Příklady
Transkript
Příklady k přednášce 25 – Dopravní zpoždění Michael Šebek Automatické řízení 2013 21-4-13 Dopravní zpoždění v Laplaceově transformaci Automatické řízení - Kybernetika a robotika f (t ) : f (t )= 0 ∀t < 0, L { f (t )}= f (t − τ ) : τ > 0, L { f (t − τ )} = ? t − τ )} L { f (= − st e ∫ − f (t )dt= f (s) 0 ∞ − st e t −τ v = ∫ − f (t − τ )dt ← 0 =∫ ∞ =e − sτ =e −s −τ − s ( v +τ ) e f (v)dv − ∞ ∫τ τ ∫ e − ∞ − sv e f (v)dt − − sv 0− = e − sτ f ( s ) Michael Šebek ∞ f (v)dt − sτ e L {δ (t= − τ )} e − sτ , L {1(t= − τ )} , s ARI-25-2012 2 Příklad: Válcovací stolice Automatické řízení - Kybernetika a robotika • dopravní zpoždění na výstupu • přenos H ( s, e −τ s ) = G ( s )e −τ s • tedy obsahuje dynamiku bez zpoždění + zpoždění Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 3 Příklad: Pásový dopravník Automatické řízení - Kybernetika a robotika Těžba fosfátu v Bou Craa, Západní Sahara: 100 km systém dopravníků Bangladéš: 1 pás 17 km Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 4 Příklad: Regulace v buňce Automatické řízení - Kybernetika a robotika x1 (t ) = −λ1 x1 (t ) + c1 x2 (t − τ 1 ) x2 (t ) = −λ2 x2 (t ) + g ( x1 (t − τ 1 ) ) Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 5 Příklad: Hematologie Automatické řízení - Kybernetika a robotika Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 6 Příklad: Mechanismus aktivace enzymu Automatické řízení - Kybernetika a robotika Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 7 Příklady: Operační výzkum Automatické řízení - Kybernetika a robotika Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 8 Příklad: Tepelný systém Automatické řízení - Kybernetika a robotika Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 9 Příklad: Síťové řídicí systémy Automatické řízení - Kybernetika a robotika Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 10 Příklad: Router Automatické řízení - Kybernetika a robotika Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 11 Příklad: Automatické řízení - Kybernetika a robotika Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 12 Čisté zpoždění v Matlabu Automatické řízení - Kybernetika a robotika D( s) = e− s >> D = tf(1,1,'InputDelay',1) Transfer function: exp(-1*s) * (1) >> s = tf('s'); D = exp(-s) Transfer function: exp(-s) * (1) Step Response 1.5 Amplitude 1 0.5 >> step(tf(1),D) >> bode(D) >> nyquist(D) 0 1.5 1 0.5 0 2 2.5 3 5 4.5 4 3.5 Time (seconds) Nyquist Diagram 1 0.8 Bode Diagram 1 0.6 0.4 0 Imaginary Axis Magnitude (dB) 0.5 -0.5 -1 0 0.2 0 -0.2 -90 -0.4 Phase (deg) -180 -270 -0.6 -360 -450 -0.8 -540 -1 -630 0 10 1 10 -1 Frequency (rad/s) Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 -0.8 -0.6 -0.4 -0.2 0 Real Axis 0.2 0.4 0.6 0.8 1 13 Systém se zpožděním na vstupu/výstupu v Matlabu Automatické řízení - Kybernetika a robotika 0.12 Amplitude >> G = tf(1,[1 10],'InputDelay',2.1) Transfer function: 1 exp(-2.1*s) * -----s + 10 >> G = tf(1,[1 10],'OutputDelay',2.1); >> s = tf('s');GG= 1/(10+s); G = exp(-2.1*s)*GG; 1 G ( s) = e −2.1s 10 + s 0.1 0.08 0.06 0.04 0.02 0 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 4.5 5 Time (seconds) Nyquist Diagram 0.1 Bode Diagram -20 0.08 0.06 -21 -21.5 0.04 -22 Imaginary Axis Magnitude (dB) -20.5 -22.5 -23 -23.5 0 0 -0.02 -0.04 -180 Phase (deg) 0.02 -360 -0.06 -540 -0.08 -720 -0.1 -0.2 -900 -1 10 Michael Šebek 0 10 Frequency (rad/s) ARI-Pr-25-2012 1 10 -0.15 -0.1 -0.05 0 Real Axis 0.05 0.1 0.15 0.2 14 Systém s vnitřním zpožděním v Matlabu Automatické řízení - Kybernetika a robotika Step Response 0.12 1 e −2.1s T ( s ) = 10 + s 1 e −2.1s 1+ 10 + s e −2.1s = 10 + s + e −2.1s 0.1 0.08 p tude >> s = tf('s');GG= 1/(10+s); >> G = exp(-2.1*s)*GG; >> T=G/(1+G) ... Output delays (seconds): 2.1 Internal delays(seconds):2.1 Continuous-time model. >> step(T) 0.06 0.04 0.02 0 0 1 2 3 4 5 6 7 Time (seconds) Nyquist Diagram Bode Diagram -19 -19.5 0.15 -20.5 0.1 -21 -21.5 Imaginary Axis Magnitude (dB) -20 -22 -22.5 -23 0.05 0 -23.5 0 -180 -0.05 Phase (deg) -360 -540 -0.1 -720 -0.1 -900 -1260 -1 10 -0.08 -0.06 -0.04 -0.02 0 0.02 0.04 0.06 0.08 Real Axis -1080 0 10 1 10 Frequency (rad/s) Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 15 0.1 Příklad: Složitější systémy Automatické řízení - Kybernetika a robotika H ( s, e − s ) = >> delay=tf(1);set(delay,'ioDelay',1) >> E=tf(delay),S=tf(s); Transfer function: exp(-1*s) * (1) >> H=E/(S+a+S*b*E),step(H,20) −s e s + 1 + se − s Step Response 1.4 Bode Diagram 1.2 50 40 30 1 Magnitude (dB) 20 Amplitude 0.8 Nyquist Diagram 100 90 -30 -40 80 0.4 0 -10 -20 0 dB 0.6 10 -50 0 70 -720 0 0 2 4 6 8 10 Time (seconds) 12 -1440 Phase (deg) 0.2 Imaginary Axis 60 50 40 30 14 16 20 18 -2160 -2880 -3600 -4320 -5040 20 -5760 10 -6480 -2 10 -1 10 0 10 1 2 10 10 2 dB-2 dB 0 -10 -50 -40 -30 -20 -10 0 10 20 30 40 50 Real Axis Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 16 Příklad: Složitější systémy Automatické řízení - Kybernetika a robotika H ( s, e −0.2 s ,e −0.3 s )= e >> delay2=tf(1);set(delay2,'ioDelay',.2) >> delay3=tf(1);set(delay3,'ioDelay',.3) >> H=E2/(S+E3+2*E2);step(H,20) >> E2=tf(delay2),E3=delay3,S=tf(s); Transfer function: exp(-0.2*s) * (1) Transfer function: exp(-0.3*s) * (1) >> H=E2*S/(S+E3+2*E2);step(H,2) −0.2 s s + e −0.3 s + 2e −0.2 s Nyquist Diagram 2 1.5 1 Bode Diagram 10 Imaginary Axis 1.2 1 Magnitude (dB) Step Response 0.5 0 -0.5 0.8 Amplitude -30 x 104 4.608 -1.5 -2 -1.5 0.4 -10 -20 -1 0.6 0 -1 -0.5 0 0.5 1 1.5 2 0 Real Axis 0.2 -4.608 -9.216 0 -0.2 -13.824 -1 10 0 0.2 0.4 0.6 0.8 1 1.2 1.4 1.6 1.8 2 0 10 1 10 2 10 3 4 10 10 Frequency (rad/s) Time (seconds) Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 17 Pro zajímavost: Lambertova funkce Automatické řízení - Kybernetika a robotika Lambertova W-funkce (také omega funkce) • je inverzní funkce k f (W ) = WeW • v reálném oboru rozumná, ale v komplexním divoká (nekonečně mnoho větví) reálná imaginární část Lambertovy funkce (analytického prodloužení) • http://mathworld.wolfram.com/LambertW-Function.html Michael Šebek a ARI-Pr-25-2012 18 Příklad: Retardovaný a neutrální systém Automatické řízení - Kybernetika a robotika • Retardovaný systém >> solve('exp(-tau*x)+x=0') ans = lambertw(0, -tau)/tau >> tau=1, r=lambertw(-10:10,-tau)./tau; >> plot(real(r),imag(r),'+r') cCL ( s )= s + e − s 80 60 40 20 0 • Neutrální systém −s (s) e s + 1 cCL = -20 -40 -60 -80 -5 -4 -3 -2 -1 0 1 2 3 4 5 >> solve('1+exp(-tau*x)*x=0') ans = -lambertw(0, tau)/tau >> tau=1, r=-lambertw(-10:10,tau)./tau; >> plot(real(r),imag(r),'+b') Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 19 Podmínky stability jednoduchého kvazipolynomu Automatické řízení - Kybernetika a robotika (Kharitonov et al., 2004, p. 40) • Systém s charakteristickým kvazipolynomem a ( s, e −τ s ) = s + a + be −τ s kde a + b > 0 (pokud ne, pak není stabilní ano bez zpoždění) je • Stabilní nezávisle na velikosti zpoždění („iod“) právě když a ≥ b . Jinak b • Pokud je a > 0, b > 0 , je stabilní π − arccos ( a b ) ∀τ < 2 2 3 2 1 b −a • Pokud je a < 0, b > 0 , je stabilní ∀τ < Michael Šebek arccos ( a b ) b −a 2 0 -1 -2 2 -3 -3 ARI-Pr-25-2012 -2 -1 0 1 a 2 3 20 Příklad: Destabilizující efekt zpoždění Automatické řízení - Kybernetika a robotika 1 τ 0= : s1 − K = G (s) = , C ( s ) Ke −τ s= s τ = 0+ : max {Re si } <<< 0 cCL ( s )= s + Ke −τ s τ =↑: max {Re si } ↑ 0 4 8 x 10 τ = 0, τ = 0++ , τ = 0+ 6 4 2 0 -2 -4 >> solve('x+k*exp(-tau*x)=0') ans = lambertw(0, -k*tau)/tau >> k=1,tau=0.5 >> r1=lambertw(-10:10,-k*tau)/tau; >> plot(real(r),imag(r),'+r') -6 -12000 -10000 -8000 -6000 -4000 -2000 0 40 τ c = 1.5708 30 0.5 max Re {si } 20 0 10 -0.5 0 -1 -10 -1.5 τ =1 -20 -2 -2.5 τ = 0.5 0 τc 2 Michael Šebek 4 6 8 10 τ -30 12 ARI-Pr-25-2012 -40 -3.5 -3 -2.5 -2 -1.5 -1 -0.5 0 21 0.5 Příklad: Stabilizující efekt zpoždění Automatické řízení - Kybernetika a robotika cCL ( s ) = s 2 + 9 + 1.5e −τ s • je nestabilní pro τ = 0, • ale stabilní pro malá nenulová zpoždění • Srovnej jeho odezvu s použitím PD regulátoru Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 22 Příklad: Zpoždění jako derivační ZV Automatické řízení - Kybernetika a robotika u (t ) je nestabilní. • Soustava s rovnicí y (t ) − 0.1y (t ) + y (t ) = • Můžeme ji stabilizovat derivační ZV s zesílením k > 0.1 u (t ) = ky (t ) • Alternativně ji můžeme stabilizovat „zpožděnou ZV“ u (t ) = y (t − τ ) − y (t ) Step Response k =1 • Což můžeme interpretovat jako ZV s konečnou diferencí y (t ) − y (t − τ ) u (t ) = −τ τ τ = 0.2 τ = 0.5 • Aproximujícím derivaci s k =τ Michael Šebek 1 ARI-Pr-25-2012 2 3 4 5 6 7 8 10 9 23 Padého Aproximace Automatické řízení - Kybernetika a robotika • Henri Eugene Padé - francouzský matematik (1863-1953) • dnes znám hlavně jako autor aproximace obecné funkce pomocí racionální funkce, • která je často lepší než Taylorova Padého aproximace • pro danou funkci f a přirozená čísla m,n je Padého aproximant řádu (m,n) p0 + p1 x + p2 x 2 + + pm x m R( x) = 1 + q1 x + q2 x 2 + + qn x n kde f (0) = R (0) f ′(0) = R′(0) f ′′(0) = R′′(0) f ( m + n ) (0) = R ( m + n ) (0) • součet prvních m+n+1 členů Taylorových řad f a R je stejný Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 24 Příklad: Padého aproximace Automatické řízení - Kybernetika a robotika >> del=tf(1); >> set(del,'ioDelay',5); del exp(st) Transfer function: exp(-5*s) * 1 >> pade1=pade(del,1) Transfer function: (1,1) -s + 0.4 -------s + 0.4 >> pade2=pade(del,2) Transfer function: (2,2) s^2 - 1.2 s + 0.48 -----------------s^2 + 1.2 s + 0.48 (3,3) >> pade3=pade(del,3) Transfer function: -s^3 + 2.4 s^2 - 2.4 s + 0.96 ----------------------------s^3 + 2.4 s^2 + 2.4 s + 0.96 >> step(del,pade1,pade2,pade3) >> bode(del,pade1,pade2,pade3) Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 25 Příklad na „přesný“ návrh: P regulátor Automatické řízení - Kybernetika a robotika •= pro G (s) K −τ s e , C (s) K p = Ts + 1 je • a pro hodnoty K= T= τ= 1, K P= 2 • CL charakteristický kvazipolynom je T (s) = je KK p e −τ s (Ts + 1) + KK p e −τ s 2e − s T (s) = s + 1 + 2e − s cCL ( s ) = s + 1 + 2e − s • Pro K P = 5 je cCL ( s ) = s + 1 + 5e − s >> solve('x+1+5*exp(-x)=0') ans = -1+lambertw(-5*exp(1)) >> r=-1+lambertw(-10:10,-5*exp(1)); >> plot(real(r),imag(r),'*') >> solve('x+1+2*exp(-x)=0') ans = -1+lambertw(-2*exp(1)) >> r=-1+lambertw(-10:10,-2*exp(1)); >> plot(real(r),imag(r),'*') Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 26 Příklad: CL stabilita Automatické řízení - Kybernetika a robotika b −τ s e s+a C (s) = k G ( s )C ( s ) T (s) = 1 + G ( s )C ( s ) kb −τ s e = s+a kb −τ s e 1+ s+a kbe −τ s = s + a + kbe −τ s G (s) = Michael Šebek ARI-25-2012 27 Příklad na přesný návrh s I regulátorem Automatické řízení - Kybernetika a robotika • Pro K 1 = G (s) = , C (s) Ts + 1 TI s • je Ke −τ s T (s) = TI s (Ts + 1) + Ke −τ s • a pro hodnoty K= TI= T= τ= 1 e− s T (s) = s ( s + 1) + e − s 1.0e+002 * -0.09225032465054+1.00357526290690i -0.09096327458520+0.94065517770892i -0.08958771536361+0.87772450636321i -0.08811056322665+0.81478112589439i -0.08651559672926+0.75182228804814i -0.08478236381840+0.68884436592290i -0.08288456611943+0.62584246447846i -0.08078758735029+0.56280979999173i -0.07844455447831+0.49973666852271i -0.07578973834359+0.43660864096520i -0.07272678028205+0.37340319845989i -0.06910590713751+0.31008293641609i -0.06467468145853+0.24658031170133i -0.05895295773482+0.18275807028892i -0.05081944749196+0.11828269472765i -0.03610143271894+0.05213342976426i -0.00037250765679+0.00819937714011i • CL charakteristický kvazipolynom cCL ( s ) = s 2 + s + e − s • má nekonečně mnoho kořenů část kořenů nad reálnou osou Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 28 Příklad: Smithův prediktor Automatické řízení - Kybernetika a robotika • P regulátor se zesílením 2 2 −s T (s) = e s + 1 + 2e − s 2 −s T (s) = e s+3 Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 29 Příklad: Smithův prediktor Automatické řízení - Kybernetika a robotika • P regulátor se zesílením 5 5 −s T (s) = e s + 1 + 5e− s 5 5 T (s) = 5 −s e s+6 • po odpojení větve bez prediktoru Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 30 Příklad: Smithův prediktor Automatické řízení - Kybernetika a robotika • I regulátor a Smithův prediktor 1 s 1 s Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 31 Příklad: Nestabilní soustava Automatické řízení - Kybernetika a robotika • Smithův prediktor nefunguje pro nestabilní soustavu! Proč? −0.5 s b s e ( ) • Ale např. G= přesto můžeme stabilizovat (s) = a(s) s −1 • Pro toto konkrétní zpoždění, „iod“ to nejde • P-regulátor se zesílením k = 1.5 dává stabilní cCL ( s ) = s − 1 + 1.5e −0.5 s 1.5e −0.5 s T (s) = s − 1 + 1.5e −0.5 s >> Gss=ss(1/(s-1)); >> set(Gss,'ioDelay',.5) >> Tss=feedback(1.5*Gss,1) >> step(Gss,Tss,9) Michael Šebek >> solve('x + 3/(2*exp(x/2)) - 1 = 0') ans = 2*lambertw(0, -3/(4*exp(1/2))) + 1 >> pol=2*lambertw(-10:10,-3/(4*exp(1/2)))+1; >> plot(real(pol),imag(pol),'+r'),grid ARI-Pr-25-2012 32 Příklad: Přiřazení konečného počtu pólů Automatické řízení - Kybernetika a robotika • Nestabilní soustava >> solve('1+exp(-x)=0') ans = pi*i >> zer=(pi.*(-10:10)); >> solve('x-exp(-x)=0') ans = lambertw(0, 1) >> pol=lambertw(-10:10,1); >> plot(real(zer),imag(zer),… 'ob',real(pol),imag(pol),'+r') b( s ) 1 + e − s G= (s) = a(s) s − e− s • Char. kvazipolynom ( s − e ) p(s) + (1 + e ) q(s) =s + 1 −s −s • Regulátor a CL q( s) 1 = → p( s) 1 1 + e− s T (s) = s +1 • Pro simulace s pade(3,3) e− s = >> >> >> >> >> 120 − 60 s + 12 s − s 120 + 60 s + 12 s 2 + s 3 Michael Šebek 2 3 ARI-Pr-25-2011 del=tf(1);set(del,'ioDelay',1); pade3=sdf(pade(del,3)); G=(1+pade3)./(s-pade3); T=(1+pade3)./(s+1); step(tf(G),tf(L),0:.01:8) 33 Příklady k přednášce 25 – Systémy proměnné v čase Michael Šebek Automatické řízení 2012 21-4-13 Příklad: Houpačka Automatické řízení - Kybernetika a robotika • dětská houpačka je kyvadlo s rovnicí (standardní předpoklady): d (ml 2ϕ ) + mgl sin ϕ = 0 dt l (t ) ∈ [l − , l + ], L = ½ (l − + l + ) • ale délka je zde proměnná l = • tedy celkem (pozor při derivaci!) d swing.mdl (l (t ) 2 ϕ ) + gl (t )sin ϕ = 0 dt 2lϕ g sin ϕ ϕ + 0 + = l l Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 35 Pokračování: Parametrická rezonance Automatické řízení - Kybernetika a robotika • Pro teoretické zkoumání označ. ν =lϕ ,ν =lϕ + lϕ ,ν = l ϕ + 2lϕ + lϕ a zjednodušíme rovnici sin ϕ ≅ ϕ 1 2lϕ g sin ϕ ν + ( g − l )ν = 0 ϕ + + = 0 l l l = ω x x′ dx dt • Dosadíme l (t ) ≅ L(1 + ε cos ωt ) , označíme t ≅ ωt →= 2 2 ′′ = ≅ ω δ ω x x , g ( L ) δ + ε cos t a dostaneme ν ′′ + ν= 0 1 + ε cos t 2 2 cos t (1 ) cos t δ + ε − δ ε • Použijeme aproximaci 1. řádu = δ + (1 − δ )ε cos t + 1 + ε cos t 1 + ε cos t v ε a dostaneme tzv. • Mathieuovu rovnici swingMat.mdl ν ′′ + (δ + ε (1 − δ ) cos t )ν = 0 • Ta má neomezené řešení pokud ε = 0.1, δ = ¼ → ω = 2 g L = 2x přirozená frekvence kyvadla Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 36 Stabilita LTV Automatické řízení - Kybernetika a robotika • Pro lineární systém proměnný v čase = x A(t ) x + B(t )u , x(t0 ) t ≥ t0 = y C(t )x + D(t )u • Je řešení je dáno stavovou maticí přechodu s počáteční hodnotou x(t ) = Φ(t , t )x(t ) 0 0 Φ(t0 , t0 ) = I • Definice stability je podobná jako u LTI, přesněji • ekvilibrium v počátku je globálně stejnoměrně asymptoticky stabilní právě když − γ ( t −t ) Φ(t , t0 ) ≤ ke 0 , ∀t ≥ t0 ≥ 0 • Stabilitu ale nelze charakterizovat vlastními čísly matice A ani v případě, že jsou tato čísla konstantní ! Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 37 Příklad: Stabilita LTV systému Automatické řízení - Kybernetika a robotika • LTV systém 2. řádu s A (ostatní matice jsou nulové) −1 + 1.5cos 2 t 1 − 1.5sin t cos t A(t ) = 2 −1 − 1.5sin t cos t −1 + 1.5sin t • má vlastní čísla nezávislá na t a ležící v levé polorovině » syms t s » A=[-1+1.5*cos(t)^2,1-1.5*sin(t)*cos(t);-11.5*sin(t)*cos(t),-1+1.5*sin(t)^2] A = [ -1+3/2*cos(t)^2, 1-3/2*sin(t)*cos(t)] [ -1-3/2*sin(t)*cos(t), -1+3/2*sin(t)^2] » eig(A) ans = [ -1/4+1/4*i*7^(1/2)] [ -1/4-1/4*i*7^(1/2)] • Tedy by se zdálo, že je systém stabilní? Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 38 Příklad: Stabilita LTV systému Automatické řízení - Kybernetika a robotika • Přitom ale je neboť e0.5t cos t e − t sin t Φ(t , 0) = 0.5t −t e t e t sin cos − » PHI=[exp(t/2)*cos(t),exp(-t)*sin(t);-exp(t/2)*sin(t),exp(-t)*cos(t)] PHI =[ exp(1/2*t)*cos(t), [ -exp(1/2*t)*sin(t), exp(-t)*sin(t)] exp(-t)*cos(t)] » [simplify(A*PHI(:,1)-diff(PHI(:,1),t)), simplify(A*PHI(:,2)-diff(PHI(:,2),t))] ans = [ 0, 0] [ 0, 0] x(t ) = Φ(t , 0)x(0) • Jelikož • Tak zřejmě pp. libovolně blízko počátku, pro které řešení uteče do nekonečna - systém je tedy nestabilní • Pro časově proměnné systémy vlastní čísla nefungují! Michael Šebek ARI-Pr-25-2012 39
Podobné dokumenty
Simulace systemu
možné, je Dohoda o chápání pojmu "simulace systémů", která byla přijata na půdě Komitétu
aplikované kybernetiky v roce 1985. Dohoda má následující znění:
1. Simu1ace systémů je specifická forma pro...
referenční list PDF ke stažení
v hlavách betonovými průvlaky. Rozpětí vazníků je 40m,
vzdálenost sloupů v podélném směru je 5,5m. Vazníky mají
přímé dolní pasy a horní pasy ve tvaru polygonu
aproximujícím kruhový oblouk. Vzepětí...
Text práce ve formátu PDF
Vodící čára je černá a její okolí je bílé (nebo jiná světlá barva). Černá barva
světlo odráží velmi slabě, na rozdíl od barvy bílé, která světlo odráží dobře. Robot
musí za pomocí senzorů tyto dvě ...
Základní pravidla MATLABu
O = ones (3,3)
je matice 3x3, kde všechny prvky jsou rovny jedné
E = eye (3)
je jednotková matice 3x3.
Operace s maticemi jsou v Matlabu dobře propracovány, ale při jejich používání může vzniknout ...
diplomová práce
Další možností je uvažování dopravního zpoždění jako spojitě rozloženého. Relace
zpoždění je potom dána konvolučním integrálem (1.6), který má v Laplaceově transformaci
tvar
r ( s ) = x ( s )h ( s )
Ceník komponentů Intrusion - TZ
EMK 36 AT LSN, magnetický kontakt, povrchová mont.surface mount
MK 36 S LSN, vyvážený magnetický kontact, povrchová mont.
SKI 100 LSN, západkový kontakt pro vnitřní použití
SKA 100 LSN, západkový k...