Brožura PS Chaloupky malá

POZEMKOVÝ SPOLEK
CHALOUPKY
snaha zachovat krajinu pestrou
Obsah
Úvod
1
Seznam a mapa lokalit v péči PS Chaloupky
4
Lubnické stráně
6
Stráně u Opatova
8
Vladislav
10
Štěměchy – Vrchy
12
Na Podlesích u Hrutova
16
Pod Vrkočem u Netína
18
Dubová stráň
20
Martinická cihelna
22
Kamenný vrch u Heraltic
26
Urbánkův palouk
28
Stráně u Ptáčova
30
Údolí Brtnice
32
Štítary
34
Nový Svět
36
Na Kopaninách u Radonína
38
Práce s dobrovolníky
40
Pozemkové spolky působí v České republice již 13 let. V současné době
pečují o více jak 300 zajímavých přírodních lokalit o celkové výměře přes
1500 hektarů a o několik památkových objektů.
Co je to pozemkový spolek
a jaký je jeho význam?
Je to nezisková organizace (občanské sdružení či obecně prospěšné
společnosti), která pečuje o přírodní
a kulturní dědictví na základě vlastnictví, nájmů či dlouhodobé spolupráce s vlastníky. Obdobné organizace působí na celém světě, například
ve Velké Británii mají již více jak
stoletou tradici a patří k druhému
největšímu vlastníku půdy po královské rodině. U nás se začalo toto
hnutí rozvíjet v polovině 90. let, kdy
docházelo v souvislosti s restitucemi a privatizacemi k velkým majetkovým změnám v krajině a bylo
zřejmé, že vlastnické vztahy se pro
účelnou ochranu přírody a krajiny
(ale i památek) stávají klíčovými.
Co je platné veškeré úsilí nadšenců,
sázejících ve volných chvílích stromy či pečujících o vzácnou louku,
pokud si pak vlastník vzpomene, že
na pozemku chce pěstovat kukuřici, neřku-li postavit garáž. Veškerá
práce, vynaložené peníze i nadšení
jdou v tu chvíli vniveč. Proto začaly
některé organizace uzavírat s vlastníky zajímavých a cenných pozemků
dlouhodobé smlouvy, nebo takové
pozemky rovnou vykupovat.
Pozemkové spolky v ČR
Koordinátorem hnutí pozemkových
spolků v České republice je Český svaz
ochránců přírody. Systémem akreditací zaručuje, že jméno pozemkových
spolků nebude zneužito, pozemkovým spolkům zajišťuje metodický
Úvod
servis,
právní a
pomoc, pro
umožnění výkupů
nejohroženějších pozemků vyhlásil
veřejnou sbírku Místo pro přírodu
(www.mistoproprirodu.cz). Pozemkovým spolkům napomáhá v jejich
nelehké a užitečné činnosti i každoroční grant Ministerstva životního
prostředí. Na činnost pozemkových
spolků se může každý zájemce podívat podrobně. V roce 2010 zveřejnil
1
aaČeský
..svaz
ochránců přírody kompletní databázi údajů o pozemkových spolcích
a lokalitách v jejich péči. Zájemci
v ní naleznou nejen aktuální kontakty na všechny akreditované pozemkové spolky, ale i podrobné informace o pozemcích a objektech, které
spravují. Jejich popis, výměru, polohu, právní vztah pozemkového
2
spolku k nim či nabídku pro turisty.
Databáze je doplněna mapami a
také jednoduchou „kalkulačkou“.
Zajímá vás například, kolik vlastní pozemkové spolky luk a pastvin
v kraji Vysočina? Není problém!
3,8 ha. Databáze je součástí webové prezentace pozemkových spolků
http://pozemkovespolky.csop.cz.
Najdete ji pod odrážkami Adresář pozemkových spolků a Lokality
v péči pozemkových spolků.
Pozemkový spolek
Chaloupky
Dvacetiletá činnost základní organizace ČSOP Kněžice je zaměřena
zejména na péči o chráněná území, osvětovou a vzdělávací činnost.
Naším hlavním cílem je aktivní vyhledávání přírodně cenných dosud
opomíjených lokalit v regionu nacházejících se mimo zvláště chráněná
Úvod
území a zabezpečení péče o ně.
Tyto lokality jsou útočištěm pro
mnoho druhů ohrožených rostlin
a živočichů v okolní nehostinné
zemědělské krajině. Na těchto lokalitách neprobíhá původní tradiční hospodaření, a proto postupně
zarůstají. Naší snahou je postupně
obnovit šetrné hospodaření (ruční kosení, extenzivní pastva), aby
tato cenná území dále přispívala
k pestrosti krajiny. Naše aktivity
jsou směřovány v kraji Vysočina
do oblasti Třebíčska, Telčska, Velkomeziříčska, Žďárska a Jihlavska,
v Jihočeském kraji do oblasti Dačicka
a v Jihomoravském kraji do oblasti
Znojemska.
Za účelem péče o přírodně cenná
místa mimo chráněná území jsme
zřídili Pozemkový spolek Chaloupky,
který byl akreditován Radou Národního pozemkového spolku dne
6. 3. 2008. Významným impulzem
pro rozvoj pozemkového spolku
bylo založení Centra ochrany přírody Chaloupky – odborného pracoviště při ZO ČSOP Kněžice v roce
2009. Personální kapacita umožnila intenzivnější vyhledávání významných přírodně cenných území
i drobnějších lokalit, vlastní provádění kvalitních průzkumů, následné efektivnější jednání s vlastníky
(například obce, soukromí vlastníci,
Lesy ČR, s.p., Pozemkový fond ČR)
a v neposlední řadě lepší zázemí pro
praktickou péči a celkové vedení
pozemkového spolku. V roce 2009
byla Pozemkovým spolkem Chaloupky úspěšně vykoupena první
významná lokalita v obci Štěměchy
a byly získány písemné souhlasy
s realizací péče o několik dalších
pozemků o celkové ploše zhruba
25 ha. V současné době pečuje Pozemkový spolek Chaloupky o 1,75 ha
vlastních pozemků, 9 ha pronajatých pozemků a získalo souhlasy
vlastníků na 28,8 ha pozemků na přírodně cenných nechráněných lokalitách. Činnost pozemkového spolku
je podpořena Českým svazem ochránců přírody a z projektů podaných ČSOP Kněžice do výběrových
řízení různých nadací (např Partnerství, VIA, Veronica) či programů
Ministerstva životního prostředí
(Program péče o krajinu a Podpora
činnosti NNO).
Péče o lokality spočívá především
v ručním kosení, vyhrabávání stařiny, vyřezávání náletů a nově také
pastvě. ČSOP Kněžice je vlastníkem
menšího stáda ovcí plemene Cigaja,
se kterým svépomocí zajišťuje pastvu na chráněných i nechráněných
územích na pomezí Třebíčska a Jihlavska. Kromě 1,75 ha přírodně cenné lokality ve Štěměchách vlastní
Úvod
ZO ČSOP Kněžice zhruba 14 ha z přírodního hlediska nezajímavých pozemků (dříve intenzivně obhospodařované louky a pole), které se
nacházejí většinou v okolí střediska
ekologické výchovy Chaloupky. Na
5 ha těchto pozemků vybudovala
ZO ČSOP Kněžice na jaře 2009 pastviny a zahájila tak svou zemědělská
činnost, jejímž cílem je co nejdříve
fungovat v režimu ekologického zemědělství a poskytovat zázemí pro
praktické ochranářské činnosti ZO
ČSOP Kněžice včetně Pozemkového
spolku Chaloupky.
3
Seznam a mapa lokalit v péči Pozemkového spolku Chaloupky – žlutě označeným byl pro jejich význam dán prostor v této brožuře.
lokalita
4
oblast
jednáno s
Vlastník/
pronájem/
souhlas/smlouva
Štěměchy – Vrchy (1,75 ha) – kapitola 4
Třebíčsko
obec Štěměchy
vlastník
Štěměchy – úvoz (0,9 ha)
Třebíčsko
obec Štěměchy
souhlas
Štěměchy – nad koupalištěm (0,5 ha)
Třebíčsko
obec Štěměchy
souhlas
Stráně u Opatova (1,9 ha) – kapitola 2
Třebíčsko
městys Opatov
souhlas
Stráně u Ptáčova (1,2 ha) – kapitola 11
Třebíčsko
soukromá osoba
souhlas
Vladislav (0,74 ha) – kapitola 3
Třebíčsko
městys Vladislav
souhlas
Na Podlesích u Hrutova (2,1 ha) – kapitola 5
Třebíčsko
Kraj Vysočina
smlouva
Kamenný vrch u Heraltic (1 ha) – kapitola 9
Třebíčsko
Kraj Vysočina
smlouva
Pod Vrkočem u Netína (2,3 ha) – kapitola 6
Velkomeziříčsko
panství Podstatzky-Lichtenstein
pronájem
Martinická cihelna (2 ha) – kapitola 8
Velkomeziříčsko
panství Podstatzky-Lichtenstein
pronájem
Kunšovec (0,6 ha)
Velkomeziříčsko
město Velké Meziříčí, soukromníci
souhlas
Křižanov – Za Křížovníkem (0,2 ha)
Velkomeziříčsko
obec Křižanov
souhlas
Arnolec- Uřeliště (0,38 ha)
Velkomeziříčsko
obec Arnolec
souhlas
Na Kopaninách u Radonína (2 ha) – kapitola 15
Jihlavsko
Kraj Vysočina
smlouva
Údolí Brtnice (1 ha) – kapitola 12
Jihlavsko
Kraj Vysočina
smlouva
Urbánkův palouk (1 ha) – kapitola 10
Jihlavsko
Kraj Vysočina
smlouva
Nový Svět (2,7 ha) – kapitola 14
Dačicko
obec Český Rudolec
pronájem
Toužín (1,2 ha)
Dačicko
město Dačice
souhlas
Dubová stráň (0,83 ha) – kapitola 7
Dačicko
Jihočeský kraj
smlouva
Lubnické stráně (2,95 ha) – kapitola 1
Znojemsko
obec Lubnice
souhlas
Štítary (1,4 ha) – kapitola 13
Znojemsko
městys Štítary
pronájem
Jemnice (0,29 ha)
Moravskobudějovicko
Pozemkový fond, Ministerstvo obrany
pronájem
Seznam a mapa lokalit v péči Pozemkového spolku Chaloupky
Velké Meziříčí
Telč
Dačice
Znojmo
Seznam a mapa lokalit v péči Pozemkového spolku Chaloupky
5
hn ě d
ás e
kč
er
ný
šo
vý
e
(M
lita
r el
ea au
ia)
kř iv a
tec
ro
ln
(G
í
ag
ea
v i ll o
s a)
m
aj
1) Lubnické stráně
6
ka
Me
loe
sc a b riu s c ul u s
gických průzkumů v rámci programu
Ochrana biodiverzity v roce 2010.
Lokalita Lubnické stráně se nachází
v katastru obce Lubnice na západě
okresu Znojmo v údolí Želetavky.
Jedná se o poměrně rozsáhlý komplex xerotermních až mezofilních
strání na převážně jižně exponovaných svazích. V minulosti byly tyto
stráně využívány jako pastviny dobytka, pastva zde ustala pravděpodobně v 60.–70. letech 20. století.
Od té doby je lokalita víceméně bez
soustavného hospodářského využití. Díky velmi členitému reliéfu a bazickému podloží se zde vytvořila
pestrá mozaika rostlinných společenstev s výskytem mnoha ohrožených druhů.
Z rostlin byl zjištěn výskyt křivatce
rolního (Gagea villosa), černohlávku dřípeného (Prunella laciniata),
z hmyzu např. kudlanka nábožná
(Mantis religiosa), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), soumračník
skořicový (Spialia sertorius), střevlík
Pterostichus melas, který zde má jedinou známou lokalitu na Znojemsku. V řídkých křovinách pravidelně
hnízdí pěnice vlašská (Sylvia nisoria)
a strnad luční (Miliaria calandra).
Početná je také populace užovky
hladké (Coronella austriaca).
Lokalita je dlouho známa díky výskytu mnoha ohrožených druhů
rostlin, postupně se doplňují také
údaje z oblasti zoologie. Významným impulzem pro úroveň poznání
byla realizace botanických a zoolo-
První ochranářské aktivity proběhly
na této lokalitě přibližně v roce 2005,
kdy bylo provedeno pokosení nejcennějších částí lokality. V roce 2009
byla péče obnovena v rámci činnosti Pozemkového spolku Chaloupky.
Lubnické stráně
Díky vstřícnému postoji obce jako
vlastníka pozemků je možné uvažovat o postupné obnově pastvy
a rozšiřování péče na další plochy.
pěnice vlašská (Sylvia nisoria)
7
v ř et
enu
ška
pě
tit
eč
ná
(Zy
gae
na loniceare)
m odráse
k le
sn
í (P
om
o
ly
ma
s e m i a r g u s)
s měl
tus
ek
je
hl
an
2) Stráně u Opatova
8
co
vý
(Ko e
l e ri a p y r a m i d
ata
)
Lokalita se nachází asi 2 km severně od Opatova na Moravě. Jedná se
o prudké svahy nad silnicí v údolí
drobného bočního přítoku říčky Brtnice. V minulosti sloužily travnaté
stráně k pastvě ovcí, ještě do poloviny 90. let 20. století byly stráně pravidelně koseny. Posledních zhruba
15 let stráně postupně zarůstaly a
dříve květnaté louky se postupně
měnily na porosty kopřiv a třtiny křovištní. Od roku 2008 zde byla zahájena
péče, která by měla navázat na dřívější
využití jako zdroj sena pro chov ovcí.
Uvažuje se také o obnově pastvy ovcí.
Největším problémem je zde ruderalizace vlivem splachu z okolních polí,
která způsobila značný rozvoj porostů kopřiv a kerblíku lesního.
V současné době se sice na lokalitě
nevyskytují žádné chráněné nebo
ohrožené druhy rostlin, ale zajímavá
jsou pro tento kraj typická rostlinná
hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina)
společenstva podhorských suchých
trávníků a pastvin. V nejzachovalejších místech roste smělek jehlancový (Koeleria pyramidata), mateřídoušky nebo chrastavec rolní
(Knautia ravensis). Květnaté stráně
obývá několik zajímavějších druhů
denních motýlů jako je modrásek
lesní (Cyaniris semiargus), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)
nebo perleťovec nejmenší (Boloria
dia). Zjištěno zde bylo také několik
druhů vřetenušek např. vřetenuška
Stráně u Opatova
mateřídoušková (Zygaena purpuralis) nebo vřetenuška pětitečná (Zygaena lonicerae). K zajímavostem
patří výskyt houby květnatce Archerova (Clathrus archeri).
Kosení je prováděno mozaikovitým
způsobem, kdy jsou vynechávána
květnatá místa pro možnost dokončení vývoje hmyzu a jako zdroj nektaru pro motýly a včely. Ruderalizovaná místa a plochy s třtinou se kosí
dvakrát ročně.
9
s tř e
v lí
kC
y
m
ind
is h
ume
r a l is
kozlíček píse
č ný
(D
or
ca
n pe
destre)
s o u mr a
dio
čn
ík
s
ko
3) Vladislav
10
ř ic
ov ý
(Spia
li
a ser torius)
V okolí Vladislavi na Třebíčsku se
zachovaly rozsáhlé plochy stepních
lokalit na strmých svazích v údolí
řeky Jihlavy. Přestože se jedná v regionálním měřítku o mimořádně
významnou lokalitu, nemá žádnou
formu ochrany, ani zde neprobíhaly
žádné ochranářské zásahy. Protože
tradiční obhospodařování na většině přírodně cenných ploch již dávno zaniklo, dochází postupně k rozrůstání křovin a degradaci stepních
trávníků.
V roce 2009 a 2010 proběhl z prostředků Fondu Vysočiny komplexní
průzkum flóry a fauny, který by měl
složit mimo jiné k určení hlavních
cílů v ochraně a péči o toto území.
V roce 2010 byly provedeny první
zásahy na ploše zhruba 1 ha, které
byly podpořeny z Programu péče
o krajinu.
Důležitým partnerem v území je
městys Vladislav, který je vlastníkem velké části nejcennějších ploch.
Díky vstřícnému postoji a podpoře
ze strany vedení městyse je možné
uvažovat o postupném rozšiřování
péče na další plochy a dlouhodobé
perspektivě ochranářských aktivit
v tomto území.
Lokalita, kde proběhly první zásahy v podobě kosení a odstraňování
náletu se nachází v údolí na západním okraji Vladislavi. Jedná se
o skalní stepi a suché trávníky na
hraně říčního údolí nad železniční
tratí. Lokalita, která v minulosti byla
přepásána, je řadu let bez údržby
a postupně zarůstá náletem dřevin.
Vyskytuje se zde řada významných
a ohrožených rostlin a živočichů,
například smil písečný (Helichrysum areanrium), sesel sivý (Seseli
osseum), hlaváč žlutavý (Scabiosa
Vladislav
smil písečný (Helichrysum arenarium)
ochroleuca), majka obecná (Meloe
proscarabaeus), mravenec zrnojed
(Messor structor), stepník rudý (Eresus kollari), soumračník skořicový
(Spialia sertorius) nebo okáč kostřavový (Arethusana arethusa).
11
m r ave
ne c
Fo
rm
ic a
fo r
eli
n os ate c
Lix
us
ci c
f
as
ula
p avi n e c
tu s
ho
rs
(J a
k
ý
sio
n e m o n t a n a)
4) Štěměchy – Vrchy
12
V blízkosti obce Štěměchy v okrese
Třebíč byla na počátku roku 2008
objevena na základě spolupráce ZO
Českého svazu ochránců přírody
Kněžice a Muzea Vysočiny v Jihlavě
lokalita ohroženého druhu mravence Formica (Coptoformica) foreli.
Jedná se o lokalitu velikosti zhruba
2 ha, která se nachází na severozápadním okraji obce na obecních
pozemcích bývalých pastvin.
Lokalita byla dříve využívána jako
obecní pastvina. Po ukončení pastvy docházelo postupně k jejímu
zarůstání a degradaci cenných suchých trávníků. Od roku 2004 začaly být postupně realizovány zásahy
na záchranu tohoto místa, především
kosení, odstranění navážek a odpadů a redukce náletových dřevin.
Tyto snahy, které od roku 2008
provádí ZO ČSOP Kněžice, vyvrcholily odkoupením 1,75 ha po-
rýhonosec Lixus villis
zemků od obce Štěměchy a rozšířením péče na celou plochu bývalých
pastvin.
Provedené podrobnější průzkumy
ukázaly o jak mimořádnou lokalitu se
jedná. Kromě největší kolonie mravence Formica foreli na území ČR
byly objeveny další ohrožené a regionálně významné druhy hmyzu a pavouků. K nejvýznamnějším nálezům
patří brouk z čeledi nosatcovitých
Štěměchy – Vrchy
rýhonosec Lixus villis. Ten byl doposud znám z ČR pouze z jediné lokality
v Bílých Karpatech. Druhově pestré
je také společenstvo střevlíkovitých
brouků vázanách na zachovalé suché
trávníky. K regionálně významným
patří např. druhy Cymindis humeralis
a Lebia chlorocephala. Mimořádně bohatá je fauna denních motýlů, kterých zde bylo zjištěno téměř
50 druhů, což je počet na Českomoravské vysočině zcela výjimečný.
13
soumračník čárkovaný (Hesperia comma)
Bohaté populace zde mají významné druhy jako modrásek lesní (Polyommatus semiargus), ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), k vzácnějším druhům patří
okáč voňavkový (Brinthesia circe),
soumračník máčkový (Erynnis ta-
14
ges) nebo soumračník čárkovaný
(Hesperia comma).
V rámci grantového programu na
podporu činnosti neziskových organizací Ministerstva životního prostředí ČR proběhl na této lokalitě
Štěměchy – Vrchy
projekt realizovaný ZO ČSOP Kněžice, jehož cílem bylo podrobné
zmapování vegetace a fauny této
lokality a provední praktických
zásahů na podporu ohrožených
druhů.
mozaikovité kosení
Cílem péče o tuto lokalitu je zachování vhodných podmínek pro
druhově bohatá a unikátní společenstva rostlin a živočichů. Základním způsobem péče je mozaikovité
kosení zaměřené na potlačení porostů třtiny křovištní a zachování
dobrého stavu vegetace suchých
trávníků. Kosení je prováděno s maximálním ohledem na společenstva bezobratlých. Většina ploch
je kosena 1x ročně s ponecháním
dostatečně velkých ploch nepokosených. Místa s výskytem třtiny
Štěměchy – Vrchy
a větším množstvím biomasy jsou
kosena 2x. Veškerá travní hmota je
z lokality odstraněna a využita ke
krmení ovcí.
15
b r am b o r n í č
ek
hn
ěd
ý
(S
ax
ic o
l a r u b e t r a)
hn ě d á
s e k r oz
raz
il o
vý
(M
e li
ta e
a d i a m i n a)
vr b a ro
zm
li s
ia
ý
l
)
ar
no
tá (
n
S a li x r o s m a ri
ifo
5) Na Podlesích u Hrutova
16
Přírodní rezervace Na Podlesích se
nachází nedaleko Hrutova. Jedná se
o mimořádně zachovalou rašelinnou
louku v nivě potoka Stráž. Již od poloviny 80. let zajišťuje péči na této
lokalitě ZO ČSOP Kněžice s velkou
pomocí dobrovolníků.
Louka je díky různým vodním poměrům velmi členitá, což se projevuje na pestré skladbě vegetace.
V okolí velké rašelinné kupy se vyskytují ostřicomechová společenstva s řídkou vegetací, podél potoka
zase převažují porosty tužebníku.
Rostou zde početné populace několika druhů orchidejí, zejména
prstnatce májového (Dactylorhiza
majalis) a bradáčku vejčitého (Listera ovata). K dalším ohroženým druhům patří suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), vachta trojlistá
(Menyanthes trifoliata) nebo vrba
rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Bohatá je fauna, hojný je hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina),
ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe), perleťovec dvanáctitečný
(Boloria selene) nebo perleťovec
kopřivový (Brenthis ino). Pravidelně zde hnízdí bramborníček hnědý
(Saxicola rubetra) a linduška luční
(Anthus pratensis). V potoce protékajícím loukou žije rak říční (Astacus
astacus).
Nepřístupný terén, umožňuje pouze
ruční kosení a vyklízení, které probíhá během tradičního letního tábora
pro dobrovolníky. Kosení probíhá
mozaikovitým způsobem. V posledních letech je snahou zlepšení stavu
ploch navazujících na nejcennější
část rezervace, k čemuž přispělo zatravnění části ochranného pásma
a postupné rozšiřovaní kosených
ploch.
Na Podlesích u Hrutova
vstavač májový (Dactylorhiza majalis)
17
ohniv
áč e
km
o
ena hippoth
(Lyca
oe)
mý
o le
dr
v ac
h t a tr o jli s t á (
Me
ny
a
nt
he
s tr
i f o l i a t u m)
ko ho u
te k
lu
čn
í (L
ychn
is f os- c u
cu
l i)
6) Pod Vrkočem u Netína
18
Předmětem našeho zájmu je mokrá
louka s lučním rašeliništěm pod jižní částí hráze rybníka Vrkoč, směrem
k rybníku Velký Netínský, asi 1,2 km
jižně od obce Netín. Je to jedna z nejlépe zachovalých, původních mokrých
luk rybničních plošin Velkomeziříčska.
Významná je zejména výskytem bohatých populací zvláště chráněných
a ohrožených druhů rostlin a živočichů.
Kvalitu zvyšuje malé luční rašeliniště
pod hrází rybníka Vrkoče.
Najdeme zde bohaté populace vachty
trojlisté (Menyanthes trifoliata), tolije
bahenní (Parnassia palustris), prstnatce
májového (Dactylorhiza majalis, přes
1000 ex.), ostřice dvoumužné (Carex diandra), kozlíku dvoudomého (Valeriana
dioica), zábělníku bahenního (Comarum
palustre), vrbovky bahenní (Epilobium
palustre), starčku potočního (Tephroseris crispa) a vzácně i bradáčku vejčitého
(Listera ovata). Velmi vzácný je zde
suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium). Z dřevin je významná vrba pětimužná (Salix pentandra). Většina uvedených druhů roste roztroušeně i jinde
v ploše louky. Po zavedení kosení se
objevil jetel kaštanový (Trifolium spadiceum). Rozoraná část louky byla po dohodě vyjmuta z pole a ponechána jako
úhor. Objevila se tam třezalka rozprostřená (Hypericum humifusum), kterou
v okolí Netína již asi 100 let nikdo neviděl. Lokalita je velmi cenná z hlediska
mechorostů. Byly zde nalezeny vzácné mechorosty Polytrichum strictum,
dále Tomenthypnum nitens, Hypnum
pratense, Campylium stellatum a
Sphagnum warnstorfii.
Na lokalitě žije stabilní populace ještěrky živorodé (Lacerta vivipara), vyskytuje se i užovka obojková (Natrix natrix).
Z obojživelníků jsou stálí čolek obecný
(Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), skokan zelený (Rana
Pod Vrkočem u Netína
ještěrka živorodá (Lacerta vivipara)
esculenta), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo). Velmi
významný je stabilní výskyt hnědáska
rozrazilového (Melitaeadiamina).
Roku 1996 byl proveden razantní
asanační zásah na rašeliništi (vykácení olší), od r. 2002 je celá louka
pravidelně kosena. Rádi bychom
provedli menší revitalizaci (asanace
meliorační strouhy a deponie bahna
z rybníka a tůně), ale zatím se nám
nepodařilo přesvědčit majitele. Nyní máme alespoň nájemní smlouvu
na pravidelnou údržbu na následujících 5 let.
19
ob
ec
(J
ný
ynx t o
rquilla)
r
pt u
t e s a ří k Le
a
s
sa s a n ka
ha
jn
)
n e n e m or o s a
mo
ne
(A
í
7) Dubová stráň
20
ta
ta
qu
ex
l av
th
kr u
Jednou z mála lokalit na lesní půdě,
k jejíž péči přispívá rovněž Pozemkový spolek Chaloupky, je přírodní památka Dubová stráň. Nachází se na
převážně východně exponovaných
svazích údolí Moravské Dyje na severním okraji města Dačice a představuje mimořádně zachovalá a druhově
bohatá teplomilná lesní společenstva
(především černýšové dubohabřiny)
s výskytem řady vzácných či ohrožených druhů rostlin a živočichů, např.
dymnivka nízká (Corydalis pumila), křivatec nejmenší (Gagea minima), sněženka podsněžník (Galanthus nivalis),
třezalka horská (Hypericum montanum), krasec Aphanisticus elongatus,
tesařík Saphanus piceus, lenec Serropalpus barbatus, šestiočka Dysdera
ninnii či cedivečka Altella biuncata.
Původně křovinami porostlý svah,
pravděpodobně s výraznou pastevní historií, byl v první polovině 20.
století z velké části zalesněn dubem letním v souvislosti se zřízením bažantnice. V 70. letech pak
byla střední část lokality ve třech
pásech odlesněna z důvodu vybudování tranzitního plynovodu, čímž
se vytvořila cenná bezlesá plocha,
která samovolně zarůstala druhy
mělkých půd či jiných ranných sukcesních stádií.
Pracovníci ZO ČSOP Kněžice zpracovali pro Krajský úřad Jihočeského
kraje v roce 2008 entomologický
průzkum lokality a zejména se pak
podíleli na vytvoření plánu péče
o tuto přírodní památku, který obsahuje řadu nových a v regionu
dosud zřídka využívaných managementových opatření ve prospěch
biodiverzity stávajících lesních porostů (výběrová těžba s ponecháním vysokých pařezů, vyhrabávání
lesní opadanky, prosvětlování lesDubová stráň
sněženka podsněžník (Galanthus nivalis)
ních lemů atd). Realizace těchto
zásahů, jejichž vliv je pečlivě monitorován pomocí každoročního fytocenologického snímkování, byla
umožněna díky vstřícnému postoji
Lesní správy Český Rudolec.
Aktivity Pozemkového spolku Chaloupky se od roku 2009 zaměřují
především na bezlesou enklávu ve
střední části lokality, kde je v souladu s plánem péče prováděna kombinace oplůtkové pastvy ovcí spolu
s mozaikovitou sečí vlhčích partií
v nivě řeky.
21
st
ře
rovica
(Ve
ný
prostrata
)
h
lu s
kr as ec A g ri
yp
fi l u m
ius
ob
m
al a
t e s a ří k C
8) Martinická cihelna
22
ici
er
o
rozra
zil r
ozp
r
Rozlehlá, zarůstající, travnatá jižní
stráň se společenstvy mezofilních
a suchých acidofilních trávníků.
Přírodní podmínky lokality jsou
v rámci regionu výjimečné, neboť ji
tvoří velmi teplá jižní stráň, z části
na sprašové návěji (leccos napoví
také název trati Vinohrady, mezi lidmi Vinohrádky). Tím jsou určovány
podmínky pro rostlinná i živočišná
společenstva a také pro výskyt jednotlivých druhů.
V části blíže cihelně je v extenzivním sadu výborně a v rámci regionu asi nejlépe zachovalé společenstvo ovsíkové louky. Na prudkém svahu v západní polovině roste
několik významných teplomilných
druhů rostlin: rozrazil rozprostřený
(Veronica prostrata), bojínek tuhý
(Phleum phleoides), řepík lékařský
(Agrimonia eupatoria), světlík tuhý
(Euphrasia stricta), krvavec menší
(Sanguisorba minor), mařinka psí
(Asperula cynanchica), hořčík jestřábníkovitý (Picris hieracioides),
a rmen barvířský (Anthemis tinctoria); výjimečný je výskyt vítodu
chocholatého (Polygala comosa).
V roce 2009 byla nalezena záraza
nachová (Orobanche purpurea). Jde
o jediný známý výskyt tohoto kriticky ohroženého druhu na Vysočině.
Jde o velmi významnou botanickou
lokalitu, zejména vzhledem k zachovalosti a rozloze lučních přírodních biotopů a biotopů křovin.
V rámci Velkomeziříčska jde o plošně nejvýznamnější výskyt mezofilních trnkových křovin. Z hlediska
kvality jsou křoviny taktéž zajímavé,
hostí např. jediný teplomilný dřišťál
obecný na Velkomeziříčsku.
Z hlediska živočichů je to vynikající
lokalita pro ohrožené bezobratlé.
Dosavadní průzkum ukazuje, že lokaMartnická cihelna
záraza nachová (Orobanche purpurea)
lita je velmi významným útočištěm
stabilních populací velmi vzácných
druhů – buď druhů teplomilných,
nebo druhů vázaných na větší plochy kvalitních přírodních biotopů
suchých strání. Mezi brouky jsou
23
modrásek vikvicový (Polyommatus coridon)
to zejména: Omaloplia nigromarginata, Agrilus hyperici, Agrilus
aurichalceus a Lixus punctirostris.
Významnou skupinou jsou také
24
denní motýli, s ohroženými druhy:
Aricia artaxerxes, Cupido decoloratus, Polyommatus coridon, Cyaniris
semiargus, Leptidea sinapis. Z dalMartnická cihelna
ších druhů hmyzu zasluhuje zvláštní
pozornost třeba i cvrček polní, neboť jde o jednu ze dvou posledních
populací na celém Velkomeziříčsku.
vřetenuška kozincová (Zygaena loti)
Kromě travnatých strání je v dolní
části lokality úhor. Jde o vynikající
stanoviště některých ohrožených
druhů hmyzu, a také zde byly nalezeny regionálně vzácné druhy plevelů (Sherardia arvensis, Euphorbia
exiigua, Silene noctifora), kterým
by se v paseném úhoru mělo dařit.
Před třemi lety bylo započato s praktickou péčí – s vyřezáváním porostů
expanzivní trnky a s kosením. V roce
Martnická cihelna
2009 byla zahájena pastva ovcí
a koz. Na lokalitu máme nájemní
smlouvu na následujících 5 let.
25
(Gentianella
ý český
a)
tvar
ho hemic
no b o
m bsp.
su
h
pra ořeč
ec ek
ox
ko ci á n e k d v o u
do
m
ý
(A
nte
nna
ri a d i o i c a )
v sta v
ač
ku
k
ač
ka
( O rc
h is m o rio )
9) Kamenný vrch u Heraltic
26
Lokalita je bývalou pastvinou na
okraji lesního komplexu asi 1,5 km
od Heraltic na Třebíčsku. Vyhlášena byla jako přírodní památka v roce 1985 a hlavním motivem byla
populace hořečku českého (Gentianella praecox bohemica). Jedná se
asi o 3 ha velkou plochu zachovalých podhorských pastvin a luk, kde
se kromě hořečků vyskytují i další
ohrožené druhy jako vemeník dvoulistý (Platantera bifolia) nebo kociánek dvoudomý (Antenaria dioica).
Nedávno zde byla také objevena
populace vstavače kukačky (Orchis
morio), která je v této oblasti zcela výjimečná. Zoologický průzkum
zde sice zatím nebyl proveden, ale
první poznatky naznačují, že zde
přežila i řada významných druhů
bezobratlých. K zajímavostem patří
např. výskyt teplomilných střevlíčků
Amara lucida nebo Syntomus obscurogutatus. Zjištěna byla také maj-
majka obecná (Meloe proscarabeus)
ka obecná (Meloe proscarabaeus)
a řada druhů denních motýlů.
Lokalita je v posledních desetiletích
využívána jako louka a je strojově
kosena. Populace hořečku zde pomalu mizí a tak byla v roce 2009
obnovena na části lokality pastva
Kamenný vrch u Heraltc
ovcí, která by se měla střídat s kosením. Průběžně jsou také odstarňovány smrky na okrajích luk v místech se zachovalou luční vegetací.
Díky těmto zásahům snad bude
možné ještě poulaci kriticky ohroženého hořečku zachránit.
27
skok
an
hn
ěd
ý(
R
an
em
at
a
p o r a ri )
s ta rč e k p o t o č n
eri
s c ri
su c h o p ýr
sp a)
úzk
m)
os
i
ý(
Erio
u
p h or u m a n g
10) Urbánkův palouk
28
f
ol
ol
st
iu
ep
í (T
hr
s ti
Lokalitu tvoří malá luční enkláva
na okraji lesního porostu u silnice
z Nové Brtnice do Brtnice. Vyskytují se zde mimořádně zachovalá
společenstva vlhkých pcháčových
a rašelinných luk s početnými populacemi řady vzácných rostlinných
a živočišných druhů. Vyhlášena byla
v roce 1990 jako přírodní památka
a od té doby je pravidelně kosena.
Kosení probíhá díky dobrovolníkům
tradičním způsobem pomocí kos,
tráva je ručně na plachtách vytahována, protože sem není možný přístup žádné techniky.
V květnu zaujme návštěvníka početná populace prstnatce májového (Dactilorhyza majalis), která
pokrývá téměř celou louku, hojný
je dále suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), starček
potoční (Tephroseris crispa), na
několika místech lze také najít
šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum)
porosty vrby rozmarýnolisté (Salix
rosmarinifolia).
Na lokalitě se vyskytují početné
populace mokřadních druhů motýlů jako je ohniváček modrolemý
(Lycaena hippothoe), hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina) nebo
perleťovec kopřivový (Brenthis ino).
Urbánkův palouk
Zjištěno bylo také několik druhů vážek, např. vážka tmavá (Sympetrum
danae) nebo šidélko kopovité (Coenagrion hastulatum). Při vysoké hladině
vody jsou zde i příhodné podmínky
pro rozmnožování některých druhů
obojživelníků, např. ropuchy obecné
(Bufo bufo) nebo skokana hnědého
(Rana temporaria).
29
marti
n áč
ek
h
ab
v
ro
ý (S
a tu rn
i a p a vo n i a )
st ř e v
lí k
Le
bi
a
cr u
xm
in or
više ň
k řo
vit
á
(P
ru n
u s f r uti c o s a )
11) Stráně u Ptáčova
30
Lokalita se nachází asi 1 km V od Třebíče nad silnicí Třebíč – Vladislav
u odbočky do Hostákova. Jde o fragment suchých trávníků a teplomilných křovin na jižně exponované
říční terase na písčitém podkladu.
Vyskytují se zde některé teplomilné
druhy rostlin jako např. hlaváč žlutavý (Scabiosa ochroleuca), višeň
křovitá (Prunus fruticosa) nebo pipla osmahlá (Nonea pulla). Lokalita
je významná zejména jako refugium
teplomilného hmyzu, z nichž k nejvýznamnějším druhům patří kudlanka nábožná (Mantis religiosa),
střevlíček Lebia cruxminor, větevníček Brachytarsus nebulosus nebo
krasec Aphanisticus elongatus, který zde byl nalezen poprvé v kraji
Vysočina.
Lokalita je významnou migrační
trasou teplomilných druhů údolím
Jihlavy směrem na západ zejména
díky návaznosti na rozsáhlé stepní
lokality v okolí Vladislavi.
Lokalita je silně ohrožena zarůstání náletem křovin, šířením akátu
z okolních pozemků a invazí třtiny
křovištní. V minulosti zde probíhala
drobná těžba písku. Vzhledem k blízkosti hlavní silnice je zejména vytěžená pískovna ohrožena ukládáním
odpadů.
V roce 2008 byly na této lokalitě
provedeny první zásahy jako mozaikovité kosení suchých trávníků,
odstranění stařiny a vyřezání křovin, porostů višně. Cílem je rozvolnění kompaktních porostů trnky
a uvolnění porostů višně křovité ve
východní části lokality. V dalších letech by měl být stanoven na základě podrobnějších průzkumů přesnější plán zásahů.
Stráně u Ptáčova
krasec Aphanisticus elongatus
31
ý
ov
čk
oká
čr
os
i
bia medusa)
(Ere
ro z ra z il D il
le n
ův
(
Ve
ro
nic
a d ill
e n ii)
s ko re
cv
od
ní
(Ci
nc lu
12) Údolí Brtnice
32
s cin clu s)
Údolí říčky Brtnice v úseku mezi městem Brtnicí a soutokem s Jihlavou
u Přímělkova je velmi zajímavým územím jak z pohledu dochovaných přírodních hodnot, tak i z hlediska kulturně historického a krajinářského.
K ochraně nejcenějších části údolí
byla v roce 2001 na ploše necelých
70 ha zřízena přírodní rezervace Údolí Brtnice. Hlavním motivem ochrany
zde byly populace regionálně velmi
významných druhů pavouků, motýlů, rostlin a dalších organizmů. Jedná
se o pestrou mozaiku jižně exponovaných skalnatých svahů, různých
typů lesních porostů, nivních luk
a lesních lemů a křovin. Významný
je rovněž vlastní tok říčky Brtnice,
který má přirozený charakter.
K nejcennějším rostlinným společenstvům patří zejména suchomilná vegetace na skalnatých svazích,
a jižně exponovaných strání, která
hostí řadu teplomilných druhů rostlin a živočichů. Vyskytuje se zde
např. nápadná rostlina smil písečný
(Helichrysum areanrium), netřesk
skalní (Jovibarba globifera) nebo
rozrazil Dillenův (Veronica dillenii).
K významným teplomilným druhům
bezobratlých patří pavouk slíďák suchopárový (Alopecosa striatipes),
řada druhů brouků a především
mnoho druhů motýlů. Těch bylo při
podrobných průzkumech zjištěno
přes 800 druhů. Běžného návštěvníka zaujmou zejména zástupci denních motýlů. K hojným druhům patří
např. okáč rosičkový (Erebia medusa), naopak k nejvzácnějším soumračník skořicový (Spialia serorius)
nebo modrásek vikvicový (Polyommatus coridon).
Od roku 2009 zde byla na menší části
cenných suchých trávníků a skalnaÚdolí Brtnice
vřetenuška čičorková (Zygaena ephialtes)
tých svazích obnovena pastva ovcí,
postupně by mělo dojít také k rozsáhlejšímu odstraňování náletů křovin a zvětšování ploch pastvin.
33
mod
rás
ek
ho
vý
řco
cu
(Ma
linea rebeli
)
v ře ten u š ka tř e
s li
co
vá
(Z y
ga e
na br
izae)
h o ře
ck
řiž
a
tý
13) Štítary
34
(G
e n ti
a n a cr uci at
a)
Lokalita se nachází asi 2 km jižně
od obce Štítary na Znojemsku. Jde
o stráň na pravém břehu Štítarského
potoka o rozloze asi 1,5 ha, pozůstatek bývalých obecních pastvin a luk.
Hospodaření zde již několik desetiletí neprobíhá a tak postupně zarůstá náletem dřevin, což bylo ještě
urychleno částečným zoráním. Na
vlhčích místech také došlo k rozšíření třtiny křovištní, která se rychle šíří
a potlačuje pestrá luční společenstva.
V roce 2009 byla na poslední nezarostlé ploše objevena silná populace
hořce křížatého (Gentiana cruciata)
a následně také modráska hořcového
(Maculinea rebeli), kriticky ohroženého motýla vázaného na tuto rostlinu.
Podrobnější průzkum lokality odhalil
i další významné a ohrožené druhy,
např. hnědáska černýšového (Melitaea aurelia), vřetenušku třeslicovou
(Zygaena brizae) či kudlanku nábožnou (Mantis religiosa).
kudlanka nábožná (Mantis religiosa)
Díky vstřícnému postoji vlastníka,
kterým je městys Štítary, bylo možné získat lokalitu do dlouhodobého
pronájmu a zahájit první kroky ke
zlepšení jejího stavu. V prvé řadě
byla provedena redukce náletu, především hustých porostů habru, aby
bylo možné lokalitu začít kosit. Cílem
je obnovit zde extenzivní pastvu ovcí,
která se bude střídat s mozaikovitým
kosením, což zajistí vhodné podmínky
Štítary
pro život hořců i modrásků a dalších
druhů rostlin a živočichů.
První zásahy na lokalitě a informační
kampaň zaměřenou zejména na obyvatele Štítar a okolních obcí podpořila Nadace Partnerství v projektu, realizovaném v roce 2010 – 2011 pod
názvem „Záchrana lokality kriticky
ohroženého modráska hořcového
u obce Štítary na Znojemsku“.
35
perle
ťov
ec
n
ejm
e
nš
í (B
)
ria dia
olo
te sa ří k P hy
ma
to
d
es
gla
b ra
tus
s t ře v l
ík v
yp
ou
14) Nový Svět
36
klý
(C ar
a b u s c o n v ex u
s)
Lokalita se nachází na okraji stejnojmenné osady asi 5 km západně od
Českého Rudolce v centrální části
Přírodního parku Česká Kanada.
Jedná se o balvanitý pahorek – bývalou obecní pastvinu o rozloze necelé 3 ha, v současnosti s řídkým
porostem borovice lesní a bohatou
populací jalovce obecného, vedenou převážně jako lesní pozemky.
Na dvou nedalekých lokalitách obdobného charakteru, které jsou vyhlášeny jako přírodní památky Jalovce u Valtínova a Jalovce u Kunžaku,
provedli v loňském roce členové
Centra ochrany přírody Chaloupky
ve spolupráci s občanským sdružením Hamerský potok z Jindřichova
Hradce průzkum bezobratlých živočichů s překvapivě pozitivními
výsledky, především co se týče výskytu některých významných druhů vřesovišť a suchých luk (brouci,
pavouci, rovnokřídlí, motýli). Zároveň je z okolí blízké osady Terezín
známa lokalita vzácného tesaříka
Phymatodes glabratus vázaného na
jalovec.
Na lokalitě Nový Svět se kromě jalovce obecného (Juniperus communis) vyskytují porosty vřesu obecného (Calluna vulgaris) a dalších
suchomilných druhů pastvin. Z motýlů byl zjištěn např. perleťovec nejmenší (Boloria dia) nebo modrásek jehlicový (Polyommatus icarus).
Z brouků např. střevlík Carabus convexus nebo C. scheidleri.
V roce 2010 získala ZO ČSOP Kněžice obecní pozemky do pronájmu
od obce Český Rudolec a lokalita
je v péči Pozemkového spolku Chaloupky. Naším záměrem je udržet
zde prosvětlený charakter porostů
s nižším zakmeněním nutný pro
Nový Svět
vřes obecný (Calluna vulgaris)
růst a obnovu jalovců. S ohledem
na značný biologický význam této
lokality máme rovněž v úmyslu požádat se souhlasem vlastníka příslušné orgány státní správy o převedení uvedených lesních pozemků
do kategorie lesů zvláštního určení. Na části navazujících nelesních
pozemků, které jsou dlouhodobě
opuštěné a částečně zarostlé náletovými dřevinami, chceme rovněž
po odstranění vybrané části náletu
obnovit extenzivní oplůtkovou pastvu ovcí, která přispěje k celkovému zvýšení biologické diverzity celé
lokality.
37
ina acaulis)
(Carl
žná
dy
lo
pup
ava
be
z
u žo v k a hla d k
á(
Co
ro
ne
l la
a us
triac a)
v e m e ní k
dv
ou
lis
tý
( Pl a
o
ta n th e ra bif
lia
)
15) Na Kopaninách u Radonína
38
Lokalita Na Kopaninách nebo také
místním názvem Pálenice je drobný fragment obecních pastvin na
severním svahu nad obcí Radonín
o rozloze asi 2 ha. V roce 1985 zde
byla vyhlášena přírodní památka
s cílem ochrany populace hořečku
českého (Gentianella praecox bohemica). Vlastní plocha chráněného
území je dnes asi z poloviny zarostlá
náletem dřevin, zbytek jsou různě
zachovalé suché až mezofilní trávníky, které již řadu let nejsou pasené.
Mimo rezervaci v navazujícím sadu
a zbytcích suchých trávníků na místech kamenných snosů dosud přežívají některé typické druhy pastvin
a suchých luk. Populace hořečku
zde bohužel v posledních deseti letech silně poklesla a druh zde patrně
vymírá. Naopak poměrně stabilní
je populace velmi vzácné hruštičky
prostřední (Pyrola media), vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia)
ještěrka obecná (Lacerta agilis)
nebo kociánku dvoudomého (Antennaria dioica). Z živočichů se zde hojně
vyskytuje ještěrka obecná (Lacerta
agilis), mnohem vzácnější je užovka
hladká (Coronella austriaca).
V roce 2010 se podařilo po mnoha
letech obnovit pastvu ovcí a provést
Na Kopaninách u Radonína
podstatnou redukci náletu dřevin
v nejcennějších plochách a to nejen
v chráněném území, ale i v navazujícím sadu a jeho okolí. Na péči
o tuto významnou lokalitu se společně podílí Centrum ochrany přírody Chaloupky a obec Radonín.
39
Práce s dobrovolníky
Údržba a péče o chráněná i nechráněná území je prováděna průběžně pracovníky Českého svazu ochránců přírody Kněžice. Nebyla by však možná
bez pomoci dobrovolníků – zejména
studentů z okolí, z Vysočiny, ale také
z jiných koutů České republiky (především z Brna a Prahy). Dobrovolníci
pomáhají ZO ČSOP Kněžice již od roku
1984. Každoročně proběhnou 3 velké
tradiční brigády, kterých se zúčastní
přes 40 dobrovolníků a odpracuje se
přibližně 1000 hodin. „Na pomoc jarní
40
přírodě“ a „Na pomoc podzimní přírodě“ jsou víkendové akce, letní „Kosení“
je mezinárodní dvoutýdenní pobyt. Na
těchto akcích jde především o práci na
chráněných i nechráněných přírodně
cenných lokalitách v okolí sídla ZO ČSOP
Kněžice. Z chráněných území se dobrovolníci angažují v PR Na Podlesích
(1,9 ha) u Hrutova, v PP Urbánkův palouk (1,8 ha) mezi Novou Brtnicí a Radonínem, v PP Kamenný vrch (3,2 ha)
nedaleko Heraltic a v PP Na Kopaninách u Radonína. Z nechráněných území jsou to například lokality Salátův
kopec, tůně u Šamonína, stráně u Opatova, Ptáčova nebo Toužína či stepi
ve Vladislavi. Péče o tato území s výskytem ohrožených rostlinných a živočišných druhů je péčí o přírodní dědictví, které nám (stejně jako dědictví
kulturní) zanechali naši předkové. Kosení mokrých luk je prováděno ručně
a částečně lehkou tlačnou sekačkou.
Po kosení následuje sušení a odvoz
sena z území. Údržba suchých stepí
a bývalých pastvin spočívá v prořezávání a odstraňování náletových stromů
a keřů, kosení a hrabání stařiny. V posledních letech mají dobrovolníci možnost se něco dozvědět o extenzivní
pastvě zvířaty a podílet se na péči
o stádo ovcí. Dobrovolníci pomáhají
za jídlo a ubytování a jsou jim proplaceny cestovní náklady. Kromě praktických zkušeností z ochrany přírody
získají dobrovolníci také nezapomenutelné společné zážitky na koncertech,
výletech či při vlastní tvořivé práci.
Kromě práce s vlastním okruhem dobrovolníků se ZO ČSOP Kněžice v roce
2010 zapojila do programu firemního
dobrovolnictví, který přirozeně propojuje komerční sektor s neziskovým a tím
přispívá ke komunitnímu rozvoji v regionech. Aktivita „Zapojím se za lepší
život“ je realizován Fórem dárců jako
součást mezinárodního projektu ENGAGE, který je jednou z aktivit britské
organizace Business in the Community.
Práce s dobrovolníky
Pomozte nám...
vykoupit přírodně cenné
a ohrožené lokality.
Pomozte nám i Vy
zachovat
MÍSTO PRO PŘÍRODU.
Přispějte, prosím,
na konto sbírky
9999922/0800.
POZEMKOVÉ SPOLKY
zachraňují ohrožené
přírodní lokality
a navracejí přírodu
do míst, odkud byla
v minulosti vytlačena.
Cílem kampaně
„Místo pro přírodu“ je
takováto místa vykupovat
a trvale o ně pečovat.
BLIŽŠÍ INFORMACE
naleznete na
www.mistoproprirodu.cz
Národní pozemkový spolek
Kancelář ústřední výkonné rady ČSOP
Michelská 5
140 00 Praha 4 Michle
tel.: 222 516 115
e-mail: [email protected]
Pozemkový spolek Chaloupky
ZO ČSOP Kněžice
Kněžice 109
675 21 Okříšky
tel.: 568 423 456
e-mail: [email protected]
„Vydáno v rámci programu rozvoje pozemkovývh spolků Českého svazu ochránců přírody, finančně podpořeného
v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanovisko MŽP“.
http://pozemkovespolky.csop.cz