Autoři textu - Cyan sociology

Autoři textu:

Iveta Dobrá F13B0063P

Adéla Břicháčková F13B0058P

Ilona Čapková F12B0012P
Rešerše:
Výzkum dospívajícího manželství a socioekonomického statusu Hmong žen
Cílem
výzkumu
bylo
poukázat
na
vztah mezi dospívajícím manželstvím
a socioekonomickým statusem Hmong žen ve Spojených státech Amerických. Autor
výzkumu zohledňoval socioekonomický status, a to vzhledem k dosaženému vzdělání, příjmu,
manželským stresorům, věku, mateřství a generačnímu statusu. Předmětem výzkumu byly
Hmong ženy, které v roce 1970 migrovaly z Asie kvůli nepokojům při druhé světové válce
do Spojených států Amerických, a staly se tak přirozenou součástí asijsko-americké
společnosti. (Vang, Bogenschutz, str. 1)
Dospívající manželství u Hmong žen je uzavíráno mezi 15ti a 17ti lety, avšak mnohdy
je toto manželství uzavíráno i dříve. Podle Hmongské kultury je žena připravena na sňatek
tehdy, kdy nastává období menarche (první menstruace). V tomto období je žena připravena
vstoupit do manželství a starat se o budoucí potomky. Sňatky bývají většinou dohodnuté,
pokud však dívka/žena s tímto sňatkem nesouhlasí, ostudu nese celá její rodina. Chce-li tedy
dívka zachovat dobrou pověst své rodiny, musí se vdát i přes svůj nesouhlas. (Vang,
Bogenschutz, str. 2-4)
Autor ve výzkumu vychází z historie etnického kmene Hmong, jehož kořeny
pocházejí z Číny, ale v současnosti se vyskytují po celém světě. O tuto dřívější studii se
zajímali autoři jako: Hamilton-Merrit, Ngo a Lee, Quincy, Vang, Hang. Další částí, ze které
autor čerpá je výzkum o vlivu časného manželství a jejich příjmů. Tento výzkum provedl Lee
a jeho kolegové, kteří nastínili, jak by mohl být další výzkum proveden. (Vang, Bogenschutz,
str. 2)
Data výzkumu byla získávána v průběhu tří měsíců. Respondenti Hmong populace
ve Spojených státech Amerických byli vyhledáváni elektronickou e-mailovou komunikací.
Další účastníci výzkumu byli kontaktováni metodou sněhové koule (snowball sampling).
Průzkum byl také vyvěšen na internetových stránkách a objevil se na i diskusním fóru Hmong
žen. Tyto ženy ve věku nad 18 let vyplňovaly dotazníky s 16ti demografickými otázkami,
vztahující se k manželskému statusu, individuálnímu příjmu, jejich postavení v zaměstnání,
vzdělání, počtu dětí a věku. (Vang, Bogenschutz, str. 6,7)
Výzkum dokončilo 186 žen, které se identifikovaly jako Hmong a dosáhly věku 18 let.
Aby analýza byla smysluplná, výsledná data autor rozdělil do tří částí podle věku, a to
vzhledem k sociálním a demografickým ukazatelům. Následně byla data analyzována pomocí
metody chí-kvadrátu, které připustily srovnání křížových tabulek. (Vang, Bogenschutz,
str. 6,7)
Analýza výsledků ukázala, že dospívající manželství ovlivňuje jak dosažené vzdělání,
tak i příjem, manželské stresory a další socio-ekonomické faktory. Autor zjistil následné, pokud se Hmong žena provdá v nízkém věku, je zde značná tendence k získání nižšího
vzdělání, než je tomu u žen provdaných v dospělosti. Faktor příjem ukázal, že pokud se žena
provdá v dospívání, hrozí zde riziko menšího příjmu, než u dospělé ženy. Faktor manželských
stresorů jako je manželské zneužívání a bydlení v rodině manžela je významný, protože se
více projevuje u dospívajících Hmong manželství. Nejdůležitějším faktorem ve výzkumu byl
však věk - pokud se zvyšuje věk při prvním sňatku Hmong žen, zvyšuje se tak i možné
dosažené vzdělání či příjem. Faktory mateřství a generační status mohou hrát roli při vstupu
do dospívajícího manželství, avšak ty musí být ještě prozkoumány a v tomto souboru dat
nehrají významnou roli. (Vang, Bogenschutz, str. 8-11)
Studie nám poukázala na sociální postavení Hmong žen ve Spojených státech.
Klíčovým faktorem bylo dospívající manželství, a tedy věk Hmong žen při vstupu
do manželství, který nám nastínil problém s nižším vzděláním a nižším příjmem těchto žen.
Avšak nedílnou součástí je taktéž pochopit samostatnou Hmong kulturu. (Vang, Bogenschutz,
str. 13,14)
Zdroj:
VANG, Pa Der a Matthew BOGENSCHUTZ. 2011. „Teenage Marriage, and the
Socioeconomic Status of Hmong Women.“ International Migration. (52) 3: 144-159.
Dostupné z: http://phdtree.org/pdf/41531957-teenage-marriage-and-the-socioeconomic-statusof-hmong-women/
Reflexe:
Migrace populace Hmong - uprchlické tábory, jejich působení ve Francii a organizace
v USA
Populace Hmong je považována za jednu z nejstarších skupin ve východní Asii,
původně obývající oblast severně od Žluté řeky, a to cca 3000 let před Kristem. Legenda
Hmong dokonce tvrdí, že dvě nejstarší skupiny v této oblasti byly Hmoog (Hmong) a Suav
(Chinese). (Thao)
I přes všechny okolnosti, jako byl útlak, či genocida, Hmong kultura zůstává
životaschopná. Počáteční migrace, zvaná: „The First Move“, byla započata kmenem Han,
a donutila Hmong opustit jejich rodnou zem dále na jih k dolnímu toku Žluté řeky (kolem
roku 2000 před Kristem). Další a to druhá a třetí migrace byla do různých částí Číny, Barmy,
Laosu, Thajska či Vietnamu. (Thao)
Nás, jako Evropany, by však zajímalo jejich zastoupení v Evropě, a to je zřejmě
nejširší ve Francii. Dnes zde žije skoro 15.000 Hmong, a to důsledkem Vietnamské války
(1961-1975). I zde se ale potýkají s mnoha problémy, zejména asimilačními. Příkladem je
těžké nalezení práce a tak i získání peněz na obživu. Jako důvod byla hlavně uvedena
neschopnost používat francouzský jazyk a tak i vhodná slova. (Hmong Culture)
Hmong ve Francii žijí zejména v bytových komplexech a sdružují se tak mezi sebou,
čímž mohou zachovávat svou kulturu. Jejich hlavním problémem je ale to, že učí své děti
spíše anglicky, nežli francouzsky, čímž by ale výrazně napomohli jejich adaptaci.
To vysvětlují názorem, že jim spíše v životě pomůže angličtina. Jsou však smutní, protože
Hmong jazyk zde používat nemohou. (Khou, 2004)
Jejich výchova je dalším bodem, ve kterém se neztotožňují s Evropou, v tomto případě
tedy s Francií. Děti zde vychovávají a vedou v rámci Hmong tradice, což samozřejmě děti
po vzoru francouzské mládeže nechtějí a nechápou. Jejich zásady jim přijdou striktní a zcela
omezující. Jejich rodiče mají i značně odlišný pohled na „randění“ a manželství. Jejich děti
tak nemohou zcela svévolně jít tam, kam chtějí a s kým chtějí, a také si jednoduše nemohou
vybrat koho milovat a posléze si vzít. (Khou, 2004)
Další kapitola sama pro sebe je postavení ženy a muže v domácnosti. Ve Francii, ale
pravděpodobně i v jejich rodné zemi, jsou muži v zaměstnání a ženy jsou pečovatelkami
o domácnost. Bylo naznačeno, že mnoho žen od doby, co žijí ve Francii, nikdy nebyly v práci
a dokonce ani nevlastní řidičský průkaz. Zajímavá je i myšlenka stolování, kdy žena vždy
započne jídlo až tehdy, když muž ochutná první sousto nebo začne jíst. (Khou, 2004)
Je zde tedy zcela evidentní nelehká situace těchto žen nejen ve Spojených státech, ale
i v již zmíněné Francii a zřejmě i ve své rodné zemi. Jejich zásadovost, tradice či kultura,
panuje stejně tak v Americe, jako u nás - v Evropě. Hmongská kultura má tak určitý pohled
na postavení žen, jejich životní dráhu či výběr partnera, a ten se zřejmě ani s migrací
do jiných částí světa nedá potlačit.
Desetitisíce Hmongů pocházejících z Laosu se po válce rozhodlo pro útěk. Jako hlavní
příčinu lze shledávat strach o vlastní život. Většina těchto uprchlíků se usídlila
v thajských utečeneckých táborech. Zhruba do roku 1985 dostala většina Hmongů v thajských
táborech azyl do některých západních zemí. (Komers 2012 Hmongové a jejich osud
v jihovýchodní Asii IN Freislerová Srovnání životní situace vybraných menšin jihovýchodní
Asie v USA)
Život v thajských uprchlických táborech byl těžký. V táborech bylo přelidněno
a hlučno. Špína, nuzné podmínky, nedostatečné zásoby jídla a vody byly pro tyto tábory
charakteristické. Spousta Hmongů o svém období v těchto uprchlických táborech nechce
hovořit. Říkají, že „Hmong je hrdý a nezávislý člověk žijící v horách, ale v táboře se z něj stal
jen uprchlík bez půdy a nezávislosti“. V těchto uprchlických táborech žili někteří Hmongové
řadu let. Jedinci, kteří se rozhodli pro odchod do Spojených států amerických, museli
vynaložit mnoho sil. Za jeden z hlavních problémů lze označit jazykovou bariéru. Americká
vláda věděla o této jazykové bariéře a zařídila, aby se v thajských uprchlických táborech
vyučovala angličtina. Vláda si tak pojistila případný problém, který by mohl nastat
při budoucím přesídlení Hmongů do USA. (Koltyk 2008 The History Teacher IN Freislerová
Srovnání životní situace vybraných menšin jihovýchodní Asie v USA)
První vlna uprchlíků, která přišla do USA, zažívala náročný přechod. Tento přechod
Hmongů do světa technologií byl náročný a „nový“ svět byl pro ně naprostou „novinkou“.
Adaptace na nové prostředí a způsob amerického života pro ně bylo obtížné. S první vlnou
uprchlíků bylo pár překladatelů, ale i tak měla většina Hmongů nespočet otázek,
na které jim ale nebylo zodpovězeno. Hmongové nevěděli, jak si zajistit obživu – jak sehnat
jídlo, práci ani peníze. Nové prostředí je také vystavovalo strachu a nejistotě, že se v novém
městě a prostředí naprosto ztratí. Co se týče amerického školského systému – tento systém
na Hmongské uprchlíky nebyl připraven a tak se stávalo, že dospívající jedinci byli běžně
zařazeni na první stupně základních škol. Všechny tyto zmíněné aspekty nasvědčovaly
k frustraci a strachu Hmongských uprchlíků. Někteří nezvládali nátlak tohoto „nového světa“,
někteří v horším případě dokonce páchali sebevraždy. Spousta Hmongů se dodnes nějakým
určitým způsobem snaží vyrovnat s tímto přechodem ze zaostalého do moderního světa.
Do USA se z tábora Wat Tham Krabok v roce 2004 přistěhovalo zhruba 15 000 Hmongských
uprchlíků, dalších 5000 do Minessoty do města Saint Paul (oblast považována za nejčastěji
obývanou Hmongy). (Freislerová, 2012).
V roce 2009 se vláda v Thajsku rozhodla odsunout několik tisíc Hmongů
z uprchlických táborů do svého původního bydliště. Hmongové se však bojí o své bezpečí.
Za Vietnamské války se totiž přidali na stranu Američanů, a tak by jim mohlo hrozit
pronásledování. Avšak vláda v Thajsku se ujistila, že Hmongům bylo vše odpuštěno a mohou
se vrátit domů. (ČT24, 2009)
Někteří Hmongové se však nechtějí vracet do svého původního bydliště, ale chtějí
migrovat za svými příbuznými do USA. Pro tyto případy USA vytvořilo speciální organizace
a instituce, které pomohou Hmongům vstoupit do americké kultury. (Rozkošný, 2004)
Jedna z takovýchto organizací je „Hmong American Partnership“ (HAP), neboli
Hmongské americké společenství. Tato organizace umožňuje Hmongům lepší vstup
a spolupráci v Americké společnosti. HAP se stará o kategorie vzdělání, kde pořádá kurzy
angličtiny pro nově příchozí a vzdělává o občanské výuce. Kategorie pro starší populaci
Hmongů, jež se mohou cítit izolovaně. Pro tyto lidi je zařízena pečovatelská služba, která
zajišťuje každodenní životní potřeby, různé exkurze a kulturní oslavy. Důležitou kategorii
tvoří příprava na zaměstnání Hmongů v Americe. Zahrnuje podporu a hledání zaměstnání,
aby se Hmongové mohli dostat z chudoby, a zvýšit tak své příjmy. Další částí jsou rodinné
služby, které vytváří podporu zdravé a stabilní rodiny. Existuje několik organizací, které se
zajímají o ekonomiku, politiku a advokátní služby pro Hmong populaci. (Hmong American
Partnership, 2009)
Od roku 1993 existuje v USA Hmongská komunita, která se stará o rozvoj Hmonské
populace. Její cíl je sjednocené a prosperující Hmong společenství. Tato komunita
zaznamenala zvýšení Hmongské společnosti o 40% od roku 2000 do roku 2010. (Pfaifer and
Thao, 2013)
Z tohoto výzkumu si odnášíme jeden základní fakt - kultura daného etnika (Hmongská
kultura) je nedílnou součástí všech migrací. V tomto případě je základním stavebním
kamenem této kultury rodina. I přes značné migrace z asijského kontinentu do USA a jiných
zemí je pro Hmongy kultura neměnná a dané etnikum ji stále udržuje.
Zdroje:
ČT24. 2009. „Thajsko odsune tisíce uprchlíků zpět do Laosu“. [cit. 19. 11. 2014]. Dostupné
z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/76467-thajsko-odsune-tisice-uprchliku-zpet-dolaosu/?mobileRedirect=of
FREISLEROVÁ, GABRIELA. 2012. „Srovnání životní situace vybraných menšin
jihovýchodní Asie v USA“. [cit. 22. 11. 2014]. Dostupné z:
http://theses.cz/id/13l06l/00180139-599627408.pdf
HMONG AMERICAN PARTNERSHIP. 2009. „HAP program“. Hmong American partner
ship. [cit. 19. 11. 2014]. Dostupné z: http://www.hmong.org/default.aspx
PFEIFER, M. E. AND, THAO, B. K. 2013. „State of The Hmong American community“.
Washington, DC.: Hmong National Development. [cit. 19. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.hndinc.org/cmsAdmin/uploads/dlc/HND-Census-Report-2013.pdf
ROZKOŠNÝ, JAN. 2004. „Hmongové, oběti války ve Vietnamu, se stěhují do USA“.
[cit. 19. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.bbc.co.uk/czech/worldnews/story/2004/08/040813_mongs_laos_vietnam_usa_pck
g.shtml
„HMONG PEOPLE“. Hmong Culture. [cit. 20. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.hmongculture.net/hmong-people
THAO, CY. „The Hmong Genocide and Immigration“. University of Minnesota; Center for
Holocaust and Genocide Studies. [cit. 20. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.chgs.umn.edu/museum/responses/hmongMigration/
XIONG, KHOU. 2004. „Hmong in France: Assimilation and Adaptation“.UW-L Journal of
Undergraduate Research VII (2004). [cit. 20. 11. 2014]. Dostupné z:
http://www.uwlax.edu/urc/JUR-online/PDF/2004/xiong.pdf