Kde bude molekulární genetika a cytogenetika za deset let
Transkript
infolinka zdarma 800 888 998 Kde bude molekulární genetika a cytogenetika za deset let 26. září 2012 Naše absolventka Barbora Urbanovská požádala práce s databázemi, vyhodnocujeme spoustu věcí o rozhovor Jarmilu Šímovou, vedoucí molekulární v počítači. genetiky CBG laboratoře a.s. v Ostravě. A genetikou ses chtěla zabývat odmala? Ahoj Jarmilo, pracuješ jako vedoucí molekulární Na gymplu jsem stoprocentně věděla, že to bude genetiky vaší laboratoře. Jak dlouho? Co jsi dělala biologie. Buď biologie, anebo chemie. To byly předtím? Mám na mysli školu, anebo třeba práci jinde předměty, které mě bavily. Dávala jsem si přihlášku na lékařskou fakultu, fyzioterapii a molekulární biologii. v laboratoři. Nejvíc mě nadchla právě molekulární biologie Vystudovala jsem Masarykovu univerzitu v Brně, obor a genetika, věděla jsem, že se chci dostat tam. molekulární biologie a genetika. Do CGB laboratoře jsem nastoupila hned po škole. Dva roky jsem ale Předpokládám, že mezi tvé další oblíbené předměty pracovala na diplomové práci ve Výzkumném ústavu patřily i matematika a fyzika. veterinárního lékařství v Brně, tam jsem, mám pocit, Nevadily mi. U nás byla humanitní větev získala nejvíce praxe, bylo to hlavně z molekulární a přírodovědná větev. Humanitní, čeština, dějepis, cytogenetiky, FISH metody a takové věci. Po skončení to jsem protrpěla, nebavilo mě to. Biologie, chemie školy jsem hned nastoupila tady, kde chtěli zavést a fyzika byly zkrátka oblíbené předměty a z nich jsem molekulární genetiku. Byla tady totiž jen patologie později dělala i přijímačky. a cytogenetika. Za čtyři měsíce se vybavily laboratoře Je obor molekulární biologie a genetika žádaný? a rozběhla se molekulára. Později jsem si udělala Nevím, zda to dokážu posoudit, je to přece jen deset let, atestaci a stala jsem se vedoucí. ale pamatuji si, že když jsem se hlásila já, byl to vcelku Jaký je rozdíl mezi molekulární genetikou neznámý obor, a když se mě někdo zeptal, co studuji a cytogenetikou, například ve vyšetřeních? a já odpověděla, jen valil oči a říkal: co? Tenkrát nás bylo Molekulární genetika se zaměřuje hlavně na analýzu v ročníku málo, maximálně 30, někteří potom odešli, ale DNA, hledají se mutace a změny v nukleových kyselinách. ve třeťáku jsem viděla, že se přijímalo více lidí. Teď, když Cytogenetika vidí změny na úrovni chromosomů. Není to vezmu z té pracovní stránky, to znamená, kolik nám schopna zachytit a vidět to, co jsme schopni vidět my při chodí životopisů s tím, že lidé chtějí dělat molekulární analýzách DNA. Když izolujeme nukleovou kyselinu, biologii a genetiku, je jich hodně, mají vystudovaný jsme schopni zachytit a zjistit změnu báze. Cytogenetika obor, dobré zkušenosti ze zahraničních stáží, myslím si, navíc využívá mikroskop, my mikroskop nepoužíváme, že jsou šikovní, takže se to zase posunulo, dokonce mi pracujeme s jinými přístroji. přijde, že „každý“ snad vystudoval molekulární biologii. Jak vlastně postupujete při vyšetřeních? Třeba u celiakie? S jakými přístroji tedy pracujete? Přístrojů je tady spousta, protože celá molekulární Většinou izolujeme z periferní krve, ale těch primárních genetika je na nich založená. Používáme mikropipety, materiálů, ze kterých se dá DNA získat, je více. ty jsou digitální, pomáhají nám odebírat vzorek V materiálu, který nám přijde, musí být jádro, nějaká v mikrolitrech. Pro dnešního člověka je mililitr buněčka, ve které je DNA uložena. Jsme schopni získat strašně málo, ale všechno, co se zpracovává tady, DNA z jakéhokoliv materiálu, který obsahuje buňku, ať je v mikrolitrových objemech. Potom tady máme už je to kořínek vlasu, z krve, stěr ze sliznice. Nejčastěji různé přístroje, od thermocycleru, sekvenátoru, ale chodí periferní krev a z ní se pak vyizoluje DNA. automatického izolátoru, v něm se například izolují Potom jsou metody analýzy. Metodu vybíráme podle nukleové kyseliny. Celá molekulární genetika spěje toho, co chceme analyzovat. V případě celiakie jsou k automatizaci, ale je potřeba i šikovných rukou, protože to alely, což jsou konkrétní formy genu, které souvisí je také dost manuální práce. Vyhodnocování výsledků s rozvojem onemocnění. Pacienti, kteří mají celiakii, mají ve analýz je manuální, ale mnohé je i softwarová práce, vysokém procentu určitý typ HLA alel (human leukocyte antigen, souvisí s imunitním systémem člověka), no www.prigo.cz infolinka zdarma 800 888 998 Kde bude molekulární genetika a cytogenetika za deset let 26. září 2012 a když mají určité konkrétní typy těchto alel, tak je velká pravděpodobnost, že se u pacienta rozvine onemocnění - celiakie. Je to ale vždy v kontextu s klinickými příznaky, s tím, jak se cítí, jaké má výsledky dalších chemických rozborů krve a dalších vyšetření, které se mu prováděly, anebo to viděli patologové. Molekulárně biologických metod je spousta, záleží na výběru… A myslím si, že různými způsoby se dá dojít ke stejnému závěru, tak jako v životě. špatně… Musíme nejprve změnit sebe, abychom potom mohli změnit politiku. Nejlepší je, když lidi umí všechno a rozumí všemu, jenomže těch informací, různých vyšetření a analýz je neuvěřitelné množství, všechno se posunuje, vyvíjí se. U nás je to tak, že každý má svou skupinku vyšetření, ty má na starosti a měl by se jim věnovat. To znamená, že by se měl dívat, co je aktuálního, co se změnilo, jak to dělají jinde ve světě, co pokročilo. Opravdu se to neuvěřitelně rychle mění. Každý má zkrátka na starosti určitou oblast, ať už je to onkogenetika, dědičná onemocnění nebo detekce patogenů, mikroorganismů, virů… Máme je rozdělené i metodicky. Metody jsou hodně složité a ne každý to může umět, je ale jeden člověk, který se tomu intenzivně věnuje, zavede metodu, vyzkouší ji, zoptimalizuje ji a vysvětlí ji ostatním. Jaká je budoucnost molekulární genetiky a cytogenetiky? Růžová :-), protože molekulární genetika zasahuje do mnoha lékařských oborů (hematologie, gastroenetrologie), ale i mnoha dalších biologických oborů atd. A myslím, že i v budoucnosti tomu tak bude. Myslíš, že si lidé mohou sami za své problémy, anebo je mají geneticky dané? Myslím si, že většina se s tím narodí. Například rakovina – jsou dva typy rakoviny, jedna je vrozená, s ní se narodíš, to znamená, že máš silné predispozice k rozvoji tohoto typu onemocnění. Mutace a změny v DNA jsou natolik závažné, že vedou k tomu, že Je v republice hodně laboratoří? člověk s velmi vysokou pravděpodobností onemocní. Myslím si, že je jich celkem dost. Když se začínalo, tak Může žít, jak nejlépe umí, i kdyby nekouřil, nepil, žil bylo asi 12-15 laboratoří v republice. Tím, že existují v oblasti, kde je dobré ovzduší, jedl zdravě, i tak je lidé, kteří vědí, co dělat a lidé, kteří mají peníze, vznikají velká pravděpodobnost, že se u něj nemoc projeví. soukromé laboratoře. V Praze je centrála, Ústav Druhý typ rakoviny je takový, že tyto známé závažné hematologie a krevní transfúze, kde najdeš databázi predispozice nemá, ale jistě má zas nějaké jiné, ale tím, jak se člověk ke svému tělu chová a čemu ho vystavuje všech pracovišť v České republice. zkrátka nemoc dostane. Máte mezi sebou práci rozdělenou? Chodí k vám studenti na exkurze nebo na praxi? Chodí, objevuje se tady dost lidí. Prováděli jsme i studenty z gymnázií, hlavně maturitní ročníky, studenty, které zajímala biologie. Co současné české zdravotnictví, co by se mělo změnit? Politickým otázkám jsem se snažila vyhnout, jelikož je moc nemám ráda. Držím si distanc od těchto věcí. Myslím si, že u nás jsou lidé zvyklí na to, že přijdou k doktorovi, chtějí napsat prášky, a čekají, že ho vyléčí, ale sami pro to nejsou schopni udělat nic. Podle mě si také moc neváží té péče, co tady mají a kterou dostávají de facto zadarmo. Všichni asi vidíme, cítíme, že je něco www.prigo.cz Chodí vám pacientů více, anebo méně? Ono se to tak nějak mění. Mění se spektrum těch vyšetření, která se provádí, některá se dělala ve větším, ale pak se začalo dělat jiné vyšetření, například onkogenetické. Pacientů máme hodně, přibývají, protože nabízíme stále nová a nová vyšetření. Někdy je více klasické genetiky, jednou onkogenetiky. Navštěvujete konference, jazyky jsou tedy podmínkou. Co se na nich řeší? Konference jsou různé, mohou být pro jednu jedinou nemoc, ale většinou jsou tematické, například prenatální diagnostika, nádorová genetika, někdy je to zaměřeno obecně. Na některých konferencích jsou i jednotlivé sekce. Jsou to zdroje obrovského množství informací, akce, kde lze získat přehled, co se děje nového v dané oblasti. Myslím si, že mají jednu obrovskou výhodu, na konferencích se potkáš s lidmi, kteří se zabývají tím samým. Jednak navážeš kontakty, popovídáš si s nimi, osobní kontakt a předání informací je podle mě nesmírně důležité. Je skvělé dát hlavy dohromady a řešit problémy oboru, je to přínosné. Dozvíš se spoustu nejnovějších infolinka zdarma 800 888 998 Kde bude molekulární genetika a cytogenetika za deset let 26. září 2012 a nejaktuálnějších věcí. A i kdyby ti to nic nedalo, vždycky si něco zapamatuješ. Líbí se mi, že se mohu těch lidí zeptat na spoustu věcí té a té problematiky. Konference by měly být pořádány častěji, dozvíš se na nich více, než z jednoho článku. Kde bude molekulára za deset let? To si netroufám říct. Když jsem začínala, některé dnes reálné věci byly v mých začátcích ještě vize. Kdysi se například vědělo, že když je žena těhotná, tak v její krvi jsou buňky plodu. Mluvilo se o tom, že kdyby se dala z krve matky získat DNA miminka, dala by se spousta věcí diagnostikovat i u plodu. Dnes už to jde, ač je to v začátcích. V současné době je něco top a zítra už to může být zastaralé. Molekulární biologie se rychle vyvíjí. Děkuji za rozhovor. www.prigo.cz Mgr. Jarmila Šimová • narozena v Piešťanech na Slovensku • vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně • vedoucí molekulární genetiky CGB laboratoře, a.s. • ráda cestuje
Podobné dokumenty
Manual_SBT_CZ
v popředí zájmu celková charakterizace genetické komplexnosti a odlišností alel HLA genů
v lidském hlavním histokompatibilním komplexu (MHC). Plná komplexnost diversity alel
v HLA třídě I a třídě I...
Současné problémy trichomonózy v ČR
RNDr. Erich Pazdziora, CSc.
Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě
Národní referenční laboratoř
pro urogenitální trichomonózu
Úloha na měření motorů s programovatelnou řídicí - Kit Car
zrychlení, vibrace, tlak, průtok, koncentraci plynů atd. Jejich signály
jsou nezbytné pro řízení motoru. Snímače převádí neelektrické vstupní veličiny na elektrické
signály, které jsou dá...
Příručka primárního odběru
Tato laboratorní příručka je dokumentem, který podrobně informuje potenciální klienty
a zdravotnické pracovníky o službách poskytovaných nestátním zdravotnickým zařízením společností GHC GENETICS, ...
Kup si pár cetanů a trochu mazivosti
maximálně 75 l). Výrobce ovšem dále uvádí, že
účinek aditiva vydrží na 2000 km. Neplatí to však
o námi hodnocených parametrech – pokud nádrž
s ním vyjedete a natankujete další, bude účinkovat
maxim...