Zpravodaj 212 - Obec Horní Stropnice

STROPNICKÝ ZPRAVODAJ
Vydává Obecní úřad Horní Stropnice / www.horni-stropnice.cz / prosinec 2011 / číslo 212 / Zdarma
PASECKÝ DISTANČNÍ DOSTIH
Foto Jaroslav Trnka
V netradičním termínu 1. října proběhl
v pořadí již 6. ročník Paseckého distančního dostihu. Sázka na riziko tak pozdního termínu vyšla a dostih se jel v krásném
podzimním počasí. Na startu se sešlo
44 jezdeckých dvojic, z toho bylo 7 jezdců
z Rakouska. Téměř polovina koní zastupovala plemeno shagya arab.
Jako tradičně byl výborně obsazen závod hobby 30 km (18 dvojic), závod kategorie Z (50 km) se 13 dvojicemi a poprvé
byla velmi silná účast v nejtěžším dostihu
kategorie S (90 km), kde startovalo 9 dvojic. V obvykle silně obsazované kategorii
L 60 km byla oproti očekávání účast nižší
(4 dvojice), v poslední chvíli se převážně
Foto Jaroslav Trnka
ze zdravotních důvodů odhlásilo několik převážně jihočeských koní a bohužel
i letos velmi úspěšná klisna Svoboda
z JK Paseky. Proto musel pořadatel jako
Mistrovství jihočeské oblasti vyhlásit kategorii Z.
Pro ustájení závodních koní při dostihu
bylo ve dvou stájích připraveno 18 nových
mobilních boxů, pořízených díky dotaci
z programu Leader, získané prostřednictvím MAS Sdružení Růže.
Přípravě trati věnovali pořadatelé tradičně velkou pozornost. Na loukách trať
vedla posečeným nebo zmulčovaným koridorem, v celé délce byla trať velmi precizně značena a žádný anonymní škůdce
letos neměl potřebu ji odznačit či přeznačit, jak se stalo v loňském roce, a tak se
již kolem poledne začali do cíle vracet
první spokojení jezdci se svými ani uhřátými, ani prochladlými koňmi. Většina koní
procházela veterinárními kontrolami bez
komplikací a před sedmnáctou hodinou
se u zvonice sešli všichni účastníci, rozhodčí a zástupci sponzorů k slavnostnímu
vyhlášení výsledků dostihu. V nejtěžší kategorii S zvítězila Kateřina Kyselá s hřebcem Césarem, druhá byla dvojice Tereza
Šmídová / Copacabana a třetí Zuzana
Nedbalová / Ghayathi, v kategorii L zvítězila Denisa Kučerová s hřebcem Jussufem, druhá byla rakouská dvojice Cornelia Wetton / Vezna a třetí Petra Štěpánová
/ Holliday. V kategorii Z zvítězila Lucie
Škábová na klisně Lamia, druhá dojela
Pavla Ratajová / Galán (letošní mistryně
jihočeské oblasti) a třetí Petra Kokořová
/ Stela. Špičku hobby dostihu téměř výhradně obsadili domácí jezdci a koně: zvítězila Anna Macková s klisnou Drina, třetí
dojel Jan Vondráček a klisna Sáša a čtvrtá Nela Mlčochová a klisna Leila. Mezi ně
se vklínila pouze stříbrná Leona Mráčková
/ Breakout.
Cenu kondice – dřevěnou lavičku –
udělili veterinární rozhodčí hřebci Césarovi s jezdkyní Kateřinou Kyselou.
Díky štědrosti sponzorů šlo opět o nejlépe dotovaný český (a téměř jistě i středoevropský) vytrvalostní dostih, vítězové
si rozdělovali kromě spousty drobných
cen i značnou hotovost, dárkové poukázky na nákup oblečení, dřevěný zahradní
nábytek i krmné doplňky pro koně a díky
umu a nadšení stropnických mecenášů
dostihu i krásné a skvělé dorty. Všichni dokončivší dostali jako vždy tričko
Bushman a ti, kdo jeli na koních plemene
shagya arab, navíc dostali polokošili s natištěným plemenným výžehem Sh.
Po dostihu byli všichni účastníci, organizátoři, rozhodčí, veterináři, sponzoři
i mecenáši pozváni na pečené vepřové
a další speciality dostihového bufetu.
6. ročník Paseckého distančního dostihu se stal minulostí a pořadatel s radostí konstatuje, že patřil k těm nejlépe
povedeným. Velkou zásluhu na tom mělo
skvostné počasí, skvělý a sehraný organizační tým, letos pracující jako výborně
namazaný stroj, ale i postupně získané
a vyzkoušené technické zázemí dostihu.
Nepochybně k dostihové pohodě přispěl
i vynikající výkon celého sboru rozhodčích
a veterinářů a jistě i „pohoda před dostihem“; vzpomene-li si laskavý čtenář na
loňský článek o tomto dostihu, který byl
prosinec 2011
2 Stropnický zpravodaj
rozhodnutím vytrvalostní komise České
jezdecké federace málem zrušen, toho
jistě potěší, že z funkcionářů, kteří se
o zrušení dostihu vloni pokusili, nezůstal
na svém místě ani jediný a nová komise
vytrvalosti je těmto sportovním akcím
značně nakloněna.
Tradičně budiž závěrem poděkováno
všem, kteří se na dostihu podíleli. Přiznávám, že tohle poděkování z předchozích
článků kopíruji, ale rozhodně nenapíši,
že si poděkování může laskavý čtenář
vyhledat v rok starém zpravodaji. Všichni, kdo se na dostihu podílejí, to dělají
nezištně, s nadšením a ve svém volném
čase a nelze najít jediného člověka či firmu, který z toho „má prospěch“. A za tuto
pomoc se sluší poděkovat vždy a jmenný
seznam si znovu osvěžit:
Děkujeme majitelům a nájemcům pozemků, přes které závod vedl, tedy zejména Lesům České republiky s.p., 1. jihočeské zemědělské a.s., Sohors s.r.o.,
Václavu Heralovi a Obci Horní Stropnice
za laskavé vpuštění koní na tyto pozemky. Za již tradičně velkorysou podporu
závodu děkuji zejména hlavnímu sponzorovi, firmě LP Komfort s.r.o, výrobci
oblečení značky Bushman, dále softwarové firmě Adastra s.r.o., JUDr. Svatomí-
ru Mlčochovi a firmě Robinia Brno s.r.o.
za poskytnuté peněžní ceny a a.s. Dibaq
za hodnotné věcné ceny, krmné doplňky
značky Fitmin. Obci Horní Stropnice pak
patří poděkování za morální podporu závodu a finanční příspěvek, škole v Horní
Stropnici za zapůjčení nádobí. Speciální
poděkování od všech účastníků patří opět
společnosti Poděbradka a.s. za velkorysé
zajištění pitného režimu závodníků a jejich
týmů, rozhodčích i organizátorů Dobrou
vodou. Skvostné dorty upekli a věnovali
manželé Zítkovi a Vondráčkovi. Dřevěný
nábytek (lavici a křesla) věnovali manželé Blížencovi. Dostih podpořil Jan Jezvík,
prodejce Stihl a majitelé jihlavské tiskárny
Jiprint.
Velké poděkování si opět zaslouží
všichni dobrovolní spolupracovníci, kteří
se podíleli na přípravách a řádném průběhu závodu. Závod již počtvrté skvěle
nafotil Jaroslav Trnka. Obrovskou pochvalu si jako vždy zaslouží Jan Bouček
za mistrovské kousky v kuchyni a Radek
Sova za technickou pomoc při přípravě
i zajištění závodu. Velké poděkování patří
opět panu Josefu Šálkovi, jehož lesní roh
znovu dodal startům i vyhlašování výsledků slavnostní ráz. Za pomoc s technikou
při přípravě trati před dostihem děkujeme
Václavu Heralovi. Zvláštní poděkování
patří i všem jazykově vybaveným členům
realizačního týmu, kteří byli velkou oporou a pomocí rakouským jezdcům. Veliké
poděkování patří i všem ostatním členům
a přátelům JK Paseky, kteří zůstali v den
dostihu „na zemi“ a podíleli se na organizaci akce, jejím bezvadném průběhu a na
úklidu po akci.
Spoustu fotografií a dalších informací
si může laskavý čtenář s přístupem k internetu najít na stránkách dostihu www.
vytrvalost.eu.
7. ročník Paseckého distančního dostihu se bude konat v sobotu 29. září
2012. Dovolujeme si na něj pozvat již nyní
všechny příznivce vytrvalostního ježdění
z Horní Stropnice a okolí.
Robert Blíženec
Foto Jaroslav Trnka
OHLÉDNUTÍ ZA SEZÓNOU JEZDECKÉHO KLUBU PASEKY
Významným nedávným počinem JK
Paseky byl nákup nového přepravníku
koní; ten finančně podpořil program Leader díky úspěšnému projektu, který JK
Paseky předložil v roce 2010 Místní akční
skupině Sdružení Růže. Nový přepravník
by měl rozšiřující se členské základně,
svědomitě trénující svěřené koně, otevřít
cestu na vytrvalostní závody, konané dále
za humny, nikoli s nejvýše dvěma, ale se
čtyřmi koňmi. Ale sebevětší počet přepravníků nevyřeší problémy zdravotní, časové, mateřské či jiné, a tak je v případě
koní vždy snazší se za sezónou ohlížet,
než ji plánovat.
Jezdecký klub Paseky letos vyjel na
několik akcí. Prvním výjezdem byl dostih
v Borotíně u Tábora, kam odjely čtyři jezdecké dvojice. Veliký úspěch zaznamenala Naděžda Smirnovová s klisnou Svoboda; tato dvojice zvítězila v konkurenci
16 soupeřů v dostihu kategorie Z! Velmi
dobře se umístili i další zástupci JK Paseky: V hobby dostihu ZM s účastí 22 dvojic dojela Anna Macková s klisnou Drinou
druhá, Jan Vondráček s klisnou Sášou
sedmý a Nela Mlčochová s klisnou Leilou
devátá.
Uprostřed léta jsme naložili dvě klisny,
o jejichž kráse jsme příliš nepochybovali, do přepravníku a vypravili se s nimi do
Pardubic na XIX. Národní přehlídku koní
plemene Shagya arab. Zde se mladá klisna Divizna i plemenná klisna Leila umístily
na posledních místech ve svých kategoriích; toto umístění však nebylo „propadákem“ , ale spíše potvrzením stoupající
úrovně toho nejlepšího z českých chovů,
ovšem také nemožnosti „udělat“ výstavního koně v chovech, kde se koně přirozeně pasou 24 hodin denně 7 dní v týdnu.
Vítězili koně převážně odchovaní v boxech, jimž se krmná dávka odměřuje téměř s lékárnickou přesností.
Koncem srpna vyjel JK Paseky na další úspěšný distanční dostih. Tentokrát jen
s jedním vlekem a dvěma koňmi byl cílem
Vilémov u Golčova Jeníkova. Naděžda
Smirnovová s klisnou Svoboda si v dostihu
Z dojely podruhé pro 1. místo (startovalo
19 dvojic!) a Jan Vondráček s klisnou Sáša
získal v konkurenci 15 dvojic 3. místo.
Následoval úspěšný dostih v Pasekách,
jemuž je věnován samostatný článek. Zde
můžeme jen s lítostí konstatovat, že se jej
pro zranění nemohla zúčastnit klisna Svoboda s jezdkyní Naděždou Smirnovovou.
Tato dvojice měla po dvou úspěších v ka-
tegorii Z poprvé startovat v kategorii L,
která sice letos nebyla početná, zato ale
obsazená velmi kvalitními koňmi. Nezbývá než si přát, aby se do příští sezóny dali
všichni koně i jezdci do pořádku a mohli
úspěšně startovat.
Naše zatím nejúspěšnější klisna Josefína přivedla v červenci na svět hřebečka
Jonathana a tedy svět dostihů dočasně
opustila.
Ohlédnutí by nebylo úplné bez zmínky o drezurní jezdkyni a člence našeho
jezdeckého klubu Pavle Vitákové, která
se v barvách JK Paseky velmi úspěšně
účastní drezurních soutěží v České republice. Děkujeme!
A děkujeme i laskavým řidičům Romanu Matějíčkovi a Janu Vondráčkovi st.
za přijetí odpovědné role „druhého řidiče“
při výjezdech našeho klubu.
Robert Blíženec
Stropnický zpravodaj 3
prosinec 2011
MĚSÍČNÍ PLÁN:
Po 5. 12. 18,00 hodin – Horní Stropnice – hrátky s čerty – malé peklíčko s hordou pravých českých chlupáčků v čele s Luciferem a malé nebíčko s Mikulášem a anděly
Čt 8. 12. 19,30 hodin – KD T. Sviny – agentura Dana Dobešová: koncert Karla Plíhala
– vstupenky se slevou obce 125,- Kč
Ne 11. 12. 16,00 hodin – kostel v Horní Stropnici - Adventní varhanní koncert duchovní hudby pozvánka uvnitř čísla zpravodaje
St 14. 12. 13,30 hodin – sál Stropnické hospody - Vincencské společenství a Obec Horní Stropnice pořádá
„Vánoční setkání pro důchodce“. Účinkovat bude dětský pěvecký sbor Sluníčko pod vedením
zástupce ředitele ZŠ Mgr. Víta Golombka
So 17. 12. 13,00 hodin – náměstí Horní Stropnice – VÁNOČNÍ SOUSEDSKÉ TRHY
Ne 18. 12. 10,30 hodin – kostel v Horní Stropnici - členové skautského oddílu zapálí Betlémskou
svíci v kostele sv. Mikuláše v Horní Stropnici během mše svaté. Po mši si každý bude
moci odnést toto světlo do svých domovů. Žádáme všechny zájemce, kteří si budou chtít
vzít domů Betlémské světlo, aby si přinesli lucerničku se svíčkou – více uvnitř čísla
zpravodaje
St 21. 12. 17,00 hodin – kostel v Horní Stropnici – „Vánoční koncert v kostele“, vystoupí stropnický dětský pěvecký sbor Sluníčko a Novohradský smíšený sbor. Společné zpívání koled veřejnosti.
SPOLEČENSKÁ KRONIKA
Čt 29. 12. 18,00 hodin – zasedací místnost obecního úřadu – veřejné zasedání zastupitelstva obce
Srdečně blahopřejeme všem, kteří se v prosinci dožívají svých životních jubileí:
Marie Hronková
Marie Krenauerová
Marie Holoubková
Jiřina Himlová
Josef Pudil
Jaroslava Přibylová
Otilie Keďová
Juliana Strapková
Anna Kalianková
Václav Vochozka
Dobrá Voda
Dobrá Voda
Dobrá Voda
Dobrá Voda
Dobrá Voda
Světví
Rychnov
Světví
Hojná Voda
Staré Hutě
Rychnov
Horní Stropnice
Humenice
Olbramov
PODĚKOVÁNÍ
Rozloučení
Byla jsem vyzvána, abych do zpravodaje zařadila malou rubriku nekrologů. Lidé,
kteří tu nejsou stále přítomni, by rádi věděli, kdo opustil naše řady a odešel do
míst, odkud není návratu.
Většinou se dobře známe, ale v dnešní uspěchané době mnohdy ani nevíme,
že někdo, koho jsme znali, už tady není.
Budeme se tedy snažit oznámit ve zpravodaji úmrtí všech, kteří budou mít v Horní
Stropnici parte.
Tímto bych za nás za všechny vzpomněla na tragické úmrtí našeho kamaráda
Pavla Anděla Pokorného, muzikanta, který žil na chalupě v Dlouhé Stropnici už
přes 30 let. Dále už nejsou mezi námi pan Jaroslav Zeman – Podskalák, pan Josef Šonka a paní Věra Vrbatová – všichni z Horní Stropnice.
Jistě mi dáte za pravdu, že tito stropničtí občané patřili do života a dění v naší
obci a zároveň s nimi nás opouští generace lidí, kteří osídlovali tento kout po
2. světové válce.
Čest jejich památce.
Karolina Tomášková
Josef Endrich
Vlasta Kulhanová
Růžena Lenzová
Marta Kotrčová
Chtěla bych poděkovat všem občanům,
kteří mi kondolovali a projevili mi účast
na mém velkém bolu. Zároveň doprovodili mého manžela Josefa Šonku na jeho
poslední cestě. Děkuji také paní doktorce J. Vondráčkové, která ho v době jeho
pobytu v nemocnici navštívila. Manžela to
velice potěšilo, měl radost, že jeho bývalá ošetřující lékařka si na něj vzpomněla
v jeho velkých bolestech.
Ještě jednou děkuji i za květinové dary.
Zarmoucená Markéta Šonková s rodinou.
prosinec 2011
4 Stropnický zpravodaj
ZA OKNA KRÁSNĚJŠÍ – VÝSLEDKY SOUTĚŽE O NEJHEZČÍ OKNA V OBCI.
V říjnu jsme vyhodnotili soutěž, kterou
jsme vyhlásili tento rok. Hodnotila se okna
v bytových domech, rodinných domcích a v osadách. Do soutěže se mimo
Horní Stropnici přihlásila pouze Dlouhá
Stropnice.
V bytovkách získala cenu za celoroční zdobení oken pí. HANA KOVÁCSOVÁ
č. p. 209; v rodinných domcích pí. BOŽENA PAPOUŠKOVÁ č. p. 263 a mimořádnou cenu bytový dům č. p. 205 (zde bydlí
rodina Maxova, Rolínkova a Kaliankova);
v osadách manželé DOLEŽELOVI z Dlouhé Stropnice č. p. 92.
Ceny jsme předávali na setkání výherců při malém občerstvení. Všem popřál
starosta p. Václav KUČERA s tím, že soutěžících bude příští rok určitě více.
Ještě jednou děkujeme všem sponzorům Bauernöpl, květiny, zahradnické potřeby KAPLICE; firmě ASB GRÜNLAND,
spol. s.r.o. Žár a za zakoupení darovacích
poukazů Obci Horní Stropnice.
Za KMK Marta Kotrčová
POZVÁNÍ DO PEKLÍČKA
Chtěla bych vás rodiče a prarodiče s dětmi, vnoučaty a pravnoučaty pozvat jménem
všech zúčastněných čertů na večerní pondělní peklování.
Kdy a kde? V pondělí 5. 12. od 18.00 hodin v Horní Stropnici. Průvod pekelníků
v čele s LUCIFEREM i mocnostmi nebeskými půjde od hasičské zbrojnice tak jako
minulý rok, kolem menšího peklíčka (Stropnická hospoda) ke škole, kde na vás čeká
peklo se svými nástrahami (myslím ty školní). Tentokrát to bude i malá čertovská pohádka: „O čertovi, který neuměl počítat“. Dneska i v pekle musí umět čert číst, psát
a počítat. A děti se dozví, jak to čerta naučili. Možná, že si tuhle metodu zkusí i někteří
zlobiví pánové. Dámy přece nezlobí, že?
Bude opět připravena nadílka, kterou rozdá MIKULÁŠ s ANDĚLY.
Nevím, jestli pozvání ve zpravodaji přijde včas, ale vše oznámíme na plakátech
a rozhlasem.
Za KMK Marta Kotrčová
Redakce Stropnického zpravodaje, zaměstnanci obecního úřadu, místní knihovna, a členové Komise pro mládež a kulturu
přejí všem občanům radostné Vánoce,
veselý Silvestr,
pevné zdraví a mnoho úspěchů
v novém roce 2012!
SDH Horní Stropnice přeje všem svým členům,
příznivcům a spoluobčanům
veselé a klidné svátky vánoční, v novém roce radost
ze života, mnoho štěstí a zdraví.
STAŘÍ PÁNI HRANIČÁŘE
OPĚT MEZISTÁTNĚ
Na 22. 10. 2011 jsme si k odvetě
pozvali naše kamarády z partnerské
obce Harbach. Velmi slušný zápas se
hrál za hezkého podzimního počasí.
Utkání řídil náš kamarád Jirka Šíma,
který vzal píšťalku do ruky opět po
velmi dlouhé době a počínal si opravdu skvěle. Hlavně, Jirko, díky za pomoc, protože jsme museli sehnat rozhodčího den před utkáním.
Na zápas přišlo asi jen 40 věrných
diváků, kteří byli s kvalitou naší hry
velmi spokojeni. Je jen škoda, že naši
diváci nenapodobili své sousedy
u nich doma, přišlo jich totiž fandit
více než 200. Celé utkání zdokumentoval na kameru pan Charamsa, za
což mu také děkujeme.
Utkání skončilo naším vítězstvím 3:2. O branky se podělili Jaroslav Stanka a dvě přidal Václav
Kotrč mladší. Staří páni nezahálí
a 26. 11. 2011 pořádají fotbalový turnaj v naší sportovní hale.
Jindřich Haňur
Stropnický zpravodaj 5
prosinec 2011
ZPRÁVIČKY Z ODDÍLU KOMETA HORNÍ STROPNICE
Skauti sečetli obsah sbírkových pokladniček
Již posedmé se skautský oddíl KOMETA Horní Stropnice zapojil do celorepublikové charitativní sbírky „Postavme
školu v Africe“, která se v ČR konala osmým rokem v termínu 9. – 14. října 2011.
Spočítáním sbírkových pokladniček
členové skautského oddílu KOMETA Horní Stropnice uzavřeli tento ročník charitativní sbírky.
Ve středu 12. října 2011
mohli
občané
Horní
Stropnice a Nových Hradů potkat dvě skupinky
skautů, kteří vybírali příspěvky na stavbu základní
školy v Etiopii.
V letošním ročníku sbírky nám vůbec
nepřálo počasí, jelikož celý den pršelo,
ale dárci z Horní Stropnice přispěli skautům do kasičky celkovou částkou 1.436,Kč a na Nových Hradech 2.501,- Kč.
Náš oddíl tak na účet Člověka v tísni
při ČT, o.s.p., který sbírku pořádal spolu
s JUNÁKEM – svazem skautů a skautek
ČR, odesílá částku 3.937,- Kč.
Lidé, kteří nepotkali skupinku skautů
v ulicích, a přesto by chtěli přispět v této
sbírce, mohou využít dárcovské DMS ve
formátu DMS AFRIKA na telefonní číslo
87777. Odesláním DMS zprávy přispějete
na konto „Postavme školu v Africe“částkou 30,- Kč.
MLÁDEŽNICKÉ SPOLKY VYSADILY STO „SVATOANEŽSKÝCH“ LIP
Mládežnické spolky vysadily sto „svatoanežských“ lip
Náš oddíl se zapojil do celorepublikové akce České rady dětí
a mládeže „Vysazení Stromu Anežky České“. Dne
5. 11. 2011 jsme s oddílem před místní ZŠ Horní
Stropnice vysadili památný Strom sv. Anežky České.
(Více o výsadbě stromu najdete v článku člena našeho oddílu Davida
Koiše – Gumídka).
Výsadba Stromu sv. Anežky Čes-
ké proběhla celorepublikově o víkendu
5. – 6. listopadu, kdy vrcholil Týden dobrovolnictví, spuštěný v rámci letošního
Evropského roku dobrovolnictví. Smyslem projektu bylo podtrhnout význam
nevýdělečných aktivit, mezi které mimoškolní výchova naší nejmladší generace
jistě patří.
Souřadnice pamětních stromků vysazených sdruženími rozšíří na internetových
stránkách projektu Kamchodit.cz mapu
nekonformních „poutních míst“, kam stojí
za to zajít. Informační tabulky instalované
u lipek pak budou šířit slávu sv. Anežky
České i povědomí o těch, jejichž péčí byl
strom zasazen a roste – o daném spolku
i o projektových partnerech
Projekt ČRDM „Stromy Anežky České“
finančně podpořila Skupina ČEZ a MŠMT.
Do tohoto projektu bychom se nemohli
zapojit bez velké podpory starosty Horní
Stropnice p. Václava Kučery, kterému tímto děkujeme. Naše poděkování za vstřícnost a podněty při řešení tohoto projektu
také patří celé radě obce Horní Stropnice
a panu Zdeňku Kotrčovi st. za dopravu
stromu z Českých Budějovic do Horní
Stropnice.
letecky převezen ve speciálním kahanu
do Lince, kde nadace sídlí a zde jej slavnostně dobrodincům rozdávali. Za rok na
to byli ke spolupráci při roznášení a rozdávání přizváni rakouští skauti. Akce předávání Betlémského světla se pro velký
zájem velmi rozrostla, a tak její centrum
skauti přenesli do Vídně.
Ve Vídni se sejdou skautské delegace
z různých evropských států, aby v sobotu
10. 12. 2011 při slavnostní ekumenické
bohoslužbě převzali Betlémské světlo.
Motto letošního Betlémského světla
zní: „Lid, který chodí v temnotách, uvidí
velké světlo…“ (Iz 9, 1)
Do naší republiky jej z Vídně do Brna
v sobotu 10. 12. 2010 dovezou skauti
a skautky z brněnských středisek Řehoře Mendla. Týden na to, 17. 12. 2010, jej
budou za spolupráce s ostatními skauty
rozvážet po celé naší vlasti.
Náš oddíl tento plamínek převezme na českobudějovickém nádraží dne
17. 12. 2011 a od této chvíle se budeme
o tuto štafetu společně starat, aby nám
plamínek zapálený od věčné lampy nezhasl.
BETLÉMSKÉ SVĚTLO 2011
I letos přivezou skauti vánoční plamínek Betlémského světla. Světýlko je zažehnuto v Betlémě, odkud se přesouvá
do Vídně, a posléze je rakouskými skauty
předáno skautským delegacím z celé Evropy…
V České republice putuje nejprve do Brna, odkud je rozvezou vlaky po
celé republice. Myšlenka
předávání Betlémského
světla vznikla v Rakousku
v roce 1986, jako součást
charitativní akce Světlo ve tmě.
Pracovníci dobročinné nadace Světlo
ve tmě chtěli všem svým dobrodincům
poděkovat originálním, ale zároveň milým a přátelským způsobem. Malý plamínek, přenesený z věčného světla, jež hoří
v jeskynní kapli v dalekém městě Betlémě, v němž se narodil Ježíš Kristus, byl
Harmonogram rozvozu Betlémského
světla 2011:
10. 12. 2011 ve 14:00 hod. převzetí Světýlka ve Vídni skautskými delegacemi z Evropy
i zámoří – tentokrát v chrámu Zur Heiligen Familie ve Vídni (Familienplatz 8).
16. 12. 2011 předání kardinálovi a dalším
osobnostem v pražské katedrále sv. Víta,
Václava a Vojtěcha
17. 12. 2011 rozvoz Světýlka z Brna vlaky
do celé republiky
18. 12. 2011 v 10:30 hod. členové skautského oddílu zapálí Betlémskou svíci v kostele sv. Mikuláše v Horní Stropnici během mše
prosinec 2011
6 Stropnický zpravodaj
svaté. Po mši si každý bude moci odnést toto
světlo do svých domovů. Žádáme všechny zájemce, kteří si budou chtít vzít domů
Betlémské světlo, aby si přinesli lucerničku
se svíčkou.
23. 12. 2011 přivezeme Betlémské světlo
do kostela sv. Petra a Pavla na Nové Hrady,
kde tento den proběhne dětská vánoční hra.
V případě, že by někdo z Horní Stropnice chtěl dopravit Betlémské světlo domů,
může si zavolat „strážce“ Betlémského
světla na tel 775 039 448 a ti toto světlo
dopraví až do vašich domovů.
www.betlemskesvetlo.cz
www.kometa.estranky.cz
(Redakčně neupraveno!)
ho projektu „Stromy Anežky České“, který
pořádala Česká rada dětí a mládeže. Tímto projektem jsme si zároveň připomněli
800 let od narození sv. Anežky České.
Sešli jsme se ve 14 hodin před ZŠ Horní Stropnice, tam už byla vykopána velká
jáma a náš vedoucí oddílu nám řekl, proč
se tento strom sází i něco z historie Svaté Anežky České a lípě jako o národním
stromu.
Strom jsme zbavili nepotřebných větví, kořínků a patřičně ošetřili před zimou,
zatloukli tři opěrné kůly, nasypali substrát
a zeminu a strom zasadili. O tento strom
se náš oddíl bude do budoucna starat.
Lípa jako národní strom
Petr AKSAMIT – HVĚZDÁŘ
Vedoucí skautského oddílu
KOMETA Horní Stropnice
STROM SV. ANEŽKY ČESKÉ
Svatá Anežka Česká – nejslavnější
světice
Každý občan Horní Stropnice určitě
zaznamenal velkou změnu před místní ZŠ Horní Stropnice, kde byla vysazena lípa srdčitá. Tuto lípu vysadil dne
5. 11. 2011 náš skautský oddíl Kometa
Horní Stropnice ve spolupráci s Obcí Horní Stropnice. Výsadbou tohoto památného stromu jsme se připojili do celostátní-
Svatá Anežka Česká, která byla nejslavnější světicí, je mimořádnou postavou našich dějin. Její životní dílo, osobní vlastnosti
i dějinný význam z ní činí v mnoha směrech
vzor jednání i pro současnost, promlouvá
k mnoha palčivým problémům naší dnešní
společnosti. Zřekla se majetku i nabídek ke
sňatku s těmi nejmocnějšími Evropany, následovala myšlenku Františka z Assisi a zasvětila život dobrovolné pomoci potřebným.
Lípa je naším národním stromem
(a řady dalších slovanských národů). Jeho
ratolesti nalezneme na standartě prezidenta ČR i na uniformách generálů naší armády, symbol lipového listu či květu bývá
užit v numismatice i v heraldice. Slovo lípa
nám rezonuje v názvech řady míst: Lipno,
Lázně Lipová, Lipnice… Prvním, kdo ztotožnil lípu se slovanskou vzájemností, byl
spisovatel Jan Kollár. V roce 1848 došlo
na Všeslovanském sjezdu v Praze k oficiálnímu přijetí lípy jako národního stromu.
Znovuobjevení stromů jako národních
symbolů nastalo v 19. stol., v době národního obrození evropských národů, kdy
docházelo k přebírání různé symboliky
z mýtických časů. V našem geografickém
prostoru měly vždy výsadní postavení lípa
a dub. Proč asi? Stačí se podívat na jejich
mohutné kmeny a sklonit se před věkem,
kterého oba stromy mohou dosáhnout –
počítá se na staletí.
(Redakčně neupraveno!)
David Koiš – Gumídek
skautský oddíl KOMETA Horní Stropnice
PODZIMNÍ VÝPRAVA 2011
Dny podzimních prázdnin (26. 10. – 30.
10. 2011) jsme trávili na Švýcaráku. V úterý večer jsme se všichni sjeli na Švýcarák
kde nás Hvězdář přivítal a řekl, co nás
čeká. Během výpravy jsme se věnovali
rukodělným aktivitám a přípravě na skautské závody. V rámci rukodělných aktivit
jsme si každý upletli svůj košíček z novinového papíru. Také jsme se vypravili na
Nové Hrady na Podzimní hradní slavnosti
a obdivovali šermířské umění a herecké
vystoupení účinkujících. Hvězdář si pro
nás připravil velké překvapení a tím byla
výprava do kinosálu na Nových Hradech
na divadelní představení: „U piána s Tomášem Matonohou“. Toto překvapení se
nám velice líbilo. Když jsme přišli do kinosálu, tak jsme se dozvěděli další překvapení a to, že máme místa hned v první řadě. Představení se nám velice líbilo,
herecké vystoupení Tomáše Matonohy,
Zdeněka Krále a Josefa Poláška bylo
skvělé. Po představení se nám ochotně
Tomáš Matonoha podepsal do kroniky
a společně se s námi vyfotil. Všichni jsme
jednohlasně Hvězdářovi děkovali za tento
krásný zážitek.
Shodli jsme se, že by bylo super podniknout tuto výpravu na Švýcarák i v zimě,
proto jsme se s tímto návrhem vypravili
za Hvězdářem. Po velké debatě Hvězdář
rozhodl, že domluví se správcem Švýca-
ráku lednovou víkendovou výpravu a my
už se na ni velmi těšíme.
(Redakčně neupraveno!)
David Koiš – Gumídek
skautský oddíl KOMETA Horní Stropnice
Stropnický zpravodaj 7
prosinec 2011
…ANEB V HOJNÉ VODĚ PŘED 420 LÉTY.
Dny plynou nemilosrdně dál a i 22. říjen 2011 je jako lístek podzimního stromu
spadlý do potoka a unášený do nekonečného prostoru. Byl to den zalitý září slunce, s krásnou modrou oblohou a chladným východním větrem. Studený vítr se
nemilosrdně dral pod kůži a lidé postávající na náměstí Hojné Vody zaháněli
myšlenky na to, že budou muset odejít.
Nechtělo se jim.
Z vyhlídky náměstí se stal balkón s vlajícími rožmberskými praporci. Opodál
hořely norské svíce a vytvářely teplou,
kouřovou stěnu proti chladnoucím průčelím domů torza kdysi malebného náměstí
s lázeňským rožmberským domem, farou
a dalšími, dnes již neexistujícími, domy.
Zbyly po nich jen díry jako po práci zubaře na zanedbaném chrupu. Pod svahem
vyrostl stan s rožmberskými erby, v něm
scény loutkových divadel, vedle voněly
Sponzoři obce:
1. jihočeská zemědělská a. s.
NEMA spol. s. r. o. Olešnice
SWIETELSKY stavební s. r. o.
ČEZ
jitrnice, jelita, hřejivé nápoje. Pod vyhlídkou se objevilo malé pódium zdobené
erby Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny
z Ludanic. Odtud se linula příjemná renesanční hudba, která se zprvu jakoby
bránila prodrat se nabízenou technikou
jiného tisíciletí. V okolí pobíhaly postavičky ve svátečních renesančních oděvech
a vůbec na nich nebyla znát nervozita z toho, že obě tisíciletí spolu nechtějí
komunikovat. Nikomu to nevadilo. Okolo
velkého ohně naproti stanu se shlukli lidé,
oheň příjemně hřál a na renesančním rynku se začaly dít nevídané věci.
„Renesanční děti“ si začaly hrát. Všude plno smíchu, nevídaných improvizací.
Profesionální herci se vmísili mezi místní. Jako by mrazivý východní vítr pro ně
nebyl. Renesanční obleky nebyly nikterak zimní, na nikom ale zima znát nebyla. Hudci zapěli krásné písně, skvěle vy-
brané, skvěle interpretované, a nakonec
i již zmíněná technika, jakoby roztlačená
muzikantkami, propustila první tóny pro
krásné lidi ze skupiny renesančních tanců Campanollo Třeboň. Netrvalo dlouho
a renesanční lidičky se smíchali s jinými
renesančními lidmi, kteří se ve chvíli odlišovali pouze oblečením. Krásný renesanční tanec se šířil jako nakažlivá choroba. Co záleželo na tom, že technika tance
nebyla jako od dvorních pánů a paní. Mezi
bavící se lid se vmísili zloději a jen příjezd
Viléma z Rožmberka a jeho bratra zabránil tomu, aby nebyl chycený zloděj bez
milosti utracen. Veselí gradovalo. Vždyť
Vilém z Rožmberka a Petr Vok z Rožmberka se zde po letech mlčení, způsobeného rozdílnou vírou, objali. Vilém pod dohledem bratra absolvoval léčebnou kůru
nedočkavých lazebnic a bylo těžké ho
z lázeňské vany dostat. Pro malá i velká
dítka sehrál krásné představení loutkař.
Kejklíř rozproudil chladem tuhnoucí krev
přihlížejících. Velmoži a šlechtici vedli politické rozhovory nad sklenicemi vína, lid
se radoval, tanečníci tančili, kejklíř kejklil
a ostatní hodovali a hřáli se u ohně.
Slunce zapadlo a na improvizovaném
rynku již zůstaly ty „renesanční děti“
samy. Z bezpečnostních důvodů už nebyl
ani ohňostroj, ani nelétaly lampióny přání. Nebyl už nikdo s čistou myslí a zmrzlé
ruce mohly snadno udělat chybu. „Dětem“, co si celé odpoledne hrály, to ale
nevadilo. Závěrečné loutkové představení
„Pivo, Anděl a Čert“ se už odehrálo v teple renesančního domu.
Klika dveří zapadla za posledním
z oněch „renesančních dětí“ a rozhostilo
se ticho. „Byl to sen nebo to byla pravda?“, říkám si postupně ztráceje části
oděvu, meč, okruží. Ne, ne, byla to prav-
prosinec 2011
8 Stropnický zpravodaj
da. Právě drnčí mobil a Jakub Krčín z Jelčan volá, že mu u Jedovar došla nafta.
Nikdo mu nezastavil. V té tmě, v černém
renesančním kostýmu po boku s honosně
oděnou dvorní dámou, nikdo nechápal.
Nechápajících může být i víc. Když
jsem s paní Markétou Šulistovou kdysi
v únoru diskutoval o životě Petra Voka
z Rožmberka a ona poznamenala, že by
bylo pěkné nějak Rožmberský rok 2011
na Hojné Vodě připomenout, nenapadl
mne jiný než „hojnovodský rozměr“. Ten
se ale naštěstí vytratil.
Těm, kteří přišli, ač nemuseli, patří velký dík. Usínám s krásným pocitem, že
jsou stále nezištní lidé, kamarádští a otevření, bez ohledu na stupeň profesionality
k takové produkci, nebo na to, zda jsme
se poznali na místě, nebo se prostě už
znali. Stačilo jen pár slov aby přišli, přijeli
z Horní i Dlouhé Stropnice, Třeboně, Českých Budějovic, Rudolfova a odjinud.
Velký dík i těm lidem z Hojné Vody
a okolí, co přišli a nabízeli nezištnou pomoc česky, nebo německy například
v podobě přípravy domácího občerstvení. Vůbec to nesnižuje fakt, že ta, či ona
nabízená pomoc nakonec nebyla využita,
protože občerstvení zajistil hotel Hojná
Voda. Velký dík hasičům a velký dík i za
pochopení představitelům obce Horní
Stropnice, zejména panu starostovi Václavu Kučerovi.
Už ve chvíli, než onen lístek stačil dopadnout na hladinu pomyslného potoka,
se nadšeně plánovalo, jak to uděláme za
rok. První říjnový týden by mohl slibovat
přeci jen trochu tepla, a dle slov účastníků se již všichni těší. Řeknou i dalším, aby
přijeli akci podpořit svým uměním, nebo
alespoň účastí.
„Moc se na vás, „renesanční děti,“ těším. Zvláštní poděkování patří Občanskému sdružení Maňásek, jste báječní“.
Na paměť všem - osoby a obsazení:
Jiří Smirnov - měšťan, Dlouhá Stropnice; Oldřich Doležel - scholastik, Dlouhá
Stropnice; Petr Rehák - zloděj, Dlouhá
Stropnice; Jan Frdlík - pomocník zloděje,
Dlouhá Stropnice; Zdeněk Kotrč - žebrák, Horní Stropnice; Alexandra Kotrčová - větší dítě, Horní Stropnice; Vondrová
Táňa - menší dítě, České Budějovice; Jitka Vondrová - lázeňská, České Budějovice; Zdeňka Kalvasová - lázeňská, Dlouhá
Stropnice; Dana Szitková- lazebnice, Horní Stropnice; Marie Rolínková – lazebnice,
Horní Stropnice; Marie Doleželová - žena
z lidu, Dlouhá Stropnice; Eva Kroupová lazebnice, Dlouhá Stropnice; Marta Kotr-
čová - žena z lidu, Dlouhá Stropnice; Hana
Valentová - muzikant, Horní Stropnice;
Ivana Reháková – muzikant; David Mičan
– Jakub Krčín z Jelčan, České Budějovice; Zdeňka Chadtová – Kateřina Zelenderová z Proškovic, České Budějovice; Marie Škopková – služebná Márinka, České
Budějovice, resp. Dlouhá Stropnice; Vyacheslav Nechunaev – kejklíř, Mazelov;
Pavel Brožka – loutkař a komediant, Rudolfov; Petr Nedvěd – Petr z Falkenberka,
Hojná Voda; Jaromír Rais – slepý voják
Petra z Falkenberka, České Budějovice;
Vít Golombek – Petr Vok z Rožmberka,
Horní Stropnice; Antonín Vítovec - Vilém
z Rožmberka, Rudolfov; Jarka Vítovcová
- dvorní dáma jeho doprovodu, Rudolfov;
jejich děti v doprovodu, Rudolfov; Jana
Alšovská - dvorní dáma v doprovodu, Rudolfov; David Zeman – dvorní tanečník,
Campanollo Třeboň; Zuzana Langerová
– dvorní tanečnice, Campanollo Třeboň;
Eva Němcová – dvorní tanečnice, Campanollo Třeboň a všichni ti nevyjmenovaní, co se přišli bavit, fotit a filmovat, nebo
se postarat o bezpečné zázemí všech
účinkujících.
Petr Nedvěd z Hojné Vody… a Falkenburku
Stropnický zpravodaj 9
prosinec 2011
PODZIMNÍ VÝLET DO MATEŘSKÉ ŠKOLY HARBACH
V pátek 4. listopadu jsme jeli navštívit
naše kamarády do Harbachu. Na tento
výlet jsme se moc těšili, ale i dlouho připravovali.
V dopoledních chvilkách, při kterých se
seznamujeme s německým jazykem, jsme
se naučili několik písniček, dokážeme se
všichni představit celým jménem, víme
jak se řekne maminka, tatínek, bratr i sestra. Jsou i bystré hlavičky, které po dvou
měsících výuky bezpečně označí základní
barvy v cizím jazyce. Oblíbené téma jsou
didaktické hry o zvířátkách. Abychom je
dobře pojmenovali, k tomu nám slouží dva
plné pytle ušitých čepiček – zvířátek. Z
každé čepičky koukají různě dlouhá ouška, rohy, hříva, bradky a čumáčky. Nyní se
učíme označovat cizím pojmem ovoce a
zeleninu, jde nám to dobře, protože v naší
třídě máme pěknou prodejnu potravin a
nakupování nás baví. Nutno podotknout,
že i když se právě německy neučíme, tak
aspoň na naše německy mluvící přátele
myslíme.
Poslední týden před odjezdem jsme vyrobili 25 medvídků, kterým jsme přilepili na
bříško nůše plné bonbonů.
Konečně jsme se dočkali, před naší
mateřskou školou jsme nastoupili do mikrobusu a ujížděli směrem Šejby. Za malou
chvilku jsme v lese poznali louku, na které
jsme si hráli v červnu 2011 na společném
setkání chlapců a děvčátek z obou mateřinek. Za pár minutek jsme stáli před vyzdobenými okny u našich přátel. Paní učitelky
s celou třídou už nás vyhlížely.
Po příchodu jsme si uložili vrchní oděv
v pěkně vyzdobené šatně a hned jsme zamířili do tělocvičny. Společně jsme udělali
velký kruh a začali se představovat svým
jménem v cizí řeči. To už máme zvládnuté,
to nám šlo bravurně. Když jsme se proběhli
po celém prostoru tělocvičny za rytmu bubínku, přišla na řadu naše zvířátka z pytlů.
Se zájmem jsme si je prohlíželi všichni,
jako bychom je viděli poprvé a opakovali
jsme si pojmy v češtině i němčině. Nebylo lehké pamatovat si, jakou měly děti
uvázanou čepičku a potom myslet na to,
jestli se mají zařadit do dvorečku k domácím zvířátkům, nebo do lesa k jelenovi a
ježkovi. Většina účinkujících to zvládla, ale
byli tací, kterým se “líbilo“ všude. Při hře s
rolničkami jsme si oživili názvy některých
částí těla. Velmi nás zaujala pohybová hra
„Balíme balík“, tu si určitě budeme hrát
v naší tělocvičně. Po společném zpívání
a hygieně jsme se odebrali k připravené
svačince. Necelá hodinka patřila volné
hře. Chlapci šli prozkoumávat dřevěný
hrad a děvčátka se odebrala do kuchyňky,
kde byla mikrovlnná trouba, dřez na nádobí, zrcátka, klenoty a hlavně telefon. Téměř
všichni si prohlédli koutek se skluzavkou,
balkonem a autodráhou. Kluci stačili ještě
na poslední chvíli objevit dřevěnou dráhu
na skleněné kuličky, a tak se zabrali do hry
,že se jim nechtělo od stolečku a už vůbec
ne uklízet.
Návrat z výletu byl naplánován do
12,30 hodin, abychom se stačili naobědvat v naší mateřské škole. Dětem, které
se také seznamují s německým jazykem
a nemohli se jet s námi podívat do harbašské mateřské školy, protože nemají
pas, jsme přivezli čokoládky. Tyto nevšední zážitky jsme mohli prožívat díky koordinátorce paní Vlastě Křičkové. Ta nám
prostřednictvím projektu interkulturního
vzdělávání dětí a dospělých přidělila finanční prostředky na uskutečnění tohoto
netradičního výletu, který bude pro naše
děti hodně motivující v další výuce německého jazyka.
Děkuji nejen paní Vlastě Křičkové, ale
i pí.učitelce Kučerové, která nás také
doprovázela a pořídila nám všem cenné
snímky z těchto dopoledních aktivit.
Magda Mikšovská
DOROSTENECKÝ FOTBAL V SEZÓNĚ 2011/2012
Mnoho spoluobčanů mi položilo tuto
otázku: Proč nezrušíte dorost v Horní
Stropnici? Ne, že bych nebyl ochotný
okamžitě odpovědět, ale nechal jsem si
čas, kdy skončí první polovina soutěže.
Otázku přihlášení, či nepřihlášení družstva dorostu do sezóny 2011/2012 jsem
několikrát probíral s panem Leškem Szypulou. Domnívám se, že tento pan trenér
je v oblasti mládežnické kopané velmi
erudovaným odborníkem. Než jsme sedli
k přihlášce, spočítali jsme hráče pro následující sezónu. Vyšlo nám krásné číslo
šestnáct. Dále jsme se domluvili, že upravíme herní program tak, aby žáci ročníku
1997 mohli alternovat v dorostenecké
soutěži. Neměli jsme žádné indicie, že
se na nás valí velký problém. Hned první
utkání odhalilo, že budeme bojovat o holé
přežití v soutěži. Bez předchozího upozornění nám vzkázali hned tři hráči, že
už za dorost nehodlají hrát. Další tři tuto
zprávu ohlásili během soutěže. A problém
byl k nevyřešení. Jen díky podpoře několika málo žáků se podařilo podzimní sezónu se skřípěním zubů dokončit.
Myslím si, že sportem vychováváme
„děti“ k určitému stylu života, k zodpovědnosti k sobě samému, ale i k zodpovědnosti ke kolektivu. Kopaná není individuálním sportem a hráči jsou na sobě
závislí. Mnoho z vás se setkalo s tím, že
čekalo na řemeslníka, který nepřišel. Kdepak má zodpovědnost? Nevypěstoval si
ji. Mrzí mě, že mnoho otců, kamarádů, mi
řekne, že chlapce přece nebude přemlouvat, aby šel na fotbal. Zde se nesmíme
bavit o přemlouvání, ale o jakési povinnosti vůči lidem, kteří se o kopanou starají. To přece není pouze trenér, vedoucí,
hráči, ale i další personál, který připravuje hřiště, pere dresy, hlásí výsledky, jezdí
auty. Ti všichni čekají na fotbalisty, až si
usmyslí, jestli přijdou, nebo nepřijdou na
kopanou. Zde by měli tátové vidět naštvané pohledy lidí, kteří čekají zrovna na toho
jejich syna, ale on nepřišel, protože mu
nebude nikdo nic nařizovat.
Samozřejmě, že bychom se rádi bez
těchto hráčů obešli, ale v tak malé obci
jako je naše, to prostě nejde. Opakuji, že
výchovou se lze zodpovědnosti naučit,
ale v našem případě pouze ve spolupráci
rodiny a fotbalového oddílu.
Když se vrátím k výsledkům, nebyly
dobré. Ze čtrnácti utkání jsme pouze dvakrát zvítězili, jinak odešli poraženi. Jaký
rozdíl oproti žákům. Ti se v poslední dekádě umísťují v horních patrech tabulky.
Kam se ztratil jejich um, jestliže postoupí
o jednu věkovou kategorii výše? Asi jejich soutěž nebyla tak kvalitní, nebo zapomněli vše, co se přiučili v žákovských
soutěžích. To se dá změnit tréninkem.
A už jsme u dalšího důležitého bodu v kariéře fotbalisty a to je přístup.
Nechci, aby tento článek vyzněl pouze
negativně. Klukům, kteří bojují a procházejí každotýdenním zápasovým rytmem,
bych chtěl poděkovat. Také si zažili přemlouvání svých kamarádů, aby nám pomohli ve hře. Zjistili, že to není snadné
a někteří již rezignovali a pro potencionální pomocníky už nechodí. Chtěl bych
vyzdvihnout tyto hráče: Pavla Josefíka,
Romana Brouska, Miroslava Kvasničáka,
Martina Koktavého, Josefa Valentu, Michaela Baštu, Romana Valentu, Claudia
Costa E Silvu. Dále hráče žákovské kategorie: Zdeňka Staňka, Michala Kodera, Romana Valíčka, Bedřicha Papáčka.
prosinec 2011
10 Stropnický zpravodaj
Jestliže vám ve výčtu chybí někdo z Horní
Stropnice, tak máte pravdu. Buď „ukončili“ kariéru, hrají na PC on line hry, drbou
na facebooku, nebo je večer potkáte bezstarostně bloudit Horní Stropnicí.
Pokud bychom v tuto chvíli chtěli do-
rost zrušit, musíme si připravit částku 15
000,- Kč a dále uhradit domácím týmům
finance za pořadatelství. Výsledná částka
by se pohybovala nad 20 000,- Kč. My
musíme spíše bojovat a zachovat tuto
kategorii i pro další roky. Kluci, kteří se
kopané věnují, mají daleko méně času na
lumpárny, kterých se děje opravdu dost.
Zbyněk Drbout – trenér dorostu
CESTOVATELSKÁ PŘEDNÁŠKA O NOVÉM ZÉLANDU
V pondělí 7. 11. 2011 přijel do auly základní školy pan Jiří Mára, který si připravil
pro obyvatele Horní Stropnice a nás, žáky
VII. a VIII. třídy, přednášku o Novém Zélandu.
Pan Mára dorazil se svou manželkou
a synem Jirkou, který je na invalidním
vozíku. Jirku mají rodiče tak rádi, že kvůli
němu utrácejí velkou spoustu peněz nejen
za léčení, ale i za výlety, o kterých se nám
ani nesnilo. Cílem pana Jiřího Máry je splnit cestovatelské sny svého syna a dokázat tak, že i když je někdo na vozíku může
dosáhnout každého cíle. Zkrátka, Jirka
má skvělé milující rodiče a sjezdil s nimi
mnoho zemí a o jedné z nich nám přijel
jeho otec vypravovat.
Cestu na Nový Zéland absolvoval pan
Mára se svým synem Jirkou a kamarádem
Štefanem. Jejich cílem bylo, aby byli první,
kdo procestovali tuto nejvzdálenější zemi
od severu k jihu na invalidním vozíku.
Dozvěděli jsme se, že Nový Zéland je
rozdělen na dvě části – Severní a Jižní ostrov. Z fotografií a videí jsme se seznamovali nejprve se Severním ostrovem. Je tu
nádherná krajina a je zde tepleji než na
Jižním ostrově, protože je blíže k rovníku. Z jižního přístavu Wellington (hlavního
města) se cestovatelé trajektem přeplavili na Jižní ostrov, kde je hornatá krajina a hodně horkých pramenů i gejzírů.
Po prozkoumání Jižního ostrova se opět
vydali na sever Severního ostrova.
A jaké další informace jsme získali?
Když je u nás noc, je na Novém Zélandu den. Vánoce slaví 25. prosince, kdy
je u nich horké léto v plném proudu. Dozvěděli jsme se, že ragby je něco jako
národní sport. Žije zde typický živočich,
pták jménem kiwi, který se do naší České republiky ani nepřiletí podívat. Původní
obyvatelé jsou Maoři. Na videu a fotografiích jsme zhlédli jejich válečný tanec, při
kterém poulí oči, vyplazují jazyk, dupají
a plácají se do stehen, aby nahnali nepříteli strach.
Pan Mára sepsal ze společných cest
mnoho knih, natočil filmy a pořádá besedy (www.jirkamara.cz). Syn Jirka navrhne
místo, cestu, nakreslí mapu a jeho otec se
podle toho řídí. Jirka je vždy zavede do
velmi krásné země.
Byla to velice příjemná a zajímavá
přednáška a budeme rádi, když nás pan
Mára se svou rodinou opět navštíví.
Eduard Zakucia, Kateřina Kovářová, Monika
Sladká a Šárka Vopelková, VIII. třída
ADVENTNÍ VARHANNÍ KONCERT DUCHOVNÍ HUDBY V HORNÍ STROPNICI
Místo konání: kostel sv. Mikuláše v Horní Stropnici
Termín: neděle 11. 12. 2011 od 1600 hod.
Účinkují:
•
•
Program:
G. F. Händel: SLAVNOSTNÍ POCHOD a LARGO
W. A. Mozart: ANDANTE pro flétnu a TEMA A dur
J. S. Bach: DVĚ VARHANNÍ MALIČKOSTI
J. K. Vaňhal: SONÁTA pro flétnu a conf.
A. Corelli: SMĚS SKLADEB pro flétnu a varhany
G. F. Händel: SONÁTA pro flétnu - výběr
Jana Havlíčková, varhanice ze Dvora Králové nad Labem
Tomáš Pelikán, flétnista z Prahy.
Vstupné dobrovolné.
Uzávěrka příštího čísla zpravodaje bude 26. 12. 2011.