Periodická tabulka prvků
Transkript
Periodická tabulka prvků Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Hana Bednaříková. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz; ISSN 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské a poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). 6 Periodická tabulka prvků Mendělejevova periodická tabulka prvků I.A II.A III.B IV.B V.B VI.B VII.B VIII.B VIII.B VIII.B I.B II.B III.A IV.A V.A VI.A VII.A VIII.A 1 1H 2 He 2 3 Li 4 Be 5 B 6 C 7 N 8 O 9 F 10 Ne 3 11 Na 12 Mg 13 Al 14 Si 15 P 16 S 17 Cl 18 Ar 4 19 K 20 Ca 21 Sc 22 Ti 23 V 24 Cr 25 Mn 26 Fe 27 Co 28 Ni 29 Cu 30 Zn 31 Ga 32 Ge 33 As 34 Se 35 Br 36 Kr 5 37 Rb 38 Sr 39 Y 40 Zr 41 Nb 42 Mo 43 Tc 44 Ru 45 Rh 46 Pd 47 Ag 48 Cd 49 In 50 Sn 51 Sb 52 Te 53 I 54Xe 6 55 Cs 56 Ba 57 La 72 Hf 73 Ta 74 W 75 Re 76 Os 77 Ir 78 Pt 79 Au 80 Hg 81 Tl 82 Pb 83 Bi 84 Po 85 At 86 Rn 7 87 Fr 88 Ra 89 Ac 104 Rf 105 Db 106 Sg 107 Bh 108 Hs 109 Mt 110 Ds 111 Rg 112 Cp 113Uut 114Uuq 115Uup 116Uuh 117Uus 118Uuo 6 58 Ce 59 Pr 60 Nd 61 Pm 62 Sm 63 Eu 64 Gd 65 Tb 66 Dy 67 Ho 68 Er 69 Tm 70 Yb 71 Lu 7 90 Th 91 Pa 92 U 93 Np 94 Pu 95 Am 96 Cm 97 Bk 98 Cf 99 Es 100 Fm 101 Md 102 No 103 Lr nekovy alkalické kovy kovy alkalických zemin vzácné plyny halogeny polokovy přechodné kovy ostatní kovy lanthanoidy aktinoidy Mendělejevova periodická tabulka prvků přehlednou a jednoduchou formou zobrazuje chemické prvky a jejich zařazení v periodickém systému. Jednotlivé chemické prvky jsou v tabulce uspořádány vzestupně podle rostoucího protonového čísla. V současné době obsahuje periodická tabulka prvků sto osmnáct známých prvků, z nichž devadesát čtyři se přirozeně vyskytuje na Zemi, zbylé byly připraveny pouze uměle a nemají žádný stabilní izotop. Svislé sloupce periodické tabulky prvků jsou skupiny prvků, které sdružují chemické prvky podobných vlastností (chemické prvky, které jsou zařazeny do jedné skupiny, mají stejný počet valenčních elektronů). OBJEVOVÁNÍ CHEMICKÝCH PRVKŮ Do konce 18. století bylo známo přibližně 30 prvků. Během dalších padesáti let se jejich počet zdvojnásobil. S rozvojem chemie se zvětšil také počet poznatků o prvcích a bylo potřeba sestavit doposud známé prvky do určitého systému. Roku 1829 Johann Döbereiner (1780-1849) přednesl svoji teorii o triádách prvků (skupiny o třech prvcích). Např. jednu triádu tvořily kovy lithium, sodík a draslík, které reagují podobným způsobem. Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev (18341907) zjistil, že u prvků seřazených podle vzrůstající atomové hmotnosti se pravidelně (periodicky) opakují podobné vlastnosti. V několika případech však musel udělat výjimku a předřadit těžší prvek lehčímu. V únoru 1869 publikoval Mendělejev poprvé svůj periodický zákon, který tuto závislost vyjadřuje, a periodickou tabulku prvků o 63 prvcích známých v tehdejší době, která je grafickým vyjádřením periodického zákona. V tabulce vynechal místa pro prvky, o kterých předpověděl, že budou objeveny později. S objevem nových prvků souviselo i určování jejich relativních atomových hmotností a zkoumání jejich typických reakcí. Dnes je známo, že prvky nejsou uspořádány podle relativní atomové hmotnosti, ale podle stoupajícího protonového čísla. Periodický zákon však nebyl dlouhou dobu uznáván. Až s objevením prvků gallia (1875), skandia (1879) a germania (1886), které Mendělejev předpověděl již v roce 1871, byl periodický zákon všeobecně přijat. Dnes má tabulka 115 prvků (prvek se 118 protony byl sice již objeven, ale naopak prvky 113, 115 a 117 nebyly ještě izolovány). Prvky s protonovým číslem 110 a vyšším nejsou v současné době ještě pojmenovány a mají prozatímní název a značku, které jsou odvozeny podle počtu jejich protonů. Během století se tabulka vyvíjela a dnes se používá tzv. dlouhá tabulka, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucího protonového čísla do vodorovných řad (period) a svislých sloupců (skupin). Každá perioda (1 - 7) začíná alkalickým kovem a končí vzácným plynem. Ve skupinách si jsou prvky podobné strukturou elektronového obalu. Ze 6.periody je za lanthanem vyloučeno 14 prvků - tzv. LANTHANOIDY. Ze 7.periody je za aktiniem vyloučeno také 14 prvků - tzv. AKTINOIDY. Toto je učiněno v zájmu přehlednosti a zjednodušení tabulky, všech 28 prvků je uvedeno v samostatných řadách pod tabulkou. DMITRIJ IVANOVIČ MENDĚLEJEV Dmitrij Ivanovič Mendělejev se narodil v Rusku, na Sibiři v roce 1834. Studoval v Petrohradu, kde promoval na Fakultě fyziky a matematiky v roce 1855. Po svém studiu se Mendělejev zabýval například chemickým složením látek, krystalovými soustavami a zavedl pojem tzv. kritické teploty. Působil na několika univerzitách, například na Heidelberské univerzitě, na Technologickém institutu v Petrohradě a také na Petrohradské univerzitě. Vytvořil výukové texty - Základy chemie (následně vydané v mnoha jazykových mutacích). V roce 1869 Dmitrij Ivanovič Mendělejev formuloval periodický zákon: „Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových hmotností. tzn Pravidelně se u prvků opakují podobné vlastnosti. Prvky s podobnými vlastnostmi mají stejný počet valenčních elektronů.“ Nejprve byl přijat spíše skepticky, později však Mendělejev obdržel za svůj periodický zákon řadu vyznamenání a ocenění. V pozdějších letech se Mendělejev vydal do Spojených států, kde se věnoval studiu zpracování ropy, zkapalnění plynů a rozpínavosti kapalin. V roce 1906 mu byla téměř udělena Nobelova cena za chemii, nakonec ji však o jediný hlas nezískal. Dmitrij Ivanovič Mendělejev zemřel v roce 1907 ve věku 73 let. ?....... 1. Najděte a napište pomůcky pro zapamatování si prvků ve skupinách. 2. Na stránce http://www.periodictable.com/ najděte obrázek mědi a napište, k čemu se tento prvek používá. 3. Kdy začali lidé požívat slitinu mědi a cínu? Jak se tato slitina jmenuje? Jaké znáte další slitiny mědi? 4. K jednotlivým tvrzením doplňte správnou chemickou značku jednoho z prvků: Vodík, Kyslík, Síra, Železo, Měď, Sodík. a. ………. je stříbrolesklý magnetický kov. Nejvíce se používá ve směsích s jinými prvky (v ocelích). b. ………. je bezbarvá plynná látka, která se dopravuje v ocelových lahvích označených modrým pruhem. c. ………. je kov, který má menší hustotu než voda. d. ………. je bezbarvá plynná látka, která se vzduchem tvoří výbušnou směs. e. ………. je pevná křehká látka, která se nejčastěji vyskytuje ve žluté krystalické formě. f. ………. je červenohnědý kov, jehož nejznámější slitiny jsou mosaz a bronz. Použité zdroje Václav Pumpr, Martin Adamec, Pavel Beneš, Věra Scheuerová, Základy přírodovědného vzdělávání pro SOŠ a SOU – CHEMIE, druhé aktualizované vydání, Praha, FORTUNA 2010 Wikipedie Otevřená encyklopedie: Periodická tabulka prvků: [online]. [cit. 2012-1203]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Periodick%C3%A1_tabulka_prvk%C5%AF Wikipedie Otevřená encyklopedie: Dmitrij Ivanovič Mendělejev: [online]. [cit. 201212-03]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dmitrij_Ivanovi%C4%8D_Mend%C4%9Blejev
Podobné dokumenty
III.2 8.3 a
• Počet protonů v jádře odpovídá počtu
elektronů v elektronovém obalu atomu
(atom je elektricky neutrální částice
počet protonů = počet elektronů).
6/1 D.I. Mendělejev
∙ v roce 1869 uspořádal do té doby 63 známých prvků podle stoupajících atomových hmotností (a
maximálních oxidačních čísel)
∙ zjistil, že určité vlastnosti prvků se opakují
∙ prvky s podobnými vlas...
chemie 8.hodina 4.11.2013
4. Dmitrij Ivanovič Mendělejev (1834–1907) a periodická
tabulka prvků
Mendělejev uspořádal prvky podle rostoucí hmotnosti jejich
atomů. V jeho tabulce bylo 63 prvků a předpověděl objem
dalších 10 n...
12_Closing_BTA_Baltic_cz
Evropě. Kolem 50 společností ve 25 zemích tvoří koncern s dlouhou tradicí, silnými značkami a velkou blízkostí
klientům. VIG staví na základech 190 let zkušeností v oblasti pojišťovnictví. S přibli...