Speciální sociologické teorie

Transkript

Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 10. 2014
Speciální sociologické teorie: anotace
Anotace
• Tento předmět nabízí studentům přehled speciálních sociologických
teorií s ohledem na otázky mediálních studií. Studenti získají
poznatky z historie a typologie masové komunikace, sociologických
přístupů k masové komunikaci, a přehled o hlavních představitelích
jednotlivých škol a koncepcí, tématech mediálních studií (např.
účinky, globalizace, sociální média, atd.) a také o etice médií a
mediálním vzdělávání. Studenti získají zápočet za seminární práci,
kterou tvoří písemné podklady příspěvku do společné diskuse,
blogu, kolokvia, na jedno z témat pro závěrečné práce (teze pro
kolokviální diskusi).
Více zde:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialni-sociologicketeorie/
Speciální sociologické teorie: přehled témat
Tematické okruhy:
1. Historie masové komunikace a předchůdci vědy o masové
komunikaci (hlavní vývojové trendy masové informace a komunikace,
politická a společenská komunikace, Max Weber, Walter Lippmann,
John Dewey, Harold Lasswell)
DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové
komunikace. Praha: Univerzita Karlova, 1996.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum,
1995.
Tematické okruhy:
2. Matematická a systémová teorie komunikace (Claude Shannon,
Warren Weaver, Ferdinand de Saussure, Roman Jakobson, Niklas
Luhman a tři základní sociální systémy: archaický, městský,
technickoprůmyslový, Karl Deutsch a vliv kybernetiky na komunikaci)
ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004.
LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK
Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2006. ISBN 80-7325100-0.
SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of
Communication. USA: The University of Illinois Press, 1964. 125 s.
Tematické okruhy:
3. Kritický výzkum a Frankfurtská škola (Theodor Adorno, Max
Horkheimer, kultura, masová kultura, kulturní průmysl, komodifikace a
komercionalizace kultury)
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál,
2007.
Tematické okruhy:
4. Příjemci a publikum, Birminghamská škola (Stuart Hall, Dennis
McQuail, Jürgen Habermas, zakódování a dekódování, recepce a
interpretace sdělení, preferované čtení mediálních obsahů, koncepce
veřejnosti, masového a mediálního publika, difuzní podoby publika)
HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné
kategorie občanské společnosti. Praha: Filosofia, 2000. ISBN 80-7007134-6.
HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and
signifying practices. London – California : Sage, 1997 (2003). ISBN 0
7619 5432 5.
2007.
Tematické okruhy:
5. Funkcionalismus, symbolický interakcionizmus, sociální konstrukce
reality (Talcott Parsons, Robert K. Merton, Herbert Blumer, John B.
Thompson, George H. Mead, Charles H. Cooley, Peter Berger, Thomas
Luckmann)
BERGER, Peter Ludwig – LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce
reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.
MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of
a social behaviorist. Chicago: University of Chicago Press, 1997. 401 s.
ISBN 0-226-51668-7.
MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL:
Free Press, 1957.
VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha:
Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Tematické okruhy:
6. Postmoderní znaková situace – virtualita, mýtus; ideologie vs.
postindustriální společnost, globalizace, Torontská škola (Roland
Barthes, Jean Baudrillard, Daniel Bell, Marshall McLuhan)
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 8086569-73-X.
BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings.
California: Stanford University Press, 2001. 304 s. ISBN 0-8047-4272-3.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.
Tematické okruhy:
7. Účinky médií, etické a vzdělávací aspekty působení médií na
společnost (PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá
reklama, podprahová sdělení, společenská odpovědnost a právní
regulace médií, objektivita, mediální výchova)
2007.
8. Mediace – medializace – sociální média (pojetí masové komunikace
ve 20. a ve 21. století, technologická a obsahová specifika digitální
komunikace, síťová komunikace, konvergence médií, internetová
žurnalistika, videožurnalistika, infotainment, seriózní a bulvární média)
2007.
Speciální sociologické teorie: doporučená studijní literatura
BARTHES, Roland. Mytologie. Praha: Dokořán, 2004. 170 s. ISBN 80-86569-73-X.
BAUDRILLARD, Jean – POSTER, Mark. (ed.) Selected Writings. California: Stanford University Press, 2001. 304 s.
ISBN 0-8047-4272-3.
BERGER, Peter Ludwig – LUCKMANN, Thomas. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno:
Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-46-1.
ČERNÝ, Jiří – HOLEŠ, Jan. Semiotika. Praha: Portál, 2004.
DEFLEUR, Melvin l. – BALLOVÁ-ROKEACHOVÁ, Sandra J. Teorie masové komunikace. Praha: Univerzita Karlova,
1996.
HABERMAS, Jürgen. Strukturální přeměna veřejnosti: zkoumání jedné kategorie občanské společnosti. Praha:
Filosofia, 2000. ISBN 80-7007-134-6.
HALL, Stuart. (ed.) Representation: Cultural representations and signifying practices. London – California : Sage,
1997 (2003). ISBN 0 7619 5432 5.
KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. Praha : Karolinum, 1995.
LUHMANN, NIKLAS. Sociální systémy: nárys obecné teorie. Brno: CDK Centrum pro studium demokracie a kultury
(CDK), 2006. ISBN 80-7325-100-0.
MEAD, George Herbert. Mind, self and society: from the standpoint of a social behaviorist. Chicago: University of
Chicago Press, 1997. 401 s. ISBN 0-226-51668-7.
MERTON, Robert K. Social Theory and Social Structure. Glencoe, IL: Free Press, 1957.
McLUHAN, Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. 348 s.
MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha: Portál, 2007.
SHANNON, Claude E. – WEAVER, Warren. The Mathematical Theory of Communication. USA: The University of
Illinois Press, 1964. 125 s.
VYMAZAL, Jiří. Koncepce masové komunikace v sociologii. Praha: Univerzita Karlova, 1991. 120 s.
Speciální sociologické teorie: témata pro závěrečné práce
1. Vysvětlete pojem frankfurtská škola a pozice, ze kterých redefinovala pojmy
kultura, masová kultura, kulturní průmysl, proces komodifikace a
komercionalizace kultury. Jakou úlohu ve společnosti přisuzují masovým
médií? V čem je tento přístup dnes překonán?
2. Analyzujte historické kořeny vzniku teorií evolucionismu a
neoevolucionismu a příslušným modelům vývoje společnosti s akcentem na
kulturní a sociální prvky. Přibližte základní teze těchto teorií. Vysvětlete
tvrzení, že prostředky mediální komunikace jsou dnes podstatným nositelem
evoluční změny.
3. Vysvětlete podstatu teorie strukturálního funkcionalismu a charakterizujte
základní myšlenky Talcotta Parsonse (koncepce AGIL) jako jejího výrazného
představitele. Jakou úlohu plní podle tohoto schématu masová média v
moderní společnosti?
4. Vymezte pozice, ze kterých byla kritizována teorie strukturního
funkcionalismu a její korekce ze strany Roberta King Mertona, včetně
vymezení pojmu teorie středního dosahu. Jakou úlohu v poznávání sociální
reality přisuzuje Merton empirickým šetřením? Diskutujte o tom, s jakým
možným efektem působí masová média na své publikum.
5. Charakterizujte transformační procesy proměny společnosti moderní ve
společnost postmoderní – postindustriální na základě základních tezí Daniela
Bella, včetně proměny sociální mentality a role masových médií v tomto
procesu.
6. Vysvětlete proměny sebepojetí v mediovaném světě, procesy
individualizace a institucionalizace ve spojení s problematikou zviditelňování
jako všudypřítomného fenoménu, úlohu masových a sítových médií v tomto
procesu.
7. Vysvětlete na příkladech pojem symbolická interakce a v souvislosti s ním
pojem mediovaná kvaziinterakce podle Thompsona, charakterizujte zejména
postavení televize v tomto procesu. Jaké typy interakce a jejich
charakteristické rysy obecně znáte?
8. Vymezte východiska teorie sociální konstrukce reality, význam jazyka a
jazykového kontextu jako nástroje konstruování světa. Jak problematická je
úloha médií v tomto procesu a posouvání hranic mezi realitou a virtualitou.
9. Objasněte systémovou teorii a její charakteristické znaky, mediální systém
jako subsystém sociálního systému. Klíčové otázky způsobu fungování
systému a jeho základní funkce. Niklas Luhman jako významný představitel
systémové teorie a jeho vymezení tří základních sociálních systémů (archaický,
městský, technicko-průmyslový) a jejich dominantních komunikačních
postupů.
10. Vymezte vztah mezi vědou a ideologií a problém ideologizace humanitních
a sociálních věd. Vysvětlete pojem ideologie v kontextu studia společnosti.
Diskutujte o médiích jako nositelích určitého souboru idejí a jako možných
nástrojích prosazování těchto idejí ve společnosti.
11. Co znamená a jaké podoby má konvergence médií?
12. Diskutujte o dnešním pojetí koncepce veřejnosti, masového a mediálního
publika, představte pojem difuzní podoby publika. Jak se tyto představy
proměňují v návaznosti na nástup internetových médií?
13. Objektivita a pravdivost v médiích v éře globalizace: sen, chiméra, nebo
prázdný pojem? Vysvětlete na příkladech.
14. Technologická a obsahová specifika digitální komunikace, internet jako
pracovní nástroj, zdroj a prostředník přenosu informací, webová stránka jako
efektivní a účinný komunikační nástroj, ekonomické aspekty internetového
vydávání, regulace internetu – ano-ne?
15. Specifika internetové žurnalistiky – příklady a srovnání s žurnalistikou v
tiskových médiích, etika internetové žurnalistiky, specifické internetové žánry,
hypertext, interaktivita, práce se čtenáři, Internet jako pracovní nástroj
novináře (zdroj informací, email jako komunikační nástroj, online konference
atd.)
16. Historické postavení médií ve společnosti, hlavní vývojové trendy masové
informace a komunikace a jejich vazba na vývojové trendy lidské společnosti,
politiky a ekonomiky.
17. Uveďte některé teorie o dopadu, možném vlivu a míře účinku médií na
společnost, společenské instituce a jednotlivce. Jak se tyto představy vyvíjely
v čase? Jak se konkrétně projevují snahy o řízení a kontrolu mediálního vlivu?
18. Představte základní myšlenky tzv. torontské školy a historické souvislosti
jejího vzniku, zejména úvahy McLuhana o vzájemné determinaci uspořádání
společnosti a dominantního komunikačního média. Jak rozumíte jeho
výrazům - ,,médium je poselstvím“ a ,,globální vesnice“.
19. Vysvětlete základní rysy a východiska tzv. birminghamské školy. Definujte
základní představy modelu zakódování a dekódování vzhledem k procesu
recepce a interpretace sdělení. Vysvětlete představu preferovaného čtení
mediálních obsahů.
20. Analýza mediálních obsahů - mediální obsah jako specifický druh
informace. Informace a dezinformace, realita a virtuální realita, společenské
instituce, které se podílejí na vytváření a transformaci komunikačního
kontextu v masové komunikaci. Komunikační kontext. Metafora v pojmovém a
audiovizuálním vyjádření.
21. Média tzv. seriózní a tzv. bulvární, jejich srovnání, rozdílné důvody vzniku a
metody fungování. Jak působí tatáž informace v seriózním a v bulvárním tisku,
kdo, jak a proč ji vybírá, priorizuje, umísťuje a prezentuje. Infotainment.
Příklady.
22. Sociální a ekonomické podmínky vzniku a rozvoje rozhlasového a
televizního vysílání, diferenciace rolí rozhlasu a televize. Role audiovizuálních
médií v modelování postmoderního světa. Vytváření umělých a virtuálních
kontextů, krize hodnot, mediální mytologie.
23. Základy dramaturgické skladby v auditivních a audiovizuálních médiích.
Cesta od nápadu k hotovému dílu. Část a celek v programové skladbě.
24. Politika, komunikace a ideologická kontrola – pojem, pojetí a modely
politické komunikace, liberální koncepce demokracie a mediální průmysl tvorba veřejného mínění. "Moc" médií - mýty a realita. Příklady z historie,
aktuální srovnání.
25. Význam masových médií v politické komunikaci – role médií v politické
komunikaci, metody, techniky a zásady manipulace a přesvědčování, politická
korektnost, newspeak
26. Etika ve sdělovacích prostředcích – Komparace etických kodexů českých
médií, dokumenty, normy, zákony ČR a EU
27. Zásady mediální výchovy – pojem, cíle, metody a prostředky, vliv médií na
osobnost člověka, funkce postojů a jejich změn
28. Jaký je vzájemný vliv politiky a médií z hlediska teorie masové
komunikace, svoboda projevu a svoboda médií z pohledu politických a
ekonomických institucí, PR aktivity a komerční sektor a jejich vliv na charakter
médií (vlivové a PR aktivity, reklama a působení zadavatelů reklamy, skrytá
reklama, podprahová sdělení)
29. Jaký je vliv technologického vývoje v médiích na jejich postavení a
fungování ve společenském systému; digitalizace, virtuální prvky a
interaktivita, regulace elektronických médií z pohledu českých zákonů a
evropských směrnic.
30. Vysvětlete základní pojmy Deutschovy sociologie: informace, její hodnoty,
systémy a struktury přijímání informací, informační kanál, vliv kybernetiky na
komunikaci.
31. Média jako účastník politického procesu z pohledu vývoje: vyložte ve
stručnosti hlavní zlomové body vztahu médií k politické komunikaci – z
hlediska historie, politiky, technologií atd.
Speciální sociologické teorie: Postmoderní znaková situace –
virtualita, mýtus; ideologie vs. postindustriální společnost,
globalizace, Torontská škola
Podle hesla Wikipedie, která cituje D. McQuaila:
Herbert Marshall McLuhan (1911-1980) byl kanadský filozof,
spisovatel, literární kritik a mediální teoretik. Byl
představitelem tzv. Torontské školy, jeho pojetí médií je
někdy označováno jako technologický determinismus. K jeho
základním konceptům patří: horká a chladná média či globální
vesnice.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan
podle McQuail, Denis: Úvod do teorie masové komunikace, Praha, Portál 2009.
Sociologické pojetí přenosu jednotek sociální reality
(sociálního řádu): od habituizace (lidská činnost se mění ve
vzorce a jedinec je včleňuje do svého nitra: interiorizace) a
institucionalizace (habituizovaná činnost je typizována) k
legitimizaci (předávání další generaci, pojmová externalizace,
objektivizace). Sedimentace je výsledkem procesu
habituizace a redukce komplexity komunikátu, je to redukce
na zřetelně zapamatovatelnou entitu.
Na úrovni jedince je výsledkem sedimentace mém, který se
pak realizuje konkrétními jazykovými prostředky. Na úrovni
kolektivní komunikace může být výsledkem sedimentace
mýtus, který ztratil vztah k denotátu, k originálu, k jehož
propagaci původne sloužil.
Klíčové pojmy Marshalla McLuhana; médium je:
• extenze jako funkční prodloužení, upgrade – kolo/auto
umožňuje extenzi chůze, nohou
Marshall McLuhan: Jak rozumět médiím, podle Fyzikova představa přírody
od Wernera Heisenberga:
„Když C`-kung cestoval oblastmi na sever od řeky Han, spatřil starce
pracujícího na své zeleninové zahrádce. Onen stařec právě vykopal
zavodňovací strouhu. Vždycky sestoupil do studny, nabral nádobu s vodou
a vylil ji do strouhy. Stálo ho to obrovskou námahu, ale výsledky byly
zřejmě velmi skrovné.
C`-kung řekl: ,Existuje způsob, kterým bys mohl zavodnit za den sto struh.
Tak bys vykonal velmi mnoho a nestálo by to velkou námahu. Nechtěl by
ses o tom něco dozvědět?´
Zahradník se zvedl, podíval se na mudrce a zeptal se: ,A co by to mělo
být?´
C`-kung odpověděl: ,Vezmeš si dřevěnou páku a jeden její konec zatížíš
závažím. Tak budeš moci nabírat vodu tak rychle, že bude jen tryskat. Říká
se tomu studna s okovem.´
V té chvíli se ve starcově tváři objevil hněv. Řekl: ,Můj učitel mi řekl, že kdo
užívá stroj, bude také jako stroj pracovat. Ten, kdo pracuje jako stroj, bude
mít také srdce jako stroj. Ten, kdo bude v hrudi nosit srdce stroje, ztratí
svoji prostotu. Kdo ztratí svoji prostotu, ztratí jistotu duše. Ale nejistota
snah duše se neslučuje se smyslem pro čest. Ne že bych o těch věcech
nevěděl: já se stydím je používat.´“
HEISENBERG, Werner. The Physicist Concept of Nature. London, 1958. In McLUHAN,
Marshall. Jak rozumět médiím. Praha: Odeon, 1991. s. 68-69. ISBN 80-207-0296-2
• vtělené poselství – McLuhan: The Medium is The
Message/Massage/Mess Age, Mass Age
„Narkissos, pocházející z řeckého narkósis (otupělost). Mladík Narcis
považoval svůj vlastní odraz ve vodě za jinou osobu. Tato jeho zrcadlová
extenze mu otupila vnímání natolik, že se stal servomechanismem svého
vlastního rozšířeného či opakovaného obrazu. Nymfa Echó se pomocí
fragmentů jeho vlastní řeči pokoušela získat jeho lásku, avšak marně.
Narcis byl otupělý, přizpůsobil se své vlastní extenzi a stal se uzavřeným
systémem.
Jaký je smysl mýtu o Narcisovi? Lidé začali být náhle fascinováni každou
svou extenzí v každé látce mimo vlastní tělo.“
McLuhan, Marshall. Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. s. 55. ISBN
80-207-0296-2
• současná amputace zlepšované schopnosti:
„Kolo jakožto prostředek proti podráždění, způsobenému zvýšeným
zatížením, pak přináší novou intenzitu akce tím, že zosiluje oddělenou či
izolovanou funkci (rotující nohy). Takovéto zesílení může nervová soustava
vydržet pouze tehdy, když otupí nebo zablokuje vnímání. Toto je smysl
mýtu o Narcisovi. Obraz mladého muže je autoamputací či extenzí,
vyvolanou dráždivými tlaky. Obraz působí proti podráždění a vyvolává
obecnou otupělost či šok, znemožňující rozpoznávat. Amputace
znemožňuje sebepoznávání.“
McLuhan, Marshall. Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. s. 51. ISBN
80-207-0296-2
Klíčové pojmy Marshalla McLuhana:
Horká a chladná média
• Horká média – nízká participace, větší účinky na publikum
– rozhlas, film, přednáška, kniha
• Chladná média – vysoká míra participace, menší účinky na
publikum – telefon, televize, řeč, seminář, rozhovor
„Dnešní lidé jsou kočovní sběrači poznatků, lidé osvobozeni od
fragmentálního specialismu, nacházející se ve stejné kočovné roli, jakou
měli jejich paleolitiční předkové“
• vysokodefiniční a nízkodefiniční médium - vysoká definice
je stav naplněnosti daty; fotografie je vysokodefiniční,
karikatura je nízkodefiniční
McLuhan, Marshall. Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-2070296-2
http://jachuska.blogspot.cz/2008/02/marshall-mcluhan-jak-rozumt-mdim-tato.html
„Horké médium rozkládá kmenovou či feudální hierarchii –
např. peníze, kolo, psaní – všechny urychlení výměny inf
vedou k fragmentarizaci kmenové struktury základní změna,
která proběhla v elektronické době je stále větší zájem o
účinek poselství média než o význam Z pohledu h. a ch. médií
jsou zaostalé země chladné, my horcí, venkovan chladný,
městský občan horký, mechanická minulost však byla horká a
my v televizním věku jsme chladní...“
podle McLuhan, Marshall. Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. s. 51.
ISBN 80-207-0296-2
„Média jako překladatelé
Mluvené slovo nám umožnilo novým způsobem uchopit
prostředí – slova jsou systémy metafor a symbolů, které
překládají zkušenost do našich smyslů Pomocí elektrických
médií klademe své tělo do své rozšířené nervové soustavy –
všechny naše extenze – ruce, nohy… - se změní v informační
systémy Média stejně jako metafora transformují a předávají
zkušenost a poskytují nám nové transformované vidění a
vědomí...“
podle McLuhan, Marshall. Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. ISBN
80-207-0296-2
• globální vesnice/divadlo
Svět se za pomoci elektrické a elektronické technologie
propojil do jediné vesnice. Informace se promísťují z každé
části do jiné ve stejném čase. Všechny sociální a politické
funkce se potkávají v náhlé implozi a lidské vnímání
odpovědnosti je vysoce intenzivní.
Globání vesnice/divadlo – super/hyper park: extenze a
amputace, intenzivní smyslová zkušenost, narkóza...
http://cs.wikipedia.org/wiki/Marshall_McLuhan
McLuhan, Marshall. Jak rozumět médiím. Extenze člověka. Praha: Odeon, 1991. s. 6.
McLuhan, Marshall. Letters of Marshall McLuhan. Oxford University Press, 1987. s. 254.
• Dubajský park Global Village
http://www.hallodubai.com/wp-content/uploads/2009/11/global-village1.jpg
http://globalvillage.ae/
Jean Baudrillard byl francouzský filozof, sémiotik (1929–
2007), jeho základní komunikační teoréma opisuje stav, kdy se
masovokomunikační informace stala zprávou o životě znaků,
nikoli tím, co znaky v životě označují – je to krize reprezentace
– hyperrealita.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jean_Baudrillard
Klíčové pojmy Jeana Baudrillarda:
• Mediální systém produkuje mediální realitu, mód vědomí,
který se vyznačuje hyperreálnou znakovou situací: znaky
nic nereprezentují, slouží jen zachování systému, jsou to
simulace, simulakra
http://www.hallodubai.com/wp-content/uploads/2009/11/global-village1.jpg
Hyperreálná znaková situace
1. Signifikace, kulturní civilizační a sémiotická aktivita tvorby
znaků, dospěla do hyperreality z předmoderní doby, kdy
znaky představovali projekci, reflexi, diplastii (dvojníka)
skutečnosti – první stupeň vývoje mediálního a
zobrazovacího vědomí.
2. V období průmyslové revoluce a jiných zákonitostí 19.
století vznikal rozdíl mezi zobrazením a realitou, zejména
kvůli masovému rozšíření kopií (rekombinace je struktura
produkovaná aparátem) a znaky maskovali skutečnost.
3. Ve 20. století znaky maskovali i nepřítomnost skutečnosti
(ideologická označení třetí říše, budování komunismu a
pod.) až přicházejí imitace – simulakra.
Stírání rozdílu mezi realitou a obrazem reality (simulakrum):
• média (TV, film, tisk, internet) – komerční představy
zamlžují hranice mezi věcmi potřebnými a nepotřebnými;
• „směnitelnost“ reality – hodnota věcí je určena penězi,
nikoliv jejich užitečností;
• mnohonárodnostní kapitalismus – odcizuje předměty
místům, kde byly vyrobeny, a „původním“ surovinám, které
se využívají k jejich tvorbě;
• urbanizace – lidé se odcizují přírodě;
• jazyk a ideologie – jazyk je používán k zastírání reality,
zejména názorově dominantními skupinami.
V hyperrealitě je skutečná věc potlačena nebo znetvořena
obrazem své existence a shrnuje své myšlenky do věty:
„Skutečnost (už) neexistuje.“
médium = sémiotický produkt uvádějící do jiného stavu
vědomí/reality?
Děkuji za pozornost!
Studijní podklady v elektronické formě:
http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/specialnisociologicke-teorie/
Akademie managementu a komunikace
PhDr. Peter Jan Kosmály, Ph.D.
22. 10. 2014

Speciální sociologické teorie

Transkript

Podobné dokumenty

Speciální sociologické teorie