číslo 5/VIII. ročník - Základní umělecká škola FA Šporka, Jaroměř

Úvodník
Jak vykročit do nového roku
Běţná věc, zdá se. Nevydařených roků je ale stále mnoho. Není to vţdy tak jednoduché. Zkusme to podchytit
hned v úvodu a dobře vykročme. Pro ty, kteří netuší jak na to, slouţí níţe rozepsaný návod.
(Pro všechny, kteří to dobře vědí, je moţno přeskočit rovnou na bod č. 5)
1. Zjistěte jaké je počasí.
Počasí se zjišťuje tak, ţe se kouknete z okna. Kdo okno nemá nebo je líný, podívá se na aktuální předpověď.
Kdyby bylo počasí, do kterého se vám nechce vykračovat, akci odloţte. Musíte-li vykročit, i kdyţ se vám
nechce, berte to jako výzvu. Ač se vám chce nebo nechce, je dobré se obléct.
2. Obujte se.
Řádné obutí, zvýší pravděpodobnost, ţe vám nebude zima na chodidla. Pokud máte boty s tkaničkami,
je dobré je zavázat, mohli byste klopýtnout. Riziko, ţe se natáhnete, sniţuje bota uzpůsobená chůzi.
3. Otevřete dveře od domu.
Skrze zavřené domovní dveře se těţko vykračuje. Jestli máte natolik umaštěné ruce, ţe by se nedalo zabrat
za kliku, otřete je do kalhot.
4. Vykročte.
Vykračuje se tak, ţe jednu nohu necháte na zemi a druhou ne. Správné vykročení je směrem vpřed. Kdo
je pověrčivý, vykročí pravou, jinak na tom nezáleţí. Před došlápnutím nohy se ujistěte, ţe nevkračujete na
kluzký povrch, do kaluţe, do bláta nebo na něco podobné konzistence.
5. Věřme.
Věřit se dá v mnoho věcí, třeba v lepší budoucnost následujících dvanácti měsíců.
Šťastný krok a rok přeje Mattěj
Z notesu pana ředitele
I kdyţ zatím počasí nástup nového roku moc nepřipomíná, v mém notesu je zřetelně napsáno leden 2014. Přece
jen na chvilku ještě otočím o list zpět. Prosinec byl v naší škole naplněný přípravou na koncerty a představení,
výtvarníci oblékli celou školu do svátečního, radost rozdávali ţáci zušky na spoustě vystoupeních nejen
v Jaroměři, ale i širokém okolí. A to všechno vyţadovalo spoustu času, námahy a poctivé práce ţáků, učitelů
a obětavosti rodičů. Za to patří všem obrovský dík. A teď zpátky na stránku nadepsanou 2014. Začátek roku je
tradičně v zušce věnován především třídním koncertům a školnímu kolu soutěţe Základních uměleckých škol,
tentokrát ve hře na klavír, housle a kytaru. Celý rok 2014 je vyhlášen „Rokem české hudby“, a proto se určitě
více zaměříme na všechnu krásnou muziku, která je s naší zemí spojena. Je to obrovský poklad a bylo by škoda
nechat ho jen leţet zavřený v truhlici. A protoţe je to velký poklad, bude potřeba spolupráce všech tří oborů na
naší škole. A to je jedna z tisíce věcí, kvůli které se těším na nový rok. Kaţdý z nás má určitě spousty plánů
a moţná předsevzetí. A tak si moc přeji, abychom všichni měli dostatek zdraví pro tělo i duši, aby nám
nechyběla píle a vytrvalost a abychom byli občerstvováni stále čerstvým pramenem inspirace.
Krásný nový rok Vám přeje Váš Vlastimil Kovář
Šťastný nový rok 2014!
přejí ţáci a učitelé
výtvarného oboru
O jednom Novém roce
Byl jednou jeden chlapík jménem Petr. Petr byl docela pověrčivý a věřil hlavně pranostice:
„Jak na Nový rok, tak po celý rok!“ Proto, kdyţ se 1. ledna probudil, první, na co myslel, bylo: „Dneska se
nesmí stát nic zlého. Jinak budu mít celý rok zkaţený.“ Moc mu v tom nepomáhalo to, ţe ho hrozně bolela
hlava, protoţe den předtím trochu popíjel. Dopoledne ale proběhlo celkem v klidu. Poprvé se to viditelně
zkazilo, kdyţ si připravoval oběd. Během krájení brambor Petrovi uklouzla ruka a řízl se do prstu. Jelikoţ neměl
doma obvaz ani náplast, musel si prst zabalit do kapesníku. „Doma není moc bezpečno“, říkal si, „raději se půjdu
projít.“ Teple se oblékl a vyrazil. Hned před domem však uklouzl po zledovatělém chodníku a natáhl se jak
dlouhý tak široký přímo do sněhu. „To není dobré znamení. Raději půjdu domů.“ U dveří od bytu sáhl do kapsy
pro klíče. Sáhl i do druhé, ale nic nenašel. Hlasitě si zanadával, protoţe mu došlo, ţe si zapomněl klíče doma.
„To se mi ten den teda povedl“, říkal si Petr, kdyţ se pokoušel dostat se do svého bytu oknem a sousedka, která
si myslela, ţe je to zloděj, na něj zavolala policii. Kdyţ ho konečně policie pustila domů, zalezl si do postele a uţ
nevylezl…
Jestli je pranostika o Novém roce pravdivá a Petra po celý rok pronásledovala smůla, to uţ si radši domyslete
sami. A jak jste na tom vy?
BobuLe
LDO má čtvrtstoletí a oslavuje, kudy chodí
Literárně-dramatický obor je v tomto školním roce pětadvacetiletý. Je tedy dávno dospělý, stojí zcela pevně na
vlastních nohou, leccos uţ zaţil a má své výsledky… Cestou dramatické výchovy připravuje ţáky a studenty „do
ţivota“ a to nejen profesního ale i osobního a divadelně je k vidění u nás i v zahraničí. Do další pětadvacítky mu
přejme hodně sil a elánu a nápadů a fantazie a úspěchů a neobyčejných záţitků na obou stranách forbíny.
K loňským říjnovým a listopadovým neobyčejným záţitkům patřily představení inscenace Hotel ve Slovinsku,
pohádka Císařovy nové šaty v divadle Disk v Praze (scéna DAMU), představení „Jeho tygr“ v praţském divadle
Minor na Přeletu nad loutkářským hnízdem (přehlídka toho nejlepšího a nejinspirativnějšího z tvorby
profesionálních a amatérských loutkářů za uplynulou sezónu), představení Pastýřky putující k dubnu na
Náchodských dnech poesie, „Lakomá Barka“ a „Císařovy nové šaty“ na divadelním festivalu Šest v Chocni.
K nezapomenutelným
setkáním patří to s prozaikem,
básníkem,
výtvarníkem, recesistou
a performerem Marianem Pallou na POSEDu ve Svitavech, kde nejstarší studenti inscenovali za účasti autora
2
netradičně formou happeningu v netradičním prostoru netradiční Pallovu prózu z knihy „Zameť mou hruď“ pod
názvem „Obočí“. Začátek výročního školního roku utekl jako voda v Labi a protoţe dvakrát nevstoupíš do stejné
řeky, pracujeme dál na sobě a na nových projektech.
A coţe nás čeká? Nejstarší soubory připravují několik projektů: dvě inscenace inspirované starými předlohami
Ch. Perraulta z knihy Pohádky mé matky husy, pohybově-výtvarný projekt „Ten, který přeţil Varšavu“
(A. Schoenberg) si vybrala k individuální práci Kateřina Prášilová, mladší ročníky potom připravují souborové
inscenace ze Starých pověstí českých, O perníkové chaloupce, O Smolíčkovi a podle A. Mikulky „Dům u pětiset
básníků“ a ten nejmladší soubor se nechává inspirovat kníţkou „Lichoţrouti“ P. Šruta. O premiérách vás budeme
informovat. Ale uţ nyní Vás zveme na únorové školní kolo Přehlídky dětských recitátorů a účastníků krajského
kola Wolkrova Prostějova a na březnovou Předváděčku dramaťáku. Těšíme se na vás!
Jé
Poděkování
paní Janě Ţárské
Velmi moc a ještě jednou děkujeme paní Janě Ţárské, která nám přinesla dvě tašky kníţek pro naši Literární
šatnu. Jedná se většinou o dobrodruţnou literaturu pro pány kluky, ale mezi novými tituly si své přestávkové
a čekací čtení najdou i holky a rodiče. Naše poděkování tedy míří do Místní knihovny v Černilově: Děkujeme!
Bylo – Nebylo
Advent v Muzeu
Sešly jsme se všechny
kolem
10.
hodiny.
Převlékly se do kostýmů
Barbor a Lucií a začaly
chodit po muzeu. Barbory
rozdávaly jablka, oříšky
a Lucie uklízely a „holily“
chlapce a chlapy. Bylo to
docela obtíţné, jelikoţ
nikdo dobrovolně nechtěl
na naši hru přistoupit.
Vystoupily jsme celkem
dvakrát. A Lucie oholily
celkem pět chlapů.
Anna Vitvarová, Barbora Maksymovová, Tereza Michelová a Rozálie Metelková
3
Jen nás trochu mrzelo, ţe lidé se koukali pouze na sbory a, kdyţ jsme přišly na řadu my, úplně klidně odcházeli
a víc je nezajímalo. Proč? Ale jinak jsme si to uţily.
čaBMa
V doprovodném kulturním programu Adventu v Městském muzeu vystoupil také komorní pěvecký sbor Bel
Canto, flétnový soubor Musica per Legni a kapela The Ribbons. pozn. redakce
Ţáci ZUŠ F. A. Šporka v Jezbinách
Nejmladší ţáci hudebního oboru ZUŠ F. A. Šporka vystoupili ve středu 4. prosince v podvečer se svým
hudebním programem na Mikulášské besídce v Jezbinách. Pořadatelem této akce byla TJ Sokol Jezbiny , která
společně s tamním Sborem dobrovolných hasičů připravila všem vystupujícím sladkou odměnu. Dovoluji si
pochválit všechny vystupující za skvělou reprezentaci naší školy, velmi pěkné výkony a zodpovědnou domácí
přípravu. Milým kolegům – p. uč. Janě Kovářové, N. Prokopové, K. Brzkové a V. Kováři za obětavou práci při
přípravě vystoupení.
Mgr. Markéta Kočí
Koncert pro Klub seniorů
Ve středu 11. prosince se konal v sále ZUŠ F. A. Šporka koncert pro Klub seniorů. Je mnohaletou tradicí, ţe
první třetina koncertu patří dětem z MŠ Na Zavadilce. Letos děti, pod vedením paní učitelky Mgr. Simony
Duškové, připravily krásný dvacetiminutový program, který navodil tu pravou sváteční atmosféru.
Poté následoval program našich ţáků, kteří svými výkony dotvořili pomyslný „hudební dáreček “ pro naše
jaroměřské seniory.
Mgr. Markéta Kočí
paní učitelky a děti z Mateřské školy Na Zavadilce
Magdalena Kazmirowská a paní učitelka Ivana Kubíčková
Pavlína Tichá
Za Vánoční výzdobu koncertního sálu děkujeme
paní učitelce Sáře Semerákové a jejím ţákům.
4
Představujeme... PF
(novoročenku)
Napadlo vás někdy, co tajemná značka či zkratka vlastně znamená? Co je to, to PéeFko, které posíláme
přátelům? Kde se vlastně vzaly ty kartičky s letopočtem nového roku, které si v lepším případě schováváme?
Tedy vězte, co nám říká kamarádka Wiki(pedia):
Novoročenka – PF – odvozeno z francouzštiny: „Pour féliciter“ = pro štěstí – je kartička s přáním do nového
roku. Původ a historie hromadného rozšíření novoročenek v českém prostředí jsou nejasné. Obvykle se uvádí, ţe
významným popularizátorem novoročenek byl hrabě Karel Chotek z Chotkova a Vojnína (1783 - 1868, v letech
1826 - 1843 byl nejvyšším praţským purkrabím). S jeho jménem je údajně spojeno téţ pronikání zkratky PF,
z francouzského „pour féliciter“, do českého prostředí. Francouzština patřila na počátku 19. století k povinné
výbavě nejvyšších společenských vrstev, francouzská inspirace není proto překvapující. Zajímavé však
bezesporu je, ţe zkratka PF v českém prostředí zdomácněla a dodnes je text PF či POUR FÉLICITER téměř
běţnou součástí českých novoročenek. Ve Francii se toto slovní spojení pro novoroční přání v současnosti
nepouţívá. Historie českých novoročenek je však nejméně o několik století starší neţ novoročenky Karla
Chotka. Bezpečně je doloţena kovová novoročenka v podobě mince s německy psaným nápisem ZVM NEVEN
IAHR, vyrobená v praţské mincovně a datovaná do roku 1606.
Významnými propagátory a tvůrci novoročenek byli a jsou výtvarní umělci. Je pravděpodobně jejich zásluhou,
ţe novoročenka nemá být pouze slovním sdělením, ale téţ uměleckým dílem, které má potěšit a často téţ
pobavit. Všeobecné rozšíření novoročenek je spojeno se sériovou výrobou zejména tištěných papírových přání
a v poslední době téţ stále oblíbenějšími elektronicky rozesílanými novoročenkami. Novoročenky si dodnes
uchovávají charakter důvěrného osobního sdělení. Své místo však mají i v moderním obchodním marketingu, ve
kterém mohou být novoročenky i významným reklamním nosičem.
Novoročenky v původním smyslu slova (tj. zhotovené originální grafickou technikou a vesměs rozesílané
umělci) jsou vyhledávaným sběratelským artiklem.
Wikipedie, Otevřená encyklopedie
Novoročenky z archivu LDO, jsou i pro vás:
od
Geisslers Hofcomoedianten Kuks (vlevo nahoře)
herečky Jany Altmannové Praha (vedle)
Michala Drtiny (Artama Praha, vlevo dole)
Impulsu Hradec Králové (výtvarník Mario Alfieri, vpravo dole)
5
Přišly jsme a zvítězily jsme…
…Šárka Pádrová a Petra Janečková
Kde jste to tedy byly? Byly jsme ve Stonavě, to je za Karvinou. Jaká tam byla cesta? Dlouhá. Jely jsme
vlakem a autobusem a chvilku jsme šly pěšky…A jak se vám tam líbilo? Bylo to tam moc hezký, i kdyţ trochu
víc zima, ale hlavně úţasná zkušenost pro nás obě… Co to znamená? No, slyšely jsme ostatní, jak zpívají,
viděly jsme nové prostředí…A jaký byl váš repertoár? Zpívaly jsme pět skladeb, Moravské dvojzpěvy a lidové
písně: Ej, zaluţický poljo, Hájku hájku, Moţnost, Jablíčko a Zajatá. Kdo měl ten nápad vás do soutěţe
přihlásit? Paní učitelka Kristýna Brzková. (Právě kolem prochází pan učitel Miloš Dvořáček a děvčata přijímají
jeho autentické gratulace ke svému umístění v soutěži) V naší kategorii jsme byly tři (soutěţní seskupení).
Kategorie byly stanoveny podle věku a podle zaměření školy - umělecké školy, konzervatoře a akademie
múzických umění a tak…Hodnotilo se na body – byly jsme první. Korepetovala paní učitelka Ivana Kubíčková
a šlo jí to. Vůbec jsme to nečekaly! Po nás šly hodně dobrý holky, měly úplně něco jiného. Limit byl jen
časový…Co byste vzkázaly
našim čtenářům?
Šárka:
Vzkáţeme
všem
zpěvákům, ať to nevzdávají po
prvních pěti letech…ten pravý
svůj hlas objeví aţ později.
Teď uţ mě zpívání moc baví,
kdyţ jsem byla malá, bylo to
horší, zpívala jsem moc
nosem, při zpěvu jsem huhlala
a na ţádnou soutěţ jsem se
nedostala. Pak se to v 15-ti
letech zlomilo. To Petra
vyhrávala soutěţe od malička.
Ty jsi neměla se zpěvem
ţádný problém? Petra: No,
asi jo, těch prvních pět let, já
si to moc nepamatuju, jsem
tady uţ jedenáct let…na
soutěţích bylo fajn…
Kam míříte? No, do Nové
Paky na „Slavíčka“ a příští rok
nás čeká zušková soutěţ a chceme se dostat na republiku (do ústředního kola soutěže ZUŠ) A kam míříte
profesně? Uţ máte jasno? Šárka: Učitelka zpěvu a dalších takových předmětů – sólový zpěv a hudební
6
výchova a něco k tomu na pedagogické fakultě. Teď jsem na střední, máme na škole pěvecký sbor. Petra: Já
chodím na obchodku v Hradci, tam se nezpívá vůbec. A co potom ještě nevím, moţná taky něco s učením
a zpěvem…Velká gratulace vám oběma a paním učitelkám a hodně úspěchů v letošních dalších soutěţích
a přehlídkách. Jé
…viděli jsme…
…Lucie a Jana Holínského při Adventu v muzeu…
…paní učitelku Hanu Medkovou a její ţáky…
…flétnový soubor s paní
učitelkou Martinou
Zemkovou…
…pana učitele Petra Slezáka
s ţáky na Prvním Vánočním
koncertě…
...a nejmladší ţáky hudebního oboru z předmětu Muzicírování paní učitelky Markéty Kočí
na Druhém Vánočním koncertě.
7
Do šatny
Při štědrovečerní večeři se ptá Pepíček maminky:
„Máš v krku kost?“
„Ne.“
„Tak na čem ti drţí hlava?“
„Dals mu pod stromeček ten nůţ?“
„Dal.“
„A co říkal?“
„Auuu!“
Jenda vytáčí telefonní čísla a ptá se:
„Je tam Jeţíšek?“
„Ne.“
„Tak proč zvedáte sluchátko?“
„Děti, přece jen bude k večeři ten kapr!“ oznamuje na Štědrý den
maminka. „Ale vţdyť ho tatínek šel pustit do rybníka!“
„Šel, ale kdyţ ho tam házel, nevšimnul si, ţe je rybník zamrzlý!“
Konstatuje pes při pozorování prskavky:
„A to jsem si myslel, ţe nejvíc prská naše kočka!“
Chlapík po silvestrovské oslavě na Nový rok ráno
zastaví taxík: „Jste volný?“
„Ano, nasedněte si.“
Při novoročním přípitku manţelka náhle zesmutní :
„A vešlo by se vám sem ještě kuře a basa piv?“
„Právě jsem si uvědomila, ţe mám všechny šaty od loňska!“ „Ale jo.“
„Blééééáááááuuuuuůůůůůůůůůůůůůůů!“
„Letos budu celé jaro hlídat dvorek,“ říká jako novoroční
předsevzetí malý Karlík. „Nechci dopadnout jako vloni, kdy mi někdo s prvním sluncem ukradl sněhuláka!“
„Tati, uţ mě to sáňkování nebaví!“
„Ale synu, jsi na čerstvém vzduchu,
nenaříkej a táhni mě pěkně nahoru!“
Chlapec se ptá muţe, který zimomřivě drţí ruce v kapsách:
„Strejdo, kolik je hodin?“
„Přijď se zeptat v létě!“
Přijde v zimě pán domů a ptá se sám sebe: „Co jsem to chtěl? Aha, najíst se.“ Nají se. „Ne, to není ono. Napít
se!“ Napije se. „Ne, to také není ono! Uţ to mám, chci se vykoupat!“ Vykoupe se. „Ne! Chci si sundat lyţe!“
Soudce: „Můţete mi vysvětlit, proč jste se během jedné noci pětkrát vloupal do stejného obchodního domu?“
„To je jednoduché, chtěl jsem dát manţelce pod stromeček šaty a ona mě je poslala čtyřikrát vyměnit!“
Dívka dostala pod stromeček večerní šaty. „Mami, co je to za látku?“ „To je přírodní hedvábí.“
„Od toho malinkého nehezkého červíka?“ „Ţe se nestydíš, takhle mluvit o tatínkovi!“
Vtípky vybrala k-Ája a Jé
Obrázky nakreslili ţáci paní učitelky Sáry Semerákové, fotografie z archivu ZUŠ, Jé a Péš
Základní umělecká škola F. A. Šporka, Jaroměř, Na Obci 142, 551 01, Jaroměř, tel. 491 812 356
e-mail : [email protected] , www.zus-jaromer.cz
5. číslo vychází 6. ledna 2014 na Tři krále - o hodinu dále
redakční rada: TzjvvK (Monika Němečková), Pijavka (Edita Valášková), Ga (Kateřina Prášilová),
BobuLe (Lenka Jechová), Mattěj (Matěj Kubina), k-Ája (Karolína Novotná), Péš (Petra Březinová)
čaBMa (Barbora Maksymovová), čaBMa+Péš=B☺P, *A* (Anna Holínská), RoKr (Romana Králíková)
úkoly z hudební nauky: MaKo (Markéta Kočí), korektury, grafická úprava: Jé (Jarka Holasová)
8