23. itálie

Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci
podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské
unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech
zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná
o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS.
RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: ITÁLIE1
Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D.
katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected]
Základní údaje o zemi2
1.




2.
Počet obyvatel: 60 325 805 (1. prosinec 2009).3
Rozloha země: 301 338 km2.
Administrativní uspořádání: Území Itálie se dělí do 20 regionů (regione), které
se dále člení na provincie (provincia), kterých bylo roku 2011 celkem 110.4
Počet obcí: 8 100.5
Bezpečnostní komunita země
Na zajišťování vnitřní bezpečnosti Itálie participuje značný počet subjektů,
vykonávajících činnosti, označitelné jako policejní.6 Snaha „spočítat policisty“ je proto
v rámci Itálie takřka nadlidským úkolem. Je možné se setkávat s propastně odlišnými
výsledky (od cca 265 000 až po 425 000, záleží na tom, které sbory jsou započítány,
zda se jedná o údaj včetně nebo bez civilních zaměstnanců atd.)
 Státní policie (Polizia di Stato). Státní policie zaměstnává asi 107 000 osob
(stav ke konci roku 2006) ve služebním poměru, z toho téměř 6 000 tvoří
technický a vědecký personál. Na Ministerstvu vnitra a u Státní policie dále
pracuje 9 700 civilních zaměstnanců, z toho 5 700 žen. Na územní úrovni je
tento sbor strukturován do kvestur (questura, v každé provincii jedna)7 a dále
do základních spádových jednotek, což by bylo možné přirovnat ke správnímu
obvodu obce s rozšířenou působností – v Itálii je jich okolo 800 až 900.
 Carabinieri – Četnictvo, též Vojenská policie (Arma dei Carabinieri). Jedná se
o sbor vojenského typu, jehož subordinace je řešena dvoukolejně. Sbor je
podřazen pod Ministerstvo obrany a při plnění úkolů vojenského charakteru
podléhá veliteli generálního štábu. Plní-li jeho příslušníci úkoly na úseku
veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, zodpovídají se Ministerstvu vnitra.
1
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto
děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatizace bezpečnosti.
2
National Institute of Statistics <http://en.istat.it/>.
3
National Institute of Statistics: Demography <http://demo.istat.it/bilmens2009gen/index02_e.html>.
4
Přísně vzato je provincií 109. Region Valle d’Aosta se na provincie nedělí, je tedy regionem identickým s případnou provincií.
Rýznar, L.; Šimonová, A., Evropská veřejná správa, Ministerstvo vnitra, Praha 2006, s. 108 až 111.
Wikimedia: Province Italiane Posizione <http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3f/province_italiane_posizione.png>.
Wikipedia: Itálie <http://cs.wikipedia.org/wiki/italie>.
5
Wikipedia: Subdivisions of Italy <http://en.wikipedia.org/wiki/subdivisions_of_italy#administrative_divisions>.
6
Polizia di Stato <http://www.poliziadistato.it/pds/index.html> (Státní policie).
Carabinieri <http://www.carabinieri.it/internet/> (Četnictvo).
Wikipedia: Carabinieri <http://en.wikipedia.org/wiki/carabinieri>.
Wikipedia: Italian Police <http://en.wikipedia.org/wiki/italian_police>.
7
Le Questure sul web; in: Polizia d Stato <http://questure.poliziadistato.it/>.
1
Určité pravomoci vůči sboru uplatňují i ministerstva zdravotnictví, životního
prostředí, zahraničí, zemědělství a další úřady.8 Celkový počet četníků byl pro
rok 2006 přibližně 118 000 osob (přísežného personálu).9
 Finanční a celní policie (Guardia di Finanza). Jedná se o speciální policejní
sbor, podléhajícím Ministerstvu hospodářství a financí. Je to zároveň sbor
vojenského typu, který je integrální součástí ozbrojených sil země. Složka
primárně odpovídá za vyšetřování finančně motivované trestné činnosti, jako
jsou daňové úniky, praní špinavých peněz, pašování, mezinárodní obchod
s drogami, financování terorismu, podvody s kreditními kartami, padělání
peněz atd. Zabývá se také celními a hraničními kontrolami či potíráním ilegální
imigrace. K těmto účelům využívá i svou námořní flotilu a letecké síly. 10 Stav
příslušníků této složky činil na konci roku 2006 okolo 68 000 osob, roku 2011
se jednalo o 61 286 osob.11
 Vězeňská policie (Polizia Penitenziaria). V rámci sboru působí asi 42 000
osob. Jeho hlavní činností je zajištění výkonu trestu odnětí svobody, udržování
pořádku a bezpečnosti ve věznicích, zajišťování transportu odsouzených,
provádění ochrany Ústřední správy justice a další úkoly dle zákona.12
 Lesní policie (Corpo Forestale dello Stato). Jedná se o složku, podřízenou
Ministerstvu zemědělství, potravinářství a lesnictví. V jejích řadách působí
okolo 8 500 osob, které plní úkoly jak v oblasti prosazování, tak co se týče
například požárních zásahů (její technický park čítá mimo jiné 22 hasicích
letounů) a ochrany obyvatelstva.13
Některé policejně-bezpečnostní složky se těší meziragenturnímu statutu
a jejich chod personálně zajišťují jak zástupci Státní policie, tak Finanční a celní
policie a Četnictva.14 Konkrétní kompetence v oblasti veřejné bezpečnosti jsou
přesunuty na pro tento účel zřízený koordinační a poradní orgán Národní výbor pro
právo a veřejný pořádek (jemu předsedá ministr vnitra; dalšími členy jsou vrcholní
představitelé jednotlivých bezpečnostních složek). 15
Další policejně bezpečnostní složkou v Itálii je Pobřežní stráž (Corpo delle
Capitanerie di porto – Guardia Costiera).16 Stráž se těší vojenskému statusu, ale
zároveň (jako součást státního námořnictva) spadá pod kompetenci Ministerstva
infrastruktury a dopravy. Tradice této složky sahá až do roku 1865, kdy byl založen
Sbor pro ochranu přístavišť (Corpo delle Capitanerie di porto). Současný název
a spektrum činností Pobřežní stráž získala v rámci reorganisace z roku 1989.17
V případě některých provincií došlo i ke zřízení tzv. Provincionální policie
(Polizia Provinciale). Navíc v podstatě každé větší město zřizuje svou Obecní policii
8
Wikipedia: Carabinieri <http://en.wikipedia.org/wiki/carabinieri>.
Arma del Carabinieri <http://www.carabinieri.it/internet/>.
Arma del Carabinieri: The Carabinieri Force <http://www.carabinieri.it/internet/multilingua/en/default.htm>.
10
Wikipedia: Guardia di Finanza <http://en.wikipedia.org/wiki/guardia_di_finanza>.
11
Guardia d Finanza <http://www.gdf.it>.
La Russa, I., Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2011, Presentata al Parlamento dal Ministro della
Difesa, Roma 2010 <http://cca.analisidifesa.it/downloads/7162242140_it.pdf>.
Ministero della Difesa <http://www.difesa.it/pagine/default.aspx>.
12
Polizia Penitenziaria <http://www.polizia-penitenziaria.it>.
13
Corpo Forestale dello Stato <http://www3.corpoforestale.it/flex/cm/pages/serveblob.php/l/it/idpagina/1>.
14
Polizia di Stato <http://www.poliziadistato.it>.
15
The Carabinieri Corps, Arma dei Carabinieri, Roma 2006, s. 26.
16
Capitanerie di porto – Guardia Costiera <http://www.guardiacostiera.it/>.
17
Capitanerie di porto – Guardia Costiera <http://www.guardiacostiera.it/organizzazione/strutturaperiferica.cfm>.
9
2
(Polizia Municipale).18 Region Lombardie navíc dospěl
Místní policii (Polizia Locale). Tyto teritoriální sbory
a výzbroje nemohou rovnat celostátním bezpečnostním
určitou úlohu zejména v oblasti prevence kriminality a
community policing.
k rozhodnutí vytvořit i tzv.
se ani z hlediska výstroje
sborům, nicméně sehrávají
aktivit, podřaditelných pod
Aktivity ve stylu community policing byly v Itálii zaváděny poměrně nedávno.
Tato činnost, resp. policisté, kteří ji vykonávají, se nazývá Polizia di Quartiere
(policie ve čtvrti). Tento model je zaváděn přinejmenším ve všech správních
střediscích provincií, a to jak v rámci Státní policie, tak u Četnictva. Komunitní
policisté a četníci se zaměřují na práci se seniory, mládeží a turisty a jsou k tomu
i odpovídajícím způsobem metodicky připravováni. 19 Určitou modifikací výše
uvedené komunitní policejní činnosti je i institut tzv. Pomocných četníků. Jedná se
o aktivity, určené mladším osobám, které usilují o přijetí do Četnictva, ale zatím
nesplnily všechny zákonné podmínky přijetí. Tito pomocníci jsou přiřazeni na určenou
stanici, kde vykonávají tříměsíční „službu“ spojenou s výcvikem. Nástupní termíny na
pozice tohoto druhu jsou vypisovány čtyřikrát do roka.
Ozbrojené síly Itálie (Forze Armate Italiane) sestávají ze čtyř součástí:




Pozemní síly (Esercito Italiano), údajně 108 355 osob, stav k roku 2010, kdy
k roku 2011 byly zmíněny perspektivy určitého zeštíhlování sboru (slučování
konkrétních jednotek či funkcí).20
Vojenské námořnictvo (Marina Militare), okolo 32 500 příslušníků, přes 70 lodí
a 80 letadel.21
Vojenské letectvo (Aeronautica Militare), 45 000 příslušníků, 665 letadel.22
Četnictvo (Arma dei Carabinieri), okolo 118 000 příslušníků.23
Stejně jako v případě „policistů“, ani sčítání „vojáků“ není v Itálii snadné
– a navíc se oba údaje překrývají (Četnictvo ale i jiné složky bývají nezřídka
započítány do obou množin). Roku 2011 v řadách ozbrojených sil působilo
dohromady okolo 319 500 osob, bez započítání personálu Finanční a celní policie.
Z toho asi 288 000 činil „přísežný personál“ (osoby ve služebním poměru) a zbytek
(asi 31 500) civilní zaměstnanci.24 Lze se dočíst i o nasazování neupřesněného
počtu dobrovolníků (Volontario in Ferma Prefissata, VFP), a to zřejmě v rámci
pozemních sil, námořnictva i letectva – obvykle (ale nikoli výhradně) se jedná
o nebojové funkce (jako je obsluha radarů a radiostanic atd.).25
Na konci července 2008 byl v Itálii zahájen kontroverzní projekt nasazení
4 000 příslušníků armády pro výkon policejních činností (z toho 3 000 vojáků
bylo využito pro hlídkovou činnost v ulicích Říma/Vatikánu, Milána, Neapole
18
Vigile Amico <http://www.vigileamico.it/>.
Polizia Municipale <http://www.poliziamunicipale.it/aree/home.aspx>.
19
Carabinieri: Community Carabiniere <http://www.carabinieri.it/internet/multilingua/en/communitycarabiniere/06_en.htm>.
20
Official Website of the Italian Army <http://www.esercito.difesa.it/en-us/pages/default.aspx>.
21
Marina Militare <http://www.marina.difesa.it/pagine/default.aspx>.
22
Aeronautica Militare <http://www.aeronautica.difesa.it/pagine/default.aspx>.
23
Arma del Carabinieri <http://www.carabinieri.it/internet/>.
Arma del Carabinieri: The Carabinieri Force <http://www.carabinieri.it/internet/multilingua/en/default.htm>.
24
La Russa, I., Nota aggiuntiva allo stato di previsione per la Difesa per l'anno 2011, Presentata al Parlamento dal Ministro della
Difesa, Roma 2010 <http://cca.analisidifesa.it/downloads/7162242140_it.pdf>.
Ministero della Difesa <http://www.difesa.it/pagine/default.aspx>.
25
Volontario in Ferma Prefissata <http://www.esercito.difesa.it/concorsi/volontari/pagine/default.aspx>.
3
a Palerma. Vojáci patrolují bez toho, aby tvořili smíšené hlídky s policisty nebo
četníky. Většinou jsou vyzbrojeni jen pistolí, ale v turisticky exponovaných lokalitách
i samopaly.
Bylo avizováno, že projekt bude
po 6 měsících vyhodnocen a případně
prodloužen. Jako důvod pro takový krok
byl uveden nárůst trestné činnosti
imigrantů (často z Rumunska), stejně
jako obavy z terorismu. Odpůrci tohoto
konceptu krok kritizovali, s tím, že je
třeba zaměřit se spíše na zvyšování
počtu
příslušníků
a
rozšiřování
pravomocí existujících bezpečnostních
sborů.26
Vyhodnocení uvedeného projektu na počátku roku 2012 vedlo nejenom z jeho
uchování, ale ke zmnohonásobení počtu pro tento účel vyčleněných vojáků. Jako
argument posloužila i vlna znásilnění, ke které na přelomu roku v Itálii došlo.
Tento stav (nasazení až 30 000 vojáků ve prospěch policejních sil) zřejmě
trvá. O policejně-vojenských patrolách okolo exponovaných objektů se je možné
dočíst i na začáku roku 2012.27
Hasiči (Vigili del Fuoco, Corpo nazionale dei vigili del fuoco, CNVVF)28 v Itálii
jsou podobně jako policisté podřízeni Ministerstvu vnitra a v území strukturováni do
útvarů podle provincií. Profesionálních hasičů je celkem okolo 32 000, dobrovolných
podstatně méně, asi 5 000. Údaje o počtu hasičských stanic se propastně liší – lze
se setkat s údajem okolo 320 až po 600 stanic.
Zajímavostí z hlediska fungování bezpečnostního systému může být, že do
roku 2005 byla práce v rámci hasičského sboru alternativou k povinné vojenské
službě.
Zpravodajské služby Itálie jsou po reformě z března 2007 tři:29
 Agentura pro vnitřní informace a bezpečnost (Agenzia Informazioni
e Sicurezza Interna, AISI), kontrarozvědka.
 Agentura pro vnější informace a bezpečnost (Agenzia Informazioni
e Sicurezza Esterna, AISE), služba s vnější působností.
 Úřad pro bezpečnost informací (Dipartimento delle Informazioni per la
Sicurezza, DIS). Jedná o obdobu Národního bezpečnostního úřadu v České
republice.
26
Italian Troops to Patrol Cities; in?: BBC, 30. VII. 2008 <http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7540585.stm>.
Pisa, N., Berlusconi to Deploy 30,000 Soldiers on Italy's Streets after Wave of Violent Rapes; in: Daily Mail, 25. I. 2009
<http://www.dailymail.co.uk/news/article-1127358/Berlusconi-deploy-30-000-soldiers-Italys-streets-wave-violent-rapes.html>.
Italy Calls Out Army to Fight Crime, Avert Terror <http://romea.cz/english/index.php?id=detail&detail=2007_983>.
27
Simpson, V., L.; Satter, R., Italian Police Arrest Terrorism Suspect; in: Associated Press, 15. III. 2012
<http://news.yahoo.com/italian-police-arrest-terrorism-suspect-134757236.html>.
28
International Association of Fire and Rescue Service: Italy <http://www.ctif.org/main-fire-statistics-in-italy>.
Corpo nazionale dei vigili del fuoco <http://www.vigilfuoco.it/aspx/home.aspx>.
29
Presidenza del Consiglio dei ministri <http://www.sicurezzanazionale.gov.it/web.nsf/pagine/home>.
4
Všechny tyto zpravodajské instituce jsou koordinovány “Meziministerským
výborem pro bezpečnost republiky” (Comitato interministeriale per la sicurezza della
Repubblica, CISR), který řídí předseda vlády. Tajemníkem Výboru je ředitel DIS,
dalšími členy jsou ministři zahraničních věcí, vnitra, obrany, spravedlnosti
a hospodářství.
3.
Kriminalita v Itálii
V Itálii jsou trestně právní delikty rozděleny do dvou kategorií: méně závažné
delikty (contravvenzioni) a přečiny respektive trestné činy (delitti). Delikty, za něž lze
uložit trest odnětí svobody do 10 let, jsou řešeny buď smírčím soudem (Giudice di
Pace) nebo samosoudcem (Tribunale in composizione monocratica). U trestných
činů s horní hranicí trestu odnětí svobody nad 10 let, probíhá řízení před soudním
tribunálem (Tribunale in composizione collegiale), který je tvořen třemi soudci.
U nejzávažnějších činů (vražda, organizovaný zločin) je věc řešena soudem porotním
(Corte d´Assise), složeným ze dvou profesionálních soudců a šesti přísedících.30
Roční nápad veškeré zjištěné trestné činnosti v Itálii v posledních letech
zpravidla přesahuje hranici 2,5 milionu skutků ročně.31 Krádeže představují asi 75 %
objemu zjištěné kriminality. Dalších 7 % tvoří násilná trestná činnost. Úroveň
zjištěných násilných trestných činů je v Itálii již po několik desetiletí na zhruba stejné
úrovni (s výjimkou dočasného trendu růstu počtu zjištěných vražd).32
rok
zjištěná kriminalita celkem
z toho vloupání
z toho krádeže vozidel
násilná kriminalita celkem
z toho vražda33
z toho loupež34
drogová kriminalita
1990
2 501 640
305 057
3 655
109 356
-
1991
2 647 735
367 252
4 009
112 304
-
1992
2 390 539
321 384
3 295
88 659
-
30
1993
2 259 826
307 283
2 783
86 306
-
1994
2 173 448
293 982
2 676
79 179
-
1998
2 425 748
246 804
309 113
108 935
918
73 289
43 014
2002
2 231 550
169 430
232 564
106 624
691
68 248
37 965
Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group; LLC, New York 2006, s. 419.
V průběhu kalendářního roku došlo k blíže neupřesněné změně statistiky, z tohoto důvodu nemusí být data před tímto rokem
a po tomto roce vždy plně srovnatelná.
Tavares, C.; Thomas, G., Crime and Criminal Justice, Eurostat: Statistics in Focus, 58/2010, ISSN 1977-0316
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ity_offpub/ks-sf-10-058/en/ks-sf-10-058-en.pdf>.
Tavares, C.; Thomas, G., Crime and Criminal Justice, Eurostat: Statistics in Focus, 36/2009, ISSN 1977-0316
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ity_offpub/ks-sf-09-036/en/ks-sf-09-036-en.pdf>.
Eurostat: Crime Trends in Detail <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/crime_trends_in_detail>.
Number of Police Officers <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/crime/documents/police.pdf>.
Statistics on crime and criminal justice: Offence definitions and explanatory notes for countries unable to meet the standard
definition, Eurostat, 17. I. 2012
<http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ity_sdds/annexes/crim_esms_an1.pdf>.
Andreassi, A., Il fenomeno criminale in Italia: l'esperienza di un dirigente di Polizia
<http://gnosis.aisi.gov.it/sito/Supplemento.nsf/servnavig/20>.
32
Okolo 100 až 200 zjištěných vražd ročně spadá na vrub mafie.
Wikipedia: Murder Italy <http://www.en.wikipedia.org/wiki/murder#italy>.
World Criminal Justice Library Network: Statistical Resource Italy <http://andromeda.rutgers.edu/~wcjlen/wcj/stats/italy.html>.
Jedná se o dílčí rozcestník na konkrétní zdroje, obvykle pro roky 1999/2000 až 2010 včetně (všeobecné statistiky, drogová
kriminalita, kriminalita mládeže).
Istat.it: Sistema Informativo Territoriale sulla Giustizia <http://giustiziaincifre.istat.it/>.
Istat.it: Giustizia e sicurezza <http://www.istat.it/it/giustizia-e-sicurezza>. Jedná se o určitou „všehochuť“ informací (tiskových
zpráv a aktualit) k tématu justice a bezpečnosti. Zajímavým statistickým údajem může být například délka trvání soudních pří u
soudů první (kolísavě klesá) a druhé (pronikavě roste) instance (mezi roky 2000 až 2008).
Istat.it: Delitti denunciati dalle Forze di polizia all’Autorità giudiziaria. 24. III. 2011 <http://www.istat.it/it/archivio/20189>. Jedná se
o tiskovou zprávu, popisující v nejhrubších rysech vývoj zjištěné kriminality mezi lety 1991 až 2009 včetně. Roku 2009 bylo
zaznamenáno 2 629 831 případů, tedy 4 369 na 100 000 obyvatel.
L’andamento Generale Della Criminalità, Ministero dell'Interno 2009
<http://www.interno.it/mininterno/export/sites/default/it/assets/files/14/0900_rapporto_criminalita.pdf>.
Eurostat: Crime ad Criminal Justice. 6. III. 2012 <http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/crime/introduction>. Jedná
se o přehled pro roky 2000 až 2009 včetně, inkorporovaný do tabulky.
33
Souhrnný údaj pro skutkové podstaty vražda, zabití a usmrcení lidského plodu.
Pro roky 1990 až 1994 součet položek „úmyslné zabití“ a „pokus o vraždu“.
34
Pro roky 1990 až 1994 součet položek „loupež“ (robbery) a „loupežné přepadení“ (mugging).
31
5
rok
zjištěná kriminalita celkem
z toho vloupání
z toho krádeže vozidel
násilná kriminalita celkem
38
z toho vražda
z toho loupež
drogová kriminalita
2003
2 456 887
173 097
221 543
111 165
765
70 625
37 288
35
2004
2 417 716
112 112
270 129
131 764
767
66 643
30 053
36
2005
2 579 124
122 250
265 975
136 322
648
65 724
32 059
37
2006
2 771 490
143 726
280 167
145 209
663
71 762
32 306
2007
2 933 146
169 367
277 549
153 997
685
74 130
34 439
2008
2 709 888
153 080
229 961
146 598
654
64 535
34 082
2009
2 629 831
152 804
213 407
131 610
626
50 732
34 101
Relevantní statistiku obhospodařuje zejména
Statistický úřad (ISTAT). Jeho výstupy však
neobsahují příliš mnoho proměnných a často
pokulhávají dokonce i za nadnárodními výstupy
EUROSTAT-u.
K mání jsou i dílčí statistické listy (1až 2 strany,
základní data a mapa podle regionů39), věnované
výskytu a trendům některých skupin trestných činů
(majetková kriminalita, znásilnění, vloupání, krádeže
vozidel, drogová kriminalita atd.).40
Výzvu pro policejní složky Itálie
představuje organizovaný zločin. Stěžejní
náplní „činnosti“ těchto skupin je obchod
s drogami, alkoholem a zbraněmi, respektive pořádání hazardních her, organizování
prostituce a další formy pornografického
průmyslu, padělání všeho druhu, nelegální
likvidace odpadů, stejně jako „tradiční“
poskytování vynucené „ochrany“ a s tím
související vymáhání výpalného. Celkový
roční zisk mafie v Itálii se odhaduje na více
než 100 miliard eur ročně. Jednou
z největších hrozeb, které s mafiánskými
skupinami souvisí, je jejich prorůstání do
veřejného života.41 S tím souvisí i bezprecedentní situace v Itálii, která se týká
zkušeností s tématem ochrany svědků,
včetně členů mafie, ochotných spolupracovat s orgány prosazování práva.42
35
Jiný údaj: 2 968 594.
Istat.it: Aggiornamento sistema informativo giustizia, 13. X. 2006
<http://www.istat.it/salastampa/comunicati/non_calendario/20061013_00/> (tisková zpráva pro rok 2004, vydaná v říjnu 2006).
36
Istat.it: Aggiornamento sistema informativo giustizia, 18. IX. 2007
<http://www.istat.it/salastampa/comunicati/non_calendario/20070918_00/> (tisková zpráva pro rok 2005, vydaná v září 2007).
37
Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2 (počet trestných činů za rok 2006).
38
Souhrnný údaj pro skutkové podstaty vražda, zabití a usmrcení lidského plodu.
39
Použitý příklad se týká krádeží, zjištěné policií a předané soudům – rok 2009, na 100 000 obyvatel.
Furti in forte diminuzione nell’ultimo biennio (2008-2009) <http://noi-italia.istat.it/fileadmin/user_upload/allegati/55.pdf>.
40
Istat.it: Crimes reported by the Police Forces to the Judicial Authority, 9. VIII. 2010
<http://en.istat.it/dati/dataset/20100809_00/>.¨
Jedná se o přehled za rok 2008 (tedy zveřejněný po 19 měsících od konce roku). Je konstatováno, že roku 2008 bylo zjištěno
2 709 888 případů, tedy 4 529,1 na 100 000 obyvatel. To je o 7,6 % méně než za rok 2007. Stěžejní roli na tomto poklesu
sehrává nižší pčet nahlášených krádeží, které se na zjištění kriminalitě podílí vždy zhruba 50 %.
41
Mafie ročně ´zdaní´ deset miliard eur; in: Lidovky.cz, 2. IX. 2007 <http://www.lidovky.cz/mafie-rocne-zdani-deset-miliard-eurduc-/ln_zahranici.asp?c=a070902_170041_ln_zahranici_znk>.
42
Řada hlasů hovořila o nutnosti povolat armádu do boje proti zločinu již na počátku 80. let XX. století. Viz např. mapa
z časopisu Květy z roku 1983.
6
4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti43
Soukromé bezpečnostní služby na území dnešní Itálie se těší historii sahající
až do dob starověku (gardy jednotlivých významných představitelů).44
Moderní dějiny tohoto sektoru je nicméně vhodnější klást do roku 1870, kdy
vysloužilý důstojník Garibaldiho armády Giuseppe Lombardi v Padově (Padua)
založil bezpečnostní službu „Cittadini dell‘Ordine“ (jedná se o zastřešující název, de
facto synonymum pojmu soukromá bezpečnostní agentura). Už tehdy existovala
nepřehlédnutelná poptávka po poskytování komerční bezpečnosti, zvláště formou
ochrany osob a noční ochrany obydlí, skladišť a obchodů. Strážci („noční poslové“)
ale poskytovali i pomoc při úrazech a porodech, případně přivolali hasiče nebo
četníky. Jejich služby se rychle rozšířily do většiny severoitalských měst.
Zřejmě nejproslulejší organizace tohoto typu vznikla v Turíně (Torino) pod
taktovkou vysloužilého generála Viscontiho (existuje dodnes a ke své dlouhé historii
se přímo hlásí).45
Služby tohoto typu získaly v neklidných dobách široké uznání. Vedle
profesionálních pracovníků se do nich zapojovali i dobrovolníci z řad širší veřejnosti.
Už tehdy ale docházelo k problémům, vyplývajícím z absence jednoznačné úpravy
práv a povinností strážců (nošení zbraní soukromými osobami, přivlastnění si práva
na použití násilí náležejícího pouze úřadům). Konkrétně Lombardiho podnik nejvyšší
soud ve Florencii roku 1883 zprostil viny a potvrdil jeho právo k provozování
soukromých bezpečnostních služeb.
V odvolání na tento precedent se strážci stali
uznávaným dozorovacím institutem. Od počátku XX.
století až do doby po skončení II. světové války patřili ke
koloritu většiny významnějších měst.
Zenit strážců představuje ekonomický boom v 60.
letech XX. století. Do poloviny 70. let stoupl počet
existujících firem z 200 na 700 a počet jejích pracovníků
ze 12 000 na více než 30 000.
V této době docházelo k omezování přítomnosti
policistů při střežení bankovních přepážek a podobných
prostor, a posilování jejich přítomnosti v ulicích.
Uprázdněný prostor pak rychle zaujal soukromý sektor.
Ve stejné době, opět z důvodu nedostatečných kapacit policejních sil, vzniká
také subsektor komerční přepravy peněz a cenností.
Tento trend zároveň znamenal převahu kvantity nad kvalitou. Klesala
kvalifikace pracovníků a docházelo k excesům. Řada brutálních přepadení bank,
které s sebou nesly oběti na životech ze stran strážců i veřejnosti, vedly – po výzvě
ministra vnitra – k těsné spolupráci státu, bank a soukromých agentur při vytváření
speciálně školeného, tzv. přísežného personálu (Guardie Particolare Giurata46), který
byl přítomen v každém peněžním ústavu.
Zlom, který vedl k podstatnému poklesu počtu zaměstnanců v rámci sektoru
(což je trend odlišný od vývoje ve většině ostatních evropských zemí) nastal
počátkem 80. let XX. století. Kvalita začala být nadřazována nad kvantitou
43
Novák, F., Komerční bezpečnost v Itálii; in: Policista, 8/2002 <http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/2002/08/italpol.html>.
Vigilanza privata; in: Wikipedia <http://it.wikipedia.org/wiki/vigilanza_privata>.
45
Cittadini dell’Ordine S. r. l. <http://www.cdotorino.com>.
46
Tento pojem je dnes dalším z možných obecných pojmenování sektoru jako celku.
44
7
a početnější skupiny méně kvalifikovaných pracovníků byly postupně nahrazovány
menšími počty kvalifikovanějších specialistů, využívajících celou řadu technických
vymožeností. Přepadení bank se tak stalo nejistým podnikem, kdy se útočník přes
oddělené přepážky a časové zámky k penězům tak snadno nedostane.
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do
několika podoblastí:
Rámec zákonné 
regulace
soukromých
bezpečnostních
služeb47




Instituce
odpovědná
za vytváření
rámce regulace
Oblasti pokryté
regulací


Požadavky pro
vstup na trh
– na úrovní
právnické osoby







Stále platný zákon ze dne 18. VI. 1931 č. 773, o veřejné
bezpečnosti (Testo Unico delle leggi di Pubblica Sicurezza),
který v paragrafech 132 až 141 hovoří o „pomocných
bezpečnostních sborech“.48
Zákon ze dne 26. IX. 1952, o soukromých bezpečnostních
strážích.49
Dekret ze dne 1. IV. 2008, č. 49, odstavec 4.
Dekret presidenta republiky ze dne 4. VIII. 2008, doplňující
zákon z roku 1931.
Soukromé detektivní činnosti jsou upraveny zákonem ze
dne 26. IX. 1935 č. 1952, o soukromé bezpečnosti, dále
rozváděným prostřednictvím královského nařízení ze dne
6. V. 1940 č. 635.50
Stěžejní roli sehrává policejní (provinciální) kvestura.
Odbor veřejné bezpečnosti Ministerstva vnitra je odpovědný za soustřeďování statistických dat, souvisejících
s fungováním sektoru.
Ostraha majetku.
Přeprava peněz a cenností.
Letištní bezpečnost.
Soukromé detektivní služby, vyžadující zvláštní licenci.
Získání platné licence (povolení k podnikání). Vzhledem
tomu, že bezpečnost a veřejný pořádek je primárně
chápána jako doména státních pořádkových sil, tak licence
nesmí být udělena pro výkon veřejných funkcí nebo
činností, které by bylo možné chápat jako omezování
individuální svobody.51
Povolení (licence) se vztahuje pouze na území provincie.
Pokud by se například střežený majetek vyskytoval
v několika provinciích, musí přísežný střežící personál
získat povolení také od kvestorů těchto dalších provincií.
Každá změna aktivit (náplně činnosti) firmy, odchylující se
od původního povolení (licence) musí být znovu (předem)
schválena a povolena konkrétním kvestorem.
47
Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Italy
<http://www.privatesecurityregulation.net/countries/results/taxonomy%3a238.99>.
48
Law of 18 June 1931 on Public Security <http://www.privatesecurityregulation.net/files/italy_1931_lawpublicsecurity.pdf>.
Regio Decreto 6 maggio 1940, n. 635: Regolamento per l'esecuzione del Testo Unico 18 giugno 1931, n. 773 delle Leggi
di Pubblica Sicurezza <http://www.sanzioniamministrative.it/collegamenti/i%20codici/reg_tulps_2/reg_tulps%20index.htm>.
49
Law of 26 September 1952 on Private Security Guards
<http://www.savip.it/modules.php?name=news&file=read_article&sid=116&mode=thread&order=0&thold=0>.
50
Royal Decree of 6 May 1940 on the Implementation of the 1935 Law on Private Security
<http://www.italgiure.giustizia.it/nir/1940/lexs_24343.htm>.
51
Novák, F., Komerční bezpečnost v Itálii; in: Policista, 8/2002 <http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/2002/08/italpol.html>.
8
Požadavky pro
vstup na trh
– na úrovni
fyzické osoby
Omezení
pro vstup na trh

Licence je udělována konkrétní osobě, která splňuje
požadavky na věk alespoň 18 let a občanství Itálie.
 Prvotní screening způsobilosti konkrétního zaměstnance
provádí firma (agentura, družstvo), která uvažuje o jeho
přijetí.
 Pokud fyzická osoba splňuje podmínky prefektova/kvestorova dekretu může být přistoupeno ke složení a podpisu
přísahy střežícího personálu před soudcem místně
příslušného soudu. Tato přísaha je však podle platného
zákona nestaví do srovnatelné pozice s příslušníky
„státních“ policejních sborů.
Omezení pro vstup na trh na úrovni fyzických osob se týká:



Další zvláštní
požadavky
(uniforma,
průkazy)
Střelné zbraně
Psi
Oprávnění
osob s omezenou způsobilostí k právním úkonům;
osob, které byly pravomocně odsouzeny za trestný čin či
jiný delikt, případně jsou v této souvislosti byť i jen
vyšetřovány (a nedošlo k jejich zproštění obžaloby);
osob, pověřených výkonem veřejné funkce nebo činnostmi,
které přinášejí omezování osobní svobody (policisté,
vězeňský personál apod.).
Plnění těchto podmínek je namátkově a bez předchozího
oznámení kontrolováno prefekty/kvestory na úrovni konkrétních
provincií.
Konkrétní standardy jsou obvykle určovány na úrovni
jednotlivých provincií.
Existuje propastný rozdíl mezi ozbrojenými a neozbrojenými strážci.

Příslušné povolení, pro nakládání střelnými zbraněmi
personálem soukromé bezpečnostní služby je vydáváno
policejními prefekty/kvestory na úrovni konkrétních
provincií/kvestur, na základě absolvování příslušného
výcviku (Regolamento del Questore).

Povolení jsou „vydávána „na osobu“. Konkrétní strážci své
zbraně v mimopracovní době ukládají u sebe doma.

Skladování zbraní v prostorách agentury je vyloučeno.

Agentura pouze vede registr střelných zbraní používaných
svým personálem (počet zbraní a jejich typy podléhají
určitým, blíže neupřesněným omezením).

Užívání střelných zbraní se předpokládá obvykle při plnění
obvyklých rizikovějších úkolů (přeprava peněz a cenností,
bankovní ostraha, služby na letištích a ve větších
obchodních centrech).
Pravidla pro nasazování psů v rámci sektoru se řídí pokyny
konkrétní prefektury/kvestury.
Sektoru soukromé bezpečnosti je zákonem vymezena
„podporující role“, kdy je zvlášť kvalifikovaným soukromým
osobám poskytnuto povolení k výkonu dílčích bezpečnostních

9
funkcí, které jinak patří do oblasti veřejného zájmu. Personál
soukromých bezpečnostních agentur není chápán jako „veřejný
činitel“, ačkoli vykonává určitý aspekt „veřejné služby“.

Sankce
Výcvik
Mzdy a příplatky
Počet firem
Zaměstnané
osoby
Pracovník sektoru soukromé bezpečnosti je definován jako
soukromá osoba, jejíž státem regulovaná a kontrolovaná
činnost je výkonem služby ve veřejném zájmu.
 Stěžejním aspektem této činnosti se rozumí bezpečnostní
prevence (kdy svou přítomností odrazují od páchání trestné
činnosti).
 Pouze v případě přistižení pachatele při činu nebo ihned po
něm lze vykonat určité represivní aktivity. Veškerá taková
činnost však musí být koncipována jako podpora
příslušných policejních orgánů.
Sankce vůči subjektům v rámci sektoru mohou být jak
administrativní (pozastavení nebo odnětí licence), tak
trestněprávní povahy.
 Uchazeč o práci v rámci sektoru musí základní výcvik
(školení) absolvovat ještě před nástupem.
 Parametry tohoto vstupního výcviku jsou stanovovány na
úrovni jednotlivých provincií. Obvyklým kompromisem bývá
výcvik v trvání 40 hodin.
 Specifický navazující výcvik (například za využití služebně
staršího kolegy – tutora) je obvyklý i po nástupu do firmy.
Na rozdíl od naprosté většiny zemí Evropské unie se je možné
sektor soukromé bezpečnosti možné chápat jako určitou
prestižní profesi, která je i zajímavě finančně ohodnocena.
Náklady na jednoho přísežného zaměstnance jsou v přepočtu
odhadovány na zhruba 1 120 000 korun ročně.
Statistika týkající se počtu firem v rámci sektoru může být
někdy matoucí. Záleží na tom, zda započítává pouze „firmy“
v užším smyslu slova (jejich počet za posledních 15 let osciluje
mezi 800 až 970), nebo i družstva (kooperativy, okolo 170 až
240 subjektů) a osoby samostatně výdělečně činné („firmy
jedné osoby“, přinejmenším několik stovek případů, zejména co
se týče bodyguardingu nebo detektivních služeb).
Počet firem jako takových byl v rámci sektoru roku 2008 uváděn
okolo 965. Z toho 52 % (502 subjektů) s 15 a méně
zaměstnanci; 24 % (232 firem) s 16 až 50 zaměstnanci; 21 %
(202 firem) s 50 až 250 zaměstnanci a 3 % (29 firem) s více
než 250 zaměstnanci.
 CoESS uvádí pro rok 2008 údaj 49 166 zaměstnaných
osob, z toho asi 5 % tvoří „management“. Roku 1996 to bylo
okolo 51 440 zaměstnanců, z toho 44 045 ve firmách
a 7 395 v rámci družstev.
 Muži (nejčastěji ve věku 35 až 40 let) představují okolo 75 %
personálu. Ženy (ve věku 26 až 30 let), zbylých 25 %.
 Okolo 80 % personálu je zaměstnáno na plný úvazek, 10 %
10
Obrat
Pracovní doba
5.
na částečný a 10 % na dobu určitou.
 Fluktuace se v rámci sektoru pohybuje okolo 6 %, daleko
významnější je na severu země.
 Okolo 52 % personálu působí ve firmách s více než 100
zaměstnanci.
 Jen asi 5 % osob v rámci sektoru lze chápat jako „bílé
límečky“.
Údaje o obratu v rámci sektoru jsou matoucí, není zřejmé, zda
jsou konkrétní ukazatele uvedeny v eurech nebo přepočítány
na liry. Pro rok 2004 se tak nicméně může jednat až o obrat
sektoru ve výši 2 400 000 000 eur (mzdy, technické vybavení,
plnění pojišťoven atd.).
Některé starší podklady hovoří o tom, že pracovní doba v rámci
sektoru není výslovně limitována. Pravděpodobnější však je
existence určitého rámce (maximálně 8 hodin denně, respektive
40 hodin týdně a nanejvýš 350 hodin přesčasů ročně).
Asociace firem v rámci sektoru vnitřní bezpečnosti
V této oblasti panuje relativně nepřehledná situace, respektive zde existuje
celá řada uskupení s podobnými názvy, které jsou navíc předmětem častých fúzí,
rozdělování či přejmenování. Uvedeny jsou nicméně alespoň ty nejvíce významné
a stabilní platformy. Řada z nich se přitom tématem soukromé bezpečnosti zabývá
jen okrajově (vedle jiných odvětví).
Federace sektoru strážných a soukromé bezpečnosti
(Federazione del Settore della Vigilanza e Sicurezza
Privata, Federsicurezza nebo FederSicurezza). Jedná se
o „asociaci asociací“, pokrývající mnohé níže uvedené
subjekty (ANIVP, ANISI, A.N.S.SA.T, AssVigilanza,
UNIV).52 Tato platforma pokrývá odhadem okolo 70 %
sektoru poskytování služeb soukromé bezpečnosti.
Národní asociace soukromých strážních společností
(Associazione Nazionale Istituti di Vigilanza Privata,
ANIVP). Platforma sdružuje, podle různých údajů, asi 15 %
sektoru, respektive 144 až 149 společností, ve kterých
celkem pracuje asi 14 200 zaměstnanců.53
Národní
asociace
soukromých
bezpečnostních
institucí (Associazione Nazionale di Vigilanza Privata,
AssVigi-lanza). Plaforma byla založena roku 1985 v Miláně
a dnes sdružuje asi 100 firem v rámci sektoru, obvykle
středně velkých a větších, ve kterých působí dohromady
okolo 9 000 zaměstnanců. Jedná se tak do určité míry
o sestup. Roku 2004 totiž tato platforma avizovala 155
firem se zhruba 15 000 zaměstnanci.54
52
Federazione del Settore della Vigilanza e Sicurezza Privata <http://www.federsicurezza.it>.
Associazione Nazionale Istituti di Vigilanza Privata <http://www.anivp.it/>.
54
Associazione Nazionale Istituti di Vigilanza Privata <http://www.federsicurezza.it/associati.asp?socio=assvigilanza>.
53
11
Národní asociace pro podnikání v oblasti integrovaných služeb (Associazione Nazionale Imprese Servizi
Integrati, ANISI). Sídlem platformy je Řím.55
Národní sdružení satelitních a telematických služeb
(Associazione Nazionale Servizi Satellitari e Telematici,
ANSSAT).56 Platforma sdružuje okolo 400 firem se zhruba
8 000 zaměstnanci a ročním obratem okolo 60 milionů eur.
Jako „tahoun“ trhu je aktuálně uváděna instalace zařízení
pro sledování polohy nákladních vozidel spedičních firem.
Národní unie strážních společností (Unione Nazionale
Istituti di Vigilanza, UNIV).57 Sdružuje okolo 100 firem
respektive 9 200 koncových pracovníků.58
Národní asociace „managerů rizik“ a osob odpovědných za pojišťovací agendu (Associazione Nazionale
dei Risk Manager e Responsabili Assicurazioni Aziendali,
ANRA).59 Jedná se o uskupení se sídlem v Miláně, které je
členem nadnárodních platforem FERMA60 a IFRIMA.
Italská federace institutů soukromé bezpečnosti
(Federazione italiana tra gli Istituti di Vigilanza,
Federvigilanza). Platforma zastřešuje odhadem 70 až 80
firem, respektive 8 000 osob.
Národní asociace sdružení ponikajících v oblasti
služeb a cestovního ruchu (Associazione Nazionale delle
Cooperative di Servizi e Turismo, ANCST – Legacoop).61
Tato plaforma sdružuje okolo 40 až 50 firem.
Pracovní federace kooperativů v oblasti služeb (Federlavoro e Servizi, Confcooperative) pokrývající okolo 50
firem (menších družstev) respektive 1 300 osob.62
Všeobecná asociace italských kooperativů (Associazione Generale Cooperative Italiane, AGCI).63
Italská asociace pro bezpečnost (Associazione Italiana
Vigilanza, ASS.I.V.), pokrývá okolo 70 firem se zhruba
7 500 zaměstnanci, pokrývající oblast instalace elektronických zabezpečovacích zařízení.64
Národní asociace kooperativů v oblasti služeb a cestovního ruchu (Associazione Nazionale Servizi Territoriali,
ANST), sdružující okolo 50 družstev.65
55
Associazione Nazionale Imprese Servizi Integrati <http://www.federsicurezza.it/associati.asp?socio=anisi>.
Associazione Nazionale Servizi Satellitari e Telematici <http://www.federsicurezza.it/associati.asp?socio=anssat>.
Unione Nazionale Istituti di Vigilanza <http://www.univigilanza.it/>.
58
Unione Nazionale Istituti di Vigilanza <http://www.univigilanza.it/main.asp>.
59
Associazione Nazionale dei Risk Manager e Responsabili Assicurazioni Aziendali <http://www.anra.it/>.
60
FERMA <http://www.ferma.eu/2011/11/around-the-associations/>.
61
Associazione Nazionale delle Cooperative di Servizi e Turismo <http://www.legacoop.it/ancst.aspx>.
62
Federlavoro e Servizi, Confcooperative <http://confcooperativelaspezia.it/associazione.html>.
63
Associazione Generale Cooperative Italiane <http://www.agci.it/>.
64
Associazione Italiana Vigilanza <http://www.assiv.it/>.
Federazione ANIE - P.IVA <http://www.anie.it/browse.asp?goto=1845>.
65
Associazione Nazionale Servizi Territoriali <http://www.anst.it/>.
56
57
12
6.
Odborové platformy aktivní ve vztahu k sektoru vnitřní bezpečnosti
Velmi podobná roztříštěnost jako u výše uvedených asociací platí i v oblasti
odborových platforem. Tato uskupení přitom obvykle pokrývají i jiné sektory, než
soukromou bezpečnost (služby jako celek, cestovní ruch atd.).
Na celostátní úrovni i v rámci provincií existují dvoustranné dohadovací
výbory, kde zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců projednávají konkrétní otázky
(výcvik, zavádění nových technologií, důchodové programy atd.).
Italská federace pracovníků v obchodě, službách
a cestovním ruchu (La Federazione Italiana del
Commercio, del Turismo e dei Servizi, FILCAMS CGIL).
Členy tohoto celostátního uskupení je, podle různých údajů,
8 300 až 12 300 osob ze sektoru soukromé bezpečnosti
– převážně se jedná o koncové strážce.66
Italská federace sdružení pro komerční služby
a turistiku – Italská konfederace pracovních syndikátů
(Federazione Italiana Sindacati Addetti Servizi Commerciali, Affini e del Turismo – Confederazione Italiana Sindacati Lavoratori, FISASCAT – CISL). Jedná se o prakticky
všeobjímající „federaci federací“, operující primárně na
úrovni jednotlivých provincií.
Italská unie pracovníků v turistice, obchodě a službách
(L'Unione Italiana Lavoratori Turismo Commercio e Servizi,
UILTuCS – UIL). Toto „apolitické“ sdružení zahrnuje asi
9 100 členů ze sektoru soukromé bezpečnosti.
Soukromá bezpečnost: Federace pracovníků v oblasti
bezpečnosti a soukromého vyšetřování (Sicurezza
Civile: Unione Generale del Lavoro. Terziario e servizi).
Federace zahrnuje asi 5 600 členů ze sektoru soukromé
bezpečnosti.67
Nezávislý odborový svaz privátní bezpečnosti (Sindacato Autonomo di Vigilanza Privata, SAVIP), pokrývající asi
1 300 osob, strážců.68
Chcete vědět víc:
 Navigační portál k tématu soukromých bezpečnostních služeb v Itálii.69
 Rozcestník k tématu (tiskové zprávy, aktuality atd.).70
 Stránky nejstarší stále existující agentury a informace o historii sektoru.71
66
Sanimpresa <http://www.sanimpresa.it/sanimpresa.asp?VL=partner>.
Tutti i diritti riservati – EBIT <http://www.ebitnet.it/cms/index.php?option=com_content&view=article&id=54&Itemid=58>.
67
Sicurezza Civile: Unione Generale del Lavoro <http://web.tiscali.it/uglterziariovt/>.
68
Sinda-cato Autonomo di Vigilanza Privata <http://www.savip.it/>.
69
Securpages <http://www.securindex.com/securpages>.
70
Vigilanza Privata Online <http://www.vigilanzaprivataonline.com>.
71
Cittadini dell'Ordine, Torino <http://www.cdotorino.com>.
13