jízda - BMW Revue

Transkript

jízda - BMW Revue

3/2012
www.bmwrevue.cz, cena 85 Kč/4,15 EUR
Víc než jen styl
BMW 640d GranCoupé
Den plný M
M Track Days
Ekologie
na jiný zpsob
BMW ActiveHybrid 3
23
Údernice
na tech stavech
Milla Jovovich
9 771213 249005
Nový Predator 80
Stvořen, aby zaujal hlavu i srdce
www.sunseeker.cz
Sunseeker Czech Republic
Výhradní zastoupení pro Českou a Slovenskou republiku:
Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha - západ
tel.: +420 241 007 111, e-mail: [email protected]
Modelová řada Sunseeker zahrnuje luxusní motorové lodě v délkách do 54 metrů.
obsah
b
bsa
10
Kaleidoskop
.......................6
Móda
Pepe Jeans . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60
Jízda
BMW 640d Gran Coupé . . . . . . . . . . . . . . . 10
BMW X6 M50d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Motorsport
M Track Days . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40
40 let BMW motorsport . . . . . . . . . . . . . . . . 64
BMW M6 Coupé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46
Norbert Michelisz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82
BMW Z4 sDrive28i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56
Profil
Milla Jovovich . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Sport
BMW Bychl Golf Cup 2012 . . . . . . . . . . . . . 68
BMW Sail Racing Academy . . . . . . . . . . . . . 78
Téma
Maratony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26
BMW Extended Warranty . . . . . . . . . . . . . . 96
Novinky
Představujeme
BMW Zagato Roadster . . . . . . . . . . . . . . . . 70
Design
BMW ActiveHybrid 3 . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Karim Habib . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 86
Rozhovor
Martin Diviš . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Cestování
Petrohrad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 90
Technika
Počítače budoucnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . 52
InnovationsDay ConnectedDrive . . . . . . . . . 74
Připravujeme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98
BMW revue 3/2012 3
23456#"78""78" #0""#80"#9#9,"#'
()*+680:#'4"!#"!0"9#,09##;4,0$ 46" 6;76!"4#768::45!6" 804#9"7"'04<&=
8!">8"#'()*+68";!6!
!"#$
!"#"$ !#!%&"#'()*+,-,./0,
-.1/0
%&
"#$
'()*+(
kaleidoskop
kaleidoskop
10 milionů
návštěvníků
BMW Welt
Od 20. října 2007, kdy se dveře stavby
BMW Welt otevřely poprvé, ji navštívilo již 10 milionů lidí z celého světa.
Jen v loňském roce to bylo 2,3 milionu
lidí. Návštěvník s pořadovým číslem
10 milionů dostal na oslavu zapůjčen
roadster BMW Z4 po dobu deseti týdnů. 59 procent všech návštěvníků BMW
Welt se rekrutuje z Německa a 37 ze samotného Bavorska. Téměř čtyři miliony
lidí navštívily BMW Welt opakovaně.
foto archiv
-red-
Policejní vozy
BMW představilo svůj nejnovější program speciálních vozidel. Novinkou je především policejní verze modelu X3, ale také nové řady 3
Touring. Nechybí ani ucelená nabídka motocyklů BMW. Mnichovská
automobilka již tradičně nabízí speciálně upravená vozidla nejen pro policii, ale také pro hasičské a jiné záchranné sbory. Tyto automobily vznikají pod hlavičkou divize speciálních vozidel, pod níž spadá i program
pancéřovaných vozů. Tato oblast výroby patří do BMW M.
foto archiv
-red-
BMW X3 sDrive18d
Modelovou řadu BMW X3 rozšířil základní model označený sDrive18d. Již
z názvu je patrné, že tento model je vybaven pouze pohonem zadních kol
a pohání jej dvoulitrový turbodiesel s výkonem 143 k a točivým momentem 360 N.m. Tento vůz je jediným provedením z modelové řady X3, který
je vybaven pouze pohonem zadních kol. Je nabízen buď s manuální šestistupňovou, nebo osmistupňovou samočinnou převodovkou a je schopen
zrychlit z klidu na 100 km/h během 9,9 s a vyznačuje se kombinovanou
spotřebou 5,1 l/100 km. Verze sDrive18d je současně nejlevnější verzí celé
modelové řady, když jeho cena začíná na 907 500 Kč.
foto archiv
Cena za dobrý
design pro
BMW Group
Koncepční vozy BMW i3 Concept,
i8 Concept a MINI Rocketman získaly pro rok 2012 ocenění Green Good
Design Award. BMW v této soutěži,
jejíž první ročník proběhl v roce 2009,
triumfovalo vůbec poprvé.
foto archiv
6 BMW revue 3/2012
-red-
-red-
BMW Group a Toyota
posilují spolupráci
Koncem června byla mezi společnostmi BMW Group a Toyota podepsána dohoda o dlouhodobé spolupráci v oblastech společného vývoje
palivových článků, komponentů a prvků pro sportovní vozy budoucnosti a o spolupráci na elektrických pohonech a lehkých materiálech. Již
v březnu letošního roku byla zahájen společný vývoj další generace lithium-iontových akumulátorů. Od roku 2014 bude BMW Group Toyotě
pro evropské modely dodávat vznětové motory 1,6 a 2,0 litru.
foto archiv
-red-
X1 překonává očekávání
Po dvou a půl letech výroby se po celém světě prodalo více než 300 000 kusů
modelu BMW X1. Kromě evropského trhu se BMW X1 začalo v letošním roce
prodávat také v USA a jeho výroba se rozběhla v čínské továrně BMW ve městě
Tiexi. Je tedy nasnadě, že úspěch tohoto modelu, který je prvním prémiovým
vozem daného segmentu, bude i nadále pokračovat.
foto archiv
-red-
Prvenství BMW v International Engine
of the Year Awards 2012
BMW opět ovládlo mezinárodní anketu nejlepších motorů International Engine of the Year Awards 2012. Získalo hned 4 prvenství, přičemž v kategorii
2,5-3litrových motorů naprosto dominovalo! Převahu mnichovských motorů dokládají výsledkové tabulky. Nutno poznamenat, že BMW je se svými
55 tituly historicky nejúspěšnější značkou v této soutěži.
Kategorie 1,4 - 1,8 l
1. BMW-PSA 1,6 l turbo benzin
(Mini Cooper S, Clubman Cooper S, Countryman Cooper S, Coupé/Roadster Cooper S, Mini
Cooper Works, Clubman Cooper Works, Coupé/Roadster Cooper Works, Peugeot 207,
207cc, 208, 308, 308cc, 3008, 508, 5008, 308 GTI, RCZ, Citroën DS3, C4 Picasso/Grand
Picasso, C5, DS5, DS5, DS3 Racing, DS4, DS4 Racing)
2. Audi 1,8 l TFSI
(Audi A3, A4, TT, A5, SEAT Leon, Altea/XL/Freetrack, Exeo, Škoda Octavia, Superb, Yeti,
VW Passat, CC)
3. Toyota 1,8 l gasoline-hybrid
(Toyota Prius, Auris Hybrid, Lexus CT 200h)
1. BMW M 4,0 l V8
(BMW M3 Coupé, M3 Convertible)
2. McLaren 3,8 l V8
(McLaren MP4-12C)
3. Porsche 3,8 l Boxer DI
(Porsche 911 (991) Carrera S)
Kategorie nad 4,0 l
1. Ferrari 4,5 l V8
(Ferrari 458 Italia, 458 Spider)
2. BMW 4,4 l twin turbo V8
(BMW M5, M6 Coupé, M6 Convertible)
3. Mercedes-AMG 5,5 l V8
(Mercedes E AMG, CLS 63 AMG, ML 63 AMG, S AMG, CL 63 AMG, SLK 55 AMG)
foto archiv
-red-
1. BMW 2,0 l zážehový 4válec twin-power turbo
(BMW 125i, 320i, 328i, 520i, Z4 20i, Z4 s Drive 28i, X1 20i, X3 20i, X1 28i)
2. Audi 2,0 l 4válec TFSI
(Audi A3, S3, TT, TTS, A4, A5, A6, Q3, Q5, SEAT Leon FR Cupra, Altea XL/Freetrack, Exeo,
Alhambra, Škoda Octavia vRS, Superb, VW Golf GTi, Golf Cabriolet, Golf R, Scirocco,
Scirocco R, Eos, Jetta, Passat, Passat CC, Touran/Cross Touran, Sharan, Tiguan)
3. BMW 2,0 l vznětový 4válec twin-power turbo
(BMW 116d, 118d, 120d, 123d, 125d, 316d, 318d, 320d, 520d, 525d, X1 18d, X1 20d, X3 20d,
Mini Cooper SD, Clubman Cooper SD, Countryman Cooper SD, Coupé/Roadster)
1. BMW 3,0 l zážehový 6válec bi-turbo
(BMW 1 Series M Coupé, 335is, Z4 35is)
(BMW M550d xDrive sedan, M550d xDrive touring)
(BMW 330d, 335d, 530d, 535d, 530d GT, 535d GT, 640d, 730d, 740d, X3 30d, X3 35d, X5
30d, X5 40d, X6 30d, X6 40d)
BMW revue 3/2012 7
kaleidoskop
kaleidoskop
DriveNow
v Americe
DesignworksUSA
pro Singapore
Airlines
Systém sdílení automobilů DriveNow se po Mnichově, Berlíně a Düsseldorfu přesouvá za oceán,
konkrétně do San Francisca. Od září se tato služba rozbíhá s využitím 70 elektromobilů BMW ActiveE, pro které je vytvořeno devět sběrných míst
po této kalifornské metropoli. V Evropě je do tohoto systému registrováno již přibližně 45 000 uživatelů, kteří si mohou vozidlo z programu kdykoliv
vypůjčit a platí nájem za zapůjčený čas. Služba
DriveNow se na podzim letošního roku rozšíří také
do německého Kolína nad Rýnem.
foto archiv
Dceřiná společnost BMW Group, designérské
studio DesignworksUSA, podepsalo smlouvu se
Singapore Airlines o návrhu interiéru a sedadel pro
první třídu jejich letadel. Jako první má být novým
interiérem osazeno letadlo Boeing 777-300ER
v druhé polovině roku 2013. DesignworksUSA
má v této oblasti značné zkušenosti, protože již
navrhlo například interiér soukromého letadla
Boeing a mnoho dalšího.
-red-
foto archiv
-red-
Aplikace
BMW Remote
také pro
Android
Po telefonech Apple iPhone lze nyní
využívat rozšíření funkčnosti systému navigačního systému Professional také prostřednictvím telefonů
s operačním systémem Android.
Mezi nové funkce, které však ještě
nejsou v České republice dostupné,
patří dálkové odemykání a zamykání
vozu, ovládání nezávislého topení,
houkačky, funkce hledání zaparkovaného automobilu, ale také služby
Google Local Search.
foto archiv
-red-
Girard-Perregaux
Vintage 1945 XXL
1966 Full Calendar
Hodinky z kolekce Vintage 1945 jsou charakteristické čtverhrannými pouzdry. Model XXL patří k těm největším a jeho rozměry jsou
36,2 x 35,25 mm. Zadní strana pouzdra je safírová. Automatický
strojek je zdoben 32 rubíny. Cena hodinek je 635 000 Kč s daní.
Hodinky jsou z bílého zlata. Rozměr
pouzdra je 40 mm. Průhledná safírová
zadní strana umožňuje průhled na automatický strojek hodinek. Rezerva
nátahu je dvoudenní. Hodinky mají
plný kalendář, který ukazuje datum,
den v týdnu, měsíc a měsíční fáze.
Cena hodinek je 629 000 Kč s daní.
GIRARD-PERREGAUX boutique
Staroměstské nám. 6
110 00 Praha 1
Te l . : + 4 2 0 2 2 2 3 1 2 5 3 5
www.girard-perregaux.cz
8 BMW revue 3/2012
Classico Ultra-Thin Skeleton Titanium.
Extra-thin titanium
mechanism Skeleton dial.
Black rubber and alligator-skin strap.
Hublot boutique, Paížská 1
110 00 Praha 1.
+420 222 310 907, [email protected]
www.hublot.com •
twitter.com/hublot •
facebook.com/hublot
jízda
BMW 640d Gran Coupé
Víc než jen styl
Ačkoliv je model Gran Turismo řady 6 novinou v nabídce BMW, asi jej
není třeba dlouze představovat. Zkrátka kříženec mezi kupé řady 6
a sedanem řady 5. Ono to ale tak jednoduché zase není. Až svezení,
kilometry za volantem, ale i čas strávený v přítomnosti tohoto vozu totiž
ukáží, že to celé dává smysl. A to hlavně ve verzi 640d.
10 BMW revue 3/2012
BMW revue 3/2012 11
jízda
Gran Coupé je opravdu velké. Stojí sice
na podvozku řady 5, ale měří přes pět metrů. Ihned je ale potřeba říci, že jeho hmota
je mezi nápravami velmi vyváženě rozložená
a auto v reálném světě působí nesmírně přitažlivým dojmem. Hodnocení designu je vždy
velmi subjektivní, avšak přesto je možné říci,
že Gran Coupé vypadá ve skutečnosti ještě
lépe než na fotografiích. Jako by zmizela určitá
mírná zavalitost klasického šestkového kupé
a současně je pryč mohutnost, která je cítit při
pohledu na řadu 5. Když je auto navíc vybavené sportovním M paketem a matným lakem,
tak jako tomu bylo u testovaného stroje, potom je dojem z celého vozu doslova fascinující. O tom, že to není tak docela subjektivní
hodnocení, svědčily i všudypřítomné pohledy
lidí, kteří se v okolí Gran Coupé nacházeli. Automobil na sebe poutal pozornost takřka všude, kde se objevil, a právě to je jedna z jeho
velmi důležitých vlastností.
Uvnitř, tedy konkrétně na předních sedadlech, ve srovnání s Coupé řady 6 nepoznáte
rozdíl. Nicméně zkoušený vůz měl interiér provedený ve speciálním designu od BMW Individual, a tak vytvářel zajímavou atmosféru. Kombinace hnědé a bílé kůže příjemně ladí s barvou
karoserie a společně vytváří velmi působivý celek, v němž účinně vynikne i ne zcela konvenčně pojatý středový tunel, který nekompromisně odděluje prostor pro řidiče a spolujezdce.
Z jinak do detailu sladěného celku tak poněkud
vyčníval pouze M volant, který se sice příjemně
držel, avšak měl zcela sériové černé provedení.
Ostatně, to je zřejmé i na fotografiích.
S trochou nadsázky by bylo možné říci, že
Gran Coupé vzniklo hlavně kvůli zvětšení prostoru na zadních sedadlech ve srovnání se
standardním Coupé řady 6, u nějž si třetí a čtvrtý pasažér moc komfortu neužije. Čtyřdveřový
model je na tom o poznání lépe. BMW se poučilo z modelu X6 a Gran Coupé rovnou homologovalo jako pětimístný, i když v propagačních
materiálech jej pro jistotu označuje popisem
4+1. To proto, že vzadu je dvojice nadmíru pohodlných klubovek. Pátého člověka tak automobil čistě teoreticky uveze, avšak moc místa
mu pro hlavu a vlastně ani pro nohy nezbývá
– možnost tu však je, a to se počítá.
Pro dvojici lidí vzadu je Gran Coupé velmi
příjemně navržené. Prostoru pro nohy i do šířky je dostatek, svažující se střecha sice ubírá
nějaký ten centimetr z výšky uvnitř, ale pokud
neměříte více než 190 cm nebo si nelibujete
ve vzpřímeném sezení s hlavou snažící se
dotknout stropu, nebudete si vzadu připadat stísněně. Naopak je třeba ocenit příjemně dlouhé sedáky i velmi pohodlně navržená
sedadla. BMW u Gran Coupé používá, jak se
na kupé sluší a patří, bezrámová okna. Po jejich sundání působí poněkud zvláštně pevná
boční okénka v zadních dveřích. Ta však BMW
zřejmě navrhlo jako krytky nápisu Gran Coupé,
který je umístěn právě zde, v místě typického
zalomení zadního sloupku.
12 BMW revue 3/2012
Matný lak umožní vyniknout všemi linkám karoserie.
Mimořádně účinné jsou nové adaptivní LED světlomety.
Vlastní charakter
U podobného automobilu má jistě vzhled
a provedení interiéru nesmírnou důležitost,
avšak na rozdíl od mnoha jiných, tak u BMW
vždy šlo také o podstatu – tedy v případě automobilu o to, jak jezdí a jaké nabízí jízdní zážitky.
Rozvor i řešení podvozku shodné s řadou 5 by
mohly být určitým vodítkem k jízdnímu projevu.
Reálné zkušenosti však v dobrém smyslu pře-
kvapují. Gran Coupé je ve srovnání s řadou 5
o více než 7 centimetrů nižší, současně se i sedí
mnohem níže – to vše jsou vlastnosti snižující
těžiště. Samotná hmotnost obou vozů je podobná a je dána zřejmě celkově většími rozměry.
Konzervativnější business-sedan je jen o 65 kg
lehčí. Na jízdní vlastnosti má bezpochyby vliv
také o téměř 4 centimetry větší rozchod zadních
kol, který odpovídá provedení Coupé, a dokonce
předstihuje i větší řadu 7.
Výsledkem je celkově dravější a agilnější
projev, který vhodně ladí s tím, jak Gran Coupé vypadá. Skoro by se chtělo říci, že tento vůz
je moderní podobou toho, jak svěže a dravě
BMW jezdila před deseti a více roky. Zkoušený vůz byl kromě M paketu vybaven ještě plně
elektronickým podvozkem Adaptive Drive, který
spojuje aktivní tlumiče a stabilizátory s proměn-
nou tuhostí. Díky tomu bylo možné ve velmi
značném rozsahu nastavovat vlastnosti podvozku. I v komfortních režimech byla i přes citelné
houpání karoserie (ale velmi účinné tlumení nerovností) znát chuť automobilu po jízdě a zatáčení. Současně automobil potěšil minimálními
náklony karoserie. Sportovní nastavení potom
přineslo skutečně dravý projev, který dovolil po-
Vzadu jsou pohodlné klubovky. Teoreticky může třetí člověk sedět i uprostřed.
Hnědý alcantarový strop z programu BMW Individual je velmi působivý.
pustit uzdu fantazii. Když bychom zašli do extrému, pak snad jedinou drobnou vadou na kráse
jízdního projevu je skutečnost, že jakmile dojde
ke kompletnímu vypnutí stabilizačního systému,
automobil se přepne do měkkého režimu podvozku a vláčného plynového pedálu – v případě
modelu 640d Gran Coupé a jeho zamýšlenému
používání to však berte spíše jako konstatování
faktu než kritiku.
Chválu je třeba pět nejen na podvozek a jeho
přepečlivé sladění, ale také na hnací ústrojí. Dvouturbový turbodiesel má v nejnovější generaci
největší výkon 313 k a točivý moment 630 N.m.
V reálném světě, možná s výjimkou německé dálnice, nemáte pocit, že byste potřebovali
výkonnější motor. Šestiválci v tomto případě
neubíral elán ani pohon všech kol, a tak si bylo
možné veškerý nabízený potenciál plnými doušky vychutnat. Tomu nestála v cestě ani osmistupňová samočinná převodovka, která ve sportovním i manuálním režimu dokázala překvapit
rychlostí svého řazení. Ve skutečnosti si lze pro
daný motor vhodnější převodovku představit jen
stěží. Občas se dokonce zdá, že by ani nemusela mít tolik převodových stupňů, vzhledem k síle
motoru by bez potíží stačilo o dva méně.
Nicméně nová převodovka účinně přispívá
ke snižování spotřeby paliva – a to především
v normovaném cyklu. Oficiální hodnoty vykazují v kombinovaném režimu 5,5 l/100 km, což je
v reálném světě zcela nedosažitelné, a to nejen
z toho důvodu, že Gran Coupé vás zkrátka pořád
nutí jezdit poměrně svižně. Reálné hodnoty se
pohybují někde mezi 9 a 10 l/100 km, i když při
troše snahy se můžete dostat například na 8, ale
v opačném případě klidně i na 14 l/100 km.
BMW revue 3/2012 13
jízda
Sebevědomí po všech
stránkách
Není pochyb o tom, že Gran Coupé je, co se
týče vzhledu, jedním z nejatraktivnějších BMW
současnosti, pro mnoho lidí určitě tím nejpřitažlivějším. I když na trhu již má přímou konkurenci
a z prestižního německého tria přichází na trh jako
poslední, lze očekávat, že by mohlo mít podobný
osud jako úspěšné BMW X6, které svými prodeji
předstihlo všechna očekávání. Je to totiž skutečné BMW, které nejen zajímavě vypadá, ale hlavně
moc příjemně a dravě jezdí, aniž by nechávalo stranou komfort a praktičnost.
Není proto divu, že BMW si je vlastnostmi tohoto vozu jisté, a tak si jej náležitě cení. Tento čtyřdveřový model totiž přijde v základní výbavě na téměř
2,1 milionu, což je o značných 640 tisíc korun více
než typ 535d se stejným motorem, a dokonce
o 200 tisíc více než typ 550i xDrive. Tento rozdíl
nevyrovná ani o něco bohatší výbava nižšího z těchto vozů. Když si současně uvědomíte, že je určitě
dobré tento stroj vybavit minimálně ještě sportovním M paketem (cca 160 tisíc Kč), adaptivním podvozkem (cca 100 tisíc Kč) a navigačním systémem
(63 tisíc Kč), dostáváme se na částku přesahující
2,4 milionu korun. A to už jsme v regionu M5... I tak
je ale jasné, že za dané peníze přijíždí velmi specifický automobil, jehož mix vlastností nenabídne žádný
jiný ze současné mnichovské produkce.
foto Michal Šafránek
14 BMW revue 3/2012
Petr Hanke
Motor
Objem
řadový šestiválcový turbodiesel, 2x turbo
2993 cm3
Výkon
Točivý moment
230 kW (313 k)/4400 min-1
630 N.m/1500-2500 min-1
Pohotovostní hmotnost
Výkonová hmotnost
Zrychlení 0-100 km/h
Zrychlení 0-1000 m
Nejvyšší rychlost
Kombinovaná spotřeba
Cena
1865 kg
8,11 kg/kW
5,4 s
24,7 s
250 km/h
5,5 l/100 km
2 095 000 Kč
S-24
C-24
C-27
S-28
C-31
Délka:
7.70 m
Délka:
7.70 m
Délka:
8.75 m
Délka:
9.10 m
Délka:
9.70 m
Šířka:
2.10 m
Šířka:
2.10 m
Šířka:
2.55 m
Šířka:
2.55 m
Šířka:
2.50 m
Ponor:
0.70 m
Ponor:
0.70 m
Ponor:
0.90 m
Váha:
od 2 000 kg
Ponor:
0.80 m
Váha:
od 1 350 kg
Přepravní kapacita
7 osob
Lůžka
2
Max. rychlost:
+
47-80 Kn
Motorizace benzin 325-750 HP
Motorizace diesel
od 265 HP
Váha:
od 1 350 kg
5 osob
Lůžka
2
Max. rychlost:
+
47-80 Kn
Motorizace diesel
od 265 HP
Váha:
od 2 300 kg
6 osob
Lůžka
5-8 osob
2
40-65+ Kn
Váha:
od 2 650 kg
7 osob
Lůžka
2+2
Max. rychlost:
Max. rychlost:
+
Motorizace benzin
725 HP
Max. rychlost:
Motorizace diesel
530 HP
50-70 Kn
Motorizace benzin
425 HP
Motorizace diesel
363 HP
Lůžka
2+1
Motorizace diesel
45-80+ Kn
363-540 HP
New model
BYCHL YACHT CENTRUM a.s. - Výhradní zastoupení Hydrolift pro Českou a Slovenskou republiku
Vestec 19, 252 42 Praha-západ, tel. +420 241 007 111, e-mail: [email protected]
www.hydrolift.cz
Výhradní zastoupení Williams performance tenders pro ČR a SR:
• Prodej (showroom s kompletní modelovou řadou)
• Záruční i pozáruční servis
• Logistika
• Uskladnění
Komplexní servisní služby
nabízíme našim zákazníkům
nejen v ČR a SR, ale
i v Chorvatsku. Pro více
informací nás neváhejte
kontaktovat.
Bychl Yacht Centrum, a.s., Vestec 19, 252 42 Praha-západ, tel. +420 241 007 111, e-mail: [email protected], www.bychlyacht.cz
BMW revue 1/2012 1
profil
Milla Jovovich
Údernice
na třech stavech
O americké herečce Mille Jovovich (36) jsme poslední dobou moc neslyšeli. Vzhledem k tomu,
že si svoje soukromí pečlivě hlídá a navíc se v poslední době vyhýbá jakýmkoliv skandálům,
pro novináře bulvárních listů není nijak zajímavá. Také její profesionální kariéra není nijak
bohatá na velká překvapení. Možná právě proto je už dnes považovaná za stálici. A to dokonce
hned ve třech uměleckých branžích – jako herečka, fotomodelka, a dokonce i jako zpěvačka.
Kalendář Campari 2012
16 BMW revue 3/2012
V těchto dnech přichází do kin už páté pokračování
thrillerové ságy Resident Evil, v níž opět hraje hlavní
roli. Jako modelka se letos objevila hned v několika
reklamních kampaních (l‘Oréal, Marella, Metrocity,
Jacob & Co.) a její tvář zdobí také dva nejprestižnější
nástěnné kalendáře – pro slavnou značku aperitivu
Campari a italský pneumatikářský koncern Pirelli. Letos v létě navíc zabodovala u posluchačů svojí novou
písní Electric Sky z nového připravovaného alba.
Co o ní víme?
Narodila se 17. prosince 1975 v Kyjevě na Ukrajině jako jediné dítě ruské herečky Galiny Loginové a srbského studenta medicíny Bogdanoviče
Jovoviče. Háček byl ovšem v tom, že otec studoval medicínu v Londýně, a tak malá Milica (tak
zní její oficiální křestní jméno) prakticky neustále
cestovala mezi Velkou Británií a SSSR, až to bylo
sovětským bezpečnostním orgánům podezřelé.
Otec nemohl v SSSR ani pomýšlet na otevření
soukromé praxe, a tak když bylo Mille pět let,
odvezl celou rodinu do země svobody – do USA.
Nejdřív se usadili v kalifornském Sacramentu, odkud po čase přesídlili do Los Angeles.
Dětství neměla Milla nijak jednoduché, protože jí ostatní děti při žádné příležitosti neopomněly
připomenout, že je pouhá přistěhovalkyně z východní Evropy, navíc ze země, o níž se v Americe
tehdy hovořilo jako o “říši zla”. V novém světě
tak byla dlouho prakticky úplně bez kamarádek
a možná že právě tehdy v její duši uzrálo rozhodnutí, které nadobro změnilo celý její život – prorazí
stůj co stůj ve světě dospělých a pomůže tak své
rodině. Podařilo se jí to ještě dřív, než se vůbec
stačila pořádně naučit anglicky.
Zázračné dítě
Richarda Avedona
Změna přišla v jejích 11 letech, kdy se začala věnovat modelingu. Přes své mládí se jí podařilo získat
první smlouvu s modelingovou společností Prima.
Slavný americký fotograf (mimochodem také ruského původu) Richard Avedon si na castingu povšiml
její nevšední tváře a nabídl jí spolupráci. Výsledky
zkušebního focení byly tak vynikající, že je ostřílený
kozák Avedon rovnou nabídl francouzskému časopisu Lui k otištění. Zodpovědní redaktoři za oceánem
si zprvu nebyli zcela jisti, zda tyto fotky mohou vůbec
použít. Nízký věk dívky je trochu odrazoval, neradi
by riskovali soudní spor se zastánci dobrých mravů.
Když však Avedon pohrozil, že magazínu nikdy více
žádné fotografie neprodá, časopis rezignoval a Milla
se stala nejmladší modelkou, která se kdy objevila
na první stránce tohoto prestižního magazínu. Z nenápadné dívenky se přes noc stala mezinárodní modelka, o níž se začalo hovořit jako o zázračném dítěti
světového modelingu. Na začátku kariéry měla na jejím úspěchu také velký podíl ambiciózní matka, která
ji vždy zcela nekriticky obdivovala a podporovala.
Na stříbrné plátno
Modeling otevřel Mille nové možnosti a představil ji světu. V roce 1988, tedy v necelých třinácti letech, se objevila poprvé na filmovém plátně,
ve snímku Two moon junction. Ještě před tímto
Milla Jovovich v hlavní roli thrillerové ságy Resident Evil
filmem ji však mohli zahlédnout fanoušci seriálu
Ženatý se závazky, kde Milla v několika dílech účinkovala jako host. Do podvědomí diváků se zapsala
v roce 1991 ve filmu Návrat do Modré laguny. I když
se jednalo o docela nepovedený sequel původního
příběhu, stačilo to k tomu, aby se Milla nadobro usadila ve filmovém světě.
K úspěšnému začátku filmové kariéry v Hollywoodu vedou zpravidla dvě cesty – buď nezapomenutelná, nejlépe Oscarem ověnčená role, nebo
pořádný skandál. Milla Jovovich ovšem neměla
po Návratu do Modré laguny na výběr. Bylo jí teprve
šestnáct let, když její tisková mluvčí oznámila, že
se náhle vdala. Jejím partnerem byl o pět let starší
Shawn Andrews, s nímž hrála v dalším filmovém
propadáku Dazed and Confused. Skandál vypukl
o pouhé dva měsíce později, kdy vyšlo najevo, že
herečka vyslyšela přání své matky a sňatek nechala
úředně anulovat. Ani svatba, ani její pozdější zrušení
však na kariéru mladé herečky neměly žádný větší
vliv. Na opravdový mezinárodní věhlas a uznání kritiků si musela Milla počkat až do roku 1997.
Pátý element
Tehdy se seznámila s talentovaným francouzským režisérem Lucem Bessonem, který právě
tehdy začal pracovat na realizaci svého dětského
snu, na Pátém elementu. Milla Bessona natolik
okouzlila, že jí svěřil ve filmu hlavní roli. Pátý element měl ovšem u diváků fenomenální úspěch.
Milla odvedla skvělý výkon a nezalekla se spolupráce s herci takového kalibru, jakými jsou bezesporu
Bruce Willis, Gary Oldman a Ian Holm. Ze vztahu
BMW revue 3/2012 17
profil
Milla Jovovich
Opravdový mezinárodní věhlas a uznání kritiků získala v roce 1997 hlavní rolí ve filmu Pátý element
režisér-herečka vznikl vzápětí milenecký poměr
a Besson Milleninu kouzlu neodolal do té míry, že
si ji jen o pár let později vzal dokonce za manželku.
Bylo to pravé hollywoodské manželství – brali se
v kapli na „rychlosvatby“ v Las Vegas a okamžitě
po obřadu si odjeli společně zaskákat padákem.
Spolupráce s Bessonem pokračovala v roce 1999
novým filmovým zpracováním příběhu o Johance
z Arku, jehož exteriéry se natáčely také v České
republice. Jenže už během natáčení se ukázalo, že
Besson a Jovovich jsou tak rozdílné povahy, že se
jejich manželství rozpadlo ještě dříve, než zazněla
závěrečná filmová klapka historického dramatu.
Snímek nebyl ani zdaleka tak úspěšný jako Pátý
element a ani ocenění Jovovichové již nebylo tak
pozitivní jako v předchozím případě. Mezi Pátým
elementem a Johankou stihla ještě Milla natočit He
Got Game, ve kterém byl jejím partnerem Denzel
Washington. Tehdy jí její herecký kolega zaskočil,
když těsně před natočením jedné postelové scény
prohlásil: „Prosím, neuraž se, když se vzruším. Ale
taky se neuraž, když se nevzruším.“ Velkou hereckou příležitostí pro ni byl také snímek The Million
Dollar Hotel, ve kterém ztvárnila duševně narušenou Eloise. Po několika nepříliš výrazných výkonech
se jednalo o příjemné překvapení.
Resident Evil
Tajemná společnost Umbrella Corporation, zabývající se genetickým výzkumem, provádí ve svých
rozsáhlých podzemních laboratořích velice nebez-
18 BMW revue 3/2012
pečné pokusy. V jednu chvíli unikne z laboratoře
smrtící virus a centrální počítač laboratoře - Red
Queen - uzavírá neprodyšně celou zasaženou oblast podzemního labyrintu a nechává zaměstnance
zasažené virem uvnitř celého pekla. Elitní komando
v čele s Alicí (Milla Jovovich) a Rain (Michelle Rodriguez) dostává úkol, který je otázkou života a smr-
ti - izolovat virus, který ohrožuje celé lidstvo. Brzo
zjišťují, že všechno je ještě horší, než čekali - virem
zasažení zaměstnanci nejsou ani živí ani mrtví - nyní
jsou z nich mimořádně agresivní zombie.
To je stručná zápletka filmu napsaného podle populární počítačové hry Resident Evil, který se v roce
2002 rozhodl uvést na plátna kin britský režisér Paul
V roce 1999 se objevila ve filmovém zpracování příběhu
o Johance z Arku, jehož exteriéry se natáčely také v České republice
W.S. Anderson. Zběsilé tempo filmu s mnoha klipovitými záběry a námět filmu vypůjčený z ověřené
počítačové střílečky si získaly úplně novou generaci
filmových diváků – těch, kteří nerozlišují mezi jednotlivými nosiči audiovizuální zábavy a je jim upřímně jedno, zda na obrazovce sledují film, nebo počítačovou hru. Milla se stala záhy jejich idolem a bylo
jasné, že Resident Evil bude mít brzy pokračování.
Dodnes už se natočilo celkem pět dílů. I když si
o roli Alice můžeme myslet cokoliv, jisté je, že pro
Millu je to vítaný zdroj příjmů (hovoří se o kulaté
sumě deseti milionů dolarů za každý film).
Film Resident Evil znamenal pro Millu také vyřešení jejího letitého tápání v soukromí. Nikdy si
nedělala velkou hlavu s věrností v partnerském
životě a střídala milence jako na běžícím pásu. Už
během manželství s Lucem Bessonem se stihla
spřátelit s mladým talentovaným britským básníkem a hudebníkem Anno Birkinem, synovcem
slavné anglo-francouzské zpěvačky a herečky
Jane Birkin. Jejich vztah byl v letech 1998-2001
přerušován bouřlivými rozchody a následným
usmiřováním, ale zároveň se také oba vzájemně
inspirovali v umělecké práci. Nemohli žít spolu,
ale nemohli žít ani bez sebe. Kdo ví, jak by se jejich osud vyvíjel, nebýt tragického dne v listopadu
2001, kdy se Anno Birkin zabil při autohavárii.
Milla Jovovich také nějaký čas chodila s bývalým
kytaristou Red Hot Chilli Peppers Johnem Frusciantem nebo italským fotografem Mariem Sorrentim.
S o deset let starším britským režisérem ságy
Resident Evil Paulem W.S. Andersonem začala
chodit už někdy v roce 2003, ale také to byl vztah
plný rozchodů a usmiřování. Anderson požádal
Millu několikrát o ruku, ale pokaždé byl odmítnut.
Když se jim v roce 2007 narodila dcera Eva Gabo,
byli nesezdaným párem. Konečně před třemi lety
oznámili svatbu, ale nikdo po zkušenostech z minulosti tomuto aktu nepřikládal větší význam. Všichni
to považovali jen za další rozmar herečky, pro niž je
mediální sláva důležitější než cokoliv jiného.
Tentokrát se však přepočítali. Milla se svému
manželovi stoprocentně věnuje, doprovází jej
na cestách a vypadá to, jako by, konečně ve svých
téměř čtyřiceti letech, našla rodinné štěstí.
Hudba a modeling
Kromě modelingu a herectví se Milla věnuje také
jako textařka a zpěvačka populární hudbě. První demosnímek natočila už jako dvanáctiletá. Na základě
této nahrávky získala smlouvu od nahrávací společnosti SKB Records. Naivně si tehdy myslela, že
okamžitě natočí a vydá desku se svými písničkami.
Protože však nebyla ochotna ze sebe udělat typickou popovou hvězdičku, ze smlouvy sešlo a vydání
alba se nadlouho odložilo.
Dodnes má na svém kontě pouze dvě alba - The
Divine Comedy (1994) a The People Tree Sessions
(1998). Čas od času koncertuje se svou kapelou
Plastic Has Memory a v nejbližší době chystá vydání svého třetího alba. S hudbou nijak nepospíchá,
písně si píše a produkuje sama a také se stará o jejich marketink prostřednictvím sociálních sítí. Kromě toho se podílí na tvorbě filmové hudby, obvykle
ve filmech, v nichž sama hraje. Tak se mohli diváci
s jejími písněmi seznámit například ve filmech Million Dollar Hotel nebo Loutka. Často také vystupu-
je jako zpěvačka na deskách a koncertech svých
slavnějších kolegů z hudební branže – můžete ji tak
slyšet na albech Deepaka Chopry nebo Maynarda
Jamese Keenana. Přestože je ke svým pěveckým
schopnostem často až příliš kritická, nevylučuje, že
by si mohla někdy v budoucnosti troufnout na světové turné po menších sálech. Zatím jí v tom však
zabraňují především její filmové závazky.
Byznys, který nevyšel
Byla to velká sláva, když Milla v roce 2003 oznámila, že s kolegyní z modelingu Carmen Hawk uvede
na trh vlastní módní značku, pro niž bude pracovat
jako hlavní návrhářka. V září 2005 si obě modelky
otevřely v newyorské Greenwich Village za přítomnosti novinářů vlastní butik Jovovich-Hawk.
Měly velký úspěch. Pár týdnů nato prodávalo jejich
módu už na pět desítek obchodů po celém světě,
což je v módní branži impozantní nástup. Časopis
Vogue navíc pochválil tvůrkyni za originální přístup,
který jí umožnil získat městský kultovní status,
o nějž někteří tvůrci módy usilují marně celý život.
Jenže nová značka měla jepičí život. Už o tři roky
později oznámila Milla, že s módním návrhářstvím
končí. „Jsem umělkyně, nemohu se věnovat nákladům za přepravu a daním,“ prohlásila tehdy.
Zdá se, že tři profese Mille Jovovich stačí. Alespoň prozatím. Nedávno se totiž nechala slyšet, že
by se v budoucnu ráda věnovala vlastním filmovým
projektům jako producentka a, kdo ví?, možná i jako
režisérka.
foto archiv
-mjr-
BMW revue 3/2012 19
jízda
BMW X6 M50d
Zapíše se
do paměti
BMW X6 má své specifické kouzlo. V nové verzi M50d je toto kouzlo navíc opepřeno velmi
zajímavým jízdním projevem, který není pouze výsledkem velmi silného vznětového
šestiválce s trojicí turbodmychadel a výkonem 381 koní. Je to zkrátka zatraceně dobře
navržený stroj, za jehož volantem se budete bavit. Připravili jsme mu proto jednu náročnou
zkoušku, možná tu vůbec nejnáročnější. Vezměme to ale všechno pěkně popořádku.
20 BMW revue 3/2012
Hmotnost 2150 kg, výška 1,7 metru, pohon všech
kol a turbodiesel pod kapotou. Položme si otázku,
představu jakého automobilu ve vás tyto informace vyvolají? Velkého robustního off-roadu určeného
na práci v nejnáročnějším terénu? Praktického MPV
připraveného na to, aby vás odvezl do nejzapadlejšího lyžařského střediska? Samá voda. Přidejme
k tomu tedy ještě údaj o výkonu: 381 koní a točivém momentu: 740 N.m, dále čtyři nebo pět míst
a třeba schopnost ujet kilometr s pevným startem
za 24,8 sekundy. Tím se myšlenky přesunou úplně
jinam a celek možná přestane dávat smysl. To ale
jen do té doby, než před sebou uvidíte BMW X6
M50d v tajemně modré barvě Deep Sea Blue.
Na tmavých 20palcových kolech s dvojitými
paprsky, světlými svislými lamelami v masce chladiče a leskle černými lemy bočních oken vypadá
stále skvěle. Vysoký a klínovitý ponton karoserie
kontrastuje s opticky nízkou střechou a z celku
doslova prýští dravost a sebevědomí. Nejsilnější
naftové provedení, které přišlo na trh v polovině
letošního roku a jež je součástí nové skupiny automobilů BMW s dovětkem M Performance, se odlišuje na první pohled několika doplňky. Pro všechny
modely M Performance jsou typické titanově šedi-
vé kryty vnějších zpětných zrcátek, stejně tak jako
stejnou barvou provedené lišty v krajních otvorech
předního nárazníku. Původní mlhovky v tomto
modelu musely ustoupit nasávanému vzduchu,
který je potřeba pro přístup ke chladičům. Při pohledu zezadu se nový model snaží odlišit velkými
koncovkami výfuku, známými z osmiválce 50i,
v tomto případě jsou však lakované černou barvou
– možná tak mají nenásilně připomenout naftové
srdce pod kapotou.
Když už jsme u kapoty, tak zkoušený vůz byl
vybaven na přání (13 350 Kč) dodávanou vyboulenou kapotou motoru, která byla původně navržená
proto, aby se pod ní hybridní X6 vešla výkonová
elektronika. Od letošního roku je tato kapota k dispozici pro všechna provedení modelu X6. Nejen
že naprosto skvěle vypadá zvenku a automobilu dodává více agresivity, ale dokonce ji vidíte
i z místa řidiče. Máte tak pocit, že sedíte v ještě
mohutnějším autě než ve skutečnosti.
Aby si člověk připomněl, s jakým modelem má
tu čest, okamžitě se po otevření dveří na ocelovém
krytu prahu objeví nápis M50d. Stejný je pro jistotu vyveden také na otáčkoměru. Zbytek interiéru
v základních rysech odpovídá modelům vybaveným
Jedna z hal u nového okruhu (GP Strecke), která
způsobila krach společnosti Nürburgring AG
BMW revue 3/2012 21
jízda
BMW X6 M50d
BMW X6 M50d na známé klopené zatáčce Karussell Nordschleife okruhu Nürburgring
sportovním paketem nebo edici M Sport. Nejdůležitějšími vlastnostmi jsou sportovní sedadla s kombinací kůže a alcantary a dále potom sportovní multifunkční M volant s řadicími páčkami na volantu,
které prozrazují přítomnost sportovní samočinné
převodovky. Atmosféru uvnitř směrem k dravosti
posunuje i černé čalounění stropu nebo hliníkové
dekorační lišty ve dveřích a na přístrojové desce.
Mise: 1 400 + 20 km
za jeden den
Pro BMW X6 M50d jsme si připravili náročný
test. Vycházeli jsme z toho, že rozdíl této verze
od řekněme 40d se ve městě příliš neprojeví. Bylo
tedy nutné vyrazit na dálnice, tedy rovnou na dál-
22 BMW revue 3/2012
kovou cestu do Německa, kde vlastnictví skutečně
silného auta má ještě reálné opodstatnění. A jelikož
X6 má visačku „terénního kupé“, rozhodli jsme se
zajet i na okruh, a to ne ledajaký, ale přímo na slavnou Nordschleife okruhu Nürburgring.
Vyrážíme z Prahy v brzkých ranních hodinách
a okamžitě je jasné, že tohle bude velmi příjemný
den. V X6 se sedí poměrně vysoko – přesněji řečeno výše než ve většině jiných automobilů tohoto
typu. Auto působí velmi robustním dojmem a je zajímavé, že své posádce dokáže vnuknout pocit určité
nadřazenosti nad svým okolím. Zkrátka dokáže vytvořit pocit, že řídíte výjimečný automobil, který stojí
poněkud mimo běžné zvyklosti, až zpětně si člověk
uvědomuje, že to je podobný vjem, jako když se
na X6 díváte zvenku.
Vysoké umístění sedadel, a tím i značná vzdálenost vašich očí od silnice, spolu s účinnou filtrací nerovností a schopností držet zvolený směr jízdy mají
svůj podíl na tom, jak X6 účinně maskuje skutečnou
rychlost jízdy. Možná k tomu přispívá i zmiňovaná
boule na kapotě, tak zvaný „powerdome“, která
zajistí, že uprostřed nevidíte přímo před vůz, ale
sledujete až silnici, která je více vpředu. V každém
případě při předpisových 130 km/h se člověku zdá,
že stojí a má pocit, že by snad mohl klidně vystoupit. Auto zůstává nečekaně stabilní i v rychlostech
posunutých o 100 km/h výše. Snad až nad tuto hranici je třeba automobil pevněji držet v rukou. Avšak
ani při ustálené jízdě na elektronickém omezovači,
který zasahuje, jakmile se na Head-Up displeji ukáže číslo 260, nemáte pocit jakékoliv nestability způsobené například aerodynamikou nebo jinými vlivy.
Když se za rozbřesku blížíme zatáčkovitou částí dálnice A6 k Norimberku a ručka rychloměru
jen zřídka kvůli provozu klesne pod 200 km/h, je
mi jasné, že daný projev modelu X6 M50d je výsledkem celé souhry změn, které jeho podvozek
prodělal. Ve srovnání se zbylými vznětovými modely má „padesátka“ zesílená ložiska, upravenou
elastokinematiku zavěšení, přenastavenou charakteristiku posilovače řízení a specificky naladěný
pohon všech kol xDrive. Standardní výbavou tohoto
modelu je i vzduchové odpružení zadní nápravy se
schopností udržování stálé světlé výšky. Rozhoupávání, které lze u tohoto typu odpružení zaznamenat
u některých jiných německých značek, zamezují
standardně dodávané aktivně řízené tlumiče a současně i taktéž na elektronický mozek automobilu
napojené stabilizátory s variabilní tuhostí (systém
Adaptive Drive). Výsledkem je podvozek, který se
až nebezpečně blíží modelu X6 M – ve srovnání
s ním je o trochu měkčí, což je možná s přihlédnutím k velikosti auta dokonce vítané.
Rychle projížděné zatáčky vyvolávají nečekané
potěšení. Z projevu vozu je jasné, že má i přes mamutí rozměry a hmotnost 2,2 tuny chuť do zatáčení. V dálničních ohybech je jako doma, je stabilní
a přitom dokáže dát svému řidiči prostřednictvím
sedadla přesné informace o pohybech karoserie
a dynamickém rozložení hmotnosti mezi nápravami. Hodnocení jízdního projevu si ale ještě schovám
asi o 400 kilometrů dále... Teď je na řadě motor.
Velká očekávání: tři turba
O tomto třílitrovém šestiválci se toho už napsalo mnoho. Je to skutečný unikát, a to nejen použitím postupného přeplňování s trojicí turbodmychadel pracujících s tlakem až 3,5 baru, ale například
také vstřikováním paliva dávajícím až 2200 baru.
Všechny tyto tlaky si vyžádaly dramatické zesílení bloku řadového motoru, který je nyní od hlavy
až k vaně sešroubován 10 ocelovými pruty. Pro
lepší přiblížení projevu nového motoru je zajímavé použít srovnání s šestiválcem modelu 40d.
Do přibližně 1500 min-1 jsou na tom obě jednotky
podobně, pak ale nastává dramatická proměna,
protože zatímco slabší motor zde dosahuje maxima točivého momentu, tak 50d se teprve nadechuje, aby o 500 min-1 mělo dalších 110 N.m navíc. Maximum točivého momentu 740 N.m potom
udrží až do 3000 min-1. To jsou současně otáčky,
v nichž má nový motor skoro stejný výkon, tedy
cca 300 koní, jako je maximum u motoru 40d.
Zátah tedy pokračuje ještě dalších asi 1500 otáček, kdy motor dosahuje výkonového maxima
381 koní. Dobrou zprávou je, že síla produkovaná
motorem graduje zcela plynule bez jakéhokoliv kolísání. V reálném světě je větší síla jasně patrná.
V rychlostech nad nějakých 150 km/h sice neočekávejte urgenci zážehového osmiválce verze
50i, natož X6 M, avšak dynamika jako taková je
na skvělé úrovni. To ostatně v praxi ukázal i dálniční „souboj“ s velkým osmiválcovým SUV, které
mělo na zádi nápis 4.2 TDI... Svůj podíl na účinném
přetavení potenciálu motoru v dopředný pohyb jistě má i rychle řadící a především jemná osmistupňová samočinná převodovka.
Zelené peklo versus dvě tuny
Cesta do německé mekky motoristického
sportu zabrala jen o trochu více než čtyři hodiny
jízdního času, což znamená velmi solidní cestovní
průměr skoro 170 km/h. Průměrná spotřeba se přitom zvýšila z původně městských 13 l/100 km na
16,8 l/100 km. Když se tyto údaje hodnotí ve vzájemné spojitosti, je to jistě úctyhodný výkon. Teď
BMW revue 3/2012 23
jízda
BMW X6 M50d
nás ale zajímá něco trochu jiného, konkrétně jízda
na známé Severní smyčce, kterou Jackie Steward
kdysi nazval Zeleným peklem. Právě tohle místo
dokáže dokonale prověřit podvozek každého auta.
U BMW dokonce tvrdí, že když nějaký automobil
funguje právě zde, potom funguje na silnicích celého světa.
Závora kontrolující vjezd na okruh se zvedá, projíždíme uměle vytvořenou vlásenku a vyrážíme vstříc
20 kilometrům plných zatáček, převýšení a různých
náklonů. Být zde poprvé, asi bych z rozčarování nad
samotnou tratí svůj stroj nedokázal posoudit, ale
jelikož už zde mám nějakou zkušenost, mohu část
své pozornosti věnovat i X6 M50d.
Všechno pro mě začíná na kilometru 2, kde se
napojuje nový okruh GP. Po Nordkehre následuje
série nepravidelně navazujících zatáček, do nichž je
z vysokého sedadla X6 skvěle vidět – můžete proto poměrně snadno najít vhodnou stopu. Jelikož je
ale třeba často brzdit i při zatáčení, lze krásně cítit
práci celého vozu. Jeho hmotnost působí mnohem
menším dojmem, než tomu je ve skutečnosti. Zadní
část účinně pracuje a nepůsobí nijak hyperaktivně.
Občas je jasně cítit přínos velmi pečlivě a jemně
naladěného zadního diferenciálu, který aktivně rozděluje sílu motoru mezi kola (Dynamic Performance Control). Následují velmi rychlé sekce Flugplatz
a Schwedenkreutz. Zejména před druhou z nich X6
jede už dost přes 200 km/h a jako by v těchto zatáčkách rázem opět získala svoji hmotnost – její kinetická energie je značná. Stále přítomný pocit jistoty
nad pohyby její karoserie spolu s výkonnými brzdami původem z osmiválcové 50i ale dodávají důvěru.
Po chvilce přichází jedno z nejadrenalinovějších míst
celého kola – Liščí díra. Ve spodní části této horské
dráhy se vám krev odleje z mozku, podvozek se zamáčkne a vy doslova letíte k vrcholu. Další kombinace pomalých a rychlých zatáček, střídání poloměrů,
obrubníků a hrbolatých krajnic. Krátké oživení v Karussellu a opět velmi namáhavá sekce s mírným
skokánkem na 17. kilometru. Podvozek X6 pohlcuje
BMW X6 M50d
Motor
Objem
Výkon
Točivý moment
Výkonová hmotnost
Zrychlení 0-1000 m
Cena
řadový šestiválcový turbodiesel, 3x turbo
2993 cm3
280 kW (381 k)/4400 min-1
740 N.m/2000-3000 min-1
2150 kg
7,68 kg/kW
5,3 s
24,8 s
250 km/h
7,7 l/100 km
2 192 500 Kč
nerovnosti, drží kola přitlačená k silnici a přitom je
znát, jak se pohon všech kol snaží k akceleraci maximálně využít zadní kola. Výjezd z rychlých zatáček
je spojen s oním opojným pocitem automobilu za-
klesnutého na vnější zadní kolo, který je výsledkem
souhry velmi účinného aktivního systému rozdělování točivého momentu mezi jednotlivá kola. Kdo
říká, že ve velkém naftovém SUV s pohonem všech
kol řidič nemůže najít potěšení z řízení, zřejmě nebyl
s X6 M50d na Nordschleife.
X6 M50d v tomto testu obstála skvěle. Dokonce tak skvěle, že jsme se na zpáteční cestu vydali ne osvědčenou silnicí, ale skrz malé silničky
v pohoří Eifel až do Kostnice (Koblenz). Odtud už
zase po dálnici směr Česká republika. Cesta byla
klidnější než ráno, rychlostní průměr byl nakonec
ani ne 150 km/h a spotřeba poklesla na konečných
15 l/100 km. Hodně času na zpáteční cestě přitom
zabraly myšlenky právě na X6 M50d. Po jejich setřídění je jisté, že jde o mimořádně povedenou verzi,
která, alespoň v mých očích, soutěží s typem X6 M
o nejvyšší příčku v celé modelové řadě. Motor sice
není tak nezdolný jako v ryzím M, avšak na druhou
stranu je i pro sportovnější jízdu dostatečně silný
a naopak při běžném používání i docela úsporný.
X6 M50d si mě však získala svým podvozkem, který je jistý, pevný a přesný, avšak současně ne tak
extrémní jako u nejsilnějšího modelu.
Zkrátka velmi vyvážený model, který má určitě své místo. Dokonce se mi zdálo, že na tohle
auto by skvěle platil výrok, že jako celek je o dost
lepší, než by byl prostý součet vlastností jeho
jednotlivých dílů.
24 BMW revue 3/2012
Petr Hanke
Nová kolekce
Pro někoho je to absolutní relaxace,
pro nás je to inovace
Naším hlavním cílem inovace je neomezený počet relaxačních pozic. Stačí jen lehce se dotknout skrytého sensoru „soft touch“ a pohovka
Brio se jemně a tiše přemění dle Vašeho přání. Zatímco krása a design zůstane nedotčen, vy si budete užívat
nesrovnatelný komfort. Objevte naše pohovky přímo z Itálie.
V termínu od 10. 9. do 7. 10. 2012 zaváděcí ceny na novou kolekci.
NATUZZI OBCHODY: PRAHA 1, V JÁMĚ 3; PRAHA 8, RUBÍN OFFICE CENTRE, POBŘEŽNÍ 50/52; BRNO-MODŘICE, SOHO INTERIÉROVÉ CENTRUM, SVRATECKÁ 989; BRNO, BUDOVA IBC, PŘÍKOP 4
téma
maratony
Fenomén zvaný
maraton!
Hned úvodem není od věci říci, že z historického hlediska je maraton spojen
s několika rozpory. Jeho oficiální délka je totiž 42 195 m. Běžec Feiddippidés,
který měl podle nejznámější legendy v září 490 let před naším letopočtem přinést
do Atén informaci o vítězství Řeků v bitvě u Marathonu a po sdělení této informace
vysílením skonat, ovšem urazil prokazatelně „pouhých“ 39 152 m.
26 BMW revue 3/2012
Neskutečných 40 000 běžců se rozběhne každou první
listopadovou neděli na start maratonu v New Yorku.
Příklady táhnou!
Známý filozof Herodotos pak hovoří v souvislosti s Feidippidem o běžci, který dokonce zvládl
na jeden zátah 240 km. Tento nepochybně obdivuhodný muž běžel z Atén do Sparty, aby požádal
místní o poskytnutí pomoci v boji proti Peršanům.
Jeho případný mimořádný sportovní výkon se ovšem nesetkal s patřičnou odezvou, neboť Sparťané
upřednostnili místo pomoci bližnímu oslavu svátku
jednoho z mnoha bohů.
Tolik krátce historie, vraťme se do současnosti. Ta je doslova maratonská. Na žádném z mnoha
specializovaných serverů jsem se nedočetl, kterak
se co nejlépe připravit k běhu na sto metrů. Nebo
k hodu oštěpem. Zato s radami, kterak zaběhnout
maraton, se roztrhl pytel. Čím to? Troufám si tvrdit,
že mít na svém kontě zvládnutý maratonský běh,
představuje magnet pro osobnosti všeho druhu.
A každá z osobností zvyšuje zájem o maraton. Například letos v květnu absolvoval v Praze svůj běh jeden
z nejlepších fotbalistů historie starého kontinentu Pa-
vel Nedvěd. Na start šel s tím, že musí doběhnout
i v případě, kdyby se měl do cíle doplazit. Na tom by
vzhledem k Nedvědově známé sveřeposti nebylo
zase až tak moc divného, kdyby Pavel nepřišel svou
účastí o první poločas utkání týmu Juventus Turín,
v němž působí jako poradce prezidenta. Jednalo se
totiž o zápas, po kterém byl jeho celek korunován mistrem italské ligy. Mimochodem, stejný den běžela
spolu s Pavlem Nedvědem další velká osobnost českého veřejného života, světově proslulý kardiochirurg profesor Jan Pirk. Pavel Nedvěd nakonec zvládl
maraton v čase 3:50.02 hod.
Za necelých šest hodin se před dvěma lety popasoval s více než čtyřicetikilometrovou distancí v New
Yorku i chilský horník Edison Peňa, který nedobrovolně pobyl společně s třemi desítkami kolegů za pozornosti celého světa více než dva měsíce v zavaleném
měděném dole. Jeho účast nakonec zastínila vítěze.
Horník, který si v zavaleném dole krátil čas každý den
desetikilometrovým během, měl totiž původně jen
slavnostně zahájit maraton přestřihnutím pásky. Nakonec se rozhodl proběhnout.
Celebrity všeho druhu
O tom, jak moc přitahují maratony celebrity, hovoří další jména. Herec William Baldwin (3:24.29
hod) zvládl maraton v New Yorku. Hvězda seriálu
JAG David James Elliot (4:57.23 hod) má za sebou pro změnu maratonský běh v Bostonu. Ač je
to k nevíře, s maratonem jsou schopni se zdatně popasovat i drsní rockeři, jejichž životospráva
nebývá považována za zrovna příkladnou. Největší šok mi v tomto ohledu přinesl nepochybně
bouřlivák ze skupiny Van Halen David Lee Roth
(6:04.43 hod). Svůj nepříliš rychlý čas zdůvodňoval po doběhu tím, že se z pozice notorického
sukničkáře musel zastavit pokaždé, když uviděl
podél trati stát hezké děvče.
Nejpřísněji střeženým maratoncem všech dob
je nepochybně George W. Bush. V pořadí čtyřicátý třetí prezident USA se velmi slušným časem
3:54.52 hodin vypořádal s maratonem v Houstonu.
I velký George ovšem musí jen blednout závistí
nad časem 2:54.57 hod, kterého při Malokarpat-
BMW revue 3/2012 27
téma
maratony
ském maratonu dosáhl bývalý slovenský premiér
Mikuláš Dzurinda. Mimochodem, čas slovenského politika byl rychlejší než ten, který zaběhnul při
svém maratonském debutu sedminásobný vítěz
cyklistické Tour de France Lance Armstrong. Když
už jsme u fenomenálního cyklisty, není od věci připomenout, že klasický maraton je po 3.7 km plavání
a 180 km na kole závěrečnou součástí Iron Man neboli nejuznávanější formy triatlonu.
V pořadí čtyřicátý třetí prezident USA George
W. Bush se velmi slušným časem 3:54.52 hodin
vypořádal s maratonem v Houstonu
Věřte povolaným
Pokud se snad rozhodnete to s maratonem
někdy zkusit, vězte, že odborné literatury na toto
téma je vskutku hodně. Snad všichni se shodnou
na jednom. V rámci přípravy je nejdůležitější vsadit
na rady odborníků, kteří mají s touto formou pohybu
vlastní zkušenosti. Mimo jiné se dozvíte, že překotná snaha dosáhnout v co nejkratší době dobrých
výsledků je předem odsouzena k nezdaru. Jak tvrdí
jeden z guru českého běhání na hodně dlouhé trati,
Miloš Škorpil, pracovitý novic s jistou dávkou talentu se může připravit za 100 dnů, přičemž rozhodujícím faktorem je systematičnost.
Kromě toho se prakticky všude dozvíte, že zvládnutí maratonu je o mimořádném energetickém
výdeji, proto je nutno vsadit na potraviny bohaté
na sacharidy. I v tomto případě platí, že všeho, tedy
i slepě dodržovaného pitného režimu, moc škodí.
I sebelepší maratonci pociťují kolem 30 km krizi.
Nesmrtelní vítězové
Stejně jako mají tenisté svůj Grand Slam, existují
maratonské běhy, ve kterých vítězství potěší přece
jen o něco více. Nejstarším, a tudíž logicky nejprestižnějším je Bostonský maraton, jehož první ročník
se uskutečnil již v roce 1897. Od té doby je každý
vítěz zařazen do kategorie nesmrtelných. Jedná se
o velmi náročnou trať, běžci musí zvládnout hned
čtyři stoupání. Vrchol přichází deset kilometrů před
cílem, kdy je na řadě hodně nepříjemný kopec Heart Break Hill. Díky náročnosti a tradici je nezbytné
se na Bostonský maraton kvalifikovat, a to časem
lepším než 3:10 hod. I přes to se postaví každo-
28 BMW revue 3/2012
ročně na start kolem 20 000 běžců. Tím zřejmě
nejslavnějším je Ital Gelindo Bordin. V Bostonu zvítězil v roce 1990, a protože dva roky předtím vyhrál
v Soulu olympiádu, je jediným běžcem, který vyhrál
oba nejslavnější maratony planety.
Neskutečných 40 000 běžců se rozběhne každou první listopadovou neděli na trať maratonu
v New Yorku. Jedná se o šťastné lidi, kromě několika stovek vybraných závodníků a celebrit se totiž
Vítěz OH z Helsinek 1952 Emil Zátopek
dokázal zvítězit během jediné olympiády
na všech vytrvaleckých tratích
účastnická čísla vzhledem k mimořádnému zájmu
losují. Během závodu proběhnou závodníci všech
pět čtvrtí v New Yorku.
Starému kontinentu vládne skvěle organizačně
i finančně zvládnutý maraton v Londýně, který bývá
nazýván závodem šampionů. Vedle zmiňovaných
maratonů řadí odborníci mezi top akce běhy v Chicagu, Berlíně, Amsterodamu, Paříži, Stockholmu
a japonské Fukuoce.
Co se finančních odměn týče, vítěz maratonu
v Bostonu bere 100 000 dolarů. V Londýně nabízí
pořadatelé 55 000 dolarů, v případě překonání traťového rekordu se suma pro vítěze navyšuje o dalších
25 000 dolarů. Za překonání absolutního světového
maxima může autor počítat s dalšími 125 000 USD.
V tomto případě se ovšem nejedná o světový rekord, který není vzhledem k odlišným podmínkám
na jednotlivých tratích uváděn.
Bikila a spol…
Vzhledem k tomu, že maratonský běh je součástí
olympijských her od roku 1896, má tato disciplína
své legendy. Řekové nedají pochopitelně dopustit
na historicky prvního vítěze, svého krajana Spiridona Louise. Nepochybně největší postavou je ovšem
vítěz olympiád z Říma (1960) a Tokia (1964) Abebe
Bikila. V Římě absolvoval Etiopan svůj vůbec první
maraton, když celou trasu běžel bos. V Česku tímto
svým výkonem inspiroval dvojici Šimek-Grosmann,
která v jedné ze svých scének radila tazateli Břetislavu Břehovi za Zábřehu, aby neřešil problém
Puma, nebo Adidas. Břetislav měl běhat bos a pobírat peníze od firmy vyrábějící masti na kuří oka.
Bikila byl stejně tak velkým favoritem maratonu
v Mexiku. Vzhledem ke zranění nohy ovšem v polovině závodu vzdal. Na jeho vítězný odkaz navázal
krajan Mano Wolde.
Stejně jako Bikila se z olympijské obhajoby
(Montreal 1976 a Moskva 1980) těšil borec z bývalé Německé demokratické republiky Waldemar
Cierpinski. Nezdolný běžec měl ovšem smůlu.
Při Malokarpatském maratonu dosáhl bývalý
slovenský premiér Mikuláš Dzurinda času 2:54.57
Maratonský běh byl totiž v zemi bakelitových vozítek zvaných trabant považován za příliš kapitalistickou disciplínu.
Zajímavou dohru mělo i vítězství Franka Shortera (USA) z roku 1972. Američan totiž vyhrál, ačkoli
proběhl cílem jako druhý. Těsně před koncem se
dostal mezi závodníky neznámo jak německý mladík jménem Norbert a radostně vběhnul na stadion. Až pak se objevil poněkud vyděšený Shorter,
který si nějak nedokázal vzpomenout, že by ho
na trati někdo předběhl.
Ve výčtu olympijských vítězů nesmíme pochopitelně zapomenout na vítěze OH z Helsinek 1952
Emila Zátopka. Jedná se o prvního a s největší
pravděpodobností i posledního běžce, který dokázal
zvítězit během jediné olympiády na všech vytrvaleckých tratích. Nejblíže zopakování jeho fenomenálního výkonu byl v roce 1976 v Montrealu Lase
Viren z Finska. Po triumfech v bězích na pět a deset
kilometrů skončil v maratonu pátý.
Vzhledem k tomu, že od roku 1984 běhají maratony na olympiádách i ženy, nebude od věci věnovat pozornost zástupkyním něžného pohlaví. Určit
BMW revue 3/2012 29
téma
maratony
Pokud po úspěšně zvládnutém maratonu Vaše tělo najednou žádá více, nic vám nebrání v jeho devastaci a posilování ducha prostřednictvím ultra maratonů. Oficiální prizze
money nejsou vypláceny, všichni ultramaratónci naopak platí ze svého startovné a nezbytný doprovod. Dále také kanystry na vodu, ledničky, obuv a oděvy s reflexní vrstvou.
nejlepší z nich není jednoduché. Nejrychlejší čas
2:15.25 hod zaběhla v roce 2003 v Londýně Paula
Radclieffová. V její neprospěch však hovoří skutečnost, že se ve sbírce triumfů nenachází ani jeden
cenný kov z olympiády. Mimochodem, nejrychlejší
muž Patrik Makau z Keni běžel loni v Berlíně maraton za 2:03.38. Jak vidno, zdolání hranice dvou
hodin, rovnající se průměru něco přes 21 km/h),
nemusí být ze sféry sci-fi.
Zpět k nejlepším ženám. V tomto případě sázím
na jediné dvě dámy, které se mohou pochlubit tím,
co se nepodařilo žádnému z mužů, neboť vyhrály
jak na olympiádě, tak na mistrovství světa. Jedná
se o Portugalku Rosa Motu (1987 MS, 1988 OH)
a Gazahegne Aberu z Etiopie (2000, OH, 2001 MS).
Jen houšť…
Řečeno slovy slavného klasika české literatury, jen malý v sobě malou víru. V takovém
Od roku 1984 běhají maratony na olympiádách i ženy
okamžiku nelze vyloučit, že jednoho dne konstatujete, že sice za sebou máte úspěšně
zvládnutý maraton, ale vaše tělo najednou
žádá více. Nic vám nebrání v jeho devastaci
a posilování ducha prostřednictvím ultra a více
maratonů. Také si můžete zkusit čtyřiadvacetihodinovku. Naši nejlepší běžci dají za den
a noc něco přes 200 km.
Snem každého ultramaratonce je Badwater
Utra – Marathon. Koná se každoročně a je podle všeho právem považován za nejextrémnější
závod planety. Na jeho počátku stáli na začátku
sedmdesátých let minulého století Američané
Stan Rodefer a Jim Bunworth. Jejich cesta byla
navýsost správná. Nejdříve úspěšně vyzkoušeli
šílenou trasu sami, poté nabyli dojmu, že vůbec
nebude od věci podělit se o mimořádnou dávku utrpení s dalšími zájemci, neboť i v tomto
případě platí, že dobrovolnosti se meze nekladou. Myšlenka se chytila, od roku 1987 se jed-
ná o oficiální závod se vším všudy. Vítězí ten,
kdo přežije. Badwater Ultra Marathon měří
217 kilometrů a vede přes tři pohoří. V jeho průběhu musí běžci zvládnout převýšení takřka čtyř
kilometrů. Startuje se v Údolí smrti 85 metrů
pod úrovní moře, cílem je vrchol Mt. Whitney
ve výšce 2 533 metrů. Poslední úsek se skládá
z devatenáct mil dlouhého kopce s převýšením
1500 metrů.
Oficiální prizze money nejsou vypláceny,
všichni ultramaratonci naopak platí ze svého
startovné a nezbytný doprovod. Dále také kanystry na vodu, ledničky, obuv a oděvy s reflexní vrstvou. Na všechny ty, kteří zvládnou
ďábelský závod do 48 hodin, čeká v cíli odměna
v podobě pamětní přezky. Pokud někdo doběhne do 60 hodin, může se těšit na pamětní
medaili. Zhruba 30 % účastníků odpadá. Historicky nejlepším reprezentantem naší vlasti je
s časem 30:46.50 hod od roku 2010 moravský
ultramaratonec Dan Orálek.
V rámci zachování objektivity je ovšem nutno říci, že ani tento závod nepředstavuje vrchol
šílenství. Tím je, alespoň podle mého názoru,
podnik Self Transadence 3100 mil v New Yorku.
Jeho přesná délka je 4989 kilometrů, časový limit
51 dnů. Jedná se o závod pro psychicky nezničitelné jedince, běží se totiž po 900 metrů dlouhém
betonovém chodníku ve čtvrti Queens. Od půlnoci do šesté hodiny ranní musí běžci odpočívat.
Úchvatná podívaná
A jedna zajímavost na závěr. S ohledem na svou
jedinečnost se stal maraton vítaným cílem filmařů.
Dle mého názoru všem filmovým dílům vévodí Maratonec z roku 1976. Roli studenta, který propadl
maratonu, si zahrál a zaběhal s mistrovstvím sobě
vlastním Dustin Hoffman. Velmi zdatně mu sekundovaly další hvězdy stříbrného plátna Roy Scheider
a Laurence Olivier.
foto archiv
30 BMW revue 3/2012
Petr Bošnakov
novinky
BMW ActiveHybrid 3
Ekologie
na jiný způsob
Když se vysloví slovo hybrid, většina z nás si představí
přiškrcený čtyřválec zabalený do podivných tvarů,
automobilu až nedůstojných. Značka BMW naštěstí
pojem hybridní vidí trochu jinak. Třeba jako sportovní
sedan s výkonem 340 koní...
32 BMW revue 3/2012
Hybridní verzi řady 3 prozrazují pouze aerodynamicky optimalizovaná
kola a nápis ActiveHybrid 3 na zadních sloupcích
Jízdní režimy a toky energií uvnitř hnacího systému může zobrazovat centrální displej
Vozy vybavené hybridní technologií jsou z řidičského hlediska zajímavé asi jako píchlé kolo. Jsou
těžkopádné, pomalé a pod plným plynem hlučné.
Pro člověka, který si užívá i cestu do práce, nemají prakticky žádné kouzlo a ani odměna v podobě
zelených lístečků, kytiček a jiných symbolů, reprezentující ekologickou uvědomělost, nedokáže
eliminovat fakt, že hybridy jsou pro nadšeného
řidiče nezajímavá kapitola.
Automobilový svět je posledních deset let
doslova svazován nejrůznějšími regulacemi a nařízeními. Každičký gram CO2 se počítá dvojnásobně, každé deci na palubním počítači navíc je kvůli
historicky nejvyšším cenám ropy ostře sledováno. Zkrátka a dobře, i takoví velikáni automobilové branže jako jsou BMW, Porsche či Ferrari se
musí snažit myslet ekologicky a své myšlenky
aplikovat do vyráběných vozů.
Na rozdíl od ostatních výrobců však do určité míry riskují svou pověst. Umíte si představit čtyřválcové Ferrari s hmotností atakující dvě
tuny, protože v zadní části jsou umístěné baterie? Nebo Porsche s jízdním projevem Toyoty
Prius? To dost dobře nejde. Stejně tak si nelze
představit BMW, jež nebude naplňovat slogan
„Radost z jízdy“.
Proto si u BMW dali na čas, než s nějakým
hybridním vozem vůbec vyrukovali. První oficiální představení hybridní pohonné jednotky
se uskutečnilo v roce 2007, kdy na domácím
frankfurtském autosalonu mnichovští představili
BMW Concept X6 ActiveHybrid. Sériová verze
se do výroby dostala o dva roky později společně s limuzínou BMW ActiveHybrid 7. Oba vozy
disponovaly dvakrát přeplňovaným osmiválcem
o objemu 4,4 litru, tedy motorem, který není typickým představitelem ekologicky uvědomělé
pohonné jednotky. I když byl každý z těchto hybridů navržen po technické stránce odlišně, osmi-
Standardní volič osmistupňové samočinné převodovky,
vedle kolébkový přepínač nastavení vozu
BMW revue 3/2012 33
novinky
BMW ActiveHybrid 3
válec zkrátka obvyklý pro hybrid nebyl. Přesto
ale byla spotřeba pod úrovní 10 l/100 km a dynamika obou modelů byla dostatečná.
Dalším stadiem vývoje byla adaptace hybridního pohonu do řady 5, ovšem s tím rozdílem,
že BMW ve snaze dosáhnout ještě lepších
výsledků opustilo koncept s osmiválcovým
motorem a ke slovu přišel všemi opěvovaný
šestiválec o objemu tři litry, přeplňovaný dvoukomorovým turbodmychadlem twin-scroll.
Němci hybridní šestiválcovou jednotku poprvé
představili v Tokiu minulý rok.
Modely ActiveHybrid si za poměrně krátkou
dobu své existence podmanily velké množ-
Některé automobilky se rozhodly, že k hybridům výfuky nepatří. U BMW je tomu
jinak, výfuky odpovídají modelu 335i, z něhož ActiveHybrid 3 technicky vychází.
34 BMW revue 3/2012
ství řidičů, protože v jejich podání se nejedná
o žádný jízdní kompromis, pořád jde o pravověrné BMW se všemi jeho atributy. Za jeho
volantem máte pořád právo volby. Můžete jet
buď rychle, nebo úsporně – jak zrovna chcete.
Kladné přijetí řady ActiveHybrid je patrné
na neustálém rozšiřování nabídky. Posledním,
tedy již čtvrtým přírůstkem do rodiny ekologických vozů BMW je šestá generace trojkového
BMW s interním označením F30. Stejně jako
v případě větší „pětky“ (po faceliftu také řady
7) i pod kapotou hybridní „trojky“ se nachází
přeplňovaný třílitrový šestiválec.
Hybrid technicky vychází z momentálně nejvýkonnější varianty 335i, která je dynamickými
vlastnostmi na samotném vrcholu segmentu.
A teď nemluvíme pouze o výkonu 306 koní
či zrychlení z 0-100 km/h za 5,5 sekundy. Je to
hlavně reálně dosažitelná spotřeba 7,2 l/100 km,
která nás vede k myšlence, že ostatní dělají
něco špatně.
Když se k takto skvělému základu přidá
elektromotor umístěný mezi ním a osmistupňovou samočinnou převodovkou, který
může přechodně zvýšit výkon až o 54 koní,
je výsledkem celkem 340 koní a maximální
točivý moment 450 N.m. Hodnota kombinované spotřeby zatím nebyla oficiálně potvrzena, jelikož do prodeje půjde ActiveHybrid
3 až na podzim tohoto roku, nicméně BMW
očekává v kombinovaném cyklu spotřebu
5,9 l na 100 kilometrů. V porovnání se stejně
výkonnými sportovními sedany BMW s konvenčním pohonem to představuje snížení spotřeby o cca 12,5 procenta.
Elektromotor umí chvilkově pracovat zcela
samostatně, v tom případě se speciální spojkou
spalovací motor odpojí. Bez podpory spalovacího
motoru umí ActiveHybrid 3 ujet vzdálenost až
čtyři kilometry a nejvyšší rychlosti v plně elektrickém režimu sahají od 60 km/h pod zatížením až
do 160 km/h při jízdě setrvačností.
Moderní hybrid dnes umí nabídnout také vnitřní
prostor na podobné úrovni jako konvenční vozy.
A ani BMW ActiveHybrid 3 není kompromisem.
Velkokapacitní akumulátor, tvořený lithium-iontovými bateriemi o kapacitě 675 Wh, je uložen
pod podlahou zavazadlového prostou, přičemž
zavazadelník nabízí pořád slušných 390 litrů. To je
o devadesát litrů méně, než nabízí klasický sedan
335i. Připočteme možnost složit zadní opěradlo,
a to v poměru 40:20:40, praktičnost hybridní řady
3 nikterak neutrpěla.
Důležitější je však otázka, zda neutrpěla pověstná kvalita jízdy a s ní spojené zážitky za volantem. Odpověď je ne. BMW si moc dobře
uvědomuje, co činí jeho vozy atraktivními, a ze
svého postoje neslevilo ani v případě hybridní
verze. BMW ActiveHybrid 3 se i nadále chová
jako standardní 335i, jen není tak ostré. Sice
vykazuje lepší hodnoty zrychlení, je však celkově měkčí a houpavější, což pramení z hmotnostního nárůstu 135 kg. To sice není málo, nicméně si musíme uvědomit, že se zde bavíme
o autě s výkonem 340 koní.
ActiveHybrid 3 se do zatáček vrhá s chutí nabuzeného dostihového chrta a díky osmistupňové automatické převodovce s řazením pod volantem má v rukávu vždy tu správnou rychlost.
Automatická skříň ZF je vůbec malý zázrak a kvality produktu německé firmy ZF oceňuje většina
prestižních automobilek.
Na silnici nejmenší hybrid bavorského výrobce poznáte poměrně snadno. Vzhledem
k tomu, že se jedná o BMW, uvidíte ho nejčastěji zezadu, kde zpod zadního nárazníku
vyčuhují koncovky z tmavého chromu. Na víku
zavazadelníku najdete jasný důkaz v podobě
nápisu ActiveHybrid 3. Dalším nezaměnitelným
prvkem jsou osmnáctipalcová kola Streamline.
Jsou výhradně pro hybridní verzi a obouvají
pneumatiky s nízkým valivým odporem.Vzhled
hybridní „trojky“ lze vylepšit jedním ze čtyř designových paketů, které BMW nabízí také pro
zbytek modelové řady F30. Zájemce si může
tradičně vybrat z paketů Sport, Modern nebo
Luxury, popřípadě paket M Sport.
BMW si vždy dělalo věci po svém a hybridní
řada ActiveHybrid není výjimkou. Žádné aerodynamické zrůdnosti se zde nekonají. Vždyť základní F30 má součinitel aerodynamického odporu
vzduchu cx = 0,26, což je špičková hodnota. Když
se k tomu přidá mimořádně povedený motor
s elektromotorem v podobě asistentu, rázem
vzniká hybrid, kterému konkurence momentálně
nemůže stačit, co se dynamických schopností
týče. Jestliže má tohle být hybridní budoucnost
v podání BMW, zase tak špatné to nebude, co
myslíte? Jen je třeba počítat s větší cenou. Hybrid je o 165 tisíc korun dražší než standardní 335i
se samočinnou převodovkou.
foto archiv
BMW ActiveHybrid 3
Motor
Objem
R6: výkon
R6: točivý moment
Elektromotor: výkon
Elektromotor: točivý moment
Celkový výkon
Celkový točivý moment
Zrychlení 0-1000 m
Cena
řadový šestiválec, turbo, elektromotor
2979 cm3
225 kW (306 k)/5800-6000 min-1
400 N.m/1200-5000 min-1
40 kW (55 k)
210 N.m
250 kW (340 k)
450 N.m
1655 kg
5,3 s
24,6 s
250 km/h
5,9 l/100 km
1 337 500 Kč
Akumulátory jsou umístěné pod podlahou zavazadlového
prostoru a nijak neomezují praktickou využitelnost vozu
Jiří Švamberk
BMW revue 3/2012 35
rozhovor
Martin Diviš
Když děláte svoji práci
dobře, úspěch se dostaví
Udělat rozhovor s 39letým Martinem Divišem není rozhodně jednoduché. Předseda
představenstva a generální ředitel pojišťovny Kooperativa - jejíž centrála dnes sídlí
v budově, která byla loni prohlášena za nejlepší kancelářský objekt světa - totiž
patří mezi opravdu vytížené manažery.
To ovšem neznamená, že by snad nebyl zároveň i sympaťákem, „normálním“ člověkem
v tom pravém slova smyslu, pilotem a především
fanouškem vozů BMW. A to všechno dohromady
dává nepochybně pořádnou kupu důvodů, proč
by mu měl časopis, jakým je naše BMW revue,
položit alespoň pár otázek.
Jste generálním ředitelem druhé největší české pojišťovny, která patří ke špičce nejúspěšnějších českých firem a sbírá úspěchy téměř
jako na běžícím pásu. Čím to?
Nechtěl bych, aby to snad vyznělo jako fráze,
ale já jsem opravdu přesvědčený, že všechny ty
ceny a ocenění jsou pouze důkazem toho, že
lidé v Kooperativě dělají zkrátka svou práci dobře. Dlouhodobě se nám daří budovat stabilní,
kvalitní a vstřícnou pojišťovnu, která má dobré
jméno, silné finanční zázemí a navíc i srozumitelné produkty a spolehlivé služby. Ostatně i proto naše firma neprošla za 20 let své existence
žádnými skandály či nejasnostmi a její jméno či
Martin Diviš u služebního BMW s asistenčními fenkami Avi a Tarou
36 BMW revue 3/2012
výsledky nikdy a nikým nebyly zpochybňovány.
Samozřejmě, že i my se občas nevyvarujeme
chyby či omylu. Ale když mluvím s našimi klienty či obchodními partnery, slýchám názor, který
se dobře poslouchá. Totiž, že Kooperativa je pro
ně v dnešní turbulentní době určitým stabilním
přístavem prosperity a jistoty. A co víc by si měl
generální ředitel přát…
Která z kategorií – v nichž jste v anketě Pojišťovna roku získali prvenství – byla pro vás
nejdůležitější? Respektive na které jste si dali
nejvíc záležet a proč?
Asi to bude znít paradoxně, ale mě potěšila
nejvíc cena, kterou Kooperativa dostala v úplně
jiné než pojišťovací sféře. Tu, již získala naše společnost za společensky nejangažovanější zaměstnance: tedy první místo v anketě TOP odpovědná
firma 2011. To je totiž de facto cena „za lidskost“,
za pomoc bližním. Za to, že se naši zaměstnanci
v rámci našich charitativních projektů osobně zasazují o to, aby život kolem nás nebyl jen takový,
jaký je, ale o kus lepší. Protože Kooperativa, jak
ji lidé znají, to jsou zejména lidé, kteří tu pracují.
A loni 539 z nich pomohlo v půlstovce neziskových organizací po celé České republice. Tím Kooperativa dává jasně najevo, že je firmou, která
chce a umí pomáhat společnosti, v níž úspěšně
podniká, a že obrat a zisk nejsou ty zdaleka jediné
hodnoty, které vyznáváme.
Přesto: na který ze současných produktů Kooperativy jste nejvíc pyšný a z jakých důvodů?
Vzhledem k zaměření vašeho časopisu bych
asi jmenoval naše pojištění vozidel NAMÍRU.
Jeho největší výhodou je možnost volby pojistného ke krytí rizik, která vozidlo nejvíce ohrožují. Klient si proto může nastavit pojištění přesně podle
svých aktuálních potřeb. A pokud se snad jeho situace změní, může si pojištění operativně upravit.
Jinak ovšem musím říci, že umíme nabídnout
vhodné produkty každému a při řešení jakékoli
situace. Je to bezpochyby tím, že ti, kteří je vymýšlejí, tvoří, počítají a „ladí“, nepatří jen mezi
špičku českého, ale troufám si říci i evropského
pojišťovnictví. A takoví lidé pak kvalitní produkty
dokáží nejen vymyslet a realizovat, ale také je
neustále vyvíjet a zlepšovat. Takže ještě víc než
na samotné produkty jsem pyšný na práci těch,
kteří je vytvořili.
Kooperativa také podporuje umění a charitu.
Které z těchto projektů považujete za nejvýznamnější?
Kromě již zmíněného zapojování našich zaměstnanců do charitativních aktivit bych rád
jmenoval především podporu Pomocných tlapek.
Což je obecně prospěšná společnost, která se
zabývá chovem, předvýchovou a výcvikem asistenčních psů. V oblasti kultury bych se rád zmínil
o více jak 20leté podpoře Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově a také o naší
rozsáhlé sbírce českého umění. Projektů tohoto
typu, jimž pomáháme, je samozřejmě mnohem
víc a koresponduje to i s mým přesvědčením, že
tak úspěšná firma jako Kooperativa, takové aktivity rozvíjet má. Považuji za velmi důležité, že
podporujeme nejen krásné a kulturní věci, ale že
Nové moderní sídlo pojišťovny Kooperativa
pomáháme i těm, kteří v životě neměli tolik štěstí
jako my. Konec konců pojištění je určitým symbolem pomoci v nesnázích.
Kooperativa se nedávno přestěhovala do nové
centrály v Karlíně. Jak se cítíte v novém sídle
Vienna Insurance Group ČR?
Dá se říci, že tato centrála je završením 20letého úspěchu Kooperativy. Etapy, na niž můžeme
být stejně hrdí jako na naši novou budovu. Díky
tomuto projektu se totiž stal Karlín, Praha a vlastně i celá ČR také držitelem hned několika světově
významných ocenění. Vždyť budova byla loni dekorována titulem nejlepší kancelářská budova světa,
získala i nejvyšší stupeň mezinárodního certifikátu
LEED Platinum. A tím i ocenění její energetické
úspornosti a šetrnosti vůči životnímu prostředí.
U nás byl tento certifikát udělen vůbec poprvé
a v Evropě je budov s tímto statutem pouze deset. Rozhodně to není jen jeden z řady standardních kancelářských domů, ale je výjimečný hned
v několika ohledech. A vychází i z hodnot, které
vyznáváme. Jedná se totiž o přívětivé a otevřené
místo, určené těm, kteří spolu spolupracují a komunikují a kteří se v něm dobře cítí. Najdete tam
nejen parkoviště, kanceláře, počítače a nezbytné
vybavení pro život pojišťovny, ale i prostory věnované kultuře, umění a kráse i přírodě. Kupříkladu
stěnu z živých rostlin ve vstupní lobby. A protože
již od samotného vzniku Kooperativy jsme chtěli
ctít tradici, že pojišťovny byly a jsou významným
podporovatelem umění, samozřejmě se tato filozofie promítla i do naší nové budovy. Takže v ní je
i výstavní galerie a originály z naší sbírky zdobí zdi
ve všech patrech...
A jakým pojištěncem jste vy osobně? Kdy naposledy jste Kooperativě poskytl šanci na plnění pojistné smlouvy?
Mám samozřejmě pojištěno všechno: od auta,
přes majetek až po zdraví a život. Takže v mém
případě byla kovářova kobyla okována velmi kvalitně. Ovšem nevzpomínám si, že bych někdy
nějakou pojistnou událost měl. Z tohoto pohledu
jsem tedy pro Kooperativu ideální klient. Jenže
asi všichni máme tak trochu pocit, že nám se
nemůže nic stát a že bychom tu a tam mohli
na těchto věcech ušetřit. Ale věřte, že i když jsem
sám zatím žádný problém neměl, jako pojišťovák
vím, že je to pouze iluze. A že pojištění je jedna
z nejméně vhodných oblastí na šetření. Pocit jistoty je pro mě k nezaplacení.
BMW revue 3/2012 37
rozhovor
Martin Diviš
Vaším koníčkem je létání, a dokonce máte
kvalifikaci obchodního pilota. Jak to koresponduje s vaším zoufalým nedostatkem
času? Jak se snažíte udržet relativně náročnou leteckou licenci a co je pro vás nedostupným leteckým snem?
Udržet si dosaženou pilotní kvalifikaci vyžaduje opravdu víceméně pravidelné létání. Snažím se proto létat vždy, kdy to jde. Například se
sám letecky dopravuji na porady do vídeňského
sídla našeho koncernu, což má úžasné časové
výhody. O víkendech pak občas zdarma létám
a vozím pasažéry pro malou charterovou společnost. Musím ale říci, že tenhle koníček je skvělý
především v tom, že vás paradoxně drží nohama
na zemi. Zažil jsem případy, kdy různí ředitelé
propadli iluzi o své důležitosti a nepostradatelnosti v domnění, že bez nich se snad zastaví
kola ekonomiky. S nadsázkou o nich tvrdím, že
přestali být lidmi a stali se svými vizitkami, plnými titulů a funkcí. K něčemu takovému bych
nerad dospěl a létání mi v tom pomáhá: v letadle
nikoho nezajímá, co jsem zač, ale pouze jak dobře udělám to, co mám. Tam nahoře vám žádná
oslnivá kariéra nepomůže. Tam jste prostě pilot.
Takže fakt, že jste náhodou i generální ředitel,
nikoho nezajímá.
A co se týče leteckého snu, tak tím je pro mě
získání průkazu dopravního pilota. Ale létání si
chci v každém případě udržet pouze ve formě
koníčku.
O vás je známo, že motorismus máte rád
obecně rád. A také, že jezdíte s automobilem
BMW řady 7. Proč zrovna se „sedmičkou“
a jak jste s ní spokojen?
Nejdřív bych měl asi potvrdit, že jsem opravdu velký fanoušek do aut, motorek a vůbec
všeho, co má motor. A ke značce BMW mám
velmi osobní vztah prakticky po celý život. Můj
táta vlastně používal výhradně vozy mnichovské automobilky a často říkával: „Jednou po-
Nejlepší kancelářská budova
světa roku 2011 se stala
centrálou skupiny Vienna
Insurance Group, jejíž
součástí je i Kooperativa
chopíš, že někomu stačí automobil, ale jiní si
přejí něco jiného – BMW…“ A myslím si, že
jeho vztah k této značce dokonale ilustruje následující příhoda.
První BMW Martina Diviše bylo to tátovo. A dodnes se samozřejmě snaží vypátrat jeho osud...
Bydlíme na odlehlém místě, uprostřed
lesa, kam se nedá dostat jinak než v podstatě
jen autem. A odjet v zimě když napadne sníh,
se občas odtud dá jen velmi obtížně. Jednoho rána jsem jako mladík chtěl odjet s malým
peugeotem do práce, vyhrabával jej ze sněhu a smál se tátovi, že s pohonem zadních
kol se nejspíš ve svém BMW do práce vůbec
nedostane. Táta se ale jen usmál a prohlásil:
Hochu, když máš na bavoráka, tak se taky
můžeš rozhodnout, jestli do práce vůbec půjdeš. Pak mi popřál hezký den a šel si zase
lehnout…
Pro mě je to dodnes příkladem opravdového fanouška: miluje svoji značku i v případech,
kdy mu to přináší zdánlivé problémy.
Já osobně měl v životě zatím celkem čtyři
privátní automobily BMW: modely 320, 316,
Z4 a Z3. Zatím jsem ale nikdy nejezdil na motocyklu BMW. Do toho jsem nejspíš zatím
nedorostl... Momentálně jezdím služebním
BMW řady 7 a jsem s ním naprosto spokojen.
A navíc mě hřeje vědomí, že už nemohu dopadnout tak jako táta. Třeba už jen proto, že
dnes i v Mnichově naprosto běžně dělají vozy
4 x 4. Takže já už mám šanci se s bavorákem
dostat do práce v jakýchkoliv klimatických
podmínkách…
foto archiv
38 BMW revue 3/2012
-min-
reportáž
M Tr a c k D a y s
Den plný M
40 BMW revue 3/2012
Za osm hodin vyzkoušet všechny aktuální modely z dílny BMW M, a to jak
na okruhu, tak na běžných silnicích – to se nestává každý den. BMW tyto zážitky
svým zákazníkům nabízí v rámci programu výuky řidičů BMW Fahrer Training.
Letošní akce se konala na rakouském okruhu Salzburgring a v jeho okolí.
BMW revue 3/2012 41
reportáž
M Tr a c k D a y s
BMW M
Sheer
Driving Pleasure
BMW M TRACK DAYS 2012.
THERE HAS NEVER BEEN MORE M IN ONE DAY.
08:00
Příjemné klima v podhůří rakouských Alp
je jako stvořené pro letní setkání s nejlepšími
stroji z aktuální produkce BMW M. Stojíme
na Salzburgringu, okruhu, který zažil hvězdy
42 BMW revue 3/2012
Příjezd, registrace, občerstvení
08:30
Přivítání
09:00
Skupina 1: Představení závodního okruhu
Skupina 2: Představení vozů
09:15
Skupina 1: Jízdy na závodním okruhu
Skupina 2: Vyjížďka po okolí a informace o značce
12:00
Oběd
13:30
Skupina 1: Představení vozů
Skupina 2: Představení závodního okruhu
13:45
Skupina 1: Vyjížďka po okolí a informace o značce
Skupina 2: Jízdy na závodním okruhu
16:30
Finger Food Menu
16:45
Prezentace vozů
17:00
Předávání certifikátů a cen
18:00
Rozloučení, odjezd
světa formule 1, a čeká na nás připravených
32 různých vozů s emblémem M na zádi. Ještě před tím, než se je ale vydáme vyzkoušet
na hladkém asfaltu závodní trati, máme na-
plánován výjezd po okolích horských silnicích.
Akce nazvaná M Track Days se kromě tohoto rakouského okruhu koná také na Monze,
ve francouzském Le Castellet, na okruhu
Spielberg, ale také ve Valencii či na okruhu
Vallelunga. Pořádání a zajištění bezpečnosti
mají na starosti specialisté z řidičské školy
BMW Fahrer Training, mezi nimiž nechybí
zkušení instruktoři, kteří se v minulosti, nebo
stále aktivně účastní automobilových závodů.
Jednodenní setkání s produkty divize M se
neslo ve velmi přátelském a uvolněném duchu, avšak bylo zřejmé, že vše je do nejmenšího detailu promyšlené. Načasování, občerstvení, ale také množství personálu, který byl
k dispozici pro všechny případné dotazy, byly
zvolené naprosto dokonale.
Začínáme tedy za volantem BMW M3 Cabrio, jehož osmiválec se po probuzení rychle
dostává na provozní teplotu a neustále nám
přitom připomíná svoji koncepci s osmi válci. Stačí několik zatáček a topíme se ve vlně
adrenalinu. Jedeme v koloně, ale to je v tomto případě určitě dobře, instruktoři totiž místní
silnice znají dokonale. Provádí nás zatáčkami
ve svižném tempu, které umožňuje, abychom
si náš stroj dokonale vychutnali. Po několika
kilometrech přichází na řadu střídání automobilů i řidičů. Usedáme do velkého X6 M a už
po prvních zatáčkách se nechce věřit, že něco
tak vysokého může zatáčet jako skutečný
sportovní vůz. A ten motor... Zatahuje prakticky kdykoliv a dodává jízdě značnou lehkost. Co
to ale je oproti novému BMW M5. Svým výkonem zastiňuje vše ostatní. Síla putující na zadní kola je enormní a nepřestává překvapovat,
s jakou účinností ji tento stroj mění na pohyb
vpřed. Následný návrat za volant modelu M3,
tentokrát ale s karoserií Coupé, je opět skokem
do poněkud jiného světa zaměřeného na obratnost. Po lahodném obědě se přesouváme na
okruh. Zde si prohlížíme závodní BMW M3
GT2, ale také se dozvídáme mnoho zajíma-
vostí ze světa použité techniky. Tématy jsou
karbon-keramické brzdy, ale také aktivní zadní
diferenciál, technologie přicházející ze světa
motoristického sportu, a na přetřes přichází
i trocha historie – vždyť BMW M slaví právě
letos 40 let.
Celé odpoledne nevylézáme z automobilů a trávíme na trati několik hodin neustálým
objevováním hranic nejen našich vozů, ale
i nás samotných. Zejména rychlá pravá zatáčka v zadní části okruhu, do níž se i v modelu X6 M najíždí rychlostí přes 200 km/h, je
skutečnou prověrkou řidičských schopností.
Jezdíme, až nás bolí hlava, ruce a vlastně celé
tělo. Na konci dne je jasné, že celá akce je
velmi zajímavou nabídkou. Za své peníze totiž
získáte tak značné povědomí o vlastnostech
jednotlivých modelů BMW M, že se můžete
snadno rozhodnout, který nejlépe sedí vašim
potřebám. Navíc je nám nyní už jasné, v čem
spočívá výjimečnost vozů z pekelné divize M.
Na shledanou příští rok!
foto archiv
-red-
BMW revue 3/2012 43
LUXURIA
180x200, BJX
J
JX
5.983,msín
pi zaplacení
ní akontace
akon
akon
ontac
ontac
tace
e 30%
30%
%
po dobu splácení 24 msíc 0% navýšení
katalogová cena: 204.880,-
jízda
BMW M6 Coupé
Alfasamec
Ve zrychlení je BMW M6 Coupé nejrychlejší sériové BMW, které se kdy
vyrábělo. Dokáže však tento stroj nabídnout pověstnou radost z jízdy
také na zatáčkovitých silnicích? Je lepší než sedan M5? Jak fungují jeho
karbon-keramické brzdy, které se na něm poprvé u BMW představily? M6
Coupé vyvolává spoustu otázek. Pokusíme se na ně odpovědět.
46 BMW revue 3/2012
M6 si nelze splést s žádným jiným provedením Coupé řady 6
I přesto, že bychom mezi předchůdce modelu M6 mohli zařadit typy 3.0 CSL, M635CSI
nebo BMW 850CSI, nositel stejného jména je
ale jediný – předchozí generace BMW M6 (E63/
E64), která do značné míry tento model definovala. Spojení vlastností velkého luxusního kupé
s extrémně silným motorem bylo vždy velmi
působivé, M6 k tomu ale v obou generacích
přidala ještě propracovaný podvozek, který si
s nabízenou silou účinně poradil. Typy M6 tak
balancovaly někde mezi klasickými GT určenými pro „velké cestování“ a nekompromisními
sportovními vozy. A právě na této hraně stojí
i nový model, který se však po správném nastavení dokáže poměrně značně vyklonit na tu
či onu stranu.
Ostatně tuto schopnost přebírá ze sedanu
M5, s nímž sdílí techniku se zkráceným rozvorem. Když už jsme u tohoto srovnání, potom
je třeba doplnit, že zatímco motor, převodovka
i aktivně řízený diferenciál připojený přes sběrnici FlexRay jsou u obou modelů stejné, nastavení podvozku, tedy pružin, stabilizátorů a především adaptivních tlumičů, je odlišné. Max
Interiéru dominuje nově navržený M volant s malým kulatým středem,
který se svým designem odkazuje na volanty M Technic II z 80. let
BMW revue 3/2012 47
jízda
BMW M6 Coupé
Ahme, šéf vývoje modelů M5 a M6, vysvětlil,
že vlastně existují tři nastavení podvozků pro
modely M5, M6 Coupé a M6 Cabrio, z nichž
každý je naladěn tak, aby odpovídal odlišnému
zaměření každého z těchto modelů. M6 Coupé
je samozřejmě nejsportovnější.
Zkouška 1: Ascari Racetrack
A to je také okamžitě poznat na okruhu Ascari
v jižním Španělsku. V nejdravějším nastavení působí podvozek velmi jistě a neustále má hmotnost vozu pod kontrolou. Naklánění karoserie je
samozřejmě znát, avšak je přirozené a nic neubírá
na citlivosti, která je potřeba pro využívání veškeré dostupné adheze pneumatik. Stačí jen několik
Otáčkoměr v typickém designu divize M
48 BMW revue 3/2012
zatáček a je jasné, že nalezení těchto limitů je velmi snadné. Velmi jasně je totiž znát moment, kdy
pneumatiky Michelin Pilot Super Sport začínají
skutečně pracovat. To přitom platí jak pro přední
nápravu, kterou vnímáte přes nově tvarovaný volant s malým středem, tak pro zadní kola, u nichž
získáváte informace pomocí nervových zakončení v zadní části vašeho těla.
Okruh Ascari patřící holandskému obchodníkovi Klaasu Zwartovi je velmi chytře navržený,
protože je v něm několik míst, která umožňují
poznat automobil v různých situacích. Jen těsně za výjezdem z boxů po dvojité levé zatáčce
přichází poměrně rychlá sekce levá-pravá, v níž
je v rychlostech kolem 130 km/h potřeba auto
jemně přendat z jednoho oblouku do druhého.
Je to asi nejnáročnější pasáž pro auta s hmotností a velikostí kupé M6. V tomto místě, kde
se menší a obratnější M3 doslova prosmýkne,
to M6 trvá o trochu déle. Současně je potřeba
s volantem pohybovat velmi citlivě, aby se zatížení plynule přeneslo z pravé na levou stranu
vozu. Už na konci tohoto úkonu můžete přidávat
plyn a akcelerovat ze zatáčky na čtvrtý rychlostní
stupeň. Právě v tomto místě se ukazuje, jak jistě
je nová M6 Coupé řiditelná a jak jemně ji lze,
i přes hmotnost v reálu atakující hranici dvou
tun, vést. Jsou zřetelně znát minimální vůle
v zavěšení, zvětšená tuhost silentbloků, ale také
jasně patrná celková příčná tuhost přední i zadní
nápravy. Tato poslední vlastnost je důsledkem
plechu použitého ve spodní části pomocného
Do pamětí M1 a M2 si můžete uložit oblíbená nastavení systémů vozu
rámu přední nápravy, stejně tak jako tuhé zadní osy, která není odvozená z nové řady 6, ale
z předchozí generace M5/M6.
Pokračuji v jízdě a přichází kombinace ostrých pravých zatáček, následně značně klopená levá zatáčka, která po rovince přechází
do velmi rychlého a zrádného zatočení na stejnou ruku. Zde je potřeba zvolit pozdější nájezd, který umožní rychleji přidat plyn na krátkou rovinku. Přichází další levá zatáčka, která
je ideální na drifty a v M6 je vlastně jedno, zda
ji jedete na dvojku nebo na trojku. Trojka je
možná příjemnější, protože na zadních kolech
krotíte méně agresivní sílu. Opět se zde ukazuje příkladná vyváženost a současně snadné hledání hranice trakce. Na konci nejdelší
rovinky okruhu se dosahuje rychlosti přes
200 km/h a to je ideální místo na test nových
karbon-keramických brzd, které mají právě v M6 premiéru. Nástup brzd je přirozený
a okamžitý. Při zpomalení dodávají doslova pocit, že se o ně můžete opřít. Žádné nepříjemné zvuky, žádné vibrace, jen účinné zpomalení. Během testů jsme měli k dispozici celkem
osm kol, avšak pokaždé jsme projížděli boxy.
Jistě i díky tomu jsme nezaznamenali ani nejmenší známky vadnutí.
Zkouška 2: andaluské silnice
Druhá část trati Ascari je neméně působivá.
Za velmi úzkou šikanou, která pro M6 není úplně ideální, následuje pozvolná táhlá zatáčka,
která se postupně uvolňuje. Ani si na konci
šikany nemusíte pomáhat přesunem hmotnosti ve výjezdu z předchozí šikany, jako to bylo
potřeba u M3 E36, s níž jsem zde kdysi jezdil
– v M6 zde prostě na trojku přidáte plyn a celý
tento ohyb na konci klesající do mírného údolí
projedete v krásném táhlém smyku v rychlostech daleko přesahujících 100 km/h. V nejsportovnějším nastavení motoru máte pocit, že dokážete jeho sílu k zadním kolům velmi přesně
regulovat, a tím automobil de facto řídit.
Ještě než vyjíždíme na zatáčkovité silničky
v okolí okruhu, je zřejmé, že u M tento model
nastavili dravěji než v případě sedanu M5. A to
je určitě dobře. M6 Coupé se tak v některých
okamžicích svým projevem přibližuje k menší
M3, i když samozřejmě nedosahuje její obratnosti. Tu však nahrazuje fenomenálním zá-
Karbon-keramické brzdy
BMW s uvedením karbon-keramických
brzd hodně otálelo – prý kvůli tomu, že
dosud neměly ty správné vlastnosti. Často totiž docházelo k jejich rychlému opotřebení nebo v nich nebyl potřebný cit
při běžném ježdění. BMW sice nakupuje
karbon-keramické kotouče od společnosti
Brembo SGL, jako většina ostatních výrobců, avšak intenzivně se podílelo na jejich
vývoji a na použitých materiálech. Na první pohled je lze poznat podle zlaté barvy
šestipístkových třmenů vpředu a čtyřpístkových vzadu. Karbon-keramický kotouč je
ve srovnání s obdobným ocelovým o 4,8 kg
lehčí, což má značný přínos na zmenšení
neodpružených a setrvačných hmot, jež
vedou k větší agilitě a schopnosti účinnějšího kontaktu kol s vozovkou. Karbon-keramické brzdy jsou na přání k dispozici nejen
pro modely M6 Coupé a M6 Cabrio, ale též
pro sedan M5.
BMW revue 3/2012 49
jízda
BMW M6 Coupé
BMW M6 Coupé
Motor
Objem
Výkon
V8, 2x turbo
4395 cm3
412 kW (560 k)/6000-7000 min-1
Točivý moment
Výkonová hmotnost
Zrychlení 0-1000 m
Cena
680 N.m/1500-5750 min-1
1850 kg
4,49 kg/kW
4,2 s
21,9 s
250 km/h (305 km/h M Driver`s paket)
9,9 l/100 km
3 247 500 Kč
tahem motoru. I na okruhu byl samozřejmě
motor s největším výkonem 560 k a točivým
momentem 680 N.m zdrojem výjimečné dynamiky, avšak pocitově jsou na běžných silnicích jeho parametry ještě více zběsilé. Když
se rozhodnete potenciál motoru skutečně využívat, počítejte s tím, že se musíte pohybovat v rychlostech, za něž hrozí fatální postihy.
Skutečnou rychlost tohoto vozu nedokáže vyjádřit zrychlení z klidu na 100 km/h během 4,2
sekundy, o něco více se dozvíte ze schopnosti
zdolat kilometr s pevným startem za 21,9 s, ale
mnohem více vypoví dovednost zrychlit ze 100
na 200 km/h během pouhých 8 sekund. Jen
pro ilustraci, modelu M550d xDrive s výkonem
381 k a točivým momentem 740 N.m to trvá
přibližně dvojnásobný čas!
Zatímco v M5 si můžete na některých užších silnicích připadat trochu jako slon v porcelánu, v M6 je tento pocit mnohem méně
častý. Je zkrátka obratnější a hravější. Podvozek dokáže udržet kola na vozovce i na ne
úplně dokonalých površích, což dodává pocit
jistoty. Svůj vliv na tom jistě budou mít i již
zmiňované karbon-keramické brzdy, které
na každém kole snižují neodpruženou hmot-
50 BMW revue 3/2012
nosti o 4,8 kg, celkem tedy o 19,2 kg. Jízda
s vypnutým systémem DSC je vzrušujícím
zážitkem, kdy se snažíte na milimetr přesně
reagovat na nejjemnější impulzy od zadních
pneumatik. Když vás to však přestane bavit
(mně se to nestalo, jen jsem byl zvědavý),
můžete zkusit zapnout režim stabilizace MDM
(M Dynamic Mode), který je pečlivě nastaven
pro jízdu čistou stopou – dovolí totiž při tom
zajít až na skutečnou hranici pneumatik, kdy
již začínají mírně klouzat. Bylo zajímavé, jak si
řidič na tuto funkci snadno zvykne.
Právě na záludných silnicích, na nichž je
třeba rychle reagovat na nastalou situaci, se
nejlépe ukazuje, jak je M6 Coupé pečlivě sladěná a jak jednotlivé celky vzájemně spolupracují. Snad jen v nejměkčím režimu občas
cítíte, že se karoserie zhoupne víc, než by bylo
příjemné, ale to je daň vcelku překvapivému
komfortu, který M6 nabízí. Vše navíc řeší režimy Sport a Sport+. Právě komfort je zajímavou oblastí tohoto vozu. I když M6 přepnete
do nejumírněnějšího nastavení, tak nelze
přehlédnout jeho chuť po jízdě a po rychlosti.
I tak je ale právě ve schopnosti pohodlného
přemisťování v hustém provozu značný rozdíl
oproti předchozí generaci.
BMW M6 Coupé je působivým vozem, který
při jízdě vytváří vlny adrenalinu. Důležité však
je, že tento hormon není vyloučen pouze a prostě schopnostmi a rychlými reakcemi motoru,
ale vozem jako celkem, jeho sladěním, citlivostí i sdílností projevu. Tím se BMW M6 zařadilo
k nejultimativnějším velkým čtyřmístným kupé
na trhu, jejichž cena se však obvykle pohybuje
téměř v násobcích částky 3,2 milionu korun,
kterou BMW za tento vůz požaduje.
foto archiv
Petr Hanke
www.fann.cz
NOVINKA ROKU 2012
NEJKRÁSNĚJŠÍ VŮNĚ ROKU 2012
NEJPRODÁVANĚJŠÍ VŮNĚ ROKU 2012
technika
informační technologie
Počítače
budoucnosti
Pokud jste si v poslední době pořizovali nový osobní počítač,
určitě jste stáli před rozhodnutím, jaký typ si vybrat: Notebook?
Desktop? Nebo snad tablet? Který z nich bude odpovídat nejlépe
vašim nárokům? Jak vám bude vyhovovat teď a jak za těch pět
šest let, než si pořídíte počítač nový?
52 BMW revue 3/2012
Obětí nových
trendů bude
zařízení původně
vyvíjené jako
Computer-Aided
Display Control,
tedy krátce
česky - myš.
Otázek je mnoho a už dávno se netýkají výkonu procesoru, grafické karty, kvality displeje
a instalované paměti. V centru zájmu zákazníků je nyní design. A tak se v této souvislosti
objevuje stále častěji otázka, kterou si ještě
před pár lety vůbec nikdo nepokládal: Jak budou osobní počítače vypadat za pět, deset,
nebo dokonce dvacet let?
Nikdy v minulosti nebyli konzumenti informačních technologií tak posedlí designem
výrobků, jako je tomu nyní. Má to svoji logiku. Počítače se staly všeobecně dostupným
zbožím, které lidé používají k práci, zábavě, ale
taky i jako symbol svého postavení a bohatství, podobně jako nosí třeba šperky a hodinky.
Myším zvoní hrana
Po fenomenálním úspěchu tabletů Apple
iPad a invazi takzvaných chytrých telefonů
s dotykovým displejem se na toto téma rozproudila živá diskuse v odborných médiích.
Pozoruhodné je, že nikdo si netroufá nic předpovídat, protože v minulosti se už několikrát
ukázalo, že v informačních technologiích může
jasně daný vývoj nabrat během několika měsíců úplně nový směr.
Nicméně už teď je jasné, že obětí nových
trendů bude zařízení původně vyvíjené jako
Computer-Aided Display Control, tedy krátce
česky - myš. Vývojáři nových aplikací totiž už
navrhují výhradně programy určené pro zařízení s dotykovými displeji a myš je pro ně nenávratně reliktem minulosti.
Jak to bude s notebooky? Jedna teorie říká,
že se jejich podoba příliš měnit nebude, ovšem také ony se začnou vybavovat dotykovými displeji a stanou se postupně jakýmsi
klonem mezi současnými notebooky a tablety.
Stejně tak je ovšem možné, že notebooky
zmizí z trhu úplně. Tato úvaha se opírá o zkušenosti ze zemí třetího světa. Příchodem mnohem dostupnějších tabletů na tamní trh přibylo
mnoho “prvouživatelů” počítačů (tedy uživatelů, kteří neměli dosud s počítači žádnou zkuše-
První psací stroj si nechal v roce 1868 patentovat Christopher Sholes.
Svůj patent později prodal společnosti Remington Arms Company.
Dědictví psacího stroje
Když si v roce 1868 trojice amerických vynálezců z Millwaukee nechala patentovat svůj
první komerčně použitelný psací stroj, nikdo
netušil, že jeho podoba poznamená tak významně i počítače, s nimiž pracujeme dnes,
téměř po půldruhém století.
Občas se zdá, jako by průmysloví designéři
pracující pro počítačové firmy pořád vytvářeli
jakýsi dokonalý psací stroj s mnoha funkcemi. Ať už se podíváte na první stolní počítače
od IBM nebo Apple, nebo na současné notebooky, ta inspirace psacím strojem je patrná
na první pohled. Bude tomu tak i v budoucnosti? Jakým směrem se bude ubírat jejich
podoba, budou se přizpůsobovat více lidským
potřebám a ergonomii, nebo se budeme muset my podrobit jim?
BMW revue 3/2012 53
technika
informační technologie
kem. Z tohoto hlediska se zdá být tablet vážící
jen pár set gramů ideálním řešením. Nikdo ale
zatím není schopen garantovat, zda budou jeho
funkce i ovládací komfort alespoň srovnatelné
se současnými notebooky. Uzavíratelný a lépe
chráněný notebook má také navrch z hlediska
bezpečnosti. Spekuluje se také o tom, kam se
podaří dotáhnout vývoj chytrých mobilních telefonů. Není možná daleko doba, kdy běžné mobilní telefony budou nabízet mnohem větší výkon než současné tablety. Pak si lze představit
jejich připojení s novou generací displejů s trojrozměrným zobrazením a virtuálními klávesnicemi. V takovém případě by možná klasický
notebook ztratil opodstatnění úplně a všichni
by si vystačili s pokročilými mobilními telefony.
Počítač v obroučce brýlí
Ze světa sci-fi nám mohou připadat úvahy,
do nichž se na toto téma pustil výzkumný vědec společnosti Hewlett-Packard Stan Williams: „Věk počítačů ještě ani pořádně nezačal.
Dnešní počítače jsou jen obyčejnými hračkami
srovnatelnými se starověkými kuličkovými počítadly,“ tvrdí.
Podle jeho teorie budou miniaturní počítače
rozšířené prakticky úplně všude kolem nás,
jenže lidé o nich nebudou ani vědět, protože
budou ukryty v nánosech barvy na stěnách,
v křeslech, dokonce i v lidském těle. Miniaturní
počítače budoucnosti se mají spokojit s elektrickou energií získávanou z rádiových vln šířených vzduchem.
Díky zařízení „magic cube“ máte plnohodnotnou klávesnici kdykoli k dispozici
nost). Bez ohledu na to, zda šlo o příslušníky
starší nebo mladší generace, zdálo se, že nikomu klasická klávesnice ani myš nescházely
a dovedli na tabletech pracovat stejně efektivně, jako lidé zvyklí na klasické notebooky.
Bude proto ještě velice zajímavé sledovat, jak
se bude vyvíjet situace v této oblasti.
Návrat stolních počítačů?
A jak dopadne věčná válka mezi zastánci
notebooků a desktopů? Dokud v minulosti byly
notebooky pouze “odlehčenou” verzí stolních
počítačů, měly tyto spory svůj smysl. Jenže
v poslední době se technologické rozdíly mezi
nimi prakticky setřely. Vlastně ano, jeden drobný rozdíl tady stále je - jedny jsou přenosné,
druhé nikoliv. Jejich hardwarové vybavení je ale
prakticky stejné. Má tedy ještě vůbec smysl vyrábět stolní počítače, když se ani cenou na trhu
nijak výrazně neliší?
Zní to téměř neuvěřitelně, ale analytici teď
dokonce očekávají veliký návrat stolních počítačů. Jejich výrobci se stále častěji inspirují
u nekorunovaného leadera trhu v oblasti designu, značky Apple, která svojí řadou stolních
počítačů iMac nastavila nový trend – uživatelsky přívětivých elegantních počítačů s velkým
54 BMW revue 3/2012
displejem a plnohodnotnou klávesnicí. Tyto počítače si nebudete pořizovat do kanceláře jako
pracovní nástroj, ale spíš si je koupíte do bytu
jako designový funkční přístroj určený primárně
pro zábavu. Budou poskytovat velkou rychlost,
mají mít dokonalejší grafiku, větší kapacitu operační i úložné paměti, a tak mají být předurčeny
především pro multimediální zábavu a hry.
Je tedy docela dobře možné, že praktická
budoucnost počítačů už nemusí patřit ideálnímu páru dneška „notebook na práci a tablet
pro zábavu“, ale dvojici „tablet na práci a desktop na zábavu“. Samozřejmě, že toto řešení by
se nejvíce zamlouvalo počítačovým výrobcům,
protože by to pro ně znamenalo obrovský nárůst objednávek od obchodníků.
Spekulovat o užitných funkcích budoucího
klonu mezi notebookem a tabletem je zatím
hodně předčasné, když se ještě žádný takový
na trhu neobjevil. Navíc není vůbec jasné, jak
na tyto přístroje zareaguje korporátní trh,
prozatím největší konzument počítačových technologií. Všichni víme, že tahat
se každý den do práce a zpět s aktovkou
nebo batohem obtěžkaným minimálně
dvoukilogramovým notebookem není žádná velká zábava. Zvláště ženy si stěžují, že je
z transportu notebooků bolí ramena a za kr-
Nekorunovaným
leaderem trhu
v oblasti designu
je v současnosti
značka Apple,
která svojí řadou
stolních počítačů
iMac nastavila
nový trend
Holografické displeje nebo mobil na ruce. To nejsou pouze divoké
nápady designérů, ale pravděpodobně hudba blízké budoucnosti.
Profesor Stuart Wolf z virginské státní univerzity tvrdí, že není daleko doba, kdy nebudeme nosit s sebou ani mobilní telefon, ani tablet, ani notebook. Veškerou komunikaci a práci
s daty pro nás obstará miniaturní počítač ukrytý
buď v obroučce brýlí, nebo v čelence. „Místo
zobrazovacího displeje bude takový počítač připojen přímo na zrakové nervové centrum v pravé mozkové hemisféře,“ říká.
Jeho slova nelze brát na lehkou váhu, protože ještě donedávna pracoval v jednom vojenském výzkumném ústavu, který se zabývá
využitím počítačů ve válečných podmínkách.
Ostatně je známo, že počítačem řízení vojáci
jsou snem všech generálů, takže Wolf zřejmě
ví, o čem je řeč. Kdy tedy budou k dispozici
počítače velikosti špendlíkové hlavičky? Pokud nedojde k nějakému převratnému objevu
fyziky ve světě částic, jen tak se toho nedočkáme. Známé Moorovo pravidlo, podle nějž
se výpočetní kapacita mikročipů zdvojnásobuje
každých 18 měsíců totiž nejpozději v roce 2015
narazí na své fyzikální hranice. Příčinou je přehřívání křemíku, způsobené elektrickými náboji. Nová generace počítačů už bude muset pracovat s jinými materiály. Do té doby si budeme
muset vystačit s počítači dnešních rozměrů.
foto archiv
-mjr-
BMW revue 3/2012 55
jízda
BMW Z4 sDrive28i
Hledání emocí
Co jsou to automobilové emoce? Design, pozice za volantem, zvuk, charakter motoru,
jízdní vlastnosti nebo třeba jen image daného vozu? Asi se shodneme, že každý
z nás má sice jiná měřítka, ale potřeba je od všeho trochu. Jak se karty promíchaly
u roadsteru Z4, u něhož došlo k nahrazení atmosférických šestiválců přeplňovanými
čtyřválci? Na to dá odpověď svezení s modelem Z4 sDrive28i.
56 BMW revue 3/2012
Skvěle navržený interiér je praktický i nadčasově přitažlivý
Roadster – ve světě automobilů skoro až bájné slovo, které v sobě nese jedinečné sdělení,
že automobil s tímto označením si doslova podmaní silnice. Vlastně už sportovní automobily
z doby před sto lety skoro byly tím, co se dnes
pod tímto označením ukrývá. Samozřejmě, že
až klasická britská škola klasických lehkých
roadsterů dala tomuto slovu ten správný výraz, nicméně základy jsou podobné – a lze je
vidět i na Z-kových roadsterech od BMW. Základem je nízká poloha sedadel, která zajišťuje,
že posádka sedí zatraceně blízko silnici – road.
Nejvíce jízdních zážitků si člověk odnáší, když
v automobilu s poháněnými zadními koly sedí
až těsně u nich. Jedině potom na něj každičký
i sebemenší náznak pohybu zadní části působí
intenzivněji než při standardní pozici uprostřed
vozu. No, a z těchto vlastností se už odvíjí další
detaily, jako jsou dlouhá přední kapota, krátký
zadní převis a celkově malá výška. A přesně taková je i druhá generace BMW Z4.
BMW si s tímto strojem opravdu pohrálo.
Interiér působí velmi osobitě a dodává automobilu otevřenost. Jakmile zapadnete do sportovně tvarovaných sedadel, která jsou v tomto
případě součástí sportovního M paketu, máte
opravdu pocit, že sedíte ve stroji zaměřeném
na potěšení řidičských vášní. Před sebou vidíte
dlouhou přední kapotu, která se před vámi jakoby zvedá, a vše je navrženo tak, aby vás to
příjemně obepínalo. Nezbývá tedy než vyrazit.
I když do starých anglických roadsterů se
dávalo kde co, pořádný motor je pod kapotou
tohoto typu auta doslova povinností. BMW
proto modely Z4 tradičně vybavovalo různými
typy motorů se šesti válci umístěnými v řadě
za sebou. Právě zde si totiž řidič mohl vychutnat přednosti v podobě dokonale kultivova-
ného chodu a jadrného zvuku doprovázejícího
progresivní gradaci výkonu se stoupajícími
otáčkami, do nichž motory s obrovskou chutí
doslova letěly. Šestiválce zůstávají u nejvýše
postavených verzí 35i a 35is i nadále, do spodních pater nabídky však zamířily motory, u nichž
dvojici válců nahradilo turbodmychadlo. Verze
23i a 30i tak vystřídala provedení 20i a 28i.
Z4 s tímto motorem stále zůstává velmi
žádoucím a dosti extravagantním vozem –
ostatně na první pohled není tato změna
nijak patrná. Jaké je to ale při jízdě? Po nastartování je znát, že se v Mnichově snažili
alespoň výfukem vytvořit nějaký zvuk, avšak
ostrost šestiválců je pryč. Jízda jako taková
a nabízená dynamika se samozřejmě od minulosti liší, avšak tady záleží na vkusu každého. Z4 28i totiž dokáže jet podobně rychle,
ale s mnohem menší námahou. Přeplňovaný
motor není potřeba vytáčet, stačí řadit někde
před 5000 min -1. I tak totiž máte jistotu, že
otáčky motoru nespadnou do míst, kde motor nemá sílu – on ji totiž má neustále a zdá
se, jako by to bylo snad už od volnoběžných
otáček. Tento projev a charakter nejvíce oceníte při jízdě po městě nebo v běžném provozu, kdy nechcete závodit, k tomu je tichý
a pružný motor ideální. Při sportovním sty-
BMW revue 3/2012 57
jízda
BMW Z4 sDrive28i
M paket roadsteru Z4 vysloveně sluší...
...a červená barva také
Z4 sDrive28i
Motor
Objem
zážehový čtyřválec, turbo
1997 cm3
Výkon
Točivý moment
180 kW (245 k)/5000-6000 min-1
350 N.m/1250-4800 min-1
Výkonová hmotnost
Zrychlení 0-1000 m
Cena
1475 kg
8,19 kg/kW
5,7 s
25,2 s
250 km/h
6,8 l/100 km
1 100 000 Kč
58 BMW revue 3/2012
lu jízdy nemáte pocit, že byste museli auto
trápit do extrému, aby vám dalo potřebnou
rychlost. Najednou cítíte, že nemusíte jet na
100 procent, ale že docela postačí nějakých
80. Motor je přitom neustále tichý a jakoby
stále stejný.
Čtyřválcový přeplňovaný motor tedy poskytuje docela jinak vnímanou dynamiku, kterou
podporuje i její citelně větší ochota k zatáčení.
Rozdíl hmotnosti oproti 30i sice činí jen 15 kilogramů, avšak v novém modelu je hmotnost
rozložena lépe, což přináší zmiňovanou větší
ochotu ke změně směru jízdy. S novým motorem BMW poněkud zjemnilo podvozek, který,
pokud je vybaven aktivními tlumiči, je schopen
nabídnout velmi široký rozptyl nastavení. Jen
škoda, že při vypnutí stabilizačního systému se
přepne do měkkého nastavení.
Řízení BMW Z4 je i nadále moc příjemným
zážitkem, který se v obvyklém otevřeném automobilu nedá zažít. Na přeplňovaný čtyřválec
je při běžném používání třeba pět chválu pro
jeho projev, podání výkonu i spotřebu paliva,
nicméně Z4 této výkonností úrovně s ním ztratila špičku své ostrosti. Nebo lépe řečeno, tato
špička byla otupena na úkor hojnějšího základu
a snazší každodenní použitelnosti.
Roadster Z4 se s přeplňovanými čtyřválcovými motory poněkud zjemnil a svůj charakteristický jízdní projev se sedadly umístěnými
těsně před zadními koly své posádce dodává
kultivovanější a řekněme možná i spořádanější
formou, než tomu bylo v minulosti.
Petr Hanke
móda
Pepe Jeans
Pepe Jeans London je jednou
z nejprogresivnějších značek, která
se specializuje na výrobu produktů
z denimu a fashion oblečení. Své
obchody má v 60 zemích celého světa
a v současnosti patří mezi přední
hráče v džínovém světě.
Příběh jako z pohádky
Bylo to v roce 1973, kdy se tři bratři z Keni,
Nitin Shah, Arun Shah a Milan Shah, rozhodli začít vyrábět džíny. A protože jejich výrobky
byly kvalitní a líbivé, brzy si získaly přízeň zákazníků. Svůj první obchod rozjeli v pronajatém
stánku na Portobello Road Market v západním
Londýně. Značku pojmenovali „Pepe“, protože
to je krátké, jednoduché slovo, které se dá bez
potíží napsat, vyslovit i zapamatovat. O dva roky
později, v roce 1975, už měli stánky na čtyřech
trzích. Díky velkému zájmu o jejich výrobky to
netrvalo dlouho, a otevřeli první kamenný butik
na Carnaby Street. V 80. letech se značka Pepe
Jeans stala jednou z nejžádanějších značek
v Evropě. Zajímavostí je, že kompletní výroba
produktů značky Pepe Jeans probíhá výhradně
ve vlastní režii firmy, která si nenajímá žádné
externí spolupracovníky.
60 BMW revue 3/2012
Aktuální kolekce F1
Různorodost
a slavné tváře
Pepe Jeans je značka známá různorodostí
svých kolekcí. Nabízí oblečení a doplňky pro
ženy, muže a také pro děti. Často pořádá módní přehlídky a jako tváře svých kolekcí si vybírá
jen ty největší hvězdy. Její tváři byl například
herec Ashton Kutcher a pro Kate Moss byla
práce pro Pepe Jeans její vůbec první reklamní
kampaní. Z dalších slavných modelů, modelek,
herců, hereček, sportovců můžeme jmenovat
například Siennu Miller, Cristiano Ronalda nebo
Natalii Vodianovou. A nesmíme zapomenout
ani na současné hvězdy formule 1, Marka Webera a Sebastiena Vettela, kteří jsou tvářemi
sportovní kolekce F1.
BMW revue 3/2012 61
móda
Pepe Jeans
Prodejny
Arkády Pankrác
Na Pankráci 86
140 00 Praha 4 Pankrác
Tel: 225 111 999
E-mail: [email protected]
Otevírací doba:
Pondělí - Neděle : 9 - 21h
OC Chodov
Roztylská 2321/19
148 00 Praha 4 Chodov
Tel: 272 075 353
E-mail: [email protected]
Otevírací doba:
Pondělí - Neděle : 9 - 21h
62 BMW revue 3/2012
Nový e-shop
Andy Warhol
www.pepe-jeans-store.cz
V roce 2008 šokovala značka Pepe Jeans veřejnost svou kolekcí inspirovanou Andy Warholem. Kalhoty, šaty, trička, košile, pásky s potisky
slavných Warholových sítotisků se staly velkým
hitem po celém světě. Tričko s polívkovou plechovkou jednoduše nemá chybu.
Pepe Jeans v Česku
V České republice můžete značku Pepe Jeans koupit od roku 2004. První obchod byl otevřen v Praze v Paláci Flóra. Postupem času byly
otevřeny další obchody po celé republice. Navíc
od září 2012 je v provozu i nový e-shop na adrese
www.pepe-jeans-store.cz, ve kterém si můžete
objednat kahoty, boty, trička i další doplňky Pepe
Jeans v dokonalém komfortu svého domova
text a foto
Pepe Jeans London
BMW revue 3/2012 63
motorsport
40 let BMW motorsport
Připomínka
legendy
Letos už je to rovných 40 let, co se narodila jedna z nejznámějších
a nejpozoruhodnějších divizí bavorské automobilky BMW. Divize M,
známá zároveň jako Motorsport.
64 BMW revue 3/2012
a prestižní monoposty F2. Tedy kategorii monopostů stojících v závodní hierarchii hned za formulí 1.
A také v tomhle prostředí si bavorský Motorsport
stačil udělat jméno jako hrom. Nedivme se. Vždyť
do roku 1984, kdy byla tato kategorie nahrazena
F3000, v ní byly mnichovské čtyřválce zdaleka nejúspěšnějším motorem. Jezdci, za jejichž zády tyto
dvoulitry burácely, totiž stačili v mistrovství Evropy
získat pět jezdeckých titulů (Jarier 1973, Depailer
1974, Giacomelli 1978, Surer 1979 a Fabi 1982)
a samozřejmě i nejvíc výher (94) a bodů (2 444).
Modely BMW M3 vládly i šampionátu DTM
Dnes už má téměř 500 zaměstnanců a modely BMW, na kterých spolupracovala, se dají velmi
snadno od těch běžných odlišit: mají totiž v názvu
modelu písmenko M. Což v praxi znamená, že oproti běžným modelům mají „emka“ upravený motor, převodovku, tlumiče, aerodynamiku i interiér.
A jsou samozřejmě tím nejprestižnějším, co BMW
svým klientům na trhu nabízí. Dnes úspěšnost
této divize dospěla do takové fáze, že se dokonce
uvažuje o možnosti přijít na trh s jejím vlastním vozem. Ovšem když před čtyřmi desetiletími tehdejší
BMW Motorsport GmbH teprve otevíral oči, bylo
všechno úplně jinak.
Začátky
Původním smyslem narození BMW Motorsport
totiž rozhodně nebylo zavádění nových technologií
do sériových modelů jako dnes. Naopak, jejím cílem bylo prosadit a usnadnit závodní program bavorské automobilky. Jejím úkolem tedy – řešeno
jinými slovy - bylo upravovat motory, převodovky
i aerodynamické díly pro závodní vozy a zároveň
i provozovat tovární tým. První stránky zbrusu nové
divize, která se v roce 1972 usídlila v mnichovské
Preussenstrasse, sice psal Robert Anthony Lutz,
ovšem při realizaci jejích samotných záměrů se
velmi rychle začal prosazovat někdejší závodník
a později i manažer týmu Ford Jochen Neerpasch.
Ten přidělenou divizi začínající původně se čtyřmi
zaměstnanci poměrně rychle rozšířil na 35 a do Bavorska přivedl i partu závodníků, která k vozům
BMW začala důvěrně patřit i v dalších sezonách:
Chrise Amona, Toine Hezemanse, Dietera Questera, Hanse-Joachima Stucka a další. Prvním projektem nově narozené divize se pak stal model BMW
M 3,0 CSL a přišel první úspěch. Tenhle vůz, jehož
čtyřventilový šestiválec dával výkon 360 k, se totiž
okamžitě stal nejúspěšnějším cestovním vozem
své doby. Hezemans s ním v mistrovství Evropy
Titul za 630 dnů
vyhrál konkurenční válku s Fordem a stal se šampionem. Spolu s Questerem pak zvítězil také v kategorii cestovních vozů při 24hodinovce Le Mans
i v závodě 1000 km na Nürburgringu. Přičemž další
třešinku k těmto úspěchům přidal i Novozélanďan
Amon, jenž s tímhle vozem na eifelském okruhu
triumfoval v Grand Prix cestovních vozů. Není tedy
divu, že když v roce 1979 tento 1 092 kg těžký model svou závodní kariéru končil – přirozeně dalším
titulem mistra Evropy – byla naplněna spoustou
pozoruhodností. Včetně faktu, že tenhle vůz stačil
během své éry například představit protiblokovací
brzdový systém a že v jeho nejsilnější verzi (s motorem 3,2 a dvěma turbodmychadly) museli technici
dokonce jeho výkon snižovat: na „pouhých“ 750 k!
V té době ovšem BMW Motorsport zásoboval
svými pohonnými jednotkami také tehdy oblíbené
V polovině sedmdesátých let však divize Motorsport, věnující se do té doby téměř výhradně
stavbě a vývoji závodních vozů a motorů pro evropské tratě, zamířila také za Atlantik a navíc se
pomalu začala poohlížet i po dalších možných
činnostech. Takže například na vojenském letišti
Manching začala provozovat svou vlastní „školu
řidičů“, pro niž byla tehdy dokonce postavena
i malá flotila vozů BMW 320i s výkonem 125 k.
Přičemž šéfinstruktorem se v ní stal známý skandinávský soutěžák a zastánce brzdění levou nohou Rauno Aaltonen, známý jako „Rallye profesor“. Mnichovský Motorsport ovšem v té době
zároveň začal „fušovat“ i do úpravy sériových
vozů (prostřednictvím modelů 530, 533i či 535i)
a samozřejmě se zaměřil i na vývoj dalšího špičkového modelu cestovních vozů – typu BMW
320. A že s úspěchem, o tom napovídá fakt, že
První šéf BMW Motorsport Jochen Neerpasch. Letošních oslav
se zúčastnili jak Paul Rosche (vlevo), tak Jochen Neerpasch)
BMW revue 3/2012 65
motorsport
40 let BMW motorsport
S vozy BMW M1 se jezdil také seriál Procar
také tato „třistadvacítka“ se stala naprosto pravidelným dodavatelem jak nejrůznějších titulů,
včetně dvou evropských, tak i dalších triumfů.
Ohromnou pozornost pak na sebe přirozeně
v roce 1978 strhl také projekt BMW M1. Tedy mnichovský vůz, který jako vůbec první měl ve svém
názvu písmenko M, což znamenalo, že se na jeho
vývoji podílela divize Motorsportu. Podvozek tohoto
vozu – stejně jako ušití „kabátu“ - mělo původně
podle smlouvy na starosti Lamborghini, zatímco
BMW se mělo postarat o technické komponenty.
Jenže italská automobilka ze SantÁgata Bolonese
tehdy prožívala jednu ze svých četných finančních
krizí, a tak se projekt, na němž participoval i Giugiaro, značně zdržel. Nakonec Italové vypadli ze
hry, na výrobě těchto vozů zbohatl pozdější vlastník týmu McLaren Ron Rennis a o jejich úžasnou
image se postarali jak Jochen Neerpasch, tak Bernie Ecclestone a Max Mosley. Ti totiž s těmito pouze 1 140 mm vysokými vozy, které byly poháněny
třiapůllitrovým šestiválcem (470 k) a stály kolem
100 000 marek, začali před evropskými závody
F1 pořádat ohromnou show. Jmenovala se Procar
a tohoto seriálu se zúčastňovali i piloti F1 usedající
následující den do GP vozů. V roce 1980 se sice bavorský Motorsport na závodních tratích prezentoval
i dalším ze svých nezapomenutelných vozů – modelem 635 CSi, který v následujících šesti letech naprosto pravidelně sbíral evropské tituly cestovních
vozů – ovšem zároveň pracoval na dalším projektu. Mnichovská automobilka totiž právě tenhle rok
66 BMW revue 3/2012
oznámila také svůj vstup na automobilový okruhový
Olymp. Tedy do formule 1. Ne ovšem s celým vozem, ale se svými pohonnými jednotkami.
Novým ředitelem bavorského Motorsportu se tehdy stal Dieter Stappert a motoráři, vedení zkušeným
Paulem Roschem, začali intenzivně pracovat na přeplňovaném čtyřválci pro GP závody. Jeho základem
byl jedenapůllitrový sériový motor, který byl později
upraven pro závody F2 a v této závěrečné fázi se měl
dočkat i turbodmychadla. A stalo se neočekávané:
tento čtyřválec s typovým označením M 12/13, který
měl neuvěřitelné parametry (na litr objemu měl poměrný výkon 567 k a disponoval výkonem 1 603,8 k
a hmotností jedné tuny) se v Brabham BT 50 už
ve svém třetím závodě dočkal vítězství! Brazilec
Nelsona Piqueta s ním totiž vyhrál GP Kanady 1982.
A 630 dnů poté, co na tomto motoru byly zahájeny
práce, už se pak podílel na titulu mistra světa v F1!
BMW 320 v Silverstone
Nezapomenutelná „třicítka“
To už se ovšem do důchodu pomalu chystal
i model BMW 635 SCi, získávající národní a mezinárodní okruhové tituly – stejně tak vrchařské
- jako na běžícím pásu. A bylo potřeba se porozhlédnout po jeho nástupci. Ten světlo světa spatřil v roce 1986 a nakonec se stal zřejmě
vůbec nejúspěšnějším závodním vozem historie.
Na jeho křestním listě bylo jméno BMW M3 E30
a tenhle vůz se čtyřválcovým motorem o objemu
2,3 litru, který byl vyrobený v počtu 16 202 kusů,
dokázal v nejrůznějších šampionátech na zeměkouli posbírat na 1 500 výher a získat 97 mezinárodních a národních titulů. Samozřejmě, že včetně titulu prvního mistra světa cestovních vozů,
který za jeho volantem pro bavorskou značku
získal Roberto Ravaglia. A „třicítka“ dokonce pro
BMW získala i dosud jediný mnichovský triumf
v soutěžním automobilovém mistrovství světa.
O to se zasloužil Francouz Bernard Beguin, jenž
za jejím volantem vyhrál v roce 1987 asfaltovou
Korsickou rallye, plnou zatáček. Když pak model
M3 E30 mával závodním tratím šátečkem, měl
na svém kontě dva tituly v DTM (1987 a 1989),
pět evropských vrchařských triumfů, dva evropské tituly cestovních vozů (1987 a 1988), pět
výher v GP Macaa i ve 24hodinovce na Nürburgringu a čtyři vítězství ve 24hodinovce jezdící se
ve Spa-Francorchamps.
Druhá generace modelu M3 se svými výraznými spoilery a šestiválcovým motorem, jenž používal i variabilní časování ventilů VANOS, přišla
v roce 1992 a nesla označení E36. A také tahle
„em-trojka“ si dokázala okamžitě získat respekt.
Vůz se stal „automobilem roku“ a sklízel nemalé úspěchy i na zámořských závodních tratích.
Oslava u Zeleného pekla
V rámci letošního Oldtimer Grand Prix pořádaného Německým autoklubem na Nürburgringu
uspořádalo BMW M zajímavou oslavu svých čtyřicátin – a to hned nadvakrát. Nejdříve se na nový
závodní okruh (GP Strecke) vydala směsice závodních a silničních strojů. Ty závodní řídili například
Marc Surer, Roberto Ravaglia, princ Leopold von Bayern nebo Dieter Quester, sériové pak jejich
majitelé, kteří se přijeli se svými vozy pochlubit. Nechybělo zde několik kusů modelu M1, ale ani
známý „Batmobil“ 3.0CSL či stále krásná první generace řady 6.
Následující půlhodinový závod však byl docela jinou podívanou. Zmiňovaní piloti ještě s další
asi dvacítkou jezdců s historickými, ale i současnějšími závodními stroji se vydali na trať. A kdo
by si myslel, že pojedou závod gentlemanů, ten by se šeredně mýlil. Na trati bylo vidět souboje
i opravdovou snahu o rychlost. V každém případě bylo nesmírně fascinujíci sledovat a slyšet
tato monstra na vlastní oči a uši, a obzvlášť v tak zajímavém mixu vozů různých tříd a věku. Jen
si představte, jaké to je, když mezi sebou bojuje monstrum typu M1 Group 4 s na první pohled
nesmírně účelně fungující M3 E30 s Ravagliou za volantem...
-ph-
Model M3 E30 zanechal díky Béguinovi dokonce i významnou
stopu v soutěžním automobilovém mistrovství světa
Ovšem v polovině roku 1993 se stačil Motorsport
GmbH v rámci reorganizace přeměnit na společnost jmenující se BMW M GmbH. Ta se podílela
na zavedení sekvenční převodovky, ale především
začala v daleko větší míře plnit i to, co nabídla
už v roce 1979 v případě modelu BMW M535i.
Tedy na úpravy a zavedení opravdu špičkových
technologií i do produkčních vozů. A tak se divize
BMW M - přestože vyvinula například i šestilitrový
12válec, jenž byl srdcem vozů McLaren F1 a podílel se v nich v sezoně 1995 například i na výhře
ve 24hodinovce Le Mans - stačila ladně přeměnit
na špičkového ladiče prestižních sériových modelů. Ostatně posledním modelem této řady se stala
letošní druhá generace BMW M6, která je už dvaadvacátým automobilem BMW, který se písmenkem M ve svém typovém označení chlubí. Takže
sportovní aktivity přebrala BMW Motorsport Ltd.,
založená v létě 1995 ve Velké Británii. A přímý
nástupce letos jubilujícího Motorsportu GmbH –
tedy společnost M GmbH - dnes svou současnou
činnost vyvíjí prostřednictvím svých divizí BMW M
Cars, BMW Individual a BMW Driver Training hned
ve třech různých oblastech. Ale to všechno už je
úplně jiná kapitola. My si v té dnešní chtěli pouze
připomenout, jak jubilant původně začínal...
foto archiv
-min-
BMW revue 3/2012 67
sport
golf
BMW Bychl
Golf Cup 2012
Spojení automobilové značky BMW se sportem gentlemanů – golfem má dlouhou tradici.
Není divu, že vozy modrobílé značky patří na parkovištích golfových hřišť k nejpočetnějším.
V sobotu 22. června 2012 bylo ovšem „bavoráků“ v Astoria Golf Clubu Cihelny až nějak
podezřele mnoho. Pořádal se tu totiž další ročník BMW Bychl Golf Cup.
68 BMW revue 3/2012
Turnaje se za nádherného letního počasí zúčastnilo 98 hráčů, z nichž 23 startovalo v elitní kategorii
hendikepu 0 - 12, 44 hráčů v kategoriii pro takzvané „advanced amateur“ (HCP 12,1-28) a dvacítku tvořili golfoví začátečníci s horšími hendikepy.
Na startovní listině bylo také jedenáct žen.
Hřiště Cihelny, které se nachází v údolí říčky
Teplé, kousek od Karlových Varů směrem k Mariánským Lázním má zajímavou historii. Bylo založeno v roce 2001 v době největšího golfového
boomu v České republice a jeho jméno je spojeno
s Černým rytířem. Pro ty, kterým tato přezdívka
nic neříká, napovíme: Gary Player. Tento dnes už
šestasedmdesátiletý Jihoafričan, svého času je-
Výsledky BMW Bychl
Golf Cup 2012
Kategorie Muži HCP 0-12
1. Ondřej Vaňous
2. Jaroslav Ovsík
3. Tomáš Kyncl
Kategorie Muži HCP 12,1 – 28
1. Jan Mužík
2. Jan Jelínek
3. Rastislav Stanček
Společná kategorie HCP 28,1-54
1. Zbyněk Novotný
2. Pavel Kopka
3. Petra Ondrušová
Kategorie ženy HCP 0-28
1. Kristýna Hořejší
2. Jaroslava Bergerová
3. Blanka Dědečková
den z trojice nejlepších světových hráčů Player Nicklaus - Palmer, se díky své projekční kanceláři
nesmazatelně zapsal do výstavby hřišť u nás. A ačkoliv při otevření tohoto hřiště všichni očekávali
jeho příjezd, jejich přání bohužel nebylo vyslyšeno.
Vděční provozovatelé mu tedy nemohli poděkovat za to, jak geniálně vtěsnal golfové hřiště mezi
železniční trať a státní silnici z Mariánek do Varů.
Dnes jsou Cihelny považovány za jedno z nejkrásnějších hřišť v ČR, kde se na jediném osmnáctijamkovém hřišti podařilo skloubit dva krajinné
typy – kopcovitý terén podobný hřišti na Karlštejně
s rovinatým profilem lemovaným lužními lesy, jaký
znají golfoví hráči například z Poděbrad.
Jako tradičně byl i letos BMW Bychl Golf Cup
kvalifikačním turnajem. Jeho vítěz se 7. září na hřišti Albatross nedaleko Prahy zúčastní českého finále BMW Golf Cup International. Vítězové tohoto
turnaje pak budou reprezentovat Českou republiku
na světovém finále, které se uskuteční počátkem
příštího roku v Jihoafrické republice.
BMW Golf Cup International je jedním z největších amatérských turnajů na světě. Pořádá se už
v téměř padesáti zemích světa, prakticky všude,
kde hrají a kde zároveň prodávají vozy BMW.
Loni se do finále v Singapuru kvalifikovali tři
čeští hráči - Andrea Novotná, Ondřej Vaňous a Jan
Mužík. Letos v březnu se pak na hřišti Sentosa
Golf Club v Singapuru za účasti 138 hráčů ze 46
zemí světa zúčastnili finálových bojů. Čeští hráči
obsadili ve třech kategoriích následující místa: Novotná skončila na děleném třicátém místě v kategorii žen HCP 0-28. Vaňous se umístil na děleném
třicátém pátém místě v mužské kategorii HCP
0-12 a Mužík obsadil devatenácté místo v kategorii HCP 12,1 -28.
Výsledky letošního turnaje v Cihelnách naznačily, že lonští finalisté svou formu neztratili, přinejmenším v kategorii mužů, - svoje kategorie vyhráli
přesvědčivě opět Ondřej Vaňous a Jan Mužík.
Uvidíme, jak se jim bude dařit v národním finále
na Albatrossu…
foto archiv
-mjr-
BMW revue 3/2012 69
představujeme
BMW Zagato Roadster
Italské pojetí
německé dokonalosti
Německá technika a italský design je spojení, které v automobilovém světě opravdu
funguje. Funguje tak dobře, že po nedávném „Meisterstücku“ v podobě BMW Zagato
Coupé se můžeme radovat také z otevřené verze unikátního vozu.
70 BMW revue 3/2012
BMW revue 3/2012 71
představujeme
BMW Zagato Roadster
Coupé i Roadster se drží podobné filozofie, oba modely však mají vlastní
charakter. Ostatně původní Z4 je roadsterem i coupé v jednom voze.
Karosárna Zagato má mezi milovníky designu
mnoho příznivců, o tom netřeba dlouze polemizovat. Najdou se však také ti, kteří kreacemi
italského nekonformního návrháře opovrhují.
Zagatovo pojetí automobilového designu nelze
přirovnat k ničemu jinému a sveřepost, s jakou
trvá na typických atributech svého rukopisu, se
72 BMW revue 3/2012
dá srovnat snad jen s umanutostí Petera Wheelera, někdejšího majitele značky TVR. Zagato
prostě byl vždy svůj a jedno mu nelze upřít –
jeho výtvory jsou originální a neotřelé.
Nápaditosti italské karosárny využilo také
BMW, když se Adrian van Hooydonk a Karim
Habib domluvili se současným šéfem karosár-
ny Andreou Zagatem na stavbě unikátního vozu
BMW. Všichni tři návrháři se shodli, že pro účely světoznámé výstavy Concorso dÈleganza
Villa dÈste „převléknou“ model Z4.
Nádherné červené kupé s pevnou, nikoliv
skládací střechou sklidilo u jezera Como obrovský ohlas. Obě strany už v Itálii nadšeně
šířily zprávy, že spolupráce v žádném případě
neskončí.
Tři měsíce po italské přehlídce krásy se milovníci BMW a Zagata dočkali. Pouze bláhový
by hádal, že druhá kreace bude zcela jiné auto
než to první. To by se za tak krátkou dobu nedalo stihnout, navíc je-li standardní model kupé
a roadster zároveň, byla by hloupost, kdyby Zagato nepostavil také otevřenou variantu.
BMW Zagato Roadster se představil v polovině měsíce srpna na americké přehlídce
Pebble Beach Concours dÈlegance. Na rozdíl
od kupátka je vyvedeno v šedivé barvě, která
má evokovat tekutý kov. Na sluníčku dokáže
BMW Zagato Roadster měnit barevné spektrum od tmavě šedé po světle stříbrnou.
Informace ohledně roadsteru a jeho technických parametrech patrně podléhají přísnému
utajení, protože nikde se neobjevila jediná informace potvrzující to, co si všichni myslíme.
A to že pod dlouhou kapotou se roztahuje
přeplňovaný šestiválec o objemu tři litry. Pakliže jsou domněnky ohledně dárcovského vozu
správné, výkon unikátního vozu by měl být 340
koní. Už se ale objevují „zaručené“ spekulace,
které mluví až o 400 koních. Ať už je výkon ja-
kýkoliv, jedno je jasné. Pohonná jednotka se
zrodila v Mnichově, ve vyhlášené kuchyni, tudíž
o patřičné výkony rozhodně nouze nebude.
Zagato už v prvním „vydání“ stvořil překrásný
automobil, jehož muskulaturní tvary přesně ladí
se značkou BMW. Není přehnaně extravagantní,
jako tomu bývá u jiných modelů, které projdou zušlechťovací kúrou slavné italské karosárny, avšak
tuctové také ne. Dynamičnost a výbušnost z něj
doslova čiší. Dravé proporce v kombinaci s oválnými křivkami potěší každého fanouška do aut,
značky BMW pak dvojnásobně.
Tvary roadsteru jsou prakticky shodné s dříve představeným kupé, zejména v přední části
se oba vozy výrazně neliší. Největším rozdílem
je tedy absence střechy.
Zajímavým prvkem v přední časti je maska
chladiče. Uvnitř typických BMW ledvinek se
nenacházejí svislé lamely, jak jsme zvyklí, nýbrž
matná písmena „z“ ve vertikálním uspořádání.
Milovníci detailů budou nadšeni. Podobně budou nadšení také z pětipaprskových devatenáctipalcových kol.
Při pohledu z boku zaujmou černě lakované
A-sloupky a hnědé ochranné oblouky za sedačkami. Zagato se při navrhování těchto partií prý
nechal inspirovat křídly letadel, což by mohla být
jistá paralela mezi BMW a slavnou karosárnou.
Zakladatel firmy Udo Zagato započal svou kariérou právě v leteckém průmyslu. Kryt plátěné
střechy tvoří dva oblouky, kde Zagato našel uplatnění pro typický atribut svého designu – střešní
vyboulení, kterému se v Itálii říká „doppiagobba“.
Kromě absence střechy se výraznější odlišnosti
dají vystopovat v zádi roadsteru. Přestože zadní
lampy rovněž překrývá černé tónované sklo, ře-
šení horní části zádě je jiné. Absentuje tzv. Kammova záď, což je aerodynamický prvek objevující
se na zádi kupé, a Zagato má s tímto řešením
bohaté zkušenosti.
Interiér vozu kombinuje černou s hnědými
prvky a stejně jako tomu bývá u BMW standardem, působí luxusně a elegantně. Hnědý pás
vedoucí od přístrojové desky přes prahy dveří
až k zadním ochranným obloukům opticky spojuje interiér s exteriérem, přičemž stejná barva
se dále objevuje i na volantu, středové konzole nebo kontrastním prošívání sedaček. Stejně
jako kupé, tak i roadster vznikl pouze v jediném
exempláři, nicméně z nadšených reakcí lze vyvodit závěr, že by mohla vzniknout omezená série několika kusů. Přece nás BMW ani Zagato
neošidí o to potěšení spatřit některý z těchto
překrásných vozů na vlastní oči.
foto archiv
Jiří Švamberk
BMW revue 3/2012 73
technika
InnovationsDay ConnectedDrive
Pojízdný diktafon
S novou generací systému iDrive se do vozů BMW kromě jiného dostává i vcelku revoluční
možnost diktování textů a povelů, což je mnohem inteligentnější hlasové ovládání. Je
toho však mnohem víc, co se od poloviny letošního roku může ukrývat v zařízení jménem
navigační systém Professional. BMW v této oblasti opět udává směr.
Systém rozpoznávání textu
v novém iDrive umožňuje
pohodlně psát například
e-maily nebo zprávy SMS
74 BMW revue 3/2012
Nová grafika je elegantnější a přehlednější, lépe tak zapadá do designu interiéru
Když chcete, aby vaše BMW disponovalo tou
nejlepší elektronikou, která dokáže nejlépe využít
pokročilé funkce vašeho nejmodernějšího chytrého telefonu, musíte při objednávání zaškrtnout
položku „Navigační systém Professional“. Zajímavé je, že dnes je navigace pouze jednou ze
součástí celého systému, který obsahuje nejen
základní věci jako rádio, DVD přehrávač, palubní počítač či bluetooth, hands-free připojení pro
mobilní telefon, ale také pevný disk pro uložení
hudby, multimediální návod k obsluze, kalendář,
e-mail, SMS rozhraní, internetový prohlížeč či
různé jednoduché aplikace pro čtení zpráv, informace o počasí, kurzech měn či dopravní hlášení.
Jak tento systém, který doslova změnil způsob
ovládání doplňkových funkcí automobilu, nazvat?
Multimediální a navigační systém, infoteinment
nebo prostě pouze BMW iDrive? Je nasnadě, že
tento systém se postupně od řady 7 níže stane
standardní výbavou – jen bude potřeba si nějaký
ten rok počkat. V každém případě právě řada 7
má pro systém iDrive přímo symbolický význam.
Vždyť v tomto nejvýše postaveném modelu mnichovské značky v roce 2002 debutoval a s příchodem každé nové generace, případně faceliftu,
prošel větším či menším vylepšením.
Stejně tomu je i v letošním roce, kdy tento
systém slaví desáté výročí svého vzniku. Za těchto deset let ukázal, že je nejpromyšlenějším
rozhraním pro ovládání stále většího množství
speciálních funkcí automobilu, které konkurenční výrobci více či méně úspěšně kopírují. iDrive
však stále udává trend. Letošní navigační systém
Professional prošel kompletním přepracováním
svého hardwaru, jeho centrem je nyní výkonný
procesor pracující s taktem 1,3 GHz s odpovídající grafickou kartou Nvidia, který je schopen zajistit rychlejší a současně plynulejší chod s jemnější
trojrozměrnou grafikou. Základní rozvržení menu
i ovládací logika zůstaly beze změn, protože
za roky postupného vývoje k nim lze mít jen minimální připomínky. Nová je však grafika, která sází
na jednoduché černé pozadí, bílé texty a oranžově zvýrazněné položky výběru. Právě černou barvou celý systém lépe zapadá do řešení nových
interiérů, které v přístrojích i dalších prvcích používají tzv. technologii Black Panel, tedy černé pozadí, na němž se potřebné prvky objevují.
Současně s novou grafikou přišlo i několik novinek pro ovládání navigačního systému. Usnadnil
se například pohyb na mapě, který lze provést
pouhým pohybem ovladače bez předchozího
najetí na odpovídající ikonu. Rychlejší útroby systému dovolují kontextově nabízet možné volby –
v kulatém menu, v němž se následně intuitivně
vybírá pouhým otáčením ovladače iDrive. Samozřejmostí je přítomnost možnosti rozdělení displeje na dvě poloviny (funkce Split Screen), což
je oblíbená vlastnost, kterou konkurence napodobila až v roce 2012 (Lexus GS). Navigační systém
nyní nabízí další pohled při navádění, a sice pohled z ptačí perspektivy doplněný o reálný obraz
3D modelů budov (musejí být součástí dat navigačního systému). Navigační systém je nyní lépe
propojen s databází tzv. bodů zájmu POI (Point
of Interest).
Novinkou je možnost připojení dvojice telefonů k systému vozu, z nichž jeden je hlavní
a druhý vedlejší. Telefonovat lze z obou a také
kontakty i údaje v kalendáři z obou telefonů se
uloží do automobilu. Právě kalendář prošel dal-
ším zlepšením a nyní nabízí přehlednější zobrazení uložených schůzek, ale také jejich přirozenější upozornění.
První zkušenosti s novou generací systému
iDrive ukazují, že i přes větší množství funkcí je
práce s celým systémem stejně snadná a možná
díky kontextovým menu ještě snadnější než dřív.
Nové prvky a funkce jsou navržené tak, aby nabídly maximální funkčnost, ale současně řidiče nerušily od řízení, což je nesmírně důležitá vlastnost.
Vylepšená multimedia
Pro hudební a jiné soubory řidiče je nyní k dispozici zvětšený prostor o kapacitě 20 GB. Zcela přepracována byla hudební knihovna uložených soborů, z nichž lze nyní rychleji a přehledněji vybírat
požadovanou muziku. I v tomto případě se uplatnilo nově řešené kontextové menu možných funkcí.
Hudební knihovna nyní umí vybírat například písně podobného žánru a současně lze přehrávanou
skladbu označit jako oblíbenou a následně se k ní
kdykoliv vrátit. Nový systém je kompatibilní s protokolem Radio+, který dovoluje na displej systému
prostřednictvím rádia posílat například obálku alba
právě přehrávané písně.
Ovladač systému iDrive s dotykovou ploškou o průměru 4,5 cm.
Již nyní je k dispozici pro čínský trh, Evropa se dočká příští rok.
BMW revue 3/2012 75
technika
InnovationsDay ConnectedDrive
ží do podoby textu a pošle je zpět do automobilu,
který s těmito údaji již pracuje jako s textem. Systém diktování umožňuje i vytvářet a ukládat hlasové poznámky do délky dvou minut. K čemu to
celé je? Již dříve systém iDrive uměl řidiči na displeji ukázat a případně i přečíst například došlou
SMS nebo e-mail. Nyní lze na tuto zprávu snadno
odpovědět, aniž by bylo třeba sejmout ruce z volantu a složitě zadávat text.
Stejný princip hlasového ovládání, který vyžaduje připojení k internetu, používají i nejnovější
mobilní telefony, jako příklad uveďme asistentku
Siri v telefonech Apple iPhone. A nutno dodat, že
podobně lze nyní zadávat úkoly také automobilu. Už tedy není potřeba dávat jedno, maximálně
dvouslovné povely, ale úkoly je možné zadávat
celou větou a automobil jim je schopen v určitých
mezích porozumět. Při zobrazené mapě se lze například zeptat, zda nejsou na trase nějaké kolony,
případně se automobilu přímo optat, jak se upravuje rozložení zvuku. Nová diktovací funkce je v současnosti dostupná v šesti světových jazycích, mezi
nimiž bohužel čeština chybí. Je však nasnadě, že
právě diktování může změnit způsob komunikace
člověka a jeho automobilu.
Dotykový iDrive
Nově navržené kontextové menu se uplatní nejen v režimu navigačního
systému. Obsluha speciálních funkcí je nyní jednodušší.
Superrychlé připojení
Nový systém iDrive je navržen tak, aby mohl
být v budoucnu vybaven integrovanou SIM kartou
umožňující rychlé internetové připojení LTE/4G,
které je až desetkrát rychlejší než stávající připojení 3G. Tím bude možné například streamování
hudby a videa do systému vozu, stejně tak jako
mnoho dalších, dosud nepoznaných možností
rozšíření funkčnosti celého vozu. LTE lze již nyní
i do stávajících vozidel BMW vnést pomocí Snap-In adaptéru a zařízení nazvaného LTE Hot Spot.
Tento doplněk s vlastní SIM kartou slouží jako klaDo Snap-In adaptéru lze vložit modem
schopný přijímat internet pomocí rozhraní LTE
a dále jej přes Wi-Fi sdílet pro další zařízení
76 BMW revue 3/2012
sický hot-spot, k němuž se může připojit několik
zařízení v podobě telefonů, tabletů či počítačů současně. LTE Hot Spot je vybaven vlastním akumulátorem, a tak může pracovat po dobu cca 30 minut
i mimo automobil, který jinak zajišťuje jeho dobíjení. V místech, kde není připojení LTE, umí tento
modem samozřejmě pracovat se standardy 3G
i Edge/UMTS. Bohužel toto zařízení není schopné
zprostředkovat internet navigačnímu systému Professional.
Nadiktujte e-mail
Značka BMW patří k průkopníkům pohodlného
ovládání hlasem. Již od roku 2006 je možné systém vozu ovládat hlasovými povely. Od roku 2009
lze ve vybraných zemích zadávat například adresy
navigačnímu systému jednou větou, tedy vyřknutím celé adresy včetně čísla popisného najednou.
Od stejného roku je možné hlasem přímo spustit
přehrávání určité písně uložené na pevném disku
(od roku 2010 i na externím hudebním přehrávači).
Nyní však BMW přichází ve světě automobilů
s absolutní novinkou, kterou je možnost diktování
SMS zpráv či e-mailů. Může se to zdát jednoduché, ale vězte, že není. BMW v tomto případě
spolupracuje se společností Nuance, která je
specialistou na rozpoznávání mluveného slova.
Věta či souvětí vyřčené řidičem se okamžitě odešle na servery společnosti Nuance, která je přelo-
Již dříve jsme informovali o tom, že BMW
vyvíjí dotykový ovladač systému iDrive. Od července letošního roku jej automobilka nabízí
na čínském trhu, přičemž na tradiční trhy se
dostane až o rok později. BMW toto rozhodnutí
vysvětluje logicky tím, že toto zařízení má smysl především pro země, kde se používají znaky
místo klasických písmen. Nicméně je nasnadě,
že prostřednictvím pohybu prstu po dotykové
plošce o průměru 45 mm na nově navrženém
ovladači bude možné usnadnit například pohyb
na mapě, případně pomocí dvojice prstů zcela
přirozeně měnit měřítko mapy. Tento ovládací
prvek přijde vhod například i při brouzdání internetem na velkém informačním displeji.
Aplikace pro automobil
O tom, že BMW bylo první automobilkou, která umožnila rozšířit funkčnost svých vozů pomocí
speciálních aplikací v mobilních telefonech, jsme
psali již několikrát. Nyní však jde modrobílá značka
ještě o krok dál. Vydala totiž sadu nástrojů pro vývojáře software, s jejíž pomocí je možné vytvářet
nové aplikace pro různá použití. V největší míře se
tato možnost projeví v tom, že již stávající aplikace
v telefonech bude možné ovládat pomocí systému iDrive, tedy jeho ovladačem, jeho displejem
a případně umožnit přístup telefonu k některým
provozním informacím automobilu. Jinými slovy,
bude možné stávající aplikace upravit pro jejich dokonale snadné používání v automobilu.
A právě tato poslední sekce novinek přístupu
BMW ConnectedDrive, tedy nové aplikace a diktování, mají zcela rozhodující dopad na vnímání
automobilu, který již není nedotknutelným autonomním zařízením, ale stává se stále více přizpůsobivým společníkem na cestách.
foto archiv
Petr Hanke
Vyvinuto pro profesionály,
adaptováno pro vás
Společnost Electrolux uvádí na trh zcela novou řadu spotřebičů Electrolux - Inspiration
Range. Pod elegantním a moderním designem se skrývají technologie a funkce využívané
u profesionálních spotřebičů, které byly vyvinuty a testovány nejlepšími kuchaři. To
nejužitečnější jsme nyní adaptovali pro vás ke každodennímu používání.
Barvy, materiály, linie a příjemná uživatelská
rozhraní jsou společná všem výrobkům Inspiration
Range – troubám, chladničkám, myčkám nádobí,
pračkám i sušičkám. Nová produktová řada nabízí
rovnováhu mezi jednoduchostí a profesionální kvalitou, mezi výjimečností a splynutím s vaším interiérem. Zaujme vás nejen design, ale i maximální
funkčnost a nejnovější technologie všech spotřebičů. Mezi ty nejzajímavější novinky patří:
• Barevná řada chladniček – červená, černá nebo
hnědá? V každé z nich zůstanou vaše potraviny déle
čerstvé,
• Trouby CombiSteam – využijte kombinaci páry a horkého vzduchu pro maximální chuť vašich pokrmů,
• Varné desky GemLine – přizpůsobte si varné moduly přesně svým potřebám,
• Myčky RealLife – jednoduše pojmou všechno vaše
použité nádobí, o víc se starat nemusíte.
Pro více informací o novinkách
navštivte náš web www.electrolux.cz.
sport
sportovní jachting
BMW
Sail Racing
Academy
78 BMW revue 3/2012
Někdo by mohl říci, že jachting a svět automobilů spolu nemají nic společného. Ale právě díky mnoha výrobcům především prémiových automobilových značek může být sportovní jachting na tak vysoké úrovni.
BMW není výjimkou a za posledních deset
let sponzorovalo mnoho závodních týmů, především však tým BMW ORACLE, který se pravidelně zúčastňuje jednoho z nejslavnějších závodů - Amerického poháru. Jedním z posledních
projektů je i sponzorování momentálně jedné
z nejrychlejších jednotrupých jachet - 30 metrů
dlouhé Esimit Europa 2. Logo BMW je možné
vidět i na mnoha regatách po celém světě, ale
tentokrát tato prestižní automobilka představila
svůj zcela nový projekt, který se otevírá širší veřejnosti - BMW SAIL RACING ACADEMY.
Dobrou zprávou je, že je přístupný zájemcům
ze střední a východní Evropy, tedy z České republiky, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Rumunska a Polska a je zaměřen na lidi, kteří již mají
jachtařské zkušenosti a občas se účastní různých
regat, ať již u nás, na Jadranu či ve Středomoří.
Kurz trvá tři dny, koná se ve slovinské Portoroži
a k dispozici je zde flotila šesti plachetnic Elan
210, kterou tato slovinská loděnice představila
teprve v loňském listopadu. Jedná se o menší
jachty, které mají výtlak necelých 1000 kg a jsou
tedy vhodné pro tento typ kurzu. Členové posádky se naučí, jak je důležité být sehraní a pracovat
s hmotou - tedy pohybovat se na lodi tak, aby
její výkon byl co největší. Posádky jsou losovány.
Každý účastník musí na začátku vyplnit dotazník,
kde udá své jachtařské zkušenosti i svou hmotnost. Na základě těchto údajů pořadatelé kurzu
sestavují posádky tak, aby byly co možná nejpodobnější nejen podle schopností, ale i co se týče
celkové hmotnosti všech na palubě.
Kurz se skládá ze tří částí. Teoretické, tréninkové a samozřejmě samotných závodů. Celý
kurz vede světoznámá chorvatská jachtařka
Petra Kliba, která má za sebou mnoho úspěchů a zkušeností ze světových regat. Stejně
tak všichni ostatní instruktoři jsou velmi zkušení
a mají všem zúčastněným co předat. Jen pro zajímavost, naší instruktorce při kvalifikační regatě
utekla účast na letošních olympijských hrách jen
o dvě místa.
Na vlastní kůži
My jsme se tohoto kurzu zúčastnili 18. června, kdy byl oficiálně zahájen. První den ráno
jsme byli všichni podrobeni testu ze základů
námořního jachtingu a znalosti názvosloví, protože kurz je samozřejmě v anglickém jazyce
a je nutné, aby v každé posádce byli jak zkušení, tak i méně znalí jachtaři. Pro ty, kteří nevládnou anglickým jazykem tak, jak by chtěli,
tu jsou právě instruktoři, kteří hovoří několika
jazyky. Proto není problém se domluvit německy, italsky, chorvatsky, slovinsky či polsky.
Po krátkém brífingu jsme se všichni odebrali
ke svým jachtám a museli jsme si je na trénink
připravit, tedy nastrojit všechny plachty a lana,
to vše samozřejmě za přítomnosti instruktora.
Pak již následovaly dopolední a po obědě odpolední tréninky na moři. Po odpoledním tréninku
jsme se opět sešli v učebně, kde se zhodnotily dosažené výsledky. Díky osobnímu přístupu
a počtu účastníků nám všem každý instruktor
řekl, jak se další den zlepšit, kde jsme udělali
chyby, nebo naopak co bylo správně.
Po dlouhém a náročném dni byla skvělá
večeře v jedné z místních restaurací doslova
balzámem nejen pro tělo, ale díky přátelské
atmosféře i pro duši. Bylo příjemné vidět, jak
se týmy, které byly složeny z několika národností a ještě před několika desítkami hodin se
neznaly, byly schopny celý večer bavit o svých
zážitcích.
BMW revue 3/2012 79
sport
sportovní jachting
Druhý den ráno jsme se opět všichni na pár
desítek minut setkali v učebně a proběhla teoretická část kurzu, kde jsme se učili základy
taktiky, která je při každé regatě velmi důležitá,
především však v regatách One Design, tedy
tam, kde jsou všechny plachetnice shodné. Zde
totiž není důležitá pouze rychlost plachetnice,
ale především trasa, kterou kormidelník volí.
Opět jsme vypluli na moře, kde jsme si
všechny nabyté teoretické znalosti mohli ověřit
v praxi. Vytyčená trasa se startuje proti větru
a po otočení návětrné bóje se k cíli jede na zadní kurz, kde se posádky učí jak správně manipulovat s genakerem, který má i na těchto malých
plachetnicích plochu 52 m2, čímž má jachta celkové oplachtění spolu s hlavní plachtou téměř
70 m2. To již je plocha, která zaručuje v dobrém
větru i dost vysoké rychlosti.
Bylo vidět, jaký rozdíl byl v týmové práci při
prvním dni a druhý den odpoledne. Poslední trénink jsem cítil, že začínáme být sehraní,
a naše instruktorka již neměla zdaleka tolik výhrad k naší práci jako předešlý den. Když jsme
dorazili kolem šesté hodiny zpět do přístavu,
všem nám na ústech zářil úsměv. Byli jsme
sice unaveni, protože jachting není, jak by se to
možná mohlo zdát, lehkým sportem, ale měli
jsme pocit, že jsme se oproti prvnímu dni podstatně zlepšili.
Opět skvělá večeře byla příjemnou tečkou
za celým dnem a my jsme se již těšili na ráno,
kdy se konala ostrá regata, která měla rozhodnout o tom, jak jsme byli schopni se po dvou
dnech na moři zdokonalit.
80 BMW revue 3/2012
Ostrý závod
Poslední den ráno jsme opět vyrazili do přístavu, kde jsme si vylosovali a připravili svoji
loď, a s určitou dávkou nervozity opět vypluli na moře. Při vyplutí vál jen slabý vítr, ale
po několika minutách zesílil a my jsme věděli, že nudit se rozhodně nebudeme. A bylo to
tak. Vítr zesílil na bóru, která foukala rychlostí
až 30 uzlů, takže jsme chvílemi měli opravdu
plné ruce práce. Bylo dobré vidět, jak jsou plachetnice Elan 210 bezpečné. I když přišel silný
poryv větru a loď se naklonila o více než 30
stupňů, stále díky dvojici kormidel držela směr
a dala se snadno ovládat. Nedošlo k žádnému
zranění, ani kontaktu s ostatními a všichni si
oba ostré závody užili. Třetí závod byl pro příliš
silný vítr odvolán, přeci jen je bezpečnost vždy
na prvním místě a nemělo by smysl riskovat
ať již zranění, nebo poškození lodí. Já byl sice
trochu zklamán, protože jsme první rozjížďku
vyhráli, ale při chybě při druhém startu jsme
dojeli až pátí, a tak jsem si dělal naděje, že
bychom celkově mohli útočit na medailové
pozice. Nakonec jsem ale pochopil, že to bylo
správné rozhodnutí.
Zde nešlo o to, kdo vyhraje, šlo o to, abychom se naučili pracovat jako tým, naučili se
nové věci a jak už to v jachtingu bývá, dokázali
doplout v bezpečí do domovského přístavu. To
vše se nám podařilo. Poznali jsme nové lidi,
které vítr v plachtách okouzlil, jsme o něco
zkušenější a hlavně jsme si celou akci užili.
Pravdou je, že jsem odjížděl trochu unaven,
ale byl jsem nabitý energií ze skvěle strávených tří dnů, na jaké budu dlouho vzpomínat.
Skvělá organizace, dokonalý tým instruktorů,
na kterých bylo vidět, že svoji práci nejen umí,
ale také milují. Nelze ani opominout celý organizační tým, ty, kteří nám zajistili perfektní
ubytování v pětihvězdičkovém hotelu, výborný
catering po celou dobu akce, ale hlavně díky
za tento skvělý nápad, který spojuje automo-
bilku BMW s jachtařských sportem. Ten se tak
stává dostupným mnohem širší veřejnosti. Poděkování patří i výrobci jachtařského oblečení
Marinepool, který nás vybavil.
foto archiv
Martin Andrt
Praktické informace
Termíny
Září
18.–20. 9.
21.–23. 9.
25.–27. 9.
28.–30. 9.
Říjen
2.–4. 10.
5.–7. 10.
9.–11. 10.
12.–14. 10.
Cena: 28 050 Kč vč. DPH (v ceně je zahrnuto ubytování, stravování, jediné, co
si zákazník hradí, je cesta na místo)
Elan 210
Celková délka
Délka trupu
6,60 m
6,34 m
Délka na vodorysce
Šířka
6,13 m
2,50 m
Ponor
Výtlak
1,55/0,50 m
900 kg
Balast
Hlavní plachta
900 kg
14,7/16,7 m2
Kosatka
Genaker
11,6 m2
52,0 m2
BMW revue 3/2012 81
motorsport
Norbert Michelisz
Eso
s maďarským pasem
Je to docela zvláštní. Před nedávnem se na Hungaroringu jela už 27. Velká cena
Maďarska a od chvíle, kdy se Csaba Kesjar jako první Maďar svezl v monopostu F1,
dokonce uplynulo už celé čtvrtstoletí. A přesto si u nás spojuje zemi vína, lázní
a ostrých jídel s automobilovými bitvami jen málokdo.
82 BMW revue 3/2012
Muž, který se do automobilových
závodů vřítil od počítačů
Těžko odhadnout proč. Vždyť Maďarsko dokonce psalo závodní historii a může se pochlubit
i vítězem vůbec první automobilové Grand Prix
světa. Tedy Ferenczem Sziszem, který v roce
1906 vyhrál Velkou cenu Francie. Pravda ovšem
je, že Maďarům v posledních letech dost dlouho chyběl výrazný závodník. Někdo, komu by
mohli držet palce a kdo by si na mezinárodních
závodních tratích dokázal zjednat respekt i uznání. Poté, co se totiž před osmi lety naprosto pravidelně proháněl v GP kolotoči F1 Budapešťan
Zsolt Baumgartner, mělo chvíli maďarské jméno
ve světové špičce absenci. Ta doba ale skončila.
Postaral se o to 27letý Norbert Michelisz a navíc
způsobem, který budí pozornost...
Michelisz, za volantem BMW M3 bojující v závodě Superstars
Series s někdejším pilotem F1 Giannim Morbidellim (Audi)
Počítač místo auta
Závodním bacilem se tenhle mladík, narozený
v dvacetitisícovém jihomaďarském Mohači, nakazil už jako kluk. Díky svému strýci, který jezdil
rallye i rallyekros. Potají si hladil jeho auta a snil
o tom, že jednou v něčem podobném bude závodit také. Jenže přání je přání a realita realitou
a student ekonomie si brzy dokázal spočítat, že
jeho sny o závodění jsou z finančních důvodů
mimo jeho možnosti. A tak si v 16 začal plnit svá
přání alespoň prostřednictvím elektroniky: na počítačích a na simulátorech. Časem si uvědomil,
že si to touto formou může rozdávat i s ostatními konkurenty a že on-line závodění se vlastně
od toho skutečného zase tak moc neliší. Měl
zjevný talent, brzy se stal jedním z nejúspěšnějších maďarských a později i mezinárodních
on-line závodníků a po čase si jej v hernách všiml muž, který v jeho pozdější kariéře začal hrál
jednu z hlavních rolí: jeden z úspěšnějších jezdců
maďarského Clio Cupu - Gabor Weber. Ten „elektronického“ jezdce doporučil šéfům týmu Zengö
Motorsport a závodní stáj to s ním před sedmi
lety zkusila. Na Hungaroringu mu umožnila třicetikolový test v pohárových verzích automobilů
Renault Clio a Opel Astra a v ten moment odstartovala i jakási automobilová pohádka.
Absolvent vysoké školy ekonomické totiž okamžitě dokázal, že není žádný nazdárek a nejlepším časům dne se dokázal přiblížit na několik desetin sekundy. Šéfové týmu si uvědomili, že mají
k dispozici někoho, kdo sice nikdy v opravdovém
závodním voze neseděl, ale přesto disponuje
Prvním Norbertovým gratulantem zpravidla bývá snoubenka
ohromným talentem, a tak si jej zajistili pro následující sezonu. V té mladíka nasadili do Suzuki
Cupu a pohádka dostala pokračování. Michelisz
totiž okamžitě vyhrál oba první skutečné závody svého života a nakonec i celý seriál a během
sezony si také zkusil italský monopost Coloni
F3. Rok poté pro změnu triumfoval v Clio Cupu,
ve kterém nenašel přemožitele v osmi z 18 závodů a dalším automobilovým pohárem, který byl
předhozen jezdci, jenž se učil závodit na počítači, byl Leon Cup. V jeho maďarském vydání se
Michelisz stal vicemistrem a ve svých 23 letech
měl šanci se prostřednictvím tohoto španělského vozu představit i na mezinárodní scéně. Leon
Cup měl totiž také svůj Evropský pohár. A neznámý Maďar okamžitě vzbudil pozornost i tam:
vyhrál totiž závod na Monze a ve čtyřech zvítězil
v kvalifikaci, a získal tudíž pole position. Tím pro
něho nejdůležitějším faktem ovšem bylo, že jako
každý z vítězů některého ze závodů Eurocupu
dostal od Seatu šanci startovat ve španělském
týmu Sunred v jednom ze závodů mistrovství
BMW revue 3/2012 83
motorsport
Norbert Michelisz
V závodech mistrovství světa cestovních vozů je zbraní maďarského pilota BMW 320 TC
světa cestovních vozů WTCC. A tak po testech
v Monze mohl v Japonsku okusil atmosféru světového šampionátu. Svět sice v Okayamě po jeho
16. místě maďarské jméno zaregistroval, ale pro
jeho kariéru to příliš neznamenalo. Jenže když
před třemi lety celý Seat Eurocup vyhrál a připsal
si v něm hned pět vítězství, Maďarsko – kde se
pomalu, ale jistě začal stávat národním automobilovým hrdinou – zareagovalo. Dokonce provedlo finanční sbírku, která by mu starty ve WTCC
umožnila. Takže předloni už měl šanci svou sílu
v mitrovství světa cestovních vozů opravdu před-
Místo, kde se Norbert Michelisz cítí nejlépe: stupně vítězů
vést: bodoval hned v úvodním závodě v Portu,
nakonec za volantem seatu získal bodů 104 a navíc vyhrál závod v japonské Oakyamě, kde dvě
sezony předtím zažil ve WTCC svůj debut.
Kam zamíří příště?
Ovšem loni už Michelisz vyměnil ve světovém
šampionátu španělský Seat za jiné automobilové
nářadí. Za vůz, o kterém vždycky snil: za BMW.
A hned ve své první sezoně dokázal s mnichovským modelem 320 TC v Yokohama Trophy (tedy
v soutěži určené pro nezávislé, soukromé piloty,
tedy pro ty, kteří nemají tovární podporu) vyhrát
čtyři závody: dva v Portugalsku a po jednom
i v Maďarsku a Itálii. A letos v tomhle úspěšném
tažení s bavorským vozem samozřejmě pokračuje. V mistrovství světa cestovních vozů si
během prvních osmi závodů (tedy 16 samostatně bodovaných jízd) za volantem BMW 320 TC
vyjel nejen vítězství na domácím Hungaroringu,
ale i dvě pole position a dvě nejrychlejší kola
závodů. A útočí samozřejmě i na celkové vítězství v již změněné Yokohama Trophy: po dvou
výhrách, devíti pódiových umístění, dvou pole
position a pěti nejrychlejších kolech totiž tuhle
trofej vedl. Mimo to si ovšem milovník filmů stačil v italském týmu Scuderia Guidicci odskočit
i do ještě silnější party cestovních vozů. Do té,
která v mezinárodním šampionátu Superstars
Series jezdí s osmiválcovými dravci nejzvučnějších jmen. V té se objevil v maďarském závodě za volantem vozu BMW M3 E92 a na dráze
nedaleko Budapešti rozhodně nebyl do počtu:
v první jízdě si vyskočil za třetí místo na bednu,
v tom druhém se ovšem ke zklamání domácích
diváků poměrně brzy dostal do kolize s jedním
se soupeřů a musel odstoupit...
To všechno samozřejmě k závodění nutně
patří. Mnohem důležitější ovšem je skutečnost, že jméno Michelisz už si získalo ve světě
bitev s cestovními vozy takové jméno, že s ním
začali ve svých úvahách počítat i šéfové továrních týmů. Dokonce i sportovní šéf BMW. Jens
Marquardt totiž připustil, že Norbert Michelisz
by se časem mohl objevit i v seriálu, který je pro
mnichovskou značku momentálně nejprestižnější. Tedy v DTM...
foto archiv
84 BMW revue 3/2012
-min-
BMW recommends Castrol EDGE Professional
SÍLA VÝKONU
SVOBODA ŘÍZENÍ
AŽ O 60% VYŠŠÍ MAZACÍ ÚČINNOST
OPROTI PŘEDNÍMU KONKURENTOVI*
Castrol EDGE Professional BMW LL04 0W-30, vyuÏívající technologii Fluid Strength Technology™,
je dosud nejlep‰í a nejv˘konnûj‰í motorov˘ olej, vytvofien˘ exkluzivnû pro vozy znaãky BMW.
Jeho jedineãná pfiizpÛsobivá síla sniÏuje kontakt kovov˘ch ãástí pfii rÛzn˘ch rychlostech jízdy.
Castrol EDGE Professional - sniÏuje tfiení a maximalizuje v˘kon motoru.
*Testováno oproti motorovému oleji 5W-30 pfiedního konkurenta
design
Karim Habib
Věrný tvaru
Podobně jako u většiny automobilových designérů vám jeho jméno asi moc
neřekne, ale modely BMW řady 7 nebo „žraločí“ koncept BMW CS zná jistě
každý. Jako šéfdesignér exteriérů je Karim Habib tím, kdo z velké části určuje,
jak budou nová BMW vypadat. Mnohé fanoušky značky tak jistě potěší, že
Karimovým oblíbeným modelem z historie automobilky je 3.0 CLS.
86 BMW revue 3/2012
Co je nejdůležitější pro dobrý
automobilový design?
Pro mě, a řekl bych, že i pro BMW, jsou nejdůležitější proporce. Je to stejné jako s architekturou
nebo sochařstvím. Správné proporce musíte mít
už na začátku a pro nás v BMW musí být tyto proporce elegantní. Používáme k tomu naše typické
prvky, jako jsou velká kola, krátké převisy, dlouhá
kapota, kabina posunutá dozadu… To bych řekl, že
je ta nejdůležitější, ale určitě ne jediná věc. Pro mě
jsou dobré proporce něco, jako když stavíte dům
a máte dobré základy. Pak ale musíte mít také
správné druhy povrchů, tvarování, světla a stíny,
kvalitně zpracované detaily a další.
Takže v BMW při navrhování auta vždy
začínáte s proporcemi, nebo vycházíte
z omezení, jež vzejdou z technických
požadavků?
Je to těsné spojení obou těchto přístupů. Není
to tak, že bychom my jako designéři řekli, že to
chceme takto, a inženýři se tím bezmezně řídili,
a není to ani tak, že by inženýři připravili techniku
a my na ni pak jen navrhli obal.
Liší se to i podle toho, jaký model
zrovna navrhujete?
Ano. Proces je v zásadě stejný, ale rozdíly jsou
v tom, v jaké fázi navrhování se právě nacházíte.
BMW revue 3/2012 87
design
Karim Habib
Jaké to bylo například u 6 Gran Coupé?
Model 6 Gran Coupé je pro nás nový druh auta,
a proto jsme proporce řešili hodně dlouho. Chtěli
jsme protáhlou a elegantní siluetu a museli jsme
hodně řešit prostor pro hlavu.
Řídíte také nějaká jiná auta než BMW?
Myslím například kvůli vyzkoušení?
Někdy ano, ale není to moc často. Když připravujeme nějaký nový model, tak chci vědět, co
a jak dělá naše konkurence.
Co by měl vidět každý člověk, když se
podívá na BMW?
Sportovnost, eleganci, modernost a určitý
druh klidné síly.
Trendy se většinou rozšiřují od prémiových
značek do nižších segmentů. Kde BMW jako
prémiová značka tyto nové trendy hledá?
Máte pravdu, také vnímáme naši pozici jako
toho, kdo by měl vést ostatní, a ne je následovat. Způsob, jakým hledáme nové trendy,
uvedu na příkladu. Designéry, kteří pracují
na jednom z aktuálních projektů, jsme vyslali
do různých částí světa, aby sami zjišťovali, jak
se žije v Asii, Americe či Evropě, kde vládne
různá estetika a kde mají lidé odlišný vkus
a rozmanitá očekávání stran toho, co jim má
auto přinést. Všechny poznatky jsme pečlivě
zanalyzovali a posuzovali v kontextu. Přesně takové výstupy jsou pro nás vždy velmi
inspirující.
Máte nějaký oblíbený model BMW
z minulosti?
Už jsem na tuto otázku odpovídal několikrát
a moje odpovědi se liší, ale momentálně jsem
uchvácen modelem 3.0 CLS. Nedávno jsem tohle auto znovu objevil a mám ho velmi rád.
Jaké jsou současné nejvýraznější trendy
v automobilovém designu?
88 BMW revue 3/2012
Všichni se teď snažíme přijít na to, jak by měly
vypadat automobily s nulovými emisemi. Řekl
bych, že je to dokonce něco víc než trend, je to
změna a budoucnost naší práce. Nezáleží na tom,
jestli jsou tím míněny čisté elektromobily, plug-in
hybridy nebo auta na palivové články. Snažíme se
přijít na to, jak má takové auto v prémiovém segmentu vypadat.
Jaký by tedy podle vás mohl být design
těchto zelených aut?
Naši představu už můžete vidět na konceptech
i8 a i3. Podle nás by měla taková auta vypadat
velmi moderně, efektivně a také věrohodně. Interiér takového vozu by měl být navržen tak, aby
vám pomáhal řídit ekologičtěji a abyste mohl jako
řidič výrazně ovlivňovat spotřebu.
Karim Habib a šéfdesignér BMW Group Adrian van Hooydonk
V současnosti ale existují dvě teorie o tom,
jak by mohla ekoauta budoucnosti vypadat.
Jedna praví, že budou vypadat stejně, jen
budou mít jinou techniku uvnitř, druhá
pak, že budou vypadat odlišně a budou
použitou techniku odrážet i v designu.
Obě tyto cesty jsou dnes možné, proto jako
značka pracujeme na obou. BMW i3 a i8 jdou
cestou nekonvenčního designu a pak máme
Active Hybridy, které se od běžných aut liší
svými tvary jen velmi málo. Rozdíly tam jsou
skutečně jen v jiném designu kol, barev a dalších drobností. Podle mě bychom měli vždy
usilovat o maximálně věrohodný design. To
znamená, že to, co je použité uvnitř, by se
mělo projevit i na vnějších tvarech. To je pro
mě dobrý design.
Luxus v dnešních automobilech představují
hlavně materiály a moderní technologie.
Je předpoklad, že se v budoucnu vnímání
luxusu nějak změní?
Myslím si, že luxus bude mít v budoucnosti
jiné formy. Zároveň nevěřím v to, že vždy jen
jediná cesta může být ta správná. Všude kolem
nás je tolik možností a každý si volí svou cestu.
Vezměme si produktový design nebo módu.
Všiml jsem si, že například v pánské módě si
víc a víc mladých lidí začíná pořizovat obleky
šité na míru. Pro mě je fascinující sledovat, jak
po padesáti letech, kdy bylo vše standardizované, přicházejí takové změny. Myslím si, že
lidé chtějí věci, které jsou přizpůsobeny přímo
pro ně. A to je možná budoucnost. Je to o individualizaci, a ne o výrobku samotném. Pro
nás jako firmu to znamená nabízet více možností a personalizovat tak výrobky. Začali jsme
proto nabízet různé linie jednotlivých modelů.
Některé jsou víc sportovní, další elegantnější,
aby si mohl každý zvolit takový model, který
nejvíc odpovídá jeho představám.
foto archiv
Radek Laube
Karim-Antoine Habib
Head of Design BMW Automobiles
Karim Habib je pravý světoobčan. Narodil
se před 41 lety v libanonském Bejrútu.
Mládí prožil v Íránu, Francii a Řecku
a nakonec se rodina usadila v Kanadě.
Automobilový design studoval ve Švýcarsku a Kalifornii. Po studiích se připojil
k BMW, kde strávil podstatnou část své
dosavadní kariéry. Prošel různými posty
v interiérovém i exteriérovém designu
a jeden čas vedl oddělení pokročilého
designu. Po deseti letech u BMW následovalo dvouleté angažmá v Mercedesu.
V roce 2010 se však vrátil do Mnichova
na pozici šéfa exteriérů značky BMW.
Mezi jeho dosavadní nejvýraznější projekty patří současná řada 7 a koncept
BMW CS z roku 2007.
AutoDesign&Styling
BMW revue 3/2012 89
cestování
Petrohrad
Velkolepý Petrohrad:
za vodkou, Aurorou
i Dostojevským
Každý, kdo v mateřské školce maloval Auroru, okusí v Petrohradu návrat do minulosti.
A nejen do té socialistické. V ulicích města dodnes vládne aristokratická noblesa bývalého
kulturního a ekonomického centra. A pro toho, kdo zažije večírek pod širým nebem
s vodkou a srdečnými přípitky, se Petrohrad nepochybně stane návykovou destinací.
90 BMW revue 3/2012
Okno do Evropy, Benátky severu, Ruská Paříž...
tato a mnohá další přízviska patří velkoměstu,
které vybudoval car Petr Veliký roku 1703 na blatech a na „kostech švédských zajatců“, kteří byli
na stavbě velkolepě pojatého města nuceni pracovat do úmoru doslova holýma rukama. Ve své
době nejbohatší ruské velkoměsto, kterým kráčely krvavé dějiny, se stalo dějištěm politických
převratů, atentátů, působištěm významných
literátů, malířů a evropských architektů, sídlem
carské opulence a luxusu stejně jako bídy a zničujícího hladomoru. Sankt Pěterburg, Petrohrad,
Leningrad a dnes opět Sankt Petěrburg fascinuje
a láká turisty z celého světa. Je každým coulem
svůj. Tradičně stojí v opozici vůči zemitější Moskvě a je hrdý na vlastní výjimečnost. „Pamatujte si, že Petrohrad leží v Rusku – ale Rusko to
není,“ říkal poslední ruský car Mikuláš II. Na ulici
tu potkáte válečné veterány (i komunisty) ověnčené metály, pravoslavné babky v šátcích, alternativní i zlatou mládež, opilce, mafiány, bohaté
paničky, zkrátka postavičky, které vypadají, jako
by právě vystoupily ze stránek Gogolových Petrohradských povídek. Ostatně literární historie je
s městem významně provázána, odehrává se tu
Dostojevského Zločin a trest, žil tu Puškin, Gogol či Daniil Charms, ale také řada významných
hudebních skladatelů, jako byli členové ruského
romantického sdružení Mogučaja kučka (Mocná
hrstka) Balakirev, Rimskij-Korsakov, Musorgskij
nebo Čajkovskij, Stravinskij a Šostakovič. Mezi
významné obyvatele patří také vědci Mendělejev
a I. P. Pavlov a pochopitelně také hybatelé ruské
politiky: Rasputin, Lenin či Trockij. Narodil se tu
i současný ruský prezident Vladimir Putin, ten ale
v tradičně volnomyšlenkářském a proevropském
Petrohradě nemá silnou podporu.
K Petrohradu neoddělitelně patří široké bulváry, vodní kanály a velkolepé paláce se zdobnými
štukovými fasádami. Bohužel, to první, co návštěvník Petrohradu po příjezdu zažije, jsou bulváry (prospekty) přecpané čoudícími auty, které by
v našich zeměpisných šířkách na technické kontrole obstály jen stěží. Před čtyřmi lety tu zrušili
tramvaje, a tak místní cestují, jak se dá. Benzin je
levný, a tak na silnici potkáte vozidla různého stáří
a v různé fázi rozpadu. Ekologii zde zatím nikdo
neřeší. První dojem by ale neměl návštěvníka odradit, centrum města prošpikované kanály vybízí
především k pěší procházce. A rozmanitých památek, od carských paláců přes kostely a chrámy
různých náboženských menšin, umělecká muzea
a vojenské objekty, je tu nepočítaně. Na Petrohrad je třeba plánovat minimálně čtyři dny –
a i ty budou do poslední minuty nabité. Než si
cestovatel stačí „odškrtnout“ návštěvu Ermitáže,
Carského Sela s Jantarovou komnatou, Chrámu
Vzkříšení Krista, Palácového náměstí, Petropavlovského kostela, křižníku Aurora či carského letního sídla Petrhofu, určitě mu do cesty vstoupí
řada neočekávaných zážitků jako setkání s místními komplikované jazykovou bariérou (anglicky tu
téměř nikdo nemluví a nápisy jsou vytrvale psány
pouze v azbuce), posezení v socialisticky působících jídelnách nad pirohy a zelnou polévkou
šči, cestování notně zdevastovaným metrem,
vyjížďky na loďce, nákupy v luxusních obchodech
na Něvském prospektu a mnohá, mnohá další...
BMW revue 3/2012 91
cestování
Petrohrad
V Zimním paláci a okolních budovách je situována slavná Ermitáž
Nekonečné bílé noci
Nejvíce turistů míří do Petrohradu tradičně
mezi polovinou června a července, v období takzvaných „bílých nocí“, kdy je do deseti
do večera denní jas a v noci šero. Tento unikátní jev láká do ulic místní i cizince a město
zažívá měsíc trvající spontánní festival zábavy
a venkovních večírků. Úskalí v tomto období
představují jen fronty před turistickými památkami, nedostatek ubytování – a všudypřítomní
komáři. Znalci proto raději volí zimní variantu,
Nový rok a leden, kdy lze v Petrohradu zažít
pravoslavné Vánoce s velkolepými náboženskými slavnostmi, město pokryté kouzelnou sněhovou peřinou a prozářené zimním sluncem,
které se pohybuje nízko nad obzorem. Na rozdíl od Moskvy tu zima nedosahuje tak nízkých
teplot, takže si tu turisté zahalení v čepicích
a šálách mohou užít jak dlouhé pěší procházky,
tak řadu kulturních zážitků. V zimě bývají navíc
„doma“ i hvězdy opery a baletu, přes léto vytížené na zahraničních štacích.
Centrum Petrohradu ohraničuje říčka Fontanka, v této části města pak najdeme ty největší
poklady třistaleté historie města: Zimní palác,
budovu Admirality se sochou Bronzového jezdce, Inženýrský zámek, Letní palác s parkem,
katedrály sv. Izáka a Naší Paní Kazaňské, Mariinské divadlo, Ruské muzeum či Puškinův
byt. Všechny zmíněné památky rozhodně stojí
za návštěvu, jedna je však absolutně neopomenutelná: Ermitáž. Do tohoto muzea míří ročně
92 BMW revue 3/2012
tři miliony návštěvníků a říká se, že kdyby měl
návštěvník strávit u každého exponátu byť jen
několik vteřin, bude na prohlídku potřebovat
celých devět let. Sbírku uměleckých předmětů
založil už Petr Veliký, její skutečnou základnu ale
vytvořila až Kateřina Veliká, která se po vzoru evropských monarchů vzhlédla ve sbírání – a protože disponovala bohatstvím a přálo jí štěstí,
podařilo se jí shromáždit fantastickou kolekci
nevyčíslitelné hodnoty. Fronty na lístky jsou tradičně nekonečné, proto je lepší vstup zakoupit
přes internet a vydat se s vytištěným lístkem
rovnou do pohádkově bohatých sálů. Ermitáž se
pyšní díly od starověku po modernu, najdeme
zde egyptologickou sbírku a umění starověkých
civilizací, působivou sibiřskou sbírku s pohřeb-
Křížník Aurora asi není třeba blíže představovat
ním uměním kočovných kmenů, vrcholná díla
italské renesance, vlámské umění či naprosto
fenomenální sbírku francouzských impresionistů, Picassa, Van Gogha, ale také zakladatele
abstrakce, jakými byli Kandinskij nebo Malevič.
Evropští turisté většinou míří právě za poklady
evropské malby, nicméně byla by škoda alespoň
nenahlédnout do velmi bohatých orientálních
sbírek. Vedle umění se lze obdivovat samotnému Zimnímu paláci a jeho opulentnímu vybavení, broušené lustry a bohatá štuková výzdoba
nenechají nikoho na pochybách, co to znamená
ruský vkus. Ve státnických sálech zřizovali carové soudní tribunály a bolševici zde věznili tzv.
Prozatímní vládu.
Na bliny a pirogy
Při bloumání po pamětihodnostech Petrohradu je vhodné doplnit energii v nějaké z místních
restaurací. Obecně lze říci, že Petrohrad je velmi
drahé město, kde lze na večeři pořádně provětrat peněženku. I v tom nejobyčejnějším bufetu
přijde půllitr piva na 50 korun, v restauraci za něj
zaplatíte až 180 korun. Místní se proto běžně
stravují v jídelnách, klasických automatech, které pamatujeme ze socialistické éry. Obsluha tu
nevyniká ochotou ani rychlostí, denní nabídka je
sveřepě napsaná azbukou, ale budete-li mít dostatek trpělivosti a štěstí, můžete si pochutnat
na té nejklasičtější ruské kuchyni bez toho, aby
vás to zruinovalo. Ano, i do Petrohradu dávno
dorazily globální řetězce typu McDonald`s, ale
teplé bliny s kaviárem, saláty s nakládanou zeleninou či masové pirogy jsou mnohem chutnější.
Rusové si potrpí na zakuski, což nemá s českým slovem zákusky nic společného, naopak
jde o lehká jídla servírovaná před hlavním chodem. Mezi typické zakuski patří šproty, sledě,
bliny s kaviárem, krájené studené maso, kyselé
okurky či vajíčka natvrdo. Zakuski se zapíjí čajem z čajovaru, anebo – nehledě na denní dobu
– vodkou. Rusové rádi dlouho hodují. Milují poTypickou ikonou Petrohradu je Chrám vzkříšení Ježíše Krista
Do Mariinského divadla je obtížné sehnat lístky, ale za trochu
trpělivosti a práce s rezervací po internetu tamější baletní soubor stojí
lévky, kromě obligátního boršče, který do Ruska
doputoval z Ukrajiny, nejčastěji servírují zelnou
polévku šči doplněnou lžící smetany. Vegetariáni
si v Rusku příliš neužijí, základ kuchyně spočívá
v masu, hovězím, skopovém či jehněčím, v Petrohradu také v rybách. Oblíbený je gruzínský
šašlik, pelmeně (plněné vařené taštičky), z ryb
se servíruje především losos, jeseter a treska.
Za ochutnání stojí třeba výtečný salát vinigret
z červené řepy, mrkve, kyselého zelí, brambor,
sleďů a majonézy. Na sladké si Rusové nepotrpí, ale jablečné pirohy nebo bliny s marmeládou
jsou běžně k dostání.
Pro tělo i pro duši
Mezi oblíbené kratochvíle petrohradských
občanů patří návštěva lázní. Pokud si budete
chtít odpočinout od maratonu po pamětihodnostech, nebojte se veřejné lázně (baně) vyzkoušet. Na rozdíl od Finů Rusové holdují parní sauně, takže čekejte místnosti s dřevěnými
BMW revue 3/2012 93
cestování
Petrohrad
lavicemi a hustou horkou párou. V lázních lze
zakoupit svazeček březových větviček, kterými
se návštěvníci lázní švihají pro lepší prokrvení
pokožky. Dámské a pánské lázně jsou oddělené,
žádný luxus nečekejte, podobně jako při návštěvě pouličních jídelen zažijete spíš výlet v čase,
do dob Sovětského svazu. Protože je Petrohrad
tradičně považován za město kultury, rozhodně
by byla chyba vynechat návštěvu baletu, koncertu klasické hudby anebo opery. Největší zájem
budí pochopitelně slavné Mariinské divadlo,
které bylo založené roku 1860 a na přelomu 19.
a 20. století v něm vystupovali například tanečníci Anna Pavlovová, Matilda Kšesinkajova a Václav Nižinský či pěvec Fjodor Šaljapin. Po bolševické revoluci následoval úpadek, který skončil
příchodem hudebního skladatele Sergeje Prokofjeva a Arama Chačaturjana. Do Mariinského
divadla je obtížné sehnat lístky, ale za trochu trpělivosti a práce s rezervací po internetu tamější baletní soubor stojí. Velmi uznávaný je také
soubor choreografa Borise Eifmana, který patří
mezi progresivní taneční tvůrce. Koncerty klasické hudby se konají po celý rok, ale nejvíce jich
tradičně pořádá letní festival Hvězdy bílých nocí.
Jedinečným zážitkem jsou pak koncerty v Petrhofu, Carském Selu či Pavlovsku. Místní by jistě
doporučili i návštěvu chorálů ruské pravoslavné
církve, které doprovází bohoslužby v chrámech,
například v Preobraženském kostele nedaleko
Litejného prospektu, v katedrále sv. Trojice Alexandra Něvského či katedrále sv. Mikuláše.
V Petrohradě za BMW řady 7
Když vodka teče proudem
O Rusech se říká, že jsou k cizincům nedůvěřiví a o nějaké nahodilé navazování kontaktů nestojí. Je to pravda - až do chvíle, kdy k seznámení
skutečně dojde. Rusové umí být velmi pohostinní, a i když se zrovna netopí v penězích, nabídnou
hostu to nejlepší, co dům nabízí. Večírky trvající
celou noc jsou proslulé, připravte se na to, že
při nich vodka teče proudem, pije se na ex a pro
Evropana v neskutečném množství. Odmítnout
stakan vodky se však považuje za urážku hostitele, omluvou prý může být jen jaterní onemocnění anebo alkoholismus. Na večírku pamatujte
na několik zásad: rozlévá nejmladší muž (nikdy si
alkohol nenalévejte sami!) a v přípitcích se hosté
střídají. Uvidíte, nebo spíše uslyšíte, jak kreativní
po několika sklenkách Rusové dokáží být. Rozhodně nepijte nalačno a jednotlivé rundy prokládejte jídlem: obvykle se podávají rybičky, kyselé
okurky či nakládané houby. Pokud budete chtít
dovézt domů tento „tradiční suvenýr“, vybírejte
v supermarketu anebo ve specializovaných obchodech. Za nejkvalitnější jsou považované značky Smirnoff, Liviz a Dovgan.
Pamatujte, že poznat Petrohrad znamená především poznat místní obyvatele. Poté, co za sebou budete mít večírek s dobrými přáteli a dobrou vodkou a budete se procházet v zapadajícím
sluníčku kolem kanálů a fasád carských paláců,
objevíte melancholickou krásu města: zašlá sláva i stopy tragické historie vás budou doprovázet
na každém kroku.
foto archiv
94 BMW revue 3/2012
Marie Malá
Pro prezentaci modernizovaného provedení BMW řady 7 si mnichovská značka vybrala právě
Petrohrad. Z místního jachtařškého klubu jsme vyrazili modelem 750i na testovací jízdu severozápadně od tohoto města. Větší výkon posíleného osmiválce však bylo možné vyzkoušet jen
na omezeném prostoru, protože ruské silnice byly přeplněné k prasknutí. Několik hodin strávených v kolonách za pomalého popojíždění však umožnily důkladně vyzkoušet novou generaci
systému iDrive, stejně tak jako nové digitální grafické přístroje.
Systém umožňuje připojení dvojice mobilních telefonů a vyznačuje se efektnější grafikou. Rychlost zobrazování je podobná, jako tomu bylo v minulosti, jen je k dispozici více funkcí a celý
systém působí uhlazeněji a doladěněji. Digitální přístoje jsou velmi zajímavé, leč nakonec jsme se
stejně vždy vrátili ke klasickému designu, který působil nejsrozumitelnějším dojmem. Zajímavá
je možnost nastavit si, zda se mají aktuální hodnoty na stupnicích po projetí ukazele zvětšovat, či nikoliv. V ruských kolonách se skvěle osvědčil velmi jemně fungující adaptivní tempomat
Stop&Go – během pomalého posunování se nebylo ani jednou potřeba dotknout kteréhokoliv
z pedálů. Jak u modelu 750i, tak u druhého testovaného modelu – ActiveHybrid 7 – s novým
šestiválcovým hnacím ústrojím bylo jasně patrné zvýšení úrovně komfortu, který zajišťoval standardně dodávaný vzduchem odpružený podvozek. Rozbité místní silnice byly pro podvozek velkou zatěžkávací zkouškou. Naopak na nové hladké dálnici bylo potřeba ocenit vynikající směrovou
stabilitu i přirozeně působící naprostou absenci vibrací.
-ph-
I MUŽI TOUŽÍ
PO DOKONALÉM VZHLEDU
Odstranění povislých očních víček
Dejte sbohem únavì a získejte mladistvìjší vzhled!
Odstranění nadbytečného tuku
Vytvarujte své tìlo tumescentní liposukcí bez nutnosti narkózy a hospitalizace!
Odstranění pocení
Plastickká
Zbavte se nepøíjemného pocení v podpaží pomocí aplikace botulotoxinu!
chirurgiee
Odstranění nežádoucího ochlupení
Tumescenttní
Rozluète se s chloupky jednou provždy díky laserové depilaci!
liposukcce
Estetickká
dermatologgie
ID.BM0912
• Zdarma odvoz domů v rámci Prahy a Brna
• Poukaz 2 000 Kč na další ošetření
Laserovvá
dermatologgie
MEDICOM VIP
Spálená 16, Praha 1
tel.: +420 224 056 206
Viniční 235, Brno
tel.: +420 533 306 533
www.medicomvip.cz/pro-muze
téma
BMW Extended Warranty
Pro klid duše
Stát se může cokoliv, a tak je vždy lepší být připraven. Právě z tohoto důvodu
BMW nabízí originální prodlouženou záruku, která až do pěti let stáří zajistí, že se
nemusíte strachovat o svůj vůz, kdyby ho cokoliv nepříjemného potkalo.
96 BMW revue 3/2012
Prodloužená záruka je stále rozšířenější.
Kromě klidu totiž zajišťuje i přesnější plánování
výdajů, zvyšuje hodnotu automobilu a je další
věcí, která zpříjemňuje vlastnění automobilu
BMW. Tato záruka, které u BMW říkají Extended Warranty, je připravena pro každý model
značky a podmínkou je vlastně pouze balíček
servisních služeb Service Inclusive. Ten je
součástí standardní výbavy každého nového
BMW koupeného v České republice a pro
majitele pokrývá nutné servisní prohlídky a náklady s nimi spojené, které se týkají zejména
různých filtrů a kapalin, které je třeba v předepsaných intervalech měnit.
Na každé nové BMW je kromě toho poskytována zákonem daná dvouletá záruka
bez omezení počtu ujetých kilometrů, která
se vztahuje na všechny případné vady vozu.
A právě prodloužená záruka umožňuje dobu,
po kterou BMW ručí za veškeré vady, prodloužit o jeden, dva nebo tři roky s předem daným
počtem najetých kilometrů. Tento rozsah se
pohybuje v rozpětí od 60 do 120 tisíc km. Tato
záruka není formou pojištění, jako je tomu
u mnoha masově zaměřených značek, ale jde
o plnohodnotnou tovární garanci, která kryje
všechny části vozu. Výjimku tvoří pouze pří-
padná vrzání interiéru, která mohou být způsobena například u modelů řady X neomalenou
jízdou po nezpevněných cestách. Na záruku
nelze uplatnit například ani opotřebení sedadel, pneumatik nebo třeba odřený lak. Podmínkou platnosti garance je též řádná péče
o vůz podle pokynů výrobce.
Záruku si lze pořídit spolu s novým vozem,
nebo si ji koupit kdykoliv později – stejně jako
například nějaký doplněk z programu Originálního příslušenství. Po zakoupení záruky je
však s vozidlem třeba ujet minimálně 5 tisíc
kilometrů nebo jej vlastnit tři měsíce – záruka
začne platit až po splnění jedné z těchto podmínek. Výrobce se tím jistí proti případným
pojistným podvodům. Důležité je, že záruka je
přidělena na VIN konkrétního vozidla, takže při
jeho případném prodeji automaticky přechází
na nového majitele. Tím určitě zvyšuje hodnotu daného vozu na trhu ojetin.
Je zřejmé, že prodloužená záruka zpříjemňuje vlastnění vozu značky BMW. Je to jistě vítaná služba dodávající klid a jistotu, že vám bude
vůz bez nečekaných finančních vydání sloužit
delší dobu, než udává zákon.
foto archiv
-red-
Typy prodloužených
záruk BMW
Délka záruky*
(roky)
3
3
4
4
5
5
5
Kilometrový
limit
80 000
100 000
80 000
100 000
60 000
100 000
120 000
* včetně 2leté standardní zákonné záruky
Příklady kalkulací prodloužené záruky
pro BMW 320d
Typ záruky
(roky/km)
3/80 000
3/100 000
4/80 000
4/100 000
5/60 000
5/100 000
5/120 000
Cena*
9 520 Kč
10 560 Kč
23 410 Kč
26 220 Kč
31 120 Kč
38 831 Kč
46 780 Kč
* orientační cena od vč. DPH
BMW revue 3/2012 97
BMW revue 4/2012
4/201
Pro příští číslo BMW revue, které vyjde v prosinci 2012,
připravujeme tato témata:
BMW revue
EfficientDynamics
BMW neustále vyvíjí nová optaření pro snižování
spotřeby paliva. V příštím čísle si představíme
několik novinek z této oblasti.
Catherine Élise Blanchett
Australská herečka a režisérka, držitelka mnoha
ocenění, která se do povědomí nesmazatelně vryla
filmem Královna Alžběta, jako elfí královna ve filmové
trilogii Pán Prstenů nebo Katharine Hepburne
ve filmu Letec.
BMW M135i
Také Vás zajímá, jak jezdí nejmenší benzinový
příslušník rodiny automobilů M Performance?
Přístě se můžete těšit na první jízdní dojmy.
Grafická úprava a sazba:
TOPSTAR agency a.s.
(ročník XV, číslo 61, 3/2012)
Cena:
ČR: 85,- Kč SR: 4,15 EUR
Vydavatel a redakce:
TOPSTAR agency a.s.
Krátká 22, 100 00 Praha 10
tel.: 274 818 319, 274 818 324
fax: 274 821 254, e-mail: [email protected]
Inzerce:
tel.: 274 818 319, fax: 274 821 254
e-mail: [email protected]
98 BMW revue 3/2012
Předplatné (4 čísla):
ČR: 285,- Kč, zajišťuje vydavatel
SR: 13,96 EUR
zajišťuje Media Print Kapa Pressegrosso, a.s
oddelenie inej formy predaja
P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava
tel.: +421 244 458 821, 16, 0800 188 826
fax: +421 244 458 819
e-mail: [email protected]
Redakční rada pod vedením Evy Bychlové:
Jaroslav Major, Petr Tomšů, Petr Hanke
Distribuce:
ČR: directmail, Mediaprint & Kapa
SR: Pressmedia
www.bmwrevue.cz
http://facebook.com/BMWrevue.CR
Nevyžádané rukopisy a fotografie
se nevracejí. Vydávání časopisu povoleno
MK ČR pod registračním číslem E 7991.
ISSN 1213 – 2497
PAŘÍŽSKÁ 21
PRAHA 1
WWW.ESCADA.COM
www.omegawatches.com
PLANET OCEAN
OMEGA BOUTIQUE t 4UBSPNFTUTLÏOÈNFTUÓ1SBIB t 5FM

jízda - BMW Revue

Transkript

Podobné dokumenty

drsna magie text.indd

Kalifornie: Temecula, srdce vinařství

PDF odkaz na článek Sezóna kdysi vedlejší

ÚVOD ...........................................................

léto 2012 - Porsche Centrum Praha

Vinařský obzor

klára jirková

diplomka_full

ČASOPIS KATOLICKÉHO DUCHOVENSTVA

magazín

2. světová válka 1939

prezentace

Stáhnout katalog

ČÁRY

WHAT`S - RIO Media

Grand Canyon splněný sen

Celá kniha tady k přečtení či stažení

Naporcujte svého slona

Třebíčský zpravodaj, únor 2014 - Koordinační centrum práce na

Otevřít PDF

Pro stažení souboru - klikni na tento odkaz

L. Kováčová-Atletika 1 - Inovace Kombinovaného Studia tělesné