Uplatnûní ãesk˘ch firem v SRN po vstupu âR do EU

Uplatnûní ãesk˘ch firem v SRN po vstupu âR do EU

Uplatnûní ãesk˘ch firem v SRN po vstupu âR do EU
Euro Info Centrum PlzeÀ
Uplatnění českých firem v SRN
po vstupu ČR do EU
Pro Euro Info Centrum Plzeň zpracovali
JUDr. Bohumír Molnár,CSc.
Ing. Petr Král
Richard Pitterle
Informace z této publikace lze dále šířit výhradně k nekomerčním účelům a
s uvedením jejich zdroje.
Autoři si dovolují upozornit čtenáře této příručky, že informace v ní obsažené odráží
stav poznání jednotlivých problémů v první polovině roku 2004. Protože se mnohé v
rámci německé reformy mění, je nutné vždy si informace před praktickým využitím
ověřit.
2
Tato brožura byla zpracována odbornými lektory semináře „Praktické otázky uplatnění
českých firem v SRN po vstupu ČR do EU“, který připravilo Euro Info Centrum Plzeň
v září roku 2004 jako partner mezinárodního projektu West-East Business Partnership.
Tento projekt probíhá v letech 2003 – 2004, je zaměřen na mezinárodní kooperaci firem
a podporován Evropskou komisí – DG Enlargement. Účelem příručky je především
sloužit jako informační materiál pro účastníky semináře a pro firmy zapojené do tohoto
projektu, případně pro další klienty EIC Plzeň a poradenské firmy WebTrade CZ. Není
tedy jejím cílem postihnout v celé šíři problematiku česko-německých obchodních
vztahů.
Obsahově příručka vychází z nejčastějších dotazů, s nimiž se české firmy obracejí na síť
EIC i na další poradenské subjekty. Na základě zkušeností Euro Info Centra Plzeň lze
potvrdit, že v souvislosti s naším připojením k EU se výrazně zvyšuje zájem o rozvíjení
podnikatelských aktivit zahraničních (především německých) firem v našem regionu a že
manažeři těchto firem jsou pro tyto přeshraniční aktivity informačně vybaveni daleko
lépe, něž je tomu u českých podnikatelů. Vznik této brožury byl proto veden i snahou o
alespoň částečné vyrovnání tohoto handicapu.
Pro snazší praktické využití je příručka zpracována formou otázek a odpovědí, které
tematicky zahrnují
• podnikatelské prostředí v SRN a jeho odlišnosti od ČR
• možnosti, podmínky a pravidla působení českých firem na německém trhu, a to jak
v oblasti dodávání zboží („export“), tak dodávání služeb
• možnosti, podmínky a pravidla přímého působení v SRN (zakládání obchodních
zastoupení, provozoven, dceřiných společností apod.)
• praktické rady a doporučení, včetně řešení různých problémů, s nimž se české firmy
mohou setkávat.
Informace v jednotlivých kapitolách jsou pak pokud možno řazeny od obecnějších až po
specifické otázky.
Některé otázky a informace nelze jednoznačně zařadit do uvedených tematických
oblastí, doporučujeme proto při hledání potřebných informací seznámit se i s obsahem
ostatních kapitol. Toto hledání by měl usnadnit také připojený rejstřík.
Přáli bychom si, aby tato brožura přispěla k usnadnění vstupu a působení českých firem
v SRN a k rozvíjení vzájemně výhodné spolupráce mezi podnikateli obou sousedních
zemí.
EIC Plzeň
Kontakt: BIC Plzeň – EIC, Riegrova 1, 306 25 Plzeň, tel. 377 235 379, e-mail: [email protected]
www.bic.cz/eic
3
Terminologická poznámka
V textu příručky používáme na různých místech pojmy „export,“ „vývoz“ a „dodání“ zboží
nebo služeb, přičemž vždy máme na mysli stejný případ, tedy kdy česká firma realizuje své
produkty na německém trhu. Rádi bychom na tomto místě uvedli, co nás k této „nepřesnosti“
vedlo. Po našem vstupu do EU se má obecně za to, že export do členských států již není
exportem, ale je samostatnou kategorií obchodních vztahů, lišící se od obchodních vztahů
k zemím, které nejsou členy EU. Podle našeho názoru se však pro české exportéry z čistě
obchodního a marketingového hlediska příliš mnoho nezměnilo. Obchod se SRN tedy
označujeme i nadále jako export či import, neboť pro podnikatele se i nadále marketingově a
obchodně jedná o zpracovávání zahraničního trhu s odlišnou ekonomickou úrovní, jinými
zvyklostmi, organizací trhu atd. Je tedy, dle našeho názoru, zcela na místě hovořit o vývozu
či dovozu.
V některých částech této příručky však toto pojetí opouštíme a používáme termíny „dodání“
či „dodávat.“ Toto pojetí používáme pouze v částech týkajících se zdaňování a zahraničněobchodních statistik, neboť v příslušných právních normách je termínem „dodání zboží,“
označován obchod v rámci jednotného vnitřního trhu EU, zatímco termínem „vývoz zboží“ se
rozumí obchod se státy, které nejsou členy EU. Čtenáři tak nebudou zmateni odlišnými
pojmy, pokud se rozhodnou využít i jiné zdroje informací k této problematice.
Autoři
4
Obsah
I. Základní změny pro české podnikatele po vstupu ČR do EU…………..……………7
II. Český podnikatel a SRN…………………………………………………………….10
II.1. Co je třeba vědět o SRN obecně………………………………………………..10
II. 2. Právní a podnikatelské prostředí v SRN……………………………………….11
II.2.1 Obchodní právo……………………………………………………………..11
II.2.2. Podnikatelské prostředí….…………………………………………………15
II.2.2.1. Jak najít německé partnery pro obchodní a výrobní spolupráci……....16
II.2.2.2. Jak jednat s německými partnery……………………………………...19
III. Možnosti, podmínky a pravidla působení českých podnikatelů
na německém trhu ………………………………………………………………22
III.1. Volný pohyb zboží………………………………………………..……….22
III.2. Volný pohyb osob……………..……………………………..……………24
III.3. Volný pohyb služeb……………..…………………………………………27
III.4. Svoboda usazování (zakládání provozoven)……..………………………..30
IV. Praktické informace a řešení problémů……………………………………..……...35
V. Zdroje informací……………………………………………………………...……..41
Rejstřík………………………………………………………………………….……...45
5
6
I. Základní změny pro české podnikatele
po vstupu ČR do EU
1/ V čem jsou po našem vstupu zásadní změny pro podnikatelské aktivity českých
subjektů v zemích EU?
Česká republika je od 1. května 2004 členskou zemí Evropské unie – prostoru, kde
jeden ze základů tvoří princip jednotného vnitřního trhu. To znamená nejen odbourání
cel a kvantitativních omezení pohybu zboží, ale především zásadu nerušené
hospodářské soutěže pro podnikatelské subjekty v rámci celého Evropského
společenství a tedy také harmonizaci technických, sanitárních a dalších norem, uvolnění
pohybu osob, odbourání omezení pohybu služeb či otevření veřejných zakázek pro
subjekty z jiných členských států.
To vše nyní platí i pro české firmy, kterým se tak otevírá řada nových příležitostí pro
rozšíření jejich aktivit i za hranice našeho státu. Na druhé straně se ale nastolují i
jednodušší podmínky pro působení zahraničních firem na českém trhu a tedy se zvyšuje
konkurence.
Jednotný vnitřní trh ovšem neznamená, že se zcela stírají rozdíly mezi podnikáním v ČR
a v jiných státech EU a že lze v jiném státě podnikat stejně jednoduše jako v jiném
českém či moravském regionu. Například podmínky pro založení firmy, přímé daně,
délka pracovní doby a mnohé další záležitosti totiž podléhají příslušným předpisům
jednotlivých zemí, které je samozřejmě nutno respektovat. Přijetím evropské legislativy
také firmám vznikly některé nové povinnosti.
Kromě toho je třeba mít na paměti, že v rámci jednání o přistoupení ČR byla vyjednána
tzv. přechodná období, kdy po dobu několika let v některých přesně vymezených
oblastech nebudou uvedené principy jednotného trhu platit beze zbytku, což v oblastech
přímo souvisejících s podnikáním omezuje především české podnikatele.
Je proto třeba se před rozhodnutím o zahájení podnikatelských aktivit v jiném státě vždy
seznámit nejen s tím, co umožňuje evropská legislativa v rámci jednotného trhu, ale i
s tím, co tato legislativa vyžaduje a jaké jsou specifické podmínky v jednotlivých
státech.
2/ Jaké jsou konkrétní dopady tzv. přechodného období pro české občany na
německém trhu, co vlastně mohou a co nesmějí?
Na tuto otázku lze odpovědět pouze obecně, protože v konkrétních případech existují
nejasnosti i odlišnosti například podle oborů podnikání, místních podmínek atd. I
německý trh je součástí jednotného evropského trhu na němž platí příslušné svobody.
V rámci přechodného období, které může být až sedmileté, si však vůči ČR vyjednalo
Německo určitá omezení těchto svobod.
Současný stav je následující:
7
1. Volný pohyb zboží:
Za zboží se považuje každý výrobek
• lze dodávat do SRN v zásadě bez omezení
• výjimky jsou možné z hlediska ochrany německých spotřebitelů například u
potravin, chemikálií apod.
•
faktickou součástí je i právo provádět montážní práce vlastního výrobku na místě
dodání, a to bez pracovního povolení
2. Volný pohyb osob (pracovníků):
Pracovník provádí nesamostatnou činnost na základě pokynů a za odměnu podle
vykonané práce (je v zaměstnaneckém poměru)
•
v zásadě znemožněn
•
výjimky:
a) zaměstnavatelem je německý subjekt:
- pracovníci IT
- sezónní zaměstnanci
- přeshraniční pracovníci
- zaměstnání je zprostředkováno v rámci systému EURES
- vedoucí pracovníci odštěpných závodů a dceřiných firem českých subjektů v SRN
- po získání povolení k pobytu v SRN (např. přiženěním)
- další výjimky na základě pracovního povolení vydaného místním pracovním
úřadem
b) zaměstnavatelem je český subjekt:
- montážní práce – v rámci volného pohybu zboží
- na základě smlouvy o dílo – v rámci volného pohybu služeb
- přeshraniční poskytování služeb – v rámci volného pohybu služeb
Další výjimky přinese novela přistěhovaleckého zákona od 1.1.2005
3. Volný pohyb služeb:
Za služby se pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny
ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Služby mohou mít povahu
činnosti průmyslové, obchodní, řemeslné či svobodných povolání
• provádí je v ČR registrovaný podnikatel na území SRN (tzv. přeshraniční
poskytování služeb)
• služby musí být v SRN poskytovány dočasně a za podmínek stejných jako pro
podnikatele německé
• v rámci přechodného období (po dobu nejméně 2 let, kterou lze dále prodloužit o 3
a případně o další 2 roky – tzv. formát 2+3+2) platí omezení v oborech: stavebnictví
včetně souvisejících oborů, čištění budov, zařízení a dopravních prostředků, služby
v oblasti dekorace interiérů
• omezení lze prolomit pracemi na základě smlouvy o dílo v rámci povolených kvót
• v ostatních oborech lze poskytovat bez omezení
8
4. Svoboda usazování (zřizování provozoven):
Český podnikatel poskytuje své služby z území SRN
• fakticky neomezena
• umožňuje zakládat provozovny pro právnické a fyzické osoby (nesamostatné
provozovny, samostatné provozovny – odštěpné závody, dceřiné společnosti)
• přeložení sídla u právnických osob
• usazení se fyzických osob k provozování řemeslných, obchodních, zemědělských a
dalších živnostenských činností i výkon svobodných povolání
• pro poskytování služeb z provozoven musí být splněny všechny podmínky pro
podnikání, jaké mají podnikatelé němečtí
5. Volný pohyb kapitálu a plateb:
• neomezen
Podrobněji jsou možnosti českých občanů a firem na německém trhu objasněny
v následujícím textu.
9
II. Český podnikatel a SRN
II.1. Co je třeba vědět o SRN obecně
3/ Proč se zaměřit na SRN?
Spolková republika Německo je největší evropskou ekonomikou a po Spojených státech
a Japonsku třetí největší ekonomikou světa. Celkový počet obyvatel se blíží k 82,5
milionu (v roce 2003), celkový hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2003 činil 2 129,20
mld. EUR, což je více než třicetinásobek celkového HDP České republiky. SRN je
největším světovým exportérem a po Spojených státech i druhým největším světovým
importérem.
Již tradičně je Německo také hlavním zahraničním trhem pro české firmy. V roce 2003
dosáhl podíl SRN na českém exportu 37 % a na českém importu 32,6 %. Celkově
vyvezli v tomto roce čeští podnikatelé do SRN zboží a služby v celkové hodnotě
17518,2 mil. EUR a Česká republika tak zaujala 11. místo v žebříčku nejvýznamnějších
dovozců do SRN. I přes celkově nepříznivou makroekonomickou situaci v SRN se
českým vývozcům podařilo umístit na tomto trhu větší objem produkce než v roce
předchozím a zároveň i dále zvýšit kladné saldo vzájemné obchodní výměny, které
dosáhlo 797,5 mil. EUR.
Jak dokumentují výše uvedené údaje, SRN je pro české firmy nesporně zajímavým
trhem, na kterém se jim v posledních letech výrazně daří. K příznivým obchodním
faktorům, jako je ekonomická síla Spolkové republiky a velikost trhu se připojují i další
faktory, jako jsou geografická blízkost, podpořená i poměrně solidně vybudovanou
infrastrukturou, vzájemná kulturní blízkost i tradičně poměrně rozšířená znalost
němčiny v ČR. Příznivá geografická poloha navíc umožňuje i realizaci poměrně malých
obchodů s přijatelnými náklady a rychlé řešení případných nesrovnalostí či problémů.
Spolková republika je také výhodným startovním místem pro obchodní expanzi na
ostatní trhy EU i celého světa. S pomocí kontaktů, referencí a zkušeností z německého
trhu se mohou čeští podnikatelé následně prosadit i na dalších trzích, zejména
v ostatních zemích EU, ale i v Severní Americe, blízkém a dálném východě a v Číně.
4/ SRN je označována za federalistickou zemi. Co to znamená?
Spolková republika Německo je spolkovým státem sdružujícím dnes 16 zemí a
svobodných měst, které mají v zásadě shodné postavení. Vztah těchto zemí a
svobodných měst navzájem i vůči Spolku je označován jako kooperativní federalismus.
Zhruba to znamená, že jak země a svobodná města, tak i Spolek jsou relativně
autonomní, samostatné subjekty, které však jsou spolu úzce smluvně propojeny a
navzájem spolupracují.
10
5/ Platí ve všech spolkových zemích SRN jednotné právní normy?
V oblasti zákonodárné jsou Základním zákonem Spolkové republiky Německo
(ústavou) určeny celkem tři sféry. Existuje výlučné zákonodárství Spolku v jehož rámci
pouze Spolkový sněm a Spolková rada mohou přijímat určité zákony. Jedná se o zákony
zejména v oblasti zahraniční politiky, obrany, dopravy letecké a železniční, pošt a
telekomunikací, ale i právní ochrany živností a podobně.
V rámci tzv. konkurujícího zákonodárství mohou přijímat zákony země pouze tehdy,
nejsou-li přijímány Spolkem. Sem spadají oblasti úpravy jako je právo občanské a
trestní, výkon trestu, řízení před soudy, advokacie, notářství, právní poradenství, právo
spolčovací a shromažďovací, pracovní, atd. Až ve zbývajících oblastech mohou přijímat
své vlastní zákony země.
V oblasti výkonné je naopak více kompetencí přeneseno na země a to i v těch oblastech,
které upravují spolkové zákony. Spolkové orgány provádějí správu pouze v takových
oblastech jako je armáda, zahraniční politika, do značné části policie, finanční, pracovní
úřady atd.
Jednotlivé spolkové země mají tedy i své výkonné orgány v čele se zemskou vládou.
Každá spolková země má například i své ministerstvo justice, do jehož působnosti patří
i fungování soudů, ale i ministerstva práce, sociálních věcí, hospodářství atd.
II. 2. Právní a podnikatelské prostředí v SRN
II.2.1 Obchodní právo
6/ Potřebuji jako český exportér vědět něco o německém právu, když platí
jednotné evropské právo?
V podnikatelské oblasti nelze mluvit o jednotném evropském právu. V každé členské
zemi platí národní obchodní právo, které se sice postupně přibližuje (harmonizuje), ale
v němž stále platí určité odlišnosti. O německém právním prostředí se proto vyplatí mít
alespoň základní informace.
7/ Existují velké rozdíly mezi obchodním právem českým a německým?
Právo české i německé má shodné kořeny v právu římském, obojí je zařazováno do
románsko - germánského právního systému. Zejména v oblasti právní úpravy podnikání
si jsou mnohé koncepce, zákony a konkrétní ustanovení velmi podobné. Zde má svůj
velký význam skutečnost, že při tvorbě například českého Obchodního zákoníku bylo
výrazně čerpáno z práva rakouského a zejména pak německého (obojí si je však velmi
podobné). Ke sbližování dochází i díky implementaci Směrnic ES do národního práva
v obou zemích. České a německé obchodní právo si je proto velmi blízké.
11
8/ Který zákon v SRN je obdobou našeho obchodního zákoníku?
Na rozdíl od stávající právní úpravy podnikání v ČR je právní úprava podnikání v SRN
komplikovanější. Je upraveno nejen občanským zákonem (Bürgerliches Gesetzbuch BGB) a obchodním zákonem (Handelsgesetzbuch-HGB), ale i dalšími zákony, jejichž
obdobná ustanovení obsahuje v českém právu většinou již obchodní zákoník. Jde
například o zákon o akciových společnostech (Aktiengesetz), zákon o společnostech
s ručením omezeným (GmbH-Gesetz), zákon o hospodářských stycích se zahraničím
(Aussenwirtschaftsgesetz), zákon o právní regulaci všeobecných obchodních podmínek
(Gesetz zur Regelung des Rechts der Allgemeinen Geschäftsbedingungen-AGBG) a
další.
9/ Podle čeho poznám, jakou právní subjektivitu má můj německý obchodní
partner?
Osobní či kapitálové společnosti musí mít vždy za svým obchodním jménem uvedenu
potřebnou zkratku (OHG, GmbH, KG …). Pokud za obchodním jménem podnikatelský
subjekt zkratku nemá, pak se jedná o fyzickou osobu.
10/ Je možné, aby v SRN existovaly legálně dvě či více společností se stejným
názvem?
Je to možné, protože obchodní registry se vedou ve spolkových zemích. Spolkový
registr by měl začít fungovat v rámci připravovaného celoevropského registru
podnikatelských subjektů.
11/ Dá se na internetu najít výpis z německého obchodního rejstříku jako je tomu
v ČR?
V zásadě ano, německý systém se však od českého výrazně odlišuje. V Německu není
možné získat výpis z obchodního rejstříku na internetu zdarma, ale pouze za úplatu.
Výpis je možné objednat na stránkách www.jusline.de. Výpis pak žadateli přijde emailem, poštou nebo faxem. Cena jednoho výpisu pro jednu společnost činí cca 20
EUR.
Důležité upozornění: Při zadávání kritérií pro vyhledávání je třeba vyplnit co
nejpřesněji informace o subjektu, jehož výpis chceme získat. V SRN je totiž možné, aby
bylo registrováno více společností se stejným názvem. Žadateli pak budou zaslány
výpisy z obchodního rejstříku pro všechny společnosti, které splňují zadaná kritéria. Za
každý výpis je pak potřeba i zaplatit.
12/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka OHG?
Veřejná obchodní společnost (Offene Handelsgesellschaft) jako společnost osobní
sdružuje společníky s cílem provozovat příslušnou obchodní živnost pod společným
jménem, přičemž všichni společníci ručí za závazky společnosti neomezeně.
OHG může vlastním jménem nabývat práva, zavazovat se, nabývat vlastnictví a jiná
věcná práva k nemovitostem, ale i žalovat a být žalována. Musí být proto zapsána
12
v obchodním rejstříku u soudu příslušného dle sídla společnosti. Návrh na zápis musí
obsahovat jména a příjmení společníků, jakož i jejich stav a bydliště, obchodní jméno
společnosti, její sídlo a datum vzniku společnosti.
13/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka KG?
Komanditní společnost (Kommanditgesellschaft) je také osobní společností mající
některé charakteristiky právnické osoby.
Od OHG se KG odlišuje především tím, že někteří její společníci ručí omezeně, jen do
výše svého vkladu do společnosti (komandisté) a u ostatních společníků je ručení
neomezené (komplementáři). Existuje zde tedy rozdílná míra ručení společníků. To
musí být zřejmé i ze zápisu v obchodním rejstříku, který jinak obsahuje údaje obdobně
jako u OHG.
Odlišnému ručení společníků odpovídají i jejich odlišná práva ve společnosti.
Komandisté nemohou zastupovat společnost či za ní jednat a mají i omezená práva
kontroly činnosti společnosti.
14/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka GmbH?
Společnost s ručením omezeným (Gesellschaft mit beschränkter Haftung), je
společností kapitálovou a tedy i právnickou osobou, v níž sdružují její společníci kapitál
za účelem společného podnikání. Společníky GmbH mohou být jak osoby fyzické a
právnické, tak i osobní společnosti, může jím však být též jen jeden společník. Je
využívána s oblibou zejména jako právní forma malých a středních podniků.
GmbH je jako právnická osoba nositelem práv a povinností, může žalovat i být
žalována. Za své závazky ručí pouze majetkem společnosti.
Společnost s ručením omezeným je zakládána společenskou smlouvou, která musí být
podepsaná všemi společníky a notářsky ověřená. Společenská smlouva může obsahovat
ustanovení upravující vztahy mezi společníky a vnitřní mechanismy fungování
společnosti. Rozhodně však musí obsahovat název společnosti, její sídlo, předmět
podnikání, výši základního jmění a vklady jednotlivých společníků.
Základní jmění GmbH musí být nejméně ve výši 25 000 EUR a vklad jednotlivého
společníka musí být nejméně ve výši 250 EUR a je-li vyšší, pak musí být vždy dělitelný
stem. Vklad může být i nepeněžitý, pak ale musí být ve společenské smlouvě jasně
identifikován a finančně ohodnocen. Před podáním návrhu na zápis společnosti do
obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně 12 500 EUR, ale nepeněžitý vklad
musí být vložen celý.
15/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka AG?
Akciová společnost (Aktiengesellschaft) je společností kapitálovou, v níž její akcionáři
sdružují kapitál za účelem podnikání. Je právnickou osobou s vlastní subjektivitou, je
tedy nositelem práv a povinností, může být žalována i žalovat.
13
Zakládat akciovou společnost může v SRN nejméně pět zakladatelů. Společenská
smlouva musí mít formu notářského zápisu a musí obsahovat identifikaci zakladatelů,
název společnosti a její sídlo, údaje o akciích, členech představenstva a dozorčí rady,
výši základního kapitálu. Základní kapitál musí být ze zákona nejméně ve výši 50.000
EUR, přičemž před jejím vznikem musí být splacena nejméně jedna čtvrtina základního
kapitálu.
16/ Co to znamená, když je za názvem německé firmy zkratka GmbH & Co. nebo
GmbH & Co. KG?
Německá právní úprava umožňuje, aby do veřejné obchodní společnosti (OHG)
i komanditní společnosti (KG) vstupovali jako společníci společnosti s ručením
omezeným (GmbH). Tyto smíšené společnosti jsou i nadále buď OHG či KG, tedy mají
všechny charakteristiky uvedené výše, ale míra jejich ručení se výrazně mění.
Neomezené ručení společníků je u GmbH nahrazeno ručením omezeným. To je
významné zejména u smíšené komanditní společnosti (GmbH & Co. KG), protože
komplementář, je-li jím GmbH, neručí již neomezeně. U smíšené veřejné obchodní
společnosti (GmbH & Co.) to znamená, že nejméně jeden ze společníků ručí omezeně.
17/ Budeme asi potřebovat služby německého právníka. Jak ho máme hledat a
kolik si němečtí advokáti za své služby účtují?
Německá právní terminologie je velmi zastaralá a je proto optimální, pokud se podaří
získat právníka hovořícího česky nebo slovensky. Ti se sdružují v Česko-německém
spolku právníků (www.dtjvcnsp.org). Spíše na velké společnosti se zaměřují německé
advokátní kanceláře s pobočkami v ČR. Především pro malé a střední české firmy
obstarává německé právní služby již dlouhodobě společnost Dr. Molnár + Partners
Consulting (www.drmpc.cz).
Odměny za služby německých právníků jsou dány příslušným ceníkem, případně je
dohodnuta hodinová odměna. Ta se pohybuje zhruba od 150 EUR za hodinu.
18/ Potřebuji v SRN ověřit dokumenty notářem. Je jedno, kterého si vyberu?
Pokud budete ověřený dokument potřebovat v ČR, pak je to jedno. Pokud ho budete
potřebovat například u německého soudu, pak musí být notář místně příslušný, tedy
musí vykonávat svoji činnost v teritoriu příslušného vrchního zemského soudu.
19/ Náš německý obchodní partner požaduje, abychom do smlouvy uvedli, že
případné spory se budou řešit podle německého práva a u německého soudu.
Máme na to přistoupit?
Optimální je ve smlouvě příslušnost soudu a práva neuvádět, ať si žalující strana vybere
soud sama. Současně ale i pro české podnikatele po vstupu do EU platí Nařízení Rady
ES č. 44/2001 o působnosti, uznávání a výkonu rozsudků v občanských a obchodních
záležitostech, které stanoví, že ve většině obchodních sporů bude muset být žaloba
14
podávána u soudu příslušného dle sídla dlužníka. V tom případě bude také výhodnější,
aby byla řešena podle zde platného práva.
II.2.2. Podnikatelské prostředí
20/ Slyšel jsem, že v SRN bankrotuje stále více firem. Je to pravda?
Je pravda, že počet bankrotů firem v SRN dlouhodobě stoupá. V roce 2003 ohlásilo
bankrot téměř čtyřicet tisíc podniků s předpokládaným objemem neuhrazených závazků
ve výši třiceti osmi miliard EUR. Pro nejméně příští dva roky se očekává další nárůst
bankrotů.
21/ Jak je to s povinným členstvím v hospodářských komorách? Kdy a jak se mám
do komory přihlásit?
Členství v hospodářských komorách je pro německé firmy povinné. Dceřiné společnosti
českých firem založené v Německu podle německého práva jsou v tomto smyslu také
německými společnostmi, a proto se na ně vztahuje povinnost být členem hospodářské
komory. Členem hospodářské komory musí být všechny společnosti zapsané
v obchodním rejstříku a také všichni provozovatelé živností, kteří jsou subjektem
živnostenské daně. Ke členství není třeba se přihlásit. Zprávu o registraci živnosti
předává komoře příslušný úřad, tj. finanční úřad (Finanzamt) nebo živnostenský úřad
(Amt für Öffentliche Ordnung). Komora pak sama informuje nový subjekt o jeho
členství.
22/ Jak vysoké jsou členské poplatky za členství v hospodářské komoře?
Členské příspěvky se liší podle regionů. Sestávají ze dvou složek. První částí je pevný
příspěvek, který platí každý člen. Ten se pohybuje u živnostníků mezi 30 a 70 EUR
ročně, u obchodních společností mezi 150 a 300 EUR ročně. Druhou složkou je
příspěvek odvozený z výše obratu. Od placení členských příspěvků jsou osvobozeny
společnosti, jejichž obrat nedosahuje určité hranice a začínající živnostníci. Více
informací získáte na příslušných obchodních a průmyslových komorách.
23/ Musí se příslušná hospodářská komora vyjádřit, popřípadě povolit založení
pobočky (popř. dceřiné firmy) české firmy v Německu?
Hospodářské komory nemají v této oblasti žádnou pravomoc, neboť nejsou státními
orgány. Proto není třeba žádat o žádné povolení pro založení pobočky, nebo dceřiné
společnosti.
24/ V jaké výši je v SRN minimální mzda?
Minimální mzda není v Německu určena centrálně a plošně, ale kolektivní tarifní
smlouvou pro každý obor zvlášť.
15
II.2.2.1. Jak najít německé partnery pro obchodní a výrobní spolupráci
25/ Kde najdu kontakty na potenciální německé partnery?
Německé partnery lze vyhledávat v tištěných katalozích firem, které v Německu
vycházejí už desítky let. Počet vydávaných katalogů však v poslední době klesá,
zejména díky konkurenci Internetu. Dobrým zdrojem informací je také telefonní
seznam, který vychází v tištěné podobě pro jednotlivé regiony. Celoněmecký telefonní
seznam lze nalézt na internetu na adrese www.gelbe-seiten.de.
26/ Kde najdu kontakty na potenciální německé partnery na Internetu?
Zřejmě nejlepším zdrojem kontaktů na německé firmy je Internet. Ke hledání
potenciálních partnerů mohou čeští podnikatelé využít některé velké všeobecné
vyhledávače, např. www.google.de, www.yahoo.de, www.allesklar.de, www.web.de, a
další. Všechny tyto služby umožňují fulltextové vyhledávání a nabízejí i rozsáhlé
katalogy stránek setříděné podle oborů.
Další možností je využít specializované databáze firem, jejichž hlavní předností je to, že
jsou v nich zařazeny pouze firemní stránky. Databáze nalezneme na např. adresách:
www.wlw.de (www.wlw.cz), www.kompass.de (www.kompas.cz), www.dasi.de,
www.flix.de. Ve všeobecných vyhledávacích službách lze v katalogu nalézt odkazy na
řadu dalších databází firem.
Dalším zdrojem kontaktů jsou oborově specializované databáze firem, kterých
nalezneme na německém Internetu desítky. Některé z nich jsou provozovány
hospodářskými svazy, jiné soukromými společnostmi. Vyhledávat lze obvykle zdarma,
někdy je však nutná předchozí registrace do systému. K vyhledání vhodných oborových
databází doporučujeme využít všeobecné vyhledávače a jejich katalogy.
27/ Které instituce nebo organizace mi mohou s vyhledáváním partnerů pomoci?
S vyhledáváním partnerů v SRN Vám mohou pomoci zejména regionální obchodní
komory v ČR, síť Euro Info Center (www.euroinfocentrum.cz), CzechTrade
(www.czechtrade.cz) a jeho kancelář v Kolíně nad Rýnem, Velvyslanectví ČR
v Berlíně, Konzuláty v Mnichově, Drážďanech a Bonnu, Česká Centra v Německu
(Berlín, Mnichov, Drážďany) a další soukromé společnosti v ČR a v Německu.
Německé obchodní a průmyslové komory zpravidla nejsou této formě pomoci českým
firmám nakloněny.
28/ Je lepší zaslat svoji nabídku přímo německé firmě, nebo prostřednictvím
zavedených institucí?
Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. V každém případě je lepší, pokud vaši
nabídku německému partnerovi doporučí instituce, jíž německý partner důvěřuje.
Zároveň je nutno říci, že německé firmy se nabídkám na spolupráci z České republiky
zpravidla nebrání, neboť jsou si vědomy toho, že subdodávky z ČR mohou znamenat
16
zajímavou nákladovou úsporu. V celé německé ekonomice se prosazuje trend, kdy
dodatečné zdroje zisku nejsou hledány na příjmové straně, ale na straně nákladové. Není
tedy zpravidla problém, oslovit německou firmu přímo.
Využití služeb zejména profesních a hospodářských komor by mohlo být pro České
firmy jistě zajímavé, neboť tyto instituce disponují kontakty na členské firmy. Z našich
zkušeností ale vyplývá, že německé hospodářské komory nejsou příliš ochotny pomáhat
českým firmám při vstupu na německý trh, především proto, že jejich hlavním úkolem
je pomáhat německým firmám a to i při exportu z Německa.
Nabídky ke spolupráci distribuují také Euro Info Centra, takže potenciální němečtí
partneři mohou vaši nabídku obdržet i prostřednictvím německých pracovišť této sítě.
29/ Jaké jsou výhody, nevýhody a rizika využití služeb zprostředkovatelů?
Česká firma mající zájem uplatnit své produkty na trhu SRN stojí vždy před otázkou,
zda využít služeb některého ze zavedených obchodních mezičlánků (zprostředkovatelé,
prostředníci), či se pokusit o navázání kontaktu přímo s potenciálními zákazníky. Obě
varianty přitom přinášejí své výhody i rizika. V následujícím textu předpokládáme, že
česká firma zvolí jako svého partnera zavedenou a solidní firmu.
Využití služeb některého obchodního mezičlánku přináší zejména možnost využít jeho
pozice a jména na trhu a již navázaných kontaktů s odběrateli. V první fázi realizace
obchodu tak lze očekávat vyšší objemy kontraktů a rychlejší růst prodeje. Řada
obchodníků má navíc kontakty i do ostatních států Unie a lze je tedy použít i při expanzi
na tyto trhy. Využití prostředníka či zprostředkovatele navíc přináší výrazné úspory
nákladů na budování vlastní distribuční sítě, na vyřizování reklamací, v oblasti inzerce a
reklamy atd. Podstatnou výhodou (zejména u spotřebního zboží) je možnost dodávat
v SRN jen na jedno místo (popřípadě několik málo míst), přičemž další distribuci po
SRN zajistí již na vlastní náklady sám obchodní partner. Na druhou stranu, pokud česká
firma využije prostředníka, zbavuje se možnosti aktivně určovat a realizovat svou
politiku ve všech oblastech marketingu, zejména v oblasti cen.
Vstup na německý trh vlastními silami je zpravidla časově i finančně náročnější. Česká
firma si však uchová i v dlouhodobém horizontu možnost aktivně určovat cenovou
politiku pro koncové zákazníky a realizovat vlastní systém distribuce, řešení reklamací
atd. Zároveň má možnost uvést a rozvíjet na trhu vlastní značku výrobků, což
spolupráce s mezičlánkem často neumožňuje.
V případě uzavírání smlouvy s některým zprostředkovatelem nebo prostředníkem je
třeba se připravit na poměrně náročné a dlouhé jednání. Zvláštní pozornost by při
jednání měla být věnována otázce cen a jejich stanovení s ohledem na možná rizika
růstu nákladů v ČR a změny kursu Kč/EUR.
17
30/ Je vhodné zúčastnit se organizovaných podnikatelských misí, kooperačních
setkání a podobných akcí?
Ano. Těchto akcí se účastní pouze firmy, které mají zájem najít partnera v zahraničí.
Podnikatelé oceňují, že se na jednom místě setkají s velkým počtem potenciálních
partnerů. Příkladem velmi úspěšných kooperačních setkání jsou akce v rámci projektu
West-East Business Partnership (WEB-P) (www.west-east-partnership.net), který je
finančně podporován Evropskou komisí a realizován sítí Euro Info Center v letech
2003 – 2004. V rámci projektu WEB-P probíhají oborově zaměřená kooperační setkání
firem z jednotlivých států (Německo, Belgie, Česko, Polsko, Slovinsko, Itálie,
Maďarsko a Španělsko), která jsou precizně připravena. Každá přihlášená firma obdrží
před samotnou akcí katalog s profily všech účastníků, podle kterého si vybere firmy,
s nimiž se bude chtít setkat. Požadavky všech firem jsou vygenerovány a účastníci
obdrží individuální časové harmonogramy schůzek. Díky takto předem získaným
informacím jsou schůzky efektivní a během necelých dvou dnů lze jednat s přibližně
dvaceti zahraničními potenciálními partnery (samozřejmostí je i využití doprovodného
programu a času k neformálním jednáním).
Jelikož úspěšnost kooperačních akcí je ve velké míře ovlivněna jejich organizačním
zajištěním, vždy se před rozhodnutím o účasti informujte o organizátorech a jejich
předchozích zkušenostech.
31/ Německý partner vyžaduje při jednání exklusivitu pro německý trh. Mohu na
tuto podmínku přistoupit? Jaká jsou rizika a jaké jsou výhody takového řešení?
Při vyjednávání s německými prostředníky či zprostředkovateli se české firmy často
setkávají s požadavkem na exklusivitu za strany německého partnera. Tento požadavek
je do jisté míry pochopitelný, neboť německý partner musí na začátku spolupráce
vynaložit nemalé náklady na zavedení českých produktů do existujících distribučních
cest, které se mu vrátí až po určité době spolupráce. Výhradní smlouva může navíc
přinést i stabilní a dlouhodobé partnerství české firmě na bázi vzájemné důvěry. Při
sjednávání takové smlouvy by však měl český dodavatel dbát na „vyvážení“ smlouvy
tak, aby přinášela výhody i jemu. Exklusivitu je v takovém případě možno chápat jako
ústupek českého partnera, který musí německý partner „vyvážit.“ Vhodnou formou
takového „vyvážení“ může být např. závazek k minimálním odběrům stanoveným
buďto měsíčně nebo ročně (podle vzájemné dohody a sezónnosti zboží), případně
doplněný i smluvní pokutou při nedodržení minimálního odběru. V každém případě
musí být možno v případě neplnění minimálních odběrů smlouvu bez dalších podmínek
vypovědět.
V případě, kdy by výhradní smlouva minimální odběry nestanovovala, by mohl být
prostředník využit jako nástroj konkurence k zablokování vstupu české firmy na
německý trh.
18
II.2.2.2. Jak jednat s německými partnery
32/ Jak mám německého partnera oslovit?
Z našich zkušeností jednoznačně vyplývá, že nejvhodnějším prostředkem pro první
kontakt s německým partnerem je telefon. Při prvním telefonickém hovoru
doporučujeme se spojit s jednatelem firmy nebo s vedoucím pracovníkem, který ve
firmě odpovídá za nákup, případně za zahraniční vztahy. Trvejte na spojení s takovým
pracovníkem a nespokojte se s rozhovorem se sekretářkou, ani s jejím ujištěním, že
předá Váš vzkaz a sami Vás budou kontaktovat. V rámci telefonického rozhovoru
doporučujeme ověřit si všechny další kontaktní informace o firmě (adresu, fax, e-mail
atd., neboť údaje v některých databázích bývají neaktuální). Pokud dotyčná osoba
projeví zájem o naši nabídku, je vhodné domluvit, jakým způsobem bude nabídka
zaslána (faxem, poštou, e-mailem).
33/ Jaká je doporučená a respektovaná forma nabídky?
Nabídku německému partnerovi předkládejte způsobem, který jste domluvili při prvním
telefonickém rozhovoru. Ať už zasíláte nabídku poštou, faxem, nebo e-mailem, uveďte
vždy veškeré kontaktní údaje o vaší firmě. Nepodceňujte kvalitu překladu. Pokud si
nejste jisti bezchybností vaší němčiny, raději svěřte překlad specializované firmě.
Nabídku zasílejte co nejdříve po skončení telefonického rozhovoru. Je zvykem uvádět
nabízené ceny bez DPH, nezapomeňte na označení dodacích podmínek platnosti ceny
(cena s dopravou, včetně nakládky atd.). Pro označení dodacích podmínek můžete
použít i obecně přijímané dodací parity podle Incoterms 2000.
Požaduje-li partner i zaslání vzorků zboží, můžete využít jak služeb pošty, tak kurýrních
(zásilkových) služeb. Ty jsou zpravidla rychlejší než pošta, avšak výrazně dražší. Po
našem vstupu do EU nevyžaduje pošta žádné zvláštní formality při odesílání zásilek do
Německa. V každém případě však věnujte pozornost kvalitě balení vzorků, aby bylo
zajištěno jejich bezproblémové doručení adresátovi. Po odeslání nabídky i vzorků
doporučujeme partnera znovu kontaktovat a ověřit, zda bylo vše doručeno v pořádku a
zda partner požaduje nějaké doplňující informace.
34/ Jsou nějaké podstatné rozdíly mezi obvyklým přístupem při jednání
německých a českých podnikatelů?
Obecně lze říci, že rozdíly v přístupu k jednání na německé a české straně jsou poměrně
malé (ve srovnání s jednáním se vzdálenějšími zeměmi). Jednání probíhají zpravidla
poměrně rychle a jsou věcná. O věcech, které s obchodem nesouvisejí, se nejedná.
Němci velmi přísně oddělují soukromý a pracovní život, proto se při jednáních nemluví
o soukromých věcech. Menší roli hraje také sociální kontext. Němci jsou zvyklí jednat
otevřeně, proto nečekejte, že pochopí vaše jemné narážky či náznaky. Zároveň
nepovažujte přímé a otevřené jednání z německé strany za neomalenost nebo netaktnost.
19
35/ Jak se mám na jednání připravit?
Na jednání s německým partnerem se vždy předem pečlivě připravte. Pokud Vás jede na
jednání více, připravte se všichni společně. Předem si připravte osnovu jednání (seznam
bodů, o kterých budete jednat) a ke každému bodu si pečlivě připravte argumenty.
Zároveň také předem zvažte ústupky, které budete ochotni v případě potřeby učinit.
Vaši němečtí partneři připraveni budou. U složitějších jednání je zvykem, že si obě
strany v době přípravy jednání vymění společně e-mailem nebo faxem seznam bodů,
o nichž se bude jednat. Jednání pak probíhá podle programu, na kterém se obě strany
domluvily.
36/ Jak jednání probíhá?
Jednání začínají zásadně včas. Snažte se proto dostavit na místo jednání před
stanovenou dobou. Němci jsou známí svou dochvilností a totéž očekávají i od svých
partnerů. Na druhou stranu jsou ale Němci schopni zpoždění způsobená dopravními
apod. problémy tolerovat. Jednání probíhají podle dohodnuté osnovy. V okamžiku, kdy
je některý bod uzavřen, přechází se k dalšímu bodu. K již projednaným problémům se
jednání zpravidla nevrací. Vzhledem k pečlivé přípravě jsou jednání i poměrně tvrdá.
Pokud se dostanete při jednání do slepé uličky, nebo se potřebujete poradit s ostatními
členy Vašeho týmu, není problém vyžádat si krátkou přestávku na občerstvení. Jednání
bývají velmi otevřená, a to i jednání o cenách. Je nezbytné mít pro každý požadavek
připraveny argumenty. Němci chápou jednání jako hledání oboustranně výhodné
dohody, a proto často přicházejí s vlastními návrhy na řešení Vašich požadavků.
37/ Používá se při jednáních angličtina jako jednací jazyk?
V zásadě dávají němečtí partneři při jednáních přednost němčině. Na druhou stranu
naprostá většina německých obchodníků hovoří velmi dobře anglicky a je schopna vést
jednání i v angličtině. Od nabízejících se však očekává, že se přizpůsobí němčině jako
jednacímu jazyku. Větší ochota k jednání v angličtině je u moderních oborů, jako jsou
telekomunikace, informatika, reklama, marketing atd. V současnosti dokonce i některé
velké nadnárodní německé firmy přecházejí k angličtině jako k jednacímu jazyku všech
svých poboček.
38/ Je pravda, že mezi německými podnikateli je stisk ruky více než písemná
smlouva?
Víme, že v SRN mnoho obchodů funguje na základě vzájemné důvěry podnikatelů. To
se ale týká spíše těch oblastí, kde se podnikatelé dlouhodobě znají. Obecně platí, že
němečtí podnikatelé využívají více služeb právníků než podnikatelé v ČR.
V obchodních vztazích s německými partnery rozhodně doporučujeme mít alespoň
základní písemnou dokumentaci (např. objednávku a dodací doklad).
20
39/ S naším německým partnerem jsme ukončili věcná jedná o naší spolupráci a on
nás vyzval, ať navrhneme způsob jejího právního zajištění. Jak máme reagovat?
Rozhodně navrhněte písemnou formu. Bude-li se jednat o opakovaná plnění v rámci
dlouhodobé spolupráce, doporučujeme zpracovat rámcovou smlouvu o spolupráci, která
určí základní práva a povinnosti smluvních stran, a pak i text objednávky a jejího
potvrzení pro každý dílčí obchodní případ. Pokud půjde o jednorázový obchodní případ,
pak zvolte formu smlouvy, případně jen precizované objednávky a jejího potvrzení
doplněného o všeobecné obchodní (prodejní či nákupní) podmínky.
21
III. Možnosti, podmínky a pravidla působení českých
podnikatelů na německém trhu
III.1. Volný pohyb zboží
40/ Jsou nějaká omezení v tom, kolik a jakého zboží lze do Německa dovézt
k obchodním účelům?
Obecně žádná taková omezení neexistují. V rámci jednotného vnitřního trhu ES se
může zboží pohybovat zcela volně. Německé úřady mohou však omezit, či zcela
zakázat dovoz zboží, které ohrožuje zdraví osob, zvířat a rostlin (např. zákaz dovozu
hovězího masa z Velké Británie kvůli onemocnění BSE). Zvláštním předpisům podléhá
dovoz zbraní. Obecně platí, že je také zakázán dovoz exotických zvířat, korálů,
exotických rostlin atd., tedy zboží jež není možné dovážet na území celé EU.
41/ Může se stát, že náš výrobek, který vyvážíme do mnoha států EU, nebude smět
být vyvážen do SRN?
Ve výjimečných případech to možné je. Ačkoliv německý importér nepotřebuje na
dovoz z ČR v zásadě žádné povolení či licence, u zvláště citlivých druhů zboží,
například zemědělské a potravinářské výrobky, by si to měl ověřit. A to v případě
zemědělských výrobků u Spolkového úřadu pro zemědělství a výživu (BLE –
www.ble.de ) a u ostatních výrobků u Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu
vývozu (BAFA – www.bafa.de).
42/ Jaké jsou povinnosti české firmy vzhledem k systému INTRASTAT?
Po našem vstupu do EU byly zrušeny celní kontroly na hranicích ČR a ke sledování
pohybu zboží mezi ČR a ostatními státy EU slouží systém INTRASTAT (statistický
systém intrakomunitárního/vnitrounijního obchodu). INTRASTAT sleduje pouze pohyb
zboží (ne služeb) mezi plátci DPH. Čeští vývozci jsou povinni přihlásit se do systému,
pokud celková vyfakturovaná částka za zboží dodané do jiných členských států EU
přesáhne v daném kalendářním roce 4 mil. Kč. V měsíci, kdy je tento tzv. asimilační
práh překročen, vzniká povinnost registrovat se a odevzdat příslušnému celnímu úřadu
měsíční hlášení.
Registrovat se musí také dovozci, u nichž fakturovaná hodnota dovezeného zboží
z jiných členských států EU v příslušném kalendářním roce překročí asimilační práh 2
mil. Kč. Registrace se provádí na místně příslušném celním úřadě. Jakmile se firma do
systému zaregistruje, je povinna podávat měsíční hlášení i v těch měsících, kdy žádné
vývozy ani dovozy z ostatních členských států EU neuskuteční. Každá firma plně
zodpovídá za poskytnuté údaje v jednotlivých měsíčních hlášeních a v případě
nepravdivých informací nebo neposkytnutí součinnosti je celní úřad oprávněn uložit
pokutu až do výše 1 mil. Kč (dle celního zákona č. 187/2004 Sb.). Více informací
22
získáte na internetových stránkách Českého statistického úřadu (www.czso.cz), kde také
najdete příslušné formuláře.
43/ Jak je to s placením DPH pří dodání zboží do Německa?
Režim zdaňování DPH se po našem vstupu do EU výrazně změnil. Dodání zboží na
území jiného členského státu již není považováno za vývoz zboží (není automaticky
osvobozeno od DPH). Plátcům DPH v ČR tak vznikají nové povinnosti. Je třeba
rozlišovat, zdali odběratel zboží v jiném členském státě je registrován jako plátce DPH
či nikoliv.
Dodání zboží plátci DPH registrovanému v Německu: Český vývozce zboží vyfakturuje
dodané zboží bez DPH (nárok na osvobozené zdanitelné plnění z titulu dodání zboží do
jiného členského státu). Povinnost odvést daň má německý dovozce. Český plátce je
však povinen uvést na fakturu mj. DIČ odběratele (náležitosti vystavené faktury
stanovuje zákon o DPH č. 235/2004 Sb.), sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od
daně (dle §34 zák. č. 235/2004 o DPH – osvobozeno od daně) a mít důkaz o dodání
zboží do Německa (např. potvrzený dodací list). Uvedené DIČ odběratele na faktuře
musí být platné. Proto je vhodné požádat německého partnera o spolupráci (viz ot. 44).
Dodání zboží osobě, která není v Německu registrována jako plátce DPH: Český
vývozce vystaví v tomto případě fakturu za zboží včetně DPH, kterou následně
standardně odvede finančnímu úřadu v ČR. Zde se tedy výrazně mění situace po vstupu
do EU.
Jiná situace však nastává v případě, kdy český plátce DPH dodá německým neplátcům
DPH (většinou soukromým osobám) během jednoho kalendářního roku zboží, jehož
celková hodnota překročí 100 000 EUR. V tomto případě se jedná o tzv. Zasílání zboží.
Český plátce je pak povinen se zaregistrovat k DPH v Německu a z takto dodaného
zboží v Německu přiznat a zaplatit DPH (16%).
44/ Jak si mohu ověřit, zda je můj německý partner skutečně registrován k DPH?
Nejjednodušší a nejspolehlivější způsob je požádat partnera o spolupráci a mít od něj
vystavené prohlášení, popř. si od něj vyžádat kopii osvědčení o registraci k DPH.
Jestliže váš německý partner nechce být obtěžován, můžete využít informační systém
VIES (www.europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/de/vieshome.htm) a jeho
prostřednictvím se dozvědět, zda DIČ v Německu skutečně existuje.
Bohužel z důvodu ochrany osobních údajů na serveru VIES nezjistíte, komu zadané
DIČ patří. Pokud oslovíte místně příslušný finanční úřad o ověření DIČ, získáte
obdobné informace o platnosti DIČ, ale nemáte opět zaručeno, že toto DIČ náleží právě
vašemu obchodnímu partnerovi.
45/ Platí se při dodání zboží do Německa spotřební daň?
Při dovozu vybraných druhů zboží do Německa jsou vybírány spotřební daně. Jedná se
o následující daně: Daň z ropných produktů, Daň z tabáku a tabákových výrobků, Daň
23
z elektrického proudu, Daň z lihu a destilátů, Daň z piva, Daň ze šumivého vína, vína a
jejich meziproduktů a Daň z kávy a z výrobků z kávy. Tyto daně jsou vybírány
Spolkovou celní správou i při dovozu ze zemí, které jsou členy EU. Bez daně lze toto
zboží dovážet jen v omezeném množství a pro osobní spotřebu. Více informací o těchto
daních naleznete na stránkách Spolkové celní správy (www.zoll-d.de), kde najdete
i konkrétní sazby a formuláře.
46/ Jsou nějaké rozdíly v tom, je-li odběratelem firma, nebo přímo němečtí
zákazníci?
Podstatný rozdíl je v povinnosti fakturovat a odvádět DPH. I v takovém případě je
nutno rozlišovat, zdali je firma registrována v Německu jako plátce DPH či nikoliv.
Více informací naleznete u otázek věnovaných placení DPH.
Dalším rozdílem je povinnost zajistit likvidaci obalů prostřednictvím systému zeleného
bodu (Grüner Punkt). Dodává-li česká firma přímo konečným zákazníkům
(domácnostem) v SRN, pak je povinna zajistit i sběr a likvidaci obalů. Dodává-li
naopak německým firmám, které zboží dále distribuují, pak je na dohodě s partnerem
v SRN, kdo sběr a likvidaci obalů na své náklady zajistí. Více informací viz otázka 87.
47/ Jak je to s uznáváním certifikátů, technických osvědčení atd.?
V souladu s předpisy pro fungování jednotného vnitřního trhu Evropského společenství
a s příslušnými rozhodnutími Soudního dvora ES může být zboží, které je uvedeno na
trh jednoho členského státu, bez dalších administrativních požadavků uvedeno na trh ve
všech ostatních členských státech ES. Formálně tedy není možné požadovat po českých
exportérech jakékoliv certifikáty a osvědčení, která nejsou nutná při uvedení zboží na
trh v České republice.
Na druhou stranu je však pravda, že němečtí zákazníci jsou velmi nároční a nemají
příliš důvěry ke zboží z východní a střední Evropy. Proto se mohou čeští exportéři
setkat s požadavky svých obchodních partnerů na dobrovolnou certifikaci jejich zboží a
výrobních postupů certifikačními autoritami v SRN. Po právní stránce je taková
certifikace zbytečná, je však jistě vhodným marketingovým krokem, který může snížit
nedůvěru německých spotřebitelů vůči českému zboží.
III.2. Volný pohyb osob
48/ Jaký je podle německého práva vztah mezi povolením k pobytu a pracovním
povolením?
Povolení k pobytu je spjato s délkou vašeho pobytu v SRN a vyřizují ho orgány
cizinecké policie, tedy ministerstva vnitra. V SRN smíte být bez povolení k pobytu
nejdéle tři měsíce, ale již po měsíci musíte svůj pobyt hlásit na cizineckém úřadě. Navíc
24
se povolení k pobytu váže nejen k pracovním důvodům, ale také k důvodům rodinným
(soužití manželů), humanitárním atd. Povolení k pobytu je buď časově omezené nebo
trvalé.
Pracovní povolení je spjato zejména s mírou nezaměstnanosti v příslušném regionu, a
proto ho vyřizují především místní pracovní úřady. Dbá se o to, aby přednost při
zaměstnávání měli němečtí pracovníci, až pak pracovníci z dalších zemí EU a až
naposledy pracovníci ze zemí mimo EU. Spolkové orgány rozhodují spíše o potřebných
oborech – viz tzv. zelené karty pro pracovníky v oboru IT.
Pracovní povolení se většinou vydává bez ohledu na délku pobytu, ale překročí-li délka
pobytu tři měsíce, je povolení k pobytu nutné. Kdo má povolení k trvalému pobytu,
nepotřebuje pracovní povolení. Problematika je však velmi komplikovaná a bude ještě
upravena novým přistěhovaleckým zákonem, který začne v SRN platit od 1.1.2005.
49/ Které právní normy upravují v SRN problematiku pracovních povolení?
Je to zákon o sociálním zabezpečení III (Sozialgesetzbuch – SGB III) a zejména pak
Nařízení o pracovním povolení (Abeitsgenehmugungsverordnung – ArGV). Ty řeší
problematiku pracovních povolení centrálně, pro celou SRN. Vzhledem k různé míře
nezaměstnanosti v jednotlivých částech SRN se však doporučuje i v oficiálních
materiálech pracovních úřadů, aby se každý konkrétní případ konzultoval na místním
pracovním úřadě, kde má být práce poskytována. Více na www.arbeitsagentur.de
50/ Potřebujeme často při dodání našeho výrobku provádět v SRN montážní
práce. Budeme na ně potřebovat po vstupu do EU pracovní povolení?
Po tzv. euronovele Nařízení o pracovním povolení (ArGV – viz otázka 49) z dubna
2004 pracovní povolení potřebovat nebudete. Pokud by se mohlo jednat o sporný případ
(kvůli montáži plastových oken provádíte významnou úpravu domu), doporučujeme
vyžádat si raději písemné stanovisko místního pracovního úřadu. To by měl zajistit
odběratel.
51/ Můžeme jako firma na smlouvu o dílo pracovat v SRN pro soukromou osobu?
To možné není. Smlouvu o dílo umožňující vám práci v SRN můžete podepsat pouze
s podnikatelským subjektem. Výjimkou jsou pouze restaurátorské práce.
52/ Mohu v SRN pracovat jako tzv. sezónní zaměstnanec?
Získáte-li k tomu od Centrály pro zprostředkování práce (Zentrale für
Arbeitsvermittlung - www.arbeitsagentur.de) pracovní povolení, pak ano. Sezónní
zaměstnání se povoluje v zemědělství, lesnictví, pěstitelství (ovoce a zelenina), pro
práce na pilách, v hotelích a pohostinství a to maximálně na 3 měsíce.
25
53/ Chci v SRN jako OSVČ provozovat dlouhodobě řemeslnou činnost. Je to
možné a jak mám postupovat?
Z území ČR to možné není. Můžete ale využít práva na usazení a v SRN si založit
vlastní živnost. K tomu doporučujeme kontaktovat nejdříve příslušnou německou
řemeslnickou komoru a tam si získat potřebné informace. Budete se muset registrovat
na příslušném živnostenském úřadu, budete muset získat povolení k pobytu, mít trvalé
bydliště a nějakou provozovnu atd.
54/ Jsme stavební firma a chceme s našimi zaměstnanci podnikat na německém
trhu. Bude to možné, když si v SRN založíme dceřinou společnost?
Vaše dceřiná společnost bude subjektem německého práva (německá firma) a ta by
k zaměstnávání českých dělníků potřebovala souhlas místního pracovního úřadu, což je
nereálné. Teoreticky by ale mohla podepsat s mateřskou firmou v ČR smlouvu o dílo,
na jejímž základě by čeští zaměstnanci mateřské firmy mohli v SRN pracovat.
Doporučujeme však vždy obdobná řešení konzultovat s odborníky a místně příslušnými
úřady.
55/ Slyšel jsem, že si český pracovník našel práci v Německu prostřednictvím sítě
EURES. Co to znamená?
EURES je celoevropská síť poradenských míst, která mají umožnit mobilitu
zaměstnanců v EU. V každém státě EU jsou do ní zapojeny místní úřady práce, které si
navzájem vyměňují informace o volných pracovních místech. Konkrétně německé
pracovní úřady by do této databáze volných míst měly zadávat ta pracovní místa, na něž
také bez problémů vydají pracovní povolení. Více se lze dozvědět na stránkách EURES
na portálu www.mpsv.cz . Centrální evropská prezentace tohoto systému je na adrese
www.europe.eu.int/eures .
56/ Chci si najít v SRN pracovní místo. Potřebuji k tomu povolení k pobytu nebo
nějaké jiné povolení?
Můžete do SRN vyjet, hledat místo, účastnit se konkurzů, pohovorů atd. a to bez
povolení k pobytu nejdéle po dobu tří měsíců. Pak již musíte povolení k pobytu mít
(jako občan EU byste jej měl získat bez problémů). Po měsíci pobytu v SRN vzniká
povinnost nahlásit se na cizinecký úřad. Opuštěním německého území se běh doby
pobytu v SRN zastavuje.
57/ Jak se prokazuje délka mého pobytu v SRN, když se do pasu nedává vstupní
razítko a navíc tam mohu cestovat i jen s občanským průkazem?
To je samozřejmě nesnadné. Nepodceňujte ale schopnosti německé policie a to zejména
v případech, kdy budete pobývat na jednom místě.
26
58/ Když bude mít naše dceřiná společnost v SRN své zaměstnance, bude za ně
muset platit sociální pojištění ?
Ano. Jako zaměstnavatel je budete muset nahlásit u místní nemocniční pokladny a tím
budou pojištěni pro případ nemoci, nezaměstnanosti i v rámci zákonného důchodového
pojištění. Příspěvky na sociální pojištění platí z poloviny zaměstnavatel a z poloviny
zaměstnanec.Více informací lze najít na stránkách české správy sociálního zabezpečení
www.cssz.cz/evropska_unie .
59/ Když vyšleme z ČR naše zaměstnance do SRN pracovat v rámci
přeshraničního poskytování služeb, musíme za ně platit německé sociální
pojištění?
Nemusíte. Pro takového zaměstnance platí ve věci sociálního pojištění právní předpisy
domovského státu. Měli byste je však vybavit osvědčením E 101 prokazujícím tuto
skutečnost. Více se dozvíte na adrese Spolkového ministerstva zdravotnictví a
sociálního pojištění www.bmgs.bund.de a na stránkách české správy sociálního
zabezpečení www.cssz.cz/evropska_unie (proklik Vysílání zaměstnanců).
III.3. Volný pohyb služeb
60/ Chceme v SRN poskytovat služby, ale nechceme si tam zakládat žádnou formu
zastoupení (pobočky). Je to možné a kde se můžeme dozvědět podrobnosti?
V rámci tzv. volného pohybu služeb můžete v SRN své služby poskytovat, pokud se
nejedná o služby, u nichž platí přechodná regulace (stavebnictví atd.). Máte v zásadě
pouze dvě omezení. Musí jít o dočasné poskytování služeb a musíte přitom dodržovat
všechny povinnosti, které při takové činnosti mají i místní podnikatelé.
Co se týče dočasnosti, je tento pojem vykládán velmi široce a to v souvislostech
s charakterem a rozsahem služeb, jak často je v SRN poskytujete, s jakými intervaly atd.
Povinnosti místních podnikatelů v oboru si musíte zjistit na živnostenském úřadě,
řemeslnické komoře, cizineckém úřadu a podobně.
61/ Mohu jako OSVČ registrovaná v ČR dlouhodobě pracovat v SRN pro jedinou
firmu (tzv. švarc systém)?
Tento systém (v podstatě forma pracovního vztahu) je v Německu, stejně jako v České
republice zakázán. V terminologii německých úřadů je označován jako „zdánlivá
samostatnost.“ Používání tohoto systému ze strany českých občanů by představovalo
pravděpodobně nejjednodušší způsob, jak obejít schválená přechodná období pro
zaměstnávání pracovníků z nových členských států EU německými firmami. Obecně lze
říci, že německé úřady postupují proti této formě „zaměstnávání“ daleko přísněji než
27
úřady u nás. Po rozšíření Unie lze nyní předpokládat, že se aktivita německých úřadů
v tomto směru ještě zvýší, zejména ve vztahu k pracovníkům z nových členských zemí.
62/ Chceme v SRN pracovat na základě smlouvy o dílo. Je to možné?
Vzhledem k tomu, že naším vstupem do EU se českým pracovníkům v SRN trh práce
neotevřel, platí stávající smlouva o vysílání pracovníků na základě smluv o dílo (nesmí
dojít ke zhoršení stavu). V zásadě platí, že pokud máte v SRN partnera, který má zájem
podepsat s vámi smlouvu o dílo, měli byste si na Licenční správě Ministerstva průmyslu
a obchodu ČR zjistit, zda vám může přidělit příslušný kontingent pracovních sil. Více
informací najdete na stránkách Licenční správy portálu www.mpo.cz .
63/ Pokud jako česká firma dodáme do SRN zboží vyžadující odbornou montáž na
místě (např. zahradní bazén), můžeme tyto práce provést vlastními zaměstnanci?
Za jakých podmínek?
V rámci volného pohybu zboží smíte svůj výrobek u odběratele namontovat a to
i vlastními zaměstnanci a bez pracovního povolení. Problém by mohl nastat, pojmete-li
montážní práce příliš široce a zahrnete do nich i činnosti, které montáži předcházejí či
po ní následují. Protože v tom mohou vzniknout nejasnosti, doporučujeme vám požádat
o stanovisko Spolkovou agenturu pro práci v Norimberku (www.arbeitsagentur.de).
S takovým stanoviskem a v souladu s ním byste pak mohli montovat bazény po celé
SRN.
64/ Naše firma se zabývá speciální údržbou strojírenských zařízení. Můžeme
poskytovat naše služby německým klientům v jejich provozovnách?
Můžete tyto služby poskytovat v rámci tzv. přeshraničního poskytování služeb. Vaši
zaměstnanci nebudou potřebovat pracovní povolení, ale bude se muset jednat o práci
časově omezenou a budete při ní muset splňovat všechny podmínky, které by musela
splňovat německá firma. Doporučujeme proto nejdříve si tyto podmínky zjistit
(například v hospodářské či řemeslnické komoře).
65/ Dodáváme do SRN systémy oplocení, ale potřebovali bychom tam mít i sklad a
drobnou výrobnu, kde bychom prováděli konečné úpravy. Je to možné a mohou
tam pracovat naši zaměstnanci?
Možné to je. Šlo by to řešit založením odštěpného závodu nebo dceřiné společnosti. Za
určitých podmínek by se to zřejmě dalo kombinovat i s přeshraničním poskytováním
služeb, případně s montáží dodaného výrobku. Zřejmě by bylo možné toto provozovat
i tak, abyste mohli mít pouze české zaměstnance. Konečné řešení bude záležet na více
okolnostech – jaké pracovní činnosti budete muset v SRN provádět, kolik zaměstnanců
budete potřebovat a v jakých profesích, kolik budete mít zakázek a zda tam budou
muset být někteří (a jací) zaměstnanci trvale, zda budete chtít být německým daňovým
28
či právním subjektem atd. Doporučujeme kontaktovat specializovanou poradenskou
firmu, která se německým trhem zabývá a která jistě optimální řešení najde.
66/ Poskytujeme služby německým firmám. Jakou sazbu DPH máme použít a kde
máme daň zaplatit?
Pro správné uplatnění daně je v obecné rovině důležité určit, kde je místo plnění, kdo
službu poskytuje, pro koho je služba poskytována a o jakou službu se jedná. V případě,
kdy se místo plnění nachází v ČR, pak je česká firma povinna vyfakturovat poskytnutou
službu s českou sazbou DPH a tuto daň i v ČR odvést. V případě, kdy je místo plnění
v Německu, pak česká firma vyfakturuje tuto službu bez DPH. DPH je pak povinen
vypočíst a odvést německý odběratel v Německu (je-li tam registrován jako plátce
DPH). Není- li odběratel registrován jako plátce DPH v SRN, pak je česká firma
povinna se v Německu k DPH zaregistrovat a fakturovat s německou sazbou DPH.
Existuje též přenesení daňové povinnosti na osobu registrovanou k dani v Německu
přestože byla služba poskytnuta v ČR (např. práce na movité věci).
67/ Kde je místo plnění u služeb, pokud jsou poskytnuty českou firmou
německému odběrateli?
Obecně platí, že místo plnění je v zemi, kde má poskytovatel služby své sídlo.
V případě českých firem je tedy místo plnění ve většině případů v ČR. Existují však
následující výjimky z tohoto pravidla, kde může být místo plnění i v Německu:
1. Služby vztahující se k nemovitosti - místo plnění je tam, kde se dotyčná
nemovitost nachází.
2. Přepravní služby - místo plnění se nachází v zemi, kde je přepravní služba
poskytnuta. Jedná-li se o přepravu mezi jednotlivými členskými státy, pak je
místo plnění v zemi, kde byla přeprava zahájena. Je-li však odběratel služby
registrován jako plátce DPH v některém členském státě, pak je místem plnění
země, kde je odběratel k DPH registrován. Stejná pravidla platí i pro služby
související s přepravou.
3. Služby kulturní, sportovní a umělecké - místo plnění je v zemi, kde je služba
poskytnuta.
4. Služby oceňování movité věci, nebo práce na movité věci (oprava, údržba,
úprava, zpracování, montáž, instalace, leštění, broušení, lakování a jiné
zušlechťovací práce na movité věci jiné osoby) - místem plnění je místo, kde byla
služba poskytnuta. Pokud je však služba poskytnuta německému plátci DPH a
věc je po poskytnutí služby vyvezena zpět do Německa, pak je místem plnění
Německo.
5. Zprostředkování služby - místo plnění je obecně stejné jako místo plnění služby,
která je zprostředkována. Je-li však zprostředkování služby poskytnuto plátci
29
DPH registrovanému v jiném členském státě, pak je místem plnění země, kde je
odběratel registrován jako plátce DPH.
68/ Co jsou to reverse-charge služby a jak se u nich uplatňuje DPH?
Reverse-charge jsou zvláštní skupinou služeb, u kterých je místem plnění místo, kde má
odběratel služby své sídlo. Do této skupiny patří následující služby:
• převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a
podobného práva,
•
reklamní služba,
•
poradenská, inženýrská, konzultační, právní, účetní a jiná podobná služba,
zpracování dat a poskytnutí informací,
•
bankovní, finanční a pojišťovací služba, s výjimkou nájmu bezpečnostních
schránek,
•
poskytnutí pracovní síly,
•
nájem movité věci, s výjimkou všech druhů dopravních prostředků,
•
telekomunikační služby,
•
provozování rozhlasového a televizního vysílání,
•
elektronická služba,
•
přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání
podnikatelské činnosti,
•
poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby
(zprostředkovatelská služba), která spočívá v obstarání služby z této skupiny.
III.4. Svoboda usazování (zakládání provozoven)
69/ Jaké výhody mi přinese přímý vstup na německý trh formou vlastní pobočky,
nebo dceřiné společnosti?
Otevření vlastního zastoupení na německém trhu v jakékoliv formě přispívá v každém
případě ke zvýšení prestiže české firmy, neboť ta v tomto okamžiku vystupuje vůči
svým německým partnerům v podstatě z pozice domácího subjektu. Podstatnou
výhodou je také urychlení vzájemné komunikace a každodenní mapování podmínek
trhu, s nímž je takto možno navázat mnohem užší kontakt.
Nikoliv nepodstatnou výhodou je možnost získávat rychleji a přímo zkušenosti z tohoto
trhu, které se mohou stát zdrojem inspirace a motivace i pro podnikatelské aktivity
30
prováděné v ČR. Nové zkušenosti týkající se zejména způsobu práce, řízení podniku,
organizace práce a marketingu lze velmi dobře využít i na českém trhu. I poměrně
nepopulární povinné členství v hospodářských komorách přináší výhody v podobě
rychlých a přímých informací o dění na trhu.
Zajímavou příležitostí může být i získání podpory (informační, marketingové či
finanční) od místních hospodářských institucí, či přístup ke službám místních bank
včetně úvěrů.
70/ Chci v SRN podnikat. Čím bych měl začít?
Prvním krokem by mělo být vyjasnění, proč tam chcete podnikat, co tím sledujete hned,
k čemu to má vyústit v budoucnu. Následně byste si měli ujasnit, kde konkrétně v SRN
chcete podnikat, kde chcete mít sídlo, protože v různých místech mohou existovat
odlišné podmínky pro podnikání. Pak byste si měli získat všechny důležité informace
z předpokládaného místa podnikání (daňové, účetní, podmínky pro registraci, ceny
nájmů a služeb atd.). V konečné fázi rozhodování byste měli zvážit, jaká forma
zastoupení v SRN bude optimální.
Vzhledem k možným složitostem při získávání informací doporučujeme využívat služeb
specializovaných firem, které německý trh dlouhodoběji zpracovávají.
71/ Jako český podnikatelský subjekt (právnická osoba či OSVČ) si chci založit
v SRN své zastoupení. Jaké mám možnosti?
Můžete si založit tzv. nesamostatnou provozovnu, odštěpný závod nebo dceřinou
společnost (například GmbH). Jako OSVČ si můžete též zažádat o vydání německého
živnostenského oprávnění, které může být, jako v ČR, vázáno na určité podmínky.
72/ Co to je nesamostatná provozovna (Betriebsstätte)?
Není subjektem německého práva a ani nevyžaduje daňovou registraci (je to obdoba
české provozovny), pokud nepřináší žádný příjem. Je výhodná zejména jako kontaktní
místo pro prvotní (časově omezené) jednání s německými partnery, mapování trhu,
marketingové a jiné akce, pro něž je vhodné mít adresu v SRN. V SRN se pouze
ohlašuje, je plně součástí české firmy.
73/ Jak mohu založit nesamostatnou provozovnu?
Nejdříve si najdete v SRN místo, kde ji budete provozovat a podepíšete o tom
potřebnou smlouvu (např. nájemní). Pak s touto smlouvou nahlásíte na příslušném
živnostenském úřadu v ČR novou provozovnu, jejíž registraci si necháte potvrdit.
S přeloženým českým potvrzením o nahlášené provozovně a s přeloženým dokladem
o vlastní subjektivitě zaregistrujete osobně na místně příslušném úřadu provozovnu
v SRN. O registraci v SRN obdržíte doklad, který je vhodné předat v kopii na
živnostenský úřad v ČR.
31
74/ Potřebuje zástupce nesamostatné provozovny v SRN nějaká povolení?
Protože se u nesamostatné provozovny nepředpokládá trvalý pobyt jejího zástupce
v SRN, žádná povolení nepotřebuje.
75/ Co to je samostatná provozovna (Niederlassung / Zweigniederlassung)?
Je to obdoba českého odštěpného závodu. Vyžaduje zapsání do německého obchodního
registru, ale nestává se subjektem německého práva. Nemůže tedy provádět samostatné
právní úkony, žalovat, být žalován atd. – to musí vždy český subjekt, jehož je odštěpný
závod součástí. Stává se ale subjektem německého účetního a daňového systému, tedy
účtuje a zdaňuje podle německé úpravy, jako německá firma.
Je vhodná zejména pro aktivity jako přijímání objednávek, vyjednávání obchodů,
vyřizování reklamací, reklamační servis, pro menší výrobní aktivity atd. Nemusí mít
základní jmění.
76/ Jak mohu založit samostatnou provozovnu?
Je to již složitější proces než u provozovny nesamostatné a doporučujeme proto i účast
německého právníka a notáře. Začít by se mělo vyhledáním vhodného sídla takové
provozovny a následně nalezením právníka, který zajistí potřebné náležitosti (sepíše
potřebné listiny nutné k registraci, zajistí notáře, jedná s příslušným soudem o registraci
atd.)
77/ Jak mohu v SRN založit dceřinou firmu – společnost s ručením omezeným?
Proces je obdobný jako v ČR. Po nalezení sídla dceřiné firmy doporučujeme nalézt
i advokáta, který zajistí vše potřebné. Tomu je pro sepsání společenské smlouvy nutné
dodat potřebné informace – seznam společníků, jaké mají mít vztahy, kdo bude
odpovědným zástupcem, kde bude sídlo firmy, jaký bude mít název, které činnosti chce
provozovat, jak se bude ve firmě rozhodovat, jaké bude mít orgány atd., jako u firmy
české. Německý právník zajistí následně další potřebné úkony – notářské zápisy,
registrace na příslušných institucích atd.
78/ Kolik stojí založení GmbH v SRN?
To je samozřejmě různé, podle počtu živností, výše základního jmění atd. Společnost se
základním jměním v minimální výši 25 000 EUR, se třemi volnými živnostmi, dvěma
společníky, s jednoduchou společenskou smlouvou atd. by měla být založena s náklady
na vše potřebné (odměna advokátovi, notářské a další poplatky) ve výši od cca 1 700 –
2 000 EUR.
79/ Chceme si v SRN založit dceřinou společnost GmbH. Můžeme v ní zaměstnávat
české a později německé pracovníky?
V zásadě platí, že tzv. klíčoví pracovníci (majitelé a řídící pracovníci mateřské firmy
v ČR) mohou v dceřiné společnosti pracovat v rámci volného pohybu služeb a nemusí
32
být proto v dceřiné společnosti ani zaměstnáni, pokud v ní nepracují trvale. Pokud v ní
budou pracovat trvale v roli jednatelů či dalších řídících pracovníků, budou muset žádat
o povolení k pobytu (tedy mít i trvalé bydliště), ale nemusí mít pracovní povolení
(doporučujeme však prověřit na místním pracovním úřadě). Čeští výkonní pracovníci
(úředníci, dělníci atd.) budou muset žádat o pracovní povolení a je zcela na místním
úřadu práce, zda ho obdrží. Pro všechny zaměstnance dceřiné firmy platí požadavky a
podmínky jako pro zaměstnance německé (tarifní mzdy, sociální pojištění, úrazové
pojištění atd.).
80/ Lze si v SRN koupit již existující GmbH, která je bez závazků?
I v SRN existují firmy, které se zakládají pro následný prodej tzv. kabátové společnosti.
Jde o společnosti různých právních forem, nejčastěji ale GmbH (s.r.o.). I u těchto
společností jsou ale nutné následné právní úkony jako změny společníků, sídla,
předmětů činnosti atd. Protože tyto úkony trvají zhruba stejně dlouho, jako při zakládání
společnosti nové, efekt tohoto řešení se ztrácí.
81/ Jaké jsou podmínky pro kvalifikaci a její uznávání?
U živností volných, kde není nutné prokázat kvalifikaci ze strany německých
živnostníků, není nutné prokazování kvalifikace ani českými subjekty. Odlišná situace
však nastává v okamžiku, kdy má být provozována živnost vázaná, která vyžaduje
splnění kvalifikačních předpokladů. V některých oborech již došlo k dohodám
o uznávání kvalifikace ve všech členských státech. U žadatele je zpravidla
prozkoumáno, zda jeho kvalifikace získaná v ČR odpovídá kvalifikaci požadované
v SRN. Pokud tomu tak není, je nutné absolvovat dodatečná školení, či kursy a složit
příslušnou zkoušku. Pak lze vykonávat i živnost vázanou. Více informací sdělí pracovní
úřady a další státní orgány v místě podnikání.
82/ Musí mít jednatel dceřiné společnosti v SRN trvalé bydliště?
Pokud bude v SRN pracovat nepřetržitě déle než tři měsíce, musí žádat o povolení
k pobytu, jehož součástí je i trvalé bydliště. V době zpracovávání těchto odpovědí ale
není zcela jasné, jak to bude v případech, kdy bude jednatel k výkonu své funkce
dojíždět. V Bavorsku, konkrétně v Regensburgu, to nutné není. V BádenskuWittenbersku se to vyžaduje. Problém je zřejmě v tom, jak v které spolkové zemi bude
řešeno tzv. fiktivní převzetí doporučené pošty.
83/ Můžeme si v německé bance otevřít firemní účet (více účtů)?
Ano, můžete si založit účtů kolik chcete. Stačí doklad o existenci firmy (např. ověřený
překlad výpisu z obchodního rejstříku, případně doklad o registraci zastoupení v SRN) a
osobní doklad (např. cestovní pas). Lze si zajistit i elektronické ovládání účtu z ČR.
33
84/ Jak to bude s placením daní, založím-li v SRN provozovnu nebo dceřinou
firmu?
Z hlediska zákonů daňových platí, že zisk se musí danit v té zemi, kde byl vytvořen.
Z toho vyplývá, že budete-li vytvářet zisk v SRN, musíte se zde stát plátcem daní a tedy
se k tomu účelu i registrovat. Nemůžete dlouhodobě podnikat v SRN a nebýt zde
nějakým způsobem daňově registrován. Jak a jaké daně budete platit doporučujeme
konzultovat s německým daňovým poradcem.
85/ Jaká pravidla platí pro vedení účetnictví provozovny nebo zastoupení v SRN?
Budou to samozřejmě pravidla určená německým právem. Navíc záleží na tom, jakou
formu bude mít vaše zastoupení (odštěpný závod, dceřiná společnost)
86/ Jaké další podmínky a požadavky musí moje nová provozovna nebo společnost
splňovat (např. v oblasti bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí, sociální
problematiky (odbory apod.), požárních předpisů atd.)? Kde získám potřebné
informace?
Tyto záležitosti se budou lišit podle toho, v jakém oboru budete podnikat, v jakém
rozsahu atd. Doporučujeme obrátit se na místně a věcně příslušnou hospodářskou či
řemeslnickou komoru, případně na poradenskou firmu, která se podnikáním
zahraničních firem v SRN zabývá. Problém je i v tom, že v SRN probíhá v rámci
Agendy 2010 řada změn, jejichž aktuální stav je třeba sledovat průběžně.
34
IV. Praktické informace a řešení problémů
87/ Jaký význam má tzv. Zelený bod (Der Grüne Punkt) a jaké jsou podmínky pro
toto označování?
Podle Nařízení o obalech (Verspackungsverordnung), které vstoupilo v platnost
12.6.1991, musí být zajištěn sběr a recyklace všech obalů, které jsou na území SRN
prodány konečným spotřebitelům. Nařízení se tedy téměř výhradně týká jen
spotřebitelských obalů, přičemž přepravní obaly, jejichž cesta končí u velko- a
moloobchodníků a u prostředníků jsou z jeho působnosti vyjmuty. Nařízení se však
vztahuje i na obaly, které jsou dodávány restauracím, hotelům, nemocnicím, malým
živnostníkům a zemědělským podnikům. Výrobci a distributoři obalů jsou podle tohoto
nařízení povinni zajistit sběr a likvidaci těchto obalů vlastními silami, nebo za pomoci
k tomuto účelu speciálně zřízené společnosti.
Takovou společností je Daules System Deutschland AG, která má status nevýdělečné
akciové společnosti. Výrobci či distributoři obalů mohou požádat tuto společnost
o vydání licence, která je spojena s povinností zaplatit poplatek za obaly, které byly
uvedeny do oběhu v SRN, a s povinností podávat pravidelná hlášení. Držitelé licence
pak mají právo (nikoliv povinnost) označit své výrobky symbolem zeleného bodu.
Z hlediska německého práva je lhostejné, který článek distribučního řetězce povinnost
zaplatit poplatek za sběr a recyklaci obalů splní. Záleží tedy na vzájemné dohodě
obchodních partnerů, kdo příslušný poplatek zaplatí. Kontrolu splnění povinnosti
provádí namátkově společnost Duales System Deutschland AG pomocí kontrol výrobků
přímo v distribuční síti. Výrobek je vždy porovnán s centrální databází, kde je zjištěno,
zdali některý obchodní článek příslušný poplatek zaplatil. Z hlediska samotné kontroly
je označení výrobku logem zeleného bodu nepodstatné. Důležité je, zda byl uhrazen
poplatek.
Více informací o fungování systému a o způsobu výpočtu poplatků (včetně příkladů
kalkulace) je možno nalézt na stránkách www.gruener-punkt.de.
České firmy se mohou v případě zájmu o získání licence na zelený bod obracet na
Česko-německou obchodní a průmyslovou komoru v Praze, která uzavření smluv
zprostředkovává. Více informací o této službě a aktuální kontakty naleznete na
stránkách Česko-německé obchodní a průmyslové komory na adrese www.dtihk.cz.
88/ Co to je SOLVIT?
Jedná se o síť specielních institucí fungujících ve všech státech EU, které mají pomáhat
podnikatelům řešit jejich problémy s úřady jiných členských zemí. Máte-li podezření, že
jste v jiné členské zemi diskriminováni, podáte si stížnost na SOLVIT ve vlastní zemi a
ta již zajistí, aby byla vyřízena v zemi údajné diskriminace. Do týdne byste se měli
dozvědět, zda je stížnost považována za oprávněnou a do dalších šesti týdnů, jak byla
vyřízena. Český SOLVIT sídlí v budově Ministerstva průmyslu a obchodu ČR v Praze.
35
Více na www.mpo.cz. Se sítí SOLVIT spolupracují i česká Euro Info Centra, na něž se
můžete také s žádostí o pomoc obracet – viz www.euroinfocentrum.cz .
89/ Řeší SOLVIT problémy i mezi podnikatelskými subjekty z různých zemí EU?
Nikoliv. SOLVIT řeší pouze problémy mezi občany (i v roli podnikatelů) a státními
institucemi - například, když příslušný úřad jiného členského státu odmítne povolit
provozování určité živnosti nebo klade na firmy z jiných členských zemí EU
požadavky nad rámec pravidel jednotného trhu.
90/ Německá firma si u nás objednala výrobu podle své výkresové dokumentace,
ale nyní po nás chce, abychom vyráběli podle nově dodaných a upravených
výkresů. My to však nedokážeme zvládnout v původním termínu a za již smluvně
dohodnutou cenu. Co máme dělat?
Rozhodně trvejte na tom, aby změna zadání byla stvrzena písemně (dodatkem ke
smlouvě či k objednávce) a aby bylo zřejmé, že zadavatel respektuje změnu termínu
dodání, případně i ceny.
91/ Zjistili jsme, že náš německý odběratel začal distribuovat naše výrobky pod
svou novou firmou, která ale není naším odběratelem. Co s tím máme dělat?
Rozhodně doporučujeme o tom s partnerem jednat, protože to může (i když nemusí) být
signál o tom, že firma, která vaše výrobky odebírá, bude bankrotovat.
92/ Funguje v SRN trh s pohledávkami obdobně jako v ČR?
Zdaleka tomu tak není. Protože je v SRN fungující soudní systém, většina sporů
o nezaplacené pohledávky se zde řeší dohodou či tzv. upomínacím řízením (v ČR řízení
o platebním rozkazu). Je-li nutné tzv. klasické soudní řízení, tak i v něm se lze dostat
k rozsudku daleko rychleji než v ČR. Je proto daleko méně důvodů, proč
s pohledávkami obchodovat.
93/ Svůj spor s německým odběratelem musíme řešit u německého soudu, ale
soudní náklady jsou pro nás příliš vysoké. Můžete nám poradit, jak to řešit?
V SRN se financováním soudních sporů zabývá společnost D.A.S. ProFi AG
z Mnichova. Pro české podnikatele tuto službu ve spolupráci s německou advokátní
kanceláří Wohlfarth, Dr. Gutmann, Pitterle ze Stuttgartu obstarává společnost Dr.
Molnár + Partners Consulting (www.drmpc.cz). Podmínkou je sporná částka vyšší než
50 000 EUR a Vaše dostatečně silná důkazní situace (tedy existence potřebných
listinných a dalších důkazů).
36
94/ Náš německý partner nám dosud neuhradil fakturu, ačkoliv termín platby
vypršel již před měsícem. Co máme dělat?
Zašlete doporučeně jednu upomínku s termínem platby do cca deseti dnů. Pokud ani pak
platba nepřijde, nechte poslat předžalobní upomínku německým advokátem. Pouze
německý advokát bude totiž moci podávat ve věci u německého soudu žalobu nebo
jiným způsobem ohrožovat majetek dlužníka.
95/ Chceme při vymáhání naší pohledávky za německým dlužníkem požádat o
pomoc i německou hospodářskou a průmyslovou komoru nebo příslušný svaz
podnikatelů. Může nám to pomoci?
Spíše ne. Pokud se tím vůbec bude taková instituce zabývat, pak jim dlužník většinou
oznámí, že je pohledávka neoprávněná. Přitom o oprávněnosti pohledávky může
rozhodnout pouze soud. V době, kdy v SRN bankrotuje značné množství firem, je při
vymáhání pohledávek nejdůležitějším faktorem čas. Tímto postupem byste ho zbytečně
ztráceli.
96/ Má význam využívat při vymáhání pohledávek služeb tzv. inkasních
společností?
Je to zřejmě nejlevnější způsob, jak vymáhat pohledávku prostřednictvím třetí osoby.
Problém může být v tom, že zkušenější dlužník to může planým jednáním využít
k získání času. Doporučujeme proto nechat zaslat první upomínku a nebude-li
vyslyšena, pak co nejdříve využít služeb německého advokáta.
97/ Jaký má význam posílat dlužníkovi předžalobní upomínku německým
advokátem? Proč nestačí advokát český?
Význam je spíše psychologický. Německý dlužník si uvědomí, že se výrazně mění jeho
pozice, protože německý advokát může podávat okamžitě u německého soudu žalobu a
tím začít ohrožovat jeho majetek. Pokud pošle předžalobní upomínku advokát český,
pak to nebývá vnímáno jako vážné ohrožení, protože český advokát žalobu u
německého soudu podávat nemůže.
98/ Jaký je efekt předžalobní upomínky od německého advokáta a kolik taková
služba stojí?
Podle našich zkušeností reaguje na takovou upomínku zhruba 70 % německých
dlužníků. Většina z nich vstřícně, tedy buď zaplatí nebo jednají o splátkách, snížení
ceny kvůli vadám či termínu dodání atd. Menší část dlužníků buď pohledávku zcela
odmítne, postaví proti ní vlastní pohledávku či hraje „mrtvého brouka“.
Odměna advokáta za předžalobní upomínku je stanovena ceníkem a je dána výší
pohledávky. Při pohledávce ve výši 3 000 EUR je to 209 EUR, při výši 10 000 EUR je
to 506 EUR, při výši 30 000 EUR je to 778 EUR, při výši 80 000 EUR je to 1 220 EUR
(ceny jsou uvedeny jako příklad, ceník je podrobnější). Dojde-li k jednání s dlužníkem,
37
mohou vzniknout vícenáklady za cestovné advokáta. Odměna zahrnuje zpracování a
odeslání upomínky i následná jednání.
99/ Náš německý partner tvrdí, že je kvůli svým odběratelům v přechodné platební
neschopnosti a požaduje od nás, abychom souhlasili s jeho splátkovým
kalendářem. Nám asi nic jiného nezbude, ale chtěli bychom mít jistotu, že dluh
skutečně uhradí. Jak máme postupovat?
Ideální je, aby dlužník stvrdil svoji nabídku formou tzv. vykonatelného notářského
zápisu. V něm potvrdí, že příslušnou částku skutečně dluží a jak ji bude splácet.
Notářský zápis by měl současně obsahovat, že když se zpozdí s jednou splátkou, je
ihned splatný celý dluh a že si je vědom, že tento dluh lze vymáhat rovnou exekucí jeho
majetku. Obdobný vykonatelný dokument mohou sepsat i advokáti obou smluvních
stran. Nesplní-li dlužník termín jediné splátky, lze žádat exekutora o výkon exekuce.
100/ Existuje v SRN možnost zkráceného soudního řízení jako je v ČR u
platebního rozkazu? Pokud ano, kolik to stojí a jak dlouho to trvá?
V SRN existuje institut tzv. upomínacího řízení (Mahnbescheid), který je obdobou
českého platebního rozkazu. V případě podání návrhu ze hraničí je však příslušný pouze
jeden soud v Berlíně a ten nestíhá vyřizovat podání příliš rychle (většinou však do tří
měsíců). Cena se odvíjí od výše pohledávky. Jako příklad uvádíme celkovou cenu
(soudní poplatek a odměnu advokáta) v EUR bez 16% DPH: pohledávka 3 000 – cena
209, pohledávka 10 000 – cena 506, pohledávka 30 000 – cena 778, pohledávka 80 000
– cena 1 220 atd.
101/ Jak účinné je tzv. upomínací řízení?
Mezi německými partnery se vydáním rozhodnutí řeší cca 70% sporů. V případech
zahraničních věřitelů podává drtivá většina německých dlužníků odpor a musí se stejně
pokračovat tzv. klasickým soudním sporem. Němečtí dlužníci zřejmě spoléhají na to, že
věřitelé z důvodů finančních či jiných nebudou podáním žaloby u příslušného soudu
pokračovat.
102/ Budeme muset podávat na německého dlužníka soudní žalobu, ale v naší
smlouvě jsme příslušnost soudu a platné právo neřešili. Kde je lépe podávat žalobu
- v ČR nebo v SRN?
Obecně je vždy lépe podávat žalobu tam, kde je majetek dlužníka. Navíc od našeho
vstupu do EU platí i pro české podnikatele Nařízení Rady ES č. 44/2001 o působnosti,
uznávání a výkonu rozsudků v občanských a obchodních záležitostech, které stanoví, že
ve většině obchodních sporů musí být žaloba podávána u soudu příslušného dle sídla
dlužníka. Výjimky jsou například v případech sporů o nemovitosti, kde je příslušný
soud dle jejího místa. Jde-li tedy o případ klasické pohledávky, pak musíte žalovat
v SRN a v tom případě je lépe určit jako rozhodné německé právo.
38
103/ Můžeme se u německého soudu soudit podle českého práva?
Můžete, ale má to značnou nevýhodu. Žádný německý soudce české právo nestudoval a
tak bude muset vyžadovat na každý problém znalecké vyjádření od některé z institucí
v SRN, která se zabývá mezinárodním právem (právem jiných zemí). Takový znalecký
posudek bývá nejen značně drahý (platí nejdříve strana žalující), ale jeho vypracování
může trvat i několik měsíců.
104/ Jaké jsou náklady spojené se soudním sporem v SRN?
Jsou určeny příslušným ceníkem a není to jednotný procentní díl ze sporné částky.
Ceník je poměrně komplikovaný a je rozdělený podle stadií soudního sporu. Pro
přehlednost a alespoň základní orientaci uvádíme částky pro případy soudních sporů
v první instanci zakončených při druhém jednání. Částky jsou v EUR a bez 16% DPH.
O 3 000 – advokát 492,50, poplatek 178. O 10 000 - advokát 1 235, poplatek 392.
O 30000 – advokát 1 915, poplatek 680. O 80 000 – advokát 3 020, poplatek 1 312 atd.
Náklady musí hradit předem žalující, vyhraje-li soudní spor, hradí je dlužník.
105/ Jak probíhá obchodní soudní spor v SRN?
Po obdržení žaloby zašle soud žalobu žalovanému a vyzve ho, aby se většinou do
čtrnácti dnů vyjádřil k žalobě písemně. Co z žaloby žalovaný písemně nevyvrací, to
jako by uznal. Reakce žalovaného je pak soudem zaslána žalujícímu opět s výzvou
k reakci do čtrnácti dnů. Co z argumentů žalovaného žalující nevyvrací, jakoby uznal.
Obě strany sporu se přitom musí vyjadřovat konkrétně a uvádět pro svá tvrzení
i příslušné důkazy (písemné listiny, svědky atd.). Většinou již po této první výměně
písemných stanovisek soud svolá ústní jednání. Na něm soudce vyjádří své stanovisko
k projednávané věci a vyzve strany ke smíru. Pokud strany se smírem nesouhlasí,
probíhá na dalších jednáních důkazní řízení – předkládání listin, výpovědi svědků atd.,
dokud soud nevynese rozsudek.
106/ V jaké výši navrhuje německý soud smír a jak k němu máme přistupovat?
To je individuální. Navrhuje-li soud smír, pak tím vyjadřuje, že pohledávku nepovažuje
za zcela oprávněnou a že i argumenty dlužníka mají svoji váhu. Smír pak znamená, že
obě strany musí v něčem ustoupit. Nelze proto očekávat, že v rámci smíru dostanete
celou pohledávku i s úroky a dalšími náležitostmi. Věřitel většinou ustoupí od svých
původních protipožadavků (náhrada škody za pozdní dodání či nízkou kvalitu,
nejasnosti ve smlouvě atd.) a dlužník ustoupí od úroků, případně i ve výši pohledávky.
Podle našich zkušeností se smír v takových případech pohybuje většinou ve výši cca 3/4
původní pohledávky.
Doporučujeme zvažovat návrh soudního smíru zodpovědně. Pokud mají argumenty
dlužníka svůj právní význam, je lépe smír přijmout.
39
107/ Kdo může být u soudu jako svědek a jak se může na svoji výpověď připravit?
Jako svědek může být navržen každý, kdo není současně odpovědným zástupcem
žalující či žalované strany a má k projednávané věci o čem svědčit. Svědek by měl
předem vědět, o čem má svědčit, jaké otázky může očekávat, jak vlastně řízení u soudu
probíhá atd. Svědek nesmí být pouze vyzýván ke lživé výpovědi. Jakákoliv jiná příprava
je možná a dokonce žádoucí.
108/ Je vhodné využívat ve smlouvách s německými partnery rozhodčí doložky a
řešit tedy spory v rámci rozhodčího řízení?
Tady asi jednoznačné stanovisko nelze dát. Rozhodčí řízení bývá mezi evropskými
podnikateli využíváno spíše tehdy, když mají zájem řešit své spory mimo státní orgány
a většinou o velké částky (například dceřiné firmy s mateřskou, mezi sebou atd.).
Náklady na řešení sporů u renomovaných evropských rozhodčích soudů bývají také
často výrazně vyšší než u soudů řádných. K řešení sporů českým rozhodčím soudem
nebývají němečtí podnikatelé často ochotni, protože naše pověst zkorumpované země
jim v tom brání. Doporučujeme proto zvažovat tuto otázku vždy případ od případu.
109/ Náš německý dlužník již více než rok slibuje, že nám dlužnou částku zaplatí,
vystavil nám dokonce nekrytý šek, poslal kopii bankou potvrzeného platebního
příkazu atd., ale peníze stále nepřišly. Máme na něj podat trestní oznámení?
Německá státní zastupitelství, kam byste případné trestní oznámení měli nahlásit,
v takových případech většinou oznámí, že se jedná o věc obchodní a jí tedy nepřísluší.
V SRN se jen výjimečně orgány činné v trestním řízení zabývají spory mezi věřiteli a
dlužníky. Pokud není evidentní přímý úmysl dlužníka věřitele podvést, pak to neřeší. A
takovému úmyslu nenasvědčuje jednoznačně ani nekrytý šek a ani podaný platební
příkaz, protože dlužník mohl očekávat platbu, která by vše pokryla. Navíc byste měli
zvážit, k čemu je věřiteli dlužník ve výkonu trestu odnětí svobody.
110/ Existují v SRN soukromí exekutoři? Jak dlouhý a jak účinný je v SRN výkon
exekuce?
V SRN jsou pouze soudní exekutoři a ti jsou značně přetížení. Nejefektivnější je
exekuce obstavením bankovního účtu, ale jeho číslo je lépe dodat. Efektivnost výkonu
exekuce formou zabavování majetku je většinou nízká.
40
V. Zdroje informací
Poradenské a informační služby
WebTrade CZ s.r.o. – poskytuje informační, poradenské a asistenční služby pro export
do SRN, provozuje portál www.exportdosrn.cz. V rámci poskytování služeb českým
exportérům buduje i Centra služeb pro česko-německý obchod (www.spcgt.cz), v nichž
zakládá a pomáhá provozovat pobočky českých firem v SRN. První centra jsou v Praze
a v Regensburgu.
Sdružení českých podniků v Německu - slouží k výměně zkušeností českých firem
působících na německém trhu, obhajobě jejich společných zájmů i poskytování
poradenských, informačních, vzdělávacích a dalších služeb. Sídlí v Berlíně, více
informací na www.vtud.org
Dr. Molnár + Partners Consulting s.r.o. – poskytuje poradenské a informační služby
v oblasti rizik v česko-německém obchodě, obstarává německé právní služby. Více
informací na www.drmpc.cz
Euro Info Centrum Plzeň (EIC CZ 647) – poskytuje informační služby v oblasti
evropské legislativy, zprostředkuje kontakty na zahraniční firmy, organizuje vzdělávací
semináře v oblastech souvisejících s podnikáním v rámci EU. Více informací na
www.bic.cz/eic .
Další Euro Info Centra v ČR – kontakty viz www.euroinfocentrum.cz
Zdroje informací na Internetu
Celní správy
Spolková celní správa
www.zoll-d.de
Generální ředitelství cel ČR
www.cs.mfcr.cz
Komory a svazy
Česko-německá obchodní a průmyslová komora
www.dtihk.cz
Spolkový svaz německého hospodářství
www.bdi-online.de
41
Německý sněm obchodních a průmyslových komor
www.ihk.de
Ústřední sdružení německých hospodářských svazů
pro zprostředkování a odbyt
www.cdh.de
Spolkový svaz německého velkoobchodu a
zahraničního obchodu
www.bga.de
Ministerstva a úřady
Portál německé státní správy
www.bund.de
Spolkové ministerstvo spravedlnosti
www.bmj-bund.de
Spolkové ministerstvo financí
www.bundesfinanzministerium.de
Spolkové ministerstvo financí (daně)
www.bmf.bund.de
Spolkové ministerstvo zahraničních věcí
www.aussenministerium.de
Spolkové ministerstvo vnitra (pobyt)
www.bmi.bund.de
Spolkové ministerstvo hospodářství a práce (práce) www.bmwa.bund.de
Spolkové ministerstvo zdravotnictví
a sociálního zabezpečení
www.bmgs.bund.de
Portál české státní správy
www.statnisprava.cz
Ministerstvo financí ČR
www.mfcr.cz
Česká daňová správa
cds.mfcr.cz
Celní správa ČR
www.cs.mfcr.cz
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
www.mpo.cz
Licenční správa (při MPO)
www.mpo.cz (sekce Licenční správa)
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
www.mzv.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí
www.mpsv.cz
Česká správa sociálního zabezpečení
www.cssz.cz
42
Podpora exportu v ČR
Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade www.czechtrade.cz
Česká Centra v zahraničí
www.czechcentres.cz
Česká exportní banka
www.ceb.cz
EGAP- Exportní garanční
a pojišťovací společnost
www.egap.cz
Statistické úřady
Český statistický úřad
www.czso.cz
Spolkový statistický úřad
www.destatis.de
Velvyslanectví
Velvyslanectví ČR v SRN
www.czech-embassy.de
Velvyslanectví SRN v ČR
www.german-embassy.cz
Další
ExportDoSRN - obecné informace ze SRN,
poptávky a nabídky
www.exportdosrn.cz
Spolková agentura pro práci
www.arbeitsagentur.de
Telefonní seznam (SRN)
www.gelbe-seiten.de
Veletrhy - databáze veletrhů v SRN
a v dalších zemích
www.auma.de
Výpisy z obchodního rejstříku v SRN
www.jusline.de
Zelený bod
www.gruener-punkt.de
Německá spolková banka
www.buba.de
VIES - systém pro ověřování DIČ
europa.eu.int/comm/taxation_customs/vies/en/vieshome.htm
EUR-Lex – legislativa EU
europa.eu.int/eur-lex
Sbírka zákonů ČR
www.mvcr.cz/sbirka
43
44
Rejstřík
Termín
Otázka číslo
AG
15
Certifikace
viz Uznávání certifikace
Daně
84
Dceřiná firma
65,69,71,77,79,80,82
Dlužník
viz Vymáhání pohledávek
Dodání zboží
2,40,41,45,46
DPH
43,44,46,66-68,84
EURES
2,55
Exekuce
99,110
Exkluzivita
31
Export
viz Dodání zboží
GmbH
14,16,77,78,80
Grüne punkt
viz Zelený bod
Hospodářské komory
21-23,64,69,95
IHK
viz Hospodářské komory
Internet
viz Kontakty na firmy
INTRASTAT
42
KG
13
Kontakty na firmy
25-27
viz též DPH, Spotřební daň
45
Kvalifikace
viz Uznávání kvalifikace
Licenční správa
62
Minimální mzda
24
Montáž
viz Vysílání zaměstnanců, Poskytování služeb
Obchodní komory
viz Hospodářské komory
Obchodní právo
6-8
Obchodní rejstřík
10,11
Obchodní zastoupení
viz Provozovna
OHG
12
OSVČ
53,61,71
Pobočka
viz Dceřiná firma, Provozovna, Založení firmy
Pohledávky
92
Pojištění zaměstnanců
58,59,79
Povolení k pobytu
2,48,53,56,79,82
Poskytování služeb
2,60,63-68
viz též Vymáhání pohledávek, Soudní spory
viz též Trvalý pobyt
Práce na živnostenský list viz OSVČ
Pracovní povolení
2,48-50,52,63,64,79
Právní služby
17,18,93,96-100,104
Právní subjektivita firem
9,72,73,75
Právo
viz Obchodní právo, Právo SRN
Právo SRN
5-7,102,103
46
viz též Soudní spory
viz též AG,GmbH,KG,OHG
Provozovna
71-76
Přechodné období
1,2,61
Služby
viz Poskytování služeb
Smlouva o dílo
51,62
Smlouvy
19,38,39,73,108
Sociální pojištění
viz Pojištění zaměstnanců
SOLVIT
88,89
Soudní náklady
100,104
Soudní spory
103-108
Spotřební daň
45
Trvalé bydliště
53,79,82
Trvalý pobyt
48,74
Uznávání certifikace
47
Uznávání kvalifikace
81
Vymáhání pohledávek
94-102,108,109
Vysílání zaměstnanců
2,50,54,58,59,62,63
Vývoz
viz Dodání zboží
Založení firmy v SRN
2,69,71,73,76-79,86
Zaměstnání v SRN
2
Zelený bod
46,87
Žaloba
viz Soudní spory, Vymáhání pohledávek
viz též Smlouva o dílo
viz též Vymáhání pohledávek
viz též Povolení k pobytu, Trvalý pobyt
viz též Povolení k pobytu
viz též Soudní spory
viz též EURES
47
Tato publikace byla vydána v rámci projektu „West-East Business Partnership“ za finanãní podpory Evropské komise
Euro Info Centrum PlzeÀ, záfií 2004