docDiplomova prace 2005
download 
Stížnost Transkript
Diplomova prace 2005
Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně Diplomová práce 2005 Tomáš Moščak Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně Autor: BcA.Tomáš Moščak Název: Mobilní telefony v umělecké praxi Vedoucí práce: Mgr. Richard Fajnor Datum odevzdání: 31.3.2005 ZADÁNÍ TEORETICKÉ DIPLOMOVÉ PRÁCE Témata a stručná osnova práce: MOBILE-ART – mobilní telefony v umělecké praxi Osnova: - kořeny a původ mobilového umění - technologie využitelné pro mobilové umění - vize budoucího vývoje a možností - výběr domácích a zahraničních děl a umělců zabývajících se mobilovým uměním - osobní zkušenosti a tvorba 2 Prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci včetně příloh vypracoval samostatně a uvedl jsem všechny použité podklady a literaturu. V Brně dne ................................................. .................................................. Tomáš Moščak 3 PODĚKOVÁNÍ Mgr. Richard Fajnor / FaVU MgA. Robert Chudý / FIT VUT BcA. Lukáš Berta / FaVU Eva Buková, Michaela Shejbalová / MZK THE 4 OBSAH 1 / ÚVOD ................................................................................................................................. 11 2 / KOŘENY UMĚNÍ VYUŽÍVAJÍCÍHO MOBILNÍ TELEFONY ...................................... 13 3 / HISTORIE VZNIKU MOBILNÍCH TELEFONNÍCH SÍTÍ.............................................. 15 3.1 / Co je to mobilní/celulární síť ....................................................................................... 15 3.2 / Stručná historie mobilní telekomunikace..................................................................... 16 4 / MOBILNÍ SLUŽBY A TECHNOLOGIE VYUŽITELNÉ V UMĚLECKÉ TVORBĚ A UKÁZKY PŘÍSLUŠNÝCH UMĚLECKÝCH REALIZACÍ .............................................. 21 4.1 / Služba krátkých textových zpráv (SMS)...................................................................... 21 4.2 / Služba přenosu multimediálních zpráv (EMS/MMS).................................................. 26 4.3 / Datové služby (WAP, i-mode, internet)....................................................................... 28 4.4 / Ostatní technologie....................................................................................................... 31 JAVA................................................................................................................................ 31 Symbian a Windows Mobile ............................................................................................ 32 Bluetooth a infračervené připojení................................................................................... 33 Macromedia Flash Lite..................................................................................................... 35 GSM lokalizace a GPS..................................................................................................... 35 Hudba a video................................................................................................................... 37 Integrovaný fotoaparát ..................................................................................................... 38 Integrovaná video kamera ................................................................................................ 39 Vyzvánění......................................................................................................................... 39 PTT (Push To Talk).......................................................................................................... 42 3D mobilní čipy................................................................................................................ 42 Streaming ......................................................................................................................... 42 DVB-H (Digital Video Broadcasting – Handhelds) ........................................................ 43 5 / PŘÍKLADY MOBILOVÉHO UMĚNÍ............................................................................... 44 6 / VLASTNÍ TVORBA .......................................................................................................... 56 6.1 / SMS hřbitov ................................................................................................................. 56 6.2 / ACStream Mobile ........................................................................................................ 58 6.3 / Současnost.................................................................................................................... 60 7 / VIZE BUDOUCNOSTI MOBILNÍ TECHNOLOGIE....................................................... 61 8 / ZÁVĚR ............................................................................................................................... 66 5 Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně Mobilní telefony v umělecké praxi Diplomová práce Autor: BcA. Tomáš Moščak Vedoucí: Mgr. Richard Fajnor ABSTRAKT: Tato diplomová práce se zabývá tématem, jak jsou mobilní telefony, mobilní technologie a jejich vliv na společnost využívány v současné umělecké tvorbě. Jsou zde popsány příklady technologií využitelných současnými umělci včetně praktických ukázek a směrů, jakými by se mobilová tvorba v budoucnu mohla ubírat. Nedílnou součástí práce je i zmínka o mých vlastních realizacích v této oblasti. KLÍČOVÁ SLOVA: Mobilové umění, současné umění, tvorba, umělci, mobilní telefon, celulární telefon, mobilní síť, SMS, EMS, MMS, JAVA, Symbian, Windows Mobile, Bluetooth, infračervené spojení, Macromedia Flash Lite, GSM lokalizace, GPS, hlas, hudba, video, obraz, foto, fotoaparát, videokamera, vyzvánění, 3D, streaming, DVB-H, GPRS, EDGE, UMTS, i-mode, WAP, internet, divadlo, sochařství, virtuální prostor, hybridní prostor, vliv na společnost. 6 Brno University of Technology Faculty of Fine Arts Cellular phones in the arts Master’s Thesis Author: BcA. Tomáš Moščak Supervisor: Mgr. Richard Fajnor ABSTRACT: This Master’s Thesis describes the usage of mobile phones, mobile technologies and the impact of these technologies on human society in contemporary fine art activities. It covers examples of technologies available to contemporary artists together with practical samples and directions of possible future evolution in this field. Further it includes references to my own art works related to this topic. KEYWORDS: Mobile art, contemporary art, creation, artists, mobile phone, cell phone, cellular network, SMS, EMS, MMS, JAVA, Symbian, Windows Mobile, Bluetooth, infrared connection, Macromedia Flash Lite, GSM localization, GPS, voice, music, video, picture, photo, photo camera, video camera, ringtone, 3D, streaming, DVB-H, GPRS, EDGE, UMTS, i-mode, WAP, internet, theatre, sculpture, cyber space, hybrid space, impact on society. 7 ANOTACE DIPLOMOVÉ PRÁCE Moščak Tomáš. Mobilní telefony v umělecké praxi. Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, 81 s. Diplomová práce, vedoucí: Fajnor Richard, 2005. ANOTATION OF MASTER’S THESIS Moščak Tomáš. Cellular Phones in the Arts. Faculty of Fine Arts of Brno University of Technology, 81 s. Master’s thesis, supervisor: Fajnor Richard, 2005. 8 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK 3GPP – 3rd Generation Partnership Project AAC – Advanced Audio Coding AMPS – Advanced Mobile Phone System AMR – Adaptive Multi-Rate ARP – Autoradiopuhelin BTS – Base Transceiver Station C-HTML – Compact HyperText Markup Language CDMA – Code Division Multiple Access CDMA2000 1xEV-DO – CDMA Single-Channel Evolution, Data-Only CDMA2000 1xRTT – CDMA Single-Channel Radio Transmission Technology D-AMPS – Digital Advanced Mobile Phone System DVB-H – Digital Video Broadcasting - Handhelds DVB-T – Digital Video Broadcasting - Terrestrial EDGE – Enhanced Data Rates for Global Evolution EMS – Enhanced Message Service GIF – Graphic Interchange Format GPRS – General Packet Radio Service GPS – Global Positioning System GSM – Global System for Mobile communications HTML – HyperText Markup Language J2ME – Java 2 Platform, Micro Edition JPEG – Joint Photographic Experts Group MMS – Multimedia Messaging System MP3 – MPEG-1/2 Audio Layer 3 MPEG – Moving Picture Experts Group NAMPS – Narrowband Advanced Mobile Phone System NMT – Nordic Mobile Telephone PDA – Personal Digital Assistant PDC – Personal Digital Cellular PHP – Hypertext Preprocessor PTT – Push To Talk RTMS – Radio Telephone Mobile System 9 SMS – Short Messaging Service SQL – Structured Query Language TACS – Total Access Communication System TD-SCDMA – Time Division Synchronous Code Division Multiple Access TDMA – Time-Division Multiple Access UMTS – Universal Mobile Telecommunications System URL – Uniform Resource Locator WAP – Wireless Application Protocol WBMP – Wireless Bitmap WCDMA – Wideband Code Division Multiple Access WML – Wireless Markup Language WWW – World Wide Web XHTML Basic – eXtensible Hypertext Markup Language Basic XML – eXtensible Markup Language 10 1 / ÚVOD Cílem této diplomové práce je prozkoumání, jaké použitelné technologie poskytují umělcům nejmodernější technické prostředky komunikace – mobilní telefony, jakým způsobem je lze využít v oblasti moderního umění a představení příkladů realizací takových děl. Zároveň by se měla stát technologickým a inspiračním zdrojem pro současné tvůrce zabývající se novými médii. Vzhledem k tomu, že k masovému rozšíření mobilní komunikace došlo teprve až v posledních dvaceti, spíše však deseti letech, používal jsem pro získávání informací o tomto oboru primárně zdroje umístěné na internetu, případně články v časopisech. Souhrnnou knihu zabývající se tímto fenoménem z „uměleckého” hlediska se mi bohužel nepodařilo nalézt. Moje práce si nečiní nárok být úplným a vyčerpávajícím přehledem všeho, co se v této oblasti v poslední době odehrálo, jistě existuje mnoho děl, výstav, performancí či prací, kterých jsem se nedopátral a které se postupem času ještě objeví na veřejnosti. Pokud by snad čtenář věděl o takovém nepopsaném díle, či by jej i sám vytvořil, budu o něm zajisté rád informován a budu velmi rád, pakliže by mne takový čtenář kontaktoval pro další budoucí rozvoj mého bádání. Zřejmě bude vhodné hned zde na začátku mojí práce uvést, co si pod pojmem mobilové umění představuji – bude se jednat nejen o díla, instalace, akce či performance, ve kterých jsou přímo fyzicky mobilní přístroje či jednotlivé mobilní technologie zastoupeny, ale může se jednat i o díla, ve kterých mobilní přístroj vůbec není použit, pouze se zabývá tématem s mobilními telefony spojeným. Abychom pochopili nové možnosti, které se v dnešní době a v této rychle se rozvíjející oblasti otevírají, bude součástí této práce i popis jednotlivých technologií a služeb, které dnešní a budoucí mobilní telefonní přístroje podporují a podporovat budou. Čtenář by tak měl získat obecný přehled o službách telefonu a sítě, které může ve své mobilové tvorbě využít a do kterých se může hlouběji ponořit, pakliže jej některá z technologií výrazněji zaujme. Velmi stručně se zmíním i o předchůdcích mobilového umění. Mobilové umění v sobě zahrnuje několik druhů umění, neboť mobilní telefony v dnešní době nejsou pouze nástroje pro hlasovou komunikaci, ale jsou již plně multimediálními přístroji umožňující pracovat s hlasem, zvukem, obrazem, videem, připojením na internet atd. Nepřímo se tak dotýká a navazuje na několik jiných uměleckých oborů. 11 Jednu z částí mé práce bude tvořit i přehled realizovaných uměleckých/tvůrčích projektů ve světě i u nás, využívajících mobilní telefony a mobilní technologie. Dále zde budou uvedeny i mé vlastní realizace v této oblasti. Velmi rád bych se zmínil podrobněji o sociologických dopadech používání mobilních telefonů na lidskou společnost. Protože jsem však během svého bádání zjistil, že se jedná o vskutku rozsáhlé téma, které by vydalo na samostatnou diplomovou práci, dotknu se tohoto tématu pouze okrajově, a to zejména s přihlédnutím na změnu vnímání virtuální reality jejím propojením s realitou skutečnou a na rizika rozšiřování mobilní technologie. 12 2 / KOŘENY UMĚNÍ VYUŽÍVAJÍCÍHO MOBILNÍ TELEFONY Ačkoliv by se mohlo zdát, že mobilové umění je logickým nástupcem umění zvaného phone art, umění využívajícího klasické pevné telefonní linky, není tomu úplně tak, neboť současný mobilní telefon již neplní pouze původní funkci hlasového dorozumívání na dálku, jako tomu bylo dříve, ale obsahuje daleko více funkcí a technologií. Mobilní telefony mohou obsahovat zvuk, text, obraz, video, internetové připojení atd., a proto ovlivňují a zasahují do mnoha oblastí umění. Zřejmě ještě o něco blíže nežli phone-art je k mobilovému umění obecněji pojatá oblast telepresence, která je založena na propojení člověka a stroje pomocí telekomunikací, internetu, robotiky, počítačů a interface. Telepresence zkoumá možnosti vzdáleného bytí či vzdálené fyzické manipulace pomocí telekomunikačního spojení, ať už skrze telefonní spojení, internetové linky či satelitní vysílání. Je úzce spojeno s robotikou. Stále se však jedná o poněkud odlišný druh umění, neboť mobilové umění se může pohybovat vždy a všude s člověkem, zatímco počítače a klasická telekomunikační technika je zpravidla fixována na jedno fyzické umístění. Podskupinou telepresence je i radio-art, využívající radiového vysílání, ať už se jedná o broadcasting1 od jednoho uživatele k masám, unicast2 dvou samostatných uživatelů či zachytávání volných radiových signálů a jejich zpracování do dalšího díla. Stejně tak i net-art – umění v prostředí internetové sítě WWW – je zpravidla omezen na práci v pevných elektronických sítích, ve kterých jsou navíc zpravidla vytvářeny virtuální světy, které nejsou narozdíl od mobilních světů prostoupeny s reálným prostředím, ale naopak se snaží vytvořit prostředí nové, umělé. Zřejmě bychom našli další a další předchůdce mobilového umění, jako například fax-art či jiné; protože se však tato práce chce primárně zaměřit pouze na umění, které přímo využívá mobilních telefonů, nebudeme se těmito oblastmi v tomto případě podrobněji zaobírat. Dříve bylo telekomunikační umění fixováno na jedno pevné fyzické místo – to se nyní mění – mobilní telefony mohou lidé nosit a používat kdekoliv se pohybují, jsou stálou součástí aktuální sociální sítě uživatele a zároveň umožňují se kdykoliv odkudkoliv propojovat s jinými sociálními sítěmi, či virtuálním prostředím dostupným skrze displej 1 2 Broadcast – hromadné zasílání informace všem uživatelům připojeným do sítě (jinak taktéž Multicast). Unicast – zasílání informace pouze na jedno konkrétní místo v síti. 13 telefonu – vzniká tak něco, co nazýváme hybridní prostředí3, které spojuje virtuální i skutečnou realitu. O tomto tématu se zmíním podrobněji v části pervazivních her. 3 de Souza e Silva Adriana: From Cyber to Hybrid: Relocating our Imaginary Spaces through Mobile Interfaces – Ph.D. dissertation, defended in the School of Communications at the Federal University of Rio de Janeiro, Brazil 2004, s. 146. 14 3 / HISTORIE VZNIKU MOBILNÍCH TELEFONNÍCH SÍTÍ 3.1 / Co je to mobilní/celulární síť Mobilní telefonní síť v dnešní podobě je radiová síť, do které se uživatel přihlašuje pomocí svého mobilního telefonu a tzv. základnové BTS stanice, jež je propojena s centrální sítí operátora, ve které probíhá přepojovaní jednotlivých uzlů komunikace. BTS stanice jsou zpravidla umístěny na vyvýšených místech, výškových budovách, komínech či kopcích a pokrývají svým signálem pouze omezené území – tzv. buňku (cell – odtud anglický název cellular network), a proto je potřeba souvislé území vykrýt pomocí většího počtu základnových stanic, které se okraji svých vykrývacích polí částečně překrývají. Obr č. 1 – Celulární síť V místech s vyšší koncentrací uživatelů (centra měst, nákupní centra, stanice metra atd.) je nutno použít více základnových stanic, neboť jedna BTS je schopna obsloužit pouze omezený počet simultánně připojených uživatelů sítě. Uživatelův mobilní přístroj může být v jednom okamžiku zaregistrován do více základnových stanic, čehož lze využít pro určení aktuální uživatelovy pozice – podle vzdáleností od jednotlivých BTS stanic je spočítán průnik kružnic a v tomto bodě se uživatel nachází – přesnost zaměření záleží na hustotě BTS stanic a síle signálu – ve městech se může jednat o přesnost na metry, ve volném prostoru v přírodě pak přesnost klesá až na kilometry. 15 Po připojení signálu z mobilního telefonu do základnové stanice BTS je hovor dále přenesen do centrální ústředny operátora, ve které je signál automaticky přepojen do BTS stanice, ve které je aktuálně zaregistrován příjemce hovoru a odtud je hovor veden do koncového mobilního telefonu. Pakliže se volající uživatel pohybuje, je signál průběžně předáván (tzv. handover) do BTS stanice, jejíž signál je nejsilnější, bez toho, aby byl hovor přerušen. Uživatel v celulární síti komunikuje pomocí mobilního telefonu, který zpravidla obsahuje anténu, radio zařízení, mikrofon, sluchátko, SIM kartu, na které je umístěno telefonní číslo majitele, údaje důležité pro identifikaci daného čísla, seznam telefonních čísel, SIM toolkit aplikace atd. Dále pak telefon obsahuje displej, mikroprocesor s přídavnými funkcemi (kalendář, budík, JAVA aplikace atd.), případně další technologie pro bezdrátovou komunikaci s přídavnými zařízeními (handsfree, Bluetooth, infrared atd.) 3.2 / Stručná historie mobilní telekomunikace Za zakladatele mobilní technologie můžeme považovat (pokud nebudeme brát v úvahu kouřové signály či domlouvání na dálku pomocí bubnování) Samuela Morseho, který v roce 1832 formuloval myšlenku elektromagnetického telegrafu a v roce 1835 zkonstruoval první experimentální model. V roce 1842 pak pomocí podvodních kabelů propojil Governor’s Island a Castle Island v New Yorku vzdálené asi jednu míli, přičemž již v té době učinil experimenty s možností přenosu elektromagnetického vlnění skrze samotnou vodu bez pomoci pevného kabelu. Na ty pak svými výzkumy navázali Michael Faraday, Heinrich Rudolf Hertz a James Clerk Maxwell, který v roce 1864 publikoval svoji práci „Dynamical Theory of the Electromagnetic Field”. V roce 1865 zubař z Virginie, Dr. Mahlon Loomis, poprvé bezdrátově komunikoval skrze zemskou atmosféru na vzdálenost 18 mil. První rádio pak můžeme nalézt na konci 19. století, kdy několik vynálezců rozšířilo objevy Heinricha Rudolfa Hertze a Jamese Clerka Maxwella v oblasti elektromagnetických vln šířících se prostorem a zkonstruovalo radiové zařízení pro bezdrátový přenos. Mezi vynálezce, kteří si nechali rádio patentovat, patří Nikola Tesla a Guglielmo Marconi, Teslův žák. Zatímco Tesla si svůj patent nechal zaregistrovat v roce 1897 v Americe, Marconi tak učinil již o rok dříve v Británii – prvenství tak může být v tomto případě sporné, neboť podle některých zdrojů Nikola Tesla sestrojil radiový přístroj již před Marconim a ten pouze navazoval na jeho výsledky. V roce 1899 Marconi uskutečnil 16 první bezdrátový radiový přenos přes kanál La Manche a o dva roky později první úspěšný transatlantický přenos z Anglie na Newfoundland v Kanadě. Stále se však jednalo o přenášení jednoduchých elektrických signálů – Morseovy abecedy. Až později provedl Reginald Fessenden první úspěšný radiový přenos lidského hlasu, a to 23. prosince 1900 ve Washingtonu D.C. O šest let později zprovoznil radiové vysílání vánočního koncertu pro posádky lodí pohybujících se v Atlantickém oceánu a v Karibském moři. Na začátku 20. století se radiová komunikace postupně rozšiřovala a byla používána například v námořní dopravě, pro součinnost policie, vojska, hasičských sborů, taxislužby atd. V té době byl signál stále ještě vysílán mezi všechny uživatele s radiovým přijímačem, který byl naladěn na příslušné frekvenci – nejednalo se tedy o klasickou person-to-person komunikaci jako u běžných telefonů a nebylo možné přímo vyzvat volaného ke zvednutí hovoru. Tato možnost se objevila až na konci čtyřicátých let, kdy společnost AT&T přišla s technickým vylepšením, kdy se daný uživatel přihlásil na volnou frekvenci, spojil se s operátorem a ten manuálně vytočil číslo volaného. Komunikace však stále probíhala v half duplex módu, v jeden okamžik tedy mohl mluvit pouze jeden z volajících a přepínat se museli uvolněním tlačítka na vysílačce a ustálenou hlasovou konvencí „přepínám”. Zároveň byly přístroje stále příliš objemné a těžké, takže byly použitelné pouze pro použití v automobilech. V šedesátých letech byl tento systém zdokonalen, aby umožňoval duplexní komunikaci a přímé vytáčení volaného uživatele. První veřejná demonstrace hovoru z mobilního telefonu – příručního přístroje tak, jak ho známe dnes, proběhla 4. dubna 1973, kdy Martin Cooper, zástupce společnosti Motorola, zavolal přímo z ulice New Yorku svému rivalovi do kanceláře AT&T Bell Labs. Technologie byla postupně převzata dalšími společnostmi a v osmdesátých letech v USA vzniklo několik vzájemně nekompatibilních systémů AMPS (Advanced Mobile Phone System), NAMPS (Narrowband Advanced Mobile Phone System), TDMA (Time-Division Multiple Access) a CDMA (Code-Division Multiple Access). Tato nekompatibilita bohužel v USA trvá dodnes a stala se jednou z příčin, proč na americkém kontinentu nedošlo k tak masivnímu rozšíření mobilních telefonů jako například v Asii či Evropě, kde jednotlivé země a jednotliví operátoři používají standardizované, vzájemně kompatibilní sítě. Dále se zaměřím podrobněji na sítě užívané v evropském regionu. 17 První evropskou komerční veřejnou celulární sítí, která je zpravidla nazývána jako síť nulté generace (0G) a která byla funkční paralelně s obdobnými americkými službami, byla finská ARP (Autoradiopuhelin), oficiálně spuštěná v roce 1971 a využívaná zejména řidiči dálkové přepravy. Používala frekvenční pásmo 150 MHz a umožňovala pouze analogový přenos hlasu v half-duplex módu, tzn. v jednom momentu mohl mluvit pouze jeden z telefonujících. Protože byla síť analogová a nepoužívala žádné šifrování, byla snadno odposlouchávatelná. Mobilní telefonní přístroje byly velmi rozměrné, v samotné ruce nepřenositelné, a právě proto byly využívány hlavně řidiči kamionů. Při přechodu mobilní stanice z jedné buňky do druhé se hovor nepředával (nefungoval tzv. handover), byl přerušen a spojení muselo být navázáno znovu. Přes všechny tyto nevýhody zaznamenala ARP síť výrazný komerční úspěch. Nástupcem ARP sítě se stala další analogová celulární síť NMT 450 (Nordic Mobile Telephone), kterou již můžeme zařadit mezi celulární sítě první generace (1G). Původně byla určena pro zajišťování komunikace rybářských lodí s pozemními centrálami, později přešla ve skandinávských zemích do komerčního veřejného provozu. Ze Skandinávie se technologie rozšířila i do dalších evropských zemí, ne však do všech. Ve Velké Británii byla používána s NMT nekompatibilní síť TACS (Total Access Communication System), RTMS (Radio Telephone Mobile System) v Itálii, RadioCom ve Francii atd. Na Americkém kontinentu byla používána analogová síť první generace AMPS (Advanced Mobile Phone System). Původní NMT síť pracovala ve frekvenčním pásmu 450 MHz – kvůli zvyšujícímu se počtu uživatelů, zahlcenosti sítě a nedostatku frekvencí byla později zprovozněna síť NMT 900, pracující v pásmu 900 MHz, velikost telefonů se začala postupně zmenšovat a bylo možné je již přenášet v ruce. V České republice byla NMT síť zprovozněna v roce 1991 českým mobilním operátorem Eurotel. Po nástupu modernější sítě GSM byla zastaralá analogová síť NMT zrušena a její zákazníci byli přesunuti do nové sítě. Od roku 2004 jsou u nás frekvenční rozsahy v síti Eurotel, původně určené pro síť NMT, využívány pro mobilní datovou síť CDMA2000 1xEV-DO – tato síť již není určena pro hlasové služby, ale je omezena pouze na mobilní datové připojení k síti internet pomocí speciálního modemu. Obdoba analogové sítě NMT 450 byla v Německu používána pod názvem C 450. V roce 1991 byla uvedena do provozu digitální celulární síť druhé generace (2G) – GSM 900 (Global System for Mobile communications), která narozdíl od analogové sítě NMT obsahovala již i službu krátkých textových služeb SMS (Short Messaging Service), 18 která je považována za jeden z hlavních důvodů masového rozšíření mobilních telefonů a jejich přechodu z čistě pracovního použití do použití pro soukromé účely nejširší veřejnosti. GSM síť již není odposlouchávatelná, neboť přenosy jsou šifrovány, poskytuje vyšší kapacitu sítě, vyšší odolnost proti rušení atd. Zároveň tato technologie začala umožňovat datové přenosy, připojení na internet, MMS (Multimedia Messaging System) a technologii WAP (Wireless Application Protocol). Nejvyšší dosažitelná rychlost datového přenosu byla 9,6 kbps. Sítě GSM pracují ve frekvenčním pásmu 900 MHz. V Americe se v rámci mobilních sítí druhé generace objevily sítě IS-54 a IS-136, známé jako D-AMPS (Digital AMPS). V Japonsku se používají sítě PDC (Personal Digital Cellular). Podobně jako u sítě NMT i zde došlo k rozšíření technologie z 900MHz pásma do pásma 1800 MHz, jehož signál je dosažitelný na kratší vzdálenost, a proto je vhodný zejména pro vykrývání městských aglomerací. V době sítí druhé generace se již začínají objevovat mobilní telefony s podporou zobrazování obrázků, nejprve pouze v monochromatickém provedení, později včetně barev a se stále se zvyšujícím rozlišením. Do mobilních telefonů jsou integrovány digitální fotoaparáty, jejichž výstupy lze posílat datovými přenosy na jiné telefony, případně pomocí nově vznikajících bezdrátových přenosů (Bluetooth, infrared) přenést na krátké vzdálenosti do počítače k dalšímu zpracování. Telefony již také obsahují doplňkové funkce jako jsou diáře, budíky, hry, JAVA aplikace, polyfonní zvonění a další. Spojovacím článkem mezi sítěmi druhé a třetí generace je technologie GPRS (General Packet Radio Service) – datová služba provozovaná v rámci sítě GSM, která je někdy označována jako síť 2,5 generace (2.5G). Teoretická rychlost dosažitelná touto technologií je až 170 kbps, prakticky je však dosahováno rychlosti mezi 30 až 70 kbps. Při těchto rychlostech je již možné na mobilních telefonech přenášet obrazové a video soubory, které měly být původně doménou teprve až sítí třetí generace. Dalším mezikrokem přibližujícím se ještě více k 3G sítím je technologie 2,75 generace (2.75G), a to EDGE (Enhanced Data Rates for Global Evolution), u níž je teoretická rychlost přenosu dat až 384 kbps. V současné době se ve světě začínají zprovozňovat sítě třetí generace (3G) pracující v 2GHz pásmu, které umožňují datové přenosy až o rychlostech 2,4 Mbps. Ačkoliv se odborné kruhy snažily o vytvoření jednoho celosvětového standardu pro 3G, z různých důvodů se to nepovedlo. V různých zemích tak existuje několik různých 3G standardů. Nástupcem GSM sítí se v Japonsku a evropských zemích stávají sítě využívající technologie 19 WCDMA/UMTS (Wideband Code Division Multiple Access / Universal Mobile Telecommunications System), přičemž ačkoliv jsou japonská i evropská verze UMTS založeny na stejné technologii, nejsou plně kompatibilní a například telefonem japonské 3G sítě FOMA si v evropské UMTS síti zavolat nebudete moci. Přibližně v roce 2006 je předpokládáno, že by rozšířením o technologii High-Speed Downlink Packet Access bylo možno dosahovat datových přenosů až 14 Mbps. Na americkém kontinentu jsou od roku 2003 zprovozňovány 3G sítě s názvem CDMA2000 (Code Division Multiple Access 2000), které se dále dělí na několik dalších typů. Jeden z nich – CDMA2000 1xEV-DO (CDMA Single-Channel Evolution, Data-Only) – je ve frekvenčním pásmu dnes již zrušené analogové NMT sítě používán i v síti českého mobilního operátora Eurotel – tato síť je však omezena pouze na datové přenosy a nejedná se tedy o plnohodnotnou síť třetí generace. Následníkem by měla být v roce 2006 technologie CDMA2000 1xEV-DV (CDMA Single-Channel Evolution, Data and Voice), která by měla již sdružovat hlas i datové přenosy a měla by umožňovat rychlosti až 8 Mbps. Samostatnou 3G sítí provozovanou zejména v Číně je TD-CDMA/TD-SCDMA (Time Division Synchronous Code Division Multiple Access), která byla vyvinuta Čínskou akademií telekomunikačních technologií a společnostmi Datung a Siemens zejména z důvodu vyhnutí se nutnosti plateb patentových poplatků za existující 3G standardy pro tak veliké území, jakým Čína disponuje. Protože potřeba stále více vysokorychlostnějšího datového přenosu bude v budoucnosti neustále stoupat, zejména kvůli zavádění nových služeb pro mobilní telefony spojené s přenosem videa (videokonference, videotelefon, video-on-demand, televize v mobilu atd.), pracuje již dnes 26 společností na společných specifikacích Super 3G a sítí čtvrté generace (4G). 20 4 / MOBILNÍ SLUŽBY A TECHNOLOGIE VYUŽITELNÉ V UMĚLECKÉ TVORBĚ A UKÁZKY PŘÍSLUŠNÝCH UMĚLECKÝCH REALIZACÍ 4.1 / Služba krátkých textových zpráv (SMS) Služba SMS přišla na svět spolu s digitálními sítěmi druhé generace. Umožňuje uživateli zasílání krátkých textových zpráv obsahujících maximálně 160 znaků na jiný telefonní přístroj. Využívá aktuálně nepoužívaných kanálů hlasového přenosu, a tak je při přetížení sítě v první řadě odstavována právě tato služba. Oproti běžnému hlasovému hovoru nemusí SMS komunikace probíhat v reálném čase – zpráva je zaslána z mobilního telefonu odesílatele anebo z webové SMS brány do SMS centra operátora, odkud je přeposlána na displej mobilního telefonu příjemce. Pakliže má příjemce mobilní telefon vypnutý nebo je mimo dosah sítě, zpráva je pozdržena v SMS centru a odeslána ihned, jakmile si příjemce telefon zapne anebo se dostane do lokality se signálem. Příjemce pak může odpovědět okamžitě nebo později, neboť zpráva může být uložena na SIM kartu v jeho mobilním telefonu. Takto si uživatel může svoji odpověď důkladně rozmyslet či nejprve zjistit potřebné informace. Nevýhodou SMS komunikace je absence emocí v textovém projevu – tyto jsou alespoň částečně nahrazeny domluvenou konvencí převzatou z původně internetové komunikace, kdy pomocí několika za sebou seřazených znaků vytváříme tzv. smajlíky, symbolizující určité emocionální či jiné rozpoložení uživatele v dané chvíli. Zde je několik ukázek takového použití: :-) úsměv ;-) mrknutí oka, ironie :-D hlasitý smích :-( zamračení, zlost :-| neutrální výraz :-/ rozpaky :-O překvapení :-x pusa, polibek 21 Z důvodu omezení maximálního počtu znaků na 160 a nutnosti úsporného psaní na ne vždy pohodlné klávesnici telefonu dochází i ke zkracování jednotlivých slov, respektive přejímání ustálených zkratek z angličtiny, například: NZ není zač MNT moment NP není problém W8 wait (počkej) THX thanks (díky) PLS please (prosím) LOL lots of laugh (smích) BTW by the way (mimochodem) V rámci úspory zasílaných znaků někteří uživatelé vynechávají mezery v běžném textu a namísto nich používají pro oddělení jednotlivých slov verzálky na začátku každého slova. Úsporný text zaslaný pomocí SMS pak vypadá například takto: TotoJeUkazkaUspornehoTextuPouzivanehoVMobilniKomunikaci.BTW:PouzivajiSeI ZkratkyASmajlici:o)JakSeVamToLibi?ACoNaToRikaKlasickaTypografie?LOL:-/ Spolu s absencí diakritiky tak mají mobilní telefony i vliv na typografii a díky přenášení zkratek a smajlíků i do běžného psaného projevu i negativní vliv na současnou spisovnou češtinu. Podobně jako v net-artovém umění, i zde se objevila mobilová forma ASCII artu, kdy jsou na mobilních telefonech s pevně danými počty řádků a sloupců pomocí textových znaků vytvářeny grafické obrazce zřetelné zejména pohledem z větší dálky. Umělci nových médií mohou službu SMS ve spojení se svými díly využívat k interakci s divákem, který může pomocí zaslané SMS zprávy ovlivňovat dané dílo, 22 vstupovat do něj či naopak na svůj mobilní telefon dostávat textové zprávy generované umělcovým dílem. Například tvůrci Jonah Brucker-Cohen, Tim Redfern a Duncan Murphy ve svém audiovizuálním projektu SimpleTEXT4 (2003) dynamicky v reálném čase míchají vstupní informace zasílané diváky pomocí mobilních zařízení, jako jsou mobilní telefony, PDA či notebooky. Vstupní data jsou míchána na základě specifických pravidel jako jsou délka vstupního textu, konkrétní klíčová slova, která se v něm vyskytují, hodnoty pixelů vstupních obrázků atd. Performance je koncipována jako kreativní dialog mezi tvůrci díla a jejich diváky, kteří se aktivně podílejí na podobě výsledného uměleckého zážitku. Obr č. 2 – SimpleTEXT5 Obr č. 3 – SimpleTEXT6 4 5 http://www.simpletext.info/, staženo: únor 2005. http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/simpletext/images/vooruit/vooruit1.jpg, staženo: únor 2005. 23 Další projekt Speakers Corner7 na patnáctimetrovém LCD displeji, umístěném na rohu The Media Centre, Northumberland Street v Huddersfieldu, nepřetržitě zobrazuje, kromě novinek a informací vztahujících se k media centru, i textové zprávy, které může do systému kdokoliv zaslat SMS zprávou ze svého mobilního telefonu či z webové stránky. Daný text je po schválení zařazen do databáze a zobrazován na LCD displeji. Aktuálně je zde tak například zobrazován projekt Surrealist Poetry od Adama Hoyle, který náhodně míchá textové výstupy z online zpravodajských serverů a vytváří tak nepředvídatelné, provokativní výsledky. Dříve zde byla pořádána soutěž SMS Poetry Competition atd. Obr č. 4 – Speakers Corner SMS technologie byla částečně použita i v instalaci českého výtvarníka Davida Černého – Piss (Hergetova cihelna, 2004): „Dvě bronzové postavy, čůrající před sebe do vody. Mechanismus ovládaný několika procesory natáčí boky a zvedá penis tak, že proud vody na hladinu píše písmena. Několik citátů relevantních k zdejšímu prostředí může divák přerušit posláním SMS zprávy na mobilní číslo (napsané opodál). Zpráva je proudem vody z penisu vepsána na hladinu. Poté pokračují v předešlém.”8 Ačkoliv se jedná o sochařské dílo, je zde patrný vliv mobilních technologií, které postupně začínají pronikat i do klasických výtvarných disciplín. 6 http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/simpletext/images/vooruit/vooruit2.jpg, staženo: únor 2005. http://www.speakerscorner.org.uk/, staženo: leden 2005. 8 http://www.davidcerny.cz/cz/piss.html, staženo: únor 2005. 7 24 Obr č. 5 – Piss9 Projektů, ve kterých se nějakým způsobem vizualizují textové zprávy zaslané z mobilního telefonu, bychom mohli najít daleko více, jako poslední tedy zmíním alespoň interaktivní instalaci Amodal Suspension10 autora Rafaela Lozano-Hemmera, která byla realizována v roce 2003 při otevření Yamaguchi Center for Arts and Media (YCAM) v Japonsku – 20 pohybujících se reflektorů o celkovém výkonu 140 000 W zamířených na noční oblohu převádělo SMS zprávy a vzkazy, zaslané diváky z mobilních telefonů nebo webu, do světelné sítě nad městem, ve které byl každý znak reprezentován sekvencí změn intenzity světla napodobující Morseovu abecedu, či komunikaci světlušek. Dílo tak poskytovalo komunikační platformu pro místní a vzdálené účastníky a prostor pro navazování nových propojení mezi jednotlivými zeměmi, regiony, virtuálními prostory internetu, mobilních telefonů a reálným prostorem. Myšlenka globalizace byla také umocněna možností překladu zpráv mezi japonštinou a angličtinou. Jakmile byl vzkaz zobrazen na obloze, přesunul se na projekci na fasádě YCAM centra a poté do archivu na internetových stránkách, kde je možno nechat si jej opět zobrazit v animované 3D podobě. Zde je možné taktéž zadat svoji vlastní zprávu, odeslat ji a sledovat real-time 3D simulaci promítaných světelných paprsků. 9 http://www.davidcerny.cz/IMAGE/piss/IMG_45280.jpg, staženo: únor 2005. http://www.amodal.net/, staženo: únor 2005. 10 25 Obr č. 6 – Amodal Suspension11 4.2 / Služba přenosu multimediálních zpráv (EMS/MMS) S rozvojem kvalitnějších displejů mobilních telefonů umožňujících vyšší rozlišení a zobrazování vyššího počtu barev došlo k rozšíření stávajícího systému pro posílání krátkých textových zpráv SMS o možnost zasílání jednoduchých monochromatických obrázků či monofonního vyzvánění. Tato technologie se nazývá EMS (Enhanced Message Service) a jedná se o důležitý mezistupeň ke službě MMS (Multimedia Messaging System), která uživatelům umožňuje zasílání plně multimediálních zpráv kombinujících v jedné zprávě text, barevnou fotografii, zvuk a video. Zprávy jsou do telefonu stahovány pomocí technologie WAP či GPRS, případně mohou být zasílány z mobilního telefonu na emailové adresy anebo opačným směrem. Uživatelé mobilních telefonů si mohou mezi sebou posílat buďto svá vlastnoručně nafocená fota, zvuky či videa, anebo si objednat pravidelné zasílání MMS zpravodajství, zábavných komixů, či video záznamů nejdůležitějších momentů sportovních zápasů. V červenci roku 2001 britská internetová galerie Britart12 ve spolupráci s mobilním operátorem Vodafone zprovoznila novou službu stahování uměleckých grafických log do mobilních telefonů jako protiklad k běžně dostupným logům se sportovními, zábavnými či firemními motivy. Sadu grafických log vytvořených známými britskými současnými umělci jako jsou George Barber, Carolyn Bunt, Peter Denmark, Sibylle Heil, Jaclyn Hargreaves, Katherine Lubar, Tracey Newman a Tom Pearman bylo možno stáhnout za mírný poplatek 11 12 http://www.amodal.net/images/DSC_0008s.jpg, staženo: únor 2005. http://www.britart.co.uk/, staženo: únor 2005. 26 z portálu operátora. Ačkoliv bychom o takovém počínání mohli diskutovat, zda se ještě jedná o umění či nikoliv, měla zde zaujmout snaha autorů projektu o vytržení uměleckých děl z úzkého okruhu „vyznavačů umění”, jejich přesun k široké veřejnosti, která získá možnost získání originálního uměleckého díla za přijatelnou cenu, a narušení klasických představ o vystavování a distribuci uměleckých děl. Samozřejmě toto vysvětlení může být (a taky bylo) odbornou kritikou právem zpochybněno. Pro umělce je však určitě výzvou nový formát vytvářeného díla, kdy jeho velikost a forma jej do značné míry omezují a zároveň mu poskytují nové možnosti. Obr č. 7 – A conventional canvas by Katherine Lubar13 Podobným způsobem projekt SeeMySMS14 nabízí kolekci designerských tapet do mobilních telefonů podepsaných známými francouzskými designery, jako jsou Jean-Charles de Castelbajac, Lolita Lempicka, Inès de la Fressange, Eric Bergère, Chantal Thomass atd. Dále například společnost 123Multimedia umožňuje do svých telefonů stažení tapet s díly umělců Keith Haring, Ben, Roy Lichtenstein, Salvador Dali, Marc Chagall, Robert Combas atd. Nepředpokládám, že by se tyto projekty daly úspěšně považovat za projev umělecké činnosti, nicméně v rámci objektivity je zde uvádím. Technologii MMS využívá také nová forma mobilových seriálů tzv. mobile soap operas. Druhý mobilový soap-seriál na světě (první byl holandský Jong-Zuid fungující na technologii WAP-Push) byl spuštěn v červenci 2004 ve Španělsku pod názvem FanTESStic15, kdy uživatelé obdrží na svůj telefon každý týden MMS zprávu s pěti obrázky, doprovodnou hudbou a textem popisujícím aktuální vývoj příběhu. 13 http://news.bbc.co.uk/olmedia/1450000/images/_1452405_lubar150pic.jpg, staženo: únor 2005. http://www.seemysms.net/, staženo: únor 2005. 15 http://www.movistar.com/emocion/ocio/fantesstic/fantesstic.htm, staženo: únor 2005. 14 27 4.3 / Datové služby (WAP, i-mode, internet) Jednou ze služeb, které v budoucnu zřejmě nejvýraznějším způsobem změní vnímání mobilní telekomunikace, jsou datové přenosy, tedy připojení na internet. Vzhledem ke specifikům displeje mobilního telefonu (nízké rozlišení, nízký počet barev, původně pouze monochromatický displej) nebylo možno použít pro surfování na mobilním internetu stávajících internetových standardů. Pro mobilní prostředí tedy byl vyvinut protokol WAP16 (Wireless Application Protocol), který umožňoval přístup k internetu pomocí jazyka WML17 (Wireless Markup Language), velmi vzdálené to podoby internetového jazyka HTML. Syntaxe umožňovala pouze základní operace pro formátování textu, vkládání monochromatických obrázků ve formátu WBMP (WML v původní podobě nepodporoval formáty GIF a JPEG) a další. Jazyk WML byl oproti klasickému HTML18 novým specifickým jazykem, a tak se tvůrci internetových stránek museli učit další programovací jazyk, aby byli schopni vytvářet stránky pro WAP. WAPové stránky naopak nebylo možno prohlížet v klasickém desktopovém prohlížeči (v dnešní době to umožňuje pouze Opera browser). Ačkoliv byla služba mobilními operátory masivně propagována (u nás například neúspěšná služba Juice českého Eurotelu), byla používána pouze minimálně a v evropském měřítku se dalo mluvit o propadáku, neboť uživatelé byly zklamáni nízkou rychlostí přenosu, komplikovaností obsluhy prohlížeče ve srovnání s klasickými desktopovými prohlížeči, absencí kvalitních obrázků a zejména absencí konkrétních služeb, které mohli uživatelé pomocí této technologie využívat, neboť internetové stránky pro WAP musí být speciálně naprogramovány, WAP browser není kompatibilní se stávajícími stránkami na internetu a ani je není schopen rozumným způsobem automaticky převést do WML podoby. Jedním z hlavních důvodů neúspěchu byla také cenová politika operátorů, kteří za WAP služby požadovali vysoké částky účtované za čas strávený online, což ve spojení s nízkou rychlostí přenosu bylo pro uživatele silně demotivující. Jisté oživení přinesl standard WML 2.0, pomocí kterého je již možno vkládat obrázky ve formátu GIF a JPEG, používat složitější formuláře a skriptování použitelné pro náročnější aplikace. V současné době dochází v Evropě k pokusu o postupné znovuzrození technologie, neboť služba již není účtována dle času stráveného online, ale na základě množství stažených dat (pro připojení na WAP stránky lze již využít technologie GPRS). Dále dochází k popularizaci díky zavádění paušálních poplatků za datové služby, kdy uživatel zaplatí pevnou měsíční částku a není omezen 16 http://www.w3schools.com/wap/, staženo: únor 2005. http://www.w3schools.com/wap/wml_reference.asp, staženo: únor 2005. 18 http://www.w3.org/MarkUp/, staženo: únor 2005. 17 28 množstvím dat, která stáhne, a může tak bez vysokých nákladů na svém mobilním telefonu prohlížet jakékoliv množství textu, obrázků či video sekvencí. Do budoucna se počítá s nahrazením WML protokolu standardem XHTML Basic19 (eXtensible Hypertext Markup Language Basic), odnoží XHTML20 používaného v současnosti na internetu, rozšiřující mobilní surfování o další možnosti. Podslužbou WAPu je služba WAP-Push, která slouží pro zasílání zpráv s odkazy na dokumenty umístěné na WAPu – oproti klasickému WAPu tedy uživatel nepřichází za informacemi na WAP, ale informace z WAPu přicházejí automaticky za ním. WAP-Push je zpravidla používán pro dodávání pravidelného multimediálního obsahu jako je zpravodajství, předpověď počasí apod. V Holandsku byl v roce 1999 WAP-Push nasazen pro „vysílání” první mobilní soap-opery Jong-Zuid21 – diváci na svůj telefon obdrží pomocí WAP-Push několikrát denně obrázek s textovým popisem aktuálního děje příběhu, který se vyvíjí téměř v reálném čase. Daleko úspěšnější je datová služba i-mode22 zprovozněná v roce 1997 v síti japonského mobilního operátora NTT DoCoMo. Narozdíl od WAPu používá služba i-mode stránky vytvářené v C-HTML23 (Compact HyperText Markup Language), které jsou kompatibilní s HTML, a tak je možné je prohlížet i v klasických desktopových prohlížečích. Tvůrci internetových stránek se nemusí učit další programovací jazyk, vytvořená prezentace je zobrazitelná na obou platformách. Služba je daleko více podporována samotným operátorem, existuje mnoho služeb dostupných přes mobilní telefon, pomocí i-mode lze pohodlně přistupovat i ke své emailové poště a mnozí Japonci si například email spojují primárně s i-mode a ne s internetem, jako je tomu jinde ve světě. Brazilská net-artová umělkyně Giselle Beiguelman se svém díle WOP ART24 (2001) zabývá propojením WAPové technologie s op-artem a myšlenkou způsobu vnímání obrázků na mobilním telefonu. Zatímco op-artové obrazy vyžadují divákovu soustředěnost, delší čas a statické pozorování, je obraz na mobilním telefonu sledován právě naopak – pouze velmi zběžně, v pauzách mezi jinými činnostmi. Také zatímco op-artová díla se snaží optickými klamy na 2D ploše vytvořit zdání pohybu, vytváří Giselle pohyb na displeji telefonu. Vyrobila tedy sadu screensaverů pro mobilní telefony, které si divák může stáhnout pomocí WAPu do 19 http://www.w3.org/TR/xhtml-basic/, staženo: únor 2005. http://www.w3.org/TR/xhtml1/, staženo: únor 2005. 21 http://www.jongzuid.nl/, staženo: únor 2005. 22 http://www.nttdocomo.com/corebiz/imode/, staženo: únor 2005. 23 http://www.w3.org/TR/1998/NOTE-compactHTML-19980209/, staženo: únor 2005. 24 http://www.desvirtual.com/wopart/, staženo: únor 2005. 20 29 svého telefonu nazvané sea, streets, exit/noexit, crowd, differance, ego trip, wysiwyg or x/y=n, 2beinCode39 a q+9=3. Obr č. 8 – WOP-Art25 WAPu využívá i projekt the-phone-book.com26 (2002) autorů Fee Plumley, Ben Jones a Ben Stebbing, který poskytuje čtenářům a autorům možnost číst i psát kdekoliv a kdykoliv krátké příběhy určené pro displeje mobilních telefonů a pro velmi krátký čas na jejich přečtení (například v autobuse, v čekárně apod.). Příběhy jsou umístěny na speciální WAPové stránce, kterou lze prohlížet pomocí WAPového prohlížeče v telefonu. Obr č. 9 – The-phone-book.com27 25 http://www.desvirtual.com/wopart/, staženo: únor 2005. http://www.the-phone-book.com/, staženo: únor 2005. 27 http://www.voyd.com/ia/phonegraphic.gif, staženo: únor 2005. 26 30 Musíme se zmínit, ačkoliv se to netýká pouze samotného mobilního telefonu, i o možnosti připojení na internet pomocí přenosného počítače propojeného s mobilním telefonem s aktivovaným datovým tarifem. Tato kombinace umožňuje již plnohodnotnou práci s internetem, v některých případech (CDMA, EDGE) i vysokorychlostním, a vlastníme-li kameru, kterou také zapojíme do notebooku, můžeme vysílat živě na internet odkudkoliv, kde je přítomen signál mobilního operátora. 4.4 / Ostatní technologie JAVA28 Tato rozšířená a oblíbená vývojářská platforma byla převedena i do mobilní podoby J2ME29 (Java 2 Platform, Micro Edition) a je používána zejména na vývoj zábavných JAVA her. Kromě toho lze pomocí JAVA technologie programovat mobilní aplikace schopné využívat všech dostupných vlastností telefonu včetně datových přenosů, přímé práce s obrazem atd. Tvůrcům se tak otevírají nové možnosti pro vytváření interaktivních aplikací, které může nosit recipient umění vždy při sobě, které se mohou průběžně měnit a komunikovat s dalšími podobnými aplikacemi či centrálním dílem. Divák může takovéto multiprostorové dílo aktuálně ovlivňovat, ať už přímým zásahem skrze klávesnici telefonu, anebo i nepřímo svojí geografickou polohou a zaměřením pomocí GPS (Global Positioning System). JAVA programování spolu s programováním pro operační systémy Symbian a Windows Mobile skýtá pro umělecké tvůrce v současné době zřejmě nejvyšší potenciál využitelnosti všech možností mobilní komunikace. Ukázkou využití programování v JAVA je objekt HUGMS30, vytvořený Markem Argo v rámci studia Interactive Telecommunication Program na New York University, který se zabývá absencí emocionální stránky mobilní komunikace – nemůžeme projevy našich citů doprovodit fyzickými gesty, například někoho obejmout, ačkoliv bychom rádi, a samotná textová zpráva mnoho o citu nepoví. Proto vyrobil objekt/senzor, který se pomocí technologie Bluetooth propojí s mobilním telefonem s nainstalovanou speciální JAVA aplikací. Tato aplikace převede stisk nebo obejmutí připojeného objektu do textové podoby, přičemž jsou sledovány parametry jako je doba a síla stisku. Podle toho pak vznikne výsledná textová podoba stisku – dlouhý decentní stisk vypadá například takto: „hhhhhhuuuuuuuuuuggggggg”, 28 http://java.sun.com/, staženo: únor 2005. http://java.sun.com/j2me/, staženo: únor 2005. 30 http://www.mobjects.net/hugms/, staženo: únor 2005. 29 31 zatímco krátký silný stisk bude vypadat takto: „hhHHUUUugg”. Během stisku mění objekt svoji barvu dle intenzity stlačení. Daná textová zpráva pak může být odeslána osobě na druhém telefonu a pakliže má i ta připojený ke svému mobilnímu telefonu tento objekt/senzor, zbarví se do stejné barvy a může na oplátku taktéž obejmout svůj HUGMS, aby druhá strana věděla, že city jsou opětovány. Obr č. 10 – HUGMS31 Obr č. 11 – HUGMS32 Symbian33 a Windows Mobile34 Symbian a Windows Mobile jsou dva konkurenční operační systémy pro mobilní telefony vyšších řad tzv. smartphony, kombinující schopnosti přenosných počítačů s mobilním telefonem. Přístroje s těmito systémy zpravidla obsahují pokročilejší nástroje pro práci s textovými soubory, tabulkové procesory, multimediální nástroje atd. Programování 31 http://www.mobjects.net/hugms/step3.jpg, staženo: únor 2005. http://www.mobjects.net/hugms/hugms_showsms.jpg, staženo: únor 2005. 33 http://www.symbian.com/, staženo: únor 2005. 34 http://www.microsoft.com/windowsmobile/default.mspx, staženo: únor 2005. 32 32 aplikací pro tyto systémy dosahuje téměř úrovně klasických desktopových počítačů. Nevýhodou Symbianu a Windows Mobile jsou vysoké hardwarové nároky, a proto je jejich rozšíření prozatím omezeno pouze na několik málo kusů high-endových modelů telefonů. Možností Symbianu využívá například projekt Urban Tapestries, o kterém se zmíním později. Bluetooth35 a infračervené připojení Bluetooth je technologie pro bezdrátové propojení mobilních zařízení jako jsou telefony či PDA (Personal Digital Assistant) s osobními počítači, tiskárnami či jinými zařízeními na krátké vzdálenosti. Připojení pomocí infračerveného záření vyžaduje přímou viditelnost obou koncových zařízení, naopak u technologie Bluetooth toto potřeba není. Díky nízkému vysílacímu výkonu je dosažitelnost signálu Bluetooth pouze cca 10 m, proto je určen pro použití uvnitř budov. Pomocí Bluetooth v mobilním telefonu lze zasílat zprávy, obrázky, zvuky, data či aplikace na druhý mobilní telefon – i zde se tedy, podobně jako u datových služeb, otevírají možnosti vytváření aplikací, které se mohou automaticky distribuovat či spolu komunikovat pomocí této technologie – samozřejmě však pouze na lokální úrovni v dosahu signálu. Toho se využívá například pro zasílání hromadných reklamních zpráv kolemjdoucím zákazníkům nákupních center (tzv. Jellingspot36). Projekt Jabberwocky37 autorů Eric John Paulos a Elizabeth Goodman se zabývá tématem „blízkých cizinců” (Familiar Stranger) – fenoménem popsaným v roce 1972 psychologem Stanley Milgramem – každý den se opakovaně pohybujeme v prostředí, ve kterém potkáváme známé neznámé jedince – neznáme je osobně, možná si jejich přítomnost ani neuvědomujeme, nicméně nás podvědomě ovlivňují – stejní lidé v metru do práce, tramvaji, na obědě – neznáme je, ale jsou součástí našeho života. Jabberwocky je symbianová aplikace nainstalovaná v mobilním telefonu používající technologii Bluetooth jako jakýsi „digitální pach” – každý uživatel, který si aplikaci nainstaloval do svého mobilu, vysílá do svého okolí individuální informaci o své identitě – svůj digitální pach. Během denního pohybu v prostoru aplikace neustále zachycuje bluetoothové signály – digitální pachy – ostatních lidí, mající ve svém telefonu taktéž Bluetooth. Posléze Jabberwocky umožňuje tyto 35 http://www.bluetooth.com/, staženo: únor 2005. http://www.jellingspot.com/, staženo: únor 2005. 37 http://www.urban-atmospheres.net/Jabberwocky/, staženo: únor 2005. 36 33 informace vizualizovat do podoby real-timové abstraktní vizualizace každodenní důvěrnosti s „blízkými cizinci”. Obr č. 12 – Jabberwocky38 V současnosti se ve větších městech rozmáhá aktivita zvaná toothing – pomocí technologie Bluetooth můžete na jiný telefon vybavený Bluetoothem v dosahu cca 10 m zaslat krátkou textovou zprávu podobnou SMS zprávě s výzvou ke komunikaci. Touto cestou se lidé mohou anonymně seznamovat ve svém nejbližším prostředí – v prostředku hromadné dopravy si ve svém telefonu necháte zobrazit aktivní zařízení v okolí a pokud se v něm vyskytuje osoba, která je vám sympatická, můžete se jí pokusit zaslat zprávu se žádostí o komunikaci. Tyto možnosti rozšiřuje seznamovací software vyvinutý v MIT Media Labu nazvaný Serendipity39 inspirovaný japonským projektem Lovegety – tento umožňuje svobodným osobám zadat do svého mobilního telefonu své požadavky na hledaný protějšek (pohlaví, věk, fyzické vlastnosti, charakter, vzdělání atd.), informace o sobě samém a cíl hledání (vážné seznámení, flirt, sex atd.) – aplikace je neustále online a každé dvě minuty pomocí Bluetooth zjišťuje, zda se v okolí nevyskytuje osoba se stejnou aplikací ve svém telefonu, která vyhovuje vámi zadaným požadavkům – jestliže ano, váš mobilní telefon vás na tuto skutečnost upozorní a umožní vám danou osobu kontaktovat. 38 39 http://www.urban-atmospheres.net/Jabberwocky/Images/Main-UI.jpg, staženo: únor 2005. http://socialsoftware.weblogsinc.com/entry/7684681823624446/, staženo: únor 2005. 34 Nepříjemnou novinkou jsou i viry, šířící se pomocí technologie Bluetooth mezi telefony s operačním systémem Symbian – přijde-li vám skrze Bluetooth nová zpráva, nevidí uživatel, jaký obsah je v ní uložen. Jestliže potvrdí, že si přeje zprávu uložit, aplikace zabalená ve zprávě se automaticky spustí a může na daném zařízení vykonat záškodnické aktivity – odeslat autorovi obsah vašeho telefonního seznamu, fotografie uložené v telefonu atd. Macromedia Flash Lite40 Známý produkt společnosti Macromedia se dočkal i své mobilní podoby. Poprvé byl Flash Lite Player instalován v Japonsku do mobilního telefonu NTT DoCoMo 505i, ve kterém je schopen přehrávat flashové animace umístěné na i-mode stránkách. Přehrávač samotný samozřejmě není schopen přehrávat flashové animace vytvořené pro desktopové počítače, ale pouze animace vyexportované do Flash Lite formátu. V současné době však bohužel neexistuje volně dostupná verze, kterou by si běžný uživatel mohl nainstalovat do svého mobilního telefonu a Flash Lite Player je distribuován pouze přímým výrobcům mobilních telefonů, kteří jej licencovaný mohou sériově umisťovat do nových modelů svých výrobků. Z tohoto důvodu nejsou flash animace v mobilních telefonech příliš rozšířeny, alespoň ne v našich zeměpisných šířkách. GSM lokalizace a GPS41 Jelikož je uživatel mobilního telefonu zpravidla v dosahu více než jedné základnové stanice, jejichž signály se částečně překrývají, může mobilní operátor pomocí průniku poloměrů vzdáleností od BTS určit přibližnou polohu uživatele. V oblastech s vysokou hustotou osazení BTS, například ve městech, se může jednat až o přesnost na metry. Ve volném prostoru, například v lesích, horách atd., kde je osazení BTS nižší a kde se může stát, že je uživatel v dosahu pouze jedné BTS, je možná odchylka až 35 km, což je možný dosah signálu BTS. Ačkoliv tato funkce zpravidla není standardně pro běžné uživatele aktivována, nabízejí někteří mobilní operátoři její aktivaci pro komerční využití (lokalizace zaměstnanců s firemními mobily atd.), případně ji mohou využívat složky policejního či záchranného systému pro rychlé určení polohy volající osoby. V současnosti mají například operátoři v USA povinnost instalovat ve svých sítích službu E91142 umožňující právě tuto lokalizaci, 40 http://www.macromedia.com/software/flashlite/, staženo: únor 2005. http://gpshome.ssc.nasa.gov/, staženo: únor 2005. 42 http://www.fcc.gov/911/enhanced/, staženo: únor 2005. 41 35 částečně i s využitím systému GPS. V rámci Evropské unie se zřejmě taktéž začne jednat o povinnosti zprovoznění podobného systému E112. Satelitní navigační systém GPS (Global Positioning System) využívá signálů soustavy satelitních družic pro velmi přesné určování geografické polohy uživatele (přesnost až na metry). GPS přístroje se prodávají samostatně a jsou využívány profesionálními automobilovými dopravci, cestovateli atd., nicméně se již objevují i mobilní telefony se zabudovanými GPS moduly, případně lze mobilní telefony propojit s GPS zařízením pomocí technologie Bluetooth. Telefony využívající lokalizačních služeb mohou kombinovat mobilní služby s místem aktuálního pobytu, a tak lze v telefonu automaticky najít například seznam nejbližších autoopraven, restaurací, zdravotnických zařízení atd., případně je využívat pro jiné interaktivní aplikace. Na těchto základech vyvinula švédská společnost It’s Alive mobilní „pervasive location-based” hru Botfighters43, demonstrující nové možnosti propojení virtuálního prostoru s realitou. Hra využívá GSM lokalizace, SMS zpráv a JAVA technologie (původně byla hra koncipována pouze jako SMS textová) pro vytvoření hybridního herního prostředí, kdy hráč, ačkoliv se pohybuje v normálním reálném prostředí běžného města, je zároveň součástí herního prostoru. Herní příběh prostupuje celým životním prostorem a celým životem hráče, neboť je ve hře aktivní po celou dobu, kdy má zapnutý mobilní telefon – aplikace pracuje na pozadí běžného provozu telefonu. Hráč po zaregistrování do hry získá svého vlastního virtuálního robota, který se pohybuje v paralelní virtuální realitě překrývající se s realitou skutečnou. Každý vytvořený robot má určité vlastnosti, zbraně, štíty atd., které lze průběžně vylepšovat. Jestliže se v blízkosti hráče objeví uživatel, který má hru Botfighter taktéž nainstalovanou, může na protihráče „vystřelit”. Čím blíže k sobě v reálném světě hráči jsou, tím více jsou střely účinnější. Hráč pak může palbu opětovat, případně z boje utéci (a to tak, že skutečně fyzicky uteče „mimo dostřel”). Hráč, který svého protivníka zneškodní, získá za odměnu kredity, za které může nakupovat nové zbraně, opravovat štíty apod. Tato aplikace, ač se nejedná o „umělecké” dílo v pravém slova smyslu, nejzřetelněji poukazuje na změnu vnímání virtuálního a skutečného prostoru. Hra se již neodehrává ve sterilním umělém světě někde uvnitř počítače, ale je součástí našeho běžného života, virtuální roboti jsou 43 http://www.botfighters.com/, staženo: únor 2005. 36 přímými zástupci naší skutečné osobnosti ve skutečném prostředí a cyber-space a realita splývají v jedno. Obr č. 13 – Botfighters44 Hudba a video S rozvojem hardwarového výkonu procesorů umisťovaných do mobilních telefonů došlo i k integrování možnosti přehrávání hudebních a video souborů v mobilních telefonech. Protože však paměťová omezení telefonů jsou značná, je možné do telefonů uložit pouze omezené množství dat. Díky hardwarovým omezením mobilních telefonů v nich není možné v dnešní době přehrávat kompresní datové formáty běžně používané pro desktopové video, jako je například DivX. Druhým důvodem je nutnost ještě výraznější komprese dat kvůli nižším rychlostem datových přenosů na mobilní telefony (GPRS) oproti rychlostem na pevných internetových linkách. Z těchto důvodů byl vyvinut otevřený formát 3GP (původně vycházející z formátu MOV) určený pro přehrávání a streamování videa do mobilních přístrojů. Tento formát umožňuje přehrávat obrazová data zakódovaná do kodeku MPEG4 nebo H.264. Pro přenos zvuku se v mobilní telekomunikaci používá ztrátového kompresního formátu AMR (Adaptive Multi-Rate), určeného zejména pro přenos hlasu a kodeku AAC (Advanced Audio Coding), původně vycházejícího z vylepšeného MP3 (MPEG-1/2 Audio Layer 3) kodeku. Některé nejnovější mobilní telefony podporují již i přehrávání samotného MP3 formátu a jsou připravovány modely s podporou stahování skladeb z iTunes. Podobně jako obrázky i video soubory s uměleckými motivy jsou používány mobilními operátory ke své komerční propagaci – například společnost Nokia tak ve svém projektu Connect to Art45 nabízí zdarma stažení videosouborů, které lze použít jako vyzvánění, od známých světových umělců jako je Nam June Paik, David Salle, William 44 http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_radar.gif, staženo: únor 2005, http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_inventory.gif, staženo: únor 2005, http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_chat.gif, staženo: únor 2005. 45 http://www.nokia.com/art/, staženo: únor 2005. 37 Wegman, Louise Bourgeois, Juha Hemanus, Stefan Lindfors, Osmo Rauhala a Kati Aberg. I zde, stejně jako u dříve zmíněných MMS galerií, můžeme diskutovat o pozitivních přínosech takových aktivit, či naopak degradaci umění. Integrovaný fotoaparát Mobilní telefony v poslední době získávají kromě své původní komunikační funkce i funkce zcela nové. Jednou z nich jsou integrované digitální fotoaparáty, jež umožňují majiteli telefonu pořizovat fotografie kdykoliv a kdekoliv a daný záznam okamžitě odeslat jinému uživateli anebo později dále zpracovávat. V současnosti používané integrované fotoaparáty mohou pracovat až v několika megapixelovém rozlišení. Bohužel však slabinou této technologie bývá, díky potřebě minimalizace velikosti výsledného přístroje, nekvalitní optika objektivu, což je příčinou, že integrované fotoaparáty nikdy nevytlačí ty samostatné, ať už digitální, či klasické. Díky všudypřítomnosti mobilního telefonu však méně kvalitní formální stránku fotografií může vyvážit stránka obsahová, která má v tomto oboru často blízko k dokumentární fotografii. Oblíbenou činností na internetu v poslední době je zakládání tzv. photoblogů, v nichž uživatelé pravidelně zveřejňují fotografie pořízené svým mobilním telefonem popisující jejich každodenní běžný život – vzniká tak jakási obrazová kronika vlastního života, ve které je každý důležitý okamžik zachycen, neboť mobilní telefon má uživatel zpravidla neustále u sebe. V červenci roku 2004 v Los Angeles proběhla výstava nazvaná SENT46 – Americas first phonecam art show. Výstava se skládala ze dvou částí – do první byli přizváni profesionální fotografové, umělci a osobnosti veřejného života, aby prozkoumali a rozšířili možnosti kreativního využití mobilních telefonů vybavených integrovaným fotoaparátem. Ve druhé části laická veřejnost mohla zasílat fotografie ze svého každodenního života do soutěže. Mnoho fotografů používá fotoaparát v mobilním telefonu – jedním z nich je i Henry Reichhold47, který využívá fotografií pořízených Nokiemi 7600 a 7610 k sestavování širokoúhlých panoramat48. Ve spojení se softwarem na čtení čárových kódů pomocí integrovaného fotoaparátu (technologie QR code49) se může takto vybavený mobilní telefon stát dalším nástrojem 46 http://www.sentonline.com, staženo: únor 2005. http://www.reichholdarts.com/, staženo: únor 2005. 48 http://www.textually.org/picturephoning/archives/004503.htm, staženo: únor 2005. 47 38 mobilového umění tzv. mobile graffiti, kdy čárové kódy náhodně či cíleně umístěné na veřejnosti mohou uživatele za pomoci snímače v mobilním telefonu hypertextově spojovat s rozšiřujícími informacemi vztahujícími se k danému místu. Obr č. 14 – QR code50 Integrovaná video kamera Přirozeným vývojovým stupněm integrovaného fotoaparátu je integrovaná video kamera, jejíž omezení je však díky nízké paměťové kapacitě mobilních telefonů ještě více patrné. Do paměti telefonu se vejdou pouze několikaminutové záznamy v nepříliš velké kvalitě, nicméně do budoucna se kamera v mobilu ve spojení s datovými přenosy může stát významným přelomem komunikace, kdy se video-telefonování stane běžnou realitou. Vyzvánění Téměř všechny v současnosti prodávané modely mobilních telefonů umožňují personalizaci pomocí změny vyzváněcího tónu. Uživatel si může do svého telefonu nahrát či z WAPu stáhnout vyzváněcí melodii své oblíbené skladby. Původně jednoduchá monofonní zvonění byla nahrazena zvoněními polyfonními a dnes již lze namísto melodie používat tzv. „real-tones” ve formátu MP3, a tak, pokud vám někdo volá, nemusí se již jednat jen o melodii, ale můžete použít jakýkoliv audio zvuk. Ačkoliv se jedná o jednu z nejjednodušších technologií v mobilním světě, zažila velmi výrazný komerční boom, který se musel projevit i v umělecké tvorbě. 49 http://www.qrcode.com/, staženo: únor 2005, http://www.denso-wave.com/qrcode/aboutqr-e.html, staženo: únor 2005. 50 http://www.denso-wave.com/qrcode/images-e/kcmqr2.gif, staženo: únor 2005. 39 Zřejmě nejznámějším takovým dílem je DIALTONES (A TELESYMPHONY)51, na němž se podílel Golan Levin, Scott Gibbons a Gregory Shakar, které bylo představeno 2. září 2001 v Linci v rámci festivalu Ars Electronica a následně na několika dalších festivalech nových médií. V tomto případě se jednalo o koncertní představení, ve kterém se hlavními hudebními nástroji staly mobilní telefony návštěvníků koncertu. Divák/posluchač dostal před vchodem do koncertní haly možnost zaregistrovat do systému své telefonní číslo, do jeho mobilního telefonu byla nahrána sada různých zvonění přiřazených ke konkrétním telefonním číslům a posléze byl usazen na předem určené místo v koncertní hale. Během představení počítač s nainstalovaným speciálním software napojeným do mobilní sítě operátora průběžně prozváněl podle předem určeného pořadí účastníky v sále (simultánně bylo možné zavolat až na 60 telefonů najednou), a tak vznikaly akordy a melodie skládané z vyzváněcích tónů jednotlivých telefonů, které byly zároveň vizualizovány na dvou projekčních plátnech. Diváci, jejichž mobilní telefony právě zvonily, byli navíc osvětlováni světelnými kužely. Vyzváněcí tóny téměř dvou set mobilních telefonů v sále, které za normálních okolností vytvářejí pouze chaotický hluk, byly na festivalu propojeny tak, aby vytvořily společné umělecké dílo. Zajímavým momentem této performance bylo, že zatímco na běžném koncertu či v divadle je očekáváno, abyste svůj mobilní telefon vypnuli, zde je po vás vyžadován pravý opak. Obr č. 15 – Dialtones (A Telesymphony)52 51 52 http://www.flong.com/telesymphony/, staženo: únor 2005. http://www.flong.com/telesymphony/pix/photo3.jpg, staženo: únor 2005. 40 Obr č. 16 – Dialtones (A Telesymphony)53 Na podobném principu bylo realizováno i několik dalších projektů jako je například Dial the Signals!54 – interaktivní instalace rozhlasové stanice FSK, která na své frekvenci po 12 hodin vysílala „koncert pro 144 mobilních telefonů” umístěných ve studiu. Každý telefon měl nainstalováno specifické vyzvánění, posluchači mohli kdykoliv zavolat na některý z telefonů, jejichž telefonní čísla byla předem zveřejněna, a zúčastnit se tak rozhlasového koncertu nejen jako pasivní posluchač, ale i jako autor. Také Alison Craighead a Jon Thomson ve své instalaci Telephony55 používají 42 mobilních telefonů připevněných na stěně galerie s nainstalovanými individuálními vyzváněními. Divák může zavolat na kterýkoliv z nich – ten pak vyzvání a automaticky prozvání další vystavené telefony, aby tak vznikla zvláštní několikaúrovňová zvuková kulisa. Obr č. 17 – Telephony56 53 http://www.flong.com/telesymphony/pix/interface.jpg, staženo: únor 2005. http://www.transmediale.de/04/page/detail/detail.0.projects.111.html, staženo: únor 2005. 55 http://thomson-craighead.net/docs/telf.html, staženo: únor 2005. 56 http://thomson-craighead.net/imgs/teleptoo.jpg, staženo: únor 2005, http://thomson-craighead.net/imgs/fig.jpg, staženo: únor 2005. 54 41 PTT (Push To Talk) Technologie navracející se částečně ke kořenům mobilní komunikace. Umožňuje half-duplex komunikaci se skupinou uživatelů bez nutnosti vytáčení čísla – komunikace je tak okamžitá a je používána zejména pro koordinaci většího počtu osob. Narozdíl od klasických analogových vysílaček používá pro hlasový přenos technologie GSM a GPRS, a tak je komunikace neodposlouchávatelná. 3D mobilní čipy V současnosti ještě nepříliš využívanou technologií jsou hardwarové čipy pro podporu trojrozměrného zobrazování na displejích mobilních telefonů. Tato technologie bude nejvíce využívána v mobilních JAVA hrách, společnost ATI již vyvinula koprocesor ATI Imageon 230057, který kromě podpory 3D zobrazování obsahuje i MPEG-4 video dekodér. Streaming Kombinace datových přenosů a podpory videa umožňuje streamování audio a video vysílání na mobilní telefony. Ačkoliv je sledování takové televize značně znevýhodněno malými rozměry displeje mobilních přístrojů, je tomuto druhu mobilní zábavy předpovídána optimistická budoucnost. Výraznou výhodou streamování videa v reálném čase je, oproti běžnému stahování tzv. vidletů do telefonu, možnost přehrávání velmi dlouhých záznamů, které by se do paměti běžných telefonů nevešly. Při streamování se data do paměti telefonu neukládají, a tak je délka sledování prakticky neomezena. Uživatel může mít přístup k rozsáhlému archivu umístěném na vzdáleném serveru a nemusí všechna data nosit fyzicky v telefonu při sobě. Nevýhodou je potřeba signálu sítě mobilního operátora a nutnost aktivace datové služby. Kromě otevřeného 3GP formátu, který využívá například řešení Frieze, lze pro streamování využít i proprietárního kodeku společnosti Real Networks58, který využívá serverového řešení Helix59, anebo podobného, taktéž patentovaného řešení Oplayo60 – tato řešení jsou však zatížena patenty, a proto není možné je zdarma implementovat do vlastních systémů. Oproti tomu 3GP je otevřený formát, který je možno použít bez nutnosti platit jakékoliv poplatky. Streamování lze využít jak pro přenos on-demand video/audio souborů 57 http://www.ati.com/products/imageon2300/, staženo: únor 2005. http://www.realnetworks.com/industries/mobile/index.html, staženo: únor 2005. 59 http://www.realnetworks.com/industries/mobile/operators/products/index.html, staženo: únor 2005. 60 http://www.oplayo.com/, staženo: únor 2005. 58 42 z archivu, tak na sledování živého vysílání – mobilní telefon se tedy může stát miniaturním televizním přístrojem. Kromě streamování běžné televize je možno použít video streaming i na zabezpečování budov, kdy majitel nemovitosti může na svém telefonu kdykoliv sledovat obraz z kamery umístěné na sledovaném místě, na sledování dopravní situace vytížených dopravních uzlů a na další použití. DVB-H61 (Digital Video Broadcasting – Handhelds) V souvislosti s digitalizací terestriálního televizního vysílání (DVB-T) byl vyvinut standard DVB-H určený pro příjem televizního vysílání na mobilní zařízení jako jsou mobilní telefony anebo PDA – ten oproti DVB-T klade nižší nároky na napájení. Mobilní telefony, které budou vybaveny takovýmto TV tunerem, budou schopny přijímat klasické televizní vysílání bez nutnosti zatěžování datovým spojením GSM/UMTS sítí. V březnu 2005 bylo spuštěno pilotní vysílání digitální televize ve Finsku v okolí Helsinek pro 500 vybraných uživatelů, kteří na svém mobilním telefonu mohou přijímat kromě finských TV stanic i zahraniční televize jako jsou například MTV, BBC či CNN. 61 http://www.dvb.org/index.php?id=278, staženo: únor 2005. 43 5 / PŘÍKLADY MOBILOVÉHO UMĚNÍ Mobilní telefony jsou v umění využívány několika různými způsoby – technologie může fungovat jako jednoduchý interface umělecké instalace, pomocí kterého může každý divák interaktivně vstoupit do daného díla a svými příkazy jej bezprostředně ovlivňovat. Může být zakomponována do veřejného prostoru, ve kterém skrze mobilní síť distribuuje informace, myšlenky, názory autorů či samotných diváků. Může mísit divákovu realitu s kyber prostorem v location-based aplikacích a hrách. Může reagovat na sociální vlivy mobilní technologie. Může pronikat do klasických uměleckých oborů. Anebo se nemusí fyzická mobilní technologie v díle vlastně vůbec objevit, může pouze reagovat na daný fenomén. V následující kapitole bude uvedeno několik realizací z jednotlivých skupin, případně realizací, které se prolínají několika oblastmi zároveň. Mobilní hry směšující herní realitu s realitou skutečnou představují nejvýraznější oblast, ve které je zřejmý vznik nově propojeného virtuálně-reálného prostoru, tzv. hybrid space. Britská skupina Blast Theory62, zaměřující se právě na takové projekty, představila v březnu 2004 první světovou premiéru hry založenou na použití 3G telefonů – I Like Frank63, ve které byli online hráči propojeni s hráči pohybujícími se v ulicích skutečného města Adelaide a hledali prchající postavu Franka. Hráči ve virtuálním a skutečném prostoru si byli nuceni vzájemně vyměňovat informace nutné k hraní, a tak objevovali možnosti nového „hybridního” prostoru. Obr č. 18 – I Like Frank64 62 http://www.blasttheory.co.uk/, staženo: únor 2005. http://www.blasttheory.co.uk/bt/work_ilikefrank.html, staženo: únor 2005. 64 http://www.blasttheory.co.uk/bt/i/ilikefrank/lf_nick_wall.jpg, staženo: únor 2005. 63 44 Typickým uměleckým dílem, ve kterém mobilní technologie vstupují do veřejného prostoru, je například projekt Blinkenlights65 (2001–2002) zrealizovaný německou skupinou Chaos Computer Club. Celkem 144 oken osmi pater výškové budovy Haus des Lehrers na Alexanderplatz v Berlíně se od září roku 2001 do února 2002 proměnilo v obří světelnou matici – počítačový displej ovladatelný pomocí mobilního telefonu. Obr č. 19 – Blinkenlights66 Zavoláním z mobilního telefonu na určené telefonní číslo mohl hráč na světelné ploše hrát známou interaktivní hru Pong, kterou ovládal pomocí kláves svého mobilního telefonu (5 – nahoru, 8 – dolů). Případně mohl pomocí speciálního software, který byl k dispozici ke stažení na webu, vytvořit jednoduchou animaci, kterou posléze emailem zaslal autorům, kteří ji zařadili do maticové „filmotéky”. Velmi oblíbené pak byly tzv. loveletters, kdy zavoláním na určené telefonní číslo a zadáním specifického kódu, byla spuštěna předem připravená animace spojená s textovým přáním či vyznáním lásky. Během doby instalace byla budova snímána web-kamerou, jejíž živý obraz byl vysílán na webových stránkách projektu. S mobilními telefony ve volném prostoru, ale jiným způsobem, pracuje i Usman Haque ve svém projektu Sky Ear67 (2004). Pětadvacetimetrový mrak vytvořený z tisíce 65 http://www.blinkenlights.de, staženo: únor 2005. http://www.blinkenlights.de/images/blinkenlights/blinkenlights-heart-medium.jpg, staženo: únor 2005, Photo: Dorit Günter, Nadja Hannaske. 67 http://www.haque.co.uk/skyear/, staženo: únor 2005. 66 45 vzájemně propojených balónů naplněných heliem se po několik hodin vznášel na noční obloze a nesl zavěšené mobilní telefony, na které bylo možno zavolat a poslouchat „zvuky oblohy”, jež jsou uvnitř mraku vytvářeny přirozeným elektromagnetickým polem Země, vzdálenými bouřemi, radiovými signály policejních a jiných vysílaček, televizním vysíláním atd. a které tvoří zvukový ekvivalent vizuálním efektům severní záře. Každý heliový balón obsahuje taktéž snímač elektromagnetického pole a šest různě barevných LED diod, jejichž mícháním je možno dosáhnout mnoha barevných odstínů. Balón mění svoji barvu podle aktuálního elektromagnetického pole v jeho okolí, včetně případných změn vyvolaných mobilním telefonem, na který je právě některým z diváků telefonováno. Zároveň jednotlivé balóny vzájemně komunikují pomocí infrared záření, aby spolu vytvářely rozsáhlé aktivní obrazce. Dílo tak má demonstrovat, jak neviditelné elektromagnetické záření prostupuje naším prostředím a zároveň jak výrazně záření vyzařující z antén mobilních telefonů ovlivňuje toto již existující elektromagnetické pole. Obr č. 20 – Sky Ear68 Veřejný prostor a mobilní technologii lze propojit i na globální úrovni – s tímto tématem pracuje již několik uměleckých projektů jako jsou například YellowArrow, Grafedia či Urban Tapestries. Všechny fungují na podobném principu jakýchsi urban-mobile-graffiti, kdy jednotlivé části města či místa po celém světě, jsou označeny a digitálně popsány s možností zpětného vyvolání daného popisu kýmkoliv jiným, kdo zná příslušnou konvenci. Tím vzniká jakási hypertextová digitální síť společných zážitků, vzpomínek, zkušeností, tedy jakási digitálně dostupná kolektivní paměť či vědomí. 68 http://www.haque.co.uk/skyear/1.jpg, staženo: únor 2005, http://www.haque.co.uk/skyear/2.jpg, staženo: únor 2005. 46 Účastníci projektu YellowArrow69 umisťují na jakákoliv místa nálepku ve tvaru žluté šipky se specifickým kódem. Pomocí SMS zprávy s tímto kódem pak odešlou do systému svůj vlastní popis daného místa či zážitku, který tam prožili. Kdokoliv, kdo danou šipku později objeví, může poslat na určené telefonní číslo kód napsaný na šipce a obratem mu přijde zpráva, která se k danému místu vztahuje. Obr č. 21 – YellowArrow70 Podobně projekt Grafedia71 hypertextově propojuje konkrétní fyzická místa s fotografiemi namísto textových popisů a namísto žlutých šipek stačí na daném veřejném místě napsat modrý podtržený text, tedy stejně jako jsou hypertextové odkazy označovány na WWW, případně stačí jen modře podtrhnout již existující slovo. Slovo může, ale také nemusí, obsahovat také emailovou adresu @grafedia.net. K příslušnému výrazu autor pomocí telefonu anebo webové stránky projektu přiřadí media soubor, což může být fotografie anebo krátké video. Náhodný divák, který chce zjistit, jaký soubor je s daným slovem hypertextově propojen, zašle ze svého mobilního telefonu zprávu na emailovou adresu [email protected] a pakliže má telefon podporující zobrazování MMS či videa, obdrží daný media soubor. Podobně tak může učinit i doma pomocí svého emailu. 69 http://www.yellowarrow.org/, staženo: únor 2005. http://yellowarrow.net/photos/g5087.jpg, staženo: únor 2005. 71 http://www.grafedia.net/, staženo: únor 2005. 70 47 Obr č. 22 – Grafedia72 Urban Tapestries73 funguje na podobném principu, ale je vylepšen o symbianovou aplikaci zobrazující aktuální pozici účastníka a informace (text, audio, foto) propojené s danými místy. Na veřejnosti nejsou místa označována žádnou viditelnou značkou jako tomu je v předchozích případech, ale vyhledávání spočívá buďto v přímé GSM lokalizaci podporované mobilním operátorem, anebo zadáním konkrétní adresy, pokud se zrovna nacházíme jinde a chceme zjistit informace spojené s místem, jehož adresu známe. Obr č. 23 – Urban Tapestries74 72 http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/in_here.jpg, staženo: únor 2005, http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/mcdonalds.jpg, staženo: únor 2005, http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/buy.jpg, staženo: únor 2005. 73 http://urbantapestries.net/, staženo: únor 2005. 74 http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_viewallthreads2.gif, staženo:únor 2005, http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_addpocketcontent.jpg, staženo:únor 2005, http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_filters.jpg, staženo:únor 2005. 48 Obr č. 24 – Urban Tapestries75 V interaktivní instalaci nazvané Phonetic Faces76 (2003), jejíž autorem je Jonah Bruckner-Cohen a která je zpravidla umístěna na veřejném místě, mohou kolemjdoucí diváci zavoláním ze svého mobilního telefonu na určené telefonní číslo buďto manipulovat s obrazy, nasnímanými předchozími diváky pomocí kamery integrované do instalace, a tyto vzájemně propojovat do vizuálních koláží, anebo nasnímat svůj vlastní obraz a ten nechat k dispozici pro další koláže svým následovníkům. Obr č. 25 – Phonetic Faces77 75 http://urbantapestries.net/images/system_topology_maps/UT_Proto_Map_June.jpg, staženo:únor 2005. http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/phoneticfaces.html, staženo: únor 2005. 77 http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/images/phoneticfaces/phonetic_interaction.gif, staženo: únor 2005. 76 49 Obr č. 26 – Phonetic Faces78 Existují však i díla zabývající se fenoménem mobilních telekomunikací, avšak tyto technologie nepoužívající. Americký umělec Jeff Gates reaguje na pro někoho nepříjemný fenomén používaní mobilních telefonů na veřejnosti svojí vlastní uměleckou performancí zvanou monodialogue®. Každý měsíc v metru uvádí svoje představení, kdy s pouhým prstem přiloženým k uchu předvádí typickou městskou mobilní konverzaci, aniž by si někdo všiml, že skutečně telefonuje s telefonem u ucha. „Every month I perform a monodialogs® on the subway: a repertoire of mobile phone conversations culled from reality. Putting my finger to my ear (no one will look closely to discover I have no phone) I produce pithy and topical urbane conversations. When my audience ignores me I know I am a success…“79 Doslovné přepisy jeho vystoupení jsou k dispozici na internetových stránkách, včetně informací o nově založeném sdružení SHHH (The Society for Handheld Hushing), které je určeno lidem, kteří jsou obtěžování hlasitými hovory svých spoluobčanů na veřejných místech. Na daných webových stránkách si můžete stáhnout tisknutelné kartičky80 v PDF formátu, pomocí nichž můžete bojovat proti tomuto modernímu nešvaru. Podobným tématem se zabývá i britský designer a umělec Crispin Jones, který ve spolupráci s designovým studiem IDEO vyvinul prototypy pěti nových mobilních telefonů 78 http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/images/phoneticfaces/digitalhub1.jpg, staženo: únor 2005. http://outtacontext.com/life/archive/cat_barely_socially_acceptable.shtml, staženo: únor 2005. 80 http://coudal.com/Shhh.pdf, staženo: únor 2005. 79 50 zvaných Social Mobiles81 (2003), jejichž cílem je vyprovokovat diskuzi o společenském vlivu mobilních telefonů. Tyto byly prezentovány na festivalu nových médií Ars Electronica 2003 v Linci: - SoMo1 – „electric shock mobile” je mobilní telefon, který sleduje úroveň hlasitosti hovoru účastníka na druhém konci a podle toho dodává elektrické šoky do těla telefonujícího. Tímto způsobem jsou telefonující nuceni k tišší komunikaci, aby nerušili své okolí na veřejnosti. - SoMo2 – „speaking mobile” je mobilní mluvící telefon, který umožňuje uživateli komunikovat tišeji na místech, kde není možno hovořit nahlas, pomocí hlasů generovaných v telefonu manuálně pomocí doteku. Je opakem posílání SMS zpráv v tom, že zprostředkovává bohaté emociální odstíny zpráv na úkor jejich textové informační složky. - SoMo3 – „musical mobile” – abyste se pomocí tohoto hudebního telefonu dovolali na správné telefonní číslo, musíte na něm zahrát melodii volaného čísla. Představení, které během vytáčení čísla ztropíte, by pro vás mělo být dostatečným testem, abyste si uvědomili, zda je skutečně vhodné na daném veřejném místě telefonovat. - SoMo4 – „knocking mobile” – pomocí klepání na tento telefon dáváte najevo, jak moc chcete opravdu volat s uživatelem na druhém konci. Ten, protože klepání na svém telefonu slyší taktéž, si podle naléhavosti klepání může promyslet, který hovor přijme a který ne. - SoMo5 – „catapult mobile” – tento telefon je určen pro vystřelování zvuků do telefonní konverzace jiných osob. Katapultování vysílá zvuk do telefonu viníka, což umožňuje přímý zásah do jeho prostoru. Prodejci poskytnou uživatelům různé typy přerušení, kterými mohou ze svých telefonů „střílet“. 81 http://www.aec.at/en/archives/festival_archive/festival_catalogs/festival_artikel.asp?iProjectID=12547, staženo: únor 2005. 51 Obr č. 27 – Social Mobiles82 Averze společnosti vůči používání mobilních telefonů na veřejnosti byla v počátcích mobilní technologie, než si lidé zvykli, velmi vysoká. Aby demonstroval absurditu mobilního telefonování na ulici, jakožto činnosti původně prováděné pouze v budovách či doma, zakomponoval v roce 1998 umělec Jed Ela mobilní telefon do typicky domácího prostředku jako je žehlička – své dílo Ironphone (Cadeau2000)83 pojmenoval jako poctu dílu dadisty Man Raye – Cadeau. Veškerá elektronika a ovládací prvky mobilního telefonu jsou integrovány do žehličky a autor svůj výrobek podle svých slov používá úspěšně každý den. Obr č. 28 – Ironphone (Cadeau2000)84 Když uživatel mobilního přístroje telefonuje na ulici či v prostředcích hromadné dopravy, často se ve svém hovoru zabývá tématy, které jsou velmi osobní až důvěrné a občas si ani neuvědomuje, že své intimní záležitosti sděluje anonymnímu davu, který chtě nechtě 82 http://www.ideo.com/portfolio/images/idam/50172/50172_lf.jpg, staženo: únor 2005. http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/, staženo: únor 2005. 84 http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/3.jpg, staženo: únor 2005, http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/4.jpg, staženo: únor 2005. 83 52 musí tyto informace vyslechnout. Intimitou mobilní komunikace se zabývá Christa Sommerer a Laurent Mignonneau ve svém díle Mobile Feelings85, prezentovaném v roce 2003 na festivalu Ars Electronica. Speciální mobilní přístroje snímají uživatelův tlukot srdce, krevní puls a tlak, vodivost kůže, pot a pach. Tato tělesná data jsou skrze běžnou mobilní telefonní síť přenášena na druhý takový přístroj, který pomocí vibrací, ventilátorů, mikro-elektromechanických a mikro-bio-elektrochemických systémů zprostředkovává druhému člověku pocit z doteku volajícího člověka. Dílo zkoumá, jak mobilní telefony změnily náš sociální a individuální život, jak jsme přijali ztrátu soukromí výměnou za mobilitu a demonstruje, jak lidský dotek stále zůstává důležitým prvkem lidské komunikace. Obr č. 29 – Mobile Feelings86 Mobilní telefony zasahují taktéž do klasických oborů, jako je například divadlo – v představení autorů Sheron Wray a Fleeta Siegel z roku 2003 nazvaném Texterritory v.2.387 mohli diváci přímo ovlivňovat dění na scéně pomocí svých mobilních telefonů. Jedná se o kombinaci divadla, hudby, tance a animace. V představení sledujeme dívku Grace, která před 14 dny náhodně potkala v klubu Jeroma – od té doby si pouze SMSkují. Grace jsme zastihli právě ve chvíli, kdy se připravuje na svoji první schůzku s Jeromem, přemýšlí o vývoji budoucího vztahu, není si jistá a hledá pomoc právě u publika. To ji může radit 85 http://www.iamas.ac.jp/~christa/WORKS/, staženo: únor 2005. http://www.iamas.ac.jp/~christa/WORKS/IMAGES/MOBILE_FEELINGSII_PICTURES/MobileFeelingsII2.j pg, staženo: únor 2005. 87 http://texterritory.com/, staženo: únor 2005. 86 53 a ovlivňovat průběh představení – SMS/MMS zprávami mohou určovat, co si má Grace na schůzku obléci, jak se má rozhodnout, mohou zasahovat do tanečních kreací hlavní představitelky, hudební složky či osvětlení. Z každého představení se tak stává samostatný originál. Závěrem hry však celý proces nekončí – zaslané zprávy od diváků jsou posléze analyzovány a na jejich základech jsou vytvářeny nové příběhové linie pro příští představení. Obr č. 30 – Texterritory v.2.388 Do sochařství, tedy alespoň do oboru virtuálního sochařství, zasáhly mobilní technologie digitální skulpturou Ghost89 umělecké skupiny Squidsoup90 generovanou na počítači ze zpráv zaslaných návštěvníky pomocí SMS anebo webového rozhraní. Zprávy jsou transformovány do 3D objektu zobrazeného na monitoru počítače za pomoci technologie Shockwave, přičemž každá nová iterace díla má svůj vlastní originální tvar. Obr č. 31 – Ghost91 88 http://www.contenda.co.uk/sponsorship/images/texterritory.jpg, staženo: únor 2005. http://squidsoup.com/ghosts/, staženo: únor 2005. 90 http://www.squidsoup.org/, staženo: únor 2005. 91 http://squidsoup.com/ghosts/images/4pics.gif, staženo: únor 2005. 89 54 Mobilní telefony také pomáhají při experimentování s hudbou a zvukem – kromě již zmíněné Telesymphony od Golana Levina představil v roce 2000 Usman Haque instalaci Japanese Whispers92 inspirovanou dětskou hrou u nás známou jako „tichá pošta” demonstrující, jak je informace deformována průchodem několika propojenými mechanismy. „Similar to the children’s game known as „Chinese Whispers” or „The Telephone Game”, this project looks at how a message is changed by being passed from one mechanism to another – in this case the cellphone.”93 Kromě toho se tato instalace zabývá otázkami degradace informace její digitalizací, opakovací podstatou komunikace, trojdimenzionalitou zvuku, pomíjivostí interakce atd. Sada několika mobilních telefonů je poskládána na sebe do kruhu tak, aby se jejich reproduktory a mikrofony navzájem překrývaly a tvořily tak smyčku. Voláním na jednotlivé telefony a posíláním zvuků do jejich reproduktorů se původní zvuková informace transformuje z analogové podoby do podoby digitální, aby se na výstupu z reproduktoru telefonu přeměnila v informaci analogovou a ta zase na vstupu mikrofonu telefonu, který leží na prvním telefonu, opět v informaci digitální a tak dále. Pakliže jsou telefony naskládány do kruhu, mohou vznikat ozvěny, které postupně v kruhu ztrácejí hlasitost a vzniká „šepot” odrážející kromě volaných zvuků i zvuky bezprostředního okolí instalace. Obr č. 32 – Japanese Whispers94 92 http://www.octodog.com/usman/jw.html, staženo: únor 2005. http://www.octodog.com/usman/jw.html, staženo: únor 2005. 94 http://www.octodog.com/usman/arch/phoneloop2.jpg, staženo: únor 2005, http://www.octodog.com/usman/arch/phoneloop1.jpg, staženo: únor 2005. 93 55 6 / VLASTNÍ TVORBA Mobilní technologií se zabývám i z praktického hlediska, a proto bych zde chtěl zmínit i některé mé realizované práce. Ve své dosavadní tvorbě jsem v největší míře zkoumal možnosti virtuálního bytí a svého virtuálního druhého já. Toto zkoumání bylo zpravidla úzce spojeno s virtuálním prostředím internetu a i realizované instalace a performance využívaly klasických desktopových počítačů. Nyní jsem se rozhodl přesunout svůj zájem do mobilního virtuálního prostoru. 6.1 / SMS hřbitov Do jedné ze svých posledních prací jsem zapojil mobilní techniku a vytvořil jsem interaktivní aplikaci – SMS hřbitov, do kterého mohl divák interaktivně vstupovat pomocí SMS zpráv odesílaných ze svého mobilního telefonu. Instalace spočívala ve velkoplošné projekci animace vytvořené v programu Macromedia Flash, v níž se cyklicky opakovala horizontálně se pohybující série fotografií náhrobků bez vytesaných nápisů. Návštěvník tak měl nabýt pocitu procházky hřbitovem s bezejmennými hroby. Dále byl divák textovým popiskem vyzván k zaslání SMS zprávy s určeným klíčovým slovem a se svým jménem a příjmením na speciální k tomu určené číslo. Zaslané údaje byly posléze automaticky v reálném čase zobrazeny spolu s ostatními zaslanými jmény na náhrobních kamenech, ke kterým divák obrazně postupně přicházel. Zpočátku prázdný hřbitov se s vyšším počtem návštěvníků a vyšším počtem interakcí zaplňoval. Každý divák tak v instalaci zanechal kus svého bytí, resp. instalace sama si ukradla kus divákovy duše, ať už se jednalo o jeho jméno, či čas strávený s psaním SMS zprávy, a pohřbila jej na virtuálním hřbitově. Zajímavou zkušeností bylo zasílání jmen ne svých, ale osob cizích – obrazně tak často diváci pravděpodobně pohřbívali své známé, ke kterým necítí výrazné sympatie. Instalace se setkala se značným zájmem, který byl zřejmě ovlivněn možností reálné interakce s dílem s pomocí technického zařízení – mobilního telefonu, které nebylo trvalou součástí prezentovaného díla ale součástí návštěvníka. Divák tak zapojil nejen svoji vlastní osobnost, ale i svůj vlastní mobilní telefon, byl plně propojen virtuálním prostorem, který se stal součástí prostoru reálného. 56 Obr č. 33 – SMS hřbitov Ačkoliv by se mohlo zdát, že použití nejnovějších mobilních technologií v umělecké tvorbě je technologicky náročné, nemusí tomu tak vždy být. Do instalace SMS hřbitova byly zakomponovány technologie Macromedia Flash, databázové systémy MySQL běžně používané ve webových aplikacích a PHP aplikace, která pomocí předem definovaného XML protokolu komunikovala se SMS bránou mobilního operátora, ze které odebírala zasílané zprávy. Rozřazování SMS zpráv, které měla aplikace ze SMS brány odebírat, probíhalo právě na základě klíčového slova, které SMS zpráva musela obsahovat ve správném pořadí – zpráva musela být zaslána ve tvaru: MO NAME jmeno prijmeni Aplikace nainstalovaná na webovém serveru v pravidelných intervalech odebírala SMS zprávy z fronty zasílané na dané telefonní číslo operátora a pakliže obsahovaly určené klíčové slovo, byly zprávy ze SMS brány přesunuty do MySQL databáze na serveru, odkud byly průběžně dále odebírány do flashové animace, ve které byly zařazeny do datového pole a zobrazeny na aktuálně „přicházejícím” náhrobku – divákovo jméno tedy nebylo zařazeno na konec datového pole všech zaslaných jmen, ale do aktuální pozice a divák nemusel čekat na konec pole. Aktuální jméno tak bylo na projekci zobrazeno téměř okamžitě po odeslání 57 (pokud v jednom okamžiku nebylo odesláno větší množství jmen z jiných telefonů – pak byly zprávy zobrazovány postupně tak, jak přicházely). 6.2 / ACStream Mobile Mobilní technologie jsem se pokusil zavést i do projektu, na kterém jsem v rámci studia na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně participoval společně s Richardem Fajnorem, Milošem Vojtěchovským, Václavem Ondrouškem a dalšími. ACStream95 je projekt pro akademické živé a archivní video vysílání skrze internetovou síť. Jeho náplní jsou živé přenosy z akademických přednášek, workshopů, živých performancí či diskuzí, a to ať už na půdě FaVU, či v rámci mezifakultních a meziuniverzitních spoluprací. Projekt jako takový byl spuštěn v roce 2004 a začal se postupně plnit obsahem, přičemž na podzim roku 2004 přešla správa webu do rukou kolegy Vladimíra Železného. Výzvou pro mne však bylo dostat televizní vysílání i do mobilních telefonů. Vytvořil jsem tedy pilotní projekt ACStream Mobile s využitím technologie Frieze96 – streamovací obdoby technologie Real Networks či Quicktime, avšak pro mobilní vysílání. Obr č. 34 – ACStream Mobile 95 96 http://acstream.ffa.vutbr.cz, staženo: únor 2005. http://www.getfrieze.com/, staženo: únor 2005. 58 Obr č. 35 – Schéma mobilního streamingu V principu se jedná o podobný systém, jako je streamování skrze internet na desktopové počítače – vstupní signál je přiveden na vstup serveru, kde je pomocí Broadcasteru (pro živé vysílání) nebo Encoderu (pro on-demand) převeden do 3GP formátu; následně jsou data zpracována pomocí Manageru pro vysílání skrze Streaming server. Prohlížení na mobilním telefonu pak probíhá buďto tím způsobem, že uživatel do přehrávače zadá přímo URL daného souboru nebo streamu, případně na danou URL klikne pomocí WAP prohlížeče na k tomu určené WAPové stránce, přičemž vysílání se následně automaticky otevře v integrovaném media přehrávači s podporou 3GP streamingu. Další možností je, že uživatel má ve svém mobilním telefonu nainstalován speciální přehrávač (Real Player, Frieze Player či jakýkoliv jiný), ve kterém jsou kromě bookmarků zadány i předem definované odkazy na TV/audio vysílání, které je možno aktualizovat pomocí XML. Ačkoliv rozšíření telefonů s podporou 3GP není v dnešní době příliš výrazné, je touto technologií vybavována již velká část telefonů nově uváděných na trh. Předpokládá se, že pro sítě třetí generace budou 3GP streaming podporovat již všechny modely, včetně low-endového segmentu. Pilotní fáze projektu ACStream Mobile je v současnosti dostupná na WAPové adrese: http://acstream.frieze.sk/ 59 ke které může uživatel přistupovat přes WAPový browser ve svém mobilním telefonu. Na těchto stránkách je k dispozici několik streamovaných testovacích video souborů a jeden live stream volně dostupného televizního kanálu, který mohou diváci vybavení telefonem podporujícím 3GP streaming sledovat kdykoliv a kdekoliv (pakliže jsou v dosahu sítě mobilního operátora). Do budoucna je naplánováno i spojení s běžným provozem serveru ACStream a mobilní vysílání živých akcí, performancí či přednášek. 6.3 / Současnost V současnosti se zabývám myšlenkou proměny vnímání výstavního uměleckého prostoru, klasické kamenné galerie, s příchodem mobilní technologie. Virtuální prostředí internetu a na něm vystavená díla prozatím nejsou veřejností vnímána jako plnohodnotná alternativa ke kamenným galeriím – to se může díky mobilním telefonům změnit, neboť mobilní telefony návštěvníků se mohou stát součástí galerie a zároveň být připojeny skrze internet k vystavovanému dílu, a tak se může virtuální prostor snadno propojit s prostorem kamenným. Galerie se může proměnit v interaktivní prostor, který se nemusí omezovat na ohraničený prostor, ale může přesahovat i mimo jeho zdi. Objevuje se možnost vzniku automaticky distribuovatelného původně „kamenného” díla, jež se plynule proměňuje v čase a je schopno se na základě zásahu diváka šířit a vytvářet své vlastní „originální reprodukce“. Konkrétnější podobu mých úvah snad bude mít divák již brzy možnost shlédnout. 60 7 / VIZE BUDOUCNOSTI MOBILNÍ TECHNOLOGIE Mobilní telefony se budou samozřejmě i nadále vyvíjet – již dnes existuje několik projektů, které mohou nastínit budoucí vývoj, ať už je to Finger Whisper97 japonského operátora NTT DoCoMo, který odbourává potřebu fyzického sluchátka a vede zvuk z telefonu pomocí vibrací skrze lidskou kost až do konečku prstu přiloženého k uchu, kde se přemění zpátky na zvuk, anebo patentování technologií na přenos dat a elektrické energie skrze lidské tělo98 významnými technologickými společnostmi jako jsou Microsoft, IBM, Nokia, NTT DoCoMo atd. Obr č. 36 – Finger Whisper99 Přístroje na telefonování a komunikaci se budou stále více miniaturizovat a implantáty se stanou běžnou záležitostí tak, jak je známe ze sci-fi románů. Postupem času se bude stírat rozdíl mezi člověkem a strojem. Mobilní telefony budou zároveň přebírat další funkce původně samostatných přístrojů jako jsou diáře, PDA, platební terminály a karty, propojeny budou skrze mobilní síť ke vzdáleným zařízením jako jsou lednice, bezpečnostní kamery atd. Obraz z bezpečnostní kamery se tak bude moci pomocí datového spojení ve vašem telefonu přenést do vašeho těla, zobrazit přímo na sítnici vašeho oka a vy naopak budete moci vzdáleně aktivovat přístroje u vás doma. Člověk se stane subjektem dokonale nezávislým na své aktuální fyzické pozici. Jeho vnímání reality nebude omezeno na své bezprostřední okolí, ale bude ovlivňován vjemy z celého světa. Extrémním případem by pak mohlo být vzájemné propojení přístrojů či smyslů jednotlivých lidských bytostí s jinou bytostí. Mohli bychom tak na své sítnici vidět promítaný obraz z videokamery umístěné na těle jiného člověka, či 97 http://www.nttdocomo.com/corebiz/ubiquity/fingerwhisper.html, staženo: únor 2005. http://www.theregister.co.uk/2004/06/24/microsoft_near_field_patent/, staženo: únor 2005. 99 http://www.pdalive.com/forums/attachment.php?s=215ec06e7bef17d107eb958ca2244618&postid=33706, staženo: únor 2005. 98 61 dokonce přímo obraz z jeho sítnice, anebo vzájemně přenášet svá data/znalosti. Již by se tak nejednalo o pouhé propojení člověka a stroje v jedno, ale propojení všech lidských bytostí do jednoho společného systému s kolektivním vědomím, věděním a inteligencí. Postupně se bude měnit i použitý interface – zatímco dnes k práci s telefonem slouží barevný displej, případně dotyková obrazovka, klávesnice, mikrofon a sluchátko, v budoucnu dojde k vymizení fyzického interface a integraci ovládání do lidského těla – již zmíněná projekce na sítnici oka, zvuk tvořený vibracemi přímo na ušním bubínku, telefon ovládaný nervovými elektrickými impulsy atd. Přece jen však uvedená situace je vizí pro nás příliš vzdálené budoucnosti – nás se bezprostředně může dotknout například fenomén ztráty soukromí. Již dnes existují aplikace, které uživateli umožňují průběžné zaznamenávání důležitých údajů svého života. Aplikace Lifeblog100 společnosti Nokia do telefonu ukládá všechny fotografie, videa, textové zprávy, které pomocí svého mobilního telefonu pořídíte a následně je přesouvá do archivu obdobné aplikace ve vašem desktopovém počítači. Vytváří tak přesnou kroniku vašeho života – víte kdy a kde přesně jste v který den byli, komu jste psali, komu jste telefonovali, jak jste se cítili atd. Užitečná aplikace, ale podobně jako klasické diáře či deníčky snadno zneužitelná, dostanou-li se takto důvěrné informace do nepovolaných rukou. Samozřejmě se toto riziko netýká pouze této aplikace, ale mobilní telekomunikace obecně – integrací několika různých služeb (telefon, diář, PDA, fotoaparát, videokamera, email, připojení na internet, GPS, GSM banking, monitoring životních funkcí atd.) do jednoho přístroje se tak stává velmi citlivým na zneužití. Operátor, u kterého jsou zpravidla všechny služby provozovány, anebo jsou alespoň skrze jeho síť přenášeny, o vás ví naprosto vše od toho, kde se nejčastěji či aktuálně pohybujete (GSM lokalizace / GPS), jaké jsou vaše zájmy (internet), jaké internetové stránky navštěvujete (internet), jaké je vaše politické smýšlení (internet), jaký je stav vašeho bankovního konta (GSM banking), kde a co nakupujete (internet), jak se bavíte (internet), jaké jsou vaše názory (SMS zprávy, internet), s kým se stýkáte (telefonní hovory, SMS zprávy), jak lidé, se kterými se stýkáte, vypadají (uložené fotografie) atd. Jelikož mobilní telefon díky své velikosti nepojme příliš velký objem dat, existují služby pro synchronizaci dat komunikátorů a smartphonů, ukládající data na vzdáleném 100 http://www.nokia.com/lifeblog/, staženo: únor 2005. 62 serveru operátora, ze kterého je možno případně data stahovat zpět do telefonu. Typickým příkladem, i když trochu bulvárním, je případ slavné osobnosti Paris Hilton101, jejíž data z mobilního telefonu/komunikátoru Sidekick, která byla uložena na serveru amerického operátora T-Mobile, byla „hacknuta” a zveřejněna na internetu. Ačkoliv se nejednalo o přímé hacknutí, ale o nejprimitivnější uhodnutí uživatelova hesla do systému, poukazuje tento případ na možná nebezpečí. Ukradené lechtivé fotografie celebrity či telefonní a emailové kontakty na další celebrity jsou vskutku bezpředmětné a spíše vzbudí úsměv, nicméně pokud by se jednalo o důležitější postavy například z vysokého managementu firem či politiky, otevírá se zde velký prostor pro průmyslovou a politickou špionáž či pro účelovou manipulaci státních složek. V současné době je v USA zprovozňován systém E911102, o kterém jsem se zmínil již dříve. Tento systém je primárně zaměřen na podporu snadnější identifikace a lokalizace osob využívajících volání na tísňové linky. Oproti původnímu systému, který umožňoval pouze zobrazení telefonního čísla volajícího, tento systém poskytuje záchranným složkám i přesnou polohu, což napomůže k nalezení například pohřešovaného turisty bloudícího v neznámé krajině či dítěte volajícího o pomoc, které není schopno samo popsat svoji polohu. Zavádění tohoto systému je pro všechny mobilní operátory v USA povinné, a tak bude mít místní státní aparát již brzy nástroj na velmi přesné sledování jakékoliv osoby, jejíž telefonní číslo zná, a tohoto bude moci zneužívat ke svým případným cílům. Podobný způsob byl již použit například pro nalezení polohy teroristy Bin Ládina během války v Afghanistánu, jehož poloha byla zaměřena díky satelitnímu telefonu, který v té době vlastnil. Bude-li navíc takový mobilní telefon pevně implantován do těla nositele a nebude moci být vypnut, bude státní dohled nad každým jedincem dokonalý. Předpokládaným dalším krokem bude navázání možnosti bezhotovostní platby a identifikace na mobilní telefon. Zrušením hotovostního platebního styku budou všichni občané nuceni přijmout novou technologii a všechny finanční toky budou velmi přesně evidovány a kontrolovány. Občan se tak v rámci získání většího pohodlí a pocitu bezpečí bude muset vzdát části své svobody. Odmítnutí dané technologie bude znamenat vymanění se z celého systému, případně ocitnutí se na okraji ilegality. Na jevy spojené s rozšiřováním technologické kontroly a ztrátou svobody se zřejmě bude zaměřovat i pozornost budoucích tvůrců umění, stejně jako na ostatní sociální vlivy mobilní technologie. Podobně jako Crispin Jones či Jeff Gates, budou ve svých dílech 101 102 http://www.foxnews.com/story/0,2933,148217,00.html, staženo: únor 2005. http://www.fcc.gov/911/enhanced/, staženo: únor 2005. 63 zohledňovat změny lidských návyků a chování, které byly způsobeny používáním mobilních telefonů, mezi něž může například patřit: Ztráta soukromí všudypřítomností mobilních telefonů s fotoaparáty a videokamerami, které v rukou masy znamenají neustálou kontrolu všeho, co se vymyká normálu (tzv. mobile paparazzi) – profesionální fotoreportéři budou částečně nahrazeni díky tomu, že do redakce novin se dostane fotografie z místa nečekané události pořízená mobilním telefonem náhodného kolemjdoucího ještě dříve, než se profesionální fotograf stihne přesunout na dané místo. Sdílení intimity s veřejností – při telefonování na ulici či v dopravních prostředcích se často koncentrujeme na hovor s danou osobou na druhém konci a neuvědomujeme si, že důvěrné a intimní záležitosti, které si navzájem sdělujeme, jsou přijímány, ač nechtěně, veřejností okolo nás. Proměna vnímání času a plánování – zatímco dříve se lidé dokázali dohodnout na pevném termínu schůzky na týdny dopředu, dnes si určí přibližný termín s tím, že si průběžně ještě zavolají a datum a čas upřesní, případně i cestou na schůzku počítají s možností, že zavolají a schůzku například o hodinu odloží. Čas se tak relativizuje, stabilní opěrné body mizí. V budoucnu se jistě objeví častější případy mobilního vyhoření, tzv. mobile burnout, kdy uživatel, neustále bombardován požadavky a informacemi ze svého mobilního telefonu, které se ho bezprostředně v daném čase netýkají, se již není schopen koncentrovat na běžné činnosti, je roztěkán a mozek danou zátěž nevydrží. Používání mobilních telefonů může lidské jedince sbližovat a zároveň je rozdělovat. Zasílání SMS zpráv přispívá ke sdílení společných zážitků v reálném čase – sociální vazby se průběžně obnovují, protože v každém okamžiku víme, co blízká osoba právě prožívá. Zatímco sociální skupiny, které se již znají, technologie sbližuje ještě více, neboť mohou být její členové kdykoliv a kdekoliv ve vzájemném kontaktu, můžou mobilní telefony bránit navazování nových kontaktů – častým jevem v prostředcích hromadné dopravy jsou jedinci mlčky sedící, nevnímající svět okolo sebe a pouze SMSkující se svými blízkými. Člověk neprožívá život bezprostředního okolí, ale tříští svoji pozornost do vzdálených prostorů. Technologie tak napomáhá 64 vytváření izolovaných skupin, v rámci níž probíhá intenzivní neustálá komunikace, ale která se již dále nerozšiřuje. Aplikací, která tomuto napomáhá, je například japonská služba ImaHima103, což v překladu znamená „máš teď čas?“. Jedná se o instant messaging službu podobnou například ICQ, která je propojena i s lokalizačním systémem. Kromě okamžité komunikace můžete aplikaci používat také na zadání své aktuální nálady, aktivity atd. Vaši kamarádi, kteří používají stejnou službu a kteří vás mají v seznamu, tak mohou kdykoliv zjistit, kde právě jste, co děláte a jakou máte náladu, přičemž aplikace vás automaticky může upozornit, pokud se některý z vašich známých vyskytuje v blízkém okolí anebo se nachází v náladě, kdy potřebuje vaši společnost. Používání mobilního telefonu jako nástroje pro sociální odlišení – značka a typ používaného mobilního telefonu funguje často, podobně jako oblečení, jako symbol konkrétních sociálních skupin. „Máte-li nový model Nokie, jste prostě ,cool’. Máte-li Motorolu anebo Sony-Ericsson, jste ,byznismen’”.104 Možnost asynchronní komunikace – zasláním SMS zprávy nevyžadujeme okamžitou reakci. Recipient může nejdříve řádně promyslet odpověď, zjistit informace a teprve pak odpovědět. Anonymita a absence emocí – neosobní textové zprávy umožňují otevřenější komunikaci, ve které se uživatel neostýchá vyjádřit svůj skutečný názor či nepříjemný fakt, čehož by nebyl schopen během přímého kontaktu „z očí do očí”. Mobilní telefony se stávají součástí běžného života každého jedince, který si jejich přítomnost již nebude uvědomovat jako cizí element a již brzy bude mobilní technologie považovat za svůj další komunikační kanál, podobně jako zrak, sluch apod. Změní se naše chování, změní se naše zvyky, vzdálenosti se zkrátí, čas se zrychlí, vnímání reality se promění. 103 104 http://www.imahima.com, staženo: únor 2005. Ling Rich: The Mobile Connection – The Cell Phone’s Impact on Society, Morgan Kaufmann, US 2004, 3rd edition, str. 104. 65 8 / ZÁVĚR Mobilní telefony již plně pronikly do umělecké tvorby – kromě samostatných aktivit jednotlivých umělců se začínají objevovat organizované výstavní akce zabývající se fenoménem mobilních telefonů – prozatím jako součást „kamenných” festivalů nových médií typu Ars Electronica105 či festivalů obecně bezdrátového umění typu Spectropolis106 zabývající se radio-artem, wi-fi artem, telekomunikacemi atd.; ale i online výstavní prostory nabízející pouze mobilové umění jako je například cellBYTES107 anebo The Mobile Phone Photo Show108. Narazili jsme i na zneužívání umění a umělců pro komerční účely propagace služeb mobilních operátorů a výrobců mobilních telefonů, kteří organizují „umělecké mobilové výstavy”, kreativní soutěže anebo sponzorují umělce konkrétními typy svých výrobků pro jejich tvorbu. Zjistili jsme, že i když jsme objevili mnoho realizovaných prací, stále nejsou všechny možnosti mobilní telekomunikace v umělecké tvorbě plně využívány, často funguje mobilní přístroj pouze jako interface pro interaktivní vstup diváka do systému, který je až za mobilním telefonem. Některé technologie ještě využity nebyly a čekají na svůj umělecký křest. Ačkoliv se na počátku této práce zdálo, že dané téma nebude příliš rozsáhlé, během zkoumání jsem zjistil, že se téma mobilového umění může dále dělit do několika dalších stejně rozsáhlých celků – bylo by možno napsat rozsáhlou práci, která by podrobně mapovala všechny vlivy, které působily na vznik mobilového umění, stejně tak práci ještě podrobněji zkoumající sociální vlivy mobilních telefonů na společnost a jejich projekci do mobilového umění, taktéž by bylo možno načrtnout více směrů, kudy se může ubírat budoucí vývoj – rozebrat jej z hlediska technologického, sociologického, kulturního, politického, bezpečnostního atd. Dalších možných témat je spousta a bohužel jsem se v této práci nemohl věnovat všem podrobněji. Doufám však, že tato práce čtenáři poskytla obecnější přehled o možnostech mobilních technologií, doufám, že zde našel nové informace, které bude moci využít ve svém vlastním zkoumání či tvorbě, a že se snad stane inspirativním zdrojem, který pomůže ještě dále rozvíjet a nacházet nové obzory nových médií. 105 http://www.aec.at/, staženo: únor 2005. http://www.spectropolis.info/, staženo: únor 2005. 107 http://www.cellbytes.com/, staženo: únor 2005. 108 http://www.mpps.tv/, staženo: únor 2005. 106 66 Můžeme se samozřejmě zabývat otázkou, zda mobilové umění, které bylo v mé práci uvedeno, je skutečným uměním, či pouhými hrátkami s technologií. V rámci festivalu Ars Electronica v roce 2001 byla realizována instalace Paintball 2001109, ve které nad vchodem do Univerzity umění v Linci visel po sedm dní na počátku bílý billboard s nápisem „If you don’t think this is art, call: 0664/232-2001“ („Jestliže si nemyslíte, že toto je umění, zavolejte na číslo 0664/232-2001”). Po zavolání na udané číslo byla z nedaleko umístěné paintballové pistole automaticky vystřelena střela na náhodné místo na billboardu zanechávajíc na něm barevnou skvrnu, během čehož v telefonu zněla zpráva „If you still don’t think this is art, call again” („Jestliže si stále nemyslíte, že toto je umění, zavolejte znovu”). Po sedmi dnech se billboard změnil v barevný abstraktní obraz. Obr č. 37 – Paintball 2001110 109 110 http://www.c-ebener.de/paintball.html, staženo: únor 2005. http://www.c-ebener.de/paintball.jpg, staženo: únor 2005. 67 POUŽITÁ LITERATURA Doc. Ing. Hanus Stanislav, CSc.: Bezdrátové a mobilní komunikace – Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně, Ústav radioelektroniky, Brno 2003, vydání 1. Ling Rich: The Mobile Connection – The Cell Phone’s Impact on Society, Morgan Kaufmann, US 2004, 3rd edition. Ratamaki Katja: Analyzing Innovations in Mobile Industry – Case of Short Message Services in Finland, Helsinki School of Economics, Information Science, Finland 2002. Toivonen Pasi, Salmi Marko: UMTS – frequencies and operating licenses in Finland, The report of the national UMTS working group, Finland 1998. de Souza e Silva Adriana: Mobile networks and public spaces: bringing multiuser environments into the physical space, In: Knight, Julia; Weedon, Alexis & Steemers, Jeanette (eds.) Convergence. The Journal of Research into New Media Technologies. Luton, UK. vol 10, number 1, spring 2004. de Souza e Silva Adriana: From Cyber to Hybrid: Relocating our Imaginary Spaces through Mobile Interfaces – Ph.D. dissertation, defended in the School of Communications at the Federal University of Rio de Janeiro, Brazil 2004. 68 POUŽITÉ ELEKTRONICKÉ ZDROJE 3GPP Homepage [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.3gpp.org/ Amodal Suspension [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.amodal.net/ Apple Developer Connection [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://developer.apple.com/ ARS Electronica [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.aec.at/ ATI Technologies Inc. [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.ati.com/ Behrendt Frauke: Mobile Art auf der Ars Electronica, Glizz.net, 2003. [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.glizz.net/artikel/artikel_30.php Blast Theory [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.blasttheory.co.uk/ Blinkenlights [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.blinkenlights.de/ The Official Bluetooth Wireless Info Site [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.bluetooth.com/ Britart [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.britart.co.uk/ 69 BotFighters [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.botfighters.com/ Cellbytes [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.cellbytes.com/ David Černý homepage [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.davidcerny.cz/ Dialtones (A Telesymphony) – Mobile Phone Concert [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.flong.com/telesymphony/ DVB – Digital Video Broadcasting [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.dvb.org/ FanTESStic http://www.movistar.com/emocion/ocio/fantesstic/fantesstic.htm, Federal Communications Commission (FCC) Home Page [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.fcc.gov/ Frieze Technology [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.getfrieze.com/ GPS Application Exchange [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://gpshome.ssc.nasa.gov/ Haque :: design + research [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.haque.co.uk/ 70 Homepage Christa Sommerer & Laurent Mignonneau [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.iamas.ac.jp/~christa/ IDEO [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.ideo.com/ ImaHima, Inc. [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.imahima.com/ Jabberwocky [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.urban-atmospheres.net/Jabberwocky/ Java Technology [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://java.sun.com/ Goldman Jeff: The art of the Mobile Phone, TheFeature, 2003 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.thefeature.com/article?articleid=13720&ref=6200000 Grafedia [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.grafedia.net/ HUGMS [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.mobjects.net/hugms/ Jelling Spot [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.jellingspot.com/ Jong-Zuid [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.jongzuid.nl/ 71 Kac Eduardo: TELEPRESENCE ART, Teleskulptur, 1993 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.ekac.org/Telepresence.art._94.html Levin Golan – An Informal Catalogue of Mobile Phone Performances, Installations and Artworks [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.flong.com/telesymphony/related/ Life Outtacontext: Barely Socially Acceptable Archives [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://outtacontext.com/life/archive/cat_barely_socially_acceptable.shtml Macromedia [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.macromedia.com/ Marples Gareth: The History of Cell Phones – A vision Realized, TheTechzone.com, 2004 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://thetechzone.com/?m=show&id=53 Nokia – Nokia on the Web [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.nokia.com/ Microsoft Corporation [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.microsoft.com NTT DoCoMo [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.nttdocomo.com/ Oplayo [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.oplayo.com/ Phonetic Faces [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/phoneticfaces.html 72 Picturephoning – exploring the new world of picture and video phones [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.picturephoning.com QRcode [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.qrcode.com/ Real Networks [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.realnetworks.com/ Reichholdarts photo digital art [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.reichholdarts.com/ Ringtonia.com – the latest buzz on ringtone [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.ringtonia.com SeeMySMS [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.seemysms.net/ SENT: America’s first phonecam art show [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.sentonline.com/ de Souza e Silva Adriana: Art by Telephone: from static to mobile interfaces, Leonardo Electronic Almanac (LEA). Vol. 12 Issue 10. 2004 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://mitpress2.mit.edu/e-journals/LEA/TEXT/Vol_12/lea_v12_n10.txt SimpleTEXT [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.simpletext.info/ Speakers Corner [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.speakerscorner.org.uk/ 73 Spectropolis 2004 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.spectropolis.info/ Squidsoupfrontflat3 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://squidsoup.com/ Symbian OS – the mobile operating system [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.symbian.com/ Texterritory v2.3 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://texterritory.com/ Textually.org – all about texting, SMS and MMS [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.textually.org/ TheFeature [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.thefeature.com/ The Mobile Phone Photo Show [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.mpps.tv/ The-phone-book.com [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.the-phone-book.com/ TheRegister [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.theregister.co.uk/ Thomson & Craighead [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://thomson-craighead.net Transmediale05 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.transmediale.de/ 74 Urban Tapestries [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://urbantapestries.net/ Wikipedia [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.wikipedia.com W3 Schools [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.w3schools.com/ World Wide Web Consortium [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.w3.org/ WOP-ART [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.desvirtual.com/wopart/ Yellow Arrow [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.yellowarrow.net/ Zandl Patrik: 3G standardy – není jen UMTS, Marigold.cz, 2004 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://www.marigold.cz/item/3g-standardy-neni-jen-umts/category/pro-wifi-zacatecniky Zikmund Martin: Jak vás najdou, když máte mobil v kapse, Mobil.cz, 2004 [online], staženo únor 2005, dostupno na WWW: http://mobil.idnes.cz/mob_tech.asp?r=mob_tech&c=A050304_084620_mob_tech_dno 75 POUŽITÉ OBRÁZKY: Obr č. 1 – Celulární síť (c) 2005 Tomáš Moščak Obr č. 2 – SimpleTEXT http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/simpletext/images/vooruit/vooruit1.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 3 – SimpleTEXT http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/simpletext/images/vooruit/vooruit2.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 4 – Speakers Corner http://www.lumen.org.uk/evolution2001/2001programme/images/speakerscorner.jpg, staženo: únor 2005 Obr č. 5 – Piss http://www.davidcerny.cz/IMAGE/piss/IMG_45280.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 6 – Amodal Suspension http://www.amodal.net/images/DSC_0008s.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 7 – A conventional canvas by Katherine Lubar http://news.bbc.co.uk/olmedia/1450000/images/_1452405_lubar150pic.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 8 – WOP-Art http://www.desvirtual.com/wopart/ staženo: únor 2005 76 Obr č. 9 – The-phone-book.com http://www.voyd.com/ia/phonegraphic.gif staženo: únor 2005 Obr č. 10 – HUGMS http://www.mobjects.net/hugms/step3.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 11 – HUGMS http://www.mobjects.net/hugms/hugms_showsms.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 12 – Jabberwocky http://www.urban-atmospheres.net/Jabberwocky/Images/Main-UI.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 13 – Botfighters http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_radar.gif staženo: únor 2005 http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_inventory.gif staženo: únor 2005 http://www.botfighters.com/downloads/bf2_screen_j2me_chat.gif staženo: únor 2005 Obr č. 14 – QR code http://www.denso-wave.com/qrcode/images-e/kcmqr2.gif staženo: únor 2005 Obr č. 15 – Dialtones (A Telesymphony) http://www.flong.com/telesymphony/pix/photo3.jpg staženo: únor 2005 77 Obr č. 16 – Dialtones (A Telesymphony) http://www.flong.com/telesymphony/pix/interface.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 17 – Telephony http://thomson-craighead.net/imgs/teleptoo.jpg staženo: únor 2005 http://thomson-craighead.net/imgs/fig.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 18 – I Like Frank http://www.blasttheory.co.uk/bt/i/ilikefrank/lf_nick_wall.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 19 – Blinkenlights Photo: Dorit Günter, Nadja Hannaske http://www.blinkenlights.de/images/blinkenlights/blinkenlights-heart-medium.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 20 – Sky Ear http://www.haque.co.uk/skyear/1.jpg staženo: únor 2005 http://www.haque.co.uk/skyear/2.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 21 – YellowArrow http://yellowarrow.net/photos/g5087.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 22 – Grafedia http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/in_here.jpg staženo: únor 2005 http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/mcdonalds.jpg staženo: únor 2005 78 http://www.grafedia.net/images/grafedias/documentation/buy.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 23 – Urban Tapestries http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_viewallthreads2.gif staženo: únor 2005 http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_addpocketcontent.jpg staženo: únor 2005 http://urbantapestries.net/images/UT_P800_trialpics/P800_filters.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 24 – Urban Tapestries http://urbantapestries.net/images/system_topology_maps/UT_Proto_Map_June.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 25 – Phonetic Faces http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/images/phoneticfaces/phonetic_interaction.gif staženo: únor 2005 Obr č. 26 – Phonetic Faces http://www.mee.tcd.ie/~bruckerj/projects/images/phoneticfaces/digitalhub1.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 27 – Social Mobiles http://www.ideo.com/portfolio/images/idam/50172/50172_lf.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 28 – Ironphone (Cadeau2000) http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/3.jpg staženo: únor 2005 http://www.lightningfield.com/extra/0109phone/4.jpg staženo: únor 2005 79 Obr č. 29 – Mobile Feelings http://www.iamas.ac.jp/~christa/WORKS/IMAGES/MOBILE_FEELINGSII_PICTURES/ MobileFeelingsII2.jpg, staženo: únor 2005 Obr č. 30 – Texterritory v.2.3 http://www.contenda.co.uk/sponsorship/images/texterritory.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 31 – Ghost http://squidsoup.com/ghosts/images/4pics.gif staženo: únor 2005 Obr č. 32 – Japanese Whispers http://www.octodog.com/usman/arch/phoneloop2.jpg staženo: únor 2005 http://www.octodog.com/usman/arch/phoneloop1.jpg staženo: únor 2005 Obr č. 33 – SMS hřbitov Screenshot flash aplikace (c) 2005 Tomáš Moščak Obr č. 34 – ACStream Mobile Screenshot WAP stránky načtené ve WAP emulátoru Gelon.net (c) 2005 Tomáš Moščak Obr č. 35 – Schéma mobilního streamingu (c) 2005 Michal Oppitz / Tom Horn Entertainment / Frieze Streaming Technology Obr č. 36 – Finger Whisper http://www.pdalive.com/forums/attachment.php?s=215ec06e7bef17d107eb958ca2244618&p ostid=33706 staženo: únor 2005 80 Obr č. 37 – Paintball 2001 http://www.c-ebener.de/paintball.jpg staženo: únor 2005 81
Podobné dokumenty
Předběžná zpráva o činnosti v roce 1998
Dokumentace současných umělců je tvořena složkami Artist´s Files, otevřenou dokumentací a výběrovou, tzv.
Podrobnou dokumentací. Dokumentace je tvořena katalogy, diapozitivy, fotografiemi. V roce 2...
ICT a současné umění ve výuce - inspirace pro
pro přípravu a realizaci vzdělávacích aktivit navazujících ve školním prostředí na programy, které učitelé s žáky absolvovali v galerii, a tuto příručku. Projekt tak podporuje a rozšiřuje nabídku
...