INTEGROVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKY Všechny

Transkript

INTEGROVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKY
Všechny zemědělské podniky, společné požadavky Rostlinná produkce - Polní Plodiny
KONTROLNÍ BODY A KRITÉRIA SHODY
ČESKÁ VERZE 5.0
VYDÁNÍ 5.0-1
(V PŘÍPADĚ POCHYBNOSTÍ VIZ ANGLICKÁ VERZE.)
PLATNOST OD: 1 ÚNOR 2016
ZÁVAZNOST OD: 1 ČERVENEC 2016
Všechny zemědělské podniky, společné požadavky
ČESKÁ VERZE 5.0
VYDÁNÍ 5.0-1 (V PŘÍPADĚ POCHYBNOSTÍ VIZ ANGLICKÁ VERZE.)
OBSAH
ÚVOD
ODDÍL
AF
VŠECHNY ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKY – SPOLEČNÉ POŽADAVKY
AF. 1
HISTORIE MÍSTA A MANAGEMENT STANOVIŠTĚ
AF. 2
UCHOVÁNÍ ZÁZNAMŮ A INTERNÍ SEBEHODNOCENÍ / INTERNÍ INSPEKCE
AF. 3
HYGIENA
AF. 4
ZDRAVÍ, BEZPEČNOST A POHODA PRACOVNÍKŮ
AF. 5
SUBDODAVATELÉ
AF. 6
MANAGEMENT ODPADŮ A ZNEČIŠTĚNÍ, RECYKLACE A OPAKOVANÉ POUŽITÍ
AF. 7
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
AF. 8
STÍŽNOSTI
AF. 9
POSTUPY STAŽENÍ Z TRHU
AF. 10 OCHRANA POTRAVIN (netýká se modulu Květiny a okrasné rostliny)
AF. 11 STATUS GLOBALG.A.P.
160613_GG_IFA_CPCC_AF_V5_0-1_cz-1.docx
AF. 12 POUŽITÍ LOGA
AF. 13 SLEDOVATELNOST A ODDĚLOVÁNÍ
AF. 14 HMOTNOSTNÍ BILANCE
AF. 15 PROHLÁŠENÍ O BEZPEČNOSTI POTRAVIN
AF. 16 OMEZOVÁNÍ PODVODŮ S POTRAVINAMI
PŘÍLOHA AF. 1 ZÁSADY ANALÝZY RIZIK - OBECNĚ
PŘÍLOHA AF. 2 ZASADY ANALÝZY RIZIK – MANAGEMENT MÍSTA
Code Ref: IFA V5.0-1_Feb16; Czech Version
Control Points and Compliance Criteria – All Farm Base
Page: 3 of 118
ÚVOD
a) Standard GLOBALG.A.P. Integrované zemědělské podniky (IFA) se vztahuje k certifikaci celého zemědělského výrobního procesu, počínaje fází před vlastním pěstováním
(kontrolní body k původu osiv a rozmnožovacímu materiálu) nebo momentem vstupu zvířete do produkčního procesu, až po nezpracovaný produkt (není zahrnuta žádná výroba,
zpracování ani porážka, s výjimkou první úrovně zpracování v akvakultuře).
b) GLOBALG.A.P. zajišťuje standard a rámec pro nezávislou certifikaci výroby primárních produktů, uznávanou třetí stranou, založenou na ISO/IEC Guide 65. (Certifikace výrobního
procesu – sklizně, pěstování, chovu nebo produkce – nebo produktů, která zajišťuje, že certifikát získají pouze ty postupy a výrobky, které dosáhly určité shody se zavedenou
správnou zemědělskou praxí (G.A.P.) uvedenou v normativních dokumentech GLOBALG.A.P.).
c) Standard IFA nabízí producentům několik výhod:
(i)
Snížení nebezpečí pro bezpečnost potravin v primární produkci tím, že podporuje rozvoj a přijetí národních a regionálních systémů hospodaření a referenčních standardů
s jasným hodnocením rizik založeným na HACCP, které poslouží spotřebiteli a potravinovému řetězci. Slouží rovněž jako komunikační platforma pro soustavné zlepšování a
transparentnost pomocí konzultací napříč celým potravinovým řetězcem.
(ii)
Snížení nákladů na prokazování shody tím, že vyloučí opakované výrobkové audity u zemědělských podniků se smíšenou produkcí, díky jedinému auditu na místě (“onestop-shop”), vyloučí nadměrné navyšování požadavků díky proaktivnímu přijetí průmyslem a snahou o dosažení globální harmonizace, vedoucí k vytváření rovných podmínek.
(iii)
Posílení integrity systémů integrovaného hospodaření ve světě díky vymezení a posílení srovnatelné úrovně způsobilosti auditorů, stavu ověřování, záznamů a harmonizací
interpretace kritérií shody.
d) Dokument IFA – Kontrolní body a kritéria shody je rozdělen do různých modulů, z nichž každý se zabývá odlišnou oblastí nebo úrovní činnosti na produkčním místě. Tyto moduly
jsou sloučeny do:
(i)
“Oborů” – zahrnujících více generické otázky produkce, hodnocené šířeji. Jsou to:
Všechny zemědělské podniky – společné požadavky (AF),
Rostlinná produkce (CB),
Živočišná produkce (LB)
Akvakultura (AB).
(ii)
“Modules” (or “sub-scopes”) – covering more specific production details, classified per product type.
Page: 4 of 118
Page: 5 of 118
e) Pokud jsou právní předpisy týkající se kontrolních bodů a kritérií shody přísnější než GLOBALG.A.P., mají přednost před požadavky GLOBALG.A.P. Pokud právní předpisy
neexistují nebo jsou mírnější, GLOBALG.A.P. zajišťuje minimální přijatelnou úroveň shody. Shoda se všemi příslušnými právními předpisy sama o sobě není dostačující
podmínkou pro certifikaci. Audit provedený certifikačním orgánem GLOBALG.A.P. nenahrazuje odpovědnost veřejných kontrolních orgánů vymáhat právní předpisy. Existence
právního předpisu vztahujícího se ke konkrétnímu CPCC nemění úroveň tohoto bodu na klíčovou povinnost. Úroveň CPCC musí být dodržena tak, jak je definována
v dokumentech CPCC a v checklistech schválených a publikovaných na webových stránkách GLOBALG.A.P.
f) Definice terminologie používané ve Všeobecných požadavcích GLOBALG.A.P. a dokumentu Kontrolní body a kritéria shody jsou uvedeny ve Všeobecných požadavcích – Část
I, Příloha I.4 – Definice GLOBALG.A.P.
g) Přílohy, na které se odkazuje v CPCC, jsou obecnými pokyny, pokud CPCC neurčuje, že příloha nebo její část je povinná. V názvu takových příloh je uvedeno, že jsou povinné.
Pokyny a příručky, na které CPCC odkazuje jako na návody pro producenty, jak dosáhnout shody s požadavky, nejsou normativními dokumenty.
h) Pouze výrobek zahrnutý do produktového seznamu GLOBALG.A.P. publikovaného na webu GLOBALG.A.P. může být registrovaný pro certifikaci. Produktový seznam
GLOBALG.A.P. není konečný a může být na základě žádosti rozšířen. Žádost o zařazení nového výrobku do produktového seznamu je třeba zaslat na e-mailovou adresu:
[email protected] s následujícími informacemi:
(i)
Produkt
(ii)
Vědecký název
(iii)
Všechny další informace jako např. pěstování, použití, alternativní jména, obrázky apod. Informace mohou být poskytnuty i prostřednictvím odkazu na webovou
stránku.
i)
V anglické verzi termín “shall” používaný ve všech dokumentech standardu GLOBALG.A.P. IFA znamená, že daná ustanovení odrážejí požadavky GLOBALG.A.P. a jsou
povinná.
j)
FoodPLUS GmbH a schválené certifikační orgány GLOBALG.A.P. nejsou právně odpovědné za bezpečnost produktu certifikovaného podle tohoto standardu a neodpovídají
za správnost a úplnost dat v databázi GLOBALG.A.P. zadaných certifikačními orgány GLOBALG.A.P. Za žádných okolností nejsou FoodPLUS GmbH, jeho zaměstnanci nebo
zástupci odpovědni za jakékoliv ztráty, škody, poplatky, náklady či výdaje jakékoliv povahy (včetně následných ztrát), které by utrpěl kterýkoliv producent nebo které by vznikly
nebo přímo či nepřímo vyplynuly ze správy organizací FoodPLUS GmbH, jejími zaměstnanci nebo zástupci nebo při výkonu jejich povinností spojených se systémem, kromě
případů, kdy tyto ztráty, škody, poplatky, náklady či výdaje vznikly v důsledku konečně a soudně stanovené hrubé nedbalosti nebo úmyslného porušení povinností touto
osobou.
Copyright
© Copyright: GLOBALG.A.P. c/o FoodPLUS GmbH: Spichernstr. 55, 50672 Cologne; Germany. Copying and distribution permitted only in unaltered form.
Page: 6 of 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
AF
VŠECHNY ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKY – SPOLEČNÉ POŽADAVKY
Úroveň
Kontrolní body v tomto modulu se týkají všech producentů, kteří usilují o certifikaci, protože zahrnují otázky týkající se všech zemědělských podniků.
AF. 1
HISTORIE MÍSTA A MANAGEMENT STANOVIŠTĚ
Jedním z klíčových znaků udržitelného hospodaření je soustavná integrace konkrétních znalostí místa a praktických zkušeností do budoucího
plánování a postupů řízení. Tato část je určena k zajištění náležitého spravování půdy, budov a dalších zařízení, která tvoří strukturu zemědělského
podniku, aby byla zajištěna bezpečná produkce potravin a ochrana životního prostředí.
AF. 1.1
Historie místa
AF. 1.1.1
Existuje referenční systém pro každé pole, ovocný sad, skleník, dvůr, Shoda musí zahrnovat vizuální identifikaci ve formě:
Klíčová
pozemek, budovu/ohradu pro hospodářská zvířata a další
- Fyzického označení každého pole/sadu,
povinnost
plochy/umístění používaná při produkci?
skleníku/dvoru/pozemku/budovy/ohrady pro hospodářská zvířata nebo dalších
ploch/umístění;
nebo
- Mapy farmy, kde jsou rovněž vyznačeny vodní zdroje, sklady/zařízení pro
nakládání s produkcí, rybníky, stáje atd., která může být navzájem provázána
s identifikačním systémem.
Nelze N/A.
AF. 1.1.2
Je vytvořený systém záznamů pro každou produkční jednotku nebo
jinou plochu/umístění, který poskytuje záznam o produkci
hospodářských zvířat nebo akvakultuře anebo o agronomických
činnostech provedených na těchto místech?
Page: 7 of 118
Aktuální záznamy musí poskytnout přehled o historii produkce
GLOBALG.A.P. na všech produkčních místech.
Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
Nº
Kontrolní bod
AF. 1.2
Management stanoviště
AF. 1.2.1
Je k dispozici analýza rizik pro všechna místa registrovaná pro
certifikaci (včetně pronajatých pozemků, staveb a zařízení) a vyplývá
z analýzy rizik, že dané místo je vhodné pro produkci s ohledem na
bezpečnost potravin, životní prostředí, zdraví a případně na pohodu
zvířat v certifikačním oboru živočišné výroby a akvakultury?
Kritéria shody
Úroveň
Písemná analýza rizik, která určuje, zda místa jsou vhodná pro produkci, musí Klíčová
být k dispozici pro všechna místa. Musí být zpracovaná již pro první inspekci a povinnost
udržovaná, aktualizovaná a revidovaná při zařazení nového místa do
produkce, nebo když se rizika na existujících místech změní, nebo alespoň
jednou ročně, podle toho, které období je kratší. Analýza rizik může být
založena na generickém vzoru, ale musí být přizpůsobena místní situaci.
Analýza rizik musí zohlednit:
− Potenciální fyzická, chemická (včetně alergenů) a biologická
nebezpečí
− Historii stanoviště (pro místa, která jsou nově využita pro
zemědělskou produkci, je doporučena pětiletá historie a minimálně
jednoletá musí být známa)
− Dopady navrhovaného podnikání na sousední sklady/plodiny/životní
prostředí a na zdraví a bezpečnost zvířat v certifikačním oboru
živočišné produkce a akvakultury.
(Viz Příloha AF. 1 a Příloha AF. 2 pro postup při hodnocení rizik. Příloha FV. 1
zahrnuje postup s ohledem na záplavy.)
AF. 1.2.2
Je vytvořen a zaveden plán řízení, který stanovuje strategie pro
minimalizaci rizik identifikovaných v analýze rizik (AF 1.2.1)?
Plán řízení řeší rizika identifikovaná v bodu AF 1.2.1 a popisuje postupy
ovládání nebezpečí, které zaručují, že dané místo je vhodné pro produkci.
Plán musí odpovídat činnostem, které na farmě probíhají při výrobě produktů,
a musí být důkaz o jeho zavedení a účinnosti.
Pozn.: Environmentální rizika nemusí být součástí tohoto plánu, protože jsou
zahrnuta do bodu AF 7.1.1.
Page: 8 of 118
Klíčová
povinnost
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
AF. 2
UCHOVÁNÍ ZÁZNAMŮ A INTERNÍ SEBEHODNOCENÍ / INTERNÍ INSPEKCE
Úroveň
Důležité podrobnosti o zemědělských postupech musí být zaznamenány a záznamy se musí uchovávat.
AF. 2.1
Jsou všechny záznamy požadované během externí inspekce
dostupné a jsou uchovány minimálně po dobu dvou let, pokud není
stanovena delší doba v konkrétním kontrolním bodě?
Producent musí uchovávat a aktualizovat záznamy minimálně po dobu dvou
let. Elektronické záznamy jsou platné, a pokud se používají, jsou producenti
odpovědní za udržování záložní kopie informací.
V případě prvních inspekcí musí producent uchovávat záznamy za dobu
minimálně tří měsíců před datem externí inspekce nebo od data registrace,
podle toho, které období je delší. Noví žadatelé musí mít kompletní záznamy
ke každé ploše zahrnuté do certifikace, se všemi agronomickými činnostmi
souvisejícími s požadovanou dokumentací GLOBALG.A.P. pro danou plochu.
V případě živočišné produkce, záznamy musí být dostupné pro aktuální
cyklus živočišné produkce před zahájením první inspekce. Souvisí to se
zásadou uchovávání záznamů. Pokud chybí některý individuální záznam,
příslušný kontrolní bod, k němuž záznam patří, je v neshodě. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
AF. 2.2
Přijal producent odpovědnost za provedení interního sebehodnocení
podle standardu GLOBALG.A.P. minimálně jednou ročně?
Existuje písemný důkaz, že u varianty 1 proběhlo interní sebehodnocení pod
odpovědností producenta (mohlo být provedeno i jinou osobou, než je
producent).
Checklist sebehodnocení musí zahrnovat všechny relevantní kontrolní body, i
když je provádí subdodavatelská firma.
Checklist sebehodnocení musí obsahovat komentáře ke všem
neaplikovatelným a neshodným kontrolním bodům.
Vše musí být dokončeno před inspekcí certifikačním orgánem (viz Všeobecné
požadavky, Část I, 5)
Nelze N/A, s výjimkou hospodaření na více místech se zavedeným QMC a
skupiny producentů, u nichž checklist QMC zahrnuje i interní inspekce.
Klíčová
povinnost
AF. 2.3
Byla přijata účinná nápravná opatření jako důsledek nesouladu
zjištěného během interního sebehodnocení nebo při interní inspekci
skupiny producentů?
Nezbytná nápravná opatření jsou zdokumentována a byla zavedena. N/A
pouze v případě, že žádný nesoulad nebyl při interním sebehodnocení nebo
interní inspekci skupiny producentů zjištěn.
Klíčová
povinnost
Page: 9 of 118
Nº
Kontrolní bod
AF. 3
HYGIENA
Kritéria shody
Úroveň
Lidé jsou klíčovým faktorem v prevenci kontaminace produktů. Zaměstnanci zemědělského podniku, dodavatelé, a stejně tak sami producenti stojí za
kvalitou a bezpečností produktu. Vzdělávání a školení přispěje k pokroku v bezpečnosti výroby. Záměrem této části je zajistit správnou praxi, aby se
snížila hygienická rizika produktu, všichni pracovníci pochopili požadavky a byli schopni plnit své úkoly.
Další hygienické požadavky specifické pro určité činnosti jako je sklizeň a nakládání s produkcí, jsou uvedeny v příslušném modulu standardu.
AF. 3.1
Má zemědělský podnik písemnou analýzu rizik pro hygienu?
Písemná analýza rizik pro hygienické otázky pokrývá celé prostředí produkce.
Rizika závisí na vyráběných anebo dodávaných produktech. Analýza rizik
může být generická, ale musí být přizpůsobená podmínkám podniku a musí
být každoročně revidována a aktualizována, pokud nastanou změny (např.
jiné aktivity). Nelze N/A.
Povinnost
AF. 3.2
Má podnik zdokumentované hygienické postupy a viditelně umístěné
hygienické instrukce pro všechny pracovníky a návštěvníky na
místech, jejichž činnosti by mohly způsobit riziko pro bezpečnost
potravin?
Podnik musí mít nastavené hygienické postupy vztažené k rizikům
identifikovaným v analýze rizik v AF 3.1. Podnik musí mít rovněž viditelně
umístěné hygienické instrukce pro pracovníky (včetně subdodavatelů) a
návštěvníky, zpracované formou jasných symbolů (obrázků) anebo
v převládajícím jazyce (jazycích) pracovníků. Instrukce musí být založeny na
výsledcích analýzy hygienických rizik v AF 3.1 a zahrnovat minimálně:
Povinnost
-
-
Page: 10 of 118
Nutnost mytí rukou
Nutnost zakrytí kožních poranění
Omezení kouření, jídla a pití na k tomu určená místa
Ohlášení všech relevantních infekcí nebo zdravotních stavů. Týká se
všech známek onemocnění (např. zvracení, žloutenka, průjmy), přičemž
dotyční pracovníci musí být vyloučeni z přímého kontaktu s produkty a
povrchy, které jsou v kontaktu s potravinami
Ohlášení kontaminace produktu tělními tekutinami
Používání vhodných ochranných oděvů, kde by činnost osob mohla
způsobit riziko kontaminace produktu.
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
AF. 3.3
Absolvovaly všechny osoby pracující v zemědělském podniku roční
školení v hygieně odpovídající jejich činnostem a v souladu
s hygienickými instrukcemi stanovenými v AF 3.2?
Úvodní školení v hygieně musí být poskytnuto písemnou i ústní formou.
Všichni noví pracovníci musí projít tímto školením a potvrdit svou účast.
Školení musí zahrnovat všechny instrukce popsané v AF 3.2. Všichni
pracovníci, včetně majitelů a manažerů, se musí každoročně zúčastnit
základního podnikového školení v hygieně.
Povinnost
AF. 3.4
Jsou podnikové hygienické postupy zavedeny?
Pracovníci s úkoly identifikovanými v hygienických postupech musí prokázat
během inspekce svou způsobilost a musí být viditelný důkaz, že hygienické
postupy jsou zavedeny. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
AF. 4
ZDRAVÍ, BEZPEČNOST A POHODA PRACOVNÍKŮ
Lidé jsou klíčovým faktorem pro bezpečný a efektivní provoz všech zemědělských podniků. Zaměstnanci zemědělského podniku, dodavatelé a stejně
tak sami producenti stojí za kvalitou produkce a ochranou životního prostředí. Vzdělávání a školení podporuje zlepšování trvale udržitelného rozvoje
a buduje sociální kapitál. Záměrem této části je zajistit správnou praxi, aby se snížila hygienická rizika produktu, všichni pracovníci pochopili
požadavky a byli schopni plnit své úkoly. A aby byli vhodně vybaveni pro bezpečnou práci a v případě nehody se jim dostalo včasné řádné pomoci.
AF. 4.1
Zdraví a bezpečnost práce
AF. 4.1.1
Má producent písemně zpracovanou analýzu rizik pro zdraví a
bezpečnost pracovníků?
Page: 11 of 118
Písemná analýza rizik může být generická, ale přizpůsobená podmínkám
v zemědělském podniku, včetně celého produkčního procesu v oboru
certifikace. Analýza rizik musí být každoročně revidována a aktualizována, a
pokud nastanou změny, které mohou mít dopad na zdraví a bezpečnost
pracovníků (např. nové stroje, nové budovy, nové přípravky na ochranu
rostlin, upravené postupy pěstování apod.) Příklady rizik možných rizik
(nejsou vyčerpávající): pohyblivé části strojů, náhony, elektrická vedení,
pohyb strojů a vozidel na farmě, požáry v budovách, rozmetače hnojiv,
nadměrný hluk, prach, vibrace, extrémní teploty, žebříky, sklad pohonných
hmot, míchací tanky apod. Nelze N/A.
Povinnost
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
AF. 4.1.2
Má podnik písemně zpracované zdravotní a bezpečnostní postupy
vztahující se k otázkám identifikovaným v analýze rizik v AF 4.1.1?
Postupy týkající se zdraví a bezpečnosti práce se musí vztahovat k bodům
identifikovaným v analýze rizik (AF 4.1.1) a musí odpovídat příslušným
zemědělským činnostem. Musí rovněž zahrnovat postupy při úrazech a
haváriích, také krizový plán, který se zabývá všemi identifikovanými riziky
v pracovní situaci, atd. Postupy musí být každoročně revidovány a
aktualizovány, když nastanou změny v analýze rizik.
Podniková infrastruktura, zařízení a vybavení musí být konstruována a
udržována tak, aby se minimalizovalo zdravotní a bezpečnostní riziko pro
pracovníky na přijatelnou míru.
Povinnost
AF. 4.1.3
Absolvovali všichni lidé pracující v podniku školení o zdraví a
bezpečnosti práce v souladu s analýzou rizik v AF 4.1.1?
Všichni pracovníci, včetně subdodavatelů, mohou při vizuálním sledování
prokázat svou způsobilost v odpovědnostech a úkolech (pokud možno v den
inspekce). Musí existovat důkaz o instrukcích v příslušném jazyce a záznamy
o školení. Producent může sám vést školení o zdraví a bezpečnosti práce,
pokud instrukce nebo jiné školicí materiály jsou k dispozici (tj. není nutné, aby
školení vedla externí osoba). Nelze N/A
Povinnost
AF. 4.2
Školení
AF. 4.2.1
Jsou vedeny záznamy o školicích činnostech a o účastnících?
Existuje záznam o školicích činnostech, včetně obsahu školení, školiteli, datu
a seznamu účastníků. Je požadován důkaz o účasti.
Povinnost
AF. 4.2.2
Mohou všichni pracovníci, kteří používají nebo řídí použití
veterinárních léčiv, chemikálií, desinfekčních prostředků, přípravků
na ochranu rostlin, biocidů a dalších nebezpečných látek, a všichni
pracovníci obsluhující nebezpečná nebo složitá zařízení, jak je
definováno v analýze rizik v AF 4.1.1, doložit své kompetence nebo
podrobnosti o jiné podobné kvalifikaci?
Záznamy musí identifikovat pracovníky, kteří provádějí tyto úkoly a mohou
prokázat své kompetence (např. certifikát o školení nebo záznamy ze školení
s potvrzením účasti). Musí být zahrnuta shoda s odpovídající legislativou.
Nelze N/A.
Pro akvakulturu, křížový odkaz na modul Akvakultura AB 4.1.1.
V živočišné výrobě u pracovníků, kteří nakládají s léky, je rovněž nutné
prokázat odpovídající zkušenosti.
Povinnost
Page: 12 of 118
Nº
Kontrolní bod
AF. 4.3
Rizika a první pomoc
AF. 4.3.1
Existují postupy pro úrazy a havárie? Jsou viditelně umístěné a byly
s nimi seznámeny všechny osoby spojené s činností podniku, včetně
subdodavatelů a návštěv?
Kritéria shody
Úroveň
Stálé postupy pro mimořádné události musí být jasně zobrazeny na
přístupných a viditelných místech pro pracovníky, návštěvy a subdodavatele.
Instrukce jsou k dispozici v převládajících jazycích pracovníků anebo
v piktogramech.
Povinnost
Postupy musí udávat následující:
− Podnikové souřadnice na mapě nebo adresu.
− Kontaktní osobu/osoby.
− Aktuální seznam příslušných telefonních čísel (policie, záchranka,
nemocnice, hasiči, přístup k nutné lékařské péči na místě nebo
dopravními prostředky, dodavatelé elektřiny, vody nebo plynu).
Příklady dalších postupů, které mohou být zahrnuty:
− Umístění nejbližšího komunikačního prostředku (telefon, rádio).
− Jak a kde kontaktovat místní lékařskou službu, nemocnici a jiné
havarijní služby. (KDE se něco stalo? CO se stalo? KOLIK
zraněných? JAKÁ zranění? KDO volá?).
− Umístění hasicích přístrojů.
− Nouzové východy.
− Havarijní vypínače a uzávěry elektřiny, plynu a vody.
− Jak nahlásit úraz a nebezpečné události.
AF. 4.3.2
Jsou potenciální nebezpečí jasně označena výstražnými značkami?
Trvalé a čitelné označení musí upozorňovat na potenciální nebezpečí. Musí
Povinnost
označovat (kde je třeba): odpadní jámy, tanky s pohonnými hmotami, dílny,
vstupní dveře do skladů přípravků na ochranu rostlin/hnojiv/dalších chemikálií.
Výstražné značky musí být provedeny v převládajících jazycích pracovní síly
anebo v piktogramech. Nelze N/A.
AF. 4.3.3
Existují bezpečnostní pokyny pro látky nebezpečné pro zdraví
pracovníků a jsou dostupné?
Pokud je třeba zajistit příslušnou činnost, informace (např. webová stránka,
telefonní číslo, bezpečnostní listy materiálů apod.) jsou dostupné.
Page: 13 of 118
Povinnost
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
AF. 4.3.4
Jsou lékárničky první pomoci k dispozici na stálých místech a v
blízkosti místa výkonu práce?
Kompletní a udržované lékárničky první pomoci (tj. podle národních předpisů
a odpovídající činnostem prováděným v podniku) musí být k dispozici a
přístupné na všech stálých místech a snadno dostupné pro přepravu (traktor,
auto, apod.), kde to vyžaduje analýza rizik v AF 4.1.1.
Povinnost
AF. 4.3.5
Je vždy v podniku přítomný odpovídající počet osob (alespoň jedna)
vyškolených v první pomoci, když probíhají jakékoliv činnosti
související s produkcí?
Vždy je přítomna alespoň jedna osoba vyškolená v první pomoci (školená
během posledních 5 let), když v podniku probíhají jakékoliv činnosti.
Doporučení: jedna proškolená osoba na 50 pracovníků. Činností probíhající
v podniku se rozumí veškeré aktivity uvedené v příslušných modulech tohoto
standardu.
Povinnost
AF. 4.4
Ochranné oděvy / Pomůcky
AF. 4.4.1
Jsou pracovníci, subdodavatelé a návštěvníci vybaveni vhodnými
ochrannými oděvy podle právních předpisů, informací v návodech
nebo dle pokynů schválených kompetentním orgánem?
Kompletní sady ochranných oděvů, které vyhovují pokynům v návodech nebo
zákonným požadavkům nebo požadavkům schváleným kompetentním
orgánem, jsou v podniku dostupné, používané a v dobrém stavu. Patří sem
např.: gumové holínky nebo jiná odpovídající obuv, nepromokavé oděvy,
ochranné kombinézy, gumové rukavice, obličejové masky, odpovídající
respirátory (včetně výměnných filtrů), ochranné prostředky pro uši a oči,
záchranné vesty apod., jak vyžadují návody nebo pracovní postupy.
Klíčová
povinnost
AF. 4.4.2
Jsou ochranné oděvy po použití vyčištěny a uloženy tak, aby se
předešlo kontaminaci osobního oblečení?
Ochranné oděvy udržovány v čistotě podle způsobu použití a stupně
Klíčová
potenciální kontaminace a uloženy na větraném místě. Čištění ochranných
povinnost
oděvů a pomůcek probíhá odděleně od praní osobního (soukromého)
oblečení. Opakovaně použitelné rukavice se myjí před sejmutím. Špinavé a
poškozené ochranné oděvy a pomůcky a prošlé náplně filtrů musí být
vhodným způsobem zlikvidovány. Jednorázové položky (např. rukavice,
pláště) musí být vyřazeny po prvním použití. Všechny ochranné oděvy a
pomůcky včetně výměnných filtrů apod. musí být skladovány odděleně od
přípravků na ochranu rostlin, mimo sklady těchto přípravků a fyzicky odděleně
od všech ostatních chemikálií, které mohou způsobit kontaminaci oblečení
nebo pomůcek. Nelze N/A.
AF. 4.5
Péče o pracovníky
AF. 4.5.1
Je jasně určen člen vedení, který zodpovídá za problematiku zdraví,
bezpečnosti práce a pohody pracovníků?
Page: 14 of 118
Je k dispozici dokumentace, která jednoznačně uvádí jména členů vedení,
kteří zodpovídají za zajištění shody s příslušnými platnými národními a
místními předpisy o dodržování bezpečnosti práce a péči o pracovníky.
Klíčová
povinnost
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
AF. 4.5.2
Jsou pořádána pravidelná oboustranná komunikační setkání mezi
vedením a pracovníky o otázkách bezpečnosti práce a péči o
pracovníky? Jsou k dispozici záznamy z těchto setkání?
Existují záznamy o tom, že alespoň jedenkrát ročně se uskutečňuje setkání
vedení podniku s pracovníky. Otázky týkající se zdraví, bezpečnosti práce a
péče o pracovníky mohou být diskutovány otevřeně (tj. bez obav ze
zastrašování nebo pomsty). Po auditorovi není požadováno, aby posuzoval
obsah, správnost nebo závěry těchto setkání. Existuje důkaz, že otázky
pracovníků týkající se zdraví, bezpečnosti práce a péče o pracovníky jsou
řešeny.
Povinnost
AF. 4.5.3
Mají pracovníci přístup k čistým prostorám pro uložení jídla, k místům Pracovníkům musí být poskytnut prostor pro uložení a konzumaci jídla, pokud
určeným k odpočinku, vybavení na mytí rukou a pitné vodě?
se stravují v podniku. Vybavení na mytí rukou a pitná voda musí být vždy k
dispozici.
Klíčová
povinnost
AF. 4.5.4
Jsou v místě vhodné ubytovny, které mají základní vybavení a
příslušenství?
Klíčová
povinnost
AF. 4.5.5
Je doprava pracovníků (vnitropodniková, na pole, do sadů a zpět)
Vozidla a plavidla musí být pro pracovníky bezpečná, a pokud se pro
zajišťovaná producentem bezpečná a v souladu s národními
přepravu pracovníků využívají veřejné cesty, musí splňovat národní
předpisy, pokud se pro přepravu pracovníků používají veřejné cesty? bezpečnostní předpisy.
Page: 15 of 118
Ubytovny pro pracovníky na farmě jsou obyvatelné, mají nepoškozenou
střechu, okna a dveře a mají základní vybavení tekoucí vodou, toaletami a
kanalizací. V případě, že kanalizace není k dispozici, jsou akceptovatelné
septiky, pokud jsou v souladu s místní legislativou.
Povinnost
Nº
Kontrolní bod
AF. 5
SUBDODAVATELÉ
Kritéria shody
Úroveň
Subdodavatel je subjekt, který poskytuje práci, vybavení nebo materiály pro výkon konkrétních činností v podniku, na základě smlouvy
s producentem (např. smluvní sklizeň obilí, postřiky nebo sklizeň ovoce).
AF. 5.1
Pokud producent využívá subdodavatelů, dohlíží na jejich činnost,
aby zaručil, že činnosti týkající se kontrolních bodů GLOBALG.A.P.
jsou ve shodě s příslušnými požadavky?
Producent je odpovědný za dodržování kontrolních bodů týkajících se činností Klíčová
poskytovaných subdodavatelem, který vykonává činnosti zahrnuté do
povinnost
standardu GLOBALG.A.P. Producent zkontroluje a podepíše hodnocení
subdodavatele pro každý úkol a smluvní období. Důkaz o shodě s příslušnými
kontrolními body musí být v podniku k dispozici během externí inspekce.
i) Producent může provést hodnocení a musí uchovat důkaz o shodě
v hodnocených kontrolních bodech. Subdodavatel musí souhlasit s tím, že
schválení inspektoři a auditoři GLOBALG.A.P. mohou hodnocení ověřovat
fyzickou inspekcí; nebo
ii) Certifikační orgán schválený GLOBALG.A.P. jako třetí strana může provést
inspekci u subdodavatele. Subdodavatel musí dostat od certifikačního orgánu
dopis o souladu, s následujícími informacemi:
1) datum inspekce, 2) název certifikačního orgánu, 3) jméno inspektora, 4)
identifikaci subdodavatele a 5) seznam ověřovaných kontrolních bodů a
kritérií shody. Certifikáty vystavené subdodavateli podle standardů, které
nejsou oficiálně schválené organizací GLOBALG.A.P., nejsou platným
důkazem o shodě se standardem GLOBALG.A.P.
AF. 6
MANAGEMENT ODPADŮ A ZNEČIŠTĚNÍ, RECYKLACE A OPAKOVANÉ POUŽITÍ
Postupy pro minimalizaci odpadů musí zahrnovat revizi běžné praxe, předcházení odpadům, redukci odpadů, opětovné použití a recyklaci odpadů.
AF. 6.1
Identifikace odpadů a znečištění
AF. 6.1.1
Jsou na všech místech podniku identifikovány všechny možné
odpadní produkty a zdroje znečištění?
Page: 16 of 118
Všechny možné odpady (např. papír, kartony, plasty, olej) a zdroje znečištění Povinnost
(např. nadměrné hnojení, výfukové plyny, olej, palivo, hluk, odpadní voda,
chemikálie, dezinfekce ovcí, odpady z krmiva, řasy hromaděné během čištění
sítí) vznikající činností podniku, jsou sepsány.
U plodin musí producent vzít v úvahu také přebytky postřiků a výplachy tanků.
Kritéria shody
Úroveň
Existuje písemný plán řízení odpadů v podniku, který má vyloučit
anebo co nejvíce snížit plýtvání a znečištění, a plán odpadového
hospodářství, který popisuje odpovídající ustanovení pro nakládání s
odpady?
Existuje komplexní, aktuální písemný plán, který se zabývá omezením
plýtvání, snížením odpadů a znečištění a recyklací odpadů. Musí být
posouzena kontaminace vzduchu, půdy a vody během celého výrobního
procesu a u všech produktů a zdrojů identifikovaných v plánu.
Povinnost
AF. 6.2.2
Je místo uklizené a je zde udržovaný pořádek?
Vizuální posouzení musí potvrdit, že neexistují žádné odpady a odpadky
v bezprostřední blízkosti produkčních míst nebo skladových budov. Náhodné
a bezvýznamné smetí a odpadky na daných místech jsou přijatelné, stejně
jako odpady z aktuální denní práce. Všechny ostatní odpady a odpadky musí
být uklizené, včetně rozlitých pohonných hmot.
Klíčová
povinnost
AF. 6.2.3
Jsou prostory se zásobními tanky na naftu a jiná paliva ekologicky
bezpečné?
Všechny palivové zásobní tanky musí být v souladu s místními požadavky.
Povinnost
Pokud neexistují místní předpisy zaměřené na úniky, minimálním
požadavkem je ohrazený uzavřený a nepropustný prostor, schopný pojmout
alespoň 110% objemu největšího tanku v tomto prostoru; pokud jsou sklady
v environmentálně citlivé oblasti, kapacita musí být 165 % objemu největšího
tanku. Prostor musí být označen symboly pro zákaz kouření a v okolí musí být
zajištěna odpovídající protipožární opatření.
AF. 6.2.4
Pokud nehrozí riziko přenosu škůdců, chorob a plevelů, jsou
organické odpady v podniku kompostovány nebo recyklovány?
Organické odpadní materiály jsou kompostovány a použity ke zlepšování
půdy. Použitá metoda kompostování zaručuje, že neexistuje riziko přenosu
škůdců, chorob ani plevelů.
Doporučení
AF. 6.2.5
Je voda používaná pro mytí a čištění likvidována způsobem, který
zaručuje minimální riziko pro zdraví a bezpečnost s minimálním
dopadem na životní prostředí?
Odpadní voda vznikající při čištění kontaminovaných strojů, jako jsou
postřikovače, osobní ochranné pomůcky, vodní chladiče, nebo budov se
zvířaty, musí být jímána a zlikvidována způsobem, který zaručuje minimální
dopad na životní prostředí a na zdraví a bezpečnost pracovníků, návštěvníků
a okolních obcí a musí splňovat legislativní požadavky. Pro čištění tanků viz
bod CB 7.5.1.
Doporučení
AF. 7
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Nº
Kontrolní bod
AF. 6.2
Akční plán odpadů a znečištění
AF. 6.2.1
Zemědělská činnost a životní prostředí jsou neoddělitelně spojeny. Správa volně žijících živočichů a krajiny má velký význam. Bohatost a rozmanitost
flóry a fauny přispívá k posílení druhové a strukturální rozmanitosti pozemků a krajinných prvků.
Page: 17 of 118
Kritéria shody
Úroveň
Nº
Kontrolní bod
AF. 7.1
Vliv hospodaření na životní prostředí a biodiverzitu (křížový odkaz n a modul Akvakultura AB 9.)
AF. 7.1.1
Má každý producent zpracovaný plán ochrany přírody a volně žijících Musí existovat písemný plán, který má za cíl zlepšování stanovišť a
zvířat v zemědělském podnikání, který bere v úvahu dopad
zachování biodiverzity v podniku. Může jít buď o individuální plán, nebo
zemědělských aktivit na životním prostředí?
regionální aktivitu, na které se podnik podílí nebo je v ní zahrnutý. Musí
věnovat zvláštní pozornost chráněným environmentálně zajímavým územím,
případně s odkazem na právní požadavky. Plán musí zahrnovat vědomosti o
systému integrované ochrany před škůdci, nutričních potřebách plodin,
chráněných územích, dodavatelích vody, o vlivu na další uživatele atd.
Povinnost
AF. 7.1.2
Uvažuje producent, jak může zlepšit životní prostředí ku prospěchu
místní komunity a flóry a fauny? Je tento postup kompatibilní s trvale
udržitelnou komerční zemědělskou produkcí a usiluje o minimalizaci
environmentálního dopadu zemědělských aktivit?
Akce a iniciativy musí být zřejmé a prokazatelné 1) producentem buď na
produkčním místě nebo v lokálním nebo regionálním měřítku 2) účastí ve
skupině, která je aktivní v podpůrných environmentálních záměrech
zaměřených na kvalitu stanoviště a prvky stanoviště. V rámci plánu ochrany
životního prostředí existuje závazek provést základní audit současné úrovně,
umístění, stavu atd. fauny a flóry na farmě tak, aby byly umožněny plánované
akce. V plánu je stanoven jasný seznam priorit a činností k posílení stanovišť
pro životaschopnou faunu a flóru a pro zvýšení biodiverzity na farmě.
Doporučení
AF. 7.2
Ekologická přeměna neproduktivních míst
AF. 7.2.1
Uvažuje se o změně neproduktivních míst (např. nízko položené
mokré oblasti, lesy, pás souvratí nebo oblasti chudých půd apod.) na
ekologicky zajímavé zóny pro podporu volně žijící flóry a fauny?
Musí existovat plán přeměny neproduktivních míst a identifikovaných ploch,
jehož prioritou je ekologie a přeměna na chráněné zóny, kde je to možné.
Doporučení
AF. 7.3
Energetická účinnost
Zemědělská zařízení musí být vybrána a udržována v maximální energetické účinnosti. Musí být podporováno využití obnovitelných zdrojů energie.
AF. 7.3.1
Může producent prokázat monitoring spotřeby energie v podniku?
Existují záznamy o spotřebě energie (např. faktury, kde je uvedena spotřeba).
Producent/skupina producentů ví, kde, jak a kolik energie se v podniku a při
zemědělské praxi spotřebuje. Vybavení podniku musí být vybráno a
udržováno s ohledem na optimální spotřebu energie. Použití neobnovitelných
zdrojů energie by mělo být sníženo na minimum.
Povinnost
AF. 7.3.2
Existuje na základě výsledků z monitoringu plán na zlepšení
energetické účinnosti v podniku?
Je k dispozici písemný plán, který identifikuje možnosti pro zlepšení
energetické účinnosti.
Povinnost
Page: 18 of 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
AF. 7.3.3
Uvažuje se v plánu na zlepšení energetické účinnosti o minimalizaci
používání energie z neobnovitelných zdrojů?
Producent uvažuje o snížení spotřeby neobnovitelných energií na možné
minimum a o využívání obnovitelných zdrojů.
Doporučení
AF. 7.4
Jímání vody/recyklace
AF. 7.4.1
Jsou zavedena, kde je to možné, opatření na jímání vody a případně
recyklaci, kde je to vhodné s ohledem na všechny aspekty
bezpečnosti potravin?
Jímání vody se doporučuje tam, kde je to ekonomicky a prakticky
proveditelné, např. ze střech budov, skleníků apod. Jímání vody z vodních
zdrojů v dosahu podniku může vyžadovat úřední povolení od příslušných
orgánů.
Doporučení
AF. 8
STÍŽNOSTI
Řízení stížností povede k celkově lepšímu produkčnímu systému.
AF. 8.1
Existuje postup pro zpracování stížnosti týkající se vnitřních i
vnějších otázek, na které se vztahuje standard GLOBALG.A.P., a
zajišťuje tento postup náležité zaznamenání, prostudování a řešení
stížnosti, včetně záznamu o přijatých opatřeních?
AF. 9
POSTUPY STAŽENÍ Z TRHU
AF. 9.1
Má producent písemný postup jak řídit / zahájit stažení / odstranění
certifikovaného produktu z trhu a je postup každoročně testován?
Page: 19 of 118
Existuje písemný postup pro řešení stížnosti, který usnadňuje vedení
Klíčová
záznamů, sledování všech přijatých stížností souvisejících s otázkami
povinnost
činnosti v rámci GLOBALG.A.P. a opatření přijatých s ohledem na tyto
stížnosti. V případě skupiny producentů jednotliví členové nemusí mít
kompletní postup pro zpracování stížností, ale jen část, která se jich
bezprostředně týká. Postup pro stížnosti musí zahrnovat i hlášení sekretariátu
GLOBALG.A.P. prostřednictvím certifikačního orgánu v případě, že producent
je informován místními orgány, že je v šetření nebo že byl sankcionován
v oboru certifikace. Nelze N/A.
Producent musí mít písemně zpracovaný postup, který určuje typ události,
která může vést ke stažení z oběhu, osoby zodpovědné za rozhodnutí o
případném stažení produktu z oběhu, mechanismus pro upozornění dalších
členů dodavatelského řetězce a certifikačního orgánu GLOBALG.A.P. a
způsoby vyřešení skladových zásob. Postup musí být každoročně testován,
aby se zaručila jeho účinnost. Testy musí být zaznamenány (např. odběr
produktu z nedávno prodané šarže, popis množství a místo odběru produktu,
ověření, zda další článek v dodavatelském řetězci a certifikační orgán lze
kontaktovat. Reálné sdělení klientovi o modelovém stahování není nutné.
Seznam telefonních čísel a e-mailů je dostačující). Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
Nº
Kontrolní bod
AF. 10
OCHRANA POTRAVIN (netýká se modulu Květiny a okrasné rostliny)
AF. 10.1
Existuje analýza rizik pro zajištění ochrany potravin a jsou stanoveny
postupy pro řešení identifikovaných rizik?
AF. 11
STATUS GLOBALG.A.P.
AF. 11.1
Obsahuje veškerá obchodní dokumentace odkaz na status
GLOBALG.A.P. a na klientské číslo GGN?
Page: 20 of 118
Kritéria shody
Potenciální úmyslná ohrožení bezpečnosti potravin ve všech fázích výroby
musí být identifikována a posouzena. Identifikace rizik musí zajistit, že
všechny vstupy jsou z bezpečných a zabezpečených zdrojů. Informace o
všech zaměstnancích a subdodavatelích musí být k dispozici. Pro případ
úmyslného ohrožení musí být zpracovány postupy a nápravná opatření.
Úroveň
Klíčová
povinnost
Prodejní faktury, a kde je to přiměřené i další dokumentace o prodeji
Klíčová
certifikovaného materiálu/produktu, musí obsahovat GGN držitele certifikátu a povinnost
odkaz na certifikační status GLOBALG.A.P. V interní dokumentaci to není
nutné.
Pokud producent vlastní GLN, musí se jím nahradit GGN přidělené v rámci
GLOBALG.A.P. během registrace.
Pozitivní identifikace certifikačního statusu je dostačující v obchodní
dokumentaci (např.: „ <název produktu> certifikován GLOBALG.A.P.“).
Necertifikované produkty nemusí být označeny jako „necertifikované“.
Údaj o certifikačním statusu je povinný bez ohledu na to, zda byl certifikovaný
produkt prodán jako certifikovaný nebo ne. Tento bod nemůže být kontrolován
během první (úvodní) inspekce, protože producent dosud není certifikovaný a
nemůže se odkazovat na certifikační status GLOBALG.A.P. před prvním
pozitivním rozhodnutí o certifikaci.
N/A pouze v případě, že existuje písemná dohoda mezi producentem a
zákazníkem, že se nebude v obchodní dokumentaci uvádět GLOBALG.A.P.
status produktu nebo GGN.
Nº
Kontrolní bod
AF. 12
POUŽÍVÁNÍ LOGA
AF. 12.1
Je slovo GLOBALG.A.P., ochranná známka, GLOBALG.A.P. QR kód
nebo logo a GGN (klientské číslo) používáno v souladu s
Všeobecnými požadavky GLOBALG.A.P. a v souladu se sublicenční
a certifikační dohodou?
AF. 13
SLEDOVATELNOST A ODDĚLOVÁNÍ
Kritéria shody
Úroveň
Producent/skupina producentů musí používat slovo GLOBALG.A.P.,
Klíčová
ochrannou známku, GLOBALG.A.P. QR kód nebo logo a GGN (klientské číslo povinnost
GLOBALG.A.P.), GLN nebo sub-GLN v souladu s přílohou 1 Všeobecných
požadavků a Sublicenční a certifikační dohodou. Slovo GLOBALG.A.P.,
ochranná známka nebo logo se nikdy nesmí objevit na konečném výrobku, na
spotřebitelském balení nebo v místě prodeje. Držitel certifikátu ale může
použít jedno nebo všechna tato označení v obchodní komunikaci. Slovo
GLOBALG.A.P., ochranná známka nebo logo se nemůže používat během
první (úvodní) inspekce, protože producent dosud není certifikovaný a
nemůže se odkazovat na certifikační status GLOBALG.A.P. před prvním
pozitivním rozhodnutí o certifikaci.
N/A pro CFM (výroba krmiv), PPM (rozmnožovací materiál), násady pro
akvakulturu a hospodářská zvířata, kde certifikovaný produkt je vstupním
produktem, který není určen k prodeji konečnému spotřebiteli a určitě se
neobjeví v maloobchodě.
Kapitola 13 je určena všem producentům, kteří potřebují registrovat paralelní produkci/vlastnictví, a těm, kteří nakupují od jiných producentů
(certifikovaných nebo ne) stejné produkty, které sami certifikují. Netýká se producentů, kteří certifikují 100% produktu ve svém certifikačním oboru
GLOBALG.A.P. a nekupují tyto výrobky od jiných producentů (certifikovaných nebo ne).
AF. 13.1
Je zaveden účinný systém pro identifikaci a oddělení všech
certifikovaných a necertifikovaných produktů GLOBALG.A.P.?
Page: 21 of 118
Musí být používán systém, který zabrání smíchání certifikované a
necertifikované produkce. Může být použita fyzická identifikace nebo
stanoveny postupy pro nakládání s produkcí, včetně příslušných záznamů.
Klíčová
povinnost
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
AF. 13.2
V případě, že producent je zaregistrovaný pro paralelní
produkci/vlastnictví (PP/PO)(kdy certifikované a necertifikované
produkty jsou vyráběny anebo vlastněny jednou právnickou osobou),
existuje systém, který zajistí, že všechny konečné produkty
pocházející z certifikované produkce jsou správně označeny?
V případě, že producent je zaregistrovaný pro paralelní produkci/vlastnictví
(kdy certifikované a necertifikované produkty jsou vyráběny anebo vlastněny
jednou právnickou osobou), všechny produkty v konečném spotřebitelském
balení (buď na úrovni prvovýroby, nebo po jejich manipulaci), musí být
označeny klientským číslem GGN, pokud výrobek pochází z certifikované
produkce.
V případě varianty 2 se může použít GGN skupiny, GGN člena skupiny nebo
obě GGN; v případě varianty 1 GGN individuálního producenta. GGN nesmí
být použito k označení necertifikovaného produktu. ¨
Klíčová
povinnost
N/A pouze v případě, že producent vlastní výhradně svou produkci (žádné
PP/PO), nebo v případě, že existuje písemná dohoda mezi producentem a
zákazníkem o nepoužívání GGN, GLN, nebo sub-GLN u produktů
připravených k prodeji. Může se také použít vlastní označení a specifikace
zákazníka, pokud GGN není uvedeno.
AF. 13.3
Existuje závěrečná kontrola, která zaručí správné odeslání
certifikovaných a necertifikovaných produktů?
Kontrola musí být zdokumentovaná a musí prokázat, že certifikované a
necertifikované produkty jsou expedovány správně.
Klíčová
povinnost
AF. 13.4
Jsou pro všechny výrobky stanoveny vhodné identifikační postupy a
existují záznamy o původu produktů zakoupených z různých zdrojů?
Musí být stanoveny písemné uchovávané postupy, přiměřené k rozsahu
činnosti, pro identifikaci certifikovaných a případně necertifikovaných výrobků
z různých zdrojů (tj. od jiných producentů nebo obchodníků) pro všechny
registrované produkty. Záznamy musí obsahovat:
Klíčová
povinnost
-Popis výrobku
-Certifikační status GLOBALG.A.P.
-Nakoupené množství výrobku
-Informace o dodavateli
-Kopie certifikátů GLOBALG.A.P., kde existuje
-Data/kódy sledovatelnosti zakoupeného zboží
-Objednávky / faktury, které obdržela hodnocená organizace
-Seznam schválených dodavatelů.
AF. 14
HMOTNOSTNÍ BILANCE
Page: 22 of 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
Kapitola 14 se týká všech producentů GLOBALG.A.P. V případě jednotlivého člena skupiny producentů, mohou být někdy informace zahrnuty pod
QMS skupiny.
AF. 14.1
Existují záznamy o množství všech prodaných a všech
registrovaných produktů?
Podrobnosti o množství prodaných certifikovaných a případně
necertifikovaných produktů musí být zaznamenány pro všechny registrované
produkty, se zvláštním zřetelem na prodané množství a popis produktů. Tyto
dokumenty musí prokázat odpovídající bilanci mezi certifikovanými a
necertifikovanými vstupy a výstupy. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
AF. 14.2
Jsou informace o množstvích (vyrobených, skladovaných anebo
zakoupených) zaznamenány a sumarizovány pro všechny produkty?
Množství (včetně informací o objemu nebo hmotnosti) certifikovaných,
Klíčová
povinnost
případně necertifikovaných, příchozích (včetně nakoupených produktů),
odchozích a skladovaných produktů, musí být zaznamenána a přehledy
udržovány pro všechny registrované produkty tak, aby se usnadnilo ověřování
hmotnostní bilance výroby.
Frekvence ověřování hmotnostní bilance musí být definovaná a přiměřená
rozsahu provozu, ale musí se provést nejméně jednou za rok pro každý
produkt. Doklady k prokázání hmotnostní bilance musí být jasně označeny.
Tento kontrolní bod se týká všech producentů GLOBALG.A.P.
Nelze N/A.
AF. 14.3
Jsou počítány a kontrolovány převodní ukazatele anebo ztráty
(vstup-výstup výpočty pro daný výrobní proces) během nakládání s
produkcí?
Převodní ukazatele musí být vypočítané a dostupné pro každý jednotlivý
postup zpracování.
Množství všech vzniklých ztrát a odpadů musí být odhadnuto a zaznamenáno.
Nelze N/A.
Page: 23 of 118
Klíčová
povinnost
Nº
Kontrolní bod
AF. 15
PROHLÁŠENÍ O BEZPEČNOSTI POTRAVIN
Kritéria shody
Úroveň
Prohlášení o bezpečnosti potravin jednoznačně stanovuje povinnost producenta zajistit, že postupy bezpečnosti potravin jsou zavedeny a udržovány
v průběhu výrobního procesu.
AF. 15.1
Vyplnil a podepsal producent Prohlášení o bezpečnosti potravin
zahrnuté v IFA checklistu?
AF. 16
OMEZOVÁNÍ PODVODŮ S POTRAVINAMI
Vyplnění a podpis Prohlášení o bezpečnosti potravin je povinností, která se
každoročně obnovuje pro každý nový certifikační cyklus.
Producent podle varianty 1, bez zavedeného QMS, po vyplnění a podpisu
Prohlášení o bezpečnosti potravin, provede pouze sebehodnocení podle
checklistu.
V případě skupiny producentů (varianta 2) a varianta 1 s více produkčními
místy se zavedeným QMS, je možné, že centrální vedení přebere tuto
povinnost za organizaci a za všechny její členy a vyplní a podepíše jedno
prohlášení na úrovni QMS. V takovém případě členové produkční skupiny a
jednotlivá produkční místa nemusí vyplňovat a podepisovat prohlášení
individuálně. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
Potravinové podvody se mohou vyskytnout v primární produkci, když dodavatel dodá vstupní produkty/materiály, které nesplňují požadavky (např.
falšovaný přípravek na ochranu rostlin nebo rozmnožovací materiál, obaly nevhodné pro kontakt s potravinami). Může tak dojít k ohrožení veřejného
zdraví, a producenti proto musí přijmout opatření na omezení podobného rizika.
AF. 16.1
Má producent zpracovanou analýzu rizik pro případné podvody s
potravinami?
Existuje písemné posouzení nebezpečí pro identifikaci potenciálního ohrožení
podvody s potravinami (např. falšovaný přípravek na ochranu rostlin nebo
rozmnožovací materiál, obaly nevhodné pro kontakt s potravinami) a je
k dispozici, aktualizované a zavedené. Může se jednat o generický dokument,
ale musí být přizpůsoben oboru výroby.
Doporučení
AF. 16.2
Má producent plán pro omezování potravinových podvodů a je
zaveden?
Existuje písemný plán snížení pravděpodobnosti podvodů s potravinami,
včetně specifikovaných opatření, která pěstitel zavedl ke zjištěným hrozbám
potravinových podvodů. Tento plán je zaveden a k dispozici.
Doporučení
Page: 24 of 118
PŘÍLOHA AF. 1 ZÁSADY GLOBALG.A.P. | ANALÝZA RIZIK - OBECNĚ
Úvod do analýzy rizik
Ve standardu GLOBALG.A.P. IFA se často požaduje analýza rizik, aby se usnadnilo zajištění bezpečnosti potravin, zdraví a bezpečnosti práce pracovníků a ochrany životního
prostředí. Tato příručka poskytuje návod pro producenty.
Pět kroků k analýze rizik
Analýza rizik je důležitým krokem pro ochranu produktů, pracovníků a obchodu, a stejně tak pro dosahování shody s požadavky GLOBALG.A.P. a právními požadavky.
Analýza rizik vám pomáhá zaměřit se na pracovišti na taková rizika, na kterých opravdu záleží – která mají potenciál způsobit skutečné a vážné škody. V mnoha případech
mohou přímá, jednoduchá, účinná a levná opatření snadno snížit riziko (např. zjištěné úniky jsou rychle vyčištěny, takže produkt nemůže být kontaminován).
Neočekává se, že se vám podaří odstranit všechna rizika, ale očekává se a jste žádáni, abyste chránili vaše produkty a pracovníky, nakolik je to „v přiměřené míře
proveditelné“.
Toto není jediný způsob, jak provést analýzu rizik. Existují další dobré metody, zejména pro případy komplexnějších rizik anebo okolností. Avšak věříme, že uvedená metoda
nabízí přímý jednoduchý přístup pro většinu producentů. Pracovníci a ostatní zúčastnění mají právo být chráněni před poškozením, které vzniklo zanedbáním přijetí
rozumných kontrolních opatření. Úraz a poškozené zdraví může zničit život a stejně tak poškodit podnikání, když dojde ke ztrátě produkce nebo se musíte soudit. Výrobci jsou
ze zákona povinni provést analýzu rizik na pracovišti, aby mohl být nastaven plán ovládání rizika.
Co je to analýza rizik?
Analýza rizik je pečlivé prozkoumání toho, co by mohlo ve vaší práci způsobit poškození výrobku, životního prostředí anebo pracovníků, abyste mohli zhodnotit, zda máte
nebo nemáte nastavena dostatečná opatření, nebo zda musíte udělat víc pro prevenci poškození.
Nekomplikujte příliš tento postup. V mnoha podnicích jsou rizika dobře známá a nezbytná ovládací opatření lze jednoduše nastavit. Ověřte, že jste přijali přiměřená
bezpečnostní opatření, která zabrání kontaminaci nebo zranění.
Když uvažujete o své analýze rizik, nezapomeňte:
•
•
nebezpečím rozumíme cokoli, co může způsobit újmu na zdraví, jako jsou chemikálie, elektrická energie, práce se žebříky atd.;
riziko je pravděpodobnost, vysoká nebo nízká, že by mohl někdo být poškozen těmito a dalšími nebezpečími, spolu s odhadem, jak vážné by poškození mohlo
být.
Page: 25 of 118
Jak hodnotit rizika ve vašem podniku
Krok 1: Identifikujte rizika.
Krok 2: Rozhodněte, kdo nebo co může být poškozeno a jak.
Krok 3: Zhodnoťte rizika a zvolte preventivní opatření.
Krok 4: Zapište pracovní plán/zjištění a uplatněte je ve výrobě.
Krok 5: Zkontrolujte analýzu a aktualizujte ji podle potřeby.
Krok 1: Identifikace nebezpečí
Nejprve je nutné zjistit, jak by mohl být produkt, životní prostředí nebo pracovníci poškozeni. Zde je několik tipů, které pomohou identifikovat konkrétní nebezpečí:
•
Projděte pracoviště a dívejte se, u čeho se může důvodně předpokládat, že způsobí škodu (např. situace, zařízení, produkty, postupy apod.).
•
Zeptejte se zaměstnanců (pokud je to možné) nebo jejich zástupců, co si o tom myslí. Mohou si všimnout toho, co vám nemusí být zřejmé.
•
Zkontrolujte, zda máte pokyny od výrobce nebo bezpečnostní listy pro chemikálie a zařízení, protože mohou být velmi užitečné při identifikaci rizik a jejich
uvedení na pravou míru.
•
Zkontrolujte předchozí záznamy o výskytu nehod, často pomohou identifikovat méně zřejmá nebezpečí. Nezapomeňte na dlouhodobé ohrožení zdraví (např.
vysoké hladiny hluku či vystavení škodlivým látkám) a na další bezpečnostní rizika (potraviny).
Krok 2: Rozhodnutí, kdo nebo co může být poškozeno a jak
U každého nebezpečí je třeba mít jasno v tom, kdo nebo co by mohlo být poškozeno. Pomůže to určit nejlepší způsob, jak dané riziko ovládat.
Pamatujte si:
•
Některé činnosti mají zvláštní požadavky (např. sklizeň).
•
Některá rizika vyžadují další zamyšlení, zejména pro situace, kdy osoby (např. uklízeči, návštěvy, dodavatelé, pracovníci údržby apod.) nejsou na pracovišti
po celou dobu.
Krok 3: Zhodnocení rizik a rozhodnutí o preventivních opatřeních
Po identifikaci nebezpečí musíte rozhodnout, co s nimi dělat. Legislativa vyžaduje, abyste zajistili veškerou "přiměřeně použitelnou" ochrana osob před poškozením. Můžete
hledat řešení sami, ale nejjednodušším způsobem je porovnat to, co děláte dosud, s tím, co je definované jako správná praxe.
Takže nejprve se podívejte na to, co už děláte, přemýšlejte o tom, jaká opatření jsou zavedena a jak je práce organizovaná. Pak vše porovnejte s postupy správné praxe a
zjistěte, zda musíte udělat více, abyste dosáhl úrovně standardu. Během svého hodnocení, zvažte následující:
•
Mohu se zbavit rizika úplně?
•
Pokud ne, jak mohu ovládat rizika, aby poškození bylo nepravděpodobné?
Při ovládání rizik, pokud je to možné, použijte níže uvedené zásady, pokud možno v následujícím pořadí:
Page: 26 of 118
•
•
•
•
•
Vyzkoušejte méně rizikovou možnost (např. přechod na méně rizikovou chemikálii).
Zabraňte přístupu k nebezpečí (např. hlídáním).
Organizujte práci / úkoly tak, aby se snížilo vystavení se nebezpečí.
Vydávejte osobní ochranné pomůcky (např. pracovní oblečení, obuv, ochranné brýle apod.)
Poskytněte sociální zázemí (např. první pomoc a umývárny pro odstranění kontaminace).
Zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví nemusí být nákladné. Například umístění zrcadla na nebezpečný slepý roh zabrání dopravní nehodě, je to levné opatření vzhledem k
riziku. Nepřijetí jednoduchých opatření může stát mnohem více, pokud se stane nehoda.
Zapojte zaměstnance (kde je to možné), abyste se ujistili, že vaše navržená opatření budou v praxi fungovat a nepřinesou nová nebezpečí.
Krok 4: Zápis pracovního plánu / zjištění a jejich uplatnění
Uvedení výsledků analýzy rizik do praxe bude rozdílné z hlediska bezpečnosti potravin, zdraví a bezpečnosti práce a vašeho podnikání. Zapsání výsledků analýzy a jejich
sdílení s vašimi zaměstnanci vám pomůže k dokončení zavedení. Při zápisu výsledků se snažte o jednoduchost a srozumitelnost (např. kontaminace při sklizni: zařízení pro
mytí rukou na poli).
Neočekává se, že analýza rizik bude zcela vyčerpávající, ale musí být vhodná a dostačující. Musíte být schopni prokázat, že:
•
Byla provedena řádná kontrola.
•
Zjišťoval jste, kdo a co by mohlo být dotčeno.
•
Zabýval jste se všemi významnými nebezpečími.
•
Preventivní opatření jsou přiměřená a zbývající riziko je nízké.
•
Do procesu jste zapojil vaše zaměstnance nebo jejich případné zástupce.
Dobrý akční plán často zahrnuje řadu různých reakcí, jako:
•
Dočasná řešení, dokud nelze zavést spolehlivější ovládací prvky.
•
Dlouhodobá řešení rizik s největší pravděpodobností vzniku úrazů nebo poškození zdraví.
•
Dlouhodobá řešení rizik s potenciálně nejhoršími následky.
•
Pořádání školení pracovníků o přetrvávajících rizicích a jak jsou tato rizika kontrolována.
•
Pravidelné kontroly zjišťující, zda stanovená opatření jsou dodržována.
•
Jasně definované odpovědnosti – kdo odpovídá za jakou akci a do kdy.
Pamatujte si, že prioritou je řešení nejdůležitějších věcí. Po dokončení každé akce proveďte záznam do vašeho pracovního plánu.
Krok 5: Přezkoumání analýzy rizik a případná aktualizace
Page: 27 of 118
Jen málo podniků zůstává stejných. Dříve nebo později přibydou nová zařízení, látky anebo postupy, které by mohly vést k novým nebezpečím. Je proto logické, že je třeba
pravidelně přezkoumávat vaše činnosti. Každý rok oficiálně přezkoumávejte, jak jste na tom s ohledem na uznávanou správnou praxi, abyste se ujistili, že se stále zlepšujete,
nebo alespoň že jste nesklouzli zpět.
Podívejte se znovu na vaši analýzu rizik:
•
Došlo k nějakým změnám?
•
Je třeba ještě něco zlepšit?
•
Všimli si vaši zaměstnanci nějakých problémů?
•
Poučili jste se z problémů, ke kterým došlo nebo skoro došlo?
•
Ujistěte se, že vaše analýza rizik zůstává aktuální.
Když podnikáte, je velmi snadné zapomenout na revizi vaší analýzy rizik – až do okamžiku, kdy se něco přihodí a je pozdě. Proč nenastavit termín revize analýzy rizik již teď?
Zapište si ho a veďte ho ve svém diáři jako každoroční událost.
Pokud dojde k podstatné změně během roku, nečekejte. Podívejte se na analýzu rizik, a pokud je třeba, upravte ji. Nejlepší je přemýšlet o analýze rizik pokud možno už při
plánování změn, kdy je možná větší flexibilita.
Zdroj: Pět kroků k analýze rizik pro zdraví a bezpečnost; www.hse.gov.uk/pubns/indg163.pdf
Page: 28 of 118
PŘÍLOHA AF. 2 ZÁSADY GLOBALG.A. P. | ANALÝZA RIZIK – MANAGEMENT STANOVIŠTĚ
Kontrolní body AF. 1.2.1 (Povinnost) a AF. 1.2.2 (Povinnost) požadují, aby producent provedl analýzu rizik svých produkčních míst a přijal přiměřená opatření k omezení
všech zjištěných rizik.
Kontrolní bod AF. 1.2.1
Je k dispozici hodnocení rizik pro všechna místa registrovaná pro certifikaci (včetně pronajatých pozemků, staveb a zařízení) a vyplývá z hodnocení rizika, že dané místo je
vhodné pro produkci s ohledem na bezpečnost potravin, životní prostředí, zdraví a případně na pohodu zvířat v certifikačním oboru živočišné výroby?
Kritéria shody AF. 1.2.1
Písemné hodnocení rizik, které určuje, zda místa jsou vhodná pro produkci, musí být k dispozici pro všechna místa. Musí být zpracované již pro první inspekci a udržované,
aktualizované a revidované při zařazení nového místa do produkce, nebo když se rizika na existujících místech změní, nebo alespoň jednou ročně, podle toho, které období je
kratší. Hodnocení rizik může být založeno na generickém vzoru, ale musí být přizpůsobeno místní situaci.
Hodnocení rizik musí zohlednit:
- Potenciální fyzická, chemická (včetně alergenů) a biologická nebezpečí
- Historii stanoviště (pro místa, která jsou nově využita pro zemědělskou produkci, je doporučena pětiletá historie a minimálně jednoletá musí být známa)
- Dopady navrhovaného podnikání na sousední sklady/plodiny/životní prostředí a na zdraví a bezpečnost zvířat v certifikačním oboru živočišné produkce
((Viz Příloha AF. 1 a Příloha AF. 2 pro postup při hodnocení rizik. Příloha FV. 1 zahrnuje postup s ohledem na záplavy.)
Kontrolní bod AF. 1.2.2
Je vytvořen a zaveden plán řízení, který stanovuje strategie pro minimalizaci rizik identifikovaných v analýze rizik (AF. 1.2.1)?
Kritéria shody AF. 1.2.2
Plán řízení řeší rizika identifikovaná v bodu AF. 1.2.1 a popisuje postupy ovládání nebezpečí, které zaručují, že dané místo je vhodné pro produkci. Plán musí odpovídat
činnostem, které v zemědělském podniku probíhají při výrobě produktů, a musí být důkaz o jeho zavedení a účinnosti.
Pozn.: Environmentální rizika nemusí být součástí tohoto plánu, protože jsou zahrnuta do bodu AF. 7.1.1.
Analýza rizik musí zahrnovat odpovídající fyzická, chemická a mikrobiologická nebezpečí a brát v úvahu typ zemědělské činnosti a způsob, jakým budou produkty případně
použity. Následující tabulky pomohou identifikovat nejčastější faktory a rizika, která se musí zohlednit při analýze rizik pro stanoviště. Není to vyčerpávající seznam faktorů.
Pěstitelé ho mohou považovat za návod, který jim pomůže zahájit analýzu podmínek v podniku a následně zpracovat analýzu rizik pro stanoviště. Uvedené příklady se nesmí
považovat za kompletní seznam.
Page: 29 of 118
1. Legislativa:
Právní předpisy (národní nebo místní) mohou omezovat zemědělskou činnost. Místní předpisy se musí ověřit předem, aby byla zajištěna shoda s právním řádem.
2. Předchozí využívání půdy:
Příklady faktorů ke
zvážení
Příklady rizik, které se mohou uplatnit
Předchozí plodiny
Při pěstování některých plodin (např. bavlny) se obvykle intenzivně používají reziduální herbicidy, které mohou mít dlouhodobý vliv na
pěstování obilovin a jiných plodin.
Předchozí využití
Průmyslové nebo vojenské využití pozemku může způsobit kontaminaci půdy rezidui, ropnými produkty, skladováním odpadů apod.
Skládky nebo těžební činnost mohou zanechat nepřijatelné odpadní látky v podloží, které mohou kontaminovat budoucí sklizeň nebo
poškodit hospodářská zvířata. Mohou být příčinou náhlých sesuvů půdy, které ohrožují osoby pracující na pozemcích. Po chovu zvířat
mohou zůstat silně mikrobiálně zamořené zóny (skládka hnoje apod.)
3. Půda:
zvážení
Struktura půdy
Strukturální vhodnost pro zamýšlené použití (včetně náchylnosti k erozi) a chemická/mikrobiologická neporušenost.
Eroze
Podmínky, které způsobují ztráty ornice vodou nebo větrem a mohou ovlivnit výnosy nebo zasáhnout lokality a vodní zdroje ve směru
proudění.
Náchylnost k záplavám
Náchylnost k zaplavení a pravděpodobnost kontaminace půdy povodňovou vodou.
Vystavení větru
Nadměrná rychlost větru může způsobit ztráty na sklizni.
Page: 30 of 118
4. Voda:
zvážení
Dostupnost vody
Kvalita vody
Povolení k čerpání vody
Přiměřená dostupnost během roku nebo alespoň během vegetačního období. Množství dodávané vody musí alespoň pokrývat
spotřebu pro zamýšlenou plodinu. Voda musí být dostupná v udržitelných podmínkách.
Analýza rizik musí určit, zda kvalita vody je „vhodná pro použití“. V některých případech termín „vhodná pro použití“ definují místní
orgány. Hodnotí pravděpodobnost kontaminace před odběrným místem (odpadní vody, chov zvířat apod.) což může vyžadovat
nákladná opatření. V některých případech musí pěstitel dodržovat minimální mikrobiologickou kvalitu vody specifikovanou místními
orgány nebo požadavkem GLOBALG.A.P. Pro takové případy jsou požadavky uvedeny v příslušném modulu GLOBALG.A.P. (WHO
Guidelines for Drinking-Water Quality, 2008: E. coli nebo termotolerantní koliformní bakterie nesmí být přítomné ve 100 ml vzorku).
Viz také analýzu rizik v FV. 1.1.1.
Právo nebo povolení k čerpání vody: místní právo nebo zvyklosti mohou zohledňovat jiné uživatele, jejichž potřeby mohou mít
v určitém okamžiku přednost před použitím vody v zemědělství. Dopady na životní prostředí: i v případě legálního použití může někdy
rychlost čerpání vody negativně ovlivnit flóru a faunu spojenou s vodním zdrojem nebo na něm závislou.
5. Alergeny:
Potravinovým alergiím se v posledních letech věnuje velká pozornost. Odhaduje se, že 2% dospělých a 5% dětí trpí nějakou potravinovou alergií.
Všechny potraviny mají potenciál vyvolat potravinovou alergii, ale existují skupiny potravin, které jsou odpovědné za většinu potravinových alergií. Např. v EU bylo
identifikováno 14 hlavních alergenů, které musí být povinně označeny: celer, cereálie obsahující lepek, vejce, ryby, lupina (vlčí bob – rostlina z čeledi bobovitých), mléko,
korýši, hořčice, arašídy, sezamová semena, měkkýši, sója, oxid siřičitý (používaný jako antioxidant a konzervant, např. v sušeném ovoci) a ořechy.
Protože kontrola alergenů má zásadní význam pro výrobce potravin a společné stravování, je také důležitou otázkou ke zvážení pro primární producenty.
Alergeny v ovoci a zelenině nejsou tak složité jako v jiných potravinách. Řada z nich se rozkládá při vaření, takže konzumace vařeného ovoce je často bezpečná pro osoby
trpící alergií na ovoce. Arašídová alergie může být tak silná, že i nepatrné množství arašídů může vyvolat reakci. Ořechy jako para ořechy, oříšky, vlašské a pekanové ořechy
mohou vyvolat symptomy stejně silné.
zvážení
Předchozí sklizeň
Nakládání s produkcí
Mechanická sklizeň plodin v rotaci s arašídy (luskovina pěstovaná pod zemí) může vnést zbytky arašídů.
Přeprava plodin vozidly, kterými se přepravovaly produkty ze skupiny hlavních alergenů, může způsobit křížovou kontaminaci, pokud
vozidla nejsou řádně čištěna.
Křížová kontaminace v případě balení nebo skladování produktů ve stejných zařízeních s plodinami pokládanými za hlavní
potravinové alergeny.
Page: 31 of 118
6. Další vlivy:
zvážení
Dopady na okolí
Prach, kouř a hluk způsobený činností zemědělské techniky. Znečištění níže položených míst nánosy bahna a chemickými splachy.
Úlet postřiků (za větru).
Typ sousedních zemědělských činností.
Kouř, výpary a prach z blízké průmyslové výroby nebo dopravních komunikací, včetně velmi vytížených silnic.
Hmyz přilákaný plodinami, odpady nebo nakládáním s hnojem.
Napadání škůdci z okolních přírodních nebo chráněných oblastí.
Dopady na zemědělský
podnik
Page: 32 of 118
Rostlinná produkce
ČESKÁ VERZE 5.0
VYDÁNÍ 5.0-1 (V PŘÍPADĚ POCHYBNOSTÍ VIZ ANGLICKÁ VERZE.)
OBSAH
ODDÍL
CB.
ROSTLINNÁ PRODUKCE
CB. 1
SLEDOVATELNOST
CB. 2
ROZMNOŽOVACÍ MATERIÁL
CB. 3
MANAGEMENT PŮDY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ
CB. 4
APLIKACE HNOJIV
CB. 5
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
CB. 6
INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN
CB. 7
PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN
CB. 8
ZAŘÍZENÍ
ANNEX CB. 1 POKYNY PRO ODPOVĚDNÉ NAKLÁDÁNÍ S VODOU V ROSTLINNÉ PRODUKCI
ANNEX CB. 2 GLOBALG.A.P. - NÁSTROJE PRO INTEGROVANOU OCHRANU ROSTLIN
ANNEX CB. 3 ZÁSADY GLOBALG.A.P. – POUŽITÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN (PPP) V ZEMÍCH, KTERÉ POVOLUJÍ EXTRAPOLACI
160613_GG_IFA_CPCC_CB_V5_0-1_cz.-1.docx
ANNEX CB. 4 ZÁSADY GLOBALG.A.P. – ANALÝZA REZIDUÍ
ANNEX CB. 5 ZÁSADY GLOBALG.A.P. – ANALÝZA RIZIK PRO PŘEKROČENÍ HLADIN RERZIDUÍ
ANNEX CB. 6 ZÁSADY GLOBALG.A.P. – VIZUÁLNÍ KONTROLA A ZKOUŠKY FUNKČNOSTI APLIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ
Code Ref: IFA V5.0-1_February16; Česká verze
Kontrolní body a kritéria shody – Všechny zemědělské podniky
strana: 34 z 118
Nº
Kontrolní bod
CB.
ROSTLINNÁ PRODUKCE
CB. 1
SLEDOVATELNOST
Kritéria shody
Úroveň
Sledovatelnost ulehčuje stažení / odstranění potravin, květin a okrasných rostlin z trhu a umožňuje zákazníkům získat cílené a přesné informace o
dotyčném produktu.
CB. 1.1
Je registrovaný produkt GLOBALG.A.P. sledovatelný zpět a
dohledatelný z registrovaného podniku (a z dalších odpovídajících
oblastí), kde byl vypěstován a kde s ním případně bylo dále
nakládáno?
CB. 2
Existuje písemný identifikační systém a systém sledovatelnosti, který
umožňuje, že registrovaný produkt GLOBALG.A.P. lze vysledovat zpět k
registrovanému pěstiteli či v případě skupiny pěstitelů k registrované farmě
skupiny, nebo ho sledovat směrem k nejbližšímu zákazníkovi (jeden krok zpět
a jeden vpřed). Informace o sklizni musí být propojeny se záznamy o šarži
produktu nebo farmě určitého pěstitele. (Viz Všeobecné požadavky - Část II,
informace o oddělování u varianty 2). Případné manipulace s produktem musí
být do systému také zahrnuty. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
Výběr rozmnožovacího materiálu hraje důležitou roli ve výrobním procesu a využívání vhodných odrůd může pomoci snížit množství používaných
minerálních hnojiv a prostředků pro ochranu rostlin. Výběr rozmnožovacího materiálu je předpokladem pro zdravý růst rostlin a kvalitu produkce.
CB. 2.1
Kvalita a zdraví
Smyslem registrace odrůdy je poskytnout pěstitelům, zpracovatelům, obchodníkům a státním orgánům prostředky k dohledu, které zajistí, že zdravotní
a bezpečnostní požadavky jsou dodrženy a že informace týkající se pravosti odrůdy jsou k dispozici dozorovým orgánům, aby se zabránilo podvodům.
Cílem registrace odrůdy je chránit kupujícího osiva/sadby/sklizeného materiálu tím, že poskytuje základní ujištění, že použitý výchozí materiál odpovídá
oficiálnímu popisu odrůdy.
CB. 2.1.1
Existuje dokument zaručující, že osiva a rozmnožovací materiál
nakoupený během posledních 24 měsíců byl získán v souladu
s předpisy o registraci odrůd (pokud v dané zemi existuje povinná
registrace odrůd)?
Musí být dostupný dokument (např. prázdný obal od osiva, rostlinolékařský
pas, dodací list nebo faktura), který uvádí minimálně název odrůdy, číslo
šarže, dodavatele rozmnožovacího materiálu, a případně další informace o
kvalitě osiva (klíčivost, genetickou čistotu, fyzickou čistotu, zdravotní stav
apod.).
Materiál pocházející z množárny, která je certifikovaná podle modulu
Rostlinný rozmnožovací materiál GLOBALG.A.P., nebo podle ekvivalentního
schématu nebo má jinou uznanou certifikaci, je pokládaný za vyhovující.
strana: 35 z 118
Povinnost
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 2.1.2
Byl použitý rozmnožovací materiál získán v souladu s příslušnými
pravidly o duševním vlastnictví?
Pokud producent používá registrované odrůdy nebo podnože, na požádání
předloží písemné doklady osvědčující, že použitý rozmnožovací materiál byl
získán v souladu s příslušnými místními předpisy o duševním vlastnictví.
Může se jednat o licenční smlouvu (pro výchozí materiál, který nepochází ze
semen, ale z vegetativních částí), případně rostlinolékařský pas, nebo pokud
pas není požadován, dokument nebo obal od osiva, který uvádí minimálně
název odrůdy, číslo šarže, dodavatele rozmnožovacího materiálu a dodací list
nebo fakturu, které prokáží množství a identitu všech rozmnožovacích
materiálů použitých v posledních 24 měsících. Nelze N/A.
Povinnost
Pozn.: Databáze PLUTO UPOV (http://www.upov.int/pluto/en) a nástroj na
vyhledání odrůdy na webu CPVO (cpvo.europa.eu) uvádí seznam všech
odrůd na světě, spolu s jejich registračními detaily a podrobnostmi o ochraně
duševního vlastnictví podle odrůdy a země
CB. 2.1.3
Existuje funkční systém kontroly zdravotního stavu v podnikové
množárně?
CB. 2.2
Chemické ošetření a obalování
CB. 2.2.1
Je k zakoupenému rozmnožovacímu materiálu (osivo, podnože,
semenáčky, sazenice, řízky) přiložena informace o chemickém
ošetření provedeném dodavatelem?
strana: 36 z 118
Je zaveden kontrolní systém zahrnující monitorování viditelných známek
chorob a škůdců a aktuální záznamy monitoringu musí být k dispozici. Za
množárnu je považováno každé místo, kde se množí rostlinný materiál
(včetně výběru vlastního domácího roubovacího materiálu). Monitorovací
systém musí zahrnovat záznamy a identifikaci mateřských rostlin nebo pole
původní sklizně. Záznamy musí být pravidelné ve stanovených intervalech.
Pokud pěstované stromy nebo rostliny jsou zamýšleny pouze pro vlastní
použití (tj. ne na prodej), je to dostačující. Pokud jsou používány podnože,
musí být zvláštní pozornost věnována dokumentaci o původu podnoží.
Povinnost
Záznamy s názvy chemických přípravků použitých dodavatelem na
rozmnožovací materiál (např. vedení evidence/obaly od osiva, seznam
s názvy použitých přípravků na ochranu rostlin apod.) jsou k dispozici na
vyžádání. Dodavatel, který je držitelem certifikace podle modulu Rostlinný
rozmnožovací materiál GLOBALG.A.P., nebo podle ekvivalentního schématu
nebo má jinou uznanou certifikaci, je pokládaný za vyhovujícího kontrolnímu
bodu. NA pro trvalé porosty.
Povinnost
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 2.2.2
Je zaznamenáno použití přípravků na ochranu rostlin v množárně v
průběhu množení rostlin?
Jsou k dispozici záznamy o použití všech přípravků na ochranu rostlin v
podnikové množárně během období množení rostlin a zahrnují místo, datum,
obchodní jméno a aktivní látku, jméno operátora, schválení, odůvodnění,
množství a použité stroje.
Povinnost
CB. 2.3
Geneticky modifikované organismy (N/A pokud se nepoužívají žádné geneticky modifikované odrůdy)
CB. 2.3.1
Odpovídá pěstování a zkoušení GMO příslušné legislativě platné v
daném státě?
Registrovaný pěstitel či skupina registrovaných pěstitelů má kopie příslušných Klíčová
právních norem platných v zemi produkce a je s nimi v souladu. Musí být
povinnost
vedeny záznamy o specifických modifikacích anebo jednoznačná identifikace.
Musí se postupovat podle zvláštních agronomických postupů a pokynů
vedení.
CB. 2.3.2
Existují dostupné záznamy o pěstování geneticky modifikovaných
organismů?
Když jsou využívány GMO odrůdy anebo produkty získané genetickou
modifikací, jsou vedeny záznamy o jejich pěstování, použití nebo produkci
GMO odrůd nebo produktů odvozených z genetických modifikací.
Povinnost
CB. 2.3.3
Informovali pěstitelé své přímé odběratele o GMO statusu dodaných
produktů?
Musí být poskytnuty písemné důkazy o komunikaci a musí být možné ověřit,
že veškerý materiál dodaný přímému odběrateli je v souladu s požadavky
zákazníka.
Klíčová
povinnost
CB. 2.3.4
Je vytvořen plán pro manipulaci s GMO materiály (tj. s úrodou a
zkušebními materiály) popisující strategie pro snížení rizika
kontaminace (např. náhodné smíchání se sousedící ne-GMO úrodou)
a zachování integrity produktu?
Je dostupný písemný postup nakládání s GMO materiály a jejich skladování
(např. s úrodou a pokusným materiálem), aby se minimalizovalo nebezpečí
smíchání s konvenčním materiálem a aby byla zajištěna integrita produktu.
Povinnost
CB. 2.3.5
Jsou GMO plodiny skladovány odděleně od ostatních plodin, aby se
vyloučilo náhodné smíchání?
Musí být provedeno vizuální hodnocení integrity a identifikace skladování
GMO plodin.
Klíčová
povinnost
strana: 37 z 118
Nº
Kontrolní bod
CB. 3
MANAGEMENT PŮDY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTREDÍ
Kritéria shody
Úroveň
Správné hospodaření s půdou zajistí dlouhodobou úrodnost půdy, podpoří výnosy a přispěje k rentabilitě. Nepoužije se v případě plodin, které nejsou
pěstovány přímo v půdě (např. hydroponické nebo hrnkové rostliny).
CB. 3.1
Má producent zpracovaný plán půdního managementu?
Producent musí prokázat, že byla věnována pozornost výživovým potřebám
plodin a udržení půdní úrodnosti. Záznamy o analýzách anebo literatura pro
konkrétní plodinu musí být k dispozici o důkaz.
Povinnost
Pěstitelé květin a okrasných rostlin musí provést výpočet alespoň jednou pro
každou jednotlivou sklizeň a na odůvodněném pravidelném základě (např.
každé dva týdny v uzavřeném systému) pro kontinuálně sklízené rostliny.
(Analýzy mohou být prováděny vnitropodnikovým vybavením nebo mobilními
kity). Nelze N/A.
CB. 3.2
Byly pro podnik zpracovány půdní mapy?
Pro všechny pozemky byl zjištěn půdní typ na základě půdního profilu nebo
analýzy půdy nebo místních (regionálních) map půdních typů.
CB. 3.3
Využívá se, kde je to možné, systém rotace plodin při pěstování
jednoletých plodin
Rotace jednoletých plodin, využívaná pro zlepšování půdní struktury a
Povinnost
omezení půdních chorob a škůdců, může být ověřena z dat výsadby anebo ze
záznamů o aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Záznamy mají existovat pro
předchozí dva roky rotace.
CB. 3.4
Používají se postupy pro zlepšování nebo udržování půdní struktury a
eliminaci zhutňování půdy?
Existuje důkaz o používaných postupech vhodných pro danou půdu, které
případně mohou minimalizovat, izolovat nebo vyloučit zhutňování půdy apod.
(např. pěstování hluboko kořenících zelených plodin, odvodnění, hluboká
orba, použití pneumatik s nízkým tlakem, kolejové řádky, trvalé vyznačení
řádků, zabránění orby uvnitř řádku, zbahnění, zhutňování).
Povinnost
CB. 3.5
Používá pěstitel kultivační techniky, které snižují možnost půdní
eroze?
Existuje důkaz o kontrolních postupech a nápravných opatřeních (např.
mulčování, příčné řádkové technologie na svazích, drenáže, setí trávy nebo
zeleného hnojení, stromy a keře na hranicích pozemků atd.) pro minimalizaci
půdní eroze (např. vodou, větrem).
Povinnost
CB. 3.6
Zohledňuje pěstitel příspěvek nutričních látek z použitého organického
hnojení?
Provádí se analýza vneseného zdroje nebo se použijí uznávané standardní
hodnoty pro zohlednění obsahu NPK nutrientů (dusík N, fosfor P, draslík K)
v aplikovaném organickém hnojení, aby se předešlo kontaminaci půdy.
Povinnost
strana: 38 z 118
Doporučení
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 3.7
Uchovává pěstitel záznamy o rychlosti setí/sadby a datu osevu/sadby?
Záznamy o setí/výsadbě, rychlosti/hustotě a datu musí být uchovány a být
dostupné.
Povinnost
CB. 4
APLIKACE HNOJIV
Postupy při rozhodování o hnojení zahrnují rozvahu o potřebách plodin. Nutrienty musí být pro plodiny v pěstebním substrátu nebo půdě dostupné a
hnojení je často nezbytné. Musí se dodržovat správné postupy, které optimalizují použití a způsob skladování, aby se vyloučily ztráty a kontaminace.
CB. 4.1
Pokyny k množství a typu hnojiva
CB. 4.1.1
Jsou doporučení pro použití hnojiv (organických nebo minerálních)
vydávána kompetentní a kvalifikovanou osobou?
CB. 4.2
Záznamy o hnojení
Pokud záznamy o hnojení ukazují, že odborně odpovědnou osobou
stanovující množství a typ hnojiv (organických i minerálních) je externí
poradce, musí být doloženo jeho školení a odborná způsobilost oficiální
kvalifikací, odborným školením apod., pokud se jedná o zaměstnance
vykonávajícího tuto činnost v rámci kompetentní organizace (např. oficiální
poradenská služba).
Pokud záznamy o hnojení ukazují, že odborně odpovědnou osobou
stanovující množství a typ hnojiv (organických nebo minerálních) je pěstitel,
zkušenosti musí být doplněny odbornými znalostmi (např. přístupem
k příslušné technické literatuře, účastí v odborném školení apod.) anebo
využitím vhodných nástrojů (software, vlastní detekční metody apod.).
Povinnost
Od 4.2.1 po 4.2.6: Jsou v záznamech o všech aplikacích půdních a listových hnojiv, jak organických tak minerálních, uvedeny následující
podrobnosti:
CB. 4.2.1
Označení pole, sadu nebo skleníku a plodinu?
Musí být uchovány záznamy o každé aplikaci hnojiv, s uvedením
geografických údajů a názvů či označení pole, sadu či skleníků, kde se
registrované plodiny nacházejí. Záznamy musí být uchovány rovněž pro
hydroponické pěstování a hnojivé závlaze. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 4.2.2
Datum aplikace?
Přesné datum (den, měsíc a rok) aplikace je specifikováno v záznamech o
všech aplikacích hnojiv. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 4.2.3
Typ použitého hnojiva?
Obchodní jméno, typ hnojiva (např. NPK) a koncentrace (např. 17-17-17) jsou
specifikovány v záznamech o všech aplikacích hnojiv. Nelze N/A.
Povinnost
strana: 39 z 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 4.2.4
Aplikované množství?
Hmotnost nebo objem aplikovaného výrobku vztaženého na jednotku plochy
nebo počet rostlin nebo časovou jednotku na objem hnojivé zálivky jsou
specifikovány v záznamech o všech aplikacích hnojiv. Skutečná aplikovaná
dávka musí být zapsaná, protože nemusí být nutně shodná s doporučeným
množstvím. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 4.2.5
Způsob aplikace?
Použitý způsob anebo zařízení jsou specifikovány v záznamech o všech
aplikacích hnojiv.
V případě, že způsob aplikace nebo zařízení je vždycky stejné, je přípustné
zaznamenat tyto podrobnosti pouze jednou. Pokud existují různá zařízení,
jsou individuálně identifikována. Metody mohou být např. pomocí závlah nebo
mechanickým rozmetáním. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 4.2.6
Informace o operátorovi?
Jméno pracovníka, který aplikoval hnojivo, je specifikováno v záznamech o
Povinnost
všech aplikacích hnojiv.
Jestliže všechny aplikace provádí jedna a táž osoba, je přípustné zaznamenat
podrobnosti o ní jenom jednou.
Pokud hnojení provádí skupina pracovníků, každého z nich je třeba uvést
v záznamech. Nelze N/A.
CB. 4.3
Skladování hnojiv
Od 4.3.1 do 4.3.7: Jsou všechna hnojiva skladovaná:
CB. 4.3.1
Odděleně od přípravků na ochranu rostlin?
Minimálním požadavkem je předejít fyzické křížové kontaminaci mezi hnojivy
(organickými a minerálními) a přípravky na ochranu rostlin pomocí fyzické
bariéry (zeď, plech apod.). Pokud jsou hnojiva aplikována společně s
prostředky na ochranu rostlin (např. mikroprvky nebo listová hnojiva) a jsou
zabalena v uzavřeném obalu, mohou být skladována společně s přípravky na
ochranu rostlin.
Povinnost
CB. 4.3.2
V uzavřeném prostoru?
Uzavřený prostor je vhodnou ochranou pro všechna minerální hnojiva (např.
prášková, granulovaná či kapalná) před vlivy počasí (např. slunce, mráz a
déšť, vysoké teploty). Na základě analýzy rizik (typ hnojiva, povětrnostní
podmínky, délka skladování a umístění), plastové obaly mohou být přijatelné.
Je dovoleno skladování vápna a sádry na poli. Objemná tekutá hnojiva se
mohou skladovat venku v kontejnerech nejvýše po dobu uvedenou ve
skladovacích podmínkách stanovených v bezpečnostním listu hnojiva.
Povinnost
strana: 40 z 118
Úroveň
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
CB. 4.3.3
V čistém prostředí?
Minerální hnojiva (např. prášková, granulovaná či kapalná), jsou skladována v Povinnost
prostředí, kde nejsou žádné odpady, neposkytují místo k hnízdění hlodavců a
kde přelité a unikající kapaliny mohou být odstraněny.
CB. 4.3.4
Na suchém místě?
Skladovací prostory pro všechna minerální hnojiva (např. prášková,
granulovaná či kapalná) jsou dostatečně odvětrávána, bez vnikání dešťové
vody a přílišné kondenzace. Nesmí se skladovat přímo na holé zemi,
s výjimkou vápna a sádry.
Povinnost
CB. 4.3.5
Odpovídajícím způsobem, který omezuje riziko kontaminace vodních
zdrojů?
Všechna minerální hnojiva jsou skladována způsobem, který představuje
minimální riziko kontaminace vodních zdrojů. Kontejnery/tanky na kapalná
hnojiva musí být bezpečně ohrazeny nepropustnou barierou s kapacitou
zádrže 110 % objemu největšího kontejneru, pokud místní legislativa
nestanoví jinak.
Povinnost
CB. 4.3.6
Odděleně od sklizených plodin?
Hnojiva nesmí být skladována společně se sklizenými produkty.
Klíčová
povinnost
CB. 4.3.7
Je dostupný aktuální soupis skladovaných hnojiv nebo skladové
kalkulace udávající příchozí hnojiva a záznamy o použití?
Soupis skladových položek (druh a množství skladovaných hnojiv) se musí
aktualizovat do měsíce po pohybu ve skladu (příjem a výdej). Aktualizace
zásob se může vypočítat registrací dodávek (faktury nebo jiné záznamy o
příchozích hnojivech) a použití (ošetření/aplikace), ale musí být pravidelná
kontrola aktuálního stavu, aby se vyloučily odchylky při výpočtech.
Povinnost
CB. 4.4
Organická hnojiva
CB. 4.4.1
Nepoužívají se u pěstitele čistírenské kaly z lidských sídlišť?
Žádné zpracované nebo nezpracované lidské čistírenské kaly se pro
pěstování plodin registrovaných pod GLOBALG.A.P. na farmě nepoužívají.
Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
strana: 41 z 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 4.4.2
Byla před aplikací provedena analýza rizik pro organická hnojiva,
zahrnující zhodnocení jejich zdroje, charakteristiky a předpokládaného
užití?
Jsou dostupné písemné důkazy prokazující, že pro použití organických hnojiv
byla provedena analýza rizik z hlediska bezpečnosti potravin a životního
prostředí a že alespoň následující rizika byla vzata v úvahu:
• typ organického hnojiva,
• metoda zpracování při získávání organických hnojiv,
• mikrobiologická kontaminace (rostlinné a lidské patogeny),
• přítomnost plevelů a semen,
• obsah těžkých kovů,
• načasování aplikace
• umístění organického hnojiva (např. přímý kontakt s jedlou částí
plodiny, půdou mezi plodinami atd.).
Týká se to rovněž substrátů z bioplynových zařízení.
Povinnost
CB. 4.4.3
Jsou organická hnojiva skladována způsobem, který minimalizuje
riziko znečištění životního prostředí?
Statková hnojiva musí být skladována na určeném místě. Přiměřená opatření
odpovídající analýze rizik v AF 1.2.1 musí zabránit kontaminaci povrchových
vod (jako je betonové dno a zdi, speciálně postavená nepropustná jímka atd.)
nebo musí být skladovány nejméně 25 m od povrchových vodních zdrojů.
Povinnost
CB. 4.5
Obsah nutrientů v minerálních hnojivech
CB. 4.5.1
Je známý obsah hlavních nutrientů (NPK) v použitých hnojivech?
Písemné doklady/etikety udávající obsah hlavních nutrientů (nebo uznané
standardní hodnoty) jsou dostupné pro všechna hnojiva použitá pro
registrované plodiny GLOBALG.A.P. během posledních 24 měsíců.
Povinnost
CB. 4.5.2
Je pro nakoupená minerální hnojiva k dispozici písemný doklad o
chemickém složení včetně obsahu těžkých kovů?
Jsou dostupné písemné doklady udávající chemické složení včetně obsahu
těžkých kovů pro všechna minerální hnojiva použitá na registrované plodiny
GLOBALG.A.P. během posledních 12 měsíců.
Doporučení
CB. 5
VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Voda je nedostatkový přírodní zdroj a zavlažování musí být navrženo a plánováno s ohledem na počasí anebo s použitím technického zařízení, které
zajistí efektivní využití závlahové vody. Více informací ohledně odpovědného využívání vody viz Příloha CB 1.
strana: 42 z 118
Kontrolní bod
CB. 5.1
Plánování závlah
CB. 5.1.1
Jsou systematicky používány předpovědní nástroje pro výpočet a
optimalizaci potřebného množství vody pro plodiny?
CB. 5.2
Řízení závlah a hnojivých závlah
CB. 5.2.1
Byla zpracována analýza rizik s ohledem na environmentální otázky a
vodní hospodářství na farmě a byla přezkoumána vedením během
uplynulých 12 měsíců?
Nº
strana: 43 z 118
Kritéria shody
Úroveň
Pěstitel může prokázat, že požadavky plodin na závlahu jsou počítány na
Povinnost
základě dat (např. data místního zemědělského institutu, měření srážek,
drenážní pokusy pro substrát, měření výparu, měření vodní kapacity, tj. určení
% vlhkosti v půdě). Pokud jsou instalovány podnikové předpovědní nástroje,
musí být udržovány, aby se zaručila jejich účinnost a dobrý technický stav.
N/A pouze pro produkci zcela závislou na dešti.
Existuje písemná analýza rizik, která identifikuje environmentální dopady
použití vodních zdrojů, distribučního a závlahového systému a mytí plodin.
Navíc analýza rizik musí zohlednit dopad vlastních zemědělských aktivit na
okolní životní prostředí, pokud je známo, že tyto informace jsou dostupné.
Analýza rizik musí být vypracována, plně zavedena a musí být vedením
každoročně prověřena a schválena. Pro bližší informace viz Příloha AF. 1
(Zásady analýzy rizik – obecně) a Příloha CB. 1 (Zásady pro podnikové vodní
hospodářství). Nelze N/A.
Povinnost
(Bude Klíčovou
povinností od 1.
července 2017)
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 5.2.2
Existuje plán vodního hospodářství, který určuje vodní zdroje a
opatření zajišťující efektivní využívání a který byl schválen vedením
podniku během posledních 12 měsíců?
Existuje písemný a zavedený akční plán, schválený vedením během
posledních 12 měsíců, který identifikuje vodní zdroje a opatření zajišťující
efektivní využívání.
Povinnost
(Bude Klíčovou
povinností od 1.
července 2017)
Plán musí obsahovat jednu nebo více z následujících informací: mapy (viz AF
1.1.1), fotografie, kresby (ruční nákresy jsou přijatelné) nebo další prostředky
identifikace umístění vodních zdrojů, trvalé přípojky a tok vodního systému
(včetně zádržného systému, rezervoárů nebo jakékoli vody jímané pro
opakované použití).
Permanentní přípojky, včetně jímek, propustí, rezervoárů, ventilů, záklopek a
dalších nadzemních zařízení, která tvoří kompletní zavlažovací systém, musí
být zdokumentována způsobem, který umožní jejich lokalizaci na poli. Plán
musí rovněž hodnotit potřebu údržby zavlažovacího zařízení. Musí být
zajištěno školení anebo doškolování obsluhy odpovědné za dohled a
výkonnost. Musí být zahrnuty krátkodobé a dlouhodobé plány na zlepšení a
stanoveny lhůty pro odstranění nedostatků. Může se jednat o individuální plán
nebo o regionální aktivitu, které se může podnik účastnit nebo je do takové
aktivity zahrnut.
CB. 5.2.3
Jsou vedeny záznamy o spotřebě vody pro zavlažování a hnojivé
závlahy plodin a pro předchozí cykly individuálních plodin se
zaznamenaným celkovým použitým objemem?
strana: 44 z 118
Pěstitel musí udržovat záznamy o použití vody pro závlahy a hnojivé závlahy
plodin, které obsahují datum, trvání cyklu, aktuální nebo odhadovaný průtok a
objem (vztaženo na vodoměr nebo na zavlažovací jednotku), měsíčně
aktualizované a založené na plánu vodního hospodářství a celkové roční
spotřebě. Mohou to být také hodiny provozu systému pracujícího na bázi
načasování průtoku.
Povinnost
Nº
Kontrolní bod
CB. 5.3
Kvalita vody
CB. 5.3.1
Je používání upravené odpadní vody v předsklizňových činnostech
odůvodněno analýzou rizik?
Kritéria shody
Úroveň
Neupravená odpadní voda není používaná pro závlahy/ hnojivé závlahy ani
pro jiné předsklizňové aktivity.
Klíčová
povinnost
Pokud se používá upravená odpadní voda nebo regenerovaná voda, její
kvalita musí splňovat požadavky WHO publikované v příručce Guidelines for
the Safe Use of Wastewater and Excreta in Agriculture and Aquaculture 2006.
Také pokud je důvod k domněnce, že voda může pocházet
z kontaminovaného zdroje, (např. z výše položené vesnice apod.), pěstitel
musí prokázat na základě analýzy, že voda splňuje požadavky příručky WHO
nebo místní legislativy pro závlahovou vodu. Nelze N/A.
Byla provedena analýza rizik pro fyzické a chemické znečištění vody
používané v předsklizňových činnostech (např. závlahy/hnojivé
závlahy, mytí, postřiky) a byla přezkoumána vedením během
posledních 12 měsíců?
CB. 5.3.2
Musí být zpracována a popsána analýza rizik zohledňující minimálně
následující:
- Identifikace vodních zdrojů a výsledky jejich dřívějších analýz (pokud
existují).
- Metody použití (viz např. Přílohu CB. 1).
- Načasování použití vody (během růstové fáze plodin).
- Kontakt vody s plodinami.
- Charakteristiky plodin a růstové fáze.
- Čistota vody používané pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Přípravky
musí být smíseny s vodou, jejíž kvalita nesnižuje účinnost aplikace. Každá
rozpuštěná půda, organická látka nebo minerály ve vodě mohou neutralizovat
účinné látky. Pro správný postup musí pěstitel získat potřebné informace o
kvalitě vody z produktového listu, z literatury poskytnuté výrobcem chemikálie,
nebo musí vyhledat pomoc kvalifikovaného agronoma.
Analýza rizik musí být přezkoumána vedením každý rok a aktualizována vždy,
když nastane změna v systému nebo nastane situace, která by mohla přivodit
možnost kontaminace systému. Analýza rizik musí řešit potenciální fyzická
(např. nadměrné nasátí sedimentu, smetí, plastických obalů, lahví) a
chemická nebezpečí a postupy ovládání nebezpečí pro systém distribuce
vody.
strana: 45 z 118
Povinnost
Úroveň
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
CB. 5.3.3
Je voda používaná pro předsklizňové činnosti analyzována frekvencí
plynoucí z analýzy rizik (CB 5.3.2) s ohledem na aktuální specifické
oborové standardy?
Analýza vody musí být součástí plánu vodního hospodářství, jak vyplývá
Povinnost
z analýzy rizik pro vodu a z aktuálních oborově specifických standardů nebo
příslušných předpisů pro pěstování plodin. Musí existovat písemný postup pro
analýzu vody během pěstování a sklizně, který specifikuje frekvenci
vzorkování, kdo odebírá vzorky, kde jsou vzorky odebírány, jak jsou
shromažďovány, typ analýzy a kritéria přijatelnosti.
N/A pro podobor Květiny a okrasné rostliny.
CB. 5.3.4
V souladu s analýzou rizik v CB 5.3.2 a aktuálními oborově
specifickými standardy, zahrnuje laboratorní analýza chemickou a
fyzickou kontaminaci a je laboratoř akreditovaná podle ISO 17025
nebo schválená kompetentními národními orgány pro analýzu vody?
Pokud podle analýzy rizik a aktuálních oborově specifických norem existuje
riziko kontaminace, laboratorní analýza zajistí zápis o příslušné identifikované
chemické nebo fyzické kontaminaci.
Jsou k dispozici výsledky analýzy z příslušné laboratoře akreditované podle
ISO 17025 nebo ekvivalentního standardu, nebo laboratoře schválené pro
analýzu vody místními kompetentními orgány
N/A pro podobor Květiny a okrasné rostliny.
Povinnost
CB. 5.3.5
Jsou nápravná opatření založená na nepříznivých výsledcích z analýzy Kde je třeba, jsou nápravná opatření a dokumentace k dispozici jako součást
rizik přijata před následující sklizní?
plánu vodního hospodářství, jak byla identifikována v analýze rizik pro vodu a
v aktuálních oborově specifických standardech. NA pro podobor Květiny a
okrasné rostliny.
Povinnost
CB. 5.4
Zásobování vodou pro závlahy / hnojivé závlahy
CB. 5.4.1
Kde je to úředně požadováno, je k dispozici platné povolení pro
veškeré čerpání vody, infrastruktury pro jímání a použití vody na farmě
a případně následné vypouštění vody?
CB. 5.4.2
Pokud povolení k čerpání udává konkrétní restrikce, potvrzují záznamy Není neobvyklé, že v povolení k čerpání jsou stanoveny konkrétní podmínky
o čerpání a vypouštění, že vodní hospodářství je s nimi v souladu?
jako hodinové, denní, týdenní, měsíční nebo roční odběry nebo použité
průtoky. Musí být vedeny a udržovány záznamy dokládající, že tyto podmínky
se dodržují.
strana: 46 z 118
Existuje platné povolení vydané příslušným kompetentním orgánem pro
Povinnost
veškeré čerpání vody; pro infrastrukturu jímání vody; pro veškeré použití vody
v podniku včetně (ale ne výlučně) zavlažování, pracích a flotačních postupů; a
kde je to úředně vyžadováno, pro vypouštění vody do řek nebo jiných
environmentálně citlivých oblastí. Povolení musí být k dispozici při inspekci a
být časově platné.
Klíčová
povinnost
Nº
Kontrolní bod
CB. 5.5
Zařízení na jímání vody
CB. 5.5.1
Existují zařízení pro jímání vody a jsou v dobrém stavu, aby se využila
období s nejvyšší dostupností vody?
CB. 6
INTEGROVANÁ OCHRANA ROSTLIN
Kritéria shody
Úroveň
Pokud je podnik umístěn v oblastech se sezónní dostupností vody, existují
zařízení na jímání vody pro její použití v obdobích, kdy je dostupnost vody
nízká. Pokud je třeba, jsou úředně povolena, v dobrém technickém stavu a
přiměřeně oplocena a zajištěna proti haváriím
Doporučení
Integrovaná ochrana rostlin (IPM) vyžaduje dobrou orientaci ve všech metodách kontroly škůdců a následném použití vhodných opatření pro potlačení
rozvoje populací škůdců, a v používání přípravků na ochranu rostlin a dalších zásahů v ekonomicky rozumné míře při snížení nebo minimalizaci
negativního vlivu na lidské zdraví a životní prostředí. Byl vypracován IPM nástroj (Příloha CB. 2), který nabízí alternativní postupy pro aplikaci IPM
technologií v komerční produkci zemědělských a zahradnických plodin. Vzhledem k přírodní variabilitě rozvoje škůdců na různých plodinách a
územích. Každý IPM systém musí být zaveden v kontextu místních fyzikálních (klimatických, topografických atd.), biologických (výskyt škůdců a
přirozených nepřátel atd.) a ekonomických podmínek.
CB. 6.1
Byly znalosti pro zavádění systému IPM získány školením nebo
pomocí poradce?
Pokud se využívá pomoci externího poradce, musí být jeho vyškolení a
technická kompetence prokázána oficiální kvalifikací, speciálním školením
atd., pokud není zaměstnán pro tento účel u kompetentní organizace (např.
oficiální poradenský servis). Pokud je odborně odpovědnou osobou pěstitel,
zkušenosti musí být doplněny technickými příručkami (např. přístup k IPM
technické literatuře, účast na speciálním školení atd.) anebo použitím nástrojů
(softwaru, detekčních metod přímo na farmě atd.)
Povinnost
Od CB 6.2 do 6.5: Může pěstitel doložit zaváděcí činnosti, které lze zařadit do kategorie:
CB. 6.2
"Prevence"?
Pěstitel musí prokázat zavedení alespoň dvou činností pro každou
Klíčová
registrovanou plodinu, spočívajících v přijetí pěstebních postupů, které mohou povinnost
snížit výskyt a intenzitu napadení škůdci, a tím snížit potřebu zásahu.
CB. 6.3
"Pozorování a monitoring"?
Pěstitel musí prokázat a) zavedení alespoň dvou aktivit na každou
registrovanou plodinu, které určují, kdy a do jaké míry jsou přítomni škůdci a
jejich přirození nepřátelé a b) použití této informace k plánování a volbě
potřebného ochranného zásahu.
strana: 47 z 118
Klíčová
povinnost
Úroveň
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
CB. 6.4
"Zákrok"?
Pěstitel musí prokázat, že v situaci, kdy napadení škůdcem negativně
Klíčová
ovlivňuje ekonomickou hodnotu plodin, bude použita specifická metoda pro
povinnost
kontrolu škůdce. Pokud možno, musí se zvážit nechemický zákrok. N/A pokud
pěstitel nepotřeboval zasahovat.
CB. 6.5
Jsou dodržována doporučení pro předcházení rezistenci, uvedená na
etiketě nebo v jiných informacích, aby se udržela účinnost dostupných
přípravků na ochranu rostlin?
Pokud přítomnost škůdců, chorob a plevelů vyžaduje opakované ošetření
plodin, existuje důkaz, že antirezistentní doporučení (pokud jsou dostupná)
byla dodržena.
CB. 7
PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN
Povinnost
V situacích, kdy napadení škůdci negativně ovlivní ekonomickou hodnotu plodin, bude možná nutné zakročit pomocí konkrétních postupů ochrany
rostlin, včetně použití přípravků na ochranu rostlin (PPP). Správné použití, manipulace a uskladnění těchto přípravků je nezbytné.
CB. 7.1
Výběr přípravku na ochranu rostlin
CB. 7.1.1
Je k dispozici aktuální seznam používaných přípravků na ochranu
rostlin autorizovaných v zemi pěstitele pro použití na právě pěstované
rostliny?
Pěstitel má seznam obchodních názvů přípravků na ochranu rostlin (včetně
Povinnost
složení jejich účinné složky a cílových organismů) povolených pro plodiny,
které jsou nebo byly pěstované v rámci GLOBALG.A.P. během posledních 12
měsíců.
CB. 7.1.2
Používá producent pouze takové přípravky na ochranu rostlin, které
jsou v současné době v dané zemi povolené pro použití na cílovou
plodinu (tj. pokud takový úřední registrační postup existuje)?
Všechny použité přípravky na ochranu rostlin jsou oficiálně v současné době
schválené a povolené příslušnou státní organizací v zemi aplikace. Kde
neexistuje oficiální registrace, použije se příručka GLOBALG.A.P. (Příloha
CB. 3) zaměřená na tuto problematiku a příručka FAO International Code of
Conduct on the Distribution and Use of Pesticides. Viz také Příloha CB. 3 pro
případy, kdy se producent zapojí do oficiálních polních pokusů ke schválení
přípravku místní vládou. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
CB. 7.1.3
Je použitý přípravek na ochranu rostlin vhodný k danému účelu ve
shodě s doporučením na etiketě výrobku?
Všechny přípravky na ochranu rostlin použité na plodiny jsou vhodné a jejich
použití je odůvodněné (dle doporučení na etiketě výrobku nebo podle
oficiálního seznamu registrovaných přípravků) pro škůdce, choroby, plevele
nebo cíl zásahu ochranného přípravku. Pokud pěstitel používá přípravek
jinak, než je uvedeno na etiketě, musí být k dispozici povolení pro takové
použití na danou plodinu v dané zemi. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
strana: 48 z 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 7.1.4
Jsou uloženy faktury za nákup přípravků na ochranu rostlin?
Faktury nebo části obalů od všech přípravků na ochranu rostlin použitých
nebo skladovaných musí být uchovány pro záznamy a být k dispozici v době
externí inspekce. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.2
Poradenství v množství a druhu přípravku na ochranu rostlin
CB. 7.2.1
Provádí volbu přípravku na ochranu rostlin kompetentní osoby?
Pokud je ze záznamů zřejmé, že odborně odpovědnou osobou za volbu
přípravků na ochranu rostlin je kvalifikovaný konzultant, musí být jeho
odborná způsobilost prokázána buď příslušným vzděláním, nebo certifikátem
o absolvování příslušných školení. Faxy a e-maily poradců, státních orgánů
atd. jsou přípustné.
Pokud záznamy ukazují, že odborně odpovědnou osobou za volbu přípravků
na ochranu rostlin je pěstitel, jeho zkušenosti musí být doplněny odbornými
znalostmi, prokázanými technickou dokumentací (např. odbornou literaturou,
účastí v odborném školení apod.).
Klíčová
povinnost
CB. 7.3
Záznamy o aplikaci
CB. 7.3.1
Jsou záznamy o aplikaci přípravků na ochranu rostlin uchovávány a
obsahují minimálně následující informace:
- Název plodiny anebo odrůdy
- Místo aplikace
- Datum a čas ukončení aplikace
- Obchodní jméno přípravku a aktivní látku
- Ochrannou lhůtu
Všechny zápisy o aplikaci přípravku na ochranu rostlin musí specifikovat:
Klíčová
- Ošetřenou plodinu anebo odrůdu. Nelze N/A.
povinnost
- Geografickou polohu, jméno nebo referenční údaje podniku a pole, sadu
nebo skleníku, kde se plodina nachází. Nelze N/A.
- Přesná data (den/měsíc/rok) a čas ukončení aplikace. Skutečné datum
aplikace (poslední den, pokud ošetření trvalo déle než jeden den) musí být
zaznamenáno. Pěstitel nemusí zaznamenávat časy ukončení, ale v tom
případě se předpokládá, že ošetření bylo ukončeno na konci zaznamenaného
dne. Tato informace se musí použít při kontrole dodržení ochranných lhůt.
Nelze N/A.
- Úplný obchodní název (včetně složení) a aktivní látka nebo cílový
organismus včetně jeho vědeckého názvu. Aktivní látka musí být
zaznamenána nebo musí být možné ji určit na základě informací k obchodní
značce. Nelze N/A.
- Ochranná lhůta byla zaznamenána pro všechny přípravky na ochranu
rostlin, u nichž jsou tyto lhůty uvedeny na etiketě, nebo pokud nejsou na
etiketě, jak je určeno v oficiálních zdrojích. Nelze N/A, kromě certifikace oboru
Květiny a okrasné rostliny.
Od 7.3.2 do 7.3.7: Jsou záznamy o všech aplikacích přípravků na ochranu rostlin uchovávány a obsahují také následující informace:
strana: 49 z 118
Úroveň
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
CB. 7.3.2
Operátor?
Musí být zaznamenáno celé jméno anebo podpis odpovědné osoby, která
Povinnost
provádí ošetření přípravky na ochranu rostlin. Pro elektronický softwarový
systém musí být zavedena opatření, která zaručí autenticitu zápisů. Pokud
všechny aplikace provádí jedna osoba, je přijatelné zaznamenat osobní data
této osoby jen jednou. Pokud ošetření provádí tým pracovníků, všichni by měli
být uvedeni v záznamech. Nelze N/A.
CB. 7.3.3
Odůvodnění ošetření?
Názvy škůdců, chorob anebo plevelů, na které byly použity přípravky na
ochranu rostlin, jsou uvedeny v záznamech o všech aplikacích těchto
přípravků. Pokud se použijí obecná jména, musí odpovídat názvům
uvedeným na etiketě. Nelze N/A.
CB. 7.3.4
Odborné schválení aplikace?
Odborně odpovědná osoba, která rozhoduje o použití a o dávkování přípravků Povinnost
na ochranu rostlin je uvedena v záznamech. Pokud jedna a táž osoba
schvaluje všechny aplikace, je přijatelné specifikovat tuto osobu jenom
jednou. Nelze N/A.
CB. 7.3.5
Množství aplikovaného přípravku?
Všechny záznamy o aplikaci přípravků na ochranu rostlin uvádějí množství
aplikovaného přípravku v hmotnosti nebo objemu nebo celkové množství
vody (nebo jiného nosného media) a dávku v g/l nebo v mezinárodně
uznávaných jednotkách pro přípravky na ochranu rostlin. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.3.6
Použité technické zařízení?
Všechny záznamy o aplikaci přípravků na ochranu rostlin uvádějí typ
použitého zařízení (např. zádové postřikovače, vysokoobjemové, ULV
aplikátor, pomocí zavlažovacího zařízení, práškování, mlžení, letecky nebo
jinou metodou) pro všechny aplikované ochranné přípravky (pokud se
používají různá zařízení, specifikují se individuálně). Pokud se používá jedno
stále stejné zařízení (např. jenom jeden ramenový postřikovač), je možné ho
specifikovat pouze jednou. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.3.7
Počasí v době aplikace?
Místní aktuální počasí (např. vítr, slunečno/zataženo, vlhkost) ovlivňuje
Povinnost
účinnost ošetření nebo úlet na sousední plodiny, proto musí být zaznamenáno
pro všechny aplikace ochranných přípravků. Záznam může být formou
piktogramů se zaškrtávacími políčky, textové informace nebo jiného
schůdného systému. N/A pro chráněné plodiny.
strana: 50 z 118
Povinnost
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB 7.3.8
Přijal pěstitel aktivní opatření pro zabránění úletu pesticidů na
sousední pozemky?
Pěstitel musí přijmout aktivní opatření pro vyloučení rizika úletu pesticidů
z vlastních pozemků na sousední produkční pozemky. Může se jednat (ale ne
výlučně) o povědomí o plodinách, které se v sousedství pěstují, údržbu
postřikovačů apod.
Povinnost
CB 7.3.9
Přijal pěstitel aktivní opatření pro zabránění úletu pesticidů ze
sousedních pozemků?
Pěstitel musí přijmout aktivní opatření pro vyloučení rizika úletu pesticidů
z přilehlých pozemků např. dohodou a organizací vzájemné komunikace
s pěstiteli ze sousedních pozemků, aby se vyloučilo riziko nežádoucího úletu
pesticidů, výsadbou rostlinných nárazníkových pásů na okraji produkčních
polí a zvýšeným vzorkováním pesticidů na těchto polích. N/A pokud není
riziko identifikováno.
Doporučení
CB. 7.4
Ochranné lhůty (netýká se Květin a okrasných rostlin)
CB. 7.4.1
Jsou dodržovány ochranné lhůty?
CB. 7.5
Likvidace přebytků aplikační směsi
CB. 7.5.1
Jsou přebytky aplikačních směsí a výplachy zásobníků likvidovány
způsobem, který neohrozí bezpečnost potravin a životní prostředí?
strana: 51 z 118
Producent musí prokázat, že při každé aplikaci ochranného přípravku na
Klíčová
plodiny byly dodrženy ochranné lhůty před sklizní, a to prostřednictvím
povinnost
jednoznačných záznamů o aplikaci přípravků na ochranu rostlin a datu sklizně
z dotčených lokalit. Zejména v případě kontinuální produkce jsou zavedeny
vhodné systémy na poli, v sadu nebo skleníku (např. výstražná znamení,
datum aplikace apod.) zajišťující dodržování ochranných lhůt. Viz CB 7.6.4.
Nelze N/A, s výjimkou produkce v oboru Květiny a okrasné rostliny.
Použití přebytků postřiků a vody z výplachů zásobníků na plodiny je
Povinnost
přednostním řešením, pokud není překročena celková doporučená dávka.
Přebytky mixů a výplachy zásobníků musí být zlikvidovány tak, aby neohrozily
ani bezpečnost potravin, ani životní prostředí. Záznamy jsou uchovány. Nelze
N/A.
Kontrolní bod
CB. 7.6
Analýza reziduí přípravků na ochranu rostlin (N/A pro produkci v oboru Květiny a okrasné rostliny)
CB. 7.6.1
Může pěstitel prokázat, že má informace o maximálních limitech
reziduí (MLR) v cílových zemích (tj. na zamýšleném cílovém trhu)?
Pěstitel nebo jeho odběratel musí mít aktuální seznam povolených MLR pro
všechny cílové trhy, na kterých chce produkty prodávat (trhy domácí i
zahraniční). Hodnoty MLR se zjistí buď prokázáním komunikace se
zákazníky, kteří potvrdí zamýšlený obchod, nebo výběrem určité země (nebo
skupiny zemí), kam se plánuje prodej, a předložením důkazu o shodě
sledovaných reziduí s hodnotami MLR v daných zemích. Pokud se jedná o
společný prodej do skupiny zemí, musí být systém kontroly reziduí v souladu
s nejpřísnějšími požadavky na MLR v dané skupině. Viz Příloha CB. 4
Analýza reziduí.
Klíčová
povinnost
CB. 7.6.2
Byla přijata opatření, aby byly dodrženy povolené MLR pro trh, kam
má být produkt prodán?
Pokud MLR v zemi, kam chce pěstitel své produkty dodávat, jsou přísnější
než v zemi původu, pěstitel nebo jeho odběratel musí prokázat, že během
produkce byly tyto limity zohledněny (tj. případnou úpravou postupů pro
aplikaci ochranných přípravků anebo využitím výsledků sledování reziduí).
Klíčová
povinnost
CB. 7.6.3
Má výrobce zpracovanou analýzu rizik pro všechny registrované
plodiny, aby zjistil, zda produkty budou v souladu s MLR v zemi
určení?
Analýza rizik musí zahrnovat všechny registrované plodiny a hodnotit použití
přípravků na ochranu rostlin (PPP) a potenciální riziko překročení MLR.
Analýza rizik obvykle vede k závěru, že je třeba provést analýzu reziduí, určit
počet analýz, kdy a kde vzorkovat a jakou analýzu provést v souladu s
Přílohou CB. 5 Analýza rizik překročení MLR.
Analýza rizik, ze které vyplývá, že není třeba provést analýzu reziduí, musí
doložit, že je:
- zaznamenaná historie 4 nebo více let bez analytického zjištění výskytu
(např. překročení, používání nepovolených PPP atd.),
- žádné nebo jen minimální používání PPP,
- žádné použití PPP v období sklizně (stříkání během sklizně je mnohem
větším rizikem než ochranná lhůta PPP),
- analýza rizik ověřená nezávislou třetí stranou (např. CO inspektor, expert,
atd.) nebo zákazník.
Výjimka z těchto požadavků může být u plodin, kde se nepoužívají PPP,
prostředí je přísně kontrolováno a z těchto důvodů producent obvykle
neprovádí analýzu reziduí PPP (např. houby).
Klíčová
povinnost
strana: 52 z 118
Kritéria shody
Úroveň
Nº
Úroveň
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
CB. 7.6.4
Je k dispozici záznam o analýze reziduí vycházející ze závěrů analýzy
rizik?
Na základě závěrů analýzy rizik musí být k dispozici dokumentované podklady Klíčová
nebo záznamy o výsledcích analýzy reziduí PPP pro registrované plodiny
povinnost
GLOBALG.A.P., nebo o zařazení do monitorovacího systému zjišťování
reziduí PPP, který je sledovatelný k producentovi a naplňuje minimální
požadavky stanovené v Příloze CB. 5. Pokud ze závěrů analýzy rizik vyplývá,
že je třeba provádět analýzu reziduí, musí být dodrženy požadavky na
vzorkování, akreditovanou laboratoř apod. Výsledky analýz musí být zpětně
sledovatelné ke konkrétnímu pěstiteli a produkčnímu místu, kde byly
odebrány vzorky.
Od 7.6.5 do 7.6.7 Pokud z analýzy rizik vyplynulo, že je nezbytné provést analýzu reziduí, je doloženo, že:
CB. 7.6.5
Byl odběr vzorků proveden správně?
Existují písemné důkazy, které potvrzují shodu s požadovanými postupy
vzorkování. Viz Příloha CB. 4 Analýza reziduí.
Povinnost
CB. 7.6.6
Je laboratoř provádějící analýzu reziduí akreditovaná kompetentním
národním orgánem podle ISO 17025 nebo srovnatelného standardu?
Existuje jasný písemný důkaz (na hlavičkovém papíře nebo kopie akreditace
apod.), že laboratoře provádějící analýzy reziduí PPP byly akreditovány nebo
jsou v procesu akreditace pro tyto činnosti příslušným národním orgánem
podle ISO 17025 nebo srovnatelného standardu. Ve všech případech musí
laboratoře prokázat účast v testech způsobilosti (např. FAPAS). Viz Příloha
CB. 4 Analýza reziduí.
Povinnost
CB. 7.6.7
Existuje akční plán pro případ překročení MLR ?
Existuje jasný dokumentovaný postup nápravných kroků a opatření (musí
obsahovat upozornění zákazníků, postup vysledování produktů apod.), která
budou provedena, když analýza reziduí prokáže překročení MLR (buď v zemi
produkce nebo, pokud se liší, v zemi cílového trhu sklizených plodin). Viz
Příloha CB. 4 Analýza reziduí. Plán může být součástí postupu stažení z trhu,
jak požaduje bod AF. 9.1.
Klíčová
povinnost
strana: 53 z 118
Nº
Kontrolní bod
CB. 7.7
Skladování přípravků na ochranu rostlin
Kritéria shody
Úroveň
Sklad přípravků na ochranu rostlin musí být v souladu se základními pravidly pro zajištění jejich bezpečného skladování a používání.
CB. 7.7.1
Jsou přípravky na ochranu rostlin skladovány v souladu s místními
právními požadavky na bezpečném místě s dostatečným vybavením
pro jejich odměřování a míchání a jsou uchovávány v originálních
obalech?
Sklady přípravků na ochranu rostlin musí:
- Splňovat všechny příslušné aktuální národní, regionální a lokální právní
předpisy a požadavky.
- Být bezpečně uzamčeny. Nelze N/A.
- Být vybaveny odměrným zařízením, u něhož je každoročně pěstitelem
ověřována kalibrace objemu u kontejnerů a kalibrace vah, aby byla zajištěna
přesnost přípravy; jsou vybaveny nádobami (např. kbelíky, zdrojem vody atd.)
a jsou uklizeny, pro bezpečnou a efektivní manipulaci se všemi potenciálně
aplikovatelnými přípravky na ochranu rostlin. Totéž se týká i míst pro míchání
a dávkování, pokud probíhají jinde. Nelze N/A.
- Obsahovat přípravky na ochranu rostlin v originálních obalech. V případě
poškození musí nový obal obsahovat všechny informace původního balení.
Viz CB. 7.9.1. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
Od 7.7.2 do 7.7.6: Jsou přípravky na ochranu rostlin skladované v prostorách, které jsou:
CB. 7.7.2
Spolehlivé?
Skladovací prostory přípravků na ochranu rostlin jsou stavebně spolehlivé,
neporušené a pevné.
Povinnost
Skladovací kapacita musí odpovídat nejvyššímu potřebnému množství PPP,
které je třeba skladovat během období aplikace přípravků. PPP jsou
skladovány způsobem, který není nebezpečný pro pracovníky a
nepředstavuje riziko křížové kontaminace s jinými produkty. Nelze N/A.
CB. 7.7.3
Teplotně přiměřené?
Přípravky na ochranu rostlin jsou skladovány v souladu s požadavky
uvedenými na etiketě. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.7.4
Dobře větrané (v případě velkých uzavřených skladů)?
Skladovací prostory přípravků na ochranu rostlin jsou dostatečně a soustavně
větrány čerstvým vzduchem, aby se předešlo hromadění škodlivých výparů.
Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.7.5
Dobře osvětlené?
Skladovací prostory přípravků na ochranu rostlin jsou umístěny v prostředí s
dostatečným osvětlením přírodním nebo umělým zdrojem, aby všechny
etikety s instrukcemi byly snadno čitelné přímo na policích. Nelze N/A.
Povinnost
strana: 54 z 118
Úroveň
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
CB. 7.7.6
Oddělené od jiných materiálů?
Minimálním požadavkem je použití fyzické bariéry (zeď, plech apod.) pro
Povinnost
prevenci křížové kontaminace mezi přípravky na ochranu rostlin a jinými
povrchy nebo materiály, které mohou přijít do kontaktu s jedlými částmi plodin.
Nelze N/A.
CB. 7.7.7
Jsou všechny přípravky na ochranu rostlin skladovány na policích
vyrobených z neabsorbujícího materiálu?
Skladovací prostory přípravků na ochranu rostlin jsou vybaveny policemi
z materiálu, který neabsorbuje případně uniklé kapaliny (např. z kovu,
pevných plastů, nebo jsou pokryté nepropustnou vrstvou apod.).
Povinnost
CB. 7.7.8
Je sklad přípravků na ochranu rostlin schopen zadržet únik kapalin?
Skladovací prostory přípravků na ochranu rostlin jsou vybaveny záchytnými
jímkami nebo ohrazením s kapacitou 110% objemu největšího kontejneru na
skladování kapalin, aby byl znemožněn únik kapalin, prosakování či jiná
kontaminace vnějšího prostředí. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.7.9
Je k dispozici vybavení pro likvidaci úniku přípravků?
Skladovací prostory přípravků na ochranu rostlin a všechna určená místa, kde Povinnost
dochází k míchání a dávkování přípravků, jsou vybaveny kontejnerem s
inertním sorbentem jako třeba písek, dále smetákem, lopatkou a plastovými
pytli, které musí být umístěny na vyhrazeném místě pro použití výhradně v
případě rozlití přípravků na ochranu rostlin. Nelze N/A.
CB. 7.7.10
Jsou klíče a přístup k přípravkům na ochranu rostlin omezeny pouze
na pracovníky vyškolené v manipulaci s přípravky na ochranu rostlin?
Skladovací prostory přípravků na ochranu rostlin jsou uzamčené a fyzicky je
Povinnost
vstup do prostoru možný pouze za přítomnosti osoby, která může prokázat
odborné školení v oblasti bezpečné manipulace s přípravky na ochranu rostlin
a jejich použití. Nelze N/A.
CB. 7.7.11
Jsou přípravky na ochranu rostlin, schválené k použití na plodiny
registrované pro certifikaci GLOBALG.A.P., umístěny ve skladu
odděleně od ostatních přípravků na ochranu rostlin?
Přípravky na ochranu rostlin používané k jiným účelům než pro aplikaci na
Povinnost
registrované nebo certifikované plodiny (např. zahradnické použití apod.), jsou
jasně označeny a ve skladu přípravků na ochranu rostlin jsou skladovány
odděleně.
CB. 7.7.12
Nejsou tekutiny skladovány na policích nad práškovými přípravky?
Žádné tekuté přípravky na ochranu rostlin nejsou nikdy skladovány na policích Povinnost
nad práškovými či granulovanými přípravky. Nelze N/A.
strana: 55 z 118
Kontrolní bod
CB. 7.7.13
Existuje aktuální inventární soupis uskladněných přípravků nebo jsou k Inventární soupis (typ a množství skladovaných PPP – počet jednotek, např.
dispozici skladové výpočty z příchozích PPP a záznamů o použití?
lahví, je povolen) musí být aktualizovaný během jednoho měsíce po pohybu
zásob ve skladu (příjem a výdej). Aktualizace může být provedena výpočtem,
zaregistrováním dodávky (faktura nebo jiný záznam o přijatých PPP) a
záznamy o použití (ošetření, aplikace), ale musí se provádět pravidelná
kontrola skutečného stavu, aby se vyloučily případné chyby při výpočtu.
CB. 7.7.14
Jsou postupy první pomoci viditelné a dostupné do vzdálenosti 10 m
od skladu přípravků na ochranu rostlin nebo skladu chemických látek?
Postupy při nehodě, obsahující všechny informace detailně vysvětlené v
Povinnost
AF.4.3.1. a zahrnující nouzová kontaktní telefonní čísla, musí viditelně
zobrazit základní postupy první pomoci při nehodě a musí být dostupné všem
osobám v okruhu do 10 m od skladu přípravků na ochranu rostlin nebo skladu
chemických látek a určeného místa pro míchání přípravků. Nelze N/A.
CB. 7.7.15
Je k dispozici vybavení pro případ náhodné kontaminace pracovníka?
V každém skladu přípravků na ochranu rostlin, skladu chemikálií a na místech Povinnost
určených pro dávkování a míchání přípravků v areálu podniku jsou k dispozici
zařízení na omývání očí, zdroj pitné vody v maximální vzdálenosti 10 metrů a
lékárnička první pomoci s odpovídajícím vybavením (např. v lékárničce první
pomoci pro kontaminaci pesticidy mohou být potřeba přípravky proti
korozivním chemikáliím nebo alkalické tekutiny pro případ požití, ale možná
nebudou třeba obvazy a dlahy), a všechna zařízení jsou jasně a trvale
označena. Nelze N/A.
CB. 7.8
Nakládání s přípravky na ochranu rostlin (N/A jestliže se nepoužívají PPP)
CB. 7.8.1
Nabízí pěstitel všem pracovníkům, kteří jsou v kontaktu s přípravky na
ochranu rostlin, možnost podrobit se zdravotní prohlídce jednou ročně
nebo s četností odpovídající analýze rizik, zohledňující jejich expozici a
toxicitu používaných přípravků?
strana: 56 z 118
Kritéria shody
Úroveň
Nº
Pěstitelé poskytnou všem pracovníkům, kteří přicházejí do kontaktu s
přípravky na ochranu rostlin, možnost dobrovolně se podrobit zdravotní
prohlídce, jednou ročně nebo v souladu s analýzou zdravotních a
bezpečnostních rizik (viz AF.4.1.1). Tyto zdravotní prohlídky musí být
v souladu s národními, regionálními nebo místními pravidly správné praxe a
použití výsledků musí respektovat zákonné požadavky pro nakládání s
osobními údaji.
Povinnost
Povinnost.
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 7.8.2
Existují v podniku postupy pro dodržování ochranné lhůty pro vstup do
porostu po ošetření plodin?
Existují dokumentované postupy vycházející z instrukcí na etiketách, které
určují pro všechny přípravky na ochranu rostlin ochranné lhůty pro vstup do
porostu po aplikaci. Zvláštní pozornost musí být věnována pracovníkům
s nejvyšším rizikem, např. těhotným nebo kojícím a seniorům. Jestliže etiketa
výrobku tyto informace neuvádí, žádné ochranné lhůty se nevyžadují, ale
postřik musí být na plodinách zaschlý, než pracovníci znovu vstoupí na
pěstební plochu.
Klíčová
povinnost
CB. 7.8.3
Pokud se koncentrované přípravky na ochranu rostlin převážejí v rámci Veškerá přeprava PPP musí být v souladu s příslušnou legislativou. Pokud
podniku nebo mezi produkčními místy, jsou přepravovány bezpečným předpisy neexistují, pěstitel musí v každém případě zaručit, že PPP jsou
způsobem?
přepravovány způsobem, který není nebezpečný pro zdraví pracovníků, kteří
je převážejí.
Povinnost
CB. 7.8.4
Jsou při míchání přípravků na ochranu rostlin dodržovány správné
postupy manipulace a dávkování dle pokynů na obalech?
Vybavení, včetně přiměřeného odměrného zařízení, musí být vhodné pro
míchání přípravků na ochranu rostlin, aby mohly být dodrženy správné
postupy manipulace a dávkování dle pokynů na etiketách. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.9
Prázdné obaly od přípravků na ochranu rostlin
CB. 7.9.1
Jsou prázdné obaly a kontejnery vymývány buď tlakovým
proplachovacím systémem zabudovaným v postřikovačích, nebo jsou
alespoň třikrát vymyty vodou před skladováním a likvidací a je oplach
z prázdných kontejnerů vrácen do zásobníku nebo nádrže aplikačního
zařízení nebo zlikvidován v souladu s CB. 7.5.1?
Na strojním zařízení pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin musí být
instalován tlakový proplachovací systém pro výplachy obalů od přípravků,
nebo musí existovat písemné instrukce stanovující, že každý obal musí být
před likvidací nejméně třikrát vypláchnut.
Klíčová
povinnost
CB. 7.9.2
Předchází se používání prázdných obalů od přípravků na ochranu
rostlin pro jiné účely než je uchovávání nebo přeprava stejného
produktu?
Existuje důkaz, že prázdné obaly od přípravků na ochranu rostlin se
nepoužívaly a nepoužívají jakkoliv jinak, než pro uložení nebo transport
stejného produktu, který je uveden na originální etiketě. Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.9.3
Jsou prázdné obaly do doby likvidace bezpečně uloženy?
Existuje určené a zabezpečené úložiště pro všechny prázdné obaly od
přípravků na ochranu rostlin před jejich likvidací, které je izolováno od všech
plodin a obalového materiálu (tj. je trvale označeno a uzamčeno, s fyzicky
omezeným přístupem pro lidi a zvířata).
Povinnost
strana: 57 z 118
Oplachy z prázdných obalů od přípravků na ochranu rostlin musí být vždy
vráceny zpět do nádrže postřikovače během míchání, buď přes zabudované
plnící zařízení nebo podle písemného postupu pro obsluhu postřikovače,
nebo zlikvidovány způsobem, který neohrozí bezpečnost potravin ani životní
prostředí. Nelze N/A.
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CB. 7.9.4
Probíhá likvidace prázdných obalů od přípravků na ochranu rostlin
způsobem vylučujícím expozici lidí a kontaminaci životního prostředí?
Pěstitel musí při likvidaci prázdných obalů od přípravků na ochranu rostlin
používat bezpečné úložiště a bezpečný způsob manipulace před likvidací a
takové metody likvidace, které jsou v souladu s příslušnou legislativou a které
vyloučí expozici lidí a kontaminaci životního prostředí (vodních toků, flory,
fauny). Nelze N/A.
Povinnost
CB. 7.9.5
Pokud existuje oficiální systém sběru a likvidace, je využíván a jsou
Pokud existuje oficiální systém sběru a likvidace, jsou k dispozici záznamy o
v tom případě prázdné obaly správně skladovány, označeny a je s nimi účasti pěstitele. Všechny prázdné obaly od přípravků na ochranu rostlin musí
nakládáno podle pravidel sběrného systému?
být po vyprázdnění správně uskladněny, označeny a je s nimi nakládáno v
souladu s požadavky oficiálního sběru a likvidace, pokud existují.
Povinnost
CB. 7.9.6
Jsou dodržovány všechny právní normy týkající se manipulace s obaly
a jejich a likvidace?
Klíčová
povinnost
CB. 7.10
Prošlé přípravky na ochranu rostlin
CB. 7.10.1
Jsou prošlé přípravky na ochranu rostlin bezpečně uloženy a označeny Existují záznamy dokládající, že prošlé přípravky na ochranu rostlin jsou
a likvidovány autorizovanými nebo schválenými postupy?
likvidovány oficiálními autorizovanými postupy. Pokud to není možné, jsou
prošlé přípravky bezpečně uchovávány a jasně označeny.
CB. 7.11
Použití jiných látek než hnojiv a přípravků na ochranu rostlin
CB. 7.11.1
Jsou k dispozici záznamy o případném použití látek na plodiny anebo
na půdu, které nejsou zahrnuty v části Hnojiva a Přípravky na ochranu
rostlin?
CB. 8
STROJE A ZAŘÍZENÍ
strana: 58 z 118
Všechny relevantní národní, regionální a místní právní normy, pokud takové
existují, jsou při nakládání s prázdnými obaly od přípravků na ochranu rostlin
a jejich likvidaci dodržovány.
Pokud se na certifikované plodiny používají domácí přípravky, posilovače
růstu rostlin, půdní kondicionéry nebo jiné podobné látky, musí být k dispozici
záznamy. Tyto záznamy musí obsahovat název látky (např. rostliny, ze
kterých jsou připraveny), obchodní název (jde-li o zakoupený produkt), pole,
datum a množství. Pokud existuje v zemi pěstitele systém registrace pro tyto
látky, musí být schválena.
Pokud v zemi pěstitele tyto látky nepotřebují pro používání registraci, pěstitel
se musí přesvědčit, že jejich použití neohrozí bezpečnost potravin.
Povinnost
Povinnost
Úroveň
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
CB. 8.1
Jsou stroje a zařízení ovlivňující bezpečnost potravin (např.,
postřikovače, zavlažovací systémy, zařízení na posklizňové ošetření),
udržovány v dobrém stavu, pravidelně kontrolovány a případně
kalibrovány nejméně jednou ročně, a jsou dostupné záznamy o
opatřeních přijatých v posledních 12 měsících?
Stroje a zařízení jsou udržovány v dobrém technickém stavu, s doloženými
Povinnost
aktualizovanými záznamy o provedené údržbě, o všech opravách, výměnách
oleje, apod.
Příklad: Postřikovače – viz Příloha CB. 6 - Vizuální kontrola a funkční testy
aplikačního zařízení. Kalibrace postřikovače (automatická a neautomatická)
byla ověřena na správnou funkčnost během uplynulých 12 měsíců a ověření
je certifikováno nebo písemně doloženo buď účastí v oficiálním kalibračním
systému (pokud existuje), nebo prokázáním odborné způsobilosti osoby, která
ověření provedla.
Pokud se používají malá ruční zařízení bez individuální identifikace, jejich
průměrná kapacita byla ověřena a zaznamenána porovnáním všech položek
se standardním zařízením minimálně jednou ročně.
Zavlažovací zařízení: minimálním požadavkem jsou záznamy o každoroční
údržbě, které musí být uloženy pro všechna zařízení a techniky používané pro
závlahy a hnojivé závlahy.
CB. 8.2
Jsou zařízení ovlivňující životní prostředí a další zařízení používaná při Používaná zařízení jsou v dobrém technickém stavu, s doloženými
produkci (např. rozmetače hnojiv, váhy, jednotky pro řízení teploty)
aktualizovanými záznamy o provedené údržbě, o všech opravách, výměnách
pravidelně ověřována, případně kalibrována, alespoň jednou ročně?
oleje, apod.
Příklad: Rozmetač hnojiv: Musí existovat minimálně záznam o provedené
kalibraci a ověření funkčnosti specializovanou firmou, dodavatelem zařízení
nebo podnikovou technicky odpovědnou osobou během posledních 12
měsíců.
Pokud se používají malá ruční zařízení bez individuální identifikace, jejich
průměrná kapacita byla ověřena a zaznamenána porovnáním všech položek
se standardním zařízením minimálně jednou ročně.
Povinnost
CB. 8.3
Je pěstitel zahrnut do plánu pravidelné nezávislé rekalibrace nebo
certifikace, pokud existuje?
Zahrnutí pěstitele do plánu pravidelné kalibrace je zdokumentováno.
V případě, že pěstitel využívá úřední kalibrační systém s periodou delší než
jeden rok, potřebuje ještě interní roční ověření funkčnosti, jak je uvedeno
v bodě CB 8.1.
Doporučení
CB. 8.4
Jsou zařízení pro přípravky na ochranu rostlin uskladněná tak, aby se
předešlo kontaminaci přípravku?
Zařízení používaná pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin (např. zásobníky
postřikovačů, zádové postřikovače) jsou bezpečně uskladněná, aby se
předešlo kontaminaci přípravku nebo jiných materiálů, které mohou přijít do
styku s jedlými částmi sklizených plodin.
Povinnost
strana: 59 z 118
ANNEX CB. 1 GUIDELINE FOR RESPONSIBLE ON-FARM WATER MANAGEMENT FOR CROPS
1. ÚVOD K PŘÍRUČCE
Toto jsou ZÁSADY. Uvedené příklady nejsou vyčerpávající, ale poskytují pěstitelům dostatečný návod pro zpracování analýzy rizik, vytvoření plánu pro nakládání
s vodou v konkrétních podmínkách podniku a pro zavedení správné praxe.
Voda je jednou ze základních vstupních surovin ve výrobě potravin. Zdroje vody jsou pro stále větší počet regionů vzácné. Příděl vody se stává složitým problémem
zejména v některých oblastech a pro určité použití. Hospodaření s vodou vyžaduje specifické znalosti, schopnosti a dobré plánování, schopné reagovat například na
období nedostatku vody. Čistá voda v dostatečném množství je nezbytná pro lidské zdraví, zdraví našeho ekosystému a pro globální ekonomický růst a rozvoj. Požadavek
správné zemědělské praxe je pro dosažení těchto cílů podstatný, protože zemědělství je jedním z největších uživatelů vodních zdrojů.
Pokyny uvedené v příručce jsou určeny na podporu pěstitelů usilujících o certifikaci, aby si uvědomili, že kontrolní body a kritéria shody (CPCC) týkající se odpovědného
nakládání s vodou byly aktualizovány. Dokument pomůže pěstitelům pochopit požadavky, které musí být pro získání certifikace GLOBALG.A.P. splněny.
Cílem příručky je pomáhat pěstitelům při plnění a dodržování některých nových složitějších úkolů a požadavků týkajících se užívání vody, jako je provedení analýzy rizik
a zpracování plánu nakládání s vodou. Dokument se snaží o identifikaci všech relevantních faktorů, které musí být zohledněny, a opatření, která musí být přijata, aby bylo
zajištěno odpovědné hospodaření s vodou v podniku.
Tato příručka GLOBALG.A.P. není manuálem pro agronomy nebo akademiky, neukazuje a nediskutuje otázky nakládání s vodou v podniku z pohledu teoretické nebo
aplikované vědy. Je vytvořena jako praktický dokument na pomoc pěstitelům, osobám odpovědným v podniku za zavlažování, auditorům, konzultantům, členům
GLOBALG.A.P. a dalším, s cílem přispět ke sdílenému porozumění správné praxe pro hospodaření s vodou v rostlinné produkci.
2. ODPOVĚDNÉ NAKLÁDÁNÍ S VODOU V ROSTLINNÉ PRODUKCI
Tato kapitola rozvádí principy správné praxe ke zlepšení vodního hospodářství v rostlinné produkci. Je zaměřena na snížení přímé a nepřímé kontaminace
vodních toků ze zemědělských pozemků zavedením správné praxe nakládání s vodou v podniku. Správná praxe také pomůže zlepšit efektivní a bezpečné
používání vodních zdrojů pro pěstované plodiny.
Doporučená správná praxe nakládání s vodou popsaná v této kapitole se týká činností na úrovni pěstitele a je hlavně zaměřená na:
Každodenní management závlah a půdy (např. vyloučit nadměrné zavlažování, podmáčení, nadměrné odvodnění, zemědělské splachy, snížení
půdní eroze, zlepšení půdní úrodnosti apod.)
Používání přípravků na ochranu rostlin (např. použití insekticidů, fungicidů nebo herbicidů)
Aplikace výživy plodin (např. aplikace minerálních hnojiv a organických hnojiv jako je hnůj)
Nakládání s odpady (např. nakládání se zbytky postřiků, likvidace prázdných obalů od přípravků na ochranu rostlin apod.)
2.1 Definice odpovědného nakládání s vodou v rostlinné produkci
strana: 60 z 118
Pro udržitelné a odpovědné nakládání s vodou na úrovni pěstitele je potřebné:
o
o
o
o
o
o
Vedení podniku má reálný přehled o všech vodních zdrojích v okolí podniku, včetně identifikace zdrojů, z nichž se čerpá, kolik vody se čerpá a
kdy. Má rovněž přehled o distribučním systému vody v podniku.
Pěstitel používá vodní zdroje pro zavlažování plodin efektivně a plánovitě.
Kvalita závlahové vody je kontrolována.
Možný odtok odpadních vod z podniku do vodních toků je pod kontrolou.
Přípravky na ochranu rostlin, minerální a organická hnojiva jsou správně používány a manipulovány (správný čas, místo a aplikované množství).
Je zavedena správná praxe managementu půdy (prevence eroze půdy, zlepšování vodní kapacity půdy a prevence znečišťování vod povrchovými
splachy a podpovrchovými odtoky a odvodňováním).
2.2 Kvalita vody
Existují tři hlavní zdroje znečišťování vody v zemědělství: chemický (tj. nutrienty jako nitráty nebo fosfáty a agrochemikálie), fyzikální (např. půda, kameny,
sklo) a mikrobiální.
Hlavními potenciálními polutanty s polí jsou přípravky na ochranu rostlin a nutrienty.
Pokud se organická a minerální hnojiva dostanou do povrchových vod v nadměrném množství, může to způsobit eutrofikaci vodních zdrojů.
Je důležité používat přípravky na ochranu rostlin a hnojiva v souladu s jejich registrovanou použitelností a dodržovat doporučení správné praxe jako
prevenci před kontaminací okolního životního prostředí, zejména citlivých oblastí, jako jsou oblasti zdrojů pitné vody.
Je důležité si uvědomit, že mikrobiální kontaminace závlahové vody, např. organickými hnojivy, může mít dopady na bezpečnost potravin. V tomto
případě je kvalita závlahové vody kriticky důležitá a musí být pravidelně kontrolovaná (viz Příloha FV. 1 pro rizika spojená s mikrobiální kontaminací vody).
Přímá a nepřímá kontaminace
-
Jako přímou kontaminaci (také zvanou bodový zdroj) označujeme jasně identifikovatelné zdroje kontaminace, např. rozlití přípravku na ochranu rostlin během
míchání a plnění do postřikovače nebo likvidace zbytků ze zásobníku postřikovače na poli bez řádného naředění směsi nebo bez ohledu na přilehlé vodní toky.
Naopak nepřímá kontaminace (také označovaná jako difuzní zdroj) je rozložená na různých místech kolem podniku a polí. Cesty přenosu z nepřímých zdrojů tvoří splachy,
odtoky, úniky a úlety. Prevence nepřímých zdrojů kontaminace je komplikovanější než u přímých zdrojů. Prevence nepřímých zdrojů kontaminace často vyžaduje změnu
zemědělských praktik na poli, jako jsou např.:
o
Vegetační ochranné pásy na okrajích obdělávaných polí
o
Rotace plodin s větší diverzitou plodin a další pěstitelské praktiky, které zlepšují organickou složku půd a předcházejí erozi
o
Konturové obdělávání
strana: 61 z 118
o
o
o
Minimální zpracování půdy
Lepší načasování závlah a jejich intenzita
Nízkoúletové trysky postřikovačů, pečlivá kalibrace postřikovačů apod.
Je důležité posoudit, zda v podniku vzniká přímá kontaminace a identifikovat hlavní oblasti rizika. Potom bude možné vytvořit plán opatření, která zajistí snížení rizika.
Tyto plány mohou např. zahrnovat pečlivý management přípravků na ochranu rostlin, aby se vyloučila kontaminace vodních toků a zdrojů. Vedení záznamů o přípravcích
na ochranu rostlin je stejně důležité, jako zavedení doporučené správné praxe, která představuje např. čisté skladové prostory s místy pro míchání přípravků a plnění
postřikovačů, management úniků a zbytků postřiků, sběr a bezpečná likvidace kontaminované odpadní vody.
Je mnohem složitější zjistit, zda dochází k nepřímé kontaminaci z polí, a pokud ano, identifikovat hlavní zdroj. Bude třeba posoudit jednotlivá pole. Např. viditelná eroze
ve formě erozních rýh ukazuje na smývání ornice. Příčinou může být nízká vodní kapacitou půdy v důsledku špatného managementu půd (např. hluboká orba, nulová
rotace plodin nebo absence správného provozního plánu v podniku). Obtížnější je posouzení, zda jsou pozemky citlivé k vyluhování agrochemikálií. Místní zemědělští
konzultanti nebo poskytovatelé služeb mohou pěstitelům pomoci v posouzení rizika zemědělských splachů, průsaků, odvodňování a úletů z polí.
Podle typu a zdroje kontaminace může být zavedena správná praxe řízení a relevantní opatření ke zmírnění rizika. Nejdůležitějším opatřením je správný management
použití přípravků na ochranu rostlin, tj. správný čas, místo a množství. Je důležité zohlednit předpověď počasí. Aplikace přípravků na ochranu rostlin před silným deštěm
může zvýšit riziko splachování a vyluhování agrochemikálií a tím dochází ke kontaminaci vodních toků.
2.3 Množství vody
Máme tři zdroje vody:
o
Spodní voda: Voda, která je přirozeně zachycena a udržována pod zemí. Obnovitelná spodní voda je přítomná v podzemních vodonosných vrstvách (akviferách),
kde je v krátké době doplňovaná deštěm. Fosilní spodní voda je uložena v hlubších vrstvách, které se deštěm nedoplňují.
o
Povrchová voda: Voda v jezerech, řekách, přírodních a umělých nádržích a kanálech.
o
Zachycená voda: Voda skladovaná v přehradách nebo zachycená v umělých nádržích.
Neudržitelné (nadměrné) čerpání vody z podzemních akvifer může způsobit pokles hladiny spodní vody. Nižší hladina spodní vody dopadne nejen na pěstitele, protože
budou muset vrtat hlouběji pro čerpání vody, ale i na širší komunitu. V oblastech položených blízko moře může rovněž způsobit průnik slané vody do sladkovodních vrstev.
Snížení spotřeby vody pro závlahy díky efektivnějšímu využívání (a tedy méně ztrátovému) je správnou praxí pro pěstitele. Může toho být dosaženo lepším řízením závlah
pomocí včasné aplikace správného množství vody, které plodina potřebuje. Přispět může i lepší management půdy, např. zvýšením vodní kapacity půdy díky vyššímu
podílu organické hmoty nebo investicí do mulčování. Některé plodinové odrůdy také lépe využívají vodu. Efektivní využívání vody pro závlahy neovlivňuje negativně
výnosy, pokud je správně naplánované, např. vyloučením vodního stresu (např. využíváním testů vlhkosti půdy).
2.4 Metody zavlažování
Metody zavlažování mohou být obecně rozděleny do 3 typů:
1) Povrchové zavlažování
2) Zavlažování postřikem
strana: 62 z 118
3)
Kapkové zavlažování
Každá z uvedených metod ovlivňuje kvalitu a množství vody různým způsobem. Volba určitého způsobu zavlažování závisí na plodině, půdě, možnosti pěstitele investovat
do závlah, nebo získat podporu místních orgánů pro zavlažovací systémy, nebo pro metody dlouhodobých závlah v případě tradičních závlahových systémů.
Povrchové zavlažování
Existují různé typy povrchových zavlažovacích systémů: závlahy podmokem, přeronem nebo výtopou. U povrchového zavlažování je větší riziko kontaminace, protože
pěstitel má omezenou možnost kontroly vody použité pro plodiny. Např. zavlažování výtopou je spojeno s vyšším rizikem vyluhování a splachu. Zavlažování brázdovým
podmokem také zvyšuje riziko splachu na zadním konci pole, pokud není efektivně řízeno. Povrchové zavlažovací systémy jsou považovány za systémy s nízkou
zavlažovací účinností (Irrigation Efficiency, IE) nebo využitelností vody (Water Use Efficiency, WUE) kvůli vysokým ztrátám výparem v porovnání s postřikovacími a
kapkovými závlahovými systémy.
Zavlažování postřikem
Systémy zavlažování postřikem mohou zavlažovat velké pozemky a ve většině případů jsou pojízdné. Často jsou používané tam, kde není trvalá potřeba závlah, ale pouze
za mimořádných podmínek suchých období. Existují různé metody zavlažování postřikem, jako jsou mikropostřikovače, pivotové zavlažovače, paralelní zavlažovače a
pásové zavlažovače (dešťové dělo). Postřikovače jsou tlakovým zavlažovacím systémem, a proto potřebují pro svou funkci energii. Hlavní nevýhodou postřikovacích
zavlažovačů (vedle vysoké ceny) jsou ztráty vody výparem. Proto je načasování závlah velmi důležité, zavlažováním v poledne se zvyšují ztráty výparem.
Kapkové zavlažování
Stejně jako zavlažování postřikem, kapkové závlahy jsou tlakovými systémy a ke své činnosti potřebují energii (některé více než jiné, v závislosti na topografických
rozdílech a tedy potřebě pumpovat vodu). Tyto systémy jsou oblíbené pro své jednoduché použití a vysokou účinnost IE a WUE. Ztráty vody, tj. ztráty výparem a jiným
neužitečným užitím, jsou minimální. Kapkové zavlažování je považováno za přednostní řešení v suchých a polosuchých oblastech. Avšak instalace kapkového
zavlažovače sama o sobě neznamená, že voda je využívaná efektivně a že se s vodou šetří. Je třeba zavést správnou praxi řízení, aby se zajistilo, že zavlažování
plodin neovlivňuje dostupnost vody pro ostatní uživatele v povodí nebo poříčí (včetně potřeby vody pro zdravý ekosystém).
2.5 Hospodaření s vodou v zemědělství závislém na dešti
Správný management půdy, který zlepší vsakování srážek do ornice a zvýší retenční vodní kapacitu půdy, je velmi důležitý jak v zavlažovaných oblastech, tak
v zemědělství závislém pouze na dešti, neboť předchází splachům a odvodňování zemědělských pozemků. Navíc lepší retence dostupné vody v půdě umožňuje
plodinám přijmout více vody, což zlepšuje biomasu plodin a výnosy v zemědělství závislém na dešťových srážkách v suchých a polosuchých oblastech. Zvýšení podílu
organické složky půdy je zásadní pro zvýšení retenční vodní kapacity půdy.
Pro lepší hospodaření s vodou mohou být využity postupy skladování přebytku srážkové vody, která může být využitá v období vodního stresu. Srážková voda
může být uchována svedením vody ze střech nebo skladována v nádržích vybudovaných v místech, která nejsou obdělávána.
strana: 63 z 118
2.6 Správná praxe hospodaření s vodou
Následují příklady postupů, které mohou být využity při odpovědném hospodaření s vodou v podniku.
2.6.1 Kvalita vody
o Ověřujte kvalitu závlahové vody a monitorujte, kde je to možné, v pravidelných intervalech množství vody, která odtéká z polí a vtéká do vodních toků.
o Míchejte přípravky a plňte postřikovače pokud možno na vybetonovaném nebo nepropustném místě v podniku, v bezpečné vzdálenosti od potoků, drenážních
kanálů, studní, skladů potravin a krmiv, obytných zón a cest. Ujistěte se, že místo je mírně snížené a případné úniky a odpadní vody z čištění postřikovače a trysek jsou
svedeny do jímky, kde jsou bezpečně zadrženy a zlikvidovány. Jímané odtoky a všechny zbytky, jako zbytky ze zásobníků postřikovačů, mohou být předány k likvidaci
příslušným oficiálním organizacím nebo zpracovány u pěstitele podle postupů systému řízení odpadů.
o Místa používaná pro míchání a plnění postřikovačů nesmí být umístěna v blízkosti nádrží zavlažovacího systému.
o Používejte správné postupy zavlažování založené na typu plodin, půdy, klimatu a na sklonu pozemků, aby se předešlo erozi, vyluhování, ztrátám výparem a splachu
půdy.
o Zlepšením propustnosti ornice můžete také snížit splachy půdy. Lze toho dosáhnout např. prevencí utužování a zhutňování půdy, zavedením řízeného provozu
v rámci podniku a zlepšením půdní struktury minimální nebo žádnou orbou, pokud to typ půdy a další okolnosti umožní.
o Půdním splachům lze rovněž předcházet zřízením nárazníkových pásů podél toků, které zabrání přímému odtoku z pole. Povrchové vody tak budou chráněny před
agrochemikáliemi a nutrienty, které mohou být spláchnuty z pole závlahami nebo srážkami.
o Nezavlažujte povrchovou ani spodní vodou, pokud je kontaminovaná (např. mikrobiálně, těžkými kovy, průmyslovými spady apod.).
o Pokud se k závlahám používá recyklovaná voda z drenážního systému, ověřte, zda následné zavlažované plodiny nejsou citlivé na herbicidy ve vodě ani při velmi
nízkých koncentracích (tato informace je obvykle uvedena na etiketě v údajích o citlivosti následných plodin).
o Nepoužívejte přípravky na ochranu rostlin s vysokým potenciálem vyluhování (obvykle je uvedeno na etiketě), pokud je hladina spodní vody velmi blízko povrchu a
půda je náchylná k vyluhování (vysoká drenážní rychlost, hrubá struktura – písek, nebo těžší textury s velkými trhlinami, nízký podíl organických látek).
o Zajistěte, aby se olej z traktorů nevyléval do příkopů.
o Dodržujte všechny místní zákony a vyhlášky týkající se kvality vody (management).
o Zajistěte, aby povrchové zavlažování plodin ošetřených agrochemikáliemi bylo o několik dní posunuto. V případě brázdového zavlažování, nebo když rozměry jsou
relativně malé, může se použít „pulzní zavlažování“, aby se zlepšila infiltrace vody do půdy a zabránilo se odnosu půdy na spodním konci pole.
o Nepoužívejte k závlahám vodu s vysokým obsahem průmyslových odpadních vod nebo šedé či černé vody, např. nezpracované odpadní vody, nebo zpracované
vody s vysokým obsahem těžkých kovů. Taková voda může mít negativní dopady na lidské zdraví (pracovníků i konzumentů plodin) a na půdu.
Závlahy postřikem a kapkové systémy
o
Pokud se chemická ochrana aplikuje závlahou, musí se kapkový systém důkladně zkontrolovat, protože může dojít k ucpání a poškození trysek a celého systému a
strana: 64 z 118
k následným únikům.
o
Pokud se chemická ochrana aplikuje závlahou, použijte vysoce kvalitní a pevné materiály pro rozvody. Ujistěte se také, že trvalé kapkové zavlažovače
(jako jsou ve sklenících) jsou vybaveny klapkou proti zpětnému toku, který zamezí zpětnému proudění vody do zásobníku a tedy kontaminaci většího
vody.
o
Rozdíly mezi vlhkou zónu a kořenovým objemem plodin musí být minimální, aby se předcházelo vyluhování.
množství
2.6.2 Množství vody
o
Dodržujte národní a mezinárodní legislativu týkající se řízení množství vody a odpovídající správnou praxi, pokud existuje.
o
Dodržujte všechny místní zákony a vyhlášky týkající se čerpání vody.
o
Udržujte správnou rychlost a dobu zavlažování podle požadavků plodin, typu půdy a dostupnosti vody. Zohlednění dostupnosti je důležité, protože v případě
vážného nedostatku vody se může použít deficitní způsob závlahy, tj. zavlažovat během nejkritičtější růstové fáze plodin, jako je kvetení, aby se předešlo ztrátám
úrody.
o
Vždy zabraňte přelití, aby se předešlo vyluhování, splachům půdy a odtoku vody.
o
Snižte na minimum ztráty výparem, např. z otevřených vodních povrchů.
o
Používáte-li spodní vodu k zavlažování, zvolte udržitelný způsob čerpání. To znamená, nečerpejte více, než je roční rychlost přítoku, abyste předešli poklesu hladiny
spodní vody.
o
Udržujte správné poměry zavlažování podle plodiny, růstové fáze, dostupnosti vody a požadavků plodin na vodu, které rovněž závisí na povětrnostních podmínkách
(teplota a množství srážek).
o
Radu pro správné zavlažování během sezóny lze získat u sdružení uživatelů vody, místních vodohospodářských orgánů nebo od soukromých konzultantů. Pěstitelé
mohou rovněž odhadnout správný režim zavlažování sami, pokud mají k dispozici nástroj na měření vlhkosti půdy.
o
Včasná údržba závlahového systému je důležitá pro snížení úniků a zlepšení IE nebo WUE.
o
Zvyšujte retenční kapacitu půdy, snižujte splachy půdy, vyluhování a předcházejte erozi půdy. Retenční kapacitu můžete zlepšit zvýšením půdní organické hmoty.
Šetrné zemědělství, které představuje minimální nebo žádnou orbu, pomáhá zlepšit organickou hmotu půdy v závislosti na místních podmínkách, např. půdním typu,
klimatu apod.
o
Monitorujte a zaznamenávejte spotřebu vody.
o
Zlepšete rozvody a aplikační účinnost, kde je to nutné a možné. Pokud je jasně prokázáno, že odtékající voda ze závlah je vhodná pro níže položené uživatele a
pokud to nemá finanční dopad na pěstitele, nechte vodu odtékat a nezachycujte ji pro opakované použití v zavlažovacím systému.
o
Udržujte vhodnou konstrukci závlahového systému, tj. velikost zátopových nádrží, rozložení propustí, délku brázd apod.
strana: 65 z 118
Závlahy postřikem a kapkové systémy
Používejte kapkové rozvody dobré kvality, abyste předešli poškození a únikům.
o
Optimalizujte použití vody zajištěním správné velikosti mokrého povrchu, tj. zabraňte přílišnému přesahu vlhkých kruhů kolem kapkovačů a
rozstřikovačů.
o
Kapková závlaha: používejte správnou velikost trubek nebo hadic a udržujte stejný tlak na všech místech v kultuře.
o
strana: 66 z 118
3. POKYNY KE KONTROLNÍM BODŮM A KRITÉRIÍM SHODY GLOBALG.A.P. (CPCC) PRO ODPOVĚDNÉ NAKLÁDÁNÍ S VODOU V ROSTLINNÉ
PRODUKCI
Tato kapitola ukazuje, co je třeba zohlednit, aby se v podniku zavedlo udržitelnější a odpovědnější hospodaření s vodou a naplnily se požadavky certifikace
GLOBALG.A.P. Je to důležité zejména v oblastech, kde zdroje vody jsou vzácné.
Pokyny jsou uvedeny pouze pro nové nebo upravené klíčové povinnosti a povinnosti verze 5 standardu GLOBALG.A.P. Integrované zemědělské podniky.
CB. 5.1.1 Plánování závlah
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
Jsou systematicky používány předpovědní nástroje pro
výpočet a optimalizaci potřebného množství vody pro
plodiny?
Pěstitel může prokázat, že požadavky plodin na závlahu jsou vypočítány na základě dat
(např. data místního zemědělského institutu, měření srážek, drenážní pokusy pro
pěstební substrát, měření výparu, měření vodní kapacity, tj. určení % vlhkosti v půdě).
Pokud jsou instalovány podnikové předpovědní nástroje, musí být udržovány, aby se
zaručila jejich efektivita a dobrý technický stav. N/A pouze pro produkci zcela závislou na
dešti.
Povinnost
Pokyny:
Zavlažovat se musí, když to plodiny opravdu potřebují. Pěstitel, který vlastní studnu na spodní vodu nebo čerpá vodu přímo ze sousedních toků nebo kanálů, může
použít nástroje, jako jsou data o počasí nebo sondy na stanovení vlhkosti půdy, aby mohl lépe rozhodnout, kdy plodiny potřebují závlahy. Správné plánování rozvrhu
závlah se důrazně doporučuje. Mohou se pro to využít různé nástroje a místní agronomové a zemědělští poradci mohou podpořit podnikový management školením,
plánováním a správným výpočtem nároků plodin na vodu.
Rovněž data z podnikového plánu vodního hospodářství mohou pěstiteli pomoci odhadnout, kolik vody by bylo potřeba k závlaze plodin, a posoudit, zda bude vody
nedostatek a je třeba ji skladovat. V případě, že potřeba vody je vyšší, než je průměr, musí to být zaznamenáno a vysvětleno v plánu vodního hospodářství.
Pokud sdružení uživatelů vody (WUA) přiděluje vodu, může pěstitel dostat doporučení od WUA, kdy plodiny zavlažovat a kdy ne.
Plán vodního hospodářství musí obsahovat odkaz, odkud bylo doporučení získáno, jak byly nároky plodin na vodu vypočítány a jak byl plán zavlažování schválen.
strana: 67 z 118
CB. 5.2.1 Řízení závlah a hnojivých závlah
Kontrolní bod
Byla zpracována analýza rizik s ohledem na
environmentální otázky a vodní hospodářství v podniku a
byla přezkoumána vedením během uplynulých 12 měsíců?
Kritéria shody
Existuje písemná analýza rizik, která identifikuje environmentální dopady použití vodních
zdrojů, distribučního a závlahového systému a praní plodin. Navíc analýza rizik musí
zohlednit dopad vlastních zemědělských aktivit na okolní životní prostředí, pokud je
známo, že tyto informace jsou dostupné. Analýza rizik musí být vypracována, plně
zavedena a musí být vedením každoročně prověřena a schválena. Pro bližší informace
viz Příloha AF. 1 (Zásady analýzy rizik – obecně) a Příloha CB. 1 (Pokyny pro odpovědné
nakládání s vodou). Nelze N/A.
Úroveň
Povinnost
(Bude
Klíčovou
povinností od
1. července
2017)
Pokyny:
Písemná analýza rizik musí identifikovat případné dopady používání vody v podniku na bezpečnost potravin a životní prostředí. Musí zahrnovat rizika potenciální
kontaminace vody (kvalita vody) stejně jako nadužívání vody (množství vody), jak je vysvětleno v úvodních kapitolách této příručky.
Z toho důvodu musíte posoudit, jakým způsobem je voda používána a identifikovat činnosti, které mohou vyústit v neefektivní a ztrátové používání vody, stejně jako
možnosti pro efektivnější využití vody. Zjištění jako přelévání při závlahách nebo používání odpadní vody pro závlahy musí být řešeny.
Podnikové zdroje vody a distribuční systém musí být popsaný, což pomůže identifikovat potenciální zdroje a možnosti kontaminace. Analýza rizik poskytuje návod, jak
nejlépe zvládnout možné přímé a nepřímé zdroje kontaminace.
Analýza rizik musí být přezkoumána a schválena každý rok vedením podniku.
Viz Přílohu AF. 1 dokumentu Integrované zemědělské podniky GLOBALG.A.P. pro další pokyny, jak provést podnikovou analýzu rizik.
Analýza rizik musí být každoročně aktualizovaná a přizpůsobená danému podniku.
Může mít jakýkoliv formát, ale se silnou vazbou na pokyny uvedené v Příloze AF. 1 a zahrnující následující prvky:
strana: 68 z 118
1. Bezpečnost potravin:
Konkrétní analýza rizik pro bezpečnost potravin podle bodu CB. 5.3.2.
Pro více informací viz Přílohy o rizicích spojených s podnikovou mikrobiální kontaminací vody.
2. Životní prostředí
Zdroje vody:
Analýza rizik se musí zabývat vodními zdroji v podniku a okolí a konkrétním používáním vody.
o Popište zdroje a distribuční systém vody používané v podniku.
o Popište všechny přírodní nebo umělé vodní toky v areálu podniku.
o Jsou ve vodním zdroji nečistoty nebo sediment?
o Existuje národní legislativa, která stanovuje maximální povolené limity reziduí přípravků na ochranu rostlin a limity nutrientů ve spodní a povrchové vodě?
o Sestavte seznam pesticidů použitých na poli, včetně umístění pozemku, způsobu aplikace, cílové plodiny, doby aplikace, dávky.
o Sestavte seznam minerálních a organických hnojiv použitých na poli, včetně umístění pozemku, způsobu aplikace, cílových plodin, doby aplikace a dávky.
o Maximální povolené limity reziduí přípravků na ochranu rostlin a nutrientů ve spodní a povrchové vodě dané národní legislativou.
Potřebná povolení a licence:
o Je nutné povolení nebo licence k čerpání a skladování spodní nebo povrchové vody (např. z řek, jezer, toků a kanálů v areálu podniku nebo v blízkosti)?
o Množství vody v rámci zákonných limitů: existují omezení týkající se použití vody vydaná místními orgány nebo předepsaný rozvrh zavlažování, na kterém je pěstitel
závislý?
o Povolení pro všechny instalace: jsou potřeba povolení pro studny, čerpací zařízení, vodní nádrže a vodní distribuční systém?
Používání vody:
o Uveďte veškeré použití vody v podniku.
o Které činnosti mohou vyústit v plýtvání vodou nebo její nadužívání (např. úniky z vodního distribučního systému, špatně udržovaný závlahový systém, neefektivní
zavlažování).
Kvalita vody:
o Které činnosti mohou být potenciálním zdrojem kontaminace vodních ploch (potoků, rybníků apod.) a vodních zdrojů. Týká se i likvidace odpadních vod, oplachů
zásobníků postřikovačů, zbytky přípravků, použití agrochemikálií (pesticidů, minerálních nebo organických hnojiv).
o Uveďte místa, kde jsou likvidovány odpadní vody a zbytky z postřikovačů a jejich vzdálenost od vodních zdrojů.
o Určete místa, kde by použití přípravků na ochranu rostlin mohlo kontaminovat vodní plochy a zdroje splachem a úletem.
o Určete místa, kde by použití organických a minerálních hnojiv mohlo kontaminovat vodní plochy a zdroje splachem (např. kde je voda velmi blízko nebo kde je svah).
o Působí nebo může způsobit použití vody v podniku splachy obsahující přípravky na ochranu rostlin, nutrienty nebo nebezpečné kontaminanty?
strana: 69 z 118
CB. 5.2.2 Řízení závlah a hnojivých závlah
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
Existuje plán vodního hospodářství, který určuje vodní
zdroje a opatření zajišťující efektivní využívání a který byl
schválen vedením podniku během posledních 12 měsíců?
Existuje písemný a zavedený akční plán, schválený vedením podniku během posledních 12
měsíců, který identifikuje vodní zdroje a opatření zajišťující efektivní využívání.
Povinnost (Bude
Klíčovou
povinností od 1.
července 2017).
Plán musí obsahovat jednu nebo více z následujících informací: mapy (viz AF 1.1.1),
fotografie, kresby (ruční nákresy jsou přijatelné) nebo jiné způsoby identifikace umístění
vodních zdrojů, trvalých přípojek a toků vodního systému (včetně zádržného systému,
rezervoárů nebo jakékoli vody jímané pro opakované použití).
Permanentní přípojky, včetně jímek, propustí, rezervoárů, ventilů, záklopek a dalších
nadzemních zařízení, která tvoří kompletní zavlažovací systém, musí být zdokumentována
způsobem, který umožní jejich lokalizaci na poli. Plán musí rovněž hodnotit potřebu údržby
zavlažovacího zařízení. Musí být zajištěno školení anebo doškolování obsluhy odpovědné
za dohled a výkonnost. Musí být zahrnuty krátkodobé a dlouhodobé plány na zlepšení a
stanoveny lhůty pro odstranění nedostatků. Může se jednat o individuální plán nebo o
regionální aktivitu, které se může podnik účastnit nebo je do takové aktivity zahrnut.
Pokyny:
Písemný plán vodního hospodářství pomůže posoudit současnou praxi v podniku a identifikovat postupy, které by bylo třeba změnit nebo optimalizovat, aby se zlepšilo
celkové využívání vody v podniku a řízení kvality vody. Takový plán vyžaduje schválení vedením podniku a každoroční přezkoumání.
Každý podnikový plán vodního hospodářství musí obsahovat popis přijatých nebo plánovaných opatření. Opatření musí řešit efektivní využívání vodních zdrojů, stejně
jako prevenci kontaminace vodních ploch. Sestavení plánu musí být založeno na analýze rizik. Musí zahrnovat kroky ke zmírnění nebezpečí identifikovaných v analýze
rizik a rovněž školení pěstitele a pracovníků, aby se zajistila správná implementace opatření.
Musí být zahrnutý krátkodobý a dlouhodobý plán na zlepšení, s příslušnými termíny a lhůtami. Plán může být individuální, nebo se může jednat o regionální aktivitu,
které se pěstitel účastní nebo je do ní zahrnut.
Následující doporučení správné praxe mohou přispět ke zlepšení podnikového vodního hospodářství:
o Udržitelné postupy řízení půdy a pěstování:
•
Zaveďte postupy jako šetrné zemědělství, mulčování, řízená doprava, rotace plodin a pěstování krycích plodin. Můžete tak snížit zemědělské splachy a
následnou možnou kontaminaci povrchových vod.
strana: 70 z 118
Zlepšete obsah organické hmoty v půdě.
Zvolte odrůdy plodin, které optimálně využívají vodu (třeba se specifickými funkcemi pro optimalizaci potřeby vody)
Ztráty:
• Předcházejte ztrátám vody v zavlažovacím systému, které vznikají např. při únicích.
• Předcházejte únikům efektivní údržbou zavlažovacího systému.
• Používejte vhodné nádrže, rozvody a pumpy, abyste zabránili ztrátám.
Ztráty výparem:
• Předcházejte významným ztrátám výparem při zavlažování.
• Pokuste se zabránit těmto ztrátám jejich měřením nebo odhadem.
Doba zavlažování:
• Zajistěte, aby doba zavlažování byla dobře řízena a byla efektivní.
• Při výpočtu potřebné doby závlah a aplikačních poměrů berte v úvahu srážky a půdní vlhkost.
• Buďte pružní a akční při úpravách doby zavlažování v souladu s měnícími se nároky plodin na vodu.
Řízení tlaku hydrantů:
• V případě tlakových závlahových systémů (tj. rozstřikovačů a kapkových zavlažovačů) zajistěte, aby ve všech hydrantech na všech pěstebních plochách byl
správný stejnoměrný tlak, aby se voda optimálně rozváděla a zabránilo se přelévání nebo nedostatečné závlaze.
Navazující nedostatek vody:
• Zvažte, zda využívání vody v podniku nezpůsobí nedostatek vody u níže (po proudu) položených míst.
•
•
o
o
o
o
o
Doporučujeme zahrnout do podnikového plánu vodního hospodářství následující aspekty:
1. Měřte spotřebu vody pro všechna podniková čerpání a rozvody, jako jsou:
o Všechny studny na spodní vodu používané pro závlahy (m3/měsíc, m3/rok).
o Všechny přítoky z vodních toků a kanálů (m3/měsíc, m3/rok).
o Všechny závlahové infrastruktury, jako jsou rozvodné trubky nebo kanály.
o Hlavní a vedlejší zavlažovací kanály a propusti v případě vodních pump pro povrchové závlahy (kapacita m3/ha).
o Všechny hydranty v případě tlakového závlahového systému.
o Všechny nádrže používané buď pro závlahy, nebo pro jímání srážkové vody.
o Všechny sklizňové vodní konstrukce.
2. Pevné konstrukce v podniku musí být zmapovány. Mapa může rovněž zahrnovat větší vodní plochy mimo podnik, pokud jsou některé v blízkosti polí.
3. Uveďte, zda je distribuce vody do/v podniku centrálně řízena, např. sdružením uživatelů vody, nebo zda je voda čerpána individuálně ze soukromých studní nebo
pumpována z přilehlých vodních toků a kanálů.
4. Uveďte data o plodinách a spotřebě vody: změřte nebo odhadněte, kolik vody bylo použito na pole ( m3/ha/měsíc/plodinu, m3/ha/rok/plodinu). Ověřte a vysvětlete
způsob výpočtu těchto hodnot.
5. Kde je to možné vzhledem k použité metodě zavlažování (např. kapkový závlahový systém), uveďte data o účinnosti systému, jako je přeprava (účinnost dopravy
vody v zavodňovacích kanálech nebo v zavlažovacích hadicích, která je funkcí délky kanálu/hadice, charakteristik kanálu (např. hliněné nebo zpevněné), typu půdy a
systému údržby; mohou se použít běžně dostupné odhadní tabulky (vyjádřeno v %)) a efektivita aplikace (objem vody dodané do kořenové zóny dělený objemem
vody použité na pole (vyjádřeno v %)), což pomůže při posouzení a zlepšení účinnosti zavlažovací infrastruktury.
6. Uveďte způsob výpočtu požadavků plodin na vodu (Crop Water Requirements (CWR)). Zahrňte rovněž dobu závlahy a délku zavlažovacích cyklů. Musí se dodržovat
strana: 71 z 118
7.
optimální délka cyklu. Např. u brázdově zavlažovaných polí může nárůst průtoku významně ovlivnit jednotnost závlah a lepší využití vody
může také vyvolat změny v rozvrhu zavlažování (např. delší intervaly při nižší teplotě, kdy je menší vypařování a transpirace plodin).
Údržba: je důležité mít zavedený plán údržby zavlažovacího systému a podnikového strojního vybavení:
o
o
o
o
o
Uveďte, jak často probíhá údržba a oprava trvalých vodních čerpacích zařízení a distribuční infrastruktury a kdo je za ni odpovědný.
o
o
o
o
Kontrola kvality vody.
plodinami. Teplota
Zvažte, zda existuje správné řízení tlaku pro optimální provoz kapkových a postřikovacích závlahových systémů.
Musí existovat plán pro případ nutné havarijní údržby.
Osoba provádějící údržbu musí v ní být řádně proškolena.
Musí existovat záznamy o údržbě, s uvedením času, osoby a důvodu, např. co bylo opraveno.
8. Povrchový závlahový systém: zvažte, zda povrchový závlahový systém dostatečně využívá samospádu a minimalizuje použití pump a následně spotřebu energie.
9. Přímé a nepřímé zdroje kontaminace: plán musí shrnout všechna zavedená opatření ke snížení rizik spojených se zdroji přímé a nepřímé kontaminace vody,
identifikovaných v analýze rizik. Je třeba řešit otázky jako potenciální úniky z míst míchání ochranných přípravků, plnění a čištění postřikovačů, a dále kontaminaci
způsobenou zemědělskými splachy, vyluhováním a odtoky.
10. Hnojení a chemické ošetření v závlahovém systému: pokud se praktikuje hnojení a chemické ošetření formou závlah, je třeba uvést, např. jaké jsou aplikační dávky,
zda se používá kapkový zavlažovač apod. Musí být shrnuta opatření na odstranění všech nebezpečí kontaminace vodních ploch a zdrojů, která byla identifikována
v analýze rizik (např. vyloučení aplikací blízko vody, zejména na svažitém pozemku, použití technik ke snížení splachu, jako jsou ochranné hraniční vegetační pásy).
11. Klimatická data: přidejte informace o srážkách, teplotě a pokud možno odkaz na evapotranspiraci v průběhu roku (pokud jsou údaje dostupné), aby bylo možné dělat
informovaná rozhodnutí o závlahovém zemědělství. Uveďte, zda tyto informace jsou snadno dostupné.
12. Školení: plán musí posoudit, kdo potřebuje školení a v jakém oboru. Školení může být potřebné pro sestavení nebo zavedení srozumitelného plánu nakládání
s vodou, včetně deníků a vedení záznamů. Pěstitel, technici a zemědělští pracovníci mohou také potřebovat základní školení o řízení kvality vody v podniku, údržbě
a provozu zavlažovacích systémů a o řízení spotřeby vody. Pěstitel, technici a zemědělští pracovníci musí znát plán řízení a jeho cíle.
Na pomoc podniku při zavádění správné praxe v nakládání s vodou je doporučeno základní školení v oblastech:
Bezpečné používání pesticidů v podniku a správné zacházení s postřikovači, s roztoky pesticidů a jejich zbytky.
Půdní management pro udržení organické hmoty půdy, zlepšení infiltrační kapacity, zlepšení retenční vodní kapacity a prevence eroze.
Výpočty nároků plodin na vodu pro informovaná rozhodnutí o použití závlah, o potřebné době závlah, zda mohou být v případě potřeby aplikovány deficitní
závlahy, apod.
13. Nezpracované odpadní vody: V plánu musí být uvedeno, že nezpracované odpadní vody nesmí být použity pro zavlažování a hnojivé zálivky. Tato skutečnost je
popsána v bodech CB. 4.4.1 a CB. 5.3.1.
14. Vedení záznamů: Pokyny pro vedení záznamů jsou uvedeny v bodě AF. 3.
15. Povolení a licence k používání vody: plán musí odkazovat na všechny místní předpisy, vyhlášky a pravidla pro čerpání a použití vody v závlahových systémech. Plán
musí zajistit, aby byla získána všechna nezbytná povolení a licence, aby byla platná a byla dodržována. Musí obsahovat informaci o všech záznamech, které je třeba
vést, aby se zajistilo a prokázalo dodržování všech příslušných licencí, vyhlášek a předpisů.
strana: 72 z 118
Pro vybudování nové infrastruktury na skladování vody a pro používání jímané a skladované vody v podniku může být vyžadováno povolení. Například
zadržování a skladování srážkové vody nesmí ovlivnit jiné uživatele v povodí.
Plán musí odkazovat na všechny místní zákony a vyhlášky týkající se správné neškodné likvidace odpadních vod a ukázat, jak jsou tyto předpisy
jak jsou vedeny všechny odpovídající záznamy.
místní
dodržovány a
Tento požadavek je předmětem dvou kontrolních bodů a je dále rozveden v CB. 5.4.1 a 5.4.2.
16. Předpověď spotřeby závlahové vody: Tento konkrétní požadavek je založen na CPCC CB. 5.1.1.
CB. 5.4.1 Zásobování vodou pro závlahy a hnojivé závlahy
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
Kde je to úředně požadováno, je k dispozici platné
povolení pro veškeré čerpání vody, infrastruktury pro
jímání a použití vody v podniku a případně následné
vypouštění vody?
Existuje platné povolení vydané příslušným kompetentním orgánem pro veškeré čerpání
vody; pro infrastrukturu jímání vody; pro veškeré použití vody v podniku včetně (ale ne
výlučně) zavlažování, pracích a flotačních postupů; a kde je to úředně vyžadováno, pro
vypouštění vody do řek nebo jiných environmentálně citlivých oblastí. Povolení musí být
k dispozici při inspekci a být časově platné.
Povinno
st
Pokyny:
Vedení podniku musí znát všechny národní nebo místní předpisy, které musí dodržovat.
Často je potřebné povolení k používání vody pro závlahy zemědělských půd. Může být stanoveno množství, které lze použít, a stejně tak stanovena omezení podle půdy,
plodin nebo dostupnosti vody. Závlahy nemusí být povoleny za určitých podmínek, nebo nepovoleny vůbec.
Úřady obvykle vydávají povolení k použití vody pěstiteli. Povolení může být rovněž vydáno pro sdružení uživatelů vody (water user associations (WUAs) nebo pro
zavlažovací projekt, který potom distribuuje příděly vody členům. Pěstitelé potom musí dodržovat požadavky stanovené WUA nebo jiným místním úřadem pro nakládání
s vodou, který byl úředně schválen. Podnikový management musí mít jasno v tom, které zákonné požadavky se musí dodržovat, a být si jistý, že postupuje v souladu
s národními předpisy na používání vody pro zemědělské účely, jak z hlediska kvantity tak i kvality. Při posuzování podniku v rámci GLOBALG.A.P. se pěstiteli nebo
podnikovému managementu doporučuje, aby vysvětlili, které zákonné požadavky dodržují a proč (bod CB 5.4.1. - povinnost).
Na základě analýzy rizik v AF. 1, podnik musí mít na paměti následující:
• Potřebná povolení a licence: všechna povolení a licence potřebná pro čerpání a skladování spodní vody nebo tekoucí vody v areálu musí být udělena a uložena ve
složce.
•
Platná povolení a licence: povolení musí být pravidelně ověřována, aby se zjistila jejich platnost, a musí být obnovena před vypršením platnosti.
strana: 73 z 118
•
•
Povolení pro všechna zařízení: byla získána všechna potřebná povolení pro studny, čerpací stanice, nádrže a rozvodný systém? Jsou dodržovány limity pro
čerpání spodní vody?
Povolení vydaná příslušnými orgány: Ověřte, že kompetentní úřední orgány vydaly všechny nezbytné dokumenty, povolení a licence.
CB. 5.4.2 Zásobování vodou pro závlahy / hnojivé závlahy
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
Pokud povolení k čerpání udává konkrétní restrikce,
potvrzují záznamy o čerpání a vypouštění, že vodní
hospodářství je s nimi v souladu?
Není neobvyklé, že v povolení k čerpání jsou stanoveny konkrétní podmínky jako hodinové,
denní, týdenní, měsíční nebo roční odběry nebo použité průtoky. Musí být vedeny a
udržovány záznamy dokládající, že tyto podmínky se dodržují.
Klíčová
povinnost
Pokyny:
Na základě analýzy rizik v AF. 1, se pěstitelé potřebují ujistit, že zavedené kontrolní metody zaručují, že množství čerpané vody odpovídá všem příslušným povolením
vydaným národními orgány a také závlahovému projektu.
Pěstitel musí mít zavedený systém pro měření a záznam spotřebované vody. V případě nutnosti (např. kvůli nedostatečnému přístupu k měřicímu zařízení, zejména
v případě zátopových systémů u malých pěstitelů) může být vedení záznamů založeno na nejlepších odhadech spotřeby vody.
Pěstitel musí mít dostupné platné dokumenty vydané příslušnými orgány (podle požadavku v CB. 5.4.2).
V některých případech je zavedeným zákonným požadavkem vedení záznamů o spotřebě vody. Kromě toho, že se úředním orgánům poskytne informace o spotřebě
vody (např. celkové čerpání ve studních, celkový přítok ze zavlažovacích kanálů v m3/rok nebo v m3/měsíc, apod.), mohou tyto záznamy posloužit podnikovému
managementu při plánování spotřeby vody za sezónu nebo na plodinu. Celkové množství vody přidělené pěstiteli nebo případně WUA se může každý rok lišit
v závislosti na dostupnosti vody v dané oblasti. Záznamy o spotřebě vody mohou být začleněny do podnikového plánu nakládání s vodou.
Slovník pojmů
Akvifer: Podzemní zvodněná vrstva propustných horninových konsolidovaných materiálů (štěrk, písek, sedimenty), ze které může být čerpána voda pomocí studní.
Černá voda: Voda znečištěná potravinami, zvířaty nebo lidskými odpady (zdroj: online dictionary).
Chemická kontaminace: Půda a akvifery mohou být kontaminované závlahovou vodou, která obsahuje chemické kontaminanty, jako jsou přípravky na ochranu rostlin a
těžké kovy, v množstvích překračujících povolené limity.
Chemický status půdy: Chemické charakteristiky půdy, ovlivněné minerálním složením, organickou hmotou a environmentálními faktory.
strana: 74 z 118
Chemigace: Termín pro přidávání chemických látek jako dusík, fosfor nebo pesticidy do závlahové vody, která je potom aplikována na půdu závlahovým systémem.
Kontaminanty, kontaminace: Může být mikrobiální (způsobená mikroorganismy jako jsou bakterie, viry, plísně) nebo chemická (způsobená chemickými látkami
jsou těžké kovy nebo agrochemikálie).
jako
Kontrolní body: Otázky v checklistu GLOBALG.A.P., které musí být kladně zodpovězeny. Existují dva typy kontrolních bodů: Klíčové povinnosti a Povinnosti.
Konturové pěstování: Zemědělská praxe orby anebo výsadby napříč svahem po konturách vrstevnic. Řádky přerušují odtok vody a omezují vznik erozních rýh a výmolů
při přívalových deštích (hlavní příčina odnosu ornice a půdní eroze). Řádky zachycují vodu a poskytují delší čas pro vsakování do půdy. Při konturové orbě jsou řádky
tvořené pluhem kolmé ke svahu, nikoliv rovnoběžné se svahem, obecně brázdy sledují tvar pozemku na stejné úrovni bez sklonu. Metoda je používaná jako prevence
půdní eroze. (Zdroj: Wikipedia)
Kritéria shody: Normativní prvky spojené s každým Kontrolním bodem a vymezující kritéria nutná ke splnění Kontrolního bodu.
Nároky plodin na vláhu (CWR - Crop Water Requirements): Transpirační a evaporační nároky plodin, které jsou funkcí plodinového koeficientu (závisí na charakteristice
plodin a půdním výparu) a evapotranspirace.
Difuzní zdroj kontaminace: Na rozdíl od bodového zdroje kontaminace se jedná o zdroj kontaminace rozptýlené mezi různými místy zemědělského podniku a polnostmi.
Navazující nedostatek vody: Nedostatek vody (níže po proudu) způsobený čerpáním vody v zemědělském podniku.
Kapková závlaha: Zavlažovací metoda, která využívá odkapávací rozvody nebo minirozprašovače pro cílené přivedení vody k plodině. V kapkovém závlahovém systému
se voda rozvádí ze zásobní nádrže pod tlakem do polí.
Eutrofizace: Proces, při kterém se do vodních ploch dostávají v nadbytku živiny, které stimulují nadměrný růst rostlin. (Zdroj: USGS 2014)
Fertigace - hnojivá zálivka: Aplikace hnojiv, půdních aditiv a dalších přípravků rozpustných ve vodě do závlahového systému. (Zdroj: Wikipedia)
Fosilní voda: Podzemní voda, která infiltrovala obvykle před tisíci let, často za klimatických podmínek odlišných od dnešních, která je v podzemí od té doby uzavřená.
Nemá žádný nebo jen minimální kontakt s vnějším světem a není vůbec nebo jen minimálně doplňovaná.
Brázdové zavlažování: Povrchové zavlažování, při němž je voda rozváděná malými dlouhými pramínky k plodinám, které rostou na hrůbcích. Rozvod vody je gravitační.
Šedá voda: Odpadní voda z umyvadel, sprch a van, která může být na místě recyklovaná pro splachování toalet, krajinné zavlažování a umělé mokřady. (Zdroj:
Wikipedia)
Zavlažování: Umělé přivedení vody do krajiny nebo na půdu. Používá se k podpoře růstu zemědělských plodin, udržování krajiny a rekultivaci narušených půd v suchých
oblastech nebo v období nedostatečných srážek. Zavlažování má i několik dalších funkcí při pěstování plodin, jako je ochrana rostlin před mrazem, potlačení růstu
plevele v obilných polích a prevence vysychání půdy. Naopak zemědělství, které je závislé pouze na přímých dešťových srážkách, se označuje jako „rain-fed“ nebo
zemědělství suché země.
strana: 75 z 118
Účinnost zavlažování (IE): Termín používaný v technologii zavlažovacích systémů, který je kombinací účinnosti aplikace (ea) a účinnosti rozvodu (ec)
systému (IE = ea * ec / 100).
závlahového
Mikrobiální kontaminace: Kontaminace vodou obsahující mikroby v množství nad přípustné limity.
Klíčová povinnost u kontrolních bodů: Všechny kontrolní body s Klíčovou povinností musí být pro získání certifikace GLOBALG.A.P. splněny.
Povinnost u kontrolních bodů: 95 % všech kontrolních bodů s Povinností musí být pro získání certifikace GLOBALG.A.P. splněno.
Minimální zpracování půdy: Metoda konzervačního zemědělství, kdy pěstitel pracuje s 10 – 15 cm ornice s minimálním použitím strojů na zpracování půdy, aby
docházelo k minimálnímu narušení půdy a soustavně se zlepšovala půdní struktura.
Bodový zdroj kontaminace: Označuje jasně identifikovatelný zdroj kontaminace, např. úniky přípravků na ochranu rostlin vzniklé při míchání a plnění postřikovačů nebo
vylití zbytků z nádrže postřikovače na pole bez předchozího řádného naředění nebo bez ohledu na blízké vodní plochy.
Přípravky na ochranu rostlin (PPP): Insekticidy, fungicidy a herbicidy.
Tlakové zavlažování: Postřikovače a kapkové zavlažovače jsou tlakové závlahové systémy, které vyžadují pro distribuci vody energii.
(Zemědělské) Odtoky: Množství vody, které odtéká spádem zpět do vodních ploch po použití na zemědělských pozemcích, tedy množství vody, které nebylo
spotřebováno.
Říční průtok: Tok vody v řece v m3/s.
Povrchové zavlažování: Povrchový zavlažovací systém zahrnuje otevřené kanály, kterými proudí voda samospádem (vlivem gravitace) do polních parcel, kde je průtok
kontrolován propustmi regulovanými místními orgány řízení závlahových systémů.
Zavlažování postřikem: Zavlažovací metoda, která využívá různé postřikovače (pojízdné postřikovače, otočné, vodní děla apod.) pro cílenou dodávku vody na plodiny.
V postřikovacím závlahovém systému je voda dopravovaná ze zásobní nádrže tlakovým rozvodným systémem do polí.
Pulzní tok: Závlahová voda je přiváděna do brázd v časových intervalech, které umožní vsakování vody do ornice v první části brázdy a snižuje průsak v těchto částech
při další vlně. Přispívá se tak ke zlepšení stejnoměrnosti závlahy v brázdovém závlahovém systému.
Pulzní zavlažování: Závlaha se neaplikuje najednou, ale ve vlnách nebo cyklech, které umožní vsáknutí vody do půdy na začátku brázdy. Při druhé vlně závlahy voda
proudí nebo pokračuje dál do míst, kam dosud závlaha nedosáhla. Snižuje se tak případný odnos na konci brázd nebo hrázek.
strana: 76 z 118
Vodní plocha: Termín nejčastěji používaný u rozsáhlých vodních ploch jako jsou oceány, moře a jezera, ale používá se i pro menší vodní zásobárny jako jsou rybníky,
mokřady, nebo (méně často) louže. Vodní plochy nemusí být klidné, i řeky, potoky, kanály a další geografické útvary, kde voda proudí z jednoho místa na druhé, jsou
zahrnuty do vodních ploch. (Zdroj: Wikipedia)
Jímání vody: Svedení a skladování dešťové vody a odtoků pro použití v domácnostech nebo v zemědělství. Skladovaná dešťová nebo odtoková voda musí být chráněná
před znečištěním.
Sdružení uživatelů vody (WUA - Water User Association): Pěstitelé jsou členy tohoto sdružení a platí mu poplatky za využívání vody v závlahových systémech. WUA se
stará o údržbu závlahového systému a v případě přídělového systému i o rozdělení vody mezi své členy.
Účinnost využití vody: Poměr mezi výnosy plodin a celkovým množstvím použité vody.
strana: 77 z 118
4. PŘÍKLADY – SOUPIS NEBEZPEČÍ
Nebezpečí
Nebezpečí
fyzikální
Problém
Stav
Nedostatek vody
Čelí místní oblast nebo povodí nedostatku vody v důsledku
nadměrného využívání vodních zdrojů? Může mít nedostatek vody
dopad na stávající nebo plánované využití vody u pěstitele? Přispívá
pěstitel významně k nedostatku vody v místní oblasti nebo v povodí,
nebo by mohl tak činit budoucnosti?
Sucha
Musí místní oblast nebo povodí čelit suchu v důsledku nepravidelných
srážek? Může tato skutečnost ovlivnit spotřebu vody pěstitelem? Jak
flexibilní je podnik ve spotřebě vody? Může mít tento jev vliv na životní
prostředí, sociální nebo kulturní aspekty?
Záplavy
Trpí místní oblast nebo povodí povodněmi v důsledku nepravidelných
srážek nebo nakládání s vodou? Může mít tato skutečnost vliv na
pěstitele? Může mít vliv na životní prostředí, sociální nebo kulturní
aspekty?
Znečištění vody
Čelí místní oblasti nebo povodí znečištění vody? Jsou současné nebo
potenciální zdroje znečištění výše proti proudu nebo se nacházejí ve
stejné oblasti spodní vody jako producent? Může mít znečištění vliv na
pěstitele? Může ovlivnit životní prostředí, sociální nebo kulturní
aspekty?
Alternativní vodní zdroje
Existují alternativní ne příliš využívané anebo neznečištěné vodních
zdroje? Může tuto vodu pěstitel odebírat pravidelně? Může být tato
voda využívána pěstitelem za extrémních situací (sucho, znečištění,
atd.)? Existují (nová) skladovací zařízení k řešení dočasných
extrémních situací? Jaké jsou dopady použití alternativních zdrojů a
systémů skladování vody na životní prostředí?
strana: 78 z 118
Nápravné
opatření
Nebezpečí
Problém
Příděl vody a systém řízení
Je místní oblast nebo povodí spravováno podle určitého plánu nebo
systému? Byl tento plán konzultován s veřejností a zúčastněnými
stranami a schválen příslušným vodoprávním úřadem? Je plán
realizován a pravidelně aktualizován? Je odběr vody pěstitelem
zahrnutý v plánu? Pokud tomu tak není, je spotřeba vody pěstitelem v
souladu s plánem na přidělení vody a systémem řízení? Bere tento plán
dostatečný ohled na životní prostředí, sociální anebo kulturní aspekty?
Povolení k odběru vody
Je třeba žádat o povolení k odběru vody? Má pěstitel povolení k odběru
přiměřené jeho spotřebě vody? Je toto povolení provázáno s jinými
povoleními (k odběru vody)?
Nepovolený odběr vody
Používá pěstitel vodu (i částečně), aniž by měl odpovídající povolení?
Používají ostatní pěstitelé vodu bez příslušného povolení? Může mít
tento nepovolený odběr vody vliv na získání povolení k odběru nebo na
samotný odběr? Může mít nepovolený odběr vody vliv na životní
prostředí, sociální nebo kulturní aspekty?
Přednostní odběry
Jsou v dané oblasti nebo v povodí určeny přednostní odběry vody?
Jaké je pořadí důležitosti pěstitele ve vztahu k ostatním uživatelům
vody? Jsou stanoveny zvláštní předpisy pro mimořádné situace (sucho,
znečištění, apod.)? Existuje pro pěstitele riziko v odběru vody s
ohledem na trendy přednostních odběratelů a extrémních situací? Může
být povolení upraveno nebo zrušeno z důvodu zásobování vodou
přednostní odběratele?
Konflikty o vodu
Překračuje povodí nebo zdroje podzemních vod národní, regionální,
místní či kulturní / etnické hranice? Existují konflikty o vodu v této
oblasti povodí? Jaké jsou jejich důvody? Řeší se tyto konflikty
dialogem? Účastní se pěstitel konfliktů o vodu v této konkrétní oblasti
nebo v jiné zeměpisné oblasti, kde působí? Jsou podobní uživatelé
vody zapojeni do konfliktů o vodu v dané oblasti povodí nebo v
přilehlých oblastech?
Nebezpečí
dozorová
Nebezpečí ztráty
dobré pověsti
Stav
strana: 79 z 118
Nápravné
opatření
Nebezpečí
Problém
Stav
Otázky životního prostředí
Jaká je současná situace sladkovodního prostředí v dané oblasti nebo
povodí? Jaké jsou trendy životního prostředí a biodiverzity v místě nebo
v povodí? Mohou tyto environmentální trendy negativně ovlivnit činnosti
pěstitele? Má spotřeba vody pěstitelem významný přímý či nepřímý
dopad na klíčové funkce životního prostředí nebo na biodiversitu?
Zpracoval pěstitel (a zveřejnil) environmentální prohlášení nebo plán?
Reaguje tento plán na environmentální problémy nebo obavy, které
vznikly v souvislosti s nakládáním s vodou? Je tento plán realizován,
pravidelně kontrolován a aktualizován? Je plán veřejně přístupný?
Sociální otázky
Jaká je aktuální sociální situace ve spojitosti s vodou (přístup k pitné
vodě a přiměřené hygieně, atd.), v místní oblasti nebo povodí? Jaké
jsou sociální trendy těchto aspektů? Mohou mít sociální požadavky
negativní vliv na hospodaření pěstitele? Má spotřeba vody pěstitelem
významný přímý či nepřímý dopad na přístup k pitné vodě a
hygienickým zařízením pro obyvatele povodí nebo daného místa?
Zpracoval pěstitel (a zveřejnil) prohlášení anebo plán k této
problematice? Reaguje tento plán na konflikty nebo obavy vzniklé
odběrem vody? Je tento plán realizován, pravidelně kontrolován a
aktualizován? Je plán veřejně přístupný?
Kulturní otázky
Jaké jsou hlavní kulturní otázky, týkající se vody v dané oblasti a
povodí? Jaký byl jejich vývoj? Mohou mít kulturní trendy, požadavky
nebo nároky negativní vliv na hospodaření pěstitele? Má odběr vody
pěstitelem výrazný přímý nebo nepřímý dopad na kulturní dědictví
povodí nebo oblasti? Zpracoval producent (a zveřejnil) prohlášení
anebo plán k těmto otázkám? Reaguje plán na konflikty nebo obavy
vzniklé odběrem vody? Je tento plán realizován, pravidelně kontrolován
a aktualizován? Je plán veřejně přístupný?
Nakládání s vodou
Hospodaří se v podniku s vodou podle plánu? Obsahuje plán záznamy
o minulé, současné i budoucí spotřebě vody? Zahrnuje plán ustanovení
o udržitelném a efektivním používání vody? Reaguje plán na konflikty
nebo obavy vzniklé v souvislosti s nakládáním s vodou pěstitelem? Je
plán realizován, pravidelně kontrolován a aktualizován? Je plán veřejně
přístupný?
strana: 80 z 118
Nápravné
opatření
Nebezpečí
Stav
Financování
Potřebuje pěstitel pravidelné nebo nepravidelné externí financování?
Zvažují (současní i potenciální) investoři ve svém posuzování
financování kritéria související s vodou? Existují nějaké specifické
aspekty (např. vodohospodářské plány, povolení k odběru vody)
vyžadované investory? Stanovují investoři prahové hodnoty pro soulad
s vodohospodářskými kritérii?
Pojištění
Je pěstitel pojištěný pro své podnikání? Zvažují pojišťovny (současné i
potenciální) při svém posuzování kritéria související s vodou? Existují
nějaké specifické aspekty (např. vodohospodářský plán, povolení k
odběru vody) vyžadované pojišťovnami? Stanovují rizikové prahové
hodnoty pro splnění kritérií souvisejících s vodou?
Cena vody
Platí producent za odběr vody? Jak je tato cena/daň/tarif stanovena?
Jsou v ceně zahrnuty provozní náklady a případné další náklady (na
životní prostředí)? Je cenový systém stabilní, předvídatelný a
transparentní? Jaká je pravděpodobnost, že se cena vody bude
pravidelně nebo nepravidelně stoupat?
Finanční
nebezpečí
Problém
strana: 81 z 118
Nápravné
opatření
PŘÍLOHA CB. 2 ZÁSADY GLOBALG.A.P. | SOUBOR NÁSTROJŮ INTEGROVANÉ OCHRANY ROSTLIN
1
ÚVOD
Tento dokument je souborem alternativních opatření pro použití postupů IPM v komerční produkci zemědělských a zahradnických plodin. Byl vypracován s cílem
nabídnout možná řešení pro zavedení IPM. Vzhledem k přirozené variabilitě rozvoje škůdců pro různé plodiny a oblasti není možné vypracovat konkrétní model pro
každou situaci IPM, a proto zde analyzované úvahy a uvedené příklady nejsou "all inclusive", ale jsou zaměřeny na zavádění IPM v místním průmyslu. To je důležitý
aspekt, protože každý systém IPM musí být realizován v kontextu místních podmínek fyzikálních (klimatických, topografických atd.), biologických (soubor škůdců, soubor
přirozených nepřátel atd.) a ekonomických (přístup k dotacím nebo jejich nedostatek, požadavky všech cílových zemí dovozu atd.).
1.1. DEFINICE
Integrovaná ochrana rostlin (IPM) je pečlivé zvažování všech dostupných metod ochrany proti škůdcům a následné přijetí vhodných opatření, která potlačují rozvoj
populací škůdců, udržují používání pesticidů a jiných zásahů na ekonomicky oprávněné úrovni a snižují či minimalizují rizika pro lidské zdraví a životní prostředí. IPM
klade důraz na pěstování zdravých plodin při co nejmenším narušení agro-ekosystémů a s podporou mechanismů přirozené ochrany proti škůdcům. (Mezinárodní
příručka pro distribuci a používání pesticidů, FAO 2002).
1.2. CÍL
Cílem zavedení IPM v rámci GLOBALG.A.P. je zajištění udržitelné produkce, která zahrnuje ochranu plodin. Toho lze dosáhnout přijetím a použitím všech dostupných
taktik kontroly a potlačování škůdců, včetně odpovědného používání chemických přípravků.
Posledním slovem v názvu IPM je „management“ – řízení. To má zásadní význam, protože znamená, že se vychází ze znalosti problému, jeho podstaty a intenzity.
V případě ochrany proti škůdcům lze tyto informace získat pouze využitím standardizovaných systémů monitorování škůdců.
1.3. RÁMEC
Dokument uvádí možné přístupy, které mohou být použity při zavedení tří základních pilířů IPM, kterými jsou prevence, monitorování a ovládání chorob, plevelů a škůdců
z řádu členovců u ovoce a zeleniny. Tento soubor nástrojů je navržen tak, aby ukázal příklady různých přístupů, které mohou pěstitelé zohlednit při zpracování svých
vlastních IPM programů. Není zamýšlen jako vyčerpávající a konečný text o nástrojích IPM a bude pravidelně aktualizován.
Rozdílné plodiny v různých oblastech světa vyžadují rozdílné kombinace IPM metod. Avšak celková filozofie IPM je obecná a univerzální. IPM musí být považován za
flexibilní systém, který musí odpovídat místním podmínkám (fyzikálním, biologickým a ekonomickým), za jakých jsou příslušné plodiny v určité oblasti pěstovány. Protože
obecný IPM model, který by mohl být použit pro každou situaci, nelze vytvořit, je seznam zde uvedených příkladů jen návodem. Není a nemůže být úplný, ale je
dostačující jako vodítko pro místní pěstitele ke zpracování a realizaci IPM programu.
Pěstitelé musí nejméně jednou ročně kriticky zhodnotit svou dosavadní praxi ochrany rostlin a systematicky posoudit potenciál různých postupů IPM pro jejich plodiny.
Místní nebo regionální odborní poradci budou schopni analyzovat plány IPM pro jednotlivé plochy, plodiny, škůdce, choroby a plevele a ověřit, které postupy IPM nebo
jejich kombinace jsou úspěšné. Tyto informace budou velmi užitečnou pomocí pěstitelům ve stejné oblasti, stejně jako v jiných, podobných oblastech světa, ve zlepšování
jejich IPM postupů.
strana: 82 z 118
1.4. TŘI PILÍŘE IPM
GLOBALG.A.P. stanovil tři následné kroky v postupech IPM, které jsou v souladu se zásadami IOBC (Mezinárodní organizace pro biologickou kontrolu):
(1) PREVENCE
Maximální úsilí se musí věnovat prevenci škůdců, chorob a plevelů, aby se vyloučila potřeba zásahu. Znamená to přijetí pěstitelských postupů a řízení aktivit na úrovni
pěstitele, které vedou k prevenci nebo potlačení výskytu a intenzity škůdců, chorob a plevelů. V případě některých chronických škůdců (Stern et al. 1959; Pringle 2006) to
může zahrnovat preventivní postupy ochrany, včetně postřiků.
(2) MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ
Monitorování je systematická kontrola plodin a jejich okolí na přítomnost, vývojovou fázi (vejce, larvy apod.), intenzitu (úroveň populace, stupeň zamoření) a umístění
škůdců, chorob a plevelů. Je to jedna z nejdůležitějších činností IPM, která upozorní pěstitele na přítomnost a rozšíření škůdců, chorob a plevelů v jeho plodinách. Umožní
pěstiteli, aby rozhodl o nejvhodnějším zásahu, a zdůrazní, jak důležitou částí programu IPM je monitorování a vedení záznamů.
(3) ZÁSAH
Když monitoring zjistí dosažení prahové hodnoty, která vyžaduje zásah proti ekonomickým dopadům na hodnotu úrody nebo proti šíření chorob a škůdců na další plodiny,
lze použít různé postupy IPM. V rámci programu IPM je kladen důraz na nechemické metody, které snižují riziko pro lidi a životní prostředí, pokud tyto metody účinně
kontrolují škůdce, choroby nebo plevele. Avšak většina z těchto metod je v současnosti preventivních, jako je rozmístění rozprašovačů přípravků pro narušení páření,
podpora populace přirozených nepřátel apod. Pokud následný monitoring naznačuje, že postup je nedostatečný, může se zvažovat použití chemických přípravků na
ochranu rostlin. V takových případech musí být vybrány selektivní pesticidy kompatibilní s postupy IPM a přípravky musí být použity selektivním způsobem.
Aby mohl být program IPM v podniku zaveden, musí pěstitel získat základní znalosti o aspektech IPM ve vztahu k jeho plodinám a umístění. Základní znalosti jsou
popsány a části 2.
2.
ZÁKLADNÍ ZNALOSTI PRO POSTUPY IPM
Chceme-li dosáhnout úspěchu v IPM, je důležité mít základní znalosti o:
•
Hlavních škůdcích, chorobách a plevelech, které mohou napadnout plodiny.
•
Možných postupech, metodách a přípravcích k jejich kontrole.
Pěstitelé proto musí získat informace o následujících otázkách:
2.1. ŠKŮDCI, CHOROBY A PLEVELE
Pěstitelé musí mít k dispozici následující základní informace:
2.1.1.
Seznam významných škůdců, chorob a plevelů v cílových plodinách v konkrétní oblasti, regionu nebo zemi.
strana: 83 z 118
2.1.2.
Základní informace (přehledy) o biologii příslušných škůdců, chorob a plevelů a o jejich přirozených nepřátelích, jako např.:
• Informace o jejich životních cyklech:
o Různé vývojové fáze a přibližná doba jejich výskytu.
o Vývojové podmínky (hraniční minimální teplota pro růst, počet generací za sezónu, období napadání plodin a množení, apod.).
o Místa přezimování (u škůdců).
• Fotodokumentace příslušných škůdců (různé vývojové fáze), chorob a plevelů a jimi způsobených typických poškození.
• Fotodokumentace příslušných přirozených nepřátel (různé vývojové fáze).
• Úroveň ekonomických ztrát a hraniční hodnoty pro zásah.
• Znalosti o organismech, které mají karanténní status v cílových zemích exportu.
2.2. PŘÍPRAVKY NA OCHRANU ROSTLIN
Pěstitelé musí mít k dispozici následující základní informace:
2.2.1.
2.2.2.
Seznam pesticidů, jejichž použití je úředně povolené proti příslušným škůdcům, chorobám a plevelům v cílových plodinách.
Základní informace (přehledy) o jejich:
• Chemickém zařazení podle účinné látky
• Způsob vniku a působení (systémové, translaminární, aktivními parami, kontaktní, přes sliznice)
• Dávkování
• Maximální limity reziduí (ve vlastní zemi a v zemích cílových trhů)
• Perzistence:
o Ochranná lhůta pro vstup do ošetřené kultury
o Ochranná lhůta předsklizňová
• Optimální způsob aplikace přípravku
• Optimální načasování aplikace přípravku
• Maximální počet aplikací za sezonu
• Selektivita pro přirozené nepřátele a pro opylovače
• Mechanismus účinku
2.3. DALŠÍ METODY OCHRANY
•
Podobné informace musí být k dispozici pro ostatní metody ochrany plodin.
2.4. ŠKOLENÍ
Školení příslušných osob (vlastních zaměstnanců nebo konzultanta-specialisty) na následující témata:
strana: 84 z 118
3.
•
•
Rozpoznání škůdců, chorob, plevelů a odpovídajících přirozených nepřátel.
Postupy sledování a monitoringu, včetně vedení záznamů.
•
Principy IPM, postupy, metody a strategie.
•
Znalosti o přípravcích na ochranu rostlin a aplikační metody.
MOŽNÁ OPATŘENÍ IPM PŘED VÝSADBOU
Preventivní a hygienická opatření jsou nezbytnou součástí přístupu IPM. Před výsadbou plodin může být přijata řada preventivních opatření, s cílem zabránit nebo snížit
výskyt budoucích problémů se škůdci, chorobami a plevely během produkčního období.
3.1. ANALÝZA RIZIK
Zpracujte analýzu rizik pro pozemky:
3.1.1.
Historie místa:
• Jaké plodiny byly pěstované na daném pozemku v posledních třech letech?
• Jaké byly v minulosti hlavní problémy se škůdci, chorobami a plevely na tomto pozemku?
• I když to není vždy možné, bylo by vhodné shromáždit informace o předchozím použití přípravků na ochranu rostlin:
o
•
Které přípravky na ochranu rostlin byly použity na tomto pozemku v minulosti?
Mohly by pesticidy používané v minulosti na tomto pozemku:
o
Způsobit problémy s rezidui v plodině? (např. z důvodu akumulace pesticidů v půdě)
o
Být příčinou ohnisek škůdců nebo chorob v příštím produkčním období? (např. proto, že všichni přirození nepřátelé byli v trvalých
kulturách (jako sady a vinice) vyhubeni).
3.1.2.
Okolní plodiny a vegetace
Zhodnoťte možný vliv okolních plodin a vegetace na vaše kultury:
•
Jaké jsou postupy IPM u sousedních plodin?
•
Jaké pesticidy se používají na sousední plodiny a jaké je riziko úletu pesticidů?
•
Jaké jsou potenciální problémy se škůdci nebo chorobami vyvolané okolními plodinami a vegetaci?
3.1.3.
Vzorkování vody a půdy
Odeberte a analyzujte vzorky půdy a vody, abyste ověřili:
•
Přítomnost chorob a škůdců (včetně hlístic).
•
Přítomnost reziduí pesticidů, těžkých kovů nebo jiných toxinů.
•
Množství živin v půdě.
strana: 85 z 118
Analýza a vyhodnocení analýzy rizik
Na základě posouzení analýzy rizik a záznamů monitoringu z minulých let (viz bod 4.2.) (pokud takové záznamy existují pro daný nový pozemek) stanovte opatření, která musí
být přijata, aby se vyloučily nebo omezily problémy s konkrétními a relevantními škůdci, chorobami a plevely u dané konkrétní plodiny.
3.2. PREVENCE
V případě potřeby musíte u nových pozemků zvážit následující preventivní opatření:
3.2.1.
Půda
K prevenci (půdních) škůdců, hlístic, (kořenových) onemocnění a plevelů mohou být přijata následující opatření:
•
Střídání plodin v souladu s programem střídání plodin a v závislosti na plodině
•
Rok odpočinku, úhoru, v závislosti na plodině.
•
Dezinfekce půdy nebo pěstebního substrátu (např. solarizace, fumigace, zaplavení, propaření, horká voda).
•
Podpora anebo navyšování prospěšných makro a mikrobiálních půdních organismů.
•
Zaorání nebo sanace posklizňových zbytků (včetně ovoce v případě sadů), aby se omezilo přezimování populací některých škůdců či
chorob.
3.2.2.
Voda
Musí být přijata preventivní opatření s cílem zajistit:
•
Čistou vodu (v souladu s místními předpisy o škůdcích, chorobách a chemických reziduích nebo snížení jejich obsahu, kde je třeba).
•
Optimální metody zavlažování nebo použití hnojivých zálivek.
3.2.3.
Rostliny
Preventivní opatření, která mohou být přijata ke snížení problémů se škůdci, hlísty a chorobami jsou:
•
Volba vhodných, rezistentních odrůd.
•
Použití rezistentních podnoží (štěpování).
•
Výchozí materiál (osivo nebo sadba) prosté škůdců a chorob. Může se zahrnout testování na škůdce a patogeny v rhizosféře.
•
Optimální spon rostlin nebo hustota porostu.
3.2.4.
Klima
Klimatické podmínky mohou významně ovlivnit rozvoj chorob, stejně jako škůdců a plevelů. Proto zvažte:
•
•
Opatření v kulturách, která předchází nebo omezí rozvoj škůdců anebo onemocnění.
Zřízení agro-klimatologické monitorovací stanice nebo předplacení informační a výstražné služby.
3.2.5.
Načasování
S ohledem na (první) výskyt hlavních škůdců, chorob a plevelů ve sklizňovém období vezměte úvahu:
strana: 86 z 118
Možnost volby optimálního data výsadby pro snížení (eliminaci) problémů s hlavními škůdci, chorobami a plevely.
Volba raných odrůd nebo odrůd s krátkou vegetační dobou, aby se vyloučila období vysokého infekčního tlaku určitých škůdců nebo
chorob.
3.2.6.
Umístění a výběr pozemku
Analyzujte, zda sousední plodiny mohou být zdrojem zvlášť problematických škůdců a chorob.
•
•
strana: 87 z 118
4. MOŽNÁ OPATŘENÍ IPM BĚHEM PĚSTOVÁNÍ
4.1.
PREVENCE
Preventivní opatření jsou nezbytnou součástí přístupu IPM. Jejich cílem je udržet populace škůdců, chorob a plevelů na přijatelné úrovni. V každém případě
pěstitel musí zvažovat nejvhodnější preventivní opatření v závislosti na jeho konkrétní situaci a příslušných škůdcích, chorobách a plevelech v jeho kultuře a umístění.
4.1.1.
Čistota v podniku (hygiena a sanitace)
Hygienická opatření jsou zaměřena na prevenci zanesení škůdců, chorob a plevelů na pole a jejich další šíření v kultuře.
4.1.1.1.
Předcházejte přenosu škůdců, chorob a plevelů různými přenašeči:
•
Identifikací přenašečů, jako je hmyz, zvířata, domácí zvířata, hlodavci.
•
Určením opatření, která udrží tyto přenašeče mimo plodiny.
•
Zjištěním, zda plevely na okrajích nebo v přilehlých pásmech mohou být hostiteli škůdců.
4.1.1.2.
Předcházejte přenosu škůdců, chorob a plevelů lidmi:
•
Organizací postupu práce od zdravých k poškozeným plodinám nebo místům.
•
Nošením vhodného oděvu, rukavic, bot, sítěk na vlasy (podle plodiny).
•
Dezinfekcí rukou, bot a oděvů před vstupem na pole, zejména po návštěvě pozemků jiného pěstitele (závisí na plodině).
4.1.1.3.
Předcházejte přenosu škůdců, chorob a plevelů zařízením nebo materiály:
•
Čištěním veškerého zařízení (včetně strojů) a materiálů po práci a před vstupem na další pole.
•
Užíváním různých jednoúčelových zařízení a materiálů na různých polích (pokud možno), podle plodin.
•
Používáním čistých sklizňových boxů a beden.
4.1.1.4.
Předcházejte přenosu škůdců, chorob a plevelů z posklizňových zbytků:
•
Ukliďte sady po prořezávání, sklizni, odlisťování nebo jakékoliv jiné činnosti, po které zůstávají organické zbytky.
•
Neukládejte žádné posklizňové zbytky v blízkosti pole.
4.1.1.5.
Předcházejte úletu pesticidů ze sousedních pozemků.
Organizujte setkání s pěstiteli ze sousedních pozemků a uzavřete dohody o odstranění rizika nežádoucích úletů pesticidů.
4.1.2.
Pěstitelská a technická opatření
4.1.2.1.
Optimální péče o plodiny (hnojení, závlahy, apod.)
Pamatujte, že přílišné hnojení může být z hlediska managementu škůdců stejně škodlivé, jako nedostatečné hnojení, protože přehnojování může způsobit zvýšený
obsah volných aminokyselin ve floému (lýko) a xylému (dřevní cévní svazek), což může vést k vyššímu rozmnožovacímu potenciálu škůdců, jako jsou mšice. Optimální
péče o kultury vede ke zdravějším plodinám, které snáze odolávají napadení škůdců a chorob.
4.1.2.2.
Management porostu a mikroklima
strana: 88 z 118
Využívejte pěstitelská opatření jako je řez, vedení a odlisťování, abyste dosáhli optimálního mikroklimatu (vlhkost, teplota, světlo, vzduch) v korunách porostu
předcházeli nebo omezili rozvoj škůdců anebo chorob.
a
4.1.2.3.
Pěstitelské systémy
Různé systémy pěstování se mohou vyžít k prevenci nebo snížení problémů se škůdci, chorobami a plevelem:
• Krycí plodiny k potlačení plevelů a podpoře přirozených nepřátel.
• Speciální typy pěstitelských systémů: smíšené kultury, pěstování v pásech, sklizeň v pásech, permakultury.
• Další postupy související se systémem pěstování (např. ochranné pásy na okrajích polí jako prevence migrace škůdců jako jsou slimáci a
hlemýždi).
4.1.2.4.
Vylučovací postupy (v chráněných kulturách)
Zejména v chráněných kulturách mohou být použity různé postupy k vyloučení škůdců z kultury, jako jsou sítě proti hmyzu nebo folie pohlcující UV záření ve foliových
tunelech, kterými se omezuje migrace některých škůdců, vzduchotěsné a dvojité vstupní dveře.
4.1.2.5.
Mulčování
Posuďte, zda mulčování může pomoct při snižování problémů s určitými škůdci, chorobami a plevely (foliový mulč, reflexní mulč, slámový mulč apod.)
4.1.2.6.
Další technická opatření
• Analyzujte, jaká další preventivní opatření můžete přijmout.
• Předcházejte mechanickému poškození rostlin a produktů.
4.1.3.
Zachování biologické rovnováhy
4.1.3.1.
Opatření pro zvýšení populací přirozených nepřátel a opylovačů v kultuře a okolí:
• Používejte různé druhy pěstebních systémů (pěstování v pásech, sklizeň v pásech, smíšené kultury, permakultury a další).
• Používejte ochranné pásy (včetně živých plotů) - pylonosné, medonosné, rostliny poskytující útočiště pro přirozené nepřátele.
• Používejte v polích krycí rostliny (pylonosné, medonosné, rostliny poskytující útočiště pro přirozené nepřátele).
• Vytvořte podmínky pro přilákání přirozených nepřátel.
• Poskytněte místa pro úkryt a hnízdění přirozených nepřátel a opylovačů.
• Poskytněte zdroj potravy v době dormance kultur u opadavého ovoce.
• Používejte selektivní přípravky, selektivní místo a načasování postřiků, kde a kdy je chemické ošetření nezbytné.
• Používejte push-pull technologie (přilákat a zachytit; použití repelentů).
4.1.3.2.
Poskytněte místa pro hnízdění dravých ptáků pro kontrolu hlodavců.
4.1.3.3.
Předcházejte snižování populace přirozených nepřátel kvůli používání pesticidů.
• Používejte selektivní pesticidy, které jsou kompatibilní s přirozenými nepřáteli.
• Používejte selektivní aplikační metody (cílené místo ošetření, aplikace na půdu u systémových přípravků, sprejové návnady, přilákat a zabít).
strana: 89 z 118
4.2.
MONITOROVÁNÍ A POMOCNÉ ROZHODOVACÍ NÁSTROJE
Monitorování je hlavním nástrojem pro snižování počtu zásahů chemickými přípravky na ochranu rostlin a základem pro spolehlivý a udržitelný program IPM.
Nejvhodnější je použití monitoringu v kombinaci s podpůrnými rozhodovacími nástroji.
4.2.1.
Organizace
•
•
Jmenujte osobu odpovědnou za kontrolu porostů a monitoring.
Tato osoba musí být proškolena v:
o Rozpoznávání škůdců, chorob a plevelů
o Kontrolních a monitorovacích postupech
o Vedení záznamů.
Školení musí být pravidelně aktualizované.
4.2.2.
Pozorování
•
•
•
•
•
•
•
•
4.2.3.
Vedení záznamů
•
•
4.2.4.
Organizujte monitorovací a kontrolní program pro váš podnik:
Určete, které choroby, škůdci a plevele se musí monitorovat a proč
Stanovte metody monitoringu (přímé pozorování v kultuře na klíčových částech rostlin, pasti, indikátorové rostliny apod.)
Stanovte, během kterého období roku a v jaké růstové fázi škůdců musí monitorování probíhat
Zapojte se do existujících celoplošných monitorovacích a varovných systémů
Určete četnost monitorování
Stanovte plochu, která představuje monitorovací jednotku
Stanovte počet odebraných vzorků z jednotkové plochy.
Stanovte záznamový list (elektronický nebo papírový), který obsahuje:
o Identifikaci pozemku a plodiny, která se monitoruje
o Jméno osoby, která monitoring provedla
o Datum monitorování
o Jméno škůdce, choroby nebo plevele, který byl monitorován
o Počet vzorků
o Počet nálezů
o Stádium životního cyklu u nálezů (v případě škůdců)
o Porovnání s limitní hodnotou
o Umístění na pozemku
o Přijaté rozhodnutí.
Záznamové listy se musí archivovat, aby bylo možné porovnat záznamy z různých let a z různých pozemků.
Varovné systémy a rozhodovací nástroje
• Používejte prediktivní modely a pomocné systémy pro rozhodování (např. fenologický počítačový teplotně řízený model, teplotní modely
založené na sumě efektivních teplot) v kombinaci s informacemi z monitorování a předpovědi počasí
strana: 90 z 118
•
4.2.5.
Využívejte celoplošné varovné systémy.
Vyhodnocení a rozhodování
• Používejte prahové hodnoty pro příslušné škůdce, choroby a plevely při rozhodování, zda je třeba provést zásah.
• Zapište rozhodnutí přijaté pro vykonání příslušného zásahu.
• Analyzujte záznamy na konci sezóny, vyvoďte závěry a upravte plán programu IPM pro následující sezónu.
4.3.
ZÁSAH
Pokud je třeba provést zásah, mohou být aplikovány různé nechemické metody. Pokud se aplikují pesticidy, mělo by se jejich množství minimalizovat použitím
optimálních aplikačních technik a předcházet tak vytváření rezistence k pesticidům.
V některých případech, např. když je třeba získat rostlinolékařské osvědčení pro karanténní škůdce, choroby nebo plevele, je fytosanitární povinnost plněna třetími
zeměmi. V takových případech se často nelze vyhnout použití přípravků na ochranu rostlin. Pokud je pěstitel donucen použít chemické přípravky na ochranu rostlin ze
specifických karanténních důvodů, musí použít a poskytnout informace o preventivních a monitorovacích metodách ke zdůvodnění nezbytnosti této aplikace.
4.3.1
Mechanické a fyzikální metody
Dříve než se přikročí k chemickým metodám, musí pěstitel posoudit možnost likvidace nebo odstranění škůdců, chorob a plevelů mechanickými nebo fyzikálními
metodami, jako např.:
• Škůdci:
o Odstranění a izolace napadených listů, plodů nebo rostlin (sanitace)
o Odsátí škůdce (např. Lygus spp. – klopušky)
o Jiné
• Choroby:
o Odstranění a izolace napadených listů, plodů nebo rostlin (sanitace)
• Plevele:
o Posekání
o Ruční vypletí
o Mechanické odplevelení
o A další.
4.3.2
Semiochemikálie
Semiochemikálie mohou být použity ke kontrole škůdců různým způsobem:
• Přivábit a zabít (přilákat a zabít), včetně:
o Hromadného záchytu pomocí semiochemikálií (feromony atd.)
o Rostlinných pastí
o Insekticidních návnad aplikovaných postřikem.
• Chemosterilizace (metoda může být alternativou k metodě sterilizace hmyzu SIT): samci nežádoucí populace škůdců jsou přilákáni
návnadou, která obsahuje chemosterilant.
•
•
Repelenty.
Přerušení páření (zmatení samců).
strana: 91 z 118
4.3.3
Zvýšená biologická kontrola
Různí přirození nepřátelé a mikrobiální přípravky mohou být vypouštěny nebo aplikovány k ovládání populací škůdců i chorob:
• Sezónní inokulace nebo zaplavení velkým množstvím přirozených nepřátel k ovládání škodlivého hmyzu a roztočů
• Použití virů patogenních pro hmyz (NPV nebo bakuloviry), plísní, bakterií nebo hlístů ke kontrole škodlivého hmyzu a roztočů
• Použití antagonistických plísní a bakterií ke kontrole chorob kořenů a listů.
4.3.4
Metoda sterilizace hmyzu (SIT)
Tato široce rozšířená technika je úspěšně používaná v mnoha oblastech světa k ovládání populací např. vrtulí (Tephritidae, jako je mediteránní vrtule velkohlavá:
Ceratitis capitata), některých druhů motýlů Lepidoptera (např. makadlovka bavlníková: Pectinophora gossypiella; obaleč jablečný: Cydia pomonella) a některých druhů
veterinárně významných much (např. bzučivka lidožravá: Cochliomyia hominivorax) opakovaným vypouštěním hromadně chovaného sterilního hmyzu daného škůdce
(pozn.: v případě bzučivek a dalších jsou vypouštěna obě pohlaví).
4.3.5
Použití přírodních přípravků
Různé přírodní přípravky mohou být použity k ovládání škůdců, chorob a plevelů. I v tomto případě se musí pečlivě dbát na kompatibilitu s IPM přístupem a na dodržení
požadavků zdravotní a potravinové bezpečnosti.
•
Oleje (minerální nebo rostlinné oleje)
•
Rostlinné výtažky (např. přírodní pyrethrum, azadirachtin, apod.)
•
Mýdla
•
Křemelina
•
A další.
Pozn.: Při případném použití je třeba vždy ověřit, zda dané přípravky jsou řádně registrované jako přípravky na ochranu rostlin v zemi produkce.
4.3.6
Chemické přípravky na ochranu rostlin
V případě zásahu, kdy je potřeba použít chemický přípravek na ochranu rostlin, musí být přípravky vybírány s předstihem. Požadavek bodu CB.7.1.1 je pro tento účel
užitečný. Dále se musí zvažovat:
4.3.6.1
Varovný systém a rozhodování
Pro optimální rozhodnutí o načasování a zacílení jsou potřebné následující informace:
•
Jaké je optimální načasování zásahu, aby se dosáhlo maximálního účinku na cílového škůdce, chorobu nebo plevel?
•
Informace o ochranných lhůtách pro vstup do porostu a pro sklizeň.
•
Informace o správné četnosti aplikací.
•
Předpověď počasí s informacemi o:
strana: 92 z 118
•
o
Větru a teplotních podmínkách, aby se vyloučily problémy během aplikací přípravků.
o
Pravděpodobnost deště během období po zásahu.
Použití prediktivních modelů a kontroly pozemků ke zjištění, zda je škůdce v citlivé fázi životního cyklu. Může to být důležité pro optimalizaci
aplikací a případně vyloučení dodatečných aplikací.
4.3.6.2
Prahové hodnoty zásahu
Zapište prahové hodnoty pro příslušné škůdce, choroby a plevele.
4.3.6.3
Výběr přípravku (viz 2.2. Přípravky na ochranu rostlin)
• Před použitím chemického přípravku stanovte cíl – totální vyčištění, ošetření ložisek, omezení populace, kompatibilita s přirozenými nepřáteli
apod. – a podle cíle vyberte vhodný přípravek.
• Pokud se používají směsi přípravků tank-mix, ověřte, zda nejsou známy nějaké negativní účinky směsi, které by bylo třeba vyloučit.
4.3.6.4
Antirezistentní opatření
Vznik pesticidové rezistence (1) snižuje počet použitelných pesticidů (2) a často vede k většímu počtu ošetření nebo vyšším dávkám, a tedy zvyšuje riziko překročení
maximálních reziduí MLR. Je proto velmi důležité mít plán antirezistentní strategie, aby se předešlo vzniku rezistence k chemickým pesticidům.
4.3.6.5
Aplikace
Optimální aplikace pesticidů může dramaticky snížit jejich používání, protože se dosahuje maximální účinnosti.
• Určete a používejte optimální postřikovače (včetně typu a velikosti trysek) a techniku:
o Tlak
o Rychlost pojezdu
o Množství vody
o pH vody, pokud je důležité pro přípravek na ochranu rostlin
o Použití pomocných látek (účinná adheziva a disperzanty).
• Provádějte pravidelné kalibrace postřikovačů.
• Veďte záznamy o kalibraci.
• Používejte aplikační postupy, které jsou selektivní k přirozeným nepřátelům.
Pozn.: Viz 4.1.3.1 a 4.1.3.3 – Použití selektivních chemických přípravků, selektivní místo a načasování postřiků, kdy a kde je chemická kontrola nezbytná.
Zhodnoťte možnosti použití selektivních způsobů aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin bez narušení populací přirozených nepřátel v kultuře a jejich integraci
do programu IPM jako např.:
o Nízkorychlostní elektrostatická aplikace
o Bodové ošetření
strana: 93 z 118
o
o
o
o
o
4.3.6.6
Jmenujte osobu odpovědnou za aplikace přípravků na ochranu rostlin. Tato osoba musí mít:
• Pravidelné školení v používání pesticidů
• Znalosti v kalibraci postřikovačů.
4.3.6.7
Zastaralé přípravky na ochranu rostlin
• Se zastaralými přípravky na ochranu rostlin musí být bezpečně nakládáno, musí být označeny a zlikvidovány autorizovaným nebo
schváleným postupem.
4.3.6.8
Prázdné obaly od přípravků na ochranu rostlin
• Nepoužívat prázdné obaly od přípravků
• Tři proplachy před likvidací
• Bezpečné uložení prázdných obalů
• Likvidace podle zákonných požadavků nebo správné praxe.
5
Pásové aplikace
Ošetření pouze určité části rostliny
Načasování aplikace na dobu, kdy škůdci a přirození nepřátelé nejsou v kultuře aktivní
Postřik návnadou
Použití návnad a pastí (např. proti vrtulím (Tephritidae)).
MOŽNÁ OPATŘENÍ IPM PO SKLIZNI
5.1 POSKLIZŇOVÉ OŠETŘENÍ
Pokud je potřebné posklizňové ošetření, musí se vzít v úvahu následující faktory:
5.1.1
Volba postupu a přípravků
Pokud se vybírá postup zásahu a přípravek:
• Přednostně se musí použít nechemické postupy, jako je zahřátí, zmrazení, ozáření, praní, CO2 apod.
• Pokud se musí použít chemický přípravek na ochranu rostlin, musí být vybrán v předstihu a přednost mají přípravky s krátkou dobou
rozpadu.
5.1.2
Aplikační technické vybavení
Aby se minimalizovalo množství aplikovaných přípravků na ochranu rostlin, je kladen důraz na následující aspekty:
• Aplikační zařízení musí být kalibrované (aplikovaný objem na objem plodin v balírně).
• Aplikační dávka musí být připravena za použití kalibrovaného odměrného vybavení.
5.1.3
Záznamy o ošetření
strana: 94 z 118
Musí se vést záznamy o ošetření v souladu s body CPCC GLOBALG.A.P.
5.2 SKLADOVÁNÍ A PŘEPRAVA
5.2.1
Monitorování
•
•
•
Hledejte úkryty hlodavců, ptáků a hmyzu
Hledejte důkazy o jejich přítomnosti (výkaly, chlupy, peří)
Zkontrolujte podmínky nákladového prostoru a dopravních prostředků jako jsou nákladní automobily a lodě.
5.2.2 Prevence
Mohou být přijata různá opatření k odstranění škůdců a chorob během skladování a transportu:
•
Vhodné balení pro skladování a transport
•
Vhodné podmínky pro skladování a transport
o
Vhodné klimatické podmínky (teplota, relativní vlhkost, pohyb vzduchu, ventilace apod.)
o
Atmosféra (např. ULO,…)
•
Čisté krabice, bedny, klimatické komory, nákladní auta…
•
Prevence skladovaných produktů před škůdci a chorobami (včetně hlodavců) např. vylučovacími postupy.
5.2.3 Zásahy
Mohou být použity různé postupy zásahů pro ovládání škůdců a chorob během skladování a transportu:
•
Metoda pastí
•
Semiochemikálie
•
Biologická kontrola škůdců
•
Chemická kontrola
•
Zmrazení nebo zahřátí
•
Řízená atmosféra
•
A další
strana: 95 z 118
REFERENCE:
Fundacion para el Desarrollo Frutícola (2ª Ed. 2004): Guia para el Monitoreo de plagas. Santiago de Chile 50pp. IOBC-OILB, 2004, Guidelines for Integrated
Production. Principles and Technical Guidelines. 3rd ed., Switzerland. Pimentel, D. (ed.), 1997, Techniques for Reducing Pesticide Use, Economic and Environmental
Benefits. John Wiley & Sons. 444 p. Pimentel, D. (ed.), 1991, Handbook of Pest Management in Agriculture. Vol. II. 2nd ed. CRC Press, Boca Raton. PRINGLE, K.L.
2006. The Use of Economic Thresholds in Pest Management: Apples in South Africa. South African Journal of Science 102: 201-204. Stern, V.M., Smith, R.F., Van Den
Bosch, R. & Hagen, K.S. (1959). The Integrated Control Concept. Hilgardia 29, 81-101. FAO, International Code of Conduct on the Distribution and Use of Pesticides,
2002 EISA: Code on Integrated Farming
strana: 96 z 118
PŘÍLOHA CB. 3. ZÁSADY GLOBALG.A.P. | POUŽITÍ PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN (PPP) V ZEMÍCH, KTERÉ POVOLUJÍ EXTRAPOLACI
Registrační postup v dané zemi
Zásady bezpečného použití
(Pracovníci a životní prostředí)
Autorizace použití PPP pro jednotlivé plodiny
Žádný registrační postup neexistuje: Může
existovat kontrola dovážených PPP.
Používané přípravky musí mít jasně popsaný návod pro
uživatele, aby se zajistilo bezpečné použití přípravku ve
smyslu mezinárodní příručky "International Code of Conduct
on the Distribution and use of Pesticides" (FAO Rome 2002).
Extrapolované použití je povoleno.
Existuje registrační postup: Dovážené přípravky
se smějí prodávat s etiketou ze země původu.
Tato etiketa může být na obalu spolu s národním
označením a návodem k použití PPP.
Uživatel importovaného PPP musí být vybaven jasnými
instrukcemi pro bezpečné použití přípravku. Tyto instrukce
mohou mít formu překladu návodu k použití nebo popisem
dodaným distributorem.
1. Návod k použití importovaného PPP uvedený na etiketě
je v souladu s národním schválením.
2. Etiketa importovaného PPP se liší od platného
národního schválení. V tom případě se může přípravek
použít jen na plodiny, pro které je národní schválení
platné.
3. Na národní etiketě a návodu k použití není plodina
zahrnuta. Extrapolované použití je možné, pokud národní
postupy registrace tuto praxi výslovně povolují.
VÝJIMKA:
Kde probíhají polní pokusy zajišťované pěstitelem ve spolupráci se státní autoritou jako konečné zkoušky před povolením přípravku na ochranu rostlin (PPP), může pěstitel
získat certifikaci GLOBALG.A.P., přestože část produkce bude zničena a použita pro následné analýzy. Musí být jasná sledovatelnost a informace o výměře půdy použité pro
pokusy. Pěstitel musí rovněž doložit důvěryhodný dokument potvrzující, že je zapojen do oficiálních polních pokusů v plném souladu se zákonnými podmínkami země
produkce. Dále musí být k dispozici jasný popis organizace těchto zkoušek. PPP, které jsou v pokusech ověřovány, se nesmějí použít na certifikovanou produkci a analýza
reziduí musí prokázat, že žádná rezidua zkoušeného přípravku na produktech nebyla nalezena.
strana: 97 z 118
PŘÍLOHA CB. 4 INTERPRETAČNÍ ZÁSADY GLOBALG.A.P. | CB. 7.6 – ANALÝZA REZIDUÍ
Kontrolní
bod
Interpretace
CB. 7.6.1
1. Ve všech případech musí být k dispozici seznamy aktuálních platných MLR pro země nebo oblasti, o kterých se předpokládá, že budou cílovým trhem
pěstovaných plodin (i když se jedná o vlastní zemi produkce), nebo jiné dokumenty, které ukazují, že pěstitel (nebo jeho přímý zákazník) zohlednil tyto
informace.
2. Komunikace s klientem prezentovaná pěstitelem může mít formu dopisů či jiných ověřitelných důkazů. Může se jednat o současné nebo budoucí klienty.
3. Jako alternativu k bodu 2., když např. pěstitel zatím neví, s kým bude obchodovat, se pěstitel může zapojit do programu screeningu reziduí, který splňuje
nejpřísnější MLR (nebo dovozní tolerance pokud existují a pokud jsou odlišné) v zemi nebo regionu, kde se má v úmyslu se svou produkcí obchodovat. Pokud
existuje harmonizace MLR pro daný region, musí se požadavkům přizpůsobit. Pokud pěstitel prodává produkt na trhu v zemi produkce, musí mít seznam
platných (národních) MLR také k dispozici, jak je uvedeno v bodě 1. výše.
4. Pokud se pěstitel snaží dodržet odlišné MLR u různých šarží produktu určených pro odlišné trhy (tj. současná výroba pro USA, EU, zemi produkce), je nutné
zajistit interní rozdělení a dohledatelnost certifikovaných produktů.
5. Tento kontrolní bod musí být křížově porovnán s informacemi uvedenými v registraci pěstitele a veškerými aktualizacemi po registraci zaslanými
certifikačnímu orgánu, tj. ověří se, zda pěstitel prodává své zboží výhradně na domácím trhu a prohlašuje toto při registraci.
CB. 7.6.2
1. Rady, jak lze přizpůsobit pěstební metody (např. prodloužením ochranné lhůty), aby se dodržely přísnější MRL, je třeba hledat u PPP průmyslu, pěstitelské
organizace nebo odborně odpovědného poradce.
2. Pokud pěstitel prodává své produkty výhradně na domácím trhu v zemi produkce a prohlašuje to při registraci, je tento kontrolní bod považován za splněný
(protože právní předpisy o GAP, jako jsou ochranné lhůty, dávkování apod. v zemi produkce, jsou už v tomto bodě zahrnuty).
3. Tento kontrolní bod se musí křížově shodovat s informacemi uvedenými při registraci pěstitele a všemi zaslanými aktualizacemi po registraci.
CB. 7.6.5
1. V souladu s analýzou rizik existuje plán vzorkování, obsahující minimálně následující informace:
• Četnost vzorkování je definovaná (např. 1 vzorek na x kg/kusů/balení, vzorek za týden/měsíc/rok, apod.).
• Popis analytické metody (GCMS-MS, LCMS-MS, specifické metody,…).
Analýza rizik se provádí alespoň jednou ročně.
2. Plán vzorkování je navržen na základě analýzy rizik.
3. Vzorkování probíhá podle standardizovaných postupů založených na Kodexu nebo evropských předpisech.
4. Zohlední se: křížová kontaminace, postup sledovatelnosti vzorků (k laboratoři a výsledky analýzy reziduí zpět k původu vzorků), odesílání vzorků.
CB. 7.6.6
1. Zkoušení způsobilosti je součástí akreditace podle ISO 17025. Je však důležité, aby laboratoře, které jsou v procesu akreditace podle ISO 17025 nebo
laboratoře akreditované podle srovnatelné normy (např. SLP) prokázaly účast ve zkoušení způsobilosti.
2. Metody musí být schopné dosáhnout příslušných detekčních limitů (např. detekční limit 0,01 ppm, apod.).
3. Zajištění sledovatelnosti.
strana: 98 z 118
1. Viz Důkazní břemeno v dokumentu Všeobecná pravidla GLOBALG.A.P.
2. Ověřte dosledovatelnost výsledků, identifikujte povahu a zdroj překročení MLR.
3. Interpretujte laboratorní výsledky a dohodněte příslušná opatření (zapojte příslušné referenční skupiny - např. experty, průmysl, pěstitele, laboratoř, apod.)
4. Přijměte nápravná opatření (v případě potřeby), změny příslušných kontrol a postupů, sankce v případě potřeby při překročení MLR.
5. Sdělte příslušným stranám nález překročení MLR.
CB. 7.6.7
strana: 99 z 118
PŘÍLOHA CB. 5 ZÁSADY GLOBALG.A.P. | CB. 7.6.3 ANALÝZA RIZIK PRO PŘEKROČENÍ MAXIMÁLNÍCH LIMITŮ REZIDUÍ
PŘÍLOHA SHRNUJE MINIMÁLNÍ POVINNÁ KRITÉRIA PRO SYSTÉMY MONITOROVÁNÍ REZIDUÍ
1. Souvislosti
V současné době si mohou spotřebitelé vybírat po celý rok různé druhy čerstvých a zpracovaných potravin vysoké kvality za přijatelnou cenu. K uspokojení této poptávky
musí být v mnoha případech rostliny ošetřeny během růstu proti škůdcům a chorobám pomocí aplikace přípravků na ochranu rostlin (PPP) v souladu se zásadou "tak
málo, jak je to možné, tak moc, jak je nezbytné".
Aby byl k dispozici soubor standardů o reziduích PPP v potravinách a krmivech, které by usnadnily obchod s potravinářskými komoditami, umožnily kontrolu dodržování
správné zemědělské praxe (GAP) a přispěly k ochraně lidského zdraví, jsou zákonem stanoveny maximální limity reziduí (MLR).
Je v zájmu všech osob pracujících v primární zemědělské produkci a v potravinářském řetězci, včetně GLOBALG.A.P., zajistit, aby byla přijata praktická opatření pro
dodržení souladu s těmito obchodními normami. Pro GLOBALG.A.P., jsou hlavním nástrojem standardy GLOBALG.A.P. a jejich správné zavedení.
I přes řadu pečlivě zavedených opatření na úrovni pěstitelů není vždy možné dosáhnout 100% dodržování MLR; přesto je povinností všech účastníků v řetězci výroby
potravin zabránit překračování MRL.
Aby pěstitelé dosáhli lepší shody s požadavky GLOBALG.A.P., musí posoudit rizika spojená s používáním PPP. Přiložený dokument uvádí příklady toho, jak může dojít k
překročení MLR, aby pěstitelé mohli upravit pěstitelské postupy ve svém podniku během produkce.
2. Hlavní důvody, proč může dojít k překročení MLR
• Nedodržení správné zemědělské praxe a pokynů výrobce na etiketě, včetně nesprávného nebo nelegálního použití PPP.
• Absence řádného postupu zajištění kvality při kontrole produkčních metod.
• Rozdíly v MLR mezi zemí produkce a cílovou zemí a další právní problémy při používání a komunikaci MLR, jako např. občasné změny MLR
během vegetačního období, které neumožňují pěstiteli změnit postupy GAP tak, aby konečný produkt byl v souladu s upraveným MLR.
• Mimořádné okolnosti, kdy vznikají abnormální podmínky v kultuře, klimatické a agronomické podmínky.
I. ÚROVEŇ PĚSTITELE (Polní úroveň)
Případy, které může ovlivnit pěstitel
• Opomenutí přečíst etiketu a nedodržení návodu k použití PPP:
o Aplikační metoda
o Ochranná lhůta před sklizní
o Manipulace a míchání
o Chyby ve výpočtu koncentrace nebo objemu postřiků
o Pěstitelské postupy (chráněná x polní produkce)
• Použití neregistrovaného PPP (např. na minoritní plodiny).
strana: 100 z 118
•
•
•
•
•
•
•
Nesprávné použití aditiv nebo olejů.
Použití neschváleného PPP nebo přípravku z neznámého zdroje.
Nedodržení obecných postupů správné praxe (např. čištění zařízení, likvidace mixu postřiků, metody řízení, včetně nakládání s vodou)
a ochranných lhůt.
Špatný zásobovací systém, nesprávné použití postřikovačů nebo jejich špatný stav (např. kalibrace, špatné trysky).
Použití kompostu připraveného z ošetřených rostlin.
Rezidua v následných plodinách (při střídání plodin).
Metody vzorkování (odběry pěstitelem):
o Křížová kontaminace během vzorkování na poli nebo v balírně
o Nesprávné odebrání vzorku chybou člověka na poli nebo v balírně.
Případy, které může pěstitel ovlivnit minimálně
• Rychlý vývoj rostlin po ošetření, který vede k časnější sklizni, než se předpokládalo, a tedy k nedodržení ochranné lhůty.
• Úlet postřiků z velmi blízko pěstovaných sousedních plodin.
II. ÚROVEŇ PO SKLIZNI (Post Farm Gate)
Případy, které může ovlivnit pěstitel
• Nedodržení instrukcí výrobce pro posklizňové ošetření, které se aplikuje při následném zpracování (např. balírna), (viz výše).
• Špatné metody řízení (např. nedodržování pokynů a pravidel týkajících se hygieny a sanitace, bezpečné skladování a přeprava PPP, při
které by se měl vyloučit přímý kontakt plodin s PPP).
Nepřímá kontrola pěstitelem
• Chybějící kompletní soubor globálně harmonizovaných MLR.
o Ochranná lhůta není relevantní MLR Codexu (netýká se na produkce pocházející z EU).
o Snížení MLR nebo vyjmutí aktivní látky ze seznamu povolených, v kombinaci s nedostatečnou komunikací změn.
o Rozdílné MLR v postupech správné praxe a v Codexu.
o Nejasnosti, které MLR je třeba dodržet vzhledem k množství úředních a soukromých norem, z nichž každá má jiné požadavky na
MLR.
• Metoda vzorkování (provedené třetí stranou):
o Křížová kontaminace během odběru vzorků:
− Na poli
− Na rampě
− Ve skladu
strana: 101 z 118
Nesprávný odběr vzorku způsobený lidskou chybou:
− Na poli
− Na rampě
− Ve skladu
o Sušina nerovnoměrně rozdělená v půdě a v rostlinném materiálu.
o Příliš malý vzorek.
o Nestandardizovaná metoda odběru vzorku.
• Zkoušení a laboratoř
o Přirozeně široké rozpětí chyby u analýzy reziduí
o Špatná použitá analytická metoda
o Falešně pozitivní nálezy (interakce s rostlinnými metabolity nebo špatný laboratorní postup nebo vliv matrice).
o Protikladné výsledky certifikovaných a schválených laboratoří.
• Použité statistické metody a konzervatismus ve způsobu stanovení MLR.
o Podle evropských předpisů je stanovení MLR založeno na omezeném počtu polních pokusů, s použitím stanovených statistických
metod, a v tomto kontextu se použije princip ALARA (As Low As Reasonably Achievable – tak málo, jak je rozumně dosažitelné).
o Vzhledem ke konzervativnímu způsobu, jakým byly MLR stanoveny, a použitým statistickým metodám je matematicky nevyhnutelné,
že bude existovat určité malé procento překročení MLR. Statistickou možnost těchto překročení je možné odstranit pouze změnou
legislativy.
PŘÍRUČKA „SADA NÁSTROJŮ GLOBALG.A.P. PRO PĚSTITELE“ (dostupná na webových stránkách) VÁM POMŮŽE ANALYZOVAT VAŠE RIZIKA A PROVEDE VÁS
CELÝM POSTUPEM.
o
A) POKYNY K PROVEDENÍ ANALÝZY RIZIK, STANOVENÍ PLÁNU ODBĚRU VZORKŮ A ZAJIŠTĚNÍ SHODY S MLR.
1. Souvislosti a principy
• Z analýzy rizik by mělo vyplynout:
o Zda je nebo není potřebná analýza reziduí PPP a jak často
o Kde a kdy odebrat vzorky
o Jakou analýzu je třeba provést.
• Obvyklý výstup analýzy rizik je plán odběru vzorků, který určuje počet vzorků, kde a kdy se mají odebrat a jakou analýzu je třeba provést.
Analýza rizik se zpracovává proto, abyste vyvodili tyto závěry, a musí obsahovat provedené úvahy a zdůvodnění.
• Pěstitel musí mít systém na ověření správné implementace GAP a shody produktů s oficiálními MLR. Analýza reziduí PPP je velmi účinným
verifikačním systémem.
• Program vzorkování musí:
o Být robustním verifikačním systémem zavedení GAP na úrovni pěstování a nakládání s produkcí.
strana: 102 z 118
o
o
o
Být robustním verifikačním systémem, který ověří, že rezidua v produktech jsou v souladu s oficiálními MLR a případně s požadavky
odběratele.
Kontrolovat, že nedošlo ke křížové kontaminaci ze sousedních přilehlých polí nebo z okolního prostředí (voda, půda, aplikační
zařízení apod.).
Kontrolovat, že se používají pouze schválené přípravky (tj. jenom přípravky registrované pro dané plodiny v případě státu, kde
existuje registrační systém PPP; u EKO produktů kontroluje, zda se používají pouze přípravky povolené pro EKO zemědělství).
•
Analýza rizik se musí provést pro každou plodinu (nebo skupinu podobných plodin, jako v případě bylin), protože typ plodiny má obvykle
největší vliv
na riziko.
•
Analýza rizik musí být písemná a každý rok přezkoumaná.
2. Počet vzorků
Faktory, které je třeba zohlednit při stanovení počtu vzorků, musí zahrnovat přinejmenším:
•
Plodiny: Typ plodiny může mít rozhodující vliv na riziko. Riziko je velmi odlišné při produkci hub, v porostu kaštanovníků nebo při pěstování
stolních hroznů. U pěstování hub nebo jedlých kaštanů může analýza rizik ukázat, že analýza reziduí není potřebná vůbec nebo jen
v minimálním rozsahu, zatímco u produkce hroznů se předpokládá mnohem větší počet vzorků.
•
Země produkce: Země, kde se nachází místo produkce, může mít vliv. Pro posouzení rizika musí být známa historická data pro každou
plodinu a zemi.
•
•
•
Velikost: Plocha nebo tuny produkce. Čím větší je velikost, tím větší je riziko.
•
•
Počet produkčních míst: Čím vyšší je počet produkčních míst, tím větší je riziko.
Intenzita používání PPP: Tento faktor obvykle závisí na typu plodin (některé plodiny vyžadují větší použití PPP než jiné), místu produkce (v
některých oblastech jsou pokročilejší metody IPM, v jiných oblastech je vyšší infekční tlak apod.) a na znalostech a zkušenostech pěstitele.
Historická data pěstitele: U každého jednotlivého pěstitele se musí vzít v úvahu historická data související s používáním PPP.
U skupiny producentů se navíc k předchozím bodům musí zohlednit počet pěstitelů jako hlavní faktor. Čím vyšší je počet pěstitelů, tím
vyšší je riziko.
Počet vzorků je třeba stanovit zvlášť pro každý jednotlivý případ.
Pozn.: Orientační pravidlo, které může posloužit jako vodítko: v mnoha případech cena vzorkování + analýzy představuje cca 0,1-0,5% hodnoty porostu.
3. Kdy a kde odebírat vzorky
Jakmile je stanoven počet vzorků, je důležité rozhodnout, kdy a kde vzorky odebrat.
•
Kdy: Pro každou plodinu se musí určit nejrizikovější období. Při určování těchto období se musí zohlednit historická data pro danou plodinu a
strana: 103 z 118
místo. Je rovněž důležité správně porozumět agronomickým postupům u dané plodiny a použití PPP. V některých případech je užitečné určit,
ve kterém okamžiku vegetačního cyklu jsou větší problémy s dodržením předsklizňových ochranných lhůt.
•
Kde odebrat vzorky: rozhodnutí závisí na odrůdě a na místě.
o
Odrůda: Riziko u různých odrůd možná není stejné. Některé odrůdy mohou vyžadovat větší počet postřiků než jiné, nebo je nutná
aplikace blíže k termínu sklizně, nebo jsou citlivější ke škůdcům a chorobám.
o
o
Místo vzorkování: Musí se zvážit, zda je třeba odebrat vzorky na poli, v balírně, při přepravě, v místě doručení apod.
Původ produktu: Musí se rovněž zvážit, zda některé pozemky jsou rizikovější než jiné, zda je možná křížová kontaminace
z přilehlých polí, z předchozích plodin apod., zda jsou pole s vyšším výskytem škůdců apod.
4. Typ analýzy
Na trhu existuje velké množství různých analýz a je důležité vybrat takové, které jsou nejvhodnější a ekonomicky dosažitelné. Musí se zvážit:
•
Pokud se použilo posklizňové ošetření, musí být zahrnuto do analýzy.
•
Analýza musí zahrnovat všechny (nebo alespoň většinu) použité aktivní látky a rovněž další aktivní látky, které nebyly použity, ale mohou se
vyskytovat v okolním prostředí (postřiky jiných plodin v sousedství, křížová kontaminace apod.).
•
Použité aktivní látky, které nebyly zahrnuté do analýzy z technických nebo ekonomických důvodů, musí být uvedeny a musí se posoudit
riziko každé z těchto aktivních látek.
o
Aktivní látky použité na začátku vegetačního období, daleko od doby sklizně, s krátkou dobou rozpadu, u nichž zpracovatelé
(laboratoře, zákazníci) nezjistili žádné problémy, mohou být označené jako málo rizikové. V těchto případech analýza rizik může
konstatovat, že tyto aktivní látky není nutné zahrnout do rozsahu analýzy.
Ostatní aktivní látky s vyšším rizikem musí být do screeningových analýz zahrnuty vždy, kdy je to možné. Může to být v místě původu v jiných laboratořích, u odběratele
v místě dodání, nebo v rámci konkrétních analýz, které neprobíhají rutinně, ale jako místní ověření používání daného PPP.
B) POVINNÁ MINIMÁLNÍ KRITÉRIA PRO SYSTÉM MONITOROVÁNÍ REZIDUÍ
Souvislosti
Kontrolní bod CB 7.6.4 v rámci Kontrolních bodů a kritérií shody GLOBALG.A.P.: z výsledků analýzy rizik vyplývá požadavek analýzy reziduí nebo účasti
v monitorovacím systému reziduí přípravků na ochranu rostlin zajišťovaných >druhou nebo< třetí stranou.
V zájmu zajištění harmonizované interpretace a sjednocené úrovně napříč monitorovacími systémy používanými pěstiteli, byly stanoveny následující minimální
požadavky, které musí monitorovací systémy splňovat, pokud mají být uznány za vyhovující požadavkům GLOBALG.A.P.
Definování těchto kritérií rovněž snižuje potřebu opakovaných posouzení jednoho a téhož monitorovacího systému, který je využívaný více pěstiteli GLOBALG.A.P.
1. Základní požadavky
1.1 Cílem monitorování reziduí je poskytnout důkaz, že pěstitel používá přípravky na ochranu rostlin v souladu s MLR v zemi, do které bude produkce dodána.
strana: 104 z 118
1.2 Systém musí být nezávislý na zúčastněných pěstitelích. Skupina producentů, jak je definovaná v GLOBALG.A.P., může provozovat svůj vlastní monitorovací systém.
1.3 Pracovník monitorovacího systému musí udržovat aktuální data o zúčastněných pěstitelích. Data musí minimálně zahrnovat jméno pěstitele, adresu a specifikaci
plodin (tj. plodinu a výměru).
1.4 Pracovník monitorovacího systému a pěstitel musí mít vzájemnou smlouvu o podmínkách zapojení do systému (např. podepsanou žádost). V podmínkách musí být
specifikovaná práva a povinnosti v rámci používání monitorovacího systému.
2. Analýza rizik
2.1 Analýza rizik musí být provedená pracovníkem monitorovacího systému, ne každým zúčastněným pěstitelem.
2.2 Analýza rizik musí zohlednit všechny relevantní faktory (např. plodinu/produkt, klimatické podmínky, historii, aktivní látky, velikost podniku a počet produkčních míst,
kontinuální sklizeň apod.) Je požadován odkaz na zdrojová data jako důkaz pro adekvátní analýzu rizik. Pro každou plodinu musí být určeno nejkritičtější období a
místo.
2.3 Četnost vzorkování (počet odběrů vzorků pro každou plodinu za sezónu) musí vycházet z této analýzy rizik a musí být jasně popsána. (CB 7.6.4 a totéž v Příloze CB
5 výše)
2.4 Musí být stanovené analytické metody použité laboratořemi. Rozsah analyzovaných látek (aktivních látek) sledovaných laboratoří musí být stanoven na základě
analýzy rizik pro konkrétní plodinu.
2.5 Analýza rizik se musí provádět každý rok a výsledkem je roční monitorovací plán produktů, počet účastníků, počet vzorků, období vzorkování a typ analýzy.
3. Odběr vzorků
3.1 Vzorkování musí probíhat v souladu s instrukcemi směrnice EU 2002/63/EC nebo jiného příslušného místního předpisu. Kde podobné předpisy neexistují, použijí se
ISO 7002 (Zemědělské produkty), ISO 874 (Čerstvé ovoce a zelenina) nebo Codex Alimentarius CAC /GL 33-1999.
3.2 Musí se použít inertní vzorkovnice (sáčky), které jsou řádně označené (CB 7.6.5. a Příloha CB 5). Vzorky musí být sledovatelné k jednotlivým pěstitelům. Ideálně je
zaznamenáno i místo odběru (např. číslo pozemku, pole, skleníku apod.) Směsné nebo hromadné vzorky jsou nepřípustné.
3.3 Vzorkování se musí provést během sklizně nebo ze sklizených plodin.
4. Výsledky testů
4.1 Laboratoř, která analyzuje vzorky produktů, musí být akreditovaná podle ISO 17025 pro odpovídající analytické metody (např. GCMS, LCMS). Viz CB 7.6.6. a Přílohu
CB.5). (Povinnost).
4.2 Výsledky testů se musí porovnat s příslušnou legislativou (země produkce a cílová země).
4.3 Výsledky testů se musí vždy předat dotyčnému pěstiteli v písemné formě.
strana: 105 z 118
4.4 Výsledky testů musí být dosledovatelné k příslušnému pěstiteli. Analýzy provedené zákazníkem pěstitele jsou platné, pouze pokud jsou sledovatelné k pěstiteli.
5. Akční plán – nápravná opatření (CB 7.6.7. a Příloha CB. 5)
5.1 Pěstitel musí mít postup (akční plán) pro případ, kdy jsou MLR překročeny nebo byly analýzou zjištěny neregistrované nebo neschválené přípravky.
může být součástí postupů v bodě AF 9.1. Postupy pro stažení produktu z trhu.
5.2 Pěstitel musí vést záznamy o všech akcích provedených v souvislosti s výskytem problémů kolem reziduí přípravků na ochranu rostlin.
6. Záznamy
6.1 Záznamy (např. výsledky testů, korespondence s pěstiteli, nebo přijaté akce v případě neshody) se musí uchovávat nejméně 2 roky.
6.2 Záznamy musí obsahovat:
i.
Popis systému včetně analýzy rizik
ii.
Každoroční aktualizaci analýzy rizik, včetně stanovení analytických metod a seznamu aktivních látek, které se budou analyzovat
iii.
Roční monitorovací plán
iv.
Protokoly z analýz
v.
Záznam o následných akcích
vi.
Komunikace s pěstiteli
vii.
Roční souhrn výsledků.
6.3 Pěstitelé nemusí uchovávat záznamy v podniku, ale musí je zajistit pro audit (např. na požádání je předloží pracovník systému monitorování reziduí).
strana: 106 z 118
Postup
PŘÍLOHA CB. 6 ZÁSADY GLOBALG.A.P. | VIZUÁLNÍ INSPEKCE A KONTROLA FUNKČNOSTI
APLIKAČNÍCH ZAŘÍZENÍ
1. Nesmí být žádné úniky z pump, zásobníku na postřikovací roztok (když je uzávěr zavřený), z trubek, hadic a filtrů.
2. Všechna odměrná zařízení, spínače, zařízení pro nastavení tlaku a průtoku musí pracovat spolehlivě a bez úniků.
3. Trysky musí být vhodné pro příslušnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin. Všechny trysky musí být identické (typ, velikost, materiál a původ), se stejným
charakterem postřiku (např. jednotný tvar, homogenní postřik) a bez odkapu po vypnutí.
4. Všechny jednotlivé části zařízení (postřikovače), tj. držáky či nosiče trysek, filtry, čerpadlo apod., musí být v dobrém technickém stavu a pracovně spolehlivé.
Zdroj: Základní dokument: DIN EN 13790-1:2004. Zemědělské stroje - Postřikovače; Kontrola používaných postřikovačů - Část 1: Postřikovače polních kultur
strana: 107 z 118
Polní Plodiny
ČESKÁ VERZE 5.0
VYDÁNÍ 5.0-1
(V PŘÍPADĚ POCHYBNOSTÍ VIZ ANGLICKÁ VERZE.)
OBSAH
CC
POLNÍ PLODINY
CC 1
CC 2
CC 3
OCHRANA PLODIN
CC 4
SKLIZEŇ
CC 5
MANIPULACE SE SKLIZENÝMI PLODINAMI
160613_GG_IFA_CPCC_CC_V5_0-1_cz.doc
ODDÍL
Control Points and Compliance Criteria – Combinable Crops
Page: 109 of 118
Kritéria shody
Úroveň
Pěstitel musí být schopen prokázat, že pěstované odrůdy splňují tyto
požadavky, buď oficiálními zkouškami (Státní odrůdová kniha), údaji
dodavatele osiva, nebo požadavky zákazníka.
Povinnost
Je u nakupovaných osiv doložen záznam o názvu odrůdy, číslu šarže,
dodavateli, podrobnosti o certifikaci osiva a jsou uchovávány záznamy o
ošetření osiva?
Pěstitel musí poskytnout záznamy o názvu odrůdy, číslu šarže,
dodavateli, údaje o uznání osiva, údaje o způsobu ošetření osiva.
Povinnost
Jsou u osiv vlastní produkce k dispozici záznamy o jejich identitě, zdroji
a nakládání s nimi (např. čištění a ošetření osiv)?
Pěstitel musí vést záznamy o osivu vlastní produkce a mít je k
dispozici v podniku.
Nº
Kontrolní bod
CC
POLNÍ PLODINY
CC 1
CC 1.1
Výběr odrůdy
CC 1.1.1
Je výběr odrůdy založen na přijatelné produkční výkonnosti v místních
podmínkách?
CC 1.2
Kvalita a původ osiva a sadby
CC 1.2.1
CC 1.2.2
CC 2
CC 2.1
Hygiena
CC 2.1.1
Jsou nákladní vozy, kamiony a přívěsy dopravující plodiny určené k
výrobě potravin nebo zásobních krmiv čisté a vhodné k danému účelu, a
je zvláštní pozornost věnována čistotě vozidel, které přepravují odlišné
materiály, aby se předešlo kontaminaci?
Shoda se musí prokázat při pohovoru s pracovníky jejich
informovaností a vizuálním zhodnocením čistoty přepravních
prostředků, které prokáže, že jsou čisté a vhodné pro daný účel.
Způsob čištění musí zohledňovat předchozí přepravovaný materiál.
Nelze N/A, s výjimkou podniků, které nepoužívají suplementovaná
krmiva pro hospodářská zvířata.
CC 2.1.2
Jsou všechny nakladače používané pro nakládání plodin nebo krmiv
před použitím vyčištěny, se zvláštní pozorností k čistotě víceúčelových
nakladačů, aby se předešlo kontaminaci?
Shoda se musí prokázat vizuálním zhodnocením, které ukáže, že
nakladače jsou udržovány v čistotě, v suchém a provozuschopném
stavu, aby se předešlo poškození přepravovaných plodin.
Page: 110 of 118
Povinnost
Klíčová
povinnost
Klíčová
povinnost
Nº
Kontrolní bod
CC 2.2
Údržba
CC 2.2.1
Jsou ventilační zařízení používaná pro skladované plodiny a krmiva
udržované podle pokynů výrobce a jsou o tom vedeny záznamy?
Kritéria shody
Úroveň
Záznamy musí být k dispozici společně s pokyny výrobce.
Povinnost
N/A pokud se podobná zařízení nepoužívají.
Je zařízení na kontrolu teploty a vlhkosti (pokud se používá) udržované
a dokumentované, když je balená produkce skladovaná v podniku?
Pokud je balený produkt skladovaný v podniku, musí být řízení teploty
a vlhkosti (kde se používá) udržované a dokumentované, v souladu s
výsledky analýzy hygienických rizik.
Klíčová
povinnost
CC 2.2.3
Existují ověřovací postupy pro zařízení na měření a regulaci teploty?
Zařízení používaná pro vážení a regulaci teploty musí být pravidelně
ověřováno v souladu s analýzou rizik.
Povinnost
CC 3
OCHRANA PLODIN
CC 3.1
Výběr chemických přípravků
CC 3.1.1
Jsou dodržována omezení stanovená národní nebo místní legislativou a
metodikou pro použití přípravků na ochranu rostlin?
Pokud národní nebo místní předpisy stanovují omezení ve způsobu
používání přípravků na ochranu rostlin (např. vzdálenost od vodních
toků u postřiků apod.), producent musí prokázat jejich znalost při
pohovoru a doložit shodu.
Klíčová
povinnost
CC 2.2.2
Page: 111 of 118
Kritéria shody
Úroveň
Polní sanitární jednotka musí být navržena, konstruována a umístěna
způsobem, který minimalizuje potenciální riziko pro kontaminaci
produktu a je přímo dostupné pro použití. Pevné nebo mobilní toalety
(včetně suchých záchodů) jsou konstruovány z materiálů, které lze
snadno čistit, a jsou v dobrém hygienickém stavu. Toalety by měly být
v rozumné blízkosti (500 m nebo 7 minut) od místa práce. N/A pouze
v případě, že sklizňoví pracovníci nepřijdou během sklizně do styku
s tržní produkcí (např. mechanická sklizeň).
Povinnost
Jsou všechny stěny, podlahy a vodorovné povrchy všech plodinových
skladů, sběrných zařízení a ramp před použitím vyčištěny, a kde je to
vhodné umyty a ošetřeny proti hmyzu? Jsou zbytky po předchozích
plodinách vyčištěny ze všech prostor včetně větraných podlah a pod
dopravníky?
Pěstitel musí prokázat shodu při pohovoru a při vizuální inspekci. Týká
se všech podniků, které skladují sklizené plodiny. Použité insekticidy
musí být užívány v souladu s instrukcemi uvedenými na etiketě
(registrace, ochranné lhůty apod.), jako v CB 7.1, a ošetření musí být
zaznamenáno podle CB 7.3.
Klíčová
povinnost
CC 5.1.2
Pokud se pro dlouhodobé nebo dočasné skladování využívají budovy
živočišné produkce, byly důkladně vyčištěny a umyty tlakovou vodou
alespoň 5 týdnů před skladováním?
Pěstitel musí prokázat shodu při pohovoru a při vizuální inspekci. Týká
se všech podniků, které skladují sklizené plodiny.
Klíčová
povinnost
CC 5.1.3
Jsou ve skladových prostorech před sklizní instalovány lapače hmyzu,
aby se prokázala účinnost čisticích postupů?
Shoda se prokáže předložením účtu za lapače a podrobnými zápisy
monitoringu. Neměly by se používat návnady obsahující ořechy.
Doporučení
CC 5.1.4
Jsou vývěsky s hlavními hygienickými instrukcemi pro pracovníky a
návštěvníky viditelně umístěny v místech manipulace s plodinami?
Tabulky s hlavními hygienickými instrukcemi musí být viditelně
umístěny v místech posklizňových manipulací s plodinami.
Povinnost
Nº
Kontrolní bod
CC 4
SKLIZEŃ
CC 4.1
Hygiena
CC 4.1.1
Mají sklizňoví pracovníci přístup k čistým toaletám v blízkosti jejich
pracoviště?
CC 5
MANIPULACE SE SKLIZENÝMI PLODINAMI
CC 5.1
Hygiena
CC 5.1.1
Page: 112 of 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CC 5.1.5
Je obrátka skladu řízena?
Obrátka skladu musí být řízena, aby se zajistila maximální kvalita a
bezpečnost produkce.
Doporučení
CC 5.2
Kontrola škůdců
CC 5.2.1
Existují postupy pro sledování a omezení populací škůdců v místech
balení a skladování?
Pěstitel musí prokázat shodu během pohovoru a při vizuálním
posouzení.
Povinnost
Nelze N/A
CC 5.2.2
Existuje vizuální důkaz, že postupy pro sledování a omezování škůdců
jsou účinné?
Shoda se prokáže vizuálním posouzením. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
CC 5.2.3
Jsou vedeny podrobné záznamy o kontrole hubení škůdců a nezbytných
přijatých opatřeních?
Monitorování je plánováno a existují záznamy o kontrole hubení
škůdců a následných akčních plánech.
Povinnost
CC 5.3
Posklizňové ošetření (N/A pokud se žádné ošetření neprovádí)
CC 5.3.1
Jsou dodržovány všechny instrukce na etiketách?
Jsou zavedeny jasné postupy a existuje dokumentace, tj. záznamy o
aplikaci posklizňových biocidů a přípravků na ochranu rostlin a data
balení nebo dodání ošetřených produktů, které dokazují, že instrukce
na etiketách pro aplikaci chemických přípravků na sklizené plodiny
jsou dodržovány.
Klíčová
povinnost
CC 5.3.2
Používá pěstitel pouze biocidy a přípravky na ochranu rostlin úředně
Všechny posklizňové biocidy a přípravky na ochranu rostlin používané Klíčová
registrované v zemi použití a schválené pro posklizňové ošetření daných na sklizené plodiny jsou úředně registrované nebo povolené příslušnou povinnost
plodin?
vládní organizací v zemi aplikace, jsou schválené v dané zemi pro
použití na sklizenou plodinu, na kterou se aplikují v souladu s návodem
na etiketách biocidů a přípravků na ochranu rostlin. Kde neexistuje
oficiální registrace, postupuje se podle příručky GLOBALG.A.P.
(Příloha CB 4) a příručky FAO o přepravě a použití pesticidů (FAO
International Code of conduct on the Distribution and Use of
Pesticides).
Page: 113 of 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CC 5.3.3
Je vedený aktualizovaný seznam používaných přípravků
Je dostupný aktualizovaný seznam obchodních názvů přípravků
(včetně složení všech účinných látek), který zohledňuje všechny
změny v místní a národní legislativě pro biocidy a přípravky na
ochranu rostlin; seznam uvádí všechny přípravky, které byly nebo jsou
používané na posklizňovou ochranu plodin pěstovaných v rámci
GLOBALG.A.P. v posledních 12 měsících. Nelze N/A.
Povinnost
Klíčová
povinnost
na posklizňové ošetření a je schválený pro použití na pěstovaných
plodinách?
CC 5.3.4
Může osoba odborně odpovědná za posklizňové manipulace prokázat
kompetenci a znalosti v oboru aplikace biocidů a přípravků na ochranu
rostlin?
Osoba odborně zodpovědná za aplikaci posklizňových biocidů a
přípravků na ochranu rostlin může prokázat dostatečnou úroveň
odborných znalostí prostřednictvím národně uznávaného certifikátu
nebo oficiálního vzdělání.
CC 5.3.5
Jsou všechny aplikace posklizňových přípravků na ochranu rostlin
zvažovány také podle bodu CB 7.6 (Analýza reziduí přípravků na
ochranu rostlin) tohoto dokumentu?
Existují písemné důkazy, že pěstitel zvažuje všechny posklizňové
Klíčová
aplikace fungicidů nebo insekticidů podle kontrolního bodu CB 7.6
povinnost
(Analýza reziduí přípravků na ochranu rostlin) a jedná v souladu s ním.
CC 5.3.6
Je voda používaná pro posklizňové ošetření pitná nebo prohlášená jako
vhodná příslušným orgánem?
Voda je prohlášená jako vhodná příslušným orgánem anebo během
posledních 12 měsíců byla provedena analýza vody v místě vstupu do
pračky. Hodnoty analyzovaných parametrů jsou v limitech přijatých
WHO nebo přijatých příslušnými orgány jako bezpečné pro
potravinářský průmysl.
Klíčová
povinnost
CC 5.3.7
Jsou biocidy a přípravky na ochranu rostlin používané pro posklizňové
ošetření skladované odděleně od produkce a dalších materiálů?
Biocidy, přípravky na ochranu rostlin apod. jsou uloženy ve
vyhrazeném prostoru mimo produkci, aby se zabránilo chemické
kontaminaci plodin.
Klíčová
povinnost
Page: 114 of 118
Nº
Kontrolní bod
CC 5.4
Záznamy o posklizňovém ošetření
Kritéria shody
Úroveň
Musí se vést záznamy o posklizňovém ošetření a musí obsahovat následující kritéria:
CC 5.4.1
Identita sklizené plodiny (tj. číslo šarže produkce)?
Šarže nebo partie ošetřených sklizených plodin je zapsána ve všech
Klíčová
záznamech o posklizňových aplikacích biocidů či přípravků na ochranu povinnost
rostlin.
CC 5.4.2
Místo
Ve všech záznamech o aplikaci posklizňových biocidů a přípravků na
ochranu rostlin je uvedena geografická poloha, jméno nebo označení
podniku nebo místo posklizňových manipulací, kde proběhlo ošetření.
Klíčová
povinnost
CC 5.4.3
Data ošetření
ochranu rostlin je uvedeno přesné datum (den/měsíc/rok) ošetření.
Klíčová
povinnost
CC 5.4.4
Způsob ošetření
ochranu rostlin je uveden způsob aplikace přípravku (tj. postřik,
smáčení, plynování, apod.).
Klíčová
povinnost
CC 5.4.5
Obchodní jméno produktu
ochranu rostlin je uvedeno obchodní jméno a účinná látka použitého
přípravku.
Klíčová
povinnost
CC 5.4.6
Množství přípravku
ochranu rostlin je uvedeno množství aplikovaného přípravku
v hmotnosti nebo objemu na litr vody nebo jiného nosného média.
Klíčová
povinnost
CC 5.4.7
Jméno operátora
ochranu rostlin je uvedeno jméno osoby, která provedla ošetření
sklizených plodin ochrannými přípravky.
Povinnost
Page: 115 of 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CC 5.4.8
Zdůvodnění
ochranu rostlin je uvedeno obecné jméno chorob a škůdců, které byly
důvodem ošetření.
Povinnost
CC 5.5
Skladování sklizených plodin
CC 5.5.1
Předchází se nebezpečí kontaminace sklem nebo jinými fyzikálními
kontaminanty?
Žárovky a konstrukce zavěšené nad sklizenými plodinami nebo
Klíčová
materiálem používaným pro zpracování produkce jsou bezpečnostního povinnost
typu nebo jsou chráněny tak, aby se předešlo kontaminaci potravin v
případě rozbití. Musí se předcházet kontaminaci i ostatními fyzikálními
kontaminanty. Týká se dočasných skladovacích míst, dlouhodobých
skladů a všech míst, kudy se produkty pohybují.
CC 5.5.2
Je omezen přístup domácích zvířat a ptáků do skladů?
Jsou přijata opatření k zabránění přístupu zvířat, aby se předešlo
kontaminaci sklizených plodin.
Klíčová
povinnost
CC 5.5.3
Jsou zpracovány specifické postupy pro dlouhodobé skladování plodin?
V případě dlouhodobého skladování musí producent prokázat shodu
podrobnými záznamy o pravidelných kontrolách a následných akcích,
jako např. pravidelné sledování teploty a stavu produktu, včetně
prozkoumání všech změn. Problémy s aktivitou ptáků a hlodavců,
vniknutím vody nebo s ložisky vysoké teploty v haldách musí být
řešeny a odstraněny. Frekvence sledování může být snížena, jakmile
jsou sledované parametry stabilizovány. Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
CC 5.5.4
Je skladování přizpůsobeno typu produktu a podmínkám a jsou
zavedeny postupy správné praxe, které snižují riziko
kontaminace?
Uskladnění může být venkovní nebo uzavřené. Podmínky
skladování odpovídají typu produktu a podmínkám (odolnost
proti vlivům počasí, pevné podlahy, vhodné zdi a dveře atd.).
Klíčová
povinnost
CC 5.5.5
Je zajištěná klimatizace pro sklizené plodiny, které jsou náchylné
ke kažení a jsou uskladněné déle než několik dnů v podmínkách,
které by vedly k jejich poškození? Mají dlouhodobě skladované
produkty teplotu a vlhkost vhodnou pro skladování?
Musí se zabránit poškození způsobenému zahříváním plodin.
V případě potřeby musí být k dispozici klimatizace nebo větrání
a pěstitel musí během pohovoru prokázat plnění požadavku.
Nelze N/A.
Klíčová
povinnost
Page: 116 of 118
Nº
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CC 5.5.6
Má odpovědná osoba snadný přístup k monitorovacímu zařízení
plodinových skladů během skladování produktu?
Odpovědná osoba musí prokázat shodu předložením záznamů
monitorovacích zařízení nebo dozoru.
Klíčová
povinnost
CC 5.5.7
Jsou sušárny plodin pravidelně udržovány v souladu s pokyny výrobce a
jsou vedeny záznamy o údržbě?
Záznamy o údržbě a pokyny výrobce musí být k dispozici.
Doporučení
CC 5.5.8
V případě volného skladování plodin na ploše, jsou zpevněné vnější
nakládací plochy udržované čisté a dobře odvodňované?
Nakládací plochy jsou udržovány čisté, bez výmolů a míst, kde by se
mohla hromadit voda.
Doporučení
CC 5.6
Přeprava
Křížová kontaminace je největším rizikem při přepravě polních plodin určených pro výrobu potravin a krmiv. Postupy nakládky, čištění a
dezinfekce jsou klíčovými kontrolními opatřeními v prevenci křížové kontaminace.
CC 5.6.1
Jsou postupy čištění nákladních vozů, kamionů a přívěsů přiměřené
předchozímu převáženému materiálu?
CC 5.6.2
Provádí se vizuální kontrola založená na písemném postupu před
každou přepravou?
Page: 117 of 118
Před každou přepravou se vizuálně zkontroluje, že nákladový prostor
je čistý. To znamená, že je suchý a úplně prázdný, beze zbytků a
pachů z předchozího nákladu. Existuje písemný postup, který
stanovuje kritéria vizuální inspekce. Pěstitel musí prokázat shodu
během pohovoru a při vizuálním posouzení.
Vlastnosti předchozího
převáženého materiálu
Postup čištění
Neutrální materiály bez
zápachu a rizika pro
bezpečnost potravin a krmiv
Suché čištění
Vlhké přilnavé materiály nebo
potenciálně nebezpečné
chemické látky
Čištění vodou
Materiály obsahující bílkoviny,
tuky
Čištění vodou a čisticími
prostředky
Mikrobiologická kontaminace
Dezinfekce okamžitě nebo po
některém z výše uvedených
čisticích postupů
Klíčová
povinnost
Klíčová
povinnost
Kontrolní bod
Kritéria shody
Úroveň
CC 5.6.3
Při přepravě mimo podnik, kterou zajišťuje pěstitel, jsou plodiny po
naložení a během přepravy zakryty?
Pěstitel nebo řidič musí prokázat shodu během pohovoru.
Povinnost
Nº
Page: 118 of 118

INTEGROVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ PODNIKY Všechny

Transkript

Podobné dokumenty

ZDE. - Akp

Zobrazit článek v PDF

Klinický prípad: Erytematózní makulopapuly na trupu

Sborník - Česká parazitologická společnost

Buněčné kultury a produkce rekombinantních proteinů

TÉMA CO-ACTIVE® MODEL

kategorie D řešení - Zeměpisná olympiáda

Českým horám vládne dřevo tradičně také na

ZDE

Přehled trysek Agrotop [soubor ]

Civilní zvládání krizí EU a výzvy českého předsednictví Rady EU 2009

Zpravodaj2012-3

a. základní údaje - ATELIER URBI, spol. s ro