Orchideové louky u Vsetína v Moravských Karpatech

Orchideové louky u Vsetína v Moravských Karpatech

DIGITÁLNÍ KNIHOVNA
MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY
ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI
Skeny starších botanických prací
Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického
bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné
v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat
kvalitní kopii je stále menší a menší.
Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za
důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží
k regionu severní Moravy a Slezska.
digitalizace: Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti
http://ms-cbs.muzeumvalassko.cz/
digitalizované dílo:
Říčan G. (1928): Orchideové louky u Vsetína v Moravských Karpatech. – Sborn. Klubu
Přírod. Brno 10 (1927): 36–51.
I
,--.-:"",....-".~
".ir."
.•
-.-.
•
--.-'-
-•. !
ORCHIDEOVÉ· LOUKY U VSETÍNA
V MOR. KARPATECH.
I
NAPSAL
G.
R/CAN (Hovezí na Mordve).
ZVLÁ$TNf OTISK ZE HSBORNIKU KLUBU PRfRODOVI:DECKÉHO
ZA ROK 1927. ROcN[K X.
V BRNt'~
,
I
BRNO
TISKEM
KNIHT. JOS. ŠiMEK. SLAVKOV U BRNA.
1928.
-
NÁKLADEM KLUBU pRíRODOVEDECKÉHO.
a
4j
.-
../ !''-1'11.'·'
_
_.::::==.-.- - - - - -.- - - ------
;td,."•,,1,,';rllJ,
. ...·4
.1-:
I',.,
'~('-~~:'~<
<:'1' '~:',,;"~:':
I '('I tt1
(n-i ({
l""l1?t.{:'i)·
nt
" ,.··'·'t""-v.
·~/;"
lilt/.
-------.-
_ ..~
[';Hc
~..
.
"(r~ ",,t',""
..l0tJv-w
tI.
?
F·l/}-h!
,4-
~/~'/1A'
(,..,.;'f.,.."~1 I
?,l-l.,
.
·.Xl··hO,:
.
/
• ~::':',\
'~'.'\ \
., .. /.
~:.
Orchídeové· louky' tr:\7setín'a y~:M:0r~
.Karpate~h.
i .
,
G. RICAN(Hovezi
...
..
.
, ~.::",
na Morave).
, I..,
o r ~.hi d e o v é 10 uk y 'j'Sou zvlá~tnost.í hor karpatských. Jsou to
,louky horské, na1Ucbž' spolu' ,s hojne.' rozšírenými. vsta~~ci rostou urcité·
význaC1lépereny, které zde.. nerostou na l:uká~h' údplnich. dTakoyé horské
druhy pro zdejší horské louky typick~ jsou ku pr.' H yp e rl c u m q u a d ~
r.a ng ti lum. G,e n.ti a n.a ,o b.t u s i f,o ~i a•.Mel a'm py): ~ m',c·;ri s ta t u m,
C a m,p a n úl a g lome r i:d a. By p o cho e ri's m~,c.tiJ,a t a; t~ž jsou ,to
. dru'hy.zvlášte, drobného. vzrostu•. které se ~a to výsky~ujíhroinfldne.t jako
.I>Ói:ygala vulgaris;Plantago
la'nceolata,
Galium.vernum
...
.Celkový .ráz dávají 'lu1tá~ te~. byliny . hors.ké. význacných. karpatských . '.
druht't (jako' Gen ti a n a ob t u's i f o li a. G. c a rp ati ca) I,lení' mnoho•.
víc. si:.(balpinsk{ d~uhyuplatnujíse
ve .vYššich, polohácp.nat
hrebenech
. J llvoriuku; .(jako Ve r a t rum· L o b e li a n u m a G e r an u m s i1 v a ti cu mf aneb zabíhají na .louky druhy lesn!" (jako P o ly g on a t u m ve r ti ..
c:i,lJ atu.m). , .
'.':
.
.
. L o.uk y ':0 r::ch id e o v:é jsou prirozené louky (p:t;alouky), jež bud od
zacátku. koloni~ace buk~vého pralesa karpatského jako lo.ukYbyly užívány" ,,~
anebo.. dríve byly pa~tv~arili avpozd,ejší
dobe. mnohé teprve pred 80
lety po zrušení roboty jsou trvalé' uzív,ány jako louky. Karpatský"bukový
" ptale~.~, hojne pnmíšenÝJ,lli.jedlemi ~~etší cásti tu' vymizel."nahražen byv.
lesem smrkovým. al~ postidS\T~dcí () jeho bývalém rozsahu druhy buko~'
vinne,. ~teré se zachovaly po. krajích lesu smr,kových a'"i.abihají ,nejen na
louky lesní •. ale
na louky horské. Jelikož.i·lesy .smrkové jsou' data' no~
vého, schází. v 'nich vres, bOruvka. brusinka a podobné rostliny' lesu
smrkových' a' vresoyišt a pro:o také r~sbiny ty nespatri~e na lukách
horských blíže' les,u. Jiná n~gati~nl vlastnost' zdejších luk horských (i
údolních) jest 'Inaprostý "'nedostatek (luk" r~šelinných~ .n~bot na. horských
svazích dosti pri~rých nemuže. se' ,tv9riti. :ra~elina, ježto' vod~ má dobrý
odpad,
na mokrinách s typickými rostlinami inokrádnimi (ostrice, sitiny)
Jesi,:tolik odpadu vody, ž·e rašelin~ se na nich neutvorí a" mech rašeliník
~leží tu ke vzácnostem. V nižších: .pQlohách pod 600 m je vliv lesa karpatskéhO( na horské louky mé~e patrný (zabíhá P o I y g o n a t u m ve r ti"
cillaium
a Aremon:ia
agrimonioides).
až. poslézef,od
500 m
mizi vliv ten a objevuje se vliv teplobytné kveteny stredoevropské :(G e ~
r a Q.' u m s a n g ii n e u ID).
Hojn,e 'se nacházejí na lukách 'orchideových i druhy pastvinné (5 tel ~
1a ri ag r a min e a. A 1ch e ID i ll a v ul g a r i s, L o t u s co r nic uI a t u s, Br u ne 11a v u 1 g á r i s, 'Ve r o nic aCh a: ID a e d rys, H i e r a ~
t u m Pilo s e I a•. Leo n to d Q n.hj~p).QJ-! ..~)!1~l;>.2se na lukách hojne
pase, zvlášte kde jsou v blízkosti chalup. Otava se pravidelne vypásá.
nestojí za seceni, když se senosec: protáhne až :poz~ do cervenc~; v dobe.
žní jsou již pastviny vypráhlé, proto nahrazuji pastvu otavy na lukách.
V porostu horských luk dají se rozeznávati :; patra dl~ doby vegetacní jarní a letnÍ, Ve spodním patre pri zemi se tuli nútržník. listy
i
i
i·
I
:'I~
i
...
i
i
'1- 4.
.;7' ·,~··;';:'~~":7Y.-::'?'T;7·::y;?;i,,:T::~'7wryTW0~·=<~~~..:.;t~.:,V~y-·~-:,,~·!;~~··,r.~~.';!~:'O.~;~\\
':.,.~.~.;;.
'I. '.'~\~.
i ""
.,-",
':S'-';.,;l;,:""
.
i
i
jeteUn a rUZlce k9mposit,
z trav S i e g 1 ing i a d e,c u m b e n s, mechu
je málo. Karpa:ský
prales .vubec není vzrusfu mechu pHzniv, puda jeho
je pokryta
listím. Také horské louky neprejí usazení se mechuprúve
tak,
jako pastviny,
neb'po
senoseci
je puda vydána Ííplnému
ozárení
slunec~
nímu. a narustající
otava se vypásá.' V druhém
patre' je porost
jarní do
polovice cervna:
ostrice,
biky, prý ty travin, drobné
pereny,
rozec, violka,
petrklíc,
zbehovec,
jitrocel,
svízel jarnía'predevším
nádhera
kvetu orchi~
deí dodává ráz jarnímu
poro~tu. Letní aspekt
tvorí pak tretí patro kvetoucími stébly
travin
a perenami
vyššího
vzr.ustu, zvlášte
žlute kvetoucí
složnokveté
a modré horce a zvonky.
I
G e o log i c ký pod k a d zdejších luk orchideových
jest úplr:.e .iedno~
tvárný karpatský
pískovec
tretihorní
(flyš). V okrese
vsetínském
na jih
od reky Becvy jest to ,pískovec jemnozrnný,
tróchu hlinitý, od nekterých
geologu
pocítaný
k útvaru
krídovému;
dává pudu
težkou,
hlinitou
az
slínovitou., Na sever od Becvy v horách V satských jest podkladem
pískovec
hrubozrnný
(magurský),
dávající pudu více píscitou,
dosti kyprou.
Celkem
mají zdejší horské louky pudy málo, asi na píd: na vrchu asi 5 cm humus,
pod! ním 10-15 cm hlínu, pod kterou hývá drolina drohného
kamení s hlí~
nou, místy na píd pod vrstvou humu~u už je ceHstvrÍ skála. Na svazích
méne príkrých,
pak na spodu svahu nalezne
se ovšem "pudy vÍCe, nanešené odplavením
s vyšších míst. Je tu tedy pttda lucní melká,- chudá žIvinami, nebo hojnými
lijáky bývá-T' tamelka
pu.da vyplavována
a proto
lucní porost musí se prizpusobiti
hubené pude. Z travin prevládá
kostrava cervená,
psinec'ek,
tomka, z peren je nejhojnejší
kokrhel
men3í. ná~
tržník, len" lucní, vHod, svetlík, jitrocel
kopinatý,
svízel jarní, vesmes to
druhy drobné, prizpusobené
na pudu chudou a k druhum
tem jest treba
pocítati
vstavace,
prijímající
výživu potrebnou
pro vzrust
krome
nescetných
korenu
i z hlízy.
i
K znázornení
porostu
luk následují
tabulky,
vykazující
rozbor 6 snímhlavní typy orchiku luk, volených
dle absolutní
výšky li predstavujících
deových
luk okresu
vsetínského,
z každé
louky po 1 snímku.
Snímky
DOMINova
(Dr. K.
ty udávají
abundanci
dr1.1hu v 1 m:2 dle návodu
DOMIN,
Problémy
'a metody
rostlinné
wciologie
'1923 pg. 252). Abun~
dance
(hojnost)
zjiš:.ena
byla' napred
odhadem
v lucní . asociaci
a vyjúC;irena, stupnicí hojnosti
šesticlennou
(1.' c. pg. 89), pak byl asi zprostred
louky vzat snímek 1 m2, v kte!:cm zjišt.ena hojnost
scítáním
dle ctvercové
metody
(1. c. pg. 96). Zdejší
horské
louky
prostírají
se vesmes
po
svahui a proto asi uprostred
louky je normfl1ní rozlození jedincu
druhu dle
~~/r4.,~
stupne
JJ-e1i1tosti, odkudž
hyl volen snímek. Horní sušší c~st louky, prúve
tak jako dolní cást vlhcí daly by jiné varianty
associace,
též na okrajích
. luk bud pri poli nebo pri lese jsou zabehlé
druhy z mezí a lesu. Ježto
presné
scítání, jedincu
v hustém
porostu
je zvlúšte
u travin
nemožné,
1. m2 pri travinúch jen ....l~v~toucí stébla, .bez
byla pocítána
ve ctverci
ohledu na prýty sterilní, kterýchl;rá've--~a
-i~k{;cl~
-'lh~~skýcl) s ptldou hubenou bývá více neZ na lukách
údolních
s pudou
tucnejší.
Pomer
stébel
kvetoucích
k sterilním
prýtum udím jest 1. c. pg. 203 u treslke
1: 23, u
smilky 1: 24, u kostravy
cervené 1: 29. U kvetnatých
druhu poc-ítúny byly
ovšem
stonky sterilní. a rltŽke listu. Znamení
znací, že dotycný
druh
schÍlzí ve snímku,
ale jest zastoupen
v oné lucní asociaci.
i
+
. '=.. ..
,•.J
....
"
•••••
~
",
••
o'
c..,
. '.
. \....
\.
".
,~:
.....
,~
..•.....•
.
-,'
..•.
:".
Abundllnce v 1ml: a) pocet jedincu. b) stupnice
Druh
o
Cii
500
IV,m
15.
VII. I112.VII.
VII.
1927
1927 41927
30.
VI. 15.1927
vn.
1927
>O
1
2
.3
4
I
5
I.
i
7
,
9
,
6
8
10
11
12
13
14
15
'16
17
18
19
20
21
22
Festuca rubra
Brachypodium pinnatum
Briza media
Sieglingia decumbens
Cynosurus cristatus
Trisetum flavescens
AgrosHs vulgaris
Anthoxanthum odoratum
Nardus strida
Carex pallescens
Carex caryophyllea
Carex panicea
,Luzula campestris
Colchicum antumnale
Gladiolus imbricatus
Ustera ovata
Gymnadenia conope~
"
Platanthera bifolia
Orchis globosa
Orchis Morio
Orchis mascula
Orchis sambucina
Orchis maculata
Rumex acetosa
Silene nuhms
Dianthus deHoides
Cerastium triviale
. Stellaria graminea
· Aquilegia vulgaris
Ranunculus silvaticus
Ranunculus acer
Potentilla silvestris
23
~-,
24
25
26
"
27
28
29
30
31
32
I 500
V.m 400
VI.m
920I. m :I 7.30
II.m 730
III.m
f1
lBl
28
61
f1
~
f1
Lb,
f1
1#1
f1
30.
VI.
1927
lb
f1
Ibl
60 61 65 61 30 611 40 lid 37 6
~ 1 ~ 10 31 6 311- ~ 1 3
1 4 31 1,j ~ 7
4 b 13 3\
12 3 10.'31 1 3, 11 311 9 b 7 3
j
+
-- _- +6 2,
8'.'3,
41 38
61'
41 62 51
29
11 41
14 641 15
40 d
128 d + 2
- - +j
-.
52
-
-
, 21
2
51
21
7 II~
3 13
14 411
3
i24:541\ 10
26 d
846 42 6
30
6' 27 Id. 38 6
+ 21 +
+21
-+
t ~--
2!1'
+~--
931
+
1+
3.
2: :..- -I -
12 41 11 41 16
4:i
13,
+3
~I .+
2141 10 4
1 3, + 312.'3,
- +.'3'
1 + 11 +2 3\
21 1 31
.-+1.'3'
3; +741~I +.'3
2 3i 24114
1 31 - 3
14
54!
+2! +31 + 21 1.'3; +31 +.'3
1
+
:J,'
+
+~+1
+.'31
3i 2
1 ~
2
-I
1 3'
+ 3
+
+1'"
31
+
2 +2;1-+1
31'
21!
311
211
+21 ~31 +
1 31 +2 311 21 3' +1 32
+ ~ + 31 3 3! 1 3
21
+ 31 +I~
+ _ + 121
+?,
+ 2J, +8 31
11
2 21
3,1 4.3
.'3 511
3 31i32
Fo
31
2 3 + 3, +,21 + 21
223+3
3 +,31 +
+~I~.+232
::>1
-
5 33
-
2.)311 - 2.'3,
-I 41 3
2
4 3
4:3
6
8
16
c
41
31
3
211
3..
I
I
"
6
B 33 .
22 5 17 5'1 17 5
.
1-
+1
+
+2
,
'\::...,
:.1
,
'.
"'
.. ~.
'"
'~
.'
,
,
"
",',
..•.
Abundllnce v 1 ml : a) pocet jedincu, b) stupnice
I
I.
o
Druh
Vi
11 ~
Fesluca rubra
2 Brachypodium
3
I,
.
,
"
920 m ~7.:50m
III.
IV.
V.
VI.
7.:50 m
500 m
500 m
400 m
30.
VI. 15.1927
VII.
1927
30.
VI.
1927
15,
VII. I112.VII.
VII.
1927 4 1927
1927
,O
1
II.
I
pinnatum
Briza media
4 Sieglingia decumbens
5 Cynosurus ctistaius
6 Trisetum flavescens
7 Agrostis vulgaris
8 Anthoxanthum odoratum
9 Nardus slrida
10 Carex pallescens
11 Carex caryophyllea
12 Carex panicea
13 ,Luzula campestris
14 ColchicUm antumnale
15 Gladiolus imbricatus
,,''16 Ustera ovata
17 Gymnadenia conope~
.,
18 Platanthera bifolia
]9 Orchis globosa
20 Orchis Morio
21 Orchis mascula
22 Orchis sambucina
23 Orchis maculata
~-24 Rumex acetosa
25 Silene nutans
26 Dianthus deltoides
27 Cerastium triviale
28 " Stellaria graminea
29 ' Aquilegia vulgaris
30 Ranunculus silvaticus
31 Ranunculus acer
32 Potentilla silvestris
I
11
lÉi~
Ibl
11
Ih;1
é1
liJ
é1
Ih!
" 1 2 1 O 31 6 31
3
28 16, 60 161,65 61 30 6. 401'6137 6
-"
+1
4 3 13 3'
7
31
]
4b
13 3
12 3 1O 31 1 3' 11 31I 9 ~3,
7 3
i
3! 4.:5
7 II~
3 14
~ +6 2,
4/ 388' d
2 411 1O
13 3
41
29 6 11 41 62 d 26 d 846 42 6
-
M
-
+ +
t+ ~-+ ~
]28
51
~ +15
52~I2 40
+2 21'd 30936' 27
+~-M
Id 38 6
14 41
~+
31
I
-
+
2111
+3
3
131
+
2 4{
21 11 4i
2
_1M
I 1O 4
211 3'
sl I 12
22 ~
31
31
13
1 3' +
31 16
2 4·
M
MI
+;! t~t~I-1;~~~ + ~
] 4,
+1 3i +7 41
3, +
21
21
+21+1
312
+ 3,
1
+1 43
+1
+21-~
+1
~
2 + 231 3] 3111
21!+1 311+
2\1+ 2
1 3', 2 3
+ +1 3
MI
5 41 2 4\
1 3; + 3j
1
31
-I-1 31
+2 311 3 3'1
+1 3
3: 1 3
+ 3! + 31
2
21 3
2
+ 31 + 2 2 3 + 31 +
21 + 21
+223
+ ~I'+ 1223+3
1 2 3 + 31 +
211'+ 2
M
+
+
2,
31"
8 3 -5 33
+]
M
11
3 311
3,! 42 21
3 44.33
3
31/
32 6 16
I
c
2 311
3 - 2.:j,
MI
6
8 3'
3,
lJ
]
211
6
3'
4I 3,
B 3
22 5 17 5'1 17 5
I
I
]11I--._.__~~_
•••.-----
4 2
3
.. •... :.
-:-
4
v 1 m2; a) pocet 'jedinci •. b) stupnice
Abundance
I.
oruh
II.
III.,
I
IV.
I
V.
VI.
~'
I
1927m I 720
1927m 730~~
1927 1500
1927m_ ~~m
1927
920
15.
VII., 1 . VII.
4. VI,I. 130.
VI.I 5. VIJ.
cj
b!
cJ
Ibl cJ lb;! cJ "jb:,-,,-rbl,
1927m
400
30.
VI.
II
+
2
34
+
3:
+
3:
35
i
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
48
147
49
50
51
52
53
54
55
56
..
I
33 . Filipendula
57
58
59
60
61
62
63
hexapetala
Alchemilla vulgaris
Trif.)lium agrarium L.
Trifolium procurnbens L.
Trifolium repens
Trifolium hybridum
T rifolium montanum
T rifolium pratense
Trifolium medium
Anlhyllis Vulneraria
Lotus corniculatus
Vicia Cracca
Lalhyrus pr~tensis
Lalhyrus silvester
Polygala vulgaris
Linum calharticum'
Hypericum quadranguhrm
Helianthemum Chamaecisius
Viola canina
Pimpinella magna
Dimpinella Saxifraga
Carum Carvi
HeracIeum Sphondylium
Drimula e1atior
Primula officinalis
Gentiana carpaHca
Geniiana oblusifolia
Genfiana ciliala
Aiuga rept.:ms
Ajuga genevensis
Thymus ovatus
+ 3,"I
+
I
:1
1 3;1+
3 3,! 2 21
10 3i
31
3 3;' 9
I
ii
2 3.
2q
1
51
23 6 46 6
-" i 11 51
jb
{J
311
1
4 3i
6 3
2
2 3
3i
7 5: 13 51 15
"Ii -"
+
"
-"I
21
2
2 31 15 ~
4 4' 4 4' 13 41 7
2 3; 5 4: 18 4! 1 I 41 1 1 4!1 12
-"I
+
+
+
+ ~
I 2':
I 2!
1 3: 1 I 4:1 13 4; 19 Sl
2 3~ 8 41, 18 S 20 5'
"I
"i
",I
, "I
+
21
5 3;1 -
"j11,
+
2
2:1
+
4 4;'
5 41
5
2
-S
4
2
3 4
8 4
3
+3 3; +
+
31
2,;1,- + 2,' + 2;II - -1
1'1'-· "II -"
27 5 43 6, 11 Si 48 61 29 5
+
+,
17 5i 15 51 28 5: 8 S; 31 6: 17 5
9 3'1 2 3
1 311 .3 3'
2 3
2 3
II
J, ~ "I +
-.,.1 1
+
+
3il 1 3 6 3' + 3 + 3! + 3
+ 311 2 ~I + 2' 8 3' + 2! + 2
+ 3/1 + 2 3' 3 3 3' +1
2 3'
+ -'I2. +
+ 2,3'1 -- "I- 3I 2i +)1
+ 2, -t_ 2
31
,
d
21
21
21
3'1li
'
I
3i,:
-,I-
31
7 3i,'
+
_I
2 3! -I-
.--
+
+
II
3,
+
-I 3,
-I
3 3:
ti
III
1 3;'
·11
5 3:
+~! +
+
20
1 3;;
+
+
3:,
+ .2
';
31
II
3;1
+2
Si 10
2ij
i'
I
213
i")1'
"5'1
-'o
21
7
I
1 \3"
-II + 3
+ 11; + i:: -1+ 3il + 3
+3 ~II+
2,
1 3:, +
1
+-
S'
'13
2ii
4:i
II
I
'
I
1
. I
-I
!,
I
II
'i"
II
liI
:1
li
II
I
+
+
3:1 ~
2,
41
3
-19
,4
--_ _--_ --_._-_
..
..
--------
---
_---------_ ... -_ __ .._----.,--
..
...
Abundance v 1m2: a) pocet jedincu. b) stupnice
~920 m ! 730
II. m I 730.m
III. ~500 m 500
v.m II11400
VI. \TI
-15. VII.j, 12. VII.
1927
1927
< •
64 Siachys
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
51
82
83
84
85
86
87
88
09
90
9l
)2
93
94
95
officinalis
Brunella vulgaris
Veronica Chamaedrys
Veronica officinalis
Euphrasia Rosikoviana
Físiularia. Crista galli
Fisiularia mator
Melampyrum nemorosum
Melampyrum cristatum
Planiago media
Plantago lanceolaia
Galium vernum
Galium silvestre
Knauiia avensis
Campanu:a paiula
Campanula persicifolia
Campanula T rachelium
.Campanula
Cervicaria
Campanula glomerata
;Chrysanihemum
Leucaothemum
Senecio Jacobaea
Antennaria dioica
Cirsium eriophorum
Carlinaél.caulis
Centtlurea Jacea v. pratensis
Centaurea 5cabiosa
Hieracium Pilosella
Hieracium magyaricum
Hieracium vulgr)ium
Crepis biennis
Crepis praemorsa
Hypochoerís maculata
Jb!
VI.
1927
30.
5. VII.
III~
VI.
1927
11130
I
d lb d IkiL~-'bl.. d Ibl,
1 Id 4 5 1 l~fil5
6 311 7 311 3 3 5 b:1 9 31'
4 3, 1 3, 1 3 213'1 -+ 3
a lb,
+J
cj
I
4. VII.
1927
+
-+ 31
-+ 3;
1
21
+
3
-+ 3' -+ 311-+ 3! 11 3 + '3!!
1 31 30 6, 11 5) 12 5 2916'1 12 5
2 3! 29 d 29 6 21 5 641dJ 31 6i
----~---+2
~ - ~ - - - . .,++
... ++221,'
3 3 + Iii - ~
122;.·t
-+;
-+ ;1 -;.;
3 3
1 3il
13
2 3: 165/ 32 61105
38j6:1 17 5
8 s:: 43 6
29 6 24 6, 30 <í 22 6
-+
21 + 2
3 ~1'3
3
31
9 3
--+ I-2[' -+:1
2~,
2 3
2 3'5
+ 21 + 2'
-+
12
-
lM
-
I~ -
-.
-
-
~ '::-
+23 3'1
2\11 .2
3!
3 3
2.2
1
1·
~
-
~
-
-
~ . -+
-l~- - _.- - - .2 i:5
-;-+!~!;
1 J3i
-+
;311
4 3
~~!
1~
1~
~I :
ji1 -+
+ 21_
;2:\
21
-
2
/-1
41
lil + ~I
+
2
1
31
7:5
31
-+:24;
-+ 2
-+
4
-l
11I 2
2 41
'3 10
1 2;
24
2715'
4 3' -+ 3:
-I!~ -+
-3.1'.
~
-+ 21 -+4 31
2 -+ 23 -+:2
-+)1 - 2 ~SI
·4 31 1 3i 2 3 33 ~~ 12
-I~ll
- ~II
ti
-5
31
-
21
2.'3
-II -+ 2
-
5 4
oJ
-12 4~ +2
;1,\'
I
'
-
~
3 3i
-+54::
21 -+ !2
~!
12: - 91'4-\
1 3;i -+
12;
-+ 2i! -+ 2,
4 3;:
2 3'
iI
~ li -+
11
i
II
I
II
..
I
i
II
2\3
I
-
"
-" -O
-'-- --+
--.-,
-1-'
+
+
+
---++ +
+
+
+
+
+
+
+
+
+
+
-I;'
_I=[
++I~
+
~II~I
~I
-
"
~
"..11
-'
--""1I..30.
"éI3,
-1927
15. 1927
VII.
I
I
"+
-11""4-'
1
'+12,
"'
_"-2!
"3if
-VI.
"é12
500
msilvesfre
é1
4.
VII.
112.
27
500m
730m
920m
VI.
400m
VII.
1927
-Lobelianum
2,
-II
Brunella
alba
Hieracium
Geranium
silvaticum
Veronica
festuca
2
Lilium
Linaria
Picris
hieracioides
;730m
Didnthus
Carex
1pratensis
33'
23+1106
1"ITragópagon
Veratrum
b:
Thalidrum
9
126
21 1 +
Luzula
5.
VIt
Ranunculus
Arabis
hirsuta
2
2
2'
21
Ih
,Sedum
b~loniense
2'1+
LeQntodon
h
h .Jl
2
nemorosa
albus
Lunaria
latifolius
orienfalis
3"viride
+2
1
+
h
2
III.
V.
Hieracium
laevigalum
Phyteuma
II.
IV
..
2,
Geranium
sanguineum
Astrantia
major
Sanguisorha
'officinalis
petasites
Chaeroph)
llum
h
.}'
I
Dadylis
gl()rherala
Polygollé1t~~
Bofrychium
3
-\-,
CoeloglossJJm
'
AremonÍa
'aromaticum
agrimonioides
Iv~rtt~jJta.tum
121
h
alh
pr
Martagon
+3
spicalum
vulgaris
serpyllifolia
aquilegifolium
hispidus
plafanifolius
pilulifera
2
8.31
18
4,
21
':~'I
I
Ambundance v 1~2: a)poceljedincu.
21
·,tr
:111 12
-~ 111 3'
I.
~.
.,
-ti'
"'--._
,
I
"
,-
l'"
lJ
"
___
'1('
••
1
_~_
uf
_
h) st. hojn.
7
Do seznamu druhu nejsou pojaty, druhy druhy nejrann.ejší, které v lcf~
ním poros fu j;;ou již odul11reié (krivatec žlutý, sneženka, violka srstllat3),
pak kere dosti casto na l~o;:ských lukách trpené (vrba ušatá, líska, druhy
R. co r i i šípku (R o s a c a n n a, R. d u m a 1 i s, R. d u m e t o rum,
fo I"Ía, vzácnejší R. in c a n a), dále druhy, zabíhající z. mezí a z pastvin
(C e r a s t i u m a r ve n s e, Ran u n cul u s r e.pen s, F r a g a r i a v'e s c a.
Pot e n ti 11 a v e r'~ a, P. r e pta n s, Gal i u m Moll u go, G. ve r u 111,
Eu ph o r b i a ,Cy;p a r i s s i a s, E ryt hra e a Cen t a u r i u m, B e 11 s
c a t a;
per e n n i s, Ach i 11 e a Mi 11 e f o li u m, H yp o c h o ,e r i s rad
Taraxacum
officina'Ie,
Leontodon
autumnalis).i
taktéž jen
na okrajích' luk se usazující zabehlí ci z lesu M a j a n t h emu m b i f o 1i u m a A n e m o ne n é mor o s a. Z travin údolních luk vystupuje hoJneji na horské louky jen F e s tu c a p r a ten s i s a D a c ty l-i s g lom e r a t a, rídce P o a r a ten s i s, A 1o pec u r u spr a ten s i s a P h I e u m
p r a ten s e' s vat. no d o s u m, H o I c u s 1a na t u s. Ar r h e n a t her u m
e 1avt i u s není
zde: ani na luk!ích údolních puvodní a rozširuje
se jen
,".. , ,
.•
na ,cas vysevanlm.
·Z tabulky lze poznati i pokryvnost (dominanci)
druhu, jelikož tu
jde o druhy drobného vzrust~, u kterých se hojno~t
pokryvnost dají
vyjádriti približne touž stupnicí. Jen málo druhu 51: ,~Jl~ho vzrustu vyzr~a'
menává se vysokou dom~nancí (Ve r a ti: u mLo b e 1 a"n u m, Her a c1e u m S p hon d y,l u m, C i r s u m e r i o p hor u m, C a i:l i n a a c a u kOIlstanci druhu lze z tabulky
I i s, H y p o c h oer i s m a c u I a t a).
1 m:? na všech
vycísti. 67 druhu má konstanci' 80u/o pri minimi-areálu
uvedených typech luk, taktéž všechny druhy, oznacené stupnicí 3, vyskytující se jen na t,ech kterých Jukách. I ostatním druhum bychom
museli priznati kOl1stanci 800/0 pri minimi-areálu 4 m:?, takže druh.u akcesorických jest jen" nekolik oznacených ve stupnici císlicí l.
. UJedené lucní typy ~yžadují bližší popis a poznámky.
L o u k a C. 1. s dr u h y s 11 b a I p i n s kým i ve v:~;šce 900 111 na
lukách ]avornických pri slovenské ["ranicí v obci Novbn Hro.l.e;;km',e naj
.starým bukovým le~em zv. "v' Hrdince". Snírnek zvolen' él~l,5D,..ID.--JillJ:L.
nalezištem
Cen t a u r e a mo IUs.:Ráz
na-Touceuuává
V e'r a t rum
Lno'eTfa; u m v sta~nj'ch jedincích, ale jen vzácr:e kvet;)llc;>,:h, pak
subalpinské druhy, dosíi hojne Ran u n cul u s p I a ta ni f o 1i u s, T h nI i ,c t rum
a q u i leg i f o I u m, G e ran i u m s 1vat i c ti m, A str a ntia major.
Centaurea
moIlis
jest rozrostlá jen na ':echlOn1 oS;1"O,e
plochy asi 20 m:'! pri samé zemské hranici, v nemž je óušena upros.red
vrostlým 'roz:óoc:hatým tukem a s ním huste SLo::t;ým: neko:i1m m1a,:ý",i
jed!emi. V travi!1úch louky p(evládá smilka, vtrcušená hU.;le me.d o.;fa.ni
travlny a pereny, netvoríc však husté polštáre, jak to bývá na pastvinách,
ale pravidelný, stejne hustý a vysoký trávník, jako stei ilní prý ty ostatních
travin. Na západ od louky té prostírají se na 1 km da~eko' louky hodn~
sušší, na nichž mizí jmenované druhy subalpil1ské, vyžadující více vlhkosti, a místo nich se hojneji vyskyiiijT--složnokvet6:-piedevším
H ie r a c i u m v u I g a t u m a H y p o c h o e r i s m a c u I a t a, pak D i a n t h u s
I a t f o I i u s, jenž zvlúštc jest rozšíren na lukách sn:,crem k vrchu Kohutce. Všecky ty louky merí dohromady asi 15 ha a predstavují
cúst
pÚ,su luk pri hranici slovenské na hrebenu pohorí Javorniku nad obcemi
i
i
i
l'
i
i
_
i
i
I
i
i
i
TI
a
_
i
Halenkovem a novým Hrozenkovem, který byl od vrchu Kohutky kOta 908
až [-O Kyce:u Cernanskou kota 885 v f=0slednkh 15 let.ech zaiesnen, címž
zmizel komplex luk asi 80 ha, zajisté jeden z nejvetších celku lucních
v republice. :Ráz tech orchideových luk vynikal nejv:ce v první po1ovine
mesíce cervna, když vrcholil porost jarní. :Rostly tu 'hojne všecky druhy
vstavacu, nejhojneji Gy m nad e n i a co no p e a, O r c h i s a m b u ci n a,
O. m a s c u I a, O. g I o h o s a. ze suba1pInských druhu l:ojne G e ran i u ln
S i I vat i c u m.'·
i
/'
s
Sní m e k c. II. 10 u k y typ u F e s t u car u b r a vzat jest z pusu
luk zv. Galovských, v obci Hovezí na severním svahu hrbetu Hrachovce
'-I v k6ta 779 m. Pás luk se tu dHve prostíral na samém hrebenu v délce asl
I\T ~
50-100 m, pod loukami je smrkový les. Z toho pásu luk Je zachovúna
jako louka jen cást východní, asi 1 ha, prostredek
je vzdelún v pole
a zalesnen; západní cást je dí!em pastv:nou, dílem loukou, a že i 10u!w
bývala nekdy pastvinou, pr·ozrazuje l:ojnejší výskyt O r c h i s m a s cul a
a O~Morio,
nekolik ker,u :Rosa dumalis,
-:R.dumetorum,
po 1
keri :Ro s a co r i i f o I i a a R. in c a n a. Snímek je volen z prostredku
louky východní. z místa múIo dotceného hno;ením Thomasovou struskou.
Louka ta je typická pro ráz zdejších, luk kostravových
ve výškúch
500-700 m. Dosti rídký trávník, slozený predevším kostravou cervenou
a pohánkou hrebenitou, jest preplnen druhy kv~tnatými, ivlášte drobného
vzrustu, jako jsou nátržník, len~ lucnÍ, vLo:l obe:.::ný, sv,etlík, kokrhe1
menší, svízel jarní; ze statnejších druhu vynikají: jetelovité: jetel horní
a úrocník, pak petrklíc, kopretina a' prasetník
skvrnitý. Také vs~avace
mají hojný podíl na pestrosti porostu, zvlášte vstavac bezový a hlavat;"
nejvíc~ petiprstka. Louka uvedená sahá na západ až k vlhcine, pramenisku
__ potoka Zbelicného,; v níž roste O r c h s I a t i f o JiJh G e u m r i val e,
Crepis ; p a I u d o s a s jinými druhy molttil1:--BIH:e--vlhciny roste na prastore asi pul merice hojne G I a d i o I u s i m b r i c a t u s·v neko~ika s:ech
jedincích z vetší cásti kvet9ucích. Na východním kraji louky u lesa tulí
se asi 10 trsu Are m o n i a a g r i m o n i () i des ve stínu lískových keru.
príklad louky orchl~
Taktéž
louka
k o st r a vo v á c. III.po:1ává
deové, hodne suché, na jižním svahu hrebene Hrachovce v Hovezí; rozmeru asi 1 ha, tvaru dlouhého obdélníku. svazuje se dosti p-ríkre dolu
k lesu bukovému, na zá,pad hranlci pole, na východ smrkový les, kus
pred ním na louce rada keru lískových, v nich hojne roste ~--_.-._._Cep h a I a... ,,~.-.n~
t h ~_!.a l0!l g i.f o I iJ!. a Are m o n in a g r i m o n i o i des. Louka je zby:kem býv~íého šaiaŠe. který pred 80 lety zabíral daleko celé okolí 10u!(y,
nyní dílem zalesnené, dílem zorané. Horní cúst louky má porost xerofytn!,
). doleji mesofytní, na dolním okraji jest vlhclna s Ci r s i u ln r i v u 1are
a ostricemi. Suchobytný ráz. louky uprostred
svahu, kde volen snímek,
u m p j n a t t1 m, Sed u m b o Ion i e n s e a
projevuje
B r ach y pod
C r e p i spr a e mor s a. Louka byla pred :5 'lety pohnojena Thomasovou
mnozstvím kvestruskou,. jejíž úcinek posud se jeví V hustémtrílvníkus
toucích stébel trav (pohánka, psjneCek-,-to-l~~kára---t-ni~~-ve vetší hojnosti
drobných druhu a jetelin. S pribýváním vlhkosti od shora do:u ukazuje
se i v,etší hojnost vstavacu, zvlášte petiprstka
sForá na horním okraji
metru.
louky nachází se dole i v 20 kusech na nekterém ctvere~ém
____ C. IV. louka v Hovezí na hrbetu Špádky' do .údolí Uherské,svah
i
-
i
l_'
~
_
._--_.' .. '.-.
,.
,
\
i
,
k jihozápadu, predstavuje ty po r c h d e o v é 10 u k y s hoj n Ý m H e c r i·st a t u ln. Louky takové jsou tu dve, podle sebe, odI a ln p Y rum
delené radou lískového kroví, každá rozmeru asi pul ha. Jsou to Wpick~
pralouky, nacež krom,e hojných vstavacu poukazuje hojný· výskyt Me1a m p y rum c r s t a t u m, Gen t i a na o b t u s i f o 1i a, a A q u i 1e g i a
v ul g a r i s. OrHcek vyskytuje se ve 4 odstínech barvy plátku, puvodní
barva modrá jest zastoupena .nejhojneji ,pak lila, cervená a ciste bílá.
Mel a m p y rum
c r s ta t u m roste tu:.\ jen ve f. p a 11 id u ln TSCH.
Vstavace mají zastoupení ve všech uvádených druzích, ojedinele do:e u
chodníku '1 O r c ~~_.~ s tu 1a t a.
L o u k y typ u Mel a m p y rum
c r i s t a t u m prostírají
se v tI..Q:
~.
i na kopci Zár~._.na sv'ahu do údolí Hus1enky. Jsou to vlastne \lk~
méne rozsáhlé svet1iny mezi .skupinami stromu habrových, bukový'ch a
líFO'lýcb. Hojne tu rozšírený O r c h i s.. t1..Q.rJJ? .. ~.. O:_lJ.l,a s cul a dosvedcují, že tu dríve bývaly salaŠ';' Louky téhoŽ typu táhnou' 'se" i do území
obce Zdechova,. na svaiích do údolí Butorek a do údolí Uherské nad
lnysli~ou.
Tu nachází se zde vzácný -;st~afO
r c h s m i-li t~"~
....,.C. V. louka
typu
Orchis
macu1ata
v Hov.ezí na ko.?ci Slepcove smerem ke hrbitovu do údolí Hus1enky. Je to typ louky orchideové.
s hojným O r c h s ma cul a t a, roztroušeným mezi ostatními. vstavaci.
V s t a v ac b I a m a tý s listy spodními, jazykovitými, skvrnitými i beze
skvrn, roste tu hojne ve dvou barvách kvetu, lila s kresbami cervenými n
bílý s lila' kresbami. Tretí tvar, s ob;ema pohromade rostoucí, jest var.
c a n di di s.s i m aKROCK., s dolními listy kopinatými, beze skvrn. s kvety
ciste bí1Ý1?i, bez kreseb. Dosti hojne je tu zastoupe~ i G I a d o I u s
i m b r i c a tu s. Od louky té na druhém sval:u údolí jihovýchodním jsou
pastviny, nyní zalesnované, s hojným výskytem Ilo s a e 11 i pti c a a
R. tom e n t o s a.
; .
i
i
••••••
i
•...•••
r~.-·'..,
._0"
i
'!l'
i
Rozsáhlé louky orchideové, typu O r c hl s ma C ul a t a, rozloženy
jsou i v Rouštce, smerem ke kopciJ.~lel)o"YEna·svaifch-·l{·po'f61}.tÍ Bradnému.
Puda je zde hodne píscitá a tu oblibuje tento vstavac. Hojne jsou rozšíreny i Gymnadenia
conopea,
O'rchis
sambucina
a: Listera
o vat a::-l'rá--liiKách;k-horne-'-ke~"tl
- Hskovýdl," 'k·~:~l~-'~-ich . Á st ta'i"i t n
Iri a 'jo r a ve skupinách
Mel a mp y rum
ne mor o s u m. V ho::ní cústi
svahu jsou louky ty suché, hostící hoin.e Br ach y pod i u m p i n 11 n t u m,
Gen i s t a ti n c to r i a, H y per c u m q u n d ran g u 1u m, Gen t i a n li
o b t u s i f o 1i a, .t::; a m p a u 1a g 10m e ra t a, C. Cer v i car i a. CarI i n a a c anI i s a H y po c h oer i s ma cul a t a, i vre s a smilkll jsou
zastoupeny. Zvláštní zajímavá asociace lucní usadila se na mokrií:e Fod
studánkou, z níž pramenípotutek
Bradný. Na mokrin.e prevlúdá preslicka
bahenní se suchopýrem úzkolistým a obecnými ostricemi (C are x v u 1~
g a r i s. C. ech i n a t a, C. p a 11 e s cen s, C. f 1a va), méne hojne Cti r e i(
g 1a u c a J..:_J~_pJ.P .~..~_tL~
...p.al.':l.§(,ri s. Y mokrine samé a na vIh kém
svahu nad ní roste hojne. Or c h i srn a cul a t a: a. ,.. m a c 8n1 pti s P y r a mi dal i s (druh ten zde"·~jistiip.
-ifdiCI-JuLIUS~MACHÁCEK).
:Rudohl~vek' má tu ješte druhou lokalitu na v1hcine, dále na lukllch tcch na
severozápad .. O r c h i s ma cul a t a prichází zde pospo~u promíšene ve
.ctyrech .odrudách dle barvy plátku a tvaru spodních listu: 1. obycejná
forma s lila kvety, listy spodní ;azykovité, zretelne temne skvrnité, pu-
í
i
11-
[F_ -----~-----a
'~,.'
,~-;
10
'i
I·
vodní forma toho druhu, v lllZ jedine: roste v polostínu krovin a hújú;
2. s kvety belavými, s lila kresbami, listy spodní jazykoyifé, vÍCe méne
skvrnité; .3. kvety ciste bílé, bez kreseb, listy spodní kopinaté, beze skvrn)
var. c a n di d i s s i m a KROCK.; 4•. kve:y .cervené, listy sFodní kopiaa,:é,
m m a,c u 1a t a SCHUR,'.
neskvrnité,
aneb skvrny sotva znafelné, var.
Tento poslední tvar je zv~áš(.e rozšíren na lukách hned za K1enovem pod
chalupami smerem k hájovne, ale hyne tu, ježto louky ty jsou hodne
hnojeny.
..,'
C. VI. 10 u k Y typ u Cam pan u
g 10m e r a t a s nekterými dru1,y
teplobytnými predstavuje louka "nad Mžiky" na Vsetír.e, smerem k Jo'1anové. Louka ta zabírá horní cást doliny, svažující se k jihozápadu, vzhllru
na východ jest .ohranicena lesem, dolu na západ polem. Na okraj;ch
louky projevuje se v porostu vliv lesa, jiný vliv v porostu pozorujeme
na okraji blíže pole. Snímek je volen uprostred
louky nad chodníkem.
Prední zvláštností louky té jest nalezište Á. n a cam pti s P y r a m i dal i s,
pro které se o ní ciní zmínka v· HAYEKov,e Pflanzendecke
1915 pg. '377.
J~ BUBELA 'uvádí v <1!>est.bot. Zt. 1886 Pg. 365, ze roste tu rudohlávek cetn~,
nyní však j'en spore, 29./VI. 1926 pozorovány tu jen 4 exempláre, 30./VI.
1927 ani jediný kus nenalezen.
Z feplobytných
druhu r0stou na louce
dosti hojne D i a n t h u s 1 a ti fo 1i u s, G e ran i u m s a n g u n e um, C i rs i U m pan n o nic u m, I n u 1 a s a 1ic i n a, Cam pan u 1a Ge {v i car i a,
pri chodníku hromadne
Ve ro nic a J: e u c r i u m, ojedinele
O r c 11 s
u s tu 1a t a a Pot e n t i 11 a 'r e c ta. Z karakteristických
dr1,1hu prevLidá
Cam pan u 1a g 10m e r a t a; také vstavace mají dosti hojné zastoupení,
predevším L i s t e-r a o vat a, Gy m nad e n i a c on op e a, P 1a t a n t h cr a b i f ~ 1i a a O r c h i s s a n b u c ~n a.
Také na druhé strane Vsetína, k severu, byly na horském svahu nud
Bobrky, skloneném k jihozúpadu, louky rúzu Cam pan u 1 a g 10m e r a t a
s druhy teplobytnými. Po zalesneni a zorúní nekterých luk zbyla tu jedna
rozsúhlá, suchá louka, místy' zastín.ená . skupinami
stromu dubových
a
Hpových . .Asociace na ní není jedr-otnú. ale za3toupeno jest více asociacÍV jarním porostu tvorí Car e x m o nt a n a celé svet1ozelcné, huste zarostlé ostrovy, na kraji k severu pri lesní ku1tu.re p.revládá Pot e 11 ti 11 a
alb a asi na mericí louky, po celé louce modrá se hojne V i o 1a h i r ta
a V. c a n i n a. V~tavace jsou jen spore roztroušeny v obycejných druzich,
hojn.eji jsou zastoupeny jen na vlhcine uprostred louky s ocúnem. V porostu. 'letnhn kvetou hojne po celé louce R o s a g a 11 i c a, G e ran i u m
u m,
s a n g ci i ne u m, T r i fo 1i u m r 11 b e n s, T. a I pes t r e, T. med
Gen i s t a ti 11 c to r a, He I i a n t h emu 11l C h a m a e c i s t u s, P ID P in e 11 a S a x i f r a g a, B r U ne I 1a alb a s B. v i o I a c e a, C a 111 pan u 1a
g 10m e r a t a, C. Cer v i car i a, S e r r a t u 1a t i n c t o r i a, I nul a s a 1i ci n a, Ci r s i u m p a n o nic I u m, Cen t a u r e a S c a b i o s a, z teplo.
bytných travin Molini-a
c.oerulea
V. arundinacea,
Koeleria
c r i s ta tav.
p y r a m i dat a a Br a.c h y pod i u m p in n a tu m.
i
I~
i
i
i
i
i
Ii
K doplnení obrazu lukotchideovycl'f
o druzích na nich význacných.
prifoJíme-
poorobiieJší
údaje
Bot r y c h i u m L u n a ri a, pekná kapradina, jinde vz{lcn{l, zde hojneji vtroušená a v jarním porostu patrnejší na lukách blíže les.u ve vÝ'škilch
na pastvinách.
nad 600. m, nalezne se
i
11
i
Ve r a t rum
a I bum
v. L o b e I a n u,m B~RNH., jen na vlhkých
, místech! luk subalplnských na hrebenu ]avomíku, místy ve spoustách udává
ráz na celých hektarech luk, ale kvete velmi zrídka. Místy zavlecena i
na louky údolní.
, C'o I c h i c u m a u tu m na 1e, na lukách, údolních ve spoustách, vystupuje! na louky horské i lesní, až do temen horských hrbetu. Odruda var.
ve r na 1e HOFFM., se zelenými, prodlouženými plátky okvetními, není
vzáC:na.
G 1a d i o 1u s i m b r i c a t u s, stálá ozdobná sloLka luk orchideových,
oproti vstavacum má kratší dobu kvetní.' Nalezne se skoro na každé
horské louce, aspon ojedinele, cetne: jen na vlhcích místech, sestupuie
i na louky údolní.
Dia n t h u s 1a t i fo I i u s GRlS et SCHENK~ na suchoparech a na
pastvinách. málo r'ozšíren, odtud bývá zridka zavlecen na suché louky.
Zavlecenímsalašnictvím
vysvetlí se nejs~adneji hojný výskyt této karpatské rostliny na subalpinských lukách v~chu Kohutky v N. Hrozenkove.
A q u i I ~ g i a v u 1 g a r i s predstavu}é o~rasnou rostlinu nekterých horských luk. V nižších polohách v kolika od~tínech barvy plátku od barvy
modré až k bílé, ve výšce nad 600 m 'j'en Vi .puvodní barve 'modré.
Ran u n cul u s s i 1vat i c u s (R. ne1IÍorosus DC.), dosti rozširen.
sestupuje vzácneji i pod 400 m. Dle Dr. PODPERA, ~vetena Hané, pg.
99, na Morave vzácný.
'
T r if o I i u m m o nt a n u m, a A n t h y li s V uJn e r a r i a, jako statnejší jetelinovité, jsou význacnými druhy všech horských luk a prední
" jejich" ozdobou. P031ední jen ve f. o c hr o 1e u c.a NEILR., druhá forma
a u r e a NEILR. rozširuje se nove vyséváním.
O k 0.1 i c n a t k y, oblibující pudu tucnejší, rostou na lukách orchideových méne hojne, kmín je hojný jen mi lukách úipolních. Pozoruhodnejší
okolicnatá C h a e rop h y 11 u m a r o mat i c u m jest :obycejným zjevem na
údolních.
lukúch ,horských
,Gentiana
obtusifolia,
hojne na horskýcljllukách
nad 500 m,
schází na pastvinách a na lukúch údolních. Naopak <li 'e n t i an a car p a ti c a a Gen t i a n a c I i a t a jsou hojnejší jen na p~5tvinách, na ho:sl,ých.
lukách jen na okrajích a pri' cestách.
Mel a m p y rum c r i s t a tu m, ve:mi význacný dl ul: pro nekte:'é horské louky v Hovezí a ve Zdechove. jen ve f. pa 11 i d um TSCH., s korunou ,bledožlutou, s korunou cervenou jen na jedné louce v Hove;d na
kopci Slepcove.
G a I i u m ve r n u m, rostlina drobn.á. ale za fo velmi hojnú, ro:;té
hromadne v hustýcQ ostrovech, prechází z luk horských i na meze a
na louky údolní na suchých místech.
HOFFM., rozšíren skoro na
Gal i u m si 1ves t r e var. g 1a b rum
všech horských a lesních lukách, nekde i na místech vlhcích, ale nikde
hoJne.
luk, severne
Cam p' ;;~l
a g lom e ra ta, typická· sle-ika·herských
od Vsetína, východne od Hovezí už se nevyskytuje.
Ci r s i u m e r i op hor U m, statný, pekne kvetoucí, pch.ác, všude dosti
hojne roztroušen, na lukách i pastvinách ve výši nad 500 m, na suchoparech
casto ve skupinách. Na lukách jen sterilní, v ružici dlouhých listu prí-
i
o
i
i
------------.,...,
.
\
'".
-"~
~
.. ..
12
zemních vlivem senosece, rostlina kvete teprve v druhé polovine srpna.
H y p o c h o ér i 5' ma c u a t a, statná' složnc,kvetá,; hojne na všech
horských: lukách, na p.Ude tesne prilehlou ružicí listu omezuje vzrust travin.
V s t a v a c e jsou nejvhnacnejší
pereny horských luk, vyznamenúvajíce se tlustými stonky i velkým a pestl"Obarevným kvetenstvím. Proto
jsou prední okrasou luk, k cemuž prispívá i ta okoinost, že doba kvau
vstavacu je hodn.e prodloužena, kvety se zachovávají c'erstvé asi mesic,
u petiprstky ješte déle. Doba rozkvetu je dle druhu po sob.e rozdelena ........nejdríve kvete zacátkem kvetna vstavac bezový a mužský, naposled koncem cervna vstavac blaqtatý a rudohlavek - takže po dobu 2 mesícu až
do senosece prispívají vstavac'e hojne k ozdobe louky.
Nejobecnejší ze zdéjších vstavacu je Gy m nad e n i a co n o p e a, hojne na kazdéhorské
louce, na pastvinách vzácne, sestupuje i na louky
údolní na sušší místa; snese i pudu suchou, ale na trochu vlhkých svazÍCh
má na lukách
roste nejhojneji. Pe#iprstka je jedinym ze vstavacu,kferý
Barva kvetu je velmi stálá, lila, s nádechem
horských! minimi-are41 1 ~2.
do cervena, bí1ékv~~'Y' jscu vzácné.
L i s t e r a o va ta. dosti hojne na všech horských lukách, snuší i polostín, proto hojne 'ina lukách údolních a v olšinách.
P 1a t a nt h e,t· a b i f o i a, dosti ho';ne na lukách horských i údolních, snese i polostín.
'r
• O r c h i s g 10 b o s a libuje si ve vyšších po!ohach, sestupuje
až na
400 m, neuzríme jej na pastvinúch a na lukách údolnÍCh.
O r c 11 i s Mor i o sch!Ízíva na lukúch horských a kde se na nich
hojnejivyskytuje,
prozrazuje bývalé pastviny. Hojne na lukách údolních,
kde oblibuje 'sušš ímísta. Casto s .•bílými kv,ety.
Orchi~
mascula,
též ve var. speciosa
HOST, ne)statne}ší ze
všech vstav/acu, roste c'asto ve skupinách
okrouhlých i obdélnIkov}'ch,
hojne i na! pastvinách;
kde roste hojne na lukách~ prozrazuje
bS'valé
salaše.
, O r c b i s s a m b u c i n a, nejhojn.ejŠí vsfavac po petiprstce,
v obou
zdejší vstavac, prol'o obstojí
barvách, V karmínové hojneji. Nejrannejší
i na past:vinách, kde v polovine kvetna, když se zacíná pást, jest již odkvetlý.
O r c h i s m a c u a t a, na nckterých lukúch orchideových vzácne, na
JinýclY v množství, zvlášte na vlhké pude. Žádný ze zdejších vstavacu není
tak promenliv jak v barve kvctu (lila, bílá, cervenú). tak i co do tva.ru
Hstuprízemních
(bud jazykovité nebo kopinaté, bud skvrnité, nebo neskvrnité.
I
I
I
I
Co e log o 's s u m v i r i d e, vzúcn,ejší na horských lukách a jen ve
výši nad 600 m, protože tento nízký vstavac, koncem kv.etna kvetoucí, prerustající trnviny a byliny dusÍ, spíše se najde na pastvinách na horských
hrbetech, kde se muže voln.e vyvinovati.
Pozorujeme-li
rozšírení orchicleÍ<:o_ctoJ:LQ;'nosti, ~hl~dáme,
ze rostou
husteji na spodních, vlh'::íc~1 místech luk, než na horejších jejich ok1'ajíc1l,
jsoUl tedy spíše hygrofytllí než mesofytní. K vstavacum suchobytným mohly
by se pocítati O r c h i s Mor i o a Co e log los s U Il1 V i r i d e,oba oblihují
a t if o j a, vyptJ.du suchou, kdežto úpln.e vlhkobytnými jsou O r c 11 í s
hledúvající na horských lukách. jen vlhciny, a taktéž O r c h i s 111 a c u -
I
I
":>1-
. - •..
1 a ta' jen na místech vlhkých roste' v hustejších skupinách, ac snese
.~'pudu trochu suchou. Celkem jest však otázka, které druhy vstavacu jsou
suchobytné; a které vlhkobytné význ,amu podradného, jezto odkvétají z jara
, ~ na 10dyh9.ch vadnou již v cervnu, pokud se v pude ješte drží jarní vláha.
Duležitejší jest pro vzrust vstavacu vliv svetla, ja'sné barvy kvetu
orchideí mohou se vyvinouti jen v plném osvetlení slunecním. To vidíme
patrne na lukách lesních: i kdyz uprostred louky, kam po celý den stín
od stromu nepadne, jest hojne vstava~u, scházejí tyto na okrajích louky,
které po nekterou cást dne j:::ou zasazeny stínem stromu. O lesních lukách
lze ríci, ze cím více na nich jest mechu, tím méne vstavacu. PoOlostín
snáší jen L i s t e r a 00 v at a a O r c h'i s m a cul a·t a. Práve na tomto
posledním vstavaci mužeme pozorovati, že. jeho pestré odrudy, ciste bílá
a ciste cerven!'!, jen na míste:h po ce1ýd,en osvetlených rostou, kdežto
v míste zastíneném se nalezne jen v barve na.
Jako rostliny horských luk s pudou c1wdou jsou vstavace, podobne
horce a nekteré druhy drobné1~o vzrust1:l, prizpusoObeny na takovou
pudu málo výživnou. Pudu tucnou a hnolen-nu rostliny vstavacovité nesnúšejí. To dosvedcuje ta okolnost, že na lukách blíže chalup, kde se
hnojí a více pase, je vsravacu porídku, i na pastvinách z toho duvodu
jen n.ekteré vstnvace mo!1ou' ex:stovati (obe:::ný, mužský, bezový).
Mizení vstavacu a zmenu v pO"ostu lul{ orchjdeových pusobí i umelé
hnojení, hlavne Thomasovou strW;kou., kterou sel<.dodávají pude výživné
látky vápenné a kyseliny fosforecné. Temi živinami podForuje se lep'ší
vzrust travin a p,ekterých peren, zvlášte motýlokvtetých, na lÍkor jiných
peren, predevším drobri~ho vzrustu, jako jsou lucr\.í len, vítod, jitrocel
kopinatý a též rostliny vstavacovi~é. Ovšem si zjev ten nesmíme predstavovati tak, jako by hnojivo samo bylo n.ekterým peren,3.m na škodu jako
jakýsi jed. Kterú rostlina nebyla by povd.;cna za pridanou výživu, cerpanou ze solí fosforecných a vápenatých? Hlavní prícinou hynutí nekterých
peren vlivem hnojení je z a stí n e ní, pochú:r.ející od rostlin vyššího
vzrustu~ hlavne travin, jetelovitýeh a sloznokvetých. Druhy statného vzrustu
osvojují si mocneji' výživné látky hnojiva a bujneji rostou, hlavne traviny
nabývají hodne vyššího vzrustu, mimo to i daleko více prýtu vydúvá
kvetoucí stébla. Tak bujný a hustý' vzrust travln a vyšších peren pusobí
z.astín.ení byl'nrtm ni:ší>o VZrtlS~U a také mohutnící oddenky a lwreny
zabírají více pudy. ztežujíce konkurenci druhum slabším. PtHvé vstavace
vuci hnojení jsou vstavac hlavatý a p!amntý, méne trpí ty druhy, které
obstojí i na past •..
·inúch, vstavac obecný, mužský, bezový; petiprstka
a
vemeník dvoulistý. Je treba dcdati, že umelé hnojení má na vstavace
zhoubný lÍcinek jen tehdy. pakli se hnojí pravide1nt; v období aspon
trí1etém. Hnojí-li se jednou Z~l '5 nebo za 6 let, není úcinek na ubývání
vstavacu tak znatelný.
Ze hoOjný výskyt vstavacu je význakem starých, prirozených luk, sei pied
znáváme z absence roOstlin vstavacovitÝ.ch- 'Hna lukácndumelych
mnohými roky založených. Teprve po 20 i více letech dostavují se na
takoOvé louky vstavace; ocún a jiné obecné pcreny usazují se na nich
dríve. Nejprve se na lukúch umclých rozšírí petiprstka a vstavac mužský,
druhy to, které nejspíše snúšejí hnojení Thomasovou struskou. Hojné
príklady umelých luk nalézúme u Vsetína na Podlází, kde mnoho polí
i
· I
1 - _
-.': ....
'
14
i,
\
~
bylo za.!uceno pred 40 lety. N.ekteré louky, ohra~iC'ené mezemi, dokazující
bývalá pole, jsou hust,e porostlé petiprstkou, též vstavacem mužským. Nalezneme tu i n,ekteré pereny praluk, jako Cam pan u I a g lom e r a t a,
C. Cer v i car i a, ano i C i r s i u m pan n o nic u m, B run e I I a alb a
a B. v i o I a ce a. Rostliny tyto dávají tušiti, že na louky ty byly po
zal ucení vysévány senné trusky z horských luk. Vysoký vzrust travin a
hojný výskyt jetelin poukazuje zde na pravidelné hr.ojení Thomasovou
struskou.
Orchideové louky j~ou zvláštností Karpat a vyskytují se hlavne na
podklade hornin tretihorních.
Na horninách starších a na prahorách se
louky ty nenalézají. V Cechách jsou louky orch~deové jen ve Stredohorí
na podklade cedicovém, tak zv. Babinské, popsané od Dra K. DOMINA,
Stredohorí 1904, pg. 114. Ráz luk t,ech jest však zcela odlišný od orchideových luk karpatských.
V léte vypadají uschlé jako louky stepní, mají
v porostu méne travin a vetší prevahu druhu kvetnatých,' v nichž Jsou
druhy pontické a subalpinské, ~. orchihojne pomíšeny s druhy lucními
deí jsou petiprstka
a vstavaC hlavatý .méne hojné nebo vzácné.
i
Bylo by zajímavé ~íre st~povati otázku, proc zvlášte v Karpatech' na
horninách
tretihorních
darí· se orchideím
na horských Illkách a proc
scházejí lukám na horn:nách jiných útvartl geologických.' Nejsnadnejší
_vysvetlení zjevu toho nalezneme ve vHvu pudy. Karpa,tský pískovec vetrá
na pudu málo výživnou, na kterou se prizpl1sohHy sÍabší fraviny a
výžive nejen koreny,
drobné pereny, které vstavacum, vystr~jeným·
ale
hlízami, nedelají tolik konkurence a nehubí je, jako to' ciní statnejší
pereny ~. vysoké traviny~: Vysvetlujeme-li tak hojnost vstavacu na lukách
karpatských
vlivem edafyckým, máme otevrený výhled i na jiné otázky,
predne na tu okolnost, 'že vstavaCe prizpusobené na pudu sušší na svazích
se stálým odpadem vody nemohou r,usti v mnoha druzích na luk{lch
údolních, kde Je více trvalého vlhka a více statn~jších druhu' travin a
peren. Proto také se vstavacum nedarí na pudách povstalých z živcových
a z jiných, více výživných hornin. Tu je také vysvetlení pro nepríznivý
vliv hnojení na vstavace: hnojením dostává puda více živin, umožnuje
se lepší vzrust travin a ostatních peren, které pak vstavace dusí.
Na Slovensku,
v západních. Karpatech,
nacházejí
se louky orchideové i na horninách vápencových. Zvlášt.e pak v Recku a v Macedonii
jest hojne luk orchideových ve vyšších potohách na tretihorním vápenném
podklade. Vstavace tu rostou v úžasném množství vzdor tomu, že se hubí
již po mnoho století sbíráním hlíz na "salep". Vápenný podklad pusobí
tu príznive na hojný rozvoj orchideové kveteny práve tak, -ja,ko v našich
Karpatech podklad pískovcový s pudou hubenou. Na príkrých
svazích
tretihorních
vápencových ho;nin je totiž puda práve tak hubená, jako
na podklade pískovcovém, ježto je prosakující a rychle stékající vodou
deštovou vypla\'ována a zbavována látekyýživ~ch
__amimoto
podklad
vápenný' p.usobí príznive ve prospech rostlin orchideových i tím, že zmenšuje pocet takových konkurujících
druhu peren, které vúpenatou pudu
dobre nesnášejí.
i
k
V prítomném popisu luk orchideových prihlíží se jen k lukum okresu
vsetínského. Podobný obraz poskytly by louky ty v okrese rožnovském.
V okresích západních
odtud, v klobouckém, vizovském a holešovském
L~ _
15
mají louky horské vzhled trochu jiný; uplatnuje ~e na nich více vliv kveteny teplobytné (na pr. Polomsko u Rajnochovic). Jsout zde louky horské
jen v menším rozsahu, ježto okresy jmenované mají ·více vzdelané pudy
a také meliorace odvodnovaci pokrocily již i na louky horské. Orchi.deové louky v sousedství cistých stepí (SUpa s~enoph'ylla CERN. nalézáme na svahových stepních lukách mezi Uherským Brodem a StrlÍžnicí.
Siat tato· má úcel zachytiti obraz kveteny hlavních typu luk orchideo. vých, pokud, ráz jejich nebude setren hnojením. A doba úplné zmeny porostu luk tech rychle se blíží, nebo v posledních letech hnojení Thomasovou struskou
na lukách údolních i horsk~'ch stává se obvykleJším
rok od roku, takZe vHvem intensivního hnojení a jiných meliorací (trubko·
vání, vlácení a prísev travin) bude porost luk horských se pomalu podobati porostu luk údolních. Príroda· sama oblibuje pestrost a rozmanitost
druhu, ale kulturní cInností zavádí se do ní jednotvárnost.
~í
I
!
í
!
I
.\
I
I
;!
.\
'.