Lecture 6 - Jingjixue

Mezinárodní obchod I.
Lecture 6
Teorie mezinárodního obchodu
Alternativní teorie
Protekcionismus
Renata Mudrová
Obsah přednášky
Alternativní teorie
Protekcionistický pohled
Teorie mimo hlavní proud
Moderní teorie a doplňky
Tradiční a moderní teorie
Tradiční teorie
Klasická teorie
Neoklasická teorie obecně
Teorie komparativních výhod
H-O Model
Alternativní teorie
Odbourávají některé z tradičních předpokladů
Mohou analyzovat i tyto situace:
Dynamické změny technologií a poptávky
Vnitrooborová vs. mezioborová směna zboží
Rostoucí výnosy z rozsahu
Protekcionistický pohled
Dlouhá tradice
Ekonomický nacionalismus
Jiný přístup – normativní charakter – co je nutno
udělat, aby naše země rostla rychleji než ostatní
Hlavním bodem není vysvětlení struktury obchodu
Základní otázky:
Merkantilismus (1500 – 1750)
Teorie „nezralého průmyslu“ (19.stol)
Novější teorie, periferní ekonomika (pol.20.st.)
Jak může být MO vždy přínosný, když se jedná o
konkurenci (hrozbu!!) našim výrobcům?
Jak obchod ovlivňovat, aby prospíval vývoji domácí
ekonomiky a nenarušoval jej?
Nesnaží se většinou o propracovaný teoretický
pohled
Teorie nezralého průmyslu
19. st. – autoři z Německa (F.List) a USA (A.Hamilton), snaha dohnat
vyspělou Británii
Friedrich List (1789 – 1846)
Klasická teorie vyhovuje pouze vyspělým zemím, které jí argumentují,
když se jim to hodí, ovšem pro méně vyspělé země, které se chtějí
rozvíjet, má ochrana trhu smysl a proto je nutné zavádět cla pro výchovu
a posílení domácího nerozvin. průmyslu
Národní systém politické ekonomie (1841)
Důraz na národ a národní ekonomiku
Vývoj ekonomik probíhá ve stádiích
Obchod je dobrý, ale ne pro všechny ekonomiky a za všech
okolností –zejména jedná
jedná--li se o přechod do vyššího stádia
Vylučuje Smitha – Smith chce svobodný obchod, když je to
výhodné pro Anglii, ale i ta se v rozhodujících momentech
chovala protekcionisticky
Doporučení: Méně rozvinutá země by měla chránit svůj průmysl dokud
nebude konkurenceschopný, ochrana však nesmí být větší než je
potřeba
Werner Sombart (1863 – 1941)
Klesající význam mezinárodního obchodu
Novější argumenty pro
protekcionismus
Renesance protekcionismu je spojena se snahou řešit
problémy RZ (50.léta 20 stol.)
Autoři zejména z RZ popř. z organizací OSN(např. Raúl
Prebish, Singer)
Teorie závislosti, teorie periferní ekonomiky
Negativní vliv vývoje reálných směnných relací – ceny
výrobků, které naopak RZ byly schopny vyvážet
Hlavní idea: - volný obchod za současného uspořádání
tento vývoj podporuje a vede tak k růstům rozdílů (jak
mezi ekonomikami, tak uvnitř ekonomik)
Řešení: ochrana a rozvoj vlastního průmyslu, snížení
závislosti na RTE, popř. až snaha o soběstačnost
Teorie periferní ekonomiky
Spadá do moderních protekcionistických teorií
Spojeny se snahou řešit problémy RZ
50. léta 20. st.
Autoři zejména z rozvojových zemí, popřípadě z
organizací OSN
Raúl Prebish
Teorie periferní ekonomiky
RTE
centrum, RZ periferie
Je v nesouladu s rolí, kterou RZ přisuzovaly statické
komparativní výhody
Volný obchod vede k růstu rozdílů, nikoliv ke konvergenci
Nutnost podporovat vlastní průmysl a chránit ho
Negativní vliv reálných směnných relací – ceny
výrobků, které RZ dovážely rostly rychleji než
ceny komodit, které naopak RZ byly schopny
vyvážet
Hlavní myšlenka – volný obchod za současného
uspořádání tento vývoj podporuje a vede tak k
růstům rozdílů (mezi i uvnitř ekonomik)
Řešení – ochrana a rozvoj vlastního průmyslu,
snížení závislosti na RTE, popř. až snaha o
soběstačnost
Problémy protekcionismu
Až příliš zjednodušená logika, často spíše
ideologie než pokus o analýzu
Problém s úsudkem „ z části celek“ – pokud
něco škodí jednomu (mému!) odvětví, pak to
přeci nemůže být prospěšné naší ekonomice
Většinou pohled ze strany výrobce, opomíjení
nákladů a užitku spotřebitelů
Ochranářství většinou vede spíše ke
zhoršování efektivity (chybí tlak konkurence)
Ochranu si spíše mají šanci vybojovat již
existující významná odvětví v problémech
než nová a nerozvinutá odvětví
„Věří“ ekonomové ve volný obchod?
• Poměr ekonomů, kteří „věří“, že volný
obchod je optimálním řešením (podle Frey
(1984) a Magee (1994))
(1994))
USA
Německo
Švýcarsko
Rakousko
Francie
79 % ekonomů
70 %
47 %
44 %
27 %
Teorie mimo hlavní proud
Hypotéza imitačního zpoždění
Michael V. Posner, 1961
Předpoklady: Prodlevy v přenosu technologií
mezi zeměmi, podobně jako u poptávky
Imitation lag: Objeví
Objeví--li se jedné v zemi díky
výzkumu nový výrobek, bude ve druhé zemi
trvat určitou dobu, než jej také dokáže vyrábět
Demand Lag – Doba mezi příchodem výrobku
na trh v zemi A a vznikem poptávky v zemi B.
Odstraňuje předpoklad identických technologií
Ukazuje důvody k obchodu v situaci
dynamických změn technologií
Příklad
V zemi B je demand lag 6 měsíců a
imitation lag 17 měsíců
V období mezi 6 a 17 měsícem je v zemi B
poptávka po novém výrobku, ale domácí
výrobci jej nemohou nabídnout
⇒ Země B je proto dovozcem a země A
vývozcem
Teorie výrobkového cyklu
Raymond Vernon, 1966
Navazuje na hypotézu imitačního zpoždění
Více předpokladů tradiční teorie, ucelenější
Spojení životní cyklu výrobku a MO
Dochází ke změně obchodních toků – Jak
výrobek stárne, mění se struktura jeho
spotřebitelů i místo výroby
Dynamická komparativní výhoda
Z pohledu amerických transnacionálních
korporací
Výroba nových výrobků ve třech stádiích
Stádium nového výrobku
Stádium dospívajícího výrobku
Původní výrobce ztrácí komparativní výhodu
založenou na technické převaze, masová výroba,
USA vyvážejí výrobek do zemí s vysokým
příjmem, kde je již po něm poptávka, možnost
výhody i u zahraničního výrobce díky levnějším
nákladům hlavně na pracovní sílu
Stádium standartizovaného výrobku
Monopolní výhoda založená na technické
převaze, výrobek se vyrábí a spotřebovává jen v
USA
Výroba je běžná, výrobek známý spotřebitelům i
výrobcům, přesun výroby do rozvojových zemí
Kritika: U všech výrobků nelze registrovat tendenci ke
standardizaci (stroje, zastarávání), vznik moderních
průmyslových odvětví i v některých RZ (NIZ), Japonsko a SRN
– přiblížení se v inovačním úsilí k USA
Výrobkový cyklus
Produkce
Spotřeba
Spotřeba
Vývoz
Dovoz
Produkce
čas
I.
II.
III.
Linderova teorie překrývající se
poptávky
S. B. Linder, 1961
Vysvětlení struktury obchodu s průmyslovými výrobky
přes poptávku
Základ – země bude vyvážet ty průmyslové výrobky,
pro které má uplatnění na domácím trhu
Preference spotřebitelů jsou determinovány jejich
důchodem-- vliv HDP na obyvatele
důchodem
Preference „reprezentativního spotřebitele“ generují
přiměřenou nabídku
Export souvisí s domácí strukturou výroby
Země obchodují, pokud se poptávky překrývají
Příklad
Země A má určité HDP/obyv., že spotřebitelé poptávají
zboží A,B,C,D,E
Země B má vyšší HDP/obyv. produkuje zboží C,D,E,F,G. F
a G jsou kvalitní drahé komodity, které zákazníci v zemi A
nekupují
⇒ Vzájemný obchod pouze v komoditách C,D,E, kde se
poptávky překrývají
Závěr
MO s průmyslovými výrobky bude intenzivnějjší mezi
zeměmi s podobnou úrovní HDP na obyv.
Obchod je obousměrný, tj. vnitrooborový
Kritika
Pochybností myšlenka, že výrobce nebude přihlížet k
potřebě přizpůsobit se zahraniční poptávce
Může vysvětlovat obchod mezi zeměmi s velkým domácím
trhem, nikoliv u zemí Singapur, HongHong-Kong
Děkuji za pozornost