René Descartes (1596 – 1650)
Transkript
RENÉ DESCARTES (1596 – 1650) ÚKOL 1 – VE DVOJICÍCH Charakterizujte hlavní myšlenky racionalismu. Kdo jsou hlavní představitelé racionalismu? ŽIVOT René Descartes (latinsky Renatus Cartesius) už v dětství se u něj projevilo mimořádné matematické nadání několik let působil ve vojsku prince Oranžského poté co z vojska odešel se až do konce života věnoval vědecké činnosti dílo: Meditace o první filozofii Rozprava o metodě Descartes přinesl do filozofie novou metodu filozofické skepse: vše je zpochybnitelné (zvláště smysly nás klamou) s výjimkou lidského rozumu. sebejistota myslícího „já“ - filozofie je zakotvena v člověku, z něj vychází a v něm má své zakotvení i potvrzení. „COGITO, ERGO SUM.“ Descartes chtěl vybudovat filozofii jako matematiku - nejprve máme axiom (větu, poučku, pravidlo, vzorec), o němž se nedá pochybovat, a teprve potom ho naplňujeme konkrétními jevy. Základním nezpochybnitelným axiomem při poznávání světa je pro člověka jeho rozum („Myslím, tedy jsem.“ – Cogito ergo sum.) vrozené ideje – s nimi se člověk již rodí DESCARTOVA ONTOLOGIE Descartes rozlišuje Boha jakožto nekonečnou a nestvořenou substanci a vedle něho jen dvě substance stvořené: res extensa (věc rozlehlá) - svět těles, tělesná substance s hlavním atributem rozprostraněnosti (tělo) res cogitans (věc myslící) - duchovní substance s atributem myšlení, neprostorový a netělesný duch, myšlení; vlastní jen lidem DUALISMUS Descartes je zastáncem dualismu hmoty a ducha, objektu a subjektu. Rozlehlost i myšlení, tělo i duch jsou nicméně v člověku „nejtěsněji svázány a jaksi promíšeny“. omezuje pojem ducha na myšlení a protože zvířata v tomto smyslu nemyslí, neúčastní se nijak duchovního světa. Jsou to čisté mechanismy, pouhé stroje. Když zvíře, které je bito, naříká, neznamená to více, než když se rozezvučí varhany, u nichž jsme stiskli určitou klávesu. ÚKOL 2 Vysvětlete výrok: „Cogito, ergo sum.“ Popište Descartův dualismus. BIBLIOGRAFIE STÖRIG, Hans Joachim. Malé dějiny filozofie. 2. rozš. vyd. Překlad Petr Rezek. Praha: Zvon, 1992, 559 s. ISBN 80-711-30583. OSBORNE, Richard. Filozofie. Vyd 1. Překlad Hana Petráková. Praha: Portál, 2006, s. 70-75, Seznamte se--. ISBN 80-736-7086-0. FUERST, Maria. Základy společenských věd: pro učitele učitelů studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 1994, s. 44-48, ISBN 80716-8161-X. BLECHA, Ivan. Filosofie: pro učitele učitelů - studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky. 4. oprav. a rozšíř.v. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2002, 277 s. ISBN 80-718-2147-0. jméno autora Petra Quirenzová název projektu Základy společenských věd číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0158 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět/ třída (ročník) Filozofie/oktáva pořadové číslo DUM 6 datum 15.1.2013 název DUM René Descartes – úvod Výuková prezentace popisující základní informace o filozofii René Descarta. Určeno pro frontální výuku s celou třídou. Vhodné pro vyšší gymnázium. metodická poznámka k využití
Podobné dokumenty
ZDE
Hitlerův vzestup a pád / Sebastian Haffner ; [z německého
Haffner,
originálu
Sebastian,
... přeložil Tomáš K
Hlubokej průser / Eoin Colfer ; přeložil Pavel Medek Colfer, Eoin
Hubená mrcha : vcelku ...
Sen letní noci
a loňském koncertu „Slovanský Jih přátelům českým“, na kterém roztančil zcela zaplněné Staroměstské náměstí, přijede letos
v rámci svého světového turné nejen se svou dechovkou, zpěvačkami, ale i m...
René Descartes
V roce 1633 se dozvěděl o Galileově
případu a odmítl publikovat své dílo
Pojednání o světě.
1637 Rozprava o metodě (Discours de la
methode)
Metodologie vědy
Metodický skepticizmus
Pochybování
© Dr....
06. Novověký racionalismus - Gymnázium Josefa Jungmanna
automaty, které jsou sice velmi složité, ale nejsou schopny uvědomovat si své pocity.
Přisuzovat jim čistě lidské psychologické rysy je určitá forma předvědeckého
antropomorfismu (→). Karteziánští ...
Aristoteles
filozofickou školu, zvanou Lyceum(řecky Lykeion). Mimo badatelské činnosti založil vlastní knihovnu a
sbírku živočichů a rostlin z celého tehdejšího známého světa. Po smrti Alexandra Velikého byl, ...
Pavel Floss, Proměny vědění, vidění
rozumového poznání středověké „realistické" filozofie. Rozum se
už nezmocňuje přímo podstat věcí, ale vytváří jen jejich
„označení" (signa, nomina). K věcem samým již rozum
neproniká. Na jeho místo...