Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu Oddělení

Transkript

Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu
Oddělení pro západoslovanské jazyky a literatury
Katedra českého jazyka a literatury
NÁVRH PROGRAMU
STUDIJNÍHO OBORU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
OBSAH
1. ÚVOD
1
2. VŠEOBECNÁ ČÁST
2
3. POPIS PROGRAMU
3
3.1. Seznam předmětů
3.1.1. BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
3
3
3.1.1.1. Povinné předměty
3
3.1.1.2. Povinně volitelné předměty
4
Povinně volitelné předměty z jiných oborů, o nichž je známo, že
budou vypsány
4
Bohemistické povinně volitelné předměty
3.1.2. MAGISTERSKÉ STUDIUM
4
4
4
Překladatelsko-kulturologické zaměření
5
Učitelské zaměření
5
5
5
6
3.2. Popisy předmětů
6
3.3. Struktura studia
33
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
33
MAGISTERSKÉ STUDIUM
34
34
35
3.4. Předměty z jiného oboru, které mohou volit studenti českého jazyka a literatury
36
3.5. Předměty v cizím jazyce
37
3.6. Kritéria pro převod ECTS-kreditů
37
3.7 Ukončení studia
37
Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu
Oddělení pro západoslovanské jazyky a literatury
Katedra českého jazyka a literatury
NÁVRH PROGRAMU
STUDIJNÍHO OBORU ČESKÝ JAZYK A LITERATURA
1. ÚVOD
Bohemistika patří mezi filologické obory, které se na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu
vyučují od jejího založení. Bohemisté patřili k oporám slavistiky od založení Katedry filologie
slovanské v roce 1874, v jejímž rámci vyučovali bohemistické předměty. Lektorát českého jazyka byl
na Filozofické fakultě v Záhřebu zřízen v roce 1918, samostatný obor pak v roce 1965. Záhřebská
bohemistika je jediným univerzitním studiem českého jazyka a literatury v Chorvatsku.
Čeština je jedním z úředních jazyků Evropské unie a je tedy třeba, aby Chorvatsko mělo
vlastní kvalifikované odborníky znalé tohoto jazyka, zejména tlumočníky a překladatele pro různá
hospodářská odvětví (cestovní ruch, obchod), ale i učitele, kteří by vzdělávali nové odborníky, stejně
jako i příslušníky české národnostní menšiny, jež má v Chorvatsku již ustálený rozsáhlý vzdělávací
systém. Vzhledem ke zvýšené hospodářské spolupráci s Českou republikou vyjádřily zájem o
absolventy bohemistiky např. společnosti Pliva a Podravka, ve školství Učitelská akademie v Záhřebu
a instituce příslušníků české národnostní menšiny v Daruvaru (Jednota, Základní škola J. A.
Komenský). Studium bohemistiky je také významné i pro tradiční chorvatsko-české kulturní vazby a
pro význam české filologie, obzvlášť pražské lingvistické školy a pražského literárněvědného
strukturalismu.
Při koncipování studijního programu byl brán ohled na organizační kompatibilitu s dalšími
filologickými obory na Filozofické fakultě v Záhřebu. Obsahově se program v zásadních bodech opírá
o programy studia českého jazyka a literatury na dvou největších českých univerzitách: na Univerzitě
Karlově v Praze (http://www.ff.cuni.cz/ustavy/karolinka/03-04/cjl.pdf) a na Masarykově univerzitě v
Brně http://www.phil.muni.cz/studium/studijni_katalog/2004-2005/prezentator_CJ.html). Jelikož se
čeština v Chorvatsku přece jen studuje jako cizí jazyk, je navrhovaný studijní program do značné míry
srovnatelný se studijními programy předních mimočeských bohemistických pracovišť, např. v
Postupimi
(http://www.uni-postdam.de/u/slavistik/),
na
Humboldtově
univerzitě
v
Berlíně
(http://www2.hu-berlin.de/slawistik/) či na Univerzitě ve Vídni (http://www.univie.ac.at/slawistik/).
Kompatibilita tohoto studijního programu s programy jiných univerzit usnadní možnost
pohybu studentů a vyučujících; studenti budou motivováni, aby alespoň jeden semestr strávili na
1
některé ze zahraničních univerzit, nejlépe v České republice. Počítá se také s tím, že do výuky budou
zapojeni studenti bohemistiky z jiných univerzit; hostování profesorů je již ustálenou praxí. Je nutno
rovněž zdůraznit, že se na Univerzitě Karlově v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně vyučuje
chorvatský jazyk a literatura, což umožňuje navázat intenzivní spolupráci mezi univerzitami,
významně usnadňuje výměnu studentů a odborné literatury.
2. VŠEOBECNÁ ČÁST
2.1. Název studia: Český jazyk a literatura
2.2. Zřizovatel studia: Univerzita v Záhřebu, Filozofická fakulta, Oddělení pro západoslovanské
jazyky a literatury, Katedra českého jazyka a literatury
2.3. Trvání studia: 5 let (3+2 roky)
2.4. Podmínky zápisu ke studiu: absolvovaná střední škola a složená přijímací zkouška
2.5. Bakalářské studium: Jedná se o dvouoborové studium (A1 + A2), které lze studovat v kombinaci
s kterýmkoli jiným dvouoborovým studijním programem na Filozofické fakultě. Během tříletého
bakalářského studia studenti získají základní znalosti z české lingvistiky, dějiny české literatury a
kultury. Přitom se obeznámí nejméně s padesáti texty z české literatury a kultury v chorvatských
překladech a naučí se komunikačním dovednostem v češtině na úrovni B2 dle Společného evropského
referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Nabyté znalosti jsou předpokladem pro zápis do
magisterského studia českého jazyka a literatury na záhřebské, případně na jiné univerzitě či do
dalších magisterských studijních oborů, které takovou možnost připouštějí. Student, který nebude chtít
dále pokračovat v magisterském studiu, uplatní znalosti získané během bakalářského studia v
cestovním ruchu, hospodářství, státní správě, médiích, vydavatelstvích apod.
2.6. Magisterské studium: Jedná se o dvouoborové studium (A1 + A2), které lze studovat v
kombinaci s kterýmkoli jiným dvouoborovým studijním programem na Filozofické fakultě. Do
magisterského studia se mohou zapsat absolventi bakalářského studia českého jazyka a literatury na
Univerzitě v Záhřebu či absolventi jiné univerzity se srovnatelným programem, příp. absolventi jiného
bakalářského studia, kteří ovládají češtinou na úrovni B2 a jsou obeznámeni s českou literaturou a
kulturou na úrovni absolvovaného bakalářského studia českého jazyka a literatury. Ve dvouletém
magisterském studiu si studenti zvolí jedno ze dvou nabízených zaměření, a to překladatelskokulturologické, nebo učitelské. Oběma zaměřením je společná praktická výuka jazyka, jejímž cílem je
dosáhnout komunikačních dovedností na úrovní C1 dle Společného evropského referenčního rámce
pro jazyka Rady Evropy. V rámci programu pro překladatelsko-kulturologické zaměření se studenti
budou specializovat na překladatelskou činnost, současně se detailně seznámí s jednotlivými tématy z
české kulturní, literární a jazykové tradice. Studenti učitelského zaměření se budou specializovat na
výuku českého jazyka. Znalosti nabyté během magisterského studia umožní absolventům stát se učiteli
2
českého jazyka, překládat z češtiny a do češtiny a nalézt uplatnění v cestovním ruchu, hospodářství,
státní správě, médiích apod. Absolvované magisterské studium je předpokladem postgraduálního
studia.
2.7. Studium oboru Český jazyk a literatura lze zakončit již po absolvování bakalářského studia, není
povinností studovat 5 let.
2.8 Absolventi bakalářského studia českého jazyka a literatury získávají akademickou hodnost
bakalářka/bakalář (baccalaurea/baccalaureus) humanitních věd, obor bohemistika. Absolventi
magisterského studia českého jazyka a literatury získávají akademickou hodnost magistra/magistr
bohemistiky (překladatelsko-kulturologické zaměření) nebo magistra/magistr edukace pro český
jazyk a literaturu (učitelské zaměření).
3. POPIS PROGRAMU
3.1. Seznam předmětů
3.1.1. BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
I. semestr
Jazyková cvičení z češtiny I, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů
Úvod do české kultury, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
II. semestr
Jazyková cvičení z češtiny II, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů
Fonologie a morfologie českého jazyka, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
III. semestr
Jazyková cvičení z češtiny III, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů
Syntax českého jazyka, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
IV. semestr
Jazyková cvičení z češtiny IV, 6 hodin týdně, 5 ECTS kreditů
Česká literatura do konce XIX. st., 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
V. semestr
3
Jazyková cvičení z češtiny V, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů
Česká literatura XX. st., 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
VI. semestr
Jazyková cvičení z češtiny VI, 6 hodin týdně, 5 ECTS-kreditů
Dějiny českého jazyka a dialektologie, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
Povinně volitelné předměty z jiných oborů, o nichž je známo, že budou vypsány:
Chorvatský spisovný jazyk (kroatistika)
Úvod do lingvistiky (rusistika, lingvistika)
Lexikologie a frazeologie (rusistika)
Druhý slovanský jazyk (rusistika, ukrajinistika, bohemistika, jižní slavistika)
Druhý jazyk oboru (Středisko cizích jazyků FF)
Všeobecná historie a teorie literatury (rusistika)
Paradigmata XX. století (rusistika)
Výpočetní zpracování textu (informatologie)
Dějiny slovanských národů západní a střední Evropy (dějiny)
Jiné nabídnuté předměty (etnologie, komparativní literatura aj.)
Bohemistické povinně volitelné předměty:
Tendence v českém básnictví XX. století, 4 hodiny týdně, 5 ECTS kreditů
Současní čeští prozaici, kteří se prosadili v 60. letech XX. st., 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
Pražská lingvistická škola,4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
Jazyková kultura, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
Karel Čapek – typ malého člověka v české literatuře, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
Dvouúrovňová valenční syntax , 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
Staroslověnština, 4 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
3.1.2. MAGISTERSKÉ STUDIUM
4
VII. semestr
Překladatelská cvičení I, 4 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
VIII. semestr
Překladatelská cvičení II, 4 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
IX. semestr
Překladatelská cvičení III, 4 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
X. semestr
Překladatelská cvičení IV, 4 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
VII. semestr
Společné předměty pro MUK, do 5 ECTS-kreditů
Glotodidaktika, 2 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
VIII. semestr
Učení cizího jazyka, 2 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
IX. semestr
Metodika výuky slovanských jazyků, 2 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
X. semestr
Bohemica v chorvatském překladu/Croatica v českém překladu, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kreditů
5
Stylistika a teorie překladu, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
Slovanská srovnávací gramatika, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
Jazyk českého baroka, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
Literatura a ideologie české moderny a avantgardy, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
Božena Němcová – geneze symbolů národní kultury, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
Poeta doctus v současné české literatuře, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
Základní poetologické zásady pražské školy, 3 hodiny týdně, 4 ECTS-kredity
Společensko-kulturní teorie výuky cizího jazyka, 2 hodiny týdně, 5 ECTS-kreditů
Jiné nabízené předměty ze skupiny pro MUK
3. 2. Popisy předmětů
Název předmětu: Jazyková cvičení I
ECTS-kredity: 5
Jazyk: chorvatština a čeština
Trvání: 1 semestr (zimní)
Status: povinný
Forma výuky: 6 hodin cvičení
Podmínky: zápis do I. semestru bakalářského studia českého jazyka a literatury
Zkouška: písemná a ústní
Obsah: Základy českého jazyka: fonetická cvičení, deklinace, konjugace, komparace, pravopis.
Základní konverzace, psaní a čtení jednoduchých textů, získávání základní slovní zásoby.
Cíl: Získání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni A1 dle Společného evropského
referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy.
Literatura:
Novosad, A. (1998): Vježbenica češkog jezika, Zagreb.
Profeta, D. – Novosad, A. (1999): Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb.
Ribarova, Z. (1991): Pregled češke gramatike s vježbama, Zagreb.
Sesar, D. (2001): Češki u 30 lekcija, Zagreb.
Sesar, D. (2002): Češko-hrvatski rječnik / Hrvatsko-češki rječnik, Zagreb.
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2001), Praha.
Název kolegia: Jazyková cvičení II
6
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr (letní)
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení I
Obsah: Rozšiřování základů českého jazyka: fonetická cvičení, deklinace, konjugace, komparace,
pravopis. Základní konverzace. Rozbor nových gramatických kapitol, rozšiřování slovní zásoby, čtení
a psaní jednoduchých textů.
Cíl: Získání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni A2 dle Společného evropského
Literatura:
Novosad, A. (1998): Vježbenica češkog jezika, Zagreb.
Název předmětu: Jazyková cvičení III
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení II
Obsah: Ústní a písemné rozbory autentických českých textů, které obsahují gramatiku, slovní zásobu
a frazémy spojené se všedním životem, prací, volným časem, médii. Rozumění textu, rozhovor o něm,
jeho rozbor a shrnutí, ústní a písemné překládání textů z češtiny do chorvatštiny a z chorvatštiny do
češtiny. Rozvíjení konverzačních schopností v češtině.
Cíl: Získávání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni B1 dle Společného evropského
Literatura:
Adamovičová, A. (2003): Nebojte se češtiny, Praha.
7
Název předmětu: Jazyková cvičení IV
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení III
a frazémy spojené se všedním životem, prací, volným časem, médii. Rozumění textu, rozhovor o něm,
jeho rozbor a shrnutí, ústní a písemné překládání textů z češtiny do chorvatštiny a z chorvatštiny do
češtiny. Rozvíjení konverzačních schopností v češtině.
Cíl: Získání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni B1 dle Společného evropského
Literatura:
Adamovičová, A. (2003): Nebojte se češtiny, Praha.
Název předmětu: Jazyková cvičení V
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení IV
a frazémy spojené s aktuálními společenskými událostmi, s různorodými náměty z médií, se
současností České republiky. Poslech a rozumění rodilým mluvčím, ústní a písemné vyjadřování,
diskuse. Specifika substandardu obecné češtiny.
8
Cíl: Získávání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni B2 dle Společného evropského
Literatura:
Bischofová, J. a kol. (1999): Čeština pro středně a více pokročilé, Praha.
Karlík, P. – Nekula, M. – Rusínová, Z. (2000): Příruční mluvnice češtiny, Praha.
Menac, A. – Sesar, D. – Kuchar, R. (1998): Hrvatsko–češko–slovački frazeološki rječnik, Zagreb.
Pala, K. – Všianský, J. (1994): Slovník českých synonym, Praha.
Pravidla českého pravopisu. Školní vydání(1993), Praha.
Slovník české frazeologie a idiomatiky I. - III.(1983, 1988), Praha.
Slovník spisovného jazyka českého I. – IV.(1958–1971), Praha.
Svozilová, N. – Prouzová, H. – Jirsová, A. (1997): Slovesa pro praxi, Praha.
Trnková, A. (1994): Textová cvičebnice českého jazyka II., Praha.
Název předmětu: Jazyková cvičení VI
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Jazykových cvičení V
a frazémy spojené s aktuálními společenskými událostmi, s různorodými náměty z médií, se
současností České republiky. Rozumění textu, diskuse o něm, jeho rozbor a shrnutí, ústní a písemné
překládání textů z češtiny do chorvatštiny a z chorvatštiny do češtiny. Poslech a rozumění rodilým
mluvčím, ústní a písemné vyjadřování, diskuse. Specifika substandardu obecné češtiny.
Cíl: Získání jazykové komunikační dovednosti v češtině na úrovni B2 dle Společného evropského
Literatura:
Bischofová, J. a kol. (1999): Čeština pro středně a více pokročilé. Praha.
Menac, A. – Sesar, D. – Kuchar, R. (1998): Hrvatsko–češko–slovački frazeološki rječnik, Zagreb.
9
Pala, K. – Všianský, J. (1994): Slovník českých synonym, Praha.
Pravidla českého pravopisu. Školní vydání(1993), Praha.
Slovník české frazeologie a idiomatiky I. - III.(1983, 1988), Praha.
Slovník spisovného jazyka českého I. – IV.(1958–1971), Praha.
Svozilová, N. – Prouzová, H. – Jirsová, A. (1997): Slovesa pro praxi, Praha.
Trnková, A. (1994): Textová cvičebnice českého jazyka II., Praha.
Název předmětu: Fonologie a morfologie českého jazyka
ECTS-kredity: 5
Jazyk: chorvatština
Status: povinný
Forma výuky: 4 hodiny přednášek
Zkouška: ústní
Obsah: Fonologie současného českého jazyka zahrnuje základy všeobecné fonologie, český hláskový
systém, hláskové změny, přízvuk a prozodické vlastnosti českého jazyka. Morfologie zahrnuje
základní zásady a systémy tvoření slov, které se podrobněji probírají v rámci jednotlivých druhů slov.
Při rozboru slovních druhů a jejich flexe a tvorby tvarů se rozlišují gramatické a sémantické kategorie,
zejména se poukazuje na funkční vlastnosti tvarů. V této oblasti si student může zvolit seminární
práci.
Cíl: Získání vědomostí o hláskovém systému a zásadách českých výslovnostních a pravopisných
norem. Získání vědomostí o jazykovém systému na morfologické úrovni (tvoření slov a flexe).
Literatura:
Academia (1986): Mluvnice češtiny 1, Praha.
Havránek, B. – Jedlička, A. (1960): Česká mluvnice, Praha.
Příruční mluvnice češtiny (1996), Brno.
Název předmětu: Syntax českého jazyka
10
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Fonologie a morfologie českého jazyka
Zkouška: ústní
Obsah: Srovnávání různých teoretických přístupů k syntaktické problematice a k různým
syntaktickým popisům (obzvlášť strukturně-funkčnímu a sémantickému). Tradice rozboru syntaxe
v české filologii. Syntax současného českého spisovného jazyka zahrnuje: modálnost, aktuální a
kontextuální větné členění, slovosled, syntagmatiku, syntaktické vztahy, větné členy, věty bez
subjektu, jednoduché a složené věty a syntax textu.
Cíl: Získání vědomostí o jazykovém systému na syntaktické úrovni.
Literatura:
Bauer, J. – Grepl, M. (1970): Skladba spisovné češtiny, Praha.
Grepl, M. – Karlík, P. (1986): Skladba spisovné češtiny, Praha.
Příruční mluvnice češtiny (1996), Brno.
Šmilauer, V. (1966). Novočeská skladba, Praha.
Název předmětu: Dějiny českého jazyka a dialektologie
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška ze Syntaxe českého jazyka
Zkouška: ústní
Obsah: Proces standardizace českého jazyka, resp. sociolingvistický přehled od předstandardního
období do současnosti bude prezentován v kontextu kulturně-historických změn, které poznamenaly
nejvýznamnější momenty ve vývoji spisovného jazyka. Jazykově-historická periodizace se propojuje
s periodizací literárně-historickou. V každém období budou rozebírány nejvýznamnější genetickolingvistické změny a rozvoj dialektů. Samostatně pak základní dialektologické rozlišnosti a poměr
mezi českým standardem a substandardem. V této oblasti si student může zvolit seminární práci.
11
Cíl: Získání základních kulturologických poznatků o okolnostech vytváření českého spisovného
jazyka, získání vědomostí o nejdůležitějších prvcích české historické gramatiky, rozlišování českých
dialektů, zejména rozlišování českého standardu a substandardu.
Literatura:
Brozović, D. (1970): Standardni jezik, Zagreb.
Cuřín, F. i kol. (1964): Vývoj českého jazyka a dialektologie, Praha.
Český jazyk. Najnowsze dzieje języków słowiańskych(1998), ed. J. Kořenský, Opole.
Havránek, B. (1979): Vývoj českého spisovného jazyka, Praha.
Lamprecht, A. – Šlosar, D. – Bauer, J. (1986): Historická mluvnice češtiny, Praha.
Sesar, D. (1996): Putovima slavenskih književnih jezika, Zagreb.
Název předmětu: Úvod do české kultury
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 2 hodiny semináře
Zkouška: ústní, seminární práce
Obsah: Předmět je koncipován jako kombinace úvodu do studia českého literatury a dějin české
kultury. Na pozadí české politické historie od raného středověku až po současnost (přizpůsobené
poznatkům a zájmům filologů) bude věnována pozornost nejvýznamnějším momentům české literární
a kulturní historie, které utvářejí českou kulturní identitu a které se staly symboly národní kultury.
Bude pojednáno o českých „zlatých dobách“, o mecenáších kultury, kulturních institucích, českých
klasicích, klasických literárních a uměleckých dílech, na něž bude nazíráno z perspektivy doby jejich
vzniku a následného působení i z perspektivy doby jejich současné recepce.Texty budou čteny a
interpretovány v chorvatském překladu.
Cíl: Získat poznatky o české kultuře a současné české kulturní identitě a jejich genezi, které by měly
tvořit základ pro další bohemistické nebo komparativní studium.
Literatura
Agičić, D. (2000): Hrvatsko-češki odnosi na prijelazu iz XIX. u XX. stoljeće, Zagreb.
Čornej, P. – Pokorný J. (2000): A Brief History of the Czech Lands to 2000, Prague.
Dĕjiny zemí koruny české I, II. (1993), Praha.
Esih, I. (1939): Što su Česi i Slovaci dali Hrvatima, Zagreb.
Karpatský, D. (1975): „Češka književnost“, u Povijest svjetske književnosti, kniha 7, Zagreb.
Krulj, D. (1934): Život i rad Tome Garik Masaryka, Osijek.
Masaryk, T. G. (1923): Jan Hus: češki preporod i češka reformacija, Zagreb.
12
Patočka, J. (2000): Što su Česi, Zagreb.
Steindl, R. (1994): „Češka povijest i filozofija“, Filozofska istraživanja 14 (1994), 4(55), str. 653-660.
Tomek, V. V. (1899): Povjest kraljevine Česke, Zagreb.
Zlatna knjiga češkoga pjesništva(2003), sest. Dušan Karpatský, Zagreb.
Název předmětu: Česká literatura do konce XIX. století
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Úvodu do české kultury
Obsah: Předmětem zájmu budou vybrané kapitoly z dějin české literatury od počátků do konce XIX.
století. O jednotlivých tématech bude pojednáno chronologicky, úvodní kapitola bude věnována
staroslověnskému písemnictví na českém území a střetu latinské a slovanské tradice. Přes počátky
české literatury, dobu husitskou, český humanismus a baroko se postupně dospěje až k ranému
obrození na konci XVIII. století. Zatímco ke starší literatuře a k ranému obrození bude přistupováno
spíše skrze historické interpretace těchto epoch, při výkladu českého vrcholného a pozdního obrození
a doby poobrozenecké až po konec XIX. století bude kladen důraz na analýzy konkrétních literárních
děl, ohnisko zájmu se tedy přesune ke konkrétnímu literárnímu korpusu tohoto období.
Cíl: Cílem kurzu bude seznámit studenty s nejmarkantnějšími a nejplodnějšími obdobími české
kultury a literatury do konce XIX. století a nabádat je, aby se pokusili díla těchto epoch konfrontovat s
dobovými ideologickými, myšlenkovými či náboženskými subdeterminanty.
Literatura:
Černý, V. (1996): Až do předsínĕ nebes, Praha.
Dĕjiny české literatury I(1959), ed. Felix Vodička, Praha.
Dĕjiny české literatury II(1960), ed. Felix Vodička, Praha.
Dĕjiny české literatury III(1961), ed. Miloš Pohorský, Praha.
Karpatský, D. (1975): „Češka književnost“, in: Povijest svjetske književnosti, kniha 7, Zagreb.
Lehar, J. a kol. (1998): Česká literatura od počátků k dnešku, Praha.
Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, 1 (A-G)(1985), Praha.
Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce,2/I (H-J), 2/II (K-L) (1993), Praha.
Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce,3/I (M-O), 3/II (P-Ř) (2000), Praha.
Macura, V. (1995): Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ, Jinočany.
Novák, A. (1936-39): Přehledné dějiny literatury české, Olomouc.
Slovník literárních směrů a skupin (1983), ed. Štĕpán Vlašín, Praha.
13
Zlatna knjiga češkoga pjesništva (2003), sest. Dušan Karpatský, Zagreb.
Název předmětu: Česká literatura XX. století
ECTS-kredity: 5
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z České literatury do konce XIX. století
Obsah: Náplní kurzu nebude důsledně sledovat chronologii a logiku vývoje české literatury ve XX.
století, spíše bude věnována pozornost několika problémovým celkům, které reprezentují literární
tvorbu 20. století: proměnám politických ideologií, které z vnějšku determinují literární normy a
vedou k poznávání zásadních sociálně-kulturních vlivů na literární tvorbu; zrodu různých literárněuměleckých myšlenkových směrů a proudů, kolem nichž se soustřeďují relevantní spisovatelé; otázce
výlučnosti některých spisovatelů, což rovněž ovlivňuje a formuje literární vývoj; genologické
problematice: zejména otázce, jakým způsobem převaha určitých žánrů v některých obdobích české
literatury 20. století způsobuje upřednostňování právě těchto žánrů (literární esejistika na začátku
století, intermediální žánry ve 20. letech, „budovatelský román“ v raných 50. letech, poezie všedního
dne na přelomu 5é. a 60. let, román a absurdní dramata v 60. letech atd.). Ke každému tématu bude
přistupováno skrze analýzy konkrétního literárního díla.
Cíl: Cílem kurzu je upozornit studenty na některé problémy, které determinují vývoj české literatury
20. století a přivést je k jejich rozpoznání v konkrétním literárním korpusu, příp. poukázat na to, jak
literatura přesahuje rámce toho determinismu.
Literatura:
Česká literatura 1945-1970. Interpretace vybraných děl (1992), ed. Jiřina Táborská i Milan Zeman,
Praha.
Český Parnas. Vrcholy literatury 1970 – 1990 (1993), ed. Jiří Holý, Praha
Dĕjiny české literatury 4(1995), ed. Z. Pešat a E. Strohsová, Praha.
Karpatský, D. (1975): „Češka književnost“, in: Povijest svjetske književnosti, kniha. 7, Zagreb.
Kožmín, Zdenĕk (1998): Na tvrdém loži z psího vína. Česká poezie od 40. let do současnosti, Brno.
Lehár, J. a kol. (1998): Česká literatura od počátků k dnešku, Praha.
Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce, 1 (A-G)(1985), Praha
Slovník české prózy 1945-1994(1994), ed. B. Doukopil a M. Zelinský, Ostrava
Slovník českých spisovatelů od roku 1945, díl I a II, (1995, 1998), ed. P. Janoušek, Praha.
14
Slovník literárních smĕrů a skupin(1983), ed. Štěpán Vlašín, Praha.
Zlatna knjiga češkoga pjesništva(2003), sest. Dušan Karpatský, Zagreb.
Název předmětu: Jazyková kultura
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Status: povinně volitelný
Podmínky: zapsané studium na Univerzitě v Záhřebu
Obsah: Jazyková kultura je samostatná lingvistická disciplína, založená ve druhé polovině 20. let XX.
st. Základy této disciplíny byly položeny monografií Kultura jazyka K. Vinokurova z r. 1925 a tezemi,
které členové Pražského lingvistického kroužku přednesli na Prvním mezinárodním slavistickém
kongresu v Praze v roce 1929; největší podíl na jejím dalším rozvoji měli slavisté a germanisté.
Předmětem tohoto kurzu je historický vývoj teorie jazykové kultury, a to od jejích počátku, kdy byla
spjata s teorií literárního jazyka, až po současné jazykové vyjadřování.
Cíl: Studenti se především seznámí s bohemistickými a kroatistickými pracemi z oblasti jazykové
kultury a v menší míře i s pracemi rusistickými, polonistickými a germanistickými. Budou vedeni ke
kritičnosti, která je nutná pro hodnocení stavu jazykové kultury a pro utváření jazykové politiky.
Literatura:
Barić, E. a kol. (1999): Hrvatski jezični savjetnik, Zagreb.
Greule, A. – Lebesanft, F. ed. (1998): Europäische Sprachkultur und Sprachpflege, Tübingen.
Havránek, B. – Weingardt, M. ed. (1932): Spisovná čeština a jazyková kultura, Praha.
Janáčková, J. a kol. (1995): Spisovná čeština a jazyková kultura 1993, Praha.
Jonke, Lj. (1964): Književni jezik u teoriji i praksi, Zagreb.
Kráľ, A. – Rýzková, A. (1990): Základy jazykovej kultúry, Bratislava.
Název předmětu: Pražská lingvistická škola
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
15
Obsah: Pražský lingvistický kroužek byl založen v roce 1926 a soustřeďoval nemalý počet tehdejších
předních lingvistů, a to buď přímo jako jeho členy (N. Trubeckoj, R. Jakobson, V. Mathesius, B.
Havránek), nebo jako přednášející na pravidelně pořádaných setkáních (O. Jespersen, E. Benveniste
ad.). Na činnosti Kroužku se podíleli i filozofové (E. Husserl, R. Carnap) a literární teoretici (J.
Tyňanov, J. Mukařovský). Práce, které vznikly v rámci Kroužku, byly zveřejňovány v časopise
Travaux du Circle linguistique de Prague. I přes snahu obnovit aktivity Kroužku po 2. světové válce,
bylo nejvýznamnějších výsledků dosaženo právě během prvního desetiletí jeho existence. Předmětem
kurzu jsou klíčové práce členů PLKu, kteří otevřeli nové kapitoly v dějinách obecné lingvistiky a
slavistiky, a to především v oblasti fonologických výzkumů, synchronní lingvistiky a standardologie.
Cíl: Seznámit studenty s nejvýznamnějším obdobím působení Kroužku, kterému se dostalo i
největšího mezinárodního ohlasu, ale i s dalšími lingvistickými tématy Pražské školy, které ovlivnily
metodologii české a slovenské lingvistiky.
Literatura:
Havránek, B. (1998): „Principi Praške lingvističke škole“, Zbornik za filologiju i lingvistiku Matice
srpske XIII/1.
Jedlička, A. (1971): Praška škola i problematika standardnih jezika, osobito slavenskih, Zadarska
revija 20.
Mathesius, V. ed. (1947): Čeština a obecny jazykozpyt, Praha.
Vachek, J. (1964): A Prague School Reader in Linguistics, Bloomington.
Vachek, J. (1999): Prolegomena k dějinám pražské školy jazykovědné, Praha.
Vachek, J. (1964): The Linguistic School of Prague. An Introduction into its Theory and Practice,
Bloomington.
Název předmětu: Staroslověnština
ECTS-kredity: 5
Status: povinně volitelný v bakalářském studiu (podmínka pro zápis do magisterského studia)
Podmínky: Zkouška: písemná. ústní
Obsah: Počátky slovanského písemnictví, první slovanský spisovný jazyk a jeho hovorová základna
(vztah k praslovanštině); historické okolnosti moravské mise: úloha Říma a Cařihradu; první překlady
do slovanštiny; nejstarší slovanské texty; prameny ke studiu života a díla Cyrila a Metoděje;
staroslovanské redakce; role cyrilometodějského dědictví u jednotlivých slovanských národů.
Fonologie, morfologie a syntax staroslověnštiny; základy hlaholské a cyrilické paleografie.
Cíl: Cílem je seznámit studenty s počátky slovanského písemnictví, poučit je o elementární
16
staroslovanské gramatice a lexiku, aby mohli přiměřený způsobem porozumět vývoji jednotlivých
jazykových kategorií až po současné slovanské jazykové idiomy.
Literatura:
povinná:
Damjanović, Stjepan: Staroslavenski jezik, Zagreb 2002, 5-183; Damjanović, Stjepan: Slovo iskona,
Zagreb 2002.
Damjanović, Stjepan i dr: Mali staroslavensko-hrvatski rječnik, 2004, izabrana poglavlja 1-174.
Bratulić, Josip: Žitja Konstantina Ćirila i Metodija i druga vrela, Zagreb (jedno z vydání).
doplňková:
Hamm, Josip: Staroslavenska gramatika, Zagreb, jedno z vydání.
Hamm, Josip: Staroslavenska čitanka, Zagreb, jedno z vydání.
Grivec, Franc: Slavenski blagovjesnici sveti Ćiril i Metod, Zagreb 1985.
Koneski, Blaž: „Ohridska književna škola“, in: Slovo 6-8, 177-194.
Hamm, Josip: „Hrvatski tip crkvenoslavenskog jezika“, in: Slovo13,43-67.
Babič, Vanda: Učbenik stare cerkvene slovanščine, Ljubljana 2003.
Schaeken, Jos/Nirnbaum, Henrik: Die altkirchenslavische Schriftkultur, Muenchen 1999.
Trunte, Nikolaos H: Ein praktisches Lehrbuch des Kirchenslavischen in 35 Lektionen, Band 1,
Muenchen 1997.
Trunte, Nikolaos H: Ein praktisches Lehrbuch des kirchenslavischen in 30 Lektionen, Band 2,
Muenchen 1998.
Název předmětu: Bohemica v chorvatském překladu / Croatica v českém překladu
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Zkouška: ústní
Obsah: Náplní kurzu bude sledovat chorvatsko-české kulturní kontakty – a to od založení Univerzity
Karlovy a příchodu chorvatských hlaholitů do Prahy (14. st.), přes spolupráci chorvatských a českých
obrozenců v 19. st., až do současnosti – se zvláštním zřetelem na literární vazby. Pozornost bude
věnována chorvatským překladům českých autorů a českým překladům chorvatských autorů,
především těm reprezentativním, ale i těm, kteří jinými způsoby, např. svým veřejným působením či
filologickými, lexikografickými aj. pracemi, podporovali a udržovali vzájemnou spolupráci.
17
Cíl: Získání poznatků o příslušnosti Chorvatů a Čechů ke stejnému civilizačnímu okruhu a o jejich
kulturních vazbách v průběhu dějin, zvláště pak v určitých obdobích, na základě studia kulturního
dědictví, které si vzájemně předali.
Literatura:
Agičić, D. (2000): Hrvatsko-češki odnosi na prijelazu iz XIX. u XX. stoljeće, Zagreb.
Berkopec, O. (1940): Česká a slovenská literatura, divadlo, jazykozpyt a národopis v Jugoslávii (od
1800 do 1935), Praha.
Česká beseda v Záhřebĕ 1874-1924 (1924), Zagreb.
Godišnja nagrada INE za promicanje hrvatske kulture u svijetu za 2001. godinu: dobitnik Dušan
Karpatský (2002), Zagreb.
Hercigonja (1971): „Srednjovjekovna književnost“ in: Povijest hrvatske književnosti, kniha 2, Zagreb.
Jonke, Lj. (1964): Književni jezik u teoriji i praksi, Zagreb.
Karpatský, D. (1983): Croatica na češkom jeziku. Prijevodi djela hrvatske književnosti u zasebnim
knjigama /Croatica v češtinĕ – bibliografie knižně vydaných českých překladů děl charvátských autorů
v letech 1560-1981/, Zagreb.
Mali hrvatsko-češki biografski leksikon / Malý chorvatsko-český biografický slovník (2002), připr. J.
Bošnjak, D. Karpatský, Z. Pičuljan, Prag.
Matušek, J. (1994): Češi v Chorvatsku / Česi u Hrvatskoj, Daruvar.
Matušek, J. (1994): Dvjesta godina zajedno, Daruvar.
Název předmětu: Tendence v českém básnictví XX. století
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Obsah: Kurz by se měl zabývat čtením antologie Zlatna knjiga češkoga pjesništva, která byla vydána
v Záhřebu v roce 2003 a je vysoce hodnocena jak v ČR, tak i v Chorvatsku. Jedná se pravděpodobně o
nejobsáhlejší antologii české poezie, jaká byla v zahraničí vydána. Vybraní básníci 20. století jsou v ní
zastoupeni poměrně značným počtem veršů (sto a více), jejich texty tvoří dvě třetiny antologie.
Studenti budou vedeni k chronologickému čtení poezie 20. století s pomocí interpretačních komentářů
např. J. Mukařovského, Z. Pešata, M. Červenky, Z. Kožmína či J. Trávníčka.
Cíl: Cílem kolegia je názorně upozornit na možnosti čtení poezie, jaké nabízí antologie.
Literatura:
Červenka, M. (1991): Styl a význam, Praha.
18
Červenka, M. (1996): Obléhání zevnitř, Praha.
Česká literatura 1945-1970. Interpretace vybraných děl (1992), ed. Jiřina Táborská a Milan Zeman,
Praha.
Český Parnas. Vrcholy literatury 1970 – 1990 (1993), ed. Jiří Holý, Praha.
Dĕjiny české literatury 4(1995), ed. Zdenĕk Pešat i Eva Strohsová, Praha.
Kožmín, Z. (1998): Na tvrdém loži z psího vína. Česká poezie od 40. let do současnosti, Brno.
Mukařovský, J. (1987): Struktura, funkcija, znak, vrednost, Beograd.
Mukařovský, J. (1999): Književne strukture, norme i vrijednosti, Zagreb.
Pešat, Z. (1985): Dialogy s poezií, Praha.
Pešat, Z. (1991) Jaroslav Seifert, Praha.
Trávníček, J. (1996): Poezie poslední možnosti, Praha.
Zlatna knjiga češkoga pjesništva (2003), sest. Dušan Karpatský, Zagreb.
Název předmětu: Současní čeští prozaici, kteří se prosadili v 60. letech XX. století
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Podmínky: zapsané studium Univerzitě v Záhřebu
Obsah: 60. léta se obecně považují za velmi dynamické a plodné období v české literatuře, ale i za
období, v kterém se poprvé stává román dominantní formou vyjadřování nové literární generace. Svá
první významná díla v tomto období vydala řada tehdy mladých spisovatelů (M. Kundera, L. Vaculík,
L. Fuks, B. Hrabal, J. Škvorecký, V. Páral, I. Klíma, A. Lustig, J. Šotola), kteří se v solidním počtu
vyšplhali na český Parnas, někteří i na světový. Jedná se o hojně překládané spisovatele, a to i do
chorvatštiny, takže jsou v Chorvatsku známa díla celé generace uvedených autorů.
Cíl: Cílem kurzu je prostřednictvím četby vybraných textů sledovat homogennost jedné literární
generace, sledovat analogie v dílech příslušníků této generace (a to na úrovni motivů, vypravěčského
postupu, slohu a jazyka), které by měly poukázat na společný svět, z něhož tato literatura vychází,
stejně jako sledovat generační rozlišnosti, které by měly upozornit na odlišné možnosti prezentace
téhož světa, kterou tato generace nabízí.
19
Literatura:
Chvatík, K. (1991) Pohledy na českou literaturu z ptačí perspektivy, Praha.
Chvatík, K. (1992) Melancholide a vzdor, Praha.
Chvatík, K. (1994) Svĕt románů Milana Kundery, Brno.
Česká literatura 1945-1970. Interpretace vybraných děl (1992), ed. Jiřina Táborská i Milan Zeman,
Praha.
Český Parnas. Vrcholy literatury 1970 – 1990(1993), ed. Jiří Holý, Praha.
Hrabaliana(1990), ed. M. Jankovič i J. Zumr, Praha.
Kosková, H. (1996): Hledání ztracené generace, Praha.
Slovník zakázaných autorů 1948-1980 (1991), ed. J. Brabec a kol., Praha.
Název kolegia: Karel Čapek – typ malého člověka v české literatuře
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Obsah: Karel Čapek svým obsáhlým dílem zavedl do literatury řadu hodnot, které obohatili
především české, ale v jisté míře i světové kulturní dědictví. V celé Čapkově literární tvorbě lze
odhalit dvě linie: noetickou a utopickou, přičemž obě posouvají hranice literární tvorby: v noetické
linii je nejmarkantnější Čapkovo objevování nových narativních technik, utopická linie jej činí jedním
z průkopníků sci-fi literatury. Čapkovo dílo je rovněž žánrově velmi různorodé (povídka, román,
drama, cestopis, esej). Velkou autoritu si v českém prostředí získal svým antitotalitním angažmá (byl
antifašistou, kritizoval komunistické hnutí, byl aktivním členem Pen klubu). Obzvlášť zřetelným
rysem celého Čapkova díla je zájem o „malého člověka“. Úkolem kurzu je čtení Čapkových děl a
vlivných interpretací těchto děl z různých dob recepce.
Cíl: Cílem kurzu je seznámit se s hlavními aspekty a rysy literárního díla jednoho z českých klasiků.
Literatura:
Dĕjiny české literatury 4(1995), ed. Zdenĕk Pešat i Eva Strohsová, Praha.
Karel Čapek(1989), ed. Ludvík Patera i Dobrava Moldanová, Praha.
20
Klíma, I. (2001): Velký vĕk chce mít též velké mordy: život a dílo Karla Čapka, Praha.
Kniha o Čapkovi(1988), ed. Štĕpán Vlašín i sur. , Praha.
Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce1 (A-G) (1985), Praha.
Malevič, O. (1999): Bratří Čapkové, Praha.
Mukařovský, J. (1941): Kapitoly z české poetiky 2, Praha.
Název předmětu: Překladatelská cvičení I
ECTS-kredity: 4
Status: povinný
Forma výuky: 4 hodiny cvičení
Podmínky: zápis do VII. semestru magisterského studia českého jazyka a literatury
Obsah: Ústní a písemné rozbory delších publicistických, odborných a beletristických textů.
Rozumění, vyprávění, rozbor. Poznávání slohových rysů a struktury textu. Diskuse na určité téma,
techniky ústní a písemné argumentace. Příprava samostatného ústního vystoupení a vypracování
příslušných materiálů. Sestavování slohových prací na náročnější témata. Překlady jednodušších
publicistických textů z češtiny do chorvatštiny a kratších textů z chorvatštiny do češtiny.
Cíl: Kurz je zaměřen na získání části jazykových dovedností na úrovni C1 dle Společného evropského
referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy. Absolventi kurzu by měli být schopni překládat
jednodušší české publicistické texty.
Literatura:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost(2001), Praha.
Název předmětu: Překladatelská cvičení II
ECTS-kredity: 4
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Překladatelských cvičení I
21
Zkouška písemná a ústní
publicistických textů z češtiny do chorvatštiny a kratších textů z chorvatštiny do češtiny.
náročnější publicistické texty.
Literatura:
Název předmětu: Překladatelská cvičení III
ECTS-kredity: 4
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Překladatelských cvičení II
beletristických a odborných textů z češtiny do chorvatštiny kratších textů do češtiny.
jednodušší beletristické a odborné texty.
Literatura:
22
Název předmětu: Překladatelská cvičení IV
ECTS-kredity: 4
Status: povinný
Podmínky: vykonaná zkouška z Překladatelských cvičení III
Obsah: Ústní a písemné rozbory delších a složitějších publicistických, odborných a beletristických
textů. Rozumění, vyprávění, rozbor. Poznávání slohových rysů a struktury textu. Diskuse na určité
téma, techniky ústní a písemné argumentace. Příprava samostatného ústního vystoupení a vypracování
příslušných materiálů. Sestavování slohových prací na náročnější témata. Překlady náročnějších
beletristických a odborných textů z češtiny do chorvatštiny kratších textů do češtiny.
náročnější beletristické a odborné texty.
Literatura:
Název předmětu: Stylistika a teorie překladu
ECTS-kredity: 4
Trvání: 1 semestr
Forma výuky: 1 hodina přednášek a 2 hodiny semináře
Podmínky: zápis do magisterského studia českého jazyka a literatury (případně i IV. semestr
bakalářského studia)
Obsah: Lingvistická stylistika je obvykle definována jako disciplína, zabývající se užíváním jazyka v
různých komunikačních situacích a s různými funkcemi a rovněž tím, jaký účinek vyvolává u příjemce
použití různých jazykových prostředků konkrétním mluvčím. Zvláštní použití má stylistika při
23
překladech, při poznávání slohových rysů originálu a jeho „přestylizaci“ během tvoření překladu. V
tomto bodě se dotýká teorie překladu, disciplínou zabývající se různými aspekty překladového
procesu. V rámci kurzu se studenti seznámí se základními pojmy ze stylistiky a teorie překladu a s
možnostmi jejich implementace při překládání z češtiny do chorvatštiny a z chorvatštiny do češtiny.
Cíl: Absolventi kurzu by měli být schopni identifikovat rysy různých funkčních stylů v češtině a
chorvatštině a překládat různé typy textů.
Literatura:
Barić, E. a kol. (1999): Hrvatski jezični savjetnik, Zagreb.
Čechová, M. a kol. (1997): Stylistyka současné češtiny, Praha.
Karlík, P. – Nekula, M. – Rusínová, Z. ed. (2000): Příruční mluvnice češtiny, Praha.
Křístek, M. (1999.): Stylistická cvičebnice, Brno.
Levý, J. (1996): České teorie překladu, Praha.
Levý, J. (1998): Umění překladu, Praha.
Název předmětu: Slovanská srovnávací gramatika
ECTS-kredity: 4
Trvání: 1 semestr
Forma výuky: 2 hodiny přednášek a 1 hodina semináře
Obsah: Na geneticko-lingvistické úrovni bude poskytnut souběžný diachronní popis dějin a vývoje
slovanských jazyků od nejstarších dob, tedy od praslovanských změn, které ovlivnily všechny
slovanské jazyky. Následovat bude objasňování jazykových změn (obzvlášť fonologických,
morfologických a prozodických), které vyústily ve vytvoření jednotlivých slovanských větví a jazyků.
Charakteristické jevy (mimo jiné i vývoj syntaxe a vytváření a obohacování lexika) budou
analyzovány a srovnávány na základě starších textů v různých slovanských jazycích.
Cíl: Kurz je určen pro studenty, kteří se zajímají o lingvistickou problematiku, obzvlášť o historii
jazyka, a to především slavistům, kteří se touto oblastí chtějí zabývat v postgraduálním studiu.
Literatura:
Bernštejn, S. B. (1961, 1974): Očerk sravnitel'noj grammatiki slavjanskih jazykov I-II, Moskva.
Dalewska-Greń, H. (1997): Języki słowiańskie, Warszawa.
Ivšić, S. (1970): Slavenska poredbena gramatika, Zagreb.
Kondrašov, N. A. (1962): Slavjanskije jazyki, Moskva.
Lehr-Spławiński, T., Kuraszkiewicz, W., Sławski, S. (1954): Przegląd i charakterstyka języków
słowiańskich, Warszawa.
24
Meje (Meillet), A. (1965): Uvod u usporedno proučavanje indoevropskih jezika, Beograd.
Mihaljević, M. (2002): Slavenska poredbena gramatika I, Zagreb.
Nahtigal, R. (1952): Slovanski jeziki I, Ljubljana.
Petr, J., Řeháček, L. (1968): Základy slovanské jazykovědy I, Praha.
Petr, J., Řeháček, L. (1969): Základy slovanské jazykovědy II, Praha.
Petr, J., Řeháček, L. (1972): Slovanská jazykověda, Praha.
Stieber, Z. (1979): Zarys gramatyki porównawczej języków słowiańskich, Warszawa.
Název předmětu: Dvouúrovňová valenční syntax
ECTS-kredity: 4
Trvání: 1 semestr
Forma výuky:1 hodina přednášek a 2 hodiny semináře
Podmínky: zápis do magisterského studia českého jazyka a literatury (případně i IV. semestr
Obsah: Dvouúrovňová valenční syntax je úplná syntaktická teorie, která byla rozvíjena českými
lingvisty od 70. let XX. st. do současnosti. Ústřední postavení při vzniku této teorie náleží F.
Danešovi. Teorie je založena na hlavních zásadách gramatické závislosti a ve velké míře navazuje i na
funkční pojetí syntaxe, které ve 30. a 40. letech XX. století zastupoval V. Mathesius. Dvouúrovňová
valenční syntax se vyznačuje zřetelným rozlišováním saussureovského langue a parole, do oblasti
syntaxe zavádí i relevantní sémantické rysy a k větě přistupuje tak, že ji analyzuje na dvou úrovních:
gramatickou i sémantickou strukturu souběžně. V rámci studia se studenti seznámí s hlavními
zásadami této teorie, s jejím diachronním vývojem a pozicí, kterou zaujímá vůči valenční teorii L.
Tesniéra a vůči gramatické závislosti, která je zastoupena především v germanistice.
Cíl: Absolventi kurzu by měli být schopni analyzovat české a chorvatské popisy a všimnout si
komparativních výhod a nedostatky dvouúrovňové valenční syntaxe v porovnání s tradiční syntaxí a
generativní gramatikou.
Literatura:
Barić, E. a kol. (1995): Hrvatska gramatika, Zagreb.
Běličová, H. – Uhlířová, L. (1997): Slovanská věta, Praha.
Daneš, F. a kol. (1987): Větné vzorce v češtině, Praha.
Grepl, M. – Karlík, P. (1988): Skladba češtiny, Olomouc.
Karlík, P. – Nekula, M. – Rusínová, Z. ed. (2000): Příruční mluvnice češtiny, Praha.
Katičić, R. (1986): Sintaksa hrvatskoga književnog jezika, Zagreb.
25
Název předmětu: Český jazyk v období baroka
ECTS-kredity: 4
Trvání: 1 semestr
Podmínky: zápis do magisterského studia českého jazyka a literatury (případně i do IV. semestru
Obsah: Od dob J. Dobrovského až do konce XX. století bylo v bohemistice obecně přijímáno, že
český jazyk po Bílé Hoře prošel obrovskou regresí a že teprve Dobrovský svou jazykovědnou činností
vytvořil předpoklady k tomu, aby jej předchůdci romantiků zachránili před zánikem, který mu hrozil.
Výzkumy tohoto segmentu v dějinách jazyka se objevili poměrně pozdě, jeho skutečné místo v
diachronním vývoji českého jazyka mu bylo připsáno až nedávno. Kurz bude věnovat pozornost
změnám v systému hlásek a tvarů, ke kterým došlo v tomto období, a jejich šíření českým jazykovým
prostorem; dále bude pozornost věnována dominantním tendencím ve vývoji syntaxe a lexika,
stylistickým konstantám a změnám ve funkcích, v nichž se čeština používala, zvláštnostem tehdejších
gramatik a slovníků a jazyku tehdejších nejvýznamnějších autorů a dominantních žánrů (F. Bridel, J.
V. Rosa, J. A. Komenský, rétorická próza).
Cíl: Absolventi kurzu by měli být schopni provést jazykový a slohový rozbor českých textů z XVII. a
XVIII. století a rozpoznat návaznost tehdejší české jazykové normy na jazykové normy předchozího a
následného období, stejně jako rozpoznat vztah ke kulturnímu kontextu.
Literatura:
Stich, A. (2001): „Jazyková a slovesná kultura v barokních Čechách“. In: Vlnas, V. (ed.), Sláva
barokní Čechie, stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století, Praha.
Šlosar, D. (1982): „Barokní regrese“. In: Šlosar, D. – Večerka, R., Spisovný jazyk v dějinách české
společnosti, Brno.
Vintr, J., (1997): „České gramatické myšlení v XVII. století“, Wiener Slavistisches Jahrbuch 43.
Vintr, J. (1988): „Geneze textu české barokní bible Svatováclavské“, Listy filologické 111.
Sesar, D. (1996): „Treća faza jezične standardizacije (protureformacija)“. In: Sesar, D., Putovima
slavenskih književnih jezika, Zagreb.
Cuřín, F. (1985): „Doba pobělohorská“. In: Cuřín, F., Vývoj spisovné češtiny, Praha.
Havránek, B. (1938): „Mluvnictví české 17. století“. In: Co daly naše země Evropě a lidstvu I, Praha.
Název předmětu: Literatura a ideologie české moderny a avantgardy
ECTS-kredity: 4
26
Trvání: 1 semestr
Obsah: Objasnění vztahu literárněkritického myšlení české moderny k umělecké ideologii české
avantgardy tvoří jeden z klíčových momentů při určování literárního korpusu české moderny a
avantgardy. Specifikem modernistických a avantgardních metatextů je, že anticipovaly poetiku těchto
literárních děl, že byly zastoupeny kvantitativně přibližně ve stejné míře jako díla, která propagovala
exkluzivní pozici umění ve světě, že stavěly most mezi literárním uměním a dalšími oblastmi umění a
kreativity, že mnoho autorů těchto metatextů bylo přímo umělecky aktivní a dostalo se jim velké
autority v rámci uměleckých skupin. Úkolem kurzu je seznámit studenty se specifiky modernistického
a avantgardního umělecko-ideologického metatextu prostřednictví čtení a rozboru konkrétních textů a
srovnat tyto texty s texty, které se vyznačují tradičně pojatým způsobem uměleckého zpracování.
Cíl: Cílem kurzu je pokusit se uchopit pojem literatury v jeho komplexnosti, a to jak z perspektivy
diachronní, tak i synchronní (v provázanosti s různými formami umělecké tvorby).
Literatura
Karásek ze Lvovic, J. (1903): Impresionisté a ironikové, Praha.
Nezval, V. (1967): Manifesty, eseje a kritické projevy z poetismu (1921 - 1930), Praha.
Procházka, A. (1912): Francouzští autoři a jiné studie, Praha.
Procházka, A. (1912): Meditace / essaie. Psány v letech 1903-1911, Praha.
Šalda, F. X. (2000): Boje o zítřek, Praha.
Teige, K. (1966): Výbor z díla I. Svět stavby a básně. Studie z dvacátých let, Praha.
Teige, K. (1966): Vývojové proměny v umění, Praha.
Teige, K. (1969): Výbor z díla II. Zápasy o smysl moderní tvorby. Studie z třicátých let, Praha.
Vlašín, Š. ed. (1970-1972): Avantgarda známá a neznámá 1-3, Praha.
Název předmětu: Základní poetologické zásady pražské školy
ECTS-kredity: 4
Trvání: 1 semestr
27
Obsah: Krátká historie pražské literárněvědné školy (od PLKu po neostrukturalismus). Česká
funkcionalistická estetika a poetika XX. století (Jan Mukařovský). Strukturální koncepce literárního
uměleckého díla. Polyfunkčnost literárního artefaktu. Literární normy a literární hodnoty. Sémantické
gesto jako základ pro produkci a recepci literárního díla. Strukturální literární historie (Felix Vodička).
PLK v kontextu současné poetolologické diskuse (Chvatík, Červenka, Levý, Doležel, Jankovič, Sus,
Grygar aj.)
Cíl: Nabytí znalostí o poetologických zásadách pražské školy a jejich použití na konkrétních
literárních textech.
Literatura
Chvatík, K. (1994): Strukturální estetika, Praha.
Červenka, M. (1991): Styl a význam, Praha.
Červenka, M. (1996): Obléhání zevnitř, Praha.
Doležel, L. (1960): O stylu moderní české prózy, Praha.
Doležel, L. (1993): Narativní způsob v české literatuře, Praha.
Mukařovský, J. (1948): Kapitoly z české poetiky I - III, Praha.
Mukařovský, J. (1987): Struktura, funkcija, znak, vrednost, Beograd.
Mukařovský, J. (1999): Književne strukture, norme i vrijednosti, Zagreb.
Vodička, F. (1998): Struktura vývoje: studie literárnĕhistorické, Praha.
Název předmětu: Božena Němcová – geneze symbolu národní kultury
ECTS-kredity: 4
Trvání: 1 semestr
Obsah: Osoba Boženy Němcové neustále vyvolává zájem českých čtenářů i odborníků. Tento zájem
se periodicky obnovuje a pokaždé ho formují nové ideové a teoretické proudy, jež občas ústí do
ostrých diskusí, z nichž krystalizují odlišné názory na českou kulturu. Odedávna je zřejmé, že recepce
díla Boženy Němcové přesahuje rámec díla samého, a tudíž ve středu zájmu tohoto kurzu stojí otázka,
jakým způsobem a v kterých směrech je tento rámec přesahován. Výchozím bodem našeho uvažování
bude současná a stále aktuální debata o Boženě Němcové vycházející z diskusí na přelomu 20. a 21.
století, jejichž snahou je revidovat místo Boženy Němcové v české kultuře.
Cíl: Cílem kurzu je posuzování fenoménu symbolu národní kultury, vztahu tohoto symbolu ke
skutečné osobě a dílu a sledování proměn, kterými tento symbol prochází v historickém koloběhu.
28
Literatura
Božena Němcová. K 140. výročí úmrtí : Sborník památníku národního písemnictví (2002), Praha
Janáčková, J. (1985): Stoletou alejí. O české próze minulého vĕku, Praha.
Janáčková, J. (2001): Příběh tajemného psaní: o pramenech a genezi Babičky, Praha.
Janáčková, J. ed. (2001): Řeč dopisů, řeč v dopisech Boženy Němcové, Praha.
Macura, V. (1995): Znamení zrodu: : české národní obrození jako kulturní typ, Jinočany.
Prameny díla, dílo pramenem : Sborník příspěvků z konference o životĕ a díle Boženy Němcové
(1994), Hradec Králové.
Rothová, S. : Božena Němcová jako mýtus a symbol.
Šmahelová, H. (2002): Prolamování struktur, Praha.
Název předmětu: Poeta doctus v současné české literatuře
ECTS-kredity: 4
Trvání: 1 semestr
Obsah: V současné české literatuře se objevil nemalý počet autorů, jejichž dílo zahrnuje jak texty
literární, tak i literárněvědné. V tomto kurzu bude sledována koherence mezi těmito dvěma typy
autorské tvorby. Bude pojednáno o vybraných literárních a literárněvědných dílech V. Macury, D.
Hodrové, S. Richterové, M. Červenky a M. C. Putny, která k tomuto prozkoumání vyzývají.
Cíl: Cílem kurzu bude objevování různých forem shod mezi různými typy diskurzu.
Literatura
Červenka, M. (1996): Za řekou, Praha.
Červenka, M. (2003): Fikční světy lyriky, Praha.
Hodrová, D. (1992): Město vidím, Praha.
Hodrová, D. (1994): Místa s tajemstvím: kapitoly z literární topologie, Praha.
Macura, V. (1993): Občan Monte Christo: román, Praha.
Macura, V. (1995): Znamení zrodu: české národní obrození jako kulturní typ, Jinočany.
Putna, M. C. (1998): Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848-1918, Praha.
Putna, M. C. (1999): My poslední křesťané : hněvivé eseje a vlídné kritiky, Praha.
Putna, M. C. (2003): Jaroslav Durych, Praha.
Richterová, S. (1991): Slovo a ticho: Eseje o české literatuře, Praha.
Richterová, S. (1994): Druhé loučení, Praha.
29
Název předmětu: Glotodidaktika
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Podmínka: absolvované bakalářské studium cizího jazyka
Status: povinný
Zkouška: ústní
Obsah: V tomto kurzu bude věnována pozornost vlivu vědních disciplin (pedagogiky, psychologie,
sociologie, aplikované lingvistiky, psycholingvistiky, teorie komunikace ad.) na přístup k výuce cizích
jazyků a na definování glotodidaktiky jako interdisciplinární vědy; budou analyzovány klíčové faktory
pro analýzu přístupů a metod výuky cizích jazyků; dále budou rozebírány hlavní zásady v současnosti
všeobecně akceptovaného komunikačního přístupu k výuce cizích jazyků dle rámcovém návrhu a
doporučení Rady Evropy o výuce cizích jazyků se zvláštním důrazem na pojem komunikačních
dovedností a na hodnocení vědomostí a přístup k výuce komunikačních dovedností (poslech, mluva,
interakce, psaní, čtení).
Sledování úspěšnosti osvojování: písemná práce (znázornění metody nebo přístupu k výuce).
Cíl: Osvojení terminologie a základních vědomostí glotodidaktiky, získání přehledu o základních
zásadách teorie výuky cizích jazyků, schopnost analyzovat modely, metody a přístupy k výuce cizích
jazyků.
Literatura:
Povinná:
Skljarov, M. (1993). Teorija i praksa u nastavi stranih jezika. Školske novine. Zagreb.
Soring, K. Penzinger, C. (2001). Pragmalingvistika. U Glovacki-Bernardi (ed.) Uvod u lingivistiku.
Školska knjiga. Zagreb. str. 217-229.
Halwach, D.W. (2001). Sociolingvistika. U Glovacki-Bernardi (ed.) Uvod u lingvistiku. Školska
knjiga. Zagreb. Str. 191-216.
… (2000). Common European Framework of Reference. Council of Europe. Modern Languages
Division. Strasbourg. http://www.culture.coe.int/lang
Doplňková:
Kolka, A. (1988). Strani jezik i društvo. Školska knjiga. Zagreb.
Костомаров, В. Г., Митрофанова, О. Д, (1978). Методическое руководство для преподавателей
русского языка иностранцам. Русский язык. Москва.
Reardon, K.K. (1998). Interpersonalna komunikacija. Alineja. Zagreb.
30
Název předmětu: Osvojování cizího jazyka
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Status předmětu: povinný
Podmínka: absolvované bakalářské studium cizího jazyka
Zkouška: ústní
Sledování úspěšnosti osvojování: písemná práce (miniprůzkum jednoho aspektu osvojování).
Obsah: Budou analyzovány psycholingvistické a sociolingvistické teorie osvojování mateřského,
druhého a cizího jazyka se zvláštním důrazem na teorii mluvních aktů a společensko-kulturní teorii
učení; dále bude analyzován vliv kognitivních a afektivních faktorů a společenského faktoru na
osvojování druhého a cizího jazyka, mezijazyka a společenskou úlohu bilingvního mluvčího.
Pozornost bude věnována vlastnostem diskurzu výuky, strategiím učení, výuky a komunikace.
Studenti budou seznámeni s metodami výzkumu procesů osvojování a učení mateřského, druhého a
cizího jazyka.
Cíl: Získání přehledu o procesu osvojování a učení mateřského, druhého a cizího jazyka, dále
rozvíjení schopností kritického uvažování o vědeckých teoriích, seznámení s výzkumnou prací a
vědeckou literaturou.
Literatura:
Povinná:
Čurković-Kalebić, S. (2003): Jezik i društvena situacija. Školska knjiga. Zagreb. str. 69-83.
Vrhovac, Y. (2001): Govorna komunikacija i interakcija na satu stranoga jezika. Naklada Ljevak.
Zagreb. Str. 68-108.
Vigotski, L. (1983): Mišljenje i govor. Nolit. Beograd. str. 182-310 či 311-394.
Kovačević, M. (1999): Strategije usvajanja stranog jezika – teorijska ishodišta. Strani jezici 3-4.
Školska knjiga. Zagreb. str. 137-146.
Тарасов, Е.Ф. (1978): Тенденции развития психолингвистики. Наука. Москва. str. 128-154 / nebo
Lantolf, J. P. (2001): Intorducing sociocultural theory. u Theory and Second Language Learning. (ur.
J. P. Lantolf) str. 1-26.
Mihaljević-Djigunović, J. (1998): Uloga afektivnih faktora u učenju stranoga jezika. Filozofski
fakultet Sveučilišta u Zagrebu. Zagreb. str. 23-51.
Doplňková:
Леонтьев, А.А. (1970): Некоторые проблемы обучения русскому языку как иностранному.
Издательство Московского университета.
Cook, G. (2001): Discourse. Oxford University Press.
31
Brajša, P. (1994): Pedagoška komunikologija. Školske novine. Zagreb.
Zelenika, Z. (1998): Metodologija i tehnologija izrade znanstvenog i stručnog djela. Ekonomski
fakultet u Rijeci. Rijeka.
Název předmětu: Metodika výuky slovanských jazyků
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Status: povinný
Forma výuky: 2 hodiny, seminář a praktikum
Podmínky: vykonané zkoušky z Glotodidaktiky a Osvojování cizího jazyka
Zkouška: není
Sledování úspěšnosti práce: individuální písemná příprava vyučovací hodiny, příspěvek pro projekt
týmové práce.
Obsah: Týmově bude vypracován plán a program předpokládaného kurzu českého jazyka pro cílovou
skupinu v jistém časovém úseku; budou připravovány učební materiály; budou analyzovány příklady
příprav a audio snímků učebního diskurzu; individuálně budou sestavovány přípravy; bude
simulována učební hodina; budou analyzovány předvedené hodiny s důrazem na mluvu vyučujícího.
Cíl: Získání přehledu o dovednostech plánování, přípravy a provádění učební hodiny a kritéria pro
volbu učebních materiálů pro cílovou skupinu kurzistů. Schopnost analýzy přípravy a provedení
učební hodiny.
Literatura:
Povinná:
Skljarov, M. (1993): Teorija i praksa u nastavi stranih jezika. Školske novine. Zagreb.
Evropská jazyková mapa http://www.culture.coe.int/lang
Název předmětu: Společensko-kulturní teorie učení cizího jazyka
ECTS-kredity: 5
Trvání: 1 semestr
Status předmětu: povinně volitelný
Forma výuky: 2 hodiny semináře
Podmínka: vykonaná zkouška z Glotodidaktiky a Osvojování cizího jazyka
Zkouška: není
Sledování úspěšnosti práce: práce na společném projektu, úspěšnost projektu.
32
Obsah: Pozornost bude věnována základním zásadám společensko-kulturní teorie učení
prostřednictvím čtení relevantních textů v diachronním vývoji a znázornění výsledků průzkumů,
založených na základních zásadách teorie. Bude se provádět výzkumný miniprojekt.
Cíl: Získání přehledu o vzniku a rozvoji teorie učení cizího jazyka. Osvojování základních zásad
společensko-kulturní teorie učení. Seznamování se s výzkumnou prací na projektu.
Literatura:
Vigotski, L. (1983). Mišljenje i govor. Nolit. Beograd.
Luria, A.R. (1982). Osnovi neurolingvistike. Nolit. Beograd.
Lantolf, J.P. (2001). Sociocultural Theory and Second Language Learning. Oxford University Press.
Dvě práce ze sborníku, dle volby.
Halmi, A. (1996). Kvalitativna metodologija u društvenim znanostima. Pravni fakultet u Zagrebu.
Zagreb. str. 19-88
3.3. Struktura studia
BAKALÁŘSKÉ STUDIUM
Během bakalářského studia absolvují studenti celkem 18 předmětů, z toho 12 povinných.
Povinné předměty se vyučují nepřetržitě každý druhý semestr a studenti, kteří z některého nevykonají
zkoušku, jej mohou navštěvovat znovu ve stejném (zimním nebo letním) semestru příštího
akademického roku. Na povinně volitelné předměty se mohou studenti zapisovat v pořadí, které
vyhovuje jejich potřebám a zájmům. Když z některého nevykonají zkoušku, mohou se místo něj
zapsat na jiný povinně volitelný předmět.
Katedra českého jazyka a literatury studentům bakalářského studia bohemistiky a všem dalším
studentům Univerzity v Záhřebu během každého semestru nabízí jeden povinně volitelný předmět.
Tyto předměty se nemohou opakovat v cyklech kratších než 3 roky a pro účast na nich není nutná
znalost češtiny.
Z celkem 6 povinně volitelných předmětů se studenti musí během bakalářského studia
rozhodnout pro nejméně 3 z bohemistické kvóty. Do této kvóty patří povinně volitelné předměty z
nabídky Katedry českého jazyka a literatury a povinně volitelné předměty obsahově příbuzné
bohemistickým tématům z nabídky jiných oborů na Univerzitě v Záhřebu. Studenti, kteří chtějí
pokračovat na magisterském studiu, si mohou jako jeden z těchto tří předmětů zvolit staroslověnštinu
z nabídky Oddělení pro kroatistiku. Katedra českého jazyka a literatury pro každý semestr sestaví
seznam předmětů z aktuální nabídky na Univerzitě, které lze zařadit do této kvóty. Zbylé 3 předměty
si studenti mohou zvolit podle vlastní úvahy z nabídky celé Univerzity.
Místo povinně volitelného předmětu z bohemistické kvóty mohou studenti třetího ročníku
33
bakalářského studia českého jazyka a literatury se souhlasem konzultanta pracovat na individuálním
vědeckém projektu a napsat závěrečnou práci o 30 normostranách. Práce je hodnocena 5 ECTSkredity a s jejím vypracováváním musí začít nejpozději na začátku 5. semestru.
Studenti bakalářského studia si ve třetím ročníku mohou zvolit jako povinně volitelný předmět
z bohemistické kvóty i některé z předmětů, které jsou určeny studentům magisterského studia českého
jazyka a literatury. Pro účast na těchto předmětech je nutná dobrá znalost češtiny.
I. ročník
I. semestr
II. ročník
II. semestr
III. semestr
III. ročník
IV. semestr
V. semestr
VI. semestr
Jazyková
Jazyková
Jazyková
Jazyková
Jazyková
Jazyková
cvičení I
cvičení II
cvičení III
cvičení IV
cvičení V
cvičení VI
Česká
Česká
Dějiny
Úvod do české Fonologie
kultury
a Syntax
morfologie
českého
literatura
do literatura XX. českého
českého
jazyka
konce XIX. st.
st.
jazyka
jazyka
a
dialektologie
Povinně
Povinně
Povinně
Povinně
Povinně
Povinně
volitelný
volitelný
volitelný
volitelný
volitelný
volitelný
předmět I*
předmět II
předmět III*
předmět IV
předmět V* **
předmět VI
* Nejméně tři povinně volitelné předměty během bakalářského studia musí být z bohemistické kvóty
(předměty z nabídky Katedry českého jazyka a literatury a předměty spojené s bohemistickými tématy
jiných kateder, oddělení a fakult, které studentům Katedra doporučí) a lze se na ně zapsat v kterémkoli
semestru. Studenti, kteří chtějí pokračovat na magisterském studiu bohemistiky, si musí jako jeden z
těchto tří předmětů zvolit staroslověnštinu.
** Místo povinně volitelného předmětu z bohemistické kvóty mohou studenti ve III. ročníku pracovat
na individuálním projektu a napsat závěrečnou práci.
MAGISTERSKÉ STUDIUM
Během magisterského studia studenti absolvují celkem 12 předmětů, z nichž jsou čtyři
povinné. Povinné předměty se konají nepřetržitě každý druhý semestr a studenti, kteří z některého
nevykonají zkoušku, jej musí znovu navštěvovat ve stejném (zimním nebo letním) semestru v
následujícím akademickém roce.
Katedra českého jazyka a literatury nabízí studentům magisterského studia českého jazyka a
literatury v každém semestru dva povinně volitelné předměty. Všichni studenti si musejí zvolit jeden z
34
nich, celkem 4 povinně volitelné předměty z nabídky Katedry českého jazyka a literatury. Tyto
předměty se nemohou opakovat uvnitř dvouletého cyklu.
Ze zbylých 4 povinně volitelných předmětů si během magisterského studia musí studenti
zvolit nejméně 2 předměty z bohemistické kvóty. Do této kvóty jsou zařazeny povinně volitelné
předměty z nabídky Katedry českého jazyka a literatury a povinně volitelné předměty obsahově
příbuzné bohemistickým tématům z nabídky jiných oborů na Univerzitě v Záhřebu. Katedra českého
jazyka a literatury sestaví pro každý semestr seznam předmětů z aktuální nabídky na Univerzitě, které
lze zařadit do této kvóty. Zbylé 2 předměty si studenti mohou zvolit podle vlastního uvážení z nabídky
celé Univerzity.
Na povinně volitelné předměty, včetně těch bohemistických, se studenti mohou zapisovat v
pořadí, které vyhovuje jejich potřebám a zájmům. Pokud z některého nevykonají zkoušku, mohou se
místo něj zapsat na jiný povinně volitelný předmět.
Magisterské studium končí vypracováním magisterské práce o 60-80 normostranách. Práce je
hodnocena 15 ECTS-kredity a studenti ji mohou vypracovávat buď na bohemistice, nebo na svém
druhém oboru.
IV. ročník
VII. semestr
Překladatelská cvičení I
V. ročník
VIII. semestr
IX. semestr
X. semestr ***
Překladatelská cvičení Překladatelská cvičení Překladatelská cvičení
II
III
IV
Bohemistický předmět Bohemistický předmět Bohemistický předmět Bohemistický předmět
I*
Povinně
II *
volitelný Povinně
předmět I
předmět II **
III *
volitelný Povinně
IV
volitelný Povinně
předmět III
volitelný
předmět IV **
* Povinně volitelné předměty z nabídky Katedry českého jazyka a literatury.
** Nejméně dva povinně volitelné předměty v magisterském studiu musí být z bohemistické kvóty
(předměty z nabídky Katedry českého jazyka a literatury a předměty spojené s bohemistickými tématy
z nabídky jiných kateder, oddělení a fakult, které studentům Katedra doporučí). Studenti se na ně
mohou zapsat v kterémkoli semestru.
*** Studenti, kteří píší magisterskou práci na bohemistice, se během X. semestru nezapisují na
předměty na tomto oboru.
Během každého semestru studenti absolvují povinné předměty pro získání minimální učitelské
35
kompetence (MUK), které jsou společné pro všechny studenty učitelského zaměření na Filozofické
fakultě. Tyto předměty jsou hodnoceny nejméně 15 ECTS-kredity (polovina všech 30 ECTS-kreditů
na dvouoborovém studiu s učitelským zaměřením).
V 7., 8. i 9. semestru studenti absolvují i povinné metodické předměty, které nabízí Katedra a které
jsou určeny studentům slovanských jazyků. Tyto předměty (Glotodidaktika, Osvojování cizího jazyka
a Metodika výuky slovanských jazyků) jsou hodnoceny celkem 15 ECTS-kredity.
Povinně volitelné předměty se volí z nabídky Katedry (pro učitelský a překladatelsko-kulturologický
směr) a z nabídky společných předmětů pro MUK.
Student volně kombinuje rozvrh (10 hodin týdně) s počtem kreditů; důležité je, aby do konce studia
získal 60 ECTS-kreditů, resp. 70 ECTS-kreditů, píše-li magisterskou práci na bohemistice.
Magisterské studium učitelského zaměření bohemistiky může být zakončeno dvěma způsoby: studenti,
kteří píší magisterskou práci na svém druhém oboru, musí na bohemistice absolvovat X. semestr,
vykonat zkoušky a získat nejméně 60 ECTS-kreditů; studenti, kteří píší magisterskou práci na
bohemistice, se nemusí v X. semestru zapisovat na povinně volitelné předměty. Magisterská práce
musí mít rozsah 60-80 normostran a je hodnocena 15 ECTS-kredity.
IV. ročník
VII. semestr
Minimální
V. ročník
VIII. semestr
učitelská Minimální
kompetence 1*
kompetence 2
Glotodidaktika
Osvojování
jazyka
Povinně
předmět **
IX. semestr
kompetence 3
cizího Metodika
X. semestr
učitelská
kompetence 4
výuky Povinně
slovanských jazyků
volitelný
předmět
volitelný Povinně
volitelný Povinně
volitelný Povinně
předmět
předmět
předmět
volitelný
* Viz popis Společných předmětů pro minimální učitelskou kompetenci (MUK).
** Počet učebních hodin závisí na počtu hodin pro MUK.
3.4. Předměty z jiného oboru, které mohou volit studenti českého jazyka a literatury
Část povinně volitelných předmětů si mohou studenti vybrat podle vlastního uvážení z
nabídky předmětů na celé Univerzitě, a část ze seznamu předmětů z bohemistické kvóty, který Katedra
českého jazyka a literatury sestaví pro každý semestr zvlášť s ohledem na aktuální nabídku předmětů
jiných kateder, oddělení či fakult Univerzity v Záhřebu (např. jiná slavistické a filologické obory,
36
Oddělení pro dějiny, Oddělení pro dějiny umění, Fakulta politických věd ad.). Podíl předmětů, které si
mohou studenti vybrat dle vlastního uvážení a předmětů z bohemistické kvóty v rámci celého studia,
je vysvětlen v popisu struktury studia (bod 3.3.).
3.5. Předměty v cizím jazyce
Některé z povinně volitelných předmětů z nabídky Katedry českého jazyka a literatury, které
jsou určeny studentům magisterského studia, budou vedeny v českém jazyce.
3.6. Kritéria pro převod ECTS-kreditů
Část povinně volitelných předmětů si studenti budou moci vybrat dle vlastního uvážení a část
ze seznamu, který pro jednotlivý semestr určí Katedra českého jazyka a literatury. Absolvují-li tyto
předměty, dostávají tolik ECTS-kreditů, kolik je předepsáno v popisu předmětu.
3.7. Ukončení studia
Bakalářské studium studenti ukončí, když:
a) absolvují 12 povinných a 6 povinně volitelných předmětů
b) vykonají všechny zkoušky
c) napíší a obhájí závěrečnou práci (rozhodnou-li se pro její sepsání)
d) získají nejméně 90 ECTS-kreditů
Magisterské studium studenti ukončí, když:
a) absolvují 4 povinné a 8 povinně volitelných předmětů
b) vykonají všechny zkoušky, a tím získají nejméně 45 ECTS-kreditů
c) absolvují terénní výuku nebo studijní pobyt v ČR
napíší a obhájí magisterskou práci na bohemistice, a tím získají 15 ECTS-kreditů
37

Filozofická fakulta Univerzity v Záhřebu Oddělení

Transkript

Podobné dokumenty

TVR 2

Silabus ANcs5v03def.2009-1

Zprava_o vztazich_2014_verze_Final

ZDE - Graffe Quartet

Newsletter

Jezera a mokřady ve zbytkových jamách po těžbě nerostů

TAJEMSTVÍ ROKU 2012