PDF - ČCE Teplá

WEB ČCE Teplá | Nelze sloužit Bohu i mamonu
© 2009 ČCE Teplá, Máchova 357, Teplá 364 61
Zdroj: http://tepla.evangnet.cz/?p=2109
Nelze sloužit Bohu i mamonu
KÁZÁNÍ NEDĚLE PÁTÉ PO SVATÉ TROJICI 26.ČERVNA 2016 V TEPLÉ Nelze sloužit Bohu i mamonu INTROITUS: Zachraň nás,
Hospodine, náš Bože, shromáždi nás z národů, a budeme vzdávat díky tvému svatému jménu a uctívat tě chválami. (Ž
106,47) ČTENÍ: Iz 59,1-15 TEXT: Luk 16,13-15 OSNOVA: 1. Komu sloužím ? 2. Čemu se svět vysmívá 3. Co je ohavnost před
Bohem 1. Komu sloužím ? Znáte to přísloví: "Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi." Mohli bychom také říci: "Řekni mi, čím
žiješ, a já ti povím, kdo je tvým bohem. Na co myslíš, za čím jdeš, na co se orientuješ, co je ti drahé, vzácné, za čím se ženeš,
čemu věnuješ nejvíc času, na co je zkrátka zavěšená tvoje duše." Když se budeme takto zkoumat, možná zjistíme, že existuje
spousta věcí, na které myslíme víc, než je zdrávo, že na různé aktivity vynakládáme více energie a času než je zdrávo, že se
nemůžeme obejít bez mnoha věcí a požitků, od kterých bychom jako křesťané měli být už dávno svobodni. Zjistíme, jak naše
nálada kolísá, když tyto požitky nebo výdobytky moderního věku najednou nemáme. Jak si například neumíme poradit s
večerem, kdy vypnou elektřinu a nejde televize, jak zjišťujeme, že jsme závislí na jídle, pohodlí atd. Zjistíme zkrátka, že na
tom nejsme o moc lépe než ti posměvační farizeové. Že si to jenom namýšlíme, že jsme svobodní od peněz a z nich
plynoucích požitků nebo prestiže. Nenamlouvejme si, že nemáme-li milony, tak jsme Boží prosťáčci, kterým nezáleží na
penězích. Možná na nich visíme víc než ti, kdo miliony mají. A tady jsme u toho: Na čem visíme. Na čem je založen náš život.
Pán Ježíš říká, že to prostě nejde, milovat Boha i peníze, sloužit Bohu i penězům nebo potažmo věcem, které si za peníze
můžeme pořídit. Nelze sloužit dvěma pánům. Nejde milovat Boha i peníze. Jednoho pána budme milovat a druhým
pohrdneme. Nelze sedět jednou zadnicí na dvou židlích. 2. Čemu se svět vysmívá Farizeové, kteří byli lakomí, se Pánu
vysmívali. Farizeové! Ti oddělení pro Boha! Ti, kteří se zabývali Božím zákonem, ti, kteří měli jít lidu příkladem, ti, kteří si na
sobě zakládali, že jsou cadikové, spravedliví před Bohem! A Ježíš vyhmátl jejich slabinu - lakotu. Hrabivost. Touhu po
penězích, touhu po moci, která z nich plyne. Vidíme, jak je to zrádné: Ti, kteří měli plná ústa Pána Boha, byli lakomí, sháněli
peníze, milovali mamon a lidskou lsávu. A zdálo by se, že jim to jde dohromady. Ale nešlo. Ze zbožosti se jim stal kšeft a
formalita. Obsah Božích slov jim unikal. Jak se v tom ale zase poznáváme! Jak snadno si z Pána Boha uděláme toho "svého
Pánbíčka", který nám jde na ruku, který se postará, abychom měli všeho dost, který nám zajistí veškerý komfort. Prosíme o
požehnání pro sebe, Pána Boha si krademe jen pro sebe. To se stane vždy, když se naše prosby začnou točit jen kolem nás
samých, když zapomínáme na druhé, kteří třou bídu, kteří jsou na tom zle. Proto v Modlitbě Páně neprosíme: "Chléb můj dej
mi dnes", ale: "Chléb náš dej nám dnes". Jakmile se naše zbožnost zakroutí jen do našeho nitra a začne ovíjet jen naše přání a
náš malý život, pak jsme na zcestí, pak si můžeme začít z Pána Boha dělat modlu. Všechna naše spravedlnost, tzv. "slušnost"
bude jen maskou, zbožnou maskou, kterou můžeme sice ošálit lidi, ale Pána Boha neošálíme. Pán Ježíš vidí, jak je to s tou naší
spravedlností, tak jak to viděl u farizeů, kteří se mu smáli, kteří si dělali "šoufky" z jeho prostoduchosti, nezištnosti, z jeho
spoléhání na Pána Boha. 3. Co je ohavnost před Pánem Bohem Ježíš pověděl těm spravedlivým a váženým mužům: "Co je u
lidí vznešené, je před Bohem ohavností." Ohavnost v biblické mluvě je modla, modlářství. Proto ap. Pavel řekl, že služba
penězům je modloslužba. Je to stejné tenkrát jako dnes: Co je u lidí vážené, vznešené, po čem lidé touží? Mít peníze, moc,
věhlas. Obdivují celebrity nebo tzv. aristokraty. Lidé prahnou po intimnostech ze života bohatých a slavných a napodobují je.
Takoví lidé se stávají jejich ikonami, modlami. Je to sice velmi hloupé, ale bylo to a je a bude. Pán Ježíš však říká: Bažit po
věcech, které obdivuje hříšný svět, je před Bohem ohavné, pokládá to za modlosloužení. Pýcha života, jak to najdeme v 1.
dopisu Janově, je ze světa, to znamená - je to hřích před Bohem. ("Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje
svět, není v něm Otcova láska. Neboť všechno, co je ve světě - žádost těla, žádost očí a pýcha života - nebo také chlubení se
majetkem - není z Otce, ale ze světa"- 1.J 1,15). Jak je to dobré, když nám Pán Bůh tyto pýchy života odnímá, abychom na nich
neulpěli, abychom se na ně nepověsili, abychom se zavěsili zcela na Něj! A dodnes tomu nechceme rozumět, že vznešenost,
pýcha světa je modlosloužení, když se tomu oddáváme, když tomu podléháme. A bylo to a stále je i pokušením církve, když
baží po majetku a moci. Jak je to např. strašné, že zlato španělských katolických chrámů je zlato ukořistěné jihoamerickým
indiánům, kteří byli vyvražděni! Nádhera chrámů postavená na krvi, která volá k Bohu ze země! - Cožpak nám něco takového
Pán Ježíš přikázal?! Chudý Ježíš? Ten potulný kazatel, který měl jedny šaty a jedny sandály a byl odkázán na to, co mu kde
dají? Ježíš, který nebydlel v královských palácích a neměl žádný kapitál a spal po širákem? To je k smíchu i dnešnímu člověku.
Ježíš však tak často ukazuje, že život člověka není zajištěn tím, co má! Ukazuje znovu a znovu, jak mamon a všechny věci v
tomto světě jsou pomíjivé! Vždyť jsou nám jen na chvíli svěřeny! Nazí jsme na svět přišli a nazí odcházíme! A často odcházíme
dříve, než bychom si pomyslili, a to, co jsme nashromáždili, si už nikam s sebou nevezmeme... A proto pozor, říká Pán Ježíš:
Velký pozor na to, kdo nebo co námi vládne, komu nebo čemu přinášíme oběti energie a času, komu nebo čemu zasvěcujeme
svoji duši. Ať naše snahy, práce a touhy nejsou před Bohem ohavností. Amen. POSLÁNÍ: Pohleďte, bratři, koho si Bůh
povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených, ale co je světu
bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby zahanbil silné, neurozené v očích světa a
opovržené Bůh vyvolil, ano, vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic - aby se tak žádný člověk nemohl vychloubat před
Bohem. (1.Kor. 1,27-29) PÍSNĚ: 92, 641, 205, 689, 690.
KÁZÁNÍ NEDĚLE PÁTÉ PO SVATÉ TROJICI 26.ČERVNA 2016 V TEPLÉ
Nelze sloužit Bohu i mamonu
INTROITUS: Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, shromáždi nás z národů, a budeme vzdávat díky tvému svatému jménu a
uctívat tě chválami. (Ž 106,47)
ČTENÍ: Iz 59,1-15
page 1 / 3
WEB ČCE Teplá | Nelze sloužit Bohu i mamonu
© 2009 ČCE Teplá, Máchova 357, Teplá 364 61
Zdroj: http://tepla.evangnet.cz/?p=2109
TEXT: Luk 16,13-15
OSNOVA:
1. Komu sloužím ?
2. Čemu se svět vysmívá
3. Co je ohavnost před Bohem
1. Komu sloužím ?
Znáte to přísloví: "Řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, kdo jsi." Mohli bychom také říci: "Řekni mi, čím žiješ, a já ti povím, kdo je
tvým bohem. Na co myslíš, za čím jdeš, na co se orientuješ, co je ti drahé, vzácné, za čím se ženeš, čemu věnuješ nejvíc času,
na co je zkrátka zavěšená tvoje duše."
Když se budeme takto zkoumat, možná zjistíme, že existuje spousta věcí, na které myslíme víc, než je zdrávo, že na různé
aktivity vynakládáme více energie a času než je zdrávo, že se nemůžeme obejít bez mnoha věcí a požitků, od kterých bychom
jako křesťané měli být už dávno svobodni. Zjistíme, jak naše nálada kolísá, když tyto požitky nebo výdobytky moderního věku
najednou nemáme. Jak si například neumíme poradit s večerem, kdy vypnou elektřinu a nejde televize, jak zjišťujeme, že jsme
závislí na jídle, pohodlí atd.
Zjistíme zkrátka, že na tom nejsme o moc lépe než ti posměvační farizeové. Že si to jenom namýšlíme, že jsme svobodní od
peněz a z nich plynoucích požitků nebo prestiže. Nenamlouvejme si, že nemáme-li milony, tak jsme Boží prosťáčci, kterým
nezáleží na penězích. Možná na nich visíme víc než ti, kdo miliony mají.
A tady jsme u toho: Na čem visíme. Na čem je založen náš život. Pán Ježíš říká, že to prostě nejde, milovat Boha i peníze,
sloužit Bohu i penězům nebo potažmo věcem, které si za peníze můžeme pořídit. Nelze sloužit dvěma pánům. Nejde milovat
Boha i peníze. Jednoho pána budme milovat a druhým pohrdneme. Nelze sedět jednou zadnicí na dvou židlích.
2. Čemu se svět vysmívá
Farizeové, kteří byli lakomí, se Pánu vysmívali. Farizeové! Ti oddělení pro Boha! Ti, kteří se zabývali Božím zákonem, ti, kteří
měli jít lidu příkladem, ti, kteří si na sobě zakládali, že jsou cadikové, spravedliví před Bohem! A Ježíš vyhmátl jejich slabinu lakotu. Hrabivost. Touhu po penězích, touhu po moci, která z nich plyne.
Vidíme, jak je to zrádné: Ti, kteří měli plná ústa Pána Boha, byli lakomí, sháněli peníze, milovali mamon a lidskou lsávu. A
zdálo by se, že jim to jde dohromady. Ale nešlo. Ze zbožosti se jim stal kšeft a formalita. Obsah Božích slov jim unikal.
Jak se v tom ale zase poznáváme! Jak snadno si z Pána Boha uděláme toho "svého Pánbíčka", který nám jde na ruku, který se
postará, abychom měli všeho dost, který nám zajistí veškerý komfort. Prosíme o požehnání pro sebe, Pána Boha si krademe
jen pro sebe. To se stane vždy, když se naše prosby začnou točit jen kolem nás samých, když zapomínáme na druhé, kteří
třou bídu, kteří jsou na tom zle. Proto v Modlitbě Páně neprosíme: "Chléb můj dej mi dnes", ale: "Chléb náš dej nám dnes".
page 2 / 3
WEB ČCE Teplá | Nelze sloužit Bohu i mamonu
© 2009 ČCE Teplá, Máchova 357, Teplá 364 61
Zdroj: http://tepla.evangnet.cz/?p=2109
Jakmile se naše zbožnost zakroutí jen do našeho nitra a začne ovíjet jen naše přání a náš malý život, pak jsme na zcestí, pak si
můžeme začít z Pána Boha dělat modlu. Všechna naše spravedlnost, tzv. "slušnost" bude jen maskou, zbožnou maskou,
kterou můžeme sice ošálit lidi, ale Pána Boha neošálíme. Pán Ježíš vidí, jak je to s tou naší spravedlností, tak jak to viděl u
farizeů, kteří se mu smáli, kteří si dělali "šoufky" z jeho prostoduchosti, nezištnosti, z jeho spoléhání na Pána Boha.
3. Co je ohavnost před Pánem Bohem
Ježíš pověděl těm spravedlivým a váženým mužům: "Co je u lidí vznešené, je před Bohem ohavností." Ohavnost v biblické
mluvě je modla, modlářství. Proto ap. Pavel řekl, že služba penězům je modloslužba.
Je to stejné tenkrát jako dnes: Co je u lidí vážené, vznešené, po čem lidé touží? Mít peníze, moc, věhlas. Obdivují celebrity
nebo tzv. aristokraty. Lidé prahnou po intimnostech ze života bohatých a slavných a napodobují je. Takoví lidé se stávají jejich
ikonami, modlami. Je to sice velmi hloupé, ale bylo to a je a bude.
Pán Ježíš však říká: Bažit po věcech, které obdivuje hříšný svět, je před Bohem ohavné, pokládá to za modlosloužení. Pýcha
života, jak to najdeme v 1. dopisu Janově, je ze světa, to znamená - je to hřích před Bohem. ("Nemilujte svět ani to, co je ve
světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. Neboť všechno, co je ve světě - žádost těla, žádost očí a pýcha
života - nebo také chlubení se majetkem - není z Otce, ale ze světa"- 1.J 1,15). Jak je to dobré, když nám Pán Bůh tyto pýchy
života odnímá, abychom na nich neulpěli, abychom se na ně nepověsili, abychom se zavěsili zcela na Něj!
A dodnes tomu nechceme rozumět, že vznešenost, pýcha světa je modlosloužení, když se tomu oddáváme, když tomu
podléháme. A bylo to a stále je i pokušením církve, když baží po majetku a moci. Jak je to např. strašné, že zlato španělských
katolických chrámů je zlato ukořistěné jihoamerickým indiánům, kteří byli vyvražděni! Nádhera chrámů postavená na krvi,
která volá k Bohu ze země! - Cožpak nám něco takového Pán Ježíš přikázal?!
Chudý Ježíš? Ten potulný kazatel, který měl jedny šaty a jedny sandály a byl odkázán na to, co mu kde dají? Ježíš, který
nebydlel v královských palácích a neměl žádný kapitál a spal po širákem? To je k smíchu i dnešnímu člověku.
Ježíš však tak často ukazuje, že život člověka není zajištěn tím, co má! Ukazuje znovu a znovu, jak mamon a všechny věci v
tomto světě jsou pomíjivé! Vždyť jsou nám jen na chvíli svěřeny! Nazí jsme na svět přišli a nazí odcházíme! A často odcházíme
dříve, než bychom si pomyslili, a to, co jsme nashromáždili, si už nikam s sebou nevezmeme...
A proto pozor, říká Pán Ježíš: Velký pozor na to, kdo nebo co námi vládne, komu nebo čemu přinášíme oběti energie a času,
komu nebo čemu zasvěcujeme svoji duši. Ať naše snahy, práce a touhy nejsou před Bohem ohavností. Amen.
POSLÁNÍ: Pohleďte, bratři, koho si Bůh povolává: Není mezi vámi mnoho moudrých podle lidského soudu, ani mnoho mocných,
ani mnoho urozených, ale co je světu bláznovstvím, to vyvolil Bůh, aby zahanbil moudré, a co je slabé, vyvolil Bůh, aby
zahanbil silné, neurozené v očích světa a opovržené Bůh vyvolil, ano, vyvolil to, co není, aby to, co jest, obrátil v nic - aby se
tak žádný člověk nemohl vychloubat před Bohem. (1.Kor. 1,27-29)
PÍSNĚ: 92, 641, 205, 689, 690.
page 3 / 3