3T teplo technika teplárenství 2/2013
Transkript
2 2013 internetový časopis podnikatelů v teplárenství ▪ www.tscr.cz ▪ vychází jako dvouměsíčník ▪ ročník 23 VÁŽENÍ ČTENÁŘI, V energetickém využití odpadu i recyklaci Česká republika stále výrazně zaostává Jiří Vecka 2 Obří skládky se brzy stanou v České republice historií Pavel Kaufmann 4 Energetické využití odpadu v Evropské unii Pavel Kaufmann 5 Energetické využití odpadu v České republice Pavel Kaufmann 7 Vydavatel: Teplárenské sdružení České republiky Partyzánská 1/7, 170 00 Praha 7 [email protected]; www.tscr.cz registrace: ISSN 1804-8129 Veškerá autorská práva k časopisu 3T – Teplo, technika, teplárenství vykonává vydavatel. Jakékoli užití časopisu nebo jeho části, zejména šíření jeho rozmnoženin, přepracování, přetisk, překlad, zařazení do jiného díla, ať již v tištěné nebo elektronické podobě, je bez souhlasu vydavatele zakázáno. Zasláním příspěvku autor uděluje pro případ jeho vydání vydavateli svolení vydat jej v jeho elektronické podobě na internetových stránkách TS ČR, popř. CD – ROM nebo v jiné. po dvou letech se opět náš časopis věnuje energetickému využití odpadu. Bohužel je nutno konstatovat, že situace v odpadovém hospodářství České republiky se od té doby nezměnila. Na skládkách stále končí více než 2 miliony tun směsného komunálního odpadu. Kapacita stávajících zařízení na energetické využití odpadu je téměř plně vytížena a neustále zdůrazňované třídění se jaksi nedaří zajistit. Zato argumenty takzvaných ekologických aktivistů se neustále vyvíjí. Naposledy v Plzni „plácli“, že ve městech se spalovnami vzrostla úmrtnost o 6 %. Český tisk v rámci vyváženosti svého zpravodajství to samozřejmě otiskl. Jenže v Brně i Liberci podle dat Českého statistického úřadu od zahájení provozu spaloven úmrtnost stále klesá. Zeptali jsme se i kolegů v Německu, zda nemají podobné zkušenosti. Jejich odpověď byla jednoznačná: “Pokud by byla pravda, že spalovny zvyšují úmrtnost, žádná spalovna by v Německu stát nemohla!“ Ve Švédsku, Švýcarsku, Dánsku nebo Rakousku by nejspíš také nebylo možné postavit něco škodlivého, energetické využití odpadu je tam ovšem úplně běžné. Z historického pohledu je pikantní, že k nejhlasitějším kritikům projektu chotíkovské spalovny patří sdružení Arnika z Brna. Z toho Brna, kde už v roce 1904 bylo usnesením městského zastupitelstva rozhodnuto o zbudování městské spalovny odpadů. Stavba byla zahájena na konci podzimu 1904 a v srpnu 1905 vyrobila spalovna první elektrickou energii z odpadu. Byla to vůbec první spalovna rakousko – uherské monarchie, která již v té době využívala energetického potenciálu z odpadu k výrobě elektrické energie a sloužila svému účelu až do roku 1941. Co všechno dokáže zmodernizovaná brněnská spalovna SAKO dnes, si můžete přečíst v časopise. Ještě jedna věc je v souvislosti s brněnskou spalovnou pozoruhodná. Od usnesení brněnské radnice do zahájení provozu to před více než sto lety trvalo jen rok a půl. Inu ekologická hnutí tehdy ještě neexistovala a úřední šiml řehtal přes veškerou kritiku mocnářství o dva řády méně než dnes. Vybudování spalovny komunálního odpadu připravuje Plzeňská teplárenská v Chotíkově od roku 2004. Letos se po dlouhých devíti letech jednání a vyjednávání snad konečně dočká položení základního kamene. Mantrou zelených je v oblasti odpadového hospodářství třídění a recyklace. Jenomže podíl vytříděného odpadu u nás už pět let stagnuje. Vytřídíme sice více odpadu, ale to proto, že ho také více „vyrobíme“, ovšem stále je to zhruba pětina odpadu, který končí v barevných kontejnerech pro tříděný odpad nebo ve sběrných dvorech. Do popelnice nakonec každý z nás po vytřídění ročně uloží kolem 260 kg odpadu. Průměr evropské sedmadvacítky je 309 kg na osobu. V žebříčku 32 zemí, kde nakládání s odpady sleduje Eurostat, máme 8. nejnižší množství odpadu po vytřídění. Toto lichotivé hodnocení potvrzují i naše přední umístění v třídění papíru, plastů a skla v evropském porovnání. Ve Švýcarsku si navíc spočítali, že z plastů se vyplatí třídit v domácnostech jen PET lahve. Směs ostatních plastů je efektivnější ponechat v domovním odpadu a přeměnit na energii. V doporučení hodnotící zprávy Evropské komise z července 2012 se jasně píše, že je nejvyšší čas změnit přístup a začít ekologicky nakládat s odpadem, tedy podpořit moderní energetické využívání odpadu v kombinaci s omezením či úplným zákazem skládkování. Podobně vládou schválená Státní politika životního prostředí ČR na léta 2012 – 2020 požaduje znevýhodnění skládkování. Teď už se jen těmi doporučeními a politikami začít řídit a přijmout moderní odpadovou legislativu… Mgr. Pavel Kaufmann, tiskový mluvčí TS ČR 2/2013 2 V energetickém využití odpadu i recyklaci Česká republika stále VÝRAZNĚ Česká republika se snaží přiblížit vyspělým evropským státům v mnoha oblastech. Snažíme se hodnotit a srovnávat různé parametry. Odpověď na otázku, jak toto srovnání vypadá v oblasti odpadového hospodářství, dává poslední hodnotící zpráva Evropské komise i statistická data EUROSTATu. Porovnání s úspěšným příkladem odpadového hospodářství Dánska ukazuje, že český systém je nejen nešetrný k životnímu prostředí, ale také relativně drahý. V celoevropském srovnání, provedeném ve zprávě Evropské komise „Porovnání efektivnosti odpadového hospodářství v členských státech EU“ z července 2012, skončila ČR v nejhorším koši 12 států s největšími nedostatky v této oblasti. Evropská komise přitom posuzovala řadu aspektů problematiky od zhodnocení podílu recyklace, energetického využití a zákazu či omezení skládkování až po základní plnění cílů směrnice o odpadech – snížení podílu biologicky rozložitelné části odpadu na skládkách či počet řízení o porušení legislativy EU. V několika oblastech odpadového hospodářství si ČR vede dobře, máme zde plné pokrytí území systémem svozu komu- ZAOSTÁVÁ nálního odpadu a zatím také dostatek zpracovatelských kapacit pro komunální odpad. Další silnou stránkou ČR je také produkce komunálního odpadu v porovnání s celkovými výdaji domácností, která je menší než ve vyspělých státech EU. České domácnosti tak produkují kolem 320 kg na obyvatele, zatímco průměr Unie je přes 500 kg a v nejvyspělejších zemích přesahuje hranici 700 kg. Toto bylo také jediné kritérium, kde jsme předstihli státy ze špičky žebříčku. Celkově máme sice velmi dobré předpoklady pro umístění na předních příčkách srovnání, ale tento potenciál je podle hodnocení Evropské komise bohužel svázán nepřehlednou odpadovou legislativou a neexistencí kvalitní a dlouhodobé vize odpadového hospodářství, ať už jde o prognózy vývoje produkce odpadů, nebo i o plánování odpovídajících zpracovatelských kapacit souvisejících s dodržováním závazné hierarchie nakládání s odpadem. V tomto kontextu je poslední vývoj přípravy odpadové legislativy velmi problematický, protože samo Ministerstvo životního prostředí v únoru 2013 stáhlo plánovanou a několik let diskutovanou novelu zákona o odpadech z plánu legislativních prací a tím de facto zpečetilo současný stav na budoucí roky. Zatím nebyl přijat ani nový Plán odpadového hospodářství, platnost toho stávajícího přitom vyprší již v letošním roce. Bez jasné koncepce a prosazování dlouhodobých cílů v oblasti odpadového hospodářství se změny směrem k lepšímu využití odpadů nedočkáme. Achillovou patou odpadového hospodářství ČR zůstává dlouhodobě velmi vysoký – více než dvoutřetinový podíl skládkování komunálních odpadů, což potvrzují i nejnovější čísla EUROSTATu. Vyspělé země mají tento podíl na úrovni jednotek PODÍL JEDNOTLIVÝCH ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH STÁTECH V ROCE 2011 100% 80% 60% 40% 20% Skládkování EVO Recyklace Kompostování Spalování 0% CH DE NL SW BE AT DK LU FR FI IT UK IE ES SI PT CZ HU EE PL SK CY GR LT LV CR MT BG RO Pozn.: EVO – energetické využití odpadu; spalování – bez energetického využití EU 27 2/2013 3 procent a průměr za všech 27 zemí Evropské unie se pohybuje kolem jedné třetiny. Jak potvrdil Český statistický úřad v říjnu 2012, podíl třídění v Česku zůstává stejný, ale objem odpadů roste. Vytřídíme tak sice více odpadu, ale míra třídění již od roku 2008 stagnuje kolem hranice 17 %, takže množství odpadů uložených na skládky se stále zvyšuje. S vysokým podílem skládkování souvisí také neplnění cíle omezení skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů daných evropskou legislativou. Biologicky rozložitelná složka odpadu je biomasou a energii z ní získanou lze započítat ve prospěch plnění závazků v oblasti zelené energie. Současně je tímto způsobem možné nahradit uhlí a další fosilní paliva využívaná pro výrobu tepla a elektřiny v teplárnách. Naopak tlející biomasa na skládkách je zdrojem zápachu, skleníkových plynů a dalších nepříznivých jevů. Česká republika se při vstupu do Evropské unie zavázala, že do konce letošního roku sníží ve srovnání s rokem 1995 skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu o 50 %, což znamená snížit objem skládkované biologické složky odpadu o cca 750 000 t ročně vůči výchozímu roku 1995. V současnosti tento cíl jednoznačně neplníme o 600 000 t. Do roku 2020 by měl navíc podíl skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu klesnout dokonce pod 35 % stavu v roce 1995. Zatím spíše meziročně množství této složky na skládkách roste. V případě nesplnění závazku hrozí České republice ze strany Evropské unie sankce. Je paradoxní, že na jedné straně má být zabírána orná půda pro pěstování energetické biomasy a na druhé straně biomasa ve formě biologicky rozložitelné složky odpadu, která tvoří zhruba polovinu odpadu, končí na skládkách. Úspěšný příklad koncepce odpadového hospodářství můžeme nalézt v Dánsku. Vše začíná schválením závazného plánu odpadového hospodářství, který je dostatečně ambiciózní a zároveň racionálně nakládá s odpadem a využívá jeho potenciál. Celý dánský koncept staví na vysokém podílu recyklace kolem 40 % (zhruba 2,5 násobek současného podílu v České republice). Zbylý odpad bez rozumného využití putuje do zařízení pro jeho energetické využití, v rámci Dánska úspěšně funguje 29 takovýchto zařízení s kapacitou zpracování odpadu 12 až 520 tisíc tun ročně. Celkově se zde energeticky využívá 3,7 milionu tun odpadu, z nichž se vyrobí více než 20 % potřeby tepla a 5 % potřeby elektřiny. Z každé 1 tuny odpadu v Dánsku průměrně získají 2 MWh tepla a 2/3 MWh elektřiny. Výkladní skříní dánského modelu úspěšného odpadového hospodářství je hlavní město Kodaň, které provozuje vlastní zařízení na energetické využití odpadu se zpracovatelskou kapacitou 440 tisíc tun odpadu ročně, z něhož se vyrobí elektřina, odpovídající spotřebě 150 000 domácností, a teplo, odpovídající spotřebě 100 000 domácností. Co se týče nákladů na financování celého kodaňského systému odpadového hospodářství, průměrné platby za odpad na jednu domácnost se zde pohybují kolem 1700 DKK (přibližně 6000 Kč/rok). Pro srovnání průměrné náklady na hospodaření s odpady v ČR za rok 2011 dle hodnocení EKO-KOM byly 912 Kč/rok na obyvatele (tedy zhruba 2500 Kč na domácnost), při uvažování obdobné míry recyklace jako v Dánsku by tyto platby odpovídaly zhruba 3600 – 4000 Kč na domácnost. A při promítnutí parity kupní síly dojdeme k závěru, že dánský systém je v konečném důsledku stejně nákladný jako náš současný český systém, ve kterém neplníme závazky dané evropskou legislativou, odpad nedostatečně třídíme (2,5 krát méně než Dánové) a pouze okrajově energeticky využíváme (3 krát méně než Dánsko). Počet zařízení EVO v EU a v ČR Z 1 tuny komunálního odpadu, kterou za rok do popelnice uloží průměrná čtyřčlenná rodina v Česku, je možné díky zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO) získat 6 GJ tepla, což postačí pro celoroční ohřev vody v jedné domácnosti, a 330 kWh elektřiny, to je zase roční spotřeba jedné domácnosti na svícení. Využitím 100 000 tun odpadu (lokalita s 300 000 obyvateli) pro výrobu elektřiny a tepla v ZEVO se ročně nahradí zhruba 25 milionů m3 zemního plynu nebo až 85 000 tun hnědého uhlí, získá se teplo pro 18 000 domácností, vyrobí se elektřina pro vlastní provoz spalovny a také elektřina pro běžnou spotřebu několika tisíc domácností. Vytřídí se 2000 tun železného šrotu a kovů, které by jinak skončily na skládkách. Spálením 1 kg odpadu doma v kamnech se uvolní do ovzduší tolik dioxinů jako při spálení 10 000 kg odpadu v zařízení pro energetické využití odpadu. Vývoj v posledních letech a zmíněná Evropská zpráva by měly být varováním zejména pro odpovědné orgány a další subjekty zapojené do odpadového hospodářství ČR. Je nejvyšší čas změnit přístup a začít využívat desetiletí ověřené postupy ekologického nakládání s odpadem. Nyní je třeba se zaměřit na podporu zvýšení podílu recyklace a moderního energetického využívání odpadu v kombinaci s omezením či úplným zákazem skládkování. ČR tak může využít svoji jedinečnou komparativní výhodu v podobě rozvinutého teplárenství, kde není problém uplatnit teplo vyrobené z odpadu i v letních měsících a tím maximálně efektivně využít energii odpadu. (jv) 2/2013 4 OBŘÍ SKLÁDKY SE BRZY STANOU v České republice historií „Postupem času se jasně ukazuje, že skládkování je slepá ulička. Trend směřuje úplně jinam a obří skládky odpadu se v Česku brzy stanou historií, o tom jsem přesvědčen,“ řekl v rozhovoru pro časopis 3T Tomáš Drápela, ředitel Plzeňské teplárenské, a.s., a místopředseda výkonné rady TS ČR. Plzeňská teplárenská jde příkladem a v prostoru nynější skládky Chotíkov hodlá vybudovat moderní zařízení na energetické využití odpadu. ■ Jak jste se vůbec k myšlence energetického využití odpadu dostali? „Plzeňská teplárenská se stará o skládku komunálního odpadu v Chotíkově od roku 2002. Za tu dobu byla uvedena do stavu, který je v souladu s předpisy, což o stavu předcházejícím nelze tvrdit. Na jejich starších kazetách se přikročilo k rekultivaci. Pokladny Chotíkova a Města Touškova, na jejichž katastru skládka leží, se začaly plnit penězi – dříve neviděli jejich občané z provozu skládky ani korunu. Postupem času se jasně ukázalo, že skládkování je slepá ulička. Trend směřuje jinam a obří skládky odpadu se v Česku brzy stanou historií, o tom jsem přesvědčen.“ ■ Co vás vede k takovým závěrům? „Důvody jsou ekonomické, ekologické a také směřování Evropské unie. Ekonomické důvody jsou naprosto jasné. Komunální odpad se sice vytřídí, a co je možno dále využít, se recykluje, ale stejně zbyde hromada odpadu, který se už k ničemu nehodí, přitom ale má o něco vyšší výhřevnost než hnědé uhlí. Dosud jsme tuto energii ve formě odpadu kousek od Plzně zahrabali do země a o nějakých sto kilometrů dále se ze země vykopala jiná energie v podobě uhlí, které se přivezlo do Plzně spálit k výrobě tepla a elektřiny. Aby nás naši potomci neměli za hlupáky, je třeba s takovou praxí co nejdříve skončit. Když využijeme k výrobě energie postupně až 95 tisíc tun odpadu ročně, což je maximální kapacita připravované spalovny, ušetříme obdobné množství uhlí. Ekonomickou výhodu ovšem pocítí přímo i všichni občané, to ale už souvisí s tím třetím důvodem – trendy v Evropské unii.“ ■ Kam směřuje Unie v hospodaření s odpady? „Je jasné, a existuje už k tomu evropská legislativa, že skládkování odpadu se bude zatěžovat postupně stále většími poplatky a bude se tak znevýhodňovat. Vzorem tu může být Švýcarsko, kde je skládkování odpadu prakticky zakázáno a kde stojí tři desítky spaloven podobné velikosti, jakou chystáme v Chotíkově. Aby občanům nestouply dramaticky poplatky „za popelnici“, my postavíme spalovnu, která bude část vlastních nákladů na likvidaci odpadu pokrývat prodejem tepla a elektřiny, a tudíž udržíme poplatky pro občana na přijatelné úrovni. ■ Nemalá část občanů ale preferuje především ekologická hlediska… „Ano, a to je dobře. Kdo někdy viděl a v létě také cítil skládku komunálního odpadu, ten ví, že to rozhodně není žádná ozdoba krajiny ani příjemné sousedství. Zkušenosti ze západní Evropy jasně ukazují, že moderní technologie spalování odpadu dokážou udržet obávané emise na minimální úrovni. Už jen prostý fakt, že se komunální odpad naprosto běžně energeticky využívá v tak ekologicky ohleduplných zemích, jako jsou Rakousko, Švýcarsko nebo Švédsko, je přesvědčivým argumentem. Ve Vídni, ale i v dalších městech stojí spalovny uprostřed města a nikomu tam nevadí.“ ■ U nás ale vadí spalovna i za městem… „O chotíkovské spalovně už vznikly a čile kolují různé mýty. Hovoří se o „megaspalovně“, a přitom je to téměř nejmenší typ spalovny, jaké se staví – na maximálně 95 tisíc tun ročně. Ty rakouské mají kapacitu kolem 300 tisíc tun a v Amsterdamu funguje spalovna s kapacitou spalování 1,4 milionů tun odpadu a 100 000 tun kalů ročně – tomu já říkám megaspalovna! Ta by dnes stačila pro celou republiku. Takových mýtů koluje mezi lidmi řada a my je musíme lidem trpělivě vyvracet.“ ■ Strach je po čertech silná emoce. Jak s ním chcete bojovat? „Musíme dát lidem dostatek informací. Cestou veřejných médií i vlastními periodiky. Dobrým nástrojem je internet. Spravujeme internetové stránky www.spalovna.info, kde najdou zájemci spoustu informací. Také se osobně setkáváme s většími skupinami občanů. Pro boj se zbytečným strachem je nejlepším prostředkem ukázat, že se není čeho bát. My nemáme co tajit, protože použijeme tu nejlepší špičkovou technologii, jaká je v Evropě k dispozici, a rádi s ní lidi seznámíme.“ ■ Často také padá argument, že energetické využití odpadu potlačuje recyklaci. „To je samozřejmě nesmysl, který šíří přátelé skládek převlečení za přátele životního prostředí. Úhlavním nepřítelem recyklace není energetické využití odpadu, ale jeho skládkování. Stačí se podívat do evropské statistiky. Státy, které energeticky využívají odpad, a tudíž neskládkují, mají také nejlepší skóre v recyklaci. To vůbec není náhoda. Kromě tepla a elektřiny totiž ve spalovně získáme železo a další kovy a také druhotné suroviny pro stavebnictví a rekultivace. “ ■ Jak jste daleko s přípravou projektu, kdy se začne stavět? „Pokud vše bude probíhat standardně, měli bychom platné stavební povolení získat v polovině dubna 2013. Generální dodavatel projektu ZEVO Chotíkov, ČKD Praha Diz, a.s., byl již vybrán v rámci veřejné soutěže, projekt je definitivně odsouhlasen akcionářem, tedy městem Plzeň, a po vyřešení připomínek na Úřadu pro hospodářskou soutěž může dojít k zahájení stavby. Předpokládáme, že by to mohlo být ve druhé polovině dubna 2013. Ukončení díla, včetně zahájení zkušebního provozu, předpokládáme do konce roku 2015. Za rozhovor poděkoval Pavel Kaufmann 2/2013 5 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU v Evropské unii V Evropě je v provozu kolem 400 zařízení na energetické využití odpadu. Nejvíce se odpad pro výrobu energie používá v Dánsku, kde se na energii ročně promění 400 kg na osobu. V sousedním Rakousku je to 150 kg na osobu a do Švédska se dokonce pro výrobu energie dováží odpad loděmi až z Itálie. Nová zařízení na energetické využití odpadu jsou kromě technické dokonalosti často i zajímavými architektonickými díly. Určitě stojí za to udělat si procházku po několika zajímavých příkladech a podívat se, jak to dělají jinde v Evropě. Amsterdam AMSTERDAM Jediným akcionářem obřího zařízení Waste Fired Power, patřícího společnosti AEB, je město Amsterdam. Je to doslova mamut, protože kapacitou 1 400 000 tun odpadu a 100 000 tun splaškových kalů je největší na světě. Společnost je držitelem certifikátu ISO 14001 v oblasti zdravotního, bezpečnostního a environmentálního systému zajištění kvality. Roční produkce spalovny je 1 milion MWh elektrické energie a 300 000 GJ tepla pro městskou soustavu zásobování teplem. Schwandorf SCHWANDORF Zařízení na energetické využití odpadu v bavorském Schwandorfu funguje od roku 1982. Ročně se zde využije téměř půl milionu tun komunálního odpadu. Zařízení je dodavatelem horké páry pro sousední chemičku a tepla pro město. Do elektrické sítě dodává 1,6 milionu kWh elektrické energie. Obytná zástavba sahá do těsné blízkosti zařízení a v jeho blízkém okolí vyrůstají nové domy. Odpůrci energetického využití odpadu proklamované znehodnocení parcel tady zřejmě nenastalo. WELS Zařízení na energetické využití odpadu v rakouském Welsu z roku 1975 prodělalo modernizaci a jeho dvě linky mají kapacitu 300 tisíc tun komunálního a 35 tisíc tun průmyslového odpadu za rok. Jde o špičkové zařízení zásobující elektrickou energií zhruba 60 tisíc domácností. Tepelný výkon spalovny je 45 MW. Zařízení má 4 části – samotné zařízení pro energetické využití, mechanické třídění a drcení odpadu, výrobu plastových peletek jako paliva a kompostování. Wels MALMÖ Na jihu Švédska, v Malmö, stojí SYSAV. Toto zařízení má roční kapacitu 650 tisíc tun odpadu, v posledních letech fyzicky využívá kolem 550 tisíc tun. Roční výroba 1,4 TWh tepla slouží především pro vytápění 70 tisíc domů a odpad tak nahrazuje palivo, například 170 tisíc m3 topných olejů nebo 250 tisíc tun uhlí či 167 milionů m3 zemního plynu. Malmö 2/2013 6 VÍDEŇ Vídeň Rakouský architekt Friedensreich Hundertwasser se svým nenapodobitelným způsobem podepsal na stavbách v sousedním Rakousku. Kromě jiného dal fi nální podobu spalovně a teplárně Spittelau, která stojí na břehu Dunaje v centru města a je dokonce vyhledávanou turistickou atrakcí. Ročně spaluje kolem 260 000 tun odpadu, z nichž vyrábí 40 tisíc MWh elektrické energie a 500 tisíc MWh tepla. Hrad Fantasia, jak se také budově říká, slouží jako zdroj vytápění pro 60 000 tisícům vídeňských bytů a nedalekou nemocnici. Společně s dalšími dvěma zařízeními pro energetické využití odpadu a jednou spalovnou nebezpečného odpadu v rakouské metropoli dokáže v létě vyrábět veškerou spotřebu vídeňské tepelné soustavy. KODAŇ Kodaň Původní kodaňská spalovna odpadu z roku 1970 byla naposledy modernizována v roce 2007. V roce 2017 by ji měl nahradit futuristický projekt – vítězný návrh ze soutěže "Jak atraktivně zabalit budoucí spalovnu, teplárnu a elektrárnu v jednom, aby byl zaručen rekreační přínos pro město a jeho obyvatele". Na střeše nové spalovny v dánské Kodani by mělo být provozovány skoro 2 km sjezdovek s převýšením 100 m, což je dáno výškou komína, který bude celý ukrytý v konstrukci a na jehož vrcholu bude ještě vyhlídková restaurace. Součástí technologie ZEVO by měly být linky na zpracování 560 000 tun odpadu a turbína s instalovaným výkonem 60 MWe, Samozřejmostí bude i výroba tepla pro kodaňskou soustavu. ROSKILDE Podle návrhu nizozemského architekta Erick van Egeraat z roku 2008 se pro dánskou společnost KARA/Noveren staví nová spalovna odpadu v Roskilde. Je to katedrála, která spojuje prvky historického a průmyslového dědictví. Základy budovy jsou inspirovány hranatými střechami průmyslových hal v okolí a stavba vrcholí do stometrové věže. V noci se budova promění v zářící maják, jehož světlo bude prosvítat zevnitř přes kruhové otvory hliníkového pláště budovy. Každou hodinu se postupně rozežne jiskra až do sálajícího ohně, který pohltí celou budovu. Spalovna by měla být dokončena letos a ročně na teplo pro 60 000 domácností v regionu spálí až 300 000 tun komunálního odpadu. Roskidle GÄRSTAD Když se podnik Tekniska Verken ze švédského Linköpingu rozhodl rozšířit své výrobní zařízení v Gärstadu, provedl to zcela novátorským způsobem. Světlo světa tak spatřila stavba, která působí promyšleným a zajímavým dojmem nejen uvnitř, ale díky impozantní fasádě i navenek. Kotelna spalovny budí velkou pozornost. Její skleněná fasáda s hliníkovým rastrem se odráží v uměle vytvořeném jezeře. Palivo tvoří 350 000 tun komunálního i průmyslového odpadu z regionu. Výkon zařízení pro vytápění je 83 MWt a pro výrobu elektřiny 19 MWe. Gärstad (pk) 2/2013 7 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADU v České republice Energetické využití odpadu je ve „starých“ členských státech EU běžnou praxí. Po vytřídění se většina odpadu mění na energii. Letos by u nás mělo být v zařízeních na energetické využití odpadu na energii přeměněno přes 60 kg odpadu na hlavu. To je sice stejné množství odpadu, které už doma vytřídíme, ale jen čtvrtina z 260 kg odpadu, které každý občan Česka ročně odloží do popelnice. Zbytek, tedy tři pětiny odpadu, skončí i letos bez užitku na skládkách. Připravili jsme proto přehled již fungujících i některých připravovaných zařízení na energetické využití odpadu. foto archiv Terrmizo Liberec TERMIZO LIBEREC Liberecké zařízení na energetické využití odpadu TERMIZO vyprodukuje ročně kolem 700 000 GJ tepla pro městskou soustavu zásobování teplem a také zhruba 13 GWh elektřiny. Toto množství odpovídá roční spotřebě tepla celkem 13 000 libereckých domácností a roční spotřebě elektřiny pro téměř 6 000 domácností. V sousední teplárně se tak ušetří 23 milionů m3 zemního plynu pro výrobu tepla. V letních měsících je zařízení na energetické využití odpadů dokonce schopné zajistit teplou vodu pro 18 000 domácností napojených na libereckou soustavu zásobování teplem. http://www.termizo.mvv.cz/ SAKO BRNO V roce 2011 bylo dovezeno do zařízení SAKO Brno celkem 235 485 tun odpadu, ze kterého se vyrobilo více než 2,1 milionu GJ tepla a 71 174 MWh elektrické energie. Z toho se prodalo 846 824 GJ tepla a 53 497 MWh elektrické energie, což odpovídá roční spotřebě více než 24 000 domácností. Z produktu po spálení bylo vytříděno a prodáno 3 867 tun železného šrotu a 291 tun neželezných kovů. Na dotřiďovací lince bylo dále vyseparováno a prodáno 3 227 tun papíru, 715 tun PET lahví, 17 tun nápojových kartonů a 3,2 tun hliníku. I v Brně ohřívá v létě vodu pro soustavu jen teplo z energetického využití odpadu. foto arch hiv Sako Brno http://www.sako.cz/informace/ ZEVO MALEŠICE – PRAHA Pražské zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) Malešice vyrábí kolem 62 000 MWh elektřiny, které uspokojí potřebu 30 000 domácností, a 850 TJ tepla pro téměř 25 000 domácností ročně. Při plném vytížení je plánovaná výroba 70 000 MWh elektřiny a 1 000 TJ tepla. 300 000 tun tuhého komunálního odpadu, které se ročně v ZEVO Malešice energeticky využije, by pokrylo Letenský stadion do výšky téměř 150 metrů. Za deset let provozu ZEVO v letech 2001 až 2010 foto archiv ZE EVO Malešice 2/2013 8 bylo zpracováno 2 087 961 tun komunálního odpadu, což odpovídá krychli o hraně dlouhé 180 m, to je výška komína ZEVO v Malešicích. Po spálení zůstalo z odpadu 543 980 tun škváry, která by jako stavební materiál mohla být využita pro podkladovou nezámrznou vrstvu 200 km pozemních komunikací (trasa z Prahy do Brna). Ze škváry bylo vytříděno 31 904 tun železného šrotu - kolejnice z něho vyrobené by vás dovezly z Prahy do Ústí nad Labem, Plzně, Tábora nebo Pardubic. Do sítě Pražské teplárenské bylo dodáno 11,97 milionu GJ tepla. Toto množství by pokrylo roční potřebu všech pražských domácností zásobovaných dálkově teplem. Jen v roce 2012 se v Praze sesbíralo 264 206 tun komunálního odpadu. To by zasypalo Václavské náměstí do výšky Petřínské rozhledny (63,5 metru). http://www.psas.cz/ ZEVO CHOTÍKOV U PLZNĚ Těsně před výstavbou je čtvrté zařízení pro energetické využití 95 000 tun komunálních odpadů v Chotíkově u Plzně, což nahradí 75 000 tun uhlí. Ročně domácnosti v Plzeňském kraji vyprodukují 225 000 tun odpadu a po vytřídění se ho musí stále ještě přes 160 000 tun uložit na skládkách. Instalovaný tepelný výkon zařízení bude 35 MW a elektrický výkon turbíny bude 7 MW. Teplo z odpadu se využije pro vytápění plzeňského sídliště Lochotín, kam ho dovede šestikilometrový horkovod. http://www.spalovnachotikov.info/ Společné informační internetové strán nky Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Svazu města obcí České republiky, Asociace krajů České é republiky a Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů (STEO) http://www.o odpadjeenergie.cz/. Další informace na odkazu na http://ww www.spalovaniodpadu.cz nebo http://www.trideniodpadu.cz/. Zajímavá animace na http://byznys.ih hned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-50401060-odpady-na-skladkynepatri-smeti-musi-do-spaloven-rika-e eu-jak-to-v-nich-vypada. (pk) TEPLÁRENSKÉ DNY 2013 ;,;. Uoþntk 9. - 11. 4. 2013 9éST$9,âTċ %RN2 P$9,L2N E 9êsWDYD WecKnik\ D WecKnoOoJit SUo WeSOáUensWYt D eneUJeWikX KonIeUence DÁLK29É =ÁS2%29ÁNË TEPLE0 $ &+L$DE0 9. 4. 2013 - THSOiUHQVWYt - Yê]QDP D SRVWDYHQt Y HQHUJHWLFNpP KRVSRGiĜVWYt ýHVNp UHSXEOLN\ 10. 4. 2013 - NRYp WHFKQRORJLH D ĜHãHQt Y WHSOiUHQVWYt 11. 4. 2013 - Ekonomická sekce TeSOárenskp sGrXåent ýeskp reSXEOik\ PDrt\zánská 1 10 00 PrDKD www.tscr.cz www.teSODrenske-Gn\.cz 7 ͟ ˕ ɏ ȷ ɏ ȿ Ɉ Q ɡ ˇ 9
Podobné dokumenty
Soukrom gymn zium AD FONTES, o.p.s Seminary work Provocative
ÈhΡÖ×ÂΡ֤ËÉÖqÄÝË+áÓã~É:ʤǤÉàëÉ&éÓÄÝÒjáÄÝÉ:ÏÓÄÝÒ¤Ò×ÄÝÉ:æuÄÝÒÌ:ÐÖqÂuÄì ÌÓåuÏÓËÕÉ:ʤí¤Ì:ÐÑÊjÖßÉ:æ¹Ö×ÄÝÒÙîßÊ ê~ÌÌÓÍFï~ÇðÖÐÑÄÆË¡Ö ÊcÌÖqΡÄÝæ
ÖqÌ[ÔŹÏÓËÕΡÊ×Â#Ö×ÂgÉÖÎ+ÖÊcÄÝÄÆàÄÆæIåuÅuÅ...
E - Technický týdeník
vosti dodávek tepla a ke stabilizaci
jeho ceny.
Plzeňská teplárenská – Zelená
energie z pivovarského mláta v Plzni
Plzeňská teplárenská používá jako
alternativní palivo k výrobě zelené
elektřiny a ...
Chalupa chce zjednodušit ekologickou legislativu
procent na 5922 tun. Množství odpadu, které
skončilo v klasických popelnicích, však
vzrostlo také. Technické služby loni vyvezly
16 773 tun směsného odpadu, což je o 556 tun
více než předloni. Nárů...
Zpráva o provozu spalovny
registru IRZ. Nejedná se o limity, které jsou pod sankcí, ale o jejich významnost pro bilance a
plánování. Z předaných údajů jasně vyplývá, že naše spalovna TERMIZO a.s. nepřekračuje
žádný předepsa...