československé bursovní papíry 1938 - 1939

Transkript

Československé bursovní papíry 1938-1939
ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ
PAPÍRY
1938 - 1939
(PRAŽSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY)
PŘÍRUČKA PRO KAPITALISTY A BURSOVNÍ INTERESENTY
ZPRACOVAL JOSEF KAŠPAR
XIV. ROČNÍK
1938
Nakladatel Josef Kašpar, Praha II., Vodičkova 38
Redakční uzávěrka koncem června 1938
www.securityprinting.org
1
Obsah :
Předmluva
Vysvětlivky a zkratky
Pražská bursa
Ukládací papíry oficielně znamenané
A. Československé státní půjčky
B. Státní dlužní úpisy železniční
C. Veřejné půjčky
A. Tuzemské půjčky
a) Zemské půjčky
b) Městské půjčky
B. Cizozemské půjčky
D. Zástavní listy a dlužní úpisy
a) Peněžní ústavy československé
b) Fondy
c) Průmyslové podniky
E. Prioritní obligace drah
F. Losy
Ukládací papíry oficielně neznamenané
A. Československé státní půjčky
a) Domácí půjčky
b) Zahraniční půjčky
B. Městské půjčky
a) Domácí půjčky
b) Zahraniční půjčky
C. Jiné půjčky
Akciové hodnoty znamenané oficielně na bursách v Prase, ve Vídni a v Budapešti
Banky
a) Československé ústavy
b) Zahraniční ústavy
Průmysl
A. Báňský a hutní průmysl
a) Československé společnosti
b) Zahraniční společnosti
B. Kovodělný průmysl
C. Stavební a keramický průmysl
D. Textilní průmysl
E. Chemický a potravinářský průmysl
F. Cukrovary
a) Československé společnosti
b) Zahraniční společnosti
G. Pivovary a sladovny
H. Různý průmysl
Exoty a papíry oficielně neznamenané
A. Banky
B. Průmyslové podniky
C. Kursy různých exotů
Rejstřík
Strana :
3-4
5
6 - 14
15 - 20
21
22 - 23
23 - 25
25 - 26
26 - 38
38 - 39
39 - 40
40 - 43
44 - 45
46 - 49
50 - 51
51 - 53
53 - 55
55 - 63
64 - 91
91 - 92
93 - 123
123 - 125
126 - 148
149 - 166
167 - 175
176 - 198
199 - 210
210 - 211
212 - 219
220 - 227
228 - 235
236 - 239
240 - 241
256 2
PŘEDMLUVA
Rok, který uplynul od vyjití posledního ročníku knihy ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ
PAPÍRY, byl mimořádně pohnutý. Vývojový proud, směřující od roku 1933 trvale vzhůru, nabýval stále
více na intensitě. Počátkem roku 1937 bylo opět dosaženo vrcholných produkčních i odbytových cifer z
let 1929/30 a po splnění a překonání tohoto zdánlivě nedostižného ideálu odvážil se svět znovu zcela
otevřeně mluviti o konjunktuře. Příliš rychlé tempo vzestupu, některé chorobné vlivy předchozích let
krise a hlavně stále hrozivěji se krystalisující ideologické rozpory nejen mezi státy, nýbrž i uvnitř
některých zemí, přivodily však nový zlom vývojové křivky, takže po vyvrcholení hospodářské aktivity v
pololetí roku 1937 nastává v podzimních měsících loňského roku opět sestup, jehož prudkost zvláště v
rozsáhlé oblasti USA byla nepříjemným překvapením. Tvrdá škola krisových let a nové síly, načerpané
v předchozím oddechu, umožnily však světu i ve velmi rychlém spádu podržeti psychologickou
rovnováhu a zachovati střízlivost také v pesimismu. Tato opatrná důvěřivost ukázala se správná, již
proto, že velké zbrojní programy - z nichž poslední v řadě velmocí zahájily nyní Spojené Státy - jsou
samy pro dosti dlouhou dobu zárukou značné zaměstnanosti. Na druhé straně ovšem právě tato stále se
rozrůstající zbrojařská lavina, která znamená obrovské zatížení státních výdajů a tím ochuzení světa,
vyjadřuje těžkou politickou krisi, v níž svět vždy více vyčerpává své síly rivalitou a negací, místo aby
pokračoval na cestě k vyrovnávání a zvyšování životního standardu. Skutečnost, že se na dvou místech
zeměkoule válčí a že po všech strašlivých zkušenostech je dnes možnost světové konflagrace
předmětem takřka denních úvah - i když snad všechny strany chápou nebezpečí podobného vývoje pro
nynější kulturu - vyjadřuje přiléhavě politická úskalí, která ohrožují a podmiňují hospodářskou
budoucnost světa.
To, co bylo řečeno o politických poměrech světa, platí stupňovaně o Československu, které se
vývojem událostí ocitlo přímo ve středu světového dění. Po 20 letech poměrně klidného vývoje stal se
nyní tím nutkavější problém národnostního soužití, jehož spravedlivou úpravu v rámci demokratických
zásad si přeje převážná část obyvatelstva. Klíčová posice Československa na křižovatkách Evropy
ukládá v této situaci vůdčím hlavám státu mimořádnou odpovědnost; velký morální i materiální
potenciál umožňuje jim však také zachovati potřebnou pevnost proti všem nevěcným vlivům a přispěje
jistě k tomu, aby se s plným zdarem zhostily svého obtížného úkolu.
Hospodářsky rok 1937 znamenal pro Československo další zlepšení, neboť dosavadní příznivý
vývoj po větší část roku pokračoval, což v některých oborech prvovýroby umožnilo dosažení nových
rekordů. Mezinárodní ochabnutí - jevící se zejména v zahraničním obchodě - tento oživovací proces
zastavilo a některá exportní odvětví těžce postihlo, přesto však i v prvních měsících 1938 udržovala se
hospodářská aktivita, zvláště v těžkém průmyslu na poměrně vysoké úrovni. Po oslabení z počátku roku
uplatnilo se v pololetí 1938 - paralelně s novou optimističtější vlnou mezinárodní - opět důvěřivější
posuzování budoucnosti. I při tomto poměrně uspokojivém hospodářském stavu hledají se ovšem stále
nové možnosti a cesty k udržení a posílení pracovních možností. Přes příznivý vývoj státních financí rozpočet 1937 skončil malým přebytkem a příjmové kvoty 1938 pohybují se stále nad rozšířeným
preliminářem - brzdí ovšem tyto snahy omezené finanční zdroje, jejichž hlavní proud musí býti zatím
věnován přednostním účelům státní obrany.
Pražská bursa má za sebou od převratu nejbouřlivější rok. Po dosažení nejvyšší kursové hladiny
akcií v březnu 1937 - kdy byly překonány i mnohé rekordní kursy z roku 1929 - nastal v dubnu náhlý
kursový otřes, z jehož následků se trh dosud nevzpamatoval. Opětovné další kursové poklesy, vyvolané
bezhlavými prodeji části postrašeného obecenstva při nezájmu kupců a netečném postoji patronancí
kontrastovaly velmi ostře s předchozí nepřetržitou dvouletou haussou. Konečná bilance, tohoto
neorganisovaného ústupu, při němž bursa musela sáhnout i k mimořádným technickým opatřením,
přinesla během jednoho roku pokles kursů v průměru na polovici, což znamenalo návrat k úrovni z
počátku roku 1936. Je paradoxní, že se tak stalo právě v době, za kterou bilanční cifry výkvětu
československého průmyslu vykazují mimořádné zesílení výrobní i finanční a velmi podstatné zvýšení
výnosu. Tyto rozumové argumenty nakonec přece také přemohly psychosu strachu, takže právě od
3
dosažení výročí kritického 20. dubna 1937 jeví se na trhu akcií pomalá, ale přece jen znatelná tendence
k lepšímu hodnocení kvalitních akciových papírů. Na trhu ukládaček nebyla ani v nejneklidnějších
politických dobách otřesena stabilisovaná úroveň, kterýžto vývoj je jistě důkazem úspěšnosti důsledné
kursové stabilisace. Konečně budiž ještě uvedeno, že v jubilejním roce republiky mohla bursa přenésti
svou činnost do své vlastní budovy, čímž se této důležité finanční instituci dostává také důstojného
umístění.
Příručka ČESKOSLOVENSKÉ BURSOVNÍ PAPÍRY byla ve svém XIV. ročníku opět
všestranně doplněna. Všem, kdo jakýmkoliv způsobem usnadnili její sestavení, vzdávám i na tomto
místě srdečný dík.
JOSEF KAŠPAR.
P r a h a, počátkem července 1938.
4
VYSVĚTLIVKY A ZKRATKY
Pokud není v knize výslovně uvedeno něco jiného, platí o textu následující pravidla:
Ukládací papíry. V čele každé hlavní skupiny papírů je ve zvláštním úvodním odstavci
(sázeném vždy kursivou) či v poznámce, která na tento odstavec otištěný na jiném místě knihy
upozorňuje, vysvětleno, do jaké míry se na popsané titry vztahují ustanovení o kuponové dani či
úrokové srážce a pokud se týče i ustanovení o zastavení umořování státního dluhu. U papírů, na které se
kuponová daň, resp. úroková srážka nevztahuje, je to v textu výslovně uvedeno. Stejně je u jednotlivých
titrů upozorněno na osvobození od daně rentové a případné jiné podobné výhody. K vůli přehlednosti
jest u všech papírů vyznačena vedle jmenovité úrokové míry také skutečná míra úroková po odečtení
srážek, t. j. daně kuponové či jiné srážky úrokové. Znaménkem ■ označené hodnoty požívají v
Československu sirotčí jistoty.
Banky. Bilanční statistiky bank jsou uspořádány přesně podle úředního schematu a obsahují
všechny bilanční cifry. V aktivech představuje rubrika hotovosti součet položky „hotovosti a ihned
splatné pohledávky“ a položky „devisy“, rubrika budovy je označení pro položku „nemovitostí a
inventáře“, kdežto rubrika různé obsahuje položku „přechodná aktiva“ a (pokud ji bilance vykazuje)
položku „ostatní aktiva“. V pasivech obsahuje položka různé obdobně součet „přechodných pasiv“ a
„ostatních pasiv“. Jinak jsou ve statistice bilancí jednotlivých let uvedeny vždy pouze originální položky
v rubrikách, jejichž označení je lehce srozumitelné. Podobně jsou sestaveny i přehledy účtů zisku a
ztráty, v nichž příjmová položka úrokové saldo představuje diferenci mezi přijatými a placenými úroky.
Průmysl. V bilančních přehledech všech podniků jsou v příslušných řádkách každého roku
obsažena vždy veškerá bilanční čísla. Označení rubrik je provedeno individuálně podle charakteru
bilancí dotyčných podniků a pokud není dostatečně srozumitelné, je doplněno zvláštní poznámkou.
Pokud pro nedostatek místa bylo nutno některé položky sečísti, stalo se tak důsledně ve všech letech
stejně, takže srovnávací možnost zůstala zachována. Nejčastěji se vyskytující rubrika závody v aktivech
představuje celkovou hodnotu závodních zařízení (pozemky, budovy, stroje, inventář a pod. složky
majetkové). Složení ostatních rubrik (dlužníci, zásoby, efekty, směnky, hotovosti, kauce, bilanční suma a
j.) plyne z jejich označení, k němuž není zapotřebí vysvětlivek. Mezi pasivy vyskytují se nejvíce rubriky
akciový kapitál, reservy (t. j. reservní fondy), stabilisační fond, fondy (t. j. pensijní a podpůrné fondy
zaměstnanců), daně (daňové reservy a dlužné daně), přenos (t. j. přenos z minulého roku), zisk a j.,
jejichž označení je rovněž jasné. Ve statistice účtů výnosových jsou vykázány výdajové a příjmové
položky zřejmé z bilance a jejich složení (investice, odpisy, režie, úroky, sociální břemena, daně, dotace
fondů, hrubý zisk, t. j. zisk provozovací, jiné zisky atd.) plyne z označení rubrik. V rubrice služební
smlouvy u několika společností jsou vykázány osobní náklady, podléhající zákonnému poplatku ze
smluv. Znaménko minus v rubrice zisk či přenos (na př. - 100) mění tuto položku ve ztrátu, stejně jsou v
některých případech znaménkem plus (+) nebo minus (-) odlišeny aktivní či pasivní úroky.
Kursy. V přehledech uvedeny jsou nejvyšší, nejnižší a poslední kursy v jednotlivých letech. U
kursů za rok 1938 byla statistika uzavřena vždy k 30. červnu, takže v ní je zahrnuto pouze první pololetí.
Znaménko plus (+) před kursem znamená kurs „peníze“, znaménko minus (-) kurs „zboží“.
*
Všecka data a čísla obsažená v knize „Československé bursovní papíry“ byla před zařaděním různými
způsoby několikrát kontrolována - zvláště byly všem společnostem zaslány otisky celého textu k
nahlédnutí - uvádějí se však bez jakékoliv závaznosti a záruky za správnost.
5
PRAŽSKÁ BURSA
Pražská bursovní komora (funkční období 1937, 1938, 1939): Jan Pokorný, předseda; Karel
Svoboda a Eduard Stutz, místopředsedové; Václav Doktor, Dr. Otto Feilchenfeld, Otto Freund,
František Hašek, František Chytil, Alois Kadeřávek, Josef Khyn, Karel Kress, Josef Pešek, Walter
Petschek, Karel Prokop, Otto Radnitz, Dr. Ladislav Rozehnal, Leopold Selig, Antonín Šálek, Karel
Šimek, Jindřich Tomášek, Viktor Ulbrich, František Vaclík, Jindřich Vaněk, Ladislav Vlasák, členové.
Státní dozor: Dr. Antonín Jeřábek, sekční šéf v ministerstvu financí, bursovní komisař; Jaroslav
Rossi, ministerský rada, Dr. Antonín Bureš, vrchní odborový rada, František Nosek, odborový rada
(vesměs v ministerstvu financí), náměstkové bursovního komisaře.
Bursovní sekretariát: Dr. Alfred Eckstein, generální sekretář; Dr. Jindřich Janků, náměstek
sekretáře. Ostatní úřednictvo: Otakar Baroch, JUC. Otto Hájek, Karel Vrba, Anna Bubníková, Jarmila
Šašková.
Přísežní dohodcové:
1. Pro obchod s cennými papíry a devisami: Jaroslav Flíček, Josef Hladík, Emanuel Hrdina, Josef Janda,
Vladimír Krtička, Bedřich Kupka, Jan Novák, Alois Procházka, Bohumil Prokop, Jiří Souček, Leon
Strich, Václav Šolc.
2. Pro obchod se zbožím: Karel Převrátil a Oskar Robitschek.
Zákonný podklad bursy. Pražská bursa pro zboží a cenné papíry byla zřízena na základě
povolení ze dne 23./3. 1871. Organisační základnou bursy byl zákon o bursách a sensálech pro zboží v
rakouských provinciích, vydaný císařským patentem z roku 1860. Dnem 1./1. 1876 přizpůsobila pražská
bursa svou organisaci novému bursovnímu zákonu z 1./4. 1875 (čís. 67 ř. z.). Poněvadž se zákonodárství
československého státu peněžní bursou dosud nezabývalo, přenechávajíc pouze ministerstvu financí
jakožto dozorčímu orgánu provedení potřebných bursovně-technických opatření, zůstává dodnes právní
základnou pražské bursy zákon z roku 1875, který obsahuje především tato ustanovení:
Zřízení burs povolují ministři financí a obchodu po slyšení obchodní a živnostenské komory. Bursy mají v čele samostatnou správu a podléhají státnímu dozoru. Pro
každou bursu jest vydati stanovy, které schvaluje ministr financí v dohodě s ministrem obchodu. Bursovní stanovy vymezují: a) činnost bursy; b) podmínky za kterých lze nabýti
členství a oprávnění k návštěvě bursy; c) práva a povinnosti členů a navštěvovatelů bursy; d) finanční udržování bursy; e) složení, práva a povinnosti bursovní správy; f)
předpoklady správné funkce bursy; g) řešení bursovních rozepří a h) ustanovení pro případ zrušení bursy. Bursovní správa reguluje bursovní obchod v zákonných mezích. Vrchní
dozor nad prováděním bursovních předpisů vykonává bursovní komisař, jmenovaný ministrem financí po dohodě s ministrem obchodu. Bursovní komisař jest přítomen při všech
poradách správy bursy a přísluší mu právo zastaviti provádění takových usnesení, která jsou v rozporu se zákonem nebo bursovními stanovami. Bursovní zákon dále stanoví, které
osoby jsou z návštěvy bursy vyloučeny a vymezuje činnost rozhodčího soudu v rozepřích, vzešlých z jednání bursovních. Další paragrafy zákona vztahují se na bursovní dohodce
(sensály), vydávání kursovního listu a způsob likvidace obchodů bursovních. Porušila-li bursovní správa zákony nebo statut bursovní anebo zanedbávala-li trvale svých
povinnosti, má ministr financí právo v dohodě s ministrem obchodu zbaviti ji funkcí a vznésti řízení bursy na čas na důvěrníky, jež jmenuje. Též má právo bursu na čas nebo trvale
zavříti. Bursovní zákon ustanovuje dále postup při exekučních transakcích a stanoví trestní sankce, m. j. též na šíření nepravých pověstí.
Organisační statut. Organisace pražské bursy jest upravena úředně schválenými stanovami,
které obsahují podrobná ustanovení o činnosti a správě bursy. (Posledně byly vydány stanovy platné od
25./11. 1924 s dodatkem platným od 12./3. 1927.). Úprava bursovního obchodu přísluší správě bursy
(bursovní komoře), která bursu v každém směru zastupuje a je také odpovědna za její správnou funkci.
Dozor nad bursou vykonává ministerstvo financí stanoveným bursovním komisařem, který se účastní
všech porad bursovní komory. Vymezení okruhu osob, které mohou býti členy nebo návštěvníky bursy,
ponechává zákon stanovám a v rámci jejich ustanovení bursovní komoře jakožto bursovní správě. Zákon
však donucujícím právem (ius cogens) určité osoby z návštěvy bursy vylučuje.1)
1)
§ 5 zákona z roku 1875 o organisaci burs praví: z návštěvy bursy jsou každým způsobem vyloučeni: 1. osoby ženského pohlaví; 2. osoby, které nemají práva samostatně jmění
své spravovati; 3. úpadci, pokud konkurs trvá, a po jeho skončení, byli-li pro zaviněný úpadek k trestu odsouzeni, ještě po další 3 léta po výkonu trestu; 4. osoby, které závazků
plynoucích z bursovního jednání nesplnily, a to na dobu, dokud tak neučinily; 5. ti, kterým pro přestupek předpisů bursovních aneb pro šíření nepravých pověstí bylo právo bursu
navštěvovati odňato, a to na dobu, pro kterou bylo odňato; 6. ti, kdož následkem soudního trestního odsouzení jsou vyloučeni z práva býti volenu do obecního zastupitelstva a to
po dobu, pokud jsou z tohoto práva vyloučeni; 7. ti, kdož pro podloudný obchod nebo pro těžký přestupek důchodkový jsou vyloučeni z dalšího provozu obchodu nebo živnosti,
nebo z jeho nastoupení, a to po dobu, dokud toto vyloučení trvá.
Návštěva a členství bursy. Žádosti o povolení stálé návštěvy bursy podávají se písemně
bursovní komoře s následujícími údaji: jméno žadatele (u protokolovaných firem výtah z obchodního
rejstříku); účel bursovní návštěvy; vylíčení majetkových poměrů s udáním 2 pražských bank jako
referencí; udání, zda žadatel byl nebo je návštěvníkem některé bursy; u firem jmenování bursovního
6
zmocněnce pro případ povolení návštěvy bursy. Bursovní komora zkoumá žadatelovu způsobilost a je-li
záhodno připustiti jej k návštěvě bursy. Zamítnutí žádosti netřeba odůvodniti. Po 6 měsících lze však
žádost obnoviti. Na burse sluší rozeznávati: členy (mají býti nejméně 3 roky nepřetržitě majiteli
zaplacené roční vstupenky), návštěvníky (majitelé vstupenky, kteří dosud nenabyli členství), zmocněnce
(zaměstnanci osob nebo firem na burse zastoupených) a hosty (osoby, uvedené členy nebo návštěvníky
bursy na denní vstupenku, která se vydává nejvýše šestkrát za pololetí).
Poplatky na rok 1938 činí: roční vstupné Kč 1500, zápisné pro nové členy Kč 1500, vstupenky pro
pomocné síly ročně Kč 700, vstupenky pro skontisty ročně Kč 350, denní vstupenky pro hosty Kč 20.
Nájemné za 1 místo u zábradlí (pronajímaná bankám a bankovním firmám) činí Kč 4000 za 1 místo v
oddělení cenných papírů, Kč 4000 za 1 místo v oddělení devis a Kč 4000 za 1 telefonní budku.
Povolení záznamu akcií. Podle § 9 zákona z roku 1875 stanoví ministr financí, vyslechnuv
bursovní komoru, ve kterých cenných papírech lze na burse obchodovati a které papíry se znamenají v
úředním listě. Dle stanov usnáší se bursovní komora o tom, zda se má určitý cenný papír ministru
financí k povolení záznamu doporučiti. Podmínky pro doporučení záznamu akcií jsou: Nejkratší doba
trvání u peněžních společností 2 léta, u průmyslových společností 4 léta; akciový kapitál nejméně u
peněžních společností 10 mil. Kč, u průmyslových společností 2 mil. Kč; dividenda u peněžních
společností nejméně 2 léta, u průmyslových společností za 3 léta. Záznamné činí u ukládacích hodnot za
každý milion Kč kursové hodnoty 25 Kč ročně, u dividendových papírů za každý milion Kč kursové
hodnoty 100 Kč ročně; jeho vybírání povoleno burse opět zákonem ze dne 16./12. 1926 (čís. 234 Sb. z.
a n.).
Zákonná pravidla bursovního obchodu. Podle zákona o organisaci burs z roku 1875 platí pro
bursovní obchod tyto hlavní zásady: Za jednání bursovní jest pokládati taková jednání, která se konají
ve veřejné místnosti bursovní ve stanovené bursovní době o věcech, o kterých jest dovoleno na té které
burse obchod vésti a které se mohou na ní zaznamenávati. Při rozhodování právních rozepří vzešlých z
jednání bursovních neplatí námitka, že se nárok zakládá na jednání diferenčním, které jest posuzovati
jako sázku nebo hru. Jednání bursovní jest pokládati za jednání obchodní. Pro jednání zástavní,
prolongační nebo stravní, která jsou jednáními bursovními, platí ustanovení čl. 311 všeobecného
zákoníka obchodního1) i tehdy, když jednání nevzešlo mezi kupci pro pohledávku z obapolných
obchodů, a i když nebylo písemně sjednáno, že věřitel může se uspokojiti ze zástavy bez soudního
řízení.
1)
Citovaný článek 311 obchodního zákoníka zní: „Byla-li zřízena ruční zástava mezi kupci pro pohledávku z oboustranných obchodů a bylo-li písemně ujednáno, že se věřitel
může uspokojiti ze zástavy bez řízení soudního, smí věřitel, když je dlužník v prodlení, dáti zástavu veřejně prodati; smí v tomto případě, mají-li zastavené věci bursovní nebo
tržní cenu, prodati je i neveřejně obchodním dohodcem, nebo není-li ho, úředníkem, oprávněným k veřejným dražbám za cenu běžnou. O vykonaném prodeji zpraviž věřitel
dlužníka, pokud mu to možno, ihned; neučiní-li tak, jest povinen k náhradě škody.“
Bursovní vyhlášky. Veřejné vyhlášky bursovní komory dějí se vývěskou v budově bursovní.
Kromě toho vydává bursovní komora týdně „Věstník Pražské bursy“ (roční předplatné 125 Kč), který
uveřejňuje vyhlášky, týkající se technických doplňků a změn v bursovním obchodě.
Úřední kursovní list. Za spolupůsobení přísežných bursovních dohodců vydává pražská bursa
„Úřední kursovní list Pražské bursy“ (roční předplatné 250 Kč), v němž jsou znamenány všechny
závěrky v pořadí, jak byly sjednány, a předešlý kurs, a to u hodnot ukládacích za 100 Kč nominale
mimo běžný úrok, u losů a hodnot dividendových za kus včetně běžné dividendy. Sestavování kursů
děje se ve skupinách, které jsou bursovní komorou přiděleny jednotlivým dohodcům.
Bursovní doba. Bursovní shromáždění konají se normálně každý všední den od 11:30 do 12:30
hodin pro obchod s cennými papíry (rázem 12:30 hodin jsou stanoveny kursy) a od 12 do 13 hodin pro
obchod s devisami a valutami. V sobotu je bursovní doba zkrácena a trvá pro cenné papíry od 11:30 do
12 a pro devisy a valuty od 11:30 do 12:30 hodin. Vzhledem k obchodní stagnaci zkrácena od 28./3.
1938 přechodně bursovní doba na půl hodiny takže bursovní shromáždění trvá od 11:30 do 12 hodin
(místo do 12:30). Od 2. dubna 1938 zrušena sobotní bursovní shromáždění.
7
Pravidla obchodu s cennými papíry1) a devisami na pražské burse. Pro obchodování s
cennými papíry a devisami na pražské burse jsou stanovena bursovní komorou tato hlavní pravidla
(usance):
Nebylo-li ujednáno výslovně něco jiného, platí všecky obchody v cenných papírech sjednané na pražské
burse nebo s odvoláním na její usance za uzavřené za následujících podmínek:
Obchody se liší podle způsobu vyřizování:
a) na obchody k uspořádání,
b) na obchody přímé.
Všechny obchody, sjednané na burse v bursovních hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní
komory do uspořádání, pokládají se za obchody k uspořádání.
Obchody, sjednané v těchto hodnotách mimo bursu, jakož i všechny obchody v ostatních hodnotách
pokládají se za obchody přímé, pokud strany nesmluvily ničeho jiného.
Obchody k uspořádání předávají se k uspořádání Pražské súčtovací bance. (Které hodnoty náležejí do
uspořádání, oznamuje vyhláška bursovní komory a je vidno z rubriky kursovního listu "Likvidační
kursy". V těchto hodnotách nejsou od 28./1. 1933 přímé obchody na burse přípustny.).
Obchody přímé vyřizují strany mezi sebou přímo, bez ohledu, byly-li uzavřeny osobně nebo
prostředníkem. Poukaz, aby bylo dodáno osobě třetí anebo převzato osobou třetí, jest přípustný pouze v
tom případě, udá-li poukazující strana sama adresu. Tato adresa musí býti nejdéle v poslední bursovní
den smluvené lhůty, nejpozději však v 10 hodin dopoledne v den dodání, doručena písemně v
obchodních místnostech protější smluvní strany. Jestliže se jeví diference k tíži poukazujícího, jest tento
povinen ji hned hlásiti a eventuelní rozdíl uhraditi. Nebyl-li poukaz proveden, přísluší straně smlouvě
věrné právo, sjednaný obchod téhož dne na burse e x e k u č n ě realisovati (exekučně koupiti nebo
prodati). Neprovedení práva exekučního znamená, že strana na pojmenování adresy netrvá.
Splnění obchodů k uspořádání děje se podle předpisů uspořádacího řádu.
Splnění obchodů přímých děje se dodáním efektů proti převzetí příslušné částky peněz.
Co do lhůty k plnění jest lišiti:
a) Obchody k uspořádání. Za takové jest pokládati veškeré obchody, sjednané na b u r s e v bursovních
hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní komory do uspořádání. Všechny tyto obchody jest
podati v nejbližší následující den podání k uspořádání.
b) Obchody za hotové. Za takové jest pokládati veškeré obchody, sjednané m i m o b u r s u v
bursovních hodnotách, náležejících podle vyhlášky bursovní komory do uspořádání, jakož i všechny
obchody v ostatních hodnotách, pokud strany nesmluvily zvláštní lhůtu k plnění. Obchody za hotové
dlužno plniti přímo a to třetího bursovního dne po dni uzávěrky.
c) Obchody na určitou lhůtu (na čas), při jejichž sjednání byla smluvena zvláštní lhůta splnění.
Termínové2) obchody v hodnotách náležejících do uspořádání vyřizují se podle uspořádacího řádu,
ostatní vyřizují se následující bursovní den po dni dospělosti. Chybí-li v určeném měsíci datum,
odpovídající dnu sjednání obchodu, jest obchod splatný vždy posledního dne v měsíci. (Na př. 29./2.).
U slosovatelných papírů, u kterých připadá slosování na den plnění anebo následující, jest nutno
provésti plnění přímých obchodů den před slosováním a obchody per arrangement ještě před slosováním
k uspořádání ohlásiti.
Dodání efektů nenáležejících do uspořádání provádí se tím způsobem, že d o d á v a j í c í zašle p ř e j
í m a j í c í m u efekty s účtem a seznamem čísel mezi 9. a 11. hodinou dopolední do jeho obchodní
místnosti anebo soukromého bytu, kde též převezme příslušnou protihodnotu v penězích.
1)
Náhlé kursové poklesy v dubnu 1937, vyvolané mezinárodně-politickým neklidem a v Československu ničím neodůvodněnou psychosou obav před novou hospodářskou krisí,
vynutily si i na pražské burse některá m i m o ř á d n á t e c h n i c k á o p a t ř e n í, která představují výjimku z normálních pravidel a zvyklostí bursovního obchodu. Tato
opatření, která byla podle zkušeností a potřeby několikrát měněna a jsou zčásti dosud v platnosti, znamenají v podstatě omezení příliš prudkých kursových výkyvů ze dne na den
(percentuelní odstupňování podle výše kursu), dále znesnadnění kontreminy (zkrácení dodacích lhůt v uspořádání a zákaz půjčování kusů) a zákaz nekontrolovatelného
soukromého obchodu. Tato bursovně-technická opatření pře c h o d n é h o r á z u se nyní postupně odbourávají a nejsou proto v textu zvláště uváděna.
2)
S pIatností od 5./9. 1931 byl u l t i m o v ý obchod úplně zastaven a k u l i s n í na akcie Škodovky (Dříve Poldina huť, Škodovka, Křižík a Živnostenská banka.). Od 5./9.
1931 do 23./10. 1931 smělo se na burse obchodovati s hodnotami pevně zúročitelnými pouze za hotové. Obchody lhutní (termínové) a obchody prémiové s hodnotami pevně
zúročitelnými jsou na burse od 5./9. 1931 výslovně zakázány (dříve byly tolerovány).
Obchody prémiové a steláže.
Rozeznáváme:
a) jednoduchý prémiový obchod,
b) dvojitý prémiový obchod.
8
Prémie jsou v obou případech v 10:30 hod. dopoledne a příštím bursovním dnu splatné.
Vyjádření o prémii musí býti podána v bursovní den předcházející dospělosti prémie, a ta nejpozději
čtvrt hodiny před ukončením bursy, jinak prémie propadá, není-li ovšem kurs dotyčného papíru takový,
že o druhu vyjádření nemůže býti žádných pochybností. Ve sporném případě musí prodávající o své
záležitosti ihned po projití lhůty k prohlášení podati zprávu v kanceláři bursovní komory.
Obchody stravné a prolongační mohou býti sjednány přímo k uspořádání na termín nebo na výpověď.
Výpověď obchodu může se státi jen v den bursovní a to do 10:30 hod. dopoledne. Jestliže během
obchodu nastane následkem opatření bursovní komory změna ve způsobu účtování (přirážka nebo
srážka kursová dalším splacením nebo vyplacením kapitálu, vyplacením či nevyplacením kuponu atd.),
zvýší nebo sníží se kurs dotyčného papíru ve stejném rozsahu.
Právo odebrací.
Končí-li během trvání některého obchodu lhůta k vykonání práva odebracího, platí za pravidlo,
že práva má býti vykonáno. U obchodů stravných může dodávající žádati, aby přejímající převzal od
něho nové akcie anebo zatímní listy proti náhradě placené částky po uplynutí lhůty odebrací. Kupující
(zastavitel) může se při eventuálním dřívějším dodání nových akcií nebo zatímních listů vykonání
odebracího práva vzdáti. Tato vzdání se odebracího práva musí býti oznámeno stravovateli nejpozději
do 10:30 hodiny dopolední bursovního dne, předcházejícího poslednímu dnu lhůty odebrací, ústně na
burse nebo doporučeným dopisem do této hodiny doručeným. U obchodů prémiových a stelážových má
dodávající kusy navě emitované dodati s kusy starými za náhradu vydané částky s případnými běžícími
úroky a odebírající má obé takto převzíti. Při jednoduchých prémiových obchodech může kontrahent,
který má papíry převzíti, oznámiti protějšímu kontrahentovi, že se vzdává práva odebracího. Při
stelážích a dvojitých prémiích může prohlásiti každý z obou kontrahentů, že se vzdává vykonání práva
odebracího, měl-li by převzíti kusy staré.
Nesplnění obchodu s efekty (§ 14.).
Nesplní-li povinný některý obchod v určený den, může druhý kontrahent u obchodů přímých:
a) trvati na splnění a žádati náhradu za opožděné splnění,
b) od smlouvy upustiti,
c) nebyla-li splněna do 11 hodin dopoledne, ještě téhož dne obchod exekučně na burse realisovati
(exekučně koupiti nebo prodati) a eventuální diferenci i s výlohami žádati. Případný přebytek ve
prospěch toho, kdo závazku nedostál, patří tomuto. Exekuci vedoucí jest povinen o tom zpraviti druhého
kontrahenta ještě téhož dne doporučeným dopisem a podati písemné nebo ústní oznámení bursovní
komoře (§ 17.).
Při obchodech k uspořádání platí ustanovení uspořádacího řádu a odstoupení od smlouvy není
možné.
Nesplnění obchodu s devisami (§ 6. devisových usancí).
Nesplní-li jedna smluvní strana obchod v den určený, přísluší straně, smlouvě vyhovující, právo:
a) buď se krýti exekučně na burse prostřednictvím přísežného dohadce,
b) nebo ustoupiti od obchodu.
Strana smlouvě vyhovující nabývá tohoto práva osmým dnem po dni plnění a pozbývá ho za šest měsíců
po dnu plnění, den plnění v tyto lhůty nepočítaje. Strana smlouvě vyhovující musí oznámiti v této lhůtě
druhé straně doporučeným dopisem, kterého práva hodlá použíti.
Ad a) Hodlá-li strana smlouvě vyhovující exekučně se krýti, musí ta oznámiti též bursovní komoře a ve
svém oznámení straně liknavé poskytnouti ke splnění dodatečnou lhůtu dvou všedních dnů. Po marném
uplynutí této dodatečné lhůty musí dáti exekuci provésti v následujících dvou bursovních dnech.
Ad b) Hodlá-li strana smlouvě vyhovující ustoupiti od smlouvy, musí ve svém oznámení straně liknavé
poskytnouti ke splnění dodatečnou osmi denní lhůtu. Po marném uplynutí této dodatečné lhůty platí
smlouva za obapolně zrušenou.
Nesplní-li strana smlouvě vyhovující některou z podmínek uvedených v tomto paragrafu, jest
obchod považovati za obapolně zrušený.
9
Pro exekuční krytí platí předpisy § 17. pravidel pro obchod s cennými papíry, pokud v
předchozích odstavcích nejsou pozměněny.
Den splnění u obchodů s volnými devisami (§ 2 devisových usancí):
3. den u výplat na: Amsterodam, Berlín, Brusel, Curych, Londýn, Nový York (cable), Paříž,
Vídeň
4. den u výplat na: Alexandrii (cable), Buenos Aires (cable), Budapešť, Kodaň, Milán,
Montevideo (cable), Montreal (cable), Oslo, Rio de Janeiro (cable), Stokholm, Varšavu;
5. den u výplat na: Bělehrad, Gdánsko, Lisabon;
6. den u výplat na: Athény, Bukurešt, Cařihrad, Helsingfors, Kovno, Madrid, Reval (Tallin),
Riga, Sofia.
Pro písemné výplaty na Alexandrii platí 10, na Nový York 15, na Montreal 18, na Buenos Aires,
Montevideo a Rio de Janeiro 30 poštovních dnů.
Dnem splnění u obchodů s vázanými devisami stanoven od 23./4. 1932:
3. den u výplat na Berlín a Budapešť;
4. den u výplaty na Vídeň;1)
8. den u výplat na Athény, Bělehrad, Tallin, Rigu a Sofii.
Ve všech předchozích lhůtách jest den uzávěrky započten. Záznam kursů vázaných devis v říjnu 1936
úplně zastaven.
1)
Od 6. září 1935 dočasně změněno takto: „Protihodnota za vázanou výplatu na Vídeň je splatna třetí den po sjednání obchodu; obchody s vázanou výplatou na Vídeň budou však
Národní bankou Československou splněny jen v mezích částek, docházejících na její zvláštní účet u Rakouské národní banky.“
Vyhlášení insolvence.
Insolvenci návštěvníka bursy vyřkne pražská bursovní komora:
a) oznámí-li návštěvník bursy sám, že jest insolventním,
b) je-li dosti ověřených okolností, z nichž insolvence vysvítá,
c) oznámí-li Pražská súčtovací banka bursovní komoře, že nebyla zaplacena diference.
Byla-li prohlášena insolvence, nemůže druhý z kontrahentů od smlouvy odstoupiti, nýbrž jest povinen,
veškeré s insolventem ujednané a nevyřízené obchody ke dni splatnosti exekučně krýti. Jedná-li se o
prémiový obchod a exekuční úhradu nelze provésti stejným obchodem k téže lhůtě a za týž kurs,
považuje se obchod za ihned splatný. Po vyhlášení soudního konkursu jest možno postupovati pouze dle
konkursního řízení.
Zvláštní ustanovení.
Při dodání cenných papírů, s nimiž se obchoduje v procentech jmenovité hodnoty, účtují se vždy
běžné úroky dle ustanovení, bursovní komorou vyhlášených, při čemž se měsíc počítá za 30 dnů.
Nebyl-li kupon cenného papíru vyplacen, nesmí býti odstřižen, dokud to bursovní komora nevyhlásí.
Výše uzávěrek u cenných papírů.
A. Jedna uzávěrka u papírů jednaných za kus činí zpravidla 25 kusů. Výjimkou stanovena jest bursovní
uzávěrka takto:
10 kusů: Akcie společností Národní banka Československá, Pražská paroplavební společnost,
Severní dráha Ferdinandova, Cukrovary Schoeller a spol., Českomoravská-Kolben-Daněk akc. spol.,
Báňská a hutní společnost, Lihový průmysl v Mor. Ostravě, Chorvatsko-Slavonský cukrovar v Osijeku,
(od 21./3. 1936) Továrny na střelivo dříve Sellier a Bellot a (od 3./5. 1937) Západočeské továrny
kaolinové.
50 kusů: L o s y Československého Červeného kříže a Rakouského Červeného kříže.
125 kusů: Pětiny československých státních stavebních losů.
B. U papírů, jednaných podle hodnoty jmenovité činí bursovní závěrka Kč 10.000, K 10.000, zl. r. m. 5
000, zl. m. k. 5 000, zl. ve zlatě 5 000, marek 10.000 nebo franků (lir) 12.500 podle toho, na jakou měnu
hodnota jmenovitá zní. Výjimkou stanovena jest výše závěrky následujících papírů takto:
K 10.200, zl. 5.100 nebo marek 10.200: Obligace, jichž jmenovitá hodnota jest dělitelna třemi;
10
Kč 15.000: IV. československá státní půjčka, 3 % dluhopisy vydané za válečné půjčky;
Kč 37.500: Velké kusy IV. státní půjčky, velké kusy 3 % dluhopisů, vydaných za válečné
půjčky;
Kč 20.000: Pojizerská zemská půjčka elektrisační, Východočeská zemská půjčka elektrisační (5
%ní);
Kč 12.500: 4 % dříve markové priority Košicko-Bohumínské dráhy z let 1889 a 1891.
Není-li jinak ujednáno, jsou u všech bursovních hodnot dodatelny kusy do výše jedné bursovní
uzávěrky. Kusy, znějící na částku vyšší jedné bursovní závěrky, mohou býti dodány ve všech případech
jen za souhlasu strany přejímající. Toto omezení neplatí však pro československou unifikační půjčku.
Pravidla soukromého eskontu státních bonů. S platností od 1./2. 1930 jsou úředně znamenány
sazby soukromého eskontu státních bonů, který lze ujednati nejméně ve výši 5 mil. Kč. Sazba platí pro
bony se splatností 42-90denní; kratší splatnosti nutno zvlášť ujednati. Obchody jest plniti v příští den po
dni jich sjednání. Příkazy udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba se stanoví ve 12 hodin a to vždy jen
na základě uskutečněného obchodu. Nominelní sazba není přípustna.
Pravidla soukromého eskontu obchodních směnek. S platností od 1./2. 1930 jest na burse
znamenán soukromý eskont obchodních směnek, splatných ode dne dodávky v 60-92 dnech, den
dodávky v tuto lhůtu nepočítaje. Dodatelny jsou pouze akceptované směnky v kusech po nejméně Kč
10.000 a nejvýše Kč 1,000.000, splatné na místech bankovních (t. j. na místech, kde je sídlo nebo
pobočka Národní banky Československé). Domicilované směnky lze dodati jen tehdy, má-li akceptant
své bydliště či sídlo firmy v tuzemsku. Na delší lhůty, které nutno zvláště ujednati, jsou dodatelny pouze
směnky splatné za 92-183 dny. U směnek mimopražských jest počítati úroky posledních 10. dnů platnou
sazbou Národní banky Československé pro eskont směnečný. Stane-li se příjemce eskontované směnky
insolventním, je strana, která směnku dala do oběhu, povinna vyplatiti směnku za úrokovou sazbu svého
času čítanou, nejvýše však za úřední sazbu bankovní v den výplaty, a nahraditi zpáteční výlohy. Příkazy
udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12 hodin.
Pravidla soukromého lombardu cenných papírů, platná od 5./10. 1934. Soukromým
lombardem cenných papírů bez zvláštního označení rozumí se zápůjčka na československé státní půjčky
s úrokovými kupony, znamenané v úředním kursovním listě pod písmenem A. Soukromý lombard lze
sjednati nejméně ve výši 200.000 Kč v částkách dělitelných 10.000 Kč a zpravidla na dobu 15-, 30.-, 60a 90denní, den dodávky v tuto lhůtu nepočítaje. Připadne-li poslední den lhůty na den, který není dnem
bursovním, prodlužuje se lhůta do příštího bursovního dne. Lombard lze uskutečňovati pouze mezi
peněžními ústavy a mezi peněžními podniky (čl. LII. zákona z 21. IV. 1932 č. 54 Sb. z. a n.) a spořádá
jej Československý reeskontní a lombardní ústav v Praze, u kterého jest obchody plniti v druhý bursovní
den po dni jich sjednání. Zápůjčky se poskytují nejvýše do 75 % kursovní hodnoty. Výměna
zastavených cenných papírů po dobu trvání zápůjčky za jiné cenné papíry není přípustna. Příkazy
udělují se dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12:15 hodin; nedošlo-li k sjednání lombardu,
vyznačí se sazba úroků z nabízeného úvěru (X).
Pravidla soukromého eskontu kuponů československých státních půjček. S platností od 2./1.
1936 jest na burse znamenán soukromý eskont kuponů československých státních půjček (skupina A a
B úředního kursovního listu a kupony státních pokladničních poukázek). Zápůjčky lze sjednati od
50.000 Kč do libovolné výše na dobu 15-180 dnů před splatností kuponu, den dodávky v tuto lhůtu
nepočítaje. Obchody uspořádá Československý reeskontní a lombardní ústav v Praze. Příkazy udělují se
dohodci do 11:45 hodin, sazba stanoví se ve 12 hodin. Dohodné činí 1/40 ‰ z obnosu zápůjčky, nejméně
Kč 2.- a platí je strana. která dává kupony v eskont, tudíž přijímá peníze.
Obchodní dohodci (sensálové). Jednání bursovní zprostředkují dle § 7 bursovního zákona z
roku 1875 přísežní obchodní dohodci (sensálové), o nichž platí předpisy zákona ze 4./4. 1875 (čís. 68 ř.
z.). K dosažení místa sensála se vyžaduje, aby žadatel byl československým státním občanem, 24 let
stár, bezúhonného života a aby byl ve volné správě svého jmění.1) Žadatel musí vykonati zkoušku
11
obchodně-dohodčí, jež se koná před bursovní komorou za předsednictví bursovního komisaře.
Jmenování dohodce provádí se usnesením bursovní komory, podléhajícím schválení zemského úřadu.
Dozor nad bursovními dohodci vykonává bursovní komisař, kterému přísluší právo nahlédnouti do
obchodních knih a právo pořádkových pokut proti sensálům. Pro těžší provinění může býti sensálům
uložen trest disciplinární na základě disciplinárního šetření před zvláštní disciplinární komisí bursovní
komory za předsednictví bursovního komisaře. Sensálové provádějí udělené jim příkazy anonymně a to
tak, že počet koupených a prodaných uzávěrek v tom kterém papíře musí se při uspořádání u sensála
vždy krýti. Sensál ručí Pražské súčtovací bance subsidiárně za veškeré nesplněné závazky stran, které ve
svém podání jmenoval jako kupující a prodávající. Je proto oprávněn, přijímá-li příkaz od strany, jež se
mu nezdá dosti dobrou, vyžádati si od ní přiměřené krytí. Každý sensál složí při nastoupení kauci Kč
100.000, z níž se hradí v prvé řadě případné jeho nesplněné závazky. Ze zprostředkovaných obchodů
náleží sensálům t. zv. dohodné (courtage), jehož sazbu stanoví bursovní komora a schvaluje zemská
správa politická. Courtage (poplatek sensálům) činí toho času:
Při obchodech :
Státními papíry
Ostatními ukládacími hodnotami a losy
Dividendovými hodnotami
Devisami a valutami
V soukromém eskontu:2)
státních pokladničních bonů
obchodních směnek
V soukromém lombardu:2)
Z každé strany :
1/4 ‰ (čtvrtina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 1.25 z jedné uzávěrky
1/2 ‰ (polovina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 2.50 z jedné uzávěrky
1/2 ‰ (polovina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty nejméně však Kč 1.50 z jedné uzávěrky
1/20 ‰ (dvacetina z tisíciny) k u r s o v n í hodnoty
1/40 ‰ z jmenovité hodnoty
1/20 ‰ ze směnečného peníze
1/40 ‰ z obnosu půjčky
1)
Podle článku 69 zákona ze 4./4. 1875 „nesmějí sensálové na vlastní účet ani bezprostředně, ani prostřednictvím, ani jako komisionáři žádných obchodních jednání uzavírati za
splnění jimi zprostředkovaných obchodů se zavazovati nebo zaručovati, při čemž však případné obchody jimi uzavřené zůstávají platnými.“
2)
Dohodné platí strana. která dává zboží, tudíž přijímá peníze.
Rozhodčí soud. Spory vzniklé z bursovních obchodů sjednaných na Pražské burse pro zboží a
cenné papíry náleží před rozhodčí soud této bursy, jestliže strany neujednaly písemně jiného1). Předpisy
o rozhodčím soudu jsou v rámci bursovního zákona z roku 1875 (čís. 67 ř. z.) obsaženy v článcích XIII
až XXVII uváděcího zákona k civilnímu řádu soudnímu z 1./8. 1895 (čís. 112 ř. z.) a na jich základě
vydaných stanovách bursy. Spory lze zahájiti u rozhodčího soudu pouze cestou řádné žaloby, která má
býti podána ve 2 stejnopisech a má obsahovati: 1. jména a bydliště obou sporných stran; 2. označení
žalobního předmětu; 3. vylíčení skutkové podstaty; 4. určitý žalobní návrh. V žalobě musí žalující strana
jmenovati jednoho nebo dva rozhodce a dva náhradníky ze sboru rozhodců. Žalobní poplatky u
rozhodčího soudu činí: při hodnotě sporného předmětu do Kč dvoutisíc Kč 100, za každý další tisíc Kč
do Kč stotisíc 20 Kč, za každý další tisíc přes Kč stotisíc 10 Kč, při čemž každý započatý tisíc počítá se
za celý. Ve sporech, kde aspoň jedna strana je členem nebo návštěvníkem bursy, platí se poplatek
poloviční. Polovice žalobního poplatku se vrací, byla-li žaloba před ustanovením roku k ústnímu líčení
vzata zpět. Všichni rozhodcové musí před nastoupením svého úřadu, který je funkcí čestnou, složiti u
obchodního soudu v Praze přísahu. Sbor rozhodců sestává toho času z následujících členů:
Sbor rozhodců (funkční období 1937, 1938, 1939): František Arnoldt, Leo Arnstein, Ota Arnstein, JUDr. Bedřich Bach, Jan Balihar, Josef Barhoň, Ladislav Bednář,
JUDr. Josef Beneš, Otto Bermann, Ferdinand Bouda, Artur Brod, Karel Budiš, Jaromír Citta, Inž. Oskar Čermák, Arno Ehrlich, Ludvík Eisenschimmel, Karel Eisler, František
Fischer, Arnošt Fischl, Oskar Fleissig, Otto Fried,František Frıhlich, Felix Goller, Štěpán Haurowitz, Rudolf Hecht, Jiří Herrmann, Arnošt Hoffmann, Vladimír Holub, Václav
Hrabánek. Antonín Kadlec, Karel Kaufmann, Oskar Kaufmann, Robert Klaus, Rudolf Konrád, Václav Košek, Ladislav Krátký, Josef Kraus, Eugen Kubinzky, JUDr. Václav Kubr,
JUDr. Max Lasch, Max Lichtenstein, JUDr. Jan Nechutný, Rudolf Němota, Antonín Nosek, Jaroslav Novotný, Bedřich Offer, Inž. Leo Perutz. Jaroslav Petr, Rudolf Piek, JUDr.
Ivan Pour, Ferdinand Přibyl, Hanuš Resek, Bedřich Rulf, Jan Ruml, Leopold Selig, Pavel Schick, Mag. Ph. Antonín Snížek, Arch. František Sobotka, Karel Vítězslav Spitz, JUDr.
František Sprinzels, František Stadler, Emil Storza, Karel Svoboda, František Škoda, Pavel Theimer, JUDr. Josef Trčka, Norbert Turnauer, Emil Turnovský, Josef Tůma, Vilém
Vodvarzka-Kubinzky, Ferdinand Vogel, Josef Weimann, František Weisl, Rudolf Weiss, Jiří Wiener, Emanuel Zvolský.
Rozhodcové k burse nenáležející.*) (Sporné strany, jež nejsou členy nebo návštěvníky této bursy, mají též právo voliti rozhodce, uvedené v následujícím seznamu):
inž. Adolf Brožovský, Zdeněk Engelmann, Jaroslav Gleich, František Hoffman, Gustav Humberger, inž. Richard Jerie, Hynek Kettner, Josef Konečný, Eduard Novák, Ludvík
Novotný-Bahlsen, Oskar Pollak, inž. Vladimír J. Rott, Bedřich Schiller, Oskar Stern, František Vítek.
*)
Jmenovaní Obchodní a živnostenskou komorou v Praze na rok 1938 podle článku XVI. zákona ze dne 1./8. 1895 (čís. 112 ř. z.) a ministerského nařízení ze dne 11./2. 1896 (čís.
2,8 ř. z.).
1)
Rozhodčímu soudu bursovnímu přísluší též rozepře z kupních směnných, půjčovních, komisionářských, jednatelských a podobných obchodů se z b o ž í m sjednaných mimo
bursu, počítaje v to též obchody pojišťovací, nákladní a dopravní, pokud obchody tyto souvisí s obchodem se zbožím vůbec a lze je pokládati za obchody se zbožím, avšak toliko
za těchto předpokladů:
1. je-li každá sporná strana buďto orgánem veřejné správy nebo obchodní společnosti, výdělkovým nebo hospodářským společenstvem, členem nebo návštěvníkem
některé bursy anebo osobou, zabývající se z povolání výrobou, obchodem nebo zpracováním movitých věcí jež jsou předmětem sporného obchodu;
2. vztahuje-li se obchod, který jest předmětem sporu před rozhodčím soudem, na zboží, s nímž jest dovoleno na této burse obchodovati;
3. podrobí-li se obě strany při sjednání nebo před provedením obchodu písemnou smlouvou o rozsudím výroku rozhodčího soudu; protokolovaní obchodníci, jakož i
členové nebo návštěvníci některé bursy podrobeni jsou rozhodčímu soudu Pražské bursy již tím, že přijali bez námitky závěrečný list, v němž jest obsaženo ustanovení, že právní
rozepře z dotyčného obchodu vzniklé mají býti rozhodnuty rozhodčím soudem Pražské bursy pro zboží a cenné papíry. Cizozemci jsou rozhodčímu soudu bursovnímu podrobeni
již přijetím bez námitky závěrečného listu, v němž jest obsaženo ustanovení, že právní rozepře z dotyčného obchodu vzniklé mají býti rozhodnuty tímto rozhodčím soudem.
12
Bursovní fond a finanční hospodářství pražské bursy. Prostředky k udržování provozu bursy
opatřuje si pražská bursa podle stanov: a) výtěžkem bursovního fondu; b) poplatky za bursovní
vstupenky; c) příspěvkem akciových společností a úvěrních spolků k bursovnímu fondu (záznamným);
d) jinakými příjmy. Bursovní fond, který byl během trvání bursy nastřádán, ručí za stávající i budoucí
majetkoprávní závazky bursy. Bursovní komora volí každoročně ze svého středu finanční komisi, která
sestavuje pro příští rok preliminář příjmů a výdajů a činí bursovní komoře návrhy na výši vstupného a
poplatků, jakož i jiné návrhy na úhradu výdajů. Nejpozději v únoru každého roku sestavuje pak finanční
komise uzávěrku za uplynulý rok a předkládá ji bursovní komoře ke schválení.
Bursovní obraty. O rozsahu obchodu na pražské burse poučují následující obratové cifry:
Bursovní obraty na pražské burse:
Ukládačky
Rok
1925
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
19361)
19371)
19381)
1
Akcie
Celkem
Počet uzávěrek
Hodnota v mil. Kč
Počet uzávěrek
Hodnota v mil. Kč
Počet uzávěrek
Hodnota v mil. Kč
93.136
274.210
464.928
416.197
284.730
369.032
393.696
188.208
122.116
248.272
869.378
666.934
207.550
462.544
97.622
157.910
870
2.658
5.347
4.947
3.201
4.239
4.102
1.647
1.050
2.155
8.097
6.535
1.824
4.632
828
1.349
229.244
257.249
433.392
386.952
366.362
189.084
182.808
118.934
133.388
155.894
226.474
555.902
660.874
255.912
462.478
114.272
3.377
2.657
7.999
9.421
10.564
4.558
3.424
1.343
1.877
2.250
4.255
11.549
14.275
4.922
10.270
1.972
392.380
531.459
898.320
803.149
651.092
558.116
576.504
307.142
255.504
404.166
1,095.852
1,222.836
868.424
718.456
560.100
272.182
4.247
5.315
13.346
14.368
13.765
8.797
7.526
2.990
2.927
4.405
12.532
18.804
16.099
9.554
11.098
3.321
) Obraty za první pololetí (1./1.-30./6.).
Středoevropská bursovní dohoda. Z podnětu vídeňské bursy vznikla v roce 1928 dohoda burs
středoevropských států, která má za účel na každoročních společných zasedáních řešiti vzájemně
záležitosti společného zájmu, zvláště pak usnadňovati arbitrážní obchod s papíry, znamenanými
současně na několika bursách. Členem dohody jsou bursy v Budapešti, Bukurešti, Lublani, Praze, ve
Vídni a v Záhřebu. Od roku 1931 se zasedání nekonalo.
Členové uspořádacího oddělení Pražské súčtovací banky:
(Podle stavu z června 1938.)
Agrární banka československá
Anglo-Československá a Pražská úvěrní banka
Banka československých legií
Banka pro obchod a průmysl dříve Länderbanka
Beznoska Miroslav Praha
Bloch Max, Praha
Centralbank der deutschen Sparkassen
Česká banka
Česká banka Union
Česká eskomptní banka a úvěrní ústav
Česká průmyslová banka
Českoruský úvěrní ústav, Praha
Československá diskontní banka
Československá obchodní banka
Československý reeskontní a lombardní ústav, Praha
Deutsche Agrar- und Industriebank
Hašek a spol., Praha
Hrabánek V. a spol., Praha
Hypoteční a zemědělská banka moravská, Brno
Hypoteční banka Česká
Janoš Vilém, Praha
Jirkovský Karel, Praha
Junek a spol., Praha
Klecanda a Melichar, Praha
Moravec E., Praha
Moravská banka
Moravská lidová banka
Nepasický Kamil, Hradec Králové
Neubert František JUDr., Dvůr Králové
Občanská záložna v Libni
Občanská záložna ve Vršovicích
Obchodní úvěrní ústav v Praze
Petschek a spol., Praha
Pichler Jiří, Praha
Poštovní spořitelna, Praha
Prokop & Bouda, Praha
Rais B., Praha
Řeznicko-uzenářská banka
Selig I. G., Praha
Skála Rudolf, Praha
Spořitelna Česká, Praha
Svaz záložen, Praha
Šimek Jaroslav, Praha
Turnovský Emil, Praha
Ústřední banka čsl. spořitelen
Ústřední jednota hospodářských družstev z s. s r. o.
Vlasák L. & V., Praha
Všeobecná družstevní banka
13
Klepetář Berthold, Praha
Kreditanstalt der Deutschen, z.s. s r.o.
Lidová záložna, Praha
Masopust & Müller, Praha
Městská spořitelna na Kr. Vinohradech
Městská spořitelna Pražská
Wiener Leopold, Praha
Wolf V. a spol., Praha
Záložna Vinohradská
Zemská banka
Živnostenská banka
M i m o t o v š i c h n i s e n s á l o v é p r o o b c h o d c e n n ý m i p a p í r y a d e v i s a m i.
14
UKLÁDACÍ PAPÍRY OFICIELNĚ ZNAMENANÉ
A. ČESKOSLOVENSKÉ SÁTNÍ PŮJČKY
Kuponová daň a zákonné snížení úroků. 1. Zákonem z 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.),
vydaným v rámci opatření ke snížení úrokové míry, byla zavedena daň kuponová z úroků vnitřního
státního dluhu, spočívajícího na zákonných zmocněních z doby před účinností zákona, t. j. před 24./3.
1933, pokud splatnost úroků nastala po tomto dni. Daň činí 16⅔ % a vybírá se srážkou při výplatě
úroků, takže prakticky snižuje úrokový výnos o 1/6. Dani výjimečně nepodléhají úroky ze státních
pokladničních bonů a úroky z pokladničních poukázek vydaných po 31./12. 1933, i když spočívají na
zákonných zmocněních z doby před 24./3. 1933. Daň kuponová nevztahuje se vůbec na úroky státního
dluhu zahraničního a na úroky dluhů vnitřních, spočívajících na zákonných zmocněních z doby po 24./3.
1933. 2. Vládním nařízením z 21./12. 1935 (č. 239 Sb. z. a n.) byly úroky vnitřního státního dluhu
založeného sníženy o 10 % z částek skutečně vyplácených, takže u úroků, podléhajících již dani
kuponové, činí srážky celkem 25 %. Snížení platí od 1./1. 1936; úroky za dobu do 31./12. 1935 vyplatí se
bez nové srážky, i když jsou splatny později. V dalším jest u všech titrů uvedena vždy vedle jmenovité
míry úrokové v závorce též skutečná míra úroková, po obou zmíněných srážkách.
Umořování vnitřního státního dluhu. Zákonem z 21./3. 1933 (č. 48 Sb. z. a n.) bylo na dobu od
24./3. 1933 do 31./12. 1934 zastaveno pravidelné umořování vnitřního státního dluhu založeného a
částečně nahrazeno vzetím z oběhu dluhopisů, složených na vyrovnání daňových nedoplatků v
souvislosti s upisováním půjčky práce. U stavebních losů byly zastaveny jen tahy umořovací, nikoli
výherní. Finančními zákony na léta 1935 a 1936 byl odklad umořování prodloužen dále do konce roku
1936 a do rozpočtu vložena vždy paušální částka 150 mil. Kč na úmor volným nákupem státních papírů
z trhu, kromě úhrady na pravidelný úmor půjčky práce. Zákonem z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) byla
úprava umořování půjček, které podléhají výměně za unifikační půjčku, ale vyměněny nebudou,
vyhrazena zvláštnímu pozdějšímu zákonu; umořování půjček, na něž se výměna nevztahuje, má býti
obnoveno podle starých umořovacích plánů, prodloužených o dobu odkladu, od roku 1938, vyjímajíc
stavební losy, jichž umořování bylo obnoveno již 1./2. 1937.
Unifikace vnitřního státního dluhu. Podle zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) mají býti
dosavadní vnitřní státní půjčky s nominálním zúročením vyšším než 3½ % vyměněny za unifikační
půjčku, vydanou v 5 různých typech. Výměna jest dobrovolná, avšak majitelé, kteří si výměny nepřejí,
byli podle vyhlášky ministra financí z 18./5. 1936 (č. 138 Sb. z. a n.) povinni složiti dluhopisy ve lhůtě do
30./5. 1936 do vázané úschovy u poštovní spořitelny, jinak se předpokládal souhlas s výměnou.
Dluhopisy takto složené (podle stavu z června 1938 jen 50,736.250 Kč jmenovité hodnoty z celkové
sumy vyměňovaných půjček 20.600,518.500 Kč nominale) pozbyly sirotčí jistoty a jejich konečná úprava
jest vyhrazena zvláštnímu zákonu. Výměna byla zahájena podle vyhlášky ministra financí z 14./9. 1936
(č. 253 Sb. z. a n.) dnem 26./9. 1936, kterýmžto dnem byla také zavedena unifikační půjčka na pražskou
bursu a zrušen zároveň záznam půjček vyměňovaných (jejich přehled viz na str. 48-49). Kupony
vyměňovaných půjček dospívající po počátku úrokování půjčky unifikační se již nevyplácejí. Pro výměnu
stanovena jest propadná lhůta 15 let.
■ Unifikační půjčka z roku 1936.
Vydána podle zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) a vyhlášky ministra financí z 18./5. 1936
(č. 138 Sb. z. a n.) k výměně dosavadních vnitřních státních půjček s nominálním úročením nad 3,5 %
(celkem 52 druhů s nominale 20.600,518.500 Kč). Může býti vydávána také za účelem splacení nebo
výkupu nevyměněných půjček vnitřních (na př. půjček nejníže zúročitelných, nepojatých do unifikace),
státních pokladničních poukázek a jiných státních dluhů. Podle zákona z 8./4. 1938 (č. 77 Sb. z. a n.)
může býti vydávána k provedení všech zákonných úvěrových zmocnění.
15
Vydána v 5 druzích, z nichž jsou 4 umořitelné v letech 1938 až 1987, jeden druh jest
neumořitelná renta. Všechny druhy vydány v kusech po 500, 1000, 5000, 10.000, 50.000 Kč s
pololetními kupony. Úroky vyplácejí se beze všech srážek. Dluhopisy druhů umořitelných jsou
rozvrženy do 4000 stejně velikých serií, z nichž každého roku bude slosován počet, který vyplývá
z umořovacích plánů, sestavených na základě stejných ročních anuit. Vylosované dluhopisy jsou splatny
3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Ministr financí jest zmocněn umořování kdykoliv zesíliti a to
také volnými nákupy s trhu pod jmenovitou hodnotou nebo neumořenou část emise kdykoli po
tříměsíční výpovědi dílem nebo zcela splatiti. Kromě kusů pravidelných byly vydány u všech druhů
k ulehčení výměny i zvláštní k u s y z l o m k o v é bez kuponů po 50, 100, 200, 250 Kč, které mohou
býti do konce roku 1946 vyměněny za kusy pravidelné s běžným kuponem, budou-li předloženy v
dostatečném počtu; při tom se vyplatí v hotovosti i úroky ode dne, kdy počalo úrokování kusů
pravidelných. V letech 1947-1951 děje se výměna za kusy pravidelné jen s běžným kuponem. Do konce
roku 1951 nevyměněné zlomkové dluhopisy propadnou bez náhrady.
Úroky promlčují se v 6 letech, kapitál v 30 letech po dni splatnosti.
Všechny druhy unifikační půjčky jsou znamenány na pražské burse od 26./9. 1936, kterýmžto
dnem byla zahájena výměna dosavadních státních půjček.
■ 4½ (4½) % unifikační půjčka, emise A (únorová), umořitelná 1938-1987.
Vydána k výměně 6 % IV. státní půjčky, 4½ % premiové půjčky, 6 % elektrisační půjčky z 1921
a 5 % půjčky práce v celkové přejímací hodnotě 5.456,000.000 Kč. Emise může býti zvýšena použitím
ke splacení nebo ke konversi pokladničních poukázek nebo jiných státních dluhů. Kupony 15./2. a 15./8.
Úrokování počíná 15./8. 1936, první kupon splatný 15./2. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech,
počínajíc rokem 1938, a to slosováním. Slosování se koná 15./5., vylosované dluhopisy splatny 15./8.
téhož roku. První slosování se konalo 15./5. 1938. Oběh koncem 1937: 6.539,577.900 Kč. Kurs na
pražské burse 1936: 97.10; 1937: nejvyšší 97.40, nejnižší 97.10, poslední 97.40; 1938 (do 30./6.): 97.40.
■ 4½ (4½) % unifikační půjčka, emise B (květnová), umořitelná 1938-1987.
Vydána k výměně 6 % moučné půjčky, 6 % investiční půjčky z 1921, 5 % investiční půjčky z
1923, 6 % konversní půjčky z 1923 a 6 % konsolidační půjčky v celkové přejímací hodnotě
5.832,000.000 Kč. Emise může býti zvýšena použitím ke splacení nebo ke konversi pokladničních
poukázek nebo jiných státních dluhů. Podle vládního nařízení z 11./11. 1936 (č. 278 Sb. z. a n.) vydáno
asi 665,000.000 Kč k výměně domácího bloku 8 % zahraniční půjčky. Kupony 15./5. a 15./11.
Úrokování počíná 15./11. 1936, první kupon splatný 15./5. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech
počínajíc rokem 1938, a to slosováním. Slosování se koná 15./2., vylosované dluhopisy splatny 15./5.
téhož roku. První slosování se konalo 15./2. 1938. Oběh koncem 1937: 6.564,834.500 Kč. Kurs na
pražské burse 1936: 97.10, 1937: nejvyšší 97.40, nejnižší 97.10, poslední 97.40; 1938 (do. 30./6.):
97.40.
■ 3¾ (3¾) % unifikační půjčka, umořitelná 1938-1987.
Vydána k výměně 5 % (původně 5½ %) IV. státní půjčky, 5 % konversní a investiční půjčky
dráhy Ústí-Teplice, 5% prioritních obligací dráhy Ostrava-Frýdlant, 5 % investiční půjčky z 1931, 5 %
půjčky z 1928, 5 % železničních náhradních dluhopisů lit. E a 5¼ %, železničních náhradních dluhopisů
lit. F v celkové přejímací hodnotě 2.553,000.000 Kč. Kupony 15./4. a 15./10. Úrokování počíná 15./10.
1936, první kupon splatný 15./4. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech, počínajíc rokem 1938 a to
slosováním. Slosování se koná 15./7., vylosované dluhopisy splatny 15./10. téhož roku. První slosování
se konalo 15./7. 1938. Oběh koncem 1937: Kč 2.393,362.600. Kurs na pražské burse 1936: 85.65, 1937:
85.65, 1938 (do 30./6.): nejvyšší 85.65, nejnižší 85.60, poslední 85.60.
■ 3 (3) % unifikační půjčka, umořitelná 1938-1987.
Vydána k výměně 4 % (původně 5 %) IV. státní půjčky, 4 % půjčky k nabytí akcií dráhy KošiceBohumín, 4 % železničních náhradních dluhopisů lit. C a náhradních dluhopisů lit. D, 4 % a 4½ %
umořitelné náhradní renty, 4 % priorit dráhy Liberec-Jablonec-Tanvald I., II. a III. emise, 4 % priorit
Společnosti moravských místních drah z 1900 (Mutěnice-Kyjov), 4 % prioritních obligací místních drah
16
Mariánské Lázně-Karlovy Vary, Domažlice-Tachov, Německý Brod-Žďár-Tišnov, Kostelec-Telč,
Německý Brod-Humpolec, Vsetín-Velké Karlovice, Moravské Budějovice-Jemnice, StrakoniceVimperk, Vodňany-Prachatice, Sdružených pošumavských místních drah. 4 % prioritních akcií
Sdružených pošumavských drah a dráhy Německý Brod-Humpolec, 4 % půjčky Buštěhradské železnice,
v celkové přejímací hodnotě 3.714,000.000 Kč. Kupony 15./3. a 15./9. Úrokování počíná 15./9. 1936,
první kupon splatný 15./3. 1937. Půjčka bude umořena v 50 letech, počínajíc rokem 1938 a to
slosováním. Slosování se koná 15./12., vylosované dluhopisy splatny 15./3. následujícího roku. První
slosování se konalo 15./12. 1937. Oběh koncem 1937: 3.334,923.100 Kč. Kurs na pražské burse 1936:
70.45, 1937: nejvyšší 71.20, nejnižší 70.75, poslední 71.10, 1938 (do 30./6.): nejvyšší 71.10, nejnižší 71,
poslední 71.05.
■ 3 (3) % unifikační neumořitelná renta.
Vydána k výměně 4 %, 4.2 %, 4½ % náhradní renty, 4 % prioritních akcií místních drah
Chrudim-Holice, Strakonice-Březnice, Kolín-Kácov, Rakovník-Mladotice, Zadní Třebaň-Lochovice,
Světlá-Ledeč-Kácov v celkové přejímací hodnotě 3.148,000.000 Kč. Kupony 15./6. a 15./12. Úrokování
počíná 15./12. 1936, první kupon jest splatný 15./6. 1937. Oběh koncem 1937: 2.510,478.250 Kč. Kurs
na pražské burse 1936: 65.85, 1937: nejvyšší 65.90, nejnižší 65.85, poslední 65.90, 1938 (do 30./6.):
65.90.
■ Půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987.
Vydána podle zákona z 29./5. 1936 (č. 142 Sb. z. a n.) k účelům obrany státu ve dvou typech,
jednak v 4.5 % dluhopisech normálních, jednak v 3 % dluhopisech se zvláštními daňovými výhodami.
Upisovací lhůta 8./6.-11./7. 1936, upisovací kurs obou typů 97. Oba druhy vydány v kusech po 500,
1000, 5000, 10.000, 50.000 Kč s kupony 15./4. a 15./10. První kupon 15./10. 1936. Úroky osvobozeny
jsou od daně rentové a vyplácejí se beze všech srážek. Za účelem úmoru rozvrženy jsou dluhopisy obou
druhů do 4000 serií stejně velikých, z nichž každého roku bude vylosován počet, který vyplývá z
umořovacích plánů, sestavených na základě stejných ročních anuit. Slosování se koná 15./1., vylosované
dluhopisy jsou splatny 15./4. jmenovitou hodnotou. Ministr financí může umořování kdykoli zesíliti a to
i volnými nákupy z trhu pod jmenovitou hodnotou neb neumořenou část emise po tříměsíční výpovědi
dílem nebo zcela splatiti.
■ 4.5 (4.5) % půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987.
U psáno asi 2.285,000.000 Kč. Dluhopisů má býti použito částečně i k placení vojenských
dodávek, takže celkem se počítá s emisí 2.928,000.000 Kč. Oběh koncem 1937: 2.391,289.000 Kč. Kurs
1936: nejvyšší 97.25, nejnižší 95.75, poslední 96.375; 1937: nejvyšší 98, nejnižší 96.10, poslední 97.25;
1938 (do 30./6.): nejvyšší 97.40, nejnižší 97.275, poslední 97.40.
■ 3 (3) % půjčka obrany státu z roku 1936, umořitelná 1938-1987.
Úroky 3 % dluhopisů jsou osvobozeny od daně důchodové a nemusejí býti uváděny v přiznání k
této dani, ať jde o původního upisovatele nebo pozdějšího majitele. Pouze původním upisovatelům
náležely dvě další výhody daňové. Jednak byla s úpisem spojena daňová amnestie, nevázaná na opravu
neb doplnění nesprávných neb neúplných přiznání; záležela v osvobození zatajených příjmů a výtěžků,
použitých k úpisu, od dodatečného podrobení přímým daním a dani obratové za léta 1935 a předchozí a
ve vyloučení trestního řízení pro zkrácení těchto daní. Dále mohli poplatníci, kteří přímé daně za léta
1927-1934 zaplatili, kteří však proti předpisu podali odvolání v den účinnosti zákona ještě nevyřízená,
dosáhnouti dobropisu ve výši naříkané částky, nejvýše 25 % naříkaného předpisu, upsali-li 3 %
dluhopisy v této výši a odvolání vzali zpět; dobropisu se použilo k zaplacení daní za léta 1935 a
pozdější. Oběh koncem 1937: 1.268.901.500 Kč. Kurs 1936: nejvyšší 83.875, nejnižší 76.625, poslední
78.375; 1937: nejvyšší 80.25, nejnižší 71, poslední 76.975; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 77.75, nejnižší 75,
poslední 75.50.
17
■ 3.5 (2.625) % IV. státní půjčka neslosovatelná, vydaná za účasti československých
majitelů válečných půjček rakouských a uherských.
IV. státní půjčka byla vydána dle zákona z 24.16. 1920 (čís. 417 Sb. z. a n.) a prováděcích
nařízení ministra financí z 27./17. 1920. (čís. 454 Sb. z. a n.) a 14./8. 1920 (čís. 489 Sb. z. a n.) ke krytí
rozpočtového schodku za rok 1920 a ke konversi dřívějších úvěrů (1919 a 1920) na podkladě
rakouských a uherských válečných půjček, které se československý stát uvolil převzíti do 75 %
jmenovité hodnoty, jestliže majitel upsal tutéž položku v hotovosti. Při přejímání válečných půjček byli
rozlišováni majitelé:
a) privilegovaní (spořitelny, záložny, družstva, pojišťovny, obce, okresy, zemské ústavy, nadace, spolky,
jmění sirotčí a vůbec všecky veřejně prospěšné instituce), kteří obdrželi za každých složených 100 K
válečné půjčky 75 Kč nominale v náhradních dluhopisech, slosovatelných, zúročitelných v prvních 5
letech 5 %, v dalších 10 letech 4½ %, od 1./1. 1936 4 %, při čemž podmínkou bylo upsání 75 Kč v
hotovosti, za které se obdržely slosovatelné dluhopisy, zúročitelné 6 %;
b) neprivilegovaní (všecky ostatní osoby fysické anebo nefysické), kteří obdrželi za každých složených
100 K válečné půjčky 75 Kč nominale v náhradních dluhopisech rentových, neslosovatelných,
zúročitelných 3½ %, při čemž podmínkou bylo upsání 75 Kč v hotovosti, za které se obdržely dluhopisy
slosovatelné, zúročitelné v prvních 15 letech 5½ %, od 1./1. 1936 5 %. O dluhopisech 6 (4.5) %, 5
(3.75) % a 4 (3) %, které byly vyměněny za unifikační půjčku a jichž záznam na pražské burse byl dnem
26./9. 1936 zrušen, viz blíže na str. 48-49. Dluhopisy 3.5 (2.625) % neslosovatelné byly vydány v
kusech po 37.50 a 75 Kč s kuponem celoročním k 1./1. a v kusech po 150, 750, 1 500, 3 750, 7 500,
15.000 a 37.500 s kupony půlročními k 1./1. a 1./7. Úroky nepodléhají dani rentové a promlčují se v 6
letech. Oběh titrů 3½ % koncem 1937: Kč 662,959.612.50.
Kursy
1930
nejvyšší
67.75
nejnižší
63.25
poslední
67.45
1)
1938 jen do 30./6.
1931
68.60
57.15
58.15
1932
60.85
54.50
59.75
1933
60.15
46.75
49.75
1934
55.75
49.55.10
1935
61.70
55.30
60.35
1936
60.20
60.20
60.20
1937
60.25
60.20
60.25
19381)
60.25
60.25
60.25
■ 3.5 (2.625) % náhradní renta neumořitelná, vydaná za předválečný nezajištěný dluh.
Náhradní renty byly vydány podle zákona z 22./6. 1928 (čís. 104 Sb. z. a n.) v 6 různých druzích
a to jako 4.5 (3.375) % a 4 (3) % renta umořitelná v letech 1929-1953 a jako 4.5 (3.375) %, 4.2 (3.15)
%, 4 (3) % a 3.5 (2.625) % renta neumořitelná. Vydávány byly výměnou jednak za prozatímní listy,
jednak přímo za dluhopisy předválečných nezajištěných dluhů rakouských a uherských. P r o z a t í m n
í l i s t y 4½ %, 4.2 %, 4 % a 3½ %, vydané dle zákona z 10./7. 1922 (čís. 250 Sb. z. a n.) a vládního
nařízení z 11./12. 1922 (čís. 365 Sb. z. a n.) za dluhopisy předválečných nezajištěných dluhů rakouských
a uherských v seriích A-L, HH a LL, svolány byly k výměně za definitivní dluhopisy náhradní renty
vyhláškou ministra financí ze 17.14. 1928 (čís. 62 Sb. z. a n.) a při jejich odvedení vyplacen na ně úrok
k 1./15. 1928. Výměna byla provedena dle vyhlášky ministra financí z 3./10. 1928 (čís. 169 Sb. z. a n.) a
sice v poměru 100 Kč: 100 Kč. Záměna zbylých předválečných dluhopisů p ř í m o z a n á h r a d n í
r e n t u jest upravena vládním nařízením z 2./5. 1929 (čís. 64 Sb. z. a n.). Propadná lhůta k přihlášení
prozatímních listů i předválečných rent k výměně za náhradní rentu uplynula dnem 31./12. 1933. Podle
zákona z 15./5. 1936 (č. 128 Sb. z. a n.) náhradní renty byly vyměněny - až na 3.5 % neumořitelnou
rentu - za unifikační půjčku a jejich záznam na pražské burse byl zrušen dnem 26./9. 1936 (viz o nich
blíže na str. 48-49). Náhradní renta 3.5 % byla vydána za prozatímní listy serie C a za 3½ % rakouskou
investiční rentu vkusech po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000, 20.000 s kupony 1./5. a 1./11. Kupony se
promlčí v 6 letech. Oběh koncem 1937: Kč 13,923.900.
Kursy
1930
nejvyšší
68.nejnižší
63.25
poslední
67.65
1)
1938 jen do 30./6.
1931
68.60
57.40
58.15
1932
60.25
54.15
59.75
1933
60.50
45.25
50.75
1934
54.80
50.25
54.80
1935
62.00
55.10
62.00
1936
62.62.62.-
1937
62.62.62.-
19381)
62.10
60.25
60.35
18
■ 3 (2.25) % odškodňovací dluhopisy, vydané za válečné dodávky, slosovatelné 1935-1994.
Vydány dle zákona z 9./10. 1924 (čís. 236 Sb. z. a n.) a dle vládního nařízení ze 4./4. 1925 (čís.
56 Sb. z. a n.) k úhradě pohledávek československých státních příslušníků za válečné dodávky.
Pohledávky, o jichž převzetí bylo zažádati u ministerstva financí v 6měsíční lhůtě, byly honorovány v
poměru K 100 : Kč 50 nominale dluhopisů. Půjčka jest vydána v kusech po 100 (lit. A), 1000 (lit. B),
10.000 (lit. C) a 20.000 (lit. D) Kč s kupony k 1./4. a 1./10. První kupon k 1./4. 1926. Umoření v letech
1935-1994 slosováním vždy 2./1. nebo bursovním nákupem pod pari. Vylosované kusy vyplácejí se za 3
měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. V letech 1935-1937 bylo pravidelné umořování zastaveno a o to
se celkový umořovací plán prodlužuje. Půjčka jest osvobozena od daně rentové. Stav koncem 1937: Kč
234,271.300.
Kursy
1930
nejvyšší
60.nejnižší
54.55
poslední
59.85
1)
1938 jen do 30./6.
1931
60.75
50.45
51.85
1932
54.55
49.75
52.-
1933
54.48.75
49.25
1934
53.75
48.50.60
1935
55.40
50.55
54.95
1936
55.05
54.75
54.90
1937
58.75
54.90
58.05
1938 1)
58.10
58.05
58.10
■ 3 (2.25) % odškodňovací dluhopisy, vydané za válečné půjčky, slosovatelné 1935-2024.
Vydány dle zákona z 30./9. 1924 (čís. 216 Sb. z. a n.) a prováděcího nařízení z 13./12. 1924 (čís.
276 Sb. z. a n.) o konečné úpravě válečných půjček výměnou za válečné půjčky. Všichni majitelé
válečných půjček, bydlící od 1./1. 1924 v tuzemsku a vlastnící válečné půjčky od 28./10. 1918, jejichž
jmění nepřesahovalo Kč 25.000 (počítajíc v to i válečné půjčky 30 % jmenovité hodnoty), obdrželi za K
100 válečné půjčky Kč 75 odškodňovacích dluhopisů, avšak nanejvýše za K 125.000 nominale
válečných půjček. Nárok na výměnu musel býti ohlášen v době mezi 15./4. a 30./6. 1925. Půjčka je
vydána v kusech po Kč 37.50, 75 (kupony pouze k 1./7.), 150, 750, 1500. 3750, 7500. 15.000 a 37.500 s
kupony k 1./1. a 1./7. Umoření v 90 letech počínajíc rokem 1935 nejméně 1/90 ročně a to buď nákupem z
trhu pod pari nebo slosováním. V letech 1935-1937 bylo pravidelné umořování zastaveno a o to se
celkový umořovací plán prodlužuje. Stav koncem 1937: Kč 572,571.225.
Kursy
1930
nejvyšší
59.15
nejnižší
54.50
poslední
58.65
1)
1938 jen do 30./6.
1931
59.50
49.85
50.60
1932
53.40
49.51.25
1933
52.35
43.25
45.50
1934
50.45.48.80
1935
53.95
49.52.90
1936
53.10
52.85
53.-
1937
57.50
53.56.55
19381)
56.60
56.55
56.55
■ Státní stavební losy, slosovatelné 1922-1946.
Vydány dle zákona z 11./3. 1921 (čís. 100 Sb. z. a n.) k zaopatření kapitálu, potřebného ke státní
podpoře stavebního ruchu. Celkem vydány 2,000.000 losů po Kč 500 jmenovité hodnoty1) rozdělených
v 5000 serií po 400 číslech; 40 % serií (800.000 losů) pozůstává z celých či základních losů po Kč 500
nominale a 60 % serií (6,000.000 kusů) jsou dílčí losy (pětiny) po Kč 100 nominale, označené kromě
čísla losu ještě písmeny A, B, C, D a E. Los skládá se z listu obligačního a listu výherního. Dlužný
kapitál výpůjčky v částce jedné miliardy Kč, bude umořen ve 25 letech, počínaje rokem 1922,
každoročním vylosováním 40 milionů Kč ve 2 tazích; jmenovitá hodnota losů v tomto umořovacím
slosování tažených vyplácí se doručitelům losů za 3 měsíce po tahu, spolu s úrokovou prémií 2 % za
každý prošlý rok, počínajíc rokem 1922 a končíc rokem tahu. Z úrokové prémie losů, jichž splatnost
nastala po 24./3. 1933, t. j. losů vylosovaných v umořovacím tahu dne 1./2. 1933 nebo později, sráží se
16⅔ kuponové daně (z celého obnosu úrokové prémie). Úroková prémie, připadající na dobu od 1./1.
1936, vyplácí se s další 10 % srážkou podle vládního nařízení z 21./12. 1935 (č. 239 Sb. z. a n.). Nebylli tažený los dosud vylosován též v tahu výherním, podrží jeho majitel k losu připojený výherní list a jest
účasten příštích tahů výherních. Výherní tahy konají se každoročně dvakráte, současně s tahy
umořovacími a roční úhrnná částka výher činí Kč 16,000.000 (Kč 8,000.000 při každém tahu); na losy v
těchto tazích vylosované připadá výhra podle výherního plánu. Při každém jednotlivém, dvakráte do
roka konaném tahu jsou vylosovány tyto výhry:
19
1 výhra
po 1,000.000
2 výhry
po 500.000
10 výher
po100.000
20 výher
po 50.000
50 výher
po 20.000
50 výher
po 10.000
100 výher
po 5.000
200 výher
po 2.500
1000 výher
po 1.500
Celkem při každém tahu 1433 výhry =
1,000.000 Kč
1,000.000 Kč
1,000.000 Kč
1,000.000 Kč
1,000.000 Kč
500.000 Kč
500.000 Kč
500.000 Kč
1,500.000 Kč
8,000.000 Kč
Při výplatě výhry sráží se v každém případě jmenovitá hodnota losu, protože tato bude, nebo již
byla vyplacena při vylosování v tahu umořovacím. Umořovací i výherní tahy konají se vždy 1./2. a 1./8.
Umořovací tahy 1./8. 1933 až 1./8. 1936 se nekonaly a o ně se celková doba umořovací prodlouží;
mohou však býti vykonány i vedle některých tahů běžných. Jmenovité hodnoty a výhry, jakož i úrokové
prémie2) promlčí se do 30 let po dni splatnosti. Losy, požívající sirotčí jistoty, jsou osvobozeny od daně
rentové a mohou býti až do 75 % výplatní hodnoty (t. j. hodnoty, která by byla vyplacena, kdyby los byl
tažen v době poskytování půjčky) lombardovány u Národní banky Československé, přičemž v každém
případě jest povolována půjčka do částky 100.000 Kč a v případech odůvodněných i výše. Emisní kurs
losů, které byly odevzdány do veřejného rozprodeje, pohyboval se mezi 490 až 510 Kč, dle vplatního
termínu. Stav půjčky koncem 1937: Kč 497.354.500.
1)
Z celé emise Kč 1.000,000.000 nominale bylo prodáno v letech 1921 až 1927 (převážně v letech 1924-1927) Kč 852,564.900 nominale. Zbytek byl vylosován v umořovacích
tazích dříve než byl umístěn a nepřišel proto vůbec do oběhu.
Úroková prémie promlčuje se podle oficielní vyhlášky v 6 letech, ale zvláštním výnosem ministerstva financí z roku 1929 byla tato lhůta pro dloužena na 30 let.
2)
Kursy
nejvyšší
nejnižší
poslední
1931
793.50
717.50
742.50
1932
760.50
697.50
730.-
1933
742
690
690
Kursy
nejvyšší
nejnižší
poslední
3)
1938 jen do 30./6.
1931
135.20
128.50
135.-
1932
136.40
131.80
136.10
1933
136.60
131.30
131.80
Celé losy:
1934
705
645
656
Dílčí losy:
1934
132.15
126.50
131.30
1935
680
640
678
1936
760
664
760
1937
816.50
740.815.-
1938 3)
834.812.832.-
1935
132.80
127.50
132.80
1936
146.60
130.40
146.60
1937
163.30
147.163.20
1938 3)
166.161.50
164.-
20
B. STÁTNÍ DLUŽNÍ ÚPISY ŽELEZNIČNÍ
Kuponová daň, snížení úroků a odložení umořování. O 16⅔ % kuponové dani a 10 %
zákonném snížení úroků a přechodném zastavení umořování viz na straně 15. V dalším jest u všech titrů
uvedena vždy vedle jmenovité míry úrokové v závorce též skutečná míra úroková, po obou zmíněných
srážkách.
■ 3 (2.25) % státní železniční dluhopisy,*) vydané za předválečný zajištěný dluh, slosovatelné
1931-1973 (lit. A).
Vydány dle zákona z 15./3. 1928 (čís. 52 Sb. z. a n.) a podle vyhlášky ministra financí z 30./6.
1928 (čís. 110 Sb. z. a n.) výměnou za 3 % priority Rakouské společnosti místních drah z 1894. Kusy po
Kč 150 (celoroční kupony k 1./11.), 1000, 3000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. První kupon k 1./5.
1928. Zajištěny simultánním zástavním právem na drahách bývalé Rakouské společnosti místních drah.
Půjčka, sestávající ze 100 serií, bude slosována vždy 1./9. k splacení 1./11. v letech 1931-1973.
Vylosuje se v letech 1931-1937 po 1 serii, 1938-1952 po 2 a 1953-1973 po 3 seriích. V letech 19331937 bylo umořování zastaveno a o to se umořovací plán prodlužuje. Ministr financí má právo
dluhopisy kdykoliv po předchozí tříměsíční výpovědi celým zbytkem nebo částí hotově splatiti.
Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Celkem vydáno Kč 17,486.650, stav 31./12. 1937: Kč
17,142.950. Kursy koncem let 1928-1933: 61, 61.25, 65, 60, 60.25, 45; koncem 1934-1937: 53, 57.50,
52, 56; 1938 (do 30./6.): 56.
■ 3.5 (2.625) % státní železniční dluhopisy,*) vydané za předválečný zajištěný dluh, slosovatelné
1931-1956 (lit. B).
Vydány dle zákona z 15./3. 1928 (čís. 52 Sb. z. a n.) a podle vyhlášky ministra financí z 30./6.
1928 (čís. 110 Sb. z. a n.) výměnou za 3½ % priority Rakouské severozápadní dráhy z 1871
(konvertované lit. A a B) a z 1903 (lit. A a B). Kusy po Kč 150, 200, 300, 400 (celoroční kup ony k
1./11.) a po Kč 2000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. První kupon k 1./5. 1928. Zajištěny simultánním
zástavním právem na bývalé Rakouské severozápadní dráze v bezprostředním pořadí za zástavním
právem pro 5 % státní železniční dluhopisy (viz str. 48). Půjčka, sestávající ze 100 serií, bude slosována
vždy 1./9. k splacení 1./11. v letech 1931-1956. Vylosuje se v letech 1931-1936 po 2 seriích, 1937 až
1942 po 3, 1943-1948 po 4, 1949-1950 po 5 a 1951-1956 po 6 seriích. V letech 1933-1937 bylo
umořování zastaveno a o to se umořovací plán prodlužuje. Ministr financí má právo dluhopisy kdykoliv
po předchozí tříměsíční výpovědi celým zbytkem nebo částí hotově splatiti. Promlčení dluhopisů ve 30,
kuponů v 6 letech. Celkem vydáno Kč 27,571.450, stav 31./12. 1937: Kč 26,482.400. Kursy koncem let
1928-1933: 70.75, 68.75, 74.50, 70.75, 68.75, 51; koncem 1934-1937: 61, 63.50, 62, 64; 1938 (do
30./6.): 65.
*)
Mírovými smlouvami St. Germainskou (čís. 5.07/1921 Sb. z. a n.) a Trianonskou (čís. 102/1922 Sb. z. a n.) zavázal se československý stát převzít odpovědnost za část
předválečného dluhu zajištěného a nezajištěného bývalé monarchie, která na něj připadne dle ustanovení čl. 203, resp. 186 těchto smluv a rozhodnutí Reparační komise. Převzetí
části těchto dluhů stalo se ve formě půjček moučné a konsolidační, část nezajištěného dluhu byla zaměněna za prozatímní listy dle zákona čís. 250/22 Sb. z. a n. Definitivně
rozřešeno bylo uspořádání těchto závazků vnitrostátními normami a to:
a) pokud jde o dluh zajištěný zákonem z 15./3. 1928 (čís. 52 Sb. z. a n.) a
b) pokud jde o dluh nezajištěný zákonem z 22./6. 1928 (čís. 104 Sb. z.a n.).
Odpovědnost za dluh z a j i š t ě n ý počíná pro Československo 1./7. 1919 a povinnost z toho vzešlou plní stát tím, že - pokud dluhopisy předválečného zajištěného dluhu nebyly
již převzaty formou konsolidační půjčky a) splatí část těchto titrů hotově (jsou to titry znějící na M) ;
b) u části dluhopisů - jichž služba byla svěřena Společné pokladně v Paříži - platí potřebné částky na úrokování a umořování (bližší viz v oddíle zlaté renty a priority
bývalé Společnosti státních drah);
c) část zamění za československé dluhopisy dle zákona z 15./3. 1928 (čís. 52 Sb. z. a n.).
Tyto posledně uvedené československé státní dluhopisy vydávají se za předválečné priority a železniční dluhopisy, jakož i za 4 % uherskou rentu z 1910 v šesti
konversních typech A-F z nichž typy C-F byly vyměněny za unifikační půjčku a nejsou od 26./9. 1936 bursovně znamenány (viz o nich na str. 48-49).
21
C. VEŘEJNÉ PŮJČKY
A. TUZEMSKÉ PŮJČKY
Zákonné snížení úrokových sazeb. Zákonem ze dne 21.13.1933, č. 47 Sb. z. a n., byly úroky ze zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů,
znějících na Kč, jichž dlužník sídlí v tuzemsku a které byly vydány před účinností zákona, t. j. před 24./3. 1933, sníženy o 16⅔ %, čili o 1/6 počínajíc prvou úrokovou splatností po
24./3. 1933. Ustanovení to nevztahuje se na státní půjčky (u těch bylo docíleno snížení úroků o 1/6 kuponovou 16⅔ % daní, zavedenou tímže zákonem), na dluhopisy vydané
Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným fondem peněžních ústavů, a na základní úpisy Zemské banky. Pro posouzení, byl-li papír
vydán před účinností zákona, jest až do provedení protidůkazu rozhodným den jeho vyhotovení, u cenných papírů vydaných na podkladě zápůjček (zástavních listů atd.) den
výplaty zápůjčky. Dále zákonem z 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.) byly úroky z bankovních dlužních úpisů, zástavních listů a vůbec dílčích dlužních úpisů (obligací) pevně
zúročitelných, znějících na Kč, jejichž vydatel sídlí v tuzemsku nebo u kterých jest výplata výhradně vázána na tuzemsko, podrobeny mimořádné dani ve výši 10 %. Této dani
nejsou podrobeny úroky československého státního dluhu ani úroky z dluhopisů vydaných Zvláštním fondem pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů a Všeobecným
fondem peněžních ústavů v republice čsl. ani úroky ze základních úpisů Zemské banky. V dalším jest u půjček, jichž úroky byly takto sníženy, udána vedle jmenovité míry úrokové
v závorce i skutečná míra úroková.
a) Zemské půjčky:
■ 5 (3.75) % Pojizerská zemská investiční půjčka elektrisační z roku 1921, slosovatelná 1924-1973.
Vydána dle usnesení zemského správního výboru pro Čechy ze 6./4. 1921 dle povolení ministra
financí z 23./12. 1921 za účelem vystavění vodní elektrárny na řece Jizeře pod Spálovem, na které tato
půjčka jest hypotekárně zajištěna. Podle § 12 svých stanov převzala tuto půjčku Východočeská
elektrárna akc. spol. v Hradci Králové. K upsání vyloženo Kč 15,000.000, upsáno Kč 9,158.500, při
kursu 95. Kusy po 500, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./3. a 1./9. Půjčka je umořitelná 1924-1973
každoročním vylosováním Kč 300.000. Tah 1./6. se splatností 1./9., jmenovitou hodnotou. Vydatnější
slosování anebo úplné splacení kdykoliv po 6měsíční výpovědi přípustno. Půjčka jest osvobozena od
daně rentové a za její zúrokování a splacení ručí země Čechy. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3
letech. Kurs koncem 1930-1937: 92.50, 82.50, 80.75, 72, 76, 80, 82, 85; 1938 (do 30./6.): 86.50.
■ 5 (3.75) % Východočeská zemská investiční půjčka elektrisační z roku 1921, slosovatelná 19221971.
Vydána dle usnesení zemského správního výboru pro Čechy z 29./12. 1920 a dle povolení
ministra financí z 26./3. 1921 za účelem rozšíření Východočeské elektrárny v Poříčí u Trutnova, na
které jest hypotekárně zajištěna. Podle § 12 svých stanov převzala tuto půjčku Východočeská elektrárna
akc. spol. v Hradci Králové. K upisování vyloženo Kč 30,000.000, upsáno Kč 24,393.500 při kursu 95.
Kusy po 500, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./3. a 1./9. Půjčka je umořitelná 1922-1971
každoročním vylosováním Kč 600.000. Tah 1./6. se splatností 1./9., jmenovitou hodnotou. Vydatnější
slosování nebo úplné splacení kdykoliv po 6měsíční výpovědi přípustno. Půjčka jest osvobozena od
daně rentové a za její zúrokování a splacení ručí země Čechy. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3
letech. Kurs koncem 1930-1937: 92.50, 82.50, 80.75, 72, 75.05, 81.50, 82, 85; 1938 (do 30./6.): 85.
■ 4.5 (3.375) % Moravská zemská půjčka z roku 1911, slosovatelná 1912-1951.
Vydána dle usnesení zemského sněmu z 30./10. 1908 za účelem konverse a splacení
nezaložených dluhů. Emitováno K 50,000.000. Kusy po 100, 200, 500, 1000, 5000 a 10.000 K s kupony
k 1./2. a 1./8. Půjčka je umořitelná 1912-1951 slosováním, konaným každoročně 1./2. a 1./8.
Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno
od roku 1920. Půjčka jest osvobozena ode všech daní a poplatků a za její zúrokování a splacení ručí
celým svým jměním a příjmy země Morava. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy:
Praha, Vídeň. Kursy v Praze koncem 1930-1937: 90, 85, 85, 79.90, 78.50, 81, 88, 92.50; 1938 (do
30./6.): 93.
■ 5 (3.75) % Moravská zemská půjčka z roku 1917, slosovatelná 1918-1977.
Vydána dle usnesení zemského sněmu z 28./2. 1914 ve výši K 100,000.000. Kusy po 100, 200,
1000, 2000, 5000 a 10.000 K s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná 1918-1977 slosováním,
konaným každoročně 1./1. a 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou
hodnotou. Vydatnější splácení přípustno od roku 1926. Půjčka jest osvobozena ode všech daní a
poplatků a za její zúrokování a splacení ručí celým svým jměním a příjmy země Morava. Promlčení
22
dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Kurs koncem 1930-1933: 93.75, 89.50, 85.50, 71.75; koncem
1934-1935: 77.25, 80.50; koncem 1936-1937: 83, 85; 1938 (do 30./6.): 83.
■ 4.5 (3.375) % Slezská půjčka zemských drah z roku 1912, slosovatelná 1914-1968.
Vydána dle usnesení zemského sněmu z 8./11. 1910 za účelem vybudování slezských zemských
drah. Emitováno K 6,000.000 ve dvou emisích vkusech po 200, 1000 a 10.000 K s kupony k 1./4. a
1./10. Půjčka je umořitelná 1914-1968 slosováním, konaným každoročně 2./1. a 1./7. Vylosované kusy
vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno od roku 1925.
Půjčka jest osvobozena od daně rentové a za její splacení a zúrokování ručí země Moravskoslezská.
Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Kurs koncem 1930-1937: 84.50, 80, 75, 73.50, 68, 70,
75, 73.50; 1938 (do 30./6.): 76.80.
b) Městské půjčky:
■ 4 (3) % zápůjčka hlavního města Bratislavy z 1910.
Vydána v dubnu 1910 v celkové částce K 20,000.000. Kusy po 100, 200, 500, 1000, 2000, 5000
a 10.000 K s kupony k 1./6. a 1./12. Půjčka jest splatná v 60 letech a umořuje se slosováním konaným
každoročně 1./6. a 1./12. v letech 1910-1970. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu
jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno kdykoliv po 6měsíční výpovědi. Promlčení
dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Kurs v Praze koncem 1930-1937: 74.50, 69.50, 73, 68, 63, 73, 75,
74; 1938 (do 30./6.): 74.
■ 6 (4.5) % zápůjčka hlavního města Bratislavy z 1920.
Vydána dle povolení ministra financí z 29./3. 1920 ke konversi přechodných dluhů a na
financování investic. Celkem emitováno Kč 50,000.000. Kusy po 100, 200, 500, 1000, 2000, 5000,
10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./2. a 1./8. Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje se slosováním,
konaným každoročně 1./8. a 1./2. v letech 1922-1971. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu
jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno kdykoliv po 6měsíční výpovědi. Roční potřeba na
zúročení a umoření jistiny vkládá se každoročně do rozpočtu města Bratislavy, které ručí za tyto
závazky vším přítomným i budoucím movitým majetkem. Promlčení dluhopisů ve 20, kuponů v 6
letech. Kurs koncem 1930-1933: 99.50, 92.50, 92.50, 84; koncem 1934-1937: 91, 93, 98, 91; 1938 (do
30/6.): 93.
■ 6 (4.5) % zápůjčka hlavního města Brna z 1921.
Vydána městským zastupitelstvem dle povolení ministra financí ze 17./2. 1921 na stavbu
činžovních domů za účelem zmírnění bytové tísně. Emitováno celkem Kč 50,000.000. Kusy po 200,
1000 a 10.000 Kč s kupony k 1./2. a 1./8. Polovice kusů zní na doručitele. Půjčka jest splatná v 50 letech
a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./8. v letech 1923-1972; vylosuje se vždy Kč
1,000.000. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení
přípustno od roku 1927. Půjčka jest osvobozena od daně rentové. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve
3 letech. Emisní kurs: 97. Kurs koncem 1930-1933: 100, 92.50, 93, -.-; koncem 1934-1937: 85, 87, 95,
95; 1938 (do 30./6.): 96.
■ 4.5 (4.5) % půjčka zemského hlavního města Brna z 1936.
Vydána k účelům investičním podle povolení ministra financí z 25./7. 1936 v částce 100 mil. Kč
v kusech po 500, 1000, 5000, 10.000 a 50.000 Kč. Kupony k 2.15. a 2./11. Půjčka jest splatná ve 40
letech slosováním každoročně 2./5. nebo nákupem dluhopisů z volného trhu, klesne-li jejich kurs pod
nominale. Takto dosažená úspora připadne však k dobru majitelům dluhopisů dosud neumořených a
vyplatí se jim na nejbližší kupon jako zvýšení běžného úroku. Umoření 1937-1976. Vylosované kusy
splatny beze srážky za 6 měsíců po slosování. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Půjčka
požívá sirotčí jistoty. Kurs koncem 1937: 96; 1938 (do 30./6.): www.securityprinting.org
23
4.5 (3.375) % zápůjčka města Jablonce n. N. z 1920.
Vydána dle usnesení městského zastupitelstva z 13./7. 1920, na základě povolení ministra financí
z 26./11. 1920. za účelem provedení investic v městských průmyslových podnicích. Emitováno
12,000.000 Kč v kusech po 500, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 2./1. a 1./7. Umoření půjčky ve 20
letech slosováním, konaným vždy v prosinci, v letech 1921-1940. Vylosované kusy vyplácejí se v
příštím lednu jmenovitou hodnotou. Od roku 1926 lze půjčku konvertovati. Promlčení kuponů ve 3,
kusů ve 30 letech. Emisní kurs: pari. Kurs koncem 1935-1937: --, 90, 90; 1938: --.
■ 6 (4.5) % zápůjčka města Opavy z 1920.
Vydána dle povolení ministra financí z 28./6. 1921 na úhradu dluhů z let předchozích, k částečné
úhradě nákladů stavby domů s malými byty a po případě k částečné úhradě nekrytého schodku za rok
1920. Celkem emitováno Kč 25,000.000 v kusech po Kč 200, 1000, 2000, 5000 a 10.000 s kupony k
1./1. a 1./7. Půjčka jest splatna ve 40. letech (1922-1961) a umořuje se slosováním. Od 1932 lze půjčku
konvertovati nebo předčasně splatiti. Emisní kurs 100 %. Kurs koncem 1934-1937: 81, 80, 91.50, 91;
1938 (do 30./6.): 90.
4 (2.88) % zápůjčka města Plzně z 1886.
Vydána v březnu 1886 v částce 1,600.000. zl. v kusech po 100, 1000 a 5000 zl. Kupony k 1./3. a
1./9. se srážkou daně rentové. Splatná v 56 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1.19. v
letech 1886-1941. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Promlčení
dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1930-1937: 83.25, 85,
71, 74, 76, 74, 80, 90; 1938 (do 30./6.): 90.
4.5 (3.375) % zápůjčka města Plzně z 1914.
Vydána dle povolení ministra financí z 8./1. 1914 za účelem výstavby škol, nemocnice,
vodovodu, kanalisace, dlažby a j. Emitováno K 8,500.000. Kusy po 400 a 2000 K s kupony k 1./1. a
1./7. Půjčka jest splatná v 70 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./10. v letech 1914-1983.
Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno
od roku 1924. Všecky daně a poplatky platí město Plzeň. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3
letech. Kurs koncem 1934-1937: 61.50, 65, 71, 73; 1938 (do 30./6.): 72.
■ 5 (3.75) % zápůjčka hlavního města Prahy z 1913.
Vydána dle usnesení obecního zastupitelstva z 5./7. 1913 za účelem financování asanačních
prací, stavby škol, nábřeží a mostů a rozšíření vodovodů. Emitováno celkem K 25,000.000. Kusy po
200, 500, 1000, 2000, 5000 a 10.000 K s kupony k 1./2. a 1./8. Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje
se slosováním, konaným každoročně 1./8. v letech 1914-1963. Vylosované kusy vyplácejí se za 6
měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno po 6měsíční výpovědi od roku
1924. Veškeré daně a poplatky platí obec pražská. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Kurs
koncem 1930-1933: 92.50, 87, 87, 70.25; koncem 1934-1937: 77, 81.50, 89, 90; 1938 (do 30./6.): 90.50.
■ 4 (3) % zápůjčka hlavního města Prahy z 1919.
Vydána dle povolení ministra financí z 6./1. 1920 k účelům investičním, zejména na rozšíření
elektrických drah, investice v městské elektrárně a obecních plynárnách, na stavby domů činžovních, na
konversi starších výpůjček atd. Povoleno Kč 150,000.000, emitováno Kč 90,000.000 a sice ve dvou
seriích. Kusy po 200, 500, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 1./4. a 1./10. Půjčka jest splatná nejpozději do
roku 1970 a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./4. Vylosované kusy vyplácejí se za 3
měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Vydatnější splácení přípustno po 6měsíční výpovědi od 1./4.
1925. Veškeré daně a poplatky platí obec pražská. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech.
Emisní kurs: 98. Kurs koncem 1930-1937: 77, 70.50, 76.50, 62.25, 63, 74.50, 76.50, 76; 1938 (do
30./6.): 77.
4 (3) % zápůjčka města Teplic z 1887.
24
Vydána v říjnu 1887 v částce 400.000 zl. v kusech po 100, 500 a 1000 zl. Kupony k 1./4. a 1./10.
Půjčka jest splatná v 56 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./4. v letech 1888-1943.
Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Všecky daně a poplatky platí
město Teplice. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze
koncem 1935-1937: 61, 78, 85; 1938 (do 30./6.): 85.
4 (2.88) % zápůjčka města Ústí n. L. z 1890.
Emitována v říjnu 1890 v částce 650.000 zl. v kusech po 100, 500, 1000 a 5000 zl. Kupony 1./4.
a 1./10. se srážkou daně rentové. Splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./4, v
letech 1891-1940. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Promlčení
dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1935-1937: 61, 80, 90;
1938 (do 30./6.): 90.
4 (2.88) % zápůjčka města Ústí n. L. z 1894.
Emitována v roce 1894 v částce 850.000 zl. (K 1,700,000) v kusech po 100, 500, 1000 a 5000
zl., t, j, 200, 1000, 2000 a 10,000 K, Kupony k 1./4. a 1./10, se srážkou rentové daně, Splatná v 50
letech a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./4, v letech 1895-1944. Vylosované kusy vyplácejí se
za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Bursy:
Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1934-1937: 58, 70.50, 76, 88; 1938 (do 30./6.): 88.
4 (3) % zápůjčka města Ústí n. L. z 1898.
Vydaná dle povolení ministra financí ze 14./5. 1898 v částce 1,800.000 K v kusech po 200, 400,
2000 a 5000 K, Kupony k 1./1. a 1./7, Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným
vždy 1./7, v letech 1898-1947, Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou,
Vydatnější splácení přípustno od 1908, Rentovou daň platí město, Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů
ve 3 letech. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1934-1937: 60, 69, 72, 85; 1938 (do 30./6.): 83.
4 (3) % zápůjčka města Ústí n. L. z 1900 (drobné dráhy).
Vydána dle povolení ministra financí z 21./7. 1899 v částce K 1,200.000 v kusech po 200, 400,
2000 a 5000 K, Kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná v 50 letech a umořuje se slosováním, konaným
vždy 1./7. v letech 1900-1949. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou,
Vydatnější splácení přípustno od 1./1. 1910, Půjčka jest osvobozena od daně rentové, Promlčení
dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech, Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1934-1937: 71, 68, 72,
80; 1938 (do 30./6.): 81.
B. CIZOZEMSKÉ PŮJČKY
5 (4.5) % československá emise rakouské konversní půjčky 1934-1959, mezinárodně zaručené.
Vydána v částce 364,612.000 Kč ke splacení československé emise 6 % mezinárodně zaručené
rakouské půjčky 1923-1943,*) jejíž zbytek byl na základě rakouského zákona z 5./10. 1934 a za souhlasu
kontrolní komise států ručících a důvěrníků půjčky vypovězen k 1./6. 1935, Stejně jako splacená 6 %
půjčka z roku 1923, jest i nová 5 % půjčka zaručena Velkou Britanií, Francií, Československem po 24.5
%. Italií 20.5 %, Belgií a Švédskem po 2 %, Dánskem a Holandskem po 1 %. Státy tyto složily u
Švýcarské národní banky na celou výši zaručeného obnosu záruční dluhopisy (kolaterální bony) s
kupony a poukázkami, odpovídajícími splatným úrokovým a umořovacím částkám, takže lze ihned
částky potřebné ke službě půjčky inkasovati u ručících států, kdyby Rakousko nezaplatilo.
Československo, převzalo za půjčku záruku podle vládního nařízení z 25./10. 1934, čís. 226 Sb. z. a n.
Půjčka jest dále zajištěna co do úrokování i umořování nezměnitelnou anuitou, která požívá
přednostních zástavních práv na hrubých příjmech z cel a tabákového monopolu; podle potřeby mohou
sloužiti jako záruka i jiné rakouské státní příjmy. Kusy s datem 1./12. 1934 po 1.000. 5.000, 10.000,
20.000, 50.000 a 100.000 Kč, s kupony 1./6. a 1./12. Půjčka bude umořena v 25 letech podle
umořovacího plánu od roku 1939 počínajíc koupěmi z volné ruky nebo slosováním; případné slosování
25
konati se bude jednou ročně mezi 15./3. a 15./4. a výsledek bude uveřejněn v Úředním listě republiky
Československé. Vylosované kusy splatny 1./6. po vylosování. Dospělé kupony i slosované dluhopisy
budou vypláceny beze srážky jakýchkoli nynějších nebo budoucích daní a dávek rakouských.
Československá daň rentová byla vyrovnána předem, daň kuponová se na půjčku nevztahuje. Úroky od
1./1. 1936 podléhají 10 % mimořádné dani, postihující dividendy a úroky z některých cenných papírů
pevně zúročitelných podle zákona z 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.). Podle ustanovení podmínek půjčky
výplaty budou se konati doručiteli i v případě války bez ohledu na jeho příslušnost. Promlčení kuponů v
5 letech, vylosovaných dluhopisů v 30 letech. Platebna: Zemská banka v Praze a její filiálka v
Bratislavě. Emisní kurs byl 86.50. Přednostní právo na příděl měli majitelé vypovězené 6 % půjčky z
roku 1923, kterým bylo za každých 1.000 Kč staré půjčky složené k výměně ve lhůtě upisovací od
10./1.-31./1. 1935, vydáno 1.000 Kč nové půjčky v kursu 865 Kč a hotově vyplaceno 135 Kč.
Po připojení Rakouska k Německu stala se tato půjčka podle zásad mezinárodního práva dluhem
říše Německé, která však dosud (v červnu 1938) odmítá uznati rakouské státní dluhy. Italie vystoupila z
kontrolní komise států ručících. Kupon splatný 1./6. 1938 byl ještě vyplacen plnou hodnotou. Bursa:
Praha (záznam od 6./5. 1935). Kurs 1935: nejvyšší 98, nejnižší 87, poslední 96; 1936: nejvyšší 97.80,
nejnižší 89, poslední 93.50; 1937: nejvyšší 95.40, nejnižší 90.60, poslední 92.85; 1938 (do 30./6.):
nejvyšší 94.25, nejnižší 40, poslední 56.50.
*)
V roce 1922 poskytlo Československo podle zákona z 30./6. 1922, č. 228 Sb. z. a n., Rakousku zálohu 500,000.000 Kč. Na její vyrovnání vydalo Rakousko Československu
jednak 6 % československou tranši nominale 544,267.000 Kč rakouské mezinárodně zaručené půjčky 1923-1943, která byla odevzdána bankovnímu konsorciu do
komisionářského prodeje, jednak 6.75 (původně 9.93) % dluhopisy mezinárodně nezaručené nominale 91,800.000 Kč (zbytek k 30./6. 1938: 61,975.000 Kč), které si státní správa
ponechala.
D. ZÁSTAVNÍ LISTY A DLUŽNÍ ÚPISY 1)
1)
O snížení úroků splatných po 24./3. 1933 podle zákona ze dne 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.) a zákona ze dne 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.).
Zákonné snížení úrokových sazeb. Zákonem ze dne 21.13.1933, Č. 47 Sb. z. a n., byly úroky ze zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů,
a) Peněžní ústavy československé.
Hypoteční banka Česká.
Ústav vydává zástavní listy na základě zápůjček hypotečních, povolených na nemovitosti
(zemědělský majetek a domy činžovní) v Čechách. Za zúrokování a splacení těchto zástavních listů ručí
a) hypoteční zápůjčky, na jichž základě byly zástavní listy vydány, zajištěné v prvním pořadí, b)
umořovací a úrokové fondy, c) zvláštní zajišťovací fond, d) veškeré jmění ústavu a e) země Čechy.
Veškeré zástavní listy jsou slosovatelné nejdéle ve 38 až 60½ letech a tažené úpisy vyplácejí se za 3
měsíce po tahu jmenovitou hodnotou; slosování děje se dvakrát ročně a sice vždy 2./1. a 1./7. Daň
rentovou platí Hypoteční banka Česká sama. Až dosud byly vydávány zástavní listy 6 %, 5 %, 4 %, 4.5
% a 3.5 %.
■ 6 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné ve 45 letech.
Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./3. a 1./9. nebo1./6. a 1./12.
Stav koncem roku 1937: Kč 658,963.400. Kursy koncem let 1930-1933: 103.25; koncem 1934: 97;
koncem 1935-1937: 97; 1938 (do 30./6.): -.
Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10.
Stav koncem roku 1937: Kč 285,409.000, Kursy koncem let 1930-1933: 98; koncem 1934: 92; koncem
1935-1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92.
26
Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a ,20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10.
Stav koncem roku 1937: Kč 111,024.400. Kurs koncem 1933: 103.25; koncem 1934-1937: 97; 1938 (do
30./6.): -.
■ 4.5 (4.5) % zástavní listy v Kč, slosovatelné v 53½ letech.
Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936.
Stav koncem roku 1937: Kč 166,428.000. Kurs 1937: 99; 1938 (do 30./6.): 100.
■ 4 (3) % zástavní listy v K, slosovatelné v 57 letech.
Kusy po K 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./2. a 1./8. nebo 1./5. a 1./11.
Vydány v letech 1898-1926. Stav koncem roku 1937: Kč 196,973.400. Kursy koncem let 1930-1933:
88.50, 86.75, 87.25, 85.50; koncem 1934-1937: 81, 81.50, 81.50, 81.50; 1938 (do 30./6.): 81.
■ 3.5 (2.625) % zástavní listy, slosovatelné v 60½ letech.
Kusy po K 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1.,/3. a 1./9. nebo 1./6. a 1./12.
Stav koncem roku 1937: Kč 11,741.000. Kursy koncem let 1930-1933: 78.50, 75, 74.50, 76.50; koncem
1934-1937: 75, 75.50, 75, 75; 1938 (do 30./6.): 75.
■ 6 (4.5) % zástavní listy, emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, slosovatelné ve 45 letech.
Vydávají se od 1927 na podkladě zápůjček povolených na nemovitosti na Slovensku a
Podkarpatské Rusi a vedle záruk jako u ostatních zástavních listů ručí za jejich splacení a zúročení též
československý stát. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./3. a 1./9. nebo
1./6. a 1./12. Koncem roku 1937 v oběhu Kč 311,417.100. Kursy koncem let 1930-1933: 100.75,
100.25, 100.25, 100.75; koncem 1934-1937: 94.50; 1938 (do 30./6.): 94.50.
Vydávají se od 1925 na podkladě zápůjček povolených na nemovitosti na Slovensku a
Podkarpatské Rusi a vedle záruk jako u ostatních zástavních listů ručí za jejich splacení a zúročení též
československý stát. Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo
1./4. a 1./10. Stav koncem roku 1937: Kč 23,927.000. Kursy koncem 1930-1933: 93.50, 93.50, 93.50,
94; koncem 1934-1937: 90; 1938 (do 30./6.): 90.
Vydávají se na podkladě zápůjček povolených na nemovitosti na Slovensku a Podkarpatské Rusi
a vedle záruk jako u ostatních zástavních listů ručí za jejich splacení a zúročení též československý stát.
Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. nebo 1./4. a 1./10. Stav
koncem roku 1937: Kč 35,878.000. Kurs koncem 1933: 100.75; koncem 1934-1937: 94.50; 1938 (do
30./6.): -.
■ 4.5 (4.5) % zástavní listy, emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, slosovatelné v 53½ letech.
Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani ve výši 10 %, neboť byly vydány teprve v druhém
pololetí 1936. Stav koncem roku 1937: Kč 36,731.000. Kurs koncem 1936-1937: 94.50, 96; 1938 (do
30./6.): 97.
Zemská banka (dříve Zemská banka království českého) v Praze.
Základní úpisy. Vydáváním základních úpisů opatřuje si Zemská banka základní fond závodní.
Celkem bylo až dosud vydáno nominale 40 mil. Kč základních úpisů. Za zúrokování a splacení těchto
27
titrů, které jsou neslosovatelné a nepodléhají dani rentové, ručí subsidiárně země Česká. Základní
závodní fond filiálek a sice v Bratislavě (16 mil. Kč) a v Užhorodě (8 mil. Kč) splacen státem. Základní
úpisy jsou 4 % a 4½ % a nepodléhají ani 16⅔ % úrokové srážce ani mimořádné dani ve výši 10 %.
■ 4 (4) % základní úpisy ve zl. a Kč, neslosovatelné.
Kusy po zl. 100, 1000, 5000 a 10.000 nebo Kč 100, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a
1.110. Vydány postupně do roku 1920 (1890-1897 ve zl., 1908-1912 v K) v celkové částce 20 mil. Kč.
Kursy koncem 1930-1933: 80, 80, 80, 85; koncem 1934-1937: 85, 86.50, 90, 90.25; 1938 (do 30./6.):
90.25.
■ 4.5 (4.5) % základní úpisy v Kč, neslosovatelné.
Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Vydány 1921 k rozšíření
základního fondu v celkové částce 20 mil. Kč. Kursy koncem 1930-1933: 87, 87, 87, 93; koncem 19341937: 92, 91.50, 92.50, 94; 1938 (do 30./6.): 94.-.
Komunální dlužní úpisy vydává Zemská banka na základě komunálních zápůjček poskytnutých
státu, zemi, okresům a obcím v Čechách. Kromě poskytnutých zápůjček ručí za zúročení a splacení
subsidiárně země Česká. Úpisy znějí na majitele a slosují se nejdéle v 50-78 letech. Tažené úpisy
vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí Zemská banka sama.
Komunální dlužní úpisy jsou 4, 4.5 a 5 %.
■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy ve zl., slosovatelné v 50 letech.
Kusy po zl. 100, 500, 1000, 5000 a 10.000, t. j. Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k
1./5. a 1./11. Tah 1./2. a 1./8. Stav koncem 1937: Kč 69,059.400. Kursy koncem 1930-1933: 84.50;
koncem 1934-1937: 84; 1938 (do 30./6.): 84.
■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech.
Kusy po Kč 200, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./2. a 1./8. nebo 1./5. a 1/11. Tah 2./5. a 2./11.
Stav koncem 1937: Kupon 1./2.-1./8. Kč 189,198.600; kupon 1./5.-1./11. Kč 268.079.000. Kursy
koncem 1930-1933: 81; koncern 1934-1937: 78; 1938 (do 30./6.): 78.
■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech.
Kusy po Kč 100, 200, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. Stav
koncem 1937: Kč 831.402.500. Kursy koncem 1930-1933: 87.50; koncem 1934-1937: 83; 1938 (do
30./6.): 83.
Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 1./4. a 1./10., poprvé
1./10.1938. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve po 1./1. 1936.
Stav koncem 1937: Kč 137,479.000. Kursy 1936-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94.
■ 5 (4.5) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech.
Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 1./4. a 1./10. První tah 1./10.
1935. Stav koncem 1937: Kč 371,921.500. Kurs koncem 1933-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94.
■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech (emise pro Slovensko a
Podkarpatskou Rus).
Kusy po Kč 200, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Tah 1./3. a 1./9. Vydávají se
na základě zápůjček poskytnutých krajině, obcím a jiným veřejnoprávním korporacím na Slovensku a
Podkarpatské Rusi. Vedle záruk jako u ostatních komunálních dlužních úpisů ručí za zúrokování a
splacení těchto úpisů Zemská banka celým svým jměním a podpůrně též československý stát. Stav
28
koncem 1937: Kč 323,353.900. Kursy koncem 1930-1933: 84.50; koncem 1934-1937: 81; 1938 (do
30./6.): 81.
■ 4.5 (4.5) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech (emise pro Slovensko a
Podkarpatskou Rus).
Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./3. a 1./9. Tah 1./6. a 1./12., poprvé 1./12.
1938. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve po 1./1. 1936. Stav
koncem 1937: Kč 107,285.000. Kursy 1936-1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92.
■ 5 (4.5) % komunální dlužní úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech (emise pro Slovensko a
Podkarpatskou Rus).
Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./3. a 1./9. Tah 1./6. a 1./12. Záruky a ostatní
náležitosti jako u 4.5 % komunálních dlužních úpisů (emise pro Slovensko a Podkarpatskou Rus). Stav
koncem 1937: Kč 143,477.500. Kursy koncem 1933 až 1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92.
Meliorační úpisy vydává Zemská banka na základě dlouhodobých zápůjček poskytnutých
majitelům hospodářských statků a pozemků, zejména družstvům melioračním k účelům meliorace půdy
v Čechách. Za zúročení a splacení těchto úpisů ručí vedle zápůjček, zabezpečených jistotou hypotekární
neb podporou z prostředků státních či zemských, a vedle jmění banky subsidiárně země Česká. Úpisy
znějí na majitele a slosují se nejdéle v 50-78 letech. Tažené úpisy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu
jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka sama. Meliorační úpisy jsou 4, 4.5 a 5 %.
■ 4 (3) % meliorační úpisy ve zlo, slosovatelné v 50 letech.
Kusy po zl. 100, 500, 1000, 5000 a 10.000, t. j. Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k
1./5. a 1./11. Tah 1./2. a 1./8. Stav koncem 1937: Kč 1,871.000. Kursy koncem 1930-1933: 84.50;
koncem 1934-1937: 84; 1938 (do 30./6.): 84.
■ 4 (3) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech.
Kusy po Kč 200, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./2. a 1./8. Tah 2./5. a 2./11. Stav koncem
1937: Kč 6,682.600. Kursy kancem 1930-1933: 83.-, 83.50, 83.50, 83.50; koncem 1934: 79; koncem
1935-1937: 79; 1938 (do 30./6.): 79.
■ 4.5 (3.375) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech.
1937: Kč 17,286.000. Kursy koncem 1930-1933: 87.50; koncem 1934-1937: 83; 1938 (do 30./6.): 83.
■ 4.5 (4.5) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech.
1938. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve, po 1./1. 1936. Stav
koncem 1937: Kč 3,545.000. Kursy koncem 1936-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94.
■ 5 (4.5) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech.
Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony 1./1. a 1./7. Tah 1./4. a 1./10. Stav koncem 1937:
Kč 5,357.000. Kursy koncem 1933-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94.
■ 5 (4.5) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech (emise pro Slovensko a Podkarpatskou
Rus).
Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./3. a 1./9. Tah 1./6. a 1./12. Vydávají se na
základě melioračních zápůjček poskytnutých na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Vedle záruk jako u
ostatních melioračních úpisů ručí za úrokování a splacení Zemská banka celým svým jměním a
podpůrně též československý stát. Stav koncem 1937: Kč 990.500. Kursy koncem 1933 až 1937: 92;
1938 (do 30./6.): 92.
29
■ 4.5 (4.5) % meliorační úpisy v Kč, slosovatelné v 50 letech (emise pro Slovensko a
Podkarpatskou Rus).
1938. Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, nehať byly vydány teprve po 1./1. 1936. Stav
koncem 1937: Kč 1,983.000. Kursy koncem 1936-1937: 92; 1938 (do 30./6.): 92.
Železniční úpisy vydává Zemská banka na základě dlouhodobých zápůjček železničních, řádně
zajištěných v knize železniční. Za zúročení a splacení těchto úpisů ručí vedle všech zápůjček
železničních, hypotekárních práv a umořovacích fondů subsidiárně země Česká. Opisy znějí na majitele
a slosují se nejdéle v 78 letech. Tažené úpisy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou.
Daň rentovou platí banka sama. Železniční úpisy jsou 4 %.
■ 4 (3) % železniční úpisy v Kč, slosovatelné v 78 letech.
1937: Kč 106,473.200. Kursy koncem 1930-1933: 81.50; koncem 1934-1937: 77; 1938 (do 30./6.): 77.
Hypoteční a Zemědělská banka moravská v Brně.
Banka vydává zástavní listy na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých na nemovitosti
(zemědělský majetek a domy činžovní) na Moravě, komunální dlužní úpisy na základě zápůjček,
poskytnutých obcím, okresům, zemi a jiným veřejným korporacím, železniční dlužní úpisy na základě
zápůjček, sloužících stavbám drah nižšího řádu a elektrisační dlužní úpisy na základě zápůjček k účelům
všeužitečných podniků elektrárenských. Za splacení a zúrokování všech cenných papírů ručí: a) veškeré
emisní zápůjčky banky, na jejichž podkladě byly titry vydány, b) umořovací a úrokové fondy, c)
zajišťovací fondy, d) slosované i neslosované titry, jimiž dlužník splatil kapitál, dokud nebudou zničeny,
e) země Moravskoslezská. Všecky dluhopisy ústavu jsou slosovatelné v 40 až 75 letech, tahy konají se
dvakrát ročně a vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou
platí banka sama.
■ 6 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné v 42 1/2 letech.
Vydávají se od r. 1929. Kusy po Kč 1000, 2000, 10.000 a 50.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah
2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 422,049.000. Kurs koncem 1930-1933: 101.50, 100, 100, 100;
koncem 1934-4935: 94; koncem 1936-1937: 95, 96; 1938 (do 30./6.): 96.
■ 5 (3.75) % zástavní listy, slosovatelné v 47 1/2 letech.
Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu
koncem 1937: Kč 61,904.200. Kurs koncem 1930-1933: 95, 93.50, 93.50, 91.50; koncem 1934-1935:
89; koncem 1936-1937: 89; 1938 (do 30./6.): 89.
■ 5 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné ve 47 1/2 letech.
Kusy po Kč 500, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./5, a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem
1937: Kč 43,878.000. Kurs koncem 1933: 100; koncem 1934-1935: 94; koncem 1936-1937: 95, 96;
1938 (do 30./6.): 96.
■ 4.5 (3.375) % zástavní listy, slosovatelné v 52 letech.
Kusy po Kč 100, 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu
koncem 1937: Kč 113,539.900. Kurs koncem 1930-1933: 86.50, 87.50, 87.50, 85.50; koncem 1934: 83;
koncem 1935-1937: 83; 1938 (do 30./6.): 83.
30
Kusy po Kč 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. Nepodléhají úrokové
srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem 1937: Kč
35,361.000. Kurs koncem 1936-1937: 95, 97; 1938 (do 30./6.): 99.
■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné v 54 1/2 letech.
Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč 93,878.600. Kurs koncem 1930-1933: 83.50, 81, 81, 81;
koncem, 1934-1937: 78; 1938 (do 30./6.): 78.
■ 5 (3.75) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 54 1/2 letech.
Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem
1937: Kč 144,443.200. Kurs koncem 1930-1933: 92.75, 91, 91, 89; koncem 1934: 85; koncem 19351937: 85; 1938 (do 30./6.): 85.
■ 5 (4.5) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 47 1/2 letech.
Kusy po Kč 1000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč
35,462.000. Kurs koncem 1933: 91.50; koncem 1934-1935: 91.50; koncem 1936-1937: 92.50; 1938 (do
30./6.): 92.50.
■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 52 letech.
1937: Kč 75,824.000. Kurs koncem 1930-1933: 84.50, 83.50, 83.50, 82.50; koncem 1934: 80; koncem
1935-1937: 80; 1938 (do 30./6.): 80.
■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy slosovatelné v 52 letech.
1937: Kč 181,480.000. Kurs koncem 1930-1933: 84.50, 83.50, 83.50, 82.50; koncem 1934-1937: 80;
1938 (do 30./6.): 80.
Kusy po Kč 1000, 10.000 a 50.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. Nepodléhají
úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936. Stav koncem
1937: Kč 58,595.000. Kurs koncem 1936-1937: 92.50, 93.50; 1938 (do 30./6.): 93.50.
■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné v 54 1/2 letech.
Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Tah 1./2, a 1./8. V oběhu koncem
1937: Kč 166,353.200. Kurs koncem 1930-1933: 80.50, 78.50, 78.50, 78.50; koncem 1934: 75; koncem
1935-1937: 75; 1938 (do 30./6.): 75.
■ 5 (3.75) % meliorační dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech.
1937: Kč 19,214.400. Kurs koncem 1930-1933: 92.75, 91, 91, 89; koncem 1934-1937: 85; 1938 (do
30./6.): 85.
■ 5 (4.5) % meliorační dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech.
Kusy po Kč 1000 a 10.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. V oběhu koncem 1937: Kč
1,457.000. Kurs koncem 1933 až 1937: 91.50; 1938 (do 30./6.): 91.50.
■ 4.5 (4.5) % meliorační dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech.
Kusy po Kč 1000, 10.000 a 50.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Tah 2./1. a 1./7. Nepodléhají
úrokové srážce ani mimořádné dani. Do konce 1937 nebyly v oběhu. Kursy koncem 1936-1937: 91.50;
1938 (do 30./6.): 91.50.
31
■ 5 (3.75) % elektrisační dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech.
1937: Kč 57,809.000. Kurs koncem 1930-1933: 92.75, 91, 91, 89; koncem 1934-1937: 85; 1938 (do
30./6.): 85.
■ 4.5 (3.375) % železniční dlužní úpisy, slosovatelné v 75 letech.
Kusy po Kč 100, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. Tah 1./2, a 1./8. V oběhu koncem
1937: Kč 3,374.000. Kurs koncem 1930-1933: 84.50, 83.50. 83.50, 82.50; koncem 1934-1937: 78; 1938
(do 30./6.): 78.
■ 4 (3) % železniční dlužní úpisy, slosovatelné v 75 letech.
1937: Kč 7,168.300. Kurs koncem 1930-1933: 80.50, 78.50, 78.50, 78.50; koncem 1934-1937: 74; 1938
(do 30./6.): 74.
Slezský pozemkový a komunální úvěrní ústav.
Ústav, který vznikl dnem 1. července 1927 sloučením od roku 1869 stávajícího Slezského
pozemkového úvěrního ústavu a od r. 1897 existujícího Slezského komunálního úvěrního ústavu,
pokračuje v činnosti obou ústavů a jako veřejný emisní ústav vydává a) zástavní listy na základě
hypotečních zápůjček, poskytnutých na nemovitosti (zemědělský majetek a domy činžovní) ve Slezsku
a b) dlužní úpisy na základě zápůjček komunálních a melioračních, poskytnutých obcím, okresům, zemi
a jiným veřejným korporacím (převážně melioračním družstvům) ve Slezsku. K zajištění emitovaných
dluhopisů slouží veškeré poskytnuté zápůjčky, na jichž podkladě byly dluhopisy vydány, umořovací
fondy, zajišťovací fondy a všeobecný reservní fond ústavu. Kromě ostatního jmění ručí za všechny
závazky ústavu subsidiárně země Moravskoslezská. Všecky dluhopisy jsou slosovatelné v 41 až 55
letech, tahy konají se dvakrát ročně a vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou
hodnotou. Daň rentovou platí banka ze svého. Všechny emise jsou znamenány na pražské burse a sice:
■ 4 (3) % zástavní listy ve zl., slosovatelné v 41 letech.
Kusy po zl. 100, 500, 1000 a 5000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tahy v dubnu a říjnu. V oběhu
koncem 1937: Kč 2,046.600. Kursy koncem 1930-1933: 91.50, 91.50, 91.50, 90.50; koncem 1934: 90;
koncem 1935-1937: 88; 1938 (do 30./6.): 88.
■ 4 (3) % zástavní listy v Kč, slosovatelné v 55 letech.
Kusy po K 200. 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tahy v dubnu a říjnu. V oběhu
koncem 1937: Kč 14,658.400. Kursy koncem 1930-1933: 82.50, 82.50, 83.50, 82.50; koncem 1934:
82.50; koncem 1935-1937: 79; 1938 (do 30./6.): 79.
■ 4.5 (3.375) % zástavní listy v Kč, slosovatelné v 52 letech.
Kusy po K 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tahy v červnu a prosinci. V oběhu
koncem 1937: Kč 35,639.400. Kurs koncem 1930-1933: 86, 87.50, 87.50, 87; koncem 1934: 87;
koncem 1935-1937: 84; 1938 (do 30./6.): 84.
Kusy po Kč 500, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah v dubnu a říjnu. Nepodléhají
1937: Kč 6,499.500. Kursy koncem 1936-1937: 95; 1938 (do 30./6.): 95.
■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy ve zl. a Kč, slosovatelné v 50 letech.
32
Kusy po zl. 100, 500, 1000 a 5000 a Kč 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah v
dubnu a říjnu. Oběh koncem 1937: Kč 47,981.800. Kurs koncem 1930-1933: 77.50, 79, 79, 77; koncem
1934-1937: 75; 1938 (do 30./6.): 75.
Kusy po Kč 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tahy v dubnu a říjnu. V oběhu
koncem 1937: Kč 32,004.600. Kurs koncem 1930-1933: 82.50, 83.50, 83.50, 82.50; koncem 1934:
82.50; koncem 1935-1937: 80; 1938 (do 30./6.): 80.
Kusy po Kč 200, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah v červnu a prosinci. Oběh
koncem 1937: Kč 9,299.800. Kurs koncem 1930-1933: 82.50, 83.50, 83.50, 82.50; koncem 1934: 82.50;
koncem 1935-1937: 80; 1938 (do 30./6.): 80.
Kusy po Kč 500, 1000, 2000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah v dubnu a říjnu. Nepodléhají
1937: Kč 10,330.000. Kursy koncem 1936-1937: 92.50; 1938 (do 30./6.): 92.50.
Ústav zástavních listů Spořitelny České.
■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné v 60 letech.
Zástavní listy jsou vydávány na základě hypotečních zápůjček poskytnutých na nemovitosti a
jsou kryty hypotečními pohledávkami, umořovacím, úrokovým a zajišťovacím fondem a kaucí z
reservního fondu Spořitelny České prozatím ve výši Kč 4,000.000. Slosování zástavních listů koná se
každoročně 2./5. a 2./11. a vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou.
Kusy po Kč 200, 1000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./5. a 1./11. Vylosované dluhopisy promlčují se ve
30, kupony ve 3 letech. Stav koncem 1937: Kč 36,264.200. Kursy koncem 1928-1933: 88.25; koncem
1934-1937: 82; 1938 (do 30./6.): 82.
Hypoteční ústav Městské spořitelny pražské.
Zástavní listy jsou vydávány na základě hypotečních zápůjček poskytnutých na nemovitosti a
jejich zúrokování i splácení jest zajištěno celým jměním ústavu. Slosování zástavních listů koná se
každoročně 1./2. a 1./8. a vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Kusy
po Kč 200, 1000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./2. a 1./8. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech.
Stav koncem 1937: Kč 41,289.800. Kurs koncem 1930-1933: 87, 87.50, 87.50, 87.50; koncem 1934:
81; koncem 1935-1937: 81.50; 1938 (do 30./6.): 81.50.
■ 4 (3.6) % zástavní listy, slosovatelné v 60 letech.
Tyto zástavní listy jsou téhož druhu jako hořejší emise, nepodléhají však úrokové srážce podle
zákona č. 47/33 Sb. z. a n. Stav koncem 1937: Kč 975.000. Na burse nejsou dosud znamenány.
Ústav zástavních listů První moravské spořitelny v Brně.
Ústav vydává zástavní listy na podkladě povolených a knihovně na prvním místě zajištěných
hypotekárních zápůjček. Zápůjčky, o kterých se od případu k případu usnáší ředitelství ústavu, se
dlužníkovi připočítají v zástavních listech. Za zúrokování a plné splacení vydaných zástavních listů ručí
celé jmění Ústavu zástavních listů První moravské spořitelny, jakož i úhrn všech hypotekárních
33
pohledávek. Všecky zástavní listy jsou slosovatelný nejpozději v 55 letech a vylosované kusy vyplácejí
se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí ústav sám. Promlčení dluhopisů ve 30,
kuponů v 6 letech.
Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 1./4. a 1./10. V
oběhu koncem 1937: Kč 158,422.800. Kurs koncem 1930-1933: 102, 100.50, 100.50, 100.50; koncem
1934-1937: 100.50; 1938 (do 30./6.): 100.50.
Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 2/1. a 1./7. V oběhu
koncem 1937: Kč 49,115.800. Kurs koncem 1930-1933: 96, 95, 95, 94; koncem 1934-1936: 94; koncem
1937: 94.55; 1938 (do 30./6.): 96.50.
Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./3. a 1./9. V oběhu koncem 1937: Kč
24,554.000. Kurs koncem 1933 až 1937: 100.50; 1938 (do 30./6.): 100.50.
Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7, nebo k 1./4, a 1./10. Tahy
lednových zástavních listů 2./1. a 1./7.; se slosováním dubnových nebylo dosud započato. V oběhu
koncem 1937: Kč 15,404.600. Kurs koncem 1930-1933: 85, 88.50, 91.50, 90.50; koncem 1934-1937:
90.70, 93, 93.35; 1938 (do 30./6.): 93.35.
Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Tah 1./4. a 1./10. V
oběhu koncem 1937: Kč 13,437.800. Kurs koncem 1930-1933: 87, 87.50, 88, 83.25; koncem 1934: 83;
koncem 1935-1937: 83.25; 1938 (do 30./6.): 83.25.
■ 4.5 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné nejdéle v 55 letech.
Kusy po Kč 200, 1000, 2000, 10.000 a 20.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Tah 1./1. a 1./7.
Nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, neboť byly vydány teprve v druhém pololetí 1936.
Stav koncem 1937: Kč 24,600.600. Kurs koncem 1936-1937: 100.50; 1938 (do 30./6.): 100.50.
Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik.1)
1)
Moratorium, povolené Centralbank der deutschen Sparkassen v březnu 1933, nevztahovalo se na zástavní listy a komunální dlužní úpisy emitované tímto ústavem. Úroková
služba všech titrů fungovala proto nezměněně dále; slosování byla s platností od 1./4. 1933 zatím zastavena. Poměry Centralbanky byly definitivně upraveny vládním nařízením z
18./12. 1936, čís. 338 Sb. z. a n. Správu vydaných zástavních listů a komunálních dlužních úpisů, jakož i majetkových hodnot sloužících k jejich přednostní úhradě převezme až
do jejich úplného splacení peněžní ústředí, zřízené při Ústřední bance československých spořitelen.
Zástavní listy. Ústav emitoval zástavní listy na základě hypotečních pohledávek získaných cessí
od spořitelen a na základě vlastních, pupilárně a hypotekárně zajištěných zápůjček na nemovitosti,
zapsané v zemských deskách. Zúročení a umoření zástavních listů je zajištěno: a) všemi hypotekárními
pohledávkami banky; b) zvláštním zajišťovacím fondem, pozůstávajícím z hotovostí anebo pupilárních
cizích cenných papírů, který musí činiti nejméně 15 % současně obíhajících zástavních listů a jest dále
zvyšován dotacemi z čistého zisku; c) umořovacím fondem, do kterého plynou všecky splátky na
povolené hypoteční zápůjčky; d) úrokovým fondem, do kterého plynou všecky úrokové splátky až do
částky potřebné k úhradě úroků zástavních listů. Každý zástavní list musí býti splacen nejdéle do 55 let
jmenovitou hodnotou. Nákup z volné ruky kdykoliv přípustný. Stav všech zástavních listů koncem
1937: Kč 58,259.600.
■ 4 (3) % zástavní listy, slosovatelné nejdéle v 55 letech.
34
Vydány 1922 výměnou za titry vídeňské Centralbank a později na základě nově povolených
zápůjček. Kusy po 200, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 2./1. a 1./7. Rentovou daň platí banka sama.
Slosování 2./1. a 1./7., vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6,
dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 2,528.000. Kurs koncem 1930-1932: 80; 1933-1937: -.
(Odhadní kurs: 58.75).
■ 4.5 (3.375) % zástavní listy, slosovatelné nejdéle v 55 letech.
Vydány 1922 výměnou za titry vídeňské Centralbank a později na základě nově povolených
zápůjček. Kusy po 200, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 1./6. a 1./12. Rentovou daň platí banka sama.
dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 2,539.200. Kurs koncem 1930-1932: 87; 1933-1937: -.
(Odhadní kurs 64.75).
■ 6 (4.5) % zástavní listy, slosovatelné nejdéle v 55 letech.
Vydávají se od roku 1930 na základě nově povolovaných zápůjček. Kusy po 200, 1000, 10.000,
20.000 Kč s kupony k 1./1. a 1./7. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 2./1. a 1./7., po prvé 1./7.
1935; vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech.
Stav koncem 1937: Kč 53,192.400. Kurs koncem 1931-1932: 101.50; 1933 až 1937: -. (Odhadní kurs
80.75).
Komunální dlužní úpisy. Banka emitovala komunální dlužní úpisy na podkladě zápůjček
poskytnutých státu, obcím, okresům, zemím a jiným veřejnoprávním korporacím, oprávněným vybírati
přirážky a veřejné dávky, jakož i vodárenským družstvům, pokud jejich majetkem a příjmy jest
dostatečně zajištěno placení úroků a kapitálu. Zúročení a umoření komunálních dlužních úpisů jest
zajištěno: a) všemi komunálními pohledávkami banky; b) zvláštním zajišťovacím fondem v poměru
1:10 k vydaným komunálním dlužním úpisům, sestávajícím z hotovostí anebo cizích pupilárních
cenných papírů; docílí-li fond výše Kč 400.000, jest zvyšován dále pouze dotacemi z čistého zisku; c)
umořovacím fondem, do kterého plynou všecky splátky na povolené komunální zápůjčky; d) úrokovým
fondem, do kterého plynou všecky úrokové splátky až do částky potřebné k úhradě úroků komunálních
dlužních úpisů. Úhrn vydaných dluhopisů nesmí přesahovati částku všech zápůjček, jich podklad
tvořících. Všecky komunální dlužní úpisy jsou splatné nejdéle v 50 letech jmenovitou hodnotou. Nákup
z volné ruky kdykoliv přípustný. Stav všech komunálních dlužních úpisů koncem 1937: Kč
256,147.800.
■ 4 (3) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné nejdéle v 50 letech.
Vydány 1922 výměnou za titry vídeňské Centralbank a později na základě nových zápůjček.
Kusy po 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./3. a 1./9. Rentovou daň platí banka sama.
dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 40,609.200. Kurs koncem 1930-1932: 76, 75.50, 75.50;
1933-1937: -. (Odhadní kurs 55).
■ 4.5 (3.375) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné nejdéle v 50 letech.
Vydány 1922 výměnou za titry vídeňské Centralbank a později na základě nových zápůjček.
Kusy po 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./6. a 1./12. Rentovou daň platí banka sama.
dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 47,475.800. Kurs koncem 1930-1932: 83.50; 1933-1937:
-. (Odhadní kurs 61).
■ 5 (3.75) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné nejdéle v 50 letech.
Vydávány od roku 1923 na základě nově povolených zápůjček. Kusy po 200, 1000, 10.000 a
20.000 Kč s kupony k 1./4. a 1./10. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 1./4. a 1./10., vylosované
35
kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Stav koncem
1937: Kč 139,175.000. Kurs koncem 1930-1932: 92.50; 1933-1937: -. (Odhadní kurs 67.25).
■ 5.5 (4.125) % komunální dlužní úpisy, slosovatelné nejdéle v 50 letech.
Vydávány od roku 1930 na základě nově povolených zápůjček. Kusy po 200, 1000, 10.000 a
20.000 Kč s kupony k 1./2. a 1./8. Rentovou daň platí banka sama. Slosování 1./2. a 1./8., vylosované
kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů v 30 letech. Stav koncem 1937:
Kč 28,887.800. Kurs koncem 1930-1932: 97.50; 1933-1937: -. (Odhadní kurs 74.50).
Český akciový hypoteční ústav.
Jsou emitovány na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých na zemědělské nemovitosti, na
obytné budovy a stavební pozemky anebo na podkladě převzatých zápůjček, takto zajištěných. K
zajištění zástavních listů slouží příslušné hypoteční pohledávky, úrokový a umořovací fond, do kterého
plynou dlužníky splácené úroky a annuity a konečně fond pro ztráty ze zápůjčkových obchodů.
Dluhopisy, rozdělené na 5 sérií, vydávány jsou v kusech po Kč 200, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony
1./6. a 1./12. Daň rentovou platí ústav sám. Amortisace slosováním nebo nákupem z volné ruky. Roční
výpověď kdykoliv přípustná. Výplata hotově al pari za 6 měsíců po slosování nebo za rok po uveřejnění
výpovědi. Kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 6,460.500. Kursy
koncem 1925-1933: 78, 78, 77.50, 80.50, 81, 81.50; koncem 1934-1937: 82; 1938 (do 30./6.): 82.
Česká průmyslová banka.
■ 4.5 (3.375) % dlužní úpisy, slosovatelné v 50 letech.
Jsou vydávány na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých průmyslovým a obchodním
podnikům, dále okresům, obcím a jiným právnickým neb kolektivním osobám; obnos emitovaných
úpisů nesmí býti vyšší Kč 150,000.000. Amortisace slosováním nebo půlletní výpovědí. Vylosované
kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka. Kusy po Kč 100,
500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech.
Stav koncem 1937: Kč 11,251.900. Kursy koncem 1930-1933: 83.50, 82, 80, 80; koncem 1934-1937:
80, 80, 78.50, 78.50; 1938 (do 30./6.): 77.
Ústřední banka československých spořitelen.
■ 4 (3) % dlužní úpisy, slosovatelné v 50 letech.
Jsou vydávány na základě zápůjček poskytnutých státu, zemím, okresům, obcím a jiným
korporacím s právem vybírati přirážky. Kusy po 100, 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./5, a
1./11. Dluhopisy jsou splatné v 50 letech a slosují se každoročně vždy 1./5. a 1./11. Vylosované kusy
vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka. Promlčení dluhopisů
ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937: Kč 20,995.400. Kursy koncem 1930-1932: 80; koncem
1933: 76; koncem 1934-1937: 74.50; 1938 (do 30./6.): 74.50.
Jsou vydávány na základě zápůjček poskytnutých státu, zemím, okresům, obcím a jiným
korporacím s právem vybírati přirážky. Kusy po 100, 200, 1000, 10.000 a 20.000 Kč s kupony k 1./5. a
1./11. Dluhopisy jsou splatné v 78 letech a slosují se každoročně vždy 1./5. a 1./11. Vylosované kusy
vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň rentovou platí banka. Promlčení dluhopisů
ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937: Kč 8,464.600. Kursy koncem 1930-1932: 80; koncem
1933: 76; koncem 1934-1937: 74.50; 1938 (do 30./6.): 74.50.
36
■ 4.5 (4.5) % dlužní úpisy, splatné nejdéle v 78 letech.
Tyto dlužní úpisy, které nepodléhají úrokové srážce ani mimořádné dani, nebyly dosud vydány.
■ 5.5 (4.125) % dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech.
Jsou vydávány od roku 1931 na podkladě spořitelnami cedovaných nebo přímých zápůjček
poskytnutých státu, zemím, okresům, obcím a jiným korporacím s právem vybírati přirážky. Kusy po
1000, 2.000, 5.000 a 10.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Dluhopisy jsou splatné ve 40 letech a slosují se
každoročně 1./5. a 1./11. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Daň
rentovou platí banka. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937: Kč 54,925.000.
Kurs koncem 1931-1933: 96; koncem 1934-1937: 95, 94.50, 93.50, 93.50; 1938 (do 30./6.): 93.50.
■ 5 (4.5) % dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech.
Jsou vydávány od roku 1934 na podkladě spořitelnami cedovaných nebo přímých zápůjček
poskytnutých státu, zemím, okresům, obcím a jiným korporacím s právem vybírati přirážky. Kusy po
1.000, 2.000, 5.000 a 10.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Dluhopisy jsou splatný ve 40 letech a slosují
se každoročně vždy 1./5. a 1./11. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou
hodnotou. Daň rentovou platí banka. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů v 6 letech. Stav koncem 1937:
Kč 2,350.000. Kurs koncem 1935-1937: 94; 1938 (do 30./6.): 94.
■ 3 (3) % dlužní úpisy, slosovatelné ve 40 letech.
Tyto dlužní úpisy byly vydány v roce 1938 podle § 5 vládního nařízení z 18./12. 1936 (čís. 338
Sb. z. a n.) za účelem likvidace Centralbank der deutschen Sparkassen a Karlsbader Vereinsbank. Kusy
po 500, 1000, 2000, 5000, 10.000, 50.000 a 100.000 Kč v celkové jmenovité hodnotě 550 mil. Kč.
Kupony celoroční k 2./1. Úmor ve 40 letech od roku 1947 počínajíc slosováním nebo nákupem pod pari.
Za správné zúročení a splacení, které má býti hrazeno jednak z likvidační podstaty uvedených dvou
ústavů, jednak z příspěvků peněžního ústředí československých spořitelen, ručí podpůrně stát.
Dluhopisy jsou osvobozeny od poplatků a úroky od poplatků a daně rentové. Kursy 1938 (do 30./6.):
nejvyšší 64.25, nejnižší 59.75, poslední 62.50.
Živnostenská banka.
Jsou vydávány na základě stavebních pohledávek proti státu nebo zemím, v kusech po Kč 200,
500, 1000 a 5000 s kupony k 1./3. a 1./9. Daň rentovou platí banka sama. Amortisace slosováním nebo
nákupem z volné ruky. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou.
Kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Stav koncem 1937: Kč 398.000. Bursy: Praha,
Vídeň. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 81.50, 80, 81.50, 81.50; koncem 1934-1937: 82; 1938 (do
30./6.): 82.
■ 4.5 (3.375) % dlužní úpisy, slosovatelné v 50 letech.
Jsou vydávány na základě hypotečních zápůjček, poskytnutých na závody průmyslové a
obchodní, v kusech po Kč 200, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./4. a 1./10. Daň rentovou platí
banka sama. Amortisace slosováním nebo nákupem z volné ruky. Vylosované kusy vyplácejí se za 6
měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Stav koncem
1937: Kč 61,189.500. Bursy: Praha, Vídeň. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 82.75, 82, 80.50, 80;
koncem, 1934: 82; koncem 1935-1937: 82.50, 81.75, 81.50; 1938 (do 30./6.): 81.50.
Poštovní spořitelna.
37
Dluhopisy v úhrnné jmenovité hodnotě 450 mil. Kč vydány k úpravě poměrů československého
stavu pojištění Fénixu podle § 20 vládního nařízení z 21./4. 1937 (č. 56 Sb. z. a n.). Kusy po 1000, 5000
a 10.000 Kč s celoročním kuponem k 1./10. Úmor v 60 letech od roku 1938 počínajíc slosováním nebo
nákupem pod pari. Slosování 1./7. Za správné zúročení a splacení, na které přispívají podle § 21
citovaného vládního nařízení jednak stát, jednak pojišťovny činné v Československu, ručí podpůrně stát.
Dluhopisy jsou osvobozeny od poplatků, úroky od poplatků a daně rentové. Dluhopisy na burse nejsou
ještě zavedeny.
b) Fondy
■ 4 (4) % dlužní úpisy Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice Československé.
Všeobecný fond peněžních ústavů byl zřízen zákonem z 10./10. 1924 (čís. 238 Sb. z. a n.), který byl změněn a doplněn zákonem z 21./4. 1932 (čís. 54 Sb. z. a n.) a
jeho účelem jest podpora spořivosti zvýšením jistoty vkladů a zajištěním příznivého vývoje peněžnictví. Členové fondu, kterými jsou všecky v Československu sídlící peněžní
ústavy přijímající vklady, rozdělují se na 3 skupiny a mají za předpokladů zákonem předepsaných nárok na výpomoc z fondu. Členy fondu jsou: a) zemské úvěrní ústavy,
vydávající vkladní knížky, spořitelny a okresní záložny hospodářské; b) záložny všeho druhu (okresní záložny hospodářské vyjímaje) a úvěrní společenstva (družstva); c)
společnosti akciové a společnosti s r. o., provozující bankovní a peněžní obchody, pokud vydávají vkladní knížky nebo přijímají vklady na běžný účet. Příslušníci fondu jsou
povinni po dobu svého členství z každé úrokové částky, která jimi byla komukoli, fond vyjímajíc, vyplacena, připsána nebo zúčtována ze vkladů na běžném účtě, na vkladní
knížky (listy) a pokladniční poukázky, odváděti 3 % Zemské bance do 90 dnů po ukončení každého pololetí. Z příspěvků včas neodvedených platí se úrok převyšující o 2%
eskontní sazbu cedulové banky. Z příspěvků každé jednotlivé skupiny fondu tvoří se dílčí fond skupinový, na který příslušníci jiných skupin nemají nároku. Jakmile dosáhne fond
některé skupiny takové výše, že se dosažení jeho účelu jeví zabezpečeno, vláda na návrh kuratoria, doporučený ministrem financí, sníží nebo zastaví placení příspěvků tohoto
skupinového fondu. Všeobecný fond jest spravován l5 členným kuratoriem, které jmenuje vláda. Prostředků fondu múze býti použito k výpomoci oněm členům fondu, kteří utrpěli
těžké ztráty anebo se stali tak nelikvidními, že je ohrožena jejich existence a zájem vkladatelů.
Nestačí-li běžné příjmy Všeobecného fondu k splnění předepsaných úkolů, může kuratorium
fondu se svolením ministerstva financí opatřiti si potřebné prostředky vydáním dluhopisů, zúročitelných
nejméně 4 %. Celkem může býti vydáno pouze za takovou sumu dlužních úpisů, aby částka potřebná k
zúročení a amortisaci nepřesahovala 34 běžných příjmů fondu v době emise. Splnění této podmínky
musí býti potvrzeno na každém dluhopise buď ministerstvem financí nebo vládním komisařem fondu.
Úrokovou a amortisační službu dluhopisů obstarává Zemská banka k tíži fondu. Za správné zúročení a
splacení dluhopisů ručí subsidiárně stát. Na přání kuratoria jest každý člen fondu povinen až do výše 1/4
% všech svých vkladů na knížky, pokladniční poukázky nebo v běžném účtě, převzíti vydaných
obligací. Dluhopisy požívají sirotčí jistoty a jsou osvobozeny od daně rentové. Dluhopisy Všeobecného
fondu vydány jsou v kusech po 5000, 10.000, 20.000 a 50.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Nepodléhají
ani úrokové srážce ani mimořádné dani. Umoření slosováním, nejpozději v 52 letech. Tahy každoročně
1./8., první tah 1./8. 1929. Stav koncem 1937: Kč 639,975.000.
Kursy
1931
1932
nejvyšší
82.85.nejnižší
77.72.poslední
80.84.75
1938 (do 30./6.): nejvyšší 90, nejnižší 82.50, poslední 84.75.
1933
74.25
68.68.-
1934
80.75
63.80.75
1935
89.25
77.89.-
1936
93.75
86.89.50
1937
90.25
87.88.-
■ 3 (3) % dlužní úpisy Všeobecného fondu peněžních ústavů v republice Československé.
Podle ustanovení § 4 vládního nařízení z 30./6. 1936 (č. 162 Sb. z. a n.) o likvidaci společenstev
Deutsche Landbank r. G. m. b. H. v Děčíně a Deutsche Volksbank für Böhmen r. G. m. b. H. v
Litoměřicích vydány dluhopisy v částce 80 mil. Kč jmenovité hodnoty. Kusy po 500, 1000, 2000, 5000,
10.000 a 20.000 Kč nominale. Kupon celoroční k 1./1. Umoření slosováním ve 40 letech. První tah
1./10. 1946. Jinak platí všechna ustanovení jako u hořejších 4 % dlužních úpisů. Kursy 1938 (do 30./6.):
nejvyšší 64.25, nejnižší 59.25, poslední 62.
■ 4 (4) % dlužní úpisy Zvláštního fondu pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů.
Zvláštní fond pro zmírnění ztrát povstalých z poválečných poměrů byl zřízen na základě zákona z 9./10. 1924 (čís. 237), změněného a doplněného zákonem z 21./4.
1932 (čís. 54) a jeho účelem jest podle § 2 poskytnouti prostředky k částečné úhradě ztrát povstalých z poválečných poměrů:
a) akciovým společnostem a společnostem s r. o., provozujícím peněžní a bankovní obchody, pokud vydávají vkladní knížky anebo přijímají vklady na běžný účet;
38
b) záložnám všeho druhu a úvěrním společenstvům, která úvěrní obchody provozují ve skutečnosti i podle stanov jako svou hlavní činnost;
c) spořitelnám komunálním i nekomunálním, jakož i zemským úvěrním ústavům, které vydávají vkladní knížky (listy) ;
d) výdělkovým a hospodářským společenstvům (družstvům), která nejsou zahrnuta pod lit. b) a jejich nákupním a prodejním ústřednám (svazům).
Příjmy fondu pozůstávají z příspěvků svépomocných v § 2 pod lit. a) až c) vyjmenovaných ústavů a z příspěvků státu. Příspěvková základna pod b) a c) vyjmenovaných ústavů
řídí se podle provozních výsledků (čistý zisk, dividenda), zjevných z řádně schválené bilance. Směrodatný je provozní výsledek roku, předcházejícího roku, za který má býti
příspěvek placen. Příspěvek činí u ústavů vyjmenovaných pod b) a c) 10 % v rozhodujícím roku docíleného a správně vykázaného zisku; u bankovních společností (lit. a) jsou
příspěvky progresivní a za jejich základnu slouží akciový nebo kmenový kapitál, který má nárok na dividendu za rok, rozhodný pro příspěvkovou povinnost, nebo by měl takový
nárok, kdyby se dividenda vyplácela. Příspěvek činí od 1./1. 1932*) :
a) 13/4 % přesahuje-li dividenda 12 % akciového (kmenového) kapitálu;
b) 11/2 % je-li dividenda vyšší než 9, nejvýše však 12 % akciového (kmenového) kapitálu;
c) 11/4 % je-li dividenda vyšší než 7, nejvýše však 9 % akciového (kmenového) kapitálu;
d) 1 % je-li dividenda 6-7 % akciového (kmenového) kapitálu;
e) 3/4 % je-li dividenda nižší než 6 % akciového (kmenového) kapitálu;
f) 2/10 % není-li vyplácena za směrodatný rok žádná dividenda. Tento příspěvek nesmí však přesahovati polovici ve směrodatném roce docíleného zisku.
P ř í s p ě v e k s t á t u činí nejvýše 50 mil. Kč ročně. Nebude-li zvýšením příspěvků podle § 9, odst. 3., platným od 1./1. 1932 dosaženo vzrůstu příjmů nejméně o 25 mil. Kč,
uhradí ministr financí schodek, nejvýše však 20 mil. Kč, ze státních příjmů.
*)
Bankovní společnosti, které obdržely podporu před 1./1. 1932, platí k vyjmenovaným sazbám 50 % přirážku, nečiní-li dividenda méně než 6 %.
Ke krytí ztrát z poválečných poměrů, zjištěných u svých členů, vydává kuratorium fondu ve výši
povolených podpor 4 % dluhopisy. Až do konce roku 1933*) byly tímto způsobem emitovány dluhopisy
v jmenovité hodnotě 2.410,000.000 Kč, z čehož do konce roku 1937 slosováno nominale 284,204.000
Kč. takže k tomuto datu činil stav dluhopisů 2.125,796.000 Kč. Celá emise sestává ze 241 sérií a jest
splatná v 52 letech slosováním, konaným vždy 1./10., po prvé 1./10. 1926. Vylosované kusy vyplácejí
se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Kusy po 500, 1000, 5000, 10.000, 20.000 a 50.000 Kč
(série 31-50 mají pětinkové kusy) s kuponem k 1./1. a 1./7. Nepodléhají ani úrokové srážce ani
mimořádné dani. Pupilární jistota. Promlčení kuponů v 6, dluhopisů ve 30 letech. Platebna: Zemská
banka v Praze.
Kursy
1931
1932
nejvyšší
80.65
80.nejnižší
69.75
59.90
poslední
79.75
79.75
1938 (do 30./6.): nejvyšší 88, nejnižší 81.50, poslední 85.
1933
75.66.50
69.50
1934
79.67.10
79.-
1935
88.50
76.75
88.50
1936
91.75
86.87.60
1937
89.50
86.87.60
*)
Dluhopisů fondem po 1./1. 1932 nově vydaných může vláda po návrhu ministra financí použíti k doplnění podpor, které byly již dříve některým ústavům fondem poskytnuty k
úhradě ztrát vzniklých poválečnými poměry a objevily se nedostačujícími. Tyto dluhopisy jsou s ostatními emisemi rovnocenné, mohou však býti splaceny nejen slosováním,
nýbrž též nákupem za běžnou cenu pod nominale.
c) Průmyslové podniky:
■ 5.5 (4.125) % Dražická investiční půjčka elektrisační z 1928 se zemskou zárukou, slosovatelná
1930-1978.
Vydána Družstevními závody v Dražicích n. J., z. s. s r. o. v roce 1928 v celkové částce Kč
30,000.000. Kusy po 10.000 Kč s kupony k 1./6. a 1./12. Umoření půjčky slosováním v 50 letech,
počínajíc 1./9. 1930. Každoročně se slosuje 60 kusů po 10.000 Kč, t. j. 600.000 Kč. Vylosované kusy se
proplácejí 1./12. Celý zbytek půjčky je splatný 1./6. 1978. Za řádné zúročení a splacení půjčky ručí též
země Čechy. Kurs koncem 1930-1933: 95.50, 94.50, 94.50, 95; koncem 1934-1937: 90; 1938 (do
30./6.): -.
■ 5.5 (4.125) % Středolabská investiční půjčka elektrisační z roku 1928 se zemskou zárukou,
slosovatelná 1930-1968.
Vydána Elektrárenským svazem středolabských okresů, spol. s r. o. v Kolíně v roce 1928 v
celkové částce Kč 20,000.000. Kusy po 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./5. a 1./11. Umoření
půjčky slosováním ve 40 letech, počínajíc 1./2. 1930. Každoročně se slosuje 500.000 Kč, vylosované
kusy se proplácejí 1./5. Celý zbytek půjčky je splatný 1./11. 1968. Za řádné zúročení a splacení půjčky
ručí též země Čechy. Kurs koncem let 1930-1933: 96.10, 94.50, 94.50, 95; koncem 1934 (odhad): 86;
koncem 1935-1937: -, 90, -; 1938 (do 30./6.): -.
39
■ 6 (4.5) % investiční státem zaručená půjčka Ústředních elektráren akc. spol. v Praze, emise I. z
roku 1926, slosovatelná 1927-1956.
Vydána podle usnesení v. h. z 12./2. 1926 v celkové částce Kč 50,000.000. Kusy po 500, 1000,
5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./4. a 1./10. Umoření půjčky slosováním ve 30 letech, počínajíc 1./1.
1927. Každoročně se vylosuje 1,700.000 Kč. Vylosované kusy (tah 2./1.) vyplácejí se 1./4. Dne 1./4.
1956 vyplatí se celý zbytek půjčky. Zúročení a splacení půjčky jest zabezpečeno veškerými příjmy
společnosti, jejíž centrály a elektrické sítě byly prohlášeny za podnik všeužitečný. Jako rukojmí a plátce
za kapitál, úrok a umoření půjčky převzal záruku též československý stát. Dospělé úroky a splatné
dluhopisy přijímá společnost v plné jmenovité hodnotě ku placení účtů za dodávku elektrické energie.
Promlčení kunonů ve 3, dluhopisů ve 30 letech. Platebna: Hypoteční banka Česká v Praze. Kurs koncem
1930-1933: 100, 99.50, 99.50, 100; koncem 1934 (odhad): 95; koncem 1935-1937: 95, 95, 92; 1938 (do
30./6.): 100.
■ 6 (4.5) % investiční státem zaručená půjčka Ústředních elektráren akc. spol. v Praze, emise II. z
roku 1927, slosovatelná 1928-1956.
Vydána v roce 1927 v celkové částce Kč 36,000.000. Kusy po Kč 10.000 s kupony k 1./4. a
1./10. Umoření půjčky slosováním ve 30 letech počínajíc 1./1. 1928. Každoročně se vylosuje 1,230.000
Kč. Vylosované kusy (tah 2./1.) vyplácejí se 1./4. Dne 1./4. 1956 vyplatí se celý zbytek půjčky. Zajištění
úrokové a amortisační služby, promlčení atd. stejné jako u I. emise. Kurs koncem let 1930-1933: 100,
99.50, 99.50, 100; koncem 1934 (odhad): 95; koncem 1935-1937: 95, 95, 92; 1938 (do 30./6.): 99.
■ 6 (4.5) % Východočeská investiční půjčka elektrisační z roku 1925 se zemskou zárukou,
slosovatelná 1927 až 1976.
Vydána Východočeskou elektrárnou akc. spol. v Hradci Králové podle usnesení v. h. z 15./5.
1925 na základě povolení ministra financí z 10./11. 1925 za účelem konverse dluhů za výstavbu
elektrické sítě. Celkem emitováno Kč 27,000.000 v kusech po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k
1./6. a 1./12. Půjčka jest splatná nejdéle v 50 letech (1927/1976) a umořuje se každoročním vylosováním
540.000 Kč. Tah 1./3., vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Dlužník
má právo kdykoliv po 6měsíční výpovědi půjčku celou aneb zčásti splatiti. Za správné zúročení a
splacení Půjčky ručí vedle společnosti též země Čechy. Promlčení kuponů ve 3, dluhopisů ve 30 letech.
Platebna: Hypoteční banka Česká v Praze. Kurs koncem let 1930-1933: 99.50, 99.50, 99.50, 100;
koncem 1934-1937: 95, -, 95, 95; 1938 (do 30./6.): -.
E. PRIORITNÍ OBLIGACE DRAH 1)
1)
O snížení úroků splatných po 24./3. 1933 podle zákona ze dne 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.) a zákona ze dne 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.)
Zákonné snížení úrokových sazeb. Zákonem ze dne 21.13.1933, Č. 47 Sb. z. a n., byly úroky ze zástavních listů a jiných pevně zúročitelných dílčích dlužních úpisů,
■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1889, slosovatelná do 1962, dříve v zl.
Vydána v celkové částce zl. 47,140.800 ke konversi 5 % stříbrných půjček z 1868 a 1879. Kusy
po 200, 1 000 a 5 000 zl. s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 73 letech od 1./7. 1889,
každoročním slosováním 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou.
Zesílení slosování kdykoliv přípustno. Promlčení kuponů v 6, kusů ve 30 letech. 1921 konvertována na
Kč v poměru 1 zl. = 2 Kč. Stav koncem 1937: Kč 48,793.800. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 79.75,
70.50, 70.75, 56; koncem 1934-1937: 68.50, 74.25, 77.75, 72.50; 1938 (do 30./6.): 71.
40
■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1889, slosovatelná do 1962 (rakouská trať).
Vydána v celkové částce 5,500.000 zl. ve stříbře k úhradě investic na rakouských tratích. Kusy
po zl. 200 a 1 000 s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 73 letech od 1./7. 1889, každoročním
slosováním 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Zesílení
slosování vyhrazeno. Promlčení kuponů v 6, kusů ve 30 letech. 1921 konvertována na Kč v poměru 1 zl.
= 2 Kč. Stav koncem 1937: Kč 7,008.400. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 79.75, 70.40, 70.75, 55;
koncem 1934-1937: 68.90, 74.25, 77, 72.50; 1938 (do 30./6.): 71.
■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1889, slosovatelná do 1962, dříve v M.
Vydána v celkové částce M 16,541.400 k splacení zbytku dřívějších 5 % zlatých obligací z 1879.
Kusy po M 200, 1 000 a 10.000 s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 73 letech od 1./7. 1889,
Kč v poměru 1 M = 1.25 Kč. Stav koncem 1937: Kč 13,028.750. Kurs v Praze koncem 1930-1933:
79.75, 70.50, 70.75, 57; koncem 1934: 65.50; koncem 1935-1937: 73, 76.50, 72.50; 1938 (do 30./6.):
71.
■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1891, slosovatelná do 1953, dříve v zl.
Vydána v celkové částce zl. 5,000.600 ve stříbře ke konversi zbytku stříbrné půjčky z 1879.
Kusy po 200 a 1 000 zl. s kupony k 1./3. a 1./9. Půjčka je umořitelná v 62 letech (1891-1953),
Kč v poměru 1 zl. = 2 Kč. Stav koncem 1937: Kč 5,160.000. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 79.75.
70.50. 70.75, 56; koncem 1934-1937: 67.75, 76.25, 76.50, 72.25; 1938 (do 30./6.): 71.
■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1891, slosovatelná do 1948, dříve v M.
Vydána v celkové částce M 12,874.000 za účelem konverse dřívějších půjček. Kusy po 200, 1
000 a 10.000 M s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 57 letech (1891-1948), každoročním
slosováním 1./4. a 1./10. Vylosované kusy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou.
Zesílení slosování kdykoliv přípustno. 1921 konvertována na Kč v poměru 1 M = 1.25 Kč. Stav koncem
1937: Kč 3,757.500. Kurs v Praze koncem 1930-1933: 81, 73.50, 79.75, 55; koncem 1934-1935: 78,
82.50; koncem 1936-1937: 81, 85.25; 1938 (do 30./6.): 82.
■ 4 (3) % Košicko-bohumínská dráha, emise 1908, slosovatelná do 1962, dříve v K.
Vydána v celkové částce K 46,500.000 za účelem umoření běžných dluhů a k účelům
investičním. Kusy po 400, 2 000 a 10.000 K s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka je umořitelná v 54 letech
(1908-1962), každoročním slosováním, vždy 1./7. Zesílení slosování kdykoliv přípustno. 1921
konvertována na Kč v poměru 1:1. Stav koncem 1937: Kč 32,113.200. Kurs v Praze koncem 19301933: 79.75, 70.50, 70.75, 55.50; koncem 1934-1935: 68, 74.25; koncem 1936-1937: 77, 72; 1938 (do
30./6.): 71.
■ 3 (3) % prioritní obligace Rakousko-Uherské privilegované společnosti státních drah (STEG).
Prioritní obligace, emitované Rakousko-Uherskou privilegovanou společností státních drah
1855-1885 a hypotekárně zajištěné na jejích tratích, byly při zestátnění rakouských tratí zákonem z
27./3. 1909 (čís. 46 ř. z.) převzaty s platností od 1./1. 1908 k placení bývalým rakouským státem. (Uhry
při zestátnění uherských linií 1891 priority nepřevzaly a zavázaly se jen platiti společnosti až do 1965
výkupní rentu.) Celá původní částka priorit ve výši 781,969.000 frs jest rozdělena dle toho, ve prospěch
kterých tratí bylo výtěžku emise použito, na a) obligace staré sítě (celkem 10 emisí) a b) obligace série
A., doplňovací sítě (celkem 4 emise). Jednotlivě bylo emitováno:
a) obligací staré sítě celkem 1,138.938 kusů po 500 frs jmenovité hodnoty s kupony k 1./3. a
1./9., splatnými beze srážky. Obligace i kupony splatný jmenovitou hodnotou ve zlatých francích, resp.
jejich kursovní hodnotě. Všechny obligace mají býti umořeny slosováním, nejpozději v roce 1965.
41
Slosování vždy první pátek v srpnu, vylosované kusy splatný 1./9. jmenovitou hodnotou. (Před
rozdělením dluhu na nástupnické státy vyplacen posledně kupon 1./3. 1919).
b) obligací série A., doplňovací sítě celkem 425.000 kusů po 500 frs jmenovité hodnoty s
kupony k 1./3. a 1./9., splatnými beze srážky. Obligace i kupony splatný jmenovitou hodnotou ve
zlatých francích, resp. jejich kursovní hodnotě. Všechny obligace mají býti umořeny nejpozději v roce
1965 a sice do roku 1893 inklusive slosováním al pari, od 1894 z 25 % slosováním a z 75 % nákupem z
volné ruky. Slosování vždy první pátek v únoru, vylosované kusy splatný 1./3. (Před rozdělením dluhu
na nástupnické státy vyplacen posledně kupon 1./3. 1919).
Při rozdělování závazků týkajících se Rakousko-Uherské privilegované společnosti státních drah
(t. j. priorit převzatých k placení Rakouskem a výkupní renty placené Uherskem) zaujala Reparační
komise v dohodě s nástupnickými státy stanovisko, že tyto závazky mají býti považovány za celek a
rozděleny mezi všechny nástupnické státy Rakouska i Uherska. Podíly nástupnických států na 3 %
prioritách stanoveny takto: Československo 62.808 %, Rakousko 10.539 %, Maďarsko 11.602 %,
Rumunsko 11.890 %, Jugoslávie 3.161 %. Úroková a umořovací služba byla svěřena Společné pokladně
* Poznámku viz na str. 55.) (Caisse Commune) v Paříži. Podle „Pražské dohody“ konají se všechny
platy na basi 27 % jmenovité hodnoty ve zlatých francích. Dne 15./1. 1935 měl býti přezkoumán
finanční stav dlužnických států a v případě jeho značného zlepšení služba běžného kuponu uvedena v
soulad s tímto stavem. Přezkoumání v roce 1935 skončilo prodloužením dosavadní sazby 27 % o další 3
roky. K dalšímu přezkoumání, které mělo být uskutečněno v roce 1938, dosud nedošlo. Úroková a
umořovací služba jest v „Pražské dohodě“ upravena takto:
a) Zadrželé úroky. Kupony 1./9. 1919-1./9. 1925 uhradí nástupnické státy Společné pokladně v
10 splátkách, počínajíc 15./1. 1926 a končíc 15./1. 1935. Výplatní hodnota je 0.39 $ resp. 2.025 šv. frs.
(před devalvací). Kupony 1./3. a 1./9. 1923 vyplaceny bez maďarské kvóty 0.03 $, na kterou vydán vždy
zvláštní scrips. Kupony 1./3. 1924-1./9. 1925 rovněž nevyplaceny plně, na zadržené kvóty maďarskou,
jugoslávskou a rumunskou ve výši 1.709 šv. frs vydáno celkové potvrzení při výplatě posledního
kuponu. Počínajíc kuponem 1./3. 1924 byla výplata omezena na kupony oddělené od titrů, jichž
předešlý kupon 1./3. 1932 byl vyplacen mimo Maďarsko. Není-li předložen certifikát (viz též dále
Bursa), přijímají platebny kupony jen k inkasu a Společná pokladna je verifikuje za provisi 0.05 fr. frs
za kus.
b) Běžná úroková služba. Běžná úroková služba počala kuponem 1./3. 1926. Kupon 1./3. 1932
byl poslední vyplacen včas a plnou hodnotou, další kupony následkem zastavení platů maďarských,
jugoslávských a rumunských jen částečně; nedoplatky zůstaly obsaženy v titru, zvláštní stvrzenky
nevydány. Plná výplatní hodnota kuponu jest 2.025 zl. frs (1 zl. frs = 9.30 Kč, po devalvaci roku 1936).
Výplaty konají se v $ nebo ve šv. frs, nebo ve fr. frs, nebo v £, celkem pravidelně podle oznámení
Společné pokladny, ve kterém bývá uvedena také výše nedoplatků.
Posledně byl vyplácen kupon 1./9. 1937 částkou £ 0, 1, 11.10, kterážto výplatní hodnota jest již
zkrácena o £ 0, 0, 0.09 na výlohy služby finanční. K výplatě kuponu 1./3. 1938, na který bylo složeno
73.347 % potřebné dotace, do redakční uzávěrky (červen 1938) dosud nedošlo, jelikož Československo
a Rakousko složily své platy na vázaný účet, žádajíce novou všeobecnou úpravu, nutnou v důsledku
neplacení některých států. Připojením Rakouska k Německu se jednání o novou úpravu oddálilo (viz též
text o rakouské zlaté rentě, strana 55-57).
Nedoplatky na jednotlivé kupony ve zl. frs:
Dlužník
1./9.
1932
1./3.
1933
1./9.
1933
1./3.
1934
1./9.
1934
1./3.
1935
1./9.
1935
1./3.
1936
1./9.
1936
1./3.
1937
1./9.
1937
Maďarsko
Rumunsko
Jugoslávie
Celkem
0.235
0.235
0.235
0.057
0.292
0.235
0.057
0.292
0.235
0.181
0.053
0.469
0.235
0.181
0.053
0.469
0.235
0.181
0.060
0.476
0.235
0.240
0.060
0.535
0.235
0.240
0.064
0.539
0.235
0.240
0.064
0.539
0.235
0.241
0.064
0.540
0.235
0.241
0.064
0.540
Počínajíc kuponem 1./9. 1932 byla výplata omezena jako u kuponu 1./3. 1924. (Viz odstavec a)
Zadrželé kupony.)
42
c) Amortisace. Slosování vykonaná rakouskou vládou mezi 1./7. 1919 a 31./12. 1925 byla
anulována. Titry, které měly býti v této době umořeny, budou amortisovány v době mezi 1./1. 1926 a
31./12. 1935 a to 1/10 ročně současně s pravidelným umořováním, stanoveným v platném umořovacím
plánu z 1893. Státy mohou splniti svůj umořovací závazek každoročně dodáním potřebného počtu titrů,
nejpozději 1 měsíc před datem tahu. V případě, že by počet odevzdaných titrů byl nižší, bude potřebný
počet vylosován Společnou pokladnou.
Platebna: Platebnou Společné pokladny v Československu jest Zemská banka v Praze, která obstarávala
okolkování priorit ve lhůtě do 6./10. 1927 (později prodloužené prakticky na neurčito), za poplatek 0.06
$ za kus, vyměňuje dospělé talony za nové kupónové archy a proplácí kupony prohlášené za splatné.
Proplácejí se jen kupony kusů okolkovaných pro službu Společné pokladny a to částkami stanovenými
Společnou pokladnou po srážce inkasní provise 5/8 %, nejméně 0.10 fr. frs. za kupon.
Bursa: Praha. Dodatelny jsou jen obligace, jichž kupon 1./3. 1932 byl vyplacen mimo Maďarsko. Proto
vydává Společná pokladna prostřednictvím svých plateben k titrům zvláštní certifikáty za poplatek 2 fr.
frs za kus. Oběh v Československu koncem 1934: 298.000 kusů = 149 mil. fr. nominale.
Kursy
1930
1931
1932
nejvyšší
645
550
390
nejnižší
508
380
198
poslední
543
413
223
1938 (do 30./6.): nejvyšší 402, nejnižší 325, poslední 325.
Kursy
1930
1931
1932
nejvyšší
653
553
390
nejnižší
510
380
218
poslední
553
410
218
Série I-X (Stará síť) :
1933
288.202.50
229.-
1934
390.228.310.50
1935
450.301.407.50
1936
482.50
387.50
449.-
1937
474
380
405
Série A (Doplňovací síť):
1933
245
225
229
1934
350
265
330
1935
435.300.402.50
1936
474.388.50
444.-
1937
474
370
390
■ 4 (4) % prioritní obligace Rakousko-Uherské privilegované společnosti státních drah (STEG),
emise 1900.
Vydány dle usnesení v. h. z 27./5. 1899 a dle zákona z 27/3. 1909 od 1./1. 1908 převzaty k
placení rakouským státem. Celkem emitováno 84,000.000 frs ve 168.000 kusech znějících na 500 frs =
405 M nominale. Kupony k 1./2. a 1./8., beze všech srážek. Půjčka jest splatná v 65 letech počínajíc
rokem 1901 a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se 1./8.
jmenovitou hodnotou. Zesílení slosování nebo úplné splacení vyhrazeno od roku 1910.
Podle rozhodnutí Reparační komise byl závazek za tuto půjčku rozdělen v poměru 80.437 %
Československo a 19.563 % Rakousko. Úroková a umořovací služba byla svěřena Společné pokladně
(Caisse Commune - poznámka viz na str. 55.) v Paříži a upravena v „Pražské dohodě“. Běžná úroková
služba počíná kuponem 1./2. 1926. O zadržených úrocích, t. j. kuponech 1./8. 1919 až 1./8. 1925, jakož i
o umořování platí obdobně ustanovení uvedené u 3 % priorit. Všechny platy se konají ve francouzských
francích. Platebnou v Praze jest Zemská banka. Všechny zadrželé kupony byly již vyplaceny.
Přechodné zastavení platů do Společné pokladny se strany Rakouska způsobilo, že běžný kupon
1./8. 1932 byl vyplácen teprve od 7./11. 1932 částkou 8.04 fr. fr., t. j. jen kvótou československou,
kdežto rakouská kvóta 1.96 fr. fr. zůstala nevyplacena, aniž byly na ni vydány scripsy. Kupon 1./2. 1933
byl vyplácen od 1./3. 1933 částkou 11.96 fr. fr., čímž dlužná rakouská kvóta byla vypořádána, neboť
Rakousko své platy obnovilo. Kupon 1./2. 1938 do uzávěrky (konec června 1938) nebyl vyplacen, ač
celá potřebná dotace byla Československem i Rakouskem složena, z důvodů uvedených u 3 % priorit.
Bursa: Praha. Oběh v Československu koncem 1934: 31.600 kusů = 15,800.000 fr. nominale. V rámci
soupisové akce využila Národní banka v lednu 1935 možnosti vykoupení titrů 4 % priorit Stegu, které
převzala při kursu 430 Kč za kus včetně kuponu 1./8. 1935.
Kursy
1929
nejvyšší
468
nejnižší
403
poslední
433
1)
1938 jen do 30./6.
1930
473
423
468
1931
473
373
408
1932
420
198
240
1933
349
238
255
1934
465
275
430
1935
-
1936
-
1937
-
19381)
180
180
180
43
F. LOSY
Loterní výpůjčka Společnosti Československého Červeného kříže v Praze, slosovatelná do
1960.
Vydána dle zákona z 16./12. 1919 (čís. 5 Sb. z. a n.) a povolení ministra financí z 22./11. 1920.
Celkem emitováno Kč 20,000.000 v 10.000 sériích po 100 kusech, t. j. 1,000.000 losů, znějících na 20
Kč jmenovité hodnoty. Emisní kurs: 34 Kč. Umoření slosováním vždy 1./6. v letech 1921-1960;
vylosované kusy i s prémiemi (každému losu dostane se prémie) vyplácejí se za 3 měsíce po tahu se
srážkou zákonitých poplatků. Nejmenší výplatní částka (jmenovitá hodnota losu a prémie) činí v letech
1925-30 Kč 30, v letech 1931-40 Kč 32 a stoupá postupně až na Kč 42.
Slosovací plán 1931-1935 :
Hlavní výhra
1 výhra
1 výhra
1 výhra
10 výher
20 výher
2 966 výher
3 000 výher
à Kč
à Kč
à Kč
1 000
500
32
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
150.000
40.000
10.000
5.000
10.000
10.000
94.000
319.912
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
Kč
150.000
40.000
10.000
5.000
10.000
10.000
127.232
337.232
Slosovací plán 1936—1940 :
Hlavní výhra
1 výhra
1 výhra
1 výhra
10 výher
20 výher
3 976 výher
4 000 výher
à Kč
à Kč
à Kč
1 000
500
32
Zárukou splnění závazků a řádného obstarávání loterní služby je loterní fond, pozůstávající z
cenných papírů sirotčí jistoty v úhrnné jmenovité hodnotě 20 mil. Kč, který jest spravován dozorčím
výborem a jest pod dozorem vládního komisaře. Loterní přebytek půjčky byl kalkulován na Kč
5,066.454.55. Bursa: Praha. Kursy koncem 1929-1933: 17, 18, 13.50, 14, 14.10; koncem 1934-1937:
14.10, 14.50, 17.75, 18.50; 1938 (do 30./6.): 17.
Turecká železniční půjčka po 400 frs (turecké losy).
Vydána za účelem financování stavby železnic, celkem 792 mil. frs. v 1.98 mil. kusech po 400
frs. nominale. Půjčka byla původně zúročitelná 3 % a měla býti během 104 let (do 1974) umořena
slosováním al pari a prémiemi. Splatnosti byly však plně honorovány jen do 1./4. 1875 a od této doby je
služba velmi nepravidelná, vykazuje dlouhé přestávky a výplatní hodnoty se stále snižují. Ještě více
zkomplikovala poměry půjčky válka, po níž byl rozdělen závazek za službu tureckých losů na republiku
Tureckou a 14 nástupnických států bývalé staroturecké říše. Ani poválečnou úpravu Turecko - na něž
připadla kvóta 62.23 % závazku - dlouho neudrželo a podobně tomu bylo i s jinými nástupnickými
státy. (Podrobnosti viz v dřívějších ročnících „Československých bursovních papírů“ až včetně
1937/38.)
Vzhledem k zhoršení finanční a hospodářské situace Turecka vlivem světové hospodářské
krise přistoupily organisace majitelů tureckých dluhů a správa Dette Publique Ottomane po
zdlouhavém jednání na novou úpravu tureckého závazku. Dohodou, podepsanou 22./4. 1933 v
Paříži, nastává ve službě tureckého dluhu nejpodstatnější změna tím, že se dosavadní titry
tureckých dluhů stahují úplně z oběhu a pokud se týče turecké kvóty dluhu, nahrazuje se
dluhopisy nové půjčky. Kvóty ostatních dlužnických států, na které se majitelům tureckých titrů
při výměně vydává zvláštní certifikát (recepisse provisoire), zůstávají touto úpravou nedotčeny a
budou amortisovány po skončení jednání s těmito státy.
44
Poněvadž se smlouvou z 22./4. 1933 projevilo souhlas více než 50 % všech majitelů
bývalých tureckých dluhopisů, vstoupila tato úmluva, která se vztahuje i na úpravu t. zv.
tureckých losů, dnem 12./9. 1933 v platnost. Na základě této úmluvy obrátila se správa Dette
Publique Ottomane na majitele všech tureckých půjček a tím i tureckých losů se žádostí, aby své
titry předložili k výměně ve lhůtě, která je stanovena na 10 let a počíná 12./9. 1933. Při předložení
svých titrů obdrží majitelé tureckých losů vyplaceno hotově za každý los 4 fr. frs. a přistoupení k
smlouvě vyznačí se na titru razítkem „Adhésion á l'accord Turque du 22. Avril 1933“. Na každý
turecký los vydá se dále náhradou 40 fr. frs. nominale 71/2 % turecké státní půjčky z roku 1933,
zajištěné výnosem cel v celních okresích Istanbul, Galata a Haidar Pacha, umořitelné nejpozději v
50 letech, buď volnými nákupy - je-li kurs půjčky pod pari - nebo slosováním - je-li kurs nad pari.
Eventuelní slosování 1./5. a 1./11. v Paříži, výplata vylosovaných kuponů příštího 25./5. nebo
25./11. Kapitál a úroky jsou splatný ve francouzských francích, správní rada Dette Publique
Ottomane má však právo stanoviti i jinou výplatní měnu. Půjčka nemůže být konvertována do
1./6. 1943; po tomto datu má turecká vláda právo celý zbytek nebo část půjčky ke každé kupónové
splatnosti po 3měsíční výpovědi splatiti nebo konvertovati. Kupony k 25./5. a 25./11., první kupon
25./11. 1933. Půjčka je vydána zatím jen v kusech po 500 fr. frs nominale (dílčí dluhopisy budou
vydány později), takže se výměna za turecké losy děje v poměru 121/2 losů : 500 fr. frs nominale
nové půjčky. Kromě poplatku na hotovosti a náhradní obligace nové půjčky obdrží každý majitel
tureckého losu výměnou za odvedený titr t. zv. recepisse provisoire, který representuje dosud
nevyřízené kvóty ostatních (mimotureckých) dlužnických států. Poněvadž pro výměnu tureckých
losů nebyla správou Dette Publique Ottomane v Československu stanovena platebna, mohou
československé banky zprostředkovati výměnu pouze cestou korespondenční, což je spojeno s
velkou ztrátou časovou (asi 2 měsíce) a značnými výlohami.
Při příležitosti výměny tureckých losů vyplácí se od 15./9. 1933 na každý turecký los částka
5.25 fr. frs jakožto jednorázová amortisace všech závazků části levantskych států (Palestina, Irák,
Itálie), které se touto splátkou jednou pro vždy osvobozují od svého dluhu. Tento plat vyznačuje
se na každý los razítkem „Part des États du Levant entièrement amortis“.
Bursy: Praha, Vídeň, Berlín, Frankfurt, Cařihrad. Na pražské burse jsou dodatelny pouze kusy
bez razítek o platech provedených na podkladě smlouvy z 22./4. 1933. Kursy v Praze koncem 19301933: 59, 37, 76, 43.90; koncem 1934-1937: 61.10, 53, 48, 32; 1938 (do 30./6.): žádný kurs.
45
UKLÁDACÍ PAPÍRY OFICIELNĚ NEZNAMENANÉ
A. ČESKOSLOVENSKÉ STÁTNÍ PŮJČKY 1)
1)
O kupónové dani, zákonném snížení úroků, zastavení umořování a unifikaci viz na str. 15.
a) Domácí půjčky.
■ Státní pokladniční poukázky.
Státní pokladniční poukázky, jimiž stát kryje svoji běžnou peněžní potřebu, byly vydány po prvé
- nehledí-li se k 4 % poukázkám, vydaným v roce 1919 na úhradu rozpočtového schodku a splatným
1./10. 1923, resp. 1./10. 1924 - v roce 1920 ke konversi kontokorentní zálohy, poskytnuté státu bankami.
V následujících letech byly podle stavu státní pokladny rozmnožovány, prolongovány a spláceny. V
roce 1921 byla část 6 % poukázek ve výši 1.536,185.000 Kč vyměněna za státní pokladniční bony. (Viz
níže.) Koncem roku 1923 dosáhl oběh poukázek výše 6.237,415.000 Kč, v dalších letech klesal a při
tom byl proveden přechod k typu poukázek 51/2 % tří- až sedmiletých, jichž v letech 1928-1930 obíhalo
2.330,000.000 Kč nominale. Od roku 1931 oběh poukázek opět značně vzrostl a při tom převahy nabyl
typ jednoletý. Naproti tomu klesla jejich úroková míra postupně až na 33/4 %. Obyčejně při prolongaci
nabízí finanční správa poukázky jednoleté a zároveň i dvou- nebo víceleté; úroková míra obou bývá
stejná, avšak poukázky víceleté se při dospělosti splácejí se zvláštní prémií (dvouleté s prémií 1 %,
tříleté s prémií 2 %, tak u poukázek vydaných v roce 1934), nebo jejich emisní kurs jest nižší (tak v
poslední době). Úroky z poukázek nyní obíhajících nepodléhají dani kupónové, úroky poukázek
zúročitelných výše než 4 % byly však vládním nařízením z 21./12. 1935 (č. 239 Sb. z. a n.) omezeny od
1./1. 1936 na 4 %. K 30. červnu 1938 činí stav poukázek celkem 8.637,668.000 Kč a jejich rozdělení
jest následující:
Úrok %
Prémie při
splatnosti %
3.75**)
-
1./4. 1938
1./7. 1938
100.000
25 milionů
3.75
-
1./4. 1938
1./7. 1938
1.700
1.7 milionů
*)
-
1./4. 1938
1./7. 1938
245.000
3.5*)
-
15./4. 1938
15./7. 1938
1 440.000
3.75
-
15./12. 1937
15./8. 1938
20.000
1 milion
-
30./5. 1938
30./8. 1938
1,000.000
5, 10. 20. 30. 50 milionů
1./9. 1936
1./9. 1938
10.000
5, 50 tisíc
1./9. 1937
1./9. 1938
255.156
1, 5, 10. 50 tisíc
100 tisíc. 1 milion
3.5
3.75
***)
3.75
3.75
-
Datum vydání
Splatnost
Oběh v tisících Kč
*)
-
19./6. 1938
19./9. 1938
240.000
3.75
-
1./11. 1936
1./11. 1938
66.194
3.75
-
1./11. 1937
1./11. 1938
820.305
3.75
-
21./5. 1938
31./12. 1938
10.175
3.75
-
1./2. 1937
1./2. 1939
114.047
3.75
-
1./2. 1938
1./2. 1939
1,942.423
3.75
-
1./3. 1938
1./3. 1939
32.250
3.75
-
28./2. 1937
28./2. 1939
6.000
3.75
-
28./2. 1938
28./2. 1939
70.800
3.75
-
1./5. 1936
1./5. 1939
537.917
3.75
-
1./5. 1937
1./5. 1939
86.322
3.75
-
1./5. 1938
1./5. 1939
1.198.808
3.75
-
1./11. 1936
1./11. 1939
180.146
3.75
-
1./11. 1937
1./11. 1939
26.020
3.5
Kusy po Kč
100 tisíc, 1 milion
1, 5, 10. 50 tisíc
1, 5, 10, 50 tisíc
50 tisíc
100 tisíc
1, 5, 10, 50 tisíc
46
3.75
-
21./5. 1938
31./12. 1939
10.175
3.75
-
19./12. 1936
1./1. 1940
90.000
50 tisíc
5
****)
3.5 - 4.5
15./7. 1934
15./1. 1939/40
80.000
3.75
-
1./2. 1937
1./2. 1940
151.471
3.75
-
1./2. 1938
1./2. 1940
111.041
3.75
-
28./2. 1937
29./2. 1940
15.000
3.75
-
28./2. 1938
29.12. 1940
4.400
-
-
31./5. 1935
50.000
50 milionů
110.000
110 milionů
1, 5, 10, 50 tisíc
100 tisíc
-
-
11./11. 1937
ihned, nejpozději
30./4. 1940
3.75
-
1./5. 1937
1./5. 1940
154.768
3.75
-
1./5. 1938
1./5. 1940
36.658
3.75
-
1./11. 1937
1./11. 1940
36.789
3.75
-
21./5. 1938
31./12. 1940
10.175
3.75
-
1./2. 1938
1./2. 1941
161.085
1, 5. 10, 50 tisíc
3.75
-
28./2. 1938
28./2. 1941
3.800
100 tisíc
3.75
-
1./5. 1938
1./5. 1941
48.868
1, 5, 10, 50 tisíc
3.75
-
1./7. 1936
1./7. 1941
82.450
3.75
-
1./1. 1938
1./7. 1941
67.550
3.75
-
21./5. 1938
31./12. 1941
10.175
Úhrnem
8,637.668
1, 5. 10, 50 tisíc
50 tisíc
*)
Úroky z těchto poukázek, které byly vydány pro potřeby vojenské správy v roce 1935 v původní celkové výši 1.000 mil. Kč (zbytek k 30./6. 1938: 925
mil. Kč) a podle úmluvy s konsorciem bank se čtvrtletně prolongují, vyplácejí se předem. Jsou o 1/2 % vyšší než oficielní eskontní sazba v době vydání
poukázek, činí tudíž nyní 3.5 %.
**)
Úroky z těchto poukázek, které byly v roce 1932 v původní výši 200 mil. Kč převzaty užším bankovním konsorciem a čtvrtletně se prolongují, vyplácejí
se předem.
***)
Úroky z těchto poukázek, které byly převzaty Poštovní spořitelnou v roce 1938 a čtvrtletně se prolongují, vyplácejí se předem.
****)
Úroky od 1./1. 1936 sníženy na 4 %.
Zvláštním typem jsou 5 % slosovatelné poukázky z 15./7. 1934, vydané částkou 200 mil. Kč při
kursu 99.50. Jsou rozvrženy do 5 stejných sérií, z nichž se každoročně 1./12. jedna vylosuje a 15./1.
následujícího roku splatí. Poukázky vylosované k splacení budou honorovány takto:
Splatnost
15./1. 1936
15./1. 1937
15./1. 1938
15./1. 1939
15./1. 1940
Kurs
100.50
101.50
102.50
103.50
104.50
Prémie při splacení činí tudíž 0.50 - 4.50 %.
Bursa: Státní pokladniční poukázky nejsou úředně znamenány a obchodují se pouze v
soukromém bursovním obchodě.
■ Státní pokladniční bony.
Vydány dle zákona z 12./8. 1921 (čís. 333 Sb. z. a n.), náhradou za stažené 6 % státní
pokladniční poukázky ve výši 1.536,185.000.- Kč. Z těchto bonů nahrazuje se úrok podle dočasné
eskontní sazby Národní banky Československé při každé 3měsíční prolongaci předem. Dani kupónové
úroky nepodléhají. Podle novely zákona o cedulové bance č. 102/1925 Sb. z. a n. splácejí se tyto bony
postupně z výnosu majetkové dávky. Tato splátka jest však pouhou bezúročnou zálohou, kterou státní
správa umořuje z úrokových úspor takto získaných. Ve skutečnosti bylo k splácení bonů používáno
nejprve dvou třetin, pak jedné poloviny a konečně dvou pětin platů docházejících na dávku z majetku.*)
Když v roce 1931 klesl oběh bonů na Kč 750,000.000, bylo rozhodnuto ministrem financí věnovati další
výtěžek dávky z majetku jen na splácení dluhu státovkového. Z bonů bylo splaceno a) zálohou z
47
majetkové dávky (do 31./12. 1931) Kč 712,185.000, b) z prostředků finanční správy Kč 74,000.000,
celkem tedy Kč 786,185.000. Na zálohu fondu majetkové dávky, která se splácí z úrokových úspor,
dluhuje finanční správa k 31./12. 1937: Kč 468,901.647.65.**) Bony, jež jsou rubopisem převoditelny,
byly vydány v kusech po 5000, 10.000, 100.000 a 1,000.000 Kč a jsou z největší části v majetku
svazových a konsorciálních bank. Soukromá eskontní sazba pokladničních bonů znamená se na pražské
burse.
*)
Viz text o Národní bance Československé.
V letech 1936 až 1938 nebylo v důsledku zvláštních ustanovení finančních zákonů z úrokových úspor nic splaceno.
**)
Dodavatelské pokladniční poukázky.
Vydávají se podle zákona z 9./4. 1935 (č. 67 Sb. z. a n.) s oběžnou dobou nejvýše 6měsíční v
kusech na doručitele po Kč 50.000, 100.000, 500.000, 1,000.000. Jsou splatny u Zemské banky v Praze
vždy zároveň s úrokem, jehož výše se řídí sazbou pro soukromý lombard cenných papírů do 30 dní,
znamenanou na pražské burse v den předcházející vydání poukázek, a nebylo-li by toho dne záznamu,
sazbou posledně znamenanou, ne starší jednoho měsíce, jinak podle sazby, za kterou byly v této době
peníze k lombardu posledně nabízeny. Dodavatelskými poukázkami může státní pokladna vyrovnávati
platy za dodané věcné potřeby pro státní správu, podniky a fondy, souhlasí-li s tím dodavatel;
nesouhlasí-li, nemůže požadovati úroky z prodlení, náležejí-li mu vůbec, vyšší než úroky z nabídnutých
poukázek. Nejvyšší přípustný oběh dodavatelských poukázek jest podle zákona ze 14./12. 1936 (č. 313
Sb. z. a n.) 1.200 mil. Kč (původně 600 mil. Kč). Začátkem června 1938 činil oběh 693,000.000 Kč
poukázek vesměs 6měsíčních a 3.5 %ních.
■ 5.5 (4.125) % státní zápůjčka z roku 1932 u pojišťoven.
Sjednána na železniční investice podle čl. XIV/lit. b) finančního zákona na rok 1932 v celkové
výši 148,600.000 Kč u pojišťoven působících v Československu. O zápůjčce vydány dlužní úpisy
znějící na jméno, na burse neobchodovatelné, převoditelné cessí, pravidelně po 1,000.000 Kč. Zápůjčka
bude zúročena a umořena stejnými anuitami pololetně pozadu splatnými vždy 1./5. a 1./11. v době od
1./5. 1933 do 1./11. 1957; pololetní anuita, zahrnující 51/2 % úrok i splátku kapitálovou, činí 3,704092 %
jmenovité hodnoty. V letech 1933-1937 bylo umořování zastaveno, čímž umořovací plán se prodloužil.
Se strany věřitele jest zápůjčka nevypověditelná, státní správa ji může předčasně splatiti. Na zápůjčku
skládaly pojišťovny zálohy od prosince 1931 až do konce října 1932; ze záloh složených v roce 1931
byla zápůjčka odpočtena za kurs 92, jinak za 92.50.
Dřívější státní půjčky, podléhající výměně za půjčku unifikační1).
1)
O umořování a o unifikaci na straně 15 a dalších.
Výměna dřívějších státních půjček za půjčku unifikační byla zahájena dnem 26./9. 1936,
kterýmžto dnem byl zrušen záznam vyměňovaných půjček na pražské burse, pokud byly znamenány.
Zastavena byla také výplata dalších kuponů. Z výměny jsou vyloučeny dluhopisy, které byly složeny do
vázané úschovy u poštovní spořitelny ve lhůtě do 30./6. 1936 a jejichž úroky se poukazují majitelům
dále. Do vázané úschovy uložené dluhopisy pozbyly sirotčí jistoty, avšak dluhopisů půjčky práce takto
složených lze používati nadále k placení daně dědické a pozůstalostního poplatku nemovitostního,
pokud jde o dávky, předepsané původním ukladatelům nebo jejich dědicům jako osobám k placení
povinným; strana platící má nárok, aby ze základu vyměřovacího byla vyloučena částka, rovnající se
zaplaceným takto pozůstalostním dávkám.
Protože výměna byla většinou již provedena, uvádí se dále jen přehled obíhajících zbytků
dřívějších státních půjček, podléhajících výměně:
48
Druh unifikační půjčky
41/2 % unifikační půjčka,
emise A.
(kupony
15./2., 15./8.)
41/2 % unifikační půjčka,
emise B, (kupony 15./5.,
15./11.)
31/2 % unifikační půjčka
(kupony 15./4., 15./10.)
3 % unifikační půjčka
umořitelná (kupony 15./3.,
15./9.)
Dřívější státní půjčka
Přejímací
kurs
Poslední
vyplácený kupon
Ve vázané
úschově u
poštovní spořitelny
nominale Kč
6 (4.5) % IV. státní půjčka
100
1./7. 1936
492.000
4.5 (3.375) % prémiová
100
1./8. 1936
6.100
6 (4.5) % elektrisační 1921
101
1./6. 1936
-
5 (4.5) % půjčka práce
110
1./6. 1936
49,253.800
6 (4.5) % moučná
100
1./9. 1936
73.000
6 (4.5) % investiční 1921
101
1./9. 1936
6.000
6 (4.5) % investiční 1923
101
1./10. 1936
-
6 (4.5) % konversní
101
1./10. 1936
-
6 (4.5) % konsolidační
101
1./10. 1936
5.000
5 (3.75) % IV. státní půjčka
100
1./7. 1936
53.700
5 (3.75) % konversní a investiční půjčka dráhy ÚstíTeplice
100
30. /6. 1936
-
5 (3.75) % priority dráhy Ostrava-Frýdlant
100
1./7. 1936
-
5 (3.75) % investiční 1931
101
1./8. 1936
564.000
5 (3.75) % půjčka 1928
104
1./10. 1936
20.000
5 (3.75) % a 5.25 (3.9375) % železniční náhradní
dluhopisy lit. E a F
105
1./5. 1936
-
4 (3) % IV. státní půjčka
100
1./7. 1936
1.500
4 (3) % půjčka Košice-Bohumín
100
1./7. 1936
800
4 (3) % železniční náhradní dluhopisy lit. C a D
100
1./5. 1936
70.150
4 (3) % umořitelná náhradní renta
100
1./5. 1936
-
4.5 (3.375) % umořitelná náhradní renta
110
1./5. 1936
-
100
1./7. 1936 resp.
1./8. 1936
-
4 (3) % prioritní akcie Sdružených pošumavských drah,
Něm. Brod-Humpolec
100
1./7. 1936
-
4 (3) % priority Buštěhradské dráhy
102
1./4. 1936
13.600
4 (3) % náhradní renta neumořitelná
100
1./11. 1936
141.000
4.2 (3.15) % náhradní renta
105
1./11. 1936
1.600
4.5 (3.375) % náhradní renta
112.50
1./11. 1936
34.000
90
1./7. 1936
4 (3) % priority drah:
Liberec-Jablonec-Tanvald I.-III. em., Společnost moravských místních drah, Mariánské
Lázně-Karlovy Vary, Domažlice-Tachov, Něm. Brod-Žďár, Kostelec-Telč, Něm. BrodHumpolec, Vsetín-Karlovice, Mor. Budějovice-Jemnice, Strakonice-Vimperk, VodňanyPrachatice, Sdružené pošumavské dráhy
3 % unifikační renta (kupony
15./6., 15./12.)
4 (3) % prioritní akcie drah:
Chrudim-Holice, Strakonice-Březnice, Kolín-Kácov. Rakovník-Mladotice. Zadní TřebáňLochovice, Světlá-Ledeč-Kácov
-
49
b) Zahraniční půjčky.
■ 8 (8) % Československá státní půjčka zahraniční z 1922.
Uzavřena dle zákona z 19./12. 1921 (čís. 470 Sb. z. a n.) a 31./3. 1922 (čís. 110 Sb. z. a n.) za
účelem splacení anglické moučné půjčky (1 mil. £) a ke krytí investičního rozpočtu. Půjčka uzavřená ve
výši $ 50,000.000 nebo £ 10,000.000 byla ve dvou časově rozdílných tranchích (série A a B) vyložena k
upisování současně na trzích v Londýně, New Yorku a Amsterodame. Kursy po $ 100, 500 a 1000 a £
100, 500 a 1000 s kupony k 1./4. a 1./10. Obě tranche půjčky jsou umořitelny počínajíc 1./10. 1923 u
série A a 1./10. 1924 u série B ze zvláštních 1 % kumulativních umořovacích fondů, kterých se používá
pololetně k nákupu dluhopisů (stojí-li pod pari) nebo k slosování za pari. Půjčka je splatná nejpozději,
série A 1./4. 1951. série B 1./10. 1952. Před 1./5. 1932 nemůže býti půjčka splacena, vyjímajíc pomocí
umořovacího fondu; po tomto datu má československá vláda právo splatiti celou půjčku za 108 % a
narostlý úrok po tříměsíční výpovědi. Úhrada pro službu půjčky poukazuje se týdně ve výši 1/52 celkové
roční potřeby bankovnímu domu Baring Brothers v Londýně, který zasílá poměrný díl pro službu
dolarových dluhopisů do New Yorku. Všechny platby na půjčku - kapitál, úrok a prémie - jsou splatný v
době války i v době míru, bez ohledu na státní příslušnost majitele u emise dolarové ve zlaté měně
U.S.A.1) standardu, jakosti, váhy i ryzosti z 1./1. 1922, nebo váhy a ryzosti tomuto standardu se
rovnající, v New Yorku, u emise šterlingové v Londýně a v Amsterodame v librách šterlingů a jsou
osvobozeny ode všech přítomných i budoucích československých daní a poplatků. Půjčka jest přímým
závazkem československého státu a jest zajištěna I. hypotékou na příjmech z cel a čistého výnosu
tabákového monopolu. Rozhodnutí učiněná o půjčce jsou závazná pro všechny majitele dluhopisů, bylali schválena majiteli nejméně 50 % šterlingových a 50 % dolarových dluhopisů sérií A i B. Obě tranche
půjčky byly vyloženy k upisování za kursu 961/2 plus úrok.
Dluhopisy série A (vydáno v dubnu 1922 $ 14,000.000 v New Yorku, £ 2,800.000 v Londýně a
£ 500.000 v Amsterodamě).
Stav půjčky k 31./12. 1937: $ 10,254.300 a £ 2,419.500.
Dluhopisy série B (vydáno v květnu 1924 $ 9,250.000 v New Yorku, £ 1,850.000 v Londýně a £
200.000 v Amsterodamě). Stav půjčky k 31./12. 1937: $ 7,193.800 a £ 1,594.600.
Platebny: Baring Brothers, N. M. Rotschild & Sons a J. Henry Schroder v Londýně; National
City Bank, Kuhn, Loeb & Co. a Kidder, Peabody & Co. v New Yorku; Hope & Co. v Amsterodamě; v
Československu zprostředkují výplatu Anglo-Prago a Sporobanka v Praze.
Vládním nařízením z 11./11. 1936 (č. 278 Sb. z a n.) bylo všem osobám fysickým i právnickým,
které měly v tuzemsku bydliště (sídlo) aneb se zde zdržovaly déle než rok nebo zde provozovaly
zahraniční podnik, uloženo, aby do 30./11. 1935 nabídly Poštovní spořitelně pro účet státu svoje
dluhopisy 8 % zahraniční půjčky:
1. buď ke koupi za hotové při ceně 13.697 Kč za 100 £ a 2.858 Kč za 100 $ jmenovité hodnoty s
kuponem 1./4. 1937,
2. nebo k výměně za 41/2 % unifikační půjčku, emisi B, v poměru 15.500 Kč jmenovité hodnoty
unifikační půjčky za 100 £ a 3.200 Kč jmenovité unifikační půjčky za 100 $ s kuponem 1./4. 1937.
Nastanou-li podmínky povinné nabídky později, nutno nabídnouti dluhopisy zahraniční půjčky
do 14 dnů ode dne, kdy podmínky nastaly.
Tímto způsobem bylo převedeno do majetku státu 13,258.500 $ a 1,553.200 £ jmenovité
hodnoty obou emisí.
Bursy: Londýn, New York, Amsterodam; Praha (kulisa exotů).
Kursy
1934
nejvyšší
125.nejnižší
96.50
poslední
106.1937-1938 (do 30./6.): žádný kurs.
Kursy na pražské burse (exoty) :
Dolarová tranche
1935
1936
1934
118.50
129.121.104.106.105.114.50
108.108.75
Librová tranche
1935
125.106.25
117.50
1936
132.107.25
107.50
50
Kursy na newyorské burse :
Kursy
1930
1931
1932
1933
1934
nejvyšší
1121/2
111
1011/8
100
101
nejnižší
109
80
673/4
77
90
poslední
1093/4
83
94
85
981/4
1938 (do 30./6.): nejvyšší 104, nejnižší 50, poslední 731/2.
Kursy na londýnské burse :
Kursy
1930
1931
1932
1933
1934
nejvyšší
1151/2
1133/4
108
105
1107/8
nejnižší
1081/2
78
611/2
961/4
1015/8
poslední
111
80
98
102
106
1938 (do 30./6.): nejvyšší 105, nejnižší 58, poslední 753/4.
1935
108
951/2
1001/2
1936
106
90
106
1937
1051/2
103
105
1935
1131/2
983/4
1031/4
1936
1131/2
94
1071/2
1937
1083/8
1011/2
1041/2
1)
Opuštěním zlatého standardu a výslovným prohlášením neplatnosti t. z v. zlaté klausule ve Spojených státech severoamerických stala se otázka honorování
půjčky v dubnu 1933 spornou. Československá finanční správa, stojíc na stanovisku, že v otázce výplatní jest rozhodující platné právo americké, odmítla
vydati organisacemi majitelů titrů požadované prohlášení, že přijetím platů v papírových dolarech neprejudikují svůj eventuelní nárok na výplatu v plné
zlaté hodnotě a ponechala jim na vůli, aby si toto právo vyhradili ve formě, kterou sami uznají za nejvhodnější. Kupon k 1./10. 1933 vyplácel se v běžných
(papírových) dolarech, další splatnosti rovněž tak.
■ 5 (5) % československé státní poukázky 1937-1942, zaručené francouzskou vládou.
Vydány podle či. XV., lit. b) finančního zákona na rok 1937 (zmocnění k prolongaci, konversi
nebo zaplacení státních dluhů dospívajících v roce 1937) za účelem splacení 5 % poukázek 1932-1937,
zaručených francouzskou vládou. Jmenovitá hodnota 697,674.000 fr. frs. Vydáno 352.179 kusů po
1.000 fr. frs. a 69.099 kusů po 5.000 fr. frs. Kupony pololetně zpětmo 1./4. a 1./10. Celá půjčka jest
splatná al pari 1./4. 1942. Stát má vyhrazenu možnost splatiti celou půjčku nebo její část al pari
předčasně při kterékoli kupónové splatnosti po dvouměsíční výpovědi předem. Půjčka jest zajištěna
zástavním právem II. pořadí na čistých příjmech československého tabákového monopolu, na nichž
zástavní právo I. pořadí přísluší 8 % zahraniční půjčce z roku 1922; pořadí toto vyhrazeno jest i
půjčkám, které by byly vydány ke splacení nebo konversi zmíněné 8 % půjčky. V případě zániku
zástavního práva pro tuto půjčku vstoupí zástavní právo pro francouzskou půjčku na I. místo. Úroková a
umořovací služba jest mimo to zaručena francouzskou vládou. Finančními agenty pro půjčku jsou
Banque de Paris et des Pays Bas, Lazard Frères et Cie a Banque de lÚnion Parisienne, vesměs v Paříži.
Kupony i kapitál vyplácí se beze srážky československých daní. Od francouzské daně z výnosu cenných
papírů (zvýšené od května 1938 z původních 25 % na 32.40 %) jest půjčka osvobozena. Částky
potřebné na výplatu úroků a kapitálů skládají se ve francouzských francích u finančních agentů rovným
dílem měsíc před splatností, v případě předčasného splacení půjčky před uveřejněním oznámení.
Promlčení kuponů nastává podle francouzského práva v 5 letech a poukázek v 30 letech od jejich
splatnosti. Všecky spory o výklad a provedení smlouvy o půjčce připadají jurisdikci stálého
mezinárodního soudního dvoru v Haagu. Půjčka byla vyložena k upisování v březnu 1937 v Paříži při
kursu 92 %. Stát platí bankéřům provisi 1/2 % ze jmenovité hodnoty proplacených kuponů u kusů po
5.000 fr. a provisi 0.20 fr. za kupon u kusů po 1.000 fr. Ze jmenovité hodnoty poukázek svolaných ku
proplacení zaplatí stát provisi 1/4 %. Kursy v Paříži 1937: nejvyšší 895, nejnižší 760, poslední 825; 1938
(do 30./6.): nejvyšší 869, nejnižší 735, poslední 832.
B. MĚSTSKÉ PŮJČKY1)
1)
O snížení úroků splatných po 24./3. 1933 podle zákona z 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.) a zákona ze dne 29./1. 1936 (č. 16 Sb. z. a n.) viz na straně 22.
a) Domácí půjčky.
5.5 (4.125) % zápůjčka města Aše z roku 1921.
Vydána dle povolení ministra financí z 25./4. 1921 za účelem splacení nezaložených bankovních
dluhů v částce přes 3.5 mil. Kč, na zaplacení dlužných účtů, nutné nouzové práce, správu školních
budov, porážky, na úhradu schodku městské potravinové prodejny a dlužných úroků z obecních dluhů.
51
Vyloženo k upisování Kč 6,000.000, upsáno Kč 3,782.500 při kursu 100; neupsané titry vydávají se
věřitelům. Kusy po 500, 1000 a 5000 Kč s kupony k 2./1. a 2./7. Umoření slosováním nejpozději ve 35
letech (1922-1956).
5 (3.75) % zápůjčka města Bílovce ve Slezsku z roku 1921.
Vydána dle povolení ministra financí z 29./11. 1921 na úhradu mimořádného rozpočtu na rok
1921, schodku z roku 1920, k zaplacení dluhů obecních u spořitelen a zemských úvěrních ústavů a
konečně k zaplacení lombardních dluhů na válečné půjčky, jakož i dluhů směnečních. Emitováno Kč
2,000.000 v kusech po Kč 100, 200, 500, 1000, 2000 a 5000 s kupony k 1./4. a 1./10. Půjčka jest splatná
nejpozději ve 40 letech (1922-1962). Emisní kurs: 96 %.
3 (2.25) % zápůjčka města Brna z 2./10. 1882 (stavba divadla).
147.000 zl. v kusech po 500 zl. s kupony k 2./4. a 2./10. Umoření v letech 1902-1941 slosováním
vždy 30./9. Vylosované kusy vyplácejí se příštího 2./10. Zesílení amortisace přípustno. Promlčení
kuponů v 6, kusů ve 30 letech.
5 (3.75) % zápůjčka města Frýdlantu v Čechách z roku 1921.
Vydána dle povolení ministra financí z 20./5. 1921 k splacení dluhů vzniklých stavbou městské
elektrárny v Dörfli. Povoleno Kč 7,000.000, prozatím emitováno Kč 4,000.000 při kursu 100 %. Kusy
po 500, 1000 a 10.000 Kč s kupony k 1./4. a 1./10. Půjčka jest slosovatelná v 25 letech (1925 až 1949).
6 (4.5) % zápůjčka města Holešova z roku 1926.
K úhradě nákladu na novostavbu okresního soudu v Holešově. Kč 1,700.000 v kusech na
doručitele po 1000 Kč, s kupony k 1./9. a 1./3., amortisace od 1./6. 1926 do 1./6. 1938, předčasné
splacení vyhrazeno. Za náležité splacení a zúročení ručí město Holešov celým svým jměním. Platebna:
Spořitelna města Holešova.
6 (4.5) % zápůjčka města Chomutova z roku 1922.
Vydána dle povolení ministra financí z 11./5. 1922 za účelem výstavby domu všeužitečného
stavebního družstva, na zakoupení domu, výstavbu silnic a stok při nově vystavených domech, zřízení
nového filtru v městské vodárně, přístavbu školní budovy a postavení kina invalidů. Emitováno celkem
Kč 4,000.000. Kusy po 200, 1000, 5000 a 10.000 Kč s kupony k 1./10. a 1./4. Půjčka jest splatná během
25 let (1927-1951) a umořuje se každoročním vylosováním částky Kč 157.200, v roce 1951 částky Kč
227.200. Tah koná se vždy 1./7. a vylosované dluhopisy jsou splatný 1./10. Po roce 1925 má město
Chomutov právo půjčku kdykoliv splatiti nebo konvertovati, při čemž se zavazuje od věřitelů, kteří by s
eventuelním snížením úrokové míry nesouhlasili, dluhopisy za jmenovitou hodnotu zakoupiti. Splatné
kupony promlčují se ve 3, dluhopisy ve 30 letech. Město Chomutov přijímá dluhopisy půjčky v plném
nominale jako záruku (kauce). Emisní kurs: 96 %.
5 (3.75) % zápůjčka města Kadaně z roku 1921.
Vydána dle povolení ministra financí z 23./5. 1921 k účelům výstavby městské elektrárny. Dvě
série po Kč 20,000.000 v celkové částce Kč 40,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 2000 a 5000 s kupony k
1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná nejpozději ve 40 letech a sice I. série v letech 1924-1963 a II. série v
letech 1926-1965.
4.5 (3.375) % zápůjčka města Kamenického Šenova z roku 1921.
Vydána dle povolení ministra financí ze 17./3. 1921 za účelem získání a provozování městské
elektrárny v Kamenickém Senově. Emitováno Kč 2,000.000. Kusy po Kč 500 a 1000 s kupony k 2./1. a
1./7. Půjčka jest splatná nejpozději ve 20 letech (1921-1940) a byla převzata zájemci, v prvé řadě
odběrateli elektrického proudu v Kamenickém Senově, bez veřejného upisování.
4 (3) % zápůjčka městské obce Karlových Varů z 1919.
52
Vydána dle povolení ministra financí z 21./6. 1919 v celkové částce Kč 10,000.000. Kusy po Kč
100, 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná v letech 1920-1979 za 105 %
dle umořovacího plánu, počínajíc 1./1. 1921. Městská obec Karlovy Vary má vyhrazeno právo po
uplynutí 5 let půjčku konvertovati, při čemž se zavázala věřitelům, kteří by s konversí nesouhlasili,
jejich dluhopisy splatiti 105 %. Upisovací kurs: 100.50 %, půjčka emitována 1./7. 1919.
4 (3) % zápůjčka města Podmokel z roku 1905.
Podle povolení ministerstva financí z 25./1. 1905 vydána v celkové částce 1,000.000 K. Kusy po
200, 500, 1.000 a 2.000 K s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná v letech 1905-1954 podle
umořovacího plánu. Proplácení děje se 6 měsíců po vylosování. Promlčení kuponů ve 3, kusů ve 30
letech.
5.5 (4.125) % zápůjčka obce Raspenava (okres Frýdland).
Na stavbu obecního nájemného domu. Kč 211.000 ve 422 kusech po 500 Kč s kupony k 1./1. a
1./7., amortisace v letech 1926-1946.
4 (3) % zápůjčka města Teplic-Šanova z roku 1912.
K 1,000.000 v kusech po 200, 500, 1000 a 2000 K s kupony k 2./1. a 1./7. Umoření půjčky
slosováním, vždy 2./1. a 1./7. Poslední tah 1954. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu
jmenovitou hodnotou. Promlčení kuponů ve 3, kusů ve 30 letech.
4 (3) % zápůjčka města Teplic-Šanova z roku 1912.
K 3,000.000 v kusech po 200, 500, 1000 a 2000 K s kupony k 1./6. a 1./12. Umoření půjčky
slosováním konaným vždy 1./6. v letech 1913-1961. Vylosované kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu
jmenovitou hodnotou. Promlčení kuponů ve 3, kusů ve 30 letech. Bursy: Drážďany a Lipsko.
5 (3.75) % zápůjčka města Teplic-Šanova z roku 1921.
Vydána dle povolení ministra financí ze 7./4. 1921 za účelem znovuvybudování městského
divadla a koncertní síně, výstavby obytných domů a opravy škol. Emitováno celkem Kč 11,000.000.
Kusy po Kč 200, 500, 1000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná nejpozději ve 42 letech
(1922 až 1963) a umořuje se slosováním, konaným každoročně 1./7. Vylosované kusy vyplácejí se za 6
měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 může město kdykoliv celou půjčku po
3měsíční výpovědi splatiti. Promlčení dluhopisů ve 30, kuponů ve 3 letech. Město Teplice-Šanov
přijímá dluhopisy půjčky v plné hodnotě jako záruky (kauce). Emisní kurs: 100 %.
5 (3.75) % městská zápůjčka města Trutnova z roku 1921.
Vydána obecním zastupitelstvem města Trutnova v roce 1921 k účelům investičním a
konversním v celkové částce Kč 12,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a
1./7. Půjčka jest splatná ve 40 letech (1921-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 1./7. Po
uplynutí 5 let může býti zápůjčka konvertována. Emisní kurs: 98 %.
b) Zahraniční půjčky.
■ 7.5 (7.5) % hypotékami půjčka města Velké Prahy z roku 1922.
Půjčka ujednaná usnesením městské rady z 12./5. 1922 a schválená ministrem financí dne 27./5.
1922 byla kontrahována za účelem vybudování elektrických podniků, plynáren a vodáren v obnose £
1,500.000 = $ 7,500.000 v Londýně (Helbert, Wagg & Comp., Ltd.) a v New Yorku (Kuhn, Loeb &
Company) a vynesla celkem 429,937.474 Kč. Kusy po £ 50, 100, 500 a 1000 a $ 500 a 1000 s kupony k
1./5 a 1./11., počínajíc 1./5. 1922. Upisovací kurs činil 921/2 % plus úroky. Půjčka jest přímým
závazkem města Prahy a jest zajištěna I. hypotékou na celku stávajících obecních elektrických podniků,
pouličních drah, plynáren a vodáren. V titrech půjčky jest vyhrazeno umoření a úrokování ve zlaté měně
53
U. S. A., standardu, jakosti, váhy a ryzosti z 1./1. 1922, nebo váhy a ryzosti tomuto standardu se
rovnající1). Celá půjčka bude splacena nejpozději do 1./5. 1952 podle umořovacího plánu slosováním,
které se koná vždy v měsíci září, při čemž slosované kusy vyplácejí se jmenovitou hodnotou k 1./11. Po
1./11. 1932 má město Praha právo celek nesplacených úpisů (nikoliv část) splatiti kdykoliv po 120denní
výpovědi za 102 %. Všech tažených úpisů a splatných kuponů půjčky lze používati plnou výplatní
hodnotou k placení československých cel a obecních daní, dávek a jiných platů města Prahy. Zákonem z
10./7. 1922 (čís. 245 Sb. z. a n.) byla půjčce, která jest osvobozena ode všech přítomných i budoucích
daní a poplatků v Československu, přiznána sirotčí jistota. V Československu zprostředkuje výplatu
Sporobanka, Praha. Oběh v Československu koncem 1934: asi 4.3 mil. $ a 0.6 mil. £.
Vládním nařízením z 18./6. 1937 (č. 113 Sb. z. a n.) bylo všem osobám fysickým i právnickým,
které měly v tuzemsku bydliště (sídlo) aneb se zde zdržovaly déle než rok nebo zde provozovaly
zahraniční podnik, uloženo, aby do 10./7. 1937 nabídly Poštovní spořitelně pro účet města Prahy svoje
dluhopisy zahraniční půjčky:
1.) buď ke koupi za hotové při ceně 6.929 Kč za 50 £ a 13.832 Kč za 500 $ jmenovité hodnoty s
kuponem k 1./11. 1937,
2.) nebo k výměně za 41/2 % unifikační půjčku, emisi B, v poměru 7.500 Kč jmenovité hodnoty
unifikační půjčky za 50 £ a 15.150 Kč jmenovité hodnoty unifikační půjčky za 500 $. Vyměňuje se
unifikační půjčka s kupony k 15./11. 1937 za kusy zahraniční půjčky s kupony k 1./11. 1937.
Nastanou-li podmínky povinné nabídky později, nutno nabídnouti dluhopisy zahraniční půjčky
do 14 dnů ode dne, kdy podmínky nastaly.
Bursy: Londýn, New York; Praha (kulisa exotů).
Kursy na pražské burse (exoty) :
Dolarová tranche
1936
126.103.107.25
Kursy
1935
nejvyšší
115.nejnižší
100.50
poslední
113.50
1938 (do 30./6.): žádný kurs.
1937
109.50
101.102.75
1935
120.102.114.50
Librová tranche
1936
125.105.50
107.-
1937
112.102.102.-
Kursy na newyorské burse :
Kursy
nejvyšší
nejnižší
poslední
1931
1061/2
923/4
85
1932
993/4
70
881/2
1933
993/4
771/4
83
Kursy
1931
nejvyšší
1071/4
nejnižší
741/2
poslední
781/2
*)
1938 pouze do 30./6.
1932
103
60
941/2
1933
100
93
95
1934
1001/2
83
1001/2
1935
1053/4
98
1011/2
1936
1011/2
901/4
967/8
1937
100
92
951/8
1938*)
981/2
62
80
1935
108
981/2
1021/4
1936
108
931/2
98
1937
1013/4
943/4
971/4
1938*)
993/4
601/2
663/4
Kursy na londýnské burse :
1934
109
961/2
98
1)
Opuštěním zlatého standardu a výslovným prohlášením neplatnosti zlaté doložky v U. S. A. stala se otázka honorování v dubnu 1933 spornou. Úhrada
kuponu k 1./5. 1933 byla obcí pražskou provedena 13./4. 1933 ještě v plnohodnotných dolarech, finanční agenti půjčky honorovali však kupon, splatný po
zrušení zlatého standardu (které provedeno 19./4. 1933), již v běžných, t. j. papírových dolarech. Další splatnosti byly obcí pražskou uhrazeny a finančními
agenty honorovány v běžných dolarech, kterýžto postup byl odůvodňován tím, že americké zákonodárství - jež je dle názoru dlužníka příslušné a směrodatné
- nepřipouští po zrušení zlaté doložky jiné honorování. Po bezvýsledných intervencích u dlužníka a finančních agentů obrátili se zástupci majitelů titrů na
soud, který pověřil společného opatrovníka (kurátora) půjčky, aby se výplaty ve zlaté paritě domáhal žalobou, což se skutečně stalo. Do redakční uzávěrky
(červen 1938) nebyl spor rozhodnut ani v I. instanci, ježto se zatím projednávaly pouze formální procesní otázky.
8 (8) % zahraniční zápůjčka obce Karlovy Vary z 1924.
Půjčka uzavřena 1924 dle povolení ministra financí z 22./11.1923 za účelem zaplacení
nezaložených obecních dluhů, k úhradě schodku v mimořádném rozpočtu na rok 1923 a k financování
různých investic. Celkem emitováno 1,500.000 $ v kusech po 500 a 1000 $ s kupony k 1./1. a 1./7.
Půjčka je splatná1) nejpozději 1./1. 1954 a osvobozena ode všech přítomných i budoucích daní a
54
poplatků v Československu. Do 1./1. 1934 může býti půjčka splácena pouze jmenovitou hodnotou
pomocí umořovacího fondu (na který vždy 60 dní před každým 1./1. a 1./7. až včetně 1./1. 1954 má býti
obcí Karlovy Vary poukazována umořovací splátka), nebo volným nákupem z trhu. Po 1./1. 1934 může
býti celý zbytek půjčky kdykoliv po 3měsíční výpovědi splacen za 105 % včetně narostlých úroků.
Půjčka má ve smlouvě vyhrazeno hypotékami zajištění na nemovitostech dlužníka, jež však dosud
nebylo provedeno. Půjčka vyložená firmou Central Union Trust Company of New York za 94.5 % plus
úrok k upisování, byla převzata městem za kurs 821/4 % a vynesla skutečně $ 1,236.011.08. Bursa: New
York.
Kursy
1931
nejvyšší
1091/2
nejnižší
74
poslední
77
*)
1938 pouze do 30./6.
1932
90
61
80
1933
86
641/8
69
Kursy na newyorské burse:
1934
1935
801/2
621/2
53
35
613/4
35
1936
50
327/8
491/5
1937
60
45
565/8
1938*)
62
195/8
195/8
1)
Po opuštění zlatého standardu a zrušení zlaté doložky v U. S. A. zastává dlužník názor, že splatnosti půjčky mají býti honorovány v běžných, t. j.
papírových dolarech. Tímto způsobem byly skutečně honorovány splatnosti 1./7. 1933 a 1./1. 1934. Kupon 1./7. 1934 byl honorován se značným
zpožděním. Na kupon 1./1. 1935 vyplácena od ledna 1937 záloha ve výši 621/2 % a kupon vrácen jako potvrzení na nezaplacený zbytek, takže jsou kusy
dodatelny s tímto kuponem. Další kupony nebyly do redakční uzávěrky (červen 1938) vůbec proplaceny. Vzhledem k pokleslým příjmům v letech krise
snaží se obec Karlovy Vary již delší dobu o konversi půjčky, při čemž chce dosáhnouti na jedné straně od věřitelů snížení úrokového břemene, na druhé
straně od československého státu pak státní záruky za půjčku. V roce 1935 podána na obec Karlovy Vary žaloba na zaplacení dlužných kuponů, kterýžto
spor byl rozhodnut ve smyslu žaloby. (Na zlatou doložku se tento spor nevztahoval.)
C. JINÉ PŮJČKY1)
1)
O snížení úroků splatných po 24./3. 1933 podle zákona z 21./3. 1933 (čís. 47 Sb. z. a n.) a zákona z 29./1. 1936 (čís. 16 Sb. z. a n.) viz na str. 22.
4 % rakouská zlatá renta.
Vydána podle zákona z 18./3. 1876 k úhradě schodků z let 1876, 1878 a 1879 na stavbu drah a
na okupaci Bosny a Hercegoviny. Zákonem z 2./8. 1892 povolena další emise, jejíhož výtěžku použito k
úpravě valuty. Kusy na majitele po 200, 1000 a 10.000 zl. a kusy na jméno v jiných, 200 dělitelných
částkách. Kupony k 1./4. a 1./10., beze srážky, zněly na zlatky ve zlatě, zlaté marky nebo zlaté franky.
Renta jest neumořitelná. Kupony se promlčují v 6 letech.
Rozpadnutím Rakousko-Uherské monarchie vyvstala otázka odpovědnosti za tyto renty. Dle
mírové smlouvy St. Germainské jsou nástupnické státy bývalého Rakouska povinny převzíti celý obnos
renty 490,850.200 zl. ve zlatě, a to v poměru: Rakousko 36.827 %, Československo 41.7 %, Polsko
13.733 %, Jugoslávie 2.043 %, Rumunsko 1.610 %, Itálie 4.087 %. Nástupnické státy převzaly jako
vlastní dluh (nostrifikovaly) titry uložené na jejich území a jimi okolkované. Státy, které okolkovaly
méně, než činí jejich podíl (t. zv. státy pasivní), konají platy z těchto svých deficitů na službu titrů,
uložených v den účinnosti mírové smlouvy St. Germainské, t. j. dne 16./7. 1920 ve staré cizině (t. zv.
zahraniční blok). Podle stanoveného klíče připadá na Československo částka 204,684.533 zl., z čehož
bylo v tuzemsku okolkováno 131,897.000 zl. a zbývá tedy k placení na titry uložené ve staré cizině
částka 72,787.533 zl. Deficity ostatních nástupnických států činí: Rakouska 81,437.403 zl., Polska
66,617.779 zl., Rumunska 7,342.488 zl., Jugoslávie 8,897.141 zl. Jmenované pasivní státy konají platy
je zatěžující z důvodu jejich deficitů Společné pokladně (Caisse Commune)*) v Paříži, která obstarává
úrokovou službu titrů renty uložených ve staré cizině.
Na základě Inšpruckého protokolu platily dlužnické státy 32 % zlaté hodnoty v $ U.S.A. Podle
pařížské dohody z 31. října 1930 zvyšují se platy států na běžnou službu úrokovou:
55
V letech
1931-1933
1934-1935
1936-1937
1938-1939
1940-1941
1942
1943
1944
1945
1946
na % ve zlatě
33
34
35
38
40
42
44
47
50
52
v letech
1947
1948
1949
1950
1951
1952
1953
1954
1955
-
na % ve zlatě
54
56
58
60
62
64
66
68
70
-
Vedle toho byla by renta přeměnitelna na rentu umořitelnou v letech 1931-1980 za těchto
podmínek:
a) V letech 1931-1940 budou míti zavázané státy možnost odvésti Společné pokladně za účelem anulace částku titrů
nepřevyšující 2 % kapitálu.
b) V letech 1941-1955 budou moci zavázané státy odvésti Společné pokladně podle článku 12 Inšpruckého
protokolu titry ve výši celého zbývajícího dluhu nebo jeho části.
c) Koncem roku 1955 stanoví Společná pokladna pro neumořený zbytek titrů umořovací plán pro léta 1956-1980 na
základě konstantní annuity. Státy budou moci v této době svou úmorovou kvótu uhraditi buď odvedením titrů, nebo
zaplacením v hotovosti titrů, jež by Společná pokladna vylosovala. Slosované titry byly by vyplaceny 70 % zlaté hodnoty.
Pařížská dohoda z 31./10. 1930 měla vstoupiti v platnost, bude-li ratifikována všemi státy do
1./12. 1930. Maďarsko však prohlásilo, že dohody nemůže ratifikovati. Došlo proto k dodatečné
dohodě z 13./12. 1930, která uvádí dohodu z 31./10. 1930 v účinnost zatím na 5 let, avšak pouze pokud
jde o zvýšení úrokového procenta (nikoli umořitelnost). Tato dodatečná dohoda byla skutečně všemi
státy ratifikována a nabyla tedy účinnosti. Protože po uplynutí 5 let nedošlo k novému ujednání,
platí státy od 1./4. 1936 úroky podle původní sazby Inšpruckého protokolu opět jen 32 %.
V roce 1937 počalo jednání o novou úpravu, které však nevedlo k cíli a připojením Rakouska k
Německu bylo opět ztíženo, jelikož Německo dosud (v červnu 1938) neuznalo dluhy rakouské. Nová
úprava byla nutná i následkem omezení (resp. úplného zastavení) platů rumunských a jugoslávských
(resp. maďarských na uherskou zlatou rentu). Počínajíc poslední čtvrtletní splátkou za rok 1937,
splatnou 1./1. 1938, zastavilo platy také Československo, poukazujíc na velké ztráty, jež jemu a jeho
příslušníkům způsobuje neplacení ostatních států, a naléhajíc na novou spravedlivou úpravu.
Úroky, jichž placení bylo zahájeno 1./1. 1926, jsou splatný u Společné pokladny v Paříži, nebo u
některé její platebny. Platebnou v Československu jest Zemská banka v Praze, která provádí
rekuponování titrů, patřících do zahraničního bloku. Pro rekuponování byla původně stanovena lhůta od
15./2. 1927 do 14./2. 1928, která byla prodloužena do 15./8. 1928; i po tomto datu lze však předkládati
titry k rekuponování, neboť Reparační komise nestanovila žádné propadné lhůty. Při rekuponování
původní plášť, který zůstane v oběhu, označí se zvláštním razítkem Společné pokladny, původní
kupónový arch se zadrží a na jeho místě připojí se k plášti kupónový arch nový. Kupony se vyplácejí ve
měně místa platebního podle kursu v den placení, při čemž při výplatě prvního kuponu sráží se 0.06 $ za
rekuponování každého jednotlivého ti tru a ze zbylé částky ještě 1/2 % provise, jakož i daně platné v
místě platebním. Počínajíc kuponem čís. 50 sráží se provise 5/8 % (nejméně 0.20 fr. frs. za kupon).
Úroky se promlčují podle práva francouzského v 5 letech od zahájení výplaty. Původně konaly se platy
v dolarech, od roku 1933 ve šv. frs, pak ve fr. frs, a od roku 1936 v dolarech nebo librách.
Zadrželé půlletní kupony z doby od 1./4. 1920 do 1./1. 1925 (čís. 40-48) vyplácejí se částkou
3.2595 $ ve zlatě z kusu 1000 zl. nominale. Počínajíc kuponem čís. 45 nevyplácejí se kupony plně v
důsledku neplacení Rumunska a Jugoslávie. Zvláštní scripsy se nevydávají, nedoplatky jichž výši
Společná pokladna při výplatě kuponu oznamuje, zůstávají v titru. Posledně byl vyplácen od 15./1. 1938
kupon č. 48 částkou £ 0. 18, 3.
Běžné celoroční kupony (čís. 49-60) jsou splatný vždy 1./2. každého roku. Výplatní částka činila
u kuponů čís. 49-54 6.176 $ ve zlatě z kusu 1000 zl. nominale, t. j. 32 % zlaté hodnoty. Toto procento
mělo se podle pařížské dohody postupně zvyšovati. Počínajíc kuponem čís. 56 nevyplácejí se kupony
plně, nedoplatky zůstávají v titru. Posledně byl vyplácen kupon čís. 60 (za rok 1936) od 22./4. 1937
částkou 98.75 fr. frs a 2.04 $. K výplatě kuponu čís. 61 (za rok 1937) nedošlo pro zastavení platů
56
československých od 1./1. 1938; dotace, kterou Společná pokladna disponuje, při redakční uzávěrce
(červen 1938) stačila by na výplatu částkou £ 1.18,- za kupon z titru nominale 1.000 zl.
Kupon
č. 45
Rumunsko
Jugoslávie
Celkem
0.525
0.525
Kupónové nedoplatky z kusu 1000 zl. nominale :
č. 47
č. 56
Nedoplatek zlatých franků :
0.498
0.52
0.509
0.62
0.557
1.007
1.14
0.557
č. 46
č. 57
č. 58
č. 59
0.383
1.068
1.451
1.053
1.094
2.147
1.053
1.221
2.274
Bursa: Rekuponované titry C. C. obchodují se v Praze v kulise exotů. Oběh v Československu
koncem 1934: 59,650.000 zl. nominale.
Kursy
nejvyšší
nejnižší
poslední
1930
1931
1932
495
435
190
396
115
85
432
156
141
1938 (do 30./6.): nejvyšší 230, nejnižší 100, poslední 117.50.
1933
235
155
222
1934
336.222.50
320.-
1935
375.302.50
357.50
1936
420
300
390
1937
408
205
215
*)
Prosté provedení ustanovení mírových smluv o rozdělení státního předválečného dluhu nezajištěného i zajištěného narazilo na značné překážky povahy
technické, finanční a právní. Proto z podnětu Reparační komise byly mezi dlužnickými státy a zahraničními věřiteli uzavřeny dohody, jak mají nástupnické
státy splniti závazky vyplývající z mírových smluv vůči zahraničním věřitelům. Dohody ty jsou: Inšprucký protokol z 29./6. 1923, Pražská dohoda z 14./11.
1925 a Dodatečný protokol pařížský z 15./3. 1926.
Na základě Inšpruckého protokolu utvořily zahraniční associace majitelů státních předválečných dluhopisů rakouských a uherských (belgická,
francouzská, holandská, italská a švýcarská, k nimž přistoupily později associace anglická a německá) společnou instituci zvanou Společná pokladna
zahraničních věřitelů státních předválečných dluhů rakouských a uherských, („Caisse Commune des Porteurs Etrangers des Dettes Publiques autrichiennes
et hon-groises émises avant la guerre“).
Společná pokladna, 22, boulevard de Courcelles, Paříž, přijímá od států platy a opatřuje z těchto platů službu předválečných dluhopisů. Její
působnost vztahuje se na zlaté renty rakouskou i uherskou a na půjčky znějící na více měn, totiž na rakouské pokladniční poukázky z roku 1914, na
uherskou rentu z roku 1913 a na uherskou umořitelnou rentu z roku 1914, u všech dosud uvedených kategorií předválečného dluhu nezajištěného jen pokud
jde o titry uložené ve staré cizině. Mimo to opatřuje Společná pokladna službu 3 % a 4 % priorit bývalé Rakousko-Uherské privilegované společnosti
státních drah (Steg), 4 % uherské renty z roku 1910 a 3 % uherské zlaté půjčky Železných vrat. Věřitelé poskytli státům dočasnou slevu jejich závazků,
takže státy platí ze zlatých rent a z půjčky Železných vrat 32 %, z ostatních půjček 27 %. Na 4 % priority Stegu platí státy plných 100 % ve francouzských
francích. Dlužnické státy se zavázaly, že budou jednati s věřiteli o zvýšení těchto procent v roce 1930, pouze v případě 3 % priorit Stegu pak v roce 1935.
To jest t. zv. revisní klausule, která byla provedena pro rakouskou a uherskou zlatou rentu a pro uherské renty z roku 1910, 1913 a 1914 Pařížskou dohodou
z 31./10. 1930. Zvýšené úrokové procento pro zlaté renty jest uvedeno v textu o těchto titrech, kdežto u 3 % priorit Stegu skončilo přezkoumání v roce 1935
prodloužením dosavadního stavu o další 3 roky.
Podle „Hospodářského Rozhledu“ (čís. 5 z 31./I. 1935) vykazoval československý majetek v papírech CC počátkem roku 1935 tyto stavy (v
milionech jednotlivých měn):
Dluh
3 % Steg
4 % Steg
Rakouská zlatá renta
Rakouské poukázky
Uherská zlatá renta
Uherská renta 1910
Uherská renta 1913
Uherská renta 1914
3 % Železná vrata
Měna
Celá emise
k 1./1. 1935
fr.
fr.
zl.
K
zl.
K
K
K
K
498
65
237
65
464
114
65
250
41
soukr.
96.0
16.0
5.5
0.3
89.0
15.9
6.5
13.3
3.3
Československý majetek
státní
53.0
54.0
2.7
23.0
1.6
1.8
-
celkem
149.0
16.0
59.5
3.0
112.0
17.5
8.3
13.3
3.3
T. j. % celé emise
30.0
24.5
25.0
4.7
24.0
15.2
12.7
5.4
8.0
Naproti tomu činily československé závazky a pohledávky vůči CC a z nich vyplývající schodky a přebytky (v milionech jednotlivých měn) :
Dluh
3 % Steg
4 % Steg
Rakouská zlatá renta
Rakouské poukázky
Uherská zlatá renta
Uherská renta 1910
Uherská renta 1913
Uherská renta 1914
3 % Železná vrata
Měna
Čsl. závazek
Čsl. majetek
fr.
fr.
zl.
K
zl.
K
K
K
K
312.5
52.0
72.7
6.6
-
149.0
16.0
59.5
3.0
112.0
17.5
8.3
13.3
3.3
Schází Přebývá +
- 163.5
- 36.0
- 13.2
3.6
+ 112.0
+ 17.5
+ 8.3
+ 13.3
+ 3.3
57
4 % uherská zlatá renta.
Vydána v letech 1881-1892 za účelem konverse dřívějších zlatých půjček. Celkem emitováno
633,973.000 zl. ve zlatě. Kusy po 100, 500, 1000 a 10.000 zl. ve zlatě, znějící též na 202.50, 1.012.50,
2.025 a 20.250 M, 250, 1.250, 2.500 a 25.000 frs nebo 10, 50, 100 a 1000 £. Kupony k 1./1. a 1./7. beze
srážky, znějící na zl., marky, franky nebo libry ve zlatě. Od počátku války vyplácely se kupony v
tuzemsku jen v korunové měně a to od 1./1. 1915 poměrem 1 zl. ve zlatě = 2.53 K. Promlčení kuponů v
6 letech. Renta jest neumořitelná.
Rozpadnutím bývalé monarchie Rakousko-Uherské vyvstala otázka odpovědnosti za tyto renty.
Dle mírové smlouvy Trianonské jsou nástupnické státy bývalého Uherska povinny převzíti celý obnos
renty v tomto poměru: Rakousko 1.581 %, Československo 15.945 %, Polsko 0.075 %, Maďarsko
45.733 %, Jugoslávie 14.116 %, Rumunsko 21.802 %, Itálie 0.748 %. Nástupnické státy převzaly jako
vlastní dluh (nostrifikovaly) titry uložené na jejich území a jimi okolkované. Státy, které okolkovaly
méně, než činí jejich podíl (t. zv. státy pasivní), konají platy z těchto svých deficitů na službu titrů
uložených v den účinnosti mírové smlouvy Trianonské t. j. 26./7. 1921 ve staré cizině. Ježto na území
Československa bylo okolkováno více než podíl stanovený Reparační komisí, nemá Československo
žádných závazků z titrů uložených ve staré cizině, za které ručí ostatní nástupnické státy. Deficity těchto
států činí: Maďarsko 242,880.272 zl., Rumunsko 136,569.293 zl., Jugoslávie 84,484.579 zl. Jmenované
pasivní státy konají platy je zatěžující z důvodu jejich deficitů Společné pokladně*) (Caisse Commune) v
Paříži, která obstarává úrokovou službu titrů renty uložených ve staré cizině.
Na základě Inšpruckého protokolu platily dlužnické státy 32 % zlaté hodnoty v $ U.S.A.; státy
se však zavázaly, že budou v roce 1930 s věřiteli jednati o zvýšení této kvóty. O zvýšení procenta zlaté
hodnoty, umořitelnosti a jednání o novou úpravu platí totéž, co bylo uvedeno při zlaté rentě rakouské.
Následkem zastavení platů maďarských a omezení platů rumunských a jugoslávských konají se od roku
1932 výplaty na kupony velmi nepravidelně.
Úroky, jichž placení bylo zahájeno počátkem 1926, jsou splatný u Společné pokladny v Paříži,
neb u některé její platebny. Platebnou v Československu jest Zemská banka v Praze, která provádí
rekuponování titrů patřících do zahraničního bloku. Pro rekuponování byla původně stanovena lhůta od
15./12. 1926 do 14./12. 1927, která byla prodloužena do 15./6. 1928; i po tomto datu lze však
předkládati titry k rekuponování, neboť Reparační komise nestanovila žádné propadné lhůty. Při
rekuponování původní plášť, který zůstane v oběhu, označí se zvláštním razítkem Společné pokladny,
původní kupónový arch se zadrží a na jeho místě připojí se k plášti kupónový arch nový. Kupony se
vyplácejí ve měně místa platebního podle kursu v den placení, při čemž při výplatě prvního kuponu
sráží se 0.06 $ za rekuponování každého jednotlivého titru a ze zbylé částky ještě 1/2 % provise, jakož i
daně platné v místě platebním. Počínajíc kuponem čís. 89 sráží se provise 5/8 % (nejméně 0.10 fr. frs za
kupon). Úroky se promlčují podle práva francouzského v 5 letech od zahájení výplaty. Původně konaly
se platy v dolarech, od roku 1933 ve šv. frs, pak ve fr. frs, od roku 1936 v dolarech nebo librách.
Zadrželé půlletní kupony z doby od 1./7. 1921 do 31./12. 1924 (čís. 81-87) vyplácejí se částkou
3.088 $ ve zlatě za každý kupon z kusu 1000 zl. nominale. Počínajíc kuponem čís. 84 nevyplácejí se
kupony plně v důsledku neplacení Maďarska, Rumunska a Jugoslávie. Zvláštní scripsy se nevydávají,
nedoplatky, jichž výši Společná pokladna při výplatě kuponu oznamuje, zůstávají v titru. Posledně byl
vyplácen kupon čís. 85 od 4./2. 1935 částkou 2.77 šv. frs a 0.208 $ z nominale 1000 zl. Další zadrželé
kupony jsou splatny: čís. 86 dne 1./5. 1936, čís. 87 dne 1./11. 1937.
Běžné celoroční kupony (čís. 88-103) jsou splatný vždy 1./2. každého roku. Výplatní částka
činila u kuponů čís. 88-93 6.176 $ ve zlatě z nominale 1000 zl., t. j. 32 % zlaté hodnoty. Toto procento
mělo se podle pařížské dohody postupně zvyšovati. Počínajíc kuponem čís. 95 nevyplácejí se kupony
plně, nedoplatky zůstávají v titru. Výplata byla omezena na kupony titrů, jichž předešlý kupon byl
vyplacen mimo Maďarsko (v Jugoslávii a Rumunsku nemá Společná pokladna platebny). Posledně byl
vyplácen kupon čís. 98 (za rok 1935) od 15./1. 1938 částkou £ 0. 9, 0 a kupon čís. 99 (za rok 1936) od
27./6. 1938 částkou £ 0. 6, 8 z nominale 1000 zl.
58
Kupon
čís. 84
Maďarsko
Rumunsko
Jugoslávie
Celkem
2.7412
0.1638
2.9050
Kupónové nedoplatky z kusu 1000 zl. nominale :
čís. 85
čís. 95
(zař. 1932)
Nedoplatek zlatých franků :
8.3763
16.4792
1.9134
2.5207
2.7042
12.8104
19.1834
čís. 96
(za r. 1933)
čís. 97
(za r. 1934)
17.2762
3.6428
5.1844
26.1034
17.7998
10.0086
5.3093
33.1177
Bursa: Rekuponované titry C. C. se obchodují v Praze v kulise exotů. Obchodovatelny jsou jen
titry, jichž kupon za rok 1931 čís. 94 byl vyplacen mimo Maďarsko. Proto vydává Společná pokladna
prostřednictvím svých plateben k titrům zvláštní certifikáty za poplatek 2 franků za kus. Oběh v
Československu koncem 1934; 112,816.000 zl. nominale. Kursy v Praze:
Kursy
1930
1931
1932
nejvyšší
439
367.50
136.nejnižší
354
73.52.50
poslední
365
130.84.50
*)
1933
105.50
64.70.25
1934
121.70.50
92.75
1935
127
82
106
1936
121.82.50
108.-
1937
140
92
95
Viz poznámka o zlaté rentě rakouské.
6 (6) % půjčka Svazu sovětských socialistických republik z roku 1935.
Vydána československému konsorciu bank, vedenému Živnostenskou bankou, na finanční úvěr
do výše 250,000.000 Kč, jehož má býti použito výlučně na zaplacení nákupů a objednávek zboží
československého původu, učiněných v Československu do roka ode dne podpisu úvěrní smlouvy z 3./6.
1935. Dodatečnou úmluvou z 31./1. 1936 byla tato částka zvýšena na 275,000.000 Kč. Půjčka jest
vydána v kusech po Kč 100.000, 1,000.000, splatných 5 let po vydání, ke kterému dochází postupně,
nejpozději 2./6. 1941. Ke každému dluhopisu jest připojeno 10 pololetních kuponů, z nichž první jest
splatný 6 měsíců po vydání dluhopisu. Výplata u Živnostenské banky, kterou SSSR dotuje 14 dní
předem, bez srážky jakýchkoli daní, dávek neb poplatků, které jsou nyní nebo byly by v budoucnu
zavedeny v SSSR nebo v Československu, v míru i ve válce hotově, bez ohledu na státní příslušnost a
bydliště, aniž by doručitel kuponu neb dluhopisu musil učiniti jakékoliv prohlášení neb splniti formality.
Promlčení úroků i kapitálu jakož i náhrada za ztracené neb zničené kusy řídí se právem
československým. Kapitál i příslušenství požívají plné záruky Československé republiky podle zákona z
9./4. 1935 (č. 70 Sb. z. a n.) a výnosu ministerstva financí z 3./6. 1935 č. 66.766. Stav k 30./6. 1938: Kč
244,700.000.
6 (4.5) % investiční půjčka Elektrárenského svazu okresů středočeských, spol. s r. o. v Praze, z
roku 1928.
Kč 30,000.000 v 30.000 kusech po 1000 Kč s kupony k 1./2. a 1./8. Amortisace nejpozději do
1./2. 1978. Výnosu půjčky smí býti použito jen k vybudování elektrických podniků společnosti. Zemská
záruka, sirotčí jistota. Platebna: Hypoteční banka Česká v Praze.
5.5 (4.125) % Jihočeská investiční půjčka elektrisační z roku 1928 se zemskou zárukou.
Kč 20,000.000 v kusech po 10.000 Kč. Slosování ve 38 letech, počínajíc roku 1929 a končíc
1./7. 1966.
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Moravsko-slezské elektrárny akc. spol. v Moravské
Ostravě z roku 1922.
Vydána dle usnesení v. h. z 23./11. 1921 na základě povolení ministra financí z 15./2. 1922 v
celkové výši Kč 30,000.000. Kusy po Kč 500, 1000. 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest
splatná ve 35 letech (1925-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 2./1. a 1./7. Vylosované kusy
vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 má společnost právo
59
amortisační splátky zesíliti aneb celý zbytek půjčky splatiti. Za řádné zaplacení půjčky ručí vedle
společnosti též země Moravskoslezská.
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Moravsko-slezské elektrárny akc. spol. v Moravské
Ostravě, II. emise z roku 1932.
Kč 30,000.000, podmínky stejné jako u I. emise. Amortisace 2./1. 1934 až 1./7. 1968.
■ 6 (4.5) % investiční půjčka Podkarpatoruských elektráren akc. spol. v Užhorodě, I. emise.
Kč 13,090.000 v 1.309 kusech po 10.000 Kč s kupony k 1./3. a 1./9. Amortisace ve 30 letech
(1./6. 1933-1./9. 1962). Sirotčí jistota.
■ 4.5 (4.5) % investiční půjčka Podkarpatoruských elektráren akc. spol. v Užhorodě, II. emise.
Půjčka bude vydána v roce 1937 v částce 20,000.000 Kč a bude požívati státní záruky.
■ 4.5 % investiční půjčka Podkarpatoruských elektráren akc. spol. v Užhorodě.
Kč 16,910.000 v 1.691 kusech po 10.000 Kč s kupony 1./3. a 1./9. Splatná ve 30 letech (19331962), sirotčí jistota. Půjčka představuje zbytek emise I., která byla proponována ve výši 30 mil. Kč a
nebyla plně umístěna.
5 (3.75) % zápůjčka Přespolní elektrárny z. s. s r. o. v Liberci z r. 1921.
Vydána dle povolení ministra financí ze 14./12. 1921 v celkové výši Kč 15,000.000. Kusy po Kč
500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 1./6. a 1./12. počínajíc 1./6. 1922. Půjčka jest splatná nejdéle ve 40
letech; v prvních 4 letech jest pouze zúročitelna a teprve počínaje 1./9. 1926 bude během 36 roků
umořována každoročním slosováním. (Všeužitečný podnik.)
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Severomoravské elektrárny akc. spol. v Zábřehu z roku
1922.
celkové výši Kč 8,000.000. Kusy po Kč 500, 1000, 5000 a 10.000 s kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest
splatná ve 35 letech (1925 až 1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 2./1. a 1./7. Vylosované
kusy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 má společnost právo
amortisační splátky zesíliti anebo celý zbytek půjčky splatiti. Za řádné zaplacení půjčky ručí vedle
společnosti též země Moravskoslezská.
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Severomoravské elektrárny akc. spol. v Zábřehu, II.
emise z roku 1930.
Kč 12,000.000, podmínky stejné jako u I. emise. Amortisace ve 34 letech (1930-1964).
■ 6 (4.5) % investiční půjčka, kterou uzavřely: Stredoslovenské elektrárne, úč. spol. v Banské
Bystrici, Spojené elektrárně severozápadného Slovenska, úč. spol. v Žilině a Východoslovenské
elektrárně, úč. spol. v Košicích.
Podle povolení ministerstva financí z 29./8. 1932 byly elektrárny oprávněny vydati dluhopisy do
výše 45,000.000 Kč v kusech po 10.000 Kč. Kupony 1./3. a 1./9. Půjčka je splatná nejdéle 1./9. 1962 a
ručí za ni země Slovenská a veškeré jmění všech 3 společností. Půjčka požívá sirotčí jistoty. Do konce
1935 vydáno celkem 23,790.000 Kč. Zbytek povolené půjčky vydán v titrech 4.5 % (viz níže).
■ 4.5 (4.5) % investiční půjčka, kterou uzavřely: Stredoslovenské elektrárne, úč. spol. v Banské
Bystrici, Spojené elektrárně severozápadného Slovenska, úč. spol. v Žilině a Východoslovenské
elektrárne, úč. spol. v Košicích.
Vydána podle povolení ministerstva financí ze 7./11. 1936 v celkové výši 21,210.000 Kč. jako
zbytek neumístěné půjčky 6 %. Úrok, úmor a ostatní podmínky jako u půjčky 6 % (viz výše).
60
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Středomoravské elektrárny akc. spol. v Přerově z roku
1922.
splatná ve 35 letech (1925-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 2./1. a 1./7. Vylosované
dluhopisy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 má společnost
vyhrazeno právo amortisační splátky zesíliti anebo půjčku celou splatiti. Za řádné zaplacení půjčky ručí
vedle společnosti též země Moravskoslezská.
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Středomoravské elektrárny akc. spol. v Přerově, II.
emise z roku 1928.
Kč 20,000.000, podmínky stejné jako u I. emise. Splatná ve 35 letech počínajíc 2./1. 1931 do
1./7. 1965.
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Středomoravské elektrárny akc. spol. v Přerově, III.
emise z roku 1932.
Kč 20,000.000, podmínky stejné jako u I. a II. emise. Splatná ve 35 letech: 2./1. 1933-2./1. 1968
5 (4.5) % elektrisační půjčka společnosti Středomoravské elektrárny akc. spol. v Přerově, IV.
emise z roku 1934.
Kč 30,000.000, podmínky stejné jako u předcházejících emisí. Splatná ve 35 letech v době od
2./1. 1937 do 1./7. 1971.
■ 5.5 (4.125) % investiční půjčka Východočeského elektrárenského svazu, s. s r. o. v Pardubicích,
z roku 1930.
Kč 20,000.000 ve 2.000 kusech po 10.000 Kč s kupony k 1./11. a 1./5. Amortisace v 50 letech
(1932 až 1./2. 1981). Sirotčí jistota.
Elektrisační půjčka Západočeských elektráren akc. spol. v Plzni z roku 1926 (I. emise) a 1934 (II.
emise).
Vydána dle usnesení v. h. z 29./5. 1926 a 13./5. 1933 na základě povolení ministra financí z
20./10. 1926 a 5./6. 1934 k úhradě nákladů na vybudování zařízení pro rozvádění elektrické energie.
Emise I. činí Kč 14,000.000, emise II. Kč 8,000.000. Kusy po 500, 1000, 5000, 10.000 a 50.000 Kč
jmenovité hodnoty, znějící na jméno a vybavené annuitními kupony u emise I. ve výši 2.5 %, u emise II.
ve výši 2.2635 %, obojí k 2./1. a 1./7. na dobu 30 let, počínajíc 1./7. 1926, resp. 2./1. 1935 a končíc 1./7.
1955, resp. 2./1. 1966. Těmito 60 půlročními jannuitami vyplácenými předem, bude celá půjčka
zúročena a amortisována. Řádné placení annuit jest zajištěno úrokovým a amortisačním fondem, na
který jest společnost povinna Hypoteční bance České (která jest výplatou annuit pověřena) měsíčně
poukazovati takovou část obnosů přijatých za proud, která stačí k plné úhradě půlročních annuit.
Společnost má právo dílčí úpisy od vlastníka kdykoliv vykoupiti za cenu, odpovídající stavu dlužného
kapitálu v době výkupu. Daň rentovou a poplatky hradí majitelé dluhopisů. Společnost, která byla
prohlášena za elektrický podnik všeužitečný, ručí za správné placení annuit svým veškerým jměním a
příjmy. Platebna a emisní místo Hypoteční banka Česká v Praze.
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Západomoravské elektrárny akc. spol. v Brně z r. 1922.
Vydána dle usnesení v. h. ze 16./11. 1921 na základě povolení ministra financí z 12./5. 1922 v
splatná v 35 letech (1925-1960) a umořuje se slosováním, konaným vždy 2./1. a 1./7. Vylosované
dluhopisy vyplácejí se za 6 měsíců po tahu jmenovitou hodnotou. Počínajíc rokem 1931 má společnost
vyhrazeno právo amortisační splátky zesíliti nebo půjčku celou splatiti. Za řádné zaplacení půjčky ručí
též země Moravskoslezská.
61
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Západomoravské elektrárny akc. spol. v Brně, II. emise
z roku 1927.
Kč 30,000.000, podmínky stejné jako u I. emise.
5 (3.75) % elektrisační půjčka společnosti Západomoravské elektrárny akc. spol. v Brně, III.
emise z roku 1932.
Kč 30,000.000, podmínky stejné jako u I. a II. emise. Splatná ve 35 letech: 1./7. 1932-1./7.
1967.
4.5 (3.375) % investiční půjčka výsadní Novojičínské místní dráhy.
Vydána dle povolení ministra financí z 28./6. 1921 k účelům investičním. Půjčka jest zajištěna
výnosem dráhy, po př. obecními přirážkami města Nového Jičína. K zajištění půjčky bylo intabulováno
zástavní právo v běžném pořadí vložky, zřízené pro tuto dráhu v železniční knize. Celkem byla
povolena emise Kč 500.000, které se dle potřeby a postupu stavby měly emitovati v kusech po 500 Kč s
kupony k 2./1. a 1./7. Půjčka jest splatná ve 33 letech (1927-1960) a umořuje se slosováním, konaným
vždy 1./4. a 1./10. Vylosované kursy vyplácejí se za 3 měsíce po tahu jmenovitou hodnotou. Emisní
kurs: 100 %.
4 (3) % půjčka Tělocvičné jednoty Sokol v Lazích.
Kč 150.000 v 1500 dluhopisech po 100 Kč na jméno znějících, k úhradě nedoplatku trhové ceny
za Národní dům v Lazích. Vydána 1921, amortisace 1925-1944, kupony k 1./1. Vyložena a umístěna v
kruzích jednoty.
4 (3) % půjčka Spojené německé evangelické obce v Praze.
Za účelem sanace své a pensijního fondu. Kč 100.000 s kupony k 1./1., amortisace 1921-1945.
Umístěna uvnitř obce evangelické.
4 (3) % půjčka Tělocvičné jednoty Sokol v Dolní Suché.
K úhradě nedoplatku trhové ceny a nákladů spojených s přístavbou tělocvičného sálu. Kč
150.000 v kusech na jméno po 100 Kč, s kupony k 1./1., amortisace ve 20 letech, počínajíc 1927.
Bezúročná výpůjčka spolku Deutscher Turnverein v Nejdku.
K úhradě stavebních a zařizovacích nákladů tělocvičny. Kč 250.000, amortisace 1924-1953.
3 (2.25) % půjčka Tělocvičné jednoty Sokol v Nuslích.
Kč 500.000 v kusech na jméno po 100 Kč, kupony k 1./1., amortisace v 15 letech. První
slosování 1926.
4 (3) % půjčka spolku „Bezkyd“, odbor klubu československých turistů v Orlové (Slezsko).
K úhradě nákladů na stavbu útulny ve Velkém Polomu. Kč 100.000 v kusech na jméno po 100
Kč, s kupony k 1./1., amortisace 1926-1945.
Bezúročná zápůjčka spolku Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo „Čech“ v Žacléři, z. s. s
r. o.
K úhradě nákladů na stavbu Národního domu. Kč 250.000 v kusech na majitele po 100 Kč,
slosování nejpozději počínajíc 1932, ve 20 letech.
Nezúročitelná výpůjčka spolku „Lípa“ v Horním Růžodole.
K úhradě stavby spolkového domu v Horním Růžodole. Kč 750.000 v kusech na jméno po Kč
25, amortisace v letech 1931-1945.
4 (3) % zápůjčka spolku „Jugendheim in Ramsau“ ve Frývaldově.
62
Kč 100.000 v 600 kusech po 100 Kč a 200 kusech po 200 Kč s kupony k 1./1., amortisace 19361955.
4 (3.6) % půjčka Spolku pro zbudování a udržování katolického domu pod Svatou Horou v
Příbrami.
Kč 200.000 v kusech po 100, 500 a 1000 Kč s celoročními kupony k 2./1. Umořování
slosováním ve 30 letech; ročně se umořuje v I. desetiletí Kč 4.000. v II. desetiletí Kč 6.000, v III.
desetiletí Kč 10.000. Vylosované kusy jsou splatný jmenovitou hodnotou. Emisní kurs 100 %.
Bezúročná půjčka Tělocvičné jednoty Sokol v Červeném Kostelci.
Vydáno celkem 1600 dlužních úpisů po 250 Kč v celkové výši 400.000 Kč, splatných ve 20
letech, počínajíc od 1./6. 1938. Vylosované dluhopisy jsou ihned splatný a promlčují se ve 3 letech po
splatnosti.
63
BANKY
a) Československé ústavy.
Agrární banka československá.
Představenstvo: Správní rada: Bohumil Novák, předseda, JUDr. Stanislav Švehla,
místopředseda, Václav Douděra, Vladimír Dvořák, Jan Hruška, Martin Krajtl, Jan Pražák, Antonín
Seyfried, Viktor Stoupal, Antonín Sára, František Šaroun, Dr. Ing. Jan Voženílek. Vedoucí ředitelství:
Karel Svoboda, vrchní ředitel.
Dozorčí rada: Jan Vyskočil (předseda), Václav Knespl, Václav Koula, Josef Nypl, František
Smolík; náhradníci: Jaroslav Mazánek a Jaroslav Svačina.
Ředitelství: Karel Svoboda, vrchní ředitel; Adolf Kolářský, JUDr. Václav Kubr, JUDr. Josef
Kubr, Karel Waigner, Rudolf Vodička (pozemkové oddělení), ředitelé; František Wustinger, Dr.
František Doubrava, náměstkové ředitele; Oldřich Dudek (účtárna), Oldřich Dvořák (kontrola), Jaroslav
Petr (bursa), ředitelé oddělení.
Centrála v Praze. Filiálky: Bratislava, Brno, České Budějovice, Břeclav, Jičín, Hradec Králové,
Košice, Olomouc, Pardubice, Plzeň, Příbram, Tábor, Užhorod. Expositura: Kroměříž.
Akciový kapitál Kč 60,000.000 ve 150.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: 36 mil. Kč, pensijní fondy 6.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 1,039.828. Posl. v. h. 24./2.
1938.
Banka, založená 1911 jako stavovský ústav, stojí v úzkých stycích k zemědělskému lidovému
peněžnictví a jeho svazům (Svaz okresních záložen hospodářských, Ústřední jednota hospodářských
družstev). Původní akc. kap. 2 mil. K zvýšen 1912 na 4, 1916 na 6, 1917 na 12, 1918 na 20 mil. K. 1919
zvýšen akc. kap. na 40 mil. Kč (1:1 po Kč 620) a v červnu 1920 provedeno další zvýšení na 60 mil. Kč
(2:1 po Kč 620). Člen bankovního konsorcia pro finanční operace státní. Zvláštní oddělení: pozemkové,
cukerní, uhelné.
Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především následující podniky:
Cukr: Akc. spol. pro průmysl cukrovarnický, Hodonín-Břeclav; Kuffnerova cukrovarnická akc. spol., Břeclav;
Středomoravská cukrovarská a zemědělská akc. spol. v Brně: Cukrovary Moravský Krumlov-Oslavany akc. spol., Praha:
Rolnický akciový cukrovar v Sokolnicích; Cukrovar v Trebišově, akc. spol., Trebišov; Agrocukr, společnost pro
velkoobchod cukrem s. r. o., Praha.
Uhlí: Hnědouhelná akc. spol., Praha; Duchcovsko-mostecké doly (důl Jan a Oskar), spol. s r. o., Praha;
Agrocarbona, velkoobchod uhlím, spol. s r. o., Praha; Centrokarbon, česká společnost pro velkoobchod uhlím, spol. s. r. o.,
Praha; Česko-polská společnost pro organisaci dovozu polského uhlí, Praha.
Líh (společně se Živnostenskou bankou. Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem, Družstvem hospodářských
lihovarů pro prodej lihu a Ústřední jednotou hospodářských družstev): Akc. spol. pro lihový průmysl v Moravské Ostravě;
Frant. Xav. Brosche syn akc. spol.; Kolínské akciové továrny na vyrábění a čištění lihu a drasla; Mostecká továrna na
vyrábění lihu a drasla; Kralupská průmyslová lihovarská společnost; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou
tresť, J. Wertheimer a. s.; Ed. Ad. Malburg a syn akc. spol., Smiřice.
Kovoprůmysl: Agroferra, továrna na pluhy ve Velkých Kunčicích; Rolnická strojírna a slévárna dř. Ant. Dobrý v
Mladé Boleslavi; SAB, strojírny Agrární banky, spol. s r. o., Praha; Mořic Arndt, akc. spol. továrny na železné zboží v
Čeňkově; Elektrotechna, akc. spol. pro slaboproudou techniku v Praze; Technický průmysl, akc. spol., Praha-Karlín;
Radiotechna, továrna pro bezdrátová telegrafní a telefonní zařízení, spol. s r. o. v Přelouči.
Textil: Akciové textilní továrny Jan Hernych a syn v Ústí n. Orl.; Spojené továrny na výrobu hedvábí Bratří
Schielové, akc. spol., Praha.
Jiné účasti: Explosia, československá akciová továrna na látky výbušné v Praze; Synthesia, chemické továrny akc.
spol., Praha; Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Praha; Československá plavební akc. spol. Labská v Praze; Remorkáže
na Vltavě a Labi v Praze; československá plavební akc. spol. Dunajská v Bratislavě; Česká akciová továrna na čokoládu
Josef Kőfferle a spol., Rohatec; Česká společnost pro nákup a prodej chmele v Žatci.
Banky: Česko-rumunská komisionářská banka v Bukurešti; Český akciový hypoteční ústav v Praze; Pražská
súčtovací banka
Dividendy 1911-1921: 51/2, 51/2, 51/2, 4, 41/2, 51/2, 51/2, 6, 61/2, 8, 8 %; 1922-1925: po 4 %: 19261931: 5, 6, 61/4, 61/2, 61/2, 5 %; 1932-1935: po 41/2 %; 1936-1937: po 43/4 %.
64
Kursy na pražské burse :
Rok
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932*)
1933
nejvyšší
376
459
484
520
535
525
500
nejnižší
376
353
461
481
508
499
485
poslední
376
459
481
511
508
500
485
*)
Až do 5./4.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem let 1933 až 1937: 400, 425, 440, 520, 520; 1938 (do 30./6.): 505.
1934
-
1935/7
-
Účet rozvažný v milionech Kč:
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
89.7
106.0
116.4
60.0
89.5
92.2
123.1
210.4
204.8
190.5
93.0
106.0
122.5
61.5
62.8
49.8
90.3
174.5
84.3
65.6
118.9
141.6
173.5
165.5
155.6
139.9
126.2
156.4
157.9
268.0
27.9
26.7
27.1
30.0
29.2
28.0
28.9
28.9
28.4
29.1
501.5
503.7
556.4
516.31)
417.9
382.3
381.5
395.5
456.2
469.8
23.1
23.6
22.6
22.5
27.5
26.3
29.3
30.4
35.8
44.7
3.4
4.9
4.7
7.8
3.3
2.8
4.8
6.7
5.5
3.1
857.6
912.6
1.023.2
863.5
785.9
721.3
784.2
1.002.8
972.9
1.070.8
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
vklady
věřitelé
různé
přenos
zisk
1928
60.0
29.1
2.0
157.8
597.6
1929
60.0
30.1
2.6
164.3
644.4
1930
60.0
31.1
3.7
179.5
737.3
1931
60.0
32.1
4.7
187.6
565.1
1932
60.0
33.0
5.0
184.7
481.9
1933
60.0
33.5
5.0
171.3
436.2
1934
60.0
34.0
5.0
170.7
504.2
1935
60.0
34.5
5.0
182.7
700.8
1936
60.0
35.0
5.4
192.9
652.4
1937
60.0
35.5
5.8
206.8
730.7
1)
Včetně 12.7 mil. Kč nominale, t. j. 30.178 kusů vlastních akcií, bilancovaných při průměrném kursu
záložen hospodářských při kursu 430).
4.1
0.5
3.5
1.0
3.6
1.2
8.1
1.6
16.4
1.0
10.8
1.3
5.7
1.0
15.0
1.0
22.2
1.0
26.9
1.0
421 Kč (v roce 1932 umístěny u
6.4
6.7
6.9
4.2
3.9
3.2
3.5
3.8
4.0
4.1
okresních
Účet zisku a ztráty v milionech Kč
Příjmy
Vydání
Rok
úrok. saldo
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
odpisy
různé ztráty
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
9.7
11.4
12.6
16.2
14.1
11.0
10.5
9.9
10.2
12.2
5.5
7.6
7.0
7.4
7.5
7.2
6.3
6.6
5.4
5.9
5.7
4.5
3.7
3.8
2.7
2.1
2.9
3.3
3.7
3.0
2.2
2.1
1.8
2.1
1.8
2.0
1.8
1.8
2.0
2.1
8.6
9.2
9.5
9.8
9.5
8.6
7.9
8.1
8.2
8.4
2.7
1.6
1.8
1.6
1.3
1.5
1.5
1.8
2.9
2.2
0.9
1.6
1.3
1.3
0.7
0.6
0.6
0.6
0.5
0.6
2.2
2.1
8.6
7.1
4.5
4.4
3.8
1.7
3.7
Banka pro obchod a průmysl dříve „Länderbanka“ v Praze.
Představenstvo: Správní rada: Prof. Charles Rist, předseda, Emil Freund a Dr. Bohumil Vlasák,
místopředsedové, František Bauer, Jeroným Colloredo-Mansfeld, Ludvík Fischer, Arnošt Fischl, André
Goüin, Robert J. Kořán, Richard Morawetz, Václav Palivec, Ervín Philipp, Henry Reuter, Albín
Sehraní, Maurice Thiébaut, prof. Dr. Arnošt Wenig. Vedoucí ředitelství: Karel Kress, August Lengsfeld,
Karel Budiš.
Dozorčí rada: B. H. Binder, Charles Flory, Dr. Josef Kislinger, Josef Nebeský, Viktor Reiser;
náhradníci: Arnošt Klaar, Hynek Vrba.
Ředitelství: Karel Kress, August Lengsfeld, Karel Budiš, vedoucí ředitelé; Arnošt Hoffmann,
Arnošt Sőβland, Kurt Lichtenstein, Arnošt Pacovský, Pavel Růžička, Robert Katz, Artuš Perutz,
ředitelé; Otto Weil, Dr. Otakar Hanačík, František Klein, Karel Mendl, Antonín A. Lustig, náměstkové
ředitele.
Centrála v Praze; filiálky: Aš, Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jablonec n. N.,
Jihlava, Kraslice, Krásná Lípa, Liberec, Mor. Ostrava, Náchod, Plzeň, Teplice-Šanov, Trutnov, Vejprty,
Varnsdorf; expositury: Karlín, Smíchov, Mikulášovice a Mladá Boleslav.
65
Akciový kapitál Kč 120,000.000 ve 300.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 78.7 mil. Kč, pensijní fondy 34.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 8.1 mil. Kč. Posl. (v. h.
10./6. 1938.
Banka založená 1921 převzala podle stavu z 31./12.1920 československý obchod a tuzemské
filiálky vídeňské Länderbanky. Původní akc. kap. 80 mil. Kč zvýšen v říjnu 1924 na 120 mil. Kč a v
dubnu 1929 provedeno další zvýšení na 160 mil. Kč (z nových 100.000 akcií nabídnuto 50.000 kusů
akcionářům 3:1 po Kč 640, zbytek přenechán tuzemskému syndikátu). 1932 redukce na 120 mil. Kč
zničením 100.000 akcií, získaných intervenčními nákupy nákladem 57.4 mil. Kč; diference proti
jmenovité hodnotě t. j. 17.4 mil. Kč kryta z kapitálového reservního fondu. Člen konsorcia pro finanční
operace státní. Zvláštní oddělení: cukerní.
Stabilisační bilance k 1./1. 1930: přebytek z nahodnocení nemovitostí 17.1 mil. Kč uložen do
stabilisačního fondu.
Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky:
Cukr: Rafinerie cukru v Krásném Březně, akc. spol. v Praze; Spolek moravských cukrovarů, Olomouc; Rolnický
akcijní cukrovar v Lenešicích: Rolnické cukrovary Hostačov a Žleby, akc. spol.. Hostačov.
Textil: Spojené ašské barvírny akc. spol. v Aši; Vilém Hering akc. spol. ve Vejprtech; Spojené továrny pro výrobu
hedvábí, Bratří Schielové akc. spol. v Rýmařově; M. Zweig, mechanická tkalcovna akc. spol. v Liberci; De Ball akc. spol. v
Kraslicích.
Kovoprůmysl: První brněnská strojírenská společnost v Brně; Jäklův železářský průmysl, akc. spol. ve Frýštátě;
Sfinx, spojené smaltovny a továrny na kovové zboží akc. spol., Praha; Ideal-Radio, akc. spol. v Praze.
Jiný průmysl: Spojené závody pro výrobu karborundu a elektritu akc. spol. v Nových Benátkách; Sklárny akc. spol.
v Plzni; Čokoládové závody Deli akc. spol. v Lovosicích; Akc. spol. pro průmysl na stlačený vzduch H. Flottmann a spol. v
Praze; Solo, spojené československé akciové sirkárny a lučební továrny v Praze.
Dividendy: 1921-1922: 71/2, 83/4 %; 1923-1930: po 10 %; 1931: 5 %; 1932-1936: 0; 1937: 4 %.
Bursa: Praha.
Kursy na pražské burse:
Rok
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932*)
1933
nejvyšší
623
710
814
830
730
659
564
nejnižší
564
623
699
715
559
562
548
poslední
623
699
809
720
659
567
548
*)
Až do 5./4.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem let 1933 až 1937: 400, 450, 420, 445, 460; 1938 (do 30./6.): 415.
1934
-
1935/7
-
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1928
1929
1./1. 301)
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
239.7
318.2
318.2
314.8
221.6
218.3
242.2
300.4
308.8
297.0
291.8
184.5
227.8
227.8
256.5
276.1
293.4
202.5
153.9
129.9
110.7
114.3
83.9
88.1
88.1
105.7
144.32)
70.6
60.5
66.4
65.2
66.0
84.6
35.8
39.6
39.6
46.8
46.3
46.9
49.0
48.7
44.1
40.9
41.9
1.263.5
1.258.8
1.258.8
1.047.9
877.1
735.3
715.6
665.4
693.7
719.6
734.2
8.5
10.7
27.8
28.1
27.4
26.5
26.6
30.3
27.9
27.4
26.9
31.6
22.7
22.7
11.6
6.5
8.5
8.8
16.3
38.7
64.4
37.3
1.847.5
1.965.9
1.983.0
1.811.4
1.599.3
1.399.5
1.305.2
1.281.4
1.308.3
1.326.0
1.331.0
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
vklady
věřitelé
různé
přenos
zisk
1.121.7
1.128.3
1.128.3
895.4
664.9
503.8
449.9
428.0
459.1
481.0
490.7
84.0
75.5
75.5
51.9
57.0
24.6
39.0
29.5
39.8
54.0
90.23)
3.1
3.9
3.9
4.0
4.3
4.5
4.9
5.3
5.5
6.8
8.2
23.6
27.7
27.7
19.2
6.5
1.1
1.3
1.2
1.4
2.0
4.9
1928
120.0
75.0
26.5
393.6
1929
160.0
102.5
29.8
438.2
1./1. 301)
160.0
119.6
29.8
438.2
1930
160.0
137.7
33.5
509.6
1931
160.0
138.6
31.6
536.3
1932
120.0
121.6
32.5
591.5
1933
120.0
122.2
32.5
535.4
1934
120.0
123.2
33.7
540.5
1935
120.0
124.2
34.4
523.9
1936
120.0
124.3
34.4
503.5
1937
120.0
78.43)
34.8
503.7
1)
Stabilisační východisková bilance k 1./1. 1930.
2)
Včetně 40 mil. Kč nominale vlastních akcií (57.4 mil. Kč), určených k zničení.
3)
Zvláštní reservní fond ke krytí ztrát z pohledávek proti dlužníkům v běžném úctě v
různé), ježto jde o fluktuující účelovou reservu.
částce 46 mil. Kč převeden do skupiny „ostatní pasiva“ (viz
66
Účet zisku a ztráty v milionech Kč:
Příjmy
Vydání
Rok
úrok. saldo
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
odpisy
různé ztráty
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
31.1
41.0
36.2
35.0
19.3
20.2
15.7
14.5
15.2
19.1
17.2
17.5
14.7
13.7
8.1
8.2
6.5
6.2
6.1
8.8
13.4
11.6
11.5
4.6
3.7
5.1
4.1
6.4
7.5
5.3
5.0
5.4
5.3
4.3
3.6
3.3
3.5
3.5
3.1
3.5
26.9
28.4
27.1
25.3
23.9
22.6
20.4
20.4
20.5
21.0
5.9
8.3
9.7
4.8
1.9
1.2
0.7
1.3
2.7
3.4
0.3
0.4
1.1
1.0
0.6
0.5
0.5
0.5
0.5
0.5
11.4
4.5
-
Česká banka v Praze.
Představenstvo: Správní rada: Ing. Jan Kubíček, předseda, Václav Košek a Antonín Šimek,
místopředsedové, arch. Jaroslav Benedikt, Ing. Josef Bertl, MUDr. Josef Hybler, Josef Ponec, Ing.
Vladimír Rott, Josef Urban, Konrád Vichr.
Dozorčí rada: Dr. Vilém Funk (předseda), Dr. František Zachoval, Josef Barhoň, Josef Hladík,
Dr. Alfred. M. Mayer, Josef Zvolský; náhradníci: Václav Pospíšil a Karel Štícha.
Ředitelství: Antonín Malý, vedoucí ředitel, Václav Váňa, ředitel, Jaroslav Brož a Ing. Emanuel
Hubička, náměstkové ředitele.
Centrála v Praze. Filiálky: Brno, Domažlice, Hradec Králové, Jaroměř, Plzeň a Turnov.
Expositury: Brandýs n. L., Poděbrady, Slaný a 9 ve Velké Praze.
1938: 10.3 mil. Kč, pensijní a podpůrné fondy 4.7 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 123.273. Posl. v.
h. 11./4. 1938.
Banka založena 1908 s akc. kap. 2 mil. K, který postupnými emisemi až do roku 1918 zvýšen na
20 mil. K. Koncem 1919 zvýšení na 40 mil. Kč a v říjnu 1920 další zvýšení na 60 mil. Kč (akcionářům
po Kč 535, neakcionářům po Kč 560). 1927 převzata fusí Banka stavebních živností a průmyslu v Praze,
jejíž speciální obchodní agenda předána zvláštnímu stavebnímu oddělení. Ve stabilisační bilanci k 1./1.
1931 nahodnocen bankovní palác o 20 mil. Kč, kterážto částka uložena do stabilisačního fondu. V
bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů na cenných
papírech, účastech a dlužnících ve výši 42.7 mil. Kč, k nimž použito stabilisačního fondu 20 mil. Kč,
ostatních reserv v částce 12.7 mil. Kč a redukce akc. kap. na 50 mil. Kč stažením 10 mil. Kč nominale
vlastních akcií, získaných intervenčními nákupy.
Stavební průmysl: Edifa, akc. spol. pro výrobu a prodej stavebních hmot, Praha; Ant. Herget, cihlářské závody a vápenice, spol.
s r. o., Praha; Prastav, spojené pražské továrny na staviva, akc. spol., Praha; Eternitas, akciové továrny dehtových výrobků a krycích hmot,
Hradec Králové.
Kovoprůmysl: Jánka a spol., akc. spol., Praha; Vulkania, společnost s r. o. v Prostějově; Radiatorka, společnost s r. o, Praha.
Textil: Klazar, kobercové továrny akc. spol., Praha; J. Veselý synové, továrny na punčochy a pletené zboží, akc. spol., Německý
Brod.
Jiný průmysl: Uhličité lázně a zřídla akc. spol. v Poděbradech; Saponia, spojené české akciové továrny na mýdla a svíčky v
Praze.
Dividendy: 1908-1922: 41/2, 41/2, 51/4, 51/4, 51/4, 51/2, 3, 4, 4, 5, 5, 6, 7, 71/2, 71/2 %; 1923-1925:
0; 1926-1930: 3, 4, 5, 5, 5 %; 1931-1935: 3, 3, 21/2, 21/2, 21/2 %; 1936-1937: po 3 %.
Bursa: Praha (od roku 1923 žádné záznamy). Kursy v soukromém obchodě koncem let 19291933: 340, 305, 220, 200, 180. Koncem 1934-1937: 155, 205, 270, 285; 1938 (do 30./6.): 245.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
1914
410
405
405
1919
627
435
621
1920
1921
670
554
435
460
550
494
1922
488
435
444
1923
450
400
401
1924/37
-
67
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1928
1929
1930
1./1. 31
19311)
1932
1933
1934
1./1. 353)
1935
1936
1937
Pasiva
44.2
47.2
52.3
52.3
27.9
73.5
65.9
61.1
61.1
79.1
86.3
76.9
kapitál
26.7
32.4
37.3
37.3
20.0
18.7
12.3
13.5
13.5
33.2
28.5
15.9
reservy
73.4
93.7
128.4
128.4
112.42)
41.1
40.4
40.0
40.0
47.3
57.1
91.5
fondy
14.2
15.1
17.3
17.3
19.3
19.8
19.4
18.9
18.7
17.6
17.6
19.5
vklady
448.2
432.9
436.2
436.2
392.0
358.2
329.4
332.5
332.5
357.7
397.8
360.7
věřitelé
10.2
9.3
9.3
29.3
28.2
29.7
29.7
31.2
30.8
30.4
31.0
31.9
různé
5.3
6.8
8.0
8.0
4.7
4.6
5.4
7.2
7.3
5.4
6.6
6.6
přenos
622.2
637.4
688.8
708.8
604.5
545.6
502.4
504.4
503.8
570.7
624.9
603.0
zisk
1928
1929
1930
1./1. 31
19311)
1932
1933
1934
1./1. 353)
1935
1936
1937
60.0
60.0
60.0
60.0
60.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
20.1
20.9
22.0
42.0
9.5
9.8
9.9
10.0
9.3
9.4
10.1
10.2
2.5
2.8
3.1
3.1
3.4
3.5
3.5
3.5
3.5
3.6
3.8
4.3
170.4
182.2
200.7
200.7
206.0
203.8
191.7
191.3
191.3
201.9
207.0
214.4
358.5
361.6
392.5
392.5
314.5
272.2
240.3
243.1
243.1
298.9
343.1
317.2
6.2
5.1
5.5
5.5
6.9
3.2
5.3
5.0
5.0
4.7
8.9
4.8
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
0.1
0.1
4.3
4.6
4.7
4.7
4.0
3.0
1.6
1.4
1.4
2.1
1.9
2.0
daně
odpisy
různé ztráty
1.2
2.2
0.5
1.0
1.5
1.3
1.2
1.2
1.2
1.2
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.4
1.2
0.5
1.5
4.5
2.8
2.3
1.8
2.2
2.1
3.8
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
1928
5.7
6.5
2.9
1.4
6.7
1929
6.5
6.6
3.0
1.5
6.8
1930
6.5
6.7
2.6
1.7
7.1
19311)
9.1
6.3
3.1
1.6
7.1
1932
8.5
5.0
2.6
1.5
7.0
1933
6.7
4.3
2.2
1.2
6.4
1934
5.9
3.5
2.2
1.0
5.8
1935
6.0
3.5
3.0
1.1
5.7
1936
5.5
3.6
3.0
0.9
5.5
1937
6.9
3.8
3.1
0.9
5.4
1)
Bilance po provedeni mimořádných odpisů.
2)
Včetně 10 mil. Kč nominale vlastních akcií (bilancovaných za nominale), určených k zničení.
3)
Restabilisace k 1./1. 1935.
Česká banka Union, Praha.
Představenstvo: Správní rada: Dr. Václav Schuster, předseda, Dr. Evžen Ledebur-Wicheln a
Eduard Stutz, místopředsedové, Ing. Herbert Bondy, Auguste Callens, Rudolf Haurowitz, Dr. Arnošt
Janotta, Felix Kahler, Dr. Emil Kreibich, Antonín Mühlig, Dr. Karel Musil, Hanuš Petschek, Zikmund
Popper, Paul Ramlot, Max Richter, Karel Robětín, Ing. Robert Siegl, Ing. Jozef Styk, Hanuš Weinmann.
Vedoucí ředitelé: Oto Freund, Emil Benedict a Leopold Stein.
Dozorčí rada: Karel Dederra, František Maader, Karel Roubíček, Dr. Ladislav Tichý, Hugo
Wertheimer, Alois Wotitzky; náhradníci: Kurt Mehlschmidt, Dr. Oskar Schmidt.
Ředitelství: Oto Freund, Emil Benedict, Leopold Stein, Oto Arnstein, Dr. Otto G. Schubert,
vedoucí ředitelé; Dr. Jan Bouzek, Adolf Augstein, Arnošt Baum, Václav Huder, Josef Krebs, Rudolf
Pollak, Max Weiss, ředitelé; doc. Dr. František Adler, František Arnstein, Rudolf Simelis, Arnošt Wrba,
náměstkové ředitele.
Centrála v Praze: Filiálky: Aš, Bratislava, Brno, Broumov, České Budějovice, Dvůr Králové n.
L., Frýdek-Místek, Frývaldov, Jablonec n. N., Jihlava, Karlovy Vary, Kraslice, Krnov, Liberec,
Litoměřice, Mariánské Lázně, Moravská Ostrava, Most, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Pardubice, Plzeň,
68
Podmokly, Prostějov, Rumburk, Svitavy, Šumperk, Teplice-Šanov, Trutnov, Ústí n. L., Varnsdorf,
Vrchlabí, Žatec. Expositury: Praha-Vinohrady a Praha-Libeň. Komandita ve Vídni: Rosenfeld & Co.,
Vídeň.
Cukerní oddělení: Centrála v Praze, filiálky v Bratislavě, Olomouci a Opavě.
Akciový kapitál: Kč 150,000.000 v 750.0001) akciích po 200 Kč nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 77 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 10.1 mil. Kč. Posl. v. h. 23./4. 1938.
Banka založena 1872 s akc. kap. 10 mil. zl. (splaceno 40 %), který po přechodné redukci zvýšen
do konce století na 12 mil. zl.
V období 1905/11 provedeno postupnými emisemi zvýšení na 65 mil. K. Vzhledem k
vzrůstajícímu rozsahu obchodu usneseno 1912 další zvýšení akc. kap. na 100 mil. K, které v důsledku
nepokojů na Balkáně a pozdější světové války nemohlo býti uskutečněno. V srpnu 1918 zvýšen akc.
kap. na 80 mil. K. V září 1920 zvýšení na 120 mil. Kč emisí 200.000 akcií, z nichž 80.000 kusů
nabídnuto akcionářům (5:1 po Kč 360) a zbytek přenechán skupině Banca Commerciale Italiana,
Milán-Lazard, Frères & Cie, Paříž. 1920 zlikvidovány filiálky v Rakousku, Jugoslávii a Polsku. Dle
usnesení v. h. ze 14./2. 1922 provedeno ve dvou emisích zvýšení akc. kap. na 200 mil. Kč: v březnu
1922 vydáno 200.000 akcií (3:1 po Kč 325) a v dubnu 1924 dalších 200.000 kusů (4:1 po Kč 360).
S platností od 1./1. 1929 převzata fusí Všeobecná česká bankovní jednota v Praze (akc. kap.
75 mil. Kč v akciích po 200 Kč). K výměně potřebných 225.000 akcií České banky Union dáno k
disposici velkoakcionáři ústavu. Se Société Générale de Belgique (Brusel), Banque Belge pour
1'Etranger (Brusel), Basler Handelsbank (Basilej) a Wiener Bank-Verein (Vídeň), kteréžto ústavy na
základě účasti na Všeobecné české bankovní jednotě získaly fusí zájem na České bance Union, sjednány
dlouhodobé přátelské úmluvy. 1930 získána na podkladě těchto přátelských styků účast na Opštem
Jugoslavenskem Bankarskem Društvu D. D. v Záhřebu-Bělehradě.
V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů na
cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 122.1 mil. Kč a odepsáním kursové ztráty 20.1 mil. Kč
na vlastních akciích, zakoupených z důvodů intervenčních; na odpisy v celkové výši 142.2 mil. Kč
použito 124.5 mil. Kč z reserv a 17.7 mil. Kč z provozních zisků roku 1931. Současně snížen akc. kap. z
200 na 150 mil. Kč stažením bankou postupně získaných 250.000 kusů vlastních akcií.
Kovoprůmysl: Měďárna Čechy, Praha; Válcovny kovů akc. spol., Přívoz; Válcovny Mannesmannových trub akc. spol.,
Chomutov; České závody kovů Robert Zinn, Engels a spol., akc. spol., Varnsdorf; Železárny Rotava-Nýdek akc. spol., Praha; Zbirožské
železárny Max Hopfengartner akc. spol., Holoubkov; Továrny na železné zboží v Čeňkově, Moric Arndt akc. spol., Praha; Kosmos, výroba
kamen a železárny, akc. spol., Olomouc; První brněnská strojírenská společnost, Brno; Eisenwerke Aktiengesellschaft Krieglach,
Krieglach; Wertich, Eisen- und Stahlwalzwerke A. G., Vídeň.
Keramika: Sedlecké kaolinové závody, akc. spol., Sedlec u Karl. Varů: První česká akciová společnost pro výrobu skla v Oloví;
Mühlig-Union, akciová společnost pro sklářský průmysl, Settenz; Bohemia, keramické závody akc. spol., Karlovy Vary; Závody PetzoldDöll, akc. spol. v Kadani; Karlovarské továrny na křišťálové sklo akc. spol. Ludvík Moser a synové, Nové Dvory; Erste Oesterreichische
Maschinglasindustrie A. G. Vídeň.
Textil: Noë Stross, akc. spol. spojených továren textilních, Libavské Údolí a Bělá pod Bezdězem; Prádelna česané příze Ignác
Schmieger, akc. spol., Zvodava; Mildenavská prádelna na česané příze, Antonína Richtra synové akc. spol., Mildenava; M. B. Neumanna
synové-Union, akciová společnost pro průmysl textilní a tiskárny látek, Dvůr Králové; G. A. Fröhlicha syn, tkalcovna, továrna na samet a
tisk, akc. spol., Varnsdorf; Nýdecká česárna vlny a prádelna na česanou přízi akc. spol., Nýdek; Teltscher & Löwy, továrna na plyš, krimr a
vlněné zboží, akc. spol., Rochlice; První česká továrna na umělé hedvábí, akc. spol., Tereziental; M. Joss & Löwenstein akc. spol., Praha;
Mechanická tkalcovna „Stella“ akc. spol., Harta.
Dříví: J. Korner, akc. spol. pro průmysl dřevařský, Praha; Thonet-Mundus, spojené československé továrny na nábytek z
ohýbaného dřeva, akc. spol., Brno.
Papír: Jindřichovská továrna na papír, akc. spol. dříve Martin Kink a spol., Praha; Česko-Kamenické papírny akc. spol., Praha.
Kvasný průmysl: Pečecká rafinerie cukru, akc. spol., Praha; Hejčínský cukrovar, lihovar a drožďárna dř. Bratří A. & H. May-ů
akc. spol., Olomouc-Hejčín; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť, J. Wertheimer akc. spol., Praha; ReichenbergMaffersdorfer und Gablonzer Brauereien A. G., Maffersdorf.
Jiné účasti: Julius Meinl, akc. spol., Praha; Matador, pryžové závody akc. spol., Praha; Akc. spol. pro asfaltování a stavbu silnic
v Bratislavě; Bituma, akc. spol. pro průmysl báňský a chemický, Karlovy Vary; Klotilda, akc. spol. pro chemický průmysl, Velký Bočkov;
Szolyva. akc. spol. pro destilaci dřeva v Praze; Generalia, obchodní akciová společnost, Praha; Union, společnost pro obchod cukrem s r.
o., Praha; Česká Union, obchod uhlím, společnost s r. o., Moravská Ostrava; Československá akciová pojišťovna pro živnosti, obchod a
průmysl v Praze; Société de commission Tchéco-Roumaine, Bukurešt.
1)
V souvislosti se vzájemným vyúčtováním konsorciálních úvěrů a účastí mezi Českou bankou Union a Creditanstalt-Bankverein bylo na jaře 1935
repatriováno 113.520 akcií České banky Union, které umístěny v kruzích tuzemských zájemců. Po této transakci zbývá v zahraniční držbě asi 200.000 akcií.
69
Dividendy 1900-1918: 71/2, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 61/2, 61/2, 7, 7, 7, 7, 71/2, 61/2, 71/2, 81/2, 91/2, 71/2 %;
1919-1925: 9, 12, 14, 14, 14, 12, 12 %; 1926-1929: po 10 %; 1930: 8 %; 1931-1936: 0; 1937: 4 %.
Bursy: Praha, Vídeň.
Rok
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932*)
1933
1934
1935/7
nejvyšší
376
410
442
446
396
315
224
nejnižší
316
340
370
390
314
224
211
poslední
343
400
431
394
314
224
211
*)
Až do 5./4.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem 1933: Kč 100; 1934: nejvyšší 100, nejnižší 70, poslední 87.50; 1935: nejvyšší 124,
nejnižší 70, poslední 124; 1936: nejvyšší 193, nejnižší 117, poslední 193; 1937: nejvyšší 274, nejnižší 195, poslední 208; 1938 (do 30./6.) : nejvyšší
211, nejnižší 177, poslední 187.
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1928
19291)
1930
19312)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
424.8
551.7
594.1
362.6
287.6
297.3
277.8
372.0
337.2
381.1
338.7
374.1
329.0
190.6
224.6
206.7
204.0
195.3
203.9
189.5
280.9
198.7
257.0
151.5
131.7
125.8
112.1
153.4
204.5
237.2
110.8
136.1
139.5
96.4
94.2
98.0
93.1
94.3
94.3
94.3
2.505.2
2.997.0
2.909.2
2.322.4
1.941.5
1.829.8
1.809.6
1.799.0
1.715.6
1.931.2
33.7
50.9
47.1
45.2
43.4
41.9
42.4
43.6
43.6
43.4
68.7
95.3
140.6
63.1
63.7
49.5
48.2
79.2
129.5
101.1
3.762.7
4.403.7
4.416.5
3.231.8
2.786.6
2.649.0
2.587.2
2.736.8
2.728.6
2.977.8
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
vklady
věřitelé
různé
přenos
zisk
1928
19291)
1930
19312)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
200.0
200.0
200.0
150.0
150.0
150.0
150.0
150.0
150.0
150.0
176.2
187.4
196.6
75.0
75.0
75.0
75.0
75.0
75.0
75.0
2.0
2.0
2.0
2.0
2.0
2.0
2.0
2.0
1.096.8
1.456.7
1.668.9
1.234.1
1.287.5
1.254.1
1.254.5
1.298.9
1.314.0
1.348.4
1.878.1
2.182.5
2.000.6
1.555.9
1.137.2
1.018.8
949.9
1.107.1
1.053.5
1.264.4
377.3
342.1
325.6
210.4
128.2
141.0
145.9
86.7
113.5
119.9
0.7
1.3
2.0
2.7
4.4
6.6
8.1
9.9
9.9
9.9
33.6
33.8
20.8
1.7
2.2
1.4
1.8
7.2
10.7
8.2
Příjmy
Rok
1)
2)
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé zisky
1928
74.0
42.7
19291)
96.6
50.8
1930
77.7
44.2
19312)
68.1
37.8
1932
55.0
28.9
1933
46.0
26.2
1934
40.3
23.7
1935
37.5
25.0
1936
38.9
25.1
1937
44.9
29.1
Po fusi se Všeobecnou českou bankovní jednotou.
Bilance po provedení mimořádných odpisů.
17.2
8.0
4.2
9.0
4.7
7.7
10.2
14.7
15.3
10.2
věcná režie
osobní režie
daně
odpisy
různé ztráty
14.3
19.6
14.5
11.8
9.4
9.3
8.4
7.7
7.6
8.0
66.1
88.2
81.3
77.7
74.0
65.8
61.4
59.2
57.2
60.4
16.9
9.9
7.4
4.1
1.5
1.9
1.7
2.0
2.4
6.3
3.1
4.0
2.1
1.9
1.6
1.5
0.9
1.1
1.4
1.2
-
Česká eskomptní banka a úvěrní ústav v Praze.
Představenstvo: Správní rada: Dr. Felix Redlich, předseda, Dr. Filip Gomperz, Karel Kučera a
Dr. techn. h. c. Josef Max Mühlig, místopředsedové, Ferdinand Bloch-Bauer, Otto Deutsch, Dr. Igor
Dula, Dr. Otto Feilchenfeld, Dr. František Fousek, Herbert Fuchsrobětín, Ing. Antonín Hödl, Dr. techn.
h. c. Alfred Hochstetter, Dr. Ing. František Hummelíberger, Eugen Kubinzky, Bedřich Petschek, Walter
Riedel, Felix Richter, Dr. Alain Rohan, Dr. Adolf Schwarzenberg, Petr Spiro, Rudolf SteinskýSehnoutka, Dr. Jean Villers, Willy Vodvarzka-Kubinzky, Bedřich Weinmann, Dr. Karel WolfZdekauer. Vedoucí ředitelé: Dr. Otto Feilchenfeld, Dr. Artur Lob.
70
Dozorčí rada: Ing. Jindřich Czech, Ferdinand Gross, Rudolf Havelka, Adalbert Lederer, Osvald
Ritter-Rittershain, Josef Urban, Dr. Ing. Armín Weiner.
Ředitelství: Dr. Otto Feilchenfeld, Dr., Artur Lob, Dr. Karel Hólzer, Karel Nowotny, Štěpán
Popper, vedoucí ředitelé; Leo Pollak, ředitel; Dr. Arno Fischer, Arnošt Kanzler, Dr. Otto Lechner, Pavel
František Löw, Dr. Ladislav Neumann, Pavel Nótzl, Dr. Heinz Post, Bedřich Rulf, Erik Schubert,
Richard Straschnow, Otto Vogl, náměstkové ředitele.
Centrála v Praze. Filiálky: Aš, Brno, Břeclav, České Budějovice, Česká Kamenice, Česká Lípa,
Děčín, Falknov, Cheb, Chomutov, Jablonec n. N., Jihlava, Karlovy Vary, Krnov, Liberec, Litoměřice,
Lovosice, Mariánské Lázně, Mikulov, Moravská Ostrava, Most, Olomouc, Opava, Plzeň, Rumburk,
Šumperk, Teplice, Trutnov, Ústí n. L., Varnsdorf, Vrchlabí, Znojmo, Žatec. Expositury: Bor, Bruntál,
Kamenný Šenov, Podmokly, Smržovka.
Akciový kapitál Kč 130,000.000 v 650.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 69.5 mil. Kč, pensijní a podpůrné fondy 47.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 6.8 mil. Kč.
Posl. v. h. 22/4. 1938.
Banka založena 1863 pod firmou Česká eskomptní banka v Praze s akc. kap. 2 mil. zl., který s
počátku splacen 50 %, od 1876 plně. V období 1891/1900 zvýšen akc. kap. postupně na 12 mil. K. 1901
nabídnuta akcionářům výměna za akcie Niederösterreichische Escompte-Gesellschaít ve Vídni
(výměnný poměr 400 K nominale České eskomptní banky : 1000 K nominale Niederösterreichische
Escompte-Gesellschaft), které převážně použito. Vídeňská banka získala touto transakcí skoro všecky
akcie, jež podržela ve svém portefeuille až do 1919, kdy prodala většinu československému syndikátu se
Živnostenskou bankou v čele. 1919 převzala Česká eskomptní banka 10 československých filiálek a
rozsáhlý československý obchod Oesterreichische Credit-Anstalt für Handel und Gewerbe ve Vídni, jíž
přenechala značnou část nové emise, kterou akc. kap. ústavu - jehož firma doplněna na dnešní znění zvýšen na 48 mil. Kč. 1920 zvýšen akc. kap. ve 3 emisích (červen, říjen, prosinec) na 100 mil. Kč; nové
akcie nabídnuty zčásti akcionářům po Kč 425, zčásti přenechány Banque de Bruxelles (Brusel),
bankovnímu domu M. M. Warburg & Co. (Hamburg) a International Acceptance Bank Inc. (New York).
1921 součinnost při založení Slovenské všeobecné úvěrní banky v Bratislavě (účast 1930 odprodána);
akc. kap. v souvislosti s tím zvýšen na 140 mil. Kč, nové akcie nabídnuty po Kč 325 akcionářům. V
červnu 1922 provedeno zvýšení na 175 mil. Kč (4:1 po Kč 325) a v prosinci 1923 další zvýšení na 200
mil. Kč (7:1 po Kč 340); okruh zahraničních akcionářů rozšířen při těchto emisích o bankovní dům
Kleinwort Sons & Co. (Londýn). 1922 součinnost při založení Bank für auswärtigen Handel A. G. v
Berlíně (likviduje se).
S platností od 1./1. 1924 převzata fusí Moravská eskontní banka v Brně, čímž získána též
účast na Bratislavské všeobecné bance úč. spol. v Bratislavě a komanditní podíl na bankovním domu
Prokop & Bouda v Praze; k výměně potřebných 140.000 akcií dáno k disposici velkoakcionáři. 1929
součinnost při založení Banque pour le Commerce et 1'Industrie v Paříži. V dubnu 1929 zvýšen akc.
kap. z 200 na 250 mil. Kč; nové akcie nabídnuty v poměru 4:1 po Kč 375 akcionářům. V říjnu 1935
získána většina akcií Bratislavské obchodní a úvěrné banky akc. spol. v Bratislavě.
cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 136 mil. Kč a odepsáním kursové ztráty 41 mil. Kč na
vlastních akciích, zakoupených z důvodů intervenčních; na odpisy v celkové výši 177 mil. Kč použito
151 mil. Kč z reserv a 26 mil. Kč z provozních zisků roku 1931. Současně snížen akc. kap. z 250 na 170
mil. Kč stažením bankou postupně získaných 400.000 kusů vlastních akcií.
V rámci snah o omezení obchodu na domácí zájmy získala banka v březnu 1935 položky
vlastních akcií, nacházející se po reorganisaci Credit-Anstalt a Niederescompte v majetku Societé de
Gestion (asi 79.000 kusů) a Incredit (asi 104.000 kusů); stažením těchto akcií, jejichž počet příkupy
doplněn na 200.000 kusů, snížen v roce 1935 akc. kap. ze 170 na 130 mil. Kč. Z této transakce
vyplývající značný knihovní zisk přikázán skrytým reservám, do nichž při této příležitosti převedeno též
48 mil. Kč z vykázaných reserv.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek z nahodnocení nemovitostí v částce 25 mil. Kč
použit k mimořádným odpisům v bilanci 1931.
71
Kovoprůmysl: Pražská železářská společnost, Praha; Poldina huť, Praha; Válcovny Mannesmannových trub, akc. spol. v
Chomutově; Akciové železárny v Komárově; Železárny Rotava-Nýdek, akc. spol., Praha; První brněnská strojírenská společnost, Brno;
Brno-Královopolská továrna na stroje a vagóny akc. spol., Brno; Závody Ringhoffer-Tatra a. s., Praha; Spojené továrny hospodářských
strojů Fr. Melichar-Umrath a spol., akc. spol., Brandýs n. L.; Hofherr-Schrantz-Clayton-Shuttleworth, továrna na hospodářské stroje akc.
spol., Praha; Československé závody Brown-Boveri akc. spol., Praha; A.E.G. elektrotechnická akc. spol., Praha; Elin, akc. spol. pro
elektrický průmysl, Praha; Ostrak, akc. spol. pro stavbu topných zařízení a technických přístrojů, Praha; Tuba, prodejna sdružených závodů
odpadních trub, akc. spol., Praha; Akc. spol. na knoflíky, Děčín; Továrna na tkalcovské stavy a tkalcovské stroje akc. spol. v Opavě.
Keramika a sklo: Králodvorská cementárna akc. spol., Praha; Starorolské továrny na porculán, akc. spol., Karlovy Vary;
Mühlig-Union, akc. spol. skelných hutí, Retenice; Sklárny a rafinerie Josef Inwald akc. spol., Praha; C. Stolzleho synové akc. spol. pro
výrobu skla v Praze; Rakouské sklárny a rafinerie Josef Inwald akc. spol., Vídeň; C. Stolzleho synové rakouská akc. spol. pro výrobu skla
ve Vídni.
Textil: Akc. spol. Červenokostelecké prádelny a tkalcovny, Praha; Akc. spol. továren na fezy, Strakonice; Česká továrna na
umělé hedvábí systému Elberfeld, Lovosice; G. A. Frohlicha syn, tkalcovna, továrna na samet a tisk, akc. spol., Varnsdorf; Bratří
Mahlerové akc. spol., Německý Brod; Nýdecká česárna vlny a prádelna na česanou přízi, akc. spol. v Nýdku; Prádelna a barevna akc.
spol., Náchod; Tiskárna kartounu, barvírna a úpravna Rolffs & Cie., akc. spol. ve Frýdlantě; Vereinigte Farbereien A. G., Liberec;
Východočeský lnářský průmysl akc. spol. v Praze; Weigsdorfské textilní závody akc. spol., Weigsdorf; Novozámocká konopná a ranová
továrna úč. spol., Nové Zámky.
Líh: Akc. spol. pro lihový průmysl, Moravská Ostrava; Frant. Xav. Brosche syn akc. spol., Praha; Kolínské akciové továrny na
vyrábění a čištění lihu a drasla, Praha; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť J. Wertheimera akc. spol., Pardubice; Ed.
Ad. Malburg a syn a. s., Smiřice; Spiritus-Industrie A. G., Vídeň.
Pivo: Brauerei Grosspriesen A. G. vormals Eckelmann & Wolfrum, Velké Březno; Labskozámecká pivovarská společnost,
Litoměřice; Plzeňské akciové pivovary, Plzeň; Severomoravský pivovar akc. spol., Šumperk; První znojemský pivovar a sladovna akc.
spol. ve Znojmě; Moravsko-Ostravský pivovar a sladovna akc. spol. dříve M. Strassmann, Moravská Ostrava.
Cukr: Neštěmická rafinerie cukru, Praha; Opavská akc. spol. pro rafinování cukru, Opava; Pečecká rafinerie cukru, Praha;
Spolek moravských cukrovarů v Olomouci.
Chemie: Akc. spol. pro zpracování draselnatých louhů, Kolín; Apollo, rafinerie minerálních olejů, Bratislava; Fantovy závody
akc. spol., Praha: E. Heuer chemická továrna akc. spol., Ústí n. L.; Chemosan-Hellco akc. spol., Opava; Pražská akc. spol. pro průmysl
olejářský, Praha; Cephag chemicko-farmaceutický průmysl a. s. dříve závody Gehe, Ústí n. L.; Závody na tuhu Buhl-Alberti akc. spol.,
Staré Město na Moravě; Hrušovská továrna hliněného zboží akc. spol., Hrušov.
Potraviny: Akc. spol. pro průmysl mléčný, Praha; Akc. spol. pro průmysl mléčný, Vídeň; Jindřicha Francka synové akc. spol. v
Praze; Bratislavské mlýny, úč. spol. v Bratislavě; Sana, továrna na margarin a poživatiny akc. spol., Praha.
Papír: Akc. spol. pro průmysl papírenský, Olšany; Jindřichovská továrna papíru akc. spol. dř. Martin Kink, Jindřichov; Pražská
Neusiedelská, spojené továrny na papír, celulosu a dřevovinu akc. spol., Praha; Továrna na celulosu úč. spol., Bratislava.
Různé účasti: Česká finanční a průmyslová a. s. pro obchod s Východem Čefias, Praha; Olympia psací stroje a. s., Praha;
Hospodářská priemyselná a obchodná úč. spol., Bratislava; Moldavia-Generali akciová pojišťovna, Praha; Pražská obchodní akc. spol.,
Praha; Pražsko-Duchcovská dráha; Société de Commission Tchéco-Roumaine, Bukurešť; Société Vinicole, Valtice; Thonet-Mundus,
spojené československé továrny na nábytek z ohýbaného dřeva, akc. spol. v Brně; Západočeský báňský akciový spolek, Praha;
Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě; Mostecká společnost pro dobývání uhlí, Most.
Dividendy 1880-1900: 7, 8, 9, 10, 71/2, 81/2, 81/2, 91/2, 11, 12, 12, 12, 13, 15, 15, 15, 15, 15, 20,
20 %; 1901-1919 po 10 %; 1920-1930: 12, 14, 14, 14, 12, 12, 10, 11, 11, 11, 9 %; 1931 až 1936: 0;
1937: 41/2 %.
Platebna ve Vídni: Creditanstalt.
1)
Po repatriaci asi 183.000 akcií z majetku Société de Gestion (Monaco) a Incredit (Vídeň) na jaře 1935. zbývá v zahraniční držbě ještě asi 130.000 kusů
akcií.
Rok
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932*)
1933
1934
1935/7
nejvyšší
375
437
472
483
409
325
233
nejnižší
317
346
402
401
324
233
220
poslední
352
428
459
408
325
233
220
*)
Až do 5./4.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem 1933: Kč 100; 1934: nejvyšší 100, nejnižší 70, poslední 90; 1935: nejvyšší 125, nejnižší
78, poslední 124; 1936: nejvyšší 193, nejnižší 117. poslední 193: 1937: nejvyšší 274, nejnižší 195, poslední 208; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 211,
nejnižší 177, poslední 187.
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1927
1./1. 28
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
256.4
256.4
320.3
348.1
354.4
204.3
216.4
230.4
219.6
259.2
240.4
224.1
339.2
339.2
345.8
365.6
386.6
208.7
208.0
191.9
159.2
120.6
132.5
132.1
250.7
250.7
277.1
247.5
258.5
155.7
151.1
142.3
114.4
100.8
160.4
212.6
172.6
172.6
186.4
201.2
221.5
161.8
157.3
157.3
150.0
150.0
170.0
180.0
2.441.7
2.441.7
2.701.3
3.099.2
3.031.1
2.362.4
1.916.0
1.528.5
1.634.0
1.566.5
1.590.4
1.696.3
45.7
70.7
87.9
91.3
97.1
97.1
96.1
123.8
121.4
119.5
120.9
120.1
102.2
102.2
45.6
43.7
57.8
38.6
34.2
30.3
51.3
33.9
79.9
68.1
3.608.5
3.633.5
3.964.4
4.396.6
4.407.0
3.228.6
2.779.1
2.404.5
2.449.9
2.350.5
2.494.5
2.633.3
72
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
vklady
věřitelé
různé
přenos
zisk
1927
1./1. 28
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
200.0
200.0
200.0
250.0
250.0
170.0
170.0
170.0
170.0
130.0
130.0
130.0
177.2
202.2
212.2
255.8
266.0
114.0
114.0
114.7
115.2
67.93)
68.3
68.6
31.3
31.3
36.3
38.8
41.3
41.3
41.3
41.3
41.3
41.3
43.8
46.3
916.7
916.7
917.4
1.062.2
1.239.9
1.135.6
1.022.0
959.9
969.6
965.9
968.3
993.6
2.117.9
2.117.9
2.428.3
2.650.6
2.462.5
1.645.5
1.335.0
1.018.8
1.058.2
1.051.0
1.175.2
1.304.8
128.0
128.0
131.5
98.9
119.8
116.4
84.4
88.5
82.8
85.5
99.2
75.3
2.5
2.5
3.0
3.5
0.6
3.2
5.7
5.7
5.7
5.7
6.1
6.8
34.9
34.9
35.7
36.8
26.8
2.5
6.7
5.6
7.1
3.2
3.6
7.9
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé zisky
1927
86.6
30.7
15.7
1928
89.5
31.5
8.3
1929
91.2
33.7
4.5
1930
84.1
29.3
4.1
1931
83.9
20.3
2.6
1932
59.4
17.5
3.8
1933
48.8
17.0
6.5
1934
41.5
16.4
11.1
1935
32.5
16.1
13.9
1936
30.7
14.7
17.5
1937
39.9
20.1
12.3
1)
Dotace pensijních fondů zaměstnaneckých.
2)
Ztráta na cenných papírech po odečtení zisku na devisách.
3)
Pokles v důsledku převedení 48 mil. Kč do skrytých reserv.
věcná režie
osobní režie
daně
odpisy
různé ztráty
12.7
14.3
13.8
12.8
11.9
9.7
7.6
7.2
6.7
6.6
7.1
65.7
65.3
68.4
66.9
63.8
59.7
54.5
48.9
47.1
47.5
50.0
14.7
9.3
7.1
7.9
4.5
2.0
2.0
2.2
2.1
1.8
4.3
2.1
1.5
1.2
1.0
1.8
1.0
1.2
2.6
2.6
2.6
2.2
2.91)
3.21)
2.11)
2.01)
22.32)
1.61)
1.3
0.9
0.7
0.8
0.8
Česká průmyslová banka.
Představenstvo: Správní rada: Jan Pokorný, předseda, Ing. Richard Ježek a Alexander ThurnTaxis, místopředsedové, Dr. Eduard Fischer, Klement Florian, Dr. Otakar Krouský, Jindřich Marek, Dr.
Karel Pelikán, Antonín Pimper, Ing. arch. Eduard Sochor, Václav Vomela. Vedoucí ředitelství: Klement
Florian, vrchní ředitel; Jaroslav Šimek, ředitel.
Dozorčí rada: Stanislav Kolářský (předseda), Čeněk Vopálka (místopředseda), Ing. Josef
Janský, Bohuslav Jelínek, Albert Schiitz; náhradníci: Miloš Borovička a JUDr. František Vaverka.
Ředitelství: Vedoucí ředitelé: Klement Florian, vrchní ředitel; Jaroslav Šimek, ředitel. Ředitelé:
Václav Holubek, Leo Horáček, Jan Hrách, Dr. Jaromír Maršálek, Jaroslav Novotný, Dr. Josef Prunar,
Dr. Adolf Scherl, Václav Stichenwirth, Jaromír Svěrák a Ferdinand Vogel; náměstkové ředitele:
Arnošt Jelínek, František Kadaník, Karel Štefan.
Centrála v Praze. Filiálky: Benešov, Beroun, Bratislava, Brno, Břeclav, Čáslav, České
Budějovice, Český Krumlov, Český Těšín, Domažlice, Dvůr Králové n. L., Hodonín, Hradec Králové,
Chomutov, Jablonec n. Nisou, Jihlava, Jindřichův Hradec, Kladno, Klatovy, Košice, Kutná Hora,
Louny, Lublaň, Místek, Mladá Boleslav, Moravská Ostrava, Moravská Třebová, Náchod, Olomouc,
Opava, Pardubice, Plzeň, Přerov, Příbram, Rakovník, Roudnice n. L., Semily, Strakonice, Svitavy,
Šternberk na Moravě, Tábor, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem, Ústí nad Orl., Vejprty, Vysoké Mýto,
Vyškov, Znojmo, Expositury v Praze: Holešovice, Libeň, Žižkov, Vinohrady, Smíchov. Nádražní
směnárna: České Velenice.
1./1. 1938: 15.8 mil. Kč, pensijní fondy 21.5 mil. Kč. Přenos žádný. Posl. v. h. 13./4. 1938.
Dluhopisy: 41/2 % dlužní úpisy vlastního vydání, v oběhu 31./12. 1937: Kč 11,251.900.
Banka založena 1898 s kapitálem 2 mil. K, který krátce po vzniku zdvojnásoben a do roku 1912
postupnými emisemi zvýšen na 40 mil. K. V březnu 1918 provedeno zvýšení na 50 mil. K (4:1 po K
500 akcionářům, po K 530 neakcionářům), následujícími 3 emisemi (říjen a listopad 1918 a srpen 1919)
73
zvýšení na 100 mil. Kč (po Kč 530 akcionářům) a v listopadu 1919 další zvýšení na 150 mil. Kč
(akcionářům 2:1 po Kč 575). S platností od 1./1. 1922 převzata fusí Hospodářská úvěrní banka pro
Čechy (která krátce před tím získala československý obchod a filiálky Allgemeine Verkehrsbank ve
Vídni) a tím i Obchodní a průmyslová banka v Moravské Ostravě; v souvislosti s touto transakcí
zvýšen akc. kap. na 210 mil. Kč. S platností od 1./1. 1923 převzata Obchodní banka v Hradci
Králové; k výměně potřebné akcie opatřeny bez zvýšení akc. kap.
cenných papírech, účastech a dlužnících v částce 100.7 mil. Kč; současně odepsána kursová ztráta 9.8
mil. Kč na vlastních akciích, zakoupených z důvodů intervenčních. Na odpisy v celkové výši 110.5 mil.
Kč použito 61.6 mil. Kč z vykázaných reserv, 34.5 mil. Kč z latentní reservy na nemovitostech (které o
tuto částku nahodnoceny) a 14.4 mil. Kč z provozních zisků. Současně snížen akc. kap. z 210 na 100.1
mil. Kč zničením postupně skoupených nominale 67 mil. Kč
vlastních akcií a odkolkováním zbývajících 357.500 akcií o 30 % t. j. ze 400 na 280 Kč nominale.
Banka má právo vydávati vlastní dlužní úpisy (až do výše 150 mil. Kč) a jest členem konsorcia
pro státní úvěrové operace.
Kovoprůmysl: Továrny na střelivo dříve Sellier & Bellot, Praha; Česká zbrojovka akc. spol., Praha; Math. Salcher a synové akc.
spol., Bílovec.
Mlýny: Akciová společnost mlýnů v Praze; Spojené mlýny úč. spol., Bratislava.
Cukr: Ústecká raffinerie cukru, akc. spol., Praha.
Sklo: Libochovické sklárny akc. spol., Libochovice.
Chemie: Explosia, československá akciová továrna na látky výbušné, Praha; Synthesia, chemické továrny akc. spol., Praha;
Medica, slovenská úč. spol. pre výrobu chemických článkov a liečiv, Bratislava; Radvanická rafinerie lihu, výroba octa a likérů,
Radvanice.
Jiný průmysl: Grafo, akciová tužkárna v Českých Budějovicích; Papirografie, spojené továrny průmyslu papírového a
grafického akc. spol., Praha; Pošumavské závody pro impregnaci dřeva, akc. spol., Strakonice; Spojené koželužské závody A. & J.
Nejedlý akc. spol., Kukleny; Továrna na žíněné látky, vatu, vatelín a pokrývky J. J. Bruml a spol., akc. spol. v Klatovech; Československá
plavební akc. spol. Labská v Praze; Remorkáže na Vltavě a Labi, Praha; Československá plavební akc. spol. Dunajská v Bratislavě.
Banky: Uhersko-česká průmyslová banka a. s., Budapešť; Prvá Hrvatska obrtna banka d. d., Záhřeb.
Dividendy 1900-1914: 41/2, 41/2, 5, 5, 6, 6, 6, 3 %; 1915-1930: 4, 5, 6, 6, 7, 8, 8, 8, 8, 6, 5, 5, 5,
6 /2, 6 /2, 6; 1931-1937: 0. Bursa: Praha.
1
1
Rok
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932*)
1933
1934
1935/7
nejvyšší
384
430
467
501
487
477
397
nejnižší
348
356
410
465
461
397
397
poslední
359
430
465
477
469
397
397
*)
Až do 11./2; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem 1933: Kč 100; 1934: nejvyšší 130, nejnižší 80, poslední 100; 1935: nejvyšší 170, nejnižší
80, poslední 170; 1936: nejvyšší 230, nejnižší 125, poslední 225: 1937: nejvyšší 285, nejnižší 200, poslední 215; 1938 (do 30./6.) : nejvyšší 180,
nejnižší 130. poslední 135.
Aktiva
hotovosti
směnky
1928
1929
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
311.4
306.4
271.5
44.3
108.6
79.7
75.8
99.0
105.7
111.7
254.4
237.4
244.6
137.7
47.2
32.6
29.1
27.8
26.2
25.4
cenné
papíry
220.8
251.2
243.1
333.8
327.9
320.8
316.8
309.3
303.2
303.7
Pasiva
akc. kap.
reservy
1928
1929
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
210.0
210.0
210.0
210.0
100.1
100.1
100.1
100.1
100.1
100.1
68.9
71.6
74.5
18.1
15.4
15.3
15.4
15.4
15.6
15.6
emisní
půjčky
17.6
18.1
18.6
17.8
13.6
13.3
12.6
12.2
11.7
11.2
účasti
dlužníci
budovy
různé
78.0
82.4
87.5
71.1
70.7
69.3
69.5
69.5
69.5
69.5
1.458.4
1.484.1
1.583.8
1.270.92)
1.081.4
1.053.6
1.007.9
1.036.8
1.063.6
1.058.6
29.7
26.8
26.4
97.7
112.1
118.0
124.7
130.9
135.4
135.6
42.2
41.5
38.4
18.4
12.1
8.2
10.2
9.0
10.1
8.1
přenos
zisku
3.1
3.1
3.2
-
fondy
dluhopisy
vklady
věřitelé
různé
18.6
19.7
21.2
21.6
21.5
21.5
21.5
21.5
21.5
21.5
17.7
18.1
18.6
17.8
13.7
13.3
12.7
12.5
11.7
11.4
734.7
786.5
889.7
805.6
718.1
631.5
626.0
668.7
693.9
736.0
1.272.9
1.257.9
1.231.4
830.0
815.3
873.7
829.4
846.8
829.2
811.4
66.8
61.2
48.3
87.5
89.3
39.4
40.4
28.3
51.9
25.6
bilanční
suma
2.412.5
2.447.9
2.513.9
1.991.7
1.773.6
1.695.5
1.646.6
1.694.5
1.725.4
1.723.8
čistý
zisk
19.8
19.8
17.0
1.1
0.2
0.7
1.1
1.2
1.5
2.2
74
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé
zisky
10.0
9.3
5.6
99.64)
4.7
5.7
6.5
7.2
7.8
7.8
věcná režie
1928
31.9
27.8
1929
34.9
26.2
1930
34.8
25.2
19311)
28.5
23.2
1932
14.7
19.6
1933
14.8
17.1
1934
13.7
16.4
1935
11.3
16.1
1936
11.2
15.1
1937
13.0
15.2
1)
Bilance po provedení mimořádných.
2)
Včetně 109.9 mil. Kč nominale vlastních akcií.
3)
Ztráty na vlastních akciích, cenných papírech, účastech a dlužnících.
4)
Různé zisky (3.4 mil. Kč) a použité vykázané i latentní reservy.
4.7
4.5
3.9
2.9
2.8
3.8
3.4
2.6
2.4
2.6
osobní
režie
38.2
41.5
40.4
36.0
33.1
29.6
27.6
26.9
26.6
27.1
daně
odpisy
různé ztráty
4.3
3.9
3.6
2.6
1.7
1.9
1.8
1.5
1.1
1.3
0.8
0.6
0.7
0.7
0.8
0.7
1.0
0.9
1.5
1.6
1.9
110.53)
0.3
1.0
1.5
1.3
1.1
1.1
Moravská banka.
Představenstvo: Správní rada: Dr. Vojtěch Kyjovský, předseda, Dr. Josef Toman a Hynek
Konečný, místopředsedové, Dr. František Brychta, Dr. Jindřich Chylík, František Jirák, Karel Nerad,
František Osvald, Dr. Jaroslav Řehulka, P. František Spurný, František Vaclík, Josef Věrný, František
Wenzl, František Zdražil. Vedoucí ředitelství: Methoděj Sloupský, vrchní ředitel.
Dozorčí rada: Dr. Jan Jaroch (předseda), P. František Světlík, (místopředseda), František
Loubal, Dr. Josef Mareš, František Navrátil, František Spurný.
Ředitelství: Methoděj Sloupský, vrchní ředitel; Dr. Ladislav Rozehnal, náměstek vrchního
ředitele; Karel Richter, Jaroslav Macík, Josef Rejnuš a Vladimír Sýkora, ředitelé; Dr. Oldřich Franzl a
Adolf Jirman, náměstkové ředitele.
Centrála v Brně; filiálky: Bor u České Lípy, Boskovice, Bratislava, Břeclav, Hlučín, Holešov,
Hradec Králové, Hranice, Chrudim, Jablonec n. Nisou, Kolín, Kroměříž, Kutná Hora, Kyjov, Lomnice
n. Popelkou, Moravská Ostrava, Německý Brod, Nová Páka, Nové Město na Mor., Nový Bydžov,
Nymburk, Olomouc, Opava, Plzeň, Praha, Prostějov, Přerov, Tábor, Telč, Tišnov, Třebíč, Uherský
Brod, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Vsetín, Zábřeh, Znojmo; expositury: Praha III. a Lázně
Luhačovice.
Akciový kapitál Kč 70,000.000 ve 218.7501) akciích po Kč 320 nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 11 mil. Kč, pensijní a podpůrné fondy 5.78 mil. Kč. Přenos na 1938; žádný. Posl. v. h. 30./5.
1938.
Banka založena 1908 pod firmou Moravská agrární a průmyslová banka s akc. kap. 2 mil. K,
který v souhlase s rozšiřováním okruhu působnosti zvýšen do převratu na 26 mil. K. V listopadu 1918
zvýšen akc. kap. na 36 mil. K, koncem 1919 provedeno zvýšení na 60 mil. K (3:2 po K 650) a v
červenci 1920 další zvýšení na 120 mil. Kč, při kterém čtvrtina nové emise nabídnuta akcionářům v
poměru 4:1 po Kč 700, kdežto zbytek přenechán holandsko-francouzské bankovní skupině. 1924
převzata Obchodní a průmyslová banka v Kolíně jakož i filiálka Bor likvidující banky Bohemie. S
platností od 1./1. 1927 převzaty výměnou akcií al pari Brněnská banka v Brně (akc. kap. 25 mil. Kč),
Moravsko-slovenská banka v Olomouci (akc. kap. 20 mil. Kč) a Jihomoravská banka ve Znojmě
(akc. kap. 8 mil. Kč); v souvislosti s touto transakcí, provedenou pomocí intervenčně získaných
vlastních akcií bez nové emise, změněna firma banky na dnešní znění.
cenných papírech, účastech a dlužnících částkou 143.5 mil. Kč, k níž použito 1.4 mil. Kč z provozních
zisků, 79.3 mil. Kč vykázaných reserv, diference 12.8 mil. Kč mezi nižší nákupní cenou a jmenovitou
hodnotou skoupených vlastních akcií a částky 50 mil. Kč, získané snížením akc. kap. ze 120 na 70 mil.
75
Kč; snížení provedeno stažením intervenčně skoupených 32.5 mil. Kč nominale vlastních akcií a
odkolkováním zbývajících 218.750 o 20 % t. j. ze 400 na 320 Kč nominale.
Cukerní oddělení prodává komisionářsky výrobky spřátelených cukrovarů.
Pivovary: První brněnský akciový pivovar a sladovna v Brně; Akciová společnost Moravia, pivovar a sladovna v Brně; Akciový
pivovar se sladovnou v Břeclavi; Akciová společnost zámecký pivovar v Kolíně.
Kovoprůmysl: Minerva, továrna na šicí stroje, akc. spol. v Opavě; Ferrum, akc. spol. pro průmysl železářský, Frýdlant;
Moravské ocelárny a železárny akc. spol. v Olomouci; Akc. spol. první moravská továrna na vodovody a pumpy Ant. Kunz, Hranice;
Elektrotechna, akc. spol. pro slaboproudou techniku, Praha; Radiotechna, spol. s r. o., Praha; Továrna na káble úč. spol., Bratislava;
Prostějovské továrny na stroje Wichterle a Kovařík akc. spol. v Prostějově.
Papír: Harmanecká továrna na papír, akc. spol. v Harmanci; Továrna na papír akc. spol. ve Slavošovcích.
Cukrovinky: Akc. spol. Opp, továrna na čokoládu a cukrovinky v Brně; Kolinea, továrna na cukrovinky a zboží čokoládové.
Kolín; Orion, továrny na čokoládu a. s., Praha XII.
Dříví a nábytek: Spojené U. P. závody, akc. spol. v Brně.
Jiné účasti: Lloydfilm, akc. spol. v Brně; První moravská rolnická továrna na soustředěná hnojiva a lučebniny akc. spol. v
Přerově; A. Klazar, akc. spol. pro jutový a lněný průmysl, Dvůr Králové; Praga, akc. spol. skladištní a spediční pro dopravu po vodě a
souši v Brně; Českomoravské sklárny, dříve S. Reich a spol., Praha.
Dividendy 1908-1926: 41/2, 5, 51/4, 51/2, 51/2, 53/4, 4, 5, 6, 7, 7, 9, 9, 91/2, 91/2, 8, 5, 5, 0 %; 19271930: po 4 %; 1931-1937: 0.
Bursa: Praha. Od roku 1925 žádné úřední záznamy, pouze soukromý obchod; kursy koncem
1929-1933: 320, 200, 150, 70, 65 Kč; koncem 1934-1937: 100, 115, 150, 210; 1938 (do 30./6.): 175.
1)
Z toho 43.750 akcií, t. j. Kč 14,000.000 nominale ve vlastnictví státu.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
1913
422
404
418
1919
830
650
780
1921
1922
775
620
600
478
618
485
1920
1035
695
774
1923
500
428
443
1924
456
399
401
1925
405
377
-
1926/37
-
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1929
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
113.3
143.7
39.6
65.4
62.2
77.7
88.4
134.2
138.5
81.1
83.9
42.4
41.0
40.2
53.3
61.9
48.7
37.5
281.7
277.0
586.3
586.3
582.9
577.3
577.8
574.4
578.4
57.8
58.0
22.5
22.5
18.4
18.2
47.2
48.2
47.3
1.332.3
1.355.7
1.211.7
1.159.1
1.204.1
1.185.1
1.176.8
1.206.9
1.220.9
28.4
32.1
30.8
34.1
36.3
36.1
38.1
39.6
46.3
24.5
18.4
17.0
18.2
11.1
7.0
9.3
15.7
16.9
1.919.1
1.968.9
1.950.4
1.926.5
1.975.2
1.954.7
1.999.5
2.067.7
2.085.8
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
vklady
věřitelé
různé
přenos
zisk
1929
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
120.0
120.0
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
89.8
89.8
10.5
10.5
10.5
10.6
10.7
10.7
10.8
5.5
5.8
5.8
5.8
5.8
5.8
5.8
5.8
5.8
549.6
567.7
491.4
442.9
380.2
358.7
366.1
388.8
407.3
1.102.2
1.154.1
1.347.7
1.381.4
1.497.6
1.501.2
1.537.9
1.573.5
1.566.5
43.1
22.4
24.0
14.9
9.9
7.2
7.5
16.8
21.7
0.4
0.8
1.3
0.9
1.0
-
8.5
8.4
- 0.4
0.1
0.2
1.2
1.5
2.1
3.7
odpisy
různé ztráty
0.63
4.61
1.85
0.94
0.96
0.99
1.04
1.43
3.57
0.82
0.81
143.493)
0.26
0.51
6.15
3.58
4.33
5.58
Účet zisku a ztráty v milionech Kč
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
1929
15.26
14.28
5.07
3.55
20.04
1.02
1930
17.30
13.31
5.21
2.28
18.65
1.10
19311)
9.82
11.07
145.032)
1.71
17.64
1.65
1932
6.22
9.35
4.75
1.15
16.50
1.35
1933
3.90
8.83
3.24
0.85
11.874)
1.62
1934
9.90
8.52
3.05
0.84
11.155)
1.13
1935
7.56
8.24
3.57
0.84
11.14
1.29
1936
8.40
8. 76
3.92
0.79
11.05
1.39
1937
11.92
9.55
5.07
0.76
11.54
1.42
1)
Bilance po provedení mimořádných odpisů a snížení akciové jistiny.
2)
Z toho 2.91 mil. Kč různé zisky a 142.12 mil. Kč použité reservy, část akciového kapitálu a zisk na nostroakciích.
3)
Odpisy na cenných papírech, účasti a dlužnících.
4)
Z toho 0.39 odbytné.
5)
Z toho 0.15 odbytné.
76
Národní banka Československá.
Bankovní rada: Prof. Dr. Karel Engliš, guvernér, Dr. Ladislav Fr. Dvořák, viceguvernér, prof.
Msgr. Antonín Bartoš, Dr. Metod Bella, Emil Lustig, Robert Mandelík, Dr. Hanuš Ringhoffer, Ladislav
Smělý, Dr. Vlastimil Šádek, Václav Volný, členové. Zástupce státu: Dr. Jaroslav Rudolf, zástupce
vládního komisaře.
Revidující výbor: Antonín Marek, Josef Bartoň-Dobenín ml., Jan Moučka, Vladimír Roch, Dr.
Jindřich Wild.
Obchodní správa: Dr. František Peroutka, vrchní ředitel; Dr. Václav Vaněk, náměstek vrchního
ředitele; Felix Kořimský, Eduard Čáp, ředitelé; Josef Michálek, Ing. Josef Malík a Dr. Prokop Svoboda,
náměstkové ředitele.
Sídlo a centrála v Praze. Filiálky: Banská Bystrica, Bratislava, Brno, České Budějovice, Dvůr
Králové n. L., Hradec Králové, Cheb, Jablonec n. N., Jihlava, Karlovy Vary, Kolín, Košice, Krnov,
Liberec, Mladá Boleslav, Moravská Ostrava, Mukačevo, Nitra, Olomouc, Opava, Pardubice, Plzeň,
Podmokly, Prostějov, Ružomberok, Tábor, Teplice-Šanov, Trutnov, Uherské Hradiště, Ústí n. L.,
Užhorod, Varnsdorf, Žatec, Žilina.
Akciový kapitál Kč 405,000.000 ve 120.000 na jméno1) znějících akciích (přenositelnost vázána
na schválení bankovní rady) po Kč 3.375 nominale.
Původní akciový kapitál 12 mil. zlatých dolarů U. S. A. ve 120.000 akciích po 100 dolarech byl opatřením Stálého výboru ze
7./11. 1929 (čís. 166 Sb. z. a n.) převeden v poměru 1 zl. dolar = 33.75 Kč na Kč 405,000.000. Na upsání akciového kapitálu zúčastnila se
při vzniku banky státní správa jednou třetinou, za jejíž úpis byl jí vydán kumulativní titr znějící na 40.000 akcií. Další hromadná akcie na
600 kusů vydána Zlatému pokladu státnímu. Zbývající akcie přiděleny soukromým upisovatelům ve veřejné subskripci v době od 2. do 7.
listopadu 1925, při níž celá emise několikrát přepsána. V. h. z 27./2. 1930 zmocněna bankovní rada k zvýšení akciové jistiny na Kč
506,250.000. (V červnu 1938 dosud neprovedeno.)
1)
Valné hromady banky mohou se zúčastniti pouze českoslovenští příslušníci, vlastnící aspoň 10 akcií, které byly na jejich jméno nejpozději 90 dnů před
valnou hromadou zapsány a nejpozději 20 dnů před valnou hromadou u centrály ústavu nebo u některé jeho filiálky deponovány. Každému účastníku v. h.
přísluší bez výjimky jen jeden hlas. Řádná valná hromada koná se nejdéle v únoru každého roku.
Reservní fondy k 1./1. 1938: 149.0 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.3 mil. Kč. Posl. v. h. 26./2.
1938.
V případě likvidace banky připadá polovina reservního fondu akcionářům.
Rozdělení čistého zisku. Dividenda i superdividenda jsou splatný doručiteli kuponu v Kč.
Z čistého zisku přidělí se nejprve akcionářům dividenda 6 %, ze zbytku pak 10 % reservnímu fondu banky, až fond tento dosáhne
poloviny akciové jistiny. Z obnosu čistého zisku, který poté zbývá, náleží polovina akcionářům jako superdividenda do celkové výše 8 %,
druhá polovina připadá státu. Přesahovala-li by dividenda včetně superdividendy celkem 8 %, náleží z obnosů těchto 8 % přesahujících
pouze jedna čtvrtina akcionářům jako další superdividenda a zbývající tři čtvrtiny připadají státu.
Národní banka Československá, která jest československou cedulovou bankou, zřízena byla na
podkladě zákona ze 14./4. 1920 (čís. 347 Sb. z. a n.), doplněného a změněného zákonem z 23./4. 1925
(čís. 102 Sb. z. a n.). Banka, jejíž ustavující valná hromada konala se 21./3. 1926, převzala dnem 1./4.
1926 se zpětnou platností od 1./1. 1926 agendu Bankovního úřadu ministerstva financí. Při zúčtování
převzatých aktiv a pasiv (budov a zařízení, oběživa a běžných úvěrových i jiných obchodů) vyplynuly k
tíži státu: a) pasivní saldo převzatých obchodů; b) státovkový dluh.
a) Saldo převzatých obchodů. Pasivní saldo zjištěné k 31./3. 1926 částkou 703 mil. Kč pokleslo
do 30. června 1932 na 286 mil. Kč. Tento zbytek kryt z prostředků uvolněných zákonem z 9./6. 1932 o
prohlášení bankovek à 10 a 20 Kč drobnými penězi.
b) Státovkový dluh. Státovkový dluh zjištěn k 31./3. 1926 částkou 4.965 mil. Kč. Zúročení dluhu
sjednává se vždy na dobu 1 roku a sice nejvýše takovou sazbou, aby banka mohla z celého čistého zisku
vypláceti dividendu 6 %. Na amortisaci dluhu zavázal se stát v úmluvě z 2./2. 1927 poskytovati bance:
1. Část výnosu dávky z majetku.1)
2. Pravidelné splátky až do 1./4. 1941 ve výši 77 mil. Kč ročně, které narostou okrouhle na 1 miliardu Kč. (K těmto splátkám
používá stát příjmů z banky, t. j. podílu na zisku, výnosu bankovkové daně, dividendy, příjmů z propadlých státovek či bankovek a výtěžku
mincovních zisků; event. zbytek doplácí.)
3. Pravidelné roční splátky až do 1./4. 1941 ve výši 33 mil. Kč, při čemž jest banka povinna používati stejných obnosů k posílení
kovové úhrady nákupem zlata.
77
1)
Od okamžiku, kdy státovkový dluh poklesl pod 5 miliard, má finanční správa právo použíti 2/3 došlých platů na dávku z majetku k umořování státních
bonů (viz odstavec „Státní pokladniční bony“ na straně 46).
Pravidelným umořováním a jinými splátkami (263 mil. Kč dle zákona o soustavě drobných
peněz z roku 1932 a 422 mil. Kč z přírůstku ceny zlaté zásoby při devalvaci v roce 1934) snížil se
zbytek státovkového dluhu na 2.006 mil. Kč ke konci června 1938.
Národní bance Československé, jejíž činnost vztahuje se na celé území Československé
republiky, přísluší péče o oběh platidel a správné působení jejich ve státě, o poskytování úvěrů1)
obchodu, průmyslu a zemědělství, o vybudování zařízení odúčtovacích (clearingů), o organisaci a
soustřeďování příjmů a hotovostí státních. Bance uděleno bylo na dobu 15 let výhradní právo vydávati v
Československu bankovky, které jsou v tuzemsku zákonným platidlem. Stát zřekl se práva po dobu trvání
výsady vydávati státovky. Vedle této výsady požívá banka i jiných cenných výhod daňových a
poplatkových (jmění a výtěžky banky jsou - kromě nemovitostí a dividendy i superdividendy
akcionářům vyplácené - prosty všech daní a poplatků). Banka jest povinna uveřejňovati vždy 7., 15., 23.
a posledního každého měsíce výkaz o stavu svých aktiv a pasiv (přehled výkazů viz níže). Banka jest
oprávněna vedle své činnosti veřejnoprávní provozovati obvyklé obchody, zejména eskontovati směnky,
cenné papíry a kupony, půjčovati na ruční zástavy, přijímati vklady na žirové účty, poukázky neb jiná
potvrzení, kupovati a prodávati směnky a šeky na zahraniční místa, cizozemské a obchodní zlaté a
stříbrné mince a cizozemská papírová platidla, zlato a stříbro nemincované. Banka nesmí poskytovati
úvěr státu, státním úřadům a státním ústavům, ať přímo či nepřímo. Případný zůstatek, vyplývající z
obchodů komisionářských a platů pro stát konaných, musí býti vyrovnán nejdéle do týdne po měsíční
uzávěrce. Dovolen jest jedině eskont směnek celních, daňových a podobných po schválení bankovní
rady.
Hodnota československé měny. Opatřením Stálého výboru ze 7./11. 1929 (čís. 166 Sb. z. a n.)
stanovena hodnota československé měny v poměru 1 Kč = 44.58 mg ryzího zlata; současně stanoveno,
že po dohodě s bankou určí vláda zvláštním nařízením, od kdy bude banka povinna ve stanoveném
poměru zlato (nejmenší množství 12 kg) nakupovati či bankovky (protihodnota nejméně 12 kg zlata)
buď za zlato nebo za plnohodnotné zlaté devisy dle denního kursu pražské bursy vyměňovati. Zákonem
ze 17./2. 1934 (čís. 25 Sb. z. a n.) stanoven nově zlatý obsah československé měny poměrem 1 Kč =
37.15 mg ryzího zlata. Zákonem z 9./10. 1936 (čís. 262 Sb. z. a n.) zmocněna vláda, aby stanovila nově
zlatý obsah československé měny v mezích 1 Kč = 30.21-32.21 mg ryzího zlata; vládní nařízení z 9./10.
1936 stanovilo tuto hodnotu v poměru 1 Kč = 31.21 mg ryzího zlata.
1)
Vládním nařízením z 24./4. 1936 byla banka pověřena vedením evidence obchodních úvěrů, pročež zřídila zvláštní „oddělení evidence obchodních úvěrů“.
78
Rekapitulace výkazů Národní banky Československé.
1933
1934
1935
1936
1937
1938
Jiná aktiva
1932
Spravovaná
aktiva státní
1931
Státní dluh
státovkový
1930
Lombard
cenných
papírů
1929
Eskont
cenných
papírů
1928
IV.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
X.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
Zásoba
směnek
1927
1.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
15.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
Jiné hotovosti
1926
Pohledávky v
cizině a valuty
Stav dne
Zásoby
drahých kovů
A k t i v a (v milionech Kč)
1.074
1.037
1.050
1.053
1.057
1.108
1.113
1.119
1.159
1.199
1.206
1.206
1.205
1.258
1.262
1.313
1.413
1.545
1.542
1.540
1.520
1.649
1.643
1.641
1.659
1.708
1.708
1.707
1.707
1.707
2.661
2.663
2.665
2.680
2.684
2.691
2.692
2.690
2.692
2.697
2.595
2.5923)
2.5923)
2.583
2.579
2.571
2.626
2.661
2.652
1.203
2.083
1.897
1.815
2.132
2.424
1.827
1.890
2.092
2.510
1.781
1.781
1.338
2.270
1.907
2.135
2.423
2.447
2.199
1.921
1.177
1.060
784
1.047
1.098
1.029
1.005
947
922
926
64
13
89
229
291
325
104
81
47
30
41
4113)
439
146
382
390
479
508
317
9
8
23
32
36
34
48
45
33
23
34
43
37
22
22
16
33
64
102
121
8
11
17
23
46
98
164
149
129
149
262
237
205
220
256
265
233
219
263
216
161
160
138
194
140
86
85
142
245
193
173
47
55
75
74
115
230
237
293
319
451
632
526
287
369
200
360
142
401
1.126
1.682
927
1.064
1.054
1.139
926
1.236
1.023
1.234
866
895
899
892
773
757
866
602
639
857
754
827
1.194
1.100
1.022
1.016
1.147
1.075
1.583
20
31
61
43
29
112
240
207
119
208
308
400
396
294
20
70
133
11
78
447
477
194
106
23
200
49
171
16
56
37
7
54
64
35
12
24
36
59
79
154
227
203
113
762
69
57
38
28
25
23
23
47
29
71
69
103
116
89
58
45
15
32
10
21
148
157
311
473
551
337
639
607
705
461
660
546
593
422
351
346
299
731
749
1.030
1.018
1.102
1.086
1.069
1.028
1.140
1.284
1.154
1.287
4.965
4.813
4.745
4.689
4.628
4.444
4.362
4.305
4.145
4.098
4.038
3.974
3.928
3.761
3.699
3.644
3.520
3.453
3.364
3.303
3.258
3.121
3.059
2.733
2.701
2.687
2.644
2.621
2.603
2.593
2.145
2.128
2.114
2.095
2.087
2.072
2.059
2.046
2.040
2.037
2.031
2.030
2.022
2.018
2.015
2.014
2.010
2.007
2.006
704
585
562
540
522
498
484
469
450
430
422
405
393
362
352
343
331
323
315
313
300
294
289
-
490
1.006
564
415
546
1.237
422
534
725
1.324
296
478
360
1.006
248
486
629
824
678
728
394
456
549
344
395
413
397
462
511
413
444
470
674
637
725
879
835
737
681
662
607
8003)
963
851
820
812
1.154
1.036
927
79
Rekapitulace výkazů Národní banky Československé.
1933
1934
1935
1936
1937
1938
Krytí1) v %
1932
Výnos dávky
z majetku
1931
Celkem
aktiva =
pasiva
1930
Jiná pasiva
1929
Jiné
splatnosti
1928
IV.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
IX.
X.
XII.
III.
VI.
IX.
XII.
III.
VI.
Žirové
pohledávky a
jiní věřitelé
1927
1.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
30.
15.
31.
31.
30.
30.
31.
31.
30.
Oběh
bankovek
1926
Reservní
fondy
Stav dne
Akciový
kapitál
P a s i v a (v milionech Kč)
407
407
407
407
407
407
407
407
407
407
407
407
407
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
405
6
6
6
6
26
26
26
26
66
66
66
66
102
102
102
102
106
106
106
106
322)
32
32
32
44
44
44
44
47
47
47
47
64
64
64
64
76
76
76
76
76
92
92
92
92
103
103
7.147
8.203
7.028
7.118
7.650
8.417
7.396
7.584
7.806
8.466
7.333
7.612
7.697
8.230
7.011
7.196
7.198
7.824
6.699
6.988
7.172
7.679
6.826
6.410
6.218
6.267
6.272
6.568
6.310
5.906
5.544
5.524
5.589
5.640
5.560
5.780
5.730
5.761
5.413
5.701
5.742
5.638
6.478
5.949
6.158
6.469
6.902
6.997
7.947
933
882
1.262
890
699
690
411
538
590
830
350
415
475
675
417
439
575
570
828
392
309
361
279
348
579
602
601
509
500
871
697
630
730
766
796
742
412
411
778
851
391
649
410
464
211
170
292
157
264
4
2
1
1
1
1
1
-
236
301
223
266
299
349
271
323
252
338
217
248
264
313
195
226
351
280
326
534
387
356
231
235
293
304
210
373
362
315
446
354
522
383
341
380
478
477
463
531
592
1.1544)
1.124
1.131
1.274
1.120
1.298
1.036
1.058
8.727
9.794
8.927
8.689
9.063
9.870
8.511
8.878
9.082
10.066
8.373
8.749
8.909
9.691
8.131
8.369
8.632
8.181
8.363
8.425
8.379
8.907
7.772
7.430
7.527
7.610
7.532
7.899
7.621
7.200
7.139
6.959
7.293
7.241
7.167
7.371
7.089
7.118
7.135
7.564
7.206
7.922
8.493
8.041
8.140
8.256
8.989
8.698
9.779
4.759
4.919
4.982
5.030
5.091
5.164
5.230
5.290
5.335
5.380
5.420
5.483
5.530
5.599
5.632
5.684
5.729
5.762
5.799
5.835
5.867
5.906
5.934
5.969
6.000
6.011
6.037
6.061
6.071
6.086
6.102
6.122
6.135
6.154
6.161
6.175
6.188
6.201
6.206
6.210
6.214
6.215
6.221
6.224
6.226
6.227
6.231
6.232
6.234
70.9
69.7
79.82.1
82.5
74.2
83.2
75.8
73.2
69.3
79.8
71.1
69.8
38.61)
41.8
43.9
47.9
46.7
49.7
46.1
34.7
31.6
33.4
38.2
39.4
39.1
39.5
37.5
38.6
38.9
42.61)
43.3
42.2
41.8
42.2
41.3
43.8
43.6
43.5
41.2
42.3
41.2
37.6
40.3
40.5
38.7
36.5
37.2
33.3
80
Zlaté krytí československé měny. Podle zákona č. 25/1934 Sb. z. a n. banka jest povinna míti
zlatou úhradu nejméně 25 % celkového oběhu bankovek, k němuž přičítají se závazky na viděnou
splatné méně hodnota bankovek v zásobě u Národní banky Československé podle § 14 zákona č.
101/1938 Sb. z. a n.1) Zlatou úhradu tvoří jedině zlato ražené nebo neražené.
Soustava drobných peněz. Zákonem č. 101/1938 Sb. z. a n. stanoven kontingent drobných
peněz nejvyšší částkou 160 Kč na hlavu podle počtu obyvatelstva zjištěného posledním úředním
sčítáním lidu. Mezi drobné zahrnují se kromě papírových 10 Kč a 20 Kč i dosavadní bankovky po 50
Kč. Z oběhu bankovek vyloučená protihodnota papírových 50 Kč stala se příjmem státu a použita na
ražbu mincí po 50 Kč a zbytkem k snížení krátkodobého dluhu státní pokladny.
Účasti. V červnu 1930 upsala banka při kursu al pari 4.000 akcií Banque des Règlements
Internationaux v Basileji (akc. kap. 500 mil. šv. frs. ve 200.000 akciích po 2500 šv. frs., z toho
splaceno 25 %).
1)
Způsob výpočtu kovové, resp. zlaté úhrady oběživa: Podle zákona z 23./4. 1925, č. 102 Sb. z. a n., vypočítávala se kovová úhrada u celkového
oběhu bankovek, k němuž se připočetly závazky na viděnou splatné, ale odečítal se od něho státovkový dluh. Tímto způsobem byla vypočítávána kovová
úhrada v době od 1./4. 1926 až do konce listopadu 1929 včetně. Podle opatření Stálého výboru ze 7./11. 1929, č.166 Sb. z. a n., o konečné úpravě
československé měny, které vstoupilo v platnost 27./11. 1929, banka byla povinna míti zlatou úhradu do konce 1929 nejméně 25 %, do konce 1930 nejméně
30 % a do konce 1935 a od té doby stále nejméně 35 % celkového oběhu bankovek, k němuž se přičítají závazky na viděnou splatné. Podle tohoto
ustanovení jest po prvé vypočtena zlatá úhrada ve výkaze k 31./12. 1929. Zákonem ze 17./2. 1934, č. 25 Sb. z. a n., bylo určeno, že zlatá úhrada musí činiti
nejméně 25 % celkového oběhu bankovek, k němuž se přičítají závazky na viděnou splatné. Zlatou úhradu tvoří jediné zlato ražené nebo neražené. (Toto
ustanovení nebylo dotčeno zákonem z 9./10. 1936, č. 262 Sb. z. a n. [druhá devalvace]). Přírůstek na ceně zásoby zlata byl vyúčtován na státovkový dluh.
Prvý výkaz podle tohoto opatření byl sestaven k 28./2. 1934. Při druhé devalvaci (zákon z 9./10. 1936, č. 262 Sb. z. a n.), jejíž důsledky se projevily po prvé
ve výkaze k 15./10. 1936, byl přírůstek docílený novým oceněním zásoby zlata přeměněn na devisy a vykazuje se částečně na pohledávkách v cizině a
částečně v jiných aktivech jako devisová reserva. Podle zákona z 18./5. 1938, č. 101 Sb. z. a n. odečítá se pro výpočet zlaté úhrady od celkového oběhu
bankovek a závazků splatných na viděnou hodnota bankovek vydaných za drobné peníze, které jsou v zásobě (v aktivech) u Národní banky Československé.
2)
Po odpise 74.58 mil. Kč ke krytí mimořádných ztrát na anglické libře při opuštění zlatého standardu.
3)
Devalvační přírůstek na zlatě přeměněn na devisy a vykazuje se částečně na pohledávkách v cizině a částečně v jiných aktivech jako devisová
reserva.
4)
Včetně stálého vkladu státu vyplývajícího z nového ocenění zlata podle zákona č. 262/1936.
Dividendy 1926-1934: 6.75, 7.5. 8.1. 8.59, 8.296, 6.963, 7.11, 6.222, 6.222 % = 230, 255, 275,
290, 280, 235, 240, 210, 210 Kč; 1935: 6 % = 202.50 Kč; 1936: 6.222 % = 210 (189) Kč; 1937: 6.815
% = 230 (207) Kč.
Bursa: Praha. (Znamenány pouze akcie čísla 1-79.400.) První kurs 21./3. 1927: Kč 5.300.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
7090
7100
7025
6100
5350
4825
nejnižší
6075
6275
6050
4100
3900
4100
poslední
6860
6600
6070
4500
4575
4310
1934
5225
4275
4900
1935
5160
4430
5055
1936
5250
4600
5195
1937
5195
4600
4735
Úrokové sazby Národní banky Československé:
Od
do
eskont %
lombard %
13/1
1926
26/10
1926
6.7.27/10
1926
7/3
1927
5.5
6.5
8/3
1927
25/5
1930
5.6.26/5
1930
24/6
1930
4.5
5.5
25/6
1930
25/1
1931
4.5.5
26/1
1931
4/8
1931
4.5.5/8
1931
22/9
1931
5.6.23/9
1931
21/12
1931
6.5
7.22/12
1931
11/4
1932
6.7.12/4
1932
25/9
1932
5.6.5
26/9
1932
24/1
1933
4.5
6.25/1
1933
24/1
1934
3.5
5.5
25/1
1934
25/3
1935
3.5
5.26/3
1935
31/12
1935
3.5
4.75
1/1
1936
?
3.4.25*)
1
*) Pouze pro zápůjčky tříměsíční, pro zápůjčky delší platí sazby o /4 % vyšší. Pro lombard směnek exportních a z přímého eskontu 6
sazba o 1/2 % vyšší nad sazbu eskontní.
7.5
7.6.5
6.6.5.5
6.5
7.5
7.5
7.6.5
6.5.5
5.25
4.75*)
měsíců platí
81
Účet ztráty a zisku v milionech Kč:
správní
kursové
Ztráty
tisk bankovek
úroky2)
odpisy3)
různé ztráty
čistý zisk
výlohy
ztráty
1930
34.6
5.4
2.8
7.8
3.5
5.6
52.5
1931
34.5
6.0
1.3
17.31)
3.4
33.8
1932
38.0
7.0
1.6
3.0
3.9
52.2
1933
38.6
4.8
2.1
3.8
3.14)
29.3
1934
36.6
4.7
1.4
3.6
16.04)
33.5
1935
36.8
4.8
0.3
3.5
12.4
30.1
1936
38.5
5.7
3.4
15.54)
34.5
1937
40.8
7.8
3.3
14.95)
46.1
přenos
eskont
eskont
eskont c.
eskont
lombard c.
úroky z
různé
Zisky
zisku
směnek
rimes
pap.
devis
pap.
devis
zisky
1930
0.8
9.5
2.9
2.4
0.6
1.5
93.1
0.5
1931
0.2
25.9
5.4
8.0
1.0
3.4
49.8
1.8
1932
0.1
49.9
5.9
4.1
1.1
20.4
20.5
2.4
1933
0.8
35.9
2.3
2.4
0.3
24.4
8.2
5.9
1934
0.4
30.5
1.8
0.7
0.3
31.1
1.8
27.9
1935
0.2
25.5
2.0
0.2
0.1
20.3
1.7
36.6
1936
0.3
20.2
1.8
0.3
30.8
1.9
41.2
1937
0.2
31.1
37.9
3.0
39.4
1)
Kromě toho odepsáno 74.6 mil. Kč z reservního fondu. (Kursové ztráty souvislosti se zrušením zlatého standardu v Anglii.).
2)
Úroky z vázaných pokladničních poukázek a vkladů.
3)
Odpisy na nemovitostech a inventáři.
4)
Dotace „Zvláštního reservního fondu“.
5)
Včetně věnování 4.1 mil. Kč na paměť presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka.
výnosy
budov
1.1
0.9
1.3
1.3
1.3
1.5
1.2
1.3
Plzeňská banka v Plzni.
Představenstvo: Správní rada: JUDr. Bernard Guldener, předseda, JUDr. Matouš Mandl a
Vojtěch Hamet, místopředsedové, Ph. Mr. Emanuel Doubek, JUDr. Ladislav Holý, Josef Hucl, Jan
Macho, JUDr. Jaroslav Maule, Josef Špalek, JUDr. Václav Šperl. Vedoucí ředitelství: Rudolf Brunner a
František Mečíř.
Dozorčí rada: Dr. techn. Josef Sigmond (předseda), Jan Cimrhanzl (místopředseda), Antonín
Kreysa, František Kokeš, Rudolf Valeš, Jaroslav Vykoukal.
Sídlo a ředitelství v Plzni.
Akciový kapitál Kč 8,000.000 v 16.000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: 20.45 mil. Kč, pensijní fond 3.5 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 6.676. Posl. v. h. 21./3. 1938.
Banka vznikla 1914 zakcionováním stejnojmenné společnosti s r. o. Původní akc. kap. 1 mil. K
zvýšen 1919 nejprve na 2 mil. K a později na 5 mil. Kč (kurs K 600 resp. Kč 700). 1921 další zvýšení
na 10 mil. Kč (1:1 po Kč 550). 1932 snížen akc. kap. na 8 mil. Kč stažením postupně skoupených 4000
vlastních akcií.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 7.25 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu.
Restabilisace k 1./1. 1935: snížení stabilisačního fondu o 0.93 mil. Kč a odpis stejné částky na účastech
a nemovitostech.
Průmyslový koncern. Do zájmové sféry banky patří tyto společnosti:
Pivovary: Měšťanský pivovar v Plzni; Plzeňské akciové pivovary v Plzni.
Kovoprůmysl: Železárny Sedlec, akc. spol., Sedlec; Železárny a smaltovny Bartelmus akc. spol., Plzeň.
Jiný průmysl: Plzeňské parní mlýny, akc. spol., Plzeň; E. Škoda, cihlářské závody akc. spol., Plzeň; Grafické závody Pour a
spol., Plzeň.
Dividendy 1914-1928: 5, 6, 6, 6, 71/2, 10, 7, 10, 8, 8, 8, 8, 8, 9, 10 %; 1929-1934: po 12 %;
1935-1937: po 12 % = 60 (54) Kč.
Bursa: Praha.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
*)
Do 30./6.
1930
1260
1165
1190
1931
1190
1010
1025
1932
1050
995
1035
1933
1934
1060
1160
1000
1050
1035
1160
1935
1225
1160
1225
1936
1300
1250
1290
1937
1370
1270
1290
1938*)
1270
1240
1270
82
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1930
1./1. 31
1931
1932
1933
1934
1./1. 351)
1935
1936
1937
Pasiva
58.7
58.7
40.4
50.4
34.9
39.4
39.4
66.3
48.1
45.5
kapitál
2.7
2.7
3.3
1.7
1.3
1.7
1.7
2.1
2.2
0.9
reservy
40.7
40.7
30.7
17.1
16.2
15.6
15.6
15.3
15.1
20.4
fondy
0.2
5.2
7.5
5.4
5.4
5.4
4.7
4.8
4.8
4.8
vklady
85.3
85.3
120.1
135.7
136.6
138.9
138.9
122.8
128.1
128.5
věřitelé
1.3
3.6
1.3
1.5
1.4
1.2
1.0
1.1
1.2
1.0
různé
5.3
5.3
3.6
4.3
4.6
5.7
5.7
11.7
5.7
4.6
přenos
194.2
201.5
206.9
216.1
200.4
208.0
207.0
224.0
205.2
205.8
zisk
1930
1./1. 31
1931
1932
1933
1934
1./1. 351)
1935
1936
1937
10.0
10.0
10.0
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
11.8
19.0
19.3
19.3
19.3
19.3
18.4
19.8
19.4
20.0
1.8
1.8
2.1
2.1
2.4
2.6
2.6
2.9
3.2
3.4
78.3
78.3
88.9
102.9
102.5
101.0
101.0
107.4
107.5
108.6
85.8
85.8
84.2
80.5
65.1
73.8
73.8
76.4
63.5
63.6
4.8
4.8
1.0
1.9
1.9
2.0
2.0
8.0
1.9
0.5
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.5
-
1.8
1.8
1.4
1.3
1.1
1.1
1.1
1.5
1.2
1.7
Příjmy
Rok
úrok. saldo
1930
2.87
1931
3.05
1932
3.08
1933
3.11
1934
2.46
1935
2.81
1936
3.16
1937
5.54
1)
Vydání
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
odpisy
různé ztráty
0.90
0.62
0.72
0.84
0.88
0.96
0.76
0.92
0.51
0.26
0.19
0.19
0.26
0.25
0.66
0.28
0.39
0.19
0.29
0.23
0.19
0.20
0.23
0.26
1.39
1.54
1.39
1.76
1.80
1.92
1.95
1.82
0.64
0.76
0.94
0.87
0.31
0.31
1.13
2.87
0.07
0.07
0.25
0.17
0.18
0.07
0.10
0.14
-
Slovenská banka v Bratislavě.
Správní rada: Vladimír Makovický, předseda Dr. Vladimír Pivko, místopředseda, Dr. Michal
Beňo, Dr. Jozef Fundárek, arch. Dušan Jurkovič, Dr. Václav Nováček, Ing. Karol Stuchlý, Dr. Vávro
Šrobár, Dr. Vladimír Trslín, Samuel Valášek. Vedoucí ředitelství: Vladimír Makovický, Leopold Vališ,
Václav Kunz, Dr. Igor Makovický.
Dozorčí rada: Dr. Gejza Řehák (předseda), Ladislav Moyš (místopředseda), Ing. Pavel Čermák,
Dr. Ilja Pauliny-Tóth, Dr. Emil Stodola ml.; náhradníci: Dr. Ivan Pietor, Ján Kyselý.
Centrála v Bratislavě. Filiálky: Banská Bystrica, Banská Štiavnica, Bardejov, Berehovo,
Březová, Čadca, Hlohovec, Chust, Komárno, Košice, Levice, Lučenec, Michalovce, Modra, Mukačevo,
Myjava, Nitra, Nová Baňa, Nové Město n. V., Nové Zámky, Pezinok, Piešťany, Prešov, Púchov,
Ružomberok, Senica, Spišská Nová Ves, Šáhy, Trenčín, Trnava, Trstená, Užhorod, Vrbové, Zlaté
Moravce, Žilina. Směnárna: Bratislava (Suché Mýto).
1938: 6.07 mil. Kč, pensijní fond 7.12 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 965.089. Posl. v. h. 7./5.
1938.
Banka vznikla 1879 jako malý provinciální ústav pod firmou Ružomberský účastinárský
úverkový spolok v Ružomberoku. Původní akc. kap. 30.000 K dosáhl 1907 výše 1 mil. K a v období
1909/18 rozmnožen postupnými emisemi na 6 mil. K. Po převrate zaujala banka, jejíž jméno přeměněno
na dnešní znění, vedoucí místo ve slovenském peněžnictví a přeložila svou centrálu do Bratislavy.
Počátkem 1919 zvýšen akc. kap. na 10 mil. K a do konce roku provedena další zvýšení na 30 mil. Kč.
83
1921 zvýšen akc. kap. na 70 mil. Kč ve dvou emisích po 20 mil. Kč, z nichž první použita k výměně za
akcie Hospodářské banky úč. spol. v Bratislavě a druhá nabídnuta (3:2 po Kč 205) starým akcionářům
Slovenské banky za účelem vyrovnání hodnot fusovaných ústavů. Afilacemi a převzetím řady menších
ústavů rozšířila banka postupně síť svých odboček na celé Slovensko.
V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů, na
cenných papírech, účastech a dlužnících, při čemž odepsány i dosud nevyúčtované ztráty z doby před
rokem 1925 v částce 46 mil. Kč. K odpisům použito 46.4 mil. Kč z reservních fondů, účetnický zisk z
nákupu vlastních akcií (jenž se děl pod nominale) a část provozních zisků; současně snížen akc. kap. ze
70 na 32.2 mil. Kč stažením 120.000 akcií (z toho 30.000 získáno intervenčními nákupy, 60.000
převzato od dlužníků a 30.000 z majetku zaměstnaneckých fondů) a snížením nominale zbývajících
230.000 akcií o 30 % t. j. ze 200 na 140 Kč. Vyčištění bilance provedeno bez pomoci fondových
prostředků. Člen konsorcia pro státní úvěrové operace.
Kovoprůmysl: Emailit, železolejáreň a smaltovna úč. spol., Bratislava.
Papír: Slovenská papiereň úč. spol., Ružomberok; Tekla, kartonážny a papiernický priemysel úč. spol., Skalka na Slovensku;
Továren na drevovinu, úč. spol., Ružomberok.
Jiné účasti: Figaro, akciová továren na čokoládu, Trnava: Slovenský akciový pivovar a sladovna, Vyhne; Pivovar a sladovna, úč.
spol., Velká Bytča; Meštiansky pivovar úč. spol., Bratislava; Akc. spol. pro mlynářsky a dřevařsky priemysel, Osčadnica; Slovenská
poisťovna úč. spol., Bratislava.
Dividendy 1900-1918: 16, 16, 16, 16, 8, 8, 10, 10, 10, 10, 9, 9, 9, 6, 3, 4, 7, 9, 10 %; 1919-1930:
12, 14, 12, 6, 6, 4, 4, 5, 5, 6, 6, 6 %; 1931-1936: 0; 1937: 3.57 % = Kč 5.-.
Platebna v Praze: Živnostenská banka.
Bursa: Praha.
Rok
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932*)
1933
nejvyšší
129
200
198
202
196
188
164
nejnižší
97
126
174
181
178
172
162
poslední
126
189
193
182
180
174
163
*)
Až do 17./2.; odhadní kurs v soukromém obchodě koncem let 1933 až 1937: 55, 50, 38, 60, -; 1938 (do 30./6.): -.
1934
-
1935/7
-
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1928
1929
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
Pasiva
28.5
27.1
45.4
25.5
25.7
22.3
24.0
34.1
36.1
48.7
kapitál
156.8
148.6
162.5
142.9
93.1
78.9
66.1
65.0
71.3
66.7
reservy
71.3
73.1
87.8
77.6
70.7
69.3
67.7
62.8
73.7
96.8
fondy
19.7
23.1
22.2
13.9
13.4
13.3
13.3
12.6
17.6
17.6
vklady
346.6
395.5
385.2
344.3
337.9
309.6
304.1
276.4
247.2
241.5
věřitelé
17.2
16.8
18.2
18.3
18.6
20.7
20.4
28.7
27.9
24.2
různé
5.6
7.6
8.2
1.2
2.2
4.0
4.3
5.2
11.1
12.0
přenos
645.7
691.8
729.6
623.7
561.6
518.1
499.9
484.8
484.9
507.5
zisk
1928
1929
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
70.0
70.0
70.0
32.0
32.0
32.0
32.0
32.0
32.0
32.0
46.1
46.7
47.2
4.8
4.8
5.0
5.2
5.3
5.4
5.6
5.7
6.2
7.0
1.8
2.0
2.9
3.8
4.8
5.9
6.9
371.7
416.8
443.9
423.2
374.7
328.8
319.7
320.4
319.4
336.8
132.9
133.8
147.1
154.7
140.3
143.4
134.9
118.0
117.7
120.9
13.7
12.2
7.8
5.7
4.2
2.9
2.1
2.1
1.9
2.2
0.6
0.5
0.9
1.3
1.3
1.3
0.9
0.9
0.9
5.0
5.5
5.7
1.3
2.1
1.6
0.7
1.1
1.5
2.0
84
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
1928
11.8
6.4
2.1
1.7
9.4
0.5
1929
12.1
8.0
2.5
1.8
10.2
0.9
1930
10.1
8.0
3.5
1.9
10.4
1.0
19311)
9.0
7.6
39.22)
1.6
10.5
2.0
1932
8.3
7.3
2.2
1.2
9.4
0.6
1933
6.8
5.2
1.6
1.1
8.4
0.7
1934
5.6
4.2
1.5
1.1
8.0
0.6
1935
6.8
3.6
2.2
1.1
7.8
0.7
1936
7.2
3.5
2.0
1.4
7.8
0.7
1937
8.2
2.6
2.9
1.4
8.0
0.8
1)
2)
Z toho 1.7 mil. Kč různé zisky a 37.5 mil. Kč použité reservy a zisky z nákupu vlastních akcií, získaných pod nominale.
odpisy
různé ztráty
0.6
0.5
0.5
0.6
0.6
0.6
0.6
0.7
0.7
0.7
3.2
3.6
1.9
39.9
4.0
1.1
0.3
1.0
0.6
0.8
Ústřední banka československých spořitelen.
Představenstvo: Správní rada: Ferdinand Menger, předseda, Čeněk Vaněček a Alois Žipek,
místopředsedové, Ing. František Beneš, František Dočkal, Bedřich Dudycha, Jindřich Fiala, Ferdinand
Kellner, Dr. Tobiáš Kudela, Dr. Jaroslav Maule, Josef Pekárek, Dr. Ladislav Pluhař, MUDr. Josef
Šrámek, Ing. František Štěrba, Tomáš Tvarožek, Petr Vichr, Dr. Jindřich Wild, Dr. Josef ZichRosenfeld. Vedoucí ředitelství: Alois Kadeřávek, vrchní ředitel, Jan Ruml, náměstek vrchního ředitele.
Dozorčí rada: Ladislav Holý, předseda, Dr. Alois Neuman, místopředseda, Josef Hauer, Dr.
Arnošt Just, Jakub Přecechtěl, Roberty Rozsypal, František Seidl, Karel Šerák.
Ředitelé: Karel Guth, ředitel: JUDr. Antonín Peklo, František Fabián, Vojtěch Fučík a Emanuel
Vanke, místoředitelé.
Centrála v Praze. Filiálky: Bratislava, Brno, Litoměřice, Duchcov, Moravská Ostrava;
expositury Dejvice a Vinohrady.
Akciový kapitál Kč 50,000.000 ve 125.000 akciích po 400 Kč nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: 18.6 mil. Kč, pensijní fondy 13.16 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.6 mil Kč. Posl. v. h. 9./4.
1938. Dluhopisy vlastní emise: stav 31./12. 1937: 86.8 mil. Kč.
Banka vznikla 1903 s firmou Ústřední banka českých spořitelen s úkolem soustředění a
bankovního využití prostředků českých (od převratu i slovenských) spořitelen. Původní akc. kap. 2 mil.
K byl postupně zvyšován, takže 1910 dosáhl 25 mil. K. 1919 zvýšení na 35 mil. Kč a 1928 další zvýšení
na 50 mil. Kč (7:3 po Kč 470 akcionářům, Kč 490 pro neakcionáře). 1929 usneseno zvýšení na 75 mil.
Kč (nebylo provedeno). Vládním nařízením z 18./12. 1936 (čís. 337 Sb. z. a n.) pověřena banka, aby s
platností od 1./1. 1937 působila jako peněžní ústředí všech československých spořitelen, čímž její
činnost zapojena i do oblasti spořitelen německých. V rámci ústředí bude u banky soustředěno v roce
1937 3 %, v roce 1938 4 % a nadále 5 % všech u spořitelen uložených vkladů, za které - spolu s úroky převzal záruku stát. Banka, jejíž firma změněna na Ústřední banka československých spořitelen je
povinna odváděti roční příspěvek k účelům,*) určeným ve vládním nařízení z 18./12. 1936 (čís. 338 Sb.
z. a n.). V. h. z 9./4. 1938 usneseno zvýšení akc. kap. na 75 mil. Kč.
Banka provádí normální bankovní obchody s výjimkou spekulačních obchodů na vlastní a cizí
účet. Emise dluhopisů na podkladě zápůjček státu a samosprávným korporacím. Člen bankovního
konsorcia pro státní úvěrové operace.
Účasti: Do zájmové sféry banky patří především tyto podniky:
Rakovnický pivovar a sladovna v Rakovníku; Kress, akc. spol. podnikatelství staveb v Praze: Patria, akciová pojišťovna v Praze.
Dividendy 1903-1911: 3, 4, 41/4, 41/2, 41/2, 5, 5, 5, 5 %; 1912 až 1915: 0 %; 1916-1930: 2, 4, 5,
6, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 7, 7, 7, 7 %; 1931-1934: 7, 6, 5, 5 %; 1935-1937: po 43/4 %.
Bursa: Praha.
*)
Pomocí těchto příspěvků provádí se likvidace Centralbank der deutschen Sparkassen in der Čechoslovakischen Republik v Praze a Karlsbader
Vereinstbank, G. m. b. H. v Karlových Varech.
85
Rok
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
19341)
1935/7
nejvyšší
416
495
532
530
518
517
487
444
nejnižší
381
414
488
490
486
487
459
400
poslední
416
488
518
498
489
487
459
425
1)
Kursy v soukromém obchodě 1934: nejvyšší 400, nejnižší 380, poslední 400; 1935: nejvyšší 425, nejnižší 390, poslední 425; 1936: nejvyšší 485,
nejnižší 415, poslední 480; 1937: nejvyšší 520. nejnižší 485, poslední 505; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 515, nejnižší 490, poslední 515.
Aktiva
hotovosti
směnky
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
36.2
57.2
38.3
270.1
256.0
325.8
429.41)
376.72)
747.73)
7.7
16.4
25.7
8.1
5.3
3.7
4.9
7.8
35.9
cenné
papíry
152.6
195.2
190.8
48.4
45.9
51.0
54.6
54.4
53.2
účasti
dlužníci
1.1
0.8
2.4
2.4
2.4
2.3
2.1
2.2
2.2
404.0
339.0
407.7
294.2
267.1
257.6
237.1
286.2
350.3
emisní
půjčky
34.3
37.6
75.3
90.5
89.5
89.9
89.1
88.5
87.3
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
dluhopisy
vklady
věřitelé
různé
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
12.5
13.2
14.5
15.3
16.0
17.4
17.8
18.6
18.8
7.7
7.9
8.3
8.7
9.2
9.1
9.5
10.1
11.2
34.4
33.3
75.3
74.6
89.6
90.0
89.3
88.9
86.8
114.2
131.3
136.7
145.2
143.8
140.9
150.5
145.6
153.8
437.4
430.3
475.8
439.9
382.9
448.9
528.9
528.9
983.6
0.6
0.6
1.3
1.6
0.6
0.6
1.0
2.1
1.7
bilanční
suma
661.3
671.6
766.8
740.1
696.2
761.0
851.2
848.7
1.311.5
budovy
různé
12.7
12.1
11.8
11.5
13.8
13.4
13.5
13.6
13.0
12.7
13.3
14.8
14.9
16.2
17.3
20.5
19.3
21.9
přenos
zisku
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
0.5
0.5
čistý zisk
daně
odpisy
různé ztráty
1.44
1.44
1.64
2.15
2.21
1.64
1.81
3.02
2.69
0.42
0.72
0.47
0.42
0.36
1.15
0.39
0.40
0.36
0.02
3.03
0.61
-
4.4
4.9
4.8
4.7
4.0
4.0
4.0
4.0
5.1
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
1929
10.95
2.61
1930
9.40
3.41
1931
13.00
2.91
1932
12.90
2.01
1933
12.62
2.07
1934
10.92
2.25
1935
10.05
2.27
1936
9.86
3.01
1937
11.46
2.37
1)
Z toho 317.3 státní pokladniční poukázky.
2)
3)
různé
zisky
1.39
2.79
2.62
1.33
1.25
2.42
2.79
3.45
3.76
věcná režie
1.14
1.14
1.13
1.09
1.06
1.21
1.21
1.16
1.35
osobní
režie
7.47
7.38
7.44
7.82
7.71
7.61
7.73
7.73
8.06
Živnostenská banka.
Představenstvo: Správní rada: JUDr. Jaroslav Preiss, předseda, JUDr. Felix Illner a Antonín
Tille, místopředsedové, Josef Bartoň-Dobenín, Antonín Čížek, Josef Čížek, Ing. Dr. Karel Galler, JUDr.
Bedřich Jahn, Dr. Jan V. Keller, JUDr. Richard Krofta, Ing. Dr. Otakar Kruliš-Randa, Augustin Novák.
František Polický, Rudolf Steinský-Sehnoutka, Ing. František Zita. Členové ředitelství: Ing. Jan
Dvořáček, vrchní ředitel, Ing. Vojtěch Mixa, náměstek vrchního ředitele.
Dozorčí rada: Dr. Arnošt Urban (předseda). Bohuslav Hubert, Jaroslav Košťál, Rudolf
Pšenička, Dr. Karel Urbanec; náhradních Dr. Jaroslav Charvát, František Pospíšil a František Veselý.
Ředitelství: Vedoucí ředitelé: Ing. Jan Dvořáček, vrchní ředitel; Ing. Vojtěch Mixa, JUDr.
Zikmund Konečný a Karel Šimek náměstkové vrchního ředitele; Prokop Čipera a JUDr. Josef Nepraš,
ředitelé. Resortní ředitelé: Jindřich Slavík, Václav Jeřábek, Radim Baleár, Bohumír Distl a František
Smejkal, ředitelé; JUDr. Josef Beneš, Rudolf Dotzauer, Vladimír Haasz, Břetislav Michalec, Štěpán
Pfeiffer, Josef Skalník, Vilém Tausig, náměstkové ředitele.
86
Centrála v Praze. Filiálky: Mladá Boleslav, Bratislava, Brno, Německý Brod, České
Budějovice, Hodonín, Hradec Králové, Jihlava, Kolín, Košice, Liberec, Mělník, Olomouc, Moravská
Ostrava, Pardubice, Písek, Plzeň, Prostějov, Tábor, Teplice, Ústí n. L., Karlovy Vary, Žilina.
Expositury: 4 v Praze.
Akciový kapitál Kč 240,000.000 v 1,200.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 352.9 mil. Kč, fondy 91.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 3.6 mil. Kč. Posl. v. h. 9./4. 1938.
Dluhopisy vlastní emise, stav 31./12. 1937: 4 % Kč 398.000, 41/2 % Kč 61,189.500, celkem Kč
61,587.500.
Banka založena 1868 z podnětu českých záložen. Původní akc. kap. 0.5 mil zl. zvýšen do 1872
postupně na 5 mil. zl., v době vídeňského krachu (1874) snížen stažením skoupených akcií na 4 mil. zl.
a 1881 provedeno další snížení na 3 mil. zl. V roce 1892 zvýšen kapitál na 5, 1896 na 8 a 1899 na 10
mil. zl. = 20 mil. K. Úměrně k vzrůstající aktivitě provedeny postupně další emise: 1905 zvýšení na 25,
1907 na 30, 1909 na 40, 1910 na 60 a 1911 na 80 mil. K. 1912 udělené zmocnění k zvýšení na 100 mil.
K využito vzhledem k vypuknuvší světové válce teprve 1918 (4:1 po K 260 akcionářům, po K 280
neakcionářům). Koncem 1918 provedeno zvýšení na 120 mil. K (5:1 po K 285). V červenci 1919
následovalo zvýšení na 160 mil. Kč (3:1 po Kč 325) a v listopadu téhož roku na 200 mil. Kč (4:1 po Kč
375). V dubnu 1929 zvýšen akc. kap. na 300 mil. Kč (2:1 po Kč 425). Intervenčními nákupy získala
banka 1931 celkem 300.000 kusů, t. j. 60 mil. Kč nominale vlastních akcií v nabývací ceně 108.6 mil.
Kč; stažením těchto kusů v roce 1932 snížen akc. kap. ze 300 na 240 mil. Kč, při čemž rozdíl mezi
jmenovitou hodnotou a nabývacím nákladem t. j. 48.6 mil. Kč odepsán z reserv.
V pololetí 1938 odprodána filiálka ve Vídni skupině Mercur-bank-Dresdner Bank.
Živnostenská banka zaujímá vedoucí místo v konsorciu pro státní úvěrové operace.
Bankovní účasti. 1909 součinnost při založení Chorvatské zemské banky v Osijeku, jejíž jméno
1920 změněno na Jugoslavenska banka; 1919 gesce syndikátu k převzetí většiny akcií České
eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze; 1926 získána účast na Bank für auswärtigen Handel
A. G. v Berlíně; 1929 součinnost při založení Banque pour le Commerce et lÌndustrie v Paříži;
1931 součinnost při založení Allgemeene Maatschappij voor Grondkrediet, Amsterodam; Český
akciový hypoteční ústav v Praze.
Cukr: Česká společnost pro průmysl cukerní; Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol.; Lounský akciový cukrovar dř. M. Valtera;
První chorvatsko-slavonská akc. spol. pro průmysl cukerní v Osijeku.
Chemie: Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L.; Solo, spojené akciové československé sirkárny a lučební továrny v
Praze; Československé továrny na dusíkaté látky akc. spol. v Moravské Ostravě; Akc. spol. pro zpracování draselnátých louhů v Kolíně;
Explosia, československá akciová továrna na látky výbušné; Synthesia, chemické továrny, akc. spol.; Akciové továrny na vyrábění
lučebnin, Kolín; Bohumínské chemické závody akc. spol., Bohumín; Bantlinovy chemické továrny akc. spol.: Medka, akciová továrna
lučebnin a léčiv v Praze; Závody Fantovy akc. spol.
Železo a uhlí: Báňská a hutní společnost; Pražská železářská společnost; Poldina huť; Severní dráha Ferdinandova; Česká
obchodní společnost; Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě; Mostecká společnost pro dobývání uhlí, Most.
Kovodělný průmysl: Českomoravská-Kolben-Daněk akc. spol. v Praze; Závody Ringhoffer-Tatra a. s.; Válcovny
Mannesmannových trub, akc. spol. v Chomutově; Moravia, akc. spol. pro průmysl železářského zboží a obchod v Hlubočku a Mariánském
údolí, Olomouc; Spojené továrny hospodářských strojů Fr. Melichar-Umrath a spol., akc. spol.; Ostrak, akc. spol. pro stavbu topných
zařízení a technických přístrojů v Praze; Válcovny kovů, akc. spol. v Přívoze; Kovodělné akciové závody Stabenow; Osječka ljevaonica
željeza i tvornica strojeva d. d. v Osijeku; Telegrafia, československá továrna na telegrafy a telefony, akc. spol.; Runa, akc. spol. pro kovy
v Praze.
Textil: Mautnerovy textilní závody akc. spol.; Akciové textilní závody Jan Hernych a syn; Akc. spol. továren na fezy ve
Strakonicích; Spojené továrny na stuhy, akc. spol. v Dobrušce; Česká továrna na umělé hedvábí systému Elberfeld v Lovosicích.
Keramika a staviva: Západočeské továrny kaolinové-šamotové a slovenské závody magnesitové akc. spol. v Praze; Rakovnické
a poštorenské keramické závody akciové v Praze; Králodvorská cementárna akc. spol.; Slovenské akciové cihelny a chemické podniky v
Hodoníně.
Líh (společně s Agrární bankou československou, Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem, Ústřední jednotou
hospodářských družstev a Družstvem hospodářských lihovarů): Akc. spol. pro lihový průmysl v Moravské Ostravě; Kralupská průmyslová
lihovarská společnost; Kolínské akciové továrny na vyrábění a čištění lihu a drasla; Mostecká továrna na výrobu lihu a drasla; František
Xav. Brosche syn akc. spol.; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť, J. Wertheimer a. s.; Ed. Ad. Malburg a syn akc.
spol., Smiřice.
Pivovary a sladovny: Plzeňské akciové pivovary v Plzni; Klášter, akc. spol. spojených pivovarů a vývozní sladovny; Exportní
sladovny Schindler & Stein akc. spol. v Brně.
Poživatiny: Zemědělské akciové továrny Amylon; První česká akciová továrna na šunky a uzenářské zboží Antonín Chmel;
Akciová továrna na salám a poživatiny v Hodících; Továrna na uzeniny a konservy, akc. spol. v Kostelci u Jihlavy; Akc. spol. pro průmysl
mléčný v Praze; Vysočanská mlékárna B. Frey akc. spol. v Praze.
87
Celulosa a papír: Vltavský mlýn Bratří Poráků; Akc. spol. továren papíru a lepenky Loučovice; Žilinská továrna na cellulozu,
úč. spol.; Ružomberská továrna na celulozu a papír, akc. spol.
Pojišťovny: Moldavia-Generali, akciová pojišťovna v Praze; Sekuritas, akciová pojišťovna v Praze; První česká zajišťovací
banka v Praze.
Různé: Thonet-Mundus, spojené československé továrny na nábytek z ohýbaného dřeva, akc. spol. v Brně; Československá
plavební akc. spol. Labská; Remorkáže na Vltavě a Labi; Československá plavební akc. spol. Dunajská; Bratří Gutmannoyé akc. spol. v
Praze; Obchod uhlím Živnostenské banky akc. spol. v Praze; Ústecká montanní společnost s r. o. a spol., Ústí n. L.; Pražsko-Duchcovská
dráha, Praha.
Dividendy 1900-1918: 8, 7, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 61/2, 7, 7, 71/2, 71/2, 71/2, 5, 6, 61/2, 71/2, 71/2 %; 19191923: 9, 12, 14, 14, 14 %; 1924 až 1930: po 12 % = 24 Kč; 1931-1933: po 5 % = 10 Kč; 1934: 6 % = 12
Kč; 1935: 6 % = 12 (10.80) Kč; 1936: 7 % = 14 (12.60) Kč; 1937: 71/2 % = 15 (13.50) Kč.
Rok
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932*)
1933
1934
1935/7
nejvyšší
391
5341/2
634
681
520
434
299
nejnižší
330
362
481
495
417
295
271
poslední
361
5341/2
623
500
417
295
271
*)
Až do 5./4.; nadále v soukromém obchodě 1932: nejvyšší 285, nejnižší 220, poslední 237.50; 1933: nejvyšší 322.50. nejnižší 230, poslední 245;
1934: nejvyšší 332.50, nejnižší 240, poslední 300; 1935: nejvyšší 395, nejnižší 290, poslední 395; 1936: nejvyšší 4871/2, nejnižší 360, poslední 4791/2
1937: nejvyšší 5571/2, nejnižší 385. poslední 410; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 408, nejnižší 355, poslední 377.
Účet rozvažný milionech Kč:
Aktiva
hotovosti
směnky
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
654.2
661.5
706.3
622.2
437.0
399.8
559.3
662.6
653.7
647.0
533.1
510.0
932.9
785.2
693.1
659.3
679.7
655.6
794.5
889.8
1.004.5
1.236.3
1.487.5
1.484.8
cenné
papíry
427.2
486.2
420.3
502.6
532.1
645.92)
573.4
633.0
651.3
709.3
722.9
752.9
účasti
dlužníci
150.0
160.0
190.0
217.0
217.0
217.0
217.0
217.0
217.0
217.0
217.0
217.0
2.616.0
2.832.7
3.158.8
3.538.7
3.689.8
3.114.4
2.641.5
2.373.7
2.375.2
2.247.0
2.139.3
2.224.9
emisní
půjčky
30.6
38.3
41.8
48.8
57.7
65.7
62.8
59.3
59.2
59.7
54.2
61.6
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
dluhopisy
vklady
věřitelé
různé
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
200.0
200.0
200.0
300.0
300.0
300.0
240.0
240.0
240.0
240.0
240.0
240.0
238.7
250.0
270.0
383.0
391.5
394.0
346.2
347.0
348.0
349.2
350.4
351.6
48.2
50.5
56.1
60.8
66.9
72.9
75.9
75.3
83.6
87.1
91.1
91.1
30.6
38.3
41.8
48.8
57.7
65.7
62.8
59.3
59.2
59.7
54.2
61.6
1.847.6
1.883.0
1.837.9
1.971.8
2.151.6
2.184.2
2.133.2
2.169.2
2.299.5
2.400.8
2.421.7
2.474.4
2.451.1
2.535.3
2.792.1
2.787.9
2.612.2
2.091.3
2.001.5
1.945.1
1.933.4
1.975.4
2.003.9
2.036.4
31.0
39.7
54.9
72.4
66.8
49.7
46.7
51.7
55.4
74.0
66.6
83.4
bilanční
suma
4.888.0
5.040.3
5.296.8
5.675.7
5.691.0
5.174.3
4.923.2
4.904.8
5.039.1
5.206.1
5.250.3
5.362.3
budovy
různé
52.5
56.8
50.0
48.5
47.1
45.7
43.7
42.6
42.3
41.0
40.3
39.9
24.6
19.6
36.5
38.6
30.6
30.2
31.0
26.8
35.9
48.8
56.0
71.3
přenos
zisku
2.4
3.2
3.3
3.1
3.4
3.1
3.3
3.5
3.6
3.8
3.7
3.6
čistý zisk
odpisy
různé ztráty
38.5
40.4
40.6
47.9
40.9
13.3
13.6
13.7
16.4
16.1
18.7
20.2
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé
zisky
35.5
30.9
20.6
12.3
7.3
3.8
4.8
9.3
22.7
21.5
32.0
18.7
věcná režie
osobní
režie
70.4
71.0
70.8
71.6
78.2
76.8
71.4
65.8
64.1
63.7
63.8
64.8
daně
1926
72.4
48.8
12.7
33.7
1.4
1927
77.6
50.3
10.4
35.5
1.5
1928
81.9
51.0
11.6
23.1
1.4
6.01)
1929
78.0
53. 3
10.1
12.6
1.4
1930
83.3
55.7
12.4
13.5
1.4
1931
76.3
52.9
9.0
7.9
1.4
24.53)
1932
54.7
41.1
7.7
6.5
1.4
1933
48.7
37.2
8.5
5.8
1.4
1934
43.7
35.1
7.3
7.2
1.5
5.04)
1935
38.2
36.8
6.8
8.6
1.4
1936
46.8
31.3
7.1
19.0
1.4
1937
54.8
36.1
7.2
16.1
1.3
1)
Dotace stavebnímu fondu.
2)
Z toho 537.3 mil. Kč cenné papíry (po odpisu ztráty 24.5 mil. Kč k tíži provozního zisku) a 108.6 mil. Kč intervenčními koupěmi získané vlastní
akcie (300.000 kusů v nákupní ceně), určené k zničení.
3)
Ztráta na cenných papírech.
4)
Úhrada pensijních nároků zaměstnanců.
88
„Koruna“, akciová pojišťovna v Praze.
Správní rada: Josef Hucl, předseda, Dr. Václav Peča, místopředseda, Dr. Stanislav Disman,
Ing. Václav Choděra, Karel Schreier, Josef Schrötter, Dr. Stanislav Švehla, Dr. Arnošt Wenig, MUDr.
Josef Žižka. Ředitelství: Josef Hucl, Dr. Václav Peča, Ing. Václav Choděra; ředitel: Dr. Stanislav
Disman.
Sídlo a ředitelství v Praze.
Akciový kapitál Kč 4,000.000 v 10.000 akciích1) po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: 0.3 mil. Kč; stabilisační fond 12.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 189.522. Posl. v. h. 9./6.
1938.
Společnost vznikla 1899 za součinnosti České průmyslové banky jako první česká akciová
životní pojišťovna. 1931 přikročila společnost, provozující dosud pouze pojištění životní, k vybudování
odvětví elementárních. Původní akc. kap. 2 mil. K zvýšen 1930 k tíži stabilisačního fondu na 4 mil. Kč
nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Na jaře 1937 převzat československý pojistný kmen
První pojišťovací společnosti proti vloupání a požáru ve Vídni.
Stabilisační bilance k 1./1. 1930: z přebytku 18.34 mil. Kč použito 3.03 mil. Kč k odpisům na
cenných papírech, inventáři a pod., 2 mil. Kč převedeny na akc. kap. (nakolkování akcií ze 200 na 400
Kč) a zbylých 13.3 mil. Kč uloženo do stabilisačního fondu: 1933-1935 použito po 0.4 mil. Kč, celkem
1.2 mil. Kč, ke krytí ztráty odboru živelního.
Dividendy 1900-1905: 0; 1906-1913: po 4 %; 1914-1927: 0, 4, 4, 4, 4, 0, 0, 5, 5, 5, 5, 5, 6, 7 %;
1928-1929: 7, 71/2 %; 1930 až 1937: 0.
Bursy: Praha; záznam ve Vídni a v Terstu zrušen.
1)
Převážná většina akcií (asi 75 %) přešla 1930 z majetku České průmyslové banky do vlastnictví Vzájemně pojišťovací banky Slavie v Praze.
Rok
1925
1926
1927
nejvyšší
560
875
1300
nejnižší
450
445
865
poslední
550
875
1300
Odhadní kurs koncem 1934-1937: 600, 400, 420, - Kč.
1928
1929
1930
1500
1700
2080
1250
1350
1700
1500
1700
1900
1931
1875
1850
1850
1932
-
1933
-
1934
-
Produkce životního pojištění:
kapitál
Rok
v mil. Kč
1927:
Stav 1/1
29.821
237.9
1933:
Stav 1/1
Přírůstek
5.336
65.8
Přírůstek
Úbytek
3.048
27.9
Úbytek
1928:
Stav 1/1
32.109
275.8
1934:
Stav 1/1
Přírůstek
4.365
62.4
Přírůstek
Úbytek
3.177
28.7
Úbytek
1929:
Stav 1/1
33.297
309.6
1935:
Stav 1/1
Přírůstek
8.773
82.7
Přírůstek
Úbytek
3.767
34.1
Úbytek
1930:
Stav 1/1
38.303
358.1
1936:
Stav 1/1
Přírůstek
7.786
82.6
Přírůstek
Úbytek
4.969
51.4
Úbytek
1931:
Stav 1/1
41.120
389.3
1937:
Stav 1/1
Přírůstek
7.608
75.1
Přírůstek
Úbytek
5.970
64.5
Úbytek
1932:
Stav 1/1
42.758
399.8
1938:
Stav 1/1
Přírůstek
9.343
74.0
Úbytek
7.288
81.8
Produkce živelního pojištění: Pojistné na vlastní vrub 1934-1937: 0.59, 0.82, 1.17, 3.12 mil. Kč.
Rok
počet pojistek
počet pojistek
44.942
8.182
7.419
45.705
8.254
7.718
46.241
8.529
7.740
47.023
9.475
8.220
48.278
8.347
6.775
49.850
kapitál v mil.
Kč
393.1
66.4
62.0
396.5
69.1
72.1
393.5
70.2
64.8
398.7
80.1
65.4
413.4
64.3
50.7
427.0
89
Aktiva
hotovosti
nemovitosti
efekty
hypotéky
půjčky
dlužníci
různé
celkem
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
8.0
4.2
3.5
4.7
5.4
6.7
6.1
16.2
32.7
32.7
32.7
32.7
32.7
33.8
37.4
38.5
22.2
22.4
23.7
25.5
28.9
32.6
37.9
41.4
13.0
19.9
21.9
24.1
23.5
21.4
19.2
15.9
7.4
11.5
14.6
15.1
16.1
16.0
15.4
15.4
5.3
6.1
4.3
4.5
6.2
8.0
10.3
12.1
22.0
2.8
2.0
2.6
2.9
4.4
3.7
4.2
110.6
99.6
102.7
109.2
115.7
122.9
130.0
143.7
Pasiva
kapitál
reservy
st. fond
fondy
techn. res.
zajišťovny
věřitelé
různé
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
4.0
4.0
4.0
4.0
4.0
4.0
4.0
4.0
0.8
0.3
0.5
0.5
0.5
0.5
0.3
0.3
13.3
13.3
13.3
12.9
12.5
12.1
12.1
12.1
0.3
0.4
0.4
0.5
0.5
0.5
-
66.6
73.7
78.9
85.3
91.3
97.8
105.8
114.4
1.7
2.9
3.5
3.7
4.1
4.7
5.5
8.5
2.1
1.6
1.6
1.0
1.5
1.0
0.6
0.9
21.8
3.3
0.4
1.2
1.2
2.2
1.6
3.3
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
První česká zajišťovací banka.
Správní rada: Inž. František Zita, předseda, Dr. Václav Peča a Antonín Šebek místopředsedové,
Josef Hucl, Daniel Křivan, Karel A. Schaefer, Karel Šimek.
Ředitelství: Inž. František Zita, Karel A. Schaefer, Antonín Šebek, Karel Šimek; ředitel: F. L.
Tůma.
1938: 12.44 mil. Kč, stabilisační fond 4.3 mil. Kč, fondy zaměstnanců 0.23 mil. Kč. Přenos zisku na
1938: 0.7 mil. Kč. Posl. v. h. 8./7. 1938.
Společnost, založená 1872, provádí zajištění a soupojištění všech odvětví pojišťovacích. Původní
akc. kap. 320.000 zl. snížen 1880 na 200.000 zl. v akciích po 100 zl. nominale. 1887 zvýšen akc. kap. na
300.000 zl., 1889 na 600.000 zl. a 1898 na 1.2 mil. zl. Ztráty utrpěné v souvislosti se zemětřesením v
San Franciscu vedly 1907 k snížení akc. kap. ze 2.4 na 1.8 mil. K stažením čtvrtiny akcií, při současném
zvýšení na 3 mil. K. Světovou válkou utrpěl ústav nové těžké ztráty, jejichž likvidace - rozdělená na
několik roků - skončena 1925.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 6 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k
1./1. 1935: odpis 1.7 mil. Kč; zbytek 4.3 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy: 1900-1918: 4, 0, 8, 8, 8, 0, 0, 61/2, 61/2, 61/2, 7, 7, 7, 7, 5, 7, 7, 6, 0 %; 1919-1927: 0;
1928-1932 po 4 %; 1933-1934: 5, 6 %; 1935-1937: 6, 7, 7 % netto.
Platebna: Živno. Bursa: Praha.
Rok
1924
1925
1926
nejvyšší
165
160
170
nejnižší
99
109
135
poslední
150
135
170
1935-1936: žádný kurs; 1937: 380; 1938 (do 30./6.): -.
1928
1929
365
345
340
337
345
345
1927
360
170
340
1930
345
300
300
1931
255
192
255
1932
-
1933
-
1934
250
175
250
Účet rozvažný v tisících Kč:
Aktiva
pokladna
banky
efekty
zajišťovny
dlužníci
nemov.
pens. f.
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
110
306
152
74
81
123
123
124
151
146
9.957
15.915
16.963
18.248
19.065
18.903
18.903
21.267
27.035
31.691
17.307
17.698
15.7721)
14.327
13.535
20.404
20.404
22.233
23.991
26.378
22.125
24.458
20.486
20.403
23.417
24.565
24.565
25.570
30.900
33.794
537
682
759
714
159
224
224
285
386
299
6.328
6.192
6.056
5.920
5.784
5.648
3.948
3.853
3.758
3.663
113
117
121
125
129
133
133
137
141
145
56.477
65.368
60.309
59.811
62.170
70.000
68.300
73.469
86.362
96.116
90
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
fondy
1929
3.000
5.119
6.000
174
1930
3.000
5.790
6.000
180
1931
3.000
3.596
6.000
187
1932
3.000
4.322
6.000
194
1933
3.000
3.981
6.000
201
1934
3.000
6.607
6.000
208
1/1 352)
3.000
6.607
4.300
208
1935
3.000
8.235
4.300
215
1936
3.000
11.052
4.300
221
1937
3.000
12.446
4.300
228
1)
Kursové ztráty Kč 5,533.423 (z toho Kč 2,450.113 nerealisovaná knihovní ztráta na
polovice odpisem z reservních fondů a zbytkem z technických přebytků.
2)
zajištěnci
tech. res.
10.116
13.915
12.268
10.006
10.338
10.328
10.328
13.142
14.916
15.032
cenných papírech
věřitelé
zisk
30.531
1.002
535
35.137
790
556
34.271
420
5671)
35.606
62
621
37.888
73
689
42.977
46
834
42.977
46
834
43.607
117
853
51.479
82
1.312
59.955
139
1.016
a Kč 3,083.310 ztráty na valutách) kryty z
b) Zahraniční ústavy.
L'Union Européenne Industrielle et Financière.
Správní rada: Eugène Schneider, předseda, Jean-Louis Bach, Gabriel Brizon, Maurice
Hottinguer, Lucien Lacaze, Louis Lion, Jacques de Neuflize, Maurice Paleologue, Arniand de SaintSauveur, André Vicaire, Ernest Weyl.
Ředitelství: Ing. Airné Lepercq, generální ředitel; Jacques Chanzy (Praha), ředitel.
Sídlo a ředitelství v Paříži (3, rue Montalivet).
Akciový kapitál Frcs 140,000.000 ve 280.000 stejných akciích po 500 Frcs nominale s
jednoduchým hlasovacím právem; akcie, které jsou nejméně 2 roky připsány na jméno téhož akcionáře,
nabývají fakultativně dvojnásobného hlasovacího práva. Obligace žádné. Reservní fondy k 1./1. 1938:
65.6 mil. Frcs. Přenos zisku na 1938: 6.65 mil. Frcs. Posl. v. h. 27./6. 1938.
Rozdělení zisku: 5 % reservnímu fondu; dividenda odpovídající 5 % úroku ze splacené akciové jistiny a 5 % úroku z ažiového
fondu; event. další dotace reserv; ze zbytku: 5 % správní rada jako tantiéma a 95 % akcionáři superdividenda.
Společnost založená 1920 představuje především holding skupiny Schneider et Cie (Le Creusot),
takže jejím hlavním příjmem je výnos účastí; vedle součinnosti na správě kontrolovaných podniků
provádí společnost mezinárodní financovací obchody. Původní akc. kap. 75 mil. Frcs zvýšen 1920 na
100, 1925 na 112.5 a 1928 na 140 mil. Frcs, při čemž při každé emisi vydána vždy 1/10 akcií serie A (s
desateronásobným hlasovacím právem) a 9/10 akcií serie B (s jednoduchým hlasovacím právem).
V roce 1935 byly v důsledku zákona o akciích s množným hlasovacím právem oba druhy akcií
unifikovány v jedinou kategorii.
Účasti. Při svém vzniku převzala společnost účasti firmy Schneider et Cie (Le Creusot) a
Banque de 1'Union Parisienne (Paříž) na Akciové společnosti dříve Škodovy závody v Plzni, Báňské
a hutni společnosti v Praze (účast 1929 rozmnožena) a na Towarzystwo Akcyjne Zakładów
Hutniczych Hutá Bankowa w Dąbrowie (Polsko). 1926 získána účast na Société des Aciéries
Réunies de Burbach-Eich-Dudelange (Arbed) v Lucemburku. Z ostatních účastí po odprodeji
některých podílů zbývá: Maďarská všeobecná úvěrní banka, Budapešť.
Dividendy 1920/21: 0; 1922-1924: 36, 50, 70 Frcs; 1925 až 1930: po 100 Frcs; 1931-1934: 0:
1935-1937: 25. 45, 70 Frcs.
Platebna v Československu: Živno.
Bursy: Praha, Paříž, Amsterodam.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
1929
3300
2590
2670
1930
2750
1360
1630
1931
1800
380
380
Rok
1929
nejvyšší
2480
nejnižší
1775
1)
1938 pouze do 30./6.
1930
2100
1000
1931
1350
220
Kursy na pražské burse :
1932
1933
1934
800
+ 630
480
310
+ 370
480
590
+ 570
480
Kursy na pařížské burse ve Frcs:
1932
1933
1934
643
550
423
205
259
223
1935
720
720
720
1936
950
950
950
1937
610
610
610
19381)
-
1935
505
318
1936
780
340
1937
970
660
19381)
674
387
91
Účet rozvažný v milionech Frcs
Aktiva
hotovosti
účasti
dlužníci
transita
bil. suma
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
17.5
15.3
9.0
3.1
0.8
0.7
1.5
25.0
231.4
211.2
210.3
209.0
208.9
220.4
219.5
214.2
37.3
35.2
36.0
31.0
28.1
11.4
12.2
6.2
5.0
4.3
1.5
1.7
2.0
2.2
1.4
2.5
291.2
266.0
256.8
244.8
239.8
234.6
234.6
247.9
Pasiva
akc. kap.
reservy
kupony
věřitelé
daně
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
140.0
140.0
140.0
140.0
140.0
140.0
140.0
140.0
52.3
60.8
63.9
64.7
65.6
65.6
65.6
65.6
4.4
1.6
0.3
0.2
0.1
0.1
0.7
1.8
51.1
49.3
45.9
33.4
27.5
13.7
5.2
8.8
8.0
7.9
0.3
0.1
0.2
1.8
3.9
4.9
5.9
6.4
6.4
6.4
6.4
6.4
6.5
6.4
29.6
7.0
12.7
20.4
výnos
účastí
31.12
36.94
0.58
0.40
0.68
8.50
13.91
22.94
provise a j.
příjmy
8.14
9.24
7.21
2.92
1.99
1.94
4.55
5.00
Účet ztráty a zisku v milionech Frcs:
Rok
režie
daně
1930
2.28
1931
1.94
1932
1.84
1933
1.81
1934
1.53
1935
1.63
1936
1.46
1937
1.65
*)
Odpisy na účastech.
7.60
9.10
2.30
0.15
0.23
1.77
4.28
5.87
úroky
pasivní
0.08
0.59
0.57
-
různé
dotace fondů
26.54*)
-
8.52
3.06
0.79
0.92
0.05
-
úroky aktivní
0.20
-
92
PRŮMYSL
A. BÁŇSKÝ A HUTNÍ PRŮMYSL
a) Československé společnosti.
Báňská a hutní společnost.
Správní rada: Dr. techn. h. c. Eugène Schneider, předseda, Dr. Jaroslav Preiss, místopředseda,
Charles de Boissieu, Dr. Hynek Bulín, Pierre de Cossé-Brissac, Jacques Chanzy, Dr. Karel Fajfrlík, Dr.
Georg Günther, Ing. Jaroslav Jahn, Ing. Aimé Lepercq, Ing. Ján B. Pálka, František Ringhoffer, Armand
de Saint-Sauveur, Dr. Josef Scheiner, Dr. Adolf Schwarzenberg, Jaromír Špaček, Antonín Tille, André
Vicaire, Frangois Walkenaer. Technický poradce: Dr. techn. et mont. h. c. Georg Günther.
Administrateur délégué správní rady: Ing. Aimé Lepercq.
Výkonný výbor: Eugène Schneider, Ing. Aimé Lepercq, Jacques Chanzy, Dr. Georg Günther,
Dr. Jaroslav Preiss, Armand de Saint-Sauveur.
Generální ředitelství: Dr. h. c. Ing. Otakar Kruliš-Randa, generální ředitel; Dr. Ing. Jan Tille,
náměstek generálního ředitele; Karel Langer, Dr. Ing. Emil Modr, Ing. František Holub, ředitelé;
Eiduard Růžička, Ing. Theo Heppner a Ing. Karel Vorálek, náměstkové ředitele; Dr. Jan Heyrovský,
generální tajemník.
Sídlo a generální ředitelství v Praze, báňské ředitelství v Moravské Ostravě. Závody: 8
uhelných dolů (Gabriela, Barbora, Hohenegger, Hedvika, Pokrok, Ludvík, Ignát, Odra) v ostravskokarvínském revíru; koksárny při dolech Hohenegger a Ignát a v železárnách v Třinci s továrnami na
vedlejší výrobky; rudné doly Maria-Huta u Gelnice a Bindt na Slovensku; manganové doly ve
Švábovcích; vápencové lomy a vápenky ve Varíně; železárny (4 vysoké pece, ocelárny, válcovny,
slévárny, mechanické dílny) v Třinci; mostárna v Karlově Huti; drátovna a hřebíkárna v Bohumíně;
řetězárna v Malé Morávce; továrna na ohnivzdorné zboží v Třinci; cihelny v Mariánských Horách a
Karviné; elektrárny v Mariánských Horách (112 milionů kWh) a v Třinci (94 mil. kWh); různé vedlejší
závody. V majetku společnosti jest celkem 2.525 ha dolových měr na železnou rudu, 3.310 ha uhelných
polí, 33.190 ha výhradních kutišť, 29.5 km3 Půdy a 1695 dělnických a úřednických domů. Z celkové
československé produkce vyrábí Báňská a hutní společnost 25 % kamenného uhlí (1400 vagónů denně),
40 % koksu, 30 % surového železa a 25 % ocele.
Vyfakturovaný obrat 1929-1933: 1010, 807, 665, 441, 410 mil. Kč; 1934-1937: 428, 472, 607,
983 mil. Kč.
Produkce v tisících tun:
Rok
uhlí
koks
surové železo
ingoty
válené výrobky
hotové tovary
1913
1926
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1.975
3.398
3.363
3.381
3.985
3.384
3.051
2.351
2.384
2.319
2.411
2.794
4.100
669
659
802
958
1.009
870
645
417
358
374
468
589
1.066
169
286
276
392
475
431
350
150
156
164
222
338
485
163
270
324
405
506
447
387
186
193
208
269
357
552
135
207
287
348
424
366
333
160
156
188
232
310
468
39
66
83
112
118
104
81
55
49
59
78
97
121
el. proud 1000
kWh
136.672
180.188
227.466
232.257
227.571
181.915
165.872
182.739
200.091
222.759
274.658
Akciový kapitál Kč 250,000.000 ve 250.0001) akciích po Kč 1.000 nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 224 mil. Kč, stabilisační fond: 400 mil. Kč, celkem 624 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.8
mil. Kč. Posl. v. h. 14./6. 1938.
93
Společnost, založená 1905 pod egidou vídeňské Boden-Credit-Anstalt, převzala za 50 mil. K k
dalšímu provozování těšínské závody býv. arciv. Bedřicha Habsburka. Přejímací cena byla z polovice
uhrazena akciovým kapitálem 25 mil. K (z toho upsal arciv. Bedřich 20 mil. K a Boden-Credit-Anstalt 5
mil. K) a zbývajících 25 mil. K hypotekárně zajištěno se 4 % zúročením na realitách společnosti. V roce
1910 přeměněna hypotéka na obyčejnou půjčku, zúročitelnou 4.2 %. S platností od 1./1. 1910 převzala
společnost, jejíž závody pozůstávaly dosud hlavně z válcovny plechu Friedrichshütte, slévárny v Bašce
(později zrušena) a továrny na stroje v Ustroni (později odprodána), všech 100 kuksů Ostravského
kamenouhelného těžařstva Marie-Anna; z kupní ceny 15 mil. K zaplaceno 8 mil. K akciemi nově
emitovanými, splacení zbývajících 7 mil. K rozděleno na 20 ročních splátek při 4 % zúročení. 1912
zvýšen akc. kap. ze 33 na 35 mil. K, nové akcie vydány jako část kupní ceny za kartelní kvótu válcovny
v Ternitz firmě Schoeller & Co. ve Vídni. Za účelem zajištění rudných dodávek získány 1912 všecky
akcie švédské Strässa-Grufve-A.B. a 1913 zakoupeny z téhož důvodu všecky akcie YckorbottenGrufve-A.B. K částečnému krytí investičních výloh zvýšena 1913 akciová jistina na 38 mil. K. V roce
1916 zvýšení na 45 mil. K emisí 17.500 akcií, z nichž 9.500 nabídnuto akcionářům (10:1 po K 1400),
zbývajícími 8000 akciemi, jakož i 4.8 mil. K na hotovosti zaplaceno 14.000 akcií Ostravské horní akc.
spol. dř. kníže Salm, s níž uzavřena nájemní smlouva, zajišťující Báňské a hutní společnosti
neomezené používání celého podniku. V září 1917 prodala společnost obě švédské účasti firmě Trafik
A.B. Grängesberg-Oxelösund, s níž uzavřela dlouhodobé smlouvy o dodávkách rud. 1920 zvýšen akc.
kap. na 50 mil. K emisí 12.500 akcií, z nichž přenecháno 10.000 při kursu rak. K 7.408.75 pařížské
L'Union Européenne Indusrielle et Financière (skupina Schneider-Creusot) a zbývajících 2.500 kusů
použito k úplnému splacení dluhu 25 mil. K býv. arciv. Bedřichovi. Současně splacen též zbytek kupní
ceny 7 mil. K za těžařstvo Marie-Anna, získané v roce 1910.
Rozpadnutím monarchie ocitly se závody Báňské a hutní společnosti na polském a
československém území. Po nostrifikaci v roce 1921 přeloženo sídlo podniku z Vídně do Brna. Za
účelem financování investic zvýšen v březnu 1921 akc. kap. na 76 mil. Kč, z nových akcií nabídnuto
50.000 kusů akcionářům (5:2 po Kč 1000) a zbytek za vyššího kursu volně umístěn. V roce 1924 zvýšen
akc. kap. na 80 mil. Kč, nové akcie vydány Rimamurány-Salgói-Tarjáner Eisenwerks-A. G. za poloviční
kartelní kvóty likvidujících Pohernadské priemyselné úč. spol., Bratislava, a „Union“ továrny na železo
a plechy, Bratislava. Polské závody Báňské a hutní společnosti vneseny 1923 do samostatné, za účasti
Bank Malopolski S. A. založené společnosti „Węgierska Górka“, Górnicza i Hutnicza S. A. v
Krakově. V roce 1923 získána od vídeňské Kabel- und Drahtindustrie A. G. drátovna a řetězárna v
Bohumíně a Malé Morávce. 1924 provedena formální fuse s těžařstvem Marie-Anna a Ostravskou horní
a. s. dř. kníže Salm, jejichž podniky byly již delší dobu vedeny ve vlastní režii. V letech 1923-1925
provedeny větší investice, k jejichž krytí v roce 1926 zvýšen akciový kapitál z 80 na 100 mil. Kč; z nově
emitovaných 50.000 akcií nabídnuto 40.000 akcionářům v poměru 5:1 po Kč 1000, 3000 kusů při
vyšším kursu volně umístěno a zbývajících 7000 kusů použito k získání 25 % podílu na Kontinentální
společnosti pro obchod železem Kern a spol. v Praze.
V období 1927-1932 provedena programová technická i komerční reorganisace, v jejímž rámci
všechny závody důsledně zracionalisovány a přivedeny na výši nejmodernější techniky. (Bilančně
vykázané investiční náklady 800 mil. Kč.)
S platností od 1./1. 1928 uzavřeno se Železárnami Rotava-Nýdek akc. spol. v Praze provozní
společenství, vztahující se na výrobu a odbyt plechů. Provozní společenství vybudovalo nákladem 120
mil. Kč v Karlově Huti moderní válcovnu s měsíční výkonností 6500 t, v níž sdružena výroba jemných
plechů obou společností. Závod Karlova Huť vnesen 1937 do společnosti Válcovny plechu a. s. jejíž
kapitál (50 mil. Kč v akciích po 1.000 Kč) převzaly stejným dílem mateřské společnosti.
1931 založena ve spojení s bankovním domem Hope & Co. (Amsterodam) firma „Pragomet“ N.
V. v Amsterodame s kapitálem 1 mil. hfl., jejímž účelem je zprostředkování a provádění financovacích
obchodů Báňské a hutní společnosti v Holandsku a ostatní cizině.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 691.5 mil. Kč do stabilisačního fondu; 1928 použito
150 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 100 na 250 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1000 Kč.
94
Restabilisace k 1./1. 1935: částky 141.5 mil. Kč použito k snížení hodnot závodních zařízení, cenných
papírů a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu: 400 mil. Kč.
Prodejní organisace. Většina výrobků Báňské a hutní společnosti je kartelována. Kartelované
výrobky prodávají tato prodejní sdružení: Prodejní kancelář sdružených ostravsko-karvínských
kamenouhelných dolů, spol. s r. o. v Praze, Prodejna sdružených československých železáren akc. spol.
v Praze, Ústřední kancelář československých továren na drát a drátěné hřebíky, akc. spol. v Praze,
Sdružení pro prodej dusíkatých látek, spol. s r. o. v Praze. Vedle toho je podnik zúčastněn na
velkoobchodních železářských společnostech (společně s Vítkovickými železárnami a Pražskou
železářskou společností): „Ferra“, akc. spol. dř. L. G. Bondy v Praze a „Fož“, úč. spol. v Bratislavě a na
exportní železářské společnosti (společně s Vítkovickými železárnami) Kontinentální společnost pro
obchod železem, dř. Kern a spol. v Praze. Ostatní výrobky prodávány jsou společností přímo. S platností
od 1./1. 1934 byla jednotlivá prodejní oddělení sloučena ve společnou prodejnu.
Účasti: Węgierska Górka, Górnicza i Hutnicza S. A., Krakov; Československá plavební akc.
spol. Oderská, Štětin; Julius Rütgers, komand, spol., Moravská Ostrava; Československé továrny na
dusíkaté látky, Mariánské Hory; Úč. spol. dř. Coburg horní a hutní závody v Bratislavě; Ocelový dům
akc. spol., Praha; Moravskoslezské elektrárny akc. spol., Moravská Ostrava; Spojené elektrárny
severozápadního Slovenska; Válcovny plechu a. s., Karlova Huť; 1936 získána účast na společnosti
Železářský průmysl a. s., Česká Ves u Fryvaldova; 1937 založena Bulharská Báňská a hutní společnost,
Sofia (kapitál 0.45 mil. Leva). (Viz též odstavec „Prodejní organisace“.).
Dividendy 1906-1918: 8, 10, 10, 10, 11, 13, 16, 16, 121/2, 18, 22, 22, 14 %; 1919-1927
(nominale Kč 400): 15, 16, 18, 18, 18, 23, 23, 25, 30 %; 1928-1930 (nominale Kč 1000): 15, 16, 16 %;
1931-1933: 0; 1934-1935: 3, 4.5 % = 30, 45 Kč; 1936: 8 % = 80 (72) Kč; 1937: 13 % = 130 (117) Kč.
Platebna: Živno. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
Většinu akcií kontroluje L'Union Européenne Industrielle et Financière v Paříži.
Kursy na pražské burse.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
4180
4800
4110
2950
1395
1605
nejnižší
3360
3770
2470
1300
650
1005
poslední
4115
3810
2470
1330
1145
1200
1934
1535
1215
1450
1935
2265
1350
2225
1936
3940
2205
3940
1937
4850
2700
3175
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovosti
bil. suma
1926
1./1. 271)
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1./1. 353)
1935
1936
1937
310.0
1.001.6
998.4
989.3
993.3
1.029.2
1.109.8
1.080.6
1.059.2
1.018.8
889.0
824.5
736.75)
714.7
199.9
199.9
139.4
113.6
140.7
186.4
204.5
183.6
158.3
127.5
127.5
114.2
87.7
177.7
164.6
164.6
154.8
202.1
269.7
356.9
288.7
200.1
166.8
172.3
133.53)
132.8
199.3
303.0
29.2
29.2
33.3
36.5
48.2
49.2
53.4
61.2
61.2
61.9
79.93)
91.74)
90.7
89.6
4.9
4.9
3.3
2.5
2.9
3.5
3.0
2.3
2.3
1.9
1.9
2.2
2.5
2.9
708.7
1.400.2
1.329.2
1.344.0
1.454.8
1.625.3
1.659.4
1.527.8
1.447.8
1.382.4
1.231.8
1.165.4
1.116.9
1.287.9
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
věřitelé
kupony
přenos
zisk
1926
1./1. 271)
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1./1. 353)
1935
1936
1937
100.0
100.0
100.0
250.0
250.0
250.0
250.0
250.0
250.0
250.0
250.0
250.0
250.0
250.0
230.7
230.7
229.7
229.5
229.5
228.3
228.0
224.0
224.0
224.0
224.0
224.0
224.0
224.0
691.5
691.5
541.5
541.5
541.5
541.5
541.5
541.5
541.5
400.0
400.0
400.0
400.0
346.1
346.1
271.3
278.8
386.7
559.1
639.0
511.5
431.6
358.7
349.6
279.1
219.9
375.6
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
0.2
0.2
0.1
0.1
0.2
0.3
1.0
1.0
1.1
1.2
1.3
1.5
0.7
0.7
0.7
0.7
0.7
0.2
0.2
0.4
30.8
30.8
35.4
42.9
45.7
44.7
7.5
7.5
12.0
22.6
37.6
95
Rok
investice
odpisy
režie
daně
soc. břem.
úroky
hr. zisk
přenos
1926
168.1
84.12)
14.7
18.6
33.5
- 2.5
184.2
1.0
1927
114.9
118.1
15.0
17.9
35.8
- 1.1
223.3
1.1
1928
117.8
126.4
15.6
26.3
36.3
+ 4.0
243.4
1.2
1929
166.8
151.5
15.9
22.8
38.4
+ 1.3
273.0
1.3
1930
168.8
127.6
16.1
20.4
38.8
+ 2.0
245.6
1.4
1931
178.4
87.6
13.6
10.8
36.9
- 11.1
159.9
0.7
1932
53.3
67.6
12.9
3.4
29.8
- 22.3
136.1
0.7
1933
10.4
31.8
12.5
4.5
29.0
- 19.4
97.3
0.7
1934
10.4
50.0
14.7
3.8
27.5
- 15.4
118.9
0.7
1935
13.1
77.3
15.2
3.6
28.7
- 11.1
147.9
0.2
1936
27.3
93.6
17.3
19.9
33.06)
- 4.2
190.6
0.2
1937
97.2
112.6
25.2
45.2
40.67)
+ 1.4
259.9
0.4
1)
Stabilisace k 1./1. 1927.
2)
Místo odpisů byla v roce 1926 zřízena zdaněná reserva 84.1 mil. Kč.
3)
Restabilisace k 1./1. 1935. (Současně provedeno účetnické přeskupení převodem účasti „Karlova huť“ z dlužníků do položky efekty.)
4)
Vzrůst přeměnou pohledávky u Węgierské Górky v akciový kapitál.
5)
Kromě normální (řádné i mimořádné) amortisace použito reservy na důlní škody 21.5 mil. Kč (vedené ve věřitelích) k mimořádnému odpisu.
6)
Kromě toho vyúčtováno přes provozní účet 7 mil. Kč ve prospěch pensijního fondu.
7)
Kromě toho vyúčtováno přes provozní účet 20 mil. Kč ve prospěch pensijního fondu.
Coburg banské a hutní závody úč. spol.
Správní rada: Dr. h. c. Ing. Otakar Kruliš-Randa, předseda, Dr. Jozef Kállay, místopředseda,
Dr. Viktor Dušek, Dr. Max Fejér, Ing. Oskar Goldstein, Ing. František Holub, Jacques Chanzy, Dr.
Milan Ivanka, Vilém Lang, Karel Langer, Aimé Lepercq, Dr. Heinrich Luckmann, Ing. Dr. Jan Tille.
Ředitelství: Dr. Alexander Fazekas, centrální ředitel; Ing. Rudolf Pollet, Ing. František Sehnal,
Ing. Jan Růžička, Dr. Jan J. Moravek a Ing. Antonín Polívka, ředitelé.
Sídlo a centrální ředitelství v Bratislavě. Závody v Trnavě: slévárna šedé litiny (ročně asi
60.000 q), továrna na drát a drátěnky, výroba stáložárných kamen, plynových kamen, elektrických
kamen a aparátů, ocelových radiátorů, drátěných pletiv a tkaniv, pérových ložních vložek, různého
plechového zboží, pozinkovaných nádob a automatických ledniček; závody v Dobšině: doly na železnou
rudu; zastavený závod Pohořelá: pronajmut firmě Ocelový dům akc. spol., Praha.
Akciový kapitál Kč 19,000.000 v 95.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1937: 0.3 mil. Kč, stabilisační fond 20.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1937: 1.66 mil. Kč. Posl. v. h. 12./7.
19372)
Společnost, založená 1913 s kapitálem 6.5 mil. K se sídlem v Budapešti, převzala závody
vévody Filipa Coburga, sestávající z rudných dolů, hutí a vedlejších závodů v Pohořelé. K těmto
závodům vybudována 1916 válcovna a ocelárna v Trnavě a převzetím Heinzelmannova železářského
těžařstva (1917) připojeny rudné doly, hutě a slévárna v Chyžné Vodě. Akc. kap. v souvislosti s touto
expansí zvýšen na 11.5 mil. K. 1917 fusována I. Ungarische Schraubenfabriks-A. G. v Budapešti
(závody a pozemky 1921 prodány, zařízení přeneseno do Trnavy) a v souvislosti s tím zvýšen kapitál na
17 mil. K. 1920 zvýšení akc. kap. na 26 mil. K a 1921 další zvýšení na 52 mil. K.
Při nostrifikaci uznala československá vláda akciový kapitál podniku, jehož finanční stav se po
převrate rychle zhoršoval, pouze 20 % a proto 1923 snížen akc. kap. na 10.4 mil. Kč. Po bezvýsledných
pokusech o sanaci provedeno 1923 soudní vyrovnání kvótou 40 %, garantované skupinou bratří
Mannesmannů (Curych). Akc. kap. snížen na 5.2 mil. Kč a 1925 postupně znovu zvýšen na 15 mil. Kč.
V rámci technické a komerční reorganisace prodala společnost 1923 svou výrobní kvótu kartelní
Prodejně sdružených čsl. železáren akc. spol. (1931 při prodloužení kartelu tento prodej obnoven) a
zrušila těžkou železářskou výrobu, omezujíc se nadále pouze na zpracování železa. 1927 přešla většina
akcií na francouzskou skupinu Tréfileries et Laminoirs du Havre a ve spojení s tímto přesunem zvýšen
akc. kap. na 19 mil. Kč.
1929 získala většinu akcií Báňská a hutní společnost, která podniku odstoupila svou výrobu
drátěných pletiv a tkaniv. Za její gesce prodány doly a vysoké pece v Chyžné Vodě, kdežto slévárna s
vedlejšími závody přeneseny do Trnavy, kde zahájena výroba různého železářského zboží. 1936
96
zakoupeno oddělení dírkovaných plechů firem Ph. Nebrich-Hutter & Schrantz-Ant. Wendler, PrahaSmíchov. Téhož roku prodána Západoslovenským elektrárnám úč. spol. elektrárna v Trnavě.
Stabilisační bilance k 1./1. 1930: přebytek 23.4 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 3 mil. Kč
použito k snížení hodnoty závodů; zbývá ve stabilisačním fondu 20.4 mil. Kč.
Účasti: Ocelový dům akc. spol., Praha; Drevársky a banský priemysl úč. spol., Markušovce;
Akc. spol. železářského průmyslu, Česká Ves.
Dividendy 1921-1924: 0; 1925: 6 %; 1926-1936: 0.
Platebny: Živno (Bratislava), Kenedi & Co. (Vídeň). Bursy: Praha, Vídeň.
1)
2)
Většina akcií ve vlastnictví Báňské a hutní společnosti.
Bilance 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyla publikována.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
Kursy na pražské burse.
1936
496
61
485
1935
60
1937
780
380
445
1938 (do 30./6.)
460
310
400
Aktiva
závody
zásoby
efekty
hotovost
dlužníci
bil. suma
1933
1934
1./1. 351)
1935
1936
42.7
43.4
24.1
21.9
21.4
4.8
5.6
5.6
6.4
9.2
0.3
0.3
0.3
0.3
8.7
0.3
0.3
0.3
0.5
0.1
16.0
17.2
17.2
20.1
21.7
64.1
66.8
47.6
49.3
61.1
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
amort.
věřitelé
přenos
zisk
1933
1934
1./1. 351)
1935
1936
19.0
19.0
19.0
19.0
19.0
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
23.4
23.4
20.4
20.4
20.4
12.8
16.2
-
7.6
6.8
6.8
8.3
19.72)
0.9
1.0
1.0
1.0
1.3
0.1
0.1
0.1
0.3
0.4
Rok
režie
úroky
daně
odpisy
hr. zisk
1933
2.70
0.40
3.20
6.40
1934
2.70
+ 0.53
0.49
3.39
6.12
1935
2.76
+ 0.50
0.33
3.01
5.85
1936
3.16
+ 0.30
1.62
3.83
8.68
1)
Restabilisace k 1./1. 1935, v níž současně kompensována amortisační reserva 16.2 s účtem závodních zařízení.
2)
Včetně pensijního fondu 1 mil. Kč.
Česká obchodní společnost.
Správní rada: JUDr. Jaroslav (Preiss, předseda, Ing. Jan Dvořáček, Ing. Jaroslav Jahn, Dr.
mont. h. c. Ing. František Pospíšil, JUDr. Josef Scheiner, Dr. Adolf Schwarzenberg, Antonín Šálek,
Antonín Tille, Mg. Ph. Antonín Toman.
Ředitelství: Ing. Dr. h. c. Karel Galler, generální ředitel, Dr. Jaroslav Charvát, náměstek
generálního ředitele; Dr. Pavel Kolda, ředitel (Ústí n. L.); horní ředitelé: Ing. D. Hrdlička (Praha), Ing.
A. Vaně (Světec), Ing. A. Špaček (Orlová).
Sídlo a generální ředitelství v Praze, horní ředitelství ve Světci a Orlové. Hnědouhelné doly v
severočeském revíru (prodej vlastní prodejní organisací v Ústí n. L.) a kamenouhelné doly v ostravskokarvínském revíru (prodej prostřednictvím Prodejní kanceláře sdružených ostravsko-karvinských
kamenouhelných dolů).
Těžba hnědouhelných dolů v milionech tun:
1916
1917
1918
1919
1920
1921
0.55
0.59
0.74
0.85
0.89
1.92
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1.71
1.44
1.73
1.46
1.50
1.59
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1.58
1.72
1.58
1.43
1.14
1.15
1934
1935
1936
1937
1.01
1.01
1.01
1.10
97
Těžba kamenouhelných dolů v milionech tun:
1923
1924
1925
1926
1.03
1.40
1.19
1.40
1927
1928
1929
1930
1.30
1.37
1.61
1.36
1931
1932
1933
1934
1.20
0.95
0.96
0.90
1935
1936
1937
-
0.96
1.08
1.58
-
1938: 40 mil. Kč, stabilisační fond 19.4 mil. Kč, podpůrné fondy 7.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.9
mil. Kč. Posl. v. h. 14./4. 1938.
Společnost, založená 1910 s kapitálem 3 mil. K převzala k dalšímu provozování obchod uhlím
Živnostenské banky v Ústí n. L. a zakoupila hnědouhelné těžařstvo Patria-Florentini ve Světci. Krátce
nato přikoupeny doly Albert1)-Huhertus v Tuchomyšli a Maria-Antonia1) v Chabařovicích, k jejichž
zaplacení zvýšena 1910 akciová jistina na 5 mil. K. V roce 1913 získáno 13 horních měr sousedících s
dolem Albert a 4 horní míry sousedící s dolem Florentini a převzaty velkoobchody uhlím F. V. Fiala v
Hradci Králové a J. B. Nebeský v Praze, které přeměněny na společnosti s r. o.; akciový kapitál zvýšen
při této příležitosti na 7.5 mil. K. V roce 1914 přikročeno k vybudování vápenic ve Vápenném Podole,
získaných převzetím firmy F. V. Fiala. Koncem 1914 získáno nájemní smlouvou s erárem dolovací
právo na 6 horních mírách v Břešťanech a zakoupeno těžařstvo „Korunní princ Rudolf“ v Ledvicích se
stejnojmenným dolem. Na těchto horních mírách uveden počátkem 1916 do provozu nový důl Apollo,
na který soustředěna těžba tohoto úseku. Roku 1917 získala společnost koupí hnědouhelné doly Felix
Valdemar v Chabařovicích, Karolina I. a II. a briketárnu v Křemýži a Ohnici a Alexandr v Řetenicích.
Zakoupila dále dvůr Roudníky, pod jehož pozemky je sloj dolu Maria Antonia. K úhradě získaných
objektů zvýšen kapitál na 10 mil. K. V roce 1920 zakoupeny od firmy Baldauf a Rudolph v Teplicích
doly Richard v Mostě, Karel v Cukmantlu a Marianna ve Skyřicích u Mostu, dále pak důlní pole Hugo
v Souši u Mostu a Käthe v Chabařovicích. Akciový kapitál zvýšen při této příležitosti na 20 mil. Kč. V
roce 1924 zakoupena pro důl Karel v Cukmantlu uhelná pole v rozsahu 34 horních měr a 14 přebytků v
Košťanech V roce 1925 získána důlní pole těžařstva Johannes v Tuchomyšli v rozsahu 7 důlních měr.
Dle usn. h. 12./5. 1925 převzala společnost těžařstva Ignatz, Gottlob a Segen-Gottes v Předlicích, jejichž
podíly dříve zakoupila. Roku 1930 zakoupen od firmy Baldauf a Rudolph dvůr Střimice u Mostu za
účelem vydobytí pod ním se nacházející uhelné sloje. Téhož roku zakoupeno 47 horních měr z
reservátních polí města Teplice-Šanov, k jichž exploitaci založena 1932 Akciová společnost pro
dobývání uhlí v Teplicích-Šanově (akc. kap. 7.8 mil. Kč). V souvislosti s touto transakcí získána důlní
pole ve Mstišově a nemovitosti ve Mstišově a v Bystřici, náležející k bývalému dolu Rudolf Skláren a
rafinerií Josef Inwald a. s.
Kamenouhelné doly Orlová-Lazy. 1933 získán od skupiny Gutmannovy veškerý majetek
Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy, sestávající ze 3 kamenouhelných dolů (Nová jáma v Lazích,
jáma Suchá v Dolní Suché a jáma Žofie v Porube), uhelných polí v rozsahu 104 dvojitých a 94
jednoduchých horních měr a 67 přebytků, koksárny v Lazích (kapacita 360.000 t ročně) se zařízením na
výrobu vedlejších výrobků, továrny na cihlářské zboží v Orlové, 2 elektráren s celkovou roční kapacitou
40 mil. kWh, pozemkového majetku v rozloze 1319 ha a kolonie dělnických a jiných obytných domů.
Kvóta závodů v ostravsko-karvínském revíru činí 13.619 % u uhlí a 7.9 % u koksu. Z kupní ceny 143.5
(včetně mobilit asi 153) mil. Kč uhrazena část z provozu, zbytek zvýšením akc. kap. ze 30 na 67.5 mil.
Kč (akcionářům 4:5 po Kč 820).
Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě. Dlouhodobý syndikát, za vedení Živnostenské
banky a České obchodní společnosti, jehož členy jsou dále Pražská železářská společnost, Spolek pro
chemickou a hutní výrobu, Západočeské továrny kaolinové-šamotové a slovenské závody magnesitové,
Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové a Česká eskomptní banka a úvěrní ústav, převzal v
pololetí 1938 od skupiny Petschek-Praha směrodatnou akciovou účast a gesci v Severočeských uhelných
dolech akc. svol. v Mostě. Severočeská získala před tím od skupiny Petschkovy většinu akcií Mostecké
společnosti pro dobýváni uhlí v Mostě, k čemuž použila svých značných volných prostředků s
částečným použitím levného úvěru. Těžba obou Petschkových společností činí asi 4 mil. tun, dosavadní
těžba České obchodní společnosti asi 1 mil. tun, takže podíl celé skupiny činí nyní asi 5 mil. tun a tím
98
přes 40 % severočeského hnědouhelného revíru. Kupní cena za majority obou Petschkových společností
činila asi 300 mil. Kč.
V souvislosti s touto transakcí převzala Česká obchodní společnost spolu se Živnostenskou
bankou všecky podíly Ústecké montanní společnosti s r. o. a spol. v Ústí n. L., která bude míti i nadále
vyhrazen prodej uhlí z dolů Severočeské a Mostecké, kdežto prodej uhlí z dolů falknovského revíru
převedla dneom 1./8. 1938 na Falknovsko-chebskou důlní společnost.
10 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 20 na 30 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 600 Kč.
Restabilisace k 1./1. 1935: 18.9 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodů, cenných papírů a účastí.
Zbývá ve stabilisačním fondu 19.4 mil. Kč.
Účasti: F. V. Fiala, společnost s r. o. v Hradci Králové; J. B. Nebeský, společnost s r. o. v Praze;
Hornická obchodní společnost s r. o., komanditní společnost a spol. v Praze; Otop, společnost s r. o. v
Praze; Verneřovické doly na měď, akc. spol. v Praze (majorita získána 1928); Akc. spol. pro dobývání
uhlí v Teplicích-Šanově. Převzetím Kamenouhelných dolů Orlová-Lazy získány účasti skupiny
ostravsko-karvínských těžařstev: Julius Rütgers, komanditní společnost, Moravská Ostrava;
Československé továrny na dusíkaté látky, akc. spol., Moravská Ostrava; Sdružení pro prodej
dusíkatých látek, spol. s r. o., Praha; Moravskoslezské elektrárny, akc. spol., Moravská Ostrava a j. Od
roku 1936 účast na Pražské železářské společnosti v Praze. Od roku 1938: Severočeské uhelné doly akc.
spol. v Mostě; Ústecká montánní společnost s r. o. a spol. v Ústí n. L.
Dividendy 1912-1918: 81/2, 10, 6, 6, 10, 121/2, 121/2 %; 1919 až 1927 (nominale Kč 400): 121/2
1
16 /4, 20, 20, 20, 20, 20, 20, 221/2 %; 1928-1932 (nominale 600 Kč): 162/3, 162/3, 15, 121/2 10 procent =
100. 100, 90. 75, 60 Kč; 1933-1934: 81/3, 71/2 % = 50, 45 Kč; 1935-1936: po 81/3 % = 50 (45) Kč; 1937:
Kč 60 netto.
1)
Doly Albert (Tuchomyšl) a Maria-Antonia (Roudníky) jsou od 1934 pronajaty Spolku pro chemickou a hutní výrobu.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2245
2355
2020
1640
1340
1620
nejnižší
1690
1900
1485
1130
825
1090
poslední
2230
1960
1485
1180
1305
1450
1934
1685
1427
1560
1935
1900
1425
1900
1936
3250
1910
3250
1937
3860
2150
2340
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
kauce
bil. suma
1929
1930
1931
1932
19331)
1934
1./1. 352)
1935
1936
1937
54.1
54.4
50.4
46.7
183.8
174.6
161.8
153.5
144.2
139.9
1.3
1.7
1.4
1.6
12.2
10.6
10.6
8.9
7.0
12.6
59.0
62.4
70.5
73.9
54.6
84.6
84.6
89.2
92.6
92.9
7.2
8.0
8.0
7.8
21.0
21.6
15.5
15.7
26.9
38.5
4.4
2.7
2.3
2.1
2.5
2.0
2.0
1.8
1.8
1.6
0.2
0.2
0.5
0.8
0.5
0.4
0.4
0.5
0.6
0.6
126.2
129.3
133.1
132.9
274.6
293.8
274.9
269.6
273.2
286.1
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
věřitelé
kauce
přenos
zisk
1929
1930
1931
1932
19331)
1934
1./1. 352)
1935
1936
1937
30.0
30.0
30.0
30.0
67.5
67.5
67.5
67.5
67.5
67.5
65.6
66.0
66.3
66.7
76.6
76.9
57.9
58.3
58.6
59.0
1.9
2.6
3.0
3.2
3.5
3.9
4.0
4.7
5.3
5.9
20.3
23.4
27.2
27.1
120.2
137.2
137.2
130.8
133.2
142.4
0.2
0.2
0.5
0.8
0.5
0.4
0.4
0.5
0.6
0.6
0.8
0.9
0.9
0.9
0.9
1.0
1.0
0.9
0.9
0.9
7.4
6.2
5.3
4.2
5.4
6.9
6.9
6.9
7.0
9.8
99
Rok
odpisy
daně
různé
hrubý zisk
1929
4.7
6.4
30.1
1930
4.4
5.1
27.3
1931
4.7
4.5
26.2
1932
3.9
4.4
21.3
19331)
9.7
6.7
40.0
1934
10.4
7.6
0.5
44.3
1935
9.7
7.3
0.5
43.1
1936
10.1
10.3
0.6
46.3
1937
11.1
14.5
0.7
54.5
1)
Mimořádný vzestup cifer souvisí s převzetím Kamenouhelných závodů Orlová-Lazy.
2)
služ. sml.
11.5
11.6
11.9
8.8
17.8
18.9
18.8
18.4
18.4
Duchcovsko-Podmokelská dráha.
Správní rada: Předseda (neobsazeno); Dr. Josef Koeser, místopředseda, Dr. Václav Brachtl, Dr.
Ing. Alois Czermak, Ing. Josef Jareš, Dr. Adolf Soukup, Eduard Stutz. Ředitelství: J. Neurath a Ing.
Zikmund Schauberger.
Ředitelství v Karlových Varech. Závody: Šachta Union II. a šachta Konkordia s elektrickou
centrálou a briketárnou v Novém Sedle, šachty Adolf a Žofie v Bukovanech, šachty Washington a
Saxonia v Třebušicích, šachta Elektra v Okoříně. Celkový důlní majetek společnosti činí 410
jednoduchých, 84 dvojitých dolových měr a 183 přebytků. Výhradní prodej uhlí: Ed. J. Weinmann, Ústí
n. L.
Statistika produkce:
Rok
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
těžba uhlí v
1000 t
1.082
1.062
698
881
806
784
856
936
997
odbyt proudu v
1000 KWh
12.610
14.318
13.840
16.376
17.773
19.043
21.180
23.939
26.969
osazenstvo
mužů
2.243
2.262
1.808
1.710
1.514
1.494
1.469
1.534
1.582
Rok
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
těžba uhlí v
1000 t
862
763
717
667
654
579
583
680
odbyt proudu v
1000 KWh
29.930
26.730
23.760
22.692
22.680
21.650
21.961
-
osazenstvo
mužů
1.540
1.301
1.260
1.227
1.192
1.144
1.071
1.082
Akciový kapitál Kč 50,000.0001) v 50.000 akciích po Kč 1000 nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 28.1 mil. Kč, stabilisační reservní fond 6.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.23 mil. Kč.
Posl. v. h. 11./6. 1938.
Prioritní kapitál: 4 % korunové priority vydané 1891: emitováno celkem 15,000.000 zl. v
50.000 kusech po 300 zl. nominale s kupony k 1./1. a 1./7. Půjčka jest splatná nejpozději do r. 1960.
Koncem roku 1937 v oběhu Kč 19,104.600; 3 % korunové priority vydané 1893: emitováno celkem K
51,200.000 v kusech po 200, 2000 a 10.000 K s kupony k 1./1. a 1./7., rentové daně prosty. Půjčka jest
umořitelná slosováním nejpozději v 70 letech. Koncem roku 1937 v oběhu Kč 30,624.000. Bursy: Praha
(exoty). 1938 nabídla společnost majitelům 4 % a 3 % priorit dobrovolnou výměnu jejich titrů dle vlastní
volby buď za 3 % státní neumořitelnou unifikační rentu, nebo za 3 % státní unifikační půjčku
umořitelnou. K výměně bylo přihlášeno asi 3/4 obíhajících titrů.
Zestátněné dráhy a výkupní renta. Společnost založena 1869 jako železniční podnik. Dnem
1./1. 1892 přešel všechen železniční majetek ve vlastnictví státu proti roční rentě K 3,800.000, jež po
srážce 10 % paušalovaných daní a poplatků bude částkou K 3,420.000 vyplácena společnosti v
pololetních splátkách vždy 30./6. a 31./12. až do uplynutí koncese, t. j. 30./6. 1962. Od převratu jest tato
renta vyplácena v Kč.
Báňské podniky. Po zestátnění železničního majetku zůstaly ve vlastnictví společnosti v r. 1871
za 1,100.000 zl. zakoupené Valdštýnské hnědouhelné doly (šachty František a Jan) a podnik věnuje se
od této doby výhradně těžbě hnědého uhlí a od r. 1913 též provozování podniků k výrobě elektrického
100
proudu. Koncem 1892 obnášel akc. kap. podniku 2,040.000 zl. Během r. 1898 zakoupen od Wiener
Bank-Verein ve falknovském a loketském revíru za 2,025.000 zl. uhelný majetek se vším
příslušenstvím, náležející dříve Vlad. Vondráčkovi, z kteréhožto důvodu zvýšen akc. kap. na K
8,000.000. 1907 zakoupeny za K 1,050.000 jámy Saxonia a Washington v Třebušicích a 1910 získány
za K 158.000 horní míry u Nového Sedla. 1913 zakoupeny všecky podíly těžařstva „Frisch Glück“ v
Sadové a v letech 1917/18 získány všecky kuksy těžařstva „Marien“ v Lokti a nakoupeny další pozemky
k účelům výměnným a zaokrouhlovacím. 1919 zakoupena uhelná pole u Okořína v rozloze 37
jednoduchých dolových měr, v roce 1920 další u Chomutova a Slatinic v rozloze 149.1 horní míry. 1920
zvýšena akciová jistina na Kč 20,000.000 emisí 30.000 akcií, z nichž 12.500 kusů nabídnuto
akcionářům v poměru 8:5 po Kč 455 a zbytek - vázaný na delší dobu - přenechán k tomuto účelu
utvořenému bankovnímu konsorciu. 1924 provedeno oficielní splynutí společnosti s těžařstvy Frisch
Glück a Marien, jejichž kuksy byly již od dříve ve vlastnictví společnosti. Za účelem lepšího
zužitkování drobného uhlí bylo v r. 1929 na dole Union II. v Novém Sedle vybudováno zařízení na
briketování.
Elektrická centrála. V r. 1913 zřídila společnost při šachtě „Konkordia“ v Novém Sedle
elektrickou centrálu, která vedle vlastních podniků zásobuje elektrickou energií též město Karlovy Vary,
státní montánní závody v Jáchymově a soukromé, v okolí se nacházející průmyslové podniky a obce. V
letech 1921 a 1928/31 byla zařízení elektrárny zdokonalena a její kapacita zvýšena.
30 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 20 na 50 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1000 Kč.
Restabilisace k 1./1. 1935: 16.85 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá ve
stabilisačním fondu 6.5 mil. Kč.
Dividendy 1900-1918: 8, 8, 7, 7, 61/2, 7, 7, 8, 81/2, 81/2, 81/2, 81/2, 81/2, 81/2, 7, 81/2, 10, 10, 10 %;
1919-1923: 10, 10, 10, 12, 12; 1924-1929 (nominale 400 Kč): po 13 % = 52 Kč; 1930 až 1931: 12, 10 %
= 48, 40 Kč; 1932-1934 (nominale 1000 Kč): 3, 2.5, 2.5 % = 30, 25, 25 Kč; 1935-1937: 2.5, 2.5, 2.8 %
= 25, 25, 28 Kč.
Platebny: Union, Eskomptní, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň, Frankfurt.
1)
Většina akcií od r. 1926 ve vlastnictví Západočeského báňského akciového spolku v Praze.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
1456
1450
1170
870
720
896
nejnižší
1080
1095
760
590
510
625
poslední
1395
1115
775
643
656
753
1934
870
725
810
1935
970
785
962
1936
1390
935
1380
1937
1615
960
1075
Aktiva
renta
závody
zásoby
dlužníci
efekty
pokladna
bil.suma
1932
1933
1934
1./1. 352)
1935
1936
1937
56.7
55.6
54.4
54.4
53.1
51.9
50.6
87.2
81.9
76.5
59.7
56.1
52.1
48.8
0.6
0.7
0.9
0.9
1.3
1.1
1.3
36.2
33.6
44.5
44.5
42.1
20.3
29.6
1.9
9.3
7.7
7.7
8.6
34.9
34.3
0.5
0.2
0.1
0.1
0.3
0.3
0.2
183.1
181.3
184.1
167.2
161.5
160.6
164.8
Pasiva
kapitál
priority
reservy
fondy
věřitelé
kupony
přenos
zisk
1932
1933
1934
1./1. 352)
1935
1936
1937
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
55.9
54.8
53.5
53.5
52.3
51.1
49.7
49.81)
50.5
51.1
34.2
34.9
34.6
34.6
9.8
9.7
9.8
9.8
9.8
9.8
10.1
13.5
12.9
16.1
16.1
11.8
12.3
17.3
1.6
1.4
1.5
1.5
1.6
1.4
1.4
0.3
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
2.1
1.9
2,0
2.0
1.0
1.3
1.4
101
Příjmy
Rok
renta
Výdaje
úroky
závody
1932
3.4
+ 0.6
13.6
1933
3.4
+ 0.7
10.0
1934
3.4
+ 0.8
10.3
1935
3.4
+ 0.9
7.3
1936
3.4
+ 1.1
9.1
1937
3.4
+ 0.8
10.1
1)
Po nakolkování akcií včetně 23.3 mil. Kč stabilisační fond.
2)
priority
daně
soc. břem.
odpisy
invest.
3.0
2.7
2.7
2.7
2.7
2.7
1.4
1.5
1.3
1.2
2.6
2.4
2.2
2.1
1.9
1.8
1.9
2.1
8.8
5.9
6.5
4.8
5.0
5.2
3.5
0.6
1.1
1.2
1.0
1.9
Akc. spol. pro průmysl železářský Ferrum.
Správní rada: Msgre Dr. Josef Toman, předseda, Jan Holub, místopředseda, Dr. Vladimír
Dolanský, Josef Rejnuš, Dr. Ladislav Rozehnal, Dr. Konstantin Sobička, František Váňa, Eduard
Zinburg.
Ředitelství: Jan Altstern, ředitel; Ing. Václav Fialka, náměstek ředitele.
Sídlo a ředitelství ve Frýdlantě n. O.; prodejní kancelář pro Čechy v Praze; závody ve Frýdlantě
n. O. Společnost vyrábí železné zboží všeho druhu, hlavně kamna a sporáky, instalatérskou smaltovanou
litinu.
1938: 0.2 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 5.000. Posl. v. h. 2./6. 1938.
Společnost, založená 1913 s kapitálem 2 miliony K, najala na 50 roků arcibiskupské železárny
ve Frýdlantě n. O. (Morava) a arcibiskupské hutě v Rožmitále (pachtovní poměr 1924 rozvázán). 1913
zakoupena pražská firma Horák & Ullmann (továrna ústředních topení), které předán prodej vlastních
produktů. 1917 najaty na 25 let od biskupství vratislavského železárny v Buchberkstále ve Slezsku
(pachtovní poměr rozvázán v roce 1935). Akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 3 mil. K, 1918 další
zvýšení na 5 mil. K a 1920 zvýšení na 10 mil. Kč. 1919 získány všecky akcie Frýdlantské akciové
továrny na železné zboží ve Frýdlantě, jejíž závody převzaty do nájmu (v roce 1932 fuse obou
podniků výměnou akcií al pari).
V letech 1921 a 1922 utrpěla společnost ztráty, které vykázány v bilanci 1923 cifrou 11.4 mil.
Kč; ke krytí použito reserv v částce 3.3 mil. Kč a redukce akc. kap. z 10 na 2 mil. Kč. I po následující
výrobní a obchodní reorganlsaci (1923-1926) vykázal podnik za obchodní rok 1923/24 ztrátu 1.17 mil.
Kč, z níž 0.95 mil. Kč kryto odpisem reserv; zbytek ztráty 0.22 mil. Kč postupně snižován poměrně
malými zisky příštích let. Vlivem odbytové krise a poklesu cen zboží utrpěla společnost další ztráty,
vykázané v bilanci 1934 částkou Kč 1,023.627, která se v roce 1935 snížila na Kč 1,004.263; ke krytí
ztráty snížen akc. kap. ze 2 na 1 mil. Kč odkolkováním nominale akcií ze 400 na 200 Kč; takto
zredukovaný kapitál znovu zvýšen na 2 mil. Kč. (Provedeno v červnu 1937, nové akcie po Kč 220
starým a po Kč 250 novým akcionářům.)
Dividendy 1913-1922: 0, 0, 6, 8, 9, 8, 9, 9, 0, 0 %; 1923/24 (14 měsíců) až 1931/32: 0; 1932
(8měsíců)-1936: 0; 1937: 4 % = 8 Kč.
Platebna: Moravská banka. Bursa: Praha. Kursy 1920: nejvyšší 812, nejnižší 750, poslední 810;
1921: nejvyšší 700, nejnižší 580, poslední 580; 1922-1933: žádné kursy; 1934: 70; 1935: 40; 1936: 250;
1937: 290; 1938 (do 30./6.): žádný kurs.
Aktiva
závody
nájmy
zásoby
dlužníci
hotovosti
transita
ztráta
1932
1933
1934
1935
1936
1937
5.28
5.26
5.54
5.58
5.38
5.24
0.67
0.67
0.67
0.54
0.53
0.52
3.94
4.48
3.97
3.45
3.65
4.41
5.64
4.31
3.72
4.40
4.71
5.67
0.04
0.06
0.09
0.06
0.03
0.03
0.02
0.10
0.69
0.22
0.03
-
0.10
0.01
1.021)
1.001)
0.01
-
bilanční
suma
15.69
14.89
15.70
15.25
14.34
15.87
102
Pasiva
akc. kap.
reservy
věřitelé
nájmy
transita
zisk
1932
1933
1934
1935
1936
1937
2.00
2.00
2.00
2.00
1.00
2.00
0.47
0.19
0.18
0.18
0.16
0.18
11.75
11.19
11.94
11.75
11.90
12.41
1.44
1.44
1.44
1.19
1.19
1.19
0.03
0.07
0.14
0.13
0.09
-
0.09
Rok
daně
pas. úroky
náklady
1932
0.03
0.91
1.30
1933
0.02
1.10
1.78
1934
0.02
1.04
1.80
1935
0.02
1.42
1.43
1936
0.10
1.59
1.48
1937
0.10
2.31
1.74
1)
Ke krytí ztráty usneseno snížení akc. kap. ze 2 na 1 mil. Kč.
odpisy
hr. zisk
přenos
0.55
0.35
0.07
0.28
0.88
0.72
2.77
3.26
1.91
3.17
4.04
4.97
0.01
0.02
- 0.01
- 1.00
- 0.01
Magnezitový priemysel, účastinná spoločnosť.
Správní rada: Fedor Houdek, předseda, Henry Goldberger, místopředseda, Dr. Hans Adler,
Arnošt Berka, Ferdinand Bouda, Dr. Ľudovit Černo, Dr. Max Garr, Hans Gnehm, baron Paul Korn-feld,
Géza Kovács, Aimé Lepercq, Ing. Ladislav Novák, Dr. Hanuš Ringhoffer, Guy de Wendel, Dr. Ing.
Peter Zaťko, František Zohner.
Ředitelství: Eduard Szendröi, ředitel, Andor Gross, technický ředitel.
Sídlo a ředitelství v Bratislavě, odbočka v Budapešti. Továrny: Jelšava, Hnúšta a BudapestKöbánya.
1938: 18.7 mil. Kč, stabilisační fond 12.9 mil. Kč, amortisační fond 26.6 mil. Kč, daňová reserva 2.5
mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.6 mil. Kč. Posl. v. h. 27./4. 1938.
Společnost, založená 1900 švýcarským a maďarským kapitálem s kapitálem 5 mil. K převzala
Mansfeldské šamotové a magnesitové závody v Budapešti a Jelšavě a Ungarische Fabriks-A.G. für
Magnesit-Produkte v Jelšavě. Za účelem fuse se Société pour 1'Industrie de la Magnesite v Bruselu
(závody v Hačave na Slovensku a Eichberg v Rakousku) zvýšen 1901 akc. kap. na 8 mil. K. 1903
redukce kapitálu na 1.6 mil. K a znovuzvýšení na 3.2 mil. K, nové akcie přenechány Ungarische
Allgemeine Creditbank. 1905 uzavřen prodejní kartel a dohoda o rozdělení zámořských odbytišť s
Veitscher Magnesitwerke A.G, ve Vídni. Téhož roku převzat závod v Ochtině (Slovensko). 1906 snížen
akc. kap. na K 2,640.200 odkolkováním a stažením části akcií. 1910 uvedena v provoz nová rotační pec
v Hnúště-Hačavě a po vyhoření přestavěn a zvětšen závod Budapešť-Köbánya. V roce 1911 vydáno
2799 nových akcií, čímž akc. kap. zvýšen na 3.2 mil. K; výtěžku emise použito k účelům investičním.
1918 zvýšen kapitál na 4.5 mil. K, nové akcie nabídnuty v poměru 5:2 po K 310 akcionářům. V roce
1921 zvýšen akc. kap. na 6.5 mil. K, nová emise přenechána skupině francouzských průmyslníků; v
červnu 1922 zvýšení na 9.75 mil. K, nové akcie nabídnuty v poměru 2:1 po K 8000 akcionářům.
Po nostrifikaci v roce 1923 přeloženo sídlo do Bratislavy, maďarské závody vneseny do
„Filiálky Maďarsko“ se sídlem v Budapešti. V letech 1921/23 vystavěna nová továrna magnesitových
výrobků v Jelšavě. Společně s Veitscher Magnesitwerke A.G. získány 1923 všecky akcie Všeobecnej
magnezitovej úč. spol. v Bratislavě, která s platností od 1./1. 1936 formálně fusována; akc. kap.
zvýšen při této příležitosti o 3.000 akcií, potřebných k výměně, na 10.35 mil. Kč.
Prodejní organisace. Dnem 1./2. 1925 vstoupila společnost do mezinárodního magnesitového
kartelu, k němuž náleží všecky evropské továrny a jehož ústřední prodejna Magnesit-A.G. v Basileji
(dřívější prodejna skupiny Veitscher Magnesitwerke A.G.) obstarává prodej pro všecky státy.
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 16.19 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace
k 1./1. 1935: 3.3 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá ve stabilisačním fondu
12.9 mil. Kč.
103
Dividendy 1906-1917: 6, 5, 5, 6, 7, 7, 71/2, 71/2, 0, 0, 5, 71/2 %; 1918/19 (dva roky): K 40 = 20
%; 1920-1922 (v uh. K): 17 %, 25, 100 %; 1923-1931 (v Kč): 12, 12, 12, 16, 21, 25, 321/2, 321/2, 12 %;
1932: 0; 1933-1934: 12, 16 % = 24, 32 Kč; 1935: 21 % = 42 (37.80) Kč; 1936: 25 % = 50 (45) Kč;
1937: 30 % = 60 (54) Kč.
Platebny: Bratislavská obchodná a úvěrná banka úč. spol. (Bratislava), Eskomptní (Praha),
Ungarische Allgemeine Creditbank (Budapešť). Bursy: Budapešť; v Praze od 30./1. 1929 v kulise
exotů.
1)
Většina akcií kontrolována přes Veitscher Magnesitwerke A. G. francouzskými skupinami de Wendel a Schneider & Cie (Le Creusot).
Kursy na pražské burse (exoty):
Rok
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
1400
1360
920
520
500
nejnižší
1010
850
480
300
390
poslední
1205
890
500
480
410
1934
1020
405
985
1935
1410
950
1395
1936
2090
1405
2070
1937
2430
1400
1490
Aktiva
závody
Budapešť1)
dlužníci
zásoby
efekty
poklad.
fondy
bil. suma
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 35
1935
1/1 36
1936
1937
Pasiva
38.3
38.6
38.7
38.8
38.8
35.5
35.6
36.4
36.3
36.4
kapitál
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
reservy
32.6
15.3
13.4
16.3
21.2
21.2
25.9
26.4
28.3
33.2
odpisy
2.5
2.0
1.7
1.3
1.7
1.7
1.2
1.2
1.4
1.7
věřitelé
0.4
11.4
11.4
11.2
8.4
8.4
6.2
6.2
6.9
8.8
fondy
0.2
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
0.2
0.2
0.2
přenos
2.9
3.4
3.8
3.9
2.3
2.3
2.7
2.7
2.9
3.1
zisk
80.0
76.9
75.2
77.6
78.5
75.2
77.8
79.1
82.0
89.4
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 35
1935
1/1 36
1936
1937
9.75
9.75
9.75
9.75
9.75
9.75
9.75
10.35
10.35
10.35
34.2
34.2
34.2
34.2
34.2
30.9
30.9
31.6
31.6
31.6
16.2
19.0
19.8
20.6
22.1
22.1
23.5
23.5
25.0
26.6
10.1
8.9
7.5
7.6
8.1
8.1
8.3
8.3
8.8
13.34)
2.9
3.4
3.8
3.9
2.3
2.3
2.6
2.7
2.9
3.1
0.7
0.6
0.3
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.3
0.3
6.0
1.0
- 0.2
1.4
2.0
2.0
2.6
2.6
3.1
4.1
Rok
hrubý zisk
1930
5.7
1931
2.7
1932
2.2
1933
2.4
1934
4.2
1935
5.0
1936
5.9
1937
6.9
1)
Kapitál závodů v Maďarsku.
2)
Čistý zisk slovenských závodů.
úroky
režie
daně
+ 0.7
+ 0.7
+ 0.5
+ 0.5
+ 0.6
+ 0.8
+ 0.7
+ 0.9
1.5
1.4
1.4
1.3
1.6
1.5
1.3
1.4
0.8
0.8
0.9
0.5
0.7
1.6
2.5
3.2
Slovensko2)
Maďarsko3)
3.2
2.8
0.4
0.6
- 0.4
0.2
0.3
1.2
1.0
1.0
1.3
1.4
1.3
1.8
1.7
2.4
3)
Čistý zisk maďarských závodů.
4)
Včetně daňové reservy 2.5 mil. Kč.
Měďárna Čechy.
Správní rada: Ing. Herbert Bondy-Bondrop, předseda, Eduard Stutz, místopředseda, Otto
Freund, Ing. Harry Glaser, Vítězslav Kumpera, Rudolf Mendl, Bedřich Leopold Popper, Dr. Václav
Schuster, Dr. Ewald Stein.
Ředitelství: Ing. Adolf Merck, Karel Eichmann, Karel Althoff, Artur Schönfeld.
Sídlo a ředitelství v Praze, závody v Povrlech u Ústí n. L., Kamenici u Strančic a Nové Pláni
(Slezsko).
104
1938: 25 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.6 mil. Kč. Posl. v. h. 25./5. 1938.
Společnost, založená 1899 s kapitálem 1.2 mil. K zakoupila 1900 v Povrlech továrnu na měděný,
mosazný, bronzový a hliníkový drát, plechy a tyče a na železný drát a drátěnky. Podle postupného
rozšiřování závodů zvyšován akc. kap. 1901 na 1.8, 1907 (nová válcovna plechu) na 2.4 a 1909 na 3.6
mil. K. 1910 spoluúčast na převzetí Hamrů a válcoven mědi v Nové Pláni (v roce 1926 převzaty
zbývající podíly). V dubnu 1912 zvýšení akc. kap. na 5 mil. K. 1916 zakoupeno strojní zařízení
měďárny a mosazárny Ringhofferových závodů v Kamenici u Strančic, kde zahájena práce v nájmu
(1922 přikoupeny i pozemky, tovární a obytné budovy).
1920 zvýšen akc. kap. na 7.5 mil. Kč, z nových 12.500 akcií nabídnuto 8.333 akcionářům v
poměru 3:1 po Kč 500, zbytek volně umístěn. V listopadu 1921 zvýšení na 12,5 mil. Kč (všecky akcie
3:2 po 500 Kč akcionářům). 1923 rozšířen závod v Povrlech přístavbami a přikoupením strojních
zařízení. 1925 zvýšení akc. kap. na 15 mil. Kč, nové akcie v poměru 5:1 po Kč 400 akcionářům. 1925
získána od A. B. Metalioch Bergprodukter (Stokholm) kovohuť v Neštědicích, rozšířeno zařízení pro
dovoz uhlí a vybudována moderní válcovna. V červnu 1928 další zvýšení akc. kap. na 17.5 mil. Kč,
nové akcie nabídnuty v poměru 6:1 po Kč 500 akcionářům. 1934 získáno společně s ostatními
měďárnami přes 90 % akcií Sandrik a. s., Dolnie Hamry.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 29.53 mil. Kč do stabilisačního fondu; v červnu 1929
použito 26.25 mil. Kč k zvýšení akc. kap. ze 17.5 na 43.75 mil. Kč vydáním gratisakcií v poměru 2:3
akcionářům. Restabilisace k 1./1. 1935: k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí o 5.8 mil. Kč
použito zbytku stabilisačního fondu 3.3 mil. Kč a částky 1.5 mil. Kč z kapitálových reserv.
Dividendy 1906-1914: po 7 %; 1915-1917: 10, 15, 171/2 %; 1918-1927: 10, 171/2, 25, 30, 30, 30,
35, 35, 35, 35 %; 1928-1929: po 14 %; 1930-1931: 12, 8 %; 1932-1934: po 4 % = 8 Kč; 1935 až 1937:
13 (11.70), 18 (16.20), 22 (19.80) Kč.
Platebna: Union. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2005
2070*)
683
534
385
370
nejnižší
1620
646
458
300
275
303
poslední
1940
653
518
300
330
324
*)
Před vydáním gratis akcií na podkladě stabilisační bilance.
1934
385
317
358
1935
424
320
419
1936
880
410
874
1937
998
535
625
Aktiva
závody
zásoby
účasti
dlužníci
hotovost
bil. suma
1930
1931
1932
1933
1934
1./1. 353)
1935
1936
1937
54.1
53.1
52.1
51.2
49.8
44.5
42.8
42.6
42.5
20.1
14.7
12.5
13.4
16.9
16.9
15.8
17.3
15.3
3.4
3.4
3.4
3.5
4.2
3.7
3.7
4.0
4.0
22.8
23.3
21.1
19.0
17.7
17.7
24.4
27.2
35.6
0.3
0.2
0.2
0.3
0.3
0.3
0.3
0.4
0.5
100.7
94.7
89.3
87.4
88.9
83.1
87.0
91.5
97.9
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
věřitelé
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1./1. 353)
1935
1936
1937
43.75
43.75
43.75
43.75
43.75
43.75
43.75
43.75
43.75
27.3
27.3
27.5
27.6
27.6
25.0
25.0
25.0
25.0
3.3
3.3
3.3
3.3
3.3
-
19.5
15.6
13.9
11.9
11.9
11.9
14.7
18.0
23.0
0.7
0.7
0.7
0.7
0.7
0.7
0.6
0.6
0.6
6.2
4.0
0.11)
0.12)
1.7
1.7
2.9
4.1
5.5
105
Rok
režie
daně
odpisy
1930
8.36
2.07
2.72
1931
7.89
0.68
2.66
1932
6.88
1.02
2.60
1933
6.59
0.76
2.54
1934
6.92
1.69
2.66
1935
7.41
2.21
3.26
1936
8.15
5.23
3.42
1937
8.90
5.63
3.41
1)
K umožnění výplaty 4 % dividendy použito 1.75 mil. Kč ze zdaněných reserv.
2)
K umožnění výplaty 4 % dividendy použito 1.6 mil. Kč ze zdaněných reserv.
3)
hr. zisk
účast
19.26
15.18
10.50
9.99
12.98
15.80
20.92
23.42
0.06
0.04
0.05
0.04
0.03
0.02
0.02
0.03
Mostecká společnost pro dobývání uhlí.
Správní rada1): Josef Langer, předseda, Ing. Ludvík Wesely, místopředseda, Rodolphe ďAdler,
Dr. Rudolf Bäcker, Jacques Duboin, Dr. Karel Musil, prof. Dr. Jan Rotky, JUDr. Bohumil Stein.
Ředitelství: Dr. mont. h. c. Ing. Hermann Locker, generální ředitel.
Sídlo a ředitelství v Mostě; hnědouhelné doly v mosteckém revíru (v roce 1936 v provozu 17
dolů), výhradní prodej: Ústecká montánní společnost s r. o. a spol. v Ústí n. L.
1928
1929
1930
1931
2.41
2.72
2.31
2.19
Těžba uhlí v milionech tun:
1932
1.89
1933
1.81
1934
1.69
1935
1.69
1936
1937
1.67
1.80
1./1. 1938: 68.1 mil. Kč; stabilisační fond 96 mil. Kč; reserva na daně a dávky 12.5 .mil. Kč. Přenos
zisku na 1938: 1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938.
Společnost, založená 1871 s kapitálem 2.5 mil. zl. získala doly Anna, Matilda a Anna-pomocný
důl v Souši u Mostu. 1887 zakoupeny šachty a uhelná pole v Teplicích a Bilíně a 1889 získány od Em.
M. Weberové horní míry v Oseku, na nichž později vybudován důl Alexander. 1890 zvýšen akc. kap. na
3.5 mil. zl. a výtěžkem emise splaceny kupní splátky a jiné závazky. 1891 další zvýšení kapitálu na 5
mil. zl.; výnosem emise uhrazen uhelný majetek hr. Westphalena v Bohosudově a důl Elbe-Colliery
(přeměněn na Doblhoff I.). Za účelem výstavby dolu Alexander a jiných investic zvýšen 1894 akc. kap.
na 6.5 mil. zl. 1895 další zvýšení na 8 mil. zl. a výtěžkem uhrazena kupní cena dolů Pokrok a Nelson u
Duchcova, jakož i horních mír u Bilíny a Oseká (získaných od hr. Waldsteinů). V následujících letech
přikoupeny: 1905 uhelná pole hr. Westphalena ve Varvažově u Chlumu, 1907 horní majetek Adolfa
Schneidera u Oldřichova (doly Dreiemigkeit a Adolf-Marie), 1908 důl Gabriel u Proboštova (po
vyhoření 1936 kutací právo odprodáno za 1.25 mil. Kč) a 1917 další důlní míry u Mostu. Po dohodě s
Českou obchodní společností získala společnost 1930 několik horních mír z reservátních polí města
Teplic.
V letech 1914/16 získána rozsáhlá uhelná pole v ostravském kamenouhelném revíru za celkovou
kupní cenu 9.6 mil. K.
1920 zvýšen akc. kap. na 40 mil. Kč emisí 20.000 akcií po 400 Kč nominale a bezplatným
nakolkováním starých akcií ze 200 na 400 Kč nominale k tíži reservních fondů.
Výbuchem z 3./1. 1934 poškozený důl Nelson vyžádal si rekonstrukce důlního zařízení a
inventáře. Obnovovací náklady dosáhly do konce 1937 24.7 mil. Kč.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 203.2 mil. Kč. Z toho použito 60 mil. Kč k zvýšení
akc. kap. na 100 mil. Kč nakolkováním stávajících 100.000 akcií ze 400 na 500 Kč nominale a vydáním
nových 100.000 gratisakcií (v poměru 1:1 akcionářům) po Kč 500 nominale. V bilanci 1934 použito 2.3
mil. Kč na krytí ztráty, vzniklé v důsledku výbuchu na dole Nelson. Restabilisace k 1./1. 1935: 44.9
mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu 96 mil. Kč.
106
Dividendy 1900-1919 (akcie po K 200 nominale): 22, 22, 18, 16, 14, 14, 15, 19, 21, 21, 21, 21,
23, 25, 25, 28, 31, 27, 27, 29 %; 1920-1926 (akcie po Kč 400 nominale): 131/2, 5, 12, 10, 111/4, 15, 183/4
%; 1927-1930: Kč 80, 80, 90, 90; 1931-1933 (nominale 500 Kč a rozdělené akcie): 35, 20, 20 Kč; 1934:
20 Kč (z reserv); 1935-1937: 24, 30 (27), 40 (36) Kč, vesměs částečně z reserv.
Platebny: Živno, Eskomptní. Bursy: Praha (od 2./9. 1935 úřední záznam [první a nejnižší kurs
Kč 575.-], před tím v kulise exotů), Vídeň.
1)
Z majetku skupiny Petschek-Praha přešla většina akcií v pololetí 1938 do vlastnictví Severočeských uhelných dolů akc. spol. v Mostě (viz též text o České
obchodní společnosti, výše). Změny ve správní radě, související s převzetím gesce novou skupinou, nebyly při redakční uzávěrce (konec července 1938)
ještě provedeny.
Rok
1929
1930
1931
nejvyšší
nejnižší
poslední
1600
1250
940
1932
1933
950
565
400
430
460
430
1934
520
365
480
1935
780
440
765
1936
1300
745
1300
1937
1490
820
905
Aktiva
závody
zásoby
dlužn.
efekty
kauce
pokl.
různé
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 356)
1935
1936
1937
307.6
308.0
299.4
288.0
273.8
265.5
221.1
218.6
219.0
214.6
4.7
4.8
4.2
5.4
3.9
3.7
3.7
3.7
4.3
4.6
93.1
82.7
91.4
97.54)
105.94)
105.3
104.8
104.7
107.1
108.0
1.0
1.0
1.0
-4)
-4)
-
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.1
0.1
0.5
0.4
0.4
0.4
0.5
0.4
0.5
-
406.8
396.9
396.7
391.2
384.3
375.2
330.3
327.8
331.1
328.0
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
fondy1)
věřitelé
různé2)
přenos
zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 356)
1935
1936
1937
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
100.0
93.0
93.3
93.4
93.5
93.5
93.5
93.5
89.5
85.6
83.6
143.2
143.2
143.2
143.2
143.2
140.95)
96.0
96.0
96.0
96.0
2.0
2.3
2.5
2.1
1.9
0.4
0.4
0.5
0.6
0.8
55.6
46.9
48.7
47.0
41.4
40.2
40.2
39.7
43.2
40.9
0.4
0.3
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.3
0.2
2.7
2.9
1.6
1.4
1.2
1.1
1.4
9.9
8.1
7.1
3.8
2.9
-5)
1.9
4.3
5.1
Rok
investice
odpisy
daně
výnos uhlí
pozemky
úroky
1929
18.4
26.0
4.2
59.8
0.4
+ 1.5
1930
22.6
22.1
2.8
52.2
0.4
+ 1.3
1931
11.2
19.6
4.0
49.5
0.4
+ 1.2
1932
5.1
16.5
2.3
40.4
0.4
+ 1.2
1933
1.6
15.9
1.8
35.8
0.4
+ 1.5
1934
9.7
18.9
2.1
32.8
0.4
+ 1.5
1935
11.9
14.4
1.9
32.7
0.6
+ 1.5
1936
12.4
11.9
2.1
32.9
0.5
+ 1.6
1937
10.3
13.8
3.0
39.57)
-7)
-7)
1)
Podpůrné fondy zaměstnanecké a podíl zaměstnanců a dělníků na zisku.
2)
Účet prozatímní a nevyplacené kupony.
3)
Služební smlouvy podléhající poplatku.
4)
Dlužníci včetně efektů.
5)
Po odpisu bilanční ztráty 2.3 mil. Kč (vzniklé v důsledku výbuchu na dole Nelson) ze stabilisačního fondu.
6)
7)
Všecky výnosy dohromady.
služební
smlouvy3)
20.4
19.3
18.9
18.8
16.9
16.0
16.1
16.0
16.8
107
Poldina huť.
Správní rada: Dr. Otto Feilchenfeld, předseda, Ing. Ladislav Novák, místopředseda, Max
Kantor, Dr. Vladislav Klumpar, Dr. Bedřich Emil Kubinzky, Karel Kučera, Dr. Artur Lob, Dr. h. c. Ing.
Josef Max Mühlig, Dr. h. c. Ing. Otto Mulaček. Walter Riedel, Karel Šimek.
Ředitelství: Dr. Ing. František Hummelberger, generální ředitel; Dr. Julius Sieber, ředitel; Vilém
Kraic, náměstek ředitele.
Sídlo a generální ředitelství v Praze. Závody na Kladně a v Chomutově, horní ředitelství v
Chomutově (roční těžba 18.000 vagónů hnědého uhlí).
1./1. 1938: 25 mil. Kč, podpůrné fondy a pensijní zálohy 11.2 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 7.3 mil.
Kč. Posl. v. h. 7./5. 1938.
Společnost, založená 1890 s kapitálem 800.000 zl. se sídlem ve Vídni, zřídila v letech 1890/91
na Kladně továrnu na kelímkovou ocel, která byla postupně rozšiřována a jejíž výrobky získaly si brzy v
celém světě zcela mimořádné obliby. Investice, kterými byla kladenská ocelárna rozšiřována a
udržována stále na výši moderní techniky, byly financovány zvyšováním akc. kap., který v roce 1911
dosáhl cifry 11 mil. K a v roce 1913 byl rozmnožen na 15.4 mil. K. Světová válka přinesla Poldině huti
velikou konjunkturu, takže bylo přikročeno k dalšímu zvětšení kladenských závodů. V roce 1916 získala
společnost rozsáhlé pozemky v Chomutově, na nichž ihned zahájena stavba nové velké ocelárny. Akc.
kap. zvýšen 1916 na 20 a 1917 dále na 28 mil. K. K zajištění příští spotřeby uhlí získány v roce 1917 v
blízkosti Chomutova ležící hnědouhelné doly „Elsa“ v Německých Kralupech a „Rafaeli“ v Krbicích.
Rozpadnutím monarchie vzniklá nová konstelace přinutila Poldinu huť - která se stala nyní
podnikem převážně exportním - vybudovati nově svou zahraniční organisaci, jež byla válkou přerušena.
K dokončení stavby ocelárny v Chomutově - financované za války zčásti běžnými zisky - zvýšen 1919
akc. kap. nejprve na 40 mil. K (z nových 35.000 akcií nabídnuto 32.500 akcionářům v poměru 2:1 po K
600) a později na 60 mil. K (50.000 akcií v poměru 2:1 po K 1200 akcionářům). Nepříznivými poměry
zaviněné velké závodní výlohy a vzrůst bankovních dluhů byly důvodem k dalšímu zvýšení akc. kap. na
100 mil. K, které provedeno v roce 1920; z nových 100.000 akcií nabídnuto emisním konsorciem
akcionářům 50.000 kusů v poměru 3:1 po K 1500. Prostředky, kterých se společnosti tímto zvýšením
dostalo, nepostačily však ke krytí závodních výloh a podnik byl nucen použíti bankovních úvěrů. K
zajištění finančního stavu Poldiny huti, jejíž sídlo přeloženo mezitím do Prahy, zmocněna správní rada v
roce 1921 k zvýšení akc. kap. až do 150 mil. Kč. Na základě tohoto zmocnění emitováno v červnu 1921
prozatím 62.500 nových akcií (akcionářům 4:1 po Kč 450), čímž akc. kap. rozmnožen na 125 mil. Kč.
Další emise provedena nebyla.
Účasti: Erzhütte A. G., Vídeň (akc. kap. 501.000 $); Forja Poldi-I. A. R., Brašov (akc. kap. 50
mil. Lei); v pololetí 1938 získáno 50 % akcií Anglicko-české kamenouhelné akc. spol., Praha (akc. kap.
24 mil. Kč).
Dividendy 1890-1894: 0; 1895-1899: po 61/2 %; 1900-1914: 51/2, 0, 0, 0, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 7, 9, 10,
10, 10 %; 1915-1918: 15, 20, 20, 12; 1919-1929: 5, 10, 8, 0, 0, 4, 6, 7, 8, 9, 9 %; 1930: 7 %; 1931-1933:
0; 1934: 5 % = 20 Kč; 1935: 6 % = 24 (21.60) Kč; 1936: 71/2 % = 30 (27) Kč; 1937: 121/2 % = 50 (45)
Kč.
Platebny: Eskomptní, Živno; Creditanstalt; Société de Banque Suisse v Ženevě. Bursy: Praha,
Vídeň, Ženeva.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
884
1043
841
575
384
441
nejnižší
672
733
495
270
200
296
poslední
866
751
511
284
310
420
1934
594
421
580
1935
789
561
779
1936
1430
765
1420
1937
1619
1070
1300
108
Aktiva
závody
zásoby
hotovost
směnky
efekty
dlužníci
kauce
bil. suma
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
95.6
100.3
98.1
97.8
98.9
100.5
95.9
95.1
94.6
94.4
76.7
75.4
56.6
50.2
44.0
48.1
48.7
49.5
51.4
55.9
1.1
1.0
0.8
0.8
0.7
0.6
0.8
0.5
1.1
1.1
6.6
6.6
7.0
13.2
17.0
10.0
9.1
11.2
11.2
25.9
1.5
1.7
1.7
1.7
2.0
1.9
2.2
8.2
9.3
11.8
108.2
119.1
93.3
86.2
69.2
72.0
88.1
95.2
126.4
181.0
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
289.8
304.2
257.6
249.9
231.9
233.2
244.9
259.8
294.1
370.2
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
věřitelé
kauce
přenos
zisk
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
125.0
125.0
125.0
125.0
125.0
125.0
125.0
125.0
125.0
125.0
25.0
23.9
25.0
25.0
25.0
25.0
25.0
25.0
25.0
25.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
11.2
121.3
136.6
92.6
92.7
74.0
74.6
84.8
98.9
130.9
184.3
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
5.4
5.6
4.7
4.8
6.1
6.7
7.5
2.7
2.2
2.3
12.0
12.0
9.1
1.3
0.6
0.8
1.5
7.1
9.9
22.3
Rok
investice
odpisy
režie
daně
úroky
soc. bř.
hr. zisk
3.9
3.8
3.6
3.4
2.7
2.6
3.0
3.1
3.6
4.8
4.9
5.1
3.9
1.8
1.6
1.3
2.7
5.5
19.5
31.0
- 5.3
- 6.5
- 3.7
- 2.6
- 2.2
- 2.1
- 2.1
- 2.0
- 1.5
- 2.2
6.7
6.1
4.1
4.6
3.4
3.6
7.7
8.4
11.1
20.91)
47.4
46.1
33.6
19.0
10.6
10.4
27.9
36.4
60.6
107.5
1)
1928
33.0
14.7
1929
17.2
12.5
1930
7.0
9.2
1931
4.9
5.2
1932
1.1
1933
1.6
1934
6.3
10.9
1935
9.7
10.4
1936
14.7
15.1
1937
26.0
26.2
Včetně 6.5 mil. Kč dotací podpůrným fondům.
Pražská železářská společnost.
Správní rada: Ing. Jan Dvořáček, předseda, Ing. Dr. h. c. Karel Galler a Dr. Otto Feilchenfeld,
místopředsedové, Ing. Dr. František Hummelberger, vedoucí správní rada, Dr. Václav Bouček. Hugo
Felfel, MUDr. Jiří Fifka, Dr. František Fousek, Dr. Jaroslav Charvát, Otto Klesper, Dr. Zikmund
Konečný, Dr. Jan Jiří Růckl, Dr. Josef Scheiner, Ing. Adolf Steinecke, Dr. Hermann Winkhaus, Wilhelm
Zangen.
Generální ředitelství: Ing. Eduard Czeike-Žentzytzki, vrchní ředitel, JUDr. Miroslav
Pavlousek, náměstek vrchního ředitele, Ing. Emil Vorbach, technický ředitel, Jaromír Macháček, ředitel
účtáren. Závodní ředitelé: Ing. Oskar Liebzeit, ředitel (železárny Kladno), Dr. Ing. Jindřich Šárek,
náměstek ředitele (železárny Králův Dvůr), Ing. Karel Mašek, náměstek ředitele (železárny Libčice),
Ing. Štěpán Tvardek, ředitel (báňské ředitelství Kladno) a Ing. Ladislav Hoftich, ředitel (báňské
ředitelství v Nučicích).
Sídlo a generální ředitelství v Praze. Železárny na Kladně (4 vysoké pece), v Králově Dvoře (3
vysoké pece), šroubárna a nýtárna v Libčicích. Uhelné doly Mayrau, Max, Ronna, Schoeller a Wannieck
v kladensko-slánském revíru, rudné doly v okolí Nučic, Krušné Hory a Chvaletic, vápencové lomy u
Mořiny, Hostíma, Srbska a dolomitové lomy v Chuchli. V majetku společnosti Kladensko-Nučická
dráha, normálně rozchodová, délka kolejí 44.5 km. Celkový rozsah pozemků asi 900 ha. Počet obytných
a kancelářských budov asi 400.
109
Produkce v tisících q:
Kamenné
Surová
Rok
uhlí
ruda
1927
11.300
8.339
1928
10.399
8.829
1929
12.262
8.410
1930
10.686
6.901
1931
10.136
5.373
1932
9.4S3
2.456
1933
7.821
2.406
1934
9.061
3.057
1935
6.336
3.930
1936
7.836
5.737
1937
13.8271)
8.036
1)
Včetně převzatého dolu Ronna.
Vápenec
4.948
5.333
5.659
4.039
3.299
1.754
1.777
1.996
2.714
3.953
4.440
Surové
železo
3.827
4.344
4.213
3.278
2.690
1.362
1.227
1.539
2.173
2.973
3.847
Surová
ocel
3.809
4.467
4.333
3.098
2.548
1.600
1.532
1.774
2.400
3.389
4.570
Polotovary
Tovary
1.171
1.110
1.060
499
330
214
286
384
422
706
832
1.991
2.500
2.496
2.009
1.735
1.057
902
1.029
1.448
1.899
2.632
Litinové
zboží
227
228
226
221
219
92
63
86
94
107
181
Šrouby
93
88
47
48
60
47
81
127
Thomas.
moučka
795
857
741
598
562
328
267
325
456
627
755
1./1. 1938: 43.6 mil. Kč, podpůrné fondy 0.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 3.35 mil. Kč. Posl. v. h.
14./5. 1938.
Pražská železářská společnost vznikla 1863 zakcionováním od 1857 stávající stejnojmenné
soukromé společnosti, vlastnící železné hutě a uhelné doly na Kladně a uhelné doly v Rapicích, okolí
Plzně a Chebu. Původní akc. kap. 4.5 mil. zl. zvýšen 1863 na 5 mil. a 1869 na 6 mil. zl. Po počátečním
příznivém vývoji prodělala společnost v období 1873-1881 těžkou krisi. Teprve přechodem od
Bessemerova způsobu výroby k zásaditému procesu Thomasovu v roce 1879. který umožnil zvětšené
používání vlastních rud, získává podnik opět svou výnosnost. V letech 1873 až 1874 vybudován důl
„Mayrau“ v kladenském revíru a v letech 1888/90 další důl „Max“. V roce 1886 provedena fuse s
Teplickou strojírnou (akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 8.25 mil. zl.), čímž získán rozhodující
vliv i v České montánní společnosti. Sloučení těchto společností umožnilo výhodnější využití zeměpisné
polohy a závodních zařízení. V rámci úplné reorganisace byla výroba v teplické válcovně značně
omezena (1908 úplně zastavena) a největší část výroby zkoncentrována v kladenských železárnách,
které se brzy staly jedním z nejpotentnějších a vzhledem k dobré prodejní organisaci a rozsáhlému
domácímu odbytišti také nejvýnosnějších podniků v celé monarchii. V roce 1904 emitováno 20.000
akcií, z nichž 19.200 použito k výměně za celý kapitál České montánní společnosti, s níž byla nyní
provedena fuse též formálně. V roce 1905 získány za 3050 akcií doly „Jan“ a „Schoeller“ v Libušíně,
akc. kap. zvýšen při této příležitosti z 24.5 na 25.7 mil. K. V roce 1910 zvýšen akc. kap. na 36 mil. K
nakolkováním nominale akcií ze 400 na 500 K k tíži reserv a převodu zisku a emisí 7750 nových akcií, z
nichž 7710 nabídnuto akcionářům v poměru 25:3 po K 1860. V roce 1912 získána od firmy C. T.
Petzold & Co. ložiska rud u Zdic a zahájena stavba dolu „Wannieck“ v kladenském revíru, která v roce
1914 dokončena.
Státním převratem ztratila Pražská železářská velkou část svých cly chráněných odbytišť a také
její výrobní poměry byly - hlavně v prvních letech poválečných - značně ztíženy. V roce 1921 zvýšen
akc. kap. na 72 mil. Kč; z nově emitovaných 72.000 akcií nabídnuto 24.000 akcionářům (3:1 po Kč
700), 13.000 kusů volně umístěno a 35.000 kusů vyměněno za účast na Mannesmannrühren-Werke
A. G. v Chomutově, s níž uzavřena dlouhodobá dodávková úmluva. S platností od 1./7. 1924 fusována
(bez zvýšení akc. kap.) Železárna Libčice akc. spol., vlastnící moderní šroubárnu. V roce 1925
dokončena na Kladně stavba velké elektrárny, která zásobuje elektrickým proudem nejen všecky vlastní
doly a hutě, ale též okolní cizí závody.
Zpomalením investiční činnosti po převratě závody společnosti zčásti zastaraly, což se později
začalo jevit na výrobních nákladech. Za účelem zracionelnění (nikoli rozšíření) výroby provedeny 19281933 rozsáhlé investice, částečně pomocí bankovního dluhu. Ježto nebylo dosaženo předpokládaného
zlepšení rentability a poměry vzniklé hospodářskou krisí vynucovaly si další přizpůsobení, byly v
posledních letech opětovně prováděny výrobní a obchodní reorganisace. Úsporná a reorganisační
opatření, zahájená novou správou za vedení správního rady Dr. Ing. Františka Hummelbergra v roce
1934, vedla k zastavení řady objektů; v důsledku toho snížena v bilanci 1934 k tíži stabilisačního fondu
hodnota závodních zařízení o 51.7 mil. Kč a při restabilisaci použito k tomuto účelu dalších 80 mil. Kč.
110
V rámci tohoto očistného bilančního procesu uhrazena 1935 ze stabilisačního fondu též část schodku
pensijního ústavu ve výši 20.8 mil. Kč.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: z přebytku 250 mil. Kč použito ke krytí ztrát 1932-1934
celkem 93.6 mil. Kč a k snížení hodnoty závodů, v bilanci 1934 odepsáno 51.7 mil. Kč, takže zbývalo
104.7 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: k snížení hodnoty závodů a účastí použito 80 mil. Kč. Zbytek
použit v bilanci 1935 obnosem 20.8 mil. Kč ke krytí části schodku pensijního ústavu a částkou 3.9 mil.
Kč k úhradě provozní ztráty roku 1935.
Poměr ke Králodvorské cementárně akc. spol. Předválečná úmluva o dodávkách některých
odpadových výrobků z vysokých pecí Pražské železářské společnosti sousedícím závodům
Králodvorské cementárny akc. spol. byla v roce 1929 po vzájemné dohodě obou společností
valorisována a prodloužena. Na podzim 1936 uzavřenou smlouvou platnou do roku 1990 se obě
společnosti zavázaly nezasahovati vzájemně do svých výrobních sfér, při čemž znovu upraveny i ostatní
styčné otázky.
Kamenouhelné doly a. s. V září 1936 získala společnost za 7.25 mil. Kč celý kapitál (15 mil.
Kč) Kamenouhelných dolů dř. Společnost státní dráhy, čímž rozšířila svůj podíl na těžbě
kladenského revíru ze 47 % na 74 % a vzhledem k sousedství dolů obou společností dosáhla
ekonomičtějšího využitkování uhelného majetku. Závody Kamenouhelných dolů a. s. převzaty 1937
koupí, čímž získán hlavně důl „Ronna“.
Horizontální rozšiřování zájmů. 1937 zakoupeno za 2.3 mil. Kč 48.9 % akcií Trmických
hamrů a. s. v Trmících, čímž získána značná kvóta v Prodejní kanceláři čs. válcoven za studena. V roce
1938 zakoupeny kvóty tažírny lesklé oceli firmy Zuth & Winkler v Chomutově a opční právo na
tažírnu lesklé oceli firmy Gerhadt & Rahm a. s. v Teplicích, čímž získán podíl 56 % v Prodejně lesklé
oceli. V pololetí 1938 získán směrodatný vliv v uhelných firmách Schlesinger a spol., Praha a L.
Sachs, Praha.
Účast v hnědouhelném revíru. V pololetí 1938 převzat podíl na bankovním a průmyslovém
syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha získal majoritu Severočeských uhelných dolů akc. spol. v
Mostě (podrobnosti viz u České obchodní společnosti, výše).
Prodejní organisace. Většina výrobků prodává se prostřednictvím kartelních prodejen: Prodejna
sdružených československých železáren akc. spol. v Praze (železo), Prodejní kancelář sdružených
kladenských uhelných dolů, společnost s r. o. v Praze (uhlí), Helika, prodejna sdružených čsl. šroubáren,
spol. s r. o. v Praze (šrouby a nýty). Vedle toho je společnost zúčastněna na velkoobchodní železářské
společnosti „Ferra“, akc. spol. dř. L. G. Bondy v Praze (společně s Vítkovickými železárnami a Báňskou
a hutní společností). Ostatní výrobky prodávají se přímo. Dividendy 1890/91-1909/10 (nominale K
400): 14, 14, 14, 15, 16, 16 171/2, 19, 30, 25, 231/2, 14, 20, 30, 35, 371/2, 421/2, 45, 40, 371/2 %; 1910/111918/19 (nominale K 500): 32, 40, 38, 8, 24, 38, 40, 30, 16 %; 1919/20-1925/26: 16, 14, 0, 5, 5, 7, 8 %;
1926/27 (18 měsíců) až 1930: 10, 10, 15, 15 %; 1931-1936: 0; 1937: 6 % = 30 Kč netto.
Platebny: Eskomptní, Živno, Creditanstalt, Berliner Handelsgesellschaft. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
Z toho přes 40.000 akcií kontroluje Živnostenská banka se svým koncernem (Česká obchodní společnost), která společně s Mannesmannröhrenwerke A.
G. v Chomutově (účast 39.000 akcií) tvoří majoritní syndikát.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2340
2890
2115
1720
955
875
nejnižší
1520
1915
1440
795
520
535
poslední
2275
2090
1440
835
710
540
1934
680
530
635
1935
1000
500
945
1936
2280
934
2270
1937
2650
1555
1665
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovosti
ztráta
bil. suma
1930
1/1 311)
1931
1932
1933
1934
1/1 355)
1935
1936
1937
180.5
430.5
452.7
454.0
456.7
393.0
316.2
294.2
269.16)
254.0
74.2
74.2
58.5
39.7
38.4
36.0
36.0
33.5
39.16)
51.7
108.1
108.1
125.6
98.4
60.3
56.8
56.8
68.6
92.5
147.5
12.3
12.3
12.3
12.3
7.3
5.3
2.1
2.3
6.9
4.4
2.6
2.6
4.0
2.7
2.4
2.3
2.3
2.1
3.0
2.7
33.42)
33.9
29.1
3.9
-
377.9
627.9
653.3
637.7
599.0
522.5
413.4
404.6
410.7
460.3
111
Pasiva
kapitál
reservy
stabil. fond
fondy
věřitelé
přenos
zisk
1930
1/1 311)
1931
1932
1933
1934
1/1 355)
1935
1936
1937
72.0
72.0
72.0
72.0
72.0
72.0
72.0
72.0
72.0
72.0
43.6
43.6
43.6
43.6
43.6
43.6
43.6
43.6
43.6
43.6
250.0
250.0
250.0
219.4
133.7
24.6
3.8
-
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
248.5
248.5
284.2
271.3
263.2
272.4
272.4
284.4
293.6
335.9
1.9
1.9
1.5
2.7
-
11.1
11.1
1.3
0.7
8.0
daně
hr. zisk
Rok
investice
odpisy
režie
úroky
1930
71.3
21.5
7.9
5.8
46.2
1931
39.3
17.1
7.6
6.3
32.1
1932
16.3
15.0
7.6
- 12.9
6.5
8.7
1933
13.5
21.13)
8.0
- 13.4
1.9
10.4
1934
5.5
19.54)
8.0
- 15.4
1.6
15.3
1935
4.1
19.0
7.8
- 15.4
1.2
39.5
1936
?
24.4
8.6
- 10.9
2.3
47.0
1937
29.9
45.1
9.9
- 10.6
3.0
75.9
1)
2)
Po odečtení přenosu zisku z roku 1931 ve výši 2.7 mil. Kč vyplývající ztráta 30.6 mil. Kč kryta odpisem ze stabilisačního fondu.
3)
Z toho 16.5 mil. Kč odpis na nemovitostech a movitostech a 4.5 mil. Kč odpis na akciích „Ferry“ A. S.
4)
Z toho 17.5 mil. Kč odpis na nemovitostech a movitostech a zbytek odpis na akciích „Ferry“ A. S.
5)
6)
Válce a kadluby, vedené dosud v závodních zařízeních, převedeny do zásob.
Severní dráha Ferdinandova.
Správní rada: Dr. Vilém Pospíšil, předseda, Leopold Dostal, Dr. Julius Eisner, Oskar Federer,
Jan Geisler, Leonard Keesing, Ing. Hugo Liebesny, Ing. Vojtěch Mixa, Ing. Dr. František Pospíšil, Dr.
Hanuš Ringhoffer, Dr. František Weyr.
Ředitelství: Ing. Ladislav Jerie, generální ředitel; Ing. Lev Vorálek, horní ředitel.
Sídlo a generální ředitelství v Mor. Ostravě.
Akciový kapitál (po tahu 1./12. 1937): zl. k. m. 17,000.000 = Kč 36,120.000 (à Kč 2.10) v
17.200 akciích (celých po 1000, polovičních po 500 a pětinových po 200 zl. nominale); zl. k. m
8,771.250 = Kč 18,419.625 ve starých požitkových akciích vydaných 1909-1920 (celých, polovičních a
pětinových, avšak bez nominale); zl. k. m. 48,540.000 = Kč 101,934.000 v požitkových akciích lit. A.,
vydávaných od roku 1929 (celých, polovičních a pětinových, avšak bez nominale); celkem zl. k. m.
74,511.250 Kč 156,473.625 nominale.
Reservní fondy k 1./1. 1938: 77.5 mil. Kč, fond pro umořování akcií 8.3 mil. Kč, stabilisační
fond 145 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 2,2 mil. Kč. Posl. v. h. 9./6. 1938. Prioritní obligace: Všecky
prioritní půjčky společnosti byly při zestátnění drah v roce 1906 převzaty k placení státem.
Amortisace akcií. Celkem emitováno v letech 1835-1872 zl. k. m. 74,511.250 nominale akcií.
V. h. z 28./5. 1909 usneseno umořiti všechny akcie v letech 1909-1975 vylosováním a splatiti je K 4500
na hotovosti. První slosování 1./12. 1909, příští vždy 1./7.; vylosované akcie vypláceny vždy 2./1. a
jejich majitelům vydávány náhradou požitkové akcie s podílem na zisku po vyplacení dividendy 180 K
(4 % z K 4500) na akcie kmenové. Až do konce r. 1920 amortisováno a za požitkové akcie vyměněno K
18,419.625 akcií. Dle usn. mim. v. h. z 2./4. 1921 zastaveno umořování akcií až do úplného vyřízení
otázky placení výkupní renty nástupnickými státy; současně zřízen fond pro umořování akcií, kterému
přikazovány platy nástupnických států na účet výkupní renty. 1929 schválen nový umořovací plán,
rozdělující akcie na 3287 sérií po 20 kusech, jež mají býti do konce roku 1940 slosovány. Výplatní
částka na celou akcii stanovena Kč 3.000 na hotovosti, dividenda neslosovaných akcií dle 4 % zúročení
Kč 120. Mimo výplatní částku dostane majitel akcie slosované od r. 1928 požitkovou akcii lit. A. Podle
umořovacího plánu budou výplatní částka a dividenda vyplaceny jen z československé renty. Pokud
vyplynou ze zúčtovaných čistých výtěžků československé jakož i polské a rakouské výkupní renty
přebytky, může z nich býti rozdělena dodatková dividenda, na kterou mají nárok majitelé neslosovaných
112
akcií a požitkových akcií lit. A. Majitelé starých požitkových akcií vydaných za akcie slosované do roku
1920 byli již dříve úplně vyplaceni co do výkupní renty, nemají tedy nároku na dodatkovou dividendu a
dostanou jen superdividendu plynoucí z podniků společnosti, která přísluší též majitelům požitkových
akcií lit. A a majitelům neslosovaných akcií. Slosování akcií obnoveno po 9-leté přestávce ve zvětšené
míře a se zpětnou platností za rok 1928 dne 27./4. 1929. Další slosování každoročně 1./12. se splatností
k 1./4.
Rozdělení zisku. Původní ustanovení stanov o rozdělení zisku (§ 47a) bylo opětovně měněno.
Od roku 1933 dělí se zisk takto:
1. jedna dvacetina zisku zkráceného o přenos, přidělí se reservnímu fondu, pokud nepřekročí 10
% základního kapitálu;
2. zbytek především k umoření akcií podle umořovacího plánu;
3. ze zbytku po přídělech ad 1 a 2 vyplatí se dividenda na neslosované akcie až do výše 4 %
výplatní částky Kč 3000.-, t. j. Kč 120.-;
4. zbytek přidělí se správní radě jako tantiéma až do výše 5 % provozních přebytků, při čemž ze
základny pro výpočet tantiémy vyloučí se převod zisku, povinný příděl reservnímu fondu a částka
odpovídající nominale akcií (k. m. zl. 1000 = Kč 2100) v témž obchodním roce slosovaných po odečtení
částky, které bylo použito z fondu pro umořování akcií;
5. ze zbytku vyplatí se jako dodatková dividenda na neslosované akcie a požitkové akcie lit. A
částka až do výše rozdílu, o který súčtovaný čistý výtěžek renty přesahuje potřebu, vyplývající podle
bodů 1 až 3 a onu část tantiémy, která připadá na výkupní rentu;
6. zbytek se rozdělí jako superdividenda na všechny akcionáře a všechny majitele požitkových
akcií, pokud valná hromada k návrhu správní rady jinak nerozhodne. Po slosování veškerých akcií jsou
čisté výtěžky výkupních rent ještě dále plynoucí, které budou zúčtovány za obchodní roky 1941 až 1975,
vyhrazeny pro požitkové akcie lit. A. Čisté výtěžky výkupních rent za obchodní roky 1976 až 1988 vyplatí
se stejnoměrně na všechny požitkové akcie.
Zestátnění dráhy a výkupní renta. Na základě zákona z 31./10. 1906 a dle usnesení v. h. z
31./3. a 27./6. 1906 převzal rakouský stát se zpětnou platností od 1./1. 1906 dráhy společnosti, a sice
hlavní dráhu za roční, až do konce roku 1940 ve 2 pololetních splátkách splatnou rentu K 30,537.000,
lokální dráhy za renty na tyto jednotlivě připadající v celkové výši K 1,616.166, lokální dráhu
Kroměříž-Zborovice za kapitál K 1,559.654, 3936 akcií společnosti Ostrau-Friedländer Eisenbahn za K
3,936.000, šestinový podíl na Wiener Verbindungsbahn za K 1,058.382 a reality (dělnické a úřednické
domy) za K 3,715.000. Renty byly splatné beze všech srážek a poplatků. Rozpadnutím se RakouskoUherska stala se otázka výkupní renty spornou. Poslední rozhodnutí reparační komise z 15./11. 1924
stanoví ve smyslu čl. 203 mírové smlouvy St. Germain-Layeské, že závazky nástupnických států
počínají druhým pololetím roku 1919. Podle procentních sazeb stanovených Reparační komisí pro
jednotlivé státy - 59.149 % pro Československo, 22.854 % pro Polsko a 17.997 % pro Rakousko - činí
renta ročně až včetně do r. 1929: Československo Kč 9,650.000, Polsko K 3,900.000, Rakousko K
2,900.000; v r. 1930: Československo Kč 11,400.000, Polsko K 4,600.000, Rakousko K 3,400.000; od
roku 1931 do r. 1940: Československo Kč 16,740.000, Polsko K 6,640.000, Rakousko K 5,050.000. Po
roce 1940 budou ještě splaceny poměrně nepatrné výkupní renty za místní dráhy ve výši asi K
1,500.000 až do r. 1971 a odtud do roku 1988 bude těchto splátek ubývati. Podle předpisu mírové
smlouvy mají nástupnické státy spláceti dluh ve své měně; pro konversi směrodatný jest onen kurs, jímž
stát dluh přejímající ponejprv zaměnil rakousko-uherské koruny na svoji měnu. Za dobu od 1./7. 1919
do 31./12. 1924 splácely jednotlivé státy rentu buď v rakouských korunách anebo platy vůbec nekonaly.
1925 zahájilo platy Československo v Kč, v roce 1926 zahájilo platy Polsko (na basi valorisačním
zákonem z 27./12. 1924 stanoveného poměru 100 K = 15 zlotých), Rakousko platilo dosud pouze na
základě starých rakouských K. 1927 uzavřela společnost s vládou československou dohodu o splácení
nedoplatků z let 1919 až 1924. Tyto nedoplatky byly spláceny v následujících letech společně s běžnými
výkupními rentami. Nedoplatky Polska za období 1./7. 1919 až 30./6. 1925, valorisované, byly 1929
plně zaplaceny.
Závody. Po zestátnění veřejných drah zůstaly v majetku Severní dráhy pouze báňské podniky a
báňská dráha, různé reality a některé fondy. Báňská dráha M. Ostrava-Michálkovice-Doubrava (19.4
km) s 9 odbočkami (11.7 km) a 32 vlečkami (27.1 km) a vedlejšími kolejemi (34.7 km) zprostředkuje
113
dopravu uhlí mezi uhelnými doly a ČSD a zčásti též Košicko-Bohumínskou drahou. Provoz těchto tratí
obstarává dle smlouvy, platné až do r. 1940 proti zaplacení vlastních výloh ČSD. Uhelné doly sestávají
ze šachet František, Hubert, Zárubek, Michal a z výhradních kutišť, která byla na některých místech s
dobrým výsledkem prozkoumána. Koksovna při dole František má 415 pecí s výrobní kapacitou 700.000
t ročně. Při koksovně zřízená elektrická centrála dodává proud vlastním závodům a částečně MoravskoSlezským elektrárnám akc. spol. v Moravské Ostravě. Briketárna na jámě Michal má výkonnost
100.000 t ročně. Společnost vlastní dále 630 ha pozemků, na nichž stojí 617 dělnických obytných domů,
10 dělnických kasáren a 113 úřednických domů.
Snahy o rozšíření působnosti. Společnost, která vykazuje značné mobilní prostředky (podle
odhadů tisku asi 60 mil. Kč), zkoumá již delší dobu možnosti rozšíření své produkční činnosti. V úvahu
přicházejí hlavně příbuzné obory, m. j. zkapalnění uhlí, výroba aluminia a j.
Produkce v tisících t:
Rok
uhlí
koks
tunové km
Rok
uhlí
koks
tunové km
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1.111
938
1.103
1.416
1.188
1.307
1.343
1.430
1.622
260
177
380
413
337
327
429
497
518
35.929
28.645
40.084
47.466
42.641
42.617
40.724
42.373
50.737
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1.377
1.236
972
960
932
958
1.120
1.700
486
352
183
152
182
226
303
517
44.432
43.838
36.306
31.777
30.029
34.732
42.329
58.742
Stabilisační bilance 1./1. 1928: přebytek 230 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k
1./1. 1935: částky 85 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodů a účastí. Zbývá ve stabilisačním fondu
145 mil. Kč.
Účasti. Moravsko-Slezské elektrárny akc. spol. v Moravské Ostravě; Československé továrny na
dusíkaté látky v Mar. Horách; Komanditní společnost Julius Rutgers v Moravské Ostravě; Štramberské
vápenky, spol. s r. o., Štramberk; Novoměstské vápenky a kamenolomy s. s r. o., Nové Město n. V.
Prodejní organisace. Většina výrobků prodává se prostřednictvím kartelních prodejen: Prodejní
kancelář ostravsko-karvínských kamenouhelných dolů spol. s r. o. (uhlí, koks a brikety), Julius Rutgers,
komand, spol. (benzol, dehet, smůla a jiné deriváty), Sdružení pro prodej dusíkatých látek, spol. s r. o.
(síran čpavkový). Část výrobků prodávána jest přímo.
Dividendy do r. 1920 v K, od r. 1921 v Kč:
Rok
kmen.
požitk.
Rok
kmen.
požitk.
1909
1910
1911
1912
1913
1914
1915
1916
1917
237.50
227.50
227.50
232.50
242.50
227.50
242.50
242.50
215.-
57.50
47.50
47.50
52.50
62.50
47.50
62.50
62.50
35.-
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
200.242.50
530.84.60.80.100.180.200.-
20.62.50
350.80.60.80.100.80.100.-
Rok
kmen.
požitk.
lit. A.
1927
200.100.1928
230.100.1929
250.120.130.1930
235.100.115.1931
140.20.1932
140.20.1933
145.25.1934
170.50.1935
200.-1)
30.80.1936
200.-1)
30.80.1937
220.-1)
40.100.1)
Akcie podléhají 10 % srážkové dani z dividend. Ohledně požitkových akcií obou kategorií - které jsou bez nominale - zaujala finanční správa
stanovisko, že jejich výnos až do výše 5 % původního nominale akcií, t. j. až do 105 Kč (5 % z Kč 2100), nepodléhá srážkové dani.
Platebny: Živno. Bursy: Praha, Vídeň.
Kursy akcií na pražské burse:
Rok
1923
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
12900
5810
5030
4720
4130
3850
nejnižší
4800
4630
4060
3680
2940
3390
poslední
9900
4670
4120
3820
3575
3390
Kursy starých požitkových akcií v Praze:
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2970
2960
2040
1895
1210
870
nejnižší
2450
1860
1670
920
435
590
poslední
2860
1860
1735
1190
705
725
1934
4200
3370
3880
1935
4980
3855
4980
1936
7140
5050
7110
1937
7500
5620
6100
1934
925
690
755
1935
1595
695
1540
1936
3500
1570
3450
1937
3990
2000
2050
114
Kursy požitkových akcií lit. A v Praze:
Rok
1929
1930
1931
1932
1933
1934
nejvyšší
2475
2444
2110
1420
1060
1180
nejnižší
2035
1900
1080
515
680
895
poslední
2110
1930
1380
815
890
1040
1935
2045
1015
2045
1936
4110
2095
4110
1937
4725
2910
3040
Aktiva
renta
závody
zásoby
efekty
dlužníci
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
202.7
196.6
193.1
185.2
176.5
166.1
154.9
143.5
121.3
109.2
277.0
278.1
274.1
247.5
233.4
222.9
152.5
143.0
131.1
136.1
14.2
20.5
17.7
15.8
10.3
7.4
7.4
6.5
7.0
10.2
16.8
15.8
14.6
17.5
20.7
27.2
23.8
27.4
29.3
30.8
100.0
72.4
79.0
83.7
94.3
96.2
96.2
106.4
122.0
123.0
610.6
583.5
578.5
549.7
535.2
519.8
434.8
426.9
410.7
409.3
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
kupony
věřitelé
přenos
čistý zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
119.2
110.7
105.6
96.8
87.6
78.1
78.1
68.2
47.2
36.1
112.4
109.6
106.8
97.5
94.8
92.0
92.0
89.1
83.7
85.9
230.0
230.0
230.0
230.0
230.0
230.0
145.0
145.0
145.0
145.0
2.5
1.5
2.0
3.9
4.2
4.9
4.9
5.1
4.8
4.7
117.0
109.1
114.0
101.4
98.5
92.9
92.9
95.2
105.8
111.9
2.1
2.1
2.1
2.1
2.1
2.1
2.1
2.2
2.2
2.2
27.5
20.6
18.0
18.0
18.0
19.8
19.8
22.1
22.0
23.5
Rok
renta
1929
17.7
1930
12.5
1931
18.1
1932
18.0
1933
18.0
1934
19.7
1935
19.7
1936
19.7
1937
20.4
1)
dráhy
doly
úroky
daně
odpisy
gen. nákl.
6.1
5.7
4.8
4.7
4.3
5.1
5.6
6.4
8.5
27.9
24.9
16.2
15.8
13.1
11.8
13.1
16.9
19.3
+ 3.7
+ 2.7
+ 0.9
+ 0.9
+ 0.8
+ 1.3
+ 1.6
+ 1.5
+ 1.9
3.1
2.7
1.6
1.6
1.4
1.4
1.4
5.6
4.3
21.6
19.4
17.4
17.4
14.5
14.6
14.3
14.6
14.8
3.1
2.9
2.7
2.2
2.2
2.2
2.1
2.2
2.3
Severočeské uhelné doly akc. spol. v Mostě.
Správní rada: Dr. Jaroslav Preiss, předseda, Dr. Ing. Karel Galler, místopředseda, Dr. Otto
Feilchenfeld, Dr. Ing. František Hummelberger, Josef Langer, Antonín Tille.
Ředitelství: Dr. mont. h. c. Ing. Hermann Löcker, generální ředitel.
Sídlo a ředitelství v Mostě. Hnědouhelné doly v mostecko-chomutovském revíru v celkové
rozloze 262 jednoduchých, 199 dvojitých dolových měr, 87 přebytků a 15 malých dolových měr v
mosteckém revíru a 66 jednoduchých, 43 dvojitých dolových měr a 15 přebytků v chomutovském
revíru. Těží se v jamách: Centrum,1) Fortuna, Herkules, Humboldt II.,1) Kolumbus, Guido I., II., III., IV.
a hlubodůl Elly (v pachtu). Výhradní prodej: Ústecká montánní společnost s r. o. a spol., Ústí n. Labem.
Těžba uhlí v milionech tun:
1918
1919
1920
1921
1922
1.32
1.50
1.70
1.77
1.72
1923
1924
1925
1926
1927
1.64
2.05
1.91
1.74
1.99
1928
1929
1930
1931
1932
2.01
2.28
1.86
1.85
1.58
1933
1934
1935
1936
1937
1.48
1.32
1.39
1.43
1.64
115
Akciový kapitál Kč 80,000.000 ve 100.000 akciích po Kč 800 nominale. Reservy k 1./1. 1938:
83.5 mil. Kč; stabilisační fond 107.9 mil. Kč; reserva na daně a dávky 15.7 mil. Kč. Přenos zisku na
1938: 2.3 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938.
Společnost, založená 1890 s kapitálem 8.4 mil. K, zakoupila od Anglo-Rakouské banky
hnědouhelná pole v mosteckém revíru ve výměře 3512 ha, z nichž asi osmina byla odkryta a na nichž se
těžilo 4 šachtami: Guido I., Guido II., Humboldt I. a Centrum. 1891 vybudován důl Humboldt II. a 1893
Kolumbus (dř. Radetzky). 1897 zakoupeny za 1.4 mil. K všecky podíly těžařstva „Germania“ (oficielní
fuse 1915), čímž získána uhelná pole v rozloze 264 ha a na nich se nacházející nejpotentnější důl
Fortuna (dř. Germania) v Komořanech. 1905-08 vystavěny doly Herkules a Guido III. a k úhradě
investic zvýšen 1908 akc. kap. na 12 mil. K (nové akcie v poměru 7:3 po K 800 akcionářům). 1909
zakoupeny všecky kuksy těžařstva „Kaisergrube“ v Mostě, jehož majetek sousedil s uhelnými poli
společnosti a dalšími nákupy získány jiné pozemky. 1909 dostavěn důl Herkules II. V prosinci 1922
zvýšen akc. kap. na 20 mil. Kč (nové akcie v poměru 3:2 akcionářům po Kč 550) a výnosu použito k
výstavbě dolu Guido IV., která si vyžádala nákladu 9.2 mil. Kč. V letech 1927/28 zdokonaleno strojní
zařízení závodů. Mimo to zřízena na dole Fortuna briketárna.
Změna gesce. V pololetí 1938 získal většinu akcií Severočeské z majetku skupiny PetschekPraha syndikát za vedení Živnostenské banky a České obchodní společnosti, jehož členy jsou dále
Pražská železářská společnost. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Západočeské továrny kaolinovéšamotové a slovenské závody magnesitové, Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové a
Česká eskomptní banka a úvěrní ústav. V souvislosti s touto transakcí (převzala Severočeská od skupiny
Petschek-Praha většinu akcií Mostecké společnosti pro dobývání uhlí v Mostě, k čemuž použila svých
značných volných prostředků s částečným použitím levného úvěru. (Viz též u České obchodní
společnosti, výše.)
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 214.6 mil. Kč, z čehož použito 60 mil. Kč k zvýšení
akc. kap. z 20 na 80 mil. Kč nakolkováním dosavadních 50.000 akcií ze 400 na 800 Kč nominale a
vydáním 50.000 gratisakcií (v poměru 1:1 akcionářům) po Kč 800 nominale. Restabilisace k 1./1.
1935: 46.7 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá ve
Dividendy 1900-1918 (nominale 400 Kč): 161/4, 161/4 133/4 121/2, 111/2, 111/2, 121/2, 151/2, 151/2,
1
15 /2, 151/2, 151/2, 163/4, 18, 163/4, 18, 20, 19, 19 %; 1919-1926: 20, 171/2, 10, 171/2, 151/2, 17, 22, 25 %;
1927-1928: po Kč 100; 1929-1930 (nominale 800 Kč): po 7 % = Kč 56; 1931-1934: 55/8, 31/8, 31/8, 31/8
% = 45, 25, 25, 25 Kč; 1935-1936: 30, 39 Kč; 1937: 60 (54) Kč.
Platebny: Živno, Eskotnptní. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
V prosinci 1933 zastaven provoz na dole Humboldt II., jehož důlní revír spojen se sousedním dolem Centrum.
Rok
1927
1928
1929
1930
nejvyšší
4550
3400
3080
24351)
nejnižší
2250
2600
2350
820
poslední
3410
3020
2410
850
1)
Před vydáním gratis akcií 1:1.
1931
1932
1060
927
740
670
935
750
1933
947
720
750
1934
900
730
842
1935
1260
815
1255
1936
2075
1200
2075
1937
2370
1380
1480
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci1)
hotovosti
kauce
bil. suma
1931
1932
1933
1934
1/1 354)
1935
1936
1937
286.8
276.5
265.0
255.7
210.3
202.8
196.5
191.7
3.5
3.4
3.5
2.8
2.8
2.6
2.4
3.2
95.2
103.0
114.4
121.2
119.9
126.1
137.2
143.6
0.3
0.1
0.2
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
386.2
383.3
383.4
380.2
333.5
332.0
336.6
339.0
116
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
zaměst.2)
věřitelé
přenos
zisk
1931
1932
1933
1934
1/1 354)
1935
1936
1937
80.0
80.0
80.0
80.0
80.0
80.0
80.0
80.0
99.1
99.1
99.0
99.0
99.0
99.1
99.1
99.1
154.6
154.6
154.6
154.6
107.9
107.9
107.9
107.9
0.5
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.4
0.6
44.6
44.3
44.7
41.9
41.9
40.1
43.2
42.7
3.1
2.9
2.6
2.3
2.3
1.8
1.7
2.1
4.3
2.3
2.2
2.1
2.1
2.8
4.4
6.6
úroky
pozem.
Rok
investice
odpisy
1931
6.3
15.9
1932
2.8
13.0
1933
1.1
12.7
1934
2.2
11.6
1935
3.2
10.6
1936
3.2
9.5
1937
4.4
9.1
1)
Dlužníci a efekty.
2)
Reserva pro podíl na zisku zaměstnanců a dělníků.
3)
Služební smlouvy podléhající poplatku.
daně
pens. fond
3.1
2.3
1.7
1.6
1.6
1.8
3.6
1.7
-
hr. zisk
36.0
+ 1.6
28.8
+ 1.6
26.6
+ 1.8
24.2
+ 1.8
24.6
+ 1.8
25.4
+ 2.0
32.35)
- 5)
4)
5)
Všecky výnosy dohromady.
0.4
0.4
0.4
0.5
0.5
0.5
- 5)
služební
sml.3)
12.3
12.9
12.1
11.0
11.6
11.8
12.4
Válcovny kovů a. s.
Správní rada: Leopold Dostal, předseda, Ottavio Schmitz, místopředseda, Dr. Edgar Brunner,
Dr. Karel Fajfrlík, Rudolf Stern, Alfred Wechsberg.
Ředitelství: Dr. Jindřich V. Lamberg, vrchní ředitel; Ing. Josef Smuda, technický ředitel.
Sídlo, ředitelství a návody v Moravské Ostravě II.- Přívoze.
1938: 6.2 mil. Kč, pensijní fond 0.8 mil. Kč; amortisace 8.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.7 mil. Kč.
Posl. v. h. 25./5. 1938.
Společnost, založená 1899 s akc. kap. 6 mil. K, převzala za 5 mil. K v akciích 2 válcovny zinku
v Přívoze, válcovnu zinku v Oświęcim (Polsko), válcovnu kovů (mědi, mosazi, hliníku a zinku)
Dziedzice (Polsko) a válcovnu zinku Vác (Maďarsko). V roce 1906 byla práce v menší válcovně v
Přívoze zastavena a výroba zkoncentrována ve válcovně Donnersmarekova huť. 1920 zvýšen kapitál na
10 mil. Kč, z 8.000 nových akcií nabídnuta polovice (3:1 po Kč 600) akcionářům. Počátkem 1923
vnesena válcovna zinku ve Vác do samostatné maďarské společnosti Válcovna zinku akc. spol. ve
Vác. S platností od 1./10. 1925 vneseny též válcovny Oświęcim a Dziedzice do samostatné polské
akciové společnosti Válcovny kovů akc. spol., Dziedzice. Ve všech závodech provedeny v posledních
letech větší investice.
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: z přebytku 10.17 mil, Kč použito 4 mil, Kč k zvýšení akc. kap.
z 10 na 14 mil. Kč vydáním 8000 gratisakcií, které vydány v poměru 5:2 akcionářům. Restabilisace k
1./1. 1935: 6.17 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí.
V listopadu 1929 zvýšen akc, kap. ze 14 na 18 mil. Kč emisí 8000 akcií, které v poměru 5:2 po
Kč 1000 (na podkladě stabilisační bilance vydané akcie z odběrního práva vyloučeny) nabídnuty
akcionářům. Výtěžku emise použito k rozšíření závodů a posílení zahraničních zájmů. 1933/34 zřízena
nově výroba olověných trubek jakož i plechů a pásů z hliníku a lehkých kovů.
Dividendy 1899-1910: 5, 10, 10, 12, 9, 8, 6, 71/2, 7, 7, 7, 91/2 %; 1911-1927: 5, 0, 4, 51/2, 10, 10,
10, 5, 10, 71/2, 10, 6, 6, 8, 8, 12, 12 %; 1928-1930: 12, 10, 10 %; 1931-1936: 0; 1937: 4 % = 20 Kč.
Platebny: Živno a Union v Praze a Mor. Ostravě. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
2165
2195*)
1030
nejnižší
1575
990
605
poslední
2080
990
606
*)
Před vydáním gratis akcií a další emisí nových akcií.
1931
1932
1933
773
485
542
390
310
350
390
387
435
1934
555
405
438
1935
544
390
535
1936
880
530
876
1937
1130
532
616
117
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
různé1)
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 358)
1935
1936
1937
Pasiva
18.5
18.7
18.5
18.6
19.9
20.0
16.3
17.6
19.4
21.9
kapitál
2.4
1.4
1.7
1.3
1.5
1.3
1.3
2.4
3.8
4.6
reservy
6.7
3.9
2.4
1.3
1.2
1.8
1.8
1.4
3.5
1.9
stab. fond
9.6
15.5
14.8
16.1
14.3
14.26)
11.7
11.7
11.2
12.0
fondy
0.77)
0.7
0.4
0.3
0.4
odpisy
37.2
39.6
37.4
37.2
36.9
38.0
31.8
33.5
38.2
40.8
věřitelé
přenos
zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 358)
1935
1936
1937
14.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
1.7
5.33)
5.4
5.4
6.1
6.1
6.1
6.1
6.1
6.1
6.2
6.2
6.2
6.2
6.2
6.2
-
0.7
0.7
0.7
0.7
0.7
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
0.7
1.4
2.6
3.5
3.9
4.8
4.8
5.5
6.9
8.3
12.32)
6.0
4.1
2.4
1.75)
1.7
1.7
2.6
5.7
6.1
0.1
0.1
0.5
0.9
0.3
0.3
0.4
0.5
0.7
1.5
2.1
0.4
0.4
- 0.6
0.1
0.1
0.1
0.2
0.8
Rok
odpisy
daně
režie
úroky
1929
0.7
1.1
2.5
1930
0.7
1.3
2.5
1931
1.2
1.44)
2.9
1932
1.0
0.94)
2.9
1933
0.4
0.24)
2.8
1934
0.9
0.2
2.0
1935
0.7
0.3
2.0
1936
1.4
0.7
2.0
1937
1.4
0.3
2.3
1)
Banky, pokladna, cenné papíry a účast.
2)
Včetně 7.55 mil. Kč splacených na novou emisi akcií.
3)
Zvýšení v důsledku dotace emisní reservy.
4)
Daně a pasivní úroky.
hr. zisk
- 0.2
- 0.1
- 4)
- 4)
- 4)
- 0.06
- 0.05
- 0.09
- 0.15
6.0
6.6
6.0
5.3
2.7
3.2
3.2
4.5
4.9
5)
Z toho 0.5 banky a 1.2 ostatní věřitelé.
6)
Cenné papíry a účast.
7)
Pokladna a banky.
8)
Západočeský báňský akciový spolek.
Správní rada: Ing. Ladislav Novák, předseda, Alfred Stiassni, místopředseda, Dr. Otto
Feilchenfeld, Karel Karásek, Dr. Josef Koeser, Ing. F. J. Rudolf.
Ředitelství: Dr. mont. h. c. Ing. Alois Czermak, generální ředitel; Gustav Straschnow, ředitel.
Sídlo v Praze, generální ředitelství v Ústí n. L., generální zmocněnci v Berlíně a ve Lvově. Důlní
majetek společnosti jest rozdělen na horní ředitelství ve Zbůchu (ředitel Ing. Antonín Kříček) a horní
ředitelství v Žacléři (vrchní inspektor Ing. Herbert Tenschert).
Produkční statistika:
Rok
těžba uhlí tisíc tun
průměr osazenstva
Rok
těžba uhlí tisíc tun
průměr osazenstva
1914
1918
1919
1920
1921
1922
1923
1924
1925
1926
1927
1.069
840
828
798
807
724
697
782
767
848
870
5.291
5.839
5.830
5.623
5.572
5.181
4.976
4.175
3.791
3.823
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
899
905
877
837
790
753
879
854
758
896
3.851
3.731
3.641
3.531
3.360
3.224
3.148
3.031
2.950
2.915
118
1./1. 1938: 11.2 mil. Kč, stabilisační fond 100 mil. Kč, pensijní fond 6 mil. Kč. Přenos zisku na 1938:
12.540 Kč. Posl. v. h. 21./6. 1938.
Společnost, založená za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty, převzala 1875 doly těžařstva
Westböhmischer Bergbau- und Hüttenverein. Původní kapitál 4.2 mil. zl. zvýšen 1897 za účelem
přikoupení žacléřských dolů na 5 mil. zl. 1901/02 zvýšení na 15 mil. K k účelům investičním. V květnu
1922 zvýšení na 50 mil. Kč vydáním 175.000 akcií, z nichž 75.000 nabídnuto akcionářům (1:1 po Kč
240) a zbytek přenechán konsorciu.
k 1./1. 1935: 61.4 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodů a účastí. Ze zbytku použito 75 mil.
Kč k zvýšení akc. kap. z 50 na 125 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 500 Kč (usneseno v.
h. z 30./12. 1931, provedeno 20./8. 1936-20./2. 1937). Zbývá ve stabilisačním fondu 100 mil. Kč.
Horní ředitelství ve Zbůchu. Kamenouhelné doly v Líních, Mantově, Týnci a Červeném
Újezdě. Původní, od Westböhmischer Bergbau- und Hüttenverein převzaté šachty Humboldt a Sulkov
jsou následkem úplného vyčerpání opuštěny. Západně od Sulkova v Líně zřízena 1884 nová pomocná
šachta, na které v únoru 1920 těžba vzhledem k úplnému vyčerpání zastavena. 1889 převzato fusí
Mantovské těžařstvo, na jehož pozemcích založena šachta Austria, která počátkem 1921 úplně
vyčerpána a zastavena. 1902 zřízena u Týnce dvojitá šachta Austria-Karel, nyní Masaryk s roční
produkcí 4,000.000 q, na které se nyní dobývá asi 2,300.000 q ročně. V Červeném Újezdě dokončena
1911 stavba Austria Jubilejního dolu, nyní Masaryk-Jubilejní důl.
Horní ředitelství v Žacléři. Kamenouhelné doly v Žacléři a Lamperticích zakoupeny 1896 od
bankovního domu Erlanger & Söhne za K 2,000.000. Získaný důlní majetek sestával ze 103 dolových
měr se 32 přebytky a 216 výhradními kutišti a ze šachet Fanny a Elisabeth. Dnem 1./4. 1898 získán za
572.000 zl. veškerý důlní majetek bratří Müllerových v Žacléři, pozůstávající ze šachet Marie a Julie,
115 dolových měr, 24 přebytků a 22 výhradních kutišť, čímž se společnost stala majetnicí všech
žacléřských dolů. V provozu jsou toho času udržovány pouze důlní závody Marie a Julie v Lamperticích
a Eliška v Žacléři, na kterých činí těžba asi 2.5 mil. q uhlí ročně. V letech 1928 a 1929 provedeny v
žacléřských závodech značné modernisace a rozšíření, mající za účel ekonomisaci provozu.
Horní ředitelství v Gorzyçzkach (Polsko). V r. 1913 získána od firmy Deutsch-österreichischer
Kohlenbergbauverein G. m. b. H. uhelná pole v Gorzyçzkach v Horním Slezsku a 1919 dalších 6 s tímto
majetkem sousedících uhelných polí. Rozdělením Horního Slezska připadla tato uhelná pole k Polsku.
Elektrické centrály. Společnost, která vlastní významné elektrické centrály, uzavřela 1925
dlouhodobé smlouvy s Tachovským elektrářským svazem v Tachově a Západočeským elektrářským
svazem v Plzni, čímž si zajistila větší odbytiště elektrické energie. Dodávky proudu 1927-1931: 9.16,
14.66, 18.77, 23.24, 25.63 mil. kWh; 1932-1934: 27.76, 29.95, 34.54 mil. kWh; 1935-1937: 33.10,
33.73, 41.77 mil. kWh.
Účasti. 1908 založena ve spojení s Dresdner Bank a jinými zájemci firma Deutschösterreichischer Kohlenbergbauverein G. m. b. H. (nyní Gesellschaft für Verwertung von
Kohlenfeldern Ges. m. b. H.), která získala uhelný majetek v Horním Slezsku, Porýní -Vestfálsku,
Lotrinsku a jinde. 1912 založila Deutsch-österreichischer Kohlenbergbauverein G. m. b. H. ve spojení s
knížetem Salmem firmu Gewerkschaft Lippramsdorf, které předána k využití uhelná pole knížete
Salma. 1926 získána většina akcií Duchcovsko-Podmokelské dráhy.
Dividendy 1900-1918: 8, 71/2, 5, 5, 51/2, 6, 7, 10, 10, 10, 10, 10, 12, 13, 11, 13, 15, 14, 14 %;
1919-1927 (nominale 200 Kč): 71/2, 0, 71/2, 71/2, 10, 10, 10, 12, 13 %; 1928-1929: po 14 %; 1930: 10 %;
1931-1933: 0; 1934: 5 % = 10 Kč; 1935 (nominale 500 Kč): 2 % = 10 Kč; 1936-1937: 2.5, 3 % = 12.50,
15 Kč.
Platebny: Eskomptní, Union. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
747
745
669
nejnižší
525
608
381
poslední
713
623
389
1931
1932
1933
438
334
354
246
214
238
285
268
275
1934
363
279
347
1935
474
322
474
1936
694
442
685
1937
785
460
520
119
Aktiva
závody
zásoby
pobočky
dlužníci
efekty
poklad.
různé
bil. suma
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
246.1
248.0
259.6
260.6
246.6
233.5
222.5
167.1
159.0
153.5
141.8
6.5
7.2
7.9
7.0
7.7
5.5
5.4
5.4
5.7
5.9
3.1
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
30.7
29.3
16.5
7.2
19.5
28.5
34.7
34.7
41.1
38.3
30.5
42.1
42.1
38.6
38.1
38.1
44.1
52.7
46.7
46.6
55.6
77.3
0.5
0.5
0.6
0.6
0.6
0.5
0.5
0.5
0.5
0.4
0.5
2.5
2.5
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.7
0.7
0.7
329.1
330.3
324.5
314.7
313.8
313.4
317.0
255.6
254.2
255.0
254.6
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
fondy
věřitelé
kauce
přenos
zisk
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
125.0
125.0
12.6
12.6
12.6
12.6
12.6
12.6
12.6
12.6
11.7
11.7
11.2
236.4
236.4
236.4
236.4
236.4
236.4
236.4
175.0
175.0
100.0
100.0
7.2
7.2
7.4
7.2
7.2
6.9
7.0
7.0
6.6
6.3
6.0
14.0
15.4
11.7
7.7
6.8
6.8
8.9
8.9
7.6
8.8
7.7
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.6
0.7
0.6
0.7
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
8.1
7.9
5.6
1.4
1.4
2.4
2.5
3.9
Rok
odpisy
daně
soc. břem.
dotace
hrubý zisk
3.8
4.4
2.7
3.0
2.6
0.9
0.8
0.8
2.1
4.8
4.5
4.3
4.2
4.1
3.8
3.5
3.6
3.5
4.2
4.6
-
31.0
29.1
22.2
15.7
23.0
17.8
18.8
16.7
17.0
25.0
1928
14.5
1929
12.4
1930
9.7
1931
8.6
1932
16.7
1933
13.3
1934
13.1
1935
10.0
1936
8.2
1937
11.7
1)
Zbirožské železárny Max Hopfengärtner akc. spol.
Správní rada: Antonín Mühlig, předseda, Otto Arnstein, Ing. František Bartoš, Pavel Brukner,
Karel Hirschmann, Adolf Hopfengärtner, Viktor Hoppe, Max Maczek, Dr. Josef Max Mühlig, Bedřich
Popper, Arnošt Stadler.
Sídlo a ředitelství v Holoubkově. Závody v Holoubkově, Strašících a Dobřívě.
Akciový kapitál Kč 6,000:000 ve 30.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1937: Kč 181.654. Podpůrné fondy 0.24 mil. Kč. Přenos zisku na 1937 (po snížení akc. kap. z 8 na 6
mil. Kč): Kč 16.033. Posl. v. h. 11./6. 1937.1)
Společnost, založená 1912 s akc. kap. 3 mil. K převzala za 2 mil. K v akciích závody
stejnojmenné soukromé firmy v Holoubkově, Strašících, Dobřívě a Rokycanech. Závody v Dobřívě a v
Rokycanech 1919/20 rozšířeny a v Rokycanech dostavěna 1921 nová ocelárna. Za účelem financování
těchto a dalších investic zvýšen 1922 akc. kap. na 9 mil. Kč emisí 30.000 akcií, které v poměru 1:2 při
kursu Kč 400 nabídnuty akcionářům.
Jsouc brzděna hlavně nepříznivou tarifní polohou utrpěla společnost v letech 1922-27 ztráty,
které k 31. prosinci 1927 vykázány 4.8 mil. Kč; k jejich krytí použito 0.3 mil. Kč z reserv a 4.5 mil. Kč
z akc. kap., který snížen na polovici (provedeno 1928). Současně zvýšen znovu akc. kap. na 8 mil. Kč
emisí nových akcií, jež nabídnuty akcionářům po 210 Kč. Poněvadž ani tato sanace nestačila k úplnému
ozdravění podniku, prodána2) 1930 válcovna s ocelárnou v Rokycanech, čímž dosaženo podstatného
120
oddlužení a finanční rovnováhy. Po likvidaci těžké železářské produkce omezuje se výrobní program na
zpracování železa (obráběcí stroje, roury, litinové a kované výrobky). K úhradě ztráty 1.98 mil. Kč za
léta 1935-1936 snížen 1938 akc. kap, z 8 na 6 mil. Kč.
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 7 mil. Kč do stabilisačního fondu; ke krytí ztrát
použito 3.8 mil. Kč v bilanci 1933 a 1.7 mil. Kč v bilanci 1934. Restabilisace k 1./1. 1935: zbývajících
1.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení.
Dividendy 1912-1918: 7, 4, 2, 8, 17, 20, 8 %; 1919-1921: 12, 18, 14 %; 1922-1936: 0.
Platebna: Union. Bursa: Praha; kursy 1928: nejvyšší 53, nejnižší 49, poslední 50; 1929-1936:
žádné kursy. (Odhad koncem 1936-1937: 60, 60 Kč); 1938: žádný kurs.
1)
Bilance 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyla předložena.
Úmluvou s kartelní Prodejnou sdružených čsl. železáren akc. spol., platnou od roku 1930 do roku 1950 (resp. 1980), zavázala se společnost, že neobnoví
zastavený provoz svých oceláren a válcoven, postoupila svůj kontingent Prodejně a zastavila výrobu určitých konečných produktů; naopak byly podniku
zajištěny určité výhody při nákupu. (Zápis v kartelovém rejstříku čís. 211.)
2)
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
rimesy
hotovost
ztráta
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 353)
1935
1936
23.4
8.0
7.5
7.9
7.8
7.2
5.7
5.9
6.1
9.1
5.4
5.0
5.4
4.1
3.5
3.5
3.2
4.2
7.1
4.1
4.1
2.1
1.4
1.8
1.8
1.9
2.2
0.1
0.1
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.1
0.3
1.3
1.2
0.1
0.1
-
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.8
- 1)
- 2)
1.0
2.04)
39.8
17.8
17.3
17.7
14.7
12.9
11.4
12.2
14.8
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
fondy
věřitelé
transita
zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 353)
1935
1936
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
0.1
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
7.0
7.0
7.0
7.0
3.2
1.5
-
0.2
0.2
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.2
23.9
2.0
1.4
1.9
2.9
2.8
2.8
3.7
6.1
0.2
0.2
0.2
0.3
0.2
0.1
0.1
0.1
0.3
0.5
0.3
0.2
-
Rok
odpisy
daně a úroky
režie
1929
1.97
1.60
2.48
1930
0.54
0.99
2.41
1931
0.62
0.18
2.29
1932
0.23
2.05
1933
0.25
1.81
1934
0.89
0.28
1.20
1935
0.42
1.41
1936
0.52
1.42
1)
Po odpisu 3.8 mil. Kč ze stabilisačního fondu.
2)
Po odpisu 1.7 mil. Kč ze stabilisačního fondu.
3)
4)
Ke krytí ztráty usneseno snížení akc. kap. z 8 na 6 mil. Kč.
hrubý zisk
přenos
6.45
4.00
3.11
1.28
0.481)
0.662)
0.84
0.94
0.09
0.21
0.22
0.24
- 0.76
- 0.99
Železárny Rotava-Nýdek, akciová společnost.
Správní rada: Antonín Knips, předseda, Otto Freund a Artur Wengraf, místopředsedové, Otto
Arnstein, Dr. Karel Hölzer, Rudolf Knips, Bedřich Krassl-Traissenegg, Pavel František Löw, Dr.
Zdeněk Mikulejský, Ervín Leopold Nostitz-Rieneck, Dr. Hugo Roth, Dr. Herbert Schallenberg-Krassl,
Adolf Weiner.
Sídlo v Praze.
Produkce plechů v t (1928-1931 Provozní společenství, od roku 1932 Válcovny plechů akc. spol.) :
1929
1930
1931
128.710
103.230
69.440
1932
1933
1934
51.350
48.390
51.640
1935
1936
1937
55.330
83.570
123.640
121
1938: 8.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 22./6. 1938.
Společnost, založená 1909 za součinnosti Credit-Anstalt s kapitálem 10 mil. K se sídlem ve
Vídni, převzala za 2.75 mil. K v akciích Nostitzovy železárny v Rotavě a Schindiwaldu a za 2.25 mil. K
železárny firmy C. T. Petzold & Co. v Nýdku. 1912 zvýšen akc. kap. na 12 mil. K. 1918 zvýšen akc.
kap. na 15 mil. K a novými akciemi uhrazena železárna firmy C. T. Petzold & Co. v Krieglach
(Štýrsko).
Nostrifikace a rozdělení závodů. V rámci nostrifikačního řízení vneseny s platností od 1./1.
1921 rakouské závody do samostatné Eisenwerke Aktiengesellschaft Krieglach, na níž převedena z
akc. kap. částka 3 mil. K, za kterou byly svého času závody převzaty. Formálně provedena tato
transakce tím způsobem, že za každých 5 starých akcií vydána 1 akcie rakouské a 4 akcie
československé společnosti.
V září 1923 zvýšen akc. kap. z 12 na 36 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 1:2
po Kč 230.
S platností od 1./1. 1928 uzavřela společnost s Báňskou a hutní společností v Praze provozní
společenství pro výrobu a odbyt plechů. Oba podniky vybudovaly nákladem asi 120 mil. Kč v Karlově
Huti novou válcovnu s měsíční výkonností 6500 t, do níž postupně soustředily převážnou část výroby
jemných plechů ze svých starých závodů. S platností od 1./1. 1932 ustavena společnost Válcovny
plechů akc. spol. (kapitál 50 mil. Kč v 5000 akciích po Kč 1.000 nominale), která převzala novou
válcovnu v Karlově Huti, od Báňské a hutní společnosti starou válcovnu v Karlově Huti a od Železáren
Rotava-Nýdek akc. spol. závody v Rotavě, Šindlvaldu a Nýdku. Každá ze zakladatelských firem získala
polovinu akciové jistiny jakož i značné pohledávky za zbývající hodnotu přínosů do Válcoven plechů
akc. spol.
Po vnesení svých závodů do Válcoven plechů akc. spol. staly se Železárny Rotava-Nýdek akc.
spol. holdingem, jehož příjmy pozůstávají z výnosu účastí a pohledávek za Válcovnami plechů akc.
spol. V majetku společnosti je dále Falknovsko-Grasetské hnědouhelné těžířstvo.
Dividendy 1909/10 (18 měsíců)-1918/19: 12, 9, 10, 8, 5, 12, 18, 20, 16, 16 %; 1919/20-1920/21:
Kč 50 a Kr 50, Kč 54 a Kr 150; 1921/22-1922/23: 0; 1924-1930: 8, 8, 8, 10, 10, 10, 6 %; 1931-1937: 0.
Platebny: Eskomptní, Union, Anglo-Prago, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
658
624
433
287
143
108
nejnižší
554
399
275
89
84
75
poslední
589
434
278
108
103
76
1934
94
63
70
1935
85
52
80
1936
355
74
340
1937
543
250
304
Aktiva
závody
zásoby
hotovost
efekty
dlužníci
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
Pasiva
17.3
14.1
13.9
akc. kap.
28.6
22.6
13.1
reservy
0.3
0.2
0.1
věřitelé
14.3
14.1
13.8
25.4
25.4
25.4
25.4
27.3
27.3
přenos
39.8
66.2
74.8
91.5
89.8
90.4
89.9
85.8
76.7
zisk
100.3
117.2
115.7
116.9
115.2
115.8
115.3
113.1
104.0
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
36.0
36.0
36.0
36.0
36.0
36.0
36.0
36.0
36.0
8.1
8.1
8.1
11.1
8.1
8.1
8.1
8.1
8.1
50.0
68.6
69.1
70.2
70.4
70.6
70.0
67.7
58.4
2.3
2.3
2.3
0.5
0.6
0.7
1.1
1.3
1.3
3.9
2.2
0.1
0.2
0.1
0.4
0.2
0.2
122
Rok
režie
pas. úrok
daně
soc. břem.
odpisy
hr. zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
0.65
0.67
0.65
0.38
0.45
0.34
0.27
0.10
0.27
0.68
1.66
4.52
-
2.28
0.81
0.39
0.25
0.17
0.17
0.17
0.99
1.27
4.58
3.62
2.19
-
3.16
2.62
-
15.19
11.65
7. 88
0.78
0.73
0.86
0.61
1.11
1.76
b) Zahraniční společnosti.
Oesterreichisch-Alpine Montangesellschaft.
Správní rada: Dr. Albert Vögler, předseda, Rudolf Eisenstuck a Dr. Oskar Sempell,
místopředsedové, Dr. Anton Apold. Ing. Dr. Otto Böhler, Dr. Daub, Dr. Adalbert Flaccus, Ing. Erich
Heller, Alois Hitschfeld, Dr. Julius Hochapfel, Dr. Hugo Noot. Dr. Plei-ger, Dr. Friedrich Thyssen, Dr.
Voss, Dr. Erich Winnacker. Dr. August Zahlbruckner. Představenstvo: Generální ředitel Dr. Hans
Malzacher, ředitel Dipl. Ing. Richard Kroen.
Generální ředitelství ve Vídni: Závody: uhelné doly v Seegraben b. Leoben, Fohnsdorf a
Koflach s čistírnou uhlí ve Fohnsdorfu a zařízením na sušení uhlí v Koflachu; doly na železné rudy:
Eisenerz a Hüttenberg; magnesitové doly a křemenové lomy: Wald a Krieglach; železné hutě (6
vysokých a 14 martinských pecí s výkonností ca. 7,940.000 q surového železa., 1 elektropec) Donawitz
(hlavní závod), Zeltweg, Neuberg, Eisenerz; válcovny: Donawitz a Kindberg; závody dílenské, stavba
železničních směn a továrna na drobný železniční materiál: Zeltweg; továrna na podkovy:
Kindberg; výroba per: Neuberg. Na společnost připadalo asi 80 % rakouské produkce železa a oceli a
asi 35 % (včetně koncernových společností přibližně 50 %) tuzemské těžby hnědého uhlí.
Průměrný stav zaměstnanců:
1929
1930
1931
14.478
11.620
7.942
1932
1933
1934
6.818
6.954
7.597
1935
1936
1937
8.598
9.385
12.550
Produkce v tisících q:
Rok
uhlí
ruda
sur. železo
ingoty
válc. zboží
1913
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
11.352
9.419
10.722
11.459
9.197
8.851
10.161
10.445
10.516
10.782
10.901
12.416
19.534
15.847
19.131
18.666
11.743
5.110
3.068
2.660
4.640
7.726
10.201
18.776
5.866
4.302
4.583
4.575
2.846
1.447
945
879
1.309
1.932
2.479
3.822
4.196
3.651
4.513
4.468
3.241
2.122
1.228
1.356
1.832
2.275
2.687
4.308
2.455
2.203
2.796
2.887
2.178
1.314
718
781
1.211
1.343
1.483
2.291
Akciový kapitál S 60,000.000 ve 3,000.0001) akciích po S 20 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: 18.18 mil. S. Přenos na 1938: 0.99 mil. S. Posl. v. h. 12./4. 1938.
Obligace: 7 % americké zlaté bony, splatné ve 30 letech. Emitovány v dubnu 1925 firmami F. J.
Lisman & Co., A. M. Lamport & Co. a Morgan, Livermore & Co. v New Yorku v částce 5 mil. $.
Půjčka vynesla pouze 27.4 mil. S (asi 77.4 %), disažio v částce 8.05 mil. S odepsáno 1927 z reserv a
přenosu zisku. Umořování slosováním (tah každé 2 měsíce) až do konce března 1935 jmenovitou
hodnotou. Po tomto datu má společnost právo bony amortisovati buď koupěmi nebo výpověďmi. Půjčka
byla nevypověditelná do 1./3. 1928, po tomto datu lze ji vypověděti vždy v 60 dnech až do 1./3. 1930 za
123
102 %, později za 100 %. Kusy po 100, 500 a 1000 $. Vylosované kusy a úroky vyplácejí se bez srážky
jakýchkoliv nynějších neb budoucích daní v dolarech.2) Stav 31./12. 1937: $ 4,024.800.
Společnost vznikla 1881 s kapitálem 30 mil. zl. sloučením 9 montánních podniků, k nimž
později připojeny další. Převzaté závody zreorganisovány a zkoncentrovány, výtěžku odprodeje
přebytečných nemovitostí použito k financování stavby dráhy Eisenerz-Vordenberg a investic v
závodech Donawitz a Hieflau.
V roce 1887 dostavěna první vysoká pec v Hieflau, čímž zvýšena podstatně produkce železa na
koksové basi. 1897 přešla většina akcií na novou skupinu, která se snažila výrobu dále zkoncentrovati a
zdokonaliti. 1902 zvýšen akc. kap. ze 60 na 72 mil. K, výtěžku emise použito k splacení dluhů.
Počátkem roku 1919 zvýšen kapitál na 90 mil. K a koncem téhož roku dále na 100 mil. K, při čemž
poslední emise 10 mil. K přenechána rakouskému státu. Výtěžku obou emisí použito k splacení dluhů a
financování investic. 1919 získaly - hlavně koupěmi na burse - italské skupiny Fiat-Credito Italiano asi
200.000 a skupina Castiglioni-Banca Commerciale Italiana asi 50.000 a tím dohromady většinu akcií
Alpinky. Skupina Fiat-Credito Italiano prodala 1921 své akcie německému koncernu Rhein-Elbe-Union
(Stinnes), který se po dohodě s druhou italskou skupinou ujmul gesce. Za účelem financování investic
zvýšen 1922 akc. kap. na 200 a 1923 dále na 300 mil. K.
V roce 1923 zvýšen akc. kap. na 600 mil. K emisí 1,500.000 akcií, z nichž polovice nabídnuta
akcionářům (kurs 250.000 K) a polovice za stejného kursu přenechána syndikátu CastiglioniNiederösterreichische Escompte-Gesellschaft. Výtěžkem emise zakoupena většina akcií hornoslezské
Bismarckhütte A.G., přes níž kontrolou Kattowitzer Bergbau A.G. v Katovicích měla býti podniku
zajištěna potřebná koksová base. Tato kombinace se však brzy ukázala neproveditelnou. 1925 uzavřena
smlouva se skupinou Rhein-Elbe-Union o odběru 1.5 mil. t koksu během 5 let s výhradou, že část
nákladu bude splacena v akciích Bismarckhütte A. G. V roce 1926 přešla majorita Alpinky - nacházející
se po pádu Stinnesově a Castiglionově ve vlastnictví skupiny Siemensovy - na nově zřízený ocelářský
trust Vereinigte Stahlwerke A. G.
Zlatá bilance k 1./1. 1925: akciový kapitál 60 mil. S (výměnou dosavadních akcií po 200 K na
nové po 20 S) a reservní fondy 42 mil. S.
V červenci 1926 prodala společnost svůj veškerý majetek v ostravsko-karvínském revíru
(Poruba u Orlové) za cenu asi 30 mil. Kč československému státu. Výtěžku použito k částečnému
splacení bankovních závazků.
Po připojení Rakouska k Německu má býti Alpinka zapojena do programu německé
„hospodářské čtyrletky“ v rámci spolupráce s Reichswerke Hermann Göring A. G.
Účasti: Kromě jiných menších účastí vlastní společnost asi 78 % akcií Graz-Köflacher
Eisenbahn- und Bergbau A.-G. ve Štýrském Hradci, společně se zvláštním konsorciem kontroluje
většinu prioritních a kmenových akcií Eisenhandels- und Industrie A. G. Greinitz ve Štýrském
Hradci, dále ovládá řadu prodejních společností; 1938 získána majorita Styria, Blech- und Eisenwerkefabriks A. G., Wasendorf.
Dividendy 1900-1917: 10, 7, 7, 81/2, 10, 12, 15, 19, 20, 18, 19, 21, 26, 171/2, 11, 21, 25, 13 %;
1918-1921: 10, 10, 25, 50 %; 1922-1923: K 4000, 8000 = 2000, 4000 %; 1924-1927: 0; 1928 až 1929:
4, 4 %; 1930-1936: 0; 1937: 4 %.
Platebny: Eskomptní, Creditanstalt, Promontana A.G., Zug (Švýcary). Bursy: Praha, Vídeň,
Berlín, Frankfurt.
1)
Z toho 1,699.611 akcií (56.65 %) ve vlastnictví Vereinigte Stahlwerke A.-G., Düsseldorf.
Splatnost obligací zní výslovně na zlaté dolary, při čemž podle smlouvy ve sporných případech rozhodují zákony státu New York. V důsledku zrušení
zlatého standardu v U. S. A. stala se otázka honorování půjčky spornou a je předmětem soudních procesů.
2)
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
224
222
181
98.50
63.57.nejnižší
193
151
81
41.34.36.poslední
204
154
81
45.46.50
37.50
1938 (do 30./6.): nejvyšší 268.50, nejnižší 121, poslední 133.
1934
61.50
37.46.50
1935
84
45
80
1936
280.77.50
277.-
1937
491
221
265
124
Účet rozvažný v milionech S:
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotov.
kauce
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
109.6
113.3
110.2
107.4
107.3
102.8
98.0
88.8
92.9
25.5
22.8
13.5
12.3
13.3
9.4
10.9
11.7
17.2
19.6
15.6
12.9
9.9
11.7
11.3
14.4
13.5
21.1
0.1
0.5
3.7
1.2
0.4
0.2
0.1
0.1
4.3
5.3
5.8
6.0
7.2
8.2
8.7
8.7
8.6
11.6
0.2
0.2
0.4
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.4
-
160.7
158.3
146.6
138.2
141.1
132.6
132.4
122.9
147.3
Pasiva
kapitál
reservy
obligace
věřitelé
kauce
přenos
zisk
netto obrat
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
60.0
60.0
60.0
60.0
60.0
60.0
60.0
60.0
60.0
34.4
34.4
34.4
27.9
20.3
18.2
18.2
18.2
18.2
33.7
33.2
32.7
32.2
32.2
32.2
30.2
29.4
28.6
29.6
29.3
19.3
18.1
28.5
22.2
24.0
14.8
37.1
0.4
-
0.1
0.3
0.3
0.5
2.6
- 1)
- 2)
0.5
2.8
129.2
100. 9
70.7
47.3
46.0
63.0
70.6
83.4
126.5
režie
soc.břem.
hr. zisk
Účet zisku a ztráty v milionech S:
Rok
investice
odpisy
obligace
úroky
daně
1929
13.9
10.1
2.4
- 1.2
3.5
3.6
5.5
28.9
1930
11.1
7.4
2.3
- 2.1
3.0
3.6
4.7
23.1
1931
1.2
4.5
2.3
- 1.3
2.3
2.9
3.3
16.6
1932
2.1
4.9
2.2
- 0.9
2.0
2.6
3.6
9.5
1933
5.0
5.1
1.8
- 1.3
1.9
2.4
3.7
8.51)
1934
1.6
5.9
1.5
- 1.6
1.9
2.4
3.7
14.92)
1935
1.4
6.1
1.5
- 1.1
2.1
2.4
3.6
16.8
1936
2.9
12.2
1.4
- 0.7
2.1
2.2
4.0
23.2
1937
15.2
15.5
1.4
- 0.4
3.5
2.5
4.9
31.0
1)
Provozní ztráta 2.43 mil. S (včetně kursové diference 1.56 mil. S, vzniklé konversí zahraničních závazků na šilinky), jakož i odpisy v částce 5.12
mil. S, celkem tedy 7.55 mil. S, odepsány z reserv.
2)
K úhradě salda výdajů a odpisů použito 2.17 mil. S z reserv.
125
B. KOVODĚLNÝ PRŮMYSL
Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni.
Správní rada: Ing. Vilém Hromádko, předseda, Dr. techn. h. c. Eugène Schneider,
místopředseda, Charles de Boissieu, Pierre de Cossé-Brissac, Paul Gaultier, Jacques Chanzy, Václav
Klement, Bohuslav Kučera, Aimé Lepercq, Ing. Vladimír List, Dr. Emil Miřička, Ing. Ladislav Novák,
Karel Prokop, Dr. Hanuš Ringhoffer, Christophe Rochette, Armjand de Saint-Sauveur, Dr. Antonín
Schauer, Viktor Stoupal, Dr. Karel Trapl, André Vicaire, Dr. Ing. Milan Žuffa.
Generální ředitelství: Ing. Adolf Vamberský, generální ředitel; vedení obchodního ředitelství
pro tuzemsko: Ing. Jaroslav Pokorný, náměstek generálního ředitele; export: Ing. Miloš Rubeška a Ing.
Jaroslav Krejčí, ředitelé; Josef Modrý, vrchní administrativní ředitel; Ing. Václav Beneš, vrchní
technický ředitel; Václav Skřivánek (finanční oddělení) a Dr. Kamil Kleiner (právní oddělení),
náměstkové vrchního ředitele.
Sídlo v Plzni, generální a obchodní ředitelství v Praze. Výrobní program společnosti zahrnuje
hutnictví (litinové odlitky a výkovky, ocelové polotovary), všeobecné strojnictví, elektrotechnické
výrobky, zbrojní materiál (děla a střelivo) a hornické produkty (černé a hnědé uhlí, stavební a hnojivé
vápno). Závody: Plzeň, Doudlevce, Nýřany, Bolevec, Přehýšov (t. zv. plzeňská skupina), Smíchov,
Hradec Králové, Hrádek, Mladá Boleslav, Brno, Komárno. Hornické podniky: Kamenouhelné doly
Krimich a Josef v Nýřanech (denní produkce asi 600 tun); hnědouhelné doly Prokop v Zahořanech
(mimo provoz) a Hrabák v Čepirozích (denní produkce 600 tun); důl na železnou rudu v Ejpovicích u
Plzně; vápenice ve Zdicích; různý jiný horní majetek (nevyužitý nebo pronajatý). Celková výměra všech
pozemků asi 7.5 mil. m2.
1929
1930
1931
640
571
436
Náklady na zaměstnance (v milionech Kč) :
1932
252
1933
230
1934
299
1935
1936
1937
380
456
682
1938: 432.3 mil. Kč, stabilisační fond 233.2 mil. Kč, celkem 665.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 2.7
mil. Kč. Posl. v. h. 14./6. 1938.
Obligace: 41/2 % priority z 1908, celkem 10 mil. K, zbytek splacen k 2./1. 1924. - 8 % obligace z
1922, celkem 1 mil. £, zbytek splacen k 1./1. 1927. - 71/2 % obligace z 1926, celkem 2.5 mil. £, zbytek
splacen k 1./12. 1930.
6 % First Mortgage Sterling Debentures (6 % obligační zápůjčka v librách). Půjčka uzavřena
ve výši £ 5,000.000 na základě usn. mim. v. h. z 5./7. 1930 za účelem konverse 71/2 % anglické
obligační zápůjčky z 1926 a financování velkých zahraničních úvěrových obchodů. Vyložena k
upisování v červenci 1930 a sice v Londýně částka £ 2,500.000 (anglická tranche) při kursu 95 % (při
konversi doplácelo se disagio a úroková diference dosavadní 71/2 % půjčky upisujícímu starému
obligacionáři hotově částkou £ 6/5 s) a v Paříži rovněž £ 2,500.000 (francouzská tranche) při kursu 96
%. Titry anglické tranche, emitované finanční skupinou za vedení British and Allied Investment Corp.,
vydány jsou v kusech po £ 50, 100 a 500 s kupony k 1./6 a 1./12. Titry francouzské tranche, emitované
francouzskou finanční skupinou za vedení Banque de 1'Union Parisienne (jejími členy jsou dále Crédit
Lyonnais, Société Generále, Comptoir National ďEscompte de Paris a Banque des Pays du Nord),
vydány jsou ve 250.000 obligacích, znějících dle přání majitele na £ 10 nominale nebo Frcs 1.242,137, s
kupony k 1./6 a 1./12. Půjčka jest splatná nejpozději ve 25 letech, počínajíc 1./12. 1931. Umořuje se
slosováním nebo nákupem z volné ruky. Celá půjčka nebo její část může býti kdykoliv splacena po
3měsíční výpovědi. Půjčka jest zajištěna hypotekárně v prvním pořadí na veškerém nemovitém majetku
společnosti. Úroková služba u anglické tranche v librách, u francouzské tranche ve Frcs parity z roku
1928. Stav půjčky 30./9. 1930: £ 5,000.000 = Kč 822,516.057, koncem roku 1937: £ 3,042,080 = Kč
126
571,476.191.851), t. j. bilancováno při kursu libry i franku z 31./12. 1937. Bursy: Londýn, Paříž, Praha
(exoty).
1)
Po odečtení obligací ve vlastním majetku v hodnotě Kč 87,168.136.20.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
1936
116
103
105
loco Londýn
1937
114
101
104
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
1930
931/4
905/8
921/2
1931
93
40
40
Rok
1930
nejvyšší
nejnižší
poslední
1)
Rok 1938 pouze do 30./6.
1931
1099
455
590
Anglické kusy
loco Praha
19381)
1936
1937
1041/2
119
1141/4
90
104
101
100
1071/2
105
Kursy na londýnské burse:
1932
1933
1934
661/2
73
87
35
64
70
1
63
72 /2
75
Kursy na pařížské burse:
1932
1933
1934
800
795
857
505
610
685
720
730
830
19381)
110
99
1091/2
1936
2220
1660
2005
Francouzské kusy
(kusy £ = Frcs)
1937
2180
1820
1820
1935
98
74
91
1936
991/2
81
821/2
1937
96
81
92.50
19381)
921/2
50
571/2
1935
1040
851
888
1936
1320
830
1161
1937
1927
1161
1676
19381)
1765
1110
1340
19381)
18971/2
1525
17621/2
Společnost, založená 1899 s kapitálem 25 mil. K převzala za 13 mil. K v akciích a 2 mil. K na
hotovosti závody Ing. Emila Škody v Plzni, sestávající z ocelárny, strojovny, zbrojovky a ostatních
závodů s pozemky a příslušenstvím. Škodovy závody, jež po skromných začátcích v letech 70. rychle
získaly významné místo ve strojírenském a kovodělném průmyslu, byly po zakcionování dále rozšířeny
a dobrou kvalitou výrobků získaná účast v některých mezinárodních dodávkách zajistila jim vbrzku
světové jméno. Na podnět vojenských kruhů rozšířeny 1911/13 strojírny a zbrojovka, s čímž souviselo
zvýšení akc. kap. nejprve na 30 mil. K (1911), pak na 35 mil. K (1912) a v srpnu 1913 na 40 mil. K.
1914 zvýšen akc. kap. na 42 mil. K a z nových 10.000 akcií použito 8400 kusů k výměně za akcie
Pražských strojíren akc. spol. (později Spojených strojíren akc. spol.), které prodáno zařízení strojovny,
mostárny a kotlárny v Plzni a s níž uzavřeno zájmové společenství. Byla-li Škodovka již 1910/1914 plně
zaměstnána domácími i zahraničními vojenskými dodávkami, nutil ji průběh války k dalšímu
stupňování aktivity a rozšiřování závodů. 1916 zvýšen akc. kap. nejprve na 45 mil. K a později
bezplatným nakolkováním nominale ze 200 na 320 K na vrub reservních fondů provedeno další zvýšení
na 72 mil. K.
Poválečná reorganisace. Státním převratem vznikla pro Škodovy závody kritická situace, neboť
společnosti - mající značné pohledávky za rakouským erárem a dlužící protihodnoty bankám - chyběly
prostředky k financování investic spojených s přechodem k mírové výrobě. Za těchto okolností ujednána
1919 kooperace s francouzskou skupinou Schneider et Cie. (Le Creusot), které pevně přenecháno
nominale 72 mil. Kč nových akcií, jimiž dosavadní akc. kap. zdvojnásoben. Výtěžku emise použito k
financování dalekosáhlého reorganisačního programu, v jehož rámci zavedena výroba řady nových
výrobků.
S platností od 1./1. 1921 převzaty výměnou akcií Spojené strojírny akc. spol. dříve Škoda,
Ruston, Bromovský a Ringhoffer (závody Smíchov, Hradec Králové, Praha a Plzeň), čímž docíleno
lepšího využití továren na polotovary pro vlastní potřebu; akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 194
mil. Kč. 1922 převzaty cestou fuse Nýřanské kamenouhelné doly sv. Pankráce spol. s r. o. v
Nýřanech (podíly v portefeuille od roku 1917). 1923 dobudována elektrotechnická továrna v
Doudlevcích a najata státní loděnice v Komárnu, v níž se vyrábějí čluny, lodi a různé železné
konstrukce. Koncem téhož roku zvýšen akc. kap. na 200 mil. Kč, nové akcie přenechány zvláštnímu
konsorciu. 1924 převzaty výměnou akcií Akciové železárny a ocelárny v Hrádku, v nichž získán již
dříve rozhodující vliv za účelem zvýšení odbytu válcovaných produktů. S platností od 1./1. 1925
převzata výměnou akcií továrna automobilů a motorových pluhů Laurin & Klement akc. spol. v
Mladé Boleslavi, čímž podstatně rozšířen program vlastního automobilového oddělení. V listopadu
1927 získána v Brně elektrotechnická továrna Bartelmus, Donát a spol.
127
V letech 1928/29 vybudována v Mladé Boleslavi moderní automobilka, v níž zahájena pásová
výroba. Od 1./1. 1930 jest tato továrna, stejně jako všechny jiné tovární objekty a prodejny, věnované
výrobě, prodeji a opravám automobilů, pronajata Akciové společnosti pro automobilový průmysl
(Asap) v Praze.
V letech 1923-1930 proveden rozsáhlý investiční program (celkový náklad asi 1400 milionů
Kč), v jehož rámci všecky závody zracionalisovány, při čemž vzat zřetel na typisaci a normalisaci
výroby.
Strojírenský kartel. Společnost je členem celostátní cenové a kontingentní dohody velkých strojíren,
která se vztahuje na domácí zakázky z oboru elektrotechnického, strojního a hutního (nikoli
automobilového). Tato dohoda platí do 31./12.1949.
V souvislosti s opčním závazkem, vzešlým při kontrahování úvěru v částce 250 mil. Kč v roce
1931, zvýšen 1937 akc. kap. ze 200 na 220 mil. Kč. Nové akcie převzala tuzemská skupina, blízká
Anglo-československé a Pražské úvěrní bance, která se zavázala tuto účast podržet a neuvádět na trh. Při
této příležitosti uhradil podnik zbytek úvěru a splnil i ostatní závazky ze smlouvy plynoucí.
k 1./1. 1935: 73.4 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a cenných papírů. Zbývá ve
Účasti (rok získání účasti): Československá Zbrojovka akc. spol. v Brně (1924), účast 1934
rozšířena: Kablo, akciová továrna na káble a drátěná lana, Kladno (1925); Československá letecká
společnost v Praze (1926); Avia, akc. spol. pro průmysl letecký v Praze (1926); Polskie Základy Škody,
Varšava (1926), společnost prodala 1935 svou továrnu leteckých motorů polskému státu a omezila
činnost; Uzinele Metalurgice S. A. Ploesti (Rumunsko) (1928); Novák & Jahn, akc. spol. pro stavbu
strojů a mostů v Praze (1929); Konstruktiva, stavební akc. spol. v Praze (1929); Akc. spol. pro
automobilový průmysl (Asap) v Praze (1930); České závody Kontakt akc. spol., Chomutov (1930);
Omnipol, obchodní společnost s r. o., Praha.
Dividendy: 1899/1900 (15 měsíců) až 1910: 71/2, 0, 0, 0, 0, 0, 6, 71/2, 8, 8, 10 %; 1911-1915: 12,
14, 15, 14, 17 %; 1916 (nominale K 320) až 1919: 171/2, 171/2, 0, 0 %; 1920-1928: 5, 81/2, 10, 10, 121/2,
133/4, 155/8, 171/2, 217/8 % = 16, 27.20, 32, 32, 40, 44, 50, 56, 70 Kč; 1929-1930: po 281/8 % = 90 Kč;
1931-1933: 0; 1934: 29 Kč; 1935-1937: 55 (49.50), 61.50 (55.35), 72 (64.80) Kč.
Platebny: Živno, Anglo-Prago, Průmyslová, Union Européenne (Paříž). Bursy: Praha, Vídeň,
Paříž.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
1424
1924
1866
1491
552
664
nejnižší
1145
1373
1142
378
279
391
poslední
1391
1606
1202
418
438
564
Kursy na pařížské burse (Frcs za 1 kus)
Rok
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
1370
1144
405
432
nejnižší
920
340
190
281
poslední
935
340
318
392
1934
909
561
893
1935
1391
854
1381
1936
1972
1378
1966
1937
2274
1260
1370
1934
555
360
555
1935
800
515
710
1936
1290
695
1255
1937
1410
1145
1410
Aktiva
pozemky
závody
domy
zásoby
dlužníci
efekty
směnky1)
bil. suma
1926
1/1 274)
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 3510)
1935
1936
1937
28.6
55.6
59.4
60.8
71.0
85.7
88.3
89.0
89.0
88.9
83.5
81.9
81.9
82.3
299.3
558.5
566.8
621.4
802.0
837.5
803.1
785.2
758.9
719.0
666.0
607.3
571.8
531.8
24.8
45.2
44.5
46.3
55.1
52.3
42.3
40.8
39.9
38.4
35.5
34.3
33.6
32.6
184.3
184.3
185.6
267.9
230.4
159.9
109.8
99.3
130.2
169.0
169.0
180.6
416.3
565.3
619.1
619.1
666.1
885.0
1266.9
1472.3
1356.9
1160.5
986.0
1022.6
1022.6
884.8
889.9
1068.1
303.5
303.5
324.2
348.4
317.0
285.3
236.5
222.3
220.2
238.4
226.3
275.9
310.0
253.5
25.0
25.0
25.0
36.8
75.3
41.8
86.8
100.0
57.7
71.9
71.9
47.7
103.8
144.1
1484.6
1791.3
1871.9
2266.7
2817.7
2934.8
2723.6
2497.1
2281.9
2348.2
2274.8
2112.5
2407.3
2677.7
128
Pasiva
akc. kap.
reservy
daně
půjčky
věř. I.2)
věř. II.3)
akcepty
zisk
1926
1/1 274)
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 3510)
1935
1936
1937
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
200.0
330.1
636.85)
636.8
636.8
709.9
710.4
730.9
730.9
727.0
726.7
653.4
646.7
646.5
665.5
48.1
48.1
24.1
41.1
26.5
22.0
-
411.2
411.2
386.7
398.7
394.1
822.5
756.7
715.1
669.8
619.1
619.1
567.7
620.611)
571.512)
251.6
251.6
367.7
619.8
1018.8
829.9
740.2
597.1
497.3
598.2
598.2
361.5
450.1
520.5
182.0
182.0
187.5
276.6
351.0
260.9
269.7
234.9
162.6
166.8
166.8
292.3
437.2
563.8
21.4
21.4
25.2
39.6
49.5
20.2
15.0
7.9
14.1
15.1
15.1
2.6
6.6
74.2
40.2
40.2
43.9
54.0
68.0
68.8
11.1
11.1
11.1
22.3
22.3
41.7
46.2
62.2
Rok
invest.
odp. řád.6)
odp. mř.7)
1926
141.2
29.8
1927
53.7
35.6
6.7
1928
110.2
38.5
13.9
1929
284.1
48.9
35.6
1930
174.6
61.1
66.1
1931
23.1
64.9
1932
14.9
33.6
1933
3.9
31.0
1934
1.7
43.3
1935
7.4
57.9
10.9
1936
28.1
56.5
7.9
1937
49.4
79.6
10.4
1)
Směnky a hotovosti.
2)
Věřitelé v běžných účtech.
3)
Jiné účty věřitelské.
4)
5)
Včetně stabilisačního fondu 306.6 mil. Kč.
6)
Odpisy řádné.
7)
Odpisy mimořádné.
8)
Dotace různých reservních fondů.
9)
Účet provozovací a úroky.
10)
11)
Po odečtení obligací ve vlastním majetku v hodnotě 76.5 mil. Kč.
12)
Po odečtení obligací ve vlastním majetku v hodnotě 87.2 mil. Kč.
daně
soc. břem.
fondy8)
hr. zisk9)
přenos
19.9
21.2
30.8
28.4
10.0
5.1
6.6
6.1
16.1
21.3
46.0
22.6
30.9
36.7
33.5
27.8
25.3
24.9
27.8
30.3
33.4
43.7
229.1
0.5
0.5
20.5
-
298.4
127.8
157.9
219.6
257.4
132.4
63.9
62.6
88.4
154.8
164.0
240.6
0.6
1.0
0.6
0.9
1.0
1.8
11.1
11.1
11.1
2.1
1.4
1.3
A. S.Walter továrny na automobily a letecké motory.
Správní rada: Vítězslav Kumpera, předseda, Karel Vendulák, místopředseda, Ing. Tenny
Kumpera, Dr. Vítězslav Kumpera, Jaroslav Pala, Dr. Karel Stránský.
Ředitelství: Ing. Tenny Kumpera, Dr. Vítězslav Kumpera, Theodor Svoboda, Ing. O. Benák,
Ing. F. Barvitius.
Sídlo, ředitelství a závody v Jinonicích u Prahy.
1938: 6.3 mil. Kč, stabilisační fond 1.1 mil. Kč, podpůrné fondy 0.72 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč
120.613. Posl. v. h. 11./5. 1938.
Společnost založená 1919 za součinnosti České průmyslové banky převzala továrnu automobilů
J. Walter a spol. s. s r. o. v Jinonicích. Původní akc. kap. 2 mil. Kč počátkem roku 1920 zdvojnásoben a
v listopadu 1920 zvýšen dále na 7 mil. Kč. V říjnu 1921 zvýšení na 8.4 mil. Kč. 1923 zavedena sériová
výroba leteckých motorů. 1927 založena výrobna leteckých motorů pod firmou S. Vlajković i Komp. v
Bělehradě.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 12.01 mil. Kč do stabilisačního fondu. 1931 použito
8.4 mil. Kč k zvýšení akc. kap. na 16.8 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč.
Restabilisace k 1./1. 1935: 2.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 1.1 mil. Kč
ve stabilisačním fondu.
129
Dividendy 1919-1930: 7, 6, 6, 0, 6, 10, 10, 10, 15, 171/2, 15, 15 %; 1931-1932: 0; 1933-1934
(nominale 400 Kč): 4, 5 % = 16, 20 Kč; 1935: 71/2 % = 30 (27) Kč; 1936-1937: po 15 % = 60 (54) Kč.
Platebna: Union. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
1200
1180
740
545
nejnižší
630
600
400
430
poslední
1050
735
570
430
1934
582
100
532
1935
820
480
764
1936
1783
760
1740
1937
1870
1170
1330
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotovost
bil. suma
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
Pasiva
22.27
21.42
20.74
18.24
16.46
17.88
18.79
akc. kap.
11.00
10.80
9.76
9.76
6.04
10.61
10.70
reservy
4.61
4.46
6.01
6.01
8.74
13.85
12.36
stab. fond
2.19
0.68
1.04
1.04
2.48
1.18
0.09
fondy
0.10
0.06
0.07
0.07
0.07
1.25
1.25
daně
0.20
0.23
0.25
0.25
0.54
0.38
0.39
akcepty
40.37
37.65
37.88
35.37
34.33
45.15
43.58
věřitelé
zisk
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
16.80
16.80
16.80
16.80
16.80
16.80
16.80
5.95
5.95
6.02
6.02
6.06
6.15
6.31
3.61
3.61
3.61
1.10
1.10
1.10
1.10
0.37
0.37
0.40
0.40
0.46
0. 56
0.72
0.13
0.13
0.20
0.20
0.59
2.20
1.97
4.03
3.00
2.42
2.42
0.04
-
8.39
6.40
7.22
7.22
7.30
14.87
13.06
1.09
1.39
1.21
1.21
1.98
3.47
3.48
Rok
služné
1932
3.80
1933
3.18
1934
3.53
1935
3.76
1936
3.82
1937
3.95
1)
Restabilisace k 1./1.
daně
režie
odpisy
hr. zisk
přenos
0.99
0.86
1.11
1.61
3.61
3.73
4.88
5.93
6.92
7.98
9.49
11.00
1.83
1.60
2.33
3.03
5.83
4.46
11.80
11.87
14.68
18.21
25.98
26.50
0.79
1.09
0.41
0.15
0.24
0.13
Českomoravská-Kolben-Daněk akc. spol.
Správní rada: Dr. Jaroslav Preiss, předseda, Dr. techn. Emil Kolben a Dr. Jan Třebický,
místopředsedové, Dr. Josef Dolanský, Ing. Jan Dvořáček, Klement Florián, Dr. Jindřich Hatlák,
Ferdinand Menger, Leo Peterka, MUDr. Rudolf Raše, Dr. Jan Rozkošný, Ing. Klement Růžička, Dr.
Antonín Schauer, Antonín Tille.
Výkonný výbor: Dr. Jaroslav Preiss, Dr. techn. Emil Kolben, Dr. Jan Třebický, Ing. Klement
Růžička.
Generální ředitelství: Ing. Klement Růžička, generální ředitel; Ing. Jaroslav Gause, JUDr. Jiří
Hejda, Vlastimil Žižka, vrchní ředitelé, Ing. Karel Juliš, náměstek vrchního ředitele. Závodní ředitelé:
Libeň: Ing. Bohumil Dostál, vrchní ředitel, Vysočany: Ing. Leo Freund, ředitel, Blansko: Ing. Jaroslav
Loebl, ředitel, letecká továrna: Ing. Richard Stolle, ředitel. Členové ředitelství: Ing. Jindřich Duška,
Ing. Dr. Otakar Maštovský, J. V. Růžička, JUDr. Jan Říha, Václav Šorel.
Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny (celkem 7) v Libni (2), Vysočanech (2), Karlíně, Blansku a
Slaném.
Vyfakturovaný obrat 1929-1933 (v mil. Kč): 700, 740, 730, 460, 300; 1934-1937: 330, 341, 530,
690.
1938: 301.3 mil. Kč, podpůrné fondy 4.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 2.2 mil. Kč. Posl. v. h. 14./5.
1938.
130
Společnost založená 1871 pod firmou První českomoravská továrna na stroje s kapitálem 1 mil.
zl. zahájila výrobu strojních zařízení pro cukrovary a lihovary a postupně rozšiřovala svoji výrobu na
celý obor všeobecného strojnictví. Po počátečních nesnázích, které vedly 1875 k redukci akc. kap. na
600.000 zl., nastává od let 80. pomalý rozvoj podniku, který stále zvětšuje své závody. 1899/1900
zvýšen akc. kap. na K 3,158.000 a výtěžku emise použito k vybudování lokomotivky. 1907 zřízena
společně s firmou Ringhoffer automobilka, která 1./1. 1909 přešla úplně do vlastnictví Českomoravské.
V říjnu 1915 zvýšen akc. kap. k tíži reserv na K 3,941.600 a nových 1959 akcií vydáno bezplatně
akcionářům v poměru 4:1. Koncem 1917 zaokrouhlen kapitál na 4 mil. K, nových 146 akcií prodáno při
kursu 1500 K. 1917 získána účast na Středočeských elektrárnách spol. s r. o. V lednu 1920 zvýšen
akc. kap. na 6 mil. Kč, nových 6000 akcií nabídnuto akcionářům v poměru 2:1 po Kč 650.
S platností od 1./1. 1921 převzata výměnou akcií Elektrotechnická akc. spol. dř. Kolhen a
spol., čímž získána elektrotechnická továrna, ocelárna a slévárna ve Vysočanech. Akc. kap. zvýšen při
této transakci na 8 mil. Kč. Převzaté závody 1923/24 rozšířeny a výroba přenesena do nové továrny,
kdežto stará továrna pronajata nově založené Továrně na elektrická počitadla s. s r. o. v Praze. 1923
zvýšen akc. kap. na 16 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 800 Kč; akcionáři, kterým krátce
před tím vyplacen z reserv bonus 400 Kč na akcii, složili příplatek 400 Kč a příslušný úrok hotově. 1924
rozděleny dosavadní akcie po Kč 800 na 2 akcie po 400 Kč nominale. V roce 1927 převzata výměnou
akcií Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Praze, čímž získány závody v
Karlině, Blansku a Slaném. Akc. kap. zvýšen v souvislosti s fusí z 16 na 23 mil. Kč a v prosinci 1927
provedeno další zvýšení na 25 mil. Kč, při němž nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 23:2 po Kč
3000, neakcionářům po Kč 3600. Jako stavební reserva získány 1930 rozsáhlé pozemky v Letňanech.
Za účelem financování investičního programu, v jehož rámci provedeno přeskupení a
modernisace závodů, zvýšen v červnu 1929 akc. kap. z 25 na 37.5 mil. Kč; nové akcie nabídnuty
akcionářům v poměru 2:1 po Kč 3.800, neodebrané kusy při stejném kursu přenechány bankovnímu
syndikátu. Investiční program dokončen zhruba 1931, částečně s pomocí bankovních úvěrů.
Strojírenský kartel. Společnost je členem celostátní cenové a kontingentní dohody velkých
strojíren, která se vztahuje na domácí zakázky z oboru elektrotechnického, strojního a hutního (nikoli
automobilového). Tato dohoda platí do 31./12. 1949.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 220 mil. Kč do stabilisačního fondu. V bilanci 1934
použito na zvýšené odpisy 20.6 mil. Kč a ke krytí vykázané ztráty 12.1 mil. Kč ze stabilizačního fondu;
zbývá 187.3 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 100.6 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních
zařízení, cenných papírů a účastí. Zbývajících 86.7 mil. Kč použito částkou 70 mil. Kč při sestavování
bilance 1935 (hlavně ztráty minulých let v dlužnících) a zbytkem 16.7 mil. Kč uhrazena vykázaná ztráta
roku 1935.
Účasti: Autodopravní akciová společnost v Praze (1925); Podkarpatoruské elektrárny akc. spol.
v Užhorodě (1928); „Ošwiecim“ Zjednoczone Fabryki Maszyn i Samochodów S.A., Oświecim-Polsko
(založena 1929 s účastí 65 % na akc. kap. 2 mil. Zloty, 1931 výroba omezena); Pražská továrna na
isolační trubky s. s r. o. (kapitál 1.2 mil. Kč); Loděnice-Praga spol. s r. o. (kapitál 2 mil. Kč); ElektroPraga, spol. s r. o. (kapitál 1 mil. Kč, z toho 0.7 mil. Kč ČKD); Továrna na elektrická počitadla spol. s r.
o. v Praze; Praga-Export, Istanbul.
Dividendy 1900-1914 (nominale 400 K): 10, 8, 6, 7, 10, 12, 13, 13, 15, 16, 16, 18, 19, 20, 19 %;
1915-1921: 21, 25, 25, 25, 30, 45, 50 %; 1922: 50 % + bonus 100 %; 1923: Kč 320 = 40 % na nominale
800 Kč; 1924-1930 (nominale 400 Kč): 471/2, 50, 75, 75, 75, 75, 683/4 % = 190, 200, 300, 300, 300, 300,
275 Kč; 1931-1932: 183/4, 6 % = 75, 24 (částečně z reserv) Kč; 1933: 0; 1934: 6 % = 24 Kč (z reserv);
1935: 6 % = 24 (21.60) Kč (z reserv); 1936: 11 % = 44 (39.60) Kč; 1937: 20 % = 80 (72) Kč.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
8630
8260
5640
4780
2290
1715
nejnižší
6140
5030
3680
1930
1190
1140
poslední
7420
5030
3790
2170
1490
1220
1934
1580
1170
1555
1935
2195
1360
2160
1936
4290
2090
4290
1937
5650
2670
2950
131
Aktiva
pozem.
stavby
stroje
zásoby
dluž.
1927
1/1 28
1928
1929
1930
1931
1932
19332)
19344)
1/1 355)
19356)
1936
1937
7.0
73.9
74.1
74.3
85.9
86.4
86.4
86.5
87.2
78.5
78.5
78.5
78.6
40.5
107.6
116.1
136.6
171.2
193.0
193.4
190.0
183.4
155.0
149.3
145.1
142.8
27.4
113.5
118.9
137.3
172.0
200.0
179.6
170.5
144.9
86.4
73.4
65.4
63.4
89.6
89.6
144.7
166. 0
142.5
116.0
92.2
105.0
98.0
98.0
110.7
185.7
235.4
276.5
276.5
302.1
380.7
481.0
523.9
435.2
332.4
215.83)
215.4
192.96)
239.5
223.7
Pasiva
akc. kap.
stab. fond
reservy
fondy
věřitelé
1927
1/1 28
1928
1929
1930
1931
1932
19332)
19344)
1/1 355)
19356)
1936
1937
25.0
25.0
25.0
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
220.0
220.0
220.0
220.0
220.0
220.0
220.0
199.4
86.7
16.7
-
93.5
196.6
197.7
298.6
300.1
301.7
302.2
300.2
299.0
299.0
308.9
302.8
300.6
Rok
investice
směnky
8.3
299.4
8.3
196.4
8.7
290.2
9.0
318.9
9.4
475.9
9.6
578.4
9.1
461.3
7.8
356.0
6.3
223.73)
6.3
223.7
5.2
271.4
4.1
383.1
3.1
409.7
odpisy
efekty
hot.
bil. suma
4.8
3.6
2.6
19.4
24.6
16.9
4.9
4.9
0.8
0.1
0.1
6.7
16.4
21.6
18.1
20.8
21.0
21.4
16.8
16.8
18.9
21.2
3.1
3.1
2.1
1.4
0.9
2.4
0.5
0.2
0.4
0.4
0.6
0.6
0.6
451.5
671.5
769.4
916.3
1077.8
1159.0
1032.8
923.7
768.1
655.4
639.7
733.8
765.8
přenos
čistý zisk
4.0
4.0
2.7
2.7
2.7
2.6
2.5
2.2
2.2
2.2
0.7
-
21.1
21.1
25.1
29.5
32.1
9.1
0.31)
- 1.32)
- 12.14)
- 16.77)
6.3
14.2
7.3
7.3
režie
hrubý zisk
1927
17.5
9.4
76.9
107.4
1928
36.4
22.3
88.2
135.7
1929
63.4
24.2
100.2
154.0
1930
111.4
30.5
116.0
178.6
1931
92.6
42.5
123.5
175.1
1932
16.8
36.6
99.1
138.5
1933
3.4
15.8
81.2
95.8
1934
4.7
36.34)
75.2
99.5
1935
5.2
24.0
78.5
85.8
1936
11.9
24.0
91.7
122.1
1937
22.2
26.5
119.7
160.5
1)
K doplnění zisku na výplatu 6 % dividendy použito 1.95 mil. Kč z reserv.
2)
Vykázaná ztráta 1.3 mil. Kč odepsána z reserv, zbytek zisku z roku 1932 ve výši 2.2 mil. Kč převeden opět na nový účet. (Podle pozdějšího sdělení
výroční zprávy za rok 1934 byla ztráta roku 1933 pouze zčásti vykázána veřejně, značnějším však dílem kryta z tichých reserv; od tohoto způsobu
užívání vnitřních reserv však podnik v roce 1934 opět ustoupil.)
3)
Po vyloučení průběžných položek 118.9 mil. Kč v dlužnících i věřitelích.
4)
Po zvýšení odpisů s pomocí 20.6 mil. Kč ze stabilisačního fondu bilančně vykázaná ztráta 12.1 mil. Kč kryta rovněž odpisem ze stabilisačního
fondu; naproti tomu přeměněn zbytek zisku z 1932 v částce 2.16 mil. Kč ve zdaněnou reservu z roku 1935 a současně ze zdaněných reserv vyplacena
6 % dividenda částkou 2.25 mil. Kč.
5)
6)
V bilanci odepsány všecky ztráty minulých let (hlavně v dlužnících) celkovou částkou 70 mil. Kč k tíži stabilisačního fondu.
7)
Provozní ztráta roku 1935 v částce 16.7 mil. Kč odepsána ze stabilisačního fondu.
Křižík-Chaudoir, měďárna, kabelovna a elektrotechnické závody, akc. spol.
Správní rada: Dr. techn. h. c. František Křižík, předseda, Leo Peterka a Gustav Chaudoir,
místopředsedové, Dr. Zdeněk Fafl, František Chytil, JUDr. Jan Jonáš, Bohuslav Kučera, Robert
Mandelík, Dr. Zdeněk Mikulejský, Ing. Dr. techn. Karel Risinger, JUDr. Antonín Schauer, Prof. Ing.
Ludvík Šimek.
Ředitelství: Ing. Dr. techn. Karel Risinger, generální ředitel; Ing. Maximilian Čížek, vrchní
obchodní ředitel; Václav Nechansky, Ing. Augustin Seifert, Engelbert Schicht a Rudolf Válek, ředitelé.
Sídlo a ústředí v Praze, závody na Smíchově a v Podmoklech.
132
1938: 25.3 mil. Kč, stabilisační fond 30.54 mil. Kč, úřednický fond 4.9 mil. Kč, daňová reserva 7.4 mil.
Kč. Přenos zisku na 1938: 3.1 mil. Kč. Posl. v. h. 1./4. 1938.
Společnost založená 1917 za účasti Pragobanky s kapitálem 5 mil. K převzala elektrotechnické
závody firmy Fr. Křižík v Karlíně. Za účelem investic zvýšen akc. kap. 1918 na 6 mil. K. 1919 další
zvýšení na 15 mil. Kč, výnosu použito opět k investicím a k zakoupení všech podílů (4 mil. Kč)
Bergmannových elektrotechnických závodů spol. s r. o. v Podmoklech. V prosinci 1920 zvýšen akc.
kap. na 30 mil. Kč, nové akcie v poměru 1:1 po Kč 850 nabídnuty akcionářům. Koncem 1922 získáno
97 % akcií Chaudoirových kovodělných závodů v Podmoklech, jejichž provoz 1./1. 1923 převzat do
vlastní režie; akc. kap. zvýšen při této příležitosti na 40 mil. Kč.
Vlivem deflační krise utrpěla společnost v letech 1922/23 ztráty, odepsané částkou asi 10 mil.
Kč z reserv. Novým vedením provedená reorganisace vedla k přestavbě celého koncernu. S platností od
1./1. 1927 převzaty fusí Bergmannovy elektrotechnické závody. V roce 1927 předána výroba
elektrotechnických strojů v Karlině a Podmoklech za paritní účast na A. E. G. Elektrotechnické akc.
spol. v Praze, jejíž kapitál zvýšen z 5 na 11 mil. Kč. (Účast 1933 a 1934 odprodána). V srpnu 1927
prodány tovární budovy v Karlině Elektrotechne akc. spol. v Praze (kupní cena asi 8 mil. Kč). V roce
1932 převzaty cestou fuse Chaudoirovy kovodělné závody. Organisačním přebudováním všech
sloučených závodů dosaženo jednotné výrobní, obchodní a administrativní agendy a tím značných úspor
režijních.
V červenci 1934 zakoupeny od Meva a. s. její smíchovské pozemky a budovy, sestávající z
továrny a několika obytných domů. Kupní cena asi 5 mil. Kč. Do těchto objektů přestěhována 1935/36
výroba elektrických přístrojů a elektroměrů z najmuté karlínské továrny, jakož i výroba alkalických
akumulátorů z najmuté továrny libeňské.
Účasti: 1923 spoluúčast při založení Pražské akumulátorky, akc. spol. v Praze (1934 účast
zvýšena na 2/3 kapitálu); 1928 získána společně s Felten & Guilleaume A. G. (Vídeň) a S. A. Sila i
Swiatlo (Varšava) většina akcií Kabel Polski S. A. Bydgoszcz; společně s ostatními měďárnami
získáno 1934 přes 90 % akcií Sandrik a. s., Dolnie Hamry; 1932 založena Kovodělná společnost s r.
o., jejíž výroba 1933 přenesena do závodu převzaté firmy Koloferra a. s. v Modřících; 1936 sloučeny
obě tyto společnosti pod firmou Moravské elektrotechnické a kovodělné závody akc. spol. (akc. kap.
0.6 mil. Kč).
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 19.9 mil. Kč do stabilisačního fondu; převzetím
Chaudoirových kovodělných závodů vzestup na 30.5 mil. Kč.
Dividendy 1918-1928: 5, 10, 15, 15, 15, 0, 0, 5, 7, 7, 7 %; 1929 až 1930: po 10 %; 1931-1934:
8, 6, 6, 71/2 % = 32, 24, 24, 30 Kč; 1935: 81/2 % = 34 (30,60) Kč; 1936: 11 % = 44 Kč netto; 1937: 15 %
= 60 (54) Kč.
Platebny: Anglo-Prago. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
920
890
842
752
555
663
nejnižší
581
677
648
438
385
465
poslední
693
758
677
478
503
575
1934
830
580
805
1935
978
775
978
1936
1660
970
1655
1937
1935
1550
1660
Aktiva
závody
zásoby
efekty
dlužníci
směnky
kauce
hotov.
bil. suma
1928
1/1 29
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
11.2
28.7
24.3
29.2
30.7
51.7
46.4
46.6
44.7
42.0
45.4
21.3
21.3
20.1
14.4
11.2
13.6
18.4
12.7
14.7
26.9
29.2
26.3
28.7
27.0
25.5
24.3
15.5
15.4
17.3
18.9
19.6
19.4
39.6
39.6
34.8
37.5
36.3
30.2
29.3
31.6
31.6
33.7
30.2
0.1
0.1
0.1
0.2
0.3
0.2
30.4
30.4
6.2
4.5
2.8
1.7
2.5
2.9
2.5
2.6
3.6
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
128.9
148.8
112.5
111.1
105.4
112.8
112.2
111.3
112.7
125.1
128.0
133
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
fondy
daně
věřitelé
kauce
zisk
1928
1/1 29
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
40.0
40.0
40.0
40.0
40.0
40.0
40.0
40.0
40.0
40.0
40.0
22.5
22.5
23.1
23.4
23.4
25.0
24.7
24.8
24.8
24.9
25.3
19.9
19.9
19.9
19.9
30.5
30.5
30.5
30.5
30.5
30.5
1.6
2.2
3.1
2.6
2.8
3.3
3.7
4.9
3.6
3.6
4.3
0.7
1.2
0.6
0.8
0.7
6.1
7.4
27.6
27.6
10.8
13.7
9.9
6.3
5.6
3.0
4.6
7.2
5.3
30.4
30.4
6.2
4.5
2.8
1.7
2.5
2.9
2.5
2.6
3.4
4.8
4.8
8.2
7.3
5.9
5.6
5.5
6.5
6.9
10.1
11.2
Rok
investice
režie
daně
odpisy
úroky
dotace
hr. zisk
přenos
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
2.4
1.9
13.7
8.4
1.0
1.0
0.6
4.6
3.4
10.2
7.9
6.3
6.2
6.6
8.8
7.0
6.7
7.2
8.0
10.1
2.1
2.2
1.7
1.2
1.1
1.8
1.9
2.2
9.8
12.9
3.5
6.3
8.8
6.9
7.1
6.3
5.9
6.5
6.1
6.8
- 1.3
-
2.2
1.5
-
20.8
23.2
22.1
18.7
20.0
18.2
18.6
20.4
31.6
38.1
1.0
1.3
1.9
1.9
2.3
2.3
2.4
2.4
2.4
2.9
„Minerva“, továrna na šicí stroje, akciová společnost Rezler & Komárek, Opava.
Správní rada: František Wenzl, předseda, Methoděj Sloupský a Štěpán Vogl, místopředsedové,
Dr. Marian Haas, Václav Hanák, Lev Palyza. Ředitelství: Josef Sedláček, vrchní ředitel.
Sídlo a ředitelství v Opavě, továrny v Opavě a Boskovicích.
1938: 0.651 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 0.14 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 88.101. Posl. v. h.
6./5. 1938.
Společnost založená 1912 za součinnosti Moravské agrární a průmyslové banky s kapitálem 1
mil. K, převzala továrny na šicí stroje firem „Silesia“ E. Kohn & Mittler v Opavě a Rezler & Komárek
ve Vídni. 1918 kapitál zdvojnásoben a 1920 další zvýšení na 4 mil. Kč. 1920 zakoupeno zařízení
továrny na šicí stroje „Adria“ v Budapešti, které přeneseno do Opavy. 1921 získány v Opavě pozemky
jakožto reserva pro rozšíření závodů. Roční kapacita 30.000 strojů.
1936 převzala společnost Železářský průmysl akc. spol. dříve Adolf Eisler v Boskovicích
(akc. kap. 5 mil. Kč v akciích po 400 Kč). Fuse provedena bez nové emise výměnou v poměru 10 akcií
Eisler: 1 akcii Minerva. Touto transakcí rozšířena působnost společnosti na kovodělnou výrobu
(zámečnické zboží, stavební kování, kamna, atd.) a obchod železem a kovovými výrobky. V. h. z 6./5.
1938 usneseno zvýšení akc. kap. na 5 mil. Kč, nové akcie po Kč 440.- akcionářům a po Kč 480.neakcionářům.
Dividendy 1914/15-1926/27: 0, 0, 5, 6, 7, 81/2, 73/4, 0, 0, 0, 0, 4, 4 %; 1927/28-1928/29: 5, 5 %;
1929/30-1934/35: 0; 1935/36 (18 měsíců): 4 %; 1937: 41/2 %.
Platebna: Moravská banka. Bursa: Praha; kursy koncem 1919 až 1921: 850, 700, 695; 19221927: žádný kurs; koncem 1928 až 1932: 400, 420, 400, 400, 100; 1933: nejvyšší 110, nejnižší 50,
poslední 110; 1934-1936: 110, 120, 400; 1937: nejvyšší 655, nejnižší 445, poslední 510; 1938 (do
30./6.): 500.
134
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotov.
transita
bil.suma
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1936
1937
3.40
3.72
4.19
4.19
6.55
6.65
8.01
9.19
6.93
5.82
5.69
7.72
7.04
9.40
5.73
4.59
3.99
3.82
5.30
9.97
14.12
0.44
0.28
0.12
0.16
-
0.15
0.15
0.16
0.16
0.15
0.35
0.35
0.07
0.12
0.10
0.09
0.16
0.27
0.35
0.04
0.04
0.06
0.06
-
19.03
15.84
14.44
14.19
19.88
24.28
32.23
Pasiva
akc. kap.
reservy
věřitelé
akcepty
transita
přenos
zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1936
1937
4.00
4.00
4.00
4.00
4.00
4.00
4.00
1.13
0.77
0.75
0.94
1.06
0.83
0.75
12.80
10.46
8.52
8.05
14.75
19.17
27.16
1.06
0.48
1.02
0.98
-
0.01
0.09
0.12
0.15
-
0.02
0.03
0.04
0.04
0.06
0.07
0.07
0.01
0.01
0.03
0.01
0.21
0.25
Rok
režie
daně
odpisy
růz. ztráty
hr. zisk
jiné zisky
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1936
1937
8.21
6.32
4.46
4.22
4.89
10.18
9.81
0.39
0.31
0.35
0.33
0.32
0.79
0.78
0.48
1.34
0.71
1.03
0.63
0.93
1.08
1.31
0.07
-
9.10
7.99
5.51
5.52
5.78
12.04
11.86
1.30
0.09
0.08
0.06
0.07
0.07
Prostějovské továrny na stroje Wichterle & Kovařík, akc. spol. v Prostějově.
Správní rada: Eugen Wichterle, předseda, Ing. Karel Wichterle, místopředseda, Jaroslav Hájek,
Dr. Emil Kostka, Aleš Paták, Josef Podivínský, Ing. Josef Šimůnek, František Wichterle, Dr. Otto
Wichterle.
Sídlo, ředitelství a továrny v Prostějově.
1937: 6.2 mil. Kč, stabilisační fond 2.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.38 mil. Kč. Posl. v. h. 23./4.
1938.
Společnost založená 1910 za součinnosti Živnostenské banky s kapitálem 1.8 mil. K převzala od
r. 1894 stávající strojírnu a slévárnu F. & J. Kovařík v Prostějově. Za účelem investic zvyšován
postupně akc. kap. v letech 1910 na 2.5, 1911 na 3, 1912 na 4, 1917 na 4.5 a dále na 6 mil. K. V roce
1918 zvýšen akc. kap. na 12 mil. K a nové akcie vydány jako úhrada za převzatou továrnu
hospodářských strojů F. Wichterle v Prostějově, stávající od r. 1878. V následujících letech zvýšen akc.
kap. 1920 na 18 mil. Kč (nové akcie v poměru 2:1 po Kč 550 akcionářům a po Kč 700 neakcionářům) a
v lednu 1921 další zvýšení na 24 mil. Kč (3:1 po Kč 600 akcionářům).
Výrobní program zahrnuje parní lokomobily, výbušné motory, elektromotory, traktory, mlátičky
a hospodářské stroje všeho druhu (výroba osobních automobilů 1935 zastavena).
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: přebytek 18.6 mil. Kč; v bilancích 1933/34-1935/36 použito
na vyrovnání účtu zisku a ztráty a na restabilisační odpisy celkem 15.9 mil. Kč; zbývá 2.4 mil. Kč.
Dividendy 1910-1917: 61/4, 61/2, 61/2, 0, 0, 0, 6, 7 %; 1917/18 až 1925/26: 9, 8, 121/2, 8, 0, 0, 0,
0, 0 %; 1926/27-1929/30: 7, 8, 8, 6 %; 1930/31: 5 % = Kč 20 (částečně z reserv); 1931/32- 1935/36: 0;
1936/37: 4 % = 16 Kč.
Platebny: Živno a Moravská banka. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
548
508
448
nejnižší
398
448
280
poslední
488
448
285
1931
1932
1933
346
248
210
237
205
180
245
205
205
1934
195
148
148
1935
172
75
172
1936
390
170
340
1937
575
305
378
135
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
ztráta
bil. suma
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
26.5
25.7
24.5
23.9
18.2
18.3
19.8
20.7
22.2
20.4
18.8
30.5
43.5
40.2
34.7
33.0
31.5
26.8
0.1
0.1
0.1
0.1
0.5
0.1
0.5
0.4
0.4
0.6
0.8
1.2
0.2
-
90.4
87.3
81.9
78.0
69.8
76.9
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
fondy
daně
věřitelé
banky
trans.
zisk
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
24.0
24.0
24.0
24.0
24.0
24.0
7.0
6.6
6.2
6.2
6.2
6.2
18.6
18.6
17.0
11.3
2.7
2.4
0.3
0.2
0.1
-
0.1
0.1
0.1
-
6.6
6.4
5.4
8.2
10.9
15.6
32.9
30.8
28.7
27.8
25.2
26.4
0.7
0.7
0.4
0.5
0.5
0.8
0.2
0.3
1.5
Rok
úroky
režie
soc. břem.
daně
hr. zisk
přenos
ryzí zisk
0.36
0.39
0.24
0.69
0.32
0.42
10.61
9.41
7.19
6.75
9.38
11.48
0.09
- 0.18
-
0.17
- 0.18
-1)
-2)
0.35
1.51
Účet zisku ztráty v milionech Kč
odpisy
1931/32
- 1.21
5.23
0.96
1.34
1932/33
- 1.93
4.70
0.86
1.02
1933/34
- 0.53
5.15
0.79
1.27
1934/35
- 0.48
4.55
0.83
1.04
1935/36
- 1.95
4.87
0.97
0.92
1936/37
- 1.95
5.21
1.20
1.21
1)
K vyrovnání účtu zisku a ztráty použito 1.57 mil. Kč ze stabilisačního fondu.
2)
K vyrovnání účtu zisku a ztráty použito 5.7 mil. Kč ze stabilisačního fondu.
První brněnská strojírenská společnost.
Správní rada: Dr. Karel Reissig, předseda, Dr. Otto Feilchenfeld a Jindřich Petr,
místopředsedové, Vítězslav Blumenthal, Ing. Richard W. Doderer, Ing. Antonín Hödl, Ing. Robert
Mitscher-lich, Eduard Münz, Dr. Felix Redlich, Dr. Ing. h. c. Jindřich Schicht, Ing. Dr. Rudolf Spazier,
Kornel Stodola, Josef Vičánek.
Ředitelství: Ing. Antonín Hödl, generální ředitel; Ing. Karel Krischker, Ing. Otto Feeg, Ing.
Vilém Kulka a Ing. Pavel Šimek, ředitelé.
Sídlo a generální ředitelství v Brně. Závody v Brně.
1938: 5.3 mil. Kč, podpůrné fondy 0.36 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 25.213. Posl. v. h. 27./5. 1938.
Obligace: 71/2 % americká obligační půjčka. Sjednána prostřednictvím Niederösterreichische
Escompte-Gesellschaft a emitována firmou F. J. Lisman & Co. v New Yorku v prosinci 1925 při kursu
953/4 %. Výtěžku půjčky použito k částečnému krytí bankovních závazků. Emitováno celkem $
4,000.000. V prosinci 1927 uzavřela společnost se zástupci amerických majitelů obligací (v. h. z 28./12.
1927 schválenou) dohodu, dle které získala obligace zpět za 45 % jejich jmenovité hodnoty se závazkem
zaplatiti dřívějším majitelům v každém roce, kdy bude vyplácena dividenda vyšší 6 %, jedno procento,
nejvýše však celkem 5 % původní jmenovité hodnoty. Obligační půjčka byla po odkolkování na 45 %
nominale a snížení úrokové míry ze 71/2 na 6 % umístěna u syndikátu ve spojení se společností stojících
bank, které podniku při druhé sanaci v roce 1936 povolily prodloužení doby splatnosti. Po mimořádné
amortisaci 1937 a 1938 (z výtěžku prodeje závodu „Vaňkovka“ a účasti Röck A. G.) a po konversi salda
půjčky na Kč zbývá v roce 1938 neuhrazeno 16.5 mil. Kč.
Společnost vznikla 1872 sloučením firem Bracegirdle & Sohn v Brně a H. A. Luz v Brně.
Původní akc. kap. 1 mil. zl. snížen 1874 na 0.75 mil. zl. a 1876 na 0.6 mil. zl. 1874 závod Bracegirdlův
zrušen a rozšířena výroba v „Luzovce“, v níž postupně prováděny další investice. 1890 zvýšen akc. kap.
na 0.9 a 1896 na 1.2 mil. zl. 1900 převzata za 0.8 mil. K nových akcií strojírna Wannieck & Co. v Brně
(továrna 1937 prodána). 1902 zvýšen akc. kap. na 4 mil. K. 1902 součinnost při založení
Oesterreichische Dampfturbinen-Gesellschaft ve Vídni (1924 zlikvidována). 1912 zvýšen akc. kap.
136
na 7.4 mil. K emisí 17.000 akcií, z nichž 4350 vyměněno za všecky akcie Wiener Dampfkessel-,
Apparate-und Maschinenfabriks-A. G. Josef Pauker & Söhne (jež 1913 převzata cestou fuse), 5983 kusů
dáno za všecky akcie Stefan Röck Maschinenfabriks-A. G. v Budapešti a zbývajících 6667 akcií
nabídnuto 1915 akcionářům v poměru 3:1. Výtěžku emise použito k rozšíření závodů, z nichž zvláště
„Luzovka“ zmodernisována. Za účelem splacení dluhů a dalších investic zvláště ve vídeňském závodě
zvýšen 1918 akc. kap. na 11 mil. K (nové akcie v poměru 25:12 akcionářům po K 750). V roce 1919
zvýšen kapitál na 20 mil. K (11:9 po K 630 akcionářům), 1920 zvýšení na 40 mil. K (1:1 po K 1300
akcionářům) a 1921 další zvýšení na 80 mil. K, při němž nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru
2:1 po rak. K 2800, resp. Kč 300. Při nostrifikaci uznán kapitál plně v Kč a sídlo přeloženo z Vídně do
Brna; rakouské závody vneseny do samostatné společnosti Paukerwerk Akt. Ges. ve Vídni, na niž
převedeno z reserv 5.8 mil. Kč a jejíž všecky akcie převzaty. S platností od 1./1. 1924 převzata cestou
fuse Akciová společnost pro stavbu strojů dříve Brand & Lhuillier v Brně (továrna koncem 1924
zastavena) a za účelem výměny akcií zvýšen kapitál na 88 mil. Kč.
I. sanace. Nepřesnostmi za éry Paukerovy utrpěla společnost v létech 1922 a dalších obrovské
ztráty, z nichž po odpisu reserv, slevě na daních a po vyrovnání s majiteli obligací zbylo k 31./12. 1926
pasivum 72 mil. Kč. Za účelem sanace snížen akc. kap. na 8 mil. Kč a 1928 nové zvýšení na 24 mil. Kč
(1:2 po Kč 240). Souběžně provedena obchodní a technická reorganisace, při níž zkoncentrována výroba
do závodu „Luzovka“, přebudovaného nákladem 50 mil. Kč.
II. sanace. Po přechodném zlepšení začaly se výsledky První brněnské od roku 1930 opět
zhoršovati. Společnost, zatížená úroky ze značných závazků, nestačila po několik roků uhraditi potřebné
odpisy a vlivem dravé soutěže na domácím i exportních trzích utrpěla další ztráty, které koncem 1935
dosáhly částky 12 mil. Kč. Za účelem sanace usneseno 1936 snížení akc. kap. z 24 na 12 mil. Kč
stažením polovice akcií a současně schváleno nové zvýšení na 36 mil. Kč. (Provedeno v květnu 1937:
starým akcionářům nabídnuty na 1 akcii 2 nové po Kč 220.-) Umístění této emise zajistil syndikát
financujících bank, který současně prodloužil lhůtu splatnosti dolarových obligací ze zbývajících 14 na
29 let a poskytl společnosti na několik let úlevy při zúrokování i po provedené sanaci velmi značných
bankovních dluhů.
Zájmové společenství s Brno-Královopolskou. Výměnou za akcie vídeňské Paukerwerk A. G.
a súčtováním koncernových závazků získala První brněnská v roce 1935 většinu akcií BrnoKrálovopolské továrny na stroje a vagóny, akc. spol. v Brně, s níž uzavřela pracovní souručenství na
podkladě rozdělení oborů působnosti.
S platností od 1./3. 1937 přistoupila společnost (spolu s Brno-Královopolskou) k celostátní
soutěžní dohodě strojírenského průmyslu, uzavřené do konce roku 1950.
1937 prodán od roku 1930 zastavený závod „Vaňkovka“ za 4.6 mil. Kč. Počátkem 1938 prodány
všecky akcie Rölck A. G. v Budapešti (výnos asi 13.5 mil. Kč). Výtěžku obou transakcí použito k
mimořádné amortisaci obligací.
Účasti: Brno-Královopolská továrna na stroje a vagóny, akc. spol., Brno; Gefia, akc. spol. v
Praze.
Dividendy 1900/01-1907/08: K 32, 32, 22, 18, 22, 25, 30, 32; 1908 (9 měsíců)-1918: 24, 32, 34,
36, 36, 36, 15, 28, 34, 36, 34; 1919: rak. K 60; 1920-1924: Kč 40, 40, 35, 35, 35; 1925-1928: 0; 19291930: po 5 % = 10 Kč; 1931-1937: 0.
Platebny: Eskomptní, Länderbamka, Union. Bursy: Praha, Vídeň.
Rok
1929
1930
1931
nejvyšší
460
383
264
nejnižší
382
233
105
poslední
382
259
124
1938 (do 30./6.): nejvyšší 272, nejnižší 195, poslední 235
1932
1933
125
78
65
50
84
67
1934
91
60
86
1935
115
75.5
110
1936
170
108
162
1937
330
200
252
137
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotovost
různé
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
57.7
80.0
81.5
81.8
81.9
82.2
82.9
55.3
47.2
32.6
32.7
26.3
22.1
16.0
17.6
15.6
21.4
31.8
84.4
74.9
57.4
45.3
31.2
45.2
42.6
44.2
54.6
8.3
2.1
2.7
1.8
1.6
2.6
2.2
2.0
1.3
13.8
11.5
11.0
11.2
11.2
11.2
11.3
14.7
13.2
0.1
0.1
0.1
0.4
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
2.8
0.3
0.5
1.3
0.4
0.5
1.0
0.6
1.5
199.7
201.6
179.6
163.8
144.3
161.3
167.7
138.4
149.6
Pasiva
kapitál
reservy
obligace
amortis.
daně
věřitelé
různé
zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
24.0
24.0
24.0
24.0
24.0
24.0
24.0
12.0
36.0
6.7
6.2
5.3
5.3
5.3
5.3
5.3
5.3
5.6
58.2
51.9
49.9
48.4
33.2
32.1
30.9
34.7
29.4
12.0
21.9
21.9
23.0
23.0
27.1
27.1
-
0.7
0.1
0.5
-
82.4
88.9
70.0
58.0
56.3
68.0
76.5
83.7
74.7
12.5
6.7
8.1
4.5
2.4
4.7
3.9
2.7
3.8
3.9
1.4
0.3
0.1
- 1.9
- 1.8
- 12.0
-
Rok
investice
odpisy
režie
daně
soc. břem.
úroky
hr. zisk
přenos
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
27.5
30.1
1.5
0.3
0.1
0.3
0.7
0.7
?
3.3
7.8
4.1
4.7
5.6
7.5
8.0
6.8
6.7
7.3
8.3
8.2
7.5
8.5
2.4
2.1
1.7
1.1
0.7
0.3
0.3
1.2
2.7
4.6
4.5
3.6
2.2
1.8
2.1
2.1
2.5
2.9
+ 0.1
- 1.4
- 1.8
-
21.5
25.0
13.9
10.1
7.8
15.0
0.4
15.9
19.7
0.1
0.2
0.2
0.1
0.1
- 1.9
- 1.8
-
První Č.-Budějovická továrna na smaltované nádobí, akc. spol., České Budějovice.
Správní rada: František Bělohlávek, předseda, Dr. Ing. Miroslav Zátka, místopředseda,
František Beránek, Karel Karásek, Jan Langer, Ladislav Smělý, Dr. Karel Tůma, Bohumil Voříšek,
Ferdinand Vydra. Ředitelství: Josef K. Halbich.
Sídlo, ředitelství a továrna v Českých Budějovicích.
1937: 2.4 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 0.7 mil. Kč. Přenos na 1937/38: Kč 90.349. Posl. v. h. 27./1.
1938.
Společnost vznikla 1911 přeměnou stejnojmenné od r. 1893 stávající společnosti s r. o. Původní
akc. kap. 0.87 mil. K zvýšen 1911 na 1 mil. K. V září 1919 zvýšení na 1.5 mil. K, 1920 na 3 mil. Kč a v
květnu 1929 další rozmnožení akc. kap. na 6 mil. Kč (5:1 po Kč 400 akcionářům).
Stabilisační bilance k 1./7. 1930: přebytek 3.62 mil. Kč použit v bilanci 1931/32 k odpisům.
Restabilisace k 1./7. 1935: z kapitálových reserv použito 0.4 mil. Kč k odpisu na závodních zařízeních.
Účasti: 1925/28 získané účasti v Itálii (Smalteria Lombarda S. A.) a v Řecku zlikvidovány,
poboční továrna ve Welsu (Rakousko) 1928 zrušena.
Dividendy 1911/12-1918/19: 10, 10, 4, 4, 10, 12, 16, 20 %; 1919/20-1927/28: 32, 32, 28, 16, 16,
12, 16, 16, 16 %; 1928/29 až 1934/35: 0; 1935/36-1936/37: 3.2, 4.8 % = 8, 12 Kč.
Platebny: Česko-Budějovická záložna, Živno, Anglo-Prago. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
980
755
395
nejnižší
740
385
295
poslední
760
396
310
1931
1932
1933
250
195
210
235
190
165
240
190
205
1934
230
200
220
1935
245
220
245
1936
320
245
320
1937
620
320
395
138
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotov.
transita
ztráta
1932/33
1933/34
1934/35
1./7. 35
1935/36
1936/37
5.837
5.565
5.278
4.875
4.627
4.349
3.657
3.923
3.750
3.750
3.505
4.260
4.183
4.579
5.145
5.145
4.159
4.881
52
6
6
6
6
31
28
11
16
16
14
35
90
28
27
27
28
25
-
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
věřitelé
přenos
zisk
bil. suma
1932/33
1933/34
1934/35
1./7. 35
1935/36
1936/37
6.000
6.000
6.000
6.000
6.000
6.000
2.870
2.870
2.870
2.467
2.401
2.401
814
767
719
719
665
661
4.071
4.318
4.451
4.451
2.995
4.100
28
52
52
159
67
91
129
130
130
119
352
13.847
14.112
14.222
13.819
12.339
13.581
Rok
odpisy
režie
služné
pas. úrok
daně
dubia
hr. zisk
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
384
442
472
448
411
125
116
122
128
147
509
529
560
576
584
221
176
200
98
97
56
113
124
132
375
2
1
10
18
3
1.390
1.506
1.620
1.518
1.969
Účet zisku a ztráty v tisících Kč:
„Sfinx“, spojené smaltovny a továrny na kovové zboží akc. spol., Praha.
Správní rada: Dr. Bohumil Vlasák, předseda, Henry Reuter a August Lengsfeld,
místopředsedové, Karel Budíš, Filip Eichner, Arnošt Fischl, Karel Kress, Dr. Ing. Otakar Kruliš-Randa,
Dr. Raoul Lederer, Bedřich Neuburg, Ing. Emil Piek. Rudolf Pollak, Dr. Hugo Roth, Kornel Stodola,
Arnošt Süssland, Emil Waigner, Zdenko Weinerek. Ředitelství: Artur Klein, ředitel.
Sídlo a ústřední kancelář v Praze. Závody: Brno, České Budějovice (zastaveno), Fiľakovo, Most
(zastaveno), Nebočady, Petržalka, Podmokly (zastaveno), Trnovany-Teplice.
1./7. 1937: 14.2 mil. Kč, stabilisační fond 5.3 mil. Kč, fond 0.6 mil. Kč, daňová reserva 3.85 mil. Kč.
Přenos zisku ina 1937/38: 2.0 mil. Kč. Posl. v. h. 7./1. 1938.
Společnost, založená 1907 s akc. kap. 2 mil. K, převzala závod Komanditní společnosti P.
Westen v Petržalce. Většina akcií byla v majetku A. G. der Emaillierwerke und Metaliwarenfabrik
Austria ve Vídni, s níž 1908 uzavřeno zájmové společenství. S platností od 1./7. 1921 převzaty od
vídeňské Austrie její československé závody (2 továrny v Brně a 1 v Mostě) a v souvislosti s tím zvýšen
akc. kap. na 12 mil. Kč. 1924 převzata smaltovna firmy Klein, Schwarzkopf & Steiner v Českých
Budějovicích, 1925 získána továrna plechových obalů (Adolf Hahn & Co.) v Trnovanech-Teplicích. V.
h. z 18./12. 1928 usneseno převzetí cestou fuse firem Fiľakovská továren na emailový riad, kovové
výrobky a slévárna úč. spol. ve Fiľakovu (akc. kap. 3.5 mil. Kč), Haardt a spol., smaltovny a továrny na
kovové zboží akc. spol. v Nebočadech (akc. kap. 5 mil. Kč) a Akc. spol. pro výrobu krabic dříve Grabaovy závody v Podmoklech (akc. kap. 2 mil. Kč); akc. kap. zvýšen při této transakci na 37 mil. Kč, z
nových 60.000 akcií převzalo 27.750 kusů zájmové společenství Báňská a hutní společnost - Železárny
Rotava-Nýdek akc. spol. (Válcovny plechů akc. spol., Karlova huť).
k 1./7. 1935: 6.2 mil. Kč použito k odpisům na závodních zařízeních a účastech. Zbývá 5.34 mil. Kč ve
stabilisačním fondu.
Účasti: Ungarische Blechemballagen-Werke A. G., Györ (Maďarsko).
Dividendy: 1909/10-1915/16: 0; 1916/17-1917/18: 7, 6 %; 1921/22-1924/25: 0; 1925/261929/30: 5, 71/2, 9, 9, 7 %; 1930/31-1934/35: 0; 1935/36: 9 Kč; 1936/37: 12 Kč netto.
139
Platebna: Länder. Bursa: Praha (od roku 1937 úřední záznam, dříve exot). Kursy koncem let
1929-1930: 450, 400; koncem 1935: 220; 1936: nejvyšší 390, nejnižší 282.50, poslední 375; 1937:
nejvyšší 542.50, nejnižší 301, poslední 345; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 353, nejnižší 280, poslední 314.
1)
Převážná většina akcií v majetku Banky pro obchod a průmysl dříve „Länderbanka“ v Praze.
Účet rozvažný v milionech Kč
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotovost
bil. suma
1929/30
1/7 301)
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1/7 352)
1935/36
1936/37
39.85
50.90
49.12
47.57
46.25
44.65
43.20
37.05
35.71
34.55
35.06
35.06
23.10
20.17
19.64
19.48
17.74
17.74
17.44
37.14
19.64
19.64
17.23
15.77
14.68
17.82
18.88
18.88
18.96
21.65
3.22
3.22
1.03
0.69
0.37
0.84
0.75
0.75
0.79
0.43
3.03
3.53
3.36
3.30
3.50
3.47
3.47
3.42
4.87
1.55
1.03
1.03
1.17
1.08
0.95
1.01
1.11
1.11
1.21
1.26
101.83
113.38
95.01
88.57
85.39
87.27
85.16
78.95
78.98
96.58
fondy
daně
věřitelé
akcepty
transita
zisk
33.14
33.14
19.27
14.41
9.55
9.09
8.50
8.50
3.85
12.67
4.40
4.40
3.22
1.87
3.48
5.46
4.36
4.36
6.91
13.08
5.78
5.78
5.85
6.37
6.47
6.34
5.81
5.81
4.79
5.30
3.82
3.82
1.31
1.57
1.81
2.08
2.39
2.39
3.92
4.65
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
1929/30
1/7 301)
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1/7 352)
1935/36
1936/37
37.00
37.00
37.00
37.00
37.00
37.00
37.00
37.00
37.00
37.00
13.54
13.54
13.68
13.69
13.71
13.72
13.73
13.75
14.55
14.10
11.55
11.55
11.55
11.55
11.55
11.55
5.34
5.34
5.34
Rok
odpisy
služné
mzdy
soc. bř.
režie
úroky
daně
hr. zisk
přenos
7.85
7.08
6.26
5.41
5.36
5.43
5.46
5.62
41.88
29.80
23.60
23.30
23.47
26.94
27.55
33.62
3.48
2.91
2.47
2.47
2.35
2.83
3.05
3.29
3.97
3.14
2.79
2.57
2.23
2.59
2.53
2.74
2.66
1.88
1.34
1.16
0.68
0.60
0.57
0.69
1.39
2.30
2.07
0.67
0.62
0.46
1.66
2.35
67.28
50.28
41.60
38.48
37.50
41.59
44.58
53.05
1.01
1.01
1.30
1.56
1.80
2.07
2.37
2.18
1929/30
3.23
1930/31
2.86
1931/32
2.79
1932/33
2.65
1933/34
2.50
1934/35
2.42
1935/36
2.21
1936/37
2.27
1)
Stabilisace k 1./7. 1930.
2)
0.57
3.58
0.57
3.58
0.57
2.56
0.57
1.53
0.57
1.25
0.57
1.45
0.57
1.25
0.57
1.25
0.57
2.05
0.59
3.85
Účet ztráty a zisku v milionech Kč
Slévárna písem česká akc. spol. v Praze.
Správní rada: Jiří Beaufort, předseda, Dr. Josef Scheiner, místopředseda, Edvard Beaufort,
Bedřich Hirsch, Václav Knapp, Karel Peřina; náhradníci: Otakar Císař, Dr. František Prokeš, Radim
Urban.
Sídlo, ředitelství a slévárna písem (v najmutém objektu) v Praze.
Akciový kapitál Kč 2,500.000 ve 12.500 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fond k 1./7.
1937: 0.38 mil. Kč, stabilisační fond 0.68 mil. Kč. Přenos na 1937/38: žádný. Posl. v. h. 29./10. 1937.
Společnost založená 1903 s akc. kap. 0.4 mil. K zabývá se výrobou písem a tiskárenských
potřeb. 1911 zvýšen akc. kap. na 0.6 mil. K. Ke krytí ztrát snížen 1915 akc. kap. na 0.39 mil. K
odkolkováním nominale akcií ze 200 na 130 K. 1919 zvýšen akc. kap. na 2.5 mil. Kč, při čemž
provedeno nové rozdělení akcií na nominale 200 Kč.
Stabilisační bilance k 1./7. 1929: přebytek 1.17 mil. Kč do stabilisačního fondu. Restabilisace k
1./7. 1935: 0.36 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení. Ke krytí ztráty bilance
1935/36 použito 0.13 mil. Kč. Zbývá ve stabilisačním fondu 0.68 mil. Kč.
140
Dividendy 1903/04-1906/07: 0; 1907/08-1917/18: 5, 5, 5, 6, 6, 0, 0, 0, 0, 4, 4 %; 1918/191926/27: 7, 15, 15, 10, 8, 7, 5, 0, 0 %; 1927/28-1929/30: po 5 %; 1930/31-1933/34: 3, 21/2, 21/2, 21/2 % =
6, 5, 5, 5 Kč; 1934/35: 2 % = 4 Kč; 1935/36: 0; 1936/37: 31/2 % = 7 Kč.
Platebna: Pokladna společnosti. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
230
200
185
135
125
125
nejnižší
130
160
130
90
100
95
poslední
190
160
130
100
120
100
1934
110
80
80
1935
100
78
90
1936
130
75
130
1937
219
120
145
Aktiva
závod
zásoby
banky
dlužníci
směnky
různé1)
bil. suma
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1/7 19352)
1935/36
1936/37
1.391
1.495
1.471
1.358
1.001
1.035
915
1.546
1.536
1.642
1.709
1.709
1.385
1.284
822
607
504
591
591
597
897
389
479
496
445
445
619
540
16
21
17
5
5
14
25
17
32
39
40
40
50
45
4.181
4.170
4.169
4.148
3.791
3.834
3.706
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
kupony
věřitelé
zisk
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1/7 19352)
1935/36
1936/37
2.500
2.500
2.500
2.500
2.500
2.500
2.500
381
381
381
382
382
382
382
1.173
1.173
1.173
1.173
816
816
682
7
5
4
4
4
3
2
50
43
43
34
34
133
44
70
68
68
55
55
- 1343)
96
Rok
odpisy
služné
výlohy
náj.
poj.
1931/32
152
120
79
38
14
1932/33
181
117
79
38
15
1933/34
239
121
95
49
14
1934/35
208
159
75
44
16
1935/36
4
175
96
50
12
1936/37
147
171
79
46
13
1)
Pokladna, přeplacené pojistné, efekty a deposita.
2)
3)
Ztráta, vzniklá nutností náhlého přestěhování závodu, odepsána ze stabilisačního fondu.
cest.
daň
hr. zisk
úroky
31
38
45
65
78
71
46
34
21
15
47
36
514
546
633
616
336
637
+ 37
+ 23
+ 19
+ 21
+ 19
+ 21
Spojené továrny hospodářských strojů Fr. Melichar-Umrath a spol., akc. spol.
Správní rada: Dr. Zdeněk Fafl, předseda, Jiří Bächer, Hugo Felfel, Josef Kašpárek, Ing. Tomáš
Nejedlý, Dr. Ladislav Neumann, Pavel Nötzl, Miloš Pelda, Dr. Karel Schwarz.
Ředitelství: František Melichar, Robert Ehrmann, Šimon Kamínek.
Sídlo v Praze, ředitelství a továrny v Brandýse n. L.
1936: žádné, podpůrné fondy 0.2 mil. Kč. Přenos zisku na 1936/37: Kč 28.984. Posl. v. h. 10./12. 1937.
Společnost založená 1911 s kapitálem 2.5 mil. K převzala za K 1,094.200 v akciích od roku
1875 stávající továrnu hospodářských strojů Fr. Melichar v Brandýse n. L. 1913 zvýšen akc. kap. na 3.5
mil. K. Za účelem převzetí továrny hospodářských strojů Umrath a spol. v Praze zvýšen 1920 akc. kap.
na 11.5 mil. Kč, nové akcie vydány při kursu Kč 400. 1924 pražská továrna zrušena, zařízení přeneseno
do Brandýsa a pozemek odprodán. Roční kapacita asi 17.000 secích a žácích strojů.
Vlivem deflační krise utrpěla společnost v letech 1921/23 ztráty na zásobách a na dlužnících
vykázané 11.1 mil. Kč, z čehož 2.7 mil. Kč kryto zhodnocením závodních zařízení a 8.4 mil. Kč úplným
odepsáním reservních fondů. V letech 1930-35 utrpěl podnik další ztráty, které učinily nutnou sanaci.
Ke krytí ztráty odepsány v bilanci 1933/34 reservy ve výši 2.4 mil. Kč a snížen akc. kap. na Kč
141
2,875.000 složením akcií v poměru 4:1. Banky poskytly společnosti rovněž úlevy na úrocích. V květnu
1938 zvýšen akc. kap. na Kč 5,750.000, nové akcie 1:1 po Kč 200.
Účast: Bächer-Clayton-Melichar S. A. R., Rumunsko (akc. kap. 2 mil. Lei).
Dividendy 1910/11-1917/18: 6, 6, 0, 0, 0, 4, 10, 12 %; 1918/19 až 1920/21: 15, 20. 15 %;
1921/22-1926/27: 0; 1927/28-1928/29: 5, 6 %; 1929/30: 5 %; 1930/31-1935/36: 0.
Platebny: Eskomptní, Živno. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
370
359
325
nejnižší
230
314
208
poslední
318
326
213
1931
1932
1933
223
134
92
90
70
68
125
86
86
1934
90
40
53
1935
74
22
38
1936
110
32
93
1937
233
85
90
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
hotov. a ef.
bil. suma
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
14.2
14.2
14.9
15.5
15.7
15.6
14.5
18.8
17.8
18.4
16.2
16.4
14.8
14.9
39.1
35.0
31.6
31.0
18.0
19.4
22.6
0.7
0.7
0.8
0.7
0.8
0.7
0.6
72.8
67.7
65.8
63.5
50.9
50.5
52.6
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
věřitelé
zisk
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
11.5
11.5
11.5
11.5
2.9
2.9
2.9
3.3
3.4
2.41)
2.4
-
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
56.8
52.2
51.6
49.3
47.8
47.4
49.5
1.0
0.4
0.1
0.1
-
Rok
odpisy
režie
pas. úroky
1929/30
1.6
5.1
1930/31
0.9
4.2
1931/32
3.6
1932/33
2.6
1933/34
2.6
1934/35
2.5
1935/36
1.4
2.7
1)
Částky 1 mil. Kč použito na súčtování disažia z hypoteční
půjčky v polovici 1935: 7.34 mil Kč.)
2)
Hrubá ztráta.
3)
Použitý akc. kap. 8.63 mil. Kč.
dubia
hr. zisk
přenos
4.1
0.1
11.6
4.0
0.2
9.3
4.4
0.2
7.8
3.1
0.4
6.2
2.7
- 3.32)
1.8
0.2
4.5
1.9
0.1
6.1
zápůjčky Živnostenské banky uzavřené při sazbě 6.65 %
ryzí zisk
0.3
0.7
0.3
0.1
0.4
- 0.3
0.1
0.1
- 8.63)
včetně anuit na 25 let. (Stav
Továrna na filtry a pivovarské stroje akc. spol. dříve B. H. Hellmann, Praha.
Správní rada: František Chytil, předseda, Dr. Hilbert, František Mändl, Karel Stříbrný, Max
Schmied. Ředitelství: Ing. Heřman Rosenthal.
Sídlo, ředitelství a závody v Praze VII; 120 dělníků.
1937: 3.72 mil. Kč. Přenos zisku na 1937: Kč 42.446. Posl. v. h. 26./6. 1937.1)
Společnost založená 1911 s kapitálem 1 mil. K převzala za K 416.000 v akciích továrnu firmy B.
H. Hellmann v Praze vyrábějící speciální pivovarské a jiné stroje podle patentů německé Enzinger
Union-Werke A.G. 1920 zvýšen akc. kap. na 2 mil. Kč (akcionářům 1:1 po Kč 250), v říjnu 1922
zvýšení na 3 mil. Kč (akcionářům 2:1 po Kč 250) a 1923 další zvýšení na 4 mil. Kč. Výnosu poslední
emise použito k získání asi 30 % akcií (účast 1931-1934 postupně zvětšena asi na 40 %) Enzinger
Union-Werke A. G., Mannheim-Worms. V září 1926 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč (akcionářům 2:1 po
Kč 420), výnosu použito k splacení závazků.
142
Zájmové společenství s Enzinger Union-Werke A. G. Po získání účasti na této společnosti
uzavřena s ní v roce 1923 dohoda o rozdělení evropských odbytišť, která 1928 prodloužena do roku
1940. Hellmannova společnost má vyhrazen odbyt v Československu, Maďarsku, Jugoslávii, Polsku,
Rumunsku, Bulharsku, Itálii, Albánii, Řecku, Egyptě, Palestině, Turecku a na Maltě. 1933 založena
společně výrobna pro americký trh pod firmou Enzinger Union Corporation se sídlem v New Yorku.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 6 mil. Kč použito 4 mil. Kč k zvýšení akc. kap.
vydáním gratisakcií (3:2 bezplatně akcionářům) a zbytek do stabilisačního fondu. V bilanci 1932
použito 0.72 mil. Kč, v bilanci 1934 1 mil. Kč ke krytí ztráty; zbytek 0.28 mil. Kč, použit ke krytí ztráty
1935.
Dividendy 1912-1918: 10, 10, 5, 5, 6, 5, 7 %; 1919-1927: 8, 15, 25, 20, 221/2, 221/2, 25, 25, 25
%; 1928-1930: po 18 % = 36 Kč; 1931: 5 % = 10 Kč; 1932-1936: 0.
Platebna: Anglo-Prago. Bursa: Praha.
1)
1932
1933
385
364
235
180
260
- 280
Rok
1929
1930
1931
nejvyšší
1350*)
760
594
nejnižší
680
568
300
poslední
693
570
300
*)
Před vydáním gratisakcií.
1934
290
230
267
1935
290
200
270
1936
324
251
324
1937
481
221
243
Aktiva
závody
dlužníci
zásoby
efekty
směnky
účast
hotovost
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
3.706
3.540
3.341
3.230
3.028
2.837
2.644
2.487
12.363
14.100
10.032
3.613
5.477
5.6283)
4.367
5.397
3.182
2.768
3.820
3.926
3.375
2.5003)
3.092
2.634
187
199
27
27
44
21
21
-
225
287
304
397
119
374
182
-
6.816
6.911
6.630
6.153
6.153
6.404
6.404
6.799
382
314
233
285
121
241
320
130
26.861
28.120
24.387
17.632
18.3512)
18.0283)
17.336
17.447
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
daně
věřitelé
transita
přenos
ryzí zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
3.693
3.581
3.688
3.717
3.717
3.717
3.717
3.717
2.000
2.000
2.000
1.2831)
1.283
283
283
-
536
-
8.076
9.961
7.417
2.595
3.351
3.718
3.336
3.687
347
442
695
310
-
151
129
65
41
36
- 333)
- 244)
- 23
2.058
2.006
520
- 41)
- 69
103)
- 2814)
65
režie
odpisy
hr. zisk
Účet ztráty a zisku v tisících Kč:
Rok
režie a odpisy
hr. zisk
Rok
1929
4.722
6.780
1933
2.582
202
2.715
1930
4.537
6.543
1934
2.547
193
2.749
1931
4.151
254
4.925
1935
1.658
195
1.571
1932
2.789
201
2.268
1936
1.528
169
1.762
1)
Po odpise 0.72 mil. Kč ze stabilisačního fondu.
2)
Ryzí ztráta 32.984 Kč převedena na nový účet.
3)
Ryzí ztráta 23.512 Kč, vyplývající po použití 1 mil. Kč ze stabilisačního fondu k odpisům na dlužnících a zásobách, byla převedena na nový účet.
4)
Z celkové ztráty 305 (24+281) kryto 283 zbytkem stabilisačního fondu a 22 převedeno na nový účet.
Továrňa na kábele, úč. spol. v Bratislave.
Správní rada: Dr. Jozef Kállay, předseda. Kornel Stodola, místopředseda, František Jirák, Josef
Kulis, Hynek Konečný, Dr. Vojtěch Kyjovský, Vilém Lang, Vladimír Mareček, Ferdinand Menger,
Metod Sloupský, Msgre Th. Dr. Josef Toman.
Ředitelství: Vilém Lang, generální ředitel; Josef Höck a Vítězslav Schmidek, ředitelé. Ředitelé:
Ing. Eduard Svatek, ředitel: doc. Dr. Kurt Konstantinowsky, Richard Schnabel, Ing. Vilém Rektorys
(přednosta pražské prodejní kanceláře), náměstkové ředitele.
143
Sídlo a ředitelství v Bratislavě, továrny v Bratislavě, Kolíně, Topolčanech.
Celoroční obrat 1929-1936: 132, 123, 93, 58, 54, 59, 58, 77 mil. Kč; 1937: 114 mil. Kč.
1./1. 1938: 17.5 mil. Kč, stabilisační fond 12.5 mil. Kč; podpůrné fondy 13.4 mil. Kč; reserva daňová 5
Společnost založená 1894 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty s kapitálem 2.4 mil. K
převzala továrnu isolovaných drátů O. Bondy v Penzing u Vídně a pozemek v Bratislavě.
V Bratislavě vybudována 1896 továrna isolačního materiálu a kabelů, k níž později připojeno oddělení
gumové a oddělení isolačních trubek. 1904 zřízena nová továrna ve Vídni a provoz v Penzing zastaven.
1906 vnesena vídeňská továrna do samostatné Kabelfabrik & Drahtindustrie-A.G. ve Vídni, s níž
uzavřeno na 30 let zájmové společenství. (Vzhledem k změněným politickým poměrům likvidována tato
smlouva k 1./1. 1923.) 1911 zvýšen akc. kap. na 3.8 mil. K a výnosu emise použito k vybudování nové
továrny v Bratislavě, v níž zahájena výroba gumonových výrobků podle patentů Isolatoren-Werke G. m.
b. H. v Mnichově.
V následujících letech obě továrny - káblovna a gumonová továrna - soustavně rozšiřovány a
zdokonalovány. 1918 zavedena výroba pevných a tekutých umělých pryskyřic podle patentů Bakelit G.
m. b. H. v Berlíně. V červenci 1921 zvýšen akc. kap. na 11.4 mil. Kč vydáním 19.000 akcií, z nichž
9.500 nabídnuto k odběru akcionářům v poměru 1:1 po Kč 1050 a zbytek jinak umístěn.
V létech 1925/27 vybudována továrna na isolační trubky a armatury v Kolíně, do níž přeložena
část výroby. Uvolněných místností v Bratislavě použito k reorganisaci jiných druhů výroby. V
souvislosti s těmito investicemi zvýšen v prosinci 1926 akc. kap. na 15 mil. Kč, z nových akcií
nabídnuta část akcionářům v poměru 6:1 po Kč 850, zbytek při stejném kursu přenechán Všeobecné
české bankovní jednotě.
V roce 1932 dohodla se společnost na výměně zkušeností, práv a vynálezů s vedoucími americkými,
německými, francouzskými, švýcarskými, italskými a švédskými kabelovými koncerny ohledně výroby
vlastního vynálezu šňůr „Flexo“.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 35.03 mil. Kč použito 22.5 mil. Kč k zvýšení akc.
kap. na 37.5 mil. Kč nakolkováním nominale starých akcií ze 400 na 500 Kč a vydáním 37.500
gratisakcií, které v poměru 1:1 vydány akcionářům; zbytek 12.53 mil. Kč do stabilisačního fondu.
V. h. z 20./4. 1938 usneseno zvýšení akc. kap. na 50 mil. Kč vydáním 25.000 gratisakcií s
kuponem 1938 k tíži reserv.
Účasti: Kärtnerische Eisen- und Stahlwerksgesellschaft, Ferlach (1935 prodáno);
Kabelfabrik A. G., Budapešť (1936 prodáno); 1924 založena na polovic se St. Egydyer Eisen- und
Stahl-Industrie A. G. ve Vídni St. Egydská továreň na drótené lana úč. spol. v Bratislavě; 1927
spoluúčast na založení Fabryka Kabli Spolka Akcyjna v Krakově, 1931 účast zvětšena (akc. kap. 10
mil. Złoty); 1931 zakcionována rakouská pobočná společnost pod firmou Futuritwerk A. G. (akc. kap.
0.5 mil. S); 1923 převzata účast na Sobotínském a Stěpánovském hornictví a železných hutích akc.
spol. ve Štěpánově u Olomouce a v souvislosti s touto účastí zakoupena 1933 většina akcií
Moravských oceláren a železáren akc. spol. v Olomouci-Řepčíně. Ostatní účasti: Isolit, společnost s
r. o., továrna isolací pro elektrotechnický průmysl, Jablonné n. O.; Ostrit, Dr. P. Wertheimer,
komand, spol., továrna na brousicí kotouče a potřeby, Velvary.
Dividendy 1895-1918: 7, 9, 9, 9, 9, 7, 7, 7, 7, 7, 8, 10, 11, 11, 11, 11, 11, 12, 12, 10, 12, 15, 18,
15 %; 1919-1927: 18, 28, 28, 28, 28, 20, 20, 22, 22 %; 1928-1931 (nominale 500 Kč): 10, 121/2, 121/2,
10 %; 1932: 0; 1933-1934: 5, 6 % = 25, 30 Kč; 1935: 0; 1936: 4 % = 20 Kč; 1937: 8 % = 40 (36) Kč.
Platebny: Moravská. Bursa: Praha.
1)
Většina akcií (asi 55 % akciové jistiny) přešla v dubnu 1935 z majetku Creditanstalt-Bankverein do portefeuille Moravské banky v Brně při kursu asi 640
Kč; dalším velkoakcionářem je Česká banka Union v Praze.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2735
2760
1232
1140
815
630
nejnižší
2040
1070
1030
750
650
445
poslední
2600
1095
1035
795
665
460
1934
659
450
632
1935
835
631
772
1936
1165
706
1146
1937
1500
970
1165
144
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
kauce
bil. suma
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
64.0
68.9
73.2
76.2
77.2
77.2
78.6
38.1
36.3
18.0
10.5
10.5
9.6
8.4
5.4
5.2
8.5
12.1
31.0
31.3
27.2
24.6
16.12)
23.2
31.4
38.4
32.9
30.7
40.7
53.4
53.4
50.12)
49.9
48.83)
41.0
43.5
1.6
0.7
0.5
0.3
0.4
0.1
0.3
0.5
0.3
0.2
0.2
0.2
0.2
0.1
0.1
0.1
0.1
-
145.5
152.3
165.0
164.4
152.3
155.9
164.4
126.6
125.1
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
daně
fondy
amortisace
věřitelé
zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
37.5
44.6
44.9
45.3
45.6
38.22)
38.3
38.5
29.7
29.8
12.5
12.5
12.5
12.5
12.5
12.5
12.5
12.5
12.5
5.2
5.2
5.2
5.2
4.7
4.7
3.0
5.1
5.0
8.7
9.6
10.8
11.7
11.7
12.8
13.2
13.3
13.4
9.4
14.0
19.7
23.0
26.9
33.5
40.3
-
20.6
20.9
28.6
28.6
17.8
13.3
16.6
25.7
21.9
7.0
7.6
5.5
0.4
3.0
3.3
2.83)
2.8
4.9
hr. zisk
přenos
ryzí zisk
Rok
investice
odpisy
režie
daně
pas. úrok
1929
5.8
7.0
31.5
1.8
1.7
49.1
0.3
6.7
1930
4.9
6.8
10.81)
1.0
1.8
28.21)
0.3
7.3
1931
4.3
5.7
11.1
2.9
2.2
27.0
0.3
5.2
1932
3.0
3.3
9.0
1.6
2.4
16.4
0.3
0.1
1933
1.0
3.9
7.7
2.3
16.6
0.3
2.7
1934
6.6
7.4
2.0
1.3
20.3
0.3
3.0
1935
1.4
6.8
7.1
1.6
0.8
18.3
0.8
2.0
1936
?
7.3
9.5
3.5
1.7
24.0
0.8
2.0
1937
5.2
7.0
12.0
2.4
2.0
27.3
1.2
3.7
1)
Pokles v důsledku změny v účtování, které nyní vykazuje pouze salda.
2)
Pokles v důsledku použití části reservního fondu z roku 1926 k vyúčtování ztrát na dlužnících a cenných papírech, které pocházejí z
předcházejících let, ale jež bylo možno zachytit až v roce 1933; vzhledem k nepříznivému postupu likvidace Sobotinského a Štěpánovského hornictví
a železných hutí akc. spol. lze i z této transakce očekávati ztrátu, jejíž výše není ještě určitá.
3)
Ze zisku 1935 reservováno 2 mil. Kč k částečnému krytí ztráty, plynoucí ze záruky za Sobotínské a Štěpánovské hornictví a železné hutě akc. spol.
(Závazek z této záruky, k jehož soudnímu vymáhání přistoupila Česká banka Union koncem 1935, byl v únoru 1936 mimosoudně vyrovnán sníženou
částkou 8.5 mil. Kč.)
Továrny na střelivo dříve Sellier & Bellot.
Správní rada: Jan Pokorný, předseda, Klement Florian, místopředseda, Ing. Otakar Husák,
Dominik Nejezchleb-Marcha, Dr. Karel Pelikán, Ing. arch. Eduard Sochor. Jaroslav Šimek.
Ředitelství: Ing. František Pastejřík, vrchní ředitel; Josef Jonáš, obchodní ředitel; Dr. Ing.
František Blechta, tovární ředitel.
Sídlo a ústřední ředitelství v Praze-Žižkově, továrna ve Vlašimi. Stavební pozemky (asi 17 ha)
na Žižkově.
1938: 19.4 mil. Kč, stabilisační fond 17.3 mil. Kč, podpůrné fondy 4.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938:
1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 25./5. 1938.
Společnost založená 1872 s kapitálem 1 mil. zl., převzala od roku 1825 stávající firmu Sellier &
Bellot s továrnou na Žižkově, k níž později připojeny továrny v Schönebeck a. d. E, v Německu (1921
odprodána) a v Rize-Lotyšsko (1937 odprodána). 1884 skoupeno a zničeno 4000 akcií, čímž akc. kap.
snížen na 600.000 zl., 1895 zvýšen akc. kap. na 1.8 mil. Kč. V prosmci 1922 zvýšen akc. kap. na 9 mil.
Kč emisí 36.000 akcií, které v poměru 1:2 po Kč 240 nabídnuty k odběru akcionářům. Koncem roku
1929 získána většina a v lednu 1932 zbytek podílů firmy Košař a spol., která přeměněna na firmu
Vlašimská strojírna společnost s. r. o., Vlašim (sídlo v Praze a provozovna Vlašim).
145
V roce 1933 získány rozsáhlé pozemky (asi 115 ha) ve Vlašimi, kde vybudována do konce roku
1935 nová továrna se zvýšenou kapacitou. Po přenesení výroby do Vlašimě (1936) mají býti pozemky
na Žižkově (asi 17 ha) rozparcelovány.
Společnost vyrábí vojenskou, loveckou a sportovní munici, rozbušky pro doly, bleskovici,
železniční třaskavky, atd.
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: z přebytku 36 mil. Kč použito 9 mil. Kč k zvýšení akc. kap. na
18 mil. Kč vydáním 45.000 gratisakcií (1:1). Restabilisace k 1./1. 1935: 9.7 mil. Kč použito k snížení
hodnoty závodních zařízení. Zbytek 17.3 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy 1900-1913: 6, 81/2, 10, 10, 10, 10, 10, 12, 12, 12, 14, 16, 16, 16 %; 1914-1928: 16,
16, 16, 16, 16, 21, 25, 50, 25, 25, 25, 30, 35. 35, 35 %; 1929-1933: po 20 % = Kč 40; 1934: 25 % = 50
Kč; 1935-1936: po 271/2 % = 55 (49.50) Kč; 1937: 30 % = 60 (54) Kč.
Platebna: Průmyslová. Bursa: Praha.
1)
Většina akcií, která byla od roku 1916 ve vlastnictví Oesterreichische Waffenfabriks-A.-G. ve Štýrském Hradci, přešla v roce 1922 do majetku České
průmyslové banky v Praze.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
1760
1930
18001)
895
815
1385
nejnižší
1415
1625
765
635
575
695
poslední
1665
1740
860
695
715
1335
1)
Před vydáním gratis akcií 1:1.
1934
1730
1350
1705
1935
2155
1620
2155
1936
2820
2140
2810
1937
3050
1770
1830
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotovost
bil. suma
1928
1/1 29
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
7.1
57.5
67.1
67.2
67.5
66.2
66.6
69.1
27.82)
53.33)
56.8
51.44)
9.3
9.3
11.4
7.3
5.4
3.7
3.3
3.7
3.7
5.0
17.0
23.9
25.7
25.7
17.2
27.9
31.2
35.5
28.4
29.1
29.1
41.9
52.6
65.0
0.1
0.1
0.2
0.2
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.3
0.2
0.2
0.4
0.4
1.3
1.3
1.1
0.9
0.9
1.8
1.7
1.7
3.9
4.0
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.7
42.6
93.0
97.3
104.0
105.4
106.5
99.4
103.9
62.6
102.4
130.6
145.1
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
fondy
amort.
věřitelé
přenos
zisk
1928
1/1 29
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
9.0
9.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
16.0
16.0
16.3
16.3
16.8
17.4
17.4
17.4
17.4
19.4
19.4
19.4
36.0
27.0
27.0
27.0
27.0
27.0
27.0
17.3
17.3
17.3
17.3
2.6
2.6
3.2
3.7
3.8
3.9
3.7
3.8
3.8
4.0
4.2
4.1
14.4
16.7
20.5
23.4
25.9
28.4
31.6
-2)
-
10.0
10.0
10.8
12.7
10.4
9.8
36.9
64.6
78.2
0.5
0.5
0.5
0.7
0.8
0.8
0.6
0.7
0.7
0.7
1.0
0.7
4.5
4.5
4.7
5.1
5.2
3.7
4.3
5.4
5.4
6.1
6.1
7.4
Rok
odpisy
režie
daně
1928
1.72
4.06
3.02
1929
2.42
5.23
2.83
1930
3.83
4.62
2.92
1931
2.97
3.71
3.33
1932
2.96
3.00
3.21
1933
2.60
2.76
2.64
1934
3.21
3.70
4.68
1935
9.92
4.25
4.44
1936
4.58
7.16
5.54
1937
6.57
8.22
8.08
1)
2)
Amortisační fond kompensován s účtem závodních zařízení.
3)
Přírůstek vybudováním nové továrny ve Vlašimi.
4)
Pokles v důsledku prodeje pobočky v Rize.
pojištění
hr. zisk
úroky
0.25
0.32
0.24
0.29
0.28
0.28
0.28
0.29
0.38
0.39
12.91
14.69
15.76
14.63
12.48
11.83
17.31
25.01
23.79
30.69
+ 0.66
+ 0.82
+ 0.95
+ 0.87
+ 0.67
+ 0.70
+ 0.65
-
146
Závody Ringhoffer-Tatra A. S.
Správní rada: František Ringhoffer, předseda, Felix Čžjžek-Smidaich, Ing. Rudolf Germář, Dr.
Viktor Landesmann, Ing. Vojtěch Mixa, Ing. Ladislav Novák, František Popper, Felix Ringhoffer,
Rudolf Serényi, Dr. Antonín Schauer.
Ředitelství: Dr. Hanuš Ringhoffer, generální ředitel; Ing. Oskar Florián, Ferdinand Gross, Ing.
Hanuš Ledwinka, Ing. Rudolf Lud-wig, Dr. Bedřich Petřina, Dr. Karel Wahl, Ing. Pavel Wolf, ředitelé;
Ludvík Bako, náměstek ředitele.
Sídlo a generální ředitelství v Praze-Smíchově, závody na Smíchově a v Kopřivnici. Stav
zaměstnanců v pololetí 1937: 5000 dělníků a 700 úředníků.
1938: 74.7 mil. Kč, stabilisační fond 9.1 mil. Kč, podpůrný fond dělnický 0.9 mil. Kč. Přenos zisku na
1938: 0.4 mil. Kč. Posl. v. h. 22./6. 1938.
Společnost, založená 1911 za součinnosti Bodencreditanstalt a Creditanstalt s kapitálem 18 mil.
K, převzala za 12.6 mil. K v akciích závody firmy Fr. Ringhoffer, sestávající z vagónky a strojírny na
Smíchově, měďárny a mosazárny v Kamenici a rozsáhlých pozemků, zařízení a inventáře. 1911
odprodána část smíchovských závodů (strojírna, slévárna a kotlárna) Spojeným strojírnám akc. spol. dř.
Škoda, Ruston, Bromovský a Ringhoffer (nyní Škodovy závody). 1917 odprodáno Měďárně Čechy
strojní zařízení a v roce 1922 i pozemky a budovy měďárny a mosazárny v Kamenici. 1917 přikoupeno
několik domů na Smíchově. Za účelem investic ve smíchovské vagónce zvýšen 1920 akc. kap. na 27
mil. Kč emisí 22.500 akcií, z nichž 15.000 nabídnuto akcionářům (3:1 po Kč 700) a zbytek přenechán
bankovnímu konsorciu.
V roce 1923 zvýšen akc. kap. na 42 mil. Kč, nové akcie dány výměnou za akcie Závodů Tatra,
akc. spol. pro stavbu automobilů a železničních vozů v Kopřivnici (akc. kap. 30 mil. Kč), s níž
uzavřeno zájmové společenství. Výměna provedena v poměru 2 akcie Tatra po Kč 1600 nominale s
kuponem 1922/23 ke 3 akciím Ringhoffera s kuponem 1923 a Kč 640 na hotovosti. 1929 zvýšen akc.
kap. ze 42 na 47 mil. Kč a nové akcie dány výměnou za všecky akcie Moravsko-Slezské vozovky akc.
spol. v Butovicích (akc. kap. 10.5 mil. Kč). Výměna provedena v poměru 2 akcie Moravsko-Slezské: 1
akcii Ringhoffera a 100 Kč na hotovosti.
1929 získán v sousedství České akciové továrny na dýhy v Kralupech komplex pozemků v
rozloze asi 100.000 m2, který slouží jako stavební reserva pro případ přestěhování smíchovských
závodů.
S platností od 1./1. 1935 provedeno formální sloučení Závodů Tatra s Ringhofferovými závody.
Ježto přes 99 % akcií Závodů Tatra bylo v portefeuille Ringhofferových závodů, postačilo k výměně za
zlomek obíhajících akcií Závodů Tatra vydání pouze 2500 nových akcií, čímž se akc. kap. fušované
společnosti zvýšil na 48 mil. Kč. Sjednocením technického i obchodního vedení fušovaných závodů
dosaženo značných režijních úspor.
Účasti: 1923 získány všecky akcie Moravsko-Slezské vozovky a. s., Praha-Smíchov (viz výše);
založena Česká akciová továrna na dýhy v Praze (továrna v Kralupech); 1926 založena společně s
jinými zájemci Bulgarische Schiffsbau-, Lokomotiv- und Waggon-baugesellschaft ve Varně; 1928
získána účast na továrně automobilů Unitas A. G. v Budapešti; 1935 účast na založení
Elektrotechnické továrny J. Sousedík akc. spol. v Praze; 1937 získána 35 % účast na Philips akc.
spol., Praha.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 63 mil. Kč z nahodnocení pozemků uložen do
stabilisačního fondu; ke krytí ztráty na cenných papírech v bilanci 1934 použito 18 mil. Kč.
Restabilisace k 1./1. 1935: 35.9 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá
ve stabilisačním fondu 9.1 mil. Kč.
Dividendy 1911-1918: 5, 6, 6, 5, 8, 10, 10, 8 %; 1919-1929: 10, 121/2, 121/2, 9, 9, 10, 12, 12, 12,
1
12, 12 /2 %; 1930-1931: 111/2, 61/2 %; 1932-1934: 5, 4, 4 %; 1935: 5.5 % = 22 (19.80) Kč částečně z
reserv; 1936-1937: 7, 11 % = 28 (25.20), 44 (39.60) Kč.
Platebny: Živno, Eskomptní. Bursy: Praha, Vídeň.
147
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
1260
1320
1232
nejnižší
809
1110
795
poslední
1210
1158
800
1931
1932
1933
870
560
560
435
412
375
450
425
428
1934
520
417
458
1935
580
390
579
1936
1330
576
1305
1937
1432
700
890
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
bil. suma
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1/1 353)
1935
1936
1937
23.2
86.2
85.0
82.8
80.9
79.3
118.8
101.0
95.6
100.1
98.5
9.9
9.9
7.3
6.7
9.5
8.9
60.7
60.7
51.2
77.7
78.2
100.2
100.2
111.4
123.5
122.0
112.5
168.4
162.0
148.1
147.8
192.9
120.6
120.6
97.4
85.9
84.1
69.61)
43.8
32.1
26.7
32.1
33.8
0.2
0.2
0.1
0.1
0.1
0.1
0.6
0.6
0.7
1.0
0.8
254.1
317.1
301.2
299.0
296.6
288.4
392.3
356.4
322.3
358.7
404.2
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
věřitelé
přenos
zisk
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1/1 353)
1935
1936
1937
47.0
47.0
47.0
47.0
47.0
47.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
66.8
66.8
67.0
67.0
67.0
67.0
74.7
74.7
74.7
74.7
74.7
63.0
63.0
63.0
63.0
63.0
45.0
9.1
9.1
9.1
9.1
133.3
133.3
120.6
119.3
117.5
111.4
222.8
222.8
188.6
222.1
265.5
0.7
0.7
0.6
0.3
0.4
0.2
0.7
0.7
0.7
0.1
0.4
6.3
6.3
3.0
2.4
1.7
- 18.31)
0.1
3.8
5.6
Rok
investice
odpisy
soc. břem.
hr. zisk
fond
1.1
1.1
1.1
1.0
0.9
režie
daně
1930
0.9
1.7
0.9
2.1
2.1
13.1
1931
0.7
1.9
0.9
1.5
2.1
9.3
1932
0.3
1.7
0.9
1.3
1.5
7.8
1933
0.1
1.7
0.8
0.9
1.4
6.6
1934
0.1
1.6
0.8
0.7
1.2
- 13.91)
1935
1.5
5.6
1.6
0.6
4.2
12.2
1936
9.9
5.2
2.0
7.8
5.2
24.0
1937
9.2
9.0
2.6
10.4
6.2
33.8
1)
Odpisem na majetku rumunské renty a na akciích Bulharské akc. spol. pro stavbu lodí, lokomotiv a železničních vozů ve Varně vzniklá ztráta
18.28 mil. Kč, která se odečtením převodu zisku snížila na 18.03 mil. Kč, odepsána částkou 18 mil. Kč ze stabilisačního fondu a zbytek (Kč 34.138)
převeden na nový účet.
2)
Bilance sloučených závodů k 1./1. 1935.
3)
148
C. STAVEBNÍ A KERAMICKÝ PRŮMYSL
Králodvorská cementárna, akciová společnost.
Správní rada: Dr. Otto Feilchenfeld, předseda, Ing. Vojtěch Mixa, Karel Kučera a Ing. Ladislav
Novák, místopředsedové, Dr. Jindřich Bierwes, Dr. Emil Furstenberg, Ing. Antonín Hödl, Dr. Ing.
František Hummelberger, Dr. Jozef Kállay. Evžen Kubinzky, Dr. Viktor Landesmann, Bedřich
Neuburg, Dr. Antonín Schauer, Dr. Jindřich Sluka, Václav Stome, Felix Stránský, K. H. Wolfrum, Ingv
František Zita.
Ředitelství: Dr. Václav Mareš, ředitel; závodní ředitelé: Dr. Jindřich Fabesch (Králův Dvůr),
Ing. Vojtěch Baudisch (Čížkovice).
Sídlo a ústředna v Praze. Závody: Cementárny: Králův Dvůr-Beroun a Čížkovice; vápenice:
Beroun a Králův Dvůr; struskové cihelny: Kladno a Králův Dvůr.
1938: 100.2 mil. Kč; zaměstnanecké fondy 1.0 mil. Kč. Přenos na 1938: 0.2 mil. Kč. Posl. v. h. 9./7.
1938.
Společnost založená 1889 s akc. kap. 0.6 mil. zl. se sídlem ve Vídni zřídila v Králově Dvoře
továrnu struskového cementu (v níž zpracovávána struska ze sousední huti Pražské železářské
společnosti), vápna a struskových cihel. Dobrý odbyt vedl k postupnému zvětšování těchto závodů. Za
účelem investic zvýšen 1899 akc. kap. na 3.6 mil. K a vybudována továrna na struskové cihly na Kladně
(u huti Pražské železářské společnosti). 1909 zvýšen akc. kap. na 4.35 mil. K a novou emisí zaplacena
fušovaná Portland- und Romancementwerke Waldmühle A. G. V Rodaun u Vídně. 1911
vybudována továrna na portlandský cement v Králově Dvoře a rozšířeny ostatní závody; k financování
těchto investic zvýšen akc. kap. na 7 mil. K. 1912 kapacita továrny na portlandský cement v Králově
Dvoře zdvojnásobena.
Po nostrifikaci přeloženo sídlo 1920 do Prahy. Na zakoupení kancelářské budovy v Praze a různé
investice zvýšen 1921 akc. kap. na 14 mil. Kč emisí 35.000 akcií, z nichž polovice nabídnuta
akcionářům v poměru 2:1 po Kč 400 a zbytek přenechán emisnímu konsorciu k umístění v tuzemsku.
1922 získáno asi 99 % akcií Sasko-české továrny na portlandský cement akc. spol. v Drážďanech,
jejíž závody v Čížkovicích na podkladě zájmového společenství převzaty do vlastní režie. 1923 převzata
cestou fuse Berounská akciová cementárna a vápenice v Berouně, čímž získána cementárna a
vápenice v Berouně jakož i pozemky s cennými ložisky surovin v rozloze přes 200 ha; akc. kap. zvýšen
k tomuto účelu ze 14 na 16 mil. Kč. Koncem 1923 zvýšen akc. kap. dále na 20 mil. Kč, nových 20.000
akcií nabídnuto akcionářům v poměru 4:1 po Kč 875; výtěžkem emise zaplaceny akcie Sasko-české
továrny na portlandský cement v Čížkovicích. 1924 rozšířena kapacita závodů v Králově Dvoře (na 6
rotačních pecí) a v Čížkovicích (na 4 rotační peci), v obou podnicích zvýšena výkonnost elektráren a
provedeny jiné investice; naproti tomu zastavena neracionelně pracující cementárna v Berouně.
Vzhledem k pokračujícímu vzestupu odbytu vybudována 1927 v sousedství dosavadního
králodvorského závodu, avšak z velké části už na území města Berouna, nová továrna na portlandský
cement, která svým zařízením je na výši nejmodernější techniky. Úplně ze železobetonu vybudovaný
závod vykazuje 3 velké rotační peci, potřebné mlýnice, vlastní elektrárnu se zužitkováním tepla
kouřových plynů z rotačních pecí, skladiště na 3.000 vagónů jakož i nejmodernější zařízení pro přepravu
a balení cementu. K částečné úhradě stavebních nákladů zvýšen v září 1927 akc. kap. na 25 mil. Kč
emisí 25.000 akcií, jež nabídnuty akcionářům v poměru 4:1 po Kč 1000. 1930 zavedena v Čížkovicích
nově výroba bílého cementu.
Rodaun. Se zpětnou platností od 1./1. 1927 vnesena v únoru 1929 rakouská továrna v Rodaun
do samostatné společnosti Rodauner Cementfabrik A. G. ve Vídni, jejíž všecky akcie (S 1.7 mil. v
17.000 akciích po S 100) převzaty úhradou za přínosy. Společnost byla na sklonku konjunktury (193031) přeinvestována a musela býti 1935 sanována odpisem akc. kap. na S 100 a novým zvýšením na S 5
mil. Celá účast na Rodaunu odprodána počátkem 1937 Slovenským továrnám na portlandský cement
149
Lietavská Lúčka-Ladce úč. spol. v Bratislavě resp. Cementia Holding A. G. v Curychu. K úhradě kupní
ceny převzato z portefeuille Cementia Holding A. G. asi 13.300 akcií Králodvorské cementárny.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: z přebytku 45 mil. Kč použito 15 mil. Kč k zvýšení akc. kap.
na 40 mil. Kč vydáním 75.000 gratisakcií, které v poměru 5:3 vydány 1928 akcionářům; zbývajících 30
mil. Kč použito v bilanci 1934 ke krytí ztráty vzniklé odpisem na akciích Pražské železářské společnosti
a Rodauner Cementfabrik A. G.
Poměr k Pražské železářské společnosti. Aby znemožnila připravované vybudování velké
konkurenční cementárny a utužila dosavadní dodavatelský poměr (struska), získala Králodvorská
cementárna koupěmi na burse provedenými spřátelenými bankami postupně v první polovici roku 1929,
36.525 (t. j. asi 25 %) akcií Pražské železářské společnosti. Průměrný nákupní kurs činil asi 2.800 Kč.
Za účelem financování této transakce zvýšen v červenci 1929 akc. kap. ze 40 na 48 mil. Kč, nových
40.000 akcií nabídnuto k odběru akcionářům v poměru 5:1 po Kč 2000. Bilanční ocenění akcií Pražské
železářské společnosti postupnými odpisy na vrub provozu a reserv sníženo až na 1.480 Kč. Na podzim
1936 uzavřela Králodvorská cementárna s Pražskou železářskou společností smlouvu platnou až do roku
1990, kterou se obě společnosti zavázaly nezasahovati vzájemně do svých výrobních sfér, při čemž
současně upraveny i ostatní styčné otázky. Po této dohodě prodala Králodvorská cementárna svou účast
na Pražské železářské společnosti Živnostenské bance a sice při kursu 1.500 Kč.
Stupava. S platností od 1./12. 1936 převzala Králodvorská cementárna všecky akcie (akc. kap.
15 mil. Kč) a gesci firmy Union, továren na portlandský cement, úč. spol., nyní Stupavská
cementárna, akciová společnost v Bratislavě, čímž získala moderní cementárnu ve Stupavě a tím i
základnu pro expansi do východní odbytové oblasti.
Podolská cementárna. V pololetí 1937 získala Králodvorská cementárna asi 80 % akcií a tím
rozhodující vliv v Podolské cementárně v Praze (akc. kap. 7 mil. Kč v 17.500 akciích).
Cementářský kartel. Králodvorská cementárna zaujímá vedoucí postavení v celostátním
cementářském kartelu, uzavřeném s platností od 1./1. 1936 do 31./12. 1945. Výhradní prodejnou
dohody, na níž jednotlivé závody participují v rámci sjednaných kvót, je Prodejna cementáren,
společnost s r. o. v Praze. Kartelová kvóta Králodvorské činí 36.107 %, cementárny Union-Stupava 5.65
%, Podolské cementárny 3.45 %.
Dividendy 1900-1918: 8, 5, 6, 10, 15, 14, 14, 16, 16, 10, 71/2, 8, 10, 8, 0, 0, 0, 8, 8 %; 19191925: 12, 15, 20, 221/2, 221/2, 30, 40 %; 1926-1930: po 50 % = 100 Kč; 1931-1933: 40, 25, 10 procent =
80, 50, 20 Kč; 1934: 5 % = 10 Kč (z reserv); 1935: 41/2 % = 9 Kč (z reserv); 1936-1937: 8, 161/2 % = 16
(14.40), 33 (29.70) Kč.
Platebny: Eskomptní, Živno. Bursy: Praha, Vídeň.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
4790
3395
2060
1790
1280
1270
nejnižší
3050
1995
1470
1140
970
800
poslední
3125
2000
1470
1225
1005
820
1934
910
665
870
1935
1155
745
1135
1936
1945
1117
1940
1937
2190
1300
1500
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
pokladna
kauce
celkem
1926
1/1 27
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
42.2
116.7
185.3
163.7
171.0
153.5
135.2
116.5
58.31)
48.2
48.2
39.7
36.3
12.0
12.0
17.4
17.1
25.9
23.0
22.3
21.9
16.8
14.4
14.9
11.9
13.4
26.3
26.3
19.1
25.7
23.9
13.0
21.2
28.9
37.7
50.9
39.8
82.87)
76.2
0.1
0.1
0.5
0.7
0.8
0.1
0.1
0.4
9.1
12.6
12.7
12.7
112.0
108.3
104.4
100.6
101.1
70.52)
96.35)
55.97)
66.9
0.9
0.9
0.6
0.8
0.6
0.6
0.6
0.6
0.8
0.9
0.6
0.5
0.6
0.1
0.1
0.1
0.8
0.8
0.9
0.9
0.9
0.7
2.3
1.9
2.0
2.2
90.6
168.6
235.3
220.8
334.2
299.3
285.1
270.1
215.2
217.1
201.6
192.9
196.0
150
Pasiva
kapit.
reservy
stab. fond
amort.
fondy
daně
věřitelé
přenos
zisk
1926
1/1 27
1927
1928
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
20.0
20.0
25.0
40.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
19.8
19.8
41.6
41.8
110.9
112.1
113.4
114.3
114.7
114.7
112.3
110.1
100.28)
45.0
45.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
-
33.0
46.5
46.5
46.5
46.5
46.5
46.5
-1)
-
l.5
1.5
1.5
1.5
2.0
1.9
1.8
1.6
1.5
1.3
1.2
1.0
1.0
10.0
10.0
10.0
3.5
3.3
6.6
8.6
25.9
25.9
50.0
36.8
68.5
28.9
19.5
15.8
16.6
23.1
40.1
22.27)
29.1
0.5
0.5
0.2
0.6
0.6
0.6
0.5
0.5
0.5
0.4
0.2
12.8
12.8
15.4
23.6
27.6
27.6
22.0
13.3
5.0
- 30.43)
4.9
8.9
Rok
odpisy
režie
daně
soc. břem.
úroky
hr. zisk
1926
5.7
5.8
8.6
2.4
- 0.6
35.9
1927
18.5
12.7
5.5
2.8
- 2.5
57.4
1928
24.4
14.5
15.4
2.9
- 2.3
83.1
1929
22.7
15.6
10.7
2.2
- 3.4
82.2
1930
22.7
15.7
12.5
1.7
- 1.0
81.1
1931
22.6
12.2
14.5
1.5
+ 0.6
72.2
1932
22.7
10.0
13.7
1.3
- 0.3
61.4
1933
15.6
8.3
4.0
1.6
34.4
1934
40.34)
7.2
2.3
1.5
+ 0.14
20.8
1935
4.46)
2.1
0.8
- 2.96
10.36)
1936
8.8
4.2
8.8
2.1
- 1.6
30.4
1937
5.9
4.0
12.9
3.1
+ 0.1
34.7
1)
Pokles o 46.5 mil. Kč v důsledku kompensace umořovacího fondu s položkou stroje a zařízení.
2)
Pokles v důsledku odpisu 21.9 mil. Kč na účasti Pražské železo a 8.2 mil. Kč na účasti Rodaun.
3)
Ztráta 30.0 mil. Kč (po odečtení přenosu zisku 0.4 mil. Kč) kryta odpisem stabilisačního fondu.
4)
Z toho připadá na nemovitosti a zařízení 10.3 mil. Kč a na cenné papíry 30.0 mil. Kč.
5)
Přírůstek převzetím nových akcií Rodaunu.
6)
Snížení v důsledku předání prodeje kartelní Prodejně.
7)
Mimořádné přesuny souvisí s odprodejem akcií Pražské železářské společnosti a zakoupením akcií cementárny Union-Stupava.
8)
Z ažiového fondu odepsáno 10 mil. Kč na úhradu účetní ztráty na Rodaun.
Kress, akc. spol. podnikatelství staveb v Praze.
Správní rada: Čeněk Vaněček, předseda, Josef Pekárek, místopředseda, Dr. Josef Daníček, Ing.
Josef Velinger, Jan Ruml.
Sídlo a ředitelství v Praze, ústřední skladiště v Záběhlicích, dílny a opravna inventáře v Souši u
Mostu.
1937: Kč 304.016. Posl. v. h. 21./6. 1937.1)
Společnost založená 1918 s akc. kap. 2.7 mil. K převzala za K 600.000 v akciích a K 552.984 na
hotovosti závody stavebních firem Karel Kress a Kress & Bernard v Praze. 1919 zvýšen akc. kap. na 3.5
mil. Kč a zřízeno dřevařské oddělení, které zakoupilo dříví na panství křivoklátském a vybudovalo
moderní pilu v Řenčově. 1920 převedeno dřevařské oddělení na „Lesnu“ akc. spol. v Praze (účast 1921
zlikvidována). 1920 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům po Kč 440 (3:1),
neakcionářům po Kč 480.
1923 převzala společnost stavbu filtrační vodárenské stanice v Podolí, na níž utrpěla ztrátu skoro
10 mil. Kč tím, že stavební náklady dosáhly asi 17 mil. Kč proti sjednaným 7.5 mil. Kč. Po
několikaletém jednání o zvýšení ceny uzavřen v prosinci 1932 smír, podle kterého město Praha doplatilo
podniku 4.2 mil. Kč. Tíživá finanční situace v době projednávání otázky náhrady vedla k zadlužení
společnosti. Pro uvalení vnucené správy v období únor 1927 až listopad 1932, k němuž došlo na žádost
financujícího ústavu (Sporobanka), vznikla řada sporů, které brzdily předložení bilancí a provedení
sanace. V dubnu 1937 získala Sporobanka od akcionářského konsorcia většinu akcií. V. h. z 21./6. 1937
byly pak předloženy najednou bilance za období 1924-1936, vykazující konečnou ztrátu 5.4 mil. Kč.
151
Další mimořádnou v. h. z 12./7. 1937 usnesena sanace snížením akc. kap. ze 6 na 0.6 mil. Kč (složením
akcií 10:1) a současným novým zvýšením na 6 mil. Kč.
Dividendy 1918-1922: 5, 6, 6, 8, 8 %; 1923-1936: 0.
Platebna: Sporobanka. Bursa: Praha.
1)
Bilance 1937 při redakční uzávěrce (červen 1938) nebyla ještě známa.
Rok
1927
nejvyšší
58
nejnižší
50
poslední
50
1938 (do 30./6.): Žádný kurs.
1928
80
50
80
1929
95
65
95
1930
95
70
80
1931
1932
70
55
70
1933
62
40
62
1934
90
50
70
1935
95
85
85
1936
-
1937
265
85
85
1934
1935
1936
nemov.
inventář
5.096
5.096
5.089
nevyúčt.
stavby
18.022
15.735
12.145
Pasiva
akc. kap.
1934
1935
1936
6.000
6.000
6.000
Aktiva
zásoby
dlužníci
vklady
hotovost
efekty
transita
ztráta
669
597
601
1.590
1.855
1.868
3.517
3.804
3.056
5
10
5
10
10
60
1.206
1.102
1.016
4.256
5.170
5.411
reservy
věřitelé
banky
zálohy
transita
různé
zisk
suma
304
304
304
2.650
2.445
1.617
7.027
8.774
8.956
17.175
14.756
11.336
1.205
1.101
1.016
9
22
-
34.371
33.379
29.251
Účet ztráty a zisku v tisících Kč:
Rok
režie
úroky
1934
1935
1936
448
385
396
- 474
- 530
- 598
daně a
popl.
33
166
35
hrubý zisk
nájmy
přenos
zisk
14
97
658
9
71
130
- 3.326
- 4.256
- 5.170
- 930
- 914
- 241
Podolská cementárna v Praze.
Správní rada: JUDr. Jaroslav Srbek, předseda, JUDr. Jaroslav Charvát, místopředseda,
Vladimír Novák, arch. Václav Pile, JUDr. Zdeněk Semerád, Miroslav Srba, JUDr. Vratislav Michl.
Ředitelství: Dr. Vladimír Novák, generální ředitel a Ing. Josef Procházka, technický ředitel.
Sídlo a ředitelství v Praze II., závody v Praze-Podolí.
1938: 2.94 mil. Kč; stabilisační fond 1.75 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 3.523. Posl. v. h. 13./4. 1938.
Společnost založená 1871 s akc. kap. 0.8 mil. zl. převzala závody firmy Bárta & Svoboda v
Podolí. 1874 zvýšen akc. kap, na 1 mil. zl., 1875/78 postupná redukce ke krytí ztrát na 385.000 zl. 1893
zvýšení na 1 mil. K. 1901 rekonstrukce všech závodů. 1907 zvýšení akc. kap. na 1.25 mil. K. V letech
1907/09, 1912 a 1914 opětovné rekonstrukce závodů. 1919 zvýšen akc. kap. na 1.5 mil. K. V letech
1924/1927 provedeny další investice a modernisace závodů, jež financovány zvýšením akc. kap. z 1.5
na 2.25 mil. Kč (2:1 po Kč 400 akcionářům) v roce 1924 a novým zvýšením z 2.25 na 3 mil. Kč v
listopadu 1927 (3:1 po Kč 350 akcionářům).
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 7.92 mil. Kč použito 1931 3 mil. Kč k zvýšení akc.
kap. ze 3 na 6 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč; v bilanci 1934 použito 1.38 mil.
Kč ke krytí ztráty. Restabilisace k 1./1. 1935: 0.63 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních
zařízení. V bilanci 1935 použito 1.16 mil. Kč ke krytí ztráty. Zbývá 1.75 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
V. h. z 30./5. 1933 zmocnila správní radu k zvýšení akciové jistiny ze 6 na 8 mil. Kč; dle tohoto
zmocnění zvýšen v listopadu 1934 kapitál ze 6 na 7 mil. Kč, při čemž nové akcie nabídnuty akcionářům
v poměru 1:6 po Kč 460.-.
Společnost je členem od 1./1. 1936 na dobu 10 let uzavřené kartelní Prodejny cementáren spol.
s r. o. v Praze. (Kartelová kvóta 3.450 %.)
152
Dividendy 1900-1913 (nominale 200 K): 2, 0, 0, 21/2, 6, 6, 7, 7, 71/2, 6, 5, 51/2, 6, 4 %; 19141926: 0, 0, 0, 0, 0, 10, 15, 15. 12, 0, 7, 0, 0; 1927-1930: 10, 15, 15, 14 %; 1931 (nominale 400 Kč): 6 %
= 24 Kč; 1932-1935: 0; 1936: 21/2 % = 10 Kč (převážně z reserv); 1937: 0.
Bursa: Praha.
1)
Většina akcií (téměř 80 %) přešla v pololetí 1937 do vlastnictví Králodvorské cementárny akciové společnosti v Praze. (Přejímací kurs asi 1.000 Kč).
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
915
890
685
660
555
750
nejnižší
650
635
610
540
480
490
poslední
890
635
615
555
485
515
1934
550
495
505
1935
675
460
668
1936
940
655
923
1937
1170
720
1000
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
hotovosti
transita
bil. suma
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
15.108
15.515
15.320
14.702
14.757
14.486
13.903
1.751
1.646
1.122
1.108
1.187
1.844
1.511
1.954
667
886
886
975
795
667
61
86
30
30
8
9
7
32
18
32
32
62
92
63
18.906
17.931
18.768
18.136
18.151
17.226
16.151
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
daně
fondy
hypotéky
věřit.
trans.
zisk
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
6.000
6.000
7.000
7.000
7.000
7.000
7.000
3.014
3.029
3.100
3.100
3.100
3.099
2.947
4.924
4.924
4.924
4.292
2.914
1.752
1.752
70
29
60
116
19
-
1.500
1.200
1.200
1.200
2.550
2.250
-
3.195
2.620
2.512
2.512
2.526
2.941
4.269
32
18
32
32
61
92
63
151
112
- 1.3781)
- 1.378
- 1.1621)
32
4
Rok
odpisy
pojistné
1932
750
54
1933
285
54
1934
275
53
1935
33
1936
474
39
1937
588
42
1)
Ztráta kryta odpisem ze stabilisačního fondu.
2)
režie
daně
úroky
hr. zisk
přenos
úroky
912
858
792
863
928
1.009
147
96
84
96
191
256
- 300
- 313
- 290
- 296
- 300
- 154
2.285
1.582
-1)
1061)
1.949
2.032
1
112
103
-
27
23
15
21
15
19
Prastav, Spojené pražské továrny na staviva akc. spol.
Správní rada: Ing. Jan Kubíček, Antonín Malý, Dr. František Sekava, Dr. Ladislav Tichý, P.
Dr. Josef Vlasák, Jaroslav Vokal, Rudolf Bárta, Dr. Leopold Kraus.
Ředitelství: Rudolf Bárta, generální ředitel; Dr. Ing. Rudolf Bárta a Ing. Jan May, ředitelé.
1938: 14.9 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 25.327 Kč. Posl. v. h. 24./6. 1938.
Společnost založená 1920 s kapitálem 16 mil. Kč převzala za 12 mil. Kč v akciích firmy Bárta &
Tichý a Max Herget se závody v Praze, Zlíchově, Hlubočepích, Radotíně, Řeporyjích, Slivenci, Kosoři,
Berouně, Tetíně, Koněprusech a Újezdě-Jenišově. 1923 přikoupen od rytířského řádu křižovníků
mramorový lom ve Slivenci, 1925 převzaty od firmy Jos. Procháska vápenice a vápencové lomy v
Loděnicích u Berouna, 1933 získány od firmy Ant. Herget vápenice a vápencové lomy v Holini. 1926
zřízen na Zlíchově mramorářský závod, který 1930 rozšířen.
Společnost, jejíž výrobní program zahrnuje hlavně cement (Radotín), vápno (Hlubočepy,
Loděnice), mramor (Slivenec), kameny a keramické produkty, jest dostatečně zásobena surovinami a
vlastní 255 ha pozemků, nacházejících se jednak v samotné Velké Praze, jednak v její bezprostřední
153
blízkosti. V řadě vlastních skladů ve Velké Praze a na venkově prodává podnik své výrobky přímým
spotřebitelům. 1938 získána válcovna železa fy Josef Kukla v Peckách.
Společnost je členem od 1./1. 1936 na dobu 10 let uzavřené kartelní Prodejny cementáren,
spol. s r. o. v Praze. (Kartelová kvóta 5.494 %.)
Účasti: 1927 získán rozhodující vliv ve firmě Tvrdek a spol., mramorové lomy ve Vyškovicích
u Vimperka na Šumavě.
Dividendy 1921-1925: 0; 1926-1933: 21/2, 4, 71/2, 71/2, 6, 5, 5, 5 (z reserv) % = 10, 16, 30. 30,
24, 20, 20, 20 (z reserv) Kč; 1934-1935: 0; 1936: 19.80 Kč (částečně z reserv); 1937: 19.80 Kč.
Platebna: Česká banka. Bursa: Praha (od 15./9. 1934); kurs 1934: 600 Kč; 1935: nejvyšší 450,
nejnižší 360, poslední 360; 1936 nejvyšší 710, nejnižší 372, poslední 710; 1937: 800; 1938: -.
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
hotovosti
portef.1)
ztráta
bil. suma
1933
1934
1/1 353)
1935
1936
1937
34.23
29.43
23.84
23.00
20.70
21.12
6.80
5.32
5.32
5.47
5.35
4.76
5.53
3.35
3.35
4.69
5.57
9.30
0.09
0.19
0.19
0.19
0.13
0.13
0.16
0.15
0.12
0.12
0.49
0.56
7.15
-
46.83
45.59
32.82
33.47
32.24
35.87
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
daně
věřitelé
různé
přenos
zisk
1933
1934
1/1 353)
1935
1936
1937
16.00
16.00
16.00
16.00
16.00
16.00
27.88
27.102)
14.33
14.29
14.10
14.31
0.27
0.63
0.01
0.01
-
0.01
0.16
0.01
0.08
0.16
0.49
1.84
Rok
režie
odpisy
dubia
daně
ztráta
hrubý zisk
0.17
1.12
0.13
-
0.41
0.13
0.37
1.29
7.15
-
6.41
0.90
2.97
5.46
8.43
různé
příjmy
-
použité
reservy
-
1933
1.93
3.82
1934
1.91
1.89
1935
1.73
1.08
1936
2.08
2.40
1937
1.94
2.56
1)
Cenné papíry, podíly a směnky přijaté.
2)
Části reserv použito k výplatě dividendy.
3)
2.85
2.48
2.49
3.02
0.37
0.84
1.25
1.82
přenos
0.01
0.16
0.01
Pražské akciové cihelny.
Správní rada: Leo Peterka, předseda, Dr. Jan Brzorád, Ing. Vladimír Kačer, Ing. Ervín
Mandelík, Dr. Vilém Nessel, Jaroslav Vokál, Dr. František Vondráček. Ředitelství: František Havlů.
Sídlo a ředitelství v Praze. Cihelny v Uhříněvsi, Vokovicích, Jenerálce-Jinonicích a Zličíně.
1938: 0.35 mil. Kč, stabilisační fond 0.68 mil. Kč, daňové reservy Kč 64.452. Přenos ztráty na 1938:
Kč 8.587. Posl. v. h. 29./3. 1938.
Společnost založená 1920 převzala cihlářské oddělení Pražské úvěrní banky a jím spravované
cihelny v bezprostřední blízkosti Velké Prahy. V letech 1924 a 1928 rozšířením závodů zvýšena jejich
kapacita z 30 na 60 mil. cihel.
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 11.24 mil. Kč do stabilisačního fondu. V bilancích
1930 a 1931 použito 4.25, v. bilanci 1933 4.08 mil. Kč ke krytí ztrát. Restabilisace k 1./1. 1935: 1.35
mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení; zbývá 0.68 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Sanace. V důsledku omezení stavebního ruchu snížil se 1933 odbyt tak, že mohla býti využita
kapacita závodů pouze ve výši asi 30 %. Změněné poměry jakož i znehodnocení zásob a zhoršení
dlužníků vyžádaly si v bilanci 1933 mimořádné odpisy, k nimž bylo použito 4.08 mil. Kč ze
stabilisačního fondu a 3.5 mil. Kč z akciového kapitálu, který snížen z tohoto důvodu ze 7 na 3.5 mil.
Kč. Provedenou racionalisací a úsporami v provozu, jakož i novým doplněním akc. kap. na 7 mil. Kč
154
(nové akcie nabídnuty v březnu 1935 akcionářům al pari), byl provoz společnosti přiveden opět do
rovnováhy. Společnost je členem s platností od 15./3. 1935 ustavené kartelní Společné prodejny cihelen
v Praze.
Dividendy 1921-1922: 0; 1923-1929: 4, 5, 6, 71/2, 71/2, 81/2, 7 %; 1930-1937: 0.
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
792
925
846
nejnižší
688
700
665
poslední
758
815
690
1931
1932
1933
675
505
505
-
1934
-
1935
-
1936
250
210
250
1937
250
200
250
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
transita
ztráta
bil. suma
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
29.96
26.35
26.15
24.80
24.91
24.93
24.33
3.28
1.98
1.61
1.61
1.14
1.68
1.15
2.29
1.26
1.45
1.45
1.58
1.24
1.43
-
0.06
0.03
0.01
0.01
0.01
0.01
0.20
0.05
0.05
0.11
0.02
0.02
0.02
0.02
0.02
35.70
29.62
29.24
27.89
27.86
27.93
26.99
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
daně
věřitelé
transita
zisk
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
7.00
3.50
7.00
7.00
7.00
7.00
7.00
0.44
0.35
0.35
0.35
0.35
0.35
0.35
6.98
2.90
2.03
0.68
0.68
0.68
0.68
0.06
0.06
0.06
0.06
0.06
0.06
0.06
21.09
22.49
19.70
19.70
19.77
19.83
18.89
0.13
0.32
0.10
0.10
-
0.01
0.01
Rok
režie
úroky
odpisy
hr. zisk
reservy1)
přenos
- 2.04
- 1.79
- 1.05
1.063)
1.033)
1.233)
0.13
4.69
0.19
-3)
-3)
-3)
2.76
- 0.46
1.63
1.40
1.42
1.56
7.58
-
- 0.11
-
1932
0.68
1933
0.53
1934
0.41
1935
0.34
1936
0.38
1937
0.33
1)
Použité reservy.
2)
3)
Pasivní úroky a odpisy.
První česká akc. spol. pro výrobu skla v Oloví.
Dozorčí rada: Karl Vopelius, předseda, Alfred O. Corbin, Otto Freund, Ing. Bedřich Heller, Dr.
Karel Musil, Dr. Hans Stein, Arnold Weinmann. Ředitelství: Oswald Weiss, generální ředitel; Karl
Klattenhoff, Rudolf Seifert, ředitelé.
Sídlo a ředitelství v Oloví u Falknova. Sklárny v Oloví, uhelné doly ve Starém Sedle a
Litrbachách.
1937: 11.5 mil. Kč; stabilisační fond 8 mil. Kč; daňová reserva 4.4 mil. Kč; podpůrný fond 1.65 mil. Kč.
Přenos zisku na 1937: 0.97 mil. Kč. Posl. v. h. 14./6. 1937.1)
Obligace: 7 % hypoteční zápůjčka z roku 1927. Uzavřena 1927 k splacení dluhů a k účelům
investičním, celkem 1.5 mil. $ v kusech po 500 a 1000 $ s kupony k 1./1. a 1./7., beze srážky.
Osvobozena ode všech přítomných i budoucích daní v Československu. Splatná ve zlaté měně USA2)
nejpozději 1./1. 1957 nákupem ve volném trhu nebo slosováním. Kusy, vylosované do konce 1928,
vyplácejí se 105 %, od 1./1. 1929 klesá prémie každého půl roku o 1/2 % až do 1./1. 1933, od kdy je
půjčka splatná za nominale. Za podmínek určených umořovacím plánem lze část nebo celou půjčku
(nejméně $ 50.000) splatiti kdykoliv po 60denní výpovědi. Zajištěna hypotekárně na všem movitém i
155
nemovitém majetku, na příjmech z exportních obchodů (vedených na zvláštním účte u České banky
Union v Praze) a zástavním právem na účastech Torgauer Glashütten A. G. a Richardhütte A. G. für
Glasfabrikation. Obligace jsou opatřeny warranty, které dávaly majiteli právo k převzetí 10 akcií Oloví
a sice 1927 při kursu $ 20, 1928 při kursu $ 21 a 1929 při kursu $ 22 za 1 akcii. Vyložena k upisování
firmou F. J. Lisman & Co. v New Yorku při kursu 971/4: Platebny: Central Hanover Bank and Trust
Comp. (New York) a Česká banka Union (Praha). Kursy v New Yorku (curb market) koncem 19311936: 60, 55, 61.50, 73, 90, 94.50; koncem 1937: 94.
Společnost založena 1893 ve Vídni s kapitálem 150.000 zl. 1896 akc. kap. zdvojnásoben, 1904
zvýšen na 1 mil., 1906 na 1.5 a 1912 na 3 mil. K. Po nostrifikaci 1920 přeloženo sídlo do Oloví. 1920
zvýšen akc. kap. na 10 mil. Kč a provedeno nové rozdělení akc. kap. na akcie po 200 Kč (dříve 500 Kč)
nominale. Výtěžku emise použito k investicím, souvisícím s přechodem k strojní výrobě skla podle
systému Fourcaultova.
Podnik vyrábí strojní tabulové, zrcadlové, polozrcadlové a jiné druhy skla. Závody jsou skoro
výhradně zásobovány vlastním uhlím. Elektrický proud dodávají vlastní centrály.
Účasti. Ve spojení s německou skupinou Vopelius-Wentzel získána 1924 účast na Torgauer
Glashütten-A.G. v Torgau u Lipska a na Richardhütte A. G. für Glasfabrikation v Sulzbach
(Sársko), pracujících podle systému Fourcault. Společně se S. A. de St. Gobain, Chauny et Cirey
založena 1924 Vetreria Italiana Balzaretti Modigliani v Livorně. 1927 účast na založení Erste
Oesterreichische Maschinglasindustrie A. G., Brunn a. Geb.
Prodejní organisace. Společně se všemi ostatními strojními tabulárnami je společnost členem
kartelního Prodejního sdružení českých tabuláren akc. spol. v Praze, které zastupuje československé
tabulárny též ve všech mezinárodních odbytových úmluvách, zejména s Německem, Francií a Belgií. V
rámci své kartelní kvóty spoluúčinkovala společnost 1924 při založení firmy Prvá mehanička fabrika
stakla za prozore a. d. v Pancevu (Jugoslávie) a získala účast na Zagyvapalfalvaer Glasfabrik A. G.,
Zagyvapalfalva (Maďarsko).
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: z přebytku 29 mil. Kč použito 15 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z
10 na 25 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 500 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 6 mil. Kč
použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá 8 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy 1903-1914: 5, 5, 5, 5, 6, 6, 6, 6, 8, 12, 12, 4 %; 1915-1927: 10, 5, 10, 10, 15, 25, 10,
5, 5, 0, 0, 10, 12 %; 1928 až 1930 (nominale 200 Kč): po 15 % = 30 Kč; 1931-1935 (nominale 500 Kč):
6, 5, 4, 3, 4 % = 30, 25, 20, 15, 20 Kč; 1936: 6 % = 30 Kč netto.
Platebny: Union, Eskomptní, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
Po opuštění zlatého standardu a prohlášení neplatnosti zlaté doložky v U. S. A. honorují se splatnosti půjčky běžnými, t. j. papírovými dolary. Žaloba o
honorování kuponů ve zlatých dolarových mincích o ryzosti platné k 1./1. 1927 byla okresním soudem obchodním v Praze v červenci 1935 v I. instanci
zamítnuta a tento rozsudek potvrzen koncem 1935 krajským soudem obchodním v Praze. Vzhledem k nízkému předmětu sporu (35 $ = Kč 1.421) není
možné odvolání k nejvyššímu soudu a tím rozhodnutí má konečnou platnost.
2)
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
620
683
685
nejnižší
500
575
595
poslední
595
675
618
1931
1932
1933
600
495
540
430
420
- 420
470
495
465
1934
455
370
455
1935
458
430
450
1936
750
480
750
1937
1165
790
1010
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotovost
bil. suma
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
25.4
18.3
15.4
11.5
10.1
8.7
2.9
2.7
2.2
2.2
1.9
2.3
43.1
54.8
80.21)
78.1
82.1
93.9
-
27.7
22.3
-1)
-
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
0.1
99.2
98.2
97.9
91.9
94.3
105.1
156
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
fondy
daně
obligace
věřitelé
přenos
zisk
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
25.0
25.0
25.0
25.0
25.0
25.0
7.6
7.7
7.8
7.8
9.5
11.2
14.0
14.0
14.0
8.0
8.0
8.0
0.5
0.5
0.5
0.5
0.6
4.4
0.2
0.1
0.4
0.4
1.1
0.8
44.9
43.3
42.1
42.1
41.0
39.7
4.8
5.7
4.9
4.9
5.6
11.9
0.7
0.7
0.7
0.7
0.7
0.7
1.5
1.2
2.5
2.5
2.8
3.3
Rok
režie
1932
5.8
1933
3.3
1934
3.7
1)
Dlužníci, účasti a efekty.
2)
odpisy
hr. zisk
Rok
režie
odpisy
hr. zisk
8.9
7.1
3.5
16.2
11.6
9.7
1935
1936
4.3
7.7
1.5
1.5
8.6
12.5
Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové v Praze.
Správní rada: Antonín Tille, předseda, Václav Wlček, místopředseda. Jan Bakovský, Dr. Josef
Nepraš, Bohumil V. Rudl, Prokop Sedlák, Ing. František Troníček. Ředitelství: Ing. Karel Hineis, Jan
Somoskeöy a Ing. František Nutz.
Sídlo v Praze, ředitelství v Rakovníku. Závody v Rakovníku a Poštorné.
1938: 3.1 mil. Kč, stabilisační fond 1.75 mil. Kč; podpůrné fondy 2.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938:
0.54 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938.
Společnost založená 1920 s akc. kap. 8 mil. Kč převzala Liechtensteinské šamotárny v
Rakovníce, továrnu na hliněné zboží v Poštorné a důl Rako u Rakovníka (1925 odprodán). Zařízení
převzatých závodů zdokonaleno, 1929 vybudována v Rakovníce nová továrna na glazované obkládačky.
1938 účast na bankovním a průmyslovém syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha převzal
majoritu Severočeských uhelných dolů akc spol. v Mostě (podrobnosti viz u České obchodní
společnosti, viz báňský a hutní průmysl).
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 24.4 mil. Kč použito 8 mil. Kč k zvýšení akc. kap.
na 16 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 14.63 mil. Kč
použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 1.75 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy 1919/20-1927 (nominale 200 Kč): 15, 6, 0, 0, 0, 5, 10, 15 %; 1928-1930 (nominale
400 Kč): 11, 121/2, 121/2 %; 1931-1935: po 4 % = 16 Kč; 1936-1937: 24 (21.60), 44 (39.60) Kč.
Platebna: Živno. Bursa: Praha (od 9./3. 1935 úředně, před tím v kulise exotů).
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
975
1260
1120
650
595
580
nejnižší
635
880
650
400
240
380
poslední
905
1050
660
430
420
480
1934
545
440
530
1935
588
477
587
1936
1010
560
1000
1937
1600
950
1180
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
hotovosti
bil. suma
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
22.79
8.17
7.11
6.00
5.84
9.37
9.37
5.81
3.84
4.30
10.40
10.55
13.93
19.40
24.20
0.24
0.08
0.07
0.26
2.032)
42.80
28.17
26.92
29.50
36.37
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
fondy
daně
věřitelé
přenos
zisk
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
16.00
16.00
16.00
16.00
16.00
2.75
2.75
2.79
2.83
2.90
16.38
1.75
1.75
1.75
1.75
1.62
1.62
1.67
1.72
1.89
-
5.00
5.00
3.67
5.61
10.02
0.26
0.26
0.24
0.23
0.25
0.79
0.79
0.79
1.36
3.56
157
Rok
odpisy
1934
2.95
1935
1.22
1)
Restaibilisace k 1./1. 1935.
2)
Včetně cenných papírů 2.00.
daně
dotace
hr. zisk
Rok
odpisy
daně
dotace
hr. zisk
-
-
3.74
2.02
1936
1937
1.27
1.46
1.63
4.50
-
4.26
9.52
Josefa Rindskopfa synové sklárny v Kosťanech, Duchcově a Mstišově akciová
společnost.
Správní rada: Dr. František Fousek, předseda, Sidney Riethof, místopředseda, Dr. Theodor
Hirsch, Vilém Jerie, František Kleisný, Pavel František Loew, Ing. Oskar Riethof, Sherman Riethof,
Karel Sipitzer. Ředitel: Henry Riethof.
Sídlo v Teplicích-Šanově, ředitelství v Kosťanech, sklárny v Kosťanech, Duchcově a Mstišově;
továrna na šamotové zboží v Kosťanech.
1937: Kč 170.393, daňová reserva Kč 63.960. Přenos na 1937: Kč 10.225. Posl. v. h. 22./12. 1937.1)
Společnost založená 1920 s kapitálem 4 mil. Kč převzala sklárny firmy Josefa Rindskopfa
synové v Kosťanech, Duchcově a Mstišově. V lednu 1922 zvýšen akc. kap. na 8 mil. Kč. 1921 získány
všecky podíly Teplické továrny na šamotové zboží v Kosťanech, jejíž závod převzat do vlastní režie a
zmodernisován.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytku asi 2 mil. Kč použito k odpisu na účastech.
V dubnu 1937 přešla převážná většina akcií Rindskopfa (asi 38.000 kusů) z majetku AngloPragobanky a rodiny Riethofovy do vlastnictví České eskomptní banky a úvěrního ústavu. (Přejímací
kurs 190 Kč.) Jednotným vedením a účelnou spoluprací se Sklárnami a rafineriemi Josef Inwald, akc.
spol., má býti dosaženo ekonomičtějšího provozu. Sklárna v Kosťanech pronajmuta s platností od 1./1.
1937 Sklárnám Inwald.
Dividendy 1919-1926: 8, 10, 10, 8, 0, 5, 6, 6 %; 1927-1928: 4, 5 %; 1929-1936: 0.
Platebna: Eskomptní. Bursa: Praha.
1)
Rok
1927
1928
1929
1930
nejvyšší
266
248
240
180
nejnižší
194
215
215
160
poslední
248
240
240
160
1931
1932
140
140
140
-
1933
95
1934
-
1935
100
100
100
1936
180
62
180
1937
300
195
210
Aktiva
závody
zásoby
dluž.
směnky
efekty
hotov.
transita
ztráta
bil. suma
1932
1933
1934
1935
1936
7.54
7.36
7.53
7.35
6.76
2.60
2.36
1.97
1.99
1.32
4.53
3.76
2.62
2.80
3.38
0.05
0.20
0.24
0.39
0.05
1.62
1.56
1.57
1.57
1.60
0.02
0.04
0.02
0.02
0.02
0.21
0.21
0.38
0.11
0.62
0.35
0.03
0.03
0.01
-
16.92
15.52
14.36
14.25
13.75
Pasiva
akc. kap.
reservy
věřitelé
transita
přenos
zisk
1932
1933
1934
1935
1936
8.00
8.00
8.00
8.00
8.00
0.60
0.071)
0.092)
0.12
0.233)
8.08
7.24
5.89
6.02
4.89
0.21
0.21
0.38
0.11
0.62
0.02
-
0.01
158
Rok
1932
1933
1934
1935
1936
1)
Část reserv použita ke krytí ztráty.
2)
Včetně Kč 17.300 daňové reservy.
3)
Včetně Kč 63.960 daňové reservy.
odpisy
platy
režie
hr. zisk
0.23
0.29
0.75
1.37
0.96
0.87
0.88
0.91
2.42
2.17
2.31
2.43
2.76
3.43
3.64
3.16
3.60
4.45
Sedlecké kaolinové závody, akc. spol.
Správní rada: Alois Pfeiffer, předseda, Ing. Ferdinand Klindera a Leopold Stem,
místopředsedové, Adolf Augstein, Emil Benedict, Josef Bělský, Ing. Ferdinand Kinský, Rudolf Klein,
Dr. Eugen Ledebur-Wicheln, Vilém Lorenz, Arnošt Pfeiffer, Otto Radler, Dr. Karel SchreitterSchwarzenfeld.
Ředitelství: Hanuš Meisel, generální ředitel.
Sídlo a ředitelství v Sedlci u Karlových Varů. Závody: kaolinové doly v Sedlci, Otovicích a
Bohaticích; plavírny v Sadově, Katzenholz; cihelny v Sadově a Bohaticích; továrna na porculán v
Merklíně; uhelný důl v Čankově (t. č. mimo provoz).
1938: 7.1 mil. Kč, daňová reserva 2.75 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.17 mil. Kč. Posl. v. h. 24./5.
1938.
Společnost, založená 1899 s kapitálem 1 mil. K, zakoupila dvůr Premlovice s pozemky,
hnědouhelnými poli, kaolinovými ložisky a příslušnými budovami poblíže Sedlce u Karlových Varů.
1912 zvýšen akc. kap. na 7.5 mil. Kas platností od 1./4. 1912 převzaty kaolinky a plavírny firem
Zebisch & Pfeiffer, A. & E. Pfeiffer a Eduard Lorenz & Co. Ges. m. b. H. (vesměs v Sedlci), jakož i
kaolinová ložiska, plavírny, cihelna a továrna na porculán firmy Karlsbader Kaolin-Industrie A. G. ve
Vídni. 1914 zvýšen akc. kap. na 10 mil. K a výnosem emise přikoupena kaolinová ložiska a plavírny
firem Viktor Gottl a Rudolf Gottl, jež připojeny k ostatním závodům. 1917 vybudován důl Kateřina v
Čankově (těžba asi 2500 vagónů ročně), 1918 přikoupena kaolinová ložiska dědiců Fr. Zebische a
cihelna v Bohaticích. V období 1920/28 provedeny postupně značné investice, jimiž jednotlivé závody
zmodernisovány.
1928 zvýšen akc. kap. z 10 na 17 mil. Kč vydáním 17.500 akcií, které nabídnuty v poměru 2:1
po Kč 840 akcionářům. Výtěžku emise použito k úhradě 1927 převzatých akcií „Akeros“ všeobecné
keramické Elektro-Osmose akc. spol. a Karlovarské kaolinové Elektro-Osmose akc. spol., kteréžto
podniky spojeny 1929 pod firmou Karlovarská kaolinová Elektro-Osmosa akc. spol. v Karlových
Varech. 1927 získány všecky akcie „Kaolina“ karlovarský kaolinový průmysl akc. spol. v K.
Varech. Počátkem 1930 získány všecky podíly německého kaolinového závodu „Seok“ Sächsische
Elektro-Osmose-Kaolinwerke G. m. b. H. v Kemmlitz u Lipska. 1932 získány podíly Börtewitzer
Kaolinwerke Franz Baensch G. m. b. H. v Börtewitz (Sasko).
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytku z nahodnocení závodních zařízení ve výši 17.98 mil.
Kč použito k odpisům na dlužnících, účastech a cenných papírech.
Společnost vlastní v okolí Sedlce pozemky v rozloze 400 ha a má zajištěno kutací právo na
cizích pozemcích v rozloze 250 ha. Kvalitou svých výrobků zaujímá podnik význačné místo v
evropském kaolinovém průmyslu. Převážná část produkce se exportuje.
Dividendy 1902-1918: 5, 5, 6, 7, 7, 7, 6, 5, 5, 8, 9, 7, 0, 0, 0, 5, 8 %; 1919-1927: 10, 15, 12, 8, 0,
8, 8, 8, 10 %; 1928-1929: 121/2, 15 %; 1930: 121/2 %; 1931-1933: 0; 1934-1935: 4, 41/2 % = 16, 18 Kč;
1936-1937: 24 (21.60), 32 (28.80) Kč.
Platebny: Anglo-Prago, Union. Bursa: Praha.
159
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
1895
2190
2055
1680
820
748
nejnižší
1355
1765
1590
795
680
630
poslední
1810
2045
1690
800
733
705
1934
776
690
748
1935
823
720
820
1936
1790
860
1790
1937
2550
1660
2245
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
kauce
transita
pokladna
celkem
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
30.2
48.2
49.9
47.7
45.4
40.9
36.5
31.9
26.4
6.7
6.7
6.9
6.6
5.9
4.7
4.3
4.6
5.4
27.0
10.4
7.2
7.6
7.4
10.2
10.4
10.2
10.2
3.7
2.3
2.3
2.3
2.2
2.2
2.3
2.3
2.3
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
-
0.1
-
67.7
67.7
66.6
64.5
61.1
58.1
53.6
49.1
44.3
Pasiva
kapitál
reservy
daně
věřitelé
transita
přenos
zisk
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
17.0
17.0
17.0
17.0
17.0
17.0
17.0
17.0
17.0
7.7
7.7
7.7
7.2
7.0
7.2
7.3
7.3
7.0
1.2
1.2
1.2
1.2
1.2
1.2
1.4
2.0
2.7
38.9
38.9
40.2
38.4
35.1
31.7
26.7
21.3
15.5
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
0.2
0.2
0.4
0.5
0.6
0.2
0.1
0.1
2.6
2.6
0.2
0.2
0.1
0.4
1.0
1.3
1.9
Rok
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1)
Včetně úroků.
2)
Z toho 4.8 daně.
odpisy
režie a daně
úroky
hr. zisk
5.1
3.6
3.0
2.8
5.1
5.1
5.4
6.9
4.8
4.9
3.3
2.7
2.8
5.41)
5.11)
7.62)
- 2.2
- 2.9
- 3.4
- 2.4
- 1.8
-1)
-1)
-1)
14.5
11.6
9.8
8.1
10.3
11.5
11.9
16.4
Skelné hutě dříve J. Schreiber a synovci.
Správní rada: Dr. Bedřich Dlabač, předseda, Dr. Ignaz Kreidl, místopředseda, Ing. Adolf
Biemann. Dr. Ludvík Hammer, Josef Tüsky. Ředitelství: Dr. Norbert J. Kreidl.
Sídlo a ředitelství v Rapotíně n. D. na Moravě. Závody: Velké Losiny (pošta Rapotín n. D.) a
Lednické Rovné u Trenčína.
1937: 3.6 mil. Kč; stabilisační fond 0.7 mil. Kč; daňová reserva 0.85 mil. Kč. Přenos na 1937: žádný.
Posl. v. h. 30./6. 1937.1)
Společnost založená 1897 s kapitálem 4 mil. K, převzala za K 3,962.000 v akciích závody
stejnojmenné soukromé firmy, pozůstávající ze skláren Velké Losiny, Jaronovice, Dubňany, sklárny
Jindřichova Huť se skladištěm v Lužicích (1933 zrušeny), sklárny v Josefodole s rafinerií ve Světlé n.
Sáz., sklárny ve Fürstenberg n. O. (Prusko), hnědouhelných dolů v Lužicích a Dubňanech a celého
příslušenství; dále získána sklárna v Uhrovci na Slovensku. 1908 vneseny pruské závody do samostatné
Glasindustrie Schreiber A. G. s kapitálem 1 mil. M (1934 spojeno s Vereinigte Lausitzer Glaswerke
A. G.). 1908 získána sklárna v Lednické Rovné u Trenčína, kam 1914 přenesena výroba z Uhrovce.
1909 vneseny závody v Josefodole a ve Světlé do samostatné Glasindustrie Josefsthal G. m. b. H.
(kapitál 0.3 mil. K), zřízené ve spojení s firmou Ed. Dressler v Jablonci. (Účast 1932 zlikvidována.)
1918 zvýšen akc. kap. na 5 mil. K, při čemž vydány místo dosavadních akcií po 1000 K akcie po 400 K
160
nominale. 1920 zvýšen akc. kap. na 8 mil. K, z nových 7500 akcií nabídnuto 5000 akcionářům 5:2 po K
1600 a zbytek volně umístěn. Po nostrifikaci přeloženo sídlo z Vídně do Rapotína, ve Vídni a v Praze
zřízeny representace a sklady. Výroba nachází se t. č. v Rapotíně a v Lednickém Rovném.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: z přebytku 10.24 mil. Kč použito ke krytí ztrát v bilanci 1932
1.55 mil. Kč, v bilanci 1933 1.99 mil. Kč a v bilanci 1934 2.27 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 1.26
mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Dále kryty ztráty bilancí 1935-1936: 2.46 mil.
Kč. Zbývá 0.7 mil. Kč.
Dividendy 1898-1917 (nominale 1000 K): 6, 8, 6, 6, 6, 7, 8, 6, 6, 6, 6, 4, 4, 51/2, 6, 6, 0, 0, 5, 6
%; 1918-1928 (nominale 400 K): 10, 12, 12, 12, 5, 5, 10, 12, 12, 12, 12 %; 1929-1930: 10, 5 %; 19311936: 0.
Platebny: Länderbanka. Bursy: Praha, Vídeň. Kursy v Praze 1923: nejvyšší 1425, nejnižší
1290, poslední 1425; 1924: 1425; 1925: 1425; 1926: -; 1927: 885; 1928-1936: žádný kurs; 1937:
nejvyšší 550, nejnižší 400, poslední 485; 1938 (do 30./6.): žádný kurs.
1)
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotovost
ztráta
bil. suma
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
9.92
8.93
8.31
7.06
6.76
6.50
3.70
3.42
4.29
4.29
3.09
4.23
13.04
12.54
10.19
10.19
7.95
8.89
1.45
0.91
1.37
1.37
0.46
0.48
1.08
0.55
0.55
0.55
0.63
0.67
0.17
0.08
0.10
0.10
0.05
0.14
1.551)
1.991)
2.271)
2.27
2.35
2.461)
30.91
28.42
27.09
25.83
21.29
23.37
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
fondy
daně
věřitelé
zisk
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
8.00
8.00
8.00
8.00
8.00
8.00
3.59
3.59
3.59
3.59
3.60
3.61
10.24
8.68
6.69
5.44
3.16
3.16
0.52
0.38
0.20
0.20
0.02
0.02
0.85
0.85
0.85
0.85
0.85
0.85
7.70
6.91
7.76
7.76
5.66
7.73
-
Výdaje
Rok
režie
daně
1932
2.09
0.08
1933
1.97
0.07
1934
1.87
0.20
1935
1.31
0.20
1936
0.94
0.20
1)
2)
Příjmy
odpisy
zboží
doly
nájemné
přenos
0.87
0.83
0.73
0.31
0.29
1.22
0.68
0.38
- 0.67
1.13
0.21
0.19
0.10
0.09
0.09
0.05
0.01
0.05
0.05
0.10
-
Sklárny a raffinerie Josef inwald, akc. spol.
Správní rada: Dr. František Fousek, předseda, dipl. Ing. Bedřich Heller, místopředseda, Dr.
Josef Hůla, Ing. Artuš Sýkora, Josef Celler, Dr. Otto Feilchenfeld, Dr. Karel Hölzer, Ing. Karel
Hermann, Ing. Jan Křižík, Ing. Jan Pálka, Mořic Pollak.
Ředitelství: Ing. Henry Riethof, generální ředitel; Josef Hrníčko, náměstek generálního ředitele.
Sídlo a generální ředitelství v Praze, prodejní oddělení v Bystřici u Teplic. Továrny: Teplice1),
Poděbrady, Německý Šicendorf.
1936: žádné; daňová reserva 0.2 mil. Kč. Přenos ztráty na 1936: Kč 171.885. Posl. v. h. 11./9. 1936.2)
Společnost, založená 1908 za součinnosti Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft se
sídlem ve Vídni s akc. kap. 4.5 mil K, převzala za K 4,500.000 v akciích a K 422.480 na hotovosti
závody firmy Josef Inwald, sestávající ze skláren a brusíren na Zlíchově u Prahy (1935 výroba přenesena
do Teplic a závod prodán), v Poděbradech („Elsahütte“), ve Velkém Březně nad Labem (1916 zrušeno),
161
Teplicích („Rudolfshütte“), Německém-Šicendorfu-Polné a ve Floridsdorfu u Vídně, uhelného dolu
„Rudolf“, pozůstávajícího z horních mír Barbara I, II, III, VI, VII a VIII u Teplic, uhelných polí Jan I-IV
a V-VIII, domu ve Vídni VIII, a obchodu sklářskými výrobky v Praze s filiálkami ve Vídni, Paříži a
Londýně. V září 1909 zakoupeny od Pražské železářské společnosti hnědouhelné doly Friedrich a
Josefine v Cukmantlu u Teplic. 1910 zvýšen akc. kap. na 5.5 mil. K a výtěžku použito k splacení podílu
na Ungarische Glashüttenwerke Josef Inwald A. G. v Budapešti, která převzala sklárny v Utěkači na
Slovensku (účast později likvidována). 1917 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K, nové akcie přenechány
Niederösterreichische Escompte-Gesellschaft po K 260. 1918 zvýšen akc. kap. na 7 mil. K, z nových
akcií 3000 kusů nabídnuto akcionářům v poměru 10:1 po K 340; výtěžkem emise získána rozhodující
účast na Moosbrunner Glasfabriks-A. G. v Moosbrunn (Rakousko). 1919 uzavřena s městem Teplice
dohoda o exploitaci městských dolů. 1920 zvýšen akc. kap. na 10 mil. K, nové akcie nabídnuty
akcionářům po K 2800. 1921 další zvýšení na 20 mil. K ve dvou stejných emisích, z nichž první
nabídnuta akcionářům 4:1 po K 5000 a druhá po provedení nostrifikace 6:1 po Kč 500. Za účelem
investic zvýšen 1923 akc. kap. dále na 30 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po
Kč 300.
S platností od 1./1. 1927 vnesen rakouský závod Floridsdorf a účast na Moosbrunner Glasfabrik
A. G. do samostatné společnosti Oesterreichische Glasfabriken und Raffinerie Josef Inwald A. G.
ve Vídni, na jejíž akcie poskytnuto akcionářům odběrné právo v poměru 15:1 po Kč 750. Akcionářům,
kteří odběrného práva nevyužili, vyplacena náhrada Kč 4 na akcii. Výnosu odprodeje rakouských
závodů použito k snížení bankovních dluhů.
Za účelem financování technického přebudování závodů zvýšen v září 1929 akc. kap. z 30 na 40
mil. Kč; nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 3:1 po Kč 350. Poněvadž výnos emise nestačil k
úhradě značných investičních nákladů, zvýšil se tím velmi podstatně bankovní dluh.
Sanace. Katastrofální pokles vývozu a předlužení vzniklé pochybenými investicemi vedly k
úplné výrobní i obchodní reorganisaci jakož i nutnosti pronikavé finanční sanace, která - vzhledem k
immobilisaci podniku - byla možná jen s pomocí státní záruky za nový úvěr 10 mil. Kč, poskytnutý
Zemskou bankou. V souvislosti s novou finanční úpravou povolily podniku též financující ústavy
(Eskomptní a Incredit) slevy na kapitále a úrocích, jichž použito při sestavování bilancí. Bilance 19331934 vykázaly přesto ztrátu 35 mil. Kč, k jejímuž krytí v červenci 1935 snížen akc. kap. ze 40 na 5 mil.
Kč složením akcií v poměru 8:1; současně zvýšen kapitál na 20 mil. Kč (akcionářům 1:3 po 200 Kč).
Provedená sanace, úsporná opatření, jakož i konsolidace domácího trhu utvořením kartelu
„Duta“ projevily se 1936 a 1937 postupným zlepšením výsledků. Společnosti, která je převážně
odkázána na vývoz, podařilo se při trvající dravé soutěži i mírné zvýšení exportního obratu.
V dubnu 1937 získala společnost z majetku Anglo-Pragobanky a rodiny Riethofovy převážnou
většinu akcií (asi 38.000 kusů) firmy Josefa Rindskopfa synové, sklárny v Košťanech, Duchcově a
Mstišově, akc. spol. (kapitál 8 mil. Kč ve 40.000 akciích po 200 Kč), jejíž sklárnu v Košťanech s
platností od 1./1. 1937 převzala do nájmu. Jednotným vedením a účelnou spoluprací obou společností
má býti dosaženo ekonomičtějšího provozu. (Přejímací kurs 190 Kč.)
Dividendy 1907/08-1918: 6. 6, 6, 6, 0, 0, 0, 5, 8, 12, 15 %; 1919-1922: 25, 60, 50, 10 %; 19231925: 0; 1926-1930: 5, 7, 9, 10, 6 %; 1931-1935: 0.
Platebny: Eskomptní, Živno, Incredit. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
V rámci prováděné reorganisace sloučen 1934 závod Zlíchov se závodem Teplice, který byl po vyhoření 1927 vybudován se zřetelem na účelnou
specialisaci a modernisaci. Továrna Zlíchov prodána za 4.35 mil. Kč (1937).
2)
Bilance 1936 a 1937 do redakční uzávěrky (konec června 1938) nebyly publikovány.
Rok
1927
1928
1929
1930
nejvyšší
364
437
452
377
nejnižší
192
324
338
243
poslední
334
415
343
243
1931
1932
289
134
78
70
90
84
1933
98
40
56
1934
70.25.25.50
1935
25.5
17
19.5
1936
190
120
162
1937
245
110
158
162
Aktiva
závody
zásoby
pokladna
dlužníci
ztráta
celkem
1930
1931
1932
1933
1934
1935
Pasiva
54.9
61.6
65.5
55.5
55.8
57.0
akc. kap.
21.0
19.0
16.3
7.5
7.9
9.5
reservy
1.7
1.6
0.9
0.8
0.5
0.6
daně
17.4
16.4
10.9
9.9
9.3
12.2
věřitelé
7.81)
35.02)
35.14)
0.2
hypotéky
95.0
98.5
101.8
108.7
108.6
79.5
banky
různé
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1935
40.0
40.0
40.0
40.0
40.0
20.0
10.8
10.8
10.8
3.9
4.2
-
1.2
1.2
1.2
0.2
0.2
0.2
40.3
46.3
49.6
15.0
5.4
7.3
4.9
13.8
14.2
43.4
42.8
37.7
1.3
2.3
-
0.2
0.3
0.3
-
2.6
-
platy a
sociální
použité
odpisy
úroky
daně
přenos
hrubý zisk
výlohy
břemena
reservy
1930
7.80
1.74
3.33
0.94
1.22
0.24
17.63
1931
6.93
1.42
1.61
2.48
1.25
0.29
13.72
1932
5.61
1.17
0.09
3.66
0.88
0.32
3.25
1933
4.76
1.11
24.433)
3.88
0.69
0.12
1934
5.18
1.30
0.86
3.00
0.72
13.475)
2.45
1935
4.46
1.22
0.16
1.92
0.41
3.905)
4.15
1)
Ztráta kryta odpisem z reserv.
2)
Z toho 11.5 provozní ztráta 1933, 16.4 mimořádné odpisy na závodech, zásobách a dlužnících a 7.1 dotace reservy mezi věřiteli.
3)
Z toho 0.9 řádné a 23.5 mimořádné (na závodech, zásobách a dlužnících) odpisy.
4)
Včetně přenosu ztráty z roku 1933: K úhradě ztráty 35 mil. Kč snížen akc. kap. ze 40 na 5 mil. Kč.
5)
Ke krytí ztrát použité reservy vznikly ze slev na dluzích, které podniku povolily banky.
Rok
C. Stölzle'ho synové akc. spol. pro výrobu skla.
Správní rada: Dr. Viktor Landesmann, předseda, Robert Glatzl, Dr. Karel Hölzer, Rudolf
Pollak, Dr. Karel Schwarz.
Sídlo a ředitelství v Praze. Závody: Sklárny v Heřmanově huti u Stříbra; strojírna v Nové Vsi n.
L.
1938: 0.8 mil. Kč, stabilisační fond 0.06 mil. Kč. Přenos ztráty na 1938: 0.5 mil. Kč. Posl. v. h. 20./6.
1938.
Společnost založená 1898 za účasti Creditanstalt s kapitálem 5 mil. K se sídlem ve Vídni,
převzala dnem 1./1. 1899 podniky firmy C. Stölzle's Söhne v Čechách a v Rakousku se sídlem ve Vídni
a filiálkami v Praze a v Budapešti. 1908 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K. S platností od 1./1. 1922 vnesena
pobočka v Budapešti do samostatné C. Stölzle's Söhne, ungarische A. G. für Glaswaren. 1924
vneseny rakouské závody do samostatné C. Stölzle's Söhne, österreichische A. G. für
Glasfabrikation ve Vídni, na niž převedena polovice akc. kap. (3 mil. K). Formálně provedeno
rozdělení tím způsobem, že za každou starou akcii znějící na nominale 400 K vydána jedna
(československá) akcie znějící na 200 Kč a jedna (rakouská) akcie znějící na 200 rak. K. V dubnu 1926
zvýšena akciová jistina československé společnosti na 6 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům 1:1
po Kč 220.
V rámci reorganisační akce, která byla vynucena ztrátovým hospodářstvím, datujícím se od roku
1929, byla v roce 1932 celá sklářská výroba společnosti zkoncentrována do závodu Heřmanova huť a
ostatní závody zastaveny.
Společnost jest členem 1936 utvořeného kartelu Duta.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 8 mil. Kč použito 7.94 mil. Kč ke krytí ztrát v
bilancích 1931-1935.
163
Dividendy 1899-1910: 71/2, 71/2, 6, 6, 6, 6, 6, 6, 7, 5, 5, 6 %; 1911-1919: 6, 51/2, 3, 0, 41/2, 9, 7,
6, 12 %; 1920: Kč 48 a rK 48; 1921: Kč 48 a rK 300; 1922-1923: rK 10.000, 15.000; 1924 až 1928: 8, 6,
6, 6, 7 %; 1929-1937: 0.
Platebny: Eskomptní, Creditanstalt. Bursa: Vídeň, Praha (exoty). Kurs v Praze 1936: nejvyšší
100, nejnižší 35, poslední 95; 1937: nejvyšší 196, nejnižší 92, poslední 95; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 99,
nejnižší 55, poslední 76.
Aktiva
závody
zásoby
efekty
dlužníci
hotovost
ztráta
bil. suma
1932
1933
1934
1935
1936
1937
11.9
11.1
10.5
10.0
9.5
8.9
2.9
2.5
3.5
3.6
4.0
4.7
0.3
0.1
0.1
0.1
0.2
0.2
5.5
6.1
5.3
5.1
4.1
4.2
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
4.01)
2.11)
0.81)
1.01)
0.5
0.5
24.7
22.0
20.3
19.9
18.3
18.6
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
daně
věřitelé
zisk
1932
1933
1934
1935
1936
1937
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
0.8
8.0
4.0
1.9
1.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
-
9.8
11.1
11.6
11.9
11.4
11.7
-
Rok
režie
odpisy
1932
4.27
0.58
1933
3.18
0.59
1934
3.37
0.59
1935
3.35
0.60
1936
2.53
0.60
1937
3.10
0.59
1)
pas. úrok
hr. zisk
výn. realit
přenos
1.09
0.90
0.96
1.03
0.94
0.90
3.28
2.54
4.12
3.99
3.39
4.41
0.17
0.17
- 1.35
0.01
- 0.51
Západočeské továrny kaolinové-šamotové a slovenské závody magnesitové, akc.
spol. v Praze.
Správní rada: Antonín Tille, předseda, JUDr. Rudolf Perger a Václav Wlček, místopředsedové,
Ing. Otakar Kruliš-Randa, Vladimír Malínský, Dr. Josef Nepraš, František Ringhoffer, Kornel Stodola,
Otakar Wollman.
Ředitelství: Bohumil V. Rudl, generální ředitel; Jan Maurenc, komerční ředitel; Ing. Robert
Augustin, technický ředitel; Václav Tichý, ředitel účtáren; Dr. Antonín Zlatníček, prokurista; Ing.
Ladislav Groh, náměstek ředitele.
Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny v Čechách: Horní Bříza, Vísky, Chlumčany, Kaznějov,
Třemošná a Zliv; na Moravě: Velké Opatovice, Janůvky, Březiny, Únanov a Přímětice; na Slovensku:
Hnúšťa, Lovinobaňa, Košice a Lubeník.
1938: 19.5 mil. Kč, stabilisační fond 33 mil. Kč, daňová reserva 2.59 mil. Kč, fondy zaměstnanců 9.1
Společnost, založená 1899 Živnostenskou bankou s akc. kap. 4 mil. K, převzala závody Jana
Fitze, pozůstávající z kaolinových ložisek a továren na šamotové zboží v Horní Bříze. 1900 najata
Schwarzenbergská továrna na hliněné zboží ve Zlivi (1917 zakoupena) a později najata továrna na
hliněné zboží na Zbraslavi (1911 nájem zrušen). 1913 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K a výnosem emise
zaplacena šamotárna firmy Gessner & Pohl ve Velkých Opatovicích a hlinné doly v Janůvkách. V
březnu 1917 zvýšení na 8 mil. K, výnosu použito k získání továrny na kanalisační kameninu v Třemošné
a k zakoupení dosud najaté továrny Zliv. Za účelem investic zvýšen 1920 akc. kap. na 10 mil. Kč, nové
akcie v poměru 4:1 po Kč 900 nabídnuty akcionářům.
164
1921 získána většina a 1923 zbytek akcií Spojené gemerské magnesitky v Hnúště (převzata
fusí 1925), čímž získána továrna na magnesitové cihly v Hnúště. 1925 dostavěna nová továrna na
magnesitové zboží v Lovinobáni. 1926 najaty na delší dobu ložisko a plavírna kaolinu firmy Ing. Felkel
& Orenstein v Únanově u Znojma. Počátkem 1927 převzaty výměnou akcií Dobřanské kaolinové a
šamotové závody akc. spol., sousedící se závodem Horní Bříza; akc. kap. zvýšen touto transakcí z 10
na 12 mil. Kč. 1928 převzaty cestou fuse Závody Herkules úč. spol., čímž získána ložiska suroviny a
magnesitka v Košicích jakož i zvýšení kvóty v magnesitovém kartelu; akc. kap. zvýšen tím z 12 na 14
mil. Kč. V květnu 1928 zakoupená továrna na kanalisační kameninu v Udlicích (Ferdinand Vacek)
zrušena a její kontingent přidělen Třemošné. 1930 přikoupena plavírna a ložiska kaolinu firmy Isidor
Schmidl ve Vískách, sousedící s Horní Břízou; nákupem zvýšena kvóta v prodejně kaolinových závodů.
1929 zakoupena od správy panství v Divíně a Ružině částečně dosud najatá ložiska surového magnesitu
v rozloze 65 ha, a získána koupí rozsáhlá magnesitová ložiska v rozloze asi 480 ha poblíže Jelšavy
(Slovensko), čímž zajištěny magnesitové závody na řadu let surovinou. 1930 zakoupena od firmy
Henckel-Donnersmarck ložiska a pachtovní práva na těžbu ohnivzdorných hlin a lupků v Březinách v
rozloze 72 ha, jež přičleněna důlní správě v Janůvkách. 1931 získány Metternichova plavírna kaolinu v
Kaznějově (asi 8.4 mil. Kč), různé arondační pozemky a prodloužena jakož i rozšířena nájemní smlouva
ohledně surovinné substance panství plasského. 1937 rozšířena surovinová základna dalšími
exploitačními a kupními smlouvami v Čechách, na Moravě a Slovensku.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 112.47 mil. Kč použito 1931 21 mil. Kč k zvýšení
akc. kap. ze 14 na 35 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1000 Kč. Restabilisace k 1./1.
1935: 58.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení, cenných papírů a účastí. Zbývá 33
mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Účasti: V říjnu 1927 získána většina akcií První šatovské továrny na hliněné zboží akc. spol.
v Šatově (akc. kap. 2.4 mil. Kč); 1928 zakoupena firma L. Kraft, Dinas- und Schamottewerke vorm.
Josef de Cente ve Warth (Rakousko), která přeměněna na samostatnou rakouskou akciovou společnost;
Rakovnické a poštorenské keramické závody akciové, Praha.
1938 účast na bankovním a průmyslovém syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha převzal
majoritu Severočeských uhelných dolů akc. spol. v Mostě (podrobnosti viz u České obchodní
společnosti, Báňský a hutní průmysl).
Prodejní organisace. Většina výrobků jest prodávána prostřednictvím kartelních prodejen:
plavený kaolin: Prodejna sdružených kaolinových závodů, spol. s r. o., Praha; stavební keramika:
Keramika, spol. s r. o., Praha; magnesit: mezinárodní magnesitový kartel (prodejny: Vereinigung der
Magnesitwerke, Vídeň a Magnesit A. G., Basilej); ostatní výrobky jsou ponejvíce prodávány přímo.
Dividendy 1899-1918: 61/2, 7, 4, 0, 5, 0, 5, 6, 8, 81/2, 81/2, 81/2, 91/2, 10, 10, 6, 6, 71/2, 11, 11 %;
1919-1927: 11, 171/2, 15, 15, 15, 15, 171/2, 20, 25 %; 1928-1930 (nominale 400 Kč): 30, 35, 311/4
procenta = 120, 140, 125 Kč; 1931-1933 (nominale 1000 Kč): 7, 31/2, 31/2 % = 70, 35, 35 Kč; 19341935: po 41/2 % = 45 Kč; 1936-1937: 70 (63), 130 (117) Kč.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
4280
4480
3900
2980
2440
2250
nejnižší
3210
3740
2515
1980
1950
1960
poslední
4160
3800
2570
1980
2180
1960
1934
2070
1930
1935
1935
2305
1860
2305
1936
3745
2305
3745
1937
5800
3530
3900
Aktiva
závody
zásoby
hotovost
efekty
dlužníci
kauce
celkem
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
144.5
147.2
140.2
129.4
120.1
109.4
57.4
49.4
42.2
44.0
25.5
24.7
26.0
21.3
21.2
20.5
20.5
20.5
17.8
19.1
0.4
0.1
0.2
0.2
0.3
0.4
0.4
0.3
0.3
0.4
4.5
9.7
9.3
9.1
9.4
9.4
2.9
6.1
14.5
17.2
53.2
41.3
39.4
32.7
25.0
36.6
36.6
41.7
47.5
62.1
1.9
1.2
0.7
0.4
0.8
0.3
0.3
0.3
0.2
0.2
230.0
224.2
215.8
193.0
176.9
176.6
118.1
118.3
122.5
143.0
165
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
daně
fondy
věřitelé
kauce
zisk
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
14.0
14.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
19.1
19.4
19.6
19.3
19.0
19.1
19.1
19.2
19.3
19.5
112.5
112.5
91.5
91.5
91.5
91.5
33.0
33.0
33.0
33.0
4.5
5.0
2.6
2.6
2.6
2.6
2.6
2.6
2.6
2.6
6.2
6.6
7.0
7.5
7.8
7.9
7.9
8.2
8.5
9.1
64.1
59.0
55.0
34.2
17.7
17.2
17.2
16.9
19.5
35.4
1.9
1.2
0.7
0.4
0.8
0.3
0.3
0.3
0.2
0.2
7.8
6.6
4.4
2.6
2.5
3.0
3.0
3.1
4.4
8.2
Rok
odpisy
udržování
1929
19.0
4.7
1930
16.3
3.3
1931
15.7
2.4
1932
10.8
1.5
1933
10.5
1.4
1934
11.4
1.9
1935
8.5
1.8
1936
8.0
1.8
1937
7.5
3.8
1)
Udržování budov, pecí a továrních zařízení.
2)
1)
daně
dotace
hrubý zisk
přenos
5.1
1.6
2.4
1.0
0.3
0.3
1.5
5.0
8.7
-
35.7
27.0
24.0
15.0
13.8
15.7
13.9
18.3
27.2
0.9
0.9
0.9
0.9
0.9
0.9
0.9
0.9
0.9
166
D. TEXTILNÍ PRŮMYSL
Akciová společnost Červeno-Kostelecké prádelny a tkalcovny.
Správní rada: Ing. Ladislav Novák, předseda, Alfred Stiassni, místopředseda, Dr. Felix Haas,
Max Kantor, Eugen Kubinzky, Vilém Kux, Ing. Otto Piek. Ředitelství: Otto Mandler a Karel
Goldmann.
Sídlo a ředitelství v Praze, závody v Červeném Kostelci u Náchoda.
Akciový kapitál Kč 10,000.0001) v 50.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1937: 12 mil. Kč; podpůrné fondy 1.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1937: Kč 326.832. Posl. v. h. 30./4.
1937.2)
Společnost, založená 1899 ve Vídni s akc. kap. 5 mil. K, převzala za 4.8 mil. K v akciích všech
závazků prosté závody firmy Leop. Abeles & Söhne, sestávající z tkalcovny, bělírny, barvírny příze,
mercerisačního ústavu a úpravny v Červeném Kostelci, prádelny bavlny a mechanické tkalcovny v
Erlachu (Rakousko) a skladu ve Vídni. 1901 redukce akc. kap. na 2.4 mil. K stažením skoupených akcií
a 1904 další snížení za účelem sanace na 0.72 mil. K a znovuzvýšení na 2.4 mil. K. 1908 staženo
dosavadních 6000 akcií po K 400 a vydány akcie v nominale 200 K. 1910 zvýšen akc. kap. na 3.6 mil.
K a výtěžku použito k investicím. 1915 odprodán závod v Erlachu s pozemky a příslušenstvím firmě S.
Wolf & Co. (nyní Erlacher Textilindustrie A. G.) a naproti tomu přikoupena v Červeném Kostelci
tkalcovna firmy Stejskal (v níž zahájena výroba 1925). 1920 zvýšen akc. kap. na 7.2 mil. K (akcionářům
2:1 po K 1500) a koncem téhož roku další zvýšení na 12 mil. K (akcionářům 3:1 po K 2800). Po
nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo z Vídně do Prahy.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytku 8 mil. Kč použito 1929 k zvýšení akc. kap. z 12 na
20 mil. Kč vydáním 40.000 gratisakcií (v poměru 3:2).
Vzhledem k nadbytku likvidních prostředků (přes 40 mil. Kč) usneseno mim. v. h. z 19./1. 1937
snížení akciové jistiny z 20 na 10 mil. Kč vyplacením 100 Kč v hotovosti na akcii; současně složeny
staré akcie v poměru 2:1 na nové akcie o nominale 200 Kč. (Provedeno v říjnu 1937.)
Dividendy 1906-1918: 5, 7, 5, 6, 7, 0, 0, 0, 5, 15, 20, 15, 7 %; 1919-1927: 3.6, 15, 15, 0, 0, 10,
10, 121/2, 18 %; 1928-1929: 15, 13 %; 1930-1931: 12, 8 % = 24, 16 Kč; 1932-1933: 0; 1934: 6 % = 12
Kč; 1935: 4 % = 8 Kč; 1936: 8 % = 16 (14.40) Kč.
Platebny: Eskomptní, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
Velkoakcionáři podniku jsou firmy Wilhelm Abeles & Co. ve Vídni, Bratři Stiassni v Brně a od roku 1929 firma E. G. Piek, prádelna v Horním
Litvínově.
2)
Rok
1928
nejvyšší
865
nejnižší
633
poslední
865
1)
1938 jen do 30./6.
1929
960
445
480
1930
500
400
425
1931
435
305
348
1932
1933
400
365
270
280
363
300
1934
360
300
350
1935
460
322
405
1936
496
351
496
1937
840
455
560
19381)
570
415
440
Aktiva
závody
zásoby
pokladna
efekty
dlužníci
ztráta
celkem
1931
1932
1933
1934
1935
1936
Pasiva
13.0
12.1
10.3
9.0
8.8
8.3
kapitál
6.3
4.7
4.9
4.5
4.4
6.4
reservy
0.4
0.2
0.1
0.1
0.2
0.2
fondy
0.5
0.9
2.7
2.7
2.7
1.6
věřitelé
34.8
34.1
32.8
35.9
38.01)
39.1
přenos
0.03
zisk
55.0
52.0
50.8
52.1
54.1
55.6
1931
1932
1933
1934
1935
1936
20.0
20.0
20.0
20.0
20.0
20.0
12.0
12.0
12.0
12.0
12.0
12.0
1.5
1.5
1.5
1.5
1.5
1.5
19.2
17.9
16.6
16.7
19.5
20.0
0.6
0.6
0.6
0.8
0.7
0.3
1.7
0.2
1.1
0.4
1.8
167
Rok
režie
1931
0.6
1932
0.4
1933
0.3
1934
0.2
1935
0.2
1936
0.2
1)
Z toho asi 28 mil. Kč hotovosti.
odpisy
dubiosa
daně
hr. zisk
1.8
1.0
1.8
1.5
0.8
1.2
1.5
0.5
0.1
0.1
1.0
1.3
0.2
0.4
0.4
1.2
6.7
3.2
2.5
3.2
1.8
4.4
Akciové textilní závody Jan Hernych a syn.
Správní rada: Dr. Josef Nepraš, předseda, Leo Peterka, místopředseda, Josef Bartoň-Dobenín,
Antonín Bednář, Václav Götz (vedoucí správní rada), Dr. Václav Kubr, Dr. Vilém Nessel, Dr. Karel
Růžička, Jindřich Slavík.
Sídlo v Praze, ředitelství v Ústí n. O. Závody v Doudlebách (prádelna, přípravna, barevna,
bělírna a tkalcovna), Ústí n. O. (tkalcovna a úpravna) a Nekoři. V závodech Hnátnice, Lanšperk a
Vamberk se nepracuje.
Akciový kapitál Kč 6,000.0001) ve 30.000 akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: Kč 108.843; zaměstnanecké fondy Kč 502.570. Přenos zisku na 1938: Kč 60.678. Posl. v. h.
25./5. 1938.
Společnost, založená 1917 za součinnosti Pražské úvěrní banky a Živnostenské banky s akc. kap.
12 mil. K, převzala za 12 mil. K konkursní podstatu 1852 založené firmy Jan Hernych a syn, spol. s r.
o., sestávající ze závodů Ústí n. Orl., Hnátnice, Nekoř, Vamberk, Doudleby, Jihlava (1919 odprodáno) a
Nadelburg (1920 odprodáno). 1927 přikoupena tkalcovna a úpravna S. S. Perlhefter v Lanšperku.
Změněné odbytové poměry vynutily si 1931-1934 výrobní i obchodní reorganisaci společnosti.
Ke krytí konečné ztráty, která byla po postupném odepsání reserv v částce asi 30 mil. Kč vykázána
cifrou 5.9 mil. Kč v bilanci 1933, byl dle usnesení v. h. z 5./12. 1935 snížen akc. kap. z 18 na 12 mil. Kč
odkolkováním nominale akcií ze 600 na 400 Kč. (Provedeno v pololetí 1935.) V rámci reorganisace
přeorientovala společnost svoji výrobu na hodnotnější zboží, na které nyní připadá větší část produkce.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: z přebytku 23.5 mil. Kč použito 6 mil. Kč k zvýšení akc. kap.
z 12 na 18 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 600 Kč, zbývajících 17.5 mil. Kč do
stabilisačního fondu. V bilancích 1930 a 1931 použito 11.4 mil. Kč, v bilanci 1933 pak zbývajících 6.1
mil. Kč ke krytí ztrát. Restabilisace k 1./1. 1935 provedena částkou 5.2 mil. Kč, která spolu s provozní
ztrátou roku 1935 v částce 0.8 mil. Kč uhrazena snížením akc. kap. z 12 na 6 mil. Kč.
Dividendy 1918-1927 (nominale 400 Kč): 0, 5, 9, 15, 12, 12, 15, 15, 15, 171/2 %; 1928
(nominale 600 Kč): 8 %; 1929 až 1937: 0.
Platebny: Anglo-Prago, Živno. Bursa: Praha.
1)
Většina akcií ve vlastnictví Živnostenské banky a Anglo-československé a Pražské úvěrní banky, které podle syndikátní úmluvy vedou střídavě gesci
podniku (od roku 1933 Anglo-Pragobanka).
Rok
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
nejvyšší
34001)
960
360
395
380
250
205
238
nejnižší
890
395
225
250
- 240
230
175
92
poslední
890
395
225
395
- 240
230
175
224
1)
Prudké kursové variace 1928/29 souvisely s koupěmi skupiny Hernychovy, která se bezvýsledně pokusila získati majoritu.
2)
1938 jen do 30./6.
1937
725
190
225
19382)
230
135
165
168
Aktiva
závody
pokladna
efekty
dlužníci
zásoby
celkem
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 356)
1935
1936
1937
37.1
35.0
34.1
34.1
33.6
28.4
27.6
26.6
24.8
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
40.1
32.0
29.3
10.5
14.1
14.1
20.1
19.8
18.2
29.2
17.1
18.0
11.4
16.2
16.2
15.8
18.1
20.2
106.5
84.2
81.6
62.04)
64.0
58.8
64.38)
64.7
63.4
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
fondy
daně
věřitelé
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 356)
1935
1936
1937
18.0
18.0
18.0
18.0
12.0
6.8
6.8
6.0
6.0
12.4
9.13)
7.7
-4)
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
10.12)
6.13)
6.1
-4)
-
0.9
0.8
0.7
0.7
0.6
0.6
0.6
0.5
0.5
-
64.9
50.1
49.0
43.3
51.3
51.3
56.87)
58.09)
56.810)
0.3
0.3
0.2
0.05
- 0.1
- 0.1
- 0.1
- 5.94)
0.05
0.01
Rok
režie
1)
úroky
daně
odpisy
hr. zisk
jiné výnosy
1930
3.8
4.1
0.6
1.6
10.1
1931
3.2
3.6
0.2
1.1
8.1
1932
3.1
3.9
1.0
7.9
1933
2.4
4.1
15.85)
16.3
1934
1.6
4.0
0.8
6.4
1935
1.5
4.2
0.4
5.3
1936
1.7
3.5
1.8
7.0
1937
2.0
3.3
2.9
8.2
1)
Úroky, provise a pojistné.
2)
7.4 mil. Kč použito ke krytí ztrát.
3)
Z reservních fondů použito 7.3 mil. Kč k odpisům na zásobách a dlužnících.
4)
Po odpisech zbytku reserv (13.8 mil. Kč) vyplývající ztráta 5.9 mil. Kč kryta snížením kapitálu z 18 na 12 mil. Kč odkolkováním nominale akcií
ze 600 na 400 Kč.
5)
Odpisy na zásobách a dlužnících (s pomocí reserv a části kapitálu), jakož i odpisy amortisační.
6)
7)
Z toho 11.3 remboursy a akcepty, 5.0 dodavatelé a 40.5 ostatní věřitelé.
8)
Ztráta 0.8 kryta snížením akciové jistiny na 6 mil. Kč.
9)
Z toho 11.6 remboursy a akcepty, 6.6 dodavatelé a 39.7 ostatní věřitelé.
10)
Z toho 5.0 hypotéky, 9.8 remboursy a akcepty, 6.5 dodavatelé a 35.5 ostatní věřitelé.
Cosmanos, spojené továrny textilní a tiskárny látek.
Správní rada: Dr. Jan Třebický, předseda, doc. Dr. Antonín Basch, místopředseda, Bedřich
Deutsch, Leopold Dostal, Dr. František Fousek, František Ringhoffer, Dr. Jan Jiří Rückl, Josef Sochor,
Zdeněk Sochor, Dr. Karel Urban, Václav Váňa a Dr. Arnošt Zucker.
Ředitelství: Oskar Pollak, vrchní ředitel; Hugo Gutfreund, Heřman Kolb, Sebastian Stöger,
ředitelé.
Sídlo a ředitelství v Praze, tiskárna látek (29 tiskařských strojů, z toho 14 v provozu) v Josefově
Dole.
1./1. 1938: 7.93 mil. Kč, daňová reserva 1.7 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.14 mil. Kč. Posl. v. h.
27./5. 1938.
Společnost, založená 1905 s akc. kap. 12 mil. K, převzala za 4.5 mil. K v akciích závody firmy
Franz Leitenberger, sestávající z prádelny a tkalcovny v Hrádku, tiskárny kartounů v Josefově Dole (po
vyhoření 1928 závod znovu vybudován), domů ve Vídni a skladů ve Vídni a Budapešti. Převzaté
závody zmodernisovány a postupnými investicemi udržovány na výši techniky. 1905 získána od firmy
Simon Biach & Sohn tiskárna látek v Letovicích, která po vyhoření v letech 1909 a 1923 znovu
169
vybudována (1934 zrušena). 1915 zvýšen akc. kap. na 16 mil. K, nové akcie v poměru 3:1 al pari
nabídnuty akcionářům.
V červnu 1920 zvýšení na 24 mil. K, z 20.000 nových akcií nabídnuto 15.000 akcionářům v
poměru 8:3 po K 1800. Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo do Josefova Dolu (od roku 1926 v Praze).
Značný bankovní dluh vedl v červnu 1922 k zvýšení akc. kap. na 36 mil. Kč, z nových 30.000
akcií nabídnuto 22.500 akcionářům v poměru 8:3 po Kč 600. Za účelem investic provedeno v červenci
1925 další zvýšení akc. kap. na 48 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 3:1 po Kč 435.
Od roku 1926 prodělává společnost odbytovou krisi, která se po přechodném zmírnění v
posledních létech dále zostřovala. V obchodním roce 1925/26 vykázaná ztráta 33.05 mil. Kč kryta
přenosem zisku v částce 1.08 mil. Kč a zhodnocením závodních zařízení o 31.97 mil. Kč. V obchodních
letech 1926/27-1931 dosažených zisků v celkové částce 1.57 mil. Kč použito k částečné úhradě ztráty
6.82 mil. Kč v roce 1932, jejíž zbytek 5.25 mil. Kč kryt odpisem z reserv.
Tíživé odbytové poměry vedly 1932 k zastavení všech závodů. Po zvýšení mobility odprodejem
zásob obnovena v září 1932 výroba jedině v tiskárně Josefův Důl, která nadále zpracovává pouze
nakoupené surové tkaniny. Prádelna a tkalcovna v Hrádku zůstala mimo provoz a prodává se. Tiskárna
v Letovicích byla zrušena a pozemky, budovy i část strojů prodány; část strojního zařízení byla prodána
Jugoslávským Mautnerovým závodům akc. spol. ve Sv. Pavel pri Preboldu (Jugoslavie) pro novou
tiskárnu, na jejímž provozu je Cosmanos 50 % zúčastněna.
1938 odprodáno zastavených 39.000 vřeten kartelu prádelen za 3.9 mil. Kč.
Vyfakturovaný obrat 1933-1935: 37, 48, 49.5 mil. Kč; 1936-1937: 56, 63 mil. Kč.
Dividendy 1905/06-1918/19: 6, 8, 4, 4, 4, 5, 71/2, 6, 5, 71/2, 13, 13, 5, 12 %; 1919/20-1924/25:
12, 20, 0, 5, 71/2, 121/2; 1925/26 až 1927/28 (15 měsíců): 0; 1929-1937: 0.
Platebny: Živno, Creditanstalt. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
Koncem ledna 1937 přešlo 40.186 akcií (331/8 % kapitálu) z majetku Continentale Gesellschaft für Effektenverkehr v Basileji (skupina CreditanstaltVídeň) do vlastnictví skupiny československých textilních průmyslníků (Gustav Deutsch-Dvůr Králové, Zdeněk Sochor-Dvůr Králové).
Rok
1928
nejvyšší
420
nejnižší
355
poslední
370
1)
1938 jen do 30./6.
1929
385
245
252
1930
290
136
190
1931
195
43
66
1932
1933
238
214
50
140
173
148
1934
205
135
184
1935
183
148
154
1936
303
154
303
1937
471
202
219
19381)
220
118
167
Aktiva
závody
efekty
zásoby
dlužníci
pokladna
ztráta
celkem
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
Pasiva
53.2
51.0
49.1
45.8
43.8
41.9
39.8
kapitál
0.6
0.6
1.0
1.1
1.2
0.2
0.2
reservy
28.1
9.5
13.0
16.2
14.9
18.2
22.9
daně
19.7
7.0
8.9
12.4
13.8
12.6
12.4
věřitelé
3.8
1.3
1.4
1.7
1.2
0.7
2.5
přenos
6.8
zisk
105.4
76.3
73.4
77.2
74.9
73.6
77.8
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
13.2
13.2
7.9
7.9
7.9
7.9
7.9
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
41.0
11.8
15.7
19.4
17.0
15.1
19.1
1.5
1.6
0.1
0.2
0.3
0.9
0.1
- 5.21)
0.1
0.1
0.1
0.6
0.2
Rok
daně
úroky
odpisy
hrubý zisk
- 3.9
- 2.3
- 1.1
- 1.6
- 1.4
- 1.1
- 0.9
1.7
1.0
1.4
1.6
1.5
2.0
2.6
5.9
- 3.52)
2.9
3.6
3.3
4.1
4.0
1931
0.3
1932
0.1
1933
0.3
1934
0.3
1935
0.3
1936
0.2
1937
0.2
1)
Ztráta kryta odpisem z reserv.
2)
Hrubá ztráta.
170
Sdružené továrny vlněného zboží akc. spol.
Správní rada: Jindřich Perschak, předseda, Lothar Isbary a Jindřich Petr, místopředsedové,
Siegfried Blumenthal, Dr. Harald Hild, Dr. Jindřich Chylík, Dr. Jindřich Rosenberg, prof. Dr. František
Weyr.
Ředitelství: Karel Perschak, generální ředitel; Max Perschak, náměstek generálního ředitele;
Ing. Emil Hartig, Adolf Menzel, Ing. Kurt Morgenstern, ředitelé.
Sídlo a ředitelství v Brně. Továrny v Brně, Kraslicích a Krnově; v Rakousku: Kleinmünchen.
1938: 8.5 mil. Kč, stabilisační fond 4.86 mil. Kč, daňová reserva 0.35 mil. Kč. Přenos zisku na 1938:
Kč 74.359. Posl. v. h. 21./6. 1938.
Společnost, založená 1916 za součinnosti Allgemeine Depositenbank se sídlem ve Vídni s akc.
kap. 0.5 mil. K, převzala za K 425.000 v hotovosti textilní továrnu firmy Franz Hoffmann v Krnově.
1917 zvýšen akc. kap. na 1 mil. K. 1918 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K a nominale 3.5 mil. K nových
akcií dáno firmě Hlawatsch & Isbary za textilní továrny v Brně a Kraslicích. V následujících letech
zvyšován postupně akc. kap. a sice 1919 na 10 mil. K (15.000 kusů 2:1 po K 270 akcionářům), 1920 na
20 mil. K (polovice nových akcií 2:1 po K 500 akcionářům) a koncem téhož roku dále na 30 mil. K
(polovice nových akcií 4:1 po K 800 akcionářům). Při nostrifikaci 1921 uznán akc. kap. plně v Kč a
sídlo přeloženo do Brna. V letech 1922/28 provedeny postupně v Brně, Krnově a Kraslicích značné
investice, kterými všecky závody zmodernisovány.
1930 založena v Brně společně s firmou Moritz Fuhrmann firma Společnost s r. o. na plyš a
krimr, která obstarává spoléčný nákup příze a prodej hotových výrobků. 1938 vybudována tkalcovna s
přípravnou v Kleinmünchen u Lince.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytek 13.5 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu.
Restabilisace k 1./1. 1935: 6.4 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. V bilanci 1935
použito 2.2 mil. Kč k vyrovnání účtu zisku a ztráty. Zbývá 4.9 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy 1915/16 (22 měsíců)-1918: 20, 121/2, 5 %; 1919 až 1930: 6, 8, 8, 5, 7, 7, 7, 8, 10, 10,
7, 7 %; 1931: 6 % = 12 Kč: 1932: 0; 1933: 4 % = 8 Kč (z reserv); 1934: 4 % = 8 Kč 1/4 z reserv); 1935:
0; 1936: 41/2 % = 9 Kč (z toho 1/3 z reserv); 1937: 4 % = 8 Kč (1/2 z reserv),
Platebna: Eskomptní. Bursy: Praha, Vídeň.
Rok
1928
nejvyšší
401
nejnižší
330
poslední
374
1)
1938 jen do 30./6.
1929
373
300
302
1930
301
200
200
1931
247
188
200
1932
1933
238
213
170
143
182
180
1934
220
182
200
1935
229
181
2231/2
1936
338
203
334
1937
470
245
268
19381)
266
195
217
Aktiva
závody
pokladna
efekty
dlužníci1)
směnky
zásoby
celkem
1931
1932
1933
1934
1/1 355)
1935
1936
1937
18.0
16.1
14.2
13.5
7.1
6.4
6.0
7.5
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
4.02)
4.5
5.43)
5.4
5.43)
5.3
1.6
23.3
22.4
22.6
21.24)
21.2
21.6
21.9
20.0
1.7
0.5
0.6
0.9
0.9
0.8
0.6
1.3
20.8
18.1
19.0
19.1
19.1
16.0
19.3
20.8
64.0
61.2
61.1
60.2
53.7
50.2
53.1
51.3
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
daň. res.
věřitelé
přenos
zisk
1931
1932
1933
1934
1/1 355)
1935
1936
1937
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
8.6
8.5
8.4
8.5
8.5
8.5
8.5
8.5
13.5
13.5
13.5
13.5
7.1
4.9
4.9
4.9
0.5
0.3
10.0
9.0
8.9
7.2
7.2
6.8
8.2
6.9
0.1
0.2
0.3
0.3
0.1
0.1
0.1
1.9
0.1
0.1
0.6
0.7
-6)
0.9
0.6
171
Rok
odpisy
režie
hr. zisk
Rok
odpisy
režie
hr. zisk
1931
2.4
7.2
11.4
1935
1.0
5.4
4.26)
1932
2.2
5.9
8.3
1936
1.0
5.1
7.0
1933
2.2
5.5
7.9
1937
1.0
4.8
6.4
1934
1.0
5.3
6.9
1)
Dlužníci včetně bankovních vkladů.
2)
Přírůstek nákupem státních pokladničních poukázek.
3)
Z toho 4.0 státní pokladniční poukázky, 1.0 půjčka práce a 0.4 cenné papíry.
4)
Výhradně bankovní pohledávky.
5)
6)
Vzhledem k nečekanému značnému daňovému předpisu za rok 1932 vykázána v roce 1935 provozní ztráta, k jejíž úhradě použita 2.24 mil. Kč ze
stabilisačního fondu.
Spojené ašské barvírny akc. spol., Aš.
Správní rada: Gustav Kirchhoff (předseda), Karel Kress (místopředseda), Alfred Friedrich,
Walter Friedrich, Christoph Jaeger, Walter Jaeger, Dr. Gustav Kirchhoff, Ing. Hermann Künzel,
Christian Schmidt.
Ředitelství: Richard Jaeger (předseda), Dr. Gustav Kirchhoff, místopředseda, Ernst Jaeger,
Robert Jaeger, Christoph Jaeger, prokurista Carl Ludwig.
Sídlo, ředitelství a závody v Aši.
1938: 6.9 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 1.4 mil. Kč. Přenos na 1938: Kč 20.800. Posl. v. h. 31./5.
1938.
Společnost, založená 1922 s kapitálem 7.5 mil. Kč za součinnosti Länderbanky, převzala při
svém vzniku závody Aš, Schönbach a Neuberg (práce ve mzdě) stejnojmenné společnosti s r. o.
Převzaté závody jsou postupnými investicemi udržovány na výši techniky. 1925 zvýšen akc. kap. na 10
mil. Kč.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 13 mil. Kč použito 10 mil. Kč k zdvojnásobení akc.
kap. na 20 mil. Kč nakolkováním nominale ze 200 na 400 Kč; ze zbytku kryty ztráty bilancí 1933 (0.18
mil. Kč) a 1934 (0.98 mil. Kč); zbývající 2.0 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
1937 získána barvírna firmy Raim. Friedrich jr. v Krásné Lípě a z tohoto důvodu zvýšen akc.
kap. z 20 na 22 mil. Kč.
Účasti: Společnost vlastní 15.693 akcií, t. j, 3.14 mil. Kč nominale (asi 54 %) akcií Továrny na
tyl a krajky akc. spol. v Aši jakož i celý kapitál Alt-Erlaaer Färberei und Appretur A. G. v AltErlaa v Rakousku (kapitál 1 mil. S).
Dividendy 1922-1927 (nominale 200 Kč): 20, 24, 24, 30, 30, 32 Kč; 1928-1929 (nominale 400
Kč): 32, 32 Kč; 1930-1934: 26, 26, 18, 18 (z reserv), 18 (z reserv) Kč; 1935-1936 (částečně z reserv):
18, 19 Kč; 1937: 19 Kč.
Platebna: Länderbanka. Bursa: Praha (od 15./6. 1935); kursy 1935: 480 Kč; 1936: nejvyšší 650,
nejnižší 485, poslední 645; 1937: nejvyšší 790, nejnižší 570, poslední 595; 1938 (do 30./6.): nejvyšší
1)
Většina akcií v majetku rodin Adler, Jaeger, Kirchhoff, Künzel, Friedrich.
Aktiva
závody
zásoby
efekty
úč. & dlužn.
ztráta
bil. suma
1932
1933
1934
1935
1936
1937
12.76
12.47
10.44
7.67
7.73
12.36
0.90
1.50
1.47
1.48
1.04
1.93
0.17
0.10
0.10
0.10
0.08
0.07
23.43
21.31
21.59
20.73
21.91
20.97
0.182)
0.982)
-
37.25
35.56
34.59
29.98
30.76
35.33
172
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
věřitelé
přenos
zisk
1932
1933
1934
1935
1936
1937
20.00
20.00
20.00
20.00
20.00
20.00
13.32
13.33
12.50
8.07
7.77
6.85
1.40
1.25
1.15
1.05
1.30
1.40
1.56
0.97
0.95
0.79
1.17
6.58
0.03
0.06
0.05
0.94
0.07
0.46
0.45
daně
odpisy
hr. zisk
účasti1)
0.75
0.75
0.19
0.83
0.96
0.30
1.54
1.28
2.49
0.55
0.68
1.44
22.61
17.93
20.58
20.18
22.95
25.20
0.13
0.13
0.14
0.16
0.15
0.15
Rok
suroviny
režie a opravy
1932
8.12
11.39
1933
6.52
9.70
1934
8.63
10.39
1935
8.66
10.24
1936
10.10
10.90
1937
10.38
12.79
1)
Výnos akcií Továrny na tyl a krajky akc. spol. v Aši.
2)
Noë Stross, akc. spol. spojených továren textilních Libavské Údolí a Bělá pod
Bezdězem.
Správní rada: Dr. Václav Schuster, předseda, Marie Gerstmannová, Rudolf Simelis, Irene
Strossová, Lili Strossová, Dr. Vilém Stross.
Sídlo a ředitelství v Libavském Údolí. Závody v Libavském Údolí (prádelna, tkalcovna, bělidlo,
barevna) a v Bělé pod Bezdězem (zastaveno); Lichtenwörth (Rakousko).
1938: 15.2 mil. Kč; stabilisační fond 0.7 mil. Kč; daňová reserva 0.2 mil. Kč. Přenos ztráty na 1938: Kč
234.035. Posl. v. h. 30./6. 1938.
Společnost, založená 1907 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty s akc. kap. 4 mil. K se
sídlem ve Vídni, převzala za 2.7 mil. K v akciích závody firem Ginsberg & Stross v Libavském Údolí a
Noë Stross v Bělé pod Bezdězem. Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo do Libavského Údolí. V říjnu
1921 zvýšen akc. kap. na 10 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 2:3 po Kč 250 akcionářům.
1936-1937 vyvezla společnost část svého strojního zařízení do Lichtenwörth (Rakousko), kde v
závodě bývalé Vereinigte Maschinenfabriks-A.-G. zahájila výrobu různých textilií.
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 16.98 mil. Kč, který uložen do stabilisačního
fondu, použito v bilanci 1931 4 mil. Kč, v bilanci 1932 5.5 a v bilanci 1933 1.5 mil. Kč ke krytí ztrát.
Restabilisace k 1./1. 1935: 4.46 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. V bilanci 1935
použito 0.83 mil. Kč ke krytí ztrát. Zbývá 0.7 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy 1907-1917: 8, 6, 6, 4, 0, 0, 0, 0, 8, 10, 10 %; 1918 až 1919: 5, 8 % rK; 1920-1929: po
12 %; 1930: 8 %; 1931-1937: 0.
Platebny: Union, Creditanstalt. Bursa: Vídeň. Kursy koncem 1934-1937: 22, 27, 47.50, 39 S;
1938: žádný kurs.
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
směnky
efekty
hotovost
ztráta
bil. suma
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
22.9
22.9
22.9
18.4
17.9
16.6
14.6
14.7
11.4
11.6
11.6
11.2
13.2
13.1
11.1
8.3
9.0
9.0
7.4
9.8
10.5
0.7
0.5
0.3
0.3
0.1
0.2
0.2
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
0.5
-
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.35
0.35
0.34
0.34
0.34
0.3
0.23
49.9
43.7
44.2
39.8
37.2
40.7
38.8
173
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
daně
věřitelé
přenos
ryzí zisk
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
10.0
15.2
15.2
15.2
15.2
15.2
15.2
15.2
7.5
6.0
6.0
1.5
0.7
0.7
0.7
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
17.0
12.2
12.8
12.8
11.1
14.5
12.6
- 0.14
- 0.35
- 0.35
- 0.34
- 0.34
- 0.30
0.04
0.07
Účet zisků a ztráty v milionech Kč:
Rok
odpisy
1932
1933
1934
0.83
1935
0.83
1936
1.62
1937
1.93
1)
Odpis z reserv.
2)
dubia
pas. úroky
daně
hr. zisk
reservy1)
0.79
0.38
0.27
0.29
0.09
0.05
1.10
0.76
0.69
0.63
0.73
0.85
0.01
0.05
0.20
0.08
0.08
0.15
- 3.79
- 0.30
2.00
1.02
2.56
3.05
5.50
1.50
0.83
-
Továrna na tyl a krajky, akc. spol.
Správní rada: Ernst Adler, čestný předseda, Ernst Jäger, předseda, Hermann Singer,
místopředseda, Adolf Jäger, Richard Jäger, Robert Jaeger, Gustav Kirchhoff, Adolf Künzel jr., Christian
Schmidt.
Sídlo, ředitelství a závody v Aši.
Akciový kapitál Kč 6,000.000 ve 30.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: 0.4 mil. Kč, stabilisační fond 1.97 mil. Kč, pensijní fond 0.1 mil. Kč. Posl. v. h. 8./6. 1938.
Společnost, založená 1910 s akc. kap. 2 mil. K, převzala za 1.1 mil. K v akciích závody firmy A.
Wagner & Co. v Aši. 1911 zvýšen akc. kap. na 3 mil. K a v roce 1920 ve 2 emisích na 6 mil. K.
Společnost, vyrábějící tylové a krajkové zboží převážně pro export, utrpěla změnou mody a vlivem
náhlého vzestupu Kč v roce 1922 ztrátu, vykázanou 6.9 mil. Kč při současném nahodnocení závodních
zařízení z 1.02 na 6.11 mil. Kč. V roce 1928 provedena sanace snížením akc. kap. s 6 na 1 mil. Kč
(výměna 6 starých akcií za 1 novou) a opětným zvýšením na 6 mil. Kč; nové akcie nabídnuty
akcionářům po Kč 208. Společnost přeorientovala se po své sanaci více k domácímu trhu.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 1.97 mil. Kč do stabilisačního fondu.
Dividendy 1910-1912: 6, 7, 3 %; 1913-1918: 0; 1919-1921: 5, 8, 8 %; 1922-1928: 0; 1929-1933:
4, 4, 4, 4, 41/2 % = 8, 8, 8, 8, 9 Kč; 1934: 5 % = 10 Kč; 1935-1936: po 43/4 % = 9.50 Kč; 1937: 7 % = 14
(12.60) Kč.
Platebny: Länderbanka, Schmidt & Co. (K. Vary). Bursa: Praha. Kursy koncem let 1920-1922:
418, 378, 240; 1923-1934: žádný kurs; 1935: Kč 260; 1936: nejvyšší 440, nejnižší 245, poslední 410;
1937: nejvyšší 609, nejnižší 410, poslední 425; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 420, nejnižší 390, poslední
410.
1)
Většina akcií v majetku Spojených ašských barvíren akc. spol. v Aši.
Aktiva
závody
dlužníci
zásoby
efekty
hotovosti
ztráta
bil. suma
1932
1933
1934
1935
1936
1937
4.868
4.651
4.375
4.178
3.979
3.779
3.679
3.576
3.853
4.033
4.483
5.537
423
433
424
512
664
759
45
94
951)
97
74
51
-
-
9.015
8.754
8.747
8.820
9.200
10.127
174
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
fondy
daně
věřitelé
zisk
1932
1933
1934
1935
1936
1937
6.000
6.000
6.000
6.000
6.000
6.000
230
230
270
290
270
406
1.974
1.974
1.974
1.974
1.974
1.974
6
6
6
100
272
172
103
103
323
533
251
46
35
111
317
648
282
326
358
343
316
466
Rok
odpisy
věcná režie
osobní režie
daně
výrobní zisk
přenos zisku
246
248
276
333
345
519
512
427
408
404
470
834
359
355
352
348
420
249
299
390
502
377
340
38
1.519
1.600
1.741
1.663
1.756
2.394
53
22
36
38
8
11
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1)
Včetně hotovostí.
+ úroky
nájemné
125
125
120
102
127
131
175
E. CHEMICKÝ A POTRAVINAŘSKÝ PRŮMYSL
Akciová společnost mlýnů v Praze.
Správní rada: Jan Pokorný, předseda, Klement Florian, místopředseda, Václav Holubek, Dr.
Josef Prunar, Jaroslav Šimek, Václav Vomela. Ředitel: Max Hofmann.
Sídlo, ředitelství a závody v Praze.
1938: 3.01 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 100.477. Posl. v. h. 23./4. 1938.
Společnost, založená 1909 Českou průmyslovou bankou, vybudovala v Praze-Holešovicích
mlýny, jejichž kapacita činí nyní asi 23 vagonů denně a může býti zvýšena na 30 vagonů. Původní akc.
kap. 1.5 mil. K zvýšen v ustavující v. h. na 2 mil. K, 1910 na 3 mil. K a 1917 na 5 mil. K. V říjnu 1919
provedeno zvýšení na 8 mil. K (akcionářům 5:3 po K 560, neakcionářům po K 600) a v prosinci 1927
rozmnožení akc. kap. na 10 mil. Kč (akcionářům v poměru 4:1 po Kč 800).
Dividendy 1910/11-1912/13: 4, 0, 5 %; 1914 (17 měsíců): 8 %; 1915-1920: 6, 7, 8, 6, 7, 8 %;
1921-1928: 10, 6, 6, 7, 0, 8, 10, 8 %; 1929: 0; 1930: 5 % = 20 Kč; 1931-1934: po 8 % = 32 Kč; 19351937: 8, 9, 10 % = 32 (28.80), 36 (32.40), 40 (36) Kč.
1)
Většina akcii v portefeuille České průmyslové banky v Praze.
Rok
1929
nejvyšší
1070
nejnižší
785
poslední
1000
1)
1938 jen do 30./6.
1930
985
615
730
1931
810
625
810
1932
1933
1934
840
1265
1425
735
795
1225
810
1220
1270
1935
1290
1100
1220
1936
1470
1085
1440
1937
1560
1050
1105
19381)
1110
1000
1030
Aktiva:
Pasiva:
Rok
závody
dlužníci
zásoby
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
3.721
3.573
3.601
3.944
3.979
3.721
3.570
3.354
3.244
4.443
3.744
6.512
5.176
4.157
4.582
4.639
4.182
3.915
5.848
11.740
13.516
12.123
13.879
19.984
12.524
9.522
12.605
hotov.
efekty
1.111
2.093
1.331
1.161
1.695
2.307
2.197
2.263
2.383
bil. suma
akc. kap.
reservy
věřitelé
zisk
15.123
21.150
24.960
22.404
23.709
30.595
22.930
19.321
22.147
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
3.019
3.022
3.022
3.022
3.022
2.990
2.993
2.993
2.994
1.970
7.459
10.757
8.205
9.500
16.455
8.764
5.081
7.892
134
669
1.181
1.177
1.187
1.150
1.173
1.247
1.261
Rok
investice
odpisy
daně
pojištění
hrubý zisk
přenos
1929
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
231
85
313
699
427
83
218
148
337
210
233
285
357
391
341
369
364
437
79
292
506
565
812
653
711
1.183
637
140
165
239
243
252
234
236
233
207
492
1.296
2.188
2.262
2.621
2.319
2.454
2.992
2.495
71
64
23
79
21
60
35
35
47
Akciová společnost pro lihový průmysl.
Správní rada: Dr. Ing. Karel Bachrach, předseda, Antonín Tille, místopředseda, Dr. František
Lad. Dvořák, Dr. Viktor Landesmann, František Pártl, Miloš Pelda, Dr. Ivan Rour, Dr. Ferdinand Stern,
176
Otto Stern, Karel Svoboda, Dr. Stanislav Švehla, Vojtěch Trčka, Dr. Ing. Jan Voženílek, Dr. Arnošt
Ziegler. Ředitel: Otto Stern.
Sídlo a ředitelství V Moravské Ostravě, závody ve Svinově.
1937: 5.6 mil. Kč, stabilisační fond 0.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 2.0 mil. Kč. Posl. v. h. 27./6.
1938.
Společnost, založená za součinnosti České eskomptní banky a úvěrního ústavu a vídeňské
Creditanstalt, převzala za knihovní cenu k 31./8. 1923 československé závody Spiritusindustrie A. G. ve
Vídni. Z původního akciového kapitálu 4 mil. Kč ve 20.000 akciích rozděleno 12.500 akcií akcionářům
vídeňské „Siag“ v poměru 2 akcie rakouské: 1 akcii československé společnosti. Ježto podniku udělena
koncese teprve v říjnu 1926, skončil I. obchodní rok 31./8. 1927 a potrval 48 měsíců. V roce 1930
odprodána továrna v Mariánských Horách u Moravské Ostravy.
Účasti: Společnost vlastní veškeré kmenové podíly Kralupské průmyslové lihovarské
společnosti s r. o. v Moravské Ostravě Kralupech; další účasti: Kolínské akciové továrny na vyrábění
a čistění lihu a drasla, Praha; František Xav. Brosche syn akc. spol., Praha. Akc. spol. pro zpracování
draselnatých louhů v Kolíně.
Stabilisační bilance k 1./9. 1929: z přebytku v částce 6 mil. Kč použito v roce 1934 4 mil. Kč k
zvýšení akc. kap. ze 4 na 8 mil. Kč bezplatným nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč.
Restabilisace k 1./9. 1935: odpi,s 1.2 mil. Kč na závodech a účastech. Zbývá 0.8 mil. Kč.
Dividenda 1923/24-1926/27 (48 měsíců): Kč 235.- (vyplacena ve 3 splátkách, z nichž I. byla Kč
105.-, II. a III. po Kč 65.-); 1927/28-1929/30: po Kč 65.-; 1930/31-1932/33: po Kč 60.-; 1933/341934/35: po Kč 80.-; 1935/36-1936/37: po Kč 80 netto.
Platebny: Agrární, Eskomptní, Živno. Bursa: Praha.
1)
Koncem roku 1932 přešla převážná většina akcií z majetku Creditanstalt do vlastnictví československé zájmové skupiny, sestávající z Agrární banky
československé, Družstva hospodářských lihovarů, Ústřední jednoty hospodářských družstev a Živnostenské banky, která v dohodě s Českou eskomptní
bankou a úvěrním ústavem sjednala syndikát t. zv. nacionalisovaných lihovarů. V souvislosti s repatriací kvalifikovaných majorit dostalo se těmto závodům
zvýhodněné úpravy rafinačního i výrobního kontingentu.
Rok
1929
nejvyšší
1910
nejnižší
1585
poslední
1585
1)
1938 jen do 30./6.
1930
1535
940
1075
1932
1933
1934
1200
1760
1980
815
1100
1800
1180
1720
1980
1931
1075
725
940
1935
2560
1940
2450
1936
2610
2175
2610
1937
3000
3000
3000
19381)
2800
2750
2750
Aktiva
závody
hotovost
efekty
dlužníci
zásoby
bil. suma
1928/29
1./9. 29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./9.351)
1935/36
1936/37
0.9
6.9
5.5
5.4
5.0
4.5
4.8
4.4
4.2
3.8
3.2
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
17.7
17.7
17.6
17.3
16.7
16.9
16.9
22.1
21.1
23.6
24.5
1.8
1.8
3.3
3.4
4.0
5.9
6.9
3.9
3.9
6.6
7.0
21.5
27.5
27.2
26.9
26.7
28.7
29.9
31.6
30.4
35.1
35.8
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
věřit.
1928/29
1./9. 29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./9.351)
1935/36
1936/37
4.0
4.0
4.0
4.0
4.0
4.0
8.0
8.0
8.0
8.0
8.0
4.6
4.6
4.6
4.6
4.6
4.6
4.6
5.0
5.0
5.2
5.4
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
2.0
2.0
0.8
0.8
0.8
8.2
8.2
8.0
7.8
7.8
9.4
9.8
11.3
11.3
15.7
16.0
1.0
1.0
0.8
0.8
0.9
1.3
1.2
1.1
1.1
1.0
1.1
daň.
akcepty
1.5
1.5
1.4
1.3
1.1
1.2
1.4
1.4
1.4
1.5
1.7
přenos
zisk
1.5
1.5
1.8
1.8
1.9
1.9
2.1
1.9
1.9
2.0
1.9
1.7
1.7
1.5
1.4
1.3
1.6
2.0
2.0
2.0
1.9
2.0
177
Rok
odpisy
1928/29
0.19
1929/30
0.35
1930/31
0.43
1931/32
0.38
1932/33
0.51
1)
Restabilisace k 1./9. 1935
režie
daně
hr. zisk
Rok
odpisy
režie
daně
hr. zisk
2.40
2.25
2.52
2.42
2.90
0.45
0.13
0.19
0.23
0.41
4.73
4.22
4.50
4.36
5.39
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
-
0.76
0.66
0.60
0.63
3.31
3.33
3.37
3.05
0.56
1.31
2.13
1.66
6.63
7.31
8.04
7.37
-
Akciová společnost pro průmysl mléčný.
Správní rada: Dr. Joe Hartmann, předseda, Dr. František Ladislav Dvořák, místopředseda, prof.
Dr. Josef Čančík. Ing. František Dlabal, Leopold Dostal, Adolf Hrubý, Josef Kulanda, Dr. Viktor
Landesmann, Antonín Šálek, František Willinger, Jaroslav Zářecký, Dr. Arnošt Ziegler. Výkonný
výbor: Ing. František Dlabal. Dr. František Ladislav Dvořák, Dr. Joe Hartmann, Antonín Šálek, Dr.
Arnošt Ziegler.
Ředitelství: Ing. Josef Graulich, vrchní ředitel, Ing. Karel Adam, ředitel.
Sídlo a ředitelství v Praze. Závody v Praze-Smíchově (mlékárna, výroba mléčného cukru,
polévkového koření a polévkových kostek), Březnici (výroba polévkového koření), Hodonicích
(mlékárna a máslárna).
1938: 4.76 mil. Kč, stabilisační reserva 0.47 mil. Kč, dobročinné fondy 0.79 mil. Kč. Přenos zisku na
1938: Kč 346.780. Po sl. v. h. 27./6. 1938.
Společnost, založená 1906 za součinnosti Creditanstalt s akc. kap. 1.5 mil. K, převzala za K
1,491.800 v akciích a K 163 na hotovosti závody firem Anglo-rakouská společnost pro kondensování
mléka Kirschner-Zirn na Smíchově a K. O. Kirschner, Radlická mlékárna na Smíchově s pobočkou v
Merklíně. 1907 zvýšen akc. kap. na 2 mil. K a výnosem emise získán vídeňský závod Erste Steierische
Molkerei. Téhož roku přikoupena továrna na kasein Dr. G. Zirn v Surgères (1930 odprodána) a zřízena
nová továrna v Orbec (Francie). 1908 vybudovány pobočné mlékárny v Březnici (Čechy) a Hodonicích
(Morava). 1909 zvýšen akc. kap. na 2.5 mil. K a výtěžkem emise přebudován a zvětšen smíchovský
závod. 1912 zvýšen akc. kap. na 3.5 mil. K, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 5:2 po K 300.
1914 vybudována ve Vídni nová mlékárna. 1917 zavedena na Smíchově výroba polévkového koření. V
říjnu 1920 zvýšen akc. kapitál na 7 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 1:1 akcionářům po Kč 400.
1926 získána za 675.000 Kč městská parní mlékárna ve Znojmě.
Nostrifikace rakouských závodů. S platností od 1./1. 1927 vneseny rakouské závody do nově
založené Milchindustrie A. G. ve Vídni (akc. kap. 2.1 mil. šil. v akciích po 120 šil. nominale), jejíž
všecky akcie rozděleny akcionářům v poměru 2 akcie československé: 1 akcii rakouské společnosti.
Stabilisační bilance: Ke krytí bilančního schodku, vzniklého oddělením rakouských závodů
(bilancovaných k 31./12. 1926 částkou Kč 5,558.799), snížen 1928 akc. kap. ze 7 na 1.47 mil. Kč a Kč
28.799 odepsáno z reserv. Naproti tomu vykázala stabilisační bilance k 1./1. 1927 přebytek z
nahodnocení v částce 9.5 mil. Kč; z této sumy použito 9.03 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 1.47 na 10.5
mil. Kč (jež provedeno nakolkováním nominale dosavadních akcií na 300 Kč v roce 1929) a zbývajících
0.47 mil. Kč uloženo do stabilisačního fondu.
Účasti: Francouzské závody, získané zpět po válečné sekvestraci v roce 1922, vneseny o rok
později do společnosti LÍndustrie Caséinière (závody Orbec a Le Cateau) při 40 % účasti mateřské
společnosti. 1928 založena „Ra“ továrna na cukrovinky a poživatiny, s. s r. o., Praha; 1935 založena
společnost „Italjovo“ Lodi (účast 45 %).
Celková roční tržba 1933-1935: 65, 60, 66.6 mil. Kč.
Dividendy 1907-1918: 6, 6, 9, 10, 10, 10, 11, 10, 10, 10, 10, 10 %; 1919-1926: 12, 12, 14, 16,
16, 25, 30, 371/2 %; 1927 (nominale Kč 300): Kč 50 = 162/3 %; 1928-1932: Kč 54, 51, 48, 45, 45 = 18,
178
17, 16, 15, 15 %; 1933-1934: Kč 39, 30 = 13, 10 %; 1935: 9 % = 27 (24.30) Kč; 1936-1937: po 5 % =
15 (13.50) Kč.
Platebny: Eskomptní, Živno. Bursa: Praha.
1)
Postupnými koupěmi v letech 1934/35 vznikla vedle dosavadní bankovní gesce význačná agrární velkoakcionářská skupina. V červnu 1935 sjednaly obě
skupiny akcionářů dlouhodobý majoritní syndikát, do kterého vnesla skupina Živnostenské banky (Česká cukerní a Schoeller) společně s Českou
eskomptní bankou a úvěrním ústavem asi 16.000 akcií a skupina agrární (Ústřední jednota hospodářských družstev) asi 12.000 akcií. V souvislosti s tímto
přesunem odstoupila celá správní rada a nové rozdělení mandátů bylo provedeno podle klíče odpovídajícího sestavě majoritního syndikátu.
Rok
1929
nejvyšší
1720
nejnižší
1000
poslední
1060
1)
1938 jen do 30./6.
1930
1080
625
640
1932
1933
1934
870
1320
1220
610
845
935
855
1110
1040
1931
755
540
645
1935
1980
1065
1780
1936
2000
1505
2000
1937
2200
2000
2105
19381)
-
Aktiva
závody
zásoby
hotovosti
efekty
dlužníci
kauce
bil. suma
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
14.8
13.7
13.2
12.8
12.6
12.6
13.2
2.0
2.0
1.9
2.5
2.7
2.7
2.8
2.6
3.9
4.0
3.3
3.0
1.6
1.7
0.7
0.7
1.0
1.0
1.0
1.3
1.3
3.4
3.4
3.3
3.1
3.5
3.9
3.8
0.5
0.7
0.7
0.8
0.8
1.1
1.1
24.0
24.4
24.2
23.5
23.6
23.2
23.9
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
fondy
věřitelé
kauce
přenos
zisk
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
10.5
10.5
10.5
10.5
10.5
10.5
10.5
4.7
4.8
4.8
4.8
4.8
4.8
4.8
0.4
0.5
0.6
0.7
0.8
0.9
0.9
0.7
0.7
0.7
0.8
0.6
0.3
0.3
1.7
1.7
1.5
0.9
0.6
0.5
0.6
Rok
odpisy
daně
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
2.14
2.00
1.50
1.64
1.76
1.82
1.32
1.05
2.05
2.00
2.19
1.65
1.43
1.48
0.5
0.8
4.7
0.5
0.8
4.9
0.5
0.8
4.8
0.5
0.7
4.6
0.5
0.8
5.1
0.5
0.8
5.0
0.5
0.8
5.5
ústřední
výlohy
0.48
0.60
0.34
0.31
0.30
0.36
0.34
hr. zisk
úroky
výnos budov
5.25
6.18
5.14
4.86
4.15
4.05
3.67
+ 0.09
+ 0.14
+ 0.13
+ 0.16
+ 0.11
+ 0.03
+ 0.04
0.04
0.04
0.04
0.05
0.05
0.05
0.05
Akciové továrny na vyrábění lučebnin, Kolín.
Správní rada: Robert Mandelík. předseda. Jindřich Marek, místopředseda. Ing. Antonín Aleš,
doc. Dr. Antonín Basch. JUDr. Jan Brzorád, Fernand Couget. Václav Černík. Dr. Ing. Viktor Ettel, Ing.
Otokar Husák, JUDr. Karel Stránský. Ředitelství: Ing. Dr. Josef Spinka.
Sídlo v Praze, ředitelství v Kolíně. Továrny: Kolín, Pečky na dráze. Slaný a Neu-Erlaa u Vídně.
1./1. 1938: 17.1 mil. Kč; daňová reserva 0.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.42 mil. Kč. Posl. v. h.
30./4. 1938.
Společnost, založená 1871 s kapitálem 200.000 zl., zřídila v Kolíně továrnu na umělá hnojiva.
1894 zvýšen akc. kap. na 400.000 zl. 1898 zvýšen akc. kap. na 700.000 zl. a převzata fusí Akciová
továrna na výrobu umělých hnojiv, chemikálií a spodia, čímž získána továrna v Pečkách s filiálkou v
Neu-Erlaa u Vídně. V roce 1900 zvýšen akc. kap. na 1 mil. zl., z nových akcií použito 694 kusů k
převzetí Továrny na umělá hnojiva a chemikálie v Českých Budějovicích. K účelům investičním
zvýšen akc. kap. 1902 na 2.8 a 1911 na 3.5 mil. K. Po převratě rozšířen výrobní program na pole
farmaceutiky, zavedením výroby různých preparátů salicylových, vitaminových a j. Koncem 1919
179
zvýšen akc. kap. na 5 mil. Kč, v roce 1920 na l0 mil. Kč (1:1 po Kč 500 akcionářům) a v prosinci 1925
zvýšení na 15 mil. Kč (2:1 po Kč 300 akcionářům). Úmluvou se státem získána 1927 výhradní výroba a
prodej radioaktivních výrobků ze státních podniků v Jáchymově. S platností od 1./1. 1928 převzata
Akciová továrna na strojená hnojiva a lučebniny ve Slaném, s čímž souviselo zvýšení akc. kap. na 20
mil. Kč. Provozní reorganisací následující po této transakci dosaženo racionelnějšího provozu
anorganických oddělení a větší koncentrace výroby
umělých hnojiv. Koncem 1935 zastaven provoz v závodě České Budějovice a jeho výroba přeložena do
Kolína. V souvislosti s uspořádáním poměrů a založením klihařského kartelu (Taurus a Centroklih)
získána 1936 účast na „Interos“, společnosti pro výrobu klihu s r. o. v Praze.
1./1. 1935: celé částky 10.2 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení.
Dividendy 1900-1918: 15, 12, 10, 10, 11, 12, 12, 12, 12, 10, 10, 10, 10, 10, 9, 11, 15, 15, 121/2
%; 1919-1927: 15, 221/2, 25, 20, 15, 15, 15, 15, 15 %; 1928-1930: 16, 16, 7 %; 1931-1937: 0.
Platebny: Anglo-Prago, Živno. Bursa: Praha.
1)
Většinu akcií (asi 51 %), která byla v majetku Anglo-československé a Pražské úvěrní banky, získaly v prosinci 1934 společně „Synthesia“ chemické
továrny akc. spol. v Praze a Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n./L. (Přejímací kurs akcií Kč 400.)
Rok
1929
nejvyšší
722
nejnižší
554
poslední
628
1)
1938 jen do 30./6.
1930
650
418
418
1931
434
200
222
1932
1933
1934
298
300
449
130
179
250
227
250
402
1935
380
205
329
1936
450
260
440
1937
490
260
315
19381)
335
225
323
Aktiva
závody
Neu-Erlaa
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
různé
bil. suma
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
38.05
37.15
36.03
25.92
23.18
26.48
25.69
1.39
1.39
1.34
1.26
1.26
1.45
1.45
22.06
16.55
18.61
18.61
14.79
16.03
11.71
10.43
7.77
6.16
6.16
8.75
5.47
8.68
0.13
0.43
0.43
0.43
0.42
0.53
1.25
0.02
0.02
0.02
0.02
0.03
0.04
0.01
0.02
0.02
0.02
0.02
0.03
-
72.10
63.33
62.62
52.42
48.46
50.00
48.79
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
fondy
daně
věřitelé
akcepty
zisk
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
20.00
20.00
20.00
20.00
20.00
20.00
20.00
17.14
17.14
17.25
17.25
17.14
17.14
17.14
10.20
10.20
10.20
-
-
2.53
2.53
2.67
2.67
1.44
1.59
0.49
20.98
11.81
9.84
9.84
8.96
10.99
10.60
0.66
0.98
2.25
2.25
0.58
-
0.59
0.68
0.40
0.40
0.34
0.28
0.56
Rok
odpisy
režie
daně
dubiosa
hr. zisk
přenos
2.26
1.77
1.40
1.28
1.30
1.34
0.19
0.15
0.14
0.15
0.30
0.50
0.02
-
4.04
3.55
3.31
4.01
5.04
5.61
0.14
0.17
0.40
0.25
0.24
0.16
1932
1.13
1933
1.13
1934
1.76
1935
2.49
1936
3.40
1937
3.37
1)
„Apollo“ Raffineria Minerálnych Olejov, ú. s.
Správní rada: Léon Wenger, předseda, Dr. Ing. Jean Prunet, vedoucí ,správní rada, Antonín
Bílý. Dr. Josef Drachovský. Dr. Igor Dula, Pierre Flipot, Josef Hud. Max Kantor, Artur Kubié, Bohuslav
Kučera, Jacques Raindre, Kornel Stodola, Otto Šmidt, Zdenko Weinerek.
Sídlo a ředitelství v Bratislavě, rafinerie v Bratislavě a Šumperku, naftové doly v Hodoníně na
Moravě.
180
Akciový kapitál Kč 18,000.000. v 90.0001) akciích po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: 12.8 mil. Kč. stabilisační fond 1.9 mil. Kč, pensijní fond 2.2 mil. Kč, daňová reserva 0.8 mil. Kč.
Přenos zisku na 1938: 0.15 mil. Kč. Posl. v. h. 3./6. 1938.
Společnost, založená 1895 za součinnosti Vaterländische Bank v Budapešti s akc. kap. 2 mil. K,
zřídila v Bratislavě rafinerii, v níž zpracovávala ponejvíce polskou surovinu. 1896 zvýšen akc. kap. na 3
mil. K. 1897 vybudována továrna na parafin a svíčky (po vyhoření 1902 rozšířena). 1903 zvýšen akc.
kap. na 5 mil. K. Koncem 1913 zvýšen akc. kap. na 7 mil. K a výnosem emise zaplaceny všecky akcie
Vaterländische Mineralölindustrie A. G. v Budapešti. 1926 převzaty za vlastní akcie od Moravské
těžařské společnosti s r. o. v Hodoníně rozsáhlá naftová pole, čímž získána vlastní base surového oleje s
měsíční těžbou 120 až 130 cisteren; akc. kap. zvýšen k tomuto účelu ze 7 na 12 mil. Kč. Téhož roku
uzavřena s československým státem smlouva o exploitaci asi 11.000 ha naftových polí v okolí Hodonína
a Břeclavě (účast státu na výtěžku 1-10 %). V roce 1929 zvýšen akc. kap. z 12 na 18 mil. Kč vydáním
nových 30.000 akcií, z nichž 28.385 kusů použito k převzetí Rafinerie minerálních olejů spol. s r. o. v
Šumperku a 1615 kusů jinak umístěno. (Současně sloučeny prodejní organisace fusovaných společností
pod firmou Apollo-Nafta obchodní akc. spol. v Praze.)
1936 omezen provoz rafinerie v Šumperku a výroba zkoncentrována v Bratislavě, kde k stávající
rafinerii vybudováno značným nákladem destilační zařízení pipe-still a krakovací stanice. Tím doznala
změnu celá výrobní metoda, neboť podnik místo dosavadního zpracování importovaných polotovarů
přešel na zpracování ropy.
Vlastní surovina: Kromě vrteb ve vlastním hodonínském poli a v obci Holič provádí Apollo
hlubinné vrtby v obcích Ratiškovice-Bzenec. Celková roční těžba asi 1200 cisteren. 1938 získáno
výhradní kutací právo na jihovýchodním Slovensku v blízkosti naftového pole u Bückszeku v
Maďarsku.
Dividendy 1900/01-1910/11: 6, 0, 0, 10, 12, 12, 12, 10, 8, 8, 0 %; 1911/12-1920/21: 7, 8, 0, 7,
15, 20, 20, 20, 20, 5 %; 1921/22 až 1924/25: 0; 1925/26: 20 %; 1926 (8 měsíců): Kč 30 = 15 %; 19271932: Kč 45, 36, 36, 36, 12, 12 = 221/2, 18, 18, 18, 6, 6 %; 1933-1934: Kč 12 (částečně z reserv), 12 = 6,
6 %; 1935: 61/2 % = 13 (11.70) Kč; 1936: 10 % = 20 (18) Kč, částečně z reserv; 1937: 12 % = 24 (21.60)
Kč.
Platebny: Živno, Eskomptní, Anglo-Prago. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
Většina akcií jest ve vlastnictví Apollo-Nafta obchodní akc. spol. v Praze, jejíž celý akciový kapitál je v majetku Société Française des Pétroles de
Tchécoslovaquie v Paříži, která jest opět kontrolována skupinou Société Française Industrielle & Commerciale des Pétroles (bývalý Crédit Général des
Pétroles skupiny Devilderovy) v Paříži.
Rok
1929
nejvyšší
630
nejnižší
445
poslední
520
1)
1938 pouze do 30./6.
1930
608
480
565
1932
1933
1934
348
395
395
280
248
312
308
340
325
1931
588
298
310
1935
408
300
398
1936
708
380
707
1937
870
560
637
19381)
639
490
532
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
podíly
efekty
pokladna
celkem
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
28.4
29.9
24.9
19.3
17.5
29.5
32.6
34.3
28.2
19.7
13.0
11.6
11.9
11.3
13.6
12.8
23.4
31.5
34.9
35.0
32.3
38.3
28.4
38.6
0.8
0.8
0.8
0.3
0.3
0.3
2.1
1.1
0.2
0.7
0.7
0.7
2.1
2.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
-
82.1
82.2
73.9
67.5
63.3
80.2
77.1
88.1
Pasiva
kapitál
reservy
svaz
daně
fondy
věřitelé
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
18.0
16.2
16.6
16.5
15.81)
15.12)
15.2
15.2
14.7
4.8
4.9
3.7
1.9
1.2
0.3
-
4.2
4.2
4.2
0.5
0.5
0.6
0.8
4.5
4.8
5.1
5.2
3.8
3.0
2.2
2.2
35.4
32.5
23.9
23.7
22.7
41.3
39.3
49.8
0.1
0.1
0.1
0.2
0.2
0.2
0.2
0.1
3.7
1.1
1.2
0.4
1.1
1.3
1.3
2.4
181
Rok
investice
odpisy
daně
svaz
režie
hr. zisk
služ. sml.
1930
3.9
3.9
1.9
20.4
30.0
4.2
1931
8.7
7.2
0.8
3.5
17.7
30.4
3.9
1932
1.5
6.5
3.8
1.3
13.4
26.2
3.8
1933
0.1
5.7
1.4
13.0
20.5
3.6
1934
1.2
3.0
1.5
15.5
21.1
4.0
1935
15.7
3.7
1.8
17.4
24.1
3.9
1936
10.4
7.3
1.2
18.0
27.8
1937
7.9
6.2
1.6
21.5
31.9
1)
Berní správa považovala po léta náklady vrteb za neodpočitatelné náklady režijní, takže byly vykázány jako investice; ježto v roce 1934 byla
odpočitatelnost dodatečně uznána, byly bilance 1927-1932 reasumovány tím způsobem, že tyto výdaje byly překnihovány přes účet ztráty a zisku
jako provozní výlohy, aby však nemusely býti zkráceny v bilancích 1927-1932 již vykázané zisky, byla vybrána částka Kč 643.178 z různých reserv.
2)
Částky Kč 750.000 použito k doplnění zisku. potřebného k výplatě 6 % dividendy (za rok 1933).
František Xav. Brosche syn akciová společnost.
Správní rada: Ing. Adolf Švec, předseda, Dr. Arnošt Ziegler, místopředseda, Otomar Bistřický,
Dr. František Doubrava, Josef Dvořák, Adolf Kolářský, Dr. Jaroslav Kratoška. Dr. Artur Lob, Karel
Musil, Miloš Pelda, Dr. Jaroslav Schmidt, Ferdinand Stern, Otto Stern, Ing. Dr. Jan Voženílek.
Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny v Praze-Libni a v Rájci.
1937: 7.7 mil. Kč, stabilisační fond 1.25 mil. Kč, amortisace 2.84 mil Kč, zaměstnanecké fondy 4.6 mil.
Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.8 mil. Kč. Posl. v. h. 27./6. 1938.
Společnost založená 1898 s akc. kap. 4 mil. K převzala za 2.6 mil. K v akciích závody od roku
1803 stávající firmy Frant. Xav. Brosche syn, a sice lihovary, továrny na potaš, chemikálie a slad v
Libni a Jestřebí-Rájci, se všemi pozemky, budovami, stroji, dopravními prostředky, surovinami a
zásobami zboží. Po nostrifikaci v roce 1921 přeloženo sídlo z Vídně do Prahy. V říjnu 1921 zvýšen akc.
kap. na 6 mil. Kč, z nových 10.000 akcií polovice nabídnuta akcionářům v poměru 4:1 po Kč 500 a
polovice jinak umístěna.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: z přebytku 10.5 mil. Kč (vzniklého nahodnocením
investičních účtů o 15 mil. Kč a odpisem 4.5 mil. Kč na cenných papírech) použito v roce 1934 6 mil.
Kč k zvýšení akc. kap. ze 6 na 12 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč.
Restabilisace k 1./9. 1935: odpis 3.25 mil. Kč na závodech a účastech. Zbývá 1.25 mil. Kč.
Účasti: Akc. spol. pro zpracování draselnatých louhů v Kolíně; Plzeňská rafinerie lihu a
továrna na ocet. akc. spol. V Plzni; Neštěmická rafinerie cukru v Praze; Ed. Ad. Malburg a syn,
akc. spol., Smiřice; Pardubická rafinerie lihu, továrna na likéry a octovou tresť J. Wertheimer,
akc. spol., Praha.
Dividendy 1898-1918: 71/2, 10, 9, 51/2, 51/2, 6, 6, 4, 5, 61/2, 61/2, 61/2, 8, 15, 20, 20, 15, 20, 20, 20,
15 %; 1919-1925: 20, 23, 32, 32, 30, 30, 30 %; 1926-1933: 40, 40, 35, 35, 31, 271/2, 25, 25 procent =
80, 80, 70, 70, 62, 55, 50, 50 Kč; 1934/35 (nominale 400 Kč) za 20 měsíců: 221/2 % = 90 Kč; 1935/361936/37: po 54 Kč netto.
1)
Většina akcií, která byla od dubna 1912 v majetku Oesterreichische Credit-Anstalt, přešla koncem 1932 do vlastnictví československé zájmové skupiny,
sestávající z Agrární banky československé, Družstva hospodářských lihovarů, Ústřední jednoty hospodářských družstev a Živnostenské banky. která v
dohodě s Českou eskomptní bankou a úvěrním ústavem sjednala syndikát t. zv. nacionalisovaných lihovarů. V souvislosti s repatriací kvalifikovaných
majorit dostalo se těmto závodům zvýhodněné úpravy rafinačního i výrobního kontingentu.
Rok
1929
nejvyšší
1595
nejnižší
1220
poslední
1270
1)
1938 jen do 30./6.
1930
1275
1000
1145
1931
1215
900
1080
1932
1933
1934
1255
1795
1950
845
1235
1690
1240
1700
1905
1935
2500
1825
2450
1936
2800
2180
2750
1937
2990
1950
2470
19381)
2640
2280
2575
182
Aktiva
závody
hotovost
dlužníci1)
zásoby
fondy
bil. suma
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934/353)
1/9 354)
1935/36
1936/37
Pasiva
14.1
16.8
17.2
17.8
17.9
18.3
16.9
16.9
17.6
akc. kap.
0.2
0.2
0.2
0.3
0.4
0.3
0.3
0.2
0.3
reservy
30.2
25.7
26.4
26.1
28.7
26.1
24.3
24.6
27.1
st. fond
6.1
6.1
6.0
5.3
5.2
5.8
5.8
5.5
6.1
fondy
3.4
3.4
3.5
3.7
3.8
3.9
3.9
3.8
3.8
amortisace
53.9
52.1
53.3
53.2
56.0
54.4
51.1
51.1
54.9
daně2)
věřitelé
zisk
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934/353)
1/9 354)
1935/36
1936/37
6.0
6.0
6.0
6.0
6.0
12.0
12.0
12.0
12.0
7.1
7.1
7.1
7.1
7.1
7.1
7.1
7.4
7.5
10.5
10.5
10.5
10.5
4.5
1.25
1.25
1.25
4.5
4.5
4.6
4.7
4.8
4.8
4.8
4.7
4.6
12.3
0.3
0.7
1.1
1.8
1.8
2.3
2.8
4.9
4.9
4.7
5.7
4.0
3.0
3.0
3.1
3.4
16.6
16.6
17.8
16.3
20.2
17.3
17.3
17.8
20.6
2.5
2.5
2.3
2.2
2.2
3.9
3.9
2.5
2.7
Rok
odpisy
daně
1930
0.28
0.56
1931
0.33
0.68
1932
0.41
1.09
1933
0.37
1.61
1934/353)
0.90
3.53
1935/36
0.47
2.33
1936/37
0.63
2.06
1)
Dlužníci, cenné papíry a účasti.
2)
Akcepty konsumní daně, příp. daňové reservy.
3)
Za 20 měsíců; nadále počátek obchodního roku 1./9.
4)
hr. zisk
přenos
ryzí zisk
3.22
3.20
3.58
3.64
7.75
4.68
4.70
0.47
0.51
0.51
0.53
0.55
0.65
0.67
2.07
1.81
1.65
1.66
3.32
1.88
2.01
Čokoládové závody Deli, akciová společnost.
Správní rada: Emil Freund, předseda, Karel Budiš, August Lengsfeld, Karel Kress, Dr. Viktor
Říha, Dr. Jan Stocký, Arnošt Schwarz. Ředitelství: Karel Glaessner.
Sídlo v Praze, ředitelství a továrna v Lovosicích.
1938: 0.6 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 1.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 75.146. Posl. v. h. 27./6.
1938.
Společnost, založená 1903 za účasti Länderbanky s akc. kap. 0.6 mil. K, převzala závody firmy
Aug. Tschinkel Söhne v Lovosicích, které byly postupně rozšiřovány. Ke krytí ztrát 1913 redukce akc.
kap. na K 60.000 a nové zvýšení na 1.5 mil. K. Za účelem investic zvýšen akc. kap. 1920 na 3 mil. Kč
(polovice nové emise akcionářům 2:1 po Kč 440) a v červenci 1921 další zvýšení na 6 mil. Kč (polovice
emise akcionářům 2:1 po Kč 360, zbytek při stejném kursu syndikátu). 1925 odprodáno výrobní zařízení
a obchodní známka oddělení kávových náhražek firmě Jindřicha Francka synové v Praze a uvolněných
objektů použito k rozšíření výroby čokolády a kanditů. Podnik má vlastní tiskárnu a výrobnu papírových
a dřevěných obalů.
Účast: 1926 získána větší položka akcií továrny na cukrovinky Biskuits-, Cakes-, Schokoladenund Zuckerwarenfabrik Char1es Cabos A. G. ve Vídni, jejíž jméno přeměněno na Cabos-Deli A. G.
(Na této firmě, která s „Deli“ technicky spolupracuje, utrpěla společnost v posledních letech značné
ztráty, jejichž zbytek byl v bilanci 1933 kryt odpisem z reserv.)
Dividendy 1914-1918: 6, 20, 20, 20, 20 %; 1919-1925: 20, 20, 20, 0, 5, 5, 5 %; 1926-1928: 5, 5,
5 %; 1929-1937: 0.
Platebna: Länderbanka. Bursa: Praha.
183
Rok
1929
nejvyšší
336
nejnižší
245
poslední
298
1)
1938 jen do 30./6.
1930
313
165
165
1931
175
130
145
1932
1933
1934
185
215
273
135
155
208
175
208
255
1935
305
240
282
1936
310
235
290
1937
378
195
219
19381)
220
148
154
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovosti
bil. suma
1932
1933
1934
1935
1936
1937
Pasiva
7.974
7.628
8.252
8.869
9.151
9.524
akc. kap.
2.896
2.242
2.765
3.310
3.560
3.882
reservy
3.268
3.354
2.798
3.701
3.311
3.392
daň. res.
36
34
37
39
35
36
fondy
167
153
149
191
164
133
věřitelé
14.341
13.411
14.001
16.110
16.221
16.967
zisk
1932
1933
1934
1935
1936
1937
6.000
6.000
6.000
6.000
6.000
6.000
4.619
1.7001)
1.700
6062)
606
606
36
-
1.837
1.832
1.804
1.790
1.771
1.753
1.458
3.383
4.452
7.705
7.782
8.534
427
460
45
8
63
75
odpisy
hr. zisk
Rok
režie
soc. břem.
pas. úroky
daně
přenos
1932
5.018
222
280
111
83
5.741
386
1933
4.196
216
181
49
586
5.248
427
1934
4.607
224
533
4.934
460
1935
4.949
220
776
5.894
45
1936
4.761
208
321
5.332
8
1937
4.943
213
297
5.452
63
1)
Snížení v důsledku použití části reserv k splnění závazků ze záruk převzatých za C a b o s - D e 1 i A. G. ve Vídni, na niž je společnost směrodatně
zúčastněna majetkem akcií.
2)
Část reserv použita ke krytí dodatečných daňových předpisů.
Kolínská továrna na kávové náhražky, kupecký podnik akciový v Praze.
Správní rada: Petr F. Krejčí, předseda, Václav Černý, Václav Košek, František Mašek,
František Matoušek, Antonín Nosek, Hynek Dupač, Emil Vízek, František Kaštovský, Josef Pravda,
Václav Váňa, JUDr. Eduard Zálužský, Antanín Kamberský.
Ředitelství: Ing. Jan Dostal, Jan Novotný, Petr Plecháč (Kolín), Josef Vašátko (Prostějov).
Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny v Čechách: Kolín, Řečany, Vysoké Veselí, Opatovice a
Přelouč; na Moravě: Prostějov.
Akciový kapitál Kč 9,000.000 ve 45.000 akciích1) po Kč 200 nominale. Reservní fondy k 1./7.
1937: 1 mil. Kč; podpůrné fondy 1.48 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: Kč 188.155. Posl. v. h. 25./10.
1937.
Společnost vznikla 1898 zakcionováním stejnojmenné společnosti s r. o., vlastnící továrny na
cikorku v Kolíně a v Řečanech. Původní akc. kap. 0.6 mil. K zvýšen 1900 na 1, 1902 na 1.2, 1909 na 3 a
1912 na 4 mil. K. Výnosem emisí financovány stavby nových a koupě stávajících továren v celé bývalé
monarchii, čímž okruh podniku stále rozšiřován. Po převzetí závodů firem Matěje Buvy syn ve
Vysokém Veselí a Josef Berger v Horkách v roce 1912 rozmnožil se počet továren na 10. 1916 zvýšen
akc. kap. na 5 mil. K a získány další 2 továrny, 1918 zvýšen akc. kap. na 6 mil. K a získána Zátkova
továrna v Karlíně. Koncem 1918 zvýšen akc. kap. na 8 mil. K a dvěma za sebou následujícími emisemi
v roce 1920 provedena další zvýšení na 18 mil. Kč.
Rozpadnutím bývalé monarchie ztratila společnost většinu odbytišť a byla nucena zredukovati
výrobu. Zostřeným konkurenčním bojem a vlivem deflační politiky utrpěla značné ztráty, zvláště
znehodnocením zásob. Bilance 1922/23-1924/25 vykázaly ztrátu celkem 17.1 mil. Kč. Za účelem
sanace snížen akc. kap. z 18 na 4.5 mil. Kč a provedeno znovuzvýšení na 9 mil. Kč. (Provedena v lednu
1927.) Souběžně se sanací finanční (financující ústavy povolily podniku slevy na úrocích) provedena
184
reorganisace výrobní a prodejní. Společnost snaží se docíliti úspor koncentrací výroby a z tohoto
důvodu byly též některé závady zastaveny nebo odprodány.
Účasti: Ego, továrna na čokoládu, spol. s r. o., Praha; Zátkova cikorka, spol. s r. o., Praha; Josef
Berger, kávové náhražky, spol. s r. o., Praha.
Dividendy 1899/1900-1914/1915: 10, 8, 7, 71/2, 8, 8, 9, 10, 10, 10, 8, 81/2, 8, 0, 0, 8 %; 1915/161921/22: 18, 20, 20, 20, 25, 10, 8 %; 1922/23-1936/37: 0.
Platebny: Živno a Česká banka. Bursa: Praha.
1)
Dřívější akcie lit. A. (znějící na majitele) a akcie lit.B. (znějící na jméno) byly při příležitosti sanace v roce 1927 po odkolkování vyměněny za jednotné
akcie znějící doručiteli.
Rok
1929
nejvyšší
128
nejnižší
100
poslední
110
1)
1938 jen do 30./6.
1930
88
57
58
1931
71
52
64
Kursy akcií (nominale 200 Kč):
1932
1933
1934
165
225
240
62
135
155
144
186
158
1935
155
103
133
1936
240
135
225
1937
328
150
172
19381)
174
140
155
Aktiva
závody
hotovost
dlužníci
efekty
kauce
zásoby
bil. suma
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
25.17
23.95
21.84
21.35
20.94
18.86
18.39
0.21
0.18
0.12
0.12
0.13
0.09
0.15
5.15
5.50
5.84
5.83
5.21
5.35
4.64
0.35
0.26
0.26
0.31
0.26
0.26
0.38
0.05
0.05
0.05
0.05
0.02
0.02
0.02
7.53
6.16
5.43
6.82
7.64
6.45
6.85
38.47
36.11
33.53
34.48
34.20
31.02
30.43
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
banky
věřitelé
přenos
zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
9.00
9.00
9.00
9.00
9.00
9.00
9.00
2.05
2.05
2.05
2.05
2.05
1.00
1.00
2.46
2.30
2.12
1.93
1.75
1.63
1.48
23.25
19.79
17.74
19.45
19.50
18.46
17.31
1.26
2.44
2.01
1.38
1.20
0.82
1.45
0.36
0.45
0.54
0.62
0.67
0.07
0.11
0.09
0.09
0.09
0.05
0.03
0.04
0.08
Rok
platy
udržování
expedice
náklady
odpisy
hr. zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
3.81
3.84
3.51
3.52
3.38
2.72
2.87
0.48
0.43
0.46
0.43
0.26
0.23
0.24
2.88
2.53
2.12
2.20
1.99
2.21
2.04
7.14
7.03
7.20
7.50
7.13
6.88
6.63
1.54
1.42
1.36
0.84
0.42
0.59
0.88
15.94
15.35
14.75
14.53
13.21
12.67
12.74
Kolínské akciové továrny na vyrábění a čištění líhu a drasla.
Správní rada: Ing. Ferdinand Klindera, předseda, Karel Waigner, místopředseda, Dr. Miloš
Brdlík, Antonín Krejčí, Dr. Artur Lob, Miloš Pelda, Dr. Richard Schlesinger, Ferdinand Stern, Otto
Stern, Dr. Josef Trčka. Dr. Ing. Jan Vožení1ek, Dr. Ing. Vojtěch Vraný, František Wustinger, Dr. Arnošt
Ziegler. Ředitelství: E. Horský (Praha), Ing. K. Konarovský (Kolín).
Sídlo a ředitelství v Praze, továrna v Kolíně.
1937: 15.3 mil. Kč, reserva daňová 2.25 mil. Kč, pensijní fondy 1.6 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38:
1.08 mil. Kč. Po sl. v. h. 27./6. 1938.
Společnost vznikla v roce 1860 s akciovým kapitálem 120.000 zl., který zvýšen 1873 na 150.000
zl. a 1900 na 1.2 mil. K (ve 2400 akciích po K 500). 1912 zvýšen kapitál na 2.1 mil. K, při čemž celá
jistina rozdělena na akcie po K 200 nominale; nových 4500 akcií po K 200 nominale vydáno
Oesterreichische Credit-Anstalt úhradou za 150 akcií po K 2000 Mostecké továrny na výrobu lihu a
185
drasla akc. spol., která v roce 1915 přeměněna na společnost s r. o. V březnu 1921 zvýšen akciový
kapitál na 4.2 mil. Kč vydáním 10.500 akcií, z nichž polovice nabídnuta k odběru akcionářům v poměru
2:1 po Kč 550.- a zbytek přenechán pevně při vyšším kursu konsorciu za vedení České eskomptní banky
a úvěrního ústavu v Praze.
Stabilisační bilance k 1./9. 1929: z přebytku 6.3 mil. Kč použito. 1934 částky 4.2 mil. Kč k
zvýšení akciové jistiny ze 4.2 na 8.4 mil. Kč bezplatným nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400
Kč. Restabilisace k 1./9. 1935: 2.1 mil. Kč odepsáno na závodech a účastech.
Účasti: Akciová společnost pro zpracování draselnatých louhů v Kolíně (součinnost při
založení 1907 za účelem zhodnocení vlastních zbytkových produktů); Mostecká továrna na výrobu
lihu a drasla, společnost s r. o. v Mostě (vlastní účast na Neštěmické rafinerii cukru v Praze); Opavská
rafinerie cukru akc. spol. v Opavě; Plzeňská rafinerie lihu a továrna na ocet, akc. spol. v Plzni.
Dividendy 1901/02-1917/18: 8, 12, 15, 5, 0, 8, 12, 14, 12, 12, 16, 16, 12, 16, 18, 18, 15 %;
1918/19-1926/27: 18, 22, 30, 30, 28, 28, 28, 45, 45 %; 1927/28-1932/33: 40, 40, 321/2, 30, 20, 20 % =
80, 80, 65, 60, 40, 40 Kč; 1933/34-1934/35 (nominale 400 Kč): po 15 % = 60 Kč; 1935/36-1936/37: po
60 Kč netto.
1)
Většina akcií přešla koncem 1932 z majetku Oesterreichische Credit-Anstalt do vlastnictví československé zájmové skupiny, sestávající z Agrární banky
československé, Družstva hospodářských lihovarů, Ústřední jednoty hospodářských družstev a Živnostenské banky, která v dohodě s Českou eskomptní
bankou a úvěrním ústavem sjednala syndikát t. zv. nacionalisovaných lihovarů. V souvislosti s repatriací kvalifikovaných majorit dostalo se těmto závodům
zvýhodněné úpravy rafinačního i výrobního kontingentu.
Rok
1929
nejvyšší
1715
nejnižší
1355
poslední
1385
1)
1938 jen do 30./6.
1930
1380
1265
1275
1931
1315
850
955
1932
1933
1934
1160
1800
2000
770
1110
1720
1145
1740
1965
1935
2490
1800
2490
1936
2780
2160
2750
1937
2995
2010
2480
19381)
2640
2280
2565
Aktiva
závody
hotovost
efekty
dlužníci
zásoby
pens. fond
bil. s.
1928/29
1/9 29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1/9 353)
1935/36
1936/37
Pasiva
0.6
6.9
6.0
5.9
5.8
6.0
5.3
4.6
4.3
3.8
3.0
akc. kap.
0.2
0.2
0.1
0.1
0.1
0.2
0.1
0.2
0.2
0.2
0.1
reservy
18.8
18.8
18.8
18.5
18.5
18.2
18.2
18.1
16.3
23.2
25.2
stab. fond
15.8
15.8
13.2
12.1
13.4
13.1
14.8
15.4
15.4
12.3
17.4
fondy
2.3
2.3
2.7
2.9
2.8
2.5
2.4
2.7
2.7
2.5
2.4
daně1)
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
1.0
věřitelé
38.7
45.0
41.8
40.5
41.7
40.9
41.8
42.0
39.9
43.0
49.1
daň. akc.2)
zisk
1928/29
1/9 29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1/9 353)
1935/36
1936/37
4.2
4.2
4.2
4.2
4.2
4.2
8.4
8.4
8.4
8.4
8.4
14.7
14.7
14.6
14.6
14.7
14.7
14.7
14.9
14.9
15.1
15.3
11.4
11.4
9.7
8.4
9.6
9.1
8.4
8.8
8.8
11.5
16.6
2.7
2.7
2.7
2.2
2.4
2.1
2.1
2.0
2.0
2.1
2.3
2.7
2.7
2.4
2.2
1.8
1.8
2.4
2.5
2.5
2.5
2.7
Rok
režie
daně
8.20
7.06
6.41
4.82
7.57
8.45
7.84
7.26
8.78
0.83
0.56
0.56
0.80
0.56
0.91
0.98
2.24
2.43
1928/29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1)
Daňové reservy.
1.3
1.6
6.3
1.3
1.6
6.3
1.4
0.5
6.3
1.4
1.1
6.3
1.5
1.2
6.3
1.5
1.2
2.1
1.6
2.1
2.1
1.6
1.7
1.6
1.7
1.6
1.8
1.6
2.2
odpisy
hr. zisk
0.13
11.03
0.60
9.73
0.64
8.98
0.65
7.18
1.16
10.22
0.88
11.77
0.87
11.31
0.99
12.09
0.84
13.74
2)
Akcepty lihové daně.
přenos
0.84
0.86
0.86
0.87
0.87
0.90
0.87
0.91
0.98
ryzí zisk
1.87
1.50
1.38
0.91
0.93
1.53
1.62
1.61
1.69
3)
186
Medica, akciová továrna lučebnin a léčiv.
Správní rada: Prof. MUDr. František Plzák, předseda, JUDr. Jan Třebický, místopředseda,
Radim Balcar, prof. MUDr. Jiří Brdlík, Ph. Mr. Josef Dlabola, Ph. Mr. František Dvořáček, prof. MUDr.
Kristian Hynek, MUDr. Jakub Koutník, MUDr. František Miláček, MUDr. Antonín Reiniš, Otto Tanzer,
prof. Dr. Alois Velich.
Ředitelství: Ph. Mg. Antonín Snížek, centrální ředitel. Sídlo a ředitelství v Praze, továrny ve
Vysočanech a Kralupech, velkodrogerie a lékárna v Praze.
1938: 1.22 mil. Kč, reserva daňová 0.25 mil. Kč, podpůrný fond Kč 30.000. Přenos zisku na 1938: Kč
21.623. Posl. v. h. 17./6. 1938.
Společnost, založená 1911 za součinnosti Živnostenské banky, vlastní továrnu chemickofarmaceutických výrobků ve Vysočanech a továrnu na dehet v Kralupech. Původní akc. kap. 0.25 mil. K
zvýšen 1912 na 0.5, 1914 nejprve na 0.75 a koncem roku na 1 mil. K. 1915 připojena k pražskému
skladu lékárna na Poříčí čp. 1071. V prosinci 1917 zvýšen akc. kap. na 1.25 mil. K, 1919 provedeno
další zvýšení na 4 mil. K (akcionářům 3:1 po K 300, neakcionářům po K 350). 1920 zakoupena továrna
firmy Otto Tanzer ve Vysočanech. V červnu 1921 zvýšen akc. kap. na 8 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v
poměru 1:1 po Kč 300 akcionářům. V létech 1922/25 prodělala společnost krisi, která si vyžádala
finanční sanaci. V roce 1922 vykázaná ztráta (na zásobách, účastech a zahraničních pohledávkách) ve
výši 2.44 mil. Kč odepsána z reserv. Ke krytí další ztráty, vykázané za rok 1925 částkou 3.8 mil. Kč,
snížen akc. kap. z 8 na 4 mil. Kč odkolkováním nominale akcií ze 200 na 100 Kč; zbývajících 0.2 mil.
Kč převedeno na reservní fondy. Zmenšený akc. kap. rozložen opět na akcie po 200 Kč nominale.
Účasti: 1920 součinnost při založení „Medica“ úč. spol. pre výrobu chemických článkov a
liečiv v Bratislavě; 1920 získána účast na Bantlinových chemických továrnách akc. spol. v Perečíně
(1935 zlikvidována); 1920 spoluúčast při založení „Medica“, jugoslavenské akciové továrny lučebnin
a léčiv v Kar1ovaci (1933 zlikvidována).
Dividendy 1913-1921: 6, 8, 8, 8, 8, 8, 8, 10, 6 %; 1922-1925: 0; 1926-1930: 5, 6. 7, 7, 7 %;
1931-1934: 6, 5, 4, 5 % = 12, 10, 8, 10 Kč; 1935-1936: po 43/4 % = 9.50 Kč; 1937: 6 % = 12 (10.80) Kč.
Rok
1929
nejvyšší
290
nejnižší
220
poslední
240
1)
1938 jen do 30./6.
1930
241
215
230
1931
230
138
166
1932
1933
1934
186
210
240
140
168
170
176
205
182
1935
283
190
250
1936
465
255
465
1937
490
330
330
19381)
320
225
304
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
ztráta
bil. suma
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
4.659
4.488
4.156
3.860
3.669
3.573
3.585
5.096
5.862
5.699
4.954
5.408
4.363
3.707
8.908
8.105
7.855
8.032
8.859
8.492
8.684
269
1.027
809
807
682
731
731
68
45
14
9
21
33
21
-
19.000
19.527
18.533
17.662
18.639
17.192
16.728
Pasiva
akc. kap.
reservy
daň. res.
fondy
věřitelé
zisk
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
888
903
918
932
1.116
1.109
1.221
100
288
250
30
30
30
30
30
30
30
13.781
14.342
13.381
12.444
13.154
11.525
10.882
301
252
204
256
239
240
345
187
Rok
osob. režie
věc. režie
odpisy
hr. zisk
přenos zisku
ryzí zisk
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
2.465
2.480
2.308
2.169
2.099
2.349
2.331
1.879
1.964
1.543
1.459
1.675
1.523
1.622
410
357
357
361
224
206
214
5.045
5.040
4.400
4.235
4.221
4.309
4.494
11
13
11
11
15
10
11
290
239
193
246
224
230
334
„Merkur“, továrna na cukrovinky, čokoládu a pečivo, akc. spol. v Čes.
Budějovicích.
Správní rada: František Šubrt, předseda, Dr. Ing. Karel Chochola, místopředseda, Václav
Šámal, Dr. František Švec a Karel Tampier. Ředitelství: František Šubrt. Dr. Ing. Karel Chochola.
Ředitelství a továrna v Českých Budějovicích.
1938: 3.1 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: žádný. Posl. v.h. 21./3. 1938.
Společnost, založená 1911 s akc. kap. 0.45 mil. K, vybudovala továrnu na čokoládu a
cukrovinky v Českých Budějovicích. Za účelem investic zvýšen akc. kap. 1912 na 0.7 mil. K, 1920 na
1.4 a 1921 na 2.1 mil. Kč.
Dividendy 1911-1914: 0; 1915-1919: 8, 10, 10, 10, 15 %; 1920 až 1929: po 20 %; 1930-1933:
10, 5, 5, 5 % = 20, 10, 10, 10 Kč; 1934: 71/2 % = 15 Kč; 1935: 10 % = 20 (18) Kč; 1936: 121/2 % = 25
(22.50) Kč; 1937: 121/2 % = 25 (22.50) Kč.
Platebny: Česko-Budějovická záložna, Anglo-Prago, Živno. Bursa: Praha.
Rok
1929
nejvyšší
580
nejnižší
500
poslední
530
1)
1938 jen do 30./6.
1930
590
486
590
1931
505
240
248
1932
1933
1934
315
+ 320
345
210
+ 295
345
315
313
345
1935
365
315
365
1936
775
370
730
1937
1000
612
640
19381)
660
482
530
Aktiva
závody
zásoby
hotovosti
dlužníci
efekty
kauce
bil. suma
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1.350
1.359
1.368
1.313
1.411
1.519
1.474
1.813
1.558
1.704
1.923
1.919
1.377
466
708
349
830
629
1.121
1.163
1.072
1.382
1.205
1.310
261
821
862
827
699
344
72
62
76
79
79
68
5.655
5.684
5.645
5.654
6.147
5.789
Pasiva
akc. kap.
reservy
fond
věřitelé
kupony
zisk
1932
1933
1934
1935
1936
1937
2.100
2.100
2.100
2.100
2.100
2.100
3.206
3.207
3.175
3.131
3.132
3.109
11
9
8
7
11
10
129
771)
1362)
242
2763)
303
Rok
suroviny
režie
1932
3.776
3.058
1933
3.289
2.594
1934
3.427
2.515
1935
3.919
2.590
1936
3.982
2.819
1937
4.389
3.013
1)
Na dividendu použito Kč 46.000 z reserv.
2)
Na dividendu Kč 45.662 z reserv.
3)
Na dividendu použito Kč 24.050 z reserv.
7
202
12
279
227
174
1
627
267
odpisy
hrubý zisk
163
160
170
174
137
138
7.127
6.119
6.248
6.926
7.214
7.844
188
„Orion“, továrny na čokoládu a. s.
Správní rada: Dr. Pavel Bächer, předseda. Dr. Artur Heidler, místopředseda, Milada
Koudelová. František Pokorný, Metod Sloupský, Dr. Karel Stránský, Viktor Stoupal. Ředitelství:
Jaroslav Pražák, Ing. Václav Láska.
Sídlo a ředitelství v Praze, továrny v Praze XII.
1938: 9.5 mil. Kč. zaměstnanecké fondy 0.9 mil. Kč. Přenos na 1938: žádný. Posl. v. h. 9./7. 1938.
Společnost, založená 1901 s akc. kap. 0.8 mil. K, převzala závody továrny na cukrovinky A.
Maršner v Praze XII. Za účelem investic zvýšen akc. kap. v letech 1905/11 na 2 mil. K. Ke krytí ztrát,
utrpěných bilančními malversacemi v období 1905/11 odepsáno 1913 K 268.878 z reserv a snížen akc.
kap. z 2 na 1.5 mil. K stažením čtvrtiny akcií. V únoru 1918 zvýšen akc. kap. na 2 mil. K (3:1 po K 400
akcionářům) a v květnu 1920 další zvýšení na 4 mil. Kč (1:1 po Kč 500 akcionářům). V získaném
objektu vybudována 1924 nová továrna v Uherském Brodě a v souvislosti s tím zvýšen akc. kap. na 6
mil. Kč (2:1 po Kč 710 akcionářům). 1925 provedeny v závodech Praha i Uherský Brod stavební
adaptace. V. h. z 21./3. 1925 usnesené zvýšení akc. kap. na 12 mil. Kč nakolkováním akcií k tíži reserv
nebylo vládou povoleno. V letech 1928/30 provedená výrobní a obchodní reorganisace vedla k
zastavení továrny v Uherském Brodě (budovy a pozemky prodány 1937) a soustředění výroby v pražské
továrně, která rozšířena.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: z přebytku 19.3 mil. Kč použito 1933 9 mil. Kč k zvýšení akc.
kap. z 6 na 15 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 500 Kč; v bilanci 1934 použito 4.85 mil.
Kč ke krytí ztráty. Restabilisace k 1./1. 1935: zbytku stabilisačního fondu 5.4 mil. Kč použito k snížení
hodnoty závodních zařízení.
Prodejní organisace. Z iniciativy skupiny blízké správě podniku založena koncem 1934
„Orion“, prodejní akc. spol. v Praze, která vybudovala síť asi 140 prodejen ve všech větších městech.
Vedle tohoto distribučního aparátu prodává společnost i nadále hlavně prostřednictvím obchodu.
Změna gesce. Na valné hromadě za rok 1934 (28./6. 1935) bylo z kruhu akcionářů ostře
kritisováno hospodářství některých členů správní rady a žádáno jejich odstoupení. Návrhy oposice byly
však přehlasovány a schváleny návrhy správní rady. Na valné hromadě za rok 1935 (20./6. 1936) byl
zcela nečekaně skoro všemi hlasy zamítnut návrh správní rady na výplatu dividendy 24 Kč z reserv a při
následujících volbách nebyl obnoven mandát dosavadního dlouholetého předsedy a velkoakcionáře
Emila Kučery.
Účasti: Továrna na smetanové bonbony Kanold a spol. akc. spol., Praha; Orion, prodejní akc.
spol. v Praze.
Dividendy 1902-1918: 71/2, 8, 81/2, 81/2, 81/2, 81/2, 7, 71/2, 8, 5, 0, 6, 61/2, 13, 20, 271/2, 30 %;
1919-1926: 40, 40, 50, 50, 50, 50, 50, 25 %; 1927: 0; 1928-1932: 121/2, 18, 20, 20, 25 % = 25, 36, 40,
40, 50 Kč; 1933 (nominale 500 Kč): 10 % = 50 Kč; 1934: 5 % 25 Kč (z reserv); 1935-1937: 0.
Platebna: Moravská. Bursa: Praha.
Rok
1929
nejvyšší
885
nejnižší
730
poslední
775
1)
1938 jen do 30./6.
1930
805
559
640
1931
660
375
435
1932
1933
1934
915
1170
1158
440
830
940
840
1050
950
1935
1020
610
898
1936
1020
630
1000
1937
1000
625
700
19381)
730
600
655
Aktiva
závody
zásoby
pokladna
efekty
banky
dlužníci
bil. suma
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 354)
1935
1936
1937
29.9
27.6
25.3
24.9
23.4
18.0
18.7
17.9
18.2
9.5
7.3
8.7
8.3
8.3
8.3
10.6
11.3
13.4
0.1
0.2
0.2
0.2
0.3
0.3
0.3
0.2
0.3
0.2
0.2
0.1
0.4
0.4
0.4
0.7
0.7
1.0
1.1
4.3
11.6
6.7
-
8.6
8.8
6.5
7.1
12.1
12.1
12.9
12.4
10.5
49.4
48.4
52.4
47.6
44.5
39.1
43.2
43.35)
44.06)
189
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
fondy
hypotéka
věřitelé
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 354)
1935
1936
1937
6.0
6.0
6.0
15.0
15.0
15.0
15.0
15.0
15.0
12.9
12.1
12.4
10.92)
10.9
10.9
10.2
10.0
10.0
19.3
19.3
19.3
10.3
5.43)
-
1.1
1.0
1.0
1.0
0.9
0.9
0.9
0.9
0.9
3.7
3.6
3.4
3.4
3.4
3.0
2.9
2.8
8.5
4.7
8.2
5.0
8.6
8.6
13.5
13.9
15.3
0.1
0.1
0.1
0.2
0.3
0.3
0.3
0.5
-
1.5
1.4
1.9
1.82)
-3)
0.3
- 0.85)
- 0.66)
skonta
dubia
0.32
0.22
2.48
1.26
1.29
1.36
1.60
1.65
sklad
prodej.
1.00
1.28
0.65
0.65
0.36
0.10
0.13
0.14
osobní
reklama a.
Rok
odpisy
věcná režie
daně popl.
režie
t. d.
1930
2.64
2.88
1.56
1.15
3.21
1931
2.46
2.79
1.34
1.31
2.44
19321)
3.57
4.26
2.91
2.16
5.32
1933
2.99
3.10
2.22
1.31
2.52
1934
3.03
3.36
2.14
1.14
2.68
1935
1.08
3.26
2.21
0.89
2.70
1936
1.12
3.27
2.15
0.99
2.85
1937
3.46
2.64
1.47
2.69
1)
Mimořádné přesuny účtu zisku a ztráty souvisí částečně se změnou bi1ančního postupu.
2)
K doplnění čistého zisku bylo použito části reserv.
3)
K úhradě ztráty použito již při sestavování bilance 4.85 mil. Kč ze stabilisačního fondu.
4)
5)
Ztráta 0.25 mil. Kč převedena na nový účet.
6)
Ztráta 0.55 mil. Kč odepsána z reserv.
hrubý zisk
úroky
14.59
13.53
23.68
15.78
9.413)
12.85
12.44
12.35
- 0.36
- 0.25
- 0.30
+ 0.19
- 0.16
- 0.85
- 0.98
- 0.85
„SOLO“ spojené akciové československé sirkárny a lučební továrny.
Správní rada: Ing. Jan Dvořáček, předseda, doc. Dr. Antonín Basch, místopředseda, Dr. Joe
Hartmann, Dr. Felix Illner, Dr. Jozef Kállay, Karel Kress, Dr. Karel Martínek, Dr. Ivan Růžička, Jan
Seitz, Jan Sponar, Dr. Hugo Zaorálek, Dr. Ing. Miroslav Zátka.
Ředitelství: Robert Heller, generální ředitel; Rudolf Langen, ředitel; Ing. Josef Čížek, vrchní
ředitel továren v Sušici, Vlastislav Ondrúšek, vrchní ředitel filiálky v Ružomberoku.
Sídlo a ředitelství v Praze. Továrny: Banská Bystrica, České Budějovice1), Lipník,
Ružomberok, Sušice, Turany nad Váhom.
1./1. 1938: 69.3 mil. Kč, podpůrné fondy 7.5 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.44 mil. Kč. Posl. v. h.
20./6. 1938.
Společnost, založená 1913 s akc. kap. 10.5 mil. K (1916 zvýšen na 12.5 mil. K) pod firmou
„Helios“ akc. spol. pro zápalkové zboží, převzala za K 4,337.800 v akciích všechny sirkárny bývalé
monarchie, stojící mimo „Solo“ Zündwaren- und chemische Fabriken A. G. ve Vídni. Z převzatých 28
továren zastaveno 17 v letech 1913/15, továrna Stryj předána 1920 výměnou za účast „Watře“,
malopolské sirkárně ve Lvově (účast 1924 odprodána), 8 továren zrušeno v období 1921/27, takže z této
skupiny zbývají v provozu pouze továrny České Budějovice a Lipník. V roce 1921 zvýšen akc. kap. z
12.5 na 26 mil. Kč emisí 67.500 akcií, z nichž 10.000 kusů přenecháno bankovnímu syndikátu a
zbývajících 57.5003) akcií spolu s Kč 5,723.818 na hotovosti dáno za továrny Bernartice (1927
prodána), Sušice a Třešť (1924 zastavena), vídeňské „Solo“ Zündwaren- und chemische Fabriken A. G.,
při kteréžto příležitosti změněna firma na dnešní znění. 1923 získána od firmy Wolf a spol. sirkárna v
Trnavě (1928 zastavena). 1928 získány od Svenska Tändsticks A. B. všecky akcie Továrny na zápalky
úč. spol. v Banské Bystrici, která převzata cestou fuse. K zajištění spotřeby dřeva zakoupen 1929 lesní
objekt v Kněžicích u Sušic a 1933 panství Vogelsang u Kašperských Hor.
Zájmové společenství se Solo, Zündwaren- und chemische Fabriken A. G. ve Vídni. V rámci
1921 sjednané obchodní a finanční součinnosti získala čsl. Solo podíl na těchto účastech vídeňské Solo:
Szikra, uherská továrna na zápalky akc. spol. v Budapešti, Drava, akc. spol. pro zápalkové zboží v
Osijeku a První bosensko-hercegovská továrna na sirky v Dolaci. V roce 1936 získala rakouská Solo
tyto účasti zpět a společně se svými účastmi je přenechala konsorciu, utvořenému k repatriaci vlastní
majority, které jich použilo k súčtování se Svenska Tändsticks A. B.
190
V souvislosti s touto transakcí bylo repatriováno z portefeuille vídeňského Sola 7.143 akcií čsl. Sola,
čímž se původní účast vídeňské společnosti na čsl. Solo snížila asi na 64.000 akcií. Naproti tomu čsl.
Solo zvýšilo při této příležitosti svou účast na vídeňském Solo z dosavadních asi 17.000 na 24.000 akcií,
čímž dosaženo nejen vyrovnání, nýbrž i utužení vzájemných styků. Při redakční uzávěrce (konec června
1938) byla před ukončením jednání o zrušení vzájemné kapitálové účasti na podkladě zpětné výměny
akcií obou společností.
Prodejní organisace sirek. S platností od 1./7. 1927 uzavřena s jedinou zbývající sirkárnou v
historických zemích (Schell a synovec, spol. s r. o. ve Staré Dlouhé Vsi u Sušic) kartelní úmluva, dle
které předán prodej firmě „Luma“ společnost s r. o. v Praze, jež má opět cenovou dohodu s „Iskrou“
odpredajňou zápaliek úč. spol. v Ružomberoku, v níž jsou sdruženy všecky sirkárny na Slovensku a
Podkarpatské Rusi. (Všecky 3 úmluvy jsou zapsány v kartelním rejstříku pod čísly 413, 425 a 465.)
Exportní obchod obstarává od 1./7. 1927 Alsing Trading Co. Ltd v Londýně, zřízená v dohodě se
Svenska Tändsticks A. B.
Zájmové společenství se Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L. V červnu 1935
uzavřena dohoda o technické i hospodářské součinnosti se Spolkem pro chemickou a hutní výrobu v
Ústí n. L, jehož 40.000 akcií společnost získala v rámci bursovního kursu; naproti tomu převzal ústecký
Spolek přiměřený počet akcií „Sola“ z majetku koncernové „Plama“ ústřední prodejny továren na
zápalky spol. s r. o. v Praze a sice rovněž v rámci bursovního kursu. 1936 Spolek svou účast značně
rozšířil.
Ve snaze o rozšíření produkčního programu na nová odvětví zahájila Solo v roce 1933 ve své
druhé (zastavené) sušické továrně výrobu parafinových obalů a podobných produktů. (1937
zaměstnávala tato továrna 19 úředníků a 300 dělníků.) V zájmu dalšího uplatnění svých průmyslových
možností a se zřetelem na stoupající spotřebu papíru ve vlastní zápalkové i obalové výrobě rozšířila
Solo v roce 1936 svoji působnost na odvětví celulosy a papíru. S platností od 15./6. 1936 zakoupila
společnost v posledních letech zmodernisovanou a zracionalisovanou továrnu Ružomberské továrny na
celulosu a papír akc. spol. v Ružomberoku. Kupní cena získané továrny byla uhrazena 40.000 nových
akcií Sola, které byly k tomuto účelu vydány, čímž se akc. kap. společnosti zvýšil na 60 mil. Kč.
Ružomberská továrna na celulosu a papír akc. spol., která se prodejem své továrny stala holdingovou
společností, ponechala získaných 40.000 akcií Sola ve svém portefeuille s dlouhodobým syndikátním
závazkem. Zakoupením továrny v Ružomberoku, která vykazuje kapacitu asi 4000 vagonů celulosy a
1600 vagonů papíru, získala Solo roční kvotu 26.8 mil. Kč v kartelní Prodejně papíren s. s r.o. a
přibližně 11 % podíl v celulosovém kartelu Sulfit, s. s r. o. Zaměstnanci Ružomberoku přešli do služeb
Sola.
Účasti. Solo, Zündwaren- und chemische Fabriken A. G., Vídeň: asi 24.000 akcií (viz zvláštní
odstavec); Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí n. L.: asi 40.000 akcií (viz zvláštní odstavec);
1923 získány všecky akcie Vulcan, továrny na zápalky úč. spol. v Činaďově (Podkarpatská Rus).
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 52 mil. Kč použito 26 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z
26 na 52 mil. Kč vydáním gratisakcií v poměru 1:1; zbytek, který se fusí s Továrnou na zápalky úč.
spol. v Báňské Bystřici zvýšil na 31.64 mil. Kč, do stabilisačníhe fondu. Restabilisace k 1./1. 1935:
zbytku 31.64 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení, cenných papírů a účastí.
Dividendy 1913-1918: 4, 4, 71/2, 10, 8, 8 %; 1919-1927: 10, 121/2, 121/2, 4, 8, 15, 20, 25, 30 %;
1928-1934: 20, 221/2, 221/2, 20, 14, 121/2, 121/2 % = 40, 45, 45, 40, 28, 25, 25 Kč; 1935-1937: po 121/2 %
= 25 (22.50) Kč.
Platebny: Živno, Länderbanka. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
Provoz koncem roku 1933 zastaven.
Velkoakcionáři jsou: skupina Živnostenské banky s koncernem (Spolek pro chemickou a hutní výrobu, Ružomberská továrna na celulosu a papír akc.
spol., Explosia, československá akciová továrna na látky výbušné, atd.); Banka pro obchod a průmysl dříve Länderbanka v Praze.
3)
Vídeňská Solo nabídla z toho svým akcionářům 21.666 kusů v poměru 3:2 po Kč 220.- a zbývajících 35.834 kusů ponechala ve svém portefeuille
2)
Rok
1929
nejvyšší
2555
nejnižší
975
poslední
1000
1)
1938 jen do 30./6.
1930
1110
825
825
1931
932
595
640
1932
1933
1934
795
837
870
490
640
740
705
752
770
1935
883
736
875
1936
1260
825
1250
1937
1300
685
795
19381)
790
650
650
191
Aktiva
závody
zásoby
efekty
dlužníci
pokladna
celkem
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
19363)
1937
Pasiva
66.3
60.9
55.8
53.0
48.8
28.9
26.8
63.4
68.0
kapitál
11.3
4.7
10.2
8.8
6.4
6.4
5.7
18.6
24.4
reservy
13.5
26.91)
29.8
28.6
32.3
25.5
54.2
57.8
52.0
stab. fond
90.3
92. 1
79.5
77.5
74.7
69.8
52.9
46.5
46.1
fondy
0.1
0.2
0.1
0.2
0.1
0.1
0.1
0.2
0.1
věřitelé
181.5
184.8
175.4
168.1
162.3
130.7
139.6
186.5
190.6
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
19363)
1937
52.0
52.0
52.0
52.0
52.0
52.0
52.0
60.0
60.0
49.8
49.8
49.8
49.8
49.8
49.8
49.8
69.3
69.3
31.6
31.6
31.6
31.6
31.6
-
4.5
5.0
5.5
6.0
6.5
6.5
7.0
7.5
7.5
28.3
32.4
26.9
20.5
14.2
14.2
22.3
40.6
44.2
1.6
1.9
2.0
1.3
0.7
0.7
0.7
0.9
1.0
13.7
12.0
7.6
6.9
7.5
7.5
7.8
8.2
8.6
režie
hrubý zisk
úroky a divid.
Rok
investice
řádné odpisy
mimoř. odpisy
daně
1930
1.1
5.4
0.5
8.6
3.4
26.0
5.7
1931
0.1
5.5
0.8
8.6
3.4
25.4
4.8
1932
0.4
5.5
0.2
4.7
3.0
14.6
6.4
1933
1.6
5.3
0.1
4.2
2.7
14.0
5.2
1934
1.3
5.3
0.2
3.3
2.3
13.8
4.8
1935
1.6
3.4
0.2
5.0
2.6
15.0
4.0
19363)
?
5.2
0.3
10.0
2.8
23.5
3.1
1937
13.3
7.3
1.3
7.5
3.1
24.6
3.2
1)
Vzestup v důsledku uložení části volných prostředků do státních hodnot.
2)
3)
Velké účetnické přesuny souvisí se zakoupením ružomberské továrny, jakož i s postoupením účastí Szikra. Drava a Dolac výměnou za akcie
vídeňského Sola.
Spojené závody pro výrobu karborundu a elektritu, akc. spol., Nové Benátky.
Správní rada: Dr. Bohumil Vlasák, předseda, Henry Reuter a Karel Kress, místopředsedové,
Arnošt Fischi, Ludvík Fischer, Karel Glässner, Robert Katz, August Lengsfeld, Prof. Dr. Ing. Karel
Novák, Arnošt Pacovský, Rudolf Pollak, Emil Strasser, Willy Wodvarzka-Kublnzky, Emil Waigner,
Stanislav Zavadilík.
Ředitelství: Gustav Weigner, ředitel; Arnošt Polák a Bedřich Líma, náměstkové ředitele.
Sídlo, ředitelství a továrny v Nových Benátkách.
1938: 3.85 mil. Kč. stabilisační fond 4.37 mil. Kč, pensijní fond 10.15 mil. Kč. Přenos zisku na 1938:
1.08 mil. Kč. Posl. v. h. 27./6. 1938.
Společnost, založená Länderbankou s akc. kap. 2.5 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala dnem
1./1. 1909 její továrnu na karborundum a elektrit v Nových Benátkách. Později přikoupeny továrna na
surové karborundum v La Bâthie ve Francii (za války sekvestrována a prodána) a továrna na brousicí
stroje v Düsseldorfu. V dubnu 1921 zvýšen akc. kap. na 7.5 mil. K, nové akcie nabídnuty po K 2300
akcionářům. Po nostrifikaci 1922 přeloženo sídlo do Nových Benátek. Závod v Düsseldorfu 1922
odprodán a současně zřízena nová továrna na brousicí výrobky v Drážďanech (Schleifscheibenfabrik
Dresden-Reick A.G.), k níž ještě téhož roku přičleněna továrna na surovinu. V březnu 1923 zvýšen
akc. kap. na 15 mil. Kč (1:1 po Kč 220.) a v květnu 1926 zvýšení na 25 mil. Kč (3:2 po Kč 235
akcionářům); výnosu emisí použito k investicím a splacení závazků. V únoru 1930 provedeno další
zvýšení akc. kap. na 35 mil. Kč (5:2 po Kč 240) a výtěžkem rozšířena továrna v Nových Benátkách.
192
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: Z přebytku 14 mil. Kč použito 9.63 mil. Kč k odpisům ztrát
drážďanských závodů a 4.37 mil. Kč uloženo do stabilisačního fondu.
Účasti: 1925 vnesena pařížská filiálka do S. A. française des Usines Réunies de
Carborundum et dÉlectrite (akc. kap. 0.4 mil. Frcs); 1928 založena filiálka v Italii pod firmou S. A.
Italiana del Carborundum e dell´ Electrit, Milano; 1931 zakcionovány drážďanské závody pod
firmou Schleifscheibenfahrik Dresden-Reick A. G. s kapitálem 1 mil. M (účast v letech 1936 a 1938
zlikvidována).
Dividendy 1910-1918: 12, 12, 12, 12, 5, 11, 17, 18, 12 %; 1919 až 1927: 12, 17, 17, 0, 0, 0, 8, 0,
0 %; 1928-1929: 6, 71/2 %; 1930 až 1933: 0.; 1934: 4 % = 8 Kč; 1935: 6 % = 12 (10.80) Kč; 1936: 8 %
= 16 (14.40.) Kč; 1937: 10 % = 20 (18) Kč.
Platebny: Länderbanka (Praha). Bursy: Praha, Vídeň.
Rok
1929
nejvyšší
379
nejnižší
327
poslední
341
1)
1938 jen do 30./6.
1930
350
259
262
1931
259
140
163
1932
1933
1934
178
204
254
135
140
187
167
186
232
1935
355
225
355
1936
560
330
555
1937
675
385
454
19381)
485
340
460
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
fond
bil. suma
1930
1/1 31
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
Pasiva
25.8
39.8
18.1
16.8
15.8
14.1
13.1
13.3
13.6
akc. kap.
28.6
28.6
14.9
11.4
11.0
11.7
19.7
27.2
33.1
reservy
19.5
19.5
12.4
18.3
22.2
21.7
24.5
28.4
29.2
stab. fond
0.6
0.6
12.6
12.7
13.0
13.0
12.9
5.62)
4.8
fond
0.3
0.3
0.2
0.2
0.2
0.1
0.1
0.1
0.1
věřitelé
4.6
4.6
5.9
6.9
7.2
7.8
8.1
8.4
10.1
přenos
79.4
93.4
64.1
66.2
69.4
68.4
78.3
83.0
90.9
zisk
1930
1/1 31
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
3.2
3.2
3.2
3.2
3.2
3.3
3.4
3.6
3.7
14.0
4.4
4.4
4.4
4.4
4.4
4.4
4.4
4.6
4.6
5.9
6.9
7.2
7.8
8.1
8.4
10.1
36.2
36.2
15.3
16.3
18.8
15.9
24.5
27.9
32.8
0.37
0.37
0.39
0.38
0.45
0.73
0.51
0.69
0.67
0.03
0.03
0.01
0.06
0.38
1.28
2.49
3.05
4.29
soc. nákl.
pas. úroky
Rok
odpisy
dubia
výlohy
služné
mzdy
daně
hr. zisk
1930
1.85
0.19
4.08
7.32
11.25
1.68
4.03
0.73
31.17
1931
1.37
0.13
1.75
3.69
4.87
1.01
1.68
0.28
14.76
1932
1.37
0.05
1.64
3.52
4.95
0.77
1.50
0.28
14.15
1933
1.37
0.17
1.64
3.02
4.91
0.73
2.14
0.34
14.70
1934
2.10
0.53
1.49
2.91
5.64
0.80
1.69
1.47
17.91
1935
2.24
0.12
1.86
3.35
7.08
0.96
0.87
1.97
20.94
1936
3.17
0.13
2.04
3.78
8.96
1.07
0.89
4.09
27.18
1937
3.00
0.08
2.39
4.13
10.62
1.55
1.54
4.54
32,16
1)
Po zakcionování drážďanských závodů: ztráty Drážďan odepsány částkou 9.63 mil. Kč ze stabilisačního fondu a účast přemístěna na účet efektů.
2)
Pokles odprodejem dvou třetin účasti na drážďanském závodě (část později splatné kupní ceny mezi dlužníky).
Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem.
Správní rada: Dr. Jaroslav Preiss, předseda, Emile Tournay-Solvay a Ing. Jan Dvořáček,
místopředsedové, Ing. Antonín Aleš, Josef Benes, Ferdinand Bloch-Bauer, Oskar Federer, Dr. Georg
Günther, Robert Heller, Ing. Otakar Husák, Dr. Nikola Kostrenčić, Eudore Lefèvre, Ferdinand Maresch,
Dr. Max Mayer, Ing. Ladislav Novák, Viliam Pauliny, Dr. Ludvík Pazderka, Ing. Emil Pick, František
Ringhoffer, Karel Svoboda, Frédéric Swarts, Alexander Schindler, Dr. Václav Schuster.
Vedoucí ředitelství: Doc. Dr. Antonín Basch, generální ředitel; Dr. Ing. Viktor Ettel, centrální
ředitel. Ředitelé: Ing. Josef Brunner (Falknov), Dr. Karel Martínek, Dr. Bedřich Srp (Ústí n. L.), J.
193
Eisenbruch (Vídeň), Karel Schäffler, Emil Wanke. Náměstkové ředitele: Ing. Walter Neumann, Josef
Riedl, Gustav Scharnagl, doc. Dr. Ing. Vladimír Škola (Hrušov).
Sídlo v Ústí n. L. Generální ředitelství V Praze. Továrny: Ústí n. L., Falknov, Hrušov, Žilina a
Handlová. Uhelné doly: Lomnice u Falknova a u Ústí n. L. Representace ve Vídni.
1./1. 1938: 234.3 mil. Kč, stabilisační fond 100 mil. Kč, fondy 48.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.8
mil. Kč. Posl. v. h. 20./6. 1938.
Společnost, založená 1858, zřídila v Ústí n. L. chemickou továrnu, která byla postupně
rozšiřována. Původní akciový kapitál 1 mil. zl. zvýšen 1878 na 2 mil. zl. a výtěžku emise použito k
investicím. V letech 80. navázány styky s belgickým koncernem Solvay & Cie (viz zvláštní odstavec),
které byly stále prohlubovány a značně ovlivnily další vývoj obou podniků. Příznivé finanční výsledky
umožnily 1893 zvýšení akc. kap. ze 2 na 3 mil. zl. vydáním gratisakcií k tíži reserv. 1901 založena
společně s těžařstvem Neu-Stassfurt továrna Zscherndorf, vedená pod firmou Salzbergwerk NeuStassfurt und Teilnehmer. 1906 zrušena původní továrna na sodu v Ústí n. L. a v získaném objektu
zavedena výroba řady nových chemických produktů. 1909 zvýšen akc. kap. na 9 mil. K. Roku 1911
zvýšen akc. kap. na 12 mil. K a za 2.5 mil. K nominale nových akcií získána továrna na sodu v Hrušově
(Dr. Miller v. Aichholz), která zdokonalena a rozšířena. Téhož roku založena společně s firmou Th.
Goldschmidt v Essenu komandita Továrna na chlorid ciničitý systému Goldschmidt, která zřídila
továrnu v Ústí n. L. 1914 zvýšen akc. kap. na 14.5 mil. K a novou emisí uhrazena účast na „Hungaria“,
Kunstdünger-, Schwefelsäure- und chemische Industrie-A. G. v Budapešti, s níž uzavřeno zájmové
společenství. 1915 získána továrna ve Schwaz v Tyrolsku (zrušena 1928), v níž vybudována produkce
chlorečňanu draselného. V letech 1916/1918 vybudována nová továrna ve Falknově. V červenci 1917
zvýšen akc. kap. na 18 mil. K emisí 1.500 akcií, z nichž 16.110 nabídnuto k odběru akcionářům v
poměru 9:2 po K 900. Za účelem zajištění vlastní uhelné base zakoupeny 1917 uhelné míry v Bylanech
u Mostu, dále získána účast a později majorita akcií Falknovské akciové společnosti na dolování uhlí v
Lomnici u Falknova (1932 převzata cestou fuse).
Státním převratem změněné obchodně-politické poměry vedly nejen k přenesení sídla z Vídně
do Ústí n. L., nýbrž i k zásadní přeorientaci nyní již velmi rozvětveného koncernu s rozsáhlými
mezinárodními zájmy, které byly přibráním nových účastí postupně dále rozšiřovány. Akc. kap. zvýšen
1920 na 27 mil. Kč vydáním 45.000 akcií, z nichž 30.000 nabídnuto k odběru akcionářům v poměru 3:1
po Kč 1000.-, kdežto zbytek, přenechán převážně skupině Solvay & Cie. Vedle uspořádání společných
zájmů se skupinou Solvay & Cie (viz zvláštní odstavec) přeměněna 1920 továrna „Hungarie“ v Žilině
na Žilinskou akciovou továrnu na umělá hnojiva a chemické produkty. (Tato společnost byla v roce
1932 převzata cestou fuse, čímž Spolek získal v Žilině vlastní továrnu.) Téhož roku získána účast na
založení České továrny na umělé hedvábí systém Elberfeld v Lovosicích. V roce 1921 zakoupena
značná účast na Hrušovské továrně hliněného zboží akc. spol. v Hrušově (zbytek akcií ve vlastnictví
Keramische Werte A. G. v Berlíně). V květnu 1922 zvýšen akc. kap. na 40 mil. Kč; z nových 65.000
akcií nabídnuto 45.000 k odběru akcionářům v poměru 3:1 po Kč 575. V říjnu 1923 další zvýšení akc.
kap. na 50 mil. Kč; z nových 50.000 akcií nabídnuto 30.000 k odběru akcionářům v poměru 20:3 po Kč
800 a zbytek přenechán k tomuto účelu utvořenému syndikátu. V následujících letech rozšiřovala
společnost systematicky svůj výrobní program sjednáváním licenčních úmluv se zahraničními
skupinami a zaváděním nových odvětví jakož i prohlubováním stávající produkce, což bylo spojeno s
rozsáhlými investicemi. 1934 sjednána s Českou obchodní společností pachtovní smlouva ohledně
hnědouhelného dolu Albert v Tuchomyšli a Marie Antonie v Roudníkách.
V. h. z 27./6. 1935 zmocnila správní radu, aby dle potřeby, provedla zvýšení akciové jistiny z 50
na 75 mil. Kč, při čemž nových akcií mělo býti použito k provedení takových transakcí (především
nabytím akciových držeb jiných podniků). které by zájmovou sféru Spolku účelně upevnily a rozšířily.
Dle tohoto zmocnění vydáno ihned 40.000 nových akcií „Solu“ spojeným čsl. akciovým sirkárnám a
lučebním továrnám v Praze a výměnou převzat přiměřený počet akcií „Sola“ (z majetku jeho
koncernové prodejny „Plama“ spol. s r. o.), s nímž v rámci zájmového společenství současně uzavřena
dohoda o technické a hospodářské součinnosti. Koncem roku 1935 vydáno dalších 60.000 akcií, na
jichž podkladě - v rámci snah o usměrnění pracovního programu čsl. průmyslu chemického - získány
194
účasti na „Explosii“, československých akciových továrnách na látky výbušné v Praze a na
„Synthesii“, chemických továrnách a. s. v Praze. Koncem roku 1936 vydáno zbývajících 25.000 akcií,
které v rámci majoritního syndikátu přenechány z části Agrární bance československé.
Zájmové společenství se Solvay & Cie, Brusel. V rámci zájmového společenství, datujícího se
z let 80. minulého století (19. století), vybudovala společnost ve spojení se skupinou Solvay & Cie
továrny na sodu v Ebensee (1885), Máros-Ujvár (1894) a v Neštěmicích (1905). V roce 1916 získány
akciové továrny na sodu v Lukavaci a v Podgórze a později připojeny k nim další závody v Montwě a
Turdě. Po převratě byly tyto zájmy nově organisovány a cestou nacionalisace vytvořeny pro jednotlivé
státy samostatné společnosti a sice komandita Neštěmické továrny Solvayovy (Neštěmice) pro
Československo, Ebenseer Solvay-Werke (Ebensee) pro Rakousko, Zaklady Solvay w Polsce T. z o.
P. (Podgórza a Montwa) pro Polsko, Uzinelor Solvay din Romania (Máros-Ujvár a Turda) pro
Rumunsko a Jugoslavenska Solvay Tvornica D. D. (Lukavac) pro Jugoslavii. Účastí na emisi z roku
1920 jakož i jinými nákupy získala skupina Solvayova značnou část akcií Spolku pro chemickou a hutní
výrobu, takže je dnes jedním z jeho velkých akcionářů.
Účasti: Skupina továren na sodu společně se Solvay & Cie, Brusel (viz zvláštní odstavec);
1901 založena společně s těžařstvem Neu-Stassfurt komandita Salzbergwerk Neu-Stassfurt und
Teilnehmer v Bitterfeldu (továrna Zscherndorf); 1911 založena ve spojení s Th. Goldschmidt v Essenu
komandita Továrna na chlorid ciničitý systému Goldschmidt v Ústí n. L.; 1914 získána účast na
„Hungarie“, Kunstdünger-, Schwefelsäure- und chemische Industrie-A. G. v Budapešti; 1920 účast
na založení České továrny na umělé hedvábí systém Elberfeld v Lovosicích (po reorganisaci účast
1935 zvýšena na majoritu); 1921 získána účast na Hrušovské továrně hliněného zboží akc. spol. v
Hrušově; 1922 zvětšena účast na Gewerkschaft Lützow v Könitz; 1923 získána účast na „Zorka“
Prvo Jugoslavensko Društvo za Kemičku Industriju na dionice v Subotici; 1927 účast na založení
Československých továren na dusíkaté látky v Mar. Horách; v rámci zájmového společenství pro
obor aktivního uhlí zřízena 1927 společně s I. G. Farbenindustrie A. G., skupinou Metallbank, fou
Urbain v Paříži a Algemeene Norit Maat schappij N. V. prodejní organisace Carbo-Norit-Union,
Frankfurt; 1933 získána účast na Mărăşeşti S. A. Română pentru Industrii Chimice v Bukurešti; v
roce 1933 účast na syndikátu k převzetí 60.000 akcií „Sola“ spojených československých sirkáren a
chemických továren V Praze, 1935 a 1936 účast podstatně rozšířena (viz výše); spolu se „Synthesií“
chemickými továrnami akc. spol. získána v prosinci 1934 majorita (51 %) akcií Akciových továren na
vyrábění lučebnin v Kolině; v březnu 1935 získána většina (69.5 %) akcií Bohumínských
chemických závodů akc. spol. v Novém Bohumíně. Výměnou za vlastní akcie získána 1935 účast na
„Explosii“ čsl. akciových továrnách na látky výbušné v Praze a na „Synthesii“, chemických
továrnách a. s. v Praze. V říjnu 1936 získána 60.8 % většina Handlovských uholných baní úč. spol. v
Handlové (kupní cena asi 80 mil. Kč) a na zbývající balík získána pevná opce.
1938 účast na bankovním a průmyslovém syndikátu, který od skupiny Petschek-Praha získal
majoritu Severočeských uhelných dolů akc. spol. v Mostě (podrobnosti viz u České obchodní
společnosti).
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: přebytek 250 mil. Kč uložen do stabilisačního fondu.
Restabilisace k 1./1. 1935: 150 mil. Kč použito k snížení hodnoty trvalých investic. Zbývá 100 mil. Kč
Dividendy 1900/01-1909/10 (18 měsíců): 8, 8, 8, 10, 12, 14, 15, 15, 15, 16 %; 1911-1917: 16,
16, 16, 8, 14, 20, 20 %; 1918 až 1921 (nominale Kč 200): 20, 25, 25, 30 %; 1922-1930: po 20
procentech = 40 Kč; 1931-1934 po 10 % = 20 Kč; 1935: 10 % = 20 (18) Kč; 1936: 11.5 % = 23 (20.70)
Kč; 1937: 121/2 % = 25 (22.50) Kč.
Platebna: Živno. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
Velkoakcionáři: Živnostenská banka, Solvay & Cie (Brusel), „Solo“ spojené československé akciové sirkárny a lučební továrny, „Explosia“
československá akciová továrna na látky výbušné a Agrární banka československá.
Rok
1929
nejvyšší
1331
nejnižší
995
poslední
1055
1)
1938 jen do 30./6.
1930
1116
590
633
1931
764
420
452
1932
1933
1934
542
875
998
298
493
733
502
728
988
1935
1080
857
1030
1936
1585
1042
1535
1937
1650
905
990
19381)
1000
850
910
195
Aktiva
závody
pokladna
směnky
efekty
zásoby
úč. a dluž.
celkem
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
306.9
280.1
262.8
232.9
203.3
143.9
154.9
157.2
146.7
0.7
1.6
0.9
0.9
0.6
0.6
0.9
1.1
1.1
1.1
0.9
1.6
1.1
1.4
1.4
1.8
3.9
3.3
51.3
52.5
50.1
95.1
116.9
25.5
21.9
2.0
1.7
84.0
64.5
50.9
54.3
64.1
63.7
72.7
78.5
95.3
237.6
286.0
315.2
313.4
341.0
37.83)
122.7
191.1
195.9
681.7
685.6
681.4
697.8
727.3
565.1
661.9
720.5
729.2
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
fondy
věřitelé
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
70.0
75.0
75.0
161.6
162.2
165.4
165.4
165.4
165.4
217.0
231.9
232.8
250.0
28.8
176.3
250.0
31.3
185.0
250.0
33.8
176.4
250.0
35.9
190.4
250.0
42.2
213.1
100.0
42.2
200.8
100.0
48.8
218.5
100.0
49.6
253.8
100.0
48.8
257.2
1.7
0.9
0.6
0.5
0.9
0.9
1.3
1.3
0.9
13.3
6.2
5.2
5.6
5.7
5.7
6.2
8.9
14.5
Rok
investice
odpisy
platy
daně
pojišť.
úroky
hr. zisk
2.2
2.0
5.3
12.4
13.1
9.5
21.6
25.5
1.6
1.8
1.5
1.4
1.1
1.2
1.4
1.3
- 2.4
+ 0.7
+ 2.1
+ 3.81)
+ 3.7
+ 4.3
+ 1.5
+ 0.65)
96.2
81.7
79.5
83.4
86.1
89.2
107.9
120.2
spr. výd.
1930
38.2
43.4
29.4
3.9
1931
13.8
40.5
27.9
4.0
1932
8.6
38.2
27.1
4.3
1933
11.3
40.3
23.7
3.9
1934
11.0
40.5
25.8
3.6
1935
55.1
43.9
28.2
4.4
1936
44.7
42.2
30.9
4.4
1937
31.8
41.2
34.5
2.7
1)
Stav bankovních vkladů byl v polovici roku 1934 odhadován v tisku asi 160 mil. Kč.
2)
3)
Nadále jen účasti.
4)
Nadále jen dlužníci.
5)
Saldo aktivních a pasivních úroků.
292.14)
287.0
286.7
285.2
Účastinná spoločnost Dynamit Nobel v Bratislave.
Správní rada: Ervín Philipp, předseda, Emil Freund, místopředseda, Dr. Václav Bouček, Dr.
Johannes Hess, Karel Kress, Dr. Pavel Müller, Josef Országh, Filipp Weiss. Ředitelé: Ing. B. Freund,
Heřman Schwarzwald, Ing. Oskar Böhm.
Sídlo, ředitelství a továrny v Bratislavě.
1938: 60.8 mil. Kč, stahilisační fond 3.7 mil. Kč; amortisace 45.9 mil. Kč; podpůrné fondy 1.6 mil. Kč.
Přenos zisku na 1938: 1.5 mil. Kč. Posl. v. h. 29./7. 1938.
Společnost, založená 1886 se sídlem ve Vídni, převzala od firmy Alfred Nobel & Co. továrnu na
dynamit v Bratislavě, továrny na výbušné látky v Zámcích u Roztok (Čechy) a v St. Lambrecht
(Rakousko) a továrnu na střelný prach v Saubersdorf (Rakousko). Původní akc. kap. 0.5 mil. zl. zvýšen
1889 na 2 a 1890 na 3 mil. zl. Koncem 1916 zvýšen akc. kap. na 6.6 mil. K a výtěžkem emise získána
továrna na výbušné látky v Trenčíně, která vnesena do „Hunnia“ Ungarische Sprengstoff- A. G. V
říjnu 1921 zvýšen akc. kap. na 13.2 mil. K, z nové emise polovice nabídnuta akcionářům v poměru 2: 1
po rak. K 10.000 a druhá polovice volně umístěna. Výtěžku emise použito k získání účastí na
příbuzných průmyslech a k financování investic, nutných vzhledem k přechodu od výroby válečného
materiálu na mírovou produkci. Při nostrifikaci uznán akc. kap. plně v Kč a sídlo přeloženo do
Bratislavy. Rakouské závody vneseny do samostatné Oesterreichische Dynamit Nobel A. G. ve Vídni.
Výrobní program továrny v Bratislavě byl po převratě přeorientován od válečné produkce k těžké
chemii. Postupně zavedena výroba kyseliny solné, kyseliny sírové, kyseliny siřičité, sirouhlíku, kamence
196
chromitého, chlorbaria, superfosfátu, disousplynu, elektrických palnílů, bělící hlinky a jiných produktů.
Továrna v Zámcích, zabývající se i po převratu výrobou výbušných látek, prodána v srpnu 1937.
Účasti. 1916 založená „Hunnia“ Ungarische Sprengstoff-A. G. nostrifikována 1925 za účasti
anglického kapitálu na Akciovou společnost Nobel-Bickford v Bratislavě (akc. kap. 2 mil. Kč) ; 1918
získána většina akcií Bosnische Elektrizitäts-A. G. v Jajcích (akc. kap. 13.5 mil. Din.); 1920
součinnost při založení Československé akciové továrny na látky výbušné v Praze (účast 1931
odprodána); 1921 získána účast na Prima Societate Romana de Explozivi, Bukurešť (akc. kap. 55 mil.
Lei) a na A. G. für Industrielle Sprengstoffe, Budapešť (akc. kap. 1.5 mil. P); 1923 vneseny rakouské
závody do Oesterreichische Dynamit Nobel A. G. ve Vídni (akc. kap. 1.2 mil. S); další účasti:
Carbidwerk Deutsch-Matrei A. G., Vídeň (akc. kap. 2.8 mil. S), Titanit A.-G. für Chemische
Industrie, Záhřeb (akc. kap. 8 mil. Din.), „Olea“ spojený slovenský olejový průmysl akc. spol.,
Bratislava (akc. kap. 3.5 mil. Kč), Chemický priemysl úč. spol., Bratislava (akc. kap. 2 mil. Kč).
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 20 mil. Kč do stabilisačního fondu. Mim. v. h. z
28./12. 1934 zvýšení akc. kap. z 13.2 na 26.4 mil. Kč k tíži stabilisačního fondu vydáním gratisakcií v
poměru 1:1. Restabilisace k 1./1. 1935: 3.1 mil. Kč použito k snížení hodnoty trvalých investic. Zbývá
3.7 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy 1900-1917: 20, 221/2, 171/2, 171/2, 25, 25, 25, 25, 25, 25, 20, 25, 25, 25, 25, 30, 30, 30
%; 1918-1919: 15, 15 % v K; 1920: 15 % = Kč 60; 1921-1922: po Kč 60 + rK 60; 1923 až 1927: po 15
% = 60 Kč; 1928: 25 % = 100 Kč; 1929-1934: po 30 % = 120 Kč; 1935: 33 % = 132 (118.80) Kč; 19361937: po 19 % = 76 (68.40) Kč.
Platebny: Länderbanka (Praha), Agrární (Bratislava), Bratislavská všeobecná banka
(Bratislava). Bursa: Vídeň a Praha (exoty). Kursy v Praze 15./12.-31./12. 1936: nejvyšší 3850, nejnižší
3400, poslední 3680; 1937: nejvyšší 3655, nejnižší 2140, poslední 2320; 1938 (do 30./6.): nejvyšší
1)
Prostřednictvím říšskoněmecké Dynamit-Nobel A-G. v Hamburku kontroluje většinu akcií I. G. Farbenindustrie A.-G.
Aktiva
závody
zásoby
efekty
banky
dlužníci
hotovost
kauce
celkem
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
63.6
64.8
65.6
66.8
65.5
74.3
76.8
76.9
3.4
4.0
4.0
4.2
4.2
4.3
4.7
4.5
35.6
35.7
36.5
36.5
34.7
37.5
37.4
35.3
69.9
72.2
71.0
70.4
70.4
64.2
62.6
62.5
12.3
12.9
12.9
16.0
16.0
16.1
18.0
18.1
0.1
0.1
0.1
-
0.4
0.5
0.5
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
185.5
190.1
190.6
194.3
191.2
196.8
199.9
197.9
Pasiva
kapitál
reservy
st. fond
odpisy
fondy
věřitelé
kauce
zisk
60.8
60.8
60.8
60.8
60.8
60.8
60.8
60.8
20.0
20.0
20.0
20.0
16.9
16.9
3.7
3.7
36.2
37.7
39.2
40.7
40.7
42.2
43.7
45.9
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
1.6
47.6
50.7
49.5
51.9
51.9
55.4
56.4
51.6
0.4
0.5
0.5
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
5.7
5.6
5.8
5.7
5.7
6.3
6.9
7.5
1931
13.2
1932
13.2
1933
13.2
1934
13.2
1/1 351)
13.2
1935
13.2
1936
26.4
1937
26.4
1)
Zemědělské akciové továrny „Amylon“.
Správní rada: Ing. Jan Wild, předseda. Josef Pavlík. místopředseda, Josef Dvořák, Zdeněk
Malinský, František Šmirous, Ing. Zdeněk Vávra. Ladislav Veselský, Dr. Eduard Zálužský. Ředitel: Ing.
Adolf Švec.
Sídlo a ředitelství v Ronově n. Sáz. Závody v Ronově, Přibyslavi, Žďáře, Hesově, Polné,
Nížkově, Německém Brodě a Pohledských Dvořácích.
197
1937: 3.6 mil. Kč, stabilisační fond 3.37 mil. Kč. fond zaměstnanecký 0.4 mil. Kč. Přenos zisku na
1937/38: Kč 82.907. Posl. v. h. 18./12. 1937.
Společnost, založená 1913 za součinnosti Živnostenské banky s akc. kap. 3.25 mil. K, převzala
za K 3,007.600 v akciích a K 352.600 na hotovosti závody firem Dr. Malinský (továrna na syrup a škrob
v Ronově), Josef Bauer (továrna na bramborový škrob v Hesově), Josef Smeykal (továrna na škrob,
syrup a hroznový cukr ve Žďáře), V. Pojman (továrny na bramborový škrob, dextrin a apretury v Polné)
a Továrna na škrob a dextrin, spol. s r. o. v Pohledských Dvořácích. 1919 zvýšen akc. kap. na 4 mil. K,
1922 zvýšení na 6.2 mil. Kč emisí 11.000 akcií, z nichž 7.000 převzato Ústředním svazem pěstitelů
zemáků v Německém Brodě a zbytek nabídnut k odběru akcionářům v poměru 5:1 po Kč 350.
Jednotlivé závody byly v posledních letech zmodernisovány a rozšířeny o pilu v Přibyslavi, žitný mlýn
v Německém Brodě a pekárnu v Ronově n. Sáz.
Průmyslové podniky v Ronově, Přibyslavi, Polné a ve Žďáře jsou doplňovány polním
hospodářstvím v celkové výměře 520 ha zemědělské půdy a 80 ha lesa.
1.17. 1935: 3.37 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá 3.37 mil. Kč ve
Dividendy 1912/13-1923/24: 5, 5, 5, 9, 5, 5, 5, 10, 25, 121/2, 10, 10 %; 1924/25-1929/30: 10, 9,
9, 10, 9, 9 %; 1930./31-1932/33: 7, 4, 5 %; 1933/34-1935/36: 5, 51/2, 43/4 %; 1936/37: 10 %.
Rok
1929
nejvyšší
450
nejnižší
373
poslední
380
1)
1938 jen do 30./6.
1930
392
330
355
1931
350
238
238
1932
1933
1934
260
290
350
200
230
290
235
275
330
1935
320
300
305
1936
451
300
410
1937
588
405
445
19381)
480
365
470
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
bil. suma
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./7. 352)
1935/36
1936/37
Pasiva
12.03
11.78
11.52
11.47
8.40
8.88
8.71
akc. kap.
5.01
5.87
3.15
5.30
5.30
3.91
4.50
reservy
2.07
1.34
3.07
1.63
1.53
2.08
2.95
stab. fond
0.63
0.55
0.55
0.63
0.43
0.38
0.47
fondy
0.08
0.12
0.05
0.08
0.08
0.09
0.09
věřitelé
19.83
19.66
18.34
19.11
15.74
15.34
16.72
přenos
zisk
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./7. 352)
1935/36
1936/37
6.20
6.20
6.20
6.20
6.20
6.20
6.20
3.17
3.17
3.17
3.17
3.17
3.60
3.60
6.75
6.75
6.75
6.75
3.37
3.37
3.37
0.27
0.28
0.29
0.30
0.30
0.31
0.39
3.14
2.89
1.56
2.16
2.16
1.44
2.42
0.03
0.03
0.04
0.05
0.05
0.16
0.11
0.26
0.33
0.33
0.48
0.48
0.25
0.63
Rok
odpisy
1931/32
334
1932/33
327
1933/34
306
1934/35
374
1935/36
296
1936/37
298
1)
Správní výlohy a nájemné.
2)
Restabilisace k 1./7. 1935
daně
pas. úroky
platy
výlohy1)
hr. zisk
270
134
195
242
567
300
203
214
110
90
74
55
2.605
2.316
2.049
2.139
1.983
2.427
60
60
51
53
66
143
3.698
3.386
3.045
3.370
3.238
3.851
198
F. CUKROVARY
a) Československé společnosti.
Cukrovary Karola Stummera účast. spol.
Správní rada: Dr. Josef Kállay, předseda, Dr. Štěpán Haupt-Buchenrode, Julius Klein, Antonín
Šálek a Antonín Tille, místopředsedové, Dr. Filip Gomperz, Dr. Štěpán Klein, Alexandr Lendvai, Dr.
Ludvík Pazderka, Dr. Antonín Schauer, Otto Šmidt, Jiří Ullmann, Jiří Wiener.
Sídlo a generální ředitelství v Trnavě. Závody v Trnavě a Velkých Topolčanech.
Zpracováno řepy v Trnavě 1921/22-1937/38 (v tisících q): 475, 666, 1.253, 1.856, 1.965, 1.336,
1.791, 1.514, 1.084, 1.647, 425, 673, 434, 860, 720, 983, 1.105.
Zpracování řepy ve Velkých Topolčanech 1921/22-1929/30 (v tisících q): 180, 300, 468, 784,
1.272, 525, 782, 671, 407. V kampani 1930/31 závod zastaven.
1937: 9.9 mil. Kč, stabilisační fond 12.3 mil. Kč, pensijní fond 5.6 mil. Kč, amortisace 52.1 mil. Kč.
Posl. v. h. 15./11. 1937.
Společnost, založená 1905 s akc. kap. 6.5 mil. K se sídlem v Budapešti, převzala cukrovary
firmy Carl Stummer v Trnavě a Velkých Topolčanech. 1916 zvýšen akc. kap. na 9.75 mil. K, nové akcie
přenechány akcionářům al pari. Po nostrifikaci přeloženo sídlo do Trnavy. Cukrovar Velké Topolčany,
který v prosinci 1929 poškozen ohněm, od kampaně 1930/31 nepracuje. 1933 zřízena v Trnavě továrna
na kyselinu uhličitou. Společnost vede ve vlastní režii najatá hospodářství ve Chtelnici a svůj zbytkový
statek v Čiky.
Účasti. 1923 získána společně s jinými slovenskými cukrovary většina akcií Povážského
liehovaru a rafinerie úč. spol. v Leopoldově; 1923 založena Úč. spol. pre zvýlenie hospodářskéj
výroby v Trnavě (od 15./9. 1934 v likvidaci).
Stabilisační bilance k 1./4. 1929: z přebytku 28.5 mil. Kč použito 6.5 mil. Kč ke krytí ztráty za
obchodní rok 1930/31; v. h. z 22./3. 1934 usneseno použití 9.75 mil. Kč k zdvojnásobení akc. kap.
nakolkováním nominale akcií ze 200 na 400 Kč.
Dividendy 1910/11-1917/18 (nominale 200 K): 4, 4, 0, 0, 6, 6, 10, 10 %; 1918/19-1921/22 (v
uh. K): 10, 20, 30, 120 %; 1922/23-1924/25 (v Kč): 20, 25, 25 %; 1925/26-1932/33: 0; 1933/341934/35: po 5 % = 10 Kč; 1935/36-1936/37 (nominale 400 Kč): po 41/2 % = 18 Kč.
Platebna: Živno. Bursa: Budapešť. Kursy koncem 1927 až 1930: Pengö 72.25, 23, 17.30,
11.90; kurs 30./6. 1931: P 5.10; 1932: žádný kurs; koncem 1933: P 32; 1934: nejvyšší 67.5, nejnižší
31.6, poslední 57; 1935: nejvyšší 102, nejnižší 60, poslední 95; 1936 nejvyšší 139, nejnižší 92, poslední
139; 1937: nejvyšší 159, nejnižší 115, poslední 115; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 118, nejnižší 78, poslední
90 P.
1)
Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol. získaly v únoru 1934 větší položky akcií z majetku Credit-Anstalt, čímž se jejich dřívější účast zvýšila na
majoritu.
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
různé
ztráta
bil. suma
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
81.5
82.2
86.5
87.2
86.4
86.0
86.1
31.6
15.9
19.2
16.1
16.6
16.4
18.4
14.7
26.9
22.7
10.4
6.9
6.3
8.2
4.1
4.6
5.3
5.8
5.8
1.7
2.5
0.3
0.3
0.3
0.3
0.2
0.1
0.1
0.3
0.8
0.7
0.7
0.7
6.51)
-
139.0
129.9
134.0
120.6
116.6
111.2
116.0
199
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
amortisace
fondy
daně
věřitelé
zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
9.75
9.75
9.75
9.75
9.75
19.50
19.50
6.1
9.5
9.6
10.1
13.02)
9.6
9.9
28.51)
22.01)
22.0
22.0
22.0
12.3
12.3
22.1
27.2
32.3
37.6
42.9
47.2
52.1
2.8
3.1
3.4
3.7
4.1
4.5
5.6
0.5
0.4
2.2
2.4
69.7
56.5
53.0
33.4
23.2
14.8
12.8
1.9
3.3
3.9
1.3
1.1
1.3
dubia
fondy
hr. zisk
Rok
platy
výlohy
daně
pas. úrok
odpisy
přenos
1930/31
0.80
0.06
0.52
4.92
0.29
2.02
- 1.92
1931/32
0.37
0.05
0.56
5.71
5.10
0.84
14.50
1932/33
0.23
0.07
0.95
4.90
5.14
0.09
0.86
13.67
1.87
1933/34
0.43
0.07
3.61
3.68
5.25
0.03
0.86
14.58
3.30
1934/35
0.43
0.07
3.41
1.96
5.34
0.06
0.88
12.85
0.64
1935/36
0.42
0.04
3.32
1.20
5.30
0.03
0.79
11.55
0.64
1936/37
0.41
0.05
3.00
0.49
4.99
1.52
11.60
0.15
1)
Ztráta 6.5 mil. Kč odepsána ze stabilisačního fondu.
2)
Z toho reservy na ztrátu na akciích Úč. spol. pre zvýšenie hospodárskej výroby 3.5 mil. Kč a na akciích Povážského liehovaru a rafinerie úč.
spol. 0.37 mil. Kč.
Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol.
Správní rada: Dr. Jaroslav Preiss, předseda, Antonín Tille místopředseda, Ferdinand BlochBauer, Vladimír Hanačík, Viktor Hoppe, Ervín Leopold Nostitz, Dr. Ludvík Pazderka, Robert Schoelier,
Dr. Richard Skene, Otakar Stára.
Ředitelství: Antonín Šálek, generální ředitel (předseda); Jiří Wiener, centrální ředitel (náměstek
předsedy); Dr. Eduard Kovář, Bedřich Pollak, Ludvík Živný, ředitelé.
Sídlo a ředitelství v Praze. Rafinerie: Čakovice a Vrdy; surovárny: Mratín a Mnichovo
Hradiště; dvory: Ctěnice, Čakovice a Haškov; 3 domy v Praze.
Produkce vlastních závodů v tisících q:
Kampaň
zpracováno řepy
vyrobeno suroviny
zpracováno suroviny
vyrobeno rafinády
1925/26
1926/27
1927/28
1928/29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
2.645
1.921
2.169
1.889
2.024
2.344
1.757
1.380
998
1.241
1.082
1.363
453
311
362
329
376
417
332
238
194
223
178
256
995
714
717
688
836
695
734
586
391
422
340
466
865
626
625
599
728
606
639
506
328
354
297
408
1937: 61.6 mil. Kč, daňové reservy 12.85 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.7 mil. Kč. Posl. v. h.
20./12. 1937.
Společnost, založená 1910 za účasti Bodencreditanstalt s akc. kap. 14 mil. K se sídlem ve Vídni,
převzala majetek firmy Schoeller & Co., sestávající ze surováren a rafinerií v Čakovicích a ve Vrdech a
akcií Chropyňské cukrovarnické společnosti. Společnost najala Nostitzovu surovárnu v Mratíně a
Schoellerovy statky v Čakovicích. 1911 přikoupen cukrovar Dolní Bučice (zrušen), jehož řepa předána k
zpracování cukrovaru ve Vrdech. 1913/14 zvýšen akc. kap. na 19 mil. K emisí 12.500 akcií, z nichž
3636 kusů použito k zaplacení Waldsteinovy surovárny v Mnichově Hradišti a ze zbytku nabídnuta část
akcionářům v poměru 9:2 po K 520; výnosem emise zvětšeny a získány různé účasti. V téže době
zakoupen též dvůr Haškov (asi 100 ha), z něhož vybudována hospodářská centrála.
200
1919 provedena nostrifikace a přeloženo sídlo do Prahy. V lednu 1921 zvýšen akc. kap. na 32
mil. Kč; z 32.500 nových akcií nabídnuto 19.000 kusů akcionářům v poměru 5:2 po Kč 750 a ze zbytku
3500 akciemi zaplacena dosud najatá surovárna Mratín. 1921 převzat cestou fuse První cukrovar spol.
s r. o. v Kralupech, jehož zařízení odprodáno a řepa převedena na Spolkový cukrovar rolnický spol. s
r. o. v Kralupech II., na němž jest společnost význačně zúčastněna. 1926 zvýšen akc. kapna 36 mil. Kč,
nové akcie přenechány spřáteleným cukrovarům po Kč 800. Výtěžkem této emise a dalšími nákupy v
následujících létech rozmnoženy podstatně účasti na jiných cukrovarských podnicích. V kampani
1929/30 převzata řepa zrušeného cukrovaru v Zákolanech, jež předána k zpracování Čakovicím a
Mratínu. 1932 zastaven cukrovar Mratín, jehož zařízení použito k investicím v jiných závodech.
akc. kap. z 36 na 54 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 600 Kč. Restabilisace k 1./8. 1935:
k snížení hodnot závodních zařízení a účastí o 3.8 mil. Kč použito zbytku stabilisačního fondu 2.9 mil.
Kč a 0.9 mil. Kč ze zdaněných reserv.
Ekonomie. Pozemkovou reformou zmenšila se podstatně plocha ve vlastní režii
obhospodařovaných dvorů. Společnost vlastní dvory Haškov (asi 100 ha), Ctěnice (asi 168.4 ha) a
Čakovice (asi 220 ha). Plocha zpachtovaných hospodářství činí asi 2450 ha orné půdy, na nichž se sklízí
asi 23.000 t řepy.
Účasti (v závorce výše účasti): Akciová společnost cukrovar v Mostě (100 %); Pohronsky
cukrovar úč. spol. v Orosce (100 procent); Spolkový cukrovar rolnický, spol. s r. o., Kralupy (93
procent); Cukrovar v Toušeni Jakob Passer, akc. spol. (100 %); Spolkový rolnický cukrovar ve Vinoři
(majorita); Chropyňský cukrovar, akc. spol. (majorita), která vlastní většinu akcií Doloplazského
cukrovaru akc. spol.; Oesterreichische Chropiner Zuckerfabriks-A. G. (majorita); Cukrovary Karola
Stummera úč. spol. v Trnavě (majorita); Česká společnost pro průmysl cukerní v Praze; Společnost pro
pěstění řepového semene, spol. s r. o.; Vysočanská mlékárna B. Frey, akc. spol. v Praze (50 %);
Akciová společnost pro průmysl mléčný v Praze.
Dividendy 1910/11-1917/18 (nominale 400 K): 7, 8, 8, 7, 8, 12, 12, 12 %; 1918/19-1926/27: 12,
15, 21, 21, 21, 24, 24, 20, 20 %; 1927/28-1928/29: po 131/2 %; 1929/30: 121/2 %; 1930/31 až 1932/33:
po 71/2 % = 30 Kč; 1933/34 (nominale 600 Kč)-1934/35: po 71/2 % = 45 Kč; 1935/36-1936/37: netto 45,
51 Kč.
1)
Většinu akcií (asi 60 %) kontroluje od roku 1928 Živnostenská banka v Praze; firma Schoeller & Co. ve Vídni, jež byla od založení podniku největším
jeho akcionářem, prodala 1928 zbytek svých akcií - který jí již nezaručoval rozhodující vliv - Živnostenské bance. V souvislosti s touto transakcí přešel balík
631/2 % akcií Petöházaer Zuckerfabriks-A.-G. (Maďarsko) z portefeuille Cukrovarů Schoeller a spol. akc spol. do vlastnictví bankovního domu Schoeller &
Co. v Curychu.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2470
1770
1145
922
945
1700
nejnižší
1670
1075
635
436
500
865
poslední
1780
1160
780
605
900
1635
1934
1935
1580
1715
1935
2020
1560
2020
1936
2970
1975
2935
1937
3770
2095
2340
Aktiva
závody
zásoby
efekty
dlužníci
hotovosti
bil. suma
1928/29
1929/30
1./8. 30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./8. 35
1935/36
1936/37
38.9
38.0
69.3
65.6
62.2
56.6
52.7
56.9
56.8
53.0
49.3
30.5
30.1
30.1
28.7
26.3
24.3
20.2
17.6
17.3
18.4
25.0
80.7
82.7
82.7
82.8
82.9
90.4
93.8
102.3
99.9
106.1
110.0
123.3
109.6
99.2
72.0
64.8
63.7
69.9
76.2
75.1
61.6
76.3
0.3
0.2
0.2
0.3
0.3
0.2
0.3
0.4
0.4
0.3
0.2
273.7
260.7
281.6
249.4
236.5
235.2
236.9
253.4
249.6
239.4
260.8
201
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
daň. res.
cukr. daň
věřitelé
zisk
1928/29
1929/30
1./8. 30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./8. 35
1935/36
1936/37
36.0
36.0
36.0
36.0
36.0
36.0
54.0
54.0
54.0
54.0
54.0
54.6
54.6
54.6
54.6
54.6
54.6
54.6
62.1
61.0
61.4
61.3
20.9
20.9
20.9
20.9
2.9
2.9
-
14.9
12.3
12.3
13.6
14.7
13.5
15.5
16.3
16.3
7.3
12.8
5.8
2.7
2.7
2.7
2.4
2.5
2.6
2.4
2.4
2.8
2.7
156.1
149.7
149.7
118.2
103.8
103.2
101.2
109.7
109.7
108.3
124.2
6.2
5.3
5.3
3.4
4.1
4.6
6.0
6.1
6.1
5.7
5.8
Rok
investice
odpisy
daně
režie
hr. zisk
úr. a div.
přenos
1928/29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
4.8
1.9
0.8
1.1
0.3
0.3
10.3
1.6
1.7
3.7
2.8
4.5
4.5
5.9
4.2
6.1
5.4
5.4
2.7
2.5
2.1
2.0
3.1
2.2
3.2
4.8
6.8
2.3
2.1
2.1
2.0
1.9
1.9
1.9
1.9
1.9
11.9
9.8
9.5
10.1
11.7
10.1
12.6
12.1
14.3
2.0
2.0
2.0
1.8
3.2
3.7
4.0
5.0
4.8
1.0
1.0
0.6
0.6
0.6
0.6
0.7
0.7
0.7
Česká společnost pro průmysl cukerní v Praze.
Správní rada: Předseda (neobsazeno); Dr. Jaroslav Preiss, místopředseda, Bohumil Baňka. Ing.
Heřman Cron, Ing. Rudolf Havelka, Vladimír Malínský, Josef Mocker, Dr. Antonín Novák, Antonín
Tille.
Vrchní vedení: generální ředitel Dr. J. Hartmann.
Ředitelství: Antonín Živnůstka a Ladislav Krátký, ředitelé, Ing. Josef Huleš, náměstek ředitele.
Sídlo a ředitelství v Praze. Rafinerie: Louny, Mělník a Modřany; surovárny: Básnice, Beřkovice
Dolní, Bohušovice, Louny II., Mělník, Modřany, Mochov, Vrutice, Žatec; jiné závody: výrobny
sušených a melasových řízků a továrny melasových krmiv v Modřanech a Žatci, výroba kávových a
čajových kostek, sladované kávy, sodovek, limonád a šuměnek v Modřanech. Koncernové závody:
Cukrovar dříve M. Valtera v Lounech; Cukrovar ve Mšeném u Budyně, spol. s r. o.; Akciová společnost
pro obchod s cukrem v Praze; Společnost pro zemědělské hospodaření; Vysočanská mlékárna B. Frey a.
s. v Praze; Mělnické akciové skladiště v Praze.
Produkce (včetně koncernových podniků: Valtera-Louny, Mšeno) v q:
Kampaň
zpracováno řepy
vyrobeno suroviny
vyrobeno rafinády
1927/28
1928/29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1937/38
5,186.054
4,154.504
4,217.862
5,181.369
3,871.252
3,163.752
2,021.355
2,886.228
2,355.500
3.322.238
3,930.000
880.124
728.747
803.323
934.627
746.717
579.769
408.524
538.622
381.800
628.625
671.000
964.958
844.463
1,047.539
1,130.040
914.310
801.313
524.583
598.000
479.600
664.000
764.000
840.891
736.924
915.174
984.616
814.673
698.699
455.011
523.000
415.100
582.200
675.000
1./7. 1937: 48.9 mil. Kč, stabilisační fond 18.82 mil. Kč, daňová reserva 4.47 mil. Kč, podpůrné fondy
2.9 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.6 mil. Kč. Posl. v. h. 20./12. 1937.
Společnost, založená 1883 Živnostenskou bankou s akc. kap. 1 mil. zl., převzala za 850.000 zl.
rafinerii v Domažlicích (1913 přeložena do Mělníka) a cukrovar v Mochově (po vyhoření 1908
202
zmodernisován), k nimž 1888 přikoupen cukrovar v Králově Městci (1909 odprodán). 1890 zvýšen akc.
kap. na 1.2 mil. zl. a získán od Živnostenské banky cukrovar ve Vranovicích (1905 prodán). 1899
zvýšen akc. kap. na 3 mil. K. 1910 zvýšení na 5 mil. K, výnosem získán cukrovar na Mělníce, kam 1913
přenesena též domažlická rafinerie. 1912/13 zvýšen akc. kap. na 8 mil. K a výnosu použito k získání
cukrovarů Vrutice a Byšice (1923 zrušen). 1918 převzat cukrovar Obora (zrušen). 1920 zvýšen akc. kap.
na 12 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po Kč 1000. V roce 1921 převzata fusí
První česká akciová společnost pro rafinování cukru v Praze, čímž získány rafinerie a surovárna v
Modřanech jakož i rozhodující vliv v cukrovarech Lužec a Žatec; v souvislosti s touto transakcí zvýšen
akc. kap. na 20 mil. Kč. 1922 zvýšení na 24 mil. Kč, z nových akcií nabídnuta polovice akcionářům
(10:1 po Kč 800), zbytek použit k získání Lobkowiczova cukrovaru v Dolních Beřkovicích. V březnu
1926 zvýšen akc. kap. na 27 mil. Kč, výnosem získány zbývající podíly cukrovarů v Lužci (1929
zastaven), Žatci a Krásném Dvoře (1925 zastaven), které převzaty fusí. S platností od 1./1. 1925 převzat
fusí cukrovar v Bohušovicích. S platností od 1./7. 1927 převzata za 14.4 mil. Kč v akciích Lounská
rolnická akcijní rafinerie cukru v Praze, čímž získány rafinerie a surovárna v Lounech a různé účasti;
v souvislosti s touto transakcí zvýšen akc. kap. na 44 mil. Kč. Další zvýšení na 55 mil. Kč, k němuž
dáno zmocnění v. h. z 15./7. 1927, má býti provedeno v příhodné době.
V rámci rozsáhlého investičního programu zmodernisovány v létech 1925/27 hlavní závody. V
období 1927/28 vybudována v Mělníce nová surovárna a přestavěna jakož i rozšířena rafinerie, která
doplněna rozsáhlým skladištěm a moderní lanovou automatickou drahou. Postupnými investicemi v
letech 1928/34 jsou všecky závody udržovány na výši moderní techniky. Restrikční politika a snahy o
zhospodárnění výroby vedly v období 1929/34 k provisornímu zastavení některých závodů.
Účasti. Převzetím Lounské rolnické akcijní rafinerie cukru získány: většina akcií Lounského
akciového cukrovaru dříve M. Valtera v Lounech a účasti na První chorvatsko-slavonské akc. spol.
pro průmysl cukerní v Osijeku a Parním mlýně Union, akc. spol. v Osijeku; 1928 získány všecky
podíly Cukrovaru ve Mšeném u Budyně, spol. s r. o. V únoru 1934 získán celý kapitál Akciové
společnosti pro obchod s cukrem v Praze. Koncem 1934 převzaty od Živnostenské banky všecky akcie
Mělnického akciového skladiště v Praze. Společně s Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol. získány
1934 všecky akcie Vysočanské mlékárny B. Frey a. s. v Praze; 1935 získána účast na Akciové
společnosti pro průmysl mléčný v Praze.
Ekonomie. Pozemkovou reformou zmenšila se plocha najatých dvorů, kterých je nyní
obhospodařováno celkem 16. Podnik se snaží vyrovnati úbytek zintensivněním zemědělské výroby a
mlékařením.
Stabilisační bilance. Fusí převzatá Lounská akcijní rafinerie cukru sestavila k 1./5. 1926
stabilisační východiskovou bilanci, při níž vyplynul stabilisační fond 40.02 mil. Kč. Restabilisace k
1./7. 1935: 21.2 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení a účastí. Zbývá 18.82
Dividendy 1883/84-1899/1900: K 0, 20, 0, 5, 10, 16, 16, 0, 0, 4, 10, 0, 12, 8, 12, 16, 14;
1900/01-1913/14: K 16, 10, 10, 12, 0, 0, 6, 10, 14, 14, 15, 17, 17, 12; 1914/15-1919/20: K 25, 30, 30,
30, 50, 60; 1920/21-1929/30: Kč 110, 120, 60, 70, 50, 35, 35, 30, 30, 25; 1930/31-1932/33: po 6 % = 12
Kč; 1933/34 až 1934/35: po 7 % = 14 Kč; 1935/36-1936/37: netto 14, 16 Kč.
1)
Většina akcií v majetku Živnostenské banky; v letech 1929 získala větší položky akcií Cukrovary Schoeller a spol. akc. spol. v Praze
Rok
1923
1928
1929
1930
nejvyšší
1710
1130
880
726
nejnižší
975
720
597
440
poslední
1390
886
710
525
1931
1932
597
506
275
190
316
455
1933
761
433
638
1934
758
615
625
1935
714
540
692
1936
1085
692
1068
1937
1285
700
732
203
Aktiva
závody
pachty
zásoby
dlužníci
efekty
pokladna
kauce
celkem
1926/27
1927/28
1928/29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./7. 356)
1935/36
1936/37
Pasiva
55.1
118.2
150.8
141.8
135.8
128.1
120.5
115.0
108.2
98.0
87.1
81.9
kapitál
7.3
9.3
9.2
9.0
8.5
8.5
7.3
6.0
5.2
4.9
4.2
4.0
reservy
42.5
61.6
63.4
74.5
78.1
62.5
51.3
39.0
38.7
38.5
38.7
41.6
fondy
45.2
49.1
29.4
28.4
30.3
25.6
22.9
23.7
25.1
21.2
24.7
30.8
daň. res.
23.8
33.0
32.0
33.4
33.3
32.2
29.9
29.8
29.4
22.9
22.7
25.1
cuk. daň
0.8
0.7
0.8
0.5
0.3
0.4
0.4
0.8
0.2
0.2
0.3
0.4
věřitelé
0.3
0.5
1.3
1.3
0.7
0.5
0.7
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
kauce
175.0
272.5
286.9
288.9
286.9
257.7
233.0
214.7
207.2
186.0
178.2
184.2
zisk
1926/27
1927/28
1928/29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./7. 356)
1935/36
1936/37
27.0
44.0
44.0
44.0
44.0
44.0
44.0
44.0
44.0
44.0
44.0
44.0
39.1
95.11)
93.5
90.1
88.8
88.9
88.9
88.9
88.9
67.6
67.6
67.6
2.2
3.7
3.2
3.2
3.2
2.8
2.8
2.8
2.8
2.9
2.9
2.9
6.9
4.3
4.4
4.4
4.3
4.3
4.4
4.5
4.5
4.5
4.5
4.5
3.8
7.4
11.1
8.1
7.8
7.3
7.6
7.9
7.4
7.4
7.7
7.9
90.3
109.9
121.6
131.4
134.7
106.7
81.5
62.3
55.2
55.2
47.1
52.3
0.3
0.5
1.3
1.3
0.7
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
0.4
5.5
7.6
7.7
6.5
3.3
3.3
3.3
3.9
4.0
4.0
4.0
4.5
hr. zisk
různé3)
přenos
1.5
0.6
0.4
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.1
0.1
0.2
0.3
0.3
0.3
0.3
0.3
0.4
0.5
0.5
Rok
investice
odpisy
daně
režie
různé2)
1926/27
9.4
6.7
34.7
1.5
1.1
1927/28
fuse
9.6
4.5
3.9
1.5
1928/29
44.4
11.9
0.5
4.3
0.2
1929/30
2.6
11.8
0.2
4.7
1.4
1930/31
2.2
8.7
1.1
6.14)
1931/32
0.4
8.1
1.8
4.2
1.55)
1932/33
0.5
8.1
2.1
4.2
2.15)
1933/34
2.1
8.6
2.9
3.9
1.05)
1934/35
2.1
8.9
3.0
4.1
0.8
1935/36
2.5
8.2
6.1
4.0
0.6
1936/37
2.9
8.1
6.2
4.1
0.5
1)
Zvýšení v důsledku súčtování fuse s Lounskou rolnickou akcijní 3) Různé příjmy.
rafinerií cukru; včetně stabilisačního fondu 40 mil. Kč, převzatého od 4) Včetně různých výdajů.
5)
Lounské, která před fusí sestavila stabilisační bilanci.
Včetně kursovních rozdílů.
2)
6)
Různé výdaje: debetní úroky a pod.
49.3
26.5
24.0
24.1
18.7
18.4
19.4
19.9
20.2
22.3
22.8
Neštěmická rafinerie cukru.
Správní rada: Ferdinand Bloch-Bauer, předseda, Max Kantor, místopředseda, Dr. Robert
Bloch-Bauer, Otto Deutsch, Evald Horský, Rudolf Korálek, Dr. Bedřich Kubinzky, Gustave de Leon,
Dr. Ludvík Pazderka. Dr. Felix Redlich, Karel A. Schaefer, Ing. Jan Teller, Bedřich Weinmann.
Ředitelství: Dr. Ervín Adler, ředitel.
Sídlo v Ústí n. L., ústřední ředitelství v Praze. Rafinerie: Kostelec n. L. Smíšený závod: Kostelec
n. L. Surovárny: Havran, Libáň, Úžice. Vedlejší podniky: elektrická centrála, drožďárna a lihovar v
Libáni, ekonomie Úžice a Havran.
Kampaň
zpracováno řepy
vyrobeno suroviny
vyrobeno rafinády
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1937/38
2.314
2.808
2.141
1.639
1.047
1.475
1.257
1.764
2.086
433
495
407
296
201
252
196
331
358
778
785
552
331
325
361
315
451
436
689
692
493
287
283
316
274
401
389
204
1938: 69.9 mil. Kč, podpůrný fond 0.8 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.2 mil. Kč. Posl. v. h. 2174.
1938.
Společnost, založená 1897 za součinnosti Creditanstalt, převzala za 6.72 mil. K v akciích od The
English-Austrian Refineries Ltd. rafinerii a surovárnu v Neštěmicích. 1912 přikoupena surovárna ve
Studeněvsi, 1914 získána surovárna v Havrani. 1916 zvýšen akc. kap. na 10 mil. K emisí 8.200 akcií,
které nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po K 500. V říjnu 1920 zvýšen akc. kap. na 15 mil. Kč, z
nových 12.500 akcií nabídnuto 5000 kusů akcionářům v poměru 5:1 po Kč 750. V letech 1923/25
získány podíly cukrovaru v Prunéřově, který 1925 převzat fusí. 1927 zakoupeny od firmy David Bloch
rafinerie a surovárna v Kostelci n. L., surovárna, elektrárna, drožďárna a lihovar v Libáni a surovárna v
Úžici. Ke krytí části kupní ceny (asi 90 mil. Kč) zvýšen v lednu 1928 akc. kap. na 30 mil. Kč, nové
akcie nabídnuty v poměru 1:1 po Kč 1800 akcionářům. 1927 převzata rafinerie a surovárna firmy M. B.
Teller v Kutné Hoře.
Reorganisační „tříletka“. Znesnadněným exportem změněné poměry v cukrovarnictví vedly
1931/32 k organisačnímu přebudování celého koncernu. Rafinerie v Neštěmicích a Kutné Hoře
zastaveny a rafinace přeložena do Kostelce n. L., kde zařízena nová rafinerie a zrekonstruován starý
smíšený cukrovar. Stále se zmenšující množství řepy vedlo též k zastavení surováren Studeněves, Kutná
Hora a Prunéřov. K rekonstrukci zbylých závodů použito značných úvěrů, jež měly býti uhrazeny zčásti
odprodeji zastavených továren, zčásti zastavením výplaty dividend za léta 1932, 1933 a 1934. Ze
stejného důvodu prodán 1932 dům v Praze II.
Ekonomie. 1923 získáno panství Hielle & Dittrich v Krásné Lípě; po provedení pozemkové
reformy zbylé ekonomie, které se zvětšily převzetím firmy David Bloch, jsou obhospodařovány ve
vlastní režii. 1932 odprodán dvůr Lišnice.
Účasti. 1925 součinnost při založení Irish Sugar-Manufacturing Co. Ltd., Carlow (účast 1933
odprodána irské vládě za 190 % nominale); 1927 účast na syndikátu k zakoupení všech akcií
rumunských cukrovarů Lujani a Jucica; 1928 účast na založení Oberösterreichische ZuckerfabriksA. G. v Ennsu (účast 1934 odprodána); Rolnický akcijní cukrovar v Lenešicích.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytku 5.8 mil. Kč použito ke krytí ztráty vykázané v bilanci
1934.
Dividendy 1913-1914: po 8 %; 1915-1919: po 10 %; 1920 až 1926: 12, 15, 171/2, 20, 25, 25, 25
%; 1927-1929: 15, 10, 10 %; 1930-1931: po 5 %; 1932-1934: 0; 1935-1936 (z reserv): po 6 % = 24
(21.60) Kč; 1937: 6 % = 24 (21.60) Kč.
Platebny: Eskomptní. Bursa: Praha.
Rok
1927
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2950
1310
822
646
510
560
nejnižší
1865
800
570
345
345
368
poslední
2600
820
650
405
416
520
1934
628
505
605
1935
865
600
860
1936
1320
800
1295
1937
1618
1000
1175
Aktiva
závody
účasti
zásoby
dlužníci
hotovost
kauce
bil. suma
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
76.8
146.1
140.3
150.4
167.5
156.0
147.4
128.4
120.3
58.9
37.5
36.1
35.6
35.7
4.43)
4.4
4.4
3.9
75.4
83.1
73.3
64.5
57.0
59.1
55.6
61.9
62.7
43.4
14.5
9.7
12.8
6.1
7.6
8.5
5.3
8.4
0.5
0.5
0.3
0.2
0.2
0.2
0.2
0.3
0.3
23.0
23.0
25.7
23.9
18.0
16.9
17.1
17.1
16.6
278.0
304.7
285.4
287.4
284.4
250.1
233.2
217.4
212.2
205
Pasiva
akc. kap.
reservy
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
72.8
72.9
92.91)
93.0
93.0
83.03)
83.0
71.6
69.8
Rok
odpisy
režie
st. fond
fondy
banky
1.0
108.6
5.8
1.0
129.0
5.8
1.0
109.6
5.8
0.9
113.4
5.8
0.8
111.4
5.8
0.8
91.2
-3)
0.8
84.8
0.8
85.4
0.8
77.9
úroky
daně
soc. břem.
věřitelé
záruky
zisk
39.8
40.2
17.6
19.1
24.1
21.1
16.3
11.3
14.3
23.0
23.0
25.7
23.9
18.0
16.9
17.1
17.1
16.6
2.8
2.8
2.8
1.3
1.3
1.3
1.2
1.2
2.8
hr. zisk
přenos
č. zisk
1930
3.0
9.3
- 2.4
2.5
1.0
20.0
1.2
1.6
1931
7.7
9.3
- 3.7
1.5
1.1
24.8
1.2
1.6
1932
13.5
5.4
- 4.3
1.9
0.7
25.9
1.2
0.1
1933
10.2
9.22)
- 4.1
1.5
0.7
25.7
1.3
1934
10.6
6.7
- 4.1
1.4
0.6
17.5
1.3
- 5.93)
1935
8.5
7.4
- 3.33
0.6
0.5
20.7
0.8
0.3
1936
12.5
6.5
- 2.86
2.3
0.6
24.8
1.2
1937
7.4
6.9
- 2.58
2.0
1.4
21.9
1.2
1.6
1)
Přírůstek o 20 mil. Kč převodem části reservy z roku 1926 z věřitelů.
2)
Vzestup v důsledku vyúčtování výloh likvidačních a odbytného, souvisícího se zastavením některých továren.
3)
V bilanci 1934 odepsány ztráty na cenných papírech, k čemuž použito 10 mil. Kč z reserv a zbytkem zatížen provozní účet; v důsledku toho
resultující ztráta 5.8 mil. Kč kryta odpisem stabilisačního fondu.
Rafinerie cukru Krásné Březno akc. spol.
Správní rada: Emil Freund, předseda, Dr. Bohumil Vlasák, místopředseda, Max Benies, Karel
Budiš, Karel Glaessner, Josef Havránek, Arnošt Hoffmann, Ulrich Ferdinand Kinsky, Karel Kress,
Robert Josef Kořán, August Lengsfeld, Dr. Jan Malypetr, Henry Reuter, Julius Seifert.
Ředitelství: Dr. Karel Zuman.
Sídlo a ředitelství v Praze; rafinerie v Krásném Březně, surovárny v Benátkách, Litole,
Lovosicích a Velvarech.
Kampaň
zpracováno řepy
vyrobeno suroviny
vyrobeno rafinády
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1937/38
1.443
1.689
1.236
1.068
769
1.004
786
1.100
1.325
267
292
231
181
150
180
125
203
228
792
824
814
551
406
430
346
483
495
695
723
714
483
374
378
306
423
445
Akciový kapitál Kč 37,481.7501) ve 149.927 akciích po Kč 250 nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 1.75 mil. Kč, stabilisační fond 0.4 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 1.9 mil. Kč. Posl. v. h.
27./6. 1938.
Společnost, založená 1894 se sídlem ve Vídni, převzala rafinerii firmy Elbogen & Fritsch v
Krásném Březně, Původní akc. kap. 0.5 mil. zl. zvýšen 1895 na 0.9 mil. zl. 1913 získán cukrovar ve
Velvětech, který vnesen do Severočeské cukerní společnosti s r. o. 1915 zvýšen akc. kap. z 1.8 na 3.6
mil. K vydáním gratisakcií k tíži reserv a současně provedeno další zvýšení na 7.2 mil. K proti
hotovému vplacení. 1920 zvýšen akc. kap. na 14.4 mil. K emisí 36.000 akcií, z nichž polovice nabídnuta
akcionářům v poměru 2:1 po K 840. Téhož roku provedena nostrifikace a přeloženo sídlo do Prahy.
1923 získána většina akcií Společné továrny na cukr ve Velvarech. S platností od 1./9. 1923 převzata
Akc. spol. Lovosického cukrovaru, čímž získána surovárna v Lovosicích (vlastnící též řepní a cukerní
kvótu surovárny v Sulejovicích) a další podíly Severočeské cukerní společnosti s r. o.; akc. kap. zvýšen
206
touto transakcí na Kč 14,733.200. Počátkem 1928 zvýšen akc. kap. na Kč 29,785.400; z nové emise
nabídnuto 73.666 akcií v poměru 1:1 po Kč 640 akcionářům a zbytku použito k provedení fuse se
Společnou továrnou na cukr ve Velvarech a Severočeskou cukerní společností s r. o. ve Velvětech
(surovárna zrušena 1931). V polovici 1927 zakoupeny (kupní cena asi 65 mil. Kč) všecky akcie
Rosicko-Pardubické rafinerie cukru Jindřich Benies akc. spol. v Praze, čímž získána rafinerie v
Rosicích (zastavena), surovárny v Černožicích (1928 prodána), Litole a Starých Benátkách, pivovar v
Nových Benátkách (prodán), 2 elektrárny a rozsáhlé nájemní ekonomie. Za účelem formálního převzetí
Rosicko-Pardubické, jejíž akc. kap. snížen z 20 na 1 mil. Kč, vydáno 1929 1.000 nových akcií (Kč
200.000 nominale), čímž akc. kap. zvýšen na Kč 29,985.400. (Diference mezi kupní cenou vyrovnána
bilančně ažiovým přebytkem ze zdvojnásobení kapitálu 1928.)
Účasti: Rolnický akcijní cukrovar v Lenešicích; Fruta, akc. spol. pro zužitkování ovoce,
Sulejovice; Čokoládové závody Deli akc. spol., Praha; 1925 získaná účast na Irish Sugar Manufacturing
Co. Ltd., Carlow odprodána 1933 irské vládě za 190 % nominale2); Středomoravská akc. spol.
cukrovarnická a zemědělská v Brně (účast 1935 odprodána); Cukrovary Krumlov-Oslavany akc. spol. v
Brně (účast 1936 odprodána).
Stabilisační bilance k 1./1. 1930: z přebytku 31.2 mil. Kč použito v bilanci 1931 17.05 mil. Kč
k odpisům na účastech; 1934 použito 7.5 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 29.98 na 37.48 mil. Kč
nakolkováním nominale akcií ze 200 na 250 Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: 6.2 mil. Kč použito k
snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 0.4 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy: 1900-1909: 15, 15, 15, 10, 25, 5, 10, 10, 8, 10; 1910-1921: po 15 %; 1922-1929:
221/2, 271/2, 271/2, 271/2, 25, 121/2, 6, 71/2 %; 1930-1931: 0; 1932-1934: 6, 10, 121/2 % = 12. 20, 25 Kč;
1935-1937: po 10 % = 25 (22.50) Kč.
Platebny: Länderbanka (Praha), Banque des Pays de ľEurope Centrále (Paříž).
1)
2)
Majorita akcií od roku 1913 ve vlastnictví Länderbanky.
Výtěžku odprodeje použito k mimořádnému odpisu strojů cukrovaru ve Velvětech.
Rok
1928
1929
1930
nejvyšší
920
415
382.5
nejnižší
415
290
228
poslední
450
380
270
1931
1932
1933
300
248
396
118
115
205
168
213
380
1934
529
380
500
1935
622
505
616
1936
865
590
865
1937
948
500
544
Aktiva
závody
účasti
zásoby
hotovosti
dlužníci
bil. suma
1929
1/1 30
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
50.8
82.0
77.6
73.6
69.7
62.4
58.4
52.2
49.5
45.6
43.2
36.6
36.6
36.5
17.9
17.7
14.4
17.3
17.3
14.8
8.6
7.9
96.1
96.1
70.7
64.0
57.9
47.5
41.2
41.2
37.0
44.8
50.3
0.8
0.8
0.4
0.3
0.2
0.2
0.2
0.2
0.2
0.3
0.2
14.7
14.7
16.7
11.4
10.6
6.9
7.6
7.6
8.2
7.9
5.4
199.1
230.3
201.9
167.1
156.1
131.3
124.7
118.5
109.7
107.2
107.0
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
věřitelé
přenos
zisk
1929
1/1 30
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
37.5
37.5
37.5
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
1.7
31.2
31.2
14.21)
14.2
14.2
14.2
7.9
0.4
0.4
0.4
164.6
164.6
138.4
120.6
107.5
81.4
73.7
73.7
64.4
61.9
61.5
0.4
0.4
0.4
0.6
0.6
1.0
0.8
0.8
1.1
1.6
1.8
2.3
2.3
0.2
2.2
2.9
4.3
4.3
4.6
4.1
4.1
207
Rok
odpisy
1929
2.98
1930
4.29
1931
4.05
1932
3.82
1933
7.51
1934
3.15
1935
2.66
1936
3.65
1937
2.63
1)
Pokles v důsledku odpisů na účastech.
úroky
platy
- 6.94
- 6.34
- 6.13
- 6.70
- 3.79
- 2.90
- 2.79
- 1.96
- 1.61
17.18
16.39
12.95
12.73
9.12
9.02
8.73
9.54
11.01
soc. břem.
výlohy
1.91
1.89
1.77
1.49
1.34
1.29
1.35
1.26
1.08
1.10
1.03
1.13
1.10
1.22
1.08
1.18
1.18
1.37
2)
daně
hr. zisk
0.36
0.35
0.29
0.57
0.61
1.50
3.30
5.25
3.61
33.54
30.72
25.93
28.50
26.00
22.88
24.15
26.6
25.37
Šurianský cukrovar a raffineria úč. spol.
Správní rada: Alfred Brüll, Karel Hatvany, Dr. Albert Hirsch, Fedor Houdek, Ing. Adolf
Jorisch, Ludvík Károlyi, Dr. Gabriel Pap, František Seďa, Dr. Karel Schwarz, Otto Šmidt. Vedoucí
ředitel: František Kolisch.
Sídlo, ředitelství a továrny v Šuranech, Slovensko.
Akciový kapitál Kč 30,000.000 ve 40.000 akciích po Kč 750. Reservní fondy k 1./6. 1937:
stabilisační fond 30.8 mil. Kč, amortisace 70.7 mil. Kč, fondy zaměstnanců 4.6 mil. Kč. Posl. v. h.
29.73. 1938.
Společnost vznikla 1882 a vlastní surovárnu a rafinerii cukru v Šuranech. Podnik obhospodařuje
519 ha vlastních polností s hospodářskou palírnou a 236 ha pronajatých. Dále vlastní 118 km polní
dráhy s parním provozem, sušárnu řízků, mlýn na pšenici (kapacita 550 q denně) a mlýn na papriku.
Původní akc. kap. 2.4 mil. K byl postupně zvyšován: 1910 na 4.8 mil. K, 1911 na 5.28 mil. K, 1912 na
12 mil. K, 1919 na 16 mil. Kč.
Účasti: Hospodárská úč. spol. pro průmysl cukorny v Nitře; Commercia úč. spol., Šurany.
Stabilisační bilance k 1./1. 1926, z přebytku 44.8 mil. Kč použito 14 mil. Kč k zvýšení akc. kap.
ze 16 na 30 mil. Kč bezplatným nakolkováním akcií ze 400 na 750 Kč nominale. Zbytek 30.8. mil. Kč
Dividendy 1918/19-1919/20: po Kč 48; 1920/21: Kč 36; 1922/23: 0; 1923/24-1925/26: po Kč
40; 1926/27: Kč 50; 1927/28-1929/30: po Kč 60; 1930/31-1931/32: Kč 50, 55; 1932/33-1936/37: po 37
Kč.
Platebna: Živno (Bratislava). Bursa: Praha (dosud žádný záznam).
Aktiva
závody
efekty
zásoby
hotovost
dlužníci
bil. suma
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
70.6
71.4
71.5
71.6
71.9
72.4
2.1
16.8
23.9
24.2
29.7
33.6
19.4
16.1
15.4
13.2
13.8
16.9
0.4
0.3
0.3
0.3
0.5
0.5
23.7
18.7
23.7
31.0
42.6
43.3
116.2
123.3
134.8
140.4
158.5
166.8
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
znehodnocení
daně
fondy
věřitelé
přenos
zisk
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
30.0
-
30.8
30.8
30.8
30.8
30.8
30.8
45.3
50.6
55.8
60.8
65.8
70.8
1.1
0.9
2.8
-
1.0
1.9
3.2
4.7
7.7
8.0
10.8
10.9
26.0
28.1
0.3
0.4
2.7
-
2.1
2.4
2.7
3.1
2.7
2.3
Rok
daně
náklady
platy
odpisy
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1.0
3.8
4.6
4.4
3.8
2.1
0.3
0.4
0.4
0.3
0.4
0.4
2.6
2.1
3.0
2.5
2.8
2.5
5.3
5.3
5.3
5.1
5.2
5.4
dotace
fondů
1.0
1.2
1.6
1.8
hrubý
zisk
11.2
14.0
16.9
16.7
16.4
14.5
208
Ústecká rafinerie cukru akciová společnost.
Správní rada: Ing. Richard Ježek, předseda, Alexandr Thurn-Taxis, místopředseda, Klement
Florian, Ing. Antonín Mikšíček, JUDr. Zdeněk Píchá, Ing. Emil Piek, Antonín Pimper, Jan Pokorný,
Jaroslav Šimek, Emil Tomáš. Ředitelství: Rudolf Konrád, generální ředitel.
Sídlo a ředitelství v Praze. Rafinerie: Ústí n. L. a Dobrovice; surovárny: Dobrovice, Doksany,
Postoloprty, Štětí a Vlkava.
Kampaň
zpracováno řepy
vyrobeno suroviny
vyrobeno rafinády
1925/26
1926/27
1927/28
1928/29
1929/30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
3.143
2.165
2.579
1.932
1.912
2.388
1.837
1.519
1.259
1.602
1.259
1.735
550
365
453
339
363
426
354
264
234
290
206
326
1.044
591
786
634
657
777
599
637
394
444
358
517
917
519
690
560
583
689
528
562
347
385
317
451
1937: 10.55 mil. Kč, fondy zaměstnanců 1.26 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.9 mil. Kč. Posl. v. h.
18./12. 1937.
Společnost, založená 1920 za součinnosti tehdejší Hospodářské úvěrní banky pro Čechy s akc.
kap. 12 mil. Kč, převzala rafinerii cukru v Ústí n. L. k níž postupně připojena řada surováren. V dubnu
1922 zvýšen akc. kap. na 24 mil. Kč emisí 30.000 akcií, z nichž 6.000 kusů nabídnuto akcionářům v
poměru 5:1 po Kč 500 a zbytkem uhrazeny Kürschnerova surovárna ve Štětí a Lobkowiczova surovárna
v Židovicích (1932 zastavena). 1923 získána Aehrentalova surovárna v Doksanech, 1923/24 převzaty
Thurn-Taxisovy cukrovary (rafinerie a surovárna v Dobrovici, surovárna ve Vlkavě) a 1924/25
zakoupena Schwarzenbergská surovárna v Postoloprtech; k úhradě těchto závodů zvýšen 1926 akc. kap.
na 40 mil. Kč, nové akcie dány za přínosy. 1935 zakoupena dosud najatá kruhová cihelna v Dobrovici.
1936 získány stroje ze zastaveného cukrovaru v Dolním Bousově.
Ekonomie: Rozsáhlá nájemní hospodářství (Thurn-Taxis, Schwarzenberg) vede společnost
zčásti ve vlastní režii, zčásti je dala do podnájmu se závazkem dodávek řepy.
Účasti: Rolnický akcijní cukrovar v Lenešicích.
Dividendy: 1919/20-1920/21: 10, 15 %; 1921/22-1924/25: po 10 %; 1925/26-1929/30: po 6 % =
24 Kč; 1930/31-1932/33: po 4 % = 16 Kč; 1933/34-1934/35: 5, 6 % = 20, 24 Kč; 1935/1936: 7 % = 28
(25.20) Kč; 1936/37: 71/2 % = 30 (27) Kč.
Rok
1927
1928
1929
1930
nejvyšší
892
810
795
790
nejnižší
665
600
620
695
poslední
775
790
790
705
1931
1932
700
600
495
445
545
575
1933
955
575
832
1934
995
780
830
1935
1125
760
1075
1936
1525
1015
1500
1937
1885
1100
1190
Aktiva
závody
zásoby
hotovost
efekty
dlužníci
bil. suma
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
55.63
52.49
48.13
43.09
37.96
37.28
31.56
43.99
37.16
32.85
26.81
19.05
18.22
20.06
0.28
0.16
0.19
0.16
0.07
0.07
0.17
8.84
6.52
4.54
5.05
5.25
5.06
5.60
2.98
0.87
0.59
0.41
22.56
18.64
23.35
111.72
97.21
86.30
75.52
84.89
79.27
80.73
209
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
daň. akc.
věřitelé
přenos
ryzí zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
40.00
40.00
40.00
40.00
40.00
40.00
40.00
9.27
9.37
9.46
9.56
9.72
10.14
10.35
0.65
1.06
1.06
1.26
6.88
5.90
6.59
6.56
6.36
5.48
5.48
53.44
39.78
27.99
15.50
24.14
18.76
19.14
0.21
0.25
0.28
0.36
0.90
0.81
0.60
1.92
1.91
1.97
2.89
2.71
3.02
3.90
Rok
výroba
platy
odpisy
úroky
daně
hr. zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
75.20
52.84
47.70
40.56
41.54
37.59
47.55
4.90
4.45
4.10
4.01
4.60
3.84
3.91
4.12
5.38
4.70
4.75
5.57
7.01
6.25
- 5.52
- 5.15
- 4.66
- 2.74
- 2.06
- 2.19
- 1.11
1.32
0.91
1.65
1.96
1.75
3.19
3.57
92.97
70.64
64.78
56.90
58.83
56.85
66.30
b) Zahraniční společnosti.
První chorvatsko-slavonská akciová společnost pro průmysl cukerní, Osijek.
Správní rada: Antun pl. Mihalovich, předseda, Antonín Tille, místopředseda, Ing. Vladimír
Hrachovina, František Hruška, Oton pl. Knobloch, Dr. Nikola Kostrenčić, Lazar Lagjević, Frane Paulić,
Josip F. Schmidt, Antonín Šálek. Ředitelství: Josef Kabeláč, ředitel, Milan Blažeković, prokurista.
Sídlo, ředitelství a závody v Osijeku (Jugoslávie). Stav zaměstnanců: a) celoroční: úředníků 34,
zřízenců 32, dělníků 130; b) sezónní: dělníků 1500.
Zpracováno řepy 1925/26-1933/34: 9170, 6029, 6657, 10.058, 11.344, 10.934, 9841, 6310,
8165 vagónů; 1934/35-1935/36: 7197, 6424 vagónů; 1936/37-1937/38: 9215, 4070 vagónů.
Vyrobeno rafinády 1925/26-1933/34: 1020, 713, 732, 1192, 1186, 1188, 1135, 668, 1127
vagónů; 1934/35-1935/36: 735, 818 vagónů; 1936/37-1937/38: 1094, 408 vagónů.
Akciový kapitál Din. 30,800.000 v 176.000 akciích po Din 175 nominale. Reservní fondy k
1./4. 1938: 44.8 mil. Din., amortisace 33.9 mil. Din. Přenos na 1938/39: žádný. Posl. v. h. 17./6. 1938.
Společnost, založená 1905 za součinnosti Jugoslavenske banky a Živnostenské banky, vlastní
surovárnu a rafinerii cukru v Osijeku (Jugoslávie). Původní akc. kap. 4 mil. K zvýšen 1917 na 5 mil. K a
1921 nejprve na 10 mil. Kj a později na 25 mil. Kj. Po překolkování akcií z Kj na Din. (4:1) zvýšen v
červnu 1923 akc. kap. na 14 mil. Din. a koncem téhož roku na 22 mil. Din. Z přebytku vzniklého
nahodnocením závodních zařízení na podkladě valorisačního zákona v roce 1927 použito 8.8 mil. Din. k
zvýšení akc. kap. z 22 na 30.8 mil. Din. (nakolkováním nominale akcií ze 125 na 175 Din.) a 14.5 mil.
Din. uloženo do reservního fondu. Prodej: Jugoslavenska banka.
Dividendy 1914/15-1918/19: 8, 8, 8, 10, 10 %; 1919/20 až 1926/27: 14, 25, 25, 25, 30, 20, 0, 16
%; 1927/28-1931/32 (nominale 175 Din.): 16, 16, 16, 12, 8 % = 28, 28, 28, 21, 14 Din.; 1932/331937/38: 0.
Platebny: Jugobanka (Záhřeb) a Živno (Praha); Bursy: Praha, Vídeň, Záhřeb, Budapešť.
Rok
1924
1928
1929
1930
nejvyšší
750
336
293
236
nejnižší
361
265
208
169
poslední
388
280
230
172
1931
1932
183
136
94
106
99
106
1933
124
64
68
1934
100
69
70
1935
95
59
73.5
1936
139
75
133
1937
289
123
158
210
Účet rozvažný v tisících Din.:
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
hotov.
efekty
transita
bil. suma
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1937/38
63.602
63.664
63.701
64.431
64.417
65.165
67.631
57.351
41.480
49.810
47.916
41.904
50.186
21.674
25.792
18.530
15.147
17.773
39.291
36.722
49.750
212
102
448
382
689
501
409
9.838
10.375
8.351
7.510
7.510
8.586
7.431
211
-
157.006
134.151
137.457
141.051
160.545
161.160
149.937
Pasiva
akc. kap.
reservy
amortisace
věřitelé
kupony
zisk
divid. %
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
1937/38
30.800
30.800
30.800
30.800
30.800
30.800
30.800
54.483
54.543
54.543
54.550
54.550
47.815
47.815
19.892
22.665
25.441
28.246
31.050
33.890
33.890
48.712
25.381
25.816
27.389
44.082
47.606
37.375
90
190
98
66
63
62
57
3.029
573
759
- 3.040
- 6.735
988
- 3.042
8
0
0
0
0
0
0
různé
hr. zisk
přenos
66.524
38.643
49.799
35.016
34.426
48.859
19.713
289
301
573
759
- 3.040
988
Účet zisku a ztráty v tisících Din.:
Rok
výroba
režie
daně
odpisy
dubia
1931/32
52.463
5.917
1.825
2.947
632
1932/33
29.179
4.932
1.488
2.773
1933/34
34.648
6.759
1.957
2.776
452
3.0201)
1934/35
28.962
5.268
908
2.805
872
1935/36
28.945
5.296
1.076
2.804
1936/37
36.858
5.763
672
2.840
1.734
1937/38
17.361
5.759
497
126
1)
Ztráta na Bosanske industrije šećera i žeste d. d., která snížila akc. kap. z 12.5 na 6.5 mil. Din. a likviduje se (1936).
211
G. PIVOVARY A SLADOVNY
Akciová společnost Moravia, pivovar a sladovna.
Správní rada: Dr. Josef Dolanský, předseda, Václav Kelbl, Hynek Konečný, P. František
Krchňák, Josef Rejnuš, Dr. Ladislav Rozehnal, Metod Sloupský, Jaroslav Vašíček. Ředitel: Antonín
David.
Sídlo a ředitelství v Brně. Pivovary: Jehnice, Rájec; sladovny: Jehnice, Rájec, Řečkovice.
Rok
výstav piva hl
výroba sladu vag.
Rok
výstav piva hl
výroba sladu vag.
1924/25
1925/26
1926/27
1927/28
1928/29
1929/30
1930/31
192.553
193.500
187.973
193.600
198.967
194.258
162.509
700
720
750
740
750
750
650
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
-
133.482
83.740
55.085
53.692
54.650
58.795
?
?
?
?
?
120
-
1937: Kč 56.690. Přenos ztráty na 1937/38: Kč 322.063. Posl. v. h. 18./12. 1937.
Společnost, založená 1898 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty s akc. kap. 1.6 mil. K,
zakoupila pivovar a sladovnu v Brně (1933 zastaven a 1937 prodán) a později získala pivovar a
sladovnu v Jehnicích. 1919 zakoupeny sladovny v Řečkovicích a v Hradčanech na Hané (1936
prodána), při čemž zvýšen akc. kap. na 3 mil. Kč. Koncem 1923 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč a
výnosem uhrazen Salm-Reifferscheidtův pivovar se sladovnou v Rájci. Za účelem dalšího vybudování
závodů zvýšen 1926 akc. kap. na 12 mil. Kč (část akcií 4:3 po Kč 700 akcionářům).
Společně s Prvním brněnským pivovarem a sladovnou v Brně převzaty a zrušeny 1922 pivovar v
Lomnici, 1926 pivovar v Hruškách; 1930 najmut na 15 let za Kč 50.000 ročně pivovar města Brna v
Kuřímě.
Sanace. Klesající výstav a stále se zhoršující finanční stav vynutily si 1932 sanaci a reorganisaci,
která provedena za součinnosti Moravské banky (resp. Prvního brněnského akciového pivovaru a
sladovny), jež při této příležitosti získala majoritu. Bilance 1930/31-1933/34 vykázaly celkovou ztrátu
27.4 mil. Kč, k jejímuž krytí odepsány všechny reservy a snížen akc. kap. z 12 na 1.2 mil. Kč složením
akcií v poměru 10:1; akc. kap. pak znovu zvýšen v březnu 1936 na 2.4 mil. Kč (akcie po Kč 420 starým,
resp. po Kč 450 novým akcionářům). Koncem 1937 další zvýšení akc. kap. na 4 mil. Kč, nové akcie po
Kč 480 starým, resp. po Kč 520 novým akcionářům.
V rámci finanční a obchodní reorganisace zastaven 1933 pivovar v Brně (závod 1937 prodán) a
jeho odběratelé předáni Prvnímu brněnskému akciovému pivovaru a sladovně v Brně, s nímž - vzhledem
k překážkám stavějícím se v cestě fusi - uzavřeno zájmové společenství.
Stabilisační bilance k 1./9. 1930: přebytek 11 mil. Kč použit k odpisům ztrát v bilancích
1931/32 a 1932/33.
Účasti: Akciový pivovar a sladovna v Sokolnicích (provoz 1932 zastaven); Moravia-Rajhrad,
spojené sladovny vývozní akc. spol. v Brně; Východoslovenský pivovar a exportní sladovna v
Michalovcích.
Dividendy 1898/99-1920/21: 5, 5, 5, 5, 5, 7, 6, 5, 5, 5, 4, 6, 6, 6, 7, 5, 7, 9, 8, 121/2, 15, 15, 20 %;
1921/22-1925/26: 20, 15, 15, 15, 15 %; 1926/27-1929/30: po 10 %; 1930/31-1936/37: 0.
Platebna: Moravská. Bursa: Praha.
1)
Převážná většina akcií v majetku Moravské banky a Prvního brněnského akciového pivovaru a sladovny v Brně, jehož majoritu vlastní rovněž
Moravská banka.
Rok
1927
1928
1929
1930
nejvyšší
1140
945
940
870
nejnižší
905
840
820
645
poslední
990
920
915
645
1931
1932
660
390
360
125
360
125
1933
137.5
28
45
1934
110
30
80
1935
75
38
42
1936
90
45
46
1937
700
470
480
212
Aktiva
závody
zásoby
efekty
hotov.
dlužníci
transita
ztráta
bil. suma
1929/30
1/9 30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
18.52
29.52
29.10
25.97
23.88
17.574)
17.45
16.04
11.40
7.65
7.65
7.26
5.38
2.93
1.67
2.00
1.72
1.56
1.34
1.34
1.34
0.31
0.30
0.30
0.30
0.39
0.29
0.50
0.50
0.39
0.30
0.27
0.15
0.08
0.15
0.15
17.12
17.12
16.35
13.38
9.92
10.12
9.91
8.05
9.40
0.19
0.06
0.06
0.05
0.05
-1)
9.532)
8.143)
0.25
0.33
0.32
45.13
56.13
54.43
54.87
45.63
29.87
30.05
26.74
23.17
Pasiva
akc. kap.
reservy
st. fond
fondy
hypot.
věřitelé
transita
zisk
1929/30
1/9 30
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
12.00
12.00
12.00
12.00
12.00
1.204)
1.20
2.40
2.40
5.47
5.47
4.95
4.95
4.95
3.074)
3.07
0.06
0.06
11.00
11.00
11.00
1.47
-
0.22
0.22
0.16
0.13
0.01
-
2.50
2.45
2.43
2.33
1.26
26.00
26.00
26.32
26.79
23.93
22.77
23.11
21.68
19.23
0.77
0.38
0.24
0.27
0.22
1.44
1.44
-1)
-
hr. zisk
přenos
Rok
materiál
daně
náklady
dubia
odpisy
1929/30
?
10.43
?
0.25
1.83
33.94
0.08
1930/31
?
10.18
?
0.25
1.52
28.26
0.07
1931/32
6.61
8.64
8.45
3.09
4.80
22.06
1932/33
3.42
6.01
7.39
1.07
2.07
11.82
1933/34
2.33
3.71
4.07
3.235)
6.006)
10.26
- 1.724)
1934/35
2.84
3.44
3.42
0.03
0.24
9.72
1935/36
2.76
3.29
3.20
3.66
0.28
10.057)
- 0.25
1936/37
3.14
3.52
3.15
-8)
0.938)
10.76
- 0.33
1)
K vyrovnání účtu zisku a ztráty použito Kč 595.436.- z reserv.
2)
3)
Z toho kryto 6.4 mil. Kč odpisem všech reserv a zbytek ztráty 1.7 mil. Kč převeden na nový účet.
4)
Ke krytí provozní ztráty 0.77 mil. Kč, přenosu ztráty 1.72 mil. Kč. mimořádných odpisů na zastavených závodech 5.24 mil. Kč a vytvoření
reservy na pochybné pohledávky v částce 3.07 mil. Kč, celkem 10.8 mil. Kč, snížen akc. kap. z 12.0 na 1.2 mil. Kč.
5)
Z toho 0.17 odpis dulbios a 3.06 příděl reservě pro pochybné pohledávky.
6)
Z toho 0.76 normální odpisy a 5.24 mimořádné odpisy na zastavených závodech.
7)
Dále použito zbytku reserv 3.07 mil. Kč.
8)
Odpisy a různé ztráty dohromady.
Akciový pivovar v Nuslích u Prahy.
Správní rada: Leo Peterka, předseda, Vincenc Götzl, místopředseda, Ferdinand Bouda, Dr.
Vladimír Kabeš, Bohuslav Kučera, Dr. Vilém Peterka, Dr. Antonín Schauer, Dr. Vladimír Štěpánek.
Sídlo a ředitelství v Nuslích. Pivovar a sladovna v Nuslích.
Výstav piva 1924/25-1929/30: 63.750, 62.328, 66.061, 75.055, 82.804, 84.322 hl; 1930/311933/34: 75.538, 68.380, 56.465, 52.266 hl; 1934/35: 49.778 hl; 1936-1937: ca. 47.000, 59.000 hl.
Akciový kapitál Kč 4,000.000 v 8000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./1.
0.43 mil. Kč. Posl. v. h. 26./4. 1938.
Společnost, založená 1897 za účasti Pražské úvěrní banky, převzala pivovar firmy Zikmund
Waldstein a synové v Nuslích. Původní akc. kap. 3 mil. K snížen 1906 na 2.5 mil. K, 1921 zvýšení na 4
mil. Kč. (Opětovná jednání o sloučení s Prvním pražským měšťanským pivovarem neb o předání
výrobního kontingentu Akcionářskému pivovaru na Smíchově nevedla k cíli.).
Stabilisační bilance k 1./9. 1927: přebytek 11.6 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k
1./9. 1935: 2.5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení.
Dividendy 1897/98: 4 %; 1898/99-1907/08: 0; 1908/09 až 1920/21: 3, 4, 4, 5, 5, 3, 3, 4, 4, 6, 8,
10, 12 %; 1921/22-1926/27: 8, 10, 8, 10, 10, 12 %; 1927/28-1932/33: 16, 22, 22, 16, 14, 12 procent =
213
80, 110, 110, 80, 70, 60 Kč; 1933/34: 10 % = 50 Kč; 1934/35: 9 % = 45 Kč; 1935/36 (16 měsíců) 65
(58.50) Kč; 1937: 55 (49.50) Kč.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2000
2240
2000
1800
1320
+ 1430
nejnižší
1370
1765
1800
1080
1020
1200
poslední
2000
2000
1800
1300
1300
1200
1934
1200
1200
1200
1935
1250
1250
1250
1936
1450
1100
1425
1937
1540
1300
1485
Aktiva
závody
dlužníci
zásoby
efekty
hotov.
jistoty1)
trans.
bil. suma
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./9. 352)
1935/36
1937
20.053
21.661
21.748
21.960
11.5653)
11.363
11.464
9.628
10.015
10.337
9.629
9.629
8.991
9.067
1.490
1.666
973
867
867
1.760
2.701
20
111
20
20
20
23
23
66
80
77
92
92
86
58
865
1.660
976
818
818
765
1.052
248
196
191
182
182
623
618
32.370
35.389
34.322
33.568
23.173
23.611
24.983
Pasiva
akc. kap.
reservy
st.fond
fondy
odpisy
daně
věřit.
jist.1)
různé
zisk
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./9. 352)
1935/36
1937
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
3.267
3.363
3.705
3.762
3.762
4.176
4.507
11.632
11.632
11.632
11.632
9.156
9.156
9.156
314
304
300
293
293
274
318
5.919
6.655
7.328
7.919
-3)
-
225
330
407
376
376
-
4.319
5.252
4.203
3.016
3.016
3.483
4.210
865
1.660
976
818
818
765
1.052
841
1.031
692
645
645
427
385
989
1.162
1.079
1.107
1.107
1.330
1.355
Rok
výroba
doprava
úroky
daně
hr. zisk
přenos
j. zisk
183
145
173
189
251
-
+ 59
+ 161
+ 186
+ 414
-
5.320
4.820
4.565
3.956
4.218
3.880
1931/32
4.997
1932/33
4.034
1933/34
3.415
1934/35
3.948
1935/36
5.943
1937
5.3244)
1)
Kauce, garanční účty a vádia.
2)
odpisy
dubia
750
517
12.513
127
783
405
10.462
230
710
207
9.454
262
628
185
8.952
487
738
437
11.605
584
665
312
10.352
583
3)
Po kompensaci odpisů s účtem investic.
4)
Včetně výloh dopravních.
117
598
271
388
313
601
„Budvar“, Český akciový pivovar v Č. Budějovicích.
Správní rada: Karel Tampier, předseda, Václav Žák, místopředseda, Jaroslav Dlouhý, Alfred
Hesch, Václav Hlaváč, Čeněk Kohoušek, Dr. Karel Tůma, Ferdinand Vydra, Dr. Vlastislav Zátka;
náhradníci: Emanuel Drobil, Dr. Bohumír Kroupa, Bohumil Voříšek. Ředitelé: Antonín Brychta
(administrativní), Ing. Dr. Oldřich Miškovský (technický).
Sídlo a ředitelství v Českých Budějovicích. Závody: pivovar v Českých Budějovicích, sladovna
ve Veselí n. Lužn., lednice v Rudolfově a Kaplici, hydroelektrárna v Českém Vrbně; 5 hostinců a 3
sklady ve vlastní režii.
Výstav piva 1921-1930: 126.064, 133.049, 161.863, 177.041, 188.689, 194.767, 197.774,
214.681, 222.810, 220.405 hl; 1931-1933: 202.233, 183.002, 151.037 hl; 1934-1936: 148.734, 146.725,
145.639 hl; 1937: 158.833 hl.
1938: 3.0 mil. Kč, stabilisační fond 3.4 mil. Kč, pensijní fond 0.1 mil. Kč. Posl. v. h. 7./4. 1938.
Společnost založena 1894 s akc. kap. 0.9 mil. K, který 1895 zvýšen na 2 a 1897 na 2.5 mil. K. V
březnu 1913 zvýšení na 4 mil. K, nové akcie nabídnuty v poměru 5:3 po K 450 akcionářům. Za účelem
přestavby mlýna v Českém Vrbně na hydroelektrárnu zvýšen 1920 akc. kap. na 4.8 mil. Kč, nové akcie
5:1 po Kč 1000 akcionářům. Koncem 1924 zvýšení na 6.4 mil. Kč (3:1 po Kč 1000 akcionářům),
výnosem splacena část bankovních závazků.
214
Stabilisační bilance k 1./1. 1928: z přebytku 28.6 mil. Kč použito 1933 19.2 mil. Kč k zvýšení
akc. kap. ze 6.4 na 25.6 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1600 Kč. Restabilisace k 1./1.
1935: 6.0 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 3.4 mil. Kč ve stabilisačním
fondu.
Dividendy 1918/19-1925/26 (nominale 400 K): 15, 15, 171/2, 171/2, 171/2, 171/2, 171/2, 221/2 %;
1926/27 (15 měsíců): 150 Kč = 37 a půl procenta; 1928-1932: 371/2, 40, 40, 40, 25 % = 150, 160, 160,
160, 100 Kč; 1933 (nominale 1600 Kč) -1935: 82, 70, 70 Kč; 1936-1937: 70, 78 Kč.
Platebny: Živno, Anglo-Prago, Průmyslová, Česko-Budějovická záložna. Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
3130
2965
2940
2590
2400
2380
nejnižší
2550
2620
2480
1850
1700
1840
poslední
2785
2840
2620
2080
2200
1940
1934
2390
1920
1920
1935
2430
1712
2405
1936
2975
2200
2960
1937
3060
2050
2290
Aktiva
závody
zásoby
hotovost
půjčky
dlužníci
různé
kauce
bil. suma
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
Pasiva
39.61
38.03
36.77
35.46
29.43
27.51
26.99
29.16
akc. kap.
8.29
6.35
5.43
5.80
5.80
5.69
5.65
6.52
reservy
1.09
0.39
0.39
0.38
0.38
0.32
1.09
1.40
stab. fond
3.85
3.59
3.96
3.94
3.94
3.62
3.36
3.27
fondy
6.13
6.44
6.47
6.40
6.40
6.37
6.21
5.98
směnky
0.72
0.76
0.77
0.70
0.70
0.67
0.59
0.51
věřitelé
3.98
4.55
5.42
5.38
5.38
5.97
6.18
5.78
kauce
63.66
60.12
59.22
58.08
52.04
50.15
50.07
52.62
zisk
1931
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
6.40
6.40
25.60
25.60
25.60
25.60
25.60
25.60
3.76
3.76
3.76
3.44
3.44
3.00
3.00
3.01
28.62
28.62
9.42
9.42
3.39
3.39
3.39
3.39
0.20
0.25
0.24
0.23
0.23
0.22
0.20
0.08
15.58
12.51
11.10
10.85
10.85
9.01
8.38
8.61
1.81
1.89
1.85
1.96
1.96
1.19
1.58
4.03
4.00
4.58
5.44
5.40
5.40
5.99
6.19
5.79
3.27
2.09
1.80
1.17
1.17
1.73
1.73
2.10
suroviny
daně
výlohy
platy
opravy
pas. úrok
odpisy
hr. zisk
1931
11.56
1932
10.88
1933
8.12
1934
7.71
1935
9.30
1936
8.44
1937
10.63
1)
Rok
13.34
12.07
10.76
10.89
9.90
9.68
9.78
0.91
0.83
0.87
0.88
0.73
0.77
0.76
4.86
4.53
4.03
3.76
3.68
3.94
4.17
0.40
0.43
0.44
0.35
0.32
0.38
0.46
0.86
0.79
0.64
0.62
0.52
0.37
0.39
2.64
2.01
2.04
2.10
1.83
1.73
1.89
37.84
33.63
28.70
27.48
28.02
27.05
30.17
Exportní sladovny Schindler & Stein, akc. spol.
Správní rada: Dr. Emil Heinemann, Dr. Harry Redlich, Dr. Franz Rottenberg, František
Skorkovský, Rudolf Steiner, Villy Vodvarzka-Kubinzky, Dr. Oskar Fuchs. Ředitelství: Alex Schindler,
generální ředitel; Richard Stein, Ing. Siegfried Stein, Ernst Steiner, ředitelé.
Sídlo a ředitelství v Brně, filiálka v Praze. Závody: Chrudim, Kroměříž, Újezd. Zaměstnanci:
asi 50 úředníků a 210 dělníků.
1937: 3.64 mil. Kč, stabilisační fond 10.2 mil. Kč. Přenos zisku na 1937/38: 0.23 mil. Kč. Posl. v. h.
14./3. 1938.
Společnost, založená 1913 za součinnosti Bodencreditanstalt s akc. kap. 3 mil. K se sídlem ve
Vídni, převzala za K 400.000 v hotovosti a 1.5 mil. K v akciích sladovny firmy Schindler & Stein v
Chrudimi, Újezdě a Slavkově (závod zrušen). Po dobu války zastaven dřívější rozsáhlý obchod obilím
215
(1924 opět obnoven) a vybudována výroba různých potravinových náhražek. V červenci 1920 zvýšen
akc. kap. na 6 mil. K, nové akcie nabídnuty akcionářům po K 245. Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo
do Brna. 1922 převzata fusí Hanácká sladovna v Kroměříži a v souvislosti s tím zvýšen akc. kap. na 6.8
mil. Kč. 1927 získána sladovna v Altona-Eidelstedt (Německo), v níž po zdokonalení zahájen provoz.
Na společnost připadá asi jedna sedmina československé produkce sladu, z čehož 90 % připadá na
export.
Stabilisační bilance k 1./8. 1929: z přebytku 17 mil. Kč použito 3.4 mil. Kč k zvýšení akc. kap.
ze 6.8 na 10.2 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 200 na 300 Kč; 1935 použito 3.4 mil. Kč k
zvýšení akc. kap. z 10.2 na 13.6 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 300 na 400 Kč; zbytek 10.2
V. h. z 9./1. 1930 a 14./1. 1931 usneseno zvýšení akc. kap. na 12 mil. Kč k účelům investičním
(nebylo provedeno).
Účasti. 1920 součinnost při založení „Graf“ akc. spol. v Praze; 1928 založena společně se
zahraničními přáteli Internationale Getreide-Handels-A. G. ve Vídni (akc. kap. 0.5 mil. S).
Dividendy 1912/13-1918/19 (nominale 200 K): 6, 6, 10, 10, 121/2, 15, 121/2 %; 1919/201925/26: 121/2, 121/2, 121/2, 10, 10, 121/2, 16 %; 1926/27-1928/29: po 171/2 % - 35 Kč; 1929/30
(nominale 300 Kč) až 1931/32: 171/2, 16, 16 % = 52.50, 48, 48 Kč; 1932/33-1933/34: po 16 % = 48 Kč;
1934/35-1936/37: po 48 Kč netto.
Platebny: Živno (Praha a Brno). Bursa: Praha (od 17./4.1937) a Vídeň. Kursy v Praze 1937:
nejvyšší 1680, nejnižší 1290, poslední 1350; 1938 (do 30./6.): žádný kurs.
Aktiva
závody
dlužníci
zásoby
hotovost
rimesy
efekty
bil. suma
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
16.85
15.95
15.14
14.64
13.84
13.12
12.50
17.26
13.93
16.53
22.43
17.77
13.86
19.34
6.52
5.54
5.93
3.58
4.53
4.50
4.25
0.06
0.06
0.07
0.08
0.07
0.09
0.06
0.21
0.53
0.04
0.02
0.06
-
3.68
3.61
2.95
2.84
3.40
4.76
3.59
44.59
39.62
40.67
43.60
39.66
36.34
39.74
stab. fond
daně
věřitelé
přenos
zisk
14.52
10.71
11.05
13.55
9.41
6.81
8.93
0.28
0.17
0.20
0.20
0.28
0.09
0.14
1.64
1.79
1.76
1.84
1.91
2.11
2.02
Pasiva
akc. kap.
reservy
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
10.20
10.20
10.20
10.20
13.60
13.60
13.60
2.83
2.86
2.86
3.20
3.26
3.53
3.64
Rok
odpisy
režie
hr. zisk
Rok
odpisy
režie
hr. zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
0.85
0.84
0.84
0.86
10.25
7.11
5.66
6.68
12.74
9.73
8.26
9.39
1934/35
1935/36
1936/37
-
0.88
0.88
0.92
-
7.70
6.82
11.26
-
10.49
9.80
14.20
-
13.60
1.52
13.60
0.30
13.60
1.00
13.60
1.00
10.20
1.00
10.20
10.20
1.20
Parostrojní pivovar a ekonomie, akc. spol. v Horních Beřkovicích.
Správní rada: Vilém Janoš, předseda, František Pavlus, místopředseda, Msgr. Jan Boháč, Jan
Ebenhöh, Msgr. Ludvík Groh, Dr. Ludvík Janoš, Msgr. Theodor Titi, Msgr. Antonín Wünsch, František
Živnůstka. Ředitel: Josef Hála.
Sídlo, ředitelství a najmuté závody (pivovar a ekonomie) v Horních Beřkovicích.
Akciový kapitál Kč 2,000.000 ve 4000 akciích po Kč 500 nominale. Reservní fondy k 1./10.
1937: 0.2 mil. Kč. Posl. v. h. 21./3. 1938.
Společnost, založená 1920 s kapitálem 0.6 mil. Kč, který byl zvýšen 1923 na 1.2 mil. Kč a 1928
na 2 mil. Kč, převzala do nájmu podniky Vyšehradské kapituly v Horních Beřkovicích a sice pivovar
216
(nájemní smlouva na dobu od 1./10. 1920 do 30./9. 1950 s ročním nájemným Kč 19.130) a statek s 900
měr polností (nájemní smlouva na dobu od 1./11. 1938 do 31./10. 1950 s ročním nájemným původně Kč
40.000 a od 1./11. 1926 dle váhy pšenice per 66 kg z 1 míry). Kapacita pivovaru 20.000 hl ročně, výstav
asi poloviční (1935/36: asi 7000 hl).
Dividendy 1932/33-1934/35: po 5 % = Kč 25; 1935/36: 41/2 % = 22.50 Kč; 1936/37: 0.
Bursa: Praha (od března 1936). Kursy 1936: nejvyšší 665, nejnižší 550, poslední 600; 1937:
nejvyšší 935, nejnižší 400, poslední 468; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 457, nejnižší 325, poslední 328.
Aktiva
hotovost
dlužníci
zásoby
provoz
fond
daň
bil. suma
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
19
21
21
28
23
946
896
796
844
822
345
197
154
207
682
1.991
1.912
2.071
1.831
1.310
20
20
24
24
24
3
2
4
4
4
3.324
3.048
3.070
2.938
2.865
fondy
daně
věřitelé
zisk
Pasiva
akc. kap.
reservy
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
2.000
2.000
2.000
2.000
2.000
157
179
201
206
181
Rok
nájem
odpisy
úroky
daně
1932/33
1933/34
1934/35
1935/36
1936/37
216
221
223
204
218
128
95
87
82
68
51
32
17
9
7
667
554
600
396
474
23
30
976
23
715
27
731
27
603
27
650
ostatní
náklady
1.295
1.163
1.291
1.247
1.321
138
131
111
102
7
výnos
pivovaru
1.741
1.498
1.472
1.250
1.360
výnos statku
přenos zisku
747
690
855
775
732
7
8
3
15
3
První brněnský akciový pivovar a sladovna.
Správní rada: Dr. Josef Dolanský, předseda, prof. František Wenzl, místopředseda, Jan Holub,
Dr. Vojtěch Kyjovský, Dr. Ladislav Rozehnal, Metoděj Sloupský, Dr. Bedřich Teuber, Antonín Uhlíř,
Dr. Václav Veselý.
Ředitelství: Josef Paleček, ředitel a Karel Chlup, prokurista.
Sídlo a ředitelství v Brně. Pivovary v Brně; exportní sladovny v Brně a v Brněnských
Ivanovicích.
Výstav piva 1924/25-1928/29: 236.850, 231.000, 245.243, 269.043, 274.753 hl; 1929/301932/33: 286.345, 240.000, 192.100, 194.102; 1933/34-1936/37: 180.200, 179.800, 180.254, 185.079
hl.
1937: 9.4 mil. Kč, stabilizační fond 10.4 mil. Kč, daňová reserva 0.15 mil. Kč, Posl. v. h. 11./12.1937.
Společnost, založená 1888 s akc. kap. 375.000 zl., převzala pivovar firmy M. Hayek v
Nenovicích. 1889 zvýšen akc. kap. na 1 mil. zl. a zakoupen Starobrněnský pivovar (dříve Josef Mandl a
Hermann Hayek), v němž zkoncentrována výroba piva, naproti tomu přeměněn zrušený nenovický
pivovar na sladovnu, jejíž produkce po zajištění vlastní spotřeby vybudováním automatické sladovny při
Starobrněnském pivovaře uvolněna k prodeji. V souvislosti s těmito investicemi zvýšen akc. kap.
postupně na 2.1 mil. zl. 1903 převzat za K 290.000 majetek zrušeného pivovaru J. & E. Brauner v Brně,
čímž získány lednice a sklady, jakož i odběratelé na 25.000 hl piva. 1918 přikoupen pivovar, sladovna a
hostince v Nenovicích; téhož roku získána od firmy Wilhelm Umgelter sladovna v Brně. Za účelem
investic zvýšen v prosinci 1919 akc. kap. na 5.5 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru
7:1 po Kč 1000. 1920 získána účast na Akciovém pivovaru a sladovně v Sokolnicích (provoz 1931
zastaven). 1922 získán společně s Moravií, akciovým pivovarem a sladovnou v Brně, pivovar v Lomnici
217
(provoz zastaven). 1925 zakoupen pivovar v Dolních Věstonicích. Společně s Moravií získán 1926 od
Státního pozemkového úřadu pivovar v Rosicích (provoz zastaven) a 1927 pivovar v Hruškách (provoz
zastaven). V květnu 1928 zvýšen akc. kap. na 11 mil. Kč, z nových akcií část nabídnuta akcionářům v
poměru 2:1 po Kč 1200 a zbytek při kursu Kč 1500 jinak umístěn. 1930 najmut společně s Moravií na
15 let za Kč 50.000 ročně pivovar města Brna v Kuřímě. 1931 získán pivovar ve Velké Bystřici u
Olomouce. 1933 získáno společně s Moravskou bankou z majetku Vídeňské bankovní jednoty a České
banky Union 17.000 akcií (kurs Kč 50) Moravie, akciového pivovaru a sladovny v Brně a převzati
odběratelé jejího zastaveného brněnského pivovaru.
1936 získala společnost podíly Sdružených ledáren spol. s r. o. v Brně (kapitál 0.5 mil. Kč).
Stabilisační bilance k 1./9. 1928: přebytek 26.1 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k
1./9. 1935: 15.6 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 10.4 mil. Kč ve
Dividendy 1900/01-1913/14: 7, 71/2, 8, 8, 7, 7, 61/2, 51/2, 41/2, 5, 51/2, 51/2, 51/2, 41/2 %; 1914/151919/20: 7, 8, 9, 12, 16, 20; 1920/21-1926/27: po 25 %; 1927/28-1930/31: 20, 22, 20, 121/2 %; 1931/321932/33: 8, 6 % = 32, 24 Kč; 1933/34-1936/37: po 4 % = 16 Kč.
Platebny: Moravská, Eskomptní. Bursa: Praha.
1)
Většinu akcií kontroluje Moravská banka v Brně.
Rok
1927
1929
1930
nejvyšší
2260
1670
1480
nejnižší
1465
1462
1260
poslední
2000
1470
1290
1931
1932
1933
1200
820
750
840
580
600
880
650
665
1934
685
400
509
1935
510
370
460
1936
860
455
800
1937
938
600
655
Aktiva
závody
zásoby
hotov.
efekty
dlužníci
transita
kauce
bil. suma
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./9. 351)
1935/36
1936/37
47.71
48.34
47.00
38.13
37.58
22.01
22.77
23.61
11.27
9.66
9.37
10.20
10.04
10.04
9.12
8.90
0.24
0.30
0.22
0.24
0.26
0.26
0.28
0.46
0.81
0.98
0.99
0.99
1.09
0.75
1.66
1.66
18.62
18.20
20.48
24.33
23.97
24.00
20.84
23.69
0.27
0.24
0.81
0.62
0.54
0.54
0.28
0.28
0.07
0.09
0.09
0.06
0.08
0.08
0.07
0.04
78.99
77.81
78.98
74.58
73.56
57.68
55.02
58.65
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
daně
věřitelé
transita
přenos
zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1934/35
1./9. 351)
1935/36
1936/37
11.00
11.00
11.00
11.00
11.00
11.00
11.00
11.00
14.45
14.45
14.40
14.40
14.40
14.40
9.40
9.40
26.07
26.07
26.07
26.07
26.07
10.43
10.43
10.43
0.01
0.41
0.25
0.16
0.15
25.89
24.84
25.80
21.85
20.98
20.98
23.05
26.73
0.04
0.09
0.73
0.54
0.60
0.36
0.43
0.24
0.06
0.07
0.02
0.02
0.08
0.08
0.05
0.23
1.46
0.87
0.70
0.53
0.42
0.42
0.65
0.47
suroviny
režie
daně
daň. res.
odpisy
dubia
hr. zisk
nájemné
1930/31
9.40
1931/32
7.93
1932/33
6. 75
1933/34
6.60
1934/35
8.18
1935/36
8.57
1936/37
9.01
1)
Rok
13.69
11.67
11.43
11.96
11.52
11.91
11.68
11.74
10.72
13.08
12.80
11.67
11.53
11.87
0.40
0.25
0.16
-
2.92
3.04
3.56
3.48
2.06
2.02
2.30
0.14
0.23
-
38.83
34.35
35.11
35.12
33.70
34.50
35.15
0.52
0.52
0.67
0.40
0.16
0.18
0.18
Reichenberg-Maffersdorfer und Gablonzer Brauereien Aktien-Gesellschaff.
Správní rada: Dr. Adolf Bachofen-Echt, předseda, Leo Adler, Ernst Aubin, Dr. Eugen LedeburWicheln, Hans Medinger, Dr. Willy Medinger, Dr. Felix Oppenheimer, Walter Riedel, Rudolf Scheliha,
Ernst Schirmer.
218
Ředitelství: Dr. Adolf Bachofen-Echt, generální ředitel, Dr. Julius Roesler, ředitel.
Sídlo a ředitelství ve Vratislavicích nad Nisou (Maffersdorf). Závody ve Vratislavicích a
Jablonci nad Nisou.
Výstav piva 1927-1933: 215.650, 237.535, 256.506, 236.240, 214.060, 182.605, 147.330 hl;
1934-1936: 144.691, 135.294, 132.525 hl; 1937: 141.844 hl.
1938: 4.5 mil. Kč, daňová reserva 1.9 mil. Kč. Přenos na 1938: žádný. Posl. v h. 21./3. 1938.
Společnost, založená 1908 s akc. kap. 4.7 mil. K, převzala pivovary firem Frank & Co. ve
Vratislavicích a Medinger & Co v Jablonci. 1921 zvýšen akc. kap. na 8 mil. Kč.
Stabilisační bilance k 1./1. 1927: přebytku 11.9 mil. Kč a částky 0.1 mil. Kč z reserv použito
1930 k zvýšení akc. kap. z 8 na 20 mil. Kč nakolkováním nominale akcií ze 400 na 1000 Kč.
Restabilisace k 1./1. 1935: Ježto celý stabilisační přebytek zužitkován 1930 k zvýšení kapitálu, použito
k snížení hodnoty závodních zařízení o zákonných 20 % částky 2.59 mil. Kč ze zdaněných reserv.
Dividendy 1908/09-1920/21 (nominale 400 K): 6, 4, 6, 41/2, 6, 4, 51/2, 61/2, 51/2, 71/2, 11, 8, 8 %;
1921/22-1925/26 (16 měsíců): 8, 8, 12, 13, 15 %; 1927-1929: 25, 271/2, 31 %; 1930-1933 (nominale
1000 Kč): 121/2, 10, 81/4, 71/2 %; 1934: 81/4 % = 82.50 Kč; 1935-1937: 90 (81), 90 (81), 100 (90) Kč.
Platebny: Union (Praha a Liberec), Rosenfeld & Co. (Vídeň). Bursa: Praha.
Rok
1928
1929
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
2580
3280
2990
2900
2250
+ 1700
nejnižší
2020
2500
2750
2250
2250
1490
poslední
2550
2990
2800
2250
2250
1490
1934
1510
1300
1510
1935
1820
1450
1820
1936
2680
1750
2600
1937
2900
2680
2850
Aktiva
závody
hotovosti
efekty
dlužníci
zásoby
bil. suma
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
21.799
19.284
17.290
15.675
13.715
11.121
10.134
9.197
8.810
441
391
177
1.572
3.032
3.032
6.131
6.272
7.077
308
256
239
234
232
232
210
300
296
5.330
5.586
7.529
6.896
6.749
6.749
6.205
6.511
5.289
10.590
9.569
7.419
6.928
7.160
7.160
6.399
6.614
7.202
38.468
35.086
32.654
31.306
30.888
28.294
29.079
28.894
28.675
Pasiva
kapitál
reservy
daň. res.
hypotéky
věřitelé
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
20.000
20.000
20.000
20.000
20.000
20.000
20.000
20.000
20.000
7.114
7.313
7.680
8.077
7.820
5.226
5.310
5.419
4.848
2.000
1.500
3.000
1.000
1.527
2.044
1.908
96
91
85
79
72
72
65
56
48
6.554
4.082
836
1.119
1.119
90
-
79
41
-
2.626
2.100
1.890
1.3141)
1.877
1.877
2.087
1.3333)
1.8714)
daně
odpisy
hrubý zisk
2.003
1.503
1.503
1.628
3.200
3.234
3.667
4.085
5.090
3.653
3.410
2.591
3.032
1.648
2.031
1.484
46.686
41.388
36.031
28.509
28.362
26.969
26.297
28.391
výrobní
obecné
prodejní
sociální
Rok
spotřeb. daň
náklady
náklady
náklady
náklady
1930
16.535
2.743
7.396
9.757
298
1931
14.615
1.726
6.885
10.360
290
1932
12.456
931
6.472
8.841
271
1933
8.465
251
6.631
7.153
249
1934
8.610
115
4.075
7.008
445
1935
9.124
410
3.659
5.898
432
1936
9.067
171
3.862
5.722
444
1937
10.103
360
3.932
6.103
453
1)
Podobně jako v letech 1930-1932 použito i v roce 1933 z reserv Kč 300.000 k doplnění zisků.
2)
3)
K doplnění zisku použito Kč 614.034 ze zdaněných reserv.
4)
K doplnění zisku použito Kč 380.274 ze zdaněných reserv.
219
H. RŮZNÝ PRŮMYSL
Akc. spol. pro průmysl papírenský Olšany.
Správní rada: Herbert Fuchs-Robětín, předseda, Dr. Otto Feilchenfeld, místopředseda, Ing.
Egon Bruckner, Otto Deutsch, Dr. František Fousek, Max Kantor, Martin Mayer, Ludvík Neurath, Dr.
Emil Putzker, Hugo Semler, Josef Urban, Vilém Vodvarzka-Kubinzky, Rudolf Werfel, Dr. Karel
Zimmer.
Sídlo v Praze, ředitelství v Olšanech a v Praze VII. Továrny v Olšanech, Praze-Holešovicích a
Horní Dlouhé Loučce.
1938: 1.8 mil. Kč, stabilisační fond 1.18 mil. Kč; podpůrný fond 0.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938:
0.55 mil. Kč. Posl. v. h. 31./5. 1938.
Společnost, založená 1905 za součinnosti Creditanstalt s akc. kap. 2.0 mil. K, převzala za K
1,791.200 v akciích a K 626.000 na hotovosti závody Olleschauer Papierfabriks-A. G. v Olšanech. 1907
zvýšen akc. kap. na 3 mil. K a za 2.313 akcií získána od firmy L. & O. Holub továrna na hedvábný a
cigaretový papír ve Wattens v Tyrolích (1917 odprodána). 1908 zvýšen akc. kap. na 4 mil. K. Ke krytí
ztrát snížen 1916 akc. kap. ze 4 na 3 mil. K odkolkováním nominale akcií ze 400 na 300 K. V červenci
1920 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 1:1 po Kč 475 akcionářům; v
prosinci 1921 další zvýšení na 9 mil. Kč, nové akcie 2:1 po Kč 550 akcionářům. 1922 zvýšen akc. kap.
na 21 mil. Kč vydáním 40.000 akcií, z nichž 25.000 kusů použito k výměně za akcie Pražských
papíren akc. spol. v Praze (továrny v Holešovicích a ve Vraném n. Vlt.), která převzata cestou fuse,
5.400 kusy zaplacena továrna firmy Ign. Weiss Sohn v Horní Dlouhé Loučce a zbylých 9.600 akcií
přenecháno při kursu Kč 300 Neusiedler A. G. für Papierfabrikation ve Vídni.
V období 1922/23 utrpěla společnost deflační ztráty vykázané k 31./12. 1923 částkou 13.56 mil.
Kč, k jejichž částečnému krytí použito reserv ve výši 7.9 mil. Kč; zbytek ztráty snížil se provozními
zisky do konce roku 1926 na 3.96 mil. Kč. Ve stabilisační bilanci k 1./1. 1927 vykázán přebytek z
nahodnocení závodů částkou 6 mil. Kč, z čehož použito 3.96 mil. Kč ke krytí ztrátového salda a
zbývajících 2.04 mil. Kč přikázáno stabilisačnímu fondu. S platností od 1./7. 1928 prodána továrna ve
Vraném za 7 mil. Kč komanditní společnosti Schuster a spol. (skupina Old Masters Papers & Pulp
Corp.) a výnosu použito k splacení bankovních závazků.
Restabilisace k 1./1. 1935: 0.86 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení.
Zbývá 1.18 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
Dividendy 1906-1907 (nominale 400 K): 51/2, 4 %; 1908 až 1916: 0; 1917 (nominale 300 K) až
1921: 8, 9, 10, 18, 18 %; 1922 až 1926: 0; 1927-1933: 62/3, 9, 12, 12, 9, 9, 7 % = 20, 27, 36, 36, 27, 27,
21 Kč; 1934: 7 % = 21 Kč; 1935-1937: po 72/3 % = 23 (20.70) Kč.
Platebna: Eskomptní. Bursa: Praha.
Rok
1929
nejvyšší
620
nejnižší
520
poslední
617
1)
1938 jen do 30./6.
1930
644
500
538
1931
605
388
396
1932
1933
1934
448
566
580
338
420
480
437
510
485
1935
580
450
567
1936
792
551
784
1937
834
530
585
19381)
584
450
465
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
pokl. a sm.
ztráta
bil. suma
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
15.239
14.840
14.740
13.882
22.5893)
23.982
25.545
8.694
7.662
7.304
7.304
8.167
10.529
13.481
10.877
10.732
13.054
13.055
13.364
13.124
15.025
-
545
785
488
488
465
446
638
-
35.355
34.019
35.586
34.729
44.585
48.081
54.689
220
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
fondy
daně
věřitelé
kupony
zisk
1932
1933
1934
1/1 351)
1935
1936
1937
21.000
21.000
21.000
21.000
21.000
21.000
21.000
1.000
1.200
1.400
1.400
1.500
1.600
1.700
2.037
2.037
2.037
1.180
1.180
1.180
1.180
40
100
150
150
200
250
300
odpisy
9.0003)
10.039
11.509
8.322
7.174
8.697
8.697
9.240
11.565
16.5788)
50
56
23
23
29
24
21
2.906
2.452
2.279
2.279
2.436
2.423
2.401
hr. zisk
přenos
Rok
režie
soc. břem.
úroky
1932
4.108
693
+ 145
1933
4.218
776
- 131
1934
4.418
831
- 35
1935
4.007
915
- 26
1936
3.808
-6)
- 258
1937
4.026
- 561
1)
2)
Z toho použito Kč 850.000 ze zdaněné reservy.
3)
Změna účtování amortisačních odpisů.
4)
Zvýšení v důsledku dodatečných předpisů za předchozí léta.
daně
odpisy
1.824
2.344
2.256
3.0294)
2.062
1.151
917
9.626
677
1.184
10.477
628
965
10.141
643
9822)
9.957
588
1.3455)
8.711
585
1.4707)
8.337
572
5)
6)
Odečteno z hrubého zisku.
7)
8)
Z toho Kč 1,000.000 daňová reserva.
Akciová společnost pro výrobu usní a koženého zboží dř. H. Bergmann syn a spol.
Správní rada: Arnošt Schreiber, předseda, Stanislav Poličky, místopředseda, Jan Bachtík,
Jaroslav J. Horák, Josef Kroužel, Dr. Ivan Růžička. Ředitelství: František Vacek.
Sídlo, ředitelství a závody v Novém Bydžově.
Kč 106.734. Posl. v. h. 5./4. 1938.
Společnost, založená 1900 za součinnosti Pražské úvěrní banky s akc. kap. 1.5 mil. K, převzala
továrnu na usně firmy H. Bergmann syn a spol. v Novém Bydžově. Po překonání počáteční krise, jejímž
následkem byla ztráta, rentability na celé desetiletí, přinesla válečná a poválečná léta podniku značnou
konjunkturu. 1918 zvýšen akc. kap. na 2 mil. K, nové akcie nabídnuty po K 425 akcionářům. V květnu
1921 další zvýšení na 4 mil. Kč, nové akcie nabídnuty v poměru 1:1 po Kč 600 akcionářům.
Stabilisační bilance k 1./1. 1929: z přebytku 3.5 mil. Kč použito v bilanci 1931 na mimořádné
odpisy 2.3 mil. Kč. Restabilisace k 1./1. 1935: odpisem 1.02 mil. Kč ze stabilisačního fondu a snížením
hodnoty závodních zařízení o stejnou částku.
Dividendy 1902-1905: 4, 0, 0, 5 %; 1906-1913: 0; 1914 až 1924: 6, 20, 30, 30, 15, 25, 40, 25,
10, 12, 17 %; 1925-1929: po 15 %; 1930-1933: 0; 1934-1936: 3, 4, 41/2 %; 1937: 6 % = 12 Kč netto.
Platebny: Živno, Anglo-Prago. Bursa: Praha.
1)
Většina akcií přešla v druhé polovici roku 1933 z koncernu Anglo-československé a Pražské úvěrní banky ve vlastnictví „Boskin“, české akc. spol.
průmyslu kožního v Praze.
Rok
1929
nejvyšší
675
nejnižší
505
poslední
585
1)
1938 jen do 30./6.
Aktiva
1932
1933
1934
1/1 35
1935
1936
1937
závody
4.756
4.355
4.081
3.061
2.833
2.706
2.493
1930
600
420
440
dlužníci
2.368
2.746
2.729
2.729
3.449
4.977
3.305
1931
450
280
285
pokladna
25
23
27
27
34
39
57
1932
1933
1934
248
250
260
148
158
220
- 150
250
245
efekty
zásoby
2.722
2.626
3.577
3.577
3.387
3.504
4.064
1935
255
230
245
1936
450
248
415
1937
710
400
440
19381)
470
300
355
bil. suma
9.871
9.749
10.414
9.394
9.704
11.227
9.919
221
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
fondy
věřitelé
daně
trans.
přenos
zisk
1932
1933
1934
1/1 35
1935
1936
1937
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
4.000
4.263
4.266
4.346
4.346
4.318
4.320
4.314
1.180
1.180
1.180
160
160
160
160
153
95
98
98
65
65
66
168
347
347
744
2.058
878
32
75
75
35
190
-
28
93
107
227
146
171
118
45
46
115
141
141
76
81
1
69
146
95
186
302
Rok
režie
daně
dubia
odpisy
úroky
hr. zisk
stab. fond
1932
1933
1934
1935
1936
1937
302
368
328
307
324
341
37
42
98
68
278
301
64
103
53
3
-
108
445
292
234
274
276
- 11
-
512
1.027
928
707
1.063
1.220
-
Centrokomise, čsl. akc. obchodní společnost.
Správní rada: Josef Khyn, předseda, Dr. Josef Beck a Dr. Viktor Svoboda, místopředsedové,
František Cizner, Dr. Dalibor Kruis, František Matoušek, Ing. Theodor Růžička, Jaroslav Šejd.
Ředitelství: František Cizner, Gustav Svoboda, Method Fiala a Karel Müller.
Sídlo a ústředí v Praze. Filiálky: Košice, Alexandrie, Cairo; representace: Paříž, New York;
samostatné přidružené podniky: Hamburk, London, Tallinn.
1938: 5.0 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 61.260. Posl. v. h. 11./5. 1938.
Společnost, založená 1921 Bankou československých legií s akc. kap. 10 mil. Kč, provádí
exportní a importní obchody všeho druhu. Podnikání firmy dělí se na:
a) oddělení koloniální, zahrnující hlavně import kávy, jižního suchého ovoce, čaje, koření, rybích
konserv. Prostřednictvím koloniální velkofirmy Karel Kulík (43 filiálek v Praze a na venkově), jejímž
jest vlastníkem od roku 1927, účastní se společnost též detailního obchodu. Slovensko a Podkarpatskou
Rus zpracovává filiálka v Košicích. K oddělení koloniálnímu je přidružen velkoobchod solí v tuzemsku.
b) oddělení vinné, zabývající se velkoobchodem víny slovenskými a dovozem vín zahraničních.
c) oddělení exportní, jež zprostředkuje vývoz zboží do zemí, v nichž má společnost filiálky,
přidružené podniky nebo representace. Toto oddělení vyváží částečně i na vlastní účet.
Dividendy 1921-1922: po 6 %; 1923-1937: po 7 % - 35 Kč.
Platebna: Legiobanka. Bursa: Praha.
Rok
1929
nejvyšší
765
nejnižší
610
poslední
675
1)
1938 jen do 30./6.
1930
680
610
670
1931
675
635
675
1932
1933
1934
690
700
690
600
645
620
680
665
685
1935
725
660
725
1936
800
720
800
1937
950
775
790
19381)
795
750
750
Aktiva
zásoby
dlužníci
hotovosti1)
efekty
závody
různé
bil. suma
1932
1933
1934
1935
1936
1937
18.902
16.517
16.786
20.126
14.998
21.036
36.315
33.234
31.013
36.396
32.305
31.508
1.301
969
1.596
1.281
1.604
1.339
1.759
1.393
2.287
2.201
2.222
2.215
10.442
10.686
11.526
12.179
12.906
12.792
879
846
870
778
782
951
69.598
63.645
64.078
72.961
64.817
69.841
Pasiva
akc. kap.
reservy
věřitelé2)
banky
různé
zisk
divid. %
1932
1933
1934
1935
1936
1937
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
10.000
4.600
4.600
4.600
4.700
4.850
4.761
23.792
27.000
27.201
32.183
33.814
30.658
29.882
20.780
21.082
24.734
14.572
22.969
46
74
76
53
268
66
1.278
1.191
1.119
1.291
1.313
1.386
7
7
7
7
7
7
222
osobní
bank.
věcná režie
daně
úrok. saldo
režie
provise
1932
8.449
2.987
549
430
- 2.758
1933
7.419
2.949
462
405
- 2.611
1934
7.548
3.005
479
462
- 2.583
1935
7.201
3.160
513
462
- 2.877
1936
7.540
3.582
738
367
- 2.344
1937
8.013
3.224
906
317
- 2.624
1)
Pokladna, valuty, rimesy a devisy, běžné účty u bank.
2)
Včetně hypotekárních zápůjček, akceptů a nevyplacených dividend.
3)
Výnos nemovitostí, přijaté provise a různé příjmy.
Rok
různá
vydání
2.353
1.076
749
956
1.161
724
hrubý zisk
18.327
15.099
14.571
14.774
15.852
15.217
jiné3)
příjmy
460
905
1.218
1.643
1.374
1.937
přenos
17
109
155
43
50
38
Jindřichovská továrna papíru, akciová společnost, dříve Martin Kink a spol.
Správní rada: Otto Freund, předseda, Dr. Philibert Brand, Ing. Fritz Altschul. Siegfried
Blumenthal, Leopold Grätzer, Dr. Hermann Hochwald, Ing. František Karel Janeček, Felix Kahler, Ing.
Teny Kumpera, Dr. Ing. Walter Schmeil, Dr. Otto Schubert, Dr. Moric Vetter v. d. Lilie.
Sídlo a centrála v Praze, závody v Jindřichově na Moravě.
Produkce (ve vagónech po 10.000 kg) :
Rok
papír
celulosa
lepenka
Rok
papír
celulosa
lepenka
1924
1925
1926
1927
1928
1929
1930
600
580
613
636
614
559
543
580
600
646
711
702
710
886
80
97
69
70
69
66
56
1931
1932
1933
1934
1935
1936
547
456
313
442
424
474
930
751
628
697
685
740
61
44
15
20
24
28
1937: 3.14 mil. Kč. Přenos na 1937: Kč 166.785. Posl. v. h. 10./7. 1937.2)
Společnost založená 1908 za součinnosti Vídeňské bankovní jednoty koncernem LeykamJosefsthal s akc. kap. 2.5 mil. K se sídlem ve Vídni, převzala závody firmy Martin Kink & Co.,
sestávající z papírny, celulosky (po vyhoření 1919/20 nově vybudována), brusírny, bělírny celulosy,
továrny na lesklou lepenku a pily v Jindřichově. V květnu 1921 zvýšen akc. kap. na 6 mil. Kč, nové
akcie nabídnuty akcionářům 1:1 po Kr 2.600. Po nostrifikaci 1921 přeloženo sídlo do Jindřichova. V
květnu 1929 zvýšen akc. kap. na 9 mil. Kč, nové akcie nabídnuty akcionářům v poměru 2:1 po Kč 300.
Výnosem splacena část závazků, kontrahovaných v souvislosti s prováděním rozsáhlého investičního
programu (1928-1933). Společnost vlastní asi 84 ha lesů a jiných pozemků.
Reorganisace. Za působnosti starého kartelu papíren, jehož platnost uplynula koncem roku
1935, trpěla společnost nepříznivou kartelní kvótou a v létech 1931-1935 nemohla provésti odpisy a
nadto vykázala ztráty. V nové kartelní úmluvě, uzavřené s platností od 1./1. 1936 na dobu 6 let, dosáhla
Jindřichovská zvýšení kvoty asi o 15 %, které jí umožňuje lepší využití kapacity. V důsledku toho
použila společnost mezi věřiteli vykázané reservy 6.16 mil. Kč k dodatečným odpisům na budovách a
zařízeních, jejichž ocenění se tím k 1./1. 1936 snižuje z dosavadních 15.05 na 8.89 mil. Kč. Současně
usneseno krýti k 31./12. 1935 vykázanou konečnou ztrátu Kč 422.465 odpisem z reserv.
Spolupráce s papírnou Salomoni Grätzer. Počátkem 1937 získala většinu akcií Jindřichova
firma Salomon Grätzer v Olomouci. V rámci koncernové spolupráce může Jindřichov svému majoritáři
dodávati potřebnou surovinu (celulosu) mimo kartelovou kvótu, což znamená výhody pro obě strany.
Dividendy 1908-1918: 0, 5, 8, 8, 8, 8, 0, 4, 8, 8, 8 %; 1919 až 1920 (v K): 12, 20 %; 1921-1928
(v Kč): 15, 71/2, 10, 10, 15, 15, 10, 12 %; 1929-1936: 0.
Platebny: Union, Eskomptní. Bursy: Praha, Vídeň.
1)
2)
Počátkem 1937 získala většinu akcií firma Salomon Grätzer v Olomouci.
223
Rok
1929
nejvyšší
476
nejnižší
308
poslední
327
1)
1938 jen do 30./6.
1930
333
158
183
1931
190
98
116
1932
1933
1934
115
96
132
65
65
72
98
68
128
1935
277
128
269
1936
615
255
600
1937
654
425
490
19381)
485
375
420
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
pokladna
bil. suma
1930
1931
1932
1933
1934
19352)
1936
9.751
11.004
11.554
14.052
14.204
15. 052
9.335
9.050
4.446
5.010
4.029
4.335
4.011
3.938
7.728
6.270
5.253
4.347
140
132
130
198
306
286
227
257
164
73
155
26.975
22.138
22.345
23.333
25.595
26.018
21.911
Pasiva
akc. kap.
reservy
věřitelé
přenos
zisk
1930
1931
1932
1933
1934
19352)
1936
9.000
9.000
9.000
9.000
9.000
9.000
9.000
3.141
3.141
3.141
3.141
3.141
3.141
3.141
Rok
režie a daně
odpisy
hr. zisk
Rok
režie a daně
odpisy
hr. zisk
999
-
3.472
2.007
1.305
1934
1935
1936
1.120
1.152
1.529
2.238
1.146
1.154
3.933
1930
2.459
1931
2.024
1932
1.781
1)
Cenné papíry, směnky a dlužníci.
2)
Viz odstavec „Reorganisace“.
3)
Včetně pensijního fondu 550.
6.4671)
6.459
8.484
14.512
307
9.692
322
10.204
305
11.193
- 171
13.454
- 450
13.876
- 424
9.6033)
15
- 17
- 476
- 279
26
2
167
Pražská paroplavební společnost.
Správní rada: Ing. Antonín Hanáček, předseda, Ing. Otakar Neudörfel, místopředseda, Ing.
Jaroslav Dvořák, Dr. Antonín Gotvald, Ing. Evžen Spunar, Dr. Vladimír Šponar, Dr. Jan Tondl.
Akciový kapitál Kč 2,000.000 v 5000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k 1./1.
1938: žádné. Přenos zisku na 1938: Kč 28.034. Posl. v. h. 24./6. 1938.
Společnost založená 1865 provozuje svými parníky pravidelnou dopravu na Vltavě a na Labi na
tratích Praha-Štěchovice, Praha-Mělník a Roudnice-Litoměřice.
Společnost, ovládaná akcionářem Ferdinandem Napravilem, utrpěla v letech 1933-1936 těžké
ztráty, takže jí hrozil konkurs. V zájmu udržení paroplavby z pověření státní správy převzala počátkem
1937 provoz Československá plavební akc. spol. Labská v Praze, která získala většinu akcií, uskutečnila
mimosoudní vyrovnání s věřiteli (kvota 25 %) a provádí technickou i obchodní reorganisaci podniku.
Stabilisační bilance k 1./1. 1930: z přebytku 3.97 mil. Kč použito 1.2 mil. Kč k zvýšení akc.
kap. z 0.8 na 2 mil. Kč vydáním gratisakcií v poměru 2:3 a zbytek 2.77 mil. Kč uložen do stabilisačního
fondu. V bilanci 1933 použito Kč 201.050, v bilanci 1934 Kč 535.764 k vyrovnání účtu zisku a ztráty.
Restabilisace k 1./1. 1935: zbytku 2.03 mil. Kč použito k snížení bilanční hodnoty závodních zařízení.
Dividendy 1900-1918: K 24, 24, 24, 0, 50, 0, 45, 50, 35, 24, 40, 40, 50, 50, 50, 50, 60, 45, 50;
1919-1926: Kč 50, 50, 50, 0, 60, 60, 0, 60; 1927-1931: po 15 % = 60 Kč; 1932-1937: 0. Bursa: Praha.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
1929
1185
1000
1050
1930
1050
990
990
1931
1000
935
960
1932
1933
1934
970
415
400
370
350
368
395
390
368
1935
375
370
375
1936
-
1937
-
1938
-
224
Aktiva
nemovitosti
lodi
zásoby
dlužníci
hotovosti
různé
ztráta
Bil. suma
1936
1937
512
329
1.300
4.151
35
72
392
14
1
1
518
-
2.366
4.959
Pasiva
akc. kap.
reservy
daně
odpisy
hypotéka
věřitelé
různé
zisk
1936
1937
2.000
2.000
-
36
10
2.383
330
234
294
1
10
28
Pražsko-Duchcovská dráha.
Správní rada: Max Kantor, předseda, Hugo Felfel, Rudolf Mendl, Dr. Lotar Morecki, Dr. Karel
Wolf-Zdekauer.
Akciový kapitál k 31./12. 1937: kapitál kmenových akcií Kč 10,800.000 (zl. 5,400.000) v 54.000
kmenových akciích po 200 Kč (100 zl.) nominale (původní kmenový kapitál zl. 8,100.000 v 54.000
kmenových akciích po 150 zl. nominale zredukován s platností od 1./4. 1895 na dnešní výši
odkolkováním 50 zl. z každé akcie1); kapitál prioritních akcií Kč 3,402.000 v 11.340 prioritních akciích
po Kč 300 nominale (původně zl. 4,996.500 ve 33.310 akciích, amortisováno do konce 1937 celkem
21.970 akcií). Reservní fondy k 1./1. 1938: Kč 1,200.000. Přenos zisku na 1938: Kč 72.623. Posl. v. h.
5./4. 1938.
Amortisace akcií. Všecky akcie budou v době mezi 1./1. 1896 a 30./6. 1962 vylosovány a
vyplaceny jmenovitou hodnotou. Amortisují se nejprve akcie prioritní (nominale Kč 300.-) a po těchto
akcie kmenové (nominale Kč 200.-). Podle amortisačního plánu má společnost právo k umoření
potřebný počet prioritních akcií místo vylosování nakoupiti též z volného trhu. Za vylosované kmenové
akcie vydávají se požitkové listy (za umořené prioritní akcie se požitkové listy nevydávají), které mají po
úhradě splátek na amortisaci prioritních a kmenových akcií nárok na superdividendu. Na umořování
akcií a 4 % zúročení kmenových a prioritních akcií používá se ročně asi Kč 906.000. Po uhrazení
bankovních dluhů (1929) a umoření prioritních akcií (1946) připadá celá státní výkupní renta ve výši Kč
2,939.000 po krytí poplatků a správních nákladů k dobru majitelům kmenových akcií a za tyto vydaných
požitkových listů.
Půjčky: 3 % markové prioritní obligace z r. 1896, celkem M 48,948.000; zbytek půjčky
vylosován částkou M 15,300.000 ke splacení 1./10. 1922 a částkou M 24,270.000 ke splacení 2./1. 1923
a z veliké části splacen. (Společnost kontrahovala k tomuto účelu bankovní dluh ve výši asi Kč
10,000.000.) Protihodnota k výplatě nepředložených obligací v částce M 11,200.000 složena u
Obchodního soudu v Praze. Zástavní právo majitelů obligací na státní výkupní rentu bylo 1925
vymazáno.
Společnost, založená 1870, předala na základě dohody ze dne 25./7. 1892 všecky železniční trati,
vozový park, materiál, dále uhelné doly Magdalena a Viktor ve Strimicích státu za srážek a poplatků
prostou roční rentu ve výši K 2,939.000, splatnou ve dvou ročních splátkách až do uplynutí koncese, t. j.
30./6. 1962. Od převratu jest renta vyplácena v Kč. Společnost omezuje se od zestátnění svých tratí na
spravování výkupní renty.
Rozdělení zisku: Z vykázaného zisku přidělí se 4 % dividenda na všecky akcie, zbytek přiděluje
se reservnímu fondu, pokud tento nedosáhl výše Kč 1,200.000; z přebytku vyplácí se superdividenda až
do výše Kč 7 na kmenovou akcii aneb požitkový list. Eventuelní další přebytek rozděluje se stejnoměrně
mezi majitele prioritních a kmenových akcií nebo požitkových listů. Reservního fondu může býti
použito k doplnění dividendy na 4 %.
Dividendy kmenových akcií: 1870-1888: 0; 1889-1900: K 6, 8, 12, 8, 5, 6, 7, 8, 8, 8, 8, 8;
1901-1918: K 8, 8, 8, 9, 9, 10, 10, 10, 10, 11, 11, 10, 10, 7, 4, 0, 0, 0; 1919-1928: Kč 0, 0, 8, 8, 8, 8, 8, 8,
12, 19; 1929: Kč 25; 1930-1934: po Kč 28; 1935-1936: po Kč 30 (27); 1937: Kč32 (28.80).
225
Dividendy prioritních akcií: 1888: 22/3 %; 1889-1917: po 4 %; 1918-1920: 0 %; 1921-1927: po
4 %; 1928-1929: 51/3, 71/3 % = 16, 22 Kč; 1930-1934: po 81/3 % = Kč 25; 1935-1936: po Kč 27 (24.30);
1937: Kč 29 (26.10).
Platebny: Eskomptní, Union, Živno. Bursa: Praha (kmenové i prioritní akcie).
1)
Touto redukcí nominale kmenových akcií nebyla nijak dotčena práva vlastníků kmenových akcií na podíl na zisku; na snížený kmenový kapitál připadá
poměrně stejný podíl na zisku jako na dřívější kmenový kapitál nesnížený.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
1929
520
424
494
nejvyšší
nejnižší
poslední
1)
1938 jen do 30./6.
1930
535
485
504
1931
503
418
448
-
-
Kursy kmenových akcií na pražské burse:
1932
1933
1934
450
460
469
365
381
390
425
395
453
Kursy prioritních akcií na pražské burse:
345
360
355
305
296
300
338
300
355
1935
555
451
531
1936
605
510
596
1937
597
515
554
19381)
555
505
520
390
345
385
402
355
384
385
335
365
368
325
360
Aktiva
Pasiva
renta
dlužníci
efekty
různé
Rok
akc. kap.
reserva
kupony
věřit.
zisk
20.000
19.752
19.494
19.225
18.946
18.656
18.354
18.040
410
696
1.074
1.252
1.379
1.821
1.9521)
2.1961)
149
146
145
146
8
8
8
11
9
9
9
19
1930
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
16.162
15.914
15.656
15.387
15.108
14.818
14.516
14.202
1.200
1.200
1.200
1.200
1.200
1.200
1.200
1.200
96
90
174
146
147
127
165
149
275
294
320
404
368
354
369
402
2.685
2.958
3.226
3.500
3.657
3.987
4.210
4.448
režie
různé
Příjmy
renta
různé
Vydání
přenos
Rok
poplatky
platy
spr. nákl.
2.939
61
1930
58
56
70
52
79
2.939
286
1931
59
57
74
42
34
2.939
565
1932
87
56
72
50
12
2.939
35
844
1933
71
66
72
101
8
2.939
1.129
1934
70
106
72
144
19
2.939
4
1.310
1935
63
31
70
56
46
2.939
3
1.501
1936
58
27
71
52
24
2.939
21
1.734
1937
67
36
79
50
14
1)
V této položce vedená dávka z majetku ve výši 1.78 mil. Kč (včetně úroků), byla po definitivním zamítnutí rekursu súčtována se zbytkem zisku z
roku 1937, čímž v bilanci 1938 nastane příslušný pokles dlužníků i přenosu zisku.
Tatranská elektrická vicinálna dráha úč. spol.
Správní rada: Dr. Rudolf Raše, předseda, Dr. Josef Beck, Dr. Václav Girsa, Dr. Jan Halla, Ing.
Josef Holý, Ing. Karel Juránek, Josef Khyn, Josef Kukla, Andor Nitsch, Dr. Václav Perek, Dr. August
Rath, Dr. Mikuláš Szontágh, Jan Trnka, Pavel Varsik. Ředitel: Ing. František Rejchrt.
Sídlo ve Starém Smokovci, správa podniku v Popradě.
Akciový kapitál Kč 10,304.800 ve 38.215 (z toho do konce 1937 vylosováno 1621) prioritních
a 13.309 kmenových akciích po 200 Kč nominale. Prioritní akcie mají přednostní1) právo na 5 %
dividendu. Reservní fondy k 1./1. 1938: Kč 226.405, podpůrný fond Kč 6020. Posl. v. h. 25./5. 1938.
Slosování akcií. Všecky akcie jsou umořitelny slosováním v době 90 let, t. j. do 30./7. 2000.
Slosování koná se každoročně 30./6., vylosované akcie mají nárok na dividendu do konce obchodního
roku, v němž byly vylosovány; příštího 2./1. vyplácejí se jmenovitou hodnotou a zaměňují za požitkové
listy, které nemají nároku na dividendu, jinak však požívají stejných práv jako akcie (zejména mají
nárok na případnou superdividendu2)).
226
Společnost založena, 1908 se sídlem v Budapešti k vybudování a provozování drah na podkladě
koncesní listiny uherského ministerstva obchodu z 30./12. 1907 pro tratě Poprad-Starý Smokovec
(elektrická dráha o rozchodu 1 m) a Starý Smokovec-Hrebienok (lanová dráha o rozchodu 1 m). Na
podkladě koncesní listiny z 30./7. 1910 byla dráha rozšířena o tratě Starý Smokovec-Štrbské Pleso a
Starý Smokovec-Tatranská Lomnica. Platnost koncese končí dne 30./7. 2000, po kterémžto datu přejdou
veškeré trati bez jakéhokoliv odškodnění do vlastnictví československého státu. Státu přísluší právo za
určitých podmínek dráhu již dříve vykoupiti.
Provozní délka tratí činí u elektrické dráhy 35.201 metrů, u lanové dráhy 2.019 metrů, celkem
37.220 metrů. Vozový park sestával koncem roku 1934 z 20 vozů pro dopravu osobní a 32 vozů pro
dopravu nákladní. Od 14./1. 1932 je podnik připojen na síť Východoslovenských elektráren úč. spol.,
Košice.
Dnem 1./7. 1922 přešla společnost do zájmové sféry Banky československých legií odkoupením
všech prioritních a části kmenových akcií z rukou maďarských. 1924 sídlo společnosti přeneseno do
Starého Smokovce.
Dividendy prioritních akcií: 1909-1911: 6, 6, 6 K; 1912/13: 5.90 K; 1914-1916: 4, 4, 4 K; 19171918: 0, 6.50 K; 1919-1925 se dividenda nevyplácela, od 1926 se honorují nedoplatky dividend
popřevratových let po 5 %; již zaplacena léta 1919-1930 po 5 % = 10 Kč, zbývá doplatit léta 1931-1937.
Platebna: Legiobanka. Bursa: Praha (pouze prioritní akcie).
1)
Prioritní akcie mají nárok na doplacení dividendy i v létech pozdějších a pokud nejsou všecky nedoplatky dividend priorit vyřízeny, nemůže býti započato
s amortisací kmenových akcií.
2)
Rozdělení zisku: amortisační kvóta priorit, 5 % dividenda priorit, amortisační kvóta kmenových akcií, 5 % dividenda kmenových akcií, 20 % tantiéma,
zbytek superdividenda priorit, kmenových akcií a požitkových listů stejnoměrně.
Rok
1930
nejvyšší
350
nejnižší
333
poslední
348
1)
1938 jen do 30./6.
1931
348
328
345
1932
355
305
345
1933
1934
360
355
335
325
340
355
1935
360
335
360
1936
360
335
360
1937
345
330
345
19381)
340
335
335
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
účasti
transita
ztráta
bil. suma
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
19.265
17.702
17.748
17.867
18.274
18.328
19.277
879
726
705
699
650
729
783
1.061
802
749
777
766
715
630
163
868
858
866
868
869
865
50
50
50
50
-
327
270
211
281
229
293
162
96
48
-
21.745
20.418
20.417
20.588
20.787
20.934
21.717
Pasiva
akc.kap.
reservy
daně
věřitelé
transita
zisk
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
10.305
10.305
10.305
10.305
10.305
10.305
10.305
133
136
136
136
139
139
234
238
234
232
232
223
224
226
10.534
9.662
9.742
9.913
10.065
9.867
10.542
3
2
2
2
3
3
532
79
- 96
48
52
399
407
Vydání
Příjmy
provoz
správa
úroky
daně
odpisy
různé
Rok
provoz
různé
přenos
2.377
2.558
2.500
2.535
2.840
3.099
3.595
609
563
504
487
466
492
555
- 912
- 821
- 735
- 883
- 903
- 787
- 798
154
42
76
62
52
57
76
91
84
76
72
84
92
95
29
11
35
29
23
38
41
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
4.457
3.807
3.498
3.850
4.266
4.686
5.333
230
208
254
266
223
225
229
17
142
79
- 96
- 48
52
6
227
EXOTY A PAPÍRY OFICIELNĚ NEZNAMENANÉ
A. BANKY
Anglo-československá a Pražská úvěrní banka.
Představenstvo: Správní rada: Dr. Antonín Schauer, předseda, Leo Peterka a Dr. Jindřich
Schicht, místopředsedové, Dr. Václav Brachtl, Donald S. Campbell, Harold E. Carter, Arthur G. M.
Dickson, Walter S. Draper, Ing. Vilém Hromádko, František Chytil, Ing. Ferdinand Klindera, Bohuslav
Kučera, Hanuš Liechtenstein, Otto Mandelík, Dr. Zdeněk Mikulejský, Ing. Dr. Eduard Outrata,
František Petschek, Dr. Stanko Švèrljuga, Dr. Karel Trapl, Dr. František Ulrich, Artur Wengraf, Richard
Zatloukal. Člen ředitelství: Bohuslav Kučera, vrchní ředitel.
Dozorčí rada: Dr. Ladislav Feierabend, Ervín Chobocký, Antonín Krecht, Václav Skřivánek,
Josef Tamchyna; náhradníci: Josef Modrý a Ing. Miroslav Skrbek.
Ředitelství: Vedoucí ředitelé: Bohuslav Kučera, vrchní ředitel; Dr. Jan Jonáš a Rudolf Klein,
ředitelé. Ředitelé: František Herold, Dr. Vilém Nessel, Josef Schnábl, Jaroslav Vokál. Náměstkové
ředitele: Doc. Dr. Jan Fröhlich, Dr. Bedřich Gellner, Arnošt Glaessner, Josef Láha, Josef Piek, Dr.
Miloslav Poš, Emanuel Příborský, Dr. Jaroslav Přimda, Hanuš Resek, Dr. Emil Rind, Raimund
Suchánek, František Šmelhaus, Bohuslav Tomek, Josef Tůma.
Centrála v Praze. Filiálky: Aš, Bratislava, Brno, Česká Kamenice, Česká Lípa, Česká Třebová,
České Budějovice, Falknov nad Ohří, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jablonec n. N.,
Jihlava, Karlovy Vary, Klatovy, Kolín, Košice, Kralupy n. Vlt., Liberec, Litoměřice, Lovosice,
Mariánské Lázně, Moravská Ostrava, Most, Náchod, Nový Jičín, Olomouc, Pardubice, Písek, Plzeň,
Podmokly, Prostějov, Rakovník, Roudnice n. Lab., Svitavy, Šumperk, Teplice-Šanov, Trutnov, Uherské
Hradiště, Ústí n. Lab., Úštěk, Varnsdorf, Vejprty, Znojmo, Žatec; Bělehrad (Jugoslávie), Bukurešť
(Rumunsko), Londýn (Anglie), Sofie (Bulharsko). Expositury: Bor u České Lípy, Děčín, Františkovy
Lázně, Chabařovice, Kadaň, Karlovy Vary, Schönbach (okres Cheb), Praha I. (ul. 28. října), Praha V.,
Praha VII. (Holešovice), Praha VIII. (Libeň), Praha X. (Karlín), Praha XII. (Král. Vinohrady).
Skladiště: Děčín, Ústí n. Lab.
Akciový kapitál Kč 120,000.0001) ve 300.000 akciích po Kč 400 nominale. Reservní fondy k
1./1. 1938: 18.4 mil. Kč, pensijní fond zaměstnanců 62.3 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: žádný. Posl. v.
h. 27./4. 1938.
Anglo-československá a Pražská úvěrní banka byla založena roku 1922 pod firmou Angločeskoslovenská banka na základě povolení uděleného československou vládou londýnské Bank of
England za účelem převzetí obchodů filiálek Anglo-rakouské banky ve Vídni, pokud ležely na území
československé republiky, jakož i k provozování obchodů, vyznačených ve stanovách. Veškeré akcie
byly v majetku Anglo-Austrian Bank v Londýně, od níž přešly po její fusi s British Trade Corporation
do rukou Anglo-International Bank v Londýně. 1927 přešlo 75 % akcií do majetku československé
zájmové skupiny (25 % československý stát, zbytek „Kooperativa“, Škodovy závody, Jiří Schicht akc.
spol. [Ústí n. L.], Ignaz Petschek [Ústí n. L.], kníže Liechtenstein). Polovici účasti Anglo-International
Bank (t. j. Kč 15,000.000 nominale) získaly v roce 1929 firmy Samuel & Co. v Londýně a A. W.
Harriman & Co. v New Yorku.
V květnu 1930 převzala banka se zpětnou platností od 1./1. 1929 od roku 1870 stávající
Pražskou úvěrní banku v Praze (akc. kap. 100 mil. Kč ve 250.000 akciích po 400 Kč nominale) a od
roku 1920 stávající Českou komerční banku v Praze (akc. kap. 75 mil. Kč ve 375.000 akciích po 200
Kč nominale) a v souvislosti s tím změnila svou firmu a zvýšila akc. kap. ze 120 na 235 mil. Kč; nových
287.500 akcií nabídnuto k výměně a sice v poměru 1:1 za akcie Pražské úvěrní banky a 1:10 za akcie
České komerční banky. V souvislosti s fusí přešla další značná položka akcií do majetku státní správy,
„Kooperativy“ a škodových závodů.
228
V bilanci 1931 vzat zřetel na důsledky hospodářské krise provedením mimořádných odpisů, na cenných
papírech, účastech a dlužnících částkou 258.4 mil. Kč; k tomuto účelu použito 9.8 mil. Kč z provozních
výsledků, 8.3 mil. Kč z převodu zisku, 125.3 mil. Kč z reserv a 115 mil. Kč z akc. kap., který snížen z
235 na 120 mil. Kč stažením 287.500 akcií. (Z akcií určených k stažení bylo Kč 13,787.600 v majetku
banky a zbytek byl dán k disposici bezplatně velkoakcionáři.)
Kovoprůmysl: Akciová společnost dříve Škodovy závody v Plzni, Praha; Československá Zbrojovka, akc. spol.,
Brno; Železárny Rotava-Nýdek, akc. spol., Praha; Křižík-Chaudoir, měďárna, kabelovna a elektrotechnické závody, akc.
spol., Praha; Pražská akumulátorka, akc. spol., Praha; Továrna na filtry a pivovarské stroje, akc. spol. dř. B. H. Hellmann.
Praha; Premiér, akc. spol. pro výrobu jízdních kol a strojů, Praha; Elektro-Lux, akc. spol., Praha; Továrna na nábojky a
kovové zboží, akc. spol., Rokycany; Ferrovia, Roessemann & Kühnemann, akciové závody pro železniční potřeby, Praha.
Keramika: Pražské akciové cihelny, Praha; Sedlecké kaolinové závody, akc. spol., Sedlec; Epiag, první česká akc.
spol. pro průmysl porculánový, Karlovy Vary; Spojené továrny na porculán, Dvory, dř. Bratři Benediktové akc. spol., Dvory
u Karlových Varů.
Chemie: Jiří Schicht akc. spol., Ústí n. L.; Parfumerie a továrna jemných mýdel F. Procháska akc. spol., Praha.
Textil: Rico závody akc. spol., Praha; První česká továrna na umělé hedvábí, akc. spol., Praha; Akciové textilní
závody Jan Hernych a syn, Ústí n. Orl.
Kůže: Továrna na kůže Plunder & Pollak, akc. spol., Litoměřice; Hermann Hirsch, továrny na obuv, akc. spol.,
Holice.
Cukr: Skřivanská rafinerie cukru, akciová společnost, Praha; Bulharsko-česká akc. spol. pro průmysl cukerní,
Gorna Orechovica (Bulharsko); Srbsko-česká továrna a rafinerie cukru akc. spol., Čuprija (Jugoslávie); Crvenka, Fabrika
Šećera A. D., Crvenka (Jugoslávie).
Pivo: Akciový pivovar, Nusle; Parostrojní pivovar a sladovna Mich. J. Kosovljanina akc. spol., Jagodina.
Různý průmysl: Calofrig, akc. spol. pro isolační korkový a křeménkový průmysl, Praha; Ditmar Urbach akc. spol.,
Znojmo; Telefonní automatová společnost pro území Československé republiky, Praha; Generalia, obchodní akc. spol.,
Praha; Československá plavební akc. spol. Labská, Praha; Československá akciová plavební společnost Dunajská, Bratislava;
Československá ústřední prodejna dříví akc. spol., Praha; Pragosa. pražská akc. spol. pro obchod zbožím, Praha.
Banky a pojišťovny: Bratislavská všeobecná banka, úč. spol., Bratislava; Československá akciová pojišťovna pro
živnosti, obchod a průmysl, Praha.
Dividendy 1922-1927: 0; 1928-1929: 5, 51/2 % = 20, 22 Kč; 1930-1937: 0.
1)
Z toho bylo 1937 asi 51 % ve vlastnictví státu, 30 % v majetku syndikátu tuzemských a zahraničních velkoakcionářů a 19 % ve vlastnictví ostatních
akcionářů.
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1929
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
345.3
398.7
219.3
186.5
184.7
245.4
307.8
298.0
304.7
412.6
426.0
272.4
248.5
190.9
145.3
138.5
145.5
223.2
315.6
359.0
399.2
395.8
395.9
416.3
447.5
498.9
514.3
209.7
209.0
74.0
73.6
73.0
73.0
73.0
73.0
73.0
3.106.5
3.037.9
2.435.8
2.113.4
1.939.9
1.947.6
1.959.7
2.013.2
2.116.5
101.8
90.7
80.2
77.1
75.1
73.7
75.8
77.5
75.8
17.0
17.0
19.8
22.7
21.3
20.2
14.0
91.5
77.9
4.508.5
4.538.2
3.500.7
3.117.6
2.880.8
2.921.5
3.016.4
3.197.6
3.385.4
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
vklady
věřitelé
různé
přenos
zisk
1929
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
235.0
235.0
120.0
120.0
120.0
120.0
120.0
120.0
120.0
139.8
140.8
18.0
18.0
18.1
18.1
18.1
18.2
18.3
52.1
55.0
62.3
62.3
62.3
62.3
62.3
62.3
62.3
1.314.6
1.345.3
1.177.2
1.020.0
916.0
974.9
1.034.5
1.055.8
1.094.4
2.689.2
2.680.6
2.062.0
1.860.2
1.739.8
1.722.3
1.757.4
1.916.0
2.059.7
52.3
60.7
60.7
36.5
24.0
23.2
23.2
24.1
28.2
5.3
6.3
-
20.2
14.6
0.5
0.5
0.6
0.7
0.9
1.1
2.5
229
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
odpisy
1929
74.0
45.3
21.3
13.8
87.6
10.5
8.5
1930
71.1
41.6
18.9
13.2
87.3
10.6
6.0
1931
56.8
35.1
250.82)
10.3
71.1
3.7
3.0
1932
38.9
28.5
10.0
7.8
61.1
2.9
2.3
1933
34.4
21.2
8.3
6.8
50.4
2.6
2.0
1934
29.3
19.1
7.5
6.3
44.5
2.4
2.0
1935
29.8
18.2
7.4
6.2
43.7
2.5
2.1
1936
32.6
16.8
8.6
6.1
45.2
3.1
2.5
1937
37.0
18.3
7.4
6.4
46.6
3.3
4.0
1)
2)
Z toho 10.5 mil. Kč různé příjmy, 115 mil. Kč snížení akciového kapitálu a 125.3 mil. Kč použitá část reserv.
3)
Z toho 258.4 mil. Kč odpisy na cenných papírech, účastech a dlužnících a 4 mil. Kč dotace pensijního fondu zaměstnanců.
různé ztráty
262.43)
2.7
1.4
-
Banka československých legií.
Představenstvo: Správní rada: MUDr. Rudolf Raše, předseda, JUDr. Augustin Straka a
Stanislav Zavadilík, místopředsedové, Josef Doležal, Rudolf Hásek, Dr. Vincenc Charvát, Josef Khyn,
Josef Kukla, Eduard Nop, Antonín Pastýřík, Dr. Ing. Karel Skorkovský, Jaroslav Šejd, Otakar Trčka,
Bohuslav Václavík, Pavel Varsik. Vedoucí ředitelství: Josef Khyn, vrchní ředitel.
Dozorčí rada: Václav Vondrák (předseda), Ing. Theodor Růžička (místopředseda), Josef Ježek,
Jaroslav Krysa, Augustin Turka, Václav Šál.
Ředitelství: Josef Khyn, vrchní ředitel; JUDr. Josef Beck, Josef Doležal, Josef Holub, Josef
Kukla, Karel Skalický, Pavel Varsik, Josef Vojtěchovský, ředitelé; Václav Čermák, Vladimír Holub,
Emil Kačer, Rudolf Lehovec, Stanislav Novák, Václav Petr, JUDr. Jan Plessinger, Josef Rybin, JUDr.
František Sekava, Miloš Tomandl, Ing. Jan Vykypěl, Václav Zdeněk, místoředitelé.
Centrála v Praze; filiálky: Bratislava, Brno, Duchcov, Hradec Králové, Jihlava, Kolín,
Komárno, Košice, Louny, Lovosice, Michalovce, Moravská Ostrava, Nové Město nad Váhom,
Olomouc, Plzeň, Poprad, Ružomberok, Turnov, Zlaté Moravce, Zvolen, Žilina; expositury 4: Praha I.,
XI., XII. a XIV.; sezónní směnárny: Sliač, Starý Smokovec, Štrbské Pleso, Tatranská Lomnica.
1./1. 1938: 65 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: 0.7 mil. Kč. Pod. v. h. 30./3. 1938.
Ústav vznikl během světové války na Sibiři s úkolem obstarávati finanční transakce
československých legionářů. Po dokončení evakuace legionářů byla banka registrována v roce 1921
jako československá akciová společnost se sídlem v Praze, s účelem sloužiti jako základna jednotné
hospodářské organisace veškerých československých legionářů. Vnitřní organisace ústavu přizpůsobena
zdejším usancím tak, že banka provádí veškeré normální bankovní transakce. V souvislosti s
rozšiřováním působnosti zakládány postupně odbočky ústavu po celé republice.
Od roku 1926 vyvíjí banka zvýšenou aktivitu na Slovensku a Podkarpatské Rusi, kde afilovala
postupně řadu peněžních ústavů, které zčásti přeměnila na své pobočky. V červnu 1930 získán
rozhodující vliv ve Slovenské všeobecné úvěrné bance v Bratislavě, z níž po sloučení s rovněž
kontrolovanou Americko-Slovenskou bankou v Bratislavě vytvořen opěrný bod k další systematické
organisaci slovenských zájmů. Po provedení značné koncentrace kontrolovaných ústavů byla banka v
polovici 1936 zúčastněna na těchto slovenských bankách (v závorce počet míst, na nichž je dotyčný
ústav zastoupen):
Slovenská všeobecná úvěrná banka, Bratislava (24 poboček),
Nitrianska všeobecná banka, Nitra (2),
Prvá Prievidzská banka, Prievidza (3),
Trnavská I. banka úč. spol., Trnava (3),
Použská banka, Velký Berezný,
Podkarpatskyj Bank, Užhorod (7).
230
Vedle těchto slovenských zájmů patří do sféry banky 10 lidových úvěrních ústavů, dále
Záložna na Florenci v Praze s 8 pobočkami a Záložna čsl. legionářů v Českých Budějovicích.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek z nahodnocení nemovitostí ve výši 35 mil. Kč uložen
do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: celé částky 35 mil. Kč použito k snížení hodnoty
nemovitostí, inventáře a účastí.
Průmyslový koncern. Banka jest zúčastněna na následujících podnicích, které sama založila:
Centrokomise, čsl. akc. obchodní společnost v Praze; Naftaspol, akc. spol. pro obchod minerálními oleji v Praze; Legiografie, grafické a
vydavatelské podniky legionářské akc. spol. v Praze; Komenský, vydavatelská a literární spol. s r. o. v Bratislavě; Pragovar, akc. pivovar v
Praze; Legiolom, společnost s r. o. v Bratislavě; Keramika, společnost s r. o. v Blovicích; Legie, akciová pojišťovna v Praze;
Československá rejdařská společnost s r. o. v Praze; Techna, společnost s r. o. v Praze; Janyška a spol., akciová společnost pro výrobu
klobouků ve Valašském Meziříčí; Messing a Glesinger, spol. s r. o. v Mor. Ostravě; Bohemia, mezinárodní dopravní akc. spol. v Praze;
Česká kolonisační společnost s r. o. v Praze.
Konsorciální účasti: Akciová společnost Mladoboleslavského lihovaru. Mladá Boleslav; Tatranská elektrická vicinálna dráha,
úč. spol. ve Starém Smokovci; Hotel Sport, Hrebienok; Radiotechna, společnost s r. o. v Přelouči; Užhorodský kamenolom, akc. spol. v
Užhorodě; Užhorodský liehovár, rafineria a svobodné skladiště, úč. spol., Užhorod; Silika, akc. spol. pro výrobu stavebních hmot v Řeži u
Prahy; Solné mlýny, společnost s r. o. v Olomouci; Vltavsko-Labská doprava, společnost s r. o. v Praze: Československá plavební akc.
spol. Labská v Praze; Československá plavební akc. spol. Dunajská v Bratislavě; Slovenka, továren na pletené zboží v Turčanskom Sv.
Martine; Metallum, kovohuť, společnost s r. o. ve Zdicích; Rudolf Jakl, společnost s r. o. v Praze.
Dividendy 1921-1924: po 6 %; 1925-1927: 61/2, 7, 7 %; 1928 až 1931: po 8 % - 16 Kč; 19321937: po 6 % = 12 Kč. Bursa: Praha (kulisa exotů).
1)
Podle knihy akcionářů k 31./12. 1932 v rukou 13.830 akcionářů.
Rok
nejvyšší
nejnižší
poslední
1927
250
200
250
1928
265
225
255
1929
280
250
260
1930
307
260
290
1931
1932
1933
300
295
290
280
290
280
230
1934
220
1935
220
210
220
1936
220
1937
245
210
225
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
125.0
125.0
113.9
114.3
108.8
98.5
98.5
135.8
160.8
141.8
131.4
131.4
106.5
82.0
96.1
75.2
75.2
67.4
71.1
62.9
126.4
126.4
115.0
102.7
102.0
103.6
103.6
97.2
104.9
95.8
50.7
50.7
57.9
57.6
50.1
48.9
37.0
38.5
40.6
41.0
765.5
765.5
777.6
742.1
779.1
756.3
756.3
753.4
838.3
874.1
26.8
61.8
64.2
63.3
64.6
63.0
39.9
38.2
37.5
37.6
43.7
43.7
45.3
36.4
34.3
33.6
33.6
38.3
40.2
42.1
1.269.5
1.304.5
1.280.4
1.198.4
1.235.0
1.179.1
1.144.1
1.168.8
1.293.4
1.295.3
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
vklady1)
věřitelé
různé
přenos
zisk
1930
1/1 31
1931
1932
1933
1934
1/1 352)
1935
1936
1937
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
70.0
64.5
64.5
65.0
65.0
65.0
65.0
65.0
65.0
65.0
65.0
35.0
35.0
35.0
35.0
35.0
-
333.6
333.6
358.1
395.3
444.5
463.2
463.2
491.4
512.5
564.8
754.7
754.7
706.4
596.7
581.5
506.1
506.1
498.5
599.4
546.8
38.8
38.8
38.7
31.3
33.9
34.0
34.0
38.1
40.5
42.7
0.1
0.1
0.2
0.1
0.1
0.2
0.2
0.4
0.5
0.6
7.7
7.7
6.9
5.0
5.0
5.6
5.6
5.4
5.5
5.4
Příjmy
Rok
úrok. saldo
1930
17.4
1931
20.7
1932
12.6
1933
15.0
1934
15.1
1935
15.4
1936
15.4
1937
16.2
1)
Včetně hypotečních zápůjček.
2)
Restabilisace 1./1. 1935.
Vydání
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
odpisy
různé ztráty
11.8
11.4
8.9
11.2
9.6
7.8
7.9
8.1
6.0
4.5
6.8
5.3
5.0
5.1
4.6
4.9
4.1
3.7
3.4
3.2
2.8
2.9
2.6
3.1
17.8
17.0
15.7
17.8
17.5
17.0
16.8
17.2
2.4
1.4
1.5
2.3
1.3
1.9
2.1
2.4
2.1
1.4
1.6
2.0
2.2
1.2
1.1
1.2
1.2
6.1
1.0
1.3
0.1
-
231
Deutsche Agrar- und Industriebank.
Představenstvo: Správní rada: Ottokar Westphalen-Fürstenberg, předseda, Arwed Grohmann a
Johann Frodl, místopředsedové, Wilhelm Ettl, Ing. Rudolf Fügner, Adolf Gabriel, Carl Maria Hergel,
Johann Jahnel, Josef J. Olbrich, Walther Olbrich, Franz Anton Thun-Hohenstein, JUDr. Karl WaldsteinWartenberg.
Dozorčí rada: Adolf Gross, Josef Kahler, Herbert Späte, Georg Schreiner, Erwin Trautzl;
náhradníci: Gustav Schmidt, Dr. Otto Wenzelides.
Ředitelství: Viktor Ulbrich, Robert Klaus, Otto Totzauer, ředitelé; Willi Hufsky, Kurt Asboth,
Josef Lenner, Andreas Wilfer, Hans Zimmer, náměstkové ředitele.
Centrála v Praze; filiálky: Bilina, Brno, Bruntál, Děčín, Horní Litvínov, Horšův Týn,
Chomutov, Jablonec nad Nisou, Krumlov, Liberec, Mariánské Lázně, Opava, Podmokly, Rumburk,
Stříbro, Svitavy, Šluknov, Teplice-Šanov, Ústí nad Labem, Žatec; platebna: Postoloprty.
1938: 7.4 mil. Kč, pensijní fondy zaměstnanecké 1.94 mil. Kč. Přenos na 1938: žádný. Posl. v. h. 30./6.
1938.
Banka založená 1912 má za účel podporování německých zemědělských a lesnickohospodářských, jakož i průmyslových a obchodních závodů, podniků a organisací. Původní akc. kap. 4
mil. K zvýšen 1913 na 6, 1918 na 8 a 1919 na 12 mil. K. Po převratu se vzrůstajícím rozsahem obchodu
zvýšen akc. kap. postupně: 1920 na 16 mil. Kč (3:1 po Kč 550 akcionářům, po Kč 580 neakcionářům),
1921 nejprve na 24 mil. Kč (2:1 po Kč 520 akcionářům, po Kč 550 neakcionářům) a koncem roku na 32
mil. Kč (3:1 po Kč 500 resp. po Kč 530). V prosinci 1927 provedeno zvýšení na 60 mil. Kč (akcionářům
7:8 po Kč 430).
cenných papírech, účastech a dlužnících v celkové částce 21.5 mil. Kč; k odpisům použito 1 mil. Kč z
provozních zisků, 8.5 mil. Kč z reserv a 12 mil. Kč z akciové jistiny, která snížena z 60 na 48 mil. Kč
odkolkováním nominale akcií ze 400 na 320 Kč.
V. h. z 30./6. 1938 usneseno převzetí Deutsche Bank für Industrie, Handel, Gewerbe und
Landwirtschaft, G. m. b. H. v Šumperku s 8 pobočkami v severomoravsko-slezském území. Přejímaný
ústav, jehož podíly byly z 80 % v majetku likvidující Centralbank der deutschen Sparkassen, vykazuje
kmenový kapitál 10 mil. Kč a cizí prostředky ve výši asi 53 mil. Kč.
Průmyslový koncern: Do zájmové sféry banky patří tyto větší podniky:
Siemens, akc. spol. pro výrobu elektrických zařízení v Praze; Kali A. S., Praha; „Concordia“, všeobecná pojišťovací akc.
spol. v Liberci; Aussiger Hotel-A. G., Ústí n. L.; Deutsche Bodenverkehrsgenossenschaft r. G. m. b. H., Praha; Deutsche
Hopfenverkehrsgesellschaft G. m. b. H., Žatec;
Dividendy 1912-1918: 41/2, 41/2, 0, 5, 6, 7, 4 %; 1919-1927: 6, 61/2, 61/2, 5, 5, 4, 4, 4, 4 %; 19281930: 4, 4, 3 %; 1931-1937: 0.
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
celkem
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
66.5
55.2
54.0
26.8
36.1
41.5
48.4
84.2
56.0
44.1
42.6
34.3
18.5
27.0
35.2
35.2
99.3
122.9
103.2
86.1
86.1
108.0
102.6
114.9
7.8
4.2
3.5
3.5
3.5
4.1
5.0
5.2
476.4
390.9
329.6
325.9
318.1
333.1
357.2
353.3
15.5
18.5
19.1
18.9
16.7
19.0
20.2
20.2
5.5
6.0
6.5
6.7
8.4
5.0
6.7
7.6
727.0
641.8
558.5
502.2
487.4
537.7
575.3
620.6
Pasiva
kapitál
reservy
fondy
vklady
věřitelé
různé
přenos
zisk
1930
19311)
1932
1933
1934
1935
1936
1937
60.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
48.0
14.1
7.3
7.3
7.3
7.3
7.3
7.3
7.4
1.8
1.8
1.9
1.9
1.9
1.9
1.9
1.9
250.1
225.7
197.5
150.1
142.2
150.6
172.9
193.1
388.1
352.7
296.6
289.1
283.9
325.3
341.4
367.3
9.4
6.0
6.8
5.4
4.0
4.4
3.6
2.7
0.2
0.1
0.2
0.3
-
3.4
0.1
0.1
0.1
0.1
0.2
0.2
0.2
232
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
1930
11.6
6.3
4.6
2.0
14.1
0.5
1931
11.6
4.6
22.32)
2.0
13.6
0.7
1932
10.2
4.0
4.4
1.9
12.8
0.5
1933
9.7
3.5
2.0
1.4
10.7
0.5
1934
9.1
2.9
2.4
1.2
9.4
0.5
1935
9.6
2.9
2.1
1.1
9.1
0.5
1936
10.9
3.0
2.5
1.0
9.3
0.6
1937
11.3
3.5
2.1
1.1
4.5
0.6
1)
2)
Z toho 1.8 mil. Kč různé zisky, 12 mil. Kč snížení akciového kapitálu a 8.5 mil. Kč použitých reservních fondů.
3)
Odpisy na cenných papírech, účastech a dlužnících.
odpisy
různé ztráty
0.6
0.6
0.5
0.5
0.6
0.6
0.6
0.6
1.9
21.53)
2.6
2.1
2.7
3.2
4.8
9.9
Slovenská všeobecná úverná banka.
Představenstvo: Správní rada: Fedor Houdek, předseda, Josef Khyn a Dr. Josef Beck,
místopředsedové, Anton S. Ambrose, Michal Korman, Josef Kukla, Anton Mederly, Dr. Ľudevít
Ruhmann, Dr. Viktor Stein, Rudolf Utěšil, Pavel Varsik. Vedoucí ředitel: Rudolf Utěšil.
Dozorčí rada: Dr. Martin Mičura (předseda), Jaroslav Kozel (místopředseda), Josef Dřímal, Ing.
Rudolf Fric, František Odložilík, Dr. Gejza Řehák, Josef Vojtěchovský.
Ředitelství: Eugen Breyer, Ľudevít VI. Falta, Karol Mach, Karol Šnor, Ernest Weisz, ředitelé.
Centrála v Bratislavě; filiálky: Banská Bystrica, Bardejov, Berehovo, Dunajská Středa,
Kežmarok, Košice, Lučenec, Malacky, Mukačevo, Nitra, Nové Zámky, Prešov, Rožňava, Skalica,
Spišská Nová Ves, Stará Ľubovňa, Saštín, Topolčany, Tornaľa, Trenčín, Užhorod, Vranov; 2 směnárny
v Bratislavě.
1./1. 1938: 10.8 mil. Kč, pensijní fondy 1.6 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 89.895. Posl. v. h. 8./4.
1938.
Banka založená 1921 s akc. kap. 50 mil. Kč za součinnosti Ungarische Allgemeine Creditbank,
České eskomptní banky a úvěrního ústavu a Americko-slovenské banky, převzala likvidující filiálky a
obchod Ungarische Allgemeine Creditbank na Slovensku. Postupně afilována řada slovenských
provinciálních peněžních ústavů, z nichž některé převzaty a přeměněny na vlastní filiálky. S platností od
1./1. 1933 převzata fusí Americko-sloven-ská banka v Bratislavě, Spišsko-Novoveská úvěrná banka
úč. spol. ve Spišské Nové Vsi a Hospodárska úverná banka úč. spol. v Tornaľe. S platností od 1./1.
1934 fušována Novozámska ľudová banka úč. spol. v Nových Zámkoch. S platností od 1./1. 1935
převzata fusí Berego-Mukačevská banka v Mukačevě a Ústředná ľudová banka Žitného ostrova úč.
spol. v Dunajské Strede. (Viz též text o Bance československých legií.)
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 10 mil. Kč vzniklý nahodnocením nemovitostí
uložen do stabilisačního fondu. Restabilisace k 1./1. 1935: celého přebytku 10 mil. Kč použito k snížení
hodnoty nemovitostí a účastí.
Průmyslový koncern. Do zájmové sféry ústavu patří tyto podniky:
Úč. spol. pre stavebný a drevársky priemysel v Košicích; Spojená stavebná úč. spol. v Bratislavě; Berehovské skladiště
plodin a zboží, akc. spol., Berehovo; Ekonomia poľnohospodárska úč. spol. v Bratislavě; Brázda, poľnohospodárska úč.
spol., Bratislava; Slovenská Grafia úč. spol., Bratislava.
Dividendy 1922-1923: 5, 6 %; 1924-1930: 0; 1931-1937: po 3 % = 6 Kč. Platebna: Legiobanka.
1)
Většina akcií (asi 70 %) přešla v červnu 1930 z majetku České eskomptní banky a úvěrního ústavu v Praze a Ungarische Allgemeine Creditbank v
Budapešti do vlastnictví Banky československých legií v Praze, která prostřednictvím Americko-slovenské banky v Bratislavě kontrolovala již delší dobu
zbývajících asi 30 % akcií. Kupní cena činila Kč 150 za 1 akcii.
233
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
účasti
dlužníci
budovy
různé
bil. suma
1931
1932
1933
1934
1/1 354)
1935
1936
1937
26.3
26.4
29.3
39.6
44.3
44.1
42.7
27.7
77.4
62.2
76.1
75.9
95.5
94.4
87.8
79.0
27.8
23.9
48.1
50.1
53.7
44.4
44.5
67.5
19.8
19.5
20.2
18.8
12.8
15.6
16.4
18.5
212.1
192.3
257.2
255.1
279.7
290.6
309.4
304.0
25.3
25.1
35.1
36.4
27.0
26.6
26.1
26.1
2.5
2.4
3.2
3.2
3.8
4.3
3.3
3.2
391.3
351.7
469.1
479.1
516.8
520.0
530.2
526.1
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
vklady
věřitelé
různé
přenos
zisk
1931
1932
1933
1934
1/1 354)
1935
1936
1937
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
50.0
19.61)
19.8
19.9
20.1
10.1
10.2
10.3
10.5
1.4
1.5
1.6
1.6
1.6
1. 6
1.6
1.6
217.0
201.9
260.9
276.6
313.0
328.6
325.3
335.9
96.0
69.6
130.3
123.4
134.2
121.0
134.6
120.5
4.4
6.1
3.7
4.7
5.0
5.8
5.6
4.9
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
0.1
2.8
2.7
2.6
2.6
2.9
2.7
27
2.6
daně
odpisy
různé ztráty
0.43
0.80
1.02
1.00
1.14
0.85
0.97
0.51
0.25
0.48
0.50
0.36
0.52
0.39
1.88
0.45
1.11
1.84
0.70
Příjmy
Rok
úrok. saldo
Vydání
odměny
1931
9.01
6.65
1932
7.89
5.63
1933
9.96
5.32
1934
9.75
4.70
1935
9.56
4.05
1936
10.15
4.14
1937
10.42
4.16
1)
Včetně stabilisačního fondu 10 mil. Kč.
2)
Z toho připadá na odbytné 1.97 mil. Kč.
různé zisky
věcná režie
2.31
1.21
1.34
1.20
3.96
1.78
2.18
1.93
1.48
1.59
1.45
1.34
1.39
1.31
osobní režie
10.432)
9.00
10.923)
8.93
10.19
10.63
10.84
3)
Z toho odbytné 1 mil. Kč.
4)
Všeobecná družstevní banka v Praze.
Představenstvo: Správní rada: František Veselý, předseda, Rudolf Pokorný, místopředseda,
Bohumír Bönisch, Vilém Bräuner, Rudolf Fischer, František Knytl, Robert Kolínský, Karel Komeda,
Rudolf Kreisky, Josef Kufner, Jaroslav Metal, Josef Moravec, Jaroslav Půst, Josef Vaniček, Josef
Waldmann.
Dozorčí rada: Václav Beneš (předseda), Čeněk Kammermayer (místopředseda), Jan Kraus,
František Modráček, Alois Pokorný, Vojtěch Schneller, Václav Volf.
Ředitelé: Karel Komeda, vedoucí ředitel; Josef Waldmann, zástupce vedoucího ředitele.
Centrála v Praze; expositury v Brně a Moravské Ostravě.
1938: 8.9 mil. Kč. Přenos na 1938: žádný. Posl. v. h. 2./4. 1938.
Banka založená 1920 za účasti Ústředního svazu československých družstev a Velkonákupní
společnosti konsumních družstev s akc. kap. 3 mil. Kč, má za účel soustředění a bankovní využití
volných prostředků jakož i finanční podporu družstev všeho druhu. 1921 zvýšen akc. kap. na 5 mil. Kč,
1937 na 10 milionů Kč. Banka je členem konsorcia pro státní úvěrové operace.
Dividendy 1920-1926: 4, 6, 6, 6, 53/4, 6, 7; 1927-1930: po 8 %; 1931-1932: 6, 6 %; 1933-1934:
5, 6 %; 1935: 7 % = 14 (12.60) Kč; 1936-1937: po 8 % = 16 (14.40) Kč.
Aktiva
hotovosti
směnky
efekty
dlužníci
budovy
různé
bil. suma
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
23.530
36.326
32.690
47.497
61.884
57.398
83.180
695
2.026
1.846
4.274
21.789
28.818
10.555
17.644
16.658
24.0481)
26.3131)
29.3651)
35.1261)
47.8761)
131.949
132.912
108.293
100.820
92.565
90.589
114.587
3.263
3.200
3.126
3.051
2.976
2.939
2.884
634
511
1.111
1.367
599
1.082
833
177.715
191.633
171.114
183.322
209.178
215.952
259.915
234
Pasiva
akc. kap.
reservy
vklady
věřitelé
různé
zisk
přenos
1931
1932
1933
1934
1935
1936
1937
5.000
5.000
5.000
5.000
5.000
5.000
10.000
5.060
5.548
6.037
6.373
6.776
7.395
8.149
40.049
42.600
41.493
43.375
44.621
60.753
62.890
112.045
128.516
109.759
119.628
138.908
129.674
173.990
14.719
9.125
8.204
8.196
12.830
11.884
3.446
842
844
621
750
1.043
1.246
1.440
-
Příjmy
Rok
úrok. saldo
1931
2.274
1932
2.434
1933
2.247
1934
2.372
1935
2.596
1936
3.425
1937
3.460
1)
Z toho 1.125 účasti.
Vydání
odměny
různé zisky
věcná režie
osobní režie
daně
odpisy
různé ztráty
549
568
468
482
595
769
1.009
111
46
95
529
507
365
180
559
600
652
558
589
661
721
1.283
1.280
1.361
1.372
1.404
1.599
1.727
161
232
84
618
578
962
675
74
75
75
75
75
75
76
14
17
17
11
10
15
10
235
B. PRŮMYSLOVÉ PODNIKY
Akcionářský pivovar na Smíchově.
Správní rada: MUDr. Antonín Novák, předseda, Otto Wiesenberger, místopředseda, František
V. Jeřábek, Gustav Kraffer, Rudolf Pšenička, Adolf Solnař. F. M. Steyskal, Zdeněk Zavřel.
Sídlo, ředitelství a závody v Praze-Smíchově.
1938: 9.6 mil. Kč, stabilisační fond 20.1 mil. Kč, zaměstnanecké fondy 5.7 mil. Kč. Přenos zisku na
1938: 1.85 mil. Kč. Posl. v. h. 13./3. 1938.
Společnost založená 1869 vybudovala na Smíchově pivovar, který je stálými investicemi
udržován na výši moderní pivovarské techniky. Původní akc. kap. 400.000 zl. zvýšen do 1878 (ve 2
emisích) na 678.800 zl. 1880 staženo 75 akcií, čímž redukce na 663.800 zl. 1892 zvýšen akc. kap. na
800.000 zl. a 1895 na 900.000 zl. Roku. 1899 další zvýšení na 2,000.000 K. 1922 provedeno
nakolkováním akcií ze 400 na 600 Kč k tíží reserv zvýšení na 3 mil. Kč a 1925 nakolkováním akcií ze
600 na 800 Kč k tíži přenosu zisku z obchodního roku 1924/25 další zvýšení na 4 mil. Kč.
akc. kap. ze 4 na 12 mil. Kč nakolkováním akcií z 800 na 2000 Kč a vydáním gratisakcií v poměru 5:1;
1932 použito dalších 12 mil. Kč k zvýšení akc. kap. z 12 na 24 mil. Kč nakolkováním akcií ze 2000 na
4000 Kč; zbylých 30.6 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k 1./10. 1934: 10.5 mil. Kč
použito k snížení hodnoty závodních zařízení. Zbývá 20.1 mil. Kč ve stabilisačním fondu.
1935 zvýšen akc. kap. z dosavadních 24 na 60 mil. Kč bezplatným nakolkováním nominale akcií
ze 4000 na 10.000 Kč. Potřebných k tomu 36 mil. Kč použito částkou 34.71 mil. Kč z reserv (z toho
14.75 mil. Kč vedených mezi věřiteli) a částkou 1.29 mil. Kč z přenosu zisku. 1937 rozpůleny
dosavadní akcie na nové kusy po Kč 5.000 nominale.
Dividendy 1900/01-1920/21 (nominale 400 K): průměrná dividenda 51.8 % = 207.20 K;
1921/22-1924/25 (nominale 600 Kč): 400, 440, 440, 440 Kč; 1925/26-1927/28 (nominale 800 Kč): 500,
600, 800 Kč; 1928/29-1931/32: 1100, 1300, 1300, 1300 + 200 bonus t. j. 1500 Kč; 1932/33 (nominale
4000 Kč): 1300 Kč; 1933/34: 1300 Kč; 1934/35 (15 měsíců): 1900 Kč v 2 splátkách, z nichž I. 1000 Kč
a II. 900 (810) Kč; 1936: 1650 (1485) Kč; 1937 (rozpůlené akcie): 850 (765) Kč.
Platebny: Občanská záložna na Smíchově, Anglo-Prago, Živno. Bursa: Praha (kulisa exotů).
Kursy koncem 1919-1928: 9000, 10.000, 11.000, 9000, 11.250, 10.500, 13.500, 14.500, 23.000 32.000.
Rok
1930
1931
1932
1933
nejvyšší
30500
30500
30400
33000
nejnižší
28500
29000
25000
27500
poslední
28500
29000
28500
30500
1938 (do 30./6.): nejvyšší 37.400, nejnižší 29.500, poslední 35.500.
1)
Vesměs kursy za rozdělené akcie.
1934
36500
30000
36500
1935
56700
37300
53600
1936
56700
45000
56700
1937
395001)
277501)
326001)
Výroba piva hl:
1872/73
1880/81
1888/89
1902/03
1910/11
1914/15
1918/19
1919/20
1920/21
31.776
81.500
110.000
492.250
604.000
419.919
126.258
248.848
370.367
1921/22
1922/23
1923/24
1924/25
1925/26
1926/27
1927/28
1928/29
1929/30
372.642
400.250
475.000
501.700
537.250
585.197
653.628
714.500
741.295
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1/10-31/12 34
1/1-31/12 35
1936
1937
-
712.080
701.130
642.110
675.006
152.992
710.370
737.560
816.480
-
236
Aktiva
závody
zásoby
banky
dlužníci
efekty
pokladna
celkem
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1/10 346)
1934/35
1936
1937
53.2
50.3
48.5
50.9
40.4
39.0
44.6
46.5
18.2
11.0
13.3
20.1
20.1
17.6
23.5
23.1
37.5
-
4.2
48.2
47.6
41.8
41.8
43.7
40.7
44.8
4.2
10.7
17. 2
16.9
16.9
19. 6
13.8
10.4
0.2
0.2
0.3
0.1
0.1
0.2
0.3
0.4
117.6
120.4
126.9
129.8
119.3
120.1
122.9
125.2
Pasiva
kapitál
reservy
stab. fond
fondy
věřitelé
přenos
zisk
1930/31
1931/32
1932/33
1933/34
1/10 346)
1934/35
1936
1937
12.0
12.0
24.0
24.0
24.0
60.0
60.0
60.0
19.9
20.9
23.9
25.9
25.9
7.6
9.6
9.6
42.6
42.6
30.6
30.6
20.1
20.1
20.1
20.1
3.7
4.2
4.9
5.4
5.4
5.2
5.5
5.7
23.1
21.7
26.8
26.9
26.9
9.1
11.3
13.3
2.4
4.7
3.9
3.8
3.8
2.5
2.9
2.8
13.9
14.3
12.8
13.2
13.2
15.6
13.5
13.7
uhlí-led4)
hr. zisk5)
úroky
88.3
89.5
83.2
86.6
106.2
90.1
97.9
+ 1.9
+ 2.4
+ 2.9
+ 2.6
+ 3.6
+ 2.1
+ 2.3
Rok
1)
odpisy
daně
1930/31
6.8
49.4
1931/32
6.0
51.0
1932/33
5.4
48.6
1933/34
6.8
50.6
1934/35
7.5
60.8
1936
7.4
50.1
1937
9.1
54.1
1)
Amortisace, odpisy a udržování závodních zařízení.
2)
Správní náklady.
3)
Mzdy a služné.
režie2)
3.8
4.2
3.3
3.2
5.2
4.3
5.4
platy3)
12.4
3.9
12.8
3.7
12.5
3.6
11.8
3.7
15.8
4.9
13.3
3.6
13.7
4.2
4)
Výdaje za uhlí a led.
5)
Výnos piva, odpadků a domů.
6)
Česká zbrojovka akc. spol. v Praze.
Správní rada: Jaroslav Šimek, předseda, Ing. Jaroslav Hásek, místopředseda, Jan Dubický,
Václav Holubek, Ing. Otakar Husák, Jindřich Marek, JUDr. Josef Prunar. Ředitelství: Miloš Borovička,
Josef Hrubý, Václav Kocourek.
Sídlo v Praze, továrny ve Strakonicích a Uherském Brodě (závod Kralupy zastaven).
1938: 1.1 mil. Kč. Posl. v. h. 11./6. 1938.
Společnost, založená 1920 pod firmou „Hubertus“, převzala k dalšímu provozování firmu Josef
Wenisch a spol. v Praze. Původní akc. kap. 1.5 mil. Kč zvýšen 1921 na 5 mil. Kč. S platností od 1./1.
1922 převzata Jihočeská zbrojovka spol. s r. o. ve Strakonicích a firma změněna na dnešní znění. Akc.
kap. zvýšen při této příležitosti na 8 mil. Kč. Těžké ztráty let 1922/23 vyžádaly si sanace společnosti,
jejíž kapitál snížen na 2 mil. Kč složením akcií v poměru 4:1; současně zvýšen kapitál na 4 mil. Kč.
Roku 1929 zvýšen akc. kap. na 5 mil. Kč a novou emisí získány všecky akcie (1.25 mil. Kč) Továrny
na součástky kol akc. spol. v Kralupech, která převzata fusí. Výroba kol a jejich součástek byla
přenesena do nově vybudované továrny ve Strakonicích (1937 rozšířena) a závod v Kralupech zastaven.
1937 vybudován pobočný závod v Uherském Brodě.
Společnost vyrábí civilní a vojenské střelné zbraně, motocykly, velocipédy a jejich součástky,
předměty jemné mechaniky a j. Značný export.
Dividendy 1920: 10 %; 1921-1926: 0; 1927-1930: 5, 6, 6, 5 %; 1931-1934: 0; 1935: 6 % = 12
(10.80) Kč; 1936: 8 % - 16 (14.40) Kč; 1937: 10 % = 20 Kč netto.
Platebna: Průmyslová. Bursa: Praha (kulisa exotů). Kursy 1935: nejvyšší 400, nejnižší 280,
poslední 380; 1936: nejvyšší 950, nejnižší 400, poslední 905; 1937: nejvyšší 1130, nejnižší 600,
poslední 630; 1938 (do 30./6.): nejvyšší 750, nejnižší 520, poslední 660.
237
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
účasti
hotovost
záruky
bil. suma
1932
1933
1934
1935
1936
1937
Pasiva
14.14
12.97
11.04
10.79
12.58
22.49
akc. kap.
28.04
20.08
13.12
13.91
21.46
33.70
reservy
3.00
8.28
5.94
4.82
7.08
6.13
směnky
0.34
0.38
0.20
0.16
0.63
0.64
věřitelé
0.02
0.04
0.03
0.04
0.11
0.06
záruky
2.30
2.44
3.23
8.68
25.56
9.65
transita
47.85
44.19
33.57
38.40
67.42
72.67
přenos
zisk
1932
1933
1934
1935
1936
1937
5.00
5.00
5.00
5.00
5.00
5.00
1.02
1.02
1.02
1.02
1.05
1.07
1.67
1.31
0.35
0.67
0.97
0.96
37.63
33.87
23.58
22.19
34.21
54.461)
2.30
2.44
3.23
8.68
25.56
9.65
0.15
0.43
0.22
0.28
0.63
0.05
0.08
0.12
0.16
0.18
0.16
0.03
0.04
0.04
0.40
0.45
0.74
správní
náklady
1932
0.99
1933
0.95
1934
1.19
1935
1.57
1936
1.87
1937
2.30
1)
Včetně daňové reservy 2.34.
Rok
různé výlohy
úroky
daně
odpisy
hrubý zisk
různé výnosy
0.72
0.75
1.12
1.47
1.60
2.47
3.51
3.20
3.06
1.85
2.21
2.42
0.48
0.94
0.75
0.92
1.48
4.74
1.19
1.71
2.69
1.72
1.81
4.17
6.90
7.56
8.82
7.89
9.37
16.81
0.03
0.02
0.03
0.05
0.05
0.04
Jäklův železářský průmysl, akc. spol.
Správní rada: Robert Pollak, předseda, August Lengsfeld a Dr. Bedřich Petřina,
místopředsedové, Dr. Rudolf Gallati, Dr. Jindřich Chylík, Dr. Pavel Koretz, Karel Kress, Dr. František
Oberthor, Jan Planner.
Sídlo, ředitelství a závody ve Frýštátě.
Akciový kapitál Kč 10,600.0001) v 53.000 akciích po 200 Kč nominale. Reservní fondy k 1./1. 1938:
3.8 mil. Kč. Přenos na 1938: 0.26 mil. Kč. Posl. v. h. 28./6. 1938.
Společnost vznikla 1927 za součinnosti Länderbanky zakcionováním stejnojmenné společnosti s
r. o. Podnik vyrábí různé druhy rour a profilového železářského zboží. Člen mezinárodního kartelu
rouroven.
Dividendy 1926-1927 (2 roky): Kč 8; 1928-1931: Kč 20, 24, 24, 16; 1932-1935: 0; 1936-1937:
po Kč 9. Platebna: Länderbanka. Bursa: Praha (záznam povolen, zavedení dosud neprovedeno).
1)
Velkoakcionáři: skupina Pollakova, skupina Ringhofferova a Länderbanka.
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
efekty
hotovost
různé
bil. suma
1935
1936
1937
7.59
7.00
7.14
6.80
4.85
12.51
4.36
5.60
5.53
1.23
1.70
1.75
0.03
0.06
0.06
-
20.01
19.21
26.99
Pasiva
akc. kap.
reservy
fondy
věřitelé
přenos
zisk
1935
1936
1937
10.60
10.60
10.60
3.68
3.94
3.73
-
5.22
3.94
11.52
0.48
0.51
0.20
0.03
0.22
0.94
Rok
výdaje
daně
soc. poj.
odpisy
dubia
úroky
hrubý zisk
1935
1936
1937
1.03
1.26
1.79
0.20
0.43
0.46
0.21
0.22
-
0.60
1.14
0.97
0.02
0.05
0.01
- 0.59
- 0.34
- 0.41
2.68
3.66
4.57
238
Slovenské akciové cihelny a chemické podniky v Hodoníně.
Správní rada: JUDr. Josef Nepraš, předseda, Stanislav Neděla, místopředseda, Dr. Methoděj
Bella, Karel Berka, JUDr. Miloš Brdlík, Vratislav Čermák, prof. František Drobný, Hugo Felfel, Robert
Heller, Ing. Josef Rotnágl, Dr. Ivan Růžička. Ředitelství: Ing. Josef Lajbl.
Sídlo a ředitelství v Hodoníně. Závody: Hodonín I. a II., Děvínská Nová Ves a hnědouhelné
doly v Ratiškovicích.
1938: 3.1 mil. Kč, podpůrné fondy 1.2 mil. Kč. Přenos zisku na 1938: Kč 118.764. Posl. v. h. 8./6.
1938.
Společnost založená 1920 s akc. kap. 8 mil. Kč, převzala československé závody Wienerberger
Ziegelfabriks- und Baugesellschaft ve Vídni, sestávající z továren v Hodoníně (2 závody), Děvínské
Nové Vsi a hnědouhelných dolů v Ratiškovicích. V červnu 1922 zvýšen akc. kap. na 12 mil. Kč
(akcionářům 2:1 po Kč 650). Investicemi, na které v období 1921/1932 věnováno asi 24 mil. Kč,
zmodernisovany a rozšířeny postupně všecky závody. 1934 zřízena v továrně Hodonín I. výroba
kysličníku vodičitého, v roce 1935 výroba pyrethrových výtažků, v roce 1937 výroba kamínků do
zapalovačů.
Stabilisační bilance k 1./1. 1931: přebytek 5 mil. Kč ve stabilisačním fondu. Restabilisace k
1./1. 1935: celého přebytku 5 mil. Kč použito k snížení hodnoty závodních zařízení a účastí.
Dividendy 1920-1924: 8, 6, 0, 0, 0 %; 1925-1933: 5, 6, 7, 7, 7, 7, 6, 5, 5 %; 1934-1937: 25,
22.50, 22.50, 24 Kč.
Platebna: Živno. Bursa: Praha (kulisa exotů). Kursy koncem 1934-1935: 620, 780 Kč; 1936:
nejvyšší 900, nejnižší 755, poslední 900; 1937: nejvyšší 1040, nejnižší 830, poslední 830; 1938 (do
30./6.): nejvyšší 750, nejnižší 725, poslední 750.
Aktiva
závody
zásoby
dlužníci
účasti
hotovost
bil. suma
1933
1934
1/1 35
1935
1936
1937
10.50
10.95
7.13
6.75
6.76
6.38
1.28
1.45
1.45
1.65
1.29
0.68
7.83
6.94
6.94
6.64
5.26
4.92
5.98
6.10
4.92
4.73
6.67
9.22
0.01
0.01
0.01
0.01
0.01
0.01
25.60
25.44
20.44
19.78
19.99
21.21
Pasiva
akc. kap.
reservy
stab. fond
fondy
věřitelé
transita
přenos
zisk
1933
1934
1/1 35
1935
1936
1937
12.00
12.00
12.00
12.00
12.00
12.00
3.19
3.29
3.29
3.15
3.06
3.14
5.00
5.00
-
1.21
1.22
1.22
1.23
1.20
1.22
3.27
2.97
2.97
2.65
2.86
3.80
0.04
0.08
0.08
0.10
0.15
0.24
0.10
0.10
0.10
0.10
0.02
0.06
0.79
0.79
0.79
0.55
0.70
0.75
Rok
režie
daně
odpisy
hr. zisk
j. zisky
1933
1934
1935
1936
1937
1.40
1.21
1.22
1.31
1.58
0.37
0.35
0.25
1.10
0.79
1.66
1.01
0.42
0.83
0.98
4.05
3.09
2.17
3.74
3.87
0.18
0.27
0.26
0.21
0.24
239
C. KURSY RŮZNÝCH EXOTŮ
Jméno a sídlo společnosti
Vyplacené
dividendy
(bruto)
Počet
akcií
Rok
založení
Akc.
kap.
Nominale
V následujícím přehledu jsou uvedeny kursy akcií, s nimiž se příležitostně obchoduje v.t. zv. kulise
exotů pražské bursy, která má býti jakousi předběžnou školou titrů před zavedením do oficielního trhu.
Ježto tento soukromý obchod nemá žádného právního podkladu a je na pražské burse pouze trpěn, jsou
docílené při něm obraty stěží kontrolovatelné a uvedené kursy představují proto mnohdy pouhé odhady.
Kursy na pražské burse (exoty)
1929
1932
1933
1934
1935
1936
1937
1938
(do
30./6.)
-
-
1000
-
950
-
850
760
850
735
1100
800
800
930
995
850
Bursovní
jméno
PIVOVARY.
6.0
mil.
Kč
12.000
8.0
mil.
Kč
20.000
500
400
Hostinský pivovar akc.
spol. v Bráníku
1899
Klášter, akc. spol.
spojených pivovarů a
vývozní sladovny, Klášter
n. Jiz.
1920
6.0
mil.
Kč
9.75
mil.
Kč
12.0
mil.
Kč
15.000
400
Pivovar a sladovna v
Praze XII.
1895
32.500
300
Plzeňské akciové
pivovary, Plzeň
1869
10.000
1200
12.0
mil.
Din.
60.000
200
50.0
mil.
Leva
125.000
(po
sanaci)
400
30.0
mil.
Din.
100.000
300
První pražský měšťanský
pivovar, PrahaHolešovice
Parostrojní pivovar,
sladovna a drožďárna
Mich. J. Kosovljanin,
akc. spol. v Jagodině
1897
1912
1934/35
1936
1937
1935
301) Kč
22.5 Kč
20 Kč
30 Kč
1330
1000
1215
670
900
900
900
570
1936
30 Kč
540
520
-
-
640
735
850
800
1937
1934/35
1936
1937
1935
1936
1937
1934/35
1936
1937
1935
30 Kč
0
0
0
100 Kč
100 Kč
100 Kč
2201) Kč
200 Kč
220 Kč
0
580
1250
1090
1090
5990
5500
5500
130
540
750
3050
3800
87.5
540
650
2200
3500
35
650
480
2500
4000
31
735
350
2520
1950
2520
5500
4400
5500
38
930
320
320
320
3100
2460
3000
5750
5400
5550
74
905
510
360
360
3325
2600
2850
6500
5800
5800
158
850
370
320
365
2880
2790
2880
5400
5400
5400
100
1936
0
95
30
20
15
19
30
70
80
1937
0
110
30
26
20
30
71
100
83
1934/35
0
732
205
145
99
75
95
185
35
1935/36
0
525
85
80
50
50
52
25
26
1936/37
1934/35
1935/36
1936/37
0
0
0
12 Din.
627
485
265
400
110
180
63
80
80
83
50
77.5
65
90
40
65
55
160
45
160
77
210
120
190
28
368
195
260
26
265
200
260
Bráník
Klášter
Vinohrads
ký
pivovar
Plzeň
I. Pražský
Jagodina
CUKROVARY.
Bulharsko-česká akc.
spol. pro průmysl
cukerní, Gorna
Orechovica
Srbsko-česká továrna a
rafinerie cukru, akc.spol.,
Čuprija
1912
1920
Bulhaři
Čuprija
KOVOPRŮMYSL.
3.0
mil.
Kč
120.
0
mil.
Kč
10.8
mil.
Kč
15.000
300.000
12.0
mil.
Kč
1935
1936
1937
1935
9 Kč
9 Kč
9.90 Kč
40 Kč
-
-
-
-
210
-
240
-
1555
335
250
300
975
1924
1936
40 Kč
-
-
-
-
-
-
920
850
400
Kovodělné akciové
závody Stabenow, PrahaČelákovice
1920
40 Kč
30 Kč
35 Kč
36 Kč
0
1000
1070
900
920
425
500
490
350
490
-
500
500
-
600
480
-
900
600
550
600
-
900
1170
-
1000
1275
670
900
330
885
720
700
700
215
200
Telegrafia, čsl. továrna na
telegrafy a telefony, akc.
spol., Praha
1937
1935
1936
1937
1935
1919
1936
0
300
-
-
-
-
-
180
140
1937
0
350
200
200
175
140
-
210
150
80
45
75
230
1700
-
35
240
1700
-
30
230
1850
-
35
20
30
275
2000
88
20
280
2900
2250
2820
215
2910
2000
2000
320
1950
1800
1850
189
200
Akciová továrna na šicí
stroje, Soběslav
1920
400
Československá
zbrojovka akc. spol.,
Brno
27.000
60.000
Soběslav
Brněnská
Zbrojovka
(Zetka)
Stabenow
Telegrafia
RŮZNÝ PRŮMYSL.
5.0
mil.
Kč
12.0
mil.
Kč
13.5
mil.
Kč
11.2
5
mil.
Din.
25.000
200
Autodopravní akciová
společnost Praha
1919
60.000
200
Boskin, česká a. s.
průmyslu kožního, Praha
1921
25.000
540
Československá grafická
Unie v Praze
1903
225.000
50
Drava, d. d. za
proizvodnju žigica,
Osijek
1909
Epiag. první česká akc.
spol. pro průmysl
porculánový. Karlovy
Vary
1918
Fr. Odkolek A. S., PrahaVysočany
1912
17.5
mil.
Kč
87.500
8.0
mil.
Kč
40.000
200
200
1935
1936
1937
1935
1936
1937
1935
1936
1937
1935
0
0
0
18 Kč
20 Kč
202) Kč
100 Kč
90 Kč
90 Kč
13 Din.
260
225
230
1900
282.5
1936
13 Din.
155
-
-
-
70
85
150
119
1937
13 Din.
160
85
60
65
85
212.5
172.5
181
1935
0
-
-
-
-
-
94.5
156
105
1936
0
-
-
-
-
-
24
46
39
1937
1935
1936
1937
0
12 Kč
12 Kč
10 Kč
227.5
650
40
500
20
-
23
720
25
620
78
645
520
520
56
735
415
415
65
460
350
350
Auto
Boskin
Unie
Drava
Epiag
Odkolek
240
6.0
15.000
mil.
Kč
7.0
mil.
35.000
Kč
24.0
mil.
60.000
Kč
10.0
mil.
40.000
Kč
5.1
25.500
mil.
Kč
19.0
mil.
95.000
Kč
200.
0
1 milion
mil.
Din.
9.0
mil.
45.000
Kč
1)
Za 15 měsíců.
2)
Netto.
400
Pražské sanatorium a. s.
Praha-Podolí
1921
200
Akc. spol. první česká
sklárna v Kyjově
1920
400
Rosická báňská
společnost Láska Boží,
Brno
1870
250
Slovenská papiereň úč.
spol., Ružomberok
1906
200
Sublima, akc. spol. pro
impregnaci dřeva,
Březnice
1932
200
Teerag, a. s. pro
zužitkování dehtu, Praha
1919
200
Trboveljska
premogokopna družba
(Trboveljská uhelná
společnost)
1872
Źilinská továrna na
cellulozu úč. spol., Žilina
1905
200
1935
1936
1937
1935
1936
1937
1935
1936
1937
1935
1936
1937
1935
1936
1937
1935
1936
1937
1935
8 Kč
10 Kč
12 Kč
9 Kč
6 Kč
- Kč
0
0
0
0
0
15 Kč
9 Kč
9.40 Kč
- Kč
0
0
0
12 Din.
1450
1000
1150
420
390
420
230
165
165
200
160
180
303
960
900
960
150
84
30
65
100
-
960
150
70
58
58
60
-
1936
13 Din.
262
-
-
1937
1935
1936
1937
16 Din.
0
0
-
265
1000
90
200
65
80
940
150
82.5
55
80
75
-
1000
120
139
85
110
70
-
1000
950
950
240
210
120
200
60
60
60
240
395
180
190
500
195
240
435
285
305
400
320
320
380
190
87
145
220
130
155
345
270
280
320
285
315
300
140
140
184
-
-
100
150
140
80
155
75
116
70
116
52
52
240
570
315
570
162
860
480
550
176
530
240
300
Sanatoriu
m Podolí
Kyjovské
sklárny
Rosice
Slovenská
papírna
Sublima
Teerag
Trifail
Žilina
241

československé bursovní papíry 1938 - 1939

Transkript

Podobné dokumenty

Magazín 3 / 2009

Regenerate 2_02-2007

Digitální učební materiál - Střední škola potravinářská, obchodu a

Identifikace potenciálních lékových interakcí v klinické praxi

Účetnictví – LS 2015/2016 AUTOTEST Č. 1 – ROZPOZNÁVÁNÍ

finan č nictv í abursyvnew - yorkuv ý vojpra ž sk é bursyvposledn í c

skolióza u rettova syndromu

13 lhotecký fotbalový zpravodaj 4.6.2016

Informace o obchodování s investičními nástroji

Finanční účast království a zemí při zřizování vedlejších železnic

Arthrex Days 2015

Bursa a bursovní obchody

Všeobecné obchodní podmínky vsadchytre.cz

Stáhnout PDF

Brožura o kelečském létání 3. část

Dagmar Štěpánová: Základní pojmy účetnictví neziskových organizací

Závěrečná práce - VOŠE Zlín Monitoring uplatnění absolventů

Sbírka příkladů z účetnictví 2. ročník - zadání 2009

UCT/VEMA 22.01 Org: 14451042/0 účtový rozvrh 11/02/10 Strana 1

Vývoj větroňů ve světě

Podmínky - Halls Experiences CZ

Stáhnout PDF