EVROPSKÁ NORMA prEN 16265 EUROPEAN STANDARD
Transkript
překlad prEN 16265 EVROPSKÁ NORMA EUROPEAN STANDARD NORME EUROPÉENNE EUROPÄISCHE NORM prEN 16265 Březen 2011 ICS Pyrotechnické výrobky – Ostatní pyrotechnické výrobky – Zdroje zážehu Pyrotechnic articles – Other pyrotechnic articles – Ignition devices Articles pyrotechniques – Autres articles pyrotechniques – Dispositifs de mise à feu Pyrotechnische Gegenstände – Sonstige pyrotechnische Gegenstände – Anzündmittel Tato evropská norma byla schválena CEN RRRR-MM-DD. Členové CEN jsou povinni splnit Vnitřní předpisy CEN/CENELEC, v nichž jsou stanoveny podmínky, za kterých se musí této evropské normě bez jakýchkoliv modifikací dát status národní normy. Aktualizované seznamy a bibliografické citace týkající se těchto národních norem lze obdržet na vyžádání v Řídicím centru nebo u kteréhokoliv člena CEN. Tato evropská norma existuje ve třech oficiálních verzích (anglické, francouzské, německé). Verze v každém jiném jazyce přeložená členem CEN do jeho vlastního jazyka, za kterou zodpovídá a kterou notifikuje Řídicímu centru, má stejný status jako oficiální verze. Členy CEN jsou národní normalizační orgány Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Chorvatska, Irska, Islandu, Itálie, Kypru, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Maďarska, Malty, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Řecka, Slovenska, Slovinska, Spojeného království, Španělska, Švédska a Švýcarska. CEN Evropský výbor pro normalizaci European Committee for Standardization Comité Européen de Normalisation Europäisches Komitee für Normung Řídicí centrum: Avenue Marnix 17, B-1000 Brusel © 2011 CEN Veškerá práva pro využití v jakékoli formě a jakýmikoli prostředky jsou celosvětově vyhrazena národním členům CEN. Ref. č. prEN 16265:2011 E překlad prEN 16265 Obsah Strana Předmluva ............................................................................................................................................................................. 5 1 Předmět normy ........................................................................................................................................................... 6 2 Citované normativní dokumenty ................................................................................................................................. 6 3 Termíny a definice ...................................................................................................................................................... 6 3.1 Všeobecné termíny .................................................................................................................................................... 6 3.2 Technické termíny ...................................................................................................................................................... 7 4 Kategorie a typy zdrojů zážehu ................................................................................................................................ 12 4.1 Základní typy ............................................................................................................................................................ 12 4.2 Dílčí typy .................................................................................................................................................................. 12 4.3 Podmínky stanovující, zda se jedná o výrobek P1 nebo P2 ..................................................................................... 13 4.3.1 Všeobecné aspekty .................................................................................................................................................. 13 4.3.2 Zažehovače .............................................................................................................................................................. 13 4.3.3 Komponenty pro pyrotechnické svazky .................................................................................................................... 14 4.3.4 Pyrotechnické bleskovice a zápalnice ...................................................................................................................... 14 4.3.5 Zpožďovací zápalnice .............................................................................................................................................. 14 4.3.6 Zapalovače (fuzes) ................................................................................................................................................... 14 5 Požadavky ................................................................................................................................................................ 15 5.1 Ověřování návrhu ..................................................................................................................................................... 15 5.2 Ověřování označování štítkem a dokumentace pro konečného spotřebitele ........................................................... 15 5.3 Ověřování správné funkce ....................................................................................................................................... 15 5.3.1 Zdroje zážehu........................................................................................................................................................... 15 5.3.2 Komponenty pyrotechnických svazků ...................................................................................................................... 16 5.3.3 Pyrotechnické bleskovice a zápalnice – Zpožďovací zápalnice ............................................................................... 16 5.3.4 Zapalovače (fuzes) ................................................................................................................................................... 16 5.4 Mezní teploty – Tepelná stabilita – Tepelné kondicionování .................................................................................... 16 5.5 Bezpečnostní vlastnosti............................................................................................................................................ 17 5.6 Citlivost při běžné a předpokládané manipulaci a přepravě ..................................................................................... 17 5.7 Odolnost proti vlhkosti .............................................................................................................................................. 17 5.8 Odolnost proti mechanickému poškození ................................................................................................................. 18 5.8.1 Vodiče elektrických zažehovačů a elektricky spouštěných zapalovačů (fuzes) ........................................................ 18 5.8.2 Vedení optického vlákna optických zažehovačů a opticky spouštěných zapalovačů (fuzes) ................................... 18 5.8.3 Zdroje zážehu P1 ..................................................................................................................................................... 18 5.8.4 Pyrotechnické bleskovice a zápalnice ...................................................................................................................... 18 5.9 Prahové hodnoty při celkovém zážehu / bez zážehu ............................................................................................... 18 5.10 Zážehy elektrických zažehovačů zapojených v sérii ................................................................................................ 19 5.11 Elektrické charakteristiky .......................................................................................................................................... 19 5.12 Elektrostatický výboj (ESD) ...................................................................................................................................... 19 5.13 Citlivost pyrotechnické slože .................................................................................................................................... 19 5.14 Zkoušení typu ........................................................................................................................................................... 20 5.14.1 Všeobecně ............................................................................................................................................................... 20 5.14.2 Počet zkoušených výrobků ....................................................................................................................................... 20 5.14.3 Protokol o zkoušce ................................................................................................................................................... 21 2 překlad prEN 16265 5.15 Zkoušení dávky ........................................................................................................................................................ 21 5.15.1 Všeobecně ............................................................................................................................................................... 21 5.15.2 Přejímací plány ........................................................................................................................................................ 21 5.15.3 Rozsah výběru u malých dávek (destruktivní zkoušky) ............................................................................................ 22 5.15.4 Neshody ................................................................................................................................................................... 22 5.15.5 Protokol o zkoušce ................................................................................................................................................... 23 5.15.6 Přijetí nebo zamítnutí dávky ..................................................................................................................................... 23 6 Metody zkoušení ...................................................................................................................................................... 24 6.1 Zkušební zařízení ..................................................................................................................................................... 24 6.1.1 Posuvné měřidlo ...................................................................................................................................................... 24 6.1.2 Pravítko .................................................................................................................................................................... 24 6.1.3 Měřicí pásmo............................................................................................................................................................ 24 6.1.4 Měřič rychlosti větru ................................................................................................................................................. 24 6.1.5 Váha ......................................................................................................................................................................... 24 6.1.6 Teplotní komora ....................................................................................................................................................... 24 6.1.7 Zvukoměry ............................................................................................................................................................... 24 6.1.8 Zdroje pro elektrické odpálení .................................................................................................................................. 24 6.1.9 Zařízení pro měření časů ......................................................................................................................................... 24 6.1.10 Optická čidla............................................................................................................................................................. 24 6.1.11 Snímače tlaku .......................................................................................................................................................... 24 6.1.12 Videokamera ............................................................................................................................................................ 25 6.1.13 Fotografický přístroj .................................................................................................................................................. 25 6.1.14 Mikrofon ................................................................................................................................................................... 25 6.1.15 Teplotní komora ....................................................................................................................................................... 25 6.1.16 Zařízení pro zkoušku rázem ..................................................................................................................................... 25 6.1.17 Zařízení pro zkoušku pádem .................................................................................................................................... 25 6.1.18 Ohmmetry ................................................................................................................................................................ 25 6.1.19 Generátor elektrostatického výboje (ESD) ............................................................................................................... 25 6.2 Metody zkoušení ...................................................................................................................................................... 25 6.2.1 Provedení ................................................................................................................................................................. 25 6.2.2 Ověřování návrhu ..................................................................................................................................................... 26 6.2.3 Ověřování označování štítkem a dokumentace pro konečného spotřebitele ........................................................... 26 6.2.4 Doba iniciace............................................................................................................................................................ 26 6.2.5 Zkouška v uzavřené nádobě .................................................................................................................................... 27 6.2.6 Vzhled plamene nebo toku reagujících látek ............................................................................................................ 28 6.2.7 Přenos plamene ....................................................................................................................................................... 29 6.2.8 Rychlost lineárního hoření nebo doba zpoždění ...................................................................................................... 30 6.2.9 Tepelné kondicionování ........................................................................................................................................... 33 6.2.10 Mechanické kondicionování ..................................................................................................................................... 33 6.2.11 Mechanický náraz (zkouška pádem) ........................................................................................................................ 33 6.2.12 Odolnost vodičů proti otěru ...................................................................................................................................... 34 6.2.13 Odolnost vodičů nebo vláken proti tahu ................................................................................................................... 38 6.2.14 Zkouška stlačením ................................................................................................................................................... 39 6.2.15 Odolnost bleskovic a zápalnic proti tahu .................................................................................................................. 40 3 překlad prEN 16265 6.2.16 Sériové zažehnutí elektrických zažehovačů ............................................................................................................. 41 6.2.17 Elektrický odpor elektrických zažehovačů ................................................................................................................ 42 6.2.18 Izolační odpor elektrických zažehovačů ................................................................................................................... 43 6.2.19 Elektrostatický výboj (ESD) ...................................................................................................................................... 43 6.2.20 Citlivost pyrotechnické slože .................................................................................................................................... 45 7 Požadavky na označování štítkem a na dokumentaci pro konečného spotřebitele .................................................. 48 7.1 Všeobecně ............................................................................................................................................................... 48 7.2 Požadavky na označování štítkem ........................................................................................................................... 48 7.2.1 Název a typ .............................................................................................................................................................. 48 7.2.2 Označení shody CEN a registrační číslo .................................................................................................................. 48 7.2.3 Kategorie a registrační číslo ..................................................................................................................................... 48 7.2.4 Čistý obsah výbušných látek .................................................................................................................................... 49 7.2.5 Údaje o výrobci nebo dovozci .................................................................................................................................. 49 7.2.6 „Použití do“ (datum).................................................................................................................................................. 49 7.2.7 Potisk ....................................................................................................................................................................... 49 7.2.8 Označování velmi malých výrobků ........................................................................................................................... 49 7.2.9 Způsob zážehu ......................................................................................................................................................... 50 7.3 Dokumentace pro konečného spotřebitele ............................................................................................................... 50 Příloha A (informativní) Brucetonova metoda ..................................................................................................................... 51 A.1 Všeobecně ............................................................................................................................................................... 51 A.2 Postup ...................................................................................................................................................................... 51 A.3 Výpočet výsledků ..................................................................................................................................................... 51 A.4 Hodnoty při 95% konfidenční úrovni ......................................................................................................................... 52 A.5 Příklad: ..................................................................................................................................................................... 52 A.6 Odkazy ..................................................................................................................................................................... 55 A.7 Křivky závislostí a tabulky ........................................................................................................................................ 55 Příloha B (informativní) Dichotomická (Langlieho) metoda ................................................................................................. 57 B.1 Všeobecně ............................................................................................................................................................... 57 B.2 Postup ...................................................................................................................................................................... 57 B.3 Výpočet výsledků ..................................................................................................................................................... 58 B.4 Hodnoty při 95% konfidenční úrovni ......................................................................................................................... 60 B.5 Příklad ...................................................................................................................................................................... 61 Příloha C (informativní) Mechanické kondicionování (zařízení pro zkoušku rázem) ........................................................... 64 Příloha D (informativní) Mechanická zkouška pádem ......................................................................................................... 67 Příloha E (informativní) Nastavení generátoru elektrostatického výboje (ESD) .................................................................. 68 E.1 Zkušební zařízení ..................................................................................................................................................... 68 E.2 Postup ...................................................................................................................................................................... 68 Příloha F (informativní) Specifikace brusné oceli ................................................................................................................ 70 F.1 Typ ........................................................................................................................................................................... 70 F.2 Materiál .................................................................................................................................................................... 70 F.3 Rozměry ................................................................................................................................................................... 70 F.4 Dostupnost brusných pásků (informativní) ............................................................................................................... 71 Příloha ZA (informativní) Vztah mezi touto evropskou normou a základními požadavky směrnice EU 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh ............................................................................................................... 72 Bibliografie ........................................................................................................................................................................... 73 4 překlad prEN 16265 Předmluva Tento dokument (prEN 16265:2011) byl vypracován technickou komisí CEN/TC 212 „Pyrotechnické výrobky“, jejíž sekretariát zajišťuje NEN. Tento dokument je předkládán k připomínkovému řízení CEN. Tento dokument byl vypracován na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) a podporuje základní požadavky směrnice ES 2007/23/ES o umísťování pyrotechnických výrobků na trh. Vztah se směrnicí ES je uveden v informativní příloze ZA, která je nedílnou součástí tohoto dokumentu. 5 překlad prEN 16265 1 Předmět normy Tento dokument definuje jednotlivé termíny a stanovuje požadavky, kategorizaci, metody zkoušení, minimální požadavky na označování štítkem a dokumentaci pro konečné spotřebitele pro zdroje zážehu (vyjma zdrojů zážehu pro pyrotechnické výrobky pro automobily) dále uvedených základních typů: – zažehovače, – komponenty pyrotechnických svazků (trains), – pyrotechnické bleskovice a zápalnice, – zpožďovací zápalnice (fuse), – zapalovače (fuze). POZNÁMKA Zdroje zážehu, které byly vyvinuty pro pyrotechnické výrobky pro automobily, mohou být používány bez úpravy nebo uzpůsobení i v jiných aplikacích než v automobilovém odvětví. V takových případech, i když je konstrukce identická se zdrojem zážehu vyvinutým pro pyrotechnické výrobky pro automobily, bude tento výrobek muset mít jiný doklad prokazující, že splňuje požadavky této normy. 2 Citované normativní dokumenty Následující citované dokumenty jsou nezbytné pro použití tohoto dokumentu. U datovaných citovaných dokumentů platí pouze citovaná vydání. U nedatovaných citovaných dokumentů platí poslední vydání dokumentu (včetně jakýchkoli změn). ISO 2859-1 Sampling procedures for inspection by attributes – Part 1: Sampling schemes indexed by acceptance quality limit (AQL) for lot-by-lot inspection (Statistické přejímky srovnáváním – Část 1: Přejímací plány AQL pro kontrolu každé dávky v sérii) 3 Termíny a definice Pro účely tohoto dokumentu se používají dále uvedené termíny a definice. 3.1 Všeobecné termíny 3.1.1 typ (type) reprezentativní vzorek předpokládané výroby [viz přílohu II, odst. 2(c) směrnice 2007/23/ES] 3.1.2 základní typ (generic type) skupina výrobků se společnou, velmi obecnou, konstrukční vlastností a/nebo se společným charakteristickým efektem 3.1.3 dílčí typ (subtype) skupina výrobků v rámci základního typu se specifickými konstrukčními vlastnostmi 3.1.4 konkrétní výrobek (individual item) výrobek v rámci základního typu a/nebo dílčího typu, u kterého je pevně stanovena každá možná vlastnost a charakteristický znak POZNÁMKA Každá vlastnost a charakteristický znak budou specifikovány v technickém popisu nebo popř. v tabulce s technickými údaji. 3.1.5 technický popis (technical name) všeobecný popis konkrétního výrobku 6 překlad prEN 16265 3.1.6 obchodní název (výrobku) (trade name) popis konkrétního výrobku od konkrétního dodavatele 3.1.7 soubor; odvozená varianta (family) soubor konkrétních výrobků, které budou pro účely zkoušení a schvalování zvažovány společně 3.1.8 skupina (group) synonymum s termínem „soubor“ 3.2 Technické termíny 3.2.1 přípustná mez jakosti AQL (acceptance quality level (AQL) úroveň jakosti, která je nejhorším přijatelným průměrem procesu, když se ke statistické přejímce předkládá spojitá série dávek ISO 2859-1:1999, včetně technické opravy 1:2001 3.2.2 akceptorová náplň; akceptorový komponent (acceptor charge (or component) náplň výbušné látky nebo komponent přijímající podnět od jiné náplně (viz „donorová náplň“) 3.2.3 proud pro celkový zážeh (all-fire current) minimální proud (obecně vyjádřený v A stejnosměrného proudu) potřebný k zajištění, aby byl elektrický zažehovač zapálen/zažehnut během daného časového úseku (viz „úroveň celkového zážehu“) 3.2.4 úroveň celkového zážehu (all-fire level) minimální úroveň iniciačního příkonu (např. elektrický proud v A, mechanická síla v N, světelná energie ve W atd.) potřebná pro zajištění, aby zažehovač nebo zdroj zážehu byl zažehnut během daného časového úseku POZNÁMKA Úroveň celkového odpálení je charakteristikou uvedenou v údajovém listu každého zažehovače; obecně to souvisí s úrovní pravděpodobnosti (obecně 99,9% @ 95% konfidenční úroveň) ve stanoveném časovém úseku (např. 50 ms). 3.2.5 pomocné zařízení (ancillary equipment) jakékoli zařízení, které není součástí pyrotechnického výrobku, je však s ním dodáno a je nutné pro správnou funkci výrobku, je-li použit v souladu s pokyny pro konečné spotřebitele 3.2.6 zkouška dávky (batch test) zkouška prováděná u vzorku výrobků odebraných náhodně z výrobní dávky pro kontrolu shody s danou normou; zkoušení dávky vyžaduje, aby všechny výrobky ve výrobní dávce byly v souladu s charakteristickými znaky, které norma vyžaduje pro zabezpečení homogenity celé dávky POZNÁMKA Cílem je ověření, zda jsou všechny výrobky uváděné na trh v souladu s typem, který je popsán v certifikátu ES přezkoušení typu, a zda byly předloženy ke zkouškám typu stanoveným v dané normě. 3.2.7 černý prach (black powder) homogenní směs dřevěného uhlí a dusičnanu sodného nebo dusičnanu draselného se sírou nebo bez síry 3.2.8 počinová náplň; počin (booster) náplň výbušné látky používané jako donorová náplň ke zvětšení energie dodávané akceptorové náplně 7 překlad prEN 16265 3.2.9 můstek (bridgewire) odporový drátek spojující vodič uvnitř elektrického zažehovače nebo roznětky (primer) 3.2.10 poměrné hoření (burning rate) podíl hmotnosti pyrotechnické slože hlavní náplně v gramech a doby efektu v sekundách 3.2.11 doba hoření (burning time) doba pro hoření po celé definované délce pyrotechnické bleskovice nebo zápalnice, v sekundách 3.2.12 kritická neshoda (critical nonconformity) neshoda, kdy posouzení a zkušenost indikují, že pravděpodobně nastane riskantní nebo nebezpečný stav POZNÁMKA Tento typ neshody se v ISO 2859-1 nazývá jako „neshoda třídy A“. 3.2.13 kritická neshodná vzorkovaná jednotka (critical nonconforming unit) neshodná jednotka s jednou nebo několika kritickými neshodami, s velkou nebo malou neshodou nebo bez nich 3.2.14 deflagrace; explosivní hoření (deflagration) reakce rychlého hoření výbušné látky podzvukovou rychlostí v reagující výbušné látce 3.2.15 doba trvání zpožďovací zápalnice (delay fuse duration) doba zpoždění zpožďovací zápalnice 3.2.16 detonace (detonation) reakce, která se šíří výbušnou látkou při nadzvukové rychlosti v reagující výbušné látce 3.2.17 rozbuška (detonator) výrobky obsahující výbuškou látku (látky) používanou pro iniciování detonace POZNÁMKA středky. Tyto látky mohou být aktivovány chemickými, elektrickými, optickými (světelnými) nebo mechanickými pro- 3.2.18 donorová náplň (donor charge) náplň výbušné látky předávající podnět (detonaci) jiné náplni (viz „akceptorová náplň“) 3.2.19 výbušná látka (explosive) chemická látka nebo směs chemických látek, která se při zažehování nebo iniciaci používá pro efekty vlastní exotermické chemické reakce 3.2.20 výrobek zábavní pyrotechniky (firework) předmět určený k zábavným účelům, obsahující pyrotechnickou slož, která při reakci/funkci vzplane a/nebo vybuchne a tím vytvoří vizuální, akustický nebo pohybový efekt nebo kombinaci těchto efektů 3.2.21 zážehový proud (firing current) konstantní stejnosměrný elektrický proud potřebný pro spolehlivou iniciaci funkce elektrického zažehovače nebo roznětky 8 překlad prEN 16265 3.2.22 zážehový prášek (flash powder) rychle hořící pyrotechnická slož schopná vytvořit optickou (světelnou), tepelnou, akustickou, tříštivou nebo nárazovou energii, nebo jakoukoli kombinaci těchto efektů formou vlastních exotermických chemických reakcí 3.2.23 třecí hlavička (friction head) zážehová hlavička, k jejímuž zážehu dojde třením 3.2.24 hlavička zápalnice (fusehead) část elektrického zažehovače sestávající z jednoho nebo dvou párů kovových vodičů přemostěných tenkým odporovým drátem (dráty), pokrytých pyrotechnickou složí, která hoří, když zážehový proud protéká přes můstek (můstky) 3.2.25 celková hmotnost (gross mass) celková hmotnost pyrotechnického výrobku (bez pomocného zařízení) 3.2.26 třaskavá výbušná látka (detonative explosive) látka nebo směs látek, které při běžném použití mohou projít rychlou vnitřní rozkladnou reakcí, která vede k detonaci 3.2.27 zážehová hlavička (ignition head) počáteční zažehovač sestávající pouze z pyrotechnické slože 3.2.28 velká neshoda (major nonconformity) neshoda, jiná než kritická neshoda, která pravděpodobně způsobí poruchu, sníží podstatně použitelnost pyrotechnického výrobku nebo zvýší potenciální nebezpečí POZNÁMKA Tento typ neshody odpovídá „neshodě třídy B“ podle ISO 2859-1. 3.2.29 vzorkovaná jednotka s velkou neshodou (major nonconforming unit) neshodná vzorkovaná jednotka s jednou velkou neshodou nebo s více velkými neshodami, s malou neshodou nebo bez ní, avšak bez kritických neshod 3.2.30 malá neshoda (minor nonconformity) neshoda, která pravděpodobně nesníží podstatně použitelnost pyrotechnického výrobku POZNÁMKA Tento typ neshody odpovídá „neshodě třídy C“ podle ISO 2859-1. 3.2.31 vzorkovaná jednotka s malou neshodou (minor nonconforming unit) neshodná vzorkovaná jednotka s jednou malou neshodou nebo s více malými neshodami, avšak bez kritické nebo velké neshody 3.2.32 selhání (misfire) neúplná nebo nezáměrná funkce pyrotechnického výrobku 3.2.33 čistý obsah výbušných látek (net explosive content) NEC hmotnost pyrotechnické slože v pyrotechnickém výrobku 9 překlad prEN 16265 3.2.34 bezpečný proud (no-fire current) maximální proud (obvykle se vyjadřuje v A stejnosměrného proudu), který způsobí, že elektrický zažehovač nebude fungovat ve stanoveném časovém úseku (viz „bezpečná úroveň“) 3.2.35 bezpečná úroveň (no-fire level) maximální úroveň iniciačního příkonu (např. elektrický proud v A, mechanická síla v N, světelná energie ve W atd.), která zajišťuje, aby zažehovač nebyl zažehnut během daného časového úseku POZNÁMKA Bezpečná úroveň je charakteristickým znakem uvedeným v údajovém listu každého zažehovače. Obecně to souvisí s úrovní pravděpodobnosti (obecně 99,9% @ 95% konfidenční úroveň) ve stanoveném časovém úseku (např. 50 ms). 3.2.36 neshodná vzorkovaná jednotka (nonconforming unit) pyrotechnický výrobek nebo sestava pyrotechnických výrobků spojených při výrobě, s jednou neshodou nebo s více neshodami 3.2.37 neshoda (nonconformity) nesplnění požadavku [ISO 9000:2000, 3.6.2] (už platí ISO 9000:2006!!!) 3.2.38 ostatní pyrotechnické výrobky (other pyrotechnic articles) pyrotechnické výrobky jiné než výrobky zábavní pyrotechniky, divadelní pyrotechnické výrobky a pyrotechnické výrobky pro automobily 3.2.39 pyrotechnické výrobky P1 (P1 pyrotechnic articles) ostatní pyrotechnické výrobky, které představují malé nebezpečí 3.2.40 pyrotechnické výrobky P2 (P1 pyrotechnic articles) ostatní pyrotechnické výrobky, které jsou určeny k manipulaci nebo používání pouze osobami s odbornými znalostmi 3.2.41 osoba s odbornými znalostmi (person with specialised knowledge) osoba, která je oprávněna používat výrobek P2 podle předpisů v daném členském státu 3.2.42 bezpečnostní zažehovač; zápalnice (portfire) ruční zařízení obsahující pomalu hořící pyrotechnickou slož, která bude emitovat malý plamen a která se běžně používá pro zažehnutí výrobku zábavní pyrotechniky 3.2.43 primární obal (primary packaging) první obal, v němž je výrobek nebo skupina výrobků přímo zabalena 3.2.44 hlavní efekt (principal effect) efekt, který má pyrotechnický výrobek podle návrhu provést, obecně popsaný ve specifikacích výrobce nebo v technickém údajovém listu 3.2.45 pyrotechnická slož (pyrotechnic composition) látka nebo směs látek, která je navržena tak, aby po zážehu nebo iniciaci vydávala teplo, světlo, zvuk (hluk), plyn nebo kouř, nebo kombinaci těchto efektů formou vlastních exotermických chemických reakcí 10 překlad prEN 16265 3.2.46 pyrotechnický zpožďovací prvek (pyrotechnic delay) jakýkoli typ pyrotechnického prostředku, který je konstruován tak, aby vyvolal zpoždění při přenosu zážehu v pyrotechnickém svazku (train); zpožďovací zápalnice jsou specifickými příklady pyrotechnických zpožďovacích prvků (viz zpožďovací zápalnice) 3.2.47 pyrotechnická činnost (pyrotechnic operation) jakákoli činnost, která vede k přímému působení mechanického, tepelného a/nebo chemického namáhání na pyrotechnickou slož bez úmyslu zažehnout nebo iniciovat výrobek v okamžiku působení namáhání 3.2.48 pyrotechnický svazek (pyrotechnic train) soubor pyrotechnických komponentů, které jsou funkčně propojeny a od okamžiku počátečního vstupu energie fungují v organizovaném sledu k přenosu, zvýšení a/nebo rozvedení zážehu pro jeden nebo více konečných efektů (světlo, hluk, tlak, pohyb, teplo atd.) 3.2.49 bezpečnostní třecí hrot; pojistná třecí špička (safety friction tip) třecí hlavička, kterou lze zažehnout pouze třením po škrtacím dílu (striker component) obsahujícím chemicky neslučitelnou složku, např. červený fosfor, třecí plocha nebo obojí 3.2.50 zápalnice; bezpečnostní zápalnice; Bickfordova zápalnice (safety fuse; safety cord; Bickford fuse) ohebná šňůra sestávající z opláštění obecně s jádrem černého prachu, který hoří rychlostí přibližně jeden centimetr za sekundu; jiné anglické názvy fuse cord, mine or mining fuse; tento článek podléhá směrnici 93/15/EHS a příslušné normě č. XXX 3.2.51 sekundární výbušná látka (secondary explosive) třaskavá výbušná látka, kterou nelze přivést k výbuchu teplem ani plamenem, ale pouze vysokými úrovněmi aktivační energie, která je například vyvozena detonací donorové výbušné látky (např. rozbuškou) nebo jinou vysoce výkonnou metodou (např. detonátory s výbušným můstkem nebo slapper detonator nebo vysoce výkonnými laserovými impulzy) 3.2.52 rázová trubice (shock tube) trubička obvykle obsahující nános výbušné látky na vnitřní stěně, schopná po aktivaci přenášet rázovou vlnu z jednoho konce trubice na druhý, a to konstantní rychlostí, která nemá žádné vnější výbušný efekt 3.2.53 uhelný prach (slag) zhuštěné reakční produkty, které jsou výsledkem hoření pyrotechnických složí; nesmí se zaměňovat se „zbytky“ 3.2.54 zkouška typu (type test) zkouška provedená na vzorku výrobků představitelem předpokládané výroby s cílem prokázat splnění příslušných ustanovení směrnice 2007/23/ES POZNÁMKA Úspěšné předložení (vzorku) ke zkouškám typu je předpokladem vydání certifikátu přezkoušení typu. 3.2.55 použití do (datum) (use by date) datum, do kterého musí výrobek bezpečným způsobem pro veřejnost, zboží a prostředí vykazovat vlastnosti popsané ve specifikacích výrobce nebo dovozce 11 překlad prEN 16265 4 4.1 Kategorie a typy zdrojů zážehu Základní typy Dále uvedené základní typy jsou v této normě brány v úvahu a jsou definovány takto: – Zažehovače (igniters): výrobky obsahující výbušnou látku (látky) používanou pro iniciaci hoření nebo deflagrace. Mohou být aktivovány chemickými, elektrickými, optickými (světelnými) nebo mechanickými prostředky. POZNÁMKA Složité zažehovače (např. zažehovače některých raket) se nepovažují za dílčí typy „zažehovačů“, patří však k „vyvíječům plynu“ nebo k „předehřívačům X žhavicím vláknům“ (viz normu xxx). – Komponenty pyrotechnických svazků (components for pyrotechnic trains): výrobky obsahující pyrotechnickou slož navrženou pro přenos hoření, detonace nebo deflagrace uvnitř pyrotechnického svazku. Patří sem trhací náplně a zvedací náplně pro výrobky zábavní pyrotechniky a pro ostatní pyrotechnické výrobky. – Pyrotechnické bleskovice a zápalnice (pyrotechnic cords and fuses): výrobek sestávající z černého prachu nebo jiné pyrotechnické slože buď nanesené na nosném médiu nebo s ochranným opláštěním, nebo obojí. Patří sem pyrotechnické bleskovice podobné „rázovým trubicím“, nejsou-li navrženy a určeny pro iniciování detonace akceptorové náplně. – Zpožďovací zápalnice (fuses): výrobek sestávající z opláštění s jádrem ze zhutněné pyrotechnické slože. Jsou konstruovány pro přenos zážehu během časového úseku. – Zapalovače (fuzes): prostředky, které zahrnují mechanické, elektrické, chemické nebo hydrostatické komponenty pro iniciování pyrotechnického svazku. 4.2 Dílčí typy Dále uvedené termíny a definice se musí považovat ve významu dílčích typů některých základních typů uvedených v 4.1: – Stopina (black match): pyrotechnická bleskovice / zápalnice sestávající z textilních vláken pokrytých černým prachem nebo jinou rychle hořící pyrotechnickou složí. Hoří postupně na jeho konci vnějším plamenem a používá se pro přenos zážehu ze zdroje k náplni. – Bleskovicové zažehovače (cord igniters): pyrotechnické bleskovice / zápalnice sestávající z jádra pyrotechnické slože obklopené ohebnou tkaninou, plastem nebo podobným těsným opláštěním. Hoří postupně po celé své délce vnějším plamenem a používá se pro přenos zážehu ze zdroje k náplni. – Zpožďovací prvek (delay element): zpožďovací zápalnice sestávající z jádra jemného zrnitého černého prachu obklopeného ohebnou tkaninou s jedním nebo několika vnějšími obaly. Často je jako komponent výrobku zábavní pyrotechniky axiálně vložen do pevné tuhé části. – Zpožďovací zažehovače (delay igniters): zažehovače se zpožďovací jednotkou konstruované pro přenos zážehu během časového intervalu. Zpožďovací jednotkou může být zpožďovací zápalnice buď pyrotechnická, nebo nepyrotechnická (např. elektrická). – Elektrické zažehovače (electrical igniters): elektricky aktivované zažehovače. Pro nažhavení odporového prvku se používá elektrický proud (např. měrný můstek). Citlivý pyrotechnický materiál v kontaktu s odporovým prvkem je zažehován Jouleovým teplem (jevem). Výrobek zažehuje pyrotechnický řetězec pomocí vzniklé deflagrace. – Zážehová náložka (ignition cartridged): viz „bezpečnostní zápalnice (Bickfordova)“ – Mechanické zažehovače (mechanical igniters): mechanicky aktivované zažehovače. Mechanický signál (např. náraz, tření) se používá pro zažehnutí pyrotechnického materiálu citlivého na mechanický signál. Výrobek zažehuje pyrotechnický řetězec pomocí vzniklé deflagrace. – Optické (světelné) zažehovače (optical igniters): opticky (světelně) aktivované zažehovače. Opticky zhutněné světlo přenášené přes optické vlákno se používá k zažehnutí pyrotechnické směsi přenosem sálavého tepla. Výrobek zažehuje pyrotechnický řetězec pomocí vzniklé deflagrace. – Lisované zápalnice (pressed fuses): zpožděné zápalnice, u nichž je pyrotechnická slož slisována v tuhém pouzdře. Pyrotechnická slož hoří postupně po celé délce prostředku vnitřním plamenem. 12 překlad prEN 16265 – Roznětky (primers): zažehovače sestávající z krytky obsahující výbušnou (třaskavou) směs pro zažehnutí, s pomocnou náplní nebo bez pomocné náplně rychle hořící výbušné látky, konstruované pro zažehnutí výmetné náplně v pouzdře náložky. – Stopina; pomocné rozněcovadlo (quick match): pyrotechnická bleskovice / zápalnice sestávající z textilních vláken pokrytých černým prachem nebo jinou rychle hořící pyrotechnickou složí volně ovinutou v papírové nebo plastifikované trubici. Hoří postupně po celé své délce vnějším plamenem, s rychlostí hoření několik metrů za sekundu. – Rázové trubice (shock tube): pyrotechnická bleskovice / zápalnice sestávající z ohebné trubice pokryté na vnějším povrchu tenkou vrstvou výbušného materiálu. Při iniciaci se deflagrace tohoto výbušného materiálu šíří podél délky trubice bez jakéhokoli vnějšího efektu, s lineární rychlostí několika stovek metrů za sekundu. – Bezpečnostní zápalnice (Bickfordova) (squibs): zažehovače s počinovou náplní, konstruované pro zvětšení pyrotechnického výstupu zažehovače. – Ledkovaný papír (touchpaper): papír napuštěný oxidačním činidlem, např. dusičnanem draselným, s nezávislými vlastnostmi hoření. Podléhá stejným požadavkům jako v případě pyrotechnických bleskovic / zápalnic a je zkoušen na vzorcích sestávajících z pásků o délce a šířce stanovené výrobcem. Výše uvedený seznam není omezující. 4.3 4.3.1 Podmínky stanovující, zda se jedná o výrobek P1 nebo P2 Všeobecné aspekty Ačkoli neexistují žádná omezení při navrhování výrobků velkého rozměru, jsou zdroje zážehu obvykle výrobky malého formátu, obsahující malá množství pyrotechnických nebo výbušných materiálů. Představují tedy malé nebezpečí a jsou potenciálně kandidáty na výrobky P1. Některé z nich však mohou být použity pouze při provádění pyrotechnických operací, které vyžadují odborné znalosti spotřebitele. Stejně tak, když zdroj zážehu obsahuje holé pyrotechnické látky, které nejsou dostatečně chráněny proti mechanickému nebo tepelnému kontaktu, musí být spotřebitel poučen, jak bezpečně zvládnout tuto situaci. V takových případech musí být zdroje zážehu zařazeny jako výrobky P2. Zdroje zážehu P1 musí být dodávány spotřebiteli v obalech, které umožňují bezpečnou manipulaci a skladování, a to v podmínkách, které může spotřebitel snadno splnit. Není-li tomu tak, tyto zdroje zážehu musí být zařazeny jako výrobky P2. Tento požadavek může vést ke stanovení mezního počtu výrobků, které lze prodat jednomu spotřebiteli najednou a/nebo ve stejném obalu. (Elektrické zažehovače) Elektrická propojení a napájení musí být elektricky bezpečná, spolehlivá a jednoduchá, a přichází-li to v úvahu, specifická a/nebo výhradní pro uvažovaný zažehovač. 4.3.2 Zažehovače Při samostatném prodeji nebo v sestavě s jiným výrobkem jsou podmínky pro zažehovače zařazené jako P1 následující: – S výjimkou třecích zažehovačů a elektrických zažehovačů obsahujících méně než 10 mg pyrotechnické slože nesmějí zažehovače obsahovat holé pyrotechnické látky a jejich čidla musí být chráněna proti elektrostatickému výboji (ESD), mechanickému stlačení, nárazu a tření. – Je-li jediným ochranným krytem čidla barva, musí prokazovat svoji účinnost proti těmto elektrickým a mechanickým namáháním aplikováním 6.2.11, 6.2.14 a 6.2.19. – Třecí zažehovače (např. třecí hlavičky, bezpečnostní třecí hroty (pojistné špičky)...) musí být až do okamžiku použití chráněny proti mechanickému stlačení, nárazu a tření. – Elektrické zažehovače obsahující méně než 10 mg holé pyrotechnické slože musí být necitlivé vůči nárazu, tření a ESD podle 5.13 a jejich teplota samovznícení musí být vyšší než 150 °C. – Sestava zažehovače a výrobku musí být pouhým mechanickým (nikoli pyrotechnickým) úkonem. – (Elektrické a optické zažehovače) Obecně platí, že propojení a napájení musí být popsány v jednoduchých, úplných a jednoznačných pokynech pro spotřebitele, např. přesný odkaz na zážehové zařízení, které se musí použít, nebo na jeho specifikace (viz poznámku a 5.13). – (Mechanické zažehovače) Pomocné zařízení, které je potřebné pro iniciování úderových/nárazových zažehovačů, musí být popsáno v jednoduchých, úplných a jednoznačných pokynech pro spotřebitele, např. přesný odkaz na pomocné zařízení, které se musí použít, nebo jeho specifikace (viz poznámku a 5.13). 13 překlad prEN 16265 – V případech, kdy se používá záblesková nebo podobná explozivně hořící slož, nesmí hmotnost příslušné náplně překročit 10,0 g černého prachu nebo 4,0 g slože na bázi dusičnan/kov nebo 2,0 g jakékoli jiné slože, která vytváří zábleskový efekt. – V ostatních případech nesmí čistý obsah výbušných látek (NEC) hlavní náplně zažehovače překročit 50 g. POZNÁMKA Tato zážehová zařízení musí být vybavena jednoduchým a spolehlivě bezpečným / odjišťovacím komponentem (spínač, vidlice, kolík atd.), aby se zabránilo předčasné iniciaci zažehovače. Zažehovače musí být zařazeny jako výrobky P2, jestliže nesplňují jeden nebo několik výše uvedených požadavků (přichází-li to v úvahu). Zažehovače nesmějí vyvolat třaskavý efekt ani nesmějí být způsobilé pro iniciování detonace vysoce účinné výbušné látky (viz 5.1). 4.3.3 Komponenty pro pyrotechnické svazky Jsou-li prodávány pro sestavení s jiným výrobkem, jsou podmínky pro tyto komponenty zařazené jako P1 následující: – Komponenty nesmějí obsahovat holé pyrotechnické látky ani nesmí existovat žádný možný a snadný přístup k holým pyrotechnickým materiálům z hlediska bezděčně aplikovaného mechanického a/nebo tepelného podnětu. – Jsou-li komponenty případně citlivé na mechanické stlačení, náraz a tření, musí být opatřeny odpovídajícími ochranami, dokud nebudou sestaveny s jiným výrobkem. – Sestava komponentů s výrobkem musí být pouhým mechanickým (nikoli pyrotechnickým) úkonem a odpovídající pokyny pro spotřebitele musí být jednoduché, úplné a jednoznačné. – V případě, že hlavní náplň komponentu obsahuje zábleskovou nebo podobnou explozivně hořící slož, nesmí její hmotnost překročit 10,0 g černého prachu nebo 4,0 g slože na bázi dusičnan/kov nebo 2,0 g jakékoli jiné slože, která vytváří zábleskový efekt. – V ostatních případech nesmí čistý obsah výbušných látek (NEC) hlavní náplně komponentu překročit 50 g. Komponenty pro pyrotechnické svazky musí být zařazeny jako výrobky P2, jestliže nesplňují jeden nebo několik výše uvedených požadavků (přichází-li to v úvahu). 4.3.4 Pyrotechnické bleskovice a zápalnice Pyrotechnické bleskovice a zápalnice mohou být zařazeny jako výrobky P1, jestliže splňují dále uvedené požadavky: – neobsahují holé pyrotechnické materiály, – nejsou zažehovány stlačením, nárazem a třením, – a jsou na obou koncích vybaveny specifickými připojovacími částmi, které umožňují pouhé mechanické vstupní a výstupní propojení s jinými pyrotechnickými výrobky. V případě, že jeden z jejich konců je konstruován pro přímé zapálení plamenem (např. bezpečnostním zažehovačem (portfire)), je přípustná holá slož a žádná připojovací část. Před použitím bude chráněna vhodnou odstranitelnou krytkou. Ledkovaný papír je zařazen jako výrobek P1. 4.3.5 Zpožďovací zápalnice Zpožďovací zápalnice musí být zařazeny jako výrobky P2, vyjma toho, jsou-li prodávány ke vložení do pyrotechnického svazku a splňují-li stejné požadavky jako každý komponent P1 pyrotechnických svazků) (viz 4.3.3). 4.3.6 Zapalovače (fuzes) Jsou-li dodávány odděleně k namontování do jiného pyrotechnického výrobku spotřebitelem tohoto výrobku, mohou být tato pyromechanická zařízení zařazena jako výrobky P1, jsou-li splněny dále uvedené podmínky: – Neobsahují holé pyrotechnické materiály nebo neexistuje žádný možný a snadný přístup k holým pyrotechnickým materiálům z hlediska bezděčně aplikovaného mechanického a/nebo tepelného podnětu. – Jejich sestava s jiným pyrotechnickým výrobkem musí být pouhým mechanickým (nikoli pyrotechnickým) úkonem. 14 překlad prEN 16265 – V případě, že jsou spouštěny elektricky nebo opticky, připojení a napájení musí být popsáno jednoduchými, úplnými a jednoznačným pokyny pro spotřebitele, např. přesný odkaz na zážehové zařízení, které se musí použít, nebo na jeho specifikace. – Musí být vybaveny snadno zjistitelným a pochopitelným bezpečným / odjišťovacím prvkem nebo pojistným kolíkem, který nesmí být snadno bezděčně demontovatelný během předpokládaných podmínek manipulace a přepravy. 5 Požadavky Ověřování návrhu 5.1 Při zkouškách v souladu s 6.2.1 a 6.2.2 musí být zdroj zážehu v souladu s dokumentací výrobce, a to z hlediska konstrukce, rozměrů, trvalé a demontovatelné ochrany, přítomnosti bezpečných / odjišťovacích komponentů nebo pojistných kolíků (přichází-li to v úvahu), ochran proti elektrostatickým výbojům a elektromagnetickým polím (přichází-li to v úvahu) atd. Nejsou přípustné žádné zakázané ani nekompatibilní látky. 1) Zdroje zážehu nesmějí obsahovat třaskavé výbušné látky jiné než černý prach nebo zábleskové slože, vyjma toho, nemohou-li být třaskavé výbušné látky snadno z daného výrobku vyjmuty, a – u zdrojů zážehu P1, nemohou-li fungovat třaskavým způsobem nebo nemohou-li samy o sobě iniciovat sekundární výbušné látky, – u zdrojů zážehu P2, jsou-li konstruovány a zamýšleny tak, aby nefungovaly třaskavým způsobem, nebo když nemohou, jsou-li konstruovány k detonaci, samy o sobě iniciovat sekundární výbušné látky. Přichází-li to v úvahu, musí se nezpůsobilost k detonaci sekundárních výbušných látek ověřit v souladu s xxxx. Ověřování označování štítkem a dokumentace pro konečného spotřebitele 5.2 Při zkouškách v souladu s 6.2.3 musí být označování štítkem a dokumentace pro konečného spotřebitele zdroje zážehu v souladu s kapitolou 7. Ověřování správné funkce 5.3 Funkční vlastnosti zdroje zážehu se musí kontrolovat funkčními zkouškami a musí být v souladu se specifikacemi výrobce a/nebo provozně technickými údajovými listy. Funkční zkoušky musí být prováděny při teplotě okolního prostředí a při minimální a maximální teplotě stanovené výrobcem, která pokrývá běžné rozmezí teplot při použití zdroje zážehu (viz také 5.4). V každém případě možné vymetení jakýchkoli fragmentů, hořícího materiálu a horkého popela se musí kontrolovat; rozhodnutí, zda jsou přijatelné, musí být učiněno na základě porovnání se specifikacemi výrobce nebo na základě zkušeností s daným zdrojem zážehu (viz bezpečné vzdálenosti, informace pro spotřebitele o směru efektů ...). 5.3.1 Zdroje zážehu Při měření v souladu s 6.2.4 musí být doba iniciace zdroje zážehu pro výrobcem doporučený elektrický, mechanický nebo optický vstup v souladu se specifikacemi výrobce a/nebo provozně technickými údajovými listy. Jestliže je výrobcem specifikován špičkový tlak nebo křivka závislosti tlaku a času v uzavřené nádobě, musí se zkoušky provádět v souladu s 6.2.5 a záznamy musí být v souladu se specifikacemi výrobce a/nebo provozně technickými údajovými listy. V ostatních případech musí být v souladu s 6.2.6 zaznamenán vizuální vzhled plamene nebo tok reagujících látek vyvolaných zdrojem zážehu a musí být v souladu s předchozími zkušenostmi výrobce s daným výrobkem. V takových případech, je-li zdroj zážehu konstruován pro iniciaci specifického komponentu nebo specifického souboru komponentů, se musí zkoušky přenosu provádět v souladu s 6.2.7 nebo s podobným zkušebním postupem navrženým výrobcem. Doby přenosu zážehu musí být v souladu se specifikacemi výrobce a/nebo provozně technickými údajovými listy. 1) Tento článek podléhá schválení úprav navržených u základních požadavků (ESR) směrnice 2007/23/ES Radou a Evropským parlamentem. 15 překlad prEN 16265 5.3.2 Komponenty pyrotechnických svazků Parametry, které je třeba měřit, musí být stanoveny s ohledem na zamýšlené použití daného komponentu, jak je popsáno v příslušných specifikacích výrobce, např. špičkový tlak v uzavřené nádobě nebo vzhled plamene u bleskovicových zpožďovačů nebo počinových náplní sypké slože nebo granulí, křivka závislosti tlaku a času v uzavřené nádobě u komponentů obsahujících stlačené nebo zhutněné pelety a zrna, doba funkce a/nebo poměrné hoření, vizuální vzhled vnějšího toku reagujících látek atd. Přichází-li to v úvahu, musí být zkoušky provedeny v souladu s 6.2.4, 6.2.5 a 6.2.6 a záznamy musí být v souladu se specifikacemi výrobce a/nebo provozně technickými údajovými listy. V případech, je-li komponent určen k iniciaci specifického komponentu nebo specifického souboru komponentů, musí být zkoušky přenosu zážehu provedeny v souladu s 6.2.7. Doby přenosu zážehu musí být v souladu se specifikacemi výrobce a/nebo provozně technickými údajovými listy. V případech, kdy funkční charakteristika neumožňuje záznam při použití metody zkoušení definované evropskou harmonizovanou normou, musí být metoda zkoušení, která se musí použít, stanovena na základě zkušeností výrobce s daným výrobkem a/nebo na základě stávajících národních nebo odborných norem. 5.3.3 Pyrotechnické bleskovice a zápalnice – Zpožďovací zápalnice Při zkouškách v souladu s 6.2.8 musí pyrotechnické bleskovice, zápalnice a zpožďovací zápalnice iniciovat a vykazovat nepřetržité a stabilní hoření s lineární rychlostí hoření nebo s dobou zpoždění v tolerancích hodnot uvedených ve specifikaci výrobce. Iniciace pyrotechnických bleskovic, zápalnic a zpožďovacích zápalnice musí být provedena pomocí zdroje zážehu, který stanoví výrobce. Doba zážehu se musí měřit a musí být v souladu se specifikacemi výrobce. Přichází-li to v úvahu a je-li navržena ochrana okolí proti vymetením hořících částic a horkého popela, musí se po ukončení funkce zkontrolovat vizuální hledisko ochranného krytu (je-li použit) pyrotechnických bleskovic a zápalnic a musí se ověřit jejich neporušenost. Vizuální kontrolou pláště zpožďovacích zápalnic po ukončení jejich funkce se musí ověřit jejich neporušenost. Jestliže zpožďovací zápalnice obsahují počinovou náplň nebo náplň stupňující zážeh (fire-enhancing), musí být zaznamenány stejné funkční charakteristiky, jako jsou požadovány u komponentů v pyrotechnických svazcích, s využitím stejných metod zkoušení, např. špičkový tlak nebo křivka závislosti tlaku a času v uzavřené nádobě, vizuální vzhled toku reagujících látek (viz 5.3.2). Přichází-li to v úvahu, musí se provést zkoušky přenosu zážehu. 5.3.4 Zapalovače (fuzes) Zapalovače musí být zkoušeny podle metod zkoušení, které představují jejich běžné použití, např. zkouška rázem u zapalovačů určených k funkci při nárazu, zkouška zrychlení u zapalovačů určených k nabíjení při stanoveném zrychlení v závislosti na čase atd. Ve většině případů jsou tyto metody zkoušení specifické a nebudou stanoveny v evropské harmonizované normě. V takových případech musí být metoda zkoušení, která se musí použít, stanovena na základě zkušeností výrobce pro daný výrobek a/nebo na základě stávajících národních nebo odborných norem. Žádný přenos zážehu, je-li zapalovač v bezpečné poloze, nesmí být zjištěn při přezkoušení konstrukce zapalovače, charakteristik jeho komponentů a informací uvedených výrobcem o vývojových a kvalifikačních zkouškách, které již dříve u tohoto výrobku provedl. Funkce hlavní náplně zapalovače se musí kontrolovat buď zaznamenáním vizuálního vzhledu vnějšího toku reagujících látek v souladu s 6.2.6, nebo měřením špičkového tlaku nebo křivky závislosti tlaku a času v uzavřené nádobě v souladu s 6.2.5, nebo ověřováním správného zážehu pyrotechnické náplně stanovené výrobcem v souladu s 6.27 atd. 5.4 Mezní teploty – Tepelná stabilita – Tepelné kondicionování Zkouška při 75 °C nebo při 1,25násobku maximální teploty při použití ve stupních Celsia (jsou-li vyšší než 60 °C) při kondicionování po dobu 48 hodin musí být provedena (s prvotním balením, je-li použito, a je-li to nutné pro funkci výrobku) podle 6.2.9. Zdroje zážehu se během zkoušky nesmějí zažehnout, ani nesmějí vykazovat zmenšení nebo změny hmotnosti (emise plynů, trhliny nebo objemová změna (expanze) zhutněných složí, migrace chemikálií atd.). Výrobek musí po zkoušce stále náležitě fungovat při maximální teplotě použití. Jakmile je výrobek určen k funkci při nízkých teplotách nebo vykazuje předpokládané slabé stránky v chladných podmínkách, musí se rovněž provádět zkouška při tepelném kondicionování při nízkých teplotách o 10 °C nižších, než je minimální teplota použití, při kondicionování po dobu 48 hodin (s prvotním balením, je-li použito, 16 překlad prEN 16265 a je-li to nutné pro funkci výrobku) podle 6.2.9. Pyrotechnický výrobek nesmí vykazovat zmenšení ani změny hmotnosti (emise plynů, trhliny nebo objemová změna (expanze) zhutněných složí, migrace chemikálií atd.). Výrobek musí po zkoušce stále náležitě fungovat při minimální teplotě použití. Vodiče elektrických zažehovačů nesmějí po tepelném kondicionování vykazovat žádné trhliny ani zhoršení jejich izolace. 5.5 Bezpečnostní vlastnosti Kdykoli se požaduje, aby se zabránilo předčasné nebo bezděčné iniciaci nebo zážehu, musí zdroje zážehu obsahovat – bezpečnostní ochrany/krytí, např. prvotní balení nebo ochranný kryt nebo jakýkoli jiný mechanický prvek stanovený výrobcem k ochraně holých složí (např. při vstupu a výstupu zážehu) nebo nejslabších částí výrobku nebo citlivých částí určených k aktivování iniciace běžné funkce výrobku, – nebo bezpečnostní komponenty, např. bezpečné / odjišťovací spínače, demontovatelné bezpečnostní kolíky nebo zástrčky atd. POZNÁMKA Patří sem i ochrana proti elektromagnetickým polím (přichází-li to v úvahu). Ověřování použití těchto ochran nebo komponentů se musí provádět vizuální prohlídkou. V případě elektrických zažehovačů, jestliže to stanoví výrobce, se musí ověřování použití přemosťovacích (shunting) zařízení nebo použití přemosťovací metody u vodičů provádět vizuální prohlídkou. Nejsou-li holé slože chráněny, musí se od výrobce požadovat informace o bezpečnostních charakteristikách slože (náraz, tření, ESD). Musí se ověřit uvedení bezpečnostních pokynů v dokumentaci pro konečného spotřebitele. 5.6 Citlivost při běžné a předpokládané manipulaci a přepravě U balení se musí provádět mechanické kondicionování – zrychlení: 50 g, doba trvání: 2 h, četnost: 1 náraz/s – podle 6.2.10. Zdroje zážehu se nesmějí během zkoušky zažehnout a po této zkoušce v souladu s požadavky 5.3 musí stále náležitě fungovat. Bezpečnostní ochrany/krytí a bezpečnostní komponenty musí zůstat na svém místě nebo v běžné „bezpečné“ poloze. Zkouška pádem z 1,2 m na ocelovou desku podle 6.2.11 se provádí u dále uvedených nezabalených výrobků: – výrobky, které jsou konstruovány pro funkci při nárazu nebo rázu, – zdroje zážehu (vyjma pyrotechnických bleskovic a zápalnic), které obsahují holou slož nebo potenciálně slabou ochranu jejich citlivého prvku, – zdroje zážehu P1, jestliže je jejich celková hmotnost větší než 150 gramů a jejichž pouzdro je vyrobeno z běžného křehkého nebo snadno deformovatelného materiálu. POZNÁMKA Jestliže je výrobek polotovarem (tj. vkládá se před použitím zákazníkem do jiného výrobku), může se zkouška pádem provést se zabalenými výrobky. Výrobek se nesmí během zkoušky zažehnout a po této zkoušce pádem v souladu s požadavky v 5.3 musí stále fungovat náležitě. U výrobků P1 nesmí případné snížení hmotnosti sypké pyrotechnické slože vlivem zdroje zážehu při mechanickém kondicionování a při zkoušce pádem překročit 2 % hmotnosti jejího čistého obsahu výbušných látek (NEC). U výrobků P2 se musí případ od případu zkontrolovat důsledky pyrotechnických ztrát při zohlednění informací poskytnutých výrobcem nebo dovozcem, charakteru pyrotechnických ztrát a funkce výrobku, a to při provádění funkčních zkoušek v souladu s 5.3. POZNÁMKA Přichází-li to v úvahu, mohou být zkoušky pádem prováděny přezkoumáním údajů o citlivosti pyrotechnických složí, jak je měřeno při standardních zkouškách rázem a třením (viz 6.2.20) a při přezkoumání konstrukce výrobku (např. hodnocení ochranné účinnosti jeho pouzdra) při zohlednění jeho hmotnosti. V případě velmi citlivých složí a/nebo relativně slabých pouzder, požadují se zkoušky pádem. 5.7 Odolnost proti vlhkosti V případě, že je výrobek určen k použití při vlhkých nebo mokrých podmínkách, musí se provádět tepelné zkoušky (viz 5.4) při výskytu vlhkosti podle 6.2.9 a poté musí zdroj zážehu fungovat náležitým způsobem v souladu s požadavky 5.3. 17 překlad prEN 16265 Výrobky, které obsahují holou pyrotechnickou slož, musí být před použitím chráněny vhodným odstranitelným krytem nebo prvotním balením. Při tepelných zkouškách podle 6.2.9 musí být relativní vlhkost v rozmezí 40 % až 60 % a výrobky musí být zkoušky bez jejich odstranitelného krytu nebo vně jejich prvotního balení. 5.8 5.8.1 Odolnost proti mechanickému poškození Vodiče elektrických zažehovačů a elektricky spouštěných zapalovačů (fuzes) Při zkouškách v souladu s 6.2.12.1 musí izolace odolat nejméně 100 cyklům (aritmetický průměr výsledků zkoušek) nebo při zkouškách v souladu s 6.2.12.2 nesmí nastat žádné protržení izolace, které by vodič obnažilo. Při zkouškách v souladu s 6.2.13 nesmějí vodiče prasknout, nesmějí se roztáhnout ani vytrhnout ze zdroje zážehu nebo ze zapalovače (fuze). Elektrický odpor nesmí být ovlivněn zkouškou více než o X %. Elektrické zdroje zážehu a elektricky spouštěné zapalovače (fuzes) musí po zkoušce náležitě fungovat. 5.8.2 Vedení optického vlákna optických zažehovačů a opticky spouštěných zapalovačů (fuzes) Tento požadavek platí pouze u optických zažehovačů nebo u opticky spouštěných zapalovačů (fuzes), jejichž optické vlákno je během výrobního procesu pevně zasunuto ve výrobku a není odstranitelné. Při zkouškách v souladu s 6.2.13 se optické vlákno nesmí přetrhnout, prodloužit ani vytrhnout ze zdroje zážehu nebo ze zapalovače (fuze). Optické zdroje zážehu a opticky spouštěné zapalovače (fuzes) musí po zkoušce náležitě fungovat. 5.8.3 Zdroje zážehu P1 Zdroje zážehu P1 předložené ke zkoušce stlačením podle 6.2.14 se nesmějí během zkoušky zažehnout ani nesmějí být poškozeny a po zkoušce musí stále náležitě fungovat. 5.8.4 Pyrotechnické bleskovice a zápalnice Při zkouškách podle 6.2.15 se pyrotechnické bleskovice a zápalnice nesmějí během 30 minut při napětí přetrhnout. Po zkoušce musí stále náležitě fungovat. Pyrotechnické bleskovice a zápalnice předložené ke zkoušce stlačením podle 6.2.14 se nesmějí během zkoušky zažehnout ani být vážně poškozeny a po zkoušce musí stále náležitě fungovat. Pyrotechnické bleskovice, které budou v balení před použitím pravděpodobně svinuty nebo složeny (odděleně nebo jsou-li připojeny k pyrotechnickým výrobkům, např. k výrobku zábavní pyrotechniky), musí po trojnásobném svinutí nebo složení náležitě fungovat podle specifikací nebo pokynů výrobce. 5.9 Prahové hodnoty při celkovém zážehu / bez zážehu Prahové hodnoty při celkovém zážehu / bez zážehu musí být pro zdroje zážehu stanoveny metodou Brucetona nebo metodou Dichotomica / Langlieho nebo jakoukoli jinou metodou založenou na konvergující posloupnosti funkčních zkoušek s ohledem na úroveň podnětů, u nichž je 50% pravděpodobnost dosažení iniciace. Informace o těchto metodách a o souvisejícím postupu jsou snadno zjistitelné v technické literatuře. Příklady jsou uvedeny v (informativních) přílohách A a B této normy. Množství zdrojů zážehu, které budou podle těchto posloupných metod zkoušení zažehovány, musí být stanoveno na základě zkušeností výrobce podle konfidenčních intervalů střední (statistické) odchylky a směrodatné odchylky, které vyžadují porovnání všech prahových hodnot při celkovém zážehu / bez zážehu vypočtených z výsledků zkoušek s hodnotami uvedenými výrobcem. V každém případě musí být k těmto posloupným zkouškám předloženo minimálně 25 zdrojů zážehu. Funkční zkoušky musí být provedeny v souladu s 6.2.4 a doba iniciace se musí zaznamenat. Typ podnětů, které budou aplikovány u zdrojů zážehu, musí být stanoveny v souladu se zamýšleným použitím výrobku: – elektrický proud v A stejnosměrného proudu u elektrických zažehovačů, – optický výkon ve W u optických zdrojů zážehu, – nárazová energie v J u mechanických zdrojů zážehu, které jsou spouštěny nárazem. Zkušebním zařízením, které zajistí vhodný podnět, musí být zařízení, které je doporučeno pro funkční zkoušky (viz 5.3), nebo neumožňuje-li variabilitu podnětů v rozsahu, který je nutný pro provádění postupů podle Bruce18 překlad prEN 16265 tona, Dichotomica nebo podobných postupů, musí být navrženo podle specifikací výrobce tak, aby se blížilo zamýšlenému použití výrobku. Doba trvání elektrického a optického podnětu musí být stanovena podle funkčnosti, kterou výrobce musí prokázat, obvykle je to – 5 minut u 1 A 1 W elektrických zdrojů zážehu, – 50 ms nebo doba trvání, která je doporučena výrobcem při běžném použití, – upravená hodnota pro simulování elektrického výboje kapacitance u zdrojů zážehu, které jsou určeny k zažehnutí těmito typy prostředků. U těchto zkoušek musí být použita úroveň pravděpodobnosti 99,9% @ 95% konfidenční úrovně. Prahová úroveň při celkovém zážehu vypočtená z těchto zkoušek nesmí být větší než hodnota stanovená výrobcem. Obdobně prahová hodnota bez zážehu vypočtená z těchto zkoušek nesmí být nižší než hodnota stanovená výrobcem. V případech, kdy je zdroj zážehu konstruován k zážehu prostřednictvím specifického pomocného zařízení a toto zařízení nebylo při zkouškách použito, se musí ověřit soulad hodnot vypočtených z těchto zkoušek a charakteristik podnětů vyvolaných tímto pomocným zařízením. Zdroje zážehu, které jsou spouštěny třením, nebudou podrobovány stanovením těchto prahových hodnot při zážehu / bez zážehu. Úroveň citlivosti slože citlivé na tření se však musí kontrolovat podle informací uvedených výrobcem (např. údaje zkoušek citlivosti prováděných pomocí zařízení pro zkoušku třením podle Julia Peterse). V těchto případech, kdy jsou zažehovače konstruovány na základě prahových hodnot při celkovém zážehu / bez zážehu, se jejich úroveň bezpečnosti s ohledem na spotřebitele musí kontrolovat podle přezkoušení konstrukce zažehovače, charakteristik jeho komponentů a informací uvedených výrobcem podle vývojových a kvalifikačních zkoušek, které již byly u tohoto výrobku provedeny. 5.10 Zážehy elektrických zažehovačů zapojených v sérii Zažehovače, které mohou být zažehovány v sérii, musí být zkoušeny v souladu s 6.2.16. Počtem zkoušených zažehovačů zapojených v sérii musí být maximální počet, který je dovolen výrobcem a je uveden v dokumentaci pro konečného spotřebitele. Při zkoušce zažehování nesmí nastat žádný chybný zážeh kteréhokoli zažehovače v sérii. 5.11 Elektrické charakteristiky Elektrický odbor elektrických zažehovačů se musí zkoušet v souladu s 6.2.17. Výsledky všech zkoušek musí být v daných mezích stanovených výrobcem, nebo nejsou-li žádné mezní hodnoty stanoveny, musí být v toleranci 10 % výrobcem stanovené jmenovité hodnoty. Izolační odpor „kolík-pouzdro“ elektrických zažehovačů se musí zkoušet v souladu s 6.2.18. Hodnota výsledků všech zkoušek musí být větší než minimální hodnota stanovená výrobcem. V případě zažehovačů s dvojitým můstkem se musí zkoušet izolační odpor „kolík-kolík“ mezi dvěma můstky a izolační odpor „kolík-pouzdro“ mezi každým můstkem a pouzdrem zažehovače. Hodnota výsledků všech zkoušek musí být větší než minimální hodnota stanovená výrobcem. V žádném případě nesmějí být naměřené hodnoty menší než XXX u zdrojů zážehu P1. 5.12 Elektrostatický výboj (ESD) Elektrické zažehovače se musí zkoušet podle 6.2.19. Žádný zdroj zážehu nesmí fungovat při minimálním impulzu, který v případě „kolík-pouzdro“ (přichází-li to v úvahu) činí 0,3 mJ/ nebo v případě „kolík-kolík“ 0,6 mJ/. 5.13 Citlivost pyrotechnické slože Tento článek platí pouze pro elektrické zažehovače obsahující méně než 10 mg neizolované pyrotechnické slože. Tato slož musí splňovat dále uvedené požadavky: – při zkouškách podle 6.20.1 nebo podle ekvivalentní zkoušky musí být její citlivost k elektrostatickému výboji větší než 100 mJ; – při zkouškách podle 6.20.2 nebo podle ekvivalentní zkoušky musí být její citlivost k nárazu větší než 8 J; – při zkouškách podle 6.20.3 nebo podle ekvivalentní zkoušky musí být její citlivost ke tření větší než 80 N. 19 překlad prEN 16265 Její teplota samovznícení musí být vyšší než 150 °C. Informace osvědčující soulad s tímto požadavkem (např. výsledky tepelné diferenciální analýzy nebo ekvivalentní aplikovatelné údaje z technické literatury) musí být uvedeny výrobcem nebo dovozcem. Zkoušení typu 5.14 5.14.1 Všeobecně Každý zdroj zážehu podrobený zkoušce typu musí splňovat všechny požadavky uvedené v 5.1 až 5.13 (kdekoli je to vhodné). 5.14.2 Počet zkoušených výrobků Počet zdrojů zážehu, které se předkládají ke zkouškám typu, závisí na základním typu a/nebo dílčím typu, a to v souladu s tabulkou 1. Tabulka 1 – Počet zkoušených výrobků 5.2 Ověřování označování štítkem a dokumentace pro konečného spotřebitele 5.3 6.2.1 6.2.2 Ověřování správné funkce a) všechny všechny všechny všechny všechny všechny všechny všechny všechny všechny 6.2.3 6.2.4 6.2.5 nebo 6.2.6 nebo 6.2.7 12 12 6.2.8 5.4 Teplotní meze – Tepelná stabilita – b) Tepelné kondicionování 5.5 Bezpečnostní vlastnosti 5.6 Citlivost při běžné a předpokládané manipulaci a přepravě 5.7 Odolnost proti vlhkosti 5.8 Odolnost proti mechanickému poškození i) Zapalovače Ověřování návrhu Zpožďovací zápalnice 5.1 Pyrotechnické bleskovice a zápalnice Metody zkoušení Zažehovače Požadavky Komponenty pro pyrotechnické svazky Počet zkoušených výrobků 12 12 12 4 (+4) 4 (+4) 4 (+4) 4 (+4) 4 (+4) vizuální prohlídka všechny všechny všechny všechny všechny 6.2.10 6.2.11 nebo 6.2.20 6 (+6) 6 (+6) 6 (+6) 6 (+6) 6 (+6) 6.2.9 (4) (4) (4) (4) (4) 5.8.1 Vodiče (elektrických zažehovačů) 6.2.12 6.2.13 20 5.8.2 Vedení optického vlákna (optických zažehovačů) 6.2.13 20 5.8.3 Zažehovače P1 6.2.14 10 5.8.4 Pyrotechnické bleskovice e) a zápalnice 6.2.14 6.2.15 d) 5.9 Prahové hodnoty při celkovém zážehu / bez zážehu 5.10 Zážehy u elektrických zažehovačů f) zapojených v sérii 6.2.9 10 + 5 6.2.4 a příloha A.1 nebo A.2 nebo ekvivalent 25 6.2.16 30 + 5N (pokračování) 20 překlad prEN 16265 Tabulka 1 (dokončení) 5.11 Elektrické charakteristiky 5.12 Elektrostatický výboj g) h) 2 12 i) 6.2.19 Zapalovače (25) Zpožďovací zápalnice 6.2.17 6.2.18 Pyrotechnické bleskovice a zápalnice Metody zkoušení Komponenty pro pyrotechnické svazky Požadavky Zažehovače Počet zkoušených výrobků a) 4 při teplotě okolního prostředí (20 1) °C, 4 při minimální a 4 při maximální teplotě stanovené výrobcem. b) 4 při vysoké teplotě (+4 při nízké teplotě, přichází-li to v úvahu). c) 6 pro mechanické kondicionování (+6 pro zkoušky pádem, přichází-li to v úvahu); zkoušky při mechanickém kondicionování se provádějí v balení, počet výrobků závisí na množství, které je obvykle v balení, schválené výrobcem, minimálně 6. d) Stejné 4 výrobky jako u tepelného kondicionování (vysoká teplota). e) 10 pro zkoušku stlačením a 5 pro pevnost v tahu. f) 30 pro stanovení doby přerušení proudu a 5krát N, kde N je maximální počet zažehovačů zapojených v sérii, které schvaluje výrobce. g) Stejných 25 zažehovačů jako pro stanovení prahových hodnot při celkovém zážehu a bez zážehu. h) 12 pouze v případě roznětek s jediným středovým kolíkem. POZNÁMKA V případě složitých zapalovačů souvisejících s malými sériemi může být počet výrobků předkládaných ke zkouškám typu snížen s ohledem na výsledky vývojových zkoušek již dříve provedených výrobcem. POZNÁMKA Prahové hodnoty při celkovém zážehu a bez zážehu jsou obvykle měřeny výrobcem v průběhu etapy vývoje zažehovačů a jsou tedy k dispozici dříve, než jsou předkládány ke zkouškám typu. Tyto dřívější výsledky mohou být použity jako přijatelné osvědčení při zkoušení typu, jsou-li získány při postupech systému kvality v souladu s ISO 9001. 5.14.3 Protokol o zkoušce Protokol o zkoušce musí obsahovat alespoň odkaz na tuto normu (tj. prEN 16265), úplnou identifikaci zkoušeného typu, datum dokončení zkoušení a příslušná zjištění týkající se aplikovatelných požadavků na zkoušku typu zdrojů zážehu podle tabulky 1. Protokol o zkoušce musí obsahovat informace o označování štítkem, zvolených ochranných prostředků citlivých částí (přichází-li to v úvahu) a zda je pro označování štítkem použito prvotní balení. Posuzování, zda typ splňuje požadavky této normy, musí provádět notifikovaný orgán (oznámený subjekt). 5.15 Zkoušení dávky Požadavky na zkoušení dávky, které jsou uvedeny v tomto článku, platí pouze pro prokazování kvality výrobku podle modulu E směrnice 2007/23/ES (viz odkaz [1]). 5.15.1 Všeobecně Pro účely zkoušení dávky se musí použít výběrová přejímka v souladu s 5.15.2 a 5.15.3. V případě použití prokazování kvality výroby (modul D směrnice 2007/23/ES) mohou být použity alternativní normy pro statistickou přejímku (např. ISO 2859-3 „Občasná přejímka“ nebo ISO 2859-5 „Systém přejímacích plánů AQL postupným výběrem pro kontrolu každé dávky v sérii). Platí články 5.15.4 až 5.15.5. 5.15.2 Přejímací plány Vzorkování musí být v souladu s ISO 2859-1 s využitím přejímacích plánů dvojím výběrem a aplikováním postupů pro normální, zpřísněnou a zmírněnou kontrolu. Používá se kontrolní úroveň S-4. Při zkoušení dávky se musí provádět dále uvedené zkoušky: – ověřování návrhu (5.1/6.2.1) a vizuální prohlídka: 100 %, 21 překlad prEN 16265 – ověřování označování štítkem a dokumentace pro konečného spotřebitele (5.2): 100 %, – ověřování náležitého fungování při teplotě okolního prostředí (5.3): – zažehovače: 50 % s maximálním počtem 25 při výrobcem doporučeném elektrickém, mechanickém nebo optickém vstupu, 50 % s maximálním počtem 25 při výrobcem stanovené prahové hodnotě bez zážehu; zbývající výrobky (jsou-li nějaké) musí být součástí posloupných zkoušek pro stanovení prahových hodnot při celkovém zážehu a bez zážehu; – komponenty pyrotechnických svazků: 100 %; – pyrotechnické bleskovice a zápalnice, zpožďovací zápalnice: 100 %; – zapalovače (fuzes): 50 % v „odjištěné“ poloze, 50 % v „bezpečné“ poloze; – bezpečnostní vlastnosti (5.5): 100 %, – elektrické charakteristiky (5.11): 100 %, – způsob zážehu (5.13.1): 100 %. U zažehovačů se prahové hodnoty při celkovém zážehu / bez zážehu musí stanovit podle 5.9. Konvergující posloupnost funkčních zkoušek se musí použít u doplňkového zkušebního výběru. Rozsah tohoto zkušebního výběru je omezen na 25 výrobků, výrobce však může schválit větší rozsah. V případě, že je konvergence nižší, než je zjištěno v průběhu zkoušek typu a může vést k nepřijatelným prahovým hodnotám při celkovém zatížení / bez zatížení, může být počet zkoušených výrobků doplněn, aby se dosáhlo počtu, který byl použit při zkoušení typu s cílem zvýšit statistickou přesnost zkoušky. 5.15.3 Rozsah výběru u malých dávek (destruktivní zkoušky) V případě malých dávek ( 500) není přejímací plán aplikovatelný pro úrovně AQL stanovené v 5.14.6. V dále uvedené tabulce 2 jsou uvedeny změněné rozsahy dávek, které jsou přípustné. Tabulka 2 – Rozdělení zkoušky pro malé rozsahy dávek 5.15.4 Rozsah dávky Rozsah výběru Komentáře 1 0 žádná destruktivní zkouška 2 – 15 0 žádná destruktivní zkouška 16 – 25 2 26 – 50 3 51 – 90 4 91 – 150 5 151 – 280 8 281 – 500 10 Neshody Neshody se zatřiďují v souladu s tabulkou 3. Tabulka 3 – Neshody Požadavek Základní typ / Dílčí typ Druh neshody Vnější rozměry: kritická (mechanické a elektrické rozhraní), velká (ostatní) Ověřování návrhu a vizuální prohlídka Průměr: kritická Všechny Hmotnost: malá ( 2 %), velká ( 5 %), kritická ( 5 %) a) Vizuální vady: kritická (neporušenost a abnormální tvar nebo vhled, např. trhliny, vypoukliny, deformace, znečištění pyrotechnickými materiály, lokální změny barvy), malé (ostatní) (pokračování) 22 překlad prEN 16265 Tabulka 3 (dokončení) Požadavek Základní typ / Dílčí typ Ověřování označování štítkem a dokumentace pro konečného spotřebitele Všechny Druh neshody Malá Zaznamenané funkční vlastnosti: Všechny Ověřování náležitého fungování při teplotě okolního prostředí malá ( 5 %) velká ( 10 %) a) kritická ( 10 %) Zažehovače Zapalovače (fuzes) Bezpečnostní vlastnosti Všechny Elektrické charakteristiky Zažehovače a elektricky spouštěné výrobky kritická (zažehnutí při prahové hodnotě bez zážehu) kritická (fungování v „bezpečné“ poloze) Kritická Malá ( 5 %) Velká ( 10 %) a) Kritická ( 10 %) Způsob zážehu Prahové hodnoty při celkovém zážehu / bez zážehu a) Všechny Zažehovače Kritická (P1) / Velká (P2) Kritická ( X %) znamená o X % nižší než minimální přijatelná hodnota a o X % vyšší než maximální přijatelná hodnota. 5.15.5 Protokol o zkoušce Protokol o zkoušce musí obsahovat alespoň odkaz na tuto normu (tj. prEN 16265), úplnou identifikaci zkoušeného typu, datum dokončení zkoušek a příslušná zjištění týkající se aplikovatelných požadavků na zkoušku typu pro zkoušené zdroje zážehu, jak je uvedeno v tabulce 1. Protokol o zkoušce musí obsahovat informace o označování štítkem, o zvolených ochranných prostředcích pro citlivé části (přichází-li to v úvahu) a zda se prvotní balení používá pro označování štítkem. 5.15.6 5.15.6.1 Přijetí nebo zamítnutí dávky Neshodné vzorkované jednotky Přijetí nebo zamítnutí dávky musí být stanoveno podle počtu neshodných vzorkovaných jednotek každého typu, a to v souladu s dále uvedenými články 5.15.6.1 až 5.15.6.3. POZNÁMKA Přijetí nebo zamítnutí dávky se stanovuje podle počtu neshodných vzorkovaných jednotek každého typu, nikoli nezbytně podle počtu zjištěných neshod. 5.15.6.2 Kritické neshodné vzorkované jednotky Pro kritické neshodné vzorkované jednotky platí přípustná mezi jakosti (AQL) 0,65 %. Jestliže dávka nesplňuje toto kritérium, musí být zamítnuta. Jakékoli kritické neshodné vzorkované jednotky nesmějí být rovněž považovány za neshodné jednotky s velkou neshodou nebo za neshodné jednotky s malou neshodou. 5.15.6.3 Neshodné vzorkované jednotky s velkou neshodou Pro neshodné vzorkované jednotky s velkou neshodou platí AQL 2,5 %. Jestliže dávka nesplňuje toto kritérium, musí být zamítnuta. Jakékoli neshodné vzorkované jednotky s velkou neshodou nesmějí být rovněž považovány za neshodné vzorkované jednotky s malou neshodou. 5.15.6.4 Neshodné vzorkované jednotky s malou neshodou Pro neshodné vzorkované jednotky s malou neshodou platí AQL 10 %. Jestliže dávka nesplňuje toto kritérium, musí být zamítnuta. 23 překlad prEN 16265 6 Metody zkoušení POZNÁMKA Tyto metody jsou doporučenými metodami a lze je považovat za příklady. Může se použít jakákoli rovnocenná metoda se stejnou nebo lepší citlivostí a přesností. 6.1 Zkušební zařízení 6.1.1 Posuvné měřidlo Posuvné měřidlo s noniem s rovnými čely, odečet na 0,1 mm (v souladu s ISO 3599). 6.1.2 Pravítko Pravítko, odečet na 1,0 mm. 6.1.3 Měřicí pásmo Měřicí pásmo, odečet na 10 mm. 6.1.4 Měřič rychlosti větru Měřič rychlosti větru má být způsobilý k měření s přesností nejméně 0,5 m/s. 6.1.5 Váha 6.1.5.1 Váha, odečet na 0,1 g 6.1.5.2 Váha, odečet na 0,01 g 6.1.5.3 Váha, odečet na 0,001 g 6.1.5.4 Váh, odečet na 0,1 mg 6.1.6 Teplotní komora Do teploty +75 °C nebo do 1,25násobku maximální teploty specifikované výrobcem zkoušeného výrobku a až do –XX °C nebo do 1,25násobku minimální teploty specifikované výrobcem zkoušeného výrobku. 6.1.7 Zvukoměry Zvukoměry třídy 1 podle EN 61672-1 s mikrofonem pro volné pole. 6.1.8 Zdroje pro elektrické odpálení Regulované zdroje proudu způsobilé vyvolat pravoúhlé proudové impulzy s nastavitelnou amplitudou (v A) a časovým intervalem. Doba náběhu impulzu a doba doběhu impulzu nesmějí být větší než 50 μs, přesnost amplitudy musí být 1 % s proudovým překmitem nepřesahujícím 10 % při činném ohmickém zatížení. 6.1.9 6.1.9.1 Zařízení pro měření časů Časovací přístroj Měřicí zařízení s rozlišením 10 μs pro stanovení časového intervalu od začátku spouštěcího podnětu (impulz elektrického proudu, optický impulz, mechanický náraz atd.) do charakteristického efektu zkoušeného výrobku (např. plamen, hluk, pohyb ...). 6.1.9.2 Stopky Stopky s přesností 0,1 s. 6.1.10 Optická čidla Fotoelektrický násobič nebo podobné zařízení (např. založené na použití fotodiod nebo fototranzistorů) s maximálním výkonem ve viditelném a v blízkém infračerveném rozsahu elektromagnetického spektra, s dobou odezvy kratší než 10 μs. 6.1.11 Snímače tlaku Piezoelektrické tlakoměry s dobou náběhu kratší než 2 μs. 24 překlad prEN 16265 6.1.12 Videokamera Rychloběžná videokamera s minimální kapacitou 1 000 snímků za sekundu. 6.1.13 Fotografický přístroj Fotografický přístroj s možností fungovat v režimu „T“ (časový režim), kdy se závěrka přístroje udržuje otevřená až do opětovného stisknutí spouště závěrky. 6.1.14 Mikrofon Směrový kardioidní mikrofon s lineární kmitočtovou odezvou přinejmenším v rozsahu od 40 Hz do 20 kHz (±3 dB). 6.1.15 Teplotní komora Teplotní komora způsobilá pro kladné a/nebo záporné teploty, s možností udržování zkušebních vzorků při 95% relativní vlhkosti (pouze kladné teploty), pokud se to požaduje. Nejvýše do 1,25násobku maximální teploty použití ve stupních Celsia a nejníže do 10 °C pod minimální teplotou použití. 6.1.16 Zařízení pro zkoušku rázem 2 Zařízení musí být schopno vyvolat náraz nejméně (490 ± 50) m/s . Nárazy musí být vyvolány svislými pády z výšky 50 mm. Vypočtená doba trvání nárazu je 2 ms. Zrychlení a doba trvání nárazu musí být ověřovány empiricky v rámci přesnosti měření. Naměřená doba trvání se musí blížit vypočtené hodnotě 2 ms. Zařízení pro zkoušku rázem musí být schopno vyvolat nárazy při kmitočtu (1 ± 0,1) Hz. Příklad zařízení je znázorněn v příloze B. 6.1.17 Zařízení pro zkoušku pádem Příklad zařízení je znázorněn v příloze C. 6.1.18 Ohmmetry – Ohmmetr schopný měřit s přesností ±0,01 Ω, s maximálním proudem nepřevyšujícím 15 mA. – Megaohmmetr schopný měřit s přesností 2 % v rozsahu (0 až 100) MΩ, s maximálním zkušebním proudem nižším než bezpečný proud. 6.1.19 Generátor elektrostatického výboje (ESD) Generátor ESD s kapacitou od 500 pF do 3 500 pF a s dostatečným napětím pro vyvolání požadovaného impulzu. 6.2 Metody zkoušení 6.2.1 6.2.1.1 Provedení Vnější rozměr výrobku Pravítko (viz 6.1.2) nebo posuvné měřítko (viz 6.1.1) podle velikosti a tvaru zkoušeného výrobku a předpokládaných rozměrů. 6.2.1.2 Stanovení kalibru/průměru Posuvné měřítko (viz 6.1.1) 6.2.1.3 Stanovení celkové hmotnosti Pomocí váhy (6.1.5) se měří a zaznamená celková hmotnost výrobku. Výběr vhodné váhy (viz 6.1.5.1 až 6.1.5.4) závisí na předpokládané celkové hmotnosti zkoušeného výrobku. 25 překlad prEN 16265 6.2.2 6.2.2.1 Ověřování návrhu Všeobecně Tyto zkoušky se mají provádět při zkoušení typu, s cílem ověřit, zda je zkoušený výrobek v souladu s požadavky v 5.1. Musí se kontrolovat 3 vzorky každého odlišného pyrotechnického dílu. 6.2.2.2 Shoda s výkresy a s kusovníky Zkoušený výrobek má být v souladu s příslušným výrobním výkresem. Výkres má znázorňovat každý příslušný komponent, např. pyrotechnický díl, jeho rozměry, hmotnosti každé pyrotechnické náplně, jakož i podrobně popsanou pyrotechnickou slož pyrotechnického výrobku. Zjišťuje se a zaznamenává jakákoli neshoda. 6.2.2.3 Pyrotechnická slož Nevyžaduje se žádné měření čistého obsahu výbušných látek zažehovacích systémů, vyjma v případě pochyb. Nastane-li taková situace, musí se případ od případu stanovit specifické postupy, podle kterých lze pyrotechnické slože bezpečně vyjmout ze zkoušeného výrobku. 6.2.3 Ověřování označování štítkem a dokumentace pro konečného spotřebitele Zjišťuje se a zaznamenává jakákoli neshoda s ohledem na požadavky stanovené v kapitole 7. Informace o seřizování, používání, skladování a likvidaci zdroje zážehu se musí kontrolovat s ohledem na kategorizaci zdroje zážehu, jak je navržena výrobcem (viz 4.3). 6.2.4 6.2.4.1 Doba iniciace Zkušební zařízení Tato zkouška se provádí v temném prostoru nebo v temné uzavřené komoře. Zkoušený výrobek se iniciuje aplikováním jmenovité hodnoty elektrického, mechanického nebo optického podnětu, který je stanoven výrobcem. Elektricky spouštěné zažehovače se zažehují pomocí elektrického zdroje v souladu s 6.1.8, není-li však výrobcem stanoveno jinak. Mechanické a optické zažehovače se zažehují pomocí spouštěcího zařízení, které je stanoveno výrobcem. Doba iniciace je stanovena jako časový interval mezi začátkem spouštěcího podnětu a vyšlehnutím plamene ze zkoušeného výrobku. Pro zjištění tohoto vyšlehnutí se použije optické čidlo (viz 6.1.10) spolu s časovacím přístrojem (viz 6.1.9.1). Dále uvedený obrázek 1 znázorňuje princip takového měřicího řetězce. zdroj zážehu optické čidlo spouštěcí zařízení zesilovač Obrázek 1 – Měření doby iniciace 26 časovací přístroj zesilovač překlad prEN 16265 6.2.4.2 Postup – Vybere se 10 zažehovačů, které se udržují ve stejných podmínkách okolního prostředí nebo ve specifikovaných podmínkách (teplota, relativní vlhkost ...). – V případě elektrických a optických zažehovačů se zkoušený výrobek – upevní ke zkušebnímu nástroji, který je stanoven výrobcem, aby se zabránilo trhavým pohybům nebo nesprávnému vyrovnání s optickým čidlem, – připojí ke spouštěcímu zařízení, když bylo ověřeno, že je toto zařízení v „bezpečné“ poloze. – V případě mechanických zažehovačů se zkoušený výrobek upevní ke spouštěcímu zařízení, když bylo ověřeno, že je toto zařízení v „bezpečné“ poloze, aby se zabránilo trhavým pohybům nebo nesprávnému vyrovnání s optickým čidlem, jakož i s mechanickým úderníkem. – Aktivuje se optické čidlo. – Časovací zařízení se vynuluje. – Spouštěcí zařízení se nastaví do „odjištěné“ polohy. – Spouštěcí zařízení se uvede do chodu. – Zaznamená se doba iniciace podle údajů na displeji časovacího přístroje. Požadavek: Všechny doby iniciace musí být v intervalu uváděném výrobcem ve specifikacích nebo v údajových listech. 6.2.5 Zkouška v uzavřené nádobě Cílem této zkoušky je měření křivky závislosti tlaku a času vyvolané zažehovači nebo komponenty pyrotechnického svazku v pevně uzavřeném prostoru. 6.2.5.1 Zkušební zařízení Zkoušené zažehovače nebo komponenty pyrotechnického svazku se zažehují v uzavřené nádobě, která je specifikována jejich výrobcem. Vnitřní objem nádoby se upraví podle hmotnosti pyrotechnické náplně zkoušeného výrobku tak, aby se získal dostatečně vysoký špičkový tlak a tím optimální přesnost a rozlišení výsledků závislosti tlaku a času. Doporučuje se, není to však povinné, aby – vnitřní komora uzavřených nádob byla válcová s poměrem délky k průměru mezi 0,75 až 1,5, – tlakový snímač byl umístěn bočně a u středu délky vnitřní komory, – těsnost uzavřené nádoby byla zajištěna spolehlivými metodami (např. O kroužky nebo lépe podle očekávaných hodnot špičkového tlaku), – optický snímač plamene byl umístěn proti zkoušenému výrobku k ověření jeho účinné iniciace. Vývoj tlaku se měří snímačem tlaku podle 6.1.11. Zkoušený výrobek se iniciuje aplikováním jmenovité hodnoty elektrického, mechanického nebo optického podnětu, který je stanoven výrobcem. Elektricky spouštěné zažehovače se zažehují elektrickým zdrojem v souladu s 6.1.8, není-li však výrobcem stanoveno jinak. 6.2.5.2 Postup – Vybere se 10 zažehovačů, které se udržují ve stejných podmínkách okolního prostředí nebo ve specifikovaných podmínkách (teplota, relativní vlhkost ...). – Zkoušený výrobek se upevní v uzavřené nádobě. – V případě elektrických a optických zažehovačů se zkoušený zažehovač připojí ke spouštěcímu zařízení, když bylo ověřeno, že je toto zařízení v „bezpečné“ poloze. – V případě mechanických zažehovačů se spouštěcí zařízení upevní k uzavřené nádobě, když bylo ověřeno, že je toto spouštěcí zařízení v „bezpečné“ poloze a je vyrovnáno s mechanickým úderníkem. – V případě komponentů pyrotechnického svazku se doporučený zažehovač připevní ke zkoušenému výrobku a postupuje se podle příslušných pokynů výrobce. 27 překlad prEN 16265 – Aktivuje se optické čidlo (je-li použito). – Seřídí se zesilovač snímače tlaku a spustí se záznamové zařízení. – Spouštěcí zařízení se nastaví do „odjištěné“ polohy. – Spouštěcí zařízení se uvede do chodu. – Ověřuje se správná iniciace zkoušeného výrobku na displeji optického čidla (je-li použito). – Po uplynutí výrobcem stanoveného časového intervalu se zastaví zaznamenávání závislosti tlaku a času. POZNÁMKA Vnitřní komora uzavřené nádoby se musí mezi každou zkouškou zážehu vyčistit, aby se vyloučily zbytky popela nebo nespálené pyrotechnické slože. Zvláštní pozornost se musí věnovat čistotě tlakového snímače. V závislosti na výkonových parametrech stanovených výrobcem mohou křivky závislosti tlaku a času vést k určení charakteristik Pmax a ΔP/Δt (např. pro statistické hodnocení): Legenda Y tlak X čas Obrázek 2 – Charakteristiky závislosti tlaku a času Požadavek: Veškeré charakteristiky musí být v rámci odpovídajících intervalů stanovených výrobcem ve specifikacích nebo v údajových listech. 6.2.6 Vzhled plamene nebo toku reagujících látek Cílem této zkoušky je pozorování vizuálního vzhledu plamene nebo toku reagujících látek vytvářených daným výrobkem. To je přijatelné pouze tehdy, pokud směr plamene nebo tok látek není chaotický a pokud doba trvání pyrotechnického efektu je dostatečná pro spolehlivé zaznamenání pomocí fotografického přístroje (prokáže se na základě zkušeností výrobce). 6.2.6.1 Zkušební zařízení Zkoušené výrobky se zažehují v temné místnosti nebo v temné komoře před mřížkou z bílých čar na černém a plochém povrchu, aby se kvantifikovalo šíření plamene v průběhu jejich funkce. Pro zaznamenání obrazu (obrazů) tohoto šíření ve volném prostoru v temné místnosti nebo v komoře se použije rychloběžná videokamera (viz 6.1.12) nebo fotografický přístroj (viz 6.1.13). 28 překlad prEN 16265 Legenda 1 kamera 2 zažehovací zařízení Obrázek 3 – Zaznamenání plamene nebo toku reagujících látek 6.2.6.2 Postup – Vybere se 10 zažehovačů, které se udržují ve stejných podmínkách okolního prostředí nebo ve specifikovaných podmínkách (teplota, relativní vlhkost ...). – V případě elektrických a optických zažehovačů se zkoušený zažehovač upevní k zapalovacímu zařízení (firing tool); následně se připojí zkoušený zažehovač ke spouštěcímu zařízení, když bylo ověřeno, že je toto zařízení v „bezpečné“ poloze. – V případě mechanických zažehovačů se zkoušený zažehovač upevní ke spouštěcímu zařízení, když bylo ověřeno, že je toto spouštěcí zařízení v „bezpečné“ poloze a je správně vyrovnáno se zkoušeným zažehovačem. – V případě komponentů pyrotechnického svazku se doporučený zažehovač připevní ke zkoušenému výrobku a postupuje se podle příslušných pokynů výrobce. – Spustí se videokamera v „záznamovém“ režimu nebo se nastaví fotografický přístroj v režimu „T“ (časový režim) a stiskem se otevře závěrka. – Spouštěcí zařízení se nastaví do „odjištěné“ polohy. – Spouštěcí zařízení se uvede do chodu. – Po uhasnutí plamene se zastaví videozáznam nebo se uzavře závěrka fotografického přístroje. Požadavek: Šíření plamene nebo tok hořících látek musí být v prostoru stanoveném výrobcem. 6.2.7 Přenos plamene Účelem této zkoušky je ověřit, zda zažehovače nebo komponenty pyrotechnického svazku, které jsou určeny k iniciaci specifického komponentu nebo specifického souboru komponentů, přenášejí zážeh v rámci přenosových dob stanovených příslušným výrobcem. 6.2.7.1 Zkušební zařízení Zkouška přenosu zážehu se provádí nástrojem, který je stanoven výrobcem. Elektricky spouštěné zažehovače se zažehují pomocí elektrického zdroje zážehu v souladu s 6.1.8, není-li výrobcem stanoveno jinak. Mechanické a optické zažehovače se zažehují spouštěcím zařízením, které je stanoveno výrobcem. Přenosová doba se stanovuje jako časový interval mezi vyšlehnutím plamene z donorové náplně a z hlavního efektu akceptorového komponentu. Pro zjištění vyšlehnutí plamene se použije optické čidlo (viz 6.1.10) nebo snímač tlaku (viz 6.1.11). Prostředky pro ověření správné funkce akceptorového komponentu musí být stanoveny výrobcem. Na dále uvedeném obrázku 4 je uveden princip takového měřicího řetězce. 29 překlad prEN 16265 POZNÁMKA Pro přímé stanovení přenosové doby se může přednostně používat časovací přístroj (viz 6.1.9.1). V některých aplikacích však nelze použití časovacího přístroje přizpůsobit a přenosová doba se musí měřit porovnáním jednotlivých záznamů vyšlehnutí plamene z donorové náplně a charakteristické doby hlavního efektu akceptorového komponentu (jak je stanoveno výrobcem). zkušební nástroj stanovený výrobcem donorová náplň prostředky pro ověřování správné funkce akceptorový komponent vhodné spouštěcí zařízení optické čidlo nebo tlakový snímač časovací přístroj Obrázek 4 – Měření přenosové doby 6.2.7.2 Postup – Vybere se 10 zažehovačů nebo komponentů pyrotechnických svazků jako donorových náplní. Rovněž se musí použít 10 specifických komponentů jako akceptorových náplní podle specifikací výrobce. – Zkoušená donorová náplň se upevní ke zkušebnímu nástroji, který je stanoven výrobcem, aby se vyloučily chaotické pohyby nebo chybné vyrovnání s ohledem na akceptorový komponent. – Zkoušená donorová náplň se připojí ke spouštěcímu zařízení, když bylo ověřeno, že je zařízení v „bezpečné“ poloze. – Aktivuje se optické čidlo nebo tlakový snímač. – Časovací přístroj se vynuluje. – Spouštěcí zařízení se nastaví do „odjištěné“ polohy. – Spouštěcí zařízení se uvede do chodu. – Z odečtu na displeji časovacího přístroje se zaznamená přenosová doba. Požadavek: Všechny charakteristiky musí být v rámci odpovídajících intervalů stanovených výrobcem ve specifikacích nebo v údajových listech. 6.2.8 Rychlost lineárního hoření nebo doba zpoždění Účelem této zkoušky je ověřit, zda pyrotechnické bleskovice a zápalnice a zpožďovací zápalnice provádějí iniciaci správně a zda prokazují nepřetržité a stabilní hoření, a měřit rychlost lineárního hoření nebo dobu zpoždění. 30 překlad prEN 16265 6.2.8.1 Pomalu hořící bleskovice a zápalnice Dále uvedená metoda zkoušení platí pro – pyrotechnické bleskovice a zápalnice, které hoří rychlostí menší než 0,1 m/s, – zpožďovací zápalnice s dobou zpoždění delší než 10 s. 6.2.8.1.1 Zkušební zařízení – Nosné zařízení, například ocelový žlábek ve tvaru „V“, o délce nejméně 1 m, umístěný ve vodorovné poloze. – Stopky (viz 6.1.9.2). – Vhodné prostředky pro zážeh zkoušeného výrobku: zápalky, zapalovač, elektrický zažehovač nebo jakékoli jiné zařízení za předpokladu, že iniciace bude spolehlivě řízena a že čas, kdy došlo k zážehu, je stanoven s dostatečnou přesností. Těmito prostředky zážehu jsou přednostně prostředky doporučené výrobcem. 6.2.8.1.2 Postup – Vybere se 10 kusů. V případě pyrotechnických bleskovic a zápalnice musí být délka těchto kusů (1 000 5) mm. – Zkušební kus se umístí vodorovně do nosného zařízení bez jakéhokoli omezení volnosti. – Zkušební kus se na jednom konci zapálí a stopkami se měří čas t, kdy plamen dospěje k druhému konci nebo se objeví u druhého konce. – Tento čas se zaznamená, nebo nehoří-li zkušební kus po celé jeho délce, zaznamená se výsledek jako „nevyhovující“. – Rychlost hoření je daná vztahem: v (m/s) = 1 / t, kde t je vyjádřen v sekundách. 6.2.8.2 Rychle hořící bleskovice a zápalnice Dále uvedená metoda zkoušení platí pro – pyrotechnické bleskovice a zápalnice, které hoří rychlostí větší než 0,1 m/s, – zpožďovací zápalnice s dobou zpoždění menší než 10 s. 6.2.8.2.1 Zkušební zařízení – Nosné zařízení, například ocelový žlábek ve tvaru „V“, o délce nejméně 1 metr, umístěný ve vodorovné poloze. – Temná skřínka vybavená optickým čidlem (viz 6.1.10), které se připevní, případně nepřipevní na jednom konci nosného zařízení. – Nízkoenergetický elektrický zažehovač s počinovou náplní nebo bez ní podle doporučení výrobce (vybere se zažehovač, který při své funkci vydává ostrou ránu). – Mikrofon (viz 6.1.14). – Časovací přístroj (viz 6.1.9.1). Na dále uvedeném obrázku 5 je znázorněn princip takového měřicího řetězce. Doba hoření je stanovena jako časový interval mezi detekcí ostrého hluku vydávaného zažehovačem při jeho funkci a vyšlehnutím plamene v temné skřínce. 31 překlad prEN 16265 temná skřínka zážehová skřínka pyrotechnická bleskovice nebo zápalnice nebo zpožďovací zápalnice zažehovač mikrofon zesilovač časovací přístroj optické čidlo zesilovač Obrázek 5 – Měření doby hoření 6.2.8.2.2 Postup – Pyrotechnické bleskovice a zápalnice: – vybere se 10 kusů o délce (1 000 5) mm; – zkušební kus se umístí vodorovně do nosného zařízení bez jakéhokoli omezení volnosti, jeden jeho konec se vloží do temné skřínky a vyrovná se s optickým čidlem; – elektrický zažehovač s počinovou náplní (je-li použita) se upevní k druhému konci pyrotechnické bleskovice nebo zápalnice a k nosnému zařízení. – Zpožďovací zápalnice: – vybere se 10 zpožďovačů; – zkoušený zpožďovač se upevní k temné skřínce, přičemž jeho výstup směřuje k optickému čidlu; – elektrický zažehovač s počinovou náplní (je-li použita) se upevní ke vstupu zpožďovací zápalnice. – Zažehovač se připojí k zážehové skřínce, když bylo ověřeno, že je zařízení v „bezpečné“ poloze. – Aktivuje se mikrofon a optické čidlo. – Časovací přístroj se vynuluje. – Zážehová skříňka se nastaví do „odjištěné“ polohy. – Zažehovač se zapálí. – Z odečtu na displeji časovacího přístroje se zaznamená doba hoření. – Rychlost hoření je daná vztahem: v (m/s) = 1 000 / t, kde t je vyjádřen v milisekundách. 32 překlad prEN 16265 6.2.9 Tepelné kondicionování 6.2.9.1 Zkušební zařízení Teplotní komora (viz 6.1.15) 6.2.9.2 Postup Zkušební vzorky se uloží na sítové přihrádky nebo na rošty tak, aby byly všechny plochy vystaveny předepsaným atmosférickým podmínkám po celou dobu zkoušky. Počet výrobků, které mají být podrobeny tepelnému kondicionování, je dán v tabulce 1 v 5.14.2. Vysoká teplota: Zdroje zážehu se před zkouškou uloží na 2 dny do teplotní komory při teplotě (75 ± 2,0) °C nebo při 1,25násobku maximální teploty použití ±2,0 °C a následně po dobu nejméně dvou dnů při pokojové teplotě (20 ± 5,0) °C. Požaduje-li zkoušení na působení vlhkosti, udržuje se v komoře 95% relativní vlhkost (RH). V opačném případě musí být RH v rozsahu 40 % až 60 %. Nízká teplota: Zdroje zážehu se před zkouškou uloží na 2 dny do teplotní komory při teplotě o 10 °C nižší, než je minimální teplota použití ±2,0 °C, a následně po dobu nejméně dvou dnů při pokojové teplotě (20 ± 5,0) °C. 6.2.10 6.2.10.1 Mechanické kondicionování Zkušební zařízení Zařízení pro zkoušku rázem (viz 6.1.17) Váha (viz 6.1.6) 6.2.10.2 Postup Počet výrobků, které se mají podrobit mechanickému kondicionování, je uveden v tabulce 1 v 5.14.2. Zabalené zkušební vzorky se umístí na plošinu mechanického zařízení pro zkoušku rázem. Zkušební vzorky se zakryjí a připevní se k plošině kolem jejích hran. Stroj se uvede do chodu na dobu 1 hodiny. Při uplynutí 1 h se chod stroje zastaví a zkušební vzorky se odeberou. Zkontroluje se, zda je v obalu uvolněný materiál. Jakákoli pyrotechnická slož se oddělí od uvolněného materiálu a na váze se zjistí hmotnost této pyrotechnické slože. Hmotnost uvolněné pyrotechnické slože se zaznamená. Přichází-li to v úvahu, zaznamená se, zda zkušební vzorky vykazují jakékoli viditelné poškození. 6.2.11 6.2.11.1 Mechanický náraz (zkouška pádem) Zkušební zařízení Zařízení pro zkoušku pádem (viz 6.1.17). 6.2.11.2 Postup Pro zkoušku pádem se vybere 6 výrobků. Tato zkouška se provádí, dokud se nedosáhne jeden z dále popsaných „kladných výsledků“. V takovém případě zkouška se zbývajícími výrobky nepokračuje. V případě „záporných výsledků“ zkouška pokračuje, dokud nejsou vyzkoušeny všechny výrobky nebo není zjištěn „kladný výsledek“. Není-li zjištěn žádný „kladný výsledek“, mohou být výrobky po zkoušce použity pro další funkční zkoušky, jak je uvedeno v 5.6. Výrobek se upevní ke vhodnému spouštěcímu mechanizmu (viz přílohu C pro podrobné údaje) a umístí se ve výšce nad zkušebním povrchem v souladu s +5.6. Výrobek se pro první zkoušku umístí tak, aby mohl spadnout „nosem vzhůru“ podél hlavní geometrické osy souměrnosti. Při druhé zkoušce se nový výrobek umístí „nosem dolů“ podél stejné hlavní osy. Při třetí zkoušce se nový výrobek umístí v kolmém směru. Stejné pořadí se provádí u dalších tří zkušebních vzorků. K ochraně zkušebního technika před neúmyslným zážehem pyrotechnického výrobku (typ a druh ochranné zařízení vhodný pro daný druh efektu) se používají osobní ochranné prostředky a dálková ovládání. 33 překlad prEN 16265 Po spuštění spouštěcího mechanizmu a po dodržení bezpečné doby se zaznamenávají dále uvedená pozorování jako „kladné výsledky“: – funkce výrobku (včetně částečné funkce); – ztráta/uvolnění pyrotechnického materiálu z výrobku; – viditelná poškození, např. deformace, praskliny nebo trhliny. Velmi malé deformací, které nemění tvar výrobku ani neodhalují vnitřní část výrobku, nebo žádná změna výrobku se rovněž zaznamenají, avšak jako „záporný výsledek“. 6.2.12 Odolnost vodičů proti otěru Lze použít jednu ze dvou dále uvedených metod zkoušení. 6.2.12.1 6.2.12.1.1 První metoda zkoušení Zkušební zařízení Zařízení pro zkoušku odolnosti proti otěru (viz obrázky 5 a 6) sestává ze zařízení určeného k opotřebení povrchu izolace paralelního s osou vodiče, na délce odpovídající alespoň dráze pohybu 10 mm, při četnosti (55 ± 5) cyklů za minutu. Zkušební zařízení musí být vybaveno čítačem a automatickým zastavením chodu ovládaným detektorem proudového úniku mezi odíracím břitem a vodičem. Držák jehly se vystaví zatížení mezi 350 g až 1 000 g podle dále uvedené tabulky 4. Tabulka 4 – Průřez a zatížení zkušebního zařízení Plocha průřezu vodiče 2 mm Zatížení vg S 0,35 400 0,35 < S 1,4 700 S > 1,4 1 000 Průměr jehly musí být (0,45 ± 0,01) mm. Jehla se musí měnit přinejmenším po každých 3 000 cyklech. Legenda 1 2 3 4 5 mechanizmus protizávaží elektrická izolace závaží dráha pohybu (10 ± 1) mm 6 7 8 9 držák jehly kabelová svorka zkoušený kabel kovadlinka (nízká tepelná kapacita) Obrázek 6 – Odolnost vodičů proti otěru 34 překlad prEN 16265 Obrázek 7 – Popis jehly (průměr (0,45 ± 0,01) mm) 6.2.12.1.2 Postup – Tato zkouška se provádí při teplotě okolního prostředí (23 ± 5) °C. – Vybere se pět vzorků vodiče o délce nejméně 750 mm. – Vodič se upevní pomocí kabelové svorky k opěře. – Každý vzorek se podrobí šesti zkouškám a mezi každou zkouškou se posune o 100 mm a otočí se v úhlu 90° vždy ve stejném směru. – Jeden cyklus je vymezen pohybem jehly vzad a vpřed. – Odolnost proti otěru vrypem je definována jako počet úplných cyklů potřebných pro proniknutí jehly přes izolaci a pro zastavení chodu zařízení v souladu se zatížením působícím na jehlu. 6.2.12.2 6.2.12.2.1 Druhá zkušební metoda Zkušební zařízení – Zkušební zařízení pro zkoušku odolnosti proti otěru, jak je znázorněno na obrázku 8, sestává z dále uvedených hlavních částí: – ocelový nebo mosazný rotor, jak je znázorněno na obrázku 9, s obvodem (453 ± 2) mm, ke kterému jsou přilepeny nebo pomocí oboustranné samolepicí pásky přichyceny tři brusné pásky (jak je dále uvedeno); tyto brusné pásky může být zapotřebí předem opatrně ohnout vhodným nástrojem tak, aby se patřičně přizpůsobily povrchu rotoru; musí se zajistit elektrický kontakt mezi těmito brusnými pásky a rotorem, např. v drážkách na rotoru, kam se vloží konce brusných pásků (viz obrázek 9); rotor se musí otáčet rychlostí (9,96 ± 0,18) ot/min, čímž se dosáhne průměrná obvodová rychlost (0,075 ± 0,001) m/s; – tři brusné pásky, každý o rozměrech přibližně 10 mm 145 mm, jsou vyrobeny z brusné oceli, jak je specifikováno v příloze F; – břemeno (zatížení), kterým se působí na zkušební vzorek přes kloubové rameno (viz dále v textu); – kloubové rameno vyrobené z oceli nebo z mosazi, jak je znázorněno na obrázku 9; ve výchozí poloze musí působit na zkušební vzorek zatížením (8,35 ± 0,05) N; – kladka o průměru (70 ± 1) mm pro aplikování zatížení v tahu (8,1 ± 0,5) N na zkušební vzorek při použití tyče a závaží; – motor schopný udržet konstantní otáčky při jakémkoli zatížení rotoru; lze použít stejnosměrný motor s výstupním výkonem nejméně 500 W a s nezávislou regulací otáček. Motor musí dosáhnout stanovené otáčky 0,6 s po spuštění. 35 překlad prEN 16265 Rozměry v milimetrech Legenda 1 otočný čep 6 tyč 2 kloubové rameno 7 závaží 3 vodiče 8 šroub upínacího třmenu pro upevnění zkušebního vzorku 4 závaží 9 svorka pro upevnění zkušebního vzorku 5 kladka 10 rotor Obrázek 8 – Zkušební zařízení pro zkoušku otěru Rozměry v milimetrech Legenda 1 drážka pro vložení konce brusného pásku 2 brusný pásek Obrázek 9 – Rotor 36 překlad prEN 16265 Rozměry v milimetrech Obrázek 10 – Kloubové rameno – Digitální časovací přístroj s reléovým výstupem, – kterým lze nastavit na předem určený čas v rozsahu od (0 do 10 0,1) s, – který lze spustit, když je kloubové rameno nadzvednuto zkušebním vzorkem, – který automaticky zastaví chod rotoru, když uplyne předem určený čas (požaduje se pouze pro zkoušení bleskovic), – který automaticky zastaví chod rotoru, když vznikne elektrický kontakt mezi vodičem a brusným páskem nebo rotorem (požaduje se pouze pro zkoušení vodičů). 6.2.12.2.2 Postup – Vybere se pět zažehovačů s vhodnou délkou vodičů. – Každý zkušební vzorek se připojí k upínacím bodům, jak je znázorněno na obrázku 8, např. vhodným upevněním svorkou, aby se zabránilo poškození zkušebního vzorku v upínacích bodech. – Rotor se umístí tak, jak je znázorněno na obrázku 8, který znázorňuje výchozí polohu. – Kloubové rameno se zdvihne do výšky (72 2) mm nad středem rotoru a v této poloze se zajistí přídržným kolíkem nebo podobným mechanizmem. – Zatížení v tahu se nastaví na 8,1 N. – Na kloubové rameno se působí zatížením (4,00 0,02) N (vyjma nastaveného zatížení samotného kloubového ramena). – Provede se zkouška při výrobcem stanovené horní teplotní mezi s tolerancí 2 °C. – Motor se uvede do chodu. – Časovací mechanizmus se musí spustit automaticky v okamžiku, kdy zkušební vzorek zdvihne kloubové rameno. – Přídržný kolík se vyjme. – Chod rotoru se musí zastavit automaticky činností časovacího mechanizmu po uplynutí (5,00 0,05) s. – Zaznamená se, zda došlo k průrazu izolace (zjistí se podle elektrického kontaktu mezi vodičem a brusným páskem nebo rotorem). 37 překlad prEN 16265 POZNÁMKA Po každé zkoušce se má brusný pásek vyčistit, například kartáčem s plastovými štětinami. Brusný pásek se může používat pro několik zkoušek, ale má se měnit ve vhodných intervalech podle praktických zkušeností s opotřebením tohoto pásku. Opotřebení pásku se může v průběhu zkušebního postupu sledovat pravidelným zkoušením nové sady deseti elektrických drátů, u nichž je známo, že jejich střední doba do poruchy při použití nového brusného pásku je přibližně 5 s. Následně se má zajistit, aby střední doba do poruchy u každé následné sady drátů nepřekročila více než o 5 % střední dobu do poruchy u původní sady drátů (použité s novým brusným páskem). 6.2.13 Odolnost vodičů nebo vláken proti tahu Cílem této zkoušky je ověřit, zda síly působící v tahu na vodiče elektrických zažehovačů a na přívodní vlákna optických zažehovačů nezpůsobí vytažení vnitřních komponentů zažehovačů a tím předčasnou iniciaci zažehovače. 6.2.13.1 Zkušební zařízení Zkušební zařízení sestává z dále uvedených součástí, jak je znázorněno na obrázku 11. – Upínací bod pro zažehovač. Musí se stanovit případ od případu podle vnějšího tvaru zažehovače nebo jeho upevňovacích částí (jsou-li použity). – Závaží, která se připojí k vodičům nebo vláknům, vhodná pro aplikování sil 40 N nebo 100 N. – Pohyblivá nosná deska. Legenda 1 upínací bod 2 zažehovač 3 vodiče / vlákno Upínací šroub pro připevnění zkušebního kusu 4 závaží Upínací šroub pro připevnění zkušebního kusu 5 pohyblivá nosná deska 38 překlad prEN 16265 Obrázek 11 – Zkušební zařízení pro zkoušku tahem 6.2.13.2 Postup Tyto zkoušky se provádějí při nejvyšší provozní teplotě stanovené výrobcem. Vybere se 20 zažehovačů, jejichž rozměry, materiál pouzdra, upevňovací části (jsou-li použity), vodiče nebo vlákna, konstrukční provedení a iniciační slož jsou stejné, ale počinová nebo zpožďovací náplň (jsou-li použity), umístěné za iniciační složí, se mohou lišit. 6.2.13.2.1 Zkouška náhlého spuštění Zkouší se 10 zažehovačů. – Zažehovač se upevní k upínacímu bodu a vodiče nebo vlákna se připojí k závažím o celkové hmotnosti odpovídající síle (40 0,1) N. – Závaží se nechá v klidové poloze na nosné desce tak, aby působil lehký tah přibližně 5 N a vzdálenost mezi zažehovačem a místem připojení k závažím byla (500 50) mm. – Závaží se spustí ve svislém směru tak, aby ihned zapůsobilo plné zatížení, které se udržuje po dobu (120 5) s. – Zaznamená se, zda v průběhu zkoušky došlo nebo nedošlo k iniciaci zažehovače, nebo zda došlo k přetržení a/nebo k vytažení vodičů nebo vláken. – Zažehovač se zažehne podle 6.2.4 a zaznamená se doba iniciace. 6.2.13.2.2 Zkouška pomalého spouštění Zkouší se 10 zažehovačů. – Zažehovač se upevní k upínacímu bodu a vodiče nebo vlákna se připojí k závažím o celkové hmotnosti odpovídající síle (100 0,1) N. – Závaží se nechá v klidové poloze na nosné desce tak, aby působil lehký tah přibližně 5 N a vzdálenost mezi zažehovačem a místem připojení k závažím byla (500 50) mm. – Závaží se spouští pomalu ve svislém směru, dokud nezapůsobí plné zatížení, které se udržuje po dobu 10 s. – Zaznamená se, zda v průběhu zkoušky došlo nebo nedošlo k iniciaci zažehovače, nebo zda došlo k přetržení a/nebo k vytažení vodičů nebo vláken. – Pokud jsou vodiče nebo vlákna v neporušeném stavu a nedošlo k žádnému viditelnému vytažení, zažehovač se zažehne podle 6.2.4 a zaznamená se doba iniciace. 6.2.14 Zkouška stlačením Cílem této zkoušky je zkontrolovat necitlivost a odolnosti zažehovačů P1, pyrotechnických bleskovic a zápalnic proti poškozením, která by mohla vzniknout v důsledku neúmyslného vystavení zátěžím, např. osoba na ně šlápne. 6.2.14.1 Zkušební zařízení Příklad je znázorněn na obrázku 12. Rozměry drticího zařízení a ocelové desky musí být stanoveny s ohledem na velikost zkoušeného výrobku. Vodicí mechanizmus musí zajistit svislý pohyb drticího zařízení. Závaží musí být stanoveno podle rozměrů kloubového ramena a vzdálenosti mezi dvěma otočnými čepy musí být taková, aby na zkoušený výrobek působila svislá síla (XXX XX) N. Musí se použít vhodné zařízení, např. pohyblivá nosná deska, aby svislá síla působila bezpečně na zkoušený výrobek. Vzdálenost mezi spodní čelní stranou drticího zařízení a jeho otočným čepem musí být jednoduše a snadno nastavitelná tak, aby bylo možné bez poškození výrobku zmenšit mezeru mezi touto spodní čelní stranou a zkoušeným výrobkem na minimum. Může se použít pojistný kolík, aby se vyloučilo náhodné působení síly na daný výrobek v přítomnosti zkušebního technika. 39 překlad prEN 16265 Legenda 1 otočný čep 6 zkoušený výrobek 2 kloubové rameno 7 ocelová deska 3 pojistný kolík 8 závaží 4 vodicí mechanizmus 9 pohyblivá nosná deska 5 ocelové drticí zařízení Obrázek 12 – Zkušební zařízení pro zkoušku stlačením 6.2.14.2 Postup – Vybere se 10 výrobků. – Zkoušený výrobek se umístí na určené místo na ocelové desce. – Mezera mezi drticím zařízením a daným výrobkem se zvolna nastaví na minimum. – Závaží se umístí na misku vah, které je v klidové poloze na nosné desce. – Z bezpečné vzdálenosti se vyjme pojistný kolík. – Závaží se spouští pomalu ve svislém směru až do okamžiku působení plného zatížení, které se udržuje po dobu 10 s. – Zaznamená se, zda v průběhu zkoušky došlo nebo nedošlo k iniciaci výrobku nebo zda výrobek po zkoušce vykazuje viditelná poškození. – Výrobek se zažehne podle 6.2.4 (zažehovače) nebo podle 6.2.8 (pyrotechnické bleskovice a zápalnice) a zaznamená se doba iniciace/hoření. 6.2.15 6.2.15.1 Odolnost bleskovic a zápalnic proti tahu Zkušební zařízení Příklad je znázorněn na obrázku 13. Musí být zajištěny vhodné prostředky pro upevnění zkušebního vzorku na jednom konci a pro jeho upnutí k lanu nesoucímu závaží na druhém konci. Musí být zajištěno blokovací zařízení pro upnutí mezi zkušebním vzorkem a lanem nebo na samotné lano tak, aby bylo možné udržet zkušební kus utažený bez působení hlavní síly. Stejný výsledek se může získat pomocí pohyblivé desky, na které jsou závaží před zkouškou v klidové poloze. Rovněž se může použít podobné zkušební zařízení, které je doporučeno pro zkoušení odolnosti vodičů nebo vláken zažehovačů v tahu (viz 6.2.13.1 – obrázek 11). 40 překlad prEN 16265 Legenda 1 zkušební kus 5 pohyblivý upínací bod 2 lano 6 blokovací zařízení 3 vodicí kladka 7 závaží 4 pevný upínací bod Obrázek 13 – Zkušební zařízení pro zkoušku tahem Požaduje se sada závaží pro aplikaci tahové síly podle údajů výrobce uvedených v dokumentaci pro spotřebitele, nebo (400 5) N, není-li žádná hodnota stanovena. 6.2.15.2 Postup Zkouší se pět zkušebních kusů. – Zkušební kus se upevní ve zkušebním zařízení a udržuje se v mírném tahu dostatečném pro udržení zkušebního kusu v rovném stavu. – Působí se tahem, a to okamžitým uvolněním blokovacího zařízení (zrychlený tah). – Jestliže zkušební kus nepraskne (neroztrhne se), udržuje se zatížení po dobu 30 minut. – Následně se zkušební kus zažehne podle 6.2.7 nebo 6.2.8 a zaznamená se doba hoření. 6.2.16 6.2.16.1 Sériové zažehnutí elektrických zažehovačů Zkušební zařízení – Regulovaný zdroj proudu (viz 6.1.8) – Časovací přístroj (viz 6.1.9.1) 6.2.16.2 Postup – Doba přerušení proudu: – vybere se 30 zažehovačů; – nastaví se amplituda proudu, doba trvání impulzu pro sériový zážehový proud Is a doba trvání impulzu ts, které jsou stanoveny výrobcem pro sériové zážehy; – zažehovač se připojí ke zdroji proudu a aplikujte se proud Is po dobu ts; – zaznamená se doba přerušení proudu tb; 41 překlad prEN 16265 Legenda Y napětí (V) Z čas /ms) Obrázek 14 – Měření doby přerušení proudu – u každého ze zbývajících zažehovačů se opakují dva výše uvedené kroky; – stanoví se minimální hodnota doby přerušení proudu tb,min a v případě mžikových zažehovačů se vypočítá střední hodnota (tb) a směrodatná odchylka (tb). – Zkouška sériového zážehu: – vybere se 5 sad po N kusech zažehovačů, kde N je maximální počet schválený výrobcem; – nastaví se amplituda proudu pro sériový zážehový proud Is, který je stanoven výrobcem pro sériové zažehování, a zvolí se doba trvání impulzu tF podle vztahu: tF = min [tb.min , (tb) – 3 (tb)] pro mžikové zažehovače a tF = 0,8 tb.min pro zpožďovací zažehovače – N kusů zažehovačů se zapojí v sérii ke zdroji proudu Is a aplikuje se proud po dobu tF; – zaznamená se počet zažehovačů, které při inicializaci selhaly; – u každého ze čtyř zbývajících sad po N kusech zažehovačů se opakují tři předchozí kroky. 6.2.17 6.2.17.1 Elektrický odpor elektrických zažehovačů Zkušební zařízení – Ohmmetr (viz 6.1.18) 6.2.17.2 Postup – Vybere se 25 elektrických zažehovačů, které mají stejný návrh a stejné konstrukční provedení hlavičky zápalnice a vodičů nebo konektoru; vodiče musí mít stejnou délku (0,05 m). – Bezprostředně před zkoušením se zažehovače kondicionují po dobu 2 h při teplotě (20 2) °C a zkouška se provede při teplotě (20 2) °C. – Zažehovač se umístí do bezpečnostní komory/safety box/ a ohmmetrem se změří elektrický odpor na holém konci vodičů nebo na konektoru, který odpovídá konektoru zažehovače. – U každého zkoušeného zažehovače se zaznamená hodnota elektrického odporu v ohmech (). – Z výsledků se vypočítá průměrná hodnota a směrodatná odchylka ; hodnoty 3 se porovnají s rozsahem kolísání odporu, který je stanoven výrobcem. 42 překlad prEN 16265 6.2.18 Izolační odpor elektrických zažehovačů Tato zkouška se provádí u elektrických zažehovačů s kovovým pouzdrem. 6.2.18.1 Zkušební zařízení – Megaohmmetr (viz 6.1.18) 6.2.18.2 Postup Zažehovače s jednoduchým můstkem: – vybere se 25 elektrických zažehovačů, které mají stejný návrh a stejné konstrukční provedení hlavičky zápalnice a vodičů nebo konektoru; vodiče musí mít stejnou délku (0,05 m); – konce dvou vodičů (jsou-li použity) se skroutí; – bezprostředně před zkoušením se zažehovače kondicionují po dobu 2 h při teplotě (20 2) °C; zkouška se provádí při teplotě (20 2) °C; – zažehovač se umístí do bezpečnostní komory a megaohmmetrem se změří izolační odpor „kolík-pouzdro“ mezi skroucenými konci vodičů nebo jedním ze dvou kolíků konektoru zažehovače a kovovým pouzdrem zažehovače; – u každého zkoušeného zažehovače se zaznamená izolační odpor v megaohmech (M); – z výsledků se vypočítá průměrná hodnota a směrodatná odchylka ; hodnoty – 3 se porovnají s minimální hodnotou izolačního odporu „kolík-pouzdro“, která je stanovena výrobcem. Zažehovače s dvojitým můstkem: – vybere se 25 elektrických zažehovačů, které mají stejný návrh a stejné konstrukční provedení hlavičky zápalnice a vodičů nebo konektoru; vodiče musí mít stejnou délku (0,05 m); – konce každého páru vodičů, odpovídajících každému můstku (je-li použit), se skroutí; – bezprostředně před zkouškou se zažehovače kondicionují po dobu 2 h při teplotě (20 2) °C; zkouška se provádí při teplotě (20 2) C; – zažehovač se umístí do bezpečnostní komory a u každého můstku se megaohmmetrem změří izolační odpor „kolík-pouzdro“, a to mezi – skroucenými konci příslušných vodičů a pouzdrem zažehovače, – jedním z příslušných kolíků konektoru zažehovače a kovovým pouzdrem zažehovače; – megaohmmetrem se změří izolační odpor „kolík-kolík“ mezi skroucenými konci dvou můstků; – u každého zkoušeného zažehovače se zaznamenají izolační odpory v megaohmech (M); – z výsledků se pro každý izolační odpor vypočítá průměrná hodnota a směrodatná odchylka ; hodnoty – 3 se porovnají s minimálními hodnotami izolačních odporů, které jsou stanoveny výrobcem. 6.2.19 Elektrostatický výboj (ESD) Cílem této zkoušky je stanovit, zda jsou elektrické zažehovače odolné ESD bez iniciace. Tento požadavek neplatí pro magneticky vázané zažehovače. 6.2.19.1 Termíny a definice „můstek“: znamená vnitřní komponenty elektrického zažehovače, které pomocí odporového můstku ohřívaného Jouleovým teplem (jevem) převádějí elektrickou energii na první pyrotechnický výstup konfigurace „kolík-pouzdro“: znamená konfiguraci, ve které vzniká ESD mezi dvěma nakrátko spojenými konci vodiči a pouzdrem zažehovače nebo mezi kolíky a pouzdrem konektoru zažehovače konfigurace „kolík-kolík“: znamená konfiguraci, ve které vzniká ESD přes můstek zažehovače V případě roznětek se samotným středovým kolíkem a s pouzdrem, které působí jako druhý kolík, se bere v úvahu pouze konfigurace „kolík-kolík“. V případě elektrických zažehovačů, kde je citlivý prvek chráněn pouze nátěrem, odpovídá konfigurace „kolíkpouzdro“ působení ESD mezi dvěma nakrátko spojenými vodiči a vodivou elektrodou přes nátěr. 43 překlad prEN 16265 6.2.19.2 Zkušební zařízení – Generátor ESD (viz 6.1.19) – Zařízení pro zaznamenání proudu ESD a pro výpočet impulzu ESD do zažehovače. 6.2.19.3 Postup Příprava zkoušky: – vybere se 2 12 elektrických zažehovačů, které mají stejný návrh a stejné konstrukční provedení hlavičky zápalnice a vodičů nebo konektoru; vodiče musí mít stejnou délku (0,05 m); POZNÁMKA 1 Ochranné prvky přidané k můstku pro zvýšení odolnosti proti mechanickému, elektrostatickému nebo elektromagnetickému namáhání, např. plastová manžeta na hlavičce zápalnice, se považují za součást hlavičky zápalnice. POZNÁMKA 2 V případě roznětek se samotným středovým kolíkem se vybere pouze 12 výrobků. – generátor ESD se nastaví podle přílohy E; následně se zajistí, aby byly vodiče a všechna měřicí zařízení ve stejné poloze, v jaké byly při nastavení generátoru ESD; – impuls ESD, kterým se má působit na zažehovač, musí být v souladu s dále uvedenou tabulkou: Tabulka 5 – Minimální impulz ESD 0,15< INF < 0,25 0,25 INF < 0,45 Minimální impulz ESD pro konfiguraci „kolík-kolík“ (mJ/) (0,2 má se kontrolovat) 0,3 6 60 300 Minimální impulz ESD pro konfiguraci „kolík-pouzdro“ (mJ/) 0,6 0,6 12 120 600 Bezpečný (no-fire) proud (A) a) a) 0,45 INF < 1,20 1,20 INF < 4,00 4,00 INF Hodnota stanovená výrobcem. – Provede se zkouška při teplotě okolního prostředí a při relativní vlhkosti nepřevyšující 60 %. – Zajistí se, aby vodiče a kabely (jsou-li použity) byly ve vzdálenosti nejméně 100 mm od úrovně terénu a od jakýchkoli vodivých předmětů, které by mohly vytvářet dráhy plazivého proudu (svody) k zemi. – Vodiče (jsou-li použity) musí být navinuty tak, jak to provedl výrobce. Aplikace ESD: POZNÁMKA Při každé aplikaci ESD se sleduje jeho impulz. Jestliže se liší od specifikované hodnoty, znovu se před dalším pokračováním zkoušky nastaví podle popisu v příloze D. – Konfigurace „kolík-kolík“: 12 zažehovačů – Elektrostatický výboj (ESD) se aplikuje mezi dvěma samostatnými konci vodičů nebo mezi dvěma kolíky (nebo mezi kolíkem a pouzdrem). – Pozoruje se, zda dochází k iniciaci zažehovače. – Tato činnost se pětkrát za sebou opakuje u každého zažehovače, přičemž se mezi jednotlivými impulzy vyčká nejméně 10 s. – Konfigurace „kolík-pouzdro“: 12 zažehovačů – Konce dvou vodičů (jsou-li použity) se skroutí. – Elektrostatický výboj (ESD) se aplikuje mezi skroucenými konci vodičů nebo mezi jedním ze dvou kolíků a pouzdrem zažehovače (tato zkouška není aplikovatelná v případě roznětek se samotným středovým kolíkem). – Pozoruje se, zda dochází k iniciaci zažehovače. – Tato činnost se pětkrát za sebou opakuje u každého zažehovače, přičemž se mezi jednotlivými impulzy vyčká nejméně 10 s. POZNÁMKA 1 V případě roznětek se samotným středovým kolíkem a kovovým pouzdrem, které působí jako druhý kolík, není žádný rozdíl mezi konfigurací „kolík-kolík“ a „kolík-pouzdro“. Impulz ESD, který se aplikuje na zažehovač, musí mít hodnotu požadovanou pro konfiguraci „kolík-kolík“ podle výše uvedené tabulky. 44 překlad prEN 16265 POZNÁMKA 2 V případě zažehovačů s dvojitým můstkem se provádí druhá zkouška „kolík-kolík“ mezi dvěma skroucenými konci každého páru vodičů, což odpovídá každému můstku, nebo mezi jedním kolíkem prvního můstku a jedním kolíkem druhého můstku. Impulz ESD, kterým se působí na zažehovač, musí mít hodnotu požadovanou pro konfiguraci „kolíkpouzdro“ podle výše uvedené tabulky. 6.2.20 Citlivost pyrotechnické slože Tato zkouška se provádí u elektrických zažehovačů, které mají holé pyrotechnické látky a jejich obsah je menší než 10 mg. 6.2.20.1 6.2.20.1.1 Elektrostatický výboj Zkušební zařízení Zkušební okruh ESD je znázorněn na dále uvedeném obrázku 15. spínač s kulovým kontaktem odpor 220 odpor 5 000 napájecí zdroj 0 až 25 000 V voltmetr kondenzátor zažehovač Obrázek 15 – Zkušební okruh pro elektrostatický výboj (ESD) 6.2.20.1.2 Postup Požaduje se 10 zažehovačů. Po stabilizaci při pokojové teplotě se provede výboj při napětí 25 000 V z kondenzátoru 330 pF nebo výboj při napětí 20 000 V z kondenzátoru 500 pF přes odpor 5 000 , v konfiguraci „kolík-pouzdro“ (vodivá elektroda v kontaktu s holou pyrotechnickou složí). 6.2.20.2 6.2.20.2.1 Náraz Zkušební zařízení Všeobecné konstrukční řešení zkušebního zařízení /v orig. používají „machine“, stroj?/ pro zkoušku rázem je znázorněno na obrázku 16. 45 překlad prEN 16265 Legenda 1 spouštěcí zařízení 2 závaží M, které se nechá spadnout 3 zažehovač 4 kovadlinka 5 masivní základna Obrázek 16 – Zařízení pro zkoušku rázem 6.2.20.2.2 Postup Požaduje se maximálně 30 zažehovačů. Po stabilizaci při pokojové teplotě – se první zažehovač umístí na kovadlinku zkušebního zařízení, potom se umístí závaží M ve vzdálenosti h nad horním povrchem zažehovače tak, aby se součin M * g * h (kde g = 9,81) rovnal 8 J, – závaží se uvolní a výsledek se zaznamená, – pokud je výsledek kladný, zkouška se ukončí, – pokud je výsledek záporný (= žádná iniciace zažehovače), umístí se na kovadlinku druhý zažehovač, potom se umístí závaží M ve vzdálenosti h nad horním povrchem zažehovače tak, aby se součin M * g * h rovnal 15 J, – závaží se uvolní a výsledek se zaznamená, – pokud je výsledek kladný, zkouška pokračuje obdobným postupem podle metody Brucetona (viz přílohu A) s 25 zbývajícími zažehovači v krocích po 1 J; zkouška se ukončí, jakmile ... ?? chyba originál – pokud je výsledek záporný, zkoušky se provádějí při 15 J, až do kladného výsledku, s maximálně čtyřmi dalšími zažehovači, a jestliže se nedosáhne kladný výsledek, zkouška se ukončí, 46 překlad prEN 16265 – pokud je výsledek kladný, zkouška pokračuje obdobným postupem podle metody Brucetona (viz přílohu A) s 25 zbývajícími zažehovači v krocích po 1 J; zkouška se ukončí, jakmile je kladný výsledek při 8 J. 6.2.20.3 6.2.20.3.1 Tření Zkušební zařízení Obecný princip použitý u zařízení pro zkoušku třením je znázorněn na obrázku 17. – Vzorek pyrotechnické slože se umístí na porcelánovou desku, která se může pohybovat lineárně ve směru tam a zpět. – Porcelánový kolík působí na vzorek pyrotechnické slože silou F. Legenda 1 aplikovaná síla F 2 porcelánový kolík 3 pyrotechnická slož 4 porcelánový kolík ?? deska 5 pohyb desky Obrázek 17 – Zařízení pro zkoušku třením 6.2.20.3.2 Postup 3 Požaduje se maximálně 30 vzorků pyrotechnické slože (objem téměř 10 mm ). Každý vzorek se rozprostře ve tvaru tenkého pásku o délce 15 mm a šířce 3 mm na porcelánovou desku (výsledkem je tloušťka (0,40 ± 0,05) mm). Po stabilizaci při pokojové teplotě – se první vzorek umístí na porcelánovou desku, použije se porcelánový kolík působící sílou 80 N (nebo nejbližší hodnotou, kterou lze dosáhnout pomocí zkušebního zařízení); spustí se pohyb desky a výsledek se zaznamená; – pokud je výsledek záporný (= žádná iniciace zažehovače), provede se stejná zkouška na druhém vzorku sílou 160 N (nebo nejbližší hodnotou, kterou lze dosáhnout pomocí zkušebního zařízení); – spustí se pohyb desky a výsledek se zaznamená; 47 překlad prEN 16265 – pokud je výsledek kladný, zkoušky pokračují podobným postupem podle metody Brucetona (viz přílohu A) na zbývajících 25 vzorcích v krocích po 16 N (nebo s nejbližší hodnotou, kterou lze dosáhnout pomocí zkušebního zařízení); zkouška se ukončí, jakmile je kladný výsledek při 80 N; – pokud je výsledek záporný, provádějí se zkoušky při 160 N (nebo při nejbližší hodnotě, kterou lze dosáhnout pomocí zkušebního zařízení), až se dosáhne kladného výsledku s maximálně čtyřmi dalšími vzorky, a následně, není-li zjištěn žádný kladný výsledek, se zkouška ukončí; – pokud se zjistí kladný výsledek, zkoušky pokračují podobným postupem podle metody Brucetona (viz přílohu A) na zbývajících 25 vzorcích v krocích po 16 N (nebo s nejbližší hodnotou, kterou lze dosáhnout pomocí zkušebního zařízení); zkouška se ukončí, jakmile je kladný výsledek při 80 N. 7 Požadavky na označování štítkem a na dokumentaci pro konečného spotřebitele 7.1 Všeobecně Zdroje zážehu musí být označeny příslušnými údaji a dodány spolu s dokumentací pro konečného spotřebitele, jak je stanoveno v 7.2 a 7.3. Předepsané údaje pro označování štítkem musí být uváděny viditelně, čitelně a nesmazatelně, a to v jazyce (jazycích) země, v níž se zdroje zážehu nabízejí k prodeji a pro konečného spotřebitele. V každé jazykové verzi musí být minimální předepsané informace uváděny jako celek a nesmějí být přerušeny jiným textem. Doplňující text uváděný v jiném jazyce nesmí být v rozporu s výše uvedenými předepsanými údaji. Obvykle jsou zdroje zážehu malé – dokonce velmi malé – výrobky a tudíž neposkytují dostatek místa pro uvedení všech předepsaných informací, a to ani zmenšeným typem písma. Způsob, jakým musí být označeny, je uveden v 7.2.8. Ve většině případů jsou zdroje zážehu určeny pro vložení do jiných pyrotechnických výrobků. Jejich začlenění může být technicky problematické, dokonce nemožné, a to z důvodu štítku. Z toho vyplývá, že se musí použít jedno z dále uvedených řešení: – Zdroje zážehu P2: štítek musí být před začleněním snadno odstranitelný, aniž by zbyly nějaké stopy po lepidle. – Zdroje zážehu P1 a P2: požadované informace musí být vytištěny přímo na vnějším povrchu pouzdra výrobku, např. nesmazatelným inkoustem a inkoustovou tiskárnou (nebo obdobně), nebo je-li to vhodné, rycími metodami. Některé zdroje zážehu, např. stopina, nemají vnější povrch, který by byl uzpůsoben jakémukoli označení štítkem. V takových případech se štítek umístí na nejbližším obalovém prvku, např. na cívce (je-li použita), nebo na prvotním balení. 7.2 7.2.1 Požadavky na označování štítkem Název a typ Štítky, které se umísťují přímo na zdroj zážehu nebo na nejmenší kus balení, jestliže výrobek neposkytuje dostatek prostoru pro splnění požadavků na označování štítkem, musí obsahovat dále uvedené informace: – „základní typ“ nebo „dílčí typ“, ke kterým daný výrobek patří (viz 4.1 a 4.2); – název, který byl dán výrobcem nebo dovozcem s cílem zajistit, aby spotřebitel mohl jednoznačně rozlišit jeden výrobek od druhého; musí mít nějaký technický význam a musí být stejný, jako je název výrobku předloženého k přezkoušení typu (a k příslušnému „konkrétnímu výrobku“). Jestliže se kromě toho použije i obchodní název výrobku, musí být jasně označen slovy „obchodní název“, aby se odlišil od technického popisu. 7.2.2 Označení shody CEN a registrační číslo Označení shody CE musí být uvedeno na štítku. Za označením shody CE následuje identifikační číslo notifikovaného orgánu (oznámeného subjektu) odpovědného za monitorování stávajícího systému kvality nebo za kontrolu shody s typem. 7.2.3 Kategorie a registrační číslo Kategorie musí být vyznačena velkým písmem, např. „KATEGORIE YY“ nebo „CAT YY“ nebo „YY“, kde YY označuje kategorii výrobku ve zkrácené formě (P1 nebo P2). 48 překlad prEN 16265 Registrační číslo pro vysledování výrobků musí být označeno v souladu s dále uvedeným příkladem: XXXX – YY – ZZZZ ... kde XXXX znamená registrační číslo notifikovaného orgánu (oznámeného subjektu), který vydává certifikát, YY znamená kategorii výrobku ve zkrácené formě (P1 nebo P2) a kde ZZZZ... je pořadové číslo používané notifikovaným orgánem vydávajícím certifikát ES přezkoušení typu. Jestliže zdroj zážehu patří do souboru konkrétních výrobků, které byly předloženy společně k přezkoušení typu, je tímto číslem to číslo, které bylo přiděleno celému souboru. Kategorie P1: na štítku musí být uvedena tato věta: „K použití pouze osobami staršími 18 let“ a musí být zdůrazněna použitím nadpisu, tučného písma apod. Kategorie P2: Na štítku musí být uvedena tato věta: „K použití pouze osobami s odbornými znalostmi“ a musí být zdůrazněna použitím nadpisu, tučného písma apod. 7.2.4 Čistý obsah výbušných látek Štítek musí obsahovat čistý obsah výbušných látek (NEC) zdroje zážehu. POZNÁMKA 7.2.5 2) Pro označení štítkem může být použita zkratka pro čistý obsah výbušných látek (NEC). Údaje o výrobci nebo dovozci Označení zdrojů zážehu štítkem musí obsahovat minimálně název a adresu výrobce, nebo jestliže nemá výrobce sídlo v Evropském společenství, musí označení štítkem obsahovat název výrobce a název a adresu dovozce. 7.2.6 „Použití do“ (datum) Na štítku zdroje zážehu musí být vyznačeno datum „použití do“ v souladu s tímto příkladem: MM/YYYY nebo MM/YY, kde MM je měsíc (2 číslice, např. 07)a YYYY nebo YY je rok (4 nebo 2 číslice, např. 2015 nebo 15). Zdroj zážehu musí náležitě fungovat až do tohoto data „použití“. Důkaz může být založen na údajích dodaných výrobcem na základě – dřívějších údajů o přirozeném nebo zrychleném stárnutí u všech pyrotechnických složí obsažených ve výrobku (viz databáze, dokumentaci dodavatele, známou technickou literaturu atd.), – funkčních zkoušek prováděných u zdroje zážehu nebo u podobných výrobků v okamžiku data „použití“ nebo později, – dřívějších nebo připravovaných zkoušek zrychleným stárnutím a zkoušek stability podle údajů o datu „použití“ stanoveném výrobcem (např. zkoušky na základě Arrheniovy teorie, Moseleyova zákona /v orig. je Moses=Mojžíš??/ nebo van´t Hoffova zákona). 7.2.7 Potisk Označení štítkem musí být jasně viditelné, snadno čitelné, nesmazatelné a na kontrastním jednobarevném pozadí. Tiskové chyby, které nejsou zavádějící, se nepovažují za chyby. Při měření v souladu s 6.1.1 musí být velikost typu písma taková, aby výška písmene „X“ (velké písmeno) byla nejméně 2,8 mm u informací o základním typu nebo dílčím typu, názvu a registračním čísle (včetně kategorie) a nejméně 2,1 mm u ostatních informací. Minimální výška označení CE musí být 5 mm. 7.2.8 Označování velmi malých výrobků Jestliže není na zdroji zážehu dostatek místa pro předepsané informace při použití typu písma uvedeného v 7.2.7 pro informace o základním typu nebo dílčím typu, názvu a registračním čísle (včetně kategorie), musí se typ písma zmenšit na 1,8 mm v případě bezpečnostních informací a na 1,2 mm u ostatních informací. Jestliže není na zdroji zážehu dostatek místa pro předepsané informace ani při použití zmenšeného typu písma, musí být na zdroji zážehu uvedeno, je-li to vůbec možné, alespoň označení CE a název výrobce nebo, nemá-li výrobce sídlo v Evropském společenství, název dovozce. 2) Čisté ekvivalentní množství aktivního výbušného materiálu (NEQ) v této normě znamená čistý obsah výbušných látek (NEC). 49 překlad prEN 16265 V tomto případě budou ostatní informace uvedeny na štítku primárního obalu a zdroj zážehu musí být prodáván pouze v tomto primárním obalu, na němž musí být toto oznámení: „Musí být dodáno tak, jak je zabaleno“. Toto oznámení musí být v blízkosti názvu typu nebo kategorie. Potisk musí být proveden v souladu s 7.2.7. Několik zdrojů zážehu může být společně ve stejném primárním obalu. 7.2.9 Způsob zážehu Způsob zážehu musí být jasně viditelný nebo musí být označen zvláštním štítkem nebo v pokynech pro konečného spotřebitele. Shoda s tímto požadavkem se ověřuje vizuální prohlídkou. Způsob zážehu u každého zdroje zážehu P1 musí být podrobně vysvětlen v dokumentaci pro konečného spotřebitele. Obecně platí, že používaná spojení a zážehové prostředky musí být popsány jednoduchými, úplnými a jednoznačnými pokyny pro spotřebitele, např. přesný odkaz nebo specifikace používaného zážehového prostředku. Příklady: Pokyny pro spotřebitele mohou zahrnovat například dále uvedené věty: „Pro iniciaci těchto výrobků se musí použít správný zážehový systém s blokovacími mechanizmy (key lock outs)“ (nebo ekvivalent); „Použít 3 až 5 Amp DC nebo AC proud“; „Použít 9 až 12 V DC napětí“, plus „Před zážehem zkontrolovat spojení“ nebo „Zkušební proud XX Amp DC“, nebo „Použít pouze zážehový prostředek ref.č. XXXX“ nebo jiné věty, budou-li vhodnější. 7.3 Dokumentace pro konečného spotřebitele Dokumentace pro konečného spotřebitele musí být dodána spolu se zdroji zážehu a musí obsahovat – formou textu, náčrtů, obrázků a/nebo piktogramů – jednoznačné, úplné, pochopitelné a jednoznačné informace: – funkční provedení výrobku, včetně popisu hlavních efektů: charakter (teplo, tlak, vymetení ...), výchozí bod, směr a dosah a související značení na výrobku (přichází-li to v úvahu), schopnost zážehu ... – kryty, můstky, pojistné kolíky atd., jsou-li použity, které je třeba odstranit, nebo bezpečnostní/odjišťovací spínač nebo blokování, které se musí před použitím aktivovat, a odpovídající identifikace (značení, štítek atd.), – popis běžného použití výrobku a související pokyny k použití, – bezpečnostní pokyny pro vyloučení předčasné nebo neúmyslné iniciace nebo zážehu při běžné manipulaci a běžném používání, – parametry týkající se dob hoření hlavní náplně, jakož i doby zpoždění (přichází-li to v úvahu), – způsob zážehu, – elektrické charakteristiky (např. proud pro celkový zážeh, bezpečný proud, odpor atd.) u elektrických zažehovačů P2 a u elektricky spouštěných zapalovačů P2, – u zažehovačů P1 a elektricky spouštěných zapalovačů P1 – specifikace doporučeného iniciačního podnětu a bezpečnostní charakteristiky pomocných zařízení, která se musí použít pro iniciaci zažehovačů, nebo podle potřeby k zajištění správného použití výrobku, odkaz na povinná nebo doporučená pomocná zařízení, POZNÁMKA Informace o proudu pro celkový zážeh a o bezpečném proudu se nemusí požadovat. Jestliže je zažehovač a pomocné zařízení kromě toho zapojeno specifickým/výlučným kolíkem a jestliže nastavení zážehového proudu není nezbytné ani možné, nepožaduje se uvádět doporučený proud. – sériové použití zažehovačů: maximální počet výrobků, které lze najednou propojit, – opatření, která je třeba zajistit při otevírání obalu, – bezpečnostní pokyny pro skladování a přepravu (včetně třídy nebezpečí a skupiny kompatibility), – způsob likvidace – buď provozní a bezpečnostní pokyny k likvidaci výrobků nebo přístup k odborné síti likvidace odpadu – u výrobků s datem jejich „použití“ nebo výrobků po ukončení funkce. Výše uvedený seznam není vyčerpávající. 50 překlad prEN 16265 Příloha A (informativní) Brucetonova metoda Všeobecně A.1 Brucetonova metoda se používá pro stanovení úrovně podnětů, při kterých je 50% pravděpodobnost získání kladného výsledku. A.2 Postup Metoda vyžaduje použití různých úrovní podnětů a stanovení, zda vznikne či nevznikne kladná reakce. Provedení pokusů je soustředěno kolem kritické oblasti. Probíhá snižováním podnětu v jedné úrovni při dalším pokusu, když je získán kladný výsledek (= zážeh), a zvyšováním podnětů v jedné úrovni, když je získán záporný výsledek (= bez zážehu). Obvykle je provedeno asi pět předběžných pokusů pro nalezení počáteční úrovně v přibližně správné oblasti a následně asi 25 pokusů pro získání údajů pro výpočty. S0 a S100 jsou prahové hodnoty pro celkový zážeh a bez zážehu, jak uvádí výrobce, přičemž první předběžný pokus se provádí při použití stimulu S S0 S100 2 a konkrétní krok v posloupnosti pokusů se stanoví podle dále uvedené rovnice: S100 S0 6 S Předběžná etapa pokusu končí, jakmile se dosáhne první změna „kladná záporná“ nebo „záporná kladná“. Výpočet výsledků A.3 Při určování úrovně, při níž je 50% pravděpodobnost dosažení kladného výsledku (S50), se používají pouze kladné výsledky (+) nebo pouze záporné výsledky (–), a to v závislosti na tom, který z nich má menší počet. Jestliže jsou počty stejné, kterýkoli z nich se může použít. Údaje se zaznamenají do tabulky (např. jak je uvedeno v tabulce 1) a provede se jejich sumarizace, jak je uvedeno v tabulce 2. Sloupec 1 v tabulce 2 obsahuje podněty ve vzestupném pořadí, počínaje nejnižší úrovní, u níž je výsledek pokusu zaznamenán. Ve sloupci 2 „l“ znamená počet odpovídající počtu stejných přírůstků nad základní nebo nulovou linií. Sloupec 3 obsahuje počet záporných výsledků ni = n(-) pro každou hodnotu podnětu, protože n(-) n(+). Čtvrtý sloupec shrnuje výsledek násobení „i“ „ni“ a pátý sloupec shrnuje výsledky násobení druhé mocniny „i“ „ni“. Střední hodnota se vypočítá podle dále uvedené rovnice (1): A S50 Smin S 0,5 N S (1) kde n ; A (i n ) ; NS i i Smin je nejnižší hodnota podnětu; S je daný krok posloupnosti pokusu. Jestliže se použijí záporné výsledky, je znaménko v závorkách kladné; znaménko je záporné, jestliže se použijí kladné výsledky. Směrodatná odchylka () může být určena odhadem pomocí rovnice (2): NS B A 2 0,029 2 NS 1,620 S (2) kde B (i 2 ni ) . 51 překlad prEN 16265 N B A2 Rovnice (2) poskytuje docela přesný odhad , poněvadž S 2 NS poměr menší než 0,3). A.4 0,3 (viz odkaz 1 v případě, že je tento Hodnoty při 95% konfidenční úrovni Pro optimální aplikaci Brucetonova pokusu musí být i v intervalu 3], [6. Jestliže se i rovná 1 nebo 2, je hodnota S50 stále správná, ale nikoli. Jestliže je i větší než 6, je třeba zvýšit počet pokusů. U posloupnosti 25 pokusů jsou vypočtené výsledky přijatelné, jestliže S 0,5 2 a hodnoty podnětu „bez zážehu“ (SNF) a podněty pro „celkový zážeh“ (SF), například pravděpodobnost (P), která má v obou případech konfidenční úroveň (γ), lze vypočítat pomocí rovnic (3) a (4): SNF S50 k t s 2 k 2 s2 (3) SF S50 k t s 2 k 2 s2 (4) kde 1 k je dáno tabulkou inverzí pravidla normálního (Gaussova) rozložení, např. t 2 k e t 2 2 dt P ; je dáno tabulkou Studentova-t rozložení t(ν, ) s v stupni volnosti pro dvoustranné kritické oblasti (viz A.7), přičemž v je rovno NS; s s G je směrodatná chyba průměru; NS H je směrodatná chyba směrodatné odchylky; NS kde G a H jsou funkce S dané křivkami podle A.7. Pro P = 99,9 % a γ = 95 % mají k a t dále uvedené hodnoty: k = 3,090 A.5 NS 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 t 2,228 2,201 2,179 2,160 2,145 2,131 2,120 2,110 2,101 2,093 2,086 Příklad: Při použití dále uvedených údajů z tabulek 1 a 2: – nejnižší proud Smin = 2,10 A – krok S = 0,1 A – suma ni(–) = 12 – suma i ni(–) = 16 – suma i ni(–) = 30 2 je střední proud dán podle rovnice (1) jako: S50 = 2,10 + 0,10 (16/12) + 0,5 = 2,28 A a směrodatná odchylka podle rovnice (2) jako: = 1,62 0,10 ((12 30 – 162)/122) + 0,029 = 0,12 A 52 překlad prEN 16265 a při 95% konfidenční úrovni: S 0,833 s 0,12 s 0,12 0,97 0,034 12 1,45 0,050 12 SNF 2,28 3,090 0,12 2,179 0,0342 3,0902 0,0502 1,56 A SF 2,28 3,090 0,12 2,179 0,0342 3,0902 0,0502 3,00 A 53 překlad prEN 16265 Tabulka A.1 – Zaznamenávání údajů Proud (A) 1 2 3 4 5 6 7 2,50 – 2,30 2,10 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 + 2,40 2,20 8 – + – + + 1 + + – + – – + – + + – – + + – + – + 4 1 5 4 3 5 – 2 13 Tabulka 2 – Sumarizování údajů Výpočet s využitím záporných hodnot Proud (A) i(–) ni(–) i(–) ni(–) i(–) ni(–) 2,40 3 1 3 9 2,30 2 4 8 16 2,20 1 5 5 5 2,10 0 2 0 0 Ns = 12 A = 16 B = 30 Celkem – 2 12 překlad prEN 16265 A.6 Odkazy [1] W.J. Dixon and A.M. Mood – A method for obtaining and analyzing sensitivity data – Journal of the American Statistical Association – Nr 43, pages 109-126 (1948) [2] Methodes statistiques – Methode de Bruceton – Document GTPS N° 11C – Edition Mai 1989 – Association Francaise de Pyrotechnie [3] EN 13763-1:2004 – Explosives for civil uses – Detonators and relays – Part 1: Requirements – Annex B: Bruceton Method A.7 Křivky závislostí a tabulky Legenda Y koeficient G a H Obrázek A.1 – Křivky funkcí G a H Poznámka ke křivce H: Pro hodnoty S/ větší než 1,1 plná čára odpovídá hodnotám H, když průměr klesne na testovanou úroveň; čárkovaná čára znázorňuje hodnoty H, je-li průměr uprostřed mezi dvěma úrovněmi. Pro jiné pozice průměru lze provést lineární interpolaci mezi těmito dvěma případy. překlad prEN 16265 Tabulka Studentova-t rozložení 56 překlad prEN 16265 Příloha B (informativní) Dichotomická (Langlieho) metoda B.1 Všeobecně Dichotomická (Langlieho) metoda se používá pro stanovení úrovně podnětů, při kterých je 50% pravděpodobnost získání kladného výsledku. Konverguje rychleji než Brucetonovy metody k průměru statistického rozložení prahových hodnot zážehu zažehovačů a lze ji použít jako alternativu Brucetonovy metody mimořádně v případě, že nejsou dobře známy prahové hodnoty bez zážehu a při úplném zážehu. B.2 Postup Metoda vyžaduje použití variabilních podnětů u skupiny zažehovačů, které byly vzorkovány náhodným výběrem z dávky, a stanovení, zda vznikne nebo nevznikne kladná reakce. Podnět je spojitá veličina, která může přijmout všechny možné hodnoty v rámci daného testovaného intervalu. Provádění pokusů není nezbytně soustředěno kolem kritické oblasti na začátku posloupnosti testu. Podnět aplikovaný u každého zažehovače v dané posloupnosti je stanoven podle výsledků předchozích testů při použití dále uvedeného postupového diagramu. Uvažujme, že S100 a S0 jsou hodnoty podnětů, které pravděpodobně vyvolají iniciaci zažehovačů ve 100 % a 0 % případů, tedy (S100 S0), a N je počet zažehovačů ve zkušebním vzorku. První pokus se provede při: S1 S100 S0 2 Výsledek se zaznamená: R1 = 0, je-li bez zážehu (záporný) ne iN Konec pokusu ano i=i+1 ano S i 1 Je zahrnuta úroveň k (1 k i) – nejbližší k i – tak, že počet zážehů se rovná počtu bez zážehu mezi úrovněmi k a i? Si Sk 2 ne Si 1 Si S100 (1 R i ) S0 R i 2 Provede se (i+1)ntý pokus a výsledek se zaznamená: Ri+1 = 0, je-li bez zážehu (záporný) Obrázek B.1 – Postupový diagram dichotomické (Langlieho) metody 57 překlad prEN 16265 B.3 Výpočet výsledků Z výsledků zkoušky se vybere – nejvyšší úroveň SM podnětu, který vedl ke stavu zažehovače „bez zážehu“ (RM = 0) – nejnižší úroveň Sm podnětu, který vedl k „zážehu“ zažehovače (Rm = 1) a následně se vypočítá počet n odlišných hodnot podnětů, které jsou obsaženy mezi Sm a SM, přičemž tyto dvě hodnoty jsou vyloučeny. První odhad průměru (0) se vypočítá podle dále uvedené rovnice: 0 S m SM 2 (1) a odpovídající směrodatná odchylka (0) může být odhadnuta pomocí této rovnice: 0 N(SM S m ) 8 (n 2) (2) Poznámka V případě, že SM Sm, je nezbytné provést doplňující zkoušky, až do SM Sm, nebo použít Brucetonovu metodu v intervalu Sm, SM. Lepší odhady průměru (e) a směrodatné odchylky (e) lze vypočítat pomocí iteračního algoritmu na základě maximalizace věrohodnostní funkce, která dává pravděpodobnost získání daného výsledků zkoušky s danými hodnotami a , jak je znázorněno v dále uvedeném postupovém diagramu, kde: Si ti 1 pi Pi e 2 ti hi t2 i 2 pi dt 1 Pi , jestliže Ri = 1 nebo 1 1 Pi , jestliže Ri = 0 a N A p h i i i 1 N B t p i hi i i 1 N C p hi (1 pi hi ) i i 1 N D t i p i hi ( t i p i h i ) i 1 E=D–A N F t i2 pi hi (t i pi hi B i 1 58 překlad prEN 16265 Začíná se s: = 0 a = 0 Vypočítá se ti, pi, Pi a hi pro každou úroveň i = + = + Vypočítá se A, B, C, D, EaF Vypočítá se a : B D AF C F E D B C A E DE C F + ne ano e = + e = + Obrázek B.2 je velmi malé číslo, které se přednostně volí pro získání odhadů a se třemi desetinnými čísly, -4 např. = 5,10 . Tento iterační algoritmus lze snadno vyřešit pomocí tabulkového procesoru (MS Excel nebo podobné aplikace). Po provedení tohoto iteračního postupu se musí provést korekce směrodatné odchylky. Počítačové simulace ukazují, že e je vždy podhodnocena a musí být korigována podle rovnice (3): ec e (3) kde závisí na zkoušeném rozsahu výběru N a je dán podle dále uvedeného obrázku B.3 59 překlad prEN 16265 Obrázek B.3 – Korekce odhadované směrodatné odchylky B.4 Hodnoty při 95% konfidenční úrovni Na základě těchto odhadů e a e lze vypočítat hodnoty podnětu „bez zážehu“ SNF a podněty pro „celkový zážeh“ SF, například pravděpodobnost P, která má v obou případech konfidenční úroveň γ, pomocí rovnic (4) a (5): SNF e k ec t s m2 k 2 s s2 (4) SF e k ec t s m2 k 2 s s2 (5) kde k je dáno tabulkou inverzí pravidla normálního (Gaussova) rozložení, např. t 1 2 k e t 2 2 dt P ; je dáno tabulkou Studentova-t rozložení t(v, P) s v stupni volnosti pro dvoustranné kritické oblasti (viz A.7), 2 přičemž v = 0,625 N. s m ec 2,5 N s s ec 3,2 N Pro P = 99,9 % a γ = 95 % mají k, k´ a t dále uvedené hodnoty: k = 3,090 t = 2,228 pro rozsah výběru rovnající se 25(v = 10) 60 překlad prEN 16265 B.5 Příklad Na obrázku B.4 je uveden grafické znázornění posloupnosti 25 testů elektrických zažehovačů podle dichotomické metody. V tabulce B.1 jsou uvedeny odpovídající výsledky této posloupnosti testů. V tomto příkladu byly k S100 a S0 přiřazeny hodnoty 5 A a 0 A. Tudíž S1 = 2,5 A Legenda Y stejnosměrný proud (v A) X číslo testu Obrázek B.4 – Grafické znázornění Tabulka B.1 – Výsledky testů 61 překlad prEN 16265 Z výše uvedené tabulky lze odvodit dále uvedené hodnoty: SM = 2,171 A a Sm = 1,954 A a n se rovná 5 (což znamená hodnoty pěti testů s proudem mezi 2,171 A a 1,954 A). První odhady průměru 0 a směrodatné odchylky 0 lze tedy vypočítat: 0 = (2,171 + 1,954)/2 = 2,063 A 0 = 25(2,171 – 1,954)/(8(5+2)) = 0,097 A a iterační výpočty zobrazené ve druhém výše uvedeném postupovém diagramu dávají po čtyřech iteracích (viz tabulku B.2) konečné odhady průměru e a směrodatné odchylky e: e = 2,085 A e = 0,152 A Pro posloupnost 25 pokusů se korekční činitel směrodatné odchylky rovná 0,80. Pak konečný odhad směrodatné odchylky se rovná: ec 0,152 0,190 A 0,80 a při 95% konfidenční úrovni: sm 2,5 ss 3,2 0,190 0,06 0 25 0,190 0,06 8 25 0,625 0,802 25 10 SNF 2,085 3,090 0,190 2,228 0,0602 3,0902 0,0682 1,01 A SF 2,085 3,090 0,190 2,228 0,0602 3,0902 0,0682 3,16 A 62 překlad prEN 16265 Tabulka B.2 – Iterační výpočet e a e překlad prEN 16265 Příloha C (informativní) Mechanické kondicionování (zařízení pro zkoušku rázem) Na dále uvedených obrázcích jsou vyobrazeny tyto komponenty: – plochá vodorovná plošina vyrobená z oceli, 800 mm 600 mm, tloušťka 2 mm až 3 mm, s okrajem o tloušťce 3 mm a výšce 15 mm; plošina je vyztužena osmi ocelovými žebry o tloušťce 5 mm a výšce 30 mm, které jsou přivařeny na spodní straně a směřují od středu plošiny do každého ze čtyř rohů a do středu každého okraje; – dřevovláknitá deska o tloušťce 20 mm pevně přišroubovaná k plošině; – válcový ocelový návarek, průměr 125 mm a výška 35 mm, umístěný pod středem plošiny; – tyč o délce 284 mm, průměr 20 mm, upevněná uprostřed návarku; – pojistný kolík zabraňující pootočení plošiny; hmotnost sestavy plošiny [body a) až e)] musí být (23 ± 1) kg; – kruhová přítlačná pružina z elastomeru, tvrdost Shore A 68 stanovená podle EN ISO 868, vnější průměr 125 mm, vnitřní průměr 27 mm a výška 32 mm, na níž bude spočívat válcový návarek; – rovný ocelový válec, vnitřní průměr 126 mm, tloušťka stěny 5 mm, vnější výška 30 mm, tloušťka dna 8 mm, v jehož středu je vyvrtán otvor o průměru 25 mm pro umístění elastomerové pružiny; – opěrný ocelový válec, vnější průměr 80 mm, vnitřní průměr 60,1 mm a výška 92,4 mm, k němuž je přišroubován rovný válec; – vložka z PVC, vnější průměr 60 mm, vnitřní průměr 20,2 mm a výška 92,4 mm, umístěná uvnitř opěrného válce a upevněná šroubem; – ocelová montážní deska, tloušťka 12 mm, v jejímž středu je vyvrtán otvor o průměru 25 mm, k němuž se přišroubovává opěrný ocelový válec; – ocelová podložka, tloušťka 12 mm; – čtyři opěrné sloupky, výška 260 mm a průměr 32 mm, přišroubované k montážní desce a k ocelové podložce; – nosná konstrukce tvořící opěru ocelové podložky tak, aby celá sestava byla ve vhodné výšce; – nástavec tyče umožňující nastavení celkové délky, vybavený vačkovým kolem, které má vnější průměr 30,0 mm a šířku kontaktního povrchu 8,0 mm; – válcová vačka, vnější průměr 120 mm, vnitřní průměr 100 mm, tloušťka stěny 10 mm, umožňující „svislý pád“ 50,0 mm mezi horním a spodním bodem; – distanční kroužek, vnější průměr 50 mm, výška 4,0 mm; – elektromotor s vhodným převodem umožňující otáčení vačky frekvencí otáčení 1 Hz; 3 – deska z lehčené pryže, tloušťka 100 mm; použitý materiál musí mít objemovou hmotnost 35 kg/m stanovenou podle EN ISO 845 a tvrdost 215 N zjištěnou zkouškou vtlačováním v souladu s EN ISO 2439. 64 překlad prEN 16265 Legenda 1 2 3 4 5 pojistný kolík plošina návarek přítlačná pružina manžeta 6 7 8 9 10 opěrný válec vložka z PVC montážní deska tyč opěrný sloupek Obrázek C.1 – Detail horní části mechanického zařízení pro zkoušku rázem Legenda 1 2 3 montážní deska opěrný sloupek základová deska Obrázek C.2 – Celková sestava mechanického zařízení pro zkoušku rázem 65 překlad prEN 16265 Legenda 1 2 3 vačka distanční kroužek vačkové kolečko Obrázek C.3 – Detail nástavce tyče a sestavy vačky u mechanického zařízení pro zkoušku rázem 66 překlad prEN 16265 Příloha D (informativní) Mechanická zkouška pádem Příklad typického zařízení, které lze použít, je zobrazen na dále obrázku D.1 (mohou být použita i jiná ekvivalentní řešení). Legenda 1 kovová deska 2 pohyblivá bezpečnostní deska 3 zkoušený výrobek 4 uvolňovací mechanizmus 5 kovový rám Obrázek D.1 – Celkový pohled na zařízení pro zkoušku pádem Kovová deska se má umístit na zhutněnou zeminu, např. betonovou desku, a její tloušťka má být větší než 10 mm ocel. Uvolňovací mechanizmus nesmí vyvolat počáteční lineární a/nebo rotační rychlost výrobku ani měnit jeho pád ze svislé roviny. Video záznam je vhodný pro kontrolu, zda pád výrobku je správný, a pro získání celkových poznatků o chování výrobku během a po jeho kontaktu s kovovou deskou. 67 překlad prEN 16265 Příloha E (informativní) Nastavení generátoru elektrostatického výboje (ESD) E.1 Zkušební zařízení Zkušební zařízení je schematicky znázorněno na obrázku E.1 a sestává z těchto částí: – generátor ESD (viz 6.1.20); – kabely, jsou-li požadovány, pro propojení generátoru ESD a vodičů nebo konektoru zkoušených zažehovačů; – přichází-li to v úvahu, dvojice vodičů odřezaných z jednoho zažehovače; – rezistor se stejnosměrným odporem, který je ekvivalentní s odporem můstku zažehovače; – proudová sonda s indukční vazbou, šířka pásma nejméně 10 MHz; – osciloskop schopný určení a vypočtení kvadratické funkce, šířka pásma nejméně 20 MHz. Generátor ESD, vodiče a kabely, odpor a všechna měřicí zařízení musí být umístěny ve stejné poloze jako ty, které jsou použity pro zkoušení zažehovačů. Legenda 1 stejnosměrný ekvivalentní odpor 2 vodiče 3 proudová sonda pro osciloskop 4 kabely pro zažehovač 5 generátor ESD Obrázek E.1 – Zkušební zařízení pro nastavení generátoru ESD E.2 Postup – Generátor ESD a zkušební zařízení se sestaví podle obrázku E.1. Zajistí se, aby vodiče (jsou-li použity), kabely (jsou-li použity) a odpor byly ve vzdálenosti nejméně 100 mm od terénu a od jakýchkoli vodivých předmětů, které by mohly vytvářet dráhy plazivého proudu (svody) k zemi. – Proudová sonda se umístí na jeden z vodičů nebo na propojovací kabel. – Zvolí se počáteční přiložené (zapínací) napětí odpovídající dvojnásobku průměrného přeskokového napětí zkoušené rozbušky. – Přiloží se výboj a zaznamená se proud v závislosti na času. 68 překlad prEN 16265 – Vypočítá se impulz ESD – WESD – z této rovnice: t2 WESD i 2 dt t kde i je proud v A, t1 čas, kdy proud začíná protékat v s, t2 čas v s, kdy proud poklesl tak, že oscilace již nepřekračuje bezpečný proud zažehovače, stanoveno podle 5.9. Napětí se nastaví a opakuje se výše popsaný postup až do okamžiku, kdy vypočtený impulz je roven požadované hodnotě. Je-li napětí nezbytné pro dosažení požadovaného impulzu menší než přeskokové napětí rozbušky, provede se změna kapacity na nejbližší nižší použitelnou hodnotu. 69 překlad prEN 16265 Příloha F (informativní) Specifikace brusné oceli F.1 Typ Brusná ocel vyrobená procesem chemického leptání F.2 Materiál Martenzitická korozivzdorná ocel F.3 Rozměry Rozměry profilu brusné oceli musí odpovídat obrázku F.1. Uvedené hodnoty se vztahují k průměrným hodnotám pro sadu brusných pásků požadovaných pro zkoušku, tj. průměrná hodnota pro tři pásky, každý o rozměru 10 mm 145 mm. POZNÁMKA Shodu pásků s předepsanými tolerancemi lze ověřit volbou vhodného počtu měřicích bodů na reprezentativní ploše brusné oceli. Legenda 1 průměrná hodnota, průměr 0,06 mm až 0,13 mm 2 průměrná hodnota, tloušťka 0,27 mm až 0,35 mm 3 průměrná hodnota, hloubka 0,14 mm až 0,20 mm Obrázek F.1 – Průřez (profil) brusné oceli Vzor řezných bodů brusné oceli musí odpovídat obrázku F.2 a) nebo F.2 b). Řezné body brusné oceli jsou rozloženy v kruhových sekcích orientovaných tak, jak je uvedeno na obrázku F.2 a). Každá sekce obsahuje sedm kruhových řad kolem středového řezného bodu. Řezné body jsou umístěny v těchto kruhových řadách. Průměry kruhů a počty řezných bodů jsou uvedeny v tabulce F.1. 70 překlad prEN 16265 Legenda 1 délkový směr brusného pásku Obrázek F.2 a) – Vzor řezných bodů v kruzích s ohledem na délkový směr pásků Obrázek F.2 b) – Vzor řezných bodů v jednom kruhu Brusné pásky musí být řezány podle velikosti (viz 6.2.12.2.1) z brusné oceli. Pásky musí být řezány ve směru uvedeném na obrázku F.2 a) s ohledem na vzor řezných bodů. Středy kruhů se musí shodovat se středem pásku, jak je uvedeno na obrázku F.2 b). Tabulka F.1 – Průměry kruhů a počet řezných bodů Číslo řady Průměr (5 %) Počet řezných bodů mm F.4 1 1,6 6 2 3,1 12 3 4,7 18 4 6,2 24 5 7,8 30 6 9,3 35 7 10,9 41 Dostupnost brusných pásků (informativní) Při zjišťování komerční dostupnosti brusné oceli požadované pro brusné pásky předepsané v této příloze F bylo považováno za vhodné poskytnout kontaktní místo pro získání tohoto materiálu: SP – Swedish National Testing and Research Institute Department od Electronics Box 857 5-501 15 Borås Švédsko tel.: +46 33 16 50 00 fax: +46 33 13 55 02 e-mail: [email protected] Tato informace je uvedena pro pohodlí uživatele této evropské normy a nepředstavuje podporu tohoto poskytovatele organizací CEN. 71 překlad prEN 16265 Příloha ZA (informativní) Vztah mezi touto evropskou normou a základními požadavky směrnice EU 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh Tato evropská norma byla vypracována na základě mandátu uděleného CEN Evropskou komisí a Evropským sdružením volného obchodu (ESVO) za účelem poskytnutí prostředků zajištění shody se základními požadavky v příloze 1 směrnice nového přístupu 2007/23/ES o uvádění pyrotechnických výrobků na trh. Jakmile je tato norma uvedena v Úředním věstníku Evropské unie pod touto směrnicí a byla převzata jako národní norma alespoň jedním členským státem, je splnění ustanovení této normy uvedených v tabulce ZA.1, v rozsahu daném předmětem této normy, předpokladem shody s příslušnými základními požadavky této směrnice a přidružených předpisů ESVO. Tabulka ZA.1 – Soulad mezi touto evropskou normou a směrnicí 2007/23/ES Základní požadavky směrnice 2007/23/ES Kapitola (kapitoly) / článek (články této EN (1) 5.3 (2) 5.1, 5.2 (3) 5.3, 5.4, 5.6 až 5.13 3 (a) 5.1 3 (b) 5.4 3 (c) 5.6 3 (d) 5.1, 5.4 3 (e) 5.3, 5.7 3 (f) 5.3, 5.4 3 (g) 5.5, 5.9 3 (h) 5.2, 5.13 3 (i) 5.3, 5.4, 5.6 3(j) 5.2 4 (a) 5.1 4 (b) 5.1 B1 5.1, 5.5, 5.8 B2 5.1, 5.9, 5.10, 5.13 B3 5.3 B4 5.13 C1 5.3, 5.9, 5.10, 5.11 C2 5.12 C3 5.1, 5.5 C4 5.5, 5.8 C5 5.2 C6 5.2, 5.9, 5.11 C7 5.1, 5.4, 5.8 Vysvětlivky/poznámky UPOZORNĚNÍ – Na výrobek (výrobky), který je předmětem této normy, se mohou vztahovat další požadavky a další směrnice ES. 72 překlad prEN 16265 Bibliografie [4] Directive 2007/23/EC of the European Parliament and of the Council of 23 May 2007 on the placing on the market of pyrotechnic articles (Směrnice Evropského parlamentu a rady 2007/23/ES ze dne 23. května 2007 o uvádění pyrotechnických výrobků na trh) 73
Podobné dokumenty
stažení
1969 -1973 - Regulace hoření RM TPH vstřikem dýmavé HNO3 do
spalovacího prostoru (p.Svatoš, Synthesia VÚPCH Pardubice-Semtín).
Tuhým palivem byl bezdýmný prach s přísadou Fe2O3 a heterogenní TPH
na...
ADN 2007 - Kapitola 2.2 Zvláštní ustanovení pro třídy
necitlivé, že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření
v detonaci je za normálních podmínek přepravy velmi nízká. Jako
minimální požadavek pro tyto látky je stanoveno, že nesmějí
detono...
2_ADR 2009 Kapitola 2.2
že pravděpodobnost jejich počinu nebo přechodu z hoření v detonaci je při
běžných podmínkách přepravy velmi nízká. Jako minimální požadavek pro
tyto látky je stanoveno, že nesmějí detonovat při zko...
Nabídkový list pyrotechnických výrobků, pomůcek a příslušenství k
Nabídkový list pyrotechnických výrobků, pomůcek a příslušenství k realizaci
ohňostrojů a ohňostrojných prací dodávaných firmou Pyro KV Jirkovský
platný od 01. 04. 2016
Kulové pumy
Katalog.
číslo