Bulletin Biospotřebitel 4/2007

BIOSPOTŘEBITEL
bulletin pro-bio ligy
Bio do školky…snad
Skončil podzim, úroda je sklizena a uložena ve sklepích.
Pro biospotřebitele začala okurková sezóna…ne tak pro
PRO-BIO Ligu a děti z Mateřské školky Semínko
v Toulcově dvoře.
Právě v tomto předvánočním období totiž vrcholí pilotní
projekt „BIO do školek“, který Liga realizuje za finanční
podpory ÚZPI, právě ve spolupráci s MŠ Semínko.
Projekt se pomalu a jistě blíží ke svému závěru a my se
můžeme ohlédnout, jakže to vlastně všecko bylo.
Z počátku nás přepadaly chmury, když jsme nepřímou
úměrou zvětšovali vzdálenost z Prahy k biofarmářům,
které jsme oslovili a snižoval se počet těch, kteří jsou
schopni své bioprodukty do MŠ v Praze zavést. Nakonec
jsme vytipovali několik statečných dodavatelů, kteří
překonají hory i doly a do školky dojedou. Zdálo se být
vyhráno, všichni rodičové, které jsme na třídní schůzce
oslovili se vyslovili pro zavedení biopotravin do školek,
dokonce byla více než polovina z nich ochotna zaplatit až
o 30% více než doposud za stravu svého dítka, pokud by
alespoň částečně jedlo ve školce v biokvalitě. Ale ejhle,
lidský faktor, úspěšné rozjetí celého projektu ztroskotalo
na nepružnosti vedení školky.
Aby i děti věděly, co že to „to BIO“ vlastně je,
zorganizovali jsme pro ně výlet k Dobrovolným, na Kozí
farmu DoRa do Ratibořic. Děti byly naprosto nadšené,
ochutnaly vynikající kozí dobrůtky v biokvalitě, pomazlily
se s kozami a poslouchaly vyprávění „paní farmářky“.
Snad i na základě této pozitivní zkušenosti a hezkého
výletu za kozami se ve školce chystají personální změny
a děti se snad dočkají slíbené bionadílky alespoň pod
stromeček.
Příjemné a klidné prožití vánočních svátků a šťastný
vstup do nového roku přeje
Lenka Bauerová
Č.4/2007
KNIŽNÍ NOVINKY
V NAŠÍ KNIHOVNĚ
Díky podpoře
Ministerstva zemědělství
jsme pro Vás do naší
knihovny pořídili nové
tituly. Do budoucna
budou jistě další
přibývat.
Kapesní Biolexikon,
Jaroslav Foršt, IFP
Publishing, 2007
Kniha Kapesní Biolexikon
- Průvodce biotrhem a
trhem zdravé výživy si
klade za cíl pomoci
všem, kteří svět
ekologických produktů
teprve objevují. Má jim
pomoci se orientovat v
množství bioproduktů,
které nás dnes obklopují,
má pomoci rozpoznat, co
je skutečně zdravé a co
zdravé být nemusí.
Klade si za cíl být
rádcem mezi regály a
průvodcem v okamžiku,
kdy se člověk rozhoduje
vzít odpovědnost za
výživu do svých rukou.
Kniha se konkrétně
zabývá použitím a
zpracováním obilnin,
luštěnin a dalších
surovin, které jsou pro
mnoho lidí neznámé. Dle
autorky se v dalších
plánovaných dílech
budou zabývat i jinými
oblastmi bioprodukce.
Lidová architektura
(2.přepracované
vydání), Josef Vařeka,
Václav Frolec, Grada,
Praha 2007
Druhé, přepracované
vydání základní
1
CO PRÁVĚ DĚLÁME ANEB LIGA PLNÁ
NOVINEK
•
Stále ještě dokončujeme přípravy na
spuštění elektronického obchodu na
www.biospotrebitel.cz, kde bude možné
zakoupit nejen propagační předměty jako
jsou trička, tašky, magnety, tužky, atd. eshop také nabídne možnost nákupu
literatury o ekologickém zemědělství a
souvisejících tématech.
•
Odevzdali jsme závěrečnou zprávu projektu Bio
do škol“, jehož cílem je zkušební zavedení
biopotravin do jídelníčku dětí docházejících do MŠ
Semínko v Toulcově dvoře a zjištění mantinelů a
překážek širšího zavádění biopotravin do stravy
našich školáků. Výsledky projektu a další
informace k tomuto tématu jsou již zveřejněny na
k tomu určeném webovém serveru
www.biopotravinydoskol.cz.
•
Ve spolupráci s panem Radomilem Hradilem a za
částečné finanční podpory MZe se nám podařilo
zajistit vydání nové publikace o přírodním
zahrádkaření – Biozahrada, kterou Vám jako
jedněm z prvních zasíláme.
•
Dokončujeme přípravy na vydání publikace pro
děti „Jak se rodí bio“, v níž oslík Biáček provede
děti světem výroby a zpracování biopotravin.
•
I v zimě pokračujeme v naší vzdělávací a
osvětové činnosti mezi veřejností, studenty a
odborníky. 4.12. jsme přednášeli pro téměř 50
zájemců z řad veřejnosti v Plzni (za tuto možnost
děkujeme sdružení ENVIC, které celou akci
organizovalo). Dále jsme o biopotravinách
přednášeli 12.12. maminkám v mateřském klubu
Mateřídouška a 18.12. studentům na ČZU
v Praze. Další přednášky chystáme také v lednu.
•
2
Pro naše členy a přátele ekologického zemědělství
jsme připravili několik možností nákupu z českých
ekofarem přes odběrové místo PRO-BIO LIGY.
Své produkty nám nabízeli ekofarmáři Dušan
Lehocký z Nýrska, manželé Syrovátkovi ze
Zámeckých sadů Chrámce, Emilie Citterbartova
z Březí, rodina Abrlova z Pavlova, pan Sklenář
z biofarmy Sasov a pan Štencl z Nymburka. Další
možnost odběru produktů z českých ekofarem
bude pravděpodobně na přelomu ledna a února
2008.
slovníkové encyklopedie,
které podává
vyčerpávající a
systematicky utříděný
pohled na české a
slovenské lidové
stavitelství. Autoři
zachytili sumu
technických,
etnografických a
uměleckohistorických
vědomostí o lidové
architektuře. Kniha
vychází ze původního
titulu, je aktualizována,
doplněna o nová hesla,
obrazový materiál a
současnou literaturu tak,
aby zachycovala stav
oboru na počátku 21.
století.
Zákon o ochraně
přírody a krajiny
(komentář, 2.vydání),
Miko/Borovičková a
kol., C.H.Beck, Praha
2007
Publikace obsahuje text
zákona o ochraně
přírody a krajiny v
úplném aktuálním znění
a zasvěcený komentář k
jeho jednotlivým
ustanovením. Připojena
jsou i platná znění
vybraných souvisejících
předpisů, včetně směrnic
ES, a přehled
kompetencí.
Sázení pro
budoucnost:
Utajovaná krása
původních dřevin,
Jaroslav svoboda,
Sdružení Země, Praha
2005
Publikace vyzdvihuje
původní keře a dřeviny,
které mají tradici v
českých zemích,
popisuje jednotlivé
druhy a radí čtenáři,
kam se dřevina hodí, a
jaké podmínky jsou pro
ni nejlepší.
BIOSMĚSI AMYLON
LEDNOVÉ STŘEDY
NA EKOFARMÁCH
VYSOČINY
Česká společnost Amylon s ochrannou známkou stejného
názvu, která je symbolem tradice českého škrobárenství,
uvedla na trh kolekci výrobků s certifikací BIO kvality.
Ekologický chov koz a
faremní zpracování
mléka
NOVINKY NA ČESKÉM TRHU
Mezi přední vlastnosti kolekce bio výrobků Amylon patří
snadná a rychlá příprava, uvítáte je tedy jistě tehdy, kdy
se Vám nebude dostávat čas na delší přípravu pokrmu.
Navíc se jedná o výrobky, u nichž můžete využít různé
variace přípravy.
Za zmínku jistě stojí, že výrobky takového druhu zatím
nebyly v biokvalitě na českém trhu k dostání a uvítání
mezi novinkami je o to větší, že se jedná o výrobky
českého původu.
Bio sypká směs na celozrnné palačinky Amylon
Směs pšeničné celozrnné mouky, sušeného mléka,
sušeného glukózového sirupu, kypřícího prášku
složeného z vinného kamene, jedlé sody a kukuřičného
škrobu a mořské soli.
Příprava palačinek je jednoduchá, směs rozmícháte s
vejcem, necháte odležet a můžete smažit. Hotové
palačinky můžete podávat s marmeládou, tvarohem,
špenátem, masovou nebo houbovou náplní. Balení o
hmotnosti 250g můžete zakoupit ve specializovaných
bioprodejnách průměrně za 42,- Kč.
16.1. 2008, 9.30-12.30
Pořádá: EPOS Spolek
poradců v EZ ČR a PROBIO RC Vysočina
Kontakt: Ing. Tomáš
Klejzar, mail:
[email protected],
tel: 739 235 944
Místo: Kozí farma Dora,
Ratibořice
Součástí exkurze bude
odborná přednáška
farmáře, prohlídka
farmy, občerstvení a
diskuse.
Účast na exkurzi je
zdarma, nutná registrace
předem na výše
uvedených kontaktech.
Ekologický chov
prasat, pestrost
činností farmy
Bio směs na bramborový knedlík Amylon
Rozhodli jste se připravit typický český pokrm s
bramborovým knedlíkem? Můžete pro přípravu využít
směs Amylon, která obsahuje hrubou pšeničnou mouku,
sušenou bramborovou kaši a mořskou sůl.
Směs můžete také použít na zahuštění omáček, smažené
bramborové kuličky, bramborový dort. Balení obsahuje
2sáčky s obsahem 200g a jejich cena se pohybuje
průměrně za 65,- Kč.
30.1. 2008, 9.30-12.30
Pořádá: EPOS Spolek
poradců v EZ ČR a PROBIO RC Vysočina
Kontakt: Ing. Tomáš
Klejzar, mail:
[email protected],
tel: 739 235 944
Místo: Biofarma Sasov,
Sasov 2, Jihlava
Bio sypká směs na přípravu bramborové kaše
Amylon
Máte chuť na bramborovou kaši a nemáte právě čas vařit
brambory. Řešením je pro Vás směs na přípravu
bramborové kaše. Neobsahuje lepek a je vhodná také na
zahuštění polévek nebo k zapečení v troubě. Balena je
po 150g a zakoupit jí můžete průměrně za 46,- Kč.
Součástí exkurze bude
odborná přednáška
farmáře, prohlídka
farmy, občerstvení a
diskuse.
Sortiment Amylon nenabízí jen pokrmy „slané“,
vyzkoušet také můžete směs na kakaové řezy, pudink,
smetanu do kávy a v době vánočního pečení Vás jistě
potěší nabídka vanilkového cukru.
Účast na exkurzi je
zdarma, nutná registrace
předem na výše
uvedených kontaktech.
3
Bio Vanilkový cukr Amylon
Využijete jako přísadu na pečení, do třených a
piškotových těst, krémů, tvarohů, zmrzlin, koktejlů, kaší
atd.
LINECKÉ SUŠENKY
Bio Kakaové řezy sypká směs Amylon
Neobsahuje umělá barviva, stabilizátory či arómata.
Kypřící prášek se skládá z vinného kamene, jedlé sody a
kukuřičného škrobu. Možno vyzkoušet jako řezy, dort či
bábovku. Balení o 425g stojí přibližně 68,- Kč
Bio pudinky: jahodový s kousky ovoce, čokoládový
a vanilkový
Možnost širokého použití - na pečení dortů, bábovek,
pudinkového pečiva, do krémů, ovocných želé. 40ti
gramový sáček se pohybuje kolem 15,- Kč.
Bio Coffee Creamer (instantní přísada do kávy)
Amylon
Neobsahuje umělé látky jako emulgátory, stabilizátory,
konzervanty. Možnost širokého využití nejen do kávy a
horkých nápojů, ale i pro zjemnění polévek, omáček či
jiných pokrmů. Ve složení smetany do kávy najdete jen
sušené mléko a sušený glukózový sirup. Balení 200g
stojí průměrně 54,- Kč.
Novinky připravila Iva Buriánková
300 g špaldové
celozrnné hladké mouky
200 g rostlinného tuku v
biokvalitě
100 g sladěnky
ječmenné (nebo
rýžového sirupu)
Suroviny zpracujte v
těsto a vychlaďte v
lednici 1 hodinu. Je to
ideální těsto na
všestranné využití, na
koláčové korpusy nebo
vánoční cukroví. Pečte v
troubě při mírné teplotě
(150 °C) cca 15 min.
Varianty sušenek:
JEN AŤ TO MÁ ŠŤÁVU! 1. ČÁST
Jak poznat dobrou ovocnou šťávu a jak s ní zacházet,
abychom její kvalitu uchovali? Otázka aktuální zvláště v
sezóně, kdy jsou běžně k mání i čerstvé ovocné mošty.
Vůně spadaného listí a čerstvě vylisovaný jablečný mošt.
Ledová tekutina v sychravém počasí moc nezahřeje, ale
té chuti prostě nelze odolat. Tak vypadá podzim ve
vzpomínkách z mého dětství. Dnes vlastní sad nemáme,
ale pořád máme rádi čerstvý hustý mošt, kterému doma
důvěrně říkáme „bahno“. Naštěstí nejsme sami a
neviditelná ruka trhu v tomto oboru kupodivu funguje –
nabídka sleduje poptávku. Na své si přijdou nejen
vyznavači hnědého „bahna“, ale i milovníci průzračných
filtrovaných šťáv, které se barvou často podobají bílému
vínu. Pochutnávat si můžeme i mimo sezónu –
pasterované mošty vydrží beze stopy chemické
konzervace celý rok.
Čerstvé je čerstvé... ale jak dlouho?
Čerstvý mošt je samozřejmě nejlepší. Jak ho ale uchovat
a jak dlouho vydrží, než se začne kazit? Důležité je
4
1. Základní těsto
rozválejte a
vykrajujte různé
motivy. Po
upečení je slepte
kvalitním
džemem bez
přidaného cukru
nebo oříškovým
krémem
(například „Karob
a ořechy“).¨
2. Přidejte do
základního těsta
3 lžíce strouhané
mrkve a 2 lžíce
strouhaného
kokosu. Jindy k
tomu zkuste i
lžičku sušeného
zázvoru a
vykrajujte
sušenky.
vědět, že nezáleží jen na způsobu uchování, ale i na
teplotě výchozích surovin.
„Dokud je teplé počasí, mají zpracovávaná jablka teplotu
okolo 15-20 stupňů a šťáva, kterou vylisujete,
samozřejmě také. „Takovou šťávu nestihnete vychladit
dříve, než v ní - díky všudypřítomným kvasinkám začnou probíhat kvasné procesy, proto se musí vypít do
druhého dne,“ vysvětluje Miloslav Žalud, který je
majitelem moštárny v obci Kvíc poblíž Slaného. „Později,
když je chladno, získáte šťávu, která má řekněme 10
stupňů Celsia – tu můžete skladovat v chladničce i
týden.“
I když tedy nemáte vlastní šťávu, ale kupujete mošt
například od zahrádkářů, můžete se celkem bezpečně
řídit podle počasí a teploty vzduchu. Při nákupu v
obchodě jsou samozřejmě rozhodující údaje na obalu,
čerstvé šťávy jsou však k dostání málokdy (jednou z
výjimek je značka Fresh food4you, která má některé
druhy dokonce i v biokvalitě).
Trvanlivost bez chemie
Nejšetrnějším způsobem konzervace moštů (a tekutin
obecně) bez použití „chemie“ je pasterace. Jedná se o
zahřátí na teplotu nižší než 100° C, přičemž konkrétní
teplota i doba závisí na druhu nápoje. Spolehlivá
pasterace v domácích podmínkách není úplně triviální
záležitostí, pasterované mošty se však dají koupit v
obchodech nebo přímo v moštárnách. Některé moštárny
nabízejí i výrobu a pasteraci moštu ze suroviny, kterou si
zákazník sám dodá, případně na místě vybere.
„Každému se snažíme vyjít vstříc, jedinou podmínkou je
minimálně 200 kilogramů suroviny – tedy asi 15
přepravek. Z toho se vylisuje přibližně 150 »sedmiček«
moštu, což průměrná rodina obvykle bez problémů
během jednoho roku spotřebuje. Kdo nemá dostatek
vlastního ovoce, může si zbytek vybrat u nás,“ říká
Miloslav Žalud. „Moštování z vlastního ovoce je nejdražší
služba – čistě z toho důvodu, že se nedá provádět ve
velkém. I přesto zájem o ni velmi rychle roste, zvlášť v
posledním roce jsme zaznamenali úplný boom.
Zpracováváme i směsi různých druhů ovoce nebo ovoce
a zeleniny – pro příznivce zdravé výživy jsme například
na zakázku dělali jablečný mošt s přídavkem červené
řepy. Když si zájemce dodá biosuroviny, vyrobíme
biomošt, samozřejmě odděleně od ostatních produktů. V
naší moštárně už se dokonce vyráběl i košer mošt.“
Z lisu, nebo z koncentrátu?
Pokud v obchodě nebo v moštárně kupujete stále
„stejný“ mošt, může chutnat pokaždé jinak. Je to zcela
3. Odeberte lžíci
mouky a přidejte
lžíci kakaa( nebo
karobu) a 3 lžíce
mletých ořechů.
Plňte do formiček.
A jindy přidejte i
koření: tlučený
hřebíček a skořici.
4. Na rozválené
těsto nasypte
kandovanou
citrónovou nebo
pomerančovou
kůru (jedině
pokud je v
biokvalitě), lehce
posypte skořicí a
vykrajujte
sušenky.
Recept najdete v
Biokuchařce Hanky
Zemanové a byl umístěn
na našem webu s
laskavým svolením
autorky.
ENBIO BIOPOTRAVINY
JAKO DÁREK
Značka ENBIO je určena
všem, kteří chtějí udělat
radost dárkem nejen
svým blízkým.
Pokud máte chuť
podarovat své přátele
něčím zajímavým,
zkuste dárek z
biopotravin nebo Fair
Trade výrobků. Oboje
pro Vás na objednávku
připravuje dárkový
servis společnosti NBBA,
která se specializuje na
výrobu reklamních
předmětů.
V nabídce téměř 120
výrobků nové značky
ENBIO naleznete
všechna vína z našich
biovinic - Pálavu,
Moravský Muškát,
5
normální, o žádnou vadu se nejedná. Chuť šťávy, která
se získává tzv. přímým lisováním, je vždy závislá nejen
na použitých odrůdách, ale také na vyzrálosti ovoce.
Například jablečný mošt z počátku sezóny bývá kyselejší
a dá se pít samotný, kdežto listopadový je sladký – kdo s
ním chce zahnat žízeň, musí si ho zředit.
Prakticky jediným způsobem, jak docílit dlouhodobě
stejné chuti daného druhu moštu, je výroba z
koncentrátu (pokud je šťáva vyrobena tímto způsobem,
musí to být samozřejmě uvedeno na obale). Koncentrát
se získává odpařením vody. Protože se používají vakuové
odparky, voda se odpařuje za nižšího tlaku a při
teplotách do 70° C (konkrétní hodnoty se liší podle typu
zařízení). Vzniklá tekutina je asi šestkrát nebo sedmkrát
koncentrovanější než původní šťáva a má konzistenci
medu, snadno se skladuje i přepravuje. Díky vysokému
obsahu cukru a ovocných kyselin se nekazí – ani do
koncentrátů tedy není nutné přidávat žádnou „chemii“.
100% džus se z koncentrátu vyrobí takzvanou
rekonstitucí, kdy se doplní pouze chybějící množství
vody.
Malé moštárny většinou vystačí se šťávou, kterou si
samy vyrobí, ty větší se však bez použití koncentrátů
často neobejdou, jinak by neuspokojily celoroční
poptávku. „Záleží také na sortimentu. Pokud například
chceme vyrábět nápoje s jahodami, bez použití
koncentrátů nemáme šanci, protože jahody mají velmi
krátkou sezónu sklizně, kdy je třeba zpracovat obrovské
množství suroviny najednou,“ vysvětluje Vladimír Pelant,
ředitel společnosti Agro Rubín, která je spoluvlastníkem
moštovny Lažany. „Podle mého názoru však hodně záleží
na kvalitě koncentrátů, proto si pečlivě vybíráme.
Většinou dovážíme suroviny jen z Čech, ale někdy také
ze Slovenska nebo z Polska.“
Džusy z koncentrátu mohou mít odlišnou chuť a barvu,
než šťávy z přímého lisování (například jablečný džus z
koncentrátu mívá tmavší barvu). Nedá se však říci, že by
byly horší - nutriční hodnota je u obou typů srovnatelná.
Pokud šťáva přichází o nějaké nutričně významné složky,
pak je to už ve fázi čiření a filtrace (oxidace vitamínu C,
odstranění některých antioxidantů a vlákniny), kterou
prochází většina běžně prodávaných moštů. Celkově
nejzdravější je tedy hustý - nefiltrovaný mošt , nejlépe
čerstvě vylisovaný. Zájem spotřebitelů o něj je však
menší (nevypadá tak „hezky“) a nejenže se hůře
uchovává čerstvý, ale obtížněji se i pasteruje - proto je
většinou dražší. Do některých džusů se při výrobě
„ztracený“ vitamín C opět přidává.
Cabernet Moravia pana
Abrleho, Laurot a
Malverinu Miloše
Michlovského, Malverinu
a Hibernal od Peřinů a
Naturvin od pana Mádla,
podarovat své nejbližší
můžete pálenkou,
sušeným ovocem nebo
mošty od Syrovátků ze
Zámeckých Chrámců. Z
českých výrobků je ještě
k dispozici pečivo z
pekárny Zemanka.
Zahraniční sortiment
zahrnuje zejména
cukrovinky, koření a
kávu, 90% tvoří
bioprodukce, 10%
certifikované Fairtrade
výrobky.
Dárky si můžete nechat
zabalit do obalu dle
vašeho vkusu, výběr je
široký, k dispozici jsou i
sezónní ozdůbky.
O službu mají zájem
zejména firemní
zákazníci. Ti oceňují
možnost poděkovat
svým klientům či
zaměstnancům dárkem v
podobě ekologického
výrobku, který nejenže
udělá radost
podarovanému, ale jeho
nákupem podpoří
výrobce v některé ze
zemí třetího světa.
Společnost zatím nabízí
své služby formou
tištěného katalogu, v
dohledné době neplánuje
internetový obchod. V
prosinci připravuje
aktualizaci svých
webových stránek.
Více informací na
www.enbio.cz.
Mošt i džus musí být 100%
Kateřina Čapounová
„Mošt je běžně užívaný název pro šťávu získanou
lisováním ovoce. Tento pojem není sice vyhláškou
6
definován, ale měl by se používat pouze pro ovocnou
šťávu neboli džus,“ vysvětluje Pavla Burešová ze Státní
zemědělské a potravinářské inspekce. „Doporučovala
bych, aby lidé pečlivě četli údaje na obalech, aby věděli,
co ve skutečnosti kupují.“
Některé druhy ovoce se nedají zpracovat a hlavně
konzumovat jako džus. Například jahodový džus by byl
natolik hustý, že by se nedal pít, rybízový džus má zase
příliš intenzivní chuť. Označení typu nápoje však nesmí
spotřebitele klamat.
Označování a jakostní požadavky pro nápoje řeší
vyhláška č. 355/1997 Sb. Podle ní lze jako džus (nebo
juice) nazvat pouze 100% ovocnou nebo zeleninovou
šťávu, ať už s dužninou, nebo bez ní. Také džus z
koncentrátu musí být 100% - doplnit lze pouze takové
množství vody, které bylo odebráno. Pokud je obsah
vody vyšší, jedná se o nektar nebo ovocný nápoj (viz
přehled níže). Případné použití konzervantů, přislazení
apod. musí být uvedeno na obale a je upraveno
vyhláškou č. 304/2004 Sb.
Ovocné šťávy však nekupujeme jen v obchodech, ale
také v restauracích. Zde je situace složitější, protože
obal nápoje někdy ani nevidíme.
Sdružení obrany spotřebitelů České republiky letos
otestovalo deset restaurací v centru Prahy, s cílem zjistit,
zda hosté nejsou klamáni chybným označováním nápojů.
Z celkem dvaceti sklenic objednaného džusu přinesli
číšníci jen v polovině případů skutečně 100% šťávu. V
osmi případech se jednalo o nektar, jednou o ovocný
nápoj a jednou dokonce o ledový čaj s příchutí broskve.
V případě ledového čaje nebyl k dispozici nápojový lístek,
všechny ostatní nápoje však byly v nápojovém lísku
označeny jako džus nebo juice.
„Nabízet jahodový či meruňkový nektar je jistě legitimní.
Nicméně host by měl vědět, zda si objednává džus nebo
nektar,“ uvádí se v časopise SOS magazín, kde jsou
výsledky testu zhodnoceny. Autoři průzkumu dodávají,
že v restauraci platí za bernou minci vždy to, co je
napsáno v nápojovém či jídelním lístku.
ZNÁTE
ZAHRANIČNÍ
BIOZNAČKY?
Slovensko - Ekopolnohospodárstvo
Slovenská národní
značka bioproduktů,
kterou jsou certifikovány
produkty ekologického
zemědělství v souladu se
zákonem 421/2004 Z.z.
o ekologickom
poĺnohospodárstve.
Zdroj:
www.naturalissk.sk
Slovinsko
Národní logo slovinských
produktů ekologického
zemědělství, kterým jsou
označovány bioprodukty
v souladu s tamní
legislativou (zákon
128/2006) a Nařízením
Rady (EHS) 2092/91.
Zdroj: www.mkgp.gov.si
Mošt, džus, nektar, ovocný nápoj...
Přehled:
Mošt: název není vyhláškou definován, běžně se užívá
pro šťávu získanou lisováním ovoce.
Džus: 100% ovocná (nebo zeleninová) šťáva získaná
přímo z jednoho či více druhů ovoce či zeleniny.
7
Džus z koncentrátu: ovocná (nebo zeleninová) šťáva
získaná z koncentrátu příslušné ovocné šťávy opětovným
doplněním množství vody, které bylo odpařeno při
koncentraci. Pokud je přidán cukr, musí se na obale
uvést „přislazeno“ nebo „s přídavkem cukru“.
Nektar: Ovocná šťáva s přídavkem vody, cukru, popř.
kyselin. Minimální obsah ovocné šťávy se liší podle druhu
ovoce. Například pomerančový, jablečný, hruškový nebo
ananasový nektar musí obsahovat minimálně 50%
ovocné složky, meruňkový a jahodový 40%, višňový
35%, černorybízový, mangový či banánový 25%.
Ovocný nápoj: obsahuje méně než 25% ovocné složky.
Připravila:
Eva Rázgová, Iris, o.p.s. – společnost pro osvětu a
vzdělávání (www.iris-ops.cz)
Příště: Jen ať to má šťávu! 2. část, kde získáte podrobné
informace o českých moštech v biokvalitě.
Zdroje informací:
SOS magazín č. 4/2007, str. 14: „Objednáte si džus. A
donesou vám nektar...“
www.spotrebitele.info (Sdružení obrany spotřebitelů
České republiky)
www.szpi.gov.cz (Státní zemědělská a potravinářská
inspekce)
www.mostovani.cz (Stránky moštárny Slaný – Kvíc)
Hanousek M.: Domácí výroba moštů. Grada, 2006
BIO = ZDRAVÍ?
Řada průzkumů ukazuje, že spotřebitelé kupují
biopotraviny v touze po lepším zdraví. Jak se to ale s
biopotravinami a zdravím vlastně má?
Biopotraviny upřednostňují spotřebitelé z 5 hlavních
důvodů:
•
•
•
•
•
8
neobsahují rezidua pesticidů,
mají lepší chuť,
jejich produkce je šetrná k přírodě,
hospodářská zvířata v ekochovu mají zásadně
lepší životní podmínky,
jsou zdravější.
Slovinsko - Biodar
Známka
Svazu
ekologický
ch
zemědělců
, Biodar,
který
sdružuje na 1 200
ekologických zemědělců
po celém Slovinsku.
Svaz byl založen roku
1999 a je v současnosti
největším svazem
ekologických zemědělců
v zemi. Označení tímto
logem zaručí, že výrobek
byl vyprodukován nejen
v souladu s národní
slovinskou legislativou a
Evropským Nařízením
2092/91, ale také se
standardy IFOAM.
Zdroj: www.zvezaekokmet.si/
Spojené státy - USDA
Organic
Značka
národního
programu
pro
ekologick
é
zemědělství Ministerstva
zemědělství spojených
států označuje produkty,
které pocházejí nejméně
z 95 % z kontrolovaného
ekologického
zemědělství podle platné
legislativy Spojených
států. Značkou USDA
Organic jsou značeny
také výrobky přírodní
kosmetiky.
Zdroj:
www.ams.usda.gov
A právě posledně jmenované vlastní zdraví, o které se
čím dál tím více bojíme, a proto i staráme, bývá velmi
silným motivem pro volbu biopotravin. Existuje však
doopravdy přímá úměra mezi množstvím konzumované
biostravy a zdravím?
Jednoduché rovnítko mezi slova bio a zdraví rozhodně
dát nelze a názor, že biopotraviny zajistí nebo dokonce
pojistí naše zdraví je velmi zavádějící. Strava je pouze
jeden z faktorů, vedle dědičnosti, celkového životního
stylu a stavu ducha, který má vliv na lidské zdraví. Nelze
ho však považovat za spásonosný a jediný! Jíst bio jen
proto, že očekáváme pouze zdravotní benefit, je, s
prominutím, omezené.
Pouze jídlo nestačí
Pro pozitivní zdravotní vliv nám jídlo musí v prvé řadě
chutnat, jeho příprava by měla být alespoň malým
potěšením a jeho konzumace klidnou částí dne, kterou si
opravdu užijeme. „Bionadšenec“, který v případě, že se
nemůže najíst bio, raději nejí anebo jí s pocitem
prohřešku a otravování sebe sama, se otravuje víc než si
myslí. Biospotřebitelé by hlavně neměli ztrácet zdravý
selský rozum.
Kvalita surovin
Biovaření je v prvé řadě o kvalitních surovinách, které
jsou dobrým základem pro zdravou stravu. Řada
vědeckých studií například potvrdila, že:
•
Biomléko a hovězí biomaso mají podstatně lepší a
pro lidské zdraví příznivější složení esenciálních
mastných kyselin, hlavně mastné kyseliny Omega
3 a konjugované kyseliny linolové (látky
významně preventivně působící proti rakovině a
kardiovaskulárním nemocem).
•
Biozelenina a bioovoce obsahuje vyšší hladinu
vitamínu C, což je ovlivněno způsobem pěstování.
(pozn. Výzkumy také ukázaly, že v naší zemi není
tato vyšší hladina vitamínu C pro obyvatele příliš
významná, neboť při dobré skladbě jídelníčku
obyvatelstvo rozhodně netrpí jeho nedostatkem.
Což také znamená, že výprava „za umělým
Céčkem“ do lékárny při každé chřipce je poněkud
zbytečná…)
•
Bioprodukty neobsahují rezidua pesticidů! V
případech, kdy byla rezidua nalezena, jednalo se
o množství v řádech tisícin (mg/kg) oproti
konvenčním produktům, kde jsou množství v
řádech desetin! Pokud jsou rezidua v
bioproduktech přeci jenom přítomna, pak to jasně
svědčí o stavu životního prostředí. Nicméně
Švédsko - KRAV
Organizace KRAV je
klíčovým hráčem na
švédském trhu s
bioprodukty. Organizace
vytváří standardy pro
ekologické zemědělství,
provádí kontroly
dodržování standardů a
propaguje značku
produktů ekologického
zemědělství KRAV.
KRAV je svazem
sdružujícím nezávislé
organizace. V současné
době sdružuje na 28
institucí. Jedná se o
farmáře, zpracovatele,
obchodníky, ale také
spotřebitele, ochránce
životního prostředí a
práv zvířat.
Zdroj: www.krav.se
Švýcarsko - Bio Suisse
Bio Suisse je
zastřešující
organizací pro
30 sdružení
ekologického
zemědělství a
přibližně 6
300
ekologických zemědělců
ve Švýcarsku a
Lichtenštejnsku. Moderní
organizace založená v
roce 1981 nabízí
standardy pro
ekologickou produkci s
důrazem na celostní
přístup k managementu
ekologického
hospodaření. Značka Bio
Suisse nazývaná
"poupě" na
bioproduktech zaručuje,
9
četnost výskytu a nalezené množství jsou tak
velmi rozdílná, že bioprodukty jsou z tohoto
hlediska výrazně kvalitnější. (pozn. překročení
povolených limitů pro rezidua není v případě
konvenční zeleniny a ovoce výjimečné. Navíc
výzkumy, např. v Rakousku ukázaly významný
negativní vliv pesticidů na plodnost sadařů a
vinařů, časté jsou otravy pesticidy u pěstitelů
„Třetího světa“ a potvrzeno bylo i zvýšené
množství spontánní potratů u žen mezi 3.a
8.týdnem těhotenství v důsledku výskytu
pesticidů v životním prostředí).
•
•
Biozelenina a bioovoce jsou chutnější, neboť
obsahují více aromatických látek a méně vody.
Větší chutnost brambor potvrdilo senzorické
hodnocení profesionálních degustátorů i laiků a
přednost biozelenině a bioovoce dávají při
pokusech i laboratorní zvířata.
Maso zvířat z ekologických chovů neobsahuje
zbytky látek podporujících růst (problém
konvenčního kuřecího masa), neboť je ekosedláci
nepoužívají, ani rezidua antibiotik, protože je
ekologicky chovaná zvířata nedostávají
preventivně (běžná a nutná praxe konvenčních
velkochovů) a pokud jsou zvířata akutně léčena,
platí např. u biomléka dvojnásobně dlouhá doba
pro možnost opětovného dodávání na trh)
Způsob zpracování
Kvalitu surovin vedle způsobu produkce ovlivňuje i
způsob zpracování. Základní myšlenkou ekozemědělství
a následně i zpracování bioproduktů je zachování co
nejpřirozenějších vlastností produktů jako jsou barva,
chuť, vůně, konzistence a trvanlivost, a co nejjednodušší
zpracování. Zcela zakázána je genetická modifikace
(pozn.většina konvenčního droždí v pekárenské výrobě
nebo syřidla v mlékárenské výrobě obsahuje geneticky
modifikované enzymy či mikroorganismy.).
Kvalitní surovinu je v neposlední řadě potřeba kvalitně
zpracovat i u nás doma v kuchyni.
Pár tipů pro vylepšení jídelníčku
•
•
10
Nejlepší zpracování ovoce a zeleniny je žádné
zpracování. Obzvláště v létě a v době sklizně
bychom měli využít šťavnatosti a čerstvosti
výpěstků a chroupat je syrové.
V případě tepelných úprav je zeleninu vhodné
krátce povařit či blanšírovat (do vroucí osolené
vody vložíme v zeleninu na 1 minutu, vyjmeme ji
a zchladíme ve studené vodě), což jde výborně ve
že byly vyrobeny podle
standardů pro ekologické
zemědělství. Značku lze
nalézt ve dvou
variantách. Poupě s
nápisem Bio Suisse
deklaruje, že se jedná o
výrobek z biosurovin,
pocházejících z více než
90% ze švýcarských
zdrojů, značka s
označením Bio zaručuje
biopůvod, ale ne lokální
původ surovin.
Zdroj: www.biosuisse.ch
Velká Británie - Soil
Association
Soil
Association je hlavní
organizací, která ve
Velké Británii propaguje
a certifikuje biopotraviny
a ekologické
zemědělství. Organizace
byla založena v roce
1946 skupinou
zemědělců, vědců a
odborníků na výživu,
kteří vysledovali přímý
vztah mezi
zemědělskými postupy a
zdravím rostlin, zvířat,
lidí i životního prostředí.
Dnes je Soil Association
hlavním evropským
hráčem v oblasti
ekologického
zemědělství se 180
zaměstnanci a řadou
regionálních center.
Zdroj:
www.soilassociation.org
dvojitém hrnci, kdy je vnitřní děrovaný jako košík,
v němž se výborně připravuje i zelenina v páře.
•
•
•
•
Výběr tuků je základ. Snad časem pomine doba
populárních margarínu, jejichž výroba je nechutná
a většině spotřebitelů by způsobila zděšení, stejně
jako fakt že čistě rostlinná, lehce roztíratelná
žlutavá hmota obsahuje živočišnou želatinu. Za
studena lisované panenské oleje by měly být v
naší kuchyni základ. Lisování probíhá mechanicky,
tlakem, na rozdíl od rafinovaně levných
rafinovaných olejů, které se získávají při vysokých
teplotách za pomoci rozpouštědel, louhu a
čistících chemických látek, které musí výsledný
produkt zbavit nežádoucího chemického zápachu.
Ne každý kvalitní olej se hodí na všechno. Na
obalu bývá uvedena vhodnost použití pro nejlepší
využití chuťového i nutričního potenciálu oleje. Na
vaření a smažení se dobře hodí olivový,
slunečnicový, sezamový a avokádový olej.
Comeback v kuchyni zažívají i živočišné tuky a v
případě kvalitního másla či domácího sádla či
biosádla se nelze divit.
Mléčné výrobky z kravského mléka by měly být
hlavně kysané a mléko čerstvé, tedy zapomeňme
na tetrapackové nesmrtelné mléko. Pestrost
jídelníčku dodá i používání obilných mlék a úspěch
sklidí jistě každý, kdo připraví puding namísto z
kravského mléka a pudinkového prášku z
rýžového mléka a maizeny (kukuřičného škrobu).
Bílý cukr je dobré nahradit přírodním
nerafinovaným cukrem nebo medem z českých
luhů a hájů.
Méně masa co do kvantity, ale více co do kvality,
přinese zásadní změnu. Rozdíl je patrný hned při
přípravě, která bývá například u drůbeže delší a
někdy je doporučována kombinovaná příprava,
tedy nejdříve podušení masa a pak teprve pečení.
Hlavní rozdíl by se měl projevit také v našich
pocitech. Při rozhodnutí pro maso z ekochovu, a
vlastně i pro biovejce, se totiž můžeme přestat
bát pomyslet na životní osudy zvířat, jejichž maso
máme na talíři. Ekologické zemědělství totiž
nestaví logiku chovu na hlavu, tedy nesnaží se
zvířata přizpůsobit požadavkům trhu, velkých a
rychlých zisků, snadné manipulace apod., ale
naopak jednoduše respektuje potřeby chovaných
zvířat a staví na volbě vhodného plemene, v
ekonomice chovu počítá s optimální nikoliv
maximální produktivitou, snaží se omezovat
transport zvířat, potřebám chovaného druhu
uzpůsobuje krmení i podmínky chovu a při
porážce usiluje o zmírnění stresu zvířat.
VÝSEVNÍ DNY
2008
Všemi biozahrádkáři
každoročně očekávaná
publikace Výsevní dny
konečně v prodeji.
Tento kalendář
konstelací pro
zahrádkáře a zemědělce
na rok 2008 si můžete
buď vypůjčit v za zálohu
50,- Kč, nebo zakoupit
za 46,- Kč, a to každý
den od 9 do 16 [více]
hodin na adrese IC PROBIO LIGY, SEV Toulcův
dvůr, Kubatova 1/32,
Praha 10.
Zájemci o zaslání
publikace na dobírku
pište na
infocentrum@biospotrebi
tel.cz nebo volejte 272
660 501.
KOZÍ NEBO
KRAVSKO-KOZÍ
JOGURT?
Chcete vědět proč jsou
některé kozí jogurty
krémové a jiné tekuté?
Co za těmito rozdíly
stojí?
Výroba jogurtů a
zejména kozích jogurtů a
navíc ještě v režimu
ekologického
zemědělství není vůbec
snadná záležitost, navíc
jak se ukazuje snadné
není ani označování
takto vzniklých výrobků.
Věděli jste, že pokud na
etiketě výrobku z kozího
mléka naleznete text
např. "kozí mléko,
mléko...", znamená to,
že se v kozím výrobku
vyskytuje také mléko
11
Zdravost biopotravin nespočívá pouze ve stravě bez
chemie a v lepších nutričních hodnotách, které prokazují
výsledky vědeckých studií. Přispívá k ní také chov zvířat
bez utrpení a hospodaření v krajině bez devastace.
Jana Průšová, PRO-BIO LIGA
Článek byl otištěn v časopise Aperio.
Použité zdroje:
Qualité et sécurité des produits bio. Dossier FiBL. No4,
Mai 2006. 1ere edition.
BIO A FAIR TRADE - NÁKUP S
DOBRÝM SVĚDOMÍM
Česko a jeho obyvatelé patří k bohatší části světa.
Zkrátka, máme se čím dál tím lépe! Bylo by na čase začít
se při nákupech chovat ohleduplně.
Pokud sáhneme po produktech se značkou Fair Trade či
bio, ubíráme se správnou cestou.
Značku Bio nesou certifikované potraviny, které byly
vyprodukovány v systému ekologického zemědělství a
které dávají spotřebiteli jistotu produkce šetrné ke
zvířatům, půdě, vodě, krajině, sedlákům a zpracování
bez vstupu klamavých „výdobytků“ současného
potravinářství, jež přinášejí umělou barvu, chuť, vůni,
konzistenci a hlavně konzervují téměř navěky.
Certifikát Fair trade nesou produkty s garancí vzniku, za
nímž nenajdeme bídu, vykořisťování, práci dětí ani
otrokářství. Hnutí „Spravedlivého obchodu“ se totiž
naopak snaží obchodovat férově a producentům hlavně
ze zemí Afriky, Latinské Ameriky a jižní a jihovýchodní
Asie zaručuje dodržování norem pracovního práva i
ochrany životního prostředí. Stálé výkupní ceny produktů
chrání drobné producenty před výkyvy cen na globálních
trzích, které mnohdy způsobují pokles cen pod vlastní
náklady produkce a likvidaci producentů. Našemu
svědomí tedy jejich nákupem rozhodně uděláme dobře.
Obě hnutí se rodila s dobrým úmyslem a stále můžeme
najít podobnost ve snaze zlepšit životy lidí a změnit
postoje i chování lidstva k životnímu prostředí.
Rozdíl je naopak v místě zrodu produktů a v ekonomické,
sociální i politické situaci v daných oblastech. Bio vzešlo
na relativně bohaté evropské půdě, zatímco Fair trade
produkty se rodily a rodí v chudých zemích. Zcela odlišné
je i místo produkce a spotřeby, kdy Fair trade produkty
jsou exportovány a spotřebovávány v bohatém světě
Euro-americké zóny. Biopotraviny se snědí hlavně v
producentských zemích či v rámci kontinentu, kde byly
vyprodukovány. Velký rozdíl je i v komoditách, které oba
12
kravské? Právě tak
hovoří vyhláška č.
77/2003 Sb. kterou se
stanoví požadavky pro
mléko a mléčné výrobky,
mražené krémy a jedlé
tuky a oleje.
Přesněji se v tomto
předpisu hovoří o tom,
že: „Mléko a mléčný
výrobek se dále označí
podle názvu
hospodářského zvířete.
U mléka a mléčného
výrobku z kravského
mléka nemusí být druh
hospodářského zvířete
uváděn. Pokud je mléko
nebo mléčný výrobek
vyroben z více druhů
mléka hospodářských
zvířat, označí se mléko
názvem hospodářského
zvířete, od kterého
pochází více než 50 %
hmotnostních mléka.
Ostatní druhy mléka ve
výrobku se označí u
názvu slovy "s
přídavkem" s doplněním
druhu hospodářského
zvířete, pokud jejich
podíl ve výrobku činí více
než 10 %
hmotnostních.“.
To znamená, že
naleznete-li na etiketě
výrobku ve složení např.
pasterované kozí mléko,
sušené plnotučné mléko,
jogurtová kultura,
znamená to, že v kozím
výrobku bylo – nejčastěji
pro zahuštění – použito
sušené kravské mléko.
Právě takové informace
naleznete ve složení
kozího bílého jogurtu z
ekofarmy St. Pierre,
který tak přiznaně
obsahuje malou část
kravského mléka (do 10
%, což znamená, že tuto
skutečnost podle
předpisů není nucena
systémy nabízejí. Značku Fair trade totiž nesou výhradně
rostlinné produkty. Nejčastěji se v obchodech u nás
setkáme s fair trade kávou, kakaem, čokoládou, čaji a
proutěným zbožím. Bio tvoří rovným dílem rostlinné i
živočišné produkty a představují jej potraviny více
zpracované. Zatímco producenti fair trade mají od
obchodníků garantované vyšší ceny výkupu, což oceňují
na celém systému asi nejvíce, bioproducenti se musí
vypořádat s „neviditelnou rukou trhu“.
Příroda, lidé, finance
Lze říci, že v hnutí Bio i Fair trade jde o tři základní
priority: příroda, lidé, finance, ale jejich pořadí je
odlišné. Pro fair trade jsou na prvním místě lidé (sociální
rozměr), následují finance (ekonomicko-sociální rozměr)
a příroda (ekologický rozměr). Pro Bio byla a je zásadní
ekologie, na druhém místě lidé, i když jde spíše o
spotřebitele a jejich zdraví než o samotné producenty,
třetí místo patří financím, tedy spravedlivé ceně za
kvalitní potraviny.
Rozdílná pravidla produkce
Srovnání způsobu zemědělské produkce ukazuje, že Bio
má pravidla jasnější, ale ošetřující pouze produkci.
Spravedlivost obchodu s biopotravinami není potřeba
dále řešit. Pro bioprodukty platí přísná a zákonem daná
pravidla, a to hned od počátku hospodaření v tomto
režimu. Pro získání známky Bio je nezbytné projít tzv.
přechodným obdobím, které je odlišné pro různé typy
ploch a komodity, aby došlo k určité očistě. Zcela jasný a
striktní je zákaz používání umělých minerálních hnojiv a
pesticidů. Pro producenty Bio platí pravidla pro
zpracování produktů v biopotravinu a normativně je
ošetřeno i nevnášení nežádoucích potravinářských aditivy
(tzv.Éček) a nešetrných postupů (např. ozařování
potravin). Pravidla pro Bio řeší také welfare (životní
pohodu a přirozené podmínky chovu) zvířat. Povinné pro
ekologické zemědělství bývají i tzv. agro-envi opatření v
krajině, jednodušeji řečeno aktivní a pozitivní
zemědělské působení na krajinu a přírodu.
Fair trade ovlivňuje produkci spíše pomaleji a mírnějšími
postupy. Ekologizace produkce je postupná a nutná jsou
pouze základní minimální opatření. Producenti Fair trade
nesmějí používat některé agrochemické látky, zakázané
např. Světovou zdravotnickou organizací a
mezinárodními úmluvami o toxických látkách. Povinně
musí mít plán rozvoje a omezování užívání chemických
„pomocníků“. Potřebná jsou i přesná pravidla pro
manipulaci, skladování, použití a likvidaci agrochemických prostředků, jejichž částečné použití je
možné. Pro další rozvoj hospodaření existují obvykle i
postupná agro-envi opatření, která mají pozitivně ovlivnit
uvádět), které je
používáno pro zahuštění
jogurtu, všechny
ingredience jsou
samozřejmě v biokvalitě.
Nicméně vzhledem k
tomu, že se jedná o
fermentovaný mléčný
výrobek (výrobek, který
prošel mléčným
kvašením) je bezpečnou
potravinou i pro
konzumenty s
nesnášenlivostí
mléčného cukru
(laktózy). Pro
konzumenta s
nesnášenlivostí
mléčných bílkovin (např.
kaseinu) nelze určité
riziko zcela vyloučit u
jakéhokoliv mléčného
výrobku.
Budete-li tedy nakupovat
kozí výrobky - pokud
trpíte alergiemi či z
jiných důvodů nechcete
kravské mléko
konzumovat -, dávejte
vždy pozor na složení
výrobku: mlékem se
vždy rozumí mléko
kravské, ostatní druhy
mléka jsou většinou
specifikovány.
Spokojíte-li se spíše s
tekutějším jogurtem,
který není tak krémový,
za to sušené kravské
mléko neobsahuje,
naleznete jej v nabídce
Kozí farmy DoRa z
Ratibořic.
Důležité však je, že u
obou výrobků se
můžeme informovaně o
své volbě daného
výrobku rozhodnout,
ovšem vždy musíme
dobře číst složení
výrobků, být zvídaví a
ptát se…
13
např. druhovou pestrost rostlin a živočichů (tzv.
biodiverzitu).
Značka fair trade automaticky neznamená, že je výrobek
v kvalitě bio. Odhadem více jak polovina výrobků fair
trade na českém trhu má i certifikát bio. Pro producenty
v systému fair trade může být bio dobrou nadstavbou a
pro spotřebitele je nalezení obou značek na výrobku
zárukou toho, že kupují nejvyšší možnou kvalitu nejen
pro své zdraví a mlsný jazýček, ale také z hlediska
sociálního, morálního a ekologického.
Fair trade nemusí být vždy dražší
Káva mletá Arabica
250g
Čokoláda mléčná 100g
Kakao 250g
Čaj Roibos 100g
Fair trade „Běžná“ cena
cena v Kč
80,93,50
37,90,69,50
26,50
96,50
46,-
Fair trade výrobky najdeme nejčastěji ve
specializovaných prodejnách biopotravin a v
internetových obchodech. Na rozdíl od biopotravin je jen
výjimečně potkáme v obchodních řetězcích, kde
výjimkou byla Delvita nabízející několik fair trade
výrobků pod svou značkou Delhaize. Ale i ti, kdo dávají
přednost nákupu v řetězcích, se časem jistě dočkají,
neboť obchodní trendy západní Evropy postupně
pronikají i k nám, jako tomu bylo v případě biopotravin.
Otázkou zůstává, jak vhodným místem pro potraviny,
jejichž zásadní přidanou hodnotou je spravedlivá cena a
férové obchodování, jsou řetězce razící obchodní politiku
nízkých cen pro dodavatele?
Pokud tedy usoudíte, že nastal ten správný den pro
změnu spotřebitelského chování, pak vězte, že snáze a
příjemněji nakoupíte bio a fair trade produkty ve
specializovaných prodejnách biopotravin a zdravé výživy.
Jana Průšová, PRO-BIO LIGA
Článek vyšel v tištěné verzi časopisu Aperio
14
Biojablka z farmy
Ekologický sadař pan
Bedřich Plíšek nabízí
k odběru z farmy
biojablka.
Aktuálně je v nabídce:
odrůda Rajka
Srovnání cen konvenčních potravin a fair trade
Potravina
AKTUÁLNĚ Z
FAREM
-
-
I. jakost (nad 65
mm) 15,- Kč/kg
(15,75 vč. DPH)
II. jakost (55 –
64 mm) 10,Kč/kg (10,50 vč.
DPH)
a odrůda Topaz, která
bude k dispozici po celou
zimu. II. jakost je
aktuálně za cenu 10,Kč/kg,
I. jakost 25,- Kč/kg +
DPH
Uvedené ceny jsou v
sídle farmy (bez
dopravy), tj. na adrese
Ing. Bedřich Plíšek,
Vinice 4, 508 01 Hořice.
Tel/fax: 493 698 172,
mobil 602 104 853, email:
[email protected]
z.
Jablka jsou v plastových
přepravkách po 13 kg
netto
PŘÍBĚH JEDNÉ NAUČNÉ STEZKY
Dne 13. září 2007 byla otevřena naučná stezka kolem
ekofarmy Kozodoj, která turistům a dalším zájemcům
nabízí seznámení s ekologicky šetrným hospodařením,
místní přírodou a krajinou a ochranou životního prostředí
vůbec.
Co předcházelo otevření stezky s tematikou ekologického
zemědělství, jak se vůbec farma rozhodne postavit
naučnou stezku, a kdo jí v tom pomáhal?
Jak to všechno začalo?
Myšlenka naučné stezky se zrodila asi před dvěma lety.
Ekofarma Kozodoj se totiž nachází v malebném údolí
říčky Rolavy, které je druhově velmi bohaté, navíc okolo
ekofarmy vede cyklotrasa, která v podstatě protíná
faremní pastviny v meandrech řeky, a je tak na co
koukat napravo i nalevo. Návštěvník však až dosud
neměl možnost získat širší kontext či hlubší informace o
krásách okolní krajiny a prostředí. Cyklotrasa je navíc
oblíbeným cílem cest nejenom cyklistů, ale také
maminek s dětmi, školních exkurzí i seniorů. Zkrátka, na
této cestě je téměř celoročně živo. A tak paní Pavlína
Štyndlová, majitelka farmy Kozodoj přišla s myšlenkou
podělit se o zážitky z přírody, ekologických aktivit,
zdravého způsobu života a o znalosti historie okolí s
ostatními.
Šlo především o to zachytit krásné okamžiky, které při
procházce jinak člověk jen obtížně vnímá. O okamžiky
jako je život lesních živočichů či život v rybníce. O
pochopení toho, co je to šetrné hospodaření v přírodě, a
proč má význam produkovat a jíst biopotraviny. A třeba
také přiblížit městským lidem životní potřeby
hospodářských zvířat.
S tímto uceleným a promyšleným nápadem se paní
Štyndlová obrátila na organizaci STUŽ Karlovy Vary a její
EKOcentrum. Sdružení STUŽ, především pak její
předseda RNDr. Pavel Žlebek, se prostřednictvím
dotačních programů EU postaralo o finanční zajištění
naučné stezky, a má tak velký podíl na jejím vzniku.
Odborné texty na jednotlivé cedule byly připravovány ve
spolupráci s karlovarskou Agenturou ochrany přírody,
předsedou Svazu PRO-BIO, Ing. Zdeňkem Perlingerem a
karlovarským geologem, RNDr. Petrem Chvátalem. Texty
k ekologickému zemědělství si farma zpracovala sama.
Přípravy technického zázemí naučné stezky trvaly něco
přes půl roku a zapojila se do nich celá řada dalších
organizací a institucí. Například Lázeňské lesy města
Karlovy Vary se ochotně připojily ke spolupráci a
Biozelenina
z Camphillu
Camphill v Českých
Kopistech nabízí
přebytky ze svého
zeleninového políčka
k odběru v místě.
Na webu
www.camphill.cz si
můžete rezervovat
brambory (červené,
světlé), řepu a zelí. K
odběru přímo v
Camphillu.
Kontakt: Camphill České
Kopisty 412 01
Litoměřice
Mgr. Tomáš Curych, tel:
416 738 673 nebo 776
063 783,
[email protected]
více o farmě:
www.camphill.cz
Z DOTAZŮ NAŠÍ
PORADNY
Jakým způsobem jsou
biopotraviny
kontrolovány
například na obsah
aflatoxinů, který
obsahují plísně
napadající plodiny,
které nejsou
ošetřovány
chemickými postřiky?
21-11-2007
Kvalita a bezpečnost
biopotravin (tedy i
obsahy nežádoucích
látek) je kontrolována
stejným mechanismem
jako kvalita a
bezpečnost potravin
konvenčních, který je
stanoven především
zákonem 110/1997 Sb.
o potravinách. Kontrolu
dodržování předpisů při
výrobě a prodeji potravin
15
a pomohly s výrobou dřevěných nosičů a jejich
zabudováním na místa.
Paní Štyndlová si pochvaluje, že: „Spolupráce
jednotlivých organizací byla dobrá a vyznačovala se
ochotným a pracovním duchem. Až na drobné technické
zádrhele vše probíhalo podle společných představ i
naplánovaného harmonogramu. Cenné na tomto
projektu je, že stezka vznikla z ochoty jednotlivých
organizací vytvořit v našem regionu něco užitečného pro
lidi mladé i letité. Příjemnou formou ukázat, jak hluboký
smysl má pro naší budoucnost starat se o naše společné
životní prostředí.“
Zahájení provozu a první měsíce
A tak mohla být stezka směle otevřena. Slavnostní
otevření proběhlo 13. 9. 2007 za účasti primátorky
města Karlovy Vary a zástupce starosty města Nová
Role. Kolem 50ti přítomných z řad různých institucí obou
měst si prošlo naučnou stezku a příjemně podiskutovalo
o přínosu takového projektu pro veřejnost. Pro
návštěvníky slavnostního zahájení pak bylo přímo na
Ekofarmě Kozodoj připraveno občerstvení z biopotravin.
Naučnou stezku během podzimních měsíců využila již
řada návštěvníků. Dokonce ji - k rozšíření výuky využívají i některé školy z okolí. Stezku pravidelně
navštěvují skupiny turistů, například v nedávné době dvě
exkurze z Německa.„Zájem o tuto stezku je zatím
veliký,“ říká paní Štyndlová a dodává: „a nás těší,že
můžeme návštěvníky obohatit o poznání života
smysluplného a příjemného.“
16
provádějí průběžně
příslušné kontrolní
orgány, tj. Státní
veterinární správa,
Státní zemědělská a
potravinářská inspekce a
hygienické stanice
Ministerstva
zdravotnictví ČR. Tudíž u
biopotravin máte z
tohoto hlediska stejnou
záruku jako u potravin
konvenčních, nehledě na
daleko přísnější
požadavky na samotnou
výrobu a zpracování
biopotravin.
Co se týče samotných
aflatoxinů (které patří do
skupiny mykotoxinů), je
pochopitelné, že
vzhledem k zákazu
použití chemických
fungicidů v ekologickém
zemědělství by se mohlo
zdát, že by biopotraviny
měly obsahovat více
mykotoxinů. Na toto
téma byla provedena
řada studií, které však
zvýšený obsah žádných
nežádoucích látek v
biopotravinách
nepotvrdily.
Například, v publikaci
Ekologické zemědělství:
zdroj bezpečných krmiv
a potravin (Vědecký
výbor výživy zvířat) od
autorů Ing. Petr
Homolka, CSc.,PhD.,
MVDr. Vladimír Ostrý,
CSc.a Ing. Jiří Urban,
kterou si můžete
stáhnout zde:
http://www.vuzv.cz/vyzi
va/studie19.pdf,
naleznete výsledky
několika studií, které
nepotvrzují žádný rozdíl
mezi bio a konvenčními
obilnými produkty.
Vzorky byly testovány na
Kdo se však bude o stezku starat v budoucnosti?
Na údržbě stezky se budou do budoucna podílet tři
organizace, které stály u jejího zrodu. O stezku se tedy i
v budoucnu bude starat organizace STUŽ Karlovy Vary,
Lázeňské lesy K.V., no a samozřejmě ekofarma Kozodoj.
Ekofarma Kozodoj již řadu let pro školy a zájmové
skupiny úspěšně pořádá výukové programy o ekologii,
zemědělství, biopotravinách a životním prostředí. Pomocí
smyslového vnímání se snaží dětem i dospělým ukázat,
jak je důležité vnímat okolí a starat se o přírodu. Pomocí
naučné stezky snad bude možné tuto myšlenku předávat
v ucelenějším a pestřejším provedení.
obsah ochratoxinu A a
fuzáriových mykotoxinů.
Stejný výsledek
prezentuje i publikace
FiBL Dossier: Quality and
Safety of Organic
Products, kterou vydal
FiBL z května 2006,
která je shrnutím celé
řady studií týkajících se
bezpečnosti a kvality
biopotravin.
Zpracovali:
Lenka Bauerová a Jan
Valeška, PRO-BIO LIGA
Zdroje:
www.agronavigator.c
z
www.vuzv.cz
Jak je možné, že se v
masných biovýrobcích
(šunka) objevují látky
jako dusitanové soli a
fosforečnany, které
jsou považovány za
zdraví nepříznivé?
A ani do budoucna nehodlají v Kozodoji zahálet a již nyní
chystají další šikovné nápady, které podpoří
ekogramotnost a vzdělání lidí směrem k pochopení
jednoty životního prostředí a člověka. Více informací o
výukových programech si můžete přečíst na webu farmy
www.kozodoj.cz v sekci: Služby.
Za poskytnuté informace děkujeme paní Pavlíně
Štyndlové z ekofarmy Kozodoj.
Jan Valeška, PRO-BIO LIGA
30-10-2007
Dne 1.12. 2007 vstoupila
v platnost novela
Nařízení Rady (EHS)
2092/1991, která
rozšiřuje seznam
povolených látek pro
zpracování biopotravin o
několik aditiv, včetně
právě zmiňovaných
dusitanových solí, tedy
látek Dusitan sodný
(E250) a Dusičnan
draselný (E252), jejichž
použití bylo dosud pro
biovýrobky v ČR
zakázáno (nicméně
jejich dovoz byl povolen
ze států, jejichž
výrobcům byla pro
použití těchto přídatných
látek udělena výjimka).
K trvalému povolení
17
KDYŽ ZNÁTE ČLOVĚKA, KTERÝ
TRHAL BYLINKY,BUDE VÁM ČAJ Z
NICH VÍC CHUTNAT
těchto látek došlo
především kvůli
lobbyingu velkých
výrobců uzenin.
Krátké vyprávění s majiteli Sluneční brány o bylinkách,
čajích, lidech a patnácti letech bioživota uprostřed
jihomoravské chemické clony.
Nicméně použití
fosforečnanů, tedy látek
typu Difosforečnany
(E450) či Trifosforečnany
(E451) je pro použití ve
výrobcích označovaných
slovem BIO zakázáno, a
proto doporučujeme u
prodejce žádat
předložení certifikátu o
původu bioproduktu.
Pokud jej prodejce
nebude schopen
předložit či se Vám
certifikát nebude zdát
dostatečný
doporučujeme se obrátit
buď přímo na jednu z
kontrolních organizací
(ABCert, Biokont, KEZ,
o.p.s.) či na PRO-BIO
LIGU.
Září 2007 - Uprostřed zrekonstruovaného brownfieldu v
novotou se skvoucích budovách provádí návštěvníky
zaměstnanci se sluníčky na tričkách. Nemají čas si
vydechnout, zájemců o exkurzi dorazilo požehnaně. V
nové výrobní hale mezitím ve smokinzích vyhrávají
členové výborného swingového bigbandu, podává se
bioobčerstvení. Průvodci se proplétají mezi skupinkami,
vysvětlují a ukazují. Usmívají se. Mezi regály ve skladu
digitálně z plátna promlouvá k posluchačům jeden ze
dvou majitelů firmy, ten reálný mezitím provádí
návštěvníky po skladu biobylin. Oba dva se usmívají.
Stroje ve výrobně mezitím chrlí v pravidelném rytmu 120
kusů za minutu čajové sáčky a všude to závratně voní po
bylinkách. Z autobusu, který právě dorazil, vystupuje
rakouský spolumajitel. S úsměvem. Na tričku má nápis
„Když slunce svítí tobě, nech ho svítit i ostatním“. Venku
lije jako z konve. Čejkovická Sluneční brána oslavuje
patnáct let existence. To, že je prosperujícím podnikem,
nenechává nikoho na pochybách. O úsměvech v lijáku
chvilku přemýšlím, zda je to povinná vstupenka do
Sluneční brány nebo dobře propracovaný firemní image.
Před sedmnácti lety se Tomáš Mitáček, současný
spolumajitel společnosti, setkal s Rakušanem
Johannesem Gutmannem, vlastníkem v té době již
prosperující firmy „SonnenTor“, dva roky nato vznikla
česká dceřiná společnost Sluneční brána. S majiteli
úspěšného rakousko-českého podniku jsme si vyprávěli o
radostech a strastech výrobce biopotravin.
18
Ovšem stávající Nařízení
i jeho novela obsahují
formulaci, že "...pro
potravinářské přísady
(...) zařadí se pouze
takové sloučeniny, u
kterých bylo prokázáno,
že bez přístupu ke
zdrojům takových
sloučenin je nemožné
takové potraviny
produkovat nebo
uchovávat". Z toho tedy
plyne, že pokud výrobce
prokáže, že není možné
daný výrobek
vyprodukovat bez použití
nejrůznějších přísad
(např. i zmíněných
fosforečnanů) je možné
přijmout změnu (povolit
výjimku). Není potom
divu, že velkovýrobci,
kteří většinou prodávají
své produkty v
obchodních řetězcích,
jsou schopni dokázat, že
není možné vyrábět
O společné značce a rozdílech v přístupu
produkty bez ledasčeho.
Mateřskou SonnenTor v dolnorakouském Zwetllu založil
Johannes Gutmann v roce 1988. Hned od počátku byla
firma zaměřena na ekologickou výrobu čajů a koření z
bylin, které se pěstovaly v blízkém okolí. „Nechtěl jsem
jednoduše odejít z kraje, kde jsem vyrůstal. Hledal jsem
způsob, jak najít práci pro sebe i pro ostatní.“ vypráví
Johannes o začátcích firmy, která dnes na 400 hektarech
poskytuje práci 150 ekologickým farmářům v regionu. V
roce 1992 vznikla na stejných principech v Čejkovicích
na Moravě Sluneční brána.
Potom zaráží, že
například velkovýrobci
biopotravin sdružení
např. v německém svazu
Bioland jsou schopni
vyrábět masné výrobky
bez dusitanových solí a
fosforečnanů, jak
vyžadují interní svazové
směrnice svazu Bioland.
Na rozdíl od té rakouské leží čejkovická Sluneční brána
přímo v centru přechemizované jižní Moravy. V areálu
bývalých kravínů a silážních jam stojí nové provozní
budovy, firma při jejich výstavbě jako jedna z mála v
okolí čerpala ze strukturálních fondů EU. Ze střechy
pravděpodobně největšího evropského skladu biobylin lze
přehlédnout celý areál obklopený vinicemi.
Domnívám se však, že
právě využívání těchto
látek, které jsou (např. v
knize Tajemství výrobců
potravin [Vít Syrový,
2006]) považovány za
zdraví nepříznivé
jednoznačně ukazuje na
motivace toho kterého
výrobce. Může-li malá
farma pana Sklenáře
vyrábět šunku bez
použití těchto aditiv,
proč by tak nemohl činit
velký podnik, který má
daleko větší možnosti…
Před patnácti lety tu začínající podnikatelé byli za
podivíny, dneska se postoj sousedů k úspěšné firmě
mění. „I ti, co dříve kroutili hlavou, se k nám dnes chodí
ptát, jak to děláme,“ popisuje změnu pohledu Tomáš
Mitáček. Zvýšený zájem sousedů přičítá nejen
úspěšnému fungování firmy, ale také stoupajícímu
spotřebitelskému zájmu. „Řada výrobců se teď o
biopotraviny zajímá. Pokud si ale myslí, že stačí pouze
zaměnit na výrobních linkách běžné suroviny za bio, nic
nepochopili,“ soudí o zájmu některých výrobců.
Ze sortimentu původně jen bylinných čajů a koření dnes
Sluneční brána nabízí, vedle bylinných a ovocných, také
zelené a černé čaje, aromasměsi, bio cukrovinky a kávu.
Čajové směsi vznikají podomácku, sami majitelé si je
míchají, ochutnávají a nazývají. Některé zní vábivě,
skoro s milostným podtextem, jiné tak trošku jako
recepty od psychologa, další raráškovsky po dětském.
Přeshraniční spolupráce mezi oběma společnostmi je
rozdělená. Na české straně jsou vybaveni technologiemi
na výrobu nálevových sáčků, v Rakousku se zaměřují na
sypaný sortiment. Mezi sto osmdesáti kilometry
vzdálenými místy pendlují tranzity – do Rakouska vozí
sáčky, zpátky se vrací se sypaným čajem. Zhruba 20% v
Čejkovicích vyrobených čajů a koření se prodá doma,
zbytek míří do zemí bývalého Východního bloku, z
Rakouska je zásobována západní Evropa a svět. Dnes
obě firmy vyváží pod jednotnou značkou „SonnenTor“ do
více než 40 zemí.
Zpracoval: Jan Valeška,
PRO-BIO LIGA
Je možné, aby se v
supermarketech
prodávalo konvenční
zboží s nálepkou bio?
Jsou kontroly
dostatečné?
30-11-2007
Domníváme se že
kontrola prodeje
biopotravin je
dostatečná, ale prodej
biopotravin je dnes již
velký obchod, tudíž stejně jako v jakékoliv
jiné činnosti, kde se točí
peníze - svádí k
podvodům.
19
Na otázku, jaký dosahují roční obrat, oba majitelé
odpovídají: „Za měřítko úspěšnosti spíš považujeme
počet pracovních míst, který každý rok rozšiřujeme.
Nechceme plně automatizovat linky, v ekologické výrobě
je mnohem důležitější podíl ruční práce. Stroje našim
výrobkům duši nevdechnou a lidé to poznají.“ Přesto,
nebo možná právě proto, dosáhl loňský obrat čejkovické
Sluneční brány okolo 75 milionů korun a letos se očekává
navýšení o dalších 20 %.
Nicméně, pro označování
a certifikaci biopotravin
prodávaných v řetězcích
samozřejmě platí
totožná pravidla jako pro
jakýkoliv jiný prodej
biopotravin.
Se sedláky žijeme v symbióze, přesto ti čeští
ubývají
Ke kontrole a certifikaci
biopotravin jsou v ČR
Ministerstvem
zemědělství pověřeny 3
kontrolní organizace
(Abcert, Biokont CZ,
KEZ), které dohlížejí na
dodržování legislativních
ustanovení a jsou
oprávněny k udílení
české národní ekoznačky
pro biopotraviny tzv.
biozebry. Potraviny
označené touto značkou
tedy musejí splňovat
legislativní požadavky
(jak české, tak evropské
legislativy), následnou
kontrolu potom
provádějí tytéž
organizace, pochybení
následně řeší
Ministerstvo zemědělství
ve správním řízení, při
zjištění porušení zákona
smí Ministerstvo uložit
pokutu až do 1 000
000,- Kč (samozřejmě
podle druhu prohřešku a
právní subjektivity
provinilce).
„V ekologickém zemědělství to bez vzájemné důvěry
mezi sedláky a výrobci nejde,“ říká Tomáš Mitáček „To,
jak kvalitní výrobky vyrábíme, závisí z velké míry na
zemědělcích.“ Se svými dodavateli mají kontrakty, které
pravidelně jednou ročně aktualizují a pozměňují podle
potřeb a možností. Aktivně vyhledávají nové zemědělce,
zprostředkovávají kontakty, někdy zajišťují osivo,
pomáhají s výstavbu sušiček přímo v místech sběru, platí
zálohově. „I přes tuto podporu se počet pěstitelů snižuje.
Dříve jsme mívali sedláků přes třicet, dneska odebíráme
suroviny zhruba od dvaceti (cca 100 ha),“ vysvětluje
Tomáš Mitáček.
„Řada z těch malých pěstitelů skončila díky byrokracii.
Dnes se někteří sedláci k bioprodukci vrací, po přerušení
ekologického hospodaření ale na obnovenou certifikaci
musí čekat další dva roky (do té doby jsou zařazení v
přechodném období, teprve pak mohou označovat znovu
produkci za ekologickou). „Čeští dodavatelé vyřizují v
porovnání s Rakušany mnohem více administrativy –
drobní zemědělci v Rakousku velmi často využívají
možnosti platit namísto daně z reálných příjmů jen
paušální daň, diferenciovaný je, na rozdíl od Česka, také
20
Podle platné legislativy
jak evropské (Nařízení
(EHS) 2092/91 o EZ),
tak národní (Zákon č.
242/2000 Sb o EZ) je
možné odkazem na
původ v ekologickém
zemědělství (tedy slova
biologický, bio či
ekologický eko)
označovat pouze
potraviny (krmiva,
krmné směsi atp.), které
splňují náležitosti
stanovené těmito
právními předpisy.
pohled na povinnosti při výrobě pro drobné zpracovatele
a velkovýrobce,“ poukazuje na rozdílnost přístupů na
obou stranách hranic Johann Gutmann.
I tyto skutečnosti vysvětlují - ve srovnání s mateřskou
firmou - klesající podíl surovin, které pochází od
domácích dodavatelů. Ten z původních šedesáti procent
klesl v poslední době na čtyřicet, zbylý podíl surovin musí
moravská firma dovážet (i když třeba jen od své
mateřské společnosti).
Příběhový biomarketing má svá pravidla, buď vám
voní, nebo ne
Pro mnoho kupujících je nejsilnějším argumentem při
nákupu biopotravin zdravotní hledisko, stále větší roli
však má i neanonymnost potravin, které si lidé kupují.
Lidé chtějí znát příběh, který se za výrobkem skrývá. A
biovýrobci jim jej nabízejí. Rakouskou SonnenTor projde
ročně 20 tisíc návštěvníků a firma je tomu přizpůsobena
– přímo v prostorách společnosti probíhají pravidelné
exkurze, školení i odborné semináře. Návštěvníkům se
vychází maximálně vstříc. Informovanost a otevřený
přístup nekončí u spotřebitelů. Běžné je pořádání akcí
pro zaměstnance i dodavatele – od rodinných akcí pro
děti přes zájezdy na jednotlivé ekologické farmy až po
každoroční slavnostní vyhlašování nejlepšího pěstitele.
Osobní přístup je patrný i v postoji k marketinku. Na
výrobcích Sluneční brány naleznete fotografie „živých
sedláků“, kteří své bylinky do výrobků dodávají. Na
webových stránkách obou společností se pak můžete
seznámit i s jejich příběhy. Návštěvám nakloněni jsou
také pěstitelé Sluneční brány, pravidlem bývá i příjemné
posezení s hospodářem u skleničky domácí pálenky. No,
ano, takhle se to přeci dělá, nalep „BIO“, přidej příběh,
navyš cenu, napadne mimoděk marketingová zkratka.
Tolik teoretická
legislativní část.
Prakticky fungují
kontroly tak, že každý
kdo uvádí biopotraviny
do oběhu musí na
vyžádání jak kontrolní
organizaci, tak i
zákazníkovi předložit
certifikát o původu
bioproduktu, kterým je
zaručeno, že výrobek
pochází z ekologického
zemědělství. Jednotlivé
kontrolní organizace
kontrolují výrobky svých
klientů (tedy farmářů a
zpracovatelů, které sami
certifikují), problém tak
může nastat u
zahraničních výrobků,
jejichž kontrolu by mělo
teoreticky provádět
Ministerstvo zemědělství.
Ministerstvo samo žádné
kontroly označování
biovýrobků v obchodech
neprovádí a podněty na
zahájení správních řízení
ve věci klamavých
značení získává pouze
od samotných
spotřebitelů,
spotřebitelských
organizací (jako je právě
např. PRO-BIO LIGA či
Sdružení obrany
spotřebitelů, ad.) či
kontrolních organizací
(Abcert, Biokont, KEZ).
Ve zkratce lze tedy říci,
že podvody samozřejmě
jsou možné a žádná
kontrola je - v žádné
oblasti - nemůže zcela
eliminovat. Nicméně
jistotu, že kupujete
skutečně produkt, který
byl vyprodukován podle
pravidel ekologického
21
Dívám se na ty dva trochu nakažlivým pozitivizmem
„ulítlé“ spolumajitele, sluníčka na tričkách zaměstnanců,
paní Abrlovou, která tu před chvilkou dostala Zlatý srp za
nejlepší biododavatelku, zástup babiček se šátky a
dědoušků s holemi, jak si podupávají do rytmu swingu, a
děcka, co se honí po skladišti… V duchu mě napadá, že
tyhle „sluneční“ příběhy vlastně dost smrdí. Takovým
jadrným kusem člověčiny.
„Aby lidé naše výrobky kupovali, musí tomu, co děláme,
věřit oni i naši pěstitelé. Je to důvěra, která vzniká
dlouhodobě,“ tvrdí oba majitelé Sluneční brány a
usmívají se. Tak nějak jim ten firemní úsměv věřím. Mají
k němu důvod – zaměstnanců jim každoročně přibývá.
Zážitky ze Dne otevřených dveří 27.9.2007 v Čejkovicích
sepsala Kateřina Čapounová
KRÁTCE Z BIOSVĚTA
Ročenka EZ za rok 2006
Právě v těchto dnech vychází aktuální ročenka
ekologického zemědělství za pro rok 2006, která
obsahuje statistický přehled ploch zařazených
v ekologickém systému hospodaření, ale také přehled o
vzdělávání a výchově v oblasti EZ a další užitečné
informace. Ročenku bude možno získat po Novém roce
buď v našem Infocentrum nebo na Svazu PRO-BIO
(www.pro-bio.cz).
Leták – Argumenty pro EZ
Bioinstitut, o.p.s. výzkumný ústav pro ekologické
zemědělství vydává ve spolupráci s PRO-BIO LIGOU a
dalšími organizacemi nový leták shrnující argumenty pro
hospodaření v režimu ekologického zemědělství. Leták
bude možno získat opět v našem Infocentru či
22
zemědělství získáte
pouze tehdy předloží-li
vám prodávající
certifikát o původu
bioproduktu... Což je
samozřejmě poměrně
složité a nepraktické.
My jako spotřebitelská
organizace se snažíme
vyhledávat podezřelé
výrobky a upozorňujeme
výrobce na
nesrovnalosti, případně
postupujeme případy
klamavého značení ve
spolupráci s ostatními
spotřebitelskými
organizacemi a
kontrolními organizacemi
Ministerstvu ke
správnímu řízení.
Ovšem na druhou stranu
je třeba říci, že
takovýchto případů
(krom notoricky
známého případu Bio
jogurtu od Danonne, kdy
slovo bio značilo pouze
to, že obsahuje živé
kultury, který skončil
pokutou pro společnost
Danonne a drobných
nedostatků ve značení
bioproduktů, např. logo
bez kódu kontrolní
organizace, etc.) není
mnoho (v roce 2006
řešilo ministerstvo
celkem 6 případů) a
většinou se jedná o
případy názvů
společností, které
obsahují slovo BIO nebo
EKO.
V poslední době jsme
zaznamenali zejména
případ označování
kosmetických produktů
značkou "Organic
product" (v překladu
produkt ekologického
zemědělství) či případ
potravinových doplňků
Bio koenzym Q10,
na stránkách Bioinstitutu (www.bioinstitut.cz).
BIO V PRODEJNÁCH COOP
Maloobchodní řetězce COOP TUTY, COOP TIP a další
vybraná maloobchodní síť nabídnou proto na konci
listopadu ve svých prodejnách v rámci nového projektu
Bio COOP téměř 50 druhů nových biovýrobků.Ty pochází
v převážné většině od tuzemských ekofarmářů a
biovýrobců a na prodejnách budou vystaveny ve
speciálních tmavězelených regálech.
Sortiment zahrnuje kompletní nabídku základních
potravin tak, aby z nich bylo možno připravit chutný
biooběd či večeři. Nabídneme ale rovněž i zdravé svačiny
pro děti či mléčné výrobky k snídani.
Zdroj: www.coop.cz
BIOPOTRAVINY DORAZILY DO
ŠKOL(ky)!
Mateřská školka Semínko zařadila do jídelníčku svých
dětí biopotraviny. Jednalo se o výstup projektu „Bio do
školek“, který realizovala PRO-BIO LIGA za finančního
podpory ÚZPI. V jeho rámci byl spuštěn web
www.biopotravinydoskol.cz, který bude sloužit
k informování školních zařízení i rodičů.
Zavedení biopotravin do jídelníčku školky bylo
konzultováno jak s odborníky na výživu, tak s rodiči dětí,
kteří se jednohlasně vyslovili pro zavedení biopotravin
navíc 54% z nich bylo ochotno zaplatit za stravování o
20 až 30% více. V MŠ Semínko představuje toto zvýšení
8 až 12 Kč za den.
Současně jsme rodičům poskytli nejrůznější informační
materiály ohledně biopotravin a ekologického
zemědělství.
Oslovili jsme farmáře a dodavatele bioproduktů a
vytvořili seznam těch, kteří jsou schopni dovézt
biopotraviny do školky, do Toulcova dvora v Praze. A to
byl největší problém celého projektu. Seznam
bioproducentů se zúžil na pouze několik, kteří jsou
schopni alespoň jednou za měsíc biopotraviny do školky
dodat.
V rámci projektu jsme také konzultovali použití
biosurovin a složení jídelníčku ve školce s odbornicí na
výživu paní Margit Slimákovou a zkušenou biokuchařkou
paní Marií Tučkovou. Konzultací se zúčastnily paní
ředitelka, hospodářka a kuchařka MŠ.
21.11. jsme s dětmi z MŠ navštívili kozí farmu DoRa v
Ratibořicích, kde měly děti možnost vidět, jak se chovají
kozy podle zásad ekologického zemědělství a ochutnat
Biodrain atp., který
Sdružení obrany
spotřebitelů předalo ke
správnímu řízení MZe.
Nicméně s nástupem
řetězců orientovaných na
maximalizaci zisku bez
ohledu na téměř cokoliv
je samozřejmě možné
všechno.
Na závěr osobní
doporučení zní, že
nejjistější možností
nákupu bioproduktů je
nákup ze dvora, přímo
na farmě, kde vidíte
přímo jak sedlák
hospodaří. Dostupnější
je pravděpodobně nákup
ve specializovaných
prodejnách, jejichž
provozovatelé většinou
mají k ekologickému
zemědělství vztah a
nedovolili by
“hazardovat” s jeho
dobrou pověstí.
Supermarkety pak z
tohoto hlediska volit jako
poslední možnost,
nehledě na to, že v
supermarketech
naleznete velmi
omezený sortiment
biopotravin. Navíc i
cenově jsou
supermarkety a
specializované obchody,
při porovnávání
nabízených položek,
poměrně srovnatelné.
Je možné v ČR koupit
biojáhly, které mají
jinou zemi původu než
Čínu?
17-12-2007
Tuzemské jáhly v BIO
kvalitě u nás zatím
bohužel nejsou. Blýská
se ale na časy: v
23
rozmanité bio kozí mléčné výrobky, o kteréžto akci jste si
mohli přečíst v minulém čísle našeho bulletinu.
Pro školy byl vytvořen manuál, jak postupovat při
zavádění biopotravin. Manuál včetně dalších informací
jak pro školy, tak pro rodiče je dostupný na webu
www.biopotravinydoskol.cz .
ZÁVĚREČNÉ PODĚKOVÁNÍ
Všem našim čtenářům, členům PRO-BIO LIGY, ale také
donorům a dobrovolníkům děkujeme za materiální,
pracovní i duchovní podporu, bez níž by naše činnost
nebyla možná.
Jako poděkování zasíláme všem našim členům vánoční
dárek v podobě kalendáře Svazu PRO-BIO na rok 2008 a
zbrusu nové publikace Biozahrada, která pochází z pera
biozahrádkáře a novátora v oblasti biodynamického
zemědělství Radomila Hradila. Doufáme, že se Vám obé
bude líbit.
Všem pravidelným čtenářům našeho bulletinu přejeme
příjemné a klidné vánoční svátky v rodinném kruhu a
úspěšný vstup do nového roku s pořadovým číslem
2008.
Vaše PRO-BIO LIGA
přechodném období se u
nás na jižní Moravě
pěstuje proso, takže se
cca. do 2 let, pokud se
najde zpracovatel a
pokud produkce zůstane
v ČR, dočkáme BIO jáhel
země původu ČR.
Prozatím se do nich
nikdo moc nepouštěl
zejména proto, že je
potřeba je pěstovat spíš
v typicky produkčních
oblastech než v horských
a podhorských podobně jako např.
amaranth. Předpokladem
pro úspěšné pěstování
prosa je totiž teplejší
oblast s nižší bonitou
půdy
Kromě jáhel z Číny se u
nás dají koupit např.
jáhly z Kanady (dovozce
Country Life). Pak je
ještě dodavatel Dunfood
- Daniel Doležel, který
má v nabídce sladké
jáhly, u nichž není země
původu jasná. Jsou
dražší, měly by mít vyšší
obsah škrobů.
Podle informací vedoucí
sekce prodejců Svazu
PRO-BIO Pavlíny
Samsonové zpracoval
Jan Valeška
Tento bulletin vydala PRO-BIO LIGA díky podpoře MZe ČR
a MŽP ČR
24