UHI Newsletter - Issue 2 - CZ
Transkript
Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 Úvodní komentář Joachim Fallmann a Stefan Emeis Karlsruhe Institute of Technology, partner projektu UHI “Existuje stálá snaha o zvyšování populace” Thomas Robert Malthus, 1798. Esej o podstatě lidstva Od roku 2007 žije více jak 50% celosvětové populace ve městech, přičemž více než 70% z těchto lidí žije v rozvojových zemích (Molina et al. 2008). Očekává se, že do roku 2015 více než 16% všech velkoměst budou tzv. megapole (Fernando et al. 2001). V roce 2005 žilo v megapolích 9.3% celosvětové populace (OSN 2006). V současnosti tvoří města asi 1.2% celkové rozlohy souše (Shephard 2005) a přeměna venkova v součást města je jednou z nejzávažnějších antropogenních změn ve využití půdy. Rovněž hustota městského osídlení vzrůstá, mimo jiné díky větší stavbě výškových budov. Podle Yanga a kol. (2010) bylo v roce 2003 téměř 44% celkové rozlohy residenčních ploch ve vnitřní části Šanghaje zastavěno výškovými budovami. Průměrné teploty vzduchu v městských oblastech a zvláště v megapolích jsou vyšší než v okolní venkovské krajině. Tyto oblasti zvýšených teplot vzduchu se nazývají „městské tepelné ostrovy“ (MTO). Vyšší teploty vedou k intenzivnějšímu přímému tepelnému diskomfortu obyvatel měst. Kromě toho se vyskytují další nepřímé efekty jako např. zhoršená kvalita ovzduší, omezená dostupnost vody a jejích zdrojů, problémy s dodávkou energií atp. Je proto rozumné omezovat nárůst teploty ve městech a vyhnout se tak zvýšeným rizikům s negativními dopady na kvalitu života a zdraví obyvatel měst. Tato rizika by měla minimalizovat navrhovaná mitigační a adaptační opatření. Městské tepelné ostrovy jsou zároveň populačními ostrovy (Crutzen 2004). Proto musí být při návrhu adaptačních a mitigačních strategiích velmi dobře zohledněna vazba mezi ostrovy tepla a znečištěním ovzduší. Jelikož tepelné ostrovy měst interagují rovněž s klimatem v globálním měřítku, je nutné uvažovat i o těchto vzájemných vazbách. Negativní projevy MTO lze redukovat konkrétními urbanistickými zásahy, např. fasádami domů a jejich střech pokrytými zelenou vegetací, použitím vysoce odrazivých stavebních materiálů apod. Tato opatření pak snižují nejvyšší letní teploty (Taha 1997) nebo výrazně omezují spotřebu energie vynaloženou na chlazení v klimatizacích (Solecki 2005). Podobné příklady lze najít v celé řadě publikací na celém světě, vědeckých článcích zaměřených na nejrůznější témata meteorologie města, jakož i studiích fenoménu MTO v různých klimatických oblastech. Více informací lze najít v souhrnné zprávě „Knowledge Report“ (Emeis 2013), dostupné na http://www.eu-uhi.eu/. Angevine a kol. (2003) v minulosti uváděli, že ačkoliv MTO a rozdíly mezi venkovem a městem jsou velmi podrobně studovány, společenské porozumění problematiky zůstává nadále spíše v rovině kvalitativní a omezené na jednotlivé zajímavos- 1 ti. Kvantitativní porozumění pak stále čeká na budoucí správně navržené studie. Ačkoliv od roku 2003 bylo učiněno mnoho práce, tvrzení autorů zůstává v mnohém pravdivé i dnes. Kvantitativní porozumění je nezbytným předpokladem pro navržení vhodných adaptačních a mitigačních opatření zmírňujících projevy MTO. Důležitou roli při kvantifikaci efektu scénářů urbanistického plánování a jejich vlivu na vývoj MTO a další s ním spjatých jevů (zhoršení kvality ovzduší, tepelného diskomfortu) má provádění pilotních případových studií a jakož i simulování různých scénářů. V průběhu projektu „UHI – Vývoj a aplikace mitigačních a adaptačních strategií a opatření pro omezení dopadů jevu MTO“ (3CE292P3 – Operační program CENTRAL Europe, 2011-2014) jsou tyto typy scénářů zkoumány pro aglomeraci města Stuttgart. Díky své zeměpisné poloze v údolí vede cirkulace vzduchu v rámci údolí a okolních mírných návrší k nárůstu přirozeného zadržování tepla v oblasti města. Modely ukazují, že rozloha oblasti tepelného diskomfortu s výskytem 30 a více dní v roce vzroste z 6% (1971-2000) až na 57% (2071-2100). To je plně v souladu s výpočty Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) týkající se globální změny klimatu. Karlsruhe Institute of Technology provádí simulace na regionální škále pomocí numerického mezoměřít- Newsletter, n. 2 October 2013 Editorial 1. Rozdíl mezi simulovaným a skutečným polem teploty vzduchu dne 13. 8. 2013 v 18 hod. UTC dle modelu WRF. V závislosti na uvažované mitigační strategii je patrné ochlazení až o 2°C. kového modelu Weather Research and Forecasting (WRF) (Skamarock 2005) se speciálním schématem parametrizace města (Kusaka 2001, Martilli 2002). Výsledky simulací jasně odráží následky jednotlivých strategií urbanistického plánování na teplotu vzduchu a intensitu MTO. Celkově byly provedeny čtyři případové studie odrážející různá mitigační opatření (Obr. 1) 1. Zvýšení odrazivosti střech a kolmých stěn v oblasti města („Albedo“) 2. Snížení hustoty zástavby o 20% zvýšením tzv. „sky view“ faktoru („Hustota“) 3. Nahráda městského povrchu přirozenou vegetací v centru města („Centrální park“) 4. Náhrada jednotlivých oblastí zástavby rozmístěných v prostoru města („Více parků“) Rozdíl teploty ve 2 metrech mezi scénářem a referenčním případem („skutečností“) dobře poukazuje na účinnost daného mitigačního opatření. Jako ukázka extrémního případu byla zvolena horká vlna ze srpna 2003 (přesněji 11. až 18. srpna 2013), která zasáhla velkou část evropského kontinentu. Výstupy z modelu ukazují pokles teploty až o 2°C oproti skutečně pozorované teplotě v závislosti na uvažovaném scénáři. Jak je zřejmé z Tabulky 1, zvýšená odrazivost má největší potenciál na redukci intenzity MTO vyjádřenou jako rozdíl mezi teplotou města a venkova. Dalším aspektem, který by měl být zohledněn při studiu klimatu města je probíhající a budoucí globální změna klimatu. Za tímto účelem byl model WRF spřažen s globálním cirkulačním modelem ECHAM5 a výpočet spuštěn pro oblast Evropy (Wagner 2013). Tato oblast pokrývala Německo a blízké okolí a vysoké rozlišení 7 km umožnilo použít výstupy integrace pro projekt UHI. Vliv budoucí změny klimatu na teplotu ve městě shrnuje Tabulka 2. Výsledky simulace předpokládají v rámci integrační oblasti oteplení o 0.8 až 1.1 °C. Zároveň dojde k nárůstu ročního úhrnu srážek o 2-9%, s vyššími úhrny zejména v podzimních a zimních měsících. Na základě výsledků simulací modelu WRF bylo možné zkonstruovat statistické rozložení teploty vzduchu v minulosti (1971-2000) a do budoucna (2021-2050). Jak je zřejmé z Obr. 2. na příkladu Stuttgartu a Vídně, posun křivky směrem do vyšších hodnot teploty indikuje větší pravděpodobnost výskytu extrémních vysokých teplot, což je v souladu se sig2. Intenzita MTO dne 13. 8. 2013 v 18 hod. UTC vyjádřená jako rozdíl mezi prostorově zprůměrovanou teplotou vzduchu v oblasti města o blízkého venkova (založeno na simulaci modelu WRF a analýze v prostředí GIS). 2 Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 Úvodní komentář 3. Projektová změna sezónní teploty vzduchu pro 6 metropolitních oblastí projektu UHI. Rozdíl třicetiletí 1971-2000 a 2021-2050. Založeno na simulaci regionálního klimatického modelu WRF řízeného modelem globálním ECHAM5. Modena reprezentuje regiony Emilia Romagna Padua a Veneto. Varšava leží mimo integrační oblast modelu WRF. nálem změny klimatu. Literatura Předchozí poznatky popisují klimatologické a meteorologické pozadí pro následující mitigační a adaptační opatření k zmírnění MTO a jeho dopadů. Kromě výsledků z modelů nyní nabývá na důležitosti nalézt nejlepší možné urbanistické strategie pro konkrétní zájmové městské oblasti a uvážit při tom široký mix možných mitigačních postupů. Výsledky projektu UHI by měli nabídnout podporu při rozhodování místním samosprávám a úřadům, jakož i přispět k lepšímu pochopení fenoménu MTO a potlačení jeho negativních projevů v podmínkách městských aglomerací střední Evropy. Konečně by měly v době probíhající globální změny klimatu rovněž přispět k budoucímu rozvoji měst střední Evropy. Angevine, W.M., A.B. White, C.J. Senff, M. Trainer, R.M. Banta, M.A. Ayoub, 2003: Urban-rural contrasts in mixing height and cloudiness over Nashville in 1999. J. Geophys. Res., 108, D3, 4092. DOI: 10.1029/2001JD001061. Crutzen, P.J., 2004: New Directions: The growing urban heat and pollution “island” effect – impact on chemistry and climate. Atmos. Environ., 38, 3539-3540. Fernando, H.J.S., S.M. Lee, J. Anderson, M. Princevac, E. Pardyjak, S. Grossman-Clarke, 2001: Urban Fluid mechanics: Air Circulation and Contaminant Dispersion in Cities. Environ. Fluid Mech., 1, 107-164. Kusaka, H., Kondo, H., Kikegawa, Y., and Kimura, F., 2001: A Simple Single-Layer Urban Canopy Model For Atmospheric Models: Comparison With Multi-Layer And Slab Models. - Kluwer Academic Publishers; Boundary-Layer Meteorology 101 (3): 329-358 Martilli, A., Clappier, A., and Rotach, M., 2002: An Urban Surface Exchange Parameterisation for Mesoscale Models. - Kluwer Academic Pub- lishers; Boundary-Layer Meteorology 104 (2): 261-304 Molina, L.T., S. Madronich, J.S. Gaffney, H.B. Singh, 2008: Overview of MILAGRO/INTEX-B Campaign. IGACtivities, 38, 2-15. Solecki WD, Rosenzweig C, Parshall L, Pope G, Clark M, Cox J, Wiencke M (2005) Mitigation of the heat island effect in urban New Jersey. Global Environmental Change Part B: Environmental Hazards 6(1):39–49 Shepherd, J.M., 2005: A review of current investigations of urban-induced rainfall and recommendations for the future. Earth Interactions, 9, Paper 12, 1-27. Skamarock, W. C., Klemp, J. B., Dudhia, J., Gill, D. O., Barker, D. M., Wang, W., and Powers, J. G., 2005: A Description of the Advanced Research WRF Version 2. - ; http://oai.dtic.mil/oai/oai?v erb=getRecord&metadataPrefix=html&identifi er=ADA487419 , 16/04/2013. Taha, H., 1997b: Urban climates and heat islands: albedo, evaporation, and anthropogenic heat. Energ. Buildings 25, 99–103. Available online at: http://www.javeriana.edu.co/arquidis/educacion_continua/documents/Urbanclimates.pdf. United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division, 2006: World Urbanization Prospects: The 2005 Revision. Working Paper No. ESA/P/WP/200. http:// www.un.org/esa/population/publications/ WUP2005/2005WUP_FS7.pdf (read: Feb. 9, 2009) Wagner, S., Berg, P., Schaedler, G., & Kunstmann, H. 2013. High resolution regional climate model simulations for Germany: Part II projected climate changes. Clim Dyn, 40, (1-2) 415-427 available from: http://dx.doi.org/10.1007/ s00382-012-1510-1 4. Histogram teploty vzduchu (průměrná denní teplota za období 30 let) pro dvě vybrané lokality ve střední Evropě v měsíci lednu (vlevo) a červenci (vpravo). Modrá čára představuje období 1971-2000, červená 2021-2050. Pro oba měsíce je projektován posun křivky k vyšším hodnotám teploty vzduchu. 3 Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 Pilotní oblasti Italský region Benátsko se účastní projektu UHI v rámci Operačního programu CENTRAL Europe s cílem soustředit se na aspekty, které spojují lokální klima se strukturou osídlení a s efektem MTO, a následně zlepšit nástroje pro plánování a hospodaření s půdou. V těchto souvislostech lze chápat oblast města Padovy jako jakousi venkovní “laboratoř”, kdy zde dosažené výsledky budou použity v dalších oblastech regionu a v širších souvislostech. Práce začínají s určitými před- poklady vycházejícími ze specifických místních charakteristik Benátské planiny, pro kterou jsou typická převážně malá města a rozšiřující se systém osídlení, který se v posledních letech významně rozšířil. Jedná se tedy již o výrazně antropogenní oblast, která je charakterizována velmi rozmanitými typy osídlení, a pro kterou jediná možná proveditelná opatření (zásahy), realizovaná v blízké budoucnosti, budou vždy primárně spojena s přeměnou již existujících budov. Pilotní Padova, Itálie V první fázi studie bylo vybráno pět území v rámci města Padovy za účelem analýzy plánování výstavby a zkoumání MTO. Oblasti byly vybrány na základě umístění, s ohledem na severovýchodní a jihozápadní dělení města a na městské charakteristiky: historické centrum, smíšená zástavba, obytná oblast s vysokou/ nízkou hustotou osídlení, průmyslová oblast. Výběr pilotní oblasti z pěti uvažovaných byl proveden také s ohledem na jeho užitečnost pro studium “typické” oblasti středního Benátska s úmyslem kopírovat výsledky a studované zmírňující techniky i v jiných oblastech. Ve vybrané oblasti probíhá detailní analýza efektivity různých zmírňujících technik s využitím simulačních modelů. Po jejím dokončení budou následovat práce na analýze nástrojů pro řízení a plánování při hledání těch, které budou nejvhodnější pro předcházení jevu tepelného ostrova. Jak již bylo zmíněno, studované území (v pěti dříve vybraných oblastech) obsahuje typy osídlení s největší pravděpodobností výskytu v 1. Půdní analýza provedená metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná – vysoká hustota; legenda; zelené plochy; stromy; budovy; nepropustná půda. 2. Analýza obsahu zeleně ve městě provedená metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná – vysoká hustota; nepropustná půda/jiná půda; legenda; zelené plochy; stromy; nepropustná půda. 4 Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 ostatní části středního Benátska. Byl proveden analytický průzkum zohledňující pokyny vypracované Technickou univerzitou ve Vídni (prof. A. Mahdavi) a byl dokončen sběr dat s využitím dvou technik. První z nich využívala tradiční metody pro shromažďování informací daného typu, které detailně klasifikují různé typy povrchů, výšku budov a typologický druh budov a také zajišťují sběr fotografického materiálu. Druhá metodologie využívá systémy dálkového průzkumu a zpracování tří-dimenzionálních dat LiDAR (obr. 1-4). Prostřednictvím zpracování dat LiDAR je možné vytvořit DSM (digitální povrchový model, Digital Surface Model) a DTM (digitální model terénu, Digital Terrain Model), který umožňuje velmi detailně identifikovat a katalogizovat horizontální povrchy. Prostřednictvím kombinace DEM (digitální výškový model, Digital Elevation Model) získaného zpracováním LiDAR dat s multispektrálními ortofotosnímky (obsahující pásmo blízkého infračerveného záření) je možné automaticky detekovat horizontální povrchy v dané oblasti podle typu a výšky, díky čemuž získáme atlas obsahující informace o zelených oblastech, stromech (o jejich šířce a výšce) a neprostupných oblastech. Následná analýza, provedená s využitím volného softwaru (Saga Gis, Lastools a Grass), konečně umožňuje kartografické zpracování, užitečné při vyhodnocování zmírňujících a adaptačních opatření, jako jsou „Sky View Factor“ (parametr udávající velikost oblohy viditelné z daného místa) a mapa solární radiace (obr. 5). Pilotní oblasti 3. KW-h za rok (budovy), provedeno metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná – vysoká hustota; kW-h za rok – budovy; legenda; budovy; prům. Direc. 4. KW-h za rok (ulice), provedeno metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná – vysoká hustota; kW-h za rok – ulice; legenda; nepropustná půda; prům. Direc. 5. Sky View Factor, provedeno metodami dálkového průzkumu. Oblast 3; obytná – vysoká hustota; legenda; nepropustná půda; prům. SWF. 5 Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 Pilotní oblasti Modena, Itálie KLIMA MĚNÍ MĚSTA Je možné prostřednictvím nové spolupráce mezi klimatology a projektanty měst učinit z našich měst příjemnější místa k životu? Výzva pro projekt UHI a příklad Modeny Města a metropolitní oblasti jsou motory ekonomického růstu a zaměstnanosti, hrají klíčovou roli coby centra pro inovace na jedné straně a jsou první v řadě, pokud jde o sociální soudržnost a environmentální udržitelnost. Plánované trvání projektu je 36 měsíců. Zapojeno je do něj 17 partnerů ze sedmi členských států z oblasti střední Evropy zahrnujících 8 pilotních oblastí. Jedním z témat, na které se soustředí pozornost projektantů měst s výhledem na lepší život, je problém MTO (městského tepelného ostrova). Bohužel je pravděpodobné, že klimatická změna zhoršuje efekt městského tepelného ostrova. Z tohoto důvodu zkoumá projekt UHI možnosti adaptace na klimatickou změnu za účelem zmírnění, či dokonce zastavení jevu MTO, který spočívá ve výrazném teplotním nárůstu v městských centrech v porovnání s blízkými venkovskými oblastmi. Projekt UHI chce taky ukázat, jakým způsobem mohou být strategie zmírňující dopady MTO prakticky uplatňovány politiky i obyvateli. Výrazná pozornost Evropské unie věnovaná tématu MTO se projevila tím, že byl schválen projekt „Vývoj a aplikace mitigačních a adaptačních strategií a opatření pro omezení dopadů jevu MTO“. Modena západ, ortofoto 6 Jaké jsou specifické příčiny problému MTO? Jev MTO je znám a studován od počátku 80. let minulého století a je z velké části způsoben fyzikálními vlastnostmi povrchů, jako Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 je asfalt, který víc slunečního záření pohlcuje, než odráží, nedostatkem přirozeného povrchu, ze kterého se může odpařovat voda (vegetace), který ve venkovských oblastech přispívá k zachování stabilní energetické balance, dále zvětšování ploch vertikálních povrchů, které zvětšují jak absorpci, tak i odraz záření a navíc tlumí vítr, což vede ke zmenšení ochlazování vzduchu. Dalším faktorem vedoucím k rozvoji MTO je lidská činnost a to zejména produkce tepla při vytápění a chlazení budov a v průmyslové výrobě, průmyslová činnost jako taková, doprava ale i vysoké znečištění ovzduší, které narušuje přirozené složení atmosféry. Intenzita jevu MTO se zvyšuje úměrně velikosti a počtu obyvatel dané městské oblasti, tudíž v příštích letech, kdy se očekává pokračující zvyšování počtu obyvatel v těchto oblastech, bude dále narůstat. Jedním z pozoruhodných příkladů z 8 pilotních oblastí je Řemeslnická vesnice Modena (v regionu EmiliaRomagna), vybudovaná na konci 50. let. K té inženýr okresu Modena pan Marcello Capucci vysvětluje, že “tato oblast musí být spíše přetvořena než znovu vybudována“, čím se myslí, že hypotetická transformace musí zpětně odkazovat k logickému procesu počínajícímu tím, co již na místě existuje, pracovat na tom, znovu objevovat, přizpůsobovat odlišným potřebám a samozřejmě měnit, s logikou, že struktura má svá přesná pravidla, na jejichž základech je vybudována, a díky kterým je schopna definovat vlastní identitu. Během let se ve vesnici usadily nové společnosti, odlišné od těch původních, které pokračují, jak je zřejmé při bližším pohledu, v tradici vesnice především. Je tomu proto, že mají výrazný charakter ve výrobě dle ochranné známky jejich řemeslného Modena západ, dělnická čtvrť 7 Pilotní oblasti oboru, akcentovaný silnou schopností inovace a kreativity, a nacházející se zde právě proto, že se jedná o vesnici a již nyní se podílející na vytváření její historie, aniž by si to pravděpodobně ještě samy uvědomovaly. To jsou důvody, proč je třeba na tuto oblast nahlížet jiným, inovativním pohledem směrem do budoucna a v tomto směru může zásadně pomoci právě projekt UHI. Přínosy v porovnání s negativními dopady tepelného ostrova města jsou evidentní: zvýšená kvalita života, zlepšená kvalita ovzduší, úspora energie, ale i úspory nákladů zdravotní péče o obyvatele. Klíčovou výzvou do budoucna je plánovat v městská centra výrazně „zelenějším způsobem uvažování“ (tj. více udržitelně a ekologicky příznivě) a projekt UHI se chce k této výzvě postavit čelem. Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 Mítinky 3. setkání nadnárodní vědecké rady a 4. setkání řídící komise Varšava, 3.10.2012-4.10.2012 3. a 4. října 2012 hostil Institut geografie a územního plánování třetí operativní mítink ve Varšavě. Šlo o první mítink, na kterém se začaly řešit všechny pracovní skupiny (WP) a tak bylo možné diskutovat způsob, jak lépe zahrnout informace a výstupy z jednotlivých řešených úkolů do ostatních pracovních skupin, z témat více vědecké skupiny WP3 k více aplikované problematice WP 6 a pilotních oblastí. Byly analyzovány metodologické záležitosti týkající se vyhodnocování efektů MTO , prezentovány různé přístupy a nástroje k hledání lepších řešení. Pod koordinací Vídeňské univerzity byli všichni partneři zapojeni k vysvětlení charakteristik každé pilotní oblasti a k popisu typu analýzy, která by mohla lépe simulovat dopady pilotních akcí. 4. setkání nadnárodní vědecké rady a 5. setkání řídící komise Praha, 17.4.2013-18.4.2013 Tento mítink, který zahájil finální rok řešení projektu, se konal pod záštitou Útvaru pro rozvoj města Praha. Hlavní pozornost byla věnována klíčovým úkolům, které se dotýkají současně více WP, jako je výběr pilotních oblastí a analýza pilotních akcí, výsledky simulací vlivu MTO a návrhy pro politiku městského plánování. Klíčovým nástrojem k propojení různých stanovisek a ke sběru výsledků z jednotlivých WP je tzv. Systém pro podporu rozhodování. V rámci mítinku byla představena první analýza jeho struktury a podán přehled udržitelnějších technologií a prostředí vhodného softwaru k implementaci různých závislostí a k vytvoření uživatelsky přívětivého designu tak, který umožní snadnější konzultaci širokým okruhem lidí s různou úrovní zkušeností. 8 Mítinky Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 Nadnárodní odborné skupiny Nadnárodní odborné skupiny Celková logika sítě UHI se snaží reagovat na potřeby povzbuzení hluboké spolupráce mezi jednotlivými účastníky (techniky a úředníky/politiky), a to z různého úhlu pohledu (městští plánovači, klimatologové, architekti ….) na nadnárodní úrovni prostřednictvím nadnárodních odborných skupin (NOS). Důležitým aspektem je také podpora dialogu mezi teoretickými záležitostmi a “lokálními” reáliemi. V rámci UHI projektu dochází i k vytvoření národních podskupin NOS - tzv. lokálních pracovních skupin. Má jich být alespoň 7, tedy 1 pro každou zemi, která je zahrnuta do řešení projektu UHI. V rámci skupiny se spolu setkávají partneři z místních zájmových skupin za účelem řešení technických kompetencí a odpovědí na otázky, které se objeví při řešení jednotlivých pilotních akcí v různých metropolitních oblastech. Lokální pracovní skupiny tvoří lokální body sítě projektu a vznikly pro řízení toku informací a získaných znalostí mezi partnery a zainteresovanými účastníky. Během posledního mítinku v Praze byly vytvořeny NOS s úkolem definovat jakési “opravdové místo”, kde byla zdůrazněna vazba mezi NOS a lokálními pracovními skupinami: pracovní setkání NOS bylo kompletně věnováno výměně zkušeností na místní a nadnárodní úrovni. Výsledné závěry jsou následující: • Potíže v šíření povědomí o jevu MTO jsou dvojího typu: na úrovni politiků a na úrovni • • • • • • městských plánovačů Malé vnímání dopadů MTO na budoucí možnost obývání našich městských oblastí Nedostatek ve finančním a ekonomickém modelu k zahrnutí hluboké regeneraci měst k boji s tímto jevem Potřeba definovat pobídky, finanční a regulační akce k podpoře zásahů v komplexním městském prostoru Jak kvantifikovat a měřit mitigační opatření a odpovídající dopady Dlouhodobý výhled dopadů efektů plánování Nesnadné získání obyvatel (podnikatelů) pro rozvoj intervenčních akcí Další kroky: • Zapojit občany, aby se zvýšilo jejich povědomí o problematice MTO • Zapojit politiky a odpovědné úředníky, aby se podíleli na mitigačních a adaptačních opatřeních Chcete-li se vice dozvědět o dalším vývoji debaty v rámci NOS nebo chcete-li přispět vlastním pohledem či názorem, můžete napsat panu Davidu Favovi, manažerovi NOS (za vedoucího partnera ARPA) Davide Fava – [email protected] 9 Informační bulletin projektu č. 2, říjen 2013 Zápatí strany 6 Zápatí strany 6 Regional Agency for Environment Protection in Emilia-Romagna www.arpa.emr.it Vienna University of Technology - Department of Building Physics and Building Ecology www.bpi.tuwien.ac.at Emilia Romagna Region. General Directorate Territorial and negotiated planning, agreements www.regione.emilia-romagna.it Municipal Department 22 - Environmental Protection Departement in Vienna (MA 22) Veneto Region - Territorial and Strategic Planning Department www.ptrc.it www.wien.gv.at/english/ environment/protection Hungarian Meteorological Service www.met.hu CORILA. Consortium for Coordination of Research Activities Concerning the Venice Lagoon System www.corila.it Karlsruhe Institute of Technology www.kit.edu Charles University in Prague, Faculty of Mathematics and Physics www.mff.cuni.cz City Development Authority of Prague www.urm.cz Municipality of Stuttgart www.stuttgart.de Czech Hydrometeorological Institute www.chml.cz Meteorological Institute University of Freiburg www.meteo.uni-freiburg.de Scientific Research Centre of the Slovenian Academy of Sciences and Arts www.zrc-sazu.si Institute of Geography and Spatial Organization, Polish Academy Of Sciences www.igipz.pan.pl Nofer Institute of Occupational Health www.imp.lodz.pl Municipality of Ljubljana www.ljubljana.si Informační bulletin projektu UHI č. 2, říjen 2013 Redakční rada: Matteo Morgantin, Enrico Rinaldi, CORILA - NL Responsible Partner. Valentina Manzato, Emilia Romagna Region. Za hlavního partnera Chiara Pederzini, Democenter Sipe aa Chiara Licata, Euris S.r.l. Pro další informace navštivte webové stránky projektu UHI: www.eu-uhi.eu Tento projekt probíhá v rámci programu CENTRAL EUROPE spolufinancovaného ERDF (www.central2013.eu) 10
Podobné dokumenty
Atmosférická depozice 2004 - Ústav pro hydrodynamiku.
Vědecký výbor konference: Doc. RNDr. Zbyněk Jaňour, DrSc., RNDr. Iva Hůnová, CSc., RNDr. Jakub Hruška, CSc., RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Ing. Jiří Kopáček, PhD., Doc. RNDr. J. Brechler, CSc.,
Ing. J...
MEZINÁRODNÍ PRÁVO ZMĚNY KLIMATU
se otepluje rychleji než oceány a oblasti blíže pólům rychleji, než ty kolem rovníku.
Dalším důkazem oteplování je úbytek ledovců, a to jak horských tak i pevninských. Z
36 ledovců, jejichž délka ...
UHI Newsletter - Issue 3
Varšavě. Jak již bylo uvedeno, síla MTO se vyjadřuje pomocí intenzity MTO. Tento termín označuje teplotní rozdíl (ve °C) mezi městskými a venkovskými teplotami měřenými v jeden okamžik. V každém mě...
Ing. Karel Saksl, DrSc.
[21]K. Saksl, D. Vojtěch, and J. Ďurišin. In-situ XRD studies on Al-Ni and Al-Ni-Sr alloys prepared by
rapid solidification. Journal of Alloys and Compounds, 464(1–2):95–100, 2008.
[22]M. Orolínová...
MAŠKOVÁ-HANUŠOVÁ, Pavla. Zdravotní politika viszegrádských zemí
integrujících jednání ve společnosti (Sabatier 2007; Peters, Pierre 2006). Hlavním výzkumným problémem této práce jsou příčiny/motivy a sociálně-ekonomické důsledky
jednání aktérů, kteří se účastní...