únor - Římskokatolická farnost Vršovice

únor - Římskokatolická farnost Vršovice

Vě s t n í k f a r n o s t i u ko s t e l ů
s v. M i k u l á š e a s v. V á c l a v a
1. února Léta Páně 2009
2
únor
Všechno
je složitější. Toto přesvědčení je pro
život velmi vhodné, neboť umožňuje
otevřenost k novým skutečnostem, aniž
bychom opouštěli dříve poznané pravdy.
Pokud jste četli úvodník minulé Vinice,
mohlo vám vrtat hlavou, proč neslavíme Vánoce přesně v den zimního slunovratu, tedy 21. prosince. Důvodů je
více, jeden z nich souvisí s astronomií.
Již na základní škole jsme se
učili o rotaci Země kolem
osy a kolem Slunce. Kromě
těchto dvou však Země vykonává i celou řadu dalších
pohybů, k nimž patří i precese. Představte si zpomalující
dětskou káču; kromě rychlé
rotace a krouživého pohybu
se i pomalu „kolíbá“, takže
její osa nemíří vzhůru, ale
opisuje dráhu ve tvaru kužele. Zemská osa se stáčí podobně, jedno otočení jí však
trvá přibližně 25800 let, takže můžeme
i letos určovat sever podle Polárky. Jedním z důsledků precese je pomalý posun
ročních období kalendářem směrem dopředu (za pár tisíc let pokvetou šeříky
v březnu bez ohledu na případné změny
klimatu). Zimní slunovrat se tak vzdaluje od Vánoc, zafixovaných na 25. prosinec. Proč to ale všechno tak obšírně
vykládám? Považuji to za
vhodné podobenství našeho
úsilí poznat Boha. Něco jsme
se o něm naučili, něco pochopili, ale spousta věcí nám zůstává skryta. Pochybnosti nás
mohou vést dál k úžasným
objevům, které nevyvracejí
předchozí, ale naše poznání
doplňují. Jak zpívají bratři
Ebenové: „Dřív znal jsi málo,
teď znáš víc / a víc to bude za
měsíc / a všechno je to / jako
NIC.“
MiM
2/ II
O h l é d n u t í za uplynulým měsícem nebo i dál
Vzpomínka na našeho P. Josífka
V pondělí 12. ledna 2009 nás zastihla nečekaná zpráva – v neděli o svátku Křtu Páně zemřel P. Josef Šťastný.
Tento kněz byl ustanoven do vršovické
farnosti jako kaplan v r. 1968, krátce po
příchodu nového faráře P. Jiřího Hájka.
V té době došlo v naší zemi k dočasnému politickému i náboženskému uvolnění. Okolo těchto dvou mladých kněží
vzniklo větší společenství mládeže (asi
tak 40 mladých lidí), které přijalo název
Klub katolické mládeže.
P. Šťastný byl naším vrstevníkem a ač
jsme mu nikdy netykali, říkali jsme mu
Josífku. Přicházel mezi nás a nenásilně
nás duchovně vedl. Měli jsme ho rádi
pro jeho pochopení nás mladých a snahu nám pomoci. Zúčastňoval se s námi
obnovených poutí, jako „garde“ nás doprovázel každoročně na lidovecký ples
(ač sám nikdy netancoval), jezdil s námi
i na pracovní víkendy k P. Novosadovi
na faru do Hrobu u Oseka v severních
Čechách.
Náš P. Josífek se narodil 20. 8. 1942
na Žižkově (nezapomenutelná pro
nás je společná oslava jeho narozenin
20. 8. 1968 večer, v předvečer okupace),
jako jediné vymodlené dítě svých rodičů. Bohužel mu oba rodiče zemřeli brzy
po sobě, když mu bylo 12, resp. 14 let.
Dále byl vychováván příbuznými. Po
středoškolském studiu se rozhodoval
o svém budoucím povolání: právník,
lékař, kněz? Boží volání zřejmě slyšel
nejzřetelněji. Kněžské svěcení přijal
27. 6. 1965. Jeho první kněžské půso-
bení bylo u Nejsvětějšího Srdce Páně
na Vinohradech.
Ve Vršovicích vykonával kněžskou
službu v letech 1968 až 1975, pak byl
administrátorem ve farnosti sv. Anny na
Žižkově. To bylo jeho nejdelší působiště
a dodnes tam jeho bývalí žáci a ministranti vzpomínají na jeho nekonvenční
výuku náboženství. Poté byl přeložen
do Manětína v západních Čechách. Po
vzniku plzeňské diecéze ho v roce 1993
povolal otec biskup Radkovský do Plzně
do farnosti sv. Bartoloměje, kde působil
pět a půl roku jako osobní arciděkan.
Pak byl farářem v Blovicích a přifařených obcích. V té době dokončil náročné postgraduální studium na univerzitě
v Polsku s výborným prospěchem a obhájil práci o působení církve v našich
zemích po roce 1950. Studium, péče
o blízké nemocné, rozsáhlá blovická farnost, to vše působilo na jeho zdravotní
stav více než si sám připouštěl.
Náš bývalý Klub mládeže začal po
letech uskutečňovat občasná společná
setkání, samozřejmě s přizváním obou
kněží, kteří stáli u jeho zrodu. Náš Josífek se zúčastnil tohoto setkání naposledy v r. 2002. I po letech v nás jeho
přítomnost vzbudila vždy hřejivý pocit.
Měl laskavé srdce, byl připraven a ochoten vždy pomoci. Nepřehlédnutelná byla
jeho pokora, dnes tak vzácná. Vloni už
bohužel přijít nemohl kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.Vršovickou
farnost však P. Šťastný ještě navštívil
19. 4. 2008, kdy se na podnět P. Stanislawa uskutečnilo setkání kněží, kteří
zde působili nebo odtud pocházejí.
3/ II
P. Josef Šťastný v době svého působení u nás a při setkání vršovických kněží v dubnu loňského roku
(z archivu Jardy Lukáše)
4/ II
S naším P. Josífkem jsme se rozloučili
v hojném počtu dne 15. 1. 2009 v kostele
Nejsvětějšího Srdce Páně při mši svaté,
které předsedal otec biskup František
Radkovský. Při rozloučení vyzdvihl jeho
ochotnou, obětavou a náročnou službu,
do které se nikomu nechtělo a kterou
on neúnavně vykonával. P. Šťastný byl
pohřben do rodinného hrobu na Olšanském hřbitově.
Modleme se za něj, aby Pán přijal
jeho nesmrtelnou duši mezi své vyvolené, zvláště proto, že mnohým byl
laskavým duchovním rádcem na cestě
k Němu.
bývalý Klub vršovické katolické mládeže
Štědrovečerní mše svatá
Dnešní mši svatou v 16 h celebroval
P. Stanislaw společně s P. Pavlem Kunešem. Bylo znát, že zde bylo mnoho lidí,
kteří pravidelně do kostela nechodí, ale
kouzlo Svaté noci je povolalo na místa,
kam je to obyčejně netáhne. V tyto dny
se stává, že se zde potkávají i lidé, kteří
se mnoho let již neviděli.
Přesto, že byli malí caparti náležitě
netrpěliví a natěšení na večerní rozdělování dárků, statečně vydrželi a dokonce
reagovali na podněty které vycházely
z promluvy, kterou si pro ně P. Pavel
Kuneš připravil. Po ukončení promluvy předvedl dramatický kroužek Dany
Vackové krátkou scénku o betlémských
událostech, která byla velmi vyvedená a
malí i velcí herci si rozhodně zasloužili
velkou pochvalu.
Velice krásné a působivé bylo to, když
P. Stanislaw pozval všechny děti k oltá-
ři, aby společně s ministranty a kněžími
vytvořili okolo oltáře kruh a společně
se pomodlili.
Na závěr bohoslužby oba kněží osobně popřáli u kostelních dveří každému účastníku mše svaté krásné prožití
vánočních svátků a předali každému
krásný pamětní list. Zároveň vyzvali
všechny zúčastněné, aby si do svých domovů odnesli Betlémské světlo, které
do naší země přivezli skauti.
Bylo to krásné!
Jarda Lukáš
(převzato z farní kroniky)
Žehnání vína 27. 12.
Na svátek sv. Jana proběhlo v naší farnosti žehnání vína v kostele sv. Mikuláše. Každý z návštěvníků této slavnosti si
mohl přinést na požehnání svou vlastní
láhev nějakého dobrého vína, kterou
postavil vedle betléma. Nejprve vše začalo mší svatou, při které P. Stanislaw
připomněl, že Hospodin stanovil víno
k radosti srdce a měli bychom si ho vážit. Po svatém přijímání přinesená vína
požehnal a pozval všechny zúčastněné
na faru, kde pokračovalo společné setkání. Nejprve Vítek Náměstek přečetl
úryvek z Písma svatého z listu sv. Jana
o víně. Poté následoval společný přípitek. P. Stanislaw si s každým zvlášť
přiťukl a při této příležitosti prohodil
i pár milých a povzbudivých slov. Bylo
přichystané i malé občerstvení. Sešlo
se nás kolem čtyřiceti a myslím si, že
jsme si toto již povánoční setkání krásně užili. Kéž by se takových vstřícných
setkání konalo více i v průběhu roku.
Markéta Řečinská
5/ II
S p o l e č e n s t v í naší farnosti a jeho záležitosti
Ekonomická rada 8. 1.
V. Náměstek informoval ER o nutných
činnostech v kostele sv. Václava. Je třeba
osadit poklopy ke kotlíkům na střeše,
vytřídit knihy a další věci v kostele, reklamovat splachovací ventil a elektrický
jistič, zajistit dostatek úložných prostor
v rekonstruovaných částech kostela.
Na rekonstrukci sociálního zařízení
a provoz kostelů a fary bylo darováno
celkem 265 600 Kč, farní finance jsou
nicméně napjaté kvůli doplatkům za
energie. Přestavba sociálního zařízení
na západě vyjde na 531 000 Kč. Uvažuje
se o možnosti instalovat solární panely
na střechu kostela sv. Václava. Jiřina
Haaszová připraví finanční plán farnosti. podle zápisu Jiřiny Haaszové
Pastorační rada 15. 1.
Představila se nám Helena Šteclová,
která bude vypomáhat ve farní kanceláři. Eva Hrubá bude mít nadále na
starosti pouze finance.
Sháníme prostředky na naše aktivity a stavební práce v kostele sv. Václava. Byla dokončena žádost do nadace
„Kirche in Not“ na přestavbu kaple.
U městské části Prahy 10 byly podány
tři žádosti o granty (velikonoční Stabat
Mater, technika pro mládežnickou kapelu, výlety pro seniory). Jana Kučerová
zpracuje žádost o grant EU na varhany
a sluneční kolektory na střechu kostela
sv. Václava, kterou bychom rádi podali
spolu s městskou částí. PR tento záměr
odsouhlasila.
Panely v kostele sv. Václava vzadu, zapůjčené od Pavla Hubatky, bude možné
využít pro příležitostné výstavy. Dohled
budou mít Pavel Kuneš, Václav Sokol
a Simona Pišlová.
Na Stanislawův návrh se od února
rozšíří čas, kdy bude příležitost ke svátosti smíření. Každý pátek bude od 17h
probíhat u sv. Václava (v zimě v kapli)
adorace Nejsvětější Svátosti, od 18h
následuje eucharistie, adorace pokračuje do 20h. Během adorace se bude
zpovídat.
V sobotu 7. 2. bude od 10 do 17 hod.
otevřen náš kostel sv. Václava pro veřejnost jako jeden z doprovodných
programů svatováclavské výstavy. V 10
a 13 hod. povede Jenda Rückl komentované prohlídky. Pro hosty bude připravena káva. S návrhy na další aktivity
během dne se ozvěte Jendovi.
Simona Pišlová připomněla, že je třeba při farních aktivitách nezapomínat
na lidi chodící do kostela sv. Mikuláše.
Problémy jsou např. s včasnou distribucí Vinice, šéfredaktor se slíbil polepšit.
podle zápisu Zuzky Váchové
Farní charita
Začíná fungovat péče o starší a nemocné občany, proto prosím, přihlaste se,
kdo vidíte své místo i v takových oblastech: návštěvy v domácnostech, dovoz
vlastními auty na bohoslužby, nárazová
fyzická pomoc nemocným. Potřebujeme
6/ II
vytvořit databázi dobrovolníků, na které
se v případě potřeby budeme obracet.
Během 3. adventní neděle („neděle
radosti“ – Gaudete) jsme uskutečnili při
mších sv. finanční sbírku na potřebné
mezi námi. Peníze jsme předali třem
rodinám. Moc děkujeme.
V dětském domově byli naši mladí
v neděli 21. prosince – i s vánočními
dárky – srdíčkovými polštářky, které
udělaly dětem radost. Děkujeme moc
všem, kteří se na tomto vánočním dárku
podíleli.
Tříkrálová sbírka proběhla od neděle
4. ledna do následující neděle 11. ledna.
Děkuji, děkujeme, děkují všem, kdo se
různým způsobem angažovali, i se nabízeli. Děkuji těm, jimž jsem organizaci
popletla, že se na mne nezlobí. Celkem
za naši farnost koledovalo s 10 pokladničkami 13 skupin, 43 lidí – 13 vedoucích (6 mužů a 7 žen), 30 dětí a mládeže
(16 chlapců a 14 děvčat). Jedna slečna
byla v obou rolích. Dvě osoby se zúčastnily 3krát, 8 lidí 2krát. Náš zpěv
letos doprovodily housle, zobcová flétna
a dudy; kytary a jedny housle pro velkou
zimu „nevyšly“. Děkuji i milému zázemí Evy Hrubé na faře a třem řidičům,
kteří operativně vypomohli. Setkali
jsme se v naprosté převaze s vlídnými
až úžasnými přístupy (i když mnozí lidé
mají důvody nepřispět), jen ve velmi
malém procentu (odhadem tak 3 %)
s jednáním nelaskavým, někdy až hrubým – jak u sbírek před kostelem, tak
i „mimokostelních“, kterých byla většina. Obětaví koledníci při malém občerstvení zhodnotili ve čtvrtek 15. ledna své
činění a tipovali finanční výsledek.
Všechny naše aktivity probíhají na
bázi dobrovolnické, pokud někdo pova-
žuje za dobré přispět nějakou finanční
částkou naším prostřednictvím, může
i na účet farnosti s variabilním symbolem 33333. A nám pak sdělit svůj záměr.
Hanka Rechnerová
[email protected]
721 444 323
Žádná farnost není ostrov
Dovolte mi, abych touto parafrází uvedl nápad, který postupně prostřednictvím naší charity vchází v život. Jistě si
vzpomenete, jakou roli sehráli křesťané
„ze Západu“ při našem rozkoukávání se v prostoru svobody. V případě
naší farnosti to byli především přátelé z Innsbrucku. Přešlo pár let a aniž
jsme si toho všimli, jsme i my těmi „ze
Západu“. Je načase, abychom se porozhlédli, zda není naším úkolem starat se
kromě svých starostí i o potřeby církve
mimo hranice našeho farního obvodu.
Naše pozornost se obrací k Bělorusku.
Důvodů je několik: země je to prokazatelně mnohem chudší než naše; tamní
politický režim má ke svobodě daleko;
Arcidiecézní charita Praha se snaží zde
pomáhat formou adopce na dálku; země
není tak daleko, že by to znemožňovalo přímý kontakt. A tak třeba jednou
budeme mít „družební farnost“ v Bělorusku a na tomto místě Vinice bude
článek od našich zahraničních přátel,
který nám pomůže zase novým způsobem pochopit Pána Boha.
Už teď máme příležitost zkusit si
to „nanečisto“. Arcibiskupská charita
Praha připravuje na červenec zájezd
běloruských dětí do České republiky.
Účastní se jej děti z farností poblíž měs-
7/ II
ta Vitebsk. Většina z nich je „adoptována“ na dálku a setká se zde se svými
„rodiči“. Volná místa v autobuse doplní
asi 10 až 15 dalších dětí. Tyto děti by bylo
dobře pozvat do rodin na prodloužený
víkend. Hledáme proto rodiny, které
by mohly přijmout jedno nebo dvě děti,
od pátku 17. 7. odpoledne do pondělí
20. 7. 2009 odpoledne. Rodiny, které budou mít čas, mohou vidět všechny děti,
a to v sobotu 25.7. 2009 odpoledne na
zahradě v Praze-Záběhlicích. Ar­ci­die­cé­
zní charita tam připraví program.
Kontaktní osoby: Jan Rückl, pastorační asistent, 728 224 255, Hana Rechnerová, farní charita, 721 444 323.
Dobrá zpráva pro ty,
kteří nemají Bibli
V kostele u sv. Václava jsem zjistila, že
někteří z nás nemají doma Bibli – pro
ně byly určené zvláštní adventní úkoly.
Neděláme to špatně? Neměli bychom
jim ji spíš dát nebo jim pomoci ji získat?
Učíme děti brát sponzorské dary, ale ne
pracovat, vymlouvat se na různé handicapy, ale ne se s nimi vyrovnat…
Zkusím to jinak: prosím ty z Vás,
kteří doma nemáte Bibli a stojíte o ni,
ozvěte se mi! Do měsíce bude Bible vaše! Nebojte se, bude i legrace!
Simona (721 731 962)
R o z h o v o r s naším farářem Stanislawem
Je 2. leden, další rok za námi. Co bys
zařadil do sekce „ohlédnutí“?
Zkusím to vyjmenovat. Farní ples na
Barče, kde byla příležitost si s mnohými
popovídat. Série duchovních obnov pro
manžele, kde se vystřídalo asi 40 manželských párů. Ale i setkání těch, kteří
žijí osaměle. Den nemocných a seniorů,
který se kvůli mé nemoci obešel beze
mě, stejně jako Velikonoce. Přednášky Katky Lachmanové a Vojty Kodeta,
na které si našli cestu i lidé z jiných
farností. Nezapomenutelné bylo setkání bývalých vršovických kněží. Dvojí
zájezd na Svatou horu se seniory, a to
i s těmi z domova v Sámově ulici. Pak
samozřejmě zahraniční zájezdy, Polsko, Dolomity. No a po prázdninách
třeba víkendové duchovní obnovy pro
starší mládež v Obděnicích, pro manžele v Monínci, pro mladší mládež na
Dobříši... Je toho skutečně hodně, díky
Bohu.
A co Ti dělá největší radost?
Co vybrat? Tak třeba setkávání mládeže. Mladší mládež se dokonce začala
scházet dvakrát v měsíci. Pro starší mládež jsme navíc rozjeli Rozhovory o manželství. Pak je tu příprava na biřmování
a obnovu této svátosti – dohromady asi
70 lidí. Pracovat začala farní charita.
A konečně stavební práce: rekonstrukce
sociálního zařízení u sv. Václava na straně u sakristie je dokončená, na druhé
straně to jde zdárně kupředu.
To všechno nemůže fungovat samo...
Určitě. Jsem proto rád, že nás čeká
nástup druhého pastoračního asistenta,
takže tu budeme již tři „profesionálové“
(smích). Nový pastorační asistent se
8/ II
od Jendy přiučí, no a ten se bude moci
trochu stáhnout, aby mohl dodělat doktorát, což je i přání otce kardinála.
Jak to bude vypadat v tomto roce, chystáš něco nového?
Jak jsem říkal, mám radost z přípravy
na svátost biřmování. Bylo by úžasné
a byl bych moc rád, aby se lidé, kteří se
teď připravují, také zapojili do některých pastoračních aktivit.
...Když na to dostanou dary Ducha
svatého...
(smích) No jasně! Chtěl bych vytvořit
také příležitost pro lidi mimo kostel,
kteří projeví zájem o křesťanství, aby
měli kam přijít. Pořádáme totiž různé
akce, ale pak chybí další nabídka, kam
takové zájemce pozvat. K těm akcím –
rád bych, aby šly víc na hlubinu, nejen
hry, ale i chléb, když použiji římské
úsloví. Rád bych proto souběžně s podzimními dny Prahy 10 (nebo v jejich
rámci) nabídl duchovní program – třeba přednášku dr. Prekopové, Tomáše
Halíka a podobně. Buďto sami, nebo
s dalšími křesťany z Prahy 10. Vše je
ještě v zárodku, ale chtěl bych, aby se
teď na jaře dal dohromady tým lidí, kteří by si toto vzali na starost a celé to
promysleli. A aby bylo možné pozvat
zájemce o další hlubší kontakt, chtěl
bych u nás rozjet od října kurzy Alfa,
tedy seznámení s křesťanstvím. Několik
lidí se již jejich přípravou zabývá.
S tím vším souvisí záměr upravit kapli
na multifunkční sál...
Samozřejmě, chybí nám větší místnost. Je to ovšem vázáno na finance,
které momentálně přesahují naše možnosti. Takže po krůčcích, jak to půjde.
Ale nejde jen o naše aktivity. Byl bych
rád, aby se tato prostora stala místem
kontaktu mezi kostelem a okolním světem, aby byla k dispozici i pro další
aktivity, které budou k prospěchu lidí.
Při té příležitosti mě napadají naše
varhany – prostředky, které máme na
jejich rekonstrukci, jsou účelově vázané. Zatím nestačí, ale hledáme další
cesty. Každopádně chci moc poděkovat
všem, kteří naše farní záležitosti vzali
za své a přispěli na ně i finančně. Díky
za všechny dary i nasazení těch, kteří
pomáhají!
P r o s t o r pro sdílení myšlenek, zážitků apod.
Světec v následujícím měsíci:
sv. Valentin (svátek 14. 2.)
Se svatým Valentinem je to těžké, protože nám splývají nejméně tři osoby téhož
jména. Žil pravděpodobně ve 3. století.
Stal se biskupem v Terni, kde se snažil
povznést náboženský život věřících a založil dvě společenství zasvěceného života
pro kněze a panny. Je o něm známo, že
uzdravil několik nemocných, zejména
postižených dnou či padoucnicí. Mezi
ně patřil i Cerimon, syn místního řečníka Kratona, který byl řadu let postižen
dnou. Valentin položil zmrzačeného
chlapce na svůj žíněný oděv a modlil
se k Bohu. Chlapec se uzdravil a spolu
se svým otcem poté přijali křest. Va-
9/ II
lentin pokřtil také tři Kratonovy žáky
Prokula, Efeba a Apollonia. Tito hoši
pak svým příkladným životem přivedli
k víře svého kamaráda Abundia. Tehdy
nastal problém, protože Abundius byl
synem římského prefekta Placida, který
synovo obrácení nikterak neschvaloval
a nechal biskupa Valentina zatknout,
mučit a později stít mečem. Uvádí se,
že k tomu došlo roku 268.
Svatý Valentin je zobrazován jako biskup se zmrzačeným dítětem u nohou.
Je patronem epileptiků, koní, mládeže,
cestujících, včelařů, je vzýván s prosbou
za dobrý sňatek. V Anglii či Francii je
světec uctíván jako patron zamilovaných, ale jde zřejmě o smíšení křesťanského a pohanského zvyku – 14. února
bývala slavnost bohyně Juno, ochránkyně rodinného krbu. V Čechách najdeme
obrazy a sochy sv. Valentina jen velice
zřídka. Zamilovaní a ti, kteří hledali
partnera, se s prosbou obraceli především na sv. Antonína Paduánského či
na sv. Vavřince. Vida, komu se nelíbí
komercionalizovaný svátek sv. Valentina, ten má i jiné alternativy.
A. K.
Chyt č. 9: Dobré a lepší
Před pěti lety mi moje kamarádka položila otázku, zda si myslím, že křesťanství je lepší než ostatní náboženství.
Otázka o to palčivější, že studovala kulturologii. Po krátkém zaváhání jsem
odpověděl ano, ale ještě dnes mě to nutí
tuto otázku znovu promýšlet.
Minule jsme uvažovali nad existencí
spousty náboženství a hledali vhodnou
cestu, jak si některé zvolit. Dnešní politická korektnost nás nutí tvrdit, že
všechna náboženství jsou stejně dobrá,
protože zrcadlí lidskou touhu po Bohu.
Na něco jsme však zapomněli. Jestliže
je totiž Bůh víc než člověk a zároveň absolutně dobrý, je víc než pravděpodobné, že to bude On, kdo člověka oslovuje.
Takovému Božímu sdělení říkáme zjevení. Naše hledání Boha by proto mělo
mít spíš charakter otevření se Bohu se
snahou rozpoznat jeho hlas. Politickou
korektnost tak můžeme zahodit, protože je pravděpodobné, že někde uslyšíme
Boha zřetelněji než jinde. Rozhodně
však přitom nesmíme odložit úctu ke
všem, kteří Boha hledají s upřímným
srdcem.
Na tomto místě mi nezbývá než se
pokusit o vyznání, proč jsem uvěřil
Kristu a ne někomu jinému. Chvějí se
mi však ruce, protože to jistě nedokážu
dostatečně, navíc je můj pohled nutně
omezený, a to nejen rozsahem článku.
Budu moc rád, jestliže se v příští Vinici
objeví i Tvoje odpověď na tuto základní
otázku. Zkusíš to?
Jedním z důvodů mé volby je „rozumnost“ křesťanského pojetí Boha,
jak jsem se ji snažil ukázat v předchozích chytech. To však nestačí. Neméně
důležité je mé poznání, že jsem nedostatečný a že moje okolí i já sám tím
trpíme. Moje dobrá předsevzetí končí
v druhém lednovém týdnu. A do toho
přichází Kristus a jeho eu angelion,
dobrá zpráva, že Bůh se vydal mě hledat. Z Božího rozhodnutí přestává platit zákon příčina – důsledek. Ne mým
přičiněním, přesností plnění rituálů,
dosahem poznání, kvalitou mé meditace, počtem mých dobrých skutků, prostě
nikoliv mojí zásluhou, ale činem Boha
jsem spasen. Spása není na konci, ale na
10/ II
začátku. Všechno ostatní – obřady, studium, modlitba, meditace, dobré skutky
– to vše teď mohu dělat, ne však proto,
abych byl spasen, ale proto, že jsem
spasen. Ne proto, abych byl milován, ale
proto, že jsem milován. V tom je podle
mě jedinečnost křesťanství.
MiM
Církevní angličtina (3)
Je načase zařadit texty některých modliteb. Jejich české znění je uvedeno
v kancionálu. Anglické znění modliteb
Otčenáš a Zdrávas Maria jsme převzali
z webové stránky katolické biskupské
konference Spojených států www.usccb.
org/comm. Stejný text je v anglickém
breviáři. Modlitba Zdrávas Královno
je na uvedeném webu přeložena poněkud volněji, a tak jsme zde použili text
z anglického breviáře. (I české znění
modlitby víc odpovídá tomuto překladu.) Též modlitbu Sláva Otci vezmeme
z breviáře. Mezi hlavní modlitby patří
též vyznání víry, které však uvedeme
později, společně s dalšími částmi mše
svaté.
The Our Father – Otčenáš
Our Father, who art in heaven,
hallowed be thy name;
thy kingdom come;
thy will be done on earth as it is in
heaven.
Give us this day our daily bread;
and forgive us our trespasses
as we forgive those who trespass
against us;
and lead us not into temptation,
but deliver us from evil.
Amen
The Hail Mary – Zdrávas Maria
Hail Mary, full of grace,
the Lord is with you!
Blessed are you among women,
and blessed is the fruit of your womb,
Jesus.
Holy Mary, Mother of God,
pray for us sinners,
now and at the hour of our death.
Amen.
The Glory (The Doxology) – Sláva Otci
Glory to the Father, and to the Son,
and to the Holy Spirit,
as it was in the beginning, is now and
will be for ever. Amen
The Hail Holy Queen (The Salve Regina) Zdrávas Královno
Hail, holy Queen, mother of mercy,
our life, our sweetness, and our hope.
To you do we cry, poor banished
children of Eve.
To you do we send up our sighs,
mourning and weeping in this vale of
tears.
Turn, then, most gracious advocate,
your eyes of mercy toward us;
and after this exile show us the
blessed fruit of your womb,
Jesus:
O clement, O loving, O sweet Virgin
Mary.
Modlitby známe v češtině, a tak není
potřeba mnoho vysvětlivek. Snad jen:
to hallow [haelou] = posvětit
thy [ai] = tvůj (zastarale)
grace [greis] = půvab, milost
clement [klemnt] = shovívavý, milostivý
M. Müller st.
11/ II
Změna faráře u sv. Ludmily
Tzv. „Rádio Kuneš“ na arcibiskup-ském
gymnáziu pokračuje v činnosti. Povídání
z 15. ledna t.r. se dotýká i nás, a tak vám
ho zde nabízíme.
Milé studentstvo, vzácní posluchači,
jistě dnes už není pro nikoho novinkou, když řeknu, že před měsícem,
v prosinci, přestal učit na našem gymnáziu otec Gereon Biňovec. Byl také
naším spirituálem, administrátorem
u sv. Ludmily a členem řádu premonstrátů. Dlouho konal tuto svou službu
věrně a měli jsme ho rádi.
V posledních měsících se mu tato
služba stala těžkou. Způsob života, který si kdysi zvolil a který slíbil žít až do
smrti, se mu stal tak namáhavým, že
už v něm nemohl déle zůstat. Katolická
církev má v mnoha ohledech zákony
a předpisy velmi přísné a hledí je přesně dodržovat. Přesto počítá s lidským
životem a jeho možnými proměnami.
Nemá připraven stejný kadlub, který
by se hodil na všechny životy a všechny
časy. Při veškeré své touze zachovat řád
i dané sliby to církev neprosazuje hlava
nehlava. Nemá žádné Prokrustovo nebo
Záhořovo lože, ve kterém by své členy
chtěla násilím přidržovat. Pro podobná
rozhodnutí, jaké na podzim minulého
roku učinil otec Gereon, má svoje řešení. Lidově se mu říká laicizace neboli
převedení a návrat dotyčného ze stavu
klerika do stavu tzv. laika. S laicizací
není spojen žádný církevní trest ani
podklad pro odsuzování. Tím méně pro
povýšenecký postoj, protože nikdo nevíme, jak bychom se zachovali v podobné
situaci.
Co tato změna pro nás znamená a co
neznamená? Neznamená pro nás, že bychom měli zapomenout, co otec Gereon
učil a ve škole i kostele konal. To zůstává stále platné, on nic z toho neodvolal.
Neztratil důvěru v Pána Boha. Jeho
teologické vědomosti nikam nezmizely. Ještě je využije při jiném zapojení
do církevního života. Nedávno jsem se
s ním potkal v kostele při večerní mši.
Co odchod z kněžské služby znamená pro nás? Přestaneme ho nazývat
otcem Gereonem a vrátíme se k jeho
křestnímu a občanskému jménu Tomáš
Biňovec. Nemusíme se od něho na ulici
odtahovat, můžeme ho mít i dále rádi.
Co to znamená pro něho? Velkou
změnu uprostřed života, a to nebývá
snadné. Z úcty k lidem, kterou od nás
Ježíš požaduje, bychom mu tuto změnu neměli mít za zlé. Až ho potkáte,
pozdravujte ho ode mne. Pavel Kuneš
S Pavlovým souhlasem krátké doplnění:
z hlediska církevního práva je kněz,
který opustí svůj úřad, administrativně suspendován, tzn. nesmí udílet svátosti a působit v církevních funkcích.
O zmíněnou laicizaci je třeba požádat
ve Vatikánu. Tomáš Biňovec tak učinil
a my mu držíme palce, aby vše proběhlo
hladce a on se mohl cítit v církvi dobře.
Každý odchod kněze je bolestivý pro
řadu lidí – včetně jeho, a proto mám
velkou radost z toho, co Pavel napsal.
MiM
Daruji lyže
klasické sjezdové, 180 cm, s vázáním
Marker M48, spěchá. Tel. 604208771.
ZPODOBENÍ lidské hlavy může být různé: vlevo mramorová plastika z řeckých
ostrovů (Kiklady) stará okolo pěti tisíciletí, vpravo portrét od El Greca (Španělsko, 16. století).
DVĚ REPRODUKCE (sešly se v časopise náhodou, jako rub a líc) vymezují veliký
posun, ke kterému došlo v dějinách umění. A nejde si nevšimnout, že dnešku je
bližší ta starší hlava, jakoby předjímající moderní sochařství.
(vs)
Na první straně plastika Zdeňka Palcra (20. století).
14/ II
p o z v á n í na následující měsíc nebo i trochu dál
Jarní prázdniny
Srdečně ještě zveme zájemce – zvláště školáky, ale i ostatní, na jarně- (ale
předpokládáme, že zimně-) prázdninový pobyt, opět do Víchové u Jilemnice
od 28. 2. do 7. 3. t. r. (termín jarních
prázdnin Prahy 6–10). Místní lyžařský
vlek už na nás čeká. První termín, který
povede Simona Pišlová, je už obsazen.
Hanka Rechnerová
Biblické hodiny
Loni v červnu při zahájení Roku svatého Pavla charakterizoval Svatý otec ve
své homílii víru svatého Pavla takto:
„V listě Galaťanům nám svatý Pavel zanechal velmi osobní vyznání víry,
ve kterém otevírá své srdce čtenářům
všech dob a vyjevuje nejvnitřnější pohnutku svého života: Žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za
mě se obětoval (Ga 2,20).
Všechno, co Pavel dělá, vychází z tohoto jádra. Jeho víra je zkušenost bytosti milované zcela osobně Ježíšem
Kristem; je to vědomí toho, že Kristus
se postavil smrti ne kvůli někomu anonymnímu, ale z lásky k němu – Pavlovi
– a že jej jako Vzkříšený miluje dosud,
že se tedy Kristus obětoval za něj. Jeho
víra je jeho bytí zasažené láskou Ježíše
Krista, láskou, která jím až do hloubi
otřásla a proměnila jej. Jeho víra není
nějaká teorie, mínění o Bohu a světě.
Jeho víra je dopad Boží lásky na jeho
srdce. A tato víra sama je tak láskou
k Ježíši Kristu.“
Letos jsme se na biblických hodinách
začali soustavně zabývat životem a na-
ukou svatého Pavla. Máme v úmyslu
sledovat působení apoštola Pavla jak
podle knihy Skutků apoštolů, tak i podle jeho listů. Předpokládáme, že u tohoto tématu setrváme několik let. Zveme
mezi nás všechny, kdo mají zájem nejen
poznat, odkud tento velký apoštol národů čerpal sílu pro své dílo, ale také
učit se čerpat ze stejného zdroje sílu pro
svůj život. Setkáváme se každé druhé
a čtvrté úterý v měsíci od 16.45 hod. do
17.45 hod. na faře.
Jozef Nagy
Sv. Václav, ochránce české země
Výstava o sv. Václavu pokračuje do
8. března 2009 v klášteře sv. Anežky
České (Anežský klášter) v Praze na Starém Městě. Je otevřena denně mimo
pondělí od 10 do 18 hodin. Výstavu
pořádá Národní galerie v Praze spolu
s Arcibiskupstvím pražským.
Svatováclavská úcta trvá už téměř
1100 let a za tuto dobu vzniklo mnoho
uměleckých předmětů se svatováclavskou tematikou. Výběr z nich je shromážděn na této výstavě. Snad většina
z nich pochází z barokní doby, kdy byl
u nás sv. Václav velmi uctíván. Na výstavě jsou originály uměleckých děl, které
známe spíše z fotografií. Jsou tu však
i předměty, o nichž se traduje, že je
používal sv. Václav. Jde hlavně o jeho
přilbici a meč. Je zajímavé, že tyto dva
předměty pocházejí – podle výsledků odborného zkoumání – přibližně
z Václavovy doby. Dojem z výstavy je
umocněn krásným prostředím svatoanežského kláštera. Výstava si zaslouží
doporučení. M. Müller st.
15/ II
Kalendář akcí na únor
Setkání Mariiny legie
Eucharistie (svátek Uvedení Páně do chrámu,
tzv. Hromnice)
4. 2. /st/ 19.00
Setkání starší mládeže
5. 2. /čt/ 8.45
Farní čaj
16.00
Eucharistie pro děti
19.30
Ekonomická rada
7. 2. /so/ 10.00–17.00 Den otevřených dveří v kostele sv. Václava
9. 2. /po/ 13.00
Mariina legie
19.00
Umění napříč staletími: baroko (V.Sokol a J.Holub)
10. 2. /út/ 16.45
Biblická hodina
11. 2. /st/ 19.00
Setkání mladší mládeže
19.00
Setkání těch, jejichž partner nechodí do kostela
14. 2. /so/ 14.00–15.00 Příprava na křest dětí
18.00
Koncert Puellae cantantes
18. 2. /st/ 19.00
Rozhvory o manželství pro starší mládež: Jak poznám,
že je to ten pravý, ta pravá?
22. 2. /ne/ 16.00
Loutkové divadlo
23. 2. /po/
Jarní prázdniny – hory /1. turnus/
24. 2. /út/ 16.45
Biblická hodina
25. 2. /st/ 18.00
Bohoslužba s udílením popelce
19.00
Beseda o Turínském plátně (historik Libor Gottfried)
26. 2. /čt/ 8.45
Setkání Mariiny legie
28. 2. /so/ 14.00–15.00 Příprava na křest dětí
2. 2.
/po/ 13.00
18.00
Přehled pravidelných bohoslužeb
neděle  8.30
10.30 19.00 úterý 18.00 středa 18.00 čtvrtek  8.00
pátek 18.00 sobota  8.00 kostel sv. Václava
kostel sv. Václava /pro rodiny s dětmi/
kostel sv. Mikuláše /P. Pavel Kuneš/
kostel sv. Mikuláše
kostel sv. Václava /nejen pro mládež/
kostel sv. Mikuláše
kostel sv. Václava
kostel sv. Mikuláše
FAR
VAC
FAR
FAR
MIK
FAR
VAC
FAR
KAP
FAR
FAR
FAR
FAR
VAC
FAR
FAR
KAP
VAC
KAP
FAR
FAR
16/ II
Týdenní program
Pondělí 17.00–18.30
18.30
Úterý
9.00–11.00
13.00–13.30
15.30–17.30
16.45
19.00
19.30
Středa 10.00–12.00
po mši sv.
18.00
19.00
19.00
19.00
Čtvrtek 8.45
16.00
16.00–16.45
16.00–16.45
16.45–17.30
17.00–19.00
17.30
19.00–20.30
19.30– 20.30
20.00– 21.00
Pátek
15.00–16.30
Neděle 9.30–10.30
9.30–10.30
11.30
16.00
kroužek vyšívání /Markéta Řečinská/
angličtina /Míla Müller st./
úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost
hraní na flétničky pro předškolní děti
možnost setkání s knězem
biblická hodina /Jozef Nagy/ – 2. a 4. úterý v měsíci
modlitební setkání /Václav Novák/
příprava na biřmování
setkání maminek s miminky a předškoláky /Z. Čiháková/
úklid kostela sv. Václava – 1. a 3. středa v měsíci
náboženství pro dospělé /P. Pavel Kuneš/
setkání mládeže 15–19 let /Ondřej Rechner/ liché středy
setkání mládeže 20–30 let /M. Kofránková/ 2. středa
pěvecký sbor /Olga Polanská/
setkání farníků při čaji – 1. čtvrtek v měsíci
eucharistie pro děti – 1. čtvrtek v měsíci
náboženství pro předškolní děti /Marie Kofránková/
náboženství pro mladší děti – 1.–5. tř. /Jarka Nagyová,/
náboženství pro starší děti – 6.–9. tř. / Hana Rechnerová/
úřední hodiny farní kanceláře pro veřejnost
dramatický kroužek pro děti /Dana Vacková/
zkouška Kapela Missa
setkání modlitebního společenství maminek /Z. Čiháková/
tichá adorace před Nejsvětější svátostí /Jiří Vyšohlíd/
Barevný kroužek /Simona Pišlová/
prodej knih /Alena Králová/
farní knihovna /Jana Stibůrková/
farní káva
loutkové divadlo /P. Pavel Kuneš/ poslední neděle v měsíci
FAR
FAR
FAR
KAP
FAR
FAR
KAP
FAR
FAR
VAC
FAR
FAR
FAR
KAP
FAR
MIK
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
FAR
MIK
KAP
VAC
VAC
VAC
FAR
Setkání Mariiny legie nepravidelně – viz nedělní oznámení a měsíční kalendář.
Elektronická Vinice
Připomínáme, že Svatováclavskou vinici je možné získat i v elektronické podobě, a to
na webových stránkách naší farnosti www.farnostvrsovice.cz, nebo se přihlásit k odběru
pomocí emailu na [email protected].
Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523. | Neprodejné, náklady na
tisk jsou hrazeny ze sponzorského daru a z vašich příspěvků. | Vydání příštího čísla je plánováno na 1. 3., příspěvky dodávejte nejpozději ve čtvrtek 22. 2. | Kontakt: [email protected], případně osobně v kostele sv. Václava | Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM),
tel. 732 736 728 | Redakční rada: Stanislaw Góra, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol | Jazyková korektura
Simona Pišlová, sazba Slávek Heřman, tisk Jan Rückl, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi