Informátor 11

ýíslo 11
ýerven 1996
SLOVO EDITORA
Kaoliny
Celková tČžba kaolinĤ v ýR v posledních 25-ti
letech s urþitými výkyvy plynule stoupala (1969 - 1,5
mil. t) až do roku 1989 (3,6 mil. t), potom klesala až do
roku 1993 (2,3 mil. t), od roku 1994 dochází opČt k
rĤstu (1994 - 2,7 mil. t, 1995 - 3,2 mil. t). Podstatný
rozdíl je ovšem ve vývoji tČžby obou hlavních typĤ
kaolinĤ - kaolinĤ pro výrobu porcelánu a jemné
keramiky (KJ) a kaolínĤ papírenských (KP). Zatímco
tČžba KJ se od roku 1970 do roku 1980 pohybovala na
úrovni roku 1989 a v osmdesátých letech potom mírnČ
klesala, tČžba KP vzrĤstala celkem plynule až do roku
1989. Po roce 1989 je však pokles tČžby KP vyšší, než
KJ.
SvČtová produkce kaolinĤ v prĤbČhu tohoto století
v podstatČ plynule stoupala až do roku 1991 (24-27
mil. t dle rĤzných zdrojĤ). Potom došlo k poklesu
produkce asi o 6 až 8 %. Roky 1991 a 1992 byly
charakterizovány nadkapacitou kaolinĤ na trzích,
zvláštČ v EvropČ, což souviselo nejenom s recesí
prĤmyslové výroby, ale též s tím, že se objevili noví
výrobci velmi kvalitních kaolinĤ mimo evropské trhy
(Brazílie, Kolumbie, J. Korea, Thajsko, Malajsie,
Austrálie). Od roku 1993 se trh s kaoliny postupnČ
konsoliduje a oþekává se vzrĤst celkové produkce.
ýR patĜí dlouhodobČ mezi deset nejvČtších
producentĤ kaolinĤ na svČtČ (2-3 % svČt. produkce) a
je tĜetím nejvČtším exportérem. Exportuje od vzniku
ýeskoslovenska v prĤmČru 60 % své produkce hlavnČ
do NČmecka a Rakouska. Produkce þeských kaolinĤ
mČla v sedmdesátých a osmdesátých letech vzestupný
trend, témČĜ paralelní se svČtovou produkcí s
maximem v roce 1989 - 640 kt. Následný pokles
produkce byl výraznČ vyšší než u produkce svČtové - v
roce 1993 o 34 % vzhledem k roku 1989. Ve srovnání
se svČtovou produkcí vyrábí ýR vyšší podíl
keramických kaolínĤ a relativnČ malý podíl
papírenských nátČrových kaolínĤ, které svou kvalitou
neodpovídají
špiþkovým
svČtovým
nátČrovým
kaolínĤm, zvláštČ severoamerickým, brazilským a
australským.
Vážení pĜátelé,
dostáváte do rukou 11. þíslo našeho Informátoru
Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ. S trochou smutku
musím konstatovat, že jsme jej pĜipravili opČt vČtšinou
v úzkém kruhu naší redakþní rady. PĜes naši výzvu
nám nikdo neposlal k uveĜejnČní žádný pĜíspČvek.
Proto se na Vás obracíme a znovu Vám nabízíme
místo k jakémukoli oznámení, eventuelnČ Vám
nabízíme místo k "zviditelnČní" Vaší þinnosti.
Jako editor jsem pĜesídlil do Ústavu struktury a
mechaniky hornin AV ýR, V Holešoviþkách 41, 182 09
Praha 8 - LibeĖ, tel. 66009223.
Martin ŠĢastný
OBSAHY PěEDNÁŠEK Z PODZIMNÍHO SEMINÁěE
1995
Na semináĜi Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ
konaném dne 14. prosince 1995 na pracovišti
KERAMICKÉHO SERVISU s.r.o. v Praze 6 Nebušicích byly prosloveny následující dvČ pĜednášky.
Pro obsáhlost první z nich byla tĜetí vypuštČna.
PĜinášíme však v tomto þísle Informátoru její obsah.
Vývoj tČžby a produkce jílových surovin v ýR ve
srovnání se svČtovými trendy
Po roce 1989 došlo v ýR k výraznému poklesu
tČžby vČtšiny surovin vþetnČ tČch, jejichž hlavní
úþinnou složku tvoĜí jílové minerály:
kaoliny (kt)
bentonity (kt)
jíly (kt)
cihl. suroviny (kt)
1989
3.642
168
1.476
2.458
1994
2.706
65
823
1.884
1994/89 %
74
39
56
77
1
Export jílĤ v ýR þiní asi 24 % produkce, z þehož
témČĜ polovinu tvoĜí pálené lupky.
Využívání jílĤ v keramické výrobČ ýR je blízké
vyspČlým evropským státĤm se zatím vyšším podílem
žáromateriálĤ.
U cihláĜských surovin dochází v posledních
dvaceti pČti letech ke stálému poklesu tČžby. Nejvyšší
byla tČžba v roce 1972 (4,3 mil. m ) a nejnižší v roce
1994 (1,9 mil. m ). K poklesu tČžby cihláĜských surovin
dochází prakticky ve všech vyspČlých státech.
ýásteþnČ to souvisí s výrobou lehþeného zboží, které
zároveĖ vyžaduje plastiþtČjší surovinu blízkou
kameninovým jílĤm.
Perspektivy využívání jílĤ:
- ve vyspČlých evropských státech i ýR je oþekáván
ještČ mírný pokles produkce žárojílĤ, zatímco v USA
výroba alumosilikátových žáromateriálĤ zaþíná mírnČ
vzrĤstat
- produkce kvalitních plastických jílĤ stoupne a bude
stoupat zvláštČ vzhledem ke zvyšující se výrobČ
plošného keramického zboží, která se zaþíná rozvíjet
zvláštČ v asijsko-pacifické oblasti
- perspektiva keramických výrob typu hrubé keramiky
(vþetnČ cihláĜského zboží) není vyjasnČna. Jde o
tradiþní i módní materiály. Jejich nevýhodou je
pomČrnČ vysoká cena a velká hmotnost. V tomto oboru
je velká konkurence: cement, plasty, hliník, dĜevo, sklo.
ZároveĖ je oþekáván vzrĤst stavební výroby, takže by i
pĜi používání konkurenþních materiálĤ nemuselo
docházet ke snížení výroby.
Bentonity
Maximální rozvoj svČtové produkce bentonitĤ byl
v padesátých a šedesátých letech. Bentonit byl
považován za surovinu století. Na zaþátku
osmdesátých let došlo vzhledem k naftové krizi k
podstatnému poklesu produkce bentonitu. Od té doby
produkce bentonitu s urþitými výkyvy buć stagnuje
nebo mírnČ roste. V souþasnosti se svČtová produkce
bentonitĤ vþetnČ ýíny a býv. SSSR pohybuje mezi 10 11 mil. t.
V ýR v zásadČ stoupala tČžba z 80 kt (pĜelom 60.
- 70.-tých let) na asi 200 kt na zaþátku let
osmdesátých, potom s mírným zpoždČním za svČtovou
produkcí došlo k poklesu asi na 160 kt v prĤbČhu let
osmdesátých. Po roce 1990 tČžba poklesla až na 65 kt
- tedy z 1,3 na 0,5 % svČtové produkce.
Ve svČtČ je uvádČno asi 200 až 300 typĤ použití
bentonitu. DlouhodobČ bylo ve svČtovém mČĜítku
hlavní použití bentonitu ve slévárenství, pĜi vrtných
pracech a peletizaci rud. V žádném z tČchto oborĤ
nelze pĜedpokládat výrazné zvýšení využití. Lze
oþekávat rozvoj nČkterých ostatních použití - zvláštČ
tam, kde se využívají tČsnící a absorbþní vlastnosti
bentonitĤ a též rĤzných specielních použití, kde se
ovšem vyžaduje vysoká kvalita bentonitĤ. ýR mČlo
tradiþnČ vysokou spotĜebu bentonitu ve slévárenství vždy vyšší než ve vyspČlých státech, což je též hlavní
pĜíþinou vysokého poklesu produkce po roce 1989.
Jíly
SvČtová produkce jílĤ není bČžnČ uvádČna ve
statistikách, a to nejenom pro nejednotnou klasifikaci,
ale i proto, že velkou þást jílĤ tČží keramické podniky,
které je samy zpracovávají.V ýR je tČžba vykazována
pro jílz pórovinové, žáruvzdorné (na ostĜivo a ostatní) a
nežáruvzdorné, produkce potom pro jíly bČlninové,
žáruvzdorné a kameninové. Ve svČtČ jsou pĜevážnČ
odlišovány jíly "ball clay" (plastické, svČtlý stĜep),
žáruvzdorné a obecné (kameninové, cihláĜské, tČsnící
aj.). Nejvíce údajĤ je pro "ball clay" a žárojíly, které
jsou též bČžnou komoditou mezinárodního obchodu.
TČžba jílĤ v ýR prudce stoupla koncem
padesátých let (1955 - 400 kt, 1960 - 1180 kt), potom s
výkyvy mírnČ stoupala až do pĜelomu sedmdesátých a
osmdesátých let (1980 - 2128 kt) a dále v zásadČ klesá
až do roku 1994 (823 kt) s maximálním poklesem mezi
roky 1990 a 1991 (1409 a 947 kt). NejvČtší je pokles
tČžby u jílĤ žáruvzdorných na ostĜivo.
Pokles tČžby žáruvzdorných jílĤ souvisí nejenom
se snížením hutnické výroby, ale též s používáním
kvalitnČjších
žáromateriálĤ.
Ve
vyspČlých
kapitalistických státech došlo k této zmČnČ minimálnČ o
deset let dĜíve. V USA byl max. pokles tČžby žárojílĤ v
prĤbČhu sedmdesátých let.
RelativnČ
vysoký
pokles
produkce
jílĤ
žáruvzdorných v posledních letech v ýR je zpĤsoben
hlavnČ poklesem výroby kameninového zboží (hl. tour)
- 1994/1989 - 62 %.
Produkce kvalitních jílĤ vhodných pro výrobu
plošného keramického zboží zaþala opČt stoupat a v
oblasti Skalenska dosahuje témČĜ hodnot roku 1989.
Božena Shrbená
Informace o probČhlé konferenci evropských
jílových skupin
Ve dnech 20. až 24. srpna 1995 byla belgickou
jílovou skupinou organizována 95 EUROCLAY
konference, jež se poĜádá každý þtvrtý rok v rámci
Asociace evropských jílových skupin ECGA (European
Clay Groups Association). Konala se tentokrát v
Leuvenu.
Leuven (Lovan) je malé mČsto vzdálené asi 40
km od Bruselu. Má zhruba 85 000 obyvatel. Z tohoto
poþtu 24 000 pĜipadá na studenty. Je to typické
univerzitní mČsto. Univerzita je katolická.
V turistických prĤvodcích se uvádí, že Leuven
nemá tak bájeþnou polohu jako Cambridge, není to prý
tak nádherné mČsto jako Salamanka, ani tak
romantické jako Heidelberg. Leuven se ale mĤže
pochlubit v seznamu univerzitních mČst svým stáĜím a
vlivem, zvláštČ pak tím, jak se zde vzájemnČ mísí
studenti s místními obþany, profesoĜi s obchodníky,
hospĤdky s kolejemi. Tomu ladí i svým stylem mezi
chrámem a radnicí umístČná kovová soška studenta,
jenž si vylévá pivo na svoji hlavu: Když pivo z
plechovky vyteþe, prý ve své hlavČ zachytí vČdomosti
(viz obr.).
PĜednášky se konaly ve velké moderní univerzitní
aule. Na jiném místČ v centru mČsta, v University Hall,
byly umístČny postery. Systém pĜednášek v paralelních
2
M(III) jsou trojmocné kationty
A je mezivrstevní kationt
x mĤže mít hodnoty 0,2-0,33
zasedání v jediné posluchárnČ se prezentoval
pozvanými autoritami a ne pĜíliš velkým poþtem
vybraných orálních pĜíspČvkĤ. Hlavním tČžištČm
zasedání byly postery, kde se soustĜedily hlavní proudy
souþasné argilologie.
Úvodní pĜednášku proslovil prof. J. Fripiat na
téma: "Od jílĤ k zeolitĤm a nazpČt". V podaném
pĜehledu porovnával vlastnosti dvojrozmČrných a
trojrozmČrných silikátových mĜížek.
Mezi orálními pĜíspČvky byly prezentovány práce
vztahující se k teoretickým výpoþtĤm struktur jílových
minerálĤ, týkající se užití organojílových komlexĤ pro
Ĝešení problémĤ životního prostĜedí spojeného s
nadmČrným užíváním pesticidĤ a herbicidĤ v
zemČdČlství. Organické neþistoty jsou odstraĖovány z
vody adsorpcí na montmorillonitech a sepiolitech.
Pomocí rtg. mikroskopie se dají studovat agregáty jílĤ
ve vodním prostĜedí. Mimo jiné byla sledována
dispergace montmorillonitových þástic v sodné
suspenzi a po pĜidání Ca kationtĤ jejich koagulace.
MoĜské jílové akumulace se mohou stát prostĜedkem k
rekonstrukci minulých kontinentálních klimatĤ (vliv
teploty, sezónních srážek atd.). Teplé a sezónní
humidní podmínky se vyznaþují pĜítomností smektitĤ,
kaolinitu a vláknitých jílĤ, zatímco chladné periody
charakterizují minerály illit a chlorit.
Zajímavá byla i pĜednáška zabývající se sorpþní
chemií radiocésia v jílech, pĤdách a sedimentech v
souvislosti s problematikou nukleárních odpadĤ a
vĤbec nukleárního prĤmyslu. Místa na roztĜepených
hranách slídových jílových minerálĤ (illitu) jsou
odpovČdná za selektivní sorpci. Dále bylo referováno o
pilíĜových strukturách vrstevních silikátĤ. Kovové
oxidické látky se ukládají mezi vrstvy smektitového
typu. Po zahĜátí se vytvoĜí oxidické sloupy (pilíĜe) a
vznikne stabilní vysoce porézní materiál. Vzhledem k
takové se dají pilíĜové jíly využít v oblasti v oblasti
adsorpce, molekulárních sít a katalýzy.
Jak již bylo Ĝeþeno, konferenþní pĜíspČvky na
panelech tvoĜily podstatnou náplĖ mezinárodního
setkání pracovníkĤ, zabývajících se jílovou hmotou.
Výstavka prací ukázala, jak velký význam a jak velký
rozsah pĤsobnosti mají jíly v pĜírodČ, jak jsou
využívány ve prospČch þlovČka, jak þlovČk mĤže zase
negativnČ pĤsobit na pĜírodu, jak se jílĤ dá využít v
prĤmyslu a aplikovaných oborech. V pĜehledu zde
uvedu nČkteré pĜíklady, jež zdaleka netvoĜí úplný
výþet. Byly vystavovány práce zabývající se syntézou
jílových minerálĤ, napĜ. s obsahy galia a germania.
Byly syntetizovány hydrotalcitové slouþeniny s
interkalovaným (vloženým) organickým aniotem.
Hydrotalcitové materiály (aniontové jíly, lamelární
dvojité hydroxidy) sestávají z brucitové sítČ Mg(OH) ,
kde dvojmocný kationt je nahrazen tĜímocným.
PĜebyteþný pozitivní náboj je kompenzován anionty,
obsazujícími mezivrstevní pozice.
Byly syntetizovány hydrotalcity z roztokĤ s
mČnícím se pomČrem Mg : Al za pĜítomnosti aniontĤ
SO , NO ,ClO ,þi Cl . Jak se nahrazují anionty A
pomocí OH , mČní se vrstevní náboj. MČní se i
mezivrstevní vzdálenost. Zajímavá práce se týkala
kvantitativního urþení kaolinitu pomocí IR z
absorpþních pásĤ 3700 cm a 3620 cm . Sleduje se
intenzita absorpþního pásu proti obsahu. Kaolinity o
rĤzné krystalinitČ byly studovány emanaþní termickou
analýzou. PĤsobením par formamidu (24 hodin) lze z
IR spekter provést odlišení halloysitu od kaolinitu
(absorpþní pás pĜi 1685 cm ).
Byly studovány draselné acetátové komplexy na
minerálech kaolinitové skupiny. Zjistilo se, že kaolinové
minerály se dají tímto zpĤsobem odlišit na základČ
rĤzných hodnot mezivrstevní vzdálenosti: 10,1 A pro
halloysit, 8,35 A pro nakrit.
ěada prací se zamČĜila na smektity. Byl studován
vliv kationtĤ ve struktuĜe na IR spektra, vliv teploty na
fixaci Li v montmorillonitu, role organické hmoty na
stabilitu trioktaedrického Fe-smektitu.
Byla vystavena Ĝada prací zkoumající jíly ve
vztahu ke keramice, k pĤdám, ke geologii. Bylo
studováno uplatnČní jílĤ v prĤmyslových odpadech na
skládkách, pro potĜeby paleoklimatologie, pro urþování
diageneze.
Na schĤzi reprezentantĤ evropských zemí byl
zvolen jako pĜedseda prof. E. Galán (ŠpanČlsko), jenž
jmenoval tejemníkem pro nastávající období prof. I.
Krause (Slovensko).
PĜíští EUROCLAY konference v roce 1999 bude
ve znamení spolupráce Polska a Slovenska. Místem
konání bude postupnČ Krakov a Bánská Stiavnica.
95 EUROCLAY konference se zúþastnili z ýeské
republiky: Dr. P. Kula, Dr. K. Melka, Ing. Z. Navrátilová,
ze Slovenska: Dr. P. Komadel, prof. dr. I. Kraus, Dr. J.
Madejová, Dr. V. Sucha.
Karel Melka
TČžba jílových materiálĤ a ochrana životního
prostĜedí
Tato pĜednáška nebyla proslovena. Je však dán k
dispozici její výtah.
Jílové materiály pĜedstavují širokou paletu
surovin. Lze mezi nČ poþítat nejen keramické a
cihláĜské suroviny, ale i bentonity (montmorillonitické
jíly), kaolíny, žáruvzdorné jíly a jílovce nebo jílovité
vápence (korekþní cementáĜské suroviny).
TČžba jílových materiálĤ je záležitostí historickou.
jíly byly odedávna a jsou stále užívány k výrobČ
keramiky, porcelánu a stavebních hmot, k výrobČ
stavebních prvkĤ (cihly, stĜešní krytiny, obkládaþky,
dlaždice), prĤmyslových zaĜízení i ve farmaceutickém,
Obecná formule:
M(II)1-x M(III)x (OH)2 X+ [Ax.n
n-1
,y H2O]
x-
kde M(II) jsou dvojmocné kationty
3
papírenském a gumárenském prĤmyslu. TČžba jílových
materiálĤ je kvalitativnČ i kvantitativnČ rozmanitá,
zahrnující tČžby od malých rozloh místních hliništ, až
po velkolomy tČžeb napĜ. kaolinu a je v závislosti na
svém rozsahu menším þi vČtším nepĜehlédnutelným
zásahem do krajiny.
Vlivy tČžby na životní prostĜedí se mohou projevit
rĤznČ intenzivními vlivy na pĤdu, krajinu, zástavbu,
komunikace, rozvodné sítČ v místČ tČžby, ovzduší,
vodu a výslednČ na život lidí v dotþené lokalitČ.
PĜi posuzování možnosti vlivu tČžby na životní
prostĜedí vycházíme ze dvou základních kritérií:
1) Vlivu zmČny reliefu krajiny odtČžováním materiálĤ;
2) Vlivu vlastní tČžební þinnosti.
Prvé kritérium posuzuje nevratný zásah tČžby do
krajiny a odnČtí neobnovitelných surovinových zásob.
Pro pĜedstavu napĜ. v roce 1994 bylo v ýR vytČženo
pĜes 8 mil. t prodejních jílových materiálĤ. Pro
srovnání, za stejné údobí bylo vytČženo témČĜ 90 mil. t
hnČdého a þerného uhlí, tedy asi 11krát více. PĜi tom
uhlí bylo tČženo na 44 lokalitách, ale jíly na 115
lokalitách. I tyto sumární hodnoty dokladují, že vČtšina
tČžeb jílĤ je malého rozsahu. Místní rozsah tČžby je
velmi dĤležitým parametrem, protože s rostoucím
objemem tČžby roste i pravdČpodobnost nepĜíznivého
vlivu tČžby na okolí tČžené lokality. PravdČpodobnost
tohoto vlivu obecnČ zvyšují i další skuteþnosti, napĜ.
poloha tČžby v anebo na okraji CHKO, tČžba zvlášĢ
kvalitní suroviny k neadekvátnímu využití, tČžba
svČtovČ významných nalezišĢ unikátních nerostĤ apod.
Získávání surovin tČžbou je nutné vždy posuzovat jako
nutný kompromis mezi národohospodáĜskou potĜebou
vlastních surovin a zachováním ekologických pravidel
pro udržení pĜijatelného životního prostĜedí v lokalitČ
tČžby. Mnohé vlivy je nutno posuzovat pro každou
tČžbu zvlášĢ.
Druhé kritérium posuzuje vlivy vlastní tČžební
þinnosti, t.j. zpĤsobu tČžby a jejího ekologického
zabezpeþení pĜed nepĜíznivými vlivy na životní
prostĜedí.
KonkrétnČ pĜi tČžbČ jílových materiálĤ je hlavním
zdrojem potíží nadmČrná prašnost. Ta vzniká snadno
vzhledem k pĜirozenému jemnému zrnitostnímu složení
jílových materiálĤ. Takto vznikající prachové þástice se
pak šíĜí do okolí bud vzduchem nebo vodou.
Samotná tČžba jílových materiálĤ bývá zdrojem
vydatnČjší prašnosti jen pĜi dostateþnČ suchém období
a silném proudČní vzduchu. VČtšinou se daleko více
projevují úþinky sekundární prašnosti napĜ. pĜi dopravČ
natČžených materiálĤ, víĜením usazeného prachu,
pĜípadnČ z nekrytých volnČ ložených ploch všech
skládek a meziskládek. Impulsem pro prašnost je vítr a
mechanické úþinky strojních a dopravních zaĜízení.
Hluk a vibrace jsou u tČžby jílových materiálĤ jen
problémem pracovního prostĜedí. Pokud by se však
tČžilo odstĜely, mohly by být i tyto složky problémem
pro životní prostĜedí. VČtšinou malý význam mají
plynné exhalace z dopravních a strojních mechanismĤ
tČžby (vČtšinou nízké koncentrace spalin).
TČžba a úprava surovin mĤže také ovlivnit kvalitu
vody i když ve smyslu zákona zabezpeþíme tČžební
prostor proti vnikání povrchové vody jejím odvedením
mimo prostor tČžby. Srážkové vody louží odkrytý
povrch tČžby, skládek a deponií. Vyloužené látky
zneþišĢují povrchové vody, které mohou prosakovat i
do podzemních vod, pokud nebudeme tyto vody
pĜicházející do styku s tČženou surovinou odstraĖovat
(odvádČním, nebo vþasným þerpáním z tČžby).
Složkou povrchových vod se stávají i nerozpuštČné
þástice prachu. Tam, kde jsou odkalovací nádrže
(šlikové rybníky apod.), mĤže pĜi jejich nedostateþném
zajištČní dojít k protržení hrází a zneþištČní okolí a
vodoteþí kaly (napĜ. pĜi ukládání vČtšího množství kalu,
než je únosnost hrází kalového rybníka apod.).
Výše uvedený výþet vlivĤ tČžby jílových materiálĤ
na okolní životní prostĜedí se samozĜejmČ neuplatĖuje
v plném rozsahu a pĜi každé tČžbČ. PĜi posuzování
tČchto vlivĤ je proto dĤležitý hlavnČ rozsah tČžby a
bezprostĜední okolí tČžby (sídelní útvary, CHKO, zdroje
pitných vod apod.). Problémem je skuteþnost, že naše
republika má vysokou plošnou hustotu obyvatel,
územní obydlenost je znaþnČ vyrovnaná, ale tČžba
jílových materiálĤ je dána jejich ložisky.
Je nanejvýš užiteþné klasifikovat vlivy tČžby v
pĜedstihu pĜedevším pro územní plánování vČtších
celkĤ, obydlí, prĤmyslu, zemČdČlství, komunikací a
dalších aktivit v dotþené oblasti. Správná klasifikace
vlivĤ tČžby na dané okolí, mĤže pĜedejít následným
vznikĤm stĜetĤ zájmĤ tČžby na jedné stranČ, a zájmĤ
obyvatel a podnikatelĤ jiných aktivit na stranČ druhé.
PĜesto, že je veĜejnost v souþasnosti ochotna,
díky nČkolika výrazným stĜetĤm zájmĤ v oboru tČžby
vápencĤ, vČĜit spíše tomu, že chyba je v samotné
tČžbČ, a že je každá tČžba škodlivá, nedomníváme se,
že je tento souhrnný názor správný. Naše dlouholeté
zkušenosti nás totiž pĜesvČdþily, že s výjimkou opravdu
rozsáhlých tČžeb lze mnoho pĜíþin souþasných
stížností odstranit zcela bČžnými opatĜeními. Jsou to
pĜedevším: udržování poĜádku v tČžbČ, prĤbČžný a
dĤkladný úklid a þištČní komunikací, aut a všech
zaĜízení, prĤbČžná údržba strojního zaĜízení a
dodržování pĜedpisĤ, pĜedevším technologických a
bezpeþnosti práce. NezĜídka je tedy otázka stĜetu
zájmĤ otázkou dohledu a úþinné kontroly bČžného
provozu tČžeb více, než otázkou jejich zákazu.
JiĜí Kremer, Jitka Pavlíþková
JARNÍ SEMINÁě
Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ spolu s
Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ýR (ÚSMH
AV ýR), V Holešoviþkách, 41, Praha 8 - LibeĖ,
poĜádají dne 12. þervna 1996 v 10,30 hod. v
posluchárnČ ústavu odborný semináĜ s následujícím
programem:
1) Dr. Bohumil KĜelina (GEKON s.r.o.)
Souþasný stav tČžby a využívání bentonitĤ v
ýeské republice
2) Dr. Martin ŠĢastný, CSc. (ÚSMH AV ýR)
Jílové minerály z okolí Ĝeky Labe
4
Fax: no. 613-943-1286
3) ÚþastníkĤm 13. konference o jílové mineralogii a
petrologii bude pĜedán Sborník z konference a autorĤm
pĜíspČvkĤ vedle toho i separáty. Vyzýváme proto
všechny, jichž se to týká,
aby využili pĜíležitosti
semináĜe k jejich pĜedání. Žádáme pĜednášející, aby
pĜipravili krátký výtah svého pĜíspČvku, abychom mohli
podat informaci o pĜednášeném tématu i tČm, kteĜí
nemohli být osobnČ pĜítomni. Otiskneme ji v
následujícím Informátoru.
Zprávy z AIPEA
Na své schĤzi v srpnu 1995 výbor AIPEA se
vyjadĜoval k systému plateb národních a regionálních
skupin /affiliated societies/ k této organizaci
pĜiþlenČných. ýlenské poplatky se mají vybírat od
všech þlenĤ a za celou skupinu hromadnČ odesílat.
Navrhuje se, aby se každý þlen podílel napĜíštČ
poloviþním þlenským poplatkem, t.j. 3,75 US dolaru.
Takovým zpĤsobem by se mČly zvýšit pĜíjmy AIPEA a
dojít ke zlepšení finanþní situace organizace. Všechny
národní skupiny se mají vyjádĜit k tomuto návrhu. Na
výborové schĤzi þeské þásti Spoleþnosti pro výzkum a
využití jílĤ byl tento návrh projednáván. Došlo na ní ke
shodČ zachovat dosavadní starý systém, t.j. uhradit
poplatek 25,- US dolarĤ na rok ve prospČch AIPEA.
Slovenská þást Spoleþnosti zastává stejný názor
/oznámení prof. dr. I. Krause/. V minulém roce jsme
zaplatili 100,- US dolarĤ za þlenství pro naši skupinu
na 4 roky. Vedle toho menší poþet z naší skupiny má
zaplacený i individuální þlenský poplatek /7,- US dolarĤ
na 1 rok/.
Jsme si vČdomi, že starý systém utvrzuje
dosavadní neutČšenou finanþní situaci AIPEA. Máme
však pochyby, že by všichni naši þlenové, jichž je více
jak 100, byli ochotni navrhovaný þlenský poplatek
AIPEA zaplatit, když ne všichni si uhradili i tak nízký
individuální þlenský poplatek ve výši 30,- Kþ za rok pro
naši Spoleþnost. A to je dĤvod, proþ výbor preferuje
dosavadní pĜíspČvkový systém. Domníváme se, že
obdobný názor budou zastávat i ostatní nezápadní
organizace.
14. KONFERENCE O JÍLOVÉ MINERALOGII
Slovenská þást Spoleþnosti pro výzkum a využití
jílĤ (Czech and Slovak National Clay Group) poĜádá ve
dnech 2. - 6. záĜí 1996 již naši 14. konferenci o jílové
mineralogii a petrologii v Banské Štiavnici s
následujícím vČdeckým programem:
1/ Struktura, krystalochemie a velikost þástic jílĤ
2/ Chemické reakce s jíly
3/ Jílové minerály v sedimentech a pĤdách
4/ Hydrotermální jíly
5/ Úloha jílĤ v životním prostĜedí
V pátek 6. záĜí 1996 se organizuje jednodenní
exkurse na ložiska jílĤ stĜedního Slovenska.
Pokud se týká ubytování na konferenci, þeská
strana žádala pro své þleny snížení ubytovacích
poplatkĤ. Bylo jí vyhovČno. Ubytovací poplatek pro 1
osobu na 1 noc þiní 10,- US dolarĤ.
Adresa organizaþního komitétu:
Dr. Vladimír Šucha, CSc.
Katedra ložiskové geologie
Komenského univerzity
Mlynská dolina G
842 15 Bratislava
Slovensko
tel.42 7 729 064
fax.42 7 729 064
e-mail:sucha@ uniba.sk
Karel Melka
Konference "SEDIMENTÁRNÍ GEOLOGIE V ýR"
Ve dnech 23. a 24. ledna 1996 se konala na
PĜírodovČdecké fakultČ UK konference Sedimentární
geologie v ýeské republice, kterou zorganizovali dr.
David Uliþný a dr. Karel Martínek.
Tato nová konference byla urþitČ pĜínosným
þinem v oblasti sedimentĤ a zároveĖ i pĜekvapivým
zážitkem.
PĜednášky byly zaĜazeny do 3 sekcí:
1)
Dynamika
sedimentárních
systémĤ
(6
pĜednášek + 4 postery)
2) Vývoj sedimentárních pánví (8 pĜednášek + 6
posterĤ)
3) Sedimentární záznam paleoklimatických a
paleoekologických zmČn (8 pĜednášek + 8
posterĤ)
Postery shrnuly neproslovené pĜíspČvky z
jednotlivých sekcí. Celkem tak bylo prezentováno 40
pĜíspČvkĤ.
99 EUROCLAY KONFERENCE
Bude ve znamení spolupráce Polska a
Slovenska. Místem konání bude postupnČ Krakov a
Banská Štiavnica.
11. MEZINÁRODNÍ JÍLOVÁ KONFERENCE
V rámci AIPEA se bude konat ve dnech 15.21.6.1997 v KanadČ /Ottawa/.
Adresa organizaþního komitétu:
Dr. Jeanne B. Percival
Secretary General, 11th ICC
Geological Survey of Canada
601 Booth Street, Ottawa, Ontario
CANADA K1A OE8
5
O setkání byl pomČrnČ znaþný zájem, neboĢ se
po oba dny podaĜilo pomČrnČ slušnČ zaplnit velkou
geologickou
posluchárnu.
PĜíjemným
zjištČním
konference byla velká úþast mladých pracovníkĤ, což
je pro sedimentární geologii perspektivní. ÚroveĖ
konference byla vysoká, jednotlivé pĜíspČvky byly
kvalitní, a to jak po stránce odborné (obsahové), tak i
po stránce prezentace. Všichni beze zbytku využili
možností moderní techniky bez zádrhelĤ, tak jak je
þasto známe. Velkým kladem jednání bylo dodržování
þasového harmonogramu setkání, þasto u nás
nezvyklé.
VOLBY VÝBORU SPOLEýNOSTI
Podle Stanov Spoleþnosti je v roce konání
konference volen nový výbor. V þervnu bude proto
odeslán každému þlenu lístek se jmény kandidátĤ pro
nový výbor a ten korespondenþním zpĤsobem vyjádĜí
svoji volbu.
Domnívám se, že nebude na škodu, abychom
Vás seznámili se Stanovami naší Spoleþnosti, které
byly registrovány na Ministerstvu vnitra dne 20.3.1991.
Na Slovensku byl podán ve slovenském jazyce stejný
návrh na registraci pĜíslušnému státnímu orgánu
slovenskými zástupci Spoleþnosti.
Po rozdČlení ýeské a Slovenské federální
republiky se zástupci výboru jak þeské, tak i slovenské
þásti dohodli pokraþovat ve vzájemné spolupráci ve
Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ s pĤsobností jak v
ýeské, tak i ve Slovenské republice. V mezinárodním
styku Czechoslovak National Clay Group vystupuje
nyní pod oznaþením Czech and Slovak National Clay
Group.
Neotiskujeme
zde
þlánek
7
Stanov
Spoleþnosti:"Zvláštní ustanovení", týkající se
pĜípravného výboru Spoleþnosti, který pracoval do
doby vytvoĜení normální organizaþní struktury
vymezené Stanovami.
PĜi pĜíležitosti 13. konference o jílové mineralogii
a petrologii v Praze se konala plenární schĤze
Spoleþnosti dne 30.8.1994, na níž pĜedložil prof. I.
Kraus Dodatek ke stanovám, jenž byl pak
odsouhlasen. ZnČní dodatku zde rovnČž otiskujeme.
Martin ŠĢastný
SPOLUPRÁCE S PEDOLOGY
Jak jsme informovali v Informátoru þ.8/94, byla v
BrnČ dne 23.11.1994 založena ýeská pedologická
spoleþnost. Protože podstatnou souþástí pĤd jsou
jílové minerály, doufali jsme, že budou navázány
tČsnČjší kontakty. Bohužel se tak dosud nestalo. Nyní
byla navázána spolupráce s dr. A. Žigovou, CSc. která
pĜešla z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany pĤd
do Geologického ústavu AV ýR, kde v rámci oddČlení
exogenní geologie pracuje na problematice pĤd.
Tato Spoleþnost organizuje tzv. pedologické dny,
tentokrát s tématickým zamČĜením "Antropogenní
vlivy na pĤdy". Tyto se budou konat ve dnech 9.-10.
záĜí 1996 v Praze,a to v prostorách Agronomické
fakulty ýeské zemČdČlské univerzity s tématem
"Výzkum pĤd a využití pedologických dat”. S dotazy
se obraĢte dr. A. Žigovou - Geologický ústav AV ýR,
Rozvojová 135, 165 02 Praha 6-Suchdol, tel.
24311421, popĜ. e-mail: [email protected].
Pedologická spoleþnost organizuje také v roce
1997 I. Konferenci ýeské pedologické spoleþnosti,
která probČhne ve dnech 9.-11.9. 1997 v MilovechDevČt Skal.
Hlavními tématickými okruhy konference jsou:
1) Systematická klasifikace zemČdČlských a lesních
pĤd
2) Vliv antropické þinnosti na pĤdní systémy a pĤdní
procesy
3) Význam pĤdy v zemČdČlsko-lesní krajinČ
4) Ochrana produkþních a ostatních funkcí pĤdy
5) Metodologické pĜístupy k výzkumu, výchovČ a
osvČtČ v pedologii
Souþástí setkání je i jednodenní exkurse.
Adresa organizaþního výboru:
Ing. jiĜí Kulhavý, CSc.
Mendelova zemČdČlská a lesnická universita v
BrnČ
Ústav ekologie lesa
ZemČdČlská 3
613 00 Brno
tel.: 05/45134179, fax: 05/45211422
e-mail: [email protected]
STANOVY SPOLEýNOSTI PRO VÝZKUM A VYUŽITÍ
JÍLU
1. Název sdružení:
Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ
Na Slovensku: SpoloþnosĢ pre výskum a využitie ílov
V mezinárodním styku: Czechoslovak National Clay
Group
2. Sídlo sdružení:
ÚstĜední ústav geologický,
Malostranské nám. 19.
118
21
Praha
1,
3. Cíl spoleþnosti:
Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ (dále jen
Spoleþnost) je dobrovolné sdružení obþanĤ, kteĜí
pracují nebo se zajímají o výzkum jílĤ a rĤzné zpĤsoby
využití jílové hmoty buć individuálnČ nebo ve
vČdeckých ústavech, v zájmových organizacích, v
prĤmyslových oborech, v zemČdČlství, ekologii a
dalších odvČtvích lidské þinnosti.
Spoleþnost navazuje na þinnost Odborné
skupiny pro jílovou mineralogii a petrologii v rámci
ýeskoslovenské spoleþnosti pro mineralogii a geologii
pĜi ýSAV v Praze, která pĤsobila od roku 1958. Do
roku 1990 uspoĜádala 11 národních konferencí s
Martin ŠĢastný
6
mezinárodní úþastí a jednu Konferenci evropských
jílových skupin (5.EUROCLAY).
Spoleþnost navazuje na dosavadní mezinárodní
spolupráci
s
"EUROPEAN
CLAY
GROUP
ASSOCIATION" /Asociací evropských jílových skupin/
a s "ASSOCIATION INTERNATIONALE
POUR L
ETUDE DES ARGILES" /Mezinárodní
asociací pro
výzkum jílĤ/.
Spoleþnost spolupracuje s dalšími organizacemi,
které mohou obohatit její þinnost.
zajišĢuje založení kont v bance a vedení evidence o
hospodaĜení.
Dodatek ke Stanovám Spoleþnosti pro výzkum a
využití jílĤ (po konzultaci s výborem vypracoval prof. I.
Kraus):
1. Právo navrhnúĢ kandidáta na predsedu Spoloþnosti
má vždy tá republika, ktorú v uplynulom období
zastupoval podpredseda.
2. Predseda, respektive podpredseda Spoloþnosti má
v roku konania konferencie povinnosĢ požadovaĢ
od všetkých þlenov Spoloþnosti korespondeþným
sposobom návrhy kandidátov na voĐbu nového
výboru. Kandidáti sa navrhujú zo všetkých þlenov
Spoloþnosti 3 mesiace pred konáním konferencie.
3. Návrh na þestné þlenstvo Spoloþnosti musí schváliĢ
výbor Spoloþnosti najmenej 2 mesiace pred jej
konaním.
4. Ak si þlen výboru Spoloþnosti neplní povinnosti
(nezúþastĖuje
sa
podujatí
organizovaných
SpolþnosĢou a neplní povinnosti uložené výborom),
má predseda resp. podpredseda Spoloþnosti právo
ho odvolaĢ a súþasnČ kooptovaĢ nového þlena.
4. Orgány sdružení:
Nejvyšším orgánem Spoleþnosti je konference
svolávaná výborem spoleþnosti zpravidla jednou za tĜi
roky (výjimeþnČ za dva nebo þtyĜi roky). ZávČrem
konference na návrh starého výboru se hlasuje o místČ
konání následující konference. Volí se i nový výbor,
který je Ĝídícím orgánem Spoleþnosti mezi
konferencemi. Je devítiþlenný. Nový výbor, jehož
þlenem je i pĜedchozí pĜedseda, si zvolí nového
pĜedsedu a sekretáĜe. PĜedseda pak þlenĤm nového
výboru stanoví oblast jejich pĤsobnosti v rámci
Spoleþnosti. V místČ konání konference se ustaví
lokální pĜípravný komitét, jehož úkolem je zajistit
úspČšný prĤbČh nadcházející konference. PĜedseda
lokálního pĜípravného komitétu je souþasnČ þlenem
výboru Spoleþnosti.
V období mezi konferencemi poĜádá Spoleþnost
optimálnČ 4x do roka semináĜ. ýtvrtý semináĜ je
zároveĖ vždy i výroþní schĤzí. Úlohou semináĜe je
referovat o vlastních výzkumech a souþasnČ zajišĢovat
pĜenos nejzávažnČjších poznatkĤ teoretické a
aplikované vČdy do našich pomČrĤ.
Jménem Spoleþnosti jednají její pĜedseda nebo
sekretáĜ, þi další þlen výboru, jsou-li k jednání
pĜedsedou povČĜeni.
ýlenství ve Spoleþnosti je individuální nebo
kolektivní. V individuálním þlenství se rozlišuje: Ĝádný
þlen, þlen-dĤchodce, þlen-student a þestný þlen.
ýlenem Spoleþnosti se mĤže stát i cizí státní
pĜíslušník. ýestným þlenem je odborník, který se
zasloužil významnou mČrou o rozvoj oboru. Tento titul
udČluje konference na návrh výboru Spoleþnosti.
ýlenství zaniká neplacením þlenských pĜíspČvkĤ.
Karel Melka
AKTUALITY
x Americká "Clay Mineral Society" poĜádá své již 33.
každoroþní setkání v dobČ od 15. do 20. þervna
1996 v mČstČ Gatlinburg (Tennessee).
x TĜicátý mezinárodní geologický kongres se koná ve
dnech 4.-14. srpna 1996 v ýínČ (Beijing).
x 14. konference o jílové mineralogii a petrologii je
stanovena na dny 2.-6.záĜí 1996 v Banské Štiavnici
na Slovensku.
x I. Konference ýeské pedologické spoleþnosti se
bude konat ve dnech 9.-11.9. 1997 v MilovechDevČt Skal na ýeskomoravské vrchovinČ.
5. Organizaþní jednotky:
Organizaþními jednotkami Spoleþnosti jsou
regionální skupiny koordinované výborem Spoleþnosti.
V þele je vedoucí, kterého si volí þlenové na jednoroþní
nebo víceleté období. Setkání skupiny se konají
alespoĖ jedenkrát za rok. Toto setkání mĤže být i
semináĜem nebo výroþní schĤzí.
6. Zásady hospodaĜení:
HospodaĜení Spoleþnosti se Ĝídí pĜedpisy k
tomuto úþelu státními orgány vydanými. Základem
hospodaĜení jsou þlenské pĜíspČvky, pĜíspČvky a dary
sponzorĤ Spoleþnosti a finanþní zĤstatky z rozpoþtĤ
konferencí. Roþní þlenský pĜíspČvek je stanoven na
30,- Kþ pro Ĝádného þlena, 20,- Kþ pro þlena-dĤchodce
a 10,- Kþ pro þlena-studenta. Výbor Spoleþnosti
Vydává:
Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ
Editor:
RNDr. Martin ŠĢastný, Csc.
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ýR
V Holešoviþkách 41
7
182 09 Praha 8 - LibeĖ
tel.: 02/66009223, fax.: 02/6880649
ýlenové redakþní rady:
RNDr. Karel Melka, CSc.
prof. RNDr. JiĜí Konta, DrSc.
Technický redaktor:
RNDr. Blanka Šreinová
8