Vyjádření pana Petra Kellnera (Lázně Libverda) ke studii vyprac

Vyjádření pana Petra Kellnera (Lázně Libverda) ke studii vypracované v rámci projektu Alternativy pro
Frýdlantsko.
Autor je členem Horského spolku Lázně Libverda, byl dlouholetým členem Horské služby v Jizerských horách, je
autorizovaným stavebním technikem, nositelem zvláštní způsobilosti v oboru investiční výstavby ve které má za
sebou dvacetiletou praxi a je soudním znalcem v oboru stavební ekonomiky.
Úvodem k projednávání případové studie Areálu Smrk bych rád upozornil na některé vztahy k danému problému
které nám lépe objasní vztah předkladatele k záměru výstavby Skiareálu na Smrku.
Členská schůze Jizersko-ještědského horského spolku se na své výroční členské schůzi dne 1.4.2006 usnesla : Cituji
bod 1
1) VČS pověřuje výkonný výbor:
• pokračovat v aktivitách proti výstavbě Skiareálu na Smrku
Z plánu činnosti na rok 2006 :
Účast ve správních řízeních :
Prioritou budou správní řízení, týkající se zamýšleného lyžařského areálu na Smrku v CHKO Jizerské hory, neboť
jeho případná realizace je v rozporu s posláním CHKO.
Domníváte se, že v daném případě kdy Spolek jednoznačně vymezil svůj vztah k areálu Smrk je právě tento spolek
nejlepším a nestranným představovatelem studie ?
A teď k Socioekonomické studii mikroregionu Frýdlantsko zpracované SPF Group v.o.s.
V této studii je bohužel uváděna řada nepřesností tendenčně zaměřených k znevýhodnění areálu Smrk. Příkladně ve
stati : Dopad na trhu práce se uvádí, že pro letní sezónu nebude pracovních sil nově zaměstnaných potřeba.
Informace je zavádějící. Provoz areálu bude celoroční. Navíc je známo, že v průběhu letní odstávky se vleky udržují.
K tomu asi jsou pracovní síly potřeba.
Reakce Ing. Miškovský: Celoroční by byl provoz lanovky/lanovek (a i to je s otazníkem), takže tam by skutečně bylo
pracovních sil třeba celoročně. Naopak pracovních sil vázaných na provoz služeb pro lyžaře včetně části
ubytovacích kapacit by bylo třeba pouze sezónně (toto neplatí pro Lázně Libverda, kde by skutečně šlo výhodně
využít dostatečné a celoroční nabídky ubytovacích kapacit). Svědčí o tom zkušenosti z areálů, pro něž byly
zpracovány případové studie, i z areálů dalších (prakticky všechny lyžařské areály včetně těch největších mají hlavní
zimní sezónu a vedlejší letní).
Pokud chci objektivně vyhodnotit dopad na trhu práce musím zvažovat všechny varianty a uvádět všechna fakta.
Pokud to zde není zpracováno dostatečně a tak je skutečně tato stať zavádějící. Hlavní a vedlejší sezóna samozřejmě
existuje ale neznamená to pouze sezónní zaměstnanost. Lanovky, sjezdovky i příslušenství se v době vedlejší sezóny
opravují a provádí se údržba, revize zařízení a pod.
Studie vůbec nezohledňuje dopady možného návratu mužské populace do místa když v současné době se lokalita od
pondělí do pátku vylidňuje z důvodu dlouhodobého dojíždění za prací. Neuvádí konkrétní přehled nezaměstnanosti,
kvalifikace, předpokládaný nárůst pracovních sil a pod.
Reakce Ing. Miškovský: Analýza trhu práce je poměrně podrobně zpracována v části A. Připomínce ohledně návratu
mužské populace do regionu nerozumím. Pokud se část pracovních sil (ať již mužů, nebo žen) „vrátí" do regionu
(přesněji řečeno přestane za prací vyjíždět mimo region), znamená to naopak, že dojde pouze k redistribuci pracovní
síly, nikoli k zaměstnání dříve nezaměstnaných obyvatel.
Na vysvětlenou :
Zaměstnanost na druhém konci republiky není zaměstnanost. To je pouze řešení krizové situace v místě za cenu
dojíždění. Pracovat se má převážně tam, kde se bydlí. Jsou samozřejmě profese které jsou „ montážní „ Domníváte
se že návrat pracovních sil do místa neřeší nezaměstnanost jako celek tím, že uvolní potřebná pracovní místa jinde
a pro rozvoj místa je to přínosem ? 1) netrhají se rodinné vztahy 2) dochází k reciprocitě peněžního koloběhu
v místě ( nákupy, strava a pod) 3) je více času na údržbu nemovitostí čímž se zlepšuje životní prostředí 4)
upevňuje se vazba na místo.
Ve studii se dále v této stati argumentuje nevyhovující vzdělanostní strukturou : pominu - li hanlivost tohoto
hodnocení místních obyvatel, postrádám ve studii zohlednění mobility pracovních sil, zvyšující se možnost
rekvalifikace. Konkrétní údaje o profesích v oblasti a jejich využití nejsou uvedeny. Pouze je konstatována
nevyhovující vzdělanostní struktura.
Reakce Ing. Miškovský: Hanlivý nehanlivý - toto je jednoznačný závěr analýz a jeden z klíčových faktorů rozvoje
Frýdlantska. Na formulaci „nevyhovující vzdělanostní struktura" neshledávám nic hanlivého, je to střízlivě
konstatovaná skutečnost Ostatně se na tom shodli při diskusi i zastánci lyžařského areálu. Ohledně pracovních sil
opět odkazuju na kapitolu Trh práce v části A.
Akceptuji tuto reakci s tím, že vyjádření nebyl míněno hanlivě ale jako termínus technikus. Přesto postrádám
vyhodnocení zohledňující možnosti mobility pracovních sil a zvyšující se možnost rekvalifikace vlivem možnosti
netradičních pracovních příležitostí.
Naopak není zdůrazněno, že v místě je dostatek pracovních sil pro přidružené navazující provozy v ubytování a
pohostinství jako jsou servírky, pokojské.
Reakce Ing. Miškovský: O tom přesvědčen nejsem. Ostatně na nedostatek pracovních sil kvalifikovaných pro práci v
cestovním ruchu upozornil např. i p. Masarik z Lázní Libverda, a.s.
Pokud by v Lázních platili za pořádnou práci i řádnou mzdu, tyto síly by projevili zájem. Bohužel tren je takový, že
se zaměstnávají cizinci kvůli jejich ochotě pracovat za minimální mzdu. Jejich práce je nekvalitní takže nepřímým
důsledkem tohoto je mimo odlivu kvalitních sil i odliv pacientů kteří nejsou s takovýmito službami spokojeni. Toto
je záležitost kvalitního menežmentu Lázní, změny strategie, ekonomiky a td. a né toho, že by síly v místě nebyly.
Pokud by se byl provedl řádný průzkum v místě, byl by jste o tom přesvědčen.
V dopadu na krajinu chybí vyhodnocení současného stavu s provozem rozhledny na Smrku bez jakéhokoliv
sociálního zázemí. Kde chybí WC, občerstvení, následný úklid lokality. Tento stav by jistě doznal značného zlepšení
vybudováním konečné stanice s tímto zaopatřením. Toto studie opomněla. Chybí údaje o současném turistickém
zatížení inkriminované oblasti Smrku v letní a zimní době a odhad budoucího zatížení. Nejsou uvedeny konkrétní
údaje o potřebném odlesnění, porovnání s celkovou těžbou v Jizerských horách, skladbou dřevin k odlesnění a
specifikace v jednotlivých zónách CHKO a klasifikace současného poškození dřevin v oblasti odlesnění.
Reakce Ing. Pavel Vonička: Požadované údaje nemohly být uvedeny, neboť dosud nikdo nepředložil parametry
sjezdových tratí, lanovek a doprovodných staveb, není známa jejich délka ani šířka, aby mohla být vypočítána
plocha potřebná k odlesnění. Není ani známé konkrétní umístění staveb, není proto možné uvést skladbu dřevin a
jejich poškození v ploše odlesnění. Studie obecně nebyly hodnocením vlivu stavby na životní prostředí, tedy v
konkrétních liniích či plochách, ale posoudily stav přírodního prostředí celé oblasti severních a severozápadních
svahů masivu Smrku, tedy širšího území, v kterém je navrženo umístění skiareálu.
Reakce odpovídá pouze na polovinu připomínky. Co provoz na Smrku a znečišťování okolí rozhledny ?
Studie obecně nebyly hodnocením vlivu stavby na životní prostředí – souhlasím, ale obecně jsou takto
předkladatelem publikovány s výsledkem – areál se nedoporučuje a s tím nesouhlasím. Já chápu studii jako materiál
k diskusi. Pak ale musí být objektivně zpracována ve všech variantách, vazbách a vztazích. Právě tato částečná
neobjektivita a absence některých vazeb a variant je zavádějící. Studii znehodnocuje a navozuje konfliktní
atmosféru. Nechápu pak kdo by měl co předkládat obzvláště pokud se zpracovatel sám staví do role odpůrce areálu.
Zpracovatel studie si o podklady musí požádat na příslušných místech. Tady se asi projevuje ta absence součinnosti
s orgány státní správy a to, že předkladatel předem hlásá negativní vztah k areálu. To přece nemůže přispívat
k dobré komunikaci.
Sociálně rekreační dopady - využitelnost areálu pro místní obyvatelstvo. Z demografického hlediska se mladí lidé
budou sportem zabývat vždy. Starší generace se pak daleko více věnuje ekonomickému zabezpečení rodiny,
podnikatelské činnosti a pod. Jako argumentace je toto zcela zcestné s ohledem na počet obyvatel v lokalitě a k
procentuelnímu zastoupení dle věkových kategorií. Je potřeba si uvědomit, že migrace mladého obyvatelstva je čím
dál tím větší. Demografické podklady zde rovněž nejsou uvedeny.
Reakce Ing. Miškovský: Demografické předpoklady jsou v části A. Připomínce nerozumím - autor chce poukázat na
to, že areál bude mít široké využití pro místní obyvatelstvo díky vysokému počtu (sportujících) mladých lidí, nebo na
to, že region se vylidňuje a že jeho populace stárne?
Autor chtěl zdůraznit že využitelnost areálu pro místní obyvatele tak jak je prezentována ve studii je zavádějící. A to
již z důvodu hustoty osídlení, skladby obyvatel a td. Celková koncepce areálu je postavena na dlouhodobém
užívání a ubytováním a ostatními službami. Pro frýdlantsko jako takové a využití místním obyvatelstvem jsou
dostačující stávající vleky na Ferdinandově a ve Frýdlantě na Křižáku. Takže opět neúplné údaje a z toho zavádějící
závěry.
K subscénáři o kalkulaci využití areálu:
Třetí varianta - neúspěšnosti areálu ve svém hodnocení již vychází z úplně jiného základu než dvě předchozí. Zde se
vychází z umístění zavedených a spolupracujících lyžařských areálů v okolí a jejich konkurenčních výhod. Musím
se zeptat jaké areály zpracovatel míní. V okolí žádné neexistují. Nejbližší je na Ještědu. Ve Swieradov Zdroju ještě
areál není dokončen a přes hory se silnice v zimě uzavírá takže areály na jižních svazích Jizerských hor jsou
prakticky nedostupné a tím i mimo konkurenci.
Reakce Ing. Miškovský: Myslí se tím oba areály, které jsou uvedeny v připomínce, dále pak další areály v Jizerských
horách a západních Krkonoších. Myslím, že připomínka vychází ze zavádějícího předpokladu, že areál Smrk nebude
mít konkurenci na sever od Jizerských hor. To je pravda, ale stavět takto kapacitní areál pro využití převážně
obyvateli Frýdlantska nelze (málo obyvatel, malá kupní síla, pravděpodobně i relativně málo obyvatel provozujících
zimní sporty). Pokud by chtěl areál na Smrku prosperovat, musela by klíčová část návštěvníků přijíždět z
významných center (Praha, Liberec, Mladá Boleslav..., snad i Polsko a Sasko?) s vysokým počtem obyvatel a
vysokou kupní silou. A právě z pohledu lákání těchto návštěvníků jsou krkonošské a jizerskohorské areály i Ještěd
výraznou konkurencí - leží obvykle blíže zdrojovým oblastem, jsou zavedené, mají lépe vybudovanoui infrastrukturu
atd.
Každý nový areál si musí vybudovat vlastní klientelu a postupně nabízet zdokonalování služeb. Každý nový areál
má výhody nového terénu, volnou kapacitu a pod. Je rozdíl mezi lyžováním a stáním ve frontě. Toto rovněž
nebylo variabilně vzato v úvahu. Právě proto že údaje a varianty jsou ve studii nedotažené do všech podob je studie
zavádějící, působí jako jednostranně zpracovaná. Vždy je nutné uvádět silné a slabé stránky každé předpokládané
investice ( SWOT). Každá investice přináší konkurenční prostředí do již zaběhlého systému a je otázkou nabídky a
poptávky s jakou úspěšností se zařadí mezi stávající kapacity.
Ve studii je řada protikladů. Argumentuje se zde sezónností ale současně se přiznává celoroční růst počtu
návštěvníků. Vůbec se nezohledňuje celoroční provoz areálu kde se jedná o sedačkovou dopravu osob. Dále se
vymezuje předpokládaný úbytek ostatních rekreačních aktivit. Toto je zcela zavádějící argumentace. Těžko bude
někdo pěstovat agroturistiku na svazích Smrku a obráceně asi nepůjde sjezdařsky lyžovat v Poustce nebo Dolní
Oldříši. Tyto aktivity se rozdělí po celém Frýdlantském výběžku a navíc se v dislokaci projeví i jejich sezónnost.
Reakce Ing. Miškovský: Ve studii je uvedeno, že nárůst počtu návštěvníků bude pravděpodobně sezónní, ale že se to
projeví i v celoročním počtu návštěvníků - to není protimluv. Příklad (hodnoty jsou pouze ilustrační): nyní jezdí v
zimních měsících do nějaké lokality 10 návštěvníků, v letních třeba 20 návštěvníků, za rok to dělá dejme tomu 180
návštěvníků. Po výstavbě skiareálu se počt návštěvníků v zimních měsísích zvedne na dvojnásobek, tedy také na
oněch 20. Za celý rok tedy počet návštěvníků vzroste ze 180 dejme tomu na 240. Tedy - nárůst je sezónní a přitom je
zřetelný i celoročním „účtování".
Druhá připomínka: nikdo netvrdí, že na svazích Smrku se realizuje agroturistika. Ta se odbývá v menších sídlech,
která však realizací skiareálu změní svůj charakter. Příklad: agroturistika je dnes dobře realizovatelná ve vesnicích
a malých městech jako např. Raspenava, Libverda, Nové Město či v jiných částech Frýdlantska. Zkuste si ale
představit agroturistické provozovny v Harrachově nebo Špindlerově Mlýně. Je samozřejmě pravda, že pokles počtu
návštěvníků přicházejících za „měkkými" formami cestovního ruchu (vč. agroturistiky) bude pravděpodobně méně
významný než nárůst počtu nových návštěvníků přijíždějících do skiareálu. Přesto je užitečné na tuto skutečnost
upozornit.
Nepovažuji za účelné předvádět zde matematické výpočty. Podstatné je, že zimní aktivity sjezdařského areálu
nenaruší letní agroturistiku a pod. Těžko se bude někdo při – 10 projíždět na koni. Je potřeba si uvědomit, že se
jedná hlavně o zimní sezónu a příliv návštěvníků v zimním období. To letní se zde jakž takž přežívá ale zima je
tragická. Vaše měkká turistika je však zaměřena pouze na letní období. Argumentace srovnáním agroturistiky
v Harrachově nebo Špindlu je opět účelová. Proto jsem zdůraznil, že agroturistika se nebude odbývat na svazích
Smrku. To je dáno konfigurací terénu obdobně jako v uvedených místech. Podstatný rozdíl je však to, že od úbočí
Smrku se terén otevírá západním a severním směrem do volné krajiny a zde je možné tyto aktivity uplatnit – ale
v létě. V uzavřených horských údolích Krkonoš to nejde. Osobně se domnívám, že neubude jediný klient
agroturistiky v Raspenavě, Ludvíkově a Vsi díky zimním aktivitám Skiareálu.
U porovnávací varianty areálů Příčná chybí vyhodnocení ve vztahu k předpokladu areálu Smrk. Z hlediska Příčné
pak byly přínosy jednoznačně kladné. Areál Lipno je neporovnatelný s ohledem na rekreační oblast přehrady v létě.
Zde byla zpracovatelem porušena zásada porovnávací metody.
Reakce Ing. Miškovský: Zkušenosti z Příčné jsou kladné i záporné. Pokud jde o výběr lokalit, skutečně to není
jednoduchá věc: srovnávaný areál by měl být v některém z našich největších horstev, měl by mít srovnatelnou
velikost, musí být nově vzniklý v posledních letech... U areálu Lipno je zčásti pravda, že je blízko letní rekreační
oblasti - přesto však vzdálenost areálu od hlavních letních center (Černá v Pošumaví, Horní Planá) je cca 20 km,
takže nelze říci, že se jedná o tentýž areál a tutéž infrastrukturu.
Tyto areály osobně neznám takže vycházím pouze z Vašich údajů a nejsem tudíž schopen to přesně objektivně
posoudit. Přesto z Vaší odpovědi vyplývá, že ve vzdálenosti 20 km se tyto aktivity nepotírají a fungují. Lze tudíž
vyvozovat, že v okolí Smrku tomu bude obdobně.
Další argumentace ztížením případného získávání jiných dotací na jiné aktivity je zavádějící a nepatřičná. Toto lze
použít u kteréhokoliv grantu či dotace. Když dostanu dotaci na pěstování žížal, taky bude míň peněz na dataci na
okurky. Myslím, že v kontextu doby kdy se bezproblémově najdou peníze na navážení sněhu na Pražský hrad a z
Jizerských hor do Vesce a to bez jakéhokoliv ohledu na ekologické dopady, je takováto argumentace proti areálu
Smrk přinejmenším nevhodná.
Reakce Ing. Miškovský: Navážení sněhu na Hrad nebo do Vesce naprosto nesouvisí s přidělováním veřejných dotací
na infrastrukturní projekty (mj. proto, že návoz sněhu byl financován ze soukromých zdrojů). Obecně nelze
argumentovat, že když se najdou peníze na nesmyslné akce (v názoru na ně se zřejmě s autorem připomínky
shodujeme) či příspěvky, najdou se i na skiareál. Tak to zkrátka nefunguje. Naopak v reálu skutečně funguje, že když
dostane velká infrastrukturní akce peníze ze strukturálních fondů nebo z nějakého státního fondu, má příslušný
řídicí či rozhodovací orgán (ministerstvo apod.) při rozhodování o následných podporách (opodstatněnou) tendenci
přidělit peníze jiným regionům.
Rozdělování financí je základem ekonomiky státu. Možná i proto funguje institut „ porcování medvěda „ Trvám na
tom, že strašení úbytkem malých dotací vlivem čerpání velké je nevhodné, tedy opět účelové. Bude někdo
garantovat to, že v případě nečerpání velké dotace se peníze rozeberou na malé dotace v lokalitě ? Nebo spíš utřou
nos všichni !
Porovnání konkurenčnosti střediska zdůrazňuje přilehlé aktivity tvořící zázemí areálu t.j. ubytování a stravování a
zdůrazňuje že v ostatních střediscích většinou vznikají pomaleji a zpětně zpomalují další rozvoj skiareálů.
Vyhodnocení v místě však nebylo provedeno jelikož vyznívá kladně. V dané lokalitě a nejbližším okolí je dostatek
volné ubytovací i stravovací kapacity takže toto rozvoji areálu nebude bránit. V celé lokalitě v blízkosti Skiareálu je
řada ubytovacích kapacit jejichž celoroční kapacita je v současnosti využívána max. na 30 %. Tyto kapacity se
naopak s přílivem nových návštěvníků oživí a budou prosperovat a nikoliv živořit. Jeden zásadní předpoklad
vypovídající ve prospěch Skiareálu Smrk pak nebyl vůbec zvažován. Je předpoklad že nový areál s dostatečnou
kapacitou bude v řadách lyžařské veřejnosti vítán jelikož pomůže k odlehčení ve stávajících lokalitách. Řada lyžařů
si raději zajede do hůře přístupného místa kde pak má po celou dobu pobytu volněji k provozování lyžování, nestojí
dlouhé fronty na vleky a pod.
Reakce Ing. Miškovský: Některé ubytovací kapacity (třeba ty v Lázních Libverda) by skutečně mohly být pro skiareál
využity a studie to také konstatuje. Další ubytovací kapacity naopak nevyhovují svou kvalitou či polohou, takže bez
úprav využitelné nejsou. Pokud jde o statistiky ohledně využití obytovacích kapacit, byl bych velmi obezřetný - jen
málo statistických dat vykazuje tak nízkou spolehlivost jako data o ubytovaných hostech (zařízení neuvádějí všechny
návštěvníky, statistiky jsou často vedeny nepřesně, nezahrnují některá zařízení atd.).
Statistika je přesný součet nepřesných čísel. Já však vycházím z toho, co denně vidím a sleduji jelikož v dané
oblasti bydlím a pracuji a to dokonce v oboru týkajícím se nemovitostí takže jakýsi přehled mám z vlastní databáze.
K návrhové části která má vytýčit alternativy :
Pokud zhodnotím přínos této části do diskuse tak jen krátce bla .. bla ..bla. Celá stať je naprosto nekonkrétní, často
protichůdná ve svých stanoviscích vycházející z nestejných výchozích předpokladů, zvláště u toho co se týká
dopravní infrastruktury. Naopak jsem postrádal jednu ze základních variant řešení rozvoje a to zrušení blokace
Frýdlantského výběžku půlročním uzavíráním jedné z přístupových komunikací. Navíc se tato stať vůbec nezabývá
již dříve zpracovanými studiemi dopravní infrastruktury v návaznosti na velké územní celky a jejich návazností na
celostátní a mezinárodní dopravní sítě. O tom, že stávající dopravní infrastruktura je nevyhovující víme my, kteří
denně po těchto silnicích jezdíme, asi nejlépe. Statě s různými názvy jako Periferie, Udržitelnost, Předměstí a další
jsou z kategorie vizí, bohužel daleko od reality což dokládá i dosavadní vývoj tohoto regionu za posledních 20 let.
Reakce Ing. Miškovský: Tady by asi bylo třeba probrat obecně metodu rozvojových scénářů, její možnosti a cíle.
Snad jen že protichůdnost vychází z podstaty věci - jestliže formuluju alternativy, jsou ze své podstaty
„protichůdné". Zrušení uzavření jedné z přístupových silnic lze těžko považovat za komplexní variantu řešení jedná se o dílčí opatření. Pokud jde o scénáře (vize), některé z nich mají k současné realitě blíže, jiné dále, což je ve
studii obsaženo ve zhodnocení pravděpodobnosti uplatnění jednotlivých scénářů. A mimochodem, scénář Periferie
má naopak k realitě bohužel velmi blízko, na čemž se shodla většina diskutujících...
Souhlasím že protichůdnost vychází z podstaty věci – jestliže se formulují alternativy. Jsou li ale výchozí podklady
nedostatečně zpracované ( což bohužel jsou ), je i závěrečné sestavení nepřesné. Rovněž souhlasím že zrušení
uzavření jedné z přístupových silnic lze těžko považovat za komplexní variantu řešení. My ale přeci hledáme
varianty celkového oživení Frýdlantska a ty se budou vždy skládat z dílčích částí. Těžko se stane zázrak a přijde
někdo kdo z jednoho bochníku chleba nasytí všechny obyvatele tohoto krásného ale bohužel zapomenutého koutu
země. Asi se shodneme na tom, že těch bochníčků musí být více, na víc místech, některý malý a druhý větší aby to
postačilo všem.
Smysl rešerže odborné literatury mě pak naprosto uniká. Příkladně kategorizace a vybavenost ubytovacích zařízení
se řídí hygienickými předpisy této země. Těžko lze předpokládat, že by dřevěné ubytovací a vycházkové zařízení v
korunách stromů Frýdlantsku pomohlo a pod.
Reakce PhDr. Jitka Doubnerová:Smyslem rešerše odborné literatury bylo
a) vyhledat zkušenosti s managementem cestovního ruchu v oblastech, kde je třeba respektovat chráněné území
(uvedeny příklady zejména z USA a Velké Británie, kde je s cestovním ruchem v národních parcích dlouhodobá
zkušenost)
Zdůvodnění: cestovní ruch v chráněných územích není tabu, jsou s ním zkušenosti, ale je nezbytné, aby správa
chráněných území, která je za péči o ně na základě zákonů odpovědná, byla účastna veškerých jednání. Je zdrojem
důležitých informací o přírodních hodnotách území (tzn. informuje o atraktivitě území), zároveň je nositelem
legislativních limitů, které je nutno při rozvoji území respektovat.
b) shrnout informace o environmentálně šetrných přístupech, které se uplatňují nejen v zařízeních umístěných v
chráněných územích nebo jejich blízkosti, ale jsou světovým trendem v cestovním ruchu
Zdůvodnění: cestovní ruch na Frýdlantsku je nesen především veřejnou správou, která nemůže ovlivnit
konkurenceschopnost podnikatelů. Vybudování ski-areálu může být utopenou investicí, pokud podnikatelé
nenabídnou služby na vysoké úrovni, k níž např. green-engineering nebo green-management patří. Je třeba hledat
atraktivní nabídku programů, proto byly uvedeny příklady (Greenways). Hygienické předpisy jsou naprostý a
samozřejmý základ, ale cestovní ruch je vysoce konkurenční prostředí a zákazníci hledají a vybírají si atraktivitu,
komfort - třeba i v podobě výběru zařízení, které minimalizuje dopady na životní prostředí. Proto byla doplněna
informace o systémech environmentální certifikace.
c) Vyhledat příklady projektů v oblasti cestovního ruchu z venkovských oblastí Evropy.
Zdůvodnění: ukázat další možnosti, motivovat k úvahám o různorodých, nápaditých a svým způsobem výjimečných
aktivitách. Žádný z těchto projektů nemůže území pomoci jako jednotlivý projekt. Důležité je, že jsou součástí
zpracované, v území projednané a společně realizované rozvojové strategie, že mají své místo ve spektru dalších
projektů, které všechny společně naplňují rozvojovou strategii.
Rešerže je pro mne pouze ukázkou některých zajímavých nápadů ve většině naprosto nepoužitelných v dané oblasti.
Z hlediska konkurenčního jsou pak ceněné převážně originální nápady a né opakování aktivit které se najdou
kdekoliv jinde. A opět musím zdůraznit, že nebyla nabídnuta jediná varianta pro zimní období. Konkrétní náměty
které se dle propagace studie daly očekávat zde nebyly prezentovány. Rozhodně by celá rešerže vyzněla daleko
příznivěji bez zveřejnění ubytovacích podmínek a za předpokladu uvedení alespoň některých námětů. Příkladně jak
již v diskusích zaznělo zpřístupnění bývalých šachet v okolí Nového Města pod Smrkem či vybudování umělé solné
jeskyně jako součást lázeňských procedur. Rovněž turistické stezky jsou realizovatelné ale za předpokladu
originality jako je příkladně okruh po původních středověkých hradbách ve Frýdlantě které jsou poměrně dobře
zachované. A takovýchto městských hradeb se mnoho nedochovalo. Toto bohužel rešerže ke své velké škodě
nepojala.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že zásadní nevýhodou areálu Smrk je dopravní obslužnost. Nelze však budovat
komunikace někam, kde nic není. Postup je opačný. Dobře fungující areál si zlepšení dopravní sítě vynutí sám.
Takový Harachov je toho příkladem. V pozvánce na toto setkání je mimo jiné i řečnická otázka. Zachrání
Frýdlantsko plánovaný Skiareál na Smrku, nebo poškodí přírodu a očekávané zisky nejsou reálné? Jsou i jiné
možnosti? Má Frýdlantsko co nabídnout návštěvníkům - a co udělat, aby se nabídka stala zdrojem příjmů pro obce a
místní podnikatele a vytvořila pracovní místa pro obyvatele Frýdlantska?
Reakce Ing. Miškovský: S větou, že dobře fungující areál (továrna, město...) si vynutí zlepšení infrastruktur nelze než
souhlasit. Nicméně že by třeba Harrachov byl příkladem vyhovující infrastruktury... Ulice jsou v zimě přeplněné
stojícími či pojíždějícími automobily, mezi nimiž se proplétají chodci a lidé v přezkáčích.
Varianty, o nichž se zmiňujete, jsou uvedeny v části C (scénáře). Jejich další rozpracování, finanční zhodnocení atd.
není a nemůže být předmětem studie. Doposud (jak jsem vyrozuměl) nikdo alternativy příliš nerozpracovával, takže
toto je základní návrh rozvojových vizí či scénářů.
Argumentace Harrachovem je opět zavádějící. Dislokace místa je vždy daná historickým vývojem a původní
zástavbou. To co popisujete jsem zažíval již před padesáti lety v Peci pod Sněžkou a to nebyla téměř žádná auta ani
přaskáče. Ale infrastrukturu tvoří i příjezdní komunikace, odstavná parkoviště a pod. O tom byla řeč. Zahuštění
počtu obyvatel je samozřejmě negativní projev toho, že zde tato část populace přechodně pobývá ale současně
tam přivážejí a utrácejí peníze které se zpětně investují do rozvoje místa a tak ten koloběh jde stále dokola. To je
základ fungující ekonomiky. Pokud však vše běží tak jako na Frýdlantsku je to základ k vysídlení této oblasti.
A zároveň je zde slib že bude představena studie pracovních a podnikatelských příležitostí a nabídky na Frýdlantsku
a další studie zpracované v projektu Alternativy pro Frýdlantsko. Tyto studie jsou v současné době přístupné na
stránkách svolavatele. Bohužel při poměrně podrobném prostudování těchto dokumentů jsem žádné konkrétní
alternativy nenašel. A rovněž jsem nenašel odpovědi na výše uvedené otázky. K posouzení Skiareálu Smrk chybí
závěrečná analýza SWOT která by vytýčila silné a slabé stránky předpokládané investice tak, jak je ve světě běžné.
Reakce Ing. Miškovský: Alternativy v podobě scénářů jsou pro první fázi diskuse dostatečně konkrétní. Žádná studie
přece nemůže doporučovat „postavte 3 infocentra a 2 tovární haly místo 2 hotelů a 4 rozhleden". Metoda SWOT by
šla pro danou věc použít, rozhodli jsme se však (ať již správně, nebo mylně) pracovat s dílčími studiemi a jejich
následným shrnutím, které informace rovněž syntetizuje, byť v jiné struktuře. Ale ano, využití metody SWOT by
možná bylo zajímavým shrnutím sledujícím jinou logiku členění (byť s jejím obsahem by zřejmě opět někdo souhlasil
a někdo ne).
Ve výroční zprávě zadavatele bylo pak vytýčení cílů pro získaný grant specifikováno takto: Cílem projektu, který
získal podporu výběrové komise, je zabránit poškození přírodních lokalit v Jizerských horách plánovanou výstavbou
sjezdařského areálu Smrk, zmapovat zájmy a potřeby veřejnosti, iniciovat diskusi o rozvoji Frýdlantska s účastí
obyvatel mikroregionu a navrhnout alternativy rozvoje a cestovního ruchu. Z mého pohledu se podařilo pouze
vyvolat diskusi prakticky nic neřešící jelikož ostatní cíle projektu nebyly dosaženy a zůstaly daleko za očekáváním.
Celkově musím konstatovat, že studie mi přinesla řadu užitečných poznatků, podnětů k zamyšlení a nových námětů.
Nepřekvapila mě zásadně ničím novým a nezodpověděla základní otázky zadání ani nenabídla reálné možnosti
jiných alternativ takže nesplnila své poslání. Rovněž tak mě nepřesvědčila o nevhodnosti záměru vybudovat Skiareál
Smrk. Pouze jsem nabyl přesvědčení, že některé údaje nejsou objektivní a jsou tendenčně zpracované pro potřebu
zadavatele v negativním smyslu, t.j. proti výstavbě areálu Smrk. Za velkou vadu studie pak považuji to, že není
možné zjistit, kdo je autorem jednotlivých částí a jaká je jeho kvalifikace a praxe v oboru.
Reakce Ing. Miškovský: Jsem rád, že vám studie přinesla alespoň ty náměty a podněty k zamyšlení (a také za to, že
jste studii skutečně důkladně pročetl). Věřím, že otevřela k diskusi řadu témat, které někdy lidé považují za
záležitosti, nad nimiž není třeba diskutovat a pochybovat (viz například častý omyl o tom, že cestovní ruch je
vhodný pro každý region a představuje jeho „záchranu"). To, že studii považujete za tendenční, mě mrzí, ale těžko s
tím něco nadělám. Snad si jen dovolím zformulovat hypotézu, že kdyby studie obsahovala pouze závěry, s nimiž
souhlasíte, pravděpodobně byste ji za tendenční nepovažoval.
Pokud by byly údaje neúplné a zkreslovaly výsledek opačně považoval bych to rovněž za tendenční. Má li se o
něčem diskutovat a rozhodovat lze to zodpovědně jen na základě přesných a úplných údajů. Jen tehdy mohou být i
závěry z tohoto vyplývající co nejpřesnější a snižují tím míru rizika nepřměřenosti a neefektivnosti investice.
To, že vás studie nepřesvědčila o nevhodnosti, ale ani o vhodnosti záměr vybudovat, je správné - ani jedno totiž
nebylo cílem studie. Cílem bylo nastínit a analyzovat pravděpodobné dopady v případě, že by se výstavba
uskutečnila, aniž by studie měla říci „ano-stavte, ne-nestavte". Za sebe jako jednoho ze zpracovatelů také konstatuju,
že ze svého pohledu skutečně vidím řadu „pro" i „proti" tak, jak jsou ve studii popsána. Připadá mi užitečné o
věcech diskutovat a pochybovat - to je přece zdravé, správné, lidské a naplňující. Myslím, že vy sám to cítíte
podobně. Takže pokud studie vyslovuje některé pochybnosti a zpochybňuje některá nereálná očekávání, není třeba
to hned chápat jako snahu někoho či něco napadat, ale jako upřímnou snahu nabídnout materiál právě pro onu
diskusi a třeba i „pochybování".
S tímto závěrem v podstatě souhlasím. Podle mého názoru je studie podkladovým materiálem pro další
rozpracování, doplnění chybějících variant a pravděpodobně i opětovnou a předpokládám i daleko širší diskusi. Můj
postoj ke studii je dán právě tím, že vidím řadu chybějících alternativ, vyhodnocení údajů a některé nepřesnosti.
Konfliktní hledání závěru ano nebo ne Skiareál, bylo dáno dosti nešťastným vstupem předkladatele do diskuse
s prezentací záporu předem.