1/2007 3809 kB
Transkript
1/2007 3809 kB
0 1 L i l i á ř - informativní zájmový zpravodaj specializované základní organizace pěstitelů lilií SZO ČZS MARTAGON Praha – č. 1/2007 Zpráva z výboru SZO ČZS MARTAGON Praha Vzhledem k tomu, že z výboru začátkem roku 2007 odstoupili na vlastní žádost dva jeho dlouholetí členové, Ing. Stanislav Š e v č í k z funkce předsedy a Ing. Petr Š r ů t k a z funkce jednatele a s ohledem na úmrtí bývalého místopředsedy Ing. Jaroslava S i m a n d l a v roce 2005, byl výbor naší organizace na výroční členské schůzi konané 13.1.2007 doplněn třemi novými členy, které plénum schůze zvolilo: Vratislav N o v á k , Pavel P e t r l í k , RNDr. Tomáš S e h n o u t k a . Protože nebyl prozatím zvolen nový předseda, který by se měl dle stanov ČZS volit na členské schůzi, a výborová schůze, z níž by mohl kandidát na předsedu vzejít, je plánována až na konec února, tj. po uzávěrce dnešního čísla Liliáře, uvádíme složení výboru v této podobě: Místopředseda (člen výboru Územního sdružení ČZS): Ing. Jiří S v o b o d a email: [email protected] Hospodář, pokladník, vedení matriky: Milan M i c h a l Redaktor Liliáře; distribuce zpravodaje: Jiří K o v á ř , Na Vyhlídce 624, 387 01 Volyně [email protected] Členové výboru: Jiří H l o u š e k (výstavy), Vratislav N o v á k , Pavel P e t r l í k , RNDr. Tomáš S e h n o u t k a , RNDr. Karel V e r e š (komise specializovaných organizací a květinářské při RR ČZS). Za výbor a redakci, ale i za členskou základnu, děkujeme odstupujícím členům výboru za vykonané penzum práce ve prospěch organizace MARTAGON, které bylo nemalé. Nově zvoleným členům přejeme úspěšný vstup do čela organizace a mnoho vitality při řešení spolkových úkolů. www.martagon.cz Internetové stránky organizace připravuje: Ing. Václav V i n č á l e k email: [email protected] Revizní komise: Ing. Roman K l í m a 2 Pozvánka Jarní členská schůze se koná v sobotu 17. března 2007 v 9. 00 hod. v Krajinově posluchárně (2. patro) Přírodovědecké fakulty UK, Benátská ul. č. 2 v Praze. Doprava: Metro B, stanice Karlovo náměstí (výstup východem Na Moráni), dále pěšky cca 5 minut směr Nusle. Nebo možno využít tramvaje č.18, 24 do stanice Botanická zahrada – Na Slupi. Program: Projednávání členských záležitostí – zpráva o hospodaření a revizní zpráva, návrh a volba předsedy, diskuze, volné návrhy apod. Dále tombola (žádáme členy o její dotaci), možnost úhrady v hotovosti členského příspěvku na letošní rok, promítání CD (Joe H o e l l poslal př. P e t r l í k o v i CD se 120 obrázky ze svého šlechtění lilií a další fotografie). Jako náš host bude mít přednášku o pěstování narcisů př. Miloš K r u p i č k a ze SZO ČZS NARCIS spojenou s promítáním. Poznámka: Upozorňujeme naše členy, že došlo ke změně termínu této jarní členské schůze. Původně avizovaný termín v minulém Liliáři byl změněn na správné datum tj. 17. března 2007. Kde schůzujeme… Jiří K o v á ř Již mnoho let se naše členské schůze odehrávají v budově katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze v Benátské ulici. Ti z nás, co tam chodí pravidelně, tj. navštěvují všechny schůze (zimní, jarní i podzimní), už měli možnost prohlédnout si celý areál včetně venkovní zahrady. Také nejednou se nám poštěstilo, že v době konání našich jarních schůzek, jsme se mohli sami přesvědčit, že nádherná záplava obrovského množství modrých květů ladoněk na venkovní zahradě, je vskutku uchvacujícím pohledem. Určitě proto nezaškodí poskytnout i na stránkách Liliáře několik informací o místě, kde se po léta členové MARTAGONU scházívají a schůzují. Celý komplex má název Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze a rozkládá se přibližně na ploše 3,5 ha na adrese: Na Slupi č. 16, 128 00 Praha 2 Nové Město. Celkově je v ní umístěno na 1 800 čtverečních metrů skleníků. V jejím areálu se nachází budova katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK (my tam na naše schůze vstupujeme z Benátské ulice), dále Ústav životního 3 prostředí a sídlí zde i studijní oddělení Přírodovědecké fakulty UK. Vlastní expozice Botanické zahrady jsou rozděleny na expozice ve sklenících a na expozice venkovní čili exteriérové. Ve sklenících je stálá expozice tropů a suchých subtropů tj. sbírka kaktusů a sukulentů. Zahrada ještě vlastní sbírku rostlin z vlhkých subtropů, která je v létě instalována venku pod širým nebem a na zimu je uskladňována ve velkém studeném skleníku. Vedle rozsáhlé sbírky sukulentů stojí za zmínku velké a staré exempláře cykasů, kamélií, myrty a dalších rostlin. Z venkovních expozic je významný unikátní exemplář jinanu dvoulaločného, Ginkgo biloba cv. Praga, ve skutečnosti jakási někdejší „obří bonsaj“, jejíž stáří se odhaduje přibližně na 130 let, dále jedna z prvních do Evropy introdukovaných metasekvojí a další dřeviny. Nejcennější expozicí je kolekce Středoevropské květeny, založená v roce 1904 a kontinuálně udržovaná po celých předchozích 100 let. Z historického hlediska patří tato zahrada k nejstarším evropským univerzitním zahradám. O její zřízení bylo usilováno od poloviny 18.století. Přes různé peripetie ve vývoji a zakládání zahrad na různých místech v Praze a v souvislosti s jejich dalším rozvojem a rozšiřováním, bylo vedením univerzity rozhodnuto, že se Botanická zahrada přemístí pod tzv. „Slupskou stráň“, tj. na dnešní místo mezi Albertovem a Karlovým náměstím. Zde byly roku 1882 vystavěny první skleníky sloužící jako výstavní pavilony. Do nich byly v letech 1897 a 1898 přeneseny další sbírky především z Botanické zahrady na Smíchově a realizovalo se přistavování ještě dalších skleníků. Jenomže ve válečných letech po náletu na Prahu 14.2.1945 došlo k totálnímu zničení některých skleníků a další byly dost poškozeny. Po válce až do roku 1949 se skleníky zcela od základu přestavovaly. Ocelová konstrukce těchto skleníků z konce čtyřicátých let však věkem zkorodovala, a tak byl v roce 1995 vydán na ně havarijní výměr. V letech 1996-1999 došlo k jejich rekonstrukci, jež byla na přání památkářů provedena téměř ve stejné podobě a dispozici jako stavba předchozí. O zahradu pečuje v současné době asi 20 zahradníků a kurátorů. V létě bývají skleníky otevřeny od 10 do 17 hodin, v zimě od 10-16 hodin a zahrada v nich pořádá během roku různé periodické výstavy, na něž se vybírá vstupné. Vstupné do skleníků činí 25,-Kč pro dospělou osobu. Otevřeno je denně, tj. i v sobotu, kdy máme schůze. Vstupné do exteriérů je volné – bezúplatné. Roční návštěvnost je úctyhodná a činí 100 000 návštěvníků. Když už naše liliářské aktivity uskutečňujeme v tomto areálu, přijměte, prosím, naše doporučení, a po schůzi využijte prohlídku a návštěvu zahrady k výborné relaxaci, klidné procházce areálem i k dalšímu vzdělávání také vy – naši členové. Ještě dodávám, že v Botanické zahradě UK bylo v roce 2004 nově otevřeno na sousedním pronajatém pozemku odpočinkové refugium. 4 Ohlédnutí za dalšími liliářskými výstavami r. 2006 Pro ucelenější pohled na loňské liliářské výstavy konané v České republice (a jedné výstavy v Polsku) přinášíme i členům MARTAGONU doplňující informace o těchto výstavách. Vloni byl ve třetím čísle Liliáře popsán průběh 5 výstav (Rakovník, Žirovnice, Lysá nad Labem, Cheb, Volyně). Dnešní informace o následujících výstavách jsou zpracovány dle příspěvků autorů, kteří je publikovali v Liliářských zprávách č. 3-4/2006. Zhodnocení výstavy v Brodku připravil Vladimír P e r n i c a jako svůj původní příspěvek - speciálně pro náš Liliář. Krása lilií vynikla v novém prostředí (1. – 6. 7. 2006) Henryk K i e d r o ň Od doby, kdy se liliářské výstavy SZO ČZS LILIUM Brno konají ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, byly prezentace velmi rozmanité, a to také proto, že se často konaly v různých prostorách. A letos přišel na řadu i ten dlouho očekávaný – nový, ještě vonící novotou výstavní sál. A tedy v době, kdy se vystavovatelé seznamovali s novou výstavní prostorou a instalovali svoje exponáty, stačili jsme se u ředitele muzea ing. Vítězslava K o u k a l a , CSc. vyptat, čím se mu to s jeho spolupracovníky povedlo obohatit areál muzea. „Budova starého sušáku, kde se kdysi pralo, škrobilo, barvilo a sušilo prádlo, stála dlouhá léta přímo naproti hlavního vchodu do Dřevěného městečka v nepoužitelném stavu. V poslední době se nám však podařilo sehnat potřebných 57 milionů korun a budovu zrekonstruovat. Díky tomu máme nejen pořádnou dílnu propagace a důstojné prostory pro průvodce, ale také nové výstavní prostory pro veřejnost, kde jsme zatím instalovali expozici kočárů a výstavu lidových krojů. Svá díla zde vystavují valašští umělci a dva sály jsou určeny pro krátkodobé výstavy. A ve třetím podlaží je umístěn konferenční sál, který se právě nyní plní rozkvetlými liliemi.“ Pracovní den na přípravě výstavy končí, členové poroty zapisují poslední výsledky a př. ředitel K o u k a l zve všechny přítomné na krátké zhodnocení k sobě do ředitelny. Technický personál muzea zapíná klimatizaci, aby květy nestrádaly horkem, a pečlivě uzamyká přístup do sálu, aby do doby, než se dostaví návštěvníci, připravená krása nijak neutrpěla. Pohled do sálu zaplněného liliemi napovídal, že se nejen snažili liliáři, ale snad i počasí nebylo nejhorší. Zdálo se být také téměř jisté, že zklamání v očích návštěvníků, kteří sem v nejbližších dnech zavítají, také nezahlédnete. Celkem 11 vystavovatelů zde nainstalovalo asi 300 lodyh lilií a dalších více než sto bylo použito na aranžování. Zatímco připravené výpěstky čekají na první obdivovatele, začíná přátelské posezení s oficiálním předáním cen, kde má hlavní slovo předseda poroty př. 5 Bohumil F r i d r i c h . Přestože cen k předání je hodně, o čemž se lze přesvědčit z připojeného přehledu, zůstává chvilka i na výměnu zkušeností a přátelských rad. Př. Karel B r a u n si přece jenom posteskl na počasí. „Ještě mi toho málo kvete. 30 km dále je vše rozkvetlé a já jsem těžko dával dohromady 56 lodyh. Navíc nám před týdnem hodně poupat poškodily kroupy. Možná by stál za zvážení pozdější termín výstavy.“ „Sezóna je méně úspěšná, byla dlouhá zima, hryzci měli hlad a teď před kvetením bylo sucho,“ přidává se př. Václav P a v l í k . „Ale vcelku si nestěžuji, měl jsem co dát na výstavu a ještě na zahradě něco zbylo. Dosud jsem se zde zúčastnil všech výstav a byla i hodně chudší léta, letos teplo pomohlo dohnat zpoždění.“ Dobře sezonu hodnotí i př. Vojtěch M a c h á č e k , a to přes pozdní jaro a tím i pozdější kvetení. „Zdraví rostlin a násada květů jsou dobré, ale horké počasí způsobilo, že mi asi 100 martagonů vykvetlo najednou během 14 dnů a během týdne odkvetlo. Lilie na výstavu jsem musel zachraňovat v chladírně.“ Dlouholetý účastník výstav si také povšimnul kvalit nového výstavního sálu. „Prostor máme letos opravdu dobrý, je v něm dostatek světla a návštěvníci si budou moci vychutnat skutečné barvy květů. Ale loni v kostele to bylo také dobré.“ V okamžiku, kdy ještě žádný návštěvník nespatřil ani jeden květ, výstava přechází do historie, výsledky jsou zapsány, ceny rozděleny a hodnocení – jak jinak než kladné – učiněno. Zbývá poděkovat hostitelům a aktivním spolupořadatelům z vedení Valašského muzea v přírodě za jejich obětavost a jako vždy vlídné přijetí nadšenců lilií. Ing. K o u k a l zase jménem svého týmu poděkoval liliářům za pěknou výstavu a za pečlivost při její přípravě. A loučení po samotné výstavě znělo: zase napřesrok… Rožnovská výstava lilií 2006 ve výsledcích Bohumil F r i d r i c h Ia ostatní 1. Loreto (J. Klement) 2. Latvia (J. Chlebiš) 3. Centerfold (N. Bolacká) Ib červené 1. Ohnivý Fénix (J. Klement) 2. Mafián (J. Klement) Ib ostatní 1. Black Eyed Cindy (B. Fridrich) 2. Peach Butterfly (B. Mičulka) 3. Káťa (J. Dudek) Oranž. Ib asiatky a mezisekční h. 1. Oranže (J. Klement) 2. Evina (K. Braun) 3. Emír (V. Pavlík) Odrůdy I Asiatky Ia červené 1. Aberdeen (J. Klement) 2. Gran Paradiso (N. Bolacká) Ia oranžové 1. Treffer (J. Klement) 2. Mantona (M. Tlach) 3. Morava (M. Bartoš) Ia žluté 1. Golden Tycoon (M. Bartoš) 2. Golden Show (B. Mičulka) 3. Iverna (J. Dudek) 6 2. L. pardalinum (J. Chlebiš) 3. L. pardalinum (K. Braun) Čest. uznání: L. leichtlinii max. (J. Dudek) Orientálky Čestné uznání: Mona Lisa (K. Braun) LA-hybridy červené 1. Glossy Wings (V. Pavlík) 2. Red Label (K. Braun) 3. Glossy Wings (N. Bolacká) ostatní 1. Modern Style (V. Macháček) 2. Serrada (B. Mičulka) 3. Laser (K. Braun) Eurasiatky 1. Theodor Haber (V. Macháček) 2. L. martagon (V. Macháček) 3. L. martagon (V. Macháček) OT-hybridy Čestné uznání: Glühwein (K. Braun) Novošlechtění Asiatky 1. 53/01-2 (M. Tlach) 2. 61/01-1 (M. Tlach) 3. 112/99 (M. Tlach) Botanické lilie 1. L. pardalinum (J. Klement) LA-hybridy Čestné uznání: 148/03 (M. Tlach) Kolekce lilií Cena ing. V. J o š t a – B. F r i d r i c h (Menton, Red Alert, Glossy Wings). Cena V. T y l e h o – M. B a r t o š (Evina, Endeavor, Morava). Další ceny Putovní cena LILIUM Brno nejúspěšnějšímu vystavovateli – J. K l e m e n t . Cena organizace MARTAGON za nejlepší orleánský hybrid – B. F r i d r i c h (13/96). Cena ing. V. K o u k a l a , CSc. za nejlepší lilii v anketě návštěvníků – K. B r a u n (Royal Trinity). Cena ing. B. M i č u l k y za nejlepší vystavenou českou odrůdu – J. K l e m e n t (Ohnivý Fénix). Hodnotící komise pracovala ve složení: B. F r i d r i c h (předseda), V. M a c h á č e k , K. B r a u n , M . T l a c h . Ohlédnutí za výstavou v Hodoníně Jan K l e m e n t Ve dnech 8. a 9. července 2006 se již po páté konala v Hodoníně výstava „Člověk, lilie, fantazie“. Letos to bylo po prvé v nových krásných prostorách Městského úřadu v Hodoníně, přímo v centru města. Hlavní náplní výstavy bylo aranžování lilií i jiných květin pro různé příležitosti a v různých úpravách. Mimo tyto exponáty bylo v přísa1í vystaveno asi 100 lodyh lilií podle odrůd. 7 Slovo fantazie v názvu výstavy plně vystihuje atmosféru této akce. Členky LILIUM Brno (př. Anna Č o b r d o v á , Marie B e l k o v á , Marie K r e j č í ř o v á , Dana P r o k e š o v á , Božena V l k o v á a Vladimíra Č e r n á ) se předvedly v tom nejlepším světle. Lilie v odrůdách vystavili př. Jaromír R e z e k , Jan K l e m e n t a Pavel K l u b u s . Malý počet vystavovatelů asi zavinil větší počet souběžně probíhajících výstav v republice a možná i malá aktivita pěstitelů z okolí Hodonína. Květiny a zeleň si vypěstovaly aranžérky samy a doplnili je př. R e z e k , K l e m e n t a Š k o d a . Zúčastnily se i nečlenky organizace LILIUM, které výstavu obohatily novými nápady: pí Olga S t a n k o v i č o v á z Piešťan, ing. Emilie P a č í s k o v á z Hodonína a Eva T o m a n o v á z Rohatce. Svoji šikovnost prokázala i pí Božena O n d i r k o v á . Všichni jsme vzpomínali na jejího manžela RNDr. Albína O n d i r k a , dobrého odborníka, přítele a laskavého člověka, který byl spoluzakladatelem hodonínských výstav. Svoji pozemskou zahradu už bohužel opustil. Čest jeho památce! Výstava byla soutěžní, rozhodnout o nejlepších aranžích bylo velice těžké a náročné. I podle vyjádření mnoha návštěvníků se nejhezčí práce snad ani vybrat nedaly. Co pohled, to nádhera. Hodnocení bylo věcí vkusu a kompromisu podle názorů členů komise. Li1ie byly velmi vkusně sladěny s ostatními květinami, zelení, sklem, textilem, keramikou a ostatními doplňky. Cit pro estetiku a kompozici přímo vyzařoval z jednotlivých prací. Kdo neviděl, o mnoho přišel. Výstava stá1a všechny zúčastněné mnoho času, starostí a práce i při řešení organizačních problémů. Výsledkem je radost z výstavy. Výsledky v jednotlivých kategoriích Vázy 1. Čobrdová Anna 2. Belková Marie 3. Vlková Božena Svatební kytice a doplňky 1. Krejčířová Marie 2. Belková Marie 3. Prokešová Dana Misky 1. Krejčířová Marie 2. Čobrdová Anna 3. Belková Marie Lilie v interiéru 1. Čobrdová Anna – japonská miska 2. Prokešová Anna - žluté zátiší 3. Černá Vladimíra - růžové zátiší Nejhezčí lilie 1. Orania – (J. Rezek) 2. NŠ JK 6-01 – (J. Klement) 3. Top Gun – (J. Rezek) Porota ocenila aranžování výstavy kolektivem M. Belková, D. Prokešová, M. Krejčířová a V. Černá. Anonymní anketa návštěvníků: Aranže: 1. A. Čobrdová a B. Vlková – stejné hodnocení Lilie: 1. Top Gun – (J. Rezek) 2. L. pardalinum – (J. Klement); čestné uznání – (P. Klubus) 8 Př. R e z e k celou výstavu zachytil na cédečku, a tak se všem zájemcům o výstavu dostane možnost si jej zakoupit a potěšit se doma touto krásou. Bylo by dobré, aby při příští výstavě byli v hodnotící porotě lidé, kteří se na výstavě nepodíleli a členem poroty by měl být profesionální aranžér. Přispělo by to k objektivnějšímu hodnocení a spokojenosti návštěvníků. Všem patří veliký dík! Lilie na zámku v Brodku u Prostějova – 2006 Miloslav T l a c h Prvá Moravská výstava lilií a mečíků se konala na zámku v Brodku u Prostějova ve dnech 28. – 30. července 2006. Iniciátorem a organizátorem výstavy byl př. Vladimír P e r n i c a , který se zajímá zvláště o orienpety. V průběhu týdne jsem nařezal 7 orienpetů a 2 orientálky, i když některé lilie měly poškozeny okvětní lístky a dokonce listy velikým horkem, a uschoval ve sklepě. V pátek ráno jsem vyjel a zastavil u ing. M i č u l k y , kde jsem přibral jeho poslední kvetoucí orienpet 'Cyriaksburg'. V Brodku jsem se setkal s manžely B r a u n o v ý m i , Piotrem W i s t u b o u a ing. S e i d l e m , kteří rovněž dovezli lilie na výstavu od dalších liliářů (od př. D u d k a a dalších), a také s př. K l e m e n t e m . Nejvíce lilií však vystavoval ing. J o š t a ing. N e j e d l o . V prostoru vstupní haly a schodiště renovovaného zámku bylo vystaveno asi 240 lilií, převážně orienpetů od př. P e r n i c i a dalších liliářů včetně zahraničních, a na 100 mečíků od Ivana Š a r a n a . Dále tam bylo několik kytic a velkých aranží. Nedostatek váz se nakonec vyřešil dovozem lahví z místní restaurace. Z vystavených lilií mě nejvíce zaujaly orienpety 'Glühwein', 'Maywood', 'Caravan' (žlutá a bordová), 'Dallas' s obřími žlutými květy, 'Frisco' s květy snad ještě lepšími než 'Norhern Carillon' SILK ROAD, 'Ortega' (krémová s čárkováním a zelenými žebry), 'Pizzazz' (ploché žluté květy s červeným středem) a od př. D u d k a robustní lodyha odrůdy 'LeVern Freimann'. Nahoře na schodišti na stolech, které aranžovali polští přátelé, mě zaujaly překrásně nakvetlé lodyhy odrůd 'Arabesque' a zvlášť 'Anastasia' (tuším od pí Eugenie F e r f e c k é ). Z asiatek za zmínku stojí vystavené lodyhy 'Purple Reign' (bílý brašmark) a černočervená 'Landini'. Číňanky 'Caramba' a odrůda, která je málo k vidění, 'Holubice' s 33 květy asi od př. K l e m e n t a byly na stole v meziposchodí. Moje 'Allegretto' a 'Leslie Woodriff' se 40 květy také zaujaly návštěvníky. A co na závěr? I když hodnocení nakonec neproběhlo, domnívám se, že tato výstavy pozdních lilií byla úspěšnou a rozšířila řady obdivovatelů těchto květin. 9 Lokálka…aneb výstava KVĚTY NA ZÁMKU roku 2006 Vladimír P e r n i c a Pro čtenáře Liliáře jsem připravil několik postřehů k výstavě neběžných a velmi pozdních lilií, která letos (28.-30.7.2006) proběhla poprvé v Brodku u Prostějova. Po vystavení tří lodyh 'Black Beauty' na výstavě mečíků a lilií v Bratislavě jsem měl letitou výstavní pauzu. Až se získáním výborných kultivarů orienpetů 'Anastasia' a 'Peter the Great' se opětně vynořila myšlenka vhodnosti presentovat tyto lilie veřejně na výstavě. Obě odrůdy jsou především mezisekčními hybridy s velmi pozdním kvetením. Získat však v devadesátých letech gratis prostor v Olomouci bylo nad síly. Výstava ve Volyni však svou vzdáleností myšlenku na uspořádání nové lokální výstavy v našem regionu jen podpořila. Mou snahou bylo ukázat v Brodku co nejširší sortiment oněch nových lilií s doplněním výstavních mečíků, a tak návštěvníci, kteří se pohybovali na trase staré silnice Olomouc – Brno, vůbec nelitovali, že výstavu navštívili. Návštěvnost odhaduji asi 1 000 osob. Nu, je škoda, že se zde nikdo z liliářů z Čech neprezentoval. Jak přípravy začaly? V hospůdce vznikla debata se starostou obce na téma výstava lilií a výsledkem byl příslib pomoci. Současně přítomný vlastník zdejšího zámku Dr. B e l c r e d i , přislíbil poskytnout gratis vstupní prostory zámku. Tímto byl položen základní kámen k realizaci nové výstavy, který jsem svým přestěhováním do Brodku oprášil. Následně počaly organizační přípravy a navazování dalších kontaktů, jako i nutné papírování. Léto 2006 se však honosilo tropickými teplotami a suchem. Ústupek v termínu konání výstavy nebyl šťastný a k ničemu nepřispěl. Záměr vystavovat především americké a kanadské hybridy OT se takto značně omezil. Zde jsem ocenil pochopení Ing. J o š t a a Ing. N e j e d l a , kteří přislíbili a také zaslali hlavní gros („gró“) květů. Velmi výrazně musím poděkovat příteli Š a r a n o v i za dodání 90 klasů mečíků včetně jeho semenáčů, které za pomoci př. F. S v o b o d y naaranžovali. Velký problém, jako u každé nové výstavy, byly vázy. V tomto směru projevil velké pochopení vlastník zdejší keramické firmy SITAZ, pan Š l a j s , jenž nechal vyrobit 70 ks vhodných váz, jako nový doplněk svého vlastního výrobního programu. Ceny pro nejúspěšnější exponáty byly zajištěny v Rapotínu a další dekoroval pracovník firmy SITAZ. Barevná pozvánka a černobílé letáčky byly základem propagace. Pan P o d l a h a prezentací v televizi a paní C h o d o r o v á s Dr. J. K ř í ž e m zajistili publicitu v Zahrádkáři i na internetových stránkách ČZS, což celé věci velmi prospělo. V regionu se podařilo prosadit se do tiskovin vydávaných Krajským úřadem, a odtud informace převzaly regionální deníky i večerníky. Dále se podařilo zajistit oznámení v rozhlase. K tomu všemu bylo ještě rozesláno na 30 dopisů starostům nejen okolních obcí, tím vším se v dostatečné míře zajistily informace v regionu. Celkově bylo vystaveno téměř 300 lodyh lilií v devadesáti odrůdách, dále zmíněné mečíky a to vše celkem od třinácti vystavovatelů. Z vystavovatelů musím ocenit pomoc př. W i s t u b y z Polska, který zorganizoval účast dalších polských 10 liliářů včetně pí F e r f e c k é (oba byli přítomní osobně) a dále př. Jana K l e m e n t a , který mimo osobní pomoc přivezl čtvrtou největší kolekci, v níž mělo zastoupení i jeho novošlechtění. Výstavu vhodně doplnila paní B e r a n o v á (manželka člena LILIUM Brno) z Bouzova nápaditými aranžemi. Také si vážím pomoci přátel z Hlučína, Ing. S e i d l a a J. D u d k a , kteří dovezli velmi pěkné lilie. Bylo tedy nač se dívat a co poznat. Příteli Š a r a n o v i zde byl pokřtěn jeho semenáč mečíku názvem 'Brodek'. U lilií musím připomenout malou, ale kvalitní expozici př. B r a u n a , v níž dominoval OT 'Pizzazz'. Přítel T l a c h měl v expozici atraktivní 'Allegretto' a 'Anastasia'. Polští vystavovatelé mimo jiné vystavili vynikající lodyhy cv. 'Arabesque' a 'Erfordia'. Já musel vlastní expozici omezit, ponechal jsem novinky 'Dunyazade' a 'Scene Stealer' a dále ještě 'The Empress' a 'Pizzazz'. Ing. P. N e j e d l o zaslal několik LA, dominovaly 'Indian Diamond' a 'Vera Cruz'. Z AO hybridů 'Fancy' a 'Fuego Crown'. Z holandských OT pak upoutával pozornost 'Nymph' mezi desítkou dalších. Ing. V. J o š t měl nejpočetnější expozici a obdivována byla odrůda 'Evina' z velmi pozdní výsadby. Z asijských hybridů to byly 'Spice Island' a 'Filigree' původem od pí F r e e m a n . Dále snad nejčernější lilie 'Landini' a úchvatný brushmark 'Purple Reign' vedle neméně dobré odrůdy 'Patricia Pride'. Z dálky vábily dráždivě pomerančové 'Bariton' a 'Botticelli'. Excelentní lodyhy měly cv. AO 'Fancy' a 'Fuego Crown', z LA poutaly lodyhy 'San Vito' a 'Indian Diamond'. Z trubkovitých si bylo možno všimnout cv. 'Herald Angel' a 'Upright Regale'. Neopominutelné bylo LOO 'Eagle' a barevně explozivní 'Divine'. Výborná byla LT lilie 'Easter Morn'. Z OT bylo zasláno 22 odrůd. Porovnat šlo i rozdíly na poměrně drahých vystavených cv. 'Caravan' a 'American Sentinel'. 'American Spirit' lákal efektním vybarvením, novinka 'Friso' snad zářivostí skvrny předčí též hodnotnou 'Silk Road'. Též bylo možné porovnávat 'American Flame' a cv. 'Ortega'. Zájem budily z holandských OT především: 'Shocking', 'Touching', žlutý 'Novatore' a čtyři barevně výrazné – 'Purple King', 'Gluhwein', 'Maywood' a 'Visaversa'. Tvarovou precizností, čistou bělobou a mimořádnou velikostí květů poutal OT 'Dallas'. Konečně ne, nezajímavé byly dokumentační fotografie z historie zámku i příjemné posezení před fontánou či procházka parkem. Výstava vzbudila zájem a je očekávána repríza. Dá se také napsat, že práce byla zhodnocena návštěvností, která byla na úrovni a přispěla k vyrovnanému rozpočtu. Takže věřím v opětovnou přízeň všech zúčastněných a nashledanou 25.27.7.2008. K hlučínské výstavě lilií Břetislav M i č u l k a Byla to prvá větší možnost našich liliářů zúčastnit se takové výstavy podle propozic Evropské liliářské společnosti (ELG), nad kterými dohlížel vedoucí jury dr. G i f f e i zvolený do této funkce v minulém roce. 11 Výstavy ELG podobně jako dřívější německé Odborné skupiny lilií při Společnosti přátel trvalek jsou zaměřeny hlavně na novošlechtění lilií členů této organizace. Hodnocení se provádí bodováním obdobně jako v NALS, což je hodně pracné a což jsme u nás opustili, protože hodnocení výběrem a stanovením pořadí je dostatečně přesné, zejména když je prováděno více hodnotiteli. Narozdíl od našich zvyklostí jsou k hodnocení požadovány 3 lodyhy pojmenovaných odrůd, což u zahrádkářů i specializovaných liliářů dělává značné problémy a přitom pro hodnocení odrůdy to nemá význam. Výstavní lodyha lilie je natolik atraktivním samostatným exponátem, že se lépe a přesněji vyhodnotí než kytice 3 lodyh, přičemž potřeba místa je mnohem menší. V prvé fázi jsou hodnocena nepojmenovaná novošlechtění uváděná vesměs pod selekčními čísly. Dobře hodnocené hybridy přecházejí do druhé etapy, kde se vystavují a hodnotí 3 lodyhy již většinou pod odrůdovými názvy a opět bodováním. Náš postup s hodnocením jednotlivých lodyh nepojmenovaných hybridů se provádí výběrem 5 nejlepších a stanovením pořadí nejlepších 3. Jako druhá fáze je však srovnání a hodnocení s komerčními a jinými pojmenovanými odrůdami, což lépe ukazuje na hodnotu novošlechtění, i když se hodnotí po jedné lodyze z výše uvedených důvodů. K tomu se dospělo během téměř 40letých zkušeností s vystavováním a hodnocením lilií. Pokud jde o v ELG prováděné hodnocení novošlechtění až 90 body s možnou bonifikací až 10 bodů za novost a zvláštnost, domnívám se, že správnější by bylo hodnotit až do 100 bodů a za novost a za zvláštnost přidat až 10 bodů navíc, když se tato bonifikace nebude přehánět. Tím se lépe zhodnotí to, co se po novošlechtěních požaduje. Velikým problémem je odmítání nedostatečně vyvinutých nevýstavních lodyh, aby se mohlo lépe rozhodovat o prvých třech hodnocených místech. Je to povinností toho, kdo soutěžní lilie přejímá a nelze se tomu vyhýbat, aby nenastaly případné konflikty s některým liliářem, který není schopný posoudit hodnotu lilie, kterou dává do soutěže. Někdy je to možno řešit i komisí, která nevhodné lilie vyřadí ještě před hodnocením, protože požadované minimum 5 květů s poupaty (tedy více než v ELG) je u většiny lilií nedostatečné. Hlučínská výstava byla bezesporu úspěšná i přičiněním našich přátel ze Slezska a Polska včetně našich členů, i když se vyskytly některé nedostatky obdobně jako na většině takových výstav. Naši liliáři se přesvědčili, že i takové mezinárodní soutěže se nemusejí obávat. Ocenit třeba také nezáviděníhodnou práci dr. G i f f e i e . Nerozumím však tomu, proč uskutečnění výstavy lilií bylo přednostně svěřeno jednotlivci před liliářskou organizací projevující zájem. Nejednalo se přece o výstavu v Německu, kde je uspořádáním pověřován člen ELG. Po mých delších zkušenostech a snahách přicházím k přesvědčení, že nepotřebujeme současnou ELG (Evropskou liliářskou společnost), která neplní úkoly takové organizace a jejíž název je zavádějící. Podíváme-li se na evropské amatérské liliářství, o nějakou celoevropskou organizaci nemají nijaký větší zájem v Anglii ani v Rusku, takže zůstává jen Německo, Polsko, Česko a mimo Střední Evropu Lotyšsko a snad Dánsko. Jen liliářské organizace z těchto zemí jsou oprávněné si 12 vytvořit nějakou nadnárodní organizaci určenou k prohloubení spolupráce v určitých potřebných záležitostech. Opačný postup je nezvyklý a nefér. Představy o výstavách ELG v celé Evropě jsou hodně přehnané a z finančního hlediska pro liliáře nejen z bývalého sovětského bloku neuskutečnitelné. Potřebujeme však ke spolupráci novou DLG – Německou liliářskou společnost. Vzpomínám si, že před r. 1994, kdy si v Německu založili ELG místo dosavadní Odborné skupiny, nebyly kontakty s německými liliáři nijak horší a pokud si to němečtí liliáři uvědomí, může být spolupráce s nimi v DLG ještě lepší. A nemusí být na překážku, když DLG bude mít členy z celé Evropy, jako má NALS mimoamerické (téměř 20 %), a přesto se nesnaží být světovou liliářskou společností. Výstava lilií ELG, Hlučín 7. – 9. července 2006 Jörg M. G i f f e i Výsledky hodnocení Mezisekční hybridy LA-hybridy 1. 85,8 Krysia (J. Kapias) OT- a AT-hybridy 1. 85,6 Basel (P. Geiser) Odrůdy (3 lodyhy) I Asijské hybridy Ia 1. Grand Cru (J. Hrabovský) 2. Hoangho (A. Berner) 2. Rebeca (R. Widerski) 3. ELITE (J. Hrabovský) 3. ALADDIN’S DAZZLE (J. Hrabovský) Ib 1. Evina (H. Wiedmann) 2. Káťa (V. Macháček) 3. Olinka (R. Widerski) Ic 1. Piroschka (E. Ferfecka) 2. Stelinka (R. Widerski) 3. Noris Star (E. Ferfecka) III Candidum-hybridy 1. L. × testaceum (D. Pfannschmidt) Novošlechtění pojmenovaná (3 lodyhy) I Asijské hybridy Ia 1. 80,8 Amorstern (H. Wiedmann) 2. 77,4 Gelber Tangoriese (J.M. Giffei) 3. 73,8 Morava (K. Braun) Ib 1. (neudělena) 2. 79,5 Olšava (M. Tlach) 3. 74 EZ/3/95 (K. Meißner) Ic 1. 86,25 Kadina (J. Dudek) 2. 83 Schwalbenschwanz (H. Wiedmann) 3. 77,5 Eva’s Feurige (E. Steinbrück) VI Čínské hybridy VIab 1. 2. 3. 71,2 Vladimíra (J. Dudek) VIcd 1. 81,4 Tatra’s Eagle (A. Mego) 2. 3. 74 AM 93/0055-2 (A. Mego) 13 Botanické lilie 1. L. leucanthum centifol. (M. Tlach) 2. L. davidii (N. Bolacká) 3. L. davidii (J. Dudek) Aranže 1. Vzpomínka (R. Hiltawska) 2. Dortík babičky (T. Klyszcz) 3. Obraz (R. Hiltawska) 4. Polka (R. Hiltawska) 5. Liliáda (I. Spyra) Novošlechtění nepojmenovaná (1 lodyha) - počet NŠ nad 75 bodů 1. Widerski R. 10 NŠ 2. Mego A. 7 3. Kapias J. 4 4. Dudek J. 2 5. – 8. Giffei J. M. , Kazek M., Klyszcz H., V. Macháček (1) VI Čínské hybridy VIab 1. 2. 3. Amethyst Temple (V. Pernica) VIcd 1. Uno (K. Braun) VII Orientální hybridy 1. Double Prize (P. Nejedlo) 2. 3. Lombardia (P. Nejedlo) LA-hybridy 1. Longicanda (M. Kazek) 2. Royal Dream (A. Hrubá) 3. ALADDIN’S DAZZLE (L. Dlugoš) OT-, TA-, OA-, TL-hybridy 1. 2. Frankenmädel (E. Ferfecka) 3. Passionale (V. Pernica) Zvláštní ceny Carla F e l d m a i e r a ELG a Václava T y l e h o Památce Viktora S t r a s s e r a J. Dudek (Kadina) A. Mego (AM-02/1485-1) A. Mego (Tatra’s Eagle) Z komentáře k hodnocení výstavy Funkci vedoucího jury po G. S t e i n b r ü c k o v i převzal dr. J. M. G i f f e i , takže to byla jeho prvá výstava v této funkci. Podle jeho vyjádření to byly nejvíce stresující dny v jeho životě a přitom to byla nejpodnětnější výstava ELG při uskutečňování evropských cílů ELG. Na výstavě v Hlučíně padl rekord v dosavadních výstavách ELG, a to jak v počtu vystavených exponátů – 262, tak i vystavovatelů – 41 (z toho německých asi 9). Při bodovém hodnocení se přešlo na nový způsob, kdy novošlechtění mohou získat maximálně 90 bodů + 10 bodů za novost a zvláštnost. Následkem toho bodový zisk byl vesměs nižší než v dřívějších letech. Hodně exponátů nemělo ještě výstavní hodnotu, i když se mohly hodnotit lilie nejméně se 4 květy, kterým se však muselo odečíst 25 bodů, protože nešlo hodnotit stavbu květenství. Lilien-Info 2006 (2): 6 – připravil ing. Břetislav Mičulka 14 Výstava lilií Rybnik 2006 Piotr W i s t u b a Tato XVI. Mezinárodní výstava lilií a aranží se konala ve dnech 15. a 16. července 2006. Vystaveno bylo 165 lodyh lilií od 26 vystavovatelů a 31 aranží. Hodnocení provedla komise v tomto složení: P. W i s t u b a (předseda), E. F e r f e c k a , M. K a z e k , J. K u r o w s k i , J. K w i a t k o w s k i a R. W i d e r s k i . Výsledky hodnocení Ia 1. 2. Kain (E. Ferfecka) 3. Roter Kakadu (E. Ferfecka) Ib 1. 2. Heliopolis (J. Szczeponek) 3. Red Velvet (R. Widerski) Ic 1. Bornim (J. Szczeponek) 2. Bornim (E. Ferfecka) 3. Nutmegger (H. Klyszcz) Botanické lilie 1. L. tigrinum 'Flore Pleno' (I. Borecka) 2. L. leucanthum (R. Widerski) 3. L. davidii (N. Bolacká) Orientálky 1. Gerez (J. Kapias) VIa+b 1. Pink Perfection (J. Szebeszczyk) 2. Romina (R. Widerski) Blanka (R. Widerski) 3. Kvarteto (R. Widerski) VIc+d 1. Bright Star (H. Klyszcz) 2. Uno (K. Braun) Tatra’s Eagle (A. Mego) 3. Sancho (E. Ferfecka) OT-, AT-, LO-hybridy 1. Leslie Woodriff (J. Kapias) 2. Erfordia (J. Dudek) 3. Yelloween (J. Kapias) AL-hybridy 1. Longicanda (J. Kapias) 2. Golden Torch (J. Kapias) 3. Salmon Spirit (E. Ferfecka) Počet novošlechtění nad 80 bodů R. Widerski 5 J. Kapias 2 A. Mego 2 Převzato z Kochajmy Kwiaty 2006, 49: 2 Otázky a odpovědi. Poradíte? Náš nový člen Josef Č a p e k by rád přivítal odpověď na tento pěstitelský problém, který však bude bezpochyby zajímat i další pěstitele lilií. Zaslal svůj dotaz do redakce, a tak jsem požádal o odpovědi hned dva naše zkušené liliáře, ing. Petra Š r ů t k u a Blahoslava V a j g e n t a , kteří ochotně odpověděli. Dotaz: Přítel Č a p e k má komplikace s liliemi zasazenými na podzim. Na špičkách šupin a na spodní části cibule i kořenech jsou tyto části napadeny 15 hnilobou. Lilie pěstuje v bednách, protože má zahradu u rybníka a řádí tu vodní hryzci. Co není chráněno nevydrží. Na dno dává 8 cm praného písku jako drenáž. Lilie sází do země složené z 1/3 lesní černé zeminy (z listí a jehličí), 1/3 praný písek, 1/3 kompostová zem. Hnojí Cereritem. Rád by vyzkoušel při výsadbě obsypat cibule praným pískem a kamennou drtí, která je drobná a používá se na posyp silnic v zimě, oboje v poměru 1/2 na 1/2. Lze použít nějakou chemickou ochranu - když tak jakou? Dále mu vloni ve vegetačním období začaly listy hnědnout, zpočátku od spodu směrem nahoru. Čím to má stříkat, aby se to nedělo? Žádá laskavě o sdělení názoru k tomuto problému a za odpověď předem děkuje. Odpověď Petra Š r ů t k y Vážený pane Č a p k u ! Odpověď na vaše dotazy není tak jednoduchá, jak by se zdálo. Pokud cibulím lilií, které jste zasadil na podzim, ještě v tomtéž podzimu hnijí kořeny a špičky šupin, potom je to proto, že byly poškozeny dlouhým skladováním v suchu již před výsadbou, a odumřelé části proto začaly hnít. Pokud si koupíte v obchodě cibule, bývá to právě tak, že cibule jsou často skladovány po velmi dlouhou dobu, nežli se dostanou do obchodu a než si je někdo koupí a zasadí je. Pokud jste na hnilobu kořenů, bází cibulí anebo konců šupin přišel až na jaře, je to proto, že cibule během zimy poškodil mráz. To může mít více příčin. Předně se při sázení cibulí doporučuje hloubka okolo 10 – 15 cm, po výsadbě je zalít a utlačit okolo nich půdu. Pokud půdu neutlačíte a vedle cibulí zůstanou vzdušné prostory, cibule takto zasazená zpravidla vymrzne. Také cibule zasazené v nádobách (květináčích, truhlících…) a ponechané přes zimu venku nad úrovní půdy (postavené na zemi) beznadějně vymrznou. Některé druhy a odrůdy lilií nejsou zimovzdorné (zejména orientální hybridy) a mohou vymrznout i z tohoto důvodu. Více mrazu vydrží cibule již „usazená“ v patřičné hloubce a dobře zakořeněná. Toho je ovšem při podzimní výsadbě těžké dosáhnout. Dávat pod cibule drenáž je správné, ale důležité je, aby skutečně jako drenáž fungovala a nedržela se kvůli ní okolo cibule voda. V literatuře se většinou píše, že lilie potřebují „humózní čerstvě vlhkou zem“, ale to je podle mého názoru omyl. Cibule nejsou kořeny, jsou to přeměněné listy. Proto jsou náchylné na poškození, a i neustálý kontakt cibulí s rozkládajícím se organickým materiálem (humus) může mít neblahé důsledky. Cibule by měla být proto celá v zemi s malým obsahem humusu (čili výsadbu provedeme raději do zeminy tzv. rostlé, minerální); „lepší“ půda s humusem přijde až nad cibuli. V této vrchní půdě se potom mohou rozrůst lodyžní kořeny, takže i odtud si lilie dokáže čerpat výživu. 16 Z toho důvodu se někdy doporučuje obsypávat cibule pískem, ale lze také cibuli zasadit hloub do minerální země. Pokud totiž je okolní půda hutná, hlinitá nebo s obsahem jílu, a cibuli obsypete pískem, stahuje se k ní v případě zalití a deště voda, která se tu dlouho drží, což cibuli neprospěje (dusí se a hnije). Humus a kompost jsou materiály, které jsou dobré pro řadu rostlin, ale liliím ne vždy prospějí. Lépe je hnojit lilie organickými hnojivy, na jaře plnými s obsahem dusíku a fosforu (řada lidí používá Kristalon) a na podzim dodat více draslíku ve formě síranu draselného. Zde prodávaný granulovaný síran draselný je ale asi nějaký podvod, neboť se nerozpouští, ve skutečnosti by měl mít rozpustnost jen o něco horší než sůl. Draslík obsahuje také draselná sůl a dřevěný popel, což ale pro lilie nejsou vhodná hnojiva. Draselná sůl obsahuje chlór, ten lilie nemají moc rády a dřevěný popel má velmi zásaditou reakci, a dokáže proto poškodit např. orientální hybridy, L. speciosum, L. auratum a jiné lilie. Substráty, ve kterých se houby tolik nerozmáhají, jsou například rašelina, dřevěné uhlí, písek nebo minerální zemina. Rašelina se ovšem po čase začne rozkládat také. Při použití těchto složek se může stát, že směs je pro některé lilie (např. L. henryi a henryi hybridy, příp. aureliány) příliš kyselá a bez obsahu vápníku. Proto byste měl dodat těmto liliím mletý dolomitický vápenec. V případě nedostatku rašeliny by snad bylo možné použít borový humus (rozloženější část vrchního profilu půdy, nerozloženou hrabanku použít pro mulčování). Hryzci jsou potvory. Ale stejné potvory jsou i houby, které napadají lilie. Zasáhnout účinně proti nim je obtížné. K moření cibulí se používají přípravky na bázi síry. Nejlépe bude, poradí-li Vám někdo v prodejně. Nepoužívejte ale příliš silné koncentrace a nechte cibule před výsadbou oschnout. Pokud hnědnou a usychají listy postupně odspodu nahoru, nemusí to znamenat nic vážného. Může to být ale postup nákazy listů plísní šedou (Botrytis cinerea). Plíseň šedá se uplatní silně tehdy, pokud lilie byly na jaře po vyrašení poškozeny pozdním mrazem. Proti ní byste měl zjara a v létě často (třeba každý týden) postřikovat, přípravků je spousta a zase Vám asi nejlépe poradí v prodejně. Mnoho úspěchů ! S pozdravem Petr Š r ů t k a Odpověď Blahoslava V a j g e n t a K problematice zahnívání cibulí lilií, kterou nastolil př. Josef Č a p e k , lze uvést následující: Dotaz jsem zpracoval v rámci svých možností vyčerpávajícím způsobem a doporučuji uveřejnit i pro ostatní nové členy. Hniloba šupin shora Příčinou bývají patogenní houby Penicillium cyclopium nebo antraktóza – Colletotrichum, speciálně na cibulích liliích. Při houbě Penicillium jsou čokoládové skvrny od špiček šupin. Ty jsou později potaženy zeleným až modrým povlakem (spory houby). Jedná se o nejčastější chorobu nemořených skladovaných cibulí, ale 17 spory žijí i v půdě. Při napadení antraktózou hnědé skvrny později černají a jsou vpadlé. Původcem těchto houbovitých komplikací jsou zpravidla háďátka a další žraví škůdci. Cibuli je nutno vyndat ze země a prohlédnout vždy pro určení původce. Zeminu odstranit, okolí rostliny desinfikovat i s nádobou. Platí to všeobecně! Hnědnutí listů od spodu Jestliže na lodyze listy hnědnou od spodní části, také vadnou a postupně mohou i opadávat, je možných příčin více: -nedostatek železa (Fe) v půdě. Zde pomůže zálivka či postřik na list 0,05% zelenou skalicí (používá se proti mechu); Vámi používané hnojivo Cererit železo neobsahuje. -počínající nákaza fuzariózou (Fusarium oxysporum), což je jedna z nejnepříjemnějších nemocí lilií. A ochrana? Problematická! Fundazol (tj. Benlate) u nás vyřazen; formalin zase ničí i cibule; jiné přípravky nejsou u nás dostupné… snad zkusit Syllit 65 nebo slabé Savo (chlor. přípravek – ten by však působil jen povrchově, není to ale ověřeno!) -sklerociová hniloba (Sclerotium rolfaii) zvaná též suchá hniloba. Postižená místa jsou šedavá. Výtrusy (jako malá semínka) jsou zpočátku bílá, později hnědnou až černají. Nakazí se rovnou v nekvalitně připravené půdě nebo spory na cibuli postupně infikují půdu v jejím okolí a celý bal se nákazou zamořuje. Cibule po čase odumírá i při zdánlivě zdravém kořenovém systému. Dříve používané a účinné moření Terraclorem (pentachlornitrobenzen) je dnes již zakázán, jinak lze i okolní půdu zalít 1%ním roztokem formalinu. -hniloba kořenů po napadení háďátky. Mořit insekticidy! Všeobecné doporučení – „míchaná zemina“ je pro většinu odrůd lilií příliš kyselá. Místo lesní hrabanky z jehličí použít trochu rašeliny, část zaměnit prosetou zemí, ale hlavně vlhkou zeminu dezinfikovat! Stačí větší pekáč, elektrická trouba (90°C, 1 hod.). Nutný přívažek bývá nadávající manželka, trouba trochu páchne. Při fuzarióze cibulí i bedýnku spálit, zem vhodně odstranit a okolí cibule důkladně prolít aspoň 10 litry 1%ním roztokem formalinu. Podhoubí „fuzária“ sahá velmi hluboko. Pozor! S formalinem je nutno zacházet opatrně, dodržovat základní bezpečnostní předpisy, pamatovat především na zdraví člověka, ale pozor také, ať nedojde k poničení cibulí lilií z důvodu nevhodné přípravy a manipulace s touto chemikálií. Formalin s bílou sedlinou je již méně účinný. Uváděný postup je všeobecně platný a týká se moření a dezinfekce, hlavně v tom případě, že nebyla zjištěna příčina poškození rostliny. Poznámka redakce, jejíž otištění vzešlo z podnětu př. B. V a j g e n t a . Zabývat se pěstováním lilií je krásná ušlechtilá činnost. Některé lilie nám porostou bez velkých problémů, žel s jinými si užijeme své… Vlastní pěstitelské zkušenosti jsou k nezaplacení, ale poučení hledejme samozřejmě v odborné literatuře či v našem Liliáři z pera našich zkušených pěstitelů. Také v příštích číslech přineseme další poznatky kolem problematiky pěstování lilií. Snad nikdo nenabude dojmu, že kolem 18 pěstování lilií je příliš mnoho chemie, která by mohla odradit další potenciální zájemce o jejich pěstování – což bychom byli neradi… Botanické lilie 49. Karel V e r e š L.monadelphum, BIEBERSTEIN, 1808. Původní rozšíření: Tento botanický druh patří do skupiny kavkazských lilií, vyskytuje se v bukových lesích na severovýchodní straně Kavkazu až do nadmořské výšky 2100 m. Na jižní straně Kavkazu se nevyskytuje. Květy: Jsou otevřeně zvonkovité, rozmístěné povisle v pyramidálním uspořádání o počtu až 20, o průměru až 100 mm. Barva je svítivě žlutá, tepaly jsou kopinaté, zdobené fialovým tečkováním. Pyl je žlutý a tím se liší od L. szovitsianum, která má stejný habitus, ale oranžový pyl. Lodyha: 100, někdy až 150 cm. Listy: Jsou kopinaté, velikosti 125 x 25 mm a jsou uspořádány na lodyze do několika spirál. Na spodní straně jsou listy ochmýřené, výjimku tvoří var. glabrum, jejíž listy nejsou ochmýřené. Cibule: Cibule z přírodních nalezišť mají průměr 35 mm, v kultivaci mohou být větší, šupiny jsou špičaté, barvy nažloutlé. Klíčení: Je pomalé, hypogeické, malé cibulky musí projít ochlazením. Poznámky: Tato lilie je v zahradních kulturách dosti vzácná, může to být půdními nároky, C. F e l d m a i e r doporučuje propustnou půdu, bohatou na humus, D. F o x uvádí, že lilie je tolerantní k vápníku a že snáší i těžší půdu. Za zmínku stojí, že C. R o b i n s o n získal odrůdu 'June Fragrance' po opylení s L. candidum var. saloniké. Rovněž je zajímavé, že kromě příjemné vůně má odrůda zářivě červenou barvu. Pokud je mi známo, v prodeji se nevyskytuje ani v USA. Literatura: Growing Lilies, Derek F o x , str.160, Nakl. Croom Helm. Die neuen Lilien, Carl F e l d m a i e r , str. 160, Nakl. Eugen U l m e r . Hybridní lilie 49. Karel V e r e š 'Modena' I(ab) Rodičovství: Nepojmenovaný semenáč No. 84316-1 x No.G90-14. Křížení, selekce a pojmenování fy. Vletter et Den Haan Beheer, registrace 1999. Lodyha: Výška 115 cm, barva zelená s tmavými skvrnami u baze. Listy: Velikost 120 x 15 mm, uspořádány na lodyze střídavě, barva tmavě zelená. Květy: Vnitřek barvy ostře oranžová, která směrem ke špičkám přechází v oranžově žlutou, vně je barva jasně oranžově žlutá. Nektarie mají barvu jemně olivově zelenou, 19 tepaly nejsou tečkované, ale papily ostře oranžové, čnělka tmavě rudá, pyl šedorudý. Průměr květů 200 mm (!), petaly 100 x 35 mm, okraje zvlněné, špičky se mírně stáčejí. Šest květů. Poznámka: Výběr odrůdy je vždy subjektivní, u této mne zaujaly dvě skutečnosti. Křížení nepojmenovaných semenáčů se dá vyložit, že holandští šlechtitelé to nepovažují za důležité, nebo spíše naopak, že jde o firemní tajemství. Květy o průměru 200 mm u asijského hybridu také nejsou příliš časté. Literatura: ILR, dodatek č. 19, str. 32. Nabídka semen lilií pro zásilkovou burzu r. 2007 Pavel P e t r l í k Dodavatelé – př. Stanislav Š u p i t a – porce č. 1-2 Vratislav N o v á k – 3-11 Stanislav B a r t a – 12-17 Jiří K o v á ř – 18-28 Jan K l e m e n t – 29-34 Pavel P e t r l í k – 35-40 Joe H o e l l (Tasmánie) – 41-82 1. asijské hybridy – porce č. 18,34,41-43 2. martagon hybridy – 2,15,16,19-20,36-39 3. candidum a evropské hybridy – 35 4. americké hybridy – 40 6. trubkovité a aureliány – 1,4-11,21-33,44-68 7. orientální hybridy – 75-80 8. ostatní hybridy – 17,69-74 9. botanické lilie – 3,12-14,81-82 Seznam semen 1. African Queen x (Golden Splendor x Zigeunerbraut) 2. směs martagonů O.P. – Zlatice, Claude Shride, Mrs.R.O.Backhouse 3. L. martagon – povodí Lužnice 4. T.T.Black Dragon x Bílá Růže (Vereš) 5. T.T.Black Dragon x (Bílá Růže + Pink Perfection) 6. Pink Perfection x směs 7. Bright Star x henryi semenáč 8. semenáč (Dudek) x Pink Perfection 9. žlutooranžový semenáč (Vereš) x směs 10. Camelot x směs 11. Palmer hybrid oranžový x směs 20 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. L. martagon – Poľana (Detva) L. martagon – Velká Fatra L. martagon – Slovenský Kras L. martagon x Claude Shride 19.6.06 L. martagon x Komet 24.6.06 L. martagon x Fire King 24.6.06 Mahalak x mix nejlepších pylů směs z pojmenovaných odrůd martagonů x tentýž mix směs čistě bílých martagonů bez teček (Obláček + Bornholm) x mix z pojmenovaných hybridních martagonů Admirál Nelson x mix nejlepších pylů henryi hybrid – výrazné papily x mix nejlepších pylů Tetra White Trumpet cv. 'Caesar Claudius' x mix nejlepších pylů (Bellada x Gelbergrína) x Afričanka vysoký bílý T.T.White Trumpet x mix nejlepších pylů Fanfaron x mix V.S.(O.P.) Lady Alice x Afričanka Rogalo x Afričanka Fanfaron VIa/b V.S.(O.P.) směs trubek žlutorůžová trubka V.S.(O.P.) velká růžová trubka V.S.(O.P.) J.K.-6-01 V.S.(O.P.) Peach Butterfly V.S.(O.P.) L. pyrenaicum x L. pomponium směs martagon hybridů Paisley hybr. O.P. bílý martagon hybrid x Port Wine Port Wine x L. hansonii L. pardalinum x Afterglow Avignon x Ib red (Dick Thomas) Ia red x Ib red (Dick Thomas) Apricot Supreme x Ib red (Dick Thomas) Golden Beauty x TWT (4x4) 03-6-128 x 99-6-99 (Golden Beauty x TWT) x Glenbrook lemon henryi x orange henryi 93-6-109 x ((Thunderbolt x TWH) x Golden Beauty)) (2x4) Adeline x L. henryi (China) (2x2) (Golden Beauty x TWT) x 84-106-1 (4x4) (Golden Beauty x TWT) x Golden Beauty (4x4) (lemon hybrid x NZ 1992 CH STEM) x 93-6-109 (2x2) 93-8-91 x Boden's Dark trumpet (2x4) 96-8-69 x Boden's Dark trumpet (2x4) 21 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 96-8-44 x 91-8-135 (4x4) 93-6-109 x 99-6-99(Canterbury trumpet Cross) (2x2) white/pink hybrid x yellow/pink hybrid (2x2) 96-8-44 x 99-6-99 (2x2) Lemon Tetra Rachel Pappo x Flat Yellow (4x4) 96-6-121 x 91-6-135 (2x2) 96-8-108 x Boden's Dark trumpet (2x4) white miniature trumpet x 96-8-67 (2x2) 96-8-44 x Boden's Dark trumpet (2x4) (Golden Temple x Tetra Rachel Pappo) x Golden Beauty (4x4) (Golden Temple x Tetra Rachel Pappo) x TWT (4x4) Golden Beauty x TWT (4x4) TWT x Golden Beauty (4x4) (Golden Beauty x TWT) x TWT (4x4) 97-6-92 x (TWT x 82-111)-46 (2x4) white/pink Canterbury trumpet x ((TBB x 82-111) x (Tetra Rachel Pappo x TWT)) (2x4) (92-6-126 x Golden Beauty) x (TWT x 82-111) (3x4) 93-6-91 x (TWT x 82-111)-45 (2x4) 96-8-44 x 96-8-126 (2x4) (TWT x (TWT x 82-111)) x 64-105 (4x4) (L. speciosum rubrum x Red Sun) x Tastoria ((L. speciosum x White Champion Seedling) x Jan de Graaff)) x Tastoria Tasmina x Marco Polo (2x2) Marco Polo x Firechief (2x2) Bernini x Crimson Glory (2x2) Bernini x Julian Wallace L. canadense (Yellow x Red) L. grayi O.P. Vysvětlivky: V.S. (O.P.) volně sprášeno TBB – Tetra Black Beauty TWT – Tetra White Trumpet 82-111- (L. auratum x L. henryi) Dr. A s a n o , Japonsko T.T. – tetraploid (Tetra) Cena za porci semen skupin 1;2;6;7 je 7,-Kč. Semena lilií skup. 3;4;8;9 (kromě martagonů ve skup. 9) jsou za 10,-Kč/porce. K ceně se připočítává poštovné. Objednávku semen zašlete prosím nejpozději do 14 dnů po expedici Liliáře na adresu: Pavel P e t r l í k , Vernéřov č. 205, 352 01 Aš. Liliáři, kteří přispěli do burzy semen mají přednost. Ostatní dle pořadí došlých objednávek. 22 Krátce o pěstování lilií ze semen Jelikož za poslední léta přibyli v naší organizaci noví členové, kteří nemusí mít dostatečné zkušenosti s pěstováním lilií ze semen, připravil jsem stručnou informaci týkající se klíčení semen. Informace jsem vybral a upravil dle publikace Lilie, kterou v roce 1985 vydala Pražská botanická zahrada. Hypogeické a epigeické klíčení semen lilií Lilie klíčí dvěma způsoby - Hypogeicky (podzemní klíčení) a epigeicky (nadzemní klíčení). Hypogeicky klíčící lilie – do této skupiny patří druhy lilií považované za vývojově staré : L. hansonii, L. martagon, kavkazské lilie, L. auratum a americké lilie. Při hypogeickém (podzemním) klíčení semen zůstává nezelená děloha pod zemí, vytvoří se malá cibulka s kořínky a teprve později se vytvoří pravý zelený list. Hypogeicky pomalu klíčící lilie – klíčí obvykle na podzim, vytvoří cibulku a pravý zelený list se objeví až na jaře po období chladu. Často klíčí a utvoří cibulku až na jaře, ale první zelený list vyroste až následující jaro po druhém období chladu. Hypogeicky rychle klíčící lilie – do této skupiny patří jen málo druhů lilií: L. martagon lus. album, L. dauricum a některé formy L. speciosum. Brzy po vytvoření malé cibulky vyrůstá nad zem pravý list. Epigeicky (nadzemně) klíčící lilie – tyto lilie patří k vývojově mladším druhům. Děložní trávovitý zelený lístek při vyklíčení vyrůstá nad zem. Často s sebou vynese zbytek semene. Zároveň se v zemi vytvoří malá cibulka. Epigeicky pomalu klíčící lilie – semena většinou vyklíčí až po přechodu období chladu. Některá semena mohou ležet 1 až 2 roky než vyklíčí. Tímto způsobem klíčí např. L. carniolicum, L. chalcedonicum, L. henryi a L. sargentiae. Epigeicky rychle klíčící lilie – po vysetí klíčí do 2 až 6 týdnů spíše při vyšších teplotách (18°-20°C). Jsou to zejména lilie, podílející se na vzniku asijských, čínských a longiflorum hybridů. Např. L. amabile, L. calosum, L. cernuum, L. concolor, L. pumilum, L. longiflorum atd. U některých lilií a zejména u kříženců mohou semena klíčit s přechodným nebo kombinovaným klíčením. Problematika klíčení semen lilií je vyčerpávajícím způsobem popsána ve zmíněné brožuře Lilie, která má celkově vynikající úroveň díky příspěvkům jednotlivých autorů, jimiž jsou: RNDr. I. J. Č e r n o h o r s k ý , RNDr. D. F i š e r o v á , RNDr. V. H u m l , Ing. V. J o š t a doc. RNDr. K. V e r e š , CSc., a ze které jsem v tomto článku čerpal. Pěstování martagonů ze semen je popsáno v jubilejním výtisku Liliáře č. 4/2001, který redigoval Ing. P. Š r ů t k a . V Liliáři č. 1/2005 podrobně popisuje pěstování lilií ze semen zkušený pěstitel lilií Jaromír R e z e k . Mnoho zdaru při pěstování lilií ze semen přeje Pavel P e t r l í k 23 Lilie Hana V y d r o v á ml. Probuď se, květinko, tvé jméno znám. Pomoz mi, sluníčko, ať svět spatří a nám radost dá. Tvé jméno, ty královno květů, ty Lilie, co vůně je tak příjemná. Cibulko, tvé síly přibývá a tu slunce a půda ti dá. Ukaž se, nestyď se, okouzli nás. Již první lístečky se chlubí. Jakou odrůdu asi skrýváš? Nestyď se, královno cibulových květů. Tvé první poupě a za ním hned druhé, nenapínej nás. Vykveť pro nás. Otevírej své kvítky jen pomalu, ať se nezaleknou. Pestíky a tyčinky lehce si oddechnou. Tvé barvě se každý sklání, královno květin – jsi originální. Tvá vůně a zbarvení. Lilie, ty nikdy nezradíš nás. Mladá autorka básně Hana V y d r o v á ml., nar. 1986, žije v Blatné, má ráda malování, aranžérské a ruční práce. Básně píše několik let, získala ocenění v regionálních literárních soutěžích, publikovala v časopisech. Básničku „Lilie“ napsala v loňském roce 2006 na mou „objednávku“ určenou speciálně pro náš Liliář. Napadlo mne, požádat ji o to, protože znám Hanku od jejích dětských let, když navštěvovala výtvarný obor ZUŠ. Jiří K o v á ř 24 Obsah Zpráva z výboru SZO ČZS MARTAGON Praha Složení výboru SZO ČZS MARTAGON Pozvánka na jarní členskou schůzi 17.března 2007 Kde schůzujeme… (Jiří Kovář) Ohlédnutí za dalšími liliářskými výstavami r.2006 Krása lilií vynikla v novém prostředí (1.-6.7. 2006) (Henryk Kiedroň) Rožnovská výstava lilií 2006 ve výsledcích (Bohumil Fridrich) Ohlédnutí za výstavou v Hodoníně (Jan Klement) Lilie na zámku v Brodku u Prostějova – 2006 (Miloslav Tlach) Lokálka…aneb výstava Květy na zámku roku 2006 (Vladimír Pernica) K hlučínské výstavě lilií (Břetislav Mičulka) Výstava lilií ELG, Hlučín 7.-9.července 2006 (Jörg M. Giffei) Výstava lilií Rybnik 2006 (Piotr Wistuba) Otázky a odpovědi. Poradíte? (Josef Čapek, Petr Šrůtka, Blahoslav Vajgent) Botanické lilie 49. L. monadelphum (Karel Vereš) Hybridní lilie 49. 'Modena' (Karel Vereš) Nabídka semen lilií pro zásilkovou burzu r.2007 (Pavel Petrlík) Krátce o pěstování lilií ze semen (Pavel Petrlík) Lilie – báseň (Hana Vydrová ml.) 1 1 2 2 4 4 5 6 8 9 10 12 14 14 18 18 19 22 23 SZO ČZS MARTAGON Praha sdružuje pěstitele a milovníky lilií z celé České republiky a ze zahraničí. Členem se může stát každý bez ohledu na místo trvalého bydliště. Přihlášky novým zájemcům o členství vyřídí každý člen výboru MARTAGONU nebo se lze přihlásit přímo na internetových stránkách klubu. Kresby - titulní strana: Hana V y d r o v á ; zadní strana obálky: Jiří K o v á ř Liliář č. 1/2007 – pořadové č. 162 vyšlo v únoru roku 2007. Ročník 41. V současnosti vychází čtyřikrát ročně. Pro své členy vydává specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu MARTAGON Praha. Příští číslo Liliáře 2/2007, které vyjde na jaře, bude z velké části věnováno klubové činnosti, zprávám a dalším informacím s tím spojených. Za obsahovou a věcnou správnost příspěvků odpovídají autoři; osobní invektivy nebudou otiskovány!!! 25 26 27
Podobné dokumenty
2/2006 - Martagon
č.2/2006, a pak se uvidí „co a jak dál“. Co se mne týká – já jsem už vloni na výboru přislíbil, že bych ono
plánované jubilejní číslo k „čtyřicetinám“ připravil s pomocí ing. Petra Š r ů t k y . Př...
3/2005 281 kB
Stránky SZO Martagon na Internetu (Václav Vinčálek)
Lilie na internetu (Jaromír Rezek)