docMagazin Budoucnost 2016
download 
Stížnost Transkript
Magazin Budoucnost 2016
B udoucnost Bereme budoucnost do svých rukou! Pět zemí, jedna budoucnost? Jak lidé v různých kulturách přetvářejí svůj život p omocí technologií Kreativní megapole Jak mohou obyvatelé města p řispět k jeho rozvoji Mise na Mars Sen o životě na Marsu by se mohl stát skutečností voestalpine AG voestalpine -Strasse 1 4020 Linz, Austria T. +43/50304/15-0 F. +43/50304/55-0 www.voestalpine.com www.voestalpine.com Vydání 2016 Magazín voestalpine „Bereme budoucnost do svých rukou“ Milé čtenářky, milí čtenáři, asi znáte ten pocit sami – kvůli stále rychlejším změnám v okolním světě bývá někdy dost obtížné udržet krok ve všech oblastech. Svět se mění více než kdy dříve a změny s sebou vždy přinášejí nové výzvy. Anglický přírodovědec Charles Darwin si kdysi vytyčil úkol prozkoumat změny probíhající v biologických systémech. Právě on je autorem výroku: „Na Zemi není nic stálejší než změna.“ Darwin tak poukazuje na skutečnost, kterou my sami rádi přehlížíme a kterou by mnozí lidé nejraději zcela ignorovali. A sice, že změny jsou jednou z mála opravdu spolehlivých konstant. To znamená pro nás jako koncern, ale i pro každého jednotlivce, že musíme každý den čelit výzvám, které ze všech těchto změn vyplývají – v hospodářském, technologickém i společenském ohledu. Články tohoto vydání magazínu Budoucnost pojednávají o tom, jak takové „čelení výzvám“ může vypadat. Zachycují způsob, jakým technologie mění náš svět, a také ukazují, jakou roli hrají kulturní rozdíly při šíření a akceptaci nové techniky a nových technologií. Naše spolupracovnice Luciana Ferrandová například informuje o nadšení pro pokrok, které charakterizuje dnešní Argentinu. Pro tuto zemi je mimo jiné příznačný fakt, že technologické změny jsou tam přijímány s mimořádným nadšením. Technologie je v Argentině vnímána jako posilující prvek kulturního rozvoje a má pozitivní vliv na myšlení a konání tamních obyvatel, ačkoli pokroku stojí v cestě omezené zdroje. Michael Lind, spoluzakladatel New America Foundation, se v interview pro náš časopis ptá, jestli příliš mnoho technologie dokonce není proti lidské přirozenosti. Dochází však k závěru, že rozhodující je, jak s ní my sami naložíme. A také Paul Sullivan se ve své eseji zabývá tím, jak dalece ovlivňují technologické změny náš život a jak můžeme při změně perspektivy chápat změny 2 i jako šance. Ve všech těchto textech vycházejí autoři z téhož předpokladu: Změny mají vždy vliv na společnost jako celek. Díky spolupráci můžeme změny uchopit do rukou společně a můžeme jim společně čelit. Změny nám také doslova umožňují dotknout se hvězd, jak o tom píše Louisa P restonová. Dnes se celá řada mezinárodních vesmírných misí snaží vyslat první lidi na planetu Mars. Mnozí vědci sní nejen o průzkumu rudé planety, ale dokonce o jejím osídlení – a právě tyto perspektivy jsou možné díky probíhajícím technologickým inovacím a velkým vizím. Jsou to témata, na kterých nám ve voestalpine mimořádně záleží a která nás fascinují. Dnes vám představujeme lidi, jejichž sílu k inovacím – či přesněji snad vůli k inovacím – bychom měli chápat jako výzvu nám všem, abychom se k nim přidali. Protože jen uvědomělost a angažovanost každého z nás může tento svět změnit v pozitivním smyslu. Se srdečným pozdravem Wolfgang Eder, generální ředitel voestalpine AG 3 Obsah Jsme zde Myslíme dopředu Zůstáváme zvědaví 12 30 Technologie Jakou roli hraje při řešení globálních výzev? 60 Vydání 2016 Změna: předpoklad p okroku a zlepšení — strana 12 Technologie: tři zcela o dlišné pohledy na věc — strana 30 Specialisté: čtyři pra covníci s mimořádnými schopnostmi — strana 56 Síla změny Jak změny ovlivňují náš soukromý a profesní život 16 „Život bez rizika není možný“ 38 Jak lidé v různých kulturách přetvářejí svůj ž ivot pomocí technologií Interview s Wolfgangem Ederem 6 Náš svět Jak bude vypadat náš svět v budoucnosti? 18 4 48 Jak vidí lidé ve voestalpine budoucnost 20 8 Spoluautoři Lidé, kteří se podíleli na vzniku tohoto magazínu 8 Tiráž Naše budoucnost Průmysl ve znamení digitální revoluce Nápady, které nás posouvají dál Představujeme prozíravé vynálezce, kteří chtějí změnit náš svět Plnou silou vpřed Jak fungují hospodárné elektrárny budoucnosti 52 Tradiční firmy se pokoušejí přiblížit mladým a dynamickým zdrojům nápadů 22 Pět zemí, jedna budoucnost? Kreativní megapole Jak mohou obyvatelé města přispět k jeho rozvoji 56 Specialisté jsou nenahraditelní Představujeme vám čtyři lidi z našeho koncernu Mise na Mars Sen o životě na Marsu by se mohl stát skutečností 66 Pohled z oběžné dráhy Neuvěřitelné snímky Země ze satelitu Suomi NPP 70 Když jídlo zvyšuje výkon Můžeme se projíst k chytrosti, zdraví a kráse? 74 Chytří giganti Vývoj užitkových vozidel 76 Individualizace všedního dne Když jde ve službách skutečně o člověka 5 Náš svět Island Jak bude vypadat náš svět v budoucnosti? Toto jsou místa, která jsme v tomto vydání prozkoumali. Silicon Valley, USA Silicon Valley je vzorem pro celý svět: Aby bylo možné uskutečňovat radikální inovace, vyhledává stále více firem blízké start-upy. Průmysl ve znamení digitální r evoluce — strana 20 Německo Washington, D. C. Bombaj Keňa Washington, D. C., USA Rozhovor se spisovatelem Michaelem Lindem o technologiích a jejich roli v dnešní době i v budoucnosti. „Není cesty zpět“ — strana 34 Island Louisa Prestonová se vydává na procházku do krajiny, která se podobá Marsu, ale rozkládá se na Islandu. Doprovází ji zakladatel projektu „Mars One“. Mise na Mars — strana 60 6 Malajsie Americana Americana, Brazílie Lara Baralhasová z Americany by chtěla objevovat nové planety. Naše budoucnost — strana 18 Argentina V Argentině hrají roboti ve vzdělávání stále důležitější roli. Pět zemí, jedna budoucnost? — strana 38 Japonsko Silicon Valley Melbourne Argentina Německo Jak v elektrárnách získat více energie z p aliva využitím odpadního tepla. Plnou silou vpřed — strana 48 Bombaj, Indie „Tool Houses“ nabízejí plochy pro bydlení i výrobu. Kreativní megapole — strana 52 Keňa Zplynování biomasy je vhodné pro země, jako je Keňa, kde rozvodné sítě existují jen v omezeném rozsahu. Plnou silou vpřed — strana 48 Malajsie Mohammad Asadullah navrhuje zplynování biomasy, což vyžaduje méně paliva než elektrárny s parní turbínou. Plnou silou vpřed — strana 48 Japonsko Klišé nebo realita: Mohou mít i stroje duši? Pět zemí, jedna budoucnost? — strana 38 Melbourne, Austrálie Obyvatelé přišli s nápadem „Little Library“, malé knihovny, kterou organizují sami uživatelé. Kreativní megapole — strana 52 7 Tiráž Spoluautoři Lidé, kteří stojí za magazínem Budoucnost Spoluautoři Změny jsou součástí našeho života, bez nich by nebyl možný žádný pokrok. V tomto vydání n ašeho časopisu se díváme do budoucnosti: Jak se naše životy změní a jakou roli přitom bude hrát technika? Od Argentiny po Japonsko a od Kalifornie po Austrálii: Vyslali jsme naše reportéry doslova do každého koutu světa, aby nám vyprávěli o těch nejnapínavějších změnách. Část lidí, kteří jsou spoluautory tohoto vydání magazínu Budoucnost, bychom vám chtěli představit na těchto stránkách. Tiráž Chris Schinke Luciana Ferrandová Paul Sullivan novinář (Německo) Ke stěžejním zájmům Chrise Schinkeho patří technologie, filmy, literatura a divadlo. Žije a pracuje jako žurnalista na volné noze v Mnichově. Pro tento magazín napsal Chris Schinke příspěvek o k reativních megapolích. novinářka (Německo) Ve své profesi se Luciana Ferrandová vydává do stále nových světů – pro magazín Budoucnost se vypravila do oblasti technologie: Ve svém článku se zabývá akceptací technologií v Argentině a vztahy lidí k novým technologiím. autor a fotograf (Německo) Paul Sullivan je Brit žijící v Berlíně. Ve své profesi se zabývá zejména tématy kultury, životního stylu a cestování. Pro toto vydání maga zínu Budoucnost připravil esej zaměřenou na téma změn a proměn. — strana 52 — — strana 32 — — strana 12 — Vlastník a majitel mediálního obsahu: voestalpine AG voestalpine-Strasse 1 4020 Linec, Rakousko Vydavatel: Peter Felsbach Šéfredaktorka: Maria Reibenbergerová Tel.: +43/50304/15-5432 [email protected] Koncepce a redakce: Barbara Eckerová, Anne Kammerzeltová a Björn Lüdtke Ztvárnění: Sandra Stäblerová Tisk: Kontext Druckerei GmbH Spaunstrasse 3 a 4020 Linec, Rakousko 8 Louisa Prestonová Raouia Khederová Björn Lüdtke astrobioložka a astrogeoložka (Velká Británie) Louisa Prestonová, astrobioložka, astrogeoložka a rovněž TED Fellow, se zabývá hledáním života na Marsu a osídlováním jiných planet a měsíců. V magazínu Budoucnost ji doprovázíme na její misi. novinářka a rozhlasová moderátorka (Tunisko) Raouia Khederová informuje především o společenských a kulturních tématech ze své vlasti, Tuniska, a z dalších arabských zemí. V tomto vydání našeho magazínu zkoumá, jakou kulturní pozici zaujímá technologie v její rodné zemi. redaktor (Německo) Björn Lüdtke je od počátku jedním z těch, kteří spoluodpovídají za koncepci a redakci magazínu Budoucnost. Speciálními oblastmi, kterými se tento novinář na volné noze zabývá, jsou vlastně móda a marketing. Pro koncern voestalpine se ale rád pustil i do problematiky změn a technologií. — strana 60 — — strana 38 — — strana 38 — 9 Jsme zde Poskytujeme lidem oporu a bezpečí Díky své decentralizované struktuře můžeme fungovat a reagovat rychleji, zůstáváme blízko všem našim partnerům a snažíme se uspokojovat jejich potřeby s maximální flexibilitou a dynamikou. Problémy řešíme od základů a nepolevujeme, protože bojovat za budoucnost se vyplatí. 12 Síla změny Jak změny ovlivňují náš soukromý a profesní život 16 „Život bez rizika není možný“ Interview s Wolfgangem Ederem 18 Naše budoucnost Jak vidí lidé ve voestalpine budoucnost 20 Průmysl ve znamení digitální revoluce Tradiční firmy se pokoušejí přiblížit mladým a dynamickým zdrojům nápadů 22 Nápady, které nás posouvají dál Představujeme prozíravé vynálezce, kteří chtějí změnit náš svět 10 11 Jsme zde Jsme zde Síla změny „Nic není tak stálé jako změna.“ — Herakleitos z Efesu Ani změny už nejsou takové, jaké bývaly. K tomuto závěru by člověk mohl rozhodně dojít, kdyby srovnával dnešní generaci s těmi předešlými. Nezažily závratně rychlý rozvoj techniky, který proměňuje náš každodenní život. Jisté je, že v žádné dřívější kultuře se „nesurfovalo“, „negooglovalo“ ani „neskypovalo“, ale již od počátku věků prožila téměř každá společnost do určité míry intenzivní změny a proměny. Dokonce i v údajně neměnných tradičních společnostech docházelo k proměnám: náboženské sváry a kmenové války, záplavy a chladná období, vzpoury a epidemie nemocí a v neposlední řadě i postupný vývoj, který pomalu, ale jistě vytvářel základ našeho dnešního životního stylu. Změna je zásadní součástí našeho života a lidské přirozenosti. Již Hera kleitos, řecký filozof z dob před Sokratem a jeden z prvních, kteří se zabývali koncepcí změny, tento fakt Text Paul Sullivan Paul Sullivan o změnách a o jejich vlivu na náš sou kromý a profesní život © iStock Změna je součástí našeho života 12 potvrdil svým slavným výrokem: „Nic není tak stálé jako změna.“ Pro lepší názornost dodal: „Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.“ Ať se nám to líbí, nebo ne, každý den prožíváme změny, a nezáleží na tom, jestli jde o menší, zdánlivě nevýznamné každodenní události, jako je například změna jízdního řádu autobusu, zrušení našeho oblíbeného obchodu, malá výhra v loterii, nebo o rozhodující momenty, jako je narození a úmrtí, stěhování nebo nové zaměstnání, nalezení nového přátelství nebo zamilování se. Poslední jmenovaná událost se ostatně může přiho- dit takřka mimochodem a kdykoli, a přesto mívá trvalý vliv na náš život. My lidé tíhneme k přijímání změn se směsicí obav a touhy. Změny jsou ve své podstatě nepředvídatelné a nezřídka kráčejí ruku v ruce s rizikem. Změna je neviditelná síla, která bez ustání ovlivňuje náš svět. Postupem doby jsme se šikovně naučili, jak se změnami vycházet – to byl základ proaktivního pohledu kupředu. A to je zase pozitivním faktorem pro nás jako jedince, ale i pro naše profesní aktivity a pro společnost jako celek. „My sami se musíme stát změnou, kterou chceme vidět na světě.“ — Mahátma Gándhí Změna je neoddělitelně spjatá s představou pokroku a zlepšení. Protože zlepšení není možné bez určité míry pokroku. Lze bez přehánění říci, že jak společnost, tak každý jednotlivec v sobě nese přání po dalším vývoji a zlepšování sebe sama. Jen se rozhlédněme kolem: Pozitivní stránky změn vidíme všude. Dnes si už nedokážeme představit svět bez smartphonů, přehrávačů MP3 nebo cestování letadlem – a přesto byla neexistence těchto věcí před pár lety nebo desetiletími ještě zcela normální. A kdo by tenkrát snil o tom, že v roce 2016 budou všedními věcmi 3D tiskárny, auta bez řidiče nebo umělá inteligence při určování lékařských diagnóz? Totéž platí i pro sociální vývoj. Jedním z nejdůležitějších faktorů v našich neustále se měnících společnostech je síla nápadů a idejí, které se postupem doby staly předmětem změn. Naše dnešní demokracie, ač nejsou ani zdaleka dokonalé, jsou vysoce rozvinuté, a to díky významným sociálním změnám v minulosti: zrušení otroctví, zavedení volebního práva pro ženy, hnutí za občanská práva a v neposlední řadě i osvícenství a průmyslová revoluce. Změny tohoto typu se odehrávají i dnes. Změny klimatu nebyly před dvěma až třemi lety ničím víc než okrajovým tématem a mnohé vlády nebo velké firmy je vůbec nebraly vážně. Dnes se toto téma dostalo do středu společenské pozornosti a hraje zásadní úlohu téměř ve všech oblastech. Komplikovaná válečná situace v Sýrii a na Blízkém východě rozpoutala jednu z největších humanitárních krizí v novodobých dějinách – historie se možná opakuje, ale tato situace s sebou přináší i zcela nové výzvy. Také feminismus, který vychází ze staleté tradice osvobození žen, dnes čerpá nové podněty z internetu a sociálních médií. To vede k situaci, kdy je opět zpochybňována nadvláda mužů a kdy se lidé na všech úrovních zasazují o rovnoprávnost pohlaví. Všechna tato neustále se měnící témata nabízejí lidem i vládám příležitost k uskutečňování pozitivních sociálních změn. Hnacím motorem sociálních změn se dnes mohou stát také změny v oblasti techniky. Internet například Proměny techniky se mohou stát hna cím motorem sociál ních změn umožnil dosud nevídaný přístup k informacím a vzdělávání (Wikipedie, YouTube, e-learning) a stále nové mobilní aplikace přinášejí potřebné informace o počasí africkým zemědělcům nebo přesné údaje o místech výskytu obětí zemětřesení. Sociální média jako Twitter, WhatsApp a Face book nejenže pomohla organizovat rychlé a rozsáhlé protesty nebo poskytovat pomoc při masovém útěku, ale 13 Jsme zde „Přežijí nikoli ti nejsilnější nebo nejinteligentnější, ale ti nejpřizpůsobivější a nejschopnější vypořádat se se změnami.“ — Charles Darwin Ačkoli se tato témata zdají být univerzálními, mají samozřejmě různý účinek na různých místech. Uprchlická krize je vnímána jinak v Latinské Americe než v Evropě; Evropa Strach nedokáže zadržet běh času ociťuje přímé důsledky glob álního p oteplování jinak než například Bang ladéš nebo Kalifornie; neofeminismus západního ražení je v řadě zemí B lízkého východu silně omezován. Převládající kulturní, politická a společenská struktura vždy určuje, jak bude daná společnost změnami ovlivněna. Není náhodou, že koncepce změny – a přijímání změny – se v posledních desetiletích staly ve firmách důležitými tématy. Ocitáme se pod neustálým tlakem, abychom se udrželi ve vedení, ať jde o interní komunikaci, nebo o externí marketing. Přitom se každý den mění mnoho aspektů, protože přicházejí nové technologie. Nejlepším příkladem jsou sociální média. Ještě před deseti lety neměla žádný zvláštní vliv, dnes musí být každá firma na Faceb ooku nebo na 14 Twitteru a musí se o ní ve virtuálním světě vědět. Globalizace přitom učinila podnikatelský svět ještě otevřenějším ke změnám. Když se díky internetu otevřely trhy a objevil se nespočet nových možností a příležitostí, staly se výrazy jako „mobilita“ a „flexibilita“ standardními součástmi firemní terminologie. Nejlépe je to vidět na kultuře ultraflexibilních start-upů. V roce 2001 odhalila skupina 17 softwarových vývojářů akutní nutnost přizpůsobovat se novým skutečnostem a zveřejnila „Agile Manifest“. Jeho centrálním bodem je „nutnost reagovat na změny místo dodržovat plán“. Nejzřetelněji je tato nová kultura flexibility patrná v PR a marketingových odděleních. Image nebo značka firmy mají enormní důležitost a pro většinu firem se jejich názornost a komunikovatelnost stávají průběžně se vyvíjejícím tématem. Zastaralá webová stránka, která není uživatelsky přívětivá, nebo neaktualizované účty na Facebooku nebo Twitteru jsou navenek vnímány v podstatě jako neexistující. Pravidla pro přežití jsou všude stejná, tedy i v obchodní sféře. Kdo se těchto výzev neustále se měnícího světa nedokáže chopit, ten vyhyne – stejně jako dinosauři. Vyhovět těmto podmínkám znamená být flexibilní, chápat požadavky a specifika zákazníků nebo je dokonce předvídat. „Pesimista vidí v každé záležitosti obtíž, optimista nachází v každé obtíži příležitost.“ — Winston Churchill I přes řadu příkladů pozitivního ovlivnění našeho osobního nebo profesního života změnami hledí většina z nás na změny kriticky. Jak ukazuje americký autor ekonomických publikací Alan Deutschman ve své knize s dramatickým názvem Change or Die („Změň se, nebo zemři“) z roku 2007, zdržuje se většina z nás raději ve svých osobních hranicích, v nichž se cítí dobře, než aby se vystavila něčemu neznámému – a to i tehdy, když je pravděpodobné, že to dobře dopadne. Deutschmann znázorňuje na různých příkladech – od pacienta kardiaka až po zavedenou firmu –, jak silně se bráníme změnám a přitom máme vrozenou schopnost je zvládat. Dobré i špatné věci jsou pomíjivé Koneckonců nehraje roli, jestli se změn bojíme nebo ne. Strach nedokáže zadržet běh času a s ním přicházející změny. A my nedokážeme uniknout nevyhnutelnému. E xistuje řada pozitivních příkladů, jak změna otevírá nové možnosti – ať jde o nový úkol na pracovišti, nebo uspokojení, které člověk pociťuje, když si nově zařídí byt nebo nahradí staré oblečení novým. Proto se zdá velmi rozumné naučit se překonávat přirozený strach a přijímat změny. Lidé, firmy a vlády, které jsou ochotné podstupovat rizika, mají obvykle lepší šance na úspěch. Přizpůsobovat se novému okolí, novým lidem a situacím pomáhá člověku dostat se dál – osobnostně, příjmově i hodnotově. Přizpůsobit se člověk může rozmanitými způsoby. Žádný není obtížný. Jednou možností je přijmout za své pozitivní významy změny. Pokud člověk pozoruje některá synonyma detailněji – inovace, vývoj, přeměna, diverzifikace, zlepšování, rozmanitost –, pak rychle pozná, že daný pojem srší nadšením a pozitivitou. Jinou možností je přijmout světové názory, které pohlížejí na změny a proměny jako na příznivé faktory. Koncepcí změny se zabývá řada východních filozofů. Ve 2 600 let staré čínské Knize proměn I-ťing se n apříklad © iStock p řispěla také k ještě těsnějšímu vzájemnému propojení celého světa. Pomocí těchto technologií jsme na celém světě navzájem v kontaktu a máme tak pocit, že i vzdálená a odlehlá místa jsou součástí našeho globálního sousedství. Jsme zde můžeme dočíst, že dobré, ale i zlé věci jsou v našem životě pomíjivé. Nejzásadnější východní filozofií proměnlivosti je zřejmě taoismus. Jedna z jeho ústředních pouček zní: „Plav s proudem.“ V okouzlující knize Benjamina Hoffa Pú a tao. Kniha o tao a medvídkovi Pú nám medvídek zprostředkovává taoistické principy: „Všechno přijde správným způsobem a ve správnou dobu. Pokud to tedy člověk připustí, pokud přijme okolnosti, místo aby řekl ‚to se přeci nesmí stát‘, a o to více se snažil dát věcem jiný směr.“ Další strategie může spočívat ve změně úhlu pohledu. Ne každá změna je stejná. Pokud začne být malých změn příliš mnoho, vyplatí se možná ustoupit o krok zpět a sle- dovat větší změny – v nich je často zakleto méně proměn. Je to zmatečné? Příklad: Kdo je stresován neustálým informačním proudem ze sociálních médií, ten by si měl vzpomenout na Ideu změny nelze oddělit od před stavy o pokroku fakt, že to, co konzumuje, není vlastně nic jiného než příběhy, které se dříve vyprávěly, dnes se čtou. Médium je možná nové, ale jádro věci nikoli. Herakleitův paradoxní výrok, že změna je vlastně stálá, může poslou- žit velmi podobným způsobem jako kotva. Vidět každý den vycházet slunce a v noci pozorovat třpytící se hvězdy na nebi nebo zažívat roční období v jejich předvídatelném rytmu přináší pocit věčnosti. A stejně jako Herakleitova moudrost nám také francouzské rčení „Plus ça change, plus c’est la même chose“ („Čím více se mění, tím více zůstává stejného“) připomíná to, co vlastně každý ví – a sice, že změna je spíše normou než výjimkou. Kdo tento fakt přijme, ten dokáže změnu a proměny využít pro svůj osobní i profesní rozvoj. Kdo se nepostaví do cesty nevyhnutelnému a plave s proudem, ten se jako dynamický tvůrce bude cítit lépe než starý, smutný dinosaurus. 15 Jsme zde Jsme zde „Život bez rizika není možný“ Text Paul Sullivan Interview s Wolfgangem Ederem Máte nějakou osobní filozofii v souvislosti s proměnami a změnami v životě? Proměny a změny jsou předpokladem pokroku ve všech oblastech našeho života. Jinými slovy: Nečinnost znamená úpadek – anebo o něco jemněji řečeno: Nic není stálejší než změna. Proto jsou pro mě osobně změny a proměny pravidlem, a nikoli výjimkou. Ohlédněme se jen za posledními dvaceti roky a všimněme si, jak se naše společnost a ekonomika změnily během tohoto poměrně krátkého období. Naše komunikace, výrobní procesy, soukromý život – to vše je propojeno elektronickými sítěmi. Na mnohé z toho nahlížím nanejvýš kriticky, ale právě proto je nutné postavit se tomuto vývoji čelem a aktivně, musíme se pokoušet řídit tento vývoj správným směrem, abychom ho dokázali využívat v náš prospěch. 16 Existuje něco jako oficiální a objektivní firemní směrnice týkající se změn, aby se například držela na uzdě přílišná touha riskovat? Myslím si, že otevřenost vůči změnám nelze obecně upravovat nějakými normami nebo závazně stanovovat její konkrétní rozsah. Je možné se pouze pokoušet o vytváření firemní kultury, v níž jsou neustálé změny a nutná otevřenost vůči změnám součástí firemní identity. To znamená, že se změny Jaký to má vliv na Vaši roli předsedy představenstva? Jaký je vztah mezi Vaším profesním a soukromým životem? Nejprve musím říct, že i pro mě – stejně jako pro většinu lidí – přinášejí role v zaměstnání i v soukromém životě rozdílné úkoly a rozdílné výzvy. A přesto jsem pořád tím jedním člověkem, který se se vším musí poprat a vyrovnat. Zvládání různých životních situací, ať jsem předsedou představenstva, nebo člověkem v soukromém životě, vyžaduje i přes – často stejně jen zdánlivé – rozdíly již z důvodů mé osobní důvěryhodnosti, abych uplatňoval vždy stejné zásady a kritéria. Přistupujete ke změnám v soukromí jinak než ve Vaší pozici CEO? Pro mě osobně znamená být připraven na změny, že se v soukromí dokážu postavit novým výzvám se stejnou otevřeností a bez předsudků jako v zaměstnání. Pochopitelně jsou úkoly v mezinárodním koncernu s téměř 50 000 zaměstnanci dosti jiné než v rodinném kruhu. A přesto jde u obou „rodin“ v principu o to, aby člověk převzal odpovědnost a připustil si fakt, že život bez rizika není možný. Riziko je skryto v každém kroku, který v životě učiníme. Nést odpovědnost koneckonců znamená posuzovat nově vznikající situace z hlediska rizika a šancí – a to jak v soukromí, tak i profesně. A volit takové postupy, které přinesou co nejlepší efekt při co nejnižším riziku. Rozhodující je, aby toto riziko zůstávalo přehledné Wolfgang Eder Dr. Wolfgang Eder je předsedou představenstva a generálním ředitelem voestalpine AG prožívají vědomě a s přesvědčením. Neodmyslitelným předpokladem je zde ale schopnost dát všem lidem ve firmě najevo, že jen otevřeností vůči změnám je možné dosahovat špičkových výkonů, a tak co nejlépe zajistit vlastní budoucnost. Změna s sebou samozřejmě vždy přináší i riziko. Roz- Není inovace beze změny hodujícím faktorem je, aby toto riziko zůstávalo přehledné, a tudíž zvladatelné. Riziko je možné ve značné míře odhadnout a vypočítat. Největším rizikem ale zcela jistě je, když se někdo zastaví ve vývoji a odmítá změny. Neochota přijímat změny a přizpůsobovat se jim vede k úpadku jak v osobním, tak i v obchodním životě. Jak dokážete zajistit, aby byla Vaše rozhodnutí také skutečně dlouhodobě a trvale orientovaná, aby se netýkala pouze krátkodobých cílů a nebyla jimi znehodnocována? To je otázka principiálního stylu managementu. Ve voestalpine se například už mnoho let skutečně důsledně držíme jasné dlouhodobé strategie přechodu od klasického výrobce oceli k technologickému koncernu v oblasti výroby kovů. Tento dlouhodobě udržovaný kurz charakterizuje také naše krátkodobé aktivity a s nimi spojené cíle. Každé podnikatelské rozhodnutí se tedy musí řídit dlouhodobou stra- tegií. Pokud se objeví rozpor, nelze takové rozhodnutí uskutečnit, protože by mohlo poškodit naše dlouhodobé zájmy a strategie. Co děláte, když zjistíte, že některé rozhodnutí bylo nesprávné? Úspěšné firmy se vyznačují zejména tím, že důsledně dodržují své strategie a obchodní modely, současně je ale neustále přezkoumávají a případně upravují podle změněných scénářů pro budoucnost, aniž by ovšem měnily své základní zásady. K otevřené firemní kultuře patří právě i permanentní vyrovnávání se s ekonomickým, politickým a společenským prostředím, které se stále rychleji mění. Stějně jako svět kolem nás, v němž se během několika let či dokonce měsíců může změnit to, co dříve zůstávalo stejné po celé generace. Jen tak se můžeme neustále zlepšovat a úspěšně obstát v těchto neustávajících změnách, kterým každý den čelíme. 17 Jsme zde Jsme zde Naše budoucnost LARS BECKER (43) key account manažer Löhne, Německo Text Anne Kammerzeltová Jak vidí lidé ve voestalpine budoucnost 1.Na jaké změny se těšíš/těšíte v příštím roce? 2.Kdyby byla na světě jedna věc, kterou bys/te mohl/a změnit, která by to byla? 3.Jaká technologie by se v příštích letech měla rozhodně vynalézt? 4.Na co by ses / byste se dnes rád/a zeptal/a lidí z budoucnosti? „Co bychom dnes mohli udělat jinak?“ LARA BARALHASOVÁ (5) předškolačka Americana, Brazílie 1) Těším se na to, že budu častěji muzicírovat se svou kapelou. 2) Kdybych mohl, zabránil bych tomu, aby lidé na celém světě každý den trpěli válkou, chudobou a nemocemi. 3) Jako člověk, který tráví pracovně spoustu času v autě, bych si přál zcela automatický – nebo ještě lépe l étající – individuální dopravní prostředek. 4) Máte se dobře? A pokud ne, co bychom dnes měli udělat jinak, abychom vám v budoucnosti pomohli? A: Máte odpověď na mou třetí otázku? „Chtěla bych objevovat jiné p lanety“ 1) V příštím roce bych chtěla začít chodit do školy a rychle se naučit číst a psát. 2) Aby každé dítě na světě mělo hračky a čokoládu. Všichni by si měli moct hrát a mlsat. 3) Létající auta, která se dají řídit dálkovým ovládáním. 4) Jestli budeme v budoucnosti létat v raketách stejně jako dnes v letadlech. Chtěla bych objevovat jiné planety. OLESYA BONCHENKOVÁ (30) manažerka prodeje GCC Dubaj, Spojené arabské emiráty „Někdy člověk zapomíná, jak obrovské privilegium a štěstí má“ „Dobré zdraví a štěstí“ 1) I nadále dobré zdraví a štěstí. 2) Rád bych zastavil otepl ování Země. 3) Využívání tepla ze zemských hlubin. 4) Co jsme měli udělat, aby se vám vedlo lépe? 18 Strana 18–19 © Private HELMUT RASENBERGER (77) poradce Toronto (Ontario), Kanada 1) Stanu se matkou a budu muset sladit práci a mateřské povinnosti. Doufám, že s pomocí mé rodiny dokážu obojí vyváženým způsobem skloubit. 2) Umožnila bych dětem na celém světě bezplatnou a neomezenou školní docházku. Pokud člověk vyrůstá v zemi, kde je škola pro děti bezplatná a kde existuje povinná školní docházka, pak někdy zapomíná, jak obrovské privilegium a štěstí má. 3) Vysoce vyspělé systémy pro ochranu proti emisím ve všech oblastech, počínaje auty a konče velkými továrnami. 4) Zeptala bych se, jestli se cestování do vesmíru nebo dovolené na Měsíci staly součástí každodenního života. 19 Jsme zde Jsme zde Průmysl ve znamení digitální revoluce Text Hans Schürmann Tradiční firmy se pokoušejí přiblížit mladým a dynamickým zdrojům nápadů D igitalizace mění svět. Technologie, které umožňují kdykoli a ve zlomku vteřiny získat potřebné informace a údaje, vedou k inovacím, které mění nejen společnost, ale i firmy a trhy. Internetové portály a stránky, díky nimž mohou firmy nejen lépe poznávat své zákazníky, ale také rychleji a těsněji spolupracovat s dodavateli, svět digitálně propojených továren – to jsou trendy, které nabízejí nové šance, zároveň však představují výzvu pro zažité hospodářské koncepce. Jestliže dosud stály ve středu zájmu výrobky, půjde v budoucnosti více o inteligentní a individualizované služby. Jak koncerny, tak středně velké firmy musejí v souvislosti s digitalizací hledat nové způsoby, jak udržet krok na globálním trhu. Musejí se stát v krátké době inovativnějšími a přizpůsobit 20 dosavadní metody managementu i organizační struktury. Rozhodně to není jednoduché. „Pokud je již určitá organizace etablovaná a existuje celá desetiletí, pak je těžké opustit dosavadní vzory uvažování a jednání a rozvíjet V budoucnosti půjde více o inte ligentní a individu alizované služby zcela nové ideje a obchodní modely,“ říká Stephan Grabmeier. Tento firemní poradce asistoval řadu let při digitální transformaci v koncernu Deutsche Telekom a podporuje dva start-upy nejen finančně, ale také svými zkušenostmi z praxe. Digitální revoluce přitom není jen problémem oboru telekomunikací – týká se i řady oblastí v sektoru obchodu a průmyslu, například ve strojírenství. Díky propojení výroby jsou sice firmy flexibilnější a mohou rychleji reagovat na přání zákazníků, současně se ale také zkracují inovační cykly a trhy jsou čím dál globálnější. Následek: Firmy musejí mnohem rychleji vyvíjet nové výrobky a uvádět je na trh, aby obstály v konkurenčním prostředí. Aby bylo možné radikální inovace uskutečňovat, vyhledává stále více firem blízké start-upy. Start-upy mají velké výhody, pokud jde o inovace měnící trhy. „Nemusejí brát ohledy na základní obchodní oblasti se silnými maržemi, navíc mohou díky své struktuře fungovat rychleji © iStock Digitální transformace v praxi a flexibilněji než velké koncerny,“ vysvětluje Markus Struppe, partner UnternehmerTUM GmbH, centra pro inovace a vývoj při Technické univerzitě Mnichov. Mladí podnikatelé zaměření na nové technologie zkoušejí nové věci, aniž by napřed věděli, jestli dosáhnou tržního úspěchu. Těmto nejistotám čelí v rámci iterativního postupu. To znamená: Neexistuje finální koncový výsledek – výsledky se stále dál optimalizují a cíle projektů se přizpůsobují. Přitom navazují stále znova kontakty s potenciálními zákazníky, vyrábějí prototypy a diskutují s budoucími uživateli. „To je rozhodující výhoda zejména s ohledem na kratší inovační cykly,“ dodává Markus Struppe. Etablovaná firma musí brát ohledy na svůj image, a nemůže proto pod svým jménem testovat u zákazníků „nehotové“ výrobky. Markus Struppe je přesvědčen o tom, že včasná spolupráce může být pro obě strany přínosem. Zatímco jsou start-upy inovativní a flexibilní, disponují velké firmy stávající oborovou a zákaznickou sítí a know-how při rea- lizaci a prosazování nových výrobků. Na start-upové scéně se to mimo jiné hemží automobilovými koncerny. BMW Group před nedávnem za velké pozornosti médií založila start-upovou garáž. Cílem je od počátku podporovat mladé firmy s potenciálem Aby bylo možné inovace u skutečnit, vyhledává stále více firem blízké start-upy a zapojovat start-upové technologie do vlastních inovačních procesů. Jiní na to jdou nenápadněji: Jeden německý výrobce stavebních strojů spolupracuje například již několik let s jistou mladou softwarovou firmou. Za touto minifirmou stojí inženýři s odvahou k experimentům, kteří se svými pro- gramy umožňují stále inteligentnější řízení mobilních stavebních strojů. Tato softwarová líheň vyvinula pro výrobce stavebních strojů mimořádně chytré ovládání bagrů. Také energetické koncerny doufají, že jim silnější spolupráce s mladými agilními firmami přinese čerstvé nápady, které jim pomohou zvládnout nadcházející změny. Přitom se koncerny jako EnBW zaměřují na start-upy, které vyvíjejí inovace pro „inteligentní domy“ (Smart Home). Takové firmy mohou například vyvíjet inteligentní řešení, která společně s inteligentní elektrickou sítí (Smart Grid) přispějí k vyrovnávání kolísání v rozvodných sítích napájených z obnovitelných zdrojů. Zájem velkých firem o start-upy trvá již déle. Jejich motivy se však změnily. „Dříve šlo především o finanční podíly, dnes je středem zájmu hlavně management inovací,“ uvažuje transformační poradce Stephan Grabmeier. Trend digitalizace přivedl obě strany k intenzivnější spolupráci a ukázal, že se obě strany dokážou dobře doplňovat a zajistit si vzájemně výhody. 21 Jsme zde Jsme zde Nápady, které nás posouvají dál Text André Uhl Hračka pro digitální generaci zítřka: TinkerBots 22 Strana 22–23 © Kinematics Představujeme prozíravé vynálezce, kteří chtějí změ nit náš svět Stavební prvky digitální éry Hračka je dobrá především tehdy, když rozvíjí fantazii. A ještě lepší je, když děti baví ji sestavovat a poté ji podle vlastních představ upravovat. Zakladatelé firmy Kinematics z Německa vdechli svými TinkerBots stavebním prvkům ž ivot. Hlavní je takzvaná „Power Brain“, červená kostka, která pomocí čidel řídí klouby, drapáky a motory. Všechny moduly se propojují bez kabelů a jednoduše se do sebe zasouvají. Hotoví roboti se učí stále novým pohybům a z dětí se stávají zvědaví malí výzkumníci. Je to optimální hračka pro digitální generaci zítřka. 23 24 © Vitameter Společně jsme chytří Sdílení nápadů, výměna postřehů, vzájemná podpora – většina školáků ví, že společné učení je efektivnější než osamocené biflování v koutku pokoje. Tvůrci BrainShare, vzdělávací aplikace z Ugandy, přenesli tento princip do digitálního světa. Se svým on-line sociálním médiem učinili ze společného učení zábavu a umožňují jednoduché sdílení učební látky, ať jde o soukromé poznámky, příspěvky, nebo videa. Když se žáci, učitelé a rodiče sejdou ve virtuální školní třídě, nezůstává nikdo sám – a to je sociální inovace, ze které mají prospěch všichni. Jsme zde © iStock Jsme zde Zdravý pohled dovnitř Kdo přijímá ve stravě málo vitaminů, ten rychleji onemocní – to víme všichni. Stejně tak je známo, že příliš vysoké dávky vitaminů mohou mít negativní dopady na naše zdraví. Nebylo by praktické mít přehled o obsahu vitaminů v našem těle? Vynálezci vitametru z Kanady to hodlají uskutečnit. Na základě poznatků z nanotechnologie a s pomocí biosenzorů zjistí tento přístroj během několika minut hladinu vitaminů u daného uživatele, který tak může lépe porozumět svému tělu, přehodnotit své stravování a konečně i žít zdravěji. 25 26 © Cityflo Nové znalosti v rekordním čase Kdo by si někdy nepřál vstřebat obsahy celých knih v nejkratší možné době? Tvůrci berlínského start-upu Blinkist u činili z tohoto přání neotřelý obchodní záměr. Místo aby člověk musel dlouhé hodiny listovat stovkami stran textu, mělo by být možné přečíst základní myšlenky více než tisíce odborných knih pomocí aplikace na smartphonu, tabletu nebo v každém prohlížeči – pohodlně a během několika minut. Je to ideální řešení pro všechny, kteří si musejí neustále osvojovat nové vědomosti a chtějí využívat volné chvíle například na cestách. Jsme zde © iStock Jsme zde Bez nesnází do cíle Často jsou ty nejjednodušší nápady zároveň ty nejlepší. Jak je možné ulevit notoricky přetížené městské hromadné dopravě v indické metropoli Bombaji? Jerin Venad, indický IT expert a zakladatel iniciativy Cityflo, má pro nás odpověď: Provoz soukromých mikrobusů na nejdůležitějších trasách a tím vytvoření skutečné alternativy pro lidi, kteří dojíždějí každý den za prací. Mobilní aplikace umožní cestujícím přihlásit se k cestě a zakoupit jízdenky, informovat se o t rasách a sledovat je na Google Maps. Zde se opět jednou dokazuje stará moudrost: Není nutné vynalézat kolo znovu, stačí ho jen smysluplně využívat. 27 Myslíme dopředu Umožňujeme pohyb a dodáváme energii Díky výzkumu kráčíme kupředu, zůstáváme otevřeni novým věcem a se zvědavostí badatele uvažujeme vizionářsky. Naše výrobky a procesy, stejně jako vztahy k našemu okolí, jsou typické svou rozmanitostí nápadů. Protože nic není tak dobré, abychom to nemohli ještě zlepšit. 30 Technologie Jakou roli hraje při řešení globálních výzev? 38 Pět zemí, jedna budoucnost? Jak lidé v různých kulturách přetvářejí svůj život pomocí technologií 48 Plnou silou vpřed Jak fungují hospodárné elektrárny budoucnosti 52 Kreativní megapole Jak mohou obyvatelé města přispět k jeho rozvoji 56 Specialisté jsou nenahraditelní Představujeme vám čtyři lidi z našeho koncernu 28 29 Myslíme dopředu Myslíme dopředu Technologie Text Luciana Ferrandová, Björn Lüdtke Všude na světě existují výzvy, kterým my lidé mu síme čelit. Jakou roli při tom může hrát technologie? Nebo je jen na nás, jak tyto výzvy zvládneme? Tři zcela odlišné pohledy na toto téma. Technologie zevnitř: serverovna 30 31 Myslíme dopředu Myslíme dopředu Člověk a stroj — kdo koho potřebuje? je pro něj člověk stále centrem dění a informatika je pouhým nástrojem, který slouží k lepšímu zprostředkování vědění. „V nebezpečných oblastech je ale výhodné, když stroje jednají autonomně, například při misích ve vesmíru.“ Jenže i v těchto případech je potřebná spolupráce člověka a stroje, protože člověk musí interpretovat údaje, které sbírá počítač ve vesmíru. Ve FabLabs se zase zaměřili na lidskou zvědavost a kreativitu. V největších high-tech dílnách na celém světě si všichni smějí vyzkoušet nejnovější technická zařízení, jako jsou 3D tiskárny nebo laserové řezačky. Cíl? Moci si technologii ohmatat vlastníma rukama, lépe ji pochopit a vyu žívat ji pro vlastní potřeby. Další nespornou výhodou techniky je snadné ukládání znalostí a informací. Studie dokazují, že na tomto Text Luciana Ferrandová 32 neunaví. „Jako by tu stroje existovaly samy pro sebe a byly pro člověka konkurencí,“ konstatuje Villaplana. Ale počítače mají oproti lidem nevýhody: Postrádají spontánnost. Potřebují jasné algoritmy a příkazy, které jim udávají, jak se bude postupovat. „Počítače mohou skvěle postupovat podle příkazů, ale v improvizaci jsou hrozné,“ říká spisovatel Nicholas Carr v New York Člověk dokáže reagovat na nepřed vídatelné situace, stroje jen dodržují pravidla Times. „Jejich talent končí tam, kde jsou hranice jejich programů. Lidské schopnosti takové omezení neznají.“ Pro Andreu Augstenovou, výzkumnici v oblasti designu, je velkou výzvou přenos toho, co dělá člověka člověkem, z analogového do digitálního prostředí. „Když na workshopu spolupracujeme, smějeme se a vyměňujeme si nápady, zůstává tato atmosféra kolem nás v prostoru. Jakmile ale opět sedíme u počítačů, vytrácí se,“ říká tato odbornice na otázky budoucnosti v oblasti designu, ekonomie a politiky. „Pokoušíme se tuto vzpomínku zachovat v digitální podobě, lze ji ale zdokumentovat jen na jednom kanálu, například prostřednictvím obrázků.“ Faktory jako životní zkušenost nebo emoční inteligence podle ní sehrávají velmi důležitou roli. „Toto takzvané ‚t iché vědění‘, které nelze vyjádřit slovy a které lidé jednoduše mají v sobě, se nedá zachytit digitálními prostředky.“ Ve výzkumném projektu „Affective Computing“, který se zabývá počítači a emocemi, se přesto dosáhlo překvapivých výsledků: Software umí z lidských obličejů vyčíst emoce. V roce 2013 ukázala studie univerzity v Severní Karolíně, jak speciální software dokáže rozeznávat výrazy obličeje a asociovat je s pojmy jako „frustrace“ nebo „motivace“. Tento software má pomáhat učitelům při jejich pedagogické a výchovné činnosti. Podle Álvara Villaplany ale jen kombinace sil člověka a stroje přináší skutečný pokrok. V oblasti vzdělávání Bez lidí bychom n eměli stroje údajů, které by si člověk jinak musel zapamatovat, usnadňuje učení nových informací,“ uvádějí tito specialisté v odborném časopise Psychological Science. Účastníci experimentu si dokázali lépe zapamatovat slova z PDF souboru, pokud věděli, že soubor smějí uložit. Andrea Augstenová říká, že kdyby bylo po jejím, pak žádná budoucnost typu „stroje nás mají v hrsti a nemůžeme už sami myslet“ hrozit nebude. Naopak. Člověk by měl nadále usilovat o optimalizaci svého vztahu k technice. Vývoj robotiky například v pečovatelských službách nebo v automobilovém průmyslu podle Augstenové zřetelně ukazuje, že stroje mohou náš život usnadnit, pokud je sami ovládáme. Protože člověk dokáže reagovat na nepředvídatelné situace, zatímco stroje pouze dodržují pravidla a příkazy. Všední, blízký a stále intenzivnější: Vztah člověka k technice je dnes stejně významný jako mezilidské vztahy. Člověk je ovšem pro techniku nepostradatelný, protože je to právě on, kdo ji vytváří, programuje – a kdo ji často prostě vytáhne ze zásuvky. 3D tiskárna: brzy všední záležitost pro všechny? Strana 30–31 © iStock Vpravo © iStock O dpovídat příjemnému hlasu navigačního přístroje, být naštvaný na smartphone nebo si plést okolní zvuky s vyzváněním – to už nejsou žádné podivné způsoby chování, ale důkaz o tom, jak se stále víc využívají technická zařízení. Technologie se stala samozřejmou součástí našeho všedního dne. Stroje přebírají řadu našich činností a mnozí se již dnes obávají, že se člověk brzy stane přebytečným. Mohlo by to opravdu dojít až tak daleko? V dobách digitalizace lidé často zapomínají, že jsou to právě oni, kdo vězí za celým tím vývojem. V polovině 18. století byl „počítač“ označením pro osoby, které řešily složité matematické problémy nebo prováděly numerické analýzy. „Bez lidí, jako byl Alan Turing, vynálezce počítače, nebo Gott fried Wilhelm Leibniz, který vyvinul dvojkovou číselnou soustavu, bychom dnes neměli stroje, které jsou téměř stejně geniální jako jejich stvořitelé,“ říká Álvaro Villaplana, technologický filozof na univerzitách v Madridu a v Kostarice. Dnešní počítače jsou podle jeho názoru idealizovány. Jsou prý rychlejší a přesnější než člověk a nikdy se poli se člověk a stroj velmi dobře doplňují. „Co se stane s kapacitami, které se v mozku uvolní, když se data uloží někde jinde?“ zeptali se koncem roku 2014 Ben Storm a Sean Stone z Memory Lab na University of California. „Digitální ukládání 33 Myslíme dopředu Myslíme dopředu „Není cesty zpět“ — rozhovor se spisovatelem Michaelem Lindem o technologiích Text Björn Lüdtke L idé měli a mají v každé době určité představy o tom, jak by mohla vypadat budoucnost. V 60. letech 20. století si například mysleli, že počátkem 21. století budeme létat v kosmických lodích k našim koloniím na Měsíci. Dnes víme, že se tak nestalo. Zato nosíme po kapsách telefony-počítače, jejichž výpočetní výkon byl tenkrát naprosto utopický. Tak nebo onak, u většiny vizí budoucnosti hrály rozhodující roli nové technické vynálezy a technologie. Jak tato role skutečně vypadá, to se pokusíme odhalit v rozhovoru s Michaelem Lindem. Michael Lind je autorem a spoluzakladatelem „New America“, organizace, která se mimo jiné u důležitých politiků zasazuje o nový směr americké politiky v digitálním věku. Nové technologie se dnes často označují jako disruptivní, tedy že trvale mění trh a chování uživatelů. Jsou skutečně tak převratné? Ano, jsou. Mnoho technologií se ale podle mého názoru nesprávně ka34 tegorizuje. Převážná většina těchto takzvaných disruptivních inovací jsou vlastně revoluční technologie, které byly vyvinuty již v polovině 20. století a které jsou dnes v podstatě dále rozvíjeny nebo využívány na širší bázi. Vezměme si například automatizaci Deset miliard lidí nelze uživit lokálně vypěstovanými p otravinami automobilů, rostoucí používání informačních a komunikačních techno logií v nejrůznějších oblastech nebo sociální média – výchozí technické základy k nim se zrodily zčásti již ve 30. letech 20. století. Mnohé z dnešních inovací nejsou skutečně transformativními technologiemi, které vedou k zásadním změnám. Příklad: Vynález elektromotoru odpovídá vynálezu počítače mezi 40. a 80. léty 20. století. Elektrifikace měst a venkova odpovídá rozvoji internetu koncem 20. a začátkem 21. století. A dnešní mobilní aplikace odpovídají televizním a rozhlasovým programům, jejichž šíření bylo umožněno teprve výstavbou elektrických rozvodných sítí. Stejně jako byla kdysi televize převratnou technologií, je taková i aplikace v sociálních médiích – zcela v protikladu k elektromotoru. Řekl byste, že se vůbec koná digitální revoluce? Ano, protože skutečné nárůsty produktivity a vlastní změny ve společnosti nevycházejí z primárního vývoje takzvaných základních technologií nebo pokrokových technologií jako parní stroj, elektromotor nebo počítač. Skutečná změna nastává používáním těchto technologií v různých a již existujících oblastech. A tyto oblasti jsou naši staří známí: průmysl, zemědělství, maloobchod, sektor volného času atd. Transformace naší společnosti se děje, ale neměli bychom počet transformativních technologií přeceňovat. Myslíte, že máme obecně příliš velká očekávání od nových technologií? Ano, zejména v USA, a ne tak výrazně v ostatních zemích, například v Německu. Soustřeďujeme se příliš na disruptivní technologie. Širšímu využívání již vyvinutých technologií se věnuje příliš málo pozornosti – přinejmenším pokud jde o přístup státu. Přitom vedou právě tyto stávající Většina disruptiv ních inovací byla vyvinuta již v po lovině 20. století a jsou dnes v pod statě dále rozvíjeny nebo využívány na širší bázi technologie ke skutečným nárůstům produktivity a ke zlepšování kvality našeho života. Někdy skutečně vznikají celé nové oblasti. Ale většinou mění technologie staré známé sféry. Díky spalovacímu motoru došlo například k mechanizaci zemědělství. Traktor nahradil koně a člověka. Je to pořád ještě zemědělství, jen je prostě výkonnější. Existuje hnutí nesoucí název „Maker Movement“ (Hnutí samostatných) , kterému jde o to, vyrábět spoustu věcí opět vlastními silami. Myslíte si, že samovýroba je pro nás možností, jak vyřešit některé z našich problémů, například podvýživu nebo využívání obnovitelných energií? Jedním slovem: ne. Jsem velkým fanouškem Maker Movement a věřím, že je pro naši společnost dobře, pokud si lidé prostě vše nekoupí v ob- chodech. V USA existuje tato tradice již dlouho. Hobbymarkety nabízejí nástroje, s jejichž pomocí si pak lidé o víkendech stavějí vlastní skleníky. To je správné a myslím si, že pomocí strojů pro rychlou výrobu vzorových dílů – této metodě se říká Rapid P rotot yping, se vše velmi urychlí. Je ale utopií domnívat se, že hospodárnost masové výroby by mohla být nahrazena 3D tiskárnou v kutilské dílně. Smysluplným je a nadále zůstane vyrábět auta nebo letadla masovým způsobem. Od počátků průmyslové revoluce existuje naděje, že se člověk bude moci vrátit do fáze preurbánní venkovské společnosti, jen s novými nástroji. To se dosud nepodařilo a nedomnívám se, že se to někdy vůbec podaří. Myslíte si, že složitost dnešního života vyvolává v lidech nepříjemné pocity? Ano, řekl bych, že to tak je. Podle mě totiž existuje jeden paradox: Myslím si, že člověk tradičně funguje v malých skupinách, které nevyžadují žádné velké ekonomické nebo technické kompetence. Ve skutečnosti ale žijeme ve státech s hranicemi a ve velkých společenstvech, k nimž patří například Evropská unie. To není jen nová lidská zkušenost; řekl bych, že je to určitým způsobem proti naší přirozenosti. Lidé chtějí žít v malých skupinách jako šimpanzi v pralese. Kolem nás to ovšem vře jako v mraveništi. To s sebou logicky přináší všechny možné sociální a politické problémy. Přitom jsme se dostali do bodu, z něhož již není cesty zpět. Deset miliard lidí nelze uživit lokálně vypěsto vanými potravinami za přispění sluneční energie. Němci se o to nyní pokoušejí, ale nefunguje to. Dilema: Současná situace vyvolává u mnohých lidí neblahé pocity, a přesto se stále více spoléháme na technologie – podívejme se jen na finanční trhy nebo na autopiloty v letadlech, kteří přebírají stále více funkcí. Rozlišoval bych mezi technologií a technikou. Technologie je vlastní stroj, technika je způsob použití tohoto stroje. Většina těchto příkladů technologií jsou vlastně techniky. V 90. letech 20. století, než USA deregulovaly finanční sektor, se například používala tatáž technologie jako počátkem 21. století, tedy po deregulaci. Co se změnilo, byly čistě legislativní podmínky. Máme vlastně naprostou svobodu, pokud jde o strukturování věcí. Je to stejné jako u lidí, kteří si myslí, že odmítají technologie. Vlastně odmítají určité sociální, politické a zákonné rámcové podmínky. Nehraje roli, jaké nástroje používáme. Jsou tu náklady a užitek, vše je otázkou rozvahy – ale pod čarou je jen na nás, abychom utvářeli společnost takovou, jakou ji chceme mít. Michael Lind Americký autor, který mimo jiné p ůsobil v časopise The New Yorker. Je spoluzakladatelem think-tanku „New America“ 35 Myslíme dopředu Myslíme dopředu Postrčení správným směrem — nudging jako alternativa technických řešení? Výzkumný svaz „Danish Nudging Network“, který v roce 2010 založil Dán Pelle Guldborg Hansen, provedl za tímto účelem následující experiment: Vedle vypínačů osvětlení na Text Björn Lüdtke Hranice k rozkazo vání je tenká jedné univerzitě visely štítky, které informovaly o tom, že 85 procent studentů při odchodu z místnosti zha síná. Výsledkem bylo, že světla zůstávala celkově méně často rozsvícená (pokles o 20 až 26 procent) – a dosáhlo se efektivních úspor energie. Jak lze lidi povzbu dit k sociálnějšímu chování? Přitom ještě neexistuje žádná jednoznačná definice toho, co vlastně jsou sociální inovace. Diskuse na toto téma jsou dlouhé a hojné. V zásadě jde ale o následující: Každý přispěje svým 36 dílem k dosažení pozitivní změny pro sebe sama i pro své okolí. Sociální inovace se odlišují od technických inovací v první řadě tím, že usilují o změnu určitých společenských pravidel a kladou menší důraz na zavádění nových výrobků. Sociální inovace představují nový přístup při naplňování sociálních potřeb. Známými příklady jsou „férový obchod“, mikrofinancování, konta pracovní doby, lokální měny a mobilní aplikace pro organizování společného cestování auty. Novým přístupem v rámci sociálních inovací je takzvaný „nudging“, což česky znamená „postrkování“. Jde zde o otázku, jak lze lidi povzbudit k sociálnějšímu a produktivnějšímu chování, aniž by je bylo nutné vést příkazy a nařízeními. Teorie nudgingu říká, že samotná pozitivní zpětná vazba nebo nepřímé pobídky – pošťouchnutí nebo prostě postrčení – dokážou ovlivňovat skupiny i jednotlivce stejně efektivně nebo dokonce efektivněji než přímé příkazy, zákony nebo vynucování. Tyto takzvané „nudges“ se často vy- užívají jako alternativa technických řešení. V jednom hotelu v Dánsku například vystavili do výlohy jablka a pokoušeli se ztvárnit starou moudrost o lepším stravování: „Sněz jablko každý den a doktor jde z kola ven.“ Nudges jako levný způsob motivace lidí k šetření elektřinou Účastníci konference začali dávat přednost zdravé svačince před koláči nebo čokoládou a hotel musel rozšířit svou nabídku ovoce. Technická alternativa? Vývoj více dietních výrobků nebo dokonce větší finanční injekce do zdravotnictví. Povzbuzovat lidi výše popsaným způsobem ke zdravějšímu životnímu stylu je v každém případě udržitelnější a nákladově hospodárnější. Nudges mohou také sloužit jako jednoduchý a levný prostředek při přesvědčování lidí, aby šetřili elektřinou. Klasický příklad nudgingu: podnět ke zhasínání © iStock V šude na světě čelíme bezpočtu výzev – extenzivní neudržitelné zemědělství, klimatické změny, vysoká spotřeba energie, stárnoucí obyvatelstvo a stoupající náklady ve zdravotnictví jsou těmi nej akutn ějš ími. Při pokusech o zvládnutí těchto komplexních problémů však tradiční přístupy stále častěji selhávají. Státní zásahy nebo čistě tržní řešení ve většině případů nestačí. Stále častěji se proto na sociální inovace pohlíží jako na doplněk nebo alternativu tradičních, většinou technických řešení problémů. tím více smajlíků, čím více elektřiny se ušetřilo. Energetická firma Opower uvádí, že od roku 2007 došlo k úsporám 2,8 terawatthodiny elektřiny. V často chladné Velké Británii je problém přesně opačného rázu. Zde uniká spousta tepla (a tím energie) doslova střechou. Aby lidé méně rozpalovali svá topení, a tím se omezily emise CO 2, chtěla britská vláda pobízet občany k úsporám prostřednictvím zateplování střech. To ale nefungovalo, o subvence se zpočátku skoro nikdo nehlásil. Proč? Zjistilo se, že lidé mají ze stavebních úprav a renovací obavy, protože většina půd je plná harampádí. Proto se začala nabízet finanční podpora nejen pro tepelnou izolaci, ale i pro odvoz A postrkování se děje i v USA: V horké Kalifornii je samozřejmostí, že lidé při vlnách veder zapínají klimatizaci. To však vedlo znovu a znovu ke kolap sům elektrických sítí. Psychologové přišli s nápadem informovat obyvatele o tom, jak si vedou ve spotřebě proudu ve srovnání se sousedy. Navíc se na příštím účtu za elektřinu objevovalo objemného odpadu. Výsledek: Dorazilo třikrát více žádostí o finanční podporu na zateplení. S myšlenkou vyklízení půd přišel celosvětově jako první „Behavioural In sights Team“, poradenský tým založený v roce 2010 britskou vládou, který má za cíl převést obecné poznatky beha viorálních věd a teorii nudgingu zvlášť do praktického uplatnění. Tento tým má lidem pomáhat při přijímání lepších rozhodnutí o sobě samých. Jeho prvním úkolem se stalo zvýšit daňové výnosy. Jak? Místo, aby se lidem sdělovalo, že mají daňové nedoplatky, se jim začaly rozesílat informace, že většina obyvatel ve městě Nudges samy o sobě nejsou stimuly už zaplatila. Jednoduchá změna formulace v dopisech údajně přinesla nárůst daňových výnosů o 200 milionů liber – aniž by přitom vznikly dodatečné náklady. To vše jsou malá pošťouchnutí, která mohou mít velký výsledný efekt. Při nudgingu nejde o zakazování, ale o to, dát lidem možnost svobodně se rozhodnout – současně ale působit ve směru žádoucího rozhodnutí. Hranice k rozkazování je však poměrně tenká a tak nepřekvapuje, že se nudging setkává s kritikou. Teoreticky představuje pošťouchnutí nudge pouze tehdy, když ovlivní chování lidí předvídatelným způsobem, aniž by zamezovalo možnosti volby. Ne každý zásah, který ovlivňuje svobodně se rozhodující a rozumně uvažující lidi, je nudge. Nudges samy o sobě nejsou stimuly – ani pozitivní, ani negativní. Za diskusi jistě stojí, jestli je využívání pocitů studu v tomto smyslu ještě neutrální. Kromě toho se zpochybňuje trvalost změny chování. Přes všechny kritiky ale může nudging vést k pozitivním změnám chování u jednotlivců i celých skupin. Nudges často představují levné alternativy obvykle finančně náročných technických řešení daných problémů. Pokud se používají se zdravým rozumem a s citem, pak může být každý z nás pobízen ke změně světa – a to postupným pošťuchováním. 37 Myslíme dopředu Myslíme dopředu Pět zemí, jedna budoucnost? S Text Björn Lüdtke, Yuki Satová, Ellen Leeová, Angela Gruberová, Luciana Ferrandová, Raouia Khederová Roboti hrající fotbal 38 Vlevo © Jiuguang Wang / Flickr (CC BY-SA 2.0) Vpravo © HUISTEN BOSCH Jak lidé v různých kulturách přetvářejí svůj život p omocí technologií tejně jako v každém vydání magazínu Budoucnost se vypravíme do pěti zemí našeho světa. Chceme vidět, v čem spočívají rozdíly a v čem se naopak shodujeme. Tentokrát jsme se zaměřili na technické novinky. Jaké jsou kulturní zvláštnosti při šíření a akceptování techniky v dané kultuře? Jakou pozici zaujímají v Japonsku, v USA, Německu, Argentině a Tunisku a jaké místo nachází nová technika ve všedním životě? Jako první se naše reportérka Yuki Satová hlásí z Japonska. O Japoncích se říká, že jsou mimořádně otevření technickým inovacím. Je tomu skutečně tak, nebo jde jen o klišé? A co vše se při tom od robotů očekává? Také USA zaujímají čelné postavení, pokud jde o nové technologie. Podle Ellen Leeové za tím může být nezdolný duch amerického průkopnictví. Americká kultura je prý založená na „ochotě riskovat a odměňovat lidi, kteří dělají chytré věci.“ Němci se naproti tomu jeví jako techničtí skeptikové – i přes fakt, že jsou zemí kutilů a myslitelů. Odpovídá jejich image skutečnosti? Angela Gruberová se pokusí na tuto otázku odpovědět. „Pepper“ má lidi uči nit šťastnými Luciana Ferrandová se pozorně rozhlédla po Argentině. Tam hrají nové technické vynálezy v každodenním životě větší roli, než bychom si mohli myslet. S nejnovější technikou se seznamují již malé děti při vzdělávání, za což vděčí především státním programům. Čím to je, že se v Tunisku – kromě informační a komunikační oblasti – šíří nové technologie jen obtížně, zjišťovala Raouia Khederová. Jedno je jasné již nyní: Lidmi samotnými to nebude. Roboti v hotelové recepci Japonsko — Roboti s duší V létě 2014 představila japonská tele komunikační firma SoftBank veřejnosti humanoidního robota „Pepper“. „Pepper“ má tělo podobné člověku, dvě oči, které srší emocemi, a významný úkol: Má učinit lidi šťastnými tím, že bude „číst jejich pocity“. Turisty může překvapit, že je v J aponsku v některých obchodech nebo hotelech obslouží humanoidní roboti. Stále více Japonců si na to mezitím zvyklo. Musíme připustit, že ani zde ještě n epatří roboti do každé běžné situace, to je spíše záležitost klišé. Přesto se zdá, že roboti s vizáží lidí přebírají stále více úkolů. Jak to, že je Japonsko tak otevřené tomuto typu techn ologie? Důvod může spočívat v tom, že se připisuje velký význam světským a racionálním hodnotám, v protikladu s tradičními hodnotami, které souvisejí s rodinou, lokálním společenstvím nebo náboženstvím . Pokud v takové společnosti potřebuje člověk pomoc, raději se spolehne na techniku než na rodinu nebo na své blízké okolí. Podle Shunsukea Aokiho, výkonného ředitele tokijské firmy Yukai Enginee ring, která vyrábí interaktivní digitální gadgety a hračky, dávají zákazníci přednost výrobkům ve formě panenek nebo figurek. Jedním z výrobků této firmy je „Bocco“, rodinný robot, který zajišťuje vzájemné spojení členů rodiny, kteří žijí odděleně od sebe navzájem. Vypadá jako Yokai, nadpřirozená postava z japonského bájesloví. Zdá se, že roboti přebírají stále více úkolů Aoki se domnívá, že Yokai hraje důležitou roli při vnímání robotů jako takových. „Japonci od středověku věří, že věci, které se stále znovu používají, například šálek nebo talíř, mají také vlastní duši a mohou se proměnit v Yokai. Tato kultura ještě stále ovlivňuje interakci mezi člověkem a předměty.“ Očekávání, že se roboti stanou aktivními pom ocníky v každodenních situacích, se zdá v japonské společnosti 39 Myslíme dopředu Myslíme dopředu otevřená novým věcem? Je hluboce zakořeněna ve společnosti, která i dnes oslavuje ty, kdo se nepřizpůsobili a jsou ochotní riskovat. Vezměme si americkou popkulturu, od rock-and-rollu až po Hollywood. smartphonech, a kvůli způsobu, jakým ovlivňují naše mezilidské vztahy. Kromě toho zaznívají obavy, že USA v oblasti inovací dojde dech. Jednak se vyčítá firmám, že vyvíjejí již jen produkty, z nichž má užitek malá skupina boháčů, a přitom se zanedbávají větší a akutnější problémy, jako je chudoba nebo změny klimatu. Eamonn Fingleton, autor knihy In the Jaws of the Dragon: America’s Fate in the Coming Era of Chinese Domi nance (Ve spárech draka: osud Ameriky v nadcházející éře čínské dominance), například upozorňuje na to, že čínské firmy v posledních letech přihlašují více technických patentů než severoamerické firmy. Kultura inovací vze šla od rebelů a nepři způsobivých Tuleň-robot má mít uklidňující vliv trh průmyslových a soukromých robotů nárůst z 1,6 bilionu jenů v roce 2015 na 9,7 bilionu jenů v roce 2039. Tento trend bude zesilovat díky demografickým změnám v řadě malých a středně velkých měst. Zdravotní správa ve městě Nanto například využívá pro terapeutické účely robo tickou panenku Paro, která má podobu malého tuleně. Má mít na pacienty uklidňující vliv. Po úspěšné testovací fázi vedení města rozhodlo, že se tento robot začne využívat jako ulehčení pro rodiny, které se musejí starat o své starší členy. Počet obyva40 tel města Nanto v posledních 25 letech poklesl o 20 procent na 55 tisíc, přičemž podíl osob starších 65 let činí 34 procent, o 30 procent více, než je japonský průměr. Pokles počtu obyvatel a stárnoucí společnost jsou výzvami, kterým musí čelit řada japonských měst – a tím stoupají i nároky na roboty. USA — Otevřenost novým věcem Pračka, která SMS zprávou ohlásí, že vaše prádlo je vyprané . Auto jezdící bez řidiče. Brýle pro virtuální realitu, díky nimž si bez rakety a míčku můžete zahrát tenis. Při akceptování nových technologií se ve Spojených státech posouvají hranice stále dál. Kde se ale bere kultura, která je tak © iStock stále silnější. Veřejná výzkumná a vývojová společnost „New Energy and Industrial Technology Development Organization“ předvídá pro tuzemský — Hračičkové a myslitelé Kdo dorazí do Německa a chce na internet, musí začít dotazem na hesla. Zatímco v jiných zemích se v každé kavárně najde otevřená wi-fi síť, v Německu jsou sítě chráněny heslem. Důvod: litera zákona. Pokud totiž třetí aplikace. Digitalizace proniká stále více do samého středu společnosti. Němci milují techniku, hospodárnost a užitečnost moderních přístrojů. Současně ale novoty zpochybňují jako málokterý jiný národ. Na první pohled to sice vypadá jako protimluv, o žádný ale ve skutečnosti nejde. „Protože novinky často působí zmatek v zažitých postupech, jsou mnohdy vnímány nejen jako zbytečné, ale doslova jako otravné,“ konstatuje autorka Kathrin Passigová ve svém textu Mnozí varují před kulturou posedlosti technikou © Kārlis Dambrāns / Flickr (CC BY 2.0) Videobrýle Oculus Rift Nebo si vzpomeňme na éru Divokého západu. Nebo na hrdou historii imigrantů, mezi které patří i koryfej techniky Elon Musk z koncernu Tesla nebo Sergey Brin z Googlu. „Představte si, jaké to muselo být, když evropští vystěhovalci začali osídlovat Ameriku. Museli být nápadití a ochotní riskovat, aby sem vůbec zvládli dorazit,“ říká Lee Rainie, ředitel internetových, vědeckých a technologických studií na Pew Research Center ve Washingtonu, D. C. „Díky tomu vznikla určitá kultura, v níž je ochota riskovat vítána a v níž jsou odměňováni lidé, kteří dělají chytré věci.“ Americká technická inovace je podle zprávy „Information Technology and Innovative Foundation“, obecně prospěšného think-tanku ve Washingtonu, D. C., založena na hluboce zakořeněném zájmu o kutění, vynalézání a zlepšování. „V kombinaci s výraznou kulturou individualismu je pak snazší zpochybňovat zaběhnuté postupy – ať jste Steve Jobs, nebo tovární dělník,“ říká se v této zprávě. Ozývají se ale i hlasy, které varují před kulturou, která by byla již jen posedlá dalšími inovacemi. „American Enterprise Institute“, další think-tank ve Washingtonu, D. C., varuje Američany, aby nepodléhali „fascinaci technickou ideologií“. Podle něj to ohrožuje společenskou etiku a ctnosti. Mnozí si dělají starosti kvůli naší závislosti na technice, zejména na Německo Přesto ještě technický vývoj v této zemi probíhá razantním tempem. Objevily se například brýle pro virtuální realitu s názvem Oculus Rift. První prototyp sestrojil v roce 2012 tehdy 20letý nadšený hráč her a rozpoutal konkurenční souboj mezi obřími korporacemi Sony, Microsoft a Google: Kdo dokáže jako první nabídnout globálnímu trhu virtuální realitu? V roce 2014 převzal Facebook firmu Oculus VR. Nejnovější verze brýlí byla představena v roce 2015, společně s virtuální hrou stolního tenisu, při které jsou protihráči navzájem vzdálení i tisíce mil. „Řekl bych, že jsem v životě viděl pět nebo šest počítačových demoverzí, u kterých jsem si pak myslel, že změní svět,“ říká Chris Dixon, jeden z investorů Oculus Rift v rozhovoru pro Wired Magazine. „Apple II, Netscape, Google, iPhone – a nyní Oculus. To vše patří do stejné neuvě řitelné kategorie.“ Němečtí inženýři v akci osoba zneužije přístup do sítě, nese v Německu následky majitel internetového připojení. Současně ovšem Německo stojí na přední pozici v oblasti zelených technologií: Všude jsou vidět vrtule větrných elektráren a vodní elektrárny, elektrická auta zde přestávají být utopií. I doma, mezi svými čtyřmi zdmi, sázejí Němci na techniku. Nejlepším příkladem jsou úspěšní poskytovatelé systémů Smart Home, jako je např. německý start-up Tado se svým inteligentním systémem vytápění. Dokonce i v oblíbených prodejnách Ikea, které nabízejí nábytek a bytové vybavení, se odnedávna dají koupit žárovky s ovládáním pomocí mobilní „Standardní situace kritiky technologií“. Právě Německo je typickým příkladem toho, že každá nová věc se nejprve velmi kriticky hodnotí a zkoumá a až poté se stane součástí každodenního života. Nové přístroje a nové technologie musejí nejprve prokázat svou užitečnost. Němci mají tedy na technické novinky sice vysoké nároky, ale koneckonců se jako málokterý jiný národ důsledně soustřeďují na pokrok. Zatímco příslušníci jiných národů často bez námitek souhlasí se všeobecnými obchodními podmínkami nebo se smlouvami o využívání mezinárodních služeb jako Facebook nebo Skype, spatřují Němci podle ankety 41 Myslíme dopředu Statista v roce 2014 v této technologii také riziko nežádoucího sledování – k tomu v neposlední řadě přispěla odhalení Edwarda Snowdena. V žádné jiné evropské zemi nevyvolala takové pohoršení. Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že pověst Němců jako nepřátel moderní techniky v žádném případě není podložená. Dobrá třetina dotazovaných si už podle ankety z roku 2014 nedokáže svůj život představit bez smartphonu. Podle 47 procent dotazovaných je navíc „opravdu napínavé“ sledovat, jak se rozvíjejí technické možnosti v souvislosti s digitalizací. Ve srovnání se zbytkem Evropy pohlížejí Němci na technické novinky střízlivěji a nevrhají se nadšeně na každou novou hříčku techniky. Alespoň to tvrdí dortmundský tech- Myslíme dopředu nosociolog Johannes Weyer ve své studii. Podle Weyera se však údaje o Němcích nijak nevzdalují hodnotám evropského průměru. Německo stojí na přední pozici v oboru zelených technologií V oblasti nových médií přicházejí velké změny – skvělé nové telefony nebo trendové mobilní aplikace – spíše z anglosaského prostoru. Němce to možná trochu rozčiluje. Německo jako technologicky vy- Argentina spělá země je tahounem, pokud jde o inženýrství a strojírenství. V těchto klasických oborech se ukazuje jeho technická vyspělost a extrémní důraz na kvalitu. A Německo se tak prezentuje bezesporu jako země hračičků a myslitelů. V neposlední řadě právě důraz na tato průmyslová odvětví učinil z Německa trvalý inovační motor Evropy. Němci obhájili v roce 2014 svou špičkovou pozici „patentové jedničky“ v Evropské unii. Během roku 2014 bylo přihlášeno téměř 32 000 patentů, převážně v průmyslové sféře. Takovému počtu přihlášených patentů nemůže konkurovat žádná jiná evropská země. Možná je právě to typicky německé: Bez velkých řečí o inovačních schopnostech, čísla však mluví sama za sebe. — Pohled kupředu Vzrušení a nadšení zavládly v argentinské vědecké obci, když se hlavní město Buenos Aires koncem července 2015 stalo hostitelem International Joint Conference on Artificial Intelligence (IJCAI). Tato celosvětově nejdůležitější konference, na kterou se sjelo 1 200 účastníků, se v Jižní Americe konala poprvé. Že se hostitelskou zemí stala právě Argentina, nejspíš nebylo náhodou. „Je to projev uznání a důkaz, že v Latinské Americe stojí Argentina v čele technologického pokroku,“ konstatuje profesor Guillermo Simari, předseda lokální organizační komise IJCAI. „Argentinci se novými nápady okamžitě nadchnou a považují techno logie za posílení kulturního rozvoje ve všech oblastech,“ říká Simari. Důvody této otevřenosti spatřuje Simari, který působí také jako ředitel Institutu pro inženýrskou informatiku na Universidad Nacional del Sur v Bahía Blanca, v kulturních „Da Vinci“, celosvětově nejrozšířenější robot pro lékařské operace 42 © TECHNIK BEGEISTERT e. V. © 2009, Intuitive Surgical, Inc. Bude to ještě lepší! vlastnostech Argentinců. Věta mexického autora Carlose Fuentese: „Mexičané pocházejí od Aztéků, Argentinci přišli z lodí,“ je pro něj více než jen humorným citátem. „Vlna evropské imigrace, která počátkem 20. století dorazila do Argentiny, byla výrazně odlišná od přistěhovaleckých proudů v jiných latinskoamerických zemích,“ dodává Simari. „Imigranti chtěli, aby se jejich děti vzdělávaly a aby tak dosáhly lepších pozic ve společnosti. Tento vstup z jiných kultur na nás měl pozitivní vliv. Stal se součástí dnešní Argentiny. Kráčíme kupředu a hledíme před sebe.“ Účastnice World Robot Olympiad (WRO) To se odráží také v rostoucím využití technologie a robotiky ve vzdělávací sféře. V současnosti již do školních tříd a učeben pronikly všechny možné druhy moderních technologií. Děti na základních školách se učí programovat, stavějí roboty, počítače patří k základnímu vybavení. Popudem se v roce 2010 stal státní program „Conectar Igualdad“, v jehož rámci se po celé zemi mezi žáky a učitele rozdělilo 5,4 milionu netbooků. Do té doby představovaly netbooky značný luxus. „Projekt Conectar Igualdad otevřel okno do světa a zmenšil technologickou propast,“ říká Monika Pavesová, profesorka fyziky a obchodní ředitelka RobotGroup Argentina. Firma, která vyrábí roboty pro vzdělávací účely, nabízí workshopy (i pro učitele), podílí se na pedagogických projektech ministerstva věd a rovněž konstruuje didaktické robotické stavebnice. „Když děti programují, rozvíjejí vlastní nápady a pak vidí, že jimi postavení roboti fungují tak, jak si představovaly, je motivace stále silnější,“ říká Pavesová. Tak to vidí i Marcelo De Vincenzi z Universidad Abierta Interamericana (UAI). „Stále více učitelů a pedagogů využívá robotiku pro vysvětlování základů vědeckých disciplín. Roboti Stále více učitelů využívá robotiku například hrají fotbal a děti se přitom učí matematiku nebo fyziku.“ Již 16 let organizuje UAI „Olimpíadas Nacionales de Robótica“ (robotickou olympiádu), při které se utkává 250 školních týmů z celé země. Nebo žáci sami navrhují součásti robotů a tisknou je na 3D tiskárně. Tak na to jde učitelka informatiky Alicia Siriová při svých hodinách. 43 Myslíme dopředu Také doma je Siriová velkou fanynkou techniky. Má robotický vysavač a ovládá pračku nebo myčku svým smartphonem. Mladí lidé v jejím okolí jsou fascinováni, ale „lidé nad 45 let nevidí důvod, proč za něco takového vyhazovat peníze.“ Ona sama vnímá využívání moderních technologií jako Myslíme dopředu tině častý problém, protože jsme ještě v podstatě rozvojovou zemí.“ Ale ex perti se shodují: Talentů, tvůrčích nápadů a know-how má Argentina na rozdávání. A při pohledu na mladou generaci, která vyrůstá s moderními technologiemi, jsou přesvědčeni o jednom: Bude to ještě lepší! „Nové technologie“ znamenají pro většinu Tunisanů výhradně „internet“. Dospělí obyvatelé nad 40 let připouštějí, že používají pouze základní služby, jako je e-mail nebo Google, nemají ale žádné další znalosti o mobilních aplikacích, o streamingu nebo crowdsourcingu. Abdullah, 35letý prodavač, se při používání nových technologií omezuje na smartphone, internet a Facebook. „To je vše, co umím používat. Jinak není nic přístupné a bezpečné. tiva, která by byla nezbytná pro jeho úspěch. Ačkoli si lidé určitě dělali starosti kvůli bezpečnosti, byli vůči tomuto produktu velmi otevření. Mluvíme samozřejmě o mladších ročnících, pod 35 let. Naším problémem byla legislativa, která pro náš vývoj jednoduše nebyla dostatečně flexibilní.“ Pokud si odmyslíme beztak pomíjející skepsi, je jen málo kulturních bariér, které souvisejí s citlivými oblastmi, jako je náboženství a tradice: V mnoha arabských zemích jsou zapovězeny hazardní hry nebo obcho dování s akciemi. Největší překážkou je přístup k novým technologiím. „Nedokážu si představit žádný speciální vynález nebo technologie, které by nebyly přijaty,“ prohlašuje Ramzi El Fekih. „Myslím, že „Nové technologie“ znamenají pro většinu Tunisanů „internet“ zlepšení kvality svého života. Také proto si v nemocnici Hospital Italiano nechala operovat ledvinu robotem. Tato nemocnice se stejně jako Hospital El Cruce-Néstor Kirchner nachází v Buenos Aires a obě disponují „inteligentními operačními sály“ nejnovější generace. „Před 40 lety byl můj otec po podobné operaci 15 dnů na lůžku a měl 30 cm dlouhou jizvu. Moje jizva má jen tři centimetry a po čtyřech dnech jsem mohla pokračovat ve svém normálním životě.“ Další možnost uplatnění umělé inteligence, pomocnou kameru pro pečovatele o staré a nemohoucí pacienty, vyvinul Ricardo Rodriguez. Realizace se však bohužel nedočkala. „Nenašli se žádní investoři. To je v Argen44 Tunisko — Zálusk na něco více S pokrytím 53 procent populace zaujímá Tunisko v oblasti využívání internetu desáté místo v Africe. Internet používá téměř 6 z 11 milionů Tunisanů. V počtu uživatelů internetu dosahuje tato země podle institutu výzkumu trhu Tunisie Sondage v globálním měřítku dokonce 66. místo. To je velmi příznivý výsledek, neznamená však, že Tunisko má dobrou pověst, pokud jde o obecný přístup k novým technologiím. Jak to bývá, často je obrázek cizích kultur doprovázen řadou klišé. Některá z těchto klišé jsme dokázali vyvrátit. Přišli jsme na to, že ani v Japonsku ještě roboti nepatří do každodenního života. V Argentině naproti tomu sehrávají roboti již pár let důležitou roli ve vzdělávání. Němci sice na nové technologie hledí kriticky, ale staromilci kvůli tomu rozhodně nejsou. V Tunisku by měli takové problémy rádi. Tam jsou to spíše vnější okolnosti, které brání rychlejšímu šíření nových technologií. Jen Američané zůstávají věrní své charakteristice nezdolných průkopníků – přinejmenším v rámci naší malé cesty kolem světa – a jsou vnímáni jako nebojácný předvoj ve věci nových technologií. Jedno ale mají všechny kultury společné: Technika je součástí všedního dne a její kulturní význam se stále více upevňuje. V jedné zemi možná rychleji než ve druhé, ale dá se předpokládat, že zvyklosti spojené s jejím používáním se na celém světě postupně sjednotí. Je jen na nás, jakým způsobem využijeme techniku pro vlastní pokrok. Srovnání pěti zemí Japonsko USA Německo Argentina Tunisko A.Již před zavedením A. Šíří se obavy ze zá- A.Takřka třetina dota- A. 71 % dotazovaných A.Dva ze tří Tunisanů zovaných v anketě si již nedokáže představit život bez smartphonu v anketě nevychází z domu bez smartphonu by měli rádi smartphone smartphonů dokázaly „normální“ mobily nabídnout přístup na internet B. Roboti by měli p omáhat při péči o přestárlou společnost C. Také technika mů- vislosti na smartphonech B. První auta bez řidi- če se prohánějí po silnicích v Kalifornii B.Nové technologie B.Roboti se využívají B.Smart Homes jsou ve vzdělávání se používají zejména ve městech stále oblíbenější C. Američané jsou velmi otevření novým věcem a jsou ochotní riskovat C.Argentinci pova C.Nové věci se nejpr- ve musejí osvědčit žují technologie za p osílení kulturního v ývoje C.Dorůstající genera- ce ztrácejí strach z kontaktu že mít duši © iStock Nové způsoby placení v Tunisku Samozřejmě vím, že jsou i jiné oblasti, kde se využívají nové technologie. Dobrý příklad je automatizace domácností. V Tunisku samozřejmě existují odpovídající technologie. Ale mně se představa, že celý můj dům bude kontrolován na dálku, moc nelíbí. Co když někdo nabourá můj účet? Je mi naprosto jasné, že jinde něco takového fungovat může, ale ne v Tunisku.“ Tyto obavy jsou hluboce zakořeněné a vycházejí ze zkušeností s korupcí – počínaje počítačovými systémy, firmami a konče vládou. Mnozí se obávají, že by se mohli stát oběťmi podvodníků nebo hackerských útoků. U nadcházejících generací se však tyto obavy postupně vytrácejí. Ve městech již existují komunity počítačových geeků ve věku 20 až 30 let, kteří zkoušejí vše: od cloud computingu přes streaming až po sharing economy. Ramzi El Fekih například zkoušel změnit postoj společnosti vůči této technice pomocí „mdináru“, projektu mobilních plateb. „Náš projekt v mnohém ohledu předběhl dobu. A především byl pokrokovější než legisla- v Tunisku jsou překážky spíše ekonomického než kulturního rázu. Směnný kurz a chybějící směnitelnost našeho dináru stojí v cestě rozvoji a přebírání nových technologií. Myslím, že Tunisané by přijali jakékoli nové technologie, pokud o nich budou mít dobré informace a rozeznají v nich výhody.“ A. Využívání smartphonů B. Technologie ve všedním dni C. Kulturní zvláštnosti 45 Myslíme dopředu 46 Myslíme dopředu 47 Myslíme dopředu Myslíme dopředu Plnou silou vpřed cirka 46 procent energie, která je ukrytá v uhlí. Ale konce technologického vývoje tím není ani zdaleka dosaženo, domnívá se profesor Alfons Kather, ředitel Institutu energetické techniky při Technické univerzitě Hamburk. „Ve střednědobém výhledu je skutečně možné dosáhnout padesátiprocentního stupně účinnosti,“ vysvětluje profesor Kather. Nejdůležitější zásada: Čím vyšší jsou teplota a tlak v kotli, tím více elektřiny lze z uhlí získat. Dosud však představovaly hraniční hodnoty 600 stupňů Celsia a tlak 300 barů, protože jinak se součásti zařízení příliš rychle opotřebují. Průmysl a výzkum proto pracují na nových odolných materiálech na bázi niklu. Tyto materiály by měly odolávat teplotě 700 stupňů Text Ralph Diermann Ilustrace Jan Erlinghagen Z paliva vzniká teplo, z tepla pohyb, z pohybu elek třina – to je princip fungování mnoha elektráren. Vědečtí a průmysloví výzkumníci pracují na ještě větším zefektivnění tohoto procesu. Celsia a tlaku 350 barů. To může zvýšit stupeň účinnosti zhruba o dva procentní body. A podle profesora Kathera se dá mnohé zlepšit i v konstrukci turbín. Konce technolo gického vývoje není ani zdaleka d osaženo „Dalších zlepšení je možné dosáhnout i při vedení elektrické energie,“ pokračuje tento odborník. Pokud totiž dochází k nerovnoměrnostem nebo turbulencím při proudění páry tur bínou, znamená to energetické ztráty. Vědci z Rýnsko-vestfálské technické vysoké školy (RWTH) z Cách a z univerzity v Hannoveru proto momentálně pracují na nových lopatkových profilech, které by takovéto energetické ztráty maximální možnou měrou eliminovaly. Odborník z koncernu Siemens Stefan Lampenscherf chce zase k získání další elektřiny využívat odpadní teplo, které vzniká v elektrárnách. Proto tento výzkumník vyvíjí se svým týmem v koncernu Siemens takzvané termoelektrické generátory. To jsou speciální polovodiče, na jejichž povrchu vzniká elektrické napětí v okamžiku, kdy se vyskytne teplotní rozdíl – například když je polovina K dyž EU před několika lety rozhodla o konci klasických žárovek, přišli dva podnikatelé z Porúří s netradičním nápadem. Aby obešli zákaz prodeje, deklarovali žárovky jednoduše jako miniaturní topná tělíska. Jejich argumentace: Klasické žárovky produkují v první řadě teplo, světlo je jen vedlejší produkt. A skutečně činí stupeň účinnosti žárovky pouhých pět procent – pouhá dvacetina spotřebované elektřiny se přemění ve světlo. Největší část energie mizí do okolí v podobě tepla. Vysoké náklady, nízký zisk: Není divu, že EU tuto technologii vykázala z regálů prodejen. Ochrana klimatu vyžaduje co nejproduktivnější využívání energií. Ústředním mottem se tedy stává hospodárnost. Neplatí to však jen pro spotřebu energie, ale také pro 48 její výrobu. Protože čím více proudu se dá z použitých zdrojů v elektrárnách v yrobit, tím lépe dopadá klimatická bilance daných elektráren. Mezinárodní energetická agentura Ochrana klimatu vyžaduje co nejpro duktivnější využití energie IEA očekává, že do roku 2035 bude celosvětově investováno do klasických (zejména uhelných) elektráren 23 bilionů amerických dolarů. Především Čína a Indie, ale také řada jihoasijských států chce v následujících letech vybudovat mnoho nových uhel- ných elektráren. I nejmenší nárůst stupně účinnosti proto přináší výraznou úlevu pro klima. Uhelné elektrárny fungují v zásadě jako tlakový hrnec. Spalováním černého nebo hnědého uhlí se zahřívá voda a ta se přeměňuje v páru. Přitom vzniká uvnitř zařízení velmi vysoký tlak. Vodní pára se přivádí k turbíně. Tam se její tlak snižuje při průchodu lopatkami turbíny – stejně jako při otevření ventilu na tlakovém hrnci na sporáku. Turbína je procházející parou uváděna do pohybu a rotuje při více než 3 tisících otáčkách za minutu. Tato mechanická energie se přes hřídel přenáší do generátoru. Jeho srdcem je magnet, který se díky pohonu turbínou otáčí v cívce. Přitom vzniká elektrické napětí – a do sítě se dodává elektrický proud. Nejúčinnější černo- a hnědouhelné elektrárny přetvářejí na elektřinu © iStock Přehradní hráz vodní elektrárny v Manitobě, Kanada 49 Myslíme dopředu materiálu zahřívána proudem odpad ního tepla a druhá polovina je vysta vena znatelně chladnějšímu okolnímu vzduchu. Čím větší je tento teplotní rozdíl, tím je efekt vytváření elektric kého napětí výraznější. „V současné Myslíme dopředu místech ale vůbec není k dispozici biomasa v množství, které by pokrylo spotřebu. Profesor Mohammad Asadullah z Technické univerzity MARA v Ma lajsii chce tento problém vyřešit — Paroplynová tepelná elektrárna centralizované zásobování elektřinou prostřednictvím malých elektráren. Blokové tepelné elektrárny napří klad často fungují s plynovými tur bínami, které najdeme v mnohem výkonnějších variantách i ve velkých plynových elektrárnách. Nepohání je stlačená vodní pára, ale směs vzdu chu a plynu. Při spalování této směsi dochází k expanzi plynů a turbína se dává do pohybu. Zemní plyn se mísí se stla čeným horkým vzduchem a poté se spaluje. Při tom vznikají plynné spaliny o tep lotě přes 1 000 °C, které pak pod vysokým tlakem roztá čejí lopatky plynové turbíny. Tento otáčivý pohyb pohání generátor, který vyrábí elek trický proud. Ústředním mottem je hospodárnost době se výzkum soustřeďuje přede vším na dopravní techniku. Jde na příklad o získávání elektřiny z tepla uvolňovaného spalovacími motory, aby se snížily nároky kladené na dynamo,“ vysvětluje Lampenscherf. „S dalším vývojem této technologie ale najdeme nová řešení i pro průmyslové a ener getické odvětví, s jejichž pomocí bude možné získávat výkony v řádech kilo wattů nebo dokonce megawattů.“ Pára a tlak, turbína a generátor – tento princip nefunguje pouze s uh lím, ale i s palivy neutrálními z hle diska emisí CO2 – těmi jsou např. dřevo a další typy biomasy. Technicky vzato je jen nepatrný rozdíl v tom, jaké palivo dodává teplo pro přeměnu vody na páru uvnitř elektrárenského kotle. Daleko větší je naproti tomu logistická výzva, pokud provozovatelé elektrárny chtějí spalovat biomasu. Parní elektrárny totiž spotřebovávají obrovská množství paliva. Na mnoha 50 eobvyklým způsobem. Navrhuje n b iomasu nikoli spalovat, ale zplyno vat. Taková zařízení potřebují mno hem méně paliva než klasické elek trárny s parní turbínou, protože jsou podstatně menší. Technologie zplynování přitom není nová. Teprve nedávno však dokázali výzkumníci zvládnout problém tvorby dehtu, který dlouhou dobu bránil ko merčnímu využití metody. „Problémy jsou vyřešeny,“ říká Asadullah. „Zply nování biomasy je uskutečnitelné jak technicky, tak ekonomicky.“ Mimo řádná přitažlivost této koncepce spo čívá v rozmanitosti možných surovin – lze využít například zpracovanou cukrovou třtinu, rýžovou slámu nebo zbytky z lisování palmového oleje. Proto je tato koncepce mimořádně zajímavá pro země, v nichž je energe tická síť rozvinutá pouze v omezeném rozsahu (například Vietnam, Nepál a Keňa) a které chtějí rozšiřovat de 3 9 1 7 4 8 Počet otáček turbín za minutu 3 000 5 2 6 © iStock Turbína uvnitř vodní elektrárny A proč pro výrobu elektřiny nevyužít i energeticky bohaté odpadní plyny? Tato myšlenka se zrodila při vývoji paroplynových elektráren. V nich se kombinuje jedna nebo více plyno vých turbín s jednou parní turbínou. Horké odpadní plyny se využívají pro výrobu vodní páry, která pohání parní turbínu. Díky tomuto propojení dosahují zařízení tohoto typu stupně účinnosti až 60 procent. Žádné jiné elektrárenské technologie nezhodno cují energii obsaženou v palivu tak účinně jako paroplynová zařízení. Navíc jsou flexibilní – dokážou rela tivně rychle reagovat na kolísání v do dávkách elektřiny z větrných a so lárních zdrojů. Poskytují tak nejlepší předpoklady pro to, aby se staly neza stupitelnými hráči při globální ener getické revoluci. 10 1 přívod vzduchu 2 kompresor 3 přívod plynu 4 plynová turbína 5 spalinový kotel 6 parní turbína 7 kondenzátor 8 generátory 9 transformátor 10 rozvodná síť Odpadní plyny z plynové turbíny mají stále teplotu okolo 600 °C – to je dost, aby se ve spalovacím kotli za pomoci tepelného výměníku vyrobila vodní pára, která se vede k parní turbíně. Tlak vodní páry roztáčí lopatky turbíny. Hřídel přenáší tento pohyb na druhý generátor. Poté, co vodní pára pro jde turbínou, se ochlazuje v kondenzátoru. Z páry se opět stává voda, která se čerpá zpět do spalinového kotle. Tak vzniká uzavřený koloběh vody. Transformátor upravuje elektrický proud z obou generátorů na vyšší napětí, které lze odvádět do rozvodné sítě. 51 Myslíme dopředu Myslíme dopředu Kreativní megapole Text Chris Schinke Jak mohou obyvatelé města přispět k jeho rozvoji Úleva pro moderní město: New York City, USA 52 © iStock Č ísla působí ohromujícím dojmem. Podle aktuálních odhadů OSN by mohl celkový počet obyvatel planety dosáhnout v roce 2100 až 12,3 miliardy. Podle výzkumníků z OSN nelze v dohlednu počítat s poklesem nárůstu populace. Ale kde budou všichni tito lidé žít? A především – za jakých podmínek? Údaje OSN rovněž naznačují, že v budoucnosti budou dvě třetiny obyvatel Země žít v metropolích. Trend urbanizace tedy neustává. Z metropolí se stanou megapole – města, která budou muset čelit novým a dosud netušeným výzvám. Tento růst vyžaduje plánování a spoustu kreativních přístupů. Protože tam, kde se bude tísnit tolik lidí, bude potřeba také organizovat funkční soužití. A právě to bude úkol kreativního a prozíravého urbanistického plánování. Kromě správních orgánů se tohoto úkolu chápou stále častěji i kreativní a angažovaní občané, kteří se sdružují do privátních iniciativ. Aktéři často sedí ve vzdušných uměleckých ateliérech, designérských laboratořích a architektonických studiích. Pod heslem Tactical Urbanism sdružují v současnosti kreativní mozky z celého světa své nápady o uspořádání měst budoucnosti, ať již půjde o megapole jako Bombaj, Hongkong, Lagos, nebo Tam, kde se bude tísnit tolik lidí, bude potřeba také organi zovat funkční soužití New York. Ale kdo jsou tito k reativci? A jak si představují naše soužití v budoucnosti? Jedním z nich je Pedro Gadanho. Je kurátorem soudobé architektury v MoMA, Museum of Modern Art v New Yorku. V nedávné době svedl v rámci různých projektů dohromady interdisciplinární týmy pro práci na urbanistických případových studiích. Pedro Gadanho má na srdci především pojetí a další vývoj naší architektonické skutečnosti. Podle něj musejí vzít obyvatelé těchto měst, vedle plánování ze strany úřadů, věci zčásti do rukou sami. V budoucnu budou navíc podporovány i neobvyklé metody. Také Pedro Gadanho se při svých vizích inspiruje stále oblíbenější ideou nazývanou Tactical Urbanism (taktický urbanismus). Na otázku, jak si sám pro sebe definuje tento pojem, odpovídá: „Tento pojem chápu jako spontánní intervence v rámci měst směrem zdola nahoru.“ Tyto koncepce „zdola nahoru“ předpokládají, že občané se budou sami aktivně podílet na řešení výzev reálného světa. „Na realizaci se podílejí umělci, architekti a designéři ve spolupráci s místními společenstvy. Patří k nim ale i iniciativy angažovaných lidí, na jejichž požadavky úřady ne vždy reagují.“ Příklad takové intervence zdola nahoru nacházíme přímo přede dveřmi 53 Myslíme dopředu Myslíme dopředu imořádným úspěchem. Dorazily m stovky e-mailů a návrhů. Ty jsou k vidění na zmíněné webové stránce a ukazují, že idea Tactical Urbanism (taktického urbanismu) začíná vyvolávat masovou pozornost po celém světě. Angažovaní aktivisté z celé Evropy, Latinské Ameriky, jihovýchodní Asie a z USA přitom představují hnutí, jehož budoucí urbánní vize lze očekávat s velkým napětím. Mimořádně kreativní příspěvek dorazil z australského Melbourne. Obyvatelé druhého největšího města kontinentu přišli s nápadem Little Library (malé knihovny) – spontánně zřízené knihovny v bývalém nákupním centru, s bezplatným výpůjčním systémem, který si organizují sami uživatelé. Princip je neuvěřitelně jednoduchý: Půjč si knihu, přečti ji, přines ji zpět, anebo pokud si ji chceš nechat, přines místo ní novou. Tvůrci zamýšleli svou Little Library jako obecně prospěšný projekt – to je ostatně typické pro řadu V současnosti řeší kreativní mozky z ce lého světa budouc nost našich měst aktivit iniciativy Uneven Growth (nerovného růstu) – a jeho cílem je navíc lidsky sblížit vášnivé čtenáře. A v rušném čtyřmilionovém Melbourne se navíc zrodilo ideální místo pro odpočinek od každodenního stresu. Jak ukazují tyto příklady Tactical Ur banism (taktického urbanismu), těžištěm je myšlenka přijmout za vlastní určité vědění, toto vědění sdílet se společenstvím a umožnit přístup k němu co možná nejvíce jedincům. Toto vědění rozhodně není samoúčelné. Slouží vždy k obohacení stávající reality o nové impulzy pro budoucnost a k přeměně teorie do živoucí praxe. Do praxe, která má za cíl zlepšit život co nejvíce lidí. Tak to vidí i Pedro Gadanho. Na otázku, jak si představuje ideální město, odpověděl: „Je velké, kypící životem, mnohovrstevné, husté, nápadité a kulturně rozmanité – ovšem s minimem dopravního ruchu a bez extrémních sociálních rozdílů.“ Celkem vzato to zní jako město, v němž by se rozhodně dalo příjemně žít. Nádraží v Bombaji, Indie 54 jmové skupiny, a dokonce i lidé bez domova, kteří dosud neměli přístup na trh s bydlením. Problém nájmů, které si může málokdo dovolit platit, se tím v této metropoli východního pobřeží USA sice nijak nevyřešil, ale Angažovaní akti visté vytvářejí hnutí, jehož další urbánní vize lze očekávat s napětím tato iniciativa ukazuje, že v budoucnosti mohou vzniknout reálné alternativy zdánlivě neměnného statu quo. Pokud chceme najít příklady pro Tac tical Urbanism v praxi, vyplácí se pohled také do jiných částí světa, například do Indie. V Bombaji, metropoli s 12,5 milionu obyvatel, ekonomickém a kulturním srdci země, se v posledních letech zrodilo několik mimořádně kreativních taktik, které mají umožnit udržet krok s razantním růstem města. Výrazem této architektonické kreativity je mnohoslibný model takzvaných Tool Houses (víceúčelových domů). Ty nabízejí jak obytné prostory, tak plochy pro energeticky hospodárné firmy a výrobní kapacity. Na minimálním prostoru se propojují sektory veřejného života a rodinného soukromí. Díky kompaktní konstrukci se tyto domy optimálně začleňují do stávající struktury města, lze je postavit v nejkratší době a dají se libovolně rozšiřovat. V nedávné době si bombajské Tool Houses získaly takovou oblibu, že se do těchto robustních ministaveb stěhují dokonce módní návrháři, spisovatelé a lékaři. Vraťme se k Pedrovi Gadanhovi: Počátkem roku 2015 přišel s provoláním na internetové stránce „uneven-growth. moma.org“. Apeloval na širokou veřejnost, aby přispívala svými návrhy pro urbanistické taktiky. Akce s končila © The Shopping Sherpa / Flickr (CC BY-ND 2.0) MoMA, kde Pedro Gadanho působí: Jak je známo, bydlení v New Yorku se stává čím dál nedostupnějším. Globální investorské skupiny a také výstavba orientovaná na zisk způsobily v New Yorku v posledních dekádách extrémní prohloubení sociální propasti, takže se v nedávné době začal v metropoli na řece Hudson rozvíjet neformální nájemní trh. Díky angažovanosti lokálních ini ciat iv se podařilo navzájem propojit a sladit požadavky nájemníků, obecních zájmových skupin a nezisko vých organizací a vytvořit Coope rative Housing Trust, fond bytových družstev, který má zajišťovat trvale finančně dostupné bydlení a současně zaručovat sociální spravedlnost. Výchozím bodem pro tyto úvahy byl vysoký počet prázdných bytů v New Yorku, který má tento obecně prospěšný trust převzít. V průběhu posledních let se tomuto družstevnímu fondu podařilo vytvořit bydlení přibližně pro 200 000 lidí. Z toho všeho profitují rodiny, starší lidé, nízkopří- © iStock Organizují ji sami uživatelé: knihovna Little Library v Melbourne, Austrálie 55 Myslíme dopředu Myslíme dopředu Specialisté jsou nenahraditelní TECHNOLOG-HRAČIČKA Tobias Hägele, voestalpine Polynorm GmbH & Co. KG Schwäbisch Gmünd, Německo Jsou lidé, kteří mají zcela jedinečné schopnosti. V případě Tobiase Hägeleho jde o dar představivosti, cit pro to, co lze uskutečnit, a především o vytrvalost. Tento projektový vedoucí pro série a nové technologie nejenže vyvíjí procesy až do nejmenšího detailu, ale připravuje je také pro sériovou výrobu – jmenujme například výrobu lisovaných částí pro automobilový průmysl. U Hägeleho a jeho týmu se spojí bleskové uvažování s odbornými znalostmi – a z nich stále vzniká něco nového. Text Björn Lüdtke Ilustrace Philipp Herrmann Abychom mohli nabízet výrobky nejvyšší kvality, p otřebujeme na celém světě zaměstnance, kteří dis ponují mimořádnými schopnostmi ve svém oboru. A čtyři z nich vám chceme nyní představit. HLEDAČ TALENTŮ Harald Mühleder, voestalpine Stahl GmbH Linec, Rakousko Harald Mühleder má čich na talenty, a tím pomáhá zaručit naši úspěšnou budoucnost. Dokáže odhadnout, jak se bude člověk s určitým potenciálem rozvíjet. K tomu potřebuje cit pro technický a lidský vývoj, schopnost empatie, ale také kritický náhled na to, jak se nalezený talent rozvíjí. Jestli byla jeho volba správná, to se ukáže při soutěžích, na které podnik talentované nové pracovníky posílá. Odměnou mu je vícenásobně oceněná mladá generace pracovníků, které podporuje a stimuluje. ZAŘÍKÁVAČ VÁLCOVNY Wolfgang Hochfellner, voestalpine Schienen GmbH Leoben, Rakousko Wolfgang Hochfellner je valcířský mistr u firmy voestalpine Schienen GmbH v Rakousku a se svým týmem se stará o to, aby při válcování až 120 metrů dlouhých kolejnic vše běželo jako na drátkách. Proces válcování je značně složitý a výrobek musí být naprosto bez vad. Aby se to podařilo, je nutné provést předem řadu nastavení, ale také rychle a správně reagovat, když dojde k odchylkám. Pokud něco neběží, jak má, pozná to Hochfellner podle zvuku – ano, tak dobře zná své válcovací zařízení. 56 VYNÁLEZCE OCELI Sebastian Ejnermark, Uddeholms AB Hagfors, Švédsko Kdo potřebuje nový druh oceli, pro toho je Sebastian Ejnermark tím pravým. Vyvíjí nové materiály a má hlavní slovo, pokud jde o hledání kombinací slitin, které splňují zcela určité požadavky našich zákazníků. Ejnermark ví, že tajemství tkví ve správném namíchání. Zná odpovědi na otázky, jaké kombinace mají ty které vlastnosti a jakým poměrem dosáhnout požadovaných vlastností u koncového výrobku – od extrémní tvrdosti po odolnost vůči korozi. 57 Zůstáváme zvědaví Přetváříme nápady ve skutečnost Díky nezávislým specialistům na celém světě dokážeme pro každý projekt vytvořit tým správných odborníků a nabízíme maximum v oblasti zkušeností a know-how. Rozmanitými způsoby dokážeme dosáhnout náskoku a pokroku, což je základem úspěchu našeho koncernu. 60 Mise na Mars Sen o životě na Marsu by se mohl stát skutečností 66 Pohled z oběžné dráhy Neuvěřitelné snímky Země ze satelitu Suomi NPP 70 Když jídlo zvyšuje výkon Můžeme se projíst k chytrosti, zdraví a kráse? 74 Chytří giganti Vývoj užitkových vozidel 76 Individualizace všedního dne Když jde ve službách skutečně o člověka 58 59 Zůstáváme zvědaví Zůstáváme zvědaví Mise na Mars Text Louisa Prestonová Sen o životě na Marsu by se mohl stát skutečností Kolonie „Mars One“ 60 61 Zůstáváme zvědaví 62 Otázkou je, kdo d orazí na Mars jako první a jestli se ti odvážní lidé budou moci někdy v rátit zpět stopy života založeného na uhlíku a známky života jako takového. V roce 2016 mají v rámci projektu „ExoMars Trace Gas Orbiter“ evropské vesmírné organizace ESA a projektu NASA „Insight“ odstartovat k Marsu dvě převratné mise. Jejich přistání je plánováno na říjen. Použité měřicí nástroje mají přinést odpovědi na otázku, jak Mars a další planety složené z hornin vznikly a jak se vyvíjely. Kromě toho by měly zaznamenávat stav atmosféry a – což je velmi důležité – přispět k nalezení místa pro p řistání mise „ExoMars Rover“, která má odstartovat v roce 2018. Tato mobilní laboratoř má pomocí vrtů do podzemí hledat stopy života v horninách. Vědci doufají, že se do roku 2020 dozvíme, jestli na Marsu skutečně existoval nebo existuje život. Všechny tyto mise ale mají ještě další účel. Mají nám přinést informace o současných a budoucích podmínkách na Marsu. Poté se bude moci plánovat další velký krok pro celé lidstvo – vyslání mise s lidskou posádkou. Lidé již vkročili na povrch Měsíce a někteří dokonce nyní žijí ve vesmíru. Krouží nad našimi hlavami rychlostí téměř 8 kilometrů za sekundu a obletí Zemi 15,5krát denně. Hlavním cílem pro kosmické agentury, neziskové organizace i veřejnost je v každém případě vyslání lidské posádky na Mars. Elon Musk založil za účelem osídlení Marsu SpaceX a Jeff Bezos (Amazon), Paul Allen (Microsoft) a návrhář počítačových her John Carmack investovali velké sumy do výzkumu vesmíru. Nevíme ale, kdo Farma v kapsli „Mars One“ Pohled do kapsle „Mars One“ © Bryan Versteeg / Mars One Obytná část kapsle „Mars One“ tila; povrch Marsu byl vystaven kosmickému a slunečnímu záření a stal se téměř neobyvatelným. My ale neztrácíme optimismus. Mars je dnes jediná nám známá planeta, která je obydlena výhradně roboty. Dosud bylo na povrch Marsu posláno 14 orbitálních modulů a několik roverů (průzkumných vozidel). Jejich úkolem bylo hledat na povrchu Marsu Strana 60–61 © Bryan Versteeg / Mars One Vlevo © Bryan Versteeg / Mars One J iž od 19. století se v populární kultuře objevovala představa, že Mars je nebo byl obydlený a že tam existuje pokročilá forma života, která planetu posela vodními kanály a možná se chystá už záhy kolonizovat i Zemi. Když rozvoj techniky pokročil, zrodily se satelity, které byly vyslány na oběžnou dráhu Marsu a měly pořídit první detailní záběry jeho povrchu. První mise ale často skončily katastrofou ještě před průchodem zemskou atmosférou. Až americké sondě Mariner 4 se v březnu 1965 podařilo po 54,6 milionu kilo metrů dlouhé a 7,5 měsíce trvající cestě vesmírem doletět k Marsu a pořídit záběry povrchu rudé planety. Ale tento s napětím očekávaný průlet kolem Marsu rozbil veškeré naděje o bujném a Zemi podobném světě s vodními toky a městy, která měla být obývána tvory podobnými lidem. Mars se místo toho ukázal prašnou, ledovou a neplodnou planetou posetou krátery a hlubokými údolími. Svět, který se podobá mnohem více neživému Měsíci než Zemi. Dnes víme, že voda je na Marsu vzácná, jeho atmosféra je toxická a že tato planeta už nemá žádné vlastní magnetické pole. Bez tohoto ochranného štítu se atmosféra planety z valné části vytra- Zůstáváme zvědaví se na Mars dostane jako první a jestli se ti odvážní astronauti také někdy zvládnou vrátit na Zemi. S ohledem na nehostinné a v podstatě toxické prostředí na Marsu se také naskýtá otázka, proč by se na takové místo vůbec někomu chtělo. Odpověď by mohla znít: Jde o ochranu sama sebe, o určitý druh životní pojistky pro uchování pozemského života, který by mohl být zničen řadou přírodních nebo právě člověkem způsobených katastrof. Návštěva a průzkum Marsu nám ale mohou přinést mnohem více poznání o historii naší planety i nás samých. A koneckonců je touha po poznání jednou z typicky lidských vlastností. Objevování a zkoumání jiných planet ve vesmíru je pro lidstvo tou největší výzvou a současně je jedním z největších výkonů lidstva, ačkoli na samotný Mars vstoupí jen hrstka pozemšťanů. Nejtěžší částí mise na Mars nebude dostat se tam, ale vrátit se zpátky. Přistání na cizí planetě v sobě skrývá spoustu rizik. Úspěšnost přistání na Marsu se dosud pohybuje kolem 30 procent – a opětovný start je ještě Z návštěvy a prů zkumu Marsu se můžeme mnohému naučit obtížnější. Start kosmické lodi vyžaduje již na Zemi enormní personální a infrastrukturní náklady, nemluvě o množství paliva, které je nutné pro překonání gravitace. Na Marsu není nic z toho k dispozici. Je také zcela nejasné, jestli budou astronauti po fyzické stránce vůbec schopni návratu na Zemi poté, co budou žít v podmínkách marsovské gravitace. Pro většinu z nás je politicky a morálně nemyslitelné poslat na Mars lidi navždy a bez možnosti návratu. Státní kosmické agentury jako NASA nebo ESA se takovými úvahami zabývat nemohou. Existují ovšem privátní iniciativy, které tyto námitky nesdílejí. Obecně prospěšná nadace „Mars One“ chce na Marsu založit první stálé lidské osídlení a proslula svou myšlenkou mise na Mars bez návratu. Bas Lansdorp, podnikatel a zakladatel nadace „Mars One“, chce nejprve na Mars poslat osmi automatickými raketami vybavení, materiál a roboty pro stavbu základní stanice o rozloze téměř 200 metrů čtverečních. V ní by měli kolonisté žít a pracovat. V rámci projektu „Mars One“ by měl být od 63 Zůstáváme zvědaví Zůstáváme zvědaví Přistávací modul během přistání roku 2027 každé dva roky dopraven na Mars čtyřčlenný tým. Na Lansdorpovu výzvu se v roce 2013 přihlásilo ohromujících 202 000 dobrovolníků z celého světa, kteří splňují podmínku plnoletosti. Prvních 1 058 kandidátů se podrobilo rutinní lékařské prohlídce. Ze 660 zbývajících osob byla vybrána skupina „Mars 100“: 50 mužů a 50 žen. Objevování cizích planet ve vesmíru je největší výzvou pro lidstvo © Bryan Versteeg / Mars One Přistávací modul po přistání 64 V roce 2015 jsem se setkala s Basem Lansdorpem a tři dny jsem s ním putovala nehostinnou a Marsu podobnou krajinou Islandu. Přesvědčila jsem se o jeho zapálení pro věc, dynamice, výdrži a odhodlání dostat „Mars One“ v pravém smyslu slova „nahoru“. Pokud by bylo možné uskutečnit takové projekty čistě silou vůle a odhodlání, pak by to tento muž s přehledem zvládl. Bohužel je tu vždy otázka nákladů a financování. Lansdorp je v pohledu na finanční situaci projektu „Mars One“ zdrženlivý a právě ta bude mít rozhodující vliv na zdar celé mise. Projekt je financován sponzory, partnery a z velmi kontroverzního zdroje, kterým je jedna televizní reality show. Marsovská řada reality show Big Brother bude mít s jistotou obrovskou sledovanost po celém světě, ale nebude se zájmu diváků těšit natrvalo. Proč? Dobré reality show jsou plné napětí, konfliktů a obtíží. Tedy všeho toho, čemu je na Marsu zapotřebí předcházet, aby se mise zdařila. Sledování každodenních činností astronautů rozhodně nebude trvalým diváckým lákadlem a zdrojem vysokých příjmů. Jak lze tedy vůbec přežití marsovských kolonistů financovat? Jací lidé jsou vlastně připraveni strávit zbytek svého života na Marsu? „Mám jedinečnou možnost strávit jednu polovinu svého života na jedné a druhou polovinu na druhé planetě – a to je jedinečné dobrodružství,“ říká Clare Weedonová, kandidátka mise „Mars 100“ z Velké Británie. Když jsem s ní načala téma kritiky a skepse, kterým ona i ostatní kandidáti čelili, odpověděla: „Je to smělá a riskantní mise, ale jsem skálopevně přesvědčená o tom, že pro lidstvo nadešla doba učinit další krok.“ A co říká jejímu plánu, že stráví zbytek života na Marsu, její rodina a přátelé? „Mám jejich fantastickou podporu. Znají mě, a když vidí nadšení v mých očích ve chvílích, kdy mluvím o ‚Mars One‘, pak nemohou dělat nic jiného, než mě podporovat.“ Nelze podceňovat skutečnost, že stěhování na Mars možná přinese více výzev než výhod. „Nejvíce jsem zvědavá na to, jak budeme čelit každodennímu extrémnímu stresu a tlaku a jak budeme bojovat o každodenní přežití; zároveň se právě toho nejvíce bojím,“ říká Clare. „Izolace, strava přísně na příděl, pohyb venku pouze ve skafandru – to bude pro mě něco zcela nového a až ve chvíli, kdy budu těmto situacím vystavena, budu vědět, jak se s nimi dokážu vyrovnat.“ To jsou jen některé z řady výzev, které budou čekat na týmy astronautů na cestě na Mars. Výstavba a údržba ubikací, výroba potravin, vody, vzduchu a energie – to je jen začátek na cestě ke vzniku samostatné kolonie na Marsu. Mnozí kritikové si kladou otázku, proč musíme zrovna na Mars, když je i zde na Zemi dost věcí, které bychom měli zlepšovat. Je to oprávněná otázka, ale pro mě zní odpověď jasně: Máme nejprve změnit lidstvo a až potom letět na Mars, lhostejno kdy to bude? Nebo máme změnit lidstvo právě tím, že poletíme na Mars? Výzkum vesmíru a udržení života na naší planetě se vůbec nemusejí vzájemně vylučovat. Můžeme a měli Louisa Prestonová pracuje nyní na své první knize: Goldilocks and the Water Bears: The Search for Life in the Universe, která má vyjít v červenci 2016 v nakladatelství Bloomsbury Sigma bychom se pustit do obojího. I kdyby mise „Mars One“ neodstartovala, přinesla výzkumnému pokroku nové impulzy. Mnoho dětí stále sní o tom, že se stanou astronauty a že až vyrostou, budou létat na jiné planety. Dnešní generace si může tento sen splnit. Vzdálenost Země – Mars v milionech kilometrů 54,6 65 Zůstáváme zvědaví Zůstáváme zvědaví Pohled z oběžné dráhy Text André Uhl Úkolem satelitu Suomi NPP je vlastně sledovat m eteorologické podmínky a stav životního prostředí na Zemi. Ale když satelit ve výšce přes 800 kilometrů nad povrchem Země plní své úkoly, vznikají přitom snímky plné zářivých scenerií. Když nastane noc, září metropole našeho světa v plném lesku — a díky satelitu Suomi NPP můžeme tyto scény obdivovat v dosud n ebývalé kvalitě. Noční pohled na Zemi čočkou satelitu Suomi NPP 66 67 Evropa, severní Afrika a západní Asie Austrálie 68 Strana 66–67 et à droite © NASA Earth Observatory / NOAA NGDC Vlevo nahoře © NASA Earth Observatory Vlevo dole © Craig Mayhew and Robert Simmon, NASA GSFC Zůstáváme zvědaví Zůstáváme zvědaví Východ USA 69 Zůstáváme zvědaví Zůstáváme zvědaví Když jídlo zvyšuje výkon Text Christian Heinrich Ve výzkumných laboratořích po celém světě se pra cuje na výživě budoucnosti: přizpůsobené každému jedinci, optimalizované pro zdraví a výkonnost. Jak při tom mohou pomoct nové technologie? Trend biopotravin 70 © iStock V ytvořit individuální výživový profil stojí podle výzkumníků severoamerické University of Minnesota 1 000 dolarů. Jde přitom o schéma látkové výměny těla. Jaké vitaminy, živiny a minerály zrovna chybějí a jaké jsou případně k dispozici v příliš velkých dávkách? Výživový profil nám přináší detailní obraz o tom, co potřebujeme a čeho máme přebytek. Podobá se určení hladiny cholesterolu, která se stanovuje u lékaře z krve – jen s tím rozdílem, že výživový profil zahrnuje až několik desítek hodnot, od vitaminu D po hořčík. Celá koncepce je teprve v začátcích, ale pokud se osvědčí, vyvolá malou revoluci. Personalizovanému způsobu výživy již pak prý nebude stát nic v cestě. To znamená, že každý by dostával jídlo individuálně a optimálně přizpůsobené požadavkům svého těla – už ne jedno jídlo pro všechny, Budeme ještě vůbec jíst u stolu? ale pro každého jedno jídlo. To s sebou přináší sociologické otázky: Budeme ještě vůbec jíst u stolu? Nebo bude jídlo ve společnosti dokonce ještě důležitější, když každý bude jíst něco jiného? Kromě toho má personalizovaná výživa dopady na tělo i na ducha. Protože budeme přesněji znát parametry naší látkové výměny, bude možné předejít individuálním nedostatkům nebo naopak přebytkům živin. Budeme moci jíst cíleně zdravěji a s postupným rozšiřováním výživového profilu o informace o látkové výměně mozku a pokožky budeme možná také o něco chytřejší a krásnější. Že nejsou takové myšlenky žádnými nesmysly, ale že skutečně utvářejí budoucnost, ukazuje pohled do výzkumných laboratoří potravinářské korporace Nestlé. 15 vědců již v koncernovém ústavu zdravovědy Nestlé Institute of Health Sciences (NIHS) ve švýcarském L ausanne přemýšlí v rámci takzvaného p rogramu 71 Zůstáváme zvědaví Zůstáváme zvědaví Cíleně zdravé stravování 72 © The Orange Chef Co. © iStock High-tech v kuchyni: Prep Pad „Železného muže“ o stroji, který stisknutím tlačítka vyrobí prášek individuálně namíchaný podle potřeb daného výživového profilu. Vědci připouštějí, že tento stroj ještě v příštích deseti letech nebude zralý na to, aby se objevil na trzích. Ale až k tomu dojde, pak se „může stát další mikrovlnkou v naší kuchyni,“ říká Edward Baetge, ředitel NIHS. Pro Felixe Tegelera, inovačního analytika v trendové agentuře TRENDONE, by šlo o konečnou fázi vývoje, který začal již dávno. Už dnes se společenské vrstvy stále silněji vymezují podle toho, co jedí, nebo nejedí. Někteří – mnozí z nich jsou vegetariáni – sahají jen po biopotravinách, jiní naopak jedí několikrát denně maso, a tím po něm zvyšují tržní poptávku. Jedno mají společné: Definují se trochu příliš tím, jak a co jedí. „Výživa nabývá stále silnějšího charakteru životního stylu,“ říká Tegeler. „Jednotlivec prezentuje svůj styl výživy stále více navenek, stává se jistým způsobem součástí osobní identity.“ A ta je dnes extrémně individuální. Pokud přijde na trh high-tech výživa přizpůsobená potřebám individuálního organismu, pak mohou vznikat i protimluvy. Na- příklad ti, kteří sázejí na vlastní záhony a přírodně rostoucí potraviny, budou touto novou myšlenkou málo nadšeni. Ale při obrovském pohybu ve směru rostoucí individualizace by mělo pro oba trendy zůstat více než dost místa. Ekonomika a tech nologie se stále více orientují na poža davky personalizo vané stravy Již dnes se ekonomika a technologie stále více orientují na požadavky per sonalizované stravy. Ve 3D tiskárně je například možné vytisknout si vlastní navržené těstoviny a čokoládu. Dosud jde především o podobu, brzy by ale mělo jít i o obsah. Některé restaurace nabízejí dokonce již dnes personali zované pokrmy: Restaurace Vista K itchen v thajském Bangkoku například zaměřuje své nabídky jídel na krevní skupiny hostů. Vědci to sice považují za neseriózní, zástupy zvě davých jedlíků ale neberou konce. V trendu personalizované stravy by mohl pomáhat i počítač, který právě vyvíjejí ve firmě IBM. Zadáte své oblíbené suroviny, nebo prostě ty suroviny, které nejlépe podpoří potřebný výkon, a počítač dokonale informovaný o kuchyních a chutích z celého světa zobrazí vhodné recepty. Pokud jde o jídlo a organismus, blíží se také takzvaný Prep Pad severoamerického start-upu Orange Chef tomu, co bude možná již za pár let ležet na kuchyňské lince spousty lidí. Prep Pad je určitý druh kuchyňského prkénka a analyzuje jídlo, které chce člověk sníst. Poté poskytuje individualizované rady, co by mělo být na jídelníčku příště. Obě metody – analýza látkové výměny a analýza stravy – by se v budoucnu měly stále více propojovat. Možná nám jednoho dne bude radit stůl, co máme jíst. Přiložíte ruku, proběhne krátký test, jak to zrovna ve vašem těle vypadá, a stůl, který ví, co jste jedli v uplynulých měsících, vám navrhne, co si dát k večeři. Přitom by mohl rovnou zajistit i vhodnou atmosféru, třeba světla a hudbu. Dobrou chuť! Náklady na individuální výživový profil v dolarech 1 000 73 Zůstáváme zvědaví Zůstáváme zvědaví Chytří giganti Text Jan Wilms Ilustrace Philipp Herrmann Vývoj užitkových vozidel 2 1 6 4 5 3 1 Pohony Pohon budoucností je elektrický. Už dnes jezdí nákladní a lehká užitková vozidla na elektřinu, a díky tomu nezatěžují své okolí emisemi. Lehké nákladní vozy a bagry kombinují ve svých hybridních systémech jak dieselové, tak elektrické motory. Brzy se budou také po celém světě využívat „E-Highways“ (elektrodálnice s trolejemi) i pro dálkovou nákladní dopravu. 74 2 Navigace Přesné plánování tras nejen šetří nervy, ale také zvyšuje efektivitu a bezpečnost. Nákladní vozy využívají údaje GPS o trase pro regulaci motoru, například při stoupáních a klesáních. Bagry pak využívají ještě přesnější satelitní data. Lze předem naprogramovat dokonce i přesnou polohu a hloubku jámy, kterou je potřeba vyhloubit. 3 Digitalizace Shromažďovat a propojovat veškerá provozní a lokalizační data z užitkových vozidel na dálnicích a stavbách je možné v jednom velkém datovém cloudu. Vozový park je stále pod kon trolou, dispečink může snadno omezit jízdy naprázdno. Vozidla se prostřednictvím komunikace Car-to-X propojují i navzájem mezi sebou. 4 Lehká konstrukce Stále lehčí a stabilnější: Vysokopevnostní a extrémně pevné oceli a další materiály, třeba hliník, například u zavěšení os pro nákladní vozy, jeřáby, míchačky betonu a další stavební stroje, mohou snížit hmotnost vozidel až o 70 procent. Díky tomu je k dispozici více přepravních kapacit, více efektivnosti a méně emisí CO 2. 5 Bezpečnost V nákladních vozech a autobusech se o více bezpečnosti stará spousta pomocníků: například systémy proti kolizím. U bagrů a jeřábů jsou největší rizika spojená s převrácením pod zátěží – proto jsou jejich bezpečnostní kabiny konstruovány ze speciálních profilů. 6 Autonomní jízda Od roku 2020 by nákladní auta měla jezdit autonomně – tedy bez přičinění řidiče. Tím se ušetří palivo a zabrání se nehodám. Systém je řízen údaji z čidel, která existují již dnes, např. z dat GPS, 3D karet, z tempomatu s regulací vzdálenosti, z asistenta držení jízdní stopy a systému nouzových brzd. 75 Zůstáváme zvědaví Zůstáváme zvědaví Individualizace všedního dne Skoro jako doma: lounge na letišti v Helsinkách, Finsko Text Verena Dauererová L etiště – napínavá dopravní křižovatka s vysokou fluktuací danou každodenními proudy cestujících. Pro mnohé je to jen nezbytná mezistanice na cestě do cíle, která ale může přivodit pěkně horké chvilky. Návštěvníci letiště se musejí zorientovat, hledat informace a někteří musejí bojovat s jazykovými bariérami. Při dlouhých čekáních na přestup je žádoucí využít tento čas pro sebe co nejefektivněji. Při krátké čekací době se cestující často pěkně zapotí, chvátají celní a bezpečnostní kontrolou a pátrají v rozlehlých čekárnách po správném gatu. Že se ale cestování může stát příjemně plynoucím zážitkem, dokazuje finský provozovatel letišť Finavia na letišti v Helsinkách. Jeho projekt Travellab, kterému udělil cenu mezinárodní Service Des ign Network, udělal z jednoho z největších přestupních bodů pro cestující mířící do Asie téměř idylickou oázu. Rozhodující roli se76 hrály optimalizované nabídky služeb, jako je například jóga, rodinná zábava nebo grilování v gatu – to vše má za cíl cestujícím pobyt co možná nejvíce zpříjemnit. Finavia přitom použila metodu Service Designu a přímo vyšla Chceme se v neu stále se měnícím prostředí cítit dobře vstříc potřebám cestujících, přičemž mezi nimi nejprve uspořádala obří anketu. U Service Designu je v centru dění člověk. Podpůrné služby se nevyvíjejí v tichu kanceláří a uživatel před ně není postaven jako před hotovou věc. Designéři a vývojáři velmi usilovně komunikují se spotřebiteli a společně vytvářejí nejlepší možné řešení. Tato oblast designu je dnes potřebnější než kdy dříve. Technizace našeho prostředí a současně digitalizace každodenního života dávají mnohým pořádně zabrat. Právě proto se chceme v neustále se měnícím prostředí cítit dobře. A k tomu je zapotřebí vytváření služeb, které optimálně vyhovují všem oblastem života. Pojem „Service Design“ se v posledních letech prosadil díky stále většímu objemu digitálních služeb na webových stránkách i na mobilních elektronických přístrojích. „Takzvaný Service Design se stále více projevuje jako metoda a disciplína ve všech oblastech vývoje produktů a služeb, skoro jako průřezové téma,“ vysvětluje Peter Bihr. Tento Berlíňan se zabývá obory Service Design a také User Experience mimo jiné jako kurátor každoroční konference NEXT. „U Service Designu je pozornost soustředěna na potřeby uživatelek a uživatelů. Service Design © Finavia Když jde ve službách skutečně o člověka 77 Zůstáváme zvědaví je tak spolehlivou cestou k dosažení uživatelsky přátelských produktů a služeb,“ pokračuje Peter Bihr. Dalším příkladem zdařilého Service Designu v oblasti mobility je studie mezinárodní agentury edenspiekermann. V jejím rámci byla detailně zkoumána cesta, kterou je nutné urazit ode dveří ke dveřím na trase Tokio – Amsterdam a vyhodnotily se velké objemy údajů. Výsledkem Všechno musí být nekomplikované, kdykoli dostupné a flexibilní je cestovní systém Info Connectivity System (ICS), který dokáže propojovat a vyhodnocovat dosud nezesítěné informace – údaje z různých dopravních služeb a z veřejné dopravy, stejně jako turistické informace a údaje o hotelech. Tento systém brzy umožní nejen pohodlnou navigaci cestujícího do cíle 78 prostřednictvím smartphonu. Daleko důležitější bude jeho úkol kdykoli zobrazovat relevantní informace na letištních terminálech, jízdenkových automatech a dokonce na obrazovce na palubě letadla. Jde o celostní a inovativní přístup, kdy bude uživatel od začátku do konce plynule a nenásilně veden doslova krok za krokem. A přesně to je kritériem dobrého Service Designu – uživatel si ho ani nevšimne. Zatímco stále více roste potřeba digitálních služeb, stejně bouřlivě se také rozvíjejí přání a potřeby uživatelů. Thomas Schönweitz, zakladatel a obchodní ředitel mnichovské strategické sítě Whitespring Service Design, vysvětluje: „Ačkoli se prodávají miliony identických iPhonů, ani jeden není zcela stejný jako druhý. Každý je individuálně přizpůsoben svému uživateli, protože každý má své vlastní aplikace, vyzvánění nebo obrázky na pozadí.“ Tento typ individuálně upraveného produktu by ale člověk dnes očekával i v jiných oblastech života. Všechno musí být nekomplikované, kdykoli dostupné a flexibilní – a bez rizika, dodává Schönweitz. Dobrým příkladem je služba AirBnB, která slouží pro rezervaci ubytování v soukromí. Lidé na cestách si mohou rezervovat ubytování v soukromí prostřednictvím webové stránky nebo mobilní aplikace. Přitom dostanou přesnou mapu s místem ubytování, údaje o řadě detailů vybavení a fotografie, stejně jako profil poskytovatele ubytování. Rezervace a platba probíhají jednoduše a rychle. Ale to, co dokáže Service Design, jde daleko za hranice příjemného rezervačního procesu. Smartphony, tablety a dokonce i čidla v našem okolí již dávno začala komunikovat navzájem – aby uživateli poskytla lepší nabídku. Agentura Fjord identifikovala jako jeden z aktuálně hlavních trendů v Service Designu vzájemnou komu nikaci inteligentních přístrojů. Čím jsou gadgets (přístroje) inteligentnější, tím lépe interagují navzájem a tím lépe se dokážou přizpůsobit potřebám uživatele. To ale také znamená, Hans Freudenthaler, šéf inženýrinku, Rakousko Čím jsou přístroje inteligentnější, tím lépe navzájem interagují že uživatelé mají k dispozici nové formy interakcí. Vzpomeňme si jen na chytré brýle Google Glass, které uživatel ovládá hlasovými příkazy. Tento vývoj má samozřejmě také dopady na sociální chování lidí a na to, jak jednají se svými bližními. A opět se ukazuje, že Service Design má pro společnost dalekosáhlé důsledky a může důležitou měrou přispět k pozitivní změně v sektoru služeb. Jedno je jasné: Za deset let budeme obklopeni ještě větším množstvím techniky. Service D esign se postará o to, abychom se s ní cítili dobře. Protože technizace přináší výhody pouze tehdy, pokud je středem zájmu člověk. Naše zavěšení motorů kovaná ze speciálních slitin spolehlivě odolávají enormním zatížením a výkyvům teplot v moderním leteckém provozu. Společně s našimi zákazníky © Finavia Příjemné čekání na letišti v Helsinkách, Finsko „S našimi zavěšeními motorů dodáváme svobodě bez hranic ještě více bezpečnosti.“ však ženeme vývoj stále dál – pro větší svobodu a bezpečnost. Je to tato spolehlivost, tato radost z výzev, která z nás dělá to, čím jsme. Bereme budoucnost do svých rukou. www.voestalpine.com B udoucnost Bereme budoucnost do svých rukou! Pět zemí, jedna budoucnost? Jak lidé v různých kulturách přetvářejí svůj život p omocí technologií Kreativní megapole Jak mohou obyvatelé města p řispět k jeho rozvoji Mise na Mars Sen o životě na Marsu by se mohl stát skutečností voestalpine AG voestalpine -Strasse 1 4020 Linz, Austria T. +43/50304/15-0 F. +43/50304/55-0 www.voestalpine.com www.voestalpine.com Vydání 2016 Magazín voestalpine
Podobné dokumenty
EmbaxPrint, Brno − Výstaviště Hobby České Budějovice Drupol
Rozsah a strukturu veletrhu ovlivnil také důležitý faktor technologického zlomu v polygrafii, kde dochází
k bouřlivému rozvoji digitálních technologií na úkor ofsetového tisku. Výrobcům digitálních...
SBORNIK PRISPEVKU
Ustavanalizy potravina rdZirT, VSCHTv Praze
Vizkumnt ristavpotravinrisktPraha,
v.v.i.
Praha
Sémioprostor self na stránkách SuicideGirls
(Collins a Sanderson 2009, s. 92) [6] Protože návštěvníci stránky SuicideGirls.com, kde
mohou zaregistrované členky mj. vystavovat svoje erotické fotografie, nejčastěji věkově
patří do období mladé...
Prospekt
Unikátní interiér modelu Kia Soul tvořený kruhovými motivy byl inspirován zvukovými vlnami: kruhová hlavice řadicí
páky, kruhové rozmístění tlačítek na volantu a sférické, vysoko položené „vznášejí...
Stáhnout - active beauty magazín č. 6/2016
na svět. Už se o to pokusilo mnoho umělců. Vzpomeňme si například na Johna Lennona a jeho proslulou skladbu „Imagine“, ve které Lennon zpívá o životě
v míru a lásce a pobízí celou společnost k zamy...
Voz02_2016
musí držet jiné svaly. Buď se přepínají, nebo
jsou v jednom směru příliš povolené a hrb je
na světě. Nikdo totiž nemá tolik vůle, aby takovou námahu vydržel dlouhodobě.
V mnohem těžší situaci se oc...
