž to
powěděl mi. Byl sem malým pachole-tem když sem byl wzat da Turek/ a potom ten čijž sem
byl/ prodal mě do Egipta/ y kaupil mě geden Ma-maluk/ gakoby řekl žoldneeř/ kterémuž
chowal gsem kuoň geden. a když sem toho pilen byl. potom mi 56b poručyl dwa/ a tak dále.
až mi y gi-né wěcy poručyl. když sem pak ge(m)u wěrný byl a toho pilný což mi poručil/
poto(m) mi poručyl y lidi že sem gim rozkazowal. potom skrze mi-lost giných a dobrú
powěst/ dostal sem se kdworu Zoldánovu. potom mě wedli a učili kusom dworským a
obyčeguom gich ssermowati a zlucysstě střieleti/ pěssky y nakoni z luku spředu y zzadu/
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
7
yakož obyčeg u nich g(es)t. potom s dřewcem gezdi-ti a gim se učyti což potřeba kaaže. neb
giným kusom mnohým: gichž yá ukratijm/ neb oni gich tam přij-liš mnoho magij a uměgij
těch žer-tuo/ yakož hned od toho g(es)t dwuor žoldnéřský/ a gest yako obora weli-ký a
ohrazený zdij wysokau/ neb ta(m) giným nedadij zwlásstě darmo a tu 57a se těm wěcem učij/
yakož sem se chtěl také podijwati/ a ssel se(m) ktomu dwo-ru/ y nebylo gich tam/ a tu gsem
te-pruw zwěděl že se tomu neučij než wpátek/ y newiem co prawiti když sem newiděl/ a také
nata diwadla nepustij žádného neznámého/ leč daa maydýnu ten penijz. potom mi dále prawil.
když sem se giž těm kusom naučyl/ a že giž ginij rozuměli že se ktomu hodijm. y wydali
omně swě-dectwie ta před Zoldánem že se ho-dijm. Tehdy Zoldán darowal mě dal mi kuoň/
zbroy wssecku/a ssaty nowé/ y wssecky wěcynowé/ což kto-mu přijslusselo gest/ neb ten
obyčeg u nich gest/ že kohož daruge/ akdwo-ru přigijmaa/ tehdy wssecky wěcy nowé gemu
dáwá/ a hned přitom času kázal mu zapsati Zoldan xii zla-tých 57b služby naměsýc/ a libru
másla naden/ a dwě libře chleba/ a gečmene koni měřicy/ slámy gečné což potře-ba káže. A
wtěch dařijch kaazal ho poměstě woditi spisstcy a sbubenij-ky. etc. yakož sem se tomu sám
dijwal neb gednoho tak wodili zamne/ spi-sstcy a sbubenijky/ a p(ře)dni(m) ssel hauf lidij a
zanijm druhý. a ten darowaný gel nakoni/ a každému se hlawú klanij/ a děkuge Zoldánowi
paanu swému/ že gey darowal/ a sedě nakoni wždycky hlawau kýwá nawssec-ky strany.
Poto(m) mi prawil Mama-luk ten/ že obyčeg g(es)t wzemi Egiptské/ že každý Zoldán za
práwo má chowati uswého dwor padesaat tisýcz žoldnéřuow/ ale že gich newž-dycky při sobě
má/ než rozessle ge na čtyřy strany země/ yakž kde gemu 58a potřeba káže. Než ustawičně
přiso-bě xxx tisýcz a méně přisobě mieti ne-smij. neb toho rozum káže/ že přita-kowé(m)
městě a množstwij lidu /toho potřeba gest. yakož což sem rozuměti mohl. že konečně g(es)t/
že welikú mocý Zoldán panuge atrwá/ a opa-trnostij mnohú ktomu/ nebo geho Služebnijcy a
žoldneeřy/ wessken Egipt zprawugij a řijdie podlé sobě swěřených uřaduo. Měssťanom
Egipským Zoldán wládnuti nedo-pustij/ ani také wkterých uřadijch sau/ než každý opatruog
duo(m) swůg a neb to což geho samé(ho) gest. Nebť Egipt nesprawuge se ani řiedi obyčegem
měst giných/owssem daleko chyba obyčegem měst těchto zemij Neb y rychtářowé sú
zslužebnjků žoldánowých. Také se(m) slyssel žeby 58b toto práwo bylo malamukůw. že když
magij napole wytrhnauti p(ro)ti nepřátelo(m) zrozkázánij Zoldánowa že se zmiest swých hnúti
nechtij/ leč gim bude dán žold načtyřy měsý-ce. a to každému třy sta zlattých na kuoň: Než
prawij že takowá woy-na někdy w několika letech nebude gednau. A gestli že by se woyna
zru-ssyla kterýmžkoli obyčegem. a neb bitwa wyhraná byla. a že by se gim wečtyrech nebo
wpěti nedělijch do-stalo domuo přygeti. ten žold přy nich zuostane. A služba prwnij/ kterúž
zapsanú magij/ ta gim wždy p(ře)d-se gde. Protož sú Mamalúcy boha-tij welmi/ a z mnohých
páni býwagij znamennitij. a zlatých magij mno-ho/ a neuměgij gich utráceti yako če-chowé/
nebo ginij služebnij wtěchto 59a zemiech. Také sem widěl když Ma-malúk gel Setnijk nebo
třidcátnik měl wssecko udidla pozlatitá/ a strz-meny zsamého zlata/ posswa nassa-wli y gilce
wssecko zlatem položené Palcát skterýmž gezdij/ wssecek g(es)t zlatý. pakli který pan
poměstě gede kterýž gest wyšssij než setnik tehdy předtiem pět neb ssest pacholkuo gde
s sekyrami zlatými a z Bulaty a Bulat gest wocel čistá/ gessto se swijtij přewelmi/ že se wnj
wzhléd-ne yako wzrcadle/ a gest twrdá/ kto-mu welmi wostrá/ že gij železo rau-bagij. ty
sekery sau welmi wzácnee unich/ neb řiedcý ge magij/ kteréžto sekery nayprw sem widěl w
Dam-assku/ když pán Damašký gezdil p(ro)ti Kancléřowi Zoldaanowu/ když gel od
Tureckého Ciesaře. pto(m) w 59b Egiptě často sem ge wijdal. Mama-lucy wssecko oděw
magij beilý zplá-tna čysté(ho) dělaný/ kteréž slowe kolč/ a wyssijwané sau sukně gich/
podobně/ khazukám/ ale sau obyčegem gi-ným dělány neb sau vnich obogky že wssecko
hrdlo přikrygij. A sú dlú-hé až se pozemi wlekau/ a potěch se suknijch opasugij se tkanicemi
hedba-wnými welmi čistými/ a neuměgij se ani opasowati a welmi se nekřtal-towně opasugij.
také žádný Mamaluk nechodij wbotách ani wstřewij-cých/ než bos chodij ale natrepkách yako
bosak/ a když nakuoň wsedne tedy bos y beztrepek gede a pacho-lek za nim trepky nese. neb
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
8
se(m) nato často-krát hleděl a dijwal se tomu. toto se(m) pak slyssel/ že když nawognu gedau
tehdy magij nanohách zámijssowé 60a botky/ než doma zhola bosý. Takee sem slyssel žeby
Mamalúcy totiž ti žoldnéřy takowé práwo k Zoldáno-vi Pánu swému měli. Kdyžby žoldánowá porodila Syna neb dceru tehdy žoldán swelikú snažnostij o-patruge aby dietě nebylo
ohlásseno až doroka/ a hned poroce zgeweno bude/ a žoldnéřy giž práwa nemagij kžoldánowi/
tehdy gim nebude powinowat koláče dáti. Mamalú-cy sau toho také pilni aby to zwědě-li
yakž koli mohau srozuměti toho hledij/ a kdyžby se dowěděli/ rádi tu nowinu slysseti budau.
tehdy tayne se zberau wssichni což gich tu přy Žoldánowi doma bude.y přitáhnau wnocy
woyskem podhrad žol-dánuo/ a odtud preč nechtij/ až gim koláč dán bude od Zoldána zasyna
60b nebo zadceru geho/ a zbéře se gich xx neb xxx tisýc. tehdy žoldan dowěda se toho/ káže
zwěděti co se to děge a proč sau přitáhli a čeho se gim ne-dostává. tehdy žoldnéři zwolagij
chceme aby žoldan pán naš dal ná(m) koláč práwo nasse zasyna swého etc. Tehdy žoldán rád
neb nerad musý gim to(ho) koláče dáti každé(mu) zwlássť třy zlaté a berana k tomu. akdyž
sem to slyssel/ welmi nepodobné mi se zdálo wěřyti tomu. y ptal sem se nato welmi pilně/
takli to gest wpraw-dě/ čyli yaký žerth složili. y prawili že gest tak wprawdě/ a dowolili to-ho
žeby se zatohoto žoldána sta-lo kterýž nynij gest. Mamalúcy sú lidé dostatečnij což gsem
rozuměti mohl/ nakonijch swých welmi hbi-tij a čerstwij obyčege(m) swým kterýž 61a oni
magij yá gi(m) lidij rowných newi-děl sem wčerstwosti nakonijch/ dřie-wij swé magij dlúhé/
některé natřy sáhy gest/ a gedno sem měřyl bylo gest namé čtyři sáhy. a to gest dřie-wijj
zmorského třtij/ a ztlússtij yako hrubá chmelowá tyč/ a hrot gest na každém koncy s obú
stranau/ a když se sobě naramena wložij wpuoly tehdy se shýbe/ a p(ro)to sobě s ní(m)/ obyčegem swým dosti hbitě činij. Ta-ké ozloděgijch kteříž sau w Egiptě a zločincých powěděti
musym. že Zoldán ač gest pán weliký a welmi mocný/ wssak smrtij nad zloděgi y nad ginými
zločincy nemstij se. ale swelikým gich trápenijm milosrde(n)-stwij činij/ že gich hubiti
nekaaže/ a to sem gedno w Egiptě widěl. než ginde kdež sem byl wtěch zemijch 61b
pohanských a zwlásste arábských wssudy ge wěsý. w Egiptě odtoho gsau hned zwlásstnij
úřednijcy kte-řijž toho welmi pilni sau. a když ta-kowé zlee lidi nagdau a neprawee/ gessto
giným sskodu činij yakýmiž-koli neprawostmi/ hned zagijmagij/ a dowěžij wsázegij. Opět
pak ginij sau uřednijcy/ gessto gezdij ohledu-gijc ty wěže/ w kterýchž takowé wě-zně
chowagj. a když giž gich mnoho nachowagij/ tehdy zwědúc nanich winy gich/ každé spolu
gednostay-ných win/ skugij ge zahrdla gedny kdruhým kolikž gich gest/ a rukú gi(m)
swobodných nechagij/ a takowých newolných lidij g(es)t poměstě welmi mno(ho)/ a slyssel
sem onich/ žeby gich bylo wiece než na třy tisýce/ neb pra-wij že ge wssecky w počtu magij.
A 62a ti chodij poměstě žebřijc/ a giného nic nemagij než co gim kdo dá/ a w žádných
domiech neobýwagij/ ale leckdes poulicých ležij yako psy/ a p(ra)-wijm že hůře než psy/ a
sukně kteréž na sobě magij/ těch ssebe neswlačegij až ge zderau/ a tak ge uzříš w mno-hém
počtu chodiec. někde potřech po pěti/ po x/ po xv a někde gich bu-de wiec než xx whromadě.
a když se(m) se gim chtěl podiewati a gich mno-ho widěti/ gedno bylo gijti dotržné ulice/
kteráž slowe Bázar/ zwlásstě k židowčině bráně/ wkrátkém čase na-četlby gich některé sto/
gessto chodj sem y tam žebřijc gedni zadruhý-mi. tak ge welmi těmi okowy trápj že radsseby
zemřeli neb zwěsseni byli/ nežli takowau biedu a psotu měli a z toho wyprosstěnij nečekagij
do 62b smrti. W Egiptě g(es)t rozličných ře-meslnijkuo mnoho/ a každé řemeslo spolu se držij
gedno(ho) uměnij/ a hned swé ulice zwlássť magj. také gest wel-mi mnoho těch
řemeslnijkuow/ ge-ssto dělagij to plátno kteréž slowe Kolč/ gessto nadto plátno čystčij ani
pěkneyssij býti nemuož. Okolo Egipta winic nenie žádných/ ani wewssem kragi Egipském.
protož w Egiptě wijn nemagij žádných. Také owjno arabi nestogij/ neb ho sami nepigij/ než
křesťanee sobě wij-no zhrozniků dělagij wydawugijc ge y pigij/ a gest pijtj welmi zlé/ ge-ssto
gest hořké/ a proto y to drahé gest/ neb y takowého málo gest. W egiptě g(es)t kupcuo
křesťanských welmi mnoho/a hned magij swee(ho) rychtáře gessto ge zprawuge a sau-dij 63a
podlé potřeb gich/ a gest wlach ten rychtář. A ten má p(ří)stup k wyš-ssijm uřednijkom
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
9
mluwiti oně kdyžby které(mu) křiwda se dála/ aneb yakž-koli gim potřebaby gich byla. také
kup-cuow křesťanských naywiec gest wlachuow. také mi prawili/ žeby bylo mnoho židuo w
Egiptě/ a žeby několik tisýcuow domuow židow-ských bylo/ yakož sem gá gich mno-ho
wiedal w Egiptě/ a gsau kupcy welicý a welmi bohatij. pohané sú na ně laskawěyssij než
nakřesťany/ a židuow gest mnoho pijsařuow u Zoldána. zwlásstě zsamarytánuow neb pohané
prawij/ totiž arabi. že sú wěrněyssij než tito obecnij židé. Ta-ké ta každá gednota což gich koli
g(es)t w Egiptě y hostinských lidij/ aby poznáni byli co sau kteřij. y nosyti 63b musý
rozdielný oděw gedni oddru-hých/ a nebudeli suknij ale klabauke(m) a zawitijm/ kteréž tam
obyčeg magj nosyti/ Samarytani magij čerwe-ný oděw a zawitij. Židé žluté. a Křesťané
modré. než arabi nebo po-hané ti nosý yaký oděw chtij/ neb gi(m) swoboda podlé mocy gest
kterauž magij. wssak proto zobyčege swého naywiec raucha bieleho nesau/ a ge-stliže chtie
změniti/ žádný gi(m) nemůž brániti/ ale oni giný(m) wssem bránie. pakliby kdo z giných bez
znamenie widien byl. tehdy wina a pokuta u-ložena gest/ a když cestau gede nebo gde
křesťan/ nebo giný kdožkoli po zemi gich/ geď wčem chce swoboda gest/ než kdyžby kměstu
přigel/ wez-mi nahlawu znamenie swé/ a gináč nic. W Egiptě sem byl dwadceti 64a dnij/ a w
těch dnech nikdiež g(es)t déssť neprssel. y ptal sem se některých/ bý-wáli u wás déssť/ aneb
prssijli kdy/ a zyma u wás welikali býwá. ozymě kteréž sem se tázal/ prawili. co g(es)t to
zyma powěz nám. a když sem gim prawil/ kterak se země zawře zymú a woda se stydne y
řeky weliké / tak welmi/ že ponich chodij y swozy gezdij/ welmi se tomu smáli/ kteřjž z země
swé nikdijž nebýwali wěřiti nechtěli. odessti mi prawili/ že unich nikdy nebýwá/ nebo
neprssij. y taa-zal sem se gich/ kdež pak wodu berú pokraginách/ aneb čjm se země swlažuge/ aby zrost urodám dáwati mohla. y zprawowali mě tak/ že když naywětssij horko/ že
tehdáž naywij-ce wody magij/ nebo když gest hor-ko weliké/ tehdy y Nýlus řeka rayská 64b
rozwodnij se a wystaupij z břehuo swých/ a nayméně wystupuge nad břehy swé loktůw xvi a
také wiece/ xx loktuow wýsse newystupuge/ to-tižto nadbřehy/ y rozlige se pow-ssech udoljch
y porowninách/ a naplnij wssecky cisterny y studnice ná-sse/ y swlažij zemi/ a tak wody dosti
dá mnohým kraginám/ a zwlásstě těm kraginám/ kteréž sau blijzko moře. Neb moře zepře
Nýlus řeku. že gij wse nedá técy. a tak se zpátkem z-dauti musý a rozwodniti se. Wegi-ptě
domu dřewěnného žádného se(m) newiděl/ a netoliko domu gednoho dřewěnného/ ale ani
krowu nado(mu) zdřewa. a tak kraatce nic oddřewa než domowé sau wssecko kamennij/ a sau
wssecko klenutij/ odzemě až do wrchu. obyčegem gich sau dosti pě-knij 65a nizcý sau/ neb
gich mnoho g(es)t wzemi a některých tak gest mnoho wzemi yako nazemij/ neb sú tak dělánij pro weliké horko/ kteréž u nich gest. a takee do těch domuow wrchem naywětčij swětlo
gest. Pro-tož proti domom těchto zemij na-sseho yazyku sau welmi nekřtalto-wnij zwlásstě
napohleděnij/ ale pro-to sau dosti nákladnij. a wduom g(es)t gijti postupnijch kamenných
yako dopiwnice a to dobře hluboko/ a tepruw ta(m) wzemi pokogowe sau pě-knij a rozličně
dělanij/ někteří sau wel-mi pěknij a ozdobenij drahými wěc-mi/ a kteřij sú chudssijch/ ti sú
toliko wnitř wydynchowáni/ a sú welmi bielij/ gessto gich ničijmž neočadij/ z-wlásstě ohněm
kteréhož hned wdo-mijch swých nemagij/ leč někteřij to-liko 65b pro swá řemesla kteráž ohni
dě-lagij. etc. Také w Egiptě dřiewij má-lo magij/ a drahá gsau welmi/ nebo okolo Egipta
lesuow nenie w několika milech. protož sau drwa welmi draha/ a když do Egipta drew nawoslu přinesau/ ta drwa kteráž ten wosel přinesl/ p(ro)dá ge za Sto Asprů a druhý za puol ii
staaspruow a to učinij wiece než puol ii zlatého zlatého. P(ro)-tož nemnoho magij ohňuow
wdo-mjich swých/ ani drew potřebugij. w Egiptě obyčege nemagij tak wel-mi pečowati
ožiwoty swé/ aby ge rozkossně chowali/ wařijce a připr-awugijce gim mnohé pokrmy yako
wginých zemijch. a zwlásstě wzemi Cžeské/ kteříž sau w tom přewý-ssyli wssecky giné
národy. etc. Pro-tož té péče zbaweni sauce do-ma 66a sobě newařij/ než hotowé sobě uwařené kupugij/ a to kaupij sobě kr-mi nebo dwě/ hoynost sobě učinij. pakli sobě kaupij krmě
třy/ to g(es)t giž welmi bohatý a ztrawný. W Egip-tě gest kuchynij množstwij wssady poměstě
nawssecky strany/ wnichž sau kuchařy/ gessto wařij krmě a p(ro)dáwagij/ z toho žiwnost
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
10
magijce. a těch gest welmi mnoho po Egiptě gako kterých řemeslnjkuow. a řád mezy sebau
magij/ že necožby chtěl wařj a peče. etc. Protož w gedněch kuchynijch toliko samy berany/ a
to celé pekú a giného nic/ a toho sobě kaupij zač kdo chce/ chceli zapeniez ukrogijť. a toho
Berana pečeného druhdy gednoho bude tři dni pro-dáwati. také sem ho sobě gednú kú-pil za
asspru/ tak gest byl nechutný 66b že sem ho gijsti nemohl. Opět sau giné kuchyně w
kterýchžto gednee toliko beranie masso wařij/ a rayžy kpoléwce/ kteráž gest na tom masse/ a
třetij krmi hrách bobowý. Giné kuchyně gessto toliko wnich ryby smažij. a w giných samé
kašsse ryžo-wé/ a giné wssecko kořenné. a tak gi-né kuchyně gsau mnohé. Opět pak magij
kuchyňky giné/ kterúžto wez-ma nahlawu arab/ gde poměstě lec-kudys/ a zwlásstě
dohosti(n)ských do-muow/ a wola hlasem welikým/ že má wnij čysté pečyté ktožby chtěl
kaupiti/ že čysté a dobré gest. a giný wolá nesa též kuchyni nahlawě/ že má dobré skopowé
ssyssky. A tak roz-ličných těch kuchyněk a w nich roz-ličných krmij nám neobyčeyných, a
k tomu welmi prostých/ toho gest 67a mnoho/ gesstoby bylo dlauho o to(m) rozpráwěti.
Owoce pak tak podo-bně prodáwagij yako y krmě/ gde poměstě a krám nesa nahlawě/ chce-li
kto pomorančij kaupiti/ že má čysté. Giný gda opět wolá/ že má da-ktyle p(ro)dati/ a tak
s rozličným owo-cem chodij wolagijce wssady po Městě/ a wssecko mužij/ žena žádná
neprodáwá/ yako obyčeg magij p(ro)-dáwati wtěchto zemijch/ a seděti bu-de žena
nadkrámem/ tam to(ho) nenie. arabi, totiž múřeniné/ sau lidé dosti twárnij wmrawijch/
zwlásstě kteřjž sau nábožnij. a rozumuow požiwa-gij/ wgijdle/ w pitij sau dosti skrow-nij/ než
rozkoss gich naywětssij gest w pěkneem chozenij/ a wdraheem růsse/ prewlačegijce se
zgednoho w druhé/ a to welmi drahého/ a nato 67a naywijc nakládagij každý podlee
možnostij swých. také sú lidé Arabi welmi rozmazanij. diel obecných hrubých a těžkých
nedělagij. než ře-meslnijcy sú čistij a welmi mijstrnj na wěci pěkné a drahé. a nemagij obyčege mnoho choditi natulačky nebo naprocházky gako ginij lidé. ale cožby měl choditi/
radsse sedij. a nebo což nábožněyssijch předswůg duom wegda/ y čte naknižkách a ginij ho
poslauchagij. pakli gest kterému yaká potřeba gijtj/ tedy welmi znenáhly se béře. ženy swé
welmi uzce muřeniné chowagij/ nedadiic gim poměstě choditi/ yakož ginde obyčeg magij/
ženy choditi wzemiech křesťanských kupowat nebo prodáwat/ nebo dokostela a ginde po
kterých koli potřebách. tam to(ho) 68a nenie obyčege/ než doma se ženy bo-hu modlij/ a
doma také swé lázně ma-gij/ w nichž se mygij. a gestli žeby že-ně byla yaká potřeba něco
wduom kaupiti natrhu/ we wssem tom mu-žij gich zastaupij ge/ a gim kaupij a zgednagij. také
wssecky wěcy kteréž se koli natrh nesau k prodagij/ wssec-ko mužij p(ro)dawagj/ buď
vkramech wsklepijch/ nebo kdežkoli ginde. Tu mnoho poměstě nechodj ženy arab-ky nebo
Turkyně nesnadně uzřieš/ pakliby které yaká znamenitá potře-ba byla/ tehdy nawosle gede/ a
oko-lo nij gdú služebnijcy dwa nebo třij/ a twář gegj bude wssecka zakryta čistý(m) taffate(m)
čerweným. kterážto žena každého widij/ ale člowěk twáři ge-gij widěti nemuož. Také kdyby
kto z nich znamenitý umřel/ tuť naywie-ce 68b arábských žen uzřij/ gessto ge ku pohřebom
odpausstěgij. yakož sem yá gich wewssem w tom čase/ kterýž gsem byl wEgiptě/ newiděl
wiece než když zagednijm mrtwým ssli/ zakterýmž gest mohlo býti pohla-wij ženskeeho lx
neb lxx. a tehdy gsem se diewal/ pláčij gich/ gessto wssecky skákaly tepauce se wtwářy swé/
wyčjtagijc wssecka dobrodie-nij toho umrlého/ kterak byl dobrý krásný/ sstědrý/ milosrdný.
etc. akdyž tak buoh chtěl mieti musý býti a tak řeksse skočyly wssecky poged-nau nahoru a
bily se wtwářy swé. wginých zemiech kdež sobě tak lidé činij/ sau weseli/ a něktřij se zpi-gij.
y bylo mi to welmi diwné/ a pil-ně sem se tomu diewal yak sau sobě při tom smutku činily.
Wegiptě 69a sau lázně welmi čistě připrawené/ a sau welmi weliké podobné sau láz-ni kteráž
gest v Konstantýnopoli kteráž slowe ciesařská lázně. o kterež g(es)t napřed psáno. a wtěch
lázniech wssecko koňským hnogem topij/ a wnich wždycký hořij zrok doroka wedne i wnocy/
a drwy žádnými wnich nepálij/ a w těch láznijch wž-dycky se mygij každý den/ Neb oni
nemagij žádné neděle ani ktereeho swátku/ wewssem roce/ krom toho swátku kterémuž
řiekagij Baryam a k tomu se swátku čtyry neděle po-stij. a ty čtyřy neděle nikdiež wedne
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
11
negedij než wnocy/ ato až dotoho swátku/ než wyměřeno nemagij co-by wty posty měli gijsti/
yako wna-ssijch zemiech/ než též pokrmy gedij yako tehdáž když se nepostij: 69b W Egviptě
widěl sem zwieře di-wné/ kteréhož sem prwé newidal/ ani o něm slýchal. kterémužto řiekagij
Dyamant. To zwieře gest před-ku wysokého/ gedwa že sem gemu prsý rukau dosáhl. od prsý
khlawě gest tak wysoké/ yako odzemě kuprso(m). Neb sem se dijwal když mu zdo-muow
wokny chleba podáwali/ by-lo dwau látruow odzemě. Wssudyť gest dosáhlo. zadku pak
welmi nijz-kého a krátkého. protož kté weliko-sti stiem žiwotem krátkým/ g(es)t welmi
nekřtaltowné/ kuožy má nasobě welmi pěknau peřestau/ nápodobnau něco Kleopardu/ gessto
sú ge-dna miesta biela pozbádaná/ a druhá černá. A tak sau gedna podle dru-hých powssem
těle y ponohách/ a srst gest naněm welmi hladká. a hla-wa 70a geho gest kzubru podobná. než
otom sem nic neslyssal/ by statečnee bylo a nebo co diwného činilo/ než wodili se s nim
poMěstě/ ukazugijc ge lidem. Pobyw w Egiptě xx dnij a ohledaw což sem mohl ohledati/ než
mnoho gest gessto sem ne-ohledal/ než toliko slyssel/ a o mnohé(m) slysseném y widěném
nepsal sem/ p(ro) ukrácenij řečy/ nedostatku paměti y giných wěcý/ Y bral sem se z Egip-ta
času měsýce Března skupcy zase k Geruzalému prwnij cestau. Zegipta až do Geruzaléma/
mýta sau malá než častá. w Egiptě sem dal čty-řy maydýny/ odsebe dwě a od wel-blauda dwě.
a těch wssech mýth ma-lých i welikých zEgipta až doGeruzaléma/ gest gich xxiii. zEgipta
wygewsse/ byli sme uwelikých stra-ssijch/ 70b yá y wssyckni kupcy. Byli se ná(m) dwa
pacholcy roznemohli/ kte-réž tayne mezy sebau chowali sme/ a nemocné nawelblaudijch sme
nesli. kteřížto ná(m) zemřeli na cestě/ y scho-wali sme ge tayně napoli. a to sme p(ro)-to
učinili/ gestližeby se to(ho) uřednijcy dowěděli/ že g(es)t který zhostij umřel/ zwlásstě
zcyzozemcuo/ žeby se sná-mi diwně naháněli/ a wěcy nasse pře-metaliby. a podlé toho
sskoda by se ná(m) stala/ y nebezpečenstwie hrdla. Neb to p(rá)vo gest wzemi Egiptské kdyby
který kupec neb pútnik umřel aneb který člowěk giný/ tehdy wsse-cek statek což g(es)t měl
málo nebo mno-ho. to wssecko Zioldánowi náležij. a k to(mu) gesste těm s kterýmiž gel a snimi na cestě byl/ wěřyti nechtij/ do-mnijwagijce se že sau wiece měli než 71a sau nassli/ a
podlé toho y giným stat-ky pobieragij. Z Geruzaléma do Damassku gest mýt xxv. a na těch
žá-dné milosti nenie. než což nako(m) wy-dřijti mohú to wezmau bezmilosti/ hned g(es)t
naněkterém mýtě v zlatých, někde vii. a někde x zlatých. neb žádných myt usazených nenie.
Poto(m) z Damassku do Gallaty tak welikých ukrutných mýt nenie/ než po pěti Asprách/ neb
vi. a to gesste yakž na ko(m) widij/ než wiec nic. Také odtud až do Bursy/ szbožie kteréž
nese/ žád-né(ho) mýta nedá. než odsebe a skonij/ nebo swelblúduo. Poto(m) wturecké zemi
szbožie platiti giž musý/ přyge-da do Angarie/ dáš pět Aspruo. Po-tom v Burse gestliže chceš
zbožie p(ro)-dati/ a po moři se plawiti/ ze sta zlat-tých musýš pět zlattých dáti. Pakli 71b
zemij puogdeš. tehdy nedáš až do Konstantýnopole. nebo to práwo u nich g(es)t. Protož
kdožby chtěl do Geruzaléma gjti/ nebo do Egipta/ musý se kpsotě a k mnohé(mu) nebezpečenstwí přichystati. kteréhož bezpochyby bude potýkati. a cestu nesna-dnú bude mieti. a hladu
přimierati a dobré(ho) se bydla nebáti. až se zasse wrátij dozemě/ z kteréž g(es)t wyssel.
kterážto nám křestianuo(m) g(es)t zaslijbená/ zwlásstě Cžeská. y giné okolní země Ale
onynoť sú byly Zidom zaslijbe-né. P(ro)tož nenie poče(m) tužiti/ ani oč stá-ti. nebo w těch
zemijch gsa/ totiž to host/ by měl peněz dosti/ chtě se psoty uwarowati. wssak proto člo-wěk
křestian/ dobré(ho) bydla k swé po-třebě nesmie sobě učiniti. A někdeby směl/ nemuož/
p(řij)činy mnohé nedo-pustij. 72a o kterýchž g(es)t napřed powědieno. Gessto kdo bude čijsti/
muože po-rozuměti nětco to(mu). Nebo wtěch ze-miech by člowěk nayskrowněgji se mohl
mieti w giedle wpitij. owsse(m) wmluwenij. choditi woděwu p(ro)sté(m) a napéči mieti (tj. se
měl) zachowati obyčege/ kteréž oni magij. swobod a wsseteč-nostij pilně se wystřiehati.
Ginak so-bě člowěk nemysl ktož koli/ aby mo-hl země ty p(ro)gijti/ wssak to wssecko mage
usebe/ ctnosti y obyčege gich. k to(mu) opatrnost/ kterýchžto g(es)t krát-ce dotčeno. gesstě w
mnohé uzkosti a w nebezpečenstwie musý býti od nich. Poněwádž g(es)t těm Zido(m) y křesťano(m) uzko. kteřijžto gich yazyk u-měgi/ a mezy nimi obýwagij. wězto žeť gest/ daleko
L. Storchová & ČEgÚ FF UK
12
uže hoste(m) a přychozý(m) mezy tiem národe(m)/ zwlásstě kteřijž 72b yazyka gich
neuměgij. Yáť sem to-ho skusyl/ a mnoho přjhod a staro-stij měl. Wssak někteřij lidé sau/ gessto nadalekost tee cesty se ptagij/ a rádi oto(m) slyssij. P(ro)tož y ten počet na-psati sem
kázal/ ač newplné gistotě/ než podlé rozumu a paměti prawi(m)/ gey počjtage zzemě Czeskee
odkud sem/ yá wygel. až do Egipta města. o kterémž g(es)t drahně napřed psáno. y zdámi se
wpočtu dewět set mil. w-ssak p(ro)to pro mýlku a chybu nechť g(es)t neplně. ač sem pilně
počijtal dny y téhodny y mijle co sme kdy ugiti a nebo ugeti mohli. wssak pro změ-něnij
obyčege wplné celosti newie(m)/ zwlásstě p(ro)to, že w pohanských ze-mijch. na mijle počtu
nenie. než na dny. coby který ugeti nebo ugiti mohl. A také wyp(ra)wenim natakowú 73a
cestu. gednostayně nedostane se gijti podlé uložených umysluow gich. Také porozuměw
tomu, že která-koli wěcz neznámaa a neobyčegná wyprawuge se lidem/ kwieře býwá
nepodobná/ zwlásstě o kteréž neslysseli neb neslýchali. Protož gsem to napéčy měl. abych
řečy nerozmo-žowal wěcy mnohé diwné/ w na-ssých zemiech neslýchané/ kteréž se(m)
očyma swýma widěl/ a omnohých slysse psaati zanechal/ a některých krátce dotekl/ gessto se
muož něko(mu) zdáti dlúze. / A yá se bogim toho. že mnohé(mu) pro krátkost srozumieno
nebude. yako oswých mnohých přj-hodách. kteréž nanás s weliký(m) nebez-pečenstwijm
přycházely/ mnohých se(m) nepsal. Zwlásstě kteréž gsem měl zasse geda/ gessto gsem y
wlotrow-ských rukú byl. A g(es)tliže se komu co nepodobné(ho) w to(m)to psanij zdáti bu-de/
neb klamawé(ho)/ yá ge(mu) nic zazlee nemám. než ktožby chtěl ohledati a pokusyti/ tenby
zwěděl. a za to mám/ žeť by wiece nassel než yá wpisugi.
Martin Kabátník Leeta 1491