Zpˇevn´ık p´ısn´ı sproston ´arodn´ıch

Z pěvnı́k
pı́snı́ sprostonárodnı́ch
BIB
D
I
DI
E
T
S
LTA
EN
FAC
U
s přı́lohou
několika pı́snı́ umělých a hospodských
CA N T A N
Úvodem
Historická i soudobá lidová hudebnı́ tvorba zahrnuje oblasti, které doposud připadajı́
mnohým lidem jako pobuřujı́cı́ či přı́liš hrubé pro běžné provozovánı́. Jedná se předevšı́m
o pı́sně či básně obsahujı́cı́ vulgárnı́ slova, popř. s obecně vulgárnı́m obsahem. Přesto však
právě tyto reflexe lidového myšlenı́ nám leckdy odhalujı́ pravou tvář národnı́ho povědomı́
a přirozeného smýšlenı́ lidu. V dnešnı́ době s potěšenı́m vnı́máme několik společenských
fenoménů, které činı́ tyto neprávem zařeknuté oblasti přı́stupnějšı́mi. Předevšı́m je to absence cenzury, dovolujı́cı́ zveřejňovat a šı́řit takřka libovolné umělecké texty, dále informačnı́
pluralita a přı́stupnost dat poskytovaná Internetem a v neposlednı́ řadě nevšednı́ a rostoucı́
zájem mladé generace o podobné produkty lidové tvořivosti.
Přestože tedy narážı́me na podobné sociologické překážky jako např. Josef Hodek při
vydánı́ svého zpěvnı́ku v r. 1925,† nenı́ již problémem podobný soubor pı́snı́ veřejně publikovat. Všimněme si aktuálnosti vět citovaných z úvodu Franka Weniga k tomuto zpěvnı́ku:
Úzkostlivá, ba až úzkoprsá pruderie minulých generacı́ bránila folkloristickým pracovnı́kům,
”
aby zaznamenávali, či – lépe řečeno – zachovávali i takové projevy lidové poesie, jež jaksi bez
obalu a velmi naturalisticky zachycujı́ lidovou erotiku ve všech jejı́ch formách a lidový humor,
byt’ i někdy obhroublejšı́ a značně drastický. Leč ani nejpřı́snějšı́ moralista nemůže zapřı́ti,
že jen tehdy nabudeme vskutku zceleného a – pokud to ovšem vůbec je možno – úplného
obrazu o nazı́ránı́, smýšlenı́ a všem živobytı́ našeho lidu, obsáhne-li folkloristické bádánı́
a studium všechen život, všechny názory a myšlenky a jejich slovesné vyjádřenı́ v úplném
rozsahu, nezkráceně a nekorigovaně.”
Folkloristická studia vedená editory zpěvnı́ku napomohla zkompletovat tento, do jisté mı́ry,
unikátnı́ soubor pı́snı́. Vzhledem k jejich povaze lze jen stěžı́ posoudit autentičnost textů a
melodiı́, přesto se editoři snažili zachovat původnı́ verze pı́snı́ se zřetelem k prostředı́ a době
vzniku. Zpěvnı́k je proto rozdělen do dvou částı́ – prvnı́ z nich shrnuje pı́sně původnı́ (svou
melodiı́ i textem), většinou staršı́ho původu, označované jako sprostonárodnı́. Část druhá
(Přı́loha) obsahuje pı́sně novějšı́, často vzniklé přetvořenı́m jiných pı́snı́, popř. pı́sně umělé.
Je zřejmé, že tento drobný přı́spěvek k české lidové kultuře nemůže ani v nejmenšı́m pokrýt
bohatou a plodnou tvořivost našeho národa, proto odkazujeme zvı́davé čtenáře, toužı́cı́ dále
si rozšı́řit obzor v této oblasti, na několik publikacı́ zaměřených na tuto problematiku. ‡
Budiž vám tedy naše sbı́rka zdrojem vskutku lidové a naturálnı́ zábavy reflektujı́cı́ část
historického i současného hudebnı́ho cı́těnı́ lidu českého!
V květnu 2003.
†
Mgr. Petr Cı́gler
Zpěvnı́k 25 českých er. pı́sniček. Sebral a nakreslil J. Hodek v květnu 1925. Vlastnı́m nákladem, ve 106
čı́slovaných výtiscı́ch.
‡
K.J. Obrátil: Kryptadia - 1. Přı́spěvky ke studiu pohlavnı́ho života našeho lidu. Paseka, Praha 1999;
Vilı́mkův zpěvnı́k sprostonárodnı́ch pı́snı́. Nakladatelstvı́ Vilı́mek, Jihlava 1992; Darebné pı́sničky. Vybral
Z. Bláha. Panton, Praha 1991.
Obsah
Sprostonárodnı́ pı́sně
1
Brandeburák . . . . . . . . . . .
2
Chumelı́ se, chumelı́ . . . . . . .
3
Cestovala má panenka . . . . . .
4
Co jste hasiči . . . . . . . . . . .
5
Cvrček . . . . . . . . . . . . . . .
6
Bylo to v měsı́ci aprı́li . . . . . .
7
Lokaj od baronky . . . . . . . . .
8
Hornı́ Planá . . . . . . . . . . . .
9
Johanes . . . . . . . . . . . . . .
10
Když jsem přišel . . . . . . . . .
11
Když jsme táhli k Jaroměři . . .
12
Když jsem šel na půdu pro hrábě
13
Kominı́ček (verze 1) . . . . . . .
14
Kominı́ček (verze 2) . . . . . . .
15
Našel to dědeček . . . . . . . . .
16
Vandrovnı́k . . . . . . . . . . . .
17
Šel dědeček z posvı́cenı́ . . . . . .
18
Zemřela jeptiška . . . . . . . . . .
19
Sekal sedlák na louce . . . . . . .
20
Po rieke Ondave . . . . . . . . . .
21
Studentská halenka . . . . . . . .
22
Vandroval malı́ř . . . . . . . . . .
23
Už mě tam vezou . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
2
2
2
3
4
4
5
5
6
6
6
7
7
8
8
9
9
10
10
11
11
12
12
13
Pı́sně modernı́ a umělé
1
V restauraci u Lva . .
2
Alipaša z Bagdádu . .
3
V jedný Prdelový Lhotě
4
Co mi to vytejká . . .
5
Švédské noty . . . . .
6
Pan Klamperna . . . .
7
Žádnej nevı́ jako já . .
8
Holka modrooká . . . .
9
Jeden mlynář dceru měl
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
14
14
14
15
15
16
17
18
20
20
. . .
. . .
. .
. . .
. . .
. . .
. . .
. . .
. .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
1
Sprostonárodnı́ pı́sně
1
Brandeburák
7
C
F
C
lr ! ! ! ! !
Za těch vel- kejch vá-
! ! ! ! !
! ! ÃÀ
!
lek
s Pru- sy,
dá- ly
G
l ! ! ! ! !
G
člo- vě- ku
se
to
! ! ÃÀ
až
hnu-
!
! ! ÃÀ
ný
ku-
7
sy,
C
! ! ÃÀ
!
když to vy- prá- vě-
sı́,
ti
mu-
1. Za těch velkejch válek s Prusy,
dály se tam divný kusy,
člověku se to až hnusı́,
když to vyprávěti musı́.
5. Starosta vzal meče půlky
a usek’ mu jeho hlavu,
[: hodil rybám za potravu :]
2. Byl vám jeden Brandeburák,
ten měl metr dlouhej plášt’,
[: na Čechy velkou zášt’ :]
6. Ženský z toho měly jundu,
zakrejvaly sobě obličej,
[: jak to káže starý obyčej :]
3. Šafářova dcera hrdá
s učitelem v poli stála
[: Brandeburáka se bála :]
sı́.
7. Tak voláme z plných hrdel,
polibte nám všichni lı́c,
polibte nám všichni prdel,
lı́bejte nás vı́c a vı́c.
4. Přišel na ni Brandeburák
vytáh’ na ni ten svůj meč,
[: rozsekal ji na vniveč :]
2
se tam div-
! ! ! ! !
5
!
C
Chumelı́ se, chumelı́
C7
F
l»r !
! ! ! !
Chu- me- lı́
F
l » ÀÀ Ã
chu-
Â
me-
lı́,
Dm
5
tma
se,
!
!
je,
\
! !À
!
! !
cha- cha- cha,
! ! ! !
Chu- me- lı́
C
!
C7
F
F
¢
tma je,
se,
chu-
!
Â
me-
lı́,
B
C
! ! ! ! !
!
!
tma je tu jak v pr-
de-
li,
1. Chumelı́ se, chumelı́,
tma je, cha-cha-cha, tma je,
tma je tu jak v prdeli.
4. A bude to asi tı́m,
že kaštany, že kaštany,
že kaštany vrhaj stı́n.
2. V prdeli je velká tma,
nejsou, cha-cha-cha, nejsou,
nejsou tam žádný vokna.
5. Kaštany stı́n vrhajı́,
světlo, cha-cha-cha, světlo,
světlo je jen na kraji.
3. I kdyby tam vokna byly,
prdy, cha-cha-cha, prdy,
prdy by je vyrazily.
6. V prdeli se rozsvı́tı́,
až se, cha-cha-cha, až se,
až se hovno vyřı́tı́.
2
ÀÀ
F
!
!
šrum šrum.
¨
ÀÀ
3
Cestovala má panenka
G7
\
\
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ª! ! ! ! ! ! ª! ! ! ! ! ! ¨ ! ! !!
C
l
2
4
cá- rá- rá do Ta- ter,
Ces- to- va- la má pa- nen- ka do Ta- ter,
10
l ! ! ! !
Ã
C
cá- rá- rá do Ta- ter,
! ! ! ! ! ! !! ! ! !
Ã
ryn- du pin- du, čáryryndu, černou dı́ru u prdele, chlupatici, co mě na tom nej- vı́c se- re
černou jako medvědici kurva, štelec, do prdele
G7
\
l ! ! ! ª! ! ! ! ! ! ¨ ! !! ! ! ¨ !
C
17
vo krá- ter,
cá- rá- rá vo krá- ter.
\
ª! !!
cá- rá- rá
G7
\
! ! ! !À ! ! ! ! ! ! ! !
z pr- de- le jı́ kouk’, a pak jsem jı́ tam po- vě- sil
Já jı́ ho tam fouk’,
C
vo krá- ter,
na- tr- hla si
G
7
C
\
l ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! À! ! ! ! ! ! ¨ ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ¨
27
kvı́- tek zva- ný de- vět- sil. Vo- na pla- ka- la a po- tom se smá- la,
1. Cestovala má panenka do Tater,
cárárá do Tater, cárárá do Tater,
natrhla si ryndu pindu, čáryryndu,
černou dı́ru u prdele,
chlupatici, černou jako medvědici,
kurva, štelec, do prdele,
co mě na tom nejvı́c sere
vo kráter,
cárárá vo kráter, cárárá vo kráter.
tak- hle jsem si v ži- vo- tě ne- za- špá- so- va- la.
4. Cestovala má panenka do Němec,
cárárá ...
natrhla si ryndu pindu ...
vo hrnec, cárárá ...
Ref: Já jı́ ho tam fouk’, ...
5. Cestovala má panenka do Ústı́,
cárárá ...
natrhla si ryndu pindu ...
vo klestı́, cárárá ...
Ref: Já jı́ ho tam fouk’,
z prdele jı́ kouk’,
a pak jsem jı́ tam pověsil
kvı́tek zvaný devětsil.
Vona plakala
a potom se smála,
takhle jsem si v životě
nezašpásovala.
Ref: Já jı́ ho tam fouk’, ...
6. Cestovala má panenka do Pı́sku,
cárárá ...
natrhla si ryndu pindu ...,
vo misku, cárárá ...
2. Cestovala má panenka do Rakous,
cárárá ...
natrhla si ryndu pindu ...
vo rákos, cárárá ...
Ref: Já jı́ ho tam fouk’, ...
Ref: Já jı́ ho tam fouk’, ...
7. Cestovala má panenka do Nitry,
cárárá ...
natrhly jı́ ryndu pindu ...
ondatry, cárárá ...
3. Cestovala má panenka do Bavor,
cárárá ...
natrhla si ryndu pindu ...,
vo lavór, cárárá ...
Ref: Já jı́ ho tam fouk’, ...
Ref: Já jı́ ho tam fouk’, ...
3
4
Co jste hasiči
l
2
4
F
C
Co jste ha- si-
co jste dě- la-
či,
C
že jste nám ten pi- vo, pi- vo, pi- vo- vá- rek sho- řet ne- cha- li!
li?
1. Co jste hasiči,
co jste dělali?
že jste nám ten pivo,
pivo, pivovárek
shořet nechali!
3. Vodu nepijem,
my pijeme rum,
vodu pijou žáby,
pı́vo starý báby,
my pijeme rum!
2. Shořet nechali
i tu hospodu,
my starý mazáci,
starý ulejváci
máme pı́t vodu!
4. Za dva za čtyři,
už tu nebudem,
už se na vás páni,
páni lampasáci
z vejšky vyserem!
5
Cvrček
l
8
G7
G7
! ! ! Ã Ã À !À ! ! ! !À ! ! ! ! ! !À \
À
! ! ! ! ! Ã Ã ÀÀ
! ! ! ! Ã Ã !
`
C
l
¹
¹
! ! ! !
\
! !À
Ža- la Lojz- ka
trá- vu
G
2
4
! ! ! !
do- le
u je-
! ! ! !
\
! !À
! ! ! !
dud- laj dud- laj
dud- laj,
dud- laj dud- laj
G
7
\
! !À
! ! ! !
\
! !À
! ! ! !
te- le,
za- kous’ se jı́
cvr- ček
rov- nou do pr-
D
7
Ã
\
! ! ! ! ! !À
! !
! ¨
dá,
dud- laj dud- laj dud- laj,
dud- laj
dá.
D
1. Žala Lojzka trávu dole u jetele,
zakous’ se jı́ cvrček rovnou do prdudlaj dudlaj dudlaj, dudlaj dudlaj dá,
dudlaj dudlaj dudlaj, dudlaj dá.
G
5. Zavolali kněze, kněze Gabriele,
aby jı́ zažehnal cvrčka od prdudlaj...
6. Gabriel se modlil, modlil se vesele,
ale neodmodlil cvrčka od prdudlaj...
2. Běžı́ Lojzka domu, přitom volá hele,
zakous’ se mi cvrček rovnou do prdudlaj...
7. Až šel kolem voják, na zádech měl tele,
ten jı́ vodkous’ cvrčka rovnou od prdudlaj...
3. Zavolali bábu, bábu z obce Gbele,
aby jı́ odstřihla cvrčka od prdudlaj...
8. Smrdělo mu z huby rovný tři neděle,
protože jı́ vodkous’ taky kus prdudlaj...
9. Kdo tu pı́seň umı́, at’ ji pořád mele,
a ten, kdo ji nezná, at’ jde do prdudlaj...
4. Snažila se bába, bába z obce Gbele,
ale neodstřihla cvrčka od prdudlaj...
4
6
Bylo to v měsı́ci aprı́li
l
¹
D7
G
\
\
!À ! ! ! ! !
!
!À
Ã
2
4
By- lo
to v mě- sı́- ci
a- prı́-
li,
G
2.
!! !
À ! ! ! ! ! ÀÀ ! ! ! ¨
!
!
`
! !
la mě má- ma na dřı́- vı́, cha cha cha,
pos- la-
na dřı́-
vı́.
1. Bylo to v měsı́ci aprı́li,
poslala mě máma na dřı́vı́, cha cha cha
6. Potom jsem se dala do smı́chu,
von mě s nı́m polechtal na břichu, ...
2. Bylo zima tuze pršelo,
mě se do lesa moc nechtělo, ...
7. Dcero, dcero, dcero, dcero má,
vyhejbej se hadům s fousama, ...
3. Obávala jsem se velice,
abych nepotkala myslivce, ...
8. Proč bych já se měla vyhejbat,
když jsem ho tam měla tisı́ckrát, ...
4. Abych nepotkala myslivce,
největšı́ho kance z vesnice, ...
9. Tisı́ckrát to nenı́ vůbec moc,
vždyt’ já ho tam mı́vám každou noc, ...
5. Von tam pod borovičkou seděl,
něco chlupatýho v ruce měl, ...
7
10. Každou noc a ještě v neděli,
to ho mı́vám taky v prdeli, ...
Lokaj od baronky
l
¹
G
D
G
D
¨
! ! ! ! !
! !
!
3
4
7
l
l
¹
¹
D
7
ÃÀ
před ba- ron- kou v pa- rá-
dě.
! ! ! ! ! !
že já u- mı́m dob- ře
mı́- vám služ- bu na hra- dě,
G
! ! ! ! ! !
! ! ! ! ! ! ! Ã
! ! !! ! ! ¢
!
Já jsem lo- kaj od ba- ron- ky,
13
D7
G
1.
G
ÀÀ !
! ! ! ! !
Na všech- no jsem je- nom
C
ve dne v no- ci mu- sı́m
C
ÃÀ
! ! ! ! ! !
já,
mě ba- ron- ka rá- da
D
!
!
!
!
hej-
bat
se,
šou- pat
!
1. Já jsem lokaj od baronky,
mı́vám službu na hradě,
ve dne v noci musı́m státi
před baronkou v parádě.
!
se
7
2. Já jı́ musı́m oblı́kati
sukničky a spodničky
a punčochy navlékati,
šněrovati botičky.
!
me- zi nó- bl dá- ma-
ma.
5. Chtěla abych jı́ ho vyndal,
já se do tý práce dal,
baronka si libovala,
jak jsem jı́ to udělal.
3. A když jı́ podvazky vážu,
třesu se jak osika,
a vocas mi přitom čumı́
jako nějaká rafika.
6. Starej baron už je hotov,
nemá už své sı́ly vı́c,
ztratil on ji na těch honech,
spadla mu do nohavic.
Ref: Na všechno jsem jenom já,
mě baronka ráda má,
že já umı́m dobře hejbat se,
šoupat se mezi nóbl dámama.
Ref: Na všechno . . .
5
G
ÃÀ
má,
G
! ! ! ! ! !
4. Stěžovala si mi tudle,
že ji přišlo špatně ňák,
že když jsme šli spolu lesem,
tak si sedla na bodlák.
stá- ti
¢
8
Hornı́ Planá
l
D
G
¹
2
4
\ À
! !
Ã
Pla- ná,
Hor- nı́
13
l
G
¹
!
!
Ã
kaž- dá
! !À Ã
`
7
!À ! ! !
`
pr- del za- ko-
\
ª ¹! ! ! ! !
tou
\
! !À
G
! ¨ ÀÀ ! !
pa- ná.
Ho- lek
G
D
\ À
! !
žı́ po čů- rá- ku.
! !À
`
Ã
Hor- nı́
\
ª! !! ! !
Ã
je
tam ja- ko má- ku,
7
!À ! ! !
`
Ã
Pla- ná,
\
! !À
G
pr- del za- ko-
! ¨
pa- ná.
1. [: Hornı́ Planá, prdel zakopaná. :]
Holek je tam jako máku,
každá toužı́ po čůráku.
Hornı́ Planá, prdel zakopaná.
3. [: Hornı́ Planá, prdel zakopaná. :]
Sundej si tu podprsenku,
mám rád, když jsou kozy venku,
Hornı́ Planá, prdel zakopaná.
2. Moje milá, vem mě dneska k sobě.
Udělám ti roztomilé robě.
Neber si to spodnı́ prádlo,
uvidı́š, to bude žrádlo,
až ti strčı́m do ruky svý pádlo.
4. [: Hornı́ Planá, prdel zakopaná. :]
Neřı́kej, žes měla málo,
vždyt’ mi to celou noc stálo,
že jsem sekáč, vylı́žu ti pekáč.
9
Johanes
7
\
! ! ! ! ! ! ! ! ! !!
¢
! Ã
! ! !À ! !
A
D
¹
l ¹r ! ! ! ! ! ! ! ! !
D
pot- kal tam na ro- hu Ša- fá- řo- vic An- nu, jó ho hó.
Šel sta- rej Jo- ha- nes skrz tu měst- skou brá- nu,
1. Šel starej Johanes skrz tu městskou bránu,
potkal tam na rohu Šafářovic Annu, jó ho hó.
4. A když se půlměsı́c jak ta prdel houpá,
on jı́ tam Johanes potichoučku šoupá, jó ho hó.
2. Kampak to Andulko, kampak vy to jdete,
pojd’te si zaplavat, jestli ovšem chcete, jó ho hó.
5. Ona ho sevřela, nechtěla ho pustit,
tak musel Johanes až do rána šustit, jó ho hó.
3. Ona se zarděla a pravila k tomu,
pojd’me si zaplavat do starýho lomu, jó ho hó.
6. Z toho si mládenci poučenı́ vemte,
hoňte si vocasy a na kurvy serte, jó ho hó.
10
¹
l ¹
Když jsem přišel
D
2
4
!
G
G
¹ !
l ¹ ÀÀ
A
7
! ! ! ! ! ! ! ! ! !
Když jsem při- šel
9
C
! !
Měl jsem pěk-
vče- ra ve- čer
D
G
Ã
!
nou,
od Pe- pič-
! !
chun- de- la-
D
A
D
Ã
! ! !! !! ! ! ! ! !
Ã
ky,
na- čů- ra- la
D
D
Ã
! ! ! !
tou,
na- čů- ra- la
1. Když jsem přišel včera večer od Pepičky,
načůrala ona jest mě do čepičky.
Měl jsem pěknou, chundelatou,
načůrala vona mně jı́ vrchovatou.
7
D
G
o- na jest mě
G
do če- pi7
A
D
! ! ! !
! ! !
Ã
vo- na mě jı́
vrch- o- va-
tou.
2. A když mně jı́ vrchovatou načůrala,
takto sobě přežalostně zazpı́vala:
Já dnes čůrám do čepičky
a ty budeš zejtra čůrat do Pepičky.
6
čky.
ÀÀ
11
Když jsme táhli k Jaroměři
¹
l ¹
A7
\
\
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
!
! ! ! ! ! !
!
D
2
4
!
Když jsme táh- li k Ja- ro- mě- ři,
7
at’ si nám to kdo chce vě- řı́,
7
za- šli jsme tam k sta- rý bá- bě
7
na ve- če-
7
\
\
¹¹
!
À
À
À
À
À
l
Ã
!À ! ! ! ! ! !À ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! Ã À
A
D
D
G
D
D
A
A
D
8
ři.
K ve- če- ři jsme mě- li
a co jsme se sta- rý bá- bě na- smá-
li li li li
1. Když jsme táhli k Jaroměři,
at’ si nám to kdo chce věřı́,
zašli jsme tam k starý bábě na večeři.
[: K večeři jsme měli tři prsty v prdeli
a co jsme se starý bábě nasmáli. :]
3. Já nejmladšı́ ze všech dětı́
nedal jsem se pobı́zeti,
pı́št’alu jı́ do prdele popozastrčil.
[: Bába, jak se zvedla, prděla, smrděla,
pı́št’ala jı́ u prdele svištěla. :]
2. Kluci žrali, kluci srali
a na nic vı́c nemysleli,
co bychom tý starý bábě jen udělali.
[: Vytáhnem jı́ vzhůru tu starou potvoru,
strčı́me jı́ do prdele pı́št’alu. :]
4. Starej kantor, jak to slyšel,
hned tam běžel, hned tam přišel,
co jste mi to udělali s mojı́ pı́št’alou.
[: Jak mám na nı́ hráti, do huby jı́ dáti,
když jı́ měla stará bába v prdeli. :]
12
l
li.
Když jsem šel na půdu pro hrábě
G7
C
2
4
!
! !
Když jsem šel
C
9
tři prs- ty v pr- de- li
l !
! !
když jsem šel
\
ª! ! ! ! !
!
na pů- du pro hrá- bě,
\
ª ! ! !
na pů- du
G
G7
C
! ! !
! !
cá- rá
le- žel tam
ª! ! ! ! ! !
`
dě- de- ček
! ! !
na bá- bě,
7
jen si štrejch- ni,
C
! ! !
! !
pro hrá- bě,
cá- rá,
1. Když jsem šel na půdu pro hrábě, cárá,
ležel tam dědeček na bábě,
jen si štrejchni.
! ! ! ! ! ! ! !
le- žel tam dě-
de- ček na bá-
! !
bě,
ach
5. To kulatý to jsou hodiny, cı́bule,
ty jsem dostal od svý maminy,
na památku.
2. Copak to, dědečku děláte, cárá,
vždyt’ vy se na bábě hejbáte.
jen si štrejchni.
6. A to dlouhý, to je fujara, pı́št’ala,
na tu mně má milá zahrála,
serenádu.
3. Co je ti, ty spratku do toho, cárá,
vždyt’ my jsme tu s bábou od toho,
jen si štrejchni.
7. To kulatý, to jsou půlmı́če, cárá,
ty se válej mojı́ milej po pı́če,
jen si štrejchni.
4. Co vám to tam visı́ u gatı́, cárá,
jedno dlouhý a dvě kulatý,
jen si štrejchni.
7
!
! ¨
jo !
13
¹
l ¹
Kominı́ček (verze 1)
D
3
4
A
7
0
! !Ã
0
ÀÀ \ 0
! !Ã
! ! ! !À ! !
Já jsem
ma- lej
mist- ra
¹
l ¹ ! ! !
7
jdem svě- tem,
ko- mi- niček,
po- moc- nı́- ček,
\
\
! ! !
žu- pá-
jda
D
0
Ã
D
1.
žu- pážu- pá-
jdá.
ÀÀ 0 ¨
Ã
2.
! !
ÀÀ 2 !
! ! !
4
Rychleji
Jak si tak- hle
Svý- ho
jdá.
7
\
\
! ! !
G
A
! ! ! !
! ! ! !
! ! !
vo- ma- ka- jda,
kaž- dej ko- mı́n
vy- me- tem,
tě- bůh
a-
D
Ã
ÀÀ
hoj!
1. Já jsem malej kominiček, župájdá.
Svýho mistra pomocnı́ček, župájdá.
Jak si takhle jdem světem, župájda vomakajda,
každej komı́n vymetem, těbůh ahoj!
3. Ty můj malej kominı́čku, župájdá.
Vymeteš mě mou světničku, župájdá.
Vymeteš mě můj komı́n, župájda vomakajda,
já to sama neumı́m, těbůh ahoj!
2. Jednou z rána za svı́tánı́, župájdá.
Šel jsem za svým povolánı́m, župájdá.
Jedna panna nespala, župájda vomakajda,
z okna na mě volala, těbůh ahoj!
4. Ježı́šmarjá, to byl komı́n, župájdá.
Vůbec tomu nerozumı́m, župájdá.
Samá špı́na, samej čmoud, župájda vokamajda,
nemoh jsem se ani hnout, těbůh ahoj!
14
¹
l ¹
Kominı́ček (verze 2)
A
D
7
D
2
4
! ! ! !
! ! ! !
!
Já jsem ma- lej
Svý- ho mist- ra
ko- mi- nı́- ček,
po- moc- nı́- ček,
šup- sajšup- saj-
A7
¹
l ¹ ! ! !
8
jdem svě- tem,
!
2.
!
dá
!
cá-
!
rá-
!
ÀÀ
Ã
ÀÀ ! ! ! !
Jak si tak- hle
rá
dá
A7
G
! ! ! ! ! ! !
kaž- dej ko- mı́n
A
D
1.
vy- me- tem,
\
!
D
! ! ! !
! ! !
kaž- dej ko- mı́n
vy- me- tem,
!À
¢
štět- kou !
1. Já jsem malej kominı́ček, šupsajdá cárárá,
svýho mistra pomocnı́ček, šupsajdá.
Jak si takhle jdem světem,
každej komı́n vymetem,
každej komı́n vymetem, štětkou!
3. Ty můj malej kominı́čku, šupsajdá cárárá,
vymeteš mě mou světničku, šupsajdá.
Vymeteš mě můj komı́n,
já to sama neumı́m,
já to sama neumı́m, štětkou!
2. Jednou z rána za svı́tánı́, šupsajdá cárárá,
šel jsem za svým povolánı́m, šupsajdá.
Jedna panna nespala,
z okna na mě volala,
z okna na mě volala, pojd’ sem!
4. Ježı́šmarjá, to byl komı́n, šupsajdá cárárá,
vůbec tomu nerozumı́m, šupsajdá.
Samá špı́na, samej čmoud,
nemoh’ jsem se ani hnout,
nemoh’ jsem se ani hnout, štětkou!
8
ÀÀ
15
¹
l ¹
Našel to dědeček
A
D
3
4
! ! !
! ! !
! ! !
Na- šel
dě- de- ček,
na- šel
to
A
D
¹
l ¹ ÀÀ Ã
9
7
à !
to
v le-
! !
!
na- pı́ch’ to
se,
G
7
A
7
! ! !
na kla- cek,
Dál jen
Ã
dál,
!
jen
ÃÀ
dál,
ÃÀ
Ã
!
přes ze-
!
do- mů to
ne-
se.
D
2.
Ã
!
!
! !
! ÀÀ
! !
ÃÀ
le-
ný
há- je- ček,
há- je- ček,
1. Našel to dědeček,
našel to v lese,
napı́ch’ to na klacek,
domů to nese.
Dál jen dál, jen dál,
přes zelený háječek, háječek,
dál, jen dál, jen dál,
přes zelený háj.
3. V troubě se smažilo,
v troubě se peklo,
strašně to smrdělo,
z trouby to teklo.
2. Babička myslela,
že jsou to houby,
dala to na pekáč,
šup s tı́m do trouby.
Dál jen dál ...
5. Tohle je dobrota,
té nenı́ rovno,
z našeho lesı́ka,
voňavé houby.
Dál jen dál ...
16
Ã
D
1.
!
! ! !
ÃÀ
háj.
4. Už je to hotový,
už mu to nese,
sněz si to dědečku,
našel’s to v lese.
Dál jen dál ...
Vandrovnı́k
7
¹¹
! ! ! ! ! !!! ! ! ! ! ! ! !
! ! !¨
!
!
!
!
r
¨
¨
!
!
l
D
Šel van- drov- nı́k z Pra- hy
A
D
rov- nou do Přı́- bra- mi,
1. Šel vandrovnı́k z Prahy
rovnou do Přı́brami,
po cestě se zastavil
v jedný hospodě.
po ces- tě se za- sta- vil v jed- ný ho- spo- dě.
4. A pak zase pravı́
radši do zahrady,
já jı́ ho tam nalámu
jako kilo salámu.
5. Šel okolo dědek,
ten byl všeho svědek,
co to děti děláte,
že prdelema hejbáte.
2. Tancoval jak blázen,
pytel se mu házel,
at’ se házı́ nebo ne,
von se házet přestane.
6. Vandrák vytáh vejce,
spráskal s nima strejce
a pak jı́ to udělal
a hned si zazpı́val:
3. Hned při prvnı́ polce
řeknul vandrák holce,
aby mu ho vodnesla
někam na kraj do lesa.
6’ ...
a když strejce zmlátil
tak si řádně zaklátil.
9
17
Šel dědeček z posvı́cenı́
G
C
l
2
4
\
! À ¹ ! ! ¹! ! ! ! !
! !
Šel
cá- rá
dě-
de- ček z po- svı́- ce- nı́,
\
! À ¹ ! ! ¹! ! ! Ã
mu-
G7
C
ka mu hrá -
zi-
l ! ! ¹! ! ¨
tan- co- va
la mu stá
-
ÀÀ ! !
la,
ky mu
C
\
! ª ¨
ª !\ ! ¹! ÀÀ ! ! ! ! Ã
la,
la mu stá -
cá- rá- rá
la.
2. Šel dědeček z posvı́cenı́, cárá,
měl v kalhotech čmeláka,
selka mu tam posvı́tila,
spálila mu čůráka.
6. My jsme děti prokuristy, cárá,
my jsme z nóbl rodiny,
chodı́me s bidlem po ulici,
postrkujem hodiny.
3. Šel drátenı́k po silnici, cárá,
selka na něj volala,
aby jı́ šel zadrátovat
dı́ru mezi nohama.
4. Drátenı́k jı́ odpověděl, cárá,
že má tuze tenkej drát,
za nı́m že jde jeho kamarád,
ten že ho má akorát.
7. Drátovali půl hodiny, cárá,
drátovali hodinu,
až jı́ z toho vydrátoval,
drátenickou rodinu.
l
! !
ku- lič-
5. Drátovali půl hodiny, cárá,
drátovali hodinu,
nemoh’ jı́ to zadrátovat,
měla velkou trhlinu.
l
7
2.
\
! À ! ! ! ! ¹! Ã
pı́š- t’a-
\
! ª¨
1. Šel dědeček z posvı́cenı́, cárá,
muzika mu hrála,
kuličky mu tancovaly,
pı́št’ala mu stála.
18
9
-ly,
G
C
1.
11
7
Zemřela jeptiška
¹
¹
G
3
4
C
7
G
\
À
! ! !
! ! !
! ! !
Ã
!
Ã
!
Ã
!
Ze- mře- la
Mni- ši ji
jep- tiš- ka
plá- ca- li
v ko- kr- hepo pr- de-
li,
li,
ho-
rá-
ci
om-
ni-
1.
G
2.
2
4
D
!À
À! ! !
! !À ! À
\
! !À ! ! ! ! ! Ã
bus. S tı́m vel- kým bim bam, bim bam, gló- ri-
a, ho- rá- ci om-
1. Zemřela jeptiška v kokrheli,
horáci omnibus.
Mniši ji plácali po prdeli,
horáci omnibus.
D
7
ni-
!À
G
2.
!
! À ! ÀÀ Ã
bus, s tı́m vel- kým
2. Zemřela jeptiška v kokrheli,
horáci omnibus.
Šoupli ji do hrobu po prdeli,
horáci omnibus.
Ref: S tı́m velkým bim bam, ...
3. Zemřela jeptiška už ji vezou,
horáci omnibus.
Už na ni páteři nepolezou,
horáci omnibus.
Ref: S tı́m velkým bim bam,
bim bam, glória,
horáci omnibus.
Ref: S tı́m velkým bim bam, ...
10
ÀÀ
bus.
G
1.
Ã
¢À
! ¢
bus.
! ¨
2
4
19
Sekal sedlák na louce
F
l
2
4
G
C
7
C
1. 2. 4. 6. 7. 8.
! ! ! ! ÀÀ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
!
3
4
! ! ! À ! Ã À 2! ! ! !ÀÀ
4
!
Se- kal sed- lák na lou- ce v roz- tr- ha- ný ka- zaj- ce, Un- ter- schwein, Schwei- ne- rei, Win- ter- hol.
C
G
7
l
! ¹! ! ! !
! ¹! ! ! ! ! !
!
!
!
!
Vo- na řek- la ne ne né,
že mu jen tak ne- leh- ne,
!
3
4
!
! ! !À ! ÃÀ
2
4
! ! !!
Un- ter- schwein, Schwei- ne- rei, Win- ter- hol.
1. Sekal sedlák na louce
v roztrhaný kazajce,
Unterschwein, Schweinerei, Winterhol.
A von na to
5. Vona vzala dvě hůlky
a praštila ho přes kulky, ...
6. A von zase lopatou,
přes tu jejı́ chlupatou, ...
2. Selka mu tam nesla jı́st,
von chtěl na nı́, prasák, vlı́zt, ...
3. Vona řekla ne ne né,
že mu jen tak nelehne, ...
7. A tak takhle po práci,
leželi tam mrzáci, ...
4. A von na to, že musı́,
jinak, že jı́ zadusı́, ...
8. Von měl nateklý koule,
vona na frndě boule, ...
20
F
C
3. 5.
9
Sel- ka mu tam
Po rieke Ondave
¹ ¹¹
l ¹
E
! ! ! ! ! ! ! !! ! !
3
2
4
3
3
Po rie- ke On- da- ve plá- va- li hov- ná
A
A
! !
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !! ! ¨
tri,
F¹m
3
H
E
3
l’u- dia si mys- le- li,
3
že sú to on-
da- try.
1. Po rieke Ondave plávali hovná tri,
l’udia si mysleli, že sú to ondatry.
12. Zobral som paličku, dal som jej cez pičku,
aby mi nechcala na moju cestičku.
2. Po rieke Ondave plávali hovná dve,
l’udia si mysleli, že sú to nutrie.
13. Maryša, Maryša, nechod’ do pivnice,
chlapi su bet’ári, sundaj nohavice.
3. Boženku, boženku, daj mi takú ženku,
čo by ma vodila od šenku do šenku.
14. Maryša nedbala, do pivnice išla,
chlapi ju zjebali sotva odtial’ vyšla.
4. Súsede, súsede, budeme sa hnevat’,
že váš kohút chodı́ naše sliepky jebat’.
15. Ked’ vyšla z pivnice, sadla na lavičku,
smutne pozerala rozjebanú pičku.
5. Súsede, súsede, zabite tu sviňu,
zožrala farára, tlstého ak dyňu.
16. Mamička, mamička, bolı́ ma hlavička,
bolı́ ma hlavička a rozjebaná pička.
6. Faráru, faráru, gate sa ti páru,
zaši si je nit’ú, nechod’ s holú rit’ú.
17. Nebudem sa ženit’ do velkého statku,
vezmem si galánku velikého zadku.
7. V Bystrici na veži jebali tri kněžı́,
jeden spad na cestu, sjebal tam nevěstu.
18. Širokého zadku, statného plemena,
musı́ mat’ prsiská po samé kolená.
8. V Bystrici na veži jebali dva ježi,
tri dni a tri noci, ešte boli svežı́.
19. Jebačka, jebačka, aká to robota,
najlepšia dobrota vytieká z kokota.
9. V Pezinku na rynku vešali rychtára,
ešte aj po smrti kokot mu odstáva.
20. Kyjovštı́ mládenci, kde máte stárka,
on ležı́ pri ceste a bluje do járka.
10. Prepil som ja koňa, prepil som aj voz
teraz si, má milá, drevo na piči voz.
21. Kyjovštı́ mládenci, kde máte druhého,
on ležı́ pri cestě a bluje na něho.
11. Ked’ som išiel z krčmy, cesta bola mokrá,
pozrel som sa hore, milá chcala z okna.
22. Kyjovštı́ mládenci, kde mate třetı́ho,
ten už je vyblitý a pije nanovo.
11
21
Studentská halenka
G
C
l
2
4
!!
!!
Stu- dentG
Ã
Ã
!!
ská
ha-
7
!!
len-
C
l ÀÀ !!
9
Na
!! !!
!!
!! !!
nı́ se
vy-
spa- la,
!
!
7
C
F
Ã
Ã
!!
!! !!
!!
!!
ka
ta
je tu-
ze
ten-
! !
! !
!
!
po- cti- vost ztra-
G
! !!
!
!!
ti- la
ne-
!! !
!
jed- na
!!
ÃÃ
!!
7
¨
ÀÀ
C
!
!
pa- nen-
ÃÃ
!!
ka.
4. Já za to nemohu,
dala’s přes mě nohu,
dala’s přes mě vobě,
už jsme byli v sobě,
já za to nemohu.
2. Nejedna panenka,
nejeden mládenec,
kterej tu panenku,
študentskou frajerku,
připravil o věnec.
5. Kdyby se poctivost (ta mrška),
na poli rodila,
nejedna panenka,
študentská frajerka,
pro ni by chodila.
3. Nežel holka, nežel,
že jsem s Tebou ležel,
já ležel na seně,
vožralej jak štěně,
já vo tom nevěděl.
6. Študente Vonásku,
vyser se na lásku,
ženský to jsou svině,
drž se onanie
a svýho vocásku.
l
ÀÀ
ká.
1. Studentská halenka
ta je tuze tenká.
Na nı́ se vyspala,
poctivost ztratila
nejedna panenka.
22
¨
Vandroval malı́ř
¹
G
D
7
G
G
1.
3
4
!
! ! ! ¨ ! ! ! ! ! ¨ ! !
Van- dro- val maHej šup šup šup
! ¨ ! ! ! ! ! ¨ ! ÀÀ ! ¢
! !
lı́ř od měs- ta k měs- tu. Hez- ké děv- čátšup, hej šup šup šup šup, stoup- lo mu v ces-
1. Vandroval malı́ř od města k městu.
Hezké děvčátko stouplo mu v cestu.
[: Hej šup šup šup šup, :]
stouplo mu v cestu za korunu.
2.
ko stoup- lo mu v cestu za ko- ru-
tu
6. Mé drahé dı́tě,oklamal by tě.
Jen by si brnknul a pak by frnknul.
[: Hej šup šup šup šup, :]
Jen by si brnknul za korunu.
2. Pane malı́ři, pěkně Vás prosı́m:
Vymalujte mi co ráda nosı́m,
[: Hej šup šup šup šup, :]
co ráda nosı́m, za korunu.
7. Na zem si lehla, sukničky zvedla,
malı́ř maloval, až z toho bledla.
[: Hej šup šup šup šup, :]
až z toho bledla, za korunu.
3. Malı́ř maloval, děvče se smálo.
Pane malı́ři, co by to stálo.
[: Hej šup šup šup šup, :]
co by to stálo za korunu.
8. Potom vzal barvy, namočil štětec.
Vymaloval ji zelenej věnec
[: Hej šup šup šup šup, :]
zelenej věnec za korunu.
4. Mladé panenky maluju zdarma.
Staré babičky za šesták, za dva.
[: Hej šup šup šup šup, :]
za šesták, za dva - za korunu.
9. Když domaloval, děvče se smálo,
pane malı́ři, to nám to hrálo
[: Hej šup šup šup šup, :]
to nám to hrálo, za korunu.
5. Má drahá máti, mám-li mu dáti,
hubičku neb dvě, nebo s nı́m spáti.
[: Hej šup šup šup šup, :]
nebo s nı́m spáti za korunu.
12
nu.
23
Už mě tam vezou
¹¹¹
l
A
! !
6
8
Už mě
D
!
\
!
!
!
!
tam
ve-
zou
tou
zná-
7
\
!
¹¹
l ¹ ! ! ! ! ! !
E
val s po- bli- tou
¹¹
l ¹ ! ! ! ! ! !
ve-
D
6
\
!
!
mou
ce-
stou,
!
!
ku-
dy
!
jsem
A
3
cho- dı́-
º!
!
stou,
kaž- dej správ- nej kluk, cam- cá-
rá,
! !
cam- cá-
rá,
! ! ! ! ! ! !
ču- ry- mu- ry- fuk,
7
tak zpı́-
º!
vá
! ! ! ! ! ! ! !
!
\
ª
! ! ! ª
ču- ry- mu- ry- fuk, tak zpı́- vám
já,
mrt-
E
! !
!
A
1. Už mě tam vezou tou známou cestou,
kudy jsem chodı́val s poblitou vestou,
camcárá, čurymuryfuk,
tak zpı́vá každej správnej kluk,
camcárá, čurymuryfuk,
tak zpı́vám já, mrtvola v košili.
vo- la.
8. Za vozem kráčı́ pár muzikantů,
za nima se potácı́ houf buzerantů.
Camcárá ...
9. Do hrobu dejte mi dva sudy pı́va
a mı́sto faráře at’ kurva zpı́vá.
Camcárá ...
2. Už mě tam veze můj starej přı́tel,
kterej mi zamlada houpával pytel.
Camcárá ...
10. Do hrobu dejte mi dvě role théru,
abyste věděli, že na vše seru.
Camcárá ...
3. Už mě tam vezou na svatý pole,
proč si se uchlastal, ty starej vožralo.
Camcárá ...
11. Do rakve dejte mi dvě Rudý práva,
abyste poznali, že mi zas vstává.
Camcárá ...
4. Už mě tam vezou dva páry konı́
a kočı́ na kozlı́ku ptáka si honı́.
Camcárá ...
12. Prdel mi zašijte ševcovskou dratvı́,
abych se neposral, až budu v rakvi.
Camcárá ...
5. Už mě tam vezou dva páry volů,
zastavte, prosı́m vás, mám péro v kolu.
Camcárá ...
13. Do hrobu dejte mi koženou bundu
a mı́sto lı́mečku rozsochatou větev.
Camcárá ...
6. Policajt za vozem, čepici dole:
”Cos mi to udělal, ty starej vole?”
Camcárá ...
14. Až mě tam spustı́te starýho Bláhu,
tak na hrob nachčijte, abych měl vláhu.
Camcárá ...
7. Za vozem kráčı́ ta stará vdova,
která by ho tam zas chtěla znova.
Camcárá ...
15. Už mě tam spustili už skončil funus,
na hrob mi nasrali, abych měl humus.
Camcárá ...
13
Pı́sně modernı́ a umělé
1
V restauraci u Lva
¹ !
l r
G
!
V re- stau-
5
l
!
!
! !
`
! ! !À
` `
!
!
!
!
ra-
ci
U lva”
”
a
da-
la
si
čaj
¹ ! ! ! ! !
!
ku- chař- ka
!
! ! ! ! ! !
!
rum si do něj na- li- la,
ku- chař- ka
D
Da- li- la,
7
U lva”,
”
G
! ! ! !
!
D
!À
! !À
`
!
`
ku-
a ku-
a
7
G
! ! ! ! ! !!
Da- li- la,
rum si do něj na- li- la.
V restauraci U lva” dala si čaj ku-chařka Dalila, rum si do něj nalila.
”
Přišel tam pan Ruprt, čtyřikrát se u-klonil velice, jak to žádá tradice.
Přišel tam pan Jurák, ukazoval ču-tacı́ merunu za sto jednu korunu.
Jedna panı́ prala, druhá na ni sra-dostı́ koukala, jak to prádlo máchala.
Panı́ zvrhla necky, zmáchala si ce-ličký kombiné, jémináčku jéminé.
Voják leze z pece, koukajı́ mu vej-ložky červený, kanonýrský znamenı́.
Tonda s Evou v žitě dělajı́ tam dı́-vadlo pro lidi, kdekdo jim to závidı́.
Stojı́ bába u vrat, řı́ká, že chce mr-kvičku rozprodat, pár korunek vydělat.
Sukně když se sundá, objevı́ se ku-s dámských kalhotek velejemných na dotek.
Dorostenky cvičı́, roztahujou pı́-smena na triku psaná v cizı́m jazyku.
Franta hraje tenis, má nejtvrdšı́ pe-rfektnı́ podánı́, soupeřům strach nahánı́.
Jede vláček fičı́, a já se hrabu v pı́-sečku na stráni, kam ten vláček uhánı́?
Až dostanu dukát, začnu ihned Šu-mavou vandrovat, po večerech flámovat.
Panı́ Dáša tvrdı́, že moc ráda pr-sı́čka kuřecı́ i pečı́nku telecı́.
Sličná panna Rózy, ta má prima ko-láče makový, nejedli jste takový.
Předevčı́rem zrovna, zapad’ jsem do ho-spody, kterou znám, čtyři piva si tam dám.
Já když něco urvu, majı́ mě za kur-ážnou osobu, co má hajzla podobu.
Máňa hledá klı́če, snad je najde v pı́-sku u lavičky, kde si hrály dětičky.
V moři majı́ sardel, my zas máme pr-kennou ohradu a za nı́ hned zahradu.
Když vidı́m tvou bundu, vybavı́m si ku-dy jsem chodı́val, za ruku tě vodı́val.
2
Alipaša z Bagdádu
E
Am
l
2
4
Am
\
\
\
!
!
!
!
!
!
!
!
À
À
!
!
!
!
! Ã Ã !
! Ã Ã !
!À Ã Ã ! ! ! ! Ã Ã
!
A- li- pa- ša z Bag- dá-
du
hos- til hos- ta z ci- zi-
ny,
u- ká- zal mu ha- rém
svůj s tři- sta kur- va-
mi.
1. Alipaša z Bagdádu hostil hosta z ciziny,
ukázal mu harém svůj s třista kurvami.
5. Ráno, ráno, ranı́čko, šel se paša podı́vat,
a co on tam uviděl, hrůza povı́dat.
2. Třista krásných mladých žen,
tancovalo s cizincem,
cizinec se neudržel, plácl jednu přes prdel.
6. Třista kurev zmrdaných, leželo tam na zemi
a prdele všech střážců byly natržený.
3. Když to paša uviděl, rozzlobil se tuze moc,
za to budeš, cizinče, mrdat celou noc!
7. A kde je ten cizinec, a kde je ten kurevnı́k?
Ležı́ si tam na zemi, ocas si honı́.
4. Až se k smrti umrdáš, sluhové tě odložı́,
a tvůj ocas znavený v octě naložı́.
8. Tahle pı́seň nekončı́, ona pokračuje dál,
z Alipaši se pak stal homosexuál.
14
3
V jedný Prdelový Lhotě
¹
l ¹
D7
D
2
4
!
!
V jed- ný
G
¹
l ¹ !
! ! !! Ã
Ã
! !
Pr- de- lo- vý Lho-
tě
byd- le-
! ! ! !! Ã
11
V jed- ný
Pr- de- lo- vý Lho-
li dva man- že-
Ã
tě
D G
G
byd- le-
¹
!
l ¹ ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
! !
4
kur- va drát, dob- rý den,
D
D
G
li dva man- že- lé, kur- va drát, dob- rý den a
21
na zah- rád- ce
lé,
\
!
!
!
!
!
!
! ! !!
!
!
! À ! ÀÀ ! ! ! !
D
A
haj- zl mě- li,
¢
!! ! ! ! ! ! ! ! ! Ã
haj- zl mě- li,
pro svý hnus-
D
na zah- rád- ce
A
D
\
! ! ! ! À ! ÀÀ ! ! ! Ã
1.
2.
ný pr- de-
le,
a
ný
pr- de-
le.
1. V jedný Prdelový Lhotě bydleli dva manželé,
kurva drát, dobrý den,
a na zahrádce hajzl měli, na zahrádce hajzl měli,
pro svý hnusný prdele.
3. I ty nadrženej bejku, i ty tele jalové,
kurva drát, dobrý den,
a naše teta, ta ti nedá, naše teta, ta ti nedá
ani čuchnout z prdele.
2. Přišel tam k nim jejich strejček, přišel on se tam
k nim ptát,
kurva drát, dobrý den,
a kdepak máte tetičku, kdepak máte tetičku,
já bych jı́ chtěl vymrdat.
4. Zavřeli ho do hajzlu, chodili tam na něj srát,
kurva drát, dobrý den,
a to máš za to ty vole, to máš za to ty vole,
že jsi jı́ chtěl vymrdat!
Co mi to vytejká
¹
l ¹
D
3
4
D
G
A7
E
¢ ÀÀ
! ! ! ÃÀ ÃÀ ! ¢ ! ! ! ! !
! ! ! ! ! !
! ! ! ! ÃÀ ÃÀ !
Co mi to vy- tej- ká z mo- čo- vý rou-
D
¹
l ¹ ÀÀ ! ! !
13
Vy- tej- ká,
ry,
co jsem to zas chy- til vod ňá- ký cou-
A
G
A
7
! ! !
! ! !
! ! ! ! !
! ! ! ! !
vy- ka- pu-
je,
ka- pi ka- pi kap,
tre- nýr- ky
kap kap
1. Co mi to vytejká z močový roury,
co jsem to zas chytil vod ňáký coury.
Vytejká, vykapuje,kap kap kapi kapi kap,
trenýrky zaplavuje.
D
!
za- pla- vu-
ÃÀ
je.
4. Kapavka, syfilis, to je trest božı́,
že jsem si nekoupil gumový zbožı́.
S tou věcı́ z drogerie,
nebyl bych ted’ bez pyje.
2. Na Albertově na patologii
hrabou se doktoři v prohnilým pyji,
nevěřı́ svému oku,
co je v něm gonokoků.
5. Prdel je kulatá, kunda je rovná,
v kundě jsou bacily, v prdeli hovna.
Tohle jsem měl dřı́ve znát,
jak je dobrej kamarád.
Proto vám radı́m vřele,
mrdejte do prdele.
3. Už je tu jaro a praskajı́ ledy,
na ptáku vyrůstaj’ tři rudý vředy,
od jara do osenı́
budu bez přirozenı́.
15
ry.
!
¢ ÀÀ
5
Švédské noty
l
¹
D
G
! !! ! ! !
!
2
4
to je půl,
To je ce- lá,
9
l
24
l
¹
G
D
l
G
G
! !! ! ! ! !
to je ko- lı́k,
G
to fou- sa- tej kla- ri- net a
G
G
D
D
G
to je je- ho
ka- bi- net.
D
G
G
Má roz- to- mi- lá Ba- ruš- ko, vem mě k so- bě na lůž- ko,
má roz- to- mi- lá Ba- ruš- ko, vem mě s se- bou spát.
G
D
D
¹ ! ! !
! ! !
¹
to je kůl,
D
\
! ! ! ! ! ! ! !!!! ! ! ! ª
!
D
G
à ! ! !
à ! ! !
! Ã ! ! ! ! ! ! Ã ! !
! Ã ! ! ! ! ! ! Ã
Ne- ve- mu,
28
D
G
G
ne- ve- mu,
D
! ! ! ! ! !
ne- ve- mu,
ne- ve- mu,
G
!
ty
! !
!
!
jsi pra-
se,
vče- ra
G
!
ty
G
!
!
!
jsi
chtěl
dnes-
D
G
!
! !
!
!
jsi pra-
se,
vče- ra
1. To je celá, to je půl,
to je kolı́k, to je kůl,
to fousatej klarinet
a to je jeho kabinet.
!
!
!
!
jsi
chtěl
! !
!
ka
za-
se,
\
!
ª
!
dnes- ka
zas.
3. To jsou koule všech třı́ bratřı́,
to je čůrák, jak se patřı́,
to je smrčı́, sem se strčı́,
to jsou necky a to cecky,
to je pila zubatá
a to je kunda chlupatá.
Ref: Má roztomilá Baruško,
vem mě k sobě na lůžko,
má roztomilá Baruško,
vem mě s sebou spát.
Nevemu, nevemu, ty jsi prase,
včera jsi chtěl dneska zase,
nevemu, nevemu, ty jsi prase,
včera jsi chtěl dneska zas.
4. Jaká by to hanba byla,
kdyby žena muže bila,
jaká by to hanba byla,
kdyby se jı́ dal.
5. Žena muže bı́t nemůže,
protože ho nepřemůže,
žena muže bı́t nemůže,
protože je bačkora (protože ho ráda má).
2. To je klı́cka plná ptáků,
to je kunda bez čůráku,
to je starej prostitut
a to je jeho institut.
Ref: Má roztomilá...
16
6
Pan Klamperna
G
D
¹
l r ¨ ! ! !
! ! ¨
!
Em
H7
C
G
¨ ! ! ! !
! ! ! ¨
¨ ! !! !
! ! ! !
při- se- dl
k jed- né hod- né
do ka- vár- ny
Při- šel pan Klam- per- na
7
l
¹
D
!
D
ÃÀ
7
¡
G
l
¹ ! !
! !
táh- le čı́-
ko- řa- lu,
Ob- jed- nal
D
hal
D
G
l
7
¡
!!¨ ¢
¹ \
l ! !À ¢
me- nu,
strej- du,
32
l
¹ ! ! ! !
po- žá- dal tu
po- žá- dal tu
7
G D
H
po- ma- lu,
7
ÀÀ ¡
! ! ! !
G
ÀÀ ! ! ! !
po- žá- dal tu
po- žá- dal tu
dal
dal
tu
tu
! ! ¢
že- nu,
raj- du,
! ! ¢
pa- nı́,
kur- vu,
! ! ! ¹! ! ! ! !
zda by ji moh lisk- nout po vezda by mu ne- po- ho- ni- la
G
! ! ¢
cou- ru,
štět- ku,
! ! ! ¹! ! ! ! º! ! ! ¢
zda by mu ne- vy- bá- ně- la
zda by mu ne- vy- prás- ka- la
C
čub- ku,
tros- ku,
vil- ným zra- kem
7
ÀÀ ÀÀ ! ! ! !
! ! ¢
C
Po- žá- dal tu
po- žá- dal tu
C
po- žápo- žá-
si
! ! ! !¨
! ! ! ¨ ¨
2.
¡
7
na ni.
zda by ne- moh či- nit sou- lož na nı́,
zda by před nı́m ne- roz- táh- la vul- vu,
G
D
¡
¹ ! ! !
¹! ! ! ! ! ! ! À ¢
`
27
cu- cat jal ji
G
1.
D
22
Em
! ! ! ¨ ¨ ! ! ! !
¨ ! ! !
pa- nı́.
14
D
Lu- cer- na
! ! ! ¹! ! ! ! ! ! ! ¢
ÀÀ ¡
rou- ru,
klad- ku,
G
¡
¡
zda by mu ne- vy- fu- če- la trub- ku,
zda by mu ne- čou- di- la rá- kos- ku.
1. Přišel pan Klamperna do kavárny Lucerna
přisedl si k jedné hodné panı́.
Objednal kořalu, cucat jal ji pomalu,
vilným zrakem táhle čı́hal na ni.
3. Odešel pan Klamperna z kavárničky Lucerna,
vyplněno bylo jeho přánı́.
Na tamnı́m záchodě byl vysát v pohodě,
za tu službu brnkl kafe za nı́.
2. Baba je nádherná, myslı́ si pan Klamperna,
v rozrušenı́ začal práskat knı́ry.
Co by lev salónnı́, strčil hlavu těsně k nı́,
pan Klamperna nezná v ničem mı́ry.
4. Tahleta pı́snička, byt’ jen krátká maličká,
náladu vám možná trochu spravı́.
Jelikož ... má dnes vstřı́cné obdobı́,
přeji panu Klampernovi zdravı́!
Ref: Požádal tu panı́, zda by nemoh činit soulož na nı́,
Ref.
požádal tu ženu, zda by ji moh lisknout po vemenu,
požádal tu kurvu, zda by před nı́m neroztáhla vulvu,
požádal tu rajdu, zda by mu nepohonila strejdu,
požádal tu couru, zda by mu nevybáněla rouru,
požádal tu čubku, zda by mu nevyfučela trubku,
požádal tu štětku, zda by mu nevypráskala kladku,
požádal tu trosku, zda by mu nečoudila rákosku.
17
7
Žádnej nevı́ jako já
D
A
A
7
D
A
A
7
D
¹
! ! ! ! ! ! ! ! ! !
l ¹r ! ! ! ! !
! ! ! ! !
! ! ! ! ! ! ! ! !
Žád- nej ne- vı́ ja- ko já,
jak se všech- no k so- bě ho- dı́, žád- nej ne- vı́ ja- ko já,
A7
\
\
¹
l ¹ ! ! ! ! ! ! !
5
Ko- lo, rov- no, hov- no,
¹¹ ! ! ! ! \
! !À
l
G
D
9
Ko- lo je- de rov- no,
A
\
\
!
!
!
! ! ! !
D
! ! ! ! Ã
jak
7
jak se všech- no rý- mu- je.
jak
Ko- lo, rov- no, hov- no,
se to rý- mu- je.
D
A7
D
! ! ! ! Ã
se to rý- mu- je.
7
D
\
! ! ! ! ! !À
\
\
!
!
!
! ! ! !
A
rov- no přes to hov- no,
ko- lo, rov- no, hov- no,
se to rý- mu- je.
Ref Žádnej nevı́ jako já,
jak se všechno k sobě hodı́,
žádnej nevı́ jako já,
jak se všechno rýmuje.
tak
5. Papež, my a holky,
jak se to rýmuje.
Papež ten nám kurvı́
celou naši zemi
a holky ty zase my,
tak se to rýmuje.
1. Kolo, rovno, hovno,
jak se to rýmuje.
Kolo jede rovno,
rovno přes to hovno,
kolo, rovno, hovno,
tak se to rýmuje.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
6. Rychlı́k, Pytlı́k, šnytlı́k,
jak se to rýmuje.
Když tě svrbı́ pytlı́k,
dej si na něj šnytlı́k,
pojedeš jak rychlı́k,
tak se to rýmuje.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
2. Svazačka, skála, postel,
jak se to rýmuje.
Svazačka je hrdá,
skála, ta je tvrdá,
a v posteli se narodil
spisovatel Drda.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
7. Včela, Krbcová, Novák,
jak se to rýmuje.
K včele patřı́ trubec,
ke Krbcový Krbec,
Novák, to je koumák,
tak se to rýmuje.
3. Křovı́, Novák, postel,
jak se to rýmuje.
V křovı́ najdeš chrousta,
Nováků je spousta,
a v posteli se miluje,
tak se to rýmuje.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
4. Vı́deň, Londýn, Praha,
jak se to rýmuje.
Ve Vı́dni maj řı́zky,
v Londýně zas whisky,
a v Praze máme hovno,
tak se to rýmuje.
8. Hospoda, flinta, syfilis,
jak se to rýmuje.
V hospodě se hýřı́,
flintou, tou se mı́řı́
a syfilis se šı́řı́,
tak se to rýmuje.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
18
! ! ! ! Ã
9. Včera, dnes a zı́tra,
jak se to rýmuje.
Včera byla soulož (hovno),
dneska byla soulož (hovno),
zejtra bude soulož (hovno),
tak se to rýmuje.
13. Cı́sař, pole, Novák,
jak se to rýmuje.
Cı́sařovi sláva,
v poli roste tráva,
Novák to je kráva,
tak se to rýmuje.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
10. Mravenec, slon a papež,
jak se to rýmuje.
Mravenec je pilný,
slon je zvı́ře silný
a papež neomylný,
tak se to rýmuje.
14. Voják, panna, ptáček,
jak se to rýmuje.
Voják pannu mačká,
panna mačká ptáčka
a ptáček je jak sračka,
tak se to rýmuje.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
11. Šustr, lustr, mustr,
jak se to rýmuje.
V křesle sedı́ Šustr,
nad nı́m visı́ lustr
a my máme mustr,
tak se to rýmuje.
15. Jezdec, les a papež,
jak se to rýmuje.
Jezdec sedı́ v sedle,
v lese roste jedle
a papež ten je vedle,
tak se to rýmuje.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
12. Tygři, hasiči, sulc,
jak se to rýmuje,
Tygři, to jsou šelmy,
hasiči maj helmy
a sulc se třese velmi,
tak se to rýmuje.
16. Prvnı́ máj, pivo soulož,
jak se to rýmuje.
Na prvnı́ho křičı́š hurá,
po pivu se čůrá
a soulož to je túra,
tak se to rýmuje.
Ref: Žádnej nevı́ jako já, ...
19
8
Holka modrooká
¹¹¹
l
A
2
4
D
! !
Hol- ka
A
E
A
D
! !! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !
mod- ro- o- ká
ne- na- sad’ mi
go- no- ko- ka,
hol- ka
A
E
A
! !! ! ! ! ! ! ! ¨
mod- ro- o- ká
ne- na- sad’ mi
ho.
¹¹¹
¨
l
! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! ! !!! ! ! ! ! !
E
A
E
A
D
A
E
A
9
Go- no- kok se v rou- ře to- čı́,
mně se po- tom špat- ně mo- čı́,
1. Holka modrooká
nenasad’ mi gonokoka,
holka modrooká
nenasad’ mi ho.
Gonokok se v rouře točı́,
mně se potom špatně močı́,
holka modrooká
nenasad’ mi ho.
2. Holka od baletu
nenasad’ mi spirochetu,
holka od baletu
nenasad’ mi ji.
Spirocheta koule žere,
prožere se do prdele,
holka od baletu
nenasad’ mi ji.
hol- ka mod- ro- o- ká ne- na- sad’ mi ho.
4. Ric, pic, kryndy, pindy,
už to nejde jako jindy,
ric, pic, kryndy, pindy,
už to nejde tak.
Jedna bába druhý bábě
strká do prdele hrábě.
Ric, pic, kryndy, pindy,
strká ji je tam.
5. Ric, pic, kryndy, pindy,
už to nejde jako jindy,
ric, pic, kryndy, pindy,
už to nejde tak.
Jeden dědek druhýmu dědku
strká do prdele štětku.
Ric, pic, kryndy, pindy,
strká mu ji tam.
3. Holka modrooká,
nesedávej vedle kluka,
holka modrooká,
nesedávej tam.
V poklopci má divný zvı́ře,
hop a už je ve tvý dı́ře
Holka modrooká,
nesedávej tam.
9
Jeden mlynář dceru měl
G
¹
l r ¨
\
\
! ! ! ! !
Je-
den mly- nář
Em
\
! !
\
! Ã
dce- ru
měl.
C
¨
1. Jeden mlynář dceru měl.
Každej mu ji záviděl.
\
\
! ! ! ! !
!
! ! Ã
Kaž- dej
zá-
vi-
mu
ji
7. A když bilo hodin šest,
pytel s ovsem k Anče vlez’.
2. Dva bratři se smluvili,
jak by mu ji zkurvili.
8. Pytel se rozvazuje,
švarný hoch vyskakuje.
3. Jeden si do pytle vlez’,
druhej ho do mlejna vez’.
9. Když ji prvně polı́bil,
Andulce se zalı́bil.
4. Pantatı́čku rozmilý,
kam dáme to obilı́.
5. Dejte ho do komůrky,
vedle našı́ Andulky.
10. A když vyšel měsı́ček,
měla ho tam kousı́ček.
6. A když bilo klekánı́,
dostal pytel cukánı́.
11. A když vyšly hvězdičky,
měla ho tam celičký.
20
7
D
děl.
12. A když bylo k půlnoci,
nebylo jı́ pomoci.
17. A když bylo svı́tánı́,
tak byl konec mrdánı́.
13. A když bylo půl druhý,
měla ho tam podruhý.
18. A za dobu kratičkou,
Andulka je matičkou.
14. A když bylo půl třetı́,
měla ho tam potřetı́.
19. Na svatýho Řehoře,
harant skáče po dvoře.
15. A když bylo půl čtvrtý,
měla ho tam počtvrtý.
20. Měli harantů až dost,
z nejstaršı́ho mlynář rost.
16. A když bylo půl pátý,
měla ho tam popátý.
21. Jeden mlynář dceru měl, ...
21
Petr Cı́gler, Christian Gollwitzer:
Zpěvnı́k pı́snı́ sprostonárodnı́ch
Vydal vlastnı́m nákladem
Hudebnı́ ustav Fakulty chlastánı́ UK
v Praze roku 2003 jako svou 1. publikaci.
Náklad 100 vytisku, vydánı́ prvnı́.
Sazba: C. Gollwitzer
ISBN 123457890-cokoliv